Český export 4.2.2015

únor 2015 Uzbekistán: zájem o pivo Rychle rostoucí ekonomika kupuje také trolejbusy a pneumatiky čína: aUta v rekordU Tuzemští výrobci zažili nejlepší sezonu v historii Usa: tramvaj na baterky První kus prodali Češi do amerického Seattlu Příloha divize euro e15, vychází ve sPoluPráci s Portálem businessinfo.cz HoSPodářSký zázRak uPRoSTřed aSie Kazachstán

2

editorial 3 příloha divize euro e15 nová KroniKa exportu „To je ta země, kde se dělají škodovky?“ Tak se ptal na Česko jeden řidič v Izraeli, kterého jsem si loni šťastně stopnul na zapomenuté silnici kdesi uprostřed Judské pouště. Ano, to je ta země, jejíž vizitkou ve světě není jen Jágr a Pražské Jezulátko, ale hlavně vynikající kvalita vyváženého zboží. Ať je to pivo, vodní turbína nebo terénní koloběžka. Úspěch České republiky s exportem stojí a padá. Tenhle základní fakt si možná pořád ještě málo uvědo- mujeme. Hlavním motorem českého hospodářství není ani domácí spotřeba, ani výdaje státu, ale vývoz. Jeho objem představuje už zhruba 80 procent v poměru k celkovému hrubému domácímu produktu. Svou troškou chceme podpořit české vývozce i my. Exportní přílohy deníku E15 měly už v předchozích sezonách příznivý ohlas a letos se vydavatelství Mladá fronta rozhodlo dát jim pravidelnější rytmus a formu. Magazín vám nyní přineseme vždy první středu v měsíci. Každé vydání se v hlavním tématu zaměří na jednu konkrétní zemi, která je pro české firmy lákavým obchodním cílem. V tomto prvním čísle je to Kazachstán, jenž zažil v posledních letech učiněný hospodářský zázrak a díky závratným příjmům z těžby nerostných suro- vin nakupuje ve světě ve velkém všechno od spotřebního zboží až po největší stroje pro nové továrny. Naším přáním ale je, aby byla příloha zajímavá pro všechny čtenáře, nejen pro ty, kteří zrovna uvažují o vývozu do dané země. Další pravidelnou součástí magazínu proto vždy bude materiál o některém klíčovém odvětví českého hospodářství. Začínáme tím nejdůležitějším, tedy automobilovým průmyslem. Tenhle pilíř české ekonomiky loni zažil snový rok. Výroba lámala všechny historické rekordy a rostl vývoz většiny typů vozidel, od osobních aut přes autobusy a náklaďáky až po méně často v médiích zmiňované, ale o to zajíma- vější přívěsy. K pravidelným rubrikám bude patřit také blok článků o státní podpoře vývozu a podnikání. V nich byste měli najít doporučení, jak a kde lze získat různé dotace, kde informační podporu nebo jak se zbavit zbytečné- ho papírování. Doufáme, že bude magazín Český export užitečným zdrojem praktických informací pro vývozce a zároveň jakousi pravidelnou kronikou českého hospodářství pro ostatní čtenáře. Budeme si vážit toho, pokud se s námi podělíte o své názory i o zajímavé příběhy z podnikání. n Tomáš STingl • stingl@mf.cz letem světem p Inzerce A151001031 pivo versus vodka Nejsou to jen obchodní sankce, které dělají vývoz- cům těžkou hlavu na ruském trhu. Nedávno tam bylo také přímo oficiální státní vyhláškou nařízeno snížení ceny vodky. Prodejci ostat- ních alkoholických nápojů včetně českých dodavatelů piva mají teď nepříjemného konkurenta – extrémně levnou vodku. n supervelmoc na mucholapky Česko má prakticky světový monopol na výrobu mucho- lapek. Dvě třetiny světové produkce zastane rodinná firma Papírna Moudrý ze Židlochovic, která za zdán- livě nepatrný výrobek utrží kolem 100 milionů korun ročně. Ve skutečnosti totiž jde někdy o překvapivě velké a propracované mucholapky. Například ta stájová je dlou- há až deset metrů. n africký brokát z Broumova Mnozí Afričané, kteří rádi nosí nádherně barevné tradiční obleky z „afrického“ brokátu, asi netuší, že tato látka pochází ve skutečnosti z českého Broumova. Česká společnost Veba je velkým vývozcem tohoto velejem- ného brokátu, který vyváží zejména do západoafrických států. Tam se z látky vyrábějí slavnostní úbory zvané agbá- dy nebo civilnější kaftany. n Koloběžky i do slovníku Velmocí je Česko ve vý- robě koloběžek. Kuriózní zkušenost přitom udělal jeden z českých producen- tů – firma Yedoo. Značka je anglickým přepisem čes- kého slovesa „jedu“. Podle zástupců firmy ale v ně- kterých zemích obyvatelé koloběžky vůbec neznali a neměli pro ně ani slovo. Proto se dokonce na chvilku uvažovalo, že do některých jazyků bude slovo yedoo zaneseno jako obecný název pro koloběžku. Zatím se tak nestalo, české koloběžky ale každopádně stále dobře jedou na odbyt. n Byty místo jurt Historicky první velký sta- vební projekt v Mongolsku zaštítěný českou firmou je stavba dvou tisíc bytů ve městě Erdenetu. Zakázku na dosud neprobádaném trhu získala developerská společnost Finep. Pro- jekt je unikátní v tom, že nabídne západní standard bydlení v zemi, kde jsou lidé zvyklí žít převážně v tradičních jurtách, tedy velkých stanech. n text: tomáš stingl / foto: Jiří sláma

Text: tomáš stingl, čtk / foto: Martin pinkas, profimedia, Inekom 4 exporTní MozaIka Česká společnost Inekon Group prodala první tramvaj na baterii. Vůz nezávislý na trakčním vedení úspěšně nabídla americkému měs- tu Seattle. S tím uzavřela smlouvu na dodání několika vozů tohoto typu v hodnotě téměř 30 milionů dolarů. „Soupravu jsme již úspěšně otes- tovali v ostravském provozu, kde bez napájení z trakčního vedení ujela v simulovaném běžném provozu téměř devět kilometrů a spotřebova- la přitom jen zhruba čtyřicet procent kapacity baterie,“ uvedl Josef Hušek, předseda správní rady a statutární ředitel společnosti. Zástupci americ- kého Seattlu se tohoto závěrečného testování osobně zúčastnili a po úspěšné prezentaci projevili zájem o dalších devět souprav tohoto typu. Tramvaj ujede na baterii celkem až 16 kilometrů. Na návrhu alterna- tivního pohonu spolupracoval Inekon Group s francouzskou společností Saft, která podle společně vytvořené zadávací dokumentace baterii vyro- bila. V současné době Inekon Group podal žádost o udělení patentu na celkový koncept propojení bateriové- ho systému s řízením tramvají. „O dodání tramvají na bateriový pohon jednáme nyní i s americkým Detroitem. Současně pracujeme na další inovaci naší technologie, která by dojezd tramvají bez napájení z trakčního vedení ještě zdvojnáso- bila,“ uvádí Josef Hušek. Vznik alternativního pohonu je reakcí na rostoucí světový zájem o tramvaje nezávislé na trakčním ve- dení. Takto vybavené vozy nacházejí využití v centrech historických měst nebo například v místech složitého křížení s trolejbusovými linkami, kde není možné vybudovat stan- dardní tramvajové vedení. V Česku se vývojem tramvají na baterku zabývá také společnost Škoda Trans- portion. n Inekon prodal tramvaj na baterku do amerIckého Seattlu Makedonské železnice objednaly bezpečnostní systém u aŽD praha Česká společnost AŽD Praha pode- psala smlouvu o dodávce a instalaci zabezpečovacího zařízení pro želez- niční koridor Kumanovo–Beljakovce v Makedonii. Hodnota zakázky je 3,1 milionu. Tendr vyhlásil správce makedonské železniční infrastruktury. Česká společnost se zařadila jako jeden ze zhotovitelů vedle italských a německých dodavatelů. Práce AŽD Praha zahrnují výrobu, instalaci i testo- vání a uvedení do provozu staničního a traťového zabezpečení pro celkem tři železniční stanice na trati dlouhé 31 kilometrů. „Jedná se spíš o menší zakázku, ale o to větší má strategický význam. V Makedonii totiž jde o histo- ricky první aplikaci plně elektronických zabezpečovacích zařízení, a tak si nemůžeme dovolit žádné zaváhání,“ říká ředitel zahraničního marketingu a obchodu AŽD Praha Petr Žatecký. „Země bývalé Jugoslávie dlouhodobě patří mezi naše prioritní trhy, na které se velmi soustředíme a do kterých také značně investujeme. Vedle tohoto projektu v Makedonii nyní AŽD Praha realizuje například prestižní projekt re- konstrukce hlavního nádraží Bělehrad v Srbsku. Od obou těchto projektů si slibujeme posílení a upevnění naší po- zice na trzích zemí bývalé Jugoslávie,“ dodává Žatecký. Práce na projektu započaly ještě před podpisem smlou- vy na podzim 2014. Naplno se však projekt rozbíhá až letos a dokončen by měl být příští rok v září. n nábytkářI založIlI Společnou fIrmu ve vIetnamu Čeští výrobci nábytku založili ve Vietnamu společnou firmu, jejímž prostřednictvím chtějí dobývat trhy v jihový- chodní Asii. Firma nazvaná Czech industry company limited má investiční kapitál téměř 1,5 milionu dolarů. Podíl- níky tvoří celkem deset českých nábytkářských podniků. „Všem zájemcům nejen o vietnamský trh, ale i trhy dalších zemí sdružených v organizaci ASEAN vzniká možnost využít naši strukturu pro navázání kontaktů i k dokončení obchodů,“ uvedl Radek Brychta, který je jedním z iniciátorů projektu. Vedle Vietnamu tak chce nábytkářská formace oslovovat i další země regionu – Brunej, Filipíny, Indonésii, Kam- bodžu, Laos, Malajsii, Myanmar, Singapur a Thajsko. Centrála společnosti je ve vietnamském hlavním městě Hanoji. Založení společné firmy je završením několikaletého úsilí klastru nábytkářů, který se pokouší proniknout do nejdynamičtějšího hospodářského regionu světa i za využití eurodotací a podpory českého státu. n češI převzalI elektrárnu v brItánII Česká společnost Energetický a průmyslový holding dokončila minulý měsíc převzetí společnosti Eggborough Power Limited, která je jediným vlastníkem černouhel- né elektrárny Eggborough ve Velké Británii. Transakci schválila také Evropská komise. Elektrárna stojí v hrabství Severní Yorkshire. Její čtyři černouhelné bloky disponují celkovou instalovanou kapacitou dva tisíce megawattů. Elektrárna pokrývá zhruba čtyři procenta celkové spotřeby elektrické energie Velké Británie a zaměstnává přibližně 300 lidí. Energetický a průmyslový holding, který elektrárnu přebírá, vlastní už na 40 firem především v Česku, na Slo- vensku, v Polsku a v Německu. Zaměstnává v současnosti více než osm tisíc lidí. n

