REALIT 7 - architektura

1

WWW.REALIT.CZ 7/2012 58 architektura / inspirace ze světa Rozličná řeč mostů Překročit řeku bylo odedávna výrazem úsilí aodvahy.Aťužsespojenídvoubřehůschová za metaforu pulzující energie, nebo má po- dobu ponořené lávky inspirované biblickým příběhem, vždy je symbolem komunikace dvou oddělených světů. Text: Anna Franková • Most sheikh zayed spojující abú Dhabi s pevninou z dílny architektky zahy hadid, v letošním roce oceněný jako nejlepší most světa v soutěži Design awards 2012.

WWW.REALIT.CZ7/2012 59inspirace ze světa / architektura

WWW.REALIT.CZ 7/2012 60 architektura / inspirace ze světa Nová cesta k abú Dhabi Most Sheikh Zayed se vlní přes kanál Maqta ve Spojených arabských emirátech jako had s barevným hřbetem. Jeho svě- telnou páteř však neuvidíte za dne. Teprve v noci se rozsvě- cí jednotlivé buňky barev, aby vytvářely iluzi pohybu mezi Abú Dhabi a jeho ostrovní částí v Perském zálivu, což bylo záměrem designéra Rogiera van der Heide, který navrhl osvětlení pro dodavatele stavby Hollands Licht: „Osvětlení je založeno na dvou aspektech – především je metaforou energie pulzující přes vodu, přičemž se barevná světla rozsvěcí a zhasínají podél osy mostu. Za druhé osvětlení podtrhuje a ozřejmuje prosto- rovou konstrukci stavby.“ Most pojmenovaný podle svého investora, bývalého prezidenta země, je v pořadí třetí stavbou, která spojuje ostrovní část Abú Dhabi s pevninou. Stává se tak velmi důležitým prvkem místní infrastruktury, na nějž se čekalo už od roku 1970, kdy byl posta- ven druhý z mostů. Ten první přišel na svět o tři roky dříve a ani jeden neznamenal pro svět architektury významný průlom. Do výšky 64 metrů se klene nejvyšší oblouk nového železo- betonového gigantu, jehož čtyř- proudá dálniční vozovka měří od jednoho konce na druhý celých 842 metrů. Asymetricky rozlo- žená zdvojená sinusoida mostu funguje částečně jako nosná kon- strukce po obou stranách stavby, částečně je vizuálním prvkem, kterým se autorka projektu Zaha Hadid neodmyslitelně zapsala do dějin architektury. Měkké křivky a oblé linie futuristických objektů jsou již téměř pečetním znakem této ženské výjimky íránského původu v převážně mužském oboru. Své unikátní stavby řídí z londýnské kanceláře po celém světě už více než třicet let. Projekt ladných křivek vlní- cího se mostu vznikl roku 1997 a byl dokončen v roce 2010, letos získal ocenění za nejlepší most světa v soutěži Design Awards 2012 pořádané Travel + Leisure Magazine. www.zaha-hadid.com, foto: Christian Richters

