Český export - Kolumbie
Český export - Kolumbie
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/PERU: AMBICE V ANDÁCH
Střední třída bohatne,
země sází na těžbu mědi
PÁKISTÁN: VODNÍ STAVBY
Na muslimy nedám dopustit,
říká projektant
BOSNA A HERCEGOVINA: EXOTIKA ZA HUMNY
Češi chtějí pomoct hlavnímu městu Sarajevu
opravit vodovody
Bohatá nevěsta
se špatnou pověstí
KOLUMBIE
listopad 2015/číslo 9
PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Zpravodajský deník E15 patří již od roku 2007 mezi
nejrespektovanější názorová média. Společně s webem
E15.cz je komplexním zdrojem zpráv z domácí a svě-
tové ekonomiky, politiky, byznysu a nancí. Deník
E15 je distribuován bezplatně do stojanů a od pod-
zimu 2010 je i ve volném prodeji na dalších vybraných
obchodních místech. Každý týden ve stojanech deníku
E15 také naleznete vždy jeden z jeho speciálů – lifesty-
lový magazín ZEN či jeden z odborných magazínů –
Právo & Byznys, Real-immo nebo Český export.
Deník E15
a jeho speciály
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/editorial
3
Jak si zvolit prezidenta
Je to jednoduchý, ale účinný trik. A možná by se měl zavést i v Česku. Narazil jsem na něj přesně před ro-
kem, když jsem cestoval po jihoamerické Bolívii, kde měl zrovna nastat dlouho očekávaný zlomový moment –
volba prezidenta. Post vládce země si chtěl potřetí za sebou uhájit indián, socialista a ochránce pěstitelů koky
Evo Morales. Podle některých spasitel, podle jiných autokrat.
Už u předchozích bolivijských voleb se světová média ušklíbala nad tím, že účast byla údajně 95 procent,
což by bylo v demokratických zemích skoro nemyslitelné. Takže mezi řádky si to samozřejmě každý vysvětlil
tak, že volby v Bolívii jsou zmanipulovaná fraška. Ale já na vysokou volební účast (loni byla znovu 95 procent)
věřím. Když jsem totiž loni přišel před volebním víkendem na nádraží ve velkoměstě Cochabamba a ptal se
na autobus, který mě popoveze dál na jih, pokladník jen kroutil hlavou: „Kdepak, teď dva dny nepojede vůbec
nic. Jsou volby, tak se ruší všechny autobusy a doprava.“ Opravdu. Celá Bolívie jako by se kompletně zastavila.
Většina obchodů zůstala zavřena. Ulice byly ve volební den pusté jako po atomovém výbuchu. Místo aut se
na ně ale vyvalily vycházkovou chůzí davy Bolivijců. Jako při prvomájovém průvodu si celé rodinky spokojeně
vykračovaly k volebním místnostem, u nichž už byly nachystány stánky s opékaným masem nebo se zmrzli-
nou. Lidé rychle odvolili a pak se celý zbytek dne hned vedle volebních uren veselili se sousedy nad pečínkou.
Učiněná idylka. No, co už dělat, když nemůžete nikam odjet. Tak prostě jdete volit.
Takže celý národ disciplinovaně odhlasoval a Morales znovu slavně zvítězil už v prvním kole. Možná by po-
dobný trik v Česku také zafungoval. Zakázat dopravu, aby lidé nemohli místo voleb odjet na chalupy. K tomu
je navnadit na párek a pivo. Hned by bylo po zoufale nízké volební účasti, na kterou pravidelně žehráme.
Ale tenhle potměšilý rys bolivijských voleb tu zmiňuji hlavně jako příklad, jak zkresleně můžeme vnímat
signály z andských zemí Jižní Ameriky. Když rozklíčujeme podezřele vysokou volební účast, dává vlastně na-
jednou docela smysl. A to platí i o mnoha jiných rysech života v Andách, který nelze jednoduše hodnotit ev-
ropskými měřítky. Když mnohé jihoamerické země oslavují socialismus, když vidí poloboha ve Fidelu Castrovi,
když hýří nacionalistickým patosem, má to své složité historické důvody. Všechno je tam trochu jinak. Kdekdo
je čistokrevný indián, koku přežvykuje každá tetka na zápraží, čas je gumový. Pokud k tomu ale Evropan při-
stoupí s ochotou pochopit, začne nacházet na svazích And ryzí lidi a překvapivě dobré šance pro byznys.n
Tomáš Stingl • stingl@mf.cz
letem světem
p Inzerce A151012122
Říše důchodců shání léky
Japonskoseměnívzemistarců.
Máktomuhnedněkolikpředpo-
kladů.Takjakovevětšiněvyspělých
zemíserodíivJaponskumálo
dětí.Chybějícímladougeneraciale
narozdílodevropskýchstátůna
japonskýchostrovechnenahrazují
mladíimigranti.Zeměvycházející-
hosluncetotižzůstáváiv21.století
velmiuzavřenávůčipřistěhovalcům,
cizínárodnostitvořístálepouhé
jednoprocentopopulace.Aktomu
připočtěme,žeJaponcisedíkyzdravé
stravěapožehnanégenetickévýbavě
dožívajínevyššíhověkuzevšechná-
rodů.Sečtenopodtrženo,vroce2060
mábýtplných40procentjaponské
populacestarší65let.Protofiguru-
jemezidoporučenýmivývozními
oboryproJaponskoveškerézbožípro
senioryodzdravotnickýchpomůcek
ažpoléčiva.JaponskýpremiérŠinzó
Abedokonceloniotevřelspeciální
ekonomickouzónuzaměřenouprávě
nainovacevezdravotnictví.
deficit, nebo přebytek?
Kouzla s čísly dokážou divy. Na
konci roku si asi česká ekonomika
připíše nový rekord s objemem
exportu přesahujícím 3,8 bilio-
nu korun. Přes nesporný úspěch
českých vývozců je ovšem nutno při
líbivém srovnávání s krizovými roky
vzít v potaz i výraznou změnu kurzu
koruny, která nutně růst exportu při-
krášluje. Ta pravá kouzla začnou při
pohledu na růst obchodu s jednotli-
vými zeměmi. Dojem ovlivní nejen
zvolená měna, ale také metodika
sledování vývozu, kterou mají někte-
ré státy odlišnou. Může to dojít až
k absurdním výsledkům. Například
se Singapurem tak má podle české
statistiky Česko obchodní deficit,
podle singapurské metodiky naopak
přebytek. Důvod nesrovnalosti
je zřejmě ten, že Singapur někdy
započítává jako cílovou zemi svého
vývozu už evropský přístav, kde
se zboží vykládá, nikoli skutečnou
finální destinaci. Takže si můžeme
mezi deficitem a přebytkem vybírat.
velmoc na gramofony
Mezi obory, v nichž je Česko
světovým lídrem, se vyšvihla výroba
gramofonů a gramodesek. Tuzem-
ské firmy vydělaly na tom, že ve
světě přišla nečekaně renesance
této hudební techniky, na niž by
ještě před pár lety kvůli nástupu
kompaktních disků a dalších mo-
dernějších nosičů nikdo nevsadil
už ani zlámanou grešli. Zahraniční
firmy výrobu desek a gramofonů
většinou zastavily, zatímco v Česku
přežila. Retro se ale dostalo znovu
do módy. Největším světovým vý-
robcem Hi-Fi gramofonů tak je nyní
firma SEV Litovel. Ta loni prodala
rekordních 96 tisíc gramofonů, což
je skoro třikrát víc než v sezoně
2010. Na světovou špičku ve výrobě
gramodesek se zase dostala společ-
nost GS Media z Loděnice u Prahy.
Ta loni vyrobila taktéž rekordních
14 milionů vinylových nosičů, což je
ekvivalent součtu prodeje gramo-
desek v celých Spojených státech
a Velké Británii. Z Česka je rázem
„velmoc v gramotnosti“. n
Text : Tomáš Stingl
foto: Karolína Hniličková
PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO
Partnerem přílohy je:
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Text: Markéta Žižková, Tomáš Stingl, ČTK / Foto: Martin Pinkas, Madeta, Profimedia
4 exportní mozaika
Zeman chce vidět větší dynamiku obchodu s Izraelem
Tichomořská aliance
se představila v Praze
Staří přátelé, kteří by spolu
mohli udělat podstatně víc obcho-
dů. Zhruba na takové charakteristi-
ce vztahu mezi Českou republikou
a Izraelem se shodli účastníci
podnikatelského fóra, které bylo
součástí návštěvy izraelského
prezidenta Reuvena Rivlina a do-
provodné mise podnikatelů v půli
října v Praze. Na nedostatečnou
dynamiku vzájemného obchodu
poukázal při projevu k podnikate-
lům český prezident Miloš Zeman.
„Když studujete čísla za posledních
čtyři pět let, vidíte stagnaci. A to
přitom mezi zeměmi, které jsou
víc než přátelské,“ uvedl český
prezident v narážce na historické
vazby. „Řekněme dvacet procent
ročně,“ upřesnil Miloš Zeman svou
představu o tom, o kolik by mohl
růst vzájemný obchod. Český prezi-
dent také s nadsázkou řekl, že lidé
organizující vzájemný byznys obou
zemí jsou „někdy trochu líní“.
Obchodnívýměnamělaloni
obratzhruba19,6miliardykorun,
kdyžčeskývývozz tohotvořilasi13,7
miliardya jasněmudominujíosobní
vozy.ŠkodaAutojepátánejprodáva-
nějšíznačkavozůnaizraelskémtrhu.
V říjnu se v pražském Čer-
nínském paláci konalo Fórum
ČR – Tichomořská aliance,
které zorganizovalo minister-
stvo zahraničních věcí společ-
ně s ministerstvem průmyslu
a obchodu a s velvyslanectvími
Peru, Mexika, Chile a Kolumbie
akreditovanými pro ČR. Akce se
zúčastnila víc než stovka zájemců
z řad podnikatelské sféry a insti-
tucí podílejících se na podpoře
exportu.
Zahraniční hosté v čele s ve-
doucími zastupitelských úřadů
zemí podílejících se na takzvané
Tichomořské alianci představili
hlavní principy fungování tohoto
integračního seskupení, které
propojuje země v oblasti Tiché-
ho oceánu. Součet obyvatelstva
členských států je v současné době
téměř 220 milionů lidí, což z ali-
ance dělá jeden z největších trhů
světa. K výhodám Tichomořské
aliance patří i to, že její jednotlivé
členské země mají uzavřenu řadu
obchodních dohod s dalšími státy
a aliancemi.
V rámci programu byly
představeny konkrétní sektory
pro možnou spolupráci, mezi něž
patří dopravní infrastruktura,
energetika, čisté technologie,
lesnictví, potravinářství a těžební
průmysl. Na fóru vystoupili mimo
jiné náměstek ministra zahranič-
ních věcí Martin Tlapa, náměstek
ministra průmyslu a obchodu
Vladimír Bärtl a také náměstek
ministra zahraničních věcí Chile
Edgardo Riveros. n
čtyři procenta, asi bychom volali
záchranku. Ale aby se tento skvělý
hospodářský růst stal udržitelným,
musejí se české firmy dostat výš
v produkčním řetězci. Zatím jsme
často v pozici subdodavatele zápa-
doevropských zemí. A právě Izrael
nám může pomoct v tom, abychom
vyráběli produkty s vysokou přida-
nou hodnotou,“ uvedl Dlouhý.
Větší prostor pro spolupráci je
také podle Tomáše Pojara, vicepre-
zidenta Česko-izraelské smíšené
obchodní komory, podle něhož brá-
ní většímu rozvoji obchodu na obou
stranách ještě určitá předpojatost.
„České firmy mají stále strach jít do
Izraele z bezpečnostních důvodů.
A v Izraeli zase pořád panuje před-
stava, že je Česko prostě jen malý,
desetimilionový trh. Bylo by dobré
vnímat nás spíš jako bránu na trh
půlmiliardový,“ poznamenal Tomáš
Pojar.
Impulzem pro intenzivnější
spolupráci Izraele a České repub-
liky by mělo být i nové memoran-
dum o porozumění, které na závěr
podnikatelského fóra podepsali
představitelé obchodních komor
obou zemí. n
S HUMOREM. Izraelský prezident Reuven Rivlin (uprostřed) zavtipkoval, že v Izraeli je
tolik aut Škoda, až by je mohli Izraelci vyvážet do České republiky.
„V Jeruzalémějenaulicíchvíctaxíků
škodoveknežtadyv Praze,“pozna-
menalizraelskýprezidentRivlin.
„Mohlibychomjeimportovatdo
Česka,“zavtipkovalizraelskýstátník.
Dovoz z Izraele měl loni objem
šest miliard korun. Dominují mu
zatím především léky. Izraelský
prezident se ovšem přijel do Česka
přimluvit i za to, aby česká armá-
da v plánovaném nákupu radarů
vybrala izraelský radarový systém
Iron Dome. Na výrobě a servisu
systému by se prý až z jedné třetiny
mohly podílet i české firmy. Zá-
roveň by pak ve spolupráci s čes-
kým průmyslem mohl být systém
nabídnut také do tendrů v dalších
evropských zemích.
Podle předsedy české Hospo-
dářské komory Vladimíra Dlouhé-
ho může právě izraelské know-how
pomoct rozjeté české ekonomice,
aby si současnou výbornou kondici
udržela a rostla i díky vyspělým
technologiím. „Kdyby nám před
rokem někdo řekl, že letos čes-
ká ekonomika poroste o víc než
Jihočeská Madeta, největší
zpracovatel mléka v zemi, loni zvýšila
meziročně tržby o 875 milionů korun
na 5,7 miliardy korun. Zisk proti roku
2013 mírně klesl, a to o 14 milionů na
204 milionů.
Na hospodaření firmy měl přitom
podle předsedy představenstva
Milana Teplého mimořádně negativní
dopad pozastavený export do Ruska.
„Jednalo se o politické rozhodnutí
ze strany EU a Ruska. Výsledkem je
nasmlouvaný vysoký objem syrového
mléka a mimořádná konkurence
v uplatnění mlékárenských výrobků
na tuzemském trhu,“ uvedl Teplý ve
výroční zprávě firmy. Smlouvy se
zemědělci má Madeta dlouhodobé,
uzavřené na čtyři roky až šest let.
V roce 2014 zpracovala Madeta
podle mluvčí Martiny Faktorové 361
milionů litrů mléka, to je o sedm
milionů meziročně méně. Firma je
stále největším zpracovatelem mléka
v zemi. Vyrábí více než 260 druhů
mléčných výrobků v pěti závodech.
V Českém Krumlově modré sýry, v jin-
dřichohradeckém zejména tvarohy,
jogurty a dezerty, v Pelhřimově mlé-
ka, podmáslí a smetany, v Plané nad
Lužnicí především másla a přírodní
sýry. Ty vyrábí ještě závod v Řípci na
Táborsku. Do budoucna by se počet
závodů měl snížit na tři.
Export se na tržbách podílel
zhruba sedmnácti procenty, me-
ziročně klesl o procento. Hlavními
vývozními artikly byly máslo, sušené
mléko a bílé přírodní sýry. Hlavními
zahraničními odběrateli jsou Libanon,
státy EU a země v Asii. n
SÝR PRO ARABY. Na Blízkém východě
slaví Madeta úspěch s ručně vyráběným
sýrem Akawi.
Madetu silně zasáhl propad ruského trhu,
přesto jí vzrostly tržby
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Společnost Sigma Group z Lutína
na Olomoucku dodá hlavní chla-
dicí čerpadla pro nový blok polské
tepelné elektrárny Jaworzno, jehož
výkon bude 910 megawattů. Hodnota
kontraktu nebyla zveřejněna. Sigma
Group byla vybrána jako dodavatel
hlavních chladicích čerpadel ve výbě-
rovém řízení, které vyhlásila dceřiná
firma polského výrobce kotlů Rafako.
Jde především o dodávku dvou kom-
pletních čerpacích agregátů s poma-
luběžnými elektromotory o výkonu
4,8 megawattu, uvedlo vedení Sigmy
Group. Lutínská firma dodá také
náhradní díly, bude dohlížet na mon-
táž a zprovoznění čerpadel v novém
bloku elektrárny. Součástí kontraktu
je i servis čerpadel. Investorem je
druhý největší polský výrobce elek-
trické energie, společnost Tauron
Wytwarzanie.
Polsko patří mezi hlavní exportní
teritoria Sigmy Group. Například
předloni lutínský podnik podepsal
s konsorciem firem Hitachi Power
Europe a Polimex-Mostostal kon-
trakt na dodávku hlavních chladicích
čerpadel pro nový blok v elektrárně
Kozienice 11 o výkonu 1075 me-
gawattů. Sigma Group se podílí také
na stavbě nových bloků v elektrárně
Opole s výkonem 1800 megawattů.
