Český export 2.3.2015
Český export 2.3.2015
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/březen 2015
Lotyšsko: koLa z JihLavy
Železnice pobaltské země koupí
lokomotivy za víc než miliardu
Libanon: tradiční sýry
Jihočeská mlékárna poráží
egyptskou konkurenci
PoLsko: Lůžka v seriáLu
České zdravotnické výrobky
si zahrály v televizi
Příloha divize euro e15, vychází ve sPoluPráci s agenturou czechtrade
ObchOdní epicentrum
blízkéhO VýchOdu
Spojené
arabSké
emiráty
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/2
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/editorial
3
příloha divize euro e15
Svatá pouť do Mekky
na čeSkých Sedačkách
Jaký sýr mají nejradši strávníci v Saúdské Arábii? Mnozí z nich by uvedli sýr akawi vyrobený v jihočeské
Madetě. Kdo dodal ty nádherné lustry restauraci na vrcholu nejvyššího mrakodrapu světa v Dubaji? Česká firma
Lasvit. A kdo vyrobí sedačky do nových rychlovlaků, které budou vozit poutníky do nejposvátnějšího města
všech muslimů, do Mekky? Severomoravská společnost Borcad.
Česká stopa v písku Arabského poloostrova má prostě mnohdy podivuhodný tvar. Arabské země už dávno
nevydělávají jen na ropě a do tamějšího překotného obchodního boomu se vrhli i čeští vývozci. V novém vydání
magazínu Český export vám přinášíme postřehy především ze Spojených arabských emirátů. Ty fungují jako
jakýsi rozcestník pro vývozce a investory směřující i do dalších států Perského zálivu.
V Emirátech se už české firmy podílely například na zavedení zemního plynu do dopravy, dodaly výzdobu
dubajskému metru nebo třeba rozvaděče pro zmíněný nejvyšší mrakodrap světa. Je to trh bohatý, ale složitý.
Mimo jiné v něm potřebujete jako prostředníka takzvaného místního sponzora, který – v rozporu s českým chá-
páním toho pojmu – peníze spíš bere, než aby je dával.
V našem časopisu chceme upozorňovat také na rizika zahraničních trhů, protože ta k exportu vždycky
neodmyslitelně patří. Přinášíme proto i neuvěřitelný příběh úspěšné české firmy LIKO-S, která při dodávkách na
stavbu prestižního projektu Masdar narazila na nevídané podvodníky. Nebyli to místní obyvatelé, ale Angličané.
Příběh měl sice šťastný konec, ale ukazuje, jak citlivým tématem je v Emirátech volba místního partnera.
V oborové analýze nabízíme tentokrát přehlídku odvětví, v němž se za poslední roky zcela nenápadně stala
Česká republika světovou velmocí. Jde o výrobu zdravotnických postelí a lůžek. A v poradenské části najdete
návod krok za krokem, jak požádat o peněžní podporu v takzvaných projektech ekonomické diplomacie.
Přejeme vám úspěšný pracovní měsíc, ať už vás zavede na kterýkoli kontinent. n
Tomáš STingl • stingl@mf.cz
leteM SvěteM
p Inzerce A150000558
Babičky z prostějova
opíjejí Brity
VeVelkéBritániiseprodává
vodka,kterámáprotamější
konzumentypodivnýnázev
–Babička.VyrábísevPros-
tějověajeurčenaprobritský
ašpanělskýtrh.Název,který
jepronašincetrochuúsměv-
ný,jeveskutečnostisoučástí
cílenéhomarketingu. Firma
BabičkaVodkaInternational
vesvětěpropagujenápojzalo-
ženýnareceptuřepoužívané
v16.století„moudrýmičesko-
slovenskýmiženamizvanými
babičky,kteréovládalyléčivé
sílyapraktikovalyčarodějnic-
tví“.n
česká herečka
je ukázkou
dokonalého
designu
Sklářské výrobky pomáhá
českým vývozcům v Indii
propagovat tamější hereč-
ka českého původu. Yana
Gupta, rozená Synková, kdysi
odešla do Indie hledat štěstí
a stala se tam nakonec díky
nefalšovanému evropskému
půvabu populární model-
kou a herečkou. Při jednom
z podnikatelských setkání na
podporu českého skla v Indii
zazněl postřeh, že právě sama
pohledná herečka je nejlepší
ukázkou kvalitního českého
designu. n
Japonci dostali
miniaturní židle
Českému výrobci legendár-
ních židlí thonetek vyrábě-
ných z ohýbaného dřeva se
tradičně daří v Japonsku.
Těchto výrobků s nezamě-
nitelným designem tam
firma prodává tisíce ročně.
Pro japonský trh však
firma musela zavést spe-
ciální řadu thonetek,
která je upravena pro nižší
tělesnou výšku Japonců,
než jakou mají Evropané.
Židle se tak pro zemi
vycházejícího slunce vyrá-
bějí až o čtyři centimetry
nižší. n
text: tomáš stingl / foto: profimedia
ParTneři Přílohy:
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/Text: tomáš stingl, čtk / foto: Martin pinkas, tomáš stingl, CZ LOKO, Bauer Technics
4 expOrTní MOZaiKa
Jihlavský závod CZ LOKO začal
vyrábět šestinápravové motorové
lokomotivy pro Lotyšsko. Do roku
2017 tam dodá 28 dvoudílných
sekcí. Lotyšský národní železniční
dopravce je bude využívat při těžké
nákladní dopravě z Ruska a Bělorus-
ka. Jde o kontrakt za více než
42 milionů eur, v přepočtu přes
1,1 miliardy korun.
Nové lokomotivy vzniknou kom-
pletní modernizací vozidel 2M62U
se dvěma kabinami, jimž se v Česku
říkalo Sergej. Z původního stroje ale
zůstane jen podvozek a rám. Schva-
lování úplně nového železničního
vozidla je hodně složité. Proto firmy
mnohdy dávají přednost zásadní
modernizaci. „Dopravcům přináší
stejný efekt, ale je podstatně levnější
a rychlejší,“ podotkl Josef Bárta,
předseda představenstva firmy.
Nový design lokomotiv vychází
z české řady 753.6 Bizon. Do Lotyš-
ska budou lokomotivy dodávány
v podobě stavebnice. Teprve tam se
jednotlivé moduly zkompletují a celé
vozidlo oživí.
VLotyšskuužspolečnostCZ
LOKOvletech2011až2013podobně
modernizovalaprostátníželeznice14
posunovacíchlokomotiv.Dovýchodo-
evropskýchzemísširokýmrozcho-
demkolejítentovýrobceodroku
2007doloňskaprodalpřes180paketů
lokomotiv.Hranice200lokomotivby
mělapadnoutvtomtoroce.
Společnost CZ LOKO, která má
závody v České Třebové, v Jihlavě
a v Nymburku, zaměstnává přes
700 lidí. Loňský obrat společnosti
činil téměř dvě miliardy korun,
export se na něm podílel více než
polovinou. n
CZ Loko dodá 28 Lokomotiv Lotyšsku
komora nabídla
přehled německých
novinek
Zákon o minimální mzdě, který začal
platit v Německu od 1. ledna letošní-
ho roku, přinesl i pro firmy z České
republiky, jež zaměstnávají pracov-
níky v Německu, celou řadu změn.
K nim patří především ohlašovací,
evidenční a archivační povinnosti
zaměstnavatele, u kterých musí být
dokumenty k dispozici v němčině. Při
nedodržení těchto povinností hrozí
firmám pokuta až do výše 30 tisíc
eur. V případě nevyplácení němec-
ké minimální mzdy 8,50 eura za
hodinu je to dokonce až 500 tisíc eur.
Česko-německá obchodní a prů-
myslová komora (ČNOPK) shrnula
nejdůležitější nové povinnosti ve
volně dostupné informační brožuře.
Oblast působnosti německého
zákona o minimální mzdě je velmi
široká a zahrnuje také zaměstnan-
ce, vykonávající činnost na území
Německa pouze dočasně. Dotčeny
jsou zejména dopravní společnosti,
které do Německa jezdí nebo územím
Německa jenom projíždějí. „ČNOPK
považuje německý zákon o minimál-
ní mzdě se všemi administrativními
a finančními dopady na zahraniční
podniky za problematický. České
dopravní a logistické odvětví roste
právě také díky zeměpisné blízkosti
k Německu. Nová opatření proto
rozhodně nejsou dobrou zprávou pro
česko-německé hospodářství,“ pro-
hlásil Bernard Bauer, výkonný člen
představenstva ČNOPK. Informační
brožura, kterou zpracovala ČNOPK
společně s advokátní kanceláří
Dvořák, Hager & Partners, je volně
dostupná na internetových stránkách
ČNOPK na adrese www.cnopk.cz. n
PoPtávka o sLužby CZeChtrade roste,
agentura se víC Zaměří i na regiony
Agentura CzechTrade loni zaznamenala rostoucí
zájem o své služby. Realizovala téměř 1600 placených
zakázek pro víc než 900 firem. „Zaznamenali jsme zvýše-
ný zájem o naše služby a českým firmám jsme prostřed-
nictvím zahraničních kanceláří pomohli k zakázkám
v hodnotě 6,8 miliardy korun,“ říká Radomil Doležal,
generální ředitel agentury CzechTrade.
Zahraniční kanceláře zaznamenaly přes sto úspěš-
ných obchodních případů. Polovina všech zakázek při-
tom byla realizována v posledním čtvrtletí, takže aktivita
exportérů stoupá. Z hlediska objemu zprostředkovaných
zakázek patří mezi nejúspěšnější zastoupení v Moskvě,
Düsseldorfu a Záhřebu, z hlediska počtu úspěšných
případů se nejvíce dařilo kancelářím v Düsseldorfu, Pet-
rohradě a Stockholmu. V letošním roce chce CzechTrade
více spolupracovat s Asociací malých a středních pod-
niků a také s Hospodářskou komorou. Více se zaměří na
regiony a na lokální firmy. n
bauer teChniCs PředaLa
Prasečí farmu v běLorusku
ČeskáfirmaBauerTechnics
předalavBěloruskuprvníetapufarmy
prochovprasatazahájiladruhou.
Celkováhodnotadílajevpřepočtu
966milionůkorun.Tendrspolečnost
vyhrálavčervnu2010,alesestavbou
začalakvůliklimatickýmpodmín-
kámažvroce2012.Jetoprvnífarma
vBěloruskupostavenápodlenových
běloruskýchveterinárníchpředpisů
povypuknutíepidemieafrického
moru.„Kapacitaprvníetapyje
1200prasnicsročníprodukcízhruba
až28tisícprasat.Farmajenejmo-
dernějšívBělorusku.Jevybavena
elektronickýmikrmnýmistanicemi,
každáprasnicemáčipasystémyjsou
kontroloványpřesmodemzcentrály
BauerTechnics,"říkáobchodníředitel
společnostiKarelLíkař.Firmadodává
projektvběloruskémBorisověnaklíč.
Celkembylovešpičcedovýstavbyza-
pojenopřes100montérůastavařů,na
projektusepodílelydesítkyčeskýchfi-
remasubdodávkamiipartneřizUSA,
Nizozemska,Německa,Rakouska,
DánskaaSlovenska.
Stavbajerozloženadodvouetap.
Nyníspolečnostpřecházíkvýstav-
bědruhéetapy.Kapacitabudeopět
1200prasnicasoučástíjeivýrobna
krmnýchsměsí.„Vzhledemktomu,
ževBěloruskunynívšeobecněchybí
masoazároveňsedíkysankcímEU
zvýšilzájemoexportdoRuskaadal-
šíchzemí,projektbylzařazenmezi
prioritníprojektyvlády.Současněbyly
iextrémnězkrácenytermínyrealizace
aprojektjepodabnormálníkontrolou
politiků,"uvedlLíkař.
Táborskáfirmarealizujeprojekty
pocelémsvětě,zejménavRusku,na
Ukrajině,vBělorusku,Alžíruana
Slovensku.Vuplynulýchletechdosa-
hovalaročníhoobratuzhrubapůlaž
třičtvrtěmiliardykorun.n
Firma CZ LOKO vyrábí různé druhy posunovacích lokomotiv,
pro Lotyšsko chystá nový model.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/exportní mozaika
5
příloha divize euro e15
budvar má dobrý vývoZ
i Přes ProPad ukrajinského trhu
Ukrajinský konflikt loni ovliv-
nil export pivní značky Budvar
na východ. Pivovar sice vývoz do
Ruska meziročně zvýšil, ale v zá-
věru roku se kvůli devalvaci rublu
prakticky zastavil. Letos tam firma
očekává výrazné snížení prodeje.
Na Ukrajině podnik loni zazname-
nal meziroční propad ve vývozu
o 60 procent.
Vývoz Budvaru jako celek byl ale
loni úspěšný, nejvyšší v historii. Do
70 zemí bylo vyvezeno 813 tisíc hek-
tolitrů piva, tedy o šest procent více
než v roce 2013. Historicky největší
objemy prodeje byly dosaženy na
dvou nejdůležitějších trzích - v Ně-
mecku a na Slovensku. Významný
růst zaznamenaly některé vyspělé
západní trhy. V několika zemích
došlo k nárůstu na dvojnásobek až
čtyřnásobek.
Významný byl nárůst vývozu loni
i na nejnáročnějších trzích v Itálii,
Francii, Rakousku, Švýcarsku či USA.
Na některých menších trzích se pro-
dej zvýšil dokonce v násobcích - ve
Vietnamu čtyřnásobně, v Chorvatsku
trojnásobně, v Izraeli, Švédsku a Srb-
sku téměř dvojnásobně.. n
Škoda transportation vyrobila loni
rekordních sto tramvají
Skupina Škoda Transportation utržila loni zhruba 15,5 miliardy korun, meziročně
o šest procent více. Dvě třetiny produkce vyvezla. Letos plánují největší tuzemské
strojírny mimo jiné zvýšit export zhruba o 70 procent.
Hlavní letošní zakázkou firmy budou vlaky pro německé Deutsche Bahn. Jde o šest
šestivozových patrových elektrických souprav dosahujících rychlosti až 200 km/h.
