04/2009 All for Power

| 3. ročník | 4/2009 | 120 Kč/5 Euro | www.allforpower.cz | www.afpower.cz | Vybíráme z čísla: Reaktor AP1000™ od Westinghouse zaručuje bezpečnost a přináší úspory ........ str. 61 Schvalovací proces pro nové jaderné bloky ......… str. 64 „Nedělejme z jádra zbytečně vědu a pojďme již konečně do toho,“ rozhovor s Janem Světlíkem ........ str. 70 ROZHOVORY: Zdeněk Šnaider, ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Dag Wiesner, ČEZ, a. s. Otakar Tuček, ČEZ, a. s. Jan Štancl, ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Petr Zeman, ČEPS, a.s. Jan Jaroš, Jan Drochýtek, SteelPro 4 s.r.o. Energetické investiční celky: Obnova Tušimice II … str. 4 až 60

…podporujeme energetické strojírenství! www.afpower.cz Kontakt: AF POWER agency, a. s. Thámova 18 186 00 Praha 8

PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA Obsah 4/2009 Redakční strana Tiráž, Editorial, Seznam inzerentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Energetické investiční celky Obnova Tušimice II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 až 60 Jaderné elektrárny Reaktor AP1000™ od Westinghouse zaručuje bezpečnost a přináší úspory (Kerry Hanahan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61 Schvalovací proces pro nové jaderné bloky (Dana Drábová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64 WENRA v Budapešti zasedala poprvé s nejadernými zeměmi (red) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65 Účast firmy KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s. v Mochovcích je rozsáhlá (Radek Mazáč) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 „Jádro proti krizi?“ Spíše ano (čes) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67 „Nedělejme z jádra zbytečně vědu a pojďme již konečně do toho,“ - rozhovor s Janem Světlíkem (Stanislav Cieslar) . . . . . . . . . . . . .70 Rozvoj sítí „Plánujeme rozsáhlý program obnovy a modernizace vedení 400 kV,“ - rozhovor s Ing. Petrem Zemanem (Stanislav Cieslar) . . . . . .74 Uhelné elektrány Je potřeba internalizovat externality z těžby uhlí? (Martin Kabrna, Oldřich Peleška) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76 Waste to Energy V pražských Malešicích se staví kogenerační jednotka a zařízení DeNOx (Tomáš Baloch, Tomáš Žižka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 Provozní zkušenosti spalovny komunálních odpadů TERMIZO a.s. (Lucie Skálová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 Technologie a materiály Dokumentace nosné ocelové konstrukce pro kotel v Ledvicích před dokončením (Stanislav Cieslar) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 Redakční strany Lidé - Věci - Události (red) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .94 Kalendář akcí, Objednávka předplatného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96 Tématická příloha Technologie a materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .I až XIV Pozvánky na akce 10. energetický kongres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .78 Kalendář akcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91 Promatten . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .XIII | Obsah | Table of contents | Содержание | 1

| Redakční strana | Editorial page | Редакционная страница |2 Vydavatel | Publisher AF POWER agency a.s., Praha 8 Karlín, Thámova 166/18, PSČ 186 00 IČ: 28459873, Tel.: +420 222 314 733, e-mail: info@afpower.cz Produkce | Production Konstrukce Media, s. r. o. Na Obvodu 1098/41, 703 00 Ostrava-Vítkovice IČ: 25851276, www.konstrukce-media.cz Šéfredaktor | Chief editor Ing. Stanislav Cieslar mob:+420603175152,e-mail:stanislav.cieslar@afpower.cz Redakční rada: Ing. Jaroslav Ambrož (ŠKODA PRAHA Invest, s. r. o.), Doc. Ing. Jiří Botula, Ph.D. (Odděleníúpravynerostnýchsurovin,Fakultahornicko-geologická,VŠB-TUOstrava), Ing. Vladimír Budínský, MBA (Severočeské doly, a. s.), Ing. Zdeněk Bučko, (Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.), Ing. Libor Černý, Ph.D. (ArcelorMittal Distribution Solutions Czech Republic s.r.o.), Ing. Michal Enžl (AE&E CZ, s. r. o.), Doc.Ing.IvoHlavatý,Ph.D.(Českýsvářečskýústav,s.r.o.),Prof.doc.ing.František Hrdlička, CSc. (Fakulta strojní, ČVUT Praha), Prof. ing. Jaroslav Hyžík, Ph.D. (E.I.C.), Dr.Ing.JaroslavIra,MBA(ŠkodaPower,a.s.),Ing.PetrKarafiát(ECKGenerating, s.r.o.),RNDr.MiroslavKawalec(Českánukleárníspolečnost),Prof.Ing.František Klik,CSc.(Odbortepelnýchajadernýchzařízení,Fakultastrojní,ČVUTPraha),Ing. MilanKořista,Ph.D.(SiemensIndustrialTurbomachinery,s.r.o.),Prof.Ing.JiříKunz, CSc. (Katedra materiálů, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT Praha), Ing. Alexej Nováček (Teplárny Brno, a. s.), Doc. Ing. Jiří Pospíšil, Ph.D. (Strojní fakulta VUT v Brně, pracoviště Energetický ústav, Odbor tepelných a jaderných energe- tických zařízení), Prof. Ing. Jaroslav Purmenský, DrSc. (Katedra mechanické tech- nologie, Fakulta strojní, VŠB-TU Ostrava), Ing. Jiří Sekanina (ALSTOM, s. r. o.), Ing. Pavel Švejnar (ČEPS, a.s.), Prof. Ing. Stanislav Vejvoda, CSc. (Ústav aplikované mechaniky Brno, s. r. o.), doc. Ing. Jan Vošta, CSc. (Vysoká škola chemicko-tech- nologická, ČVUT Praha), Ing. Jan Zdebor, CSc. (Škoda JS, a.s.) Obchodní oddělení | Sales Lukáš Malínský, obchodní ředitel tel.: +420 608 855 913, e-mail: lukas.malinsky@afpower.cz Pavel Růžička, obchodní oddělení tel.: +420 774 821 342, e-mail: pavel.ruzicka@afpower.cz Předplatné | Subscription Monika Dvorščáková tel.: +420 733 530 695, e-mail: dvorscakova@konstrukce-media.cz Titulní strany | Front-page Rastislav Suchý, BAZIL – studio mob: +420 603 168 640, e-mail: bazil@bazil.cz Sazba | Typography Rastislav Suchý, BAZIL – studio, www.bazil.cz Gramatická korektura | Grammaticality (český jazyk) Zuzana Granátová (ruský jazyk) Mgr. Faina Vozňaková, mob: +420 733 198 188, e-mail: faina.vozniak@gmail.com Tisk | Print Helma Beta, spol. s r.o. Předplatné a distribuce v ČR | Subscription and distribution in the Czech republic SEND Předplatné s. r. o., P. O. BOX 141, 140 21 Praha 4, tel.: +420 225 985 225, fax: +420 225 341 425, e-mail: send@send.cz Distribuce v SR | Distribution in Slovakia Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorska 137, 831 04 Bratislava, tel.: +421 02/444 588 21, fax: +421 02/444 588 19, e-mail: predplatne@abopress.sk, www.abopress.sk Regisrační číslo | Registration number MK ČR E 17892 Mezinárodní standardní číslo | International Standard Serial Number ISSN 1802-8535 Cena | Price 120 Kč/5 Euro Vychází čtyřikrát ročně. Nevyžádané rukopisy nevracíme. Toto číslo vyšlo 9. listopadu 2009. Za správnost obsahu příspěvků odpovídají autoři. Za obsa- hovou náplň uveřejněných inzerátů odpovídá objednatel. Všechna práva vy- hrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována, kopírována a elektronicky šířena bez písemného souhlasu vydavatele. Redakce využívá služeb: | Editorial staff uses the servises of the following companies: Agentura Your Choice! preklady, tlmočenie, výuka cudzých jazykov. V poslední době se všude kolem hovoří o jaderné renesanci, jader- ném boomu. Napadá mě otázka, zda může být rozvoj jaderné energe- tiky faktorem, který umožní i českým stavebním a strojírenským firmám lépe odolávat globální ekonomické krizi. Bez jádra zatím ještě mnoho let nemáme žádné lepší řešení zajiš- tění naší energetické bezpečnosti a budoucnosti (při dodržení stále přísnějších ekologických limitů). Rozumní tohoto světa to již naštěstí pochopili. Nejekologičtější a nejlepší za současné situace je prostě štěpení jader, v budoucnu by pak svět mohla nadobro spasit termoja- derná fúze. Možná je to pro mnohé „ekology“ bolestivé zjištění. Plán vy- robit 20 % veškeré spotřebované elektrické energie v roce 2020 z ob- novitelných zdrojů energie je v podmínkách Česka nereálný. Největší optimisté hovoří o max. 13 %. A to i přes lukrativní státní dotace (čili prakticky i z našich daní) podni- katelům, třeba na fotovoltaické elektrárny a záruky výkupů za velmi výhodných podmínek. Navíc, pod- pora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se čím dál více začíná projevovat v peněženkách obyva- tel. Zatímco letos je každá kilowatthodina spotřebovaná v domácnosti zatížena přirážkou pět haléřů na podporu obnovitelných zdrojů, příští rok to bude už více než trojnásobek. Určitě se alespoň ohře- jeme pocitem našeho přínosu ekologii a závidět obchodní úspěch firmám, které si z fotovoltaiky udě- laly zlatý důl, určitě taktéž nebudeme, že?! Vraťme se k jadernému boomu. Česká republika navíc ani nemá firmu, která by byla schopna postavit jadernou elektrárnu na klíč. Třeba proto, že nedisponujeme vlastními kapacitami pro primár- ní okruh. Generální dodavatel bude určitě zahraniční, a že se zájemci z celého světa již hrnou... Výběr subdodavatelů pak bude plně v jeho gesci. Z prohlášení zahraničních zájemců o soutěž na dostavbu Temelína slyšíme, že s českými firmami počítají. Uvidíme, zda to není pouhý „předvolební“ trik. Není jisté, zda české firmy, ať již stavební, nebo strojírenské, budou z aktivit ČEZ profitovat, a pokud se již k dodávce dostanou jako subdodavatel, není jistý ani případný profit, zisk... Subdodavatelé to nemají totiž nikde jednoduché, co si budeme povídat... Ze zákona nelze preferovat ani pohlížet nijak protek- cionisticky na žádnou firmu, takže nelze ČEZ někam tlačit. Některé záležitosti vztahů mezi generálním dodavatelem a subdodavateli lze možná kontrolovat a řešit, třeba dodatky smluv. Možná lze připravit podmínky výběrového řízení tak, aby byla dodržena zákonná pravidla vyplývající pro podobné zakázky z české i evropské legislativy a přitom byla zajiště- na účast českých firem na zakázce i férové podmínky pro ně. Řešením je snad model tzv. kvazi-offse- tů. A úloha státu? Je zodpovědností státu, aby v případech podobných zakázek byla podpora domá- cích firem zajištěna. Stejným způsobem si ostatně vlastní průmysl chrání i jiné evropské země. Buďme optimisté a věřme, že se pro české firmy otevírá v rámci dostavby Temelína obrovská a lu- krativní možnost v subdodávkách, která jim pomůže odolat nejen krizi současné, ale i té, která bohu- žel zřejmě přijde opět za pět nebo deset let. Ing. Stanislav Cieslar, šéfredaktor, stanislav.cieslar@afpower.cz AE&E Austria. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 AE&E CZ. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 AF POWER agency. . . . . . . . . . . . vnitřní obálka ALSTOM. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vnitřní obálka BPO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 ČEPS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 FLUIDTECHNIK BOHEMIA . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 G - Team . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 HEMPEL . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 IVITAS. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 I & C Energo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 JINPO PLUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 JSP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 KLEMENT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 KRALOVOPOLSKA RIA. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Marius Pedersen. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 Modřanská potrubní. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Moravia Systems . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 MPOWER Engineering. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 MUT Tubes. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 NOEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 REGULA Industry. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 EWKO PRAHA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 SMP CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43, 55 Siemens. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Spálovský . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 SteelPro 4. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 ŠKODA PRAHA Invest . . . . . . . . . . . zadní strana ŠKODA VÝZKUM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 TENZONA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Viamont. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55, 57 VÍTKOVICE POWER ENGINEERING. . . . . . . . . . 28 Westinghouse . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 ZPA Pečky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Inzerce | Advertising | Объявления Něco z toho velkého koláče snad ukrojíme

Obsah rubriky: „Nejednoduchá realizace bloku 23 je vynikajícím zdrojem zkušeností pro úspěšnou rekonstrukci dalších bloků,“ - rozhovor s Zdeňkem Šnaider (ŠKODA PRAHA Invest) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .4 Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II – první z řady projektů obnovy Skupiny ČEZ (ŠKODA PRAHA Invest) . . . . . . . . . . . . . . . . .6 „Harmonogram byl sestaven velmi ambiciózně, to uznáváme,“ - rozhovor s Dagem Wiesnerem (ČEZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 "Nový řídicí systém umožní snížit nebo zvýšit výkon o 5 % z nominálního výkonu během 30 sekund,“ - rozhovor s Otakarem Tučkem (ČEZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 „Dosavadní zkušební provoz bloků 23 a 24 vykazuje očekávanou spolehlivost a bezpečnost,“ - rozhovor s Janem Štanclem (ŠKODA PRAHA Invest) ....................................... ................................18 Rekonstrukce strojovny Elektrárny Tušimice II 4 × 200 MWe (ŠKODA POWER) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 Nové kotle pro méně kvalitní uhlí (IVITAS, VÍTKOVICE POWER ENGINEERING) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Účinnost odsíření dosáhne v Elektrárně Tušimice II celých 98 % (AE&E Austria) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29 Rekonstrukce vápencového a sádrovcového hospodářství v ETU II (KLEMENT) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33 Nové zauhlování Tušimice II s maximálním využitím stávajících technologií (NOEN, BPO) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35 Komplexní obnova vodního hospodářství Elektrárny Tušimice II (SMP CZ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 Úplná rekonstrukce chladicích věží v rámci Komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II (REKO PRAHA) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 Realizace vysokotlakého a spojovacího potrubí v rámci komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II (Modřanská potrubní) . . . . . . .47 Stavební část komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II (SMP CZ, VIAMONT) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51 Opláštění a střechy objektu hlavního výrobního bloku ETU II, I. etapa (VIAMONT) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56 Účast firmy Siemens na obnově elektrárny v Tušimicích (red) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58 Specifika rozvaděčů pro elektrárnu v Tušimicích (Spálovský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 DélkakabelůpročástelektroasystémyřízeníprokomplexníobnovuElektrárnyTušimiceIIměřípřestřitisícekilometrů(I& CEnergo).....60 NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA NOVÁ RUBRIKA Energetické investiční celky: Obnova Tušimice II

4 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Co je základním cílem rekonstrukce ETU? Cílů je hned několik. Vybudovat elektrárnu s využitím moderních technologií, umožnit tak do- těžení zásob uhlí v dolu Libouš s kapacitou na dal- ších 25 let, přispět k dalšímu snížení ekologické zátěže z provozu elektrárny. Uvedu pár zajímavých čísel: celková účinnost elektrárny bude zvýšena ze současných 33 % na 38 %, emise CO2 naopak klesnou o 15 %, SO2 o 70 %, NOx o 65 % a emise popílku o 40 %, vše oproti současnému stavu. Popište, prosím, základní aspekty komplexní obnovy tušimické elektrárny. Jedná se o unikátní projekt kompletní rekon- strukce cestou výměny starého výrobního zaříze- ní za nové ve stávajících objektech Elektrárny Tušimice II. ŠKODA PRAHA Invest tuto rekon- strukci zajišťuje v pozici generálního dodavatele, tj. od přípravy projektu, výběru a koordinace do- davatelů, realizace, najíždění a předání zařízení konečnému zákazníkovi. Komplexní obnova ETU II ověří, že i touto cestou lze realizovat náročný in- vestiční program skupiny ČEZ a že není vždy po- třeba stavět zcela nový zdroj. V jaké fázi jste nyní? Rekonstrukce začala 2. června 2007 a naše ambice je dokončit celé dílo v květnu 2011. V tě- chto dnech shodou okolností intenzivně jednáme s investorem o konečných termínech I. etapy a termínu a podmínkách zahájení etapy druhé, tj. rekonstrukce bloků 21 a 22. Předpoklá-dáme, že „druhý poločas“ začne v průběhu listopadu 2009. Stane-li se tak, čeká nás ve druhém listo- padovém týdnu celozávodní odstávka celé elekt- rárny pro realizaci provizorních propojení. Pak už „Nejednoduchá realizace bloku 23 je vynikajícím zdrojem zkušeností pro úspěšnou rekonstrukci dalších bloků,“ uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Zdeněk Šnaider, šéf komplexní obnovy Elektrárny Tušimice (ETU) II ve ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. (ŠPI). Ing. Zdeněk Šnaider Vystudoval Vysokou školu strojní a elektro- technickou v Plzni, obor strojírenská technolo- gie. Po ukončení studia na vysoké škole na- stoupil do společnosti ČEZ, a. s., do provozu elektrárny Prunéřov 1, kde přes pozice operá- tor a vedoucí dvojbloku následně zastával 11 let funkci směnového inženýra. Poté nastoupil jako zástupce ředitele pro výrobu v dceřiné společnosti ČEZ – Energetické opravny, a.s. Prunéřov. V letech 2005 až 2006 pracoval ja- ko ředitel odštěpného závodu G-team Energo vTušimicíchanasklonkuroku2006nastoupil do ŠKODA PRAHA a.s. na pozici projektového manažera pro projekt Tušimice. Po transfor- maci ŠKODA PRAHA a.s. a ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. se stal v roce 2008 ředitelem pro- jektu KO ETU II ve ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Na snímku část vodního hospodářství, vzadu zaústění kouřovodu do věže ObnovaTušimiceII

5 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | dodávky elektrické energie do sítě potáhnou zre- konstruované bloky 23 a 24, které budou i zdro- jem tepla pro město Kadaň a několik dalších prů- myslových odběratelů. Spolehlivost dodávky tep- la do města je ještě zvýšena možným použitím pomocné plynové kotelny o výkonu 2 × 20 MWt. V řadách odborné veřejnosti je známo, že se první etapa dostala do určitého časového pro- dlení. Kde spatřujete příčiny? V první řadě je potřeba říci, že naše původní časové plány se ukázaly jako velice ambiciózní vzhledem k tomu, že to byla po mnoha letech první takto rozsáhlá investiční akce v české kla- sické energetice. Navíc můžeme konstatovat, že nám i většině dalších účastníků realizace díla s projektem obdobného charakteru chyběly do určité míry zkušenosti. Konkrétních příčin zpoždě- ní pak bylo více: nedokončené stavební připrave- nosti, vynucené úpravy projektové realizační do- kumentace, opožděné dodávky některých tech- nologických zařízení, časově náročnější testy v průběhu uvádění díla do provozu. Ovšem na- hlédnuto z té pozitivní stránky, všechny nelehce nabyté zkušenosti z realizace bloku 23 nám po- slouží v průběhu realizace II. etapy. Pozitivní zpět- ná vazba se už začíná projevovat. Co Vás třeba konkrétně zdrželo? Postup stavební části byl například zpoma- len a zkomplikován nálezem obrovských betono- vých bloků, které zůstaly pod zemí ještě z výstav- by elektrárny před desítkami let a které nebyly za- kresleny ve staré projektové dokumentaci. Podobné to bylo i s dalšími podzemními objekty, jejichž stav byl před začátkem projektu do značné míry neznámý. Stavební firma přes mobilizaci všech kapacit nabrala nemalý skluz. Vliv na skluzy realizace má nepochybně i tým, konkrétně mám na mysli generační propad v inženýrských řadách… Zcela určitě, nejmarkantněji to bylo vidět v projekci. Ve ŠKODA PRAHA se naštěstí podařilo udržet jádro špičkových projektantů, a to i přes dlouhé období bez velkých zakázek. Tito lidé pak přešli na tušimický projekt a další projekty obno- vy výrobní kapacity Skupiny ČEZ, a pomohli tak vytvořit tolik potřebné odborné zázemí. Projekt naštěstí přitáhl i řadu našich bývalých zamě- stnanců, kteří v energetice zůstali, vypomoci při- šli i odborníci, kteří jsou již v důchodu. Pracovat pro takovéto projekty je pro většinu prestižní zále- žitostí. Podobné trendy vidíme u dodavatelských firem, kterým se vracejí nebo hlásí noví kvalifiko- vaní pracovníci. V rámci rekonstrukce ETU máme nasazeno 50 specialistů, z nichž velká část prošla celou řa- dou elektráren a jde o velice zkušené zaměstnan- ce, část pak tvoří mladí lidé – absolventi škol, kteří se zároveň zaučují pro další projekty. Jaké kontrolní mechanismy kvality uplatňujete v rámci rekonstrukce? Kvalita je klíčovým slovem. Proces řízení a kontroly je nastaven komplexními, vzájemně provázanými plány. Jde o proces velice rozsáhlý, kontroly probíhaly jak na stavbě, tak i v dílnách a výrobních kapacitách dodavatelů. O efektivitě systému například vypovídá skutečnost, že z cel- kového počtu více než 1 000 svarů na kotli byly, po 100% zkoušce rentgenem, pouze tři vadné. Kvalita montážních prací i materiálů byla obecně na dobré úrovni. Nemohly být důvodem posunutí termínů realiza- ce třeba extrémně zvýšené nároky na kvalitu? Určitě ne. Kvalita je vždy na prvním místě a s tím jsme u svých dodavatelů v drtivě většině problém neměli. Jak jsem již naznačil, problém byl zejména s nastavením harmonogramu, ve kterém nebyly dostatečné časové rezervy pro komplikace, které se na velkých projektech obje- ví vždy. Svoji roli sehrálo i to, že při sestavování harmonogramu realizace jsme nedokázali s do- statečnou přesností odhadnout vliv specifických charakteristik díla, jakým je komplexní obnova elektrárny, navíc ještě za provozu druhé poloviny elektrárny. Přesto považujeme současný stav projektu, kdy jsou bloky 23 a 24 v procesu kom- plexního vyzkoušení, za úspěch. Promítly se získané zkušenosti již i do realizace obnovy bloku 24? Samozřejmě. Realizace bloku 24 postupuje významně rychleji ve srovnání s blokem 23. Dobrým příkladem je počet čistících operací kot- le, tzv. profuků. Změnili jsme režim chemického čištění, který profukům předchází. Vyšší koncent- race kyseliny fluorovodíkové v čistícím roztoku a dvě procesní čerpadla místo jednoho jasně po- mohly. Nezahálejí ani dodavatelé, kteří mnoho dodávek expedují v předstihu. V případě výstavby nadkritického bloku 660 MWe v Ledvicích je v očích mnohých vidět velké nadšení, berou prestižně, že jsou u toho. Jak je to v případě „pouhé“ rekonstrukce ETU? To máte stejné jako srovnávat stavbu nového domu s rekonstrukcí domu starého. Mnozí potvrdí, že to druhé je v mnohém obtížnější, náročnější. Tušimice II jsou v tomto směru výzvou, navíc všich- ni pracují ve stísněných prostorách a za provozu části elektrárny. Pocit sounáležitosti s projektem samotným je dokonce mnohdy silnější než pocit sounáležitosti s firmou. Projekt je prvním v řadě programu obnovy výrobních kapacit Skupiny ČEZ vČeskérepublice.Nastavběsevytvořilaneopako- vatelná atmosféra, naši lidé, investorský tým a do- davatelé musejí táhnout za jeden provaz. Přibližte poznatky, které si Vy osobně do další fáze obnovy ETU odnášíte? Základem všeho je komunikace, dostatek re- levantních informací v pravý čas. Určitě se budu snažit udržet pohromadě osvědčený tým zkuše- ných lidí ve ŠKODA PRAHA Invest a budu tlačit na dodavatele, aby ani jejich týmy nedoznaly zásad- ních změn. Jaké jsou kladeny požadavky na šéfa takového projektu? Co podle Vás musí umět? Myslím, že by měl být v první řadě odborně zdatný, měl by umět sestavit tým a umět s ním ko- munikovat. Důležitá je rozumná dávka asertivity, diplomacie a v neposlední řadě i obchodní duch. Měl by umět poradit, ale taktéž si nechat poradit od kolegů. Lidé v jeho týmu musejí být v konkrét- nostech kvalitnější a lepší, než je on sám. Nesmím zapomenout ani na umění improvi- zace. I takové dílo, jako je stavba elektrárny, ne- lze naplánovat do posledního detailu, vždy zůstá- vá určitá míra nejistoty. Nastane-li jakákoliv ne- předvídatelná situace, je schopnost rozhodnout rychle a samozřejmě správně veledůležitá. Ing. Stanislav Cieslar, AF Power agency, a.s. Před zahájením obnovy, srpen 2007 ObnovaTušimiceII

6 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Po dokončení komplexní obnovy (KO) budou bloky elektrárny pracovat s následujícími para- metry při jmenovitém provozu: Elektrický výkon 200 MW (před KO 200 MW) Parní výkon kotle 544 t/h (před KO 628 t/h) Účinnost kotle 90,5 % (před KO 86,5 %) Pára do TG přehřátá 570 °C/17,5 MPa (před KO 535 °C/16,2 MPa) Pára do TG přihřátá 575 °C (před KO 535 °C) Čistáúčinnostbloku37,82%(předKO32,7%) Emise škodlivých látek ve spalinách (6 % O2): Tuhé znečišťující látky 20 mg/Nm3 (stávající limit 100 mg/Nm3 ) SO2 200 mg/Nm3 (stávající limit 500 mg/Nm3 ) NOx 200 mg/Nm3 (stávající limit 650 mg/Nm3 ) CO 250 mg/Nm3 (stávající limit 250 mg/Nm3 ) Z pohledu projektové přípravy byla zvolena nejobtížnější varianta, která požaduje do stávají- cích stavebních konstrukcí bloků instalovat no- vou technologii s vyšší účinností, při maximálním využití stávajících zařízení, u kterých lze předpo- kládat životnost ještě dalších 25 let provozu. Projekt je navíc rozdělen na dvě etapy, při nichž se vždy dva bloky rekonstruují za současného provozu druhých dvou bloků. To vyžaduje přípra- vu a realizaci celé řady provizorních opatření, kte- rá takový provoz umožňují. V oblasti technologic- ké, stavební, ale zejména v oblasti elektro a sys- témů kontroly řízení. Pro první etapu bylo realizo- váno přes 200 takových provizorií, pro druhou etapu jich bude okolo stovky. Projektový tým ŠKODA PRAHA a.s. zahájil práce na projektové přípravě Komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II (KO ETU II) ihned po podep- sání kontraktu s ČEZ v dubnu 2005. Prvním úko- lem bylo zajistit nezbytné průzkumy a podklady potřebné pro zpracování projektů. Stavební prů- zkumy prověřovaly nejen podmínky pro zakládání nových staveb, ale i skutečný stav stávajících sta- vebních konstrukcí. Na základě těchto průzkumů bylo stanoveno, zda mohou zůstat zachovány a jaký rozsah sanace je na nich třeba provést pro možnost jejich využití po dobu dalších 25 let. Podobná studie použitelnosti byla vypracována i pro stávající technologické systémy, zařízení a komponenty. Úkolem dokumentace Koncepce projektu, následně Upřesněné koncepce projektu (UKP), vypracovaných ještě v roce 2005, bylo dořešit otevřené koncepční otázky z předprojektové fáze přípravy projektu. To představovalo zejména upřes- nění rozsahu komplexní obnovy na základě prove- dených průzkumů, stanovení parametrů jednotli- vých technologických zařízení, zpracování bilancí toků energií a médií, hranice dodávky jednotlivých Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II – první z řady projektů obnovy Skupiny ČEZ Cíle stavby a hlavní zásady technického řešení Komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II 4 × 200 MW definuje dokument Podnikatelský záměr/Záměr stavby. Tento dokument zpracoval investor, ČEZ, a. s., v roce 2005 na základě technicko-ekonomické studie zpracované ÚJV Řež, a.s., divize Energoprojekt Praha. Z řady posuzovaných variant zvolil ČEZ variantu komplexní obnovy dožitého zařízení při využití podkritických parametrů páry, s požadovanou celkovou rekonstrukcí odsíření, vše s aplikací nejlepší dostupné techniky BAT (Best Available Technology) vedoucí k zefektivnění vý- roby elektřiny a tepla, k odstranění provozních nedostatků stávající technologie výrobních bloků elektrárny a ke snížení emisí v souladu s požadav- ky Národního programu snižování emisí. Životnost elektrárny se prodlouží o dalších 25 let, což je v souladu s předpokládaným vyuhlením uhelného ložiska dolu Libouš, zdrojem paliva pro elektrárnu, k horizontu roku 2035. Letecký snímek Elektrárny Tušimice II ObnovaTušimiceII

7 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | technologických celků (nazvaných obchodní ba- líčky – OB) a parametry médií na těchto hrani- cích. Rozdělení projektu na jednotlivé balíčky probíhalo za úzké spolupráce generálního doda- vatele projektu, ŠKODA PRAHA Invest, s.r.o. s tý- mem investora ČEZ. Nebylo jednoduché sladit požadavky na členění projektu z pohledu techno- logických dodavatelských celků a požadavků na obchodní zajištění dodávek. Nakonec vzniklo 12 základních OB, pro které bylo třeba připravit výběrová řízení. Projektový tým ŠKODA PRAHA Invest připravoval zadání soutěží (zejména technickou a obchodní dokumentaci), poskyto- val konzultace nabízejícím a prováděl vyhodno- cování nabídek dodavatelů. Souběžně s tím pro- bíhala příprava dokumentace pro územní a sta- vební řízení, kterou bylo nutné stavebnímu úřadu odevzdat do konce roku 2005. Termíny stanovené pro projektovou přípravu i pro následující realizaci projektu byly ambicióz- ní. I z toho důvodu probíhala následující projek- tová příprava specifickým způsobem. První stu- peň projektu, tzv. Basic Design (BD), měl za úkol zpracovat každý zhotovitel OB pro rozsah své do- dávky na základě UKP a dokumentace smlouvy o dílo příslušného OB. Z toho vyplynul pro projek- tový tým generálního dodavatele, ŠKODA PRAHA Invest, úkol značného rozsahu – kontrolovat a koordinovat tyto projekty, tzv. In Front Design (IFD) všech balíčků, zejména z hlediska plnění technických parametrů daných smluv o dílo a ná- vazností jednotlivých OB. Zároveň bylo třeba za- jišťovat koordinaci předávání požadavků na do- dávky a činnosti jednotlivých balíčků vzájemně mezi sebou, např. požadavky na stavební připra- venosti či elektrické napájení technologických zařízení. Absence klasického BD v tomto ohledu značně zvyšovala nároky na koordinační činnost projektového týmu generálního dodavatele, ŠKODA PRAHA Invest. Na základě schváleného IFD pak zhotovitelé každého OB zpracovali další stupně projektové dokumentace. Realizační do- kumentace (RD) opět podléhala schvalování pro- jektovým týmem generálního dodavatele. Průběhu celé projektové přípravy se aktivně účastnili pracovníci technického týmu investora i provozu Elektrárny Tušimice II. Lze tedy říci, že technické řešení KO ETU II, stručně popsané v následujících odstavcích, je dí- lem nejen projektového týmu generálního dodava- tele, ŠKODA PRAHA Invest, ale více či méně všech výše zmíněných subjektů zúčastněných na pří- pravě tohoto neobvyklého a obtížného projektu. Kotelna a odsiřovací jednotky Každý, kdo se někdy pokoušel ze starého udělat nové, dospěl asi ke stejnému závěru. Většinou je jednodušší vyrobit věc novou. A totéž platí dvojnásob pro takový veliký objekt, jako je kotelna. Jedním z nejtěžších úkolů bylo na- vrhnout nový, moderní kotel s vysokou účinností a ekologickým spalováním do stávající nosné ocelové konstrukce kotle a kotelny, která zůstá- vá zachována po demolici původních kotlů. Renomované německé kotlářské firmy odmítly za stávající nosnou konstrukci nést garance. Společnost Vítkovice Heavy Machinery, nyní VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, vybraný zho- tovitel OB 2 – kotelna, však takové řešení ak- ceptovala. V rámci KO ETU II dodavatel instaluje do stá- vající kotelny čtyři kotle typu PG575, které budou spalovat stále se zhoršující severočeské hnědé uhlí při dosažení vysoké účinnosti a zároveň přit- om budou plnit nejnáročnější požadavky na množství emisí. Vítkovický kotel PG575 je ře- šen jako průtlačný, dvoutahový, s granulačnímKouřovody bloků 23 a 24 po komplexní obnově ObnovaTušimiceII

8 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | ohništěm a přímým foukáním uhelného prášku do hořákových sekcí. Spalovací komora kotle má mezi kótami +10,0 m a +26,4 m tvar osmiúhel- níku, zbývající část je obdélníkového průřezu o rozměrech 14 360 mm × 13 200 mm. Strop kotle je na úrovni +57,50 m. K přípravě uhelné- ho prášku je symetricky instalováno 6 kusů venti- látorových mlýnů s práškovými hořáky zaústěný- mi ve zkosených rozích a bočních stěnách spalo- vací komory kotle. Pro zapalování prášku a stabi- lizaci hoření je určeno 6 kusů stabilizačních ply- nových hořáků na zemní plyn. Použité ventiláto- rové mlýny zajišťují spolehlivě provoz kotle na všech výkonových hladinách v regulačním rozsa- hu 50–105 % jmenovitého výkonu, a to při spa- lování paliva s kvalitativními parametry v celém zadaném rozsahu. Jmenovitý výkon kotle bude zajištěn provozem čtyř nebo pěti mlýnů v závi- slosti na kvalitě spalovaného paliva. V rámci minimalizace investičních nákladů slouží pro dopravu spalovacího vzduchu pro kaž- dý kotel pouze jeden vzduchový axiální ventilátor, který vhání proud vzduchu přes ohřívák vzduchu typu Ljungström do vzduchových kanálů kotle. Spaliny jsou ze zadního tahu kotle odváděny jed- ním samostatným spalinovým kanálem, kterým spaliny proudí přes Ljungström a elektrostatické odlučovače popílku. Opět pouze jeden kouřový ventilátor dopravuje spaliny do dvojblokové odsi- řovací jednotky. Vzhledem k tomu, že se nepočítá s využitím stávajícího cca 300 m vysokého komí- nu, nemají odsiřovací jednotky spalinový by pass. Proto jsou sání kouřových ventilátorů každé dvojice kotlů propojena spalinovým kanálem s regulační klapkou pro vyrovnání tlakových po- měrů ve spalinových traktech obou kotlů. Toto propojení, spolu s regulovanými ochozy kouřo- vých ventilátorů z výtlaku zpět do sání, zabezpe- čuje zvládnutí případných nestacionárních stavů vznikajících při různých provozních stavech kotlů na vstupu do společné odsiřovací jednotky, zej- ména při neplánovaných odstávkách (výpadcích) některého z kotlů. Základní parametry kotle Výrobce VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Jmenovitý tepelný výkon 443,5 MW Maximální výkon kotle BMCR 575 t/h Jmenovitý výkon 546,9 t/h Teplota přehřáté páry 575 °C Teplota přihřáté páry 580 °C Tlak přehřáté páry 18,1 MPa Tlak přihřáté páry 3,72 MPa Teplota spalin za kotlem 146,7 °C Garantovaná účinnost kotle 90,5 [%] Rozsah výkonu bez stabilizace s dodržením jmenovitých parametrů 50–105 % Pjm Minimální výkon kotle bez stabilizace 45 % BMCR Rekonstrukce stávajících elektroodlučovačů zajistí koncentraci tuhých znečišťujících látek pod hranicí max. 100 mg/Nm3 ve spalinách na výstu- pu z elektrofiltrů. Odprášené spaliny jsou zavede- ny do nového odsiřovacího zařízení, které je na- vrženo jako dvoublokové, tj. jedna odsiřovací jed- notka je používána pro dva bloky ve venkovním uspořádání, s využitím stávajících provozů přípra- vy vápencové suspenze a odvodnění energosá- drovce. V absorbéru jsou spaliny čištěny proti- proudem vápencovo-sádrovcové suspenze. Kysličníky SO2, SO3 i kyseliny HCL a HF jsou od- straňovány ze spalin a vytváří se sádrovec (CaSO4) jako hlavní produkt odsíření. Jako absor- bent je použit vápenec. Vápencová suspenze uložená v nádrži vá- pencové suspenze je dopravována pomocí čer- padel, z nichž jedno je záložní, přes cirkulační potrubí do absorbéru. Každý z nich je zásobován cirkulačním okruhem (opět jeden záložní) vápen- cové suspenze k absorbéru a zpět do nádrže. Do každého je odebírána vápencová suspenze z cir- kulačních okruhů. Regulační ventil v přívodním potrubí k absorbéru reguluje proud vápencové suspenze na hodnotu požadovanou systémem, vypočtenou ze zatížení SO2. Požadovanou hodno- tu kontroly proudu tento ventil obdrží přes signál vypočtený z množství spalin proudících do absor- béru a vstupní koncentrace SO2. Absorbér Výrobce AE&E Austria Typ Rozstřikovací s cirkulačním vstřikem Průměr (plynová část) 14 500 mm Průměr (záchytná vana) 17 500 mm Celková výška 44 900 mm Objemový průtok (50% zatížení od 1 kotle) 264 037 Nm³/h (suchý) Objemový průtok (100% zatížení od 2 kotlů) 2 × 696 510 Nm³/h (suchý) Objemový průtok (50% zatížení od 1 kotle) 314 892 Nm³/h (vlhký) Objemový průtok (100% zatížení od 2 kotlů) 2 × 844 972 Nm³/h (vlhký) Teplota spalin na vstupu 180 °C Teplota spalin na výstupu 61 °C Vyčištěné studené spaliny jsou zavedeny sklolaminátovým potrubím DN 6 700 mm do stá- vajících repasovaných chladicích věží. Z bloků 23 a 24 do věže č. 3, z bloků 21 a 22 do věže č. 1. Původní návrh předpokládal zavedení spalin do chladicích věží č. 1 až 3 s možností jejich kombi- nace. Nové řešení přináší nemalou úsporu inves- tičních nákladů snížením rozsahu drahých stude- ných kouřovodů a zejména odstraněním uzavíra- cích spalinových klapek před každou chladicí věží. Technologická zařízení za kotelnou ObnovaTušimiceII

9 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Zároveň však zvyšuje požadavky na spolehlivost zařízení a řízení chladicích okruhů věžové chladí- cí vody při provozu pouze jednoho ze dvou bloků. Spaliny budou splňovat emisní limity platné pro budoucí, zvláště velké zdroje znečišťování dle na- řízení vlády č. 352/2002 Sb. Oxid siřičitý SO2 200 mg/Nm3 NOx po přepočtu na NO2 200 mg/Nm3 Tuhé znečišťující látky TZL 20 mg/Nm3 Oxid uhelnatý CO 250 mg/Nm3 Strojovna Ve stávajícím objektu strojovny jsou na čás- tečně upravených, existujících turbínových zákla- dech instalovány moderní třítělesové turbíny o výkonu 200 MWe, které budou pracovat s vy- ššími parametry admisní páry, s vyšší tepelnou účinností, a umožní tak docílit požadovanou účinnost bloku po komplexní obnově cca 37,5 % při čistě kondenzačním provozu za referenčních podmínek. (Garantovanými parametry jsou hru- bá účinnost bloku 40,9 % a vlastní spotřeba elektrické energie bloku 15,025 MWe.) Parní turbína 200 MW soustavy ŠKODA je tří- tělesová, rovnotlaká, kondenzační s přihříváním páry a osmi neregulovanými odběry páry pro ohřev kondenzátu, napájecí vody, topné vody vý- měníkových stanic a pohon turbonapáječky. Turbína je zapojena na straně přehřáté i přihřáté páry na kotel blokově, samostatnými parovody pro pravou a levou stranu turbíny. Součástí komplexní obnovy je i výměna pří- slušenství turbíny a většiny souvisejících techno- logických zařízení, včetně nového, vzduchem chlazeného generátoru Siemens. Napájecí čer- padla zůstávají ve stávajícím uspořádání. To zna- mená 1 × 100 % turbonapáječka a 2 × 50 % elektronapáječky. Turbínka hlavního napájecího čerpadla byla vyhodnocena jako nepoužitelná pro 25letý provoz, a proto je vyměněna. Vysokotlaké napájecí potrubí zůstává stávající, s výjimkou části okolo nově instalovaného sráže- če přehřátí páry, který pomáhá zvýšení účinnosti cyklu. Na rozdíl od napájení stávající vysokotlaké parovody byly vyhodnoceny jako dožité a kom- pletně se vyměňují. Rovněž tak celá nízko a vyso- kotlaká regenerace, včetně kondenzátních čer- padel, i ohříváky topné vody (OTV) sloužící pro zcela nově řešenou výměníkovou stanici tepla. Základní údaje turbosoustrojí: Parní turbína Výrobce ŠKODA POWER Tlak přehřáté páry 17,5 MPa Teplota přehřáté páry 570 °C Tlak přihřáté páry cca 3,50 MPa Teplota přihřáté páry 575 °C Teplota chladící vody před kondenzátory 19,5 °C Max. teplota chladící vody před kondenzátory 32 °C Generátor Výrobce Siemens Název a typ SGen5-100A-2P Jmenovitý zdánlivý výkon 235 300 kW Jmenovitý činný výkon 200 000 kW cos ϕ 0,85 Jmenovité otáčky 3 000 ot./min. Jmenovité napětí U 15 750 V Jmenovitý kmitočet 50 Hz Chlazení vzduchem Součástí komplexní obnovy je i celková re- konstrukce výměníkové stanice, která slouží zej- ména pro zásobování teplem města Kadaně, ale i pro vytápění vlastního areálu elektrárny a do- dávku tepla dalším externím odběratelům ve for- mě horké vody. Nová koncepce je řešena s ohle- dem na zvýšení účinnosti výroby elektrické ener- gie a zároveň zvýšení ekonomie výroby horké vo- dy tak, aby byla pokryta reálná spotřeba tepla, která se v zimním období blíží k 80 MWt. Stávající dvě výměníkové stanice byly slou- čeny do jedné společné vyššího výkonu, která je investičně i provozně méně náročná a bude mít i vyšší spolehlivost provozu. Výměníková stanice je navržena jako dvojbloková, na každém dvoj- bloku je vybavena trojicí topných ohříváků. OTV 1 bude zásobován ze třetího, OTV 2 ze čtvrtého a OTV 3 z pátého odběru turbogenerátoru. Jmenovitý tepelný výkon 80 MWt je garantován při teplotách oběhové vody 135/60–75 °C. Pro zajištění dodávky tepla při nezbytných odstávkách všech bloků během komplexní obno- vy byla v rámci provizorií instalována náhradní horkovodní plynová kotelna skládající se ze dvou horkovodních průtočných kotlů o jednotkovém tepelném výkonu 20 MWt. Zauhlování V rámci KO ETU II je v max. možné míře využi- to stávající technologické zařízení. Je navržena revize,repase,optimalizace,výměnaopotřebených Výstup odsířeného plynu z absorbéru ObnovaTušimiceII

Projekt „Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II

13

12 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | prvků a jejich případné doplnění. Palivo, odebíra- né z předávacího místa ETU/DNT (Doly Nástup Tušimice (DNT), je dopravováno buď přímo do zá- sobníků surového uhlí jednotlivých kotlů, nebo nejprve na skládku paliva a následně do zásobní- ků v kotelně. Skládka paliva slouží jako zásoba pro případ přerušení dodávky uhlí z DNT nebo v případě po- ruchy některého pásového dopravníku ETU II, která by znemožnila odběr paliva z DNT. Jedna ze tří stávajících částí, skládka č. 3, bude zrušena, skládky č. 1 a 2 se sloučí, což umožní zrušení jed- noho skládkového stroje a tím úsporu investič- ních nákladů na jeho repasi i následné náklady na údržbu. Základní dopravní cesta paliva do kotelny je řešena dvěma nezávislými linkami A a B. Každá linka může nezávisle na druhé zauhlovat kotelnu palivem. V důležitých přesypných bodech jsou v dopravní trase vloženy pojízdné dopravníky ne- bo dvojcestné svodky, které umožňují zapojit do výsledné dopravní cesty různé kombinace do- pravníků z linky A a B, nasměrovat dopravu pali- va na skládku, zabezpečit dopravu paliva ze skládky do kotelny. Výkon každé linky je 1 500 t/h uhlí, při rychlosti pasu 2 m/s. V rámci KO ETU II jsou rovněž navrženy úpra- vy ve vnitřním zauhlování, doplnění mlžícího a odsávacího zařízení na přesypech a mobilní od- sávací jednotky. Technologické zařízení zauhlo- vání je provedeno a vybaveno pro bezobslužný provoz, který je ovládán z velínu zauhlování. Vodní hospodářství, hospodářství vedlejších energetických produktů (VEP) Jedním ze základních požadavků kladených na KO ETU II je zrušení stávajícího hydraulického odstruskování a návrh a implementace technic- kého řešení zpracování odpadních vod v procesu elektrárny tak, aby bylo dosaženo jejich pasivní bilance. To znamená, že do Lužického potoka bu- de vypouštěna pouze upravená splašková voda stávající biologickou čistírnou (cca 50 000 t/rok) a voda dešťová. K tomu slouží nově vybudovaný systém vodního hospodářství, který zajišťuje do- plňování vody do věžového chladicího okruhu a zachycování, úpravu a opětovné využití kapal- ných odpadů z provozu elektrárny. Surová voda pro ETU II je zajišťována pro- střednictvím stávajícího zařízení – čerpací stanicí surové vody na řece Ohři přes vodojem a dvojici gravitačních potrubních řádů do elektrárny. Tato voda, která slouží pro doplňování věžových okru- hů chladící vody, je vzhledem k nízké teplotě vy- užívána i pro chlazení některých spotřebičů ve strojovně. Pro zlepšení chemického režimu chla- dicích okruhů jsou v rámci KO ETU II vybudovány nové betonové čiřiče surové vody o výkonu 2 × 1 200 t/hod. Vyčiřená voda se doplňuje do bazénu chladicích věží, kaly z čiření jsou spolu s ostatními kapalnými odpady z provozů elektrár- ny zachycovány a upravovány v soustavě nově vy- budovaných záchytných jímek se zahušťovačem, dávkovací stanicí chemikálií a čerpací stanicí od- padních vod. Koncepce vodního hospodářství dělí zachy- cované odpadní vody technologických provozů elektrárny na neagresivní a agresivní. Jímka ne- agresivních odpadů má objem 1 000 m3 . Neagresivní vody jsou po oddělení kalů a tuhých částic zavedeny do čiřiče a posléze využívány ja- ko přídavná voda věžového chladicího okruhu. Agresivní vody jsou shromažďovány v jímce 4 000 m3 a následně používány ke zvlhčování popílku v míchacím centru popílku. Společně s popílkem, struskou a sádrovcem z odsíření jsou pak ve formě certifikovaného deponátu do- pravovány do úložiště Stodola. Míchací centrum popílku a následná doprava deponátu na úložiš- tě nejsou uvažovány v nepřetržitém provozu, to- mu odpovídají potřebné objemy sběrných jímek odpadních vod. Částečně se odpadní vody z jímek 4 000 m3 využívají i pro chlazení strusky ve vodních vyhrno- vačích kotle. Zatímco se popílek z elektrofiltrů do zásobníků popílku dopravuje pneumaticky, strus- ka a popílek z výsypek ekonomizéru se odstraňu- jí z kotelny polosuchou cestou. Struska se vy- chlazuje v klasickém vyhrnovači s vodním uzávě- rem kotle. Přes drtič se pak společně s horkým popílkem z ekonomizéru dopravuje pomocí šne- ků a kapsového dopravníku na trubkový doprav- ník Koch vedoucí z kotelny do nově vybudova- ných struskových sil nebo přímo na dopravník de- ponátu Koch do úložiště Stodola. Pro okruh vodního hospodářství jsou využí- vány i zrekonstruované původní bagrovací stani- ce, které dříve sloužily pro hydraulickou dopravu strusky. Stávající bagrovací stanice budou po re- konstrukci v rámci KO ETU II využívány pro zachy- cení znečištěných vod z kotelny a jejich přečerpá- ní do jímek vodního hospodářství o objemu 4 000 m3 . Elektročást a systém kontroly řízení (SKŘ) VoblastielektrojevrámciKOETUIIzajišťována modernizace a výměna zařízení, v některých pří- padech pouze prosté opravy a údržba. Vyvedení výkonu do soustavy 400 kV zůstá- vá zachováno dle stávajícího schématu. V roz- vodně je navržena výměna funkčně již nespoleh- livých odpojovačů a doplnění obchodního měře- ní. Napájení rezervních transformátorů z linek 110 kV se nezmění. Vlastní spotřeba ETU II bude dělena na části blokové, dvojblokové a část společnou. Z bloko- vé části budou napájeny spotřebiče umístěné ve strojovně, jejichž provoz souvisí s turbínou, tedy zařízení kotelny a bunkrové stavby, elektrostatic- ké odlučovače popílku a čerpadla chladící vody. Napájení dvojblokových zařízení odsíření se uva- žuje též z blokových rozvoden. Společná část za- jišťuje napájení pro zařízení, jejichž provoz není vázán přímo na chod jednotlivých bloků. Je to za- uhlování, kompresorová stanice, společná část Snímek z montáže technologických zařízení Strojovna bloku 23 ObnovaTušimiceII

13 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | odsíření, chemická úpravna vody, čistírna od- padních vod a zařízení vedlejších energetických produktů. Jsou zde též zdroje pro stavební elektro- instalaci (osvětlení, vzduchotechnika). Napájení čerpací stanice surové vody umístěné mimo are- ál elektrárny zůstává ze systému 6 kV. Schéma je navrženo tak, aby zajišťovalo na- pájení elektrospotřebičů při různých provozních stavech, což znamená zejména: Uvádění elektrárny do provozu – Při najíždě- ní bloku se napájení vlastní spotřeby bloku a příslušná část společné vlastní spotřeby uvažuje ze soustavy 400 kV přes blokový a odbočkový transformátor při rozepnutém generátorovém vypínači. Společná spotřeba bude napájena z blokových rozvoden VN. Normální provozní stav – Při tomto provo- zním stavu pracují alternátory (generátorový vypínač sepnut) do soustavy 400 kV a záro- veň zajišťují přes odbočkový transformátor vlastní spotřebu svých bloků. Společná spo- třeba bude napájena z blokových rozvoden VN. Pro případ poruchy na zdrojích napájení vlastní spotřeby (blokový transformátor, transformátor vlastní spotřeby) nebo vývodu 400 kV budou využity dva stávající rezervní transformátory.Budounapájenyzlinek110kV. Komplexní obnova řeší i kompletní náhradu systému kontroly a řízení. Systémy měření a říze- ní jednotlivých provozů ETU II byly sice v průběhu minulých let postupně modernizovány, avšak bez ucelené koncepce. Nově navržené systémy auto- matizovaného systému řízení technologického procesu zahrnují systémy řízení, monitorování a vyhodnocování technologického procesu výro- by elektrické energie, odsíření a pomocných (ne- blokových) provozů ETU II, vč. polní instrumenta- ce, regulačních armatur se servopohony, kabelá- že a kabelových tras. Technologie elektrárny bude monitorována, řízena a zabezpečena distribuovanými řídicími systémy (DCS): DCSfirmySiemensSPPAT3000(novádodávka), DCS firmy Metso Damatic XD (částečně up- gradovaný, částečně nový). Zařízení elektro bude řízeno a monitorováno SCADA systémem společnosti Siemens Power CC (nová dodávka). DCS SPPA T3000 bude řídit a monitorovat: veškerou technologii výrobních bloků (bloko- vá technologie), vč. řízení teplofikačních ohříváků a čerpadel topného kondenzátu (dvoubloková technologie), technologii odsiřovacích zařízení (dvoublo- ková technologie). DCSDamaticXDbudeříditamonitorovatnásledující nebloková zařízení: společná zařízení odsiřovacích jednotek, čerpací stanici surové vody, čerpací stanici chladící vody, technologii horkovodu, centrální kompresorovou stanici, vnější a vnitřní zauhlování, suchou dopravu (popílku, strusky, energosádrovce), chemickou úpravnu vody, čističku odpadních vod LAPOL. Řídicí systém Power CC bude řídit a monitorovat následující nebloková zařízení: blokové a společné rozvodny VN, podružné rozváděče VN, úsekové rozváděče NN, podružné rozváděče NN. Systém kontroly a řízení pokrývá následující pro- vozní režimy a požadavky: provoz bloku s klouzavým (modifikovaným) tlakem páry, automatické najíždění bloku ze studeného, teplého a horkého stavu, regulační rozsah výrobního bloku bez stabili- zace bude 50 až 100 % nominálního výkonu. Blok bude splňovat požadavky na primární a sekundární regulaci podle Kodexu přenosové soustavy. Řízení v uzavřené smyčce je navrženo tak, aby umožňovalo maximální možné změny při nepřekročení teplotního namáhání v nejkritičtější části technologického zařízení. Návrh řešení řídicího systému (ŘS) v rámci I. etapy KO ETU II zahrnuje i výměnu ŘS (včetně polní instrumentace)proněkteráneblokovázařízení,kte- rá nelze odstavit z důvodu nepřerušeného provozu stávajících bloků 21 a 22. Totéž bude probíhat i ve II. etapě při provozu již nových bloků 23 a 24. Stavba Patří k nejobsáhlejší a nejobtížnější části pro- jektu komplexní obnovy. Téměř veškeré stavební činnosti zajišťuje obchodní balíček č. 11 – stavba. Výjimkou jsou jen obchodní balíčky odsíření a strojovna. Požadavky zhotovitelů jednotlivých technologických obchodních balíčků značně de- terminují rozsah stavební části i termín výběru zhotovitele OB stavba, jenž zcela logicky připad- nul až na závěr všech výběrových řízení. Realizace stavby však musí též logicky končit před zaháje- ním montáže technologie. Proto při zahájení vý- stavby byla projektová příprava ve značné časové tísni. Nezřídka se stávalo, že ŠKODA PRAHA Invest obdržela realizační dokumentaci stavebního ob- jektu ke schválení, která byla ještě týž den zkon- trolována a opatřena schvalovacím razítkem, při- čemž následující den se podle ní již stavělo. Jak již bylo řečeno, projekt KO ETU II je re- konstrukcí původní elektrárny. Tudíž stavba z velké části sestává z původních objektů, které rekonstruuje a upravuje pro novou technologii. K těm nejvýznamnějším patří sanace ocelové nosné konstrukce kotle, výměna střešního pláště Pohled na vodní hospodářství ObnovaTušimiceII

14 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Comprehensive reconstruction of the Power Plant Tušimice II – first in series of reconstruction projects of the Group ČEZ The purpose of the structure and the main principles of technical solution of the Comprehensive reconstruction of the Power Plant Tušimice II 4 x 200 MW is defined by the document Business Intent/Structure Intent. This document was prepared by the investor, ČEZ, a. s., in 2005 on the basis of technical and economic study elaborated by ÚJV Řež, a.s. (Nuclear Research Institute), division Energoprojekt Praha. From a range of assessedalternatives, ČEZ chose the alternativeofcomprehensivereconstructionoffacilityattheendofitsusefullifeusingunder-criticalsteamparameterswiththerequiredoverallreconstruction of desulfurization, all of that while applying the best available technology BAT (Best Available Technology) leading to increased efficiency of the electricity and heatproduction,eliminationofoperationalshortfallsoftheexistingtechnologyofproductionunitsofthepowerplantanddecreaseinemissionsincompliance with the requirements of National programme for emission decrease. The power plant lifetime is hereby extended by additional 25 years, which is in compliance with the assumed exploitation of coal of the coal deposit of the mine Libouš, the source of fuel for the power plantas of 2035. The author of the article describes the project preparedness of this challenging project, and he also describes in details the most important parts of reconstruction. strojovny, úpravy základů turbogenerátoru, úprava chladicích věží a celá řada dalších. Ale sestává i ze zcela nových stavebních objektů, jako jsou napří- klad objekty odsíření, vodního hospodářství, nové potrubní a kabelové mosty či sila na strusku.Původní studie stavby počítala jen s opra- vou existující fasády hlavního výrobního bloku pů- dorysné velikosti 240 × 90 m, výšky 60 m, sestá- vajícího z objektu strojovny, bunkrů a kotelny. Tento původní záměr byl změněn, v projekci gene- rálního dodavatele byla vypracována architekto- nická studie nové fasády a investor na jejím zákla- dě rozhodl o kompletní výměně opláštění hlavního výrobního bloku. Nová fasáda zásadně přispívá ke zlepšení celkového estetického dojmu nově rekon- struované elektrárny. Není však jen samoúčelným estetickým počinem, ale přináší zlepšení tepelně technických vlastností pláště hlavního výrobního bloku a vede k výrazné úspoře energie pro vytápě- ní.Vefasádějsouinstaloványautomatickyovláda- né větrací žaluzie zajišťující požadovanou 0,5ná- sobnouvýměnuvzduchuvkotelněidostatečnévě- trání objektu za provozu bloků v letních měsících. Symbolem stávající elektrárny je 300 m vy- soký komín viditelný ze širého okolí. Nové odsíře- ní využívá k odvodu „vypraných“ kouřových plynů chladicí věže, a komín se tak stává nepotřebným. Proto bude na závěr, po dokončení II. etapy kom- plexní obnovy elektrárny, kdy již budou v provozu všechny čtyři rekonstruované bloky, zbourán. Železobetonový komín je situován v prostoru dal- ších objektů, které se budou i nadále využívat. Z těchto důvodů nelze uvažovat demolici komína odstřelem. Jediná koncepce možné demolice ko- mína v daných situačních podmínkách je proto postupná demolice jednotlivých částí komína se spouštěním těchto částí vnitřkem komína na úro- veň ±0,0 m. Během destrukce komína bude za- vedena bezpečnostní zóna u paty komína o prů- měru 90 m platící pro komíny výšky 300 m. Bezpečnostní zónu okolo komína je možno prů- běžně zmenšovat v závislosti na snižované výšce (postupu bouracích prací). Demolice komína bude realizována následu- jícím postupem: Demontáž kouřovodů u komína a montáž ochranných opatření (zakrytí přístupových cest pro přístup ke komínu a k jednotlivým sousedním objektům). Montáž technologického zařízení pro bourání vyzdívky. Postupnévybouránívnitřníchvyzdívek,částivni- třníhodříkukomínaprovedenéhozeželezobeto- novýchtvárnic,tj.částccaod+100mdo80m. Postupné odbourání železobetonového dříku z pracovní plošiny uvnitř komína, na které bude ukotven pracovní stroj. Během postupné demolice bude vyvážena suť z komína, která bude následně naložená na nákladní automobily a průběžně odváže- na na místo uložení. Závěr Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II je prvním z řady projektů v rámci Obnovy výrobních zdrojů Skupiny ČEZ. Podobná rekonstrukce nebyla dosud realizována nejen v Česku či bývalém Československu, ale pravděpodobně ani v celé Evropě. Pro zvládnutí takového obtížného úkolu by- lotřebasestavitskutečněsilnýprojektovýanásled- něrealizačnítým,sezastoupenímspecialistůvšech profesí – technologů, specialistů elektro, měření a regulace, stavařů, specialistů na projekty organi- zace a výstavby (POV), uvádění do provozu a pří- pravu provozníchpředpisů,specialistůprokontrolu kvality. Vzhledem k tomu, že projekt KO ETU II se rozjíždělpřibližněvestejnédobě,kdyŠKODAPRAHA dokončovala úspěšně výstavbu čtvrtého bloku elektrárny 4 × 500 MW v čínském Shen Tou, do- plňoval se tým KO ETU II postupně o specialisty končícího čínského projektu. Pro to, aby v červnu 2007mohlabýtzahájenaprvníetapaKOETUII,by- lo třeba zajistit mnohem víc než pouze výše popiso- vané projekty, od komplexního řešení až po reali- zační dokumentace zpracovatelů jednotlivých OB. Projektový a realizační tým ŠKODA PRAHA Invest byl samozřejmě zodpovědný i za přípravu projektů organizaceavýstavby,zazpracováníčasovéhohar- monogramu přípravy a realizace celého díla, za projektyprvníhonajetíauváděnídíladoprovozu,za zpracování provozních předpisů bloku. Prokaždourekonstrukciježivotnědůležitádo- kumentace stávajícího stavu. Její vyhledávání a porovnávání s realitou, která byla po 25letém provozu v řadě případů dosti odlišná, spotřebova- lo přirozeně mnoho času a energie. Nečekaně slo- žitým úkolem se ukázala příprava jednotného zna- čení technologického zařízení a stavebních objek- tů systémem KKS. Stávající manuál bylo potřeba doplnit, v některých případech upravit, aby po mnoha jednáních vznikl potřebný dokument, který bude dále sloužit jak pro potřeby projektování, tak pro potřeby údržby a správy majetku elektrárny. Využití tohoto manuálu se předpokládá nejen pro ostatní projekty Obnovy výrobních zdrojů Skupiny ČEZ, ale i pro všechny další elektrárny ČEZ. Pro většinu činností projektového týmu ŠKODA PRAHA Invest je nezbytná úzká spoluprá- ce s projektanty jednotlivých OB. Na základě je- jich podkladů ŠPI připravuje a koordinuje celkový projekt. Velmi účinnou pomocí při přípravě, koor- dinaci a zpracování projektů i při uvádění bloků do provozu je též spolupráce s projektovým tý- mem investora, ČEZ, a provozem samotné elekt- rárny. Jejich zkušenosti z provozu elektrárny a znalost stávajících zařízení jsou pro úspěch pro- jektu neocenitelné. Ing. Václav Lisý, hlavní inženýr KO ETU II, ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. ObnovaTušimiceII КомплексноепереоборудованиеэлектростанцииТушимицеII–одинизпервыхпроектовреконструкциигруппы«ČEZ» Задачи строительства и основные принципы технического решения комплексного переоборудования электростанции Тушимице II 4 Х 200 MW определяет документ «Бизнес-план. Задачи строительства». Этот проект подготовил инвестор АО «ČEZ» в 2005 году на основе технико- экономических разработок, проведенных Институтом ядерных исследований (ÚJV Řež, a.s.), Энергопроект – Прага. Из целого ряда вариантов «ČEZ» выбралпроекткомплексногообновленияустаревшегооборудованияприиспользованиидокритическихпараметровпара,сполнойреконструкцией участкадесульфурации(сероочистки)сприменениемнаилучшейдоступнойтехнологииВАТ((BestAvailableTechnology).Такаятехнологияобеспечит эффективное производство электричества и тепла. Проект реконструкции отстранит эксплуатационные недостатки технологии производственных блоков электростанции и снизит количество вредных выбросов в атмосферу в соответствии с требованиями Национальной программы снижения эмиссии. Срок службы электростанции продлится на следующих 25 лет. Это соответствует предполагаемым запасам угля на шахте Либоуш, который является источником топлива для электростанции. Запасов этого месторождения должно хватить до 2035 года. Автор статьи описывает подготовку этого сложного проекта и подробно останавливается на всех наиболее важных этапах реконструкции.

