Český export 1.6.2016

NIKARAGUA: KONKURENČNÍ PRŮPLAV Stavba nového kanálu přináší zakázky za 50 miliard dolarů KOSTARIKA: ZELENÁ ENERGIE Země shání ekologickou techniku, vystačila 75 dní jen s obnovitelnými zdroji EGYPT: CVIČNÁ LETADLA Královéhradecký výrobce ultralightů oslovil arabské armády mexiko Českou techniku chtějí farmy i věznice červen 2016/číslo 5 PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku euro

2

editorial 3 Promovaní inženýři v indiánských čelenkách Někdo by mohl říci, že to vypadá jako nějaká indiánská technoparty. Stovky bosých, polonahých tanečníků hodiny a hodiny poskakují v rytmu mono- tónního bubnování po náměstí. Tak vypadá největší mexický svátek, který každý rok v prosinci oslavuje světici Pannu Guadalupskou před její bazilikou v Mexiko City. Na tenhle strhující festival mě kdysi zavedl strýc, za nímž jsem v polovině devadesátých let přiletěl jakožto vyjukaný kluk na návštěvu. Strejda byl kapacita na obráběcí stroje a toho času vyučoval v Mexiku na jedné technické univerzitě. A při pohledu na neúnavné tanečníky se královsky smál. Ti indiáni v čelenkách se totiž po skončení svátku zase pěkně převléknou do elegantních obleků a druhý den jdou pracovat do kanceláře k počítačům nebo do továrny ke strojům. Mezi tanečníky prý byli i strýčkovi studenti, nebo dokonce kolegové profesoři. A takhle to je. Mexiko jistě ctí tradice, ale dnes je to už velmi vyspělá země se vzdělanými obyvateli a moderní ekonomikou. Přesto asi málokterou zemi vnímáme pořád přes tolik komicky nesmyslných ste- reotypů. Třeba prostřednictvím představy obtloust- lého kníratého Mexikánce v sombreru, který celý den nejspíš jen brnká na kytaru, popíjí tequillu a všechny problémy bohorovně odkládá na zítřek, na „mañana“. Ve skutečnosti dávali Mexičané při výuce o obrábě- cích strojích velmi dobrý pozor. V poslední době se země vypracovala na strojírenskou velmoc. Ve výrobě aut předstihla Brazílii a s produkcí víc než tří milionů vozů ročně se stala lídrem Latinské Ameriky. V Mexiku se dnes vyrábějí i převodovky, airbagy nebo pneumatiky. Právě automobilový průmysl je hlavním odběratelem zboží od českých firem. V Mexiku se ale daří skvěle i výrobě letadel a elektroniky. Pro Česko je to dnes suverénně největší exportní cíl ze všech trhů Latinské Ameriky. Díky rozvoji zpracovatelského průmyslu navíc Mexiko nejlépe ustálo současné radikální zlevnění ropy. Je sice jejím velkým vývozcem, ale protože rozložilo hospodářství na víc nožek, zůstává stabilněj- ší než další ropné latinskoamerické země Venezuela a Brazílie. Na rozdíl od nich mexické hospodářství dál roste. Polepšuje si rychlostí kolem dvou procent roč- ně. Mexičtí inženýři tak budou mít i na konci letošního roku dost důvodů zase si vesele zakřepčit. n  Tomáš Stingl, tomas.stingl@sfinvestment.cz p Inzerce Z obsahu MEXIKO KUPUJE ČESKÉ TURBÍNY I ELEKTRONIKU���������������������������������4 NIKARAGUA CHCE NOVÝ PRŮPLAV MEZI OCEáNY��������������������������������� 14 MAĎARSKO VYZKOUŠELO VÝCVIK PILOTů V PARDUBICÍCH������������������21 ČÍNA DOVÁŽÍ VINCENTKU PRO POLICISTY���������������������������������������25 PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

4 Hlavní téma Mexiko už zdaleka nepředstavuje málo rozvinutou zemědělskou eko- nomiku. I když takové oblasti tu lze stále najít, především střed země se úrovní průmyslového rozvoje může srovnávat s některými evropskými státy. Obdobně jako ostatní latin- skoamerické země i Mexiko ovšem v poslední době ovlivňuje řada fakto- rů brzdících růst hospodářství. Podle odhadů v minulém roce se HDP Pád ropy ustálo Mexiko dobře Bez velké inflace i bez přílišného oslabení pesa zvládlo Mexiko zlevnění ropy. Skoro polovinu mexického vývozu už totiž zajišťuje zpracovatelský průmysl. Mexiko patří navíc k nejotevřenějším ekonomikám světa. Pro Česko je nejdůležitějším exportním cílem v Latinské Americe.

Důležitá je i účast českých firem na výstavách a veletrzích. Řada účastníků z minulých let může po- tvrdit užitečnost osobní prezentace. Dnes s pomocí místního zástupce do Mexika buď už úspěšně vyvážejí, anebo své investice zvažují. Kancelář CzechTrade sama nebo ve spolu- práci se zastupitelským úřadem v Mexiku v letošním roce zorgani- zovala nebo připravuje účasti na výstavě ropného průmyslu PECOM, stavebním veletrhu CIHAC a vele- trhu životního prostředí The Green Expo. České firmy mají možnost využít prostor velvyslanectví pro své prezentace, kdy zastupitelský úřad a kancelář CzechTrade pomohou po- zvat případné obchodní partnery. n Text: Eva Tadlíková, tajemnice pro ekonomické a obchodní záležitosti Petra Krejčová, diplomatka pro Střední Ameriku Velvyslanectví ČR v Mexiku Foto: Profimedia zvýšil o 1,7 až 2,5 procenta, výhled na letošní rok je ve výši 2,6 procenta. V první řadě se projevilo snížení cen surovin, Mexika se dotýká především zlevnění ropy. V praxi to znamená, že nižší příjmy státní- ho rozpočtu si vynucují omezovat výdaje. Jde například o snížení režie vládních úřadů a s tím spojené propouštění zaměstnanců nebo pozastavení některých projektů v oblasti infrastruktury. Oproti jiným latinskoamerickým zemím má ale Mexiko jistou výhodu. Zhruba polovina vývozu jsou výrobky zpra- covatelského průmyslu směřující především do USA. Výpadek příjmů z ropy byl téměř kompenzován zlep- šeným výběrem daní. Přes 50 dohod o volném obchodu Snižování cen energií a surovin a znehodnocování kurzu mexického pesa nevyvíjelo tlak na inflaci. Loni dosáhla pouze 2,13 procenta, což je výrazně pod cílem centrální banky, která mířila k úrovni tří procent. Je to rozdíl oproti jihoamerickým zemím, kde měly tyto faktory opačný efekt. Výhodou mexického hospodář- ství je i jeho otevřenost. Má pode- psáno 52 dohod o volném obchodu, ať už s uskupeními zemí, nebo s jednotlivými státy. Naposledy byla podepsaná na začátku února dohoda TPP o transpacifické spolupráci. Mezi nejdůležitější patří také Do- hoda o volném obchodu se Severní Amerikou (NAFTA) a dohoda o hos- podářském partnerství s evropským společenstvím. I přes jistá rizika tak evropští vývozci a investoři v sou- časné době nemají obavy z vývoje mexické ekonomiky. Podle agentur Moody’s a Fitch má Mexiko rating A3 a BBB+. Mexiko tak má stále důležitější postavení nejen v rámci regionu, ale také globálně. Díky členství v různých uskupeních a řadě dohod o volném obchodu může být vstupní branou jak do zemí Severní, tak i států Střední a Jižní Ameriky a v neposlední řadě i do Karibské oblasti. Podle mexické statistiky je export skoro dvakrát větší Mexiko je nejdůležitějším ob- chodním partnerem v Latinské Ame- rice také pro Českou republiku. Loni byl podíl této destinace na celkovém vývozu do Latinské Ameriky více než 47 procent. V absolutních hodnotách to představuje 662 milionů dolarů. Pro srovnání druhý největší partner České republiky v Latinské Ameri- ce – Brazílie – se podílela necelými 19 procenty, tedy asi 266 miliony dolarů. Pokud se podíváme do jiných částí světa, pak například vývozy do Indie byly za 545 milionů a do Viet- namu jen za 97 milionů dolarů. Podle mexických statistik, které používají jinou metodiku (pod- le země původu zboží), bylo loni dovezeno z Česka do Mexika zboží dokonce za 1,16 miliardy dolarů. To ukazuje, že velká část českých výrobků se do Mexika dostává přes třetí země. Ač v exportu převažují výrobky automobilového průmyslu, zvyšuje se podíl i z jiných sektorů. Jsou to energetika, zbrojní průmysl, dále jde o hygienické výrobky nebo umělá střeva z tvrzených bílkovin. V rámci 28 zemí EU je Česká repub- lika v tabulce exportu do Mexika na osmém místě po Německu, Itálii, Španělsku, Francii, Nizozemsku, Velké Británii a Irsku. České firmy oslovily i Cancún a Tijuanu Zastupitelský úřad ČR v Mexiku se snaží prezentovat české firmy také mimo hlavní město, a to především ve spolupráci s honorárními konzu- ly. V minulém roce se uskutečnily prezentace českých firem v Cancúnu a v Tijuaně, na podzim letošního roku se připravuje obdobná akce ve státech Campeche a Tabasco. Hlavní téma 5 Mexické peso oslabilo nejméně Zbrzdění hospodářství mělo dopad v podobě znehodnocování latinskoame- rických měn. Za 11 měsíců loňského roku se nejvíce propadl brazilský real, celkem o 41 procent. Následovalo kolumbijské peso s poklesem o 37 procent, mexické peso oslabilo o zhruba 19 procent a  chilské peso o skoro 15 procent. Peruán- ský sol si pohoršil o 12 procent. Z dlou- hodobějšího hlediska (od roku 2013) ztratila nejméně právě mexická měna. n PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro Výpadek příjmů z ropy byl kompenzován zlepšeným výběrem daní. Velká část českých výrobků se do Mexika dostává přes třetí země. Spojené státy mexické Počet obyvatel: 121 milionů Rozloha: 1,96 milionu km2 Hlavní město: Ciudad de México Měna: peso (1 MXN je asi 1,3 Kč) Růst HDP (2014): 2,1 % VÝROBA LETADEL. Mexiko se dnes může pochlubit vyspělým strojírenstvím, třeba ve městě Querétaro vyrábí letouny světový koncern Bombardier. Tichý oceán Mexický záliv Mexico City mexiko USA kuba guatemala honduras 2011 2012 2013 2014 344 407 459 442 482 482 520 Zdroj: ČSÚ Obchod ČR s Mexikem (v milionech dolarů) vývoz dovoz 640

S jakými výrobky jste v Mexiku uspěli? V současnosti tam vyvážíme zboží zhruba ve finančním objemu 8,5 milionu korun za rok. Zejména se jedná o IP interkomy a příslušenství k nim. Přibližně polovinu vývozu tvoří velké projekty, jako je dodávka 250 interkomů pro hlavní sídlo nej- větší banky v Mexiku BBVA na třídě Reforma v Mexico City. Uvedený objem exportu víc než dvojnásobně převyšuje naše roční prodeje do ja- kékoliv z jiných latinskoamerických zemí. Mexiko je pro nás v této oblasti nejperspektivnější trh. Souvisí to s jeho relativní vyspělostí? To ano, naše výrobky pro svou instalaci potřebují pokročilou infra- strukturu. Hlavními oblastmi, kde prodáváme, jsou moderní města Me- xico City a Monterrey a státy Jalisco a Querétaro. Značka 2N je v Mexiku přítomna už víc než deset let. Míříte i na veřejné zakázky? Naší prioritou je nyní hledá- ní velkých projektů, které potom realizujeme ve spolupráci s jedním z našich lokálních distributorů. V tom nám poslední dobou pomohla i kancelář CzechTrade v Mexico City. Díky prezentaci našich výrobků na veletrhu PECOM ve státě Tabasco jsme získali kontakt na firmu, díky níž bude v příštích třech měsících uzavřen významný kontrakt na dodání IP interkomů do vězení ve státě Jalisco. Podobný projekt trvá normálně uzavřít v průměru dva roky. Počítáme, že v konečné podobě dosáhne projekt hodnoty přes dva miliony korun. Přestože značka 2N je na trhu v Mexiku již zavede- na, spolupráce s místní kanceláří CzechTrade v Mexico City je pro nás velmi důležitá díky jejím širokým kontaktům ve vládních institucích, infrastruktuře i v průmyslu, kam můžeme naše výrobky dodávat. Jak podle vašeho názoru Mexičané zvládli pád cen ropy? Vlnu krizí, které se v souvislosti s poklesem cen ropy objevily napříč latinskoamerickými zeměmi, pře- stálo Mexiko nejlépe. Přes poměrně velké změny v kurzu mexického pesa k dolaru se stále objevují velké sou- kromé i vládní projekty. Vzhledem k velmi širokému využití našich vý- robků je pro nás Mexiko perspektiv- ní zejména svou velikostí, stabilitou a schopností investovat i do dražších a kvalitních zahraničních zařízení. 6 rozhovor Česká firma 2N Telekomunikace vybavila největší mexickou banku interkomy, v současnosti chystá dodávku pro věznici ve státě Jalisco. Mexiko je přitom extrémně konkurenční trh, upozorňuje regionální manažerka firmy Lucie Hrušková. Mexičana nikdy nekritizujte NOUZOVÉ VOLÁNÍ. Podél dálnice Durando Mazatlán instalovala česká firma na 350 telefonů pro případ nouze. 2N Telekomunikace Pražský výrobce IP interkomů a další komunikační elektroniky je jedním z nejúspěšnějších českých vývozců. Firma v posledních letech opakovaně vyhrála kategorii Globální exportér v soutěži Exportní cena DHL UniCredit. Vyváží už totiž do téměř 120 zemí světa. V rámci Latinské Ameriky je jejím nejdůležitějším trhem právě Mexiko. Společnost zaměstnává na dvě stovky pracovníků.