V Plzni už se od druhé poloviny loňského roku vyrábějí lokomotivy a ve Škodě
Vagonka soupravy s řídicím vozem. Kontrakt za 2,6 miliardy korun je letos zakázkou
číslo jedna. Dalšími stěžejními zakázkami budou například vlaky RegioPanter pro
dálkovou dopravu pro České dráhy a tramvaje pro Bratislavu a Prahu.
Podnik loni vyrobil přes 100 tramvají, což byl historický rekord. Tři čtvrtiny šly
do zahraničí, hlavně do turecké Konye, maďarského Miškovce, Bratislavy a Prahy,
která odebrala dalších 32 vozů. Letos skupina plánuje výrobu 97 tramvají. Ty bude
dodávat opět do Bratislavy, Konye a Prahy. Trolejbusů loni Škodovka prodala více
než 300 kusů, letos plánuje 220 vozů, například do Bratislavy, Maďarska a Itálie.
Tramvaje a trolejbusy zajišťují už téměř polovinu tržeb skupiny. Zbytek tvoří vlaky,
elektrické pohony a motory a metro. Pro firmu v současnosti pracuje již skoro pět
tisíc zaměstnanců. n
tradiční meeting Point se ProtáhL o třetí den
Tradiční Meeting Point neboli
setkání českých vývozců s vedoucí-
mi zahraničních kanceláří agentury
CzechTrade, které se konalo v Praze
17. až 19. února, vyvolalo mimořádný
zájem firem a podnikatelů. Příleži-
tost promluvit si osobně s vedoucí-
mi kanceláří a dotázat se zdarma
na obchodní příležitosti ve více
než 40 zemích světa využilo přes
250českýchfirem.Ztoho40firemvy-
zkoušeloslužbyagenturyCzechTrade
poprvé.
První dva dny hostil akci pražský
hotel Dorint Don Giovanni. Pro
enormní zájem podnikatelů ale
CzechTrade přidal u nejžádanějších
zemí ještě možnost přijít na konzul-
taci třetí den přímo do sídla agentu-
ry v pražské Dittrichově ulici. Mezi
tyto žádané země patřily například
Čína, Kazachstán, Jihoafrická
republika, Chile nebo Spojené arab-
ské emiráty. Celkem tak únorový
Meeting Point nabídl podnikatelům
nakonec víc než 1300 půlhodino-
vých exportních konzultací.
Dobrou připravenost expor-
térů ocenil například vedoucí
kanceláře v americkém Chicagu
Jan Kubata (na snímku). Na před-
chozích jednáních jsem měl někdy
pocit, že některé firmy zatím samy
nemají moc jasnou představu, co
chtějí, a spíše se nezávazně a obec-
ně poptávaly na americký trh.
Tak 80 procent podnikatelů mělo
naprosto jasno představu, co
potřebují zjistit, s jakým pro-
duktem do Spojených států míří,
jakou formu pomoci hledají,“ říká
Jan Kubata. „Tento posun vidím
i při realizaci samotných zakázek.
Vývozci si dobře uvědomují, že
vstup na vyspělý americký trh je
drahý, a proto věnují maximální
pozornost přípravě,“ doplnil Jan
Kubata.
Mimořádný zájem exportérů
o celou akci je dobrým signálem
o rostoucím vývozním apetitu čes-
kých firem. Zároveň je příslibem
pro další Meeting Point, který se
bude konat zase za půl roku. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/obchodní rozcestník
na blízkém východě
SpojenéarabSkéemirátyjSoumíStem,kdeSeuzavíráSpouStaobchodůpro
celýblízkývýchod.ponedávnémírnéreceSidoStalyobchodyvemirátech
novýimpulz.popohánějíjenapříkladpřípravynaSvětovouvýStavuexpo2020
vdubajičiplánšejkůdefinitivněSetřáStzáviSloStekonomikynaropě.
Na přelomu tisíciletí byly Spo-
jené arabské emiráty obdivovanou
obchodní hvězdou Blízkého výcho-
du. Před několika lety si naopak
velkolepé stavební projekty prošly
mírným přibrzděním. V poslední
době se ale dostává ekonomika
Emirátů znovu do obrátek. O je-
jich zdravé hospodářské kondici
svědčí opětovný zájem zahraničních
investorů o tamější trh. Po deseti
letech se Emiráty dostaly opět na
první místo mezi arabskými země-
mi v hodnotě přijatých přímých
zahraničních investic, které v roce
2013 činily 10,5 miliardy dolarů.
Získání pořadatelství světové vý-
stavy Expo 2020 pro Dubaj zvedlo
ceny nemovitostí až o 40 procent
a postupně dochází k opětovné
realizaci megaprojektů, se kterými
v roce 2009 už nikdo nepočítal. Na-
příklad jde o stavbu projektu World
Dubai. Přibývá samozřejmě i řada
nových plánů, jako je největší letiště
světa Sheikh Maktoum s kapaci-
tou 220 milionů cestujících ročně
a parkovacími místy pro 600 letadel
text: Petr vlk, ekonomický rada velvyslanectví Čr v abú dhabí / foto: profimedia
6 hlavní téma
Dubaj si kolem
roku 2009
prošla stavebním
útlumem, v sou-
časnosti se ale
megalomanské
projekty znovu
rozjíždějí.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/hlavní Téma
7
příloha divize euro e15
či největší nákupní centrum světa
nazvané Mall of the World.
Že se Emirátům v jejich snaze
o udržitelný růst daří, o tom svědčí
i skutečnost, že v indexu globální
konkurenceschopnosti postoupily
z 37. místa v roce 2007 na součas-
né 12. místo a z pohledu světové
konkurenceschopnosti předstihly
i takové země, jako je Dánsko, Kana-
da, Francie, Irsko či Jižní Korea.
České sklo pro
prezidentský palác
Český export do Spojených
arabských emirátů činí v současné
době 800 milionů dolarů a je třetím
největším do oblasti mimoevrop-
ských zemí po USA, Číně a Japon-
sku. Období, kdy tento export byl
závislý na významných zakázkách,
jako byla například dodávka elek-
trárny Umm Al Naar (v roce 1984
ji realizovala společnost Škodaex-
port) či dodávka 1200 vozidel Tatra
pro armádu Emirátů v roce 1998,
jsou dávno pryč.
V současné době tvoří
20 procent exportu počítačové
Ropa je už jen třetinou hospodářství
Spojené arabské emiráty jsou příkladem úspěšné přeměny ekonomiky zcela
závislé na ropě na diverzifikované hospodářství založené na znalostech. Podíl
ropy na tvorbě HDP Emirátů v současné době činí 31 procent a do roku 2025 má
být snížen až na 20 procent. V obdobné relaci je i současný podíl ropy na vývozu
Emirátů.
Například Saúdská Arábie má podíl ropy na tvorbě HDP 60 procent, na vývozu
85 procent, na státním rozpočtu 90 procent. Naproti tomu Emiráty nejsou na
vývozu ropy bytostně závislé. Současný pokles cen černého zlata až o 50 procent
není sice příjemný, ale na druhé straně je kompenzován rostoucí silou americ-
kého dolaru a potažmo i emirátského dirhamu, což výrazně zlevnilo dovozy
z eurozóny.
Počet obyvatel: 8 milionů
Rozloha: 84 tisíc km2
Hlavní město: Abú Dhabí
Měna: emirátský dirham
(1 AED je asi 6,6 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
sae
Abú Dhabí
komponenty a záznamová zaříze-
ní, dalších 20 procent telekomu-
nikační přístroje a deset procent
skleněné výrobky. Zbylou polo-
vinu vývozu představují desítky
položek, z nichž žádná nepřesáhne
jednoprocentní podíl na exportu.
Z těchto položek je možno zmínit
například rozvaděče, čerpadla či
potraviny. Například v roce 2014
se do Spojených arabských emi-
rátů vyvezl sýr akawi za zhruba
osm milionů dolarů, což činí jedno
procento z celkového vývozu.
Z českých firem, jejichž
produkty je možné ve Spojených
arabských emirátech vidět na
vlastní oči, je nezbytné jmenovat
společnost Preciosa, která svými
lustry vybavila řadu paláců, letišť
a hotelů, a to zejména v Abú Dha-
bí. Jejím největším současným
úspěchem je kontrakt na dodávky
kompletního osvětlení pro prezi-
dentský palác.
V posledních letech si na trhu
značně upevnila pozici také firma
Lasvit, která získala zakázky
lustrů pro dubajské metro, pro
prestižní restauraci v nejvyšší
budově světa Burj Khalifa či pro
hotel Waldorf Astoria v emirátu
Ras Al Khaimah. Známá je tam
i společnost Vítkovice, která v Abú
Dhabí získala kontrakt na přestav-
bu vozidel taxislužby na pohon
CNG.
část zboží pokračuje dál
do asie či afriky
Významné veletrhy v Dubaji
patří nejen k největším v regionu,
ale některé i ke světové špičce ve
svém oboru. To platí například
pro výstavy Gulfood, Big 5 nebo
ArabHealth. Emiráty se díky
tomu staly významným centrem
regionálního obchodu. V Dubaji
sídlí stovky indických, íránských,
čínských a dalších firem zamě-
řených zejména na reexport do
Asie a Afriky. Ten v současné době
činí kolem 30 procent veškerého
dovozu do Emirátů.
Vedle toho má v Emirátech
sídlo nebo nákupní centrály i řada
nejvýznamnějších stavebních
a technologických firem půso-
bících v oblasti Perského zálivu,
zejména v Saúdské Arábii, která
je největším trhem stavebních
zakázek v regionu.
Z uvedených faktů vyplývá,
že Spojené arabské emiráty jsou
ideální vstupní branou i pro ob-
chodování s dalšími zeměmi celého
Blízkého východu.
Jako jeden z řady příkladů je
možno uvést, že během letošní
únorové návštěvy českého prezi-
denta Miloše Zemana v Emirátech
došlo k podpisu kontraktu mezi
firmou MSA a místní firmou Pan
Obchod ČR se Spojenými arabskými emiráty
(v milionech dolarů)
Zdroj: Český statistický úřad
2009
vývoz
dovoz
36
98
122
98
49
2010 2011 2012 2013
536
523
637 625
690
Přibývá řada nových PRojekTů, jako je
nejvěTší leTišTě svěTa sheikh makToum
s kaPaciTou 220 milionů cesTujících RoČně
a PaRkovacími mísTy PRo 600 leTadel
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/8 hlavní Téma
Arabian na dodávku průmyslových
armatur v hodnotě sedmi milionů
eur, jejichž konečným odběratelem
je společnost Saudi Aramco. Také
řada českých vystavovatelů na sta-
vebním veletrhu Big 5 či na veletrhu
Gulfood byla na svých stáncích
oslovena zájemci z třetích zemí,
zejména z Íránu či Saúdské Arábie.
Díky jaderné elektrárně
ušetří ropu
Ekonomika Spojených arab-
ských emirátů v posledních letech
roste tempem mezi čtyřmi až pěti
procenty ročně. V roce 2013 činil
reálný růst HDP 5,2 procenta, pro
rok 2014 se předpokládá růst
4,4 procenta. Tento trend bude
pokračovat i v příštích letech.
Pokles ceny ropy ze sta na
50 dolarů za barel a její dlouhodo-
bě nízká cenová hladina by mohly
teoreticky snížit růst HDP o několik
desetin procenta, nicméně Emiráty
mají v záloze řadu opatření, jak tomu
co nejvíce zabránit. Na stole jsou
plány na zvýšení produkce těžby ze
současných 2,8 milionu barelů na
3,5 milionu barelů denně a přitom
dojde k úsporám ve vlastní spotřebě
ropy, zejména v souvislosti s přecho-
dem na výrobu elektrické energie
z obnovitelných zdrojů a jádra.
V roce 2017 má být uvedena
do provozu jaderná elektrárna
Al Baraka (s výkonem čtyřikrát
1400 MW), která se má podílet na
energetickém mixu Emirátů až
z jedné čtvrtiny. Vedle plánované-
ho podílu obnovitelných zdrojů
na celkovém energetickém mixu
ve výši sedmi procent to znamená
výraznou úsporu fosilních paliv,
která tak mohou být použita na
jiné účely – na export a výrobu
petrochemických produktů.
Své padesátiny oslaví
Emiráty vypuštěním
sondy na mars
Emiráty mají silnou diverzifi-
kační vizi a dělají vše pro to, aby ji
naplňovaly. Podíl průmyslu na
tvorbě HDP se má z nynějších
15 procent zvýšit v příští dekádě až
na 25 procent. Základem průmyslu
má být výroba skla a oceli. Koneč-
ným cílem Emirátů je dosažení
udržitelného rozvoje založeného na
znalostech.
Podpora vědy, výzkumu
a inovací je v současné době hlavní
strategickou páteří rozvoje tamější
ekonomiky. Velkého pokroku bylo
v této oblasti dosaženo zejména
u rozvoje lidských zdrojů, výzkumu,
infrastruktury a institucí. Do toho
zapadá i vyhlášení vesmírného
programu a vypuštění první arabské
sondy na Mars v roce 2021, kdy
Emiráty oslaví 50 let své existence.
Křižovatka mezi třemi
kontinenty
Potenciál obchodní spolupráce
České republiky s Emiráty nadále
poroste s ohledem na dlouhodobý
růst ekonomik obou zemí. Nabízejí
se příležitosti užší spolupráce ať už
ve výrobě, nebo při výzkumu a vý-
voji, dále také v oblasti bezpečnosti
a obrany. Se zavedením bezvízové-
ho styku Evropské unie s Emiráty
v letošním roce se výrazně zvedne
také potenciál zdravotní turistiky
občanů Emirátů směřujících do
Česka.
