Abeceda zdaňování veřejně prospěšného poplatníka daní z příjmů právnických osob

1. vydání EDICE DANĚ • Veřejná prospěšnost a veřejně prospěšný poplatník • Účetnictví a změna účetního období z kalendářního na hospodářský rok • Daň z příjmů právnických osob a předmět daně • Výsledek hospodaření a základ daně • Sleva na dani za zaměstnávání zdravotně postižených zaměstnanců • Majetek • Výzkum a vývoj • Registr smluv • Kontrolní hlášení a DPH • Daňový řád Ing. Sofia Komrsková, Ing. Helena Stuchlíková ABECEDA ZDAŇOVÁNÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉHO POPLATNÍKA DANÍ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB

© Ing. Sofia Komrsková, Ing. Helena Stuchlíková, 2016 Fotografie na obálce © shutterstock.com © Nakladatelství ANAG, 2016 ISBN 978-80-7554-051-5 Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

3 Obsah OBSAH Seznam zkratek právních předpisů použitých v publikaci....................................7 1. VEŘEJNÁ PROSPĚŠNOST A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝ POPLATNÍK ..................................9 1.1 Platnost versus účinnost právních předpisů...............................................10 1.2 Veřejná prospěšnost a občanský zákoník....................................................10 1.3 Založení a vznik právnické osoby.................................................................13 1.4 Spolky .............................................................................................................14 1.5 Nadace ...........................................................................................................21 1.6 Ústavy .............................................................................................................30 1.7 Podnikání neziskových právnických osob ..................................................35 1.8 Veřejně prospěšný poplatník a daně ..........................................................36 1.9 Veřejný rejstřík a zveřejňování údajů ..........................................................48 2. ÚČETNICTVÍ A ZMĚNA ÚČETNÍHO OBDOBÍ Z KALENDÁŘNÍHO NA HOSPODÁŘSKÝ ROK ....................51 3. DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB A PŘEDMĚT DANĚ..............................................................59 3.1 Daň z příjmů právnických osob – vymezení ...............................................60 3.2 Předmět daně.................................................................................................60 3.2.1 Obecná ustanovení o předmětu daně (§ 18 ZDP)........................................ 60 4. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ A ZÁKLAD DANĚ ....................71 4.1 Úvod................................................................................................................72 4.2 Rozdíl mezi příjmy a výdaji...........................................................................75 4.3 Základ daně ....................................................................................................75 4.4 Položky zvyšující základ daně.......................................................................76 4.5 Položky snižující základ daně........................................................................83 4.6 Příjmy, které se do základu daně z příjmů nezahrnují................................87 4.7 Položky odčitatelné od základu daně...........................................................87 4.7.1 Daňová ztráta a odpočet na daňovou ztrátu................................................. 88 4.7.2 100% odpočet výdajů (nákladů) vynaložených za zdaňovací období při realizaci projektů výzkumu a vývoje (§ 34a odst. 1 písm. a) ZDP)............................................................................ 90 4.7.3 Takzvaný 30% odpočet (§ 20 odst. 7 ZDP)..................................................... 90

Obsah 4 5. SLEVA NA DANI ZA ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH ZAMĚSTNANCŮ ..................101 6. MAJETEK ..........................................................................107 6.1 Daňové posouzení majetku ........................................................................108 6.1.1 Daňové posouzení majetku .......................................................................... 108 6.1.2 Technické zhodnocení ................................................................................... 110 6.1.3 Daňová vstupní cena..................................................................................... 111 6.1.4 Daňová zůstatková cena ............................................................................... 112 6.1.5 Zvýšení vstupní ceny u technického zhodnocení....................................... 112 6.1.6 Daňové odpisování........................................................................................ 115 6.2 Pohledávky ...................................................................................................133 6.2.1 Tvorba opravných položek u neziskových subjektů ve vztahu k účetním metodám..................................................................... 134 6.2.2 Obecný princip s ohledem na neziskové subjekty..................................... 134 6.2.3 Postoupení pohledávky................................................................................. 141 6.2.4 Daňový odpis pohledávek ............................................................................ 141 6.2.5 Speciální úprava u neziskových subjektů ................................................... 141 6.3 Rezervy – z pohledu nákladů na dosažení, udržení a zajištění zdanitelných příjmů...................................................................142 6.3.1 Rezerva na opravy hmotného majetku ....................................................... 142 6.3.2 Rezerva na pěstební činnost......................................................................... 149 6.3.3 Ostatní rezervy ............................................................................................... 149 6.3.4 Daňové rezervy v prostředí veřejně prospěšných poplatníků.................. 150 6.4 K některým položkám daňově uznatelných nákladů ...............................151 6.4.1 Některé změny vyplývající ze zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, kterým je novelizován zákon o daních z příjmů ......................................... 151 6.4.2 Závodní stravování........................................................................................ 157 6.4.3 Cestovní náhrady........................................................................................... 161 7. VÝZKUM A VÝVOJ ...........................................................169 7.1 Úvod .............................................................................................................170 7.2 Základní terminologie výzkumu a vývoje ................................................170 7.3 Výchozí legislativa .......................................................................................171 7.4 Evidence nákladů.........................................................................................172 7.5 Náklady, které se týkají výzkumu a vývoje................................................174 7.6 Časová a věcná souvislost odečitatelné položky ....................................175 7.7 Zákon o daních z příjmů .............................................................................176

