Exekuce srážkami ze mzdy 2017
Exekuce srážkami ze mzdy 2017
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/EDICE PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
EXEKUCE
SRÁŽKAMI
ZE MZDY
JUDr. Jan Breburda
5. aktualizované vydání
2017
• srážky ze mzdy na základě zákona,
dohod a exekucí
• výše a pořadí srážek ze mzdy
• změna plátce mzdy, několik plátců mzdy
• srážky z dávek nemocenského pojištění
• srážky v insolvenčním řízení
• postižení daňových bonusů a přeplatků
• odpovědnost plátce mzdy
• součinnost poskytovaná plátcem mzdy
• přehledné tabulky, názorná schémata,
praktické příklady
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/© JUDr. Jan Breburda, 2017
© Nakladatelství ANAG, 2017
ISBN 978-80-7554-065-2
Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními,
budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace
volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních
změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím.
Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy.
Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání
anag@anag.cz, tel.: 585 757 411
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/3
2EVDK
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
Přehled důležitých právních předpisů a jejich zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Další zkratky a pojmy používané v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10
Klíčové částky pro rok 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11
Část I. – Druhy srážek ze mzdy
1. Vymezení druhů srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15
2. Srážky ze mzdy na základě zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17
3. Srážky ze mzdy na základě dohody do 31. 12. 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21
4. Dohody o srážkách ze mzdy od 1. 1. 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29
5. Srážky ze mzdy na základě exekuce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37
6. Zahájení exekuce srážkami ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42
7. Ukončení exekuce srážkami ze mzdy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49
8. Přerušení prováděných srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57
Část II. – Výše srážek ze mzdy
9. Hrubá mzda a jiné příjmy povinného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .65
10. Čistý měsíční příjem povinného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70
11. Běžné a přednostní pohledávky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77
12. Nezabavitelné částky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81
13. Příklady uplatnění nezabavitelných částek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91
14. Výpočet výše srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98
15. Výjimečné pravidlo o polovině mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .103
16. Příklady výpočtu výše srážek ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106
17. Specifické případy výpočtu výše srážky ze mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131
Část III. – Pořadí srážek ze mzdy
18. Pořadí exekučních srážek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .141
19. Příklady souběhu pohledávek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .150
20. Příklady souběhu běžných pohledávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .162
Obsah
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/4
Obsah
21. Příklady souběhu přednostních pohledávek (bez výživného). . . . . . . . . . .178
22. Příklady souběhu běžných i přednostních pohledávek (bez výživného) . . .192
23. Příklady souběhu pohledávek výživného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .214
24. Příklady souběhu všech možných pohledávek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .251
Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech
25. Změna plátce mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .279
26. Příklady změny plátce mzdy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .292
27. Srážky z dávek nemocenského pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .313
28. Několik plátců mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .318
29. Příklady k exekuci prováděné několika plátci mzdy . . . . . . . . . . . . . . . . . .323
30. Odpovědnost plátce mzdy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .347
31. Součinnost poskytovaná exekučním orgánům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .353
32. Srážky ze mzdy v insolvenčním řízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .359
33. Postižení daňového bonusu a přeplatku z ročního zúčtování daně . . . . . .369
Část V. – Vybraná ustanovení souvisejících právních předpisů
Přehled vybraných ustanovení souvisejících právních předpisů . . . . . . . . . . . .389
Daňový řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .391
Exekuční řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .395
Insolvenční zákon. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .409
Nařízení o nezabavitelných částkách. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .424
Nový občanský zákoník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .426
Občanský soudní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .432
Správní řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 446
Starý občanský zákoník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .447
Zákon o inspekci práce. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448
Zákon o nemocenském pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .451
Zákon o souběhu exekucí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .455
Zákon o státní sociální podpoře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .458
Zákon o životním minimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .460
Zákoník práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .462
Zákon o daních z příjmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .466
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/5
ÒYRG
Vážení čtenáři,
těší mě, že vás zaujala má kniha Exekuce srážkami ze mzdy.
Tatopublikacejeurčenapředevšímpromzdovéúčetní,pracovníkyúčtáren
ajejichzaměstnavatele,kterýchsetototémadotýkánejvíce.Budevšaknespor-
ně užitečná také pro dlužníky, věřitele a jejich právní zástupce, jakož i pro za-
interesované zaměstnance soudů, správních orgánů či soudních exekutorů.
Svým rozsahem se neomezuje pouze na hlavní téma exekucí srážkami
ze mzdy, ale přibližuje také opomíjené srážky ze mzdy realizované přímo
na základě zákona nebo na základě uzavřených dohod. Hlavními právními
předpisy, z nichž musíme vycházet, tak budou občanský soudní řád, zákoník
práce a občanský zákoník. Kolegové právníci mi snad prominou, že pro větší
srozumitelnost a přehlednost záměrně potlačuji konkrétní odkazy na právní
předpisy a jejich citace, jež by celý text zbytečně komplikovaly.
Čekánásřadanázornýchschémat,přehlednýchtabulekapraktickýchpříkla-
dů. Nevyhneme se tématům kontroverzním, u nichž se vždy pokusím z mnoha
protichůdnýchnázorůvybratten,jenžodpovídáprávnímpředpisům.Nalezneme
všakiopačnéoblasti,jimižsenikdovážněnezabývá,přestožejetřebaprokaždo-
dennípraxinajítkonkrétnířešení.Vkaždémpřípaděmusímepočítatstím,žecelá
právníúpravasrážekjevelmirozsáhláaspletitá,žeseneustálevyvíjíapozměňuje
a že nikdy zcela nevystihne potřeby světa přesných čísel.