Už dříve firma dodala čerpadla pro
elektrárny Lagisza a Belchatów.
Souhrnná hodnota dodávek na tyto
akce přesahuje 500 milionů korun.
Sigma dodává čerpadla do provozů
všech tří největších polských výrobců
elektřiny, kterými jsou firma Tauron
a společnosti PGE GiEK a ENEA.
Sigma v minulém roce zazna-
menala výrazný pokles exportu do
Ruska v souvislosti se sankcemi EU
kvůli konfliktu na Ukrajině. Export-
ní tržby Sigmy Group loni nepříz-
nivě ovlivnil také posun dostavby
třetího a čtvrtého bloku jaderné
elektrárny Mochovce na Slovensku,
kterou má lutínská firma vybavit
čerpadly. Naopak vzrostl vývoz do
Indie, Egypta, Polska a Turecka.
Společnost loni začala exportovat
také do Uzbekistánu.
Holdingu celkem loni klesly
konsolidované tržby meziročně
o šest procent z 1,468 miliardy korun
v roce 2013 na 1,379 miliardy korun.
Na zahraničních trzích v minulém
roce holding získal 896 milionů ko-
run a v tuzemsku 483 milionů. n
K nemalému překvapení mnoha
analytiků, kteří nepočítali s tak
rychlým posunem, snížila agentura
Standard & Poor’s rating Brazílie
z BBB– na BB+. Brazilskou ekono-
miku, která postupně zpomalovala
už od roku 2011, totiž ještě v poslední
době přibrzdila krize důvěry spočí-
vající především v politické nejistotě,
zpřísňování finančních podmínek
a ochlazení na trhu práce. Současný
deficit běžného účtu se prohloubil,
měnový kurz klesl a inflace vzrostla.
„Zhoršení těchto ukazatelů nazna-
čuje, že se míra obchodního rizika
v Brazílii výrazně zvýšila,“ říká Mi-
chal Veselý, generální ředitel KUPEG
úvěrové pojišťovny. „Také hospodář-
ství ostatních zemí BRICS stagnuje
nebo klesá, jedinou zemí, jejíž ekono-
mika roste stabilně, je Indie.“
V Brazílii zůstává důvěra podniků
i spotřebitelů na nízké úrovni. Ne-
zaměstnanost stále roste, podmínky
pro poskytování úvěrů jsou zpřísně-
né a inflace je nadále vysoká. Velký
korupční skandál ropné společnosti
Petrobras, která bývala rodinným
stříbrem Brazílie, ohrozil její přístup
na finanční trhy. Snížení cen ropy
následně přimělo Petrobras omezit
investice. To mělo dopad na stavební
průmysl, především na společnosti
obviněné z přímého zapojení do
korupce, které nyní po dobu vyšetřo-
vání nemohou pracovat s veřejnými
subjekty. Řada z nich přitom patří
mezi největší podniky v Brazílii.
Vedlejším efektem krize staveb-
ního a automobilového průmyslu je
negativní vliv na ocelářství. K tomu
všemu panují nebývalá sucha, což
výrazně postihuje výrobu elektrické
energie z vodních zdrojů. Jedinou
světlou výjimkou je export, který těží
z propadajícího směnného kurzu.
Mezinárodníměnovýfond
nicméněočekává,žepoletošnírecesi
začnebrazilskáekonomikapomalu
opětrůst.PrognózareálnéhoHDP
propříštíroknaznačujev souvislosti
sezpřísněnímmonetárnía fiskální
politikyrůsto 0,7procenta.n
exportní mozaika
5
Sigma dodá čerpadla pro elektrárnu
v polském Jaworznu
Brazilské problémy vrcholí,
snížili jí proto rating
Společnostem z České repub-
liky se daří pronikat na americký
trh. Není to jednoduchý krok,
získané zkušenosti ale využijí
i při podnikání v tuzemsku. Celý
proces by měla zjednodušit právě
projednávaná dohoda o Transat-
lantickém obchodním a investič-
ním partnerství (TTIP). O jejích
výhodách i exportu na americký
trh mluvili hosté akce Business
Café E15 s názvem Čeští exportéři
v USA: příklady z praxe. Setkání
se konalo na britském velvysla-
nectví v Praze. „TTIP je prioritou
pro britskou vládu. Téměř pětina
britských exportů míří do USA,“
uvedla na začátku konference
velvyslankyně Spojeného králov-
ství Velké Británie a Severního
Irska v ČR Jan Thompsonová.
Význam amerického trhu i pro
český export potvrdil předseda
představenstva Asociace malých
a středních podniků a živnostní-
ků ČR Karel Havlíček. Smlouva
TTIP by podle něj měla českým
exportérům výrazně pomoci. Je
toho názoru, že budovat pozice
je ale potřeba už teď. Přispívat
k tomu chce i asociace, které
předsedá. „Otevřeli jsme v Ame-
rice první obchodní centrum pro
malé a střední firmy,“ popsal.
Co se týče vyjednávání doho-
dy, je podle náměstka ministra
průmyslu a obchodu Vladimíra
Bärtla proces zhruba v polovině.
„Hlavním kritériem je kvalita
dohody, ne rychlost dojednání,“
zdůraznil.
Jednou z firem, které se na
americkém trhu podařilo uspět,
je rodinná společnost Grund,
jež se specializuje na výrobu
koupelnových předložek. „Vět-
šina manažerských a marketin-
gových technik pochází z USA.
Mají to v krvi,“ popsal generální
ředitel Jiří Grund s tím, že celý
proces nebyl snadný. Zároveň se
ale prý jednalo o skvělou školu.
Zkušenosti se zámořským trhem
má i firma Emco, která vyrábí
cereálie a müsli tyčinky. „Na
americký trh jsme se dostali
prostřednictvím obchodního
partnera, který v USA rozjížděl
prodej bezlepkových výrobků
a požádal nás, zda bychom mu
je byli schopni dodávat,“ uvedl
obchodní ředitel společnosti
Martin Jahoda. Obě firmy se
shodly na tom, že TTIP by jim
usnadnilo podnikání. Jaké kon-
krétní výhody by přineslo, po-
psal ředitel Centra evropských
studií Vysoké školy ekonomické
Jarolím Antal. Vedle cel podle
něj dnes podniky čelí regulator-
ním problémům a technickým
překážkám obchodu. n
České firmy
pronikají na
americký trh,
pomůže jim TTIP
PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO
VÍC ENERGIE. Uhelné elektrárně v polském Jaworznu přibude další blok.
POHŘEB KORUPČNÍKŮ. Znechucení
zaměstnanci ropného gigantu Petrobras
letos médiím předvedli symbolický pohřeb
zdiskreditovaného managmentu.
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/O hodně lepší,
než byste čekali
Kolumbie? To je hlavně kokain a ozbrojené guerily,
napadne možná konzumenta běžných novinových
zpráv. V posledních letech se ale situace v zemi
radikálně zlepšila a obchodníci začínají objevovat, že
za neblahým renomé čeká ve skutečnosti překvapivě
bohatá ekonomika.
Je to taková bohatá nevěsta se
špatnou pověstí. Krásná, s plným
měšcem u pasu, ale přesto na nápad-
níky teprve čeká. Bratři v její rodině
se totiž dřív trochu poprali a ona teď
trpí horším renomé, než by si zaslou-
žila. Jihoamerická Kolumbie.
Není pochyb o tom, že tahle
země si prošla v minulých desetile-
tích bolestivým martyriem. Ve druhé
polovině dvacátého století stupňova-
ly násilí levicové Revoluční ozbroje-
né síly Kolumbie (FARC) a Národní
osvobozenecká armáda (ELN). Ty
bojovaly s vládními jednotkami
a postupně ovládly velkou část ven-
kovských oblastí Kolumbie. Situaci
ještě ztížila samozvaná pravicová
paramilitantní organizace AUC. Le-
vicové ani pravicové jednotky se ne-
štítily únosů nebo politických vražd.
Občanská válka se navíc prolnula
s produkcí drog, zejména kokainu.
Kolumbijské drogové kartely byly na
vrcholu moci v devadesátých letech.
To všechno se ale začíná stávat
spíš historií. Současná vláda hledá
cestu celonárodního usmíření se
všemi vojenskými uskupeními,
boje ustaly. Těžiště drogové války se
přeneslo do Mexika. Do Kolumbie
tak teď začaly spěchat zahraniční
firmy. Země totiž v posledních letech
zažívá nebývalý hospodářský růst.
Hrubý domácí produkt si každoroč-
ně připíše k dobru minimálně čtyři
procenta. Rychle roste také popula-
ce, když se 48 miliony lidí je Kolum-
bie už druhým nejlidnatějším státem
Jižní Ameriky po Brazílii. A vzdě-
laní, optimističtí a život si užívající
Kolumbijci chtějí utrácet. Světoví
byznysmeni zavětřili novou šanci,
a tak v posledních letech investují do
6 hlavní téma
Kolumbie zahraniční firmy pravidel-
ně kolem 16 miliard dolarů ročně.
Česko ambasádu v Bogotě
zrušilo a hned zase
otevřelo
Jeironií,žečeskézastoupení
byloz Kolumbiedočasněstaženo
právěv době,kdytamnastalnejvětší
hospodářskýkvasa kdysetamhrnula
světovákonkurence.V roce2010totiž
tehdejšíčeskávládakvůlirozpočto-
výmškrtůmzrušilavelvyslanectví
v Bogotě.Ačkolišetřits veřejnýmipe-
nězijebezesporuchvályhodné,zařadit
mezirušenéambasádyi tuv Kolumbii
bylavolbazevšechnejméněšťastná.
(Zejménapokudsrovnáme,ževe
stejnévlněskončiltřebazastupitelský
úřadv JemenuneboZimbabwe,kde
Češiopravdumocobchodůneudělají.)
Tohle zaváhání bylo naštěstí
rychle napraveno. Už za pouhé dva
roky, tedy v roce 2012, Česko amba-
sádu v Bogotě znovu otevřelo. Loni
navíc zprovoznila svou zahraniční
kancelář v Kolumbii také proexport-
ní agentura CzechTrade. Předpolí
pro český byznys je tedy vytvořeno
a firmy toho už začaly využívat. Za
posledních pět let zrychlil český
vývoz do Kolumbie téměř ve stylu
„z nuly na sto“. Loni měl hodnotu už
70 milionů dolarů, což je víc než troj-
násobek hodnoty z roku 2010. A letos
možná dosáhne vývoz oné stovky.
Evropané si dohodli
úlevy na clech
Vedle zklidnění poměrů v Ko-
lumbii a návratu české diplomacie
do Bogoty pomohla rychlému růstu
vývozu také dohoda o uvolnění
obchodu, kterou s Kolumbií (a také
s Peru) uzavřela předloni Evropská
unie. Smlouva vedla k okamžitému
zrušení mnoha cel, která do té doby
prodražovala obchod s Kolumbií
až na samou hranici rentability.
Naopak nyní je možné zcela bez
cla do Kolumbie dovézt například
zemědělské stroje, stavební mate-
riál, lékařské vybavení, informační
technologie, oblečení nebo optiku.
O 17 procent klesla cla na potraviny
a o 29 procent cla na dovoz automo-
bilů a jiných dopravních prostředků.
Z těchto úlev budou samozřejmě
těžit i ostatní vývozci z Evropské
unie. Takže je jasné, že bohatá ko-
lumbijská nevěsta s velkým věnem
nezůstane na ocet, nápadníci se už
začali předhánět s nabídkami. Ale
budou to veselé námluvy, protože vý-
vozci se shodují – podnikání v Jižní
Americe není jen suchý byznys, ale
i mimořádně osvěžující kontakt se
srdečnými Kolumbijci, kteří si umějí
vychutnat každý den života. n
Text: Tomáš Stingl
Foto: Profimedia
SYMBOL ZMĚNY. Medellin – někdejší sídlo obávaného drogového kartelu narkobarona
Pabla Escobary – se dnes proměnil na moderní velkoměsto s metrem, mrakodrapy
a lanovou dráhou.
Počet obyvatel: 48 milionů
Rozloha: 1,1 milionu km2
Hlavní město: Bogota
Měna: peso (1000 COP
je asi 7,80 Kč)
Růst HDP (2014): 4,8 %
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
kolumbie
Bogota
Obchod ČR s Kolumbií (v milionech dolarů)
Zdroj: ČSÚ
2010 2011 2012 2013 2014
23
37
37
42
38
37
44
31
70
28
Vývoz
Dovoz
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/story
7
ve spolupráci s agenturou Czechtrade
Společnost Medin z Nového
Města na Moravě je tradičním
výrobcem chirurgických pomů-
cek a implantátů. Před dvěma lety
zkusila nabídnout své výrobky
z nejušlechtilejší oceli a titanu na
kolumbijský trh. A uspěla. Mezi
důvody patří i tradičně divoký
provoz na jihoamerických silnicích.
„Hlavní příčinou úrazů v Kolumbii
jsou dopravní nehody, a to v první
řádě pády z motorek. Těch krouží ze-
jména v níže položených tropických
částech Kolumbie obrovské množ-
ství. Nejprodávanějším systémem
jsou proto dlahy na zlomená zápěstí
z dopravních nehod,“ vysvětluje Pa-
vel Šembera, který je ve společnosti
manažerem pro prodej v Latinské
Americe.
Vedle záplavy mopedů je na
kolumbijských ulicích k vidění také
obrovské množství kol. Cyklistika
je nejen levnou formou dopravy, ale
také milovaným koníčkem a sportem
řady Kolumbijců. I nechráněné těla
cyklistů pak často končí polámaná.
Menší Kolumbijci,
menší implantáty
Česká firma navíc připravila
pro jihoamerický trh speciálně
přizpůsobené výrobky. „Kolumbijci
jsou v průměru nižšího vzrůstu než
Evropané. Těžiště spotřebovaných
implantátů se tedy oproti Česku
posouvá k menším velikostem,“ říká
Pavel Šembera, „jedná se o implan-
táty, nitrodřeňové hřeby, dlahy
a také příslušné nástroje pro operace
kostních zlomenin. Spolupráce se
rozšiřuje postupně, v příštím roce
očekáváme v Kolumbii obrat kolem
300 tisíc dolarů,“ upřesňuje exportní
manažer.
Pro vstup na nový trh zvolila
česká společnost místního part-
nera. „Ten naše výrobky dodává
do nemocnic v několika regionech
– kromě hlavního města Bogoty
jsou to departementy Casanare,
Santander a karibské pobřeží,“ říká
Šembera s tím, že se s partnerem
česká firma prvně potkala před
dvěma lety na mezinárodním vele-
trhu v Berlíně. „Při úvodním ma-
pování trhu a kontaktů v Kolumbii
a také při vyjednávání o pojištění
pohledávek, které se nám podařilo
uzavřít s pojišťovnou EGAP, nám
byla velmi nápomocna kancelář
CzechTrade v Bogotě,“ doplňuje
Pavel Šembera.
Kvalita péče zatím záleží
na pacientově peněžence
Firma nechce být jen vývozcem
hotových výrobků, ale také proško-
luje kolumbijské lékaře a zdravot-
nický personál. Loni proto zorga-
nizovala konferenci v kolumbijské
Cartageně, kde si vyměnili zkuše-
nosti čeští a kolumbijští chirurgové.
Na konci letošního října zase přijela
skupina kolumbijských lékařů na
školení přímo do Nového Města na
Moravě.
Medin tak chce předávat své
know-how kolumbijskému zdravot-
nictví, jehož kvalita je zatím velmi
rozdílná podle regionu i paciento-
vých peněz. „V zásadě se dá říct, že
pacient v Kolumbii dostane takové
ošetření, jaké odpovídá jeho peně-
žence. Nejchudší vrstvy obyvatel
dosáhnou skutečně jen na velmi
základní péči nevalné kvality. Všich-
ni zaměstnanci s legální pracovní
smlouvou platí povinně zdravotní
pojištění, které jde některé ze sou-
kromých pojišťoven označovaných
jako EPS. Ty pak proplácejí zdravot-
ní výkony. Nejbohatší část populace
si kromě toho obvykle platí ještě
plně privátní zdravotní plány, jež
jim přinášejí servis na naprosto jiné
úrovni,“ vysvětluje Pavel Šembera.
Kolumbijský trh považuje za velmi
perspektivní. V nejbližší době tak
chce firma Medin odbyt rozšířit jak
co do počtu spolupracujících nemoc-
nic, tak co do typu výrobků, které do
Kolumbie vyváží. n
Text: Tomáš Stingl
Foto: Medin, Profimedia
CYKLONÁROD.
Kolumbijci milují
jízdu na kole, kvůli
divokému provozu na
silnicích to ale zname-
ná i spoustu práce pro
chirurgy.