rozhovor 7 Mexiko je hodně otevřená ekonomi- ka. Jak se to projevuje na konku- renci? Je to jeden z nejvíc konkurenčních trhů v Latinské Americe. Důvodem jsou smlouvy o volném obchodu s mnoha zeměmi světa. Díky nim se v Mexiku setkáváte s obrovským množstvím nejrůznější konkurence všemožné kvality i ceny. Je proto těžké získat důvěru distributorů, kteří jsou už přesyceni nabídkou různých produktů. Získání důvěry k prodeji právě naší značky trvá často i několik let. Na druhou stranu jsou mexičtí partneři věrní. Pokud vaši značku otestují a začnou prodávat, málokdy se pak s vámi ze dne na den rozloučí, pokud k tomu nemají vážný důvod. Vynaložená snaha se v Mexiku jednoznačně vyplatí. Jak vnímáte povahu Mexičanů? Přestože se může zdát, že Mexiko je zemí s velkým vlivem evropské kultury, je potřeba se nenechat zmást. Mexiko je prostě jiné, a to i v porovnání s dalšími zeměmi Latinské Ameriky. Základním předpokladem pro úspěšné obchodní jednání je tu jed- noznačně schopnost komunikace ve španělštině – a to přesto, že spousta Mexičanů hovoří velmi dobře ang- licky. Španělština je pro budování vztahů nezbytná. Jakou pro jednání zvolit strategii? Mexičané jsou zaměřeni na dlouhodobé budování důvěry mezi obchodními partnery. Chtějí vás i vaši firmu poznat, a k tomu nestačí poslat e-mail nebo zavolat. Pokud to myslíte s Mexikem vážně, je potřeba počítat s častými osobními návštěvami. Pro náš obor, kterým je elektronická bezpečnost a automatizace budov, je pak velmi důležitá pravidelná účast na oborových veletrzích. Kdo není osobně a pravidelně viděn, často zapadne v obrovském množství ostatních značek, kterými je trh zaplaven. Podle čeho si mezi nimi nakonec me- xický klient vybere tu vaši značku? Klíčovým ukazatelem pro většinu partnerů je náš dlouhodobý zájem o mexický trh, naše znalost místních poměrů v oboru a refe- renční projekty, přičemž význam mají především ty mexické. Důležitý v oboru elektroniky je i původ vý- robků, i když stále víc se na trh tlačí i levná čínská konkurence. Velmi pozitivně působí označení původu zboží z Evropské unie. Českou re- publiku zná v našem oboru málokdo. Na co si dát při obchodní schůzce pozor? Je potřeba vyvarovat se jakéko- liv formy kritiky nejen partnera, ale i Mexika jako země. Mexičané jsou na kritiku velmi citliví, při problé- mech s obchodním partnerem je potřeba postupovat velmi opatrně. Mexičané vám v daný moment nic neřeknou, ale může se stát, že kvůli nevhodně zvolené formě komunika- ce ztratíte dobrý vztah s partnerem, který jste budovali několik let. To souvisí i s druhým specifikem ob- chodního jednání v Mexiku a tím je kulturně velmi hluboko zakořeněná neschopnost odpovědět záporně. Odpověď „ne“ je v Mexiku považo- vána za nezdvořilou až urážlivou. Na to neexistuje rada, je potřeba být s obchodním partnerem často v kontaktu, číst mezi řádky a vědět, že ne vše, co vám partner na ob- chodní schůzce potvrdí, se opravdu stane. Jak dlouhý je čas od prvního kon- taktu se zákazníkem po uskutečnění obchodu? Budování důvěry a realizace projektů trvají v Mexiku minimálně šest měsíců. Ovšem v našem oboru se to může vyšplhat až k pěti letům od chvíle, kdy se o projektu dozvíme. Buďte trpěliví, úspěch v Mexiku může mít velmi pomalý rozběh, ale zároveň dlouhou setrvačnost. Jaké máte pro Mexiko další plány? V rámci Latinské Ameriky bude Mexiko pro 2N i v následujících letech jednoznačně trh číslo jedna. Vidíme tu rostoucí poptávku v  oblasti elektronické bezpečnosti i automatizace budov. V Mexiku se vyplatí nepolevit. Počítáme s častou osobní přítomností na trhu a se zvyšováním prodejů ve spolupráci se stávajícími distributory. A pro zbytek Střední Ameriky? I ten je pro 2N důležitým regio- nem. Zejména země jako Kostarika a Panama jsou pro nás prioritou díky své technologické vyspělosti, velkým projektům v infrastruktuře i výstav- bě luxusních rezidencí. Tento trh je specifický provázaností se Spoje- nými státy. Většina místních firem dováží do regionu přes mezisklady v Miami kvůli lepším dovozním podmínkám. V současnosti tu máme několik lokálních partnerů, s ni- miž spolupracujeme na projektech například pro Panamský průplav. Očekáváme zde v příštích letech růst prodejů okolo 20 procent. n Text: Tomáš Stingl Foto: 2N Telekomunikace PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro NAINSTALOVÁNO. Lucie Hrušková ukazuje jeden z interkomů, které společnost 2N dodala do budovy největší mexické banky. Mexičtí partneři jsou věrní. Pokud vaši značku otestují a začnou prodávat, málokdy se pak s vámi ze dne na den rozloučí, pokud k tomu nemají vážný důvod.

8 Hlavní téma Nabídli jsme radary protidrogovým jednotkám Skupina OMNIPOL chce v Latinské Americe uspět mimo jiné s novým modelem cvičného letadla L-39NG nebo s průzkumným letounem L 410. Trh Mexika a dalších zemí Latinské Ame- riky je velmi významný pro českou skupinu OMNIPOL, která tady nabídla české radiolo- kační systémy. „Naším cílem je uplatnit české technologie vedle Mexika a Chile, kde jsme byli před nedávnem na významné výstavě FIDAE, také v Argentině, Brazílii, Bolívii a v Kolum- bii. Chceme uspět s našimi pasivními radary nové generace VERA, které nabízíme letectvu a protidrogovým jednotkám,“ uvedl generální ředitel společnosti Michal Hon. „Námořnictvu nabízíme zcela unikátní systém radioelektro- nického průzkumu s dosahem až 700 kilometrů, takzvaný systém SDD. A dále námořní průzkum- nou verzi léty osvědčeného a ve světě velmi oblíbeného letounu L 410 UVP-E20, ovšem nyní jako model nové generace s nižší spotřebou pa- liva, delším doletem a s vyšší užitnou nosností,“ doplnil Michal Hon. Solidní šance má podle něj také nová generace cvičného proudového letounu L-39NG, který představuje špičkovou náhradu za mnohdy už zastaralá cvičná letadla v latinskoamerických zemích. n Text: Tomáš Stingl Foto: ERA Pardubice VERA. Nová generace pasivního radiolokátoru může pomoci s kontrolou pobřežních oblastí. VÝKONNÉ. Škoda zúročila dobrý dojem z předchozích dodávek do Latinské Ameriky. Prestižní kontrakt letos v Mexi- ku získala společnost Doosan Škoda Power. Pro konsorcium firem Sener a OHL dodá turbosoustrojí výko- nové třídy 300 MW. Také zajistí technickou pomoc při montáži turbín a uvedení do provozu v nové elektrárně Empalme I. Ta vyrůstá ve státu Sonora na severozápadě Mexika. Zprovozněna má být do konce příštího roku. Podle odhadů totiž poroste na severu Mexika poptávka po elektrické energii v průměru o 3,6 procenta ročně a právě projekt Empalme I by měl zčásti tuto poptávku pokrýt. Provo- zovatelem Empalme I je CFE, vůbec největší elektrárenská společnost v Latinské Americe. Český dodavatel zúročil dobrý dojem, který udělal s předchozí- mi dodávkami do Mexika. „V ná- vaznosti na vynikající provozní výkon u projektů v elektrárnách El Sauz a Hermosillo a také proto, že oslavujeme 111 let výroby parních turbín vlastního designu, jsme rádi, že jsme pro CFE důvěryhodným Škoda dodá turbíny elektrárně Empalme Mexiko hledá ekologicky šetrnou cestu k elektřině. Nová paroplynová elektrárna v regionu Sonora proto použije moderní stroje z Česka. partnerem a můžeme se stát důleži- tou součástí energetiky v Mexiku,“ uvedl David Zeman, manažer pro Latinskou Ameriku v Doosan Škoda Power. Podle něj je nová zakázka zatím největší instalací pro segment paroplynových elektráren v latin- skoamerickém regionu. Konstrukce kondenzační turbíny s přihříváním páry přitom musela splnit náročné požadavky vyplývající z vysokých vstupních teplot páry i náročných požadavků na provoz. Projekt také potvrdil současný světový trend, tedy přechod od uhel- ných elektráren k paroplynovým elektrárnám, které dosahují vyšší účinnosti ve spotřebě paliva a jsou šetrnější k životnímu prostředí. Jako nejpokrokovější trh v Latinské Ame- rice jde v čele tohoto trendu právě Mexiko. n Text: Redakce Foto: Archiv

MILIARDOVÝ MEXIČAN. Na vrcholu mělo impérium Carlose Slim Helu hodnotu přes 77 miliard dolarů. Hlavní téma 9 PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku euro Nejbohatší člověk světa „zchudl“ kvůli pesu a telefonní konkurenci Žebříček nejmajetnějších miliardářů planety na čtyři roky ovládl Mexičan Carlos Slim Helu. Loni ale zažil závratný sešup, když jeho majetek splaskl o třetinu, o víc než 27 miliard dolarů. Vydatně k tomu přispěl růst konkurence v mexických telekomunikacích. Přestože ve většině anekdot o po- hádkově bohatých lidech vystupuje jako hlavní hrdina Bill Gates, ve sku- tečnosti zakladatele Microsoftu už v roce 2010 sesadil z čela prestižního žebříčku boháč úplně jiného typu. Všem americkým miliardářům tehdy vypálil rybník mexický podnikatel Carlos Slim Helu. Jeho impérium, které mělo na vrcholu rozkvětu hod- notu přes 77 miliard dolarů, zahr- nuje snad úplně všechno. Od deseti nákupních center v Mexiko City přes největší latinskoamerické mořské akvárium až po 170 prodejen hudeb- ních nosičů napříč Mexikem. Slim Helu investuje i ve světě, především ve Spojených státech a ve Španělsku. Vlastní například několik budov v New Yorku a také 17procentní podíl v deníku New York Times. Investovat začal v jedenácti Největšízlatoužíloupromexické- hoboháče,kterýprýkdysizačaluž v 11letechpoprvéexperimentovat s investicemidovládníchdluhopisů, jsoualev současnostitelekomunikace. JepánemoperátorůTelmexa Améri- caMóvil.A právěliberalizaceteleko- munikačníhotrhuv Mexikua příchod novýchkonkurentůsnížilydřívější tučnéziskytěchtogigantů.„Podíl v jeholatinskoamerickémoperátoru AméricaMóviltratillonia nazačátku letošníhorokuv návaznostinanové mexickételekomunikačníregulace, slabšímexicképesoa naekonomic- kýpoklesv Brazílii,“uvádímagazín Forbes,kterýkaždoročněžebříček nejbohatšíchlidísvětasestavuje.Pod- leForbesutakzaposlednírokztratil CarlosSlimHelu27,1miliardydolarů, cožjenejvětšípropadákv celém žebříčku.Naprvnímmístěužtakzase kralujestarýdobrýBillGates. Mexický Warren Buffett Mexičan Helu je nyní na čtvrtém místě a zbylo mu „jen“ 50 miliard dolarů. Ale investor, kterému je letos 76 let, ještě zdaleka neřekl poslední slovo. V minulos- ti prokázal schopnost investovat ve správnou chvíli do správných projektů, když ostatní pochybo- vali. Proto se mu někdy přezdívá „mexický Warren Buffett“. Navíc má pokračovatele. Impérium nyní postupně přebírá jeho nejstarší syn Carlos Slim Domit. Portfolio firem je tak široké, že dříve nebo později se s nějakým podnikem patřícím této rodině setká každý, kdo zamíří do Mexika za obchodem. n Text: Tomáš Stingl Foto: Profimedia

