Biologie víry – Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků



http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

Jak uvolnit sílu v³domí, hmoty a zázrakõ BRUCE H. LIPTON, Ph.D.

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

Všechna práva vyhrazena. Žádná «ást této publikace nesmí být rozmno- žována, uložena v rešeršním systému nebo dále pâedávána, a to v jakékoliv form³, jakýmkoliv zpõsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahrá- váním apod., bez pâedchozího písemného souhlasu vydavatele. Osoba, která by u«inila jakékoliv neoprávn³né kroky v souvislosti s touto publikací, mõže být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za zpõsobenou újmu. Original copyright © Bruce H. Lipton, 2005 Revised copyright © Mountain of Love Productions, 2008 Originally published in 2008 by Hay House Inc. USA. Jacket design © Tricia Beidenthal Front cover art and design © Robert Mueller Photo of Bruce Lipton © Warren Payne Photography Pâeklad © Bronislava Grygová, 2011 © Nakladatelství ANAG, 2011 ISBN 978-80-7263-670-9 Nala®te si vysílání Hay House rádia na stránkách www.hayhouseradio.com

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

Obsah Prolog.......................................................................................................7 Úvod – Kouzlo bun³k.............................................................................. 11 Kapitola 1 LEKCE Z PETRIHO MISKY Chvála inteligentních bun³k a inteligentních studentõ................................................ 23 Kapitola 2 JDE O PROSTaEDÍ, TY HLUPÁKU....................................39 Kapitola 3 KOUZELNÁ MEMBRÁNA.................................................63 Kapitola 4 NOVÁ FYZIKA Nohama pevn³ na… âídkém vzduchu ............................ 81 Kapitola 5 BIOLOGIE a VÍRA ......................................................... 105 Kapitola 6 RrST a OCHRANA..........................................................125 Kapitola 7 UV4DOM4LÉ RODI,OVSTVÍ Rodi«e jako geneti«tí inženýâi........................................133 Epilog DUŠE a V4DA..................................................................157 Dodatek.................................................................................................175 Pod³kování ...........................................................................................179 Poznámky............................................................................................. 183 Jmenný rejstâík..................................................................................... 195 V³cný rejstâík........................................................................................ 198 O autorovi ............................................................................................ 203

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

Tuto knihu věnuji… GAII Matce nás všech. Kéž nám odpustí naše hříchy. Své matce Gladys, která mi neustále dodávala odvahy, podporovala mě a těch dvacet let, než tato kniha vznikla, byla trpělivá. Svým dcerám, Tanyi a Jennifer, krásným světaznalým ženám, které tu pro mě vždy byly… bez ohledu na to, jak se vše v rodině zamotalo. A zejména milované Margaret Hortonové, své nejlepší přítelkyni, životní partnerce a lásce. Kéž spolu žijeme šťastně až navěky!

