Srdce meditace – Objevování nejvnitřnějšího uvědomění

Srdce Meditace Dalajlama Objevování nejniternějšího vědomí Z přednášek k vydání připravil Jeffrey Hopkins

Všechna práva vyhrazena. Tato publikace a všechny její části jsou chrá- něny autorskými právy. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožo- vána, uložena v rešeršním systému nebo dále předávána, a to v jakékoliv formě, jakýmkoliv způsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním apod., bez  předchozího písemného souhlasu vydavatele. Osoba, která by učinila jakékoliv neoprávněné kroky v souvislosti s tou- to publikací, může být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za způsobenou újmu. Původně vyšlo jako The Heart of Meditation. Vydáno po dohodě Shambhala Publications, Inc., 4720 Walnut Street, Boulder, CO 80301, USA © 2016, The Dalai Lama Trust Obálka © gettyimages.com Kresba © Chris Banigaan Překlad © Julie Tesla, 2017 © Nakladatelství ANAG, 2017 ISBN 978-80-7554-082-9

• 5 • OBSAH Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 PRVNÍ ČÁST Buddhistická stezka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 1. Středobod mé pozornosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 2. Empatie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22 Základní praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 3. Meditace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 Usměrňování síly mysli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Rozpoznání mysli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30 Technika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 4. Vědění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Účel soustředění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Začněte u sebe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 Cesta k osvícení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 Buddhovské vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 DRUHÁ ČÁST Úvod do Velké dokonalosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47 5. Základní princip společný všem řádům tibetského buddhismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 Nejniternější vědomí prostupuje všechny typy vnímání. . . . . . . .50 Vydejte se ihned na stezku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .51 6. Vrozená mysl jasného světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52 Žádné úsilí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52 Stěžejní pozice mysli jasného světla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53 Typy knih . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .54

• 6 • OBSAH TŘETÍ ČÁST Výklad textu Tři klíče pronikající jádrem od Patrula Rinpočheho . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .57 7. První klíč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59 Seznámení s nejniternějším vědomím . . . . . . . . . . . . . . 59 Uvolnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 Zastavení myšlenek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .61 Šok. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62 8. Vrcholný způsob odpočinku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 Úrovně vnímání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 Jasné světlo ve všech druzích vnímání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77 9. Dokonale dobrá diamantová mysl. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79 Zaměření pozornosti na prostor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .79 Rozpoznání nejniternějšího vědomí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 10. Druhý klíč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82 Udržování meditace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Žádné nebezpečí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83 Mraky a obloha. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 Setkání matky a dítěte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84 Jasné světlo smrti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .85 Mateřské a dětské jasné světlo v básni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .87 Setrvání v prožitku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 Jak se vypořádat s rušivými vlivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88 Vnitřní meditace a vnější meditace jsou stejné. . . . . . . . . . . . . . . .89 Tři typy oproštění od konceptů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 11. Postupná cesta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 Nebezpečí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 Rozhodnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .93 12. Třetí klíč. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95 Samoosvobození . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Prostor nezapojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96 Zásadní rozdíl. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .98 Sebejistota. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .99

• 7 • OBSAH 13. Jedinečnost tří klíčů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101 Altruismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102 Důležitost stezky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .102 Triáda náhledu, meditace a jednání. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105 Poslední řádky básně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110 ČTVRTÁ ČÁST Srovnání škol starého a nového překladu. . . . . . . . . .111 14. Základní struktury ve škole starého překladu Velké dokonalosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .112 Dva druhy pravd. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .112 Základ, stezky a plody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .115 Zvláštní význam „meditace“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .119 15. Rada . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .123 PŘÍLOHA Tři klíče pronikající jádrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .127 O osobnostech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Vybraná literatura. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