exportní mozaika 5 příloha divize euro e15 roste vývoz pastí na myši, v rusku ho ale zasáhly sankce Firmě Kovo Družstvo z Hluboček u Olomouce v poslední době roste export pastí na hlodavce, protože v přírodě se díky teplému počasí výrazně zvyšuje populace myší, potkanů a krtků. Firma tak loni zvýšila výrobu pastí zhruba o desetinu na 1,35 milionu kusů. Polovinu z toho vyvezla do světa. Export do důležitého odbytiště, kterým je Rusko, ale nyní postihly sankce. „Firma, přes kterou jsme do Ruska exportovali, tam kvůli nim přestala vyvážet. Ještě před- loni jsme do Ruska exportovali pasti za téměř 2,5 milionu korun, ale loni jsme stihli pouze jednu dodávku," uvádí předseda družstva Josef Peřina. Společnost se tak pokouší nahradit odbyt v Rusku jinými trhy a zároveň v Rusku získat nové kontrakty. „Jednáme s několika dalšími firmami, jejichž prostřednictvím bychom mohli opět zahájit export do Ruska. Hlavně v Moskvě jdou pasti na hlodavce a krtky dobře na odbyt," uvádí Peřina. Ruští zákazníci podle něj dávají přednost kovovým pastím na myši a krysy v provedení leštěná mosaz, které vypadají jako zlaté. „Naši obchodní partneři z Německa zase požadují, aby past na myši pro německý trh byla vyrobená jen z bukového dřeva. Německá myš je prý chytrá a vleze pouze do pasti vonící bukovým dřevem. Ostatním pastím, hlavně těm plastovým, se vyhýbá," podotkl s úsměvem Josef Peřina. Roční obrat družstva je v současnosti přibližně 60 milionů korun, na pasti z toho připadá přibližně čtvrtina tržeb. n průmySl SpuStIl kampaň na propagacI technIckých oborů Zástupci českého průmyslu i státní správy před několika dny slavnostně spustili kampaň Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015. Letos má přijít vlna konkrét- ních akcí, jejichž cílem je zvýšit zájem především mladých lidí o stu- dium technických oborů a řemesel. Průmysl v současnosti trpí akut- ním nedostatkem kvalifikovaných technických pracovníků. „Obracím se zejména na rodiče – nebojte se poslat své děti na technické obory,“ řekl při slavnostním zahájení kam- paně v Národním technickém muzeu v Praze prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Letos se budou například konat různé studentské soutěže a vyjdou publikace jako Almanach tech- nického vzdělávání či statistický přehled Panorama. Připravuje se i Den průmyslu v Ostravě nebo řada konferencí zaměřených na systémové změny ve školství. Třeba jen lídr českého prů- myslu, společnost Škoda Auto, chystá desítky akcí. „Například se pokusíme motivovat děti k zájmu o techniku v designové soutěži Mladý designér, vzdělávat učitele v rámci projektu Věda má budouc- nost a podporovat střední školy v rámci grantových programů,“ uvedl Bohdan Wojnar, člen před- stavenstva společnosti. Přidat se mohou i další firmy. Formulář pro přihlášení vlastních akcí a další informace o Roku průmyslu a technického vzdělávání najdete na webové adrese www.rokprumyslu.eu. n Vývoz hraček zkomplikovala ukrajinská krize Tradiční čeští výrobci hraček očekávají letos rekordní vývoz do zahraničí. Podle odhadů Sdružení pro hračku a hru se přiblíží export dvěma miliardám korun. Růst by mohl být ještě větší, vývoz hraček ale bohužel začal doplácet na obchodní válku Ruska s EU. O ruský trh přišla například společnost Efko, která vyrábí populární postavičky Igráček nebo konstrukční stavebnici Roto. Firma, která do zahraničí vyveze zhruba třetinu produkce, letos očekává i přesto růst vývozu zhruba o 17 procent. Nej- více prodává na Slovensko, do Německa, Nizozemska či Francie, ale také do Izraele a Japonska. Firma Detoa Albrechtice loni přišla o trhy v Ázerbájdžánu a Kazachstá- nu. „Zavinila to rusko-ukrajinská krize. Ty země jsou na sebe velmi úzce navázány. I oni devalvovali, takže nám tam obchody na chvíli skončily, doufám, že se opět oživí," uvedl ředitel firmy Jaroslav Zeman. Nejvíc firma exportuje do Německa, na- příklad i vývoz do vzdáleného Japonska dosahuje osmi procent z obratu. Společnost nabízí především didaktické hračky, které rozvíjejí u dětí motoriku, estetiku a fantazii, například magnetické puzzle. Obrat společnosti Detoa byl loni 82 milionů, což je meziročně o tři procenta více. Skupina Dino Toys, která vyrábí mimo jiné nejznámější deskovou hru Dostihy a sázky, loni dosáhla obratu čtvrt miliardy. Letos podle ředitele Jana Šlemína očekává nárůst exportu o deset až 20 procent. Společnost v létě uvedla na trh novou plastovou Tatru 148 na písek. Zatím se prodalo 30 tisíc kusů a společ- nost doufá, že s tímto produktem uspěje na západoevropských trzích. V Česku je v současnosti zhruba 230 tradičních výrobců hraček. Podíl českých hraček na trhu se pohybuje mezi sedmi a deseti procenty. Výroba v českých firmách v roce 2013 dosáhla 2,2 miliardy korun, z toho se předloni vyvezlo zboží za 1,6 miliardy. Největší- mi českými vývozci jsou ABA factory, Abrex, BD Tova Brno, Moravská ústředna DUV Brno či již zmíněná Detoa Albrechtice. Vedle toho mají v tuzemsku závody také čtyři velcí zahraniční výrobci s roční výrobou v objemu 5,5 miliardy korun. Jde o značky Lego, Simba, Playmobil a Ravensburger. n projekt meohub pomůže výrobcům optIky vStoupIt do Spojených Států Pomocituzemskýmfirmám sexpanzínaamerickýtrhmáprojekt MeoHub.Tenspouštípřerovský výrobceoptomechanickýchpřístrojů Meopta-optika.Maléastřednífirmy sevprůběhulednazdarmahlásilydo tohotoprojektu.„Většinounásdosud kontaktovalyfirmy,kteréutlumily obchodníaktivityvRuskuanyní hledajínovétrhy.MeoHubjimmůže výrazněpomociprávěsexpanzíve Spojenýchstátech,"uvedlamanažerka projektuJaroslavaNěmcová.Vtěchto dnechsevybírajímezipřihlášenými firmaminejvhodnějšíadepti,kteří nabízejíkonkurenceschopnýprodukt, majízkušenostisexpanzívzahraničí achtějíuspětvUSA. Dodalšíhovýběrupostoupídvě desítkykandidátůapodporumášanci obdržetpěticeuchazečů.Získajísídlo vNewYorkuvčetněkancelářepro manažera,asistencipřizaloženífirmy, pomocsadministrativoučipodporu přizískávánívíz.Součástíservisu budeipatentovéalicenčníporaden- ství,právníslužby,zprostředkování obchodníchkontaktůizajištěnískla- dovýchavýrobníchprostor. PřerovskéspolečnostiMeopta- -optikapředlonidíkymírnémuoži- venípoptávkynazahraničníchtrzích vzrostlytržbymeziročněotřiprocen- tana1,95miliardykorun.Vefinanč- níchplánechnaloňskýrokvedení Meoptypočítalostržbaminaúrovni dvoumiliardkorun.Hlavníčásttržeb Meopta-optikazískávázprodejespor- tovníoptikyaprůmyslovýchaplikací propolovodičovýprůmysladigitální projekce.VětšinaprodukceMeopty- -optikymířínaexport,přičemžve Spojenýchstátechmáfirmapobočku. Společnostzaměstnávávprůměru 2450pracovníků.Jejímhlavním akcionářemjetakřkaspadesátipro- centnímpodílemČechoameričanPaul Rausnitz.n

NerostNá velmoc má české zboží ráda StředoaSijSký kazachStán zažívá v poSledních dvaceti letech malý hoSpodářSký zázrak. má totiž obrovSké příjmy z těžby ropy, uranu či železné rudy. čeSké zboží je v zemi velmi populární, a nové zakázky navíc dohodli vývozci při liStopadové miSi vedené prezidentem milošem zemanem. Hospodářská spolupráce České republiky a Kazachstánu se v po- sledních letech velmi dynamicky rozvíjí. V roce 2013 obchodní obrat přesáhl úroveň miliardy dolarů. O rozvoj hospodářské spoluprá- ce má zájem okolo 200 českých společností, v Kazachstánu je už více než 30 společných podniků, 25 kanceláří a zastoupení českých společností zejména ve městech Almaty, Astana, dále v Pavlodaru, Karagandě a Taldykorganu. Pod- poru českým společnostem v Ka- zachstánu poskytuje též kancelář CzechTrade v Almaty. Nový významný impulz při- nesla návštěva českého prezidenta Miloše Zemana v Kazachstánu loni v listopadu. Doprovodila ho delegace více než 80 představitelů českých firem. Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev informoval českou stranu o zahájení druhé fáze industrializace v Kazachstánu a pozval české společnosti k účasti v tomto procesu. text: František trojáček, ekonomický rada velvyslanectví čr v astaně / foto: profimedia 6 hlavNí téma Vizitkou hospo- dářského boomu Kazachstánu je nová metropole Astana posta- vená doslova uprostřed stepi.

hlavní Téma 7 příloha divize euro e15 Kazachstán je zemí s obrov- ským nerostným bohatstvím. Těží se tu ropa, plyn, uhlí či železná ruda. Na prvním místě ve světě je Kazachstán v těžbě uranu. Těžba ropy se pohybuje na úrovni 80 milionů tun ročně s tím, že se předpokládá, že během několika let bude Kazachstán patřit mezi desít- ku zemí ve světě s největší těžbou ropy. Zajišťuje také třetí největší dodávky ropy do České republiky. Příjmy z těžby a exportu nerostných surovin Kazachstán využívá k intenzivnímu budování své infrastruktury. V některých případech očekává kazašská strana od zahraničních partnerů investo- vání peněz do realizace projektů. v astaně bude světová výstava Expo 2017 K aktuálním významným infra- strukturním projektům lze zařadit budování tranzitního koridoru mezi západní Čínou a západní hra- nicí Kazachstánu v délce 2700 kilo- metrů. Podél tranzitního koridoru Rychle roste také obchod s Kyrgyzstánem Také obchod České republiky a Kyrgyzstánu má v poslední době vysokou dy- namiku. V roce 2013 jeho obrat dosáhl úrovně 8,5 milionu dolarů, a za prvních deset měsíců roku 2014 přesáhl dokonce hranici dvaceti milionů dolarů. Česká strana dováží z Kyrgyzstánu zejména suroviny, český vývoz se soustřeďuje na farmaceutické výrobky, potravinářské výrobky a suroviny pro jejich přípravu, různé druhy spotřebního zboží včetně skla, hraček či nábytku. Česko poskytuje Kyrgyzstánu také rozvojovou pomoc. Jako příklad lze uvést vybudování výzkum- né a monitorovací stanice Adygine na ledovci Adygine v horách nad Biškekem z roku 2012. Další je projekt ve prospěch Speciální všeobecně vzdělávací školy a internátu pro hluché a slepé děti v Biškeku a Dětského domova Krasnaja Riečka. Počet obyvatel: 17 milionů Rozloha: 2,7 milionu km2 Hlavní město: Astana Měna: tenge (1 KZT je 0,12 Kč) Astana je postupně budována doprovodná infrastruktura, jako jsou odpočíva- dla, pumpy, restaurace, ubytovací kapacity či zdravotnická zařízení. V období do roku 2020 se bude modernizovat celá řada prioritních silničních tahů, jako Astana–Alma- ty nebo Astana–Pavlodar. Významným projektem kazaš- ské vlády je příprava světové výsta- vy Expo 2017 v Astaně. Do přípravy je možné zapojení i českých spo- lečností, například při dodávkách technologie, při zajištění dopravy nebo při poskytování konzultant- ských služeb. Aktuální příležitosti existují pro české firmy také při rozši- řování výroby v automobilovém průmyslu v Kazachstánu. Možnosti jsou též u zajišťování dodávek strojírenského zařízení pro místní průmysl. Velvyslanectví v této oblasti úzce spolupracuje s Asso- ciation of Kazakhstan Machinery and Metalware Industries. Na konci loňského listopadu velvysla- nectví v Astaně zaslalo do ústředí nabídku k účasti na výstavbě šesti dětských školek ve městě Usť-Ka- menogorsk a pěti školek ve městě Semei. Příležitostí je také výstavba a řízení nemocnice s 300 lůžky ve městě Usť-Kamenogorsk a dětské nemocnice s 200 lůžky ve městě Semei. Investoři dostanou daňové prázdniny na deset let Základní pravidla zadávání veřejných zakázek jsou v Kazach- stánu podobná pravidlům v České republice. Aktuální veřejné zakáz- ky jsou publikovány na centrální internetové stránce www.mp.com. kz/goszakupki. Celá řada zakázek je též připravována na regionální úrovni, přičemž o některých zámě- rech na vypracování projektů se lze v obecné poloze dozvědět v rámci pracovních jednání na radnicích (akimatech) v jednotlivých kazaš- ských oblastech. Kazašská strana klade v posled- ní době velký akcent na získávání nových zahraničních investorů a loni v létě vyhlásila nové inves- tiční pobídky na podporu zahra- ničních investic s cílem získání nových investorů zejména pro velké projekty. Tyto pobídky mimo jiné zahr- nují osvobození od daně právnic- kých osob na deset let, osvobození od daně z pozemku na deset let a od daně na majetek na dobu osmi let. Investor si může též přivést do Kazachstánu „svoji pracovní sílu“. Investiční projekty lze nalézt na internetové stránce www.baseinvest.kz a lze kontakto- vat kazašskou investiční agenturu Kaznexinvest, která investorům poskytuje konzultační služby. Od konce roku 2013 existuje v Astaně „One Stop Shop“ agentury KazAgro, který poskytuje informa- ce k aktuálním projektům v oblasti zemědělství a v potravinářském průmyslu. Informace k dalším připravova- ným projektům lze získávat na in- vestičních fórech organizovaných na centrální úrovni a též na úrovni jednotlivých regionů. mnoho Kazachů umí česky Řada českých výrobků má dobré renomé na kazašském trhu. Jedná se například o automobily Škoda, které se montují v závodě Azia Avto v Usť-Kamenogorsku a které jsou populární vzhledem ke své spolehlivosti a příznivé ceně. Dobré jméno má v Kazachstánu též české sklo, bižuterie, české granáty, dále české pivo, potravinářské výrobky, nábytek a kuchyně. Velká část Kazachů osobně zná Českou republiku, kterou v minu- losti navštívila, zejména Karlovy Vary a Prahu. V České republice studuje kolem dvou tisíc kazaš- ských studentů. V Astaně pracuje velký počet Kazachů, kteří plynule hovoří česky. n Obchod ČR s Kazachstánem (v milionech dolarů) Zdroj: MPO 2009 vývoz dovoz 283 422 647 557 628 2010 2011 2012 2013 126 168 213 347 395

