Český export 1.4.2015
Český export 1.4.2015
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/duben 2015/číslo 3
Japonsko: Pavouci z Liberce
České stroje Nanospider
vyhrály na veletrhu v Tokiu
Indonésie: Šance v Letectví
Ostrovní stát chce
postavit 50 nových letišť
Filipíny: obnova po tajfunech
V opravě infrastruktury letos čekají
zakázky za 270 miliard korun
Příloha divize euro E15, vychází ve spolupráci s agenturou Czechtrade
Češi postaví pivovar V prestižní zóně foodpolis
Jižní Korea
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Již 3 roky
spojujeme byznys
se zahraničím...
připojte se i vy...
únor 2015
Uzbekistán: zájem o pivo
Rychle rostoucí ekonomika kupuje
také trolejbusy a pneumatiky
čína: aUta v rekordU
Tuzemští výrobci zažili
nejlepší sezonu v historii
Usa: tramvaj na baterky
První kus prodali Češi
do amerického Seattlu
Příloha divize euro e15, vychází ve sPoluPráci s Portálem businessinfo.cz
HoSPodářSký zázRak uPRoSTřed aSie
Kazachstán
01_CE_E15_0115.indd 1
27.1.2015 17:48:00
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/editorial
3
příloha divize euro E15
Čechofilové
z Dálného východu
Když jsem na jednom srazu cizinců žijících v Praze potkal Korejce Juna, nejdřív jsem myslel, že špatně slyším.
Ta skoro plynulá čeština opravdu vycházela z úst mladého Asijce. Záhy mi vysvětlil, že češtinu šest let studoval
na univerzitě v Soulu a teď by chtěl v Česku dlouhodobě žít. Nedá dopustit na naše pivo, toulá se po pražských
středověkých památkách a miluje evropský fotbal.
Tahle figura není žádný osamocený čechofil, ale spíš příznačná ukázka fenoménu, kterého jsme si možná
ještě pořádně nevšimli. Jihokorejci si z Česka oblíbili kulturu, zamilovali si ho jako turistický cíl a českou kotlinu
si nakonec evidentně zvolili i jako hlavní základnu pro obchod s Evropskou unií. Není to jen nějaký sentiment,
má to i svou přísnou obchodní logiku. Obě země mají podobnou strukturu hospodářství – v obou jsou klíčovými
obory výroba aut a pneumatik, produkce strojů a elektroniky a v neposlední řadě i export piva. Jižní Korea je
přitom pro Česko exkluzivní partner, protože v posledních deseti letech se dříve podceňovaná východoasijská
země vypracovala na jednoho z největších světových vývozců, který nelítostně zatápí svým tradičním rivalům –
Číně a Japonsku.
Zbývá teď už jen to, aby i česká strana srovnala krok s korejským obchodním přílivem. Na celkovém objemu
vzájemného obchodu s Korejí se český vývoz podílí zatím jen jednou sedminou. A zatímco Korejci milují hudbu
Antonína Dvořáka, chodí na muzikály Michala Davida a v televizi hltají seriál Milenci z Prahy, české povědomí o
Koreji dosud pokulhává. Snad k jeho zvýšení nepatrně přispěje i malá obchodní vizitka Koreje, kterou přinášíme
na následujících stránkách. n
Tomáš Stingl • stingl@mf.cz
letem světem
p Inzerce A151003828
Nejlepší reklamou Čech je Čech
Ve Vietnamu existuje kupodivu velice
nízké povědomí o České republice. I přes
rostoucí obchodní i kulturní kontakty
řadový Vietnamec někde v Hanoji nebo Ho
Či Minově Městě vůbec netuší, že nějaká
Česká republika existuje. Dobrou reklamou
je ale i ve Vietnamu populární fotbalo-
vý brankář Petr Čech, jehož příjmení je
shodou náhod i označením národnosti.
Vietnamci totiž náruživě sledují evropské
fotbalové ligy, byť sami moc úspěšní ve
fotbale nejsou.
Obchodu pomohl
i československý kulomet
Ke slibně se rozvíjejícím trhům patří
také severoafrické Alžírsko. Při jedné z čes-
kých obchodních misí do této oblasti zmínil
jistý člen tamější vlády kuriózní referenci.
S nostalgií zavzpomínal, jak mu kdysi při
odboji proti francouzské koloniální armádě
dobře sloužil kulomet vyrobený v Česko-
slovensku.
Vizovická hruškovice
se dělá v Chile
Pálenka z hrušek od tradiční české značky
Rudolf Jelínek se pro mnoho zahraničních
trhů připravuje kupodivu v jihoameric-
kém Chile. Firma z Vizovic, kde se tradice
pálení ovocných destilátů rozvíjela už od
16. století, investovala do sadů a palírny
v Jižní Americe, protože tam jsou ideální
podmínky pro pěstování hrušek odrůdy
Williams. Z Chile se dodává hruškovice
Rudolf Jelínek například na německý nebo
italský trh. n
Text: tomáš stingl / foto: Rudolf jelínek
Partnerem přílohy je:
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Text: tomáš stingl, čtk / foto: dominik bachůrek, profimédia, czechtrade, hynek glos
Martin Maar, ředitel odboru financování
obchodu a vývozu Raiffeisenbank.
4 exportní mozaika
Emiráty přilákaly české vývozce
Kunovice prodaly čtyři letadla do Afriky
České firmy oslovily ve velkém
trh Spojených arabských emirátů.
V uplynulých týdnech se vypravily
mimo jiné na dva zásadní veletrhy.
Na 40. ročník veletrhu Middle East
Electricity, zaměřeného na energe-
tiku, dorazilo 12 českých firem. Na
dvacet českých podniků se zúčastni-
lo také veletrhu obranného a bez-
pečnostního průmyslu IDEX v Abú
Dhabí. Výstupy z obou veletrhů nyní
firmy zpracovávají.
Tuzemské podniky tak stále
víc berou v potaz, že pro úspěch
v Emirátech je klíčový osobní kon-
takt s tamějšími partnery. „Někdy
je vyjednávání dost tvrdé. Jindy to
naopak vypadá na obchodní schůz-
ce lehce, ale teprve následně se
ukáže, že arabský partner má ještě
spoustu dodatečných požadavků.
Vybudovat obchodní vztah v arab-
ském regionu trvá velice dlouho.
Když už ale jednou důvěru získáte,
je vysoká. Pak naopak stačí třeba
i na velký obchod jako záruka jen
vaše slovo nebo podání ruky,“ říká
o atmosféře byznysu v arabském
regionu ředitel odboru financování
obchodu a vývozu Raiffeisenbank
Martin Maar.
„Z hlediska obchodního rizika
jsou na tom Spojené arabské emi-
ráty excelentně. Na stupnici české
státní exportní pojišťovny EGAP
jsou na škále od 1 do 7 v kategorii
2, tedy v druhé nejbezpečnější sku-
pině zemí. Podle našich informací
jsou šance zejména ve zdravotnic-
tví. A to pro všechny druhy zboží
a dodávek: od nejmenšího zdravot-
nického vybavení až po kompletní
výstavby celých nemocničních
zařízení. Další možnosti jsou na-
příklad v sektoru energetiky (těžba
a přeprava ropy a plynu). Mezi
tradiční české exportní artikly patří
rovněž český design, výrobky ze
skla a sanitární zařízení,“ pokračuje
Martin Maar.
Ten zároveň doporučuje českým
podnikatelům jako vhodný nástroj
pro financování vývozu do Spoje-
ných arabských emirátů exportní
odběratelský úvěr. „Pro vývozce
je výhoda hlavně v tom, že z jeho
pohledu je obchod zajištěn a zároveň
může svému odběrateli nabídnout
i výhodné financování, které mu
pomůže zakázku získat. Banka totiž
– zjednodušeně řečeno – po dodávce
zboží a předložení patřičné doku-
mentace vývozci ze svých zdrojů
sama zaplatí a platbu od odběratele
v SAE si pak již zajišťuje sama. Přebí-
rá tak vlastně riziko z nezaplacení na
sebe, a může navíc využít svou lepší
znalost právních a administrativních
zvláštností regionu. Vývozce se zase
dostane ke svým penězům nejen
spolehlivěji, ale také rychleji,“ dodá-
vá Martin Maar z Raiffeisenbank. n
Iveco dodá
151 autobusů
Ázerbájdžánu
Český výrobce Iveco Czech Republic
z Vysokého Mýta podepsal kontrakt
na dodávku 151 autobusů v hodnotě
téměř 900 milionů korun do Ázer-
bájdžánu. Pojištění vývozu autobusů
do hlavního města Baku (na snímku)
schválila státní Exportní garanční
a pojišťovací společnost (EGAP).
Obnovení vozového parku je napláno-
váno na tento rok především proto, že
Baku bude v červnu hostit historicky
první sportovní Evropské hry. Město
přivítá v červnu šest tisíc sportovců
z evropských zemí. Právě pro zajištění
dopravy sportovců a návštěvníků her
budou sloužit české autobusy.
EGAP dosud v Ázerbájdžánu pojistila
export za více než 53 miliard korun.
České firmy se zde podílely hlavně na
infrastrukturálních projektech, jako je
například rekonstrukce a modernizace
dálnice či železnice. O dalších možnos-
tech uplatnění českých vývozců v této
zemi jednal v minulých dnech ministr
průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek,
kterého v Baku doprovázela skupina
téměř 40 zástupců českých firem. n
Vývoz kol přesáhl dvě miliardy korun
Kunovická firma Aircraft Industries prodala do af-
rického Alžírska a Mosambiku čtyři letadla L 410. Odbě-
ratelem je regionální dopravce ACIA, který v minulosti
již čtyři stroje od českého výrobce odebral. Financování
exportu strojů schválila Česká exportní banka. Kunovic-
ký výrobce letadel loni dosáhl tržeb zhruba 1,8 miliardy
korun, meziročně o 300 milionů korun méně. Společnost
vyrobila plánovaných 16 letadel, stejný počet prodala. Le-
tos by tržby společnosti měly převýšit dvě miliardy korun.
Aircraft Industries by chtěla vyrobit 18 letadel a prodat
jich 19. Firma přitom dokončuje projekt modernizovaného
letounu L 410, kterých by v budoucnu chtěla vyrábět 24 až
30 ročně. Loni Aircraft Industries dodala první letoun do
Nepálu a snaží se prosadit také na dalších trzích v Asii. n
Jazykolam připomíná statistika
výroby kol v České republice. V roce
2013 zde totiž bylo vyrobeno rov-
ných 333 tisíc jízdních kol. Česko je
tak jedenáctým největším producen-
tem kol v Evropské unii. Ve stejné
sezoně byly také vyrobeny části kol
a příslušenství v hodnotě
2,3 miliardy korun. Vyplývá to ze
zprávy The Association of the Euro-
pean Bicycle Industry. K největším
českým výrobcům jízdních kol se
řadí mimo jiné Bike fun (značka
Superior), 4Ever, Maxbike či Olpran.
Většina kol jde přitom na export.
V roce 2013 překonal finanční objem
vývozu dvě miliardy korun.
V Evropě se na výrobě kol podílí
především Itálie, Německo a Pol-
sko. „Pozice evropských, a tedy
i českých výrobců jízdních kol a dílů
je v celosvětovém srovnání mini-
mální. Většina výrobních kapacit
tohoto průmyslového odvětví je
nyní soustředěna zejména do Číny,"
uvádí prezident Asociace speciali-
zovaných prodejců jízdních kol Petr
Kohoutek. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/exportní mozaika
5
příloha divize euro E15
Ludmila Brodová.
Jiří Mašata.
Pod lupou
Pozor na novinky při
dopravě v Maďarsku
Od počátku roku 2015 platí změny v maďarské legislativě, které se
zásadně dotýkají také českých exportérů a přepravců. Jak se ukazuje,
mnoho společností stále o těchto změnách buď neví, nebo netuší, jak na ně
reagovat. Společnost gefco proto připomíná, že od 1. ledna 2015 vstoupila
v Maďarsku v platnost oznamovací povinnost spojená se silniční přepravou
zboží.
Nová právní úprava a z ní plynoucí oznamovací povinnost se vztahuje
na pořízení zboží z jiné členské země Evropské unie, na dodání zboží do jiné
členské země a dále na první prodej zboží na tuzemském trhu – ne pro ko-
nečného uživatele. To vše, pokud je přeprava realizována vozidlem s celko-
vou hmotností nad
3,5 tuny.
„Všechny společ-
nosti, kterých se výše
zmiňovaná kritéria
týkají, mohou
od 1. ledna 2015 v Ma-
ďarsku provozovat
přepravu pouze tehdy,
pokud se zaregistrují
do Elektronického
kontrolního systému
pro silniční přepra-
vu zboží (EKAER),“
připomíná Lucie
Svobodová, customs
& overseas manager
společnosti Gefco.
Oznamovací po-
vinnost má příjemce,
přepravce i odesílatel.
„V případě kontroly
maďarské celní správy
musí číslo EKAER
transakce obsahovat
aktuální skutečné údaje
vztahující se k nákladu, odesílateli, přepravci a příjemci zboží. Případné
porušení nových pravidel může přitom povinnou osobu přijít velmi draho,“
doplňuje Svobodová.
Zvýšení kontrol na silnicích
Díky systému EKAER se mohou přepravci při přepravě zboží na silnicích
setkat s častějšími kontrolami, při kterých lze očekávat ověření přepravních
dokumentů s údaji vedenými v systému EKAER. Při fyzické kontrole zboží
na přepravním prostředku může být až na výjimky použita daňová plomba.
Odstranění, poškození daňové plomby, otevření uzavřeného nákladového
kusu či prostoru bez povolení se považuje za trestný čin.
Pozor – pokuty jsou vysoké
Neplnění, chybné, nepravdivé nebo neúplné plnění oznamovací povin-
nosti má své právní následky. Zboží neregistrované v systému EKAER je
považováno za zboží, o kterém se průkazně neví, odkud pochází, a státní
daňový a celní orgán proto může vyměřit pokutu až ve výši 40 procent
z hodnoty neregistrovaného zboží. V takovém případě může být zboží až
do výše uložené pokuty zabaveno. Více informací naleznete na internetové
adrese http://ekaer.hu. n
Dvě ruské kanceláře
CzechTrade mají nové vedení
Zahraniční kanceláře proexport-
ní agentury CzechTrade v Petro-
hradě a v Moskvě mají od začátku
února nové vedení. Petrohradskou
kancelář nyní řídí Ludmila Brodo-
vá. Novým ředitelem regionálního
centra pro Rusko a Společenství
nezávislých států v Moskvě se stal
Jiří Mašata. Zájem o ruský trh mezi
českými podniky ani přes tamější
krizi nepřestává a tři ruské pobočky
CzechTrade (včetně třetí pobočky
v Jekatěrinburgu) patřily i loni
stále mezi nejvytíženější kanceláře
agentury.