5 Obsah 8. REGISTR SMLUV...............................................................179 8.1 Úvod .............................................................................................................180 8.2 Povinné osoby .............................................................................................180 8.3 Způsob zaslání smlouvy .............................................................................181 8.4 Postup zveřejnění smlouvy.........................................................................181 8.5 Základní informace z registru smluv .........................................................181 8.6 Popis aplikačního rozhraní Informačního systému registru smluv........186 8.7 Absolutní neplatnost smlouvy a její následky..........................................189 9. KONTROLNÍ HLÁŠENÍ A DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ......191 9.1 Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty ...............................................192 9.1.1 Daňové přiznání k dani z přidané hodnoty – elektronické podání .......... 192 9.1.2 Kdo nemusí podávat kontrolní hlášení ....................................................... 194 9.2 Kontrolní hlášení .........................................................................................195 9.2.1 Právní úprava ................................................................................................. 195 9.2.2 Povinnost podat kontrolní hlášení (§ 101c ZDPH)...................................... 195 9.2.3 Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení (§ 101d ZDPH) ............. 196 9.2.4 Lhůty pro podání kontrolního hlášení (§ 101e ZDPH) ............................... 198 9.2.5 Opravné a následné kontrolní hlášení (§ 101f ZDPH) ............................... 199 Pokyn GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení................................209 10. DAŇOVÝ ŘÁD...................................................................219 10.1 Daňová kontrola ..........................................................................................220 10.1.1 Práva a povinnosti daňového subjektu ..................................................... 221 10.1.2 Zahájení daňové kontroly ........................................................................... 222 10.1.3 Úřední záznam ............................................................................................. 222 10.1.4 Protokol o ústním jednání versus úřední záznam .................................... 222 10.1.5 Opakovaná daňová kontrola ...................................................................... 224 10.1.6 Rozhodnutí a odůvodnění ........................................................................... 225 10.2 Odklad vykonatelnosti ................................................................................226 10.3 Penále ...........................................................................................................227 10.4 Místní šetření ...............................................................................................227 Informace k promíjení příslušenství daně od 1. 1. 2015..........................230 Povinná elektronická komunikace..............................................................231 Podání opravného prostředku....................................................................232

6

7 Seznam zkratek právních předpisů použitých v publikaci DŘ – zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů OZ – zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ZDP – zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZDPH – zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ZoÚ – zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ZoR – zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ZP – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 410/2009 Sb. – vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších před- pisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů vyhláška č. 504/2002 Sb. – vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Seznam zkratek právních předpisů použitých v publikaci

1. Veřejná prospěšnost a veřejně prospěšný poplatník 10 1.1 PLATNOST VERSUS ÚČINNOST PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Platnost právních předpisů (zákonů) znamená, že zákon prošel všemi schva- lovacími procedurami a nabyl platnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zá- konů. Dnem vyhlášení právních předpisů je den, kdy je rozeslána příslušná částka Sbírky zákonů. Tento den je uveden v záhlaví Sbírky zákonů, stává se součástí právního řádu a nelze jej měnit. Nicméně aplikace platných ustanovení zákona je možná až od data účin- nosti zákona. Ta je buď stanovena právním předpisem, nebo se automaticky odvíjí od data vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obecně stanovený den účinnosti je patnáctý den po vyhlášení. Platnost a účinnost zákona můžou mít různá data, nemohou však mít stanoven počátek v jednom dni. Typickým příkla- dem zákona, který se zásadně liší v časové ose, je občanský zákoník, jehož platnost nastala v roce 2012 a účinnost až od roku 2014. Účinnost zákona byla posunuta téměř o dva roky z důvodu podstatné změny v zákoníku, resp. tvorby nového občanského zákoníku. S účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na veřejnosti objevila kromě jiných diskuze týkající se problematiky veřejné prospěšnosti, která je zakomponována v ustanoveních § 146 až § 150 OZ. Ten nabyl plat- nosti 22. 3. 2012, přičemž jeho účinnost nastala dnem 1. 1. 2014. Ačkoliv by se mohlo zdát, že od platnosti do účinnosti občanského zákoníku bylo poměrně hodně času na přípravu a jeho zakomponování do právních vztahů, v případě definice veřejné prospěšnosti tomu tak není. Samotné ustanovení § 147 OZ, které odkazuje na zvláštní zákon, nelze aplikovat, protože tento zvláštní zákon nebyl zatím přijat, v roce 2013 byl odmítnut Senátem. Pro účely daně z příjmů tedy musely být vymezeny mantinely pro zda- ňování, osvobození a další daňové instituty přímo v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V následujícím textu uvedeme stávající legislativu v občanském zákoníku a v zákoně o daních z příjmů ve vzájemných souvislostech. 1.2 VEŘEJNÁ PROSPĚŠNOST A OBČANSKÝ ZÁKONÍK V občanském zákoníku je v ustanoveních § 146 a § 147 uvedena definice veřejné prospěšnosti. Veřejná prospěšnost § 146 Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zaklada- telským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozho- dování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

