Alternativní energie 3/2010

Informace o obnovitelných zdrojích energie a energeticky úsporných opatřeníchInformace o obnovitelných zdrojích energie a energeticky úsporných opatřeních SUSTAINABLE ENERGYSUSTAINABLE ENERGY •• ERNEUERBARE ENERGIEERNEUERBARE ENERGIE •• ALTERNATÍVNA ENERGIAALTERNATÍVNA ENERGIA 2010 DVOUMĚSÍČNÍK ROČNÍK XIII. CENA 70 Kč • 3,5 EUR PŘEDPLATNÉ 380 Kč•15,93 EUR

2

AE – 3/2010 1 VÁŽENÍ ČTENÁŘI, ledva proběhla všemi zákonodárnými institucemi novela zákona 180 o pod- poře výroby elektřiny z OZE, už se rodí v kabinetech nový zákon. V jeho rámci budou všechny zainteresované strany směřovat ke splnění našeho závažného závazku – vyrábět v roce 2020 z OZE elektřinu a teplo ve výši 13 % z celkové spotřeby. Ve stručném představení bude nastaveno všem stejně podle jejich ener- getického potenciálu a všem stejně za jednu výkupní cenu. S přihlédnutím, že po roce 2012 končí veškeré dotace z evropských fondů a my jsme si zatím žádný výrazný energetický základ nevybudovali (plno financí šlo na různé cyklostezky, kulturní centra, vzdělávací programy, zámkové dlažby apod.), bude plnění obtížné. Jediná cesta je začít využívat mo- derní technologie, které poskytují vyšší výkony, zapojit do energetického systému výrazněji zemědělství a města a obce. Špatná cesta je, když sly- ším např. že omezíme fotovoltaiku a budeme více podporovat výstavbu bioplynových stanic. Potenciál OZE není tak veliký a jeho využití tkví v tom, že budeme využívat všechny složky, které jsou v dané lokalitě: tedy i slunce, i biomasu, i vítr, i vodu, i geotermální energii. Výrazně se nové technologie musí projevit ve stavebnictví. Realizace cestou Zelené úsporám asi nesplní očekávání, neboť podle některých údajů v dlouhodobém horizontu zateplení osmi z deseti domů není moc kvalitní. Nízkoenergetické či pasivní domy se zatím u nás moc neobjevují a už se objevuje nová generace aktivních domů s integrovanými technologiemi výrazně snižujícími energetickou spotřebu budov. Na scéně se objevují tenkovrstvé či bifaciální fotovol- taické panely s vyšší účinností a výtěžností. Výrazný podíl bychom měli očekávat od větrných a vod To je dlouhodobý plán také naší redakce a proto budeme stále hledat doma i v zahraničí dobré informace a motivující projekty. Dr. Zdeněk Kučera šéfredaktor Alternativní energie Z OBSAHU:Energetické aktuality ........................................................................2 Rozvoj OZE – jinak než v Evropě.......................................................4 Srovnání a výhody tenkovrstvých technologií ve FV.............................6 Vyšší využití sluneční energie se SolarEdge.......................................10 Vyplatí se fotovoltaika i do budoucna?............................................12 Tenkovrstvé versus krystalické moduly..............................................14 Testy odolnosti proti korozi .............................................................16 Panely hoří a padají.......................................................................18 Bifaciální panely ............................................................................22 Změřte si střechu ze země ..............................................................23 10 let spolupráce s TZB-INFO ........................................................24 I. ročník konference Alternativní energie..........................................25 O projekty na úsporu energie je velký zájem (SFŽP) .........................26 Zpřístupnění databáze PV Legal......................................................27 Aktivní dům se stane běžným standardem.......................................28 Ekonomika solárních tepelných soustav I.........................................30 Solární soustavy v systémech CZT ...................................................32 Přeprava plynu pod novou značkou ................................................34 Parabolický koncentrátor................................................................36 Novela vodního zákona .................................................................37 I komín potřebuje jarní úklid...........................................................38 Summary english...........................................................................39 Seznam inzerentů: Trinasolar, OMNIS Olomouc, Danfoss Solar Invertes, Kyocera, Solar Edge, CE Solar, Schott solar, Heckert Solar, Suntech, RW-energy, Soleg, GLASSPO, Třetí ruka, Skanska, SFŽP, Nelumbo, NET4GAS, Schiedel, ForTherm Foto na titulní straně: Ing. Dalibor Skácel ALTERNATIVNÍ ENERGIE nominace v prvním ročníku 2008 ENERGY GLOBE AWARD ČR Redakce a inzerce: CEMC – Alternativní energie P.O. Box 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10 tel.: +420 274 784 416-7, fax: +420 274 775 869 e-mail: kucera@cemc.cz Šéfredaktor: PhDr. Zdeněk Kučera, e-mail: kucera@alen.cz Odborný redaktor: Ing. Jaroslav Peterka, CSc. tel./ fax: +420 485 353 192 Vydavatel: CEMC – České ekologické manažerské centrum P.O. Box 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10 e-mail: cemc@cemc.cz Distribuce, CZ: DUPRESS, Podolská 110, 147 00 Praha 4 tel.: +420 241 433 396, e-mail: dupress@seznam.cz Distribuce, SK: Mediaprint-Kapa, Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3 tel.: +421 02/444 588 21, 444 427 73 a 444 588 16 fax: +421 02/444 588 19 e-mail: predplatne@abompkapa.sk Grafické studio: ARGI, spol. s r.o., e-mail: argisro@vol.cz Třebešovská 95, 193 00 Praha 9, tel: +420 272 655 950 Tisk: TIGIS, spol. s r.o., Třebohostická 564/9, 100 00 Praha 10, tel.: +420 274 008 511, fax+420 274 008 510 Časopis a všechny obsažené přílohy jsou chráněny podle autorského zákona. Držitelem autorských práv k časopisu Alternativní energie je vydavatel. Rozmnožování a další otiskování je možné jen se souhlasem vydavatele. Za obsah článků ručí autor, za obsah inzerátů inzerent.Redakcesivyhrazujeprávonaredakčnízpracovánírukopisů a dopisů čtenářů a eventuálně možnost umístění příspěvků na internetu nebo CD/DVD. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Články bez recenze neprocházejí redakční korekturou a názor redakce nemusí být vždy totožný s jejich obsahem. MK ČR 7985, ISSN 1212-1673 www.alen.cz • www.cemc.cz • www.tzb-info.cz www.enviweb.cz • www.4-construction.com www.enviport.cz • www.biom.cz Toto číslo vychází 14. června 2010 Příští číslo AE4/2010 vyjde 30. srpna 2010 str. 10str. 10 str. 12str. 12 str. 18str. 18 str. 28str. 28 str. 36str. 36 str. 38str. 38 Časopis vychází s podporou Státního fondu životního prostředí ČR.

2 AE – 3/2010 ENERGETICKÉ AKTUALITY Moderní Česko s chytrou energií EkologickéorganizacevdubnuzveřejnilykoncepciChytráenergie.Jdeokon- krétní plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou postupně proměnit energetický metabolismus české ekonomiky – a srazit znečištění, dovoz paliv i účty za energii. Všechny scénáře počítají, že ekonomický výkon stoupne bez- mála na čtyřnásobek, domácí těžba hnědého uhlí nepřekročí platné územní ekologické limity a nepředpokládají otevírání nových dolů na černé uhlí. Ani jeden ze scénářů nepočítá s výstavbou nového jaderného reaktoru. Nejprogresivnější scénář, Důsledně a chytře, plánujerazantnísnižováníenergetickénároč- nosti i kompletní využití potenciálu domácích OZE. Tím se podaří snížit konečnou spotřebu energie do poloviny století o 40 % oproti roku 2007. Hrubá spotřeba elektřiny klesne o 13 %, dovoz ropy a zemního plynu o 51 %, respektive 49 %. OZE pokryjí v roce 2050 polovinu spotřeby primární energie. Od roku 2030 scénář počítá s dovozem obnovitelné elektřiny do 10 TWh ročně. www.chytraenergie.info ČEZ nově nabízí plyn, za bonus přetahuje klienty od konkurence Energetická skupina ČEZ poprvé začíná domácnostem nabízet plyn. Zákazníkům, kteří k ní přejdou do konce července od kon- kurence, slibuje bonus 500 korun a garance levnějších odběrů do roku 2011. „Stáváme se jedním z nejlevnějších dodavatelů plynu“, oznámil šéf ČEZ Martin Roman. RWE obchoduje s elektřinou Plynárenská společnost RWE Transgas už v únoru oznámila pláno- vaný vstup na trh s elektřinou. Od 10. května zahájila prodej nové energetické komodity v ČR. Z pohledu aktivit společnosti v Evropě to není nic neobvyklého, ale u nás to bude při obchodování s elek- trickou energií určité oživení. „U nejčastěji využívaných tarifů jsou naše ceny silové elektřiny o 10 procent nižší oproti tradičním re- gionálním dodavatelům“, oznámil předseda představenstva RWE Transgas Martin Herrmann. O pět procent výhodnější ceny pak budou ceny pro domácnosti, které elektřinou vytápějí či ohřívají vodu. Společnost tyto ceny garantuje až do konce roku 2011. Pozastavení snižování výkupních cen v Německu Spolková rada Německa pozastavila snižování výkupních cen fotovoltaické el. energie. Uživatelé solárních systémů a německý solární průmysl mohou doufat v méně závažné snížení výkupních cen z fotovoltaických elektráren. Plánované škrty (11–16 %) k 1. červenci byly pozastaveny. Akcie solárního trhu výrazně stouply. Víceré spolkové země chtěly snížit úhrady za dodávky so- lárního proudu na 10 %, ale většina ve Spolkové radě (Bundesra- tu) tento návrh zamítla (především spolkové země řízené SPD) z oba- vy, že by se v solárním průmyslu výrazně sníži- ly pracovní příležitosti. Brikety z hnědého uhlí v Česku končí Výroba briket z hnědouhelného prachu v České republice defini- tivně končí. Už na podzim skončí poslední briketárna ve Vřesové. O slisovaný uhelný prach už není skoro zájem. Jedním z důvodů pro zastavení výroby s více než stoletou tradicí je i fakt, že v lomech Sokolovské uhelné je nedostatek kvalitního briketovatelného uhlí. Zánik poslední české briketárny není pře- kvapivý. „Čekalo se, že výroba briket skončí už v polovině 90. let. Prodlužovala se a máme s ní nyní velké problémy. Briketujeme uhlí, které už pro to není moc vhodné“, řekl více než před rokem generální ředitel Soko- lovské uhelné František Štěpánek. Fronius v novém Společnost Fronius, která je špičkou ve svářečské technice, ale je také známá jako výrobce a prodejce velmi kvalitních střídačů pro fotovoltaic- ké elektrárny na všech kontinentech, otevírá své nové obchodní centrum v Praze 10, Dolnoměcholupská 1535/14. Nové kontakty: Tel.: +420 272 111 011 • Fax: +420 272 738 145 E-mail: praha@fronius.com • www.fronius.com Po 50 letech skončila v Česku výroba benzinu Speciál Rafinerie v květnu definitivně skončila s produkcí benzinů s oktanovým číslem 91. Zájem klesl skoro na nulu. Padesát let tankovali v tuzemsku řidiči do nádrží svých škodovek, žigulíků, starých fiatů českou národní benzinovou tradici – 91oktanový Speciál. Byl to poslední měsíc, do- kdy mohli majitelé starých vozů bez katalyzátoru toto lacinější palivo nakupovat. Během května totiž s jeho výrobou Česká rafinérská ve svém litvínovském závodě skončila kvůli mizivému zájmu na trhu. Speciál, který přišel na trh v roce 1959, lze u pump jednoduše nahradit tanko- váním klasického Naturalu 95 a přidáním aditiva, na- příklad Benaditu. Tankování ovšem nyní vyjde o několik desetníků za litr dráž.

AE – 3/2010 3 Prezident podepsal novelu zákona o OZE 10. května podepsal prezident republiky novelu zákona 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novelu navrhla už na podzim loňského roku vláda ČR, když začala extrémně narůstat plocha fotovoltaických elektráren. Hlavním stimulem tohoto rozvoje byla výrazně zajímavá vý- kupní cena 12,25 Kč/kW pro rok 2010. Energetický regulační úřad výkupní cenu vyrobené elektřiny z fotovoltaiky za dobu existence zákona 180 snižoval z původní nastavené ceny 14, 46 Kč/kW dvakrát (pro rok 2008 a 2009) vždy o 5 %, ale i tak tato zákonná regulace nedokázala zabránit dotované ceně do této doby připojených fotovoltaických elektráren, která během podporovaných 20 let bude dosahovat několika miliard. Vláda předložila sněmovně návrh zákona 18. 11. 2009. Dolní sněmovna návrh novely schválila 17. 3. 2010 na 75. schůzi a postoupila ho Senátu, který text projednal a 21. 4. 2010 na 18. schůzi Senátu návrh novely schválil. Zákon doručen prezi- dentovi k podepsání 29. 4. 2010. Prezident zákon podepsal 10. 5. 2010. Text novely a dalších souvisejících dokumentů na www.alen.cz v kapitole Ke stažení. Parlament versus prezident o biopalivech Parlament prolomil veto prezidenta republiky týkající se zákona, který navyšuje podíl biopaliv v benzinu a naftě. Novela zákona o ochraně ovzduší navyšuje od letošního června podíl biosložky u benzinu z dosavadních 3,5 % na 4,1 % a u motorové nafty z 4,5 % na rovných šest procent. Přimíchávání má například pomoci snížit emise skleníkových plynů, podpořit domácí zemědělskou produkci a snížit závislost na dovozech paliv. Lenoxa končí, teplo bude dodávat ČEZ Teplárenská Energetický regulační úřad rozhodl, že ČEZ Teplárenská pře- vezme zdroje a sítě zkrachovalého libereckého dodavatele tepla Lenoxa a bude odběratelům firmy zajišťovat dodávky tepla a teplé vody. Zástupci firmy začnou přebírat první dvě lokality ze sedmi. Liberecký dodavatel tepla a elektřiny Leno- xa je ode dne 12. 3. 2010 v insolvenčním řízení. Věřitelé v jeho rámci přihlásili pohledávky za více než 180 mil. Kč. Největším věřitelem je Česká spořitelna, které dodavatel tepla dluží 17,62 mil. Kč. Vyhláška o minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla V minulém čísle jsme uvedli, že tato vyhláška nabývá účinnosti 1. květnem. Využili jsme zdrojů z webových stánek Hospodářské komory, kde byl text zve- řejněn. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdě narazilo na odpor odborníků, kde největší rozruch způsobil termín pro fotovoltaické panely s minimální účinností 22 %. Z našich zdrojů můžeme potvrdit, že vyhláška v tomto znění uvedena v život nebude. Čtenářům se za tuto informaci omlouváme, ale do- míváme se, že i tato informace přišla v pravý čas. Další podmínky pro rozvoj OZE stanoví až nový zákon o využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů, který je nyní v připomínkovém řízení a mohl by být schválen do konce roku. Podrobnější informace uvnitř listu. Centrum ekologické výchovy v Kladně Centrumekologickévýchovybylootevřenovblízkostibývaléhornické kolonie Čabárna u Kladna a stane se střediskem péče o čisté a zdra- vé životní prostředí a centrem ekologického vzdělávání. Budova je energeticky úsporná, je postavena převážně z přírodních materiálů a je jednou z největších dřevostaveb v České republice. Má tepelné izolace v tloušťce až 60 centimetrů, je použita i další technologie snižující spotřebu energie, například řízené větrání s rekuperací či solární systém na ohřev vody. Zařízení projektovala a postavila Skanska. Nejčastějšími návštěvníky Centra budou zejména děti a celé školní třídy.

4 AE – 3/2010 Obr. 1 • Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny v zemích EU v roce 2006, stav plnění přijatých cílů (zdroj: Zpráva NEK, podle Eurostat) Rozvoj OZE se však v ČR opozdil zejména proto, že zákon na pod- poru OZE vstoupil v platnost teprve v roce 2006. Kromě toho se podařilo vyvolat silné negativní emoce proti obnovitelným zdrojům s vysokým potenciálem, jmenovitě větrným elektrárnám a bioplyno- vým stanicím. Zejména v případě větrných elektráren by bez tohoto vlivu mohl být jejich rozvoj rychlejší. V současnosti je v podobné situaci fotovoltaika. Nová směrnice EU V dubnu 2009 byla přijata nová Směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato směrnice nahrazuje dosavadní směrnici o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdro- jů, zavádí podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů a zahrnuje i podporu výroby biopaliv, která byla dosud obsažena v samostatné směrnici. Na rozdíl od indikativních cílů podle předchozí úpravy, nová směrnice určuje jednotlivým státům závazné cíle podílu OZE na konečné spotřebě energie. Cíle jednotlivých států jsou přizpůsobeny klimatickým podmínkám a dalším okolnostem, viz obrázek 2. Cílem Směrnice je podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie tak, aby bylo v rámci EU dosaženo alespoň 20% podílu OZE na hrubé spotřebě energie v roce 2020. Za tímto účelem stanoví Směrnice řadu nástrojů, mimo jiné: v čl. 3 stanoví závazné národní cíle a opatření pro využívání ener- gie z obnovitelných zdrojů. Každý členský stát je povinen zajistit, aby se v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie rovnal alespoň jeho celkovému národ- nímu cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v uvedeném roce, který byl pro ČR stanoven na 13 %, v čl. 4 stanoví povinnost pro členské státy přijmout národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, který stanoví orientační národní cíle pro podíly jednotlivých druhů OZE pro rok 2020. V souvislosti se zavedením Směrnice do české národní legislativy je nutno novelizovat stávající zákon 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů tak, aby splňoval požadavky ve Směrnici ob- sažené. Zároveň musí být vypracován Národní akční plán, který má určit způsoby plnění průběžných cílů určených ve Směrnici. Novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů Návrh zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných a dru- hotných zdrojů a z vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla a o změně některých zákonů připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a zveřejnilo jej k připomínkovému řízení pod čj. 16329/ 10/05200/01000/A dne 10. 5. 2010. Předloženým návrhem zákona je do českého právního řádu trans- ponována Směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z ob- novitelných zdrojů. Směrnice požaduje novelizaci národní legislativy do 5. 12. 2010. Očekává se proto, že novelu v letních měsících projedná legislativní rada vlády a na podzim proběhne legislativní proces v Parlamentu ČR. Z obrázku 2 je vidět, že cíl pro ČR je málo ambiciózní jak z hledis- ka cílové úrovně, tak z hlediska nárůstu oproti současnému stavu. Německo s obdobnými klimatickými podmínkami má cíl nastaven podstatně výše. Kromě toho návrh Národního akčního plánu pro Německo počítá s ještě vyšším podílem OZE. Návrh českého zákona je postaven na koncepčně zcela odlišném přístupu. Tam, kde je dle Směrnice závazný národní cíl 13 % pro ČR stanoven jako minimum, návrh zákona z něj dělá maximum, přičemž nad rámec tohoto cíle nebudou zařízení pro výrobu energie z OZE vůbec podporována ani připojována. Zatímco stávající zákon 180/2005 Sb. hovoří o potřebě zajistit trvalé zvyšování podílu ob- novitelných zdrojů, návrh nového zákona hovoří už pouze o potřebě zajistit takovou podporu obnovitelných zdrojů, která umožní dosaže- ní stanovených cílů. Změněný přístup k podpoře obnovitelných zdrojů, obsažený v návrhu zákona, může ve svém důsledku vést i k tomu, že nebude dosaženo cílového podílu 13 % OZE v roce 2020 a nebude splněn závazný požadavek Směrnice. Návrh zákona váže podporu obnovitelným zdrojům na splnění cílů, stanovených v souběžně projednávaném návrhu Národního akčního plánu (NAP) České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů energie. NAP stanoví cílové hodnoty v instalovaném výkonu a množství vy- robené energie, a to jak celkově pro rok 2020, tak i včetně ročních hodnot. Ačkoliv Směrnice hovoří v této souvislosti pouze o orientač- ROZVOJ OZE – JINAK NEŽ V EVROPĚ Bronislav Bechník • Martin Müller • Czech RE Agency Evropská unie v rámci zvyšování energetické soběstačnosti podporuje zvyšování energetické efektivnosti a zvyšování podílu OZE v energetickém mixu. Již v roce 2001 byla přijata Směrnice 2001/77/EC o podpoře výroby elektřiny z obnovi- telných zdrojů. Na základě této směrnice byl pro ČR určen v rámci přístupových dohod indikativní cíl podílu OZE v roce 2010 na úrovni 8 %, viz obrázek 1. Obr. 2 • Podíl OZE pro jednotlivé státy, porovnání stavu v roce 2005 a cíle pro rok 2010 (zdroj: Zpráva NEK, podle Evropské komise)