WWW.REALIT.CZ7/2012 61inspirace ze světa / architektura amsteroDam, kaNály, kola Mezinárodní organizace Archi- tectural Competition Concours d´Architecture pořádá každo- ročně zajímavé architektonické soutěže pro účastníky z celého světa. Na jaře letošního roku vyhlásila vítěze mezinárod- ní soutěže o podobu pěšího „ikonického“ mostu v centru Amsterodamu. Na 324 návrhů s neotřelými vizemi, mezi nimiž nechyběla ani lávka ve tvaru tulipánu, řešilo přechod přes jeden z kanálů ze 17. století, které dnes patří k chráněnému kulturnímu dědictví UNESCO. Devadesát metrů dlouhý most měl za úkol obsahovat kavárnu, servisní stanici pro jízdní kola a další administrativní zázemí, vše do maximální užitné plochy 200 m2 . Podobně jako Mojžíšův most od RO&AD zaujal vítězný návrh porotu konceptem mostu částečně ponořeného pod hladi- nou kanálu. Tentokrát s ideou „podvodního“ mostu přišla španělská trojice architektů Nicolas Montesano, Victor Vila a Boris Hoppek. Klasické pojetí přechodu přes řeku získalo novou podobu nakloněného kruhu. Proti tradičnímu kon- ceptu nejrychlejší a nejkratší přímé cesty přes kanál zvítězila představa jakéhosi vyhlídkové- ho mola s kavárnou a záchranné stanice pro cyklisty v jednom. Část pod hladinou vody, která má podobu tunelu, je podle projektu zapuštěná dostatečně hluboko, aby nad ní mohly pro- plouvat lodě. Nadzemní polovina kruhu pak v dřevěných interié- rech hostí požadované zázemí i služby veřejnosti. Podle slov poroty je „…vítězný projekt schopen zkombinovat ikonický návrh se skutečným urbanis- tickým řešením. Kruh nás vede k našim výškám nebo hloubkám a zavazuje uživatele k rozhodnu- tí, kterou cestu si zvolit“. Škoda jen, že soutěže vyhlášené orga- nizací Architectural Competi- tion Concours d´Architecture sbírají pouze ideové studie pro- jektů, nikoli podklady k reálné výstavbě. www.ac-ca.org, vizualizace: Montesa- no-Vila-Hoppek • vítězný návrh na most přes amsterodamský kanál v soutěži pořádané mezinárodní organizací architectural competition concours d´architecture je dílem španělské trojice Montesano–vila–hoppek.

WWW.REALIT.CZ 7/2012 62 architektura / inspirace ze světa v roce Draka Dračí most nebo také Eco Bridge roste pod křídly italské architektonické společnosti Taranta Creations se sídlem v Šanghaji. Z ptačí perspektivy nabízí pohled na křivky připo- mínající dračí hřbet. Symbolicky by měl být dokončen v průběhu letošního roku, podle čínského kalendáře roku Draka. Přestože studio založil v roce 2007 Enrico Taranta a v posledních dvou letech se k němu připojili další vedoucí architekti nečínského původu, Juriaan Calis a Giorgio Radojkovic, projekt ctí kulturu místa, v němž bude usazen. Jeho křivka, jež z profilu působí jako elegantní vlna, bude spojovat vysoké zelené břehy v hornaté čínské provincii Čchung-č- ching. Ploché „tělo draka“ je tvořeno mřížovím, které má za cíl odstínit sluneční paprsky a rozbít jejich přímé působení na vozovku. Zároveň z výšky vytváří dojem šupinaté struk- tury. Architektům, jejichž hlavní pole působnosti leží v urbanis- tických plánech a veřejných stavbách, včetně průmyslových a komerčních staveb, se podaři- lo krásu přírody spojit s důmy- slným dílem člověka i čínskou symbolikou. www.enrico-taranta.com, vizualizace: Taranta Creations PřejDi jorDáN Nizozemsko-belgická dvojice architektů RO&AD, Ro Koster a Ad Kil, přišla s neobvyklým nápadem na lávku vedoucí k pev- nosti Fort de Roovere. Jejich společná cesta začala mnohem dříve, než bylo založeno archi- tektonické studio v roce 2005, a nebyla jednoduchá. Trvalo několik let, než původně vyučený truhlář a vystudovaný architekt našli společnou řeč. Nakonec

