Alternativní energie 1/2010

Informace o obnovitelných zdrojích energie a energeticky úsporných opat eních SUSTAINABLE ENERGY • ERNEUERBARE ENERGIE • ALTERNATÍVNA ENERGIA 2010 DVOUMüSÍúNÍK ROúNÍK XIII. CENA 70 K • 3,5 EUR P EDPLATNÉ 380 K •15,93 EUR

2

AE – 1/2010 1 VÁŽENÍ ùTENÁ I, v letošním roce máme reálnou nad ji do- sáhnout ve fotovoltaice 1000 MWp, mož- ná dokonce až 1500 MWp. M li bychom mít radost, že se nám pravd podobn po- da í p iblížit se k našemu závazku vyráb t 8 % elekt iny z obnovitelných zdroj . Stát však radost nemá a jeho iniciativa sní- žit výkupní ceny je prioritou. Ve sn movn je od listopadu vládní návrh na novelizaci zákona 180/2005 Sb., aby se výkupní ceny mohly snižovat mnohem rychleji. Tento rozpor m že ohrozit investi ní zá- m ry mnoha projekt , které jsou v letošním roce rozjety, a m že vyvolat protesty, které budou p evedeny až do soudních spor . Proti ne ízené st ele jménem fotovoltaika se vytahuje nejedna výhrada od oso ení, že ona bude za zdražením cen elekt iny až po obavy z velkého ekologického problému. Za všemi problémy však stojí konstatování, že stát zaspal. Našt stí ve velké Evrop jsou instituce, které tyto problémy eší. Jednou z nich je Evropská fotovoltaická pr myslová asociace, která p ijala pro- gram PC Cycle, v n mž jsou stanovena jasná pravidla, jak postupovat p i provozu fotovoltaických elektráren až do konce jejich životnosti, až k likvidaci i recyklaci všech užitých komponent . Smyslem využívání nových ene všechny, které jsou v konkrétníc trné elektrárny, kde svítí, m ly b tovoltaické systémy, kde je význ tam by m ly být použity systémy rostlinný a živo išný odpad. Proto jsme se zam ili i na sta kterého máme dostatek a máme pozapomenuté. Myslím, že prob me. Jen je t eba zapojit nové te a postupn využívat, neumíme To by m lo být hlavní téma dalš Dr. Zden k Ku era šéfredaktor Alternativní energie s Z OBSAHU:Energetické aktuality ........................................................................2 Solární liga 2009.............................................................................4 FV panely a sníh..............................................................................6 Konference o recyklaci FV.................................................................7 PV Manager vytvo í projekt...............................................................8 Hannover Messe je složen z devíti veletrh ......................................10 Instalovaný výkon fotovoltaiky v roce 2009......................................11 Zásobníky energie z OZE ...............................................................12 Dv tvá e boomu OZE ...................................................................14 Solární parkovišt ..........................................................................18 RWenergy usnadní stavbu i provoz..................................................20 Kolektory s hladkým nebo rastrovým sklem......................................22 Náhradní zdroj pro v trný mlýn......................................................24 Ohlédnutí za Infothermou 2010 .....................................................26 Rekonstrukce dom na pasivní standard .........................................28 Základní škola Kamínky .................................................................30 Projekt ESMA .................................................................................31 Budoucnost d evního plynu.............................................................32 Koda ské alternativy – summit a dánská realita...............................34 Norsko – štastná zem s energií .....................................................38 Seznam inzerent : Terinvest – Moderní vytáp ní, Czech Nature Energy, a.s., BID services – Energie v r. 2010, Road Corporation, spol. s r.o., IBCSOLAR AG, Hannover Messe, NELUMBO, AXITEC GmbH, úEZ, a.s., Trina Solar, THERMO|SOLAR Žiar s.r.o., RWenergy GmbH, SECA engineering s.r.o., SOLARFIT s.r.o., Energiespar Messe Wels, OMNIS Olomouc, Státní fond životního prost edí, Terinvest – Amper, CEMC – úeské ekologické manažerské centrum, Heckert Solar AG Foto na titulní stran : FVE Vojkovice 4,1 MWp – B etislav Ko ALTERNATIVNÍ ENERGIE nominace v prvním ro níku 2008 ENERGY GLOBE AWARD øR Redakce a inzerce: CEMC – Alternativní energie P.O. Box 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10 tel.: +420 274 784 416-7, fax: +420 274 775 869 e-mail: kucera@cemc.cz Šéfredaktor: PhDr. Zden k Ku era, e-mail: kucera@alen.cz Odborný redaktor: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. tel./ fax: +420 485 353 192 Vydavatel: CEMC – úeské ekologické manažerské centrum P.O. Box 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10, e-mail: cemc@cemc.cz Distribuce, CZ: DUPRESS, Podolská 110, 147 00 Praha 4 tel.: +420 241 433 396, e-mail: dupress@seznam.cz Distribuce, SK: Mediaprint-Kapa, Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3 tel.: +421 02/444 588 21, 444 427 73 a 444 588 16 fax: +421 02/444 588 19 e-mail: predplatne@abompkapa.sk Graocké studio: ARGI, spol. s r.o., e-mail: argisro@vol.cz T ebešovská 95, 193 00 Praha 9, tel: +420 272 655 950 Tisk: TIGIS, spol. s r.o., T ebohostická 564/9, 100 00 Praha 10, tel.: +420 274 008 511, fax+420 274 008 510 úasopis a všechny obsažené p ílohy jsou chrán ny podle autorského zákona. Držitelem autorských práv k asopisu Alternativní energie je vydavatel. Rozmnožování a další otiskování je možné jen se souhlasem vydavatele. Za obsah lánk ru í autor, za obsah inzerát inzerent.Redakcesivyhrazujeprávonaredak nízpracovánírukopis a dopis tená a eventuáln možnost umíst ní p ísp vk na internetu nebo CD/DVD. Nevyžádané p ísp vky se nevracejí. úlánky bez recenze neprocházejí korekturou redak ní rady a názor redakce nemusí být vždy totožný s jejich obsahem. MK øR 7985, ISSN 1212-1673 www.alen.cz • www.cemc.cz • www.tzb-info.cz www.enviweb.cz • www.4-construction.com www.enviport.cz • www.biom.cz Toto íslo vychází 15. února 2010 P íští íslo AE2/2010 vyjde 19. dubna 2010 str. 18 str. 20 str. 24 str. 31 str. 32 str. 38 ûasopis vychází s podporou Státního fondu životního prost edí ûR.

Ob í solární elektrárna v Milovicích Na ploše o velikosti zhruba 210 fotbalových h iší, p esn 150 hektar , v bývalém vojenském prostoru Mladá nedaleko Milovic má vzniknout nejv tší slune ní elektrárna ve st ední Evrop . Na projekt za 14 miliard vyhlásil St edo eský kraj výb rové ízení. Vít z sout že, spole nost Mladá RP, by m l za dvacetiletý pronájem území dop edu zaplatit 20 milion korun. Zaváže se také zbourat veškeré vojenské objekty v nevyhovujícím stavu, což ormu p ijde na více než 500 milion korun. Výstavba elektrárny má stát 5 miliard, odhado- vané náklady na v decko-technický park v etn ve ejn p ístupného sportovního areálu jsou zhruba 9 miliard korun. ENERGETICKÉ AKTUALITY Státní orma ûeská p enosová soustava, která spravuje elektrické rozvody v zemi, chce do asn zastavit p ipojovaní nových v trných a slune ních elektráren do sít . Údajn je už totiž objem projekt a vydaných kladných stanovisek k žádostem o p ipojení v trných a fotovoltaických elektráren vyšší než hodnota p ijatelná pro bezpe ný a spolehlivý provoz sít . Hrozí tak kolaps. A pokud se situace nezm ní, chce ûEPS odstavovat tyto elektrárny z provozu. ûEPS zárove požádal distribu ní spole nosti ûEZ, E.ON a PRE o pozastavení vydávání kladných stanovisek k žádostem o p ipo- jení nových v trných a fotovoltaických elektráren. Vodní elektrárna využívá také solární energii Spole nost ûEZ Obnovitelné zdroje uvedla do provozu novou solární elektrárnu na malé vodní elekt- rárn P elou . Na jednom míst vyrábí elektrickou energii ze dvou obnovitelných zdroj . Instalace solární elektrárny byla sou ástí rekonstrukce plochých st ech nad rozvodnou a strojovnou vodní elektrárny v P elou i. Byl použit systém tenkovrstvých solárních lán- k integrovaných do nové hydroizola ní fólie na st eše elektrárny. Fotovoltaický systém pokrývá celkem 600 m2 a jeho instalovaný výkon je 20,8 kWp. P elou ská malá vodní elektrárna je vybavena ty mi Francisovými vertikálními turbínami ormy Prokop & synové – Pardubice. Elektrárna spolehliv funguje již více než 80 let. Za celý lo ský rok vyrobila celkem 8,6 miliónu kWh, což by pokrylo celoro ní spot ebu tém 2500 domácností. Intersolar Europe Dne 9. ervna 2010 bude v Mnichov zahájen letošní ro ník nejv tšího evropského veletrhu solárních tech- nologií s novým názvem Intersolar Europe. Zm na názvu odráží pokra ující internacionalizaci veletrhu, který je nyní zastoupen v mnoha místech po celém sv t . V Mnichov se bude ko- nat na výstavní ploše 120000 m2 , v 11 halách a je už tém obsazený, protože je p ihlášeno p es 1500 vystavovatel . B hem roku se Inter- solar koná také v Severní Americe, Indii a ûín . Organizáto i o eká- vají v Mnichov na 60 tisíc návšt vník . www.intersolar.de Teplo v Boleslavi letos nezdraží Dobrá zpráva p išla od nejv tšího regionálního dodavatele tepla spole nosti Centrotherm a zárove i od jeho výrobce spole nosti Škoenergo. Ta se zam uje zejména na výrobu elektrické energie pro nejv tší eskou ormu Škoda Auto a teplo je spíše „odpadním“ produktem. Díky chytré obchodní politice obou orem nebudou v roce 2010 muset vydat Boleslaváci ani korunu navíc. V lokalitách za hranicemi Mladoboleslavska se p itom ceny tepla pro domácnosti i ormy neustále zvyšují. Nap íklad v Jablonci už platí za jeden giga- joule (GJ) 649 korun, v Liberci pak ješt o šest korun více. V Mladé Boleslavi te vyjde jeden GJ na 451 korun, tedy výrazn mén , než ve zmín ných regionech. Vítkovice se zam ily na plynové motory Ostravská strojírenská skupina Vít- kovice Machinery Group se letos soust edí na rozvoj nových, istých a vysp lých technologií. Mezi n pat í vývoj motor na zemní plyn o objemu 700 a 1400 ccm. Výsledkem by m l být na konci tohoto roku zcela funk ní prototyp. Spole nost také buduje síí plnicích stanic na stla ený zemní plyn. PLACENÁ INZERCE

St ekovská vodní elektrárna zvýšila výrobu Vodní elektrárna St ekov v Ústí nad Labem vyrobila za lo ský rok 90 032 950 kWh elekt iny, kterou by mohla celoro n zásobovat p es 45 tisíc domácností. Meziro n jde o 11,7procentní nár st, protože na vodních tocích je dostate ný stav vody bez v tších výkyv , což je pro vodní elektrárny ideální. Hlavním ú elem sou asného využití vodního díla St ekov je krom získávání elek- trické energie také zajiš- t ní pot ebných hloubek a vyhovujících podmínek pro lodní dopravu. Krom toho st ekovská elektrár- na umož uje bezpe ný rybí p echod. Mokov využívá slune ní energii St echy jedné výrobní haly a skladu Moravských kováren pokrylo 820 modrých panel . Od 18. prosince tu ve zkušebním provozu funguje fotovoltaická elektrárna. Celkový výkon elektrárny je 188,6 kWp. V pracovní dny orma elektrickou energii sama spot ebuje, o víkendech dodává p ebytek do rozvodné sít . Kasu Led e naplní slunce V pr myslové zón Led e vyroste už v polovin letošního roku nová slune ní elektrárna. Do m stské kasy p inese b hem deseti let více než 31 milion ko- run. V pr myslové zón na kopci nad Penny marketem vy lenili pro tyto ú ely tém ty hektarový pozemek. Ve výb rovém ízení zakázku získala pražská spole nost Stand by Europe, která m stu po podpisu smlouvy dá více než 21 milion korun. Dalších 10 milion vyplatí b hem p íštích 10 let ve form dvou p timilionových splátek. Po ukon ení provozu elektrárny uvede poze- mek do p vodního stavu a vrátí ho m stu. Elektrárna bude mít instalovaný výkon 2 MWp. Lovochemie vytápí levn Lovosice Horká voda z Lovochemie vytápí podstatnou ást m sta Lovosice. B hem uplynulého týdne byly zprovozn ny nové v tve horkovodu. Výkon v Lo- vochemii postupn zvyšují. Z plánovaného výkonu 20 MW zatím dodává necelé 4 MW. Jak se bude m sto postupn p ipojovat, bude výkon zvyšován. Lovosi ané pocítí zm nu z ejm i ve svých pen ženkách. Od ledna letošního roku mají totiž teplo o 10% levn jší. Termín dokon ení stav- by horkovodu je 30. dubna. PLACENÁ INZERCE

4 AE – 1/2010 Populariza ní sout ž po ádá LEA od roku 2004 s cílem soustavn zviditel ovat tuzemské i zahrani ní zkušenosti, technické novinky i ak- tuální trendy, které mohou zejména komunálním politik m a ú ed- ník m, ale i širší ve ejnosti nabídnout inspiraci a dále posílit zájem o p ínos stále perspektivn jšího oboru – solární energetiky. „V naší Solární lize, inspirované kdysi podobnou sout ží v N mecku, soupe í obce a m sta podobn jako ve sportu o prestižní po adí“, vysv tluje po adatel sout že Karel Merhaut z LEA. „Kdo u nás p ihlásí plochu kolektor na oh ev vody i p itáp ní nebo výkon panel k výrob elekt iny, získá obci i m stu, kde se systémy nacházejí, body, z nichž sestavujeme po adí v daných kategoriích. Publicita výsledk , komunálních i podnikatelských aktivit pak napomáhá ekologickému cít ní v míst , pochopení p ínosu solárek pro istší ovzduší, snazšímu ší ení vým ny informací z oboru, lepšímu green-image obcí a tudíž jejich propagaci zdarma, následn t eba i turistickému zájmu o n . Potvrdit to mohou nejen vít zové minulých ro ník .“ V 6. ro níku sout že (ukon ený k 23.1.2010) získaly tituly Solární mistr øR obec Ostrožská Lhota ze Zlínska (hned ve t ech katego- riích), dále Plze , jihomoravské Dub any a obec Rusava (rovn ž ze Zlínska). Hlavní tr n kategorie souhrnné zažil v ervenci st ídání, kdy ze 4. mís- ta vpadl op t do ela staronový šampión Ostrožská Lhota, kde díky spol. Hitechsolar a Solinvest p irostla elektrárna o 0,65 MWp na dnešních 2,25 MWp. Poprvé v historii sout že atakovalo absolutní elo souhrnné kategorie i m sto. Jihomoravským Dub an m k dobytí 2. místa pomohlo dopln ní stávajících systém (dva solarparky spol. Sluneta a menší systém s vakuovými kolektory) novým solárním par- kem téže ormy o 1,136 MWp na dnešních 4,014 MWp. Na sklonku roku 2009 p ihlásila spol. øeské slunce dva solární par- ky ve Vranovské Vsi na Znojemsku o výkonech 3,7 a 4,488 MWp. Malá obec s 260 obyvateli se rázem s 8,2 MWp vyšvihla do ela sídel s nejv tším instalovaným výkonem slune ních elektráren v øR, byì to vzhledem k bodovému klí i znamenalo „jen“ 7. – 8. místo v souhrnné kategorii a 5. – 7. místo v kategorii fotovoltaiky. Pravý boom fotovoltaiky zažila Plze , v jejímž katastru se nyní bude rodit gigawatthodina slune ní energie ro n . Plze za ni nevd í žád- né velké instalaci, ale palet drobn jších systém , asto podpo ených vlastní m stskou dota ní politikou. P estože radnice p ísp vky na solární zdroje již letos zastavila, p edpokládá pokra ování trendu. „Medailové“ pozice díky velkým fotovoltaikám zaujala nov i m sta Mnichovo Hradišt a Nám ší nad Oslavou, ob v kategorii sídel s 5 000 až 50 000 obyvateli. Dynamický obor fotovoltaiky Obrat za rok 2009 lze odhadovat okolo 30 mld. K (cca 4 % stát- ního rozpo tu). Fotovoltaika prokázala lo skou expanzí, že již není trpaslíkem, ale moderním odv tvím energetiky, které má v budoucnu potenciál konkurovat konven ním zdroj m energie. O ekává se, že trend nezm ní ani vládou prosazované snížení dosud p ízniv na- stavené výše podpory, díky které m ly solární elektrárny v polovin ledna 2010 v øR dle ERÚ úhrnný instalovaný výkon 470 MWp oproti o ekávání na úrovni cca 200 MWp… Velikost solárních elektráren roste. Zatímco u nás se ale objevují zdro- je o výkonu kolem 4 MWp, v Evrop pracuje i solární park o výkonu 60 MWp. Jihomoravská obec Bzenec, která v roce 2006 poprvé bodovala malou fotovoltaikou na rodinném dom , se letos díky dv ma blok m solárního parku katapultovala na 6. místo souhrnné kategorie a stala se tak skokanem roku. Termickým systém m dopomohl k nár stu zájmu o instalace am- biciózní dota ní program Zelená úsporám, kde bylo ke konci roku p ijato 1269 žádostí s celkem p iznanou podporou ve výši tém 86 mil. K . D íve neporazitelný šampión z Rusavy nyní obhájil prvenství jen v kategorii sídel s termickými systémy. Stalo se tak i p esto, že na tamní nejv tší instalaci termických kolektor na koupališti s 540 m2 kolektor zlod ji odcizili zhruba 21 panel . Nového impulzu se do kal Jind ich v Hradec s etnými instalacemi na rodinných domech a velkým kolektorovým polem na plaveckém areálu. Ten dostal do vínku dalších 46 kolektor , ímž se ocitl v elitní tve ici nejv tších solárn termických systém øR. Nejaktivn jšími ormami byly JH Solar Plavsko (p ihlásila 692 m2 termiky) a ûeské slunce (12 MWp fotovoltaiky). Mezi kraji zaznamenal nejv tší p ír stek bod za p ihlášené systémy kraj Jihomoravský. øestný titul pro solárního publicistu roku nebyl tentokrát ud len. Další sout ž v biomase V dubnu v Bruselu odstartovala Evropská liga obnovitelné energie a posléze v kv tnu v Praze eská verze. øeská solární liga tak zís- kala i evropský rozm r. Její „hrá i“ jsou popularizováni na portále www.res-league.eu v angli tin i eštin a u vybraných dobrých p íklad i v jazycích dalších zú astn ných zemí (N mecko, Fran- cie, Polsko, Ma arsko a Bulharsko) popularizováni i mezinárodn . Ú astníci z øR se naopak mohou inspirovat komunálními aktivitami i zajímavými projekty ze zmín ných zemí a v kontextu a s podpo- rou EU-ligy se také za aly po ádat nejr zn jší akce: exkurze po solárních TOP instalacích Moravy, lokální konference o vytáp ní bio- masou na Zlínsku a národní diskusní workshop k solární energetice (www.solarniliga.cz). SOLÁRNÍ LIGA ZNÁ SVÉ MISTRY Liga ekologických alternativ (LEA) V pr b hu letošních spole ných veletrh St echy Praha a Solar Praha vyhlásilo ob anské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) vít ze již 6. ro níku tzv. Solární ligy úR, sout že sídel ve využívání energie Slunce. Noví „solární mist i“ vyšli op t ze šesti kategorií, které posuzovaly pom r solární plochy termické i instalovaný výkon fotovoltaiky na po et obyvatel obce i m sta.

