Biologie víry – Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků
Biologie víry – Jak uvolnit sílu vědomí, hmoty a zázraků
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/Jak uvolnit sílu v³domí,
hmoty a zázrakõ
BRUCE H. LIPTON, Ph.D.
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/Všechna práva vyhrazena. Žádná «ást této publikace nesmí být rozmno-
žována, uložena v rešeršním systému nebo dále pâedávána, a to v jakékoliv
form³, jakýmkoliv zpõsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahrá-
váním apod., bez pâedchozího písemného souhlasu vydavatele. Osoba, která
by u«inila jakékoliv neoprávn³né kroky v souvislosti s touto publikací, mõže
být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za zpõsobenou újmu.
Original copyright © Bruce H. Lipton, 2005
Revised copyright © Mountain of Love Productions, 2008
Originally published in 2008 by Hay House Inc. USA.
Jacket design © Tricia Beidenthal
Front cover art and design © Robert Mueller
Photo of Bruce Lipton © Warren Payne Photography
Pâeklad © Bronislava Grygová, 2011
© Nakladatelství ANAG, 2011
ISBN 978-80-7263-670-9
Nala®te si vysílání Hay House rádia na stránkách
www.hayhouseradio.com
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/Obsah
Prolog.......................................................................................................7
Úvod – Kouzlo bun³k.............................................................................. 11
Kapitola 1 LEKCE Z PETRIHO MISKY
Chvála inteligentních bun³k
a inteligentních studentõ................................................ 23
Kapitola 2 JDE O PROSTaEDÍ, TY HLUPÁKU....................................39
Kapitola 3 KOUZELNÁ MEMBRÁNA.................................................63
Kapitola 4 NOVÁ FYZIKA
Nohama pevn³ na… âídkém vzduchu ............................ 81
Kapitola 5 BIOLOGIE a VÍRA ......................................................... 105
Kapitola 6 RrST a OCHRANA..........................................................125
Kapitola 7 UV4DOM4LÉ RODI,OVSTVÍ
Rodi«e jako geneti«tí inženýâi........................................133
Epilog DUŠE a V4DA..................................................................157
Dodatek.................................................................................................175
Pod³kování ...........................................................................................179
Poznámky............................................................................................. 183
Jmenný rejstâík..................................................................................... 195
V³cný rejstâík........................................................................................ 198
O autorovi ............................................................................................ 203
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/Tuto knihu věnuji…
GAII
Matce nás všech.
Kéž nám odpustí naše hříchy.
Své matce Gladys,
která mi neustále dodávala odvahy, podporovala mě
a těch dvacet let, než tato kniha vznikla,
byla trpělivá.
Svým dcerám, Tanyi a Jennifer,
krásným světaznalým ženám, které tu pro mě vždy byly…
bez ohledu na to, jak se vše v rodině zamotalo.
A zejména milované Margaret Hortonové,
své nejlepší přítelkyni, životní partnerce a lásce.
Kéž spolu žijeme šťastně
až navěky!
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/7
Prolog
„Kdyby sis mohl vybrat, kým bys cht³l být?“ Úvahami nad touto otázkou
jsem trávil spoustu «asu. Byl jsem posedlý touhou zm³nit svou identitu,
protože jsem cht³l být kýmkoliv, jen ne sám sebou. M³l jsem dobré po-
stavení, pracoval jsem jako bun³«ný biolog a u«il na lékaâské fakult³, ale
to nemohlo vynahradit skute«nost, že mõj osobní život byl pâinejlepším
jeden velký chaos. ,ím usilovn³ji jsem se snažil najít ve svém osobním
život³ št³stí a spokojenost, tím nespokojen³jší a nešëastn³jší jsem byl.
Po hluboké úvaze jsem se rozhodl, že se svému nešëastnému životu pod-
volím. Došel jsem k názoru, že osud mi podal špatnou kartu a já ji prost³
musím pâijmout. Que sera, sera – co má být, má být.