WWW.REALIT.CZ7/2012 63inspirace ze světa / architektura se shodli nad mnoha projekty od interiérů po rekonstrukce i rezidenční stavby, které vždy podložili velmi silnou základní myšlenkou. Stejně tomu bylo i v případě lávky u městečka Halsteren v Nizozemsku. Vodní kanály táhnoucí se jihozápadní částí země spojovaly řadu pev- ností ze 17. století, jež sloužily jako ochrana před francouzskou a španělskou invazí. Takzvaná západní brabantská vodní cesta po několik staletí až do nedávné doby nezadržitelně chátrala. Především 19. století pro ni bylo zničující. Zrestaurování komple- xu kanálů a pozůstatků pevností v posledních letech mělo za úkol vytvořit rekreační oblast s množ- stvím cyklistických i turistických tras. K překročení kanálu, který původně bránil vstupu nepřátel do Fort de Roovere, si architekti vybrali zajímavou inspiraci z bib- lické historie. Přes řeku Jordán provedl prorok Mojžíš svůj lid a stejně vstupují návštěvníci do pevnosti – sestoupí z příkrých břehů vyhloubenými schody do zapuštěné lávky a projdou řekou, aniž by si namočili špičky svých bot. Mojžíšův most, jak jej RO&AD nazvali, se totiž neklene nad hladinou, ale stojí pevně na dně kanálu, svými stěnami roz- děluje vodu a vytváří průchozí koridor. Z dálky neviditelný most vyrobený z tvrdého dřeva accoya ošetřeného netoxickou vodě- odolnou kaučukovou fólií splývá s krajinou a vytváří dojem, že lidé po pás či po prsa ponořeni kráčejí vodami suchou nohou. Netradiční koncept realizovaný v loňském roce v současné době vyhrává jednu architektonickou soutěž za druhou, mimo jiné byl nominován na cenu Dutch Design Awards. www.ro-ad.org, foto: archiv RO&AD • nahoře a dole: Lávka přes kanál v nizozemském halsterenu čerpala inspiraci v biblickém příběhu, odtud její jméno Mojžíšův most z pera dvojice architektů rO&aD. • vlevo: Dračí most dokončený letos v čínské provincii Čchung-čching. autorem je italská kancelář taranta creations se sídlem v Šanghaji.

WWW.REALIT.CZ 7/2012 64 architektura / prOfiL v ýrazná osobnost, s níž se všichni tři zakladatelé ateliéru setkali během studií, zásadně ovlivnila jejich styl práce. „Ladislav Lábus přistupuje k archi- tektuře od píky, řeší i poslední detaily, a to se pak projevuje i v reálu. Ve školním ate- liéru nutí k důkladnému přemýšlení nad dispozicemi a provozem, že mnohdy ani není čas na finální líbivou adjustaci. Proto se někdy na první pohled zdá, že jsou na škole některé ateliéry líbivější a zábavnější, často však nejsou tak do detailu poctivé,“ říkají svorně bývalí studenti Fakulty archi- tektury na pražské ČVUT. Igor Šimon, který ve spolupráci s ateliérem Lábus AA pokračoval i po získání diplomu, dodává: „Nemá rád předesignované věci, i když je pro něj estetická stránka hodně důležitá, zároveň ctí své klienty. Jeho domy jsou sice minimalistické, ale i ti, kteří nejsou nakloněni sterilním prostorům, přijdou na chuť humánnímu minimalismu architekta Lábuse.“ K druhému, lehce protikladné- mu zdroji ateliéru IGLOO patří několika- letá spolupráce Zuzany Šimonové a Jana Pačky s architekty Igorem Kovačevićem a Yvette Vašourkovou z ateliéru Moba. Tvůrčí svoboda, fantazie, filozofické pře- mítání o prostoru daly základ uvolněné- mu kreativnímu procesu, který vnáší do poctivého budování hravý nadhled. Spojení obou poloh vytváří příjemnou rovnováhu tvrdé práce a osvobozené nápaditosti. „Pracovali jsme hodně s veřejným prosto- rem, na konceptuálních zadáních, soutě- žích, filozofovali jsme o poměrech, vládl Poctivá architektura Mladý ateliér iGLOOarchitekti stojí teprve v počátcích karié- ry. Přesto se v jeho práci odráží poctivost získaná během stu- dií a následné praxe pod vede- ním české veličiny – Ladislava Lábuse. Schopnost posunout „gruntovní“ stavbu nápaditým detailem na vyšší úroveň činí z trojice Šimon–Pačka–Šimo- nová nadějné architektonické talenty.