EXKURZE. Letos si
kolumbijští doktoři
přiletěli prohlédnout
implantáty přímo do
výrobny v Novém
Městě na Moravě.
Bouračky motorek a kol
zvedají odbyt českých dlah
NakolumbijskýtrhúspěšněvstoupilačeskáfirmaMedin,kterávyrábíkostní
implantátynebodlahy.ProtožeKolumbijcimilujíjízdunamopedecha kolech,jsou
v zemičastézlomeninyrukou.Odbytučeskýchchirurgickýchpomůcekpomohlo
i to,žejefirmapřizpůsobilamenšítělesnévýšceKolumbijců.
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Kolumbijci zrušili
dvě třetiny cel
Stát se ekonomickou trojkou Latinské Ameriky, tak zní ambiciózní cíl
Kolumbie. A je reálný. Hospodářství roste rychlostí kolem 4 procent.
Vláda spouští investice za 17 bilionů pesos, které mají vytvořit 320
tisíc pracovních míst. zahraniční firmy láká rušení cel či daňové
úlevy, uvádí vedoucí kanceláře CzechTrade v Bogotě Jiří Jílek.
Jaká je současná kondice kolumbij-
ské ekonomiky?
Kolumbie je počtem obyvatel
čtvrtý nejlidnatější trh v celé Ame-
rice – po Spojených státech, Brazílii
a Mexiku. Počtem 48 milionů oby-
vatel již předstihla Argentinu a má
ambici stát se třetí největší ekono-
mikou Latinské Ameriky z pohledu
HDP. Má k tomu veškeré předpo-
klady. V posledních letech vykazuje
průměrný hospodářský růst ve
výši 4,5 procenta. V první polovině
letošního roku jsou to tři procenta.
Během posledního roku ale došlo
k oslabení kolumbijského pesa vůči
americkému dolaru o přibližně
35 procent, což komplikuje situaci
s dovozy ze zahraničí a také narušuje
plán investic kolumbijské vlády.
Ta letos přišla s balíčkem opatření
nazvaným Pipe 2.0. Co program
přináší?
Vládní plán pro zvýšení pro-
duktivity a zaměstnanosti Pipe 2.0
obsahuje peníze ve výši 16,8 bilionu
pesos, to je v přepočtu zhruba
145 miliard korun. Má vygenerovat
více než 320 tisíc nových pracov-
ních míst. Plán má pomoci udržet
ekonomický růst 3,5 procenta
v letošním roce a podpořit růst
v letech příštích. Tato iniciativa
je zaměřena na vytváření investic
v různých odvětvích: výstavba škol,
silnic, domů ve vesnických oblas-
tech, poskytování zvýhodněných
úvěrů na bydlení v městech, nulové
dovozní clo na suroviny pro průmy-
sl, daňové prázdniny při výstavbě
hotelů. V těžebním a energetickém
průmyslu jde o zachování výroby,
uvolnění podmínek na průzkum
těžby ropy (prodloužení doby prů-
zkumné fáze) a zachování tarifních
výhod pro investice v těžebním
průmyslu.
České firmy mají možnost se
podílet na jednotlivých projektech
formou subdodávek. Kolumbijská
strana má zpracované pobídky, ale
z pohledu českých investorů se jako
omezující jeví neexistence dohody
o ochraně investic. Expertní jednání
o její podobě bohužel dosud nebyla
zahájena.
Předloni začala platit dohoda o vol-
ném obchodu mezi EU a Kolumbií
(a také Peru). Jaké výhody přináší
českým exportérům?
Po vstupu dohody v platnost
v srpnu 2013 bylo okamžitě zrušeno
dovozní clo do Kolumbie u 65
procent položek celního sazebníku
a u zbylých položek se dovozní clo
postupně snižuje. Nejdelší pře-
chodné období je u zemědělských
výrobků, kdy bude clo sníženo na
nulu až v roce 2028. Dohoda také
postupně přináší další výhody
v podobě jednoduššího přístupu
k veřejným zakázkám a usnad-
ňuje zahraniční investice. Snaží
se zajistit vyšší úroveň ochrany
práv k duševnímu vlastnictví nebo
odstranění některých technických
opatření, která ztěžují obchod. Je
patrný trend zvyšujícího se zájmu
o evropské výrobky, cla již v pře-
vážné většině nezatěžují vývozy,
což je určitě dobrá zpráva pro naše
podnikatele a firmy.
Desítky let v Kolumbii působí
ozbrojené gerily. V jaké fázi jsou
vyjednávání o mírové dohodě
s FARC?
Nedávno došlo v jednáních
o mírové dohodě s FARC (Revoluční
ozbrojené síly Kolumbie) k výraz-
nému posunu. Vyjednávací týmy se
v Havaně domluvily na nejzazším
termínu podpisu konečně míro-
vé dohody, mělo by k němu dojít
nejpozději v březnu příštího roku.
V souvislosti s touto dohodou se
očekává další nárůst zahraničních
investic. Loni investovaly zahraniční
firmy v Kolumbii přes 16 miliard
dolarů, což bylo zhruba na stejné
úrovni jako v roce 2013. Investiční
klima v zemi nejvíce limituje nepří-
znivá vnitropolitická bezpečnostní
situace a možné sabotážní akce
gerily, s tím souvisejí rizika investic
do energetiky, těžebního průmyslu
a infrastruktury.
O Kolumbii se hodně mluví v sou-
vislosti právě s násilím a drogovými
gangy. Jaká je ale realita běžného
života?
Je pravda, že v médiích se
o Kolumbii mluví často v těchto
8 Rozhovor
Co vyvážejí Češi?
Největším českým exportem do Kolumbie
v loňském roce byla dodávka parního turbosoustrojí
společnosti Doosan Škoda Power pro elektrárnu
Termotasajero II u města Cúcuta. Aktuálně se jedná
o výstavbě dalšího bloku této elektrárny a Škoda
Power má velkou šanci získat další kontrakt. V oblasti
čištění a úpravy vod je úspěšná firma Intecha, která
nedávno prezentovala svoje moderní technologie
místním firmám. V Kolumbii už působí například
také firma Medin, výrobce lékařských nástrojů, která
spolupracuje s lokálním partnerem a svoje obchodní
aktivity propojila se školením kolumbijských lékařů.
Mnoho dalších českých firem je ve fázi dojednávání
spolupráce s kolumbijskými partnery.
ČeštívýrobcipřitommajíKolumbiiconabídnout.
K hlavnímčeskýmexportnímkomoditámtradičně
v posledníchletechpatřítakékosmeticképříprav-
ky,hračky,kovovékonstrukce,elektronika,motory,
náhradnídílynadřívedodanéstrojea zařízení.Kespo-
třebitelůmputujítřebasušenémléčnévýrobky,česká
piva,bižuteriea další.Aktuálněnejvětšípříležitosti
jsouv oblastienergetiky(zařízeníprotepelnéelekt-
rárnya maléa střednívodníelektrárny),technologie
proživotníprostředí(čistírnya úpravnyvod,likvidace
odpadu),v ITa ICTprůmyslu(softwarenazakázku,
síťovářešení),v potravinářskémprůmyslu(mléčné
výrobky,pivo),v obrannéma bezpečnostnímprůmyslu
a zdravotnictví.n
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/rozhovor
9
souvislostech. Realita je ovšem
odlišná. Stoupá zájem o kolumbijské
turistické destinace, do země přijíždí
každoročně stále víc turistů a cele-
brit. Aktuálně se v Kolumbii natáčí
nový film Mena s Tomem Cruisem
v hlavní roli. V září proběhla premi-
éra celovečerního snímku Colombia
Magia Salvaje, který ukazuje krásy
kolumbijské přírody a má sloužit
k propagaci Kolumbie v zahraničí.
Kolumbijci milují fotbal a hodně
lidí se zajímá o kulturu a literaturu.
Příkladem je nedávné vystoupení
českého Tria Guarneri de Prague
v Bogotě, jejichž koncert zaplnil
celé divadlo Teatro Colón, a skladby
českých klasiků jsou velmi oblíbené.
Také prezentace děl českých spiso-
vatelů na knižním veletrhu v Bogotě,
především Franze Kafky a Milana
Kundery, vyvolala velký ohlas.
Kolumbijci si tak žijí svým životem
a umějí si ho užívat.
Jako správní Latinoameričané. Jak
jejich mentalita ovlivňuje obchodní
vztahy?
Milují telefonování, posílání
zpráv přes aplikaci WhatsApp,
daleko méně pak reagují na zaslané
e-maily. A nejraději se osobně
stýkají. Pokud to jde, je nejlepší si
domluvit osobní schůzku a projed-
nat vše potřebné. Často se stává, že
člověk odchází z jednání s pocitem
vítězství, vše je domluveno a nic
nebrání v realizaci obchodu. Tento
pocit pak vystřídá jiný, kdy se
dalekosáhle řeší detaily spolupráce
a vše zabere podstatně více času,
než jsme zvyklí od nás z Evropy.
Občas se také stává, že vyjednáváte
o spolupráci a místní firma se vám
na určitý čas úplně odmlčí a pak
s vámi začne znovu komunikovat.
Možnou radou tedy je: Obrňte se
trpělivostí a budete odměněni.
Určitě to stojí za to.
A jaké je povědomí běžných Kolum-
bijců o Česku?
Je velmi zajímavé, že mnoho
Kolumbijců nemá představu, kde
se přesně nachází Česká republika,
ale prakticky všichni znají Prahu.
Uznale hovoří o její krásné archi-
tektuře, historii a v této souvislosti
také většinou zmíní Franze Kafku,
nejoblíbenějšího a nečtenějšího čes-
kého autora v Kolumbii. Co se týká
českých značek, určitě nejznámější
jsou v zemi auta Škoda. Stoupá jejich
prodej a jsou vidět v ulicích. Mnoho
lidí také zná české pivo. Odborníci
pak mají povědomí o kvalitě českých
soustruhů, zbraní, bižuterie a skla. n
text: Tomáš Stingl
foto: Martin Pinkas
ve spolupráci s agenturou Czechtrade
Kontakt do Kolumbie
S žádostí o pomoc při vstupu na kolum-
bijský trh se můžete obrátit na zahraniční
kancelář agentury CzechTrade v Bogotě.
E-mail je jiri.jilek@czechtrade.cz. n
Co se týká
českých
značek, určitě
nejznámější
jsou
v Kolumbii
auta Škoda.
Stoupá jejich
prodej a jsou
vidět v ulicích.
Mnoho lidí
také zná
české pivo
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/10 story
V minulosti odešlo do Kolumbie
nemálo českých emigrantů. Existuje
tam v současnosti nějaká větší kra-
janská komunita?
Ta původní vlna emigrantů už
dnes nežije. Jejich děti a vnuci –
i když většinou mají český pas – už
neumějí česky. Proto ztratili spojení
s možnými příbuznými a moc se
o Česko nezajímají. Původně tu
místní komunita Čechů pomáhala
zakládat obchody, byli u počátku
dovozu automobilů Škoda i jiných
výrobků. Ale to všechno skončilo,
protože původní generace Čechů ze-
mřela a později po pádu komunismu
se komerční vztahy změnily. V sou-
časné době jsou tu někteří jednotliví
profesionálové. Znám třeba lékaře
či advokáty českého původu. Ale
pracují na volné noze a nepovažují za
nutné se stýkat.
V čem vidíte – jako člověk žijící
dlouhodobě v Kolumbii – obchodní
šance pro české firmy?
Myslím, že vyspělá česká tech-
nika by byla zajímavá pro zdejší
lékaře, zemědělce nebo inženýry.
Potřebují zde zalesňovat, potřebují
vodní elektrárny. Také je v Kolum-
bii nutno postavit lepší silnice a tu-
nely. Země poptává rovněž letadla,
technologie na využívání spodních
vod a na zpracování odpadů. Na
první pohled je toho hodně, ale je
třeba znát zdejší regulace a místní
způsob vyjednávání. Navíc jsou od
sebe oba státy daleko.
Protestovala jste, když v roce 2010
Česká republika kvůli šetření zavře-
la ambasádu v Bogotě. Jak vnímáte
obnovení diplomatických vztahů?
Osobně jsem moc ráda, že se
znovu velvyslanectví otevřelo, pro-
tože právě jeho současní pracovníci
jsou znalci obchodního vyjednávání
a mohou zaručit reálné obchodní
vztahy. Mají výbornou jazykovou
znalost, z obchodního hlediska jsou
velmi zkušení a mají povědomost
o zdejší idiosynkrazii. Jsem nyní
v otázce rozvoje obchodu velmi
optimistická.
Udržují zbylí „kolumbijští Češi“
nějaké tradice?
Mluvit o českých tradicích zde je
velmi obtížné. Během dlouhých let se
žádné oficiálně nedodržovaly a naše
asociace Asocheca je zcela mladý spo-
lek. Nemáme mnoho zájemců o češ-
tinu nebo o český folklor. Neznám
nikoho, kdo by měl český kroj. Proto
jsme k tématu přistoupili zcela jiným
způsobem. Snažíme se organizovat
výstavy o české historii, přiblížit
českou kulturu Kolumbijcům. Čas od
času je v Kolumbii vidět nějaký český
film, divadelní nebo hudební před-
stavení. Do španělštiny se začínají
překládat i čeští autoři. Spolupracu-
jeme s kulturní částí velvyslanectví
v Bogotě, abychom společně dokázali
zaujmout kolumbijskou veřejnost. n
text: Tomáš Stingl
foto: čtk
Vítám znovuotevření ambasády
Neúnavnoupropagátorkoučesko-kolumbijskýchvztahůjelingvistkaEliškaKrausová,
kteráv jihoamerickézemitrvaležije.Protestovala,kdyžČeskodočasnězavřelo
ambasáduv Bogotě,a naopakvításoučasnéobnovenídiplomatickýchvztahů.
NEJBLIŽŠÍ AKCE
EXPORTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
9. listopadu, Praha
Írán - země nových
exportních příležitostí
Významní hosté budou hovořit o ak-
tuální situaci na íránském trhu, jeho
importním potenciálu, oborových příle-
žitostech, možných rizikách a sankcích,
bankovní praxi, financování a pojištění
exportu. Zazní též zkušenosti zástup-
ců českých firem, které na tomto trhu
podnikají.
Akce je zdarma.
10. listopadu, Praha
Kontrola exportu zboží
dvojího použití
Díky poznatkům a praktickým ukázkám
získáte informace, které se týkají
mezinárodních kontrolních režimů, vše-
obecných vývozních povolení, legislativy
EU a ČR, kontroly vývozu, postupů při
podání žádostí o povolení k vývozu,
seznamu zboží dvojího použití a identifi-
kace zboží dvojího použití.
Cena: 900 Kč
12. listopadu, Praha
Spory a arbitráže
v mezinárodním obchodě
Tématem semináře bude využití mezi-
národní arbitráže jako způsobu řešení
sporů v oblasti mezinárodního obchodu.
Dozvíte se, v čem se arbitráž liší od
soudního řízení, na co si dát pozor při
sjednávání rozhodčích doložek i proč je
důležitá volba seriózní rozhodčí institu-
ce a co je přitom třeba zohlednit.
Cena: 600 Kč
18. listopadu, Praha
Aktuální exportní příležitosti
v Rumunsku a v Maďarsku
Seminář nabízí aktuální přehled per-
spektivních oborů a zajímavých projektů
pro české exportéry, doporučí kroky
pro vstup na rumunský a maďarský
trh, zdůrazní právní aspekty podnikání.
Zazní též konkrétní zkušenosti z půso-
bení české firmy v teritoriu. Součástí
semináře jsou individuální konzultace
s přednášejícími.
Cena: 600 Kč
Podrobné informace o seminářích naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci
Eliška Krausová
Do Kolumbie odjela v rámci svého
vysokoškolského studia lingvistiky
a latinskoamerické literatury. Po
okupaci Československa vojsky
Varšavské smlouvy v roce 1968
se rozhodla v jihoamerické zemi
natrvalo zůstat. Stala se pak
nejvýraznější propagátorkou
vzájemných vztahů. Působí
v neziskové organizaci Asocheca,
která propaguje v Kolumbii
českou kulturu a nabízí pomoc pro
jakýkoli typ kontaktu mezi oběma
zeměmi. Eliška Krausová má
k propagaci české kultury dobré
rodinné předpoklady a kontakty
– je sestrou herce a moderátora
Jana Krause a spisovatele Ivana
Krause. n
KULTURA V GENECH. Pro propagaci české kultury má Eliška Krausová dobré rodinné
vazby, jejím bratrem je například moderátor a herec Jan Kraus (vpravo).