AE – 3/2010 5 ním stanovení hodnot, návrh zákona z něj činí všeobecně závazný právní předpis. V důsledku toho činí závaznými nejenom stropy pro jednotlivé druhy výroby energie z OZE, ale i meziroční nárůsty. Nenaplní-li se předpo- kládané cíle u jednoho druhu, nemůže být nahrazen vyšším nárůstem jiného a nemusí tak být dosaženo celkového cíle v roce 2020. Podpora výroby tepla Od zákona byla očekávána systémová podpora výroby tepla z OZE, bez níž požadavky Směrnice 2009/28/EC nedokážeme naplnit. Tato podpora prakticky vůbec stanovena není. Návrh zákona odkazuje pouze na investiční podporu z dotačních programů. Za současného stavu tato podpora zřejmě nebude stačit. Podpora výroby elektřiny z biomasy na základě stávajícího zákona č. 180/2005 Sb. je totiž na takové úrovni, že se vyplatí samostatná výroba elektřiny bez využití odpadního tepla. Z energie v palivu se však v takovém případě využije sotva třetina, zbytek vyletí chladicími věžemi elektráren. Bylo by proto vhodné buď podpořit samostatnou výrobu tepla, nebo alespoň požadovat vysoké využití odpadního tep- la z výroby elektřiny. Podle údajů v NAP se však zdá, že MPO plánuje přednostní rozvoj výroby elektřiny na úkor výroby tepla. Asociace proto navrhují, aby zákon při výrobě tepla k vytápění z bio- masy podporoval zdroje, které dosáhnou alespoň 85 % účinnosti v případě komunálních zdrojů a minimálně 70 % účinnosti v případě průmyslových zdrojů. Současně zákon musí zajistit, aby byla pod- porována pouze výroba elektřiny ve výrobnách elektřiny spalujících pevnou biomasu splňujících minimální celkovou průměrnou roční účinnost užití primární energie ve výši 55 %. Výrobu tepla z OZE by jednoznačně podpořilo zachování územních ekologických limitů těžby uhlí. Okamžitým důsledkem by byl růst cen tepla, což by významně zkrátilo návratnost investic do zatep- lení a dalších úsporných technologií. Samotná otázka energetické efektivnosti staveb je přitom předmětem další směrnice EU; po roce 2020 by se měly stavět pouze budovy s velmi nízkou spotřebou energie (Near to zero). V důsledku investic do zateplování by mohlo dojít k významnému snížení spotřeby tepla, což by dále zvýšilo jeho cenu a pravděpo- dobně způsobilo rozpad některých teplárenských sítí. Již dnes jsou z ekonomického hlediska výhodnější blokové kogenerační jednotky, které kromě tepla vyrábějí elektřinu. Celkové využití energie v palivu je obvykle vyšší než v případě velkých centrálních kotlů. Navíc odpa- dají ztráty v dálkových rozvodech tepla. Teplárenské sdružení i z tohoto důvodu bojuje za prolomení limitů těžby a přednostní dodávky takto uvolněného uhlí pro potřeby teplá- renství za regulované ceny. Přesto již při cenách emisních povolenek nad 30 €/t je plyn výhodnější než hnědé uhlí. Po roce 2013 je přitom očekáván růst cen emisních povolenek na 30 až 60 €/t. Celkový zánik teplárenství však rozhodně nehrozí. V oblastech s vy- sokou hustotou obyvatelstva (velká sídliště), budou vždy centrální zdroje výhodnější než zdroje lokální. Národní akční plán Návrh Národního akčního plánu České republiky pro energii z obno- vitelných zdrojů energie Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo dne 10.5.2010 stejně jako návrh novely zákona o podpoře OZE. Celkový cíl 178 PJ podílu OZE na konečné spotřebě energie (KSE) do roku 2020 odpovídá 13% podílu OZE na hrubé spotřebě energie, který je vyžadován ve Směrnici 2009/28/EC. Předpokládaný vývoj spotřeby však o 90 PJ překračuje v roce 2020 základní scénář podle tzv. Pačesovy komise (NEK – nezávislá energetická komise). Přitom v současnosti je spotřeba ve srovnání s tímto scénářem výrazně nižší. Z dostupných odborných studií vyplývá, že celkový potenciál OZE do roku 2020 je vyšší a stanovený 13% cíl může být proto překročen. Například závěry NEK uvádějí pro rok 2020 realizovatelný potenciál ve výši 250 PJ, což odpovídá cca 198 PJ na konečné spotřebě ener- gie. Navržený cíl je tedy dosažitelný a překročitelný. Problematické je však rozdělení podílů na jednotlivé OZE. Navržené hodnoty neodpo- vídají ani výsledkům odborných studií přejatých do závěrečné Zprávy NEK ani dřívějším prognózám MPO. Velmi nízký růstový potenciál mají v návrhu NAP zejména fotovol- taika, bioplyn a malé vodní elektrárny. Zcela nulový růst se předpo- kládá pro využití geotermální energie, a to jak při výrobě elektřiny, tak při výrobě tepla. Nulový růst je také u malých vodních elektráren mezi 1 a 10 MW instalovaného výkonu. Není zřejmé, z jakých zdrojů autoři návrhu při jeho přípravě vycházeli. Nelogické je – z hlediska využití primárních zdrojů – stanovení cílů pro jednotlivé způsoby využití biomasy. Výroba elektřiny z biomasy má vzrůst 2,37x, ale tepla pouze 1,42x. Využije se tedy jen malá část tepla z výroby elektřiny, což je v rozporu s požadavkem Směrnice podporovat vysoce účinnou kogeneraci. U lesní biomasy se předpokládá nárůst z dnešních 64 PJ na 114 PJ v roce 2020, přestože již dnes je lesní biomasy nedostatek. Tak masivní nárůst využití by mohl mít negativní dopad na stav lesů. Naopak cíleně pěstovaná biomasa na zemědělské půdě se z nepo- chopitelných důvodů má podílet pouze 7 PJ. Další sporný bod je plánovaný masivní rozvoj energetického vyu- žití nevytříděné biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu (BRKO). Jedná se o obdobu spolužalování biomasy s uhlím. Problé- mem je především určení podílu BRKO, kde vzniká prostor pro ko- rupci a podvody. S výjimkou spolužalování v teplárnách a spalování odpadu ve spalovnách se rozvoj výroby tepla z obnovitelných zdrojů nepředpokládá. V návrhu NAP chybí plán zavedení inteligentních sítí v České republi- ce. Inteligentní sítě by přitom umožnily vyšší podíl decentralizovaných zdrojů a řízení spotřeby v kritických stavech a v případě nedostatku elektřiny. Chybí rovněž plán odbourávání administrativních překá- žek, které brání využití potenciálu větru. Naopak zdůrazňování pro- blémů ve výstavbě liniových staveb (vysokonapěťová vedení) souvisí téměř výhradně s jadernou energetikou. NAP rovněž postrádá zhodnocení stávajícího systému podpory elek- třiny z OZE a návrh na jeho zdokonalení. Závěr Návrh Národního akčního plánu České republiky obsahuje řadu dílčích nedostatků. Protože není jasné, z jakých podkladů autoři čer- pali, je nutné NAP podrobit odborné oponentuře a co nejširší diskusi s podnikateli v oboru a následně zásadním způsobem přepracovat. Přepracování je nutné zejména v případě, že bude použit jako závazný podklad pro paralelně projednávaný návrh zákona o pod- poře OZE.

6 AE – 3/2010 Ale již v roce 1968 u nás byla vyrobena první tenká vrstva z amorfního křemíku a-Si:H. Vlastní FV technologie na bázi a-Si jsou známy a používají se již od 80. let minulého století. Technologie používané pro laminování tenko- vrstvých panelů velmi dobře známé z výroby bezpečnostních skel u automobilů a výloh obchodů. V širším použití tenkovrstvých FV modulů brání především jistá neinformovanost odborné veřejnosti a s ní spojené předsudky. Zatímco c-Si technologie se vyrábějí rozřezá- ním monokrystalického nebo multikrystalické- ho ingotu na plátky o tloušťce 0,25–0,3 mm, tenkovrstvé technologie vznikají ukládáním jednotlivých vrstev polovodičů na podkladový materiál tak, že vznikne FV článek o tlouštce 1–5 µm. Nosným materiálem může být sklo, kov nebo plastová fólie. Úspory ve spotřebě vstupních materiálů jsou obrovské (~1000x nižší než c-Si). Samozřejmě technologie musí být úměrně kvalitní… V současné době je obrovský vědecký výzkum a vývoj věnován především těmto tenkovrst- vým technologiím a proto se s výsledky těchto činností potkáváme denně. LCD a plazmové obrazovky jsou vyráběny právě touto techno- logií. Základní technologie tenkovrstvé fotovoltai- ky se dělí do několika skupin dle použitých materiálů a jejich možnosti využití slunečního spektra. Druhy tenkovrstvých FV technologií Amorfní křemík – a-Si:H (účinnost ETA=4,5–9,5 %) Zvýšení účinnosti a-Si dociluje kombinace více vrstev a-Si event. mikrokrystalického (nano- krystalického Si). Každá vrstva je dotována jiným prvkem tak, aby celkové využití energie světla slunečního spektra bylo maximální. Vyrábějí se až 3 polovodičové vrstvy na sobě. Nízká výrobní cena. CIGS – měď-indium-gallium-diselenid (ETA=8,5–12,5 %) Tato technologie dociluje nejvyšších účinností v komerčně vyráběných tenkovrstvých FV panelech. CdTe – (ETA 6–11 %) dosahuje nejvyšších energetických výtěžností ze všech FV technologií. Má veliký potenciál pro dosažení nízkých výrobních cen. Polymerní (organické) FV články (ETA=2–3 %) Potenciál pro velmi levnou a masovou výrobu (tiskařskou technologií). Polopropustné pro světlo, lehké na různých fóliích. DYE sensitive – laboratorní výroba. FV nanostruktury – laboratorní výroba. V roce 2009 se celosvětově vyrobilo 16 % – Navigant (SolarBuzz 18–20 %) světové výro- by tenkovrstvých FV modulů. Vlastnosti tenkovrstvých (TF) FV technologií Vysoká energetická výtěžnost – tenkovrstvé technologie v reálném počasí vyrobí za rok v průměru až o 15 % více energie než c-Si. Z grafu je možné odečíst, o kolik % vyrobí v průměru za rok více energie tenkovrstvé technologie oproti c-Si. Souvisí to s tím, že absorpční koeficient použitých materiálů vy- užívaných pro tenkovrstvou fotovoltaiku je vyšší ve využitelné části slunečního spektra. Materiály pro tenkovrstvé aplikace se často kombinují, aby se tak dosáhlo lepšího využití energie slunečního spektra. Denní rozložení světla je hlavně v nižších in- tenzitách světla. V ČR je cca 65–70 % ročního globálního ozáření složeno z difúzní složky světla. Na tuto složku tenkovrstvé technologie reagují podstatně lépe než c-Si. Tzn. že FV panely vyrábějí energii od brzkého rána až do večera a za špatného počasí. Nižší účinnost za STC – účinnost FV panelů za STC byla historicky definována pro krysta- lické panely a to za následujících podmínek: intenzita dopadajícího světla je 1000 W/m2 plochy, kolmé paprsky, teplota 25 ºC a AM1,5 (Air Mass – filtrace světla průchodem zemskou atmosférou). Dlužno ovšem říci, že v reálné praxi v ČR taková situace NIKDY nenastává. SROVNÁNÍ A VÝHODY TENKOVRSTVÝCH TECHNOLOGIÍ VE FV Roman Čada • VOTUM s.r.o. Tenkovrstvé FV technologie se od „kla- sických“ krystalických c-Si technologií zcela liší vlastní geometrií FV článků, způsobem výroby, použitými výrobními materiály a jejich spotřebou a i dalšími vlastnostmi. Mezi fotovoltaickou veřej- ností je zafixován předsudek, že jde o technologie tak mladé, že s nimi není žádná či malá zkušenost. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 8

9

8 AE – 3/2010 A tady se nachází „zakopaný pes“ mezi tenko- vrstvaři a krystaliky. Před 25 lety jsem začínal také jako „krystalik“. Z grafu je vidět, že největší ozáření slunečním světlem 1 m2 povrchu Země (v konkrétním místě v ČR) je někde mezi intenzitou 200 až 600 W/m2 . Při těchto nižších intenzitách slunečního světla relativní účinnost TF FV může růst, zatímco u c-Si klesá. Například u trojpřechodového a-Si je nárůst relativní účinnosti FV modulů o cca o 25–30 %. Energetická výtěžnost – kolik energie dotyč- ná technologie vyrobí na 1 kWp instalovaného výkonu. A právě tady vévodí tenkovrstvé tech- nologie. To znamená, že by při srovnatelných vstupních nákladech s c-Si tenkovrstvé FV technologie vyrobily více energie a tím i umož- nily rychlejší zhodnocení investice. Je možné doložit, že při tzv. optimálním úhlu sklonu panelů v ČR (35º) je výtěžnost c-Si srovnatelná s tenkovrstvými panely při sklonu 10º. Zde ale zaberou podstatně méně místa. Nízká teplotní závislost – fotovoltaické tech- nologie jsou jako každý polovodič velmi závis- lé na teplotě. S rostoucí teplotou klesá napětí a tím i vyrobený elektrický výkon. U TF FV jsou tepelné koeficienty až 2x nižší než u c-Si, což je předurčuje k aplikacím např. na střechách a obecně u BIPV (Building Integrated Pho- tovoltaics), kde jsou teploty obecně vysoké, zatímco u a-Si/µc-Si tenkovrstvé technologie se v rozmezí teplot od –10 ºC do +70 ºC sníží výkon o cca 32 % u c-Si o 46 %. Tato skuteč- nost nejen zvyšuje výtěžnost FV panelů, ale také zjednodušuje vlastní projekt FVE a návrh invertorů. Vysoká odolnost proti zastínění – c-Si pa- nely jsou velmi citlivé na zastínění každého jednotlivého FV článku. Při zastínění se FV článek začne chovat jako spotřebič a ohrozí funkci celého FV modulu a tím i celého FV řetězce (stringu). TF FV jsou díky jiné techno- logii podstatně odolnější proti částečnému ale i celkovému zastínění. TF moduly mají vysoké napětí (70–120 V) a tím se jich umístí do stringu podstatně méně než c-Si. Zmenšením velikosti stringu se rovněž zvyšuje odolnost FVE proti zastínění. Nižší citlivost na úhlu dopadu světla na povrch FV modulu – díky vysoké energetické výtěžnosti jsou TF FV moduly méně závislé na orientaci a tudíž umožňují větší spektrum aplikací než c-Si. Od plochých střech přes fa- sády, ale i otevřené instalace s menším úhlem náklonu modulů. Jejich vyšší absorpce fotonů a tím i větší energetický zisk je předurčuje pro použití do nevýhodných úhlů či oblastí s ma- lým dopadem slunečního světla. Vysoká samočistící schopnost – většinou se TF FV dodávají na podkladovém skle v bezrámečkové verzi. Čisté sklo a vysoká odolnost proti částečnému zastínění umožňují využívat TF FV ve velmi malých úhlech např. na plochých střechách – vysoká samočistící schopnost. Nutné Al rámečky v případě c-Si omezují použití těchto modulů na sklony min. 20º a více a to z důvodu problémů v důsledku částečného zastínění nečistotami při spodní hraně rámečku či skluzu sněhu. Příjemný vzhled, velké moduly – velké mo- duly tenkovrstvých panelů uspoří na instalač- ních nákladech konstrukcí až 17 % (BoS) i na ceně drahých DC elektrických kabelů. EPBT (Energy Pay-Back Time) – krátká doba návratnosti vložené energie při výrobě. V na- šich končinách se náklady na výrobu TF FV zaplatí vyrobenou energií již za cca 1,5 roku, u c-Si za cca 4 roky. Zde je vidět poměr mezi spotřebovanými prostředky na jednotlivé tech- nologie. Nízká cena – potenciál nízké výrobní ceny je u TF FV značný. Již se vyrábějí tenkovrstvé mo- duly s cenou pod 0,9 USD/Wp a to na vysoké technologické úrovni. Současné relativně nízké ceny FV c-Si jsou ovlivněny vysokou produkcí ingotů c-Si v Číně s vysokou spotřebou doto- vané elektrické energie. Ale v současné době tyto panely prudce zdražují… V SRN se v roce 2009 instalovalo srovnatelné množství tenkovrstvých panelů jako c-Si. Jak dlouho bude česká odborná veřejnost čekat na uchopení této příležitosti? POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 6