Oba noví vedoucí mají velké zku-
šenosti s obchodem na ruském trhu
ze soukromé i státní sféry. Ludmila
Brodová začínala v podniku zahra-
ničního obchodu Merkuria. Později
působila ve firmách Rako a násled-
ně Lasselsberger, kde se zabývala
exportem do Ruska. Do agentury
CzechTrade přišla v roce 2004 jako
vedoucí oborového týmu. Vystudo-
vala Institut národního hospodářství
G. V. Plechanova v Moskvě.
Jiří Mašata působil od roku 1985
v různých organizacích spojených
se zahraničním obchodem. Kariéru
zahájil ve společnosti Intersigma
a posléze zastupoval Pragoinvest
na Ukrajině a krátce Škodaexport
v Egyptě. V letech 1998 až 2000 za-
stupoval v Moskvě firmu Hamé. Od
roku 2009 pak vedl útvar zemí SNS
na ministerstvu průmyslu a obcho-
du. V zahraniční kanceláři v Moskvě
působil jako její ředitel již mezi lety
2003 až 2009. n
Lucie Svobodová, customs & overseas manager
společnosti Gefco.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Korejské námluvy
JižníKoreamáčímdálvětšízájemo sblíženís Českourepublikou.Korejští
studentiseučíčesky,korejsképáryseberouv Praze,v Souludokonce
vyrostlakopieStaroměstskéradnice.Podpořitobchods asijskouzemí
vyrazilamisevedenápremiéremBohuslavemSobotkou.
Když uvedla jihokorejská televi-
ze SBS v roce 2005 romantický seriál
Milenci v Praze, byla to ve východo-
asijské zemi kulturní událost sezony.
Seriál trhal rekordy ve sledovanosti,
a protože byl natáčen skutečně
v Praze, stal se pravidelnou rekla-
mou na Českou republiku.
I to přispělo k obrovskému
růstu popularity Česka u nastupující
generace Jihokorejců v posledních
letech. Jako podhoubí pro obchodní
spolupráci zafungovala právě obliba
české kultury či turistických cílů.
Jen letmý výčet toho, co všechno
dnes Jihokorejci z české kultury
znají a milují, je udivující a potěšu-
jící zároveň. Na jedné z univerzit
v hlavním městě Soulu například
studuje v současnosti na 140 Korejců
bohemistiku. Po absolvování oboru
umějí plynule česky a mnozí z nich
počítají s tím, že budou trvale žít
a pracovat v Česku.
Jihokorejcitakéobdivujínejen
českouklasickouhudbu,aledokonce
i modernímuzikály.NapříkladTři
mušketýřiskladateleMichalaDavida
nebomuzikálHamletJankaLedec-
kéhosedočkalyv Korejistovekrepríz
a vydělalymilionydolarů.V metropoli
Souluzasevyrostladokonalákopie
pražskéStaroměstskéradnice,která
jevyvedenav 60procentechpůvodní
velikostia sídlív nímimojinétradiční
českárestaurace.StaršíKorejcimají
rádičesképivo,dětizasepohádkovou
figurkuKrtečka.
Pro Korejce je nyní Praha vy-
sněným historickým a romantickým
městem, kam se mladé páry jezdí
brát. Ze všech národů, které směřují
do České republiky, rostl loni nejvíc
právě zájem turistů z Jižní Koreje.
Text: Tomáš Stingl / Foto: Profimedia
6 hlavní Téma
Do „romantické“
Prahy teď jezdí
mnoho Jihoko-
rejců na svatbu.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/hlavní Téma
7
příloha divize euro E15
To všechno se stalo ideální
předehrou i pro obdobný boom
v obchodu mezi oběma zeměmi. Za
poslední dekádu jeho objem vzrostl
čtyřnásobně a v roce 2013 měl už cel-
kovou hodnotu 3,7 miliardy dolarů.
Jižní Korea se tak nenápadně vypra-
covala na třetího největšího českého
obchodního partnera mimo Evropu
– po Spojených státech a Číně. Od
roku 2006, kdy automobilka Hyun-
dai otevřela svou továrnu v Nošo-
vicích, jsou také Jihokorejci stále
důležitějšími investory na české
půdě. Investovali tu už celkem více
než 55 miliard dolarů a další mamutí
projekty zahájí v letošní sezoně.
Zatím je ale celý tenhle boom
přece jen trochu jednostranný.
Stejně jako povědomí Jihokorejců
o Česku je možná trošku větší než
povědomí řadového Čecha o Koreji,
i v byznysu zatím dominují Asijci.
Český vývoz do Korejské republiky
dosáhl v roce 2013 zhruba půl miliar-
dy dolarů, což je jen necelá sedmina
celkového vzájemného obchodu.
Dobrá zpráva ale je, že rovněž
český vývoz v poslední době roste.
Počet obyvatel: 50 milionů
Rozloha: 99 tisíc km2
Hlavní město: Soul
Měna: won
(100 KRW je asi 2,3 Kč)
Soul
V roce 2011 totiž Korea zrušila
mnohá cla a administrativní pře-
kážky pro výrobky z Evropské unie,
což export zjednodušilo. A letos
přicházejí pro obchod další impul-
zy. Agentura CzechInvest v těchto
dnech otevírá svou pobočku v Soulu.
A nové zakázky pro české firmy by
měly přijít v návaznosti na únoro-
vou podnikatelskou misi do Soulu
a pusanu, kterou vedl český premiér
Bohuslav Sobotka.
V investiční zóně
postaví Češi pivovar
Velký kontrakt uzavřela při misi
společnost Český porcelán Dubí, pro
niž je Jižní Korea největším mimo-
evropským odbytištěm. Uzavřená
smlouva jí garantuje, že Korejci
odeberou v následujících pěti letech
každoročně porcelán nejméně za
milion dolarů.
Další velký obchod rozjíždí firma
Silverline Capital, která podepsa-
la memorandum o porozumění
jménem své nově založené dceřiné
společnosti Gold of Prague. Za korej-
skou stranu memorandum stvrdila
zóna rozvoje investic Foodpolis
v provincii Jeolla, dále zástupci
korejského ministerstva zeměděl-
ství, potravin a venkova a představi-
telé regionu. Česká firma se v zóně
zapojí do stavby pivovaru. „Velikost
investicedosahuje150milionůkorun
a vytvořízhruba30pracovníchmíst.
Pivovarbudeplněvyužívatčeské
technologiea českésuroviny,“uvedl
proHospodářskoukomoruČRLukáš
Mikeska,výkonnýředitelfirmy.
Podnikatelská mise měla i členy
z oboru IT. „Účast v misi nám
umožnila setkání s top managemen-
tem největších korejských výrobců
spotřební elektroniky, získání jejich
zájmu o celý středoevropský region
a připravení půdy pro zajímavé
obchodní projekty,“ uvedl Jaromír
Řánek, ředitel rozvoje vztahů společ-
nosti Alza, která podniká v prodeji
počítačů a elektroniky.
Na vědeckou spolupráci zacílilo
Mezinárodní centrum klinického
výzkumu v Brně. „V Soulu jsme po-
depsali memorandum s organizací
Korean Brain Research Institute
o společném výzkumu v oblasti
léčby Alzheimerovy choroby. Spo-
lupráce se týká mimo jiné výměny
studentů a sdílení finanční pod-
pory,“ uvedl ředitel centra Stokin
Gorazd.
Dvě automobilové
velmoci
Podle českého premiéra Bohu-
slava Sobotky jsou další příležitosti
ke spolupráci vedle automobilového
průmyslu také ve zbrojním či jader-
ném průmyslu. „Padesát milionů
obyvatel v Korejské republice vytvá-
ří velmi zajímavý trh pro řadu našich
firem. Je tady šance pro potravinář-
ské firmy, export českého piva do
Koreje. Je tady podle mého názoru
šance i pro české technologické fir-
my a pro firmy v oblasti obranného
průmyslu. Korea má velkou armádu,
má poměrně významný obranný
rozpočet a počítá s tím, že bude tyto
finanční prostředky vynakládat
i v příštích letech," řekl při návštěvě
český premiér.
Jižní Korea je pro Česko do
budoucna mimořádně perspektiv-
ním obchodním spojencem. Země,
která byla ještě v devadesátých
letech podceňovaným trhem, je
dnes jedním z největších světových
vývozců a investorů. A pro partner-
ství s českým byznysem předurčuje
Koreu i mnoho rysů její ekonomiky.
Také stojí podobně jako ta česká na
výrobě aut, pneumatik, moderních
strojů, elektroniky a v neposlední
řadě na produkci piva. n
Obchod ČR s Korejskou republikou
(v milionech dolarů)
Zdroj: ZÚ ČR Soul
vývoz
dovoz
2010 2011 2012 2013
2119
2703
3097
2989
Na jedné z univerzit v hlavním
městě Soulu studuje v současnosti
140 Korejců bohemistiku
329
501
572 577
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Plzeňský ležák vyhrál
v televizní soutěži
V Koreji roste obliba českého piva. Pomohlo tomu i vítězství
v televizní soutěži, v níž český ležák z Plzeňského Prazdroje
porazil jedenáct konkurenčních pivních značek.
Text: Tomáš Stingl / foto: Plzeňský Prazdroj
Plzeňské pivo bodovalo hlavně chutí.
8 story
Jižní Korea si je blízká s Českem
mimo jiné v tom, že i Korejci mají
velmi rádi pivo. Na tamější trh už
zkusila vstoupit většina velkých
českých pivních značek. Prestiži čes-
kého piva přitom nedávno pomohlo
vítězství lídra českých pivovarů
Plzeňského Prazdroje v televizní
soutěži dvanácti světových značek.
Triumf přišel loni v pořadu Com-
plain Zero na stanici MBC, jednom
ze tří hlavních korejských televiz-
ních kanálů. Světové i korejské znač-
ky piva prošly v pořadu dvojitým
testem. Hodnotila je pětice nezá-
vislých odborníků – jeden sládek,
jeden someliér, dále vysokoškolský
odborník, pivní znalec a šéfkuchař.
Ti koštovali piva naslepo. „Aby se
minimalizovalo riziko subjektivního
úsudku hodnotitelů, prošla testova-
ná piva navíc také vyhodnocením za
pomoci nejmodernějších elektronic-
kých přístrojů,“ uvádí Václav Berka,
starší obchodní sládek Plzeňského
Prazdroje.
Po důkladném prověřování ozna-
čili odborníci jako vítěze plzeňský
ležák. V celkovém hodnocení české-
ho piva vyzdvihla porota především
jeho aroma a vytříbené chuťové
spojení kvalitních odrůd ječmene
a chmele.
V televizním pořadu Complain
Zero se produkty oblíbené na jiho-
korejském trhu hodnotí pravidelně.
V testu piv uspěl Plzeňský Prazdroj
s ležákem Pilsner Urquell před znač-
kami Heineken, Stella, San Miquel,
Kirin, Samuel Adams a pěti dalšími
pivy domácí korejské výroby.
Rekordní rok pro ležák
Pro Plzeňský Prazdroj je to dvoj-
násob cenné vítězství, protože se pro
něj začíná stávat Korejská republika
důležitým odbytištěm. Například jen
v roce 2013 vzrostl meziročně export
značky Pilsner Urquell do Jižní Ko-
reje o plných 55 procent na 13 tisíc
hektolitrů. Z hlediska vývozu plzeň-
ského ležáku je Jižní Korea v desítce
největších odběratelů. Nejdůležitěj-
šími exportními trhy zůstávají pro
plzeňský pivovar Německo, Sloven-
sko a Spojené státy.
Loni celkový výstav piva v Plzeň-
ském Prazdroji meziročně vzrostl
o 4,5 procenta a překonal hranici
10 milionů hektolitrů. Loňský růst
Triumf přišel loni v pořadu Complain Zero
na stanici MBC, jednom ze tří hlavních
korejských televizních kanálů
Zlatavý mok v Koreji
Jako první přišlo v novodobé éře na
korejský trh již v devadesátých letech
minulého století pivo BrouCzech
z Nové Paky. Pak dorazil budějovický
Budvar, jihlavská značka Ježek nebo
náchodský Primátor, který se prodá-
val v řetězci českých restaurací Castle
Praha. Obchodní útok na korejské
milovníky zlatavého moku završil
v posledních čtyřech letech příchod
velkých značek, jako jsou Gambrinus
nebo Velkopopovický Kozel. n
Pivo zabalené do české vlajky
Zajímavou promoakci na tradici čes-
kého pivovarnictví připravila loni česká
ambasáda v Soulu. Spolu s jihokorejskou
společností HiteJinro uvedla na tamější
trh limitovanou edici piva nazvanou Max
Czech Special Hop, které je vyrobeno
z českého chmele Saaz. Pivo se prodávalo
v plechovkách vyvedených přímo v triko-
loře, která odkazuje k barvám české vlajky.
Vstup tohoto piva na trh byl do-
provázen reklamou v podání jednoho
z nejvýznamnějších korejských herců
Ha Jung-woa. Reklama a úspěch piva
současně otevřely prostor pro úspěšný ex-
port českého chmele na jihokorejský trh.
Design plechovky ve formě české vlajky
navíc pomohl dále šířit povědomí o Česku.
Společnost HiteJinro, která pivo prodá-
vala, je mimo jiné největším světovým
výrobcem nápoje sodžu. Tento tradiční
korejský alkohol se vyrábí z rýže. n
byl tažen především právě tradič-
ními pivy, mezi nimiž zaznamenal
prémiový ležák Pilsner Urquell
rekordní rok. Celkový prodej tohoto
piva doma i v zahraničí překonal
poprvé ve více než 170 let trvající
historii plzeňského pivovaru hranici
dvou milionů hektolitrů. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/story
9
Porcelán dostal jmÉno Praha
Pro Český porcelán Dubí je Jižní Korea stěžejním trhem. Při únorové
obchodní misi tam porcelánka uzavřela další obchodní kontrakt na pět
let. Pro korejské zákazníky nabídl tradiční výrobce novou řadu porcelánu
pod názvem Praha.