V této knize se nebudeme zabývat pouze srážkami ze mzdy jako takové,
ale i srážkami z jiných postižitelných příjmů, kterými jsou namátkou plat,
různé formy odměn a náhrad, důchody, vybrané nemocenské a sociální
dávky apod. Zkušenější čtenáře nepochybně zaujme obávané téma změny
plátce mzdy, úprava srážek z dávek nemocenského pojištění, exekuce ve-
dená na několik plátců mzdy zároveň či konečně stále častější problematika
srážek v insolvenčním řízení.
Pevně věřím, že vám všem má kniha pomůže v úspěšném zvládnutí
obtížné, nevděčné, ale veskrze zajímavé problematiky srážek ze mzdy.
=PČQ\YURFH
V první polovině roku 2016 došlo k zásadnímu posunu v praxi exekučních
orgánů při postihování daňových bonusů a přeplatků z ročního zúčtování
Úvod
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/6
daně. Zatímco dříve se pozornost většiny exekučních orgánů zaměřovala
spíše na marné snahy postihnout tento specifický příjem zaměstnance pro-
střednictvím exekuce srážkami ze mzdy, v loňském roce se zaměstnavatelé
naopak potýkali s masovým využitím dosud spíše opomíjeného exekučního
způsobu, jímž je exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky.
Teprve touto cestou dosáhly exekuční orgány svého cíle a začaly úspěšně
ve velkém zabavovat zaměstnancovy daňové bonusy a přeplatky z ročního
zúčtování daně. Dá se předpokládat, že tento fenomén výrazně poznamená
i rok letošní, zejména pak v okamžiku provádění ročního zúčtování daně,
takže jsem na závěr této publikace zařadil zcela novou kapitolu 33, jež
se postihování daňových bonusů a přeplatků z ročního zúčtování daně
exkluzivně věnuje.
Základní principy obou exekučních způsobů jsou sice založeny na stej-
ném základě, ale samotné provedení exekuce přikázáním jiné peněžité
pohledávky se od exekuce srážkami ze mzdy v mnohém výrazně liší. Totéž
pak dvojnásob platí u zaměstnanců v insolvenci, v níž se nakládání s daňo-
vými bonusy a přeplatky z ročního zúčtování daně střídavě mění v závislosti
na aktuálním stádiu insolvenčního řízení a na zvoleném způsobu provedení
prohlášeného úpadku.
Zaměstnavatelé se navíc musí připravit na to, že některé požadavky
a představy exekučních orgánů při postihování daňových bonusů a přeplat-
ků z ročního zúčtování daně nejsou vždy zcela konzistentní, srozumitelné
či opodstatněné. Při praktické aplikaci různorodých exekučních příkazů
se bohužel vyskytuje řada problematických otázek, jež budou další vývoj
této problematiky do budoucna nepochybně ještě ovlivňovat.
Minulý rok byl na legislativní novinky v oblasti srážek ze mzdy chudý.
Faktické změny se dočkáme až na konci února letošního roku, kdy nabý-
vá účinnosti novela § 2045 nového občanského zákoníku. Touto novelou
se vypouští kontroverzní pravidlo o polovině mzdy, jež se mělo doplňkově
uplatňovat při výpočtu výše srážek prováděných na základě uzavřené do-
hody o srážkách ze mzdy. Dochází tak do budoucna k žádoucímu úplnému
sjednocení všech srážek ze mzdy prováděných na základě zákona, dohod
či exekucí. Z přechodných ustanovení přijaté novely však vyplývá, že u již
uzavřených dohod se její účastníci mohou s výjimečným pravidlem o po-
lovině mzdy teoreticky i nadále potýkat.
Úvod
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/7
Výše nezabavitelných částek, jež musí zaměstnanci zůstat k uspokojení
jeho životních potřeb, se pro letošní rok opět změnila, takže veškeré příkla-
dy v této publikaci jsou patřičně aktualizovány podle posledního nařízení
vlády o nezabavitelných částkách.
V Olomouci dne 15. 1. 2017
Jan Breburda
Úvod
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/Část I. – Druhy srážek ze mzdy
38
Tabulka č. 5a – Srážky ze mzdy na základě vedené exekuce
Druh exekuce Exekuční orgán Právní úprava
výkon rozhodnutí
(soudní výkon rozhodnutí)
soud
obecná úprava § 251 až § 275 OSŘ,
zvláštní úprava srážek ze mzdy
§ 276 až § 302 OSŘ
exekuce
(exekuce soudních exekutorů)
soudní exekutor
obecná úprava § 28 a násl. EŘ,
zvláštní úprava srážek ze mzdy
§ 60 EŘ
(odkaz na použití § 276 až § 302 OSŘ)
daňová exekuce správce daně
obecná úprava § 175 a násl. DŘ,
zvláštní úprava srážek ze mzdy
§ 186 až § 189 DŘ, § 177 DŘ
(odkaz na použití § 276 až § 302 OSŘ)
exekuce
(správní exekuce)
státní orgán či územně
samosprávný celek
obecná úprava § 103 a násl. SŘ,
zvláštní úprava srážek ze mzdy
§ 106 SŘ
(odkaz na použití § 175 a násl. DŘ)
5R]GtO\PH]LH[HNXFHPL
Uvedené exekuce se vzájemně odlišují především svým účelem a institu-
cionálním zakotvením. Nařizují je a provádějí různé státní, resp. polostátní
instituce, z nichž některé sledují pouze uspokojení svých vlastních pohle-
dávek, zatímco jiné slouží ve veřejném zájmu k uspokojení pohledávek
všech věřitelů, soukromoprávních i veřejnoprávních. Oproti tomu konkrétní
způsob provedení a dopad těchto exekucí se z pohledu plátce mzdy i přes
samostatné a zdánlivě rozdílné právní úpravy v zásadě shoduje a vesměs
se liší pouze v nepříliš podstatných detailech.