11

10 AE – 3/2010 Fotovoltaický (FV) průmysl je také postaven před aktuální výzvu a tou je soutěž s tradičními formami výroby energie nezávisle na státních dotacích. K dosažení tohoto cíle potřebuje FV průmysl zvýšit účinnost a současně snížit celkové náklady na vyrobenou FV energii. Tento článek nejdříve osvětlí některá omezení FV instalací způsobené klasickými investory. Jak bude ukázáno, standardní přístup je náchylný k vlastním energe- tickým ztrátám a dalším nedostatkům, což tvoří prostor pro optima- lizační technologie a postupy. Článek dále ilustruje výhody distribuo- vaného systému sběru energie a uvádí unikátní řešení SolarEdge. Malé FV instalace se skládají z několika tuctů až několika stovek solárních modulů. Instalace je obvykle rozdělena do paralelních ře- tězců (stringů), každý se skládá z několika modulů (obvykle 10–15) v sérii a ty jsou připojeny k invertoru plnícímu dvojí úlohu: • převádí sebranou elektrickou energii ze stejnosměrného prou- du (DC) na střídavý proud (AC), totožný s typem proudu v elek- trické síti, • provádí sledování maximálního bodu výkonu fotovoltaického pole (MPPT). MPPT je průběžný proces, při kterém je vyhle- dáván proud, s nímž se vytěží maximální energie – jedná se o velmi jemný úkol doladění. K diskusi je, zda jedno zařízení může efektivně sledovat bod maxi- málního výkonu (MPP) u mnoha modulů najednou. Ve skutečnosti se obecně předpokládá snížení výkonu modulů zhruba o 25 % oproti jejich štítkovým hodnotám. Chybějících 25% energie se v tradičních systémech ztratí Na současném trhu nejsou FV panely úplně stejné a liší se ve svých výstupních energiích a elektrických charakteristikách v přijatém stan- dardu kolem 3 %. Tento jev se nazývá nesoulad (mismatch) panelů a je způsoben nejednotností při výrobě. Výsledkem je, že každý panel má mírně odlišný MPP proud, ve kterém je poskytován ma- ximální výkon. Ale invertory nemohou nastavit optimální proud pro každý panel zvlášť, jelikož jimi musí proudit stejný proud. Invertor je přinucen si zvolit průměrný proud, který obvykle vede k neoptimální- mu výkonu silnějších panelů. Rozviňme problém nesouladu panelů o krok dále. Co se stane, jest- liže nám přecházejí přes panely stíny způsobené blízkým stromem, komínem nebo mraky? Takováto běžná skutečnost zesiluje vliv nesouladu panelů. Zastíněné panely generují méně energie a tudíž poskytují menší proudy. Když jsou částečně zastíněné moduly propojeny s nezastíněnými moduly, invertor musí snížit celkový proud na hodnotu proudu zastíněných modulů, anebo takovéto moduly překlenout. V obou případech je díky vzájemné závislosti modulů energetická ztráta neúměrná zastí- něné ploše. Distribuované získávání energie – tichá revoluce Jak si průmysl stále více uvědomoval systémový nedostatek tradič- ního řešení invertorů, rodil se nový technologický přístup při snaze o znovuzískávání ztracené energie. Distribuované systémy pro získá- vání energie poukázaly na vlastní omezení tradičních systémů. Jak napovídá již název, distribuované systémy přenášejí funkci MPP sle- dovače z invertorů k vlastním modulům. Výhodou indviduálních MPP trackerů, též nazývaných optimalizátory energie, je to, že moduly se stávají samostatnými jednotkami, schopnými vysledovat a řídit vlastní bod maximálního výkonu. Každý panel je schopen dodávat svůj maximální výstupní výkon v každém okamžiku nezávisle na ostatních panelech řetězce. Tento řetězec již není omezován na výko- nu svým nejslabším článkem. Jestliže je panel zastíněn, stále přispívá k výstupu FV pole místo toho, aby jeho výkon snižoval. Systémové řešení SolarEdge Zatímco všechny distribuované systémy se shodují v znovuzískávání energie ztracené zastíněním či nesouladem panelů, další nedostatky tradičních systémů zůstaly nepovšimnuty. Ve snaze analyzovat výho- dy celkového systémového přístupu před částečným řešením, podá následující sekce přehled o Distribuovaném systému získávání energie SolarEdge. V nadhledu shrnuje optimalizace SolarEdge všechny fáze od pruž- ného projektování a bezpečnější instalace po optimalizování výstupu každého modulu a konstantního zásobování účinných invertorů energií a dále vzdálené monitorování pro výkonnou údržbu a pro- voz. Řešení se skládá z PowerBoxů, což jsou optimalizátory energie pro každý modul, vícestringové DC/AC invertory (měniče), které jsou určeny spolupracovat s PowerBoxy a webový portál pro sledování každého modulu. Tato topologie od začátku do konce umožňuje montážníkům a majitelům systému unikátní možnosti. Pružnost stringů a využití prostoru Majitelé FVE a montážníci by rádi co nejlépe využili osluněnou plo- chu střechy, ale při použití standardních invertorů jsou projektanti už při přípravě projektu přinuceni mnoha komplikovanými podmínkami k různým omezením. Počet modulů, který může být aktuálně zapojen do stringu, je nutné zvolit tak, že napětí na stringu musí být větší než minimální napětí invertoru a současně nesmí překročit maximální povolené napětí. Jestliže chce montážník připojit k invertoru více modulů než je možné při použití jednoho stringu, více těchto stringů musí být spojeno paralelně. Projektování se tím stává ještě kompli- kovanější: paralelní stringy musí být stejné délky, umístěné na stejné ploše střechy a mít stejný sklon. Na typické střeše je možné využít osluněnou plochu v průměru ze 75 %. Na střechách průmyslových objektů s nepravidelnými tvary a konstrukcemi je složitější pokrýt celý prostor střechy stejným stringy jako bloky z kostek Lega. Jestliže chce montážní firma větší pružnost v návrhu střešního systému, musí využít více invertorů, pochopitelně s vyššími náklady. SolarEdge významně zjednodušuje projekt FVE. Nejen to, že opti- malizuje výkon každého modulu nezávisle, PowerBoxy využívají pře- měnu DC/AC k tomu, aby udržely napětí stringu na stejné optimální hodnotě. Oproti tradičním systémům, u nichž se napětí stringu mění s počtem panelů, zastíněním a teplotou, u SolarEdge systémů kon- stantní napětí stringů zaručuje optimální účinnost DC/AC přeměny CESTA K VYŠŠÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI FV MODULŮ Hannah Mann a Amit Rosner • SolarEdge Technologies • překlad: Ing. Roman Čada • Votum s.r.o. V roce 1763, na počátcích průmyslové revoluce, byl James Watt, slavný vynálezce, požádán, aby prověřil požadavky na tehdejší jediný dostupný pracovní parní stroj a to z pohledu vyrobené energie. Upravil jej na rotační pohyb. Nová inovace spotřebovala podstatně méně uhlí, byla provozně levnější a byla významně využitelnější pro pohon tovární výroby a tím urychlila průmyslovou revoluci.

AE – 3/2010 11 v invertoru a to bez ohledu na tyto komplikující faktory. Projekční omezení tradičních FV systémů zde neplatí a umožňuje maximální pružnost při projektování FV polí a plné využití střešních ploch. Strin- gy nemusí být stejné délky, mohou být umístěny na různých plochách střechy, můžeme kombinovat různé typy FV modulů a jejich sklonů. A navíc délka stringu může být mnohem delší a tím pádem je zapo- třebí méně stringů (a s tím spojených slučovacích skříněk, pojistek a odpojovačů), čímž se snižuje cena instalace. Provoz a údržba Velké FV instalace se skládají z tisíců modulů. Identifikovat vadný nebo slabší panel nebo dokonce úplně odpojený string je jako hledání jehly v kupce sena. Tradiční systémy nenabízejí analytické informace dostatečně podrobné pro hloubkovou optimalizaci výko- nu FV systému. Monitorování, jedna z funkcí invertoru, měří pouze celkový výstup invertoru, a majitel ani montážní firma nemohou říci, jestli všechny FV panely pracují dobře. Jestliže má majitel FVE pocit, že mu jeho FV instalace neposkytuje takovou výtěžnost energie jakou očekává, či jaká by měla být, montážní firma musí poslat technika na místo, aby ručně vyhledal zdroj problémů a to pouze na základě několika málo indicií. Řešení problémů na místě se komplikuje a za- bírá více času a peněz montážníkovi i majiteli FVE a tyto problémy s velikostí vlastní instalace dále rostou. Monitorovací webový portál SolarEdge poskytuje údaje v reálném čase o výkonu a provozu FVE až do úrovně jednotlivých panelů, stringů či invertorů. Například, zastíněné či porouchané moduly jsou umístěny a zobrazeny na grafické mapě (pravý obrázek). Automa- tická upozornění jsou zaslána, kdykoli je zapotřebí, zásah a tudíž problémy mohou být zjištěny a opraveny včas, čímž se dále zvyšuje funkceschopnost FVE a tím i výtěžnost. A zároveň se sledují náklady na sledování a údržbu. Bezpečnost FV systémy se považují za spolehlivé a bezpečné. Nicméně je důle- žité si uvědomit, že DC napětí je ve FV panelech za denního světla stále generováno a to dokonce i když jsou odpojeny od invertoru. Typické FV moduly mají napětí několik desítek voltů a tak několik panelů zapojených do série je schopno vyrábět stále nebezpečné napětí. Během instalace a údržby může dotyk s odkrytými kontakty ohrozit život obsluhy. Podobně jsou ohroženi i hasiči při hašení požá- ru na střechách osazených FVE. Omezení bezpečnostních rizik je jednou z hlavních výhod SolarEdge systému. Při odpojení FVE od sítě se automaticky vypnou invertory a tak i PowerBoxy automaticky vypnou výstupní napětí každého modulu a tudíž DC elektrická energie na vodičích mezi panely a invertory není přítomna. Dalším úkolem PowerBoxů je automatické vypnutí při překročení určité teploty – snižuje se tak nutnost speci- fických postupů pro snížení nebezpečí požáru. Výsledkem je, že FV moduly neohrožují technické týmy či hasiče ani za denního světla. Ve světě roste důraz na vyšší požadavky požární bezpečnosti průmyslo- vých objektů a od zákonodárců se očekává, že přijmou taková nová zákonná opatření, která budou muset být v průmyslu dodržována. SolarEdge systémy jsou na tento fakt připraveny díky zabudované modulární ochraně splňující i vyšší požadavky pojišťoven a přísluš- ných regulačních úřadů. Ochrana před krádeží Majitelé velkých FV polí jsou nuceni často vybavovat své instalace drahými ochrannými prostředky (ploty, bezpečnostní kamery), aby ochránili své investice před vzrůstajícím rizikem odcizení panelů. SolarEdge PowerBoxy nejen že indikují pokusy o krádež, ale dále zvyšují ochranu investice tím, že ukradené FV moduly učiní dále nepoužitelnými. PowerBoxy, jež jsou umístěny na místě junction boxů na zadní straně modulů (z výroby) automaticky zamknou ukradený modul a ten nejde použít. Závěrem Vývoj technologií optimalizující získávání energie je velkým skokem na cestě k rovnováze mezi náklady na čistou energii a náklady na výrobu elektřiny získávanou pomocí fosilních paliv. Jde o inovativní technolo- gii založenou na jednoduché a odzkoušené technice sledování bodu maximálního výkonu každého jednotlivého modulu. Řešení SolarEdge od začátku do konce poskytuje unikátní kombinaci optimalizátorů energie, invertorů s konstantním napětím stringů a monitoringu do úrovně jednotlivých panelů. Díky této technologii dokáže jakákoli FV instalace vyrobit více energie, poskytne nižší náklady při projektování, umožňuje grafické monitorování a údržbu od jednotlivých panelů až po celý systém, odstraňuje bezpečnostní rizika a nabízí jedinečný mechanizmus ochrany panelů před krádeží. Produkty SolarEdge jsou komerčně dostupné a distribuované po celém světě. Systém SolarEdge instalovaný na střeše rodinného domu v ČR firmou SolarTeam. PowerBoxy jsou připevněny na konstrukci pod každým panelem. www.solaredge.com • www.votum.cz Společnost VOTUM s.r.o. je distribuční partner SolarEdge pro ČR a SR Monitorovací porál SolarEdge automaticky indikuje a zjišťuje pozici částečně zastíněných panelů komínem, označené žlutě, z vedlejšího obrázku. S použitím PowerBoxů je důsledek stínění minimalizován.

12 AE – 3/2010 Na toto téma jsme se rozhovořili se zástupci společnosti CE Solar, která se zabývá rea- lizací fotovoltaických elektráren o větších kapacitách a současně je také distributorem komponent k jejich výstavbě. V současné době se CE Solar zabývá stavbou a komplexním servisem, jak k pozemním, tak i střešním solárním elektrárnám na úze- mí České i Slovenské republiky. Společnost CE Solar završila minulý rok na pozici leadera v oblasti výstavby a provozu fotovoltaických elektráren s vystavěnou ka- pacitou 27 MWp a počtu 20 fotovoltaických elektráren. Co si myslíte o budoucnosti fotovoltaiky v České republice? Nemyslíte si, že zájem o tento obor v budoucnosti opadne? Je pravda, že fotovoltaika je v poslední době hodně diskutovaným tématem, ale je třeba si uvědomit, že všechny obnovitelné zdroje energie (OZE) a především fotovoltaika, se stávají jedním z velmi významných pilířů energetického mixu České republiky. Vždyť i Česká republika se při vstupu do EU zavázala k podpoře OZE. Do konce roku 2010 by měl jejich podíl na celkové výrobě elektrické energie tvořit 8 %, momentálně je splněno z tohoto cíle pouhých 6,5 %, a to se bavíme o všech OZE. Do konce 2020 by poté měl tento podíl být ve výši 13 %. Pakliže těmto závazkům chceme dostát, fotovoltaické elektrárny (FVE) jsou tím nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout. Jsou dotace do fotovoltaiky nutné? Dotace jsou pro fotovoltaiku velmi důležité. Především proto, že právě jako v uplynulých letech stimulují výzkumníky k rozvoji a efek- tivitě tohoto odvětví. I jaderná energie byla v počátcích dotována a její dnešní pozice je očividná. Finanční stimul se projevuje právě v rozvoji segmentu, který ale v případě fotovoltaiky přinese pozitivní dopady skutečně všem, a to bez jakékoliv formy ekologické zátěže pro další generace. Elektrickou energii vy- robenou z FVE bychom mohli bez zábran nazvat „bioenergií“, vždyť jedna takováto elektrárna o instalovaném výkonu 3 MWp ušetří 3,62 milionu kg/rok emisí CO2. Je fotovoltaika dostupná už i pro běžné občany ČR? Ano, můžeme připomenout, že cena za první solární článek s kapacitou 1 Watt byl 1850 (tehdejších) dolarů, dnes je cena v průměru 1 dolar na 1 Watt výkonu. Podle odhadů expertů se cena elektřiny ze Slunce dostane v České republice na úro- veň silové elektřiny již kolem roku 2020. Fotovoltaika je jediný obnovitelný zdroj s teoretickým potenciálem pokrýt celkovou energetickou spotřebu v ČR. Výhodou je možnost nepřeberného využití množství aplikací: střechy, fasády, protihlu- kové bariéry, brownfieldy. VYPLATÍ SE FOTOVOLTAIKA I DO BUDOUCNA? CE Solar V naší redakci o tom nemáme pochyb. Přesto že se bude výkupní cena v příštích letech výrazněji regulovat, třeba že neporostou už tolik velká solární pole, ale fotovoltaika bude výraznější součástí architektury a stavebnictví. FVE HrušovanyFVE Hrušovany Instalovaný výkon: 2 123 kWpInstalovaný výkon: 2 123 kWp Instalovaný panel: Suntech 210, Kaneka 60Instalovaný panel: Suntech 210, Kaneka 60 Uvedení do provozu: listopad 2009Uvedení do provozu: listopad 2009 FVE Dolní DubňanyFVE Dolní Dubňany Instalovaný výkon: 119 kWpInstalovaný výkon: 119 kWp Instalovaný panel: Suntech 175 WInstalovaný panel: Suntech 175 W Uvedení do provozu: prosinec 2009Uvedení do provozu: prosinec 2009

15

14 AE – 3/2010 Většina solárních modulů je vyrobena z po- lovodičového materiálu – křemíku, který je pro solární technologie nejvhodnější. Jedná se o prvek s druhým nejčastějším výskytem v zemské kůře a je tedy k dispozici téměř v neomezeném množství. Od křemí- ku v solárních článcích se liší krystalickou strukturou. U takzvaných monokrystalických solárních článků tvoří křemík jediný krystal s homogenní krystalickou mřížkou. Díky jednotnému tvaru krystalů je možné získat ze slunečního světla více energie než v případě článků s nejednotnou krystalickou struktu- rou. Výroba používaného monokrystalické- ho křemíku je ovšem relativně drahá. V případě polykrystalické varianty je to jiné. Zde křemík tvoří řada malých jednotlivých krystalů. Výroba polykrystalických solárních článků je cenově výhodnější. Z tohoto dů- vodu se jedná o solární články s dobrým poměrem ceny a výkonu, i když je stupeň účinnosti o něco nižší, než v případě mono- krystalické varianty. Rozlišovacím kritériem solárních článků je rovněž použitý polovodičový materiál. Jak monokrystalické tak i polykrystalické solární články patří do kategorie solárních článků na bázi křemíku. Alternativou je tenkovrstvá metoda. V případě amorfní kře- míkové technologie (a-Si) je amorfní křemík nanášen plazmou ve velmi tenké vrstvě na skleněnou desku. Tím je dosaženo úspory materiálu i energie. A jaké jsou další výhody tenkovrstvých modulů? Dokáží zpravidla přeměnit na proud i slabé a rozptýlené svět- lo lépe než jejich krystalický protějšek. Navíc zůstává účinnost výroby proudu v horkých letních dnech konstantní, zatímco v případě krystalických modulů dochází s narůstající teplotou k jejímu snižování. Kromě toho lze u tenkovrstvých modulů přizpůsobit velikost, design a výkon individuálním požadavkům. Vzhledem k tomu, že mají tenkovrstvé mo- duly v porovnání s krystalickými moduly v souladu se stavem aktuální techniky nižší stupeň účinnosti, vyžadují tyto moduly větší plochu k dosažení stejného energetického výnosu. Proto jsou vhodné především pro velké plochy a fasády a jsou často použí- vány u větších architektonických projektů, u kterých jsou solární moduly například integrovány přímo do pláště budovy. Tyto moduly jsou ale také oblíbené v zemědělství díky použití na velkých střešních plochách. Ačkoliv je technologie tenkovrstvých modulů stále oblíbenější, nedokáže zcela nahradit technologii krystalických modulů. Obě tech- nologie budou spíše existovat vedle sebe. Výzkumný tým společnosti SCHOTT Solar pracuje na dosažení optimálních hodnot výkonnosti a dlouhé životnosti solárních mo- dulů. A to platí pro obě technologie. TENKOVRSTVÉ VERSUS KRYSTALICKÉ MODULY Daniela Fialová • Manažer prodeje SCHOTT Solar pro Českou republiku a Slovensko Ten, kdo se rozhodne pro použití fotovoltaického zařízení k výrobě proudu, stojí před otázkou, jakou technologii má použít. Krystalické moduly, tenkovrstvé, kře- míkové, nebo snad jiný materiál? SCHOTT Solar, tradiční německý podnik, vyrábí již několik desetiletí vysoce kvalitní tenkovrstvé a krystalické moduly, které jsou známy svým stabilním výkonem a je možno si je vybrat pro určitý typ střechy. Od roku 2005 vyrábí společnost SCHOTT Solar solární moduly pro celý evropský trh také v České republice v závodě ve Valašském Meziříčí. TENKOVRSTVÉ VERSUS KRYSTALICKÉ MODULY Polykrystalický modul SCHOTT Poly 225 Tenkovrstvý modul SCHOTT ASI 100

