Prokazování původu majetku a daňové trestné činy

EDICE DANĚ PROKAZOVÁNÍ PŮVODU MAJETKU A DAŇOVÉ TRESTNÉ ČINY PhDr. Vladimír Pelc JUDr. Vladimír Pelc, Ph.D. 1. vydání • komentář k zákonu č. 321/2016 Sb. • charakteristika daňových prvků a pojmů normy • předchozí legislativní iniciativy • daňové trestné činy 2017

© PhDr. Vladimír Pelc, JUDr. Vladimír Pelc, Ph.D., 2017 © Nakladatelství ANAG, 2017 ISBN 978-80-7554-072-0 Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními, budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím. Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy. Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411 Autorem textů k daňové problematice je PhDr. Vladimír Pelc (st.), autorem textů k daňovým trestným činům je JUDr. Vladimír Pelc, Ph.D. (ml.); ostatní pasáže jsou společné. Tato publikace vychází v rámci programu Univerzity Karlovy Progres Q02 „Publicizace práva v evropském a mezinárodním srovnání“ – koordinátor prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Pelc, Vladimír Prokazování původu majetku a daňové trestné činy: komentář k zákonu č. 321/2016 Sb., charakteristika daňových prvků a pojmů normy, předchozí legislativní iniciativy, daňové trestné činy / Vladimír Pelc, Vladimír Pelc (ml.). – 1. vydání. – Olomouc: ANAG, 2017. – 264 stran České a anglické resumé ISBN 978-80-7554-072-0 343.37 * 343.37:336.22 * (437.3)   hospodářské trestné činy – Česko   daňové delikty – Česko   prokazování původu majetku   zákony   komentáře   příručky 343 – Trestní právo [16] Recenzenti: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. Ing. Daniel Kunc

3 Obsah OBSAH Předmluva.................................................................................................... 8 Seznam souvisejících norem a použitých zkratek....................................... 10 I. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZÁKONA A PŘEDCHOZÍ LEGISLATIVNÍ INICIATIVY............................................................... 14 1. Základní charakteristika zákona.....................................................14 1.1 Právní úprava přiznání k majetku.......................................................14 1.2 Nová ustanovení zákona o daních z příjmů ....................................... 15 1.3 Procesní ustanovení zákona o daních z příjmů...................................16 1.4 Prokázání daňového režimu ..............................................................16 1.5 Stavění lhůty pro stanovení daně a oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob ....................................................................18 1.5.1 Stavění lhůty pro stanovení daně.............................................18 1.5.2 Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob ..............18 1.6 Daňověprávní a trestněprávní instituty.............................................. 19 2. Předchozí legislativní iniciativy..................................................... 20 2.1 Zákon o správě daní a poplatků......................................................... 20 2.2 Legislativní iniciativy od daňové reformy .......................................... 20 2.2.1 Tisk č. 235/2014 PSP ČR ..........................................................21 2.2.2 Tisk č. 748/2012 PSP ČR ..........................................................21 2.2.3 Tisk č. 678/2012 PSP ČR ..........................................................21 2.2.4 Tisk č. 475/2011 PSP ČR ..........................................................21 2.2.5 Tisk č. 79/2010 PSP ČR ........................................................... 22 2.2.6 Tisk č. 531/2008 PSP ČR ......................................................... 22 2.2.7 Tisk č. 1036/2005 PSP ČR ....................................................... 22 2.2.8 Přelom let 2002 a 2003............................................................ 22 2.2.9 Tisk č. 956/2001 PSP ČR......................................................... 23 2.2.10 Tisk č. 428/1999 PSP ČR......................................................... 23 Vysvětlivky ke kapitole I. ................................................................................. 23 II. ZÁKON O PROKAZOVÁNÍ PŮVODU MAJETKU................................ 55 1. Obsah zákona o prokazování původu majetku.............................. 55 2. Rejstřík k zákonu o prokazování původu majetku......................... 55 3. Zákon o prokazování původu majetku .......................................... 59