15 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Jak zatím hodnotíte investiční akci v Tušimicích? Jedná se o první investiční akci tak velkého rozsahu po dlouhé době. Navíc byl v ČR poprvé použit postup, kdy na dvou blocích je prováděna komplexní obnova, zatímco zbývající dva bloky jsou v provozu. Vzhledem k uvedené skutečnosti byl přesto harmonogram komplexní obnovy pos- taven velmi ambiciózně, to uznáváme. Pravdou je, že ne všechna očekávání byla plně splněna a dílčí neplnění znamenají ve svém důsledku skluz ve výstavbě v řádu měsíců oproti původním předpokladům. Předpokládáme nicméně, že částečně by toto zpoždění mělo být eliminováno v rámci II. etapy komplexní obnovy, ve které mj. zúročíme zkušenosti z I. etapy. Proč ke zpoždění podle Vás došlo? Dílčí skluzy spočívaly v pozdějším předání projektových výstupů nutných pro koordinaci dí- la, předávání stavebních připraveností, opoždě- ných dodávkách a prodloužení uvádění díla do provozu. Zkušenosti pro další projekty, především pro Prunéřov, jsou k nezaplacení. Díváme se na to pozitivně a zkušenosti naplno implementujeme do procesu komplexní obnovy Elektrárny Prunéřov II, i do II. fáze tušimické obnovy, jak jsem již předeslal. Co chcete Vy, jako zástupce investora, změnit na průběhu realizace II. etapy? S ohledem na využití synergického poten- ciálu vyplývajícího ze skutečnosti, že rozhodující část dodavatelských subjektů je shodná, byla ve společnosti ČEZ, a. s., k 1. listopadu 2009 pro- vedena organizační změna spočívající ve vytvo- ření společného vedoucího obou projektů na Tušimicích a Prunéřově tak, abychom mohli vy- užít synergie na obou těchto projektech. Musel se v souvislosti s tím navyšovat rozpočet? Rozpočet, verifikovaný na základě smluvně daných vztahů, je v současné době držen a jsou činěny nezbytné kroky k jeho nepřekročení. To je vzhledem k počtu nepředvídatelných změn, kte- ré jsou přirozenou součástí komplexní obnovy zařízení elektrárny, velmi dobrá zpráva. Během dvou let jich bylo asi tisíc. Akce tohoto typu s sebou přinášejí i pro inves- tora mnoho praktických zkušeností z oblasti manažerského řízení. Pro zajištění řízení tuzemských projektů na straně investora byl zvolen typový projektový Ing. Dag Wiesner Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V roce 1998 nastoupil do společ- nosti Alstom ČR. Poté pracoval v bulharské pobočce Alstom v Sofii. Od roku 2006 půso- bil ve firmě Slovenské elektrárne, v roce 2008 začal pracovat ve Skupině ČEZ, kde má na starosti útvar realizace investic. V působ- nosti útvaru jsou nyní komplexní obnova Elektrárny Tušimice II, výstavba nového zdro- je Elektrárny Ledvice, od listopadu letošního roku též projekt Komplexní obnovy Elektrárny Prunéřov II a od roku 2010 nový paroplynový zdroj v Elektrárně Počerady. Do rozsahu od- povědnosti na přelomu let 2010 a 2011 při- bude též jeden až dva projekty v zahraničí. „Harmonogram byl sestaven velmi ambiciózně, to uznáváme,“ uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Dag Wiesner, ředitel útvaru realizace investic společnosti ČEZ, a. s. Celkový pohled na Elektrárnu Tušimice II ObnovaTušimiceII

16 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | tým, tento model využívá tzv. poolu specialistů, kteří jsou nominováni na projekty. Tento model má zajistit přenos best practice mezi projekty a zároveň udržet pracovníky, jejichž zkušenosti jsou a především budou velkou devizou pro při- pravované projekty, kde již nechceme připustit další opakování chyb. Prosím o konkrétní příklad. Ve spolupráci s generálním dodavatelem projektu, ŠKODA PRAHA Invest, jsme vytipovali oblasti, které je třeba precizovat. Velmi význam- nou oblastí je např. dokladování celé realizace díla, což v praxi znamená velké množství doku- mentace, kde bez jednoznačně vydefinovaných procesů a odpovědností může dojít k nedorozu- měním vrhajícím špatné světlo na všechnu od- vedenou práci. Jaké náklady, z celkové plánované výše 26 mi- liard korun, představují investice do odsíření a dalších ekologických zařízení? Nové odsíření je navrženo i s ohledem na očekávanou budoucí kvalitu spalovaného uhlí. Objem této investice činí cca 5 % celkových ná- kladů projektu. I ostatní navržené technologie respektují po- žadavky na maximální eliminaci dopadů na ži- votní prostředí. Mimo oblast snižování emisí by- la řešena i oblast hospodářství odpadních vod a vedlejších energetických produktů. Investice do ekologie činí cca 10 % celkové částky na ce- lou obnovu Elektrárny Tušimice II. Na jak dlouho bude tušimická elektrárna plnit emisní limity? Emisní limity pro obnovenou elektrárnu vy- cházely z požadavků na emisní limity stanovené pro budoucí, zvláště velké zdroje znečišťování do roku 2016, což znamená SO2 200 mg/Nm3 , NOx 200mg/Nm3 ,CO2 250mg/Nm3 aTZL20mg/Nm3 . Pokud budou normy dále zpřísněny, budeme to řešit. S provozem elektrárny totiž počítáme do roku 2035. Zajímalo by mě, jak rozsáhlý tým řídíte a jaká je Vaše manažerská role na Tušimicích? Jde o cca 50 specialistů na investorskou činnost, kteří mají na starosti zejména dozor nad generálním dodavatelem projektu, společností ŠKODA PRAHA Invest, spolupracují na procesu změn projektu, komunikují s příslušnými orgány statní správy. Já mám především na starosti strategická rozhodnutí, změnová řízení, řeším kapacitu pro- jektového týmu a personální obsazení tohoto tý- mu, řeším komunikaci směrem k orgánům spo- lečnosti ČEZ, a. s. Můžete uvést technické zajímavosti nebo na- sazení nějakých nových technologií, materiálů a zařízení v rámci rekonstrukce? Za zmínku jistě stojí provedení tzv. čistých kouřovodů. Touto zajímavostí je zaústění čistých kouřovodů z bloků č. 23 a 24 do chladící věže č. 3 a z bloků č. 21 22 do chladící věže č. 1. Kouřovody jsou zhotoveny z laminátu. Po dokon- čení II. etapy pak stávající komín elektrárny ztra- tí své opodstatnění a je možné jej odstranit, tak- že se Tušimice stanou první elektrárnou v Česku, která nebude mít komín. Další zajímavostí je in- stalace vzduchem chlazených generátorů, díky čemuž bude zrušeno vodíkové hospodářství. Technologie elektrárny bude monitorována, řízena a zabezpečena distribuovanými řídicími systémy. Půjde o hlavní výrobní blok a odsíření (systém Siemens SPPA T3000), nebloková zaří- zení (Metso Damatic XD) a rozvodny a rozvaděče (ŘS Power CC). Na konferenci Jádro proti krizi v Brně (MSV) bylo velmi diskutovaným tématem to, zda a jak může ČEZ, a. s., v rámci svých investic „prefe- rovat“ české dodavatele, alespoň v rámci in- vestic na území Česka? Historicky vzato mají tuzemské firmy ty nej- lepší předpoklady vrátit se mezi významné doda- vatele energetických investičních celků. Taktéž velmi záleží, jakou optikou se na tuto problema- tiku budeme dívat. U velkých technologických celků typu kotel, turbína, odsíření je trh segmen- tován a počet dodavatelů je konečný. Mimo uve- dené segmenty trhu je ale potenciál pro tuzem- ské firmy značný a byla by škoda tohoto poten- ciálu nevyužít. Pokud se podíváme na stávající projekty obnovy výrobních zdrojů Skupiny ČEZ, působí zde mix dodavatelů, kteří byli vybráni na základě soutěže. Jinými slovy, vždy nám jde o přijatelný poměr cena/výkon. (čes) Technologická zařízení za kotelnou Strojovna Elektrárny Tušimice II ObnovaTušimiceII

17 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Měl jste před zahájením tušimické komplexní obnovy obavu ze skloubení stávajícího provozu dvou bloků s retrofitem? Určitě, obavy jsem měl. Ovšem nyní, dva bloky se modernizují a zbytek elektrárny bezproblémově funguje. Různá provizoria a přeložky, které musely být realizovány kvůli oddělení obnovy od provozu, se tak plně osvědčily. Provoz dvou bloků a moder- nizace dalších dvou bloků nebyl v tomto směru ni- čím omezen. Jako příklad mohu uvézt rekonstrukci zauhlování. Jeden dopravní pás v zauhlovacích mostech jede a zásobuje bloky v provozu a druhý stojí. Na malém prostoru bylo zapotřebí zrealizovat řadu technických opatření, aby se tam všichni vešli a zároveň byla zajištěna i bezpečnost lidí. Přípravy na tento nestandardní stav byly asi rozsáhlé. Samozřejmě jsme pro to museli, ve spolupráci s generálním dodavatelem ŠKODA PRAHA Invest, připravit nejdříve podmínky – zrealizovat všechny přeložky a zvládnout přípravu především na zimu. Například jsme od sebe plechovou stěnou oddělili funkční a nefunkční část elektrárny. První tak v zimě nemrzla a ve druhé se mohlo i v tomto ročním období pracovat. Vše bylo samozřejmě náročné na koordinaci, ale zvládli jsme to. S přípravou provozního personálu jsme za- čali již v roce 2008. Půl roku je akorát čas, aby se všichni vyškolili a byli přezkoušení pro obsluhu nové technologie. Zřejmě náročnou fází komplexní obnovy je oži- vování technologií bloků 23 a 24. Jak se s tím vyrovnáváte? Musely se dokončit kabeláže a oživit jednotlivé technologické okruhy, což měly, pod vedením ge- nerálního dodavatele, na starosti elektrikářské fir- my, které dodaly elektrozařízení a řídicí systémy. Opravdu šlo o náročnou fázi komplexní obnovy, ne- boť veškerá nová zařízení, včetně strojovny a kotlů, se musejí propojit tak, aby správně fungovala. Všechny funkce automatizovaného systému řízení technologického procesu (ASŘTP) jsou řízeny pro všechny bloky centrálně z jedné společné dozorny. Kde se nyní vlastně nachází dozorna? Provoz modernizovaných bloků je řízen z pro- vozního velína. V průběhu II. etapy komplexní ob- novy přestěhujeme dozornu do zcela nových pro- stor, řídicí systémy pod velínem již zůstanou na místě a s novým velínem budou propojeny optic- kými kabely. Pracovní náplň zaměstnanců ovlivní nové sys- témy řízení. Co vše budou systémy zahrnovat? Půjde o systémy řízení, monitorování, vy- hodnocování technologického procesu výroby elektrické energie, odsíření a pomocných provo- zů, včetně přístrojového vybavení provozu, regu- lačních pohonů se servomotory, kabeláže a kabelových tras. Mimo uvedené jsou do systé- mu zařazeny i elektronická požární signalizace, kamerový systém pro sledování technologických procesů, přístupový systém do rozvoden, dozo- ren a místností s ASŘTP a systém řízení centrální vzduchotechniky. Po ukončení komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II budou výrobní bloky provozovány s klouzavým (modifikovaným) tlakem páry. Najíždění bloku ze studeného, teplého a horkého stavu bude plně automatické. V rámci obnovy došlo i k instalaci zcela nových zařízení, uveďte prosím příklad. Zajímavým doplněním dřívějšího procesu jsou zcela nové distribuované řídicí systémy SPPA T3000, které budou řídit a monitorovat veškerou technologii výrobních bloků, včetně zařízení teplá- renského, a rovněž technologii odsíření. Jaký bude regulační rozsah výrobních bloků? Regulační rozsah každého jednotlivého vý- robního bloku bude bez stabilizace mezi 50 až 104 procenty nominálního výkonu. Blok bude splňovat požadavky na primární a sekundární re- gulaci podle Kodexu přenosové soustavy. Emisní limity budou dodrženy při takových změnách zatí- žení, které jsou rovněž v souladu s tímto kodexem. Regulace jsou navrženy tak, aby umožňovaly ma- ximální možné výkonové změny při nepřekročení teplotního namáhání v nejkritičtější části techno- logického zařízení. Systém bude umožňovat snížit nebo zvýšit výkon o 5 % z nominálního výkonu bě- hem 30 sekund. Stejně tak přechod z jakéhokoliv výkonu na ostrovní provoz nebo vlastní spotřebu půjde v maximální době dvou hodin. (čes) Nový řídicí systém umožní snížit nebo zvýšit výkon o 5 % z nominálního výkonu během 30 sekund,“ uvedl Ing. Otakar Tuček, ředitel Elektráren Tušimice a Prunéřov společnosti ČEZ, a. s. Ing. Otakar Tuček Nastoupil v roce 1967 po absolvování Střední průmyslové školy strojní v Mostě na elektrárnu v Počeradech, kde do roku 2000 postupně působil jako zámečník, topič, tech- nik kotelny, vodohospodář, tepelný technik, vedoucí oddělení provozu ekonomie, vedoucí odboru provozu, náměstek pro výrobu a tech- niku. V roce 1987 absolvoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci. V letech 2000 až 2006 zastával pozici ředitele elektrárny Tušimice. Od roku 2006 do současnosti je ředitelem Elektráren Tušimice a Prunéřov. Regulační rozsah bloků bude bez stabilizace mezi 50 až 104 procenty nominálního výkonu. ObnovaTušimiceII

18 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | V jakém je nyní stádiu najíždění ETU? V současné době vrcholí najíždění bloků 23 a 24 a ocitáme se v rozhodující etapě tzv. kom- plexního vyzkoušení a komplexní zkoušky. To znamená, že ověřujeme, zda elektrárna splní podmínky dané jednak smluvním vztahem s na- ším zákazníkem a mimo to ještě podmínky sta- novené přenosovou soustavou, čili společností ČEPS, a.s. Zkoušky hodláme dokončit do listo- padu letošního roku, poté zahájit proces před- ávání investorovi a ukončit tak I. etapu díla. Současně intenzivně probíhá příprava na zahá- jení II. etapy, čili na obnovu bloků 21 a 22. Naším přáním je zahájit II. etapu, v závislosti na klimatických podmínkách, krajně do poloviny listopadu letošního roku. Co se v rámci komplexního vyzkoušení řeší? Prověřují se zejména dynamické vlastnosti bloků, trendy zvyšování a snižování výkonu, auto- matické záskoky zálohovaných technologií, cho- vání bloků při odpojení od přenosové soustavy a podobně. Součástí těchto zkoušek je i seřizování regulačních obvodů na různých výkonových hla- dinách. Na ověření dynamických vlastností nava- zuje několikadenní stabilizovaný provoz. Následuje garanční měření, kterým se ověřují hlavní výkonové charakteristiky jako například výkon, celková účinnost, emise. Testy budou za- vršeny certifikací ČEPS, která prokazuje, že elekt- rárna plní požadavky přenosové soustavy, a že tudíž může dodávat tzv. systémové služby. Jaká je úloha ŠKODA PRAHA Invest v rámci pro- cesu najíždění? V rámci obnovy ETU II vystupujeme jako ge- nerální dodavatel. Disponujeme inženýrskými kapacitami a naše role tkví především ve vytváře- ní koncepce celého projektu, řízení stavby, koor- dinaci dodavatelů, a to jak v průběhu výstavby, tak v etapě uvádění do provozu. Koordinujeme a kontrolujeme činnosti našich dodavatelů a jako zastřešující organizace pak neseme plnou odpo- vědnost za funkčnost celku. …AjakájeVašeosobnípozicevrámciprojektu? Jsem za generálního dodavatele zodpovědný za proces uvádění elektrárny do provozu. Mojí rolí je vytvářet a koordinovat tým, který ve spolupráci s najížděči dodavatelů jednotlivých technologic- kých balíčků připravuje a realizuje činnosti spada- jící do oboru a etapy uvádění díla do provozu. Přibližte pracovní náplň tzv. najížděčů? Koordinace a kontrola, kontrola a koordina- ce…, to je náš denní chléb. Mimo jiné působíme jako svého druhu rozhraní mezi dodavatelem aprovoznímpersonálembudoucíhoprovozovatele. Naší klíčovou rolí je uvézt celou elektrárnu co možná nejrychleji do standardního komerčního provozu odpovídajícímu podmínkám smluvního vztahu s investorem. Najížděči jednotlivých doda- vatelů mají na starosti svoji dodávku, víc je obvyk- le nezajímá. Je právě na nás sladit činnosti všech účastníků procesu, vytvořit a kontrolovat nadřaze- ný harmonogram činností, řešit – mnohdy ne je- nom – kompetenční konflikty, stanovit priority. Jedním z nástrojů jsou například denní operativní schůzky pod naším vedením, při kterých se stano- vují činnosti bezprostředně následující a v případě potřeby korigují plány v delším výhledu. Jaké jsou dosavadní výsledky provozu bloků? Dosavadní provoz bloků 23 a 24 vykazuje očekávanou spolehlivost a bezpečnost. Četnost a charakter problémů, které se dosud projevily a které se bezpochyby ještě vyskytnou, nijak nevy- bočuje ze standardu. Popište, prosím, základní kvalifikační předpo- klady najížděčů. Nejlepším „inkubátorem“ dobrého najížděče je samotnýprovoznaelektrárnách.Kdejindejemožné získat potřebné znalosti, dovednosti a návyky. Snažíme se samozřejmě lovit i v řadách čerstvých absolventů technických vysokých škol a vychovávat s přispěním ostřílených odborníků mladou krev. „Dosavadní zkušební provoz bloků 23 a 24 vykazuje očekávanou spolehlivost a bezpečnost,“ uvedl pro All for Power Ing. Jan Štancl, ředitel úseku Realizace ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. (ŠPI), zodpovědný za proces uvádění nových bloků Elektrárny Tušimice II (ETU) do provozu. Ing. Jan Štancl Vystudoval FSi ČVUT Praha. V letech 1981 až 1993 působil ve firmě ŠKODA PRAHA jako projek- tant a vedoucí strojního oddělení projekce. Podílel se jako autorský dozor na uhelné elektrárně SOMA B 5,6 v Turecku. V letech 1994 až 2005 působil ve firmě EPS s.r.o. (MVV a.s.), kde praco- val na projektech úspor energie s garantovanými výsledky v modelu „Energy Performance Contracting“. Postupně působil jako zástupce ředitele pro realizaci projektů, například na mo- dernizaci energetického hospodářství SETUZA a.s. Od roku 1998 byl aktivní v oboru teplárenství a jako vedoucí realizace stál za kombinovaným zdrojem tepelné a elektrické energie s využitím geotermálního tepla v Děčíně. V letech 2005 až 2007 pracuje ve firmě Škodaexport, a.s. Na sta- rosti měl generální dodávky investičních celků v energetice. Jako projektový manažer řešil napří- klad výstavbu paroplynových elektráren Balloki a Muridke v Pákistánu. Od roku 2007 dodnes pra- cuje ve firmě ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. jako ředitel úseku realizace. Kouřovody spalin ObnovaTušimiceII

19 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Čím je práce s najížděči specifická? Práce najížděče je práce v provozu se vším, co ktomupatří–směny,dojíždění,proněkohokočov- ný život. U správného najížděče očekáváte vysokou odbornou zdatnost, vysokou míru samostatnosti a zároveň sebekázně, dostatečnou razanci při jedná- ní, schopnost rozhodovat, oni zase totéž očekávají od svého okolí. A to není vždy jednoduché. Stejně jako nový nadkritický blok v Ledvicích má jistě i tušimická dvojka svá specifika… Výstavba nového bloku v Ledvicích je zcela jistě unikátní záležitostí, vždyť stavíme nejmoder- nější elektrárenský blok ve střední Evropě. Zvláštnost tušimické dvojky vidím zejména v tom, že je pro nás po dlouhé době první velkou inves- tiční akcí v energetice, že jde prakticky o novou elektrárnu zakomponovanou do původních bu- dov a navíc, celá realizace probíhá v režimu dva bloky v provozu, dva bloky v rekonstrukci. Jaké zásadní změny byste doporučoval pro dru- hou etapu? Určitě budeme dílčím způsobem korigovat plán jednotlivých etap uvádění díla do provozu jak obsahově, tak časově. Ukazuje se, že původní představy o průběžných dobách byly příliš opti- mistické, některé testy nám chyběly, některé se ukazují naopak jako zbytečné, i když takových ne- ní mnoho. Nevyhneme se ani úvaze na téma struktury dokumentace pro najíždění. Ovšem změnou nejzásadnější bude, jak pevně věřím, efektivní aplikace zkušeností z I. etapy, a to nejen na projektu ETU II, ale i na dalších elektrárnách, které naše společnost realizuje či realizovat bude. Ing. Stanislav Cieslar, AF Power agency, a.s. Nízkotlaký rotor ObnovaTušimiceII

20 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Základní podmínkou zadavatele pro rekon- strukci strojovny byl požadavek na využití původ- ního základu třítělesové turbíny ze sedmdesátých let. Tímto byl dán základní konstrukční požada- vek na opakování třítělesového uspořádání. Nutno podotknout, že moderní 200MWe turbína by se dnes určitě konstruovala jako dvoutěleso- vá, a to s kombinovaným vysokotlakým a středot- lakým dílem v jednom tělese a dvouproudým níz- kotlakým tělesem. Zákazník dále požadoval zachovat původní koncepci strojovny včetně počtu regeneračních ohříváků a použití turbonapáječky ve stejné po- době, jako byla původní koncepce. Parametry vstupní páry se ale výrazně liší od původních. Dříve tzv. standardní „dvoustovkové“ parametry páry (tlak 165 barů a teplota 535 °C pro ostrou páru a 535 °C pro přehřátou páru) byly změněny na tlak 175 barů a teplotu 570 °C, respektive pro přihřátou páru 575 °C. Důvod pro použití zvý- šených parametrů páry byl jednoznačný – zvýše- ní tepelné účinnosti parovodního cyklu z původ- ních 42 % na 46 %. Zvýšené vstupní parametry páry znamenají pro konstrukci turbíny zvětšení entalpických (rege- neračních) spádů na vysokotlaký a středotlaký díl. Nový vysokotlaký díl turbíny je proto navržen s 15 rovnotlakými stupni na rozdíl od původního řešení s 11 turbinovými stupni. Konstrukce je navržena s vnitřním tělesem přes celou průtočnou část. Obracení proudu, které bylo moderní v sedmde- sátých letech, je samozřejmě vypuštěno. Přes veškeré snažení našich konstruktérů se ložisková vzdálenost oproti původní koncepci prodloužila o cca 630 mm. Lopatkování je mo- derní tzv. 3D koncepce včetně použití meridiální- ho (severojižního) tvarování rozváděcích lopatek na prvním stupni. Zásadní změna je provedena na ucpávkách. Pro nadbandážové ucpávky jsou použity vždy dva ucpávkové břity přímo vycházejí- cí z integrované bandáže oběžných lopatek. Ve statoru jsou proti těmto břitům upevněny speciální pásky ve tvaru včelích voštin. Díky to- muto tvaru vytváří spolu s rotujcími břity na ban- dáži lopatky provozně bezpečný konstrukční prvek. V případě kontaktu břitu s tímto voštino- vým páskem se břit zařízne, ale nedojde k žádné- mu ovlivnění provozu ať už z pohledu dynamické- ho chování rotoru, tak i z hlediska funkce nad- bandážové ucpávky. Případný zářez ve voštině ni- jak nezvětšuje průtočné množství páry procháze- jící touto ucpávkou, a tedy ztrátu. Montážní vůle se pohybuje řádově okolo 0,4 mm, za provozu se pak nastaví na hodnotu jen asi 0,25 mm. Pro vnější ucpávky jsou použity kroužky s tzv. abradeble materiálem, tedy mate- riálem, který umožňuje bez ohrožení spolehlivos- ti provozu použít vůle v labyrintech jen cca 0,3 mm. Termodynamická účinnost vysokotlakého (VT) dílu se těmito změnami zvýšila z původních 81,2 na 87,5 %. Nová konstrukce VT dílu Nový středotlaký díl je navržen jako jedno- proudý s využitím moderního 3D lopatkování a opět pro první středotlaký (ST) stupeň je použito meridiálního tvarování kanálu rozváděcího lopat- ky. Středotlaký díl je tvořen 15 rovnotlakými stup- ni na rozdíl od původní koncepce s 12 stupni. Rekonstrukce strojovny Elektrárny Tušimice II 4 × 200 MWe Po delší přestávce se Skupina ČEZ rozhodla k razantní obměně zařízení svých uhelných elektráren. V roce 2006 byl se ŠKODA POWER a.s. podepsán kontrakt nejdříve na „menší“ rekonstrukci bloku TG 4 s výkonem 110 MWe v Elektrárně Ledvice, ale první opravdu velká akce přišla v témže roce, a to podpisem kontraktů na kompletní rekonstrukci čtyř bloků Elektrárny Tušimice II. Hlavním důvodem pro rekonstrukci bylo zvýšení účinnosti spa- lování bloků a snížení ekologického zatížení, prodloužení životnosti o dalších cca 25 let, zvýšení provozní pružnosti bloků tak, aby odpovídaly sou- časným požadavkům sítě a v neposlední řadě snížení nákladů na údržbu. Generální dodavatel projektu ŠKODA PRAHA Invest jako jednoho z klíčo- vých dodavatelů vybral společnost ŠKODA POWER a.s., a to k dodávce rekonstrukce zařízení strojovny. Pro ucpávku mezi rotorem a vnitřním tělesem vysokotlakého dílu (únik touto ucpávkou pod- statně ovlivňuje účinnost dílu) byla použita koncepce ucpávky s břity v rotoru. Proti těmto břitům jsou v tělese upevněny labyrintové kroužky, na jejichž povrch byl nanesen speci- ální materiál (abradeble material), který při případném dotyku s rotorovým břitem umožní jeho zaříznutí do povrchu kroužku bez jaký- chkoli vlivů na dynamické chování rotoru. Nadbandážové voštinové těsnění Původní konstrukce VT dílu Nová konstrukce VT dílu ObnovaTušimiceII

21 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | To mělo zase za následek prodloužení ložiskové vzdálenosti oproti původní konstrukci o 450 mm. Ucpávky využívají stejné technologie jako u vyso- kotlakého dílu. Porovnáme-li termodynamické účinnosti, tak nový středotlaký díl je navržen súčinností93,9%oprotistarémuřešenís87,5%. Rozměry původního základu limitovaly použ- ití optimální konstrukce nízkotlakého dílu turbíny. Z tohoto pohledu by konstrukce vyžadovala použ- ití větší výstupní plochy – lepší řešení z pohledu posledního stupně a výstupní ztráty. Optimální poslední stupeň však nebylo možno vtěsnat na původní základ. Nezbylo než přistoupit ke kom- promisu. Nízkotlaký (NT) díl je navržen s dynamicky a účinně osvědčenou robustní poslední lopatkou, interně označovanou jako modul 4. Referenčně se osvědčila např. v projektech rekonstrukce NT dílů jaderných elektráren Dukovany nebo Jaslovské Bohunice, dále v turbínách 500 MWe pro čínské Shen Tou, v teplárně Katovice u turbí- ny 120 MWe nebo u turbíny pro kombinovaný cy- klus v maďarském Dunamenti. NT rotor oproti pů- vodní koncepci je proveden jako celokovaný (z jednonoho kusu) bez osového vrtání. Původní koncepce rotoru byla tzv. skládaná, tedy s disky natahovanými za tepla. Originální generátory ŠKODA 200 MWe chla- zené vodíkem byly kompletně nahrazeny novými generátory Siemens se vzduchovým chlazením. Původně zamýšlená a celkem triviální úprava horní základové desky turbíny z důvodu větších ložiskových vzdáleností VT a ST dílu, tedy posu- nutí dvou příčníků, se po získání detailních pod- kladů od původního základu stala poměrně složi- tým problémem. Původní základ je koncipován jako kombinace betonové horní základové desky a ocelových sloupů. Předpokládané posunutí příčníků pod předním ložiskovým stojanem Meridiální tvarování kanálu rozváděcí lopatky Původní konstrukce ST dílu Nová konstrukce ST dílu Původní NT díl ObnovaTušimiceII

22 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | a ložiskovým stojanem mezi VT a ST dílem nebylo možno spolehlivě spojit se stávající částí, protože napojení vcházela do prostoru ocelových svorní- ků spojujících horní desku s ocelovými sloupy. Dále bylo potřeba v rámci detailního návrhu provést kontrolu dotvarování nových částí horní desky po zatížení. Původní návrh dával neuspoko- jivé výsledky. Podle těchto výsledků by bylo s nej- větší pravděpodobností nutné provést nové pře- rovnání rotorů turbíny ve spojkách přibližně po dvou letech provozu. Také tento fakt vedl k rozhod- nutí, že se musela oproti původnímu záměru změ- nitcelátřetinazákladovédesky.Současnépoznat- ky z provozu ukazují, že toto rozhodnutí bylo správ- né, dynamické chování základu je bezchybné. Zvláštní kapitolu rekonstrukce tvořila moder- nizace napájení kotle. Rekonstrukce se skládala z dodávky nové turbíny o výkonu 6,4 MWe pracu- jící v rozsahu otáček 3 000 až 4 906 1/min. Tato turbína byla umístěna do původních stojanů a spojena s původním napájecím a podávacím čerpadlem, které prošlo pouze generální opra- vou. Stejně tak pro ovládání regulačních a rychlo- závěrných ventilů byly využity hydraulické servo- motory dodané v rámci úpravy regulace původní napáječky před několika málo lety. Pro kondenzátory se využily stávající pláště, do kterých byly zasunuty nové trubkové moduly. Kompletně jsme vyměnili všechny regenerační ohříváky, ať už se jednalo o nízkotlaké, nebo vyso- kotlaké. Pro zvýšení tepelné účinnosti byl do cyklu doplněn na nejvyšší teplotě napájecí vody tzv. srážeč přehřátí. Vertikální koncepce ohříváků zůs- tala zachována, stejně tak jejich umístění ve stro- jovně. Vyměnily se veškeré armatury a potrubí jak v parních systémech, tak v kondenzátní části, v části napájecí vody, chladící vody, mazacího oleje, odvodnění, ucpávkové páry atd. Pro před- stavu, pro jednu strojovnu to představovalo přes 500 kusů armatur a více než 200 tun potrubí. V rámci rekonstrukce bloků byly kompletně vyměněny řídicí systémy. Jako tzv. nadřazený systém (DCS) zvolil investor systém SPPA 3000 od firmy Siemens. ŠKODA POWER dodávala mo- dul řízení a ochran turbinového ostrova (TCS/TPS). Redundantní mikroprocesorový sys- tém Simatic S 7 400 zajišťuje kompletní řízení vlastní 200MWe turbíny. Jako monitorovací sys- tém posuvů a chvění jsme využili osvědčený MMS 6000 od firmy EPRO Trutnov s.r.o. Simplexní, tedy jednoduchý řídicí systém Siemens, byl použit pro regulaci malé turbínky pro pohon napájecího čer- padla. Standardní silovou částí pohonu regulač- ních prvků na turbíně je vysokotlaká hydraulika pracující s tlakem 16 MPa. Závěr Lze konstatovat, že první etapa rekonstrukce strojoven u bloků 23 a 24 Elektrárny Tušimice II je po technické stránce úspěšná a bude završena garančními zkouškami, které oficiálně potvrdí pa- rametry dané kontraktem a požadované zákazní- kem. Jedná se jako vždy o výkonnostní paramet- ry – dosažení výkonu 200 MWe za daných pod- mínek, splnění požadavku na dodávku tepla ve výši 80 tepelných MWe, potvrzení požadované účinnosti, resp. měření spotřeby tepla. Ing. Jiří Fiala, vedoucí Projekce, ŠKODA POWER a.s., Plzeň Nový NT díl Zbytekpůvodníhozákladupřednapojenímnanovoučást Reconstruction of the engine room of the Power Plant Tušimice II 4 × 200 MWe Afteralongerbreak,theGroupČEZdecidedforaradicalchangeoffacilitiesforthecoalpowerplants.In2006,thecontract wassignedwithŠKODAPOWERa.s. first for a „smaller“ reconstruction of unit TG 4 with power of 110 MWe in the Power Plant Ledvice, but the first really big event came this year when the contract was signed for complete reconstruction of four units of the Power Plant Tušimice II. The main reason for reconstruction was increased efficiency of unit combustion and decrease in ecological burden, extension of lifetime by additional 25 years, increasing operational flexibility of units in order to comply with recent requirements of the network, and last but not least, decrease in costs for maintenance. The main contractor of theproject ŠKODA PRAHA Invest as one of the key contractors was chosen by the company ŠKODA POWER a.s., for the supply of reconstruction of the machine roomfacility. ObnovaTušimiceII РеконструкциямашинногоотделенияэлектростанцииТушимице-II4×200MВт После длительной остановки группа «ČEZ» приняла решение существенно обновить оборудование своих угольных электростанций. В 2006 году был подписанконтрактАО«ŠKODAPOWER»на „небольшую“реконструкциюблокаTG4 мощностью110MВтнаэлектростанцииЛедвице.Однако первая действительно крупная реконструкция была осуществлена в этом же году пщсле подписания контракта по комплексной реконструкции четырех блоков электростанции Тушимице-II. Главной причиной реконструкции было повышение КПД сжигания блока и снижение нагрузки на окружающую среду, продление срока службы еще примерно на 25 лет, повышение эксплуатационной гибкости блока в соответствии с требованиями сети и, не в последнюю очередь, снижение расходов на техническое обслуживание. Генеральный поставщик проекта „ŠKODA PRAHA Invest“ выбрал в качестве одного из ключевых субпоставщиков компанию АО „ŠKODA POWER“ для проведения реконструкции оборудования машинного отделения.

Turbína TR Hi 150 – točivá redukce Nabízíme: I Parní turbíny I Montáže turbín a technologií I Bypass stanice I Regulační ventily I Armatury a chladiče páry I 3D projekty I Dodávky potrubních systémů G - Team a.s. Šeříková 580, 334 41 Dobřany, ČR www.g-team.cz

24 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Projekt retrofitu KO ETU II představuje obno- vu čtyt parních generátorů a jejich příslušenství, vyrábějících páru pro nové turbogenerátory stá- vajícího výkonu 200 MWe, ale pracujících s vy- ššími parními parametry a zlepšenou účinností. Životnost nových parních generátorů je 25 let s uvažováním generální opravy v polovině život- nosti. Návrh kotlů zohlednil zhoršující se vlast- nosti paliva – severočeského uhlí a přitom plní náročnější požadavky na množství produkova- ných emisí. Obnovou kotlů dochází i k odstranění provozních obtíží, kterými je zejména struskování ve spalovací komoře. Nové kotle využívají stávají- cí nosné ocelové konstrukce, jakož i plošiny bu- dovy kotelny. Zpracovatelé projektu retrofitu průtlačných kotlů pro ETU II část příprava paliva a optimalizace spalova- cího procesu MORE, s.r.o. část návrh tlakového celku kotle a jeho opti- malizace IVITAS, a.s. Popis kotle před retrofitem Kotel PG 660 byl řešen jako průtlačný, dvou- tahový, s granulačním ohništěm a přímým fouká- ním uhelného prášku, s přehříváky a přihříváky páry. Tlakový systém kotle se skládal z napájecí hlavy, napájecího potrubí, vstřikovacího potrubí, ohříváku vody, výparníku, separátorů, najíždě- cích nádob a soustavy přehříváků s pojišťovacími ventily na výstupu. Výparník byl jednozávitový ty- pu Benzon, přičemž poprvé u tohoto typu kotle byly použity celosvařované membránové stěny. Dále zahrnoval tlakový systém přihříváků, prove- dený ve tvaru dvoustupňového svazku, včetně pojišťovacích ventilů na výstupu. K přípravě prášku bylo symetricky instalová- no šest ventilátorových mlýnů s proudovými ho- řáky zaústěnými v rozích a bočních stěnách spa- lovací komory. Pro zapalování a stabilizaci byly určeny čtyři plynové hořáky na zemní plyn, umís- těné po dvou na přední a zadní stěně spalovací komory. Dopravu spalovacího vzduchu zajišťovaly dva axiální rovnotlaké vzduchové ventilátory s re- gulací natáčením rozváděcích regulačních lopa- tek, umístěné uvnitř kotelny. Na kotli byly rovněž instalovány dva rotační regenerační ohříváky vzduchu typu Ljungström. Pro dopravu spalin a překonání tlakových ztrát spalinového traktu sloužily dva axiální kou- řové ventilátory s meridiálním urychlením, umís- těné vně kotelny za elektroodlučovačem. Kotel byl vybaven šnekovými vyhrnovači strusky. Doprava strusky byla provedena jako hydraulická. Celý kotel byl zavěšen na úrovni +57,5 m do oce- lového roštu, uloženého na nosnících kotelny, a dilatoval dolů směrem k základům. Pro infor- maci rovněž uvádíme i vybrané technické para- metry kotle, a to: jmenovitý parní výkon kotle 660 t/h, jmenovitý tlak přehřáté páry 17,46 MPa, jmenovitá teplota přehřáté páry 540 °C, jmenovitá teplota přihřáté páry 540 °C, účinnost kotle při jmenovitém výkonu 86,5 %. Provoz kotle byl rovněž spojen i s celou řadou potíží, a to zejména struskování ve spalovací ko- moře, nedohřev přihřáté páry při nízkých výkono- vých hladinách kotle, vyšší teploty odchozích spalin, vysoký obsah kyslíku ve spalinách apod. Požadavky na navrhované řešení V průběhu provozování kotlů docházelo k mnoha rekonstrukcím, které řešily změnu legis- lativy týkající se emisních limitů, ale i některé ne- gativní vlastnosti dodaných kotlů. V zadání pro obnovu kotlů se tak zcela logicky objevily poža- davky, které mají potlačit tyto nepříznivé provozní vlastnosti a naopak zachovat ty, s kterými byl provozovatel zařízení spokojen. Základním požadavkem na nově dodané kot- le se staly požadavky na splnění emisních limitů, které po roce 2016 vstupují v platnost, a to zejmé- na emisní limity NOx, CO. Kvalita spalovacího pro- cesu přímo ovlivňuje výši produkovaných emisí NOx, CO a nepřímo CO2. Hodnoty emisí jsou tyto: NOx max. 200 mg/Nm3 CO max. 250 mg/Nm3 Požadavky na dodržení emisních limitů jsou vztaženy na celý rozsah zadaného paliva (tj. v roz- mezí výhřevnosti 8,5 až 11 MJ/kg) a na celý re- gulační rozsah kotle. Emisní limity musejí být do- rženy v dlouhodobém provozu a při různém stup- ni opotřebení dílčích zařízení v rozsahu jejich ži- votnosti. Dále uvádíme i vybrané výkonové para- metry kotle, které musel návrh kotle zohledňovat. Jsou to zejména tyto parametry: maximální kontinuální výkon kotle (BMCR) 575 t/h, jmenovitý výkon kotle (Pjm) 546,9 t/h, účinnost kotle při jmenovitém výkonu kotle 90,5 %, teplota přehřáté páry 575 °C, teplota přihřáté páry 580 °C, tlak přehřáté páry při jmenovitém výkonu kotle 18,1 MPa, tlak přehřáté páry při maximálním kontinuál- ním výkonu kotle 19,1 MPa. V zadání technického řešení kotlů se rovněž vyskytly požadavky na zamezení struskování stěn ohniště, které doposud při spalování stávajícího hnědého uhlí činilo značné provozní problémy. Návrh spalovací komory Při návrhu tvaru spalovací komory pro severočeská hnědá uhlí byla zohledněna následující kritéria: konstrukce spalovací komory a systém spa- lování musejí zajistit splnění emisního limitu NOx (pod 200 mg/m3 ) a CO (pod 250 mg/m3 ), konstrukce spalovací komory musejí zohlednit celý systém spalování uhelného prášku s do- padynanebezpečístruskovánístěnvýparníku, navržené rozměry spalovací komory musejí umožnit snížení průřezového a objemového tepelného zatížení spalovací komory a záro- veň musí být brán ohled na dispoziční ome- zení stávající ocelové konstrukce. Způsob vinutí a dimenzování trubek výparníku spalovací komory musel zabezpečit, že: tepelné zatížení trubek výparníku bude rov- noměrné, max.rozdílvteplotěmezinejteplejšíanejchlad- nější trubkou nepřesáhne 25 °C, avšak rozdíl teplot sousedních trubek bude minimalizován, navržený počet a dimenze paralelních trubek vyhoví požadavkům na tlakovou ztrátu kotle při jeho jmenovitém výkonu (celková tlaková ztrátavysokotlaké“(VT)“částikotlenesmípře- sáhnout 4 MPa). Modelování spalování ve spalovací komoře Při návrhu tvaru spalovací komory byl použit nepravidelný osmiboký půdorys spalovací komo- ry se šesti skupinami hořáků umístěnými ve stře- du stěn. V horní části přechází osmiboká komora do mírně obdélníkového tvaru. Pro systém spalování byla použita ověřená kombinace vířivého a proudového hořáku se sníže- nou produkcí NOx vycházející z konstrukce hořáku použitého v Elektrárně Prunéřov I. Pro jeden mlýn- ský okruh jsou dva nad sebou umístěné vířivé hořá- ky, nad kterými je umístěn hořák proudový. Pro za- jištění dostatečné redukce emisí NOx byl použit po- stupný přívod vzduchu po výšce spalovací komory. Základní ověřování návrhu bylo provedeno prostřednictvím pásmového výpočtu spalovací komory, na kterém se ověřovaly základní údaje přebytku vzduchu v jednotlivých patrech dohoří- vacího vzduchu a teplotní úrovně po výšce spalo- vací komory. Dále na něm byla ověřována vhod- ná výška umístění jednotlivých pater dohořívací- ho vzduchu, aby byla zaručena dostatečná doba pobytu plamene v jednotlivých spalovacích zó- nách potřebná pro redukci emisí NOx. Charakter Nové kotle pro méně kvalitní uhlí V současné době realizuje společnost VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. rozsahem a nároky významnou zakázku (dodávky nových kotlů), která souvisí s modernizací elektráren v Tušimicích a Prunéřově. Jde o tzv. metodu retrofitu, kdy se staví zcela nové zařízení na místě stávajícího. Konkrétně se jedná o čtyři bloky o výkonu 200 MWe v Elektrárně Tušimice II (KO ETU II). V těchto dnech končí I. etapa, kdy realizační firma gene- rálnímu dodavateli ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. předává (po komplexních zkouškách) první dva kotle. Po počátečních problémech s uváděním do pro- vozu se nyní (v reálném provozu) ukazuje, že parametry kotlů jsou na požadované úrovni, včetně dodržení velmi přísných emisních limitů. Pozitivní je fakt, že obnova výrobních zdrojů Skupiny ČEZ bude mít jednotnou koncepci a budou opakovaně využity klíčové projektové prvky. ObnovaTušimiceII

25 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | proudění ve spalovací komoře byl ověřován v programu Fluent pracovníky firmy MORE, s.r.o., která je rovněž garantem spalovacího procesu. Tepelný výpočet kotle Nezávisle na pásmovém výpočtu spalovací komory se podle ruské metodiky výpočtu zpraco- val tepelný výpočet ohniště a vlastního kotle. Metodika výpočtu je založena na použití teorie podobnosti v tepelných procesech ve spalovací komoře. Vzorce pro výpočet zahrnují závislosti poměrné teploty spalin na výstupu ze spalovací komory s Boltzmannovým číslem, stupněm čer- nosti spalovací komory a součinitelem M, který charakterizuje průběh teploty spalin po výšce spalovací komory, a to poměrnou výšku spalova- cí komory, ve které se nachází maximální hodno- ta teploty plamene. Model tepelného výpočtu kotle nám umožnil navrhnout a ověřit všechny te- plosměnné plochy v kotli tak, aby kotel splňoval požadavky na něj kladené. Zejména se jedná o dodržení teploty přehřáté páry v celém regulač- ním rozsahu kotle (tj. 50 % Pjm až BMCR) a te- ploty přihřáté páry v regulačním rozsahu 80 % Pjm až BMCR. Základní koncepce navrženého kotle Kotel PG 575 je řešen jako průtlačný, dvou- tahový, s granulačním ohništěm a přímým fouká- ním uhelného prášku do hořákových sekcí, s pře- hříváky a přihříváky páry. K přípravě prášku je symetricky instalováno 6 ventilátorových mlýnů s práškovými hořáky za- ústěnými ve zkosených rozích a bočních stěnách spalovací komory kotle. Použité ventilátorové mlýny zajišťující spoleh- livě provoz kotle na všech výkonových hladinách v regulačním rozsahu 50 až 105 % jmenovitého výkonu, a to při spalování paliva o výhřevnosti 8,5 – 11 MJ/kg. Jmenovitý výkon kotle je zajištěn provozem pěti mlýnů. Otáčkami pohonu mlýna regulovanými hy- drodynamickou spojkou je řízen ventilační účinek mlýna v závislosti na jeho výkonu. Zároveň změ- nou otáček jsou regulovány i dynamické změny výkonu mlecího okruhu při změnách výkonu vý- robního bloku. Tepelná bilance sušení paliva vyhovuje pro- voznímu rozmezí teplot a obsahu O2 v primární směsi za třídičem na požadované úrovni resp. pod hodnotou 12 % O2. Je regulována ofuky su- šek směsí vzduchu s odpovídajícím podílem re- cirkulovaných spalin a regulováním množství temperovacího horkého vzduchu do mlýna, a to dle výkonu mlýna. Vstup surového paliva v požadovaném množství do mlýna je zajištěn podavači paliva. Vzhledem k rozdílnosti dopravních tras paliva k jednotlivým mlýnským okruhům jsou podavače paliva rozděleny dle konstrukčního provedení do dvou skupin. První skupinu, která je charakterizo- vána krátkou dopravní trasou, tvoří řetězové pod- avače. Druhá skupina, tedy zbývající podavače paliva, je v důsledku delší dopravní vzdálenosti a rizikového provozu při výskytu lepivého paliva řešena jako kombinovaná. Jejich kombinace spočívá ve využití krátkých řetězových podavačů instalovaných pod zásobníky paliva a delších pá- sových podavačů. Pro odstranění uhelného pra- chu na dně pásového dopravníku je tento do- plněn o řetězový vynašeč. Požadovaný výkonový rozsah podavačů paliva je realizován změnou otáček pohonu frekvenčním měničem. Dopravované palivo vstupuje přes svodku do kanálu horkých spalin nasávaných ventilátoro- vým mlýnem z prostoru spalovací komory kotle. Z bezpečnostních důvodů jsou ve svodkách pali- va umístěny rychlozávěrné klapky. Práškové hořáky jsou po výšce rozděleny cel- kem do tří sekcí. První a druhou sekci tvoří vířivé hořáky. K zajištění pásmového spalování uhelné- ho prášku na hořácích je vnitřní částí přiváděn za- vířený jádrový spalovací vzduch a vnější částí za- vířený sekundární spalovací vzduch. V dolních vířivých hořácích jsou navíc zabu- dovány zapalovací resp. stabilizační hořáky na zemní plyn o jmenovitém výkonu 12 MWt. Třetí sekcí je proudový hořák, s regulovatel- ným činným výstupním průřezem sekundárního vzduchu klapkami ke zvýšení výstupních rychlos- tí primární směsi, resp. vzduchu při nižších průto- cích. Požadované rozdělení uhelného prášku mezi vířivými hořáky zajišťují ručně stavitelné vestavby zabudované ve výstupním práškovodu za třídi- čem. K přerozdělení primární směsi do horního proudového hořáku a vířivých hořáků slouží regu- lační klapka zabudovaná do výstupního práško- vodu za třídičem. Hořáky jsou nasměrovány tangenciálně k pomyslné kružnici. To zaručuje lepší objemové využití spalovacího prostoru kotle, eliminování tvorby nánosů na stěnách výparníku. Teplotní pole Rychlostní pole Pohled na práškový viřívý hořák s integrovaným plynovým hořákem ObnovaTušimiceII

26 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Celý systém spalování byl vyvinut společnos- tí MORE, s.r.o. a využívá podstechiometrického spalování s dohořívacími vzduchy umístěnými po výšce spalovací komory nad třemi sekcemi práš- kových hořáků. Kotel je na kótě +57,5 m zavěšen do ocelo- vého roštu, uloženého na nosnících kotelny. Důraz je kladen na zavěšení a vedení kotle, které je řešeno tak, aby byly eliminovány koncentrace napětí. Spalovací komora dilatuje směrem dolů, zadní tah je oddělen od spalovací komory souvis- lou textilní dilatací a opět zavěšen na nosném roštu kotle. Zadní tah tak může volně dilatovat svisle dolů a vodorovně, aniž by v mezitahu vzni- kala přídavná namáhání, která vedou k poru- chám tlakového celku kotle. Pro dopravu spalovacího vzduchu slouží u každého kotle jeden vzduchový axiální ventilá- tor umístěný vně kotelny. Sací potrubí vzduchu je řešeno tak, aby v letním období byl nasáván vzduch z kotelny a v zimním období vzduch z ven- ku. Vzduch je na výtlaku axiálního ventilátoru ve- den přes parní ohřívák vzduchu (POV) do regene- rativního ohříváku vzduchu typu Ljungström (LJ), ve kterém je realizován předehřev vzduchu na po- žadovanou teplotu. K předehřevu vzduchu před vstupem do ohříváku je využito recirkulace horkého vzduchu vystupujícího z LJ zavedeného do sání vzduchového ventilátoru. Ve spalinovém kanálu za ohřívákem vody jsou odebírány spaliny o teplotě cca 320 °C, kte- ré jsou zavedeny do výsypky ohniště k její fluidi- zaci a do ofuku sušek mlýnských okruhů k zame- zení tvorby struskových nálepů. Recirkulované spaliny jsou odebírány a do- pravovány za pomocí radiálního recirkulačního ventilátoru RVM 2500. Před vstupem do ventiláto- ru jsou recirkulované spaliny zbaveny části popílku vhodným řešením odběru ze spalinového kanálu. Spaliny zavedené do výsypky kotle částečně nahrazují úlohu dohořívacího roštu, avšak bez Vizualizace kotle Koncentrační pole popílku v nasávacím kanále (matematický model v systému Fluent) ObnovaTušimiceII

27 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | instalace mechanického zařízení, a pozitivně ovlivňují přerozdělení částic popele mezi úlet a strusku. Zároveň přispívají ke snížení hodnoty nedopalu ve strusce a citelného tepla. Na výstupu spalin z LJ je zabudována výsyp- ka sloužící k odloučení zbytkových hrubých částic popílku. Kanál spalin se za regenerativním rotač- ním ohřívákem vzduchu (LJ) rozděluje do dvou paralelních větví vedených do dvou paralelních bloků třísekcových elektrických odlučovačů (EO). Ve spalinovodech jsou zabudovány usměrňovací vestavby pro lepší a rovnoměrné využití teplos- měnné plochy LJ a výšky odlučovacích sekcí EO. Spaliny zbavené odloučeného popílku se vhánějí jedním kouřovým ventilátorem do dvoj- blokové odsiřovací jednotky k absorpci oxidu siři- čitého. Odsíření nebude provozováno s nevyčiš- těnými spalinami od tuhých znečišťujících látek (TZL). Za EO jsou kouřovody mezi dvěma soused- ními bloky (C+D, A+B) propojeny. V místě propo- jení spalin dvou kotlů, zbavených tuhých částic, jsou instalovány v každém kouřovodu uzavírající klapky těsněné horkým vzduchem, jenž zamezuje průtoku spalin do kouřovodu odstaveného kotle. Odsířené spaliny jsou dále vedeny do chladících věží. Kouřový ventilátor překonává tlakový odpor kotle a rovněž tlakový odpor kouřovodů, EO a od- siření až po výstup do chladících věží. Tlakový systém kotle Jednotlivé teplosměnné plochy tlakového celku byly navrženy a řazeny tak, aby respektovaly ná- sledující požadavky: dodržení teploty přehřáté páry v celém regu- lačním rozsahu kotle, dodržení teploty přihřáté páry minimálně od výkonové hladiny 80 % Pjm až BMCR, tlaková ztráta vysokotlaké části kotle nesmí překročit hodnotu 4 MPa při jmenovitém vý- konu kotle, tlaková ztráta středotlaké části kotle nesmí překročit hodnotu 0,21 MPa při jmenovitém výkonu kotle, nulové množství vstřikované vody do středo- tlaké (ST) části tlakového celku kotle. Zároveň však návrh uspořádání jednotlivých teplosměnných ploch zohledňoval požadavek na dosažení poměrně vysoké účinnosti kotle při jme- novitém výkonu kotle. Už na začátku projekčních prací bylo tedy zřejmé, že teplota spalin za ohří- vákem vzduchu při jmenovitém výkonu kotle mu- sí být snížena až k hranici 150 °C (tzn. pokles te- ploty odchozích spalin má přiznivý dopad na hod- notu komínové ztráty kotle resp. účinnosti kotle), ale současně musí být zaručeno, že teplota od- chozích spalin nebude nižší než teplota rosného bodu, a to v celém regulačním rozsahu kotle. Skladba tlakového systému kotle Tlakový systém kotle se skládá z napájecí hlavy, napájecího potrubí, vstřikovacího potrubí, ohřívaku vody, výparníku, separátorů, najíždě- cích nádob a soustavy přehříváků a přihřiváků. Regulace teploty přehřáté páry Teplota přehřáté páry je regulována vstřiko- váním napájecí vody odebírané před nebo za na- pájecím ventilem do převáděcího potrubí mezi bifluxem a šoty I (vstřik I), do převáděcího potrubí mezi šoty I a šoty II (vstřik II), a dále pak do pře- váděcího potrubí mezi šoty II a výstupním přehřívákem (vstřik III). I. a II. vstřik plní především funkci ochrany materiálu šotů proti překročení pří- pustné teploty, III. vstřik navíc udržuje teplotu pá- ry na výstupu z kotle na žádané hodnotě. Regulace teploty přihřáté páry Při návrhu ST traktu kotle byl zohledněn poža- davek na minimalizování tlakové ztráty této části. Ohřev přihřáté páry je zajišťován ve třech stupních. Vratnápárazturbínyjenejprveohřívánaostroupá- rou ve výměníku typu biflux a následně spalinami ve dvoustupňovém mezipřihříváku MP I a MP II. Na vstupu vratné páry do bifluxu a před mezipřihřívá- kem MP I jsou vřazeny trojcestné regulační ventily, kteréumožňujíměnitpoměrmnožstvípáryprochá- zející výměníkem (bifluxem resp. mezipřihřívákem MP I) a jeho ochozem. Mezi oba stupně mezipřihří- váku MP I a MP II je za smíšením páry z MP I a jeho ochozu vřazen zdvojený 5. vstřik. V kotli jsou dvě identické větve přihřáté páry LS le- vá a PS pravá strana kotle. V každé větvi jsou pro regulaci teploty přihřáté páry čtyři akční členy: TCRV bifluxu LS (PS) umožňující změnou prů- toku páry přes biflux a jeho ochoz řídit stupeň přihřátí páry v bifluxu, TCRV přihříváku MP I LS (PS) umožňující změ- nou průtoku páry přes MP I a jeho ochoz řídit stupeň přihřátí páry na prvním stupni přihří- váku MP I, RV 5.A1(2)a vstřiku, RV 5.A1(2)b vstřiku pro regulaci teploty při- hřáté páry na výstupu z kotle. K minimalizováni množství potřebné vstřiko- vé vody je pro regulaci teploty přihřáté páry na- vržena struktura vícestupňové kaskádové regula- ce - nejprve se teplota přihřáté páry reguluje troj- cestným regulačním ventilem (RV) obtokem biflu- xu dále pak trojcestným RV obtokem prvního dílu přihříváku MP I a vstřiková regulace vstoupí do činnosti až když zadanou teplotu nestačí uregulo- vat biflux a ochoz prvního dílu přihříváku. Za normálního provozu bloku je trojcestný RV před přihřívákem MP I využit pro omezovací regu- laci teploty za prvním dílem přihříváku MP I před smíšením. Nové prvky tlakového celku kotle Pro zvýšení regulačního rozsahu kotle s do- držením teploty přihřáté páry je na obnovovaných kotlích instalován biflux. Biflux je konstruován jako Výsledky odloučení popílku v kolenové části nasávacího potrubí recirkulovaných spalin 0,2 mm 0,09 mm 0,04 mm Ekonomizér Biflux ObnovaTušimiceII

28 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | protiproudý výměník trubka v trubce, který se sklá- dá ze dvou částí, a to: VT část a ST část. Jedná se o teplosměnnou plochu, ve které vysokotlaká pára předává část své tepelné energie páře středotlaké. Biflux je tedy jediná teplosměnná plocha tlakového celku kotle, která není osálaná spalinami. Přínos bifluxu: výrazně se podílí na zvýšení regulačního roz- sahu kotle s dodržením teploty přihřáté páry (zvýšení účinnosti bloku), snižuje množství vstřiků do ST i VT páry. Vysokotlaká přepouštěcí stanice (VTPS) Nově jsou na kotlích v ETU II instalovány vy- sokotlaké přepouštěcí stanice, které nahrazují klasické impulsní pojišťovací ventily umístěné na výstupních parovodech přehřáté páry. Popis možného použití technologie VTPS Pojišťovací funkce pracuje jako pojišťovací ventil s funkcí rych- lého otevření redukuje VT páru na parametry páry vstupní- ho přihříváku kotle obstarává dostatečné chlazení výhřevných ploch přihříváků v kotli umožňuje provoz kotle po rychlém odstavení turbiny při 100 % nebo menším výkonu umožňuje stabilní provoz kotle při součas- ném snížení výkonu, tak aby byl zajištěn no- vý start turbiny Funkcepřinajížděníkotle–systémVTPSumožňuje: najetí kotle v podmínkách studeného startu, teplého startu a horkého startu ohřátí turbiny tak, aby se nevyskytly žádné nepřípustné teplotní skoky synchronizace a zatěžování turbíny při stabil- ním provozu kotle opožděné najetí kotle, pokud je tato potřeba vyvolána jinými vnějšími vlivy vyregulování rozdílu mezi množstvím vyrobe- né a potřebné páry převzetí funkce regulace tlaku páry pro pří- pady, kdy jsou v poruše regulace turbiny ne- bo regulace spalování. Současně se ochra- ňuje kotel před nepřípustným tlakovým gra- dientem. v průběhu najíždění kotle přizpůsobení para- metrů ostré páry přípustným parametrům páry pro vstup do výhřevných ploch přihřívá- ků v kotli kontrolu množství ostré páry protékající kot- lem za účelem chlazení výstupního přehřívá- ku v provozu s klouzavým tlakem Systém akustické emise Z důvodu ochrany trubek jednotlivých teplos- měnných ploch před poškozením je na kotlích in- stalován systém akustické emise. Tento systém umožňuje nepřetržité on-line monitorování hluku uvnitř kotle a následně jej detekuje, vyhodnocuje a tím zachytí porušení kotlových trubek ve velmi brzkém stadiu. Včasnou detekcí je tak možno předejít rozšíření poškození. Ing. Martin Byrtus, projektant, IVITAS, a.s., (významný dodavatel projekčních prací v nejen pro VÍTKOVICE POWER ENGINEERING, ale i VITKOVICE MACHINERY GROUP) Schéma zapojení VTPS Legenda k obrázku: 1 - skříň pro ovládání a řízení hydraulického systému 2 - přepouštěcí regulační ventil s hydraulickým pohonem 3 - vstup přehřáté páry z vysokotlakého traktu (VT) 4 - přívod chladící vody (odběr vstřikové vody z potru- bí před napájecím ventilem) 5 - uzavírací ventil chladicí vody pro vstřik s hydraulic- kým pohonem 6 - regulační ventil pro vstřik chladicí vody hydraulic- kým pohonem 7 - výstup páry o parametrech, na které je dimenzo- ván trakt vratné páry New boilers for low quality coal At present, the company Vítkovice Power Engineering is performing an important job order what concerns its extent and demands, and it is related to the modernisation of power plants in Tušimice and Prunéřov. It is the so-called method of „retrofit“, when a completely new facility is being built on the place of the existing one. To be specific, we are talking about 4 units with output of 200 MWe in the Power Plant Tušimice II (KO ETU II). After initial problems with starting, now (in real operation) it is proved that production parameters of boilers are on the required level including compliance with very strict emission limits. The retrofit project means renewal of four generators and their accessories producing steam for new turbo-generators ofexisting output of 200 MWe but they work with higher steam parameters and enhanced efficiency. Lifetime of new steam generators is 25 years with considering major repair in middle of lifetime. The boiler design considered the deteriorating fuel characteristics – northern Czech coal, and it also fulfils more challenging requirements for the amount of produced emissions. The boiler renewal provides for elimination of operational problems, mainly slagging in the combustion chamber. New boilers will use the existing bearing steel structures as well as the platforms of the boiler room. The article describes a boiler prior to retrofit, the author deals with the requirements for proposed solution, describes the design for combustion chambers, it specifies the process and resultsof modelling combustion in the combustion chamber, it also mentions the thermal calculation of the boiler, describes basic concept of the designed boiler, composition of pressure system of the boiler, regulation of temperature of heated steam and informs about new elements of boiler pressure unit. ObnovaTušimiceII Новыекотлыдляменеекачественногоугля В настоящее время компания „Vítkovice Power Engineering“ занимается крупным по объему и требованиям заказом, который связан с модернизацией электростанций в Тушимице и Прунерове. Речь идет о так называемом методе «Retrofit», когда устанавливается новое оборудование вместо старого. Конкретно,речьидеточетырехблокахмощностью 200MВтнаэлектростанцииТушимице-II(KOETUII).Посленачальныхпроблемспуско-наладкой,сейчас (приреальнойэксплуатации)выяснилось,чтопроизводственныепараметрыкотловнаходятсянатребуемомуровне,включаясоблюдениеоченьжестких лимитовэмиссий.Проект«Retrofit»представляетсобойреконструкциючетырехпаровыхгенераторовиихпринадлежностей,производящихпардляновых турбогенераторовсимеющейсямощностью200MВт,ноработающихсболеевысокимипараметрамипараиулучшеннымКПД.Срокслужбыновыхпаровых генераторовсоставляет25летспредполагаемымкапитальнымремонтом всерединесрокаслужбы.Впроектекотлапринятывовниманиеухудшающиеся свойстватоплива(северо-чешскогоугля)ивыполненыболеестрогиетребованиякколичествувыделяемыхэмиссий.Приреконструкциикотловустраняются эксплуатационные проблемы, которыми является ошлакование в камере сжигания. Новые котлы будут использовать имеющиеся несущие стальные конструкции,атакжеплощадкизданиякотельной.Встатьеописанкотелдоосуществления «Retrofit»,авторрассматриваеттребованияпопредлагаемому решению,описываетпроекткамерысжигания,приводиттепловойрасчеткотлов,описываетосновнуюконцепциюпроектируемогокотла,составнапорной системыкотла,регулировкутемпературыподогретогопараиподробнорассматриваетновыеэлементынапорногоблокакотла.

29 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | ElektrárnaTušimiceIIspalujehnědéuhlívečty- řech blocích, každý o výkonu 200 MWe. Obsah síry v hnědém uhlí z okolí Tušimic vykazuje, ve srovnání s jinými hnědouhelnými elektrárnami, velmi vysoké hodnoty. Proto muselo být odsiřovací zařízení di- menzováno na obsah kysličníku siřičitého o hodno- tě 11 600 mg/Nm³ při objemu spalin cca 850 000 Nm³/h z jednoho bloku. Úkolem bylo snížit obsah SO2 ve vyčištěných spalinách na hodnotu pod 200 mg SO2/Nm³, což odpovídá hodnotě účinnosti odsíření přes 98 %. Jakonejvhodnějšíbylazvolenatechnickyvyzrá- láaosvědčenátechnologiemokrévápencovévypír- ky. Při tomto procesu vstupují spaliny do spodní části absorbéru. V horní části absorbéru je instalo- váno pět sprchových rovin, z nichž je kouřový plyn protiproudněsprchovánsměsívápencovéasádrov- cové suspenze, která absorbuje SO2 z kouřových spalin. V jímce absorbéru dochází pak (po přísadě vzduchu) k přeměně absorbovaného SO2 na sádro- vec, který je následně zahušťován a odvodňován. V závislosti na vlhkosti a stupni vyčištění lze pak sá- drovec ukládat na skládku nebo uplatnit jako mate- riál využitelný ve stavebnictví. V Elektrárně Tušimice IIbylapřijatakoncepcedvoublokovéhouspořádání, tj. pro dva bloky je instalován jeden absorbér. Rozsah dodávky Kompletní obnova elektrárny byla plánována ve dvou fázích, přičemž dohromady s dvěma kotli, turbínamiaelektroodlučovačijezřizovánavždyjed- naodsiřovacíjednotka.RozsahdodávkyAE&EAustria zahrnujekouřovodysurovýchspalin(odrozhraníza kouřovými ventilátory), dále absorbéry, oběhová čerpadla, kompresory oxidačního vzduchu, čerpa- cí stanici, kouřovod čistých spalin, vyprazdňovací nádrž a nádrž procesní vody, čerpací budovu a bu- dovu elektro (rozvodnu odsíření), včetně stavební části příslušných objektů a demontáže starého za- řízení. Nezbytná modernizace vápencového hos- podářství a sádrovcového hospodářství byly prove- deny firmou Klement, a.s., elektroinstalace a řízení procesu firmou Siemens s.r.o. Simulace proudění V absorbéru, provedeném ve formě rozstřiko- vací věže, je velkým množstvím trysek rozstřiková- na promývací suspenze jemnými kapičkami tak, aby byla vytvořena co největší plocha k přechodu látky. Vedle chemických procesů má rovněž dyna- mika fluidních částic značný vliv na efektivitu ab- sorbéru. Z tohoto důvodu může nesouměrné pro- udění na vstupu surových spalin do absorbéru, neoptimalizované umístění rozstřikovacích rovin a vestaveb absorbéru, resp. nesprávné umístění sprchovacích trysek, způsobovat tzv. obchvatové efekty, které značně redukují stupeň odsíření. Na základě těchto poznatků AE&E Austria od polovi- ny 90. let provádí rovněž trojrozměrné a dvoufá- zové CFD simulace (Computational Fluid Dynamic Simulation) k výpočtům rozložení pro- udění v absorbéru. K tomuto byly vyvinuty mode- ly a standardní výpočtové programy, které byly s postupem času dále značně zdokonaleny. Původně bylo pro CFD simulace použito progra- mu AVL Fire. Od roku 2005 se výpočty provádějí pomocí programu Fluent, čímž bylo dosaženo značného zkrácení doby výpočtových procedur a výrazného zjednodušení vytváření síťového ra- stru. Tyto komerční programy pro CFD byly pro konkrétní použití při návrhu absorbéru doplněny uživatelskými procedurami (doplňkovými progra- my), které vycházejí z dlouholeté spolupráce s Ústavem pro procesní technologii průmyslové ekologie Báňské university v Leobenu (Verfahrenstechnik des industriellen Umweltschutzes amMontanuniversitätinLeoben).PodílAE&EAustria přitom spočívá v tom, že se propočítává dvoufá- zové proudění, které se v absorbéru výrazně pro- jevuje, pomocí věty Euler-Lagrange. Při simulová- ní se zohledňují geometrické podmínky absorbé- ru a jeho vestaveb, umístění a hlavní charakteris- tiky použitých trysek, vzájemný vliv kapiček su- spenze na spaliny a stěnu absorbéru a rovněž složení promývací suspenze. Pomocí vlastních výpočtových standardů se propočítává látkový přechod SO2 z plynné do kapalné fáze a přenos tepla. Tím lze spočítat profily SO2 tak, jak jsou zná- zorněny na obrázku výše. Tímto přístupem jsou zobrazeny prakticky všechny procesy, které lze po- važovat za relevantní pro proudění a látkovou vý- měnu v absorbéru, a lze dobře spočítat i lokální Účinnost odsíření dosáhne v Elektrárně Tušimice II celých 98 % V rámci komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II bylo rovněž rozhodnuto postavit nové a moderní odsiřovací zařízení. V tušimickéelektrárně je již od po- loviny 90. let v provozu odsiřovací zařízení (reaktory typu Jet Bubbling Reactor od firmy Chiyoda), které ale z hlediska hospodárnosti, snadné udržova- telnosti a disponibility již nevyhovovalo požadavkům provozovatele, společnosti ČEZ, a. s. Navíc uhlí, které se zde bude v budoucnu spalovat, vykazuje vyšší obsahy síry, takže bude docházet k vyšším vstupním koncentracím SO2. Z těchto důvodů vypsal generální dodavatel projektu ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. výběrové řízení a posléze pověřil firmu AE&E Austria GmbH & Co KG (AE&E Austria) realizací zařízení na odsíření kouřových plynů, které odpovídá po- slednímu stavu světové úrovně techniky. Je to doslova nejlepší reakce na současné a očekávané legislativní snížení přípustných hodnot emisí. Popis Průměrné množství spalin (na 1absorbér) Spaliny such. Nm 3 /h 1 391 000 SO2 ve spalináchsuch. mg/ Nm 3 11 600 Spaliny vlhk. Nm 3 /h 1 690 000 SO2 ve spalinách vlhk. mg/ Nm 3 9 570 Teplota °C 180 Složení spalin vstup výstup (max.) SO2 ve spalinách such. mg/ Nm 3 11 600 200 Cl mg/ Nm 3 max. 40 10 HF mg/ Nm 3 max. 90 5 koncentrace TZL mg/ Nm 3 max. 120 30 Další údaje ke spalinám stupeň odsíření % > 98,3 vlastní spotřeba el.energie kWh/h 4 930 tlaková ztráta kPa 2,87 / 2,94 disponibilita % > 99 Údaje ke spalinám, Tušimice II 3D model absorbéru Hmotnostní podíly SO2 v různých průřezech ObnovaTušimiceII

30 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | poměry v absorbéru. Zvláštní pozornost je přitom kladena na zobrazení rozstřikovacích charakteristik sprchovacích trysek, neboť promývací kapalina vytváří podstatnou část tlakové ztráty a podstatně ovlivňuje proudění plynů v absorbéru. Tímto lze, na základěpoznatkůzískanýchzesimulaceCFD,cíleně osadit určené oblasti rozstřikovacích rovin určitými tryskami. Správnost výsledků CFD simulace byla ověřena náročnými měřeními profilů SO2 a srov- náním mezi vypočtenými a naměřenými lokálními koncentracemi SO2. Shoda hodnot potvrdila přes- nost CFD simulace. AE&E Austria má tímto k di- spozici vyzrálý nástroj, který je nadále zdokonalo- ván a který umožňuje optimální návrh absorbéru z hlediska stupně odsíření a hospodárnosti. Rovněž pro odsiřovací zařízení v Tušimicích byla k technickému plánování absorbéru použita CFD simulace. Obsah SO2 ve spalinách je velmi vysoký – přes 11 000 mg/Nm³. Podle běžných projekto- vých kritérií by se zde mělo počítat s šesti rozstři- kovacími rovinami (úrovněmi). Díky výsledku CFD simulace jsme uspořili šestou rovinu, a tím při- spěli ke značné redukci v investičních a provoz- ních nákladech na zařízení. Technologie, materiály Samotné válcovité absorbéry pro Elektrárnu Tušimice II jsou z uhlíkové oceli. Z hlediska proti- korozní ochrany byl vnitřek absorbéru a všechny vestavby z uhlíkové oceli opatřeny pogumováním z brombutylkaučuku. Ve vstupní části absorbéru ale není pogumování jako protikorozní ochrana z důvodu příliš vysokých teplot možné. Proto bylo rozhodnuto použít zde vysoce kvalitní slitiny Alloy 59, která trvale odolává korozivním podmínkám v tomto prostoru zařízení. Jak jsme již uvedli, kaž- dý z obou absorbérů je vybaven pěti rozstřikova- cími rovinami, přičemž přes každou obíhá více než 10 000 m³/hod. propírací suspenze z jímky absorbéru. Tato suspenze je rozstřikována více než 100 tryskami v každé rovině a absorbuje ze spalin každou hodinu více než 8 000 kg kysliční- ku siřičitého. V konstrukci rozstřikovacích rovin sehrává důležitou roli taktéž uspořádání rozlič- ných typů trysek. V podstatě lze rozlišovat mezi tryskami s dutým nebo s plným kuželovým rozstři- kem. Tryska s dutým kuželovým rozstřikem rozpra- šuje suspenzi jako plášť kužele, zatímco tryska s plným kuželovým rozstřikem suspenzi rozstřikuje rovnoměrně po celém průřezu rozprašovacího ku- žele. Tím se lokálně dosáhne rovněž vyšší hodno- ty odporu plynu než v případě trysky s kuželem dutým. Na základě těchto vlastností lze cíleně ovlivňovat vlastnosti proudění spalin. Na stejném principu dochází k rozpoznání průniků (oblastí s větším zatížením SO2), které lze v návrhu absor- béru optimalizovat. Jako materiál pro rozstřikova- cí roviny byl pro zařízení v Tušimicích zvolen poly- propylen (PP). Oproti tomuto materiálu má sklo- laminátový materiál (GFK) sice lepší pevnostní vlastnosti, především při vyšších teplotách, poly- propylen je však značně odolnější proti abrazi. Činí jej tak velmi vhodným k použití při mokrém odsiřování spalin. Nad rozstřikovacími rovinami je umístěn dvojstupňový odlučovač kapek, který zajišťuje, aby nebyla čistící suspenze vynášena do proudu vyčištěných spalin. Přitom se spaliny vedou přes ohnuté lamely a těžké, pomalé kapky se na lamelách odlučují. Úlet kapek se tak omezí na hodnoty pod 100 mg/Nm³. Pravidelným pro- plachováním jednotlivých polí odlučovače kapek se zamezuje zanášení lamel. Nouzové chlazení Ačkolivspalinyvstupujídoabsorbérusprůměr- nou teplotou nad 150 °C, nevyvstává tím nebezpe- čí pro teplotně citlivější materiály, pokud je v provo- zu alespoň jedno oběhové čerpadlo, a zajišťuje tak chlazení spalin. Ke kritickým situacím může dojít, kdyžzdůvoduporuchyoběhováčerpadlavypadnou a horké neochlazované spaliny dojdou k teplotně citlivějšímu pogumování, polypropylenovým rozstři- kovacím rovinám či odlučovačům kapek. K tomu, aby vestavby absorbéru byly i v případě poruchy chráněny proti přehřátí, slouží systém nouzového chlazení. Ještě v kouřovodu surových spalin, v urči- té minimální vzdálenosti od vstupu do absorbéru, se nachází rozdělovací systém, kterým je možno vstřikovat vodu pro nouzové chlazení. Pro zajištění co největší bezpečnosti jsou pneumaticky ovláda- né klapky, které se při selhání přívodu proudu au- tomaticky otevřou, instalovány v dvojitém prove- dení. Voda pro toto nouzové chlazení se odebírá z nádrží, které jsou speciálně pro tento účel insta- lovány ve výšce zhruba 40 m, a dostává se gravi- metrickým principem do systému nouzového chlazení. Voda v množství cca 100 m³ zabezpeču- je nouzové chlazení po dostatečně dlouhou dobu, tak aby bylo možno uvést výtlačné kouřové venti- látory a kouřové klapky do provozního stavu, který není absorbéru nebezpečným. Kouřovody čistých spalin Mezi další komponenty odsiřovacího zařízení stojící za zmínku lze uvést ještě kouřovody čistých spalin. Vyčištěné spaliny nejsou, tak jako ve sta- rém zařízení, vedeny do komína, ale ústí do chla- dicí věže, která byla sanována. Vycházející vyčiš- těné spaliny jsou vtaženy sacím účinkem a rozptý- leny do atmosféry. Značnou výhodou této varianty je, že spaliny nemusí být po vyčištění znovu ohří- vány k odpovídajícímu rozptýlení emitovaných škodlivin. Drahá a z hlediska údržby náročná zaří- zení pro výměnu tepla mezi horkými surovými a studenými čistými spalinami tedy odpadají. Kouřovod čistých spalin je vyroben ze sklolaminátu (GFK) a je odolný proti korozi ze vznikajícího kon- denzátu. Jedinečnost tohoto řešení je zdůrazněna tím,žedoposudještěvČeskérepublicenikdynebyl postaven kouřovod ze sklolaminátu o takovémto rozměru. Délka kouřovodu prvního stupně přitom Tryska s plným kuželovým rozstřikem Tryska s dutým kuželovým rozstřikem Navíjecí stroj ObnovaTušimiceII

33

32 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | dosahuje při průměru 6,7 m více než 350 m. Doprava předvyrobených kusů kouřovodu nepři- cházela z nákladově-technických důvodů v úva- hu, a proto byla zřízena výrobní dílna přímo v areálu elektrárny, ve které byly díly kouřovodu vyráběny a předmontovávány. Předvýroba byla prováděna na horizontálním navíjecím zařízení o průměru odpovídajícím kouřovodu. Na rotují- cím trnu byly navíjeny jednotlivé 10metrové díly – střídavě vždy vrstva skleněných vláken a vrstva pryskyřice až do dosažení určené tloušťky stěny. Jednotlivé kusy byly opatřeny vyztužovacími žeb- ry a přírubami a skládány do potřebných délek. Takto předmontované díly byly pak zvedány a montovány v místech určení ve výšce zhruba 20 m. K tomu byly potřebné jeřáby, které prová- děly operace, jež na stavbě odsiřovacího zařízení nejsou běžně k vidění. Například musel být jeden kus kouřovodu o hmotnosti více než 45 tun umís- těn přes plášť chladicí věže do jejího vnitřku, při- čemž bylo nutno překonat výšku přes 100 m. Nebo montáž další části kouřovodu, při které mu- sel být zvedán nejtěžší díl kouřovodu o hmotnos- ti více než 60 tun na poměrně velkou vzdálenost. Energosádrovec Jak již bylo zmíněno, sádrovec, který v tomto zařízení vzniká, je zahušťován v hydrocyklonové stanici a odvodňován na vakuových pásových filtrech. Nově instalované komponenty zařízení pro odvodnění sádrovce nebyly sice součástí do- dávky AE&E Austria, představují přesto pro celko- vé zařízení význačnou součást. Odpadní vody z fil- trátu, které zde vznikají, jsou vedeny zpět do obě- hového systému absorbéru, čímž bylo vyhověno požadavku na zařízení bez odpadní vody. Pouze když dosáhne koncentrace chloridů v čistící su- spenzi příliš vysokých hodnot, které by mohly vést k technologickým provozním problémům, resp. problémům z hlediska možnosti zvýšené koroze na jednotlivých částech zařízení, dochází k odsu- nu části přepadu hydrocyklonu jako odpadní vody. Termíny Největší výzvou ovšem bylo zvládnout velmi náročné termínové úkoly, které stanovili investor a generální dodavatel. Smlouva o realizaci odsiřo- vacího zařízení vstoupila v platnost v červnu 2006 a již po 12 měsících, v červnu 2007, byly ke kom- pletní rekonstrukci v rámci I. fáze odpojeny od sí- tě oba bloky č. 23 a 24. K dispozici bylo pouze 12 měsíců pro veškeré plánování, což vedle pro- jektování a výpočtů odsiřovacího zařízení obsaho- valo rovněž plánování koordinace výstavby a zaří- zení staveniště. Velmi rychle, za pouhé dva měsí- ce, byly demontovány staré kouřovody, výměník tepla Ljungström a obě odsiřovací jednotky od fir- my Chiyody. Toto bylo s ohledem na velmi krátkou dobu realizace nezbytné, protože nové zařízení fir- my AE&E Austria muselo být postaveno na tomtéž místě, kde stály staré bublinkové reaktory. Jako u všech odsiřovacích zařízení představovala i vý- stavba absorbéru v Tušimicích kritickou cestu v termínovém postupu. Proto okamžitě po de- montáži začaly práce na pilotáži a základech pro oba absorbéry a již pár měsíců po odstavení blo- ků č. 23 a 24 mohly být montovány první díly pláště absorbéru. Po plynulém startu se ovšem projevily problémy ze strany dodavatele plechu, což ohrožovalo veškeré milníky projektu. Pro dal- ší kroky byly navýšeny montážní kapacity a při zařazení nočních směn bylo dokončeno pogumo- vání absorbéru a jeho vestaveb. Tak mohla spo- lečnost AE&E Austria, i přes počáteční zpoždění, jako jeden z prvních dodavatelů předat včas veš- keré předávací body pro instalaci elektro. Stalo se tak začátkem července 2008, po méně než 11 měsících od zahájení. Závěr Ze strany AE&E Austria byly náročné termí- nové úkoly splněny. V současnosti se bloky č. 23 a 24 nacházejí krátce před ukončením komplex- ního vyzkoušení. Nové odsiřovací zařízení se osvědčilo jako spolehlivé a stabilní zařízení. V další fázi dojde k odstavení bloků č. 21 a 22 a k zahájení demontáží ještě existujících bublin- kových reaktorů. Absorbér pro bloky č. 21 a 22 je již postaven a kouřovod čistých spalin taktéž, tzn. zbývající činnosti lze bezproblémově v daném ter- mínu dokončit. AE&E Austria prokázala své schopnosti a stala se spolehlivým partnerem pro generálního dodavatele, ŠKODA PRAHA Invest s.r.o., resp. investora, ČEZ, a. s. Důsledkem je pověření výstavbou odsiřovacích zařízení pro elektrárny v Prunéřově a Ledvicích. Klaus Bärnthaler, Josef Loidl, AE&E Austria GmbH & Co KGMontáž kouřovodu čistých spalin Oblast absorbéru ETU II Efficiency of desulfurization shall reach 98 % in Power Plant Tušimice II Within the complete reconstruction of Power Plant Tušimice II it was also decided to construct a new and modern desulfurizing facility. In Tušimice Power Plant there has been a desulfurization facility in operation since mid-1990s (reactor types „jet bubbling“ by Chiyoda) and due to economy, easy maintenance and availability did not comply with the requirements of the operator - the company ČEZ, a. s. Moreover, coal will be burned here in future and it shows higher contents of sulphur and as a result, there will be higher input concentrations of SO2. As a result, the main project contractor ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. announced a tender and then appointed the company AE&E Austria to perform the desulfurizing facility for waste gas corresponding to the latest state of the world technology level. It is the best possible reaction to the current and expected legislation decrease in acceptable emission levels. The article describes facility technology, used materials and outlined modelling and simulation of residue of combustion flow in this facility. The article also includes other interesting facts, such as performance of smoke stack of clean residue of combustion. ObnovaTušimiceII КПДдесульфурациинаэлектростанцииТушимице-IIдостигнет98 % В рамках комплексной реконструкции электростанции Тушимице-II было принято решение о постройке нового современного оборудования для десульфурации. На тушимицкой электростанции, начиная с середины 90-х годов, работало оборудование по десульфурации (реакторы типа „jet bubbling“ фирмы „Chiyoda“), которое, с точки зрения экономичности и простоты ухода, не удовлетворяло требования эксплуатирующей фирмы АО«ČEZ».Уголь,которыйздесьвбудущембудетсжигаться,имеетповышенноесодержаниесеры,поэтомуповыситсяконцентрацияSO2 навходе.На этомоснованииГенеральнымподрядчикомпроектаООО„ŠKODAPRAHAInvest“былобъявленотборочныйконкурс,ибылавыбранафирма „AE&EAustria“ для поставки и монтажа оборудования по десульфурации отопительных котлов, соответствующих последним мировым достижениям техники. Этосамаялучшаяреакциянасовременноеипредполагаемоеснижениедопустимыхзначенийэмиссиивсоответствиисзаконом.Встатьеописаны технология оборудования, применяемые материалы и выполнено моделирование и имитация потока продуктов сгорания в этом оборудовании. В статье приведены и другие интересные факты, например, о реализации проекта дымохода для чистых продуктов сгорания.