17

16 AE – 3/2010 HECKERT Solar je jednou z prvních společností, jejíž moduly prodělávají pravi- delné testy v solné mlze, kde se oceňuje odolnost proti korozi. Takto testované moduly mohou pak nést oprávněnou značku TÜV IEC/ EN 61701. HECKERT Solar AG je jedním z prvních výrobců modulů, jehož výrobky získaly ocenění zkouškou v solné mlze při testu odolnosti proti korozi podle regulí TÜV Rheinland. Většina negativních vlivů se mohla vyskytovat v místech vrtání, šroubových spojů a elektrického připojení. Oba polykrystalické a monokrystalické vysoce výkonné mo- duly přežily test bez závad. Pro tento náročný test jsou moduly vystaveny v běžném sklonu 15º až 30º při teplotě 35 ºC ±2 ºC po dobu 96 hodin v extrémních podmín- kách solné mlhy. HECKERT Solar AG v současné době vyrábí ve svých vlastních provozech v Chemni- tzu moduly v roční kapacitě přes 90 MWp. Hlavní výrobní program je zaměřen na polykrystalické a monokrystalické panely s vysokým výkonem a účinností až 15 % v několika výkonnových řadách. Od data založení rodinné firmy v roce 2001 je zvláštní důraz kladen na kvalitu a vý- kon. Panely jsou vyráběny výhradně v Německu, což je pozitivní informace pro klienty, kteří očekávají od výrobků vynikající řemeslné zpracování a vysokou účinnost modulů. Díky svému kompaktnímu designu jsou moduly s pouhými 54 solárními články 6“ vhodné pro mnohé varianty instalací na střechy objektů (farmy, obytné domy, gará- že, přístřešky apod.). Toto technologické řešení usnadňuje manipulaci s moduly při transportu a především při montážích. Originální hliníkový rám z dutých profilů o síle 38 mm a 4 mm tvrzené solární sklo zajišťují vysokou torzní tuhost a robustnost odpo- vídají normě TÜV, která určuje povolené zatížení sněhem až do 5400 Pa. TESTY ODOLNOSTI PROTI KOROZI Heckert Solar AG Kvalita fotovoltaických modulů se pozná nejen podle jejich účinnosti a vý- těžnosti, což jsou faktory, které zaručují očekávaný a stabilní výkon, ale také podle klimatických vlivů, které mohou výrazně zkrátit životnost mo- dulů a způsobit poruchy, mezi něž patří na prvním místě nebezpečí požáru, o kterém píšeme na jiném místě. TÜV logo pro zkoušku solné mlhy o odolnosti proti korozi IEC / EN 61 701 TÜV Rheinland První foto nového modulu NeMo Kontakt: Ing. Michal Pavlíček • pavlicek@heckert-solar.com Nový model NeMo Důkazem neustálého rozvoje a neustávajících investic do vývoje je také novinka představená na veletrhu Intersolar 2010 v Mnichově. Heckert Solar zde představil nový model FV panelu nazývaný NeMo. Tento model udává nový směr designové podoby FV panelů. Díky zaobleným rohům rámu odpadá riziko poranění při instalaci a panel získává charak- teristickou podobu. Kovové pásky spojující jednotlivé články jsou skryté a panel tak má vzhled jednolité plochy. Neustálý růst Heckert Solar AG postupně expanduje také na východní trhy. Jeho novými oblastmi se stávají mimo Česka a Slovenska také Polsko a Maďarsko, kde se již podruhé představil na veletrhu Ökotech v Budapešti. Zároveň však plánuje expanzi i do dalších zemí. HS-PXL vysocevýkonný panel od výrobce HECKERT Solar. Všechny série panelů HECKERT Solar prošly zkouškou odolnosti proti korozi solnou mlhou IEC / EN 61 701 TÜV Rheinland.

19

18 AE – 3/2010 Dalším problémem je kvalita či spíše nekvalita použitých komponentů. Je známo, že někteří projektanti nakupují la- ciný materiál z asijských trhů, který ani nezná výstupní testy. Dokonce můžeme směle pochybovat, že takové moduly vydrží ve stabilním výkonu očekávanou životnost. Jak provo- zovatel pozná kvalitu dodaných a zapojených komponentů? Především by se měl řídit značkou s tradicí, informacemi o výrobci a atestem. Garanci poskytují také montážní firmy, které většinou mají obchodní zastoupení výrobce. I tak se může stát, že k technické chybě dojde, pak přijde na řadu serióznost dodavatele i znění obchodní smlouvy. Nebezpečí požáru Zeptal jsem se na tyto problémy Vratislava Pokorného, generálního ředitele firmy GLASSPO spol.s r.o., který má s projektováním velkých i malých fotovoltaických stanic ne- malé zkušenosti, včetně těch, kdy se řeší popisované závady. Představil mi jeden příklad za všechny. Na fotografiích jsou použité panely SG72-180/24 a to pouze po ročním provozu. Prodejcem panelů je firma Solartec s.r.o. Rožnov pod Radhoštěm, výrobcem švédská firma PV-Enterprise. Uživatel zjistil, že panely dodávají menší elektrický výkon, který neodpovídal výkonu garantovanému a intenzitě slunečního záření. Soudní znalec zjistil, že tři ze šestnácti panelů vykazují snížené výstupní napětí. Při měření bylo zjištěno, že výstupní napětí kleslo z téměř 43,80 V na úrovně mezi 25–29 V. V horní části vyřazených panelů byly nalezeny vadné propojovací spoje, které způsobily velký ohmický odpor, došlo k viditelnému zhnědnutí zadní části panelů. V místě poškození nebyla zajištěna dostatečná ochrana proti vnikání vlhkosti. Panely byly poškozeny tak, že jsou neopravitelné a musely být nahrazeny. U takto poško- zených panelů vzniká obrácený efekt, stávají se z nich spo- třebiče a spotřebují elektřinu vyrobenou z ostatních zdravých panelů. Při takto poškozených panelech, nezjistí-li se závada včas, je nebezpečí vzniku požáru. Panely vykazují i další kon- strukční vady – nesouměrnost umístění v nosném hliníkovém rámu. Maximální napětí solárního systému je podle údajů výrobce 850 V. Nosný rám panelu, který též neodpovídá podle posudku normám ČSN, je spojen s nosnou konstrukcí, která musí být spojena se systémem ochrany proti bleskové- mu úderu (ČSN 33200-7-712). Při funkci může být v člán- PANELY HOŘÍ A PADAJÍ Zdeněk Kučera • Vratislav Pokorný Na detailu je vidět opálení vstupních kontaktů panelu Poškození panelu se projevuje žlutým až hnědavým zbarvením celé zadní části Vzdálenost mezi hliníkovým rámem a fotovoltaickými články je nebezpečně malá – tato závada se vyskytla na všech 16 panelech Masivním rozvojem fotovoltaických energetických zdro- jů se začínají objevovat mnohé technické problémy. Ty jsou většinou způsobeny lidským faktorem ve výrobku či v montáži. Velké solární pole může být ohroženo bles- kem. O tom a hlavně o technickém zabezpečení jsme psali podrobně v Alternativní energii 2/2008. Přesto mnohé elektrárny specifické zabezpečení nemají a pro- vozovatelé spoléhají na pravděpodobnost a náhodu.

AE – 3/2010 19 cích v horních částech blízkých kladnému pólu při použití měničů Fronius napětí 500 V. Pro toto napětí je vzdálenost dílčího solárního článku od nosného rámu 1 mm velkým nebezpečím, že dojde k přeskoku elektrického oblouku do celé konstrukce. Tuto závadu vykazovalo všech šestnáct panelů. Takové štěstí už neměl provozovatel velké fotovoltaické elektrárny v Dubňanech na Hodonínsku. Kouř vycházející z části zařízení zpozorovali v podvečer na monitoru kamerového systému pracovníci obsluhy elektrárny. Při podrobné kontrole objevili plameny šlehající z rozvaděčů a části solárních panelů. Požár zdejší pracovníci uhasili třemi ručními práškovými hasicímí přístroji a dalšími třemi ručními přístroji na bázi CO2, o události uvědomili policisty a hasiče. Protože oheň se pracovníkům obsluhy podařilo zcela zlikvidovat, hasiči v objektu nezasahovali. K vyšetření příčiny vzniku požáru, určení jeho rozsahu a způsobené škody na místo vyjel vyšetřovatel Stanislav Klásek HZS JmK, Hodonín. Šetření pokračovalo za účasti znalce z oboru elektro policejního odboru krimi- nalistické techniky a expertíz. Na snímcích vyšetřovatele HZS Stanislava Kláska je vidět, že oheň stráví i křemíkové panely.

20 AE – 3/2010 Oheň zničil 10 solárních panelů, vlivem zkratu a žáru bylo poškozeno dalších 20 panelů. Požár zničil také šest rozvaděčů a kabelové rozvody. Škodu vyšetřovatel Stanislav Klásek podle předběžného odhadu vyčíslil na dva miliony korun. Hodnotu za- řízení uchráněného před požárem vyčíslil na 10 milionů korun. Detaily o závadě, která způsobila požár nemáme. Vratislav Pokor- ný z GLASSPO spol.sr.o. však předpokládá, že závady mohly být podobné, konstrukční chyby v při výrobě, špatný projekt, možná i snaha o úspory, kdy se používají součásti, které v komplexu ne- jsou vhodné. Poslední příklad by měl být varováním všem, kteří se v technolo- giích a výrobcích moc nevyznají. Uvedené snímky jsou z elektrárny pouze dva roky staré. Výrobcem je FitCraft Production Nový Jičín zabývající se v poslední době výrobou plastových komponentů fotovoltaických panelů. Přesto že výrobce je držitelem certifikátu jakosti ISO 9000, tak jeho výrobky nepřežily dvě zimy. Ze snímků je patrná totální devastace laminace chlorovaného polymeru, která zbavuje panel jakékoliv ochrany před klimatickými vlivy. Obdobné stopy budou pravděpodobně i uvnitř panelů. Na první pohled je také zřetelný barevný rozdíl článků, který by měl investora upozor- nit na mizernou kvalitu. A co bude s elektrárnou? S jistotou provo- zovateli slibovaných 20–30 let neposlouží. Spíše půjde o šikovný obchodní trik při odpisech a pojištění. Kvalitu prokáže i vítr V minulých číslech jsme informovali také o konstrukcích, které jsou součástí solárních systémů, ať jsou na střeše nebo na zemi. Výrobci už dodávají kombinace, které jdou rychle instalovat do podloží ipřizpůsobit potom panelovým sestavám. Konstrukce musí unést hmotnost samotných panelů, odolat zatížení sněhu. Projektant musí počítat s pevností půdy, při velkých projektech na šikmých plochách se vyplatí i stanovisko geologa. Podle složení a pevnosti podloží se pak zvolí délka šroubovitých pilířů či betonových soklů, které by měly splňovat požadovaná kritéria. Některé elektrárny vy- kazují na svých zapuštěných kotvách odolnost proti tahu o síle více než 4 tun. Standardní zatížení konstrukce by mělo odolat síle větru o rychlosti až 140 km/h.

AE – 3/2010 21 Tyto parametry nedocenil konstruktér velké solární farmy ve Španělsku, kterou se prohnal vítr o síle „jen“ kolem 110 km/h a vykonal dílo zkázy. Z fotografií je však patrné, že betono- vé sokly byly umístěny v mělkém a pravděpodobně měkkém podloží, takže nebyl problém, aby je vítr vyvrátil. Můžeme pozorovat, že nevydržely ani nosné kovové konstrukce a jejich pokroucení svědčí o „kvalitě materiálu“. Nedovedu si představit, jak by dopadly takové konstrukce, které se teď často v západní Evropě montují třeba na letištní haly. Jak známo, na letištích taky pěkně fouká.

Dováží je firma Poulek solar s r.o. Autorizovaný prodejce proDováží je firma Poulek solar s r.o. Autorizovaný prodejce pro Českou republiku je firma GLASSPOČeskou republiku je firma GLASSPO spol. s r.o.spol. s r.o. v Hovorčovicíchv Hovorčovicích u Prahy, která je rovněž autorizovaným výrobcem a částečněu Prahy, která je rovněž autorizovaným výrobcem a částečně vyrábí některé formáty pro architekturu a solární lampy,vyrábí některé formáty pro architekturu a solární lampy, tramvajové a autobusové zastávky a speciální fasádní systémtramvajové a autobusové zastávky a speciální fasádní systém s pomocí skleněných rastrů a fresnelových čoček, které zesi-s pomocí skleněných rastrů a fresnelových čoček, které zesi- lují výnos z instalovaného výkonu. Základ této technologielují výnos z instalovaného výkonu. Základ této technologie vznikl už před lety v ruských laboratořích, které se podílejívznikl už před lety v ruských laboratořích, které se podílejí na kosmickém programu. Panely této technologie poskytujína kosmickém programu. Panely této technologie poskytují kosmickým lodím provozní elektřinu i nyní.kosmickým lodím provozní elektřinu i nyní. Komerčně vyráběné bifaciální panely mají následující složení:Komerčně vyráběné bifaciální panely mají následující složení: sklo – silikonový gel – solární články – silikonový gel – sklo.sklo – silikonový gel – solární články – silikonový gel – sklo. Inertní materiál, který je v bifaciálním panelu ve vrstváchInertní materiál, který je v bifaciálním panelu ve vrstvách ve formě silikonového gelu, je oproti materiálu EVA zcelave formě silikonového gelu, je oproti materiálu EVA zcela bezproblémový a chrání celý panel. Polymer EVA se totiž zabezproblémový a chrání celý panel. Polymer EVA se totiž za zvýšené teplotyzvýšené teploty od 90 ºC tavíod 90 ºC taví a rozkládá, vzniká aceton,a rozkládá, vzniká aceton, který může solární články poškodit a je hořlavý.který může solární články poškodit a je hořlavý. Gel v bifaciálním panelu je průhlednější, transparentnější.Gel v bifaciálním panelu je průhlednější, transparentnější. Výsledkem je vyšší účinnost panelu přibližně o 1,5 %. Sili-Výsledkem je vyšší účinnost panelu přibližně o 1,5 %. Sili- konový gel na rozdíl od polymeru EVA umožňuje uvolněníkonový gel na rozdíl od polymeru EVA umožňuje uvolnění mechanického napětí v průběhu tepelného cyklování panelumechanického napětí v průběhu tepelného cyklování panelu mezi dnem a nocí.mezi dnem a nocí. Bifaciál je plně recyklovatelný, gel je snadno vyjímatelný,Bifaciál je plně recyklovatelný, gel je snadno vyjímatelný, včetně solárních článků. Gel umožňuje snadné tvarování dovčetně solárních článků. Gel umožňuje snadné tvarování do libovolných tvarů (válcové, kulové plochy atd.). Energie po-libovolných tvarů (válcové, kulové plochy atd.). Energie po- třebná při výrobě (laminaci) i likvidaci panelu je 5x nižší vetřebná při výrobě (laminaci) i likvidaci panelu je 5x nižší ve srovnání s materiálem EVA.srovnání s materiálem EVA. Tyto výrobní procesy garantují nezanedbatelný cenový rozdíl.Tyto výrobní procesy garantují nezanedbatelný cenový rozdíl. Výrobce také garantuje 30-letou životnost a o 30 % vyššíVýrobce také garantuje 30-letou životnost a o 30 % vyšší výrobu elektrické energie. Panely dávají vysoký výkon i kdyžvýrobu elektrické energie. Panely dávají vysoký výkon i když nejsou optimálně natočeny na jih. Tyto výhody platí pokudnejsou optimálně natočeny na jih. Tyto výhody platí pokud odražené světlo má dobrý přístup i k zadní straněodražené světlo má dobrý přístup i k zadní straně panelů. Výrobce dodává panely ve výkonech 170,panelů. Výrobce dodává panely ve výkonech 170, 180 a (od roku 2011) 300 Wp. Technický údaj180 a (od roku 2011) 300 Wp. Technický údaj v ceně je 2,65 eur/Wp.v ceně je 2,65 eur/Wp. GLASSPO spol. s r.o.GLASSPO spol. s r.o. Hlavní 184, 250 64 HovorčoviceHlavní 184, 250 64 Hovorčovice tel.: 283 932 168, 602 381 477 • fax: 283 930 160tel.: 283 932 168, 602 381 477 • fax: 283 930 160 e-mail: glasspo@glasspo.cze-mail: glasspo@glasspo.cz www.glasspo.czwww.glasspo.cz PŘEDSTAVUJÍ SE BIFACIÁLNÍ (OBOUSTRANNÉ) PANELY Detail bifaciálního článkuDetail bifaciálního článku s nalévaným gelem (sklo-gel-sklo)s nalévaným gelem (sklo-gel-sklo) Bifaciální panel 170 WBifaciální panel 170 W se speciálním rastrovýmse speciálním rastrovým sklem bez obsahu železasklem bez obsahu železa na zvýšení výnosu nana zvýšení výnosu na sběr difusního světla.sběr difusního světla. Bifaciální panel 180 WBifaciální panel 180 W se speciálním rastrovýmse speciálním rastrovým sklem bez obsahu železasklem bez obsahu železa na zvýšení výnosu.na zvýšení výnosu. Polohovací trak se zrcadlovými koncentrátory osazenýPolohovací trak se zrcadlovými koncentrátory osazený bifaciálními panely. Energetický výnos je o cca 50 %bifaciálními panely. Energetický výnos je o cca 50 % vyšší oproti klasickým panelům.vyšší oproti klasickým panelům. Polohovací trak bez zrcadlových koncentrátorů osazený bifaciálními panely. Energetický výnos je o cca 30 % vyšší oproti klasickým panelům.Polohovací trak bez zrcadlových koncentrátorů osazený bifaciálními panely. Energetický výnos je o cca 30 % vyšší oproti klasickým panelům.

