Břevnovan 03-04-2012

23. 3/4 P. Václav Sn tina, p ivítal o Kv tné ned li stovky farník p ed bazilikou sv. Markéty. Nová Kajetánka Zprávy z kláštera Prodej byt schválen Za ala rekonstrukce Domova svaté Rodiny O život pilota

2 B EVNOVAN

3 B EVNOVAN Zpravodajství B evnovana . • 18. 2. 2012 se konaly 4 klavírní koncerty žák ZVŠ z celé republiky p i p íležitosti 221. výro í Carla Czerneho • 21. 2. Prob hl masopustní pr vod ke klášteru • 21. 2. Oslavil P. Jan Kohl své 84. narozeniny • 22. 2. O Popele ní st ed v 7, v 16 a v 18 hod byl v bazilice sv. Markéty udílen popelec. • 25. 2. V 11 hodin v pražské katedrále sv. Víta uveden do funkce kardinála arcibiskup Dominik Duka. • 3. 3. V 18 hodin byla sloužena mše sv. za zp váka Karla Kryla • 5. 3. V 18 hod. oslavil d kovnou mší sv. P. Benedikt Kolaja své 40 narozeniny. • 8. 3. V 18 hod. sloužena mše sv . za P. Fr. Hochmana. Celebroval P. Prokop Siostrzonek s p. Martinem Brousilem. • 10. 3. Od 19 hod se uskute nil mládežnický ples Arachné a Jelen v sále „Na Marjánce“. • 11. 3. P. Václav Sn tina p i mši sv. v 9 hod. m l promluvu na d ti, ú inkovala schola pod vedením Magdy Salákové. • 18. 3. V 18 hod p i mši sv. zazn la missa Orbis factor od Wittoria a postní moteta. Sbor Amici Musicae Antiquae ídil Jaroslav Orel. • 25. 3. V 9 hod. p i farní mši sv. byly p edány poklady víry katechumen m naší farnosti. • 26. 3. V 7 a v 18 hod o slavnosti Zv stování Pán vzpomenuto v modlitbách za úctu kpo atémuživotuazanenarozenéd ti.• 31.3. Sekonalp edvelikono níúklidbaziliky.• 1.4. O Kv tné ned li v 9.00 ú inkoval chrámový sbor za ízení A. Melichara. Též byly posv ceny ratolesti. • 2. 4. V 18 hod p i mši sv. prob hlo mazání olejem katechumen . • 3. 4. V 18 hod. byla sloužena mše sv. za Karla Morávka. • 5. 4. O 18 se konaly Zeleno tvrte ní ob ady s možností soukromé adorace do 24 hodin. • 6. 4. o Velkém pátku byla možná adorace od 8 do 15 hod. V 15 hod. následovala záv re ná k ížová cesta a od 18 hod. Velkopáte ní ob ady s pašijemi. • 7. 4. na Bílou sobotu adorace by la od 8 do 15 hod. a ve 20.30 oslava Zmrtvýchvstání Pán , spojená se k tem katechumen . • 8. 4. o Slavnosti Zmrtvýchvstání ú inkoval chrámový sbor a též byly žehnány pokrmy. • 15. 4. v 9 hod. celebroval misijní mši dr. P. Ji í Šlégr, editel Papežského misijního díla. Misijní den probíhal pak po celý den v areálu kláštera. byla významným dnem pro b lohorskou filiální farnost: její duchovní správce, rektor b lohorského poutního kostela Panny Marie Vít zné P. Benedikt Kolaja OSB oslavil v kruhu svých farník své ty icáté narozeniny. Gratulanti p ichystali malé ob erstvení a sest i ky benediktinky mu zazpívaly n kolik jeho oblíbených lidových písní. Zdaleka nejstaršími – a patrn i nejmilejšími gratulanty mu byli více než devadesátiletí sympati tí manželé Š oví kovi. • V úterý 20. b ezna ve farní klubovní místnosti p ednášel p ední eský egyptolog pan Ing. Balík, CSc. o svých poznatcích a zkušenostech p i dlouhodobých archeologických pr - zkumech staroegyptské kultury; zam il se i na své poznatky o vzájemných vztazích mezi místními koptickými k es any a v tšinovým muslimským obyvatelstvem. Po p ednášce se rozproudila velmi živá diskuse. Mezi hosty byl i mladý egyptský léka Dr. Mustaffa, který v Praze pokra uje ve svém postgraduálním studiu. • V ned lní podve er dne 25. b ezna se v Tereziánském sále benediktinského kláštera v B evnov uskute nil jarní žákovský koncert, jehož program se svými žáky p ipravila odborná hudební pedagožka paní Ludmila Vacková. Ú inkovali mladší i starší žáci – a jako hosté i n kte í absolventi. Její žáci pocházejí jak z B evnova, tak i z Bílé Hory (z Ruzyn , ze ep a z Malého B evnova). Diváci odm nili výkony všech mladých muzikant dlouhým potleskem; zvláš zasloužené uznání vyjád ili pedagogickým zásluhám paní profesorky Ludmily Vackové. Karel Voplakal si uspo ádala 29. 2. výro ní lenskou sch zi ve školní jídeln ZŠ Jih– Šantrochova, Pet iny. Ú astnilo se asi 90 osob. Jednání se zú astnila pí radní Mgr. Vym talová (ODS). Ú astníci si vyslechli zprávu o innosti za minulý rok a plán práce pro rok 2012. V diskuzi byly probírány otázky kolem zabezpe ení senior ve zdravotních p ípadech, stravování i valorizace d chod . další kovová lavi ka. (Pozornost HMP). To již 2. b ezna kon il na rybníce led a jeho síla odtála až na 3 cm. To však byl též