Spojené arabské emiráty jsou
i přes svou nevelkou rozlohu zkrát-
ka klíčovým obchodním partnerem
České republiky ve strategické po-
loze v dosahu Evropy, severní Afriky
i Dálného východu. Kdo hledá zají-
mavý exportní cíl nebo i základnu
pro další expanzi do těchto regionů,
může ji najít právě v Emirátech. n
ZíSKání pořaDaTElSTví SvěTové výSTavy
Expo 2020 pro Dubaj ZvEDlo cEny
nEmoviToSTí až o 40 procEnT
S ultramoderní
architektu-
rou Emirátů
kontrastují stáda
velbloudů, na
některé cesty
mají přitom vjezd
povolena právě
jen tato zvířata.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/hlavní Téma
9
příloha divize euro e15
PoKud chce firma regisTrovaná naPříKlad
v dubaji rozšířiT své Působení i na abú dhabí,
musí si nechaT udělaT novou regisTraci
soudy zohledňují Tradiční Právo šaría
Jak se ucházet o státní zakázky v emirátech? a k čemu
přihlížeJí místní soudy při obchodních sporech? silnou
pozici maJí domácí podnikatelé a firmy, mezi nimiž Je potřeba
hledat důvěryhodného společníka.
Text: Petr vlk, ekonomický rada velvyslanectví čr v abú dhabí / foto: profimedia
Podnikatel Ali
Alsaloom založil
webovou stránku
Zeptej se Aliho, kde
vysvětluje specifika
islámu a obchod-
ního prostředí
v Emirátech.
Spojenéarabskéemirátyzavedly
systém,kterýzabezpečuje,abyzestát-
níchzakázekprofitovalypouzemístní
subjekty.Protosemůžepříslušných
výběrovýchřízeníúčastnitjenom
místnífirmanebospolečnost,vníž
místnísubjektvlastní51procent.Po-
kudčeskáfirmanehodlávzemizaložit
smíšenýpodniksmajoritnímpodílem
místníhopartnera,můžesestátních
zakázekzúčastnitprostřednictvím
(ajménem)svéhoagentačidistribu-
tora.Jinýmislovy:beztrvalépřítom-
nostivEmirátechformoupobočky,
smíšenéhopodnikunebooficiálně
registrovanéhozástupcejemožný
pouzeprodejzbožísoukromémudo-
vozci. Registrace smíšeného podniku
či pobočky je nákladná záležitost
a má omezení na jeden emirát. Pokud
chce firma registrovaná například
v Dubaji rozšířit své působení i na
Abú Dhabí, musí si zde udělat novou
registraci. Jak pro distribuci zboží,
tak i pro účast ve státních zakázkách
je klíčovým prvkem nalezení vhodné-
ho místního zástupce, kterým musí
být buď občan Emirátů, nebo firma
stoprocentně vlastněná občany Emi-
rátů. Při výběru zástupce je nezbytné
postupovat velmi obezřetně, neboť
podle takzvaného Commercial Agen-
cy Law lze smlouvu rozvázat pouze
vzájemnou dohodou mezi zástupcem
a zastoupeným, a to bez ohledu na to,
zda již pozbyla platnosti uplynutím
doby, nebo ne.
jiná spojka pro každý
emirát
V případě sporu lze vzájemný
vztah ukončit prostřednictvím soudu.
výběru místního partnera-zástupce.
Proto české firmy volí v řadě případů
raději založení vlastní pobočky nebo
společného podniku s místním part-
nerem, jehož vliv na chod společnosti
lze omezit doprovodným smluvním
ujednáním.
důležité je tradiční právo
šaría
Při uzavírání jakéhokoli smluv-
ního vztahu s místním partnerem
je nezbytné mít na paměti případné
řešení sporu soudní cestou. Roz-
hodnutí cizích soudních a arbitráž-
ních instancí však nejsou v Emi-
rátech přímo vykonatelné (kromě
soudů a arbitráží ze zemí Perského
zálivu). Podléhají předchozímu
schválení místními soudními orgá-
ny, což je velmi nepravděpodobné
zejména v případě, že byl soudní
spor řešen podle jiného než islám-
ského práva.
Podle místní legislativy případ-
né rozhodnutí zahraniční arbitráže
posuzuje místní soud první instan-
ce. Zohledňuje to, zda rozhodnutí
není v rozporu s dobrými mravy
a veřejným zájmem a dřívějšími
obdobnými rozhodnutími místních
soudů – jinými slovy v rozporu
s tradičním právem šaría. n
Povinná je vždy místní jurisdikce,
i kdyby bylo ve smlouvě uvedeno
jinak, a s vysokým odstupným pro
místního partnera. U zastupitelského
vztahu je povinná exkluzivita, tu je
však možné regionálně omezit. Na
každý emirát je tak možné mít jiného
agenta nebo distributora.
Výše nastíněná zákonná úprava
zastupitelského vztahu, ze kterého je
velmi nesnadné se vyvázat, nabádá
k velmi pečlivému a rozvážnému
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/ArAbové si zAmilovAli
sýr z mAdety
Ručně balený sýR akawi vyRáběný v česku se stal zbožňovanou
pochoutkou aRabských stRávníků. i když se musejí české sýRy
potýkat s konkuRencí z egypta či tuRecka, označení cz na obalu
je pořád puncem nejvyšší kvality.
text: tomáš stingl / foto: robert sedmík, madeta
Araby milovaný
sýr ručně balí
dělnice v české
továrně v Plané
nad Lužnicí.
10 story
Na Blízkém východě mají v soli
nakládané sýry velkou tradici.
V padesátých letech minulého
století ovšem s recepturou dopu-
toval libanonský podnikatel Amis
Tabbara do tehdejšího Českoslo-
venska.
Tabbara provozoval podnik na
výrobu tradičních sýrů v libanon-
ském městě Bejrút. On a následně
i jeho syn ale začali úzce spolupra-
covat s českými potravináři. Pře-
vážně pouštní Blízký východ totiž
nedokáže vyprodukovat dostatek
mléka, aby to stačilo na výrobu vel-
kého množství sýrů nakládaných
sýrů vyrábějí a ve velkém dodávají
do arabského regionu.
musí být znát ruční práce
Madeta akawi úspěšně dodá-
vá do zemí, jako jsou Libanon,
Saúdská Arábie, Spojené arabské
emiráty, Katar či Kuvajt. Tamější
spotřebitelé přitom důsledně vyža-
dují, aby bylo na každém bochníku
sýra patrné, že je vyráběn ruční
prací. „Každý sýr se proto ručně
balí do plachetek, takže po vyliso-
vání na něm zůstává obtisk tkaniny
i švů na místě přeložení. Bochníky
akawi se poté balí do slaného nále-
vu v plechovkách. Sůl funguje jako
konzervant,“ vysvětluje Jan Teplý.
„Arabové sýr před použi-
tím čtyřiadvacet hodin ve třech
nálevech odsolují a následně jej
využívají mimo jiné na výrobu vel-
mi sladkého a mastného moučníku
kenafeh. To je dezert z vlasových
těstovin plněných sýrem, pistáci-
ovými ořechy a medem, který při
servírování ještě zalijí cukrovým
sirupem a rozpuštěným máslem.
V oblibě mají i variantu, kdy odso-
lený sýr akawi nakrájejí na plátky
a mažou marmeládou,“ pokračuje
zástupce Madety.
v solném láku, které se staly každo-
denní součástí arabského jídelníč-
ku. A právě takto se otevřela šance
pro výrobu z mléka českého.
„Amis Tabbara do Českoslo-
venska přijel poprvé v roce 1959
a o výrobu akawi se pokoušel v mlé-
kárně v Řípci a Sedlčanech. Nějaký
čas se pak sýr dělal v Blatné, poté
v Prachaticích a v současné době
putuje na arabské trhy z Plané nad
Lužnicí,“ říká Jan Teplý, ředitel
obchodu, marketingu a nákupu
jihočeské mlékárenské společnosti
Madeta. Ta je jednou ze tří českých
firem, které v současnosti tento typ
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/story
11
ve spolupráci s agenturou czechtrade
Důvěra je v emirátech
víc než smlouva
text: tomáš stingl / foto: hynek glos
Jakbystepopsalobchodníatmosféru
Spojenýcharabskýchemirátů?
Tototeritoriumjeproevropské
obchodníkyifinancujícíinstituce
relativněnáročné.Zejménasejedná
osložitéprávníprostředí,protože
každýzesedmiemirátůmánějakou
svouvlastnízvláštnostvmístnílegis-
lativě,kteráčastoznemožňujevyužití
tradičníchzajišťovacíchinstrumen-
tů.Vtěchtopřípadechjenezřídka
nutnézapojenílokálníbankyslicencí
centrálníbankySAEjakosecurity
agenta.Taképřijednáníchjsourůzné
odlišnosti.Někdyjevyjednávání
dosttvrdé,jindytonaopakvypadána
obchodníschůzcelehce,aleteprve
následněseukáže,žearabskýpartner
máještěspoustudodatečnýchpoža-
davků.Vybudovatobchodnívztah
varabskémregionutrvávelicedlou-
ho.Kdyžužalejednoudůvěruzískáte,
jevysoká.Paknaopak stačítřebaina
velkýobchodjakozárukajenvaše
slovonebopodáníruky.
Jakou důvěru mohou mít naopak
čeští vývozci vůči tamějším part-
nerům?
Obecně lze říci, že z hlediska
obchodního rizika jsou na tom Spo-
jené arabské emiráty excelentně.
Na stupnici české státní exportní
pojišťovny EGAP jsou na škále od
1 do 7 v kategorii 2, tedy v druhé
nejbezpečnější skupině zemí. Naše
banka se ráda pokusí být pro své
klienty-exportéry oporou ve vyhle-
dávaní nových teritorií, obzvláště
v dnešní době, kdy kvůli krizi
v postsovětských zemích všichni
hledají nová umístění pro svou
produkci.
V jakém oboru vidíte v SAE největší
příležitost?
Podle našich informací jsou
šance zejména ve zdravotnictví.
A to pro všechny druhy zboží
a dodávek: od nejmenšího zdravot-
nického vybavení až po kompletní
výstavby celých nemocničních
zařízení. Další možnosti jsou na-
příklad v sektoru energetiky (těžba
a přeprava ropy a plynu). Mezi
tradiční české exportní artikly patří
rovněž český design, výrobky ze
skla a sanitární zařízení.
Jaký bankovní produkt lze vyu-
žít pro profinancování takových
exportních zakázek?
Pro první zmíněný druh zboží
jsou vhodné zejména dokumen-
tární akreditivy a dokumentární
inkasa. Pro větší celky se používá
exportní odběratelský úvěr. Pro
vývozce je výhoda hlavně v tom, že
z jeho pohledu je těmito pro-
dukty obchod zajištěn a zároveň
může svému odběrateli nabídnout
i výhodné financování, které mu
pomůže zakázku získat. Banka
totiž – zjednodušeně řečeno – po
dodávce zboží a předložení patřičné
dokumentace vývozci ze svých
zdrojů sama zaplatí a platbu od
odběratele v SAE si pak již zajišťuje
sama. Přebírá tak vlastně riziko
z nezaplacení na sebe, a může navíc
využít svou lepší znalost právních
a administrativních zvláštností
regionu. Vývozce se zase dostane ke
svým penězům nejen spolehlivěji,
ale také rychleji. n
Konkurenci porážíme mimo jiné v čistotě, říká Jan Teplý ze společnosti Madeta.
Konkurenci Češi
porážejí i čistotou
Zatímco ze všech evropských
zemí je Česko jediným státem, kde
se tento typ sýrů vyrábí, v arab-
ském regionu začala průběžně růst
akawi z Česka konkurence. Týkalo
se to jednak Iráku, kde výrobu
dotoval stát. „Irák byl svého času
významným vývozcem akawi,
velmi nekvalitního, a to kupodivu
v době po válečném konfliktu, kdy
měli nedostatek potravin. Další
velkou konkurenci představovala
produkce ze Sýrie a také z Egypta
a Turecka,“ vysvětluje Jan Teplý.
Podle něj ale v současnosti
začalo konkurence naštěstí zase
ubývat. Důvodem jsou mimo jiné
válečné konflikty a nepokoje
v některých zemích arabského
regionu, což neprospívá tamějšímu
průmyslu. Hlavním důvodem je
ale špatná kvalita konkurenčních
výrobků. „Sýr musí mít vysoký
obsah sušiny a ve slaném nálevu
vydržet rok. Je tedy nezbytná
mikrobiální čistota. V té vysoce
převyšujeme úroveň konkurence,
například turecké nebo egyptské.
Značka CZ je na arabském trhu
puncem nepřekonatelné kvality
a logo Madeta pak ta nejvyšší liga,“
říká Jan Teplý. Arabští spotřebi-
telé tedy velmi dobře vědí, že se
jejich tradiční pochoutka vyrábí ve
skutečnosti kdesi daleko v české
kotlině.
Madeta je se svou produkcí
ideálním příkladem i pro další
české potravináře směřující nejen
do Spojených arabských emirátů,
ale i do dalších zemí tohoto regi-
onu jako je Saúdská Arábie nebo
Jordánsko.
Kvůli nehostinnému charak-
teru tamější pouště mají země
omezené možnosti v produkci
vlastních potravin, takže je musejí
dovážet z úrodnějších regionů.
Pokud čeští potravináři
a zemědělci vyřeší problematiku
dopravy, může být pro ně arabský
region odbytištěm, které vyna-
hradí případné výpadky na jiných
trzích. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/12 story
Podvody anglických
manažerů mi vyrazily dech
firma LiKO-S dOdaLa dO abú dhabí 60 veStavěných učeben a LabOratOří.
ObchOdu aLe předcházeL neuvěřiteLný příběh, Kdy češi naraziLi na pOdvOdy
firmy vedené angLičany. „mají v angLii šKraLOup, a prOtO Se SchOvaLi dO
emirátů,“ vySvětLuje martin cOufaL, předSeda dOzOrčí rady firmy LiKO-S.
Společnost LIKO-S měla zatím ve
Spojených arabských emirátech
jen jednu zakázku, ale zato velice
prestižní. Kam mířila?
V roce 2012 jsme dodávali
60 vestavěných učeben a laboratoří
pro projekt Masdar Institute v Abú
Dhabí. Je to velice prestižní stavba,
jejíž architekturu navrhlo slavné
britské studio Foster’s. Finanční
objem naší zakázky byl zhruba
1,1 milionu dolarů.
Obchodu ale předcházel velice
dramatický exportní příběh.
Natrefili jste na podvodnou místní
firmu. Můžete prozradit, co se
přesně odehrálo?