11 V tomto ustanovení jsou vyjmenovány základní atributy, které musí práv- nická osoba splňovat, aby mohla být považována za veřejně prospěšnou: i ve svých zakladatelských dokumentech musí mít zakomponovánu čin- nost, jejímž posláním je dosahování obecného blaha vlastní činností, i osoby, které založily právnickou osobu, případně ty, které se podílejí na jejím vedení, musejí být bezúhonnými, pokud mají podstatný vliv, i majetek je nabyt z poctivých zdrojů a i je využíván hospodárně. Dosahovat obecného blaha vlastní činností znamená, že i v zakladatel- ských dokumentech mají být vymezeny stálé činnosti, jimiž bude společnost aktivně působit. Î Bezúhonnost Bezúhonnost fyzických osob se dokládá obvykle výpisem z rejstříku trestů, kde není zápis pravomocného odsouzení pro trestný čin, případně že osoba mající podstatný vliv v právnické osobě nenaplnila některý z uvedených skutků, například: i nenaplnila skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže podplácením, i vůči jejímu majetku neprobíhá insolventní řízení či konkurs, i nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, i nemá nedoplatek na sociálním a zdravotním pojištění, i není vedena v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, i nebyla jí uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce apod. Majetek musí být nabyt z poctivých zdrojů a jeho hospodárné využívání souvisí jednak s bezúhonností a samozřejmě povinností majitele umět pro- kázat, že majetek byl pořízen v souladu se zákonem. § 147 Veřejně prospěšná právnická osoba má právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, pokud splní podmínky stanovené jiným právním předpisem. Ustanovení § 147 OZ odkazuje na zákon, který měl vyjmenovat podmínky nezbytné pro získání statusu veřejné prospěšnosti. Návrh zákona o veřejné prospěšnosti probíhal velmi bouřlivě, vyjadřovaly se k němu k němu i ve- řejně prospěšní poplatníci, a to vesměs nesouhlasně. V roce 2013 byl návrh zákona odmítnut Senátem. V současné době neexistuje norma, která by naplnila toto ustanovení. § 148 Je-li ve veřejném rejstříku zapsán status veřejné prospěšnosti, vymaže jej ten, kdo veřejný rejstřík vede, pokud se právnická osoba statusu veřejné prospěšnosti vzdá, nebo pokud o jeho odnětí rozhodne soud. Výmazem z veřejného rejstříku status veřejné prospěšnosti zaniká. Ve výše citovaném ustanovení se umožňuje právnickým osobám po splnění podmínek statusu veřejné prospěšnosti zápis do veřejného rejstříku s tímto 1.1 Platnost versus účinnost právních předpisů; 1.2 Veřejná prospěšnost a OZ

1. Veřejná prospěšnost a veřejně prospěšný poplatník 18 ROZHODČÍ KOMISE Pokud dochází k zápisu, změně nebo výmazu údajů o rozhodčí komisi a není-li doloženo jinak, přikládají se zejména a) zápis o rozhodnutí valné hromady, jímž dochází ke zřízení rozhodčí komise, b) zápisorozhodnutívalnéhromadyojmenováníneboodvoláníčlenarozhodčíkomise, c) čestné prohlášení člena rozhodčí komise o způsobilosti být členem rozhodčí komise, d) při zápisu člena rozhodčí komise – cizince doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je cizinec občanem, nebo státu, kde pobýval v posledních 3 letech po dobu nejméně 3 měsíců, nebo čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu Evropské unie, nevydává-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo stát jeho posledního pobytu příslušný výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem; tyto doklady nesmějí být starší 3 měsíců, e) doklady osvědčující změnu adresy pro doručování podání v řízení před rozhodčí komisí. LIKVIDÁTOR Pokud dochází k zápisu, změně nebo výmazu údajů o likvidátorovi a není-li doloženo jinak, přikládají se zejména a) doklad o jmenování/povolání likvidátora, b) doklad o zániku funkce likvidátora, c) čestné prohlášení likvidátora, že splňuje podmínky způsobilosti být likvidátorem, d) pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení spolku s likvidací, e) listina osvědčující jinou změnu zapisovaného údaje. POBOČNÝ SPOLEK Pokud dochází k zápisu, změně nebo výmazu údajů o pobočném spolku a není-li doloženo jinak, přikládají se zejména a) zápis rozhodnutí o změně stanov, kterým se zřizuje nebo ruší pobočný spolek, b) zápis rozhodnutí o změně stanov, kterým se mění rozsah práv a povinností pobočného spolku a kterým se mění rozsah ručení hlavního spolku za dluhy pobočného spolku, c) listina osvědčující jinou změnu zapisovaného údaje. OSTATNÍ SKUTEČNOSTI Je-li spolek v řízení o zápisu do spolkového rejstříku zastoupen advokátem nebo jiným zástupcem, vždy se přikládá plná moc; podpis(y) osob(y), které ji jménem spolku udělily, musí být úředně ověřen(y). Jestliže se v rámci spolku zapisují do spolkového rejstříku jiné fyzické nebo právnické osoby, musí navrhovatel přiložit a) písemné prohlášení, z něhož plyne souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem nebo změnou zápisu do spolkového rejstříku; podpis(y) na prohlášení musí být úředně ověřen(y), nebo b) veřejnou listinu, z níž plyne souhlas této osoby s jejím zápisem do spolkového rejstříku. Je-li navrhovatelem zahraniční osoba, musí navrhovatel přiložit sdělení o doručovací adrese na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice.