Text: Tomáš Stingl / foto: Český porcelán Dubí
Společnost Český porcelán
Dubí vyrábí tradiční „cibulák“
a další porcelánové výrobky s ty-
pickým modrým vzorem. Klíčovým
exportním trhem je pro firmu
vedle Německa také Jižní Korea,
kam úspěšně vyváží už od přelomu
tisíciletí.
Při únorové návštěvě premiéra
Bohuslava Sobotky a obchodní
mise v Soulu a Busanu podepsali
navíc zástupci porcelánky smlou-
vu, která firmě zajišťuje odbyt
v Korejské republice nejméně na
dalších pět let. Smlouvu uzavřeli
s tamější společností Dohkwang
Trading Corporation. Česká strana
se zavázala dodávat a Dohkwang
Trading Corporation odebrat
porcelánové zboží v minimální
hodnotě jednoho milionu dolarů
ročně, podle smlouvy tedy celkem
za pět milionů dolarů za nadcháze-
jících pět let. Po uplynutí této doby
je navíc možné další prodloužení
kontraktu.
Dodávkybudez největšíčásti
tvořittradičníporcelándekorovaný
modrýmkobaltempodglazurou.
Jdeo tradiční„cibulák“,kterýdoplní
novýtvarporcelánus názvemPraha,
nedávnovyvinutýpřímonapopud
korejskéhopartnera.Tytovýrobky
dubsképorcelánkysiužvedouúspěš-
něi v Japonsku.
Úspěchčeskéfirmyjeo tocen-
nější,žeprávěKoreaa přilehlýregion
bylyv historiisamytradičnímmístem
provýrobuporcelánu.Nakorejském
trhupomohlačesképorceláncek po-
zitivnímupřijetímimojinépropagace
formouteleshoppingu.n
Odborné Semináře
agentury CzechTrade
24. dubna
Provozování internetového
obchodu v Německu
– jak na to?
Centrála CzechTrade,
Dittrichova 21, Praha 2
Peter Karmann, partner v německé
společnosti BridgehouseLaw, vysvětlí
všeobecné aspekty online obchodování
v Německu. Zaměří se také na právní
rozdíly mezi německým a českým online
prodejem a uvede praktické pokyny pro
bezpečný a úspěšný vstup na online
trh v Německu. Adam Jareš z agentury
CzechTrade nabídne praktické tipy, jak
v Německu najít a oslovit nové obchodní
partnery, a informace, jaké služby posky-
tuje německé zastoupení CzechTrade.
Kontakt: monika.dostalova@czechtrade.cz
19.–20. května
Obchodní vyjednávání,
zvládání námitek
VUT Brno, Veveří 95
(Budova D, 3. patro, místnost 317)
Dvoudenní intenzivní seminář, jehož
cílem je nalézt nová kreativní řešení
obchodních případů v interakci s kolegy
z obchodní praxe a natrénovat „nane-
čisto“ strategie a techniky, které zajistí
optimální výsledek. Cenná je i bezpro-
střední zpětná vazbu, která v praxi často
chybí.
Kontakt:
monika.dostalova@czechtrade.cz
3. června
Jak nejlépe využít sociální
média pro váš byznys
na maximum!
Centrála CzechTrade,
Dittrichova 21, Praha 2
Jak využít sociální média jako prostor
pro osobnější fungování obchodních
značek? Co chtějí fanoušci a jak je zís-
kat? Jak nastavit strategii pro využívání
sociálních médií ve firmě? To jsou jen
některé z mnoha otázek, na které odpo-
ví seminář vedený zkušeným specialis-
tou Adamem Zbiejczukem.
Kontakt:
dana.sourkova@czechtrade.cz
9. června
Řízení nákupu a zásobování
Centrála CzechTrade,
Dittrichova 21, Praha 2
Seminář podá praktické tipy k výběru
dodavatele, řízení zásob či analýzám
v zásobování. Součástí semináře budou
též praktická cvičení, která umožní
ověřit získané vědomosti v praktickém
využití.
Kontakt:
monika.dostalova@czechtrade.cz
Více informací na www.czechtrade.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Přichází doba korejská
Jihokorejci si zvolili Česko za svou obchodní základnu pro celou
Evropu. Invaze korejských investorů teď vrcholí. U Mošnova postaví
novou továrnu na světlomety, u Žatce výrobnu pneumatik. Koupili také
některé velké exportéry, jako je výrobce turbín Škoda Power.
Text: Tomáš Stingl / Foto: Anna Vacková, Eduard Erben
Na továrnu Hyun-
dai v Nošovicích
se nabalilo asi
20 dalších korej-
ských dodavatelů.
10 obchodní příležitosti
Už je to jasné. Popularita Česka
v Jižní Koreji má i zásadní obchodní
dopad. Korejci si vybrali Českou
republiku jako výrobní základnu
pro celou Evropu. Přehled inves-
tic, které Korejci v poslední době
do české kotliny nasměrovali, je
impozantní.
Ke korejské „investiční invazi“
zavelela už v roce 2006 automo-
bilka Hyundai. Ta od té doby do
své továrny na výrobu osobních
aut v Nošovicích investovala víc
než 1,1 miliardy eur. Na tuto dosud
největší investici se pak postupně
nabalilo asi 20 nových dodavatelů.
Například jde o další jihokorejskou
firmu Hanwha, která zprovoznila
u Frýdku-Místku výrobu plastových
autosoučástek. Společnost Sung-
začít v roce 2018 a měla by vyrobit
šest milionů pneumatik ročně. Pů-
jdou mimo jiné právě do nošovické
automobilky. Za přilákání velkého
projektu samozřejmě Česko zaplatí
velkorysými investičními pobíd-
kami ve výši až 3,8 miliardy korun.
Společnosti Nexen stát například
sleví na dani z příjmů až dvě miliar-
dy a přispěje také na rekvalifikaci či
vzdělávání budoucích zaměstnanců.
Další velkou investicí s korej-
ským podpisem je plánovaná stavba
továrny na výrobu světlometů
v Mošově na Novojičínsku za čtyři
miliardy korun. Společnost Hyun-
dai Mobis v ní plánuje zaměstnat
935 pracovníků. Od roku 2017 má
závod vyrábět světla pro zhruba 750
tisíc aut ročně.
Turbíny i klimatizace
s novými majiteli
Korejský apetit nestojí jen za
novými projekty. Korejci v Česku
přebírají i mnoho již fungujících
podniků. Nedávno například koupili
většinový podíl ve dvou českých
továrnách na výrobu chladičů, kli-
matizačních hadic či vodních trubek.
Závody v Novém Jičíně a v Hluku
prodala americká společnost Visteon
Corporation jihokorejskému private
equity fondu Hahn & Company
a firmě Hankook Tire.
Do českého rodinného stříbra
sáhli Korejci v Plzni. Už v roce 2009
tam koupil jihokorejský Doosan
za 11,5 miliardy korun tradiční
strojírenskou firmu Škoda Power.
Ta se zařadila mezi pět největších
Woo Hitech zase začala pro auto-
mobilový průmysl vyrábět v Ostravě
plechy a lisované díly.
Žatec vyrobí šest
milionů pneumatik ročně
Také za třetí vůbec největší
investicí v celých dějinách Česka,
jež má odstartovat letos na podzim,
stojí opět Korejci. Společnost Ne-
xen Tire chce utratit za vybudování
nové továrny na výrobu pneumatik
v průmyslové zóně Triangle u Žatce
jen v první fázi rekordních 22,8 mili-
ardy korun. Přilákat tuto obří inves-
tici chtělo také Polsko, česká lokalita
ale nakonec vyhrála po 13 měsících
usilovného vyjednávání.
Továrna dá jen v první fázi práci
zhruba tisícovce lidí. Fungovat má
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/obchodní příležitosti
11
Škoda Power získala pod křídly korejského Doosanu i zakázku i v Irsku.
světových výrobců turbín a dalších
strojů pro energetiku.
Pod křídly společnosti Doosan
se Škodovka dál úspěšně rozvíjí.
V poslední době získala například
nové zakázky na polském trhu nebo
v jihoamerickém Chile. Monitoruje
také další možnosti pro dodávky
české jaderné elektrárně Temelín.
Na počátku letošního roku získala
společnost rovněž poprvé zakázku
v Irsku. Dodá stroje pro elektrárnu
v hlavním městě Dublinu, která bude
fungovat na bázi spalování odpadu.
Korejské aerolinky
rozzlobil Babiš
Zájem Korejců o obchod s Čes-
kem se promítl i do vstupu národ-
ního leteckého dopravce Korean
příloha divize euro E15
Daewoo Avii
nevzkřísilo
Někdejší první velká jihokorejská
investice v Česku nedopadla dobře.
Už v devadesátých letech vstoupila
firma Daewoo Motors do tradiční-
ho výrobce nákladních vozů Avia
v pražských Letňanech. Zvednout
skomírající prodeje se ale jihokorej-
skému vlastníkovi nepovedlo. Avii
v roce 2006 zase opustil a poslední
nadějí se stal pro legendární značku
pro změnu indický investor, automo-
bilka Ashok Leyland. Ani ta ale Avii
z útlumu nevyvedla a v roce 2013
výroba nákladních vozů v Letňanech
definitivně skončila. n
Air do českých aerolinek ČSA. Podíl
v objemu 44 procent akcií koupili
Korejci v roce 2013 za 2,6 milionu
eur. Při návštěvě Korejské republiky
letos v únoru navíc řekl český ministr
dopravy Dan Ťok po jednání se svým
korejským protějškem So Sunghu-
-wanem, že by se jihokorejské firmy
mohly podílet také na stavbě vyso-
korychlostní dráhy z centra Prahy na
V Soulu se otvírá sedmý
zahraniční CzechInvest
Význam Jižní Koreje jako
investora potvrdila česká vládní
agentura CzechInvest, která se
stará o podporu a lákání investic.
Při únorové české obchodní misi
v Soulu tam slavnostně otevřela
své sedmé zahraniční zastou-
pení. Povede ho Martin Jírovec,
který dříve pracoval pro českou
kancelář korejské vládní agentu-
ry pro rozvoj obchodu a investic
KOTRA. Zastoupení CzechInvestu
bude sídlit v prostorách českého
velvyslanectví. CzechInvest záro-
veň spustil korejskou jazykovou
mutaci svých webových stránek
www.czechinvest.org/ko.
CzechInvest měl dosud své
kanceláře v šesti hospodářsky
významných zemích. První zahra-
niční zastoupení otevřel už v roce
1994 v Londýně. Vedle Velké Bri-
tánie má nyní pobočky také na vý-
chodním i západním pobřeží USA,
v Německu, v Japonsku a v Číně.
Hlavním úkolem těchto zastoupe-
ní je lákání nových investorů do
České republiky. n
Letiště Václava Havla v Ruzyni. Tendr
na první část této stavby by mohl být
vypsán už v horizontu tří let a celkově
by měla dráha stát zhruba 20 miliard
korun.
Vstup Korejců do aerolinek ČSA
i jejich zájem o letiště Václava Havla
není zapříčiněn jen jejich čilým ob-
chodem s Českou republikou. Chtějí
Prahu zároveň využívat jako cent-
rální dopravní uzel pro své obchody
v Evropské unii.
Spolupráci s Korean Air ale loni
v létě zkomplikoval nepříjemný spor.
Český ministr financí Andrej Babiš
totiž vyměnil vedení Českého Aero-
holdingu, který stále drží část akcií
ČSA. To korejská strana vnímala jako
porušení smlouvy a s novým šéfem
aeroholdingu Václavem Řehořem od-
mítla komunikovat. Roztržku se ne-
podařilo úplně urovnat ani při letošní
české podnikatelské misi v Soulu.
Celkově jsou ale Korejci stále
zřetelnějším černým koněm investic
do České republiky. I proto před mě-
sícem otevřela česká vládní agentura
CzechInvest svou novou pobočku
právě v jihokorejském hlavním
městě Soulu. n
Přilákat obří investici chtělo také Polsko, česká
lokalita ale nakonec vyhrála po 13 měsících
usilovného vyjednávání
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Vyšlete raději seniorního pracovníka
Na jednání přineste katalog nebo shrnutí údajů o firmě v korejštině.
Buďte dochvilní a na závěr předejte malý dárek, doporučuje pro
obchodní jednání v Korejské republice vedoucí obchodního úseku
českého velvyslanectví v Soulu Květoslav Sulek.
Text: Tomáš Stingl / Foto: MZV
Kontrakt na stavbu
pivovaru je pozo-
ruhodný v tom, že
ho spolufinancuje
přímo korejská
vláda, podotýká
Květoslav Sulek.
12 rozhovor
Korejská kultura je dost odlišná
od té naší. Jak se to projevuje při
obchodním jednání?
Znalost angličtiny není u korej-
ských manažerů vždy samozřejmos-
tí. Proto je třeba předem si ověřit,
jaký bude jednací jazyk, a případně
si zajistit tlumočníka. Je důležité,
aby účastníci jednání byli dochvilní
a velmi zdvořilí. Vyplatí se předat
obchodnímu partnerovi katalog,
nebo alespoň stručnou informa-
ci o firmě v korejštině. Obchodní
zástupci by měli počítat s tím, že
první jednání bude spíše informativ-
ní. Je též vhodné na schůzku vyslat
raději seniorního pracovníka, jehož
pozice odpovídá postavení partnera,
se kterým bude česká firma jednat.
V Koreji je běžné, že na závěr jedná-
ní si obchodní partneři vymění drob-
nou pozornost. Proto je užitečné si
připravit malý dárek.
Můžete uvést nějaký zajímavý ob-
chod z poslední doby?
Posledním příkladem je třeba
společnost Czech Royal Beer, která
nedávno vstoupila na korejský trh.
Po několika měsících vyjednávání
s korejskými partnery podepsala
tato společnost smlouvu na první
dodávky svého piva. Tato pro korej-
ský trh nová česká značka se bude
dodávat v sudech i v láhvích. Ředitel
zmíněné společnosti Czech Royal
Beer ocenil podporu Velvyslanectví
České republiky v Soulu a také mož-
nost jednat s korejskými dovozci na
půdě českého zastupitelského úřadu.
A byly nějaké zajímavé kontrakty
oznámeny při únorové české ob-
chodní misi v Soulu a v Busanu?
nachází více než 120 jihokorejských
firem, které ve svých továrnách za-
městnávají 50 tisíc severokorejských
dělníků. Severní Korea dodává levnou
pracovní sílu, zatímco Jižní Korea za-
jišťuje finance a know-how. Obchodní
výměna mezi Korejskou republikou
a KLDR však představuje pouze
zlomek obratu, kterého by mohlo
být dosaženo v případě normálních
vztahů. Vzájemný obchod je ohrožo-
ván častými krizovými situacemi. Na-
příklad v roce 2013 došlo v důsledku
stupňujícího se napětí na Korejském
poloostrově k několikaměsíčnímu
uzavření zmíněné průmyslové zóny
Kesong, což vedlo ke snížení celoroč-
ního obratu obchodní výměny mezi
oběma zeměmi o 42 procent.