33 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Vápencové hospodářství Základní funkcí vápencového hospodářství je vykládka, doprava, skladování, drcení a mletí vápence v rámci systému odsíření bloku ETU II. Součástí je modernizace nebo náhrada všech díl- čích zařízení sloužících nebo potřebných k dopra- vě, úpravě a skládkování vápence za účelem za- bezpečení spolehlivého provozu na dalších cca 25 let (pasové dopravníky, systémy vykládání, drcení, mletí a skladování). Modernizace a ekologizace provozu vápencové- ho hospodářství, která byla realizována pro sys- tém odsíření, splňuje veškeré současné normy a předpisy z oblastí ekologie, hygieny, bezpeč- nosti práce. Přínosy po modernizaci lze definovat zejména v těchto bodech: Zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu na 25 let. Celková provozní spolehlivost a bezpečnost dopravních zařízení za ztížených meteorolo- gických podmínek. Náhrada již nevyhovujících prvků novými, unifikovanými. ● Vykládka vápence. Rekonstrukce sil, ta- žného zařízení (výměna pohonu, pod- vozku, zařízení elektro a opravy vyplýva- jící z revize). ● Vibrační podavače, nové. ● Technologická doprava - rekonstrukce v rozsahu: ❍ Výměna pohonů dopravníků, ❍ výměna válečků dráhy pasů, ❍ nové pásmo, ❍ nové stírací prvky, těsnící a regulač- ní prvky. ● Drtiče: rekonstrukce v rozsahu: ❍ Výměna rotoru a ložisek, ❍ výměna vnitřního obložení, ❍ výměna roštu, ❍ výměna kladiv, ❍ výměna/rekonstrukce stávajícího odprášení. ● Mlýny Kubota: kompletní rekonstrukce: ❍ Výměna vnitřního obložení mlýnů, ❍ výměna obložení šneků, ❍ přetrasování vratného potrubí cy- klonu, včetně zaústění do mlýna, ❍ výměna recirkulačních čerpadel Warman, ❍ výměna vrtule míchadla slivu, ❍ výměna míchadla hrubého třídiče, ❍ výměna hydrocyklonů včetně baterií hydrocyklonů, ❍ výměna vibračních sít na výstupu z mlýnu. Zjednodušení systému na údržbu a skladové hospodářství (unifikace zařízení, snížení množství provozních náplní atd.). Zajištění hygienických požadavků pracovní- ho prostředí obsluh. Ochrana okolního pracovního, resp. životní- ho prostředí v areálu elektrárny snížením po- létavé prašnosti. ● Dodávka odprašovacích zařízení na zá- kladě odtahových ventilátorů, potrubí a souvisejících úprav včetně příslušných filtrů a likvidace prachu pro každý přesyp samostatně při dodržení emisních limitů. ● Byla provedena opatření k odprášení a utěsnění přesypů dopravních cest při zachování možnosti oprav, údržby pásů, kapacity dopravy a emisních limitů tu- hých znečišťujících látek vypouštěných do atmosféry. Sádrovcové hospodářství V procesu odsíření vzniká chemickou reakcí sádrovcová suspenze. Základní funkcí sádrovco- vého hospodářství je odvodnění sádrovcové su- spenze, doprava a skladování energosádrovce v rámci systému odsíření bloku ETU II. Součástí je rekonstrukce nebo náhrada všech dílčích zařízení sloužících nebo potřebných k odvodnění sádrov- cové suspenze, dopravě, úpravě a skládkování energosádrovce, s cílem zabezpečit spolehlivý provoz elektrárny na dalších cca 25 let (odvodňo- vací linky, čerpací a míchací zařízení, pasové do- pravníky a skladovací zařízení). Odvodnění energosádrovce V procesu odsíření vzniká sádrovcová su- spenze o hustotě 15 až 25 % hmotnosti pevných částic při cca 60 °C. Jsou instalovány tři pásové filtry. Odvodňovací systém používá pro prvotní dě- lení produktu absorbéru skupinu cyklonů, v nichž Rekonstrukce vápencového a sádrovcového hospodářství v ETU II Komplexní oprava Elektrárny Tušimice II (ETU II) zahrnuje zefektivnění výroby elektrické energie použitím technologií na úrovni BAT, plnění Národního programu snižování emisí NOx a SO2 při podmínkách snížení výhřevnosti budoucího paliva a zvýšení obsahu popelovin v palivu. Z důvodu vypršení životnosti stávajícího zařízení vápencového hospodářství a sádrovcového hospodářství a s ohledem na životnost elektrárny byla tato zaříze- ní firmou KLEMENT a.s. rekonstruována. V rámci komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II bylo dodáno nové zařízení odsíření od firmy AE&E Austria. Životnost rekonstruovaného zařízení bude totožná s životností elektrárny a odsiřovacího zařízení, tj. do roku 2035. Mlýn Kubota P&I diagram odvodňovací linky ObnovaTušimiceII

34 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | se na principu rozdílu hmotností pevných částic rozděluje sádrovcová suspenze na dvě části. Část s podílem hrubších částic (44 % pevných částic) odtéká spodním výstupem na pásový filtr. Část s podílem jemnějších částic (z horního výstupu) se vrací do absorbéru jako filtrát a obsahuje méně než 4,1 % hmotnosti pevných částic. Konečné od- vodnění je navrženo tak, že se vytváří filtrační ko- láč s max. obsahem vlhkosti 15 % hm. Každá z li- nek EIMCO je schopna odvodnění 220 m3 /hod. Pro provoz čtyř bloků jsou tedy dvě v provozu a jedna je záložní. Odvodněný koláč energosá- drovce je systémem dopravníků dopraven do skladu energosádrovce. Modernizace a ekologizace provozu sádrov- cového hospodářství, která je realizována pro systém odsíření, splňuje veškeré součastné nor- my a předpisy z oblastí ekologie, hygieny a bez- pečnosti práce. Přínos po modernizaci dopravy energosádrovce: Zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu na 25 let. Celková provozní spolehlivost a bezpečnost dopravních zařízení za ztížených meteorolo- gických podmínek. Výměna pásových filtrů včetně příslušenství Náhrada již nevyhovujících prvků novými, unifikovanými. ● Technologická doprava: rekonstrukce v rozsahu: ❍ Výměna pohonů dopravníků, ❍ výměna válečků dráhy pasů, ❍ nové pásy, ❍ nové stírací prvky, těsnící a regulač- ní prvky. ● Nové míchadlo jímky filtrátu. ● Čerpadla jímky filtrátu a vratné vody. ● Zjednodušení systému na údržbu a skla- dové hospodářství (unifikace zařízení, snížení množství provozních náplní atd.). ● Rekonstrukce shrnovacího stroje sá- drovce (výměna pohonů pojezdu a shrnovače, rekonstrukce pojezdu, kom- pletní výměna shrnovacího řetězu). Zajištění hygienických požadavků pracovní- ho prostředí obsluh - ochrana okolního pra- covního, resp. životního prostředí v areálu elektrárny snížením polétavé prašnosti: Odstranění opadu z pásových dopravníků sádrovce. Oba tyto celky, jak vápencové, tak sádrovco- vé hospodářství, přispějí ke snížení emisí NOx a SO2, což bylo jedním z hlavních důvodů kom- plexní obnovy Elektrárny Tušimice II. Ing. Jaroslav Luňák, ředitel strojírenské divize, KLEMENT a.s. Reconstruction and limestone and gypsum management in the Power Plant Tušimice II Complete reconstruction of Power Plant Tušimice II (ETU II) includes more efficient production of electricity using technology on the level BAT, achievement of the National programme of decreasing emissions NOx, SO2 under the conditions of decreasing heating capacity of future fuel and increasing the contents of ash material in the fuel. Due to expiration of lifetime of the existing facility of limestone and gypsum management and with regard to the power plant lifetime, this equipment was reconstructed by the company KLEMENT a.s. Within the complete reconstruction of the Power Plant Tušimice II new facility for desulphurisation was supplied by the company Austrian Energy & Environment AG. The lifetime of reconstructed facility will be identical to the lifetime of the power plant and desulphurization facility, i.e. by 2035. Odvodňovací linky energosádrovce v provozu ObnovaTušimiceII РеконструкцияизвестковогоигипсовогоучастковнаэлектростанцииТушимицеII Комплексный ремонт электростанции Тушимице - II (ETU II) включает в себя повышение эффективности производства электрической энергии, применяя технологию на уровне BAT, выполнение Национальной программы по снижению эмиссий NOx, SO2 при условиях снижения нагревательной способностибудущеготопливаиповышениясодержаниязолывтопливе.Попричинеистечениясрокаслужбыоборудованияпопереработкеизвестняка игипса(сучетомсрокаслужбыэлектростанции)этооборудованиебылореконструированофирмойАО„КЛЕМЕНТ“.Врамкахкомплекснойреконструкции электростанции Тушимице- II была осуществлена поставка нового оборудования по десульфурации фирмы „Austrian Energy & Environment AG“. Срок службы реконструированного оборудования будет такой же, как срок службы электростанции и оборудования по десульфурации, т.е.до 2035 года.

35 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | V ETU II je zauhlování označeno jako techno- logický dodavatelský celek DC1. Účelem tohoto celku je dopravit palivo z předávacího místa DNT/ETU do zásobníků v kotelně nebo na venkov- ní skládku paliva a následně do zásobníků v ko- telně. Požadavkem investora je, aby u DC1 bylo v maximální možné míře využito stávajících tech- nologických zařízení, byla provedena jejich revize, repase, optimalizace, výměna opotřebených prvků a případné jejich doplnění za účelem zabez- pečení spolehlivého provozu na dalších cca 25 let. Obnovu zauhlování realizuje BPO spol. s r.o. Ostrov ve spolupráci s firmou NOEN, a.s. Praha. Dopravní systém zauhlování se dělí na dvě části: Vnější zauhlování zahrnuje dopravní zaříze- ní od přejímky uhlí na hranici DNT/ETU po úroveň venkovní skládky včetně zařízení pro ukládání a odběr uhlí ze skládky (obnovu realizuje NOEN). Vnitřní zauhlování zahrnuje dopravu v uza- vřených mostech od skládky do kotelních zá- sobníků (obnovu realizuje BPO). Koncepce zauhlování elektrárny Základní dopravní cesta paliva do kotelny je řešena dvěma nezávislými linkami A a B. Každá může nezávisle na druhé zauhlovat kotelnu pali- vem. V důležitých přesypných bodech jsou v do- pravní trase vloženy pojízdné dopravníky (T2A a T2B) nebo dvojcestné svodky, které umožňují zapojit do výsledné dopravní cesty různé kombi- nace dopravníků z linky A a B, nasměrovat do- pravu materiálu přímo nad kotelní zásobníky ne- bo na venkovní skládku a zabezpečit dopravu materiálu ze skládky do kotelny. Z rozdělovací věže č.1, kde je hranice mezi do- pravníky z DNT a elektrárnou, jsou vedeny tři zá- kladní linky: první přímá, pro zauhlování kotelny – pásové dopravníky T1A-T2A-T6-T7-T8-dvoucestná svodka-T11A-T12A-T13A-kotelní zásobníky, druhá přímá, pro zauhlování kotelny – do- pravníky T1A- T2A-T3-dvoucestná svodka- T10A-T11A-T12A-T13A-kotelní zásobníky, třetí linka pro zauhlování skládky T1A-T2A-T5- SV (shazovací vůz). Odběr uhlí ze skládky je realizován dvěma mostovými kolesovými na- kladači (MN1 a MN2) a následná doprava do kotelny je po trasách MN1-T8-dvoucestná svodka-T11A-T12A-T13A-kotelní zásobníky nebo MN2-T22-dvoucestná svodka-T11A- T12A-T13A-kotelní zásobníky. Pásové dopravníky, které jsou v předchozím popisuuvedenysindexem„A“,majísvéhopárové- ho souběžného dvojníka „B“, stejné dopravní trasy lze realizovat s využitím dopravníků v lince „B“. Dopravní systém zauhlování je dále doplněn dopravní linkou pro kontrolu a kalibraci pásových vah: T1A-T2A-T40-T41-T42-vážící zásobníky Z1, Z2, Z3, materiál zvážený v zásobnících Z1, Z2, Z3 je vrácen zpět do základní dopravní linky po trase šnekové podavače Š1 až Š6-T43-T44-T31-dvou- cestná svodka-T1A. Opět platí možnost záměny dopravníků „A“ a „B“. Jedním z důležitých cílů rekonstrukce do- pravních cest systému zauhlování je minimalizo- vat prašnost. Velkým zdrojem vzniku prašnosti byly ve starém řešení pojízdné dopravníky. V pře- sypném uzlu z pásových dopravníků T8 a T22 na PD T11A,B byly pojízdné dopravníky T9A,B na- hrazeny dvoucestnou svodkou, nad kotelními zá- sobníky v vnitřním zauhlování byla původní kas- káda pojízdných dopravníků T14A,B, T15A,B, T16A,B a T17A,B nahrazena dopravníky T13A,B se shrnovacími pluhy. Na všech přesypech mezi pásovými dopravníky jsou požita kluzná dopado- vá lože a uzavřené násypky s dvojitým bočním těsněním. Pro omezen vzniku prašnosti je v do- pravních cestách uhlí instalováno skrápěcí zaří- zení v kombinaci s odsávání, likvidace sekundár- ní prašnosti je průmyslovým vysavačem. Parametry dopravovaného materiálu Dopravovaný materiál: hnědé uhlí Kusovitostdopravovanéhomateriálu:do40mm Měrná hmotnost: 800 kg/m3 Parametry pásové dopravy (PD) Výkon jedné dopravní linky: 1 500 t/h Šíře PD (mimo T5): 1 600 mm Šíře PD T5 (je na něm SV): 1 200 mm Rychlost PD (mimo T5): 2,0 m/s Rychlost PD T5: 3,15 m/s Očekávaný přínos rekonstrukce Modernizace a ekologizace provozu zauhlová- ní bude splňovat veškeré součastné normy a před- pisy z oblastí ekologie, hygieny, bezpečnosti práce. Přínos po modernizaci zauhlování: Zajištění spolehlivosti a bezpečnosti provozu pro období funkce zařízení cca 25 let. Zjednodušení systému zauhlování kotelních zásobníků. Celková provozní spolehlivost a bezpečnost zauhlovacího zařízení za ztížených meteoro- logických podmínek. Náhrada již nevyhovujících prvků novými, unifikovanými. Zjednodušení systému údržby a skladového hospodářství (unifikace zařízení, snížení množství provozních náplní atd.). Snížení požárního nebezpečí především v prostorech zauhlovacích tras. Snížení požárního spotřeby elektrické energie. Zajištění hygienických požadavků pracovní- ho prostředí obsluh. Ochrana okolního pracovního, resp. životní- ho prostředí v areálu elektrárny snížením po- létavé prašnosti. Ochrana prostorů a zařízení proti výbuchu (NV 406/2004 Sb.). Základní technická řešení uplatněná při mo- dernizaci pásové dopravy: Na všech pásových dopravnících (s výjimkou linky pro kontrolu vah) jsou instalovány nové poháněcí jednotky. Všechny pohony o výkonu 90 kW a větší ma- jí hydrodynamickou rozběhovou spojku. U pásových dopravníků jsou osazeny nové poháněcí bubny, přičemž u dopravníků s po- hony 200 kW a větší jsou použity bubny s ke- ramickým obložením, ostatní poháněcí bub- ny jsou pogumované s drážkováním. Na pásových dopravnících je provedena pře- stavba násypek – násypky jsou zakryté, jsou použita dopadová lože s kluznými podpěrný- mi lištami, které v kombinaci s dvojitým boč- ním těsněním vytvářejí podmínky pro mini- malizaci úniku prachu do okolí. Pro čištění dopravního pásu slouží moderní stírače. Kluzné plochy ve svodkách jsou vyloženy plastickou hmotou Solidur pro omezení rizi- ka vzniku nálepů a následných závalů. Na pásových dopravnících se vyměnily do- pravní válečky, samoregulační stolice horní i spodní větve, nové je dopravní pásmo. U pásových dopravníků, motoricky napína- ných lanovým vrátkem (T3, T5, T6), jsou nové lanové vrátky. U pásových dopravníků, které byly v minulos- ti opatřeny prašným pásem pro svod otěru od stěračů do hlavní svodky (PD T6, T7, T3), je prašný pás nahrazen vibračním podavačem. Je provedeno kompletní přezbrojení čidly a snímači. Snímač rychlosti (otáčky), vybo- čení pásu, polohy napínání, napínací síla (u motoricky napínaných PD), poloha provoz- ní brzdy, teplota vinutí a ložisek elektromotorů Nové zauhlování Tušimice II s maximálním využitím stávajících technologií Elektrárna Tušimice II (ETU II) je jedním ze zdrojů výroby elektrické energie společnosti ČEZ, a. s. V elektrárně pracují čtyři bloky, každý o výkonu 200 MWe. Je zásobována hnědým uhlím z lomu Libouš, který se nachází v těsném sousedství elektrárny. ČEZ, a. s. rozhodl o provedení Komplexní obnovy ETU II (KO ETU II), která zabezpečí životnost do roku 2035. Obnova zahrnuje zefektivnění výroby elektrické energie použitím technologií na úrovni BAT (Best Availeble Technique – nejlepší dostupná technika), plnění Národního programu snižování emisí NOx, SO2 při pod- mínkách zvýšení účinnosti elektrárny, snížení výhřevnosti budoucího paliva a zvýšení obsahu popelovin v palivu. Nedílnou částí tepelné elektrárny je systém zauhlování. ObnovaTušimiceII

36 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | (u motorů na 6 kV), zahlcení přesypu, poloha klapky v dvoucestných svodkách. Instalace zařízení pro omezení prašnosti – vysokotlaké mlžení a odsávání, pro omezení sekundární prašnosti je navržen úklid objek- tů zauhlovacích cest mobilním průmyslovým vysavačem vč. likvidace odsátého materiálu. Příslušenství pásové dopravy Na PD T1A a T1B jsou nové pásové váhy s obchodní přesností vážení, na dopravnících T1A a T11B jsou repasované technologické pásové váhy. Příslušenstvím dopravníků T1A, B jsou au- tomatické vzorkovače paliva s linkou jemného mletí pro odběr a přípravu vzorků pro následné laboratorní vyhodnocení kvality uhlí. Nad všemi pohony dopravníku nedostupnými mobilním je- řábem jsou instalovány nové manipulační elek- trokladkostroje. Skládkové stroje Shazovací vůz (SV) je stroj doplňující pásovou dopravu,kterýumožňujeodběrdopravovanéhoma- teriálu v libovolném místě střední části pásového dopravníku. Na skládce uhlí v ETU je použit jeden shazovací vůz s označením SV1, který je umístěn na dopravníku T5. Typové označení je SVZ 2000/35. SV pojíždí po kolejnicích nad střední částí zá- kladního dopravníku. Dopravní pásmo základní- ho dopravníku je vedeno přes shazovací smyčku SV, kde dochází k přesypu materiálu do násypky výložníkového dopravníku. Výložníkovým doprav- níkem, uloženým na výložníku, je materiál vyná- šen mimo osu základního dopravníku a je uklá- dán na terén do prostoru skládky. Výložník je otočný a má nastavitelný sklon, v kombinaci s pojezdem celého SV je tak vytvořena schop- nost stroje zakládat materiál do plochy skládky, a to v několika vrstvách. V rámci rekonstrukce byla na SV provedena revize ocelové konstrukce a výměna závěsných lan výložníku, výměna všech pohonů (pojezd, otoč, zdvih výložníku, pohon výložníkového do- pravníku), výměna kabiny pro obsluhu, komplet- ní obnova snímačů a čidel na SV, instalována no- vá elektrorozvodna, nový autonomní řídící systém pro ovládání SV, původní napájení SV prostřed- nictvím kabelového bubnu bylo nahrazeno ener- getickým řetězem. Parametry shazovacího vozu Typové označení shazovacího vozu: SVZ 2000/35 Dopravní výkon stroje – teoretický: 2 000 m3 /h Šíře výložníkového pásu: 1 200 mm Rychlost pásu výložníku: 4 m/s Délka výložníkového pásu: 35 m Sklon výložníku: +15°, -7,5° Šíře skládkového dopravníku: 1 200 mm Rychlost skládkového dopravníku: 3,15 m/s Rozsah natočení výložníku: ±100° Rychlost pojezdu: 4-19,5 m/min (řízeno FM) Rozteč kolejí: 5 000 mm Napájecí napětí: 400 V, 50 Hz Celkový instalovaný výkon: 130 kW Celková hmotnost stroje: cca 140 t Mostový kolesový nakladač je určený pro plynulou nakládku uhlí ze skládky na odtahovou pásovou dopravu. V prostoru venkovní skládky uhlí v ETU II jsou dva mostové nakladače označe- né jako MN1 a MN2. Mostový nakladač pojíždí nad prostorem skládky po kolejnicích pojezdové dráhy o rozchodu 50 m. Je koncipován pro mož- nost nakládání v obou směrech pojezdu stroje. Koleso nakladače je umístěno na pojízdném vozíku. Vozík při práci pojíždí po mostě a při sou- časném otáčení kolesa dochází k nabírání mate- riálu ze skládky. Nabíraný materiál je kolesem vy- nesen do horní roviny mostu, kde je přesypán na dopravník nakladače. Dopravníkem je materiál přepraven na konec mostu nakladače do místa přesypu. Zde se materiál překládá na stabilní od- tahový pásový dopravník, tj. na PD T8 nebo T22. V rámci rekonstrukce byla na mostových na- kladačích (MN) provedena revize ocelové kon- strukce, rekonstrukce kolesa, výměna všech po- honů (koleso, pojezd nakladače, pojezd koleso- vého vozíku, zdvih rozrušovače, pohon vnitřního dopravníku), modernizace kabiny pro obsluhu, kompletní obnova snímačů a čidel na MN, nové vybavení elektrorozvodny, nový autonomní řídící systém pro ovládání MN, původní napájení MN prostřednictvím kabelového bubnu bylo nahraze- no energetickým řetězem. Parametry mostového kolesového nakladače Typové označení nakladače: N 2000 × 50 Teoretický dopravovaný výkon nakladače: 2 000 m3 /hod. Maximální výška skládky: 11 m Maximální šířka skládky: 45 m Shazovací vůz SVZ 2000/35 Mostový nakladač N2000x50 ObnovaTušimiceII

39

38 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Rozpětí stroje: 50 m Rozvor pojezdových jednotek: 10 m Průměr kolesa přes břity korečků: 10,8 m Hmotnost nakladače: cca 310 tun Počet korečků: 10 Teoretický objem jednoho korečku: 1 000 dm3 Otáčky kolesa: cca 4,2 ot./min. Pojezdová rychlost vozíku kolesa (řízená frekv. měničem): cca 5 až 20 m/min. Šířka dopravního pásu: 1,6 m Jmenovitárychlostdopravníhopásu:2,1m/sec. Pojezdová rychlost nakladače (řízená fre- kvenčním měničem): cca 4 až 20 m/min. Celkový instalovaný výkon: cca 270 kW Uvažovaná součinnost: cca 231 kW Základní provozní napětí – přívodní: 3PE ~ 50Hz 6 000 V/IT Základní provozní napětí – motorické: 3PE ~ 50Hz 400 V/TN-S Postup realizace obnovy První verze realizačního projektu pro akci KO ETU II byla předložena v březnu 2007, následně byla na žádost investora a generálního dodavatele provedena změna v systému zauhlování venkovní skládky(spojenípásovýchdopravníkůT5aT21vje- den dopravník, zrušen shazovací vůz SV2), konečná verze realizačního projektu byla schválena v říjnu 2007. Realizace díla je rozložena do dvou etap: Etapa „A“ začala v lednu 2008. V této etapě společnost NOEN provedla rekonstrukci páso- výchdopravníkůT1A,T2A,T5,T6,T7,T8,T10A, T22, rekonstrukci kompletní linky pro kontrolu vah, tj. pásové dopravníky T40, T41, T42, 43, T44, T31, včetně šnekových podavačů Š1 až Š6. Dále pak se uskutečnila rekonstrukce příslušenství související s dopravní linkou „A“, tj. instaloval se vzorkovač a linka jemného mle- tí na dopravníku T1A, dále pak pásová váha na T1A, manipulační kladkostroje související s dopravníky linky „A“, přistoupilo se k přestav- bě shazovacího vozu SV1 a mostového nakla- dačeMN1včetněinstalacenapájecíchenergo- řetězů. Od dubna 2009 je podstatná část zaří- zení rekonstruované linky A v režimu prozatím- ního užívání ke zkušebnímu provozu v souladu svydanýmrozhodnutímStavebníhoúřaduKadaň. Etapa „B“ – přípravné práce (stavební úpravy před strojní montáží) začaly v listo- padu 2008, vlastní rekonstrukce a montáž technologických zařízení probíhá od ledna 2009. V rámci etapy „B“ realizuje firma NOEN obnovu pásových dopravníků T1B, T2B, T3, T10B a příslušenství souvisejícího s pásovou dopravou v lince „B“, tj. vzorko- vač na PD T1B, pásová váha na T1B, mani- pulační kladkostroje související s doprav- níky v lince „B“, dále pak rekonstrukce mostového nakladače MN2. Od srpna 2009 probíhají individuální zkoušky jed- notlivých zařízení a postupně jsou předává- ny do zkušebního provozu. Ing. Petr Froněk, projektant NOEN, a.s., Ing. Josef Hlůšek, BPO spol. s r.o. New coal handling of Tušimice II with maximum use of the existing technology The coal handling system is an integral part of thermal power plant. In ETU II the coal handling is marked as technological suppler unit DC1. The purpose of this unit is to transport fuel from the unloading place DNT/ETU into the boiler reservoirs or in the outside fuel stock and then into the boiler room reservoirs. The requirement of the investor is that for DC1 the existing technological facility is used as much as possible, to provide for its inspection, refurbishment, optimisation, worn-out parts replacement and their possible supplementation for the purpose of providing reliable operation for additional 25 years. The article describes the concept of coal handling, expected contribution of the reconstruction and basic technical solution of applying modern belt transport. The author also describes technical parameters of belt transport accessories. ETU – Schéma – vnější zauhlování Pohon 300 kW ObnovaTušimiceII УглеподачасмаксимальнымиспользованиемновыхтехнологийнаэлектростанцииТушимицеII Неотделимойчастьютепловойэлектростанцииявляетсяуглеподача.НаэлектростанцииТушимицеIIуглеподачаобозначенакактехнологический поставляемый комплекс DC-1. Задача этого комплекса состоит в поставке топлива из передаточного пункта DNT/ETU непосредственно в накопителькотельнойилинаоткрытуюскладскуюплощадкуипотомвнакопителькотельной.ПотребованиюинвесторавпроектеDC-1должно максимально использоваться новое технологическое оборудование, проведена ревизия, оптимизация, замена устаревших или изношенных частей для обеспечения надежной эксплуатации в течение последующих 25 лет. В статье описана концепция углеподачи, предполагаемые выгоды реконструкциииосновныетехническиерешения,использованныепримодернизацииконвейераподачи.Авторотмечаетитехническиепараметры оборудования конвейера подачи.

Projekty: I průmyslové objekty I technologické stavby I dopravní stavby Inženýrská činnost v investiční výstavbě Dodávky staveb "na klíč" v oblastech: I modernizace pasových cest I ekologické stavby I snižování prašnosti Projekty / stavby / inženýring Komplexnost - Rychlost - Spolehlivost Kontakt: BPO spol. s r.o. Lidická 1239, 363 17 Ostrov www.bpo.cz tel.: +420 353 675 111 fax: +420 353 612 416.

40 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | V tomto článku popíšeme zejména DC 28 - vodní hospodářství, který je dodáván jako tech- nologický celek a na jehož dodání se významnou měrou podílí za SMP CZ středisko 82, Divize 8 Průmyslové stavby. Cílem dodávky je minimalizace odpadních vod z elektrárny do Lužického potoka, při součas- ném snížení celkové spotřeby surové vody z Ohře pro provoz ETU II. Veškeré vody, zejména odluh věžového okruhu, vody z chemické úpravny vo- dy (CHÚV) a z odsíření jsou buď znovu vraceny do technologického procesu, nebo využívány v mí- chacím centru (MCP) pro výrobu deponátu. Projekt komplexní obnovy v části vodního hospo- dářství respektuje požadavek provozovatele na dodržení vyrovnané bilance vod a na zefektivnění vodního hospodářství ETU II. Aby došlo k požado- vanému vyrovnání bilancí vod, bylo nutné posta- vit v prostoru elektrárny nové stavební objekty vy- bavené vhodnou technologií. DC 28 - VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Čiřicí stanice surové vody Čiřicí stanice surové vody pro doplňování do chladicího okruhu o výkonu 2 × 1 200 m3 / hod. se skládá ze dvou čiřicích reaktorů typu Akcelerator. Čiřicí reaktory jsou venkovní poloza- puštěné železobetonové válcové nádrže. Plášť či- řiče tvoří železobetonové (ŽB) konstrukce s osa- zením speciálních prvků při betonáži. Vnitřní vestavba je provedena z oceli tř. 11 s ochranným nátěrem odolným mediu. Pro umístění čiřicích re- aktorů byly realizovány základové betonové desky. Spodní stavba dávkovací stanice je ŽB kon- strukce s chemicky odolnými obklady a nátěry. Svrchní stavba je zděná s lehkou plochou stře- chou též s chemicky odolnými obklady a nátěry. Funkce zařízení Voda s nadávkovanými chemikáliemi je při- váděna do centrální vtokové komory čiřiče vstup- ními tryskami. V čiřiči přichází do kontaktu s ka- lem, který uvnitř cirkuluje pomocí pomaluběžné- ho míchadla. Z komory prochází vnější plášťovou sekcí a jako hrubě odsazená vstupuje do oblasti separace, kde dochází k oddělení nejjemnějších suspenzí. Vyčiřená voda odtéká do sběrného žla- bu a dále do sací jímky v čerpací stanici chladicí vody. Přebytek kalu je shromažďován v kalovém zahušťovači a řízeně vypouštěn mimo čiřič. Dávkování chemikálií, nádrže (rozpouštěcí, skladovací), dávkovací a stáčecí čerpadla, elek- trorozvodna, veškerá potřebná hygienická zaříze- ní a zařízení pro bezpečnost práce jsou umístěna v objektu dávkovací stanice. Komplexní obnova vodního hospodářství Elektrárny Tušimice II V rámci komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II (ETU II) o výkonu 4 x 200 MWe sdružení firem VA TECH WABAG Brno spol. s r.o. – SMP CZ, a.s. za- hájilo práce na první etapě této obnovy v roce 2007 v rozsahu obchodního balíčku č. 04 (OB 04) – vodní hospodářství. Tento obchodní balíček se skládá ze čtyř dílčích celků – DC 28, DC 12, DC 11, DC 10. Princip funkce čiřiče typu Akcelerator Pohled na vodní hospodářství ObnovaTušimiceII

41 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Kaly jsou odváděny do jímky neagresívních odpadů 1 000 m3 k dalšímu zpracování. Tento typ čiřiče vyniká minimálními požadavky na údrž- bu a kvalitativní stálostí upravené vody při mění- cích se parametrech na vstupu (nárazové stavy při vysokém vnosu nerozpuštěných látek – bouř- ky, jarní tání apod.). Záchytná jímka 1 000 m3 Jímka neagresívních vod 1 000 m3 je tvořena jednou otevřenou vertikální válcovou železobeto- novou nádrží ø 15 m s kuželovým dnem. Nádrž má konstrukční výšku 5 m a je částečně zapuštěná do okolního terénu. Nádrž je vybavena rotačním pří- hradovým míchadlem s lanovým pohonem. Funkce zařízení Nádrž slouží jako provozní i záchytná. Odloučený kal z čiřičů, prací vody z filtrů boční filt- race věžového chladícího okruhu a prací vody z filtrace odsiřovacích jednotek jsou přivedeny do jímky, obsah nádrže je kontinuálně promícháván rotačním míchadlem. Sedimenty na dně jsou shrnovány rotačním shrabovačem, vířeny cirku- lačním vodním systémem a odčerpávány ze stře- du nádrže kalovými čerpadly, umístěnými ve spo- lečné čerpací stanici. Vody z jímky jdou do zahušťo- vače. Zahušťovač kalů Zahušťovací reaktor je venkovní ŽB válcová nádrž o ø 8 m a celkové výšce 9,5 m s trychtýřo- vitým dnem. Je vybudována na základu, který tvoří železobetonová deska kruhového tvaru s os- mi betonovými sloupy po obvodu. Stěny nádrže jsou svislé, tloušťky 250 mm. Válcová plocha je složena z krátkých rovinných stěn. Dno tloušťky 350 mm je spádováno do středu nádrže, kde je podporováno středovým dříkem válcového tvaru o průměru 2 500 mm. Betonáž jednotlivých částí stavby probíhala ve 4 etapách umožňujících ply- nulou výstavbu. Jednotlivé části konstrukcí byly od sebe odděleny pracovními spárami. V první fázi byla provedena betonáž středové- hodříkuzbetonuC30/37(XA2-CI0,20-Dmax22-S3) o průměru 2 500 mm. Betonáž byla provedena po úroveň dna nádrže. Současně byla osazena ko- tevní deska pro kotvení ložiska. Ve druhé fázi byla těsně nade dnem nádrže osazena průchodka pro odtok DN 200 mm a vybetonována kruhová try- chtýřovitá deska o tloušťce 350 mm z betonu C30/37 (XA2-CI 0,20-Dmax22-S2) přecházející z horního líce dříku, která je po obvodě uložena na osmi železobetonových sloupech. Ve třetí fázi be- tonáže konstrukce byly zhotoveny monolitické ŽB svislé stěny z betonu C30/37 (XA2-CI 0,20- Dmax22-S3), navazující na obvod kruhové desky. Tloušťka stěny činí 250 mm. Pracovní spára byla umístěna v polovině výšky stěny, tj. 3 271 mm od hrany kruhové desky. Ve čtvrté fázi byla dobetono- vána svislá stěna do konečné výšky 6 542 mm. Pro bednění bylo použito systémové bedně- ní. Pracovní spáry a průchodky byly ošetřeny ben- tonitovým páskem. Betonová směs byla ukládá- na ve vrstvách max. 300 mm za stálého hutnění ponornými vibrátory. Funkce zařízení Kal natéká trubkou shora do středového uklidňovacího válce. Kalové částice klesají usa- zovacím prostorem ke dnu zahušťovače, zatímco uvolněná kalová voda protiproudně stoupá k pře- livovému žlabu. Přepadový žlab s nastavitelnou přelivovou hranou je vytvořen na obvodovém plášti. Ve spodní části nádrže se otáčí pozvolna svislý rošt příhradového míchadla a prořezáváním kalu uvolňuje kalovou vodu k hladině. Ramena příhradového míchadla, pohybují- cího se nad dnem, jsou opatřena soustavou šik- mých radlic pro posun kalu do středové části opatřené výstupním hrdlem. Shrabovací rame- na zajistí rovnoměrný pohyb kapaliny a příhod- né podmínky pro shlukování částic a jejich od- sazování. Ze spodní části nádrže je zahuštěný kal pe- riodicky gravitačně vypouštěn do zásobní nádrže 4 000 m3 . Kalová voda je gravitačně odváděna do sběrné nádrže umístěné v čerpací stanici a odtud čerpána do čiřičů k dalšímu využití. Záchytná jímka 4 000 m3 Jímka agresivních vod 4 000 m3 je tvořena třemi otevřenými vertikálními válcovými železo- betonovými nádržemi ø 18 m s kuželovým dnem. Nádrže mající konstrukční výšku 5 m jsou částeč- ně zapuštěné do okolního terénu. Funkce zařízení Do sběrnice jímky jdou z provozů agresivní vody, z nichž některé jsou předfiltrovány od hru- bých mechanických nečistot zavedením do ba- grovacích jímek. Každá nádrž je vybavena rotač- ním příhradovým míchadlem (shrabovačem) s la- novým pohonem. Sedimenty na dně každé nádrže jsou shrnovány tímto shrabovačem, vířeny cirku- lačním vodním systémem a odčerpávány ze stře- du nádrže kalovými čerpadly, umístěnými ve spo- lečné čerpací stanici. Filtrace kalové vody z vodního hospodářství K odstraňování mechanických nečistot z ka- lové vody, dopravované z vodního hospodářství na vlhčení popílku do míchacího centra popílku, je použit tlakový automatický samočisticí filtr Dango Dienenthal. Automatický samočisticí filtr využívá k filtraci i k čištění síta provozního tlaku média v potrubí. Proces filtrace je kontinuální, a není proto třeba zdvojování filtračních jedno- tek jako u klasického provedení. Proti jiným ře- šením má hlavní výhodu ve velké filtrační ploše, účinnosti čištění síta a možnosti nátoku hrubých nečistot až do velikosti 20 mm. Odvod nečistot z filtru (periodický) je zaveden potrubím přímo do deponátu připraveného v MCP. Čerpací stanice a čerpadla (dopravní, cirku- lační, ostatní) Spodní stavba objektu čerpací stanice je tvořena suchou jímkou se dnem zapuštěným cca 6 m pod úroveň terénu. Na železobetonových zá- kladech jsou umístěna horizontální čerpadla. Sběrny, rozdělovače a potrubní propojení jsou většinou umístěny na stěně. Nadzemní část ob- jektu tvoří ocelový skelet s lehkým opláštěním a zastřešením. Funkce zařízení Čerpadla vodního hospodářství (procesní i cirkulační) jsou umístěna v objektu společné čerpací stanice. Tato čerpací stanice je společná pro obsluhu záchytné jímky neagresivních vod (jedna nádrž 1 000 m3 ) i záchytnou jímku agre- sivních vod (3 nádrže, celkem 4 000 m3 – čer- padla). Čerpadla jsou horizontální kalová, pohá- něná elektrickým pohonem s řízením otáček fre- kvenčním měničem. Bagrovací stanice 23, 24 Stávající objekt čerpací stanice zůstal z hle- diska stavební koncepce zachován. Stanice je Technologické nádrže ObnovaTušimiceII

42 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | tvořena jednolodním železobetonovým skeletem s vyzdívkami s osovým rozpětím 12,0 m a 4 mo- duly po 6,0 m, tj. systémovou délkou 24,0 m. V podzemní železobetonové části jsou sériově řa- zené bagrovací jímky 70 a 35 m3 se spádovými výplňovými betonovými konstrukcemi, havarijní akumulační jímka 320 m3 a dělená strojovna čerpadel. Podzemní podlaží je na kótě –6,5 m. Ve strojovně bagrovací stanice jsou osazena: dvě bagrovací čerpadla pro vracení usaze- ných nerozpustných látek zpět do vyhrnova- če kotle s těmito parametry: • jmenovitávýtlačnávýška-min.25mv.sl. • jmenovitý průtok - 835 l/min. • průchodnost (čerpané zrno) - min. 15mm dvě čerpadla znečištěných vod pro přečerpá- ní do jímky 4 000 m3 s těmito parametry: • jmenovitávýtlačnávýška-min.45mv.sl. • jmenovitý průtok 1 200 l/min. Z vyrovnávací přepadové jímky jsou osazena: dvě čerpadla pro přečerpání čistých odpad- ních vod do věžového chladícího okruhu s tě- mito parametry: • jmenovitávýtlačnávýška-min.25mv.sl. • jmenovitý průtok - 7 500 l/min. Funkce zařízení, související technologie Znečištěné odpadní vody z kotelny (přepady vynašečů, úkapy, oplachy, atd.) jsou přiváděny stávajícím kanálem do bagrovací čerpací jímky č. 1 o objemu 75 m3 . Částice strusky nebo ne- prohořeného uhlí, unášené vodou, v jímce sedi- mentují a za spolupůsobení sacího efektu bagro- vacího čerpadla jsou transportovány do vodních uzávěrů kotlů. Základním cílem tohoto řešení je zbavit od- padní vody z kotelny usaditelných částic a ty pak odstraňovat spolu se struskou z vynašečů systémem dopravy vedlejších energetických pro- duktů (VEP). Znečištěná voda je využívána v cir- kulačním okruhu ke zpětnému unášení dalších částic do bagrovací jímky. Okruh musí být konti- nuálně doplňován o vodu vázanou na strusku transportovanou z vynašečů. Nadbilanční vody (při přítocích přesahujících výkon bagrovacího čerpadla) jsou zčásti akumu- lovány v jímce č. 1, po usazení hrubších nečistot přepadávají do jímky č. 2, odkud jsou čerpány do záchytné jímky odpadních vod o objemu 4 000 m3 . Vody oteplené jsou soustřeďovány a po vychlazo- vání zavedeny do vyrovnávací jímky, odkud jsou přečerpávány do vratných řádů chladicí vody ve strojovně. Na rozdíl od DC 28 vodní hospodářství, kde až na objekt bagrovací stanice 23, 24 byly všechny další objekty nově vybudovány a osaze- ny novou technologií, obsahem dodávky ostat- ních DC OB 04 bylo zčásti provedení oprav a re- konstrukce stávajících strojů a zařízení a zčásti dodávka nového zařízení. Opravy a rekonstrukce jsou mnohdy daleko náročnější na volbu techno- logií provádění a na organizaci práce než dodáv- ky zařízení nových. Toto pravidlo potvrdily zejmé- na rekonstrukce chemických a neutralizačních nádrží, na které jsou z hlediska provozování kla- deny mimořádné nároky. DC 12 - CHEMICKÁ ÚPRAVA VODY (CHÚV) CHÚV zajišťuje zejména výrobu vody požado- vané kvality pro potřeby ETU II. Chemická úprav- na vody vyrábí z předčištěné a vyčiřené říční vody demineralizovanou vodu pro napájení kotlů. Demivoda je pro potřeby elektrárny uložena v de- minádržích. Odpady z CHÚV jsou svedeny do ne- utralizačních nádrží. Součástí této technologie je také sklad zásobních nádrží chemikálií. Opravy zásobních nádrží skladů chemikálií Ve skladu chemikálií byla u pěti z devíti oce- lových nádrží o objemu od 2,25 m3 do 80 m3 pro- vedena celková oprava a čtyři nádrže byly vymě- něny za nové. Vzhledem k zajištění provozu ETU II byla dodávka díla rozdělena na dvě etapy. První obsahovala rekonstrukci stávajících zásobních nádrží, druhá etapa výměnu starých zásobních nádrží za nádrže nové. Opraveny byly dvě zásobní nádrže na HCl o objemu 80 m3 , zásobní nádrž na NH4OH o obje- mu 80 m3 a dvě zásobní nádrže na Fe2(SO4)3 o objemu 16 m3 . S ohledem na dosažení kvalitativních para- metrů byly nádrže demontovány a následně zre- konstruovány. U všech nádrží bylo opraveno je- jich uložení, vnitřní pogumování bylo vyměněno ze 100 %, opraveny byly ze 100 % vnější nátěry včetně barevného značení a popisu. Nová tepel- ná izolace včetně opláštění byla navíc provedena u zásobní nádrže NH4OH. Ve druhé etapě byly dodány a zprovozněny nové zásobní nádrže na NaOH a na Fe2(SO4)3 a na HCl, všechny tři o objemu 80 m3 a jedna nádrž NH4 OH o objemu 24 m3 . Opravy neutralizačních nádrží Tři neutralizační nádrže, každá o průměru 3,5 m, výšce 17,78 m a o objemu 157 m3 , byly kompletně zrekonstruovány. Na rozdíl od oprav zásobních nádrží skladu chemikálií probíhala re- konstrukce bez demontáže nádrží. Postup re- spektoval požadavek na provozování vždy dvou nádrží pro zajištění fungování technologií v rámci CHÚV ETU II. U všech neutralizačních nádrží byla ze 100 % provedena protikorozní ochrana (PKO) - vnější nátěr, izolace a oplechování včetně barevného označení a popisu, zcela byl zrekonstruován vnitřní povrch nádrže provedením 100% PKO. Podle požadavků investora a generálního doda- vatele musí vnitřní nátěr neutralizačních nádrží odolávat PH 2 – 11. Rekonstrukcevnitřníchnátěrůbylanáročná.Po zvolení vhodného systému byl vypracován Technologický postup provádění PKO interiéru ne- utralizační nádrže. Uvnitř nádrže vyrostlo lešení a vnitřní povrch byl zbaven ostrých a hlubokých vru- bů. Případné důlky a krátery byly pozvolně otevřeny, abytryskáníanátěrmohlypřiaplikaciproniknoutdo celého prostoru. Následně byl povrch otryskán. Uvnitř nádrže byla na začátku prací zhotovena kontrolní plocha (KP) podle ČSN EN ISO 12944-7. O této ploše byl proveden zápis do formuláře o KP podleČSNENISO12944-8.Současněbylkekon- trolním účelům v prostoru interiéru nádrže zavěšen plech o rozměrech 300 × 300 mm a tloušťce 5 mm. Na tomto vzorku byl aplikován celý systém a byl vytvrzen v podmínkách nádrže. Čerpací stanice ObnovaTušimiceII

43 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Complete reconstruction of water management of the Power Plant Tušimice II Within the complete reconstruction of Power Plant Tušimice II with the output of 4 x 200 MWe, the consortium of companies VA TECH WABAG Brno spol. s r.o. – SMP CZ, a.s. commenced the works on the first stage of this reconstruction in 2007 within the scope of the business package No. 04 – water management. The business package consists of 4 partial sections – DC 28, DC 12, DC 11, DC 10. This article describes mainly section DC 28 – Water management which was supplied as a technological unit and its supply is a significant participation of SMP CZ branch 82, Division 8 Industrial structures. Nátěry byly ve všech vrstvách provedeny nej- prve na stěnách a stropu a po provedení inspek- ce (včetně testu bezpórovitosti) a předání byla opatrně provedena demontáž lešení. Potom byly provedeny nátěry dna a prvního lubu. Po provede- níinspekceatestubezpórovitostibylazákazníkovi, resp. generálnímu dodavateli předána i tato část, a tím i celá PKO interiéru neutralizační nádrže. Opravy deminádrží Stávající deminádrž byla nahrazena nerezo- vou o průměru 9,0 m, výšce 15,0 m a objemu 810 m3 . Montáž nádrže na demivodu byla prove- dena v několika etapách. V první etapě byla pro- vedena montáž dna. Na předem připravený zá- klad a nerezový rošt byly pomocí autojeřábu roz- neseny díly dna a následně sestehovány. Ve druhé etapě byla provedena montáž stře- chy. Na dno byla narýsována kružnice o průměru nádržeapodletétokružnicebylnamontovánprste- nec šířky 375 mm. Do středu nádrže byl umístěn středový kruh. Pomocí autojeřábu byly nastehová- ny jednotlivé segmenty střechy a průlez. Střecha byla svařena metodou Metal Inert Gas (MIG). Po svařeníbylastřechaodloženanaplochuvedlenád- rže. Třetí etapou byla montáž pláště nádrže. Podle kružnice byl sestaven druhý prstenec šířky 1 500 mm, na který byla přenesena střecha nádrže. Druhý prstenec byl rovněž svařen metodou MIG. Z vnitřní strany pláště byly postaveny šrou- bové zvedáky, jejichž pomocí byl hotový díl nád- rže zvednut o 1 500 mm. Na nádrž byl pomocí otočného ramene nastehován a zavařen další prstenec. Tímto způsobem byla sestavena celá nádrž. Nádrž byla opatřena příslušnými hrdly a průlezem. V průběhu montáže probíhaly vizuální a kapilární zkoušky těsnosti a bylo provedeno še- st snímků RTG T svarů. Po smontování byla nádrž zateplena a opláštěna. Bloková úprava kondenzátu Nedílnou součástí komplexní obnovy elekt- rárny je úprava kondenzátu, která umožňuje kon- tinuálně upravovat (čistit) vodu parovodního okruhu. V prostoru hlavního výrobního bloku rea- lizovala firma Wabag montáž technologického zařízení úpravy kondenzátu (BÚK) pro blok č. 23 a 24. V podstatě se jedná o vybudování a dodání nových BÚK sestávajících z dvoukomorových směsných filtrů s externí regenerací, včetně čer- padel a veškerého příslušenství. Totéž bude zrea- lizováno pro bloky č. 21 a 22 II. etapě. Dávkování kyslíku Pro zlepšení antikorozních vlastností potrubí zařízení je do napájecí vody dávkován plynný kyslík. V rámci KO ETU II bylo dodáno a nainsta- lováno nové zařízení pro dávkování plynného kys- líku do vodního okruhu. DC 11 - ČERPACÍ STANICE SUROVÉ VODY Stanice je vybudována na levém břehu Ohře a je určena pro čerpání surové vody pro ETU II. Voda je přiváděna kanálem do sací jímky čerpa- del. Čerpadla surové vody přečerpávají vodu vý- tlačnými řády do vodojemu ETU II. V rámci dodáv- ky se jednalo o drobnou výměnu zařízení, tzn. ka- lových čerpadel, potrubí a spojovacího materiálu. DC 10 - ČERPACÍ STANICE CHLADÍCÍ VODY Tato stanice zajišťuje chladící vodu pro kon- denzátory čtyř turbín o výkonu 4 × 200 MWe. Samostatnou část čerpací stanice tvoří tzv. po- žární čerpací stanice. Výstup z požární stanice je proveden nízkotlakým a vysokotlakým řádem. Nízkotlaký řád je provozován s tlakem 0,5 MPa a zajišťuje venkovní rozvod požární vody. Vysokotlaký řád je provozován s tlakem 0,9 MPa a zajišťuje rozvod požární vody pro výrobní bloky. V prostoru objektu čerpací stanice chladící vody byla v I. etapě zrekonstruována dvě regulační čer- padla 6-DR-35 vertikálního provedení (druhá dvě jsou předmětem II. etapy) a vyměněna všechna čerpadla požární vody typu 80-CVEV-200 a 200- CVEV-350, včetně příslušenství. Závěr Ukončením montáže díla začalo uvádění do provozu, které probíhá po etapách. Úspěšně skončilo předkomplexní vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a v současné době probíhají kom- plexní zkoušky díla na blocích č. 23 a 24. První etapa Komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II se blíží ke svému konci. Připravujeme dokumentaci skutečného provedení KO ETU II, I. etapy. Nic ne- nasvědčuje tomu, že by cíle, se kterými Sdružení Wabag – SMP CZ práce provádělo, nebyly splně- ny. Nyní je v plném proudu příprava na zahájení II. etapy KO ETU II. Pavel Cihlář, cihlarp@smp.cz SMP CZ, a.s. Chemická úpravna vody ObnovaTušimiceII КомплекснаяреконструкцияводногохозяйстваэлектростанцииТушимице-II ВрамкахкомплекснойреконструкцииэлектростанцииТушимице-IIмощностью4x200MВтассоциацияфирмООО„VATECHWABAGBrno“–AO„SMPCZ“ началаработунапервомэтапеэтойреконструкциив2007годувобъемекоммерческогопроекта№04–„Водноехозяйство“.Коммерческийпроект состоит из четырех частей – DC 28, DC 12, DC 11, DC 10. В этой статье, главным образом, описана часть DC 28 – „Водное хозяйство“, которая поставляется в качестве технологического блока. Существенную роль в его поставке сыграл филиал 82, дивизия 8 „SMP CZ“ – „Промышленные постройки“.

44 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Chladicí věže byly postaveny v 70. letech mi- nulého století a během provozu prošly běžnou i generální údržbou. Nicméně pro potřeby kom- plexní obnovy elektrárny bylo rozhodnuto o jejich úplné modernizaci a především o tom, že do dvou věží budou zaústěny potrubí odsířených spalin. Do chladicí věže číslo 3 z bloků 23 a 24 a do chladicí věže číslo 1 z bloků 21 a 22. Do první etapy prací, která nyní končí a prochází uváděním do provozu, patří rekonstrukce chladicích věží číslo 23 a 24. Úplná rekonstrukce chladicích vě- ží v sobě zahrnovala tyto činnosti: Demontáž stávající chladící technologie. Rekonstrukce chladicí věže začala stavbou manipulačního prostorového lešení u vstupu do věže. Horní pracovní plošina je na úrovni vstupních oválných dveří. Kromě vynášení materiálů přes pracovní plošinu je s velkou výhodou využíváno dopravních transportérů, a to zájmena pro vynese- ní starých bloků chladicí výplně. Velkou pomocí je pak nasazení stroje, který lisuje staré bloky do ba- líků, a snižuje tak podstatně nároky na dopravu odpadu na skládku. Z chladicí věže se postupně demontuje a vynese k uložení na skládku veškerá stávající chladicí technologie, konstrukce eliminá- torů, rozvody vody a chladicí systém. Snesení stávající nosné prefabrikované konstrukce vestavby a dočasný vjezd do chladicí věže. Demontáž, snesení stávající prefa vestavby se provádí strojně hydraulickými nůžkami na ba- grovém pásovém podvozku. Před zahájením strojní demolice je nutné provést dočasný vjezd do věže, který umožní vjezd na úroveň stávajícího dna. Celkové řešení dočasného vjezdu musí umožňovat bezpečný vjezd dlouhých návěsů s prefabrikáty a těžké montážní techniky. Drcení vybouraných betonových konstrukcí se sice provádí, ale komerční využití vzniklého recyklátu je velmi omezené, a to z důvodu obsa- hu síranových solí z úpravy chladicí vody. Většina podrcené železobetonové konstrukce je proto uložena na skládce odpadů (Likvidace všech od- padů byla provedena na skládce Tušimice s vel- mi příznivou dopravní vzdáleností. V chladících věžích ETU II již nebyl žádný azbestový materiál.). Nádrž ochlazené vody - sanace a stavební úpravy Po kompletním snesení prefa vestavby se přistoupilo ke stavebním úpravám dna nádrže ochlazené vody. Dno se opatřilo novou izolací z geotextilie a svařované folie Sika Tunel 9,6. Navržená ochranná železobetonová deska tloušť- ky 80 mm nemá statickou funkci nové desky dna. Chrání pouze nově provedenou izolaci nádrže. Betonáž nové desky proběhla po smršťovacích pruzích. Stěny nádrže se sanovaly běžným postupem, v podstatě shodným pro všechny stávající železo- betonové konstrukce. Stěny byly otryskány abra- zivem (nebo vysokotlakým vodním paprskem), obnažená výztuž byla odsekána lehkými pneu- matickými kladivy a otryskána suchým abrazi- vem. Ochranný materiál použitý na obnaženou výztuž je Sika Top Armatec 110. Repofilace byly realizovány většinou ručním způsobem, jako sa- nační byla použita malta Sika Rep. Stěny nádrže byly finalizovány hydroizolační stěrkou Sika Top 109 ElastoCem. Dno nádrže nebylo stěrkováno, aleopatřenoochrannýmnátěremSikaInertolPoxitar. Nová prefa vestavba nesoucí chladicí systém Dodávka a montáž nové prefa vestavby byla jedním z charakteristických rysů celé moderniza- ce. Původní radiální uspořádání prefa vestavby, které bylo tvořeno identickými výsečemi kolem jednoho výtlačného kanálu, bylo vyprojektováno na pravoúhlé uspořádání prefabrikované kon- strukce a byly postaveny dva nové výtlačné kaná- ly. Svislými výtlačnými kanály je do chladicí věže přiváděna oteplená voda a na kanály navazují di- stribuční železobetonové žlaby jako páteřní roz- vod nad půdorysem chladicí technologie. Prvky nosné prefa vestavby byly smíšené, jednak vyrobené s měkkou výztuží a dále prvky předpínané. Železobetonové sloupy se montova- ly do patek s kalichem, přičemž v kalichu patky se vyrovnávají spádové poměry dna nádrže. Sloupy nesou dvě úrovně předepnutých průvlaků, na kterých jsou umístěny dvě úrovně systémových předepnutých trámků. Jedna úroveň nese nere- zovou konstrukci pro bloky chladicí výplně, na druhé úrovni trámků jsou zavěšeny roury pracov- ního potrubí rozvodu vody ve věži a nerezová kon- strukce eliminátorů únosu kapek. Žlabové sloupy pak podpírají systém rozvod- ných železobetonových žlabů, do kterých je zaús- těno pracovní potrubí rozvodu vody. Dodavatelem většiny prvků byla firma Prefa Chvaletice. Prefa vestavba byla montována kolo- vými jeřáby s nosností do 40 tun. Prvky s měkkou výztuží byly vyrobeny z betonové směsi splňující parametr XA2, prvky předpjaté byly dodatečně opatřeny bariérovým nátěrem SIKA Icosit 2406, aby byla zaručena dlouhodobá odolnost proti kondciované chladicí vodě. Úplná rekonstrukce chladicích věží v rámci Komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II Elektrárna Tušimice II má celkem čtyři chladicí věže s přirozeným tahem typu Iterson výšky 100 m. V rámci komplexní obnovy celé elektrárny budou chladicí věže rekonstruovány. Ve výběrovém řízení se projektantem a dodavatelem obchodního balíčku číslo 12 – Chladicí věže stala firma REKO PRAHA, a.s. Parametr Symbol Jednotka Hodnota Celkový chladicí výkon W MWt 241 Základní objemový průtok Q m3 /hod 22 320 Teplota ochlazené vody t2 °C 19,5 Při teplotě suchého vzduchu ta °C 15 Při relativní vlhkosti Φ % 70 Návrhové parametry modernizované chladicí věže Hydraulické nůžky na pásovém rýpadle ObnovaTušimiceII Zahájení demolice ̶ vystřižení páru šikmých konstrukcí

45 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Nové výtlačné kanály Dva nové výtlačné vertikální kanály s vnitřním průřezem 2 × 2 m jsou železobetonové, založené plošně na nové desce pod úrovní dna nádrže. Oba kanály jsou dilatované od nové ochranné desky na dně nádrže, přičemž nová svařovaná izolace podchází pod celou spodní stavbou nových kaná- lů. Kanály jsou masivní dominantou, obklopeny novou prefa vestavbou. Jsou zakončeny mohut- nou rozlivnou hlavou, do každé z nich jsou zaústě- ny čtyři železobetonové kanály rozvodu vody. Oprava tahové skořepiny Tahový komín prošel rozsáhlým sanačním zásahem a spolu s nádrží je konstrukcí, která mu- sí splnit požadavek další technické životnosti plá- nované na 40 let. Princip sanačního zásahu je shodný s tím, který byl popsán u stěn nádrže och- lazené vody. Reprofilace poruch však byla prová- děna s převahou stříkaného betonu. Zásadním krokem při sanaci vnitřního pláště byla aplikace egalizační stěrky SIKA Icoment 520, nanášené na celý povrch vnitřního pláště stříkáním. Cílem egalizace je vytvoření co nejdokonalej- šího podkladu pro vnitřní bariérový epoxidový ná- těr. Egalizace vyplní lunkry a překryje ostré nerov- nosti zejména od původního deskového bednění tahového komína. Spotřeba stěrky činí 6 kg/m2 a její tloušťka je v průměru 3 mm. Sika Icoment 520 je high-tech sanační materiál s velkou při- lnavostí k podkladu. Použití egalizovaného pod- kladu je technickou podmínkou pro dosažení ta- kové ochrany pláště věže, aby do ní mohly být za- ústěny odsířené spaliny. Na venkovním plášti probíhá egalizace pouze lokálně. Opravené povrchy tahového ko- mína byly finalizovány bariérovými nátěry Sika Icosit 2406 pro vnitřní plášť, v horní třetině pak posílený materiálem Sikafloor 353 proti účinkům UV záření. Vnitřní nátěr má vysoký difuzní odpor. Venkovní plášť je opatřen nátěrem Sikagard 680 S, kde difuzní odpor je naopak velmi malý. Zřízení prostupu pro kouřovod v plášti chladící věže a kouřovod čistých spalin. Pro zaústění kouřovodu odsířených spalin do chladicí věže je nutné vytvořit prostup ve stávající skořepině, který lze geometricky definovat jako průnik horizontální válcové plochy o průměru 8 m a rotačního hyperboloidu skořepiny tahového ko- mína chladící věže. Před vlastním vybouráním Prostup pro kouřovod v tahové skořepině chladicí věže Letecký pohled na rekonstruované věže č. 23 a 24 KO ETU II se zaústěním odsíření do věže 23 KO ETU II ̶ montáž eliminátorů a kouřovod čistých spalin Výtlačný kanál, prefa vestavba a ocelová konstrukce pro kouřovod ObnovaTušimiceII

46 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | otvoru pro kouřovod je skořepina zesílena ze stra- ny vnějšího líce přibetonovaným železobetono- vým prstencem, který bude se skořepinou pláště spojen pomocí chemických kotev a předpjatých svorníků. V průběhu vlastního vybourání otvoru, které bylo realizováno vyjmutím částí skořepiny uvnitř předpjatého prstence v postupných kro- cích, se měřila odezva nosné konstrukce pláště tahového komína. Vlepování výztuže a vrtání otvorů pro kotvy se provádělo z lávek zavěšených na koruně věže ze strany vnitřního pláště. Na ven- kovním plášti bylo postaveno trubkové lešení až k horní úrovni prostupu. Osa prostupu se nachází na kotě + 21,80 m. Vyřezání otvoru provedl od- borný subdodavatel speciálními pilami s tím, že vyřezané kusy byly snášeny jeřábem. Ve středu vyrostly železobetonové patky, kte- ré nesou ocelovou konstrukci podpírající kouřo- vod čistých spalin. V průběhu montáže kouřovo- du byla u pláště umístěna ještě dočasná podpě- ra a po skončení montáže kouřovodu byla odstra- něna. Dodavatelem odsíření je rakouská firma AE&E Austria. Chladicí systém a chladicí vestavba Požadavek na teplotu ochlazené vody je velmi náročný. Celková výška chladicí výplně byla na- vržena 2,0 m. Spodní vrstvu tvoří chladicí bloky typu REKO 25 s rovným kanálem se snahou mini- malizovat zanášení chladicí výplně nečistotami, které je kromě nečistot v chladicí vodě způsobo- váno nasáváním nečistot z okolí věže. Dále následuje 1,5 m vysoká vrstva bloků typu REKO 20. Vrstva bloků chladicí výplně je nesena roš- tem z nerezové oceli. Nad chladicím systémem je voda rozstřiko- vaná několika tisíci trysek typu REKO. Chladicí vestavba je na celém půdorysu zakryta eliminá- tory únosu kapek aerodynamického tvaru. Poprvé v České republice byla pro celou nosnou konstrukci eliminátorů použita nerezová ocel (dříve se tato konstrukce prováděla ze dřeva). Celá chladicí vestavba je řešena tak, aby po do- bu její životnosti nebylo nutné provádět generál- ní opravu. Ta se dříve prováděla zpravidla po 15 letech, kdy skončila technická životnost dřevě- ných prvků (rošt pod chladicí výplní a konstrukce eliminátorů). Ochrana chladicí věže v zimním provozu. V zimním provozu je potřeba zabránit vzniku námrazy na chladicí vestavbě, aby vlivem váhy ledu nedošlo k jejímu poškození a stržení bloků vestavby do nádrže ochlazené vody. Pro tento účeljevěž vybavenazimnímostřikem.Perforované potrubí je vedeno po celém obvodu nad nasáva- cím otvorem věže. Nasávací otvor vytváří obvodo- vé šikmé sloupy nesoucí tahový komín. Při uvedení zimního ostřiku do funkce se na- sávací otvor překryje masivní vodní clonou, která brání vstupu chladného vzduchu do věže a ten je navíc ohříván chladicí vodou. Aby vodní clona by- la dostatečně masivní, je nutno v její prospěch převést dostatečný hydraulický průtok. Obvodové potrubí nad nasávacím otvorem je zásobováno čtyřmi samostatnými větvemi. Zásobovací potrubí je zavěšeno těsně pod spod- ní hranou chladicí vestavby a voda je do potrubí vpouštěna přes provozní armatury DN 500, které jsou dálkově ovládány operátorem z velína elekt- rárny. Otevřením armatur poklesne voda v distri- bučních žlabech a středová zóna věže zůstane bez zavodnění, jelikož clonící stěny v rozlivné hla- vě stoupacích kanálů zabrání nátoku vody do středu věže. Hydraulické zatížení patřící středové zóně chladicí věže se tímto převede ve prospěch zimního ostřiku. Závěr Celková rekonstrukce chladicí věže byla pro- jektována a realizována tak, aby výstupem bylo moderní zařízení dosahující parametrů určených zákazníkem s technickou životností plánovanou na 30 let. Po 15 letech provozu je plánována běž- ná oprava zařízení, která by měla zahrnovat ob- novu vrchní vrstvy bariérových nátěrů tahové sko- řepiny a vyčištění chladicí vestavby. Předmětem opravy by však neměly být žádné nosné kon- strukce nově zabudované do věže. Ing. Vladislav Grebík, REKO PRAHA, a.s. REKO PRAHA, a.s. Společnost REKO PRAHA, a.s., působí na českém stavebním trhu 15 let. Kromě hlavní speciali- zace, kterou je výstavba a opravy chladicích věží všech typů, je společnost známá jako osvěd- čený dodavatel železobetonových konstrukcí. Mezi nimi vyniká množstvím úspěšných realizací železobetonových základů pro obří lisovací stroje. Další významnou specializací firmy jsou do- dávky investičních celků pro obor sladovnictví. V poslední době firma v tuzemsku působila jako generální projektant a generální dodavatel při výstavbě tří sladovnických hvozdů (sladovny Nymburk, Kroměříž a Hodonice). Hvozd je tvořen nosnou železobetonovou konstrukcí hvozdu a přilehlé strojovny. Vzduch je ve hvozdu rozváděn sestavou šachet a kanálů. Povrchy místností hvozdu a kanálů jsou pokrývány tepelnou izolací, na které jsou vrstveny speciální stěrky podle účelů místnosti. Hlavním technickým problémem je v tomto případě odolnost povrchů proti cy- klickému tepelnému zatížení. Complete reconstruction of cooling towers within Complete reconstruction of Power Plant Tušimice Power Plant Tušimice II has a total of four cooling towers with natural draught of type Iterson with the height of 100 m. Within the complete reconstruction of the entire power plant, also the cooling towers will be reconstructed. In the tender, the designer and contractor of the business package No. 12 – Cooling towers became REKO PRAHA, a.s. complete reconstruction of cooling towers included several activities which are described in this article. Total reconstructionofacoolingtowerwasdesignedandperformedsothattheoutputwasamodernfacilityreachingparametersofdeterminedbytheClientwith technical lifetime planned for 40 years. After 20 years of operation a regular facility maintenance and repair is planned including restoration of the top layer of barrier coating of tension nutshell and cleaning of cooling built-in part. The scope of repair shall not be any bearing structures newly built into the tower. Dvojlískový tandemový hvozd, Sladovna společnosti Sufflet ČR v Hodonicích ObnovaTušimiceII ПолнаяреконструкцияохлаждающихбашенврамкахкомплекснойреконструкцииэлектростанцииТушимице НаэлектростанцииТушимице-IIнаходятсявобщейсложностичетыреохлаждающиебашнивысотой100мсестественнойтягойтипа„Iterson“.Врамках комплексной реконструкции всей электростанции охлаждающие башни тоже будут реконструироваться. В отборочном конкурсе проектировщиком и поставщикомкоммерческогопроекта№12–„Охлаждающиебашни“сталафирмаАО„РЕКОПрага“.Полнаяреконструкцияохлаждающихбашенвключает всебянесколькоработ,которыеописанывэтойстатье.Реконструкциябыласпроектированаиосуществленатак,чтобысовременноеоборудованиена выходе достигалопараметров,установленныхзаказчиком,стехническомсрокомслужбы,рассчитаннымна40лет.Поистечении20летэксплуатации запланирован текущий ремонт оборудования, который должен был бы включать реконструкцию верхнего слоя барьерной покраски корпуса и очистки охлаждающейпостройки.Времонтныеработынебыливключеныновыенесущиеконструкции,встроенныевбашню.