Studené kazašSké jaro Prezident nazarbajev má Před sebou Poslední úkol: udržet si Putina od těla, ale nenaštvat ho. V kazašské Astaně se letos v létě chystají veliké a bohaté oslavy. Se zahraničními hosty se dveře netrhnou, tisíce tanečníků zaplní obrovitá náměstí, projevy nebudou brát konce. Hlavní postavou toho reje bude samozřejmě prezident Nursultan Nazarbajev, už proto, že je ve své zemi hlavní postavou čehokoli. Tentokrát ovšem – ačkoli sám bude shodou okolností zrovna slavit pětasedmdesátiny – nebude on sám hlavním tématem oslav. To je novum, a má to dobrý praktický důvod. Oslavovanými budou „chánové Kerej a Žanibek, kteří v roce 1465 vytvořili první chanát, od něhož se datuje státnost kazašského národa“, jak Nazarbajev řekl v půli ledna novinářům. „Možná to nebyl stát v moderním slova smyslu a jeho hranice se neshodovaly s hranicemi dnešními. Ale je důležité vědět, že základ dnešního státu byl položen tehdy a že my dnes kráčíme ve stopách velkých činů těchto svých předků,“ citoval jej server Eurasia­ Net.org. Žádná státnost Mohutnost oslav a halas­ nost jejich ohlašování nejsou nijak náhodné. Je to podle dobře informovaného asijského serveru Thediplomat.com Nazarbajevova odpověď na loňský incident, který způsobil ruský prezident Vladimir Putin. Během své návštěvy Astany vychvaloval Nazarbajeva do nebes – a zároveň se nechal slyšet, že než se současný doživotní prezident dostal k moci, „neměli Kazaši žádnou stát­ nost“. Až Nazarbajev podle Putina „vytvořil stát tam, kde do té doby žádný stát nikdy nebyl“. Podle EurasiaNet.org tím Putin zvedl v Astaně nejedny mand­ le, včetně těch nejdůležitějších, Nazarbajevových. Dosym Satpa­ jev, šéf think tanku Kazakhstan Risk Assessment Group se sídlem v Almaty, serveru řekl, že Puti­ nova slova vyvolala „velmi silnou negativní reakci“. Incident spolu s ukrajinskou krizí, jež v mezidobí dále eskalovala, nechal astanskému vedení k vyřešení nezáviděníhodný úkol: vymezit se vůči Moskvě do­ statečně důrazně, ale nepřijít o její spojenectví. To je složitější, než se na první pohled může zdát. Od Nového roku existuje Eurasijská ekonomická unie, jež sbližuje hospodářství Běloruska, Ruska a Kazachstánu. Ve chvíli, kdy výkonnost ruské ekonomiky klesá a rubl ztrácí na hodnotě každým dnem (a táhne s sebou dolů kazašskou měnu tenge, jež za poslední rok poklesla o 19 procent), jsou ekonomická ri­ zika takového uspořádání zjevnější než kdy jindy. Rizika politická jsou však ještě citelnější. Největším nebezpečím pro Nazarbajevův režim je hrozba národnostně motivovaných nepo­ kojů. Když se před pětadvaceti lety ujímal moci, tvořili etničtí Kazaši jen třetinu obyvatel Kazachstánu; dnes je jich přes polovinu. Víc než dvacet procent ze zhruba osmnácti milionů obyvatel země však dodnes jsou etničtí Rusové, kteří žijí pře­ vážně podél sedm a půl tisíce kilo­ metrů dlouhé hranice s Ruskem. Ne náhodou se Nazarbajev pečlivě věnuje (nejméně od roku 1999, kdy se mu podařilo utlumit snahu etnických Rusů ustavit podél hranice vlastní autonomní oblast) zdůrazňování potřeby národnostní tolerance a porozumění. Ví, že prá­ vě tito Rusové jsou potenciálním zdrojem velkých potíží. text: daniel deyl / foto: Profimedia 8 hlavní téma Na trase Astana–Moskva a zpět Údaje vyjadřují podíly skupin zboží na celkovém objemu jednotlivých kategorií obchodu (za rok 2013) Rusko vyváží do Kazachstánu (v %) minerální produkty 38,6 stroje, vybavení, vozidla, přístroje 19,6 kovy a kovové výrobky 16,1 výrobky chemického průmyslu 9,7 organické výrobky, potraviny 8,0 Tyto skupiny celkem 90,6 Kazachstán vyváží do Ruska (v %) minerální produkty 26,3 stroje, vybavení, vozidla, přístroje 32,1 kovy a kovové výrobky 8,7 látky, textilní výrobky, obuv 11,8 Celkový podíl na kazašském vývozu do Ruska 83,6 Zdroj: ruská Federální celní služba Kazaši a státnost Zdroj: BBC 8. stol. arabští nájezdníci přivážejí islám 1219–1224 mongolské kmeny pod vedením Čingischána provádějí invazi do Kazachstánu a Střední Asie 15. stol. s vytvořením kazašského chanátu se Kazaši etablují jako výrazná etnická skupina 1731–1742 začíná období ruské nad- vlády 1868–1916 přicházejí tisíce ruských a ukrajinských rolníků, vzni- kají základy průmyslu 1916 je potlačeno velké protirus- ké povstání, 150 tisíc lidí umírá, přes 300 tisíc jich odchází do zahraničí 1917 občanská válka po ruské bolševické revoluci v Rusku 1920 Kazachstán se stává autonomní republikou SSSR 1920–1930 intenzivní industrializace a kolektiviza- ce zeměděl- ství si vybírají přes milion obětí

hlavní Téma 9 příloha divize euro e15 Kazaši se rádi fotí s rukou přiloženou na zlatý podstavec ve vyhlídkové věži Bajterek, do nějž je vyražen obrys ruky prezidenta Nursul- tana Nazarbajeva. Do poslední kapky krve Putinova doktrína o tom, že „Rusko je tam, kde se mluví rusky“, a její aplikace na Ukrajině jsou pro Nazarbajeva a jeho lidi nepochybným důvodem k neklidu. Když se nyní prezident odvolává na kazašskou státnost sahající do roku 1465, mluví tím pochopitelně nikoli o Kazach­ stánu, nýbrž o etnických Kazaších. To vytváří prostor pro to, aby se přísluš­ níci národnostních menšin (kromě Rusů ještě především Uzbekové a Mongolové) cítili jako druhořadí občané. A od toho už je jen kousek k etnicky motivovaným nepokojům, státním zásahům, oboustrannému násilí – a případnému uplatnění Putinovy doktríny. Když Nazarbajev vyzývá Kazachy – nikoli „Kazachstán­ ce“, nýbrž Kazachy – k „obraně země do poslední kapky krve“, je si zároveň dobře vědom toho, že drží v ruce dvousečnou zbraň. Oč opatrněji tedy musí prezident našlapovat na domácí půdě, o to ak­ tivnější může být v zahraničí. A také tak činí. V průběhu loňského roku poklesl objem vzájemného obchodu s Ruskem o hrozivých 20 procent (většinu z toho má na svědomí pokles rublu), obchod s Čínou naopak o 20 procent narostl. A tím to ne­ končí – v prosinci oznámili kazašský a čínský premiér na třicet nových obchodních dohod v hodnotě 14 miliard dolarů. Téměř čtyři miliar­ dy čínských dolarů půjdou do továren na výrobu drasla na západě Kazachs­ tánu; Číňané budou do Kazachstánu dodávat elektrárny na klíč, zatímco obráceným směrem bude putovat mnoho uranu, jehož největším světo­ vým producentem Kazachstán je. S kým Kazaši obchodují Objem obchodu v roce 2013 (v mil. eur / v %) Import Export Celkem Čína 10 578 (31,1) EU 21 547 (45,2) EU 29 101 (35,6) EU 7 554 (22,2) Čína 11 170 (23,4) Čína 21 748 (26,6) Rusko 7 069 (20,8) Rusko 3 956 (8,3) Rusko 11 025 (13,5) Ukrajina 1 788 (5,3) Kanada 1 931 (4,1) Ukrajina 2 264 (2,8) USA 924 (2,7) Turecko 1 227 (2,6) Turecko 2 104 (2,6) Jižní Korea 906 (2,7) Uzbekistán 1 085 (2,3) Kanada 2 073 (2,5) Turecko 877 (2,6) USA 982 (2,1) USA 1 906 (2,3) Bělorusko 732 (2,2) Švýcarsko 874 (1,8) Uzbekistán 1 745 (2,1) Uzbekistán 660 (1,9) Srbsko 614 (1,3) Jižní Korea 1 080 (1,3) Japonsko 590 (1,7) Kyrgyzstán 586 (1,2) Švýcarsko 1 051 (1,3) Zdroj: European Commission 1936 Kazach­ stán se stává plno­ hodnotnou republikou SSSR 1940 násilné přistěho­ vání stovek tisíc Korejců, krymských Tatarů, Něm­ ců a dalších 1949 první jader­ ný výbuch na střelnici v Semipala­ tinsku 1961 první piloto­ vaný kosmic­ ký let startuje z Bajkonuru 1989 etnický Kazach Nursultan Nazarbajev se dostává do čela KSSR, kazaština se stává vedle ruštiny úřed­ ní řečí 1990 Nazarbajev se stává prvním kazašským prezidentem, 25. října vy­ hlašuje státní suverenitu 1992 Kazachstán je přijat do OSN a OBSE 1998 novým hlavním městem se stává Astana, padá horní věkový limit pro výkon prezidentské funkce 1999 potlačeno separatistické hnutí etnic­ kých Rusů na severovýcho­ dě země 2010 vzniká celní unie mezi Ruskem, Běloruskem a Kazach­ stánem 2014 tytéž země zakládají Eurasijskou ekonomickou unii PR kampaň Kromě toho rozjeli Kazaši velkou mezinárodní PR kampaň (v její organizaci figuruje i britský expremiér Tony Blair, jehož firmu Blair Associates si Nazarbajev najal). „Prezident usiluje o externí legitimi­ zaci své země,“ řekl serveru Intell­ news.net politolog z Almaty Aidos Sarym, „o interní legitimizaci režimu se coby takřka neomezený vládce starat nemusí.“ Astana se pro rok 2017 uchází o křeslo v Radě bezpeč­ nosti OSN; je zastoupena v Radě OSN pro lidská práva a doufá v přidělení pořadatelství některých z následu­ jících zimních olympijských her. To vše má pomoci neustále vylepšovat image země na Západě i ve chvíli, kdy se Astanaupsalaruskémuimperi­ álnímuplánuvpodobějižzmíněné Eurasijskéekonomickéunie.Posled­ nímfaktoremvehřejefaktorlidský, v tomto případě věk. O Putinovi se říká, že k Nazarbajevovi cítí osobní sympatie. Ruský prezident však bude moci zůstat u vesla do roku 2024, zatímco Kazachovi číslo jedna podle všeho zbývá času podstatně méně. Podle serveru Thediplomat.com si Putin může nyní připravovat pozici na dobu po Nazarbajevově očekáva­ ném odchodu, kdy bude Kazachstán poprvé měnit mocenskou garnituru. O to lépe musí Nazarbajev plnit svůj úkol dnes – ale závidět mu to nemůže nikdo. n