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

7 Prolog „Kdyby sis mohl vybrat, kým bys cht³l být?“ Úvahami nad touto otázkou jsem trávil spoustu «asu. Byl jsem posedlý touhou zm³nit svou identitu, protože jsem cht³l být kýmkoliv, jen ne sám sebou. M³l jsem dobré po- stavení, pracoval jsem jako bun³«ný biolog a u«il na lékaâské fakult³, ale to nemohlo vynahradit skute«nost, že mõj osobní život byl pâinejlepším jeden velký chaos. ,ím usilovn³ji jsem se snažil najít ve svém osobním život³ št³stí a spokojenost, tím nespokojen³jší a nešëastn³jší jsem byl. Po hluboké úvaze jsem se rozhodl, že se svému nešëastnému životu pod- volím. Došel jsem k názoru, že osud mi podal špatnou kartu a já ji prost³ musím pâijmout. Que sera, sera – co má být, má být. Na podzim roku 1985 se mõj depresivní a fatalistický postoj v jediném okamžiku zm³nil. Odešel jsem ze svého stálého místa na lékaâské fakult³ univerzity ve Wisconsinu a odjel jsem u«it mediky do Karibiku. Protože tato škola byla na hony vzdálena akademickému mainstreamu, m³l jsem možnost pâemýšlet mimo ony pâísné parametry víry, které pâevládají v tradi«ním akademickém prostâedí. Daleko od v³ží ze slonoviny, izolován na smaragdovém ostrov³ uprostâed azurového Karibského moâe, jsem zažil v³decké zjevení, které otâáslo mými názory na podstatu života. Okamžik, který zm³nil mõj život, nastal, když jsem pâehodnocoval vý- zkum mechanismõ, jimiž buÒky âídí svou fyziologii a chování. Najednou jsem si uv³domil, že život buÒky je âízen fyzickým a energetickým prostâe- dím, nikoliv jejími geny. Geny jsou pouhé molekulární blueprinty, detailn³ propracované plány, které se používají pâi stavb³ bun³k, tkání a orgánõ. Prostâedí slouží jako „zadavatel“, který tyto genetické projekty «te a re- alizuje a který je nakonec zodpov³dný za charakter života buÒky. Je to „uv³dom³ní“ buÒky o prostâedí, ne její geny, co uvádí do pohybu mecha- nismus života. Jako bun³«ný biolog jsem v³d³l, že moje vhlédnutí do podstaty v³cí má silné dõsledky pro mõj život i životy všech lidských bytostí. Byl jsem si velmi dobâe v³dom toho, že každý z nás je tvoâen zhruba padesáti bilióny bun³k. Svõj profesionální život jsem v³noval lepšímu pochopení samo- statn³ existujících bun³k, protože jsem v³d³l a vím, že «ím lépe porozu- míme jednotlivým buÒkám, tím lépe pochopíme spole«enství bun³k, jež

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

8 B je obsaženo v každém lidském t³le, a že pokud jednotlivé buÒky jsou âí- zeny prostâednictvím toho, jak si uv³domují své prostâedí, pak se to týká i lidských bytostí, které tvoâí bilióny bun³k. Stejn³ jako jediná buÒka, tak i naše životy jsou ur«ovány ne našimi geny, ale našimi reakcemi na sig- nály z prostâedí, jež jsou skute«nou hnací silou života. Na jednu stranu bylo mé nové chápání povahy života šokující. Tém³â dv³ desetiletí jsem všt³poval svým studentõm ústâední dogma biologie – víru, že život je ovládán geny. Na druhou stranu nebylo moje nové po- jetí až takovým pâekvapením. V souvislosti s genetickým determinismem se mi vždycky vtíraly pochybnosti. N³které z t³chto pochybností prame- nily z osmnáctiletého výzkumu podporovaného vládou, který se zam³âo- val na klonování kmenových bun³k. A«koliv jsem musel do«asn³ odejít z tradi«ního akademického prostâedí, abych si to uv³domil, mõj výzkum poskytl nezvratný dõkaz toho, že biologií nejvíce oslavované principy tý- kající se genetického determinismu jsou v zásad³ chybné. Moje nové chápání povahy života nejen potvrzovalo výsledky mého výzkumu v oblasti kmenových bun³k, ale – jak jsem si uv³domil – bylo v pâímém protikladu k další víâe v³deckého mainstreamu, kterou jsem vtloukal do hlavy svým studentõm – a to víâe, že alopatická (klasická) medicína je jediným druhem medicíny, který si zaslouží pozornost. Tím, že jsem nakonec uznal roli prostâedí založeného na energii, umožnil jsem velkolepé sblížení názorõ, které spojují teorii a praxi alopatické medicíny, alternativní medicíny a duchovní moudrosti starov³ké i moderní. Pokud jde o mõj osobní život, v onom okamžiku proniknutí do pod- staty v³ci jsem si uv³domil, že jsem se ocitl ve slepé uli«ce jednoduše proto, že jsem v³âil, že je mi osudem dáno žít neskute«n³ nešëastný osobní život. Není pochyb o tom, že lidské bytosti mají ohromný talent lp³t vášniv³ a houževnat³ na falešných pâesv³d«eních, a proti tomuto sklonu nejsou imunní ani ti nejracionáln³ji uvažující v³dci. Náš dobâe roz- vinutý nervový systém v «ele s velkým mozkem je dõkazem toho, že naše uv³dom³ní je mnohem složit³jší než uv³dom³ní jednotlivé buÒky. Pokud jde o naši unikátní lidskou mysl, mõžeme si vybrat, jak budeme prostâedí vnímat, na rozdíl od jednotlivé buÒky, jejíž uv³dom³ní je re exivn³jší. Byl jsem nadšen, když mi došlo, že svõj život mohu zm³nit tím, že zm³- ním svá pâesv³d«ení. To m³ okamžit³ povzbudilo, protože jsem si uv³- domil, že existuje v³decky podložená cesta, která m³ vyvede z pozice v³«né „ob³ti“ do mé nové role „spolu-stvoâitele“ vlastního osudu.