4 Obsah III. CHARAKTERISTIKA DAŇOVÝCH PRVKŮ A POJMŮ NORMY.......... 64 1. Dálkový přístup ............................................................................ 64 2. Daň............................................................................................... 64 3. Daňové přiznání (řádné daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání) .......................................................................... 65 4. Důkazní prostředky ..................................................................... 65 5. Důvodné pochybnosti .................................................................. 66 6. Evidence daní ............................................................................... 68 7. Jmění ........................................................................................... 68 8. Lhůty............................................................................................ 69 8.1 Lhůta k vyjádření a předložení důkazních prostředků na výzvu k prokázání příjmů ............................................................ 69 8.2 Lhůta pro podání prohlášení o majetku ............................................ 69 8.3 Lhůta pro podání řádného/dodatečného daňového přiznání ............ 70 8.4 Lhůta pro stanovení daně ................................................................. 70 9. Majetek ........................................................................................ 70 10. Oznámené/tvrzené příjmy ........................................................... 70 11. Penále........................................................................................... 71 11.1 Penále při stanovení daně podle pomůcek podle daňového řádu ....... 71 11.2 Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem........ 72 12. Platební výměr/dodatečný platební výměr ................................... 72 13. Poplatník.............................................................................................. 72 14. Právní fikce .................................................................................. 75 15. Prohlášení o majetku .................................................................... 75 15.1 Prohlášení o majetku podle daňového řádu........................................76 15.2 Prohlášení o majetku podle zákona č. 321/2016 Sb. .......................... 78 16. Předběžné posouzení.................................................................... 79 17. Příjem........................................................................................... 80 18. Správce daně ................................................................................ 81

5 Obsah 19. Stanovení daně.............................................................................. 82 19.1 Stanovení daně na základě dokazování ............................................. 82 19.2 Stanovení daně podle pomůcek podle daňového řádu ....................... 83 19.3 Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem ....................... 84 20. Svěřenský fond (zakladatel, obmyšlený) ...................................... 85 21. Úřední deska ................................................................................ 85 22. Výhody pro poplatníka ................................................................. 86 23. Výzvy............................................................................................ 87 23.1 Výzva správce daně k podání prohlášení o majetku .......................... 87 23.2 Výzva správce daně k prokázání příjmů ........................................... 87 24. Vznik a původ příjmů .................................................................. 88 25. Základ daně ................................................................................. 88 25.1 Základ daně stanovený dokazováním................................................ 89 25.2 Základ daně pomocí odhadu výše příjmů při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem........................................ 89 26. Zdaňovací období ......................................................................... 90 Vysvětlivky ke kapitole III. ............................................................................... 92 IV. KOMENTÁŘ K ZÁKONU O PROKAZOVÁNÍ PŮVODU MAJETKU ....110 1. Výzva k prokázání příjmů (§ 38x ZDP) ........................................110 2. Povinnost prokázat příjmy (§ 38y ZDP)........................................116 3. Prokázání příjmů (§ 38z ZDP)......................................................117 4. Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem (§ 38za ZDP).............................................. 123 5. Penále při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem (§ 38zb ZDP) ............................................. 126 6. Výzva k podání prohlášení o majetku (§ 38zc ZDP) .................... 128 7. Náležitosti prohlášení o majetku (§ 38zd ZDP) ............................134 8. Zvláštní ustanovení o náležitostech prohlášení o majetku (§ 38ze ZDP)..............................................138 Vysvětlivky ke kapitole IV. ..............................................................................144

6 Obsah V. DAŇOVÉ TRESTNÉ ČINY................................................................. 162 1. Úvodem k daňovým trestným činům............................................162 2. Nejdůležitější aktuální problémy v oblasti daňových trestných činů..............................................................................166 2.1 Ne bis in idem ..................................................................................167 2.1.1 Totožnost skutku...................................................................169 2.1.2 Aktuální judikatura ESLP ve vztahu k daňovým sankcím a ne bis in idem .....................................................................171 2.1.3 Vybrané sankce podle daňového řádu a jejich povaha............173 2.1.4 Poznámky de lege ferenda......................................................176 2.2 Nemo tenetur se ipsum accusare (nemo tenetur se detegere) .............177 2.2.1 Zatajení příjmu z trestné činnosti ..........................................178 2.2.2 Zdanitelnost příjmů z trestné činnosti ...................................180 2.3 Účinná lítost.....................................................................................182 2.3.1 Účinná lítost u trestných činů zkrácení daně a neodvedení daně v praxi...........................................................................183 2.3.2 Argumenty pro aplikaci obecné účinné lítosti u trestného činu zkrácení daně ........................................................................185 2.3.3 Závěr .....................................................................................187 3. Komentář k vybraným daňovým trestným činům.........................188 3.1 Trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227 TrZák)..................................................188 3.2 Trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 TrZák)..........................................193 3.3 Trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 TrZák)..................... 208 3.4 Trestný čin nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243 TrZák)........................................................214 VI. PŘÍLOHY ......................................................................................... 220 1. Zákon č. 101/2010 Z. z. o preukazovaní pôvodu majetku ............ 220 2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU................ 226