AE – 1/2010 5 s Souhrnná kategorie PO ADÍ A SÍDLO KRAJ BODY POøET OBYVATEL FS (kWp) SK (m2 ) VK (m2 ) Fø (m2 ) PTK (m2 ) 1 Ostrožská Lhota Zlínský 120,0000 1 575 2225,0 2 Dub any Jihomoravský 116,6233 6 533 4014,5 7,0 3 Lešany St edo eský 101,7593 576 726,6 4 Rusava Zlínský 94,8718 605 0,2 559,7 7,6 5 Bušanovice Jiho eský 86,5844 243 1361,0 16,0 6 Bzenec Jihomoravský 80,4563 4 310 1935,9 7–8 Hrušovany u Brna Jihomoravský 80,0000 2 985 1360,0 7–8 Vranovská Ves Jihomoravský 80,0000 266 8188,0 9 Velký Malahov Plze ský 67,1038 244 235,8 10 Boží Dar Karlovarský 65,4367 187 0,1 122,0 Sídla s více než 50 000 obyvateli PO ADÍ A SÍDLO KRAJ BODY POøET OBYVATEL FS (kWp) SK (m2 ) VK (m2 ) Fø (m2 ) PTK (m2 ) 1 Plze Plze ský 2,6976 165 238 971,1 1106,2 63,4 2 Zlín Zlínský 0,8595 78 066 201,3 3 Ostrava Moravskoslezský 0,8029 308 374 24,8 2380,6 7 4 Liberec Liberecký 0,4029 99 721 21,4 294,6 19,9 5 úeské Bud jovice Jiho eský 0,3730 95 071 297 144 Sídla s 5 000 až 50 000 obyvateli PO ADÍ A SÍDLO KRAJ BODY POøET OBYVATEL FS (kWp) SK (m2 ) VK (m2 ) Fø (m2 ) PTK (m2 ) 1 Dub any Jihomoravský 116,6233 6 533 4014,5 7 2–3 Mnichovo Hradišt St edo eský 40,0000 8 380 1026 2–3 Nám šì nad Oslavou Vyso ina 40,0000 5 142 2070 4 Valašské Klobouky Zlínský 27,7509 5 165 430 5 Blansko Jihomoravský 10,9571 20 290 667 Sídla s mén než 5 000 obyvateli PO ADÍ A SÍDLO KRAJ BODY POøET OBYVATEL FS (kWp) SK (m2 ) VK (m2 ) Fø (m2 ) PTK (m2 ) 1 Ostrožská Lhota Zlínský 120,0000 1 575 2225 2 Lešany St edo eský 101,7593 576 726,6 3 Rusava Zlínský 94,8718 605 0,2 559,7 7,6 4 Bušanovice Jiho eský 86,5844 243 1361 16 5 Bzenec Jihomoravský 80,4563 4 310 1935,9 Sídla s fotovoltaickými systémy PO ADÍ A SÍDLO KRAJ BODY POøET OBYVATEL FS (kWp) SK (m2 ) VK (m2 ) Fø (m2 ) PTK (m2 ) 1 Ostrožská Lhota Zlínský 120,0000 1 575 2225,0 2 Dub any Jihomoravský 116,4304 6 533 4014,5 3 Lešany St edo eský 101,7593 576 726,6 4 Bzenec Jihomoravský 80,4563 4 310 1935,9 5–7 Hrušovany u Brna Jihomoravský 80,0000 2 985 1360,0 5–7 Vranovská Ves Jihomoravský 80,0000 266 8188,0 5–7 Bušanovice Jiho eský 80,0000 243 1361,0 Sídla s termickými systémy PO ADÍ A SÍDLO KRAJ BODY POøET OBYVATEL SK (m2) VK (m2 ) Fø (m2 ) PTK (m2 ) PTK (m2 ) 1 Rusava Zlínský 94,7617 605 559,7 7,6 2 Boží Dar Karlovarský 65,2406 187 122,0 3 Pístina Jiho eský 42,9851 201 48,0 4 Dubovice Vyso ina 40,9377 61 1,5 13,0 5 Host tín Zlínský 38,9344 244 95,0

6 AE – 1/2010 Se sn hem je nutné v našich zem pisných ší kách po ítat. Pokud se rozhodneme umístit si na st echu fotovoltaické moduly, o ekáváme od nich výnosy po celý rok, nejen v letních m sících. Základním fak- tem ovšem je, že v p ípad úplného zakrytí fotovoltaických panel sn hem klesá jejich výkon na nulu. Pokud by tedy byly panely pod sn hem dlouhodob , ztrácí na st eše sv j smysl. Ze zkušeností však vyplývá, že k takové situaci dochází zcela mini- máln . „Fotovoltaické moduly mají velice hladký povrch. P i umíst ní na šikmou st echu po nich sníh sklouzne a obnaží alespo horní ást modulu. Když vysvitne slunce, tak pom rn rychle sjede i zbytek sn - hu“, íká odborník na fotovoltaiku Filip Malán ze spole nosti Soleg. Fotovoltaické moduly se totiž p i slune ním zá ení mírn zah ívají a i p i zatažené obloze bývá jejich teplota vyšší než venkovní teplota. Sníh se tak na hladké ploše v tšinou neudrží. K poškození kvalitních panel sjížd jícím sn hem nedochází. Ometat i neometat? Otázkou z stává, zda panely tedy sn hu zbavovat, i po kat, až sníh roztaje i sjede. Pokud tuto možnost máme, je dobré sníh z panel ometat, ale není to v tšinou nezbytné, k velkým ztrátám zde nedo- chází, neboì sníh brzy sjede sám. Jiná situace je samoz ejm v mís- tech v tších sn hových srážek, nap íklad v horských oblastech, kde sn hová pokrývka m že dosáhnout až n kolika metr a as od asu m že být o išt ní panel na míst . Výb r fotovoltaických panel do horských oblastí Pokud uvažujeme o po ízení fotovoltaických modul do horských ob- lastí, je t eba brát ohled i na odolnost prosti sn hu a v tru u jednotli- vých panel . Zvlášì v místech náro n jších klimatických podmínek je d ležitá kvalita panelu. Doporu ujeme vyhnout se laciným asijským produkt m a vybírat z renomovaných zna ek. Zna ka Sovello na- p íklad zvýšila pro sérii modul SV-X oociální maximální speciokace zát že sn hu a v tru na 5,4kN/m2 . To je p i váze modulu pouhých 18,6 kg naprosto špi kovou hodnotou. Bezpe nost Z hlediska bezpe nosti je t eba brát v úvahu, že po hladké ploše mo- dul m že snadno sjet v tší množství sn hu a svým pádem ze st echy zp sobit škodu. Skluz sn hu z fotovoltaických panel je prudší, než z hrubšího povrchu st echy, ale díky menšímu t ení k n mu dochází ast ji. „V oblastech s v tším množstvím sn hových srážek není od v ci umístit pod panely protisn hové zábrany. Pro usnadn ní pohybu po st eše a p ístupu k panel m, nap íklad p i ometání sn hu, doporu uji instalovat na st echu i lávky i žeb íky“, doporu uje Št pán Lášek, odborník na bezpe nost st ech ze spole nosti Lindab. s FOTOVOLTAICKÉ PANELY A SNÍH Tadeáš Novák Vybavit sv j rodinný d m i chalupu fotovoltaickými panely a efektivn tak využívat slune ní energii, o tom p emýšlí stále více lidí. Se vzr stajícím zájmem o tuto oblast se množí i otázky ohledn provozu takové sou- kromé solární elektrárny. Mezi nej ast jší dotazy pat í i problematika sn hové pokrývky. Vadí solárním panel m sníh? Jakým zp sobem je sn hu zbavit? Nem že je sníh poškodit? To jsou otázky, na které není lehké najít odpo- v di ani na internetu. Klimatické podmínky v ûR Ukázkové srovnání klimatického zatížení st echy sn hem Zdroj: ûHMÚ, Odbor klima- tologie Maximální denní sn hové srážky Úhrn srážek za zimu Maximální sn hová pokrývka Pr m rná teplota vzduchu-leden Nejvyšší denní teplota v zim Maximální rychlost v tru Váha sn hu na m3 Extrémy úeské hory 108 cm Kolem 400 cm 491 cm -4,0 až -8,0 ºC 14 až 18 ºC 40 až 60 m/s horské h ebeny Dle typu, stá í a vlhkosti sn hu 300 až 917 kg Nížiny Praha cca 30 cm 60 až 85 cm 75 cm -0,5 až -2,4 ºC 19 ºC 25 až 35 m/s otev ené polohy

AE – 1/2010 7 V Alternativní energii 5/2009 jsme však uvedli první lánek Recyklace PV materiál , který se týká tohoto problému a informuje o programu recyklace PV modul v etn zavád né evidence registrace a termín životnosti, které iniciuje Evropská fotovoltaická pr myslová asociace EPIA svým programem PV Cycle. O recyklaci mezinárodn Více než 200 zahrani ních odborník se 26. ledna sešlo v Berlín na 1. mezinárodní konfe- renci o recyklaci PV modul . Mezi nimi byli jak zástupci výrobc a provozovatel PV elektrá- ren, tak i p edstavitelé orem a sdružení zabývajících se nakládáním s odpady a recyklacemi r zných materiál . Konferenci uspo ádala Evropská fotovoltaická pr myslová asociace EPIA ve spolupráci s Evropskou komisí spole ného výzkumného st ediska. Ú astníci m li mož- nost dozv d t se z první ruky od r zných pr myslových sdružení a spole ností jak fungují mechanismy zpracování odpad a recyklace vhodných surovin pro další pr myslové využití s výrazným p ihlédnutím na minimalizaci dopadu na životní prost edí p i ukon ení životnosti solárních panel . „Od prvních let fotovoltaiky v roce 1990 zákazníci i pr mysl prokázali svou oddanost k ochra- n životního prost edí a nalezení ešení pro odpovídající odstran ní vysloužilých modul “, vysv tlil Eleni Despotou, nám stek generálního tajemníka EPIA. Roste po et výrobc , kte í vyvíjí a vyrábí nové generace modul , které jsou v ú innosti kvalitn jší a jsou vhodné k re- cyklování. Nicmén stávající po et inných modul je tak veliký, že jednotlivé ormy nejsou a nebudou schopny je stoprocentn recyklovat nebo jinak likvidovat. A to byl ten hlavní d vod, pro vznikl Program PV Cycle založený v roce 2007 v Bruselu a který se týká celého systému, jakéhosi uzav eného kruhu, který sleduje výrobu PV modul , prodej, instalaci na konkrétním registrovaném míst , dobu jeho životnosti a organizo- vaný návrat k výrobci nebo k orm , která je oprávn na moduly likvidovat, respek- tive recyklovat. V PV Cycle dnes p sobí na 40 len , kte í p edstavují 75 % evrop- ských výrobc fotovoltaické technologie. Podle prognózy studie, kte- rou EPIA a zakládající le- nové PC Cycle vypracovali, bude v N mecku v letošním roce likvidováno zhruba 3000 tun PV modul , což p edstavuje tém 50 % všech odpad PV, které budou generovány v Evrop v tomto roce. A koli toto íslo z stane relativn stabilní v nadcházejících dvou desetiletích, studie ukazuje, že v roce 2030 bude na konci své životnosti asi 130 000 tun PV modul . „PV Cycle tento program postupn rozvíjí jak s výrobci, tak i se zpracovatelským pr myslem. Program je postupn zavád n do všech lenských zemí EU i do zemí EVTA“, oznámil na ber- línské konferenci Jan Clyncke, generální editel PV Cycle. M žeme doufat, že nedávno vzniklá øeská fotovoltaická pr myslová asociace bude p sobit i tímto sm rem. s M ŽE BÝT FOTOVOLTAIKA PROBLÉMEM? Zden k Ku era Donedávna byla fotovoltaika na eské mediální scén bezproblémovým úka- zem. Pak se objevily první lánky, že fotovoltaika bude nekoordinovaným nár stem p sobit problémy na p enosových sítích a že její státem dotovaná podpora omezí plánované zlevn ní elekt iny, notabene ješt ji zdraží. Posledním tahem je argument, že se navezené tuny fotovoltaického materiálu stanou asem obrovskou ekologickou zát ží, slovy klasika nebudeme v d t kam s tím.

8 AE – 1/2010 Jedine nou plánovací pom ckou konstruktér pro fotovoltaické za ízení je nejnov jší verze plánovacího programu pro fotovoltaiku PV Manager v eské jazykové verzi, který nabízí spole nost IBC SOLAR AG. S jeho pomocí mohou ormy ve velice krátké dob projektovat a kalkulovat st ešní fotovoltaické systémy a také provád t propo ty hospodárnosti a prognózy výnos vložených prost edk . PV Manager je exkluzivní software pro plánování a výpo et fotovoltaických systém . Plánování je založeno na programu s vysokou rozlišovací funkcí vkládaných pa- rametr . Tyto hodnoty umož ují optimální volbu oza ování, opera ní chování plánovaných fotovoltaických systém . PV Manager lze používat pro plánování montáže snadno, rychle a s ohledem na vybranou lokalitu. Program po ítá automaticky ideální ešení a systém vybere všechny komponenty pot ebné pro fotovolta- ický systém. S pomocí PV Manageru je možno vybrat upínací systémy IBC SOLAR, vybrat nejvhodn jší m ni e, spojení s moduly, kabeláž. Projekt vypo ítá nap . i odhadované ztráty v kabelech, optimální e- šení u st ech, které nemají ideální polohu ke Slunci, rozlišuje i lokality s možností v tšího a delšího výskytu sn hu. Projekt je samoz ejm mož- no i vytisknout a s tím p ipravit technickou a onan ní rozvahu. PV Manager umožní v detailu následující 1. snadné plánování a rychlou kalkulaci upínacích systém pro pultové, ploché a sedlové st echy, i pro volné plochy, 2. možnost zadání n kolika st ešních ploch v rámci jednoho projektu, v etn kontroly statiky (DIN 1055-4/5), 3. graocké zobrazení a projektování modulových polí pomocí nákresu st echy, 4. automatické zapojení m ni podle stanovených dimenzovacích hranic s ohledem na lokalitu, 5. p esný výpo et skute ných ztrát v kabelech, 6. p esnou prognózu energetických výnos , díky uloženým údaj m o po así jako pr m rných minutových hodnot, 7. zpracování kusovníku pro konkrétní montáž fotovoltaického za ízení, 8. p ehledné zobrazení veškerých hodnot FV za ízení (schéma zapojení, objednávkový list a nabídky zákazníkovi), 9. p ístup k produktové databázi IBC SOLAR, vždy aktuáln pro- st ednictvím online – aktualizací p es portál odborných partner IBC SOLAR, 10. adu integrovaných dopl kových program : plán p ipojení AC, výpo et hospodárnosti, solární výnos, ztráty výkonu, dimenzová- ní m ni , nákupní ceník a podporu projektování. Jak získat PV Manager Sta te se odborným partnerem IBC SOLAR a získáte software PV Ma- nager zdarma. IBC SOLAR po ádá i vlastní školení PV Manager, kde vás nau í vše co PV Manager umí. Spole nost IBC SOLAR AG byla založena v roce 1982 a má za se- bou již 28 let zkušeností s fotovoltaikou. Od dubna 2009 má IBC SOLAR AG zastoupení i v ûeské republice. Zájemci se tedy mohou obrátit na pražskou kancelá IBC SOLAR v Praze 5, Klikatá 13/353, www.ibc-solar.cz. s Boom ve výstavb fotovoltaických systém bude pokra ovat i v letošním roce. K dosažení optimálního výnosu je pot ebné profesionální plánování a technická realizace. PV MANAGER VYTVO Í PROJEKT ZA NýKOLIK MINUT IBC SOLAR AG

s

Úst edním veletrhem je Energy – nejvýznamn jší platforma energetic- kých technologií, která p edstavuje energetický mix budoucnosti, p i emž v centru pozornosti budou výrobní technologie jak konven ní, tak obnovi- telné energie. Vloni tuto expozici navštívilo p es 100 tisíc zájemc . Ve veletržním komplexu jsou za azeny letos dv premiéry MobiliTec, který je zam en na technologie pro mobilitu budoucnosti. Spojí dodavatele energie, subdodavatele systém a komponent pro elektromobilitu a vý- robce hybridních a mobilních pohon . Partnerskou zemí tohoto veletrhu je Itálie. Druhou novinkou je CoilTechnica, která sdružuje odv tví výroby cívek, transformátor a elektromotor . Energetiky bude zajímat i další specializovaný veletrh Power Plant Technology nabízející novinky v oblasti plánování, stavby, provozu a automatizace uhelných, plynových, naftových a parních elektráren, p edstaví komponenty pro elektrárny, engineering nebo spojení elektrárny a teplárny (kogenerace). Industrial Supply se zabývá lehkými konstrukcemi v pr myslových subdodávkách. ešení lehkých konstrukcí jsou v produktech a procesech na základ stoupajících požadavk na energetickou ú innost a efektivnost materiál stále významn jší. P edstaví se stavební materiály, komponenty a systémy pro automobilový pr mysl, strojírenství a investi ní výstavbu. Industrial Automation je trhem s automatiza ní technikou od stro- jírenství a investi ní výstavby p es spojité technologické procesy až po ešení automatizace pro pr myslové budovy. T žišt m veletrhu bude kompeten ní centrum Wireless Automation, které p edvede jak funguje bezdrátová pr myslová komunikace s ZigBee, Bluetooth nebo WLAN ú inn zaintegrována do procesového et zce. Dalším sv tem blízké budoucnosti je MicroNanoTec – sv t technologií nano, mikro a laserové technologie. Lákadlem bude povrchová m icí technika 3D, Energy Harvesting, ultrap esná výroba a mikrosystémová technika, která umož uje miniaturizaci, nižší spot ebu materiálu a menší prostorové nároky a v d sledku toho i nižší spot ebu energie. Digital Factory p ináší softwarová ešení v automobilovém pr myslu, kde se informa ní technologie už dávno prosadily, protože se stále více uplat uje vizualizace výrobních proces ve 3-D, dále marketingové foto- graoe na bázi model CAD až po Virtual Reality a aplikace High-End – komunikace pomocí digitálních model je v sou asnosti jádrem moderní spolupráce. Research & Technology, to je trh inovací pro výzkum a vývoj, utvá í spojení mezi všemi devíti veletrhy. Výzkumná pracovišt , ústavy a podniky p edstaví odbornému publiku své inovace. Budou zde mít p íležitost nava- zovat obchodní kontakty s potenciálními investory a partnery. Veletržní expozice jsou dopln ny denn p ednáškami, kongresy a fóry, seminá i a workshopy. Mezi nej ast jšími tématy se objevují otázky „Co p ijde, až skon í v k nafty“? „Jakými auty budeme jezdit v budouc- nosti a jak budeme vyráb t?“ s HANNOVER MESSE 2010 S DEVÍTI MEZINÁRODNÍMI VELETRHY Kdo se zajímá o nejnov jší informace ze sv ta techniky, elektroniky, energetiky a dalších odv tví, nem l by si nechat ujít Hannoverský multiveletrh s devíti meziná- rodními veletrhy, který nemá z ejm v Evrop obdoby. Ve dnech 19. – 23. dubna 2010 pokryje kompletn sv t pr myslové výroby.