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

9 Od oné magické noci v Karibiku uplynulo už více než dvacet let. B³hem on³ch dvaceti let nepâestal biologický výzkum podporovat mé poznání, ke kterému jsem tehdy «asn³ ráno dosp³l. Záv³ry formulované v knize Biologie víry podporují dv³ nov³ vzniklé v³decké disciplíny, které dnes pâedstavují nejvýznamn³jší oblasti biolékaâského výzkumu. Signální transdukce se soustâedí na biochemické procesy, jimiž buÒky reagují na podn³ty prostâedí. Signály prostâedí vyvolávají cyto- plazmatické procesy, které dokáží zm³nit expresi genõ a tím âídit osud buÒky, ovlivÒovat bun³«né pohyby, âídit pâežití buÒky, «i dokonce od- soudit buÒku k smrti. V³decký obor signální transdukce uznává, že osud a chování organismu jsou pâímo spojeny s jeho vnímáním prostâedí. Zjednodušen³ âe«eno, charakter našeho života je dán tím, jak tento ži- vot vnímáme. Nov³ vzniklá v³decká disciplína zvaná epigenetika (což znamená do- slova „kontrola nad geny“) zcela pâevrátila naše konven«ní chápání ge- netického âízení. Epigenetika je v³da, která se zabývá tím, jak signály prostâedí vybírají, modi kují a regulují «innost genõ. Toto nové chápání ukazuje, že naše geny se v reakci na životní zkušenosti neustále pâetvá- âejí. Což op³t zdõrazÒuje fakt, že naše vnímání života formuje naši biolo- gickou podstatu. N³kolik m³sícõ po prvním vydání této knihy se objevil v jednom z nejprestižn³jších odborných «asopisõ, Nature, «lánek týkající se úžas- ných nových odhalení epigenetiky o tom, jak prostâedí âídí aktivitu genõ v kmenových buÒkách, což je shodou okolností stejné téma i záv³r druhé kapitoly této knihy. Musím pâiznat, že m³ pobavilo, že moje kapitola nese název „Jde o prostâedí, ty hlupáku“ a nedávný «lánek v «asopise Nature se jmenuje „Jde o ekologii, ty hlupáku“ (2005 Nature 435:268). V pod- stat³ jsme tak na jedné lodi! N³kteâí v³dci, kteâí recenzovali tuto knihu, se ptají: „Co je na téhle práci nového?“ Nejvýznamn³jší v³dci znají pojmy, o nichž v knize hovo- âím, a to je dobâe. Problém je v tom, že více než 99 % ostatní populace, „laická veâejnost“, stále vychází ze zastaralého a oslabujícího pâesv³d- «ení, že jsme ob³ëmi svých genõ. V³dci jsou možná s t³mito novými a skute«n³ radikálními posuny v³- domostí obeznámeni, ale k veâejnosti musí toto chápání teprve pronik- nout. Situaci ješt³ zhoršují média tím, že matou veâejnost nekone«nými pâíb³hy a zprávami o tom, že byl identi kován gen, který má na sv³domí Prolog