4 B EVNOVAN za átek pomalého návratu bezdomovc do doupat okolo rybníka. Rybá i koncem b ezna stále ryby nechytali, nebot´ to je stále doba hájení ryb. V posledních b eznových dnech se tam objevilo n kolik lapa slune ních paprsk . Klid tam rušili i netrp liví mladí motocyklisté. Na severním svahu u rybníka zahájili stavebníci budování základ nového rodinného domu. Stavba je ádn povolena. Labu , divoké kachny i lysky se vrátily na hladinu rybníka a p átelsky žebrají od kolem chodících návšt vník . vysypala inzer ní sn ška azijských bojových um ní. Ke zdravotnímu a harmoniza nímu um ní vybízel klub HIRUNDO, na Pet inách www.klub–hirundo.cz nebo také kurz na FVTS UK na Evropské klub www.taichi– chikung.cz s cvi ením TAJ JI. Inzerováno bylo, že jde o ínská, jihokorejská a japonská bojová um ní. Celkem je možno si vybrat cvi ení 6 druh a názv . U všech se zd raz ovalo, že vedle plynulosti, m kkosti a hlubokého uvoln ní se dosáhne ú inné sebeobrany, ale hlavn relaxa ní pohody proti stres m, zklid ující nehektický životní styl a všestranná kombinace dechových a pohybových technik nakoordinaci t la a mysli. Za kurzy se platí. pracuje na Heyrovského nám stí – Pet iny nová soukromázubníordinaceMUDr.Pohlodkové. V sou asné dob pracuje pro soukromé ale i pro pojišt né pacienty. na hranici s ulicí Na Pet inách, u OD BILLA se staví stanice metra – Dejvická, ervený Vrch, Veleslavín, Pet iny, Motol. Do provozu se má uvád t v roce 2014. Kus Brunclíkovy ulice je uzav en pro ve ejnou dopravu. Stavbu Metra provádí stavebník METROSTAV a Ingenýring HOCHTIEF. Stavba Metra je navržena ke spolufinancování z prost edk EU. Stavba má také obdržet p ísp vek z Fondu soudržnosti ve výši 8 mld. K . Na povrchu, severní stran , ulice Na pet inách, u OD BILLA byl koncem b ezna rozkopán METROSTAVEM úzký pruh chodníku. Výkop však zasáhl výv skové sk í ky ODS, Turist , KS M a inzertní firmy. Výkopy nyní neumož ují se tam prezentovat a komunikovat s ob any. a mohli jsme sledovat jakzimap sobilananašesouputníky,kte ížili voln v mrazech bez kamen jako jsou kup . ptáci, kosi a sýkorky. Mnozí lidé kupovali v obchodech lojové koule v sí kách nebo sypká semena a zrní. Kdo tuto bohumilou innost ve svém okolí d lal, získal odm nu formou krotkosti a vd nosti pták . Ti byli krotcí jak slepice. Divoké kachny na rybníce m ly zamrzlo a schovávaly se v potrubích, zálivech, ko enech a kdo ví kde. Kdo jim n co zanechal na b ehu, tak si to vždy um ly najít a v mrazech se posílit.