7 Obsah Doslov.......................................................................................................241 Seznam literatury..................................................................................... 245 O autorech................................................................................................ 254 Shrnutí......................................................................................................257 Summary ................................................................................................. 259 Rejstřík......................................................................................................261 Klíčová slova ............................................................................................ 263 Keywords ................................................................................................. 263

8 PĄEDMLUVA Dne 1. 12. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku (dále jej označujeme jako zákon o prokazování původu majetku). Tento zákon nove- lizoval zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších před- pisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava zaměřená na prokazování příjmů se v rámci daňové soustavy ČR týká tzv. přímých důchodových daní, které zahrnují daň z příjmů fyzic- kých osob a daň z příjmů právnických osob. Podstatnou roli při aplikaci to- hoto zákona má procesní daňový předpis, kterým je zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o prokazování původu majetku reprezentuje zásadní změnu tý- kající se prokazování příjmů fyzických i právnických osob, jejich zda- nění a původu majetku těchto osob. Velmi důležité jsou z tohoto pohledu i otázky související s trestní odpovědností, neboť zákon o prokazování pů- vodu majetku, ač to někteří podporovatelé tohoto zákona popírají, míří pře- devším na zdanění dosud nezdaněných příjmů, tedy z velké části příjmů z trestné činnosti. Trestněprávní konsekvence úpravy zavádějící speciální proceduru k prokazování původu příjmů a souvisejícího institutu prohlá- šení o majetku jsou ovšem daleko širší, neboť některá nově zavedená pravi- dla de facto nutí pachatele trestných činů k sebeobviňování, což je obecně nepřípustné. Právní úprava týkající se prokazování původu majetku má i některé další aspekty, které jsou z ústavněprávního pohledu velmi pro- blematické, například výše nově zavedeného speciálního penále spojeného se stanovením daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Zákon o prokazování původu majetku jasně ukazuje nejen propojenost daňového a trestního práva, ale také důležitost konstituování trestního práva daňového jako samostatného právního oboru s vlastním předmě- tem zkoumání a relativně specifickými metodami poznávání. Je zřejmé, že otázky deliktních jednání porušujících daňové povinnosti mají i své trest- něprávní důsledky. Tyto důsledky se projevují dokonce i v rámci daňového práva samotného (viz doktrína trestného činu a trestní sankce ve smyslu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích pro- tokolů). I judikatura ESLP práva se ubírá směrem k větší provázanosti a dá se říci částečně i propojenosti daňového a trestního řízení, přičemž je podle našeho názoru zcela zásadní koncepční otázkou, na kolik je takové úzké propojení možné. PĜedmluva