AE – 1/2010 11 Podle informací prezentovaných Energetickým regula ním ú adem (ERÚ) na lednovém jednání Hospodá ského výboru PSP dosáhl k 31.12.2009 instalova- ný výkon fotovoltaických elektráren (FVE) v ûeské republice 411 MWp. V roce 2009 tedy byly uvedeny do provozu fotovoltaické elektrárny o výkonu p es 350 MWp. Je to p ibližn o 100 MWp více, než nejvyšší odhady Czech RE Agency z íjna 2009. Nutno podotknout, že podobn byly podhodnoceny odhady instalovaného výkonu nap íklad v N mecku. Tisková konference ERÚ v listopadu 2008, b hem níž oznámil, že pro rok 2009 budou výkupní ceny sníženy o 5 %, byla impulsem pro hore né dokon ování projekt p ed koncem roku 2008. Podobn v lo ském roce byla tisková zpráva Ministerstva pr myslu a obchodu z 24.8.2009, v níž oznámilo zám r snížit výkupní ceny pro fotovoltaiku již od 1.1.2010, impulsem pro hore né uzavírání kontrakt s termínem dokon ení do 31.12.2009. Realizaci FVE o výkonu 2 MWp nabízejí velké ormy i do 2 m síc od uzav ení kontraktu. Pro rok 2010 došlo ke snížení výkupní ceny pouze o 5 %, což je maximální hodnota, kterou ERÚ umož uje zákon .180/2005 Sb. o podpo e obnovitelných zdroj energie. Zárove došlo k mírnému oslabení koruny. Investice do fotovoltaiky jsou p esto extrémn výhodné zejména pro zahrani ní investory, výkupní ceny v N mecku klesly o 11 % a jsou v sou asnosti tém o 40 % nižší než výkupní ceny v øeské republice. ada zahrani ních orem zejména z N mecka a Špan lska za ala již v lo ském roce rea- lizovat FVE v øeské republice i pro zahrani ní investory a z úv r zahrani ních bank. Lze proto o ekávat, že ke konci roku 2010 celkový instalovaný výkon FVE v øeské republice p esáhne 1000 MWp. Vzhledem ke zkušenosti lo ského roku však nelze vylou it ani hodnotu 1500 MWp. Snížení výkupních cen Energetický regula ní ú ad již v lo ském roce inicioval novelizaci zákona . 180/2005 Sb., která by mu umožnila pružn ji reagovat na podmínky fotovoltaického trhu. Ministerstvo pr - myslu a obchodu p ipravilo a vláda 16.11.2009 schválila návrh na dopln ní zákona: „Nepoužije se ustanovení omezující pokles výkupní ceny za podmínky, že u dané kategorie obnovitelného zdroje klesá doba návratnosti pod 11 let.“ Zárove vláda navrhla „poprvé postupovat podle novely p i stanovení výkupních cen na rok 2011“, s od vodn ním, že tím „z stane zachován sou asný režim podpory pro všechny projekty, které jsou ve stadiu reálné p ípravy a nedojde k ohrožení probíhajících investic, sou asn však bude další rozvoj limitován p vodními zám ry, se kterými byl zákon o pod- po e obnovitelných zdroj p ijat“. Hospodá ský výbor PSP na svém jednání 13.1.2010 schválil t snou v tšinou 9:8 hlas m poslanecký návrh novely zákona . 180/2005 Sb. Navrhované zn ní odstavce (4) v §6 zní: „(4) Výkupní ceny stanovené Ú adem pro následující kalendá ní rok nesmí být nižší než 75 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v n mž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2011“. Ve srovnání se sousedním N meckem z stane i v takovém p ípad podpora v øeské republice na výrazn vyšší úrovni. s INSTALOVANÝ VÝKON FV V ROCE 2009 A SNÍŽENÍ VÝKUPNÍCH CEN V ROCE 2011 Vhodn orientované hlukové násypy u vhodn orientovaných dálnic (obrázek je ze SRN) jsou i u nás žádoucí variantou umíst ní dalších FVE, p i které se nezabírá zem d lská p da. Foto JaP Bronislav Bechník

12 AE – 1/2010 Vodík je následn stla ován a ukládán a m že být použit jako nosi energie v palivových láncích hybridních automobil , autobus a rov- n ž pro pohon í ních lodí. V sou asné dob jsou provád ny zkoušky t chto pohonných jednotek [2]. Další možností, jak uchovat energii z fotovoltaických panel slune ních elektráren je využití akumulátor tepla pro ve erní a no ní dobu, kdy Slunce nesvítí. Stru ný popis t chto aku- mulátor , který byl použit p i projektování 50 MWe slune ní elektrárny Andasol ve Špan lsku, je v [3], [4]. Tento typ akumulátor tepla se však hodí z ekonomických d vod spíše pro jednotky v tšího výkonu. Jedním z komer n slibných použitelných ešení pro jednotky menšího výkonu jsou za ízení ormy Cellstrom GmbH, Rakousko [5], které používají pro uskladn ní energie pro pozd jší použití vanadiového kapalinového aku- mulátoru. Podrobn jší popis tohoto za ízení pod názvem FB10/100 dle [6], [7] je uveden následovn v tomto lánku. Popis za ízení FB10/100 Za ízení Cellstrom FB10/100 – kompletní systém zásobník se skládá z vanadiového kapalinového akumulátoru Redox, který je umíst n spo- le n s inteligentním regulátorem elektrického napájení, uspo ádaném v kontejneru, odolnému proti pov trnostním vliv m. Tento akumulátor m že být nabíjen nebo vybíjen elektrickou energií až do výkonu 10 kW a dodá až 100 kWh elektrické energie. Inteligentní regulátor zajišìuje práci akumulátoru vždy p i maximální ú innosti a umož uje dálkové sledování r zných parametr akumulátoru. Volbou r zného uspo ádání elektrického napájení je umožn ná tém úplná volnost p i zadávání elektrického výstupu (stejnosm rný proud, jednofázový nebo t ífázový st ídavý proud a.p.). Výstupní výkon za ízení FB10/100 m že být konogurován jako 48 V stej- nosm rný elektrický proud; 120 V st ídavý el. proud; 230 V jednofázový st ídavý el. proud; 400 V t ífázový st ídavý el. proud (s odpovídajícími invertory/konvertory). Kapalinový akumulátor lze op tovn nabíjet. Energie v n m je uložená chemicky v tekutém elektrolytu. Oproti konven ním akumulátor m, kde je celá energie uvnit lánk , je energie kapalinových akumulátor v elektrolytech, obsažených v nádržích (tanky). Elektrolyty jsou erpány pr b žn p es lánky, zatímco elektrický proud p ichází nebo se vrací do nádrží. Jsou použity dva elektrolyty, jeden pro kladnou reakci a druhý pro zápornou reakci. Tyto dva elektrolyty se nemíchají, ale jsou odd lené v láncích pomocí extrémn tenké membrány, která umož uje proud ní vybraných iont p es tuto membránu. V láncích jsou umíst ny velmi stabilní porézní uhlíkové elektrody, na kterých se odehrávají rozhodující reakce. Jelikož tyto reakce mají vliv pouze na rozpušt né soli, tyto elek- trody se nem ní ani fyzikáln ani chemicky, takže je umožn n velký po et nabíjecích a vybíjecích cykl bez závažného snížení kapacity lánk . ølánky jsou seskupeny dohromady do blok , pod názvem zásobníky, s lánky, které jsou elektricky propojeny do série pomocí bipolárních des- ti ek, neboli ídicích desti ek, které mají kladný elektrolyt na jedné stran a záporný elektrolyt na druhé. Nap tí v zásobníku je ur eno sou tem nap tí jednotlivých lánk . Velikost energie získané z ady akumulátor je limitována nejslabším lánkem akumulátoru. Nicmén , všechny lán- ky v kapalinovém akumulátoru jsou prakticky stejné, jelikož mají stejné elektrolyty. Proto kapalinové akumulátory netrpí omezením, které je vlastní konven ním akumulátor m. Schéma za ízení je na obr.1. Proces oxidace Vanadiový Redoxový kapalinový akumulátor, jak je patrno z jeho názvu, používá vanadiových solí v elektrolytech. Elektrolyty rovn ž obsahují kyselinu sírovou (je to stejná kyselina jako v klasických akumulátorech). Vanad je pom rn známý kov, používá se p i výrob vanadiových ocelí a dopl k diety a je obsažen v mnoha b žných potravinách. Vanad je p ítomen jak v kladném tak i záporném elektrolytu, ale v r zném stavu oxidace. Stav oxidace je m ítkem, jak dalece prob hla chemická reak- ce. Nap íklad vanad bez reakce má stav oxidace roven nule, zatímco vanad po úplné reakci má stav oxidace +5. Stav oxidace m že mít i mezihodnoty, pokud je jen áste n reaktivován, ale všechny hodnoty nejsou možné. Vanad je neobvyklý kov, ve kterém se formuje stabilní koncentrované ešení ty rozdílných stav oxidace. Tuto vlastnost má pouze kov uran a n které t žké radioaktivní ástice. Nabíjení a vybíjení akumulátoru m ní pr m rný stav oxidace vanadu v elektrolytech. Elektrochemické reakce v akumulátoru jsou popsány následovn : Chemické reakce: Záporný elektrolyt: V3+ + e- € V2+ Kladný elektrolyt: VO2+ + H2O € VO2+ + 2H+ + e- Celkov : V3+ + VO2+ + H2O € V2+ + VO2+ + 2H+ V každém p ípad je vybíjený reagent uveden v levé ásti rovnice a na- bíjený reagent v pravé stran rovnice. Jelikož elektrolyty se vracejí do stejného stavu na konci každého cyklu nabíjení/vybíjení, je možno je používat neomezen (pokud nejsou zne išt ny jinými p ím semi). Sestava kapalinových akumulátor (obr. 2) Za ízení FB10/100 obsahuje nádrž (tank), který je rozd len do dvou polovin 3, 5. Každá polovina obsahuje 2500 litr kladného (positivního) elektrolytu a druhá rovn ž stejné množství záporného (negativního) elektrolytu. Elektrolyty jsou erpány do zásobníku 7 pomocí malých ZÁSOBNÍKY ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJ ENERGIE Dušan Hanák Zdroje energie r zných typ jsou instalovány u mnoha odb ratel energie a p ispívají ke snížení zne isëování vzduchu a na podporu výroby „zelené“ energie jako je využití slune ní a v trné energie a energie z biomasy. Nicmén jedním z hlavních problém zdroj obnovitelné energie je ten fakt, že nejsou vždy použitelné, když je pot ebujeme a naopak jsou dostupné, když je nepot e- bujeme. To je d vodem pro nalezení odpovídající formy zásobník energie, pro úsp šnou realizaci solárních nebo v trných za ízení. Jedním ze zajímavých zp sob , jak uchovat energii z v trných elektráren je využít vy- robenou elektrickou energii pomocí elektrolýzy vody na produkci vodíku [1]. obr.1

AE – 1/2008 13AE – 1/2010 13 výkonných erpadel 2, 6, odolných v i korozi. Elektrolyt dále prochází do/z nádrží p es plastové potrubí 1 a vrací se zp t do stejných nádrží p es zp tné potrubí 4. Jelikož v nádržích nejsou úpln selektivní membrány, pak b hem normálního používání je p echod elektrolytu z jedné nádrže do druhé velmi pozvolný. Tato lehká nerovnováha v úrovni elektrolyt je v p ípad pot eby automaticky kompenzována pomocí inteligentního kontroléru pln ní, který otevírá rebalan ní (vyvažovací) ventil 8. Elektrický systém (obr. 3) Za ízení FB10/100 je možno upravovat podle individuálních pot eb. Jeden p íklad je uveden na obrázku výše. V tomto p ípad jsou nádrže nabíjeny elektrickým proudem ze solárních panel p i použití nabí- jecího za ízení 2 p es p ívodní svorky 1. Normální st ídavý elektrický proud je poskytován pomocí invertoru 3 z akumulátoru na stejnosm rný proud. Celý systém je kontrolován a monitorován pomocí inteligentního kontroléru 4 a je chrán n pojistkami 5 vhodné hodnoty. Tepelný systém (obr. 4) Jako každý akumulátor je za ízení FB10/100 citlivé na teplotu. Jsou zavedena r zná m ení na ochranu elektrolytu p ed vybo ením z do- voleného rozsahu teplot elektrolytu. Teplota je m ena inteligentním kontrolérem 4, který používá teplotní idlo v nádrži 1. Kontrolér zapíná ventilátory 5, které p ivád jí erstvý venkovní vzduch. Ten pak cirkuluje p es sekundární otvory v kontejnmentu, pokud je to pot ebné. Nicmén , za ízení FB10/100 se oh ívá pom rn pomalu vzhledem ke své velké tepelné hmot 2 a izolovanému kontejnmentu 3. Proto se teplota elek- trolytu zvyšuje podle pr m rné denní (nebo týdenní) teploty okolí spíše, nežli podle denního maxima. Je t eba íci, že ventila ní systém rovn ž umož uje práci za ízení FB10/100 i v nízkých no ních teplotách okolí tím, že se p ivádí teplejší vzduch za dne do kontejnmentu. Otvory v kon- tejnmentu se pak ut sní, když teplota okolí poklesne. Teplota na elek- trické ásti za ízení FB10/100 je rovn ž monitorována a je regulována samostatným ventila ním systémem 5. Tepelné odd lení kapalinových a elektrických ástí je pomáhá chránit p ed místním p eh átím. Minimální pot eba údržby a p íklady použití Za ízení FB10/100 má projektovanou životnost 20 rok . B hem této doby se p edpokládá vým na n kterých ástí za ízení, nap íklad erpadla a zásobníky. Pro umožn ní tohoto procesu jsou provedeny pr lezy zvlášì do kapalinových 1 a do elektrických 2 ástí systému pro provád ní pravidelných prohlídek. Zásobníky 4 a elektrické ásti 5 jsou tak snadno p ístupné, takže asy pro inspekci a údržbu jsou zkráceny na minimum. Pravidelná kontrola a údržba je provád na jednou ro n . Navíc inteligentní kontrolér 3 p enáší dálkov informace pro p ípad, kdy je zapot ebí mimo ádná údržba. Toto za ízení je ideální pro použití jako p ídavek k OZE (solární, v trné, biomasy) pro ešení zásobní elektrické sít . Použití je vhodné nap . pro solární zásobní elektrické stanice, mobilní telekomunikace, základnové telekomunika ní stanice, radar, telemetrické stanice, napájecí elektrické stanice pro elektromobily a elektroskútry, automaty na mléko, solární domy, nouzové zdroje elektrické energie s dlouhou p eklenovací dobou, výtahy, pohotovostní ídicí centra, hotely, budovy ú ad , tunelové systé- my, nemocnice, mezisklady pro špi kový odb r elektrického proudu. Inteligentní systém dálkového m ení a ovládání umož uje i v p ípad poruchy pohotový zásah pro odstran ní závady na za ízení. s Literatura: [1] Šingliar, M., Re ka J.: Využitie veternej energie na výrobu vodíka, Energetika 2008, .7, s.233-235 [2] Ku era, Z.: Vodík palivem XXI. století, Alternativní energie 2008, .4, s.14-15 [3] Hanák, D.: Slune ní elektrárny a možnosti jejich uplatn ní, Energetika 2008, .7, s.236-237 [4] The parabolic trough power plants Andasol 1 to 3, materiál ormy Solar Millenium AG [5] http://www.cellstrom.com [6] Fluid battery, PAC WORLD, Summer 2009 [7] FB10/100 Technical description, materiál ormy Cellstrom GmbH obr.2 obr.3 obr.4 PLACENÁ INZERCE

14 AE – 1/2010 Produkcí elekt iny p i využití síly vody se Skupina øEZ zabývá už desítky let. Více než jedno desetiletí pak uplynulo od zahájení výroby elekt iny z obnovitelných zdroj na bázi v tru a slunce. Posledním po inem, kterým bylo spušt ní moderní fotovoltaické elektrárny na jihu Moravy a dvojice nových v trných elektráren na Vyso in , jen navazuje na p edchozí bohatou historii. Za átky v Krušných horách a Jeseníkách Po átky zajímavého p íb hu sahají do roku 1993, kdy zahájila provoz v trná elektrárna na Dlouhé louce nad Osekem u Litvínova. Tato demonstra ní elektrárna (typ EWT 315 kW) sloužila p edevším k ad zkoušek a m ení v podmínkách dané nadmo ské výšky (870 m n. m.). O ty i roky pozd ji došlo v lokalit Mravene ník v Jeseníkách, kde o rok pozd ji vyrostly také t i další v trné elektrárny, k instalaci první fotovoltaické elek- trárny v øeské republice. Elektrárnu o výkonu 10 kW a celkové ú inné ploše 75 m2 tvo ilo 200 fotovoltaických panel osazených mono- krystalickými k emíkovými lánky. Špi kový výkon byl 53 W/ lánek, optimální nap tí 17,5 V/ lánek. Navazujeme v Hrušovanech a V žnici Skupina øEZ se v posledních letech snaží diverziokovat portfolio svých zdroj , což se týká i oblasti zdroj obnovitelných. Vedle zvyšování objemu spalované biomasy a plá- n na výstavbu bioplynových stanic a geoter- málních elektráren se pozornost soust edí na výstavbu v trných a fotovoltaických zdroj . Již loni na podzim se rodina našich obno- vitelných zdroj rozrostla o fotovoltaickou elektrárnu v Hrušovanech nad Jevišovkou. Lokalitu vzdálenou jen n kolik málo kilomet- r od rakouských hranic jsme zvolili jako nej- vhodn jší místo s pr m rným ro ním úhrnem globálního zá ení p ekra ujícího hranici 4 ti- síc MJ/m2 . Elektrárna o instalovaném výkonu více než 3,7 MWp by podle našich odhad m la ro n vyrobit 3,7 milionu kilowatthodin a stát se tak zdrojem elekt iny pro více než tisícovku domácností na jihu Moravy. Zapomenout nem žeme ani na polabskou P elou . St echa tamní malé vodní elekt- rárny poskytla azyl fotovoltaickým panel m o instalovaném výkonu 200 kW a stala se do jisté míry pr kopníkem v oboru obnovitelných zdroj . Lokalita se totiž stane doslova a do písmene obnovitelným zdrojem „na druhou“ – místem, kde je síla p írody využívána k vý- rob elektrické energie hned ze dvou zdroj : vody a slunce! V samotném záv ru roku 2009 pak zahájila provoz dvojice moderních v trných elektrá- ren u obce V žnice na území kraje Vyso ina. DVý TVÁ E BOOMU OBNOVITELNÝCH ZDROJ Martin Schreier • ùEZ Vedle rozši ování vlastního portfolia obnovitelných zdroj eší Skupina ûEZ soub žn také zapojování tohoto typu elektráren cizích subjekt na celém svém distribu ním území. Navzdory vytrvalým destruktivním snahám vedení kraje vyrostly u V žnice stroje, které by ro n m ly vyrobit až 9 milion kWh elektrické energie, a pokrýt tak spot ebu tém 3 tisíc domácností. Sv tovou premiérou jsme ve spolupráci se spole ností ELMARCO zahájili testování fotovoltaických panel na bázi nanovlá- ken. Výsledkem by m la být vyšší ú innost za ízení a srovnání kroku fotovoltaiky s ostatními zdroji.

