Alternativní energie 2/2010

Informace o obnovitelných zdrojích energie a energeticky úsporných opat eních SUSTAINABLE ENERGY • ERNEUERBARE ENERGIE • ALTERNATÍVNA ENERGIA 2010 DVOUMüSÍúNÍK ROúNÍK XIII. CENA 70 K • 3,5 EUR P EDPLATNÉ 380 K •15,93 EUR

INTERSOL AR 2010 www.intersolar.de Dne 9. ervna 2010 bude v Mnichov zahájen letošní ro ník nejv tšího evropského veletrhu solárních technologií s novým názvem Intersolar Europe. Zm na názvu odráží pokra ující internacionalizaci veletrhu, který je nyní zastoupen v mnoha místech po celém sv t . V Mnichov se bude konat v 11 halách na výstavní ploše 120 tisíc m2 , kde se p ed- staví p es 1 500 vystavovatel . B hem roku Intersolar prob hne také v Severní Americe, Indii a øín . Organizáto i o ekávají v Mnichov na 70 tisíc návšt vník . Intersolar Europe 2010 je tradi n zam en na fotovoltaiku, solární termální technologie a solární architekturu. Obzvlášt dynamicky roste odv tví fotovoltaické výrobní techniky. Na veletrhu bude toto odv tví zastoupeno celou jednou halou. Odbornou záštitu ponese PV Group SEMI, sv tový svaz výrobc polovodi , mikroelektroniky a fotovoltaiky, který také bude spoluorganizovat r zné odborné doprovodné konfe- rence, zam ené na snižování náklad a zvyšování efektivity. Mezi vystavovateli jsou zastoupeny i eské ormy a díky obrovskému zájmu o solární technologie m žeme o ekávat výrazný podíl eských návšt vník . T m vychází vst íc spole nost EXPO-Consult+Service, s.r.o., která všem zájemc m zprost edkuje jak individuální pobyt, veškeré in- formace, vstupenky, tak i dotovaný zájezd do Mnichova ve dnech 10. – 11. ervna 2010. V n m je zajišt no ubytování a doprava autobusem, který bude zájemce nabírat v Bratislav , Brn , Praze a Plzni. Cena dotovaného zájezdu je 1 300 K za osobu. Zájemci mohou poslat p ihlášku do 28. kv tna na tyto kontakty: EXPO-Consult+Service, s.r.o. P íkop 4, 604 45 Brno Tel.: 545 176 158, Fax: 545 176 159 info@expocs.cz • www.expocs.cz Fractal s.r.o. Vinohradská 174, 130 00 Praha 3 Tel.: 222 512 000, Fax: 222 515 000 fractal@fractal.cz

AE – 2/2010 1 VÁŽENÍ ùTENÁ I, není to kupodivu po así, které by mohlo ovliv ovat rozvoj obnovitelných zdroj energie, ale legislativa. P esn ji e eno, legislativa stará, špatná a nedostate ná. Chápu zadlužený stát, který se znepo- kojením zjišìuje, že bude muset p íští desetiletí proplácet miliardy za dotované ceny, nechápu však, pro to ne ešil d íve. A tak se vyvíjí podivná situace. Stát se zavázal, že letos p edloží ú et, že dokáže vyráb t už 8 procent elekt iny z OZE. Ta výroba mu však vadí, protože podle jeho argumentací se obnovitelné zdroje musí zálohovat, ni í p enosové sít a ješt jsou drahé. A tak p ichází jedna rána za druhou. Nejprve je to vládní návrh novely zákona, který by umož oval razantn jší regulaci ve výkupních cenách. Za druhé je to vyhláška, která stanoví minimální ú innost užití energie p i výrob elekt iny a tepelné energie. Jako nové typy za ízení zde p ibyly solární kolektory a fotovoltaické panely. Minimální referen ní závazná hodnota ú innosti fotovoltaického panelu je 22 % (?) Pokud bychom cht li pozitivní informace z této oblasti, tak doporu uji vyjet do Mnichova na Intersolar Europe, kde je vše o solární technologii mín no vážn a dynamicky. Odtud bude erpat informace a sledovat trendy vývoje také naše re- dakce. Dlouhodob sleduje technologické chování všech komponent solárních systém a ztotož uje se s názorem, že nejd ležit jší ástí elektrárny je kvalitní st ída V dnešním ísle se také šalamounsky snažíme odpov d t na dotaz na- šich tazatel , co je lepší: spalovací kotel nebo tepelné erpadlo. S auto- rem lánku jsme to vzali p es investi ní a provozní náklady a doufáme, že takto odpovídáme srozum Jsme rádi, že se úrove technologií na bázi OZE rozvíjí p es všechny p ekážky velmi slušn . Oce ujeme práci mnoha lidí, kte í krom své zru nosti a profesionality nešet í svým asem a snaží se pomáhat a radit svým koleg m. Výrazným subjektem, odkud vycházejí dobré rady, je už p t let inná Asociace hydroenergetik øR. Jejich len m i zájemc m bychom cht li pomáhat i my. Dr. Zden k Ku era šéfredaktor Alternativní energie s Z OBSAHU:Energetické aktuality ........................................................................2 Fotovoltaika – podpora v r zných zemích Evropy ...............................4 Nová vyhláška o stanovení minimální ú innosti užití energie ..............8 Fotovoltaická energie pro 21. století................................................10 Nová právní úprava pro solární energii...........................................12 et zcové st ída e pro fotovoltaické elektrárny – Danfoss.................14 Nejv tší st ešní solární elektrárna v Belgii ........................................16 Heckert Solar – úzká spolupráce i po prodeji...................................18 Oblékáme st echy..........................................................................19 Diskuse o solárech v USA...............................................................20 Faktory ovliv ující výnos fotovoltaických st ída ..............................22 Pra ky v chytré síti..........................................................................25 Energie pro Evropu ........................................................................26 First Solar pro Desertec ..................................................................27 Pro tepelné erpadlo a solární kolektory ........................................28 V trání s rekuperací a vracením vlhkého vzduchu ............................30 Asociace hydroenergetik øR slaví 5 let od svého založení...............31 Veletrhem Moderní vytáp ní k modernímu vytáp ní .........................32 V trníky a elektromobilita ve Welsu.................................................34 Bioplynová stanice ve Wittmundu....................................................36 Seznam inzerent : EXPO-Consult+Service, Omnis Olomouc, úeskoslo- venská spole nost pro slune ní energii, Suntech, SCHOTT Solar, Axitec, Advokátní kancelá Havel&Holásek, Danfoss, Trinasolar, RWenergy, Fronius, Státní fond životního prost edí, Nelumbo, ENVI Brno, NET4GAS, Heckert Solar Foto na titulní stran : Fotovoltaická elektrárna v Kalifornii/Degerenergie ALTERNATIVNÍ ENERGIE nominace v prvním ro níku 2008 ENERGY GLOBE AWARD øR Redakce a inzerce: CEMC – Alternativní energie P.O. Box 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10 tel.: +420 274 784 416-7, fax: +420 274 775 869 e-mail: kucera@cemc.cz Šéfredaktor: PhDr. Zden k Ku era, e-mail: kucera@alen.cz Odborný redaktor: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. tel./ fax: +420 485 353 192 Vydavatel: CEMC – úeské ekologické manažerské centrum P.O. Box 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10, e-mail: cemc@cemc.cz Distribuce, CZ: DUPRESS, Podolská 110, 147 00 Praha 4 tel.: +420 241 433 396, e-mail: dupress@seznam.cz Distribuce, SK: Mediaprint-Kapa, Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3 tel.: +421 02/444 588 21, 444 427 73 a 444 588 16 fax: +421 02/444 588 19 e-mail: predplatne@abompkapa.sk Graocké studio: ARGI, spol. s r.o., e-mail: argisro@vol.cz T ebešovská 95, 193 00 Praha 9, tel: +420 272 655 950 Tisk: TIGIS, spol. s r.o., T ebohostická 564/9, 100 00 Praha 10, tel.: +420 274 008 511, fax+420 274 008 510 úasopis a všechny obsažené p ílohy jsou chrán ny podle autorského zákona. Držitelem autorských práv k asopisu Alternativní energie je vydavatel. Rozmnožování a další otiskování je možné jen se souhlasem vydavatele. Za obsah lánk ru í autor, za obsah inzerát inzerent.Redakcesivyhrazujeprávonaredak nízpracovánírukopis a dopis tená a eventuáln možnost umíst ní p ísp vk na internetu nebo CD/DVD. Nevyžádané p ísp vky se nevracejí. úlánky bez recenze neprocházejí korekturou redak ní rady a názor redakce nemusí být vždy totožný s jejich obsahem. MK øR 7985, ISSN 1212-1673 www.alen.cz • www.cemc.cz • www.tzb-info.cz www.enviweb.cz • www.4-construction.com www.enviport.cz • www.biom.cz Toto íslo vychází 19. dubna 2010 P íští íslo AE3/2010 vyjde 14. ervna 2010 str. 16 str. 19 str. 26 str. 30 str. 34 str. 36 ûasopis vychází s podporou Státního fondu životního prost edí ûR.

2 AE – 2/2010 ENERGETICKÉ AKTUALITY Ekologická ve ejná doprava v ùR roste Za rok 2009 bylo v ûR registrováno celkem 239 nových m stských auto- bus , z ehož 12,6 % (celkem 30 autobus ) bylo registrováno na pohon stla eným zemním plynem (CNG). Celkem ve m stech a obcích ûR jezdí už 264 plynových autobus , v Evrop jich jezdí 58 900. V ûR jsou schváleny pro provoz CNG autobusy 6 výrobc (Irisbus Iveco, Mercedes-Benz, SOR, TEDOM, Karosa a Solaris). Podle údaj NGVA je v Evrop již registrováno více než 1,1 milionu CNG vozidel (celková spot eba 413 mil. m3 stla ené- ho zemního plynu ro n ), ve sv t jich je už 11,1 milion . Sít obnovitelnou energii zvládnou Leckdo za íná v it tomu, že obnovitelná energie v množství v t- ším než mizivém ohrozí stabilitu elektrárenské sít , p ivede nás na mizinu a ješt ke všemu zamo í krajinu. Takže za n me srovnávat. Podle oociální statistiky Energetické- ho regula ního ú adu vyrobila ûR v roce 2009 celkem 82 TWh (terrawatthodin, tedy 82 miliard kilowatthodin) elekt iny. Solární elektrárny z toho dodaly 0,09 TWh, tedy 0,1 %. Podle odhad téže instituce by se instalovaný výkon fotovoltaiky mohl v p íštích letech zvýšit na p tinásobek, protože zhruba takovou kapacitu p ípojek poskytly distribu ní spole nosti potenciálním investo- r m. I kdyby se zázrakem realizovaly všechny tyto projekty, podíl solární elekt iny by se pak pohyboval ádov kolem jednoho procenta. Autor: Jan Beránek Letadlo pohán lo jen slunce První zkušební let na západ Švýcarska absolvovalo dosud nej- pokro ilejší letadlo na slune ní pohon. Prototyp stroje, který má zvládnout oblet zem koule, odstartoval z letišt Payerne, kde také po 87 minutách ve vzduchu hladce p i- stál. Let byl jedine ný také tím, že stroj je schopen letu i v noci. Majitel Bertrand Piccard a konstruktér André Borschberg v tomto letadle cht jí v roce 2012 oblet t zem kouli. Let by m l trvat 20 dn . Moravské st ešní soláry Spole nost CTP Invest letos investuje zhruba až 34,5 milionu eur (asi860milion korun)dovybudovánísolárníchpanel nast echách budovvesvýchpr myslovýchparcích,zejménanajižníMorav .První fázebym labýthotovado1. ervna.Vníbudousolárnípanelyumís- t ny na st echy objektu v brownoeldu bývalého areálu Škrobáren v Brn , na halách v pr myslové zón CT Park Brno na ûernovické terase, v CTParku ve Šlapanicích u Brna a v Jihlav . Bude For Arch, nebo nebude? B hem n kolika dn došly do redakce dva maily. V prvním, slovy právního zástupce spole nosti Terinvest bylo oznámeno, že ne- bude možno letos realizovat veletrh For Arch a další doprovodné výstavy. Dva dny na to spole nost ABF potvrzuje, že For Arch se bude konat v plánovaném termínu a rozsahu. Tento veletrh má už svou profesionální úrove a tradici, takže budeme jen rádi, bude-li For Arch zachován. Budeme také rádi, pokud se „prádlo bude prát“ v soukromí a v tichosti. Bohužel politika a byznys na tyhle zásady asto zapomínají. Malé vodní elektrárny na východ ùech zvyšují výrobu Malé vodní elektrárny spole nosti ûEZ Obnovitelné zdroje dodaly loni do sít ve východních ûechách celkem 60,4 milionu kWh ekologické elektrické energie. Jedná se o 8 malých vodních elektráren – Hradec Králové, Les Království, Pardubice, Pastviny, Prá ov, P edm ice, P elou a Spálov. Jejich celková výroba 60,4 milionu kWh by pokryla celoro ní spot ebu 17 250 domácností. Tato výroba je o 1,74 procenta vyšší než v roce 2008. „To je tém t etina z celkové výroby této spole nosti v roce 2009, která ve svých elektrárnách v celé ûeské republice vyro- bila pomocí obnovitelných zdroj celkem 213,9 milionu kWh“, uvedl Ji í Kosina, mluv í Skupiny ûEZ pro východní ûechy. Škrtli v trné i solární elektrárny Dva roky p ipravovalo m sto ûeská T ebová projekt, který m l vyd lávat peníze do m stské kasy výrobou elekt iny z v tru. Nyní se však m sto rozhodlo zám r zrušit a nepustí do svého regionu ani solární elektrárny. Proti v trník m se negativn postavili nap íklad i ochránci p írody, obec Semanín, nebo dokonce 12 km vzdálená Litomyšl. Podobn dopadly pro- jekty i v nedalekém Skuhrav .

AE – 2/2010 3 Nové enzymy srážejí cenu produkce biopaliv na úrove ropy Nucená produkce biopaliv vyvolala ve sv t spíše víc pro- blém , než užitku, protože na výrobu jednoho litru se asto spot ebovalo stejné množství ropy. Bez dotací byla biopaliva neefektivní. Nyní Dánové vyvinuli nové enzymy, které cenu produkce biopaliv dostávají na cenu produkce ropy – dva dolary na galon (10 K za litr). Dokonce hned dv spole nosti podle serveru Popular Science nezávisle na sob oznámily, že mají k dispozici enzymy, které zlevní výrobu biopaliv z celulózy. P estože ob ormy zatím po- drobnosti tají, podle odborník takové oznámení znamená, že je na obzoru velký posun na trhu s ethanolem. Potvrzení efektivní produkce biopaliv by navíc pomohlo od- leh it i trhu s ropou, který zažil p ed více než rokem rychlý r st cen a i v sou asnosti se udržuje cena ropy na trojnásobné cen oproti 90. lét m. K o n f e r e n c e A l t e r n a t i v n í z d r o j e e n e r g i e 2 0 1 0 Spole nost pro techniku prost edí (odborná sekce Alternativní zdroje energie) ve spolupráci s ùeskoslovenskou spole ností pro slune ní energii, Asociací pro využití tepelných erpadel, Sdružením pro biomasu a Ligou ekologických alternativ po ádají ve dnech 13. až 15. ervence 2010 v Justi ní škole v Krom íži odbornou konferenci Alternativní zdroje energie 2010 s podtitulem „Udržitelné zásobování budov a pr myslu teplem a chladem“. Aktuální seznam p ihlášených p ísp vk a tématická zam ení sekcí je možné najít na webových stránkách konference: http://www.aze2010.cz. Sou ástí konference bude Národní technický workshop „Aktuální impulsy k rozmachu solární termiky na komunální úrovni“, organizovaný Ligou ekologických alternativ v rámci projektu Evropské ligy udržitelné energie. P ihlašování ú astník na konferenci probíhá online na webových stránkách konference nebo na adrese Spole nosti pro techniku prost edí, hlavního organizátora konference. Více informací: http://www.aze2010.cz Podrobnosti, p ihlášky: http://www.stpcr.cz • e-mail: stp@stpcr.cz • tel.: 221 082 353

4 AE – 2/2010 Dopadající slune ní zá ení Z hlediska dopadajícího slune ního zá ení jsou podmínky v øeské republice srovnatelné s N - meckem, které je celosv tov nejv tším trhem s fotovoltaikou. Ve v tšin stát EU jsou však klimatické podmínky ve srovnání s øeskou re- publikou výrazn p ízniv jší. Ur itou výhodou je, že vzhledem k poloze, geograoi a pom rn malé rozloze jsou podmínky v rámci øR relativ- n vyrovnané, v nejvýhodn jších lokalitách je množství slune ního zá ení jen asi o 7 % vyšší než vážený pr m r pro celé území. Nap íklad v Rakousku nebo ve Švýcarsku je ve vysokohorských polohách množství slune - ního zá ení až dvakrát vyšší než v nížinách. Horské oblasti jsou však ídce obydleny, vhod- né pozemky jsou obtížn p ístupné a chybí pot ebná infrastruktura. Tyto oblasti nejsou proto v níže uvedeném porovnání p i výpo- tech pr m rných hodnot uvažovány. Podob- n v Itálii, Špan lsku nebo Francii je pom r slune ního zá ení mezi jižními a severními oblastmi tém 2:1. V grafech na následující stran jsou porovná- ny podmínky podpory pro malé systémy (do 30 kWp, v grafech naho e) a pro velké systémy (nad 1 MWp, v grafech dole). Malé systémy jsou obvykle instalovány na st echy rodinných dom , velké systémy tém výhradn na zemi. øeská republika se i p es nejvyšší výkupní cenu pohybuje v celkovém pohledu spíše uprost ed po adí. Výkupní cena Porovnáme-li nominální hodnotu výkupní ceny, je øeská republika jednozna n na vr- cholu. Pro zem , které nemají zavedeno euro, krom øeské republiky se jedná o Velkou Británii a Švýcarsko, byly pro p epo et použity sm nné kurzy podle øNB ke dni 2.2.2010. Pokud by došlo k oslabení koruny na 29 K /€, jako tomu bylo na za átku roku 2009, øeská republika by z prvního po adí sestoupila o jed- no až dv místa. Výrazn jiné po adí dostaneme, porovnáme-li množství dopadajícího slune ního zá ení. Jak je vid t z mapy slune ního zá ení øeská re- publika by byla mezi vybranými zem mi spíše na konci seznamu. Ro ní výnos solárního systému P i výpo tu onan ního výnosu fotovoltaické elektrárny se vychází z výkupní ceny a množ- ství dopadajícího slune ního zá ení. Výroba elekt iny je nižší o r zné druhy ztrát, zejména snížení ú innosti panel p i vyšších teplotách, ztráty ve st ída i a další. V níže uvedených grafech jsou uvažovány ztráty na úrovni 15 %. Další zp esn ní lze dosáhnout zahrnutím vlivu teploty, který je prozatím zanedbán. Je z ejmé, a v grafech se ukazuje, že p i vyšší úrovni slune ního zá ení m že být i nižší vý- kupní cena výhodn jší, øeská republika se z toho d vodu pohybuje uprost ed seznamu. V sou asnosti je ro ní výnos v závislosti na lokalit asi o 10 až 30 % vyšší než v N mecku u malých systém a o 30 až 50 % vyšší u vel- kých systém . Je však nutno vzít v úvahu, že investi ní náklady fotovoltaických elektráren jsou v N mecku nižší než v ostatních zemích EU. Stejn tak úrokové sazby se v N mecku pohybují t sn nad 4 % ro n , zatímco v øR jsou tém o 2 % vyšší. Rovn ž další podmínky jsou v N mecku výhodn jší. Srovnatelné úv rové podmínky jako v øeské republice jsou i v jiných státech Evropy. In- vesto i, kte í mohou pro onancování výstavby fotovoltaické elektrárny získat onancování od n meckých bank, jsou proto v ostatních zemích EU ve znatelné výhod . Naopak pro n mecké investory je z onan ního hlediska výhodn jší budovat fotovoltaické elektrárny v zahrani í. Doba výkupu Ve v tšin zemí EU je doba platnosti výkupní ceny zaru ena na 20 let. Výhodn jší podmínky jsou pouze ve Velké Británii, Švýcarsku a Špa- n lsku, kde je doba výkupu o 5 let delší. Nej- kratší doba výkupu je mezi uvedenými zem mi v Rakousku – 12 let. Nejkratší doba výkupu v bec je v Rumunsku – pouhých 10 let. Ve Velké Británii je delší dobou výkupu áste - n kompenzována nižší výkupní cena. Nutno si však uv domit, že ve Velké Británii byla za- vedena výkupní cena teprve v roce 2010, tedy v dob , kdy již bylo oznámeno snížení výkupní ceny v N mecku a probíhala diskuse o snížení výkupní ceny v øR i ostatních zemích EU. FOTOVOLTAIKA – PODPORA V R ZNÝCH ZEMÍCH EVROPY Bronislav Bechník • Czech RE Agency, o. p. s. Výkupní ceny elekt iny z fotovoltaických elektráren jsou v úeské republice abso- lutn nejvyšší v rámci celé Evropské unie. Znamená to, že podpora fotovoltaiky je v úeské republice nejvyšší? Porovnáním ro ních onan ních výnos se ukazuje, že tato interpretace je chybná. Zejména v jižních státech jsou podmínky výrazn výhodn jší. Naopak na nejv tším fotovoltaickém trhu – v N mecku – jsou pod- mínky neporovnateln horší. Úrove slune ního zá ení v r zných zemích Evropy POKRAùOVÁNÍ NA STRANû 6 fff