47 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Technická charakteristika a rozsah OB 61 Rekonstrukce vysokotlakého (VT) spojovací- ho potrubí (kritická potrubí) vyžadovala kompletní výměnu potrubních systémů VT parovodů a VT na- pájecí vody, spolu se souvisejícími zařízeními, ja- ko jsou armatury, uložení, izolace atd. Tyto VT po- trubní trasy byly s ohledem na nové parametry, které byly nutné k dosažení vyšší účinnosti, přepo- čítány a následně byly stanoveny nové vnější prů- měry potrubí s odpovídajícími tloušťkami stěn. Použití nových žáropevných materiálů umo- žnilo použít výrazně menší tloušťky stěn, než tomu bylo u původního potrubí. Menší tloušťky stěn umožňují vyšší provozní pružnost, tj. adaptibilitu bloku na změny provozních režimů, především vzhledemknižšímteplotnímnapětímpřizměněte- plotyběhemnajížděníneboodstavováníbloku.Na druhou stranu vysoce legované konstrukční mate- riály vykazují vyšší teplotní roztažnost, což má vliv na vyšší nároky na pohyblivost uložení, především závěsů s relativně krátkými táhly. Oproti původní- mu projektu byl u rekonstruovaného bloku gene- rálním dodavatelem ŠKODA PRAHA Invest uplat- něn požadavek na dimenzování uložení nejen na vlastní hmotnost potrubí, ale také na dyna- mické síly. Proto dceřiná společnost MPSJ spol. s r.o. zkonstruovala a odzkoušela novou řadu objímek, které vykazují pro výrazně vyšší teploty vyšší pohyblivost i zatížitelnost než původní konstrukce, která těmto požadavkům již nevy- hovovala. Veškeré původní VT potrubí bylo zavěšeno na klasických pružinových a kladkových závěsech. Pro nově instalované VT potrubní systémy byly v MPSJ podle výpočtu navrženy a dodány nové konstantní závěsy. Nová konstrukce konstant- ních závěsů se odlišuje od původní především vý- razně nižšími pasivními odpory při pohybu závěsu a dále možností přestavení konstantní síly i po namontování, eventuálně i za provozu elektrárny. Pevnostní výpočet VT potrubních tras a sta- novení základních rozměrů (DN, PN) byly prove- deny podle normy ČSN EN 13480 (Kovová prů- myslová potrubí, část 3). Materiál pro hlavní tlakové části byl navržen podle podmínek PED 97/23 EC a opatřen inspekčním certifiká- tem 3.1. Při výpočtu byla uvažována životnost za- řízení 2 × 105 provozních hodin. Původní potrubní rozvody VT parovodů splňovaly klasickou koncepci vedení. Od hrdla turbíny, pod turbínovým stolem, průchod mezi- strojovnou a v prostoru kotelny vyvedením paro- vodů k jednotlivým vstupním a výstupním komo- rám kotle. Systém potrubí VT napájecí vody byl veden od napájecích čerpadel, které jsou dispo- zičně umístěny ve strojovně, přes dvouvětvové VT ohříváky dále mezistrojovnou až do prostoru ko- telny. Nově navržené potrubní rozvody VT parovo- dů z větší části kopírují původní koncepci vedení parovodů, což umožnilo v maximální míře využít původní prostupy jednotlivými podlažími kotelny a prostupy dělící stěnou mezi kotelnou a mezi- strojovnou. Z toho vyplynuly minimální stavební úpravy stěn a podlaží. V systému potrubí VT napájecí vody byly použ- ity nové jednovětvové VT ohříváky a do systému byl navíc vřazen srážeč páry přehřátí pro VT ohřívák č. 1. Pro toto nové zařízení byla nutná dispoziční úpravanovéhopotrubníhorozvoduVTnapájecívo- dy v prostoru strojovny a mezistrojovny. Realizace vysokotlakého spojovacího potrubí v rámci komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II Jedním z významných dodavatelů, podílejících se na probíhající komplexní obnově Elektrárny Tušimice II, je i Modřanská potrubní, a.s. Realizace za- kázek probíhá ve dvou etapách a společnost má na starosti komplexní dodávku rozdělenou do dvou obchodních balíčků, a to OB 61 Vysokotlaké spo- jovací potrubí – kritické potrubí a OB 6 Ostatní spojovací potrubí. Součástí realizace byly projekční práce, dodávky materiálu včetně výroby ohybů, demontáž dožitého zařízení v elektrárně a montáž nového zařízení. Do rozsahu kontraktu rovněž přísluší zhotovení provizorního potrubí pro prove- dení chemického čištění a profuku bloků a následné zprovoznění dodaného zařízení. Průměr [mm] Tloušťka stěny [mm] Materiál potrubí Přehřátá pára Původní parametry 324 46 15128.9. Nové parametry 273 30 X10CrMoVNb91 Přihřátá pára Původní parametry 521 24 15128.5. Nové parametry 457 12,5 X10CrMoVNb91. Vratná pára Původní parametry 457 16 15110.5. Nové parametry 406,4 12,5 13CrMo4-5. Napájecí voda Původní parametry 324 32 15122.9. Nové parametry 323,9 28 15NiCuMoNb5-6-4. Tabulka porovnání rozměrů původních a nových potrubních systémů Výpočtový model Y-kusu z materiálu X10CrMoVNb91 pro systém přihřáté páry ObnovaTušimiceII

Tradice spojená s profesionalitou • Nejvýznamnější český dodavatel potrubních systémů pro energetiku • Jediný český dodavatel potrubních systémů pro primární okruhy jaderných elektráren • Komplexní dodávky pro energetiku zahrnující projekt, výrobu, dodávku, montáž a uvedení díla do provozu • Dodavatel se 60 lety zkušeností dodávek pro energetiku • Dosud dodáno kompletní spojovací potrubí pro více než 330 elektrárenských bloků o celkovém výkonu přes 50 GW do 30 zemí celého světa • Schopnost dodávek podle ČSN, EN, DIN, ASME, GOST a API Modřanská potrubní, a.s., Komořanská 326/63, Praha 4, obchod@modrany.czwww.modrany.cz

49 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | 04/2009 www.allforpower.cz Technická charakteristika a rozsah obchodní- ho balíčku č. 6 Obchodní balíček označený jako Ostatní spojovací potrubí je rozdělen na dva dílčí celky označované jako DC16 a DC17. Technologie DC16 reprezentuje vnitřní spojovací potrubí, jež zajišťuje transport pracovních médií mezi jednot- livými aparáty uvnitř hlavního výrobního bloku, tedy v prostoru strojovny, mezistrojovny a kotelny všech čtyř 200 MWe bloků. Technologie DC17 re- prezentuje vnější spojovací potrubí, jež zajišťuje transport pracovních médií mezi hlavním výrob- ním blokem a technologickými objekty vně hlav- ního výrobního bloku. Vnější spojovací potrubí je situováno v potrubních kanálech a na nových či modifikovaných ocelových potrubních mostech. Hlavním účelem realizace OB 6 je nahrazení dožitých zařízení novými a realizace potrubních propojení pro zcela nové technologie vyplývající ze změny koncepce řešení jednotlivých moderni- zovaných technologických souborů elektrárny. Projektovaná životnost zařízení je minimálně 25 let při uvažovaném ročním průměrném využití 7 100 hodin. K dopravovaným médiím v rámci technologie OB 6 patří zejména voda, chladicí voda, pára, kondenzát, stlačený vzduch, chemi- kálie, odkaly, hydrosměs a podobně. Podle povahy a parametrů příslušného do- pravovaného média je zvoleno optimální mate- riálové provedení jednotlivých potrubních tras. Pro kovová potrubí bylo použito materiálů splňu- jících požadavky na tzv. Evropské schválení pro materiály, tedy materiálů harmonizovaných. Obecně lze říci, že dodávaná technologie splňuje požadavky zákona č. 22/1997 Sb., NV 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení (97/23/ES) a výrobkové normy ČSN EN 13480 - Kovová průmyslová potrubí. Převážná část realizovaných potrubí je z uhlí- kové oceli v jakosti P235GH použité pro média se zvýšenou teplotou, případně z uhlíkové oceli v ja- kosti P235TR2 použité pro média s teplotou oko- lí. Pro parovody vyšších parametrů navazující na potrubí vratné páry je použito nízkolegované oce- li jakosti 16Mo3. Hlavní a nejdůležitější část OB 6 tvoří blo- kové redukční stanice a redukční chladící stanice, jež slouží jako zdroj páry pro ostatní zařízení zejména při najíždění bloku. Potrubí demineralizované vody a některá potrubí příst- rojového vzduchu jsou provedena z nerezové austenitické oceli jakosti X6CrNiTi18-10. Velká potrubí věžové chladící vody v dimenzích DN700 až DN2000 byla opravena a na svém vnitřním povrchu byla opatřena 500 mikrometrů silnou vrstvou vysokosušinové epoxidové prys- kyřice Sigmaguard CSF 75. Pro agresivní média jsou potrubí zhotovena z plastů PE-100, PP případně PVC-U. Použití plastových potrubí je výhodné z hlediska chemic- kéodolnostiaminimalizacezanášenívnitřníhopo- vrchu, avšak vzhledem k vysoké teplotní délkové Výpočtový model potrubí ST páry Axonometrické schéma odběru páry z turbíny ObnovaTušimiceII

50 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | roztažnosti plastů je nutné provádět časté a výrazné kompenzace potrubí pomocí kompen- zátorů tvaru U nebo L. U plastových potrubí je též nutné instalovat uložení v menších rozestupech, než je tomu v případě tras kovových, což činí zvý- šené nároky na hustou nosníků pomocných kon- strukcí, po nichž je potrubí vedeno. Trasy, dopravující média o teplotě 50 °C a vyšší, jsou opatřeny tepelnou izolací z mine- rální vlny kryté hliníkovým nebo pozinkovaným plechem. Vnější potrubní trasy, u nichž by hrozi- lo zamrznutí dopravovaného média v zimním období, jsou izolovány a navíc vybaveny elek- trickým otápěním pomocí samoregulačního topného kabelu. Součástí potrubních tras je i jejich tlaková vý- stroj, kterou tvoří převážně ruční armatury, elek- troarmatury a taktéž bezpečnostní výstroj ve for- mě pojistných ventilů impulzních či samočin- ných. Potrubí jsou navržena tak, aby byla schopná kompenzovat teplotní dilatace. Z tohoto důvodu je použito pružinových závěsů, konstantních zá- věsů a různých kompenzátorů. Použité moderní pružinové závěsy z produkce společnosti MPSJ jsou opatřeny ukazatelem polohy, respektive za- tížení a umožňují opakovanou aretaci pro účely montáže a tlakových zkoušek. Potrubí pro média vyšších parametrů byla podrobena pevnostně di- latačním výpočtům v programu Bentley AutoPIPE. Pro účely ukládání potrubí a pro možnost přístupu k armaturám a měřením je zhotovena celá řada pomocných ocelových konstrukcí a ob- služných plošin. Lze říci, že OB 6, realizovaný fir- mou Modřanská potrubní, a.s., je komplexní do- dávkou strojní části hlavních spojovacích středo- tlakých a nízkotlakých potrubí pro klasickou uhel- nou elektrárnu s bloky 4 × 200 MWe. Závěr Realizace tohoto projektu byla po mnohale- tém útlumu elektrárenské investiční výstavby v České republice prvním projektem obdobného rozsahu. I důsledkem toho se v počáteční fázi realizace zakázky vyskytly dílčí problémy, které ostatně provázejí každý projekt obdobného roz- sahu. Všechny problémy však byly komplexně vyřešeny a dílo je realizováno v kvalitě požado- vané zákazníkem a generálním dodavatelem. Lze konstatovat, že zakázka plně prověřila při- pravenost společnosti Modřanská potrubní a přinesla cenné poznatky pro další retrofity i vý- stavbu nových zdrojů. Během realizace bylo vy- užito know-how společnosti získané za více než šedesát let působení v oboru i bohaté zkušenos- ti pracovníků všech profesí od projektantů přes pracovníky výroby, montáží i projektových mana- žerů. V současné době je v plném proudu přípra- va na II. etapu díla. Luděk Štefančík, hlavní inženýr projektu OB61, l.stefancik@modrany.cz, Ing. Jiří Halama, vedoucí Projekce KE Praha, j.halama@modrany.cz, Modřanská potrubní, a.s. Performance of high-pressure connecting piping within the complete reconstruction of the Power Plant Tušimice II OneofthemostimportantcontractorsparticipatingintheongoingcomplexreconstructionofPowerPlantTušimiceII,isalsothecompanyModřanskápotrubní,a.s. Performance of job orders takes place in two stages and the company is in charge of complete supply divided into two business packages, namely OB 61 – high-pressure connecting piping – critical pipe and OB 6 – other connecting piping. The performances included design works, supply of materials including bends, dismantling of old facility in the power plant and assembly of new facility. The scope of the contract also includes construction of temporary piping for performing chemical cleaning and blowing, as well as subsequent commissioning of supplied facility. Detailed information about technical solution of both business packages is provided in this article. Currently the preparation of stage II of the work is in progress. Strojovna ETU II ObnovaTušimiceII РеализацияпроектасоединительноготрубопроводавысокогодавленияврамкахкомплекснойреконструкцииэлектростанцииТушимице-II Одним из главных поставщиков, принимающих участие в выполняемой комплексной реконструкции электростанции Тушимице-II, является АО „Модранска потрубни“. Реализация заказов происходит в два этапа, и компания должна осуществить комплексную поставку, разделенную на два коммерческих проекта, а именно: OB 61 - Соединительный трубопровод высокого давления – критический трубопровод и OB 6 – Остальной соединительный трубопровод. При реконструкции проводились работы по проектированию, поставке материалов, включая производство сгибов, демонтажотслужившегонаэлектростанцииоборудованияиустановкуновогооборудования.Вконтракттакжевключеноизготовлениепровизорного трубопровода для осуществления химической очистки, продува и последующей пуско-наладки поставленного оборудования. Подробные сведения о техническойразработкеобоихкоммерческихпроектовприведенывэтойстатье.ВнастоящеевремяидетинтенсивнаяподготовкаII-гоэтапаподряда.

51 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | OB č. 11 je rozčleněn do dvou etap s tímto časo- vým rozvrhem: Zahájení I. etapy OB č. 11: 2. června 2007 (odstávka bloků 23, 24) Převzetí I. etapy OB č. 11: 15. prosince 2008 ZahájeníII.etapyOBč.11:7.listopadu 2009 Předpokládané převzetí II. etapy OB č. 11: 15. července 2011. Celková rekonstrukce stavebních objektů OB č. 11 se týká stavební části hlavního výrobního bloku (čili kotelny, strojovny, bunkrové stavby, bunkrové věže, dieselgenerátoru), linky zauhlování včetně skládek uhlí, vápencového a sádrovcového hospodářství,soustavyvnitřníchavnějšíchpotrub- ních a kabelových kanálů, dozoren a rozvoden elektro, bagrovacích stanic, čerpací stanice chla- dící vody a přidružených technologických objektů. Nověsestavíobjektyvodníhohospodářství,zá- klady kouřovodů, základy ljungströmů, stanoviště trafostanicadopravystrusky,včetnědvouželezobe- tonových válcových sil na strusku. V rámci celkové rekonstrukce se též realizuje kompletní úprava a oprava inženýrských sítí a přilehlých komunikací. OB č. 11 se celkem skládá ze 126 staveb- ních objektů, které se nacházejí po celém areálu elektrárny a částečně i mimo. Průběh výstavby Částstavebníchprací,realizovanýchsdružením VIASMP, začala předáním a převzetím staveniště pro soubor nově budovaných stavebních objektů vodního hospodářství a dopravy strusky 6. červ- na 2007. Okamžitě začaly výkopy společné sta- vební jámy, ve které se v různých hloubkách za- kládaly jednotlivé objekty vodního hospodářství, které se vzhledem ke stísněným přístupovým podmínkám musely budovat postupně. Umístění objektů vyžadovalo nejprve posta- vení kombinované kotvené záporové a štětové stěny v délce 52 m podél stávající komunikace a pod svahem směrem ke chladícím věžím kotve- né záporové stěny v délce 12 m. Následně bylo možné přistoupit k realizaci stavebních objektů vodního hospodářství, a to dávkovací stanice, železobetonových konstrukcí jednotlivých objektů jímky 1 000 m3 , tří jímek o objemu 4 000 m3 , čerpací stanice sběrných jí- mek, čiřiče a zahušťovače. V souběhu byly reali- zovány stavební práce na objektech pro dopravu a skladování strusky. Sběrné jímky 4 000 m3 Jednalo se o tři záchytné kruhové vodotěsné železobetonové jímky o vnitřním průměru 18 m, které slouží pro zachycení a sběr odpadních vod. Střed dna kruhové jímky tvoří masivní železobeto- nový válec o průměru 5,5 m, výšky 2,313 m se za- betonovanou trubkou pro technologická zařízení. Konstrukce válce přechází v šikmou základo- vou desku tloušťky 400 mm ve tvaru komolého kužele, která tvoří dno jímky. Kruhová stěna je vy- soká 5,20 m, tloušťka stěny je 400 mm. S kruho- vou jímkou je spojena dvojice šachet nepravidel- ného půdorysného tvaru. Jímka 1 000 m3 Nosnou konstrukci jímky tvoří středový masiv- ní válec pro vetknutí sloupu technologického zaří- zení, navazující dno ve spádu tloušťky 400 mm a vodotěsná železobetonová kruhová stěnaovnitř- ním průměru 15 m, tloušťky 400 mm, styk dna a stěny je tuhý (vetknutí). Dno jímky je vyspádová- no směrem k prohloubené střední části o průměru 1,5 m ve středu jímky. Uprostřed jímky je zakotven sloup pro technologii do válcového železobetono- vého bloku o průměru 3,60 m, výšky 2,264 m. Součástí jímky jsou i navazující tři menší ša- chty na vnějším obvodu jímek, jež jsou pevně spojeny s kruhovou jímkou. Tyto jímky byly budovány za pomocí překlá- daného bednění PERI s ošetřením pracovních spár pomocí bobtnavého pásku Swellstop 20/25 s mřížkou a s dotěsňovací hadičkou Intec pro možnost dodatečného injektování. Vzhledem k prostorovému uspořádání jímek a z důvodu omezeného přístupu na staveniště bylo nutné budovat jímky etapizovaně. Stavební část komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II Stavební část komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II realizuje sdružení firem VIAMONT a.s., a SMP CZ, a.s., s označením obchodní baliček (OB) č. 11 – stavba. Dále je podrobněji popsán průběh výstavby I. etapy OB č. 11 se zkráceným popisem některých stěžejních objektů. Popílková a strusková sila ObnovaTušimiceII

52 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Čerpací stanice sběrných jímek Čerpací stanici tvoří vodotěsná monolitická železobetonová konstrukce z betonu C30/37 a s prutovou výztuží 10505R. Konstrukce objek- tu je prostorově tuhá, ztužení je zajištěno vzá- jemným provázáním základové desky, stěn, stropních a střešních desek, technologický kanál vně objektu je řešen jako úhlová opěrná zeď, je- ho případnému posunutí je bráněno opřením o objekt. Základová deska má tloušťku 500 mm, ob- vodové stěny 500 mm s přechodem na 300 mm, vnitřní stěny jsou tloušťky 250 mm, vnitřní stropní desky pak 200 mm, střešní desky 300 mm, schodišťové desky 200 mm, základová deska a stěna technologického kanálu je 250 mm. Do konstrukce objektu jsou provedeny dveř- ní, okenní a technologické otvory pro osazení vstupních vrat a jeřábové dráhy. Železobetonová konstrukce byla provedena za pomocí systémo- vého bednění PERI technologickými postupy, které zaručovaly bezpečný a plynulý postup pro- vádění prací za provozu přilehlé komunikace, kte- rou bylo nutné z důvodu dopravní obslužnosti za- chovat. Jednotlivé fáze pracovních postupů byly komplikovány hladinou podzemní vody, kterou bylo nutné neustále čerpat. Kvůli podzemní vodě bylo nutné dodržet vy- sokou preciznost při provádění betonáží pod úrovní terénu (vodotěsnost) z důvodu přípustné- ho vzniku trhlin (max. 0,1 mm) a samozřejmě za- jistit odpovídající kvalitu betonové směsi, její ulo- žení a ošetřování s ohledem na nepříznivé klima- tické podmínky. Pracovní spáry pod úrovní terénu bylo nutné těsnit, u pracovních spár objektu bylo použito těsnění bobtnavým bentonitovým pasem s mříž- kou Duxpa-Bentonit a technologické pracovní prostupy byly utěsněny tmelem SikaSwell S2 Profil 15 × 15 × 15 mm. Čiřič V rámci stavební dodávky OB č. 11 bylo nut- né provést železobetonovou desku pod vlastní nádrže čiřiče spojenou armaturní komorou, a to ve složitých geologických podmínkách. Armaturní komora čiřiče je zcela zapuštěna pod terén a má tvar přibližně obráceného T. Dolní část, která prochází pod oběma nádržemi, má rozměry 43,0 × 5,0 (3,0) m, světlá výška činí 4,05 m, resp. 2,3 m. Výškový rozdíl podlah je vy- rovnán dvěma ocelovými schodišti se stupni z pororoštů. Stěny komory jsou provedeny železo- betonové monolitické tloušťky 400 mm (dolní část spojující obě nádoby), resp. 300 mm (svislá navazující část). Dno má tloušťku v místě pod nádržemi 500 mm, v navazující části pak 300 mm. Tloušťka stropu, tvořící zároveň základovou desku pod nádrže, se pohybuje v rozmezí 750 až 1 200 mm. Vzhledem k velkému zatížení od vlastních nádob čiřiče a málo únosné půdě bylo nutné při realizaci postupovat následovně: nejdříve vybe- tonovat krajní části armaturní komory až po pra- covní spáry u navazující kolmé části, následně vybetonovat i vlastní nádoby čiřiče, teprve pak dobetonovat navazující část armaturní komory. Z důvodu zvýšení nadnásypu v dané oblasti (vzhledem k nově budovanému objektu potrubní- ho mostu) bylo dále nutné provést zesílení arma- turní komory a dalších úprav. Zesílení bylo prove- deno železobetonovou deskou tloušťky 400 mm betonovanou na vrstvě 50 mm pěnového polys- tyrenu. Tato vrstva svou pružností umožňuje prů- hyb a tím i aktivaci zesilovací desky. Nad stěnami komory je polystyren vynechán a betonová deska je uložena přímo na konstrukci komory. Dávkovací stanice Dávkovací stanice je založena na železobeto- nové desce. Obvodové stěny jsou provedeny zdě- né z cihelných bloků typu Porotherm P+D tloušťky 365 mm. Stropní konstrukce je provedena z před- pjatých stropních panelů Spiroll. Železobetonový věnec sloužící jako podpora pod předpjaté strop- ní panely je ze stejného materiálu. Skladba střeš- ního pláště je tvořena z PVC fólie Fatrafol 810 mechanicky kotveného k podkladu. Pod vrstvu hydroizolace jsou položeny dvě vrstvy minerální tepelné izolace Orsil, které tvoří střešní souvrství. Sila na strusku Jedná se o dvojici železobetonových sil o vni- třním průměru 10 m, tloušťka stěn v horní části činí 0,3 m. Celková výška sil představuje 32,90 m od horní hrany základové desky. Sila jsou na vý- šku rozdělena na spodní prostor „podsilí“, který je ukončen spodní hranou desky na úrovni +7,04 m, a na vlastní prostor sila, ve kterém bude skla- dována náplň – struska. Nosnou svislou kon- strukci sila tvoří železobetonová kruhová stěna o vnějším průměru 10,60 m. Založení objektu je provedeno na plovoucích pilotách, které jsou umístěny pod stěnami sil. Aby bylo zajištěno rov- noměrné sedání konstrukcí, je proveden pod stě- nou ztužující prstenec ø 1 200/1 200 mm a žele- zobetonová deska tloušťky 600 mm, která vytvá- ří i konstrukci podlahy. Sila jsou zastřešena fili- gránovými stropy uloženými na trámové kon- strukci. Jednotlivá podlaží v silech jsou tvořena trámovými železobetonovými stropy. Konstrukce stěny je provedena technologií taženého bednění. Sila jsou zastřešena střešní nástavbou, jež je koncipována jako ocelová s ne- zatepleným opláštěním. Součástí opláštění jsou prosvětlovací pásy a světlíky. Pro přístup k jednotlivým podlažím a na stře- chu sil slouží výtahová věž, jež je provedena jako příhradový tubus. Ten je stabilizovaný ve dvou úrovních o betonová sila. Schodiště je provedeno z roštových stupňů a navazující podesty jsou rov- něž roštové. Z podest vedou propojovací plošiny na potřebné podchozí úrovně. Zábradlí je prove- deno vnější – trubkové. Celá výstavba schodišťové věže probíhala pomocí stacionárního jeřábu po jednotlivých segmentech se šroubovanými spoji, což do znač- né míry ovlivnilo rychlost montáže. Po odstávce bloků č. 23 a 24 a provedených demontážích stávajících technologických zařízení bylo umožněno stavebnímu dodavateli realizovat rekonstrukční práce na objektech v hlavním vý- robním bloku, základech kouřovodů, stanovištích traf, bagrovacích stanicích, rozvodnách pro elek- troodlučovače, rozvodně VVN, potrubních a ka- belových kanálech a dalších objektech. Veškeré práce se prováděly v těsné blízkosti provozova- ných zařízení bloku 22, což kladlo zvýšené nároky na koordinaci veškerých činností a dodržování bezpečnostních předpisů. Kotelna bloků 23 a 24 Stavebně bylo kompletně obnoveno podlaží ±0,0 m (podle požadavků generálního dodavate- le ŠKODA PRAHA Invest), provedeny sanace pod- zemních kabelových kanálů, oprava betonových ploch v úrovni podlaží +10,8 m a +23 m a repase Přeprava ocelové konstrukce vrtulníkem ObnovaTušimiceII

53 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | výtahové schodišťové věže. Na úrovni střechy se osadilo osm nových střešních světlíků. Dále se provedla kompletní výměna rozvodů stavební elektroinstalace, nové rozvody požární vody a modernizace vytápění. Práce na úrovni ±0,00 začaly demolicí přís- tavku Ljungströmů a demolicí základových kon- strukcí po technologiích. Nejsložitější dodávkou na ±0,00 m byla re- konstrukce 12 ks ventilátorových mlýnů (VM). Původně se počítalo s demolicí základů na úro- veň původní základové spáry 3,5 m pod podlahu kotelny. Pro urychlení realizace bylo mezi gene- rálním dodavatelem, dodavatelem obchodního balíčku č. 2, zajištujícím dodávku technologie pro zařízení parogenerátoru včetně příslušenství, a dodavatelem obchodního balíčku č. 11, roz- hodnuto, že technolog nadzvedne mlecí skříň cca o 35 cm a místo nového základového fundamen- tu bude provedena rekonstrukce cca 0,5 m zá- kladu v horní části. Na toto zadání byla zpracovaná realizační dokumentace stavby, která hlavně řešila únos- nost základů z hlediska dynamických účinků od technologie. Nejprve byly vybourány části základů na po- žadovanou úroveň – 0,5 m od horní části zákla- du. Následovala příprava bednění základů, v čás- ti pod mlecí skříní jako bednění ztracené. Spolupůsobení starého základu a nově dobeto- novávané části základu bylo zajištěno navrtanou a vlepenou výztuží do původního základu a celo- plošným nátěrem spojovacího můstku v místě styku. Po betonáži betonem C 20/25 polypropy- lenovými vlákny byla technologie spuštěna na plánovanou výšku a v místě pod mlecí skříní byla odizolována od základu tepelnou izolací SIBRAL z hlinitokřemičitých vláken (odolávají teplotám +200 ºC). Na zbytku základu byla mezi technologií a betonem provedena zálivka SIKA GROUND 314. Po dokončení rekonstrukce základů VM se realizovaly nové základy najíždějících expandérů (NEX). Původní základy NEX byly zbourány v rám- ci nově budovaných základů drtiče strusky. Základ pro drtič strusky a základy vynašečů strus- ky, které se taktéž nově realizovaly v rámci poža- davků technologie, leží v samotném středu bloku a jejich náročnost spočívala především v omeze- ném přístupu mechanizace do daných lokalit v době rekonstrukce. Stávající splavovací a potrubní kanály ± 0,00 se sanovaly na základě provedeného stavebně technického průzkumu. Byla provede- na kompletní výměna jejich zakrytí. V horní čás- ti kanálů se nově osadily zámečnické výrobky pro osazení poklopů a mřížovaných roštů. Všechny nové poklopy a mřížované rošty byly navrženy na generálním dodavatelem požado- vané zatížení. Konečnou úpravou na úrovni ±0,00 m byla realizace nové podlahy. Z důvodu degradované- ho betonu původní podlahy a taktéž špatného odvodňování se vybourala a následně vybetono- vala nová podlaha C 37XA2 v celé ploše kotelny se spády do splavovacích kanálů. Hladkého a rovného povrchu podlah se dosáhlo použitím vibrační lišty při betonáži. Odolnost podlahy proti obrusupakzajišťujeminerálnívsypDENTOSANXP. Betonové plochy na podlaží +10,8 m a +23 m se celoplošně zasanovaly použitím reakční nízkoviskózní epoxidové pryskyřice a stěrky SIKAFLOOR 156. V některých částech podlah, zejména pak v úrovni +23 m, bylo zapotřebí ob- novit kompletní stropní konstrukci. Nosné ple- chy, tvořící ztracené bednění betonových ploch, byly totiž natolik zkorodované vlivem působení agresivního prostředí, že hrozilo propadnutí. Na střechu kotelny se osadilo osm střešních světlíků, zaručujících aerační větrání. Z důvodu nemožnosti postavení jeřábu v blízkosti hlavního výrobního bloku, protože zde probíhala realizace jiných stavebních a technologických dodávek, bylo rozhodnuto, že osazení nosných ocelových konstrukcí světlíků na střešní konstrukci bude provedeno za pomoci nákladního vrtulníku. Toto si vyžádalo zvláštní opatření, jak z hlediska pro- jektového (ocelovou konstrukci bylo nutno rozdě- lit na transportní kusy, které vrtulník do požado- vané výšky unese), tak z hlediska bezpečnosti práce (transport, osazení a montáž mohly realizo- vat pouze osoby speciálně proškoleny). Mezi časově a technologicky nejnáročnější patřilo vybudování základů pro technologii a nos- nou konstrukci v prostoru Ljungströmů. Postavila se nová soustava základových konstrukcí pro technologii, nosná konstrukce a jímka pod výsyp- kami. Veškeré základy v tomto prostoru jsou zalo- ženy na železobetonových pilotách o průměru 1 200 mm a 600 mm a hloubce do 16 m, (cel- kem se vrtalo 40 pilot pro I. etapu). Vzhledem k tomu, že v průběhu realizace musel být umožněn provoz vlečky, která se na- cházela v blízkosti tohoto staveniště, bylo prove- deno její oddělení od výkopu štětovou stěnou. Tato štětová stěna sloužila i pro pažení výkopu pro provedení jímky a základů. Bunkrová stavba V objektu se stavebně obnovilo podlaží ±0,00. Nově se vybetonovaly soklové základky pro technologii, změnil se systém odvodnění po- dlahy, a to přespádováním nášlapné vrstvy do nových sklepních vpustí svedených do odtokové- ho kanálku v prostoru suterénu. Úpravy doznala taktéž místnost externí regenerace. Provedla se nová stropní konstrukce s vyšší únosností pro možnost osazení nových technologických nádrží. Potrubní prostor suterénu včetně přilehlých kabe- lových kanálů se kompletně zasanoval. Na úrovni +5,8 m a +10,8 m se úpravy týka- ly stávajících místností rozvoden, kde se namon- tovaly prvky zvyšující požární odolnost místností. Dále se zde osadily klimatizační jednotky pro eli- minaci přehřívání rozvaděčů elektroinstalace. Nad zásobníky paliva v úrovni +40 m se pro- vedla výměna stávajících roštů za plné plechy. Strusková sila, vpravo demontáž východní fasády ObnovaTušimiceII

54 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Tyto práce probíhaly za provozu technologie a vzhledem ke zvýšenému požárnímu nebezpečí si vyžádaly zvýšené bezpečnostní opatření. Dozorna a rozvodna bloku 23, 24 Hlavní činnosti na tomto objektu spočívaly ve vytvoření stavebních úprav pro technologii do- davatele OB č. 07, zajišťujícího elektroinstalaci sil- noproudu pro technologii, a dodavatele OB č. 10, zajišťujícího elektroinstalaci měření a regulace a řídících systémů. Stavební práce zahrnovaly nové prostupy ve stropech, včetně osazení no- vých rámů pod rozvaděče. Po stanovení nových požárních úseků byly obloženy svislé i vodorovné konstrukce protipožárními obklady na požární odolnost EW – 45 DP1 typu Ordexal a nahrazeny stávající dveře za dveře protipožární s požární od- olností EW – 30 DP 1. Rekonstrukce stavební elektroinstalace se realizovala postupnou de- montáží stávající elektroinstalace a dočasná pro- vizória zajišťovala stálé osvětlení provozovaných místností. Podlahy v rozvodnách se prováděly v antistatickém provedení za stálého provozu technologických rozvaděčů. Jako poslední byly osazeny vzduchotechnické jednotky. V rámci objektů dozorna a rozvodna bloku 23, 24 se realizovala společná bloková rozvodna o napětí 6 KV. Práce probíhaly v jedné polovině rozvodny a druhá polovina byla pod stálým napětím 6kV. Veškeré práce musely být prováděny na zvláštní povolení a při vzájemné informovanosti s provo- zem elektrárny. Byla provedena kompletní úprava stropu s cílem zajistit únosnost pro nová technologická zařízení OB č. 07 a OB č. 10. Jednotlivé průvlaky byly vybourány a nahrazeny ocelovými nosníky. Pod celou rozvodnou vzniklo provizorní podepře- ní realizované podle statického posouzení z vý- dřevy. Tato provizorní dřevěná konstrukce slouži- la k zajištění transportní cesty technologií pro OB č. 7 a OB č. 10. Po provedení výměny jednotlivých průvlaků se začaly realizovat úpravy na podlaze – vybourá- ní a osazení rámů pod rozvaděče, jádrové vývrty pro prostupy podlahou a prostupy stěnami. Kabelové kanály Železobetonové konstrukce kabelových ka- nálů pod hlavním výrobním blokem i vnější kabe- lové kanály byly sanovány. Nejprve bylo provede- no otryskání stěn a stropů pískem. V kabelových kanálech se nacházely provozované elektrokabe- ly, které byly v místě prací ochráněny plastovými trubkami, dále byla provedena za účasti kontro- lorů kvality generálního dodavatele pasportizace míst požadovaných sanací, a následně na těchto místech provedena reprofilace. Po provedení re- profilace byly stěny a stropy opatřeny sjednocují- cím nátěrem, za použití sanačního systému SIKA ARMATEC, REP, TOP 122 SP a sjednocujícího ná- těru CONSERVADO - P. Bunkrová věž + dieselgenerátor Jedná se o dvanáctipodlažní objekt o výšce 62 m, složený z několika částí. Na všech podlažích je prováděna kompletní obnova stavební elektroinstalace, včetně světel- ných rozvaděčů, montáž nového vytápění, včetně dodávky nové výměníkové stanice a provádí se rekonstrukce všech rozvoden objektu. Ta zahrnu- je montáž nových rámů pod rozvaděče, položení lina na podlahy, montáž nové vzduchotechniky, klimatizace a malby. Změna způsobu zauhlování kotelny, na zá- kladě požadavků dodavatele OB č. 01 zajišťující- ho zauhlování – dopravu uhlí, vyvolala řadu úprav stávající konstrukce bunkrové věže v pro- storu 11. a 12. patra. Bylo nutné demontovat stávající ocelové podlahy a stěny, osadit nové ocelové konstrukce podlahy pro uložení nových pohonů pro pásové dopravníky, zvýšit střechy nad novou podlahou a namontovat nové drážky pro osazení kladkostroje. Celkově se jednalo o 105 tun nových ocelových konstrukcí. Vzhledem k obtížné přístupnosti tohoto pro- storu (výška 55 až 62 m) se vše provádělo za po- mocí jeřábu s dlouhým dosahem. Nedílnou a náročnou částí tohoto objektu je místnostdieselgenerátorů.Zdesepřistoupilokde- molici stávajících betonových základů a nahrazení nevyhovujícího ocelového stropu novou ocelovou konstrukcí. Z tohoto nového prostoru vznikla další provozní místnost elektrárny. Byla zde provedena kompletní rekonstrukce stavební elektroinstalace a osazení nové vzduchotechniky. V části místnosti dieselgenerátoru byla postavena nová rozvodna nízkého napětí, včetně klimatizace. Z důvodu zvý- šení únosnosti podlahy od zatížení rozvaděči je provedeno podepření podlahy ocelovými profily obloženými protipožárním obkladem. Nové dieselgenerátory byly situovány mimo tento stavební objekt na volné prostranství před hlavní výrobní blok. Zde byly vybudovány nové základy a obslužné schody pro umístění kontej- nerů s dieselgenerátory, sloužící při výpadku pro- udu pro záložní napájení. Strojovna Byla provedena celková repase ocelové nos- né konstrukce budovy včetně repase nátěrů, Skládka uhlí a zauhlovací stroj ObnovaTušimiceII

55 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | sanace železobetonových konstrukcí suterénu a podzemních kabelových kanálů, obnova elek- troinstalace, vzduchotechniky, topení a dalších činností nutných k dokončení stavebních připra- veností pro technologické dodavatele. Stavební práce ve strojovně probíhaly sou- časně s montážemi ostatních technologických balíčků OB č. 04 (vodní hospodářství), OB č. 05 (strojovna – technologická část), OB č. 06 (potru- bí) a OB č. 17 (technologická část elektro silno- proud, slaboproud). Vzhledem ke sdruženým montážím s ostatními technologickými dodava- teli bylo nutné stavební práce ve strojovně při- způsobit okamžitým potřebám generálního do- davatele elektrárny a pružně reagovat na vznese- né požadavky jednotlivých dodavatelů technolo- gických souborů, obzvláště v případě využití po- rtálového jeřábu ve strojovně. Objekty zauhlování Na přelomu roku 2007 až 2008 začaly práce na objektech týkajících se systému zauhlování elektrárny. Vzhledem k provozu stávajícího za- uhlování, zásobujícího provozované bloky 21 a 22, se jednalo o velice náročnou část dodávky, především na organizaci práce a koordinaci sta- vebních prací s technologickými dodavateli OB č. 01 a OB č. 17 a provozem elektrárny. Práce odstartovaly demontážemi a úpravami pojezdových drah zauhlovacích strojů a dále sta- vebními pracemi na objektech přesypných věží, zauhlovacích mostů a kanálech pasů. Celkem se jednalo o 18 stavebních objektů – sedm přesyp- ných věží, tři zauhlovací skládky, tři zauhlovací mosty o celkové délce 457 m, tři kanály pasů o celkové délce 284 m, budovu dozorny zauhlo- vání a likvidaci odprašků. Hlavním těžištěm stavebních prací byly sa- nace betonových konstrukcí, repase stávajících ocelových konstrukcí, obnova nátěrů stávajících ocelových konstrukcí, kompletní výměna opláš- tění a elektroinstalace, výměna drenčerového hasicího zařízení a stávajícího požárního potrubí. Celkem byly za období osmi měsíců provedeny následující hlavní objemy stavebních prací: sanace a reprofilace betonových konstrukcí v celkovém objemu 17 093 m2 nátěry stávajících ocelových konstrukcí v roz- sahu 18 579 m2 kompletní výměna stávajícího opláštění na ploše 8 640 m2 . Veškeré práce probíhaly převážně ve vý- škách, což kladlo vysoké nároky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Vzhledem k pravidelné koordinaci prací a důsledným kon- trolám v oblasti BOZP nedošlo v průběhu realiza- ce prací k jedinému pracovnímu úrazu. Úsek za- uhlování byl jedním z klíčových technologických celků podmiňujících spuštění rekonstruovaných bloků elektrárny, a proto bylo velice důležité do- končit v dohodnutých termínech všechny staveb- ní připravenosti pro dodavatele technologické části zauhlování realizovaného v rámci I. etapy. Kanalizace dešťová a splašková Součástí komplexní obnovy ETU II je i celková rekonstrukce kanalizačních stok a šachet kanali- zace dešťové a splaškové. Přiopravěsplaškovékanalizace vcelkové dél- ce stok cca 2 700 m o průměru DN 300-400 mm z betonového a kameninového potrubí a cca 90 šachet se provedl kamerový průzkum. Pro opravu a sanaci byla použita bezvýkopová technologie zatahování dlouhých vložek do vyčištěného po- trubí a následné vytvrzení UV zářením (technolo- gie se nazývá UV liner). Šachty jsou opraveny sa- nací dna kinety a stěn. Pro opravu se použily sa- nační materiály IRGELIT. Dešťová kanalizace je rekonstruována v cel- kové délce potrubních stok cca 7 000 m a cca 200 kusů šachet. Na dešťové kanalizaci je použ- ito několik druhů sanačních technologií (rozdílné průměry potrubí stok). U stok v průměrech DN 600 až 1 200 mm se po vyčištění, kamerovém průzkumu a vyhodnocení stavu opravily (zednickou sanací) spoje potrubí, případné příčné a podélné trhliny. Pro tuto technologii se používá materiál řady IRGELIT (speciální těsnicí a rychletuhnoucí cementy). Tento materiál byl použit i pro sanaci šachet. Dešťová kanalizace v části nového odsíření se provedlakompletněnovázPVCDN150–300mm v délce 300 m, s 18 šachtami. Aktuální stav V současné době se nacházíme před zaháje- ním II. etapy OB č. 11. Vzhledem k tomu, že I. eta- pa OB č. 11 skončila již 15. prosince 2008, za- počaly po dohodě s generálním dodavatelem ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. již v průběhu roku 2009 v předstihu práce na stavebních objektech II. etapy OB č. 11 bez vazby na odstávku bloko- vého zařízení, čímž je dán do značné míry prostor pro daleko efektivnější využití kapacit ve II. etapě a hlavně větší prostor pro technologické dodava- tele stavby. Do 9. měsíce tohoto roku byly prakticky ze 100 % ukončeny veškeré stavební činnosti na vnějším zauhlování a kabelových mostech, což přispěje k podstatně snazší koordinaci prací technologických dodavatelů a efektivnějšímu průběhu II. etapy díla. Milan Vyhnis, Jiří Kratochvíl, kratochvilj@smp.cz, SMP CZ, a.s. Ing. Pavel Kouba, pavel.kouba@viamont.cz, VIAMONT a.s. Vápencové hospodářství Construction part of the complete reconstruction of the Power Plant Tušimice II ConstructionpartofthecompletereconstructionofthePowerPlantTušimiceIIisperformedbytheconsortiumofcompaniesVIAMONTa.s.,andSMPCZ,a.s., marked as business package No. 11 – construction. The article provides for a detailed description of the course of construction stage I., OB No. 11 with simplified description of some pivotal units. ObnovaTušimiceII СтроительнаячастькомплекснойреконструкцииэлектростанцииТушимице-II  Строительную часть комплексной реконструкции электростанции Тушимице- II обеспечивает ассоциация фирм АО „VIAMONT“ и „SMP CZ“ (коммерческий проект№11–„Строительство“).Встатьеподробнорассмотренходстроительства I-гоэтапаOB№11скраткимописаниемнекоторых основныхобъектов.

56 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Před zhotovitelem stál nesnadný úkol: reali- zovat stavbu na již hotovou a funkční technologii uvnitř HVB. Vzhledem k zahájení prací v červnu 2009 a nutnosti dokončení díla před zimním ob- dobím bylo zapotřebí koordinovaně řešit postup výstavby. Na stavbě pracovalo denně cca 250 li- dí z oboru lešení, elektro, zámečnictví, natěrač- ství, dále pak dodavatelé opláštění, izolatéři a v neposlední řadě samotní technicko-hospo- dářští pracovníci. Při realizaci opláštění byl kromě jiné mecha- nizace využíván věžový jeřáb, umístněný na roz- nášecí ocelové konstrukci na střeše bunkrové stavby, a pracovní závěsné plošiny po obvodu střech HVB. V rámci první etapy opláštění HVB bylo použito cca 15 000 m² lešení. Realizace opláštění HVB je rozdělena do dvou časových etap. Vlastní provedení spočívalo v demontáži stávajícího pláště, otryskání ocelové konstrukce, doplnění nové ocelové konstrukce, včetně nátěrového systému a montáží všech komponentů opláštění. Nový obvodový plášť se skládá ze sendvičových panelů tloušťky 80 až 120 mm a trapézových plechů o celkové výměře cca 14 000 m². Výplně otvorů tvoří polykarboná- tové okenní pásy o celkové výměře cca 1 600 m², ocelové dveře, ocelová vrata a regulační klapky, resp. protidešťové žaluzie. Součástí obnovy pláš- tě je výměna venkovních žebříků a lávek. Rekonstrukce střech HVB probíhala za zku- šebního provozu nově zrekonstruovaných turbín a zauhlovacích pasů. Po odborných konzultacích zástupců zákazníka, generálního dodavatele a zhotovitele OB č. 11 byla realizovaná pomocná ochranná konstrukce, včetně ochranných pla- chet na mostovém jeřábu. To chránilo samotnou technologii během realizace střech před vodou a drobnějším materiálem vybouraným ze stávají- cího souvrství střechy. Původní návrh podle dokumentace pro zadá- ní stavby řešil pouze vybourání souvrství a po- kládku nových izolací. Investor na doporučení ge- nerálního dodavatele a zhotovitele této části díla přistoupil ke komplexnímu řešení výměny trapé- zových plechů a ošetření ocelové konstrukce střechy. Toto rozhodnutí se při samotné realizaci ukázalo jako správné. Při demontáži stávajících izolačních vrstev a bourání polystyrenbetonu pracovalo více než 40 pracovníků 24 hodin denně ve dvou smě- nách. Celková plocha střech první etapy činí 5 000 m2 . Po odkrytí střechy byla ocelová kon- strukce ošetřena nátěrovým systémem Hempel. Po odstranění původního souvrství bylo za- potřebí okamžitě řešit množství detailů (prostupy, odtokové žlaby a atiky v koordinaci s opláště- ním). Nová skladba střechy je realizována ve slo- žení trapézový plech, samolepicí SBS modifiko- vaný pás, EPS 100s s nakašírovanou izolační vrstvou zakončená izolačním pásem ELASTEK s břidličným posypem. Střecha je ze statických důvodů (proti působení vztlaku) zatížena beto- novými dlaždicemi uloženými na geotextilii. Při realizaci střech proběhla rekonstrukce aeračních světlíků, která spočívala v sanaci ocelových kon- strukcí, výměně drátoskel a oplechování. Realizace první etapy byla komplikována tím, že probíhala v době uvádění do provozu a zkoušek nových kotlů, turbosoustrojí a při čin- nostech dodavatelů ostatních obchodních balíč- ků. Tyto činnosti s sebou nesly množství omezení Opláštění a střechy objektu hlavního výrobního bloku ETU II, I. etapa Samostatnou kapitolou komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II je realizace nového opláštění a nových střech hlavního výrobního bloku elektrárny (HVB), skládajícího se z objektů kotelny, bunkrové stavby, strojovny, dozorny a rozvodny. Společnost VIAMONT a.s. vypracovala, na základě archi- tektonické studie zpracované generálním dodavatelem, ŠKODA PRAHA Invest s.r.o., projektové dokumentace pro stavební povolení a následně, po schvalovacím procesu, realizační projektovou dokumentaci. Dodavatelem stavby bylo ve výběrovém řízení vybráno sdružení VIASMP (Viamont a.s., a SMP CZ, a.s.). V rámci první etapy opláštění HVB bylo použito cca 15 000 m² lešení ObnovaTušimiceII

57 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | jak v rámci bezpečnosti práce (výduchy páry, pro- fuky atd.), tak v dodržování technologických postupů jednotlivých odborných činností (nátěry, svařování apod.). Práce na opláštění a střechách budovy hlavního výrobního bloku finišovali tak, aby koncem října 2009 skončila I. etapa. Rekonstrukce střech a světlíků bloků č. 21 a 22 bude od počátku prováděna v koordinaci s demoličními a demontážními pracemi na strojovně a bunkrové stavbě. Generální doda- vatel chce využít možnosti zrealizovat střechy v předstihu před vybudováním nových techno- logických a stavebních dodávek, což přinese úsporu v nákladech na dodatečnou ochranu technologických zařízení uplatňovaných v I. etapě. Předpokladem je perfektní souhra všech dodavatelů obchodních balíčků na strojovně a bunkrové stavbě, a to z hlediska dodržení díl- čích termínů a pracovní kázně na jednotlivých pracovištích. Opláštění ve II. etapě bude z hlediska přípra- vy podrobně projednáno na úrovni site manažerů dotčených obchodních balíčků s generálním dodavatelem tak, aby nedocházelo ke kolizím v jednotlivých dodávkách, dále pak např. k opti- malizaci rozmístění a využití stacionárních jeřá- bů, lávek, společných tras elektro atd. Z hlediska realizace bude v předstihu vybu- dována fasáda na dozorně a rozvodně bloků č. 21 a 22, kde se nachází centrální velín ETU II. Budou následovat opláštění jižních a západních fasád kotelny, bunkrové stavby a strojovny, kte- ré mohou být vybudovány v souběhu s dodávka- mi ostatních balíčků. Až po dokončení technolo- gie bude na závěr realizována fasáda severní strany kotelny. Zkušenosti z I. etapy dávají před- poklad k úspěšnému zvládnutí takto navržených postupů výstavby. Ing. Pavel Kouba, pavel.kouba@viamont.cz, Viamont a.s. Sheathing and roofs of the building of the main production unit of ETU II, stage I A separate chapter of complete reconstruction of the Power Plant Tušimice II is the new sheathing and new roof of the main production unit of the power plant (MPU), consisting of the buildings of boiler room, shelter structure, engine room, control room, and distribution point. The company VIAMONT, a. s. prepared, based on architectural study elaborated by the main contractor, ŠKODA PRAHA Invest s.r.o., project documentation for building permit and then after the approval process, the performance project documentation. The construction contractor was selected in the tender to be the consortium VIASMP (Viamont a.s.a SMP CZ, a.s.). The article describes the construction of roof and sheathing of the main production unit of the power plant. Snímek z montáže ocelových konstrukcí – ilustrační foto Celková plocha střech první etapy činí 5 000 m2 Dopravakonstrukčníchdílůurčenýchkmontážizastřešení ObnovaTušimiceII УстановкакожуховикрышиобъектаглавногопроизводственногоблокаETUII,I-йэтап Отдельную часть комплексной реконструкции электростанции Тушимице-II представляет установка новых кожухов и новых крыш главного производственногоблокаэлектростанции(HVB),которыйсостоитизобъектовкотельной,цехов,машинногоотделения,наблюдательногопункта и распределительного щита. Компания АО „VIAMONT“ разработала на основании архитектурного исследования, выполненного генеральным поставщиком ООО „ŠKODA PRAHA Invest“, проектную документацию для получения строительного разрешения и после процесса утверждения подготовила рабочую проектную документацию. Подрядчиком строительства была выбрана на отборочном конкурсе ассоциация „VIASMP“ (AO „Viamont“ и АО „SMP CZ“). Статья описывает установку крыши и кожухов главного производственного блока электростанции.