Byla to firma Reynard Middle
East, která sídlila v Dubaji. Dnes
už neexistuje. Její bývalý vlastník,
generální ředitel i střední manage-
ment, to všechno byli Angličané. Pro
Emiráty je tohle dost typické –
skoro nikdy jsem se na úrovni střed-
text: tomáš stingl / foto: liko-s
Stavba Institutu Masdar je v současnosti nejprestižnějším architektonickým
projektem v Abú Dhabí.
ního nebo vyššího vedení firem nese-
tkával se samotnými Araby. Podniky
většinou vedou lidé ze zahraničí,
často Angličané. Tenhle příběh ale
vyprávím proto, že bych chtěl české
exportéry před jednou věcí varovat.
Nabyl jsem dojmu, že mnozí z těch
Angličanů mají doma v Anglii nějaký
škraloup, a proto se schovali do
Emirátů. Takoví lidé pak samozřej-
mě nejsou spolehlivými obchodními
partnery.
Jak jste se s onou firmou dostali
do kontaktu?
Už od roku 2010 jsme komuni-
kovali s několika místními společ-
nostmi. Nakonec jsme se dohodli
se zmíněnou firmou Reynard, že
náš materiál dodáme jí a ona ho
pak prodá finálnímu odběrateli.
To zní zdánlivě jako ideální a bez-
pečný obchod. Dodávka do vyspě-
lých Spojených arabských emirá-
tů, přes firmu vedenou Angličany,
na prestižní stavbu…
Ano, také všechno vypadalo
bezproblémově. Ale pak přišel první
šok. Jednoho dne nám generální
manažer Reynardu sdělil, že jejich
firma zřejmě spadne do konkurzu.
Jedním dechem nám ale nabídl, že
on nastupuje k jiné firmě a že může-
me převést celý obchod k ní. Později
se ukázalo, že chtěl prostě jenom
byznys přetáhnout ke konkurenci.
My jsme samozřejmě odmítli. On
z firmy Reynard odešel, ale i tak nás
několikrát kontaktoval a snažil se
vynutit si provize za zprostředková-
ní s tím, že pokud mu nezaplatíme,
dokáže celý obchod překazit.
Takže chtěl vlastně obrat svého
dosavadního zaměstnavatele. To
ale je spíš jen neetické chování než
vyložený podvod. Co se dělo pak?
Poté nastoupil na místo původ-
ního generálního manažera nový
člověk a s ním jsme v březnu 2012
po snad osmihodinovém vyjed-
návání podepsali smlouvu. Vrátili
jsme se pak do Česka a čekali na
zálohovou platbu, kterou jsme
si vyjednali. Platba nepřicházela
a najednou nebylo možné s nikým
z Reynardu komunikovat. Nakonec
se sice z Emirátů ozvali, ale volal
kupodivu ředitel firmy Modulor,
která byla generálním dodavate-
lem na projektu. Vyrazil mi dech
informací, že majitel Reynardu si
jménem svého arabského sponzora
vzal úvěr na zálohu ve výši půl mi-
lionu dolarů, převedl ji na své sou-
kromé konto, pak zmizel do africké
Keni a pátrá po něm Interpol.
Vznikla vám tím nějaká přímá
finanční škoda?
Naštěstí ne. Nakonec jsme se
dohodli se společností Modulor,
že jim učebny dodáme napřímo,
bez prostředníka. Také jsme už
byli po předchozích zkušenos-
tech velmi opatrní a nutili jsme
je platit předem. Platba šla přes
bankovní akreditiv. Projektový
manažer Moduloru vždy přiletěl
do České republiky, zkontroloval
zboží před naložením do leteckého
kontejneru a pak hned zadal příkaz
k uvolnění platby. Vše muselo být
naplánováno na minuty.
Takže jste vlastně na celé lapálii
vydělali, protože jste nyní obcho-
dovali bez prostředníka.
Jenomže ředitel firmy Reynard
i po útěku majitele společnosti
do Afriky nechtěl zrušit smlouvu
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/story
13
příloha divize euro e15
Ředitel Reynardu
mi dokonce vy-
hrožoval fyzickou
likvidací, vypráví
Martin Coufal.
a velmi razantně si začal vynuco-
vat svoji provizi. Vyhrožoval mi
pomstou ze strany jejich arabského
sponzora, dokonce i fyzickou likvi-
dací. Ten člověk se mi od prvního
setkání nelíbil, byl to bývalý vojen-
ský námořník, a jak se mi jednou
svěřil, měl v Anglii velký průšvih,
automobilovou nehodu, kterou
zavinil, a tak mu bylo v Emirátech
lépe.
Jak jste na jeho nátlak reagovali?
Když už mi s jeho obtěžováním
začala docházet trpělivost a kole-
gové mi radili, ať se hned obrátím
na policii, požádal jsem o pomoc
ředitele Moduloru. Ten zvedl
telefon a zavolal jejich sponzoro-
vi, což měl být dokonce příbuzný
nějakého šejka… Neznám všechny
detaily, jak to nakonec zařídili, ale
je fakt, že od té doby jsem o nikom
z Reynardu už nikdy neslyšel.
Firma liko-s
Rodinná firma ze Slavkova u Brna
byla založena už v roce 1990. Dnes
patří k předním světovým výrob-
cům montovaných příček. Napřímo
zaměstnává asi 150 zaměstnanců. Na
tuzemském trhu má v oboru zhruba
padesátiprocentní podíl, pobočky má
také v Chorvatsku, Maďarsku, Polsku,
na Slovensku či v Indii. Do dalších
zemí vyváží prostřednictvím svých
školených partnerských firem. Srdcem
firmy je rodina spoluzakladatele
a předsedy představenstva společnosti
Libora Musila.
majitel reynardu si vzal úvěr na zálohu ve výši Půl
milionu dolarů, Převedl ji na své soukromé konto,
Pak zmizel do aFrické keni a Pátrá Po něm interPol
A jak tedy projekt dopadl?
Dopadl výborně, všichni byli
s naší dodávkou velmi spokojeni.
Učebny jsou využívány denně a do-
dnes bez jediné reklamace.
Nakolik podle vás může proti
podobným vývozním průšvihům
pomoct proexportní agentura
CzechTrade?
Mám zkušenost, že v posled-
ních letech se CzechTrade výrazně
zlepšil. Samozřejmě hodně záleží na
konkrétním člověku, který v pří-
slušné zemi kancelář CzechTrade
vede. My máme například v sou-
časnosti velmi dobrou zkušenost
s panem Ivanem Kameníkem, který
vede kancelář v Bombaji a pomáhá
nám s obchodními kontakty v Indii.
Do Spojených arabských emirátů
už se vrátit nechcete?
Chceme. Popadli jsme druhý dech
a nyní to zkusíme v Emirátech jinak.
Našli jsme tentokrát ryze arabskou
firmu, kterou jsme pečlivě prověřili.
Je to rodinná firma, stejně jako je
ta naše, takže vztah k podnikání má
založen na férovosti. Myslíme, že s ní
to budou dobré obchody. Z dřívějších
zkušeností jsme se poučili. Ono nako-
nec – ten export do světa, to je přece
jedno velké dobrodružství.
Váš příběh tedy nemá být varová-
ním před obchody v Emirátech jako
takovými?
Vůbec ne, spíš jen chci expor-
téry upozornit, aby neztráceli
svoji obezřetnost. Spojené arab-
ské emiráty jsou velmi zajímavý
a perspektivní trh, platí tam však
tak jako všude: jsou tam lidé poctiví,
ale také méně poctiví… a sem tam
nějaký lupič. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/ArmAturkA dodá
třímetrové kohouty
nA plynovod
ObchOd s arabským regiOnem pOdpOřila minulý měsíc mise pOdnikatelů
dO spOjených arabských emirátů a jOrdánska, kterOu vedl český
prezident milOš zeman. ve hře byly kOntrakty na dOdávky prO stavbu
plynOvOdu či na vybudOvání úřadu prO kOntrOlu vOjenskéhO materiálu.
text: čtk / foto: čtk
Prezident Miloš
Zeman mimo jiné
pochválil Emiráty
za boj proti teroris-
mu a otevřel novou
českou ambasádu
v Abú Dhabí.
14 obchodní příleŽitosti
Podpořit vývoz českého zboží
do arabského světa, to byl hlavní cíl
únorové obchodní mise do Spoje-
ných arabských emirátů a Jordán-
kém východě a Arabském poloos-
trově získat nové trhy. Další firmy
hodlaly posílit už rozjetý byznys.
Zřejmě nejvýznamnější
obchodní událostí během této
obchodní cesty byly smlouvy, které
podepsala česká armaturka MSA.
Ta získala kontrakty v přepočtu za
zhruba 200 milionů korun. Největ-
ší ropné společnosti na světě Saudi
Aramco dodá kulové kohouty pro
ropná a plynová potrubí.
Firma podepsala v Abú Dhabí
rovnou tři kontrakty. „Dva jsou na
ropné produkty, jeden na plynový,“
informoval obchodní ředitel firmy
Roman Baláž. Největší zakázku
tvoří objednávka na 11 speciálních
kulových kohoutů na plynovod.
„Jsou specifické speciální kon-
strukcí těsnění. Je to největší
rozměr, který u nás vyrábíme,“
poznamenal Baláž. Každý z kohou-
tů váží 35 tun, vysoké jsou přes tři
metry.
Společnost uvedla, že objed-
nané armatury jsou určeny pro
projekt výstavby plynovodu spoju-
jícího východní a západní pobřeží
Saúdské Arábie. Dokončení první
fáze projektu za 1,65 miliardy dola-
rů se plánuje na rok 2017. Další dvě
v dubaji vzplála třistametrová pochodeň
V jedné z nejvyšších obytných staveb Dubaje, mrakodrapu The Torch, vypukl minulý
týden požár. Název mrakodrapu, který v překladu znamená Pochodeň, tak dostal ne-
chtěně ironický tón. Začalo hořet v 50. patře stavby, která má zhruba 80 pater. K roz-
šíření požáru přispěl i silný vítr. Více než 300 metrů vysoký mrakodrap byl otevřen
v roce 2011. Zahrnuje přes 670 obytných jednotek a šest maloobchodních prostor.
Podle šéfa dubajské policie šlo pravděpodobně o nehodu a pouze čtyři lidé utrpěli
lehká zranění. Naopak deset obětí si pár dní předtím vyžádal požár v průmyslové zóně
v Abú Dhabí v budově, kde přespávali dělníci. Požár vypukl v autoopravně a rozšířil
se do budovy skladiště, které je nelegálně pronajímáno jako ubytovna pro dělníky.
Shořela celá budova. Kromě desítky mrtvých utrpělo osm lidí zranění. Nedůstojné
podmínky života přistěhovaleckých dělníků jsou dlouhodobě terčem kritiky směřující
na vládu Emirátů. n
ska, kterou vedl český prezident
Miloš Zeman. Cestovaly s ním
také asi čtyři desítky podnikatelů.
Někteří z nich se pokoušejí na Blíz-
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/obchodní příležitosti
15
příloha divize euro e15
v emirátech půjčí ženám
nA letišti ArAbské oblečení
Předseda asociace exPortérů Jiří Grund má s arabským
trhem bohaté osobní zkušenosti. Podle něJ byl mezi
araby resPektován václav havel, v současnosti se ale
Povědomí o české rePublice vytrácí.
text: tomáš stingl / foto: Anna vacková
Jak byste popsal obchodní at-
mosféru Spojených arabských
emirátů?
Je to směs evropských a ame-
rických zvyklostí, ale pod neú-
prosnou kuratelou. Trh je svázán
místními regulativy a předpisy.
Kdo se nepřizpůsobí a nechá se
zmýlit povrchem, odchází.
V čem se při jednání projevují
odlišnosti arabské kultury?
Je například nevhodné otočit
podrážky svých bot směrem k očím
arabského partnera. Na letišti je
pro ty ženy v delegacích, které
dostatečně neznají zvláštnosti
dámského oblékání v arabském
světě, vždy připravený arabský
oděv. Někdy je opravdu zajímavý.
Na dodržování těchto přísných
standardů oblečení a chování si ně-
kteří lidé z jiných arabských zemí
zvyknou tak, že je potom vyžadují
i doma. To je občas problém.
Jak tyto odlišnosti zvládají čeští
obchodníci?
Pro české firmy je náročné se
na vstup na arabský trh připravit.
Ale řada firem první překážky
překonala a je zde velmi úspěšná.
Doporučoval bych hlavně nespě-
chat, čas tady plyne trochu jinak.
Arabský svět vyžaduje respekt,
pochopení a toleranci. Ale tu neo-
čekávejte vůči sobě.
V čem vidíte šance pro přímé
investory?
Vedl jsem několik misí do
tohoto regionu a mohu říct, že
možnosti jsou obrovské. Ale až na
výjimky nikdo těchto možností ne-
využil. Nabídky, které obsahovaly
velmi výhodné podmínky k nájmu
pozemků v průmyslové zóně – až
po úhradu 50 procent vložených
investic – jsou skutečně velkorysé.
Asi však nemáme investory, kteří
jsou dostatečně silní, aby vstou-
pili do soutěže o získání takových
výhod.
Jak vnímají Arabové Česko a čes-
ké zboží?
Nijak. Jsme neznámou ev-
ropskou zemí ve směsi se všemi
ostatními nabídkami a ničím nevy-
nikáme. Poslední výraznou českou
osobností známou v arabském
světě byl pan prezident Václav
Havel. Ten byl respektovanou
autoritou. n
je nevhodné otočit podrážky
svých bot směrem k očím
ArAbského pArtnerA
zakázky se týkají dodávek armatur
na prodloužení ropných tras v Sa-
údské Arábii.
Společnost MSA považuje trh
na Blízkém východě za prioritní,
plánuje tam proto také otevřít svoji
pobočku MSA Middle East. Ročně
by společnost do oblasti ráda do-
dala zboží za 15 milionů eur. „Tyto
kontrakty nám otevřou dveře i do
jiných tendrů,“ řekl k uzavřeným
smlouvám Baláž.