Kazaši si pamatují Baťu i motorKy jawa V Kazachstánu rostou obchodní domy nazVané Praha, V mariánsKých Lázních je zase sPousta KazašsKých turistů. obchod se středoasijsKou zemí může staVět na tamější PoPuLaritě ČesKa. České zboží Kazaši vnímají jako velmi kvalitní. Starší gene- race Kazachů ještě pamatuje boty firmy Baťa, sklo Bohemia Crystal, automobily Tatra, motocykly Jawa a samozřejmě české pivo. Dnes v Astaně a Almaty úspěšně pracuje sít’ obchodních domů pod názvem Praha, nabízející kazašským zá- kazníkům kvalitní zboží za dobrou cenu. V Astaně mimo jiné funguje Kazašsko-české technologické centrum. Celkově mají lidé v Kazachstá- nu o České republice velmi dobré povědomí. Každý rok navštěvuje kolem deseti tisíc kazašských turistů lázně v Karlových Varech a v Mariánských Lázních. České vzdělání láká kazašské studenty. Bohužel existující potíže spojené se získáváním turistických a stu- dentských víz nutí Kazachy hledat pro rekreaci a studium jiné státy. Proto velvyslanectví Kazachstánu ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Astaně pracují na zjednodušení vízového režimu pro občany Kazachstánu. tématem světové výstavy budou ekologické energie Kazachstán dosáhl toho, aby se mezinárodní výstava Expo 2017 poprvé uskutečnila v prostoru SNS a centrální Asie, respektive v hlav- ním městě Kazachstánu – Astaně. Téma výstavy je Energie budouc- nosti. Zvány jsou všechny české firmy se zkušenostmi v této oblasti. Je nutné podotknout, že ze- mědělství Kazachstánu má velký potenciál, jelikož země zaujímá vedoucí postavení ve světě v pro- dukci obilí a mouky a má velké možnosti také v rozvoji živočišné výroby. V současnosti zvyšuje export masa a mléka. České firmy zve na projekty na zpracování obilí, montáž a údržbu zemědělských strojů, stavby farem a chovatel- ských komplexů. Velký význam zís- kává spolupráce v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu. Kazachstán láká také strojíren- ské podniky z Česka na projekty v energetice, protože mají hodně co nabídnout jak z hlediska zkušenos- ti, tak z hlediska technologií. Kazachstán by uvítal postupné zrušení sankcí Negativní dopad na kazašsko- -české obchodní vztahy má bo- hužel konfrontace mezi Západem a Ruskem. Jak zdůraznil prezident Ka- zachstánu Nursultan Nazarbajev, zavedení vzájemných sankcí mezi státy, které produkují 60 procent světového HDP, sníží růst ekono- miky sousedních zemí a ovlivní i ekonomiku samotného Kazach- stánu. Je nutno podotknout, že Kazachstán se drží neutrálního postoje, zaměřeného na stabilizaci situace a postupné zrušení plat- ných sankcí, které jsou překážkou dalšímu rozvoji světového hospo- dářství. Češi mají cennou zkušenost s hospodářskou reformou Jak ukázala oficiální návštěva prezidenta České republiky Miloše Zemana v Astaně loni v listopadu, ekonomická spolupráce má všechny předpoklady pro rozvoj. Nicméně úroveň neodpovídá v plné míře existujícímu potenciálu obou stran. Kazachstán očekává aktiv- nější účast českého byznysu na modernizaci průmyslu. Je nutné text: islambek rajmov, rada pro ekonomické otázky, Velvyslanectví republiky Kazachstán v praze / foto: profimedia 10 hlaVní téma Dotace až 30 procent text: ivo Kohoutek, právní kancelář almalex, Kazachstán Novelazákonaozahraničních investicích,kterázačalavKazach- stánuplatit1.ledna,rozeznávádvě skupinyprojektů.Jdeoprioritní projektyaprojekty.Uprioritních projektůstátnabízíosvobozeníod různýchdruhůdanínadobuaždo 10let,investičnídotaciaždo30pro- cent(jinýmislovyvráceníinvestice vtomtoobjemu),osvobozeníodcla nadovozzařízení,surovinamate- riálů.Dálestátnabízígarantované právníprostředí–čiliprokonkrétní projektbudouplatithlavníprávní předpisyvpodobě,kterázdebyla vdoběprovedeníinvestice. Prokomunikacisinvestorybyl zřízenspeciálníúřad,kterýzajišťuje řízenímeziinvestoremaostatní státnísprávou.Propřípadsporů meziinvestoremastátnísprávnou bylzřízeninstitutinvestičního ombudsmana. Důležitéje,kterýprojektje prioritní.Zásadníjebýtvseznamu prioritníchprojektů,tenstanovuje vládasvýmrozhodnutím.Seznam jedostširoký,obecněsemalene- patříprojektyzezbrojařskéoblasti, hazardaněkolikdalších.Druhým ukazatelemjeobjemzamýšlené investice,kterýbymělbýtdva milionyMRP(cožjekaždoročně měnícísestátnívypořádacíindex). Aktuálnětoodpovídáčástcezhruba 20milionůdolarů. Běžnéinvestičníprojekty– tedyty,kterénelzeoznačitjako prioritní–takédostávajízajímavé pobídky.Platípronědvěpobídky podobnéjakoproprioritníprojekty, atoosvobozeníodclaa30procent refundaceprovedenéinvestice. Nicméně,nadrámecpopisutéto novelystojízatouvést,žepodobně atraktivnípodmínkyproprostýin- vestičníprojektlzedosáhnoutumís- těnímtakovéinvesticedoněkteréze svobodnýchekonomickýchzón. Teprvepraxesicepřinese skutečněsprávnývýkladnovéhozá- kona,nicménějižzkontextupřijaté novelyjezřejmé,žetoKazachstán myslísatraktivitouprozahraniční investicevážněatímtobylyvytvoře- nyskutečněpříznivépodmínky.n

hlavní Téma 11 příloha divize euro e15 Jedno z největších rypadel světa těží v kazachstánském dolu Bogatyrskyj neuvěřitel- ných 4,5 tisíce tun uhlí za hodinu. eurasijský svaz přichází Text: Tomáš stingl Minulýměsíczačaloficiálně fungovatEurasijskýekonomickýsvaz. Společenstvísdružilodoobrovského jednotnéhohospodářskéhoprostoru zatímpětstátů–Kazachstán,Rusko, Bělorusko,ArméniiaKyrgyzstán. Ovstupuuvažujíidalšízemě. Novéhospodářskéuskupení,na jehožúzemížijevícenež170milionů lidíakterézabíráplochupřesahující 20milionůkilometrůčtverečních, sevmnohéminspirovaloEvropskou unií.Téchcezároveňvněkterých ohledechkonkurovat.Členskéstáty postupněsjednocujíclaapravidlapro dovozzboží.Uvnitřuniemábýtpohyb zbožízcelabezzbytečnýchbariér. Takéchtějíčlenskéstátyumožnit volnýpohybpracovníchsil.Završení integracemásměřovatimimoobchod –členovéhodlajívíczkoordinovat celkovouzahraničnípolitiku. Řídícím orgánem je Eurasijská komise sídlící v Moskvě. Jejím ny- nějším předsedou je zkušený ruský politický matador Viktor Christěn- ko. Ten býval v minulosti mimo jiné ruským ministrem průmyslu, a v roce 2004 dokonce krátce i pre- miérem Ruské federace. problémem jsou peníze a ukrajinská krize S myšlenkou propojit podobným způsobem státy ležící na východě Evropy a ve Střední Asii přišel popr- vé už v devadesátých letech kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Předstupněm projektu pak byla v roce 2010 vytvořená celní unie spojující Kazachstán s Běloruskem a Ruskou federací. Právě Rusko a Kazachstán ale dosud do projektu integrace vkládají stěžejní část peněz, ostatní chud- ší státy se zatím na financování nepodílejí. „Musíme tuto záležitost vyřešit. V opačném případě, jestliže se jednoho dne Rusko nebo Kazach- stán rozhodnou opustit organizaci, tak ta ukončí svou existenci,“ varoval loni prezident Nazarbajev. Další porodní bolestí nové unie je fakt, že přichází na svět právě době, kdy mezinárodní atmosféru vyhrotila válka na Ukrajině a krize vzájemných vztahů Ruska s Evrop- skou unií. Kazachstán i Bělorusko se zatím stavějí spíš do neutrální pozi- ce, rozhodně nejsou automatickými podpůrci svého ruského unijního souputníka. Krize navíc uspíšila rozhodnu- tí nejen Ukrajiny, ale také Gruzie a Moldavska přiklonit se k Evropské unii. Tyto tři státy, které by mohly být dříve jedněmi z logických kan- didátů na členství v eurasijské unii, během loňského roku naopak pode- psaly asociační dohodu s EU. Rusko na to reagovalo obchodní odvetou například v podobě zákazu dovozu některých výrobků z Moldavska. kandidáti na členství? spekulace zmiňují i Česko Zatímco některé postsovětské státy se tedy od nového společenství, jemuž dominuje Rusko, odklánějí, v budoucnu by do něj prý naopak mohly být přizvány i kulturně či geo- graficky podstatně vzdálenější země. Ruský prezident Vladimír Putin na sklonku loňského roku při příleži- tosti oficiálního spuštění eurasijské unie jmenoval mezi zájemci o spo- lupráci země jako Indii, Turecko, Vietnam a Izrael. V minulosti uváděly některé zdroje jako možného kandidáta na členství dost překvapivě dokonce i Českou republiku. Přes všechny tyto spekulace jsou však zatím reál- nými zájemci o přidružení k pětici zakládajících států zatím jen dvě další středoasijské republiky – Tád- žikistán a Uzbekistán. V každém případě se rýsuje hospodářský blok, který má mezi Čínou na jedné a Evropskou unií na druhé straně vytvořit třetí obchodní epicentrum eurasijského kontinen- tu. Rodí se ale v době, kdy to vůbec nebude mít lehké. n zdůraznit, že legislativa Kazachs- tánu předpokládá státní podporu investorů, kteří jdou do prioritních odvětví. V posledních letech se v Ka- zachstánu realizuje Program zrychleného průmyslově-inovač- ního rozvoje a nový ekonomický program Nurly Žol. České podniky mají technické know-how a inovač- ní nápady, Kazachstán má touhu uplatnit to vše na svém trhu. Perspektivním se jeví rozvoj ekonomické spolupráce s Českou republikou v oblasti strojírenství, zemědělství, chemického průmyslu a alternativní energetiky. Zajímavé jsou české zkušenosti se sociální a hospodářskou reformou, zejména v oblastech bydlení, komunálních služeb, státní podpory podnikání a rozvoje turistického klastru. Významný potenciál je i v řešení ekologických problémů a rozvoje ekologický, čisté výroby nabízené Kazachstánem v rámci meziregi- onálního programu partnerství „Zelený most“. n