Na podzim roku 1985 se mõj depresivní a fatalistický postoj v jediném
okamžiku zm³nil. Odešel jsem ze svého stálého místa na lékaâské fakult³
univerzity ve Wisconsinu a odjel jsem u«it mediky do Karibiku. Protože
tato škola byla na hony vzdálena akademickému mainstreamu, m³l jsem
možnost pâemýšlet mimo ony pâísné parametry víry, které pâevládají
v tradi«ním akademickém prostâedí. Daleko od v³ží ze slonoviny, izolován
na smaragdovém ostrov³ uprostâed azurového Karibského moâe, jsem
zažil v³decké zjevení, které otâáslo mými názory na podstatu života.
Okamžik, který zm³nil mõj život, nastal, když jsem pâehodnocoval vý-
zkum mechanismõ, jimiž buÒky âídí svou fyziologii a chování. Najednou
jsem si uv³domil, že život buÒky je âízen fyzickým a energetickým prostâe-
dím, nikoliv jejími geny. Geny jsou pouhé molekulární blueprinty, detailn³
propracované plány, které se používají pâi stavb³ bun³k, tkání a orgánõ.
Prostâedí slouží jako „zadavatel“, který tyto genetické projekty «te a re-
alizuje a který je nakonec zodpov³dný za charakter života buÒky. Je to
„uv³dom³ní“ buÒky o prostâedí, ne její geny, co uvádí do pohybu mecha-
nismus života.
Jako bun³«ný biolog jsem v³d³l, že moje vhlédnutí do podstaty v³cí
má silné dõsledky pro mõj život i životy všech lidských bytostí. Byl jsem si
velmi dobâe v³dom toho, že každý z nás je tvoâen zhruba padesáti bilióny
bun³k. Svõj profesionální život jsem v³noval lepšímu pochopení samo-
statn³ existujících bun³k, protože jsem v³d³l a vím, že «ím lépe porozu-
míme jednotlivým buÒkám, tím lépe pochopíme spole«enství bun³k, jež
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/8
B
je obsaženo v každém lidském t³le, a že pokud jednotlivé buÒky jsou âí-
zeny prostâednictvím toho, jak si uv³domují své prostâedí, pak se to týká
i lidských bytostí, které tvoâí bilióny bun³k. Stejn³ jako jediná buÒka, tak
i naše životy jsou ur«ovány ne našimi geny, ale našimi reakcemi na sig-
nály z prostâedí, jež jsou skute«nou hnací silou života.
Na jednu stranu bylo mé nové chápání povahy života šokující. Tém³â
dv³ desetiletí jsem všt³poval svým studentõm ústâední dogma biologie
– víru, že život je ovládán geny. Na druhou stranu nebylo moje nové po-
jetí až takovým pâekvapením. V souvislosti s genetickým determinismem
se mi vždycky vtíraly pochybnosti. N³které z t³chto pochybností prame-
nily z osmnáctiletého výzkumu podporovaného vládou, který se zam³âo-
val na klonování kmenových bun³k. A«koliv jsem musel do«asn³ odejít
z tradi«ního akademického prostâedí, abych si to uv³domil, mõj výzkum
poskytl nezvratný dõkaz toho, že biologií nejvíce oslavované principy tý-
kající se genetického determinismu jsou v zásad³ chybné.
Moje nové chápání povahy života nejen potvrzovalo výsledky mého
výzkumu v oblasti kmenových bun³k, ale – jak jsem si uv³domil – bylo
v pâímém protikladu k další víâe v³deckého mainstreamu, kterou jsem
vtloukal do hlavy svým studentõm – a to víâe, že alopatická (klasická)
medicína je jediným druhem medicíny, který si zaslouží pozornost. Tím,
že jsem nakonec uznal roli prostâedí založeného na energii, umožnil jsem
velkolepé sblížení názorõ, které spojují teorii a praxi alopatické medicíny,
alternativní medicíny a duchovní moudrosti starov³ké i moderní.