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/průvodce na cestu
11
Obchodní desatero pro Kolumbii
Přijměte volnější
pojetí času
Jednání o obchodu a jeho dotažení k podpisu smlouvy
trvá déle než v Evropě. Obrňte se trpělivostí a budete
odměněni úspěchem.
Nevyčítejte nedochvilnost
Počítejte také s tím, že Kolumbijci málokdy přijdou na
schůzku včas. Vy však choďte přesně, a pokud se partner
zpozdí, přejděte to bez výčitky.
Pomozte
s řešením problému
Pokuste se Kolumbijcům pomoci s komplexním řešením
problému, předložte svůj návrh a mimochodem se zmiň-
te, že byste jim mohli dodat potřebné zařízení nebo produkt, které
vyrábíte.
Určitě zavolejte
Vždy nejlepší formou komunikace je v Kolumbii osobní
schůzka. Ale pokud budete odesílat důležitý e-mail, po
dvou až třech dnech ještě zavolejte, jestli přišel v pořádku.
Kolumbijci totiž milují telefonování.
Pokláboste o fotbalu
nebo rodině
Jaké je nejlepší téma na nezávaznou konverzaci? Rozhod-
ně se nebavte o počasí, lepší bude fotbal. Kolumbijci ho
milují, mají přehled o sestavách národních týmů a dobře se orientují
v týmech hrajících evropské poháry. Jiné dobré téma pro nezávaznou
konverzaci je rodina.
Nezlobte se kvůli označení „gringo“
Očekávejte, že se o vás často bude mluvit jako o „gringovi“.
Jde o označení Američanů i Evropanů, kteří hovoří anglicky
a místní jim nerozumějí. Nechápejte to špatně, Kolumbijci
jsou naopak rádi, že vás vidí.
Použijte španělštinu
Bez znalosti španělštiny to v Kolumbii nepůjde. Ačkoli se mladí
snaží učit anglicky, většina Kolumbijců anglicky neumí, často ani
vedoucí pracovníci. Je nutné mít propagační materiály, prezen-
tace a weby ve španělštině. Pokud nemluvíte španělsky, zkuste se naučit
základy – Kolumbijci to ocení – a využijte překladatele.
Prověřte si název výrobku
Zkontrolujte si předem, jestli název vašeho výrobku ve španěl-
štině není hanlivé či směšné slovo (pokud to tedy není účelem).
I někteří známí světoví výrobci museli kvůli tomu upravovat
označení svých výrobků pro španělsky mluvící země.
Nekritizujte poměry
Pokud se vám něco v Kolumbii nelíbí, sdělte to, ale diploma-
ticky. Kolumbijci špatně nesou kritiku. Raději pochvalte jejich
hezkou přírodu, dobré jídlo, krásné ženy a skvělý fotbal.
Najděte si místního prostředníka
Proexportsinajdětevhodnéhomístníhodistributora.Můžete
sitakézaložitvlastníkolumbijskouspolečnostS.A.S.(sociedad
poraccionessimplificada).S vyhledánímmístníhopartnerači
sezaloženímfirmyvámdokážepomocizahraničníkancelářCzechTrade.n
Zdroj: www.czechtrade.cz
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
ve spolupráci s agenturou Czechtrade
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Peru chce mezi
vyspělé země
Velké zásoby mědi, vývoz plodin, víc než 30 milionů obyvatel s rostoucí
kupní silou. Peru má dobré předpoklady k tomu, aby naplnilo svůj cíl –
zařadit se mezi vyspělé ekonomiky. Zakázky čekají při stavbě metra v Limě,
v dodávkách protipovodňových zábran nebo těžebních strojů.
Peru je stabilní země a řadí se
mezi nejrychleji postupující ekono-
miky Latinské Ameriky. V uplynulé
dekádě rostlo peruánské hospo-
dářství více než šestiprocentním
tempem. Už dávno nejde o typicky
rozvojovou zemi. K cílovému roku
2021 se chce Peru naopak zařadit
mezi země s vyššími příjmy jako
plnoprávný člen OECD. Rok 2021
si peruánské strategie symbolicky
vytyčily vzhledem k 200. výročí
vyhlášení nezávislosti. Inflace se po-
hybuje v udržitelných mezích, podíl
devizových rezerv na HDP je nejvyšší
v regionu a ekonomika vykazuje
odolnost vůči nepříznivým vnějším
faktorům. Peru je zemí s obrovským
nerostným bohatstvím, přičemž ve
světovém měřítku zaujímá v tomto
ohledu šesté místo. Na třetím místě
12 Zaostřeno na region
která představuje po egyptské Káhiře
druhé největší město umístěné
v poušti. I v současné fázi ekono-
mického zpomalení dané zejména
vnějšími příčinami roste peruánská
ekonomika rychlejším tempem než
jinak stagnující region jako celek.
Podle odhadu Světové banky by letos
měl HDP Peru vzrůst o 2,8 procenta
a v roce 2016 o 3,6 procenta, objevují
se tedy signály oživení.
Letos české dodávky
stouply o třetinu
České firmy vyvezly loni do Peru
zboží v celkové hodnotě 33,4 milionu
dolarů. Za prvních osm měsíců
letošního roku vyšplhal český export
do Peru na 28,3 milionu dolarů,
což představuje meziroční nárůst
o téměř 30 procent. Export zahrnuje
elektroniku, technologie pro rozvoj
energetiky, stroje a přístroje a také
stavební materiály pro pokračující
stavební boom.
Oslovit peruánský trh, to si žádá
optimální síť kontaktů a vytrvalé PR
a marketingový mix. V peruánských
podmínkách je navíc u určitých typů
zboží důležité překonat adminis-
trativní výzvy spojené s uvedením
zahraničních výrobků do prodeje, kdy
první kroky celního odbavení a sou-
visející formality mohou být časově
i finančně náročné.
Na druhé straně předpokladem
pro uplatnění českých firem je, že
je v Peru i přes velkou geografickou
vzdálenost relativně dobré povědomí
o Česku. Řada českých značek má na
peruánském trhu stále zvuk vzhle-
dem k dávným dodávkám českoslo-
TESTOVACÍ JÍZDA.
Řidička si zkouší
nový vůz limského
metra, které má
mít v budoucnu až
šest tras.
na světě se nachází v těžbě stříbra,
zinku, cínu a mědi.
Megapole v poušti
Peruánská ekonomika má
srovnatelný rozměr jako ta česká,
pokud jde o celkový HDP ve výši 203
miliard dolarů. Avšak počet obyvatel
je trojnásobný, HDP na obyvatele na
úrovni 11 280 dolarů je tedy zatím
podstatně nižší. Peru na mapě La-
tinské Ameriky sice vypadá na první
pohled jako malá země, ale podle
rozlohy, která je 16násobkem rozlohy
Česka, se jedná o 20. největší stát
světa. Země se dělí na tři geografické
části – pobřežní poušť, vysokohorský
masív And a amazonský prales.
Jedna třetina populace, tedy
deset milionů obyvatel Peru, žije
v aglomeraci hlavního města Limy,
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Zaostřeno na region
13
venských investičních celků v ener-
getice a potravinářství. Taktéž jsou
vazby podpořeny výměnami v oblasti
vysokého školství, českými výzkum-
nými aktivitami v Peru (tropické
zemědělství, geologie) a oblíbeností
ČR a Prahy mezi Peruánci jako neza-
pomenutelných destinací cestovního
ruchu.
Česká republika navíc pod dohle-
dem zastupitelského úřadu realizova-
la ve všech třech hlavních regionech
Peru (pobřeží, pohoří a Amazonie)
malé lokální projekty rozvojové spo-
lupráce. Existuje tedy solidní základ
pro silnější český export či investice.
Lima staví metro s šesti
linkami
V Peru skýtá obchodní příležitost
například Národní plán elektrifikace
venkovských oblastí pro období 2015
až 2024. Ten předpokládá větší vy-
užití obnovitelných zdrojů a rovněž
věnuje pozornost investicím pro roz-
šíření přenosových soustav. Cílem je,
aby se Peru do roku 2017 stalo čistým
vývozcem elektrické energie.
Poptávky po progresivních
stavebních materiálech lze očekávat
v souvislosti s pokračující stavební
aktivitou. Rozsáhlé investice míří do
bytové výstavby, kancelářských, kon-
ferenčních a obchodních prostor, do
silniční infrastruktury a cementáren.
České firmy se mohou podílet subdo-
dávkami na megaprojektech doprav-
ních systémů a výstavby, respektive
rozšiřování letišť. Příkladem je
probíhající výstavba systému metra
s šesti linkami a celkem 35 kilometry,
které by mělo pokrýt Limu i přístavní
město Callao.
Rozhodně nelze opomenout
těžbu nerostných surovin, která je
tradičním oborem. K tvorbě celkové-
ho HDP přispívá více než 14 procenty
a tvoří polovinu exportu. Pro období
2015 až 2020 se předpokládají úhrn-
né investice do těžby v objemu 64
miliard dolarů, z čehož 60 procent by
mělo směřovat do těžby mědi, zbytek
pak do těžby zlata a železné rudy.
Rýsují se tak příležitosti pro uplat-
nění tradičních českých exportních
technologií, zahrnujících přepravní
prostředky, stavební stroje, motory,
čerpadla, převodovky nebo transfor-
mátory. Mnohé z toho je již do Peru
zprostředkovaně dováženo. Těžba
nerostných surovin má multiplikač-
ní efekt na regionální ekonomiku,
takže české firmy se mohou uplatnit
i v navazujících sektorech.
Příležitosti přináší
i strach z El Niňa
a pouliční kriminality
Na druhé straně mezinárodní
finanční instituce doporučují, aby
Peru již tolik nesázelo na těžbu
surovin, ale aby se víc orientovalo na
rozvoj zpracovatelského průmyslu
a služeb. Země se proto snaží rozvíjet
technologické kapacity k pokrytí
vlastního spotřebního trhu i ke
konkurenceschopnému exportu.
V tomto světle se mohou výhledo-
vě uplatnit produkty strojírenství
a konkrétně potravinářské tech-
nologie vzhledem k očekávanému
růstu průměrné spotřeby potravin na
obyvatele o 55 procent za období let
2012 až 2016.
Očekávaný přírodní fenomén
El Niňo, u kterého se předpokládá,
že negativně ovlivní klima v Peru
v příštím roce a způsobí škody mimo
jiné v zemědělství jakožto klíčovém
exportním sektoru, může vytvořit
poptávku po protipovodňových
zábranách, zavlažovacích systémech,
zásobnících na vodu a prostředcích
civilní ochrany, nemluvě o velké
tektonické činnosti a nutnosti
budovat zábrany před sesuvy půdy.
Podobným příkladem je rostoucí trh
pro neletální zbraně a prostředky
osobní bezpečnosti, zejména v hlav-
ním městě Limě, kde lze v důsledku
kriminality registrovat skokový růst
jejich prodejů o 25 procent.
Veřejné zakázky čeká
reforma
Otevřenost peruánské ekonomi-
ky se projevuje ve formální možnosti
pro zahraniční, a tedy i české firmy
účastnit se veřejných tendrů. Nicmé-
ně každý účastník musí být předtím
řádně zaregistrován. V tom podle
současné legislativy nastává kámen
úrazu. Složité jsou administrativní
požadavky a nároky na dokumentaci
o daném podniku, kterou v odliš-
ném právním systému ČR není vždy
snadné zajistit. Krátké termíny
a nutnost návštěvy lokality, stejně
jako opakované změny v časovém
harmonogramu, v zadání, rušení
tendrů na poslední chvíli zejména při
personálních změnách na nejvyšších
místech vedly k tomu, že průměrný
počet účastníků na jeden tendr není
vysoký.
V přípravě je proto reforma
systému veřejných zakázek, který by
umožnil shromáždit pro každý jed-
notlivý tendr více kvalitních nabídek,
aby výherce byl skutečně ten nej-
lepší. Taktéž by se měla zefektivnit
Počet obyvatel: 31,5 milionu
Rozloha: 1,3 milionu km2
Hlavní město: Lima
Měna: nuevo sol
(1 PEN je asi 7,50 Kč)
Růst HDP (2014): 3,6 %
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
peru
PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO
Lima
kontrola transparentnosti veřejných
zakázek a měl by být plně využíván
jednotný portál pro publikaci tendrů
SEACE. Očekává se, že legislativa
v brzké době vstoupí v platnost.
Snaha je, aby se tak stalo ještě před
nadcházejícími prezidentskými vol-
bami v příštím roce, kdy jinak nelze
očekávat mnoho nové legislativy ani
mnoho tendrů.
Při budování strategické
infrastruktury, dopravních staveb
a energetických zařízení Peru velmi
často využívá modely partnerství
mezi soukromým a veřejným sek-
torem. Role soukromého sektoru je
v případě investic stále důležitější.
Domácí či zahraniční právnická
osoba totiž může prostřednictvím
státní investiční agentury před-
ložit libovolný investiční projekt,
u kterého se domnívá, že bude
sloužit k překonání nedostat-
ků v infrastruktuře a veřejných
službách a bude spojen s investicí
v hodnotě minimálně 12,9 milionu
dolarů v případě spolufinancovaní
státem. Navrhované řešení je ná-
sledně posuzováno ministerstvem
hospodářství a financí. Jestliže se
projekt vyhodnotí jako prospěšný, je
následně vyhlášeno výběrové řízení
otevřené dalším účastníkům. Pokud
ti předloží k témuž účelu výhodnější
návrh, původnímu navrhovateli jsou
proplaceny náklady spojené s vypra-
cováním projektu. n
text: Jan Vejmelka, Tajemník pro ekonomic-
kou, rozvojovou a kulturní spolupráci
Velvyslanectví ČR v Limě
Foto: Profimedia
Obchod ČR s Peru
(v milionech dolarů)
Zdroj: ČSÚ
2010 2010
2011 2011
2012 2012
2013 2013
2014 2014
16
29
19
20
18
29
18
41
22
33
vývoz
dovoz
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/14 zaostřeno na region
Klíčovou a v každodenním
životě velmi skloňovanou institucí
je v Peru SUNAT, což je centrální
úřad daňové a celní správy. Veškeří
importéři jsou zde registrováni
a identifikováni jednoznačným da-
ňovým číslem RUC. Díky přístupu
ke svému online účtu pak odvádějí
příslušné platby. SUNAT rovněž
spravuje podrobné celní statistiky,
přičemž uplatňuje celní nomen-
klaturu Andského společenství
národů, vycházející z harmoni-
zovaného systému používaného
v Evropě. Do značné míry pokroči-
lou elektronizaci státní správy také
dokládá existence jednotné online
kontaktní platformy (VUCE) pro
zahraniční obchod. Ta slouží pro
vyřizování procedur souvisejících
s vývozem a dovozem. Adresová-
ní žádostí prostřednictvím ní je
povinné v případě certifikací při
dovozu potravin, nápojů, farma-
ceutik, dopravních prostředků, kdy
příslušnými orgány jsou zejména
ministerstvo dopravy a komunika-
cí, zdravotnictví a zemědělství.
Na úřadování
potřebujete cizinecký
průkaz
Členové statutárních orgánů
jsou registrováni se svými občan-
skými nebo cizineckými průkazy,
takzvanými DNI nebo Carnet de
Extranjería/CE. V případě mnoha
zásadních právních úkonů tyto
dokumenty nelze nahradit pouhým
cestovním pasem s bezvízovým
vstupním razítkem, což například
platí i pro otevírání bankovního
účtu nebo zřizování předplacené
mobilní telefonní linky. Toto může
být hlavním zdrojem jistého kul-
turního šoku a prvotní frustrace.
Rozhodně se tím ale nelze nechat
odradit, neboť na druhé straně
Peru pro navazování obchodních
kontaktů a dlouhodobé působení
nabízí výhody ve srovnání s jinými
regiony světové ekonomiky. Hlavní
devízou je civilizační spřízněnost
s Evropou a historické vazby na
západní kulturu.
Z hlediska dalších klíčových
institucí je pro uvedení nových
značek na trh důležitý úřad pro
ochranu průmyslového vlastnictví
INDECOPI, který v Peru poměrně
efektivně funguje, a SUNARP, který
spravuje rejstříky právnických
osob, nemovitostí a motorových
vozidel. Peru do značné míry
prošlo procesem decentralizace.
V případě aktivity v regionech
mimo Limu tak stále častěji vyvstá-
vá potřeba obracet se pro vyřízení
řady úkonů kromě na orgány na
centrální úrovni zároveň na regio-
nální a místní instituce.