Navzdory vytrvalým destruktivním snahám vedení kraje zde pod taktovkou spole nosti øEZ Obnovitelné zdroje a generálního dodavatele projektu ŠKODA PRAHA Invest vyrostly stroje, které by ro n m ly vyrobit až 9 milion kWh elektrické energie, a pokrýt tak spot ebu tém 3 tisíc domácností. Lokalita mezi Polnou a P ibyslaví nabízí ideální v trné podmínky pro výrobu elekt iny z v tru. V nadmo ské výšce p esahující 500 metr se rychlost v tru ve 100metrové výšce pohybuje v pr m ru mezi 6–7 m/s. Projekt byl p ipravován na pozemcích soukromých majitel obcí V žnice od roku 2004 a p - vodn po ítal s osmi kou stroj . Samotný povolovací proces trval t i roky a provázela jej bohužel i další zdržení obvyklá v podmín- kách výstavby v trných elektráren v eském prost edí. Rozvoj podmín ný výzkumem I v letošním roce hodlá Skupina øEZ rozší it své portfolio zdroj o n kolik dalších fotovol- taických zdroj . Op t p edevším v oblastech, kde to s ohledem na dostatek slune ního zá- ení dává smysl – na jižní Morav a v jižních øechách (viz médii pom rn široce zmi o- vaný p íklad šev tínské elektrárny) i v trných elektráren. První konkrétní výsledky by m ly p inést také aktivity v rozvoji bioplynových stanic. Nástupem Skupiny øEZ do zdánliv boomu- jící oblasti výstavby fotovoltaických elektráren pro nás ale celé angažmá v oblasti využití energie slunce nekon í. Naopak – jsme stále na samém za átku! Dob e si totiž uv domu- jeme, že ú innost t chto za ízení nesnese v sou asnosti srovnání ani s ostatními ob- novitelnými zdroji (natož pak s elektrárnami klasickými). Nestrkáme tedy hlavu do písku a na rozdíl od v tšiny podnikavc nevidíme za celou spektakulární módní vlnou jen p í- slib rychlého návratu vložených prost edk . V rámci vyhlášení iniciativy Futur/E/motion jsme za ali prakticky p ispívat k ešení – pod- porou v dy a výzkumu v oblasti fotovoltaiky. Jak zvýšit ú innost za ízení tak, aby byla ales- po trochu konkurenceschopná? Dnes nap í- klad stále platí, že náklady na instalaci 1 MW instalovaného výkonu ve fotovoltaice iní 100 milion korun (ve v tru cca 40–45 milion ) a ú innost slune ní výroby je p itom ve srov- nání s v trem zhruba polovi ní. P i dnes už pom rn zna né instalované kapacit je bohužel produkce veškerých fotovoltaických elektráren v øR zanedbatelná. Solární laborato na Temelín Nedávno jsme proto ve spolupráci se spole - ností ELMARCO zahájili testování fotovoltaic- kých panel na bázi nanovláken. Nikde na sv t nebyla dosud nanovlákna použita pro speciální typ solárních panel , které práv zkoušíme v areálu temelínské elektrárny. Unikátní technologie nejvysp lejších DSSC (dye-sensitized solar cell) panel je založena na využití anorganických nanovlákenných materiál , vyrobených technologií Nanospi- derTM, pro kterou drží spole nost ELMAR- CO celosv tový patent. Proto, abychom ov ili reálnou funk nost, volíme kombinaci k emíkových i nanovlákenných solárních panel - vedle sebe zde stojí fotovoltaické panely klasické (na obrázku mají zbarvení do erna) a nanopanely (v hn dém odstínu). Panely byly nainstalovány sm rem do všech ty sv tových stran, tj. nejen na jih, jak je obvyklé u klasických k emíkových panel . Jak íká koordinátor výzkumu a vývoje øEZ, a. s., Aleš Laciok, umožní nám to porovnat chování obou druh p i r zných sv telných a teplotních podmínkách. Na základ prv- ních výsledk zkoušek bude zvolen další po- stup bádání a limity p ípadného nasazování novinky pro b žnou produkci elekt iny. Fronta na p ipojení houstne Z d vodu zvýšeného zájmu uchaze o p i- pojení obnovitelných zdroj do distribu ní soustavy (zejména díky zvýšené aktivit deve- loper fotovoltaických zdroj ) je v posledních m sících v p ípadech n kterých konkrétních oblastí a lokalit komplikovan jší zajistit rezer- vaci výkonu pro nové elektrárny. Tahounem tlaku na distribu ní kapacity je jednozna n fotovoltaika. V rámci distribu - ního území spravovaného spole ností øEZ Distribuce (st ední, západní, severní a vý- chodní øechy, severní Morava) fungovalo koncem roku více než 1700 fotovoltaických elektráren. Nejvíce (cca 650) bylo evidováno v regionu Plze ska. Drtivá v tšina t chto zdroj (více než 95 %) je p ipojena do sítí nízkého nap tí. Vzhledem k tomu, že nejlepší „slune ní“ lokality neleží na distribu ním území øEZ Distribuce, je pro lepší p ehled vhodn jším zdrojem databáze Energetického regula ního ú adu. Ten k 31.12.2009 v celé

16 AE – 1/2010 øeské republice evidoval 4 162 provozoven slune ních elektráren o celkovém instalo- vaném výkonu 411 MW. Jen pro srovnání – na za átku roku 2009 šlo o 1214 provo- zoven s celkovým instalovaným výkonem 54,29 MW. B hem jednoho roku tedy u nás p ibylo tém 3 tisíce fotovoltaických zdroj o instalovaném výkonu cca 360 MW. I p es skute nost, že se ve v tšin jednalo o malé instalace, je celkové íslo a p edevším mezi- ro ní nár st enormní. Kolik „zelené“ vyrobí? Pokud odmyslíme instalované kapacity, které ješt samotnou výši výroby nezaru í, není nezajímavý pohled na produkci hlavních obnovitelných zdroj . Podle statistik Energe- tického regula ního ú adu bylo loni v období od 1.1. do 30.11. vyrobeno ve fotovoltaic- kých elektrárnách v øR 82,9 GWh. V trné elektrárny vyprodukovaly za stejnou asovou vým ru 264,5 GWh a vodní elektrárny celých 2 734,1 GWh. Pro srovnání: produkce každé z elektráren v Dukovanech a Temelín se od ledna do listopadu pohybovala kolem 12 tisíc GWh. Rostou výkony, zvyšují se nároky V roce 2008 se drtivá v tšina fotovoltaických projekt v øR s povolenými žádostmi o p i- pojení svým instalovaným výkonem vešla do kategorie „do 1 MW“. Po ínaje druhou polovinou rok 2009 se za ínají objevovat v tší solární parky s instalovanými výkony v jednotkách MW. U zdroj s malým instalovaným výkonem, kam donedávna spadala v tšina fotovoltaic- kých elektráren, jde v tšinou o p ipojení k sí- tím nízkého nap tí. Bioplynové stanice a ko- genera ní jednotky se naproti tomu dosud vyzna ovaly v tšinou instalovanými výkony nad 100 kW a byly proto asto p ipojovány k sítím vysokého nap tí. P edevším v posled- ních m sících byly do sít p ipojovány také fotovoltaické zdroje s vyššími instalovanými výkony. Takové elektrárny samoz ejm jsou p ipojeny do sítí vysokého nap tí. Úkolem distribu ních sítí je p ipravit se na tuto zvýšenou poptávku. Investice do zkvalit- ování sítí a zvyšování jejich kapacit jen na distribu ním území spole nosti øEZ Distribu- ce ro n p ekro í hranici 10 miliard korun. Navzdory t mto robustním výdaj m není možné v reálném ase nastavit distribu ní soustavu vždy a ve všech bodech tak, aby byla schopna absorbovat zvýšené nároky na p ipojení, asto skokov zvýšené o desítky procent. Více fotograoí a video z FVE v Hrušovanech nad Jevišovkou si m žete prohlédnout na: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/ obnovitelne-zdroje/slunce/ provozovane-fotovoltaicke-elektrarny/ fotovoltaicka-elektrarna-hrusovany.html s Lokalitu Hrušovany nad Jevišovkou jsme zvolili jako nejvhodn jší místo pro první velkou fotovoltaickou elektrárnu Skupiny ùEZ. Pr m rný ro ní úhrn globálního zá ení zde p ekra uje hranici 4 tisíc MJ/m2 .

19

18 AE – 1/2010 Ukázka ze Srbska Obrázky „solárního“ parkovišt byly po ízeny v íjnu 2009, kdy bylo slavnostn odevzdáno m stu Zre anin v srbské Vojvodin . Velký solární „dvouprojekt“ za více než 281 000 € eší oh ev pitné vody pro Všeobecnou nemocnici a St edoškolský internát pomocí 272 slune ních kolektor . Instalované kolektory ze Žiaru nad Hronom mají ro ní energetický zisk tém 350 000 KWh. Ob za ízení budou b hem jednoho roku monitorovány, m sí n vyhodnocovány a na konci letošního roku se uskute ní hodnotící seminá . Projekt onancovala Slovenská oociální rozvojová pomoc (ODA) p ísp vkem 216 000 €, výrobce kolektor orma THERMO|SOLAR p isp la ástkou více než 43 000 € a uživatelé vložili 22 500 €. Oba solární systémy jsou p es internet p ipojené p ímo do THERMO|SOLARU v Žiaru nad Hronom (Slovensko), takže je možné je kontinuáln monitorovat a vyhodnocovat. Informoval o tom editel THERMO|SOLARU Žiar s.r.o., Žiar nad Hronom, Ing. Milan Novák. Na „solární“ parkovišt pro osobní automobily pro Všeobecnou nemocnici v Zre aninu bylo instalováno 200 kolektor s plochou 400 m2 , což je podle vyjád ení p edsedy Srbské solární spole nosti profesora Miroslava Lambi e nejv tší solární termické za ízení v Srbsku. Zásady návrhu fototermického parkovišt Parkovišt by m lo být blízko objektu, ve kterém je v tší pot eba teplé vody, nap . nemocnice, domovy d chodc , hotely apod. Nová Kolektory pro internát Kolektory pro internát Solární parkovišt Solární parkovišt Jaroslav Peterka „SOLÁRNÍ“ PARKOVIŠTý Možná podoba fotovoltaických parkoviší, déší, rampouchy ani pád sn hu vozidl m nehrozí (www.schletter.eu) Slovní spojení solární parkovišt uvádím možná jako ešti- ná sky nové, ale instalace slune ních kolektor nad v tšími venkovními parkovišti je nap . na slunném Jadranu známá. I u nás bylo postaveno velké množství prodejních center s velkými nekrytými parkovišti, které nejsou zast ešeny a tudíž energeticky nevyužity. Je lepší pozemek využít více- násobn , než stav t nap . fotovoltaické elektrárny (FVE) jen na zem d lské p d . V tomto p ípad ale u nás narazíme na bezpe nost osob a majetku p ed padajícím sn hem a ram- pouchy. Když nemohou jít kolektory nad parkovišt , ur it mohou jít na st echy super a hypermarket . To se zatím ned je a nevíme pro . Pokochejme se tedy jedním solárním parkovišt m v Srbsku.

AE – 1/2010 THERMO|SOLAR je najvä ším výrobcom slne ných kolektorov v postkomunistic- kej Európe. Podïa najnovších štatistických hodnotení švaj iarskej banky Sarasin a nemeckého odborného asopisu Sonne Wind und Wärme, patrí spolo nosí THERMO|SOLAR do prvej desiatky najvä ších európskych výrobcov termických slne ných kolektorov. Ojedinelý je však rozsah výroby, pretože v jednom výrob- nom závode v Žiari nad Hronom má orma nielen montáž slne ných kolektorov, ale aj výrobu selektívnych konverzných vrstiev, lisov u kolektorových vaní a výrobu podporných konštrukcií na kolektory. Silnou stránkou spolo nosti je aj výskum a vývoj realizovaný vlastnými silami alebo v kooperácii so slovenský- mi univerzitami prípadne zahrani nými inštitúciami. THERMO|SOLAR Žiar s.r.o. Na varti ke 14, 965 01 Žiar nad Hronom Slovenská republika Tel.: +421-45-6016080 Fax: +421-45-6722844 GPS: LAT 48°34,626‘ N, LONG 18°51,806‘ E info@thermosolar.sk http://www.thermosolar.sk (zoznam eských oriem zabezpe ujúcich návrh, montáž a servis našich solárnych systémov TS) Ukázka možného soukromého parkovišt s nabíjecím sloupem pro elektromobil (www.schletter.eu) PLACENÁ INZERCE ocelová konstrukce m že být subtilní, protože žádný sníh zadržovat nebude, dešìová voda bude bezpe n propadávat. Podjezdná výška je úm rná požárním vozidl m, voz m na svoz odpadu, stavebním stroj m apod. Zásady návrhu fotovoltaického parkovišt V našich klimatických pom rech je vhodn jší ešit fotovoltaické parkovišt , zatím t eba pro oremní vozy. Poblíž by m la být vhodná trafostanice, což je u velkých pr - myslových objekt b žné. Zatížení konstrukce sn hem v zim bude velké, sníh z plochy o nižších sklonech sjížd t sám nebude. V budoucnu bude možné využít podobná parkovišt pro napájení elektromobil . s

20 AE – 1/2010 Na jiném míst Alternativní energie také upozor ujeme na to, že fotovoltaické moduly budou posuzovány jako problémový ekolo- gicky škodlivý odpad a tak je nutno koncipovat elektrárnu tak, aby na konci ne ekaly na provozovatele zbyte n vysoké náklady na demontáž. B hem pracovního procesu se také m že stát, že bude nutno n které panely vym nit, celou solární plochu o istit od sn hu, ale i umývat od prachu a pylu. Proto se na trhu objevují nosné konstrukce, které nejsou zbyte n vysoké, pracovníci mají možnost se k jednotlivým panel m dostat a provést pot ebnou opravu i vým nu. RWenergy ve svém výrobním sortimentu nabízí takové konstrukce, které tyto požadavky spl ují. Díky šroubovitým kovovým pilí m je možno s pojízdnou vrtnou soupravou p ipravit rychle pevné kotvy, které snesou tah dle normy DIN1055. Tak jak jdou snadno do zem , je možno je podobn z p dy vyjmout. P i pomyšlení na likvidaci betonových sokl je to neporovnatelné. Na kotvy se pak upev uje svislá ást konstrukce v pot ebných výškách a poté základní nosná konstrukce z nosník technicky ošet ených proti klimatickým vliv m. Zapušt ní kotev a základní konstrukce musí být stav ny po základní analýze prost edí, mezi n ž pat í pevnost podloží, nam ené hodnoty v tru v lokalit a p edpokládaný výskyt sn hu. Ten jist po letošní zim zm ní d íve stanovené normy. Na sestavenou a pevnostn vyzkoušenou konstrukci je pak možno instalovat moduly, st ída e a kabeláž. Kvalita provedené konstrukce provozovateli usnadní mnohé násled- né problémy i cenové ztráty. RWenergy poskytuje dva základní nosné systémy. Tím prvním je sys- tém s:box, ur ený pro ploché st echy a volné prostory, tedy pro men- ší varianty. Jeho p edností p i montáži, i eventuálních opravách je rychlá aplikace, protože systém je bez šroub . Celou konstrukci lze bez problém p izp sobit velikosti panel . Druhým programem je systém s:ox, který je ur en pro velká foto- voltaická pole. Standardní zatížení konstrukce je p i rychlosti v tru do 140 km/h. s RWenergy RWENERGY USNADNÍ STAVBU I PROVOZ Sou asní investo i fotovoltaických elektráren by m li mys- let už také na to, jak bude po své životní innosti elektrárna likvidována. Stavební ú ady posuzují investici jako stavbu, protože je pevn spojena se zemí a budoucí legislativa musí zohlednit, kdo bude u konce elektrárny, zda provozovatel, majitel, nebo majitel pozemku. PLACENÁ INZERCE

AE – 1/2010 21

22 AE – 1/2010 SLUNEûNÍ KOLEKTORY S HLADKÝM NEBO RASTROVANÝM Antonín Hrabec Mé zkušenosti z Velmi záleží na sklonu kolektor a na jejich použití. Pokud slune ní kolektory používáme na p ípravu teplé vody (TV), tak se jedná v tši- nou o ro ní období duben až zá í. U tohoto kolektoru pot ebujeme v tomto období využít slune ní energii maximáln . To znamená, že v našich zem pisných podmínkách bude optimální sklon kolektor sm ujících k jihu kolem 45º. Potom bude asi jedno, jestli kolektory v zim zakryje sníh nebo ne. Jiné to ale bude u zákazníka, který chce p ipravovat TV celoro n , tj. i v zim , nebo pokud se jedná o kolektory, které mají v zim i p itáp t d m. z Pokud budeme chtít využívat slune ní energii i v zim na p itáp ní, tak je p edevším zapot ebí použít vhodný typ slune ního kolektoru (s vysoce selektivním povrchem a pokud možno s izolací absorbéru pomocí vakua). z Zajímavý je také sklon kolektor , tj. úhel od vodorovné roviny. Ten je zapot ebí p izp sobit poloze Slunce v zim , kdy chceme Sluncem p itáp t, nejlépe v období od konce ledna nebo do poloviny listo- padu. Z toho vyplývá nutnost slune ní kolektor „tém postavit“. Nejsou nijak „proti srsti“ slune ní kolektory, které jsou zabudovány do fasády, (úhel od vodorovné roviny je 90º). z Jak víme, v zim sníh bývá, v letošním roce až nad pr m r a proto je rozhodující každá „troška“ energie ze Slunce, protože to je cenná deviza zdarma, šet ící rodinný rozpo et. Na n kolika fotografích dokládám jak vypadá situace u slune ních kolektor , které slouží pro p itáp ní domu a jsou vakuové. Obecn se íká, že vakuové kolektory nejsou schopny se zbavit v zim sn hu, protože jsou velmi dob e izolovány práv vakuem a že tudíž teplo zís- kané absorbérem nepronikne na povrh zasklení, aby umožnilo odtání sn hu. Vše záleží na sklonu kolektor ! Pozorované místo Jedná se o místo cca 25 km jihovýchodn od Brna a solární soustava slouží k p itáp ní. Orientace kolektor jihozápad, sklon 60º od vodo- rovné roviny. P i pohledu na kolektory je zleva první kolektor vakuový s prizmatickým zasklením, následuje 9 vakuových kolektor s hlad- kým zasklením a 3 „oby ejné“ nevakuové kolektory s prizmatickým zasklením, které slouží jako p edeh ev soustavy zapojené v sérii. Podle Tiechelmannova zapojení je 2x 5 kolektor zleva. Soustava slouží na p edeh ev TV a p itáp ní, v lét jen pro TV a akumulaci tepla do aku- mulátor : 2500 l + další 3500 l. Posledn jmenovaný slouží v zim jako zdroj tepla pro tepelné erpadlo voda-voda, do kterého dodávají slune ní kolektory teplo asi od 10 až do 30 ºC. Tato teplota je pro Tø velmi výhodná. s Odborníci se asto dohadují, zda je lepší používat na slune ní kolektory hladké nebo rastrované sklo. Výhoda rastrovaného skla je v tom, že dokáže (pokud je rastr oto en vn kolektoru) zachycovat slune ní paprsky i z menších úhl dopadu. Vhodn prove- dený rastr m že také tvo it tzv. „tepelné zrcadlo“ a zvyšovat množství zachycené slune ní energie. V zim ale déle „drží“ sníh! Hladké sklo se p i malých úhlech dopadu slune ní energie chová reqexn tj. slune ní paprsky odráží. V tší zisky jsou až z jistého sklonu (jisté „kolmosti“) dopadu slune ní energie. Zato v zim „nedrží“ sníh a výkon kolektoru je proti rastrovanému sklu vyšší. První levý a poslední 3 pravé kolektory jsou z rastrovaného skla, mezi nimi jsou kolektory s hladkým sklem Detail p sobení sn hu na typ zasklení. Je vid t, že 3 pravé kolektory s rastrovaným sklem zadržují sníh více, než další s hladkým zasklením. Pohled jak za ínající slune ní zá ení p sobí na sníh. Z hladkého zasklení sjede sníh d íve než z rastrovaného zasklení. Pozn.: pod 3 ks kolektor úpln vpravo jsou pod sn hem 4 kolektory uložené na st eše, která má sklon cca 40º (viz poslední obrázek).