Historicky nejstarší formou exekuce je exekuční řízení nařizované
a prováděné soudem podle občanského soudního řádu, jež se poněkud
archaicky nazývá výkonem rozhodnutí. Jak již naznačuje tento název, vý-
kon rozhodnutí zásadně slouží k vymožení pohledávek širokého okruhu
věřitelů, které jim byly v nalézacím řízení přiznány rozhodnutím soudu,
popřípadě jiného státního orgánu, jež má být nyní nuceně vykonáno.
Oproti tomu daňová exekuce i exekuce správní je obecně (se zanedba-
telnou výjimkou tzv. dělené správy) určena pouze k vymožení vlastních
pohledávek správce daně či správního úřadu, jež vznikly v daňovém či
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/39
správním řízení. Stát zde jejich prostřednictvím fakticky vystupuje v dvoj-
jediném postavení exekučního orgánu a zároveň i uspokojovaného věřitele.
Nejviditelnějším správcem daně jsou nepochybně finanční úřady. Kromě
nich však za správce daně považujeme také jiné orgány veřejné moci, jež
spravují daně, cla a poplatky ve smyslu ustanovení daňového řádu. Da-
ňovou exekuci tak mohou provádět rovněž celní úřady při vymáhání cel
a některých daní, správní úřady při vymáhání správních poplatků, orgány
územní samosprávy při vymáhání místních poplatků, či dokonce soudy
při vymáhání poplatků soudních. V rámci správní exekuce mohou vymáhat
své nároky veškeré orgány státní správy či územní samosprávy, které ulo-
žily platební povinnost ve správním řízení vedeném podle správního řádu.
Patří mezi ně také tzv. služební orgány, pokud na základě zákona o státní
službě rozhodnou o srážkách z platu státního zaměstnance k vymožení své
vykonatelné pohledávky na náhradě nákladů uložené podle tohoto zákona.
Nejmladší formou exekuce v tuzemsku je exekuce podle exekučního
řádu prováděná soudními exekutory. Jedná se o překotně vyvíjející exe-
kuci, jež svými neustále narůstajícími počty jednoznačně převažuje nad
ostatními konkurenčními způsoby vymáhání, čímž se mělo podle představ
zákonodárce ulehčit přetíženým soudům od vymáhací agendy.
Exekuci podle exekučního řádu svým rozhodnutím původně nařizoval
soud; od počátku roku 2013 se jeho úloha redukuje na vydání pouhého
pověření soudnímu exekutorovi k zahájení a provedení exekuce. Vlastní
provedení exekuce podle exekučního řádu leží v rukou soudního exekutora,
jenž je na jedné straně soukromým podnikatelem a na druhé straně zastává
roli veřejného orgánu státní moci. Soudní exekutor vymáhá pohledávky
pro všechny věřitele v obdobně širokém rozsahu jako soud při výkonu roz-
hodnutí a navíc může vymáhat i veřejnoprávní pohledávky realizovatelné
formou daňové a správní exekuce. Kromě toho pro sebe souběžně vymáhá
svou odměnu za provedení exekuce a náhradu jejích nákladů.
Střet soukromého prvku s prvkem veřejným s sebou zákonitě přináší
vedle výhod (lepší motivace, vyšší efektivita) také negativa, zejména zvýšené
riziko účelových výkladů a nezákonných postupů pracovníků soudního exe-
kutora. Pro plátce mzdy je exekuce soudních exekutorů podle exekučního
řádu obávaná zejména pro svou složitost umocněnou překotnou novelizací,
pro nepřehlednost různých typů listin a někdy bohužel také kvůli obtížné
komunikaci s pracovníky soudních exekutorů.
5. Srážkyze mzdyna základěexekuce
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/Část I. – Druhy srážek ze mzdy
46
Schéma č. 6c – Postup plátce mzdy po doručení exekučního příkazu
leden únor bĜezen duben kvČten þerven þervenec
leden únor březen duben květen červen červenec
výplata
výplata
výplata
srážka
srážka
srážka
srážka
doručení
exekučního
příkazu
Plátce mzdy standardně vyplácí
celou mzdu svému zaměstnanci.
Plátce mzdy začne provádět srážky ze mzdy
povinného a ponechává je zatím u sebe.
\'RUXþHQtY\UR]XPČQtRQDE\WtSUiYQtPRFL
Další stádium exekučního řízení nastává poté, co se nařízená (zahájená)
exekuce nebo výkon rozhodnutí stanou pravomocnými a exekuční orgán
o tom vyrozumí plátce mzdy. Tím se plátci mzdy potvrdí, že exekuce je
vedena právoplatně, takže končí přechodné deponování sražených částek
a nastává skutečné uspokojování vymáhané pohledávky oprávněného.
Plátce mzdy po doručení vyrozumění o nabytí právní moci shromáždí
veškeré dosud deponované srážky ze mzdy a vyplatí je naráz jednou platbou
oprávněnému. Učiní tak bez zbytečného odkladu, zpravidla hned tentýž
či následující pracovní den. Při dalším provádění srážek již plátce mzdy
srážené částky nedeponuje, ale rovnou je v každém výplatním termínu
odešle oprávněnému na úhradu jeho vymáhané pohledávky.