Jaká je dnes v Jižní Koreji konku-
rence?
Korejský trh je velmi náročný,
protože se na něm střetává vyspělá
konkurence z celého světa. Korejci
si většinou mohou vybírat z nabí-
dek od více zákazníků. Chcete-li se
dostat na korejský trh, musíte být
v něčem lepší než konkurence. Pro
kontakt s potenciálním obchodním
partnerem je nejúčinnější účast na
některém veletrhu přímo v Koreji.
S doporučením veletržní akce může
českým firmám pomoci náš zastu-
pitelský úřad, zúčastňujeme se pra-
videlně nejvýznamnějších veletrhů
v Soulu i v jiných městech. n
V průběhu tří dnů měla podnika-
telská mise řada obchodních jedná-
ní, která vytvořila dobrý základ pro
konkrétní spolupráci mezi českými
a korejskými firmami. Příkladem
je kontrakt na dodávku pivovaru,
který podepsala česká společnost
Silverline Capital. Jedná se současně
o zajímavý příklad česko-korejské
spolupráce v investiční oblasti, kdy
česká firma bude investovat v Korej-
ské republice do projektu, který je
podporován tamější vládou.
Nakolik se do atmosféry v Jižní
Koreji promítá neustálá hrozba ze
strany Severní Koreje?
Napjaté vztahy mezi Jižní Korejí
a KLDR se zcela zákonitě promí-
tají do fungování státu, především
pak do jeho zahraniční a obranné
politiky a v neposlední řadě též do
obchodněpolitické oblasti. Korejská
vláda si stanovila jako svoji prioritu
v oblasti zahraniční politiky rozvoj
vztahů se Spojenými státy americký-
mi, s Evropskou unií a regionálními
asijskými mocnostmi. Současně
se vyslovila pro dialog se Severní
Korejí v mezích zásad pragmatické
politiky, která nabízí KLDR program
intenzivní ekonomické spolupráce
výměnou za její denuklearizaci a do-
držování lidských práv.
Probíhá i nějaká obchodní spoluprá-
ce obou zemí?
Pozitivním příkladem jsou napří-
klad korejské investice do severo-
korejské průmyslové zóny Kesong.
Průmyslová zóna vznikla v roce 2003
v blízkosti severokorejského města
Kaesong a je jedním z mála symbolů
obchodní spolupráce. V komplexu se
V průmyslové zóně Kesong je víc než
120 jihokorejských firem, které ve svých
továrnách zaměstnávají
50 tisíc severokorejských dělníků
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Průvodce na cestu
13
Obchodní desatero pro koreu
Vyleštěte boty,
vezměte si oblek
Ještě před samotným
začátkem cesty věnujte
pozornost výběru oblečení. Korejci
si velmi zakládají na svém vzhledu.
Do toho patří i pečlivě naleštěné
boty a dobře střižený oblek z kvalit-
ního materiálu, nejlépe v barvě šedé
nebo černé. To vám pomůže naklonit
si obchodního partnera hned na
počátku jednání.
Připravte si
hodně vizitek
V Koreji budete potře-
bovat velké množství
vizitek, protože jednání se účastní
řada zástupců a asistentů. Vizitka
by měla mít reprezentativní vzhled.
Důležitá je především uvedená
pozice. Snaha mít na vizitce co
nejvyšší postavení má však v praxi za
následek, že v Korejské republice je
prezidentem firmy téměř každý.
Nepoužívejte
sarkasmus
Pokud budete chtít
uvolnit situaci při
jednáních vtipem, nikdy nepouží-
vejte sarkasmus. Korejci nechápou
český černý humor a budou se cítit
uraženi. Buďte připraveni, že i muž
muži zalichotí poznámkou, že je hez-
ký. Pokud budete chtít na partnera
příjemně zapůsobit, neříkejte, že
vypadá mladě. V Koreji obecně platí,
že čím jste starší, tím jste váženější.
Doporučuji tudíž pochválit spíše
korejské jídlo nebo ženy.
Nepoukazujte
na chyby
Při jednáních se nedo-
poručuje upozorňovat
na chyby. Korejci všeobecně velmi
těžce nesou jakékoli selhání a pova-
žují ho za osobní prohru. Proto také
svou chybu nepřiznají.
Vyšlete starší
pracovníky
Je dobré být připra-
ven na otázky týkající
se věku. Korejský partner se jimi
pokouší získat informace, na jejichž
základě vymezí vzájemný postoj
jednajících osob. Obecně platí, že čím
vyšší funkci máte a čím jste starší ve
srovnání s korejským partnerem, tím
vyšší respekt si od počátku získáte.
Ověřujte,
zda partner
porozuměl
Problémemjev Korejské
republicepoměrněnízkáznalostang-
lickéhojazyka.Jeprotovhodnéověřit
siněkolikrátběhemjednání,zdabylo
základnímbodůmporozuměnoa zda
existujeshodamezioběmastranami.
Projednánís menšímifirmamije
vhodnézajistitsitlumočníkadokorej-
štiny.Pokudjejvyužijete,připravtese
nanepoměrmezidélkouvašehosdě-
lenía překladem.Nato,nacov češtině
stačídvěvěty,potřebujetlumočníkdo
korejštinytřebapětminut.Selhávají
pokusyo získánípříméodpovědiano
čine.Dalšíprobléms tlumočníky
nastává,pokudchcetevyjádřitpart-
nerovisvůjnesouhlass jehotvrzením.
V Korejisectíobecněplatnépravidlo,
žekritikanaveřejnostijenepřijatelná
a mladšínikdynesmívyjádřitnesou-
hlassestarším.Vášnesouhlaspak
můževyznítjakovelkáomluva.
Zkontrolujte
převod jednotek
Doporučuje se při jed-
náních věnovat pozor-
nost převádění měnových a ploš-
ných jednotek. Korejci počítají po
desetitisících a převod z korejské-
ho wonu na americký dolar je ve
většině případů nesprávný. Stejné
problémy jsou u převodu metrové
jednotky na korejskou míru pjong
a opačně. Vždy se raději ještě jed-
nou ujistěte, že výsledná suma je
správná, a napište ji na papír.
Dejte pozor
na kopírování
Namístě je opatrnost
v situaci, kdy poten-
ciální partner požádá o zaslání
jednoho referenčního vzorku, na
jehož základě se chce rozhodnout
o budoucí spolupráci. I v Koreji
existuje problém kopírování. Stává
se také, že jednotlivec nabídne
jednat přímo za zády firmy, pro
niž pracuje. Důvody bývají různé –
například neochota mateřské firmy
navazovat nové kontakty nebo
lepší podmínky spolupráce.
Očekávejte
odlišnosti
v chodu firmy
Výraznou zvláštností
fungování společnosti v Koreji
obecně je využívání kontaktů,
které se vytvořily během studia na
vysoké škole. Proniknout do této
sítě je pro cizince v krátké době
téměř nemožné. Zahraniční firmy
zaměstnávající místní pracovní
sílu musejí rovněž počítat s tím,
že v Koreji je velmi odlišný způsob
řízení společnosti vyplývající
z kulturních rozdílů. Například
služebně nejstarší pracovník má
nejvyšší plat bez ohledu na výkon-
nost.
Využijte
taxi
a rychlovlaky
Vzhledem k čas-
tým dopravním zácpám nemusí
být příjemné používat v Koreji
k cestování najatý osobní automo-
bil. Mnohé ukazatele směru mimo
hlavní dopravní tahy jsou pouze
v korejštině. Ve městech je na
kratší vzdálenosti výhodné využí-
vat cenově přijatelné taxi s korekt-
ními řidiči, vozy taxislužby černé
barvy jsou dvakrát dražší než vozy
stříbrné a bílé. Na delší vzdálenos-
ti po Soulu je výhodný rozsáhlý
systém metra. V meziměstském
dálkovém provozu jsou časově
optimální rychlovlaky KTX. n
Zdroj: www.businessinfo.cz
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/japonsko
Z letargie má zemi probudit i olympiáda
Někdejší ekonomická hvězda
Dálného východu – Japonsko – se
už dlouho nemůže vymanit z vleklé
hospodářské letargie. V souboji tří
nesmiřitelných asijských hospo-
dářských rivalů současnosti – tedy
v souboji s Čínou a Jižní Kore-
jí – vykazuje nyní jednoznačně
nejmenší dravost.
Japonsko si sáhlo na dno v roce
2009, kdy se jeho ekonomika pro-
padla o plných 5,5 procenta. O dva
roky později pak navíc smetla
japonské pobřeží vlna tsunami, což
vedle mnoha dalších škod způsobi-
lo i havárii jaderné elektrárny Fu-
kušima. Japonci následně ohlásili,
16 zaostřeno na region
Japonci jsou ochotni při nákupech utratit hodně peněz,
ale netolerují žádné ústupky v kvalitě zboží.
Počet obyvatel: 127 milionů
Rozloha: 378 tisíc km2
Hlavní město: Tokio
Měna: jen
(100 JPY je asi 20 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
japonsko
že se od jaderné energie odkloní.
Nyní tak ještě ke všemu zatěžuje
tamější hospodářství nákup suro-
vin nutných pro výrobu energie
jinými způsoby. Veřejný dluh
Japonska představuje už děsivých
240 procent v poměru k ročnímu
hrubému domácímu produktu.
Abe navrhl
ekonomické zóny
Úkol vyvést japonské hospo-
dářství z útlumu připadl premiéru
Šinzovi Abemu. Ten loni oznámil,
že Japonsko zřídí šest speciál-
ních ekonomických zón, které se
zaměří na projekty z průmyslu,
zemědělství či vědy. Japonská
centrální banka přišla s balíčkem
rozvojových opatření v objemu 180
milionů dolarů. Země také vzhlíží
s nadějí k roku 2020, kdy se budou
v Tokiu konat letní olympijské hry,
které budou znamenat velký stimul
pro hospodářství a také by mohly
Japonsku vrátit něco z jeho bývalé-
ho mezinárodního lesku.
Chmel a Becherovka
I přes slabší období ale pořád
platí Japonsko za velmi vyspělý
a bohatý trh. Typičtí jsou pro něj
velmi solventní klienti, kteří ale ne-
strpí sebemenší ústupek v nárocích
Text: Tomáš Stingl / foto: profimedia
Tokio
na kvalitu. Ve vzájemném obchodu
s Českem zatím sice jasně převažují
japonské firmy, kterých v Česku jen
napřímo investuje už víc než 240,
i Češi ale na Východě bodují.
Na českém vývozu do Japonska
se tradičně podílí Becherovka či
špičkové designové sklo. Vyvážíme
tam také chmel, ale i pivo značek
Budvar či Plzeňský Prazdroj. Dobře
se prodávají tradiční české židle
z ohýbaného dřeva Ton. Softwaro-
vá značka Zoner zaznamenala v Ja-
ponsku úspěchy se svým progra-
mem na zpracování fotografií. Mezi
další úspěšné vývozce patří firmy
Nikom, Škoda Plzeň, Šmeralovy
závody Brno nebo ČKD Blansko.
Celkově český vývoz do země
vycházejícího slunce každým
rokem stoupá, a to i přes stagnaci
tamější ekonomiky. V roce 2013
přesáhl rekordní hranici 870 milio-
nů dolarů. n
Novéekonomickézónynebopodpůrnýbalíčekodcentrálníbanky–tojsou
některékroky,kterýmichcejaponskávládaoživitskomírajícíhospodářstvísvé
země.I přestamějšíútlumalečeskývývozdoJaponskaroste.Vedleklasiky,jako
jeskloneboBecherovka,sečeskéfirmyprosadilyi s modernítechnikou.
Veřejný dluh Japonska představuje už děsivých
240 procent v poměru k ročnímu hrubému
domácímu produktu
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/zaostřeno na region
17
Pavouci z Liberce triumfovali v Tokiu
Liberecká společnost Elmarco se na japonském trhu
prosadila s unikátními stroji Nanospider. Ty se používají
k výrobě miniaturních vláken s výjimečnými vlastnostmi.
Text: Tomáš Stingl / foto: Elmarco
Česká firma Elmarco uspěla
na japonském trhu v oblasti, kde
jsou právě Japonci tradičně silní –
v nejmodernější technice. Spo-
lečnost začala jako první na světě
prodávat pro průmyslové využití
unikátní stroje Nanospider. Tito
„elektroničtí pavouci“ spřádají
velmi tenká nanovlákna, která mají
vynikající vlastnosti využitelné
v mnoha oblastech. Látky z těchto
vláken lze použít například jako
velmi lehkou a dobrou izolaci, lze
díky nim ztišit provoz domácích
spotřebičů nebo se z nich dělají
vysoce účinné filtry.
V Japonsku už sedm let
Nanospidery jsou velmi sofisti-
kované stroje, cena jediného kusu se
pohybuje až v řádech desítek milio-
nů korun. Firma Elmarco, která úzce
spolupracuje s Technickou univer-
zitou v Liberec, prodala jen do roku
2012 už sto těchto unikátních strojů.
Prakticky každý jednotlivý Nanos-
pider se dolaďuje podle speciálních
požadavků zákazníků.
V Japonsku otevřelo Elmar-
co pobočku v roce 2008. „V Asii
realizujeme zhruba čtvrtinu našich
celkových prodejů a podíl Japonska
je okolo deseti procent,“ uvádí jed-
natel společnosti Miloslav Maso-
pust. „Máme tam nejvíce instalací
u průmyslových firem s tím, že naše
stroje využívají především pro vlast-
ní výzkum a vývoj nanovlákenných
materiálů. Pokud bych měl jmenovat
jednu finální aplikaci nanovláken,
pak by to byla oblast kapalinové
filtrace, ve které působí dva naši nej-
větší japonští zákazníci,“ pokračuje
Miloslav Masopust.
Nanovlákna jako náhrada kostí
I na letošním Nanotechu v Tokiu slavila společná česká expozice úspěch. Fakul-
ta textilní Technické univerzity v Liberci, jako zástupce klastru technické textilie
Clutex, představila vzorky nanovláken určených pro výrobu cévních náhrad, náhrad
kostí, kolenních chrupavek nebo kýlních sítěk. Ukázala také aplikaci nanovlákenné
membrány používanou ve funkčních sportovních oděvech nebo struktury, které
biologicky čistí odpadní vody. n
Nanovlákna se po-
užívají například k
výrobě špičkových
filtrů.