12 Story Žádané zboŽí? Pitná voda Mají také inveStičního oMbudSMana SpolečnoSt Aquel zAčAlA před čtyřmi roky v kAzAchStánu prodávAt filtry nA čištění vody. tA z vodovodů je tAm prý nekvAlitní, A čeSká firmA Se i proto rychle vyprAcovAlA Až nA lídrA kAzAšSkého trhu. právo kAzAchStánu prošlo velkou změnou A dneS používá moderní zákony blízké evropSkému StAndArdu. ve Smlouvě Ale muSíte vážit kAždé Slovo, protože Se hledí Spíš nA formulAci než nA její fAktický význAm, upozorňuje právník ivo kohoutek ze SpolečnoSti AlmAlex. Jednouzobchodníchpříležitostí vKazachstánujekupodivupitnávoda. Nejenproto,žejdeopřevážněpouštní apolopouštnístát,aleiproto,ževoda zmístníchvodovodůprýnevyniká kvalitou.Protobyltentotrhlogickou volboupročeskoufirmuAquel,která prodáváfiltrynačištěnívody. Společnostmělajiždobrézkuše- nostizRuskéfederaceavroce2010 serozhodlavstoupitidoKazachs- tánu.„Otázkavodníchzdrojůjetu témapolitickypopulární,alevelmi zanedbané.Osobněbychnikomu neradilpřicestáchdoKazachstánupít jakoukolivoduzvodovodníhořadu. Místnílidéjiužívajíjennamytínádo- bí,praníakoupáníse,“říkáokvalitě vodyvKazachstánugenerálníředitel tamějšípobočky Aquelu Michal Váhala. „Situaci řešíKazachovébuďto koupíbalenévody,cožtakénedoporu- čujeme,neboťsejednáovoduznezná- mýchzdrojů,vneznámékvalitěaza neodpovídajícícenu.Balenávodajetu věčnétémaavelmivýnosnýobchod. Značnáčástobyvateltedykupuje různáfiltračnízařízení,“říkáVáhala. AprávětojeparketaAquelu. konkurencí jsou hlavně číňané a rusové VKazachstánustojíčeskáspo- lečnosthlavněprotičínskéaruské konkurenci.Taprodávápředevším jednoduchéuhlíkovéfiltryzanízkou cenu.Aquelprotitomunastoupil stechnickydalekovyspělejšímifiltry, anavícnabídlKazachůmiplnohod- notnýservis.„Získávámevelmidobré reference,protožejakojedinímáme přesnědanýsystémprodejeanásled- néhoservisu.Častosenámstává,že servisujemeikonkurenčníprodukty, kdešlofirmámpřevážněoprodej apakvtomužzákazníkatakříkajíc nechajíplavat,“vysvětlujeMichal Váhala. Firma tak byla už v roce 2013 vyhodnocena jako lídr svého oboru text: tomáš Stingl / foto: profimedia, aquel text: tomáš Stingl / foto: profimedia, archiv Jakájevsoučasnostiúroveňpráva vKazachstánu? Nazdejšímtrhusepohybuji užodroku1996,aprotomámtu unikátnímožnostprožívatproces změnazlepšeníprávníhosystému vKazachstánutakříkajícnavlastní kůži.Pomineme-lijistéporodní bolesti,jsoutozměnyklepšímu. Jsouvlastnějakousi„evropizací“této země.Zatíženísovětskýmprávem azejménazvyklostmijeobrovské aivelmitěžkédědictví,alevytrvalost postupumístníhoprezidenta,parla- mentuavládyjeproměpřekvapující. Upřímně,někdymusímjakoobčan Českérepublikyizávidět.Například jižzavedenáelektronickástátní správajezde,jestlisenepletu,mezi dvacítkounejlepšíchnasvětě. Můžeteporovnatčeskéakazašské právo? Zhlediskaprincipůprávního prostředínevidímzásadnějšíhoroz- dílu.Dřívetobylovůbecjednodušší. Asiidíkypostsovětskémuprostředí acentrálnímuřízeníbylyněkteré zákonyzdeavČeskuvelmipodobné. Napříkladmístnípůvodnízákoník prácebylpraktickytotožnýsčes- kýmzákoníkemprácezroku1965. Vsoučasnédobětoužtakpodobné není,alevýchodiskemjekontinen- tálnípojetípráva.Protojakstruktura zákonůazpůsobjejichužití,tak isystémsoudůasprávníchorgánů jsoupronáspochopitelné. Cobystedoporučilvývozci,který chceinvestovatnebovyvážetdo Kazachstánu? Doporučilbychjediné.Velmi, opravduvelmikvalitněpřistoupit kpřípravěsmluvníhovztahu.Smlou- Vodní filtr Aquel 200 se stal nejúspěšnějším výrob- kem firmy prodávaným v Kazachstánu. Ivo Kohoutek

Story 13 příloha divize euro e15 Pro mnoho Kazachů je zatím přístup k pitné vodě problémem. na kazašském trhu. „K dnešnímu dni máme pobočky ve čtyřech městech. V Astaně se nachází sídlo společnosti a hlavní kancelář, dále máme pobočky v Karagandě, Almaty a v Pavlodaru. Letos plánujeme otevřít pobočky v dalších dvou městech. Velice zají- mavé je portfolio našich klientů. Jde o podnikatele, vysoké státní úředníky, politiky, lékaře či učitele,“ pokračuje zástupce firmy. dnes nepracujeme, prijéchali gósti Při obchodních jednáních i ve vztazích s místními zaměstnanci jsou prý patrné některé odlišné zvyklosti Kazachů. „Nejvíce bolavé téma je dochvilnost. Domluvit si schůzku na 15.00 a přijít v 15.30 nebo i později, to je zde úplně normální. Sami Kaza- chové si s tím hlavu nelámou a říkají: „Když chceš pozvat lidi na svatbu, řekni, že začíná ve čtyři, a víš, že se v sedm všichni sejdou,“ říká Michal Váhala. Druhé bolavé místo jsou státní svátky. „Snad nikde jinde jich není tolik a Kazachové využijí každý svátek, aby jej patřičně oslavili. Třetí překážkou, s níž se budete každoden- ně potýkat, jsou návštěvy. Pravidelně uslyšíte, že ,prijéchali gósti´, a tím vazdemávelkývýznamadíkybohu zdeužnedocházíktakovémuohýbá- níprávajakovdevadesátýchletech. Protokvalitněnapsanásmlouva,nej- lépeprávníkemseznalostímístních zvyklostí,jevícenežnutnost.Rád bychupozornilnaznačnýformalis- mus,kterýzdeobecněpanuje.Proto jenutné,narozdíltřebaodČeska, vícneždobřevážitkaždéslovo.Při následnémvýkladuzdehrajíobčas většívýznamslovanežcelkový význampříslušnéhoustanoveníči ičástismlouvy. Jaká je v Kazachstánu vymahatel- nost práva při obchodních sporech? Je prakticky na stejné úrovni jako u nás. Pokud je dobře napsaná smlouva a je po ruce kvalitní právní zastoupení, není obvykle problém domoci se svých práv. Situace se zde opravdu radikálně změnila a zahra- niční investoři a vůbec zahraniční podnikatelé jsou zde velmi vítáni. Navíc novela místního zákona o zahraničních investicích v tomto směru přinesla zajímavé změny, včetně zřízení institutu investičního ombudsmana. Horší to je s výkonem rozhodnutí, ale to není o právním systému, ten funguje podle mého názoru už standardně. Z tohoto po- hledu je velmi moudré se rozmyslet, jestli mým partnerem je zavedená firma, nebo OSVČ bez reálného majetku. Ale to není o právu, to je o zdravém rozumu. Copovažujetedosudzasvůjnejzají- mavějšípřípad? Rozhodněnejzajímavějšípřípad proměbyl,aasiužnavždyzůstane, žesemizdepodařilozabránitnepřá- telskémupřevzetíjednévelkéčeské investicevroce1998.Mohusepyšnit vtétokauzeidvěmarozhodnutími místníhonejvyššíhosoudu,kterámi tehdydalazapravdu.Takovépřípady sezdeužnaštěstíproinvestory nevyskytujíapromětobyltenkrát opravdu„právnickýzážitek”.n veškerá přechozí domluva vezme zasvé. U Kazachů jsou totiž hosté a návštěva na prvním místě. A tak bych mohl pokračovat takřka done- konečna. Ale buďme upřímní, každá země má své zvyklosti a v podnikání je nutné vidět věci a lidi jinak, než jak se zprvu zdají. Kazachstán je v sou- časné době stabilní a velice rychle se rozvíjející země, kde je obrovský potenciál pro zahraniční investory, kteří se nebojí a mají trpělivost,“ zdůrazňuje český podnikatel. Podle něj se ale v současnosti i do kazašské ekonomiky promítá krize sousedního Ruska, a firma Aquel tak hledá cestu, jak ve Střední Asii udržet slibně rozjetý byznys. Vedle filtrů pro domácnosti proto začíná oslovovat i velké firemní klienty. „Od loňské- ho listopadu jsme zahájili nabídky průmyslové filtrace a vstupujeme do výběrových řízení na různé zakázky,“ říká Michal Váhala. Značka, která má zahraniční zastoupení například také v Maďarsku, na Ukrajině či ve Spojených arabských emirátech, tak rozhodně ani v Kazachstánu nehodlá ustupovat z dobytých pozic. Na jednu jistotu se lze určitě spolehnout. Dobrá pitná voda bude v suché stře- doasijské zemi jistě i v budoucnosti žádaným artiklem. n Bohyně spravedlnosti Femida může být spokojena, v Kazachstánu se vymahatelnost práva zásadně zvýšila.