7

6 AE – 2/2010 Výnos za dobu platnosti výkupní ceny Kombinací p edchozích dvou údaj získáme jen mírn odlišné výsledky. øeská republika se pohybuje tém p esn uprost ed po adí, t sn za státy s velmi slune ným klimatem. Výnos za dobu výkupu je po ítán jako prostý sou in ro ního výnosu a výkupní ceny. Výsled- ky, které by lépe odpovídaly na otázku ekono- mické výhodnosti, bychom získali, kdybychom budoucí ro ní výnosy diskontovali. Na po adí jednotlivých zemí by to však m lo pom rn malý vliv. P ekvapivé je, stejn jako u ro ního výnosu, že na nejv tším fotovoltaickém trhu – v N mecku – jsou podmínky již nyní mén výhodné než ve v tšin ostatních zemí. P esto v N mecku pravd podobn dojde v letošním roce k dodate nému snížení výkup- ní ceny p ibližn o 15 %. V té souvislosti lze o ekávat ješt výrazn jší expanzi n meckých orem a zejména investor do stát s výhodn j- šími podmínkami. øeská republika je z tohoto pohledu nejbližším cílem. Jak je však vid t v jednotlivých grafech a velmi názorn v níže uvedené map , jsou v ad oblastí v jižních státech Evropy podmínky pod- pory výrazn výhodn jší. Záv r P estože je výkupní cena v øeské republice nej- vyšší, vzhledem k vyšší úrovni slune ního zá- ení jsou ro ní onan ní výnosy fotovoltaických systém v ad oblastí na jihu Evropy výrazn výhodn jší. Ceny FV systém i úv rové pod- mínky jsou v N mecku obecn výhodn jší než v ostatních státech EU, což poskytuje výhodu v p ípad exportu. Export je navíc podporován n meckými hospodá skými a pr myslovými komorami, jež p sobí v ostatních státech EU (v øeské republice je to øesko-n mecká ob- chodní a pr myslová komora). Export n meckých technologií pro obnovitelné zdroje podporuje i št d e dotovaný program Renewables Made by Germany. Lze tedy o e- kávat výraznou expanzi n meckých orem do zahrani í. s Finan ní výnosnost fotovoltaiky v Evrop – velké systémy fff POKRAùOVÁNÍ ZE STRANY 4 MalésystémyVelkésystémy

9

8 AE – 2/2010 Povinnost novelizovat vyhlášku 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimál- ní ú innost užití energie p i výrob elekt iny a tepelné energie, vyplývá z programového prohlášení vlády ze dne 17. 1. 2007, kde se stanoví, že vláda p íjme závazné standardy energetické ú innosti pro autorizaci nových a rekonstruovaných energetických zdroj , které budou odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie (BAT). Poslední termín k p ipomínkám byl 31. b ezen 2010. Vyhláška byla zpracována podle §14 odst. 5 zákona .406/2000 Sb., o hospoda ení energií. Do této vyhlášky pak byly implementovány standardy BAT vydané Evropskou komisí a p edpis byl propojen s roz- hodnutím Evropské komise ze dne 21. prosince 2006, kterým se stanoví harmonizované referen ní hodnoty ú innosti pro odd lenou výrobu elekt iny a tepla za použití sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES. Vyhláška svým ist technickým charakterem by vydáním pouhé novely byla zna n nep ehledná a z tohoto d vodu vláda p istoupila ke zrušení vyhlášky .150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální ú innost užití energie p i výrob elekt iny a tepelné energie, a vyhlášky .478/2005 Sb., kterou se m ní vyhláška Ministerstva pr myslu a obchodu .150/ 2001 Sb., kterou se stanoví minimální ú innost užití energie p i výrob elekt iny a tepelné energie, k vydání nové vyhlášky. Ve vyhlášce jsou uvedeny hodnoty isté ú innosti jednotlivých typ za- izení na výrobu elekt iny a tepelné energie dle požadavk BAT s tím, že následn jsou „upraveny“ podle vstupních a reálných podmínek (druh a kvalita paliva, klimatické podmínky, rozsah rekonstrukce, apod.). Samotný návrh vyhlášky pak byl testován u reálných p íklad . Jako nové typy za ízení zde p ibyly solární kolektory a fotovoltaické panely, takže z charakteru zam ení Alternativní energie vybíráme pasá- že týkající se obou solárních technologií. Minimální ú innost užití energie p i výrob elekt iny Minimální ú innost výroby elekt iny ve fotovoltaických elektrárnách ( láncích) podle p ílohy .14 k této vyhlášce se nevztahuje na za ízení o výkonu nižším než 20 kW. Minimální ú innost užití energie p i výrob tepelné energie Minimální ú innost výroby tepelné energie v solárních kolektorech je ú innost výroby tepelné energie Kk. P i posuzování minimální ú innosti t chto za ízení p i jejich montáži do systém centrálního zásobování teplem se postupuje podle p ílohy .15 k této vyhlášce. Zm ny hodnot minimálních ú inností Ú innosti pro nové a rekonstruované energetické zdroje musí odpovídat evropským kritériím nejlepší dostupné technologie. Zm ny referen ních závazných hodnot ú inností pro vybraná energetická za ízení pro ná- sledující rok mohou být provedeny vždy nejpozd ji do 31. b ezna roku p edcházejícího, a to po ínaje rokem 2012. P epo ty jednotlivých projektovaných ú inností v závislosti na rozsahu rekonstrukce, typu zam n ného za ízení i jeho ásti, je stanoven v p í- lohách k této vyhlášce. Pro za ízení, která sou asn spl ují ú innosti dané touto vyhláškou a platné limity pro zne ist ní ovzduší, nelze uplatnit postupy dané jiným právním p edpisem. Stanovení minimální ú innosti užití energie Ve zdrojích tepelné energie s celkovým tepelným výkonem nad 200 kW a ve výrobnách elekt iny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kW se vede provozní evidence o instalovaném za ízení a využívá se k vyhodnocování ú innosti užití energie a k porovnání provozních hodnot s projektovanou minimální ú inností. Nelze-li projektovanou minimální ú innost stanovit zp soby uvedenými v této vyhlášce, m že vlastník za ízení nebo jeho provozovatel postupo- vat zp sobem, který p edloží k odsouhlasení ministerstvu. Na vyžádání se p edkládá provozní evidence a výpo et ú innosti užití energie Státní energetické inspekci. P íloha .14 Stanovení ú innosti výroby elektrické energie fotovoltaického panelu Ú innost výroby energie fotovoltaického panelu se testuje za pomocí testeru se solárním simulátorem dle technických norem (øSN EN 60904, øSN EN 61215 a øSN EN 61730) za standardních testovacích podmí- nek – intenzita 1000 W/m2 , spektrum zá ení AM1,5 a teplota 25 ºC. Ze zm ené voltampérové charakteristiky je stanoven maximální výkon solárního panelu a to jako bod na zm ené charakteristice s nejvyšší hodnotou sou inu proudu a nap tí. Ú innost daného panelu vyjád ená v procentech je potom dána vzta- hem: K – ú innost daného panelu v %, Pmpp – maximální výkon v jednotce Wp (watt – peak), Ac – plocha panelu v etn rámu (m2 ), E – intenzita zá ení p i testování 1000 W/m2 Uvedená minimální referen ní závazná hodnota ú innosti fotovoltaické- ho panelu je 22 %. Zm nu minimální ú innosti lze provést pouze dle § 6 odstavce 1 této vyhlášky. P íloha . 15 Minimální ú innost solárního kolektoru Závislost ú innosti kapalinového kolektoru na deonovaných okrajových podmínkách, se stanovuje zkouškou zvláštního p edpisu *) a výstupem zkoušky je k ivka ú innosti (p i kolmém úhlu dopadu slune ního zá ení) ve tvaru: K0 ú innost solárního kolektoru p i nulovém teplotním spádu mezi st ední teplotou teplonosné kapaliny tm a okolím te (nulové tepelné ztráty), zjednodušen ozna ována jako optická ú innost; a1 lineární sou initel tepelné ztráty kolektoru ve W/(m2 ·K); a2 kvadratický sou initel tepelné ztráty kolektoru (vyjad uje zvýšení tepelných ztrát vlivem sálání, závislé na rozdílu 4. mocnin teplot) ve W/(m2 ·K2 ). NOVÁ VYHLÁŠKA O STANOVENÍ MINIMÁLNÍ ÚûINNOSTI Zdroj: MPO a Hospodá ská komora ùR Dnem 1. kv tna 2010 nabývá ú innosti Vyhláška o stano- vení minimální ú innosti užití energie p i výrob elekt iny a tepelné energie. Vyhláška stanoví minimální ú innost užití energie p i výrob tepelné energie v kotlích, solárních ko- lektorech, p i dodávce tepelné energie, p i výrob elekt iny v parním bloku, fotovoltaických láncích, v kombinované výrob elekt iny a tepla v soustrojí s plynovou turbínou, souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem, jednotce s pístovým motorem, palivovém lánku, a dalších zdrojích elekt iny a tepelné energie.

AE – 2/2010 9 T i konstanty k ivky ú innosti K0, a1, a2 vztažené k ploše apertury zcela charakterizují ú innost kolektoru v celém rozsahu provozních podmínek. Výkon kolektoru Z plochy apertury se stanoví jako: [kW] Ak plocha apertury v m2 (plocha, kterou kolektor p ijímá nekoncent- rované slune ní zá ení) Ú innost kolektoru pro výkony nad 200 kWt. Z k ivky ú innosti je možné stanovit pro referen ní podmínky: slune ní ozá ení G = 1000 W/m2 zvolený rozdíl teplot tm – te mezi st ední teplotou teplonosné kapaliny v kolektoru a venkovním prost edím, podle typu kolektoru minimální ú innost kolektoru Kr pro instalace v tších výkon . Hodnoty K0, a1, a2 jsou stanoveny zkouškou tepelného výkonu kolektoru dle zvláštního p edpisu øSN EN 12975-2. Typ solárního kolektoru Rozdíl teplot tm – te [°C] Minimální ú in- nost Kr *) Nezasklený kolektor (absorbér) 10 0,70 Plochý zasklený kolektor 30 0,60 Trubkový vakuový kolektor 50 0,55 *) Zm nu minimální ú innosti lze provést pouze dle § 6 odstavce 1 této vyhlášky. Základní podmínkou spln ní minimální ú innosti solárních kolektor p i jejich vkládání do systém centrálního zásobování teplem (dále „systé- mu“) je významn nesnížení celkové ú innosti systému. s UŽITÍ ENERGIE Matthias Kurth, p edseda Bundesnetzagentur uvedl: „Podle aktuál- ních údaj jsme ud lali v uplynulém roce významný krok v vybudo- vání solárních systém . Instalovaný výkon se zvýšil z 6,0 GW z roku 2008 na 9,8 GW v roce 2009.“ V dubnu 2010 uve ejn ná ísla ukazují úžasný nár st dokon ované technologie. Od za átku roku až do zá í dosáhla nov p ipojená solární za ízení výkonu 1,5 GW, od íjna do prosince ísla ukázala 2,3 GW. Jen za prosinec bylo nov p ipojeno 1,45 GW. Celosv tová recese se promítla i na globálním solárním trhu. P esto Evropská pr myslová fotovoltaická asociace zaznamenala p ír stek 6,4 GW nových energetických kapacit. Start od po átku letošního roku nejlépe zaznamenalo N mecko, t sn ho následují Itálie a Ja- ponsko, p ekvapiv USA, Brazílie a Mexiko. Asociace EPIA však o ekává, že nastane mírný pokles na evrop- ském trhu, protože se vyrovnává nabídka a poptávka. Toto téma bude jedno z klí ových i na blížícím se veletrhu Intersolar Europe v Mnichov . s 3,8 GW VE FOTOVOLTAICE! Rozvoj fotovoltaiky je velkým tématem i v N mecku. Na konci lo ského roku zaznamenala N mecká Bundesnetzagentur zprovozn ní výkonu 3,8 GW solárních instalací. Oproti roku 2008 tento stav vykazuje nár st o 60 %. Nejv tší po et p i- pojovaných fotovoltaických instalací byl zaznamenán tak jako u nás s blížícím se koncem roku. Mezi íjnem a prosincem 2009 p ibylo 2,3 GW z celkového ro ního p ír stku 3,8 GW.

10 AE – 2/2010 Výsledky vidíme b žn i u nás. Dávno pry jsou doby, kdy bylo pro shlédnutí velkých fotovoltaických instalací pot eba zajet do soused- ního N mecka. Te naopak velmi naléhav pot ebujeme od našich soused odkoukat zp sob, jak p ed t mito instalacemi ochránit ze- m d lskou p du. Celkový nainstalovaný výkon fotovoltaiky ve sv t p esáhl 20 GWp (špi kového výkonu = Watt-peak). P ipravují se scéná e, kde foto- voltaika bude hrát roli jednoho z nejvýznamn jších zdroj elektrické energie (nap . Jacobson, Delucchi-Path to Sustainable Energy by 2030, Scientioc American Nov. 2009). Nastal tak obrat od nedávné situace, kdy fotovoltaika byla brána jako nevýznamný obor existující ve v deckých laborato ích, na panelech kosmických družic, v odleh- lých místech rozvojového sv ta nebo na st echách pár nadšenc . Instalace fotovoltaiky nabraly zejména v øeské republice takové tem- po, že vyvolaly zcela vážn mín né obavy o možných výpadcích sít vyvolaných tím, že vyráb nou energii nebude možné uplatnit. To také vedlo k výzv øEPS, aby p ipojování nových obnovitelných zdroj do energetické sít bylo zastaveno. Takovou situaci si p ed n kolika lety p edstavoval jen málokdo, zcela jist ne zákonodárci, když p ipravovali zákon 180/2005 Sb. o pod- po e výroby elekt iny z obnovitelných zdroj energie. Zákon momen- táln dop ává výrobc m fotovoltaické elekt iny v øR nejvyšší podporu na sv t , a proto se také solární energie dostala na p ední stránky novin a zbržd ní její podpory bylo prioritou jednání parlamentu. Snížení podpory pro nov p ihlašované instalace bylo umožn no novelou zákona schválenou parlamentem dne 17. 3. 2010. Posledním opat ením, které se chystá, je novelizace vyhlášky . 150/ 2001 Sb. Ministerstva pr myslu a obchodu o stanovení minimální ú innosti užití energie p i výrob elekt iny a tepelné energie, která bude požadovat jako minimální hodnotu ú innosti fotovoltaického panelu 22 %. Toto íslo je zajímavé ze dvou d vod : 1) protože je nesplnitelné a za 2) protože mí í zcela opa ným sm rem, než kam dle názoru autor tohoto p ísp vku bude sm ovat sv tový vývoj. První tvrzení je pom rn snadné doložit. P ehled ú inností b ž- ných panel je uveden v obr. 2 (kde je vid t, že obvyklé hodnoty ú innosti panel jsou o hodn menší). Nejvyšší ú innost komer n dostupných jednotlivých lánk založených na k emíku je 22 % a takto je vyrábí jen jeden výrobce na sv t (orma SunPower, viz http: //us.sunpowercorp.com/). Ú innost panel je p itom asi o 2 % nižší než ú innost použitých lánk , tedy k emíkový panel s ú inností 22 % není možné koupit nikde na sv t . Není divu, sv tový rekord ú innosti malého laboratorního k emíkového lánku je v sou asnosti 25 % a je již p es 10 let nezm n ný. Ostatn , k jeho zlepšování je již jen malý prostor, protože fyzikální hranice ú innosti leží mezi 27 a 28 %. P esto se vyráb jí i ú inn jší lánky založené na krystalických polo- vodi ích typu arsenidu galitého a jeho p íbuzných. Jejich rekordní ú innosti dosahují až p es 40 %. Sta í krátce zavítat na stránky výrobce Spectrolab (http://www.spectrolab.com/), aby bylo jasné, k emu jsou ur eny: p edevším pro vesmírnou techniku. A jsou také pat i n vesmírn , tedy nesmírn drahé. Podobné lánky s ú inností p es 30 % však využívá také orma Amonix (http://www.amonix.com/) pro výrobu koncentrátových modul o ú innosti 25 %, kde je sv tlo soust ed no na miniaturní lánky tohoto typu Fresnelovými o kami. Z principu pak plyne, že podmínkou jejich použití je minimální podíl difuzního rozptylu sv tla. Vyžadovaná p ímá intenzita osv tlení je > 400 W/m2 a hodí se tedy do pouštních oblastí (dosavadní insta- lace fungují v Nevad , Arizon a v centrálních oblastech Špan lska), ne však do øR. Druhé tvrzení je na první pohled paradoxní: co je špatného na vyso- kých ú innostech? Ba dokonce, pro bychom se naopak m li spíše soust edit na zdokonalení levných lánk s nižší ú inností? Nejd ležit jším d vodem je, že tenkovrstvé lánky sice mají nižší ú innosti, ale dosahují naopak nejlepších hodnot energetického zisku. Pro každý typ slune ních panel lze ud lat energetický audit (po ítá se energie pot ebná nejen pro lánky, ale i zasklení a hliní- kový rám, invertor a další ásti). Doba energetické návratnosti závisí samoz ejm také na typické úrovni slune ního zá ení v dané oblasti (viz nap . práci E.A. Alsema et al, Proc. 21st European PV Solar Energy conference, Dresden, Germany 2006, p.3201-7). Pro ener- geticky nejnáro n jší monokrystalické slune ní lánky je pro oblast nízkého oslun ní (N mecko nebo øR) celková energetická návratnost 3,5 roku. øtená si lehce spo ítá, že tedy v oblasti pouští s dvojnásob- ným osvitem je tato doba polovi ní. Tato doba se dále ješt zkracuje p echodem na multikrystalický k emík a na stále ten í lánky (jsou již experimentáln zvládnuty krystalické lánky o polovi ní tloušìce). Pro tenkovrstvé slune ní lánky (tloušìka okolo 1 mikrometru) umís- t né na jihu Evropy je tato doba menší než 1 rok. Takže již d íve než za rok po uvedení do provozu jsou v jižní Evrop tenkovrstvé slune ní lánky istým výrobcem isté energie a vyráb jí ji déle než 20 let (to je FOTOVOLTAICKÁ ENERGIE PRO 21. STOLETÍ Antonín Fejfar, Milan Van ek • Fyzikální ústav AV ùR, v.v.i. V pr b hu uplynulého desetiletí se fotovoltaická p em na slune ní energie (dále jen fotovoltaika) stala siln expandu- jícím oborem pr myslové hromadné výroby. To se zpo átku týkalo p edevším pr myslov vysp lých zemí jako jsou N mecko, Japonsko i Kalifornie. O n co pozd ji, ale o to razantn ji, nastoupili výrobci v dalších zemích, p edevším v Asii. úína a Tajwan dohromady již vyráb jí tém polovinu sv tové produkce, ale také v Indii, Koreji a dalších asijských zemích. V první polovin roku 2009 se exponenciální r st fotovoltaického pr myslu (s pr m rným tém 40% ro ním p ír stkem v posledních 5 letech, viz obr. 1) ješte zrychlil, aby pak v d sledku onan ní krize nakonec narazil na p esy- cení nabídky a propad cen. Rok 2010 je tedy v jistém smyslu pro fotovoltaiku p elomovým rokem. Obr. 1 • Celkový nainstalovaný FV výkon v zemích EU a ve sv t