Pokud jde o mõj osobní život, v onom okamžiku proniknutí do pod-
staty v³ci jsem si uv³domil, že jsem se ocitl ve slepé uli«ce jednoduše
proto, že jsem v³âil, že je mi osudem dáno žít neskute«n³ nešëastný
osobní život. Není pochyb o tom, že lidské bytosti mají ohromný talent
lp³t vášniv³ a houževnat³ na falešných pâesv³d«eních, a proti tomuto
sklonu nejsou imunní ani ti nejracionáln³ji uvažující v³dci. Náš dobâe roz-
vinutý nervový systém v «ele s velkým mozkem je dõkazem toho, že naše
uv³dom³ní je mnohem složit³jší než uv³dom³ní jednotlivé buÒky. Pokud
jde o naši unikátní lidskou mysl, mõžeme si vybrat, jak budeme prostâedí
vnímat, na rozdíl od jednotlivé buÒky, jejíž uv³dom³ní je re exivn³jší.
Byl jsem nadšen, když mi došlo, že svõj život mohu zm³nit tím, že zm³-
ním svá pâesv³d«ení. To m³ okamžit³ povzbudilo, protože jsem si uv³-
domil, že existuje v³decky podložená cesta, která m³ vyvede z pozice
v³«né „ob³ti“ do mé nové role „spolu-stvoâitele“ vlastního osudu.
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/9
Od oné magické noci v Karibiku uplynulo už více než dvacet let. B³hem
on³ch dvaceti let nepâestal biologický výzkum podporovat mé poznání,
ke kterému jsem tehdy «asn³ ráno dosp³l. Záv³ry formulované v knize
Biologie víry podporují dv³ nov³ vzniklé v³decké disciplíny, které dnes
pâedstavují nejvýznamn³jší oblasti biolékaâského výzkumu.
Signální transdukce se soustâedí na biochemické procesy, jimiž
buÒky reagují na podn³ty prostâedí. Signály prostâedí vyvolávají cyto-
plazmatické procesy, které dokáží zm³nit expresi genõ a tím âídit osud
buÒky, ovlivÒovat bun³«né pohyby, âídit pâežití buÒky, «i dokonce od-
soudit buÒku k smrti. V³decký obor signální transdukce uznává, že osud
a chování organismu jsou pâímo spojeny s jeho vnímáním prostâedí.
Zjednodušen³ âe«eno, charakter našeho života je dán tím, jak tento ži-
vot vnímáme.
Nov³ vzniklá v³decká disciplína zvaná epigenetika (což znamená do-
slova „kontrola nad geny“) zcela pâevrátila naše konven«ní chápání ge-
netického âízení. Epigenetika je v³da, která se zabývá tím, jak signály
prostâedí vybírají, modi kují a regulují «innost genõ. Toto nové chápání
ukazuje, že naše geny se v reakci na životní zkušenosti neustále pâetvá-
âejí. Což op³t zdõrazÒuje fakt, že naše vnímání života formuje naši biolo-
gickou podstatu.
N³kolik m³sícõ po prvním vydání této knihy se objevil v jednom
z nejprestižn³jších odborných «asopisõ, Nature, «lánek týkající se úžas-
ných nových odhalení epigenetiky o tom, jak prostâedí âídí aktivitu genõ
v kmenových buÒkách, což je shodou okolností stejné téma i záv³r druhé
kapitoly této knihy. Musím pâiznat, že m³ pobavilo, že moje kapitola nese
název „Jde o prostâedí, ty hlupáku“ a nedávný «lánek v «asopise Nature
se jmenuje „Jde o ekologii, ty hlupáku“ (2005 Nature 435:268). V pod-
stat³ jsme tak na jedné lodi!
N³kteâí v³dci, kteâí recenzovali tuto knihu, se ptají: „Co je na téhle
práci nového?“ Nejvýznamn³jší v³dci znají pojmy, o nichž v knize hovo-
âím, a to je dobâe. Problém je v tom, že více než 99 % ostatní populace,
„laická veâejnost“, stále vychází ze zastaralého a oslabujícího pâesv³d-
«ení, že jsme ob³ëmi svých genõ.