AE – 1/2010 23 SKLEM? Obdoba p edchozího obrázku. Je vid t, že z hladkého zasklení sníh radikáln sjel a na rastru se více drží. Zda jde o nevakuové kolektory – úpln vpravo, nehraje roli. První levý vakuový kolektor s rastrem drží sníh déle než hladké sklo Solární regulace již n kolikrát spustila ob hové erpadlo a nevakuové 3 pravé kolektory, si stále drží jinovatku a sníh Tak n jak to za íná, když je jen málo sn hu Kúpa solárnej zostavy na prípravu teplej vody pomocou slne ných kolektorov je aj v roku 2010 výhodná, pretože štát aj v tomto roku poskytuje zvýšené dotácie vo výške až 200 eur (6025 Sk) na m2 absorb nej plochy slne ných kolektorov. V praxi to znamená, že dotácia pokryje až 35 % z kone nej ceny solárnej zostavy na kóú aj s montážou, pri om po as praxou potvrdenej životnosti na úrovni 30 rokov sa solárny systém aj pri dnešných cenách ener- gií niekoókokrát zaplatí. Zariadenie ušetrí až 70 % z nákladov na prípravu teplej vody pre domácnosti. Infor- moval o tom riaditeó najvä šieho domáceho výrobcu slne ných kolektorov – ormy THER- MO|SOLAR Žiar, s.r.o., Žiar nad Hronom Ing. Milan Novák. „Podmienky na získanie štátnej dotácie sa nezmenili – s jedinou výnimkou a tou je od za iatku tohto roka povinnosë výrobcu dolo- žië štátnou skúšob ou v Piešëanoch potvrde- ný minimálny energetický zisk 525 kWh/m2 ro ne vztiahnutý na absob nú plochu. Táto podmienka sa prakticky zákazníka netýka, potvrdenie mu poskytuje výrobca. Zákazník musí získaë sám iba 2 potvrdenia – z katas- trálneho úradu, že je vlastníkom nehnuteó- nosti, na ktorú sa montuje solárna zostava a doklad o zaplatení daní z da ového úradu. Všetky ostatné potvrdenia môže nahradië estnými vyhláseniami, alebo mu ich dodajú montážnici. Kvôli 1000 a viac eurám dotácie sa to naozaj oplatí. Práve zavedenie dotácií vlani spôsobilo, že aj na- priek krízi sa na Slovensku neprepadol trh so slne nými kolektormi a ich predaj ostal na podobnej úrovni ako v minulých rokoch“, konštatoval M. Novák. Poukázal na to, že odkedy boli vlani zave- dené dotácie na solárne zostavy a kotly na biomasu, až doteraz Slovenská inova ná a energetická agentúra zaregistrovala 1800 žiadostí o dotáciu. Z toho sa 1480 žiadostí týka slne ných kolektorov a ostatné sú žiadosti o dotáciu na kotol na biomasu. K 28. januáru 2010 bolo, na základe pro- gramu vyššieho využitia biomasy a slne nej energie v domácnostiach, schválených komi- siou Ministerstva hospodárstva SR, približne 1500 žiadostí o dotáciu. THERMO|SOLAR považuje toto íslo ešte stá- le za relatívne nízke a vyzýva ob anov, aby neváhali a využili štátnu podporu. Slne né kolektory sa oplatí namontovaì aj v zime, lebo pracujú spoóahlivo i pri mínusových tep- lotách. Posta í ak je slne ný de . Pritom také zhodnotenie vložených onancií nemá žiaden bankový vklad, ani dôchodkové sporenie. Slovenskí ob ania by preto nemali akaì, ale inšpirovaì sa príkladom nemeckých, eských, i španielskych domácností, ktoré masovo využívajú existenciu dotácií v podobnej výške už celé roky. s ŠTÁTNE DOTÁCIE AŽ 1000 EUR NA SLNEûNÉ KOLEKTORY Milan Novák • THERMO|SOLAR Žiar, s.r.o. Už 1500 domácností požiadalo o dotá- ciu na využívanie slne nej energie!

24 AE – 1/2010 V tný mlýn v Seriemu (SRN) V trný mlýn „DeGoede Verwagting“ v Seriemu v obci Neuharling- gersiel (okres Wittmund) byl postaven v roce 1804. Byl vybaven dv - ma mlecími postupy a jedním výkyvným systémem. Jak už to bývá, s nástupem nových energetických zdroj p estal být využíván a hro- zila jeho likvidace. Záchranu v novém tisíciletí zajistily až dlouholeté snahy vlastnické rodiny Thaden , obyvatel a ve ejnosti. V trný mlýn umí mlít, loupat, t ídit, provozovat válcový mlýn pro jemné i hrubé mletí a pro t íd ní i výrobu sm sí. Transport obilí se uskute uje pomocí elevátor , nebo šnek . Náhradní zdroj energie Mletí mouky bylo asto požadováno i v období bezv t í a tak si majitel pomáhal r zn . Plynový motor na d evoplyn, který svého asu instaloval pan H.F. Willms, nebyl v provozu bez problém . Proto synové Claas a En- gelbert Boergmannové museli být p i provozu motoru pravideln k disposici. Jako náhrada byl pozd ji po ízen lodní motor „Kormut“ se stojatým válcem. Ale i s ním byly problémy. Dusavé pohyby zp sobovaly silné ot esy, které se p enášely p es existující podlahu také na sousední kolnu a dále na vlastní mlýn. ešením jak lodní motor odd lit byla zalomená h ídel. V zim 1939/40 byl p es jednoho mlyná e na se- veru získán opot ebený dieselmotor Deutz (model MKH 239, ro ník 1927, výkon cca 35 až 40 koní), který pracoval d íve v tkalcovn . Tento motor z stal v provozu až do roku 1968. Ozubené kolo pohá- n né tímto motorem mohlo být propojeno s elním ozubeným kolem a tak pohán n mlýn jak p i mletí, tak i p i t íd ní. V trný pohon byl zastaven již v roce 1963. Sou asný stav Historická komora „Timmerkammer“ vedle motorárny byla v roce 2009 sanována. Do provozu byl uveden také starý dieselmotor Deutz. øty i lenové muehlenského sdružení se v roce 2007 vyu ili „dobrovolnými mlyná i”, aby bylo možné seriemský mlýn dále celo- ro n navšt vovat a odborn ukázkov provozovat. Další informace na: www.seriemer-muehle.de Náhradní zdroj pro v trné elektrárny? U žádné v trné elektrárny není možné budovat náhradní zdroje energie, roztá et jimi lopatky a vyráb t elektrickou energii – i když jedna paralela tu existuje. P i slavnostním spušt ní jedné naší v trné elektrárny zrovna nefoukal vítr a tak aby byla situace zachrán na, lopatky se rozto ily odb rem elektrického proudu ze sít . Každý len delegace dílo chválil, až se jeden myslící len zeptal, jak se mohou lopatky to it, když nefouká vítr? A bylo po slavnostní atmosfé e. Vhodn jší ešení Nehledejme ešení u každé v trné elektrárny, ale jd me na problém odzadu. ešme jak „uskladnit“ vyrobenou elektrickou energii v dob když fouká vítr a my ji nepot ebujeme. ešením m že být výroba stla eného vzduchu a jeho uskladn ní do zem , podobn jako plyn do podzemních plynových zásobník . Velmi p kn to popsal Ing. Antonín Vojá ek v lánku Problematika ízení a využití v trných elektráren, který byl otišt n v minulé Alterna- tivní energii a kde je uvedeno i schéma za ízení. Citujeme doslova: „Asi nejznám jší je systém CAES (Compressed Air Energy Storage) nebo systémy z n ho vycházející, které již v n kolika exemplá ích pracují. Konkrétn 290 MW jednotka v Hundorfu v N - mecku a 110 MW jednotka v McIntoshi v USA ve stát Alabama. Již delší dobu se pak plánuje výstavba 2700 MW CAES v Ohiu, USA. Bohužel CAES pat í k dosti složitým systém m a navíc není sob sta - ný a pot ebuje k provozu ješt spot ebovávat jiné palivo, nap íklad zemní plyn i bioplyn. Uvedené realizace jsou prakticky špi kové plynové turbínové elektrárny, které využívají vzduch stla ený z p e- NÁHRADNÍ ZDROJ ENERGIE PRO VýTRNÝ MLÝN, ANEB JAK Nadpis lánku m že trochu provokovat, ale jak se íká, nikdy ne íkej nikdy. Vyjd me z historie a pokusme se ešit budoucnost. Text a foto Jaroslav Peterka Celkový elní pohled Pohled zezadu s mechanismem ru ního natá ení celé „kopule“ s lopatkami proti v tru

AE – 1/2010 25 byte né elektrické (v trné) energie až na desítky MPa a uchovávaný v podzemí ve velké dutin . To poskytuje úsporu zemního (bio)plynu až cca 40 % proti klasickým plynovým elektrárnám, kde se plyn po- dílí i na zmín né kompresi. Ú innost tohoto systému je však jen cca 55 %. V tší výt žnosti pak brání nezužitkované teplo vzniklé p i kom- presi a na pohonu generátoru se tak podílí pouze studený stla ený vzduch. Tento nedostatek by mohla odstranit technologie AA-CAES (Advanced Adiabatic Compressed Air Energy Storage), u které se na pohonu generátoru nepodílí plyn, ale místo n ho je využíváno adiabatické teplo, které vzniklo p i stla ení vzduchu. Tento systém tak m že dosáhnout ú innosti až 70 %. Dosud však tento systém nebyl realizován.“ Nejnov jší stav: výroba vysoko-objemových baterií s pomocí stla eného vzduchu Tisková informace – 28.1.2010. General Elektric, p ední evropská distribu ní spole nost RWE, n mecký Institut letectví a další part- ne i uvedeného dne oznámili spušt ní rozvojového programu, který dostal jméno „ADELE“. Tento program eší nový zp sob efektivního velkokapacitního ukládání elektrické energie. Základní myšlenka je taková, že by se levná energie, tj. energie vyráb ná v dob mimo špi ku, ukládala ve form stla eného vzduchu – jako do n jaké ob í baterie – na ež by posléze byla uvoln na b hem špi ky. „To je úžasná zpráva“, íká výzkumník Matthias Finkenrath z n mecké pobo ky GE Global Research, který na projektu rovn ž pracuje. „GE ud lala velice d ležitý krok k tomu, aby velkokapacitní úložišt energie p iblížila kaž- dodennímu provozu.“ Vzduch bude stla en do podzemních dutin U VýTRNÝCH ELEKTRÁREN? Detail ovládacího kola natá ení mlýna Detailní pohled na lopatku z t sné blízkosti Detail d ev ných ozubených kol Historický náhradní zdroj mechanické energie, dieselmotor Deutz. Vlevo nádrže na stla ený vzduch, kterým se uvád l do provozu. Vzduch se stla oval kompresorem do zásoby v dob v tru.Schéma p enosu v trné síly až do mlýnských kamen

26 AE – 1/2010 P esto došlo p i úvodní prezentaci (sou asn tiskové konferenci) k ne ekanému st etu mezi vedením výstavy a zástupcem jednoho z vysta- vovatel , editelem Státního fondu životního prost edí Petrem Št pánkem v názorech na ú el a fungování programu Zelená úspo- rám. V pozadí je možné krom jiného vid t p esv d ení po adatel výstavy o tom, že by dotacemi m ly být p i individuálním vytáp ní podporovány i nové instalace „moderních kot- l na tuhá paliva“. Pochybuji, že p itom byla v Ostrav myšlena za ízení využívající nap í- klad r zných forem biomasy. Tyto možnosti ve svém vystoupení naopak v úvodu konference zd raznil prezident Agrární komory øR J. Ve- leba a kvantiokoval i plochy, které k tomu mají zem d lci k dispozici, protože nemají odbyt na jiný druh rostlinné produkce. Zelená úsporám na každém kroku V úvodní konferenci také zazn l jistý osten v i „poradenským ormám“, které pomáhaly žadatel m (nikoliv nezištn ) zpracovávat jejich žádosti. Je skute ností, že podmínky nasazené SFŽP v první fázi rozjezdu projektu tomu na- pomáhaly, ale v sou asnosti už poradenství a hlavn pomoc i komplexní zpracování žá- dostí p i p íprav konkrétních projekt p evzali na svá bedra dodavatelé a výrobci jednotlivých zelených a úsporných ešení v rámci b žného servisu potenciálním zákazník m. A mezi stánky byla zcela patrná p evaha vystavovatel , kte í potenciál „bezuhlíkových“ energetických technologií pochopili a nabízejí je, aì v podob tepelných i fotovoltaických solárních systém , kotl na biopaliva (pelety z pilin, št pku, kusové d evo), i jako tech- nologie pro úspory energií v objektech nebo za ízení pro p ípravu biopaliv ze zem d lských odpad . Z velké ásti jsou takto orientované dodavatelské ormy již životaschopné i bez vn jších dotací odbytu a vytvá ejí pracovní místa. Zkušenosti z vysp lejší ásti Evropy potvrzují zna ný potenciál tohoto oboru pod- nikání i trhu. Zastavili jsme se u n kterých takto zam ených exponát . Solární rekuperátor Ve stánku spole nosti GWRD nás p ed rokem zaujala „náporová to ivá redukce tlaku od- padní páry“, v podstat malá turbína, s velmi zjednodušeným a výrobn levným rotorem, kde jsou klasické lopatky nahrazeny kruhovým oce- lovým kartá em. B žn se redukce tlaku páry provádí membránami s velkou hlu ností a se ztrátami energie, zatímco p edvedená to ivá redukce, jejíž sou ástí je elektrický generátor, energii používá práv k výrob elektrické ener- gie v ádu desítek kW. Nejnov ji spole nost p i- šla s výkonn jším prototypem tohoto za ízení. Letos bylo na tomto stánku k vid ní další vtipné ešení, využívající p ebyte ného tepla z prosto- r pod st echami dom a dalších objekt . P i zanedbatelné vlastní spot eb elektrické ener- gie pro pohon ventilátoru a malého ob hové- ho erpadla m že rekuperátor SR-3 p i teplot nasávaného vzduchu 50 ºC vykázat tepelný energetický zisk 3–5 kW, typ SR-10 pak 10 –15 kW. Tepelný výkon je dodáván vždy, když je teplota oh ívané vody v sekundárním okruhu nižší než teplota nasávaného vzduchu. Nasávaný vzduch se p edáváním tepla kapali- n v primárním okruhu rekuperátoru ochlazu- je, což omezuje p eh ívání prostoru, v n mž je rekuperátor instalován a do jisté míry p sobí i jako klimatizátor. Výhodou za ízení je, že je instalováno uvnit objektu, bez zásahu do jeho st ešní kon- strukce. Teplo m že být využito jak v obytných objektech, tak v hospodá ských stavbách – výrobních prostorech, dílnách, stodolách, objektech pro chov hospodá ských zví at. Napadá mne i instalace ve sklenících s pro- pojením systému s akumulací tepla (nap íklad do mokrého písku pod podlahou obslužných chodník ve skleníku?) pro no ní temperování skleník zejména v období nebezpe í jarních no ních mraz . Palivo z odpadní biomasy Komfort topení porovnatelný s bezobslužným provozem kotl na tzv. „ušlechtilá“, le nikoliv nefosilní paliva (zemní plyn, topné oleje, elek- t ina se zna ným podílem uhlí na její produkci) mohou nabídnout kotle spalující biomasu v po- dob granulí s pr m rem 6–8 mm, pocháze- jících p evážn z pilin jako odpadu d eva ské výroby, aì už pil nebo truhláren. V tšina takto INFOTHERMA 2010: ûERNÁ LOUKA VÝRAZNý ZEZELENALA Text a foto B etislav Ko Výstavišt úerná louka uprost ed Ostravy bylo i pod n kolikadenní vrstvou kupodivu stále ješt bílého sn hu uprost ed Ostravy d jišt m 17. ro níku me- zinárodní topená ské výstavy Infotherma. V expozicích výstavy pak bylo velmi výrazn vid t barvu zelenou, aë už fyzicky pod tak ka všudyp ítomným logem projektu Zelená úsporám, nebo v charakteru nabízených exponát . Z stanu-li u mluvy barev, tak atmosfé e výstavy chyb l letos jak lesk osobností z vlády i vedení kraje p i zahajovacím ceremoniálu a stejn tak i jejich perlivé výroky o tom, že „soláry pat í jen na Saharu“ a v trné elektrárny jsou „pološílené projekty, které zane ádí každé krásné údolí Beskyd“. Informace i pomoc zájemc m o podpory z programu Zelená úsporám nabízely nejen specializované informa ní stánky, ale i ormy v rámci nabídky zelených technologií svým poten- ciálním zákazník m. Malý granulátor spole nosti GreenEnergy umožní zpracovat odpadní biomasu do podoby topných granulí pro automatické kotle. Rekuperátor GWRD p evede nadbyte né teplo z podst eší do užitkové vody. Na snímku detail uspo ádání teplosm nných ploch pod krytem za ízení.