S čím se Češi v poslední době na mexickém trhu prosadili? Českých firem, které jsou tu úspěšné, je poměrně hodně a pocházejí z nejrůznějších oborů. Letos například vyrazilo do ulic druhého největšího mexického města Guadalajary 25 nových trolejbusů vyrobených ve spolupráci mexické firmy Dina a české společnosti Škoda Electric. Škodovka dodává do autobusů kompletní elektronické vybavení, které zajistí výhodnější provozní náklady a výrazně zvýší ekologickou úroveň místní hromadné dopravy. Elektrická energie dodávaná na provoz trolejbusů bude pocházet z větrných elektráren rozmístěných ve státě Jalisco. Zajímavý je prodej prvního stroje na výrobu externích žaluzií do Mexika. Jedná se o úspěch jihomo- ravské firmy Zebr. V Mexiku se po- užívají nejvíc interní žaluzie, které jsou méně efektivní. Lze tu případně vidět vnější ochranu oken, slouží jako bezpečnostní prvek při huriká- nech. Externí žaluzie jsou k vidění výjimečně a doposud musely být dováženy. Zebr se tak stává průkop- níkem moderních technologií ve stavebnictví v Mexiku. Za úspěchem stojí i spolupráce s CzechTrade, kdy jsme pro české firmy organizovali účast na veletrhu EXPO CIHAC. A co energetika? Významné úspěchy má plzeň- ská firma Doosan Škoda Power. Její poslední kontrakt se týká projektu paroplynové elektrárny Empalme, která bude uvedena do provozu kon- cem příštího roku. Firma dodá parní turbínu vlastní konstrukce o výkonu 300 MW. Jinak obecně lze říci, že nejvíce se v Mexiku prosazují české firmy v subdodávkách do automobi- lového průmyslu. Tam míří většina českého exportu. Mexiko je velkým vývozcem ropy. Co pro něj znamená současný pád její ceny? Cena ropy bude ovlivňovat přísun peněz do státní pokladny, a tím i možnost státu investovat do řady projektů. Na druhé straně bude zlevnění ropy vytvářet tlak na co nejrychlejší realizaci reforem. Jejich cílem je sektory spravované doposud pouze státními firmami otevřít i soukromým domácím nebo zahraničním společnostem. Událostí číslo jedna je podle mého názoru otevření trhu s elektrickou energií, a s tím související podpora zelené energie. Dále se jedná o vypsání cel- kem 13 tendrů na hlubinnou těžbu ropy v Mexickém zálivu. Přihlásit se mohou jakékoli firmy disponující příslušnou technologií. Hodnota jednotlivých smluv se pohybuje mezi třemi a čtyřmi miliardami dolarů a součástí kontraktu je zapojení vítěze soutěže nejen do výstavby, ale i do provozu ropné plošiny. Jak dopadnou reformy na donedáv- na monopolní státní ropný gigant Pemex? Do budoucna má spolupraco- vat na jednotlivých projektech se soukromými firmami. Ty by se měly stát protikorupčními garanty, kteří budou ve snaze ochránit a zefek- tivnit svoje investice dohlížet na hospodaření v projektech. Dotkne se liberalizace i prodeje ben- zinu koncovým spotřebitelům? Otevření trhu s distribucí pohon- ných hmot je přelomovým bodem. V letošním roce se stavějí první benzinové stanice, které nejsou 10 rozhovor Odvětví, v nichž měly dosud monopol státní podniky, teď Mexiko otvírá i soukromým firmám. Reformy nesou ovoce. Benzin například začnou poprvé prodávat i nestátní benzinové stanice, cena telefonování klesla v poslední době až o pětinu, říká vedoucí kanceláře CzechTrade v Mexico City Miroslav Manďák. Ke stavbě ropných plošin i plynovodu přizvalo Mexiko soukromníky PŘÍMO V MEXIKU. Miroslav Manďák může pomoct českým firmám díky trvalé přítom- nosti a kontaktům na tamějším trhu. Do ulic města Guadalajary vyrazilo 25 trolejbusů vyrobených ve spolupráci mexické firmy Dina a české Škoda Electric. Energie na provoz trolejbusů bude z větrných elektráren ve státě Jalisco.

rozhovor 11 provozovány státním Pemexem, ale pod značkou Gulf. Jedná se o firmu z USA, jež otevře své pumpy v Mexico City a Monterrey, a která má ambiciózní cíl, dosáhnout během následujících tří let na 25 procent mexického trhu. Další zásadní událostí je otevření největšího chemického závodu v Latinské Americe, který dostal pragmatický název Etileno XXI. Továrna bude zpracovávat etan a vyrábět z něj polyetylen. Ten se bude využívat na výrobu obrovské- ho množství plastových produktů počínaje igelitovými taškami přes medicínské vybavení až po obaly na mobilní telefony. Jedná se o projekt v hodnotě 5,2 miliardy dolarů a jeho cílem je snížit dovoz plastů do Mexi- ka o 70 procent. Důležitým momentem je také vyhlášení tendrů na stavbu plyno- vodu z USA do Mexika. Z celkem 18 vypsaných soutěží se v současné době začínají první uzavírat. Celková délka plynovodu bude skoro 3,8 tisíce kilometrů s denním průtokem vyšším než 12 miliard kubických stop. Hodnota investice je přibližně šest miliard dolarů. Jak konkrétně vypadá reforma v oblasti energetické sítě? Snaží se přitáhnout soukromé investory a jejich prostřednictvím modernizovat výrobu a distribuci energie. Jedním ze základních cílů je také zvýšit podíl energie získané z obnovitelných zdrojů. V současné době probíhá rozdělení státní firmy CFE (Comisión Federal de Electri- cidad) na větší počet samostatně hospodařících divizí. Společnost doposud operovala na trhu jako monopolní výrobce a distributor elektřiny. Od letošního roku budou existovat divize specializované podle předem stanovených cha- rakteristik trhu. Jedná se o typ spotřebitele, klimatické podmínky v regionu či spotřebu v různých denních hodinách. Tím by se měla zajistit flexibilita výroby v daných regionech, která bude podle potřeby doplňována zelenou energií. Dalším bodem reformy je částečná priva- tizace trhu s elektrickou energií. Funkce regulátora bude přesunu- ta z CFE na CENACE (Národní centrum pro kontrolu elektrické energie) a CFE se stane jedním ze standardních hráčů na trhu. Zasáhnou reformy i do telekomu- nikací? Zde se podařilo dosáhnout především výrazného snížení cen za služby pro konečného spotřebitele. K poklesu, který od začátku loň- ského roku dosáhl asi 20 procent, přispělo snížení extrémně vysokých tarifních poplatků za volání v rámci Mexika z jednoho státu do jiného nebo snížení ceny za volání ze sítě jednoho mobilního operátora na telefon jiného operátora. Z hlediska zahraničních firem se pak teleko- munikační sektor otevřel menším firmám, například společnostem AT&T nebo Eutelsat, a zvýšil tak konkurenci. V tomto odvětví se ve střednědobém horizontu očekává velký rozvoj, a to především kvůli tlaku na nedostačující kvalitu služeb a pokrytí země. Jaká další odvětví jsou v Mexiku perspektivní? Jednou z významných charak- teristik Mexika je jeho průmyslová diverzita. Vedle ropného průmyslu jsou tu na vzestupu automobilový, letecký a potravinářský průmysl nebo turismus. Mezi další silná odvětví patří těžební sektor, který u některých surovin také bojuje s nízkými cenami na světových trzích. Díky této diverzitě tedy není Mexiko závislé pouze na příjmech z ropy, ale dokáže relativně flexibilně reagovat na její výkyvy. Je možné tvrdit, že pád ceny ropy Mexiko významně ovlivňuje, ale nejedná se o kritický faktor, který by ochromil fungování celé země. Perspektivní pro vývoz jsou i další obory. Lze využít Mexiko jako základnu pro obchod s USA, Kanadou a zeměmi Střední Ameriky? Z prostého geografického pohle- du to jistě možné je. Zajímavé ale je podívat se na tuto možnost i z pohle- du Mexika jako jedné z nejotevřeněj- ších ekonomik světa. Toto postavení se vláda snaží dále rozvíjet, a to do všech světových stran. Dokladem může být členství v nově vznikajících uskupeních, jakým je Pacifická alian- ce zahrnující Chile, Peru, Kolumbii a Mexiko (kandidáty na přistoupení jsou Kostarika a Panama). Cílem Pacifické aliance je zrušení všech celních tarifů mezi jejími členy v krátkodobém časovém horizontu.  PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro KONEC MONOPO- LU. Státní ropný gigant Pemex se teď bude muset o projekty v pet- rochemii podělit se soukromými firmami.

Zajímavý je prodej prvního stroje na výrobu externích žaluzií do Mexika. Jedná se o úspěch jihomoravské firmy Zebr. Druhou velkou aliancí, do níž Me- xiko vstoupilo, je Trans-Pacifická dohoda (TPP). Co přináší? Měla by se stát největší zónou volného obchodu na světě. Mezi jejích 12 členů patří USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Singapur nebo Chile. V rámci TPP by mělo dojít k prohloubení již stávající integrace mezi některými členy a nastavení nové úrovně mezinárodního obcho- du v celém regionu. Severní Amerika (Mexiko, USA a Kanada) by pak měla vytvořit nejkonkurenceschopnější region na světě. Přijetím doho- dy se země zavazují k odstranění veškerých celních překážek u prů- myslových výrobků a k odstranění nebo snížení cla u zemědělských produktů. Další části dohody jsou pak zaměřeny na jednotlivá odvětví, jako jsou farmaceutické výrobky, zdravotní prostředky nebo textil. Zvláštní kapitola se pak zabývá problematikou prokazování původu a kumulovaným původem zboží. Na- příklad u automobilového průmyslu se jedná o 45 procent u aut a 40 procent u autodílů, aby byl obchod mezi členskými zeměmi bez celního zatížení. Přináší to nějaké výhody i českým exportérům? České firmy mohou využít stáva- jící situace, kdy má Mexiko podepsa- nou dohodu o volném obchodu s EU, a zároveň má otevřenou cestu na další trhy. Je ale potřeba si uvědo- mit, že při dovozu zboží do Mexika a následném reexportu do třetích zemí se vždy posuzuje certifikát o původu zboží a podle toho se zařa- zuje do celní nomenklatury. Nejlépe je možné využít této situace, pokud se zboží v Mexiku nějakým způso- bem upravuje. Takto se ve velké míře chovají některé asijské firmy, které se tak snaží dostat do dalších zemí Latinské Ameriky. Další možností, jak využít otevřeného způsobu fun- gování mexické zahraničně obchod- ní politiky, jsou výrobní investice. Kromě usnadnění přístupu na řadu světových trhů nabízí mexická vláda mnoho pobídek a daňových úlev, které dělají z Mexika devátou nejpřitažlivější zemi pro zahraniční investory na světě. Na jaké obchodní zvyklosti v Me- xiku by měl být český vývozce připraven? V návaznosti na obchodovaný produkt je potřeba prověřit vyža- dované certifikace a normy. Někdy je zapotřebí podívat se na normy stanovené konkrétní firmou, ke kte- ré se chce český vývozce zapsat na seznam dodavatelů. Tento zápis bývá u velkých firem podmínkou smlouvy. Především při prvních dodávkách je potřeba dbát zvýšené pozornosti na logistiku, tedy výběr přepravce, dohodnutí dodacích podmínek a překontrolování všech příslušných dokumentů celním agentem ještě před expedicí. Ceny se mohou lišit u jednoho nadnárodního přeprav- ce, pokud dopravu objednáváte v Mexiku oproti objednání v České republice. Dopravní dokumenty jsou pak velmi úzkostlivě prověřovány místními celníky a při podcenění jejich kontroly se stává, že se zásilka zasekne na celnici. Způsoby plateb používané v Mexiku se neliší od exportu do jiných zemí. Jak se projevuje při jednání menta- lita Mexičanů? Po navázání obchodních vztahů s mexickou firmou se její představite- lé často chtějí blíže seznámit se svými obchodními partnery. Znamená to, že se při jednáních zajímají o rodiny přítomných, o jejich zájmy, volno- časové aktivity a samotný obchod se pak stává jedním z mnoha témat setkání. Důsledkem bývá vyšší časová náročnost jednání, avšak zlepšuje se důvěra mezi oběma stranami. Sou- částí vztahu s obchodními partnery jsou pro Mexičany často mimopra- covní aktivity. Běžné je seznámení s rodinou, organizace volnočasových aktivit, jako je turismus, sport nebo kultura, a především společné jídlo. n Text: Tomáš Stingl Foto: CzechTrade, Profimedia 12 rozhovor Kontakt do mexika Kancelář agentury CzechTrade v Mexico City nabízí podporu jak společnostem, které do Mexika teprve hodlají vstoupit, tak i těm, které na tamějším trhu již působí. Kontakt na kancelář je miroslav. mandak@czechtrade.cz. n SOUBOJ OPERÁTORŮ. Jen od počátku loňského roku zlevnilo v Mexiku díky konkurenčnímu boji telefonování zhruba o 20 procent.