V³dci jsou možná s t³mito novými a skute«n³ radikálními posuny v³-
domostí obeznámeni, ale k veâejnosti musí toto chápání teprve pronik-
nout. Situaci ješt³ zhoršují média tím, že matou veâejnost nekone«nými
pâíb³hy a zprávami o tom, že byl identi kován gen, který má na sv³domí
Prolog
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/10
B
takový typ rakoviny «i onu nemoc. Proto je zám³rem této knihy zpro-
stâedkovat význam moderních v³deckých objevõ tak, aby byl laické veâej-
nosti srozumitelný. Z hloubi duše doufám, že zjistíte, že mnohé z názorõ,
které ovládají váš život, jsou falešné a sebeomezující, a že vás to inspiruje
k tomu, abyste tyto názory zm³nili. V³decké pochopení toho, jak buÒky
reagují na vaše myšlenky a pocity, osv³tluje cestu k osobnímu rõstu.
Pochopení, které získáme prostâednictvím této nové biologie, uvolní síly
v³domí, hmoty a zázrakõ.
Biologie víry není n³jakou svépomocnou pâíru«kou. Je to sebeposilu-
jící kniha. Informace umožÒují poznání sebe sama a z tohoto poznání pra-
mení síla ovládat svõj vlastní život.
Tyto informace jsou mocné. Vím to. Život, který jsem si díky tomuto
uv³dom³ní vytvoâil, je mnohem bohatší a spokojen³jší a já se už nemusím
ptát sám sebe: „Kdybych si mohl vybrat, kým bych cht³l být?“ Protože
nyní je odpov³® jednoduchá. Chci být sebou!
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/39
K 2
JDE O PROSTŘEDÍ,
TY HLUPÁKU
Nikdy nezapomenu na ten kousek moudra, kterého se mi dostalo
v roce 1967, první den, kdy jsem se nau«il jako doktorand klonovat
kmenové buÒky. Trvalo mi ale n³kolik desetiletí, než jsem si uv³domil,
jaký význam m³la tahle zdánliv³ jednoduchá moudrost pro mou práci
i život. Mõj profesor, rádce a zapálený v³dec Irv Konigsberg byl jedním
z prvních bun³«ných biologõ, který zvládl um³ní klonování kmenových
bun³k. aekl mi, že když ony kultivované buÒky, které studuji, chu-
raví, je tâeba hledat pâí«inu potíží nejprve v prostâedí, nikoliv v buÒce
samotné.
Mõj profesor nebyl tak omezený jako šéf prezidentské kampan³ Billa
Clintona James Carville, který u«inil z výroku „Jde o ekonomiku, ty hlu-
páku“ mantru prezidentských voleb v roce 1992. Ale bun³«ní biologové
by ud³lali dobâe, kdyby vyrukovali s heslem „Jde o prostâedí, ty hlu-
páku“, stejn³ jako z Clintonova štábu vyšlo ono „Jde o ekonomiku, ty
hlupáku“. A«koliv to tak nevypadalo, nakonec jsem si uv³domil, že tato
rada je klí«ovou pro pochopení povahy života. Znovu a znovu jsem se se-
tkával s moudrostí Irvovy rady. Když jsem poskytl svým buÒkám zdravé
prostâedí, prosperovaly. Když nebylo prostâedí optimální, buÒky stagno-
valy. Když jsem prostâedí uzpõsobil, ty „nemocné“ buÒky znovu ožily.
Jenže v³tšina bun³«ných biologõ o moudrosti t³chto tkáÒových kultur
nem³la ani pon³tí. A v³dci se rychle pâestali v³novat vlivu prostâedí poté,
co Watson a Crick objevili genetický kód DNA. I Charles Darwin na sklonku
svého života pâipustil, že jeho evolu«ní teorie ošidila roli prostâedí. V do-
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/40
B
pise Moritzu Wagnerovi z roku 1876 napsal: „Podle mého názoru, nej-
v³tší chyba, které jsem se dopustil, byla, že jsem nev³noval dostate«nou
pozornost pâímému vlivu prostâedí, tj. potrav³, klimatu, atd., které põ-
sobí nezávisle na pâirozeném výb³ru. … Když jsem psal O põvodu druhõ,
a pak ješt³ n³kolik následujících let, nedokázal jsem najít jediný dobrý
dõkaz pâímého vlivu prostâedí. Te® je jich mnoho.“ (Darwin, F 1888).