AE – 1/2008 27 pr myslov vyrobených granulí však odjíždí ve speciálních p epravnících nebo v pytlech pro malé spot ebitele do zahrani í. Topení s jejich použitím je u nás dražší než používání sou as- ných (i když asto zastaralých) kotl krmených pevnými fosilními palivy, „vylepšených“ ob as vším, co m že sho et – od papíru, plast , až po vyjetým olejem nasycené piliny i jiné spalitelné „p ebytky“ domácností. Tam, kde lze kalkulovat se stálým zdrojem odpadní biomasy a je požadována bezob- služná funkce kotle, se vyplatí vlastní výroba granulí (pelet) v malých granula ních lisech i linkách. Na Infotherm p edstavila spole nost Green Energy z Vl kova výkonovou adu sedmi t chto za ízení s výkonem od 75 do 580 kg pelet za hodinu. Linku je možné doplnit drti i na biomasu p íslušného výkonu a pro v tší producenty i suši kou biomasy. P. S. Výstava Infotherma žije ambicí mít mezinárod- ní charakter. I výstavy se skromn jším záb rem mají pro návšt vníky k dispozici tišt ný katalog, s nímž mohou na výstavišti najít podle plánk výstavních prostor a bez bloud ní a náhodného hledání to, co je oborov zajímá nebo konkrétní ormu, s níž cht jí jednat. Infotherma vydala (již podruhé) pouze elektronickou formu katalogu na svých www stránkách a na CD. Nad tímto p ístupem by se m li zamyslet i vystavovatelé, kte í po adatel m zaplatili nemalý poplatek. Pokud si p iplatili za tišt nou inzerci, která je na ostatních výstavách a veletrzích práv sou ástí tišt ného katalogu, tak by m li v d t, že jejich inzeráty byly vytišt ny sice v luxusní podob , ve formátu A4 na lesklém papíru, ale ten návšt vníci stejn ke vstupence nedostali. Ti, kte í byli tímto výtvorem obdarováni, s ním v ad p ípad naložili jako s tuctovou tiskovi- nou, objevující se po kilogramech v poštovních schránkách. Argument po adatel o vysokých nákladech na tisk katalogu se mi nezdá. Po- t ebné informace by bylo možné vytisknout v etn inzerát na 30–40 stránkách katalogu na b žném papíru ve formátu A5 nebo i men- ším (t etina A4). s Možnosti zem d lc p i p stování biomasy p išel na Info- thermu podpo it i prezident Agrární komory ûR J. Veleba Jednoletý ízek pro plantáž japonských topol (v ruce) a t íle- té kmínky – hotové palivo pro kotle na kusové d evo

28 AE – 1/2010 BYTOVÝ D M V LINCI Bytový d m sociální výstavby obecn prosp šného družstva Giwog se nachází na ulici Makartstraße. Byl postaven v letech 1957–58. D m je podsklepen, má p t nadzemních obytných podlaží s 50 byty o celkové obytné ploše 3 106 m2 . Obvodové zdivo je ze škvárobetonového mono- litu, stropy jsou železobetonové, d m je vytáp n dálkovým teplovodem. P vodním zám rem opravy bylo pouze z ízení výtah , ale b hem p ípravy projektu se objevila možnost využití dotace zemské vlády na energeticky úspornou koncepci. To vedlo k p ehodnocení zám ru s cílem dosáhnout pasivního energetického standardu. Bylo pot eba provést jak dobré zateplení obvodových konstrukcí domu, tak osadit do budovy i systém rekuperace. Obtížnou podmínkou bylo, že celá rekonstrukce musela prob hnout bez vyst hování nájemník . Konstruk n a technicky pozoruhodným ešením je provedení nového obvodového plášt domu. Byly navrženy velkoplošné montované fasádní prvky za použití netradi ní technologie izolace voštinovou deskou, kterou vyvinula orma Gap. Jedná se o inovativní ešení, které využívá netradi ní prvek pro zvýšení tepelné ú innosti fasádního zateplení nejen v zim , ale zabra uje rovn ž zah ívaní plášt budovy p i oslun ní v lét . Základní fasádní prvek je z pohledové strany tvo en bezpe nostním sklem, za kterým je prov trávaná vzduchová mezera. Následuje chemicky požárn ošet ená voštinová izolace z papírového kartónu tloušìky 5 cm. Kolmo orientovaná struktura je pr m ru cca 4 mm, šedá barva voštiny se pak uplat uje v pohledu na fasádu. Za ní je 14 cm tepelné izolace z minerální vlny a zadní ást prvku tvo í MDF d ev ná deska. Tento základní fasádní prvek byl spole n s novými okny sestaven v díln do velkoplošných pa- nel o výšce podlaží a délkách 10 až 15 m. Vlastní montáž celé fasády prob hla pak velmi rychle na p ipravený nosný d ev ný rošt ukotvený do betonových strop . Následn byla vybourána stará okna, provedeno ost ní k novým okn m v panelu a napojení m ížek pro vzduchotechniku, takže obyvatelé byli pracemi omezeni minimáln . 1 • Stávající otev ené balkony byly za len ny do zateplené obálky budo- vy lehkou parapetní st nou s pásy oken a pevného zasklení, ímž došlo ke zv tšení obytné plochy. St echa byla zateplena 40 cm tepelné izolace, strop sklepa 10 cm. Nová okna od ormy Internorm jsou plastová s izola - ními skly a zabudovanou roletou. Systém v trání je ešen decentrálními rekupera ními jednotkami, které jsou osazené v místnostech. P ívodní a výdechové m ížky jsou umíst ny na fasád vedle oken. Jednotky mají 3 stupn výkonu – 15, 30 a 60 m3 /hod, což pln posta í i v p ípad p ítomnosti více osob v byt . P vodní otopný systém byl ponechán jako rezerva s tím, že byla snížena teplota topné vody. První zkušenosti ukazují, že pot eba vytáp ní byt je tém nulová, p itáp ny byly pouze byty nad sklepem a v krajní sekci. Porovnání spot eb tepla, technických parametr obvodových konstrukcí a dalších ukazatel stavu p ed rekonstrukcí a po ní je patrné z tab.1: Tabulka 1: ukazatel jednotka starý stav nový stav m rná pot eba tepla kWh/m2 .rok 179,0 14,4 celková pot eba tepla kWh/rok 500 000 45 000 tepelná ztráta W/m2 118,0 11,3 U – obvodová st na W/m2 .K 1,2 0,082–0,15 U – okna W/m2 .K 3,0 0,86 U – st echa W/m2 .K 0,9 0,094 U – strop sklepa W/m2 .K 0,7 0,21 produkce CO2 kg/rok 160 000 14 000 Pozn.: U – sou initel prostupu tepla Celkové náklady rekonstrukce 2 446 000 € byly pokryty bankovní p j - kou na 25 let s dotací 40 % anuity a krom toho byla získána nenávratná dotace 300 000 €. Projekt získal n kolik ocen ní za energeticky úsporné ešení a státní cenu za architekturu. RODINNÝ D M VE SCHLEIßHEIMU Jedná se o zajímavý p íklad rekonstrukce selského statku na pasivní d m a to jak z hlediska architektonického ešení, tak i využitím high-tech ma- teriál . Objekt je jedním ze dvou v rámci EU, kde byla v tak velké mí e použita vakuová izolace a prvním tohoto druhu v Rakousku. D m se nachází v rozptýlené venkovské zástavb . P vodn se jednalo o zem d lskou usedlost z 19. století. Sou asní majitelé se rozhodli pro zá- sadní rekonstrukci p edevším s ohledem na špatný stavební stav n kterých ástí p vodní stavby. Ta sestávala z obytného dvoupodlažního stavení, na které navazoval protáhlý objekt stájí. V nové koncepci je ponecháno jádro obytné ásti, avšak s pom rn rozsáhlými stavebními úpravami. Objekt stájí byl z v tšiny zbourán a nahrazen novou dvoupodlažní d evostavbou. V jednom objektu se tedy setkáváme se dv ma konstruk ními typy. Archi- tektonický návrh Dipl.arch. A.Fürstenbergera z Vídn potla uje p vodní vzhled a p edkládá zcela moderní architekturu. 2 3 • Konstruk ní rozmanitost domu umožnila vyzkoušet použití va- kuové izolace pro r zné technologie montáže. V p ípad zd né st ny p vodního stavení o tloušìce 50 cm by použití klasické izolace z minerální vlny a fasádního obkladu znamenalo navýšení celkové tloušìky zdiva na tém 90 cm. P i použití vakuové izolace na staré zdivo bylo nutno nejprve upravit povrch ochranným obkladem, který m l tloušìku do 5 cm. Desky vakuové izolace jsou velmi náchylné k poškození, jejich montáž tedy vy- REKONSTRUKCE DOM NA NÍZKOENERGETICKÝ NEBO Ji í Veselý, energetický poradce ECùB • www.eccb.cz V zá í a íjnu lo ského roku uspo ádalo sdružení Energy Centre z úeských Bud jovic šest exkurzí v novaných OZE a výstavb v energeticky úsporném standardu. Jedna z t chto exkurzí se zam ila na rekonstrukce dom na pasivní standard. Všechny t i vybrané p íklady se nacházejí v Horním Rakousku a jsou zajímavé i tím, že p edstavují využití netradi ních technologií, nebo jsou prvními rekonstrukcemi svého druhu v regionu! 1 2 3

AE – 1/2008 29AE – 1/2010 29 žaduje zna nou opatrnost. V tomto p ípad byly použity desky o tloušìce 30 mm, které byly slepeny s OSB deskou a osazovány na speciální úchyty. Poté byla osazena minerální izolace 6 cm s protiv trnou fólií, následo- vala prov trávaná mezera a fasádní obklad z OSB desek na lat . OSB desky jsou upraveny speciálním nát rem pro použití v exteriéru. Celková tloušìka st ny po zateplení je tedy kolem 72 cm. Použití minerální vaty ve skladb bylo zd vodn no úsporou náklad . Zv tšení tloušìky desky vakuové izolace o další 1 cm by znamenalo navýšení ceny o 100 €/m2 . Velké úspory se dosáhlo použitím OSB desek na fasádu, kde cenu desky spole n s nát rem uvád l stavebník 11 €/m2 , zatímco obklad nap íklad na bázi vláknocementových desek by p edstavoval náklad cca 60 €/m2 . Skladba st ny d evostavby byla ešena ve složení – interiérový obklad sádrokartonovými deskami na lat , d ev ná rámová konstrukce st ny vypln ná minerální vatou 16 cm, OSB deska + vakuová izolace 30 mm, polystyrén 5 cm a fasádní obklad z OSB desky na lat . Skladba st echy d evostavby byla ve složení – nosná konstrukce z lepených d ev ných desek 10 cm, parot sná fólie, vakuová izolace 40 mm, polystyrén 5 cm a bitumenová izolace. V podlahách byly jako izolace použity desky z ex- trudovaného polystyrénu, okna mají rámy d evo-hliník s izola ním 3sklem o celkovém sou initeli U=0,7 W/m2 .K, n která jsou vybavena roletami. D m je vytáp n tepelným erpadlem, které je zdrojem tepla pro rozvod podlahového vytáp ní a p ípravu teplé vody. ízené v trání je zajišt no centrální rekupera ní jednotkou, p ívod vzduchu ale postrádá zemní ko- lektor. Proto je jednotka vybavena protimrazovou ochranou s elektrickým oh evem, který znamená výdaje za elekt inu 50 až 60 € ro n , zatímco po ízení zemního kolektoru by p edstavovalo investici 5 až 6 000 €. Celkové ro ní náklady na vytáp ní domu jsou nyní 280 € p i 350 m2 obytné plochy. Použití vakuové izolace na zateplení všech st n a st echy zde bylo možné v rámci demonstra ního projektu a p i získání dotace, která pokryla zvýšené náklady na izolaci, které p edstavovaly cca 40 000 €. Rozpo et celkové rekonstrukce domu se pohyboval na úrovni 400 000 €. Vlastní vakuová izolace má p i výrob sou initel tepelné vodivosti O 0,005 W/m.K, výpo tová hodnota je však 0,008 W/m.K. P i návrhu je pot eba po ítat s tím, že p i poškození se O sníží na 0,02 W/m.K a proto je nutné dimenzovat otopnou soustavu na tento nep íznivý stav. Životnost izolace je 50 let. Její praktické použití lze v sou asnosti spat ovat na eše- ní obtížných detail , nap íklad ost ní oken, roletových box a teras nad vytáp nými místnostmi. ZÁKLADNÍ A POLYTECHNICKÁ ŠKOLA VE SCHWANENSTADTU Tento p íklad rekonstrukce je první komplexní p estavbou ve ejné budovy na pasivní standard. Pochlubit se m že i širokým použitím ekologických stavebních materiál . Budova je z p elomu 60. a 70. let. Konstruk ní systém je železobetonový skelet s výplní st n betonovými prefabrikáty. P estavba m la více cíl . Bylo pot eba rozší it školu p ístavbou, vy ešit nedostate né denní osv tlení, zlepšit kvalitu vnit ního vzduchu, snížit energetickou náro nost budovy a v neposlední ad vylep- šit vzhled interiér i vn jší architekturu. Toho se ujali architekti z ateliéru PAUAT z Welsu. Hrubé stavební práce prob hly v roce 2007 v dob prázdnin a vyžádaly si pouze 2 až 3týdenní p eruše- ní výuky navíc. 4 • Sanace vn jších st n byla provedena pomocí d ev ných prefabrikovaných díl , které jsou zav šeny na stávající skelet tak, aby byly vylou eny tepelné mosty. P vodní konstrukce je tedy do tepelných izolací „zcela zabalena“. Továrn vyrobené panely na výšku jednoho podlaží byly až 3,0 m dlouhé. Do panel jsou vsazena d evo-hliníková okna s polyuretanovou izolací a trojskly. Okna mají vn j- ší elektricky ovládané žaluzie, u kterých lze natá ením lamel dosáhnout optimálního zastín ní p ed sluncem a sou asn osv tlení interiéru zajistit odrazem sv tla na strop. Staré pavilóny mají fasádu obloženou p írodním jedlovým d evem. Nová p ístavba má skeletovou konstrukci z masivních d ev ných lepených prool a vn jší obklad z barevných lisovaných desek na bázi d eva. Pouze požární únikové cesty jsou ze železobetonu. 5 • Zateplení parapetních ástí fasády je provedeno 58 cm celulózové izolace v prefabrikované d ev né st n . St echa je zateplena d ev nými panely se 40 cm celulózové izolace nad p vodní st echou. Osv tlení vnit - ních chodeb je zajišt no sv tlíky s izola ním zasklením a s otvíratelnou ástí pro ventilaci. Pro zateplení podlah byla využita dutina pod objek- tem, která byla p vodn konstruována pro odd lení stavby od vlhkého podloží. Prostor byl vyfoukán izolací z drceného p nového skla v tloušìce 40 až 60 cm. Objekty školy jsou vytáp ny peletovým kotlem, který je zdrojem tep- la jednak pro vzduchotechnické jednotky, ale p edevším pro sálavé stropní teplovodní panely v t locvi n . Teplá voda je p ipravována pomocí solárních kolektor . Jižní strana vstupní ásti má integrované fotovoltaické lánky. V - trání budovy je ešeno decentráln . V každé u ebn je osazena nást nná rekupera ní jednotka rozm ru 50/60/250 cm o výkonu 160 až 500 m3 /hod s výdechy do fasády a velmi tichým chodem. Regulovaný p ívod erstvého vzduchu b hem vyu ování zajišìuje výrazné vylepšení kvality vzduchu z hlediska obsahu CO2, který by p i b žném v trání okny zna n p esahoval hygienické limity. V dob mimo vyu ování je objekt pro- v tráván p es hygienické místnosti a cirkulace vzduchu po celé budov je zajišt na speciálními zámky, které umož ují uzam ení t íd p i áste ném pootev ení dve í. Osv tlení úspor- nými zdroji je dopln no idly ovládajícími intenzitu sv tla. 6 • P vodní pot eba tepla na vytáp ní byla 165 a po provedení sa- nace klesla na 14 kWh/m2 .rok. Spot eba elektrické energie na osv tlení byla snížena o 40 kWh/m2 .rok. Náklady na vytáp ní p ed sanací byly 20 000 €/rok p i 4 950 m2 podlahové plochy, po rekonstrukci klesly na 8 000 €/rok p i navýšení podlahové plochy o 2 100 m2 . Rozsáhlá inves- tice ve výši 7,2 mil. eur byla možná díky dotaci zemské vlády. Zvýšení náklad na pasivní standard p edstavovalo navíc 8% investici, na systém osv tlení další 5%. Provoz školy pro 350 žák zajišìuje obec, pro kterou znamenají dosažené úspory výraznou úlevu. s PASIVNÍ STANDARD 4 5 6

32

AE – 1/2010 31 Tento požadavek se stal sou ástí tzv. t etího balí ku legislativy upra- vující spole ný evropský energetický trh jako sou ást nové Sm rnice . 2009/72/ES. Od „chytrých“ m idel zejména elekt iny, ale i tepla, plynu a vody se o ekává, že mají potenciál zvýšit energetickou efektivnost na stran koncových zákazník a tím p isp t k napl ování strategických cíl EU do roku 2020. Klí em k tomu má být schopnost t chto prost edk tzv. „smart mete- ring“ techniky poskytovat kone ným zákazník m i z ad maloodb ra- tel zp tnou informaci o jejich spot eb mnohem ast ji, než je dnes b žné (v extrémním p ípad de facto i v reálném ase), a tak díky rychlé zp tné vazb ovlivnit jejich chování a být sou asn nástrojem p i identiokaci p ípadných rezerv v užití energie i vody. Tento tzv. feedback p itom m že mít r znou podobu – od zasílání ast jšího vyú tování poštou i elektronicky, p es zasílání informací vývoje spot eby v denních, týdenních, m sí ních i delších intervalech emailem i jejich zobrazování v elektronickém zákaznickém systému p ístupném p es internet z po íta e i mobilního telefonu, až po zob- razení pr b hu spot eby tém v reálném ase na zvláštním displeji poskytnutém dodavatelem energie (viz obrázek výše). Doposud realizované pilotní projekty však nazna ují, že míra t chto potenciálních úspor bude zásadním zp sobem záviset na dopro- vodných stimula ních nástrojích – ekono- mického, ekologického i jiného vhodného charakteru. A práv problematice, jak (masové) za- vád ní „smart meteringu“ u init efektivní a s žádoucím výsledkem, se úzce v noval práv ukon ený mezinárodní projekt ESMA (po áte ní písmena anglického „European Smart Metering Alliance“), kterého se za podpory Evropské komise z programu IEE zú astnilo konsorcium celkem 13 r zných organizací z 10 evropských zemí v etn øR. Výsledkem tém t íleté práce zú astn ných organizací, mezi n ž mimo jiné pat ila spole nost SEVEn, je ada zajímavých výstup , které mají za cíl napomoci relevantním stranám – energetickým spo- le nostem, národním regulátor m energetických trh , organizacím státní správy – p i p íprav národních plán postupného zavád ní „inteligentních“ m idel tak, aby byly efektivní a skute n p inesly sledované efekty, a to nejen na stran kone ných zákazník . Pokro ilá ešení smart meteringu totiž mohou být prost edkem k úsporám i ve výrob a p enosu energie, a to díky možnosti efektivní kontroly a í- zení energetických tok ob ma sm ry. Navíc, díky rychlému technologickému rozvoji a postupnému rozši ování distribuované výroby, se míra pot ebných náklad na zavedení bude neustále relativn snižovat, zatímco možné p ínosy budou mít tendenci v ase r st. A proto je více než pravd podobné, že do konce tohoto desetiletí naprostá v tšina energetických spole ností v Evrop ale i mimo ni inteligentní m - ící za ízení jako základ tzv. „chytrých sítí“ (smart grids) zavede, bu na základ na ízení národních vlád (viz p íklad zemí jako je Itálie, Švédsko, Špa- n lsko i Velká Británie) nebo z d vod zachování konkurenceschopnosti (už dnes „chytré“ elektro- m ry nabízí n kte í alternativní dodavatelé, jako je nap . nizozemský NUON nebo n mecký Yello Strom). øeská republika v tomto vývoji nezaostává, a to i díky velmi dobré pozici získané v minulosti zavedením pom rn unikátního systému HDO (jenž však dnes již bohužel spíše brání, než napomáhá dalšímu vývoji). Ve fázi pilotního ov ování vhodné technologie je dnes n ko- lik pilotních projekt , které by do horizontu roku 2015 mohly vyústit v masové zavedení chytrých elektrom r ad. m idel ve vybraném regionu. Bylo by více než doporu eníhodné, aby p itom byly využity cenné in- formace a zkušenosti, které byly publikovány v kone ných výstupech projektu ESMA. Jinak m že dojít k opakování starých chyb. Více informací o projektu v etn záv re ných výstup je možné nalézt na internetových stránkách projektu http://www.esma-home.eu s PROJEKT ESMA – BUDOUCNOST PAT Í SMART METERINGU Tomáš Vo íšek Intenzivní diskuse o budoucnosti organizace spole - ného evropského trhu s elekt inou a plynem mezi institucemi EU a pr myslem vyústily v lo ském roce mimo jiné v kompromisní dohodu o masovém zave- dení „inteligentních“ m idel u všech spot ebitel do roku 2020 za p edpokladu, bude-li jejich nasa- zení ekonomicky smysluplné, efektivní a technicky proveditelné.