hlavní téma 13 Obchodní desatero pro mexiko 1 Dobře se oblečte Buďte skuteční profesionálo- vé v reprezentaci vaší firmy i vás samých. V Mexiku stále platí, že „šaty dělají člověka“. 2 Počítejte s volněj- ším pojetím času Buďte trpěliví a vytrvalí. Neměřte čas v Mexiku časem evrop- ským. Raději si na vše vyhraďte více času. 3 Získejte osobní důvěru Navazujte osobní vztahy. Zvěte a přijímejte pozvání. Pa- matujte, že společenský prvek je v Mexiku stejně důležitý jako ten obchodní. 4 Tolerujte nedochvilnost Očekávejte, že váš partner dochvilný nebude, vy ale vždy choďte včas. 5 Nikdy nekritizujte Buďte důslední, ale ne arogantní. Nikdy partnera nekritizujte, a to ani konstruktiv- ně! 6 Přivezte dárky Mějte připraveny vhodné dárky. Zpočátku by to měly být dary evokující vaši firmu či Českou republiku. Později můžete vybrat i něco netradičního podle zájmu vašeho obchodního partnera. 7 Zeptejte se na rodinu Zajímejte se v hovoru o ro- dinu vašeho obchodního partne- ra. V mexické kultuře je rodina středobodem života. Očekávejte, že váš partner podle ní přizpůsobí i své obchodní plány. 8 Upřednostněte osobní kontakt I v Mexiku platí, že nejlepší je osobní jednání. Pokud se nemů- žete momentálně setkat s obchodní- kem osobně, raději telefonujte, než abyste posílali e-mail. 9 Respektujte dobu oběda Mezi 14. až 16. hodinou se nesnažte někoho v Mexiku zastih- nout, v tu dobu Mexičané obědvají. Podobně od půlky prosince až do Tří králů a o velikonočním týdnu ctí Mexičané svátky a v této době těžko někoho zastihnete. 10Použijte španělštinu V Mexiku je to se znalostí angličtiny lepší než v jiných latinskoamerických státech, protože mnoho Mexičanů má pracovní zkušenost ze Spojených států nebo tam mají příbuzné. Přesto je lepší využít španělštinu (nebo španělského tlumočníka). Tu Mexičané preferují, a zejména starší generace jiný jazyk neovládá. n Zdroj: www.czechtrade.cz PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

Panamský průplav je jednou z nejvýznamnějších dopravních tepen globální ekonomiky a v současné době probíhá zahájení výstavby ještě o něco mohutnějšího mezioceánského kanálu v Nikaragui. Ani země Střední Ameriky – Guatemala, Belize, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama – nezaostávají za Mexi- kem, co se týče rozvoje ekonomiky a obchodních příležitostí. Jejich tempo růstu se pohybuje v rozmezí od dvou do šesti procent HDP ročně s pozitivním trendem do budoucna. Nejrychleji rostoucí zemí je Panama a nejpomaleji rostoucí Belize a Sal- vador. Díky své strategické poloze se země Střední Ameriky stávají stále důležitějším dopravním a logistic- kým uzlem. Panamský průplav je jednou z nejvýznamnějších do- pravních tepen globální ekonomiky a v současné době probíhá zahájení výstavby ještě o něco mohutnějšího mezioceánského kanálu v Nikaragui. Vlády těchto zemí proto masivně in- vestují do rozšiřování a modernizace infrastruktury, aby byla schopná pojmout rostoucí jak osobní, tak nákladní dopravu, ať už leteckou, silniční či železniční. Roste celní unie Pokročila regionální integrace těchto zemí. Společenství SICA je spojuje na politické úrovni a SIECA na té hospodářské. Země Střední Ameriky jsou díky tomu propojeny systémem volného obchodu a v sou- časné době pracují na postupném zavádění celní unie. Nyní mezi Gua- temalou a Hondurasem, později se připojí Salvador a případně ostatní země. Díky dohodě DR-CAFTA mají středoamerické země (s výjimkou Panamy a Belize) bezcelní přístup také na trh Spojených států americ- kých, čehož využívají především při lákání přímých zahraničních inves- tic. Zboží vyrobené v zemích DR- CAFTA je totiž díky výrazně nižším výrobním nákladům a bezcelnímu dovozu na americkém trhu cenově vysoce konkurenceschopné. Řada zemí proto nabízí velmi výhodné investiční pobídky pro zahraniční společnosti, především pro výrobu textilu, autodílů nebo pro strojíren- ství. S Evropskou unií podepsaly 14 zaostřeno na region Střední Amerika láká na pobídky strojaře i textilky Hospodářství středoamerických států těží ze strategické polohy u námořních cest a bezcelního přístupu na trh USA. Na investory čekají ve Střední Americe volné zóny, daňové úlevy i nově vznikající celní unie. PANAMA CITY. Z příjmů z námořní dopravy tu vyrostlo moderní centrum celé Střední Ameriky.

zaostřeno na region 15 Zlepšil se přístup k úvěrům Podle nového vydání publikace Doing Business 2016 od Světové banky učinilo Mexiko a řada zemí Střední Ameriky znatelný pokrok v oblasti usnadnění obchodu a pod- nikání. Snaží se tím podpořit růst a moder- nizaci svých ekonomik především formou podpory takzvaných MiPyMES (to jsou mikro, malé a střední podniky). Mexiko, Kostarika a Salvador si oproti loňskému roku polepšily. Honduras, Guatemala, Panama, Nikaragua a Belize si v meziročním srovnání naopak více či méně pohoršily. Mexiko: Oproti předchozímu roku si po- lepšilo o čtyři místa na 38. příčku. Pomohlo zlepšení přístupu k  dodávkám energie, úvěrům, a především k lepšímu výběru daní. Kostarika: Udělala za po- slední rok obrovský skok kupředu z 83. místa na 58. příčku. Zlepšení nastalo v přístupu k elektrické energii, k financování a ve zjedno- dušení platby daní (elektronicky). Nejlépe hodnocenou oblastí je přístup k úvěrovému financování, nejhůře je hodnocena ochrana drobných investorů. Panama: Propadla se za poslední rok z 52. příčky na 69. místo. Nejlépe hodnocenou oblastí je přístup k úvěrovému financování, nejhůře je hodnocena oblast placení daní. Guatemala: Ačkoli si za poslední rok po- horšila o osm příček na 81. místo, byla zazna- menána řada pokroků v oblasti daňové zátěže (snížení korporátní daně z příjmu) a přeshra- ničního obchodu (elektronická dokumentace). Ve schvalovací fázi je řada dalších reforem, které by měly napomoci rozvoji obchodu a podnikání (nový obchodní zákoník, obchodní a občanský procesní řád). Salvador: Oproti předešlému hodnocení si v letošním roce výrazně polepšil o 23 příček na 86. místo ze 189 hodnocených zemí. Pozitiv- ně se promítly především reformy v oblasti přístupu k financování (nový zákon o movitém majetku). Naopak v oblasti přeshraničního obchodu se negativně odrazilo zavedení no- vých kontrol na hraničním přechodu Anguiatú s Guatemalou. Honduras: V meziročním srovnání Hon- duras poklesl o šest příček na 110. místo. Byly nicméně učiněny pokroky především v oblasti ochrany drobných investorů. V oblasti daní se naopak zvýšily náklady firem zavedením alter- nativní minimální daně z příjmu. Belize: Je druhou nejhůře hodnocenou zemí regionu (120. místo), která si také v meziročním srovnání pohoršila, a to o dvě příč- ky. Nejlépe hodnocenou oblastí je daňová zátěž (Belize je řazeno mezi daňové ráje), naopak přístup k financování je hodnocen nejhůře. Nikaragua: Ve srovnání s ostat- ními zeměmi Střední Ameriky se Nikaragua umístila nejhůře – na 125. místě (oproti minulému roku si pohoršila o šest míst). Nejlépe hodnocenou oblastí je přeshraniční obchod, naopak nejobtížnější je získávání stavebních povolení. Ne- byly zaznamenány žádné reformy usnadňující podnikání. n PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro středoamerické země v roce 2012 Asociační dohodu, jejíž obchod- ní pilíř je v platnosti již několik let. V roce 2015 vyvezly členské státy EU do Střední Ameriky zboží v hodnotě 5,7 miliardy eur a dovezly produkty za 5,2 miliardy eur. Česko nabízí nábytek nebo vrtulové motory Ačkoli se země Střední Ameriky nemohou svou velikostí a objemem vzájemné obchodní výměny rovnat Mexiku, jejich podíl na českých vývozech zdaleka není zanedba- telný. Za loňský rok vyvezly české firmy do zemí Střední Ameriky zboží celkem za 83 milionů dolarů. To je v kontextu Latinské Ameriky srovnatelné s vývozy do Argentiny nebo Chile. A je to výrazně více než vývozy do Kolumbie (63 milio- nů dolarů), do Peru (42 milionů dolarů) nebo na Kubu (36 milionů dolarů). Hlavní vývozní položky byly tantal a výrobky z něj, izolace, nábytek a vyčiněné hovězí kůže, ocelové plechy, plastové trubky a hadice, elektrické kondenzátory, papír, proudové a turbovrtulové motory a elektrické jističe. Zastupitelský úřad ČR v Mexiku se snaží prezentovat české firmy i v těchto takzvaných přiakredi- tovaných zemích, a to především s pomocí českých honorárních konzulů. Ti jsou v Belize, Guatemale, Hondurasu, Salvadoru a v Nikaragui. Letos v dubnu uspořádal ZÚ Mexiko úspěšnou prezentační akci českých firem v nikaragujské Managui. V prv- ním čtvrtletí příštího roku se plánuje velká prezentace českých podniků v Guatemale. n Text: Petra Krejčová, diplomatka pro Střední Ameriku Eva Tadlíková, tajemnice pro ekonomické a obchodní záležitosti Velvyslanectví ČR v Mexiku Foto: Profimedia VOLNÁ ZÓNA CÓLON. Obrovský skladový areál poskytuje servis dopravcům proplouvají- cím Panamským průplavem. SNÁZE K PENĚZŮM. Světová banka ocenila i Salvador za reformy v přístupu k finan- cování byznysu.