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

10 B takový typ rakoviny «i onu nemoc. Proto je zám³rem této knihy zpro- stâedkovat význam moderních v³deckých objevõ tak, aby byl laické veâej- nosti srozumitelný. Z hloubi duše doufám, že zjistíte, že mnohé z názorõ, které ovládají váš život, jsou falešné a sebeomezující, a že vás to inspiruje k tomu, abyste tyto názory zm³nili. V³decké pochopení toho, jak buÒky reagují na vaše myšlenky a pocity, osv³tluje cestu k osobnímu rõstu. Pochopení, které získáme prostâednictvím této nové biologie, uvolní síly v³domí, hmoty a zázrakõ. Biologie víry není n³jakou svépomocnou pâíru«kou. Je to sebeposilu- jící kniha. Informace umožÒují poznání sebe sama a z tohoto poznání pra- mení síla ovládat svõj vlastní život. Tyto informace jsou mocné. Vím to. Život, který jsem si díky tomuto uv³dom³ní vytvoâil, je mnohem bohatší a spokojen³jší a já se už nemusím ptát sám sebe: „Kdybych si mohl vybrat, kým bych cht³l být?“ Protože nyní je odpov³® jednoduchá. Chci být sebou!

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

39 K 2 JDE O PROSTŘEDÍ, TY HLUPÁKU Nikdy nezapomenu na ten kousek moudra, kterého se mi dostalo v roce 1967, první den, kdy jsem se nau«il jako doktorand klonovat kmenové buÒky. Trvalo mi ale n³kolik desetiletí, než jsem si uv³domil, jaký význam m³la tahle zdánliv³ jednoduchá moudrost pro mou práci i život. Mõj profesor, rádce a zapálený v³dec Irv Konigsberg byl jedním z prvních bun³«ných biologõ, který zvládl um³ní klonování kmenových bun³k. aekl mi, že když ony kultivované buÒky, které studuji, chu- raví, je tâeba hledat pâí«inu potíží nejprve v prostâedí, nikoliv v buÒce samotné. Mõj profesor nebyl tak omezený jako šéf prezidentské kampan³ Billa Clintona James Carville, který u«inil z výroku „Jde o ekonomiku, ty hlu- páku“ mantru prezidentských voleb v roce 1992. Ale bun³«ní biologové by ud³lali dobâe, kdyby vyrukovali s heslem „Jde o prostâedí, ty hlu- páku“, stejn³ jako z Clintonova štábu vyšlo ono „Jde o ekonomiku, ty hlupáku“. A«koliv to tak nevypadalo, nakonec jsem si uv³domil, že tato rada je klí«ovou pro pochopení povahy života. Znovu a znovu jsem se se- tkával s moudrostí Irvovy rady. Když jsem poskytl svým buÒkám zdravé prostâedí, prosperovaly. Když nebylo prostâedí optimální, buÒky stagno- valy. Když jsem prostâedí uzpõsobil, ty „nemocné“ buÒky znovu ožily. Jenže v³tšina bun³«ných biologõ o moudrosti t³chto tkáÒových kultur nem³la ani pon³tí. A v³dci se rychle pâestali v³novat vlivu prostâedí poté, co Watson a Crick objevili genetický kód DNA. I Charles Darwin na sklonku svého života pâipustil, že jeho evolu«ní teorie ošidila roli prostâedí. V do-