32 AE – 1/2010 Pro práv energetické zply ování s následným využitím d evního ply- nu v kogenera ní jednotce, s relativn nízkou ú inností, když samo- statná odd lená výroba tepla b žn pracuje s mnohem vyšší ú inností (cca 90 %)? Protože elekt ina je mnohem ušlechtilejší a dražší energie a ve onan ním vyjád ení vyváží nižší tepelnou ú innost. Podívejme se proto na pár ísel: Spalování d eva v kotli Cena paliva na vstupu 1 000 K Výh evnost 15 000 MJ/t Množství paliva 1 t Energie v palivu (spalné teplo) 15 GJ/t Energie v palivu (spalné teplo) 4 155 kWh/t Ú innost výroby tepla 85 % Vyrobené teplo 3 532 kWh Vyrobené teplo 12,75 GJ Cena za jednotku tepla 78,4 K /GJ Cena paliva na výstupu 850 K Jako energetický vstup uvažuji 1 tunu d eva pro snazší názornost v cen 1000 K . Tabulka uvádí ú innost kotle a energetický ekviva- lent tepelné energie v kWh i GJ. K cen paliva na výstupu je nutné podotknout, že se jedná pouze o palivovou složku ceny tepla bez ceny náklad na obsluhu a amortizaci za ízení a také bez kalkulovaného zisku, cena vyrobeného tepla tedy m že být výrazn vyšší. V tomto p ípad se jedné pouze o teoretickou hodnotu použitelnou pro po- rovnání obou technologií. Do kotle „vložíme“ 1000 K , vzhledem k jeho energetické ú innosti ve form tepla „vypadne“ 850 K , zbytek jsou ztráty, které vylétnou komínem. Za kolik vyrobené teplo prodáme a jaký bude zisk, to je zcela jiná kapitola. Zply ování d eva s kogenerací Cena paliva na vstupu 1 000 K Energetický obsah d evoplynu 9,75 GJ Energetický obsah d evoplynu 2 701 kWh Ú innost výroby tepla 50 % Odd lená produkce tepla 1 350,4 kWh Odd lená produkce tepla 4,9 GJ Cena tepla dle spalování 382 K Ú innost výroby elekt iny 29 % Cena za jednotku elekt iny 4 K /kWh Výroba el. energie 783 kWh Cena elekt iny 3 133 K Cena paliva na výstupu 3 515 K Tabulka ukazuje ekonomické vyjád ení energetických jednotek. V této tabulce ze stejného množství d eva za stejnou cenu s ú inností 65 % vyrobíme d evní plyn, který po zchlazení pustíme do motoru kogenera ní jednotky. Samostatná tepelná ú innost kogenerace je výrazn nižší, navíc se po ítá z plynné frakce, p es ú innost výroby d evního plynu. Pro lepší srovnání je ovšem oceníme stejnou „teore- tickou“ ástkou jako v levém sloupci Cena tepla dle spalování. Krom tepla však ze stejné vsázky d eva vyrobíme ješt elekt inu, kterou ve výpo tu oceníme ástkou 4 K na kWh, i když to v n kterých p ípadech (jako u cílen p stované biomasy) m že být i víc. Na posledním ádku už vidíme srovnání Cena paliva na výstupu. To je ten hlavní d vod, pro v poslední dob zaznamenáváme zvýšenou aktivitu mnoha orem a vzr stající zájem mnoha budoucích provozovatel o agregáty na energetické využití biomasy prost ednictvím zply ování. Že nejde o nic jednoduchého, dokazuje celá ada osobních i orem- ních pomní k neúsp šných pokus o zvládnutí technologie energe- tického zply ování u nás i v zahrani í. Osobn se domnívám, že za vším stojí touha po moci transformovaná ve vidinu rychlého zisku, kdy agregát na výrobu d evního plynu „n jak“ funguje a jeho tv rce mnohdy vyždímaný z posledních onan ních rezerv bez dostate né znalosti celé problematiky se odhodlá ke komer ní realizaci. Tragé- die na sebe nenechá dlouho ekat. Celá ada zreziv lých instalací je jasným d kazem. Technologie výroby d evního plynu zasahuje do n kolika pr myslo- vých odv tví (chemické technologie a chemické procesní inženýrství, strojírenství, metalurgie, MaR, energetika) a vyžaduje spolupráci od- borník z r zných obor . Teprve v nedávné dob po nabytí platnosti zákona o podpo e OZE se do vývoje d evního plynu u nás pustila ada renomovaných v deckovýzkumných institucí a velkých orem. Existují ale i ormy mnohem menší, které mnohdy bez lesku onan ních podpor a bez zájmu o p ed asnou publicitu v zázemí svých dílen ov ují své agregáty. V tšinou se jedná o technologie se sesuvným ložem, ale zkoušejí se i p etlakové generátory nebo generátory se spodním pln ním paliva. Jak to celé funguje? Ve vyvíje i plynu d evo ho í shora dol , vzniklý plyn prostupuje p es žhavou vrstvu d ev ného uhlí, ímž se neho lavý oxid uhli itý redukuje na jedovatý a ho lavý oxid uhelnatý, který je základní složkou d evo- plynu. Dále se v této ásti generátoru rozkládá vodní pára na vodík a také se zde rozkládá dehet, který je obsažen v plynu v d sledku nedokonalého spalování. D ev né uhlí k redukci vzniká v generátoru samovoln . Plyn se oltruje od prachu, intenzivn se chladí v trub- kovém nebo vodním chladi i, aby se z n j vysrážela voda a ocet. Místo karburátoru je u motor osazen prostý sm šova , kde se plyn míchá se vzduchem v pom ru 1:1. Motor plyn nasává z generátoru sám (od toho vznikl historický název – motory plynosací). P i tvorb d evoplynu vzniká p ibližn 20 % vodíku, 20 % oxidu uhelnatého a malé množství metanu, zbytek (asi 50 až 60 %) tvo í dusík. Spalo- váním vzniká oxid uhli itý a vodní pára, vedlejšími produkty jsou oxid uhelnatý a jedovaté plyny. V tšina aplikací byla využívána k pohonu motorových vozidel, proto ada dnešních pokus o novodobé energetické využití d evního plynu vychází z p vodního souproudého zply ova e typu IMBERT a jeho dalších modiokací. Základní len ní generátor s pevným ložem p edstavují typy: • souproudý • protiproudý • s k ížovým proudem BUDOUCNOST D EVNÍHO PLYNU Radovan Šejvl V minulém vydání Alternativní energie jsme informovali o energetickém systému v rakouském okresu Güssing, kde se na výrob elekt iny a tepla významn podílejí technologie zply ující d evo. Nyní bychom tuto techno- logii cht li p iblížit podrobn ji.

AE – 1/2010 33 Dále rozlišujeme generátory s quidním nebo unášivým ložem. D evní plyn je sm sí mnoha uhlovodík s relativn nízkou výh evností. Složení plynu/reaktor Protiproudý Souproudý Fluidní H2 [% vol] 10–15 15–20 10–15 CO2 [% vol] 15–20 8–15 15–20 CO [% vol] 15–20 25–30 15–20 CH4 [% vol] 2–5 1–1,5 1–3 C2 + [% vol] 5 <1 2–3 N2 [% vol] 43–47 45–50 45–55 Prach [g.m-3 ] 1–20 1–20 5–50 Dehet [g.m-3 ] >100 0,1–1 1–20 Výh evnost [MJ.m-3 ] 5,5–7 5–6,5 4,5–5 Výstupní teplota [ºC] 150–300 750–850 600–750 Tabulka pochází ze zprávy Výzkumného energetického centra – VEC Ostrava, která porovnává složení plynu z jednotlivých typ zply ova- : protiproudého, souproudého a quidního. Na první pohled jsou jednotlivé rozdíly zanedbatelné až na zvýšený obsah prachových ástic a deht u quidního zply ova e. Ovšem p i pohledu na složení d evního plynu získaného alotermním zply ováním nep ímým oh e- vem vodní parou a olivínu kvalita d evního plynu bere dech. Zply ování vzduchem (autotermní) Zply ování parou (alotermní) Výh evnost [MJ.m-3 ] 4–6 12–14 H2 [%] 11–16 35–40 CO [%] 13–18 25–30 CO2 [%] 12–16 20–25 CH4 [%] 3–6 9–11 N2 [%] 45–60 <1 Snad za jediný handicap je možné považovat vyšší obsah ne- ho lavého CO2, což bohat vyvažuje obsah metanu i vyšší podíl ostatních spalitelných složek. Tém zanedbatelný je obsah dusíku, který u p edchozích princip p edstavuje cca 50 %! Práv dusík je z energetického hlediska nevyužitelným plynem, který pouze zabírá prostor ve válcích spalovacího motoru, proto je energetický obsah (výh evnost) tak nízký. Díky podstatn vyšší kvalit a výh evnosti d evního plynu získaného p i alotermním zply ování však odpadá ada problém s kvalitou a išt ním d evního plynu. Nevýhodou je, že tento princip dosahuje již raonérských rozm r (viz snímek 2 MWel) a není použitelný pro výkony kolem 100 kWel. Pochopiteln išt ní plynu se rozhodn ne- vyhneme ani v tomto p ípad . Plyn je nutné istit nejen od prachových ástic, ale i od deht a podle cílové aplikace i dalších látek. Pro ener- getické využití plynu v kogenera ní jednotce je nutný funk ní systém išt ní plynu, který je zdrojem obtíží snad u všech známých aplikací. Zply ování s duálním quidním ložem je proto použitelné pouze pro vyšší výkony v ádech n kolika MW. Zda ilou a na evropském konti- nentu ojedin lou aplikaci najdeme v rakouském v deckovýzkumném parku obnovitelných zdroj v Güssingu. I p es handicap své velikosti se tato instalace vzhledem k vysoké kvalit a výh evnosti d evního plynu stává zlatým h ebí kem celého oboru. Hlavní výhodou tohoto technického principu je odd lení spalovacího procesu jakožto zdroje tepla od chemických reakcí vedoucích ke získávání d evního plynu. Teplo se do chemického procesu p ivádí parou a prost ednictvím cirkulujících oh átých zrnek olivínu (frakce o zrnitosti hrubšího písku), který se v Güssingu používá jako nosi tepla sm rovaný p ímo mezi d evní št pku unášenou v cirkulujícím quidním loži. Za zmínku stojí, že v Güssingu ke st pkování používají 2 roky staré ve venkovním prost edí vyschlé klády, což sice zvyšuje energetickou náro nost st pkování, ale jak dokládá d ív jší tabulka, výsledná kvalita d evního plynu za to stojí. I p es svou relativn dlouhou historii a prokazatelné úsp chy je d evní plyn v oblasti energetického využití biomasy stále nová kem, ba p í- mo ješt malým miminkem v plenkách. To je hlavním d vodem, pro instalace v Güssingu nemá hojná opakování. Již tém p t let se zde staví menší aplikace o výkonu 300 kWel, složená z dvojice vyvíje se sesuvným ložem. Její provoz stále není uspokojivý, proto se k ní turisté neprovázejí. Technické systémy pro energetické využití biomasy zply ováním eká masivní rozvoj, podobn jako je tomu u bioplynových stanic u nás i ve sv t . Není se co divit, u jejich kolébky stojí ada sudi ek, které si m žeme pojmenovat r zn : decentralizovaná výroba elektrické ener- gie, vyšší ú innost a vyšší stupe využití paliva, snížení naší závislosti na dovozových nebo fosilních palivech, zachování tržeb za energie v daném regionu, vyšší zam stnanost v odlehlých obcích. Další informace: www.energis24.cz • radsej@cmail.cz „Technické systémy pro výrobu elektrické energie z biomasy – Elekt ina s v ní d eva“, která je voln ke stažení na http://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/ publikace/2188. s

34 AE – 1/2010 A kdo cht l, mohl se s n kterými ešeními „v zá- jmu klimatu“ setkat prost ednictvím výstav pod širým nebem nejen p ed koda skou radnicí, ale i na dalších místech Kodan . Exponáty p ijely p es most P ed deseti lety byla Koda propojena se svým sousedem, metropolí jižního Švédska Malmö, p es pr liv osmnáctikilometrovým spojením pomocí um le nasypaného poloostrova, tune- lu a mostu. Týden p ed zahájením summitu p es most až do centra Kodan projela kolona 14 osobních aut, jimž byl spole ný pohon vodíkem. S technologickým vývojem pohon souvisí i problematika získávání vodíku co nejšetr- n jším zp sobem. V zemích, které se nebály a nebojí v trných elektráren, vít zí cesta aku- mulace v trné energie práv do podoby vodíku prost ednictvím elektrolýzy vody. Sou asn se rozvíjí i nezbytná infrastruktura – síì vodíkových erpacích stanic, z nichž n které mohou vyráb t vodík elektrolýzou p ímo na míst a v ase, kdy je v síti – t eba práv díky v trným elektrárnám – elekt iny relativní p ebytek a je také levn jší. V rámci konference o využití vodíku v doprav byly ve Folketingu (dánském parlamentu) p ed- staveny i cíle iniciativy Scandinavian Hydrogen Highway Partnership – ud lat ze Skandinávie první evropský region, kde bude vybudována vodíková infrastruktura v podob erpacích stanic. V sou asnosti je v provozu 7 erpa- cích stanic od norského Bergenu, p es Oslo, švédské Malmö, dánskou metropoli Koda až po Ringkobing na západním pob eží Dánska. Plánem pro rok 2015 je 20 ve ejných a dalších 15 „satelitních“ erpacích stanic ve ormách, 100 vodíkem pohán ných autobus , p edevším ve m stech, 500 osobních aut a 500 speciálních dopravních a manipula ních prost edk – od golfových vozík po manipula ní a vysokozdviž- né vozíky ve skladech nebo na letištích. Kodaní na kole Jakou zát ží je pro m sta individuální automo- bilová doprava není t eba vykreslovat. Není t eba citovat statistiky o „vytížení“ osobních aut sm ujících po ránu do centra m st a odpoled- ne a k ve eru zase zp t a vypo ítávat plochu, kterou tato auta v mezi ase zaujímají na parko- vištích. Tu a tam se manaže i, a ješt rad ji po- litici, samoz ejm za p ítomnosti kamer, svezou m stem do práce na kole, ale ve v tšin našich m st je cyklista stále kaskadérem. Funk ní a vzájemn propojený systém cyklostezek u nás je snem daleké budoucnosti. Koda nabízí pravý opak, a to i b hem nep íliš chladné dánské zimy. Je to dáno už historicky, o koda ských cyklistech a cyklistkách psal už Karel øapek ve svém cestopisu Cesta na sever: „Cyklisté a cyklistky. Je jich tu jako v Holandsku a šustí ulicemi v celých rojích, proudech nebo také více mén spojených párech. Tady už kolo p estalo být dopravním prost edkem a stalo se ímsi jako obecným živlem vedle zem , vzduchu, vody a ohn .“ A to všechno platí dodnes. Sta í pohled p ed koda ské hlavní nádraží, kde jsou zaparkovány tisíce kol t ch, kte í do Kodan dojížd jí linkami p ím stských vlakových spo- j . Kola, jimiž pak dojížd jí na svá pracovišt i do škol už je t eba parkovat i v „regálech“ nad sebou. P edevším pro turisty p ed více než deseti lety p edstavila Koda sv tu systém „m st- ských kol“. Na 110 parkovištích jsou jako KODA SKÉ ALTERNATIVY Text a foto B etislav Ko Prosincový dlouho p ipravovaný klima- tický summit v Kodani skon il rozpa itou deklarací, i nezávazným prohlášením a dohodou, že se velmoci i rozvojové zem na konkrétních a kvantiokovaných opat eních ke snížení negativních vliv na klima dohodnou p íšt . Koda p itom p ípravami akce žila celý rok a týden p ed zahájením byla chystaná událost patrná každému návšt vníkovi dánského hlavního m sta. Kolona voz s vodíkovým pohonem p ejela na trase ze švédského Malmö do Kodan most p es pr liv Øresund. Na fotograoi vozy Fiat Panda Hydrogen. Foto Michael Jensen, mj@world-photo.dk U hlavního nádraží parkují kola už i v patrech nad sebou. T i ze dvaceti v trných elektráren v pr livu u Kodan . Koda ské m stské kolo jako symbol Kodan na st n turistického infocentra. Datování snímku po ízeného p ed koda ským zábavním parkem Tivoli prozrazuje, že obyvatelé Kodan neodkládají kola ani v zimním období p i cest za zábavou.

AE – 1/2010 35 vozíky p ed supermarketem ke stojanu etízky upoutáno celkem 2000 kol, a stejn tak lze je pomocí dánské dvacetikoruny uvolnit, na- sednout a jet za pozoruhodnostmi m sta. Na ídítkách je upevn n plán centra, v n mž je možné kola používat, kdo by hranice p ekro il, m že mít problémy v podob pokuty. Kolo je možné po vyjíž ce zaparkovat na kterémkoliv ze stovky dalších parkovišì, rozmíst ných na frekventovaných místech, v blízkosti nádraží, stanic p edm stských vlak v centru, u pamá- tek, a dvacetikoruna vypadne zp t. Kola jsou prajednoduchá, s jedním stálým p evodem (ale v rovinaté Kodani to sta í), jen st ží by se na nich našla n jaká „kompatibilní“ sou ástka s b žnými koly. Systém je provozovaný díky sponzor m, jejichž reklamy jsou v plných výpl- ních kol, i díky dalším neznámým sponzor m. Kdo využije k poznávání Kodan kolo, stihne toho za den víc, navštíví více památek, zbude mu víc asu na posezení v n které z desítek hosp dek s p edzahrádkami (spíš p edzahrá- dek s hosp dkami v pozadí) v okolí Nyhavenu – starého koda ského p ístavu. Kola jsou na parkovištích k dispozici od poloviny dubna do listopadu. Provozuje je m sto, kola mají své depo pro opravy i ty i mobilní servisy, opravu- jící drobné závady na parkovištích. Jak prosté, p íteli Watsone… V trníky na nám stí i na mo i Týden p ed summitem dostalo novou podobu i nám stí p ed koda skou radnicí, asi nejfrek- ventovan jší centrum m sta. Dominantou byl otá ející se glóbus s desetimetrovým pr m - rem, zaujaly však i netradi ní v trné elektrárny se svislou osou rotoru, jejichž reálný výkon bylo možné odhadnout do 10 kW. Zvlášì p sobivé byly díky své bílé barv p i ve erním osv tlení. B hem dne je možné vid t od malé mo ské víly, z pláží ostrova Amager, který je „p edm stím“ Kodan , i z letadel vzlétajících i p istávajících z letišt na tomto ostrov , mnohem v tší v trné elektrárny, aì už na pob eží, na um lých ná- spech i molech nebo p ímo ve vlnách pr livu Øresund mezi dánským a švédským b ehem. V pr livu Øresund tu byl v záv ru roku 2002 spušt n první velký „offshore“ v trný park s 20 v trnými elektrárnami Bonus s výkonem po 2 MW, s rotorem o pr m ru 76 metr a výš- kou osy rotoru ve výšce 76 m nad hladinou. Na lokalit je celoro ní pr m rná rychlost v tru 7,2 – 7,4 m/s. Vzdálenost v trných elektráren od centra Kodan je asi 8 km. V trné elektrárny jsou postaveny v mírn pro- hnuté linii se vzájemnými rozestupy 182 m, takže celá linie je 3,4 km dlouhá. Jejich že- lezobetonové fundamenty mají pr m r ploché základny 16,7 až 17,6 metru a jejich výška je od 8 do 11,3 metru – podle hloubky mo e v jednotlivých místech instalace. Fundamenty jsou na urovnané ploše dna uloženy bez dalšího kotvení, stabilitu zajišìuje jejich vlastní hmotnost – 1600 tun. Provoz t chto v trných elektráren je od jejich spušt ní možné online sledovat prost ednic- tvím internetu (www.middelgrund.com) v sekci „Online – Status view“. Na t chto stránkách je v sekci „History“ k dispozici p ehled výroby elektrické energie od za átku provozu podle jednotlivých elektráren. Na první pohled v n m zaujme výjime ná vyrovnanost produkce mezi všemi 20 elektrárnami mezi 33 – 34 mil. kWh za 9 let provozu (2002 – 2009). Teplo, elekt ina i benzin ze slámy Na jižním p edm stí Kodan , ve tvrti Avedore, jsou nep ehlédnutelným objektem dva komíny, z nichž vychází bílý „kou “ – tedy jen tak ka istá vodní pára. Dává tím o sob v d t jedna z nej- v tších m stských tepláren v severní Evrop . Kombinovaný systém na výrobu tepla a elektric- ké energie, který má za ízení na vytáp ní olejem a plynem, byl p i rozší ení roku 2001 dopln n i samostatným kotlem na spalování biomasy – lisované obilní slámy. Ta je svážená v balících s rozm ry 1,2 x 1,2 x 2 m z polí dánských zem - d lc z okruhu n kolika desítek kilometr . Kotel na slámu se podílí dodávkou 144 t páry za hodinu s nadkritickými parametry (tlak 310 bar, teplota 583 ºC), tepelným výkonem 50 MJ/s a výrobou elektrické energie 35 MW na celkovém tepelném a elektrickém výkonu za ízení (620 MJ/s a 535 MWel) a úspo e fosilních paliv asi 10 %. Kotel na slámu je nejv tším za ízením tohoto druhu na sv t . Drcená sláma je pak do kotle vysokého p es 25 metr podávána na vodou chlazený vibrující rošt a p i plném výkonu je spot eba paliva až 26,5 tun za hodinu. Ro ní spot eba slámy je 150 – 165 tis. tun, což pro zem d lce p edstavuje prodej slámy z více než 20 tis. hektar jejich polí. A další tisíce tun slá- my jsou v Dánsku zpracovávány na biolíh, jako pohonnou hmotu pro auta. Kdyby 4000 delegát ekologického summitu vzaly Koda za vzor budoucí energetiky sv ta, byl by záv r rokování mnohem konkrétn jší, srozumiteln jší a hlavn levn jší. s Jednou z dominant expozice v centru Kodan v ase klimatického summitu byly v trné elektrárny se svislou osou rotoru Mariah Power z USA. Na www.middelgrund.com je možné online sledo- vat provoz v trných elektráren v pr livu Øresund. V levé ásti jsou uvedeny sm r a rychlost v tru, teplota vzduchu i celková výroba elektrické energie. U každé v trné elektrárny je uveden její momen- tální výkon. P i rychlosti SZ v tru 17 m/s dodávaly jednotlivé elektrárny do sít 1957 – 2005 kW, celý park pak celkem 49,4 MW. Teplárna na koda ském p edm stí Avedore spaluje v jednom z kotl slámu z polí dánských zem d lc . Obilní slámu, p epracovanou na palivo s obsahem 85 % bioethanolu, mohou natankovat automobilisté u v tšiny erpadel.