Byznys chrání
17 mezinárodních dohod
Peruánská ekonomika se vy-
značuje vysokým stupněm otevře-
nosti vůči vnějšímu světu. Dovozní
i vývozní režim je liberalizován,
vláda podporuje zahraniční inves-
tice a stát oficiálně neklade žádné
překážky rozvoji obchodu. Finanč-
ní systém je stabilní a obchodním
transakcím nebrání žádná devizové
ani množstevní omezení. Peru je
v současnosti v obchodu vázáno
celkem 17 bilaterálními a multi-
laterálními dohodami o volném
obchodu pokrývajícími trhy 54
zemí, kam směřuje 90 procent
peruánského exportu.
Dovoz českého zboží do Peru
se v celních i mimocelních aspek-
tech řídí novou Mnohostrannou
obchodní dohodou mezi EU a Peru,
která je aplikována od roku 2013
a vytváří díky okamžitému odbou-
rání 90 procent celních položek
příhodný rámec pro další prohlu-
bování obchodní výměny a investic
mezi oběma zeměmi.
Pevné pozici Peru na mezinárod-
ní scéně nahrává hostitelství význam-
ných světových summitů. Minulý rok
Lima hostila Konferenci OSN o změ-
ně klimatu, což následně povzbudilo
zvýšenou pozornost k životnímu
prostředí a ochraně křehkých ekosys-
témů v Peru. Stále výraznější je zájem
o využívání ekologických technologií
a na základě tohoto trendu se do
budoucnosti rýsují nové příležitosti
pro české firmy v oblasti obnovitelné
energetiky či odpadového hospodář-
ství. Globální otázky včetně finan-
cování ochrany životního prostředí
a sociálního rozvoje byly letos v polo-
vině října diskutovány při příležitosti
výročních zasedání Mezinárodního
měnového fondu a Světové banky,
která rovněž proběhla v Limě za
přítomnosti více než 12 tisíc delegátů
ze 188 zemí světa. n
text: Jan Vejmelka,
tajemník pro ekonomickou,
rozvojovou a kulturní spolupráci
Velvyslanectví ČR v Limě
foto: Profimedia
EURA, DOLARY?
Ke koloritu peruán-
ských měst patří, že
výměnu valut nabízejí
často namísto kamen-
ných směnáren přímo
na ulici licencovaní
směnárníci.
Cestovní pas mnohdy nestačí
Nakteréúřadysev Peruobrátitohledněcertifikace
potravina lékůnebokvůliochraněpatentů?
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/zaostřeno na region
15
Peruánské obchodní zvyklosti
se významně neliší od zbytku špa-
nělsky mluvící Latinské Ameriky,
i když určité odlišnosti vykazují.
Ty jsou zakořeněny zejména v hie-
rarchickém uspořádání společnos-
ti, kdy se elity snaží být svým život-
ním stylem maximálně viditelné
a jsou patrné velké sociální rozdíly.
Zvlášť v počátcích obchodního
vztahu je u peruánských partnerů
velmi patrný formální a kon-
zervativní přístup, i pokud jde
o oblečení, důraz na dochvilnost,
pečlivost, rychlost reakcí, podrob-
nost a propracovanost jakékoli
dokumentace. O to víc tento postoj
překvapí v kontrastu s jinak nevel-
kou dochvilností v běžném životě,
chaosem v dopravě i laxním pří-
stupem mainstreamové populace
k respektování základních pravidel
a předpisů v běžném životě.
Spoustu věcí vyřídíte
i v sobotu
U peruánského partnera
věcné diskusi často předchází
několik kol obecné konverza-
ce a společenských kontaktů.
Prezentaci svých názorů mají
peruánští partneři pečlivě struk-
turovanou a zájmy mají dobře
propočítané. Konverzace s ob-
chodními partnery se hlavního
tématu již od začátku dotýká, ač
v obecnější rovině. Rizikem však
je, že nemusí dojít i přes mnoho
diskusí ke konkretizaci záměru.
Limitujícím faktorem jsou také
všeobecně slabé znalosti angličti-
ny peruánských partnerů.
Pracovní doba je velmi podob-
ná té v ČR snad jen s výjimkou, že
celou řadu formalit zahrnujících
návštěvu bank lze vyřídit i v so-
botu dopoledne. Při plánování
obchodních jednání je velmi nutné
si nejdříve ověřit, zda v daný den
není státní svátek, a vhodné ne-
bývají ani svátkům předcházející
a následující dny.
Peru obchoduje
nejvíce s USA
a Čínou
Peru je vedle Kolumbie, Chile a Mexika
součástí aktuálně nejperspektivnější
latinskoamerické integrace s názvem
Tichomořská aliance, jejíž členové
se vyznačují vysokou otevřeností
ekonomiky a liberálním přístupem
k hospodářské politice. Peru je také
účastníkem vznikajícího Transpacific-
kého partnerství. Dalšími členy jsou
mimo jiné USA, Vietnam, Malajsie,
Japonsko a Austrálie, čímž se pro
Peru otevírají nové trhy a strategičtí
partneři. Největšími peruánskými
obchodními partnery jsou Čína a USA.
Nejvíce zahraničních investic však do
Peru plyne z Evropy, konkrétně ze
Španělska a Spojeného království. n
V byznysu si Peruánci potrpí
na dochvilnost
Obchodníjednánív Peruostřekontrastujes bohorovnostíběžnéhoživota.Zatímco
v každodennímprovozujsouPeruáncinedochvilní,uvolněnía srdeční,hlavně
v počátcíchobchodníhovztahuočekávajíkonzervativnívystupovánía pečlivost.
HLAVNĚ ČISTÉ LAKÝRKY. Pouliční čističi bot nemají nouzi o zákazníky v luxusní limské čtvrť Miraflores, která je centrem pro byznysmeny
a bohatší Peruánce.
První dvě otázky? Na
reference a místního
zprostředkovatele
Doporučitlzeúčastnaněkterém
z mezinárodníchveletrhův Limě
neboi mimohlavníměsto.Obvykle
připrvníprezentacičeskýchnabídek
slýchámeodperuánskýchpartnerů
dvaokamžitéprvotnídotazy.Na
jakéhomístníhopartnerav Peru,nebo
alespoňv LatinskéAmericesemohou
obrátitk případnémujednánío tech-
nickýcha ekonomickýchmožnostech
nákupu.A druhýdotazbývá,najaké
pozitivníreferencev LatinskéAmeri-
cenebov mimoevropskýchzemíchse
můžečeskáfirmav tutochvíliodvolat.
Peruánštívýznamníklientijsou
zvyklínamožnostpřímokontaktovat
v regionufyzickypřítomnézástupce
velkýchfirem,cožsetýkázejména
strategickýchoblastínárodního
rozvoje,zahrnujícíchenergetiku,
těžbunerostnýchsurovin,staveb-
nictvía dopravníinfrastrukturu.Při
v případěreprezentačníkancelářeči
nastraněimportéra.Tenbymělbýt
spolehlivýa zkušený.n
Text: Jan Vejmelka,
tajemník proekonomickou,
rozvojovou a kulturní spolupráci
Velvyslanectví ČR v Limě
foto: Profimedia
získáváníkontaktůjeprotodobré
kroměoslovovánímístníchsubjektů
zvážiti úzkoukomunikacis velkými
regionálnímii nadnárodnímiskupi-
namia prostřednictvímsubdodávek
proniknoutdoklíčovýchveřejných
zakázek.
Prezentacečeskýchnabídekby
mělabýtvhodněnačasovanáa pro-
běhnoutvhodnoucestou.Například
oblíbenýmailingbezosobního
kontaktunutnéhov peruánských
podmínkách,přestožesejednáo zce-
lašpičkovýprodukta informačníma-
teriáljepodánvešpanělskémjazyce,
nemusídlemístníchzvyklostípřinést
žádoucíefekt.Reakcepotenciálních
klientůčipartnerůmohoupřicházet
pozdějinebovůbeca v každémpří-
padějepotřebabýttrpělivý.Taktéž
v jižpokročilýchstadiíchobchodních
případůjenutnépočítats extrača-
sema energiínaopakovanéurgence
odpovědí.Tatonutnostvyvstávái při
řešeníadministrativníchprocesů
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Indiáni si zkoušejí
socialismus
Bolívie je posledním státem světa, kde tvoří většinu populace
indiáni. Kdysi to bylo nejbohatší místo planety, dnes ale země strádá
odlehlostí a chudobou. Prezident Morales zkouší ekonomiku
nastartovat socialismem a znárodněním ropného průmyslu.
Asi nejpodivuhodnější mix
zvláštností a kontrastů na západ-
ní polokouli se jmenuje Bolívie.
Tahle země je poslední vpravdě
indiánskou říší, protože dvě třetiny
obyvatel jsou čistokrevní indiáni,
především Ajmarové a Kečuové.
Ajmarského původu je i prezident
Evo Morales, který vede zemi
pevnou rukou už od roku 2006.
A zásadně ji proměnil.
„Evo“ zavedl dost zvláštní
režim. Razantně prosazuje návrat
k tradicím, jeho vláda financuje
různé programy na pomoc původ-
16 Zaostřeno na region
bíle. Pro pochopení je nutno začít
momentkou z dějin. Bolívie byla
v 16. a 17. století vlastně nejbo-
hatším místem světa. Španělští
kolonizátoři tady objevili obrovská
ložiska stříbra. Drahý kov se těžil
hlavně v legendární hoře Cerro
Rico neboli doslova Bohatém
vrchu u města Potosí. Tohle město
leží čtyři tisíce metrů nad mořem
vysoko v Andách, a stalo se dokonce
i symbolem pohádkového bohatství
v renesanční literatuře.
Jenomže samotní místní
indiáni neměli kromě otrocké
práce z těžby prakticky nic, a aby
vůbec vydrželi nelidské podmínky
v dolech, žvýkali nepřetržitě lístky
koky, které jim dodávaly neobvyk-
lou vytrvalost. Přesto umírali po
tisících. Naopak ze Španělska se
i díky vydrancování Bolívie stala
na celé století světová velmoc číslo
jedna a z bolivijského stříbra se
například razily mince pro velkou
část španělského impéria.
Ať ropa patří lidu
Tohle historické trauma si boli-
vijská společnost zapamatovala. Na
IKONA.
Pro původní
obyvatele
je prezident
Evo Morales
(uprostřed)
opěvovaným
hrdinou, který
vrátil Bolívii
hrdost.
nímu obyvatelstvu. Zároveň se
ale zhlédl v socialismu. Znárodnil
těžební společnosti, vypoklonkoval
ze země mnoho západních kapita-
listů a za své vzory jmenuje Fidela
Castra nebo zesnulého venezuel-
ského socialistického vůdce Hugo
Cháveze. Po vzoru Venezuely se
dnes také formuje moderní bolivij-
ská ekonomika. A to může skončit
malérem.
Lekce z drancování
Moralese a současnou Bolívii
ale rozhodně nelze vnímat černo-
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Zaostřeno na region
17
Bolívii přinejmenším jednu kýže-
nou hodnotu – relativní stabilitu.
Před jeho příchodem k moci byla
Bolívie nejvratším státem světa,
prakticky každý rok proběhl v zemi
nějaký převrat. I jako symbol jakés
takés stability má proto Morales
stále reálnou podporu velké části
obyvatelstva.
Jeho prostý recept na hospo-
dářský růst – vezmi peníze z těžby,
přerozděl je přes stát, to celé opa-
kuj – ale může hodně brzy narazit.
Odstrašujícím příkladem by měla
být pro Bolivijce právě spřátelená
Venezuela. Ta šla stejnou cestou
a užila si svých 15 minut slávy, když
v době drahé ropy hýřila petrodo-
lary, sponzorovala chudou Kubu
a prezident Chávez se furiantsky
předváděl světu coby vůdce jihoa-
merické levicové fronty kritizující
USA.
Dnes se potvrdilo, že postavit
ekonomiku jen na ziscích z ropy
je nesmírně riskantní. A když se
navíc jednostranně zaměřené
hospodářství zkříží se socialistic-
kými experimenty, je to vražedná
kombinace. Venezuela se nyní se
zlevňující ropou najednou řítí do
šílené krize, kdy stát prakticky pře-
stává fungovat, není k dostání ani
to nejzákladnější zboží a raketově
roste chudoba a kriminalita.
Úděsná izolace
Bolívii zatím takhle dramatický
osud nestihl, měl by ale pro ni být
varováním. Proslovy o budování
socialismu jsou zatím naštěstí
zčásti jen populistickou rétorikou.
Bolivijská ekonomika zachovává
v mnoha ohledech běžné tržní
mechanismy.
Země má zato svůj vlastní spe-
cifický problém. Extrémně nízké
karty jí osud namíchal v otázce
geografické polohy. Je to jedna
z nejizolovanějších zemí plane-
ty, což komplikuje dovoz i vývoz
jakéhokoli zboží. Tím spíš export
ropy a dalších nerostných komodit,
u nichž je tranzit vždycky oříškem
i v méně komplikovaném terénu.
Bolívie je jako zakletá do
přírodní izolace doslova ze všech
stran. Ze severu a východu ji bloku-
je neprostupný amazonský prales.
Na jihu je to zase drsná pustina
zvaná Chaco, v níž se dobře daří jen
jedovatým hadům. A v nejdůležitěj-
ším, západním směru stojí vyso-
kohorská bariéra andského pohoří
a také poušť Atacama. O tu vedla na
konci 19. století Bolívie takzvanou
pacifickou válku s Chile. Prohrá-
la, a přišla tak o jediný přístup
k Tichému oceánu. (Zároveň tím
ztratila velká ložiska ledku, z něhož
se vyrábělo hnojivo a na němž pak
naopak velmi zbohatlo Chile.)
Bolivijci tak zůstávají obklíčeni
nehostinnou přírodou ve vnitro-
zemí kontinentu a stále stojí před
úkolem, jak se více propojit se
světovým obchodem. Prodej ropy
a plynu zatím směřují hlavně do
sousední Brazílie coby největší eko-
nomiky regionu. To je ale další pro-
blém, protože i brazilské hospodář-
ství letos padá do útlumu, což může
Evo prosazuje návrat k tradicím. Zároveň se
ale zhlédl v socialismu. Znárodnil těžební
společnosti, vypoklonkoval ze země mnoho
západních kapitalistů a za své vzory jmenuje
Fidela Castra nebo Hugo Cháveze
Počet obyvatel: 10,5 milionů
Rozloha: 1,1 milionů km2
Hlavní město: La Paz (administrativ-
ně Sucre)
Měna: boliviano
(1 BOB je asi 3,50 Kč)
Růst HDP (2014): 5,4 %
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
bolivie
PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO
vzorec, kdy Bolivijec dře v dole a zisk
shrábne cizinec, si posvítil Morales
hned po svém nástupu k moci. Postu-
poval stejně jako o dekádu před ním
vůdce Venezuely Hugo Chávez. Také
Morales znárodnil většinu místního
těžebního průmyslu, který do té doby
kontrolovali zahraniční investoři.
I když bolivijské stříbro už
je dávno vytěženo, hlavní poten-
ciál země stále tkví v nerostném
bohatství. Bolívie má ropu, zemní
plyn, kontroluje také například
celou polovinu veškerých světových
zásob lithia. Moralesova strategie je
celkem zřejmá. Příjmy z těžby jdou
teď z velké části do státní pokladny.
Z nich stát údajně financuje hlavně
rozvoj infrastruktury – stavbu silnic,
nemocnic nebo budování ener-
getiky. Peníze jdou také na různé
programy ve prospěch chudých.
To vše je v Bolívii potřeba jako sůl.
Země patří stále mezi nejchudší
státy Jižní Ameriky. Pravidelné jsou
výpadky elektřiny. Každý osmý Bo-
livijec je negramotný. Smrtonosná
dálnice spojující největší město La
Paz a Amazonii je nejnebezpečnější
silnicí světa.
Díky reformám ovšem prý teď
žije pod hranicí chudoby o půl
milionu méně Bolivijců než před
Moralesovým nástupem. Pokud je
tato vládní statistika pravdivá, je
to v zemi s deseti miliony obyvatel
výrazný úspěch. Ekonomika rychle
roste, v posledních pěti letech se zvy-
šoval HDP v průměru o víc než pět
procent ročně. Nastartovat hospo-
dářství za zisky z nerostných surovin
má svou logiku i vzhledem k tomu,
že země nemá kromě těžby praktic-
ky žádný jiný průmysl. Venkov žije
samozásobitelským způsobem, zatím
převažuje zemědělství.
Odstrašujícím příkladem
je Venezuela
Morales možná není bezchybný
vůdce, přinesl ale po dlouhé době
La Paz
představovat zásadní ohrožení pro
odbyt bolivijských surovin.
Stoprocentní poptávka,
nulová konkurence
Sečtenopodtrženo,probouzející
seBolíviezatímurčitěneníklasickou
zemí,kambysezahraničnífirmy
hrnuly.Právěprotojealeklasickou
zemí,kdemůžezkusitštěstíodvážnější
průkopník.Bolíviechceposílitinfra-
strukturu,dokudrůsttrvá.Tonabízí
příležitostii pročeskédodavatele.