9 Z těchto důvodů se autoři rozhodli podat výklad oblastí dvou různých práv- ních odvětví – finančního práva (zákon o daních z příjmů a právní předpisy související) a trestního práva (trestní zákoník a právní předpisy související) – v rámci jedné monografie. Kniha čtenáře postupně seznamuje se základní charakteristikou zákona a informuje o předchozích legislativních iniciativách v oblasti prokazování původu majetku (kapitola I.), seznamuje s textem zá- kona,kterýjeuvozenjehoobsahemarejstříkemkněmu(kapitolaII.),obsahuje charakteristiku daňových prvků a pojmů normy (kapitola III.) a zejména před- kládá podrobný komentář k jednotlivým novým ustanovením zákona o daních z příjmů (kapitola IV.). Další část knihy (kapitola V.) je věnována bezprostředně související oblasti, která je součástí trestního práva, a sice tzv. trestnímu právu daňovému, které je jeho podoborem. Jsou zde rozebrány nejproblematičtější aspekty daňových trestných činů. Jedná se o v současné době zcela aktuální otázku aplikace zásady ne bis in idem v trestním řízení ve vztahu k daňovému penále, které judikatura ESLP a poměrně nově i česká daňová judikatura považují za trestní sankce. Rozebrán je zde institut účinné lítosti jako dů- vod zániku trestní odpovědnosti, jehož uplatnění u trestných činů zkrácení daně podle § 240 TrZák a neodvedení daně podle § 241 TrZák bylo v dů- sledku překvapivého nálezu ÚS ČR nejasné. Z problematických aspektů týkajících se daňových trestných činů je pozornost věnována ještě např. otázce použití pravidla zákazu nucení k sebeobviňování (nemo tenetur se ipsum accusare / nemo tenetur se detegere). Následně je v rámci této kapitoly podán podrobný výklad k jednotlivým ustanovením zvláštní části trestního zá- koníku, upravující tzv. daňové trestné činy, mezi něž nově řadíme i trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku podle § 227 TrZák. V příloze knihy je uvedena slovenská norma o prokazování původu majetku a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. 4. 2014 o za- jišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii. Zákon o prokazování původu majetku přinesl do českého právního pro- středí novou proceduru k prokazování původu příjmů a navazující institut prohlášení o majetku. Složitost problematiky spočívá, jak bylo výše uve- deno, v tom, že se zde prolínají dvě roviny (daňová a trestněprávní), které je při poskytování odborného poradenství nutno propojovat. Neskromným přáním autorů je přispět k poznání těchto souvislostí. Publikace je určena pro daňové subjekty – právnické i fyzické osoby, da- ňové poradce, advokátní kanceláře, ekonomické poradce, odborníky z aka- demické obce a další zájemce. Autoři PĜedmluva

14 I. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZÁKONA A PěEDCHOZÍ LEGISLATIVNÍ INICIATIVY I. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZÁKONA A PĄEDCHOZÍ LEGISLATIVNÍ INICIATIVY „Berní zákonodárství je jedno z těch, které se nejvíce mění a je odrazem hospodářských poměrů i společenského nazírání.“a) 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZÁKONA 1.1 Právní úprava pąiznání k majetku Právní úprava přiznání k majetku – nebyla v českém právním řádu obsa- žena do data schválení zákona č. 321/2016 Sb.b) Obdobně formulovaný in- stitut v zákoně o správě daní a poplatkůc) nikdy faktické účinnosti nenabyl. Právní úprava v zákoně č. 321/2016 Sb. by, podle názorů předkladatelů, měla zaplnit vzniklou mezeru v právním řádu v oblasti správy daní a ome- zit daňové úniky, popř. jim zcela zamezit. Zákon není samostatným zákonem; jde o normu novelizující zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Všechny daně v České republice jsou upraveny v samostatných zákonech; tuto legislativní zvyklost nectí tzv. energetické daně.d) Právní úprava prokazování příjmů se týká přímých důchodových daní, a to daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob. Zamě- řena tak je na fyzické a právnické osoby,1) daňové rezidenty i nerezidenty (srov. kapitola III.; 13. Poplatník). a) BLATTNER, R. a J. SIBLÍK. Československé právo poplatkové. Díl II. Nástin zvláštní části práva poplatkového, platného v zemích České a Moravskoslezské a výbor judikatury. Praha: Nakladatelství J. Otto, 1936, s. 1. b) Zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazová- ním původu majetku; (schválen 6. 9. 2016, publikován 3. 10. 2016 v čá. 126/2016 Sbírky zákonů na s. 4 874, účinný od 1. 12. 2016). c) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků; (schválen 5. 5. 1992, publi- kován 1. 7. 1992 v čá. 70/1992 Sbírky zákonů na s. 1 913, účinný od 1. 1. 1993; zrušen 1. 1. 2011 zákonem č. 280/2009 Sb.). d) Výjimkou z uvedeného legislativního pravidla jsou energetické daně, které jsou ne- systémově upraveny v částech 45. až 47. zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřej- ných rozpočtů; (schválen 19. 9. 2007, publikován 16. 10. 2007 v čá. 85/2007 Sbírky zákonů na s. 3 154–3 259, účinný od 1. 1. 2008).