16 zaostřeno na region Pro současnou aféru, která se týká ulívání peněz do daňových rájů, se vžil trochu nešťastný název. Kvůli označení Panama Papers teď při vy- slovení jména středoamerické země možná průměrnému konzumentu médií naskočí mlhavá asociace typu „tam jsou ty podfuky“. Ve skutečnosti je Panama vyspě- lou ekonomikou a měrou vrchovatou si umí najít legální výdělky. Všechno se samozřejmě točí kolem průplavu spojujícího Tichý a Atlantický oceán. Kanál byl otevřen v roce 1914 a zcela změnil obchodní trasy západní polokoule. Lodě díky zkratce přes Panamskou šíji nemusejí obeplouvat celý jihoamerický kontinent. V současnosti putuje kanálem asi 14 tisíc lodí ročně, což přináší zemi miliardy na vybraném mýtu. Kapacita průplavu už dokonce přestala stačit rostoucímu provozu, a tak začala v roce 2007 Panama kanál rozšiřovat, aby jím mohly proplout i obří novodobé nákladní lodi. Po dokončení bude mít kanál téměř dvojnásobnou kapacitu. Náklady na rozšíření přesahují pět miliard dolarů. Webová stránka projektu ukazuje v reálném čase linku vyjadřující pokrok staveb. V této chvíli už hlásí dokončení stavby z 98 procent. Rostoucí lodní provoz kolem Střední Ameriky mezitím nalákal i Nikaraguu, která chce letos začít stavět vlastní, konkurenční průplav. Panama má ale náskok i ve služ- bách. Kolem průplavu a díky ziskům z mýtného vyrostla v zemi perfektní obchodní infrastruktura. Metro- pole Panama City je moderním velkoměstem plným mrakodrapů. Mezinárodní firmy ji využívají jako základnu pro obchod s ostatními státy Karibiku. Funguje tu akciová burza, diamantová burza, pobočky tu má víc než stovka zahraničních bank. Vedle místní měny balboa se v zemi běžně používá dolar. Ame- Je to velmi sympatická země. V regionu, kde jsou vojenské pře- vraty a občanské války téměř sou- částí místního folkloru, si Kostarika dovolila něco nevídaného. Armádu už v polovině minulého století prostě zrušila. Přesto – nebo možná právě proto – je nejstabilnější zemí Střední Ameriky. Demokratický postoj téhle země je opravdu inspi- rativní. Nezasahuje do konfliktů v sousedních státech a zachovává přísnou neutralitu. Svobodně zvo- lený parlament má silný mandát, protože volí povinně každý plnoletý občan. Čtvrtina veřejného rozpočtu jde na školství. Sympatický profil Kostariky podtrhuje stále větší důraz na eko- logii. Vláda například platí lidem za vysazování stromů. Tím se zvýšilo zalesnění státu z 24 procent na polovinu. Loni Kostarika vytvořila rekord, když 75 dní v kuse vystačila jen s energií získanou z obnovitel- ných zdrojů. Umožnily to vydatné deště, které roztočily turbíny ve vodních elektrárnách na maximum. Země se chce do roku 2021 úplně zbavit energie z uhlí a má k tomu velmi blízko. Obnovitelné zdroje vytvářejí už teď 88 procent veškeré spotřebované energie. Dvě třetiny z toho zastanou vodní elektrárny. Zbytek práce odvedou geotermální zdroje, solární panely a biomasa. Bu- dování energetiky patří v Kostarice k hlavním obchodním příležitostem. Byznysmeni se tam přitom mohou spolehnout na hodnotu, kterou mají rádi: na stabilitu. n Panama si vydělá i bez papers Kostarika nepotřebuje armádu ani špinavou elektřinu rický vliv je ostatně v Panamě ještě citelnější než v ostatních zemích tohoto regionu. Když na konci minu- lého století zkoušel v Panamě zlobit generál Manuel Noriega zapletený do obchodů s drogami, Spojené státy neváhaly přistoupit k rychlé vojenské invazi, zatčení Noriegy a ke zpacifikování země pod svým dozorem. Výsadní postavení Panamy v oblasti dokladuje také velmi solidní český vývoz do této země. V roce 2014 zažil velký 300procentní me- ziroční nárůst na víc než 40 milionů dolarů. Stojí za tím hlavně dodávky české techniky do nové elektrárny El Paco. V Panamě se také už prodávají vozy Škoda. n Panamská republika Počet obyvatel: 3,5 milionu Rozloha: 78 tisíc km2 Hlavní město: Panama City Měna: balboa (1 PAB je asi 24 Kč), používá se i americký dolar Růst HDP (2014): 3,7 procenta PRŮPLAV. Ročně jím propluje 14 tisíc lodí, přesto už kapacita nestačí. VĚTRNÍKY. Kostarika loni dokázala žít 75 dní v kuse jen z energie z obnovitelných zdrojů. Kostarická republika Počet obyvatel: 4,5 milionu Rozloha: 51 tisíc km2 Hlavní město: San José Měna: colón (100 CRS je asi 4,4 Kč) Růst HDP (2014): 3,8 procenta

zaostřeno na region 17 Do hospodářství Nikaraguy má přinést revoluci projekt století: nový průplav, který spojí Atlantský s Ti- chým oceánem. Stal by se tak přímou konkurencí nedalekého Panamského průplavu. Tenhle nápad není na první pohled až tak zcestný. Nikaragua je ve své jižní části velmi úzká, a navíc by kanál využil již existující velké přírod- ní jezero. Nebude tudíž nutné vyhlou- bit tolik zeminy. Celková délka kanálu má být ale přesto 270 kilometrů. Pro srovnání – Panamský průplav, který přetíná středoamerickou pevninskou šíji v jejím nejužším místě, je dlouhý jen 82 kilometrů. Je ale pravda, že v Panamě se dveře netrhnou a tamější vodní cesta v současnosti sotva stačí čilému lodnímu provozu. I zamýšlená konkurence v Nikaragui by tedy moh- la mít při troše štěstí dostatek klientů. Platit má Čína Megalomanský projekt ale od začátku budí rozpaky. Ten hlavní otazník samozřejmě visí nad tím, jestli se vůbec mohou vrátit obrovské náklady na vybudování nového kaná- lu, které jsou odhadovány minimálně na 50 miliard dolarů. Další otázkou je, kdo to celé zaplatí, když nikara- gujskou státní pokladnu zdobí na- nejvýš zaprášené pavučiny. Hlavním investorem tak má být konsorcium vedené čínským miliardářem Wang Jingem, který je od počátku hlavním vizionářem celého projektu. Jeho majetek se ale kvůli krizi na asijských akciových trzích smrskl během jedi- ného roku o třetinu. Také poskytnutí kontroly nad klíčovou obchodní spoj- nicí Číňanům ledaskomu nevoní – od nikaragujských patriotů až po USA, které si dosud hlídaly kontrolu nad Panamským průplavem i nad celým regionem naprosto nekompromisně. Další skupinou, které plánovaný Canal Interoceánico leží v žaludku, jsou domorodí obyvatelé v okolí jezera Nikaragua. Monstrózní pro- jekt, který má půlku země proměnit v rozkopané staveniště, by asi vzbudil odpor části obyvatel kdekoliv na světě. Jih Nikaraguy je o to háklivější, protože tu má kanál vést přes oblasti s unikátní přírodou a také přes po- klidná turistická letoviska, která pat- ří k tomu nejlépe prosperujícímu, co zatím nikaragujská ekonomika má. Při všech těchto problémech je otázkou, kdy a zda vůbec se nakonec opravdu kopne do země. Investor Wang Jing zatím oznámil, že začátek stavba nového průplavu v Nikaragui má zpoždění PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro mexiko jamajka Kolumbie Tichý oceán Karibské moře guatemala salvádor Belize honduras nikaragua kostarika Panama Guatemala San Salvador Belmopan Tegucigalpa Managua San José Panama City stavebních prací se odkládá na konec letošního roku. Oficiálním důvodem je zapracování připomínek k ochraně životního prostředí. Neoficiálně se mluví o problémech při hledání těch potřebných miliard. Ortega je znovu u moci, Češi chtějí zpět Kolem kanálu samozřejmě vyros- te spousta nezbytné infrastruktury, což by mohla být šance i pro české dodavatele. Výhodou je, že na rozdíl od ostatních středoamerických zemí je v Nikaragui Česko známou značkou. Před sametovou revolucí totiž socialistické Československo rozsáhle podporovalo levicovou vlá- du Sandinistické fronty, která vládla Nikaragui po celá osmdesátá léta. Její vůdčí osobnost Daniel Ortega se navíc v roce 2006 vrátil na vrchol moci, když vyhrál prezidentské volby a zemi od té doby znovu vede. Politik přitom zmírnil původně přísně levicovou orientaci. To se mimo jiné projevilo ve smíru s katolickou církví a ve vstřícnosti vůči zahraničním investorům. Dobré vztahy z dřívějška mají stá- le svou váhu. Při dubnové obchodní misi českých podnikatelů do Nikara- guy, která byla po dlouhé době prvním větším byznysovým setkáním, tak čes- ké obchodníky osobně přivítal mimo jiné i Laureano Ortega, syn prezidenta a vládní poradce pro investice a turis- tiku. Na obchodním fóru se z českých firem představily Nikaragujcům mimo jiné společnosti Kovobel, Linet, YSoft nebo Česká zbrojovka. Mítink stejně jako celou misi pomohla zor- ganizovat česká ambasáda v Mexiku, do jejíž kompetence středoamerický region spadá. Čeští podnikatelé si prohlédli v Nikaragui i jeden ze zhruba 50 průmyslových parků, kde mohou investoři získat také daňové pobídky. Mezi přednostmi jmenovali hostitelé mimo jiné to, že je Nikaragua oproti svým severním sousedům podstatně bezpečnější. Příležitost pro firmy ze zemědělství prý čekají v mimořádně úrodné sopečné půdě, která je pro tuto oblast Ameriky typická. Z pěti milionů hektarů zatím 80 procent leží ladem. Jinak řečeno, i kdyby nakonec na megalomanskou stavbu nového průplavu nedošlo, v Nikaragui čeká i bez něj dost příležitostí. n Text: Tomáš Stingl Foto: Profimedia Nikaragujská republika Počet obyvatel: 6 milionů Rozloha: 132 tisíc km2 Hlavní město: Managua Měna: cordóba (1 NIO je asi 0,8 Kč) Růst HDP (2014): 4,7 procenta VIZIONÁŘ Z ČÍNY. Předloni vítaly davy Nikaragujců investora Wang Jinga s jásotem, od té doby se ale spuštění stavby pořád odkládá.