19 1.4 Spolky Î Pobočný spolek a název Jak napovídá název pobočný spolek, je právní osobnost pobočného spolku odvozena od právní osobnosti hlavního spolku, přičemž musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit rovněž jeho vlastnost pobočného spolku. Pobočný spolek vzniká zápisem do veřejného rejstříku, kam jej podává hlavní spolek. Práva a povinnosti jsou stanoveny stanovami hlavního spolku. Právním jednáním před zápisem do rejstříku jsou zavázány společně a ne- rozdílně oba spolky. Od zápisu do veřejného rejstříku již pobočný spolek ručí za dluhy v plném rozsahu s výjimkou určenou ve stanovách. Î Zánik spolků Hlavní spolek zaniká jako poslední v řadě. Zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobočný spolek. Î Status veřejné prospěšnosti Nabytím statusu veřejné prospěšnosti pro hlavní spolek nabývají tento status i pobočné spolky. Vzdá-li se hlavní spolek statusu veřejné prospěšnosti, nebo je-li mu odejmut, pozbývají jej i pobočné spolky. Zatím jde o těžko realizo- vatelné ustanovení vzhledem k odmítnutí zákona o veřejné prospěšnosti. Î Členství Členství se váže na osobu člena a nepřechází na jeho právního nástupce. V případě člena spolku, který je právnickou osobou, zastupuje tohoto člena statutární orgán nebo jiná osoba, kterou určí. Vznikem členství v pobočném spolku vzniká členství i v hlavním spolku, totéž platí o zániku členství. Výše členského příspěvku a jeho splatnost jsou určeny stanovami nebo je jeho způsob stanovení či výpočtu určen ve stanovách. Seznam členů a jejich povinností s tím spojených je v kompetenci spolku a je určen stanovami. Seznam členů spolku není povinný. Î Organizace spolku Orgány spolku jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, případně kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách. Stanovy mo- hou orgány spolku pojmenovat libovolně, nevzbudí-li tím klamný dojem o jejich povaze. Stanovy určí, je-li statutární orgán kolektivní (výbor), nebo individuální (předseda). Neurčí-li stanovy jinak, volí a odvolává členy statu- tárního orgánu nejvyšší orgán spolku. Î Členská schůze a dílčí členské schůze Členskouschůzisvolávástatutárníorgánnejménějedenkrátdoroka.Stanovy mohou určit, že se zasedání členské schůze bude konat formou dílčích člen- ských schůzí, případně též, o kterých záležitostech tímto způsobem rozhod- nout nelze. Připustí-li stanovy zasedání dílčích členských schůzí, určí rovněž období, v němž se musejí konat všechna zasedání. Pro schopnost usnášet se a pro přijímání usnesení se zúčastnění členové a odevzdané hlasy sčítají.

3. Daň z příjmů právnických osob a předmět daně 60 3.1 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB – VYMEZENÍ V zákoně č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou obsažena ustanovení pro právnické osoby začínající § 17, který vyjme- novává osoby podléhajících dani z příjmů. Podle tohoto ustanovení povinně zdaňují příjem níže uvedené právnické osoby: i právnická osoba, i organizační složka státu, i podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a in- vestiční fondy, i podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, i fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, i svěřenský fond podle občanského zákoníku, i jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. Daňoví rezidenti zdaňují všechny své příjmy na území České republiky. Daňoví nerezidenti (nemají sídlo na území ČR) zdaňují pouze příjmy ze zdrojů na území ČR. 3.2 PŘEDMĚT DANĚ Zákon o daních z příjmů vymezuje příjmy, které jsou předmětem daně, stejně jako příjmy, které nepodléhají dani, a příjmy osvobozené. 3.2.1 OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘEDMĚTU DANĚ (§ 18 ZDP) Dvě základní kategorie příjmů podléhajících nebo nepodléhajících zdanění daní z příjmů Obecná ustanovení o předmětu daně zahrnují obsáhlé zahrnutí příjmů tak, aby z nich nemohly být některé příjmy vyloučeny i bez taxativního vyjmeno- vání v zákoně, jak je tomu u vyjmenovaných příjmů, které předmětem daně nejsou, nepodléhají tedy zdanění daní z příjmů. Zákon o daních z příjmů dělí tyto příjmy na ty, jež jsou a nejsou předmětem daně.

61 3.2.1.1 Předmět daně Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. Jakékoliv příjmy, které právnická osoba obdrží, s výjimkou osvoboze- ných, mimo předmět daně a zdaněných zvláštní sazbou daně, je nutno uvést do daňového přiznání a zdanit. Je na účetní jednotce, jak tyto příjmy zaúčtuje a poté jako daňový subjekt zdaní. 3.2.1.2 Příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, jsou zahrnovány do základu daně a jsou zdaňovány sazbou daně podle § 21 odst. 1 ZDP Jsou to všechny ostatní příjmy neziskového subjektu, které nebyly výše jmenovány. Předmětem daně jsou však vždy příjmy z nájemného, reklam a členských příspěvků. U posledně jmenovaného příjmu jsou v § 19 ZDP založena osvobození u členských příspěvků s dobrovolným členstvím. Náklady, které jsou vynaloženy k dosažení, udržení a zajištění těchto příjmů, se posuzují podle § 24 a § 25 ZDP a na základě tohoto posouzení se do základu daně zahrnout mohou (jsou daňově uznatelné), nebo se zahrnout nesmějí (jsou daňově neuznatelné). Možností se rozumí, že po- platník má právo uplatnit náklady proti dosaženým příjmům, ale není to jeho povinností. Poznámka: Právo poplatníka neuplatnit náklady (obdobně platí i pro právo neuplatnit odpočet daně z přidané hodnoty) je platné ve vztahu k daňovému zákonu. Naopak, je-li nějaký výdaj uskutečňován z prostředků ve zvláštním režimu (např. dotace), potom v první řádě platí podmínky nastavené při poskytnutí těchto prostředků a alterna- tivy umožněné v daňovém zákoně, např. i nastavená pravidla účetních metod v zákoně o účetnictví, jsou až na druhém místě. Vývoj sazeb daně ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ SAZBA DANĚ POZNÁMKA 2007 24 % Sazby daně byly schváleny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů 2008 21 % 2009 20 % 2010 až 2016 19 % Veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, zdravotnická zařízení, obecně prospěšná společnost, ústav Jejich předmětem daně jsou všechny příjmy kromě investičních transferů. Pod investičními transfery jsou řazeny prostředky na pořízení dlouhodobého majetku (ať hmotného či nehmotného) poskytnuté z veřejných rozpočtů. I přes zjednodušené vyjádření toho, co se u těchto poplatníků zdaňuje, je nutné i u nich vytřídit příjmy, které nejsou předmětem daně (např. příjmy z darů, z dědictví), příjmy, které by mohly být eventuálně osvobozeny, a příj- my, které jsou zdaněny daní se srážkovou sazbou daně. 3.1 Daň z příjmů právnických osob – vymezení; 3.2 Předmět daně