AE – 3/2010 23 Společnost Leica nyní přichází na český trh s přístrojem, který to vše zvládne ze země. Leica DISTO D8 umí na dálku přeměřit rozměry bu- dovy či střechy a velice rychle dodat přesné výsledky. Nejčastější problémy jsou například se zaměřením střechy. Není tedy náhodou, že toto zařízení začala do České republiky dovážet právě spo- lečnost Soleg, zabývající se fotovolta- ickými systémy a solární energií. „Při navrhování fotovoltaické elektrárny na střechu domu je sa- mozřejmě přesné zaměření střechy klíčové. Potřebujete znát její rozmě- ry, orientaci i sklon. Leica DISTO to vše udělá za vás, aniž byste museli někam lézt“, vysvětluje Filip Malán ze společnosti Soleg. Leica DISTO D8 měří na vzdálenost 0,05 až 200 metrů a to s přesností na 1 mm. Sklony pak měří s přesnos- tí 0,1º. Přístroj je vybaven digitálním zaměřovačem se čtyřkrokovým zoo- mem, barevným displejem velikosti 2,4”, Bluetooth a mnoha dalšími funkcemi. Největším efektem při použití přístroje Leica Disto D8 je velká úspora času. „V našem oboru jde o skvělého po- mocníka zejména pro rychlé zajištění přesných podkladů při tvorbě nabí- dek“, dodává Filip Malán. LEICA DISTO D8 Tadeáš Novák • Soleg Přesně změřit nepřístupné části budovy může být někdy velice komplikované a v některých případech to vyžaduje i značnou námahu, či dokonce nutnost vy- užití horolezeckého vybavení. Pokud nejsou k dispozici přesné plány daného objektu, stává se zjišťování některých rozměrů téměř nadlidským výkonem. ZMĚŘTE SI STŘECHU ZE ZEMĚ

24 AE – 3/2010 Na začátku činnosti portálu vznikla i myšlenka zahrnout do něho vycházející oborové časopisy, které by anotacemi svých článků s podobnými informacemi dále obohatily a zviditelnily informační trh. Alternativní energie byla v roce 2001 druhá v pořadí, která se na portálu objevila, když první byl jen o rok dříve časopis Vytápě- ní, větrání, instalace. Dnes už se zde představuje neuvěřitelných 31 časopisů! Na tuto akci mám osobní vzpomínku z veletrhu Pragotherm 2001. Potkal jsem se s tehdejším šéfredaktorem Ing. Mila- nem Bechyně na schodišti u Křižíkovy fontány a protože bylo hezké počasí, na sluníčku se dobře diskutovalo. Ing. Bechyně nakonec tento návrh konkretizoval a jelikož to bylo i v zájmu Alternativní energie, nebylo co řešit. Prvních 5 let bylo na portálu otištěno i 48 doslovných článků, s rozvojem vlastních dopisovatelů portálu nakonec zůstalo jen u anotací. Hlad po oborových informacích byl v té době takový, že kdo nebyl každý den na „tézetbéinfo“, nebyl „in“, a prostě mu ujíž- děl oborový rychlík. Dnes je portál velmi přehledný a každý si v něm najde ten svůj a příbuzné obory. JP Opravdu mohu potvrdit, že spolupráce mezi Ing. Jaroslavem Peterkou – duchovním otcem tištěného časopisu Alternativní energie a nově vzniklým internetovým portálem TZB-info vznikla velmi spontánně, bez složitého domlouvání. Byla zají- mavá ze dvou hledisek. Především byla poměrně neobvyklá, protože před deseti lety byla tištěná a internetová média považována za nesmiřitelnou konkurenci, která dlouhodobě vedle sebe nemůže existovat. Teprve další vývoj ukázal, že obě média nejen že mohou fungovat souběžně, ale i se vzájemně doplňovat a využívat své přednosti. Druhé zajímavé hledisko spolupráce byla výměna informací mezi skupinou nadšenců pro využívání obnovitelných energií pro vytápění a přípravu teplé vody a druhou skupinou „kla- sických“ topenářů. Zpočátku to byly především solární ter- mické kolektory, kotle na dřevo, dřevní štěpku a dřevní resp. rostlinné peletky. Později pak tepelná čerpadla, rekuperace tepla a informace a návody na úspory energie na vytápění a přípravu teplé vody. Dovolil bych si vyslovit přesvědčení, že spolupráce mezi Alter- nativní energií a TZB-info významně přispěla ke vzájemnému poznání a sblížení obou skupin nadšenců-praktiků a odbor- níků. MB 10 LET SPOLUPRÁCE AE A www.tzb-info.cz Jaroslav Peterka • Milan Bechyně Každý technik, který se zabývá řešením zdravotně technic- kých instalací, vytápěním, větráním, chlazením, elektrotech- nikou, stavbou a energií, obnovitelnými energiemi a podob- nými obory ví, že výše uvedený portál je českou „výstavní výlohou“ těchto oborů a operativně v něm hledá a nachází potřebné informace. Když připočteme bohatou diskusi, můžeme říci, že to je naše nejkvalitnější oborová učebnice (knihovna), která se každý týden aktualizuje. Na závěr si přejme, ať naše spolupráce pokračuje nejméně dalších 10 let a pomáhá rozvoji využívání OZE včetně zlepšení životního prostředí a omezení účinků globálního oteplování. Návštěvnost AE na webu TZB-info.cz (rok 2001 nezjištěn) Známá webová stránka, milá všem oborovým zájemcům a příznivcům CD při příležitosti 10. výročí vydávání AE

AE – 3/2010 25 Konference byla koncipována jako dvoudenní. První den byl zaměřen na odborné přednášky. Na den druhý organizátoři připravili odbornou exkurzi do nedaleké přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně. Odborný program konference Konferenci odstartovala přednáška na téma „Využití obnovitelných zdrojů energie, energicky soběstačné obce“, kterou prezentoval Ing. Jří Zima ze společnosti Skanska. Nutno podotknout, že společnost Skan- ska byla hlavním partnerem konference OZE 2010. Ve své přednášce pan Ing. Zima představil různé způsoby a zkušenosti získávání energie z obnovitelných zdrojů pro municipalitu. Dále poukázal na referenční obec Kněžice na Nymbursku. Obec Kněžice je obcí, která je energeticky soběstačná díky bioplynové stanici s kotelnou s elektrickým výkonem 330 kW a s tepelným výkonem 400 kW. Technologické zařízení napájí teplem 120 rodinných domků. Stavební práce, soustavu rozvodu tepla po obci a připojení kogenerační jednotky GE Jenbacher provedla Skan- ska, technologické vybavení bioplynové stanice dodala a nainstalovala firma Tomášek SERVIS. Dopoledne odborný program uzavíraly tři přednášky JUDr. Ing. Petra Měchury z České asociace odpadového hospodářství na velmi zají- mavá témata: Vytápění rodinných domků biomasou s účinností 110 % – sen a nebo realita?, Energetické využití potenciálních odpadů v domácnostech a nakonec příspěvek na téma Můžeme získávat energii spalováním vody?. Odpolední blok se nesl ve dvou sálech ve znamení energetického využívání odpadů. Tato sekce byla společná s paralelní odbornou akcí V. ročníku symposia časopisu Odpadové fórum. Výjimku tvořila před- náška paní Ing. Kateřiny Pazderů, Ph.D. z ČZU v Praze. Paní Pazderů posluchačům představila internetovou databázi pracovních příležitostí RES – COMPASS (http://rescompass.org/cesky,132/). Oficiálním mediálním internetovým médiem byl portál www.treti- ruka.cz. Na tomto portálu v sekci Energie (http://www.tretiruka.cz/ energie/konference-oze/) je již dostupná většina textů, prezentací včetně zvukových záznamů jednotlivých příspěvků. Budoucnost konference Organizátoři považují první ročník konference za velmi vydařený. Již nyní je zřejmé, že se napřesrok opět uvidíme v Koutech nad Desnou a to v termínu 13.–15. dubna 2011. Na dalším rozvoji technologií na bázi využívání obnovitelných zdrojů energie se jistě projeví příslušná nově vznikající legislativa. Pro rok 2011 bude platit novelizovaný zákon 180 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který výrazněji umožňuje Energetickému regulačnímu úřadu regulovat výkupní ceny, dnes je však téměř jasné, že pro další léta, pravděpodobně už od roku 2012 bude platit nový zákon, který bude více ovlivňovat rozvoj energetických zdrojů. Konference by měla v budoucnu také více oslo- vovat předtavitele obcí, kteří více než v minulosti budou muset řešit energetickou bilanci svých regionů a aktivně se zapojovat do provozu energetických zařízení. Výroba elektřiny a hlavně tepla bude v blízké budoucnosti výrazným zdrojem finací pro obce, které mohou dosaho- vat částečné a možná i úplné energetické nezávislosti a ještě mít z této činnosti slušný zisk. Své náměty na příspěvky lze již nyní zasílat na oze2011@tretiruka.cz Další informace na www.oze2011.cz I. ROČNÍK KONFERENCE ALTERNATIVNÍ ENERGIE Jiří Študent ml. České ekologické manažerské centrum (CEMC) a jeho odborný časopis Alternativní energie uspořádaly ve dnech 22.– 23. dubna v Koutech nad Desnou 1. ročník konference „Výsledky výzkumu, vývoje a inovací pro obnovitelné zdroje energie (OZE 2010)“. Konference si kladla za cíl rozšířit kontakty mezi výzkumnou sférou a praxí a dále zprostředkovat informace o výsledcích vědy a výzkumu pro podnikatelskou sféru a současně informovat výzkum- né pracovníky o potřebách praxe v oblasti OZE. Ing. Jiří Zima ze společnosti Skanska při své přednášce Jeden z oblíbených zdrojů tepla Ing. Měchury je domácí krb s výměníkem tepla Bioplynová stanice Kněžice zajišťuje celé obci centrálně dodávané teplo

28

AE – 3/2010 27 17.květen 2010, Amsterodam, Atény, Berlín, Brusel, Lublaň, Lisabon, Londýn, Mad- rid, Paříž, Praha, Řím, Sofie, Varšava. K tomuto dni konsorcium PV Legal spustilo EU o přípravě a realizaci projektů fotovoltaických (FV) sys- témů a o byrokratických překážkách znesnadňujících jejich realizaci. Projekt PV Legal je iniciativa spolufinancovaná Evropskou komisí v rámci programu IEE (Inteligent Energy Europe). Byly zveřejněny výsledky šestiměsíčního intenzivního výzkumu realizovaného ve 12 členských zemích EU, který byl zaměřen na hloubkový průzkum a analýzu všech kroků a nákladů vznikajících v souvislosti se splněním administrativních a legislativních požadavků pro výstavbu a provoz fotovoltaických systémů v každé z těchto zemí. Přestože si většina evropských zemí potenciál fotovoltaiky uvědomuje a zavádí národní programy podpory, byrokratické pře- kážky stále brání plnému využití tohoto potenciálu. V každé zemi byl průzkum zaměřen na nezbytné procedury v rámci 3 hlavních sektorů trhu: A – malé instalace na rodinných domech, B – malé až střední instalace na komerčních budo- vách, C – střední až velké pozemní instalace na volné půdě. Pro každý segment byly identifikovány fáze přípravy a realizace projektu a detailně popsány průběhy, čekací lhůty a legálně-administrativní náklady každé fáze. Databáze PV Legal je komplexní nástroj poskytující jak zájemcům v oboru, tak zákonodárcům de- tailní analýzu současné situace a umožňuje zvýraznění nejlepších praktik i existujících nesnází. V další fázi navrhnou partneři projektu PV Legal doporučení pro zákonodárce a operátory pře- nosových a distribučních sítí hlavních evropských trhů formou poradenských článků, přednášek, ale i národních fór (konferencí) a účelových setkání. Databáze PV LEGAL je zdarma dostupná na http://www.pvlegal.eu/database.html O projektu PV LEGAL PV Legal projekt slučuje 13 národních fotovoltaických asociací s Evropskou fotovoltaickou prů- myslovou asociací (EPIA) a konzultační firmou Eclareon: Partneři: BSW-Solar, German Solar Industry Association (Coordinator) • ASIF, Spanish Photo- voltaic Industry Association • Assosolare, Italian Photovoltaic Industry Association • ENERPLAN, French Solar professional association • HELAPCO, Hellenic Association of Photovoltaic Com- panies • PTPV, Polish Society for Photovoltaics • REA, UK Renewable Energy Association • SER, French Renewable Energy Industry Association • ZSFI, Slovenian Photovoltaic Industry Associati- on • EPIA, European Photovoltaic Industry Association • Eclareon Management Consultants Spolupracující organizace: Holland Solar (NL) • Czech RE Agency, o.p.s. • APESF (Portuguese Photovoltaic Industry Association) • Bulgarian Photovoltaic Association Za podpory: ZPŘÍSTUPNĚNÍ DATABÁZE PV LEGAL FVE vzhůru na střechy. Instalace FVE na střechy se stane nutností. Zemědělská půda by měla přinášet užitek místním obcím daněmi a zaměstnaností obyvatel, ať ve formě rostlinné nebo živočišné výroby nebo řízeného pěstování biomasy. Dnešní hektary ležící ladem na toto své zemědělské využití teprve čekají. Foto JaP

28 AE – 3/2010 Přijetí revize Evropské směrnice EPBD 2002/91/ES Směrnice 2002/91/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. pro- since 2002 o energetické náročnosti budov byla změněna rozhodnutím Rady ze dne 14. dubna 2010 a její nové znění bylo přijato Evropským parlamentem dne 18. května. Budovy v současnosti stále reprezentují 40 % celkové spotřeby energie. Rozsah výstavby budov stále expan- duje, což je spojeno s dalším zvýšením celkové energetické spotřeby v rámci Evropské Unie. Snížení potřeb energie v budovách a využívání OZE v sektoru budov představují důležitá opatření nezbytná, ke snížení energetické závislosti Unie a umožňující splnění závazku snížení emisí skleníkových plynů. Energie z obnovitelných zdrojů a přijatá opatření ke snížení spotřeby energie v budovách umožní v souladu s Kjótským protokolem splnění jeho dlouhodobého závazku udržení růstu globální teploty pod 2 ºC a snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 ales- poň o 20 % pod úroveň roku 1990. Požadované snížení potřeby energie a vyšší využívání OZE v budovách mají důležitou úlohu v posílení bez- pečnosti zásobování energií v rámci regionů Eurozóny. Uvedená opatře- ní Rady a Evropského parlamentu v oblasti energetiky budov mají posílit technický na technologický rozvoj v oblasti alternativních zdrojů energie a umožnit vytváření nových pracovních příležitostí, vedoucí ke zvýšení zaměstnanosti a podpoře regionálního rozvoje, zejména ve venkovských oblastech Eurozóny. Evropská rada již v březnu 2007 zdůraznila potřebu zvýšení energetické účinnosti v Unii a vyzvala ke splnění požadovaného cíle snížení spotřeby energie o 20 % do roku 2020, a k urychlenému provádění nezbytných opatření deklarovaných v dokumentu Komise nazvané „Akční plán pro energetickou účinnost: Využití možností” („Action Plan for Energy Efficiency: Realising the Potential“). Tento akční plán stanovil opatření vedoucí k ekonomicko-efektivnímu využití potenciálu alternativních a obnovitelných zdrojů umožňujících významné úspory energie v sektoru budov. Opatření týkající se stavebního sektoru mají zásadní význam pro zvyšování energetické účinnosti v budovách při využití podílu OZE ve výši 20 % z celkové potřeby energie po roce 2020. Požadovaná opatření dle revidované Evropské směrnice Revidovaná Evropská směrnice vyžaduje pro nové budovy od roku 2020 splnění vyšších požadavků na úspory energie dle revidovaných národních předpisů a norem. Pro pokrytí potřeb energie pro povoz domu požaduje maximální využití potenciální energie z OZE dostupných v daném místě a regionu. Přijatá koncepce „aktivního domu“ s velmi nízkou energetic- kou náročností pokrývá veškerou energii ze systémů integrovaných do struktury budovy využívajících OZE nebo ze zařízení umístěných v bez- prostřední blízkosti budovy ze společného energetického systému vyu- žívajícího OZE. Podle této směrnice musí aktivní dům rovněž vyhovovat veškerým požadavkům na kvalitu vnitřního mikroklimatu a na zatížení okolního životního prostředí. Použité materiály mají splňovat vyšší hygie- nické požadavky a mají mít příznivý vliv na kvalitu vnitřního prostředí. Revidovaná směrnice a přijatá koncepce aktivního domu zdůrazňuje potřebu rozvoje a uplatňování technologií pro širší využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie v budovách. Směrnice uvádí možnosti uplatnění nových technologií na základě poznatků získaných za poslední období a vychází ze zkušeností získaných z úspěšně realizovaných ener- geticky aktivních budov. Zajištění požadovaného snížení potřeb energie v budovách v jednotli- vých zemích EU dle revidované směrnice vyžaduje zejména: hodnocení energetické náročnosti budovy na základě doporučené me- todiky a výpočtů uvedených v evropských a národních normách, které mohou být diferencovány v jednotlivých zemích EU, posouzení energetické účinnosti a výpočet energetické bilance aktivní budovy provádět pro regionální a místní klimatické podmínky s vyu- žitím naměřených a statisticky vyhodnocených klimatických dat podle evropských a národních standardů, využití potenciálu OZE s pomocí systémů a zařízení integrovaných do struktury budovy nebo z lokálních společných zařízení pro pokrytí potřeb energie budovy, uvažovat racionální ekonomicko efektivní řešení budovy a jeho tech- nických systémů, provádět celoroční hodnocení energetické efektivnosti aktivního domu pro dané vnější klimatické podmínky a stav vnitřního prostředí při užívání domu. Příklad realizace solárního aktivního domu v Rakousku Objekt solárního aktivního domu v Korutanech dokončený v létě 2009 je příkladem úspěšného řešení obytného objektu, který odpovídá ener- getickému standardu pro budovy od roku 2020 podle nové Evropské směrnice EPBD 2002/91/ES přijaté v letošním roce. Projekt solárního aktivního domu byl vypracován na základě architekto- nické soutěže vyhlášené sdružením firem VKR Group v Korutanech (do které patří dvě společnosti „Sonnenkraft“, „Familie“ a „GREEN OneTEC“). AKTIVNÍ DŮM SE STANE BĚŽNÝM STANDARDEM Jiří Sedlák • Arch. Georg W. Reinberg Evropský parlament schválil dne 18. května 2010 novou právní úpravu o energetické náročnosti budov v zemích EU, která umožní spotřebitelům snížit jejich výdaje za energie a EU jako celku usnadní v oblasti změny klimatu splnění cíle snížení spotřeby energie o 20 % v průběhu deseti let. Členské státy EU budou muset změnit své stavební předpisy tak, aby všechny nové budovy postavené od konce roku 2020 splňovaly požadavky energetické náročnosti budov vedoucí k významnému snížení potřeb energie. Aktivní solární dům firmy Sonnenkraft v solárním průmyslovém parku v St. Veit