Aura soutěží o projekt
na kontrolu vojenského
materiálu
Další zajímavou obchodní šanci
má na Arabském poloostrově česká
firma Aura. Ta by mohla vybudo-
vat pro Spojené arabské emiráty
národní kodifikační úřad. Zakázka,
o kterou se uchází ve spolupráci
s britskou a emirátskou společností,
má hodnotu řádově desítek milionů
dolarů. Uvedl to obchodní ředitel
společnosti Miroslav Padalík. Firma
postoupila do závěrečného kola
soutěže, má proti sobě jediného
soupeře a věří, že má velkou šanci
na úspěch.
Emiráty mají podle Padalíka
zájem o vybudování úřadu, který
by splňoval podmínky kodifikační-
ho systému NATO. Jde o komplex
dohod, standardů a postupů vy-
tvářející systém užívaný pro popis
zásobování vojenským materiálem.
Slouží tedy k lepšímu přehledu
o nakoupených položkách. Užívá ho
v současné době 63 zemí. Společně
tvoří databázi, ve které je asi 17
milionů položek z celého světa.
Emiráty hledají firmu, která by
kodifikační úřad připravila tak-
zvaně na klíč. „To znamená, že my
bychom dodali veškeré know-how,
jak taková organizační struktura
má vypadat, použili bychom na to
nejlepší specialisty,“ řekl Padalík.
Aura podle něj spolupracuje s lidmi,
kteří pracovali na kodifikačních
úřadech po celém světě. „Většinou
to jsou lidé, kteří šéfovali těmto
úřadům. Říkáme tomu all stars
team,“ dodává.
systém má odstranit
plýtvání v armádě
Úkolem firmy by mělo být, aby
navrhla organizační strukturu
úřadu a vytrénovala a zaškolila
vybrané lidi. Během jednoho roku
by pak byl úřad předán do plného
řízení lidí ze samotných Emirátů.
Druhou částí zakázky by mělo být
softwarové vybavení, které Aura
vyvinula. Firma by zároveň dodala
hardware a licence a zajistila ško-
lení. „Následně bychom pomohli
Emirátům dosáhnout nejvyššího
stupně začlenění v kodifikačním
systému NATO,“ dodal Padalík. Pro
Emiráty by to podle něj zname-
nalo zvýšení prestiže, ale také by
to umožnilo standardizovanou
výměnu dat s ostatními státy, které
systém používají.
Třetí částí zakázky je čištění
logistických dat. „Mají několik mi-
lionů položek, které popisují jejich
současný inventář, jejž armáda
používá. A ten obsahuje obrovskou
řadu multiplicit, duplicit. Což pak
vede k potenciálnímu plýtvání,“
řekl Padalík. Může se tak podle něj
stát, že stát třeba nakoupí materiál,
který už má, ale kvůli špatnému
popisu o tom neví.
Emiráty vybírají mezi dvěma
dodavateli, druhým uchazečem je
společné zastoupení jedné ně-
mecké a jihoafrické firmy. Padalík
doufá, že konečné rozhodnutí by
mohlo padnout během půl roku.
Konkurenta prý Aura v uplynu-
lých letech už osmkrát porazila.
České firmě podle Padalíka navíc
pomohla Zemanova návštěva, kdy
zástupci delegace vyzdvihovali
kvalitu českých firem. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/MístníMu partnerovi se říká sponzor
Pro vstuP na trh sPojených arabských emirátů můžete využít
sPolečnou firmu vytvořenou s místním Partnerem. Další možností
je zříDit Pobočku ve volné ekonomické zóně, říká roman míšek,
veDoucí zahraniční kanceláře czechtraDe v Dubaji.
text: tomáš stingl / Foto: czechtrade
V Emirátech se
neplatí daně,
upozorňuje Roman
Míšek.
16 rozhovor
Pro obchod v SAE je důležitý tak-
zvaný sponzor. Co nebo kdo to je?
Tato problematika je poměrně
široká, nicméně platí, že obchod
s koncovým zákazníkem může
provádět pouze společnost, která je
zřízena ve vnitrozemí. Vlastnictví
je v poměru 51/49 pro místního
partnera – sponzora. Přesněji
řečeno společnost typu limited
lability company (LLC) – typ joint
venture – vyžaduje, aby ne méně
než 51 procent společnosti vlastnil
společník s občanstvím SAE nebo
místní podnikatelská entita. Počet
partnerů je stanoven minimálně na
dva a maximálně na 50.
Jak to funguje ve speciálních vol-
ných zónách obchodu?
V případě pobočky nebo firmy
ve volné zóně – FZE, FZE Co –
může vlastnit firmu stoprocentně
i zahraniční subjekt. Ovšem tato
firma musí s vnitrozemím obcho-
dovat prostřednictvím distribuční
společnosti. Rozhodnutí, jakým
způsobem registrovat firmu, jaký
typ vlastnictví zvolit, by mělo pře-
devším vycházet z typu činnosti,
produkce, způsobu prezentace
na trhu. Výběr vhodného part-
nera je samozřejmě zásadním
krokem, který by měl kopírovat
představu obou stran o spolupráci,
protože jakákoli roztržka, která
vede k soudní při, by pro našeho
exportéra mohla znamenat značný
útlum v jeho činnosti.
Jsou k dispozici nějaké nové po-
bídky pro investory směřující do
Spojených arabských emirátů?
SAE jsou investorsky otevřená
země a investice jsou jedním z dů-
ležitých prvků v ekonomice všech
emirátů. Obecně je pro investory
přitažlivý fakt, že v SAE není da-
ňová povinnost, pouze se platí cla,
zhruba pět procent pro běžné zboží
a deset procent na luxusní zboží.
průlom firma Lasselsberger sama
označuje jako zásadní obrat ve
svém působení v regionu Blízkého
východu. Také jsme zaznamenali
úspěšný vstup firmy Rudolf Burda,
které jsme usnadnili příchod na
trh v SAE. Pomáhali jsme jí získat
kontakty a prezentovat zboží jak
individuální pomocí, tak prostřed-
nictvím společných expozicí. Těch
příkladů by asi bylo více.
Nakolik fungují Spojené arabské
emiráty coby základna pro obchod
s dalšími zeměmi regionu, jako
je Saúdská Arábie, Kuvajt nebo
Omán? Poskytujete služby či pora-
denství i při obchodech na těchto
trzích?
Vzhledem k tomu, že SAE jsou
přes všechnu snahu zatím spíše
obchodní než výrobní regionální
velmoc, platí, že země je v mnoha
případech reexportérem. Je to do-
slova ekonomický hub pro všechny
země Perského zálivu i Asie. Naše
kancelář se snaží o co největší
přiblížení dalším státům Perské-
ho zálivu. Proto organizujeme
takzvané „přeshraniční“ veletrhy,
jako byl například veletrh Project
Qatar, chystáme se na veletrh do
Íránu. Vytváříme kontakty v těchto
zemích, abychom mohli účinně po-
moci našim podnikatelům i tam. n
Investiční pobídky lze víceméně
očekávat jen u výrobních projektů
nebo offsetových programů.
Jaké renomé tam má Česko a české
zboží?
Českým firmám se v SAE daří,
jejich počet stále roste, určitě je
podpořený rovněž přítomností
českých odborníků u zahraničních
i místních firem. Tradičně úspěšní
jsou v SAE čeští skláři, ti rozhodně
patří k symbolice českého umu
a designu. Daří se ale růst i dodava-
telům sanitární techniky, staveb-
ních materiálů a pozitivní výsledky
máme i v oblasti IT. Emiráty jsou
multietnickou společností, není
náhodou, že i mnoho Arabů z ji-
ných zemí zná naše výrobky z mi-
nulých úspěšných exportních let,
kdy jsme zásobovali trhy v Egyptě,
Sýrii, Libyi…
Jak pomáhá českým investorům
a exportérům vaše kancelář?
Zahraniční kancelář CzechTra-
de pomáhá českým firmám etablo-
vat se na trhu Spojených arabských
emirátů a dalších zemí Perského
zálivu prostřednictvím indivi-
duálních služeb a veletrhů. Platí,
že ne všechny firmy chtějí sdílet
údaje o hospodářských výsled-
cích dosažených v tomto teritoriu
s veřejností, takže jen obtížně
bychom mohli nabídnout ucelenou
statistiku. Ale v minulém roce jsme
například realizovali účast českých
firem na čtyřech veletrzích – šlo
o veletrhy Project Qatar, Index
Dubai, Big 5 Dubai a Gitex.
Jaké byly přínosy?
Víme, že například firma Lassel-
sberger zaznamenala v této oblasti
výrazný nárůst prodejů, a to o 1,5
milionu eur, právě po své účasti na
společné prezentaci CzechTrade na
veletrzích Project Qatar v Dauhá
a veletrhu Big 5 v Dubaji. Tento
kontakt do sae
S žádostí o pomoc při vstupu na
trh Spojených arabských emirátů se
můžete obrátit na zahraniční kancelář
CzechTrade v Dubaji.
E-mail: dubai@czechtrade.cz, webová
adresa: www.czechtrade.ae.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/Průvodce na cestu
17
obchodní desatero
Pro sPojené arabské eMiráty
dodržujte
tradice
Emiráťané silně respek-
tují rodové a kmenové
vazby, kde hlavní slovo mívají starší
členové rodu, takže působí velmi
důvěryhodně, když je mezi členy de-
legace starší zkušený odborník s po-
třebným nadhledem a zkušenostmi.
Při cestách do SAE mohou být ženy
součástí týmu, avšak vedoucím má
být muž. Je přitom nutné, aby se
ženy vyhnuly nevhodnému oblečení
(musejí mít zakrytá ramena a delší
sukni), jinak je možno oblékat se
dle evropských zvyklostí. Při vítání
a loučení se ženám ruka většinou
nepodává. Dobré je také vědět, že
pohlavní akt mezi nesezdanými
partnery je trestným činem a je
nezákonné, aby takové páry v bytě či
v hotelu bydlely spolu.
vyšlete toho,
kdo rozhoduje
Na pracovní cesty do
SAE musejí přijíždět
zástupci firem s rozhodovací pra-
vomocí. Jinak to vytváří u partnera
oprávněný dojem, že byl vyslán pou-
ze referent a že odpovídající partner
na jednání nepřijel.
Přehlížejte
nedochvilnost
Domluvené schůzky
mohou být ze strany
arabských partnerů zrušeny nebo
přesunuty podstatně častěji než
v Evropě. Je nutno mít na paměti, že
muslimové – pokud se jim nepodaří
dostat se na schůzku – uvažují tak, že
„Alláh si schůzku nepřál“. Nezname-
ná to ovšem, že si ji nepřál vůbec, ale
je potřeba se partnerovi znovu ozvat,
být velkorysý, nemluvit o ztrátě
času, ale naopak vyjádřit hluboké
pochopení a připravenost uskuteč-
nit schůzku jindy. Obráceně to však
neplatí – jste Evropan, takže místní
partner automaticky předpokládá,
že jste dochvilný. V tomto ohledu
nejsou vztahy symetrické. Čas v arab-
ském světě je pojem velmi relativní,
proto nedávejte najevo netrpělivost,
že obchodní partner přišel o hodinu
později, přestal by si vás vážit.
Připravte
si záložní
program
Málokdy získáte jed-
noznačný příslib, že za tři týdny
v 10.30 se s vámi partner určitě
setká. Počítejte s tím, že schůzky
budete často dolaďovat operativ-
ně až na místě. Arabský partner
totiž mnohdy opravdu neví, co
bude v který den přesně dělat. Je
nutno z vaší strany projevovat
velkou flexibilitu, mít v záloze
více možností náplně cesty. Je
dobré mít připraveny kontakty
na 130 procent časového rozsahu
cesty, tedy více, než lze reálně
stihnout. Když se pak dvě třetiny
počtu uvažovaných schůzek usku-
teční, byl program cesty velmi
úspěšný.
upřednostněte
fax před
e-mailem
Důležitý je poznatek
o upřednostňování faxové komu-
nikace před e-mailem. Toto není
výrazem technologické zaosta-
losti, neboť nejnovější technika
je k dispozici, ale faxová zpráva
je vnímána jako hmotný doklad
na rozdíl od virtuálních e-mailů.
E-mailem je možno komunikaci
zahájit. Vždy je nutné si telefonic-
ky u partnera ověřit, zda katalogy
či nabídku obdržel, zeptat se na
jeho názor, popovídat si s ním.
Jakmile zjistíte, že nabídka
partnera zaujala, bývá potřebné
ho navštívit. Oproti kontaktům
v Evropě je zásadní, že iniciativa
musí vycházet vždy od zahraniční
firmy, neboť zdejší podnikatelé
jsou na to zvyklí. Je potřeba se
partnerům občas připomínat.
buďte trpěliví
Místní obchodníci
jednají velmi obe-
zřetně a potenciální
partnery si dlouho „oťukávají“.
Často neukazují svůj zájem na-
venek, aby si nejprve dostatečně
prověřili váš zájem, trpělivost
a vaše skutečné odhodlání dlou-
hodobě spolupracovat.
respektujte
soukromý život
Běhemschůzkysemůže
stát,ževašejednáníbude
místnípartnerpřerušovatvyřizová-
nímjinýchzáležitostí.Proarabské
partneryjsouprioritnímezilidské
vztahyaažzanimimásvojemísto
vjejichžebříčkupráce.Rozdíllzedob-
řecharakterizovattakto:Pokudnám
Evropanůmněkdozavoládopráceze
soukromýchdůvodůanáslednědo
kancelářepřijdeněkdospracovním
problémem,paksoukromýtelefonát
ukončímečipřerušíme,abychomse
prioritněvěnovalipráci.Pokudarab-
skémupartneroviběhempracovní
schůzkyněkdozavolávsoukromé
věci,jetopronějčastodůvodposečkat
spracovníschůzkou,neboťodmítnout
takovýtelefonátkvůliprácibybylo
zjejichpohleduneslušné.
dejte prostor
na modlitbu
Může se stát, že se
jednání protáhne déle
a zasáhne do doby modlitby. Je-li
partner muslim, není vyloučeno,
že vás požádá o chvilku strpení
(zhruba 20 minut) a odejde do
modlitební místnosti. Budete-li ve
Spojených arabských emirátech
zakládat vlastní pobočku, počítej-
te s tím, že pracovníci mají v pra-
covní době nárok nejen na oběd,
ale i na absolvování modlitby.