OBR.: Dza Patrul Džigme Čhökji Wangpo Autor kresby: Chris Banigan

• 9 • Předmluva Jeho Svatost dalajlama v této výjimečné knize podrobně popisuje detaily meditace. V  létě roku  1984 se  dalajlama ve své kanceláři v indické Dharamsale připravoval na londýn- skou přednášku o vizionářské básni jednoho velkého tibet- ského jogína, a protože jsem měl při jeho veřejném proslovu tlumočit, naučil mě její text. V této knize jsem tyto soukromé lekce spojil s dalajlamovými přednáškami v Camden Centre, abych mohl čtenářům poskytnout poutavý popis metody, jak se ponořit hluboko do stavu nesvázaného přílišným pře- mýšlením uvnitř obnaženého jádra nejniternější mysli. Cílem je využít prostor mezi myšlenkami, abychom mohli pocítit hlubší úroveň základního vědomí, věnovat mu pozornost a uvědomitsispodníhraniciveškerýchvědomýchprožitků. Kniha je rozdělena do  čtyř částí. V  první části dalaj- lama uvádí do souvislostí nezvykle přímočaré pokyny básně a na jejím konci upřesňuje detaily svých doporučení ohledně trénování empatie vůči všem bytostem a  znalosti podstaty všech jevů – osob i objektů. Ve druhé části nám představuje systém Velké dokonalosti (Great Completeness)1) a  odhaluje 1) V češtině se také používá výraz Dzogčhen, pozn. překl.

PŘEDMLUVA • 10 • nejniternější vědomí jako základní princip společný všem řá- důmtibetskéhobuddhismu.Ve třetíčástivysvětlujeonugeni- ální báseň a rozkrývá její význam za pomoci výkladu tří klíčů, které jsou jejím hlavním poselstvím – jak v sobě rozpoznat nejniternější vědomí, jak s ním ve všech stavech udržet kon- takt a jak se osvobodit od přílišného přemýšlení. V prvních třech částech si snadno všimnete společného motivu:  roz- víjením soucitné empatie vůči všem bytostem prolomíte překážky, kvůli nimž se zaplétáme do nesčetných kontrapro- duktivních, destruktivních myšlenek a  činů, a  zkoumáním podstaty mysli, sebe sama i  objektů oslabíte kouzlo jejich vábivé konkrétnosti, což vám umožní využít prostor mezi myšlenkami a nechat projevit hlubší mysl. Ve čtvrté části pak jsou podrobněji vysvětlena specifická duchovní témata jako dva druhy pravd (konvenční a nejvyšší), čistota od počátku, vnitřní a vnější zářivost, postupný úbytek pojmovosti a záro- veň narůstající uskutečnění nejniternějšího vědomí a rozpo- znání jasného světla během jakéhokoliv druhu vnímání. Tyto čtyři části se  vzájemně doplňují, můžete si je tedy pročítat dle libosti. Rád bych dodal, že pobyt v Londýně kvůli přednáškám v Camden Centre byl pro mě velice zajímavý. Moji předkové z obou stran, Hopkinsovi i Adamsovi, žili v Americe od dob revoluce, obě rodiny však mají kořeny v Anglii a moje fasci- nace jejich domovinou pramenila hlavně z touhy dozvědět se, zda k Angličanům vůbec pocítím nějaké pouto. Dalajlama bydlel v  domě pacifisty, ekumenisty a  feministy, reverenda

PŘEDMLUVA • 11 • Edwarda F. Carpentera, děkana Westminsterského opat- ství (1974–1986), a jeho ženy Lilian, kteří se projevili jako velmi přátelští a otevření lidé. Já jsem byl ubytován o něko- lik bloků dále v Liberal Club a musel jsem procházet ulicí Downing Street, domovem a pracovištěm premiéra, kde mě můj vnitřní nedospělý delikvent přiměl popojít pár kroků směrem k číslu 10 a zastavit se dost dlouho na to, abych zner- vóznilochranku. Dne 2. července mě Lilian Carpenter za doprovodu pří- jemné a místy i veselé konverzace provedla impozantním, ale ohromně šedivým Westminsterským opatstvím. Skvěle jsme si spolu povídali a během prohlídky jsme objevovali příběhy významných anglických vůdců, které připomínaly velké ka- menné bloky okolo nás – musím ovšem přiznat, že ač jsem se s ní cítil stále více jako doma, zároveň jsem pociťoval čím dálvětšíodcizeníod svýchpředků. Druhého dne jsem se  do  Westminsterského opatství vrátil, abych zde tlumočil pro Jeho Svatost. Chlapecký sbor pělandělskýmihlasymládía dalajlamabyluveden.Prvnívěta, kterou před obecenstvem shromážděným v  tomto velkole- pém opatství pronesl, byla v tibetštině a znamená „nezajímají mě budovy“. Lehce při tom mávl rukou, aby naznačil, že má na mysli právě tuto budovu tyčící se nad námi do nebes. Byl to de facto jeho první veřejný výrok v Londýně; nic víc neřekl a čekal na můj překlad. Netušil jsem, kam tím míří a co bude následovat, neměl jsem tudíž žádný kontext. Jsem velkým zastáncem přesného překladu toho, co láma řekne, přestože