AE – 2/2010 11 výrobní záruka a v tšinou to bude více, viz zkušenosti z prvých elek- tráren z 80. let a ze studie ISPRA). Toto je vynikající, siln nadpr - m rná energetická návratnost, lepší než pro uhelné i jaderné elektrárny, viz nedávný p ehledný lánek v asopise Vesmír 2008, .2, str. 113-6, a tato návratnost se bude neustále zlepšovat. V p ípad fotovoltaiky integrované v budovách (building integrated photovoltaics, BIPV) máme na výb r, zda místo obvyklého ešení zvolíme pokrytí se zabudovanými lánky, které dokonce fasádu i st echu po ase zaplatí. Pak jsou asto tenkovrstvé panely jedinou možností, jako na p íklad u fotovoltaických st ech skladištních hal, jejichž konstrukce obvykle neumož uje instalaci t žkých zasklených panel . Místo t ch se používají velmi lehké zalaminované fólie amorfního k emíku nebo ú inn jší multispektrální lánky amorfní k emík/amorfní slitina k emík-germanium i mikrokrystalický k emík. Podle studie EPIA je potenciál BIPV (daný plochou, která je k disposici a pr m rnou ú inností panel ) v øeské republice i v N mecku na úrovni pokrytí 30 % veškeré výroby elektrické energie a v ad jižních zemí (Špan lsko, Bulharsko) i nad 50 %. Není tedy t eba zabírat žád- nou zem d lskou p du pro dosažení vysokého podílu fotovoltaiky na výrob elektrické energie a budovat drahé rozvody elekt iny. Tenkovrstvé slune ní lánky se dosud podílejí na sv tové výrob jen 18 %, nicmén jejich doba p ichází s tím, jak se zvedá kapacita výrobních závod . Nová generace je reprezentována plány ormy Sharp, která práv v t chto dnech spouští výrobu tenkovrstvých k emíkových panel ve svém závod Sakai poblíž Osaky, který má dosáhnout ro ní produkce 1 GWp a který má být vzorem pro typickou továrnu na výrobu fotovoltaiky v budoucnosti. S výrobními jednotkami na této úrovni se také o ekává, že fotovoltaika již bude schopna p ímé konkurence s klasickými zdroji elekt iny a obejde se kompletn bez dotací. Záv rem: jak se pou it ze zkušeností, které obor fotovoltaiky u nás práv nabírá? Prvním pou ením je, že v p ípad pot eby je možné pomocí fotovoltaiky nainstalovat pom rn rychle velké výkony. Dal- ším pou ením je, že fotovoltaika na této úrovni do sít dodá pod- statný výkon, který ale není zcela v naší moci – a pokud ho chceme v budoucnosti využívat, budeme se muset této skute nosti p izp sobit. Je to ale zdroj p edvídatelný – krátkodobé p edpov di po así, t eba pro letišt , jsou velmi p esné. A navíc je to zdroj, který lze snadno regulovat p evedením z maximálního výkonu do jalového režimu. Budoucí fotovoltaické elektrárny tak budou moci do rozvodných sítí nejen dodávat výkon, ale také reagovat na pot eby rozvodné sít a poskytovat tedy další službu jako významný regula ní prvek. A nakonec, stojí za to p ipomenout, že aì se nám to bude líbit i ne, fotovoltaika je naší budoucností – protože nic jiného nám nezbývá. s PLACENÁ INZERCE Obr. 2 • P ehled typ panel (p evzato z http://www.epia.org/solar-pv/pv-technologies-cells-and-modules.html) Obr. 3 • Koncentrátorové slune ní moduly s dvouosým sledováním Slunce ormy Amonix (http://www.amonix.com/about_amonix/index.html)

12 AE – 2/2010 Je ovšem z ejmé, že nep jde o jedinou legislativní zm nu, která se solárních elektráren dotkne, neboì od 1. dubna 2010 vstoupi- la v ú innost vyhláška . 81/2010 Sb., kterou se m ní vyhláška . 51/2006 Sb., o podmínkách p ipojení k elektriza ní soustav . V rámci tohoto lánku p edstavíme nejzásadn jší zm ny, které no- vela zákona o podpo e využívání obnovitelných zdroj a vyhláška . 81/2010 Sb., kterou se m ní vyhláška . 51/2006 Sb., o podmín- kách p ipojení k elektriza ní soustav , p ináší. Snížení výkupních cen Dne 17. 3.2010 Poslanecká sn movna Parlamentu øeské republiky schválila vládní návrh novely zákona . 180/2005 Sb., o podpo e výroby elekt iny z obnovitelných zdroj energie a o zm n n kterých zákon (zákon o podpo e využívání obnovitelných zdroj ). Podle schválené novely m že Energetický regula ní ú ad (dále jen „ERU“) od p íštího roku snížit výkupní ceny elekt iny z obnovitelných zdroj o p t procent ro n . V p ípad , že by návratnost investice takovéhoto zdroje byla kratší než 11 let, m že Energetický regula ní ú ad jít i nad tuto hranici. V tomto ohledu je nezbytné upozornit, že uvedená nove- la nestanoví maximální výši, na níž m že ERU snížit výkupní ceny u t chto zdroj . Je z ejmé, že tato situace m že znamenat jistou míru právní nejistoty pro investory solárních elektráren, a to zejmé- na z toho d vodu, že výkupní ceny pro rok 2011 budou známy až v listopadu tohoto roku a jejich výši nelze p edem predikovat. Legislativní proces v p ípad této novely nebyl ješt stále ukon en, neboì jejím projednáváním se nyní bude zabývat Senát Parlamentu øeské republiky, a to na své sch zi dne 21. 4. 2010. Nový režim p ipojení k elektriza ní soustav K 1. dubnu 2010 vstoupila v ú innost vyhláška . 81/2010 Sb., kterou se m ní vyhláška . 51/2006 Sb., o podmínkách p ipojení k elektriza ní soustav (dále jen „vyhláška“). P i prvním seznámení s novou vyhláškou se m že zdát, že žadatel m o p ipojení k elektri- za ní soustav nastávají „t žké asy“. Mnoho nových povinností, poplatky za rezervaci kapacity v p enoso- vé síti a zm na dosavadního postupu p i p ipojování k elektriza ní soustav , to jsou zásadní zm ny, které vyhláška p ináší. V zavedení nových povinností vidí ERU možnost, jak ochránit seriozní podnikate- le, kte í mohli být do této doby v n kterých ohledech znevýhod ováni tím, že se ERU p i vy izování žádostí o p ipojení k elektriza ní sousta- v setkával i s žádostmi ne p íliš profesionálních investor . D vodem nov stanovených povinností je tedy snaha o zpr hledn ní procesu p ipojovování solárních elektráren k elektriza ní soustav . Nové podmínky k žádosti o p ipojení k elektriza ní soustav Ve fázi podání žádosti o p ipojení k elektriza ní soustav musí žadatel – výrobce elekt iny – nov dokládat souhlas vlastníka nemovitosti s umíst ním výrobny elekt iny na jeho nemovitosti. Samoz ejm , že tato podmínka se uplatní pouze v p ípad , kdy ža- datel není sou asn vlastníkem nemovitosti, na níž má být výrobna elekt iny umíst na. Požadavek na p edložení souhlasu vlastníka, který se zprvu m že zdát neopodstatn ný, reaguje na situaci, kdy v minulosti byly ud lovány souhlasy s p ipojením výroben elekt iny, jež se nacházely na pozemcích bez v domí jejich vlastník . K žádosti o p ipojení k elektriza ní soustav je žadatel nov povinen v n kterých p ípadech také doložit územn plánovací informaci o podmínkách vydání územního rozhodnutí i harmonogram p ípravy výstavby výrobny elekt iny. Povinnost k dokládání t ch- to dokument se odvíjí od rozsahu instalovaného výkonu výrobny elekt iny. Harmonogram p ípravy výstavby výrobny elekt iny tak nap íklad dokládají jen žadatelé, kte í mají zájem o p ipojení za í- zení s instalovaným výkonem nad 0,5 MW. Studie p ipojitelnosti Další novinkou je možnost, aby provozovatel distribu ní i p enosové soustavy požadoval po výrobci elekt iny, aby svou žádost o p ipojení doplnil studií p ipojitelnosti. Již d íve byly studie p ipojitelnosti používány, ovšem tyto si nechávali zpracovávat v tšinou sami pro- vozovatelé distribu ních soustav, aby m li p esný p ehled o volné kapacit své soustavy. Nov m že být tato povinnost uložena žada- teli o p ipojení, který též ponese náklady na její zpracování. Samoz ejm , že nelze o ekávat, že spln ní této povinnosti bude požadováno po žadatelích, jež zamýšlí p ipojit za ízení s velmi ma- lou instalovanou kapacitou (tzv. domácí fotovoltaické elektrárny). Naopak v p ípad v tších solárních projekt se má za to, že vyžado- vání studie p ipojitelnosti se stane b žnou praxí. Konec stanovisek Nová vyhláška provedla p edevším zásadní zm nu v tom ohledu, že zrušila dosud realizovaný institut stanovisek. Dle d ív jší práv- ní úpravy následovalo po posouzení žádosti žadatele o p ipojení k elektriza ní soustav , za p edpokladu, že žadatel splnil všechny podmínky stanovené zákonem1 a vyhláškou2 , vydání kladného sta- noviska provozovatele distribu ní nebo p enosové soustavy. Kladné stanovisko bylo nezbytným podkladem pro následné uzav ení smlouvy o p ipojení. Jak jsme již výše uvedli, nová vyhláška institut stanoviska ruší. P i kladném posouzení žádosti žadatele o p ipojení k elektriza ní NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA PRO SOLÁRNÍ ENERGII Daniel Zejda, Kamila Kulhánková • Advokátní kancelá HAVEL & HOLÁSEK Právní úprava obnovitelných zdroj energie, zejména pak fotovoltaických elektráren, se již od po átku roku 2010 stala p edm tem rozsáhlých legislativních debat. Za situace, kdy odborná ve ejnost za ala diskutovat nad zp sobem nasta- vení výkupních cen elektrické energie vyrobené solárními elektrárnami, schválila Poslanecká sn movna Parlamentu úR novelu zákona . 180/2005 Sb., o podpo e výroby elekt iny z obnovitelných zdroj energie a o zm n n kterých zákon (zákon o podpo e využívání obnovitelných zdroj ), která se dotýká snížení výkupních cen z obnovitelných zdroj energie.

AE – 2/2010 13 soustav provozovatel distribu ní i p enosové soustavy nov p edkládá žadateli p ímo návrh smlouvy o p ipojení. Tento návrh m že žadatel p i kladném posouzení jeho žádosti o p ipojení o ekávat do 30 dní, resp. do 60 dní, v p ípad za ízení p ipojovaného do nap - ìové hladiny vysokého nap tí, od podání žádosti. Provozovatel dále v návrhu smlouvy stanoví lh tu, v níž musí být smlouva o p ipojení žadatelem p ijata. K tomu uvádíme, že tato lh ta m že být stanovena na max. 30, resp. 60 dní. Pokud by v takto stanovené lh t nedošlo k uzav ení smlouvy o p ipojení, rezervace kapacity v soustav pro žadatele zaniká. Jak dál po podpisu smlouvy o p ipojení? Po uzav ení smlouvy o p ipojení musí žadatel p edevším dostát své povinnosti zaplatit zálohu na podíl na oprávn ných nákladech na p ipojení jeho za ízení k elektriza ní soustav , p i emž tato záloha m že dosahovat maximální výše 50 mil. K . Nová vyhláška odstra uje i právní nejistotu potud, pokud jde o termín reálného p ipojení za ízení žadatele k elektriza ní soustav . D íve ú inná vyhláška neobsahovala ustanovení, které by jednozna n stanovilo, že provozovatel distribu ní i p enosové soustavy p ipojí žadatele k elektriza ní soustav v ur itém asovém období od podpisu smlouvy o p ipojení. V praxi si pak provozovatelé udávali velmi rozli né termíny p ipojení. N kte í provozovatelé nabízeli p ipojení do 3, jiní dokonce až do 14 m síc . Vyhláška v tomto ohledu jednozna n stanoví, že provozovatel p ipojí žadatele do 180 dní od podpisu smlouvy o p ipojení, pop . do 1 roku, jde-li o výrobnu elekt iny s instalovaným výkonem nad 30 kW.3 Co se starými stanovisky? Vyhláška samoz ejm pamatuje i na p evedení stanovisek vydaných p ed ú inností této vyhláš- ky do režimu smluv. P echodná ustanovení vyhlášky stanoví, že žadatel, který p ed ú inností této vyhlášky obdržel kladné stanovisko od provozovatele distribu ní nebo p enosové sou- stavy, je povinen v dob platnosti stanoviska požádat o uzav ení smlouvy o p ipojení a uhradit zálohu na podíl na oprávn ných nákladech na p ipojení. s 1) Zákon . 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv tvích a o zm n n kterých zákon (energetický zákon), ve zn ní pozd jších p edpis . 2) Vyhláška . 51/2006 Sb., o podmínkách p ipojení k elektriza ní soustav . 3) V p ípad , že p ipojení za ízení žadatele bude vyžadovat zvláštní stavebn technická opat ení, nemusí být tyto lh ty dodrženy.

14 AE – 2/2010 Modulární podstata FV panel (nejv tší panel je stále pod hodnotou 500 W) znamená, že libovoln velká FV elektrárna je modulární. Proto má smysl se poohlížet po alternativních metodách struktury FV elektrárny. Použijeme-li et zcové st ída e v elektrárn jako modulární prvek, díky inte- grovaným funkcím et zcových st ída se stanou mnohé dopl kové funkce, které jsou zapot ebí p i použití centrálního st ída e, nadbyte nými. Špi kové soudobé et zcové st ída e nabízejí hlavní výhody centrálních st í- da , nap . velký rozsah nap tí DC systému a t ífázový výstup, p i zachování vysoké ú innosti. 1000V vstup vede ke snižování ztrát v AC i DC kabeláži, což zajišìuje vyšší zisk. Velký po et hlída bodu maximálního výkonu zajišìuje, že je využito více výkonu dodávaného panely. Navíc není zapot ebí použít slu ova e et zc a monitorování externích et zc , takže je možné použít jednodušší kabeláž. Použití kompaktních transforma ních stanic pro p ipojení et zcových st ída k síti SN znamená, že transforma ní stanice i st ída e lze umístit mezi sub- systémy FV panel s malým dopadem na systém. Krom toho se kompaktní transforma ní stanice a et zcové st ída e snadno instalují a mají krátkou dobu rozb hu, protože se používají zcela b žn . K instalaci, údržb a vým n et zcových st ída není zapot ebí speciální školení, proto je možné se vyhnout servisním kontrakt m známým z použití centrálních st ída . Vypušt ním rozvodných krabic se vyhnete i servisu na DC stran . Celkov nabízí tato koncepce snížené instala ní náklady, zvýšenou produkci energie, vyšší dostupnost a snížení náklad na údržbu. V lánku je podrobn ji vysv tleno, jak se et zcové st ída e staly v elektrár- nách zajímavou alternativou centrálních st ída . P íklad zahrnuje 10 MWp elektrárnu ve st ední Evrop s 15 identickými tvercovými poli, 15 samostat- ných transforma ních stanic 630 kVA a 15x42 st ída Danfoss TripleLynx. Rozmíst ní FV pole vybudovaného z monokrystalických panel V p íkladu je zobrazeno rozmíst ní 14 ad subsystém , p i emž v každé ad je 12 subsystém na adu (cca 125 m x 125 m). Každý subsystém je osazen 18 pa- nely umíst nými na ší ku ve t ech adách. Výb r optimálního rozmíst ní elektrárny ûtvercová FV pole Použití cenov výhodných, kompaktních transforma ních stanic, které je možné umístit centráln do tvercových FV polí, má za výsledek minimalizaci ztrát v kabelech na DC stran a na AC stran s nízkým nap tím, protože je na minimum zkrácena délka kabel mezi panely, st ída em a transformátorem. Díky použití st ída s 1000V vstupem lze vynechat rozvodné krabice a adu slu ova et zc . DC kabely jsou nataženy p ímo od et zc panel ke st ída i. V 630kVA transforma ní stanici m že být p ímo p ipojeno 42 st ída a ne- zbytný rozvad , v etn nízkonap ìového rozvad e, lze umístit do nízkona- p ìové ásti transforma ní stanice. Výhody na AC stran Vysoké maximální a nízké minimální DC nap tí et zcových st ída dovoluje dosáhnout výkonu et zce 5,28 kWp (p i p ipojení 220 Wp panel s 60 lán- ky na panel). Odpovídající snížení po tu et zc vzhledem k výkonu výrazn snižuje náklady na kabely a instalaci. Nap tí v et zci p i normální provozní teplot lánku významn p evyšuje 600 V DC, což zajišìuje optimální ú innost. Navíc se zna n snižuje redukce zisku zp sobená ztrátami v DC kabelech. Individuální sledování bodu max. výkonu pro jednotlivé et zce (nebo skupiny et zc p i použití panel s nižším proudem bodu max. výkonu), což je velká výhoda et zcových st ída , umož uje dosáhnout maximálního energetické- ho zisku na et zec. Jestliže se krom toho p ipojí t i ady panel na FV subsystém ke svému samo- statnému hlída i bodu max. výkonu, zna n se sníží rizika ztrát zp sobených stín ním. Je to zp sobeno skute ností, že každá skupina et zc má potom sv j vlastní hlída bodu max. výkonu pro ízení a optimalizaci výstupu. Pokud se et zec odpojí kv li nedostate nému ozá ení nebo závad , ostatní et zce nadále generují el. energii a tím se maximalizuje celkový energetický zisk. Výhody na AC stran et zcové st ída e s krytím IP54 jsou vhodné pro venkovní instalace a nepo- t ebují žádné dodate né krytí, pokud jsou namontovány ve stínu, na zadní stran subsystému panel . Vzhledem k nízké hmotnosti a malým rozm r m et zcových st ída lze st í- da umístit na konstrukci panel . Pokud se st ída e nainstalují blíže k trans- formátoru, výrazn se sníží cena nízkonap ìové AC kabeláže a zabrání se ztrátám zisku zp sobeným ztrátám v AC kabelech cestou k transformátoru. Stín ní na panelech Pokud je Slunce nízko, projeví se to pouze v daném et zci, jelikož každá ada je vybavena samostatnými hlída i bodu max. výkonu. Kompaktní transforma ní stanice 630kVA transforma ní stanice pat í mezi nejb žn ji používané a obvykle má krátkou dobu rozb hu. Vzhledem ke kompaktním rozm r m a nízké hmotnosti transforma ní stanice lze v jedné dodávce dodat dv stanice a pro montáž lze použít menší autoje áby. Protože je omezena výška transforma ní stanice (187 cm nad zemí), je možné ji umístit za panely. R zné možnosti týkající se monokrystalických a tenkovrstvých panel v celkové koncepci spole nosti Danfoss naleznete v dokumentu na webu www.stringinverters.com. Servis a spolehlivost et zcové st ída e mají tu výhodu, že se jedná o standardní, komer n dostupné výrobky. To znamená, že v p ípad pot eby m že provést vým nu st ída e místní montážní orma nebo orma zajišìující údržbu elektrárny bez speciálního školení. Proto je možné se vyhnout servisním kontrakt m známým z použití centrálních st ída . Pro zajišt ní rychlé vým ny je také možné mít na sklad záložní st ída e. s ETýZCOVÉ ST ÍDAûE PRO FOTOVOLTAICKÉ ELEKTRÁRNY Je dob e známo, že existuje souvislost mezi velikostí st ída e a cenou za kW. Proto se p i koncipování moderních fotovol- taických elektráren v ádu více MW stalo normou využívat co nejv tší st ída e ve snaze snížit investi ní náklady. V sou- asnosti se dodávají centrální st ída e až do hladiny výkonu mezi 1 a 2 MW. Nicmén tento trend sm ující ke stále v tším st ída m žene výše externí náklady.