14 rozhovor Kazachstán zůstává neutrální, vyvážet můžete bez přeKážeK K současné válce obchodních sanKcí mezi RusKem a evRopsKou unií se Kazachstán nepřipojil. přesto se KRize začíná pRomítat do Růstu cen i KonKuRence v Kazachstánu, říKá vedoucí zahRaniční Kanceláře czechtRade v almaty antonín maRčíK. Které české firmy jsou v Kazachs- tánu v poslední době úspěšné? V loňském roce působilo na kazašském trhu už okolo 40 firem s českou účastí. Z projek- tů v poslední době mohu namát- kou zmínit například dodávku kompletní plnicí linky nápojů firmou Nate Chotěboř. Firma Fans projektovala a dodala chladicí věže pro několik kazašských elektrá- renských komplexů. ČKD Group se svojí dceřinou firmou Codeco Kazachstán dokončila bytový komplex v největším městě Almaty. Společnost Favea zase staví farma- ceutický závod na výrobu tekutých injekčních přípravků. Dlouhodobě se v Kazachstánu daří také společ- nosti Home Credit, která tu působí již od roku 2005 a nabízí půjčky a prodej na splátky. Co lídr českého průmyslu, automo- bilka Škoda Auto? Ta od roku 2005 spolupracuje s kazašským výrobcem automobilů, který ve svém závodě v Usť-Ka- menogorsku vyrábí pět modelů škodovek. V současné době staví nový závod na výrobu automobilů, což pomáhá financovat Komerční banka a česká pobočka Raiffeisen- bank. Přibyly nějaké nové zakázky při návštěvě českého prezidenta Milo- še Zemana a doprovodné podnika- telské mise loni v listopadu? Ano, české firmy podepsaly řadu smluv a memorand v oblasti dodávek strojírenských, zeměděl- ských a zbraňových technologií. Celkový objem těchto projektů a dodávek by měl dosáhnout až 450 milionů dolarů. Jde například o zbrojařskou společnost Sellier & Bellot, Frýdlantské strojírny, Škodu Vagonka nebo společnost Bauer Technics, která postaví v Ka- zachstánu dvě zemědělské farmy. obsazení Krymu vyvolalo paniku Kazachů Kazachstán je úzce obchodně provázán s Ruskou federací. Jak se do obchodu promítá současná krize evropsko-ruských vztahů? Samozřejmě má vliv i na Kaza- chstán. Chřadnoucí ruská eko- nomika, odtok kapitálu z Ruska, klesající cena ropy ve světě a další ekonomické vlivy sankcí se vý- znamně projevují na zvyšování cen v celém regionu a poklesu kurzu rublu. Ten přitom vytváří tlak i na kurz kazašského tenge. S poklesem rublu klesá cena ruského zboží, které začíná být v Kazachstánu levnější než zboží místních vý- robců a má také významný vliv na obchodní bilanci obou států. Toto bylo také podstatným faktorem při devalvaci tenge v únoru loňského roku. Jaký je oficiální postoj Kazachstá- nu k odvetným obchodním opatře- ním vůči Evropské unii? K odvetným sankcím Ruska vůči EU se nepřipojil. Zboží do Ka- zachstánu je možné vyvážet nadále bez omezení. V poslední době se však začínají projevovat problémy při přechodu zboží přes rusko-bě- loruskou hranici. Rusko zde totiž zavedlo celní opatření proti mož- nému reexportu z Běloruska. Jak vnímají krizi kolem Ukrajiny řadoví Kazachové? Je potřeba si uvědomit, že v Kazachstánu žije významná ruskojazyčná menšina, která do- sahuje téměř 30 procent populace. Etnických Kazachů je 65 procent. Kazachstán se od samého počát- ku ukrajinského konfliktu drží „neutrální pozice konstruktivního nevměšování“. První reakcí Kazachů na obsa- zení Krymu Ruskem byla panika, k jejímuž uklidnění moc nepřispí- vala ostrá prohlášení směrem ke Kazachstánu od některých ruských politiků, například od radikála Ži- rinovského. Situace se však rychle zklidnila a sám kazašský prezident Nazarbajev se začal velmi aktivně zapojovat do mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Kvůli celní unii dočasně vzrostlo clo S Ruskou federací se mezitím Ka- zachstán stále více propojuje ob- chodně. Nejprve to bylo už v roce 2010 prostřednictvím celní unie, kam vstoupilo také Bělorusko. Jaké to mělo obchodní důsledky? Na začátek je nutno říct, že již samotný vstup do celní unie byl pro Kazachstán ekonomicky nevýhod- ný – roste import nad exportem do Ruska a Běloruska, což způso- bila nízká konkurence místních výrobců a rozměry ruské ekono- miky. V roce 2013 dosáhlo záporné saldo z pohledu Kazachstánu při obchodu se zbylými dvěma členy celní unie víc než 12,4 miliardy dolarů. Pro české vývozce mělo zá- sadní dopad to, že tyto státy přijaly společný celní sazebník, zrušily vzájemně většinu celních bariér a v roce 2011 zrušily na společných hranicích celnice. V Kazachstánu se tehdy ale zvýšila střední úroveň cel z 6,2 procenta na 10,6 procenta. Teprve v průběhu letošního roku by měla opět klesnout na hodnotu kolem šesti procent. Letos na celní unii navazuje ještě ambicióznější projekt – vzniká Eurasijská hospodářské unie, která přibrala do společného ob- chodního prostoru ještě Arménii a Kyrgyzstán. Co to přinese? Stojí za to si připomenout, že tato unie je založena na čtyřech základních svobodách, na svobo- dě pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. Na konkrétní vyhodnocení dopadů vzniku unie je prozatím brzy, nicméně obecně je možné říci, že její vznik na české vývozce zásadnější vliv mít nebude. V letošním roce je navíc očekáván vstup Kazachstánu do Světové ob- chodní organizace (WTO), a proto by měla být změkčena některá stávající ochranářská opatření – například podmínky procentního národního zastoupení v rámci státních zakázek. text: tomáš stingl / foto: czechtrade

rozhovor 15 příloha divize euro e15 Kazachstán se chce stát hlavním dopravním uzlem pro dopravu mezi Evropou a Čínou, říká Antonín Marčík z agentury CzechTrade. Pozor na razítko v registrační kartě V rozlehlém Kazachstánu jsou dvě hlavní obchodní centra – nové hlavní město Astana a dřívější metropole Almaty. Které z těchto měst doporučujete jako obchodní základnu? Zda vybrat Astanu, nebo Alma- ty, to záleží na zaměření obchodu. Pokud budete směřovat na státní zakázky a státní firmy z energe- tického sektoru, doporučuji spíše hlavní město Astanu, kde jsou převážně sídla těchto firem, sídlí zde vláda a jednotlivá ministerstva. Almaty doporučuji v ostatních případech, protože je stále byzny- sovým a finančním centrem Kazach- stánu. Je to největší město země, kde v současnosti oficiálně žije 1,6 milionu obyvatel, neoficiální údaje říkají dokonce 2,5 až 3 milio- ny obyvatel. Také zde sídlí národní banka i většina centrál komerčních bank. Jakou formu dopravy zboží do vzdálené středoasijské republiky obvykle čeští vývozci volí? NejvícejeprodopravudoKazach- stánu využíváno železniční spojení, které je prozatím nejlevnější a po- kontakt do kazachstánu Na zahraniční kancelář CzechTrade v Almaty se s dotazy ohledně exportu do Kazachstánu či investic v něm mů- žete obrátit prostřednictvím e-mailové adresy almaty@czechtrade.cz. Informace naleznete také na webu www.czechtrade.kz. v letošním roce je očekáván vstuP kazachstánu do světové obchodní organizace, a Proto by měla být změkčena ochranářská oPatření slední dobou i relativně rychlé. Na druhém místě je doprava po silnici, na třetím pak doprava letecká. Po- slední dobou se hlavně pro dopravu větších celků a kontejnerů využívá také kombinovaná doprava lodní a železniční z námořních přístavů Baku do Aktau. Do Baku je potom možné využít nového železničního spojení z Turecka. Nakolik slouží Kazachstán i jako dopravní spojení pro obchod s Čínou? Kazachstán má poslední dobou ambice stát se pro spojení Evropy s Čínou největším logistickým uzlem. Vkládá miliardy dolarů do budovaného silničního koridoru z Evropy do Číny, takzvané Hed- vábné stezky. Úsek přes Kazachstán měří téměř tři tisíce kilometrů a jeho stavba by měla být letos dokončena. V posledních dvou letech nabý- vá na významu také železniční spo- jení západní Evropa – Čína s trasou přes Kazachstán až do čínského přístavu Lien-jün-kang. Trasa přes Kazachstán vede nejčastěji severním koridorem, který sestává z dvoukolejné elektrifikované trati vybavené moderními automatizo- vanými systémy. Nakolik pokrývá kancelář pro- blematiku Uzbekistánu a dalších středoasijských republik, kde zatím CzechTrade nemá přímé zastoupení? Zahraniční kancelář v Almaty zatím nabízí služby českým firmám pouze v Kazachstánu. V minulých letech jsme sice poskytli někte- ré služby i v zemích sousedících s Kazachstánem, byly to ale spíše výjimky a jednalo se o návaznou službu pro českou firmu, které jsme předtím pomáhali v Kaza- chstánu. Domnívám se, že pokud by tak CzechTrade v budoucnos- ti chtěl učinit, musel by přímo v Uzbekistánu nebo dalších zemích otevřít svoji kancelář. n

Město AstAnA? stepní fAtA MorgánA V prVní chVíli se budete štípat neVěřícně do ruky. poté, co letí letadlo hodiny nadnekonečnoustepí,seuprostředpustinyzničehonicVynořífuturistické Velkoměsto plné mrakodrapů a architektonických kuriozit. Vítejte V astaně, okázalém symbolu kazašského hospodářského zázraku. Když jde nějaký starý pastevec stepí v severní části Kazachstánu, možná se podivuje, co za zvlášt- ní vysoké stavby to v dáli vidí. Supermoderní, nedávno vystavěné nové hlavní město Astana působí uprostřed pusté stepi opravdu jako mimořádně překvapivá podívaná. V místě, kde stála za sovětské éry původně jen provinční paneláková osada Celinograd, se v devadesá- tých letech rozhodli Kazachové vybudovat novou reprezentativní metropoli. Sem přenesli z dřívější- ho hlavního města Almaty většinu důležitých úřadů. Za pouhých deset let vyrostla doslova na zelené stepi přehlídka nejoriginálnějších a nejokázalej- ších moderních staveb, na nichž se podíleli přední světoví architekti. Astaně se díky tomu nyní často přezdívá Dubaj severu. Také vy- rostla za peníze získané z prodeje ropy a dalších nerostných surovin. Také udivuje výstřední architek- turou. A také zůstává obklopena pustinou. text: tomáš stingl / foto: profimedia 16 reportáž Moderní vyhlídková věž Bajterek udivuje výletníky z kazašského venkova.