PŘEDMLUVA • 12 • kontextdávámožnostvolitvhodnáslova.Tadyjsemaležádný neměl; mým jediným kontextem bylo to, jaký význam má tato budova pro obecenstvo! Na tom ovšem nezáleželo. Šlo tu o jeho slova, musel jsem je tedy přesně přeložit, a to jsem také udělal. Byla to jeho druhá návštěva v Anglii, přičemž ta první nebyla kvůli přednáškám, takže ani posluchači neznali žádné souvislosti. Reakcí bylo mrtvolné ticho; při pohledu na jejich tváře to vypadalo, jako by nic neřekl. Jeho Svatost pokračovala: „Zajímá mě, co se děje ve vaší mysli, ve vašem srdci.“ Když to říká dnes, je poznat okamžité pochopení a cí- tit hluboké uznání, ale když jsem se na posluchače díval tehdy ve  Westminsterském opatství, jejich reakce se  přesto zdála chabá. Pokud se něco dělo, dělo se to pod povrchem, až ča- semzačalobýtzřejmé,žeobecenstvopookřálo. Jeho Svatost mluvila otevřeně a svět začal pomalu chá- pat a oceňovat tento zázrak, tohoto člověka, který nás vyzývá, abychomse obrátilidovnitř.Jehoposelstvízůstávástálestejné a podrobněse vyjevilo,kdyžse stalLámousvěta. Smím vám říct zábavnou historku? Když dalajlama se  svou skupinou před příjezdem do  Londýna cestoval po  Edinburghu, Glasgow, Coventry a  dalších místech, ne- ustále jsme slýchali: „5.  července bude přednášet v  Royal Albert Hall!“ Nabyl jsem dojmu, že to je ve Velké Británii „místo č. 1“. A je vskutku skvostné, mimo jiné i díky pěti zakři- veným balkónům obklopujícím pódium tak, že od něj žádné místo není příliš daleko, čímž navozuje silný pocit intimity. Pódium se stáčí takovým způsobem, že si o něj diváci mo- hou téměř opřít lokty. Jeho Svatost a já jsme stáli uprostřed

PŘEDMLUVA • 13 • a nedaleko po naší levici seděl v první řadě člověk, který si zhruba ve dvou třetinách přednášky otevřel plechovku s pi- tím. Jeho Svatost to jako obvykle ani trochu nevyvedlo z míry, ale protože jsem si díky své pozici blízko něj pokaždé připa- dal, jako bych byl v první obranné linii, zajímalo mě, zda má tento muž v úmyslu dát mu limonádovou spršku. Nic se však nestaloa přednáškapokračovalabezproblémů.Děkanse roz- loučil, a když jsme kráčeli do zákulisí, pošeptal jsem dvěma členům tibetské ochranky, aby dali pozor na chlapíka v první řadě „s  něčím k  pití“. Ochranka ovšem slyšela „s  mečem“ a přepnula do ultra bezpečnostního režimu! Později jsem byl pokárán a pak si ze mě kvůli mému nesrozumitelnému šep- tánídělalilegraci. Po proslovu v Royal Albert Hall o „míru v duši a míru v jednání“, která se dočkala velmi vřelého přijetí, se Jeho Sva- tostvrátilado mnohemmenšíhoCamdenCentrev Londýně, kde den předtím začal čtyřdenní sled přednášek o ústřední buddhistické nauce o vzájemné závislosti. Na konci měl da- lajlama sérii pěti přednášek o geniální básni, která tvoří jádro tétoknihy. Kniha je velmi zajímavá a odráží hloubku tibetské kul- tury meditace a  rozjímání, která je prostoupena laskavostí a opravdovostí. Je zářnou ukázkou toho, jak úžasná tibetská civilizace, která měla obrovský vliv na celou Asii, přináší světu stáleužitek. JeffreyHopkins,Ph.D. předsedaUMAInstituteforTibetanStudies, emeritníprofesorTibetskýchstudií na UniversityofVirginia