17

16 AE – 2/2010 Elektrárna byla instalována na logistických ha- lách, má výkon 40 MWp a p išla na 166 milion eur. Instalace má pozitivní vliv na životní prost e- dí s poklesem emisí CO2 o 17 000 000 kg. Pr - m rná ro ní výroba energie odpovídá p ibližn spot eb 14 000 rodin. Viceprezident Trina Solar Arturo Herrero ocenil výbornou spolupráci se spole ností Invictus p i této výstavb , která nastartovala další projekty, které budou letos v Belgii realizovány. Nové evropské úst edí Díky významnému podílu realizovaných projekt v Evrop vedení spo- le nosti Trina Solar rozhodlo o otev ení evropského regionálního úst edí v Curychu ve Švýcarsku, které zahájilo svou innost od 1. ledna 2010. To umožní spole nosti v tší kontakt s evropskými trhy, v etn kvalitní logistické podpory a poskytování služeb na klí strategickým partner m a zákazník m. Pan Jifan Gao, p edseda p edstavenstva a generální editel spole nosti tento krok komentoval, že hlavním cílem je centra- lizovat regionální operace a rozší it úrove služeb nabízených v Evrop v p íštích letech. Nová generace erných modul Tato expanze na evropské trhy motivuje spole nost k vývoji nových kom- ponent jak pro solární pole, tak i pro st ešní systémy v etn variací pro obytné domy. Nedávno spustila výrobu nové konstruk ní ady s erným modulem, tzv. „Design Series“, které nabízí majitel m dom a malým podnik m. Moduly jsou velmi estetické. Rozvoj erného modulu p ichází v reakci na rostoucí poptávku po fotovoltaických systémech na st echách dom po celém sv t . Trina Solar p edstavuje nový erný modul jako první z mnoha „new-design“ PV modul , jejichž cílem krom vysoké ú innosti je barevné splynutí s tmavobarevnými st echami. Dva nové erné moduly v provedení mono i multikrystalické se nazývají TSM-DC01 Black (mono) a PC05 Black (multi). Mají 46 mm široký elo- xovaný hliníkový rám, který zaru uje nejvyšší strukturální stabilitu a odol- nost v i klimatickým i manipula ním vliv m. Monokrystalický modul TSM-DCO1 Black má výkon v rozmezí 170 –185 Wp, míra ú innosti dosahuje až 14,5 %. Multikrystalický TSM-PC05 Black dosahuje výkonu v rozmezí 215 – 235 Wp, ú innost je až 14,4 %. øerné moduly budou k dispozici na evropských a severoamerických trzích ve t etím a tvrtém kvartálu letošního roku. Jsou vyrobeny v souladu s požadavky mezinárodní kvality a systému environmentálního mana- gementu (ISO9001, ISO14001). Nové moduly jsou v sou asné dob testovány všemi hlavními certioka ními orgány (TÜV, UL, ICIM, VDE, JET, øSA a SGS) a budou prodávány s 25 letou záru ní dobou jako všechny dosavadní výrobky Trina Solar. Novinky na Solarexpo Verona Další novinky solárních modul od Trina Solar budou poprvé p edsta- veny na veletrhu SOLAREXPO 5. – 7. kv tna 2010 v italské Veron . Tam se návšt vníci seznámí s novými moduly TSM-PC14 pro velkokapacitní (Large-Scale) fotovoltaické systémy. Jde o multikrystalické moduly s vyso- kým výkonem 265 – 290 Wp, používané pro velká solární pole. Moduly jsou vybaveny vysoce ú innými multikrystalickými bu kami, dosahujícími konverzní ú innosti až 14,95 %. Moduly jsou konstruovány z odolných a spolehlivých materiál , které uživatel m zajistí vysoký výkon a odolnost v drsném prost edí. Také tyto panely procházejí v sou asné dob nezávis- lým testováním ve všech mezinárodních certioka ních institucích, v etn TÜV, UL, ICIM, VDE, JET, øSA a SGS. TSM-PC14 moduly budou k dispozici na evropských a severoamerických trzích také ve druhé polovin roku. s NEJVýTŠÍ ST EŠNÍ SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNA V BELGII Trina Solar Na konci lo ského roku byla dokon- ena a zprovozn na nejv tší st ešní fotovoltaická elektrárna v Evrop v belgických Antverpách. Na výstavb se podílely spole nosti Trina Solar, dodavatel komponent , projektant Invictus NV a TEC Servicegroup p so- bící ve výstavb pr myslových budov. PC05 Black (multi)TSM-DC01 Black (mono)

19

18 AE – 2/2010 P estože ada evropských výrobc postupn st huje svoji výrobu do asijských zemí, jeho produkce vychází výlu n z jeho výrobních hal v n meckém m st Chemnitz. D raz klade na fakt, že komponenty jejich panel jsou od evropských výrobc . Krom solárních panel zajišìuje také nezbytné komponenty pro všechny typy fotovoltaických elektráren, nap íklad: invertory, konektory, kabely, montážní systémy a jiné. Novinky st ešních instalací Firma Heckert Solar AG se zam uje p edevším na dodávky menších systém pro st ešní a industriální instalace, ale neobvyklé nejsou ani dodávky v ádech megawatt . P edností Heckert Solaru je p edevším komplexní nabídka pro všech- ny typy st ešních instalací a to od rodinných dom , industriálních budov až po zem d lské objekty s nízkou únosností st ech. Základní nabídku tvo í systémy vyvinuté v kooperaci s ormami Schletter a WASI, které jsou ur eny pro b žné šikmé a ploché st echy rodinných dom a orem. Novinkou je systém Solrif od švýcarské ormy, který nahrazuje st ešní krytinu p ímo solárními panely. Díky chytré konstrukci labyrintových spoj je docíleno dokonalého spojení panel a je tak zabrán no jakémukoli zatékání vody. Dalším ešením je systém Scirocco ur ený pro ploché st echy, kde není možné ukotvit rám montážního systému, aniž by se porušila svrchní izola ní vrstva. Je však nutné brát z etel na celkové zatížení st echy. Posledním zde zmi ovaným systémem je ešení pro st echy s malou únosností, se kterými se setkáváme nap íklad na zem d lských budovách a sta- rých halách, kde se montážní systém kotví pouze na podp rná místa st echy. Díky t mto montážním systém m dokáže zákazník m nabíd- nout komplexní ešení pro všechny typy st ešních instalací. Financování Fotovoltaické panely od ormy Heckert Solar byly v minulém roce úsp šn certiokovány Raiffeisen stavební spo itelnou na specializo- vaný úv r pro fotovoltaiku – Helios. Tento úv r je ur en pro domác- nosti a slouží k po ízení menších fotovoltaických systém provozo- vaných v režimu zelených bonus . Klient si m že p i použití panel Heckert Solar p j it ástku až 500000 K bez zajišt ní nemovitostí. Sta í 10 % akontace. O ekávaný výnos z fotovoltaického systému je klientovi zapo ítán do bonity, což zlepšuje celkové úv rové možnosti. P i po ízení je také možné zažádat o odklad splátek až o 6 m síc . Výnos ze systému ne- jen pokryje splátky úv ru, ale je možné hned od za átku ješt vyd lá- vat. Více informací naleznete na stránkách spo itelny www.rsts.cz. Panely Heckert Solar mají také certiokaci nezbytnou pro úsp šnou realizaci úv ru u øeské Spo itelny a to do výše až 15 mil. K . Recyklace Poslední dobou se také asto hovo í o recyklaci panel po skon ení jejich životnosti. Problém s recyklací vyvstane v okamžiku, kdy panely za nou dosluhovat nebo p i p ípadném znehodnocení panel , na- p íklad pov trnostní vlivy (kroupy a jiné) nebo vandalismem. Heckert Solar, jakožto sv tový výrobce, garantuje odebrání a recykla- ci všech svých vyrobených panel , které jsou na konci své životnosti, jsou poškozeny nebo pro n již není žádné vhodné využití. Všechny recyklovatelné ásti budou recyklovány nebo odstran ny v souladu s platnými právními p edpisy. s HECKERT SOLAR – ÚZKÁ SPOLUPRÁCE I PO PRODEJI Michal Pavlí ek Heckert Solar AG, kterého p edstavujeme v Alternativní energii již po n kolikáté, je zavedeným n meckým výrobcem vysoce kvalitních polykrystalických a monokrystalických fo- tovoltaických panel r zných velikostí a výkonových ad. Heckert Solar se adí mezi p ední výrobce solárních panel , zejména pokud jde o kvalitu. Kontakt pro úR a SK • Ing. Michal Pavlí ek pavlicek@heckert-solar.com

AE – 2/2010 19 RWenergy OBLÉKÁME ST ECHY Zda bude odvíjet budoucnost fotovoltaiky ve velkých solárních polích, nebo bude nedílnou sou ástí budov, ukáže další vývoj technologie a využití vyráb né energie. Ale protože projekty na integrované fotovoltaické plochy do plášë budov a na jejich st echy nabývají reálného nár stu, tém bychom mohli pro- rokovat druhou verzi. Mnohé energetické spole nosti plánují vybudování tzv. Smart grips (chytrých sítí), které budou ídit chod domácností, malých orem, budou um t dobíjet elektroautomobily. Integrace fotovoltaiky do nov stav ných dom je výrazn podpo ena dnes už novým n mec- kým zákonem EEWärmegeselt, který ukládá výrazn regulovat energetickou náro nost dom a d sledn využívat na budovách všech dostupných energetických zdroj . Trošku je to asi problém architekt a ur it památká , ale v drtivé v tšin je st echa ideálním místem pro umíst ní p edevším solárních technologií. Základním požadavkem je, aby nosná konstrukce modul byla lehká, pro montáž nenáro - ná, odolná klimatickým vliv m. Spole nost RWenergy nabízí ve svém servisním programu vyzkoušené FV komletní systémy pro všechny varianty šikmých st ech. Podle p iložených fotograoí m žeme vyslovit názor, že fotovoltaika dom m m že slušet. s

øasto slyšíme, že slune ní energie je pom rn cenov výhodná, ale po- kud se lov k podívá na situaci podrobn ji, zdá se, že slune ní energie má primární využití pro oh ev bazén a teplé vody. Nedávno zve ejnila EIA tento graf: Z grafu vyplývá, že nízké teploty solárních soustav (60 ºC nebo nižší) se používají p edevším k oh evu plaveckých bazén . St ední teploty solárních soustav (60 až 80 ºC) jsou primárn využívány pro oh ev teplé vody (TV). Vysoké teploty kolektor (nad 80 ºC) se používají p edevším k výrob elektrické energie pro rozvodné sít . Následn budeme uvažovat o solárním oh evu TV – rostoucí podíl mod- rých sloupk ve výše uvedeném grafu. Tržby z prodeje solárních teplo- vodních soustav rostou od vyhlášení da ové úlevy pro domácí instalace v roce 2006. Jedná se o to, že vláda USA odpo ítává 30 % dan na systémy, které byly certiokované od Solar Rating Certiocation Corporation. Odpo et dan je možný jak pro nové domy, tak pro již hotové stavby. Státní a místní dota ní programy mohou být využívány také. Aktivní versus pasivní Existují dva základní typy oh evu TV – aktivní, který využívá pro cirkulaci kapaliny v elektrické soustav a pasivní, který nevyužívá žádná erpadla ani elektrickou energii. Pasivní Vzhledem k jejich konstrukci jsou pasivní soustavy jednodušší. „Pracují“ v podstat jako zahradní hadice ponechané na slunci, s oh íva em TV jsou mnohem v tší. Slunce p ímo oh ívá vodu ve velké nádrži na st eše, která pak vstupuje na doh ev do dalšího oh íva e. Pokud voda ješt nedo- sáhla pot ebné teploty nastavené na termostatu, konven ní oh ev vody by m l za ít až po skon ení slune ního svitu. Pasivní soustavy se nejlépe hodí pro teplé podnebí, kde oh íva e TV nejsou v žádném p ípad ohroženy mrazem (poznámka red. – známe z þecka i Turecka). Vzhledem k jejich jednoduchosti jsou pasivní soustavy v tšinou lev- n jší, ale oh ev m že trvat déle než u aktivních soustav. Nevýhodou je, že mohou být mén spolehlivé, vyžadují velké vodní nádrže nebo kolektory pro montáž na st eše (konstrukce st echy m že vyžadovat i event. zesílení). Aktivní Aktivní soustava ukládá solární teplo do vody v nádrži uvnit domu a pou- žívá jedno až dv erpadla. Sou ástí soustavy jsou slune ní kolektory s ne- mrznoucí kapalinou, kterou je obvykle propylenglykol, který byl schválen FDA jako p ísada do potravin a lék . Nicmén podle Národního ústavu pro ochranu zdraví a bezpe nosti existuje podez ení, že jeho vdechování je jedovaté. I když jsou aktivní soustavy dražší, jsou spolehliv jší než pasivní, ale stále vyžadují záložní oh ev. Ve skute nosti záložní oh ev vyžadují v mnoha oblastech místní stavební p edpisy. Aktivní soustavy jsou vhodné pro oblasti, kde klesá venkovní teplota pod bod mrazu (poznámka red. – celá õR). Podle US Department of Energy aktivní solární soustavy pro oh ev vody d líme na dva typy: P ímoob žné soustavy øerpadla cirkulují pitnou vodu do kolektor a zp t do domu. Dob e pracují v krajinách, kde jen z ídka mrzne. Nep ímoob žné soustavy øerpadla cirkulují do vým níku tepla v dom pouze nemrznoucí kapalinu. Jsou populární v krajinách s teplotami pod bodem mrazu. Podle stejného zdroje existují i dva druhy pasivních soustav oh evu TV a topení: Integrovaný vodní akumulátor solárního tepla Nejvhodn jší jsou pro oblasti, kde teploty z ídka klesají pod bod mrazu. Vyplatí se v domácnostech s významnou denní pot ebou TV. DISKUSE O SOLÁRECH V USA P eklad: Jaroslav Peterka V lednu 2010 za ala na americkém internetovém portá- lu s charakteristickým názvem „Ropný barel – diskuse o energii a naší budoucnosti“ diskuse na téma alternativní energie solární. Ke dni odevzdání tohoto lánku do tisku se jí zú astnilo n kolik set zájemc . Podívejme se, co p edložili ameri tí odborníci obyvatelstvu k diskusi. Poznámka: svislá osa - jednotka 1000 tvere ních stop Ukázka jedné americké solární realizace: poloha kolektor je v i Slunci optimální, aì na st eše vypadají jak vypadají. Slune ní paprsky zachycuje i celý erný rám. Protože d m stojí na b ehu jezera, v rámci dodávky poskytla orma synovi rodiny jako pozornost zdarma nafukovací lun.