Manažerem ať je Japonec
Že na japonský trh Elmarco
hodně sází, to dokladuje i fakt,
že právě v Tokiu loni představila
firma svou poslední technickou
novinku. Šlo o světovou premiéru
stroje NS Lab. Ten umí vyrábět
nanovlákna ve formě silné a ho-
mogenní vrstvy, a to bez použití
trysek. Právě za tento stroj získala
loni Česká republika zvláštní cenu
na největším veletrhu nanotechno-
logií Nanotech v Tokiu.
Svoji novinku tam Elmarco
představilo ve spolupráci s agen-
turou CzechTrade. „Podporu
agentury CzechTrade využívá-
me, nejviditelnějším příkladem
je právě veletrh Nanotech, kde
CzechTrade organizuje společnou
českou expozici. Té se účastníme
již několik let a pokaždé předvádí-
me i živou výrobu nanovláken na
Nanospideru. Oceňujeme i spolu-
práci s českou ambasádou v Japon-
sku, která je velkou podporou pro
naše kolegy v japonské pobočce,“
uvádí Miloslav Masopust.
V Japonsku si firma ověřila, že
tamější pobočku musí vést ideálně
Japonec, který může pro obchod
využít své kontakty a znalost pro-
středí, jakou nemůže český mana-
žer nabídnout. Firma v současnosti
vyvíjí už druhou generaci Nano-
spiderů a pří vývoji a výzkumu se
opírá o zázemí na univerzitní půdě
v Liberci. Možnosti Nanospideru
dále zkoumají a rozvíjejí i samot-
ní klienti. Vedle Japonska má
Elmarco důležitou pobočku také ve
Spojených státech amerických. n
Firma Elmarco začala vyrábět Nanospidery pro průmyslové využití jako první na světě.
ve spolupráci s agenturou Czechtrade
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Filipíny
Hospodářský sprint
navzdory tajfunům
Východoasijské Filipíny tvořené
více než sedmi tisíci ostrovy se
v posledních dvou letech skloňovaly
v českých médiích hlavně v souvis-
losti s apokalyptickým tajfunem
Haiyan. Při něm zahynulo přes
pět tisíc lidí a část ostrova Samar
se změnila v totální spoušť. Další,
menší tajfun zasáhl Filipíny před
koncem loňského roku.
Hrůzostrašné televizní záběry
běsnících živlů ovšem překrývají
překvapivě dobrou hospodářskou
kondici Filipín. V roce 2010 se stal
v zemi prezidentem liberální kan-
didát Noynoy Aquino (syn někdejší
prezidentky Corazon Aquinové)
a během jeho vlády Filipíny zažívají
nebývalý hospodářský rozkvět.
Dnes je dokonce tamější ekono-
mika druhou nejrychleji rostoucí
ekonomikou celé Asie, když se roční
přírůstek HDP drží již čtyři období
po sobě nad hranicí šesti procent
ročně. Během Aquinovy vlády
udělala země také nevídaný skok
v žebříčku mezinárodní konkuren-
ceschopnosti, když ze 135. místa
vylétla až na 52. příčku.
V tom se mimo jiné promítá
statistický paradox, s nímž má svou
zkušenost i Česká republika – totiž
že odstraňování následků přírodní
katastrofy může někdy vést kupodi-
vu i k růstu hospodářství, zejména
stavebního průmyslu. Jen pro
letošní rok filipínská vláda plánuje
utratit za výstavbu dopravních cest
a další infrastruktury v přepočtu
závratných 274 miliard korun. Fili-
píny zároveň těží z velkého lidského
potenciálu sto milionů obyvatel.
Rostoucí populace je velmi mladá,
takže země může výhledově stavět
na dostatku levné a výkonné pra-
covní síly.
Na Filipínách měl
továrnu i Baťa
Hospodářský sprint Filipín se
příznivě promítl i do obchodu s Čes-
kou republikou. Český vývoz vzrostl
v roce 2013 meziročně o plných
18 zaostřeno na region
Manufaktura na filipínském ostrově Mactan vyrábí kytary.
Počet obyvatel: 100 milionů
Rozloha: 300 tisíc km2
Hlavní město: Manila
Měna: filipínské peso
(100 PHP je asi 55 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
filipiny
42 procent a přesáhl hranici sto
milionů dolarů, což je historický re-
kord. Přesto je dovoz z Filipín stále
ještě třikrát větší.
Mezi výrazné historické mo-
menty vzájemného obchodu patřil
někdejší příchod firmy Baťa na
Filipíny, kde před druhou světovou
válkou vznikla její vlastní továrna.
Válka ale aktivity firmy zastavila.
V devadesátých letech byla jednorá-
zovým velkým obchodem dodáv-
ka více než 70 českých tramvají
vyrobených v ČKD pro hlavní město
Manilu.
Dodávku dalších
tramvají zkomplikovala
korupce
V současnosti jsou hlavním
obchodním artiklem integrované
obvody, které se z Filipín ve velkých
kvantech dovážejí do Česka, kde
se kompletují do elektroniky a pak
putují k finální distribuci po celé
Evropské unii.
Ze zajímavých zakázek pro
české vývozce lze zmínit napří-
klad dodávku firmy Škoda Plzeň,
která vybavila třtinové cukrovary
filipínských měst San Pedro, Bais
a také jeden z cukrovarů ostrova
Mindanao.
Pacovské strojírny vyrobily
malý pivovar pro soukromou firmu
v Manile. České pivo se vaří také
v minipivovaru v Makati. Česká
zbrojovka dodává střelné zbraně
filipínským ozbrojeným složkám
i soukromým uživatelům. A vel-
kou obchodní aktivitu zahájila
na Filipínách předloni také česká
společnost Home Credit, která
si do země přivezla početný tým
vlastních českých manažerů.
České firmy tedy nastartovanou
ostrovní ekonomiku nepřehlížejí,
byť při obchodu na Filipínách stále
ještě některé neduhy typické pro
rozvojový trh přetrvávají.
Je to zejména velká korupce. Při
výběrovém řízení na novou dodávku
Text: Tomáš Stingl / foto: profimedia
Manila
tramvají byla například česká firma
Inekon vydírána s požadavkem na
úplatek ve výši 30 milionů dolarů.
Kauza je dosud vyšetřována.
Dalším negativem je obrovská
byrokracie. Mezinárodní žebří-
ček, který zohledňuje náročnost
založení pobočky nebo nové firmy,
řadí Filipíny až na 161. místo ze 189
zemí. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/zaostřeno na region
19
příloha divize euro E15
Tchaj-wan
Obchodní deficit
s asijským tygrem
Brunej
Ropný sultanát si drží odstup
Malý ostrovní stát Tchaj-wan
má kuriózní pozici. Je jednou
z nejúspěšnějších ekonomik světa,
všichni s ním čile obchodují, ale
přesto většina států jeho existenci
vlastně nikdy oficiálně neuzna-
la. Sousední Čína totiž považuje
Tchaj-wan za svou provincii,
a proto se majorita členů OSN staví
k uznání nezávislosti Tchaj-wanu
zdrženlivě – aby nenazlobili velkou
asijskou mocnost. I Česko udržu-
je s Tchaj-wanem vztahy spíš na
nevládní úrovni. Přesto je „neexis-
tující“ východoasijský stát jedním
z klíčových investorů v České
republice. Objem tchajwanských
investic dosáhl v Česku jen do roku
2011 téměř půl miliardy dolarů
a znamenal vytvoření asi 18 tisíc
pracovních míst. Hlavní inves-
ticí byly továrny tchajwanského
koncernu Foxconn v Pardubicích
a v Kutné Hoře, kde se vyrábějí
například počítačové pevné disky
nebo notebooky.
Maličký sultanát Brunej na os-
trově Borneo je jedním z nejbohat-
ších států světa, přesto je český ob-
chod s ním zatím prakticky nulový.
Devět desetin tamějšího hospodář-
ství stojí na těžbě ropy a zemního
plynu. Většina peněz z těžby navíc
putuje do pokladnice tamějšímu
sultánovi. Země je velmi uzavřená
a zůstává svázána mnohými strikt-
ními pravidly. Otázkou také je, co
udělá s jednostranně vystavěným
hospodářstvím současný pád světo-
vých cen ropy. Vzhledem k ekono-
mickému profilu tohoto sultanátu
se lze domnívat, že může být tato
země odbytištěm hlavně pro velmi
luxusní, zboží. n
Počet obyvatel: 23 milionu
Rozloha: 36 tisíc km2
Hlavní město: Tchaj-pej
Měna: tchajwanský dolar
(1 TWD je asi 0,80 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
tchaj-wan
Počet obyvatel: 400 tisíc
Rozloha: 5,5 tisíc km2
Hlavní město: Bandar Seri Begawan
Měna: brunejský dolar
(1 BND je asi 18 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
brunej
Právě v elektronice je Tcha-
j-wan celosvětovou extratřídou.
Dalším silným odvětví je výroba
hraček. Špičkou je Tchaj-wan také
ve výrobě jízdních kol a součástek
pro ně. Tento obor pohání i vnitř-
ní poptávka, protože na ostrově
je cyklistika absolutně nejpo-
pulárnějším masovým sportem,
který se v některých oblastech
proměnil téměř v mánii. Ačkoli
žije v Tchaj-wanu už 23 milionů
velmi bohatých zákazníků, český
Tchaj-wan patří k největším světovým vývozcům počítačů.
Bandar Seri Begawan
Tchaj-pej
obchod s touto zemí zatím zůstává
každoročně v hlubokém deficitu.
Do statistiky se promítá právě
import elektronických součástek,
které se v Česku kompletují, aby se
finální produkt následně prodával
na evropském trhu.
Dílčí úspěchy však již zazname-
nali i čeští vývozci na Tchaj-wan.
Prodalo se tam už několik tisíc
vozů Škoda. Boduje tam rovněž
české luxusní sklo značek Moser
nebo Preciosa. Síť prodejen tam má
výrobce kosmetiky, firma Botani-
cus.
Celkově však Tchaj-wan zů-
stává nevyužitou šancí. Zejména
proto, že tam má Česko velikou
popularitu. Zatímco mnoho Čechů
ani neví, kde na mapě Tchaj-wan
hledat, pro mnoho Tchajwanců je
Česká republika a zejména Praha
vysněnou turistickou destinací. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/indonÉsie
Favorit z ostrovů
Indonésii tvoří víc než 17 tisíc
ostrovů roztroušených v moři po-
dél pobřeží jihovýchodní Asie. Zdo-
bí ji hned několik superlativů. Je
to s více než 250 miliony obyvatel
nejlidnatější islámský stát světa.
Také patří v současnosti k nejdy-
namičtějším ekonomikám plane-
ty, když v posledních pěti letech
udržuje každoročně růst HDP nad
hranicí šesti procent. A kombinace
velké populace a rychle rostoucí-
ho hospodářství, ta vždycky láká
investory a obchodníky. Která
odvětví jsou v Indonésii atraktivní
i pro české dodavatele?
Železnice protne
Sumatru
Velké šance se otevírají při
zlepšování dopravy, která je mimo
centrální ostrov Jávu mnohde
velmi zaostalá. Letos tak napří-
klad začne stavba velké železniční
tratě napříč ostrovem Sumatra.
Koridor Trans Sumatra má mít
délku 2160 kilometrů a dokončení
se plánuje už na rok 2019. Velkým
problémem je téměř neexistující
veřejná doprava v hlavním městě
14 zaostřeno na region
Indonésie chce řešit přetíženost dopravy, vznikne mimo
jiné vlakový koridor napříč ostrovem Sumatra.
Počet obyvatel: 253 milionů
Rozloha: 1,9 milionu km2
Hlavní město: Jakarta
Měna: indonéská rupie
(1000 IDR je asi 1,90 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
indonesie
Jakarta, které má s aglomeracemi
26 milionů obyvatel. Vláda chce
situaci zlepšit systémem spojují-
cím metro a nadzemní kolejovou
dopravu. V půlce letošního roku
dojde také na druhé nejlidnatější
město Surabaja, kde má vzniknout
17 kilometrů tramvajových tratí.
V Indonésii v současnosti
funguje asi 600 letišť, ale jsou ne-
smírně přetížená – na 200 až 300
procent kapacity. Jen v roce 2013
vláda vynaložila na údržbu a vý-
stavbu letišť 500 milionů dolarů.
V nejbližších osmi letech má proto
být postaveno dalších 46 nových
letišť.
Armáda má dohnat
sousedy
Dobrou příležitost pro české
výrobce představují dodávky pro in-
donéskou armádu. Ta nyní výrazně
zaostává za vojenskou silou okolních
států a neodpovídá velikosti Indoné-
sie. Stát dává v současnosti na rozvoj
armády jen 0,8 procenta hrubého
domácího produktu a vybavení
armády je technologicky zaostalé
zhruba deset let za výbavou indo-
néských sousedů. V následujících
pěti letech chce proto vláda rozsáhle
investovat do modernizace vojska.
Do roku 2019 mají výdaje stoupnout
na 1,5 procenta HDP, což představuje
sumu zhruba 20 miliard dolarů. Čes-
ké podniky již v minulosti úspěšně
dodávaly do Indonésie vojenskou
techniku, takže mohou navázat na
solidní renomé.
Nemocnicím pomohlo
všeobecné pojištění
Za uplynulých deset let přibylo
v Indonésii na 250 nemocnic a další
z celkového počtu téměř 1500 zdra-
votnických zařízení se modernizují.
Většina z nich je přitom soukro-
má, stát vlastní asi jen 30 procent
Text: Tomáš Stingl / foto: profimedia
Jakarta
nemocnic. Velký impulz pro rozvoj
zdravotnictví přišel loni, kdy bylo
v Indonésii zavedeno všeobecné
zdravotní pojištění.
V neposlední řadě se mohou
české firmy uplatnit v dodávkách pro
stavby elektráren, protože rozjetá in-
donéská ekonomika nutně potřebuje
nové zdroje energie. Jen v letoš-
ním roce chce proto vláda vypsat
například deset tendrů na stavbu
tepelných elektráren metodou EPC.
Pro menší dodavatele jsou zajíma-
vé malé vodní elektrárny do deseti
megawattů, u nichž indonéská vláda
garantuje výkupní cenu vyproduko-
vané energie formou dlouhodobých
smluv.