Pořiďte
si místní
telefonní číslo
Sdělování čísla
mobilního telefonu je běžnou
praxí a na úřadech číslo často
slouží jako osobní identifikátor,
neboť žádný systém rodných
čísel není v SAE zaveden.
Pokud byste se ošívali sdělit
číslo svého telefonu, může to
být považováno za vyjádření
nedůvěry. Je vhodné mít číslo
mobilu uvedeno na vizitkách
a později v případě dalších
cest do SAE si pořídit místní
mobilní číslo. Vyplatí se to jak
společensky (vyvolává to důvěru,
že to se vstupem na tento trh
myslíte opravdu vážně), tak také
ekonomicky.
Používejte
angličtinu
V SAE plně
uplatníte anglič-
tinu, neboť specifikem země je, že
anglický jazyk výrazně dominuje
nad oficiální arabštinou. Vyplývá
to ze složení obyvatelstva. Pouze
16 procent je místní obyvatelstvo
a jasně převládají cizinci nearab
-ského původu z mnoha zemí
světa, kteří jako komunikační
jazyk používají angličtinu. Také
Arabové, aby se mohli domluvit ve
vlastní zemi, ovládají angličtinu.
Katalogy v anglickém jazyce plně
vyhovují, neboť arabskou verzi si
nearabští pracovníci stejně nepře-
čtou. Navíc pokud máte arabskou
verzi, bude arabský obchodník po-
těšen pouze do doby, než zjistí, že
v překladu jsou chyby, což bohužel
při překladech do arabštiny v ČR
často bývá. n
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
ve spolupráci s agenturou czechtrade
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/ŠEjkové chtějí ukončit
závislost na ropě
saúdská arábiE
v pouŠti vyrostly čEské lázně
OdzvOnilO dObě, kdy blízkOvýchOdní arabské státy stavěly svá
hOspOdářství výhradně na těžbě rOpy. pO vzOru spOjených
arabských emirátů začínají i další země kOlem perskéhO zálivu více
rOzvíjet ObchOd, turistiku a v Omezené míře i vlastní výrObu.
Je hned několik důvodů, proč je
Saúdská Arábie přirozenou lokální
velmocí. Je největším a nejlidnatěj-
ším státem Arabského poloostrova.
Je největším světovým vývozcem
ropy a má vůdčí roli v ropném
kartelu OPEC. Velkou autoritu mají
ale Saúdové uvnitř islámského světa
také jako ochránci dvou nejposvát-
nějších měst Mediny a Mekky, kam
musí každý pravověrný muslim ale-
spoň jednou za život vykonat pouť
a kam mají naopak jinověrci vstup
zakázán.
I přes ortodoxní pojetí islámu
je však zahraničním obchodníkům
a investorům země celkem přístup-
ná. Vládnoucí, progresivně smýšlejí-
cí královská dynastie chce závislost
své země na ropě omezit. Vede ji
k tomu jednak snížení světových
cen ropy a také celková nevyzpyta-
telnost trhu s fosilními palivy. Navíc
má kolem roku 2030 konzumovat
Saúdská Arábie 60 procent své
vytěžené ropy sama, takže na vývoz
půjde jen zbytek a vládní kasa bude
muset hledat nové zdroje příjmů.
Země proto v současnosti mohutně
investuje, v první řadě do dopravní
infrastruktury, do nemocnic a také
do bezpečnostních opatření, protože
nechce dát šanci terorismu.
Jako bohatý klient se tak v po-
sledních letech stává Saúdská Arábie
atraktivním cílem i pro český vývoz.
Ten dosáhl v roce 2013 úrovně
357 milionů dolarů. Vyvážely se
mimo jiné nákladní vozy Tatra, most-
ní jeřáby společnosti Jeřáby Adamec
nebo trubky od společnosti Arcelor-
text: tomáš stingl / foto: profimedia
18 zaostřEno na rEgion
Do středobodu islámského světa, k nejposvátnější mešitě v Mekce, budou poutníky vozit
vlaky s českými sedačkami.
Počet obyvatel: 27 milionů
Rozloha: 2,1 milionu km2
Hlavní město: Rijád
Měna: saúdský riál
(1 SAR je asi 6,5 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
saudskaarabie
Mittal. Pozoruhodnou zakázku získa-
la firma Borcad. Ta dodá sedačky do
vlaků, které budou od letoška jezdit
na 440 kilometrů dlouhé vysokorych-
lostní trati právě mezi posvátnými
městy Mekkou a Medinou.
Velmi čile se v zemi rozvíjí
zdravotnictví, a to i za účasti českých
odborníků. První přímou českou
investicí je společný projekt Saudi
Darkov. Saúdský investor se v roce
2009 spojil s českými Lázněmi Dar-
kov a využil jejich znalosti pro roz-
jetí rehabilitačního centra ve městě
Saihat. Na dobrou pověst českého
lázeňství navázal následující rok
podobný projekt, kdy bylo otevřeno
léčebné centrum s českým personá-
lem přímo v hlavním městě Rijád.
Mnohočeskýchzdravotníkůtaké
získalokontraktvněkterézesaúdsko
-arabskýchnemocnic. Motivace je
jasná – platy jsou tam mnohoná-
sobně vyšší než za obdobnou práci
v České republice. Společnost Linet
zase zachytila modernizaci saúd-
ských nemocnic a dodává do nich
lůžka a další nábytek, značka FEI
tam prodává špičkové elektronové
mikroskopy.
Překvapivě zajímavá je Saúd-
ská Arábie jako odbytiště potravin.
Pouštní země totiž naprostou vět-
šinu potravin nakupuje v zahraničí.
Z Česka se tam prodávají například
medové dorty značky Marlenka,
müsli tyčinky Emco nebo sýry
z jihočeské mlékárny Madeta. Jen
v roce 2013 tak české firmy prodaly
na saúdskoarabský trh zboží za
18 milionů dolarů. České minister-
stvo zahraničních věcí se rozhodlo
vývoz potravin do této země ještě více
podpořit. Letos je tak Saúdská Arábie
jednou z pěti zemí, kam vyrazí tak-
zvaný agrární diplomat, který bude
českým potravinářům se vstupem na
exotický pouštní trh pomáhat. n
Rijád
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/zaostřeno na region
19
příloha divize euro e15
katar
Hostitel fotbaloVéHo
mistroVstVí V roce 2022
omán
nenápadná oáza stability
kuVajt
lesk a bída býValéHo premianta
Malinký poloostrov Katar
nastartoval motor svého hospodář-
ství před půlstoletím ropou. I přes
současný rapidní pokles její ceny
chce ale země těžbu dál rozvíjet,
takže příležitosti jsou pro české
strojaře při dodávkách pro těžební
a petrochemický průmysl.
Velikým novým stimulem pro
katarskou ekonomiku je příprava
na fotbalové mistrovství světa, kte-
ré se zde bude konat v roce 2022.
Vláda chce do vrcholné sportovní
akce, kdy bude k ministátečku
v Perském zálivu na pár týdnu
upírat zrak celá planeta, investovat
zhruba sto miliard dolarů. Budu-
je se nové letiště, železniční síť,
silnice, metro a samozřejmě nové
fotbalové stadiony.
SČeskourepublikoumázatím
Katarmalouobchodnívýměnu.
Hlavníobjemobchoduzajistilpříchod
automobilkyŠkodaAutonatrh.Česká
značkatammimojinédodalavozypro
taxislužbu.VKatarumajízastoupení
Přestože je Omán větší než
některé další státy Perského zálivu,
je ve srovnání s nimi poměrně
nenápadnou zemí. A to je vlastně
pozitivum. O tomto sultanátu se
v západních médiích příliš často
nemluví, protože je už po mnoho
let relativně klidnou a stabilní
zemí. Právě Omán je typickou
ukázkou státu, který se snaží ome-
zit svou závislost na ropě, jejíž těž-
ba se tam snižuje. Usiluje naopak
o vlastní průmysl a také turistickou
infrastrukturu.
Právě turistika by mohla být
pro třímilionovou zemi s krásnými
horami, dramatickým pobřežím
a fotogenickými pouštními oázami
lákadlem a vizitkou pro zahrani-
čí. Tím spíš, že sousední Jemen,
který má toto vše ještě v poněkud
uhrančivějším vydání, se stává pro
turisty čím dál nebezpečnějším
kvůli řádění islámských radikálů.
Česko vyváží do Ománu hlavně
počítačové komponenty a automo-
bily Škoda.
Společnost Agil Europe dodala
na projekt státní společnosti
Petroleum Development Oman
solární panely na ropné vrty,
hodnota této zakázky byla sedm
milionů dolarů. n
Ekonomickým premiantem
mezi zeměmi Blízkého východu byl
dlouhá léta Kuvajt. Malý stát, který
je v podstatě jen jedním městem
obklopeným pouští, stojí doslova
na podzemním jezeru ropy. Podle
odhadů je tam až desetina všech
světových zásob černého zlata.
S těžbou se začalo už ve třicátých
letech 20. století a po padesáti
letech se Kuvajťané topili v peně-
zích. Jenže pak přišlo v roce 1990
přepadení sousedním Irákem
a diktátorem Saddámem Husaj-
nem. I když byl Kuvajt následující
rok mezinárodní koalicí osvobo-
zen, zůstal vyplundrován a už se po
přepadení nikdy úplně na hospo-
dářské výsluní nevrátil. Irácká voj-
ska navíc podpálila ropné vrty, což
vedle obrovských peněžních ztrát
znamenalo pro Kuvajt i ekologic-
kou katastrofu.
Po této válce převzaly roli pro-
středníka mezi arabským regionem
a světem Spojené arabské emiráty
a do Kuvajtu vstupují světoví in-
vestoři jen obezřetně. Výhodou je
ale stále solventnost tamějších od-
běratelů. Stejně jako v Emirátech
i v Kuvajtu je pro proniknutí na
trh nutný jako prostředník místní
sponzor. V zemi pracuje za nízké
platy hodně přistěhovalců
z dalších zemí Asie, především
z Indie, Bangladéše či Filipín.
Samotní Kuvajťané, kterých
je ve skutečnosti jen třetina
z 3,5 milionu obyvatel, se věnují
hlavně řízení obchodu. Vývoz do
České republiky prakticky neexis-
tuje, ovšem export z Česka naopak
pozvolna roste a v současnosti
je už hodnotou na úrovni kolem
50 milionů dolarů ročně. n
Počet obyvatel: 1,7 milionu
Rozloha: 11 tisíc km2
Hlavní město: Dauhá
Měna: katarský riál
(1 QAR je asi 6,7 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
katar
Počet obyvatel: 3,5 milionu
Rozloha: 18 tisíc km2
Hlavní město: Kuvajt
Měna: kuvajtský dinár
(1 KWD je 83 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
kuvajt
Počet obyvatel: 3 miliony
Rozloha: 310 tisíc km2
Hlavní město: Maskat
Měna: riál (1 OMR je asi 64 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
oman
Kuvajt
Maskat
takéčeskéaerolinky,protožemezita-
mějšímiobyvatelijsouvelmioblíbeny
jakoturistickýcílzápadočeskélázně–
vprvnířaděKarlovyVary,kdese
příležitostněléčíičlenovékatarských
vládnoucíchrodin.
Naproti Kataru leží přes vodu
malý ostrov Bahrajn, který je
samostatným státem, ale s Kata-
rem má úzké vazby. Bahrajn žije
vedle ropy hlavně z turistiky, ročně
ostrůvek navštíví dva miliony
turistů. n
S blížícím se šampionátem roste popularita
fotbalu, loni Katar slavil vítězství v Poháru
Perského zálivu.
Dauhá
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/Velmoc Ve Výrobě lůžek
Z Česka se v posledních letech stala světová velmoc v produkci
Zdravotnických lůžek. Čeští výrobci upoutali například s postelí
pro extrémně obéZní pacienty nebo s novým obchodním
modelem, kdy si nemocnice lůžkové matrace jen pronajímají.
Pivo, sklo, auta... a nemocniční
lůžka. Seznam výrobků, v nichž
platí čeští výrobci za světovou špič-
ku, se v posledních letech rozrostl
o novou položku. Nemocniční lůž-
ka vyráběná tuzemskými podniky
Linet, Borcad nebo Proma Reha,
udávají celosvětově směr v oboru.
Jde přitom už o velmi sofistikova-
né výrobky. Moderní elektronická
lůžka dokážou například pacienta
sama zvážit nebo mají zabudova-
nou toaletu. Vynikají také promyš-
leným a někdy velmi elegantním
designem. A cena některých směle
atakuje hranici až čtvrt milionu
korun.
Je to ideální příklad, jak obo-
rově rozšířit český vývoz. Tahle
disciplína nebyla v historii v Česku
Text: Tomáš Stingl / foto: Jiří Sláma, linet
Vedle lůžek české
firmy vyvážejí také
nemocniční stolky,
chodítka pro
seniory, odběrová
křesla i další zdra-
votnické vybavení.
20 úSpěšný obor
147 milionů eur. Vyváží už do více
než sta zemí světa.
Síla Linetu je dnes již tako-
vá, že například když v jedné
z předešlých sezon „podezřele“
vzrostl český export do Brazílie,
po rozklíčování vývozní statistiky
vyšlo najevo, že ji dokázaly skokově
zvýšit nové zakázky jediné firmy –
Linetu. Právě na rychle rostoucí
a lidnaté země, jako je Čína, Indie,
nebo Brazílie, Linet vsadil. Tyto
země jsou v rozvojové fázi, kdy bu-
dují nové nemocnice. „Ve své dlou-
hodobé strategii reagujeme i na
trend nahrazovat stárnoucí mecha-
nická lůžka elektrickými,“ shrnuje
podnikatel Zbyněk Frolík, který
stojí v čele podniku dodnes. Česká
lůžka vynikají technickým řešením
a jsou často speciálně navržena pro
určité skupiny pacientů. Nedávno
tak Linet představil například lůž-
ko Image 3 pro pacienty s těžkou
nadváhou. Jeho bezpečné pracovní
zatížení je až 320 kilogramů. Firma
tak reaguje na růst počtu obézních
lidí, kterých je v současnosti ve
světě už 700 milionů.