Vlastní okamžik nabytí právní moci nemůže plátce mzdy nijak ovlivnit,
neboť není plnoprávným účastníkem exekučního řízení a nemůže se proti
rozhodnutí exekučního orgánu odvolat. Nabytí právní moci vydaného exe-
kučního příkazu či usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí závisí výlučně
na průběhu dosavadního řízení mezi exekučním orgánem, oprávněným
a povinným. Většinou plátce mzdy obdrží očekávané vyrozumění o nabytí
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/47
právní moci po několika týdnech až měsících od doručení usnesení o na-
řízení výkonu rozhodnutí či exekučního příkazu. Pokud plátce mzdy čeká
na vyrozumění déle, je vhodné, aby se u exekučního orgánu neformálně
připomenul. Jsou však známy extrémní případy, u nichž se na nabytí
právní moci čeká z důvodu procesních průtahů exekučního řízení třeba
i několik let.
Na druhou stranu lze u řady exekucí obdržet vyrozumění o nabytí právní
moci již během několika málo dní, takže se doba deponování provedených
srážek ze mzdy výrazně zkrátí. Děje se tak běžně u exekucí soudních
exekutorů a dále u exekucí daňových nebo exekucí správních, u nichž
nelze proti exekučnímu příkazu uplatnit řádný opravný prostředek, takže
vydaný exekuční příkaz nabude právní moci již prostým doručením jeho
příjemcům. Soudní exekutor může nezkušeného plátce mzdy dokonce
zaskočit tím, že jej o nabytí právní moci vyrozumí současně se samotným
exekučním příkazem, takže zcela odpadne fáze deponování provedených
srážek ze mzdy. Jindy bude plátce mzdy pro změnu na takové vyrozumění
čekat podstatně déle, protože soudní exekutor nesmí umožnit provedení
exekuce dříve, než nechá zapsat tzv. doložku o provedení exekuce ve smyslu
§ 35b exekučního řádu do rejstříku zahájených exekucí.
Plátce mzdy se v každém případě musí obrnit trpělivostí a vždy musí
vyčkat, dokud nebude o nabytí právní moci řádně vyrozuměn. Do té doby
nesmí prováděné srážky vyplácet oprávněnému, třebaže by to pro něj
mohlo být jednodušší než jejich držení v depozitu. Opačný postup by totiž
představoval porušení povinností uložených exekučním příkazem spolu
s případným poškozením povinného, jenž by se pak mohl proti plátci mzdy
bránit žalobou (k odpovědnosti plátce mzdy viz kapitola 30).
6. Zahájeníexekucesrážkamizemzdy
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/Část II. – Výše srážek ze mzdy
74
Schéma č. 10d – Mzda vyplácená nadvakrát – bezpečná varianta
(postupné výpočty dílčích srážek)
duben kvČten þerven
záloha vyúþtování záloha vyúþtování záloha vyúþtování
10.000 Kþ 20.000 Kþ 10.000 Kþ 30.000 Kþ 10.000 Kþ 3.000 Kþ
duben květen červen
záloha vyúčtování záloha vyúčtování záloha vyúčtování
10 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč 30 000 Kč 10 000 Kč 3 000 Kč
doručení
exekučního příkazu
doručení
vyrozumění
o právní moci
vyplaceno
povinnému
ještě před
doručením
exekučního
příkazu
první srážka
~10 000 Kč
se provede
jen z částky
20 000 Kč
srážka
~2 000 Kč
se provede
ze zálohy
10 000 Kč
srážka
~30 000 Kč
se vypočítá
z 40 000 Kč,
srazí se však
jen 28 000 Kč
srážka
~2 000 Kč
se provede
ze zálohy
10 000 Kč
srážka
~4 000 Kč
se vypočítá
ze 13 000 Kč,
srazí se však
jen 2 000 Kč
Srážky je třeba každý měsíc vypočítat dvakrát, poprvé ze zálohy a podruhé z celé mzdy,
přičemž první provedená srážka se započítá na srážku druhou
(součet obou dílčích srážek musí být roven celkové srážce ze mzdy vyplacené za kalendářní měsíc).
Třebaže to zákon výslovně nestanoví, uplatní se stejné postupy a do-
poručení ohledně vyplácení mzdy nadvakrát také tehdy, jestliže plátce
mzdy v různých výplatních termínech téhož kalendářního měsíce vyplácí
povinnému vedle mzdy či namísto ní ještě jiné příjmy, jež rovněž podléhají
srážkám ze mzdy. Stále platí, že si plátce mzdy může zvolit různé postupy
jejich výpočtu a srážení, avšak v konečném důsledku musí v každém kalen-
dářním měsíci celkově vypočítat, srazit a eventuálně odvést oprávněnému
stanovenou srážku ze souhrnu všech postižitelných čistých příjmů povin-
ného, jež mu byly v takovém měsíci vyplaceny. Celková výše provedených
srážek za daný kalendářní měsíc tedy bude tak jako tak stejná, bez ohledu
na zvolenou metodu výpočtu a provádění srážek.
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/75
Schéma č. 10e – Souběh mzdy a jiných příjmů povinného – riskantní varianta
(jediná souhrnná srážka)
kvČten
dohoda o
pr. þinnosti
cestovní
náhrady
odmČna za
pohotovost
dohoda o
prov. práce
mzda vþetnČ
náhrad
6.000 Kþ 1.000 Kþ 3.000 Kþ 3.000 Kþ 21.000 Kþ
květen
dohoda
o pr. činnosti
cestovní
náhrady
odměna
za pohotovost
roční
zúčtování
daně
mzda včetně
náhrad
6 000 Kč 1 000 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 21 000 Kč
celá částka
6 000 Kč
se vyplatí
povinnému
tento příjem
nepodléhá
srážkám
ze mzdy
celá částka
3 000 Kč
se vyplatí
povinnému
tento příjem
nepodléhá
srážkám
ze mzdy
srážka
~21 000 Kč
se vypočítá
z částky
30 000 Kč
Plátce mzdy riskuje – vypočítá a provede jedinou souhrnnou srážku cca 21 000 Kč
z celkového postižitelného čistého příjmu povinného ve výši 30 000 Kč v daném měsíci.