RepoRtáž 17 příloha divize euro e15 Luxusní obchodní dům Chan Šatyr má připomínat stan. Nákupní centrum vypadá jako stan Jenprvnívlnavýstavbystála kazašskoustátníkasuvícneždeset miliarddolarů.Namegalomanském projektusepodílelinapříkladuznáva- nýjaponskýprojektantKišoKuro- kawaneboslavnýbritskýarchitekt NormanFoster. Vpanoptikuoriginálníchstavebse přitomčastoodrážíkulturaahistorie Kazachstánu.Toplatítřebahned ojednéznejzajímavějšíchstaveb, oobchodnímdomuChanŠatyr.Ten totižsvýmtvarempřipomínátradiční stanykazašskýchkočovníků.Křivky stěntohotonákupníhocentrajsou lehceprověšené,takžeopravduevoku- jívolněvisícílátkustanu.Prosklená stavbajevzdušnáaprůhledná. Přinávštěvětohotoskleněného obchodníhodomusenavícznovuvy- bavídalšíparalelasDubajem.Arabové sipostaviliuprostředhorképouště vjednomdubajskémluxusnímnákup- nímstřediskuumělezasněžovanou sjezdovku.VChanŠatyrutodopadlo opačně.Zatímcovenkubývávzimě tuhýmrázasníh,uvnitřsiKazachové nechalipostavitumělékoupalištěspí- sečnouplážíimitujícímořsképobřeží. Kekazašskýmkořenůmajurtám odkazujetakéstavebnípojetíprezi- dentskéhopalácenazvanéhoAkOrda, cožznamenávkazaštiněBíláhorda. Pompéznírozlehlástavbajeobložena prvotřídnímmramorem. Odpaláce vedecentremměstatříkilometrová širokáhlavnítřída,kterájeústřední osoucelémetropole.Vmnohastav- báchAstanyjeznátstopasovětského imperiálníhostylu,takzvanéhoStali- novabaroka.Evidentnítojetřebapři pohledunabudovustátníhotěžebního gigantuKazMunaiGaz.Jedenzre- zidenčníchmrakodrapůprozměnu nápadněpřipomínáraketu.Místního tedypřekřtilinaBajkonur,topodle slavnéhokosmodromu.Dalšímumra- kodrapu,kterýjesídlemkazašského ministerstvadopravyakomunikací, zasekvůlijehoneobvyklémutvaru místnílidéříkajíZapalovač. Mešita je darem katarského emíra Pozoruhodnoustavboujeskle- něnýPalácmíruasouladu.Skleněná pyramidasponěkudpatetickýmná- zvemmábýtmístem,kteréztělesňuje náboženskouanárodnostnítoleranci, nanižjeKazachstánvelmihrdý. Vzemisepotkávámnohonáboženství atakétužijevícneždesítkanárodůod KazachůpřesRusy,TurkyaUzbekyaž poKorejcečiNěmce.Aprávěvpyra- miděmírusekonajíspolečnásetkání představitelůtěchtorůznýchetnik anáboženství. Vedletohomáměstoovšem iněkoliknovodobýchmešit,protože převažujícímnáboženstvímjevzemi islám.NejvětšíjemešitaNurAstana, kterouměstuvroce2005daroval katarskýemír.Tapojmeažpěttisíc věřícíchajetozároveňnejseverněji položenýtaktovelkýmuslimskýsva- tostáneknasvětě. Na kovový topol vylezl i prezident Zeman Nejčastějifocenýmsymbolem městaje97metrůvysokározhledna Bajterek.Tamápřipomínatbájný stromživota–topol,dojehožkoruny sneslzlatévejceptákštěstízvaný Samruk.Ono„vejce“jeveskutečnos- tivyhlídkovourestaurací,odkudsi panoramatickouvyhlídkunaAstanu vlistopadupřimezistátnínávštěvě vychutnaličeskýprezidentMiloš Zeman.Tentaképřiložilsvoudlaň dokovovéhootiskurukykazašského prezidentaNazarbajeva,kterájeumís- těnanavrcholurozhledny. Bez kožichu to nejde Každodenníživotvpřekotně vyrostlém,zvláštnímvelkoměstěmá svůjsvéráznýkolorit.„Napříkladtu mámezbytečněširokéuliceaauttu nenítolik,takžesiobčasmůžutrochu zabláznit,“smějesepřijízděcentrem AstanyřidičtaxíkuAndrej.Hnedsvá slovafuriantskydoložítím,ženěkoli- krátautempřekřížípoloprázdnýbul- várodkrajekekraji.„Alepolicistyse drážditnevyplácí,někdydajípokutu izato,žejeautošpinavénebošpatně udržované,“dodáváhnedřidič,který jakomnohojinýchobyvatelsever- níhoKazachstánupocházípůvodně zRuska. Městojetaképověstnénevlídnými klimatickýmipodmínkami.Rozdíly vteplotáchjsouobrovské.Zatímco vlétěpřesahují30stupňůnadnulou, běhemdlouhézimynejsouvýjimkou naopakažtřicetistupňovémrazy. „Skorovšechnyženynosívzimě kožichyamužiberanice,jinakbychom naulicidlouhonevydrželi,“vysvětluje mladáKazaškaAigerim,kdyžrázuje centremAstanyvprvotřídnímnorko- vémkožichu. Evropštíochráncizvířatbytakasi omdlévalipřipohledunamnožstvíliš- číneborysísrsti,vnížsetuženyhrdě promenujíměstem.Mrázaleneníto nejhorší.Drsnýjepředevšímledový vítrzestepi,kterýsenazýváburan. Právěvnarážcenaprudkostarychlost tohotovětrubylymimochodempo- jmenoványiruskéraketoplányBuran. RadniceAstanydlouhodoběvysazuje kolemměstadokruhustromovéaleje, kterémajífungovatjakovětrolamy. VrovinatéstepijeovšemAstanaitak přílišobnažena,takžejipředvětrem stejněnelzeochránitúplně. Staré hlavní město žárlí na nové Astana,cožznamenávkazaštině prostě„hlavníměsto“,mábýtjakousi vizitkouhospodářskéhoúspěchu Kazachstánu.Některéobyvatelezemě aledrahýmegalomanskýprojektpříliš netěší.Zejménatoplatíoobyvatelích dřívějšíhohlavníhoměstaAlmaty, kteréležívjižníčástizeměajestále hospodářskynejvýkonnějšíoblastí Kazachstánu.„Mnozílidésezlobí,že Almatyvydělává,alevětšinastátních penězsepakutrácívAstaně,“říká byznysmenBatyrbek,kterýpochází právězAlmaty.Problémseobjevilina mezinárodníscéně.JestližeKazach- stánvyužíváhrděAstanujakojistou reklamusměremkzápadnímusvětu, ublížilatétoznačceloňskádopingová aféracyklistickéhoklubuAstana. PrůměrnýkonzumentmédiívEvropě sinynídostmožnápřivysloveníjména Astanavybavíprávěspíšdopujícícyk- listynežvýstavnoumetropolikdesive StředníAsii. Ipřestojealekazašskénovéhlavní městofascinujícímprojektem,který ztvárňujeveskle,oceliamramoru všechno,cojeprodnešníKazachstán typické.Tedyzvláštnímixtradic, okázalostiaživelnéhopostsovětského kapitalismu.n

Kdo opraví stárnoucí BajKonur? Legendární kosmodrom Bajkonur Leží na území kazachstánu, v pronájmu jej aLe má rusko. to nyní zvažuje, že kosmický program přenese do vLastního nového střediska vostočnyj. kazachové chtějí Bajkonur udržet stůj co stůj. text: tomáš stingl / foto: profimedia Startu rakety Sojuz loni v listopadu pro jistotu žehnal i pravoslavný kněz. 18 oBchodní příležitosti Kosmická základna Bajkonur uprostřed pouště na jihu Kazach- stánu je legendou. Z nejstaršího vesmírného střediska světa kdysi startoval první kosmonaut Jurij Gagarin nebo sovětská vesmírná sonda Sputnik. Po rozpadu So- větského svazu připadla základna Kazachstánu, ale do dlouhodobého pronájmu si ji až do roku 2050 pro- najala Ruská federace. Ročně platí Kazachstánu nájem 115 milionů dolarů. Dalších zhruba 80 milionů dolarů dosud Rusové ročně vkládali do oprav kosmodromu a také do rozpočtu města Bajkonur. To slouží se svými více než 70 tisíci obyvatel jako hospodářské zázemí střediska. V poslední době se ale objevilo kolem budoucnosti kosmodromu mnoho otazníků. V médiích se spe- kuluje o tom, že se Rusko z Bajko- nuru stáhne a přenese těžiště svého kosmického programu do nového střediska Vostočnyj. To Rusové bu- dují na vlastním území na Dálném východě. po havárii rakety začaly protesty ekologů Provozování Bajkonuru totiž provázejí různé spory mezi Ruskem a Kazachstánem. Jednou z „roz- bušek“ byla havárie rakety Proton, která se předloni zřítila krátce po startu poté, co jí selhal motor. Podle kazašských odhadů způsobila ha- várie škody v hodnotě téměř 90 milionů dolarů a vysoce toxické palivo znamenalo i velké ekologické ztráty. Následovaly protesty kazaš- ských ochránců životního prostředí. Další spor se týká vedení při- lehlého města Bajkonur. To bylo v rámci nájemní smlouvy převe- deno dočasně pod správu Ruska, víc než třetinu obyvatel navíc tvoří Rusové. Nyní ale Kazachstán usiluje o to, aby město ležící na jeho území bylo vráceno pod plnou kazašskou jurisdikci. z kosmodromu je turistický hit Nezbytná obnova střediska představuje velké dodavatelské příležitosti, protože ve střednědo- bém horizontu se náklady odhadují celkem až na 220 milionů dolarů. Nejde zdaleka jen o specializovanou raketovou techniku, Bajkonur je totiž jakýmsi samostatným světem s kompletní infrastrukturou. Areál o rozloze téměř sedm tisíc kilo- metrů čtverečních má například vlastní elektrárnu, řídicí středisko, na 500 kilometrů železnic, přes tisíc kilometrů silnic, dále hangáry, skla- dy, nádrže s pohonnými hmotami a celkem 15 raketových ramp. Další dodavatelskou příležitost představuje přilehlé město Bajko- nur, jehož obyvatelé mají samo- zřejmě vyšší příjmy než průměrný Kazach. Stále více se také Bajkonur začíná stávat prvořadou turistickou atrakcí v zemi, kde je jinak zatím turistický průmysl spíše v plenkách. Návštěva Bajkonuru zahrnuje nejen místní muzeum zachycující historii kosmického výzkumu, ale také prohlídku raket z bezprostřední blízkosti, nebo dokonce pozorování rakety přímo při startu. Provoz kosmodromu je pro Kazachstán prestižní záležitostí a komerční lety jsou také vítaným zdrojem příjmů. Proto země hodlá udržet Bajkonur v provozu stůj co stůj. „Pokud Rusko bude chtít jed- nou Bajkonur opustit, my kosmod- rom zemřít nenecháme,“ řekl loni ruskému listu Izvestija šéf kazaš- ského kosmického výzkumu Talgat Musabajev. Zároveň ale zdůraznil, že stále preferuje, aby zůstal Bajko- nur pod ruskou správou. n Kompromis hledají obě strany těžko také ohledně nové generace nosných raket. Ty mají nahradit starší typy Proton, jejichž provoz bude po roce 2020 postupně ukon- čen. Rusové vyvíjejí novou řadu raket Angara. Kazachové ale naopak prosazují využití ukrajinských raket Zenit. Výhoda je v tom, že kosmod- rom Bajkonur již startovní zařízení pro rakety Zenit má, takže by se ušetřilo. Pro Angaru by se naopak musela ve středisku stavět technika nová. Citlivé je samozřejmě i téma, kdo nadále ponese břemeno dra- hých oprav, jež stárnoucí kosmod- rom bezpodmínečně potřebuje. Na údržbě Bajkonuru se zřejmě bude stále víc podílet i samotný Kazach- stán. Počínaje letoškem se zavázal vkládat do údržby deset milionů dolarů ročně.