V³dci, kteâí jsou Darwinovými pokra«ovateli, se dopoušt³jí stejného
omylu. Problém s nedocen³ním vlivu prostâedí je v tom, že vedl k pâíliš-
nému dõrazu na „pâírodu“ ve form³ genetického determinismu – k víâe,
že geny „âídí“ biologii. Toto pâesv³d«ení m³lo za následek nejen špatné
pâid³lení dotací na výzkum, jak ukážu v další kapitole, ale – a to je dõ-
ležit³jší – zm³nilo zpõsob našeho nazírání na naše životy. Pokud jste
pâesv³d«eni, že geny âídí váš život, a víte, že nemõžete nijak zasáhnout
do toho, jaké geny vám budou dány pâi po«etí, pak máte dobrou výmluvu,
pro« na sebe nahlížíte jako na ob³ë d³di«nosti. „Nem³jte mi za zlé moje
pracovní návyky – není to moje chyba, že nedodržuji termíny… Mám to
v genech!“
Od po«átku V³ku genetiky jsme programováni k tomu, abychom
se smíâili s tím, že jsme podâízeni moci svých genõ. Sv³t je plný lidí, kteâí
žijí v neustálém strachu z toho, že jednoho ne«ekaného dne na n³ jejich
geny zaúto«í. Jen uvažte ty masy lidí, kteâí si o sob³ myslí, že jsou tika-
jícími «asovanými bombami. ,ekají, až u nich propukne rakovina, stejn³
jako propukla v život³ jejich matky, bratra, sestry nebo tety «i strýce.
Milióny ostatních nepâipisují své chátrající zdraví kombinaci duševních,
fyzických, emocionálních a duchovních pâí«in, ale jednoduše nedokona-
losti biochemické mechaniky jejich t³la. Máte neukázn³né d³ti? Stále
«ast³ji se stávají první volbou medikace léky, které upraví jejich „chemic-
kou nerovnováhu“, namísto toho, abyste se poprali s tím, co se skute«n³
d³je v jejich t³le, mysli a duši.
Ovšemže není pochyb o tom, že n³které nemoci, jako
napâ. Huntingtonova choroba, srpkovitá anémie a cystická bróza, jsou
zpõsobeny výlu«n³ jedním defektním genem. Ovšem choroby zpõsobené
jediným genem ovlivÒují mén³ než dv³ procenta populace. Valná v³t-
šina lidí pâichází na tento sv³t s geny, které jim mohou umožnit šëastný
a zdravý život. Nemoci, jež jsou dnešními metlami lidstva – diabetes, sr-
de«ní choroby a rakovina – šëastný a zdravý život zkracují. Tyto choroby
však nejsou dõsledkem «innosti jednoho genu, nýbrž složitých interakcí
mezi mnoha geny a environmentálními faktory.
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/49
Jde o prostâedí, ty hlupáku
vit, mõžete se podívat na tâetí obrázek,
z n³hož byly «lov³kem vyrobené sou-
«ástky odstran³ny. A hle! Zõstal nám tu
proteinový „strojek“, jedno z tisícõ po-
dobných proteinových uskupení, která
spole«n³ vytváâejí buÒku!
Cytoplazmatické proteiny, které
spolupracují pâi vytváâení speci c-
kých fyziologických funkcí, se sesku-
pují do zvláštních sestav, kterým se âíká
cesty. Tyto sestavy jsou identi kovány
svými funkcemi, jako napâ. dýchací
cesty, trávicí cesty, cesty svalových
kontrakcí a známý energii generující
Krebsõv cyklus, prokletí mnoha stu-
dentõ, kteâí se musejí u«it nazpam³ë
každou z jeho proteinových sou«ástí
a složité chemické reakce.