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

40 B pise Moritzu Wagnerovi z roku 1876 napsal: „Podle mého názoru, nej- v³tší chyba, které jsem se dopustil, byla, že jsem nev³noval dostate«nou pozornost pâímému vlivu prostâedí, tj. potrav³, klimatu, atd., které põ- sobí nezávisle na pâirozeném výb³ru. … Když jsem psal O põvodu druhõ, a pak ješt³ n³kolik následujících let, nedokázal jsem najít jediný dobrý dõkaz pâímého vlivu prostâedí. Te® je jich mnoho.“ (Darwin, F 1888). V³dci, kteâí jsou Darwinovými pokra«ovateli, se dopoušt³jí stejného omylu. Problém s nedocen³ním vlivu prostâedí je v tom, že vedl k pâíliš- nému dõrazu na „pâírodu“ ve form³ genetického determinismu – k víâe, že geny „âídí“ biologii. Toto pâesv³d«ení m³lo za následek nejen špatné pâid³lení dotací na výzkum, jak ukážu v další kapitole, ale – a to je dõ- ležit³jší – zm³nilo zpõsob našeho nazírání na naše životy. Pokud jste pâesv³d«eni, že geny âídí váš život, a víte, že nemõžete nijak zasáhnout do toho, jaké geny vám budou dány pâi po«etí, pak máte dobrou výmluvu, pro« na sebe nahlížíte jako na ob³ë d³di«nosti. „Nem³jte mi za zlé moje pracovní návyky – není to moje chyba, že nedodržuji termíny… Mám to v genech!“ Od po«átku V³ku genetiky jsme programováni k tomu, abychom se smíâili s tím, že jsme podâízeni moci svých genõ. Sv³t je plný lidí, kteâí žijí v neustálém strachu z toho, že jednoho ne«ekaného dne na n³ jejich geny zaúto«í. Jen uvažte ty masy lidí, kteâí si o sob³ myslí, že jsou tika- jícími «asovanými bombami. ,ekají, až u nich propukne rakovina, stejn³ jako propukla v život³ jejich matky, bratra, sestry nebo tety «i strýce. Milióny ostatních nepâipisují své chátrající zdraví kombinaci duševních, fyzických, emocionálních a duchovních pâí«in, ale jednoduše nedokona- losti biochemické mechaniky jejich t³la. Máte neukázn³né d³ti? Stále «ast³ji se stávají první volbou medikace léky, které upraví jejich „chemic- kou nerovnováhu“, namísto toho, abyste se poprali s tím, co se skute«n³ d³je v jejich t³le, mysli a duši. Ovšemže není pochyb o tom, že n³které nemoci, jako napâ. Huntingtonova choroba, srpkovitá anémie a cystická bróza, jsou zpõsobeny výlu«n³ jedním defektním genem. Ovšem choroby zpõsobené jediným genem ovlivÒují mén³ než dv³ procenta populace. Valná v³t- šina lidí pâichází na tento sv³t s geny, které jim mohou umožnit šëastný a zdravý život. Nemoci, jež jsou dnešními metlami lidstva – diabetes, sr- de«ní choroby a rakovina – šëastný a zdravý život zkracují. Tyto choroby však nejsou dõsledkem «innosti jednoho genu, nýbrž složitých interakcí mezi mnoha geny a environmentálními faktory.