58 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | siemens.com/answers Nejú inn jší plynová turbína na sv t . Snížení emisí CO2 . Siemens je v sou asnosti jedinou firmou na sv t , která p ináší ú inná ešení pro výrobu, p enos i rozvod energie. Naše nejú inn jší plynová turbína na sv t v elektrárn s kombinovaným cyklem v n meckém Irschingu pomáhá zásobovat energií t ímiliónovou m stskou aglomeraci a p itom snižuje emise o 40.000 tun CO2 ro n . Jak dodávat energii a neni it životní prost edí? NaskenujteQR kód Vašímtelefonem a získejtevíce informacíonašem environmentálním portfoliu. Obchodní balíček OB 7 — Elektro Řeší vyvedení výkonu elektrárny (část VVN), včetně kompletní výměny ochran bloků (vždy ge- nerátoru, blokového a odbočkového transformá- toru). Veškeré ochranné funkce bloků a společné vlastní spotřeby jsou realizovány digitální dis- tanční ochranou typu SIPROTEC. Další hlavní ob- lastí OB 7 je řešení napájení vlastní spotřeby elektrárny, tedy napájení a ochrana více než de- víti tisíc technologických pohonů a spotřebičů, nutných k provozu elektrárny. Za tímto účelem jsou kompletně rekonstruovány a nově osazeny všechny rozvodny VN i NN a realizuje se pokládka cca 1 300 km nové kabeláže, včetně kompletní výměny nosného kabelového systému. Motorové vývody VN i NN jsou osazeny digitálními ochrana- mi a jsou ovládány z nadřazeného řídicího systé- mu pro komunikaci. Vzájemné propojení hlav- ních rozvoden 6kV je realizováno novými zapouzdřenými a izolovanými vodiči. Automatické záskoky na těchto páteřních rozvodech jsou zajiš- ťovány pomocí jednotek rychlého záskoku AUE3. Součástí společné vlastní spotřeby je i rozvod za- jištěného napájení s nově instalovanými staniční- mi akumulátory, záložní zdroje UPS a dieselgene- rátory v kontejnerovém provedení. Transformace z VN na NN je realizována pomocí suchých nízkoz- trátových transformátorů GEAFOL. Obchodní balíček OB 10 — ASŘTP Zajišťujekomplexnířízeníaregulaciblokových technologií prostřednictvím webově orientované- ho řídicího systému SPPA-T3000, a to včetně do- dávky polní instrumentace, regulačních armatur a souvisejících pohonů. Součástí je i integrovaný systém ochran kotle certifikovaný na úrovni SIL3 (SafetyIntegrityLevel).Dálejevrámciprojektupro- váděna modernizace stávajícího řídicího systému neblokových technologií. Řízení rozvoden zajišťuje řídicí systém SICAM. Většina spotřebičů je řízena přes rozsáhlou sběrnici Profibus, i přesto se v rám- ci balíčku položí téměř 2 000 km nové kabeláže. Vzájemná komunikace mezi systémy a se systémy třetích stran je realizována prostřednictvím stan- dardních protokolů typu OPC, Profibus a IEC104. Nově vyvinutý protokol PCS7_Connect zajišťuje v rámci projektu komunikaci mezi blokovým řídi- cím systémem a regulátorem turbíny. Ochranu proti požáru v elektrárně zajišťuje kompletně mo- dernizovaný systém elektronické požární signaliza- ce, o vizuální kontrolu technologií výroby a dalších důležitých prostor se stará kamerový systém CCTV (CCTV – Closed Circuit Television, uzavřený televiz- ní okruh, pozn. redakce) a vstupy osob do kritic- kých objektů centrálně řídí automatizovaný do- cházkový a přístupový systém ACS. (red) Účast firmy Siemens na obnově elektrárny v Tušimicích Společnost Siemens s.r.o. dodává pro kompletní obnovu Elektrárny ETU II čtyři generátory o výkonu 235,3 MVA/200MWe typu SGen5-100A-2P. Současně s tím je dodavatelem dvou obchodních balíčků ̶ OB 7 Elektro a OB 10 ASŘTP. Oba obchodní balíčky představují služby na klíč, tedy od pro- jektu, přes dodávku a montáž až po oživení zařízení a jeho údržbu. Na tomto místě a v této fázi přinášíme pouze zkrácené hlavní informace o účasti fir- my Siemens na obnově ETU II. Více odborných podrobností spolu s fotodokumentací o realizaci OB 7 a OB 10 uveřejníme v magazínu All for Power, kte- rý vyjde počátkem roku 2010, a následně i na informačním portálu www.allforpower.cz. ObnovaTušimiceII

59 04/2009 www.allforpower.cz Přístrojovou náplň tvoří komponenty Siemens a OEZ Letohrad. Zejména se jedná o kompaktní jističe Modeion, vzduchové jističe Sentron a osvědčené modulové jističe řady LSN. Univerzální inteligentní motorovou ochranu tvoří přístroje typu Simcode s řídicí funkcí a s komuni- kací po datové sběrnici ProfiBus-DP. Takécelkovákoncepcesestavrozvaděčůnava- zuje na osvědčená schémata připojení přívodních polí k transformátorům přes pružné spojky a jejich osazení přetlakovými klapkami. V rámci projektu se osvědčila spolupráce se Siemens Engineering a.s., kde jsou v rámci dodavatelského modelu, zvole- ného Siemens s.r.o. divizí Energetika, laděny kapacitní schopnosti a možnosti jednotlivých vý- robních jednotek. Tento přístup je určitou inovač- ní formou v realizaci velkých a časově náročných projektů a vyžaduje vysoký stupeň odbornosti a komunikativních schopností na všech stupních řízení výroby. Spálovský, a.s., je předním výrobcem rozva- děčů nízkého napětí. Do uvedeného investičního projektu je zapojen subdodavatelským vztahem s firmou Siemens s.r.o. divizí Energetika, a to od roku 2007. Společnost Spálovský je součástí holdingu AŽD Praha s.r.o., která je jeho mateř- skou společností. Firma je připravena nabídnout české energetice své odborné kapacity a schop- nosti i v budoucnosti a hodlá se stát jedním z roz- hodujících výrobců nízkonapěťových rozvaděčů v ČR v oborech energetiky, teplárenství a doprav- ní infrastruktury. RNDr. Jaroslav Vrzal, obchodní ředitel, Spálovský, a.s. | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Specifika rozvaděčů pro elektrárnu v Tušimicích Konstrukce rozvaděčů firmy Spálovský, a.s., pro komplexní obnovu Elektrárny Tušimice II vychází z posledních vývojových trendů s osvědčenou vaz- bou na použitá a odzkoušená technická řešení. Rozvaděče jsou navrženy v klasickém provedení jako typově zkoušené, uložené v oceloplechových skříních Rittal na podstavcích. Samozřejmostí u provedení typového označení 2500A se stává použití sběrnicového systému (Rittal – X profil), kte- rý usnadňuje připojení ze všech čtyř stran. Umíme dát energii správný směr www.spalovsky.cz RRRRROOOOOZZZZZVVVVVÁÁÁÁÁDDDDDĚĚĚĚĚČČČČČEEEEE PPPPPRRRRROOOOO EEEEENNNNNEEEEERRRRRGGGGGEEEEETTTTTIIIIIKKKKKUUUUU AAAAA PPPPPRRRRRŮŮŮŮŮMMMMMYYYYYSSSSSLLLLL Výrobce rozváděčů nízkého napětí pro energetiku a průmysl jak v klasickém, tak i v modulárním provedení Certifikovaný integrovaný systém řízení podle norem ISO 9001 a 14000 a se zavedeným systémem OHSAS 18000 Konstrukce rozvaděčů vychází z posledních vývojových trendů ObnovaTušimiceII

60 04/2009 www.allforpower.cz | Energetické investiční celky | Energy investment units | Энергетические инвестиционные комплексы | Vyžadované znalostní spektrum specialistů firmy muselo být vzhledem ke skladbě obou uve- dených balíčků velmi široké. V rámci několikastup- ňové dokumentace byla v balíčku ASŘTP projekto- vána kompletní polní instrumentace, včetně ná- vaznosti měřicích okruhů a akčních členů na blo- kové a neblokové řídicí systémy všech technolo- gických celků. V rámci obchodního balíčku elektro byly projektovány desítky distribučních transfor- mátorů, stovky polí VN rozvaděčů, přes tisíc polí NN rozvaděčů i rozsáhlý kabelový nosný systém, který musí koordinovaně pojmout požadavky na kabeláž od všech zúčastněných dodavatelů. To v praxi znamenalo natrasovat pomocí vlastního programového nástroje SSK (Systém Správy Kabeláže)bezmála23000kabelůocelkovédélce 3 150 km. Nasazením sofistikovaných metod a nástrojů projektování a kapacitního řízení výstav- by jsme se na svém poli dokázali vždy vypořádat s neočekávanými úskalími, která každý takový rozsáhlý pilotní projekt přináší. Zkušenosti z reali- zace montážních prací I. etapy samozřejmě hodlá- me využít ve II. etapě komplexní obnovy a na dal- ších obdobných projektech. Podobné pojednání na toto téma čtenářům nabídneme v příštím čísle časopisu All for Power. Ing. Zbyněk Honzík, ředitel projektu, I & C Energo a.s. Délka kabelů pro část elektro a systémy řízení pro komplexní obnovu Elektrárny Tušimice II měří přes tři tisíce kilometrů V rámci obchodních balíčků OB07 (elektročást) a OB10 (ASŘTP – automatizované systémy řízení technologických procesů) probíhající komplexní obnovy Elektrárny Tušimice II realizuje společnost I & C Energo a.s. projektové a inženýrské činnosti. Pro OB07 pak i veškeré montážní činnosti, včetně autorského dozoru a následné tvorby dokumentace skutečného provedení. I & C Energo v tomto pilotním projektu Skupiny ČEZ, zaměřeného na obnovu a výstavbu energetických zdrojů v České republice, hraje významnou roli jako subdodavatel společnosti SIEMENS s.r.o., která je klíčovým dodavatelem části elektro a ASŘTP pro generálního dodavatele projektu – ŠKODA PRAHA Invest s.r.o. Snímek z výstavby kabelových tras pro vodní hospodářství Napájení čerpadel ObnovaTušimiceII

61 04/2009 www.allforpower.cz | Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции | Základní filozofie vývoje reaktoru AP1000 vy- chází ze standardizovaného návrhu, který zahrnuje modulární výstavbu a používá již osvědčené prvky a systémy. Stejná filozofie se používá i v jiných od- větvích, například při stavbě lodí. Je třeba zdůraznit, že cílem je elektrárna, kterou je bezpečné a ekono- micky výhodné nejen postavit, ale i provozovat a udržovat po celou dobu její životnosti. AP1000 je tlakovodníreaktorselektrickýmvýkonempřesahují- cím 1 100 MWe. Jeho standardizovaný, zjednodu- šený a „pasivní design“ (bude vysvětleno dále – po- zn. redakce) snižuje rizika spojená se získáním li- cence, výstavbou, provozem a údržbou. Současně se jedná o jedinou jadernou elektrárnu generace III+, jejíž návrh byl certifikován Americkou jadernou regulační komisí (USNRC). Jde o známku kvality, kterouvdohlednédoběžádnákonkurenčníelektrár- na nemůže získat. Návrh reaktoru AP1000 byl certi- fikován i v Evropě, neboť splňuje přísné požadavky dokumentuEUR(EuropeanUtilityRequirements).Je třebapřipomenout,žežádnýjinýnávrhreaktoruješ- tě před svou výstavbou neobdržel jak americký, tak i evropský certifikát. Vzhledem k tomu, že proces schvalování jaderných technologií v ČR se velmi blí- ží normám a metodice amerického regulátora, a na základětoho,žefirmaWestinghouseúspěšnězíska- lalicencinasvésystémyvestávajícíchtemelínských reaktorech, lze s ještě větší jistotou očekávat, že i v ČR bude v budoucnu udělena licence k výstavbě a provozu reaktoru AP1000. Reference V roce 2007 společnost Westinghouse po- depsala smlouvy na dodávku čtyř reaktorů AP1000 do Číny. V Sanmenu a Haiyangu již za- čaly stavební práce. Oba projekty se úspěšně drží časových i finančních plánů. Na začátku roku 2008 firma Westinghouse podepsala v USA smlouvy na inženýrské služby, dodávku a výstavbu šesti reaktorů AP1000 elekt- rárenským společnostem na jihovýchodním po- břeží Spojených států. Technologii AP1000 vedle toho dává přednost hned osm dalších navrhova- ných elektráren v USA. Řada zemí z celého světa, Evropou počínaje a Dálným východem konče, hle- dá nové a úsporné zdroje elektrické energie. Technologie AP1000 i nadále potvrzuje schopnost pasivních bezpečnostních systémů stát se dobrým základemhospodárnýchřešení.Zřejměnejcenněj- ším poznatkem z tohoto období je skutečnost, že absolutní upřednostňování bezpečnosti může vést k přímým ekonomickým výhodám. Bezpečnost Koncepce AP1000 vychází z tzv. pasivní bez- pečnosti. V rámci této koncepce nahrazují „pasiv- ní“ bezpečnostní systémy „aktivní“ systémy všu- de tam, kde je to možné. Jinými slovy, bezpeč- nost AP1000 se spoléhá na přírodní síly, jako jsou gravitace, přirozená cirkulace a chlazení od- pařováním, a nikoli na vnější – čili čerpadla, mo- tory a ventily. Výjimečnou spolehlivost pasivních bezpečnostních systémů prokázaly i nesčetné zkoušky a testy. Pasivní bezpečnost neznamená, že operátor nemá v případě havárie možnost zasáhnout. Operátoři jsou školeni a instruováni k zásahu v pří- padě, kdy je v elektrárně k dispozici elektrická energie. Pokud však zdroj energie není k dispozici, nemusí operátor až 72 hodin podniknout žádné opatřeníktomu,abyelektrárnubezpečněodstavil. K tomu dochází pomoci přírodních sil, a to pouze v případě, že dojde ke ztrátě všech systémů, včet- ně ztráty veškeré elektrické energie. První reaktor s prvky pasivní bezpečnosti vyvinutý společností Westinghouse na počátku 90. let (AP600 s čistým výkonem 610 MWe) zkoumala a posuzovala Americká jaderná regulační komise (USNRC) více než sedm let. Díky tomu mohla firma Westinghouse Electric prokázat vyspělost návrhu a oprávněnost licence reaktoru AP600 a jeho pa- sivních bezpečnostních systémů. Ze strany společ- nosti Westinghouse představoval vývoj reaktoru Westinghouse Electric Company elektrárenským společnostem po celém světě širokou škálu produktů a služeb v oblasti jaderné technologie, včetně dodávek paliv, nakládání s vyhořelým pa- livem, údržby, přístrojového vybavení, kontroly a návrhů jaderných elektráren. I když se dnes Westinghouse Electric Company zaměřuje výhradně na komerční jadernou technologii, navazuje na dlouhou historii firmy založené již v roce 1886 Georgem Westinghousem. Od svého založení se jméno Westinghouse spojovalo s celou řadou úspěšných počinů, převážně z oblasti elektrického a elektronického průmyslu. Stručný výčet hlavních milníků v historii společnosti: • První komerční elektrárna na střídavý proud (1886) • První komerční rozhlasové vysílání (1920) • První dieselový železniční vůz (1929) • První průmyslový urychlovač částic (1937) • Elektronický zesilovač zlepšující kvalitu rentgenových snímků (1948) • První komerční tlakovodní jaderná elektrárna – PWR (1957) Společnost Westinghouse navíc dodala technologii, která v roce 1969 umožnila světu sledovat první kroky člověka na Měsíci. Westinghouse dnes sídlí nedaleko Pittsburghu, v pensylvánském Cranberry Township. Další informace lze najít na internetových stránkách www.Westinghousenuclear.com nebo na www.ap1000.westinghousenuclear.com. Reaktor AP1000™ od Westinghouse zaručuje bezpečnost a přináší úspory Všude ve světě dochází k renesanci jaderné energetiky a reaktor typu AP1000™ (dále AP1000) od firmy Westinghouse stojí na špici tohoto trendu. Ve srovnání s první generací elektráren představuje AP1000 zcela nový přístup k navrhování, certifikování a výstavbě. Základní koncepce reaktoru AP1000 vznikla na základě toho, že si jaderné odvětví i společnost Westinghouse uvědomily, že je třeba poučit se ze zkušeností s předchozími ge- neracemi jaderných elektráren. Proto se pozornost soustředila především na to, aby nová jaderná elektrárna po celou dobu své životnosti nabízela přidanou hodnotu díky reaktoru, jehož výstavba i provoz budou maximálně bezpečné, jednoduché a úsporné. Ilustrační foto – AP1000 je tlakovodní reaktor s elektrickým výkonem přesahujícím 1 100 MWe.

| Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции |62 04/2009 www.allforpower.cz AP600 1 300 let pracovního výkonu jednoho člo- věka v oblasti návrhu a testování, kterému před- cházelo 12 000 výkresů a dokumentů k návrhu systému. K tomu je nutno přičíst více než 110 let pracovního výkonu jednoho člověka, které USNRC věnovala licenčnímu procesu a nezávislému testo- vání klíčových systémů reaktoru. Během tohoto období specialisté firmy Westinghouse v rámci 400 jednání s USNRC a Poradním výborem bez- pečnosti reaktorů odpověděli na 7 400 otázek. Při vývojiAP600anásledněiAP1000vyšlonajevo,že využití pasivní bezpečnosti přináší řadu výhod. Modifikace, umožňující zabudovat tyto bezpeč- nostní systémy, přinesly současně zjednodušení celkového návrhu elektrárny. Zjednodušený de- sign byl dokonce schopen dosáhnout stejného vý- konu jako tradiční elektrárna se systémem aktivní bezpečnosti, ovšem při úspoře 50 % ventilů, 35 % čerpadel, 80 % potrubí a vzduchotechniky, 70 % kabeláže a 45 % prvků seizmické odolnosti. Toto zjednodušení vede současně k výrazným časovým úsporám při výstavbě, snadnější údržbě a zmenše- ní počtu pracovníků obsluhy, z čehož pochopitelně ekonomicky těží majitelé elektráren. Popis technologie Od roku 1999 začal deregulovaný energetic- ký trh v USA klást ještě větší důraz na snižování nákladů jaderného průmyslu, aby se posílila jeho konkurenceschopnost vůči nízkonákladovým al- ternativám jaderných elektráren. Studie o úspo- rách ze zvýšené výroby naznačovaly, že je třeba zvednout výkon reaktorů Westinghouse s pasivní bezpečností, aby základní provedení AP600 bylo konkurenceschopné. Společnost Westinghouse se tedy rozhodla pro vývoj reaktoru AP1000, kte- rý je výkonnější variantou svého předchůdce AP600 a staví na stejných principech. Ve své současné konfiguraci má reaktor AP1000 čistý elektrický výkon 1 110 megawattů. Hustota výkonu v aktivní zóně je obdobná jako u mnoha stávajících reaktorů, např. elektrárny Virgil C. Summer Station v americké Jižní Karolíně. Její konfigurace aktivní zóny je podobná jako v re- aktorech Doel 4 a Tihange 3 v Belgii s 157 palivo- vými soubory o délce 4,3 metru. Důležité je, že projektanti společnosti Westinghouse zjistili, že aktivní plocha reaktoru AP1000 nemusí být o nic větší, než je plocha AP600. Jediným rozdílem, patrným při pohledu shora, je skutečnost, že dva parogenerátory používané v AP1000 vyžadují té- měř dvojnásobnou plochu, než je tomu v případě reaktoru AP600, takže průměr parogenerátoru je větší. Při posouzení se zjistilo, že AP1000 poskytu- je operátorům vynikající bezpečnost a ochranu investic. USNRC vyžaduje, aby četnost poškození aktivní zóny (CDF) byla menší než 1 × 10-4 ročně. Elektrárny dnešní generace zpravidla dosahují hodnoty menší než 5 × 10-5 , zatímco propočty u reaktoru AP1000 hovoří o hodnotách menších než 4 × 10-7 , což více než stonásobně přesahuje regulační požadavky. Projekty postupně se vyvíjejících elektráren založené na průběžné modernizaci a rozšiřování stávajících technologií sice mohou dosáhnout větší bezpečnosti, ovšem činí tak za cenu přidá- vání dalších prvků aktivní bezpečnosti, zatímco AP1000 toho dosahuje jejich snížením. Nejsou potřeba žádná bezpečnostní čerpadla, ventiláto- ry, dieselové zdroje nebo zdroje na střídavý pro- ud. O bezpečnost elektrárny se starají přírodní sí- ly a k pohonu pasivních systémů je zapotřebí pouze malé množství ventilů. Jak už bylo řečeno, základní filozofie vývoje AP1000 vychází ze standardizovaného designu, který zahrnuje modulární výstavbu a používá již osvědčené prvky a systémy. Díky tomu je i vý- stavba reaktoru efektivnější. Cílem je postavit v budoucnu reaktor AP1000 za 36 měsíců, k če- muž se přidá šest měsíců na uvedení do provozu. První projekty AP1000 počítaly s výstavbou v řá- du 48 až 60 měsíců plus šest měsíců na uvedení do provozu. Kombinace systému pasivní bezpeč- nosti a standardizovaného designu dala vznik- nout reaktoru, který je podstatně menší, jehož provoz je výrazně jednodušší a levnější než po- stupně modernizované elektrárny o přibližně stej- ném výkonu. To znamená, že u AP1000 lze do- sáhnout jak proklamovaných úspor z rozsahu, tak zvýšené bezpečnosti. Kerry Hanahan, Customer Project Development Director, Westinghouse Reactor AP1000 by Westinghouse is a guarantee of safety and economy The worldwide trend is aimed at renaissance of nuclear energy and the nuclear reactor type AP1000 by the company Westinghouse is on the top of this new trend. In comparison with the first generation of power stations, AP1000 is a symbol of new approach to design, certification and power plant building. Basic concept of the reactor AP1000 is based on the fact that nuclear industry as well as the company Westinghouse had realized that it was necessary to learn from experience with previous generations of nuclear power plants. Therefore, the attention was mainly focused on the fact that the new nuclear power plant, throughout its lifetime, provide for added value thanks to the reactor with construction as well as operation shall be safe, easy, and economical as much as possible. The article describes technology, safety features and advantages of the reactor AP1000. Reaktor AP1000 od Westinghouse - vizualizace РеакторAP1000фирмы„Westinghouse“гарантируетбезопасностьиприноситэкономию Сегодня во всем мире происходит возрождение атомной энергетики, и атомный реактор типа AP1000 фирмы „Westinghouse“ является ведущим в этойновойтенденции.ПосравнениюспервымипоколениямиэлектростанцийAP1000представляетсобойсовершенноновыйподходкразработкам, сертификации и сооружению электростанций. Концепция реактора AP1000 возникла на основе учтенного и осмысленного опыта, полученного при сооружении предыдущих поколений атомных электростанций. Внимание сосредоточено, прежде всего, на том, чтобы новая атомная электростанция в течение всего срока службы зарабатывала добавленную стоимость благодаря реактору, сооружение и эксплуатация которого будут максимально безопасными, не очень сложными и экономичными. Статья описывает технологию, элементы безопасности и преимущества реактора AP1000.

LLCANYCOMPELECTRICWESTINGHOUSE d beetlpmmpoe cb y AP1nnyapmoC crnol curatcurts mit-noehthtiWWi a.inhy 2013 in Cd b n ss ots inntalr pewor paelcunTM 0000T suohgghintseur WWeof ffot ose firh, teetcr forupotsrfiehtfonoitelpmocem WESTINGHOUSE oe tludehc cirtcele Es taamesabf esuohgnitseWWe NsetaattSdetinUn IIInoitaareneG liitn UUtaepourE ae AP1000 hTh sucroffosecivres n uns aedivorp ,esuohgnitseWWe vorpplehlliwygolonhcetraelcun .noissimmoCyrotaatlugeRraelcuNNu tacfiitrecngisedeviecerottnalp+ e AP1000 ih, tdnts. Annemeuirqey Rtli alipmmpor cos ffoepte shl tld aessas pa ehtdnuoradnaanihCnisremots onhcer taelcuf ne ognd raelellraapnnp lygolonhcetyrtsudniraelcuneht erutuutffuediv ehtybnoit ylne ohs te AP1000 i htiie wcn .dlrowwo dny agolo ,redael t auuts ok ucehC tis wnoitraatenegge g wwww moc.raelcnuesouhngitsew.ww.wwtt a ciirtcele elbalied rnn aael, ceffeah st ppyg m .yy.tci

| Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции |64 04/2009 www.allforpower.cz Z hlediska stavebního zákona je vydání čtyř zásadních rozhodnutí pro veškeré stavby s jader- ným zařízením, tj. územního rozhodnutí, stavební- ho povolení, kolaudačního rozhodnutí (trvalý pro- voz) a rozhodnutí o vyřazení z provozu, v kompeten- ci k tomu určeného stavebního úřadu. Dotýká-li se řízení zájmů chráněných zvláštními předpisy, jako je například ochrana přírody, jaderná bezpečnost, požární ochrana apod., rozhoduje stavební úřad v dohodě, resp. se souhlasem příslušných orgánů státní správy, které tyto zájmy hájí. Atomový zákon stanovuje činnosti, ke kterým je nutné povolení Státního úřadu pro jadernou bez- pečnost (SÚJB). Vedle hlavních povolení umístění, výstavby a provozu jaderného zařízení to je řada dalších činností, jako např. povolení k jednotli- vým etapám uvádění jaderného zařízení do provo- zu, k provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících jadernou bezpečnost, uvádění radio- nuklidů do životního prostředí apod. Prvním krokem schvalovacího procesu podle atomového zákona je hodnocení vhodnosti loka- lity, v níž by mělo být jaderné zařízení vybudová- no. Toto hodnocení je ze strany dozoru založeno zejména na posouzení Zadávací bezpečnostní zprávy. Zadávací zpráva musí obsahovat zejména průkazy o vhodnosti lokality z hlediska možných vlivů okolí na toto zařízení a specifikaci bezpeč- nostních cílů, které musí projekt daného jaderné- ho zařízení splnit. Požadavky na projekt musí vycházet z obec- ných požadavků obsažených v závazných legisla- tivních dokumentech, doporučení renomovaných mezinárodních institucí a z reálně dosažitelných technických parametrů shodných či obdobných s již provozovanými zařízeními. Nová řešení mohou být zvolena, pouze pokud nabízejí prokazatelné výhody. Každé nové projek- tové řešení musí být doprovázeno vhodným tes- tovacím programem. Po posouzení předložených podkladů rozhodne SÚJB o vydání povolení k umístění jaderného zařízení. V podmínkách po- volení SÚJB zohlední relevantní požadavky na projekt, které vyplynou v oblasti jeho působnosti z hodnocení vlivu zařízení na životní prostředí. Toto povolení je podmínkou nutnou (ale nikoli postačující) pro územní řízení před příslušným stavebním úřadem. Od zahájení řízení SÚJB roz- hodne ve lhůtě do čtyř měsíců. Po vydání územního rozhodnutí lze podat žá- dost o povolení k výstavbě jaderného zařízení. V tomto kroku SÚJB posuzuje soulad konkrétního zvoleného projektu s bezpečnostními cíli a poža- davky na jadernou bezpečnost. Toto posouzení vychází z hodnocení Předběžné bezpečnostní zprávy, která musí obsahovat průkazy o vhodnos- ti zvoleného projektu z pohledu jaderné bezpeč- nosti. Povolení k výstavbě vydané SÚJB je analogicky podmínkou nutnou (ale nikoli posta- čující) pro stavební řízení před příslušným staveb- ním úřadem. Od zahájení řízení SÚJB rozhodne ve lhůtě do jednoho roku. V průběhu výstavby, montáže zařízení a pří- pravy k uvádění jaderného zařízení do provozu jsou ze strany SÚJB vydávány samostatné sou- hlasy s realizací jednotlivých dílčích etap. Z hle- diska celosvětové praxe je tento vstup dozoru spíše ojedinělý a umožňuje získání detailních znalostí potřebných k posouzení schopnosti jed- notlivých zařízení plnit projektové funkce s vlivem na jadernou bezpečnost ještě před zahájením vlastního spouštění. Schvalovací proces pro nové jaderné bloky Výstavba a spouštění jaderné elektrárny a s tím spojené posuzování bezpečnosti je mnohastupňový a dlouhodobý proces. Řídí se právním řádem ČR, do něhož byly převzaty i příslušné mezinárodní úmluvy. Základními právními normami, které upravují schvalovací proces pro jaderná zařízení, jsou zákon 183/2006 Sb. (stavební zákon) a zákon 18/1997 Sb. (atomový zákon). Celý proces však podléhá požadavkům dalších důležitých zákonů, zejména jde o zákon 500/2004 Sb. (správní řád), zákon 552/1991 Sb. (o státní kontrole), zákon 17/1992 Sb. (o životním prostředí), zákon 244/1992 Sb. a 100/2001 Sb. (o hodnocení vlivu na životní prostředí), zákon 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny), zákon 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím) a zákon 123/1998 Sb. (o právu na informace o životním prostředí). Do českého právního řádu byly převzaty i závazky plynoucí z řady mezinárodních úmluv, jako příklad lze uvést Aarhuskou konvenci, upravující právo veřejnosti na informace a účast při roz- hodování, a úmluvu Espoo v oblasti přeshraničního hodnocení vlivu na životní prostředí. Ing.DanaDrábová,PhD.–předsedkyněSÚJB Vystudovala obor dozimetrie na Fakultě jader- né a fyzikálně inženýrské (FJFI), ČVUT Praha (1985). Od tohoto roku působila v Centru hy- gieny záření při Státním zdravotním ústavu (SZÚ) jako výzkumný pracovník, později jako zástupcevedoucíhoCentraradiačnímonitoro- vací sítě. V roce 1995 byla jmenována do čela Krizového útvaru Státního úřadu pro jadernou bezpečnost(SÚJB),kterývedlaaždoroku1996, kdy převzala post ředitelky Státního ústavu ra- diačníochrany(SÚRO).Odroku1999vykoná- vá funkci předsedkyně SÚJB. V roce 2000 zís- kala na FJFI doktorát z jaderné fyziky. Koncem roku 2006 byla s tříletým mandátem zvolena předsedkyní Západoevropské asociace jader- ných dozorných orgánů (WENRA). Elektrárna Dukovany – ilustrační foto

65 04/2009 www.allforpower.cz | Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции | Poslední fází před zahájením provozu jader- né elektrárny je fáze uvádění do provozu. Uvádění jaderného zařízení do provozu je definováno jako proces, během kterého se prakticky ověřuje, zda jsou veškerá zařízení a systémy jaderného zaříze- ní schopny provozu v souladu s projektem a zda splňují požadavky na jadernou bezpečnost. Ing. Dana Drábová, PhD., Dana.Drabova@sujb.cz, Státní úřad pro jadernou bezpečnost Foto: archiv, ČEZ, a.s. Approval process for new nuclear units Construction and putting into operation of nuclear power plant and related assessment of safety is a multi-level and long-term process. It is governed by the legal order of the Czech Republic with incorporated relevant international arrangements. The author of the article describes basic legal regulations, followed by individual steps, specifications of the course of construction and the stage of putting into operation. Prvnímkrokemschvalovacíhoprocesupodleatomového zákona je hodnocení vhodnosti lokality – JE Dukovany, ilustrační foto Koncem března se v maďarské metropoli us- kutečnilo již 19. zasedání Asociace západoe- vropských jaderných dozorů (Western European Nuclear Regulators\' Association; WENRA). Letos poprvé se celého jednání v roli pozorovatelů zú- častnily i přizvané „nejaderné země“, které proje- vily zájem o zapojení do činnosti WENRA (Irsko, Norsko, Polsko a Rakousko). Toto „oživení“ WEN- RY bylo po úvodním zasedání uvítáno oběma stranami, neboť upevňuje jejich vzájemnou důvě- ru a zcela jistě přispěje k dalšímu zvyšování bez- pečnosti jaderných reaktorů i nakládání s radi- oaktivními odpady a vyhořelým jaderným pali- vem v účastnických zemích. Vzhledem k možné- mu oboustrannému přínosu byla projednávána i otázka případného dalšího rozšíření WENRY. Bylo dohodnuto, že české předsednictví WENRA prozkoumá možný zájem o účast v Asociaci také ze strany arménského, ruského a ukrajinského dozoru. V případě jejich kladného vyjádření bude během příštího plenárního zasedání učiněno roz- hodnutí o jejich postavení a způsobu spolupráce. Standardními body zasedání byly informace o plnění úkolů obou pracovních skupin WENRY – skupiny pracující na přípravě společných bezpeč- nostních požadavků (referenčních úrovní) pro ja- derné reaktory (Reactor Harmonization Working Group; RHWG) a skupiny zabývající se požadavky na bezpečnost při nakládání s radioaktivními od- pady, vyhořelým jaderným palivem a vyřazování jaderných zařízení z provozu (Working Group on Waste and Decommissioning; WGWD). Předseda RHWG, p. O. Gupta (náměstek generálního ředi- tele francouzského dozoru ASN), představil práci na pilotním projektu, jehož cílem je formulace obecných bezpečnostních požadavků pro „nové reaktory“ (tedy reaktory, které nejsou pokryty stá- vajícími bezpečnostními referenčními úrovněmi). WGWD pod vedením S. Theise, zástupce švý- carského dozoru HSK, pokračuje v plnění svého původního plánu, tedy do roku 2010 harmonizo- vat v co nejširší míře přístupy v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a skladování radi- oaktivních odpadů a vyhořelého paliva. Skupina v souladu s novým mandátem pracuje na formu- lování nové studie zaměřené na identifikaci bez- pečnostních požadavků pro úložiště radioaktiv- ních odpadů. WENRA krátce diskutovala i otázku připravo- vané směrnice Rady EU ustavující rámec jaderné bezpečnosti, jejíž formulování v rámci svého še- stiměsíčního předsednictví v Radě EU koordinuje ČR. Konsensu k jejímu znění zatím nebylo dosa- ženo, další jednání nad jejím textem dále probí- hají v rámci tzv. Atomic Questions Group (AQG) v Bruselu. Na svých příštích zasedáních se WEN- RA bude věnovat i problematice výzkumných re- aktorů, a to jak z hlediska jejich bezpečnosti, tak využitelnosti a budoucnosti vůbec. (red) WENRA v Budapešti zasedala poprvé s nejadernými zeměmi V pořadí 20. a zároveň poslední zasedání WENRA pod vedením ČR se uskuteční ve dnech 10. až 11. listopadu na zámku Štiřín v ČR. Vraťme se ješ- tě k výsledkům minulého zasedání, které proběhlo počátkem roku v Budapešti. WENRA in Budapest held a session with non-nuclear countries for the first time It is the 20th and also the last session of WENRA under the chairmanship of the Czech Republic will take place on November 10-11, 2009 on the castle Štiřín in the Czech Republic. Let´s get back to the results of last session which took place at the beginning of the year in Budapest. Od zahájení řízení SÚJB rozhodne ve lhůtě do jednoho roku – JE Dukovany, ilustrační foto Процессутвержденияновыхатомныхблоков Сооружениеизапускатомнойэлектростанцииисвязаннаясэтимоценкабезопасности–этомногоуровневыйидлительныйпроцесс.Онпроходит всоответствиисзаконамиЧР,ккоторымбылипринятыинадлежащиемеждународныедоговоры.Авторвстатьеописываетосновныеправовые нормы, отдельные шаги, специфические черты хода строительства и фазы запуска в эксплуатацию. „WENRA“вБудапештезаседалапервыйразснеатомнымистранами 20-епосчетуивтожевремяпоследнеезаседание„WENRA“подруководствомЧРбудетпроведено10-11ноября2009взамкеШтиринвЧР.Вернемся еще к результатам прошлого заседания, которое проходило в начале года в Будапеште.

| Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции |66 04/2009 www.allforpower.cz Výstavba začala v devadesátých letech mi- nulého století, poté však byla na dlouhá léta pře- rušena. Projekt dostavby je nyní na počátku s tím, že dokončení je plánováno na rok 2014. V plánu je dostavět již dříve rozestavěnou část, kdy je hotovo cca 60 % stavební části a cca 25 % technologického celku. Celý projekt si vyžádá in- vestici ve výši cca dvou miliard euro. Nové bloky nahradí výpadek elektrické energie po nuceném odstavení dvou bloků jaderné elektrárny vJaslovskýchBohunicích,kekterémuseSlovensko zavázalo před vstupem do Evropské unie. V souvislosti s dostavbou elektrárny dostala příležitost i firma KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s., která patří mezi přední dodavatele pro jadernou ener- getiku. Firma může využít mnohaleté zkušenosti při výstavbě tohoto typu reaktoru, vždyť právě tato firma se podílela na výstavbě jaderných zdrojů, jako například Jaslovské Bohunice, Mochovce (Slovensko), Temelín a Dukovany (Česko). Mezi hlavní činnosti firmy patří zpracování realizační projektové dokumentace a průkazné dokumentace včetně výpočtů. Tyto aktivity jsou doplněny o zpracování tepelných a hydraulických výpočtů, vydání průkazné dokumentace projek- tový a skutečný stav, vydání kvalifikační doku- mentace včetně zabezpečení kvality a kontroly kvality. V rozsahu činností je zabezpečení široké- ho sortimentu dodávek. Zařízení a aparáty tak patří mezi klasické a již tradiční dodávky KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s. K dalšímu dodávanému sortimentu patří ar- matury, potrubí, čerpadla, pracovní hmoty a do- plňkový materiál. Všechny tyto dodávky jsou za- bezpečeny pro třetí i čtvrtý blok, a to zejména pro následující provozní soubory: pomocné systémy primárního okruhu, čistící stanice radioaktivních médií, havarijní systémy, nakládání s radioaktivními odpady, úložiště kapalných radioaktivních odpadů. V průběhu výstavby tak můžeme využít nejen systém kvality a procesní postupy, ale také doda- vatelský model, který klade velké nároky přede- vším na dokumentační část uvedených dodávek. Celý projekt je již nastartován, hlavní kontrakty jsou podepsány a věříme, že i přes absenci gene- rálního projektanta budou oba bloky elektrárny dokončeny včas. Ing. Radek Mazáč, obchodní a finanční ředitel, KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s. Účast firmy KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s. v Mochovcích je rozsáhlá Po několikaleté přestávce a mnoha diskuzích o využitelnosti a bezpečnosti jaderné energetiky se naši východní sousedé rozhodli pro jádro a dosta- ví třetí a čtvrtý blok své jaderné elektrárny v Mochovcích. Mnohé názory proti tak musely ustoupit do pozadí před zastánci tohoto způsobu výroby elektrické energie na Slovensku. Konkrétně se jedná se o výstavbu dvou tlakovodních reaktorů typu VVER 2 x 440.

67 04/2009 www.allforpower.cz | Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции | Se svou představou o budoucnosti jaderné energetiky vystoupili například expremiér a před- seda ODS Mirek Topolánek, státní tajemník slo- venského Ministerstva hospodářství Peter Žiga, náměstci ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner a Milan Hovorka, ředitel útvaru Výstavba jaderných elektráren společnosti ČEZ Petr Závodský a mnozí další zástupci politické i odbor- né sféry, ale i firem spojených s jadernou energe- tikou – například Leonid Janko ze společnosti Atomstrojexport. Jedním ze zásadních témat kon- ference bylo i to, zda rozsáhlé investice do do- stavby JE Temelín něco přinesou i pro české firmy, nebo veškeré zisky odtečou z ČR do zahraničí. Konference se zúčastnilo zhruba 150 lidí z řad managementu českých strojírenských, staveb- ních a dalších firem, ale i lidé ze státní správy a odborná veřejnost. „Investice do jádra jsou doslova ekonomic- kým hitem. Bez jádra navíc nemáme žádné dob- ré řešení naší energetické budoucnosti,“ uvedl celou konferenci Mirek Topolánek. „S výstavbou dalších jaderných bloků je už v Česku pět minut po dvanácté,“ pokračoval expremiér a zdůraznil, že je potřeba se dívat do budoucna. „Krize se vy- skytují cyklicky. Tím, že se nyní rozhodneme a za- čneme stavět, můžeme předejít vlivům krize dal- ší, která přijde třeba zase za 5 nebo 10 let,“ do- dal. Nakonferenci„Jádroprotikrizi?“setakéhod- ně mluvilo o vyhlášeném tendru na dodavatele technologie pro dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Náměstek MPO Tomáš Hüner ve svém vystoupení řekl, že i kvůli komplikované- mu schvalovacímu procesu EIA rozhodně nepřed- pokládá ukončení tohoto tendru do konce roku 2009. Tomáš Hüner také zhodnotil určitý posun v názorech na jádro, když řekl, že pohled na jader- nou energetiku se stává v Česku i v rámci EU ra- cionálnějším a méně politicko-ideologickým. Co se týče jaderné energetiky na Slovensku, státní tajemník Žiga ve svém vystoupení řekl, že mezi strategické priority slovenské vlády patří za- bezpečení výroby nejméně 50 procent výroby elektřiny z jaderných elektráren. Proto chce Slovensko do listopadu 2013 spustit dva nové bloky Jaderné elektrárny Mochovce, což by mělo stát 2,775 mld. EUR. K tomu chce slovenská vlá- da ještě vybudovat nový jaderný zdroj v lokalitě odstavené jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Na této výstavbě se bude podílet i společnost ČEZ. Zástupce společnosti Atomstrojexport Leonid Janko na konferenci představil moderni- zovaný mezinárodní reaktor MIR.1200, na jehož vývoji Atomstrojexport spolupracoval s firmou Škoda JS. Vyslovil taktéž jednoznačný zájem fir- my podílet se na projektu dostavby Temelína. „S českými firmami počítáme,“ řekl. Zajímavá by- la i přednáška Aleše Johna, ředitele Ústavu ja- derného výzkumu Řež, který přiblížil současné ak- tivity ve vědě a výzkumu, které se týkají jaderné energetiky, a představil novinky v tomto směru. Zástupce ČEZu Petr Závodský hovořil o tom, žeSkupinaČEZplánujevČeskuanaSlovenskuvý- stavbu až pěti nových jaderných bloků. Jde o třetí a čtvrtý blok JE Temelín, pátý blok JE Dukovany a výstavbu až dvou bloků v Jaslovských Bohunicích. V případě nových bloků Temelína se počítá s uvedením do provozu kolem roku 2020, u pátého bloku Dukovan přibližně v roce 2025. Kromě toho je ČEZ například investorem výstavby 3. a 4. bloku JE Cernavoda v Rumunsku. A jak budou z popsaných připravovaných pro- jektů těžit české firmy? Odpovědi na tuto otázku se „Jádro proti krizi?“ Spíše ano… V rámci hlavní konference letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu proběhl zajímavý seminář, který si dal za cíl zodpovědět otázku, zda mů- že být rozvoj jaderné energetiky faktorem, který umožní českým stavebním a strojírenským firmám lépe odolávat krizi. Ve sportovní hantýrce vyjá- dřeno… vyhráli pozitivisté před těmi skeptičtějšími, těsně v prodloužení… O úvod konference se postaral expremiér a předseda ODS Mirek Topolánek Akci moderoval Jakub Železný Oldřich Vojíř, první zleva, odpovídá na dotaz z pléna

| Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции |68 04/2009 www.allforpower.cz u jednotlivých řečníků lišily, ale téměř všichni z nich seshodli,žejadernáenergetikamůžebýtpročeské společnosti výhledově velkou příležitostí. Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, zdůraznil, že je potřeba být aktiv- ní i v zemích, kde máme státní zastupitelství. „Nebudeme zvyšovat počty zastupitelských úřa- dů, spíše by jejich zaměstnanci měli být daleko aktivnější, zvláště v zemích, kde se chystají in- vestice do výstavby jaderných elektráren a kde Česko znají, například Indie,“ vysvětlil. Do větší výměny názorů se dostali přítomní se zástupci stavebního sektoru, zejména Václav Matyáš ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví vyslovil oba- vu, že české firmy, ať již stavební, nebo strojíren- ské, nebudou z aktivit ČEZ profitovat, a pokud se již k dodávce dostanou jako subdodavatel, není si jistý ani případným profitem. „Ze zákona ne- můžeme preferovat ani pohlížet nijak protekcio- nisticky na žádnou firmu,“ vysvětlil Petr Závodský. „My nebudeme projekt dělit na desít- ky samostatných obchodních balíčků, není to pro nás výhodné. Vybereme generálního dodavatele (a ten bude zcela jistě zahraniční) a výběr subdodavatelů bude v jeho gesci. Myslím si přesto, že pro české firmy se otevírá obrovská a lukrativní možnost v subdodávkách,“ uvedl. „Některé záležitosti vztahů mezi generál- ním dodavatelem a subdodavateli lze z naší strany kontrolovat a řešit, třeba dodatky smluv,“ dodal zástupce ČEZ. Z právního pohledu se k to- muto tématu vyjádřil Jan Strelička z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Vysvětlil, že lze připra- vit podmínky výběrového řízení tak, aby byla do- držena zákonná pravidla vyplývající pro podobné zakázky z české i evropské legislativy, a přitom byla zajištěna účast českých firem na zakázce i férové podmínky pro ně. Řešením je například model tzv. kvazi-offsetů. Tento postoj podpořil i předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř, podle kterého je zodpo- vědností státu, aby v případech podobných za- kázek byla podpora domácích firem zajištěna. Stejným způsobem si ostatně vlastní průmysl chrání i jiné evropské země. (čes) Model modernizovaného mezinárodního reaktoru MIR.1200 Zástupce společnosti Atomstrojexport Leonid Janko

ArmA tury pa o kkklasikl irtury p uokkcii tienVVe tkupá,šyy,il a ja pa,klaoly ernd tury p o o ohoékvvéoov,kul u en yy,kp oern tury p peciálníarma,syy,tuo etikugerrgu en turypeciálníarma etiku u ohnec, tévjo áje uniknpoa dis h arvýoslrůmp uoje na dlazuvna u a jao klasi gi, enl WEPOina MSkup otzvinou s rlpos oojvýv uuj cymy ujav okcrp egioohnect ční a výrtruknso, kékcgiolo ým knkchniectním tá GMA MIu Sernntur krma je a voci vývdiau troetlouh etiku. Mu enoernda ervisgu, výreerinin tilasy z obje firmmygruetinER cí umaperooh kcníobtí výru sío -hwo co WERPOgerrg y a sob uj cí um emíní zázobr . Vlas yanodřM obvýr WER turu arma i výv jeuujňžo tníww.o-h ny y ervis ,jeooj zvin ttě aatvogeaagě ržnruž o p tuou s rlpos pom.wwww. e arer wethgoTTo áy zábebtřtřál íuální poddivididiina in cí umaperooh kcníobtí výru sío cí um eu.upogrerrgwpo gnotre se ar íkůníků.ákazák jeuujňžo o@me-mail: inff ax, ff1 3000,5 3720 22el. +4t 228//2cí 2002iniod VP WERPOM eu.upogrerwpoo@m ,521 35 3720 22ax +4 ,aha 4r3 01 P4, 114200, .,g, a.seeringinnEWER

| Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции |70 04/2009 www.allforpower.cz Před časem jste nastartovali projekt obnovy ja- derného programu Vítkovic. Co je cílem? V průběhu několika posledních let jsme in- vestovali 7 miliard korun do modernizace svého technologického zařízení a cca 60 % z této částky připadlo na zařízení, která chceme využívat pro svůj jaderný program. Našim cílem je dostat se na realizaci dvou nebo tří zakázek pro jadernou energetiku ročně. Co jste udělali po stránce technologie výroby? Provedli jsme modernizaci ocelárny, zvládli technologii výroby oceli 10 GN2MFA se zpřísně- nými požadavky na obsah škodlivých prvků - zej- ména fosforu a síry, což nám umožňuje výrobu primárních kolektorů parních generátorů pro no- vý typ jaderné elektrárny VVER – 1200 bez elekt- rostruskového přetavování, které je předepsáno pro tuto ocel v Rusku. Tím jsme dosáhli výrazné úspory času a nákladů. Pro dosažení souhlasu ruského jaderného dozoru s naší technologií jsme museli vyrobit tři zkušební kusy tělesa primárního kolektoru a po- drobit je kromě standardních zkoušek podle technických podmínek také doplňujícím zkouš- kám na odolnost proti koroznímu praskání při zpomalené deformaci v Rusku i u nás. Všechny zkoušky vyšly a v březnu 2009 jsme obdrželi sou- hlas ruského jaderného dozoru Rostechnadzor s výrobou nové modifikace oceli 10GN2MFA. Takže v budoucnost jaderné energetiky věříte, když jste tolik investovali… Z hlediska zajištění energetické bezpečnosti státu v oblasti dodávek elektrické energie je jád- ro jediným reálným a ekonomicky únosným řeše- ním pro splnění cílů EU v oblasti snižování emisí do roku 2020 až o 30 %, pokud se k evropské in- iciativě připojí další hospodářsky vyspělé země, zejména USA a Japonsko. Náhrada za snižování výroby v uhelných elektrárnách obnovitelnými zdroji není v plném rozsahu technicky možná a voluntaristické stanovování nereálných cílů po- vede v ČR k obrovským ekonomickým ztrátám vli- vem státních dotací nebo k neakceptovatelnému zvýšení cen elektrické energie. Toto zatím ale více chápou ve státech jako je Čína, Indie, Brazílie a další, kde je o naše služby zájem a rýsuje se nám pár zajímavých zakázek. Evropa bohužel přešlapuje na místě a obávám se, že nějaký větší boom výstavby jaderných elektráren v Evropě nemůžeme očekávat. Drtivá většina občanů se jádra nebojí, část po- litiků je taktéž pro, firmy jsou připraveny se po- dílet na dodávkách… Tak v čem je podle Vás problém? Dvacet let se o jaderné energetice mluví jako o zlu. Začalo to referendem v Rakousku, kde jen o několik desetin procenta prohráli zastánci jád- ra. Zelená vlna se od této doby přehnala přes všechny státy Evropy. Strašení a doslova štvavé kampaně proti jádru dosáhly svého. Být investo- rem, tak bych si velmi rozmyslel, zda investovat do jaderné energetiky a řešit pak problémy s de- monstracemi a blokádami hranic. Místo toho, abychom šli cestou ekologické- ho jaderného programu, na naší kvalitní půdě nám rostou fotovoltaické elektrárny. Přicházíme nejen o kus země, ale uvědomujeme si, že ná- klady spojené s transportem této elektřiny a její státem stanovená velmi vysoká výkupní cena se promítnou do konečné ceny, čili že toto vše si za- platíme?! Stejně jako jiné firmy, jsme i my velkým spo- třebitelem elektrické energie a samozřejmě, že nás zajímá, kolik budeme za elektřinu platit. Cena našich výrobků souvisí s náklady, které s tím máme, čili i s energiemi. Stáváme se pak méně konkurenceschopnými. Jsem pro řízený rozvoj obnovitelných zdrojů. Vždyť i naše firma vyrábí bioplynové stanice, jsme aktivní v části světa v oblasti vodních elektráren. Nejsme proti, jen by měl být tento proces řízen. Není ale možné, aby náklady na transport elektrické energie v důsledku připojení obnovitel- ných zdrojů k síti vzrostly o desítky procent. Je skandální, aby stát dotoval rozvoj fotovoltaických elektráren a poté firmám a lidem tyto náklady za- počítal do transportu. Jaký je Váš osobní názor na palivoenergetickou politiku státu? Současné energetické koncepci říkám „Pecinova“, protože již za ministra průmyslu a ob- chodu ČR Milana Urbana vytvořil pan Pecina „Nedělejme z jádra zbytečně vědu a pojďme již konečně do toho,“ uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Jan Světlík, prezident Národního strojírenského klastru, předseda představenstva VÍTKOVICE HOLDING, a.s., a předseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE, a.s. České strojírenství je připraveno se ucházet o zakázky pro jadernou energetiku Ing. Jan Světlík Absolvoval Vysokou školu báňskou v Ostravě. V roce 1994 se stal ředitelem tehdejší podni- katelské jednotky VÍTKOVICE Lahvárna, která později byla samostatnou dceřinou společ- ností VÍTKOVIC, a.s. V roce 1999 tuto firmu privatizovaly dnešní VÍTKOVICE HOLDING, a.s. Ty před čtyřmi lety také uspěly ve státním ten- dru na koupi celých strojírenských VÍTKOVIC. Jan Světlík je předsedou představenstva spo- lečnosti VÍTKOVICE HOLDING a předsedou představenstva a generálním ředitelem spo- lečnosti VÍTKOVICE. Působí také ve statutár- ních orgánech dalších významných firem ze skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP.

71 04/2009 www.allforpower.cz Vyrábíme komponenty pro energetiku. www.jinpo-plus.cz • ČÁSTI KOTLŮ • VT PAROVODY • PREFABRIKOVANÉ POTRUBÍ • TRUBKOVÉ OHYBY • PŘÍRUBY • SPECIÁLNÍ ENERGETICKÉ MATERIÁLY • TVAROVÉ KUSY Z VÝKOVKŮ ... Dodávky strojírenských uzlů a prefabrikátů pro energetiku, stavebnictví, petrochemii a plynárenství JINPO PLUS, a.s. Křišťanova 1113/2 702 00 Ostrava tel.: +420 597 469 111 fax: +420 597 469 112 e-mail: martinak@jinpo-plus.cz EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ ZARUČENO ANTIKOROZNÍ NÁTĚRY www.hempel.cz

| Jaderné elektrárny | Nuclear Power Plants | Атомные электростанции |72 04/2009 www.allforpower.cz koncepci, kterou pak potvrdil Václav Pačes a kte- rou nyní i posvětila vláda. Věřím, že přírodní záko- ny inteligentní lidé této země nechtějí znásilňo- vat, a to je dobře. U části politiků, kteří si ale na kritice jaderné energetiky postavili základy své kariéry, mi chybí základní znalosti fyziky a che- mie, té, kterou se učíme na základních školách. Poté to dopadá tak, že o energetice a dalším směřování státu rozhodují lidé, kteří nejsou schopni odpovědět na elementární dotaz mode- rátora týkající se energetiky a ekologie v zábav- ných pořadech televize.Stávající plány naší vlády a skupiny ČEZ považuji za velmi dobré. Je potře- ba už ale přistoupit k realizaci a stavět ve velkém. Mají české firmy na to, aby se mohly ucházet o zakázky pro jadernou energetiku? Vždyť jsme to uměli v 70letech minulého sto- letí, nyní to umíme rychleji a ve všech oblastech kvalitněji, protože máme vypracovány systémy ja- kosti. Nedělejme z toho vědu, jsou to marginální záležitosti a začněme konečně dělat. České firmy si uchovaly schopnost vyrábět a dodávat na zákla- dě ruské projektové dokumentace komponenty primárního okruhu JE VVER včetně nového typu VVER – 1200. Dodávky pro sekundární okruh a pomocné okruhy byly záležitostí českých výrobců a jsou stále v jejich možnostech, měření a regula- ce a řídicí systémy jsou schopny dodávat naše fir- my ve spolupráci se světovými výrobci těchto sys- témů. Někdy mě to až trochu uráží, ty věčné dota- zy, zda jsou české firmy připraveny. Ano jsou, jed- noznačně.Navíc,technologieazařízenípronejmo- dernější uhelné zdroje nebo kotle s nadkritickými parametry jsou z hlediska strojírenského a techno- logickéhodaleko náročnější,než strojírenskékom- ponentyprojadernouenergetiku.Nedělejmezjád- ra vědu a pojďme konečně do toho. Překvapují Vás názory vrcholných politiků, kte- ří se k jádru otevřeně přihlásili? Evropa se dostává do situace, kdy musí řešit svou budoucnost, konkurenceschopnost. O tu částečně přišla i kvůli nesmyslně přísným ekolo- gickým iniciativám, které postavily evropské firmy do roviny nekonkurenceschopnosti oproti přede- vším asijským státům, které nás již v mnohém předstihly. Jsem rád, že se Česká republika jako jedna z prvních států střední a východní Evropy ústy svých politiků přihlásila k jaderné energetice. Konečně, po dvaceti letech našli někteří politici odvahu. Je potřeba rychle překonat strach, především v řadách investorů. Dalším problémem je to, že se o jaderné energetice více hovoří, než koná. Dostali jsme se možná trochu do výzkumné pasti, všichni chtějí zkoumat, nikdo ale nechce přikročit k vlastní rea- lizaci. Potřebujeme začít pravidelně vyrábět. Pak se může mnoho strojírenských firem dostat v ob- lasti výrobních nákladů na relevantní úroveň. O dostavbu Temelína se ucházejí ruské firmy. Nedostaneme se pod ještě větší vliv Ruska? Vždy budeme pod něčím vlivem. Buďme už konečně realisté a nehrajme si na něco, co nej- sme. Informace o ruských špionech, snaze „vel- kého medvěda“ opět ovládnout své satelity eko- nomicky a udělat je závislým na palivu, plynu, ro- pě, jádru, jsou jen dalším strašákem, který odda- luje rozhodnutí se do dostavby rychle pustit. Jde o boj zájmových skupin, které využívají média ke svým hrám. Takže spolupráci s Rusy máte asi rozsáhlou. Odsouhlasili jsme s hlavní vědeckou organi- zací pro konstrukční materiály jaderné energetiky v Rusku (CNIITMAŠ) všechny technologické směr- nice na výrobu těžkých výkovků pro parogenerá- tory a kompenzátory objemu JE VVER – 1200. To obnáší výrobu a lití oceli, kování kroužků, těles primárních kolektorů a zápustkové kování den, tepelné zpracování po kování a tepelné zpraco- vání na jakost. Jsme připraveni tyto těžké výkovky vyrábět a dodávat. Dostali jsme poptávky od Atomenergomaše a Atomstrojexportu na primární kolektory parogenerátorů a výkovky pro kompenzátor obje- mu VVER – 1200 (nyní je projekt nové elektrárny označen MIR – 1200,- pozn. redakce), předložili jsme nabídky, jednáme o uzavření smlouvy. Máme připraveny projekty modernizace a nových technologických investic. V rámci projektu operačního programu říze- ného ministerstvem práce a sociálních věcí, kte- rý by měl být schválen do konce roku, je připrave- no školení pracovníků ze znalostí ruských jader- ných předpisů a jejich atestace. Půjde o vedoucí pracovníky až po úroveň mistrů, konstruktérů a technologů, svářeče a další. Asi Vás mrzí, že drtivá většina mladých lidí řeší v rámci svých diplomových prací problematiku obnovitelných zdrojů energie a energetické strojírenství pak minimum… Je to důsledek nejen dlouhodobé a systema- tické kampaně proti jádru, ale mnohdy i nezáživ- ného podání výuky. Fyzika, chemie nesmí být pro žáky strašákem, ale oborem, na který se budou těšit. Jedna celá generace je ale bohužel pryč. Nyní je potřeba ukázat mladým jak vypadají mo- derní provozy, hutě, výrobní haly, nechat je oh- matat si konkrétní výrobky. Máme velký dluh k mladé generaci, musíme v nich znovu rozvinout tvůrčí potenciál. Vítkovice spolupracují se 120 školami všech stupňů a druhů. Poutavou formou se snažíme ukázat dětem a mladým lidem, co je to strojařina. Ve spolupráci s VŠB–TU Ostrava se podílíme na inovaci vzdělávání strojních inženýrů pro jader- nou energetiku, která je součástí operačního pro- gramu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, ří- zeného Ministerstvem školství ČR. Jsme v situaci, kdy musíme mladým lidem vysvětlovat základní principy, že nemáme jinou možnost, než neustále inovovat, být o krok na- před a nezapomenout pracovat. Jinak se časem dostaneme na úroveň rozvojové země. Mohlo by se taky stát, že tady nebudeme nic vyrábět, vše si budeme kupovat z Číny, ale za velké peníze…. A kde si ty peníze vyděláme? Mohla by se energetika, resp. její nutný rozvoj stát jakousi záchranou pro české energetické strojírenství v době krize? Energetika potřebuje stabilizovat právní pro- středí pro investory a jasně deklarovat energetic- kou politiku státu. Českému energetickému stro- jírenství mohou pomoci investice do energetiky, a to v prvé řadě u nás doma. Je nutné se snažit držet si svůj trh pro tuzemské firmy. ČEZ ale nemůže preferovat tuzemské firmy… Když se ucházíme o zakázku například v Německu, myslíte si, že máme šanci?! Nikoliv, pokud se nedohodnu na kooperaci s německou firmou. Když si to dokáže zařídit třeba i francouz- ská Areva, tak proč by to nešlo v Česku. A věřím, že toto vše se děje v součinnosti s evropským prá- vem. Takže to asi jde. Ing. Stanislav Cieslar Kotlové těleso

73 04/2009 www.allforpower.cz MANUFACTURE AND SALE of • Electrical servomotors • Electrical switchboards • Fittings ZPA Pečky, a. s. Tř. 5. května 166, 289 11 Pečky, Česká republika Tel.: +420 321 785 141-9, fax: +420 321 785 165, 167, e-mail: zpa@zpa-pecky.cz www.zpa-pecky.cz 220 / 400 kV VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ JIŽ10LET Akciová společnost ČEPS je provozovatelem přenosové soustavy České republiky. ČEPS přenosovou soustavu řídí a rozvíjí jako součást evropské elektrizační sítě. ČEPS zajišťuje všem účastníkům trhu s elektřinou rovné a transparentní podmínky pro přístup k přenosové soustavě. ČEPS zajišťuje rovnováhu mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v každém okamžiku. ČEPS, a.s., Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha 10, tel.: +420 211 044 111, fax: +420 211 044 568, e-mail: ceps@ceps.cz www.ceps.cz

| Rozvoj sítí | Network development | Развитие сетей |74 04/2009 www.allforpower.cz Přibližte prosím dosavadní zkušenosti s opera- tivním monitorovacím systémem pro střední Evropu, který spustila TSO Security Cooperation. Nedá se říci, že to byla iniciativa TSC, kdo od- startoval monitorovací systém RAAS (Real-time Awareness & Alarming System). TSC jej pouze převzala a rozšířila. V rámci spolupráce osmi pro- vozovatelů přenosových soustav regionu CEE (za- hrnuje TSO ze střední a východní Evropy, tj. ČEPS, slovenský SEPS, maďarský MAVIR, polský PSE-O, německé Vattenfall Europe Transmission a transpower, rakouský APG a slovinský ELES, pozn. redakce) byl tento systém v minulých le- tech vymyšlen a implementován. Po vzniku pro- jektu TSC jsme provozovatelům přenosových soustav mimo tento region (TenneT, Swissgrid, Amprion, EnBW, Tiwag, VkW Netz) nabídli mož- nost rozšíření původního systému. Již se projevila na konkrétním případě výhoda systému? Myšlenka společného zvýšení provozní bez- pečnosti ale vznikla na půdě sdružení UCTE, předchůdce dnešního ENTSO-E. Prvotním impul- sem byl podzim 2006, kdy se díky nepředpoklá- danému technickému zásahu Evropa rozpadla na tři části a hledala se účinná řešení v oblasti infor- movanosti dispečerů. Mimo systém RAAS máme přehled o online provozu v soustavách v sousedních zemích a stejně tak sousedící země mají přehled o na- šem online provozu. Obecně mohu říci, že víme více o chování a stavu sousedních soustav a máme lepší přístup k informacím o případných poruchách a problé- mech. Jsme tedy opravdu varováni dříve, než se něco stane u nás. V poslední době se hovoří stále častěji o tzv. in- teligentních sítích – Smart Grids. Smart Grids se skutečně stávají velkým té- matem celosvětových debat. Tato inteligentní síť by, zjednodušeně řečeno, měla umět řídit svůj odběr podle zatížení jednotlivých prvků tak, jak to lze v dnešní době jen omezeně. Základní myšlen- ka Smart Grids předpokládá inteligentní měřicí a řídicí přístroje. To se však týká především di- stribučních sítí a spotřebitelů. Jednotlivé prvky Smart Grids ovlivňují chod spotřebičů u spotřebi- telů, případně může dojít k vypnutí klimatizace, topení, ohřevu vody; chytré pračky a podobné spotřebiče se spouští signálem ze sítě v době, kdy je síť nevytížená a cena energie nízká. Zatím je rozvoj Smart Grids limitovaný především velmi vysokými investicemi do jednotlivých prvků, které se v nejbližší době pravděpodobně nebudou jevit jako ekonomicky efektivní. Jak by se případný rozvoj dotkl činnosti a fun- gování přenosové soustavy ČEPS? Z pohledu přenosové soustavy je zajímavá především otázka možnosti vybudování nadřaze- né páteřní sítě o napětí 1 000 až 1 200 kV, o níž se hovoří jako o tzv. Supergridu. Taková síť by by- la nejen schopna obstarat přenosy na vzdálenos- ti tisíce kilometrů a integrovat výrobu ze součas- ných intermitentních zdrojů (tj. s přerušovanou výrobou), ale i dalších nových (tj. převážně obno- vitelných) zdrojů při maximální eliminaci slabých míst. Investice ČEPS do rozvoje a obnovy přenosové soustavy jsou každoročně značné. Z jakých zdrojů tyto aktivity financujete? Velikost investic plánovaných na další roky je 3 až 4,5 mld. ročně. Jedná se o součet prostřed- ků investovaných jak do obnovy, tak do rozvoje soustavy. Financování obnovy a rozvoje přenoso- vé soustavy zatím realizujeme z vlastních finanč- ních zdrojů a úvěrů od bank. Tyto úvěry byly na- smlouvány ještě před započetím krize, kdy sazby a marže bank byly pro ČEPS velmi výhodné. Při fi- nancování rozvoje v dalším období je třeba zo- hlednit časovou strukturu investic, tj. skutečnost, že se nejedná o jednorázovou investici realizova- nou během krátkého období, nýbrž o pravidelně se opakující investice. Prověřujeme všechny standardní zdroje financování a volíme nejlepší řešení. Jak obnova vlastně probíhá? Nejdříve se vyšle nějaký speciální tým, který sleduje stav přeno- sové soustavy, a ten pak rozhodne, co se bude případně realizovat? Stav zařízení se průběžné sleduje, kontroluje a monitoruje. Vycházíme z předpokládané tech- nické životnosti zařízení. Stav příslušného zaříze- ní se potom individuálně posuzuje na základě vý- sledků preventivních kontrol, diagnostických mě- ření a posuzovacích studií. Cílem celé této „Plánujeme rozsáhlý program obnovy a modernizace vedení 400 kV,“ uvedl v rozhovoru pro časopis All for Power Ing. Petr Zeman, předseda představenstva a generální ředitel ČEPS, a.s. Ing. Petr Zeman (nar. 1949) Členem představenstva společnosti ČEPS je od 21. 10. 2003. Před přijetím funkce gene- rálního ředitele v květnu 2009 působil jako zástupce generálního ředitele a výkonný ředi- tel úseku Finance a řízení lidských zdrojů. Je absolventem Fakulty elektrotechnické na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni. Schéma sítí

75 04/2009 www.allforpower.cz | Rozvoj sítí | Network development | Развитие сетей | činnosti je maximálně využít stávající zařízení za předpokladu zachování bezpečnosti provozu pře- nosové soustavy. Popište konkrétněji nejvýznamnější akce ob- novy v tomto roce a v roce příštím. V dlouhodobém horizontu s termínem reali- zace po roce 2015 plánuje společnost ČEPS re- konstrukci stávajících rozvoden (např. Krasíkov 420 kV, Dasný 420 kV) a vedení V412 Řeporyje – Hradec a V 207 Tábor – Sokolnice. V jakém stavu je česká přenosová soustava? Česká přenosová soustava patří k nejlepším v Evropě. V minulosti se investovalo do rekon- strukce rozvoden přenosové soustavy a obnovy sítě 220 kV. Obnova rozvoden přenosové sousta- vy a sítě 220 kV by měla být v následujícím dese- tiletí postupně dokončena. Společnost ČEPS ovšem plánuje rozsáhlý program obnovy a mo- dernizace vedení 400 kV. Staví se přenosová soustava jinak, za použití ji- ných materiálů než před 40 lety? Nastal výrazný technologický pokrok zejmé- na v zařízení rozvoden přenosové soustavy, ať už se jedná o přístroje, či zejména systémy řízení, chránění, měření, monitoringu a komunikace. V oblasti elektrických vedení jsou používány nové materiály (kompozitní izolátory), přesto zde tech- nologický pokrok není tak výrazný. Rozpočet na obnovu by měl být v příštích le- tech stabilní. Po dokončení obnovy vedení 400 kV se dá předpokládat i jeho snížení. Kolik letos společnost investovala do rozvoje, do výstavby nových tras vedení? Kolik to bude v příštím roce? Od vzniku společnosti ČEPS v roce 1999 ne- bylo potřeba do rozvoje soustavy investovat příliš velké částky. S výjimkou posilování stávajících kapacit transformace v jednotlivých stanicích přenosové soustavy byla postavena pouze dvě vedení, Bezděčín – Čechy Střed a zdvojené vede- ní Slavětice – Dürnrohr. V důsledku rostoucího počtu požadavků zákazníků o připojení do sou- stavy bude v nadcházejících deseti letech nutno investice do rozvoje přenosové soustavy zvýšit. Připravuje se výstavba čtyř nových rozvoden 400 kV a zhruba 600 km nových vedení 400 kV. Jako první by mělo být dokončeno vedení Výškov – Chotějovice V480. Jsou investiční náklady na jeden kilometr vedení rozdílné u nás a třeba v jiných stá- tech Evropy? Cena výstavby je dána cenou zařízení a ce- nou montážních prací. Cena kilometru vedení se pohybuje u vedení 400 kV v rozmezí 10 až 20 mi- lionů korun v závislosti na typu vedení a členitos- ti terénu. Ceny v ČR se oproti jiným zemím mohou lišit cenou montážních prací. Kde spatřujete přednosti v propojení denního trhu ČR a SR? Hlavní výhodu propojení denního trhu ČR a SR vidím v usnadnění obchodování účastníkům trhu v obou zemích prostřednictvím vytvoření jed- né česko-slovenské obchodní zóny. Tato společ- ná obchodní zóna je charakterizována shodnou cenou elektřiny v obou zemích v případě dosta- tečné přenosové kapacity. Přímým důsledkem by měl být také pokles ceny elektřiny v importní ob- lasti trhu. Z výsledků prvních měsíců obchodová- ní je patrné, že (vyjma několik ojedinělých přípa- dů krátce po spuštění) je přenosová kapacita mezi ČR a SR dostatečná. Během tohoto období také vzrostly skutečné fyzické toky mezi oběma zeměmi, stejně jako objemy obchodů na denním trhu organizovaném OTE. Bude se obdobně propojovat i denní trh s Německem nebo Rakouskem, bude toto pro- pojení odlišné? V současné době experti společnosti ČEPS prověřují další možnosti rozšíření tohoto typu propojení. Obecně existují dvě možnosti. Vertikální, tj. další propojení vnitrodenních trhů mezi ČR a SR, nebo horizontální, tj. do projektu mohou být přizvány okolní státy. Je však nutné si uvědomit, že v případě přistoupení dalšího státu nelze využít několika unikátních skutečností. Mezi ně patří především robustní propojení mezi pře- nosovými soustavami ČR a SR nebo existence tržních míst se stejnými časovými uzávěrkami. Kromě toho je nutné vzít v úvahu dopady propo- jení s velkou tržní oblastí (již propojené trhy Rakouska a Německa) na konečné zákazníky v ČR a SR. Všechny tyto skutečnosti jsou nyní po- suzovány s ohledem na plynulé fungování propo- jení krátkodobých trhů. Ing. Stanislav CieslarRoční investice do obnovy a rozvoje představují miliardy korun

| Uhelné elektrárny | Coal-fired Power Plants | Угольные электростанции |76 04/2009 www.allforpower.cz Internalizace externalit, nebo také externích efektů, je jedním ze střednědobých cílů, které jsou zakotveny v Surovinové politice České repu- bliky z roku 1999 [1]. Nástrojem k dosažení toho- to cíle může být zavedení ekologické daně či urči- tá optimalizace současných environmentálních poplatků. V současné době již proběhla v České republice I. etapa ekologické daňové reformy. Jejím základním účelem bylo transponovat do českého právního řádu Směrnici 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny [2]. Výsledkem této etapy byl vznik tří nových daní – daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv a daně z elektřiny [3]. Podle harmonogramu eko- logické daňové reformy [4] bude nyní následovat II. etapa, jejímž předmětem může být revize stá- vajících environmentálních poplatků a dalších nástrojů regulace v oblasti životního prostředí a transformace těchto poplatků na „ekologické“ daně. V souvislosti s těžbou hnědého uhlí existu- je několik relevantních ekonomických nástrojů (poplatek za dobývací prostor, úhrada z vydoby- tého nerostu atd.), které tedy mohou být předmě- tem další etapy daňové reformy. Optimalizace tě- chto poplatků či jejich implementace do ekolo- gické daně by měla být prováděna na principu kvantifikace externalit vycházející z vědecky ko- rektních a oponovaných studií. Pro kvantifikaci externalit jsou v České re- publice vědecky studovány víceméně pouze dva základní metodické přístupy, a to preferenční metoda ExternE v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a expertní metoda hodnocení biotopů ve Výzkumném ústavu pro hnědé uhlí, a. s., Most a v Českém ekologickém ústavu. Cílem tohoto příspěvku je na modelovém pří- kladu těžební lokality povrchového hnědouhelné- ho lomu Vršany-Šverma porovnat finanční výši environmentálních poplatků odvedených v souvi- slosti s těžbou uhlí a výši externích nákladů kal- kulovaných s využitím metody oceňování biotopů a zároveň tak zjistit, zda jsou vyčíslené externality dostatečným způsobem kompenzovány, či nikoli, a je tedy zapotřebí je internalizovat. Externality z těžby uhlí Externality jsou definovány různými autory různě, ale v zásadě se jimi vyjadřují nekompen- zované vlivy lidských jedinců na sebe navzájem i na přírodu. Externality jsou takové náklady a užitky, které mají vliv na lidské jedince a na ži- votní prostředí a nejsou zahrnuty v nákladech a užitcích svých původců. Někdy jsou také defi- novány jako rozdíly mezi společenskými náklady či výnosy ekonomické aktivity a soukromými ná- klady či výnosy. V obecné rovině tedy mohou existovat jak pozitivní (nekompenzované výno- sy), tak i negativní externality (nekompenzované náklady). Ve spojení s průmyslem však častěji vznikají externality negativní, a to tehdy, když firma půso- bí prostřednictvím svých výrobních aktivit škody někomu jinému (lidem, přírodě) a nekompenzuje mu je. Znamená to, že původce externího efektu nezahrnuje tento negativní externí efekt do svých nákladů ani ho nekompenzuje postiženým. Ne- gativní externality jsou v průmyslových odvětvích velmi časté a jsou primárně spjaty s využíváním a poškozováním životního prostředí, tj. přírodních a environmentálních zdrojů. Povrchová těžba nerostných surovin (tj. včetně uhlí) může být také spojena s různými negativní- mi vlivy, které spočívají např. v: záborech zemědělského půdního fondu, po- zemků určených k plnění funkce lesa, ale i dalších pozemků, destrukci, degradaci a kontaminaci půd, narušení hydrogeologického a hydrologické- ho režimu podzemních i povrchových vod a v jejich možné kontaminaci, možnosti narušení stability horninových ma- sivů a svahů, narušení ekologické rovnováhy konkrétního mikroregionu s možností ovlivnění jeho mi- kroklimatu, narušení či znehodnocení krajiny (dočasné či trvalé), snížení kvality bydlení a snížení hodnoty ne- movitostí, změnách infrastruktury, omezení rekreační- ho, cestovního ruchu a podobně. Snahou státu jako hlavního „správce“ a záro- veň regulátora v oblasti ochrany životního pro- středí by mělo být definovat externí efekty průmy- slových aktivit a následně je zahrnout do inter- ních nákladů původce, tj. např. těžební společ- nosti, tedy tzv. internalizace externalit. Pearce et Turner [5] definují dvě podmínky existence externalit: i) činnost jednoho subjektu působí ztrátu (změnu) blahobytu druhému sub- jektu a ii) tato ztráta (změna) blahobytu není kompenzována. Nejprve je tedy potřeba určit ty činnosti, kterými těžební společnost, resp. vlast- ní těžba uhlí, působí na jiné subjekty (přírodu, obyvatele v okolí), a vlivy těchto činností korektně kvantifikovat. Následně je třeba definovat, zda tyto kvantifikované vlivy jsou dotčeným subjek- tům dostatečně kompenzovány. Až poté je mož- né hovořit o negativních externalitách z těžební činnosti. Samotná těžba uhlí však může mít v koneč- ném důsledku i pozitivní externality. Například teh- dy, když těžební společnost provede z důvodu ochrany lomu před průnikem povrchových vod přeložku jedné stávající vodoteče do jiné vodote- če, v níž se díky tomuto zásahu „vylepší“ průtoky. Pokud totiž realizace takové přeložky přinese přírodě, území nebo lidem jakékoli užitky – ekolo- gické, estetické či ekonomické (např. někdo si dí- ky vyšším průtokům zřídí průtočný rybník pro chov pstruhů), pak tyto užitky nebude zřejmě nikdo tě- žební společnosti kompenzovat, a jedná se tudíž o pozitivní externality. Obdobných příkladů lze nepochybně uvést celou řadu, avšak na druhé straně budou pozitivní externality tohoto druhu vždy „vykoupeny“ externalitami negativními. Přeložka vodoteče by pravděpodobně měla řadu negativních externalit, které by se projevily v úze- mí, kde vodoteč protékala původně. V případě těžby uhlí povrchovým způsobem je zásadním faktorem, který ovlivňuje krajinu i obyvatele, kteří v ní žijí, vlastní zábor území pro těžbu a následná degradace všech existujících biotopů, které musí těžbě ustoupit. Zejména z to- hoto důvodu je nejvhodnějším způsobem kvanti- fikace externalit z povrchové těžby uhlí metoda založená na hodnocení a oceňování biotopů. Hesenská metoda kvantifikace externalit Přístup hodnocení a oceňování biotopů byl již v osmdesátých létech minulého století rozpra- cován v německém spolkovém státu Hesensko. Tzv. hesenská metoda pak byla v roce 1992 práv- ně zakotvena v § 6 odst. 3 hesenského zákona na ochranu přírody a krajiny jako „Směrnice pro vyměřování poplatků při zásazích do přírody a krajiny“ a od té doby je v praxi této spolkové ze- mě plně využívána [6]. Metoda spočívá v expertním bodovém ohod- nocení typů biotopů příslušného území podle os- mi faktorů (čtyř ekologických: zralost, přirozenost, diverzita struktur, diverzita druhů typu biotopu a čtyř environmentálních vzácností: vzácnost ty- pu biotopu, vzácnost druhů, citlivost či zranitel- nost, ohrožení). Každý faktor může nabývat rozsa- hu od jednoho do šesti bodů. Součet bodů za prvé čtyři faktory je násoben součtem bodů za druhé čtyři faktory a výsledný počet je vztažen k maximálnímu možnému počtu, který činí 576. Získaný počet bodů pro každý jednotlivý biotop (3 až 80 bodů) byl převeden do peněžní podoby násobením bodu průměrnými náklady obnovení přírodních struktur, které v 90. letech činily 0,62 DEM na jeden bod [7]. Tento expertní metodický přístup je cenný právě tím, že oceňování je prováděno na základě skutečných nákladů, které společnost vynaložila na zlepšení životního prostředí, a nikoliv na teore- tické ochotě společnosti (jedinců) platit. Stručně lze postup výpočtu vyrovnávacího poplatku dle příslušné směrnice hesenského mi- nisterstva popsat tak, že se nejprve provede bo- dové ohodnocení ploch před plánovaným zása- hem a po zásahu, následně se vypočte bodový rozdíl a ten se násobí finanční hodnotou 1 bodu. Vypočtený vyrovnávací poplatek odvádí původce zásahu příslušnému úřadu územní správy (obec, Je potřeba internalizovat externality z těžby uhlí?