71 11. PENÁLE 11.1 Penále pąi stanovení dan÷ podle pomčcek podle daÿového ąádu Institut správního trestání daňových subjektů – „Institut představuje právní následek nezaplacení úhrady veřejnoprávní povahy, úhrady, jež je stanovena zákonem a jejímž účelem je zajišťování veřejných dober (statků) veřejnou mocí;“ nález ÚS ČR ze dne 31. 5. 2011, č. j. Pl. ÚS 46/10-1 (Sb. n. u. ÚS, r. 2011, sv. 61, s. 537).19) Smysl, účel a povaha daňového penále – Penále podle § 251 DŘ má povahu trestu; je na ně třeba aplikovat čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.); srov. usnesení NSS ČR – rozšířený senát ze dne 24. 11. 2015, č. j. 4 Afs 210/2014-57 (Sb. NSS, r. 2016, sv. 3, s. 229; 3348/2016); též rozsu- dek NSS ČR ze dne 22. 12. 2015, č. j. 2 Afs 186/2015-43. Daňové penále je zákonnou majetkovou veřejnoprávní sankcí; je spolu s úroky, pokutami a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona, příslušenstvím daně. Úroky, penálea) a pokuta za opož- děné tvrzení daně sledují osud daně (viz § 2 odst. 5 DŘ).20) Daňový řád tematizuje penále v § 251.21) Upraven je institut penále, které je obligatorní sankcí vznikající přímo ze zákona, pokud správce daně do- měří daň vyšší, nebo pokud je snižován daňový odpočet či daňová ztráta, než jak byly stanoveny na základě tvrzení daňového subjektu. Jde tedy o následek nesplnění povinnosti tvrzení, který stíhá daňový subjekt a který má povahu platebního deliktu. Při aplikaci tohoto ustanovení není správci daně dán prostor pro uvážení (diskreci), neboť důvody vzniku této sankce a její výše vyplývají přímo ze zákona. Daňovému subjektu vzniká povin- nost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši 20%, je-li daň zvyšována, 20%, je-li snižován daňový odpočet, nebo 1%, je-li snižována daňová ztráta. Penále lze zčásti prominout.22) a) Penále za opožděnou platbu se za úroky nepovažuje, viz čl. 2 písm. a) Směrnice Rady č. 2003/49/ES, o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, ze dne 3. 7. 2003, CE- LEX: 32003L0049; (schválena 3. 6. 2003, publikována 26. 6. 2003 v čá. 157/2003 Úřední věstník L na s. 49, účinná od 26. 6. 2003). 9. Majetek; 10. Oznámené/tvrzené pĜíjmy; 11. Penále

88 III. CHARAKTERISTIKA DAĕOVÝCH PRVKģ A POJMģ NORMY 24. VZNIK A PČVOD PĄÍJMČ Původ je daňověprávní charakteristika příjmů; u fyzických osob ho lze cha- rakterizovat podle daňového pramene, z něhož příjmy plynou:   příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP),   příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP),   příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP),   příjmy z nájmu (§ 9 ZDP),   popř. tzv. ostatní příjmy (§ 10 ZDP). U právnických osob pak jako původ musí být určen charakter činnosti a nakládání s majetkem, z něhož příjmy plynou (§ 18 odst. 1 ZDP). Vznik příjmů je nastalá událost, počátek existence daňověprávní skutečnosti – pří- jmu; podstatné je zdaňovací období vzniku příjmu. 1. Pokud má správce daně důvodné pochybnosti, že příjmy poplatníka ozná- mené nebo tvrzené, tedy daňově deklarované, neodpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a nejsou mu známy skutečnosti, které by nárůst jmění, spotřebu nebo jiné vydání ozřejmovaly, a po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesahuje 5 000 000Kč – vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností sou- visejících s nárůstem jeho jmění, spotřebou nebo jiným vydáním. 2. Pokud při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem nelze ur- čit, do jakého zdaňovacího období příjmy spadají, hledí se na ně, jako by vznikly v posledním zdaňovacím období, za které již lze stanovit daň. Související ustanovení: § 38x odst. 1, § 38za odst. 3 ZDP 25. ZÁKLAD DANö Obligatorní daňový prvek; objekt daně. Kvantitativně vymezený, zákonem stanovený nebo v zákoně stanoveným postupem určený objekt daně, z ně- hož se příslušná daň vyměřuje. Zákon o daních z příjmů pracuje s daňověprávními instituty: obecný zá- klad daně, samostatný základ daně, dílčí základ daně a nově podle temati- zovaného zákona též základ daně pomocí odhadu výše příjmů při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem. Související ustanovení: § 38za odst. 1 ZDP