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

49 Jde o prostâedí, ty hlupáku vit, mõžete se podívat na tâetí obrázek, z n³hož byly «lov³kem vyrobené sou- «ástky odstran³ny. A hle! Zõstal nám tu proteinový „strojek“, jedno z tisícõ po- dobných proteinových uskupení, která spole«n³ vytváâejí buÒku! Cytoplazmatické proteiny, které spolupracují pâi vytváâení speci c- kých fyziologických funkcí, se sesku- pují do zvláštních sestav, kterým se âíká cesty. Tyto sestavy jsou identi kovány svými funkcemi, jako napâ. dýchací cesty, trávicí cesty, cesty svalových kontrakcí a známý energii generující Krebsõv cyklus, prokletí mnoha stu- dentõ, kteâí se musejí u«it nazpam³ë každou z jeho proteinových sou«ástí a složité chemické reakce. Dokážete si pâedstavit to nadšení biologõ, když zjistili, jak tyto proteinové stroje fungují? BuÒky využívají pohyby t³chto proteinových sestav k pohonu zvláštních metabolických a behaviorál- ních funkcí. Neustálé pohyby proteinõ, kterými m³ní svõj tvar a ke kterým do- chází tisíckrát za jedinou sekundu, jsou t³mi pohyby, které pohán³jí život. Nadâazené postavení DNANadâazené postavení DNA Nejspíše jste si všimli, že v pâedchozí «ásti jsem se võbec nezmínil o DNA. To proto, že za pohyb generující chování proteinõ mõže zm³na elektro- magnetických nábojõ proteinu, nikoliv DNA. Jak jsme dosp³li k tomu obecn³ rozšíâenému a «asto citovanému tvrzení, že geny „âídí“ biologii? V díle O põvodu druhõ Darwin nazna«uje, že „d³di«né“ faktory pâecházejí z generace na generaci, a tak âídí a ovlivÒují rysy a vlastnosti potomkõ. Darwinõv vliv byl tak obrovský, že v³dci se krátkozrace zam³âili pouze

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

60 B Sestry aguti. Rok staré geneticky identické samice aguti. Metylové potravní do- plÒky, které dostávaly matky, m³ní barvu potomstva ze žluté v hn³dou a omezuje výskyt obezity, diabetu a rakoviny. (S laskavým svolením, Jirtle a Waterland©) V tomto experimentu dostala jedna skupina žlutých, obézních aguti ma- tek doplÒky bohaté na metylovou skupinu, které lze koupit v obchodech se zdravou výživou: kyselinu listovou, vitamín B12 , betain a cholin. DoplÒky bohaté na metyl byly zvoleny proto, že âada studií prokázala, že mety- lová chemická skupina se ú«astní epigenetických modi kací. Když se me- tylové skupiny pâipojí k DNA genu, zm³ní vazební vlastnosti regula«ních proteinõ v chromozomech. Pokud se proteiny váží na gen pâíliš t³sn³, proteinové pouzdro nelze odstranit a gen nemõže být pâe«ten. Metylace DNA mõže utlumit «i pozm³nit «innost genu. Tentokrát byly titulky hlásající „Dieta vít³zí nad geny“ pâesné. Matky, kterým byly podávány potravní doplÒky bohaté na metylovou skupinu, rodily normální, štíhlé, hn³dé myši, i když jejich potomci m³li stejný aguti gen jako jejich matky. Matky, které tyto doplÒky nedostaly, dávaly žlutá mlá®ata, která jedla mnohem víc než jejich hn³dé prot³jšky. Žlutá mlá- ®ata nakonec vážila tém³â dvakrát tolik, co jejich štíhlí „pseudo-aguti“ bratránci. Fotogra e myší mluví za všechno. A«koliv jsou ty dv³ myši geneticky identické, vzhledem se naprosto liší: jedna myš je štíhlá a hn³dá, druhá je

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

65 Kouzelná membrána Ukážu vám jednoduchý pokus, kterým vysv³tlím, jak funguje mem- brána „sendvi«e“. Pâipravte si sendvi« s máslem (pro tuto chvíli bez oliv). Tento sendvi« pâedstavuje prõâez bun³«nou membránou. Nyní zalijte vrchní «ást sendvi«e kávovou lži«kou barviva. Jak vidíte na obrázku, barvivo prosakuje chlebem, ale když narazí na máslo, prosakování se zastaví, protože olejovitá hmota uprostâed sendvi«e je ú«innou bariérou.