3. Daň z příjmů právnických osob a předmět daně 62 Příklad 1 Příspěvková organizace – zdravotnické zařízení podle zvláštního zákona (zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdra- votních službách), ve znění pozdějších předpisů) měla tyto výnosy a náklady: Příjem Náklad Kč (účetnictví) Základ daně Příjmy od zdravotních pojišťoven x + 1 000 000 vstupuje Náklady spojené s péčí – 2 050 000 vstupuje Příjem z pronájmu x + 1 100 000 vstupuje Úroky z běžného účtu + 500 vstupuje Poplatky z běžného účtu – 1 000 vstupuje Poplatky za platby – 2 000 vstupuje výsledek ř. 10 přiznání xxx + 47 500 Rychlá rekapitulace do daňového přiznání: ř. 10 = 47 500; ∑ ř. 70*) = 0; ∑ ř. 170*) = 0; ř. 200 = 47 500 Příklad 2 Spolek měl tyto výnosy a náklady: Příjem Náklad Kč (účetnictví) Základ daně Členské příspěvky x + 1 000 nevstupuje, osvobozeno Výlet pro členy – 2 050 nevstupuje Příjem z pronájmu x + 1 050 vstupuje výsledek ř. 10 přiznání xxx 0 Rychlá rekapitulace do daňového přiznání: ř. 10 = 1 050; ∑ ř. 70*) = 2 050; ∑ ř. 170*) = 1 000; ř. 200 = 1 050 (tj. 0 + 2 050 – 1 000) Rychlá rekapitulace do daňového přiznání: ř. 10 = 952 200; ∑ ř. 70*) = 2 050 000; ∑ ř. 170*) = = 3 000 000; ř. 200 = 2 000 (tj. 952 000 + 2 050 000 – 3 000 000) *) Je součtový řádek pro zrychlení celého výpočtu.

63 3.2.1.3 Předmětem daně nejsou i příjmy získané nabytím akcií podle zákona upravujícího podmínky pře- vodu majetku státu na jiné osoby; i u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvlášt- ního zákona, příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše ná- hrad podle zvláštních zákonů, do výše nároků na vydání základního podílu, a dále příjmy z vydání dalšího podílu v nepeněžní formě; i příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně vybírané srážkou podle § 36 ZDP; i příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného pro- hlášení vlády ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit; i příjmy zdravotní pojišťovny plynoucí ve formě 1. pojistného na veřejné zdravotní pojištění, 2. pokuty uložené pojištěnci nebo plátci pojistného, 3. penále uloženého plátci pojistného, 4. přirážky k pojistnému vyměřené zaměstnavateli, 5. náhrady nákladů na hrazené zdravotní služby, které zdravotní pojiš- ťovna vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci, Příklad 3 Malá obec měla tyto výnosy a náklady: Příjem Náklad Kč (účetnictví) Základ daně Příjmy z rozpočtového určení daní a místní poplatky x + 3 000 000 nevstupuje Administrativní náklady obce – 2 050 000 nevstupuje Příjem z pronájmu x + 5 000 vstupuje Náklady na opravu pronajatého majetku – 3 000 vstupuje výsledek ř. 10 přiznání xxx + 952 000 Rychlá rekapitulace do daňového přiznání: ř. 10 = 952 200; ∑ ř. 70*) = 2 050 000; ∑ ř. 170*) = = 3 000 000; ř. 200 = 2 000 (tj. 952 000 + 2 050 000 – 3 000 000) *) Je součtový řádek pro zrychlení celého výpočtu. 3.2 Předmět daně

3. Daň z příjmů právnických osob a předmět daně 66 Další vyjmenovaná osvobození od daně z příjmů: i příjmy z úroků plynoucí zdravotní pojišťovně zřízené zvláštním právním předpisem nebo podle zvláštního právního předpisu z vkladů u bank, i příjmy regionální rady regionu soudržnosti stanovené zvláštním práv- ním předpisem, i úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy, samosprávy a subjektu pověřenému Ministerstvem financí zabezpečováním realizace pro- gramů pomoci Evropských společenství, a to z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Evropskými společenstvími, a dále úrokové příjmy plynoucí orgánu státní správy a samosprávy z vkladu na vkladovém účtu zřízeném pro uložení prostředků poskytnutých České republice Světovou bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Evropskou investiční bankou, i úrokové příjmy plynoucí z prostředků veřejné sbírky pořádané k úče- lům vymezeným v § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8, i příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskyto- vané podle zvláštního právního předpisu, i výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zvláštního právního předpisu a výnosy ze státních dlu- hopisů pořízených z prostředků zvláštního vázaného účtu v bance podle zvláštního právního předpisu a vedených na samostatném účtu u České národní banky, ve Středisku cenných papírů nebo v centrálním depozitáři, na který Česká republika jednající prostřednictvím Minister- Příklad 5 Na ř. 10 daňového přiznání uvádíme výsledek hospodaření nadace. Ten poté na násle- dujících ř. 20 až 62 zvýšíme o náklady daňově neuznatelné a na ř. 100 až 162 snížíme výsledek hospodaření o osvobozené příjmy nadace, např.: • příjmy plynoucí z pronájmu nemovitých věcí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, • příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, • úrokovépříjmyajinévýnosyplynoucízcennýchpapírů,kteréjsousoučástínadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, • příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, • příjmy plynoucí z úroků z peněžních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území ČR a číslo tohoto účtu je zapsáno v nadačním rejstříku, • veškeré výnosy z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a které jsou smlouvou o správě cenných papírů podle zvláštního zákona spravovány k tomu oprávněnouosobou,azapodmínky,žeúdajeotétosmlouvějsouzapsányvnadačním rejstříku, • příjmyplynoucízautorskýchapatentovýchpráv,kterájsousoučástínadačníhojmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku.