WWW.REALIT.CZ7/2012 65prOfiL / architektura tam experimentátorský přístup. Ostatně Centrum pro středoevropskou architektu- ru, které Igor Kovačević vede, propaguje architekturu až na hranici osvěty. Chce ji zlidštit a dovést k člověku.“ stavby s lidským rozměrem Přestože ateliér vznikl částečně z touhy sourozenců Šimonových vrátit se na rodnou Vysočinu, nakonec existují kanceláře dvě – jedna ve Žďáru nad Sázavou, druhá v Praze. Pražská adresa odráží potřebu zůstat v blízkosti klientů, kteří jsou navyk- lejší na služby architektů, a také výrazně rozšiřuje jejich spektrum. „Na Vysočině se sice hodně staví rodinné domy, ale není rozšířená a zažitá potřeba projektu od architekta. Pustili jsme se do podnikání po hlavě a bez referencí. Naštěstí se náš první rodinný dům podařilo dotáhnout do dobrého konce a díky němu získává- me další zakázky. Některé z nich čekají na realizaci během letošního roku,“ říká k nadšeným začátkům Igor Šimon. Zdá se, že chuť a mladistvou energii nedokázaly zabrzdit ani nesnadné začátky a částeč- ný odchod z metropole. „Je těžké získat důvěru klienta, ale o to lepší máte pocit, když vám na konci spolupráce věří a dá na vás v tom, jak prostor funguje,“ říká Zuzana Šimonová. Její bratr si přisazuje: „Není pro nás problém na žádost klienta navrhnout i mobiliář, ale nejsem striktně přesvěd- čený, že musíme stavbu dotáhnout až do této fáze. Pro někoho je lepší, aby si námi vytvořený prostor zabydlel po svém.“ Ze slov je patrné, že o lidský rozměr jde architektům především. Domy z produk- ce Šimon–Pačka–Šimonová mají snahu přirozeně a bez námitek vplout do místa, zapadnout bez prvoplánového vyčnívání. Kvalita se projevuje v pečlivosti zpracování projektů i v důrazu na detail, který často • vlevo: klasické uspořádání hmoty rodinného domu v polničce je dáno přísnými regulativy chkO. Dole: Obytné místnosti jsou orientovány na jih, do zahrady.

WWW.REALIT.CZ 7/2012 66 architektura / prOfiL vnáší fantazijní prvek do jinak střídmé stavby a ozvláštní tradiční hmoty náznakem hravosti. „Nemáme tendenci dělat stavby záměrně kontroverzní, spíš uměřené, lidsky přijatelné a hlavně dobře fungující,“ vyja- dřuje krédo ateliéru Igor Šimon. rok plný očekávání Letošní rok bude pro IGLOO podstatný zcela jiným způsobem, než v jakých sou- vislostech si jej lidé zvykli skloňovat. „Cítíme nárůst práce, dostáváme se do širšího povědomí. Některé studie se budou reali- zovat, nastává etapa, kdy se rozjíždí plno poptávek,“ komentuje Igor Šimon. Jedním z čekajících na uskutečnění je i rodinný dům Práčov, který má hned dvě varianty. „Na krásném pozemku v CHKO jsme původně navrhli velký dům pro čtyřčlennou rodinu se třemi ložnicemi. Pak ale klient přehod- notil svůj rozpočet. Neváhal však investovat do další, méně náročné studie, která by se letos měla začít stavět. Domek menšího rozměru je mnohem levnější, včetně usazení do pozemku, s nižšími náklady na inženýr- ské sítě,“ popisuje projekt Jan Pačka. Štíhlá chalupa s šindelovou střechou v duchu původních místních stavení je úsporná, aby se dala rychle a levně postavit. Kom- paktní hmota s dřevěným krovem vychází z požadavků klientů, takže i provoz by měl být udržitelný. Další rodinný dům v letošním pořadníku realizací nemusel projít náročnými regu- lativy chráněné krajinné oblasti jako před- chozí stavba, proto i jeho vzhled typově vychází vstříc spíše příměstské rodinné zástavbě a odpovídá urbanistické situaci ve středočeských Tuchoměřicích. K nestan- dardním projektům ateliéru patří přístavba k řadovým domům ve Žďáru nad Sázavou. Majitel koncového dílu řadovek přikoupil okolní pozemek a přál si dostavět vertikální objekt, který bude horizontálně propojen s každým z pater. Vznikne tak dvoupatrový dům s podkrovím, se třemi pohodlnými byty v jednotlivých podlažích. Rozjíždějící se vlak s nápisem IGLOO Architekti tak sbírá zajímavé projekty do svého portfolia. „Pokud máme nějaké přání do budoucna, pak je to realizace studií, které jsme už vyprojektovali. Bylo by také fajn mít více klientů, kteří si nás vyberou, protože s námi chtějí spolupracovat a mají do toho tu správnou energii,“ dodává na závěr Igor Šimon. Text: Daniela Rígrová Foto: Jiří Ernest iGloo architekti Architektonický ateliér vznikl v roce 2009 a pracuje ve složení Jan Pačka, Igor Šimon, Zuzana Šimonová. Ateliér poskytuje komplexní architektonické služby od designu nábytku a tvorby interiérů přes projekty pozemních staveb (rodinné a bytové domy, komerční, administrativní budovy atd.) až po urbanistické úlohy. Před založením vlastního ateliéru prošli společníci několikaletou praxí ve významných českých architektonických kancelářích, jako je Lábus AA a ateliér Moba. http://igloo-a.cz • studie rodinného domu práčov, první nadstandardní varianta. zadní trakt vybíhá do vyvýšené zahrady, zatímco přístup k domu je na opačné straně o podlaží níže.