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

96 B Léky jako obchodní trhákLéky jako obchodní trhák Jsem pâesv³d«en o tom, že hlavní dõvod, pro« byl výzkum energie té- m³â ignorován, najdeme v dolarech a centech. Farmaceutický prõmysl, v n³mž se to«í miliardy, dává své peníze na výzkum, který se soustâe®uje na hledání zázra«ných lékõ ve form³ chemických látek, protože pilulky znamenají peníze. Kdyby se lé«ení pomocí energie dalo prodávat v tab- letkách, výrobci lé«iv by se o n³ za«ali okamžit³ živ³ zajímat. Namísto toho hledají odchylky ve fyziologii a chování, které se odlišují od jakéhosi hypotetického standardu, jakožto jedine«né poruchy a dys- funkce, a pak vzd³lávají veâejnost o nebezpe«ích t³chto hrozivých po- ruch. Samozâejm³, že pâíliš zjednodušená symptomatologie používaná v de nicích nemocí, jež pâevládá v reklamách spole«ností vyráb³jících léky, má veâejnost pâesv³d«it o tom, že trpí práv³ tou ur«itou chorobou. „Jste neklidní? Úzkost je hlavním pâíznakem ,stavu‘, kterému lékaâi âíkají úzkostná porucha. Skoncujte s úzkostí. aekn³te svému lékaâi, že chcete Addictazac, nový zklidÒující lék.“ Navíc se média zásadn³ vyhýbají tématu úmrtí zpõsobených léky a obracejí naši pozornost na nebezpe«í nelegálních drog. Napomínají nás, že užívání drog jako únik od životních problémõ není zpõsob jak tyto v³ci âešit. Legra«ní… Práv³ jsem cht³l použít pâesn³ stejnou v³tu, abych popsal své obavy týkající se nadužívání legálních drog. Jsou nebezpe«né? Zeptejte se t³ch, kdo zemâeli v posledním roce. Užívání lékõ na pâedpis k utišení t³lesných pâíznakõ nám umožÒuje ignorovat náš osobní podíl, který mõžeme na t³chto symptomech mít. Nadužívání lékõ na pâedpis osvobozuje od osobní zodpov³dnosti. Naše posedlost léky mi pâipomíná práci v autoopravn³, kde jsem si pâivyd³lával jako student. V pátek o põl páté odpoledne pâib³hla do dílny roz«ilená žena. Kontrolka „servis motoru“ v jejím aut³ blikala, i když její võz byl již n³kolikrát kvõli podobné závad³ opravován. Kdo se chce v pá- tek o põl páté odpoledne zabývat mezkovitým problémem a jednat s rozlí- ceným zákazníkem? Všichni ml«eli, až na mechanika, který âekl: „Podívám se na to.“ Zajel s autem dozadu do dvora, odmontoval palubní desku, odšrouboval žárovi«ku kontrolky a zahodil ji. Pak si otevâel plechovku limonády a zapálil si cigaretu. Po ur«ité dob³, kdy si zákaznice myslela, že skute«n³ opravuje její auto, se mechanik vrátil a oznámil žen³, že auto je v poâádku. Nadšená tím, že varovné sv³télko už nebliká, šëastn³ vy- jela vstâíc soumraku. A«koliv pâí«ina problému stále existovala, symptom