Dokážete si pâedstavit to nadšení
biologõ, když zjistili, jak tyto proteinové
stroje fungují? BuÒky využívají pohyby
t³chto proteinových sestav k pohonu
zvláštních metabolických a behaviorál-
ních funkcí. Neustálé pohyby proteinõ,
kterými m³ní svõj tvar a ke kterým do-
chází tisíckrát za jedinou sekundu, jsou
t³mi pohyby, které pohán³jí život.
Nadâazené postavení DNANadâazené postavení DNA
Nejspíše jste si všimli, že v pâedchozí «ásti jsem se võbec nezmínil o DNA.
To proto, že za pohyb generující chování proteinõ mõže zm³na elektro-
magnetických nábojõ proteinu, nikoliv DNA. Jak jsme dosp³li k tomu
obecn³ rozšíâenému a «asto citovanému tvrzení, že geny „âídí“ biologii?
V díle O põvodu druhõ Darwin nazna«uje, že „d³di«né“ faktory pâecházejí
z generace na generaci, a tak âídí a ovlivÒují rysy a vlastnosti potomkõ.
Darwinõv vliv byl tak obrovský, že v³dci se krátkozrace zam³âili pouze
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/60
B
Sestry aguti. Rok staré geneticky identické samice aguti. Metylové potravní do-
plÒky, které dostávaly matky, m³ní barvu potomstva ze žluté v hn³dou a omezuje
výskyt obezity, diabetu a rakoviny. (S laskavým svolením, Jirtle a Waterland©)
V tomto experimentu dostala jedna skupina žlutých, obézních aguti ma-
tek doplÒky bohaté na metylovou skupinu, které lze koupit v obchodech
se zdravou výživou: kyselinu listovou, vitamín B12
, betain a cholin. DoplÒky
bohaté na metyl byly zvoleny proto, že âada studií prokázala, že mety-
lová chemická skupina se ú«astní epigenetických modi kací. Když se me-
tylové skupiny pâipojí k DNA genu, zm³ní vazební vlastnosti regula«ních
proteinõ v chromozomech. Pokud se proteiny váží na gen pâíliš t³sn³,
proteinové pouzdro nelze odstranit a gen nemõže být pâe«ten. Metylace
DNA mõže utlumit «i pozm³nit «innost genu.
Tentokrát byly titulky hlásající „Dieta vít³zí nad geny“ pâesné. Matky,
kterým byly podávány potravní doplÒky bohaté na metylovou skupinu,
rodily normální, štíhlé, hn³dé myši, i když jejich potomci m³li stejný aguti
gen jako jejich matky. Matky, které tyto doplÒky nedostaly, dávaly žlutá
mlá®ata, která jedla mnohem víc než jejich hn³dé prot³jšky. Žlutá mlá-
®ata nakonec vážila tém³â dvakrát tolik, co jejich štíhlí „pseudo-aguti“
bratránci.
Fotogra e myší mluví za všechno. A«koliv jsou ty dv³ myši geneticky
identické, vzhledem se naprosto liší: jedna myš je štíhlá a hn³dá, druhá je
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/65
Kouzelná membrána
Ukážu vám jednoduchý pokus, kterým vysv³tlím, jak funguje mem-
brána „sendvi«e“. Pâipravte si sendvi« s máslem (pro tuto chvíli bez oliv).
Tento sendvi« pâedstavuje prõâez bun³«nou membránou.
Nyní zalijte vrchní «ást sendvi«e kávovou lži«kou barviva.
Jak vidíte na obrázku, barvivo prosakuje chlebem, ale když narazí
na máslo, prosakování se zastaví, protože olejovitá hmota uprostâed
sendvi«e je ú«innou bariérou.
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/96
B
Léky jako obchodní trhákLéky jako obchodní trhák
Jsem pâesv³d«en o tom, že hlavní dõvod, pro« byl výzkum energie té-
m³â ignorován, najdeme v dolarech a centech. Farmaceutický prõmysl,
v n³mž se to«í miliardy, dává své peníze na výzkum, který se soustâe®uje
na hledání zázra«ných lékõ ve form³ chemických látek, protože pilulky
znamenají peníze. Kdyby se lé«ení pomocí energie dalo prodávat v tab-
letkách, výrobci lé«iv by se o n³ za«ali okamžit³ živ³ zajímat.