5 B EVNOVAN ímž obsadila 2. MÍSTO v rámci celého kraje! Jako výhru si p ipsala 5.000 bonusových bod na sv j ú et. 16. 3. se pak ve školce uskute nilo slavnostní p edání diplomu který od zástupce spole nosti ASEKOL – Mgr. M. Holinky, p evzala editelka školky p. Hana Kosová. Ti, co se snaží jíst málo, i n jak dietn , to mají v B evnov dosti krušné. Nesmí v bec chodit kolem Jídelny na B lohorské 122! Vchodové dve e sice pamatují minulý režim, ale co je za chu ové poklady za nimi, oce ují dnes již stovky lidí. Skv lé ob dy, sva inky, polív i ky. Hned vedle velká sklen ná výloha s pudinky a jahodami, kokoskami, štr dlíky, tvarohovými kousky, švestkovými kolá i, makovci, chlebí ky a já nevím, co ješt . Za tím vším hledejte um ní kucha ky Kate iny s jiskrným pohledem, která tak vlastn nejvíce m že za trápení t ch, co se snaží jíst málo, i n jak se odbývat a musí chodit kolem jídelny. Dve e bývají doko án, arci, i když pohledem uhnete, nem žete neslyšet pozvání: „a vy si dáte, prosím“ – a jste tam… již tvrtým rokem p sobí na Pet inách Prahy 6. Nabízí aktivity pro rodiny s nejmenšími d tmi, pro p edškolní d ti, pro dosp lé a pro seniory. Jedním z hlavních cíl sdružení je oslovit k aktivnímu trávení volného asu t i generace, d ti – rodi e – prarodi e. V sou asné dob sdružení rozši uje své p sobení díky navázání spolupráce s Klubem zdraví Aleph, který byl otev en na po átku roku 2012 v Liboci v areálu usedlosti Libocký dv r. Tato spolupráce má první konkrétní formu v podob Klubu d íve narozených, který zahájil innost 30. 3. ve zmín ných prostorách v Liboci. Tato myšlenka se zrodila na základ komunikace se svazem d chodc na Pet inách. Senior m je v nován as a prostor každý pátek. Pokud se zájemce do Liboce vydá, m že zde strávit celé odpoledne, a to aktivn , odpo inkem i novými poznatky azkušenostmi.Nabízímemožnostp átelského posezení u aje i kávy, p e íst si knížku nebo zahrát spole enskou hru, také využití nabídky obch dku se zdravou výživou. Aktivní ást odpoledne je sestavena z cvi ebních blok (cvi ení na židlích - zdarma, cvi ení 50+), které jsou svým zam ení a náro ností uzp sobeny této v kové skupin . Sou ástí programu klubu jsou dále p ednášky, literární tení, výtvarné dílny a další aktivity. Jako první vzd lávací aktivita prob hla p ed- náška o terapii EFT. Další plánovanou akcí je tvo ivá dílna a to 11. 5. od 15:00 do 17:00. jsou ty i potravinové obchody. Nejlevn ší áholecký salát byl v OD NORMA na V trníku. Krá el jsem z Normy do Veleslavína dol stezkou. Tam sed lo 5 bezdomovc , každý jedl salát. vali a zpívali: „ áholec, áholec oddaluje náš konec.“ Na B lohorské ul. .1650/98 otev ela nedávno paní A. Burešová vo avý obchod. Nabízí zde více jak 80 druh sušeného ovoce a o ech , p ibližn 200 druh aje, 100 druh ko ení. Znalc m aje m že poskytnout t eba pu–erh v mandarince, pu–erh v bambusu nebo puerhy archivní.Velké oblib se t ší Kvetoucí aje. Z cukrovinek zde dostanete okoládovou polevu, karamelový fondán, nugát, želé, léko ici, okolády, bonboniéry, Dia produkty. Pro sváte ní p íležitosti se hodí dárkové balí ky, dárkové koše, kornouty, kv tiny z ovoce a o ech . P eji dobré pochutnání! Tou nejv tší novinkou od chvíle, kdy jsme Vás, milé tená e, naposledy informovali o práci Základní školy pod Marjánkou v B evnov , je otev ení prvních t íd znovu po t iceti letech. Celkem bylo p ijato 72 prv á k do t ech prvních t íd. Myslím, že je to zásadní zm na, kterou já osobn velice vítám, protože si myslím, že bez prv á k to „není ono“. Podle mých dostupných informací jsme dokonce m li být poslední základní školou nejen v Praze, ale i v republice, která první t ídy nem la. V lednu tohoto roku prob hl op t zápis do 1. ro níku a všichni jsme byli ve velkém o ekávání, jak dopadne po roce zkušeností s prvními t ídami. Ohlas byl nad o ekávání velmi p íznivý, nebo jsme zapsali celkem 130 zájemc do 1. ro níku (p i prvním zápisu to bylo 111 p edškolák ). V ím, že tato zm na p inese nám všem spoustu radosti a užitku a že naše škola bude i nadále pat it ke školám, o které bude stále zájem, nebo nabízí kvalitní vzd lání. Pokud chcete v d t n co víc o našich dalších aktivitách, potom si na internetu otev ete naše stránky: www.zspodmarjankou.cz a uvidíte. Marcela Zavadilová editelka školy Už v r. 2007 se školka zapojila do projektu „Ekologická školka“, který vyhlásilo Ministerstvo školství spolu s Ministerstvem životního prost edí. Jde o t íd ní odpadu – papír, plasty, sklo, kartony, od r. 2008 je školka zapojena do projektu RECYKLOHRANÍ. V jeho rámci d ti rozvíjí sv j vztah k životnímu prost edí formou her a kvíz , zárove ale i p ímou ú astí na sb ru použitých baterií, drobného elektroza ízení a osv tlovacího za ízení.Za pln ní úkol získává škola body, které si mohou v internetovém katalogu vym nit za r zné hra ky, pom cky atd. Na podzim 2011 prob hla VELKÁ PODZIMNÍ SOUT Ž ve sb ru elektroza ízení a Mš Jílkova odevzdala 1.317 kg této suroviny, Více informací o pláno-vaných akcích a naši nabídce najdete na webových stránkách: www.spolecnyden.cz a www.alephzdravi.cz. T šíme se na SPOLE NÝ DEN s vámi v Klubu zdraví Aleph! – šestý ro ník misijní ned le. V ned li 15. 4. se areál B evnovského kláštera op t zaplnil hrami, jarmarkem, d tmi a dobrou v lí pomoci. Výt žek akce 46 604,– zdvojnásobený nadací Divoké Husy na úctyhodných 93 208,– pom že d tskému domovu v diecézi Kandy na Srí Lance.