Schéma č. 10f – Souběh mzdy a jiných příjmů povinného – bezpečná varianta
(postupné dílčí srážky)
kvČten
dohoda o
pr. þinnosti
cestovní
náhrady
odmČna za
pohotovost
dohoda o
prov. práce
mzda vþetnČ
náhrad
6.000 Kþ 1.000 Kþ 3.000 Kþ 3.000 Kþ 21.000 Kþ
květen
dohoda
o pr. činnosti
cestovní
náhrady
odměna
za pohotovost
roční
zúčtování
daně
mzda včetně
náhrad
6 000 Kč 1 000 Kč 3 000 Kč 3 000 Kč 21 000 Kč
nelze provézt
srážku kvůli
nízkému příjmu
(nezabavitelná
částka je vyšší)
tento příjem
nepodléhá
srážkám
ze mzdy
srážka
~2 000 Kč
se vypočítá
z částky
9 000 Kč
tento příjem
nepodléhá
srážkám
ze mzdy
srážka
~21 000 Kč se
vypočítá z 30 000 Kč,
srazí se však
jen 19 000 Kč
Plátce mzdy postupně vypočítává a provádí dílčí srážky. Celkem tak srazí cca 21 000 Kč
z celkového postižitelného čistého příjmu povinného ve výši 30 000 Kč v daném měsíci.
10. Čistýměsíčnípříjempovinného
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/Část II. – Výše srážek ze mzdy
98
9êSRþHWYêãHVUiåHN]HP]G\
Poté, co jsme si vyjasnili důležité pojmy jako „nezabavitelné částky“ či
„běžné a přednostní pohledávky“, můžeme konečně přistoupit k provedení
vlastního výpočtu exekučních srážek z měsíční čisté mzdy povinného. Tento
tradiční způsob výpočtu podle exekučních předpisů (tj. občanského soudní-
ho řádu a nařízení o nezabavitelných částkách) se jednotně uplatní přede-
vším u všech srážek z exekucí, ale také v případě srážek ze zákona a srážek
z dohod. Jedinou drobnou výjimku ze standardních pravidel představují
dohody o srážkách ze mzdy uzavírané v období od 1. 1. 2014 do 27. 2. 2017
podle tehdejšího znění § 2045 nového občanského zákoníku, u nichž se
navíc může projevit specifické pravidlo o polovině mzdy (viz kapitola 15).
Při výpočtu výše exekučních srážek postupujeme v následujících krocích:
1. Nejprve se ze mzdy povinného odečtou příslušné nezabavitelné část-
ky (jejich součet se zaokrouhluje na celé koruny nahoru), čímž získá-
me tzv. zbytek čisté mzdy. Nezabavitelné částky se vždy ponechají
povinnému.
2. Pokud je získaný zbytek čisté mzdy vyšší než součet ŽMJ + NNB
(tj. v roce 2017 vyšší než částka 9 232 Kč), srazí se z něho částka pře-
sahující součet ŽMJ + NNB tak, aby zbytek čisté mzdy po této zvláštní
úpravě byl roven právě součtu ŽMJ + NNB. Hranice tvořená součtem
ŽMJ + NNB se slovy občanského soudního řádu poněkud kostrbatě
označuje jako „částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez ome-
zení“. Takto sraženou částku, jež přesahuje stanovenou hranici součtu
ŽMJ + NNB, zákon pro změnu dlouze opisuje slovy „plně zabavitelná
část zbytku čisté mzdy“. Pro potřeby této publikace budeme tuto sra-
ženou částku označovat krátce termínem „plně zabavitelná částka“.
Plně zabavitelná částka se totiž po svém sražení nejprve celá při-
počte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy, kde se po sražení vlastní
částky druhé třetiny využije k uspokojení přednostních pohledávek.
Eventuální zbývající část této plně zabavitelné částky, která nebyla vy-
čerpána při hrazení přednostních pohledávek v rámci druhé třetiny,
se potom připočte k první třetině za účelem uspokojení pohledávek
běžných. Pokud se přednostní pohledávky vůbec nevyskytují, takže
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/99
není zapotřebí pracovat se druhou třetinou, použije se plně zabavitelná
částka přímo ve prospěch běžných pohledávek v rámci první třetiny.
3. Zbytek čisté mzdy podle bodu 1., z něhož jsme podle okolností srazili
plně zabavitelnou částku podle bodu 2., nyní po této úpravě zaokrouh-
líme dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách.
Podle konkrétní výše zbytku čisté mzdy, resp. upraveného zbytku čisté
mzdy nám zůstane matematický zbytek z dělení v hodnotě 2 Kč, 1 Kč,
popřípadě 0 Kč, jenž se ponechává povinnému.
4. Zaokrouhlený zbytek čisté mzdy podle bodu 3. nyní vydělíme třemi
a získáme tak stejné třetiny. První třetina se tradičně srazí na úhradu
vymáhané pohledávky (běžné i přednostní), druhá třetina se sráží jen
v případě vymáhání přednostní pohledávky (pro běžné pohledávky
se nesráží) a třetí třetina se naopak vždy ponechá povinnému. Uplat-
něním tohoto třetinového systému celý výpočet končí.