AE – 3/2010 29 Vítěz této soutěže a autor projektu Arch. Georg W. Reinberg vycházel ze zadání a podmínek architektonické soutěže, která stanovila řešit solární aktivní dům jako energeticky nezávislý a CO2 neutrální při splnění ekonomic- kých předpokladů umožňující levnější výstavbu s využitím standardizovaných stavebních prvků a přírodních ekolo- gicky přijatelných materiálů. Objekt solárního aktivního domu, který slouží jako administrativní objekt v solárním parku v Korutanech pro firmy Sonnenkraft a VKR Group, byl vyvinut jako demonstrační obytný dům v energetickém standardu roku 2020 a slouží jako referenční objekt pro ostatní obytné domy realizované uve- denými firmami v Korutanech. Objekt solárního aktivního domu s podlaho- vou plochou 150 m2 a obestavěném prostoru 741 m3 byl postaven v letech 2008 až 2009. Hodnota celkových investičních nákladů domu včetně vy- hodnocení jednoročního měření kvality vnitřního prostředí a energetických potřeb solárního aktivního domu činí 330 000 Euro. V současnosti prováděná měření mají prokázat energetickou nezávislost budovy. Výsledky měření budou vyhodnoceny po jednoročním měření na podzim tohoto roku. Architektonický a energetický koncept aktivního solárního domu mini- malizuje tepelné ztráty a eliminuje požadavky na vytápění podobně jako u pasivního domu. Pro pokrytí energetických požadavků na vytápění, osvětlení a ostatní zařízení pro provoz domu jsou prioritně využívány OZE, zejména fototermické a fotovoltaické systémy vhodně integrované v jižní střešní části domu. Získané teplo ze slunečních kolektorů s plo- chou 24,5 m2 slouží pro vytápění, ohřev vody, ale i pro další energetické systémy domu, takže veškeré solární zisky jsou využity. Součástí solárního systému a systému vytápění je tepelné čerpadlo, které umožňuje celo- roční vzduchotechnické vytápění domu. Pro výrobu elektrické energie slouží fotovolatický systém s plochou panelů 37 m2 . Orientace domu a transparentní jižně orientované otvorové konstrukce umožňují velké pasivní solární zisky ze slunečního záření a akumulaci slunečního tepla v konstrukcích budovy v zimním období. Stavební a tepelně technické řešení domu Objekt solárního aktivního domu je navržen jako montovaná dřevěná konstrukce z prefabrikovaných prvků rámové konstrukce v tl. 400 mm s vloženou tepelnou izolací z rozvlákněné celulózy. Vnitřní úprava stěn je provedena s další izolační vrstvou v tl. 50 mm, ve které jsou umístěny rozvody elektroinstalace. Ostatní obvodové konstrukce, střešní plášť a konstrukce podlah v přízemí domu jsou navrženy s tepelnými izolace- mi odpovídajícími standardu pasivního domu. Vnitřní povrchové úpravy jsou řešeny z přírodních materiálů dřeva, hliněných omítek a prefabriko- vaných hliněných obkladů a prvků s integrovaným stěnovým vytápěním. Jižní fasáda objektu má provedený obklad z cementovláknitých šablon. Západní, východní a severní svislé obvodové konstrukce domu jsou upraveny dřevěným obkladem. Technická zařízení domu Uplatněním pasivního standardu s nízkou potřebou tepla na vytápění a uplatněním prvků pasivní solární architektury bylo dosaženo ener- getické rovnováhy ve spotřebě tepla na vytápění v chladném zimním období a potřeb tepla na chlazení v teplém letním období roku. Potřeba elektrické energie je plně pokryta výrobou el. energie ve fotovoltaickém systému, který je napojen na veřejnou el. síť, do níž dodává vyrobenou el. energii. Získané teplo ze solárního kolektorového systému je v letním období vedle ohřevu užitkové vody využito pro výrobu el. energie. Systém vytápění je řešen vzduchotechnickou jednotkou s účinným výměníkem tepla, která je zásobována teplem ze solárního systému a tepelného čerpadla vzduch-vzduch. Vzduchotechnické vytápění je kombinováno se sálavým vytápěním zabudovaným ve stěnách domu. Pro chlazení domu je využito energie ze solárního kolektorového sys- tému, zemního výměníku umístěného pod základy domu a systému přirozeného mechanického větrání. Pro přirozené větrání domu jsou v severní stěně v horní halové části domu umístěna okna s automatickým ovládáním okenních větracích křídel systémem Carin¬Thian. Kvalita vzduchu vnitřního prostředí je řízena přes PC s teplotním, vlhkostním a CO2 čidlem pro zajištění opti- málního vnitřního prostředí. v Korutanech (jihozápadní část) Jižní fasáda domuHorní osvětlení s větráním domu Interiéru haly domu

30 AE – 3/2010 Motivace pro instalaci solárních soustav mohou být různé: od čistě svědomitého ekologického přístupu ve snaze snížit spotřebu primární energie svázané s produkcí emisí znečišťujících látek přes marketingový trend obrazu zodpovědného investora či obyvatele, až po striktně ekonomický pohled. Právě ekonomické parametry solárních soustav jsou předmětem řady více či méně čísly podložených diskuzí a výsledky ekonomic- kých analýz výrazně závisí na kvalitě vstupních údajů, často účelně zkreslených buď do kladných či záporných oblastí. Pro vlastní ekonomické zhodnocení solárních soustav je nutné znát řadu parametrů, které mohou ekonomickou výhodnost instalace solární soustavy významně ovlivnit: investiční náklady solární soustavy provozní náklady energetické zisky solární soustavy úspora energie instalací solární soustavy diskontní sazba (míra ceny investovaného kapitálu) místní cena energie a její předpokládaný růst Investiční náklady Do investičních nákladů na instalaci solární soustavy je nutné za- počítat všechny výdaje spojené s instalací solární soustavy, od ceny studie, projektu, materiálu, dopravy a montáže po nezbytné sta- vební úpravy, které instalace solární soustavy vyvolá. Právě stavební úpravy (kotvení nosných konstrukcí k plášti budovy, zajištění hyd- roizolací, úpravy pro strojovnu, apod.) mohou investici do solární soustavy, především u bytových domů, významně prodražit a jsou místně specifické, obtížně postižitelné obecně statisticky. Investiční náklady na instalaci solární soustavy jsou silně závislé na instalované ploše (apertury) a typu solárních kolektorů. Cena prvků solárních soustav souvisí s velikostí instalované plochy solárních kolektorů: objem solárního zásobníku tepla se odvíjí od potřeby tepla, na kterou je navržena plocha kolektorů výměník tepla přenáší tepelný výkon kolektorů, daný jejich plo- chou světlost potrubí je dána průtokem kolektory na základě celkové- ho výkonu (plochy) kolektorů tloušťka tepelné izolace potrubí je dána světlostí potrubí oběhové čerpadlo je určeno na základě průtoku a tlakové ztráty související se světlostí potrubí objem expanzní nádoby primárního okruhu se odvíjí od objemu potrubí a instalovaných kolektorů. Zároveň obecně platí, že čím větší je solární soustava, tím nižší jsou měrné investiční náklady na solární soustavu vztažené na 1 m2 instalované plochy solárního kolektoru a tím více celkové náklady závisí na ceně solárního kolektoru. Na obr.1 je uvedeno typické rozdělení nákladů na solární soustavu pro různě velké soustavy s plochými solárními kolektory. Zatímco u malých soustav pro rodinné domy tvoří kolektory 30 až 40 % ceny instalace a měrné náklady se pohybují od 25 až do 30 tisíc Kč/m2 , u větších solárních soustav nad 50 m2 je podíl kolektorů téměř 50 % a náklady mo- hou klesnout až na cca 15 až 20 tisíc Kč/m2 . V případě trubkových vakuových solárních kolektorů lze očekávat náklady na solární soustavu o 25 až 50 % vyšší při stejné ploše kolektorů. Obr. 1: Rozdělení investičních nákladů na solární soustavu Cena solárních kolektorů vztažená na m2 apertury velmi ovlivňuje celkovou cenu investice. Ploché solární kolektory v průměru vyka- zují nižší měrnou cenu (poloviční až třetinovou) oproti trubkovým vakuovým kolektorům s plochým, resp. válcovým absorbérem (Sydney) bez reflektoru nebo s reflektorem. Na obr.2 jsou uvedeny měrné ceny (bez DPH) různých typů solárních kolektorů vztažené k ploše apertury. Obr. 2: Cena solárních kolektorů různých konstrukčních typů (bez DPH) vztažená k 1 m2 apertury Další významnou položkou v nákladech jsou solární zásobníky a jejich příslušenství (izolace, expanze, jímky, čidla). Cena zásobní- ků se liší podle účelu použití (zásobníky teplé vody, zásobníky otop- né vody), vnitřní povrchové úpravy (bez úpravy, smalt), případně použitého materiálu (uhlíková ocel, nerezová ocel). Na obr.3 jsou uvedeny ceny solárních akumulačních zásobníků bez výměníků tep- la (nádrže) a průměrné měrné ceny vztažené na objem zásobníku. EKONOMIKA SOLÁRNÍCH TEPELNÝCH SOUSTAV I Ing. Tomáš Matuška, Ph.D. Ekonomika solárních soustav je často diskutovanou otázkou. Na jedné straně stojí sluneční energie jako zdroj tepla do- stupný všude a zdarma, na druhé straně technická zařízení pro využití slunečních zisků, často složitá, komplikovaná a tedy i investičně náročná.

AE – 3/2010 31 Obr. 3: Měrná cena zásobníků teplé vody a zásobníků otopné vody (včetně tepelné izolace) V neposlední řadě hraje v nákladech významnou roli i cena potrubí a tepelné izolace. Světlost potrubí hlavní větve primárního okruhu je dána velikostí kolektorové plochy, návrhem průtoku (nízký průtok, vysoký průtok) a hydraulickým návrhem (např. snaha o minimali- zaci tlakových ztrát). Cena potrubí je výrazně dána jeho světlostí. Na obr. 4 (vlevo) jsou uvedeny měrné ceny měděného a ocelového potrubí pro různé světlosti. Je patrné, že u měděného potrubí cena od rozměru 42x1,5 začíná strmě růst. Proto se u větších solárních soustav měděné potrubí nahrazuje ocelovým. Pracnější montáž je kompenzována nižší cenou potrubí. Pro snížení investice do potrubí se velkoplošné solární soustavy pro- jektují jako soustavy s nízkým průtokem (low-flow, 10 až 20 l/m2 .h) a vysokým ohřátím teplonosné kapaliny v kolektoru (nad 30 K). Solární low-flow soustava však zároveň předpokládá pokročilý systém řízeného nabíjení více zásobníků podle teploty, která je k dispozici na výstupu z kolektoru nebo řízeného teplotního vrstvení objemu uvnitř zásobníků samočinnými stratifikačními vestavbami či kombinaci obou přístupů. Na světlosti potrubí závisí tloušťka tepelné izolace. Pro potrubí solárních soustav se obecně doporučuje tloušťka izolace rovná průměru potrubí, což zároveň přibližně odpovídá požadavkům vyhlášky [1] na instalaci tepelné izolace rozvodů tepelných soustav obecně. Na základě analýzy hospodárné tloušťky tepelné izolace je však možné stanovit hodnoty jiné (menší). Na obr.4 (vpravo) jsou uvedeny ceny používaných tepelných izo- lací pro primární okruh solárních soustav na bázi EPDM (uzavřená nenasákavá struktura, odolná UV, tmax =175 ºC) a minerální vlny (otevřená struktura, kašírovaná Al, tmax =280 ºC). I když cena minerální izolace je především pro větší světlosti potrubí velmi příznivá, je nutné v případě venkovních instalací počítat s použitím plechového nebo alespoň plastového opláštění izolace jako ochra- ny před atmosférickými vlivy (vlhkost, vítr). Obr. 4: Srovnání ceny potrubí a tepelné izolace vztažené na 1 m pro různé materiály Pro investiční náklady v případě dodávky instalace solárních sou- stav na klíč ve stavbách pro sociální bydlení lze uvažovat podle zákona o DPH [2] sníženou sazbu 10 %. Pro obytné budovy lze s ohledem na definici staveb pro sociální bydlení: rodinný dům s celkovou podlahovou plochou menší než 350 m2 bytový dům, v němž jsou byty pouze s celkovou podlahovou plochou menší než 120 m2 uvažovat sníženou sazbu DPH v naprosté většině instalací solárních soustav v obytných budovách. Dotace Investiční náklady mohou být sníženy veřejnými podporami, buď ve formě paušálního příspěvku na solární soustavu (rodinné domy), na bytovou jednotku (bytové domy), na m2 kolektorové plochy apod. nebo ve formě procenta z investičních nákladů. Paušální podpora z veřejných prostředků sleduje především maximalizaci solárního pokrytí, tzn. za daný finanční objem dotace se očekává co největší zisk a úspora (dotační program Zelená úsporám). Procentní pod- pora (dotace je poměrná částka z celkových investičních nákladů) sleduje i ekonomické parametry podpořené solární soustavy jako je investiční náročnost uspořené energie nebo úspory emisí, tzn. zda jsou veřejné finanční prostředky vynakládány efektivně (Operační program Životní prostředí). Provozní náklady Finanční prostředky vynakládané pro zajištění provozu solární soustavy působí proti úsporám zajišťovaným solární soustavou. Patří mezi ně především náklady na pomocnou energii pro pohon solární soustavy, servisní náklady na obsluhu a údržbu zařízení, případné opravy, náklady na pojištění apod. Obecně opět platí, že čím větší solární soustava, tím menší měrné provozní náklady vztažené k dosaženému zisku nebo kolektorové ploše. Náklady spojené se spotřebou pomocné elektrické energie pro pohon solární soustavy (spotřeba čerpadel, regulace aj.) se pohy- bují u rodinných domů mezi 3 a 5 % tepelného zisku solární sousta- vy, zatímco u větších solárních soustav klesají pod 1 %. Roční servisní náklady na údržbu a opravy je možné odhadnout ve výši 0,3 až 0,5 % z investičních nákladů na pořízení soustavy (bez dotace) [3]. Procento je nižší než u konvenčních zdrojů tepla, neboť opotřebení solární soustavy za standardních provozních pod- mínek je nižší. Čím větší je solární soustava, tím je možné uvažovat procento nižší. Údržba se skládá především z vizuální kontroly, kde náklady jsou z velké části spojené s dopravou. Výměna so- lární kapaliny (40 až 80 Kč/l) se provádí cca po 5 letech, výměna oběhových čerpadel po cca 10 letech, výměna zásobníků po cca 15 letech. Odkazy: [1] Vyhláška 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu. [2] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. [3] Remmers, K., H.: Velká solární zařízení, Era 2007. Dokončení příště

32 AE – 3/2010 První velkoplošné solární soustavy dodávající teplo do systémů CZT byly zprovozněny ve Švédsku v 80. letech. K nejvýznamnějšímu zvýšení celkového instalovaného výkonu tohoto typu zařízení došlo ve druhé polovině 90. let minulého století, a to zejména v Dánsku, Švédsku, Německu a Rakousku. Speciální prvky velkoplošných solárních soustav Velkoplošné solární soustavy přinášejí do problematiky celou řadu nových témat vyplývajících z jejich samotné podstaty. Během let výstavby a provozu těchto systému byl v Dánsku firmou ARCON Solvarme vyvinut speciální solární kolektor pro velkoplošné soustavy. Zasklení tohoto kolektoru s absorpční plochou cca 12,5 m2 je pro- vedeno z antireflexního skla a k omezení tepelných ztrát je použita eflonová konvekční bariéra. Značné omezení tepelných ztrát oproti standardním prvkům je patrné ze základních parametrů kolektoru uvedených v tabulce. Zajímavá je i cena kolektoru, která se v závis- losti na modifikaci pohybuje okolo 150 eur/m2 , což je při stávajícím kurzu cca 3 900 Kč/m2 . Parametry kolektoru ARCON HT-SA 28/10 Optická účinnost [–] Lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru [W.m-2 .K-1 ] Kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru [W.m-2 .K-2 ] 0,817 2,205 0,014 Následující obrázek prezentuje obecné solární podíly na celkové po- třebě tepla v případě soustav pro přípravu teplé vody (dimenzované na 100 % v letním období), kombinovaných soustav pro přípravu teplé vody a vytápění a u soustav se sezónními zásobníky tepla. Je zřejmé, že dosažení vyšších solárních podílů u soustav za- jišťujících teplo pro vytápění je podmíněno využitím sezónních zásobníků tepla, které umožní využití letních solárních zisků v průběhu otopného období. V rámci pilotních projektů bylo testováno několik druhů sezónních zásobníků tepla, ale výzkum v této oblasti stále pokračuje a směřuje k nalezení ideální rovnováhy mezi technickými i ekonomickými para- metry tohoto prvku solárních soustav. Na následujícím obrázku jsou naznačeny čtyři typy dlouhodobého ukládání tepla. První schéma naznačuje klasický teplovodní ocelový zásobník opatře- ný tepelnou izolací, který je uložen v zemině. Na druhém schématu je obdobný zásobník, ale jeho ocelová akumulační nádoba je nahraze- na hydroizolačními fóliemi. Na obou schématech je také zakresleno stratifikační ukládání teplonosné látky do zásobníku. Třetí obrázek naznačuje akumulaci tepla do systému vrtů, kterými je v letním ob- dobí ohřívána okolní půda. Na posledním schématu vidíme zásobník využívající pro sezónní akumulaci tepla podzemní vodu. Toto řešení vyžaduje určitou opatrnost s ohledem na zvýšenou možnost konta- minace podzemních vod. U jednotlivých typů zásobníků je uveden rozsah hustoty uložené energie. Příklady z praxe Stávající systémy lze rozdělit při určitém stupni zjednodušení na tzv. „dánské“ a „německé“. Jako příklad „dánského“ typu soustavy uvá- dím zdroj použitý v systému centrálního zásobování teplem v Marsta- lu (DK), který byl budován v letech 1996 až 2003 a jsou zde použity různé typy solárních kolektorů (ploché, vakuové trubicové, koncent- rační atd.), ale také jsou testovány různé typy zásobníků tepla. Solární soustava se podílí na dodávkách tepla do 1420 domácností. Celkový tepelný výkon kolektorového pole (18 365 m2 ) je 12,85 MWt. Teplo dodané ze solární soustavy představuje cca 30 % z celkové roční spo- třeby. Projekt byl částečně (37 %) financován z dotačních programů, SOLÁRNÍ SOUSTAVY V SYSTÉMECH CZT David Borovský • CityPlan Výzkum v oblasti sezónních zásobníků tepla, speciálních solárních kolektorů a dalších prvků v některých evropských zemích poukazuje na možnost využití velkoplošných solár- ních soustav jako zdrojů tepla v systémech CZT. V zahraniční odborné literatuře se setkáváme s termínem Solar District Heating - SDH. V těchto zemích jsou provozovány různé varianty systémů ve formě demonstračních a částečně i ko- merčních projektů. Principální naznačení nutnosti sezónní akumulace Země s nejvyšším počtem instalací Schémata jednotlivých typů sezónních zásobníků