Linet vyvinul také novou
řadu lůžek Tom 2 navržených pro
změnu pro dětské pacienty. Sází na
design, který vytvoří pro děti osob-
nější atmosféru. Lůžko má tvar
žirafy a obsahuje například při-
hrádku na hračky. Zároveň nemá
nebezpečné mezery mezi poloho-
vatelným zádovým dílem a čelem
postele, které bývají v nemocnicích
častou příčinou skřípnutí prstů.
nijak zvlášť rozvinutá, ale několik
původně menších firem založe-
ných na koleně se v porevoluční
éře nakonec vypracovalo až na
exportní šampiony se stamiliono-
vými obraty.
postel pro děti vypadá
jako žirafa
Tuzemským průkopníkem
v oboru se stala společnost Linet.
Tu založil v roce 1990 podnikatel
Zbyněk Frolík v Želevčicích u Sla-
ného. Původně nenápadná firmička
se díky orientaci na vývoz postup-
ně vypracovala až na největšího
evropského výrobce nemocničních
lůžek. V uplynulém obchodním
roce jich prodala 66 tisíc a dosáh-
la rekordního obratu téměř
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/úspěšný obor
21
příloha divize euro e15
Linet také v těchto týdnech
testuje nový obchodní model, kdy
do nemocničních lůžek pronajímá
matrace, což je ve světě stále oblí-
benější postup. Tendr na pronájem
2700 matrací do 50 univerzitních
nemocnic vyhrál Linet v Paříži.
Tříletý kontrakt zahrnuje jak do-
dávku matrací Virtuoso a Precioso,
tak návazný servis. Odhadovaná
hodnota smlouvy se může vyšplhat
až na 10,5 milionu eur. „Výhodou
tohoto modelu je, že si nemocnice
mohou dovolit kvalitnější vyba-
vení než při klasickém nákupu.
V případě matrací tak mohou díky
pokročilým technologiím značně
posílit prevenci proleženin, které
na celosvětové úrovni představují
jeden z hlavních zdrojů sekundár-
ních nákladů spojených s nemoc-
niční péčí,“ uvádí Martin Ženíšek,
manažer pro rozvoj služeb Linetu.
O pronájem matrací už projevily
zájem například i nemocnice v ang-
lickém Bristolu.
Česká lůžka hrají
v polských seriálech
Zejména na porodní postele
nebo gynekologická lůžka se zaměřil
další velký český výrobce, firma
Borcad. Ve Fryčovicích u Frýdku-
-Místku ji krátce po revoluci založil
podnikatel Ivan Boruta. V té době
měla dílnička tři zaměstnance. Dnes
má podnik několik výrobních hal,
práci dává téměř 200 lidem a vyváží
do 80 zemí světa. Jeho roční obrat
se blíží půl miliardě korun. Zdravot-
nické postele Borcad přitom vynikají
zejména designem, který kombi-
nuje pohodlí pro pacienta a dobrou
přístupnost z pohledu lékaře. Za
gynekologickou ordinaci Grácie tak
firma získala dokonce ve světě velmi
ceněnou designovou cenu Red Dot.
Image efektního vzhledu postelí
posiluje Borcad rovněž tím, že je
doma i v zahraničí zapůjčuje do
televizních seriálů z nemocničního
prostředí. V Polsku tak například
porodní lůžka od Borcadu vídají di-
váci jednoho z tamějších televizních
kanálů v seriálu Na dobre i na zle,
v Německu zase fanoušci příběhů
In aller Freundschaft.
V oficiálně formulované vizi
prozrazuje společnost Borcad svůj
ambiciózní cíl. Ve výrobě porodních
postelí se chce v budoucnosti stát
světovou jedničkou. Nakročeno
k tomu má určitě dobře.
linet
Firmu založil v Želevčicích u Slaného v roce 1990 podnikatel Zbyněk Frolík.
Dnes je Linet největším výrobcem zdravotnických lůžek v Evropě a zaměstnává na
900 pracovníků. Vyváží do 100 zemí, jen v uplynulé sezoně to bylo 66 tisíc lůžek.
Nalézt je lze v 11 tisících nemocnic a zdravotnických zařízení ve světě. Vedle Želevčic
má Linet výrobnu také v německém Wickede. Své oficiální sídlo společnost přenesla
v roce 2011 do Nizozemska. Obrat za minulý obchodní rok dosáhl rekordní hodnoty
147 milionů eur.
borcad
Podnikatel Ivan Boruta vybudoval ve Fryčovicích u Frýdku-Místku za čtvrt století fir-
mu, která vyrábí mimo jiné špičkové porodní postele a vybavení pro gynekologické
ordinace. Pro Borcad je typický velký důraz na design, který spojuje dobrou funkci
a vzhled. Firma má 190 zaměstnanců a v roce 2013 dosáhla obratu 467 milionů
korun. Vedle výroby zdravotnického vybavení se zaměřuje také na konstrukci vlako-
vých sedadel. Ta lze vidět například v Česku ve vlacích Pendolino nebo Leo Express.
proma reha
Rodinná firma z České Skalice vyrábí 30 druhů nemocničních lůžek včetně postelí
pro extrémně těžké pacienty nebo snadno skládacích lůžek. Celkem 165 zaměst-
nanců zajišťuje roční obrat přes osm milionů eur. Provozy má firma v České Skalici,
v České Metuji a v Broumově. Exportuje do 50 zemí světa. n
Firma Linet pro-
dala jen v loňském
roce 66 tisíc mo-
derních zdravot-
nických lůžek.
Titana pro tlouštíky
pokřtila královna
Třetím silným tuzemským pro-
ducentem zdravotnických lůžek je
rodinná firma Proma Reha z České
Skalice. Ta vyrábí zhruba 30 typů
lůžek a nabízí i jídelní stolky,
chodítka pro starší pacienty a další
vybavení nemocnic. Ročně prodává
na 15 tisíc výrobků a její obrat pře-
sahuje osm milionů eur. Jednatel
společnosti Radek Jakubský uvádí,
že firma vyváží do 50 zemí světa,
zejména do Evropské unie, býva-
lých států Sovětského svazu a na
Blízký východ.
Společnost mimo jiné uvedla na
trh lůžko, které je určeno pro obézní
pacienty a má příznačný název Titan.
Jeho nosnost je až 500 kilogramů.
Polohovatelné části tohoto lůžka
pohání 11 elektromotorů. Je vy-
baveno i váhou, která umožňuje
graficky znázornit, jak se v čase vyvíjí
pacientova hmotnost. Toto robustní
lůžko mělo velmi originální, byť co do
hmotnosti ne tolik výraznou kmotru.
V roce 2013 Titana pokřtila dvojnice
samotné britské královny Alžběty II.
Loni přišla firma Proma Reha
s dalšími zajímavými modely.
Na veletrhu Medica v německém
Düsseldorfu představila snadno
skládací lůžko Abe a především
netradiční lůžko s integrovanou
toaletní jednotkou. Díky nadějnému
rozvoji firmy, která dává práci víc
než 160 lidem, tak dnes Proma Reha
realizuje výrobu už na třech místech.
Vedle České Skalice otevřela provo-
zovny také v České Metuji a v Brou-
mově.
nemocní tu budou
vždycky
Boom výroby zdravotnických
lůžek v České republice se nyní
uvádí jako příklad, kudy by se měl
český export ubírat. Tedy smě-
rem od jednostranné závislosti na
automobilovém průmyslu k pes-
třejší skladbě vývozu. Výhod má
nemocniční vybavení z obchod-
ního pohledu několik. Je potřeba
v každé době a v každém režimu.
Moderní lůžka mají vysokou přida-
nou vývozní hodnotu. A pozitivem
je i to, že kupujícími jsou častěji
státy než soukromí klienti. Riziko,
že odebrané zboží nezaplatí, je tedy
přece jen nižší než u soukromé
klientely. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/Co letos ovlivní českou
obChodní diplomaCii?
Jaké Jsou důsledky krize na ukraJině nebo co evropskému
hospodářství přinášeJí imigranti. to Jsou aktuální témata, nad
nimiž se v komentáři zamýšlí náměstek ministra zahraničních věcí
martin tlapa, který se specializuJe na ekonomickou diplomacii.
Z pohledu služeb státu v oblasti
ekonomické diplomacie byl rok 2014
návratem k praktické spolupráci.
Narovnání vztahů ministerstva
zahraničí s ministerstvy průmyslu
a obchodu a zemědělství a lepší
koordinace na úrovni vlády jsou
opakováním slibů o efektivnosti,
zaměření na klienty a o jednotném
postupu, které jsme slyšeli (a psali)
v roce 2004. I tak může vypadat
ztracená dekáda v praxi. Není proto
text: martin tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí / foto: michael tomeš, profimedia
22 mezinárodní obChod
Rusko přijalo pra-
vidla Světové ob-
chodní organizace
WTO, teď chce ale
upřednostňovat
domácí výrobky.
třeba navyšovat sliby, vývozci a firmy
sami musí dosvědčit, jestli skutečně
cítí rostoucí profesionalitu ze strany
resortu zahraničí, ambasád a agen-
tur. Vyhráno dosud zdaleka není. Per
aspera ad astra.
proč tady jsme
Nejobtížnější na zahraniční
politice je její obhajoba doma. Jak
píše Emanuel Rádl v knize Útěcha
z filosofie: „Francouzi začali chápat
francouzství v době rytířské, Angli-
čané v době Wyclifově, Italové v době
Dantově, Němci po Napoleonovi...
Morální řád dává základ pro všechny
formy přesvědčení, dříve byl Bůh,
potom morální řád, potom křesťanství
a dlouho potom češství. Nestačí tedy
dovolávat se pouhé vlastnosti, že a jak
jsem se narodil, je třeba soudit, roz-
hodovat, volit... Vlastnosti jsou jako
listí na stromě: rostou a opadávají,
morální řád však je životem stromu."
Co a jak chceme prosazovat,
jaké hodnoty zastáváme a jak může
diplomacie pomáhat prosperitě
a bezpečnosti této země? Koneckonců
zanedlouho si připomeneme stoleté
výročí vzniku Československa. Co
si odnášíme z Masaryka, Havlíčka,
Komenského či Němcové pro obhájení
smyslu naší existence v 21. století?
Česká zahraniční politika, ale vlastně
my všichni, tuto reflexi naléhavě
potřebujeme.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/mezinárodní obchod
23
příloha divize euro e15
imigranty potřebujeme
Při emotivní debatě o migraci zau-
jala čerstvě zveřejněná zpráva OECD
na toto téma. Přístup k integraci v 50.
a 60. letech byl takový, že žádná inte-
grace neexistovala. Očekávalo se, že
to nějak vyřeší trh, že si ti lidé najdou
práci, integrují se sami. Později si
evropské země uvědomily, že imigranti
mají svá specifika, například neumějí
jazyk, a to vede k problémům. Dalším
krokem byla možnost získat občanství.
Přístup se tedy v čase mění.
„Imigrace do Česka je v současné
době velmi nízká. Z Česka více lidí
odchází, než do něj přijde, je tu velká
fluktuace. Ekonomicky se Česku daří
poměrně dobře, ale je třeba přemýšlet
o tom, čím zaplnit vznikající díru na
pracovním trhu,“ upozornil v Praze na
semináři OECD expert Jean-Christo-
ph Dumont. „Je dobré být připraven,
přichystat si nástroje, řešení a podívat
se, jaké modely fungují s ohledem na
budoucí potřeby. Řízená migrace je
cesta. Věnujeme se pracovní migraci,
rodinné migraci, tomu, jak se mění
vzdělanostní struktura imigrantů…
Ale samozřejmě sledujeme i otázku
integrace a to, jak imigrace přispívá
k ekonomickému růstu a rozvoji.
A z našich dat například plyne, že
přínos imigrace je fiskálně pozitivní,
a v obecné rovině lze říct, že většina
imigrantů si najde práci a není závislá
na sociálních dávkách. V řadě zemí se
děti imigrantů stávají úspěšnými stu-
denty," uvedl Jean-Christoph Dumont.
Těžkosezobecňuje,přístupy
vrůznýchzemíchOECDseliší,alejsou
oblasti,nanichžseshodnouvšichni.
Napříkladnanutnostirozpoznathod-
notuveschopnostechaznalostech,jež
imigrantipřinášejí,avyužítji.Nutným
krokemktomujevéstjekeznalostija-
zykaanabídnoutkurzy,navícřadaimi-
grantůmáskvělévzděláníajevzájmu
zaměstnavatelůtohovyužít.Řízená
migracejetéžjednímzezpůsobů,jakby
mělaEvropabojovatprotitrendustár-
nutípopulace,alemimochodemtaké
indikátoremúspěšnostinašízahraniční
politikyvoblastirozvojovéspolupráce
–anejenuvnitřEvropy.Rolí OECD
jedávatnastůlfaktabezohledunato,
zdajeněkdohodnotípozitivněčinega-
tivně.LidéveFranciijsoukupříkladu
podleprůzkumůpřesvědčeni,ževzemi
žijeminimálně25procentimigrantů.
Veskutečnostijeto12procent.Amálo-
kdotuší,žeimigrantivsoučtuodvádějí
nadaníchaodvodechvíc,nežkolik
získávajízpětnarůznýchdávkách.
Našidebatuomigracizatímdiktuje
spíšestrachnežpochopení,žeitotoje
jednímzdůsledkůsvětovéglobalizace.
ProblémemČeskajehrozbatrvalého
odchodunejvícetalentovanýchlidí.
krize na ukrajině
a obchod
Zásadním faktorem v oblasti
ekonomických vztahů se pro českou di-
plomacii v loňském roce stala krize na
Ukrajině, zhoršení vztahů s Ruskem,
mimo jiné také v důsledku dramatické-
ho pádu ruského rublu a poklesu pla-
tební schopnosti partnerských firem.
Propad obchodu s Ukrajinou je zásad-
nější, problematický obchod s Ruskem
dokládá vysoká státní angažovanost
českých proexportních finančních
institucí, které v negativním scénáři
směřují k hranici 70 miliard korun.
Řešení konfliktu nepřijde v důsledku
schvalování nových projektů, které by
mohlo navíc často směřovat k za-
hraničním vlastníkům, jimž dochází
provozní kapitál.