67 stva financí převede evidence Střediska cenných papírů (dále jen „cen- trální depozitář”), v případě, stanou-li se příjmem zvláštního vázaného účtu podle zvláštního právního předpisu, i příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu, i bezúplatný příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo osobou, která se stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž domě, i výnosy z operací na finančním trhu s peněžními prostředky státní po- kladny podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla. Příklad 6 Nadace měla příjmy (dary) od donátorů na předmět své činnosti, dále měla příjem z reklamy, příjem z nájemného nemovité věci, která je součástí nadačního jmění a je zapsána v nadačním rejstříku, příjem z úroků z termínovaného vkladu, na kterém jsou uloženyfinančníprostředky,ježjsousoučástínadačníhojměníajsouzapsányvnadačním rejstříku (za obvyklé situace je úrokový příjem z vkladů na termínovaném účtu součástí základu daně a je zdaňován sazbou podle § 21 odst. 1 ZDP – tj. 19 %). Její příjmy v dělení podle zákona o daních z příjmů budou: Příjem Daňový režim Lze uplatnit případný náklad k uvedenému příjmu jako daňový není předmětem daně zdaňuje se základní sazbou osvobozeno dary ano x x ne reklama x ano x ano nájemné x x ano ne úrok z vkladů x x ano ne 3.2.1.5 Osvobození bezúplatných příjmů (§ 19b ZDP) Ustanovení, které osvobozuje níže uvedené instituty příjmů. § 19b Osvobození bezúplatných příjmů (1) Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný a) příjem z nabytí dědictví nebo odkazu, b) příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě 1. nabytí vlastnického práva k pozemku, 2. zřízení věcného břemene, 3.2 Předmět daně

6. Majetek 122 důležitá i přechodná ustanovení zákona k jednotlivým zněním zákona, kde mohou být výjimky vyplývající z posunu doby odpisování ve vztahu již ke stávajícímu majetku. ODPISOVÁ SKUPINA MINIMÁLNÍ DOBA ODPISOVÁNÍ 1 3 roky 2 5 let 3 10 let 4 20 let 5 30 let 6 50 let Způsoby daňového odpisování Zákon o daních z příjmů umožňuje poplatníkovi odpisovat hmotný majetek: i rovnoměrným způsobem (§ 31 ZDP), nebo i zrychleným způsobem (§ 32 ZDP). Při zařazování hmotného majetku do evidence je třeba zvážit výhody a ne- výhody obou způsobů daňového odpisování, neboť ten způsob daňového odpisování, který poplatník zvolí, je již nevratný; zákon o daních z příjmů nezná žádnou možnost změny způsobu odpisování hmotného majetku. Daňové odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Poplatník, pokud splňuje kritéria přesně stanovená zákonem, může v prv- ním roce uplatnit „vyšší daňový odpis“, než je obecně možné. Zvýšení odpisu o 20 %, 15 % nebo 10 % mohou použít poplatníci, kteří jsou prvními vlastníky pořizovaného majetku, u kterého lze využít procento navýšení výše odpisu v prvním roce odpisování. Za prvního vlastníka hmot- ného movitého majetku se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, který si jako první pořídil nový hmotný movitý majetek, který dosud nebyl užíván k určenému účelu a u předchozího vlastníka byl zbožím. Zvýšení o 20 % může použít poplatník s převážně zemědělskou a lesní výrobou, který je prvním odpisovatelem stroje pro zemědělství a lesnictví, v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.3. Za poplatníka s pře- vážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považuje poplatník, u něhož příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů; přitom u poplatníka, jemuž vznikla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr sku- tečně dosažených příjmů. Zvýšení o 15 % může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem zařízení pro čištění a úpravu vod v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kódem 28.29.12 využívaného ve stavbách zařazených podle Klasifikace sta- vebních děl CZ-CC vydané Českým statistickým úřadem do podtřídy 125113, pro třídicí a úpravárenské zařízení na zhodnocení druhotných surovin za-

123 hrnutých v oddílu 28, pomocí něhož jsou zpracovány druhotné suroviny specifikované ve třídě CZ-CPA 38.32. Zvýšení o 10 % může použít poplatník pořizující nový majetek zatříděný v odpisových skupinách 1 až 3. Zákon však neumožňuje 10% zvýšení použít: • u majetku, u kterého lze použít 15% a 20% zvýšený odpis v prvním roce, • u letadel, pokud nejsou využívána provozovateli letecké dopravy a le- teckých prací na základě vydané koncese a provozovateli leteckých škol, • u motocyklů a osobních automobilů, pokud nejsou využívány provo- zovateli silniční motorové dopravy a provozovateli taxislužby na zá- kladě vydané koncese a provozovateli autoškol nebo pokud se nejedná o osobní automobily v provedení speciální vozidlo podskupiny sanitní a pohřební podle zvláštního právního předpisu, a • u hmotného majetku v klasifikaci produkce CZ-CPA označeného kó- dem 27.5 (spotřebiče převážně pro domácnost) a kódem 30.12 (re- kreační a sportovní čluny). Î Rovnoměrné odpisování Zákon o daních z příjmů připouští pro daňové odpisování rovnoměrným způsobem tyto maximální roční odpisové sazby: a) Roční odpisová sazba pro hmotný majetek bez použití zvýšeného odpisu v prvním roce odpisování ODPISOVÁ SKUPINA V PRVNÍM ROCE ODPISOVÁNÍ V DALŠÍCH LETECH ODPISOVÁNÍ PRO ZVÝŠENOU VSTUPNÍ CENU 1 20 40 33,3 2 11 22,25 20 3 5,5 10,5 10 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2,0 b) Roční odpisová sazba při zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 % ODPISOVÁ SKUPINA V PRVNÍM ROCE ODPISOVÁNÍ V DALŠÍCH LETECH ODPISOVÁNÍ PRO ZVÝŠENOU VSTUPNÍ CENU 1 40 30 33,3 2 31 17,25 20 3 24,4 8,4 10 6.1 Daňové posouzení majetku