Popsaný výpočet se uplatní společně pro všechny takto vymáhané
pohledávky. Plátce mzdy jej provádí pravidelně v každém měsíci, neboť
se vyplácená měsíční čistá mzda povinného může v jednotlivých měsících
lišit. Pokud pracuje s atypicky vyplácenou mzdou a jinými postižitelnými
příjmy povinného, provádí popsaný výpočet při každém výplatním termínu,
přičemž však může zohlednit nezabavitelné částky pouze do celkové výše
připadající na daný kalendářní měsíc (viz kapitola 10 a 12).
V ustanovení § 281 občanského soudního řádu je vyjádřen přísný zákaz
provádět exekuční srážky ze mzdy ve větším než stanoveném rozsahu. Tento
zákaz není možné žádným způsobem obejít, a to ani na základě případného
písemného souhlasu povinného.
14. Výpočetvýšesrážekzemzdy
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/Část II. – Výše srážek ze mzdy
110
Příklad č. 4 – Nízká mzda (běžná i přednostní pohledávka)
Čistá měsíční mzda povinného činí 14 000 Kč, povinný oprávněně uplatňu-
je 3 vyživované osoby, srážky se provádějí pro uspokojení běžné i přednostní
pohledávky.
Výpočet
14 000 Kč Čistá mzda
– 10 771 Kč Nezabavitelné částky (6 154,66 Kč na osobu povinného,
3 × 1 538,66 Kč na vyživované osoby; součet zaokrouhlit nahoru)
3 229 Kč Zbytek čisté mzdy (menší než součet ŽMJ + NNB = 9 232 Kč)
– 1 Kč Zaokrouhlení (na částku dělitelnou třemi v celých korunách)
3 228 Kč Zbytek čisté mzdy po zaokrouhlení
= 3 × Rozdělení na třetiny
1 076 Kč
Sraženo pro oprávněného Zůstává povinnému
nezabavitelné částky 10 771 Kč
zbytek ze zaokrouhlení 1 Kč
III. třetina 1 076 Kč
1 076 Kč*) II. třetina
1 076 Kč**) I. třetina
0 Kč plně zabavitelná částka
2 152 Kč CELKEM 11 848 Kč
*) Použijese jenna úhradupřednostnípohledávky.
**) Použijese na úhradupřednostníi běžnépohledávkypodlejejichčasovéhopořadí.
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/113
Příklad č. 7 – Vysoká mzda (běžná i přednostní pohledávka)
Čistá měsíční mzda povinného činí 25 000 Kč, povinný oprávněně uplatňu-
je 2 vyživované osoby, srážky se provádějí pro uspokojení běžné i přednostní
pohledávky.
Výpočet
25 000 Kč Čistá mzda
– 9 232 Kč Nezabavitelné částky (6 154,66 Kč na osobu povinného,
2 × 1 538,66 Kč na vyživované osoby; součet zaokrouhlit nahoru)
15 768 Kč Zbytek čisté mzdy (větší než součet ŽMJ + NNB = 9 232 Kč)
– 6 536 Kč Plně zabavitelná částka (částka přesahující součet ŽMJ + NNB)
9 232 Kč Zbytek čisté mzdy po úpravě (odpovídá součtu ŽMJ + NNB)
– 1 Kč Zaokrouhlení (na částku dělitelnou třemi v celých korunách)
9 231 Kč Zbytek čisté mzdy po úpravě a zaokrouhlení
= 3 × Rozdělení na třetiny
3 077 Kč
Sraženo pro oprávněného Zůstává povinnému
nezabavitelné částky 9 232 Kč
zbytek ze zaokrouhlení 1 Kč
III. třetina 3 077 Kč
3 077 Kč*) II. třetina
3 077 Kč**) I. třetina
6 536 Kč***) plně zabavitelná částka
12 690 Kč CELKEM 12 310 Kč
*) Použijese jenna úhradupřednostnípohledávky.
**) Použijese na úhradupřednostníi běžnépohledávkypodlejejichčasovéhopořadí.
***) Použijese nejprvena úhradupřednostnípohledávkyv rámciII.třetiny.Pokudtaktonebudeplnězabavitelnáčástkav rámciII.třetiny
zcelavyčerpána,protožese podařípřednostnípohledávkuuhraditze zdrojůII.třetiny,použijese zbyláčástplnězabavitelnéčástky
na úhraduběžnépohledávkyv rámciI.třetiny.
16. Příkladyvýpočtuvýšesrážekzemzdy
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/Část III. – Pořadí srážek ze mzdy
170
Příklad č. 3 – Stejné časové pořadí pohledávek
Povinnému je možné vždy k 5. dni kalendářního měsíce srazit v rámci
I. třetiny částku 3 000 Kč a v rámci II. třetiny rovněž částku 3 000 Kč. Plně
zabavitelná částka zde činí 7 000 Kč, neboť zbytek čisté mzdy o tuto částku
přesahuje součet ŽMJ + NNB.
Dne 5. 1. 2017 plátce mzdy uplatnil své právo podle § 147 odst. 1 písm. d)
zákoníku práce a zahájil provádění srážek ze mzdy zaměstnance k uspoko-
jení běžné pohledávky A – nevyúčtované zálohy na cestovních náhradách
v celkové výši 5 000 Kč. Následně dne 31. 3. 2017 povinný dobrovolně doplatil
plátci mzdy zbývající dlužnou částku.
Téhož dne přišel plátci mzdy exekuční příkaz soudního exekutora k uspo-
kojení běžné pohledávky B – dlužného nájemného v celkové výši 45 000 Kč.
Následně dne 17. 4. 2017 bylo plátci mzdy v této věci doručeno vyrozumění
o nabytí právní moci.