• 34 • • 4 • Vědění Účel soustředění Jaký je účel dosažení takové soustředěné pozornosti? Ne- jde jen o  docílení vyšších úrovní soustředění mysli skrze dočasné potlačení hrubých rušivých emocí. Účelem medi- tačního zklidnění mysli je spíše posloužit jako základ pro do- sažení speciálního nadsvětského vhledu uvědomujícího si ne-já, prázdnotu inherentní existence, čímž se můžeme ruši- vých emocí zcela a navždy zbavit. Důvodem k pěstování moudrosti uvědomující si prázd- notu inherentní existence je to, že ani naprosté soustředění nemůže odstranit mylnou představu, že objekty existují samy o sobě. Je nutné propojit soustředění a moudrost. Abyste si ve svém mentálním kontinuu vytvořili moud- rost uvědomění si ne-já, je nezbytné uvědomit si význam prázdnoty. Zatímco rozjímání o  víře znamená pěstování víry v tom smyslu, že se mysl stane věřící, vygenerovanou do entity víry, rozjímání o ne-já znamená, že je tento stav, tato

Vědění • 35 • prázdnota považována za objekt meditace, objekt vaší mysli. K tomu je zapotřebí vědět, co ne-já či prázdnota je. Jak víme z Nágárdžunova textu Fundamental Treatise on the Middle  (Pojednání o střední cestě), o jevech se neříká, že jsou prázdné kvůli jejich neexistenci nebo neschopnosti fungovat. Všechny jevy jsou prázdné proto, že jsou závislé; v buddhistické filozofii je nazýváme podmíněným či závis- lým vznikáním. Nágárdžuna neuvádí jako důvod prázdnoty jevů to, že nemohou být skutečné, nýbrž to, že jsou to pod- míněná vznikání. Z toho lze usoudit, že význam prázdnoty je významem podmíněného vznikání. Jelikož věci vznikají závisle či podmíněně, neexistuje nic, co by vzniklo nezávisle. Závislé a nezávislé se navzájem jasně vylučují, je to dichotomie; jakmile tedy věci vzniknou závisle, rozhodně nejsou nezávislé. Samostatnost, nezávislost na ostatních – to znamená vznik objektu skrze jeho vlastní energii  – se  v  buddhismu nazývá „já“; protože neexistuje, mluvíme o „ne-já“. Podle nejvyšší školy buddhistické filozofie, která Ná- gárdžunovu myšlenku představuje přesně takovou, jaká je, existují dva typy ne-já: ne-já lidí a ne-já ostatních jevů. Dělí se jen podle podstaty – lidé a ostatní jevy –, která je bez já, bez nezávislé existence, ne podle rozdílu v prázdnotě těchto dvou. Jak lidé, tak i ostatní jevy postrádají nezávislou exis- tenci, což znamená, že neexistují samostatně bez závislosti na jiných faktorech, jako jsou příčiny a okolnosti nebo jejich vlastní součásti.

BUDDHISTICKÁ STEZKA • 36 • Abyste se dopátrali významu ne-já, musíte se většinou věnovat analytické meditaci, všímat si svých pocitů a logicky je analyzovat. Nágárdžuna proto v  Pojednání o  střední cestě předkládá velké množství úvah, aby z mnoha různých hle- disek ukázal, že všechny jevy jsou prosté vzniku skrze svou vlastní energii a postrádají inherentní existenci, a tyto úvahy jsou pak využity při meditaci. V kapitole Kášjapovy otázky ve spisu Pile of Jewels Sutra (Sútra o klenotech) se píše, že formy nejsou prázdné kvůli prázdnotě, prázdné jsou samy formy. Prázdnota tudíž ne- znamená, že jev nemůže být nějakým jiným objektem, ný- brž že sám o sobě postrádá svou vlastní inherentní existenci, onen druh zveličené existence, jakou přidáváme ke  sku- tečné existenci jevů. Objekty jsou tedy prosté tohoto zveli- čeného statusu, tohoto nafouklého zhmotnění, které jevům propůjčujeme. Začněte u sebe Jelikož jednotlivec je ten, kdo je vystaven potěšení i bolesti, kdo působí problémy a hromadí karmu – všechen ten šum a  chaos způsobený egem, „já“, měli byste s  analýzou začít u sebe. Když pochopíte, že vy sami jste bez tohoto zveliče- ného statusu, můžete toto uvědomění rozšířit i na věci, které vám působí radost, které vás trápí a které využíváte. Z tohoto pohledu je hlavním předmětem analýzy člověk. Vzpomínáte si na  situaci, kdy jste udělali něco hroz- ného a v duchu jste si pomysleli, „to se mi vážně nepovedlo“?