6 B EVNOVAN Mši svatou celebroval otec Ji í Šlégr, který se pod lil o erstvé zážitky ze slavení Velikonoc na Srí Lance a z návšt vy d tského domova, kam je naše pomoc sm ována. Po mši následovalo krom tradi ního programu také štr dlování a prohlídka nov zrekonstruované oranžerie v klášterní zahrad . Ani podmra ené po así neodradilo davy návšt vník od celodenní ú asti, díky náladám po así si dokonce mohli záv re né odpolední divadlo a tombolu vychutnat v úžasných prostorách Tereziánského sálu. Obrovský dík pat í Tereze Andršové, hlavní organizátorce akce, otci Ji ímu Šlégrovi, vedoucímu papežských misijních d l v eské republice, b evnovským benediktin m, kte í pro tuto akci poskytli tém celý areál kláštera a nadaci Divoké Husy, díky které m žeme na Srí Lanku poslat 93 208,–. D kujeme také všem ostatním, kte í jakkoli p isp li k úsp chu této akce a t šíme se na p íští ro ník! Za oddíly Arachné a Jeleni, Tereza Kop ivová Praha – B evnov, pan Nachtigal, jsou rybá i znepokojeni posledním p íkazem m stské ásti Praha 6. Dle n j nesmí být rybník Velká Markéta na ja e osazen rybami. D vod? P íliš malý p ítok vody! Sousední Malá Markéta se zase nesmí lovit pro výskyt vzácné žluté kv tinky. Takže kde ryby jsou, nesmí se lovit, kde nejsou, nebudou do vody nasazeny. Nad je se tedy logicky upírají k rybníku Kajetánka, nebo je docela dob e možné, že že pokud bude v as dokon en, dostane co nevid t malé rybky již letos.A stejn tak i rybník Vincek. P ejme rybá m, jakož i sami sob , a se vše v dobré obrátí a naše procházky kolem B evnovského kláštera, op t probíhají za kvákání ka en a šplouchání šupiná ! am k prodeji obec- ních byt na B lohorské schválen. 20. 4. konalo se ve Veleslavín zasedání zastupitelstva Prahy 6 jehož hlavním programem bylo schválení prodeje rodinného st íbra – 902 byt , v tšinou z B evnova a Buben e dosavadním nájemc m. N kolik set ú astník zasedání neoby ejn hlasit vyjad ovalo nesouhlas s tímto krokem, který m l, jak se m.j. shodli, p ijít alespo o deset let d íve, kdy o to m li všichni zájem a byli v aktivním v ku, zatímco dnes je v tšina nájemník již v d chodu. Velmi ostré protesty diskutujících ú astník ve ejného zase- dání trvaly ty i hodin /!/, aby pak prostou v tšinou pravice v zastupitelstvu byl zám r ú edn schválen.

7 B EVNOVAN Redak ní rozhovor AK Markéta plochá dráha

8 B EVNOVAN události – komentá e – názory – události – komentá e – názory – události – komentá e Polyfunk ní d m „ U Markéty“ s mnoha otazníky V B evnov pod poliklinikou od architekta R. F. Podzemného je sm rem k Pato kov ulici nezastav né svažité území. Pozemky byly ur ené územním plánem p evážn jako zele a pat ily m stu. Následn ale byl územní plán zm n n pro možnou masivní zástavbu – zmi ováno bylo využití pro sociální a zdravotní ú ely. Poté ale byly pozemky rozhodnutím tehdejšího zastupitelstva Prahy 6 s majoritou ODS odprodány a ve ejné využití se nerealizovalo. P ed dv ma lety prob hlo územní ízení, výsledkem kterého bylo rozhodnutí o umíst ní polyfunk ního sedmipodlažního domu v maximální délce. Koncem lo ského roku byla InterCorou s.r.o. podána žádost o prodloužení platnosti tohoto územního rozhodnutí. Uplatnil jsem zásadní p ipomínky: Jedná se o území B evnova p i Pato kov ulici, které je stále více zat žováno dopravn , imisn i hlukov . Není zde zajišt n kontinuální monitoring a výsledky m ení z okolí jsou varující. Zejména byly opakovan zachycovány nadlimitní koncentrace oxid dusíku. Nejsou k dispozici aktuální údaje o rostoucím dopravním zatížení. Oficiální údaje o vlivech na zdraví obyvatel nejsou dostupné, nicmén podle ústních sd lení je v okolí zvýšený výskyt onkologických onemocn ní. Hluk by se od uli ní fasády odrážel do areálu škol. Masivní stavba by dále zhoršila místní ovzduší omezením cirkulace vzduchu a koncentrací emisí v údolí. Navrhovaná extenzivní stavba o sedmi nadzemních podlažích a p i její délce zásadn m ní charakter okolí a má negativní vliv i na vzdálen jší území. Dopravní situace se bude dále zhoršovat. Výjimka ze stavební uzáv ry na b evnovskou radiálu je hodná pozornosti. Samotná radiála nebude v dohledné budoucnosti realizována. Neexistuje koncepce okolního území ani celého B evnova. Požádal jsem o reakci m stské ásti na výše uvedené skute nosti. Proti prodloužení platnosti územního rozhodnutí jsem se odvolal. Petice ob an byla p edána na ú ad m stské ásti. Hodnoty B evnova je nutné ochránit. MUDr. Antonín Nechvátal zastupitel M stské ásti Praha 6 za Stranu zelených anechvatal@email.cz Radim, syn Slavníka byl Vojt ch v nevlastní bratr. Uvádí se, že v roce 997 byl Radim sv dkem Vojt chovy smrti. V roce 999 byl v ím vysv cen na biskupa a v roce 1000 se stal prvním hn zdenským arcibiskupem.Vtamníkatedrálebylyposmrti uloženy Radimovy ostatky. Hn zdno polsky Gniezno – je významné historické m sto ve st edním Polsku nacházející se východn od Poznan . Hn zdno opravdu není Hv zdno, jak se domnívá n kdo z autor vysv tlující tabulky umíst né na fasád b evnovského mrakodrapu Radimova 8. Nevím, kdo pon kud trapnou chybu zp sobil, ale nechce-li ÚM Praha 6 nadále mystifikovat ob any, m l by urychlen zajistit opravu. JUDr. Hr za Ivan, zastupitel M Praha 6