AE – 2/2010 21 Termosifonového soustavy (celá soustava je na st eše) Voda protéká kolektorem, kdy teplá voda stoupá a zp t klesá chladná voda. Kolektor musí být instalován pod zásobníkem tak, aby teplá voda stoupala do nádrže. Tyto soustavy jsou spolehlivé, ale dodavatelé musejí v novat velkou pozornost st ešní konstrukci z d vodu t žkého zásobníku. Jsou obvykle dražší než p edchozí typy. P ekážky pro solární instalace Podle amerického ministerstva energetiky existují pro majitele dom r zné p ekážky. Oblast dodr- žování p edpis pro instalaci solárních soustav je typicky lokální problém. I když existuje celostátní stavební ád, ve skute nosti prosazují své zájmy m sta, kraje nebo farnosti. Majitelé dom se mohou setkat s t mito problémy: • nep ijatelné vým níky tepla • nesprávné rozvody • protiprávní manipulace s pitnou vodou Mezi problémy umíst ní kolektor pat í: • p ekro ení zatížení st echy • brán ní vstupu do dvora • protiprávní vý n lky na st echách • umíst ní soustavy p íliš blízko ulice nebo hranice pozemk Soustavy vyžadují údržbu, náhradní díly a p íležitostnou kontrolu, zejména pokud obsahují elek- tronické ízení. Ekonomika soustav Ekonomika se bude lišit podle konkrétního území, ale dá se o ekávat, že bude vždy výrazn vyšší než ekonomika fotovoltaiky. Uvádí se, že solární oh ev vody produkuje energii z 1/3 až 1/4 náklad na fotovoltaiku. Když uvažujeme celkové náklady, musí se ješt zahrnout náklady na zálohování soustavy. N které soustavy jsou s energetickou zálohou již dodávány (nap íklad záložní jednotka s propanem za 599 dolar .) Krom geograocké polohy, bude úspora náklad záviset na místní cen elekt iny a zemního plynu, který soustava sou asné p ípravy TV využívá. Chceme-li získat p edstavu o cenách, stránky Solar Direct uvádí t i typy soustav: 1. Teplé klima – potrubí na st eše – solární pasivní teplovodní soustava, žádné pohyblivé ásti: 1 700 dolar až 2 600 dolar 2. Mírné podnebí – solární paket – solární aktivní teplovodní soustava, ploché kolektory, nádrž nemusí být umíst na nad kolektory, použití elektrické energie: 2 200 až 5 200 dolar 3. Chladné klimatické oblasti – vyvíjené aktivní soustavy s vakuovanými trubicemi: 6 000 až 17 000 dolar Otázky pro tená e Na záv r byly americkým tená m položeny tyto otázky: 1. Jaké máte zkušenosti se solárními oh íva i vody? Je snadné najít dodavatele a obejít místní vyhlášky? 2. Jaké soustavy se ukázaly nákladov efektivní? 3. Do jakých ástí zem doporu ujete tyto jednotky? Mohly by být užite né zejména v n kterých ás- tech sv ta, kde nehrozí mráz a jednoduché pasivní solární soustavy by zde mohly pracovat? 4. Máte n jaké speciální zkušenosti, které by si tená i mohli vyzkoušet? Na co si dávat pozor? 5. S jakými výrobci a jejich typy výrobk máte dobré zkušenosti? 6. S jakými prodejci a jejich typy výrobk máte dobré zkušenosti? 7. Máte obzvlášì dobré reference na konkrétní slune ní oh íva e teplé vody? Na otázky odpovídali i tená i, kte í nemají nainstalovanou solární teplovodní soustavu, ale uvažují o této myšlence. Záv r Jak je z diskusních odpov dí vid t, ameri tí zájemci o slune ní energii ur it teprve za ínají. Odpov di tená jsou obecn jšího charakteru, diskuse na našem portálu www.tzb-info.cz se s tou americkou nedá v odbornosti v bec srovnat. Velikost nejv tšího po tu solárních soustav pro oh ev bazén vychází pouze 4,25 m2 /1000 oby- vatel, velikost soustav pro oh ev vody pro hygienické ú ely je asi 5x nižší. USA tak za ínají šet it i na oh evu vody. M žeme být jenom rádi a proti USA i hrdí, že jsme se ve využívání slune ní energie dostali už tak daleko, šet íme si vlastní fosilní zdroje energie, životní prost edí i vlastní kapsu. s

22 AE – 2/2010 Ú innost Velmi astým omylem p i posuzování fotovoltaických st ída je chybná úvaha o p ímé úm e mezi ú inností a energetickým výnosem (onan - ním ziskem). Na výnos má totiž ve skute nosti vliv n kolik faktor . Neznalý investor se obvykle podívá do datalistu m ni e na hodnotu maximální ú innosti. Zde se ovšem jedná o ú innost laboratorní (obvykle v jednom bod pracovní k ivky), které v praxi st ída s vysokou pravd podobností nikdy nedosáhne. Informovan jší investor se podívá na hodnotu evropské ú innosti, která má již v tší vypovídací schopnost, ale stále se nejedná o kvalitní cha- rakteristiku. Evropská ú innost se m í p i r zných zatíženích st ída e (p i 5 %, 10 %, 20 %, 30 %, 50 % a 100 % nominálního výkonu) a poté se vypo te jako vážený pr m r. Nejv tší váha v koši p i po ítání váže- ného pr m ru je však p isouzena ú innosti p i st edních hodnotách zatížení. Obdobnou metodiku hodnocení má nap . i asopis Photon, kde se as- to uvádí jen zpr m rované výsledky p i st edních a vysokých hodnotách zá ení. Tyto hodnoty jsou pro nás sm rodatné p i úvaze instalace foto- voltaiky v jižn ji položených oblastech Evropy (Bavorsko, Itálie apod.). V klimatických podmínkách øeské republiky, kde je nízký podíl p ímého slune ního zá ení a velký po et obla ných dn , je nutné se také zam it na ú innost p i zatížení st ída e cca 0–30 %. To je totiž rozmezí, p i kterém st ída e v ro ním pr m ru u nás asto pracují. Výjimkou jsou slune né dny v zim nebo m síce jako duben i kv ten, kdy je dostatek sluní ka, ale teploty nejsou vysoké. Teplota Teplota je totiž dalším významným faktorem, který ovliv uje správnou funkci st ída e a panel . Se zvyšující se teplotou klesá jednak výkon fotovoltaických panel (typicky o cca 0,4 % na 1 ºC) a za íná také „temperature derating“ st ída e. Temperature derating znamená omezování výstupního výkonu za ízení kv li ochran p ed poškozením a kv li prodloužení životnosti komponent. Správná instalace st ída e je proto velmi d ležitá. Instalujeme-li uvnit budovy, pak do dob e odv t- rávaných prostor (nedoporu uje se p da, prostory se špatnou cirkulací vzduchu apod.) a p i venkovní instalaci nejlépe pod panely nebo do jiných stín ných prostor. Optimalizace výnosu Jak již bylo uvedeno, vzhledem ke klimatickým podmínkám dosáhne investor v øR nejvyšších energetických zisk obvykle v dubnu a kv tnu. Pr m rný po et hodin solárního svitu (bez obla nosti) se v øR pohybuje v rozmezí 1400 h/rok až 1700 h/rok, což znamená v pr m ru asi jen 15 % bezobla ných dn v roce. Pro optimalizaci celoro ního zisku je proto nutné se p i volb st ída e podívat na k ivku ú innosti p i nízkých hodnotách zá ení, resp. p i nízkém zatížení st ída e. Investor m lze jen doporu it, aby se zašli podívat na n jakou instalaci v oblasti, kde plánují svoji vlastní elektrárnu provozovat. V ideálním p ípad je dobré získat alespo ro ní provozní data. S výjimkou jižní Moravy je ale vícemén možné po ítat asto s nízkým zatížením st ída e v pr b hu roku (za p edpokladu obvyklého dimenzování DC strany v i stran AC). MPP tracker Ú innost není jediným faktorem, který ovliv uje energetické výnosy. D ležitý je také p esný MPP tracker, za ízení pro sledování bodu maxi- málního výkonu (MPP – Maximum Power Point), který musí efektivn reagovat na m nící se okolní podmínky. U dobrých st ída neklesá hodnota ú innosti p izp sobení MPP pod 99 %, špi kové p ístroje pracují s efektivitou 99,9 %. N kdy se také zmi uje výhoda n kolika nezávislých MPP tracker , z nichž každý „hlídá“ jednotlivá fotovoltaická pole (stringy). V podmínkách øeské republiky je tato výhoda ale op t jen zdánlivá, protože architektura domk a st ech v eské kotlin není p íliš lenitá. FAKTORY OVLIV UJÍCÍ VÝNOS FOTOVOLTAICKÝCH Petr Klimek • Fronius V souvislosti s rozmachem fotovoltaických instalací v úR je možné na internetu a na výstavách pozorovat asté de- baty investor na téma fotovoltaických panel . Jsou pro to zcela legitimní d vody vzhledem k faktu, že panely jsou nejdražší položkou fotovoltaické investice. Už mén se ale hovo í o výb ru správného fotovoltaického st ída e i když na provoz za ízení a výnos (energetický a onan ní) má zá- sadní vliv. U fotovoltaických st ída se totiž (na rozdíl od panel ) žádný zásadní pr lom ve vývoji neo ekává a tak m ni musí efektivn a bez výpadk sloužit nejlépe po ce- lou dobu životnosti fotovoltaické elektrárny.

AE – 2/2010 23 zastín ní je nep ípustné a je chybou projektanta. Inovativní koncepce provozní výpadky. hlu né, a to m že obt žovat nejen uživatele, ale i blízké okolí), typ fo- tovoltaických panel (v p ípad tenkovrstvých panel /fólií nebo panel složených z lánk s kontakty na zadní stran obvykle musí investor použít st ída s transformátorem), datová komunikace a monitoring správného chodu za ízení (informace i zde znamenají peníze, protože p i pozdním rozpoznání byì i díl í chyby p ichází investor zbyte n o peníze), kvalitní obal a estetický dojem apod. Fotovoltaický st ída ? Fronius IG TL Na p ání zákazník p ichází spole nost Fronius na fotovoltaický trh s novou produktovou adou st ída . Nese jméno Fronius IG TL a jedná se o první beztransformátorové st ída e se sériovou kontrolou systému. Perfektn se hodí zejména pro FV systémy na rodinných domech nebo i pro instalace na zem d lských a pr myslových objektech. Fronius IG TL pracuje s top evropskou ú inností 97,3 % v celém pra- covní rozsahu. Vynikající ú innosti je dosahováno i p i nízkém zatížení st ída e. To je d ležité pro eské klimatické podmínky. Z tohoto d vodu je d ležité u st ída sledovat i k ivku ú innosti p i nízkých hodnotách zá ení. Sebelepší ú innost panel nebo vysoké množství dopadající energie je k ni emu, pokud nemá st ída efektivní MPP tracker. Ten je (laicky e eno) odpov dný za maximální dodávku energie od panel ke st ída i. Aplikace Fronius Module Manager sleduje bod MPP (bod maximálního výkonu) s efektivitou 99,9 %. Komfortní datový p enos pomocí USB Pom rn zna ná nespolehlivost veškerých bezdrátových technologií p i každodenním provozu a také „nepohodlnost“ kabelového ešení pro p enos dat je u IG TL vy ešena pomocí karty USB. Informace o za ízení Díky aplikaci Status Manager je systémová kontrola st ída e Fronius IG TL sériov integrovaná. S pomocí této aplikace je možné ihned hlásit p ípadné poruchy a dlouhodob tak zajišìovat ziskovost za ízení. St ída neustále navzájem porovnává proudy p ipojených v tví. Lze tak v as odhalit závadu v celém systému (nap . prokousané kabely, výpadky panel atd.). Standardní kontrola v tví kontroluje proud až 6 v tví (2 m icí kanály). Do slotu DATCOM lze p ipojit kartu USB, rozši ující komponenty DATCOM a rovn ž zde lze nalézt p ímý signální kontakt. Komunika ní karta nebo interface card (otev ený datový protokol) jsou integrovány. Díky snadno otevíratelnému šuplíkovému principu je slot dob e p í- stupný. Komfortní systém montáže Prostor p ipojení a výkonový díl je instalován nezávisle. Náro né propojovací práce nejsou zapot ebí. V p ípad pot eby servisu z stá- vá p ípojný díl na zdi, slot DATCOM pracuje na systému plug&play – veškerá nastavení a konogurace tak z stanou zachovány. V p ípad pot eby m že vým nu desek na míst provést kterýkoli z certiokovaných servisních partner Fronius po celé øR nebo technický poradce Fronius. St ída e není nutné nikam vozit ani mít žádné náhradní na sklad . Ventilace Promyšlená koncepce ventilace zabrání p eh átí nebo zne išt ní za íze- ní. T lo za ízení je hermeticky uzav eno, vn se nachází pouze chladicí žebra elektroniky. Ta jsou chlazena proudem vzduchu, který je v p ípad pot eby vhán n pomocí ventilátoru ízeného termostatem umíst ným na vn jší stran za ízení. Vnit ek za ízení je tak podstatn chladn jší, nedochází k žádné vým n mezi vnit ním a vn jším vzduchem. s ST ÍDAû

26

25 „õekám na znamení z elektrické sít . Nejedná se o nejb žn jší text, který lze nalézt na displeji automatické pra ky. Na této se však objevuje, i když jen v angli tin . Ve 25 domácnostech jsme nainstalovali takový p ístroj“, íká Frits Bliek, senior konzultant nizozemské celosv - tov p sobící energetické konzultantské ormy KEMA a zárove koordinátor experimentu PowerMatching City, který za íná p íští m síc v groningské tvrti Hoogkerk. „Veškeré p ístro- je byly vyvinuty, nainstalovány a otestovány v minulém roce, nyní m žeme ihned za ít.“ Tato zkouška je spole nou iniciativou KEMY, Gasunie, Nizozemského energetického vý- zkumného centra (ECN), softwarové ormy HumiQ a energetické ormy Essent. Zadavate- lem je Evropská unie. Krom pra ky má polovina byt centrální elektické vytáp ní – jedná se o takzvanou tepelnou mikroelektrárnu nebo také vysoce výkonný kotel. Druhá polovina je vybavena tepelným erpadlem s kotlem centrálního vy- táp ní nebo hybridním tepelným erpadlem. Dále mají všechny domy k dispozici elekt inu ze slune ního zá ení. Mimoto je zabudována pot ebná ídicí aparatura: každý byt má chytrý m i elekt iny a plynu, malý po íta a router pro datovou komunikaci. Centrální ídicí jed- notka, která zajišìuje kontakt s distribu ní sítí, se nachází v laborato i KEMY nedaleko tvrti Hoogkerk. Tam se nachází tepelná elektrárna o výkonu 30 kW, která je sou ástí zkoušky. To, co mají p ístroje spole né je, že as dodávky nebo od- b ru elekt iny je možné regulovat. Tak m že tepelná mikroelektrárna produkovat elekt inu a eventuální p ebytek tepla ukládat v zásobní- ku, zatímco hybridní tepelné erpadlo použije zásobník, aby odd lilo poptávku po elekt in od poptávky po teplu. Jakmile je v síti k dispozi- ci p ebytek elekt iny, nap íklad pokud je dosta- te n slune né po así nebo fouká vítr, tepelné erpadlo se zapojí. V p ípad , že je k dispozici menší kapacita, potom vysta í zásobník. Na pra ce m že uživatel nap íklad nastavit, aby bylo prádlo vypráno do druhého dne p ed „Hybridní tepelné Zám rem je vyzkoušet v pr b hu experimentu veškeré možné scé- ná e. M že se jednat o odstran ní nerovnováhy v síti, adaptaci obno- vitelných zdroj energie a ekono- mickou optimalizaci byt mezi sebou. P itom jsou výnosy pro dodávky do sít maximalizová- ny a náklady na odb r ze sít minimalizovány. V následujících m sících nasadíme i n kolik elektromobil , abychom zjistili, jaká je nejchy- t ejší strategie pro nabíjení akumulátor , ímž m že být zárove odstran na ást nerovnová- hy v síti. Zkouška musí jasn ukázat, do jaké míry je možné adaptovat obnovitelnou energii se vše- mi jejími quktuacemi na elektrickou síì a jak snížit zatížení sít ve špi ce s p ihlédnutím k tomu, aby mohl být systém zárove využíván komer ními subjekty jako virtuální elektrická centrála. To vše bez toho, aby byl narušen komfort v bytech, ale aby koncový uživatel také usiloval o ekonomickou optimalizaci. Uživatelské chování je také ástí experimentu. Kdo využívá elekt inu zejména v dob nejvyšší nabídky, získá speciální zvýhodn ní. Pr m rná elektrická spot eba byt je p ibliž- n 25 kW. Díky tepelným mikroelektrárnám a tepelným erpadl m m žeme vy ešit p ibliž- n 10 kW, p edevším v chladn jším období – s ostatními p ístroji to m že nar st na více než 20 kW. Byty mohou dodat do sít maxi- máln 12 kW. Není tomu poprvé, co se v Evrop nebo v USA koná takováto zkouška. Unikátní na tomto experimentu je integrace všech aplikací a sou asná možnost podpory zájm všech ú astník v reálné tržní situaci, což se ješt ni- kde neodehrálo. Jde o první ucelený koncept implementace projektu Smart Grids v Evrop a pokud víme jeden z prvních, ne-li v bec první na sv t . Lze o ekávat, že v následují- cích letech bude decentralizovaného získávání energie celosv tov p ibývat, což souvisí mimo jiné s energetickou tranzicí. Smart grids p ed- stavují d ležitou sou ást této tranzice. Zkouška potrvá celkem t i roky. s Groningenská tvrë Hoogkerk v Nizozemsku experimentuje s chytrou elektrickou sítí. Ve 25 domácnostech p izp sobují automatické pra ky vytáp ní podle nabídky elektrické energie. PRAûKY V CHYTRÉ SÍTI

26 AE – 2/2010 Záv ry z rozsáhlého pr zkumu v evropských regionech byly p edsta- veny na Shromážd ní evropských region (Assembly of European Re- gions) po ádaném ve spolupráci se spole ností GE Energy v listopadu 2009 ve francouzském Belfortu. Pr zkum ukázal, že je v moci region využít lokální energetický potenciál a vyvinout nová ešení, jež umožní uspokojit energetické pot eby Evropy a zárove budou šetrná k život- nímu prost edí. AER je nejrozsáhlejší sítí regionálních ú ad v Evrop – pokrývá 66 region ve 24 zemích Evropy. „První výsledky pr zkumu jen dokazují to, co v rámci AER opakujeme celá léta“, íká p edsedkyn AER Michele Sabbanová. „Pokud se re- gion m dostane správných kompetencí a onancování, mohou stanout v pop edí boje s nejv tšími energetickými výzvami Evropy. V otázce p etvo ení místních energetických aktiv do výhod ekonomických, nale- zení na míru šitého ešení energetických pot eb a ešení ekologických problém neexistuje lepší olozooe než ta, jež je vyjád ena heslem „myslet globáln , jednat lokáln “. Tak ostatn funguje princip subsi- diarity a tak by m la fungovat i evropská energetická politika.“ Pr zkum uskute n ný AER zjistil, že podle plných 91 % respondent se energie stane jednou z klí ových priorit v horizontu p íštích 15 let, p i emž 75 % dotázaných odpov d lo, že již mají stanovenou svou energetickou strategii, jež obvykle zahrnuje konkrétní plán pro rozvoj obnovitelných zdroj energie (RES). P edstavitelé n kolika francouz- ských a ma arských region nicmén uvedli, že skute n efektivnímu využití obnovitelných zdroj energie brání nedostatek odpovídajících kompetencí na lokální úrovni. Tato výtka se p itom objevuje ve zjišt - ních pr zkumu opakovan : mají-li regiony efektivn ešit energetické pot eby Evropy, musí se jim dostat v tších kompetencí namísto toho, aby byly svazovány centrálními pravidly. Nejlepším d kazem této skute nosti jsou rozmanité a originální p ístu- py region k využití místního energetického potenciálu, neboì regiony vybavené náležitými kompetencemi a se zajišt ným onancováním dokázaly takový potenciál na svém území využít. Pr zkum nap íklad poukazuje na využití tuhého odpadu v Bruselu (B) a Gelderlandu (NL), mo ských vln na Azorských ostrovech (P), sn hu ve Vasternorrlandu (SE), slámy v Bornholmu (DK), „ erné vody“ (získávané z papíroviny) ve st edním Finsku (FIN), solární energie v Rakousku a jihoevropských regionech, anebo energie získávané ze d eva v Ticinu (CH) a na Balkán . N kolik region produkuje energii z obnovitelných zdroj ve vyšší mí e, než je stanovený cíl 20 %. N které regiony díky obnovitelným zdroj m energie dokonce dosáhly plné energetické sob sta nosti. Nap íklad v regionech Marmures (RO), Norbotten (S), Oppland (N) a Trento (IT) se vyrábí 88 až 100 % elekt iny z vodních zdroj . „Iniciativy v oblasti obnovitelných zdroj energie jsou možné pouze za centrální podpory a velmi asto též za onan ních pobídek na národní a evropské úrovni“, zd raznila Michele Sabbanová. „Evropská unie by se nap íklad mohla více angažovat v podpo e výroby energie ze d eva. Tolik region Evropy je pokryto lesy a p itom pouze 3 % veškeré energie vyrobené v Evrop se získávají ze d eva. Zejména mén rozvi- nuté regiony pot ebují pobídky k využití takového potenciálu.“ Odpov di na pr zkum AER ukazují, že práv nedostate ná viditelnost evropských onan ních instrument brzdí další rozvoj lokální energe- tické politiky a využití potenciálu. I když 59 % respondent pr zkumu využívá programy Evropské územní spolupráce, které jsou onanco- vány Fondem pro evropský regionální rozvoj (ERDF), jen málo z nich využívá p j ek od Evropské investi ní banky nebo podpory EU pro vzd lávací a mládežnické programy podporující využití obnovitelných zdroj energie. To jen podtrhuje skute nost, že je t eba zjednodušit procedury žádostí o evropské dotace – a práv v této otázce se AER siln angažuje. V otázce inteligentního využití energie pr zkum zjistil, že 40 % region již používá technologie inteligentní sít . I když je toto íslo velice slibné, zárove ukazuje, že je zapot ebí dalších pobídek, aby regiony mohly dál zvyšovat svou energetickou ú innost v souladu s vyty eným cílem EU 20/20/20. Ve svém projevu na valném shromážd ní Michele Sabbanová dodala: „Plných 98 % oslovených region se domnívá, že mohou sehrát pozitivní úlohu v boji proti klimatickým zm nám. Nicmén národní vlády a EU jim musejí poskytnout nástroje k tomu, aby do tohoto boje v bec mohly vstoupit.“ Výsledky pr zkumu, spole né prohlášení a další zajímavé ozv ny Shromážd ní Evropských region z Belfortu jsou dostupné na internetu na adrese www.aer.eu. s ENERGIE PRO EVROPU JaP Pr zkum organizace AER ukázal, že regiony pot ebují kom- petence i onan ní stimuly k tomu, aby bylo možné bojovat s energetickými výzvami na globální úrovni a zárove využít energetický potenciál na úrovni místní. Bioplynové stanice (spolu s využíváním slune ní energie) jsou takovým oborem obnovitelných zdroj energie, jejichž plánování a výstavba je nejen vhodná, ale i pot ebná tém ve všech regionech celé Evropy. Foto JaP