Vědění • 37 • V  tom okamžiku vám připadá, že váš pocit „já“ má svou vlastní konkrétní entitu, která není ani myslí, ani tělem, ale něčím, co se projevuje mnohem silněji, že ano? Nebo si vzpomeňte, když jste udělali něco úžasného nebo se vám stalo něco opravdu hezkého a vy jste na to byli velmi hrdí. Toto „já“, kterého jste si tak cenili, vážili si jej a mi- lovali jej a které bylo předmětem vlastní důležitosti, bylo tak konkrétní, intenzivní a jasné. V takových chvílích je váš pocit „já“ obzvlášť zřetelný. Jakmile takový očividný projev svého „já“ zachytíte, můžete zajistit, aby se tento silný pocit „já“ zjevil vaší mysli – a když tento dojem nenecháte zeslábnout, můžete si jakoby z koutku prohlédnout, zda skutečně existuje v té hmatatelné podobě, v jaké se jeví. Dokonce i u smyslového vnímání se jevy kvůli chybám v naší mysli falešně jeví jako hmatatelné a konkrétní a v dů- sledku tohoto klamného vjemu si automaticky představu- jeme, že jevy existují ze své vlastní podstaty, samy o sobě. Je to jako přijetí falešných výjevů ve snu. Tento nepodložený vjem bereme jako pravdivý a pak mu skrze nesprávné, škod- livé myšlení přidáváme mnoho dalších atributů a vytváříme chaos plný rušivých emocí. V jádru vašeho srdce až doposud sídlila péče o sebe sama a  nevědomost. Přestože vás tento postoj zapletl do  nejrůznějších druhů jednání, které vám měly při- nést štěstí, vytvořil mnoho problémů. Sebestřednost musíte z hloubi svého bytí vnímat jako závadnou. Je čas

VÝKLAD TEXTU • 62 • Šok Nestačívšakjenzabránitmyslirozptýlitse a roztrousit.I když se během meditativního prožitku zrodí blaženost, průzrač- nost a nepojmovost, překážejí seznámení se s nejniternějším vědomím a  jeho rozpoznání. Musíte se  vyhnout dokonce i blaženosti, průzračnosti a nepojmovosti. To vše musíte ne- chat za sebou. Proto v  tomto uvolněném stavu neovlivněném a  ne- znečištěném tlakem pojmovosti najednou silně, prudce a krátce vykřikněte PHAT (vyslovováno „pat“; když říkáte „t“ na konci, stočte jazyk za přední horní zuby), čímž se oka- mžitě zbavíte jakýchkoliv rušivých myšlenek jako „je to ta- kové a takové“, „je to takto“, „je to onak“. Náhlý zvuk PHAT vám z vědomí vypudí pojmové myšlení: „V tomto uvolně- ném stavu naprostého pohlcení náhle vykřikni PHAT, zasáhni vědomí, silně, prudce, krátce. E MA HO! Je zde jen ohromující nic.“ Staré myšlenky ustaly a nové se ještě nevytvořily. Je to jako člun rychle se pohybující po vodě – člun rozráží vodu do dvou stran a na chvostu u zádi je v té chvíli prázdné místo. V okamžiku výkřiku PHAT, mezi dvěma stavy, kdy už nedokážete vysílat dřívější koncepty – to znamená, že nejste schopni zabývat se svými dřívějšími myšlenkami – a ještě ne- dokážete vytvořit nové, když koncepty nedokážete rozlišit, se nachází úžas, průzračnost, živost, čiré vědění. Pokud máte víru a  skutečný zájem a  jste vedeni zku- šeným učitelem, pak toto setrvání v  místě náhlé absence