Dne 25. 2. 2017 přišel plátci mzdy exekuční příkaz soudního exekutora
k uspokojení běžné pohledávky C – neuhrazené dodávky plynu a elektřiny
v celkové výši 30 000 Kč. Následně dne 19. 3. 2017 bylo plátci mzdy v této
věci doručeno vyrozumění o nabytí právní moci.
ČÁSTKY KE SRAŽENÍ
II. třetina Plně zabav. částka I. třetina Celkem ke sražení
ČÁSTKA
Řeší se jen běžné
pohledávky
7 000 Kč 3 000 Kč max. 10 000 Kč
POŘADÍ POHLEDÁVEK
II. třetina I. třetina
Pořadí
Rozhodný den
pro pořadí
Pořadí
Rozhodný den
pro pořadí
LEDEN
A : B poměrně obě 5. 1. 2017
ÚNOR
A : B poměrně obě 5. 1. 2017
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/171
II. třetina I. třetina
Pořadí
Rozhodný den
pro pořadí
Pořadí
Rozhodný den
pro pořadí
BŘEZEN
A : B poměrně obě 5. 1. 2017
C 25. 2. 2017
PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK
SRAŽENO A DEPONOVÁNO VYPLACENO OPRÁVNĚNÉMU
Pohledávka
(počáteční
stav)
Datum
srážky
ze mzdy
Sražená
částka
Vyplacená
částka
Datum
vyplacení
Pohledávka
(konečný
stav)
LEDEN
I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč)
A
(5 000 Kč) 5. 1. 2017
1 000 Kč
poměrněs B 1 000 Kč 5. 1. 2017
A
(4 000 Kč)
B
(45 000 Kč) 5. 1. 2017
9 000 Kč
poměrněs A 9 000 Kč 17. 4. 2017
B
(36 000 Kč)
ÚNOR
I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč)
A
(4 000 Kč) 5. 2. 2017
1 000 Kč
poměrněs B 1 000 Kč 5. 2. 2017
A
(3 000 Kč)
B
(36 000 Kč) 5. 2. 2017
9 000 Kč
poměrněs A 9 000 Kč 17. 4. 2017
B
(27 000 Kč)
BŘEZEN
I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč)
A
(3 000 Kč) 5. 3. 2017
1 000 Kč
poměrněs B 1 000 Kč 5. 3. 2017
A
(2 000 Kč)
B
(27 000 Kč) 5. 3. 2017
9 000 Kč
poměrněs A 9 000 Kč 17. 4. 2017
B
(18 000 Kč)
C
(30 000 Kč) 5. 3. 2017 —
20. Příkladysouběhuběžnýchpohledávek
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/Část III. – Pořadí srážek ze mzdy
172
SRAŽENO A DEPONOVÁNO VYPLACENO OPRÁVNĚNÉMU
Pohledávka
(počáteční
stav)
Datum
srážky
ze mzdy
Sražená
částka
Vyplacená
částka
Datum
vyplacení
Pohledávka
(konečný
stav)
DUBEN
I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč)
B
(18 000 Kč) 5. 4. 2017 10 000 Kč 10 000 Kč 17. 4. 2017
B
(8 000 Kč)
C
(30 000 Kč) 5. 4. 2017 —
KVĚTEN
I. třetina (3 000 Kč + 7 000 Kč)
B
(8 000 Kč) 5. 5. 2017 8 000 Kč 8 000 Kč 5. 5. 2017
B
zaplaceno
C
(30 000 Kč) 5. 5. 2017 2 000 Kč 2 000 Kč 5. 5. 2017
C
(28 000 Kč)
KOMENTÁŘ
Pohledávka A
Pohledávka A a pohledávka B mají stejné časové pořadí, a budou tudíž
hrazeny poměrně podle své výše:
(pohledávka A) 5 000 Kč : (pohledávka B) 45 000 Kč,
takže se mezi ně částka sražená v rámci první třetiny rozdělí v pomě-
ru 1 : 9, tj.
(srážka pro A) 1 000 Kč : (srážka pro B) 9 000 Kč.
Poměrné částky srážené postupně během ledna až března použije plátce
mzdy ihned na úhradu své pohledávky A.
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/173
Pohledávka B
Pohledávka A a pohledávka B mají stejné časové pořadí, a budou tudíž
hrazeny poměrně (viz výše). Jakmile povinný dobrovolně uhradí zbytek
pohledávky A, budou se od dubna provádět srážky ze mzdy už jen pro pohle-
dávku B. Prováděné a deponované srážky za měsíc leden až duben vyplatí
plátce mzdy naráz oprávněnému po doručení příslušného vyrozumění
o nabytí právní moci.
Pohledávka C
Pohledávka C je mladší než pohledávky A a B, takže jako pohledávka
s nejhorším časovým pořadím přijde na řadu až v květnu po jejich úplné
úhradě. Provedené srážky může plátce mzdy ihned vyplácet, protože již
dříve obdržel potřebné vyrozumění o nabytí právní moci.
20. Příkladysouběhuběžnýchpohledávek
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/Část IV. – Postavení plátce mzdy v nestandardních případech
318
1ČNROLNSOiWFĤP]G\
S problematikou změny plátce mzdy nebo se srážkami z dávek nemocen-
ského pojištění se postupně setkají všichni plátci mzdy, avšak v případě
dalšího institutu známého jako „několik plátců mzdy“ se jim to poštěstí
jen výjimečně.