6. Majetek 164 Závěrem pro celou skupinu zaměstnavatelů platí nutnost zákonným způ- sobem náhrady výdajů sjednat (kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem, jednotlivě ke každé pracovní cestě). Od této skutečnosti se také odvíjí i daňové posouzení náhrad výdajů nejen u zaměstnavatele, ale také u zaměstnance. Sjednání výše náhrad má návaznost na daňové hospodaření zaměstna- vatele a na posouzení náhrady výdajů souvisejících s pracovní cestou u sa- motného zaměstnance jako příjmu dani nepodléhajícího, či podléhajícího (promítá se do zdanitelné mzdy zaměstnance): a) Zaměstnavatelé, kteří jsou státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a od- měny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školskou právnickou osobou zříze- nou podle školského zákona. Výše jimi poskytovaných náhrad jejich zaměstnancům je dána zákonem, a to buď pevnou částkou (např. náhrada jízdních výdajů), nebo intervalem (příkladem budiž stravné). Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci přiznat méně, ale nesmí poskytnout zaměstnanci ani náhrady vyšší. Pro zaměstnance nejsou náhrady vyplacené v zákonném rozpětí předmětem daně z příjmů, protože se nepovažují za příjmy ze závislé činnosti. U zaměstnavatele a zaměstnance jsou tyto cestovní náhrady posuzovány následovně: ČINNOST ZDROJ FINANCOVÁNÍ DAŇOVÉ POSOUZENÍ*) ZAMĚSTNAVATEL hlavní činnost dotace, příspěvek na provoz (příjem, který je v režimu § 18a odst. 1 písm. b) ZDP) není náklad, který lze zahrnout do základu daně z příjmů, protože vznikl v souvislosti s příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 23 odst. 5 ZDP) z příjmů z činností, které jsou posláním (§ 18a odst. 1 písm. a) ZDP) náklady jsou vynaloženy podle ZDP hospodářská činnost (tj. doplňková činnost, jiná činnost…) příjmy plynoucí z hospodářské činnosti náklady spojené s úhradou cestovních náhrad jsou daňově uznatelné ZAMĚSTNANEC bez rozdílu, zda v hlavní činnosti, nebo hospodářské činnosti x cestovní náhrady nejsou v limitech podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti *) Předpokladem uvedených odpovědí je skutečnost, že náklady souvisely s danými příjmy, mohly z nich být uhrazeny (např. dotace byla určena také na výdaj cestovného).

165 b) Zaměstnavatelé, kteří nejsou státem, územním samosprávným cel- kem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z pří- spěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona. Jsou další veřejně prospěšní poplatníci (resp. v linii prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví nevýdělečné organizace), a to těch právních forem, které nespadají do organizací uvedených výše pod bodem a). U těchto zaměstna- vatelů platí, že sjednání jiných, resp. vyšších náhrad výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce: i musí být zakotveno v kolektivní smlouvě, i pokud je nelze zakotvit v kolektivní smlouvě, musejí být stanoveny vnitřním předpisem, nebo i proběhne individuálně před započetím každé pracovní cesty. Pokud zaměstnavatel nechce vyplácet vyšší náhrady výdajů, platí pro tuto skupinu zaměstnavatelů výše stanovená zákonem. Uvedeme si případy, které mohou v praxi nastat, s tím, že výši sjednaných náhrad budeme posuzovat podle výše cestovních náhrad, které zákon taxa- tivně určuje zaměstnavatelům, kteří jsou státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvlášt- ních právních předpisů, nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona. Toto srovnání je důležité z toho důvodu, že podle výše cestovních náhrad se posuzuje, zda budou, či nebudou náhrady vyplacené zaměstnanci předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. U zaměstnavatelů, kteří nejsou státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních práv- ních předpisů, nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, nastávají například tyto situace – popis a tabulka: Případ A – nejsou stanoveny vyšší náhrady výdajů, resp. u náhrad poskyt- nutých zaměstnanci platí výše stanovená zákonem (zákoníkem práce). Případ B – jsou stanoveny vyšší náhrady výdajů, ale současně jejich výše nepřesahují výši cestovních náhrad, která je určena zaměstnavatelům, kteří jsou státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskyto- vaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona. 6.4 K některým položkám daňově uznatelných nákladů