77 04/2009 www.allforpower.cz | Uhelné elektrárny | Coal-fired Power Plants | Угольные электростанции | okres, kraj), na jehož území k zásahu dochází. U trvalého zásahu (v podmínkách Hesenska je za takový považován zásah trvající více než 30 let) se poplatek odvádí jednorázově před zahájením zásahu. U zásahu s dobou trvání do 30 let se roč- ní odvod stanovuje jako podíl vyrovnávacího po- platku a počtu let jeho trvání. V podmínkách České republiky byl tento přístup hodnocení a oceňování biotopů podrob- ně rozpracován [8], a vznikl tak komplexní se- znam 192 typů biotopů a jejich bodových hod- not. Zároveň byla vyčíslena průměrná hodnota jednoho bodu na základě analýzy celkem 136 konkrétních revitalizačních akcí z různých míst České republiky, při kterých byla zásahem do pří- rody a krajiny zvýšena ekologická hodnota dané- ho území. Výpočtem byla vyčíslena hodnota jed- noho bodu na 12,36 Kč. Finanční hodnota jednoho bodu zjištěná Sejákem [8] je asi dvojnásobně vyšší než hodno- ta bodu zjištěná Peleškou [7] pouhým přepočtem původní hodnoty používané v Hesensku. Zpráva uvádí [7], že po přechodu na euro oficiálním pře- počtem 1,95583 DEM/EUR činí hodnota jedno- ho bodu 0,32 EUR, tj. po přepočtu v paritě kupní síly v r. 2003 (cca 14,2 Kč/EUR) činí hodnota jednoho bodu 4,54 Kč. S vývojem inflace by bylo možné odhadnout současnou hodnotu jednoho bodu na cca 6 až 7 Kč. V následujícím modelovém příkladu byla použita hodnota jednoho bodu ve výši 12,36 Kč, neboť se jedná o hodnotu kalkulovanou v pod- mínkách České republiky. Modelový příklad lomu Vršany-Šverma Kvantifikace externalit a ekologické škody Dobývací prostor lomu Vršany-Šverma se nachází při jihozápadním okraji mostecko-komo- řanské části Severočeské hnědouhelné pánve. Otvírka lomu byla zahájena v roce 1978 a bu- doucí vývoj této lokality není omezován vládním usnesením č. 444/91, jako tomu je u ostatních činných lokalit [9]. Definitivní vyuhlení této oblas- ti lze podle skutečných budoucích ročních těžeb uhlí očekávat cca v roce 2052. Podle zásahů do krajiny, způsobených součas- nou, ale i předchozí báňskou činností vztahující se k lokalitě Vršany-Šverma, je území tvořeno tě- mito dílčími územními celky: plocha těžby lomů Šverma a Vršany omeze- ná horní hranou obou lomů, která je vedena v hranicích dobývacích prostorů Vršany a Holešice, s malým přesahem do dobývací- ho prostoru Okořín; plocha bývalého lomu Slatinice, jehož zbyt- ková jáma sloužila jako vnější výsypka pro lom Vršany; plocha vnější výsypky Malé Březno lomu Vršany včetně zahrádkářské kolonie a část výsypky Čepirohy; deponie ornice Malé Březno a Vysoké Březno; povrchové objekty a plochy závodu Hrabák v Čepirozích a objektů odvodnění lomu Šverma ve Vrskmani. Celková plocha zásahu činí 34,2 km2 . Výchozím rokem hodnocení je rok 1977, který za- chycuje stav území před zahájením otvírkového zářezu lomu Vršany v roce 1978. V období před 2. světovou válkou byla celá ob- last typickou zemědělskou krajinou s významnou převahou rolí. Po roce 1945 se do oblasti začaly od severu postupně přesunovat porubní fronty lo- mu Jan Šverma (Holešice) a na začátku 50. let byl ve východní části oblasti otevřen lom Slatinice (B. Šmeral) náhradou za malolom Hrabák, který byl dotěžen. V území bylo také 8 obcí a osad, které byly v důsledku následné těžby zlikvidovány. Podíl jednotlivých ploch před zásahem byl následující [7]: zemědělská půda včetně zatravněných ploch: 65,1 %, těžební ostatní devastované plochy: 28,0 %, zastavěné plochy: 2,9 %, osady, zahrady, skupiny stromů: 2,1 %, vodoteče a vodní plochy: 0,3 %, ostatní (silnice, železnice atp.): 1,6 %. Celkem bylo v území před zásahem identifi- kováno 24 druhů biotopů a celková bodová hod- nota daného území byla podle jejich výměr spoč- tena na 513 906 728 bodů. To představuje fi- nanční hodnotu 6 351 887 158 Kč. Území po zásahu, tedy po provedení závěrečné sanace a rekultivace území, získává původně převážně zemědělská krajina výrazně odlišný charakter. Území bude z větší části rekultivováno lesnickým způsobem, v menší míře jako orná pů- da a zatravněné plochy. Ve zbytkové jámě vznik- ne rozsáhlá vodní plocha o rozloze 396 ha. Budou zachovány tři průmyslové areály, vznikne také plocha pro skládku odpadů na dříve těžbou devastovaném území. Podíl jednotlivých typů ploch po zásahu bude následující [7]: lesy a sady: 55,5 %, zemědělská půda včetně zatravněných ploch: 26,8 %, vodoteče a vodní plochy: 12,4 %, průmyslové plochy včetně skládky odpadů: 4,2 %, ostatní (silnice, polní cesty): 1,6 %. Celkem bylo v území po zásahu identifiková- no 12 druhů biotopů a celková bodová hodnota daného území byla podle jejich výměr spočtena na 1 000 769 382 bodů. To představuje finanč- ní hodnotu 12 369 509 562 Kč. Při porovnání finanční hodnoty dotčeného území před zásahem a po něm vyplývá, že území po zásahu je dvojnásobně hodnotnější než pů- vodní území. Tento rozdíl spočívá v tom, že hod- nota zemědělských ploch, které převažovaly v území před zásahem, je několikrát nižší než hodnota nově založených lesů. Takto jednoduché porovnání území před zá- sahem a po něm však není možné uplatňovat v případě povrchové těžby uhlí. Je nutné si uvě- domit, že životnost lomu je celých 75 let a těžba probíhá postupně. S postupem porubní fronty lo- mu jsou na těžební straně lomu likvidovány pů- vodní biotopy a na výsypkové straně zakládány rekultivacemi biotopy nové. Nově založené lesní porosty dosáhnou plně svých základních funkcí až za dobu 60 až 80 let [8]. Celková doba zásahu od otvírky lomu přes provedení závěrečné sanace a rekultivace až po plné obnovení funkcí nově za- loženýchlesníchplochbudetrvatvícenež150let. Přestože lom v žádném okamžiku nedosáhne takového rozsahu, kdy by existovala pouze vlast- ní těžební jáma a odvaly nadložních zemin, a přestože jsou dílčí zasažené plochy rekultivová- ny a navráceny do cílového stavu postupně a pravděpodobně i v horizontu časového limitu 30 let pro trvalý zásah, je potřeba k povrchové těžbě celkově přistupovat jako k trvalému zásahu a stavem po zásahu bude tedy stav rozvoje lomu s výsypnými prostory. I biotop v této podobě má však určitou hod- notu, která byla po konzultaci na hesenském mi- nisterstvu doporučena ve výši 6 bodů na 1 m2 . Celková bodová hodnota území „po zásahu“ by pak byla 205 309 254 bodů, což představuje fi- nanční hodnotu 2 537 622 379 Kč. Vzniklá eko- logická škoda, spočítaná jako rozdíl hodnoty úze- mí před zásahem a po něm, činí pro modelový příklad lomu Vršany-Šverma 3 814 264 779 Kč. Stávající environmentální poplatky Vlastníkem přírodních zdrojů v České repub- lice je stát, který svým právním řádem určuje pra- vidla pro vyhledávání, průzkum a těžbu nero- stných surovin. Podobně jako v zemích EU je i legislativně v České republice zakotvena pro těžební organi- zaci povinnost úhrad za vyhledávání, průzkum a dobývání nerostů. V současné době upravují povinnost k úhradám tyto dva zákony: zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pra- cích, ve znění pozdějších změn. Oba základní zákony vymezují povinnost úhrad za povolení, vyhledávání a průzkum ložiska vyhraze- ného nerostu, úhrady z dobývacího prostoru a ta- ké až 10 % roční průměrné tržní ceny vydobytých nerostů takto: Úhrada za povolení vyhledávání a průzkum (§ 4b zák. č. 62/1988 Sb.). Povolení vydá- vá MŽP. Úhrada činí 2 000 Kč/km2 v prvním roce, za každý i jen započatý km2 , každý dal- ší rok se zvyšuje o 1 000 Kč/km2 a je úhra- dou ve prospěch (příjem) obce, na jejímž ka- tastrálním území se průzkumné území na- chází. Úhrada z dobývacího prostoru (§ 32a odst. 1 zák. č. 44/1988 Sb.) ukládá organizaci uhradit pověřenému orgánu státní správy (OBÚ) za každý i započatý km2 povrchového vymezení plochy schváleného dobývacího prostoru 10 000 Kč/rok. OBÚ úhradu

| Uhelné elektrárny | Coal-fired Power Plants | Угольные электростанции |78 04/2009 www.allforpower.cz převede do příjmu obce, event. obcí, na je- jichž katastrálním území je dobývací prostor vymezen. Úhrada z těžby nerostu (§ 32a odst. 2 zák. č. 44/1988 Sb.) ukládá organizaci uhradit OBÚ dle společného rozhodnutí MPO, MF a ČBÚ až 10 % (hnědé uhlí 1,5 %) průměrné tržní ceny vydobytého nerostu v roce, kdy byl vytěžen. OBÚ převede 25 % úhrady do pří- jmů státního rozpočtu ČR, ze kterého budou účelově použity k nápravě škod na životním prostředí, způsobených dobýváním výhrad- ních i nevýhradních nerostů, a zbývajících 75 % úhrady převede OBÚ do rozpočtu obcí, v jejichž katastrálním území těžba probíhá. Dalšími významnými environmentálními po- platky, které těžební organizace hradí v souvislosti s povrchovou těžbou uhlí, jsou odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a poplatek za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Společenská škoda vzniklá ze záboru země- dělských pozemků pro těžbu je těžební organiza- ci předepisována jako odvod vypočtené finanční částky při odnětí pozemku ze zemědělského půd- ního fondu (ZPF) dle § 11 zákona č. 334/92 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a přílo- hy k tomuto zákonu se sazebníkem odvodů (ně- které podrobnosti ochrany ZPF se upravují také vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb.). Vypočtená hod- nota se při trvalém odnětí pozemku ze ZPF platí jednorázově. Hodnota vyjadřuje společenskou a ekonomickou újmu z trvalé ztráty určité výměry zemědělského půdního fondu. Konkrétně jde o stonásobek ročního rentního efektu z příslušné zemědělské půdy. Při dočasném odnětí půdy se z této částky platí finančnímu úřadu každoročně stý díl až do doby navrácení rekultivovaného pozemku země- dělské výrobě. Část odvodů ve výši 40 % je pří- jmem obce, v jejímž katastrálním obvodu se od- nímaná půda nachází, 60 % je příjmem Státního fondu životního prostředí ČR. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Poplatek za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa se stanoví jako odvod vypoč- tené částky při odnětí půdy dle §§ 15–16 zákona č. 289/1995 (lesní zákon) ve znění novel. Poplatek se odvádí příslušnému finančnímu úřa- du, 40 % z něj připadne obci, v jejímž katastru pozemek leží, 60 % připadne Státnímu fondu ži- votního prostředí ČR. Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa. Z výše uvedeného přehledu je patrné, že existuje celá řada environmentálních poplatků, které těžební společnost musí uhradit v souvi- slosti s těžbou uhlí. Odvedené poplatky jsou ves- měs účelově vázány k využití pro nápravu škod na životním prostředí, případně náleží obcím, které jsou vlastní těžbou dotčeny. Poplatky tedy mají zcela nepochybně kompenzační charakter ve smyslu definice externalit. Pro účely kvantifikace celkové výše těchto environmentálních poplatků poskytla společnost Vršanská uhelná, a.s., následující přehled roč- ních úhrad poplatků za vydobytý nerost, poplatků za dobývací prostor a poplatků za odnětí ZPF, a to jak uhrazených do roku 2008, tak předpo- klad jejich výše až do ukončení životnosti lomu cca do roku 2052: Závěr Na základě metody hodnocení a oceňování biotopů [8] a s využitím získaných výsledků byla kvantifikována výše ekologické škody vzniklé při povrchové těžbě uhlí na lomu Vršany-Šverma. Celkem byla ekologická škoda vyčíslena na 3,814 mld. Kč. Dále byla vypočtena celková výše tří nejvýznamnějších environmentálních poplat- ků, které těžební organizace uhradí za celou dobu životnosti lomu od roku 1977 do roku 2052 a které slouží jako kompenzace škod vzniklých na životním prostředí. Celková výše těchto poplatků činí 4,637 mld. Kč. Těžební organizace tedy uhra- dí o 823 mil. Kč více, než jaká je spočtená výše ekologické škody. Tento závěr naznačuje, že eko- logická škoda vzniklá povrchovou těžbou uhlí na lokalitě lomu Šverma-Vršany je plně kompenzo- vána současnými environmentálními poplatky, a není tedy naplněna jedna ze základních podmí- nek existence externality. Cílem tohoto příspěvku není snaha o maxi- mální postihnutí problematiky kvantifikace exter- nalit z těžební činnosti. Účelem je ukázat na mo- delovém příkladu jedné těžební lokality, jaký mů- že být reálný vztah mezi ekologickou škodou způ- sobenou na krajině a současnými environmen- tálními poplatky spojenými s těžbou uhlí. Zjištěné výsledky naznačují, že na těžbu uhlí by nemělo být pohlíženo jako na průmyslovou činnost, která s sebou nutně musí přinášet externí náklady. Je zapotřebí individuálního přístupu a podrobné analýzy každé těžební lokality. Potvrdilo se, že metoda hodnocení a oceňo- vání biotopů je vhodným metodickým přístupem pro kvantifikaci ekologických škod vznikajících při velkoplošných zásazích do krajiny. Zároveň lze konstatovat, že finanční hodnota jednoho bodu ve výši 12,36 Kč je adekvátním oceněním nákla- dů na obnovu disturbovaných území. Finanční hodnota území vzniklého závěrečnou sanací a re- kultivací lomu Vršany-Šverma byla spočítána na cca 12,4 mld. Kč. Přitom náklady na závěrečnou sanaci a rekultivaci lze při celkové ploše 3 420 ha a průměrné ceně 2 mil. Kč/ha odhad- nout na min. 6,8 mld. Kč. Tyto náklady však zahrnují pouze rekultivaci přímo dotčených ploch a naopak nezahrnují následné náklady na péči o nově vzniklé biotopy do jejich plného vývoje. Řádově tedy náklady na obnovu odpovídají hod- notě území vyčíslené dle ocenění jednotlivých biotopů. Poděkování Práce vznikla s podporou Grantové agentury České republiky při řešení projektu č. 105/08/1072 „Výzkum kvantifikace externalit u biotopů typických pro kulturní krajinu ČR a zpracování datového modelu GIS“. LITERATURA: [1] Usnesení vlády České republiky č. 1311 ze dne 13. prosince 1999 k Surovinové politice v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. Dostupnénawww:http://racek.vlada.cz/usne- seni/usneseni_webtest.nsf/0/3E713C2450F 8DBD4C12571B6006C1B3E. [2] Směrnice Rady Evropské unie č. 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struk- tura rámcových předpisů Společenství o zda- nění energetických produktu a elektřiny. Dostupné na www: http://www.env.cz/cz/smernice_rady_predpisy. [3] Zákon Parlamentu České republiky č. 261/2007 Sb. ze dne 19. září 2007 o stabi- lizaci veřejných rozpočtů. Dostupné na www: http://portal.gov.cz/wps/portal/ _s.155/701?number1=261%2F2007&nu mber2=&name=&text=. [4] Usnesení vlády České republiky č. 25 ze dne 3. ledna 2007 k návrhu principů a harmono- gramu ekologické daňové reformy. Dostupné nawww:

79 04/2009 www.allforpower.cz | Uhelné elektrárny | Coal-fired Power Plants | Угольные электростанции | /usneseni_webtest.nsf/0/5E00B9D47F1B4 78CC125725300436325/$FILE/uv07010 3.0025.doc>. [5] Pearce,D.W.,Turner,R.K.:EconomicsofNatural Resources and the Environment. The Johns Hopkins University Press, Baltimore, 1991. [6] Richtlinien zur Bemessung der Abgabe bei Eingriffen in Natur u. Landschaft. Hessisches Ministerium für Landesentwicklung, Wohnen, Landwirtschaft, Forsten u. Naturschutz. Wiesbaden, 1992. [7] Peleška, O., Pěgřímek, R. a kol.: Metodika kvantifikace externalit, vznikajících těžbou a užitím hnědého uhlí a její ověření na příkla- du lokalit SHP a SP a v energetických zaříze- ních. Závěrečná zpráva projektu GA ČR č. 105/03/0583, Most, 2005. [8] Seják, J., Dejmal, I. a kol.: Hodnocení a oce- ňování biotopů České republiky. Závěrečná zpráva projektu MŽP č. VaV/610/5/01, Praha, 2003. [9] Usnesení vlády České republiky č. 444 ze dne 30. října 1991 ke zprávě o územních ekologických limitech těžby hnědého uhlí aenergetikyvSeveročeskéhnědouhelnépán- vi.Dostupnénawww:http://racek.vlada.cz/usne- seni/usneseni_webtest.nsf/0/7 DCED4838DD30F36C12571B6006B9ABD. Mgr. Martin Kabrna, Ing. Oldřich Peleška, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a.s., kabrna@vuhu.cz Is it necessary to internalize externalities from coal mining? The purpose of this article is, using model example of mining location of brown-coal open-cast quarry Vršany-Šverma, to compare financial amount of environmental fees levied in connection with coal mining and the amount of external costs calculated using method of evaluating biotops, while determining whether the calculated externalities are sufficiently compensated or not and they need to be internalized. Podlahové rošty pro energetiku www.tenzona.cz TENZONA s.r.o. Novoveská 101 709 00 Ostrava Tel.: 596 624 002 Fax: 596 616 930 tenzona@tenzona.cz Ostrava 596 622 204 Jihlava 567 302 098 Přerov 585 313 670 VÍCE NA www.tenzona.cz Надолинамеждународномуровнерегулироватьвлияниедобычиуглянаокружающуюсреду? ЦельюэтойстатьиявляетсясопоставлениенапримеремоделишахтыВршаны-Швермапоповерхностнойдобычебурогоугляфинансового размера налогов за влияние на окружающую среду, оплаченных в связи с добычей угля, и размера внешних расходов, вычисленных с применением метода оценкибиотопа.Ивтожевремявозникаетвопрос,достаточнымлиобразомвычисленныевнешниеналогикомпенсированыинаскольконеобходимо интернализировать внешние эффекты при добыче угля.

| Waste to Energy |80 04/2009 www.allforpower.cz ZEVO předpokládá roční výrobu elektrické energie ve výši cca 90 000 MWh a roční dodávku tepla (pára a horká voda) ve výši cca 900 TJ. Investiční náklady přesahují 1,1 miliardy korun. Po vypracování zadávací dokumentace a vý- běrovém řízení byl vybrán jako generální dodava- tel rakouská společnost Zauner Anlagenbau GmbH. Smlouva o dílo byla podepsána v únoru roku 2008 a v září 2008 dodavatel podle časo- vého harmonogramu předložil „Basic Design“. Během následujících jednání byl upravován a dolaďován podle specifikace dodavatele pro- jekt pro stavební povolení. Rozhodnutí o vydání stavebního povolení fir- ma obdržela 13. ledna 2009 a o týden později byla předložena první revize prováděcí dokumen- tace „Detail design“, která byla pro první část projektu (demoliční a stavební činnosti) odsou- hlasena. Dokumentace montážních činností pro ostatní stavební objekty a provozní soubory je průběžně doplňována a upravována dle postupu prací, detailních výpočtů a jednání se subdoda- vateli. V únoru 2009 začaly demoliční práce ve stávajícím dílenském komplexu, jehož východní část bude sloužit jako budoucí turbogenerátoro- vá hala (TG hala). Spuštění turbíny je plánováno v září 2010. V současné době probíhají finální stavební úpravy v budoucí TG hale, kde bude probíhat beto- náž železobetonové stolice pro turbosoustrojí. Dále se budují základy vzduchového kondenzáto- ru, stanoviště transformátoru a vychlazovací jímky. Technologie Je dokončeno stáčení 25 % čpavkové vody. Během plánované každoroční celozávodní od- stávky (říjen 2009) proběhly úpravy na stávající technologii pro napojení nových provozních sou- borů, také byla nainstalována nová nerezová nádrž (180 m3 ), která nahradila stávající nádrž na vodu změkčenou (360 m3 ). Po zprovoznění nové Chemické úpravny vody v dubnu 2010 přejede provoz spalovny postupně ze změkčené vody do- dávané z Teplárny Malešice na „demi“ vodu. Současně budou v průběhu příštího roku probí- hat úpravy v kolektoru do Teplárny Malešice a po- ložení nového silového kabelu (2 × 10 MW) pro vyvedení výkonu TG do sítě PREdistribuce, a.s. Turbína Srdcem kogenerace bude kondenzační parní turbínadodanáfirmouSiemensovýkonu17,44MWe s průtokem páry 119 t/h. Vlastní turbína řady SST400 je kondenzačního typu s axiálním výstup- ním hrdlem a jedním neregulovaným odběrem. Tento odběr slouží jak k zásobování vlastní spotře- by ZEVO tak pro realizaci dodávek tepla v horké vo- dě z nové výměníkové stanice do sítě centrálního zásobování tepla Pražské teplárenské a.s. Typová řada SST400 vychází z osvědčeného typu ATP4 a těchto turbín již bylo vyrobeno a do- dáno 45 kusů do celého světa. Soustrojí je umís- těno na betonovém základě pod ventilovaným krytem s protihlukovým provedením tak, aby hlučnost soustrojí splňovala předepsané limity hlukové zátěže okolí. Základový blok je navíc pro zamezení šíření vznikajících vibrací uložen na pru- žinových patkách (GERB systém). Provoz ZEVO přejde z otevřeného parovodní- ho okruhu do provozu v uzavřeném parovodním okruhu. Toto zapojení umožní provozování v rů- zných režimech a nikoli pouze pro dodávku páry externím odběratelům. ZEVO bude možno provozovat (po instalaci turbogenerátorové jednotky) v následujících reži- mech: Čistě kondenzační, kdy turbosoustrojí bude provozováno pouze na páru z jednoho až tří stávajících kotlů. Externí odběratelé budou zásobováni parou z redukční stanice RCHS po redukci ostré páry. Dodávka tepla v horké vodě pro Teplárnu Malešice. Externí odběratelé páry budou zá- sobování parou stejným způsobem jako v prvním provozním režimu. Provozními stavy celého zařízení budou zimní a letní provoz a provoz přechodový. V letním pro- vozním režimu není poptávka po horké vodě a v provozu tak budou tři linky (parní kotle) V pražských Malešicích se staví kogenerační jednotka a zařízení DeNOx Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Praze-Malešicích, které spravuje PRAŽSKÉ SLUŽBY a.s., je s kapacitou 210 000 tun ročně největ- ším pražským zpracovatelem směsného komunálního odpadu. V jejích útrobách končí ročně 75 % veškerého směsného komunálního odpadu, kte- rý na území hlavního města Prahy vznikne. Současný stav však umožňuje její využití pouze na necelých 70 procent své kapacity. V provozu jsou kon- tinuálně jen dvě ze čtyř linek (kotlů). V současnosti je z odpadu v tomto zařízení vyráběna energie v podobě páry, která je dodávána do Teplárny Malešice, kde ve výměníkové stanici ohřívá vodu pro cca pražských 25 000 domácností. Část páry pak ZEVO dodává přímo některým průmyslovým odběratelům. Možnosti vyšší výroby jsou kapacitně omezeny odběrem na straně Teplárny Malešice. Pára, která by pak byla vyrobena nad limit, by nebyla energeticky využita a nebyla by tak splněna legislativní podmínka energetického využití odpadu. Tento důvod vedl k myšlence projektu „Kogenerace a DeNOx“, který je dále spojen s úpravou technologie pro rekuperaci tepla a doplnění čpavkového hospodářství k náhradě technolo- gie odstraňování oxidů dusíku metodou SNCR (selektivní redukce bez katalyzátorů) za SCR (selektivní katalytické redukce). Článek popisuje mož- nost kombinované výroby tepla a elektřiny, který by umožnil zvýšit příjem odpadů na původně projektovaných 310 000 tun ročně a kontinuální pro- voz tří linek (kotlů). Ing. Tomáš Žižka (nar. 1978 v Chebu) Vystudoval Technologická zařízení staveb na České zemědělské univerzitě v Plzni. Nejprve nastoupil do firmy Chemoprag jako projek- tant profese strojní, nyní pracuje ve společ- nosti Pražské služby, a.s., závod ZEVO jako manažer technického rozvoje a investic. Má na starosti koordinaci projektu DeDiox a pro- jektu Kogenerace/DeNOx Ing. Tomáš Baloch (nar. 1982 v Duchcově) Vystudoval Odpadové hospodářství na Fakultě životního prostředí v Ústí nad Labem. Poté na- stoupil na úřad Městské části Praha 11 jako referent odpadového hospodářství. Následně pracoval u společnosti CENIA. V současné do- bě pracuje ve společnosti Pražské služby, a.s., závod ZEVO jako ekolog. Na starosti má příjem odpadů, kontinuální systém měření emisí a radiační bezpečnost.

MUT Tubes, s.r.o. Hybernská 1271/32, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 246 008 611, Fax: +420 246 008 640, +420 222 211 875 e-mail: info@mutt.cz www.mutt.cz I Společnost MUT Tubes, s.r.o. Vám zaručuje dodávky širokého sortimentu ocelových trubek, dutých profilů a veškerého trubkového příslušenství, a to v nejkratších dodacích lhůtách a odpovídající kvalitě ze skladů i z výroby. I Veškerý servis Vám zaručujeme zejména díky velmi úzké spolupráci s významnou německou společností Buhlmann Rohr-Fittings-Stahlhandel, fungující na světovém trhu již déle než 50 let, s jejich dokonale vypracovaným inteligentním logistickým systémem. I Splnění Vašich vysokých požadavků garantuje společnost MUT Tubes, s.r.o. také možností využití tisíce tun ocelových trubek a jejich příslušenství ( dle EN, DIN, ASTM, BS, NFA a ISO ), které jsou okamžitě k dispozici ve skladech společnosti Buhlmann Rohr-Fittings-Stahlhandel v Brémách, Hildenu, Duisburgu, Mannheimu a Burghausenu, nebo v České republice. Připojení systémem on-line umožňuje okamžité prověření a zajištění Vašich požadavků. Skladový program: I Bezešvé a svařované kotlové trubky dle DIN / EN / ASTM I Bezešvé a svařované nerezové trubky dle DIN / ASTM I Bezešvé a svařované konstrukční trubky I Bezešvé a svařované přesné trubky I Bezešvé a svařované závitové trubky I Bezešvé a svařované trubky pro dopravu plynů, vody, hořlavých kapalin, ... I Duté profily vyrobené za tepla ( EN 10210 ) / za studena ( EN 10219 ) I Trubkové příslušenství dle DIN / ASTM ( kolena, T-kusy, redukce, příruby, víčka ) I Ostatní služby ( dělení, opracování konců, přejímky, speciální testy a zkoušky, ... )

| Waste to Energy |82 04/2009 www.allforpower.cz s produkcí cca120 t/h páry o tlaku 12,2 baru a te- plotě 235 °C. Výměníková stanice horká voda/pá- ra je mimo provoz a technologická pára je dodává- na přes redukční ventil ostré páry. Z neregulované- ho odběru je odebírána pouze pára pro vlastní spo- třebu. Většina páry, tj. cca 105 t/h proudí přes tur- bínu do vzduchové kondenzace. Elektrický výkon na svorkách generátoru je 16,45 MWe. V přechodovém provozním režimu je horko- vodní stanice provozována na částečný výkon podle potřeby. V provozu jsou také 3 parní kotle pracující na jmenovitý výkon (120 t/h). Horká vo- da je dodávána o výkonu 15,7 MWt. Elektrický výkon na svorkách generátoru je cca. 14,4 MWe. V zimním provozním režimu bude horkovodní výměníková stanice provozována na maximální výkon cca 35 MWt. Do kondenzace proudí pára v množství 54 t/h, výkon na svorkách generátoru bude cca 11,2 MWe. Selektivní katalytická redukce Dodavatelem čpavkového hospodářství pro selektivní katalytickou redukci oxidů dusíku (SCR) je firma HKL Industrieanlagen GmbH. V současné době jsou průměrné koncentrace NOx na výstupu po vzdušné stezce cca 150 mg.m-3 . To sice umožňuje plnit zákonný limit, který je 200 mg.m-3 , ale neumožňuje přímou konfrontaci se spalovnami nejnovějšího typu, které vypouští do ovzduší průměrně méně než 100 mg.m-3 NOx. Po uvedení SCR do provozu průměrné kon- centrace NOx klesnou o cca 50 % na 60 až 70 mg.m-3 . Čpavkové hospodářství je tvořené beztlakou nádrží na 25 % čpavkovou vodu o ob- jemu 40 m3 . Odtud je tento roztok čerpán před katalyzátor, kde je dávkován do proudu spalin rozprašovacím kopím dodaným švýcarskou fir- mou Flowtech Industries AG. Pro samotnou reak- ci, při níž dochází k redukci NOx na elementární dusík, budou využity stávající katalyzátory, které byly do technologie ZEVO dodány v roce 2007 a jsou využívány pro katalytické odstraňování chlorovaných dioxinů a furanů ze spalin. Katalyzátory jsou umístěny mezi elektroodlu- čovačem a mokrým stupněm čištění spalin, takže spaliny již do nich přicházejí odprášené. Katalyzátor, který je uložen celkem na čtyřech pa- trech, má děrovanou šachovnicovou strukturu podobnou včelímu plástu. Katalytické složky jsou oxidy vanadu a wolframu na nosiči oxidu titanu v keramice. Keramický nosič má měrnou plochu o celko- vé rozloze 41 268,5 m2 , která zajišťuje vysokou účinnost DeDiox/DeNOx katalyzátoru. Zařízení te- dy kromě katalytického štěpení PCDD/F umožňuje i chemickou reakci amoniaku, který reaguje s NOx za vzniku dusíku a vody. Reakce probíhá ideálně při teplotách kolem 280 °C, pro- to je nutné před katalyzátorem zvyšovat teplotu spalin, které mají na výstupu z elektroodlučovače cca 220 °C. K přihřátí budou použity stávající pomocné plynové hořáky, které jsou v současné době používány na pravidelnou regeneraci katalyzáto- rů. Spotřeba zemního plynu je odhadována na 70 m3 .h-1 na každou provozovanou linku. Zvýšený energetický potenciál spalin po průchodu kataly- zátorem bude přenesen přes nově instalovaný re- kuperační výměník tepla do špičkového ohříváku horké vody (CZT) a pro dohřev spalin před vstu- pem do komína. Tento výměník nahrazuje dosa- vadní parní ohřev (DAGAVO), čímž se sníží vlastní spotřeba páry v naší technologii a tuto páru bu- deme moci energeticky využít v turbosoustrojí. Závěr Po předání dokončeného díla k užívání oče- káváme zefektivnění procesu spalování odpadů a účinnější využití energetického potenciálu, kte- rý je v odpadu obsažen. Zavedení SCR DeNOx pak v celkové bilanci přispěje ke snížení množství NOx vypouštěných do ovzduší o cca 80 t za rok. Svým způsobem to bude i příspěvek k plnění závazku ČR vůči Evropské Unii o snižování emisních stro- pů oxidů dusíku. Ing. Tomáš Baloch, balocht@psas.cz, Ing. Tomáš Žižka, tomas.zizka@psas.cz, ZEVO Praha Malešice Schéma jednotky Project Co-generation and DeNOx in ZEVO Malešice ZEVO Praha Malešice, with its capacity of 210 000 tons a year, is the biggest Prague processor of mixed municipal waste. It is the final destination of 80 % of all mixed municipal waste annually, which is produced on the territory of the capital city Prague. Current condition enables its use for not even 70 % of its capacity. There are only two out of four boilers in continuous operation. The main reason for the two-third operation is the legislation condition of energy use of waste. Currently, this facility produces energy in form of steam from the waste which is then distributed to heating station Teplárna Malešice and the exchanger plant heats water for Prague households (around 25 000 households). Part of steam is then supplied by ZEVO directly to some industrial customers. The possibilities of higher steam production are limited by the capacity take-off by Teplárna Malešice. Steam produced above the limit was not used as energy and the condition of energy use of steam was not accomplished. This reason led to the idea of the project „Co-generation and DeNOx“ which is further connected with the modification of technology for heat recuperation and supplementing of ammonia management to technology compensation for elimination of nitrogen oxide using method SNCR instead of SCR. The article describes the possibility of combined heat and electricity production which would enable to increase waste intake to the originally designed 310 000 tons a year and continuous operation of three lines. ПроекткогенерациииDeNOxвvZEVOМалешице ZEVOПрагаМалешицесобъемом210000тонвгодявляетсясамойкрупнойпражскойкомпаниейпопереработкесмешанныхкоммунальныхотходов. Здесьежегоднозавершаетсвойпуть80%всехсмешанныхкоммунальныхотходов,которыеобразуютсянатерриториистолицыПраги.Настоящее состояние,однако,позволяетиспользоватьихтольковразмеренецелых70%отсвоегообъема.Вэксплуатациинаходятсятолькодваизчетырех котлов.Главнойпричинойтакойэксплуатацииявляетсязаконодательноеусловиеэнергетическогоиспользованияотходов.Внастоящеевремяиз отходов на этом оборудовании вырабатывается энергия в виде пара, который поставляется на тепловую электростанцию Малешице, где в теплообменникенагреваетводудляжилыхпражскихобъектов(порядка25000домашниххозяйств).ЧастьпараZEVOпоставляетсянепосредственно некоторым промышленным получателям. Возможности производства пара ограничены по объему со стороны тепловой электростанции Малешице. Пар, который был выработан сверх лимита, не был энергетически использован и, таким образом, не было выполнено условие энергетического использования отходов. Эта причина привела к идее проекта „Когенерация и DeNOx“, который далее соединен с обработкой технологии для рекуперации тепла и замены технологии по удалению оксида азота в аммиачном цехе согласно методу SNCR от SCR. Статья описывает возможность комбинированного производства тепла и электричества, которое бы позволило увеличить приемку отходов до первоначально запланированных 310 000 тонн в год и обеспечило бы непрерывную эксплуатацию трех конвейеров.

83 04/2009 www.allforpower.cz TECHNOLOGIES FOR FUTURE GENERATIONS. Leader ve vývoji úsporných technologií pro elektrárenství, teplárenství a průmyslovou výrobu energie s respektem k životnímu prostředí. AE&E CZ s.r.o. nabízí návrh a realizaci: kotlů na využití odpadního tepla průmyslových kotlů spalujících olej a plyn kotlů na spalování biomasy kotlů na spalování uhlí retrofitů a modernizací AE&E CZ s.r.o. je jednou ze společností AE&E Group, která je součástí průmyslové skupiny A-TEC Industries AG, jejíž akcie jsou obchodovány na vídeňské burze. Kontakt: AE&E CZ s.r.o., Křižíkova 72a, 612 00 Brno, Česká republika tel: +420 545 104 040, fax: +420 545 104 198, www.aee-czech.cz, e-mail: info@aee-czech.cz SPECIALISTA NA ČISTOU ENERGII quality in business information 16.-18. března 2010, Andel’s hotel, Praha Bližší informace získáte: Business Forum, s.r.o., Václavkova 20, 160 00 Praha 6, Česká republika Tel.: +420 281 866 106, Fax: +420 281 866 239, e-mail: info@business-forum.cz, www.business-forum.cz quality in business information • Výhledy české energetiky – pohled ekonomický, ekologický a politický • Energetická bezpečnost - bylo už vše řečeno? • Co nabízejí a co řeší nové technologie? • Kritická infrastruktura – stále opomíjená? • Jaderná energetika aktuálně • Přenosové a tranzitní sítě – budoucnost a vývoj • Prolínání trhů s elektřinou a plynem Tematické okruhy: 10. energetický kongres ČR s mezinárodní účastí

| Waste to Energy |84 04/2009 www.allforpower.cz Zařízení na energetické využívání komunální- ho a živnostenského odpadu (dále jen EVO nebo spalovna) společnosti TERMIZO, a. s., v Liberci je trvale v provozu od roku 2000 a je jedním ze tří zařízení stejného účelu (Praha; 310 000 t/rok, Brno; 240 000 t/rok) v České republice, přičemž svou kapacitou (96 000 t/rok) je nejmenší. Spalovna je umístěna v těsné blízkosti te- plárny zajišťující odběr vystupujících energetic- kých toků, což je jeden z předpokladů úspěšného provozu takovýchto zařízení. Spalovna je produ- centem rozdílných odpadních frakcí, které se však vlivem optimalizace provozních celků daří ve větší míře materiálově využívat. Dominantním odpadem je struska, která by- la v roce 2002 spolu s „vypraným“ popílkem cer- tifikována na výrobek (SPRUK1 ) prostřednictvím optimalizace promývacího a separačního procesu - zavedení promývky vo- dou a instalace elektromagnetického separátoru kovů. Tímto se významně snížil podíl produkova- ného odpadu a spalovna naopak přispěla k jeho materiálovému využití. V následujícím roce přija- la spalovna, v návaznosti na blížící se implemen- taci přísnějších emisních limitů stanovených Evropskou unií (EU) /1/ do české legislativy opa- tření k redukci perzistentních organických látek převážně skupiny dibenzo-p-dioxinů a dibenzofu- ranů (PCDD/F) v podobě katalytické filtrace RE- MEDIA D/FTM. Díky této technologii a jejímu ojedinělému umístění v provozu spalovny (v předčištěných spalinách za elektrostatickým odlučovačem) spalovna od roku 2004 postupně řešila nebo se podílela na řešení řady výzkumných projektů pod záštitou mezinárodního programu EUREKA, které byly v první řadě zaměřeny na ověření provozu vý- še uvedené technologie. V témže roce došlo v za- řízení k instalaci separační linky s hvězdicovým sítem včetně dalšího elektromagnetu s cílem zlepšit kvalitu odebírané strusky (SPRUKU) a sou- časně zde byl zaveden a v roce 2005 obhájen systém environmentálního managementu (EMS) dle mezinárodní normy ISO 14001. Dalšímoptimalizačnímopatřenímvroce2006 bylo zavedení tzv. „on-line“ systému čištění tepelně výměnných ploch konvekční části kotle od usaze- nýchpopílkůprostřednictvímmístněřízenýchvýbu- chů směsi plynů, což v konečném důsledku přispě- lo k prodloužení provozní doby spalovny. Spalovna a její provozní ukazatele Stručný popis technologie spalovny Spalovna (schematicky zobrazena obrázky č. 2 a 3) je tvořena bunkrem o objemu 600 m3 (hrubá frakce) až 2 400 m3 (jemná frakce) slouží- cím ke shromažďování odpadu a k jeho homoge- nizaci (mísení), který je vybaven hydraulickými nůžkami pro potřebu stříhání velkoobjemového odpadu. Následuje ohniště s roštěm a parní (uti- lizační) kotel tvořící jeden agregát sestávající ze třech radiačních (vertikálních) tahů a jednoho konvekčního (horizontálního). Kotel je napájen vodou termicky (ohřev na cca 115 °C) upravenou ve spalovně a chemicky (demineralizace) v sousední teplárně. Struska je z roštu odváděna přes vodní lázeň do bunkru strusky, kde je následně smíchána s vypraným popílkem z procesu úpravy zbytkových produktů. Teplota v ohništi se pohybuje v rozmezí teplot 900 až 1 130 °C a vzniklé spaliny jsou po průchodu jednotlivými radiačními tahy ochlazovány na te- plotu cca 630 °C před vstupem do utilizačního kotle.Vdohořívacízóně(radiačníčástkotle)jedo- sahováno teplot 850 až 950 °C, což je mimo jiné rozsah pro optimální průběh SNCR2 redukující oxi- dy dusíku (NOx). Za posledním přívodem vzduchu (sekundární spalovací vzduch) do spalovací ko- mory musí být, podle současné legislativy /3/, dosaženo vždy teploty 850 °C po dobu 2 sekund. K zajištění této podmínky slouží tzv. přídavné palivo (v EVO Liberec zemní plyn) přiváděné do prostoru prvního radiačního tahu kotle, a to pouze v situacích vedoucích k nedodržení této teploty (najíždění a odstavování spalovny, výpadek dáv- kování odpadu, kolísání kalorického obsahu od- padu v průběhu jeho spalování). Přídavné palivo tedy trvale nepodporuje spalování odpadu a jeho energetický přínos (0,07 MW) vůči energii přiváděné v odpadu (31,6 MW) v roce 2007 lze považovat za méně významný. Spalovna TERMI- ZO a.s. je zařízením primárně určeným ke spalo- vání, lépe řečeno k energetickému využívání od- padu, což umožňuje produkci energie v tomto pří- padě ve formě tepla i elektřiny s projektovanými výstupy 24,1 MWth a 2,5 MWele. Pára vyrobená na kotli (400 °C, 40 bar) je redukována na protitla- ké turbíně na 230 °C a 10 bar. Systém čištění spalin s objemovým průto- kem cca 60 000 Nm3 před jejich vypuštěním do komína, kde probíhá kontinuální měření emis- ních koncentrací zbytkového podílu znečišťují- cích plynných látek, lze charakterizovat jako čtyř- stupňový zahrnující následující kroky: 1. Redukce oxidů dusíku (NOx) pomocí SNCR metody: injektáž 25 % hydroxidu amonného (NH4OH) do druhého radiačního tahu kotle (optimální rozsah teplot 850 až 950 °C) 2. Redukce tuhých znečišťujících látek (TZL): zá- chyt jemného popílku s obsahem toxických kovů v elektrostatickém odlučovači (EO) bez- prostředně navazujícím na utilizační kotel (te- plota vstupujících spalin cca 230 °C) 3. Redukce organických látek: primární reduk- ce PCDD/F prostřednictvím technologie ka- talytické filtrace REMEDIA D/F™ jejímž do- provodným efektem je snížení zbytkového podílu jemného popílku ze spalin vystupují- cích z EO (teplotní rozsah vstupujících spalin 200 až 220 °C) 4. Redukce anorganických látek – princip fyzi- kálně-chemické absorpce („mokré praní spalin“) probíhá následovně: absorpce největšího podílu plynných sloučenin kyseliny chlorovodíkové (HCl) a fluorovodíkové (HF) v tzv. Quenchi, v němž dochází k prudkému ochlazení spalin prací vodou na teplotu cca 60 °C, k jejich nasyce- ní vodou a rovněž k eliminaci nezachycených TZL a těžkých kovů (včetně Hg v plynné fázi); (vznik kyselého prostředí pH cca 3,5), fyzikálně-chemická absorpce oxidu siřiči- tého (SO2) prací vodou s obsahem hydroxidu sodného (NaOH) v protiproudu spalin ve vrstvě látkosměnných plastových elementů; (pH cca 6–7), odlučování nejmenšího podílu TZL (aero- soly: 0,01 μm–1 μm) prostřednictvím trysko- vého okruhu (Ringjet) umožňujícího kolmé vstřikování vody (neutrální pH cca 7) do pro- udu spalin, jež mají na výstupu do komína teplotu cca 65 °C. Provozní zkušenosti spalovny komunálních odpadů TERMIZO a.s. Příspěvek je zaměřen na vývoj a vliv vybraných provozních ukazatelů zařízení na energetické využívání odpadu na okolní prostředí. V souladu s plat- nou legislativou České republiky i Evropské unie demonstruje vystupující emise a „energetickou účinnost“ jako nástroj EU k hodnocení takových za- řízení. Zde prezentované výstupy vycházejí z dat poskytnutých provozovatelem zařízení a pokrývají jeho provoz v období let 2000 až 2008. Obr. 1 – Spalovna TERMIZO, a. s., Liberec 1 Směs popelovin pro rekultivaci a úpravu krajiny. Certifikát byl udělen Technickým a zkušebním ústavem v Praze. 2 SNCR – selektivní nekatalytická redukce primárně oxidu dusnatého (NO). 3 Cca 10 000 Nm3 je odvedeno před EO zpět do spalovací komory jako sekundární vzduch. 4 Zdrojem procesní (prací) vody je pračka spalin a následné vyluhování odpadních popelovin.

85 04/2009 www.allforpower.cz | Waste to Energy | Úprava zbytkových produktů a procesních vod4 Z odpadních popelovin shromážděných ve výsypkách z prostoru dohořívací zóny (třetí tah), utilizačního kotle, elektrostatického odlučovače a katalytické filtrace jsou primárně vyloučeny roz- pustné soli a těžké kovy pomocí kyselé procesní (prací) vody, jejímž zdrojem je Quench. Popílek je vyluhován v kyselém prostředí při pH cca 3,5 a teplotě cca 60 až 70 °C. Procesní voda je násled- ně přes vakuový pásový filtr odvedena k úpravě a odvodněný popílek odchází do bunkru strusky. K úpravě procesní (prací) vody dochází v úpravně procesních vod přidáváním specific- kých chemických činidel (Ca(OH)2, HCl, Na2S, FeCl3) postupně ve čtyřech základních krocích: neutralizace: neutralizace procesních vod pomocí vápenného mléka na hodnotu pH cca 6,5, srážení: přidání sulfidu sodného (Na2S) za účelem převedení těžkých kovů do nerozpu- stného stavu sulfidů a hydroxidů kovů při pH cca 9,5, flokulace (vločkování): přidání akrylátového flokulantu za účelem vzniku sedimentačních vloček, které v sobě vážou sloučeniny těž- kých kovů a chloridu železitého (FeCl3) k eli- minaci zbytkového Na2S, který se následně rozloží v alkalickém prostředí na hydroxid že- lezitý (Fe (OH)3), sedimentace: oddělení pevných sraženin (vloček) od čištěné odpadní vody odtékající přes lokální čistírnu odpadních vod do kana- lizačního řádu se zakončením v městské čis- tírně odpadních vod; kal resp. filtrační koláč (usazené nečistoty) obsahující sádrovec (ze srážení síranů), sulfidy a hydroxidů těžkých kovů (Cu, Zn, Cd, Hg, Ni, Pb aj.) je odvodněn na příslušném filtru a odvážen na skládku nebezpečných odpadů. Provozní ukazatele spalovny TERMIZO a.s. Z dlouhodobých zkušeností s provozem ob- dobných celků a z toho plynoucích literárních pod- kladů [2] by zařízení na energetické využívání ko- munálního odpadu, aby byla energeticky účinná, měla být provozována s jednou maximálně dvěma odstávkami za rok s dobou trvání nepřekračující 760 hodin. Tento předpoklad, přestože není jedi- ným k zajištění optimálního provozu zařízení, by měl být zohledněn již při jeho návrhu a je vyjádřen tzv. fondem provozní doby (8 000 h.rok-1 ) neboli skutečnou dobou provozu zařízení. Spalovna, jak je patrné z obrázku č. 4, tohoto předpokladu trvale dosahujeodroku2004azavýznamnoupříčinuto- hoto pozitivního efektu lze považovat v úvodu cito- vaný tzv. „on-line“ způsob čištění tepelně výměn- ných ploch kotle včetně optimální provozní kázně. Následující obrázky č. 5 až 7 reprezentují vý- voj výroby tepelné a elektrické energie určené pro vlastní spotřebu a export, dále množství spalova- ného odpadu včetně průběhu jeho výhřevnosti mezi lety 2000 až 2008. Zobrazený průběh tepel- né energie určené pro export (obrázek č. 5) před- stavuje skutečně vyrobenou energii zohledňující ztráty (kotle a turbíny) v důsledku přeměny Obr. 2 – Hlavní energetické a odpadní toky v TERMIZO, a.s. Obr. 3 – Technologické schéma spalovny TERMIZO, a.s Obr. 4 Průběh časových ukazatelů v TERMIZO a.s.; Zdroj: [4] 5 CZT-centrální zásobování teplem. Obr. 5 – Průběh výroby, exportu a vlastní spotřeby te- pelné energie v TERMIZO a.s.; Zdroj: [4] Obr. 6 – Průběh výroby, exportu a vlastní spotřeby elek- trické energie v TERMIZO a.s.; Zdroj: [4] Obr. 7 – Množství spáleného odpadu a průběh jeho vý- hřevnosti v TERMIZO a.s.; Zdroj: [4]

| Waste to Energy |86 04/2009 www.allforpower.cz energie v zařízení. Případný nedostatek vyrobené energie (tepelné i elektrické) určené rovněž k po- krytí energetických nároků kladených na spalovnu jekompenzovándodávkamienergie(Ei)zteplárny. Výhřevnost spalovaného komunálního odpa- dujeproměnlivouveličinou,jejížhodnotasepřibli- žuje výhřevnosti prachového hnědého uhlí (10,49 GJ.t-1 ). Od uvažované hodnoty při návrhu zařízení (9,2 GJ.t-1 ) doznala nárůstu a v posledních pěti le- tech se pohybuje mezi 9,7 až 10,31 GJ.t-1 . Tunové prosazení odpadu, vymezené jeho výhřevností a trvalým tepelným výkonem zařízení, se v případě spalovny pohybuje v rozmezí 9,6 až 11,8 t.h-1 . K 31. 12. 2008 spalovna TERMIZO a.s.: vyrobila 7,9 TJ tepla (na kotli) a do CZT5 do- dala 5,5 TJ, vyrobila 17,6 MWele a do elektrické sítě do- dala 7,1 MWele , energeticky využila 801 115 tun komunálního a jemu podobného živnostenského odpadu. Kritérium pro hodnocení spaloven komunální- ho odpadu K posouzení účinnosti výroby a využití ener- gie ve spalovnách komunálního odpadu existuje řada přístupů [9], [12], jejichž společný znak lze charakterizovat jako korelaci souhrnných energe- tických vstupů a výstupů do procesu. Cílem této snahy je především nalézt přijatelné kritérium pro kategorizaci spaloven komunálního odpadu, po- dle něhož by se rozlišovala na zařízení k využívání nebo odstraňování odpadu. Otázkou však je, jaký je skutečný smysl tohoto členění uvážíme-li sku- tečnost, že spalováním odpadu dochází vždy k faktickému uvolnění jeho chemicky vázané energie. Tato kritéria však nejsou legislativně zá- vazná a lze je vnímat spíše jako určitý podpůrný mechanismus pro hodnocení spaloven jako EVO. V současné době je již v platnosti Směrnice o od- padech (98/2008/ES) ze dne 22. listopadu 2008 (dále jen Směrnice o odpadech), která mu- sí být implementována do právní normy České republiky do dvou let po nabytí její účinnosti. Tato Směrnice stanoví následující kritérium závazné pro všechny členské země Evropské unie: Směrnicí navržený vztah se aplikuje při po- suzování, zda je odpad využíván způsobem R 1 /5/, /7/, tj. použití odpadu především jako pali- va nebo jiným způsobem k výrobě energie. Do té- to kategorie bude možné zahrnout zařízení pro spalování zpracovávající pevný komunální odpad pouze v případě, bude-li jejich energetická účin- nost rovna nebo vyšší než 0,6 (0,65). Z tab. č. 2, která ve zjednodušené podobě zobrazuje energetické toky standardního EVO, je rovněž patrné, že se navržený vztah od skuteč- nosti odlišuje a zohledňuje pouze vybrané ener- getické toky, aniž by byl na první pohled zřejmý důvod jejich výběru. Navržený vztah není zcela v souladu se základními principy termodynamiky8 . Podle nich Ep, určená ke komerčnímu využití, již představuje energii zohledňující ztráty systému vzniklé v průběhu transformace tepelné i elektric- ké energie a do čitatele by energie Ei a Ef již ne- měly být zahrnuty. Ve jmenovateli představujícím pouze teplo do systému přivedené (qp – v případě navrženého vztahu Ew, Ef a Ei) by se činitel ener- getických ztrát rovněž neměl vyskytovat. Smysl výběru Ef lze spatřit v potřebě rozlišit spalování od spoluspalování odpadu, i když to ze vztahu přímo nevyplývá. Nadměrný přívod Ef mů- že v konečném důsledku „energetickou účinnost“ zařízení zhoršit. Vzhledem k výše uvedenému by bylo vhodné vnímat termín „energetické účinnos- ti“, v podobě navržené Směrnicí o odpadech, ra- ději jako „faktor využití energie“. Vzájemné porovnání všech citovaných přís- tupů (EU, zohlednění faktorů 2,6 a 1,1, princip termodynamiky aplikovaný na navržený vztah EU) ke stanovení „energetické účinnosti“ spalovny TERMIZO a.s. reprezentuje tabulka č. 3. Výsledky zohledňují i energie Ef a Ei, přestože jejich energe- tický přínos je méně významný (desetiny MW) ve srovnání s ostatními energiemi, které do systému vstupují zejména s energií odpadu. Ve výpočtu jsou uvažovány hodnoty v MWh.rok-1 . Produkované emise v zařízení Plynné znečišťující látky Spalovna komunálního odpadu TERMIZO a.s. se legislativně řadí mezi zvláště velké stacio- nární zdroje znečištění /2/, přesto od svého uve- dení do trvalého provozu environmentálně še- trným způsobem významně přispívá k řešení problematiky nakládání s produkovaným odpa- dem města Liberce, jak je patrné z níže prezento- vaných výsledků (1999 až 2007/8). Obrázek č. 8 vzájemně porovnává emisní limity kontinuálně měřených plynných znečišťujících látek stanove- né současnou platnou legislativou, kde za nejzá- vaznější lze považovat Směrnici Evropského par- lamentu a Rady č. 76/2000/ES o spalování od- padu /1/ implementovanou do českého Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanový emisní limityadalšípodmínkyprospalováníodpadu/3/. 6 Při podrobnějším prostudování vztahu lze dojít k závěru, že energie Ep v sobě zahrnuje spojku nebo, která v tomto pojetí vylučuje zařízení produkující teplo i elektřinu a její stanovení by se tak na kogenerační zařízení (a těmi mno- hé spalovny komunálních odpadů jsou) nemělo aplikovat. Srozumitelnější formulace, bez ohledu na smysl vztahu, se nabízí v podobě: roční množství vyrobené energie ve formě tepla a/nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se ener- gie určená ke komerčnímu využití ve formě elektřiny vynásobí faktorem 2,6 a tepla faktorem 1,1. Nabízí se další otázka, proč násobit fakticky vyrobenou energii těmito faktory (ekvivalenty) a „fiktivně“ tak zvyšovat její skutečnou hodnotu. 7 Oficiální český překlad /5/ Směrnice o odpadech postrádá upřesnění „jaké výhřevnosti“. Podle anglické verze /6/ se jedná o nižší čistou výhřevnost (net calorific value-NCV). Tím pravděpodobně myšlena dříve užívána dolní vý- hřevnost odpadu [3]. Podle Směrnice se tento vzorec použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů [12] a ten v sobě zahrnuje stanovení tzv. NCV podle Reimannovy re- gresní rovnice. Lze se tedy domnívat, že Směrnicí je uvažován právě tento vztah k určení výhřevnosti odpadu pro uvedené kritérium. 8 Termodynamický přístup stanoví, že rozdíl tepla do systému přivedeného (qp) a z něho odvedeného (qo-v podobě energetických ztrát) je skutečně vyrobené (využitelné) teplo: 9 SCR – selektivní katalytická redukce. Metodika Hodnocené kritérium Vyjádření vztahu Podmínka pro EVO EU Energetická účinnost (Energy efficiency) ηe p f i w f E E E x E E = − +( ) +( ) ⎡ ⎣ ⎢ ⎢ ⎤ ⎦ ⎥ ⎥0 97, ∗ ηe ≥ 0,6 (0,65) Tab. 1 – Kritérium pro hodnocení spaloven KO; Zdroj /5/ Pozn.: * Hodnota 0,6 platí pro zařízení v provozu povolená před 1. lednem 2009; 0,65 platí pro zařízení povolená po 31. 12. 2008 Význam veličin použitých ve výše uvedeném vztahu v souladu s citovanou Směrnicí o odpadech: Ep6 - roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny [GJ.rok-1 ]. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí faktorem 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití faktorem 1,1. Ef - roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry [GJ.rok-1 ]. Ew - roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech s použitím výhřevnosti odpadu [GJ.rok-1]. Ei – roční dodaná energie s výjimkou Ew a Ef [GJ.rok-1 ]. 0,97 – činitel k započtení energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování. Přivedené teplo (podílející se na výrobě páry): Ew – energie odpadu. Ef – energie přídavného paliva. Esv – energie primárního a sekundárního spalovacího vzduchu. Env – energie napájecí vody. Eo – energie ostatní (např. energie vzduchu pro chlazení bočnic). Přivedené teplo (nepodílející se na výrobě páry): Ei – energie pro vlastní spotřebu zařízení v případě, že není pokryta vlastní výrobou (např.: SCR9 ). Odvedené teplo: Ep – zde představuje vyrobenou energii v zařízení zohledňující ztráty (tepelná a/nebo elektrická). ∑ztrát – ztráty mechanickým nedopalem, chemickým nedopalem, sdílením tepla, citelným teplem, sdílením tepla do okolí, komínová ztráta, tepelné ztráty turbíny, a další související s přeměnou elektrické energie. Tab. 2. – Energetické toky standardního zařízení na energetické využívání odpadu ηt p o p q q q = −

87 04/2009 www.allforpower.cz Dodavatel armatur pro energetiku, plynárenství, vodárenství a další obory Moravia Systems a.s. Brněnská 3497, 695 03 Hodonín Kancelář v Hodoníně Plucárna 1, 695 01 Hodonín tel. +420 518 344 111 fax+420 518 321122 info@mtsystems.cz Kancelář v Praze Vinohradská 230, 100 00 Praha 10 tel. +420 225 010 456 fax +420 225 010 444 intermos@intermos.cz ZASTOUPENÍ, PRODEJ A SERVIS VYSOKOTLAKÝCH ARMATUR zn. PERSTA K O M P L E X N Í Ř E Š E N Í P O T Ř E B Ú S P Ě Š N Ý C H Marius Pedersen a.s. hledá pro oblast střední Moravy PROJECT MANAGERA Náplň práce:Vedení přípravy a realizace projektu rekonstrukce a modernizace zařízení pro termickou li- kvidaci a energetické využívání odpadů • veřejnoprávní projednávání povolení pro provozování zařízení • sjednávání a koordinacesmluvních vztahů s do- davateli při realizaci projektu. Požadujeme: VŠ- strojní technologie se zaměřením na energetická zařízení, příp. chemicko–technologické zaměření • zku- šenost s dodávkou a realizací strojních a technologických celků (provozních souborů), zaměření na energetická zařízení výhodou • minimálně 5 let praxe Písemné nabídky ve formě strukturovaného životopisu zasílejte do 30. 11. 2009 poštou, faxem nebo e-mailem na adresu: Marius Pedersen a.s., Průběžná 1940/3, 500 09 Hradec Králové, k rukám Radima Holibky. Fax: 595041167/ 595041169, e-mail: radim.holibka@mariuspedersen.cz

| Waste to Energy |88 04/2009 www.allforpower.cz Liberecká spalovna zpravidla s výraznou rezervou plní všechny emisní limity sledovaných látek s vý- jimkou NOx, jejichž hodnota se pohybuje na úrov- ni67až 97%předepsaného limitu (200 mg.Nm-3 ), což je vzhledem k aplikované technologii akcep- tovatelné (Pro lepší přehlednost je osa y zobraze- na v logaritmických souřadnicích.) Všechny níže prezentované údaje jsou stano- veny za normálních podmínek tj. suchý nosný plyn (T = 273 K, p = 101,325 kPa, referenční ob- sah O2 = 11 % obj.). Poslední intenzivně sledovanou skupinou lá- tek obecně ve spalovnách komunálního odpadu jsou perzistentní organické látky typu dibenzo-p- diofiny a dibenzofurany (PCDD/F). K jejich elimi- naci existuje celá řada etablovaných systémů (selektivní katalytická redukce, proudová meto- da, dávkování aktivního uhlí). Spalovna TERMIZO a.s. disponovala systémem dávkování práškové- ho aktivního uhlí (08/2001 až 09/2003) do pro- udu spalin na výstupu z EO. Do té doby zde neby- ly citované perzistentní látky eliminovány, neboť to legislativa nevyžadovala. Přestože v době její aplikace byl plněn emisní strop pro PCDD/F sta- novený ČIŽP [4] na 2 ngTE.Nm-3 , s vědomím přije- tí přísnější legislativy /1/ musela spalovna zva- žovat účinnější technologii. Po vyhodnocení do- stupných technik a situačních možností [6], [7] samotné spalovny byla do zařízení v září 2003 in- stalována katalytická filtrace REMEDIA D/F ™. Její princip spočívá v použití speciální tkaniny pro filtrační hadice látkového filtru, v němž probíhá současně účinné odloučení zbytkového podílu tuhých částic jemného popílku i rozklad „dioxinů a furanů“ přítomných ve filtrovaném plynu (spalinách) prostřednictvím im- plementované katalytické vložky. V Evropě byla tato technologie poprvé instalována ve spalovně komunálního odpadu v Belgii v roce 1998 a je do současnosti provozována bez významnější ztráty aktivity (méně než 5 % [8]) s dlouhodobými vý- sledky hluboko pod stanovený limit 0,1 ngTE.Nm-3 /1/. Díky tomuto způsobu je v TERMIZO a.s. dlouhodobě dosahováno 1,5 až 7 násobně niž- ších hodnot PCDD/F v koncových spalinách, než stanoví česká, respektive evropská legislativa. Unikum této metody spočívá mimo jiné v jejím umístění do zařízení (před EO) což je energeticky a tím i ekonomicky přijatelnější řešení ve srovná- ní s klasickým katalyzátorem, jehož provozní te- plota se pohybuje mezi 250 až 300 °C, avšak vzhledem k chemické agresivitě vstupujících, jen částečné předčištěných spalin se zpravidla řadí na konec systému čištění spalin. V konečném důsledku se spaliny musí z teploty cca 65 °C zpětně ohřívat. Vývoj emisních koncentrací látek skupiny PCDD/F v liberecké spalovně reprezentuje obrázek č. 9. S problematikou látek typu PCDD/F souvisí jejich afinita k adsorpci na povrchu vybraných plastových či gumových materiálů ve spalovně zpravidla použitých v pračce spalin (fizikálně- chemická absorpce). Spaliny opouštějící komín tak mohou být obohaceny o tyto látky, které se postupně z povrchu pračky uvolňují a představují v konečném důsledku přírustek koncentrace PCDD/F. Tento obecně známý jev je označován jako tzv. „paměťový efekt“ (memory efekt) jehož průběh demonstruje obrázek č. 10. Z něho je patrný významný pokles „memory efektu“ po instalaci katalytické filtrace do zařízení, čímž do- šlo k výraznému snížení vstupující koncentrace dioxinů a furanů ve spalinách do prostoru pračky spalin. Pevné a kapalné odpady Spalovna je rovněž producentem odpadu, k němuž dochází zejména v průběhu spalování přijímaného odpadu, při procesu čištění spalin a procesních vod a ve vlastním provozu. Největší podíl na produkovaném odpadu spalovnou, jak již bylo v úvodu zmíněno, má směs strusky (cca 40 %) s obsahem vypraného popílku z kotle, EO a katalytické filtrace. Díky optimálnímu řízení spalovacího procesu a kvalitě čištění strusky (promývka vodou) i popílku (extrakce těžkých ko- vů a solí) je od roku 2003 materiálově využívána (stavební účely) a zároveň je, prostřednictvím elektromagnetické separace, zdrojem železa (od roku 2002) jako druhotné suroviny. Při nesplnění kvalitativních parametrů je směs deklarována ja- ko odpad, k jehož vzniku dochází např. v situaci, kdy není funkční elektromagnet a nemůže být za- jištěna kvalitní separace železa z produkované strusky. Výčet odpadních a materiálových proudů vztažených na tunu spáleného odpadu včetně od- padní vody prezentuje tabulka č. 4 na další straně. Spalovna jako úspěšný řešitel projektů Spalovna komunálního odpadu TERMIZO a.s. se rovněž aktivně podílí od roku 2004 na projek- tech s různou tématikou, vždy však související s minimalizací vlivu zařízení na životní prostředí nebo s optimalizací využití vystupujících proudů. V následujících několika bodech jsou shrnuty ukončené nebo nově připravované projekty. EUREKA.DIOXIN (2004 až 2006) [4]: První projekt spalovny byl zaměřen na stanovení podrobných technologických postupů a algo- ritmů řízení provozu technologie katalytické filtrace REMEDIA D/F, umístěné jen v částeč- ně vyčištěných spalinách. Dosud je provozo- váno původních 676 katalytických trubic s filtrační plochou 1 800 m2 po dobu více než 40 000 hodin s minimální ztrátou účinnosti. EUREKA.DIOXIN2 (2006 a 2007) [5]: Tento projekt byl primárně zaměřen na ověření me- tody CMD (cooper mediated destruction) umožňující dehalogenovat perzistentní orga- nické látky (POPs) zachycené (adsorbované) na povrchu pevné fáze (popílku) vystupující z katalytické filtrace REMEDIA D/F v reálných podmínkách provozu spalovny TERMIZO a.s. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 ηe EU p f i w f E E E x E E ( ) , = − +( ) +( ) ⎡ ⎣ ⎢ ⎤ ⎦ ⎥ 0 97 0,64 0,63 0,62 0,69 0,69 0,72 0,82 0,83 0,86 ηe EU p f i w f ekv E E E x E E ( ) , = − +( ) +( ) ⎡ ⎣ ⎢ ⎤ ⎦ ⎥ 0 97 0,73 0,73 0,72 0,8 0,8 0,83 0,95 0,97 0,99 ηt p w i E E E E = + +∫ 0,64 0,63 0,62 0,68 0,68 0,71 0,8 0,81 0,83 Tab. 3 – Výsledky energetické účinnosti ve spalovně TERMIZO a.s. Obr. 8 – Průměrné denní hodnoty kontinuálně měře- ných emisních koncentrací v koncových spalinách v TERMIZO a.s.; Zdroj: [1] Pozn.: legenda uvádí emisní limit Vyhlášky /4/ platné do r. 2005/emisní limit Nařízení po r. 2005. Obr. 9 – Průměrné hodnoty jednorázově měřených emisních koncentrací PCDD/F v koncových spalinách v TERMIZO a.s. s vyznačením platnosti emisního limitu v ČR; Zdroj: [1] Obr.10–Vývojtzv.„memoryefektu“vTERMIZOa.s.;Zdroj:[1] Pozn.: DF v legendě označuje „dioxinový filtr (katalytická filtrace REME- DIA D/F™).