Příslibem pro český obchod
s ostrovní říší je to, že v posled-
ních letech náš export rapidně
vzrůstá. Zatímco ještě v roce 2010
měl objem jen něco přes miliardu
korun, loni to bylo už víc než 3,5
miliardy. n
Tramvaje, vlaky, letištní radary, malé vodní elektrárny, zbraně
pro armádu. To jsou jen některé položky z dlouhého seznamu
zboží, které v současnosti shání čtvrtý nejlidnatější stát světa
– Indonésie. Ta prožívá bouřlivý hospodářský rozmach.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/zaostřeno na region
15
Jáva není Jawa
Základem úspěchu v Indonésii je osobní kontakt s obchodními
partnery. Pro Českou republiku je tam v současnosti dobrou
reklamou mimo jiné věhlas Prahy nebo bývalého prezidenta Václava
Havla, říká vedoucí kanceláře CzechTrade v Jakartě Pavel Kalina.
Text: Tomáš Stingl / foto: CzechTrade
Jaké mají Indonésané povědomí
o českém zboží?
My se dnes na Indonésii díváme
jako na nový trh, ale musím připo-
menout, že v osmdesátých letech
tu značky jako Zetor, Tatra nebo
Jawa měly běžně své zastoupení.
Tehdy také mnoho Indonésanů
studovalo v Československu. Dnes to
už z povědomí vypadlo. Když třeba
promluvím o motorce nazvané Jawa,
myslí si dnes někteří Indonésané,
že si dělám legraci. Centrální ostrov
souostroví, na němž je i hlavní město
Jakarta, se totiž jmenuje Jáva.
A znají Českou republiku jako
takovou?
Fungují tři symboly. Jednak když
řeknete „Praha“. V indonéské tele-
vizi totiž proběhly nějaké korejské
seriály a dokumenty natočené v Pra-
ze a pro Indonésany představuje teď
Praha typ krásného města, jaké oni
neznají. U vzdělanější vrstvy je také
stále pojmem Václav Havel. A spo-
lehlivě tu funguje jméno fotbalisty
Pavla Nedvěda. V Indonésii je ze
sportů nejvíc populární badminton
a právě fotbal. Sami Indonésané
kopanou kvůli horkému klimatu
moc nehrají, ale rádi se na ni dívají
v televizi.
Indonéská ekonomika roste v po-
sledních letech rychlostí pět až šest
procent ročně. Na čem vlastně staví
tato prosperita?
Jednak je to prodej nerostných
surovin. Hlavně ropy, plynu a uhlí,
jehož třetím největším světovým
vývozcem Indonésie je. Také proudí
do země velký objem zahraničních
investic – hlavně z Japonska, Singa-
puru, Malajsie, Jižní Koreje, Spoje-
ných států a Číny. Dále je nutno říci,
že vláda dlouho dotovala pohonné
hmoty, aby zůstaly v Indonésii pro
obyvatele levné. Dnes ale tuto dotaci
benzinu zásadně snížila a ušetřené
peníze vkládá do projektů na rozvoj
zdravotnictví, školství a energetiky.
V tom spočívají šance pro české
firmy?
Ano, Indonésie toho zatím sama
moc nevyrábí, a přitom potřebuje
prakticky všechno. Například v po-
čtu nemocničních lůžek v poměru
k počtu obyvatel je hluboko i pod
průměrem rozvojových zemí. Právě
80 procent zdravotnického vybavení
dováží ze zahraničí.
A co energetika?
Do roku 2020 chce mít Indo-
nésie instalován výkon 32 tisíc me-
gawattů, což znamená ročně přidat
šest tisíc megawattů. Hlavním pali-
vem je nadále uhlí, čtvrtinu energie
chce ale země v budoucnu získávat
z obnovitelných zdrojů. Má napří-
klad možnost využívat geotermální
energii. České firmy by si s nabídkou
energetických technologií měly
pospíšit, než vývoz některých z nich
Evropská unie zakáže. Samozřejmě
není asi pravděpodobné, že budou
čeští dodavatelé stavět celou elekt-
rárnu, ale mohou se účastnit tendrů
v rámci nějakých větších společných
uskupení a dodávat vybavení nebo
třeba elektrárny projektovat.
Jaké jsou vlastně ceny a jaká je kup-
ní síla současných Indonésanů?
Zhruba 35 milionů Indonésanů
dnes patří ke střední příjmové třídě,
která už si může dovolit ledacos
koupit. Místní zboží je samozřejmě
relativně levné. Ale všechno, co
je z dovozu, je naopak dražší než
v Česku. Například pivo je v Indo-
nésii dvakrát dražší, láhev slušného
vína vyjde v přepočtu zhruba na 350
korun.
Indonésie je nejlidnatějším muslim-
ským státem světa. Jak to ovlivňuje
její atmosféru?
Je to velmi stabilní a tolerantní
země. I nový prezident Joko Widodo
při svém nástupu do funkce zdůraz-
nil, že jedinou myslitelnou cestou
pro Indonésii zůstává tolerance.
Pomoc v Indonésii
O podporu při obchodu s Indonésií
lze požádat vedoucího kanceláře
CzechTrade v Jakartě Pavla Kalinu
e-mailem na adrese
pavel.kalina@czechtrade.cz
nebo telefonicky na čísle
+ 62 21 239 6112-3, linka 37. n
Osmdesát procent
zdravotnického
vybavení dováží
Indonésie ze za-
hraničí, říká Pavel
Kalina.
Země se má soustředit na hospodář-
ský rozvoj, cílem je sedmiprocentní
růst ekonomiky ročně.
Jakv Indonésiiprobíhákontaktování
obchodníhopartnera?
Díkydlouhodobéfyzicképřítom-
nostiv zahraničídisponujicennými
osobnímikontakty,komplexnítech-
nickouznalostíprostředía multikul-
turníchrozdílů.Tojsouproexportéry
velmihodnotnéinformace,které
nemohoujednodušezískatz obecných
a veřejněpřístupnýchzdrojůtypu
internet.
Kdybychtoměljednodušeshr-
nout,základemjealeosobníkon-
takt.MyjakoagenturaCzechTrade
můžemezjistitfirmě,zdajeo pří-
slušnývýrobeknaindonéskémtrhu
zájem,můžemejívytvořitseznam
případnýchpartnerů.Jedobré,když
indonéskýpartnervidí,žemáfirma
oficiálnípodporučeskéhostátu,to
zvyšujedůvěryhodnost.
Nezbytnéaleje,abyvývozcejezdil
–a toi opakovaně–s Indonésanyna
osobníjednání.Dostihnoutněkoho
e-mailemnebotelefonem,tov Indo-
nésiimocnefunguje.Kdyžsealepřes
bariéryk manažerůmnebovlastní-
kůmfiremprobojujete,pakužtojde.
Dokonceváspakonisaminěkdyurgu-
jínebosifirmuprověřují,zdav České
republicebezproblémověfunguje.
Jak probíhá obchodní jednání?
Jde celkem k jádru věci. Pozitivní
dojem z jednání ale ještě neznamená
automaticky úspěch. Indonésané vás
nechtějí zklamat. Pokud tedy pořád
říkají ano, nemusí ještě být jisté, že
zakázku nakonec dostanete. Oni si
dnes mohou z dodavatelů vybírat.
O jejich obrovský trh s 250 miliony
lidí se už uchází hodně početná kon-
kurence ze světa. n
ve spolupráci s agenturou Czechtrade
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Lahůdky pro pět
kontinentů
Česko stahuje schodek v zahraničním v obchodu
s potravinami. Vývoz zamířil i mimo Evropu. Na českých
paštikách, sýrech, dortech nebo müsli tyčinkách si
začali pochutnávat strávníci od Venezuely až po Čínu.
Účet za loňský vývoz českých
potravin a zemědělské produkce
a potravin přinesl několik dobrých
zpráv. Meziročně si export polepšil
o deset procent, když dosáhl objemu
téměř 179 miliard korun. Také se
zmenšilo zaostávání proti dovozu,
který byl 197 miliard.
Úspěchv obchodus potravinami
jedvojnásobcennývzhledemk tomu,
ženacelosvětovéúrovnistíhátento
oborjednaránazadruhou.Jednakje
tokrizev Ruskua přilehlýchstátech.
V posledníchtýdnechnavícklesly
cenyněkterýchzemědělskýchkomo-
ditnanejnižšíúroveňzaposledních
čtyřia půlroku.Týkásetohlavněobilí,
masaa cukru.Propadzapříčinilynízká
cenaropya menšípoptávkahlavních
konzumentův čeles Čínou.Zároveň
producentichrlínadbytekzásob.Na
konciletošnísezonymánapříklad
poceléplanetězaplnitskladyobilí
závratných630milionůtunzásob.To
bybylanejvyššíúroveňzaposledních
15let.
Naopak ceny mléčných pro-
duktů na počátku letošního roku
prudce vzrostly. Nepatrný růst
zaznamenaly také ceny olejů.
Pohankové müsli
pro Američany
Plných91,5procentačeského
vývozupotravinzatímsměřujedo
Evropskéunie,hlavnědosousedního
Polska,Německaa naSlovensko.
Do zemí EU loni vzrostl hlavně
vývoz pšenice, tabákových výrobků
a syrového mléka, kterého má Česká
republika velký přebytek.
I v oblasti potravin se ale už ně-
kterým českým podnikům daří roz-
šířit svůj vývoz i za hranice Evropské
unie. Mezi ně patří třeba společnost
Emco. Firma, kterou v roce 1990
založil podnikatel Zdeněk Jahoda,
prozíravě vsadila na trend zdravé
výživy. Vyrábí hlavně müsli sušenky,
kukuřičné a celozrnné lupínky, oves-
né kaše nebo cereální výrobky pro
děti. Dnes je prodává už do 40 zemí
světa a v sezoně 2013 jí export zajistil
téměř třetinu z celkového miliardo-
vého obratu.
Od roku 2008 firma provozuje
vlastní továrnu v ruské Tule, kde
vyrábí müsli i pro další ruskojazyč-
né země. Některé z hlavních trhů
Emca leží i na západní polokouli.
Patří mezi ně jihoamerická Vene-
Text: Tomáš Stingl / Foto: Dominik Bachůrek, Tomáš Turek
Firma Orrero vyrá-
bí až tisíc sýrových
bochníků denně.
20 úspěšný obor
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/úspěšný obor
21
příloha divize euro E15
zuela, jejíž obyvatelé jsou vyhlášení
tím, že velmi rádi neustále mlsají.
Kompromis mezi zdravou výživou
a sladkou chutí ocenili také strávníci
ve Spojených státech, pro něž Emco
vyvinulo speciální bezlepkové müsli
na bázi pohanky a jáhel.
Se sladkostmi boduje při vývozu
také společnost Ruta, která sídlí
v pražské Hostivaři. Své oříškové
tyčinky a další sladkosti vyváží do
osmnácti zemí. Jsou mezi nimi
takové cíle jako Jižní Korea, Spojené
státy americké nebo Kanada.
Hamé zvedlo navzdory
krizi odbyt v Rusku
Rekordně se v poslední době
dařilo společnosti Hamé z Kunovic
na Uherskohradišťsku. Ta vyrábí
především paštiky, masové kon-
zervy, zeleninové směsi i hotová
jídla. Jedním z klíčových trhů je pro
ni Rusko, kde má vlastní továrnu
v Bogoljubovu. I přes krizi tam
ovšem dokázala navyšovat odbyt.
Celkové tržby Hamé dosáhly loni
5,5 miliardy korun, když právě
v Rusku vzrostl obrat o plných 16
procent. Mimo EU má firma úspěch
například také v Izraeli, v Thajsku či
v Libyi. „Troufnu si říci, že kondice
Hamé a pozice na trhu jsou nejlepší
v historii. Díky růstu na dalších
trzích včetně Ruska dokážeme
vykompenzovat i problémy na
některých trzích, jako je například
Ukrajina," říká generální ředitel
Hamé Martin Štrupl.
Z Moravy je tradiční
arménský medovník…
Opravdu mezinárodní životopis
má firma s dívčím jménem Marlen-
ka. Podnik stojící na pomezí Moravy
a Slezska ve Frýdku-Místku uspěl na
trhu s medovými dorty podle staré
arménské receptury, které dnes
prodává až do Saúdské Arábie nebo
Spojených států. Sám zakladatel
a majitel firmy Gevorg Avetisjan je
arménského původu.
Firma, která v roce 2003 začínala
s jediným zaměstnancem, vyváží
dnes už do 35 zemí. Loni přistavěla
ve Frýdku-Místku novou halu, kde
vyrábí například napoleonky z listo-
Společnost Hamé
loni utržila 5,5
miliardy korun,
dokonce i v Rusku
jí vzrostly tržby o
16 procent.
vého těsta. V další hale má výrobní
linku na tradiční medovníky Mar-
lenka, která chrlí dorty rychlostí tisíc
kusů za hodinu. „Klíčové je ukázat
náš produkt všude ve světě,“ uvedl
Gevorg Avetisjan, když letos stejně
jako loni triumfoval v krajském kole
soutěže EY Podnikatel roku.
… i tradiční italská
mozzarella
Podobně mezinárodní rodokmen
mají také další potravinářské výrob-
ky z Moravy – sýry typu parmezán
nebo mozzarella ze společnosti
Orrero. Recepturu na tradiční italské
sýry přinesla do moravské Litovle
italská rodina Brazzale, která spojila
síly s podnikatelkou Marií Martinů.
Dnes drží Orrero úctyhodných
2,5 procenta celosvětového trhu
s tradičními tvrdými sýry. Stalo
se největší českou sýrárnou, když
denně vyrobí 700 až tisíc sýrových
bochníků. Znamená to 8500 tun
ročně, přičemž 95 procent sýrů jde
na vývoz a prodává se už ve více než
padesáti zemích světa. „Okamžitě
jsme vytušili potenciál moravského
zemědělství a lidí. Byla to ideální
oblast, kterou jsme nenašli v Polsku
ani v Maďarsku,“ říká současný šéf
firmy Roberto Brazzale.
Firma dosáhla v roce 2013 obratu
dvě miliardy korun, z toho 1,6 miliar-
dy zajistil export. Práci dává Orrero
300 zaměstnancům. Firma mimo
jiné získala pro své sýry i certifikaci
typu halal, díky nímž mohou být sýry
nabízeny i v zemích dodržujících
tradiční islámské regule.
Mléka je hodně,
putuje až do Číny
Sýr vyrobený v České republice
podle dovezené receptury a prodaný
na exotickém trhu – takový příběh
nabízí i jihočeská mlékárna Madeta.