Zájem neopouštět ruský trh a po-
kračovat s projekty nejlépe podpoří
mezinárodní diplomatické řešení,
které bude garantovat konec krvavého
konfliktu. Bezpečnostně-politická
stránka musí doprovázet ekonomický
pohled na budoucnost vztahů s touto
významnou velmocí. Ukrajina nutně
potřebuje reformu institucí. České fir-
my opouštějí projekty v této zemi nikoli
pouze z důvodů válečných, ale také
v důsledku korupce a netransparentní-
ho rozhodování na všech úrovních.
Vedle sankcí a pádu rublu stojí za
pozornost rozhodnutí Ruska o loka-
lizaci, tedy upřednostňování domácí
výroby. Bude dobré v tomto ohledu pro-
zkoumat pravidla WTO a podívat se,
nakolik by takto uplatňovaná politika
byla v rozporu se závazky, které na
sebe vzali všichni členové WTO.
Na druhé straně loňský rok otevřel
novou kapitolu našich vztahů s Čínou,
pokračuje velmi pozitivní trend
zapojení českých firem do příznivého
ekonomického vývoje v USA a Kanadě,
řada aktivit vlády směřovala a bude
v letošním roce směřovat k prosazová-
ní našich nabídek v Africe, Latinské
Americe a na Blízkém a Středním
východě. Cesty prezidenta do Číny, Ka-
zachstánu, Tádžikistánu, Jordánska
či historicky první návštěva Spojených
arabských emirátů jsou toho důkazem.
V letošním roce můžeme před-
pokládat mírné zrychlení tempa
růstu světové ekonomiky, které se
projeví růstem zahraniční poptávky.
Dominantní pozice Evropské unie
v českém obchodě bude spojena jen
s velmi mírným oživením evropské
ekonomiky, které může ovlivnit
politická a ekonomická nestabilita
vývoje v Řecku. Pozitivním růstovým
impulzem pro českou ekonomiku bude
na druhé straně příznivá cena ropy na
světových trzích i kurz české koruny.
Dopady však budou v různých zemích
asymetrické. Dovozci ropy budou těžit
z růstu reálných příjmů spotřebitelů
a nižších nákladů na výrobu finálních
produktů. Naopak tomu bude u pro-
ducentů ropy.
Jak říká profesor ekonomie
Andrew Oswald: „Na ekonomických
věcech záleží jen do té míry, dokud činí
lidi šťastnějšími.“ A naší snahou bude
posunout se v profesionalitě služeb
státu v této oblasti v roce 2015 zase
o stupínek vzhůru. n
vedle sankcí a pádu rublu stojí za pozornost
rozhodnutí ruska o lokalizaci, tedy
upřednostňování domácí výroby
Kvůli devalvaci rublu je ruské zboží velmi levné a nyní konkuruje českému vývozu například v Kazachstánu nebo v Bělorusku.
Martin Tlapa,
náměstek ministra zahraničních věcí
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/Jak na podporu vývozu:
návod krok za krokem
Jednou z forem veřeJné podpory vývozců Jsou takzvané
proJekty ekonomické diplomacie. co přesně znamenaJí
a Jak postupovat, abyste peníze a pomoc úřadů získali,
to ukazuJeme na Jednoduchém modelovém příkladu.
Již devátým rokem pokračují
projekty ekonomické diplomacie,
jejichž prostřednictvím stovky
firem využily možnost prosadit se
na zahraničních trzích. Tuto pomoc
vývozcům zastřešuje tradičně Minis-
terstvo zahraničních věcí ČR. V čem
tyto projekty vlastně spočívají a jak
se jich zúčastnit, přibližuje násle-
dující příklad. Ukazuje, jak krok
za krokem postupovat pro získání
pomoci.
modelový příklad
projektu
Firma XY je nováčkem na
poli exportu, nabízí však svým
zákazníkům zajímavý produkt,
který se v tuzemsku osvědčil, a lze
tedy předpokládat, že má šanci na
úspěch v zahraničí. Její zástupce
na webu www.businessinfo.cz nebo
www.mzv.cz z elektronické Mapy
oborových příležitostí zjistí, že
o jeho produkt by mohli mít zájem
dejme tomu v Srbsku.
Osloví tedy telefonicky, osobně
nebo mailem specialisty ve společ-
ném Klientském centru minister-
stva zahraničních věcí a agentury
CzechTrade (www.businessinfo.cz/
kce), kde mu na základě zjiště-
ných informací o firmě doporučí
další postup. O vyhledání kontaktů
a přípravu prvních jednání s po-
tenciálními partnery se postará
zahraniční kancelář CzechTrade
v Bělehradě, která mu nabídne
i vhodné veletrhy v Srbsku, kde
by se firma mohla prezentovat,
případně i s podporou státu.
Tyto veletrhy je možno najít na
www.mpo.cz nebo lze využít pod-
pory agentury CzechTrade.
Na webu www.businessinfo.cz
si zástupce firmy v sekci Zahraniční
Text: odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu mzv / foto: profimedia, michael tomeš
LeTos se podařiLo výrazně navýšiT rozpočeT
na víc než 11 miLionů korun, což umožní
zreaLizovaT přes devěT desíTek proJekTů
První místem, kam se může vývozce obrátit o pomoc, je jednotné Klientské centrum pro export.
24 sLužby pro vývozce
obchod najde Souhrnnou teritoriální
informaci, zpracovanou velvyslanec-
tvím v Bělehradě, a z ní získá základ-
ní přehled o teritoriu. Poté se spojí
s ekonomickým úsekem velvyslanec-
tví, kde se dozví, jaké akce bude úřad
v daném roce pořádat.
Úřad exportérovi nabídne, zda
by se nechtěl zapojit do projektu
ekonomické diplomacie, neboť
hodlá v příštím roce uspořádat na
velvyslanectví seminář zaměřený
právě na tento sektor a vhodné
české výrobky pro srbský trh.
Společně se dohodnou na základ-
ních podmínkách účasti a úřad na
konci listopadu v rámci přípravy
akcí na následující kalendářní
rok předloží projekt ke schválení
ústředí ministerstva zahraničních
věcí.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/služby pro vývozce
25
příloha divize euro e15
Než se vydá zboží
na cestu do za-
hraničí, předchází
tomu dlouhá pří-
prava, v níž mohou
pomoci projety
ekonomické diplo-
macie.
Pokud je projekt dobře zpra-
cován, splňuje všechny požadavky,
poskytuje prostor pro účast všech
firem, které projevily zájem, a vejde
se do rozpočtu ministerstva na tento
program, bude schválen k realizaci
a firma získá možnost učinit další
krok k úspěšnému působení na srb-
ském trhu.
padesát akcí ročně
Projekty ekonomické diplo-
macie se staly nedílnou součástí
aktivit ministerstva zahraničních
věcí, a každoročně tak nabízejí
prostřednictvím zastupitelských
úřadů v zahraničí možnost vytvo-
ření nových kontaktů, předvedení
výrobků a služeb i získání nových
zakázek několika desítkám až stov-
kám českých firem.
V posledních pěti letech
zrealizovali diplomaté v několika
desítkách zemí ročně v průměru
kolem padesáti seminářů, prezenta-
cí, účastí na výstavách a veletrzích,
konferencí, misí, „českých dnů“
a podobných akcí, na něž minis-
terstvo přispělo ze svého rozpočtu
v průměru mezi pěti až šesti miliony
korun.
Díky dobré spolupráci a zájmu
o zapojení ze strany ministerstva
průmyslu a obchodu, ministerstva
zemědělství a agentur CzechTrade,
CzechInvest nebo CzechTourism se
podařilo v řadě případů najít vhod-
nou synergii a zajistit i finanční
spoluúčast. Stejně tak spolupodíle-
ní zúčastněných firem nebo asociací
patří mezi standardní formy vyjá-
dření zájmu o tyto akce ze strany
podnikatelské veřejnosti.
loni poprvé
elektronicky
V roce 2013 provedlo minister-
stvo zahraničních věcí interní audit
projektů ekonomické diplomacie
a na základě doporučení auditorů
vypracoval následně odbor dvou-
stranných ekonomických vztahů
a podpory exportu novou metodi-
ku projektů, která odpovídajícím
způsobem zajišťuje soulad se
zacílením ekonomické diplomacie
a efektivitu vynaložených peněz.
Při posuzování projektů hraje prim
jedinečnost a přidaná hodnota kaž-
dého projektu, co nejširší zapojení
firem a asociací, spolufinancování
ze strany ostatních partnerů, vazba
na oborové příležitosti a konkrétní
přínos pro český export, investice
a Českou republiku i její image.
Rok 2014 se tedy stal přelomo-
vou etapou, do níž vstoupily projek-
ty ekonomické diplomacie poprvé
v podobě elektronické aplikace, kte-
rá zjednodušuje komunikaci mezi
ústředím a zastupitelskými úřady
a zároveň poskytuje i nové možnosti
v oblasti řízení a vyhodnocování
projektů.
Ministerstvo zahraničních
věcí vybralo loni z navržených
105 projektů celkem 51 akcí, na něž
bylo vynaloženo 4,5 milionu korun.
Několik desítek českých firem
prezentovalo své výrobky a služby
v oblasti energetiky, strojírenství,
obranného průmyslu, potravi-
nářství a zemědělství, ochrany
životního prostředí, infrastruktury
či zdravotnictví. Projekty byly
patřičným způsobem zdokumen-
továny a medializovány a vytvořily
vhodný základ pro přípravu nového
běhu programu v roce 2015.
letos jde na podporu
skoro třikrát víc peněz
Na počátku ledna tohoto roku
komise pro výběr projektů pro-
studovala celkem 107 projektů
v celkové hodnotě navrhovaného
příspěvku ministerstva přes
13 milionů korun. S přispěním
vedení resortu a v souladu s dekla-
rovanou podporou ekonomické di-
plomacie se letos podařilo výrazně
navýšit projektový rozpočet na víc
než 11 milionů korun, což umož-
ní zrealizovat přes devět desítek
projektů především v oborech
s vytipovaným potenciálem pro
český export.
Ministerstvo bude nadále usi-
lovně pracovat na zvyšování kvality
projektů a rozšiřovat zapojení
českých firem. Tomu napomůže
i včasné oslovování firem a asociací
s návrhy budoucích projektů eko-
nomické diplomacie, jakož i lepší
propagace tohoto nástroje podpory
exportu. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/ChCete získat podporu na
projekty v rozvojovýCh zemíCh?
Česká rozvojová agentura vyhlásila v únoru výběrové
řízení na projekty v rámci programu rozvojového
partnerství pro soukromý sektor. ten navazuje na program
vytvořený ministerstvem zahraniČních věcí v roce 2013.
text: redakce / foto: profimedia
Jednou ze zemí, na niž se vztahují české projekty rozvojové pomoci, je jihoasijská Kambodža.
26 služby pro vývozCe
Hlavním cílem programu je
podpořit projekty, které prostřed-
nictvím reálných podnikatelských
záměrů soukromých podniků
přispějí k řešení problémů v rozvojo-
vých zemích.
„Tímto programem se Česká
republika řadí po bok ostatních vy-
spělých dárcovských zemí, které usi-
lují o inovativní přístupy při řešení
globálních rozvojových problémů,“
řekl ministr zahraničních věcí Lubo-
mír Zaorálek. „Důležitým aspektem
programu je dlouhodobá komerční,
sociální a ekologická udržitelnost
projektů. Úspěšné projekty přispějí
ke zvyšování konkurenceschopnosti
českých a partnerských podnika-
telských subjektů, tvorbě nových
pracovních míst a pomohou jim,
aby se lépe napojily do globálních
hodnotových řetězců. Zároveň tím
budou generovat další podnikatelské
příležitosti pro subjekty z České
republiky i z partnerské země.“
Program se vztahuje k priorit-
ním zemím podle platné Koncepce
zahraniční rozvojové spolupráce
České republiky na období 2010 až
2017, tedy pro Afghánistán, Bosnu
a Hercegovinu, Etiopii, Moldavsko,
Mongolsko, Gruzii, Kambodžu, Ko-
sovo, Palestinu a Srbsko. Aby mohl
program lépe reagovat na dynamicky
se vyvíjející oborové příležitosti
v partnerských zemích, není sekto-
rově omezen. n
kam se obrátit
Více informací o možnosti zapojení
se do programu naleznou potenciální
zájemci na webových stránkách České
rozvojové agentury – www.czda.cz.
Inzerce A151002561 Inzerce A150000596
český export,přílohadeníkuE15,samostatněneprodejná.ČísloregistraceMKČRE17948,ISSN1803-4543
adresa redakce a obchodního oddělení MeziVodami1952/9,14300Praha4–Modřany|ředitel divize euro e15TomášSkřivánek
inzerceDavidKorn,ředitel,inzerce@mf.cz,tel.:225276475|výroba a distribuce SoňaŠtarhová,ředitelka,
starhova@mf.cz,225276252|přílohu připraviliTomášStingl–redaktor,StanislavaPřibylováaMarkétaTeuchnerová–korektorky
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/Již 3 roky
spojujeme byznys
se zahraničím...
připojte se i vy...
únor 2015
Uzbekistán: zájem o pivo
Rychle rostoucí ekonomika kupuje
také trolejbusy a pneumatiky
čína: aUta v rekordU
Tuzemští výrobci zažili
nejlepší sezonu v historii
Usa: tramvaj na baterky
První kus prodali Češi
do amerického Seattlu
Příloha divize euro e15, vychází ve sPoluPráci s Portálem businessinfo.cz
HoSPodářSký zázRak uPRoSTřed aSie
Kazachstán
01_CE_E15_0115.indd 1
27.1.2015 17:48:00
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/Na zahraničních trzích se vyznáme.
Přehledné informace z první ruky, které na internetu nenajdete.
Kontakty, ke kterým se tak snadno nedostanete.
Pomoc, která se vám v zahraničí může hodit.
• PROFESIONÁLNÍ PORADENSTVÍ A SLUŽBY ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ
• INFORMAČNÍ SERVIS PRO EXPORTÉRY
• PREZENTACE ČESKÝCH FIREM V ZAHRANIČÍ
• EXPORTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
www.czechtrade.cz
CzechTrade – partner českých exportérů na pěti kontinentech
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export-2-3-2015/