18 zaostřeno na region Malinký Salvador patří k nejhus- těji zalidněným pláckům na západní polokouli. Na ploše velké sotva jako Morava se mačká přes šest milionů lidí. Na kilometr čtvereční tak při- padá 300 obyvatel. Malou zemi ale stihly v minulosti velké problémy. Od sedmdesátých do devadesátých let tu zuřila občanská válka levico- vých partyzánů a provládních jedno- tek. Do brutálního konfliktu, který stál život 70 tisíc lidí, více či méně utajeně zasahovaly i Spojené státy, Kuba a Sovětský svaz. Malý Salvador se tak stal hřištěm, kde si vyřizovaly účty mocnosti studené války. I po oficiálním skončení ob- čanského konfliktu je v zemi násilí na denním pořádku. Během války se totiž dostalo mezi lidi obrovské množství zbraní, což vždycky zvedá kriminalitu. Do Salvadoru se také vrátily pouliční gangy, které vznikly v osmdesátých letech z emigrantů ve Spojených státech. Ty vyplnily mocenské vakuum a mnohé oblasti v podstatě samozvaně kontrolují. Loni vygradoval mnoha vraždami mocenský boj dvou obávaných klanů Barrio 18 a Mara Salvatrucha. Do moderních dějin násilí v Sal- vadoru spadá i tak absurdní konflikt, jakým byla takzvaná Fotbalová válka. Ta ukázala, že kvůli náboženství jmé- nem fotbal dokážou Latinoameričané vytáhnout i s armádou do bitvy. Šlo o krátký konflikt v roce 1969. Tehdy se vyhrotilo dlouhodobé napětí mezi Salvadorem a sousedním Hondura- sem. Po zápase jejich národních týmů v kvalifikaci na mistrovství světa začaly násilnosti, které vedly až k invazi pra- Honduras je opravdovou banánovou republikou Salvador vedl válku i kvůli fotbalu videlné salvadorské armády na území Hondurasu. Boje trvaly naštěstí jen 100 hodin a pak bylo uzavřeno příměří. Po všem násilí zůstává Salvador v přetrvávajícím útlumu. Ekonomika je ve vleku Spojených států. Dokonce i salvadorská měna colon je už jen oficiální platební jednotkou, z oběhu ale byla stažena a reálně se dnes v zemi platí americkým dolarem. Pro zahraniční firmy je pozitivem rozvoj už 17 zón volného obchodu, kde jsou investoři osvobozeni od daní po celou dobu působení a kde pracuje už 60 tisíc Salvadorců. n BANÁNY. Plantáž u města San Pedro Sula patří k těm lepším způsobům, jak si v nejnebez- pečnějším městě světa zajistit obživu. SOUBOJ GANGŮ. Tetováním se zdobí členi klanu Barrio 18, který se přetahuje o moc s druhým nejsilnějším klanem Mara Salvatrucha. Honduraská republika Počet obyvatel: 8 milionů Rozloha: 112 tisíc km2 Hlavní město: Tegucigalpa Měna: lempira (1 HNL je asi 1 Kč) Růst HDP (2014): 3,1 procenta Salvadorská republika Počet obyvatel: 8 milionů Rozloha: 21 tisíc km2 Hlavní město: San Salvador Měna: colon (1 CLN jsou asi 2,8 Kč), používá se americký dolar Růst HDP (2014): 2 procenta Kdybychom hledali předobraz příslovečné banánové republiky, těžko padne tahle nálepka někam lépe než na Honduras. V přeneseném smyslu i doslova. V tomhle státě je přiměřený chaos, a navíc jsou opravdu hlavním vývozním artiklem banány. V zemědělství pracuje polovina oby- vatel, mezi další důležité plodiny patří káva a také tabák, z nějž tu vyrábějí doutníky i někteří kubánští emigranti. Honduras má ale jednu horší vizitku, než jsou banány. V po- sledních letech je označován za vůbec nejnebezpečnější zemi světa z hlediska násilné kriminality. Stal se pro gangy přestupní mezistanicí při pašování drog nebo zbraní do Spojených států. Nechvalně proslulé je především město San Pedro Sula, kde je zavražděno víc než 110 lidí na 100 tisíc obyvatel ročně (to je napří- klad šedesátkrát větší kriminalita než v Praze). Tlupy potetovaných gang- sterů zvaných Maras terorizují také honduraskou metropoli Tegucigalpu. Nemají problém rekrutovat na ulici neustále nové členy mezi mladou generací, která nedostane v chudé zemi vzdělání ani práci. Pod hranicí chudoby žijí stále dvě třetiny obyvatel Hondurasu. Šance téhle země na vybřednutí z bídy spočívá především v jejím dlouhém karibském pobřeží. Zatím tudy proudí hodně nelegálního kontrabandu, honduraská vláda by tu ale chtěla více rozvinout turis- tiku a obchodní dopravu. Letos se konečně po mnoha letech začíná realizovat stavba mezinárodního letiště Palmerola, které má být základním bodem zamýšleného logistického uzlu. Stavbu letiště má zajistit španělská firma Emco a stát bude 120 milionů dolarů. Z toho zhruba čtvrtinu zaplatí vláda, zbytek soukromí investoři. V turistickém ruchu vznikla jedna z mála novodobých hondu- raských zakázek pro českou firmu. Na turistickém ostrově Roatán insta- loval Vendelín Krkoška, zakladatel libereckého minipivovaru Vendelín, kompletní techniku na výrobu piva. Obyvatele Hondurasu tak český pod- nikatel učil poprvé pít pivo točené z trubek, protože do té doby znali pouze to v plechovkách. n

PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro zaostřeno na region 19 Tahle země v sobě spojuje všech- no dobré i to horší, co je pro státy Střední Ameriky typické. Ekonomi- ka Guatemaly stojí z velké části na exportu kávy, banánů a dřeva. Valuty přivážejí hlavně turisté, kteří směřují za mayskými památkami a za rela- xem k Pacifiku. Zemi protíná stejně jako ostatní středoamerické státy panamerická dálnice. Ta je hlavní dopravní osou, ostatní silnice za moc nestojí. Pro dovoz i vývoz jsou klíčo- vým partnerem Spojené státy, které už v minulosti neváhaly intervenovat, pokud byl v zemi příliš velký chaos. K záporným společným jmeno- vatelům patří, že stejně jako většina ostatních států regionu i Guatemala prošla ve dvacátém století několika vojenskými převraty a občanskou válkou, která tu trvala skoro 40 let. Skončila až v roce 1996, ale mezi obyvateli zůstala spousta zbraní i nevypořádaných křivd. Připočítejme chudobu a výsledkem je extrémně vysoká násilná kriminalita. Guatema- la je v první pětce nejnebezpečnějších zemí světa z hlediska počtu vražd. A když tu zrovna neúřadují násilníci, tak si přisadí příroda. Guatemalu pravidelně zasahuje pestrá sbírka přírodních katastrof od hurikánů přes záplavy a sesuvy půdy až po vý- buchy sopek, které tvoří páteř místní krajiny. Přesto všechno si ale řadoví Guatemalci (z nichž skoro polovinu pořád ještě tvoří indiáni) uchovávají obdivuhodně pokorný a optimistický postoj k životu. Pro hospodářství Guatemaly je nepříjemné, že ceny exportova- ných plodin jsou na nevyzpytatelné houpačce komoditních burz. Samotní Guatemalci příliš cenu neovlivní, takže když v poslední době několikrát Je to nejmenší, nejmladší a nej- méně lidnatá zemička Střední Ame- riky. Belize bylo dlouho britskou kolonií a získalo nezávislost až v roce 1981. I dnes je to ale stát pořád úzce provázaný s Velkou Británií. Díky tomu je v zemi úředním jazykem angličtina, což evropští byznysmeni kvitují s povděkem. Do seznamu plusů vyplývajících z britského vlivu patří i dobrý sociální systém nebo bezplatné zdravotnictví. Přes Velkou Británii putuje do Belize také většina evropského zboží. Celkově má ovšem Belize a jeho ekonomika před sebou ještě dlouhou cestu. Hospodářství omezuje ne- dostatek surovin i špatná dopravní infrastruktura. Ale jak to bývá, když něco chybí, je příležitostí to dodat. Problém je, že v Belize zatím chybějí i peníze, za které by země mohla v zahraničí nakoupit. Schůdnou cestou tak mohou být rozvojové pro- jekty, jež v Belize platí nadnárodní organizace jako Světová banka nebo Karibská rozvojová banka. n Text: Tomáš Stingl Foto: Profimedia Guatemala jde s kávou nahoru i dolů Belize zůstalo ostrůvkem angličtiny padala cena kávy nebo cukru, šla s tím dolů půlka guatemalského hospodář- ství. Ani nemluvě o ropě, kterou země také v omezeném množství vyváží. Investory a mezinárodní firmy ale Guatemala zajímá. S již více než 15 miliony obyvatel je nejlidnatější zemí regionu. Navíc sousedí s velkou me- xickou ekonomikou. Právě z Mexika si také dělají „postranní výlet“ do Guatemaly masy turistů. A jestliže má Guatemala symbolizovat v dobrém i zlém současnou Střední Ameriku, tak se to ukazuje i v dynamickém růstu HDP. Ten si v roce 2014 připsal v Guatemale přes čtyři procenta. To byla rychlost, kterou se může v prů- měru pochlubit i středoamerický region jako celek. n SUŠENÍ KÁVY. Ročně Guatemala vyveze kávu za 700 milionů dolarů. CESTA DŽUNGLÍ. Pro rozvoj ekonomiky musí Belize nejdřív zlepšit silnice. Guatemalská republika Počet obyvatel: 15 milionů Rozloha: 109 tisíc km2 Hlavní město: Guatemala Měna: quetzal (1 GTQ jsou asi 3 Kč) Růst HDP (2014): 4,2 procenta Belize Počet obyvatel: 300 tisíc Rozloha: 23 tisíc km2 Hlavní město: Belmopan Měna: belizský dolar (1 BZD je 12 Kč) Růst HDP (2014): 3,6 procenta

Kam Česko zbraně vyváží (v procentech) 20 úspěšný obor Ve výrobě zbraní byl tuzemský průmysl vždycky na špičce, což platí už od dob Rakouska-Uherska. Velký propad ovšem zaznamenal po sametové revoluci. Zčásti proto, že s koncem studené války dočasně klesla poptávka po zbraních. Zčásti kvůli humanistickému étosu, který v porevoluční éře převládl. Dnes je všechno jinak. Odbyt zbraní ve světě znovu roste a Česko se staví k jejich vývozu pragmaticky. Podle odhadu Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) loni české firmy vyvezly vojenský materiál už za 14 miliard korun. To znamená, že například oproti roku 2006 je roční export víc než pětinásobný. A růst by měl pokračo- vat. „Očekáváme, že se navyšování obranných rozpočtů v různých zemích světa promítne do nárůstu exportů v dalších letech,“ uvádí pre- zident asociace Jiří Hynek. Podle něj se ovšem do většího odbytu českých zbraní víc než bez- pečnostní situace ve světě promítlo to, že české firmy v posledních letech hodně zainvestovaly do vývoje no- vých výrobků. Například společnost Meopta-optika investovala od roku 2010 do konce roku 2013 s pomocí evropských fondů více než 300 mi- lionů korun. A přicházejí výsledky. „České firmy si získaly důvěru zákaz- níků. V průměru trvá pět let, než se od prvního kontaktu se zákazníkem zrealizuje zakázka. Čím sofistikova- nější výrobek, tím je doba delší,“ říká Jiří Hynek. Pušky, patrony, noktovizory Výrobci zbraní generují velmi vy- sokou přidanou hodnotu. Například u České zbrojovky, výrobce revolve- rů či pušek, činí plných 40 procent z ročního obratu 3,5 miliardy korun. Obdobný obrat a ještě o procento vyšší přidanou hodnotu vykazuje vlašimská továrna na střelivo Sellier & Bellot. U značky Meopta, která se zaměřuje na zbraňovou optiku, jako Konec pacifismu v Čechách Vývoz zbraní v poslední době mnohonásobně vzrostl. Definitivně tak končí útlum, který zasáhl zbrojní průmysl v porevoluční euforii devadesátých let. jsou noktovizory nebo periskopy, se přidaná hodnota blíží skoro polovině z víc než dvoumiliardového obratu. Rostoucívývozčeskýchzbranído válečnýchoblastíovšemvyvolalkriti- kunevládníchorganizací.Společnost AmnestyInternationalseletosnavlá- duobrátilas memorandemzazodpo- vědnývývozzbraní.„Českárepublika vyvezlav roce2014vojenskýmate- riáldo35zemí,kteréjsouz pohledu dodržovánílidskýchprávdlouhodobě problematické,a kdepodlevýzku- můAmnestyInternationaldochází k jejichvážnémuporušování,“píše sev memorandu.Organizacev něm protonavrhujepřísnějšíkontrolu a transparentnostexportuzbraní. čím dál víc Civilu Nutno připomenout, že se ovšem obranný průmysl neza- měřuje jen na zbraňové systémy. Například u výrobců nákladních vozů nebo lehkých letadel tvoří podstatnou část obratu zboží pro civilní využití. Třeba u Meopty-op- tiky přinesla loni vojenská optika obrat 182 milionů korun, přitom celkový obrat této spolenosti byl víc než 2,1 miliardy. n Text: Tomáš Stingl Export zbraní z ČR (v milionech eur) 10 14 14 7 13 31 23 12 14 27 30 5 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015* 0 100 200 300 400 500 600 * Odhad Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Zdroj: AOBP Afrika ruční zbraně munice, energetické látky dopravní prostředky USA ostatní evropské země Asie Střední východ Evropská unie letecká technika elektronika ostatní Jakou zbraňovou techniku Česko vyváží (v procentech)