Namísto toho hledají odchylky ve fyziologii a chování, které se odlišují
od jakéhosi hypotetického standardu, jakožto jedine«né poruchy a dys-
funkce, a pak vzd³lávají veâejnost o nebezpe«ích t³chto hrozivých po-
ruch. Samozâejm³, že pâíliš zjednodušená symptomatologie používaná
v de nicích nemocí, jež pâevládá v reklamách spole«ností vyráb³jících
léky, má veâejnost pâesv³d«it o tom, že trpí práv³ tou ur«itou chorobou.
„Jste neklidní? Úzkost je hlavním pâíznakem ,stavu‘, kterému lékaâi âíkají
úzkostná porucha. Skoncujte s úzkostí. aekn³te svému lékaâi, že chcete
Addictazac, nový zklidÒující lék.“
Navíc se média zásadn³ vyhýbají tématu úmrtí zpõsobených léky
a obracejí naši pozornost na nebezpe«í nelegálních drog. Napomínají
nás, že užívání drog jako únik od životních problémõ není zpõsob jak tyto
v³ci âešit. Legra«ní… Práv³ jsem cht³l použít pâesn³ stejnou v³tu, abych
popsal své obavy týkající se nadužívání legálních drog. Jsou nebezpe«né?
Zeptejte se t³ch, kdo zemâeli v posledním roce. Užívání lékõ na pâedpis
k utišení t³lesných pâíznakõ nám umožÒuje ignorovat náš osobní podíl,
který mõžeme na t³chto symptomech mít. Nadužívání lékõ na pâedpis
osvobozuje od osobní zodpov³dnosti.
Naše posedlost léky mi pâipomíná práci v autoopravn³, kde jsem si
pâivyd³lával jako student. V pátek o põl páté odpoledne pâib³hla do dílny
roz«ilená žena. Kontrolka „servis motoru“ v jejím aut³ blikala, i když její
võz byl již n³kolikrát kvõli podobné závad³ opravován. Kdo se chce v pá-
tek o põl páté odpoledne zabývat mezkovitým problémem a jednat s rozlí-
ceným zákazníkem? Všichni ml«eli, až na mechanika, který âekl: „Podívám
se na to.“ Zajel s autem dozadu do dvora, odmontoval palubní desku,
odšrouboval žárovi«ku kontrolky a zahodil ji. Pak si otevâel plechovku
limonády a zapálil si cigaretu. Po ur«ité dob³, kdy si zákaznice myslela,
že skute«n³ opravuje její auto, se mechanik vrátil a oznámil žen³, že auto
je v poâádku. Nadšená tím, že varovné sv³télko už nebliká, šëastn³ vy-
jela vstâíc soumraku. A«koliv pâí«ina problému stále existovala, symptom
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/127
Rõst a ochrana
Biologie obrany domovaBiologie obrany domova
U mnohobun³«ných organismõ je rõstové/ochranné chování âízeno
nervovým systémem. Úkolem nervového systému je monitorovat sig-
nály z prostâedí, interpretovat je a organizovat odpovídající behavio-
rální reakce. V mnohobun³«ném spole«enstvu pracuje nervový systém
jako vláda organizující «innost svých bun³«ných ob«anõ. Když nervový
systém rozpozná hrozící tlak prostâedí, mobilizuje spole«enstvo bun³k
k akci proti hrozícímu nebezpe«í.
T³lo je ve skute«nosti obdaâeno dv³ma samostatnými ochrannými
systémy, jež hrají klí«ovou úlohu pro zachování života. Prvním je systém,
který mobilizuje ochranu proti vn³jší hrozb³. aíká se mu osa HPA (osa
hypotalamus-hypofýza-nadledvinky). Pokud žádné nebezpe«í nehrozí, je
osa HPA ne«inná a rõst se rozvíjí. Pokud však hypotalamus vnímá hrozbu
prostâedí, zapojí osu HPA tím, že vyšle signál do hypofýzy, tzv. „velící
žlázy“, která zodpovídá za organizaci padesáti biliónõ bun³k spole«en-
stva, aby se vyrovnaly s hrozícím nebezpe«ím.