9. Kontrolní hlášení a daň z přidané hodnoty 216 [postup správce daně] Po zjištění procentní sazby dle čl. II. 3. A. tohoto pokynu správce daněposoudínaplněnínížeuvedenýchsituacídaňovýmsubjektemapřisplněníjednénebo více z nich odečte příslušnou procentní sazbu (tzn. procentuální ohodnocení při porušení povinnostízrůznýchbodůsesčítá).Porušeníjakékolivpovinnostidlenížeuvedenétabulky se testuje u daňového subjektu (nikoliv u jeho zástupce). [naplnění podmínky] Správce daně posuzuje naplnění této podmínky ke dni vydání roz- hodnutí o žádosti. [relevantní skutečnosti] Generální finanční ředitelství uvádí skutečnosti, na které bude správcedaněbrátzřetelpřizohledňováníkritériačetnostiporušovánípovinnostídaňovým subjektem při správě daní, a stanoví jejich procentuální vyjádření: DRUH PORUŠENÍ POVINNOSTI DAŇOVÉHO SUBJEKTU PROCENTUÁLNÍ OHODNOCENÍ 1. Ke dni vydání rozhodnutí o žádosti eviduje správce daně u daňového subjektu vykonatelný nedoplatek z jiného daňového řízení. - 50% 2. V posledních 3 letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně stanovena kterákoli daň podle pomůcek dle § 98 daňového řádu bez součinnosti daňového subjektu, a to bez ohledu na částku takto stanovené daně. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50% 3. V posledních 3 letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pořádková pokuta dle § 247 daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50% 4. V posledních 3 letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle § 247a daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50% 5. V posledních 3 letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50% 6. V posledním roce byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta za nepodání kontrolního hlášení. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50% 7. V posledních 3 letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát pravomocně uložena pokuta dle § 101h odst. 2 ZDPH. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci rozhodnutí. - 50% [příklad] 3 dny před koncem lhůty pro podání kontrolního hlášení byl zástupce k podání kontrolního hlášení akutně na týden hospitalizován v nemocnici (tj. nejednalo se o plá- novanou operaci či pobyt v lázních). Kontrolní hlášení nebylo podáno ve lhůtě pro jeho podání,avšakbylotakučiněnovnáhradnílhůtěpoté,coktomubyldaňovýsubjektvyzván správcem daně dle § 101g odst. 1 ZDPH. V rámci řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení správce daně zjistil, že v posledních 3 letech byla daňovému subjektu čtyřikrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. Za naplnění ospravedlnitelného důvodu přísluší daňovému subjektu ohodnocení 100%,

217 za četné porušování povinností při správě daní je však nutné odečíst 50%. Daňovému subjektu bude prominuto 50% z celkové výše pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Čl. III. – Procesní ustanovení [žádost a příslušnost] O prominutí pokuty rozhoduje správce daně na základě žádosti o prominutí pokuty daňového subjektu. Žádost o prominutí pokuty se podává u správce daně věcně a místně příslušného ke správě daně, k níž se váže pokuta, jejíž prominutí je žádáno, v době podání žádosti o prominutí o pokuty. [odkladný účinek] Podání žádosti o prominutí pokuty má podle § 101k odst. 4 ZDPH od- kladný účinek na vykonatelnost platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit tuto pokutu. Podá-li tedy daňový subjekt žádost o prominutí pokuty, není povinen hradit tuto pokutu do doby ukončení řízení o prominutí pokuty (řízení je ukončeno ozná- mením rozhodnutí, proti kterému již není možno podat odvolání); není přitom rozhodné, zda o žádosti o prominutí pokuty bude rozhodnuto meritorně či nikoli. [předmět řízení] Žádostí o prominutí pokuty je zahájeno řízení o prominutí pokuty dle ur- čení daňového subjektu. Správce daně není vázán návrhem daňového subjektu ohledně rozsahu prominutí (§ 101k odst. 2 ZDPH), může tedy prominout více nebo i méně, než daňový subjekt žádá. [z čeho správce daně čerpá] Rozhoduje-li správce daně o žádosti o prominutí pokuty, vycházízejménazpodkladů,kterémáshromážděnyvdaňovémspisedaňovéhosubjektu, zinformacínačerpanýchzesystémuADIS,ztvrzeníuvedenýchvžádostiazdokladů,které ke své žádosti daňový subjekt připojil. Správce daně zjišťuje, zda existují a jsou prokázány zákonné podmínky, pro které může pokutu za nepodání kontrolního hlášení prominout. [naplnění vylučující podmínky] Splnění požadavků dle čl. II. 2. tohoto pokynu bude posu- zováno v rámci všech řízení s daňovým subjektem u všech věcně či místně příslušných správcůdaně.Správcedaněbudepřevážněvyužívatautomatizovanoupodporuvsystému ADIS,kterápracujesdaty,kterýmidisponuje.Správcedaněbudetedyvycházetzdostup- ných informací, které má v momentě vydávání rozhodnutí o prominutí pokuty k dispozici. [důkazní břemeno daňového subjektu] Pokud daňový subjekt splní své břemeno tvrzení v tom smyslu, že žádost o prominutí pokuty obsahuje precizně popsané důvody, pro které žádáprominout,avšakdaňovýsubjektsvétvrzeníuvedenévžádostinedoloží,aanisprávce daněnemátvrzenídaňovéhosubjektujakkolivpodepřenoobsahemdaňovéhospisu,nese daňový subjekt riziko možného negativního rozhodnutí v dané věci. V případě podané žádostijderyzeodispozitivníúkondaňovéhosubjektu,aprotodaňovýsubjektnemůžebýt nucen k prokázání tvrzených skutečností, a to i s ohledem na ustanovení § 92 daňového řádu, jehož znění na řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení nedopadá. [dokdy lze prominout] K prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení může dojít do doby uplynutí lhůty pro placení daně, a to i poté, kdy došlo k její úhradě (§ 259 odst. 2 daňového řádu). [rozhodnutí] Pro specifikaci pokuty za nepodání kontrolního hlášení, pro vydání rozhod- nutí mimo meritum věci a pro vydání meritorního rozhodnutí se přiměřeně použije čl. IV. 1 Pokynu GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně, s výjimkou odstavce upravujícího lhůty pro vydání rozhodnutí. Pokyn GFŘ-D-29

MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ EDICE DANĚ EDICE PRÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ EDICE PRÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz | www.anag.cz VOUMĚSÍČNÍK SÍČNÍ DV M ČNÍK MĚSÍČ