89 04/2009 www.allforpower.cz | Waste to Energy | Tímbycelátechnologiemohlabýtposuzována jako bezodpadová (odstraňující POPs z plyn- né i pevné fáze). Souběžně s tímto byl inten- zivně sledován provoz dvou prototypů měří- cích aparatur NOPAR umístěných před a za katalytickou filtrací s cílem sledovat různé ty- py POPs mimo jiné ve stopovém množství a za ekonomicky příznivějších podmínek. BIOFIX (2006 až 2008) [1]: V rámci tohoto projektu se úspěšně ověřila možnost využití odpadního oxidu uhličitého z kvalitně vyčiš- těných spalin v TERMIZO a.s. pro transforma- ci do rychle rostoucí kultury řas vybraného kmene Chlorela. Byla prokázána i vyšší rych- lost produkce těchto řas v porovnání s mo- delovými plyny obsahujícími čistý CO2, zej- ména v důsledku pozitivního efektu vyhoře- lého kyslíku pro rychlost fotosyntézy. ALGANOL (2009 až 2012) [4]: Nový projekt ALGANOL navazuje na předchozí BIOFIX a věnuje se již výhradně modifikaci způsobu růstu řas tak, aby dosahovaly vysokého ob- sah škrobů (nyní již více než 50 % sušiny) a li- pidů. Potom je zde reálná varianta produkce biopaliv. Závěr Spalovna komunálního odpadu TERMIZO a.s. prokázala, že zařízení tohoto typu mohou být energeticky přínosná a současně environmentál- ně velmi šetrná, což nepochybně potvrzují dlou- hodobá plnění legislativních požadavků na ně kladených. Rovněž prokázala, že spalovny odpa- dů mohou být zajímavé pro širší výzkum. S provo- zem takovýchto zařízení jsou spojena obecně známá pozitiva (např.: snížení objemu spalované- ho odpadu o cca 90 % a hmotnosti o cca 60 %, úspora neobnovitelných energetických zdrojů, eliminace skleníkových plynů (CO2 a CH4), šetrný zdroj energie, možnost materiálového využití zbytkových frakcí atd.), které spalovna TERMIZO a.s. pokrývá. Spalovna je schopna materiálově využít více než 90 % produkovaného odpadu a minimalizovat mobilitu nebezpečných vlastností zbytkových odpadních frakcí do životního prostře- dí a tím eliminovat negativní vlivy na zdraví lidí. Díky své technologii a svému umístění i provozní kázni plní požadované kritérium pro statut EVO (μe > 0,6), ne všechna zařízení na spalování ko- munálního odpadu v Evropě však mohou stano- vených kritérií dosáhnout. 27 % z 232 [3] hodno- cených zařízení v EU včetně Švýcarska není ve smyslu Směrnice o odpadech zařízením k ener- getickému využívání odpadu. Příčinu lze nalézt v zastaralé technologii či nevhodném umístění zařízení zajišťujícím odběr vyrobené energie. Termín „energetické účinnosti“ dle EU by měl být vnímán s určitou opatrností a s vědomím toho, že nepředstavuje skutečnou energetickou účinnost zařízení (viz kapitola 3). V důsledku toho by její výstupy neměly vést k domněnce, že zařízení pra- cují s energetickou účinností blížící se nebo větší než 1. Pro korektní aplikaci citovaného vztahu na spalovny KO je rovněž nezbytná jeho správná in- terpretace zohledňující ekvivalenty (2,6ele a 1,1th) v případě kombinované výroby tepla a el. ener- gie, které mohou „uměle“ navýšit skutečnou hod- notu jejich „energetické účinnosti“ dle EU. Využívání odpadu je historicky pevně zakotveným pilířem v hierarchii nakládání s odpady napříč ev- ropskou i českou legislativou /5/, /7/, přesto se v České republice dlouhodobě energeticky využí- vá pouhých cca 9 % komunálního odpadu. Naproti tomu skládkování KO dosahuje cca 80 % z více než 4 mil. roční produkce [13]. Nesporná výhoda spaloven komunálního odpadu spočívá ve snižování podílu biologicky rozložitelného ko- munálního odpadu (BRKO) ukládaného na sklád- ky a tím možné dosažení nebo lépe přiblížení se cílům stanoveným čl. 5 odst. 2 Směrnice Rady č. 1999/31/ES o skládkách odpadů /9/, podle níž by ČR měla dosáhnout snížení podílu BRKO ukládaného na skládky v roce 2020 o 75 % hm. V Evropské unii (EU – 25) [14] je v cca 380 spa- lovnách KO (bez Švýcarska s 30 EVO) ročně zpra- cováno cca 50 mil. tKO představujících cca 20 % jeho celkové produkce (243 mil. tKO), což přináší nezanedbatelný energetický příspěvek v podobě tepla (27 mil. obyvatel) a elektřiny (13 mil. oby- vatel), a zároveň však tento údaj poukazuje na značnou rezervu v možnostech energetického vy- užívání odpadu. Liberecká spalovna zásobuje te- plem cca 13 600 a elektřinou cca 3 400 domácností. Vnímání odpadu jako alternativní- ho zdroje energie a využitelných materiálů je pro mnoho evropských zemí naprostou samozřej- mostí (např.: Dánsko, Švédsko, Norsko, Holandsko [15]) a některé, jako například Velká Britániesodhadovanouročníprodukcí46,4mil.tKO, se v současnosti intenzivně snaží o změnu přís- tupu k odpadu jako k hodnotnému zdroji ener- gie a o zařazení spaloven KO do integrovaného systému nakládání s nimi, jak uvádí studie Energy from Waste and Wasted Opportunity [16]. Energetické využívání odpadu je bezpo- chyby jedním z nástrojů trvale udržitelného roz- voje společnosti, který je rovněž zakotven v zá- koně o hospodaření s energií /10/, a proto by s ohledem na budoucí generace nemělo být opomíjeno. LITERATURA: [1] Bernát P., Novák P., Pěničková E., Skálová L. a spol., Využití spalinového oxidu uhli- čitého v produkčních kulturách řas, Průběžná výzkumná zpráva projektu EURE- KA BIOFIX, TERMIZO a.s., Liberec 2008 [2] Hyžík J., Procesy spalování a Vybrané statě zaměření,PřednáškyTULiberec2006/2007 [3] Hyžík J., Energetická účinnost spaloven a rámcová směrnice o odpadech, Odpadové fórum, č. 10, s. 9 – 12, 2008 [4] Podklady společnosti TERMIZO a.s., www.termizo.cz [5] Bernát P., Novák P., Pěničková E., Tomeš J., Minimalizování perzistentních organických látek při provozu spalovny komunálních od- padů, Výzkumná zpráva EUREKA DIOXIN2, Liberec 2007 [6] Oral J., Puchýř R., Bébar L., Stehlík P. a spol., Optimální zařazení dioxinového fil- tru do spalovny komunálních odpadů [7] Pekárek V., Punčochář M., Šyc M., Pařízek T. a spol., Aplikace katalytického filtru ve spa- lovně komunálního odpadu TERMIZO a.s. v Liberci pro snížení emisí perzistentních or- ganických látek, podklady společnosti TER- MIZO a.s., Liberec 2004 [8] Experiences at the IVRO Municipal Waste Incineration in Roselare, Belgium, Reference document, http://www.gore.com/en_xx/ [9] Discussion paper on criteria for energy in waste incineration plants, Brussels, 20th April 2004 [10] Stehlík P., Bébar L. Pařízek T., Monitorování provozu spalovny komunálních odpadů s ohledem na škodlivé emise a funkci dioxi- nového filtru v roce 2007, VZ-EUREKA, Liberec 2007 [11] Bébar L., Jančařová I., Pavlas M., Puchýř R. a spol., Technické a právní aspekty energe- tického využívání odpadů, podklady společ- nosti TERMIZO a.s., Liberec 2004 [12] Integrated Pollution Prevention and Control, Reference Document on the Best Availble Techniques for Waste Incineration, Seville – Spain, August 2006 Odpad/surovina Jednotka 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Spálený odpad [t] 74284 83823 93324 91058 92625 93063 89861 91165 Struska-výrobek [kg.tKO -1 ] 371,4 381,3 315,2 307,9 282,7 Železo-surovina 2,4 13,6 15,5 19,0 16,7 15,4 Struska-odpad (O) 408,1 406,4 401,3 25,4 2,0 14,7 11,6 17,6 Popílek (N)* 1,2 1,0 0,8 1,5 0,6 0,7 Filtrační koláč (N)** 11,9 13,1 10,9 12,7 10,5 13,4 9,5 8,7 Ostatní odpad (O,N)*** 0,04 0,01 3,3 0,01 0,01 0,030 Vodný odpad (N)**** 1,3 0,2 0,2 0,4 0,2 0,0 Odpadní voda [m 3 ] 26654 28509 23885 24125 17298 21882 Tab. 4 – Vybrané materiálové a odpadní frakce spalovny TERMIZO a.s.; Zdroj:[4] *Nánosy na tepelně výměnných plochách zpravidla prvního tahu kotle. **Produkt čištění procesních vod (“kal”). *** Ostatní odpad, související s provozem spalovny, představuje zářivky, motorové oleje, sorbenty aj. **** Provozní kaly (obsah havarijních jímek je zpracováván ve vlastní ČOV). Pozn.: legenda uvádí emisní limit Vyhlášky /4/ platné do r. 2005/emisní limit Nařízení po r. 2005.

| Waste to Energy |90 04/2009 www.allforpower.cz [13] Statistická ročenka životního prostředí České republiky, Praha 2008, www.cenia.cz [14] Stengler E., Where is Waste-to-Energy and where is it going?, 2nd November 2005, www.cewep.com [15] Termické zpracování odpadu mezi odpado- vou politikou a hospodárností, Odpadové fórum, č. 5, s. 23, 2008 [16] Energy from Waste and Wasted Opportunity, Institution of Mechanical Engineers, 2008, http://www.imeche.org/ [17] Hyžík J., Mechanicko-biologická úprava od- padů, energetické využívání odpadu a jeho emise, seminář STEO, Praha 2008 /1/ Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 76/2000/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů /2/ Zákon č. 86/2002 Sb., ze dne 14. února 2002 o ochraně ovzduší a o změně někte- rých dalších zákonů /3/ Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., ze dne 3. července 2002, kterým se stanoví emisní li- mity a další podmínky pro spalování odpadů /4/ Vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., ze dne 12. května 1997, kterou se stanoví emisní limi- ty a další podmínky provozování stacionár- ních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší /5/ Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/2008/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech /6/ Directive 2008/98/EC of the European Parliament and of the Council of 19 November 2008 on waste and repealing certain Directives, Strasbourg 2008 /7/ Zákon č. 185/2001 Sb., ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dal- ších zákonů /8/ Výhřevnosti paliv, http://www.jergym.hiedu.cz/ ~canovm/termoche/termoche/vyh.htm /9/ Směrnice Rady č. 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů a o zruše- ní některých směrnic /10/Zákon č. 406/2000 Sb., ze dne 25. října 2000 o hospodaření s energií Ing. Lucie Skálová, Katedra energetických zařízení, TU Liberec, skalova.lucie@gmail.com Operational experience of municipal waste incinerator TERMIZO, a.s. The article is focused on development and impact of selected operational indicators of the facility for energy use of waste in the surrounding environment. In compliance with effective legislation in the Czech Republic as well as the European Union, it demonstrates output emissions and „energy efficiency“ as an EU tool for assessing such facilities. The outputs are presented here which are based on data provided by the facility operator and covers its operation in 2000 to 2008. ОпытэксплуатациимусоросжигательнойстанциидлякоммунальныхотходовАО„TERMIZO“ Статья направлена на развитие выбранных эксплуатационных показателей оборудования для энергетического использования и влияние отходов на окружающую среду. Такие показатели, как «количество выбросов в атмосферу» и «энергетический КПД» являются средством для оценки оборудованиявсоответствиисдействующимзаконодательствомЧешскойРеспубликииЕвропейскогоСоюза.Здесьприведенызаключения,которые исходят из данных, предоставленных фирмой, эксплуатирующей оборудование, и анализируют его эксплуатацию в период с 2000 по 2008 гг.

Poskytujeme tyto služby: zpracování kompletní projektové dokumentace komplexní inženýrská činnost v oblastech zaměření účast na místních šetřeních konzultační činnosti a poradenské služby u zákazníků vypracování technických a cenových nabídek kompletní dodávky zařízení včetně atestů a požadovaných protokolů vybavení dozoren a velínů včetně přístrojů, zařízení a prvků pro styk s obsluhou poskytování technické pomoci v oblastech zaměření návrhy a výpočty v oblasti elektro do 1000V (impedance smyček, selektivity jištění, průřezy vodičů, úbytky napětí, dovolené proudy) návrhy a výpočty ve vodohospodářské oblasti (tlakové ztráty, použití průtokoměrů, návrhy měrných potrubních tratí) zajištění komplexních montážních činností včetně subdodávek seřízení a oživení namontovaných technologií a zařízení vypracování dokumentace skutečného stavu záruční a pozáruční servis REGULA Industry, s. r. o., U Seřadiště 65/7, 101 00 Praha 10, tel.: +420 261 222 743 email: josef.pistulka@regula1.cz, www.regula1.cz Společnost REGULA Industry je zaměřena na činnosti v oblasti měření, řízení, ovládání a regulace technologických procesů. Provádíme projekční činnosti včetně dodávek a montáží technologických zařízení slaboproudé a silnoproudé elektrotechniky v oblasti klasické i jaderné energetiky, teplárenství, chemie a petrochemie, strojírenství a dalších odvětvích. Obory působnosti: jaderná energetika, klasická energetika, teplárenství, chemie a petrochemie, metalurgie a strojírenství, vodní hospodářství, veřejné stavby a bytová výstavba, komplexní dodávky systémů HDO

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |92 04/2009 www.allforpower.cz Získání takové zakázky asi nebylo jednoduché… J. J.: Bylo náročné a plně odpovídalo významu projektu v Ledvicích. Jejímu udělení předcházelo velmi přísné výběrové řízení v evropské konkurenci aněkolikjednánísezadavatelem,přikterýchsemi- mo obchodní záležitosti projednávaly také technic- ké požadavky objednatele na dokumentaci a v první řadě zejména způsobilost naší společnos- ti splnit veškerá očekávání a nároky zadavatele. K nim také patřila i dovednost našich konstruktérů pracovat v požadované verzi programu (Tekla) a je- jich schopnost a rychlost při zapracování nových požadavků do zpracovávané dokumentace. Výsledkem našich jednání bylo udělení ob- chodního případu naší společnosti s podmínkou, že pro zahájení prací se zhruba na měsíc naši konstruktéři přemístí do kanceláří zadavatele, kde budou odladěny další technické detaily. Pochopili jsme, že naše přítomnost je vyžadová- na také z důvodů možnosti otestovat si flexibilitu, úroveň a schopnosti našich konstruktérů. Začátky asi byly obtížné. J. D.: První týden byl velmi náročný, nejen z pohledu jazykových dovedností a intenzity ope- rativních porad. Každý den probíhala ráno i od- poledne jednání, jak s objednatelem, tak i s os- tatními dodavatelskými společnostmi podílející- mi se na projektu – např. zpracovatelem samot- ného projektu ocelové konstrukce, zástupcem kontroly u výrobce nebo se zástupci montážní or- ganizace. Většina měla požadavky na předvedení právě zpracovávaného modelu, případně jsme museli zodpovídat technické dotazy týkající se nejenom konstrukce samotné, ale i činnosti a ovládání programu. Co následovalo po zvládnutí tohoto týdne? J. D.: Po úspěšném zvládnutí této etapy jsme se s objednatelem dohodli na pokračování prací v naší provozovně v Jeseníku s tím, že v klíčových termínech předávání dohodnutých fází dokumen- tace budeme opětovně s ohledem na zajištění plynulého předání přítomni (včetně našeho tech- nického i softwarového vybavení) v pronajatých prostorách u zadavatele.. Pro naši společnost to znamenalo s ohledem na velikost a důležitost projektu s pevným časo- vým harmonogramem a důrazem na kvalitu před- ávaného díla vypracovat systém řízení informací, které se k projektu v různých časech doplňovaly. U tak velkého projektu jsme očekávali, že nebu- dou všechny detaily známy v době zahájení prací, a proto bylo důležité tyto informace získávat v předstihu a na případné dotazy obdržet reakci v nejkratší možné době. Především díky pružné komunikaci se zadavatelem a zejména se zpra- covatelem realizačního projektu ocelové kon- strukce se nám vždy podařilo rychle získat odpo- vědi na naše dotazy ohledně řešení detailů, koli- zí některých přípojů apod., na které jsme mohli předem upozornit s ohledem na zpracování do- kumentace nejdříve do 3D modelu. Dokumentace nosné ocelové konstrukce pro kotel v Ledvicích před dokončením V současné době dokončuje společnost SteelPro 4 s.r.o. práce na výrobní a montážní dokumentaci nosné ocelové konstrukce (OK) pro nový 660MWe zdroj v Elektrárně Ledvice. Hmotnost této části OK činí cca 4 000 tun a dosahuje do výše cca 127 m. Včetně ocelového roštu, který pone- se samotný kotel, se pak výškou přes 140 metrů stane nejvyšší budovou v České republice. Nosnou ocelovou konstrukci tvoří čtvercové sloupy (ve kterých jsou ukryty přístupové žebříky a průchody pro snadnější přístup montérů), nosníky a ztužující diagonály. U této příležitosti jsme požádali o rozhovor Jana Jaroše (J. J.), jednatele společnosti, a Jana Drochýtka (J. D.), manažera projektu. Jan Jaroš Jan Drochýtek

93 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | Projekt v Ledvicích s sebou určitě nese plno za- jímavých detailů. Který byste vyzdvihl? J. J.: Jako jednu z nejzajímavějších projekč- ních záležitostí bychom mohli zmínit řešení tzv. superelevace, což v podstatě znamená, že nosná konstrukce se vlastní hmotností a hlavně díky hmotnosti zavěšené technologie „sesedne“ o cca 80 mm. Toto „sesednutí“ je rozpočítáno od určité úrovně konstrukce. Má obrovský vliv zejména na správné navržení umístění přípojů navazující sekundární konstrukce a taktéž na spoje diagonál v posledních patrech. Ohledně superelevace jsme vedli spoustu diskuzí se zpracovatelem projektu, kdy se technicky řeši- lo její provedení a vliv na statiku. Zde patřil vel- ký obdiv našim konstruktérům za její bezchyb- nou implementaci do modelu. J. D.: Při modelování bylo nutné mít ne- ustále na zřeteli možnost výroby jednotlivých detailů a jejich proveditelnost. Pro potřeby montáže bylo do konstrukce domodelováno množství detailů, které umožní montérům bez- pečný pohyb po konstrukci, jednoduchou dostupnost všech šroubových spojů a také jed- nodušší manipulaci s nadrozměrnými a těžkými dílci (např. jeden sloup váží při délce cca 24 m téměř 100 tun). J. J.: Možnost podílet se na tomto projektu byla pro naši společnost velkou výzvou, ale také šancí prezentovat své schopnosti, flexibilitu, ko- munikativnost a odbornost zaměstnanců naší společnosti. Byla to pro nás také důležitá zkuše- nost a věříme, že se v budoucnu projeví odborné poznatky z ní načerpané. Ing. Stanislav Cieslar Společnost SteelPro 4 s.r.o. je projekční kance- lář, jejíž hlavní činností je zpracování realizační projektové dokumentace ocelových konstrukcí a zpracování výrobní a montážní dokumentace. Výrobní dokumentace se zpracovává v 3D softwa- ruTeklaStructuresSteelDetailing.Firmasezamě- řujenaocelovékonstrukcehalovýchsystémůvčet- ně jejich opláštění, obchodních a zábavních cen- ter a zejména technologických konstrukcí pro energetický průmysl, např. zpracování dokumen- tace pro projekty HRSG Perm (Rusko), OK pod sila pro uhelný multiprach Vřesová (ČR) či zpracování dokumentace části paroplynové elektrárny v Krasavinu (Rusko). Zákazníky jsou jiné projekční firmy, investoři ne- bo výrobci a dodavatelé ocelových konstrukcí jak v České republice, tak také v zahraničí. Konstrukce, na nichž se společnost svou činnos- tí podílela, stojí, jak v České republice, tak také např. v Ruské federaci, Bulharsku, ale dokonce i v Chile. Nyní firma jedná s francouzskou strojí- renskou společností o možnosti spolupráce při zpracování dokumentace specifické technolo- gické OK podle jejich předmětu činnosti. OK Elektrárny Vřesová OK elektrárny v Krasavinu OK projektu HRSG v Permu Letecký pohled na areál výstavby nového zdroje v Ledvicích, zdroj ARGUS GEO SYSTÉM s.r.o. (30. 9. 2009)

| Redakční strana | Editorial page | Редакционная страница |94 04/2009 www.allforpower.cz Společnost POLDI je zpět Kladenský areál ocelářského giganta POLDI opět ožívá. Společnost POLDI Hütte s.r.o. ve čtvrtek 1. října 2009 slavnostně otevřela novou kovárnu, která je světovým technologickým uni- kátem. Unikátnost nového provozu spočívá ve ve- likosti výkovku a rychlosti zpracování. Kovárna dokáže vykovat ingoty o hmotnosti až 60 tun při průměru nad 1 000 mm a o délce 12 m. Tyto vý- robky budou směřovat především do náročných průmyslových oborů – elektrárny, těžké strojíren- ství (loďařství), automobilový i letecký průmysl. Propracovaná logistika celého průběhu výroby umožní zkrátit výrobu ze současných tří měsíců až na tři týdny. Nová kovárna umožní zvýšit kapacitu ocelárny ze současných 40 tis. tun oceli ročně na 90 tis. tun. Společnost AE&E CZ mění své brněnské sídlo ČlenskupinyAE&EGroup,společnostAE&ECZ, mění od prvního října své sídlo. Ačkoliv se celá firma přesune pouze o několik desítek metrů do nové budovy, přinese to nesrovnatelně vyšší komfort pro zaměstnance i pro klienty společ- nosti. Nová korespondenční adresa společnosti je Křižíkova 72, Brno 612 00, telefonní čísla zůstávají nezměněna. Nabídka efektivních řeše- ní pro energetický průmysl a s ní spojený nárůst pracovních míst byly hlavními důvody pro pře- stěhování společnosti do větších prostor. Vzhledem ke svému dosavadnímu působišti společnost neuvažovala o razantní změně lokali- ty, neboť stávající místo je výhodné především z hlediska dobré dopravní dostupnosti a zasaze- ní do průmyslové zóny s sebou nese genia loci. V nové budově je celkem 250 pracovních míst připravených pro práci konstruktérů a inženýrů. Klienti pocítí změnu především v podobě navý- šené kapacity parkoviště a většího komfortu při jednání o projektech. Žena šéfuje ostravským elektromotorům Novou posilou ve vedení společnosti ABB v Ostravě – divize Výrobky pro automatizaci – se stala Ing. Lenka Urbánková Jarešová, M.Sc, která od června nastoupila na pozici LBU Manager, Motor Service and DMI Production. Absolventka VŠB-TU, fakulta FMMI, obor materiálové inženýr- ství a postgraduálního studia na ECP (Ecole Centrale de Paris) Paříž má titul Master of Science v oboru materiálové inženýrství a mno- haleté zkušenosti z automobilového průmyslu, ale také s výrobou čerpadel a průmyslovou stroj- ní výrobou jak v Čechách, tak zahraničí. Ve svém volném čase ráda sportuje, ale mezi její koníčky patří také protipól k technickému zaměření, a to estetika a zájem o bytový design a obdivuhodný počet jazyků čítající francouzštinu, italštinu, an- gličtinu, polštinu, ruštinu a částečně němčinu. Je vdaná, má tříletou dceru. Škoda Power uspěla se svým řešením turbíny 120 MW pro projekt nové elektrárny Bolu Goynuk v Turecku Škoda Power uspěla se svým řešením turbí- ny 120 MW pro projekt nové elektrárny Bolu Goynuk v Turecku. Pro tamního zákazníka dodá Škoda dvě parní turbíny a další zařízení strojovny včetně kondenzátoru a generátoru. Konečným zákazníkem a investorem nově budované elekt- rárny je turecká společnost AKSA Enerji Uretim ze skupiny Kazanci Holding, která se řadí mezi vý- znamné elektrárenské společnosti v zemi. Kontrakt za 930 milionů korun představuje pro Škoda Power další exportní úspěch. „Zakázka v Turecku je pro Škoda Power významnou refe- rencí, navázali jsme tak na historickou tradici do- dávek škodováckého zařízení v tomto teritoriu. Použité řešení turbín je do velké míry novátorské, zařízení má vysokou účinnost a je i ohleduplné k životnímu prostředí,“ uvedl generální ředitel Škoda Power Jiří Zapletal. Výstavba nového zdroje navazuje na pronájem části státních dolů, který skupina Kazanci získala ve veřejném tendru. Jednou z podmínek pronájmu byla právě výstav- ba elektráren. Škodě se tak otvírá i možnost dal- ší spolupráce na nových projektech. „Potřeba vý- stavby elektráren je v zemi velká,“ uvedl vedoucí obchodního teritoria ŠKODA Power Daniel Procházka. Dodávka turbíny ze ŠKODA Power se uskuteční na jaře roku 2011 a komerční provoz má být v elektrárně Bolu Goynuk zahájen v první polovině roku 2012. Lidé - Věci - Události Na snímku zleva: Vladimír Živičnjak, jednatel POLDI Hütte s.r.o., Franz Fuchs, společník Scholz Edelstahl GmbH, Peter Stützel, společník Scholz Edelstahl GmbH a Berndt-Ulrich Scholz, společník Scholz Edelstahl GmbH. Ing. Lenka Urbánková Jarešová, M.Sc

95 04/2009 www.allforpower.cz | Redakční strana | Editorial page | Редакционная страница | Česko 2050: nízkoemisní a bezpečná energeti- ka s trvale přebytkovou bilancí Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský dnes představil aktualizovanou Státní energetickou koncepci (SEK). Dokument, k jehož aktualizaci stát přistupuje minimálně jednou za pět let, formuluje cíle české energetické politiky do roku 2050. „SEK má ambici skloubit environ- mentální a ekonomické zájmy České republiky tak, abychom za 40 let dospěli k nízkoemisní a bezpečné energetice s trvale přebytkovou bi- lancí. Naše výpočty ukazují, že do roku 2020 do- kážeme snížit emise oxidu uhličitého o 35 pro- cent a do roku 2050 dokonce o více než 50 pro- cent oproti roku 1990. To považuji za důležitý vzkaz České republiky před prosincovým jedná- ním o nové klimatické dohodě v Kodani,” říká mi- nistr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. Snížit energetickou náročnost české ekonomiky a výrazně redukovat tuzemské emise CO2 i plynů ohrožujících lidské zdraví umožní státní podpora energetických úspor v kombinaci s výstavbou no- vých jaderných, ale i obnovitelných zdrojů ener- gie. Do roku 2050 rovněž výrazně poklesne podíl tuhých a kapalných paliv na výrobě energií. Vyrovnaný a široce diverzifikovaný energetický mix zaručí soběstačnost ve výrobě elektřiny. Energetickou bezpečnost také významně podpo- ří využití všech energetických zdrojů, kterými Česká republika disponuje. Proto koncepce počí- tá s těžbou uranových zásob a vybudováním tu- zemského závodu na výrobu jaderného paliva, ale také s využitím kvalitního hnědého uhlí z loka- lit blokovaných územními ekologickými limity. „Promítli jsme do něj nejen posun v energetické a klimatické politice EU, ale také energeticko–bezpečnostnírizikavdodávkáchply- nu a ropy,” říká o aktualizovaném textu koncepce ministr Vladimír Tošovský. MPO v nejbližší době materiál odešle do mezirezortního připomínkové- ho řízení. Po vypořádání připomínek bude předlo- žen vládě. O úsporách energií Energetické úspory jsou hlavně v době eko- nomické recese stěžejním tématem řady odbor- ných akcí. Stejně tomu bylo na konferenci Energetický management – optimalizace spotře- by energie v průmyslovém prostředí, pořádané 21. října 2009 v Praze časopisem Control Engineering Česko. Záštitu převzala Asociace energetických manažerů (AEM), která byla za- stoupena její výkonnou ředitelkou Zuzanou Šolcovou, jež se zároveň odborně zhostila mode- rování úvodní části. Dalším z přednášejících byl Vladimír Janypka ze společnosti Schneider Electric, který se zaměřil na omezení energetické náročnosti z pohledu zvýšení efektivity průmyslo- vých provozů. „Jakýkoli výrobní objekt je živý or- ganismus, kde cyklicky probíhají určité procesy. Pokud je nebudeme sledovat a optimalizovat, budeme slepí a bezzubí,“ upozornil ředitel Služby zákazníkům Schneider Electric. „V dnešní době se investoři v oblasti energetických úspor nedíva- jí na návratnost vynaložené částky v řádu tří let, jak tomu bylo před lety, ale své peníze chtějí zpět za jeden rok,“ připomněl náročnost svých záka- zníků Vladimír Janypka. Zuzana Šolcová navázala v následné diskusi na důležitost investic v této oblasti. „Podnikový energetik je jedním z nejdůle- žitějších lidí a může přinést nezanedbatelné úspory. Je to ale stále dost podceňovaná funkce. Například jeden můj známý tvrdí, že takový pra- covník je obyčejná figurka na pobavení mužstva,“ podotkla. Produktová a marketingová manažerka společnosti ABB Naděžda Pavelková zdůraznila potřebu použití motorů s vyšší účinností. „Je to velmi důležitý aspekt při jeho pořízení a cena by zde neměla být rozhodující. Navíc od roku 2012 se již nebudou smět používat motory s nízkou účinností, prostě si je už nebudete moci koupit,“ upozornila. Naděžda Pavelková také zmínila po- zitivní vliv, který má na prodej v tomto segmentu ekonomická recese. „Všude, kam jezdím, zdůra- zňuji – používejte frekvenční měniče. A my pro- dáváme ostošest,“ řekla v průběhu své přednáš- ky. „Tématem příštích let budou energetické úspory, a přestože to nevyřeší všechny ekonomic- ké úspory, doporučuji poslouchat manažery, kte- ří jsou schopni realizovat pro vás právě takové projekty,“ doplnila moderátorka konference. Úsporám energií ve formě páry byla věnována i přednáška Marka Ledabyla z firmy Spirax Sarco. „Kolega přede mnou zmínil návratnost investic do úspor energií, která se zkrátila ze tří let na je- den rok. V případě úniků páry je návratnost počí- tána na dny, v některých případech dokonce na hodiny,“ uvedl Marek Ledabyl. Zuzana Šolcová pak v této souvislosti připomněla provázanost a diferencování jednotlivých úsporných opatření. „Velké podniky dnes vidí často úspory jen v tom, že překreslí diagramy, ale předmětem jejich zá- jmu by měly být i jiné oblasti,“ apelovala na fi- remní manažery. V Srní se opět sešli specialisté na zvyšování komponent energetických zařízení Již IV. ročník konference s názvem „Zvyšování životnosti komponent energetických zařízení v elektrárnách“ se uskutečnil ve dnech 13. až 15. října 2009 v Srní na Šumavě. Hlavním organizá- torem této celorepublikové akce byla společnost ŠKODA VÝZKUM, s. r. o., generálním partnerem byla společnost ČEZ, a. s. a partnery konference byly společnosti Energoservis Chomutov, s. r. o., a United Energy, a. s., Komořany. Mediálními partnery byly časopis All for Power a časopis Energetika. „Velký zájem odborníků z této oblasti potvrzuje důležitost této konference. Pozitivem je vyváženost příspěvků z provozní sféry a z akade- mických pracovišť,“ uvedl Ing. Václav Liška, CSc., jednatel a ředitel společnosti (na snímku při slav- nostním zahájení). Vybrané články budeme prů- běžně uveřejňovat v časopise All for Power a na informačním portálu www.allforpower.cz. Ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský Na konferenci se chvílemi vedla velmi živá diskuse. Přednášejícímu Pavlu Gebauerovi z Ministerstva průmyslu a obchodu neúnavně oponoval svými názory viceprezident Hospodářské komory ČR Pavel Bartoš. Ing.VáclavLiška,CSc.,jednatelaředitelŠKODAVÝZKUM při úvodním proslovu

| Redakční strana | Editorial page | Редакционная страница |96 04/2009 www.allforpower.cz Závazná objednávka ročního předplatného časopisu All for Power Objednávam od čísla v počtu ks předplatného; cena 404 Kč/16 € (Vychází 4 x ročně.) Předplatné uhradím složenkou bankovním převodem hotově Předplatitelské období je roční a automaticky se prodlužuje, není-li zrušeno. Vyplněnou objednávku zašlete na adresu: SEND Předplatné, s. r. o., P. O. BOX 141, 140 21 Praha 4, tel.: +420 225 985 225, fax: +420 225 341 425, e-mail: send.cz Jméno, titul Profese Společnost Činnost Adresa společnosti Psč Telefon Fax e-mail www stránky IČ (rodné číslo) DIČ Datum Podpis All for Power Conference 2009 - výstavba klasických a jaderných energetických zdrojů Termín: 12. a 13. listopadu 2009 Místo: Clarion Congress Hotel Prague Kontakt: Norbert Tuša, norbert.tusa@afpower.cz mobil: +420 775 337 900 Hospodaření s energií v podnicích Termín: 23. a 24. listopadu 2009 Místo: hotel Novotel, Praha Kontakt: B.I.D.services s.r.o., +420 222 781 017, www.bids.cz Plynárenství v ČR a SR Termín: 24. - 25. listopadu 2009 Místo konání: Holiday Inn Brno Kontakt: Ing. Zuzana Hlasová, tel.: +420 222 074 509, zuzana.hlasova@konference.cz, www.konference.cz Obnovitelné zdroje energie Termín: 24. - 25. listopadu 2009 Místo konání: Hotel Ibis Praha Karlín Kontakt: Bc. Anna Nepimachová, tel.: +420 222 074 506, +420 222 074 506, anna.nepimachova@konference.cz, www.konference.cz PROMATTEN 2009 - Progresivní materiály a technologie v energetice Termín: 26. a 27. listopadu 2009 Místo: hotel Vidly, Jeseníky Kontakt: Ing. Petr Mohyla, PhD., p.mohyla@flashsteel.cz BIOENERGIE 2009 (Biomasa, Bioplyn, Biopaliva) Termín: 1 a 2. prosince 2009 Místo: hotel Step, Praha Kontakt: B.I.D.services s.r.o., +420 222 781 017, www.bids.cz Protikorozní ochrana úložných zařízení 1. a 2. prosince 2009 Kontakt: Český plynárenský svaz, e-mail: cpsvaz@cgoa.cz Emission Trading 2009 II Termín: 4. prosince 2009 Místo: hotel Novotel, Praha Kontakt: B.I.D.services s.r.o., +420 222 781 017, www.bids.cz Energetika SR 2009 Termín: 8. - 9. prosince 2009 Místo konání: Hotel Austria Trend Hotel Bratislava Ing. Zuzana Hlasová, tel.: +420 222 074 509, e-mail: zuzana.hlasova@konference.cz, www.konference.cz Větrná energie v ČR 2009 Termín: 8. 12. 2009 Místo: hotel Novotel, Praha 2 Kontakt: B.I.D.services s.r.o., +420 222 781 017, www.bids.cz conference 2009 Kalendář akcí 2. pol./2009

Obsah přílohy: Simulace opravy membránové stěny (Ing. Jiří Hlavatý, Ing. Lucie Krejčí, Ing. Kateřina Pelikánová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .II Svařence jako alternativa výkovků a odlitků (Ing. Jiří Barták, CSc.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .IV Aktualizácia normatívno-technologickej dokumentácie pre prídavné materiály na zváranie zariadení pre dostavbu 3. a 4. bloku JE Mochovce (Ing. Jozef Vrbenský) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .VI Používané technologie obloukového svařování v energetice – současný stav a směry budoucího vývoje (Ing. Jiří Martinec,Ing. Aleš Plíhal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .VIII Kvalita výroby oceľových konštrukcií pre energetiku (Ing. Marian Bartoš, IWE) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .X Termín konference o materiálech a technologiích se přesunuje!!! (red) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .XIII Predikce distorzí tlustostěnných svařovaných konstrukcí (Ing. Milan Jarý, Ing. Vladimír Diviš, PhD., Ing. Libor Vlček, PhD.) . . . . .XIV PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA PŘÍLOHA Technologie a materiály Technology and Supplies Технологии и материалы

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |II 04/2009 www.allforpower.cz Svařitelnost ocelí T24 a T23 Ocel T23 s legující bází CrMoVWNbN byla vy- vinuta v Japonsku, ocel T24 na bázi CrMoVTiN by- la téměř současně vyvinuta v Německu. Filozofie vývoje ocelí T23 a T24 sledovala dva základní směry. V první řadě šlo o zvýšení žáropevnosti oproti konvenční 2,25%Cr1%Mo oceli, a to vhod- ným dolegováním karbidotvornými a nitridotvor- nými prvky, především vanadem, wolframem, ti- tanem, molybdenem a niobem. Neméně důleži- tým cílem vývoje bylo zlepšení svařitelnosti tě- chto ocelí. Tohoto cíle se mělo dosáhnout sníže- ním obsahu uhlíku pod 0,10 % [1, 2]. Snížení obsahu legujících prvků v ocelích T23 i T24 na hranici nezbytně nutnou pro zajiště- ní jejich žáropevnosti snižuje hodnotu uhlíkového ekvivalentu a tím i potřebnou teplotu předehřevu při svařování. Hlavní oblastí použití těchto ocelí je výroba membránových stěn kotlů s nadkritickými parametry páry (tlak přes 260 barů a teplota do 600 °C). Z ekonomického hlediska je žádoucí, aby membránové stěny bylo možno vyrobit bez předehřevu a pokud možno i bez tepelného zpra- cování [1]. Zlepšení svařitelnosti těchto ocelí je dosaženo snížením obsahu uhlíku pod 0,1 % a nižším legováním Cr, Mo,V, W a B [3]. Obsah legujících prvků je v oceli snížen na minimum, tak aby byla zajištěna jejich žáropev- nost. To vede i ke snížení potřebné teploty předehřevu při svařování. Pro svařování ocelí T23 se používají přídavné materiály 2,5- 3Cr–1Mo, nebo přídavné materiály na bázi 2,2Cr–0,1Mo–0,25 V-1,5W-Nb. Pro svařování ocelí T24 pak přídavné materiály 2,5Cr–0,1Mo- –0,25V–Nb případně 2,5Cr–1Mo–0,25V–Nb. Tvrdosti v tepelně ovlivněné oblasti svarových spojů oceli T23 dosahují ve stavu po svaření bez předehřevu 400 HV10. U ocelí T 24 potom tvrdosti až 450 HV10. Tyto hodnoty jsou však vy- šší, než požaduje norma ČSN EN ISO 15614-1 ke schválení postupu svařování. Provoz při teplotě 519 °C po dobu 14 000 hodin zapříčinil pokles tvrdosti v tepelně ovlivně- né oblasti oceli T23 na 250 HV a u oceli T24 na 300 HV10 [1]. U svarových spojů nízkolegovaných CrMoV ocelí se po svaření obvykle požaduje tepelné zpracování při teplotách 680 až 730 °C. Účelem tepelného zpracování je dosáhnout ve svarovém kovu a v TOO svarového spoje mikrostruktury a di- sperze vytvrzujících částic, která se bude blížit zá- kladnímu materiálu. Při tavném svařování dojde v TOO k rozpuštění částic disperzních precipitátů a k jejich koagulaci a růstu. Při ochlazování svaro- vého kovu se vyprecipituje pouze část disperz- ních částic a dojde ke změnám počtu velikosti a vzájemné vzdálenosti částic, které způsobí snížení žáropevnosti tepelně nezpracovaných svarových spojů. Za provozní teploty dochází z počátku k precipitaci zpevňujících částic a k vytvrzování svarových spojů. Jeho intenzita je dána provozní teplotou a časem exploatace. Toto vytvrzování může být příčinou praskání nepopouštěných membránových stěn v provozu [4]. Pro ověření praskavosti se aplikují zkoušky svařitelnosti s vlastní tuhostí, a to zkouška pras- kavosti Tekken a zkouška RD. Jednou z možností simulace namáhání sva- rového spoje, podobného jako u membránových stěn, je pevné upnutí trubky do rámu (obr. 1 a 2). U této zkoušky se jedná o simulaci opravy mem- bránové stěny kotlů s nadkritickými vlastnostmi páry. Tato simulační zkouška nám zaručuje vyso- kou tuhost konstrukce (jako v případě membrá- nových stěn) a neumožňuje tepelnou dilataci při svařování nově vložených částí trubek. Simulační zkouška svaru na trubce U této metody bylo simulováno svařování podobné praktickému využití při opravě membrá- nových stěn tepelných elektráren (viz. obr. 2). Úkolem zkoušky bylo ověření nutnosti použití předehřevu při výměnách trubek membránových stěn. Trubky o Ø 38 mm byly nařezány na délku 220 mm. Dále byla svarová plocha na soustruhu upravena do tvaru V s úhlem 60° a otupením 2 mm (obr. 3). Pro experiment byl zhotoven rám (obr. 1), který simuloval opravu tuhé membránové stěny. Trubka byla před svařováním zkušebního spoje přivařena do rámu s mezerou v kořeni 2 mm. Trubky byly nastehovány s mezerou v kořeni 2 mm a následně svařeny na dvě vrstvy, para- metry svařování viz tab. 1. Mezi jednotlivými vrstvami byla kontrolována teplota interpass 100 °C. Způsob svařování upnuté trubky je patr- ný z obr. 4. Svarový spoj na trubkách byl dělen na čtyři díly. Na dvou z nich byla provedena zkouška makrostruktury. Simulace opravy membránové stěny Článek se zabývá simulací opravy membránové stěny vyrobené z oceli T24, která je náchylná na tepelné vlivy při svařování. Hlavní oblastí použití oce- li T24 je konstrukce membránových stěn kotlů s nadkritickými parametry páry (tlak přes 260 barů a teplota do 600 °C). Z ekonomického hlediska je žádoucí, aby bylo možno membránové stěny konstruovat bez nutnosti aplikace předehřevu a pokud možno i bez tepelného zpracování. Teoretické poznatky však naznačují, že svařovaní oceli T24 bez následného popouštění není možné. Obr. 1 – Rám pro svařování trubek Obr. 2 – Vzorek přivařený v rámu Obr. 3 – Trubky pro zkoušku praskavosti Číslo vzorku Metoda zkoušky svařitelnosti Teplota předehřevu [°C] Přídavný materiál Tloušťka vzorku [mm] Metoda svařování TR1U Simulační 20 Union I CrMoVTiB/T24 6 141 TR2U Simulační 100 Union I CrMoVTiB/T24 6 141 Tab. 1 – Parametry svařování Obr. 4 – Svařování upnutých zkušebních svarových spo- jů trubek

III 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | Vzorek TR1U Tento vzorek byl při svařování upnut (přivařen do rámu) metodou WIG s přídavným materiálem Union I CrMoVTiB/T24 o průměru 2,4 mm a te- plotou předehřevu 20 °C (bez předehřevu). Kontrolou makrostruktury svarového spoje byly zjištěny v mezihousenkové oblasti oxidické vměstky (obr. 6) [2,3]. Svarový spoj je vyhovující. Vzorek TR2U Tento vzorek byl při svařování upnut (přivařen do rámu) metodou WIG s přídavným materiálem Union I CrMoVTiB/T24 o průměru 2,4 mm a te- plotou předehřevu 100 °C (obrázcích č. 7 a 8). Kontrola makrostruktury svarového spoje – bez vad. Svarový spoj je vyhovující. Závěr Výsledky simulační zkoušky jsou shrnuty v tab. 2 a vykazují vyhovující výsledky. Zkouška potvrdila, že lze svařovat trubky o průměru 38 mm a tloušťky stěny 6 mm bez předehřevu, což má zásadní vliv na ekonomiku při opravách a výměnách membránových stěn tepelných elektráren. Tyto vzorky budou dále vystaveny dlouhodobé vysokoteplotní expozici, která bude simulovat provoz při teplotě 500 °C a 550 °C, kde budeme sledovat přítomnost sekundárního vytvrzování, která má nepříznivý vliv na hodnotu tvrdosti svarového spoje. Tvrdost svarového spo- jejeutěchtoocelíomezenamax.hodnotou350HV (místně 380 HV). LITERATURA: [1] Kučera, J.: Nízkolegované žáropevné oceli: Teorie svařování. VŠB-TU Ostrava 1991. s. 261–263. [2] Mohyla, P., Koukal, J.: Vliv makrostruktury na mechanické vlastnosti svarových spojů oceli T24. In Nové materiály technologie a zařízení pro svařování. Ostrava 19.–21. září 2005. VŠB-TU Ostrava, ČSÚ Ostrava. s. 175–180. ISBN 80-248-0898-6. [3] Hlavatý, I.: Problematika svařitelnosti termo- mechanicky zpracovaných ocelí (Weldability of thermo-mechanically processed steels). TM vydavatelství, s.r.o., Svařování, dělení, spojování a materiálů, 2005, ročník III. (VII), číslo periodika 1/2005, s. 16–19. ISSN 1212-4044. [4] Mohyla, P.: Vliv teploty popouštění na me- chanické vlastnosti svarových spojů nízkole- govaných žáropevných ocelí. In Sborník přednášek 20. dny tepelného zpracování: 23. až 25. 11. 2004, Jihlava. ECOSOND s.r.o., s. 109–114. ISBN80-239-3561-5. Ing. Jiří Hlavatý (IWE), jiri.hlavaty@vsb.cz, Ing. Lucie Krejčí (IWE), Ing. Kateřina Pelikánová, (všichni) VŠB – Technická univerzita Ostrava Obr. 5 – TR1U, 1; 20 °C, 2× Obr. 6 – TR1U, 2; 20 °C (oxidické vměstky), 2× Obr. 7 – TR2U, 1; 100 °C, 2× Obr. 8 – TR2U, 2; 100 °C, 2× Vyhodnocení simulační zkoušky Zkoušky byly vyhodnocovány metalograficky na makrovýbrusech ve dvojnásobném zvětšení. Simulační zkouška – TR1U – Union I CrMoVTiB/T24, 20 °C Simulační zkouška – TR2U – Union I CrMoVTiB/T24, 100°C Ocel Označ. zkuš. spoje Přídavný materiál Předehřev Tuhé upnutí desek Vyhodnocení Výsledek T24 TR1U CrMoVTiB/T24 ne (20 °C) ano bez trhlin vyhovující T24 TR2U CrMoVTiB/T24 100 °C ano bez trhlin vyhovující Tab. 2 – Vyhodnocení simulační zkoušky z oceli T24 na trubkách Simulation membrane wall repair The article deals with simulation of repair of membrane wall made of steel T24 which tends to be prone to thermal impact during welding. The main area of using steel T24 is the construction of membrane walls of boilers with above-critical parameters of steam (pressure of over 260 bar and temperature up to 600 °C). From the economic point of view it is requested that the membrane walls may be constructed without necessary application of pre-heating and if possible even without thermal processing. Theoretical knowledge indicates that welding steel T24 without subsequent tempering may not be possible. Имитацияремонтамембраннойстенки Статьяпосвященаимитацииремонтамембраннойстенки,изготовленнойизсталиT24,накоторуювлияюттепловыеволныприсварке.Главной областью применения стали T24 является конструкция мембранных стенок котлов со сверхкритическими параметрами пара (давление свыше 260 бар, температура до 600 °C). С экономической точки зрения требуется, чтобы можно было конструировать мембранные стенки без необходимого применения подогрева и, если это возможно, без тепловой обработки. Теоретические познания, однако, показывают, что сварка стали Т24 невозможна без последующей осадки.

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |IV 04/2009 www.allforpower.cz Příznivý vliv svařování na snižování spotřeby materiálu a pracnosti se velmi příznivě projevuje při náhradě odlitků svařenci. Všeobecně můžeme rozlišovat dva směry v nahrazování odlitků sva- řenci, a to směr technologický a směr konstrukč- ní. Zatím co technologický směr se přidržuje více tvaru odlitku, řeší konstrukční směr návrh svařen- ce podle zásad techniky svařování. Na základě zkušeností z praxe je možné tvrdit, že při náhradě je výhodnější konstrukční směr. Dosáhne se tak lehčí a tužší konstrukce. Svařováním dosahuje- me nižší váhy součásti, úspory materiálu, snížení pracnosti, zkrácení dodací lhůty, snížení investič- ních nákladů a možnosti rychlého přizpůsobení se požadavkům zákazníka. To vše jsou důvody, které vedou k zamyšlení intenzivněji se zabývat svařenci jako alternativou výkovků a odlitků. Vedle těchto více méně ekonomických důvo- dů bývá nutností použít svařenec také v případě, kdy není v možnostech slévárny vyrobit dostateč- ně velký ingot, v možnostech kovárny vyrobit po- třebný výkovek, případně dodržet požadované mechanické hodnoty. Příklady náhrady odlitků svařenci Elektrostruskové svařování Vzhledem k možnosti výroby ingotů do určité hmotnosti, svařují se rozměrné plechy velkých tloušťek z více dílů, kroužky ze segmentů, případ- ně větší tlakové nádoby z kovaných kroužků a vrchlíku. Ke svařování těchto dílů se s výhodou používá elekrostruskové svařování, které je typic- kým představitelem automatového svařování, kdy se svar provádí najednou v plné tloušťce. Svařování probíhá v poloze vodorovné shora v celém svařovaném průřezu s nuceným formová- ním boku svaru. Pro svařování se používají svařo- vací automaty, které mohou být mobilní pro sva- řování rovných svarů, kdy automat se pohybuje na stojanu, nebo stabilní pro svařování obvodo- vých svarů, kdy automat stojí a svařovaný kus se otáčí na polohovadle. Vzhledem k relativně malé úhlové rychlosti (kolem 0,5 m/hod.) je nutné zajistit rovnoměrné otáčení svařence s možností plynulé regulace. Ovlivněná oblast je velmi veliká, a proto v řadě případů je nutné následné tepelné zpracování, nejčastěji normalizačním žíháním. Jedním z příkladů je kroužek vyráběný zkrou- žením z plechu a svařený podélným svarem nebo svaření dvou plechů pro výrobu vrchlíku dna tla- kové nádoby jaderného reaktoru. Při výrobě prvního československého jaderné- ho reaktoru A1 bylo využito elektrostruskové svařování také při výrobě hrdlového prstence, který se svařoval z šestnácti segmentů podélnými svary. Dalším z příkladů využití technologie svařo- vání spíše důvodu nemožnosti vyrobení dosta- tečně velké desky pro vylisování vrchlíku víka je svaření tohoto vrchlíku ze dvou polovin sférickým svarem. Technologie elektrostruskového svařování je velmiprogresivníanenáročnánapřípravusvarových úkosů. Spíše důvodu velkého přívodu tepla a tím vzniku velkého ovlivněného pásma má omezené použitíprouhlíkovéoceli.Cosetýčednešnímoder- ní oceli, je snaha o co nejmenší tepelném ovlivně- ní, a proto tato technologie svařování není vhodná. Svařování pod tavidlem Při opravě velkého hydraulického lisu byly zjištěny vady na hlavním lisovním válci. Při na- vrhování odlitku se zjistilo, že při této velikosti ne- lze dodržet požadované mechanické hodnoty. Bylo nutno se rozhodnout, zda zvětšit tloušťku válce a tím značně zvýšit váhu a cenu, nebo vyro- bit válec z více dílů. Bylo rozhodnuto využít svařo- vání pod vrstvou tavidla a válec svařit ze tří dílů. Svařovaná lícní deska obřího soustruhu Lícní desky velkých obráběcích strojů, zejmé- na soustruhů, se v současné době vyrábějí především jako odlitky. Jejich výroba je náročná jak z hlediska časového, tak ekonomického. Velké obráběcí stroje se většinou vyrábějí jako kusové zboží, ve výjimečných případech v malých sériích a faktory ceny a času pak vystupují daleko více. Dalším potenciálním problémem jsou pří- padné vady v odlitku, které se objevují až v prů- běhu obrábění a mohou způsobit další zdržení. Výrobce obráběcích strojů se dostal do časo- vých problémů a také cenová nabídka na odlitek nebyla nejvýhodnější, a proto byl zpracován ná- vrh vyrobit tuto lícní desku jako svařenec. Navržené řešení není náhradou za odlitek, ale je třeba ho chápat jako alternativu výroby. Z hledis- ka časového i cenového se navržená alternativní výroba lícní desky soustruhu jeví jako výhodnější Svařence jako alternativa výkovků a odlitků Výroba výkovků a odlitků s sebou přináší v některých případech celou řadu problémů a potíží. Patří mezi ně především doba výroby, cena, velký výskyt vad a někdy i problémy s dodržením požadovaných mechanických hodnot. Použití svařenců se v těchto případech jeví jako alternativní řešení mírní- cí nebo zcela odstraňující tyto problémy. V příspěvku jsou uvedeny některé realizované případy alternativního vyřešení náhrady odlitku a výkovku. Obr. 1 ̶ Podélný elektrostruskový svar na zkrouženém kroužku Obr. 2 ̶ Elektrostruskový svar desky Obr. 3 ̶ Svařování hrdlového prstence reaktoru A1 Obr. 4 ̶ Svařování vrchlíku víka sférickým svarem Obr. 5 ̶ Svařování lisovního válce

V 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | a odpadá také jeden z problémů, a to případný výskyt vad v procesu obrábění. Díly pro svařenec se vypalují z plechů, které mají dle ČSN EN 10 204: 2005 atest 3.1 (speci- fický certifikát), jsou ze 100 % kontrolovány ul- trazvukem, a je proto předpoklad, že se jedná o homogenní materiál bez vnitřních defektů. Také přídavky na opracování mohou být výrazně men- ší, protože se jedná o přesné výpalky. Několik slov k technologii výroby. Svařenec lícní desky o hmotnosti cca 43 tun, z materiálu 11.523.1 (S355J2G3) má průměr 4,25 m. Je tvo- řen 18 základními díly, které jsou svařovány po- stupně. Svaření je provedeno metodou 135 (ob- loukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu) plným drátem G3Si1 s ochranným plynem ARCAL MAG (82 % Ar + 18 % CO2). Jsou použity převážně koutové svary, případně ½ V svary, a hmotnost svarového kovu je cca 3 500 kg. Díly s tloušťkou nad 40 mm se předehřívají na teplotu 200 až 250 °C. K předehřívání se používá technologie indukčního ohřevu 2 × 40 kW dodaná firmou ARC-H. Svařování je převážně ruční, částečně je mechanizováno za použití sys- tému BUG-O, který rovněž dodala firma ARC-H. V průběhu výroby jsou svary kontrolovány vizuál- ně a současně metodou penetrační (barevné in- dikace). Po svaření se svařenec vyžíhá z důvodů snížení vnitřního pnutí a následně opracovává. Alternativní výroba svařenců lícních desek namísto odlitků je velmi perspektivní a může při- nést jak značný ekonomický efekt, tak snížení vý- robních časů. Zvýšení produktivity výroby lze dosáhnout zvětšením podílu mechanizovaného svařování, optimalizací výrobních postupů, využíváním produktivních ochranných plynů (např. třísložko- vých) a případně využitím plněných elektrod (tru- bičkových drátů). Závěr Neustálý růst výkonů strojů vede konstrukté- ry k navrhování odlitků velkých rozměrů, což značně komplikuje výrobu ve slévárnách. U vel- kých odlitků se vyskytují také potíže s jakostí, for- mování je většinou ruční s malou produktivitou práce a rovněž využití formovacích ploch je nehospodárné. Objednací doby jsou dlouhé, což v dnešní době je velmi problematická záležitost. Také opracování je velmi nákladné s ohledem na velké přídavky. To vše jsou důvody, které vedou k alternativním řešením, a zejména dnešní mo- derní metody svařování dávají velký prostor pro jejich využití v této alternativní výrobě. Ing. Jiří Barták, CSc., ŠKOLA WELDING s.r.o., jbartak@skola-welding.cz Weldment as an alternative of forgings and casts Production of forgings and casts is in some cases connected with the range of problems and difficulties. These are mainly production time, price, high occurrence of faults and sometimes problems with keeping with required mechanical values. Using weldments in such cases appears to be the alternative solution reducing or even completely eliminating these problems. The article contains some real cases of alternative solution of substitution of forgings and casts. Obr. 6 ̶ Schéma rozložení svarů lícní desky soustruhu Obr. 7 ̶ Přivařování náboje a vrchlíku lícní desky Obr. 8 ̶ Zadní strana lícní desky Obr. 9 ̶ Sestavení náboje a vodítek lícní desky Сварныедеталиконструкцийвкачествеальтернативыпоковкииотливки Производство поковок и отливок приносит в некоторых случаях целый ряд проблем и трудностей. Прежде всего, это время производства, цена, большоеколичестводефектов,аиногдаипроблемыссоблюдениемтребуемыхмеханическихзначений.Применениесварныхдеталейуконструкций внекоторыхслучаяхявляетсяальтернативнымрешением,устраняющимэтипроблемыилиделающимихболееумеренными.Встатьеприведены примеры некоторых осуществленных альтернативных решений по замене отливок и поковок.

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |VI 04/2009 www.allforpower.cz Dostavba 3. a 4. bloku JE Mochovce (MO34) postavila pred dodávateľov zariadení a montáž- nych prác pre tento významný projekt rad špeci- fických úloh aj v oblasti zabezpečovania prídav- ných materiálov (PM) na zváranie komponentov strojno-technologických zariadení i oceľových konštrukcií stavebných objektov. Sú diktované najmä týmito okolnosťami: a) projekt MO34 sa realizuje v podmienkach platnosti atómového zákona SR 541/2004 [1] a vykonávacích vyhlášok ÚJD SR č. 50/2006 [2] a 56/2006 [3], ale tiež no- vej, resp. inovovanej normatívno-technickej dokumentácie (NTD), ktorou sa riadi mate- riálová a technologická príprava a realizácia zvárania vo výrobe, na montáži a pri opra- vách a rekonštrukciách komponentov jadro- vých energetických zariadení (JEZ) v SR; b) značky PM, predpísané v pôvodnej kon- štrukčnej a výrobno-technologickej doku- mentácii zariadení JE typu VVER 440, dnes už nie sú dostupné; Vzájomné súvislosti týchto špecifických okol- ností a najmä ich dopad na komplexnú proble- matiku zabezpečovania PM použiteľných v pro- jekte MO34 je predmetom tohto príspevku. Pre jednoznačnosť jeho výkladu je treba definovať niektoré súvisiace pojmy: Atestácia nových PM – schvaľovanie no- vých materiálov v súlade s požiadavkami prí- lohy VI. k BNS II.3.3 [4] ; Ekvivalentný prídavný materiál – materiál no- vej značky, zodpovedajúci svojimi vlastnosťami a charakteristikami referenčnému materiálu; PM novej značky – materiál inej značky v po- rovnaní s referenčným materiálom, ktorému zodpovedá svojimi vlastnosťami a charakte- ristikami a ktorého schválenie na výrobu sú- častí strojno-technologických komponentov VZJZ je podmienené vyhovujúcimi výsledka- mi atestácie v súlade s požiadavkami prílohy VI k BNS II.3.3 [4]; Prevádzkovateľ zariadenia – držiteľ povole- nia, ktoré mu vydal ÚJD SR na prevádzkova- nie komponentov a systémov VZJZ v súlade s požiadavkami a podmienkami podľa záko- na NR SR č. 541/2004 Z. z. [1]; Referenčný PM – PM schválený stanoveným postupom na zhotovenie zvarových spojov pri výrobe, montáži, opravách a rekonštruk- ciách súčastí strojno-technologických kom- ponentov zariadení JE. Zásady náhrady pôvodných PM Pripomeňme si, že na zváranie komponentov JEZ podľa pôvodnej konštrukčnej a výrobno- technologickej dokumentácie zariadení JE typu VVER 440 boli prípustné len PM vyrábané a do- dávané bývalým monopolným výrobcom ŽAZ Vamberk, n.p., podľa PN ŽAZ-312-1-87 [5]. V dôsledku útlmu výstavby JE už koncom 80. ro- kov minulého storočia súčasný majiteľ tohto podniku – ESAB Vamberk, s.r.o., – výrobu PM pre JEZ postupne celkom zrušil. Saturovanie požia- daviek na pôvodné značky PM pre potreby údržby a opráv strojno-technologických komponentov zariadení JE V-1 a V-2 v Jaslovských Bohuniciach (EBO) a na dostavbu a potom na údržbu a opravy 1. a 2. bloku JE Mochovce (EMO) sa zabezpečo- valo spočiatku zo skladových zásob pôvodných PM a postupne výberom a atestáciou nových značiek PM. Tento stav trvá doposiaľ nielen v SR, ale je obdobný aj v ČR vo vzťahu k požiadavkám na PM pre potreby JE Dukovany a Temelín. Podstatnou podmienkou výberu nových PM je, že vlastnosti zvarového kovu (ZK), ktoré nový PM poskytuje, musia vyhovovať požiadavke opti- málnych mechanických a úžitkových vlastností zvarových spojov (ZS) súčastí na zváranie, ktorých sa použije. Pritom ako porovnávacia báza slúžia technické charakteristiky PM pôvodných značiek, ktoré sa považujú za referenčné. Z definície refe- renčného PM tiež vyplýva, že k pôvodným PM pat- ria tiež tie značky nových PM, ktoré už boli schvá- lené pre tú-ktorú aplikáciu, hoci nie sú v zozname PM obsiahnutých v PN ŽAZ 312-1-87. Prístup po- rovnávania PM nových značiek s referenčnými však neznamená, že chemické zloženie ZK nové- ho PM je jediným a rozhodujúcim znakom pri po- rovnávaní a nemusí a často ani nemôže byť rov- naké so zložením ZK referenčného PM. Nový PM však musí v každom prípade vyho- vovať kritériu požadovanej kvality, spoľahlivosti a bezpečnosti prevádzky podľa limitov a podmie- nok predpísaných v závislosti od bezpečnostnej triedy (BT) daného zariadenia, na zváranie kom- ponentov ktorého sa nový PM použije. To spravid- la vyžaduje individuálne posúdenie metódami kritickej inžinierskej analýzy materiálových, kon- štrukčných a technologických faktorov pre daný konkrétny prípad náhrady PM. Splnenie tohto kritéria sa preukazuje vyhovu- júcimi výsledkami atestačných skúšok. Rozsah a metodiku týchto skúšok špecifikuje príloha VI k BNS II.3.3, ktorý sa uplatňuje v súčinnosti s ce- lým súborom ďalších súvisiacich BNS, najmä: pravidlá stavby a bezpečnej prevádzky JEZ... – BNS II.5.6 [6], zváranie jadrových zariadení... – BNS II.5.1 [7], kontrola zvárania a kvality zvarových spojov – BNS II.5.2 [8], zváracie materiály na zváranie jadrových za- riadení... – BNS II.5.3 [9], skúšanie mechanických vlastností, chemic- kého zloženia a vybraných charakteristík odolnosti proti porušeniu materiálov a zva- rových spojov...– BNS II.5.5 [10]. Navyše ako praktickú pomôcku pre techno- lógov zvárania a konštruktérov strojno-technolo- gických komponentov JEZ vydal VÚZ Bratislava v r. 1997 Príručku pre výber nových PM [11], kto- rá sa stala užitočným zdrojom informácií o PM pre jadrový priemysel, ponúkaných známymi európ- skymi výrobcami PM, zastúpenými v tom čase na trhu v SR i v ČR (ESAB, Böhler, Thyssen, Oerlikon a i.). V súlade s týmito NTD sa zabezpečovali a podnes zabezpečujú špecifikácie ekvivalent- ných náhrad za pôvodné značky PM po zrušení ich výroby v ESAB Vamberk. Nie je od veci konštatovať, že uvedený súbor BNS je kompatibilný s predpismi platnými v sú- časnosti v RFR a v krajinách bývalého ZSSR [12] a tiež s NTD A.S.I.– Sekce II [13] a v maximálnej miere odkazuje aj na platné technické normy EN a ISO z oblasti materiálov, technológie zvárania, kontroly kvality a skúšania. Postup špecifikácie PM pre projekt MO34 Požiadavky na PM, ktoré budú prípustné na zváranie pri výrobe a montáži zariadení MO34, vrátane systému výberu a atestácie nových zna- čiek PM sú dostatočne špecifikované vo vyššie citovanom súbore BNS ÚJD. Z toho vyplýva tento možný, ale aj nutný ďalší postup aktivít výrobcov (dodávateľov) PM pre jadrový program a výrob- cov zariadení a montážnych organizácií, ktorí sa budú uchádzať o dodávky pre program dostavby MO34: Výrobcovia PM: Inovovať sortiment PM pre jadrový program oproti ponuke, obsiahnutej v Príručke VÚZ z r. 1997 [11] V spolupráci s nezávislou odbornou organi- záciou (NOO) spracovať štatistické porovna- nie skutočných vlastností zvarových kovov PM inovovaného sortimentu PM s vlastnos- ťami zvarových kovov PM pôvodných značiek v zmysle požiadaviek BNS Zabezpečiť nezávislé odborné posúdenie: • ekvivalentnosti PM s PM pôvodných, resp. referenčných značiek podľa krité- ria požadovaných vlastností ZK; • doterajších aplikácií PM atestovaných na zváranie komponentov JE typu VVER 440; • dostupných referencií o aplikácii PM inovovaného sortimentu na zváranie komponentov zahraničných JE; • programu a metodiky atestačných skú- šok tých PM z inovovaného sortimentu, ktoré nespĺňajú vybrané kritériá ekviva- lentnosti, ale sa predpokladá možnosť ich použitia na zváranie komponentov v programe MO34 Realizovať dohodnuté programy atestač- ných skúšok nových značiek PM a na základe Prídavné materiály na zváranie zariadení pre dostavbu 3. a 4. bloku JE Mochovce

VII 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | ich výsledkov v spolupráci s projektantom a prevádzkovateľom MO34 požiadať predpí- saným postupom o zaradenie atestovaných značiek nových PM do zoznamu PM prípust- ných pre program dostavby O34 Výrobcovia a montážne organizácie zariadení a systémov musia: overiť (vlastným auditom alebo prostredníc- tvom uznanej certifikačnej organizácie) QAS potenciálnych dodávateľov PM v súlade s požiadavkami STN EN ISO 3834, resp. STN EN ISO 9000, so zvláštnym zreteľom na sys- tém a úroveň kontroly kvality, jej reproduko- vateľnosti, evidencie a dokumentácie, v úzkej spolupráci s konštrukčnými, techno- logickými a prevádzkovými útvarmi zákazní- ka (a podľa potreby tiež s NOO) špecifikovať TP na dodávky príslušných PM s rešpektova- ním kritérií podľa relevantných BNS, realizovať výberové konanie dodávateľov PM v súlade s platnými smernicami a postupmi, pričom prvoradou podmienkou výberu do- dávateľa je jeho spôsobilosť zabezpečiť do- dávku materiálu v súlade s požiadavkami TP na kvalitu a určené vlastnosti dodávaných materiálov, a to nielen vo výrobe, ale tiež pri manipulácii, doprave a skladovaní. LITERATÚRA: [1] Zákon NR SR č. 541 Z. z. z 9. septembra 2004 o mierovom využívaní jadrovej ener- gie (atómový zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov. [2] Vyhláška ÚJD SR č. 50/2006 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o požiadavkách na jadrovú bezpečnosť jadrových zariadení pri ich umiestňovaní, projektovaní, výstav- be, uvádzaní do prevádzky, prevádzke, vyra- ďovaní a pri uzatvorení úložiska, ako aj kri- tériá pre kategorizáciu vybraných zariadení do bezpečnostných tried. [3] Vyhláška ÚJD SR č. 56/2006 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o rozsahu, obsa- hu a spôsobe vyhotovovania dokumentácie jadrových zariadení potrebnej k jednotlivým rozhodnutiam. [4] BNS II.3.3/2009: Hutnícke výrobky a ná- hradné diely na strojno-technologické kom- ponenty zariadení jadrových elektrární typu VVER 440 Požiadavky, 2. vydanie, ÚJD SR Bezpečnosť jadrových zariadení, 2007. [5] PN ŽAZ-312-1-87: Podniková norma. Svařovací materiály pro výrobu, montáž a opravy jaderných energetických zařízení. Základní ustanovení. [6] BNS II.5.6/2007: Pravidlá konštruovania, výroby, montáže, opráv, výmen a rekon- štrukcií strojno-technologických kompo- nentov vybraných zariadení jadrových elek- trární typu VVER 440, 1. vydanie, ÚJD SR, Bezpečnosť jadrových zariadení, 2007. [7] BNS II.5.1/2007: Zváranie pri výrobe, mon- táži, opravách, výmenách a rekonštrukciách strojno-technologických komponentov za- riadení jadrových elektrární typu VVER 440. Základné požiadavky, 3. vydanie, ÚJD SR, Bezpečnosť jadrových zariadení, 2007. [8] BNS II.5.2/2007: Kontrola zvárania a kva- lity zvarových spojov strojno-technologic- kých komponentov zariadení jadrových elektrární typu VVER 440 Požiadavky, 3. vydanie, ÚJD SR, Bezpečnosť jadrových zariadení, 2007. [9] BNS II.5.3/2007: Zváracie materiály na zhotovenie zvarových spojov strojno-tech- nologickýchkomponentovzariadeníjadrových elektrární typu VVER 440. Technické požia- davky a pravidlá výberu, 3. vydanie, ÚJD SR, Bezpečnosť jadrových zariadení, 2007. [10] BNS II.5.5/2009: Skúšanie mechanic- kých vlastností, chemického zloženia a vy- braných charakteristík odolnosti proti po- rušeniu pri medzných stavoch zaťažovania materiálov a zvarových spojov strojno- technologických komponentov zariadení jadrových elektrární typu VVER 440, 2. vy- danie, ÚJD SR, Bezpečnosť jadrových za- riadení, 2009. [11] Vrbenský, J.: Príručka pre výber nových prí- davných materiálov na zváranie JEZ a ich technické charakteristiky, VÚZ, Weldtech, 1997. [12] PNAE G-7-008-89: Pravila ustrojstva i bez- opasnoj ekspluatacii oborudovania i trubo- provodov atomnych energetičeskich usta- novok. Gosatomenergonadzor, Moskva, 1989. [13] NTD A.S.I. – Sekce II: Charakteristiky mate- riálů pro zařízení a potrubí jaderných elek- tráren typu VVER, Praha, Brno, květen 2001. Ing. Jozef Vrbenský, IWE, IBOK, Integrita a bezpečnosť oceľových konštrukcií, a.s., jozef.vrbensky@gmail.com Accessory material for welding facilities for completion of construction of units 3 and 4 of the NPP Mochovce Completion of construction of units 3 and 4 of the NPP Mochovce (MO34) placed a range of specific tasks in front of the suppliers of equipment and assembly works for this important project, also in the area of providing for accessory materials (AM) for welding of components of machine and technology equipment and steel structures of construction units. Mutual connection of specific circumstances and mainly their impact on complex issue of providing for AM usable in the project MO34 is the main focus of this article. Atómová elektráreň Mochovce – 3. Novembra 2008 bola oficiálne otvorená dostavba tejto elektrárne. Plánované spustenie dvoch nových blokov do prevádzky je v rokoch 2012 a 2013. Электродыдлясваркиоборудованияпристроительстве3-гои4-гоблоковАЭСвМоховце Строительство3-гои4-гоблоковАЭСвМоховце(MO34)поставилопередпоставщикамиоборудованияифирмами,обеспечивающимимонтажные работы для этого значительного проекта ряд специфических задач и в области обеспечения электродами для сварки компонентов машиностроительно-технологического оборудования и стальных конструкций строительных объектов. Взаимосвязь специфических условий и особенноихвлияниенакомплекснуюпроблематикуобеспеченияэлектродами,которыеможноиспользоватьвпроектеMO34,являетсяпредметом этого проекта.