První klíč • 63 • myšlenek pocítíte jako šok, který nelze nijak identifikovat, není to ani toto, ani ono. Po náhlém odhození oděvu myšle- nek se ocitnete ve stavu úžasu, omráčeni, ohromeni. Existuje několik druhů šoku. Jeden z nich je jako mít zavřené oči a nedokázat na nic myslet. Jiný je stavem nepoj- movosti, v němž je mysl osvobozena od nečistot a je buď pří- liš uvolněná, nebo příliš těsná. Existují i další druhy. V tomto styčném bodě se vyzařování a absorpce pojmovosti zastavily ve stavu, kdy cítíte úžas a ztratili jste schopnost rozpoznávat objekty jako to či ono. S šokem přichází náhlé zastavení duševní aktivity. Když napříkladblízkovásnajednouzaštěkápes,můžetebýtv tako- vém šoku, že nejste schopni vůbec přemýšlet, jste naprosto ochromeni. Během této praxe jste zbaveni nejrůznějších my- šlenek, omezujících hranic různých skupin nových, nahodile vytvářených konceptů, ale necítíte se, jako byste omdleli. Perspektiva vašeho vnímání je naopak bdělá a jasná. Texty mluví o  tom, že na  povrch vyjde stav, v  němž běžné základní vnímání ztratilo svou intenzitu a nemůže za- čít fungovat pojmové chápání, a tudíž se během tohoto in- tervalu může na určitou dobu projevit čisté nejniternější vě- domí. Velký tibetský učenec Mangto Lhündrub Gjamccho cituje mnohé písemné zdroje, například tento: Kontinuum jasného světla nejniternějšího vědomí zůstává mezi předešlými a nadcházejícími koncepty nepřerušené.

VÝKLAD TEXTU • 64 • Okamžik nejniternějšího vědomí lze v  prostoru mezi dvěma myšlenkami snadno rozpoznat. Tentostavšokutedyneníjenúžas,alemáv sobětakéni- čím nerušené proniknutí, jak říká autor básně: „Ohromující průzračné proniknutí.“ Jeho skutečnou podstatu poznáme v kontextu prožitku, jinak je slovy nepopsatelná, proto Patrul Rinpočhe říká: „Ne- popsatelné průzračné proniknutí.“ Ač je nazýváno nejni- ternějším vědomím těla pravdy, nedá se popsat jako nějaký pól existence, neexistence a  podobně. Toto nejniternější vědomí těla pravdy musí být rozpoznáno prostřednictvím prožitku. Pokud jej nedokážete rozpoznat, není možné při medi- taci zachovat náhled Velké dokonalosti. Tento typ meditace, v  němž udržujete nejniternější vědomí, není meditací nad objektem, nýbrž setrváváním uvnitř prožitku meditace. Kromě toho, jak vyplývá z Dodrubčhenových písem- ných děl, pokud jste schopni rozeznat všechny jevy jako hru, chvění nebo vření tohoto přirozeně vzniklého nejniterněj- šího vědomí, umožňuje vám to snadno vidět, že veškeré jevy neexistují samy o  sobě, nezávisle, ale jsou pouze vyvolány pojmovostí. Když rozpoznáte nejniternější vědomí (jemuž se také říká nejvyšší pravda) a zjistíte, že všechny jevy kolo- běhu existence a nirvány jsou jeho vyzařováním, pak na své cestě pochopíte, že všechny čisté i nečisté jevy existují pouze formálně, jak říkají filozofické texty. Porozumíte tomu, že všechny objevující se a vyskytující se objekty vědomí jsou

První klíč • 65 • nahodilé a bez podstaty, že ačkoliv takové jevy nebyly od po- čátkuvytvořenysvouvlastníenergií,jevíse vám,jakobyměly svou vlastní autonomní podstatu – a že vlastně lpíte na po- citu této jejich zdánlivé vlastní existence. Dále pochopíte, že toto mylné přesvědčení vede k různým dobrým i špatným činům a hromadění těch predispozic, jež ústí v ještě hlubší zapletení do koloběhu existence. K rozpoznání nejniternějšího vědomí a jeho správnému prožití při meditaci je důležité nejprve si uvědomit proces jako: kde vzniká mysl, kde dlí a kde zaniká, a použít i další analytické techniky. K  tomu pomáhají úvahy vysvětlené ve významných textech. Pokud všechny tyto jevy dokážete vnímat jako vibrace nejniternějšího vědomí bez vychýlení ze sféry této mysli, pak nepodlehnete vlivu konvenčních konceptů. Když rozpo- znáte svou vlastní podstatu a v meditativní rovnováze si neu- stálea navždybudetebezprostředněvědomijejíhovýznamu, pak budete osvíceni i v běžném životě.

K plnému rozvoji duchovních kvalit, jako je láska, soucit a altruismus, je zapotřebí meditace. Naše mysl je nyní příliš rozptýlena, a její energie je proto omezená. Pokud ji usměrníme, stane se z ní mocný nástroj – stejně jako z vody.   Pokud jste schopni efektivně praktikovat tento typ náhledu, meditace a jednání, máte šanci dosáhnout buddhovství již v tomto životě; nebude to těžké. ze Srdce meditace www.anag.cz