PâipomeÒme si mechanismus podn³tu a reakce, který je pâítomen
v bun³«né membrán³, proteinové receptory a efektory – hypotalamus
a hypofýza jsou jejich behaviorálními ekvivalenty. Podobn³ jako protei-
nový receptor pâijímá a rozpoznává hypotalamus signály z prostâedí.
Funkce hypofýzy pâipomíná funkci proteinového efektoru – vysílá t³-
lesné orgány do akce. V reakci na nebezpe«í z vn³jšího prostâedí vysílá
hypofýza signál do nadledvinek a informuje je tak o nutnosti koordinovat
reakci t³la „bojuj «i ute«“.
Technické detaily toho, jak stresující podn³ty zapojují osu HPA, sle-
dují jednoduchou kaskádu: v reakci na vnímání stresu, které zaznamená
mozek, vylou«í hypotalamus faktor uvolÒující kortikotropin (CRF) a ten
putuje k hypofýze. CRF aktivuje zvláštní buÒky hypofýzy, které vylu«ují
hormony, a ty uvolní do krve adrenokortikotropní hormony (ACTH; hor-
mony stimulující kõru nadledvinek). ACTH se dostanou k nadledvinkám,
kde slouží jako signál k zahájení sekrece hormonõ nadledvinek. Tyto stre-
sové hormony koordinují funkci t³lesných orgánõ a dodávají nám velkou
fyzickou sílu odrazit nebezpe«í anebo utéci.
Jakmile se spustí poplašné zaâízení nadledvinek, stresové hormony
uvoln³né do krve zúží cévy zažívacího traktu a donutí tak krev posky-
tující energii, aby pâednostn³ vyživovala tkán³ paží a nohou, jež nám
umožní vyhnout se nebezpe«í. Pâedtím, než byla krev vyslána do kon«e-
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/POZNÁNÍTOHO,
JAKMYŠLENKYOVLÁDAJÍNÁŠŽIVOT
BiologievíryjeprõlomovýmdílemvoblastiNovébiologie.Autor
BruceH.Lipton,Ph.D.,pracovaljakoprofesorlékaâskéfakultyaza-
bývalsev³deckýmvýzkumem.Jehoexperimentyaexperimentydal-
šíchšpi«kovýchbadatelõsev³novalydopodrobnamechanismõm,
jakýmibuÒkypâijímajíazpracovávajíinformace.
Záv³rytohotovýzkumuradikáln³m³níchápáníživota.Ukazujese,
žegenyaDNAnašibiologiineâídí.Naopak,DNAjeâízenasignály
mimobuÒku,v«etn³energetickýchsd³lení,kterávycházejíznašich
pozitivníchanegativníchmyšlenek.
Tatonad³jnásyntézanejmodern³jšíhoanejlepšíhovýzkumuvoblasti
bun³«nébiologieakvantovéfyzikyjeskute«nýmprõlomemvtradi«-
nímmyšlení,kdyžukazuje,žemõžemezm³nitnašet³lo,pokudpâe-
programujemenašemyšlení.
BruceH.Lipton,Ph.D.,jemezinárodn³uznávanou
autoritoumeziv³dci,kteâísesnažísmazathranice
meziv³douaduchem,ajednímzhlavníchpâed-
stavitelõNovébiologie.Jakoodborníkvoborubu-
n³«nébiologiepõsobiljakopedagognalékaâské
fakult³univerzityveWisconsinuapozd³jisev³-
novalbadatelské«innostinalékaâskéfakult³Stan-
fordskéuniverzity.Ú«inkovalvmnohatelevizních
irozhlasovýchpoâadech,pravideln³seú«astní
jakohlavníâe«níkcelostátníchimezinárodníchkonferencí.
www.brucelipton.com
www.anag.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/biologie-viry/