úspěšný obor 21 Maďarští piloti by mohli trénovat v Pardubicích Maďarské vzdušné síly si vyzkoušely Centrum leteckého výcviku (CLV) v Pardubicích. Dva maďarští piloti tu s osvědčením „výborný“ prošli testovacím pro- gramem na letounu Z-142CAF. Do- hoda o výcviku pilotů navázala na loňský projekt ekonomické diplo- macie, který vypracovalo Velvysla- nectví České republiky v Budapeš- ti. Velení vzdušných sil Maďarska bylo s výcvikem svých pilotů velmi spokojeno. Existuje naděje, že po ukončení dlouhodobého kontraktu o výcviku pilotů mezi Maďarskem a Kanadou v roce 2018 budou maďarští piloti cvičeni výhradně v CLV. V Pardubicích je komerční trénink zahraniční pilotů častý. Jen loni prošlo Centrem leteckého výcviku skoro 250 zahraničních studentů. Středisko, jehož hlavním úkolem je výcvik leteckého perso- nálu Armády České republiky, cvičí PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro U arabských armád má zabodovat výcvikový letoun Stream S dvoumístným letadlem se chce u arabských klientů prosadit společnost TL-Ultralight z Hradce Králové. Pomůže tomu nové memorandum, které firma podepsala v Egyptě. Společnost plánuje skoro o třetinu rozšířit svou výrobu. Královéhradecký výrobce malých vrtulových letadel TL-Ultralight se chce významně prosadit v Egyptě a v dalších arabských zemích. Po- moci mu k tomu má memorandum o porozumění, které firma uzavřela s egyptskou státní organizací z oboru vojenského průmyslu Arab Organi- zation for Industrialization. Uvedla to Lada Adámková ze společnosti TL Ultralight s tím, že v souvislosti s pod- pisem memoranda firma plánuje své výrobní kapacity rozšiřovat nejméně o 30 procent. „Pro firmu to znamená otevření další strategicky důležité výrobně-prodejní lokality ve světě,“ uvedla Adámková. V arabském světě by se firma chtěla prosadit zejména s novým dvoumístným letounem Stream, který je vhodný pro výcvik vo- jenských pilotů. Roční produkce letounů TL Ultralight činí přes 70 strojů a výrobní plán má firma podle Adámkové naplněn na více než půl roku dopředu. Letouny firmy, která dává práci asi stovce zaměstnanců, podle Adámkové už v arabském Dva vojenští letci z Maďarska získali na jaře certifikáty v pardubickém Centru leteckého výcviku. Je šance, že se toto centrum v budoucnu stane pro maďarské piloty hlavním výcvikovým místem. Zatím trénují v Kanadě. i zahraniční letecký personál již řadu roků a je jedním z posky- tovatelů v projektu Mezinárod- ního centra leteckého výcviku. Výcvik zahrnuje údržbu a létání na „opravdových“ letounech Z-142CAF, L-39 Albatros a L-410 Turbolet. Dále jsou k dispozici vrtulníky Mi-2 a Mi-17. Funguje tu ovšem i Taktické simulační centrum, které bylo vybudováno pro piloty taktického letectva. n Text: Ministerstvo zahraničí ČR světě létají. Jde ale pouze o jednotli- vé stroje provozované sportovními piloty či leteckými školami. Letouny z Hradce Králové směřují většinou na vývoz, zejména do evropských zemí, firmě se nyní daří i na trhu v USA. Zvýšený zájem registruje i u čínských obchodníků. Firma TL-Ultralight, jejíž vznik sahá do roku 1989, sídlí na letišti v Hradci Králové. Jejím majitelem je podnikatel Jiří Tlustý. V roce 2014 fir- ma vykázala tržby 81 milionů korun. Text: ČTK, Foto: TL-Ultralight ULTRALEHKÝ. Stream váží jen 300 kilogramů a je dlouhý necelých sedm metrů.

22 úspěšný obor OMNIPOL byla v dobách Česko- slovenska legendární značka. Kdy vlastně podnik vznikl? Je to ryze česká firma, která fun- guje už od roku 1934. Vznikli jsme jako součást plzeňských Škodových závodů. Dnes aktivně působíme už ve více než 60 zemích světa. Za velmi důležité považuji například to, že součástí skupiny OMNIPOL jsou firmy ERA a RAMET a také podíl na vývoji nové generace cvičného proudového letounu L-39NG. Obranný průmysl zažívá v Česku renesanci, vývoz zbraní roste. Co je důvodem? Renesancejenamůjvkusmožná poněkudsilnývýraz.Natentovývoj mátotižvlivněkolikfaktorů.Najedné stranějetonapříkladpřirozenátech- nickáamortizacestávajícíhovybavení ArmádyČeskérepublikya nutnost modernizovat,případněvyměnitdo- sluhujícívýzbroj.Dalšímvýznamným faktoremjeaktuálnívývojbezpeč- nostnísituacev Evropěa vesvětě. Které významné zbraňové systémy teď vaše skupina vyrábí? Podíváte-li se na portfolio skupiny OMNIPOL, zjistíte, že vlastníme nebo spoluvlastníme společnosti, které jsou české a jsou ve svých oborech podnikání na světové špičce. Dnes už to mohu říct – odkoupením od zahraničního vlastníka se nám podařilo doslova zachránit a vrátit do českých rukou například společnost ERA, výrobce jedinečných pasivních radiolokátorů Tamara a VERA. Podílíme se také na vývoji českého proudového cvičné- ho letounu nové generace L-39NG. Jsme spoluvlastníky společnosti RAMET, která je proslulá svými anténami používanými pro systémy řízení letového provozu, policejními radarovými systémy a unikátním řešením radioelektronického prů- zkumu s dosahem až 700 kilometrů. O kvalitě této moravské firmy mimo jiné svědčí i její spolupráce s přední- mi světovými výrobci v oboru, jako je Vyvážíme nejen letadla a radary, ale i stroje pro pivovary nebo pekárny Tradiční značka OMNIPOL byla spojena hlavně se zbrojní výrobou a po revoluci se trochu vytratila z povědomí veřejnosti. Česká skupina ale pořád velmi aktivně obchoduje. Vyváží už do 60 zemí světa a stále víc se zaměřuje i na civilní techniku, říká generální ředitel společnosti Michal Hon.

torem a poradcem při výběru. Tedy subjektem, který umí produkt nejen zobchodovat a dodat, ale také vzá- jemně propojit nejlepší dodavatele v rámci celého výrobního procesu. Vývoz zbraní je specifický oproti jinému zboží. Jaká jsou základní bezpečnostní omezení? V této oblasti je naším kánonem zákon č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Tam jsou určena všechna přesná pravidla, kterými se řídíme. Obec- ně je to tak, že po přísné prověrce společnosti a udělení příslušného povolení můžete začít jednat a uza- vřít kontrakt. Teprve pak žádáte o udělení příslušné vývozní nebo dovozní licence a vystavení Certifi- kátu konečného uživatele (takzvaný End Users Certificate). Pokud byť jen jedno z toho nezískáte, obchod se prostě neuskuteční. A je celkem jedno, že jste pro přípravu uzavření kontraktu kromě peněz investovali čas v řádu několika měsíců nebo případně i let. Když říkáme, že obchodujeme a dodáváme výrobky do více než 60 zemí světa, pak je to vždy jen se všemi platnými povole- ními a licencemi. Pro důvěru našich zákazníků je velmi významné, že disponujeme i mezinárodně platnou certifikací kvality ISO 9002 a EN ISO 9001:2008. Jak jste vnímali myšlenku, která byla silná v devadesátých letech – totiž že by Česko mělo z etických důvodů abstrahovat od zbrojního průmyslu? Nejsempolitika anijímbýtne- chci,protonechcihodnotitpolitické motivya prioritytédoby.Jetovelmi komplexnítéma.Ovšemjakočlověk, kterýsev podstatěcelýsvůjprofes- níživotpohybujev mezinárodním obchodě,tovidímjakonešťastný důsledekpolistopadovéeuforie (posametovérevoluci).Řadaz nás bylapřesvědčena,žeskončiladoba temnaa světbudeužjenoázouklidu a míru.Vzhlíželijsmek Západua byli přesvědčeni,žezahraničnívlastníci a manažeřinásnaučí,jaksprávně zhodnotitto,coumíme…Dotédoby jsmesenesetkalis tím,ženěkdo,kdo koupíprosperujícífirmu,nezvládne jejířízení,případnějifinančně,lidsky a technologickyvyčerpá,a takpostup- něpřivedek likvidaci.Jakopříkladta- kovéhopřístupujsmesledovalipřípad kopřivnickéTatry.Z vlastnízkušenosti mohupakuvéstpříkladERAPardu- bice.Tasepodvedenímzahraničního vlastníkaocitlavevelmikritickésitu- aci,napokrajibankrotu.Českárepub- likabylapředvelmireálnouhrozbou ztrátyjedinečnésvětovétechnologie v oblastipasivníradiolokace.Jakmile jsmespolečnostERAkoupili,takjsme jifinančněstabilizovalia začalicíleně většíčástjejíhoziskureinvestovat dodalšíhovýzkumua vývoje.Dnesje díkytomuERAopětsvětovýmlídrem vesvémoboru. Na kterou inovaci vyvinutou v Čes- ku jste obzvláště hrdí? Jednoznačně to jsou právě pasiv- ní radiolokační a monitorovací systé- my, jejichž padesátiletý vývoj vyústil už v jejich pátou generaci. Ve své třídě nemají konkurenci. Svědčí o tom i jejich dodávka přímo pro struktury NATO. ERA také nedávno uzavřela strategickou dohodu o spolupráci se společností Saab. Jde o projekt MADR (Mobile Air Defence Radar) pro potřeby protivzdušné obrany státu. Ano, na to jsem velmi hrdý. Které země vnímáte jako největší mezinárodní konkurenci? Silnou pozici mají například v oblasti dodávek náhradních dílů Rusko, Bulharsko, Ukrajina, Sloven- sko a další země, především díky velmi snadno dostupným a atraktiv- ním zdrojům. Spojené státy, Itálie, Francie a třeba Izrael zase disponují silnou politickou podporou vývozu jejich hi-tech technologií. Je přitom přirozené, že se Česká republika nemůže plně srovnávat s těmi nej- většími giganty; my pro ně nejsme ve většině oborů konkurenty. Snažíme se však naše portfolio výrobků a slu- žeb utvářet tak, aby bylo unikátní, a abychom tak mohli i v soutěži s těmi největšími uspět. Text: Tomáš Stingl Foto: Anna Vacková, ERA Pardubice například francouzský Thales nebo španělská Indra. Kromě toho jsme před nedávnem zahájili spolupráci s ryze českým výrobcem ultraleh- kých letounů, společností Primoco. Podle nás má se svými technicky velmi zajímavě a progresivně řeše- nými produkty i zajímavý obchodní potenciál. Méně se ví, že vyvážíte i spoustu techniky pro civilní účely. Můžete uvést zajímavé zakázky z poslední doby? Dodáváme například technolo- gie pro celý pivovarnický průmysl. Výrobou sladu a jeho šrotováním počínaje přes vaření a zrání piva, filtraci až po stáčení pro různorodé systémy distribuce – sudy, tanky nebo lahvování… Je málo známo, že OMNIPOL je dodavatelem techno- logií i pro výrobu vína a alkoholu, nealkoholických nápojů, zpracování mléka nebo pro pekárny. V případě stáčíren nealkoholických nápojů jsou naši zákazníci převážně z Ruské federace a ze zemí bývalého Spole- čenství nezávislých států. V poslední době jsou našimi nejvýznamnějšími dodávkami kompletní technologie výroby karamelového a barevného sladu pro výrobu piva do sladoven v ruském Kursku a Terbunách. Zařízení prakticky kompletního pivovaru – varnu, tři stáčecí linky, pasterizátory, baličky – jsme dodali do pivovaru Gambrinus Iževsk. Stej- ně tak jsme vybavili i pivovar Vjatič ve městě Kirov. Jak vypadá váš obchodní model? Dnes už nemůžete být pouhým obchodníkem – nakoupit zboží a prodat… Musíte svým klientům umět nabídnout přidanou hodnotu, důvod, proč by měli spolupracovat právě s vámi. Snažíme se proto být pro zákazníky nejen obchodním partnerem, ale systémovým integrá- úspěšný obor 23 PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro Odkoupením od zahraničního vlastníka se nám podařilo zachránit a vrátit do českých rukou společnost ERA, výrobce jedinečných pasivních radiolokátorů Tamara a VERA. Zařízení prakticky kompletního pivovaru – varnu, tři stáčecí linky, pasterizátory, baličky – jsme dodali do pivovaru Gambrinus Iževsk. Stejně tak jsme vybavili i pivovar Vjatič v Kirově.