123 4. STANOVENÍ DANö PODLE POMČCEK ZVLÁŠTNÍM ZPČSOBEM § 38za Stanovení dan÷ podle pomčcek zvláštním zpčsobem  

 6SUiYFHGDQČSĜLVWDQRYHQtGDQČSRGOHSRPĤFHN]YOiãWQtP]SĤVREHP XUþt]iNODGGDQČSRPRFtRGKDGXYêãHSĜtMPĤNWHUêFKE\SRSODWQtNPXVHOGRViK QRXWDE\WRRGSRYtGDORQiUĤVWXMHKRMPČQtVSRWĜHEČQHERMLQpPXY\GiQt  

 3ĜLRGKDGXYêãHSĜtMPĤSRGOHRGVWDYFHY\MGHVSUiYFHGDQČ]HMPpQD]  D

 LQIRUPDFt]HNWHUêFKSĜtPRLQHSĜtPRY\SOêYiåHSĜtMP\SRSODWQtNDQHRGSR YtGDMtQiUĤVWXMHKRMPČQtVSRWĜHEČQHERMLQpPXY\GiQt  E

 HNRQRPLFNêFKXND]DWHOĤ  F

 SRURYQiQtVHVURYQDWHOQêPLSRSODWQtN\  G

 REY\NOpKRGQRW\VURYQDWHOQpKRPDMHWNXVSRWĜHE\QHERMLQpKRY\GiQt  H

 SRK\EĤD]ĤVWDWNĤQD~þWHFK  I

 SURKOiãHQtRPDMHWNX  

 3RNXGSĜLVWDQRYHQtGDQČSRGOHSRPĤFHN]YOiãWQtP]SĤVREHPQHO]HXU þLWGRMDNpKR]GDĖRYDFtKRREGREtSĜtMP\VSDGDMtKOHGtVHQDQČMDNRE\Y]QLNO\ YSRVOHGQtP]GDĖRYDFtPREGREt]DNWHUpMLåO]HVWDQRYLWGDĖ  

 3ĜLVWDQRYHQtGDQČSRGOHSRPĤFHN]YOiãWQtP]SĤVREHPVSUiYFHGDQČSĜL KOpGQHNRNROQRVWHP]QLFKåY\SOêYDMtYêKRG\SURSRSODWQtNDSRX]HSRNXGMtP E\O\XSODWQČQ\DSURNi]iQ\YĜt]HQtRVWDQRYHQtGDQČSRGOHSRPĤFHN]YOiãWQtP ]SĤVREHP K § 38za [§] Jestliže jsou splněny zákonné podmínky obsažené v § 38z odst. 2 ZDP, stanoví správce daně daň podle pomůcek zvláštním způsobem. Obdobně jako podle daňového řádu, který se zde užívá subsidiárně, jde o náhradní způsob stanovení daňového základu a daně, a to v případě, že daňový zá- klad a daň není možné stanovit dokazováním. Nelze je tedy určit objektivně na základě daňovým subjektem tvrzených, jím prokázaných a správcem daně aprobovaných jako správných daňověprávních skutečností, tedy po- stupem vedoucím k řádně zjištěnému skutkovému stavu. Subsidiární užití daňového řádu znamená, že správce daně kupř. může použít instituty zajištění daně (§ 167 až § 174 DŘ) – zajišťovací příkaz, zástavní 4. Stanovení danČ podle pomĤcek zvláštním zpĤsobem

208 V. DAĕOVÉ TRESTNÉ ýINY k aktivnímu jednání dojít nemusí a postačí upuštění od dalšího jednání smě- řujícího ke spáchání zvlášť závažného zločinu, a to tehdy, pokud k odstra- nění nebezpečí postačí upuštění a požadavek aktivního jednání by vytvářel neodůvodněnou nerovnost mezi případy, kdy je aktivní jednání nutné a kdy aktivní jednání nutné není. Zpravidla však aktivní jednání nutné bude. Například v případě vytvoření fiktivní faktury, fiktivního obchodu apod., bude nutné, byla-li taková transakce zaúčtována, aby pachatel oznámil osobě odpovědné za vedení účetnictví nicotnost této skutečnosti z hlediska účetního. Tím dojde k odstranění nebezpečí ve smyslu § 20 odst. 1 TrZák. Z opačné strany tedy orgán činný v trestním řízení bude muset k dovození trestní odpovědnosti určité osoby prokázat, že k takovému kroku nedošlo. Stejné závěry jako u zániku trestnosti přípravy platí přiměřeně pro aplikaci institutu zániku trestnosti pokusu podle § 21 odst. 1 TrZák. 3.3 Trestný éin neodvedení dan÷, pojistného na sociální zabezpeéení a podobné povinné platby § 241 Neodvedení dan÷, pojistného na sociální zabezpeéení a podobné povinné platby  