9 B EVNOVAN události – komentá e – názory – události – komentá e – názory – události – komentá e Zaèala rekonstrukce Domova svaté Rodiny POZDRAV Z POHOØELCE

10 B EVNOVAN Autorem vzpomínky je Jaroslav Orel. ,,Kluci, p epadneme ho,” rozhodlo se náhle n kolik chlapc v malé, nep kné, uboze vybavené chaloupce p ed b evnovským klá- šterem, Když otev el dve e, sesypaly se na n ho hadry, boty, ponož- ky a v bec, co bylo po ruce. Byl p ekvapen jen zlomek vte iny. Pak všechny ty v ci za aly lítat v obráceném sm ru a v následujícím okamžikunastalanepopsatelnábitvavšechprotivšem.Skon ila po p lhodince naprostým vy erpáním profesora Miroslava Venhody a jeho šesti chlapc , kte í dohromady tvo ili pražskou Scholu cantorum. To se stalo jednoho zimního ve era v roce 1939. Ta p íhoda dokresluje základní povahové rysy, jež nejsou astým jevem u lidí v bec a u um lc zvlášt . Dovede si snad n kdo p edstavit, že by se editel n jaké školy tak popral s žáky jen pro jejich radost? M. Venhoda byl ochoten pro každého být vším, byl bezprost ední a m l mladistvého ducha, nebyl pyšný, nemusel nutn vy nívat z ady, byl schopen uskrovnit se a p izp sobit a um l pomáhat. Byl srde ný a s každým se sp átelil. Lidé si ho zamilovali už p i prvním setkání. Na za átku byl Schola cantorum. Založil ji ve svých ty iadvaceti letech, a koli krom svého nadšení nem l k takovému podniku žádné vn jší p edpoklady: nebyly peníze, doba byla nep íznivá. On se však nebál p ekážek. Šel za svým cílem – obnovit prastarou instituci. Scholy cantorum vznikaly snad již ve 14. století a byly pak hromadn zakládané p i biskupstvích a klášterech po celé Evrop . Tyto p vecké školy stály u vzniku prvního samostatného západoevropského hudebního inu – gregoriánského chorálu – a po celý st edov k až do šestnáctého století každý, kdo v hudb n co znamenal, prošel jako chlapec n kterou z nich. Od doby baroka postupn mizely a v roce 1939 dokonce ani samotný název prakticky už nikomu nic ne íkal. Dnes jsme zvyklí poslouchat starou hudbu a v bec si neuv domujeme, že p ed padesáti lety nebylo o ní slechu. Krom n kolika teoretik ji nikdo neznal, nikomu nep išlo na mysl, že by mohlo jít o vrcholné kulturní hodnoty, díky své nad asovosti srozumiteln a d v rn promlouvající práv k lov ku dvacátého století. Spole enské hudební v domí žilo tehdy ješt p evážn v hlubokém romantismu; v kulturn lad ných vrstvách se krom symfonií klasicismu stále za vrchol um leckého zážitku považovala italská opera nebo t eba Fibich v Poem. Vytvo ení Scholy cantorum se tedy musí nutn jevit jako in, pro n jž se nenabízí žádné p ijatelné vysv tlení. V d l už tenkrát M. Venhoda, jakého rozmachu dojde stará hudba – renesan ní, gotická, chorál, jak výrazným podn tem se stane i pro novou tvorbu a nejnov jší hudební myšlení? Asi to cítil. A v tom byla jeho genialita. Byl geniální, vynalézavý, a také úžasn pracovitý. Jen tak, a za pomoci vlastní rodiny a p átel a za podpory n kolika tehdejších institucí, se mohli žáci Scholy cantorum za jeho vedení v novat širokému studiu staré hudby. Základem p veckého nácviku byly gregoriánské zp vy, jejichž poznávání umožnilo i hlubší pochopení obecné hudební teorie. K chlapeckým hlas m, které obstarávaly sopránové a altové party, se brzy p ipojily tenory a basy dosp lých. Ve velmi krátké dob mohla Schola po ádat koncertyvPrazeanamnohadalšíchmístechnašítehdyoklešt né vlasti. Na Programu se objevila jména Palestriny, Josquina, Vittorii, Händla a dalších sv tových renesan ních skladatel . Zna né místo v programu v novala, a to byl další Venhod v pr kopnický in, staré eské hudb – tehdy málo známým Adamu Michnovi, Kryštofu Harantovi, Janu Turnovskému aj. Postaletíchznovazazn lyjednohlasyivícehlasyzJistebnického aFranusovakancionálu, ze Speciálníku králove- hradeckého a jiných. Pevné místo tu ovšem m la i lidová píse a lidová hra. Jen n kolik jedinc p sobících mimo oblast hudby m lo na M. Venhodu hlubší vliv. Jinak šel sám, všechno sám uvážil a všechno si sám ud lal. Nem l ve svém okolí a ve své dob vzory. Otvíral lidem oponu a všichni žasli. Ješt slavn jší kapitolu p edstavuje jeho tém tvrt století trvající práce Novými p vci madrigal a ko- morní hudby a pozd ji Pražskýmimadrigalisty, které ostatn také sám založil. Jsou pokra ováním Scholy – trvala jen deset let, ale bez ní by Pražští madrigalisté museli svou innost zahájit v jiném výchozím bodu. Byl to neoby ejný lov k a zasloužil by si monografickou práci, která by zahrnula jeho celoživotní p sobení. íká se, že nikdo není nenahraditelný; v tomto p ípad to neplatí. Nerodí se mnoho takových lidí, jako byl Miroslav Venhoda. Zem el 10. kv tna 1987.