AE – 2/2010 27 Americká spole nost First Solar se zapojila do projektu výstavby solárních elektrá- ren Desertec na Saha e. Projekt za 400 miliard eur (asi 10,2 bilionu K ) si klade za cíl, že do roku 2050 bude spot ebu energie v Evrop z 15 procent krýt prost ednic- tvím sít obnovitelných zdroj energie. Management First Solar uvedl, že orma se prozatím zapojuje na období t í let. First Solar uvedla, že je prvním výrobcem fotovoltaických lánk , který se do projektu zapojuje. De- sertec má být svým rozsahem nejv tším projektem na sv t . Energie, která bude z tohoto projektu pocházet, se bude spot ebovávat jak na tamních trzích, tak v Evrop . Projekt se p vodn zam o- val na solární tepelnou technologii, které dávali p ednost hlavní lenové projektu Desertec z ad rozvodných spole ností. Mezi n pat í nap íklad n mecké koncerny E.ON a RWE. Tato technologie spo ívá v tom, že slune ní paprsky zah ívají kapalinu, která pohání turbíny. Pro analytiky je velkým p ekvapením, že se projekt otev el i menším výrobc m fotovoltaických lánk . Ti používají odlišnou technologii, kdy se slune ní paprsky m ní p ímo na elekt inu. Desertec zajímá i n mecké ormy Ješt nedávno to zn lo jako novodobá verneovka. Projekt obrovské pouštní solární elektrárny Desertec je ale od lo ského ervence skute ný byznys plán dvanácti lenného konsorcia t žkých vah onan nictví a energetiky, jako jsou Deutsche Bank, Siemens, ABB, E.ON i RWE. Navíc pod vedením nejv tší pojišìovny na sv t Munich Re. Šéf tohoto konsorcia Desertec Industrial Initiative, známého pod zkratkou DII, Paul van Son ozná- mil, že brzy zve ejní další p istoupivší leny a že zájem o lenství roste i mezi severoafrickými státy jako Maroko a Tunis. O projektu se 10. února jednalo v britském parlamentu. Plán je to p itom kolosální. Jeho cílem je osadit 17 tisíc kilometr tvere ních Sahary v severní Africe a poušt na Arabském poloostrov solárními elektrárnami a do roku 2050 z nich dodávat 15 % veškeré spot eby elektrické energie Evropy. Odhadovaná cena? Kolem 400 miliard eur, tedy asi deset bilion korun. Na 350 miliard mají vyjít elektrárny, zbytek má jít do p enosové soustavy sm r Evropa. Náklady odpovídají velikosti cíle. Desertec má totiž být milníkem Evropy na její cest stát se velmocí v boji proti klimatickým zm nám. Saharské elektrárny se mají stát klí ovým prvkem budoucí evropské energetické „super- sít “ schopné distribuovat obnovitelnou energii nap í starým kontinentem – od skandinávských hydroelektráren, p es britské v trníky, až po st edomo í a africká zrcadla. Elektrárny Desertecu totiž nemají sestávat z lán erných panel jako u nás. Mají je tvo it pole oto ných zrcadel, namí ených na jedno místo. Tam se kondenzuje žár zah ívající vodu, která pak jako u konven ních elektráren roztá í turbíny. Šest takových elektráren funguje ve Špan lsku, další se staví. Jejich výhodou je to, že dokážou vyráb t elekt inu i p es noc ze zbytkového tepla nashromážd ného v betonových blocích nebo solných roztocích. Jde vlastn o primitivní technologii, která na rozdíl od fotovoltaických panel nepot ebuje drahý k emík. Kritici ale namítají, že pot ebují vodu, což je v poušti problém. Krom toho mají projekt tvo it i elektrárny v trné a geotermální. Desertec je však také projekt kontroverzní. Kritici mu vytýkají, že k energetické závislosti na nespo- lehlivém Rusku se p idá závislost Evropy ješt i na nestabilních režimech severní Afriky a Arabského poloostrova. s FIRST SOLAR PRO DESERTEC Elektrárna Andasol 1, která je nejv tší svého druhu v Evrop , už ve Špan lsku stojí. Andasol 2 a 3 mají být hotovy roku 2011 a staví je konzorcium n meckých orem.

28 AE – 2/2010 V našich klimatických podmínkách je nutno topit p l až ty tvrt roku. Všechny známé zp soby vytáp ní vyžadují p ísun paliva aì už pevného, plynného, kapalného, nebo elekt iny ve výši 100 % pot eby. Jedin tepelné erpadlo umí získat energii zven í. P i vložení cca 33 % elektrické energie ze sít získáme minimáln dv t etiny energie z jiného prost edí. Nikde jinde nezískáte dv t etiny energie zdarma. Topný faktor nar stá se zdokonalováním tepel- ných erpadel a u systému vzduch – voda se pohybuje okol 3. U tepelných erpadel voda – voda, aì již je zdrojem zahradní labyrint, nebo vrt, p ípadn studna, se topný faktor pohybuje nad 3,5. Jednoduchost obsluhy Tø je další p edností. Tepelné erpadlo je ízeno z referen ní místnosti a dnešní soustavy pracují automaticky, jejich doba chodu je vyvolána Tø je výstupní teplota topné vody. øím nižší teplota topné vody, tím vyšší topný faktor. Ideální je podlahové topení. Pokud se vytápí do radiátor , musí být teplosm nná plocha úm rn zv tšena. Horní teplota vody by nem la p esáhnout 50 °C. Soustavu obvykle doplníme o solární kolektory, ímž maximáln využíváme p írodních obnovi- telných zdroj a samoz ejm dotací, které v da- né kombinaci Tø a kolektory dosahují v sou- asné dob 130 000 K . P íkon pro ob hové erpadlo solárních kolektor je zanedbatelný a tak je možno íci, že získaná energie ze slun- ce je zdarma. Cena za kolektorovou soustavu 6 m2 kolektor a p íslušenství se pohybuje okolo 90 000 K v . DPH a tak dostáváme ísla pro vý- po et návratnosti investice. Následující tabulka je zpracována do položek, aby zákazník vid l, co tvo í celou soustavu. Samoz ejm je možno dodat pouze Tø, kde návratnost vychází lépe než u kolektor . V návrhu kolektor vycházím z pot eby 4 lenné rodiny. Samotné kolektory jsou schopny dodat více energie, neumíme ji však p edevším v lét využít. Výkonová plocha je optimalizována pro danou soustavu. Návratnost v porovnání s elektrickým p ímo- topem je 4,2 roky. Není zde zapo tena inqace a meziro ní nár st ceny energií. P i instalaci tepelného erpadla voda – voda je topný faktor p ízniv jší. Po izovací cena je u zahradního la- byrintu obdobná jako u vzduchového erpadla, studna je o n co dražší (studna musí mít vydat- nost cca 2 m3 /hod), nejdražší je systém získává- ní energie z vrt . Položkov popsaná soustava tepelného erpadla vzduch – voda a plochých solárních kolektor je nej ast ji dodávaným produktem pro b žný RD. Uvedený p íklad je pro RD s tepelnou ztrátou 15 kW. Životnost lektory si na sebe vyd lá. s PROû TEPELNÉ ûERPADLO A SOLÁRNÍ KOLEKTORY Jaroslav Vlk • ROLIZO • jaroslav.vlk@rolizo.cz úasto se nás tená i ptají, co je lepší: kotel na biomasu nebo na plyn, nebo tepelné er- padlo. Odpov není jednozna ná, svou roli hrají provozní podmínky, výb r technologie a pochopiteln i výše investice. Požádali jsme ing. Jaroslava Vlka z ormy ROLIZO, která se dlouhodob v nuje montážím tepelných erpadel a kombinacemi se solárními kolektory o rozvahu, která sleduje vstupní náklady, provozní podmínky a návratnost. Schéma zapojení

AE – 1/2008 29AE – 2/2010 29 pol. název lánek množství [ks·m·m2 ] cena\jedn. [K \jedn] celkem [K ] montáž [hod] sazba [K \hod] celkem [K ] 1 Zásobník 300 l 1 25 000 25 000 8 300 2400 2 Boiler 120 l 1 4 200 4 200 2 300 600 3 P íprava solár 2 100 200 1 300 300 4 P ipojení k top. 4 320 1 280 4 300 1200 5 Tepelné erpadlo 15ASK 1 112 000 112 000 18 300 5400 6 øerpadlo ob hové 1 2 960 1 960 1 300 300 7 Expanze 1 2 500 2 500 1 300 300 8 Izolace potr. 6 105 630 1 300 300 9 Filtr 1 280 280 1 300 300 10 Fitinky 16 80 1 280 5 300 1500 11 ídící panel 1 6 700 6 700 1 300 300 12 Elektrop ip Tø 1 1 000 1 000 8 300 2 400 13 øidla 2 150 300 1 300 300 14 Napojení TV 4 80 320 2 300 600 15 Izolace TV 4 105 420 1 300 300 16 Tlakom r 1 630 630 1 300 300 17 Ventily 1“ 2 360 720 1 300 300 18 Teplom r 1 280 280 1 300 300 19 Pružné hadice 2 480 960 1 300 300 20 Plnící ventil 1 120 120 1 300 300 21 Spojovací materiál 1 500 500 3 300 900 22 Celkem bez DPH 10 % 161 380 19 800 181 180 23 Solár 24 Kolektory TWI 2 m2 3 12 300 36 900 20 300 6 000 25 Konzoly solár 3 1 800 5 400 6 300 1 800 26 Propojovací sada 2 280 560 1 300 300 27 Háky 12 120 1 440 4 300 1 200 28 Napoušt cí ventil zás. 1 80 80 1 300 300 29 ízení solár *1 30 Potrubí solár 20 180 3 600 6 300 1 800 31 Fitinky 24 80 1 920 5 300 1 500 32 Izolace potr. 20 105 2 100 1 300 300 33 Expanze solár 1 2 500 2 500 1 300 300 34 Solární ventil 1 780 780 1 300 300 35 Plnící ventil 1 120 120 1 300 300 36 øerpadlová skupina 1 6 700 6 700 2 300 600 37 Solaren 30 80 2 400 4 300 1 200 38 Spojovací materiál 1 500 500 1 300 300 39 Solár bez DPH 65 000 16 200 81 200 40 Celkem bez DPH 262 380 41 Návratnost Tø a solár 42 Investice Tø 15 kW 200 000 43 Investice solár 6 m2 90 000 44 Dotace solár + Tø 130 000 45 Náklady celkem 160 000 46 Topný faktor Tø 3 47 Ro ní pot eba energie kWh 21 000 48 Spot eba ze sít kWh 7 000 2,2 15 400 49 Zisk solárních kolektor kWh –3 000 2,2 6 600 50 Investice p ímotop + TV K 30 000 51 Náklady el. p ímotop + TV K 24 000 2,2 52 800 52 Rozdíl 30 800

30 AE – 2/2010 VýTRÁNÍ S REKUPERACÍ A VRACENÍM VLHKÉHO VZDUCHU Antonín Hrabec Rodinný d m je vybaven centrálním v tracím systémem s rekupe- rací tepla a vlhkosti. Podle výpo tu bylo použita v trací jednotka s maximální dodávkou vzduchu 350 m3 /hod. Jednotka je vybavena vracením vlhkosti, což je velmi vítané zejména v zim , kdy by se do místností dostával p i b žném v trání extrémn suchý vzduch. Provoz je se zapojením jak koupelny, tak kuchyn (jako zdroj vlhkosti). Rozvody jsou vedeny pod stropem p ízemí, rozvodné potrubí je proti úniku tepla tepeln izolováno. Zatím není zm eno, jakou má systém v trání s vracením vlhkosti ú in- nost. Jde o d m starší, postavený v roce 1948, p ed cca 5 lety byl za- teplen a osazen novými um lohmotnými okny. Je samoz ejmé, že jsou dodate n dot sn ny všechny venkovní dve e. Po zkušenostech z let, kdy ješt nebyla osazena v trací jednotka, jsou sou asné parametry p íznivé, i když se nev trá celý den. V trá se v tšinou na 1. stupe výkonu, což je asi 180 m3 /hod. V noci je jednotka vypnuta, též i pro- to, aby se do domu nedostával uhelný kou z obce, když je inverze. Oproti p edchozím lét m, kdy se v tralo pouze nárazov , je nyn jší stav ádov lepší! Snížila se prašnost v dom a na podzim, kdy létá hmyz (mouchy, komá i) tak se do domu p es oltraci nedostane. Navíc jednotka má automatický bypass (obtok), který v lét v noci umož uje automatické chlazení domu chladn jším venkovním vzduchem. Další výhodou je extrémn nízká hladina hluku a velice pohodlný p ístup (po odjišt ní pružiny a vyklopení krytu je okamžitý p ístup k oltr m a vlastním vým ník m). Vým níky se nesmí vlh it vodou, istí se jen vysava em, oltry se mohou prát. s V minulém ísle AE jsme se v novali problematice p irozeného sjížd ní sn hu ze slune ních kolektor na st eše rodinného domu na jižní Morav ve vztahu k povrchu zasklení. Dnes se v témže dom zam íme na výsledky nuceného centrální v trání. Pohled na st echu s vývody v trání. Sání je pod slune ním kolek- torem, který slouží pouze v lét a výfuk ventilace je ve h ebeni st echy. Pohled pod st echou na potrubí sání a výfuku (vroubkované potrubí), v horním rohu potrubí do bytu, které je tepeln izolované Podstropní rekupera ní jednotka, která nepot ebuje napojení na kanalizaci, ješt bez obkladu sádrokartonem. Vp edu uprost ed je pomocí odjišt ní pružiny p ístup k išt ní jak oltr , tak k vým - ník m tepla. Pohled na p ípravu rozvod (p da) po strop p ízemí – nedokon eno, potrubí bude ješt ut sn no a tepeln zaizolováno

AE – 2/2010 31 Roman Adam ASOCIACE HYDROENERGETIK ûR SLAVÍ 5 LET V sobotu 20. b ezna 2010 se v Kácov nad Sázavou konala jubilej- ní 10. Valná hromada Asociace hydroenergetik øR p i p íležitosti 5. výro í svého založení. Ú astníci VH, kterých se sešlo více než 100, hodnotili uplynulý rok velice kladn . ølenská základna se rozší ila více než ty ikrát, služby, které poskytuje Hospodá ská správa, zcela odpovídají požadavk m len Asociace. Vnit ní uspo ádání sdružení se díky krajským len m rady za íná konsolidovat a z p vodn ty iceti lenného sdružení se stává silná, ryze profesní organizace, která má dnes již tém 300 len a to je pro vedení Asociace, v jehož ele stojí Ing. Zden k Nová ek, velice zavazující. Stále více výrobc elekt iny z vody, naše- ho nejstabiln jšího obnovitelného zdroje, si uv domuje p íslušnost k této spole né profesi a chápe, že pro svou innost pot ebuje stále nové informace technické, právní i onan ní, což jsou hlavní úkoly asociace. O státní podpo e rozvoje vodních elektráren v dnešní dob nem že být e , ba naopak se p ipravují zákony, které jsou pro MVE v podstat likvida ní. Základním posláním je všem svým len m pomáhat nejenom po stránce provozní, se všemi záludnostmi, které na provozovatele MVE dnes íhají na každém kroku, ale dnes již také získávat lepší výkupní cenu za jimi dodanou elekt inu do rozvodné sít distribu ních pod- nik . Tyto dva hlavní úkoly byly také nosným programem zmín né valné hromady (VH). Svými p ísp vky je podpo ili všichni pozvaní hosté, z nichž je t eba vyzvednout vystoupení senátora Karla Šebka, místop edsedy výboru pro územní rozvoj, ve ejnou správu životního prost edí, zástupce Energetického regula ního ú adu Ing. R. Krejca- ra, ale i p. J. Buchala, starosty m styse Kácova, kde se lenové AHe øR pravideln scházejí. Plán innosti na tento rok a usnesení Valné hromady V novat maximální pozornost p íprav a schvalování nových zákon a jejich novelám, hájit p edevším ekonomické zájmy provozovatel MVE. Nedopustit, aby díky rozvíjejícím se novým obnovitelným zdro- j m, nap . fotovoltaickým systém m, upadl náš nejstabiln jší zdroj v nemilost, i zapomn ní. Do v domostí, vzd lání a informatiky v - novat v tšinu svého rozpo tu, který byl tém jednozna n schválen. A to, že celý náš sbor odborných poradc musí být našim len m zcela k dispozici, je dnes již samoz ejmostí. Nesmíme dovolit, aby za chyby, které ud lal stát p i rozhodnutí o podpo e fotovoltaiky (FV) doplácely ostatní obnovitelné zdroje, ale v kone né podob i my všichni, kone ní zákazníci. O tom, že podmínky pro výstavbu malých vodních elektráren jsou diskrimina ní, sv d í i to, že za uplynulý rok bylo uvedeno do provozu pouze 15 MVE, ale oproti tomu 4799 FVE!! Proto vyzýváme všechny provozovatele MVE, v etn t ch výrobc , kte í se na výstavbu teprve p ipravují: P ij te mezi nás hydroenergetiky, p idejte se, abychom spole nými silami uhájili zájmy nás všech, hydroenergetik . Jsme si pln v domi toho, že široká ve ejnost o naší práci ví velice málo a mnohdy se dokonce domnívá, že škodíme p írod . Málokdo však ví, že ve t icátých letech bylo v naší republice v provozu cca 13 000 vodních d l, nikomu jejich provozování nevadilo, naopak bylo ku prosp chu p edevším jedinc m. Dnes je to asi jedna deseti- na a užitek, tedy ekologickou elekt inu využívá celá naše spole nost. Musíme ud lat vše pro to, aby se o naší práci dov d la nejenom ve ejnost, ale i naši politici, aby p i navrhování a schvalování zákon rozhodoval více zdravý rozum, než lobbistické zájmy, neboì za chyby potom zaplatí všichni ob ané tohoto státu. Více na našich webových stránkách: www.ahecr.cz CÍLE ASOCIACE HYDROENERGETIK ûR • Hlavním posláním Asociace je sdružit provozovatele malých vodních elektráren v ûeské republice do tohoto profesního sdružení. • Hlavním úkolem je hájit oprávn né ekonomické a právní požadavky nejen svých len , ale všech hydroenergetik v ûR. • Popularizovat správné využívání hydroenergetického potenciálu a tím podporovat zám r státu. • Zvyšování podílu obnovitelné energie v souladu se sm rnicemi EU. • Pomáhat státním institucím odbornými informacemi a posudky všude tam, kde je t eba sladit oprávn né požadavky všech subjekt zainteresovaných do problematiky hydroenergetiky. • ûlen m Asociace poskytovat všestrannou odbornou pomoc již p ed zahájením výstavby i rekonstrukce malé vodní elektrárny. • Zasazovat se trvale o udržitelný rozvoj a tím i ochranu p írody v souladu se zákonem. s Asociace hydroenergetik üR je profesní sdružení fyzických a právnických osob, výrobc elektrické energie v malých vodních elektrárnách (MVE). Toto spole enství vzniklo po átkem roku 2005 jako nezávislá, nepolitická organizace. Na rozdíl od Svazu podnikatel pro využití energetických zdroj SPVEZ, sdružuje pouze provozovatele malých vodních elektráren (MVE) a hájí jejich zájmy p edevším ekonomické a právní.