 .GRYHYČWãtPUR]VDKXQHVSOQtMDNR]DPČVWQDYDWHOQHERSOiWFHVYRML]i NRQQRXSRYLQQRVWRGYpVW]D]DPČVWQDQFHQHERMLQRXRVREXGDĖSRMLVWQpQDVR FLiOQt]DEH]SHþHQtSĜtVSČYHNQDVWiWQtSROLWLNX]DPČVWQDQRVWLQHERSRMLVWQp QD]GUDYRWQtSRMLãWČQtEXGHSRWUHVWiQRGQČWtPVYRERG\DåQDWĜLOpWDQHER]iND ]HPþLQQRVWL  

 2GQČWtPVYRERG\QDMHGHQURNDåSČWOHWQHERSHQČåLWêPWUHVWHPEXGH SDFKDWHOSRWUHVWiQ]tVNiOLþLQHPXYHGHQêPYRGVWDYFLSURVHEHQHERSURML QpKR]QDþQêSURVSČFK  

 2GQČWtPVYRERG\QDGYČOpWDDåRVPOHWEXGHSDFKDWHOSRWUHVWiQ]tVNiOL þLQHPXYHGHQêPYRGVWDYFLSURVHEHQHERSURMLQpKRSURVSČFKYHONpKR UR]VDKXD

a) Znění ustanovení účinné k 1. 1. 2017.

209 K § 241 [1] Úvod Trestný čin neodvedení daně byl do českého právního řádu zaveden s účin- ností od 1. 1. 1998. Smyslem jeho zavedení bylo kromě daňových podvodů sankcionovaných podle skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně po- stihovat podle vhodné (z hlediska typovosti) skutkové podstaty i případy, kdy daňová (nebo jiná poplatková) povinnost není skrývána, ale z nejrůz- nějších důvodů není ze strany zaměstnavatele nebo jiného plátce plněna.b) Před zavedením tohoto trestného činu bylo neodvedení povinných plateb trestáno v rámci skutkové podstaty trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku (srov. dnešní § 220 TrZák),c) přičemž jako ideový základ tohoto trestného činu je možno chápat trestný čin zpronevěry (§ 206 TrZák), kde stejně jako u trestného činu neodvedení daně dochází k přisvojení si „cizí věci“, která ji byla (v tomto případě zákonem) „svěřena“ (č. 188/2000 Sb. n. u. ÚS). Trestný čin neodvedení daně může mít podobu tzv. pokračujícího trestného činu, není však trestným činem trvajícím, neboť nespočívá v udržování proti- právního stavu (srov. č. 28/2005 Sb. rozh. tr. nebo č. 27/2006 Sb. rozh. tr.).d) Základ skutkové podstaty trestného éinu Jde tedy o porušení povinnosti odvést sraženou daň nebo jinou povinnou platbu správci daně, správě sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovně. Podle ustanovení § 241 odst. 1 TrZák jde o přečin (§ 14 odst. 2 TrZák). Povinné platby Zákonné odvodové povinnosti, jejichž porušení se trestá, stanoví tento pa- ragraf taxativně a poměrně přesně. Povinnou platbou se zde rozumí jakákoliv b) Srov. důvodovou zprávu k zákonu č. 253/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. c) Podle trestního kodexu účinného v době před 1. 1. 1998 (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon) šlo o trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 TrZák. d) Viz usnesení NS ČR ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 11 Tdo 337/2004, publikované pod č. 28/2005 Sb. rozh. tr. nebo usnesení KS v Hradci Králové ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. 10 To 325/2005, publikované pod č. 27/2006 Sb. rozh. tr. 3. KomentáĜ k vybraným daĖovým trestným þinĤm

MĚSÍČNÍK MZDOVÁ ÚČETNÍ EDICE DANĚ EDICE DANĚ EDICE DANĚ DVOUMĚSÍČNÍK PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA MĚSÍČNÍK ÚČETNÍ A DANĚ ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz | www.anag.cz