Velmimalýčeskývývoznímixzatím
zahrnujepředevšímreaktorya kotle,
sklářskévýrobkya plasty.
Vstoupitnabolivijskýtrhje
alemyslitelnépraktickyvýhradně
prostřednictvímmístníhopartnera.
K negativůmMoralesovyéryrozhodně
patříto,ževyvlastněnímzahraničních
podnikůprezidentznechutilzápadní
investory.Zničiltakdůvěruv to,žemá
Bolívievůlizahraničníinvesticevesvé
zemichránit.TakžeBolíviepotřebuje
praktickyvšechno,alekonkurenceje
tamzatímminimální.Tomůženěkdo
přečístjakošanci,jakýchjindevesvětě
užmocnezbývá.n
text: Tomáš Stingl
Foto: Profimedia
Z ciziny dovážejí
i mince
Tragikomickým dokladem, kam to
Bolívie od někdejšího pohádkového
bohatství dopracovala, je nákup mincí
v zahraničí. Je ironií, že právě země, kde
se kdysi razily stříbrné mince pro půlku
světa, si dnes sama musí některé své
mince nechat razit v Chile nebo v Ka-
nadě. Mincovna v slavném bolívijském
důlním městě Potosí byla v polovině
dvacátého století zavřena a dnes je z ní
muzeum. n
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Češi oslovili Bosnu
a Hercegovinu
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek přivezl v říjnu do
Sarajeva obchodní misi českých firem. Díky rozvojovým projektům
mají Češi na tomto slibném trhu náskok před konkurencí.
Bosna a Hercegovina je asi
nejzvláštnější státní útvar v současné
Evropě. Po devastující válce v deva-
desátých letech, kterou doprovázely
etnické čistky, se situace stabilizo-
vala. Spíš než centralizovaný stát ale
vzniklo podle národnostního prin-
cipu jakési nepsané soustátí dvou
do velké míry oddělených entit. Na
východě je to Republika srbská s oby-
vatelstvem vyznávajícím převážně
pravoslaví. Druhou částí je Federace
Bosny a Hercegoviny, v níž převažují
katoličtí Chorvaté a Bosňáci vyzná-
vající islám. A zatímco Republika
srbská je relativně centralizovaně
spravována z města Banja Luka, dru-
há část země je rozdrobena na deset
drobných kantonů.
To vše dohromady znamená, že
malý stát, který má pouhé čtyři mi-
liony obyvatel a rozlohu přesně jako
Česká republika bez Moravy, řídí na
18 mezinárodní obchod
očekává meziroční růst ekonomiky
o víc než tři procenta. Bosně má
mimo jiné pomoct export zeměděl-
ské produkce. „Očekáváme, že nyní
dojde především k velkému nárůstu
vývozu našeho mléka,“ říká Ahmet
Egrlić, viceprezident komory zahra-
ničního obchodu Bosny a Hercegovi-
ny. Naráží na to, že Evropská komise
nedávno povolila čtyřem velkým
mlékárnám import na území Evrop-
ské unie, čemuž se snažil stůj co stůj
zabránit další významný vývozce
mléka – Chorvatsko.
Exotika za humny
Příležitosti v Bosně a Hercego-
vině zkusil otestovat český byznys.
V říjnu přiletěla do Sarajeva první
„otevírací“ mise tuctu českých pod-
nikatelů, kterou vedl ministr zahra-
ničních věcí Lubomír Zaorálek. Ten
připomněl, že české podniky už jsou
s Bosnou a Hercegovinou výrazně
propojeny přes rozvojové projek-
ty. „Patří dlouhodobě mezi naše
prioritní země a tomu také odpovídá
výše naší rozvojové pomoci,“ řekl Lu-
bomír Zaorálek s tím, že se má brzy
otevřít další kanál pro financování
spolupráce. „V půli listopadu, dou-
fám, podepíšeme vznik takzvaného
Západobalkánského fondu, z něhož
budou placeny další projekty.“
Se zakázkami rozvojové pomoci
v Bosně a Hercegovině má už bohaté
zkušenosti například česká společ-
nost GEOtest, která se zaměřuje
na problematiku hydrogeologie,
ekologických sanací či zelených tech-
nologií. „Působíme tu už deset let. Je
to sice malý trh, ale pro nás je velmi
důležitý jako reference. Bez referencí
vám dnes žádná velká mezinárodní
organizace zakázku nedá. My jsme
i díky zkušenostem z Bosny a Herce-
STÁLE
V PROVOZU.
Symbolem ulic
Sarajeva jsou
doposud starší
české tramvaje
Tatra.
různých úrovních celkem 14 vlád
a parlamentů! Navíc voliči obvykle
volí strany nikoli podle programu, ale
podle toho, kterou národnost ta která
politická partaj zastupuje. Celý stát
by mělo teoreticky řídit předsednic-
tvo, v jehož čele se pravidelně střídají
představitelé všech tří hlavních ná-
rodností. Při tak zvláštním uspořádá-
ní státu a vzhledem k nedávné krvavé
historii je tedy malým zázrakem, že
země funguje a že se daří udržovat
mezi různými náboženskými a etnic-
kými skupinami smír. Za to zasluhují
obyvatelé země i politická reprezen-
tace obdiv.
Na druhé straně složité uspo-
řádání státu znamená, že kýžené
hospodářské reformy postupovaly
dosud velmi pomalu. Loni navíc
zasáhly hornatou balkánskou zemi
katastrofální povodně. Až letos má
přijít změna, když předpověď HDP
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/mezinárodní obchod
19
goviny následně dostali zakázky i na
exotičtějších a větších trzích v Asii
nebo v Africe – například v Jordán-
sku, v Tádžikistánu, nebo dokonce
v Burkina Fasu,“ uvádí vedoucí oddě-
lení zahraničních projektů GEOtestu
Zdeněk Železný.
Výhodou balkánské země je,
že jde o jakousi exotiku za humny,
vlastně přímo na hranici Evrop-
ské unie. Z Prahy je to do Sarajeva
autem zhruba 800 kilometrů.
Zvláštní uspořádání státu a bal-
kánské pojetí obchodu přitom už
zároveň od obchodníků vyžaduje
schopnost adaptovat se na trochu
jinou atmosféru. Zdeněk Železný
k tomu podotýká, že podnikatelé
z Česka mají jistou výhodu. „Mno-
ho obyvatel Bosny a Hercegoviny
uteklo v devadesátých letech před
válkou do České republiky. Vystudo-
vali u nás, naučili se česky. Někteří
se pak vrátili do Bosny a lze je teď
využít jako spolupracovníky. I my
máme ve své pobočce v Sarajevu dva
takové zaměstnance,“ říká Železný.
„Je to navíc celkově příjemná země,
počínaje sympatickými lidmi a kon-
če výbornou kuchyní,“ dodává.
Že je země v rozvojové fázi, to
lze vnímat jako příležitost, míní
Jovan Mitrović, projektový manažer
české společnosti Provod. Firma se
zajímá o zakázky na modernizaci
vodovodní sítě v Sarajevu. „Vodo-
vodní řad je tady zatím ve velmi
špatném stavu. Úniky vody dosahují
až 70 procent. Část vody se ztrácí
děravým potrubím, také tu mají
černé odběry. Pro srovnání, v České
republice jsou ztráty vody z potrubí
jen kolem 15 procent,“ uvádí Jovan
Mitrović.
Čtvrtina lidí bez práce,
ale s dobrým vzděláním
Samozřejmě že Bosnu a Herce-
govinu trápí ještě dost problémů.
Mezinárodní měnový fond zemi
loni pokáral, že umožňuje velké
daňové úniky a špatně dohlíží na
banky. Podle metodiky OECD patří
Bosna a Hercegovina do sedmé,
tedy nejrizikovější skupiny zemí pro
vývoz. Hrozivá je nezaměstnanost,
která se vyšplhala až na 27 procent.
Podle analytiků je ale ve skutečnosti
nezaměstnanost poloviční, protože
mnoho lidí pracuje v šedé ekono-
mice.
Podle Jelice Grujićové, ředitelky
Agentury pro podporu zahraničních
investic v Bosně a Hercegovině,
jde navíc velkou nezaměstnanost
vnímat jako výhodu: „Máme tu
k dispozici značný počet zaměst-
nanců, kteří mají kvalitní vzdělaní.“
Jako další výhody jmenuje Jelica
Grujićová především ve všech ohle-
dech výrazně nižší náklady, než jaké
jsou v Evropské unii. „Zejména se to
týká nákladů na energii a vodu, ale
i na platy a nákup pozemků a budov.
Máme v současnosti také nejnižší
inflaci – zhruba jedno procento –
ze všech zemí jižní a jihovýchodní
Evropy,“ říká.
Mirko Šarović, ministr zahranič-
ního obchodu a ekonomických vzta-
hů Bosny a Hercegoviny, také nabízí
využití země jako jakési spojky nebo
základny pro obchod s Blízkým vý-
chodem, s nímž je Balkán historicky
spjat. „Máme smlouvu o volném
obchodu s Tureckem, kam je díky
tomu z naší země možno vyvážet
zcela bez cla,“ uvádí Šarović.
Češi jsou rozhodně v Bosně
a Hercegovině vítaným hostem
i díky politické podpoře, kterou
Česká republika balkánské zemi
v současnosti dává při integraci do
Evropy. „Jsme velkým podporovate-
lem vstupu Bosny a Hercegoviny do
Evropské unie i do Severoatlantické
aliance. Rádi bychom nabídli naše
zkušenosti, které jsme nasbírali
při naší vlastní transformaci a při
Počet obyvatel: 3,9 milionů
Rozloha: 52 tisíc km2
Hlavní město: Sarajevo
Měna: marka
(1 BAM je asi 13,8o Kč)
Růst HDP (2014): 0,7 %
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz
/bah
Sarajevo stavěl český
architekt Pařík
Vesvětěexistujídvěhlavníměsta,jejichž
architektonickýrozkvětjespojováns českou
osobností.Tímprvnímjebrazilskámetropole
Brasilia,jižnechalv poloviněminuléhostoletí
projítmegalomanskoumodernizacíprezi-
dentJuscelinoKubitschek.Alezatímcotento
prezident„českéhopůvodu“mělveskutečnosti
spojitosts Českemvelmivágní(z Čechpochá-
zeljehopradědeček),zaněkdejšímstavebním
rozkvětembosenskémetropoleSarajevostojí
skutečněčistokrevnýČech,uznávanýarchitekt
KarelPařík.Tennapřelomu19.a 20.století
získalzakázkynaprojektovánímnohaveřejných
staveb,kteréjsoudodneshlavnímiozdobami
Sarajeva.Bylatonapříkladstavbaradnice(v níž
dnessídlíměstskáknihovna)neboobchodnídům
židovskérodinySalamonů,kterýjev současnosti
národnímmuzeem. Paříktakénavrhlpodobu
arcibiskupskékatedrálynebokasáren,v nichž
nynísídlíministerstvoobrany.Působili v jiných
balkánskýchměstech,jeautoremnapříkladsídla
pravoslavnéhometropolityveměstěMostar.
V Sarajevu Pařík dlouhá léta žil a učil tam
na technické škole. Dnes nese jeho jméno
jedno z centrálních náměstí. Připočteme-
li k tomu, že mezi nejviditelnější symboly
Sarajeva patří také české tramvaje Tatra K2,
které tam dodal někdejší podnik ČKD a které
městem stále jezdí, je česká stopa v bosenské
metropoli celkově velmi viditelná. n
PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO
Sarajevo
přístupových jednáních s Evropskou
unií,“ řekl při návštěvě Sarajeva
Lubomír Zaorálek. Rozvoj obchodu
obou zemí může podle něj dostat
další impulz příští rok. „Setkání
smíšené vládní komise pro spolu-
práci obou zemí se konalo naposle-
dy v roce 2012. Stojíme o to, aby se
příští rok komise v Sarajevu znovu
sešla,“ oznámil Lubomír Zaorálek. n
text: Tomáš Stingl
Foto: Profimedia
ČESKÁ STOPA. Architekt Karel Pařík navrhl v Sarajevu
i honosnou budovu dnešní Národní knihovny.
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Konzultační štafeta
doběhla až do Mongolska
Jakýsi trénink pro české konzultanty, kteří se chtějí naučit
pohybovat v zakázkách pro velké nadnárodní organizace. Tak by
se daly popsat kontrakty u Českého fondu technické spolupráce
při Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Ty dovedly české
podnikatele až k projektům v pouštích Dálného východu.
20 mezinárodní obchod
S Evropskou bankou pro obno-
vu a rozvoj (EBRD) mohou české
firmy spolupracovat v oblasti ex-
portu nebo financování velkých in-
vestičních zakázek. V tomto textu
se ovšem zaměříme na příležitosti
v oblasti poradenství a konzultant-
ských zakázek.
Charakter Českého fondu
technické spolupráce u EBRD je
především výukový s cílem zapojit
co nejširší počet kvalitních českých
poradenských firem a individuál-
ních konzultantů do mezinárod-
ních projektů. Základem je umož-
nit českým konzultantům seznámit
se vhodnou formou s mezinárod-
ním výběrovým řízením v souladu
s pravidly a procesy mezinárodních
finančních institucí typu EBRD.
Dvakrát a dost
Neocenitelnou výhodou České-
ho fondu je, že umožňuje konzul-
tantům si tato pravidla vyzkoušet
v omezené konkurenci pouze
dalších českých subjektů a postup-
ně je tak učí uspět v mezinárodních
výběrových řízeních. Aby se v praxi
zamezilo čerpání fondů pouze ně-
kolika velkými poradenskými spo-
lečnostmi, bylo zavedeno pravidlo
„dvakrát a dost“. Pokud česká firma
v roli vedoucího konsorcia dokáže
z fondu čerpat dvakrát (vyhraje
dvě zakázky EBRD financované
z českých zdrojů), předpokládá se,
že fond splnil účel, firma si osvojila
pravidla EBRD a naučila se uspět
v mezinárodním tendru.
Úspěšným firmám doporuču-
jeme nadále se ucházet o zakázky
EBRD financované z ostatních
(nečeských) zdrojů v rámci otevře-
né konkurence. Pokud si úspěšná
firma přeje i současně čerpat
z českého fondu, musí být ochotna
své zkušenosti sdílet, přivést novou
českou firmu aktivní v daném
oboru a v rámci konsorcia udělat
„nováčka“ lídrem, tedy mimo jiné
partnerem zodpovědným nejen za
kvalitu odvedené práce, ale také
za komunikaci s EBRD a klientem
v procesu výběrového řízení a im-
plementace projektu. Lze říci, že si
tímto způsobem firma „vychovává
budoucí konkurenci“. Větší množ-
ství obdržených kvalitních nabídek
následně přispívá k pozitivnímu
vnímání českých konzultantů
v rámci EBRD.
Příklad: Za ideální příklad může
v mnoho ohledech posloužit společ-
nost Sweco Hydroprojekt, na jejímž
příběhu lze ilustrovat fungování
pravidla „dvakrát a dost“. První
zkušenosti získali individuální
experti této firmy jako subdoda-
vatelé pro jinou českou společnost
Vodní zdroje, která vyhrála zakázku
EBRD na mapování potenciálu
vodních elektráren v Černé Hoře.
Následně se Sweco spojilo se spo-
lečností Aspiro CZ, tedy firmou,
která již v minulosti z českého fondu
úspěšně čerpala peníze v souvislosti
s vodohospodářským projektem
EBRD v Kyrgyzstánu.
Sweco oficiálně figurovalo jako
vedoucí partner konsorcia, nicméně
Jak uspět v tendru
V současnosti probíhají a z Českého fondu
technické spolupráce u EBRD budou financo-
vány například tyto dva projekty: V mongolské
oblasti Čojbalsan se chystá zakázka v oblasti
vodohospodářství. Poptává se studie proveditel-
nosti za maximálně 280 tisíc eur. Druhý aktuál-
ní projekt je směřován do Běloruska do oblasti
Vitebsk. Jde o studii proveditelnosti nakládání
s tuhými odpady. I zde je maximální cena zakáz-
ky 280 tisíc eur. O oba výše zmíněné projekty se
mohou ucházet výhradně čeští konzultanti. Do
týmu expertů si dle potřeby mohou přizvat míst-
ní partnery, a to až do výše 35 procent hodnoty
zakázky. Jak se o podobné příležitosti ucházet?
Kvalita má větší váhu než cena
V první fázi výběru je potřeba reagovat na
zveřejněnou výzvu (jde o takzvaný Invitation
for Expression of Interest neboli EOI) zasláním
oficiálního „vyjádření zájmu“ o danou zakáz-
ku. Samotná výzva explicitně udává, jaký typ
klíčových expertů je potřeba (minimálně), jaké
informace je potřeba zaslat a jakým způsobem se
budou hodnotit.