WWW.REALIT.CZ7/2012 67technická paMátka / architektura t řebíč, známá především román- skou bazilikou sv. Prokopa a židov- skou čtvrtí, se v roce 2003 jako v pořadí dvanáctý český reprezentant (a zatím poslední) zařadila na prestižní Seznam světového dědictví UNESCO. Architektonické a urbanistické kvality domů židovské čtvrti doplňuje i řada prů- myslových objektů situovaných při řece Jihlavě, které jsou dokladem rozvoje pro Třebíč typického koželužského řemesla. Koželuhové jsou zmiňováni ve městě už od 16. století. Mnohem méně známou čtvrtí, která se však proslavila na konci 19. a na začátku 20. století výrobou kůží a bot nejvíce, je na jihozápadě ležící loka- lita Borovina, kterou protéká Stařečský potok. budischowského koželužna Do těchto míst přenesla výrobu kůží už v polovině 17. století koželužská rodina Budischowských. Výrazný vzestup výroby v koželužně začal o sto let později a stále se zvyšoval. V roce 1842 přikoupil další z rodiny Karel Budischowsky mlýn s pilou na Stařečském potoce, který vzápětí pře- budoval na c. k. privilegovanou továrnu na kůži a obuv. V témže roce koupil v Třebíči též větrný mlýn na drcení smrkové kůry, ze které se vyrábělo tříslo používané na činění kůží. Větrný mlýn s unikátní půlkruhovou střechou krytou šindelem, který u nás co do tvaru střechy a produkce nemá obdoby, je dochován dodnes nedaleko železniční trati. Je bohužel pro turisty nepřístupný, prázdný a bez vnitřního vybavení, neboť od 30. let 20. století, kdy zde byla výroba třísla zastavena v souvislosti s optimali- zací výroby v Borovině, byl přebudován na byty. Koželužské výrobky z továrny putova- ly do celého světa. Vodní pohon továrny nahradil už v roce 1852 parní stroj a továrna se specializovala na výrobu vojenských bot s typickou firemní značkou smrkové větvič- ky. V 80. letech 19. století byla vybudována elektrárna, kde se jako topné médium zužit- kovávalo sušené použité tříslo. Strojní vyba- vení bylo na svou dobu velmi špičkové, jako první v rakouské monarchii měla továrna stroje na štěpení kůže naplocho. Na počátku 20. století se firma zdárně rozrůstala o další objekty a počet zaměstnanců se dvojná- sobně zvýšil na více než 1000 osob. V té době byla vybudována ředitelská vila podle projektu známého pražského architekta Maxe Spielmanna, který pravděpodobně projektoval i monumentální vstupní objekty do areálu závodu. Původní budovy doplni- la také velmi zdařilá nová etážová tovární budova s velmi subtilním železobetonovým skeletem a velkoplošnými průmyslovými okny – dnes označená číslem 7. Po první světové válce výroba stagnovala a v roce 1922 byl provoz v Borovině ukončen. baťovská éra Obrat nastal v roce 1930, kdy areál koupila firma Tomáše Bati. Koželužna byla zrušena, strojní vybavení bylo převezeno do Otrokovic Brownfields Borovina v Třebíči – nová vize V třebíčské čtvrti Borovina byla na přelomu 19. a 20. století vý- znamnákoželužskátovárna.Tu ve 30. letech 20. století koupil a dále rozšiřoval Tomáš Baťa a později také podnik Svit. His- torickýprůmyslovýareálsenyní dočká revitalizace. • větrný mlýn v třebíči