Základní podmínkou, jež vyplývá již ze samotného názvu, je existence
několika rozdílných plátců mzdy, od nichž povinný pobírá mzdu či jiný
postižitelný příjem. Můžeme se například setkat s povinným, jenž vedle
své mzdy pobírá některý typ důchodu, nebo s povinným, jenž vedle svého
hlavního zaměstnání vykonává práci pro jiného zaměstnavatele, například
na základě dohody o pracovní činnosti, a k tomu navíc pobírá od úřadu
práce dávky státní sociální podpory, apod. To by samo o sobě nebylo nic
neobvyklého. Každý plátce mzdy řeší případné srážky ze mzdy izolovaně
od ostatních plátců mzdy a postupuje na základě svých zákonných předpo-
kladů, uzavřených dohod či doručených exekučních příkazů. Srážky vypočí-
tává pouze z jím vyplácených příjmů a uplatňuje na ně standardně pravidla
o nezabavitelných částkách. Na případné příjmy povinného od jiných plátců
mzdy nehledí a nikomu jejich existenci ani samovolně nehlásí.
Popsaný obvyklý postup se však změní v případě, že exekuční orgán
nařídí jedním jediným usnesením soudu o nařízení výkonu rozhodnutí či
jedním jediným exekučním příkazem srážky ze mzdy povinného od ně-
kolika plátců mzdy zároveň podle § 297 a § 298 občanského soudního
řádu. Takový exekuční příkaz na několik plátců mzdy se v mnoha ohledech
neliší od obvyklého exekučního příkazu na jediného plátce mzdy. Je v něm
však výslovně uvedeno, že se vztahuje na mzdu povinného pobíranou
od několika plátců mzdy zároveň, kteří jsou zde vyjmenováni a jimž je
tento exekuční příkaz doručen. Druhým možným způsobem, jak docílit
této zvláštní exekuce, je postupné doručování exekučního příkazu jednot-
livým plátcům mzdy, z něhož bude opět vyplývat, že se vztahuje na mzdu
povinného pobíranou od několika plátců mzdy zároveň.
Kromě uvedeného obsahuje takový zvláštní exekuční příkaz na několik
plátců mzdy zároveň klíčovou pasáž, z níž vyplývá, že nezabavitelné částky
nebude uplatňovat zvlášť v plné výši každý plátce mzdy, ale že se budou
ve prospěch povinného započítávat pouze jednou, tj. dohromady ze všech
jeho příjmů vyplácených vyjmenovanými plátci mzdy. Tím exekuční orgán
a oprávněný docílí toho, že se z postižitelných příjmů povinného podaří
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/369
3RVWLåHQtGDĖRYpKRERQXVXDSĜHSODWNX]URþQtKR
]~þWRYiQtGDQČ
Nárok na mzdu i veškeré další finanční nároky zaměstnance vůči zaměstna-
vateli představují z pohledu soukromého práva peněžité pohledávky věřitele
(zaměstnance) vůči jeho dlužníkovi (zaměstnavateli) a tvoří důležitou část
zaměstnancova majetku, z něhož chtějí jeho věřitelé uspokojit své vymaha-
telné pohledávky. Tato publikace se zabývá problematikou srážek ze mzdy
zaměstnance, které provádí jeho zaměstnavatel na základě zákona, dohody
či exekuce, popřípadě v rámci specifického insolvenčního řízení. Předmětné
srážky se přitom vedle samotné mzdy automaticky vztahují i na jiné postiži-
telné příjmy zaměstnance výslovně uvedené v § 299 občanského soudního
řádu, s nimiž se pro účely srážek nakládá jako se mzdou.
Vedle mzdy a jiných postižitelných příjmů však mohou existovat i ně-
které další finanční nároky (peněžité pohledávky) zaměstnance neuvedené
v § 299 občanského soudního řádu, které je zaměstnavatel také povinen
hradit. Patří mezi ně například cestovní náhrady, o nichž je dnes všeobecně
známo, že je nelze nijak exekučně postihnout, anebo například daňové bo-
nusy či přeplatky z ročního zúčtování daně, u nichž snaha o jejich zabavení
exekučními orgány neutuchá a naopak nabývá na síle.
1iURNQDGDĖRYêERQXVDSĜHSODWHN]URþQtKR]~þWRYiQtGDQČ
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má za podmínek podle § 35c zá-
kona o daních z příjmů nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě
žijící s ním ve společné domácnosti, o které si sníží vypočtenou daňovou
povinnost na dani z příjmů. Je-li jeho daňová povinnost za příslušné zda-
ňovací období nižší než nárok na daňové zvýhodnění za totéž zdaňovací
období, vzniklý rozdíl je označován jako tzv. daňový bonus. Daňový bonus
představuje specifické daňové plnění státu poplatníkovi (jakousi negativní
daň), které slouží k optimalizaci jeho daňové povinnosti a vyplácí se mu
jako přeplatek na dani. Poplatník uplatňuje své daňové zvýhodnění:
formou slevy na dani (je-li jeho daňová povinnost po odečtení ostat-
ních zákonných slev na dani z příjmů vyšší než vzniklý nárok na daňo-
vé zvýhodnění), nebo
formou daňového bonusu (je-li jeho daňová povinnost po odečtení
ostatních zákonných slev na dani z příjmů nulová), anebo
33. Postiženídaňovéhobonusuapřeplatkuzročníhozúčtovánídaně
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/MĚSÍČNÍK
MZDOVÁ ÚČETNÍ
EDICE
PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
EDICE
PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
EDICE
PRÁCE | MZDY | POJIŠTĚNÍ
DVOUMĚSÍČNÍK
PRAKTICKÁ PERSONALISTIKA
MĚSÍČNÍK
ÚČETNÍ A DANĚ
ANAG, spol. s r. o. | Kollárovo nám. 698/7 | 779 00 Olomouc
tel.: 585 757 411 | fax: 585 418 867 | e-mail: obchod@anag.cz | www.anag.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/5694/