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |VIII 04/2009 www.allforpower.cz Tak jak dochází k vývoji v použitých techno- logiích, dochází i ke změnám v použití kon- strukčních materiálů. Jednak jde o celou škálu nových typů ocelí, které si průmyslová praxe vy- nutila, ale i o vylepšené varianty tradičně použ- ívaných materiálů. Příkladem může být energe- tika, kde byla a je stále zaváděna řada nových materiálů určených pro zvýšené provozní teplo- ty nové generace klasických elektráren. Dalo by se pokračovat do dalších oblastí, jako jsou pro- duktovody, větrné elektrárny, ale např. i úprav- ny mořské vody a moderní spalovny. Na grafu níže je například přehled instalovaného výkonu větrných elektráren jako jednoho z alternativ- ních zdrojů „zelené“ energie. Podíváme-li se na celou problematiku sva- řování, máme nyní na mysli tavné a převážně obloukové procesy, je zřejmý trend ve prospěch automatizace a obecně k stálému zefektivňová- ní svařování. Základní technologie svařování se nemění z pohledu vlastního procesu, ale stále se objevují nové modifikace a varianty s využi- tím nových zkušeností a možnostmi současné- ho poznání. Cílem tohoto příspěvku není podat vyčerpá- vající informaci o všech současných trendech, ale zaměřit se na jednu vybranou modifikaci pro- cesu MIG/MAG, která si našla svoje místo a opodstatnění použití při rozličných praktických aplikacích. Možnosti zvýšení jakosti a produktivity při sva- řování MAG Trendy vývoje v oblasti svařování jednoznač- ně směřují k produktivnějším technologiím. Firma ESAB se jako přední výrobce přídavných svařova- cích materiálů snaží porozumět potřebám záka- zníků a přichází v oblasti svařování MAG s tech- nologií vysokoproduktivního svařování. Zaměřme se nejdříve na základní materiál. Stále se v naší svářečské praxi setkáváme s novými materiály, které nacházejí svá uplatnění, např: tlakové nádoby (obr. 1), petrochemické nádrže a rezervoáry, pobřežní zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu (off-shore konstrukce), lodní (obr. 2), železniční a silniční dopravní prostředky, dálkové ropovody a plynovody. Zvýšené požadavky na provoz namáhání tě- chto konstrukcí a nutnost eliminace jejich mo- žných porušení vytváří celý systém požadavků na vlastnosti těchto ocelí. Materiálové požadavky na tyto oceli můžeme dělit na: Provozní — pevnostní a plastické charakteris- tiky, lomově mechanické charakteristiky, odolnost proti křehkému porušení za nízkých teplot, únavová a korozně únavová pevnost, odolnost erozivnímu a abrazivnímu opotře- bení atd. Technologické — tvařitelnost, obrobitelnost a svařitelnost Ekonomické — cenová únosnost Nové typy ocelí byly vyvinuty z klasických konstrukčních svařitelných ocelí systematickým zvyšováním meze kluzu. Vznikla skupina svařitel- ných vysokopevných ocelí v anglosaské literatuře označovaných HSS (High Strenght Steel). Charakteristika vysokopevných ocelí (HSS) Pro výběr vhodné oceli je nezbytné její po- souzení nejen z hlediska mechanických a lomově mechanických vlastností, ale i z pohledu techno- logického a cenového. Mezi základní parametry ocelí patří: Mez kluzu Re vzrostla z původní hodnoty 220 MPa uplatněním řady zpevňujících me- chanismů na 700 až 800 MPa. Za předpo- kladu superpozičního postupu vyjadřuje cel- kovou mez kluzu vztah: Re=RPN+RIN+RS+RD+RSD+RBM+RPE+RPR+RDEF (1) RPN — Peierls–Nabarovo napětí RIN — Intersticiální napětí = RS — Substituční zpevnění = RD — Zpevnění hranicemi zrn = kd .d–1/2 RSD — Zpevnění subzrny = ksd .ds –1 RPE — Zpevnění perlitem = kPE .xPE RBM — Zpevnění b. či m. strukturami = kL .dL –1 RPR — Precipitační zpevnění = kp .fip RDEF — Deformační zpevnění = kDEF .ρ1/2 Používané technologie obloukového svařování v energetice – současný stav a směry budoucího vývoje Svařování jako technologie spojování materiálu si i v budoucnu zachová svoje nezaměnitelné postavení. Přestože dochází v některých oblastech ap- likací k substituci tohoto tradičního postupu, v převážné většině průmyslových oborů bude mít tento proces stále své uplatnění. Známou skutečností je velká proměna v zastoupení jednotlivých svařovacích technologií na celkovém objemu použití tavného procesu svařování. Přechod od elektrod ke svařovacím drátům proběhl až překvapivě dynamicky a souvisí i se strukturou průmyslu obou zemí bývalé federace, resp. Československa. Přehled instalovaného výkonu větrných elektráren jako jednoho z alternativních zdrojů „zelené“ energie Obr. 1 – Svařování tlakové nádoby Obr. 2 – Svařování lodního hřídele

IX 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | Tranzitní teplota T představuje minimální teplotu použitelnosti materiálu, neboť vzniká nízkoenergetický křehký lom. Stanovení této teploty je možné za zkoušek rázem v ohybu podle Charpyho dle ČSN EN 10045-1. Vhodnou teplotou je teplota T50, která je ur- čena 50% podílem křehkého a houževnaté- ho lomu na lomové ploše vzorku. Tato teplo- ta je závislá na velikosti zrna, kterou popisu- je upravený Hall-Petchův vztah: (2) Z tohoto vztahu vyplývá, že tranzitní teplota kle- sávzávislostinajemnějšíahomogennějšístruktuře. Lomová houževnatost KIC je kritickou hod- notou faktoru intenzity napětí K při splnění podmínek rovinné deformace. Obecně mů- žeme popsat faktor intenzity napětí vztahem: (3), kde a je celková délka trhliny a Y je koeficient tvaru trhliny. Výpočet lomové houževnatosti vychází ze zkoušek normalizovaných vzorků. Kritické hodnoty faktoru K (KIC) je dosaženo při mezním stavu, určeném okamžikem sub- kritického (nevratného) začátku šíření trhliny. Uhlíkový ekvivalent CE určuje podmínky svařitelnosti oceli. Legující prvky výše popsa- nými mechanismy nejen účinně zpevňují ocele, ale zvyšují prokalitelnost. V tepelně ovlivněné zóně svarového spoje (TOZ) mohou vznikat křehké bainitické nebo martenzitické struktury. Mikrostruktura vzniklá v tepelně ovlivněném pásmu svaru, a tím i tvrdost závi- sí na chemickém složení materiálu, dosaže- né maximální teplotě ohřevu, době setrvání na této teplotě a na rychlosti a průběhu och- lazování. Mezinárodní svářečský institut (IIW) navrhl vztah pro výpočet CE: (4) Zaručená svařitelnost je splněna podmínkou CE < 0,41 ÷ 0,45. Pro konstrukce, kde musíme vy- loučitinejnižšímírunebezpečnostikřehkéhoporu- šení, CE < 0,35 ÷ 0,40. V tabulce 1 jsou pro infor- maciuvedenyvybranévysokopevnostníoceletypu Weldox švédského výrobce společnosti SSAB spo- lu s doporučenými svařovacími materiály. Cesta ke zvýšení produktivity Při svařování jak běžných konstrukčních ma- teriálů, tak zejména u vysokopevnostních ocelí musíme kontrolovat vnesené teplo Q. Vždy je nut- né volit kompromis mezi maximální hodnotou vneseného tepla a produktivitou. (5) Q – Tepelný příkon (kJ/mm) U – Napětí (V) I – Proud (A) v – Rychlost svařování (mm/min.) η - Činitel účinnosti oblouku Jednou z cest, jak dosáhnout zvýšení produk- tivity a zároveň snížit hodnotu vneseného tepla a tím i minimalizovat deformace po svaření, je zvýšit rychlost svařování. Zvýšení podávacích rychlostí drátu nám může přinést: 1. Zvýšení tlaku oblouku = větší průvar. 2. Použitím menšího průměru drátu dochází ke snížení hodnoty svařovacího proudu = svaro- vá lázeň je menší než u drátu větších průmě- rů = lepší ovladatelnost. 3. Malá náchylnost na stečení svarového kovu – minimalizace vzniku zápalů na stojně. 4. Zvýšenírychlostisvařování(rukaaž80cm/min., mechanizace běžně 100 cm/min. i více) dle velikosti svaru. Je nutné si uvědomit i omezení použitelnos- ti tohoto způsobu svařování. Tento způsob je vhodný pro koutové spoje v poloze PB a PA a vý- plně tupých svarů v poloze PA. V příloze uvádí- me pro informaci WPS pro koutový spoj velikos- ti 4. V případě požadavku na implementaci to- hoto způsobu svařování do výroby doporučuje- me konzultaci s techniky a demo svářeči spo- lečnosti ESAB. ZDROJE INFORMACÍ: Perspektivnímateriály,doc.Ing.JiříJanovec,CSc. Katalogy a marketingové materiály firmy ESAB Fyzikální a metalurgické základy obloukové- ho svařování, J. Němec Katalogy a marketingové materiály firmy SSAB Ing. Jiří Martinec, ZM MMA MAG FCAW SAW WELDOX 420 48.00, 48.08, 48.68, 53.68 12.51, 12.50, 12.63, 12.64 15.00, PZ 6102, PZ 6125 10.71 / 12.22 10.72 / 12.22 10.62 / 12.22 WELDOX 460 48.00, 48.08, 48.68, 53.68, 55.00 12.51, 12.50, 12.63, 12.64 15.00, PZ 6102, PZ 6138 10.71 / 12.22 10.72 / 12.22 10.62 / 12.22 WELDOX 500 48.00, 48.68, 53.68, 55.00 12.63, 12.64, 13.08, 13.09 15.00, PZ 6138, PZ 6125 10.62 / 12.34 10.71 / 12.34 10.71 / 13.46 WELDOX 700 48.00, 48.68, 53.68, 74.78, 75.75 12.50, 12.51, 13.13, 13.29 14.03, 15.00, 15.17, PZ 6125, 15.09 10.62 / 13.40 10.62 / 13.43 WELDOX 900 48.00, 48.68, 53.68, 75.75, 75.78 12.50, 12.51, 13.29, 13.31 15.00, 15.17, PZ 6149 WELDOX 960 48.00, 48.68, 53.68, 75.75, 75.78 12.50, 12.51, 13.29, 13.31 15.00, 15.17, PZ 6149 WELDOX 1100 48.00, 48.68, 75.78 12.50, 12.51, 13.31 15.00, 15.17, PZ 6149 Tab. 1 – Vybrané vysokopevnostní ocele typu Weldox Snížení tepelného příkonu Zvýšení tepelného příkonu . Vyšší pevnost svaru . Vyšší houževnatost TOO Vyšší produktivita . Užší TOO Vliv tepelného příkonu na vlastnosti svarového spoje Used technology of arc welding in power engineering – current status and directions of future development As there is development is used technology, so there are also changes in using construction materials. It is a whole range of new types of steel required by the industrial experience but also improved alternatives of traditionally used materials. Power engineering is a good example that has applied and still applies a range of new materials designed for increased operational temperature of new generation of classical power stations. The article describes used technology of arc welding in power engineering, current status and directions of future development. Применениетехнологиидуговойсваркивэнергетике–состояниенаданныймоментитенденцииразвитиявбудущем Усовершенствования в применяемых технологиях приносят изменения и в использование конструкционных материалов. Речь идет о целой шкале новых типовстали,которыеразработанывпромышленности,иобулучшениивариантовтрадиционноприменяемыхматериалов.Примеромможетслужить иэнергетика,гдебылипостоянновнедряетсярядновыхматериалов,предназначенныхдляповышениярабочейтемпературыновогопоколенияклассических электростанций.Встатьеописаныприменяемыевэнергетикетехнологиидуговойсварки,настоящеесостояниеитенденцииразвитиявбудущем.

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |X 04/2009 www.allforpower.cz Znepokojujúcim javom, ktorý sa objavuje v praxi výroby a preberania oceľových konštrukcií (ďalej len O.K.) u nás, ale i v zahraničí je v mno- hých prípadoch alarmujúca kvalita dielenského vyhotovenia ako celku, tak i detailu diela. Napriek logickému očakávaniu sa neustále viac a viac rozovierajú nožnice kvality zváraných O.K. na trhu dodávateľov. Je treba podotknúť, že pre tento príspevok som zvolil nie celkom pozitívnu tému, a tiež je možné, že na ňu nie je ani spolo- čenská objednávka. Ale rastúci počet prípadov dodávok nekvalitných O.K., ktorých výrobcovia sú paradoxne čoraz úspešnejší vo výberových kona- niach, inšpiruje obrátiť na nich pozornosť, ako je to možné a v čom tkvie ich nesporný úspech. Rozbory ukázali, že nie je to totiž vždy len tá naj- nižšia cena pre investora. Ostatne, tá je porovna- teľná so širšou konkurenciou. Je to možno úspeš- nosť obchodnej politiky osloviť, motivovať, dať províziu odberateľovi, aby vybral z ich technolo- gickej hladiny práve ich. Výber sa robí prednost- ne z ekonomického pohľadu, po ňom už spravid- la nie sú očakávané a ani žiaduce problémy z praktickej realizácie. A tu začína neskorší pro- blém, ticho, v skrytosti, ale o to spoľahlivejšie ti- kajúci. Pre znalca pomerov banálny prípad ne- vysvetliteľne, notoricky sa opakujúci. Pre investo- ra zlý sen končiaci v lepšom prípade súdnym spo- rom, v horšom prípade čistou stratou. Kde hľadať príčiny a korene tohto fenoménu? Mechanizmus výberu týchto výrobcov je na- prosto rovnaký. Tender vyhrá firma vybavená po- žadovanými certifikátmi. Pri jej návšteve skutoč- ne kráčate od vrátnice po riaditeľňu popri ste- nách premenených v galériu rôznych Euro certifi- kátov. Úsilie firmy sa tu zúročilo v získaní zákazky. Horšie je to ale s technologickým vybavením a zá- zemím. Toto sa obvykle ošetrí subdodávateľom, ktorý dodá prakticky výrobok, ľudovo povedané, za hrsť ryže a cenu železa, alebo ak chcete za najvýhodnejšiu cenu. V súčasnom manažerskom žargóne lukratívnu cenu. Od tejto chvíle zmluvná firma berie pod patro- nát dodávateľa, ale nie po stránke technickej a kvality, ale rozpúšťaním neskorších pochybnos- tí investora, ktorý s nedôverou a rozčarovaním hľadí na dodanú oceľovú konštrukciu, zľahčuje rozpory s výkresovou dokumentáciou projektanta, oslabuje námietky statika vystavovaním iných, dodatočne objednaných statických posudkov. Skrátene povedané, peniaze boli preinvestované, energia a materiál spotrebovaný. Poznám len má- lo svetlých príkladov z okolia, kde už aj namonto- vaná konštrukcia bola demontovaná a odvezená no nie vždy na opravu, ale na novú výrobu! V dodávateľských firmách, kde z technologic- kých dôvodov musí v priebehu dodávky alebo po zmontovaní O.K. nutne dôjsť k rozčarovaniu, vzni- ká stav antagonismu. Na jednej strane technickí pracovníci, ktorí najprv upozorňujú, potom nesú- hlasia, na druhej strane neskôr u investora ne- chuť otvoriť problém naplno, vrátiť dodávku ale- bo dať zdemontovať rozostavané dielo. Motivácia a oslovenie niektorých z kompetentných pracov- níkov núti zľahčiť evidentné vady doobjednanými znaleckými posudkami a podopretie technického stavu stavby ďalšími certifikátmi, ktoré akoby mali eliminovať neprijateľné závady. Keď hovoríme o týchto problémoch, nemáme na mysli výstavné stavby, ktoré sa kúpu vo svetle reflektorovpozornostiširokejverejnostiamédií.Ale stavbyskromnejšie,menšie,vústraní,sobyčajným technologickýmúčelom.Napr.skeletytechnologic- kých konštrukcií, zastrešení technológie a pod. Výrobná organizácia má obyčajne zazmluv- nenú aj montáž. Preto nemá záujem ani dôvod reklamovať vlastnú nepresnosť u „výrobcu“, kto- rou je ona sama. Vznikajú tak kuriózne situácie, kde nedosadajúce konštrukčné prvky a nedoča- hujúce väzníky sú predlžované vložkami – novot- varmi, o ktorých projektant nemá ani potuchu. Ak aj má, tak s tým rezolútne nesúhlasí. Vtedy sa na scéne objaví „externý statik“, najlep- šie z hodne vzdialeného mesta, ktorý toľko uva- žuje a skúma vložený novotvar, až okolie pod tla- kom termínov a ďalších problémov unaví a vy- staví schvaľujúci posudok. To už mimo pozornosti kompetentných, ktorí tiež nemajú záujem konštrukciu demontovať a sú spokojní s administratívnym riešením ukľudnenia rozruchu okolo investičnej akcie. Len pár za- trpknutých odborníkov neveriacky krúti hlavami, ale začne tikať stroj času, lebo ten je nemotivo- vateľný ani neprovízovateľný. Čisté konštrukčné úsilie projektanta, ktorý v tichosti myslenia a skú- seností predvídateľne zohľadnil množstvo ojedi- nelých namáhaní a skrytých i možných zatekaní, vzdialeného vlivu korózie, proste „kategórie de- tailu“ je sprznené realizátorom diela, jeho zlým technologickým vybavením, neznalosťou noriem, dokonca ich absenciou v dielenskej knižnici, ne- chodením na odborné semináre, prednášky, kongresy, ale hlavne neznalosťou minulých no- riem ani súčasných Eurokódov. Veď do prísnosti euronoriem je pretavená súčasná svetová znalosť a skúsenosť v danom detaile a nevytvorili ju bruselskí byrokrati, ale Kvalita výroby oceľových konštrukcií pre energetiku Cieľom tohto príspevku nie je prezentácia vysoko vybrúsených robotizovaných zváracích pracovísk, kde tímy odborníkov s odpovedajúcim ohodno- tením vyšľachtili technológiu k špičkovej dokonalosti, ako sú napr. automobilky, vagónky a podobné firmy, ale poukázať, že súčasne existuje aj pa- ralelný svet zvárania, ktorý sa potýka s elementárnymi problémami a stagnuje! Tým vlastne dochádza k, už v obsahu zmienenému, roztváraniu nož- níc kvality vo zváraní, ale pozor, nielen v našom regionálnom ponímaní, ale ide o Európsky fenomén. Voľný trh umožnil export, import alebo križo- vanie zváraných oceľových konštrukcií zo zahraničia alebo k nám a tým dal silný podnet k téme dnešnej prednášky. Na jednej strane výstavné skri- ne reprezentujúce najnovší pokrok, na druhej strane priepastný rozdiel v realite kvality, ale s plošným rozložením a bohatým početným zastúpením v regiónoch na komunálnej úrovni. Čím to je a aký trend tento fakt naberie? Samozrejme, hospodárska recesia bude v konečnom dôsledku nahrá- vať ekonomicky výhodnejším ponukám týchto malých regionálnych dodávateľov s platmi a nákladmi (obrazne povedané), ktorých veľkosť klesá úmerne so štvorcom vzdialenosti od hlavného mesta. Zjednocujúca sa Európa v protiklade k roztvárajúcim sa nožniciam kvality dodávateľov O.K. Príčiny odborného a vzdelanostného zaostávania firiem Priepastné rozdiely kvality zvarencov aj v západnej Európe Je certifikácia východiskom zaručenia kvality? Kde je hranica nekvality O.K. a trestným činom? EkonomickýmotívakodôvodignorovanianekvalitylegalizujeklesajúcuúroveňvýrobyakvalityO.K. Dôsledky migrácie technickej inteligencie Má sa v súčasnosti školený dorast kde naučiť pozitívne skúsenosti? Pozitívne príklady kvality výroby O.K. na Európskej úrovni Vložený predlžovací diel horizontálneho väzníka vo vý- ške 8 300 mm strešnej konštrukcie Sústava improvizácií mimo projektu

XI 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | vytvorili ju tie najschopnejšie hlavy a poopravili a pripomienkovali ju aj naši odborníci!!! Inými slovami, je to proste to najlepšie, čo sa dá k da- nému dátumu predpísať pre vznik výrobku! Montážne tempo takto vyrobenej konštruk- cie je obdivuhodne rýchle. Okrem oficiálneho ter- mínu je hlavný motív čím skôr dostať O.K. pod plášťové panely. Z uvedených dôvodov sú oči odborníkov už v tomto prípade nevítané. Zvyčajne v tejto etape sú už investor, dodávateľ aj výrobca vzácne zajedno. Zmarenie investičné- ho diela v etape vyhotovenia je už neprijateľné. Preto je všetko úsilie zamerané na vydokladova- nie akceptovateľnosti zmien a vád, alebo pres- nejšie povedané o ich vhodnosti. Cesty k tomuto cieľu sú rôzne, ale nie je ich veľa a navyše sú ove- rené storočiami. Kolíska a vznik malých firiem bol v období raného privatizačného obdobia spojený s hro- madným prepúšťaním. Skúsenosť s tým má množstvo transformovaných firiem. Produktom týchto prepúšťaní bol vznik malých spoločností s ručeným obmedzeným, či už z vlastnej vôle, ale- bo jednoducho z nevyhnutnosti uživiť rodinu. Tak vznikol ďalší produkt doby — fenomén „garážo- vých firiem“. Veľa z nich sa postupom doby rozvi- nulo, lebo malo väčšie „šťastie“ na získavanie zá- kaziek, pretože investovalo do technológie. Neustále vrhalo zisk do vybavenia strojmi a me- trológie. Iné zas stagnovali a dodnes stagnujú na nevyhnutnom strojnom vybavení typu odpílim, prevŕtam, zvarím. Podobne je to aj s odbornost- ným vybavením a držaním kroku s prílevom no- vých euronoriem a Euro kvalitatívnych kritérií. Niektorí s nimi držia krok, iní neudržali ani staré hodnoty. Tu sú počiatky otvárania nožníc kvality medzi dodávateľmi. Toto však nie je fenomén len z bý- valého Československa, ale denne s ním prichá- dzame do styku pri výrobkoch exportovaných krí- žom-krážom cez celú Európsku úniu. Sú konkrét- ne príklady nekvality aj od nemeckého dodávate- ľa a priamo z Nemecka, Španielska, Maďarska, Rakúska i Turecka. Ešte raz podotýkam, že pred- metom pozornosti nie je automobilový priemysel, ale oceľové konštrukcie používané v oblasti ener- getiky a elektrické vysokonapäťové prístroje. Určite tu zohráva svoju úlohu neustále presúva- nie výroby za lacnejšou pracovnou silou spojené s trvalým poklesom vyhotovenia detailu, alebo naopak nábor hosťujúcich pracovníkov migrujú- cich za prácou, z ekonomickej nevyhnutnosti. Dochádza k miešaniu odbornej úrovne a kvality „ľudských zdrojov“, povedané súčasným slovní- kom. Toto sťahovanie výrob za lacnejšou pracov- nou silou, daňovými prázdninami a obmedzením sa na čo najjednoduchšiu „montovňu“ má jediný motív, a tým je lukratívnosť akcie. Samozrejme táto honba za prosperitou ničí tradičnú základňu kvalitných výrobcov so svojimi úzkošpecializova- nými, odborne vychovávanými a školeným kme- ňovými zamestnancami. Dokonca sa kupujú a predávajú už len tradíciou hodnotné mená fi- riem. Po kúpe dostanú nový výrobný program a osadenstvo ekonomicko-výhodných migrujú- cich pracovníkov nemajúcich už nič s dohneda tónovanými historickými fotografiami demon- štrujúcimi dobu vzniku a skalnú tradíciu firmy v kvalite. Proste sa predala registrovaná značka. Spoľahnutie sa na ňu je už neopodstatnené a nú- ti kupujúceho preskúmať výrobok od základu. Nie vždy však investor disponuje odborníkmi tak hlbokých znalostí, hlavne ak je zameraný len na distribúciu elektrickej energie, kde sú tieto prí- stroje len jedným z veľa ohniviek v reťazci. Ale platí, že akokoľvek silná reťaz je len tak pevná, ako jej najslabšie ohnivko v nej... Šťastno, nešťastné provízie, dokonca účelo- vo legalizované, spôsobujú nekorektné technické výbery zariadení a škody, o ktorých sa dopredu vie, že nastanú a aj musia nastať z principiálnych dôvodov. Technika je v tomto smere korektná, Absencia polohovacieho prostriedku má podiel na asy- metrii zvaru, ale nedostatočný parameter, a má pôvod v „ľudskom faktore“. Chýbajúce zvarové úkosy patria medzi neopraviteľné chyby, zväčša v inom prípade dodávateľom zamasko- vané čelným závarom. Nosný stĺp 8 000 mm vysokej strešnej konštrukcie s množstvom neprebrateľných vád (väčšina z nich je neopraviteľná) Príklady importovanej nekvality Nebezpečný zápal tvoriaci vrubový účinok v mechanicky namáhanej prúdovodivej dráhe vysokonapäťového prístroja

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |XII 04/2009 www.allforpower.cz lebo je čitateľná pre toho, kto jej skutočne rozu- mie. Malý príklad, ktorý zalomcoval celým sve- tom. Technik v noci pred štartom zistil, že teplota okolia klesla pod minimálnu teplotu dovolenú vý- robcom malého, nepatrného, ale ako sa neskôr ukázalo rozhodujúceho tesnenia (viď príklad re- ťaze). Toto tesnenie skrehlo nevratným spôso- bom a počas štartu umožnilo výron žeravých ply- nov z prstencov SRB na nosný pilón ET. Ďalej to už všetci poznajú. Až dodatočným vyšetrovaním sa dokázalo, že tento technik registrovaným tele- fonickým rozhovorom s nižším vedúcim upozornil na fakt. Ale, vo virvare veľkých príprav (veľkej in- vestičnej akcie), prestíže a množstva iných rizík to bolo nevypočuté (alebo nedostatočne vyhodno- tené) hlásenie – hovor. Po vyšetrovaní bolo odra- zu všetkým jasné, že to tak muselo dopadnúť!? A takto to je aj v nekvalite vyhotovenia celých O.K. alebo len ich detailov a u energetických vy- sokovýkonných prístrojov. Sú vždy len tak kvalit- né, s akou zodpovednosťou sú vyhotovené ich detaily (spojovacie uzly, silové prvky alebo prú- dovodivé dráhy a pod.) a aby boli v čo najvyššej kvalite, treba sa minimálne držať EN a ISO. To je to najlepšie, čo svet zhrnul z doterajších dosiahnu- tých vedomostí technickej civilizácie. Alebo ak chcete, norma je biblia pre technikov, nepodlieha politickým trendom, zmenám režimov a sústavne je postrkovaná pred nami najlepšími z najlepších v danom odbore. Aspoň takto by mala byť chá- paná technickou obcou, ktorá je v industrializo- vanom svete obrovská. Ale aby sme nespomínali len negatívne prí- klady, ktoré sa žiaľ v praxi vyskytujú, život prináša aj kladné príklady precízne a hlboko zodpovedne zváraných oceľových konštrukcií a ktoré nie sú ani vládou sledované stavby, ktorým by bola ve- novaná mediálna pozornosť. Ide o ťažké zvarence skeletov technologic- kých budov s nosníkmi nesúcimi výrobnú techno- lógiu a ktorých výroba kráča spolu so súčasnými technologickými znalosťami doby. Sú to oázy techniky, kde sa pohybujete me- dzi plazmovým numericky riadeným delením ma- teriálu, laserovým delením, zásadne otryskané- ho, materiálu precíznym vymeriavaním ešte raz skontrolovaným zostehovaním, následným zvá- raním stoviek metrov zvarov v súlade s QPAR, ná- slednou metrologickou kontrolou, samozrejme laserovou technológiou, vysokokvalitnou viacvr- stvovou povrchovou úpravou alebo žiarovým zin- kovaním, až po zabalenie zvarenca do zmršťova- cej fólie. Toto všetko bolo vybudované úsilím technic- ky kvalitných ľudí, ktorí nevidia v technike útrapy, ale aj radosť. Preto bol 20 rokov investovaný sko- ro celý zisk do nákupu vyššie popísaných techno- lógií, ale aj nemalé úsilie do neustálej pedago- gickej činnosti pri vlastnom vzdelávaní a odo- vzdávaní vzácnych vedomostí mladým ľuďom ta- lentovaným a ochotným sa učiť ťažké teoretické súvislosti. VäzníkstrešnejkonštrukciepreletištnýhangárvNemecku Detail silového uzla Ťažký zvarenec s pásnicami hrubými 60 mm Zložitýstatickýsilovýuzoltvoriaciprienikmnožstvadiago- nál, mimoriadne náročný na uhlovú presnosť prírub Detailuhlovejarozmerovejnáročnostistykovýchprírubsi- lového uzla Ďalší príklad iného silového uzla, tiež smerovo zložitého

XIII 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | Resumé – záver Firma Elektrovod Holding, a.s., nekompro- misne dbá o zachovanie kvality dodávok O.K. od subdodávateľov ich starostlivým výberom. V rám- ci výberových konaní vykonáva u nich predvýrob- ný audit s cieľom overiť nielen výrobné a techno- logické možnosti, ale aj technicko intelektuálnu úroveň zhotoviteľa. Ide najmä o šírku a hĺbku zna- losti noriem, technologického vybavenia a dosa- hovanej kvality od rezania dielov, schopnosti do- držania tolerancií, dĺžkovej presnosti, deformácií, osových rozmerov otvorov a uhlov pri zváraní, ale najmä po zvarení. Osobitná pozornosť je pri výbe- re dodávateľa venovaná aj jeho metrologickému vybaveniu a znalostiam. Táto oblasť podá najlep- šiu informáciu o úrovni i precíznosti dodávateľa a čo je možné od neho očakávať. Ďalej sa vo výrobnej etape vykonáva dozor a dohľad počas výroby, čo je určite menej konf- liktné ako riešiť rozpory až pri preberaní diela, te- mer vždy pod tlakom termínov. Samotné prebe- ranie je pri tomto kontinuálnom dohľade u vý- robcu už zväčša (drobné závady až na malé vý- nimky sú obyčajne operatívne odstránené) bez- problémové. Nadobudnuté skúsenosti v tejto oblasti nám potvrdzujú, že zodpovedný výber a znalosť dodávateľa je zárukou neskoršej kvali- ty diela z oceľovej konštrukcie. Vedenie spoloč- nosti prijalo záväzné opatrenia pre všetky divízie zodpovednostne podmieňujúce vyššie uvedené princípy. Záverom možno konštatovať, že okrem vyššie uvedeného v týchto pár vymedzených riadkoch nie je možné obsiahnuť celú tematickú problematiku spojenú od výberu výroby detailu, kvality diela a trendov, ktoré priniesla doba. Preto bolo zámerom aspoň poukázať na členi- tosť problematiky. Ing. Marian Bartoš, IWE Elektrovod Holding, a.s., marian.bartos@elvba.sk Production quality of steel structures for power engineering An alarming phenomenon occurring in the practise of production and takeover of steel structures in our country as well as abroad is in many cases the alarming quality of execution in the shop as a whole and as a detail of particular work. Despite the logical expectation the quality of welded steel structures, it is becoming more and more important on the contractor’s market. The purpose of this article is not a presentation of highly refined robotized welding workplaces where the teams of professionals with appropriate salaries improved technology for state-of-the-art perfection, e.g. car companies, wagon works, and similar companies, but to point out that there is at the same time also a parallel welding world facing basic problems and stagnation! TERMÍN KONFERENCE O MATERIÁLECH A TECHNOLOGIÍCH SE PŘESUNUJE!!! Z technických důvodů přesunuje organizátor konference PROMATTEN 2009 - Progresivní materiály a technologie v energetice na pozdější jiný termín. Oproti původnímu termínu 11. a 12. listopadu se akce uskuteční 26. a 27. listopadu 2009!!! Cílem konference je vytvořit společnou platformu pro odbornou a obchodní spolupráci odborníků a podnikatelů v oblasti materiálů a technologií v energetickém průmyslu. Místem konání je hotel Vidly, Jeseníky, www.vidly.cz TÉMATA KONFERENCE: Materiály pro energetiku a jejich vlastnosti Výrobní technologie v energetice (výroba ocelí, tepelné zpracování, svařování, obrábění, kování, válcování , ohýbání) Životnost a spolehlivost komponent, creep Strojírenské materiály všeobecně Výrobní technologie všeobecně Budoucnost v energetice - zdroje energie Kontaktní údaje: Ing. Petr Mohyla, PhD., p.mohyla@flashsteel.cz. Další informace o konferenci najdete na www.flashsteel.cz/promatten. Качествопроизводствастальныхконструкцийдляэнергетики Озабоченность вызывает явление, которое наблюдается на производстве и приемке стальных конструкций (СК) не только у нас, но и за границей. Этовомногихслучаяхплохоекачествозаводскогоизготовления,какцелогоблока,такидеталей.Напрактикепоставщикивсечащевстречаются с огромной разницей в качестве сварки в различных отраслях промышленности. С одной стороны, это использование современных технологий, отшлифованный процесс производства и досконально точное проведение сварочных работ в таких отраслях, как автомобилестроение и вагоностроение. С другой стороны, при сварке стальных конструкций заказчики встречаются с низким качеством исполнения. В этом другом, параллельном мире сварки существуют элементарные проблемы. Анализу этих проблем и посвящена статья.

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |XIV 04/2009 www.allforpower.cz Numerické analýzy svařování v současné do- bě plně nenahradí experimentální měření. Je za- potřebí vždy provádět podpůrné, ověřovací expe- rimenty a zároveň zlepšování výpočtových meto- dik. Je třeba je chápat jen jako účinnou pomůcku pro rozhodování. Nelze je brát jako jediný faktor pro konečné rozhodnutí o řešení daného technic- kého problému. V současné době mají numeric- ké analýzy svařování především porovnávací cha- rakter mezi navrhovanými variantami svařování, tj. výběr optimální varianty. Dobré kvantitativní porovnání vyžaduje sérii experimentálních měře- ní, detailní pochopení konkrétního svařovacího procesu včetně zadání kvalitních vstupních dat a okrajových podmínek. Jedním z nejdůležitějších kvalitativních poža- davků svařovaných součástí je minimalizace dis- torzí jednotlivých svařovaných částí. V novodo- bém trendu unifikace menších svařovaných vý- robků (automobilový průmysl) představují právě distorze jeden z největších problémů. Avšak za- tímco rozměrově menší svařované součásti s ma- lým počtem a malou délkou svarových spojů (au- tomobilový průmysl) je možné uspokojivě řešit pomocí již zavedených a ověřených výpočetních metodik, rozměrově velké svařované součásti s velkým počtem a velkou délkou svarových spo- jů (lodní a energetický průmysl) není možné zave- denými metodami efektivně řešit vzhledem k je- jich časové a hardwarové náročnosti. Deformace v technologii svařování Deformace svařovaného celku je obecný termín zahrnující v sobě několik následujících termínů používaných v terminologii svařování: expanze, smrštění, poměrné deformace a dis- torze [1]. Zatímco termínem distorze rozumíme chování svařované součásti jako celku, expan- ze, smrštění a poměrné deformace jsou lokální jevy popisující změny objemu kovu v závislosti na teplotě v oblasti svarového spoje. Pro mate- riály bez transformačních přeměn lze konstato- vat, že se vzrůstající teplotou při svařování do- chází ke zvětšení objemu kovu ve svarové oblas- ti, tzv. expanzi, naopak s klesající teplotou do- chází ke zmenšování objemu kovu, tzv. smrště- ní. Smrštění a expanze kovu jsou úměrné dané teplotě v každém místě svařované součásti, tzn. zatímco v oblasti svarové lázně dochází k ex- panzi, za svarovou lázní probíhá již jen smrštění. Pro materiály s transformačními přeměnami při ohřevu a ochlazování dochází k rozdílné expanzi a smršťování jednotlivých podílů vznikajících a zanikajících struktur během svařování. Expanzi a smrštění, dle uvedeného, lze tak rozdělit na te- pelnou expanzi a smrštění a transformační ex- panzi a smrštění. Ocel reaktorové nádoby fúzní- ho reaktoru je austenitická ocel (316L(N)) bez transformačních přeměn, proto se následující úvahy zaměří pouze na tepelnou expanzi a smrštění. Je důležité si uvědomit, že expanze a smrštění jsou jedinou příčinou vzniku distorzí, resp. distorze jsou jejich následkem. I když se v dostupné literatuře hovoří převážně o smrštění jako o hlavní příčině vzniku distorzí, je třeba si uvědomit i roli expanze při svařování, které způ- sobují specifické počáteční distorze. Základní rozdělení deformace v technologii svařování je uvedeno v tabulce 1 [1]. Faktory ovlivňující deformace Jak již bylo uvedeno, expanze a smrštění je hlavní a jedinou příčinou vzniku distorzí při svařo- vání. Není jí možné zabránit, můžeme ji ovšem řídit pomocí řady faktorů [1] (obr. 1) a tím vzniklé distorze příznivě či nepříznivě ovlivnit. Příznivým ovlivněním je tedy možné distorze minimalizovat, ne však zcela odstranit. Metody řešení numerických analýz svařování Transientní metoda s pohybujícím se tepelným zdrojem (TNA) První a základní numerická metoda svařová- ní je klasická transientní metoda s pohybujícím se tepelným zdrojem. Představuje klasický způ- sob řešení numerických analýz svařování, tzv. „step-by-step“ metodu řešení krok po kroku. Množství vneseného tepla musí odpovídat sku- tečnosti, a tak celý svařovací proces je analyzován postupně pro každý časový okamžik svařování. Každá svarová housenka je analyzována samos- tatně. Časové okamžiky jsou zvoleny tak, aby byl popsán celý proces svařování ve shodě se sku- tečností. Metoda vyžaduje velmi jemnou koneč- ně-prvkovou síť elementů v oblasti svarových housenek a malý výpočtový časový krok s ohle- dem na rychlost svařování. Rozložení tepla Predikce distorzí tlustostěnných svařovaných konstrukcí Svařování je vysoce produktivní technologie spojování materiálu. Tyto technologie našly uplatnění ve všech nejvýznamnějších oblastech průmyslo- vé výroby. V automobilovém, leteckém a lodním průmyslu, ale i v energetickém, petrochemickém a stavebním průmyslu. Se vzrůstajícími požadavky na kvalitu svařenců je jedním z hlavních cílů každého výrobce zaručit správnou funkci a požadovanou životnost svařovaných součástí. Uvedených cí- lů je možné dosáhnout vytvořením robotizovaného pracoviště, modernizací svařovacích strojů, změnou technologie svařování, konstrukčními změ- nami svařovaných celků apod., ale také modernizací laboratorních přístrojů, prováděním experimentálních měření a využitím numerických analýz svařování. Numerické analýzy svařování založené na metodě konečných prvků (MKP) jsou bezesporu mocným nástrojem, vedoucím k detailnímu po- chopení svařovacího procesu. Programový soubor SYSWELD francouzské společnosti ESI GROUP je pravděpodobně momentálně jeden z nejlepších komerčně využívaných softwarů pro numerické analýzy svařování. Ústav aplikované mechaniky Brno s.r.o. (ÚAM) již několik let vlastní licenci k použ- ívání programového souboru SYSWELD, který aktivně používá pro řešení komerčních i vědeckých projektů. DEFORMACE Expanze a smrštění „příčina” Distorze „následek” Příčná Příčné Podélná Podélné Uhlová Uhlové Ohybová Ohybové Tab. 1 – Základní členění deformací v technologii svařování

XV 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | v prostoru v každém časovém okamžiku je zadá- váno vhodným modelem tepelného zdroje po- psaném pomocí matematického vztahu. TNA lze rozdělit do následujících tří kroků: Nalezení vstupních parametrů ARA diagramu transformačních přeměn Teplotně-strukturní analýza (výsledky teplot- ně-strukturní analýzy jsou struktury mate- riálu, tvrdost a teplotní pole) Mechanicko-strukturní analýza (výsledky mechanicko-strukturní analýzy jsou defor- mační a napěťové pole a distorze) Výhody:Velmipřesnéakomplexnívýsledkyanalýz. Nevýhody: Dlouhé výpočtové časy; náročné na tvorbu výpočtového modelu; metoda je vhodná jen pro malé svařované součásti s malým počtem svarových housenek. Transientní metoda makroelementů (MBD) Řešení numerických analýz svařování pomo- cí „macro bead deposit“ (MBD), resp. metodou makroelementů neboli tzv. substruktur se skládá ze stejných kroků jako předchozí TNA, tzn.: nale- zení vstupních parametrů diagramu transformač- ních přeměn, teplotně-strukturní analýza a me- chanicko-strukturní analýza. Rozdíl je však v pro- vedení teplotní analýzy. Zatímco u TNA je vnese- né teplo do materiálu zadáváno pomocí mate- matického modelu tepelného zdroje, kde simula- ce pohybu je dána závislostí na čase a souřadni- cích v prostoru, u MBD je teplotní analýza provedena tak, že celkové vnesené teplo je „vklá- dáno“ do celého objemu svarové housenky nebo po částech (krocích) simulujících pohyb svařova- cího zdroje. Zadání energie do celé délky nebo po částech představuje významné snížení nároků na výpočtový čas a tvorbu výpočtových modelů. Výhody: Nevyžaduje tak jemnou síť v oblasti sva- rové housenky ve směru svařování jako TNA, a tím se výrazně snižuje výpočetní čas při zacho- vání dobrých výsledků; možnost řešit větší svařo- vané součásti. Nevýhody: Výsledky nejsou tak přesné jako u me- tody TNA; metoda nemůže být použita pro velké svařované konstrukce s velkým počtem svaro- vých spojů a housenek. Lokálně-globální přístup řešení (LGA) Třetí metoda řešení numerických analýz sva- řování, tzv. lokálně-globální přístup k řešení, je založena na dvou základních předpokladech chování materiálu při svařování: a.) Lokální jevy – Vysoké teploty a materiálové nelinearity se vyskytují pouze ve svarovém spoji a jeho okolí. Plastické deformace vzni- kají v malé oblasti okolo svarového spoje. b.) Globální jevy – Celkové distorze svařované konstrukce je globální jev vyvolaný lokálními plastickými deformacemi v oblasti svarové- ho spoje. Globální chování celkové svařova- né konstrukce je uvažováno jako lineárně elastické. LGA představuje kombinaci TNA či MBD a elastické analýzy globálního modelu. LGA me- toda je založena na rovnováze vnitřních sil, tzn. že přenesené celkové poměrné deformace jsou transformovány na vnitřní síly, které jsou zatíže- ním pro elastickou globální analýzu. Elastická globální analýza provede přerozdělení vnitřních sil tak, aby celá soustava byla v rovnováze tím, že je konstrukce deformována. Postup řešení LGA lze rozdělit do následujících dvou kroků: a.) Lokální analýzy – Výpočet celkové poměrné deformace v oblasti svarového spoje pomocí TNA či MBD na lokálních modelech všech ty- pických svarových spojů vyskytujících se na konstrukci. Velká svařovaná součást téměř vždy obsahuje několik typů svarových spojů lišících se svařovací technologií, parametry svařování (svařovací proud, napětí apod.), tuhostí konstrukce apod. Analýzy mohou být provedeny pomocí prostorových nebo rovin- ných lokálních modelů s ohledem na skuteč- nou tuhost konstrukce. b.) Globální analýzy – Přenesení celkové poměr- né deformace vypočítané na lokálních mo- delech do příslušných elementů globálního modelu reprezentující celou konstrukci včet- ně všech svarových spojů. Globální model může být vytvořen jako kombinace prostoro- vých (svarové spoje), skořepinových (kon- strukce) a prutových (podpěry) prvků. Výhoda globálního modelu je, že není celý vytvořen z prostorových prvků, které neúměr- ně prodlužují výpočetní čas. Po přenesení deformací je provedena globální elastická analýza se zahrnutím postupu svařování a přidávání jednotlivých částí. Výhody: Krátký výpočtový čas globálních analýz; lze řešit velké svařované konstrukce s velkým počtem svarových spojů a housenek. Nevýhody: Náročné na tvorbu globálního výpoč- tového modelu, čímž je snížena efektivita a flexi- bilita použití. Metoda smrštění (SM) Hlavní myšlenka metody smrštění je založe- na na základní vlastnosti materiálu, kterou je ob- jemové smrštění kovu při chladnutí. SM je meto- dou pro rychlou predikci distorzí jednoduchých svařovaných součástí vyskytujících se zejména v automobilovém průmyslu. Výpočetní model se skládá pouze z elementů typu „shell”. Výhodou takového modelu je, že obsahuje menší počet uz- lů a analýzy na něm provedené vyžadují menší vý- počtový čas. Nevýhodou „shell” modelu je, že těžko se pomocí těchto elementů popisují složi- tější geometrické detaily (např. vícevrstvý tupý svarový spoj). Princip metody spočívá v definová- ní oblastí, ve kterých má dojít ke smrštění mate- riálu. Smrštění je zadáváno do uzlů pomocí pří- davného zatížení tzv. fiktivní teplotou záporného charakteru. Rozdělením smrštění postupně v ča- se do více oblastí ve směru svařování lze simulo- vat pohyb svařovacího zdroje. Obr. 1 – Nákres faktorů ovlivňujících deformace

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |XVI 04/2009 www.allforpower.cz Výhody: Krátký výpočetní čas, výpočtový model je tvořen pouze z elementů typu „shell”. Nevýhody: Výsledky nejsou tak přesné ve srovná- ní s transientními metodami; výsledky neobsahu- jí informaci o teplotním zatížení v průběhu svařo- vání; vstupní materiálová data neobsahují veške- rou fyzikální podstatu svařovacího procesu. Predikce distorzí po svařování části vakuové reaktorové nádoby Praktická část tohoto článku se zabývá nu- merickými analýzami svařování VVPSM (va- cuum vessel poloidal segment mock-up), což je 40° sektor (obr. 2b) vakuové reaktorové nád- oby fúzního reaktoru ITER [2] (obr. 2a). VVPSM se skládá ze čtyř částí, PS1 až PS4 (obr. 3). Součástí úkolu [2] byly numerické analýzy sva- řování částí PS1 a PS2 (obr. 3). Tloušťka svařo- vaných částí je 60 mm. Nejprve byly vytvořeny lokální a globální výpočtové modely PS1 a PS2 a následně byl numericky simulován celý sva- řovací proces. Byly zde použity nové výpočtové metodologie, tzv. transientní metoda makroe- lementů (MBD) a lokálně-globální přístup řeše- ní (LGA). Výroba vakuové reaktorové nádoby se skládá z mnoha svařovacích operací. Svarové spoje jsou dlouhé a obsahují velké množství svarových housenek. U PS1 bylo numericky si- mulováno přesně 9 svarových spojů, což před- stavovalo 528 svarových housenek. Vlivem každé svařovací operace vznikají v materiálu zbytková napětí a také distorze. Výsledné dis- torze musí splňovat přísné výrobní tolerance a požadavky na konečnou velikost a tvar. Navrhované svařovací technologie uvažované ve výrobním procesu jsou technologie svařová- ní netavící se elektrodou s inertním plynem do úzké mezery (TIG NG) a technologie svařování svazkem elektronů (EBW). Součástí úkolu [2] bylo provedení numeric- kých analýz svařování komponent PS1 a PS2 po- dle reálného svařovacího postupu. V tomto člán- ku jsou uvedeny numerické analýzy svařování komponenty PS1. Pro numerické analýzy svařo- vání byl použit programový systém SYSWELD. Programový systém SYSWELD je speciální ko- merční program pro numerické simulace svařo- vacích procesů založený na metodě konečných prvků. Nejprve byly provedeny teplotně-strukturní a mechaniko-strukturní analýzy na lokálních mo- delech (LM) metodou makroelementů (MBD) a následně byly provedeny globální numerické analýzy na globálním modelu (GM) pomocí lokál- ně-globálního přístupu (LGA). Numerické analýzy svařování komponenty PS1 Komponenta PS1 byla svařena podle svařo- vací sekvence uvedené na obr. 4. Pro numerické analýzy bylo vytvořeno pět lokálních výpočtových modelů (LM1 až LM5) a jeden globální výpočtový model (GM). Výpočtové modely jsou uvedeny na obr. 5. Oblasti svarových spojů byly vytvořeny 3D elementy, čepy prutovými elementy a zbylé části modelu pomocí skořepinových elementů. Dále byly provedeny teplotní analýzy lo- kálních modelů metodou makroelementů (MBD). Výsledkem těchto analýz byla teplotní pole v průběhu svařování a ochlazování po každé svarové housence, příklad je uveden na obr. 6 (svařování) a obr. 7 (chladnutí). Vypočtené výsledky teplotních polí byly použity jako zatížení pro následující mecha- nické analýzy. Obr. 2 – a) ITER (International thermo-nuclear Experimental Reactor),b) VVPSM 40˚ sektor vakuové reaktorové nádoby Obr. 3 – Části VVPSM, PS1 (poloidal segment č. 1) a PS2 (poloidal segment č. 2) Obr. 4 – Postup svařování části PS1

XVII 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | V následujícím kroku byly z výsledků lokál- ních mechanických analýz separovány oblasti svarových spojů (3D elementy) s celkovou plas- tickou deformací. Na obr. 8 je uveden příklad pro LM2. Celkové plastické deformace získané z lokál- ních mechanických analýz byly následně použity jako vstupní zatížení do elastické globální analý- zy (obr. 9). Výpočtový globální model je zobrazen na obr. 5. Obsahuje 9 svarových spojů (tj. 528 svarových housenek). Výsledky globální analýzy, komponenty PS1, jsou uvedeny na obr. 10 až obr. 13. PS1 – Zhodnocení výsledků Byly provedeny numerické analýzy svařování komponenty PS1 s cílem predikovat distorze sva- řovaných součástí [2]. Na základě výsledků nu- merických analýz a porovnání mezi naměřenými a vypočtenými výsledky lze konstatovat následu- jící závěry: Pro řešení lokálních modelů byla použita no- vá metodologie, tzv. metoda makroelementů. Bylo numericky analyzováno 9 svarových spojů (tj. 528 svarových housenek) (obr. 5). Výsledné distorze na okraji vnějšího pláště (ve směru osy x) jsou přibližně 7,2 mm a -2,2 mm na vnitřním plášti (obr. 10). Z porovnání hodnot smrštění (obr. 12) a dis- torzí (obr. 11 a obr. 13) je patrná dobrá sho- da mezi naměřenými a vypočtenými výsled- ky. Větší hodnoty smrštění v pravé části ta- bulky na obr. 12 jsou způsobeny rozdíly mezi numerickými analýzami a reálným procesem Obr. 5 – Výpočtové lokální modely (LM1 až LM2) a výpočtový globální model (GM) Pro numerické analýzy svařování komponenty PS1 bylo vytvořeno pět lokálních výpočtových modelů: LM1 → pro TIG svařování prostředního segmentu vnější části nádoby ke spodní části (60 svarových housenek) LM2 → pro TIG svařování prostředního segmentu vnější části nádoby k žebrům (2 x 57 svarových housenek) LM3 → pro automatizované svařování TIG NG prostředního segmentu k levé a pravé vnější části nádoby (60 svarových housenek) LM4 → pro TIG NG svařování levé a pravé vnější části nádoby ke spodní části (60 svarových housenek) LM5 → pro TIG svařování levé a pravé vnější části nádoby k žebrům (57 svarových housenek) Obr. 6 – Teplotní pole [°C] v průběhu svařování 6. sva- rové housenky lokálního modelu LM1 Obr. 7 – Teplotní pole [°C] v průběhu ochlazování po- slední svarové housenky lokálního modelu LM3 Obr. 8 – Separace celkové plastické deformace pro LM2 Obr. 9 – Převod celkových plastických deformací z lo- kálních modelů na globální model Obr. 10 – Distorze [mm] v ose x po svařování kompo- nenty PS1

| Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы |XVIII 04/2009 www.allforpower.cz svařování. Jelikož byl, pro numerické analýzy svařování, počet svarových housenek ve sva- rových spojích W4 a W5 stejný (60 svarových housenek), byly vypočteny stejné hodnoty smrštění na obou stranách výpočtového mo- delu (obr. 11 vpravo). U reálného procesu svařování byl první svarový spoj W4 svařen pomocí 60 svarových housenek, v důsledku toho došlo ke změně geometrie svarového spoje W5, a proto musel být svarový spoj W5 svařen vyšším počtem svarových housenek. Tím došlo ke zvětšení hodnot smrštění na pravé straně vnějšího pláště (obr. 11 vlevo). Závěr Cílem článku bylo ukázat možnosti využití numerických analýz svařování během přípravy technologie svařování, resp. při přípravě výroby svařování velkých konstrukčních celků, částí fúz- ní reaktorové nádoby projektu ITER. Numerickou analýzou svařování lze předpovědět distorze sva- řovaných součástí před vlastní výrobou reaktoru a na základě těchto informací navrhnout vhodné změny technologického postupu. Numerické analýzy svařování jsou velmi silným nástrojem během přípravy výroby, jsou schopny pružně rea- govat na změny v technologickém postupu a tím i redukovat množství experimentálních zkoušek a zmetkovitost, což má za následek zlevňování výroby a zvyšování kvality. Poděkování Tento článek byl vytvořen na základě meziná- rodního projektu ITER smlouva TW6-TVV-SYSEG EFDA 06/1379. Projekt patří do výzkumu a vývo- je jaderné energie. Ing. Milan Jarý, jarym@uam.cz, Ing. Vladimír Diviš, PhD., divisv@uam.cz, Ing. Libor Vlček, PhD., vlcekl@uam.cz, Ústav aplikované mechaniky Brno, s. r. o. LITERATURA: [1] V. Diviš: Numerické analýzy MKP v oblasti technologie svařování, disertační práce, Brno, 2007. [2] V. Divis: Assesment of VVPSM welding dis- tortions and field welding , report IAM Brno- file No. 4082/07, Brno, 2007. [3] L. Vlcek: Development of new numerical macroelements method for distortion pred- iction of the big welded construction, report IAM Brno-file No. 4235/07, Brno, 2007. Obr. 11 – Porovnání distorzí v ose y mezi měřenými (vlevo) a vypočtenými (vpravo) výsledky Obr. 12 – Porovnání smrštění (v ose y) naměřených a vy- počtených hodnot v oblasti svarových spojů W4 a W5 Měřený bod Smrštění [mm] Měřený bod Smrštění [mm] Změřeno Vypočteno Změřeno Vypočteno 30 -5,4 -4,3 35 -7,4 -4,3 31 -4,8 -3,6 36 -7,6 -3,6 32 -4,8 -3,4 37 -6,9 -3,4 33 -4,8 -3,0 38 -6,0 -3,0 34 -2,0 -2,3 39 -3,4 -2,3 40 -3,9 -5,9 42 -4,0 -5,9 Prediction of distortion of heavy-wall welded structures The purpose of the article is to show possibilities of using numerical analysis of welding during preparation of welding technology, or when preparing the production of welding large construction units, parts of fusion reactor vessel of the project ITER. Numerical analysis of welding can be used for predicting distortion of welded parts prior to the reactor production itself and based on this information; the appropriate modifications to technological procedure may be designed. Numerical analyses of welding are a very strong tool during production preparation; they can flexibly react to modifications in technological procedure and thereby reduce the number of experiment tests and spoilage which may result into production cheapening and quality improving. Определениеискажениясварочныхтолстостенныхконструкций В задачу статьи входило показать возможности применения численных анализов сварки во время подготовки технологии сварки или во время подготовки производства сварки крупных конструкций, частей корпуса реактора по проекту ITER. С помощью численного анализа сварки можно предположить искажение свариваемых частей перед собственным производством реактора и на основании этих сведений внести соответствующие изменения в технологический процесс. Численные анализы сварки являются очень сильным средством во время подготовки производства,ониспособныгибкореагироватьнаизменениятехнологическогопроцессаи,темсамым,уменьшатьколичествоэкспериментальных испытаний и брака, что в результате приводит к удешевлению производства и повышению качества.

XIX 04/2009 www.allforpower.cz | Technologie a materiály | Technology and Supplies | Технологии и материалы | Testování provozovaných svarových spojů ocelových konstrukcí (Doc. Ing. Karel Matocha, CSc., Materiálový a metalurgický výzkum, s. r. o., Prof. Ing. Jaroslav Purmenský, DrSc.) Anotace Mechanické vlastnosti jednotlivých oblastí svarového spoje (základní materiál, svarový kov, tepelně ovlivněná oblast (TOO)) se mezi sebou mohou vý- znamně lišit. Významně odlišné mechanické vlastnosti pak lze očekávat především mezi jednotlivými oblastmi TOO svarového spoje, která je tvořena ob- lastí hrubozrnné a jemnozrnné mikrostruktury a oblastí interkriticky žíhaného základního materiálu. Na základě experimentálních výsledků hodnocení me- ze kluzu a meze pevnosti jednotlivých částí svarového spoje lité desky o tloušťce 80 mm z oceli GS13MnNi6 pomocí standardizovaných zkoušek tahem na válcových zkušebních tělesech a pomocí penetračních testů prováděných na zkušebních tělesech tvaru disku o průměru 8 mm a tloušťce 0,5 mm je možno konstatovat, že: 1. Mez kluzu a mez pevnosti základního materiálu a svarového kovu stanovená na základě výsledků penetračních testů je statisticky nevýznamně závislá na orientaci zkušebních těles. 2. Meze kluzu a meze pevnosti stanovené na základě výsledků penetračních testů a standardizovaných zkušebních těles jsou ve velmi dobré shodě. 3. mez kluzu a mez pevnosti jemnozrnné oblasti TOO je významně vyšší v porovnání s mezí kluzu a mezí pevnosti základního materiálu a svarového kovu. 4. penetračními testy je možno stanovit dále i FATT a lomovou houževnatost jak hrubozrnné, tak jemnozrnné oblasti TOO za použití dostatečného rozmezí zkušebních teplot a odpovídajícího počtu zkušebních těles. Autoři článku vyjadřují poděkování za finanční podporu MŠMT v rámci programu Výzkumný záměr MSM 2587080701. Svařování laserem – metoda nových možností (Ing. Petr Mohyla, Ph.D., VŠB – Technická univerzita Ostrava) Anotace Svařovánílaserempatřímezimetodysvařovánísvysokouhustotouenergievdopadovéploše.Hustotaenergieulaserusepohybujevrozmezí107až109W/cm2 , pro srovnání u elektrického oblouku dosahuje pouze 104 W/cm2 . Maximální hloubka průvaru při svařování laserem může dosahovat až 25 mm, přičemž šířka svaru se pohybuje od 0,1 do 0,5 mm, rychlost svařování dosahuje až 10 m/min. Tyto parametry umožňují provedení svarů, kterých obloukovými me- todami nelze docílit. Proto se díky laserovému svařování otevírají nové možnosti aplikací, které posouvají hranice konvenčních výrobních technologií. Svařování výbuchem (Ing. Jiří Hlavatý, VŠB - Technická univerzita Ostrava, doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., VŠB - Technická univerzita Ostrava) Anotace Technologie svařování výbuchem (44) je způsobem tlakového spojování kovových materiálů za studena. Svařovací tlak je vyvozen řízeným výbuchem, při němž se využívá energie výbušniny, střeliva, nebo výbušniny tvarované do vrstvy podle tvaru svařovaného předmětu – plošné svařování, plátování. Touto technologií lze svařovat téměř všechny kovy, tloušťka základního materiálu může být od několika desetin milimetrů až po 20 mm. Princip této technolo- gie je zobrazen na obrázku 1. Znázorňuje způsob plátování dvou ocelových plátů, které se svaří působením tlaku vyvozeným trhavinou. Trhavina je umís- těna na horní straně na sobě položených svařovaných materiálů. Svařování výbuchem je technologií méně používanou, patří mezi speciální technologie svařování. O tom svědčí i její použití, často se využívá pro projekty americké NASA a vojenské projekty. Svařování plněnými elektrodami (Ing. Marián Vraštil, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Ing. Romana Černická, VŠB-Technická univerzita Ostrava) Anotace Technologie svařování plněnou elektrodou je v principu shodná s technologií MIG/MAG. Rozdíl mezi těmito technologiemi je pouze v přídavném materiálu. Zatímco u technologie MIG/MAG je používán plný drát, u této technologie svařování se pracuje plněnou elektrodou, která je tvořena páskou svinutou do kruhového průřezu nebo tenkostěnnou trubičkou, s vnitřní náplní tavidla, případně kovového prášku, případně i s potřebnými legurami. Na rozdíl od plných drátů, lze u plněné elektrody docílit různým složením plniva i potřebných operativních svařovacích vlastností i různých vlastností svarového kovu. Podstatně vyšší proudová hustota (A/mm2 ) při hoření oblouku plněné elektrody umožňuje při jinak stejných parametrech svařovacího proudu ve srovná- ní s drátem plného průřezu podstatně rychlejší odtavování, a tím i vyšší výkon svařování spolu se snadnější kontrolou a ovládáním svarové lázně. Plněné elektrody se obvykle používají s přívodem ochranného plynu (dle ČSN EN 439). Náplň některých druhů však může být koncipována i tak, že při svařování vzniká vlastní ochranná atmosféra a samostatný přívod ochranného plynu není potřebný. (red) Co taky najdete na Informačním portálu www.allforpower.cz ?

Mediadata 2010 časopisu All for Power www.allforpower.cz Časopis All for Power se zaměřuje na klasickou a jadernou energetiku. Odborný časopis mapuje příležitosti pro dodavatele do energetickéhoodvětvíarespektujevyváženostenergetickéhomixu.Časopisvneposlednířaděpodporujeenergetickévyužití odpadu = dáváme zelenou spalovnám. On-line doplňkem tohoto média je informační portál www.allforpower.cz UHELNÉ ELEKTRÁRNY JADERNÁ ENERGETIKA PLYNÁRENSTVÍ TEPLÁRENSTVÍ A WASTE TO ENERGY ROZVODY ENERGIÍ ENERGETICKÉ STROJÍRENSTVÍ TECHNOLOGIE, MATERIÁLY ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIÍ ZAHRANIČNÍ TRHY A PŘÍLEŽITOSTI Pravidelné rubriky: Číslo Uzávěrka Vydání Témata v odborných přílohách 1/2010 10. 2. 2010 26. 2. 2010 aktuální problematika 2/2010 29. 4. 2010 28. 5. 2010 aktuální problematika 3/2010 4. 8. 2010 7. 9. 2010 aktuální problematika 4/2010 9. 10. 2010 2. 11. 2010 aktuální problematika Redakce si vyhrazuje právo na změnu témat a termínů. Distribuce: ČR, SR a Rusko, Náklad: 2 000 výtisků, Periodicita: 4 x ročně Provedení: Barevné, formát A4 Obálka křídový papír matný 200 g/m2 s laminem Vnitřní strany křídový papír lesklý 90 g/m2 Příloha papír signaset 80 g/m2 Vazba V2 Cena a předplatné: 120 Kč / 5 € jednotlivá čísla 404 Kč / 24 € / roční předplatné (cena je včetně poštovného a balného) 25 % 34 % 15 % 8 % 18 % (25 %) Výrobci a distributoři energií (34 %) Energetické strojírenství (15 %) Projektanti energetických zařízení (8 %) Vysoké školy, výzkumné ústavy (18 %) Státní spáva, oborové asociace, komory, svazy Profil čtenářů podle činnosti firmy 75 % 2 % 14 % 5 % 4 % (75 %) Top management (14 %) Zástupci státní správy (5 %) Výroba a technologie (4 %) Projekce (2 %) Obchod a marketing Profil čtenářů podle činnosti ve firmě 73 % 9 % 17 % 1 % (73 %) Česká republika (9 %) Rusko (17 %) Státy EU (1 %) Svět Čtenáři podle země působení Vydavatel: AF Power agency, a. s. obchodní ředitel: Lukáš Malínský, lukas.malinsky@afpower.cz mobil: +420 608 855 913, www.allforpower.cz

ALSTOM s.r.o., Olomoucká 7/9, 656 66 Brno, tel.: 545 101 111

DĚLÁME VELKÉ VĚCI ŠKODA PRAHA Invest, člen Skupiny ČEZ a významný inženýrsko-dodavatelský subjekt na českém energetickém trhu, vyniká v oblasti projektování, inženýringu a komplexních dodávek energetických celků, především klasických a jaderných elektráren a paroplynových cyklů. ŠKODA PRAHA Invest svojí odborností navazuje na padesátiletou tradici značky ŠKODA PRAHA. Jsme generálním dodavatelem českého průmyslového projektu desetiletí – domácí obnovy výrobní kapacity Skupiny ČEZ (komplexní obnova výrobních bloků v elektrárnách Tušimice II a Prunéřov II, výstavba nového energetického bloku s nadkritickými parametry páry v elektrárně Ledvice a paroplynového zdroje v elektrárně Počerady). Rovněž jsme dodavatelem pro jadernou energetiku (především projektů v oblasti modernizace a zvyšování účinnosti v jaderných elektrárnách Temelín, Dukovany, Jaslovské Bohunice a Mochovce). Chceme se výrazně podílet na dostavbě českých a slovenských jaderných bloků. Naším hlavním cílem je dodávat zákazníkům energetická řešení na klíč, k jejich plné spokojenosti a jim šitá na míru a spolupracovat při tom se špičkovými dodavateli technologií a kvalitními výrobci. Základními parametry našich energetických děl jsou především vysoká technologická úroveň a efektivnost, spolehlivost a šetrnost k životnímu prostředí. Vize je prvním krokem k realizaci ŠKODA PRAHA INVEST • DUHOVÁ 2/1444 • 140 74 PRAHA 4 • TEL. +420 211 041 111 • INFO@SPINVEST.CZ • WWW.SPINVEST.CZ