Se sýry akawi naloženými v solném
láku slaví velké úspěchy v blízkový-
chodních zemích, jako je Saúdská
Arábie nebo Katar. Recepturu při-
nesl do Československa v minulém
století libanonský podnikatel Amis
Tabbara. Tyto sýry jsou v Arábii
součástí každodenní kuchyně, ale
pouštní oblast neskýtá dostatek
mléka potřebného k výrobě. Z toho
těží čeští výrobci, protože v Česku je
v současnosti naopak zhruba třiceti-
procentní převis produkce mléka.
Na vývoz vsadila od svých počát-
ků v roce 1991 také mlékárenská sku-
pina Interlacto. Její současný obrat
je asi miliarda korun ročně, přičemž
export a import z toho zajišťuje
téměř 90 procent. Interlacto vyváží
i do vzdálených oblastí, jako je Čína
nebo Jižní Amerika.
Velmi aktivní je v exportu i tra-
diční mlékárenská značka Laktos,
jejíž historie sahá až do roku 1936.
Dnes má na mapě cílových zemí,
do nichž prodává mlékárenské
výrobky, mimo jiné vyznačeny i tak
exotické země, jako jsou Bangladéš
nebo Kuvajt. Od roku 1995 provozu-
je Laktos dceřinou firmu v Bulhar-
sku, která je ideální základnou pro
jeho obchodní expanzi na východě.
Více podpořit vývoz českých
potravin a zemědělské produkce
do zemí mimo EU se letos rozhodla
i česká vláda. Ministerstvo zahra-
ničí vyšle do pěti zemí, u nichž cítí
velký potenciál pro odbyt potravin,
takzvané agrární diplomaty. Ti
budou pod křídly ambasád pomá-
hat českým firmám s průnikem na
příslušné trhy. Agrární diplomaté
budou pracovat v Saúdské Arábii,
Číně, Rusku, v Srbsku a na Ukrajině.
České potravinářství tak dostává
další impulz pro vývoz na dosud
nedobytá teritoria. n
Firma Orrero dnes drží úctyhodných 2,5 procenta
celosvětového trhu s tradičními tvrdými sýry
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/čechy zaujal Dánský
model podpory vývozu
Způsob, jakým se Dánové rozhodli pomáhat exportu, patří
celosvětově mezi ty nejúčinnější. Může inspirovat i Českou republiku.
Dánové sjednotili celý sestém pod jediný státní úřad, přesouvají
také diplomaty z Evropy na vzdálenější perspektivní trhy.
Řada opatření, která uplatňují
Dánové při podpoře svého exportu,
již byla přejata i českým minister-
stvem zahraničních věcí či minis-
terstvem průmyslu a obchodu. Další
návrhy jsou v současné době ana-
lyzovány českými experty. I když
je Dánsko poměrně malou zemí
s omezeným vývozním potenciálem,
patří tento severský stát mezi velmi
úspěšné světové vývozce. Pragma-
tičtí Dánové jsou si vědomi faktu,
že ekonomický rozvoj je do značné
míry, mimo domácí poptávku
a investice, závislý právě na exportu
zboží a služeb. Objem dánského
vývozu dosahuje v současné
době 55 procent HDP země, při-
čemž každé čtvrté pracovní místo
v Dánsku je do určité míry spjato
s exportním sektorem.
Dánsko se nyní musí stejně jako
další ekonomicky vyspělé země, vy-
rovnávat s vyšší mírou konkurence
ve znalostně náročných odvětvích,
vyššími produkčními náklady a re-
lativně obtížnějším přístupem na
vzdálené trhy. Rostoucí globalizace
dává ale zároveň dánské ekonomice
příležitost propojit vlastní obchod-
ní zájmy s cíli rozvojové politiky.
Všechno pod jednou
střechou
Na rozdíl od České republiky je
podpora exportu v Dánsku řízena
a koordinována jediným minister-
stvem, a to ministerstvem zahranič-
ních věcí, respektive jednou z jeho
čtyř centrálních částí, která bývá
označována zkratkou TCD – Tra-
de Council of Denmark. Ve svém
portfoliu má TCD nejen podporu
vývozu, ale i podporu zahraničních
investic, inovací a obchodní politi-
ky. Nalezneme zde tedy sjednocení
Text: Miroslav Čančík, zástupce velvyslance ČR v Kodani, ve spolupráci s Andreou Zemanovou / foto: profimedia
Před loňskou reformou mělo Dánsko
73 velvyslanectví. Uvažuje se proto
o uzavření zastupitelských úřadů
v Lucembursku, Švýcarsku či na Slovensku
22 služby pro vývozce
zahraničněobchodních agend,
které v Česku zajišťují ministerstva
zahraničí a průmyslu a obchodu,
ale de facto i agentury CzechTra-
de a CzechInvest. Významným
faktorem je rovněž zkušenost, že
Dánskou obchodní radu řídí v rámci
ministerstva zahraničních věcí další
ministr, člen vlády – ministr pro
obchod a investice.
Z Evropy přesouvají
diplomaty dál
Výhody, které vycházejí z jed-
notného řízení podpory expor-
tu, jsou nesporné. Svědčí o tom
například velmi pragmatické řešení
dánské zahraniční služby. Zahra-
niční síť zohledňuje v podstatné
míře právě ekonomické zájmy
země. Zcela zásadní je efektivnost
a přínos jednotlivých zastupitel-
ských úřadů Dánska v zahraničí.
O tom vypovídají i značné změny, ke
kterým došlo v loňském roce, kdy se
otevřely celkem čtyři nové dánské
diplomatické mise, a to konkrétně
velvyslanectví v Nigérii, Kolumbii,
Barmě (Myanmaru) a na Filipínách.
Tento krok byl součástí rozsáhlé
reformy dánského ministerstva
zahraničních věcí, díky němuž by
mělo být dosaženo větší efektivity
a celkových úspor v hodnotě téměř
200 milionů dánských korun. Dán-
sko se tak těmito změnami struk-
tury zahraničního zastoupení snaží
přizpůsobit měnícímu se světu,
kdy se zvyšuje obchodní a politický
význam ekonomicky rychle rostou-
cích zemí. Kromě otevírání nových
úřadů v komerčně perspektivních
zemích je u Dánska patrná ten-
dence uzavírat diplomatické mise
v evropských státech. Před loňskou
reformou mělo Dánsko 73 velvy-
slanectví, z nichž 34 bylo v Evropě.
Navrženo bylo proto například
uzavření dánských zastupitelských
úřadů v Lucembursku, Švýcarsku,
Slovinsku, na Slovensku, Kypru
a rovněž obchodní kanceláře v Mi-
láně. V tomto ohledu je bezesporu
zajímavé srovnání s kroky českého
ministerstva zahraničních věcí,
které postupuje mnohdy obdobně.
Otevřelo například nedávno diplo-
matické mise v Kolumbii či v Barmě
a zároveň také přesunuje pracovní-
ky z evropských zemí do vzdáleněj-
ších obchodních oblastí s vysokým
ekonomickým potenciálem.
Tři formy podpory
Celkem se modernizace struktu-
ry dánského ministerstva zahraničí
dotkne přítomnosti ve 25 zemích
světa. Kromě výše zmíněných zemí
dojde ke snížení počtu zaměstnanců
například v Rumunsku, Nizozem-
sku, Albánii, Portugalsku a v Maro-
ku. Oproti tomu však bude posílena
činnost rozhodovacích center
v Bruselu, Berlíně, Paříži a Lon-
dýně, dánské reprezentace v Číně,
Jihoafrické republice, Iráku a dojde
i k posílení dánské zahraniční poli-
tiky ve vztahu k arktické oblasti.
Pomoc dánským podnikatelům
je přitom od 1. ledna 2015 řešena ve
třech různých typech zastoupení.
Takzvaný full service je kompletní
škála obchodního poradenství včet-
ně specializace v celé řadě sektorů.
Basic service je omezený počet slu-
žeb s nižší mírou specializace. Dále
poskytuje dánská diplomacie ad hoc
politicko-obchodní poradenství pro
konkrétní účely.
Tyto kroky jsou součástí úsilí
dánské vlády, které bylo nedávno
oficiálně představeno minister-
stvem zahraničních věcí. Ze čtyřice-
ti iniciativ nové vládní strategie na
podporu exportu a ekonomické di-
plomacie je možno opět vybrat řadu
příkladů, které se v současné době
snaží zavádět i Česká republika.
Pomoc cílí hlavně
na menší podniky
TradeCouncilofDenmarkse
stávájednotnouplatformouzajišťující
veškeréproexportníaktivity.Tento
úřadseukázaljakoefektivnía Dánsko
jejhodládálrozvíjet.V prvnípolovině
letošníhorokuspustíTCDnovýinte-
grovanýportálprovládníprogramy
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/služby pro vývozce
23
příloha divize euro E15
Dánskému vývozu
slouží od roku 2013
i největší kontej-
nerová loď světa
Majestic Maersk.
napodporuvývozu–eksportguiden.
dk,kterýbudeposkytovatdánským
firmámrelevantníinformaceo všech
státemfinancovanýchprogramechna
podporuexportu.
Zároveň dojde k vyšší optima-
lizaci spolupráce TCD s dánskými
podniky, přičemž hlavní činností by
mělo být poskytování takzvaných
GPA služeb (Global Public Affairs)
neboli politicko-obchodního pora-
denství. Jde zejména o poskytování
informací o konkrétním trhu – ob-
chodně-kulturní zvyklosti, potencio-
nální partneři, legislativa dané země.
Toto poradenství již nyní generuje
nezanedbatelnou část příjmů TCD
a do roku 2020 by podíl služeb GPA
na obchodní činnosti měl dosáhnout
40 procent. Každoročně využívá
placených služeb TCD zhruba šest
tisíc dánských společností.
Hlavní cílovou skupinou nové
dánské strategie jsou malé a střední
podniky (SME), které představují
v této severské zemi více než 95
procent všech firem. Na exportu
země se však podílejí jen malou mě-
rou. Vyhlídky na růst vývozu SME
jsou též mnohem nižší, než je tomu
u velkých společností.
Letos Dánové otestují
rady pro růst
V rámci posílení ekonomické
diplomacie hodlá vyslat dánské
ministerstvo zahraničních věcí na
zastupitelské úřady ve vybraných
zemích, které představují znač-
ný potenciál pro dánské firmy,
specializované diplomaty, takzvané
ekonomické rady pro růst (growth
counsellors). Pilotní projekt, který
by měl začít již v letošním roce, uva-
žuje o třech až pěti zemích a v závis-
losti na jeho úspěšnosti by Dánsko
mohlo rozmístit do zahraničí až
20 těchto odborných diplomatů. Po-
sílená diplomacie bude zřetelnější
rovněž v rámci spolupráce s před-
ními inovačními a výzkumnými
centry. V současné době má přitom
Dánsko již zřetelnou podporu ino-
vačních aktivit v Mnichově, Šangha-
ji, v americkém Sillicon Valley, v Sao
Paulu, Soulu a Dillí.
Za velmi inspirativní lze u Dán-
ska označit vysokou míru prováza-
nosti rozvojové pomoci s obchodní-
mi aktivitami. Zastupitelské úřady
v některých rozvojových státech
budou podle nové vládní strategie
fungovat pro dánské podnikatele
jako takzvané one-stop shop, to
znamená, že poskytnou komplexní
poradenský servis. Zároveň díky
projektu Danida Business Explorer
budou pomáhat firmám nalézat
obchodní příležitosti v jednotlivých
rozvojových oblastech.
Podle nové vládní strategie je
přístup k finančním prostředkům
jedním z hlavních klíčů k úspěchu
dánských firem na mezinárodním
trhu. Záměrem vlády je proto
poskytnout firmám větší přístup
k možnostem financování, a to jak
veřejným, tak soukromým. V tomto
směru bude dále expandovat spolu-
práce s dánskou Exportní úvěrovou
agenturou (Eksport Kredit Fonden)
a Investičním fondem pro rozvojo-
vé země (Investieringsfonden for
udviklingslande), který se již podílel
na zahraničních investicích do více
než 85 rozvojových zemích.
Spektrum dánských metod
podpory exportu je ještě podstat-
ně širší – jde například o analýzy
exportního potenciálu, propagační
kampaně, zapojení veřejné diplo-
macie, posílení regionální spoluprá-
ce, aktivní vládní obchodní politiku
nebo zřízení zahraničního ekono-
mického fóra. Jak již bylo zmíněno
v úvodu, v mnohém je český model
na stejné trajektorii.
V řadě dalších opatření by
pravděpodobně mohlo být bližší
seznámení s dánskou cestou velmi
inspirativní. Ne náhodou má menší
pětimilionové Dánsko objem expor-
tu na obyvatele téměř o 50 procent
vyšší než Česká republika. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Šest změn
v ekonomické diplomacii
ProsperitaČeskérepublikyjemimo
jinézávislánaschopnostiprosazovat
vlastníhospodářskézájmyvesvětě.Ros-
toucívýznamprotosehrávázahraniční
diplomaciea s níspojenýaktivnípřístup
k hledáníodpovědinazákladníotázku,
jakdělatsprávnévěcisprávně.Není
toobjevovánínového,alespíševyužití
inspirací,kterévidímev řaděvyspělých
zemí,kdeagendaekonomickýchzájmů
vhodnědoplňujebezpečnostní,rozvojové
a politickéagendyministerstevzahra-
ničí.
V tomto smyslu je naše ambi-
ce zřejmá: chceme, aby se české
ministerstvo zahraničních věcí stalo
ministerstvem využitých zahra-
ničních příležitostí, které bude
nepostradatelným, profesionálním
a proaktivním spoluhráčem při
prosazování českých ekonomických
zájmů v globálním světě. Definování
této vize představuje první krok ke
změnám, ke kterým jsme přistoupili
v loňském roce.
Jednotná síť v zahraničí
pro podporu podnikatelů
Vize mají smysl, pokud je doká-
žeme naplnit. V případě ekonomické
diplomacie to znamenalo posílit
a zpřehlednit služby, které nabízíme,
odstranit nejasnosti, duplicity a pře,
které v oblasti podpory obchodu
existovaly ještě na počátku loňského
roku a které zabíraly nemalou část
pracovního dne.