36 AE – 1/2010 Na veletrhu „St echy Praha“ p edstavila koncem ledna v Praze spo- le nost Fatra, a. s. z Napajedel st ešní solární fólii s fotovoltaickou vrstvou. Výrobní program st ešních fólií tak byl obohacen o výraznou inovaci a plastová podstata hydroizola ní st ešní krytiny, ur ené pro ploché nebo mírn sklon né st echy, tak dostala výrazn vyšší „p i- danou hodnotu“. Podle informací výrobce je fólie na bázi TPO (termoplastického polyoleonu) dopln na fotovoltaickou fólií Uni-Solar s vysokou ú inností p em ny slune ního zá ení na elektrickou energii. Fólie je vyráb na v ší kách pásu 1,025 a 2,05 m s délkou 3,30 nebo 5,90 m. Tato modelová ada produkt nese typové ozna ení podle špi kových výkon fotovoltaiky – 136, 272, 288 a 576 Wp p i nap tí 33, 66 nebo 132 V/4,13 – 4,30 A. s B etislav Ko FOTOVOLTAICKÁ FÓLIE Z FATRY

39

38 AE – 1/2010 Bohatství vodní energie využitelné v hydroelektrárnách umožnilo vznik v sou asné dob ekonomicky nejsiln jší norské spole nosti s globál- ní p sobností – koncernu Statoil Hydro ASA. Historie spole nosti je pozoruhodnou „success story“ a stojí za p ipomenutí, stejn jako její sou asné angažmá v ropném pr myslu i ve využívání obnovitelných zdroj energie. Od d la ke hnojivu Roku 1867 se v Norsku narodil Kristian Olaf Bernard Birkeland. Zvládl vystudovat n kolik obor – fyziku, geofyziku a elektrotechniku. Jeho zájem o geofyziku m l souvislost s bádáním o elektromagnetismu, geomagnetismu a jevu zvaného polární zá e a vedl k myšlence uspo- ádat polární výpravu, p i které by mohl získat zcela nové výsledky m ení. Prost edky pro takovou výpravu cht l získat prodejem vynálezu elektromagnetického d la, jehož princip spo íval v tom, že by železný náboj byl v hlavni urychlen lineárn se posunujícím magnetickým po- lem, buzeným postupn cívkami elektromagnet kolem hlavn . Vyná- lez fungoval a byl nabídnut armád . P i p edvád ní zástupc m armády však perfektn zasáhl zákon schválnosti: došlo ke zkratu a celé za ízení bylo zni eno. A stal se z n ho pouze exponát u vstupu do oremního muzea v p vodních objektech ormy Norsk Hydro v Notoddenu. Vidina pen z za prodej patentu se rozplynula a bylo t eba vynalézt n co jiného. Birkeland na elekt inu nezanev el a bádal a experimento- val s elektrickým obloukem. Poda ilo se mu napodobit jevy, probíhající p i každé bou ce, kdy p sobením blesku dochází k rozkladu vzduchu a krom jiného vznikají i oxidy dusíku NOx. Sestrojil reaktor, tzv. Bir- kelandovu pec, do níž byl p ivád n vzduch mezi mohutné m d né elektrody, mezi kterými vznikal p i nap tí 500 V a p íkonu 1000 kW elektrický oblouk, vytvarovaný magnetickým polem do podoby ploché- ho disku – „um lého Slunce“ – o pr m ru t í metr . P i teplot kolem 3000 ºC byl dusík, zastoupený 78 % ve vzduchu, oxidován na oxid dusnatý NO. Ten byl po ochlazení dále zpracováván na kyselinu dusi nou HNO3 a pak na dusi nan vápenatý Ca(NO3)2 – a to už je ledek, první pr myslov vyráb né hnojivo pojmenované podle místa p vodu jako „norský ledek“. Birkelandova metoda výroby hnojiv „ze vzduchu“ byla v pr myslovém m ítku uplatn na od roku 1905, kdy se profesor Birkeland stal spole níkem inženýra Samuela Eydeho, který byl iniciátorem rozvoje hydroenergetiky a v il, že práv využití vodní energie m že Norsku p inést výrazný rozvoj. O onance pro rozjezd nové ormy se postaral Mateus Wallenberg. Firma Norsk Hydro byla založena 2. prosince 1905 a roku 1907 byla výroba p esunuta do „nové“ továrny. V t chto autentických objektech je v sou asnosti oremní muzeum. Použitá oblouková metoda je ener- geticky velmi náro ná a tak si ji v praxi mohla dovolit jen orma, která m la dispozici mohutný a levný zdroj energie. Práv Norsk Hydro se stala jednou z pr kopnických orem, budujících v zemi vodní elektrárny. Profesor Birkeland se pak už vysn né polární expedice vzdal, Nor m jej pak dodnes každodenn p ipomíná b žná bankovka s hodnotou 200 norských korun s jeho portrétem. NORSKO: ŠêASTNÁ TO ZEMý S ENERGIÍ A INVENCÍ LIDÍ Text a foto B etislav Ko Norsko je již dlouhodob chápáno jako „energeticky zajišt ná“ zem , což platilo již desetiletí p ed objevem, ov ením a využíváním zásob ropy a zemního plynu v severomo ských nalezištích. Energetické bohatství spo ívalo již od za átku 20. století ve využívání nevy erpatelných zdroj vodní energie v desítkách malých i st edn velkých hydroelektráren, pro které má Norsko výjime né podmínky: nadpr m rné srážky na jeho západním pob eží, velké výškové rozdíly a spády ek, sezónní zásoby vody akumulované v ledovcích. Muzeum ormy Norsk Hydro v Notoddenu. Rozložený reaktor profesora Birkelanda, který sloužil pro rozklad vzduchu elektrickým obloukem. Elektromagnetické d lo – první velký vynález prof. Birkelanda. Zv tšenina norské 200korunové bankovky s vyobrazením profesora Birkelanda vévodí jedné ze st n muzea.

AE – 1/2010 39 Norsk Hydro, t žká voda a p íb h hrdin z Telemarku I p íb h „hrdin z Telemarku“, mnohokrát literárn i olmem ztvárn ná historie partyzánského odboje okupovaného Norska v dob II. sv tové války, má kulisy v jednom ze strategických objekt ormy Norsk Hydro. V drsné krajin oblasti Telemark, pod mohutným vodopádem svád jí- cím vodu z planiny Hardangervida, byla v první polovin 20. století po- stavena jedna z nejv tších norských hydroelektráren a v jejím sousedství pak i objekt výroby tzv. „t žké vody“, D2O, v níž je molekula b žného vodíku nahrazena deuteriem – izotopem vodíku s jedním neutronem navíc a tím i s dvojnásobnou atomovou hmotností. T žká voda byla strategickou surovinou pro projekt vývoje „tajné zbran “ pro Hitlerovu vysn nou vládu nad Evropou. Norským partyzán m se však poda ilo výrobu sabotovat a klí ovou dodávku barel s t žkou vodou potopit cestou p es jezero. Výroba t žké vody spo ívala ve využití poznatku, že tato substance, obsažená ve velmi malém množství, má vyšší bod varu než b žná voda, takže její získání spo ívalo v postupné a opakované destilaci a tím i zvyšování koncentrace t žké vody v aparátech. Norsk Hydro mí í do sv ta Koncem 19. století se Norsk Hydro stalo nejv tším sv tovým produ- centem pr myslových hnojiv s provozy v mnoha zemích sv ta, kde zajišìovalo i poradenské služby farmá m, vyráb lo pro n krmiva, výrobní programy rozší ilo o výrobu lehkých kov a slitin, a vsadilo i na pr zkum ropných nalezišì v Severním mo i a to z ní u inilo i t žební a zpracovatelskou spole nost v tomto oboru. Na mo i podnikala její divize Hydro Seafood i p i chovu losos . Obchodní zastoupení Norska Hydro bylo založeno roku 1991 i v Praze. Rozhodující vliv si v akciové spole nosti Norsk Hydro stále ponechával stát, tedy Norské království. Nyn jší koncern Statoil Hydro ASA vznikl 1. íjna 2007 poté, co Statoil ASA fúzoval s ástí ropného koncernu Norsk Hydro ASA. V obou spole nostech z stal klí ový podíl (62,5 a pozd ji 67 %) norskému státu. Podle informací Zastupitelského ú adu øeské republiky v Oslu (z dubna roku 2009) se koncern Statoil Hydro ASA v žeb í ku Forbes Global 2000 dostal již na 53. místo v seznamu 2 000 nejv tších spole ností sv ta. Spole nost, která pat í k nejv tším sv tovým operátor m ve vodách s hloubkou v tší než 100 metr , pat í k sv tovým lídr m v použití technologií pro hluboké vody v záchytu a ukládání emisí oxidu uhli itého (carbon capture and storage), nej- v tším sv tovým dodavatel m ropy a plynu a je nejv tším prodejcem ropných produkt ve Skandinávii, má zhruba 29 500 zam stnanc ve ty iceti zemích a je operátorem na 39 ropných a plynových polích. Od ropy k obnovitelným zdroj m aneb návrat k vod a vodíku Spole nost vždy deklarovala sv j kladný vztah k ochran životního prost edí, aì už poradenstvím p i optimalizovaném používání pr - myslových hnojiv, nebo nejnov ji p i ukládání kysli níku uhli itého do vyt žených podmo ských uložišì. Kdo jiný než t žební spole nost by m l mít p ímou zkušenost s tím, jak obtížné, a stále obtížn jší, je ropu vyt žit a jak se blíží suché dno pomyslných ropných studní? Logicky pak vyplývá i sou asná orientace ormy v oboru nových energetických zdroj a koncepcí. A více než symbolický je z tohoto pohledu i „návrat k vod “, konkrétn k vodíku jako k její složce a k vodíkovým technologiím, aì už jde o vývoj elektrolyzér , výrobu vodíku i provozování vodíkové er- pací stanice u výzkumného areálu ormy v Porsgrunu. Prost ednictvím majoritního vlastnictví tak Norsko mohutn podporuje výzkum a vývoj celého odv tví, p i emž nezanedbává ani propagaci a ší ení znalostí o vodíkových technologiích. Statoil Hydro zúro uje v sou asnosti své více než osmdesátileté provozní zkušenosti v oborech elektrolýzy, produkce, skladování a využívání vo- díku. Podílí se na pr myslových a dopravních projektech využívajících vodíkových technologií. Již v minulých letech orma vyvinula a dodala technologie vodíkových erpacích stanic s p ímou výrobou vodíku na míst v Reykjavíku a v Hamburku a podílí se na výstavb vodíkové infra- struktury v projektu HyNor (Hydrogen road in Norway) i na obdobném skandinávském projektu The Scandinavian Hydrogen Highway Partner- ship, zahrnujícím vedle Norska také Švédsko a Dánsko. s Tým Alternativní energie se v historické svatyni editele spole nosti zapisuje do pam tní knihy. Bude takto ozna ených palivových nádrží osobních aut p ibývat? Vodíková erpací stanice p ed sou asným provozem Statoil Hydro v Porsgrunnu.

40 AE – 1/2010 Vážení tená i, 13. ro ník AE startuje do mrazivého a na sníh nadpr m rného období, které nám s našimi výdaji za teplo a ve ejnými výdaji za úklid sn hu výrazn zamává. Paní p íroda si nedá prost porou et. Výrazn ušet í ti, kdo mají domy už zateplené anebo postavili nebo staví nízkoenergetické domy. Podívejme se krátce na uplynulé období z hlediska energetiky. Výsledkem Koda ské konference o klimatických zm nách je nezávazný dokument, který vyjednaly USA, ùína, Brazílie, Indie a Jižní Afrika. Dohoda hovo í o dlouhodobých cílech snížení emisí skleníkových ply- n tak, aby teplota Zem nestoupla o více než 2 ºC oproti stavu p ed pr myslovou revolucí. Rozvinuté zem mají poskytovat rozvíjejícím se zemím adekvátní onan ní pomoc, v letech 2010 až 2012 se má jednat o 30 miliard dolar . V Kodani generální tajemník Sv tové meteorologické organizace (WMO) Michel Jarraud také uvedl, že období let 2000 až 2009 bylo velmi prav- d podobn nejteplejším od roku 1850, kdy se za alo se systematickým registrováním údaj , a rok 2009 bude z ejm pátým nejteplejším rokem v historických záznamech. Když už jsme u po así, z sta me u n ho déle. O 50 % vyšší sn hová nadílka v lednu a její pokra ování v únoru m že za tyto m síce áste n snížit solární zisky u kolektor i fotovoltaických panel . Op t se potvrzuje, že vyšší sklon (minimáln 45º a více) t chto za ízení v tšinou zajistí (kro- m napadlého sn hu na jinovatku) samovolné sjetí sn hu. Pro sjetý sníh bychom m li zajistit pod plochami dostatek prostoru, aby se nehromadil jako v lánku na stran 22 – 23, kde je sice horní ást kolektor funk ní, ale dolní p edává své zisky místo do nemrznoucí kapaliny – do tání sn hu. Na druhou stranu je dob e, že sníh škodí práv v období s nejmenším slune ním svitem. P esto v rámci objektivních výpo t by se s n jakou pr m rnou „sn hovou ztrátou“ m lo v solárních výpo tech za ít uvažovat. Vítám, že nap . solární program pro fotovoltaické elektrárny s názvem PV Manager (píšeme o n m na stran 8), už rozlišuje a uvažuje lokality s možností v tšího a delšího výskytu sn hu. Druhým vážn jším „sn hovým problémem“ je možnost záplav p i jarním tání sn hu. Pokud jsou denní teploty stále pod bodem mrazu a sníh p ipadává, netaje, ale naopak stále p ibývá, je to pro fotografa období nadšeného hledání a zachycování neobvyklých zimních záb r , pro vo- dohospodá e ur it p edzv st velkých jarních problém . Co pomáhá a co škodí? Sníh v lesích je p ed slune ním svitem chrán n, odtává a odtéká pomalu, význam lesa pro zachycování vody je velký. Sníh ve m stech je odstra ován, tmavé volné plochy zachycují více slune ního zá ení, sníh taje d íve a odtéká rovnom rn ji. Nejhorší, eho se všichni obáváme, je prudké zvýšení teploty spojené s krajinnými dešti. P íroda si nedá poru it, potom už m žeme pomoci jen dárcovskými SMS na konta postiženým. Podle údaj agentury CzechInvest chce v ùesku investovat na 40 ínských orem. Mají zájem vyráb t u nás vlaky, letadla, elekt inu z OZE i hospo- da it s odpady. První ínští investo i už u nás jsou. Spole nost CNPV Solar Power postavila za asi 290 milion K dv nové slune ní elektrárny. Jedna je v Koso ín na Orlickoústecku s výkonem 2 MW a druhá v Malšicích- -ùenkov na Táborsku s výkonem 1,1 MW. Ro ní výroba obou elektráren p edstavuje spot ebu elekt iny tém 1100 rodinných dom . øistá spot eba elekt iny v lo ském roce podle odhad spole nosti øEZ byla 57 140 GWh, což je pokles o 5,5 %. Oociální prognóza øEZu po ítá za rok 2009 s istým ziskem 50,2 miliardy K s tím, že hospoda ení za rok 2009 bude oznámeno dne 26. února. Spot eba zemního plynu klesla u velkých pr myslových orem podle statistik RWE zhruba o 10 %, v pr m ru spot eba zemního plynu v roce 2009 klesla o 8,1 %. Gazprom naopak o ekává, že evropská spot eba plynu v roce 2020 vzroste o 70 miliard m3 , k roku 2030 pak o dalších 40 miliard m3 . Jaroslav Peterka, odborný redaktor SLOVO NA ZÁVýR Objednávka p edplatného Objednávám p edplatné magazínu Alternativní energie P íjmení, jméno, titul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obchodní jméno Vaší ormy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IøO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa zasílání: (obec, PSø, ulice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Telefon, fax, e-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obor Vašeho zájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cht l bych do AE p ispívat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis, razítko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P es redakci: Elektronicky www.alen.cz, E-mailem kucera@alen.cz, kucera@cemc.cz Telefonicky +420 274 784 416-7 Poštou CEMC, P.O. BOX 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10 P es distributora viz tiráž str. 1 ROûNÍ P EDPLATNÉ JE 380 K V lednu si mnozí idi i mohli poznat své automobily maximáln podle zrcátka. Z tajícího sn hu hrozí povodn , ale i zisk majitel m vodních elektráren. Ceník inzerát (bez DPH) velikost barevná 4. str. obálky 36 000,- 2. a 3. str. obálky 32 000,- 1/2 2. a 3. str. obálky 16 000,- 1/4 2. a 3. str. obálky 8 000,- A4 30 000,- 1/2 na výšku i podéln 15 000,- 1/3 na výšku i podéln 10 000,- 1/4 na výšku i podéln 7 500,- Edi ní plán na rok 2010 íslo rozší ené obory uzáv rka distribuce AE 1 TV, energie z biomasy, energie ve stavebnictví – SHK, solární technologie, ekologická da ová reforma, energetická poradna obcím 8. 2. 15. 2. AE 2 solární technologie, Zelená úsporám, Zákon o ovzduší – ekologická da , Energetická poradna obcím 12. 4. 19. 4. AE 3 energetická poradna obcím, solární technologie, Zákon o ovzduší, fotovoltaika – Intersolar, vodní energie 7. 6. 14. 6. AE 4 energetická poradna obcím, solární technologie, tepelná erpadla, zemní plyn v doprav , alternativní paliva 23. 8. 30. 8. AE 5 energetická poradna obcím, solární technologie, vytáp ní, výroba z biomasy, zem d lská energetika, kotle, paliva, opat ení na zimní sezónu 11. 10. 18. 10. AE 6 energetická poradna obcím, vodní energie, v trná energie, komunální energetika, bilance eských závazk v EU 6. 12. 13. 12. Foto: JaP

43

44