11 B EVNOVAN Mezi námi v B evnov XXVI. Pokra ování 4. Údolí Ka áku s Bo kovým mlýnem Osada Starý Potok

12 B EVNOVAN …Jánepocházímp ímozB evnova,alenarodiljsemsenaSlovensku. Když se m j táta vrátil z Velké války /1914 –1918/, nebyla práce. Objevila se však možnost p ihlásit se k etnictvu s výhledem služby na Slovensku. Táta byl emeslník, mladý kluk, prošel výb rem a absolvoval kurz. Sloužit odjel na východní Slovensko, kde jsem se v Nižnýn Hrabovci narodil. Odtud jsme se p est hovali do m ste ka Komjatice u Nových Zámk , kde otec sehnal byt. Bydleli jsme v t sné blízkosti železni ní stanice a na dráze jsem vlastn prožil d tství. Denn jsem m l p ed o ima koleje, lokomotivy, železni ní provoz. Na vechtru jsem byl jako doma a získal takovou d v ru, že jsem chodil zamykat výhybky a pomáhal signalistovi. Zdálo se, že bych se mohl stát ajzbo ákem, ale osud mn p ehodil výhybku jinam. V roce 1938 Ma arsko zabralo jižní a východní Slovensko a naši m li 24 hodin na opušt ní Slovenska. Otec m l v Komjaticích známé, tra mistr nechal p istavit vagón na nádraží a ostatní nám pomohli naložit v ci a odjeli jsme do ech. Za dva dny jsme byli u d dy a babi ky v Chlum anech u Loun, odkud otec pocházel. Ale co dál? V naší rozv tvené rodin Vágner na Lounsku byli samí emeslníci: záme níci, tesa i, klempí i. Ru ní práce m bavila, ale já m l chu zkusit pr myslovku. Jenže p išel Protektorát a N mci zav eli školy. V Praze byl náš p íbuzný, majitel záme nické dílny a u n j jsem se vyu il strojním záme níkem. Sotva jsem se vyu il, byl jsem nasazen do letecké továrny Letov, kde jsem pracoval v nástrojárn . Když jsem po p evrat kývl na nabídku kamaráda, šlo o vstup do Bezpe nostního letectva. A už 15. ervna 1945 jsem stál na školním nádvo í v Nuslích v erné kombinéze „po N mcích“ s dalšími spolužáky a absolvoval základní vojenský výcvik. Ze zhruba stovky zájemc nás bylo vybráno 50, vytvo ili jsme tzv. leteckou etu a byli odesláni do policejní školy SNB do Zbiroha, kde jsme se p l roku u ili nazpam paragrafy. Policejní letectvo má totiž také svoji historii. Za I. republiky létaly u nás etnické letecké hlídky jako ostraha hranic. Tyto hlídky m ly zabra ovat se stíha kami Avia 534 astému narušování leteckého prostoru v Sudetech. V roce 1945 byly tyto hlídky obnoveny pod názvem Bezpe nostní letectvo a v roce 1950 došlo k reorganizaci tohoto oddílu na letku Ministerstva vnitra, pozd ji vládní letku. Po absolvování školy ve Zbirohu jsem byl v roce 1946 p eložen na letišt Boží Dar, pak do Milovic a do vojenské odborné školy leteckých mechanik v Liberci. Odtud jsem byl poslán na letišt do Prost jova a nakonec v r. 1947 odvelen do Prahy, kde jsem už z stal. Vstoupil jsem do Aeroklubu v Ruzyni, kde jsem za al létat na Piperech, cvi ných letadlech C 104, C106 aj. Postupn jsem se stal palubním mechanikem a v roce 1953 pilotem. Nejprve kurýrním, pak dopravním. Létal jsem na pístových, turbovrtulových a tryskových letadlech. Letec- kou kariéru jsem zakon il na letadle TU 134 v roce 1979, kdy jsem odešel do d chodu. – Š astn jsem se oženil, smanželkoumámedv dosp lé dcery,t ivnu ky,p tpravnu ek. Odroku1951žijemevB evnov a p edstavte si, pánové, žena mi dovolila z poloviny