AE – 3/2010 33 zbylé náklady byly hrazeny z vlastních zdrojů (40 %) a komerčních úvěrů (23 %). Pozitivní dopady provozu jsou: zvýšení energetické so- běstačnosti města, které je na ostrově a tedy plně závislé na dovozu veškerých surovin, snížení emisí znečišťujících látek vznikajících při spalování fosilních paliv a zvýšení příjmů z cestovního ruchu naváza- ného na systém CZT. Jako příklad „německého“ typu systému uvádím centrální zásobování teplem ve městě Neckarsulm poblíž Stuttgartu. Výstavba systému je z let 1997–2001. Po uvedení do provozu 1997 byly provede- ny některé úpravy a postupná rozšíření kolektorové plochy až na stávajících 5 700 m2 . Celkový tepelný výkon kolektorového pole je 4,00 MWt. Zajímavostí systému je sezónní ukládání tepla do vrtů zemního zásobníku o objemu 63 400 m3 , z něhož je teplo zpětně odebíráno tepelným čerpadlem o výkonu 512 kWt. Jako bivalentní zdroj systému slouží kondenzační kotel na zemní plyn. Celkový roční solární podíl je cca 50 %. Hlavní rozdíl systémů spočívá v umístění kolektorové plochy. Nespor- nou výhodou neckarsulmského systému je maximální využití střech objektů, a tím minimalizace nároků na zábor okolních nezastavěných ploch. Integrace solárních kolektorů do budov ale přináší v porovnání s „dánským“ typem systému vyšší pořizovací náklady, ať už kvůli ná- kladnějšímu technickému řešení samotné instalace kolektorů, tak také kvůli složitějšímu provedení rozvodů systému. Použití jednotlivých typů zásobníků je závislé zejména na místních geologických podmínkách a vhodnosti s ohledem na předpokládaný provoz systému jako celku. SDH v České republice Podobné technologie v České republice nenalezneme, ale někteří dodavatelé tepla v rámci testovacích projektů mapují možnosti využití sluneční energie v systémech CZT. Kladenská společnost TEPO instalovala na dvou svých výměníkových stanicích solární tepelné soustavy pro předehřev teplé vody o ko- lektorové ploše 24 m2 . Soustavy byly dimenzovány pro optimální využití ve stávajícím systému přípravy teplé vody (předehřev z 10 ºC na 25 ºC). Aby bylo možné porovnat výstupní hodnoty, byly v jedné soustavě použity trubkové vakuové a ve druhé ploché atmosférické kolektory. Do základního ekonomického vyhodnocení byly započteny veškeré náklady související s integrací solárních tepelných soustav do stávajících systémů. V případě trubkových vakuových kolektorů vychází prostá návratnost investice cca 18 let při průměrné výrobě 80 GJ/rok. Ploché atmosférické kolektory vykazují návratnost cca 15 let při průměrné výrobě tepla 67 GJ/rok. Obvykle uvažovaná ži- votnost solárních tepelných soustav je 30 let. Je zřejmé, že vzhledem ke klesajícím investičním nákladům a v průměru zvyšujícím se cenám tepla z CZT se bude ekonomika tohoto typu aplikace zlepšovat. Projekt SDH Take-Off Cíle projektu spočívají v přenesení zkušeností ze zemí, jež mají s SDH letité zkušenosti, do ostatních evropských států. V rámci projektu budou řešeny technické možnosti připojování tohoto typu zdrojů do systémů CZT, legislativní podmínky spojené s podporou výroby tepla z OZE a díky přenosu informací z partnerských zemí budou realizo- vány vzdělávací kampaně pro laickou i odbornou veřejnost. Projekt je naplánován na tři roky a v jeho rámci budou probíhat informační a vzdělávací akce i v zemích, které nejsou partnery projektu (Sloven- sko, Bulharsko, Rumunsko atd.). Další informace jsou dostupné na http://www.solar-district-heating.eu/cz. Velkoplošné solární soustavy se mohou uplatnit jako doplňkový zdroj v systémech centrálního zásobování teplem. Pro dosažení vyšších solárních podílů je potřeba využívat sezónních zásobníků tepla, které instalaci prodražují. Přesto mohou být tyto systémy už v současnosti při určitých okrajových podmínkách konkurenceschopné i v České republice. Značný potenciál představují i menší soustavy poblíž vý- měníkových stanic či blokových kotelen stávajících systémů CZT, které mohou v letních měsících dodávat nezanedbatelné množství tepla pro přípravu TV. Instalace velkoplošných soustav do systému CZT, kde je hlavní zdroj provozován v kogeneračním režimu, se nejeví příliš vhodná. V letním období je časové využití kogeneračního zdroje přizpůsobeno pouze potřebě tepla pro přípravu TV. V případě dodávek tepla ze solární sou- stavy dochází k dalšímu omezení provozní doby kogenerace, neboť ne- lze využít odpadní teplo. Tím je snížena výroba elektrické energie, což prodlužuje dobu návratnosti investice do kogeneračního zdroje. Literatura: [1] WEISS W., BERGMANN I., STELZER R. Solar heat worldwide. Institute for Sustainable Technologies, 2009 [2] SAMEK F., VONDRÁŠ J., ZAJÍČEK M. Analýzy energetického komplexu ČR a SR – Díl II: Regionální výrobci a distributoři energií. Invicta BOHEMICA, 2009. [3] SCHMIDT T. Solar District Heating with Seasonal Thermal Energy Storage in Germany, prezentace. Dostupné z: . [4] MARSTAL DISTRICT HEATING. Domovská stránka společnosti. Dostupné z: . [5] SOLARGE. Domovská stránka projektu. Dostupné z: Letecký snímek kolektorové plochy solární soustavy v Marstalu Schéma systému CZT – Neckarsulm Podporováno z: Solární kolektory předehřívají vodu výměníkovým stanicím TEPO Kladno

34 AE – 3/2010 Změna image s předstihem Rebranding společnosti je důsledkem 3. energetického balíčku, který navazuje na proces právního unbudlingu, tj. oddělení regu- lovaných a neregulovaných činností v energetice v roce 2006. Sku- pina RWE tímto krokem předstihla českou legislativu, která změnu doposud neimplementovala. „Máme zhruba roční náskok. Věříme si ovšem natolik, že těmito kroky naplníme sledované cíle EU“, sdělil Thomas Kleefuss, jed- natel a CEO společnosti NET4GAS. „Nyní však záleží na tom, jak rychle budou zadání z Bruselu převedena do národního zákono- dárství“, dodal Kleefuss. V návaznosti na rebranding a další posilování samostatnosti pře- pravy zemního plynu dojde v rámci skupiny RWE k určité ztrátě synergií. Je to dáno tím, že NET4GAS si bude zcela samostatně zajišťovat i služby, které pro něj dosud zabezpečovaly ostatní spo- lečnosti skupiny RWE. Z obchodního hlediska se však nic nemění. Společnost je nadále výhradním držitelem licence na přepravu zemního plynu v České republi- ce a neustupuje ani od dříve na- stavených cílů – být spolehlivým provozovatelem, který zajišťuje rovný a nediskriminační přístup všem účastníkům trhu. Posílení bezpečnosti za 15 miliard Do rozšíření přepravní plynárenské soustavy hodlá NET4GAS inves- tovat v následujících deseti letech 15 miliard korun. Vlajkovou lodí je v současné době vysokotlaký plynovod Gazela. Ten v budoucnu naváže na plynovody Nord Stream a OPAL, jež přivedou ruský plyn přes Baltské moře a území Německa k českým hranicím. Mezi projekty, které by měly být dokončeny v roce 2011, patří vybudování propojení české a polské plynárenské soustavy v okolí Českého Těšína a zabezpečení možnosti reverzního vedení toku plynu na Slovensko. Jejich realizace přispěje k posílení významu české přepravní soustavy jako páteřní sítě v rámci evropského ply- nárenství. Proces výstavby však mnohdy pokračuje jen pomalými kroky. Změnit by to mohlo například sjednocení podmínek pro liniové stavby. „Pokud se v Německu staví liniová energetická stavba, věcná břemena jsou řešena až následně po vybudování infrastruktury. V ČR musí být vše vyřešeno před vydáním stavební- ho povolení“, řekl Jan Nehoda, jednatel NET4GAS, a dodal: „Pro dopravní stavby přijali zastupitelé v ČR již vhodnější podmínky, oblast energetiky na tento krok stále čeká“. PŘEPRAVA PLYNU POD NOVOU ZNAČKOU Provozovatel přepravní plynárenské soustavy v České re- publice nese jméno NET4GAS. Společnost RWE Transgas Net přijala nařízení Evropské unie a od března 2010 vystupuje pod novou značkou. NET4GAS i nadále představuje spo- lehlivého partnera pro domácí i zahraniční obchodníky se zemním plynem. Pro zvýšení bezpečnosti plánuje do roku 2020 do rozvoje plynárenské soustavy investovat 15 miliard korun. Podle evropské i české legislativy musí provozovatel přepravní plynárenské soustavy zajistit rovný a nediskriminační přístup všem účastníkům trhu. Analýzy Evropské komise v posledních letech prokázaly, že tuto podmínku společnost NET4GAS trvale plní.

37

36 AE – 3/2010 Parabolický koncentrátor sluneční tepelné energie využívá podstaty odrazu dopadajícího záření Slunce od odrazivé parabolické plochy do ohniska paraboly a koncentraci této dopadající energie. V oh- nisku paraboly je umístěná koncentrační komora, která dopadající koncentrovanou energii pomocí výměníku tepla odvádí uzavřeným nízkotlakým primárním okruhem pomocí teplonosného média do výměníku tepla. Dalším významným faktorem je otáčení paraboly v azimutu podle časové polohy Slunce v průběhu dne a naklánění paraboly dle elevace Slunce a to opět v závislosti na časové poloze Slunce a navíc v závislosti na ročním období (tzv. normálová poloha). Funkční prototyp viz obrázky. Popis částí, jejich vazeb a funkce Základním prvkem konstrukce je parabolické těleso vyrobené proto- typově jako sklolaminátová skořepina, která je vyztužena obvodovým profilovaným rámem a vylepena 81 kusem zrcadlové plochy. V ohnis- ku parabolického tělesa je umístěna ohnisková koncentrační komora, v jejímž vnitřním objemu je vložen trubkový šnekový výměník s černým absorpčním povrchem, kterým prochází teplonosná kapalina primár- ního okruhu, jež odebírá koncentrované teplo z ohniska parabolické plochy. Parabolické těleso je vloženo do nosného otočného rámu a spojeno aretačním otočným ložiskovým uložením. Otočný rám s parabolickým tělesem je usazen v otočném pouzdrovém ložiskovém uložení, které je součástí tělesa nosného podstavce. Toto pohybové kinematické schéma umožňuje otáčení dle vertikální osy a zároveň naklánění dle horizontální osy. Tím je dána možnost absolutního sle- dování polohy Slunce na jeho denní trajektorii a získání maximálního možného koncentrovaného tepla z koncentrační komory. Základem funkčního principu celku je řídicí mikroprocesorová jednotka řízená programem „Automatizovaný systémem solárního ohřevu vody“, která sleduje a vyhodnocuje parametry celého systému a dle vyhodnocených dat předává povely jednotlivým částem. Otáče- ní parabolického tělesa jako celku pro sledování azimutu je řešeno motorem umístěným v tělese nosného podstavce. Klonění parabo- lického tělesa pro sledování elevace je řešeno lineárním motorem připojeným k otočnému rámu a tělesu paraboly. Povely motorovým pohonům předává mikroprocesorová jednotka s automatizovaným systémem solárního ohřevu vody dle základních režimů. A) Osvitový sledovací režim – je spuštěn, pokud je mikroproceso- rovou jednotkou vyhodnoceno, že dopadající záření je dle nasta- veného limitu hodnot osvitu dostatečně silné, a to na základě dat z křížového slunečního senzoru. Dle dat ze senzoru je nastavován azimut a elevace pro přesné sledování polohy Slunce a tím smě- řování koncentrované energie do koncentrační komory. Součas- ně je řízen chod oběhových čerpadel primárního a sekundárního okruhu. B) Azimutový sledovací režim – je spuštěn, pokud je mikroproce- sorovou jednotkou vyhodnoceno, že dopadající záření neodpo- vídá nastaveným limitům, sledování pohybu Slunce se děje dle vypočtených a nastavených hodnot azimutu a elevace, a to tak, aby v případě zlepšení osvitu byla parabola připravena přijímat tepelné záření v nejvyšší možné míře odpovídající denní době a ročnímu období a bez prodlení přepnout sledování pohybu Slunce do plného automatického režimu. Současně je řízen chod oběhových čerpadel primárního a sekundárního okruhu. C) Parkovací režim – je spuštěn po skončení denní provozní doby, při nedostatečném tlaku v primárním okruhu systému, při ostat- ních havarijních stavech a při nepříznivých povětrnostních pod- mínkách. D) Výpadek napájecího proudu – jelikož je systém vybaven zá- ložním zdrojem, přejde automatizovaný systém do parkovacího režimu, parabola je odstavena od dopadajícího slunečního zá- ření a čerpadlo vychladí primární okruh. Po obnovení dodávky proudu dojde k obnovení automatického režimu. Pohony motorů jsou napájeny stabilizovaným zdrojem s vlastní automatickou dobíječkou, spínány pomocí ovládacích relé. Mikro- procesorová jednotka kromě řízení motorů dále vyhodnocuje data teplotních čidel, vyhodnocuje průtok teplonosného média primárního okruhu pomocí elektronického průtokoměru a na základě vyhodno- cených dat řídí elektronické oběhové čerpadlo. Systém je dále osazen mechanickým teploměrem, tlakoměrem a kontrolním průtokoměrem, napouštěcím, vypouštěcím a pojistným ventilem. Uzavřený nízkotla- ký primární okruh je mimo koncentrační komoru řešen tlakovou a teplonosnou hadicí a odvzdušňování je prováděno horizontálním zpomalovacím ventilem a vertikálním automatickým odvzdušňovacím ventilem, tlakovou rovnováhu zajišťuje expanzní nádoba. Veškeré získané teplo odražené parabolickou plochou do ohniskové kon- centrační komory je přiváděno teplonosným médiem do deskového výměníku tepla, ze kterého je teplo přenášeno do libovolného tepelně akumulačního systému. Využitelnost Popsané technické řešení funkčního prototypu nabízí možnost výro- by a rozšíření využitelnosti získávání alternativního zdroje tepelné energie ze Slunce s maximální účinností, a to především koncentrací slunečního záření v ohnisku paraboly a jeho koncentraci v ohniskové koncentrační komoře, při sledování dopadajícího záření v průběhu času od východu do západu Slunce a od jara do zimy, tedy v plném využitelném rozsahu doby dopadající energie s maximální možnou technickou účinností. Zařízení zatím není vyráběno sériově, výrobce se hledá. Více na www.mimako.eu. CSPS M25 – PARABOLICKÝ KONCENTRÁTOR SLUNEČNÍ ENERGIE Ing. Miroslav Makovička • mimako@mimako.eu Solární energie je získávána mnoha způsoby, např. nejčas- těji plochými kapalinoými kolektory využívajícími různých principů absorpce dopadajícího záření. Nevýhodou těchto soustav je jejich pevná instalační konstrukce, kvůli které nedochází k plnému využití dopadající solární energie, a to v závislosti na ročním období a na denním pohybu Slunce, protože největší technické účinnosti je dosaženo kolmo dopadajícími paprsky energie na plochu absorpční.

AE – 3/2010 37 Zdeněk Kučera Jedná se o nový zákon 150, kterým se mění zákon 254/2001 Sb. Dlouhodobě připravovaná novela obnášela více než 1000 připomí- nek, z toho 512 zásadních. Účinnosti nabývá 1. srpna 2010 a přináší více než 200 důležitých novelizačních bodů. Cílem novely je převést do českého právního řádu evropská pravidla a omezit administra- tivní zátěž ve vodoprávním řízení a firmám i státu snížit náklady. Novela do rukou vodoprávních úřadů svěřuje rozšířenou pravomoc upravit povolení pro nakládání s vodami. Asociace hydroenergetiků ČR pravidelně připravuje pro své členy a spolupracovníky důležité semináře týkající se legislativy, financí, technologických informací, takže seminář o velké novele vodního zákona je logickým pokračováním aktivit asociace. Katastrofální záplavy, které postihly značnou část Moravy, způsobily na vodních elektrárnách nemalé škody a také znemožnily mnohým moravským provozovatelům elektráren zúčastnit se tohoto semináře. Přesto přijela téměř stovka zájemců z ostatních krajů republiky, aby se seznámili s novými podmínkami. Výklad jednotlivých částí zákona, včetně aplikací na dané konkrétní podmínky, přednesli pracovníci Povodí Vltavy, právnička Jaroslava Nietscheová a technik Ing. Jaroslav Krátký. Stručně z některých částí semináře Nový zákon upravuje veřejnoprávní vztahy všech, kterých se dotýká povolení nakládání s vodami. Toto povolení pro vzdouvání vod, po- případě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla. Vodoprávní úřad může toto povolení změnit nebo zrušit: nevyužívá-li oprávněna osoba vydaného povolení nebo jen minimálně po dobu delší než 2 roky. Nakládání s vodami může být uděleno na dobu 30 let, což umožní energetikovi provést kalkulaci návratnosti nákladů a zisků. Na žá- dost provozovatele může být povolení uděleno pak na dalších 30 let (nebyla-li udělena v uplynulém období sankce za porušení nařízení od Vodohospodářského úřadu). Novela řeší i trestní odpovědnost. Při způsobení škody při povolení nakládání s vodami by neměl být trestán ten, kdo v rámci svých mož- ností učinil vše, aby škodám zabránil. Nově se do zákona dostaly také vodohospodářské úpravy řek. Těmi se budou rozumět zemní práce a změny terénu v přirozených kory- tech vodních toků i na sousedních pozemcích, kterými se podstatně mění přirozená koryta. Vodohospodářské úpravy budou podléhat pouze ohlášení úřadu, nikoli stavebnímu povolení. Úřad vydává povolení k provedení vodních děl a ke změnám jejich užívání či zrušení. Může vyžadovat předložení provozního řádu díla ve shodě se stavebním zákonem. Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav vyžaduje: náleži- tosti podle stavebního zákona, projektovou dokumentaci od opráv- něné osoby, vyjádření správce povodí, provozní řád. Velikou pozornost dlouhodobě na sebe poutal způsob a určení minimálního zůstatkového průtoku. Z novely vypadlo právo určovat tento minimální průtok vodoprávním úřadem a to díky Asociaci hydroenergetiků. Nové je také ustanovení, které mění původní znění: změnu či zrušení nakládání s vodami může vodoprávní úřad provést kdykoli. Změna tkví v tom, že Vodoprávní úřad nemůže změnit nebo zrušit povolení nakládání s vodami do roku 2015, kdy budou tvořeny nové plány Povodí a v těchto by měla být otázka povolení řešena. Důležitým opatřením je také upuštění od placení nájmu za jezové zařízení. Nejsložitější situaci mezi všemi energetiky využívajícími ob- novitelné zdroje energie mají nyní čeští hydroenergetici. Jako ostatní s velkou pozorností sledují přípravu nového zákona o podpoře využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který by mohl být schválen do konce roku, ale ještě se musí seznámit s neméně důležitým vodním zákonem. Po několik hodin přednášeli o změnách z nového zákona a odpovídali na dotazy účastníků semináře pracovníci Povodí Vltavy technik Ing. Jaroslav Krátký a právnička Jaroslava Nietscheová.