Jedobré,žednesjesituacejiná:
namístotřírůznýchinstitucímámejed-
nuspolečněsdílenousíťzahraničních
zastoupenístátu,jejichžvýznamným
partneremjsouagenturyCzechTrade
a CzechInvest.Exportéřisek jejich
službámdostanoujednímvstupním
místem:Klientskýmcentrempro
export,kdefirmynaleznouspolečnou
nabídkuslužebdostupnounavšech
zastoupeníchstátuv zahraničí.S ná-
městkyministrůprůmyslua zahraničí
simohouv centrupředstavuo službě
domluvit.O správnostitétocesty
hovořínarůstajícípočetklientů.Od
svéhospuštění1.října2014poskytlo
Klientskécentrumasistencivevícenež
180různýchpřípadech,přibylotak
několikdesíteknovýchklientů,kteří
využívajínověslužbyzastupitelských
úřadůi CzechTrade.Stanovita udržet
standardslužebv celézahraničnísítije
druhýmkrokemkezměnám.
Text: Lubomír Zaorálek, ministr zahraničí / Foto: MZV, Profimedia
24 služby pro vývozce
Jedno z míst,
kam letos
přibydou čeští
obchodní
diplomaté, je
Nairobi v Keni.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/služby pro vývozce
25
příloha divize euro E15
Hledání příležitostí pro
český export
V loňském roce jsme si také ově-
řili, že samozřejmou součástí čin-
nosti naší diplomacie musí být per-
manentní hledání příležitostí pro
naše firmy. Prostřednictvím Mapy
globálních oborových příležitostí
nabízí ministerstvo zahraničních
věcí nový pohled na zahraniční trhy.
Opouštíme tak nevyhovující definice
prioritních trhů a namísto toho
nabízíme systém opakovaného ově-
řování signálů z analýz konkurenční
výhody se zástupci podnikatelů,
zastupitelských úřadů v zahraničí,
partnerského ministerstva prů-
myslu a obchodu a jeho agentur. To
nám mimochodem umožnuje dobře
reagovat na aktuální změny v me-
zinárodních vztazích, například
v případě propadu obchodu kvůli
bezpečnostním či ekonomickým
krizím. Příkladem může být analýza
alternativních trhů pro firmy, které
Loni české zastupitelské úřady pomáhaly
například při zakázkách pro letecký průmysl,
ať již šlo o dodávky letounů L-410 do Nepálu,
ultralightů do Číny, anebo
zřízení výcvikového střediska v Indii
Lubomír Zaorálek,
ministr zahraničí ČR.
2014 jsme evidovali více než 1700
jednání o obchodních případech
a zastupitelské úřady asistovaly 650
českým firmám. To je nárůst téměř
o jednu třetinu. Dále naše úřady
v zahraničí v roce 2014 poskytly
firmám informace o 160 zahranič-
ních obchodních příležitostech a 750
tendrech.
V loňském roce zorganizovala
česká zahraniční zastoupení ve
světě celkem 51 projektů na podporu
ekonomické diplomacie s podporou
ministerstva za 4,5 milionu korun,
díky nimž se prezentovalo v zahra-
ničí více než 200 českých exportérů.
V rozpočtu na rok 2015 se nám po-
dařilo navýšit prostředky na více než
11 milionů korun, čímž bude možno
uskutečnit 87 projektů, a podpořit tak
mnohem více exportérů při pronikání
na zahraniční trhy.
Jedním z měřítek ekonomic-
ké diplomacie musí být úspěšnost
spolupráce ministerstva s firmami na
zahraničních trzích. Loni české zastu-
pitelské úřady pomáhaly například
při několika zakázkách pro letecký
průmysl, ať již šlo o dodávky letounů
L-410 do Nepálu, ultralightů do Číny,
anebo zřízení výcvikového střediska
řízení letového provozu v Indii.
Česká řešení je možné nalézt
v dodávkách pohonů pro vozy
metra v čínském Su-čou, příměst-
ských vlaků Škoda CityElefant do
Litvy a tramvají Škoda do Turecka
i Maďarska. Mezi úspěšné příklady
spolupráce patří i dodávky českého
skla, osvětlení a designových insta-
lací. Letištní halu nového terminálu
letiště v Bombaji rozsvěcují po
setmění česká světla od firmy Pre-
ciosa. Společnost Lasvit uchvacuje
indickou klientelu nadčasovým de-
signem osvětlovací techniky, kterou
lze spatřit v hotelových řetězcích,
jako jsou Oberoi, Shangri-La či Hil-
ton. Podpora těchto projektů nám
ukazuje čtvrtou prioritu – nabídka
našich řešení musí směřovat do ce-
lého hodnotového řetězce, tedy nejen
snah pomáhat vývozu zboží, ale
také investic, služeb, kapacit našeho
výzkumu, vývoje či inovací.
Více ekonomických
diplomatů
Důležitou podmínkou pro zvýšení
efektů ekonomické diplomacie je
posílení počtu lidí v zahraničí. Po ně-
kolika letech zužování zahraniční sítě
ekonomických diplomatů přicházíme
s posílením vybraných úřadů v zemích
mimo EU, spojujeme přitom síly
s ministerstvem průmyslu a obchodu,
ministerstvem zemědělství, Úřadem
vlády a dalšími partnery. Minis-
terstvo zahraničních věcí společně
s ministerstvem průmyslu a obchodu
v současné době vyhlašují výběrová
řízení na posílení celkem deseti míst
ekonomických diplomatů na základě
plánu vlády na řešení krize na Ukra-
jině a v Rusku. V první fázi se nyní
přihlašují zájemci o vyslání do Los
Angeles, Dakaru, Nairobi a Rangúnu.
K posílení by mělo v nejbližší době
dojít v Bogotě a Astaně. V jednání je
otevření nových kanceláři CzechTra-
de v Číně, Singapuru a indickém
Bangalore.
Současně spolu s ministerstvem
zemědělství posíláme zemědělské
diplomaty do Ruska, na Ukrajinu,
do Číny, Saúdské Arábie a Srbska.
Zároveň jsme se dohodli s vicepre-
miérem pro vědu a výzkum Pavlem
Bělobrádkem na zřízení diploma-
tických míst s primárním úkolem
podporovat aktivity v oblasti vědy,
výzkumu a inovací. V letošním roce
dojde v této oblasti k výběru takové-
ho diplomata pro zastupitelský úřad
v Tel Avivu.
Podnikatelé budou
hodnotit ambasády
Stěžejní novinkou, která nás
v roce 2015 čeká, je nový model hod-
nocení činnosti ekonomických úseků
na zastupitelských úřadech v zahra-
ničí. Podnikatelé budou přímo s námi
hodnotit efektivitu a úroveň služeb
jednotlivých zastupitelských úřadů.
Dívat se na svět očima podnikatelů,
společně hledat nejlepší řešení a ak-
tivní komunikace jsou potvrzením
známé pravdy: co nedokážeme měřit,
nemůžeme efektivně řídit. Pátou změ-
nou bude tedy transparentní přehled
výkonu naší ekonomické diplomacie.
Umožní méně obecných tvrzení,
dokáže ocenit úspěšné a respektované
a ukáže, kde máme problémy, které je
třeba řešit.
Diplomatická akademie
Sebelepší modely a procesy
služeb jsou k ničemu, pokud nemáme
kvalitní diplomaty. Diplomatická
akademie ministerstva dnes připra-
vuje nové absolventy, kteří budou mít
kompetence hodné diplomacie ve 21.
století. Schopnosti zaujmout, prezen-
tovat, vyhledávat informace a umět
je vyhodnocovat a předávat firmám
jsou jednou sadou těchto kompeten-
cí. Tou druhou je znalost obchodní
politiky a pochopení příležitostí
v globalizovaném světě. Je samozřej-
mé, že dnešní diplomaté, kteří působí
v zahraničí, musejí nejen přesvědčivě
argumentovat, nalézat kontakty
a „prodávat“ Českou republiku, ale
především naplňovat projekty své
mise v zahraničí. Mám vlastně pocit,
že to nejpodstatnější docela dobře
vystihuje známé tvrzení: Když chceš
jít rychle, tak musíš jít sám. Ale
pokud chceš dojít daleko, jdi s někým
společně.
Profesionální služby státu,
ekonomická diplomacie a vlastně celá
zahraniční politika jsou příkladem té
cesty na delší vzdálenost. Neztratit se,
nesejít z této cesty, vydržet se silami
a nepoztrácet společníky této výpravy
je vlastně asi tou poslední, nejtěžší
výzvou. Je dobře, že jsme na tuto
cestu vykročili. n
postihla rusko-ukrajinská krize.
Význam sledování příležitostí je
ještě jeden. Umožňuje připravovat
oborově zacílené aktivity – prezen-
tace v zahraničí, podnikatelské mise
a cílené lobbování za naše řešení,
která chceme nabízet ve světě.
A zajímavé země z pohledu zájmu
ekonomické diplomacie tak vlastně
definujeme docela jinak než dříve,
podle průniku sektorových příleži-
tostí a ověřeného zájmu z českého
podnikatelského světa. Více pozor-
nosti změnám globální poptávky
a jejich tlaku na změny u nás, širší
nabídka našich řešení v zemích, kde
máme identifikovány příležitosti,
jsou tou třetí změnou.
Důvěra vývozců roste
Na cestě, kterou jsme se vydali,
je povzbuzením rostoucí důvěra
českých exportérů a investorů ve
služby české ekonomické diplomacie.
V roce 2013 řešily naše zastupitelské
úřady ve světě tisíc případů a podpo-
řily celkem 500 českých firem; v roce
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Podpora designu měla úspěch,
chystá se další projekt
Na 60 malých a středních firem loni zlepšilo design svých
výrobků díky projektu Design pro konkurenceschopnost.
Letos se chystá jeho pokračování.
Text: Redakce / Foto: CzechTrade
Firma Dyntar vylepšila své sauny
díky spolupráci s designérkou
Janou Černou.
26 služby pro vývozce
Proexportní agentura CzechTra-
de loni pokračovala v podpoře čes-
kých firem, které chtějí zlepšit nebo
vytvořit zcela nový design svých
výrobků. V loňském roce využilo fi-
nanční podpory projektu Design pro
konkurenceschopnost 2013–2014
celkem 60 výrobců.
V rámci projektu pomohla agen-
tura malým a středním podnikům,
které inovovaly design svých výrob-
ků, přispěla k propagaci českého
průmyslového designu v zahraničí
a připravila několik seminářů,
v nichž měly české firmy příležitost
rozšířit si znalosti v oblasti design
managementu. V současné době
CzechTrade vyjednává podmínky
pro navazující projekt Design 2
v rámci připravovaného Operačního
programu Podnikání a inovace pro
konkurenceschopnost.
„Mnoho malých a středních pod-
niků si neuvědomuje význam kva-
litního designu výrobku a považuje
služby designéra za zbytečný výdaj.
Design je ale významným nástro-
jem inovačních a úspěšných firem.
Agentura CzechTrade umožňuje
využít tento potenciál také malým
a středním podnikatelům, kteří
tak zvyšují konkurenceschopnost
svých výrobků v zahraničí. V tuto
chvíli připravujeme pro české firmy
navazující projekt Design 2,“ říká
Radomil Doležal, generální ředitel
agentury CzechTrade.
Projekt pomohl svítilně
pro potápěče
Přínos projektu oceňují zástupci
českých firem. „Vývoj jednoho vý-
robku přijde zhruba na půl milionu
Inzerce A150000552 Inzerce A150000598
český export,přílohatýdeníkuEuroa deníkuE15,samostatněneprodejná.ČísloregistraceMKČRE17948,ISSN1803-4543
adresa redakce a obchodního oddělení MeziVodami1952/9,143 00Praha4–Modřany|ředitel divize Euro E15TomášSkřivánek
inzerceDavidKorn,ředitel,inzerce@mf.cz,tel.:225 276 475|výroba a distribuce SoňaŠtarhová,ředitelka,
starhova@mf.cz,225 276 252|přílohu připraviliTomášStingl–redaktor,StanislavaPřibylováa MarkétaTeuchnerová–korektorky
korun a jeho uvedení do sériové
výroby trvá někdy i déle než rok.
To jsou pro malou firmu obrov-
ské náklady, proto jsme možnost
přihlásit se do projektu Design pro
konkurenceschopnost 2013–2014
uvítali,“ říká Pavel Říha, zakladatel
a majitel společnosti Aton, která
podporu využila k vývoji svítilny pro
potápěče. Projekt Design pro kon-
kurenceschopnost českému výrobci
umožnil upevnit jeho pozici na trhu
moderních typů svítilen.
V Adresáři designérů jsou
i Slováci a Nizozemci
V rámciprojektuvznikli napodnět
zástupcůEvropskékomiseAdresář
designérů,kterýaktuálněnabízí115
aktivníchprofilůprůmyslovýcha pro-
duktovýchdesignérůz Českérepubliky,
Slovenskaa Nizozemska,mezinimiž
mohoučeskéfirmyvybírat.Společnos-
tia designéřisedíkyprojektumohli
představittakév zahraničí,v roce2014
konkrétněnaakcíchMaison&Objet
Parisa BlickfangWien,kdeseprostřed-
nictvímspolečnýchexpozicprezentova-
locelkem11firema designérůz oblasti
nábytkářského,sklářskéhoa bižuterní-
hoprůmyslu.
Další částí projektu bylo vzdělá-
vání českých firem v oblasti design
managementu. V roce 2014 proběhly
v Praze a Brně odborné semináře
na téma Průmyslový design jako
součást komplexního brandingu.
Téměř 90 zástupců z řad malých
a středních výrobců se díky projektu
mohlo seznámit s designem jako
trumfem, který jim umožní zvítězit
nad konkurencí.
Pro Lenku Zdobinskou, jednatel-
ku firmy Blažek Glass, byl seminář
motivací k zahájení spolupráce
s profesionálem: „S vytipovaným
designérem jsme již v kontaktu a na
nezbytnou úvodní analýzu desig-
nu, zahrnující také rozbor trendů,
navržení strategie a tři konkrétní
návrhy, využijeme podporu z pro-
jektu Design pro konkurenceschop-
nost agentury CzechTrade,“ uvedla
podnikatelka. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Theonly
english
language
business
weekly
inTheCzeCh
RepubliC
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/Exportní klub CzechTrade
více informací a kontaktů pro exportéry
• Podporuje navazování kontaktů a výměnu zkušeností mezi exportéry
• Přináší svým členům unikátní informace přímo ze zahraničních trhů
• Prezentuje české exportéry zahraničním partnerům díky síti kanceláří CzechTrade
• Organizuje vzdělávací a diskuzní akce výhradně pro své členy
Kontakt pro zájemce:
exportniklub@czechtrade.cz
www.czechtrade.cz
CzechTrade – partner českých exportérů na pěti kontinentech
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-1-4-2015/