32 AE – 2/2010 Výsledky sout že o nejp ínosn jší exponát veletrhu Na veletrhu prob hlo hodnocení sout že „O nejp ínosn jší exponát veletrhu“, kterou hodnotila odborná komise pod vedením pana prof. Ing. J. T my, CSc. Do sout že bylo p ihlášeno 14 exponát a komise nakonec ocenila následující produkty: Elektrokotel Therm EL. 5, 9 – Thermona spol. s r.o. Zplynovací kotel DC 24 RS s ho ákem na pelety ATMOS A25 Jaroslav Canka a syn – ATMOS (viz obr.) Solartherm Set – Regulus, spol. s r.o. VELETRHEM MODERNÍ VYTÁPýNÍ K MODERNÍMU VYTÁPýNÍ Jaroslav Peterka Pod tímto pon kud komplikovaným názvem p inášíme minimalizovanou obra- zovou reportáž z celého komplexu veletrh , protože na novinky a zajímavosti by nám nesta ilo ani celé íslo. Název: 5. mezinárodní veletrh zelené energie, vytáp ní a vzduchotechniky. Termín: 25. – 28. 2. 2010 PVA Let any Praha. Na celkem 534 vystavujících orem se p išlo podívat 50 600 návšt vník . M li jsme zde op t redak ní stánek, pro tentokrát v bled modrém provedení, kde setkání se tená i, dopisovateli, p íznivci OZE a novými zájemci bylo bezpo et. Veletrhu dominovalo spojení stavební technologie rodinných dom a topená ské techno- logie, což je vhodn jší kombinace než navštívit dva samostatné veletrhy. Navíc všude svítily nápisy, že na konkrétní exponáty se vztahují dotace ze státního programu Zelená úsporám. Vnit ek kotle na spalování pelet p ipomíná sci-o Sv telné efekty na množství vystavených kolektor byly velmi zajímavé, úplný ráj pro fotografy Expozice „dýchající“ fasádní tepelné izolace s tepelnou akumulací Na veletrhu se op t p edstavily „topné“ obrazy Tradi ní „modrá“ pro slune ní kolektory ormy REGULUS Podobných model rodinných dom bylo na veletrhu bezpo et Nikoliv slune ní tepelné trubicové kolektory, ale „novinka“ v podob zvláštního typu fotovoltaických trubic – zep edu odebírají energii ze Slunce a zezadu slune ní energii odraženou od lesklého zrcadla. Tím, že jsou uloženy „ve vzduchu“, jsou i dokonale chlazeny. Informace o dodavateli fotovoltaických trubicW

AE – 1/2008 33AE – 2/2010 33 Když už za ínaly bolet nohy, k odpo inku posloužila i zajímavá p ednáška z oboru Obléhaný stánek s izolací krovu nast íkanou tepelnou p nou, která z stává po vytvrzení, na rozdíl od klasické technologie, pružná. Nemusí se od ezávat a p ikláp nými deskami se jen trochu zmá kne. Stánek Zelená úsporám byl po celý den v obložení návšt vník a prost se nedal vyfotografovat. Tento obrázek proto mohl vzniknout až po uzavírací dob . Zplynovací kotel DC 24 RS s ho ákem na pelety ATMOS A25 – Jaroslav Canka a syn – ATMOS (jeden z nejp ínosn jších exponát veletrhu) Pohled do ho ících plamen ady kamen uklid oval Na veletrhu bylo takovýchto exponát mnoho. P kná suchá polena se dají obalit um lohmotnou sítí a dodávat na paletách až na místo složení. Takovýchto pytl s peletami bylo na veletrhu mnoho, nedaly se p ehlédnout a tvo ily jakéhosi maskota letošního veletrhu. Na veletrhu bylo nabízeno i velké množství ví ivých van. Je ale t eba po ítat. Na jedno posezení s p áteli m že být zapot ebí až 1,5 m3 teplé vody, na jejíž oh ev z 10 na 35 °C spot ebujeme 37,5 kWh (bez zapo tení ú innosti a tepelných ztrát). I p i správném udržování hygienicky nezávadné vody v privátních whirlpoolech a ví ivkách se doporu uje vodu pravideln minimáln jedenkrát za 3 až 4 týdny vypustit a napustit erstvou! V komer ních ví ivkách menších objem by se m la voda vym ovat denn . Celkový výpo et zna ných provozních náklad v etn vodného a sto ného (cca 60 K /m3 ) je tak velmi jednoduchý. ada ekokrb dokazovala, jak je možné vytáp t obytnou místnost plamenem, avšak bez odvodu spalin do komínu. Krb ale musí spalovat jiné palivo, které nevyžaduje zásadní stavební úpravy ani komín, možností je biolíh. Ten je upraven tak, že ho í krásným, p irozen žlutým plamenem. Bez dýmu, bez spalin a bez zápachu. Nemusíte se obávat spalin z ho ení paliva, protože výsledkem ho ení biolihu je jen CO2 a H2O, tedy oxid uhli itý a voda (to samé, co lov k vydechuje p i dýchání). Není pot eba žádný komín ani d evo. Cena paliva se na internetu pohybuje od 60 K /l, p i emž 1 l paliva ho í až cca 3 hodiny. Ukázka koncepce d ev ného domu s masivn jším venkovním rámem a vnit ními prostory vypln nými izola ní sypaninou Op t ukázka sv telných efekt na slune ním trubicovém kolektoru, který je zahrnut do programu Zelená úsporám

34 AE – 2/2010 VýTRNÍKY A ELEKTROMOBILITA VE WELSU Text a foto B etislav Ko V trné elektrárny dosahují stále vyšších výkon , v sou asnosti jde o stroje s instalovanými výkony v ádu jednotek MW, p ipojované k elektrickým sítím. V jejich stínu jakoby z stala opomenuta menší za ízení s výkony o n kolik ád nižšími, konstruk n jednodušší a lev- n jší, ur ená p edevším pro tzv. „ostrovní provoz“, to je k využívání vy- produkované elektrické energie bez jejího p enosu sítí v bezprost ední blízkosti v trného zdroje. Klasika, Darrieus i Savonius Kategorie v trných elektráren dnes již klasické koncepce s t ílistým rotorem zastupoval ve Welsu jeden z ady stroj Austrowind, které vý- robce nabízí ve výkonové ad 5, 10 a 20 kW. Jde tedy o st edn velké elektrárny, použitelné jak pro dodávku elektrické energie do sít , ale i pro zmín ný „ostrovní provoz“, nap íklad na odlehlých usedlostech, horských chatách, farmách nebo do asných stavbách. Výrobce pro tento zp sob využití nabízí schémata propojení výkonu elektrárny do energeticky sob sta ného systému samostatného obydlí s elektrickým oh evem vody pro p ímé využití nebo k topení, k nabíjení akumulátor elektromobilu nebo p es m ni e k oboustrannému propojení se sítí. Listy rotoru v trných elektráren Austrowind mají pevné uložení v náboji. V trné elektrárny nemají p evodovku, prstencový generátor je k rotoru p ipojen p ímo a pracuje v režimu prom nlivých otá ek. P ipojení slou- pu v trné elektrárny k pevné p írub ukotvené v základech prost ednic- tvím „pantu“ umož uje vzty ování kompletn smontované a elektricky p ipojené elektrárny pomocí speciálního hydraulického zvedáku, pak následuje deonitivní p ipevn ní p íruby sloupu elektrárny s p írubou základ šrouby. Parametry, jimiž se jednotlivé typy elektráren vzájemn liší, jsou uvedeny v tabulce. Tabulka 1 – Parametry v trných elektráren Austrowind Na veletrhu se objevily i v trné elektrárny se svislými osami rotoru. Jsou konstruk n i stavebn jednodušší, nepot ebují sm rové natá ení, jsou také p i porovnatelném výkonu zpravidla levn jší, než v trné elektrárny s klasickým rotorem s horizontální osou. Výrobce uvádí, že jejich chod je i mén hlu ný. Jsou ur eny pro nižší výkony, zpravidla v rozmezí od stovek watt po n kolik de- sítek kW. Op t tedy jde o stroje p edevším pro ostrovní provoz, nejvýkonn jší mohou však koope- rovat i se sítí. Konstruk ní typ Darrieus má svislou osu rotoru, ke které jsou upevn ny listy, jejichž profil vyvolává aerodynamický vztlak a p sobí tak otá ení osy. Listy mohou být upevn ny svisle na vodorovných paprscích. Tento typ a ešení v trných elektráren byl ve Welsu zastoupen výkonovou adou WINDTURBINEcc. Vystave- ný exponát vypadal jako model instalace v trné elektrárny vedle zmenšeniny rodinného domku, jako p íklad možného použití. Domek samoz ejm modelem byl, zatímco v trnou elektrárnu bylo sice možné považovat za zmenšeninu, ale ve skute nosti to byla opravdová zcela Každoro nímu veletrhu energeticky úsporných technologií Energiesparmesse v rakouském Welsu tradi n vévodilo v oboru využívání obnovitelných zdroj energie nejrozší e- n jší topení biomasou, p edevším v podob pelet z pilin. Opomenuty nez staly ani jiné obory. Zaujaly netradi ní typy v trných elektráren, stejn jako r zné dopravní prost edky s elektropohonem, od jízdních kol, p es skútry a motocykly až po elektroauta. A ob technologie – využívání v trné ener- gie i elektropohony dopravních prost edk – našly v jednom z exponát i své logické propojení. Typ WT 5.000 WT 10.000 WT 20.000 Jmenovitý výkon (kW) 5 10 20 Pr m r rotoru (m) 6 8 10 Výška stožáru (m) 13,15/16,15/19,15 13,15/16,15/19,15 13,25/16,25/19,25 Otá ky rotoru (ot/min) 180 – 220 160 – 200 90 – 140 Hmotnost generátoru (kg) 380 450 920 Hmotnost gondoly bez generátoru (kg) 325 387 960 Nap tí/proud (V/A) 3 x 300/7,2 3 x 300/14,2 3 x 400/26 V trná elektrárna Austrowind WT 5.000 a pohled pod kapotu její gondoly. Nabíjecí stanice pro elektromobily, designov i funk n propojená s v trnou elektrárnou s rotorem typu Savonius a detail s dotykovým zákaznickým displejem a platebním terminálem.

AE – 2/2010 35 funk ní minielektrárni ka s pr m rem a výškou rotoru 30 cm, dosa- hující p i proud ní vzduchu 10 m/s výkonu 10 W p i stejnosm rném nap tí 12 V. M že sloužit nap íklad k nabíjení baterií malých mobilních za ízení. V prospektech byly p edstaveny další v trné elektrárny tohoto typu s výkonem od 200 W do 50 kW. Základní parametry všech elekt- ráren jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2 – Parametry v trných elektráren Darrieus – WINDTURBINE cc Svislou osu rotoru mají i elektrárny typu Savonius. Rotor je tvo en dv ma nebo více vydutými plochami, uchycenými symetricky ke svislé ose. Pohyb rotoru je vyvoláván rozdílnými tlakovými pom ry p sobícími na vydutou a vypuklou stranu funk ních ploch za ízení. Jednoduchost však s sebou nese nízkou ú innost za ízení. P esto se i taková konstrukce ve Welsu objevila – a to ve velmi zajímavém designu i perspektivní souvislosti. V trná elektrárna spole nosti e-moove GmbH byla v tomto p ípad integrována se stanicí pro dobíjení trak ních akumulátor elektricky pohán ných dopravních pro- st edk . Za ízení poutalo zá- jem svým celkovým designem. Ve 4 m vysokém za ízení je rotor typu Savonius s výškou 1,6 m umíst n na 2,3 m vy- sokém fundamentu. Rotor má n kolik vydutých ploch a je na obvodu konstrukce lemován systémem pohyblivých lopa- tek, usm r ujících a regulují- cích k rotoru p icházející v - trné proud ní; je patrná jistá inspirace z regulace vodních Peltonových turbín. Fundament obsahuje trans- formátor, m ni e, akumulá- tory, systémy regulace, ale také elektroniku prodeje nabíjecího proudu pomocí dotykového zákaznického displeje s terminálem na platební kartu. Tato v trná elektrárna propojená s nabíjecí stanicí byla ve Welsu zajímavým propojením s další skupinou exponát , elektricky pohán - nými dopravními prost edky: jízdními koly, mopedy, motocykly i auto- mobily. Zaujal nap íklad elektromobil Smart – Elektro, postavený na bázi známého m stského miniauta. Byly uvedeny i základní parametry: výkon elektrického pohonu 17 kW (špi kový p i rozjezdu až 34 kW), kapacita baterií 13 kWh, maximální rychlost 100 km/h, akumulátory typu LiFe-PO4, dojezd 100 km, doba nabíjení p i b žném režimu 6 – 8 hodin. I veletrh ve Welsu potvrdil vzr stající zájem konstruktér , ale i doda- vatel elektrické energie pro uvedené elektricky pohán né dopravní prost edky a jejich potenciálních výrobc . Práv systémy nabíjení elektromobil mohou být v blízké budoucnosti spolu s využíváním obnovitelných zdroj energie významnou sou ástí „chytrých sítí“, vy- užitelných i pro efektivní regulaci elektriza ních soustav, a to nejen na stran spot eby elektrické energie v dob p etlaku výkonu v síti, ale i pro pokrývání špi kových nebo havarijních pot eb. s Typové ozna ení Výkon Pr m r/výška rotoru Hmotnost elektrárny Nap tí P-10 10 W 30/30 cm 2 kg DC 12 V P-200 200 W 80/150 cm 33 kg DC 12/24 V P-300 300 W 136/130 cm 84 kg DC 24 V P-500 500 W 136/150 cm 88 kg DC 24 V P-1000 1 kW 180/200 cm 152 kg DC 48 V (ostrov) AC 220-240 V (síì) P-3000 3 kW 3/3,6 m 633 kg DC 48 V (ostrov) AC 220-240 V (síì) P-5 5 kW 4/4,6 m 985 kg DC 110 V (ostrov) DC 90-240 V (síì) PK-10 10 kW 6/6,2 m 1905 kg DC 110 V (ostrov) DC 90-340 V (síì) PK-50 50 kW 11/10 m 12 t AC 600 V Poznámky: DC – stejnosm rný proud, AC – st ídavý proud, ostrov – p i tzv. ostrovním provo- zu, síë – pro p ipojení k síti (p es transformátor, p íp. m ni ) Na nejmenší v trné elektrárn s výkonem 10 W byl dob e patrný princip rotoru typu Darrieus, použitý i u výkonn jších typ s výkony od stovek watt pro desítky kW. Dva exponáty z oboru elektromobility – elektrická verze miniauta Smart a elektrický moped.