38 Pokud si nejste jisti, zda komín rekonstrukci vyžaduje, posuďte několik hledisek. Prioritou je bezpečnost. Pokud komín nesplňuje nároky platných předpisů, rekonstrukce bude nevyhnutelná. Dalšími důvody je pak špatný tah komínu, přechod na jiný druh paliva nebo zapojení nového spotřebiče. Rekonstrukce je pak nutná i v situaci, kdy do místnosti proniká zápach spalin a když původní vložka již nedokáže plnit svou funkci. Než začnete s rekonstrukcí samotnou, je třeba váš komín řádně prohlédnout. Nejlépe uděláte, pokud si na prohlídku najmete profesionály – z firmy, která má s rekonstrukcí bohaté zkušenosti, například společnost Schiedel. Někdy může dojít ke komplikacím, takové případy, kterých je ale minimum, se řeší za pomoci prohlídky speciální kamerou. Provedení opravy nebo rekonstrukce spalinové cesty svěřte odborníkům, kteří nabízejí komplexní služby v oblasti vložkování komínů od návrhu a provedení až po připojení spotře- biče včetně revize spalinové cesty. Komínové vložky můžeme vybírat z různých materiálů. Existuji vložky keramické, nerezové a plastové. Volba je vždy závislá na druhu spotřebiče a tedy i paliva. Vložkování již nevyhovujících komínů je nejpoužívanější způsob jejich opravy nebo rekonstrukce. Moderní spotřebiče paliv kladou zvýšené nároky na konstrukci a provedení spalinové cesty. Opatření stávajícího komínu kvalitní vložkou zabez- pečí jeho další využití ať už se stávajícím nebo novým spotřebičem. Technologie pro vložkování komínů jsou navrženy tak, aby celý proces probíhal shora bez nutnosti komín „otevírat“. Kdy pomůže komínová fréza Pokud rozměry komínu neodpovídají požadavkům, přistupuje se k frézování. Tato léty prověřená technologie spočívá v odebírání materiálu z vnitřní části komína, čímž dochází ke zvětšování pro- storu, aniž bychom museli zasahovat do vnějšího pláště. Zvětšením prostoru kudy proudí spaliny, můžeme získat větší tah komína a do- statečný prostor pro novou komínovou vložku. „Komínová fréza Schiedel je speciální zařízení, které slouží ke zvětšování průměru komínových průduchů při rekonstrukcích a opravách. Do takto upraveného průduchu pak lze spustit vložek a napojení nového spotřebiče“ z technického oddělení firmy Schiedel. mi průduchy, je možné frézovat pouze každý druhý průduch. Technologie frézování umožňuje využít stávající komínové šachty i k provozu moderních tepelných spotřebičů. Pokud starost o komín nezanedbáte, I KOMÍN POTŘEBUJE JARNÍ ÚKLID Schiedel Díváte se při jarní obhlídce domu na komín a říkáte si, že je na čase ho vyměnit? Nedělejte zbrklá rozhodnutí, rekonstrukce komínu vás bude stát méně času i peněz. Důležité je při jeho obnově hlavně vybrat tu vhodnou komínovou vložku.

AE – 3/2010 39 SUMMARY New law on renewable and secondary energy sources An amendment to Act 180/2005 Coll. On the promo- tion of electricity production from renewable energy sources was passed during the first five months of this year. The reason for the introduction of the amended Act was mainly the inability of the Energy Regulatory Office to regulate more effectively the redemption prices to counter the enormous growth of new photovoltaic power plants. However, the draft Act on the promotion of renewable and secondary energy sources from high- -efficiency combined heat and electricity production (Act on supported energy resources) is already available in professional circles. The new amended Act can be a setback to the promising start and development of the renewable energy sources segment. The Act will merely support the fulfilment of obligations of the Czech Republic to produce 13% of energies from renewable sources as from 2020. Drastic restrictions would apply mainly to photovoltaics, but can also affect the geothermal cogeneration and the biogas plants; and since the development of certain types of the renewable energy sources, especially the wind energy type has slowed down due to influences outside this Act – such as political interference by regional self-governing authorities and complications with connections to the dis- tribution or transmission systems, it is possible that the obligatory target will not be met. Thin-film photovoltaic panels A new technology is being introduced involving photovol- taic modules with new materials that can produce electri- city efficiently, is not so dependent on direct sunlight and where all components are fully recyclable. Partial and continuous shading of some parts of the installed surface areas does not have a serious effect on the function of the solar arrays. The path to greater energy efficiency of PV modules The photovoltaic modules may have different performan- ce levels already at the production stages, are susceptible to partial shading and other climatic influences. The new SolarEdge system is a new generation of inverters, which makes up for the above shortcomings by using the entire solar array to produce maximum power. The monitoring system recognises variations in performance of the individual panels, making fast and accurate servicing interventions possible. In addition, a monitor guards the entire complex against potential theft. Thin film vs. crystalline modules Anyone who decides to use a photovoltaic system to generate electricity is facing the question of which tech- nology to use. A thin film, silicone, crystalline modules or perhaps some other material? Most solar modules are made of a semiconducting material – silicone. The monocrystalline solar cells silicone consist of a single crystal with a homogeneous crystal lattice. Thanks to the crystals’ uniform shape more sunlight related energy can be obtained from these than of the cells with disunited crystalline structure. However, production of the monocrystalline silicone is relatively expensive. The polycrystalline version is a different an interesting alternative. There the silicone consist of a number of small individual crystals. Production of the polycrystalline solar cells is cheaper. One of the distinguishing factors between the solar cells is the type of semiconductor mate- rial used, of which one is the thin layer method; using the thin layer method saves material and energy. These solar cells are able to convert even a weak and diffused light to current more effectively than their crystalline counterpart. Moreover, the current’s production efficiency remains constant in the hot summer days contrary to the crystalline modules where the production efficiency decreases with increasing temperature. Corrosion Tests The quality of the photovoltaic modules can be rated not only by their efficiency and yield, which are factors that provide a stable and expected performance, but also by their endurance to climatic influences. Insufficient endurance level can shorten markedly the life of the modules and cause breakdowns, of which most serious is the danger of fire. HECKERT Solar is one of the first companies of which modules have to undergo regular tests in salt spray to evaluate the resistance to corrosion. Such tested modules are certified by the TÜV IEC/ EN 61701 mark. During this test the modules are exposed to the extreme conditions of the salt mist in the standard inclination angles between 15º to 30º at the temperature of 35 ºC ±2 ºC for 96 hours. Panels burn and fall Many technical problems start emerging with the increa- sing number of the large scale photovoltaic energy source installations. These are usually caused by human error in the product itself or during the assembly. In addition, the large solar arrays can be affected by lightning; another problem is the poor quality of some of the components used. It is a known fact that some designers buy cheap material on Asian markets, not subjected to final tests. We can justly doubt whether such deployed modules will last the expected service life. Introducing bifacial (two-sided) panel The origins of this technology go back to Russian labora- tories involved in the space program. The panels of this technology provide space ships with the required power supplies even nowadays. The commercially produced bifacial panels are of the following composition: glass – silicone gel – solar cells – silicone gel – glass. The inert material, when compared to EVA, is does not give any problems and protects the entire panel, unlike the Polymer EVA which disintegrates at higher tempera- tures, leading to creation of acetone, which is flammable and can damage the solar cells. Bifacial panel is fully recyclable, the manufacturer guarantees 30-year service life and 30% higher electricity output. Leica DISTO D8 - Measure your roof from the ground To measure accurately the inaccessible parts of buildings can be sometimes very complicated and in some cases it requires great effort, or even the use of the mountain- -climbing equipment. Company Leica introduced on the Czech market a device that can handle all of that from the ground. The device is able to take measurements of a building or a roof from a distance and deliver accurate results fast. Bringing the most comprehensive database of PV LEGAL The Consortium PV Legal is running the most comprehen- sive and most complete online database, collecting detai- led qualitative and quantitative information from twelve EU countries on project preparation and implementation of photovoltaic (PV) systems, and on bureaucratic obsta- cles hindering their implementation. Active house to become the norm for new buildings The European Parliament approved new legislation on energy performance of buildings in the EU, which will al- low consumers to reduce their energy bills over ten years by 20%. The EU member states will have to change their building codes so that all new buildings constructed from the end of 2020 meet the given requirements. Currently, buildings’ total energy consumption is still in the region of 40%. The adopted concept of the very low energy con- sumption ‚active house‘ includes all different energies of the systems integrated in the building structure using renewable sources or the RES equipment located in the near proximity of the building. Economics of solar thermal systems Economics of the solar systems is a much-debated issue. On the one hand, there is the solar energy as a heat source available everywhere for free, and on the other hand there is the technical equipment for the use of the solar gains, which is often complex and expensive. The motivation for installing solar systems may range from purely conscientious ecological approach in an attempt to reduce primary energy consumption tied to the produ- ction of pollutant emissions through the marketing trend of an investor or a resident, to strictly economic reasons. It is the economic parameters of the solar system that are subject to various numbers-based discussions where the results of such economic analysis strongly depend on the quality of the input data, often purposefully biased either in favour of the solar system or against it. Solar system in central heating system Research in some European countries on seasonal heat storage tanks, special solar panels and other elements points to the possibility of using large-scale solar systems as sources of heat in the systems called Solar District Heating – SDH; these approaches are creating number of new themes for consideration. CSPS M25 – parabolic concentrator of solar thermal energy Solar energy is gathered in many ways, mostly by flat fluid collectors using different principles of absorption of the incident radiation. The disadvantage of these systems is their fixed position, impedimental to full utilization of the incident solar energy. The parabolic concentrator of the solar thermal energy uses the reflection of the incident radiation of the sun; the sun rays reflected from the parabolic surface are directed to the focal point of the dish thus concentrating the incident energy. A concentration chamber placed in the focal point of the parabola collects the concentrated incidental energy and transfers it through a low pressure closed primary circuit to a heat exchanger using the heat carrying medium. Hydro-power supply engineers response to the Water Act amendments The Association of Active Hydro-power supply engineers of the CR organized a workshop in which several dozen members and operators of small hydroelectric power plants were introduced to the new Big Water Act amend- ments, effective as from 1 August 2010.

40 AE – 3/2010 SLOVO NA ZÁVĚR Vážení čtenáři, současné předprázdninové číslo vyšlo po velmi atypickém měsíci květnu, který byl na sluneční svit a venkovní teplotu extrémně podnormální a na dešťové srážky extrémně nadnormální. Kdo vydělal na využívání přísluš- ných oborů OZE? Určitě pěstitelé biomasy, protože přírůstky jsou obrovské a majitelé malých vodních elektráren, zatímco majitelé solární termiky a fotovoltaiky měli květen velmi slabý (snad jim to zbývající část roku vyna- hradí). Počasí však neporučíme, extrémy se budou zvětšovat a tak je třeba počítat i s takovýmto ovlivněním našich investic do OZE. Ukazuje se, že pro rodinné domy kombinace slunečních kolektorů a jakéhokoliv stabilního ekologického zdroje obstála, tento zdroj byl pro vytápění a ohřev vody vytížen stoprocentně, v červnu se jejich role určitě vymění. Černý výhled ve světě můžeme očekávat v oblasti zajišťování ropy po mimořádné havárii ropného vrtu v Mexickém zálivu. Kdo z politiků roz- hodne o dalších těžbách fosilních paliv, aniž bude mít jistotu, že nedojde k nějaké havárii, která ho může „smést“ do propadliště dějin? Velké lidské zásahy do přírodních i umělých procesů jsou ve svých následcích nevypočitatelné. V roce 2001 jsme otiskli článek našeho tehdejšího amerického dopisovatele Ivo Všetečky s názvem Ropa a její spotřeba. Je zde hezký obrázek, jak z dů- vodu stále horšího přístupu k zásobám ropy se ropné plošiny budují ve stále větších mořských hloubkách. V roce 1955 např. 30 m, v roce 1980 300 m, v roce 1995 900 m … až k Mexickému zálivu, kde je hloubka moře 1500 m a ropa je ještě 1000 m pod jeho dnem (pokud můžeme věřit médiím). Potvrzuje to sice stáří Země a zemětvorné procesy, kdy se prahorní močály dostaly kilometry pod zem, ale nás zajímá, co bude dál. Čím dál dražší těžební technologie se budou projevovat v ceně ropy a může přijít zlomový okamžik, kdy např. cena vlastního tuzemského biopaliva se srovná s cenou klasických pohonných hmot u čerpacích stanic. Stejný střet je předpovězen pro rok 2020, kdy cena elektřiny z veřejné sítě dosáhne na skutečnou vý- robní cenu fotovoltaických elektráren (bez uvažování dotovaných výkupních cen). Co říci na informaci i obrázky z letu, že americké námořnictvo letos vyzkoušelo let stíhacího letounu Hornet, kdy poprvé nebylo použito palivo na ropném základě, ale směs paliva v poměru 50/50 %. Biopalivo pochází z rostliny lnička setá, která se v USA pěstuje pro průmyslové využití. Vůbec první let na biopalivo Boeingu 747 z Londýna do Amsterodamu se usku- tečnil v roce 2008 a v loňském roce letěl na biopalivo civilní Boeing 737 v USA. Můžeme tedy předpokládat, že ropná havárie v Mexickém zálivu napomůže ještě více orientovat USA na využívání a rozšiřování vlastních OZE, což bude nejen světu, ale i naší republice, která dováží ropu a plyn, dobrým, ale smutným příkladem. Čeká nás však zatím nejasné období, s jakým prohlášením přijde nová vláda, zda bude zrušeno Ministerstvo životního prostředí, zda začne dostavba jaderné elektrárny Temelín, zda budou prolomeny limity těžby hnědého uhlí a zda na tuto velkou energetiku nedoplatí další využívání a podpora OZE. Přejděme však k optimističtějším informacím. V červenci se v Kroměříži uskuteční konference Alternativní zdroje energie 2010. Přitom první me- zinárodní konference se zde uskutečnila již v roce 1984, tehdy sice jen solární, protože v té době se jiné obnovitelné energie oficiálně „neznaly“. Byl jsem na ní přítomen, stejně tak na další v roce 1998, o které jsme již v druhém čísle v tomto startovním roce vydávané Alternativní energie přinesli obšírnou textovou i obrazovou reportáž. Stejné kvalitní informace vám z této konference chceme přinést i v srpnovém čísle. Za tu dobu se vel- mi změnilo. Růstem ceny klasických paliv a energie, různými motivacemi, ale i typickým českým nadšením máme u nás množství zařízení pro využí- vání OZE, kromě snad větrných elektráren na moři, využití přílivu a odlivu a využití mořských proudů. Stále to ale nestačí. Největší vývoj pokračuje na západ od našich hranic a tak máme možnost tyto západní i zámořské zkušenosti předávat našim čtenářům a kolikrát je vyvarovat i chyb. Na závěr bych vám chtěl popřát klidné a příjemné prožití léta, sluníčka naopak nadprůměr a dešťů jen tak akorát. Jaroslav Peterka, odborný redaktor Objednávka předplatného Objednávám předplatné magazínu Alternativní energie Příjmení, jméno, titul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obchodní jméno Vaší firmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IČO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . DIČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Adresa zasílání: (obec, PSČ, ulice) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Telefon, fax, e-mail: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obor Vašeho zájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Chtěl bych do AE přispívat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podpis, razítko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Přes redakci: Elektronicky www.alen.cz, E-mailem kucera@alen.cz, kucera@cemc.cz Telefonicky +420 274 784 416-7 Poštou CEMC, P.O. BOX 161, Jevanská 12, 100 31 Praha 10 Přes distributora viz tiráž str. 1 ROČNÍ PŘEDPLATNÉ JE 380 Kč Věčný zrod a zánik biomasy bez lidského přičinění. Bez ní by nepřežily všechny prapragenerace našich předků, které z ní dovedly k životu vytěžit vše co se dalo, bez jedovatých odpadů a zvyšování skleníkových plynů. S moderními technologie- mi nám může pomoci jako domácí surovina ještě výhodněji. Foto JaP Ceník inzerátů (bez DPH) velikost barevná 4. str. obálky 36 000,- 2. a 3. str. obálky 32 000,- 1/2 2. a 3. str. obálky 16 000,- 1/4 2. a 3. str. obálky 8 000,- A4 30 000,- 1/2 na výšku i podélně 15 000,- 1/3 na výšku i podélně 10 000,- 1/4 na výšku i podélně 7 500,- Ediční plán na rok 2010 číslo rozšířené obory uzávěrka distribuce AE 3 energetická poradna obcím, solární technologie, Zákon o ovzduší, fotovoltaika – Intersolar, vodní energie 7. 6. 14. 6. AE 4 energetická poradna obcím, solární technologie, tepelná čerpadla, zemní plyn v dopravě, alternativní paliva 23. 8. 30. 8. AE 5 energetická poradna obcím, solární technologie, vytápění, výroba z biomasy, zemědělská energetika, kotle, paliva, opatření na zimní sezónu 11. 10. 18. 10. AE 6 energetická poradna obcím, vodní energie, větrná energie, komunální energetika, bilance českých závazků v EU 6. 12. 13. 12.

43

44