WWW.REALIT.CZ 7/2012 68 architektura / technická paMátka a provoz v Borovině byl převeden na výrobu ponožek. Areál se rozrostl o nové budovy, které byly postaveny v roce 1936 podle osvědčeného konceptu použitého v Baťo- vých závodech ve Zlíně, Otrokovicích, Napajedlích, Zruči nad Sázavou a dalších Baťových areálech budovaných i mimo území republiky, spojených především se jmény architektů Františka L. Gahury a Vladimíra Karfíka. Progresivní stavební technologie spočívala v použití jednotného modulu železobetonového skeletu o rozmě- rech 6,15 x 6,15 metru se sloupy kruho- vého profilu betonovanými do ocelového posuvného bednění, ale také v hromadném uplatnění cihelné vyzdívky obvodového pláště a v použití velkoplošných průmys- lových oken. S výstavbou prvních dělnických kolonií začala firma Budischowsky již na počátku 20. století. S příchodem Bati byla vybudo- vána celá nová čtvrť opět podle osvědče- ných vzorů, která je dodnes charakteris- tickým předměstím Třebíče. revitalizace boroviny Po druhé světové válce byl závod znárod- něn a pod značkou Svit výroba pokračo- vala. Po roce 1990 převzala výrobní areál firma Bopo a. s., která se dostala do likvi- dace koncem 90. let. Po odstavení kotelny zakoupila tepelné rozvody v areálu firma TTS s. r. o., která zabezpečuje rozvody tepla nejen do areálu, ale i do přilehlé- ho sídliště. Po roce 2002, kdy proběhl konkurz, byly jednotlivé budovy rozpro- dány různým majitelům, pro které bylo nutno zajistit základní infrastrukturu. To se podařilo spoluprací s městem Třebíč. Pro zajištění dalšího fungování celého areálu byl vypracován projekt nového využití lokality, který předpokládá postupné

WWW.REALIT.CZ7/2012 69technická paMátka / architektura inzerceA121005830 vybudování nové plnohodnotné městské čtvrti při zachování podstatné části stáva- jících objektů. Základem se stane výstav- ba zhruba 250–350 bytů, původní tovární objekty budou nově využity při zachování jejich industriálního výrazu, vybuduje se zde zcela nové sportovní centrum, areál doplní občanská vybavenost. Předpokla- dem zdárné realizace projektu je postup- né rozdělení na etapy. Budou zachovány nejstarší objekty firmy Budischowsky, výstavba z Baťova období i objekt z 60. let 20. století. Projekt bohužel nepočítá se zachováním všech objektů. Je trochu škoda, že výrazná etážová budova z počátku 20. století, dnes označovaná číslem 7, která určitě byla chloubou firmy Budischowsky, musí ustoupit novým záměrům, neboť zcela jistě k areálu i jeho vývoji patří. Prvním krokem k naplnění vize nové Boroviny je v současné době vybudování a zprovoznění kruhového objezdu pro pohodlné dopravní napojení celé lokality, jejíž dopravní obsluž- nost dosud omezoval průjezd monumentál- ní původní vstupní bránou. Foto: Eva Dvořáková Vizualizace: Ekobioenergo, o. s., Třebíč • vlevo: pohled na tovární budovu č. 7 • Dole: vstupní brána do závodu • vlevo dole: vizualizace budoucí bytové výstavby a sportoviště