36 AE – 2/2010 Nové bioplynové stanice jsou již chemické energetické provozy, kde se bioplyn istí na hodnotu tém stoprocentního zemního plynu, dopra- vovaného k nám ze zahrani í. Navíc bioplyn m že krom tepla vyráb t v kogenera ních jednotkách i elektrickou energii, ímž se získá další prodejný produkt s garantovanou cenou, nebo se elekt ina m že využívat ve vlastních provozech. Zkrátka jedná se o vlastní „domácí“ teplárnu i elektrárnu, jejíž tepelný i elektrický výkon se m že pohybovat ve stov- kách i tisících kW a být zdrojem p íjm . Pro výrobu energie se využívá dostupný zem d lský odpad v míst , organický odpad z potraviná ství, stravování, výroby krmiv apod. dopln ný o sb r komunálního odpadu od obyvatel a produkce biomasy z možného p stování rychle rostoucích rostlin na zem d lských plochách ležících ladem. Vliv na skleníkový efekt Odbouráváním metanu unikajícího do atmosféry (nap . ne ízeným tlením rostlinných zbytk ze zem d lské a jiné výroby ponechaných v p írod nebo na skládkách) se snižuje skleníkový efekt a pomáhá se bránit globálnímu oteplování s jeho všemi negativními následky (od doby pr myslové revoluce stoupnul podíl vypoušt ní metanu do atmo- sféry o 120 %). Bioplynová stanice ve Wittmundu Jedná se o jedno z nejmodern jších za ízení na využití odpad v N - mecku, které bylo postaveno a uvedeno do provozu v roce 1996. Jako vzor posloužily velkosystémy v Dánsku a tak byl pro projektování zvolen také dánský zájemce a to inženýrská kancelá Krüger Engineering, spolu s inženýrskou kancelá í Adams Consult z Wilhelmshavenu. V roce 1996 neexistoval ješt žádný zákon o zásobování energiemi (EEG), spolkový zákon o ochran imisí byl práv nov p ijat a p edpisy pro bioodpad platily teprve od roku 1998. Investor byl proto, zvlášt co se týká ekonomiky, tla en ešit i využití tepla, protože zisk z prodeje elektrického proudu podle dohody sdružení inil pouze 4 centy/kWh (od roku 2009 se dle EEG platí pr m rn 9,5 cent /kWh). Podle dlouhodobé smlouvy s místním velitelstvím Bundeswehru (STOV) v Jeveru a Hannoveru, byl do projektu zahrnut odb r tepla pro letecká kasárna ve Wittmundu. Zde byly v bývalém sklep na uhlí d íve provo- zovány dv kogenera ní jednotky Deutz BHKW po 730 kW. Elektrická energie byla spot ebovávána v kasárnách, veškeré teplo bylo p es tepelný vým ník p evád no do otopného systému kasáren. Plynová stanice byla postavena 1,3 km jižn od Wittmundu a s kasárny byla propojena pomocí plynovodu. V bioplynové stanici jsou instalovány podzemní pr myslové nádrže o objemu 620 m3 , sm sná nádrž 1900 m3 , dva reaktory 3500 m3 a dv skladovací nádrže 1600 m3 . V roce 1999 byl systém rozší en o otev enou skladovací nádrží 5000 m3 jako zásobník pro zimu. Pro samozásobování elektrickou energií byl instalován agregát 230 kW, který byl v roce 2005 vym n n za agregát typ Jenbacher o výkonu 1 MW. BIOPLYNOVÁ STANICE VE WITTMUNDU Jaroslav Peterka • Manuela Beyer • foto JaP Na podzim 2009 se uskute nil tematický zájezd na 7 bioply- nových stanic v N mecku, který ukázal obrovské možnosti pro eské zem d lce, postihnuté rozpadem kolektivního hospoda ení, regulací trhu a dovozem laciných potravin ze zahrani í. Mnozí z nich se z t chto d vod pohybují na hran existence. Pro n je nabízena technologie, která u nás není neznámá, ale která má pro n životn d ležitý význam – bioplynové stanice (BS) – výroba bioplynu. První setkání s touto BS nebylo kv li dešti zrovna p íjemné Dovezený bioodpad od malých producent je dokonale uzav en Dovezený odpad z rybího pr myslu Cisterna p ivezla kapalný odpad od velkoproducenta, vypoušt t se bude z hygienických d vod v uzav ené hale. P i podtlakovém v trání haly se zne išt ný vzduch vrací zp t do atmosféry p es velký p írodní filtr z lesní k ry.

AE – 1/2008 37AE – 2/2010 37 Co se týká zpracovávaných produkt , ro n se zde zpracovává 65 –75 000 tun kejdy (95 % hov zí, 5 % vep ové) a 35 – 42000 tun odpadu. Biostanice vyprodukuje 11000 –13000 MWh elektrického proudu a v sou asné dob se do kasáren Bundeswehru prodává cca 8500 MWh tepla. Bioplynová stanice spolupracuje se 70 okolními zem d lskými smluvními partnery a s 50 dalšími zem d lskými podniky, od kterých kejdu odebírá a zp t jim dodává tekutý kvasný substrát (od 1999 p epravn zajišt no spolkovou transportní spole ností Kompost). T i vlastní nákladní auta se stala mezitím druhou qotilou a pat í k projektu. Mezitím bylo z ízeno 40 decentralizovaných nádrží o objemu 500 –1500 m3 v jednotlivých zem d lských podnicích a podnik m jsou pronajímány ke skladování kvasných zbytk . V roce 2004 byla biostanice a spole nost p evzata ormou EWE AG a v ro- ce 2006 se z bývalé biostanice Wittmund GmbH a spol. KG stal podnik EWE Biomas GmbH a spol. KG. Spole n s EWE AG provozuje nyní také v roce 2005 p evzatou biostanici EWE AG v Surwoldu se 30 000 tunami kejdy a 10 000 tunami zpracovávaných odpad a v roce 2006 p evza- tou biostanici Werlte se 60 –70 000 tunami kejdy a 32– 40 000 tunami odpad . Ve Werlte byla v roce 2007 instalována stanice na úpravu plyn od CarboTech (tlaková absorpce pomocí aktivního uhlí). Výkon za ízení iní 2,49 MWel a 3,40 MWt. Koncep n je zde potvrzena varianta takového využití BS, p i které je vyrobený vy išt ný bioplyn dopravován na v tší vzdálenost, kde v nové koteln vyrábí teplo pro areál vojenských kasáren. BS se nachází poblíž mo e, proto se zde také zpracovávají i odpady z „rybího“ pr myslu. Záv r Všechny navštívené BS potvrdily životaschopnost této nové moderní technologie, která snižuje závislost nejen N mecka, ale i našeho státu na dovážených fosilních palivech, umož uje v míst vzniku ekologicky odbourávat zem d lský a jiný organický odpad, decentralizovat výro- bu tepla a elekt iny do místních zdroj a zlepšovat životní prost edí. Sou asn se vytvá ejí nová pracovní místa (v roce 2008 bylo v N - mecku kolem 4 500 bioplynových stanic, v roce 2009 jich bylo již více než 5 000). s Další podrobnosti nebo obrázky viz www.ewe-biogas.de Hygieniza ní nádrže, ve kterých se likvidují teplotou 70 ºC nepravideln dovážené a hygienicky nebezpe né látky Pohled do stá ecí haly cisteren Detail šikmo uloženého míchadla digestátu s elektromotorem venku Potrubí získaného biometanu, cíl veškerého snažení Pohled na dispe erský st l

40

AE – 2/2010 39 SUMMARY Photovoltaics – support in various European countries Bronislav Bechník, Czech RE Agency, o.p.s. The purchase price of electricity from photovoltaic plants in the Czech Republic is undoubtedly the highest in the European Union. Does this mean that support for pho- tovoltaics is the highest in the Czech Republic? By com- paring annual onancial returns, it appears that this inter- pretation is incorrect. In terms of incident solar radiation, the conditions in the Czech Republic are comparable to Germany, which is the world‘s largest photovoltaics mar- ket. However, the climatic conditions of most EU countries compared to the CR are much better. When comparing the nominal value of the purchase price, the Czech Re- public is clearly at the top of the price ladder. However, if we compare the amount of incident solar radiation, we arrive at signiocantly different radiation values and ond that the Czech Republic stands rather at the bottom of the list among the selected countries. New decree on setting a minimum efociency for energy use New decree on setting a minimum energy use efociency Source: MTI and the Czech Chamber of Commerce On 1 May 2010 a decree comes into effect on determi- ning the minimum efociency of energy use in the produ- ction of electricity and thermal energy. Solar panels and photovoltaic panels are added as new types of equip- ment. The set minimum binding reference efociency value of a photovoltaic panel is 22%. A minimum efociency K of a solar collector is determined by the dependence of the efociency of a liquid collector on deoned boundary conditions. The efociency of a solar collector with a zero temperature gradient between the medium temperature heat transfer quid and the surrounding area is assessed, the optical efociency marked, as well as the linear co- efocient of the collector thermal loss and the quadratic coefocient of the collector thermal loss. New solar energy legislation Daniel Zejda, Kamila Kulhánková, Law Ofoce HAVEL & HOLÁSEK Changes to the legal regulations on renewable energy sources, especially photovoltaic power plants have been the subject of an extensive legislative debate since the be- ginning of 2010. Decree No. 81/2010 Coll. became ef- fective on 1st April 2010, and on 17. 3. 2010 the Cham- ber of Deputies of the Czech Parliament approved Act No. 180/2005 Coll. on promoting electricity production from renewable energy sources and amending certain acts (Act on promoting renewable sources). Under the approved amendment, the Energy Regulatory Authority (“ERU”) can reduce the purchase price of electricity from renewable sources by 5% annually from next year. If the energy return on this investment is less than 11 years, the Energy Regulatory Ofoce can even go over this limit. This amendment does not specify the maximum amount by which ERU can reduce the purchase price of these resou- rces. It is obvious that this situation might involve some degree of uncertainty for solar power investors, especially because the purchase prices for 2011 will only be known in November this year and it is difocult to predict them in advance. The legislative process for this novel situation has not been onalised yet, as it will be dealt with by the Senate of the Parliament of the Czech Republic at its meeting on 21 April. News from Danfoss Danfoss is launching new, high performance, easy to install three-phase solar inverters rated at 10 to 15 kW with a maximum efociency of 98%. The string inverters are suitable for installations rated from 10 kW to me- gawatt power plants. Largest rooftop solar power plant in Belgium The largest rooftop photovoltaic power plant in Europe in Antwerp, Belgium was completed and put into operation at the end of last year. The plant rated at 40 MWp and which cost 166 million Euros was installed on the logistics buildings. The installation had a positive affect on the environment decreasing CO2 emissions by 17,000,000 kg. The average annual energy production equals the consumption of approximately 14,000 households. Trina Solar also represents a new generation of the black module Design Series, offered to homeowners and small businesses. The products will be presented at the SOLAREXPO fair held from 5th to 7th May 2010 in Verona, Italy. Heckert Solar – Close after-sales cooperation Michal Pavlí ek HECKERT Solar is a leading German manufacturer of high quality monocrystalline and polycrystalline PV pa- nels of various sizes and performances. Its production is based solely at its manufacturing plants in the Ger- man city of Chemnitz. The comprehensive offer covers everything from all types of house roof installations and industrial buildings to agricultural structures with low roof load bearing capabilities. Factors affecting the yield of photovoltaic inverters Petr Klimek, Fronius Solar panels seem to be the orst topic when there is talk about photovoltaic installations; however, the efociency of future power plants are, to a great extent, dependent on selecting good quality inverters. Perhaps because no major breakthrough is expected in the development of inverters this leads to the belief that the inverter must be efocient and without downtime for the full life of photovol- taic power plants. A very common mistake in assessing a photovoltaic inverter’s suitability is the faulty reasoning of the direct correlation between efociency and energy yield (onancial gain). Another factor that must be consi- dered is the temperature, which affects the correct functi- oning of the inverter and panels. Efociency is not the only factor that affects energy yield. The exact MPP tracker is also important; this is a device for tracking the maximum performance point. Furthermore good quality, fast servi- ce, the guarantee, simple installation and operation as well as repairs are also important, together with good references and the good reputation of the manufacturer and installation orms (will the supplier / manufacturer still be operating in a few years time?). Why heat pumps and solar collectors Jaroslav Vlk All known methods of heating require a 100% power de- mand in terms of the fuel supply, whether solid, gaseous, liquid or electricity. Only a heat pump can extract energy from the outside. With an input of approx. 33% of the power supply electricity we can gain at least two thirds of the energy from another environment. The investment costs are comparable to bio-fuels boiler costs. However, the expense of providing storage space and a lifetime of fuel handling, ash and chimney maintenance are elimi- nated. If the system includes solar panels, thus making the maximum use of natural renewable resources and state subsidies, we will achieve the best energy gains and the most prudent onancial budgeting. The Association of Hydro-energy Engineers of the úR celebrates its 5 year anniversary Roman Adam The Association of Hydro-energy Engineers of the ùR is a professional association of physical and legal entities and producers of electrical energy by small hydroelectric plants (MVE) that held its General Meeting and celebrated it ofth anniversary. Today, the member- ship is almost 300. The basic mission of the association is to assist all members, not only with operations, but also in resolving all problems encountered in selling the produced electricity, including those imposed by the continuously changing legislation etc. Through the “Modern Heating Fair” Towards modern heating Jaroslav Peterka Looking back on the recent exhibition “Modern Heating” held in Prague – Let any provides the following basic information: 50,600 visitors came to see 534 exhibitors. The Fair was dominated by the integration of residential homes building technology and heating technologies, culminating in a fruitful combination of two technological oelds offered at one fair instead of two separate exhibiti- ons. Visitors’ interest was also focused on the state grant program “Green for Energy Saving” (Zelená úsporám). Wind mills and Electromobility in Wels B etislav Ko The annual exhibition of energy saving technologies “Energiesparmesse” in Wels, Austria was as usual domi- nated by renewable energy in Austria by biomass heating which is widely used in Austria, mainly sawdust pellets. However other oeld were not ignored. Unusual types of wind turbines attracted a lot of interest, as well as various types of electricity driven transport ranging from bicycles, scooters and motorcycles to electric automobiles. Biogas Station in Wittmund Jaroslav Peterka, Manuela Beyer The results of the autumn tour of Czech experts to seven German biogas stations revealed tremendous opportuni- ties for Czech farmers negatively affected by the collapse of collective farming, market regulation and imports of cheap food from abroad. Many of these farmers are battling to survive. The technology – biogas stations (BS) – production of biogas – which is not altogether unknown in our country and which could be of vital importance for their survival, is being offered to them through this undertaking. „

40 AE – 2/2010 Vážení tená i, p edpokládám, že po dlouhé tuhé zim jste v jarních slune ných dnech již plni elánu za ít realizovat n jaké energeticky úsporné opat ení nebo se p ímo pustit do stavby za ízení využívající OZE. To je realita sou asnosti. P enesme se však do budoucnosti a to do té nejsv tlejší, výroby elekt iny p ímo ze slune ních paprsk . V posledních letech se tomuto tématu v nu- jeme úm rn tak, jak roste po et a výkon našich fotovoltaických elektráren. I když se v letošním roce výstavba z d vodu „nepropustnosti“ elektrické distribu ní sít trochu pozastaví, ti z vás, kte í své plány odložíte, nemusíte možná litovat. Podívejme se, kterými sm ry postupuje další vývoj. P ed 2 lety jsme otiskli lánek P íslib laciné solární energie, ve kterém se po- pisovala novinka „XCPV“ americké spole nosti SUNRGI. Nová technologie dokáže koncentrovat sv tlo pomocí o ek na úrove až 1500 Sluncí (!) na povrch vysoce ú inných fotovoltaických lánk na keramickém substrátu se t emi p echody, které jsou namontovány na patentovaný SUNRGI chladicí systém. Nový FV lánek vykazuje ú innost p em ny 35 %. Chladicí techni- ka byla úsp šná a dokázala udržet provozní teplotu FV lánku 36 ºC ve srovnání 105 ºC u klasického chlazení. P i tomto chlazení generoval lánek výkon 28 W. Koncentrace slune ního zá ení tedy ú innost p em ny zvyšuje podstatn a absolutn . P i této tzv. koncentra ní fotovoltaice lze dosáhnout cen elektrické energie srovnatelných s cenami elekt iny z fosilních paliv. M ením vychází, že XCPV panel natá ený za Sluncem ve dvou osách má o 175 % vyšší ú innost než nenatá ený. Zatím se nám však nepoda ilo získat další nejnov jší informace. Jiná sv tová novinka je nám velmi blízká, tuzemské FV panely z nanovlá- ken, které se poprvé na sv t vyzkoušely v øeské republice, otevírají další odlišnou cestu vývoje výroby elekt iny ze Slunce. Jedná se o spole ný projekt liberecké ormy Elmarco a energetické skupiny øEZ, realizovaný v zá í lo - ského roku v jaderné elektrárn Dukovany. A první testy dopadly úsp šn . Aby se ov ila reálná funk nost, byla zvolena kombinace k emíkových i nanovlákenných solárních panel na jednom míst , p i emž byly nain- stalovány na všechny ty i sv tové strany, což umožnilo porovnat chování klasických i panel s nanovlákny p i r zných sv telných a teplotních pod- mínkách. Testy pro solární panely s nanovlákny dopadly pozitivn a potvrdily, že tyto panely mohou najít uplatn ní mimo solární farmy. Hodí se nap íklad pro využití do míst s nižší intenzitou osvitu, p i oplášt ní budov nebo dokonce v interiérech. Na rozdíl od k emíkových panel , u kterých dochází p i niž- ším osvitu ke snížení ú innosti, vykazují p i nízkém osvitu až o 80 % vyšší ú innost než p i vysoké intenzit osvitu. Nanovlákenné panely byly oproti k emíkovým mén citlivé na zm ny teploty. Nový typ FV panel je však celkov stále mén ú inn jší než k emíkové panely, které se tak zatím ješt zcela nahradit nedají. Podle obou spole ností je ale d ležité, že existuje potenciál. Jak prozradil koordinátor výzkumu a vývoje øEZ Aleš Laciok, „vývoj další generace fotovoltaických lánk je zam en bu na vyšší ú innost, i na v tší využití v pr b hu dne, zpravidla lánky z levn jších materiál , než je drahý istý k emík. Práv tento sm r byl pilotním testem sledován. Budoucí využití t chto lánk se o ekává p edevším jako sou ást budov. Masová pr myslová výroba by pak m la p inést jejich zlevn ní, ostatn , jak to je obvyklé u jiných za ízení pro energetiku“. Elmarco plánuje za- hájení pr myslové výroby panel s nanovlákny do konce letošního roku (www.elmarco.com). Jak je vid t, „sv t“ nem že a ani nechce „spát“ a spoléhat jen na nov objevovaná ložiska fosilních zdroj energie. Hezky je to napsáno v lánku na stran 27. Evropu by m ly v budoucnu propojit energetické „supersít “ schopné distribuovat obnovitelnou energii nap í starým kontinentem - od skandi- návských hydroelektráren, p es britské, dánské a n mecké v trníky, až po africká zrcadla saharské elektrárny Desertec. A práv Desertec se má stát klí ovým prvkem této „supersít “. Jaroslav Peterka, odborný redaktor SLOVO NA ZÁVýR Objednávka p edplatného Objednávám p edplatné magazínu Alternativní energie P íjmení, jméno, titul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obchodní jméno Vaší ormy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IøO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa zasílání: (obec, PSø, ulice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Telefon, fax, e-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obor Vašeho zájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cht l bych do AE p ispívat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis, razítko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P es redakci: Elektronicky www.alen.cz, E-mailem kucera@alen.cz, kucera@cemc.cz Telefonicky +420 274 784 416-7 Poštou CEMC, P.O. BOX 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10 P es distributora viz tiráž str. 1 ROûNÍ P EDPLATNÉ JE 380 K „Zimní cíl“ všech majitel FVE na st echách v horských oblastech – bezpe né každodenní sjížd ní sn hu a každodenní zimní výroba elekt iny. Ceník inzerát (bez DPH) velikost barevná 4. str. obálky 36 000,- 2. a 3. str. obálky 32 000,- 1/2 2. a 3. str. obálky 16 000,- 1/4 2. a 3. str. obálky 8 000,- A4 30 000,- 1/2 na výšku i podéln 15 000,- 1/3 na výšku i podéln 10 000,- 1/4 na výšku i podéln 7 500,- Edi ní plán na rok 2010 íslo rozší ené obory uzáv rka distribuce AE 3 energetická poradna obcím, solární technologie, Zákon o ovzduší, fotovoltaika – Intersolar, vodní energie 7. 6. 14. 6. AE 4 energetická poradna obcím, solární technologie, tepelná erpadla, zemní plyn v doprav , alternativní paliva 23. 8. 30. 8. AE 5 energetická poradna obcím, solární technologie, vytáp ní, výroba z biomasy, zem d lská energetika, kotle, paliva, opat ení na zimní sezónu 11. 10. 18. 10. AE 6 energetická poradna obcím, vodní energie, v trná energie, komunální energetika, bilance eských závazk v EU 6. 12. 13. 12.

43

44