Text: redakce, čtk / foto: čtk, Profimedia, Vincentka Jihostroj vyrobil čerpadla pro Německo i Spojené státy Velešínské společnosti Jihostroj, která vyrábí hydraulické prvky a letecké komponenty, loni stouply tržby na 650 milionů korun. Je to zvýšení oproti roku 2014, kdy měla firma tržby 605 milionů korun. Uvedl to ředitel pro strategii a mar- keting Jihostroje Hynek Walner. Divize hydrauliky loni vyrobila 200 tisíc čerpadel. Pro srovnání v roce 2010 to bylo 152 tisíc čerpadel. Zhruba dvě třetiny výrobků tvoří export. Nejvíce firma vyváží do USA a Německa, ale výrobky z Velešína putují i do Jižní Koreje či Izraele. Do modernizace výrobních technologií firma loni investovala 80 milionů korun, za posledních pět let investovala kolem 500 milionů. Zaměstnává zhruba 500 lidí. Do dal- šího rozvoje a modernizace továrny chce Jihostroj letos investovat 40 až 60 milionů korun. „V uplynulých letech byla zahájena rozsáhlá něko- likaletá modernizace celého areálu firmy, budov a komunikací, vývo- jových aktivit, jež se transformují v kontinuální inovaci výrobního programu a zavádění zcela nových výrobků,“ uvedl Walner. n 24 exportní mozaika Ze Vsetína vyvezli víc rozbušek i přes útlum těžby uhlí a ropy Vsetínské společnosti Austin Detonator, která je největším ev- ropským výrobcem důlních rozbu- šek, loni vzrostly o čtyři procenta tržby i zisk. Hospodářské výsledky firmy se zlepšují šestým rokem v řadě, loni firma utržila rekord- ních 1,457 miliardy korun a zisk vystoupal k hranici 339 milionů korun. Informovala o tom mluvčí společnosti Markéta Matochová- Klímková. Firma podle ní docílila dobrých výsledků přes výrazný po- kles trhů s uhlím, ropou a zemním plynem. „Ačkoli ke konci období již Austin Detonator začal také po- ciťovat dopady nepříznivé situace na trhu,“ upřesnila mluvčí. Austin Detonator zaměstnává téměř tisíc lidí a více než 95 pro- cent produkce firmy jde na export. Kvůli poklesu prodeje rozbušek k těžbě uhlí, ropy a zemního plynu muselo letos na jaře z firmy odejít 13 lidí. Desítky zaměstnanců však mohly přejít k jiné výrobě, v podstatně lepší kondici je nyní segment neelektrických rozbušek. Společnost loni vyrobila 36,6 milionu kusů rozbušek. Objem výroby se tak zvýšil téměř o dese- tinu ve srovnání s rokem před- chozím. „Navzdory probíhajícímu poklesu cen černého zlata se firmě stále dařilo v prodeji speciálních termostabilních rozbušek Oilstar určených pro těžbu ropy a zem- ního plynu, byť již v mírně nižším objemu, než tomu bylo v roce 2014. Neelektrické rozbušky byly zavedeny na nové trhy v Evropě, na Blízkém východě a ve Střední Asii,“ uvedla mluvčí. Vsetínský podnik je součás- tí společnosti Austin Powder Company se sídlem v americkém Clevelandu. Tradice výroby prů- myslových rozbušek sahá ve Vsetí- ně do roku 1953, kdy jejich výrobu zahájila tamní zbrojovka. V roce 1999 tuto část výroby převzala právě značka Austin Detonator. n Climax nabídne víc sítí proti hmyzu a venkovních rolet Společnost Climax, která je největším tuzemským výrobcem stínicí techniky, rozšířila své výrob- ní a skladovací kapacity. V oprave- ných prostorách o ploše 2300 metrů čtverečních se vedle kloubových a kazetových markýz nově vyrábějí i pergoly a fasádní látkové clony. Informoval o tom výrobní ředi- tel vsetínského podniku Jaroslav Willert. Firmě se nyní zvětší plocha pro výrobu a skladování sítí proti hmyzu, venkovních rolet a vnitř- ních látkových rolet. Denně se zvýší produkce na 1200 sítí proti hmyzu a 250 rolet. „Rozšíření výroby v di- vizi venkovního látkového stínění je logickým krokem, kdy tento segment zaznamenává meziroční nárůst o 20 procent,“ uvedl Jaroslav Willert. Společnost zaměstnává 365 lidí, více než polovina produkce směřu- je na export, zejména do západní Evropy. V roce 2014 dosáhla firma rekordního obratu tři čtvrtě miliardy korun. n DÍKY EXPORTU. Vývoz zajišťuje dvě třetiny odbytu Jiho- stroje, firma může za- městnávat pět stovek zaměstnanců.

exportní mozaika 25 PŘÍLOHA DENÍKU E15 Minerálku Vincentku si na inhalaci koupili čínští policisté Akciová společnost Vincentka prodala loni přes čtyři miliony lah- ví stejnojmenné minerální vody. Vedle klasické lahve v objemu 0,7 litru společnost prodává také nosní sprej nebo sirup Vincentka. Firma, která čerpá na minerály bohatou podzemní vodu z pra- menů v lázních Luhačovice, loni utržila přes 90 milionů korun. To je o šest milionů víc než rok předtím. Minerální vodu firma vyváží do šesti zemí světa. Na Slovensko, do Ruska, na Kypr, Ukrajinu, do Estonska a Číny. Tam je Vincentka populární z kuriózního důvo- du. „Tamní dopravní policisté ji v práci inhalují přes rozprašovače, neboť jim pomáhá vykašlává- ním hlenů odstraňovat smogové částice z průdušek,“ informovala v tiskové zprávě společnost. Jméno Vincentka pochází od hraběte Vincence z rodu Serényiů, který dal v Luhačovicích koncem 18. století postavit první léčebnu a hotel. Historie prodeje Vincent- ky v lahvích je dlouhá téměř 200 let a sahá až do roku 1820. n Zákaz dodávek pro elektrárnu v Íránu chce ministerstvo zrušit Ministerstvo průmyslu a ob- chodu navrhlo zrušit pro české firmy zákaz dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr v Íránu. Stávající zákaz platí od roku 2000. Projekt je jedinou jadernou elekt- rárnou v Íránu. V provozu je zatím první ze čtyř plánovaných reakto- rů. Zákon z roku 2000 reagoval na záměr jihočeské firmy ZVVZ Mi- levsko dodat do elektrárny Búšehr vzduchotechniku. Tento obchod tenkrát kritizovaly Británie a USA, které měly podezření, že Írán zneužívá civilní programy ke krytí nukleárních projektů. „V době, kdy došlo ze stra- ny mezinárodního společenství k jednoznačnému posunu v postoji směrem k jadernému programu Íránu, již není nutné, aby Česká republika měla nadále tuto právní regulaci,“ uvedlo nyní ministerstvo, proč je pro zrušení zákona. Poté budou moci podnikatelé do Íránu volně vyvážet zboží, které nepodlé- há kontrolnímu režimu. V případě toho, které kontrole podléhá, pak bude vývoz podle práva EU, s výjim- kou položek uvedených na sezna- mu Režimu kontroly raketových NEJEN K PITÍ. Vincentka dnes vyrábí i zubní pastu, nosní sprej nebo hydratační krém s příměsí minerálů. technologií. Například Škoda Praha se k možnému budoucímu zájmu o dodávky pro elektrárnu nechtěla vyjadřovat. „Případný zájem by zá- visel na více faktorech, v tuto chvíli jej nelze předvídat,“ uvedla Barbora Půlpánová, mluvčí ČEZ, který firmu vlastní. Českým firmám se mezitím v Íránu rýsují už první menší zakáz- ky. Společnost Energo-Pro získala kontrakt za 405 milionů korun na dodávku dvou vodních turbín pro íránskou vodní elektrárnu Kho- da Afarin. Brněnský Zetor dodá íránské společnosti Tondak Tiz 250 traktorů za zhruba 135 milionů korun. n MODEL ELEKTRÁRNY. V Búšehru zatím funguje jeden ze čtyř plánovaných reaktorů.

26 kalendář akcí pro exportéry český export, příloha deníku E15 a týdeníku Euro, samostatně neprodejná. Číslo registrace MK ČR E17948, ISSN 1803-4543 vydává Serafico investment s.r.o., Olivova 2096/4, 110 00 Praha – Nové Město, IČO 04229967 adresa redakce a obchodního oddělení Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7 | inzerce Šárka Kamarýtová, sarka.kamarytova@sfinvestment.cz výroba a distribuce Monika Šnaidrová, monika.snaidrova@sfinvestment.cz přílohu připravili Tomáš Stingl – redaktor, Zuzana Dorogiová a Luděk Skok – korektoři 16. června E-commerce v Číně – založte si svůj e-shop! Praha centrála CzechTrade Dittrichova 21 Víte, jak si založit e-shop v Číně a co vše je k tomu potřeba? Víte, co patří mezi nejčastější aktivity a které komodity patří k oblíbeným výrobkům dle nárůstu prodeje na e-commerce? Jaké jsou nejznámější e-commerce stránky v Číně? A jaké jsou specializované e-commerce stránky? Přijďte na zajímavý seminář agentury CzechTrade. Cena za účast je 600 korun. Více informací získáte na těchto adresách: www.czechtrade.cz/kalendar-ak- ci, prihlasky@czechtrade.cz. 7. června Digitální marketing se zaměřením na export Praha Ministerstvo průmyslu a ob- chodu ČR Na Františku 32 Víte, co všechno zahrnuje moderní digitální mar- keting? Jak stanovit digitální exportní strategie, a tím výběr trhů, výběr cílových skupin, nástrojů? Jak budovat digitální značku v zahraničí? Jaké jsou možnosti ochrany brandu v digitálním světě? Odpovědi na otázky a další zajímavé informace za- znějí na této akci. Vstup je zdarma. Více informací získáte na těchto adresách: www.czechtrade.cz/ kalendar-akci, prihlasky@czechtrade.cz. 13. června Česko-bavorská energetická kooperační burza Mnichov Průmyslová a obchodní komora Mnichov/Horní Bavorsko Balanstrasse 55 V Mnichově se uskuteční kooperační burza zamě- řená na setkání českých a bavorských odborníků a zástupců firem z oblasti energetické infrastruk- tury, energetické eficience a bioenergie. České firmy mají účast na akci v rámci Projektů ekono- mické diplomacie MZV ČR zdarma. Tlumočení čeština–němčina zajištěno. Pro účast na akci zašlete e-mail na adresu lydie_holinkova@mzv.cz. Jde o exportní fórum zaměřené na obchodní příležitosti na těchto severoamerických tr- zích. Doporučené kroky při vstupu na trh USA a Kanady, očekávání a rizika. Perspektivní obory a zajímavé projekty pro české exportéry, účast na veletrzích a podnikatelských misích. Součástí akce jsou i individuální konzultace. Vstup je zdar- ma. Více informací získáte na těchto adresách: www.czechtrade.cz/kalendar-akci, prihlasky@ czechtrade.cz. 17. června Peru, Chile a Brazílie – slibné trhy pro český export a jejich specifika Hradec Králové EA Hotel Tereziánský dvůr Jana Koziny 336 Na exportním fóru se dozvíte informace o per- spektivních oborech a o příležitostech pro české firmy. Součástí semináře budou údaje o tom, jaké jsou doporučené kroky, ale i překážky při vstupu na trhy, dále tipy pro obchodování, možnosti podpory firem při podnikání tam a možnosti financování exportu. Součástí akce jsou osobní konzultace. Vstup je zdarma. Více informací získáte na těchto adresách: www.czechtrade.cz/ kalendar-akci, prihlasky@czechtrade.cz. Vedle podnikání v Německu z právního hlediska budou mezi dalšími tématy sjednávání smluv, vy- máhání pohledávek a insolvenční právo v Němec- ku. Seminář se bude zabývat i formami podnikání v Německu a přeshraničním poskytováním služeb na německém trhu. Program a možnosti přihlá- šení budou uveřejněny na webových stránkách Enterprise Europe Network – een.ec.europa. eu. Případné další dotazy lze vznést na e-mail rysava@crr.cz. Setkání se zúčastní ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade v Petrohradu Ludmila Brodová. Kon- zultace bude příležitostí k bližšímu seznámení s firmami a jejich komoditním zaměřením. V rám- ci konzultace bude projednán exportní záměr firmy a možná asistence kanceláře CzechTrade při exportu do Ruska. Více informací lze získat na e-mailu vera.vsetickova@czechtrade.cz. Foto: Profimedia  Inzerce 14. června USA a Kanada – příležitost pro české exportéry Brno Orea Hotel Voroněž Křížkovského 47 29. června Právní základy podnikání v Německu Děčín budova magistrátu B1 ulice 28. října 29. června Konzultační den - Rusko Liberec Regionální kancelář CzechInvest Nám. Dr. E. Beneše 4/12

na jednom místě! To podstatné pro vás www.e15.cz denikE15 @E15news

28