Konkrétní kritéria závisejí na hodnotě
a charakteru příslušné zakázky. Obecně lze říci,
že v této fázi jde především o kvalitu, niko-
li o cenu. Firma či jednotliví experti musejí
prokázat relevantní zkušenosti s podobnými
projekty v daném sektoru, ideálně také zku-
šenosti přímo z dané země či širšího regionu
a uvést konkrétní příklady podobných úspěšně
implementovaných projektů. Cení se aktuální
zkušenosti z posledních zhruba pěti let. Váha
referencí při celkovém hodnocení nabídky je
20 až 30 procent.
Čeští konzultanti jsou v desítce nejlepších
V letech 2008 až 2014 dokázali čeští konzultanti ze spolupráce s EBRD na třetích
trzích vytěžit celkem 19,2 milionu eur, tedy zhruba 520 milionů korun. Čeští
konzultanti se tradičně prosazují v oblasti vodohospodářství, nakládání s odpady,
veřejné dopravy, zhodnocení dopadů na životní prostředí a v oblasti energetiky.
Ve statistice úspěšnosti jednotlivých národnosti se čeští konzultanti v roce 2014
umístili v nejlepší desítce (10. místo mezi konzultanty více než 70 národností). Vel-
kou zásluhu na tom mělo zřízení Českého fondu technické spolupráce, který začal
fungovat v roce 2008. Ten bude bohužel muset být do konce roku 2015 uzavřen,
stejně jako ostatní vázané bilaterální fondy. Jedná se o rozhodnutí většiny akcio-
nářů EBRD. Nadále ale bude možné soutěžit pouze v rámci otevřené konkurence.
Zvažuje se ovšem využití fondu pro české subjekty i po roce 2015, a to mimo jiné
formou víceletých rámcových dohod. n
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/mezinárodní obchod
21
Evropská banka
pro obnovu
a rozvoj
Funguje od roku 1991, Českosloven-
sko bylo jedním ze zakládajících
členů. Zpočátku bylo jejím úkolem
především podpořit rozvoj ekonomik
východoevropských zemí, později je
stále více využívána i pro financování
projektů v zemích Asie. V letech
2010 až 2012 byl viceprezidentem
banky český expremiér Jan Fischer.
Více informací lze získat na webové
adrese www.ebrd.com. n
PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO
při implementaci zakázky se „učilo“
od zkušenějšího Aspira. V další fázi
již bylo Sweco úspěšné i bez potřeby
zapojení Aspira a v rámci zakázek
financovaných z českého fondu si
začaly obě firmy zdravě konkuro-
vat. Také na Sweco se po druhém
vítězství vztahovalo výše zmíněné
pravidlo „dvakrát a dost“, a fir-
ma tak byla nucena do konsorcia
přivést nové, z pohledu EBRD méně
zkušené české konzultanty. Momen-
tálně jde například o společnost
Ircon. Sweco v praxi implementuje
již několik zakázek v regionu EBRD
(a to nejen pro tuto banku), vytvo-
řilo si vlastní síť lokálních partnerů
a zároveň své nově nabyté zkušenos-
ti sdílí s dalšími českými firmami.
S těmi nejsilnějšími následně usilu-
je o vítězství v otevřených meziná-
rodních soutěžích EBRD a dalších
institucí.
Zkušenosti využijete
i u Světové banky
nebo evropských fondů
Konečným cílem celé „kon-
zultační štafety“ je naučit české
firmy čerpat mezinárodní fi-
nanční prostředky, nikoli pouze
spoléhat na velmi omezené české
zdroje. Výsledkem je, že namísto
jen dvou tří úspěšných českých
firem vidíme rostoucí trh českých
POD DOZOREM.
Budova Evropské
banky pro obnovu
a rozvoj je v Londý-
ně a „dohlíží“ na ni
socha Venuše.
Tyto informace, společně se základní-
mi údaji o firmě nebo konsorciu, by neměly
přesahovat 20 až 25 stran. Komunikačním
jazykem EBRD je angličtina. V anglickém
jazyce a zpravidla v lokálním jazyce projektu
se odevzdávají výsledné studie.
Je tedy potřeba prokázat nejen pokročilou
znalost angličtiny, znalost dalšího jazyka dle
potřeby je výhodou. Body v hodnocení lze na-
brat prokázáním znalosti regionu a zařazením
zkušených lokálních partnerů. Váha tohoto při
hodnocení může být 15 až 20 procent. Vřele se
doporučuje prokázat zkušenost s výběrovým
řízením EBRD či jiné mezinárodní finanční
instituce.
Rozhodují zkušenosti
Co se týká hodnocení, je v této fázi největší
důraz kladen na zkušenosti jednotlivých klíčo-
vých expertů (což má váhu 40 až 60 procent).
Nelze tedy v žádném případě podceňovat roli
zaslaných životopisů. (Poznámka: životopisy
expertů jsou nezbytnou podmínkou a do výše
zmíněného limitu 25 stran se nepočítají.) Ži-
votopis je vždy potřeba přizpůsobit konkrétní
nabídce.
Dle interní zpětné vazby od relevantní-
ho týmu EBRD bývá tato část EOI českými
konzultanty nejvíce zanedbávána (v porovnání
s ostatními mezinárodními experty). Naopak
čeští konzultanti mají tendenci již v této fázi
prezentovat návrhy na řešení a zpracování
daného projektu. K těmto informacím nebude
přihlíženo a je důležité si uvědomit, že do
první fáze nepatří.
U projektů v hodnotě do 350 tisíc eur
probíhá veškeré hodnocení a sestavení short-
listu pouze na základě této první fáze. Proto
je podání přesvědčivého „vyjádření zájmu“
stěžejní. Uvedené váhy je třeba brát jako
orientační. U projektů v hodnotě nad 350 tisíc
eur následuje ještě druhá fáze hodnocení. Ta
zahrnuje již předložení konkrétní nabídky
na zpracování projektu. Opět má rozhodující
úlohu kvalita návrhu. Cena zpravidla hraje roli
spíše marginální, maximálně do 20 procent. n
konzultantů schopných uspět
v projektech financovaných z me-
zinárodních zdrojů a pod záštitou
dalších mezinárodních finanč-
ních institucí, například Světové
banky, Evropské investiční banky,
či při čerpání z příslušných fondů
EU. Mezinárodní výběrová řízení
těchto institucí jsou si v mnoha
ohledech podobná, stejně jako
druhy jimi financovaných pora-
denských zakázek. Obecně platí,
že konzultantům začínajícím na
zakázkách mezinárodních insti-
tucí lze doporučit právě cílenou
tvorbu konsorcií se zkušenějšími
partnery. Ti jsou mimo jiné kvůli
existenci pravidla „dvakrát a dost“
dostatečně motivováni méně zku-
šené partnery do konsorcií aktivně
vyhledávat.
Důležité je, že čeští konzultan-
ti se mohou ucházet i o projekty
financované z jiných zdrojů EBRD.
Konkurence je v takovém případě
mezinárodní, na výběr je ovšem
podstatně více projektů napříč
sektory. n
Text: Dagmar Silná, poradkyně ředitelky
pro Českou republiku při EBRD
Foto: Profimedia
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Na muslimy zatím
nedám dopustit
firma Sweco Hydroprojekt se i díky zakázkám u Evropské banky pro obnovu
a rozvoj dostala na exotické trhy, jako je Tádžikistán nebo Kyrgyzstán.
Podle generálního ředitele společnosti Milana Moravce může mít byznys
v muslimských zemích vlídnější tvář, než jaké jsou představy vyvolané médii.
Sweco patří mezi nejaktivnější
české podniky, které vstupují do
boje o zakázky Evropské banky pro
obnovu a rozvoj (EBRD). Kam jste
díky nim pronikli?
Díky začátku u EBRD jsme se
například uchytili v Kyrgyzstánu.
Pracujeme tam na třech projektech
na zajištění pitné vody a zpracová-
ní odpadní vody. Stojíme tam teď
i za velkým projektem na kaskádu
čtyř vodních elektráren. Připra-
vujeme také elektrárny pro
Kazachstán nebo Tádžikistán.
Upozorňujete na to, že o tendrech
u této banky se mezi českými fir-
mami málo ví. V čem jsou přitaž-
livé?
Je to perfektní způsob, jak se
začít učit. Zjistíte, jak správně
žádat o kontrakt u mezinárodní
banky, a příště to můžete zkusit
i u jiných nadnárodních organi-
zací. Další výhodou je, že se díky
EBRD dostanete právě do oblastí,
jako je Blízký východ nebo Střední
Asie, kam byste jinak pronikali
těžko. Rozkoukáte se tam, najdete
spolehlivé místní partnery a příště
tam můžete udělat další obchod.
Kontrakty od EBRD jsou samozřej-
mě zajímavé také finančně.
Proč je o této příležitosti v Česku
malé povědomí?
Zájem myslím v poslední době
roste, ale ony tyto zakázky nejsou
úplně pro každého. Firma musí mít
lidi schopné komunikovat anglicky
a také rusky, protože to je obchod-
ní jazyk postsovětských republik.
Také do těchto zemí nemůžete
poslat dvacetiletou dívku, tu prostě
místní obchodníci respektovat ne-
budou. I já coby generální ředitel
si stejně vždycky snažím vzít na
důležitou obchodní cestu s sebou
nějakého staršího spolupracov-
níka, protože tyto národy prostě
respektují stáří a šediny. Některé
české firmy také o tyto zakázky
nestojí prostě proto, že se bojí jít
do islámských zemí. To platí nejen
v Česku. Například i německé nebo
francouzské firmy mají skoro zaká-
záno jezdit do některých muslim-
ských zemí.
Vy obavy nemáte?
Já na muslimy zatím nedám do-
pustit. Měli jsme zakázky i v Afghá-
nistánu, v Pákistánu nebo v Iráku
a neudělali jsme s muslimy v pod-
statě jedinou špatnou zkušenost.
Když máte technickou dovednost
a držíte slovo, chovají se k vám
velmi vstřícně. Navíc bývají velmi
vzdělaní. Například v Pákistánu má
kdekdo zkušenost z pobytu v Ang-
lii, takže se vás pákistánští obchod-
níci na začátku zeptají, zda upřed-
22 Rozhovor
Nikdy nejezdíme v koloně s vojáky, tím bychom se
automaticky stávali terčem. Když projíždíme
přes kmenová území, je vždycky základ získat
svolení místního kmenového vůdce.
Pak proběhne všechno v klidu
nostňujete raději londýnský, nebo
manchesterský přízvuk angličtiny.
My Češi máme navíc výhodu v tom,
že Česko má v těchto zemích pořád
dobrý zvuk. V postsovětských
zemích se zase domluvíme rusky,
což je také výhoda oproti západním
firmám. No, a když jste ochotni
s nimi večer taky trošku popít…
Nezdá se to, ale tyhle věci udělají
hodně. Pocítili jsme to naposledy
třeba při obchodech v Moldavsku,
což je mimochodem také tvrdá, ale
velmi slibná země.
Přesto v Afghánistánu nebo Pá-
kistánu určitě musíte řešit nějaká
speciální bezpečnostní opatření…
Jistě, máme svoje přísná pra-
vidla. Dostal jsem kdysi dokonce
základní školení i od kluků z Urny.
Základem v rizikovějších zemích je
mít prověřeného místního průvod-
ce a respektovat lokální zvyklosti.
Nikdy nejezdíme v koloně s vo-
jáky, tím bychom se automaticky
stávali terčem. Když projíždíme
přes kmenová území, je vždycky
základ získat svolení místního
kmenového vůdce. Pak proběhne
všechno v klidu. Jezdíme pokaždé
minimálně ve dvou vozech. A ně-
kterým nebezpečným oblastem se
prostě vyhnout musíme, to se nedá
nic dělat. Třeba ty dvě české dívky,
které byly uneseny v roce 2013, to
se stalo v Balúčistánu… No to je tak
chudá a nebezpečná oblast, že tam
většinou ani sami Pákistánci nejez-
dí, protože je by taky přepadli. To
všechno je třeba brát v úvahu.
Tyhle země jsou každopádně
mediálně propírány jako nejnebez-
pečnější místa světa. Nemáte kvůli
tomu problém najít pracovníky,
kteří jsou ochotni se tam vypravit?
Je to pro lidi, kteří jsou tak
trošku střelci. Ale i oni pak na
místě zjistí, že realita je jiná, a že
pokud se chováte rozumně, dá se
v těchto zemích normálně působit.
Každopádně opakované osobní
návštěvy těchto zemí jsou napro-
stou nutností, přes e-maily tam
obchod neuděláte. Návštěvy pro-
bíhají typicky tak s frekvencí jedna
desetidenní cesta za dva měsíce,
přičemž některé kontrakty řešíte
i dva nebo tři roky.
Vedle odvahy jet do rizikovější
země musí mít váš zaměstnanec
zároveň technické vzdělání. To
je vzácná kombinace. Pociťuje
i váš obor vodních staveb podobný
nedostatek technických odborníků
jako jiná odvětví?
Určitě. Loni složilo státnice
z vodního hospodářství asi pět lidí.
V našem oboru chybí v současnosti
hlavně střední generace ve věku
kolem 40 let. Buď přicházejí ne-
zkušení mladí lidé, kteří se budou
dlouho zaučovat, nebo jsou tu lidé
v předdůchodovém věku, kteří dří-
ve nebo později práci ukončí.
Přitom vodní hospodářství bude
určitě stále přitažlivější obor.
Letos ničilo sucho nejen tradičně
vyprahlé oblasti, ale už i Evropu,
Jižní Ameriku nebo Indii. To ne-
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Rozhovor
23
AŽ NAPRŠÍ.
Zatímco povodně
jsou spektakulární
a přitáhnou po-
zornost médií, pro
ekonomiku nebez-
pečnější sucho bývá
opomíjeno, varuje
Milan Moravec.
PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO
vyhnutelně přinese nové projekty
staveb na zadržování a distribuci
vody.
Ano, ovšem problém je v tom,
že sucho na rozdíl od záplav takří-
kajíc není vidět. Když jsme v Česku
před lety pomáhali řešit a odstra-
ňovat povodňové škody, byla toho
plná média. K povodním přijeli
všichni politici, ministři, nechali
se vyfotit a naslibovali spoustu
peněz. Naopak škody způsobené
suchem nejsou tak vidět, přestože
jsou ve skutečnosti ve svých eko-
nomických důsledcích několika-
násobně horší. Konkrétně v Česku
potřebujeme vybudovat ucelený
systém velkých přehrad i menších
rybníčků či remízků, voda odtud
utíká do sousedních zemí. Ale když
přijdeme s nějakým návrhem, hned
v médiích různí aktivisté začnou
vytýkat, že chceme krajinu zastavět
betonovými hradbami.
Jak se vy jako vodohospodář dívá-
te na věčný spor o to, zda globální
oteplování způsobil člověk, nebo
ne?
Já to nazývám klimatickým
vývojem, ne klimatickou změ-
nou. Jestliže posledních 12 let
bylo extrémně suchých a teplých,
musíme to porovnávat s dlouhodo-
bou historií. A v té prostě teplejší
a studenější období bývají. Na
podíl člověka jsou různé názory, ale
podstatné je, že se s tím jednoduše
musíme naučit žít. A my vodohos-
podáři říkáme trošku ironicky: Jen
ať je vedro a sucho…
… a budou další zakázky.
Ano, nedávno jsme tak třeba
získali jednu, kterou jsme vlastně
vůbec nečekali. Přihlásili jsme
se i díky znalostem z EBRD do
výběrového řízení na projektová-
ní systému pitné a odpadní vody
na Seychelách. A pak jsme na to
úplně zapomněli, protože jsme ve
vítězství moc nevěřili. Po čtyřech
měsících nám najednou napsali,
že jsme tendr vyhráli a pojedeme
na Seychely. Vypadalo to jako vtip.
Jen považte, budeme dva roky
pravidelně létat na Seychely, a ještě
za to dostaneme zaplaceno. Tahle
práce někdy není až tak špatná… n
text: Tomáš Stingl / Foto: hynek glos
Sweco CZ
Hydroprojekt
Společnost v Česku zaměstnává téměř
230 zaměstnanců, roční obrat má
zhruba 250 milionů korun. Zaměřuje
se zejména na konzultační a projek-
tové práce ve vodním hospodářství.
Společnost v současnosti spadá
do skupiny Sweco, která působí
v 80 zemích světa a mateřskou firmu
má ve Švédsku. n
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/24 mezinárodní obchod
Česko oslaví dvacet let
v klubu bohatých
Letos v prosinci uplyne 20 let od vstupu České republiky do
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Co vlastně
členství přináší a jak jej nejlépe využít?