WWW.REALIT.CZ 7/2012 70 architektura / rekOnstrukce p ozemek sice není zařazen do seznamu nemovitých kulturních památek, nicméně dům svou něžnou krásou zaujme zrak každého kolemjdoucího. Jeho rekonstrukce byla svěřena do rukou mladé architektonické kanceláře DOMYJINAK, která důvěru v ní vloženou rozhodně nezkla- mala. Stavba je živou ukázkou toho, jak si díky profesionální práci zachovat kulturní a archi- tektonické dědictví i v současné době. Původní stav a rekonstrukce Jižní fasáda začala chátrat, postupně se odlupovaly omítky, zatékalo pod oplechová- ní atiky, a tím opadával štuk. Při rekonstruk- ci šlo především o nahrazení poškozené omítky a novou malbu, dále pak o vyspra- vení plastických ornamentů a opravu římsy. Původní malba a části poškozené omítky byly seškrabány. Na opravu fasády a římsy byly aplikovány klasické technologie, jaké se používaly před sto lety, tedy vápenná omítka s maximálním objemem cementu do 5 %. Poškozené ornamenty a reliéfy prošly injektáží a nově byly doplněny štukem. Nakonec byl nanesen probarvený modifikovaný nátěr. Fasáda je v trojbarevném provedení, v obdobných barvách jako fasáda pražské- ho Obecního domu. Její aplikace na plochy Dům s rozkvetlou fasádou Bytový dům s notářstvím, jehož citlivě obnovený exteriér vám představujeme,senacházívhistorickémcentruStrakonic.Budova byla postavena před sto lety, v období secese. Plastická vstupní fasáda je obrácena k jihu a přičleněna k velmi rušné Husově ulici. investor: JUDr. Jana Kopencová projekt: DOMYJINAK s. r. o. autoři: Ing. arch. Jan Černoch, Ing. arch. Jan Šikola, Ph.D., Ing. arch. Kateřina Radoňská Dokončení: 2010 • Obrázková plastická jižní fasáda v celé své široké kráse

WWW.REALIT.CZ7/2012 71rekOnstrukce / architektura zůstala zachována podle původního stavu – tedy reliéfy, římsy a ozdoby, základní plocha fasády a sokl; stejně tak jejich barevnost. U spodní části jižní fasády byl opraven pouze sokl. Jeho navlhání bylo vyřešeno doplněním a vytažením stávající hydro- izolace 300mm nad terén. Obklad byl zho- toven ze žulových kamenných desek na pro- větrávaném roštu. Zastřešení Opravou a částečnou náhradou prošel rovněž stávající měděný systém odvodnění střechy pomocí zaatikovaných žlabů. Voda z těchto žlabů byla svedena do dešťového svodu umístěného při pohledu na fasádu v levé nice. Stříška nad římsou (těsně pod atikou) byla nově opatřena krytinou – pálenými taškami. Veškeré oplechování klempířských konstrukcí bylo provedeno z měděného plechu. Šlo zejména o výměnu a doplnění parapetů ve druhém nadzemním podlaží, oplechování atiky a dešťový svod umístěný v levé nice při pohledu na dům z Husovy ulice. výplně otvorů Okna a vstupní dveře do ulice zůstaly zacho- vány. Při rekonstrukci fasády byla opravena dřevěná okna a na jejich vnější stranu byly osazenyměděnéokapničky.Nověbylynatřeny i stávající vstupní dveře do domu. Předokenní parapety (zelené dlaždice) v prvním podlaží zůstaly původní. Bylo proto nutné vytvořit sklon, aby odtékala voda, a napojit parapetní dlaždice na rekonstruovanou omítku. Dva levé okenní otvory do sklepů (při pohledu z ulice) i s jejich výplněmi zůstaly také v ori- ginální podobě, zbylé dva byly zhotoveny nově. Stávající kovová dvířka na vnější straně okenních otvorů zůstala původní, pouze byla částečně vyspravena a natřena. Text: Jana Středulová Foto: DOMYJINAK DomyjiNak Architektonickou kancelář v roce 2009 založila a dosud vede dvojice autorizo- vaných architektů ing. arch. petr Šikola, ph.D. (*1977), ing. arch. Jan Černoch (*1976). Kancelář se věnuje architektuře a urbanismu se zaměřením na aktuální směry a témata architektury – design, energeticky úsporné koncepty, ekologii a trvale udržitelný rozvoj. „Klienti jsou pro nás inspirací, navrhuje- me pro ně stavby podle jejich představ a záměrů, šetříme jejich peníze sohledem na ekonomické podmínky. Našim možným budoucím klientům poskytu- jeme zdarma nezávaznou konzultaci jejich záměru a zpracování konceptu,“ říká architekt Petr Šikola. Architekti kancelá- ře pedagogicky působí na katedře archi- tektury Fakulty stavební ČVUT v Praze. • Dekorativní štuk vytváří náznak polovičních šambrán. u horní řady oken jsou tvořeny čtvercovými ornamenty, u spodních oken obdélníkem s půloválem a dekorativním štukem kolem nadpraží. • Detail figurálního výjevu se prolíná s ornamentální plastikou rozkvetlého stromu