kuchyn ud lat decentní díl- nu s veškerým vybavením: minisoustruh, fréza, vrta ka bruska atd., ve sk ínkách není kuchy ské nádobí, ale veškeré ná adí a materiál, protože m to emeslo nepustilo, stavím železné modely lokomotiv v pom ru 1 ku 45 od prvotního ohýbání železných plech po veškerá kola, táhla, patky, sv tla a drážky, vše si d lám sám, v etn dynam, motork a rozvod elekt iny, v etn pot ebných rozvrh a výpo t , jak ve mn z stalo dobré emeslo po našich, a když jsem na chat venku postavil model železnice, seb hla se snad p lka vesnice, aby se podívala, jak vypadaly a jezdily všechny lokomotivy vyrobené v eskoslovensku od roku 1918, nebo lokomotivy a letadla pat í k sob jako technika a chlapi. V p ímém ohrožení života jsem byl dvakrát. Po válce byly u nás první dva dvourotorové vrtulníky, složené z n meckých díl . N mci už vrtulníky nesta ily použít. P i jednom letu, to jsem byl ješt letecký mechanik, vysadil motor. Pilot postavil stroj na nos a ítili jsme se dol . Odporem vzduchu se vrtule znovu rozto ily a sta ili jsme nouzov p istát. Vrtulník byl poškozen, ale manévr nám zachránil život. Také druhá episoda je z mého mládí. P i odletu letadla Siebel z Ostravy jsme ekali na souhlas dispe era. Byl ve er, p ed námi prahová sv tla konce letištní plochy. P i zkoušce motor však došlo k nato ení letadla, a když se ozval dispe er, zda vidíme p t koncových sv tel dráhy, pilot p isv d il a start byl povolen. Jenže p ímka sv tel nebyla ranvej, ale pouli ní sv tla Ostravy. Letadlo se zdvihlo a náhle jsme ucítili nárazy špi ek strom do trupu, ztratili rychlost a nouzov p istáli v zahradách rodinných domk . M li jsme ohromné št stí, že se nikomu nic nestalo. Jako kapitán vládního letadla jsem létal s p edstaviteli republiky, ale také létal, kde bylo pot eba. Mnohokrát jsem pilotoval letadla s humanitární pomocí do Asie a Afriky. Vzpomínám, jak se p ed léty t žce zranil jeden pracovník naší ambasády v albánské Tiran . Dostal jsem za úkol do Tirany ihned dopravit profesora Kunze z vojenské nemocnice, který tam let l s celým svým týmem. K odletu jsme byli p ipraveni za dv hodiny, let li v noci a p istáli jako první zahrani ní letadlo na nov vybudovaném tiranském letišti. Albánci ovšem tak v hlasného chirurga necht li pustit obratem zp t a tak tam profesor Kunz operoval snad desítky nemocných Albánc . Dom jsme se vrátili až za týden. Je zavedenou služební povinností, že každý let se musí zapsat do letového deníku. Tak vím, že mám nalétáno 13 tisíc 110 letových hodin a 5 milión 200 kilometr bez nehody. A tak jsem už p edal knipl letadla mladším. Technika m nep estává zajímat, stejn jako letadla a letový provoz. Z letadla jsem vystoupil, ale život letí dál… Vypráv ní pana Zde ka Vágnera zpracoval Pavel Krchov Major dopravního letectva Zden k Vágner je B evnovák, ro ník 1924 a zna nou ást svého života prožil ve vzduchu. Kterýpak kluk by mu nezávid l! Za války byl nasazen v letecké továrn Letov a letadla ho pochopiteln velmi zajímala. Hned v kv tnu, po osvobození, za ním p išel kamarád z dílny s vážnou tvá í. „Co pot ebuješ?“ Zeptal se ho Zden k Vágner. Kamarád odpov d l: Poj se mnou k letectvu! Zden k Vágner kývl hlavou a bylo rozhodnuto:

13 B EVNOVAN Duben 2012 Miroslava Chmelíková, B evnov 15. 4. 1927 Karel Závora, B evnov 20. 4. 1927 Jan Sokol, B evnov 8. 4. 1936 Lidmila Nováková, B evnov 8. 4. 1940 Kv ten 2012 Marie Ro ková, B evnov 26. 5. 1924 Zde ka Poborská, B evnov 16. 5. 1927 Zdenka Skalová, St ešovice 2. 5. 1936 František Fe o, B evnov 8. 5. 1939 Josef Kos, B evnov 15. 5. 1945 Ji í Zahálka, B evnov 31. 5. 1952 erven 2012 Václav Kadeřábek, Břevnov 21. 6. 1921 Zdeňka Lacinová, Břevnov 5. 6. 1925 Jana Schnabelová, Vršovice 30. 6. 1927 Eliška Ratajová, Břevnov 13. 6. 1928 Václav Smělý, Střešovice 21. 6. 1929 Čestmír Plachý, Břevnov 3. 6. 1930 Milada Štěpánková, Břevnov 9. 6. 1931 František Novotný, Břevnov 15. 6. 1931 Alena Plachá, Břevnov 16. 6. 1939 Jana Fleglová, Střešovice 12. 6. 1943 Duben – Kv ten – erven Tajenka:LibockýuitelAntonínJaroš P ejeme všem jubilant m stálé a pevné zdraví a trvalou Boží milost. T m starším pak hodn sil, aby tu ješt dlouho z stali s námi. CHRÁMOVÝ SBOR u sv. Markéty v B evnov zve všechny zájemce o hudbu a zp v do svých ad. Vítáni jsou obzvlášt mladílidéamuži.Sborpravideln zkoušíkaždéúterýod 19 do 21 hodin ve Vojt šce pod vedením sbormistra pana Adolfa Melichara. Bližší informace: pí Stanková, tel.: 257 219 622 Jezev ík drs. trp s PP, exteriérové i pracovní p edpoklady. Odb r ihned. Pouze psi. Více na www.bedulka.vesele.info. Praha B evnov. Floriánová: 777 682 168. R zné Byty – vým ny – podnájmy – koup Koupím byt v B evnov 2+1 nebo 3+1, I. kat., balkon vítán. Tel: 602 856 636.

14 B EVNOVAN 139 Ješt nedávno pom rn silný pramen potoka Brusnice skýtal užitek okolním obyvatel m a to po celá staletí. D lal radost také generacím kluk , jak lze snadno doložit za vzpomínek pam tník , protože kluci a vodní živel jedno jsou. Celé horní povodí Brusnice bývalo vždy cennou zelenou oázou strom a zahrad, p estože už za I. republiky došlo zavedení potoka pod zem. Lidé však na potok Brusnici nezapomn li. Dnes znovu p ipomínáme toto historické území B evnova, protože prochází dalšími zm nami a nesmíme se o n j p estat zajímat. Zahrada Kolátorka zna n prokoukla, rybník byl, z ejm poprvé od svého založení, znovu vyhlouben, ale archeologické nálezy žádné. Záme ek Kajetánka je p ekrásný, ale není to zadarmo. V zahrad postaveny za to luxusní a masivní bytové domy, které dob e zaplatí opravu Kajetánky. Myšlenka to není nová, už p ed sto lety podobn uvažoval Jan Kolátor, majitel zahrady a záme ku, ale neprošlo mu to. V Praze 6 projde leccos, a tak svojí výškou mohutné budovy spolehliv zastínily úhledné, tzv. ú ednické domy v ulici Na Petynce, které byly postaveny ve dvacátých a t icátých letech. Zm ny se ekají v t sném sousedství Kajetánky – ni- kdo Vám dnes ne ekne, co bude s B evnovským mrakodrapem v Radimov 8, co bude s rotundou a okol- ními pozemky. Na ešení eká i bývalé Vincentinum a bude jist p ekvapení, jak se velký historický objekt s miliónovými pozemky zm ní a jak využije. Zadíváte – li se na archivní fotografie z tohoto historického místa, jist si mrakodrapu povšimnete a také zelené plochy p ed budovou. Je to dnešní Pato kova ulice. V tráv na obrázku stojí dva mladí muži, p átelé, aobyvatelévysokéhodomu,holi Schmied(horníobrázek), jež má po otci oficínu v p ízemí, a fotoreportér deníku eskéhoslovoVáclavDub(stojícívpravo).Snímekjez30. let. Spodní obrázek je o 20 let mladší, vedle mrakodrapu je špi ka rotundy a jednopatrový d m p ed zbo ením. Na prost ední fotografii je dnešní Radimova ulice ješt s p vodními domy Na Malovance a ponurým vchodem s v ži kami do Vincentina, kde ve vrátnici držela službu ádová sestra. To vše zmizelo a starou Boleslavovu, nyní Radimovu ulici, si lidé ješt pamatují s kulisami objektu Vincentina i frontou dom Na Malovance, kde bývala hospoda, sál, obchod, Dosed lovy dílny, až po špalí ek p vodní Malovanky. Co zmizí dále? Zpracoval Pavel Krchov, fota archiv listu

15 B EVNOVAN Výuka jazyk , p íprava na maturitní zkoušky, dou ování ZŠ a SŠ, tematická jazyková a odborná setkání, pravidelná konverza ní posezení ... promítání a povídání o cizích zemích, kulturách, lidech, ... va íme v cizím jazyce... rozmluvte se na dovolenou ... apod. výuka a setkání probíhají v prostorech centra, ve Vaší rm , u Vás doma nebo U Zelené brány Angli tina, ínština, n m ina, eština pro cizince, vietnamština, ... nov italština a špan lština ...matematika, eština, ZSV... do kurz lze kdykoliv p istoupit, nový kurz otevíráme již od t í osob e–mail: info@jvckajetanka.cz tel.: 220 512 524, 602 815 427 Pato kova 1638/67, Praha 6 169 00 Sledujte nás na www.jvckajetanka.cz a na Facebooku (Jazykové a vzd lávací centrum Kajetánka) – navštivte n kterou z našich akcí osobn .

16 B EVNOVAN