Organizace pro hospodář-
skou spolupráci a rozvoj (OECD)
vznikla už v roce 1961. Od té doby
se tento elitní klub vyspělých
zemí výrazně mění. A změnil se
také od vstupu České republiky,
která se k OECD připojila v pro-
sinci 1995. Na činnost a produkty
organizace zapůsobil zejména
zánik bipolárního rozdělení světa,
rozpad sovětského impéria s novou
hospodářsko-politickou orientací
států střední a východní Evropy,
rychlý rozmach asijských i dalších
zemí a naposledy také hospodářská
a finanční krize. Svými aktivitami
musí OECD reagovat na rostoucí
nároky multilaterálního světa i na
závažné globální ekonomické i en-
vironmentální výzvy.
Pod vlivem těchto okolností se
OECD postupně mění z relativně
uzavřené organizace pracující
pouze pro své členy ve vysoce
otevřenou platformu, šířící v glo-
bálním měřítku své ideje, filozofii
a produkty vládám, sociálním part-
nerům a dalším zájemcům z řad
organizací, institucí i jednotlivců.
Soudobá OECD je progresivní
mezivládní organizací, která pod-
poruje vlády členských zemí v úsilí
o hospodářský pokrok a sociální sta-
bilitu prostřednictvím udržitelného
ekonomického růstu. Její činnost je
financována každoročními příspěvky
členských zemí. Organizace pracuje
v zásadě na principu konsenzu,
výjimečně je uplatněno rozhodování
kvalifikovanou většinou.
S hlavním mottem činnosti Lepší
politiky pro lepší život, s vysokou od-
bornou kvalitou svých zaměstnanců
a s oporou v unikátních statistických
datech a analytických schopnostech
je OECD jedinečnou platformou pro
tvorbu profilových standardů správ-
ného hospodaření.
Vedle hlavních součástí souboru
pravidel OECD, zaměřených na
investování, obchod a rozvoj, se člen-
ské země zabývají podstatnými eko-
nomicko-společenskými oblastmi,
například problematikou daňových
systémů, životního prostředí, trhu
práce, finančních trhů, podmínkami
podnikání, vzděláváním a doved-
nostmi či zdravotnictvím.
Nejnověji přibyly Chile
nebo Izrael
Proměny ekonomicko-politické
mapy světa promítá OECD i do své
členské základny.
Nejnovějšími členy jsou od roku
2010 Estonsko, Chile, Izrael a Slo-
vinsko. Organizace také úzce spo-
lupracuje s klíčovými nečlenskými
partnery – Brazílií, Čínou, Jihoafric-
kou republikou, Indií a Indonésií.
Vstup dalších zemí do OECD
však není samozřejmou, krátkodo-
bou a ani snadnou záležitostí. Optic-
ky by s růstem podílu na světovém
produktu nebo obchodním obratu
měly do OECD patřit například
Rusko, Čína nebo Indie. Při sbližová-
ní s těmito partnery se OECD bude
zajímat především o jejich připra-
venost sdílet společné hodnoty or-
ganizace, což je klíčový předpoklad
odpovědné a oboustranně přínosné
spolupráce.
Česku OECD pomohla i při
vstupu do Evropské unie
Z asistence OECD Česko ne-
sporně těžilo v období hospodářské
transformace na počátku 90. let
minulého století. Přímé zapojení
odborníků do činnosti rozmani-
tých pracovních skupin a výborů
organizace, označované ještě několik
let předtím za centrálu světového
imperialismu, napomohlo řešení
úhelných hospodářských problémů,
výstavbě demokratického aparátu
země i rozvoji poznání řady pozděj-
ších odborníků a manažerů. Vpravdě
pionýrský vstup České republiky do
OECD pak dodal potřebnou sebedů-
věru i odborné zázemí pro přípravu
země ke vstupním rozhovorům
o členství v EU.
Zapojení do činnosti organizace
ve společenství největších a nej-
vyspělejších ekonomik je pro ČR
prestižním výdobytkem i závazkem.
Česko se členstvím v OECD stalo
řádným členem uskupení nejbo-
hatších demokracií světa čítajícího
pouhých několik desítek zemí.
V pozici středně velké, otevřené
a vývozně orientované, průmyslo-
vě vyspělé a na tržních základech
postavené ekonomiky má ČR zájem
na prosazování a dodržování hodnot,
Jak OECD vznikla?
V roce 1947 schválily Spojené státy ame-
rické program na pomoc válkou zdevastované
Evropy. Jeho konstruktér, profesor Harvardu G.
C. Marshall, tehdy asi netušil, že na pozadí velmi
rychlé a úspěšné realizace tohoto programu byly
zároveň položeny základy jedné z nejzajímavěj-
ších mezivládních organizací moderní globální
institucionální architektury.
Pod taktovkou tehdejší Organizace pro
evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) se
sídlem v Paříži průmyslová výroba ve Francii,
Itálii, Německé spolkové republice a v dalších
zemích rychle předstihla předválečnou úroveň.
Rekonstrukcí a modernizací prošla zničená
města, infrastruktura i průmyslové aglomerace.
Návrat k normálnímu životu, fungující ekonomi-
ce a hospodářskému rozmachu dodal obyvate-
lům demokratické západní Evropy nový životní
impulz, možnost zaměřit se na budoucnost
a oprostit se od válečných vzpomínek. Tehdejší
Československo se – přes projevený zájem – na
pokyn Moskvy do programu nezapojilo.
Uskupení OEEC zanedlouho dispono-
valo unikátními zkušenostmi se správným
nastavením programů rozvojové spolupráce
pro hospodářství země-příjemce. Na pozadí
hospodářského rozmachu v obnovených zemích
logicky vznikla myšlenka propojení rozvojových
zkušeností s ekonomickou vědou a praktickými
hospodářskými opatřeními. Hledala se vhodná
synergie zkušeností a kolektivního poznání
demokraticky smýšlejících zemí, které dosáh-
ly v poválečném období pokročilého stupně
rozvoje a měly zájem o standardizaci společ-
ných postupů k prosazování principů tržního
hospodářství, k podpoře růstu, životní úrovně
a zaměstnanosti.
Podpis zakládací listiny Organizace pro
hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO mezinárodní obchod
25
a vznik této instituce v roce 1961 byl praktic-
kým vyústěním tohoto procesu. Přístupem ke
konvenci OECD se vlády zavazují ke vzájemné
spolupráci na přípravě i aktualizaci standar-
dů a instrumentů v podstatných oblastech
hospodářského života a k využívání těchto
nástrojů v národních ekonomikách. Dvacítkou
zakládajících zemí – „akcionářů organizace“ –
se tehdy staly Belgie, Dánsko, Francie, Irsko,
Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Němec-
ká spolková republika, Nizozemsko, Norsko,
Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko,
Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie
a USA.
Prospěšnost členství v organizaci, která si
rychle vydobyla renomé, shledaly vbrzku i dal-
ší významné země jako Japonsko, Austrálie,
Finsko nebo Nový Zéland. Právo účastnit se
zasedání OECD, ovšem bez možnosti hlasovat,
získala Evropské komise. Postupné rozšiřo-
vání o další členy pokračovalo až do poloviny
70. let, kdy se zdálo, že OECD reprezentuje
všechny ekonomicky významné a současně de-
mokraticky orientované země. Dalších změn
doznala do té doby stabilní členská základna
organizace teprve v souvislosti s odezněním
studené války. Po pádu železné opony se v roce
1995 stává novou členskou zemí OECD Česká
republika. Do roku 2000 se OECD rozrostla
o dalších pět rychle se rozvíjejících ekonomik,
jmenovitě o Maďarsko, Mexiko, Polsko, Jižní
Koreu a Slovensko. n
V nedávné době byla ČR spolu s Jižní Koreou
a Nizozemskem první zemí, která zpracovala
a v praxi uplatnila indikátory „zeleného růstu“,
jež se staly vzorem například pro spolupracující
země Latinské Ameriky
PŘIBÝVÁ JICH. Na akcích OECD se v současnosti scházejí zástupci už 34 členských zemí.
které OECD vytváří v souladu se
svým mandátem s cílem podpořit
fungující a bezpečný globální ekono-
mický řád.
ČR je v organizaci aktivním
zastáncem jednoduchých procesů,
zdůrazňujících liberální, tržní filozo-
fii investování, podnikání i obchodu
a vytvářejících příznivé prostředí
jak pro uplatnění národní ekono-
mické diplomacie, tak pro fungování
národní administrativy jako kvalitní
služby občanům země. ČR rovněž
prosazuje efektivnost, průhled-
nost a hospodárnost fungování
organizace. Souběžně má ČR zájem
o produkty a služby OECD, které
napomáhají k všestrannému rozvoji
vlastní ekonomiky, k posilování její
konkurenceschopnosti a ke zvyšo-
vání odolnosti v soutěžení s evrop-
skými rivaly srovnatelnými velikostí
a kapacitou.
Letos zasedli Češi
k předsednickému stolu
Za dobu svého členství v organi-
zaci dosáhla ČR důležitých úspěchů.
V prvních letech členství byly české
transformační zkušenosti cenným
vkladem do spolupráce OECD s ne-
členy – zeměmi východní Evropy,
Kavkazu a Střední Asie. Na počátku
tisíciletí se ČR v pozici předsedy Vý-
boru pro politiku životního prostře-
dí podílela na formování Strategie
OECD pro životní prostředí v první
dekádě 21. století. V roce 2005 byla
zvolena místopředsedou minister-
ského zasedání Rady OECD. V ne-
dávné době byla ČR spolu s Jižní
Koreou a Nizozemskem první zemí,
která zpracovala a v praxi uplatnila
indikátory „zeleného růstu“, jež se
staly vzorem například pro spolu-
pracující země Latinské Ameriky.
Místopředsednictví minister-
ského zasedání Rady OECD získala
ČR opět v letošním roce. S podpo-
rou klíčových resortů a odborných
institucí se české ministerstvo
Z HISTORIE. V minulosti řešila OECD nejrůznější agendu,
v sedmdesátých letech například zveřejnila analýzu
energetická krize.
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/26 mezinárodní obchod
zahraničních věcí, které vztahy
s OECD koordinuje, zdárně zhos-
tilo náročné přípravy této obtížné
úlohy. ČR tak opětovně prokázala
vyzrálost svého členství v OECD.
Výsadní postavení za předsed-
nickým stolem umožnilo Česku pro-
sadit priority pro budoucí činnost
OECD. ČR poukázala zejména na
potřebu řešení nerovností ohrožu-
jících zdravý ekonomický a sociální
vývoj. V naléhavosti této priority
nalezla souznění v předsednickém
orgánu ministerského zasedání
Rady i napříč členskou základnou
organizace. S vědomím, že ekono-
mické a sociální nerovnosti mohou
být dále prohlubovány nastupu-
jícími progresivními metodami
průmyslové výroby, se ČR zasadila
o zevrubnější zkoumání fenoménu
příští průmyslové revoluce. V popisu
práce OECD jsou rovněž krátkodobé
ekonomické předpovědi a středně-
dobé predikce. ČR však prosadila
do závěrů ministerské konference
upozornění na potřebu nastavit
receptory ještě dále do budoucnosti,
a umožnit tak včas rozpoznat a ana-
lyticky zpracovat signály o vývojo-
vých trendech, které by mohly v bu-
doucnu významně ovlivnit globální
ekonomiku i sociální a environmen-
tální situaci. ČR na jednání ministrů
předsedala také bloku k rozšiřování
a vnějším vztahům OECD a dále
k otázkám zlepšení vnitřního řízení
organizace. Většinu impulzů ČR ke
zvýšení přínosů práce OECD pro
členské země již organizace testuje
za účelem zařazení do programové-
ho portfolia.
Doporučení prospěla
zdravotnictví i školství
Spolupráci s OECD hodlá Česká
republika dále posílit tak, aby
přispěla ke zmenšení či odstranění
Inzerce A151012124 Inzerce A150000610
český export,přílohadeníkuE15a týdeníkuEuro,samostatněneprodejná.ČísloregistraceMKČRE17948,ISSN1803-4543
adresa redakce a obchodního oddělení MeziVodami1952/9,143 00Praha4–Modřany|ředitel divize Euro E15TomášSkřivánek
inzerceLenkaBenetková,ředitelka,benetkova@mf.cz,tel.:225 276 481|výroba a distribuce SoňaŠtarhová,ředitelka,
starhova@mf.cz,225 276 252|přílohu připraviliTomášStingl–redaktor,StanislavaPřibylová a MarkétaTeuchnerová–korektorky
největších neduhů české ekonomi-
ky. Pozitivních příkladů je v tomto
ohledu celá řada. Díky přesným
a na faktech založeným formulacím
doporučení v pravidelných hos-
podářských přehledech se OECD
daří lépe nasměrovat pozornost
politiků na řešení ekonomických
a strukturálních problémů, které
České republice brání v účinnějším
využívání příležitostí k dalšímu
rozvoji. Nezávislá autorita OECD
tak umožňuje zahájit debatu i o po-
liticky citlivých problémech – na-
příklad o podmínkách hospodářské
soutěže, provázanosti vzdělávání
a trhu práce, nastavení důcho-
dového zabezpečení či daňového
systému.
Studie kvality zdravotní péče
v ČR v roce 2014 přivedla ke kon-
struktivním jednáním znesvářené
instituce státní správy, zdravotních
pojišťoven i poskytovatelů zdravot-
ních služeb. Pravidelné hodnocení
výkonnosti patnáctiletých žáků
a studentů (program PISA) je re-
spektovaným zrcadlem výkonnosti
českého vzdělávacího systému v po-
rovnání se zahraničím. Hloubková
analýza dala České školní inspekci
i ministerstvu školství silný impulz
k přípravě moderních výukových
a inspekčních metod. Expertiza
OECD může pomoci i regionům.
Například loni zpracovala OECD
doporučení, jak lépe využít poten-
ciálu místních univerzit v ekono-
mickém rozvoji Moravskoslezského
kraje.
Zkušenost pro české
experty
V součinnosti s našimi tuzem-
skými partnery chceme nejen
pokračovat v dosavadní spoluprá-
ci, ale obdobně jako na letošním
ministerském zasedání výrazněji
ovlivňovat věcné zaměření prá-
ce OECD směrem, který bude co
nejlépe vyhovovat potřebám naší
země. Rádi bychom také získali co
nejvíce zkušeností přímo v centrále
OECD, a to jak pomocí stáží našich
expertů na odborných pracovištích
organizace, tak vyšším zastoupením
českých občanů v sekretariátu. Čas-
tějším zapojením českých expertů
do mezinárodních týmů hodnotí-
cích pod hlavičkou OECD klíčové
politiky členských a partnerských
zemí organizace můžeme získat
cenné informace o příkladech dobré
praxe v zahraničí, předejít dopadům
unáhlených rozhodnutí a v nepo-
slední řadě lépe identifikovat pří-
ležitosti pro českou ekonomickou
diplomacii.
V postavení dlouhodobého,
aktivního člena OECD cítíme právo
poukazovat rovněž na nedostatky
v řízení organizace, v průhlednosti
jejích vnitřních procesů i na mož-
nosti úspor. V období následujícím
po dvaceti letech členství České re-
publiky v OECD chceme pokračovat
v cílevědomém rozvoji a kultivaci
oboustranně prospěšné spolupráce
naší země s touto organizací. Využí-
vání nesporného potenciálu OECD
se dozajista vyplatí.n
Text: Martin Tlapa, náměstek ministra
zahraničních věcí
Foto: OECD, Profimedia
REFORMÁTOR.
O modernizaci usiluje
od svého nástupu do
funkce generálního
tajemníka OECD
v roce 2006 ener-
gický Mexičan Angel
Gurría (vpravo).
Loni zpracovala OECD doporučení, jak lépe využít
potenciálu místních univerzit v ekonomickém
rozvoji Moravskoslezského kraje
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Informace
ze světa globálního byznysu
každé pondělí již 17 let
Je dobré vědět...
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/Více o našich službách na www.czechtrade.cz
CzechTrade vám pomůže vytipovat perspektivní zahraniční trhy vhodné pro váš export a investiční aktivity. Díky
dlouholetým zkušenostem a rozsáhlé síti vlastních zahraničních kanceláří urychlí vstup na daný trh. Navíc s minimem
rizik, nízkými náklady a bez zbytečných překážek. Pomohli jsme expandovat stovkám českých firem, jsme připraveni
pomoci také vám.
POMÁHÁME VÁM ZVÍTĚZIT NA ZAHRANIČNÍCH TRZÍCH.
Expert na váš export
http://www.floowie.com/cs/cti/01-28-ce-e15-0915/