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

127 Rõst a ochrana Biologie obrany domovaBiologie obrany domova U mnohobun³«ných organismõ je rõstové/ochranné chování âízeno nervovým systémem. Úkolem nervového systému je monitorovat sig- nály z prostâedí, interpretovat je a organizovat odpovídající behavio- rální reakce. V mnohobun³«ném spole«enstvu pracuje nervový systém jako vláda organizující «innost svých bun³«ných ob«anõ. Když nervový systém rozpozná hrozící tlak prostâedí, mobilizuje spole«enstvo bun³k k akci proti hrozícímu nebezpe«í. T³lo je ve skute«nosti obdaâeno dv³ma samostatnými ochrannými systémy, jež hrají klí«ovou úlohu pro zachování života. Prvním je systém, který mobilizuje ochranu proti vn³jší hrozb³. aíká se mu osa HPA (osa hypotalamus-hypofýza-nadledvinky). Pokud žádné nebezpe«í nehrozí, je osa HPA ne«inná a rõst se rozvíjí. Pokud však hypotalamus vnímá hrozbu prostâedí, zapojí osu HPA tím, že vyšle signál do hypofýzy, tzv. „velící žlázy“, která zodpovídá za organizaci padesáti biliónõ bun³k spole«en- stva, aby se vyrovnaly s hrozícím nebezpe«ím. PâipomeÒme si mechanismus podn³tu a reakce, který je pâítomen v bun³«né membrán³, proteinové receptory a efektory – hypotalamus a hypofýza jsou jejich behaviorálními ekvivalenty. Podobn³ jako protei- nový receptor pâijímá a rozpoznává hypotalamus signály z prostâedí. Funkce hypofýzy pâipomíná funkci proteinového efektoru – vysílá t³- lesné orgány do akce. V reakci na nebezpe«í z vn³jšího prostâedí vysílá hypofýza signál do nadledvinek a informuje je tak o nutnosti koordinovat reakci t³la „bojuj «i ute«“. Technické detaily toho, jak stresující podn³ty zapojují osu HPA, sle- dují jednoduchou kaskádu: v reakci na vnímání stresu, které zaznamená mozek, vylou«í hypotalamus faktor uvolÒující kortikotropin (CRF) a ten putuje k hypofýze. CRF aktivuje zvláštní buÒky hypofýzy, které vylu«ují hormony, a ty uvolní do krve adrenokortikotropní hormony (ACTH; hor- mony stimulující kõru nadledvinek). ACTH se dostanou k nadledvinkám, kde slouží jako signál k zahájení sekrece hormonõ nadledvinek. Tyto stre- sové hormony koordinují funkci t³lesných orgánõ a dodávají nám velkou fyzickou sílu odrazit nebezpe«í anebo utéci. Jakmile se spustí poplašné zaâízení nadledvinek, stresové hormony uvoln³né do krve zúží cévy zažívacího traktu a donutí tak krev posky- tující energii, aby pâednostn³ vyživovala tkán³ paží a nohou, jež nám umožní vyhnout se nebezpe«í. Pâedtím, než byla krev vyslána do kon«e-

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/

POZNÁNÍTOHO, JAKMYŠLENKYOVLÁDAJÍNÁŠŽIVOT BiologievíryjeprõlomovýmdílemvoblastiNovébiologie.Autor BruceH.Lipton,Ph.D.,pracovaljakoprofesorlékaâskéfakultyaza- bývalsev³deckýmvýzkumem.Jehoexperimentyaexperimentydal- šíchšpi«kovýchbadatelõsev³novalydopodrobnamechanismõm, jakýmibuÒkypâijímajíazpracovávajíinformace. Záv³rytohotovýzkumuradikáln³m³níchápáníživota.Ukazujese, žegenyaDNAnašibiologiineâídí.Naopak,DNAjeâízenasignály mimobuÒku,v«etn³energetickýchsd³lení,kterávycházejíznašich pozitivníchanegativníchmyšlenek. Tatonad³jnásyntézanejmodern³jšíhoanejlepšíhovýzkumuvoblasti bun³«nébiologieakvantovéfyzikyjeskute«nýmprõlomemvtradi«- nímmyšlení,kdyžukazuje,žemõžemezm³nitnašet³lo,pokudpâe- programujemenašemyšlení. BruceH.Lipton,Ph.D.,jemezinárodn³uznávanou autoritoumeziv³dci,kteâísesnažísmazathranice meziv³douaduchem,ajednímzhlavníchpâed- stavitelõNovébiologie.Jakoodborníkvoborubu- n³«nébiologiepõsobiljakopedagognalékaâské fakult³univerzityveWisconsinuapozd³jisev³- novalbadatelské«innostinalékaâskéfakult³Stan- fordskéuniverzity.Ú«inkovalvmnohatelevizních irozhlasovýchpoâadech,pravideln³seú«astní jakohlavníâe«níkcelostátníchimezinárodníchkonferencí. www.brucelipton.com www.anag.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/