Průvodce na cestu 19 příloha divize euro e15 obchodní desatero Pro Kazachstán rozvíjejte osobní kontakty ByznysjevKazachstánu silněpostavennaosobním styku.Zpočátkujeprotoklíčovézískat sidůvěruobchodníhopartnera.Pro účastvevýběrovýchřízeníchjedobré spojitseskazašskýmpartneremnebo firmou.Vkazašskémbyznysusetotiž častovyužívajípříbuzenskévazby aznámosti. Jednejte v ruštině Vobchodujejednacím jazykemtéměřvždyruš- tina.Sangličtinoumocnepochodíte. Kazaštinajestátnímjazykem,ruština oficiálnímabyznysjazykem.Ikata- logyaprospektysesnažtepřipravit vruštině. nepodceňte stisk ruky Osobníjednánízačíná podánímruky.Pokud vášpartnerstisknevaširukuzároveň idruhourukou,jetozjehostranypro- jevpřátelství,důvěryaúcty.Jetostará kazašskátradice.Nepoužívajítodnes užvšichni,někteříbohatíbyznysmeni tutotradicijižnectí,alevevětšině případůsedodržuje. Připravte si „tost“ Ječastýmzvykemzajít sipojednáníposedět dorestaurace.Ještěméněformální jezajetsobchodnímpartneremna „daču“nebodo„baně“,tedynaven- kovskouchatunebodolázně.Kazaši jsoumilovníciamistři„tostů“neboli slavnostníchpřípitkůspojených s proslovem.Protosinějaký„tost“ radějivždydopředupřipravte. na telefon se spolehněte víc než na e-mail Pokudmusítekomu- nikovatnadálku,potomjenejlepší variantoutelefonafax.Jestližepošlete e-mail,lepšíjeponěkolikahodinách projistotustejnězavolatazeptatse, zdadotyčnýváše-mailobdrželakdyje možnéočekávatodpověď. Připomínejte se Vkomunikacibuďte aktivní,jenutnéseneu- stálepřipomínat.Pokud partnerneodpovínae-mailnebofax, neznamenátoještěnezájem. tolerujte volnější pojetí času RozhodovánívKazachs- tánuvětšinoutrvádéle,nežjezvykem vČeskérepublice.Vyzbrojteseproto trpělivostí.Tuvyžadujeněkdytaké čekánínazačátekjednání.Kazachové majívolnějšípojetíčasu,aprotonení neobvyklé,žepřijdounadomluvenou schůzkusvelkýmzpožděním,aniž bytopovažovalizanějakýzávažný problém. Kontrolujte si registrační kartu Při vstupu do země dbejte na důslednou kontrolu regis- trační kartičky, kterou obdržíte při pasové kontrole. Do kartičky byste měli obdržet dvě razítka. Druhé ra- zítko nahrazuje registraci cizinecké policie, kterou v případě pobytu do 30 dnů již nemusíte mít. V poslední době se několikrát stalo, že vinou nepozornosti pasového úředníka obdrželi čeští podnikatelé do kartič- ky pouze jedno razítko, což mělo za následek značné problémy při odletu. Většinou daný člověk musel platit po- kutu pro porušení pasových předpisů, nebo dokonce nestihl odlet letadla. Jezděte na veletrhy Kazachstán patří mezi země, kde je stále velmi důležitá účast na průmyslových vele- trzích. Zejména pro získání prvot- ních kontaktů, důvěry i prestiže je tedy dobré účastnit se zde pravidel- ně odborných veletrhů. respektujte národní hrdost Mnozí Kaza- chové jsou velmi hrdí na svůj relativně mladý a úspěšný stát. Je proto dobré se při konverzaci vyhnout případné kritice nějakého aspektu místního života. Naopak může dobrou atmosféru navo- dit projevení zájmu o kazašské tradice nebo o úspěchy kazašských sportovců. Sporty, jako jsou hokej nebo cyklistika, jsou v zemi velmi populární. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Šance přicházejí i v dalŠích „stánech“ Uzbekistán nealkoholické pivo pro říŠi bavlny Vedle Kazachstánu, Který je eKonomicKým lídrem střední asie, láKají byznysmeny stále Víc do tohoto regionu i čtyři menší postsoVětsKé „stány“. česKé firmy už těmto trhům s úspěchem nabídly třeba tramVaje, trolejbusy nebo automobiloVé pneumatiKy. Úctyhodnourychlostívícnež osmprocentročněrostevposledních letechekonomikaUzbekistánu.Ten jesvícenež30milionyobyvatelnej- lidnatějšímstátemregionu.Zeměje tradičnímpěstitelembavlny,jejímžje dokoncedruhýmnejvětšímvývoz- cemnasvětě.Bavlnajetakéhlavním zbožím,kteréUzbeciprodávajído Českérepubliky.Dalšímtradičním uzbeckýmproduktemjsoudrobounké kokonybourcemorušového,znichž sevyrábíhedvábí.Středoasijskázemě jichvyvezeročněneuvěřitelných 30tisíctun.Zemědělstvívyprahlého státualedlouhodoběbojujesakutním nedostatkemvody. Českéfirmyužzískávajívzemi zajímavézakázkyodpočátkudevade- sátýchlet.Nejúspěšnějšímprojek- temječesko-uzbeckápivovarnická společnostSamarkand–Praga–Pivo. Taužodroku1992vyrábíveslavném historickémměstěSamarkandpivo značkyPulsararůznénealkoholické nápoje.Vroce2012tamfirmanavíc otevřelaičeskourestauracinazvanou ZlataPraha.Předlonizačalafirma takéjakovůbecprvnívUzbekistánu vyrábětnealkoholicképivo,kterévaří vpivovaruveměstěBuchara. Společnost Pragoimex získa- la velkou zakázku od dopravního podniku metropole Taškent. Tam v letech 2012 a 2013 dodala 20 nových tramvají. Objem zakázky byl zhruba 18 milionů dolarů. Škoda Electric zase prodala devět trolejbusů městu Urgenč. Na modernizaci několika uzbeckých elektráren se podílí spo- lečnost Synecta. text: tomáš stingl / foto: profimedia 20 zaostřeno na region Uzbekistán je druhým největším světovým vývozcem bavlny. Počet obyvatel: 30,5 milionu Rozloha: 447 tisíc km2 Hlavní město: Taškent Měna: sum (100 USZ je zhruba 1 Kč) Samostatnoukapitoloujeobchod sautomobily,tradičněsilnáparketa českéhovývozu.Uzbekistánchrání vlastnívýrobuobrovskýmidovozními clyazdaněním,kterévsoučtupřesa- hují100procentprodejnícenyvozu. Protojetamprodejzahraničníchaut velkýmproblémem. Uzbekistánmátotižvlastní rozsáhlouautomobilovouvýrobu. StátníasociacepodnikůUzavtosanoat kompletujevespolupráciskoncer- nemDaimlerAGautobusy.Same- rickoufirmouGMzasevyrábíosobní vozy.Protutovýrobuovšemdodává pneumatikyčeskáspolečnostBarum Continental.Českýautoprůmyslsi tedynašelskulinuiskrzuzbeckoumo- hutnoucelnízeď.Pneumatikytaknyní tvořínejvětšípodílčeskéhovývozu doUzbekistánu,jehožcelkovýobjem překročilvroce2013 poprvéhranici 90milionůdolarů.n Taškent

zaostřeno na region 21 příloha divize euro e15 kyrgyzstán sklo, optika i podpora stUdentů tUrkmenistán pokladem je zemní plyn tádžikistán cementárna byla nahnilé jablko, řekl zeman Státem s relativně velkou národ- nostní směsicí je Kyrgyzstán. V so- větské éře sem přišlo zejména velké množství Rusů. Samotní Kyrgyzové se stali národnostní většinou ve státě až na přelomu tisíciletí, když vyvrcholil odchod Rusů zpátky do Ruské federace. Obchod Kyrgyzstánu s Českou republikou měl v roce 2013 celkový objem jen 8,5 milionu dolarů, přičemž víc než 95 procent z toho tvořil český vývoz. Do Kyrgyzstánu české firmy prodávají mimo jiné optické přístroje, nápoje, sklo nebo zbraně a střelivo. Přímá přítomnost českých investorů na tamějším trhu zatím není, některé podniky oslo- vují kyrgyzský trh z Kazachstánu. Do země také směřují některé české projekty rozvojové pomoci napří- klad v oblasti odpadového hospo- dářství. Česká vláda také pravidelně platí určitému počtu studentů z Kyrgyzstánu studium na českých vysokých školách. n Sice je Turkmenistán po Kaza- chstánu druhým největším státem regionu, víc než tři čtvrtiny země však zabírá jen nehostinná poušť. Obchod České republiky s Turkmenistánem je zatím na- prosto minimální. Ve státu, který je tradičně spojen hlavně s paste- vectvím koz a ovcí, je v současnosti jediné větší obchodní lákadlo. Tím je zemní plyn, v jehož těžbě patří Turkmenistán do první světové pětky. Příležitost se tedy může otvírat v dodávkách techniky pro těžební průmysl. Je ale nutno počí- tat s tím, že v tomto odvětví se zde již začala výrazně angažovat čínská konkurence. Důležitý je Tádžikistán jako dopravní uzel pro přístup ke Kas- pickému moři z východní strany. Železnice propojuje s vnitro- zemskou Asií významný přístav Krasnovodsk. Další důležitou tepnou pro lodní dopravu je pak Karakumský vodní kanál. n PrezidentMilošZemansipro svoumisilonivlistopaduvybralvedle KazachstánujakodruhýcílveStřední AsiitakéhornatýTádžikistán.Jeho návštěvadoprovázenábyznysmenyby mohlabýtimpulzemkobnoveníob- chodustoutozemí,kterývminulosti zrůznýchdůvodůvpodstatěustal. Tádžikistánjevsoučasnosti zřejměnejchudšímstátemzevšech postsovětskýchrepublik.Zemitotiž stíhalyporozpadusovětskéhoimpéria osudovérány.Vdevadesátýchletechji nejprverozvrátilaobčanskáválka.Po roce2001,vdůsledkuamerickéinvaze dosousedníhoAfghánistánu,zaseza- čalydoužtakzbědovanézeměproudit vlnyafghánskýchuprchlíků.Dalším problémemjeaždosudtakérozsáhlé pašovánídrogzAfghánistánu. ObchodsČeskourepublikoubyl užběhemobčanskéválkynaprosto zastaven.Znovusezačalpomalu probouzetažpopřelomutisíciletí,kdy tambylakreditovánčeskývelvyslanec. Problémembyloito,žečeskástátní pojišťovacíspolečnostEGAPnechtěla pojišťovatobchodysnestabilní středoasijskouzemí.Nepříjemnou zkušenostudělalavpřípaděpojištění dodávkyprocementárnuTadžikce- ment,jížprodalastrojnítechniku českáfirmaInekonGroup.Pohle- dávkupřesahující2,5milionudolarů muselazačítEGAPvymáhatsoudní cestou.Záležitostsenakonecpodařilo urovnatještěpředcestoučeskéhopre- zidentaMilošeZemanadoTádžikis- tánu,kdyžpomohlajakoprostředník dalšíčeskáfirmaVictoriapetrol.Ta mimochodemsamavzemiinvestuje, atovoblastitěžbyropy. Právěokauzesnezaplacenou dodávkouprocementárnupromluvil přinávštěvěvTádžikistánuiMiloš Zeman,kdyžjisymbolickyoznačilza nahniléjablíčko,kterébymohlonaka- zitcelýkošjablek.Prezidentvyjádřil radostnadtím,žejekauzadořešena. „Špatnápověstjednétádžickécemen- tárnybynemělakazitjinakdobré,až výbornévztahy,“uvedlZeman.Ten zároveňpřinávštěvěpoukázalnato, žešancepročeskéfirmybyvTádži- kistánumohlybýtzejménapřistavbě vodníchelektrárenavevodnímhos- podářství.Vtétooblastisejižpokouší vzemipodnikatčeskáspolečnost PathosEnergy.n Počet obyvatel: 5,5 milionu Rozloha: 200 tisíc km2 Hlavní město: Biškek Měna: som (1 KGS je asi 0,4 Kč) Počet obyvatel: 8 milionů Rozloha: 143 tisíc km2 Hlavní město: Dušanbe Měna: somoni (1 TJS je zhruba 4,4 Kč) Počet obyvatel: 5,5 milionu Rozloha: 488 tisíc km2 Hlavní město: Ašchabad Měna: nový manat (1 TMT je 8 Kč) Biškek Dušanbe Ašchabad

RekoRdní sezona automobilové velmoci Český automobilový průmysl zažil snový rok. výroba překonala v uplynulé sezoně všechna oČekávání a poČitadlo vyrobených aut, přívěsů, autobusů, náklaďáků a motorek se zastavilo až téměř u hranice 1,3 milionu kusů, což je historický rekord. Klíčový obor českého hos- podářství se vrací na výsluní. Po útlumu v sezonách 2012 a 2013, kdy zakusil automobilový průmysl dvakrát po sobě propad výroby, se v uplynulém roce znovu rozjel v nevídaných otáčkách. Účet za rok 2014 říká, že sečteno podtrženo se loni v Česku vyrobilo rekordních 1,3 milionu vozidel, což představu- je meziroční nárůst o téměř 11 procent. Česko tak stvrdilo svou roli velmoci ve výrobě aut v přepočtu na hlavu, když na tisíc obyvatel připadá už víc než 118 vyrobe- ných osobních vozů ročně. Lepší výsledky v této statistice má už jen sousední Slovensko. Radost Škodovce kalí jen indie Výborně se loni dařilo zejména tradičnímu lídrovi oboru, firmě Škoda Auto. Ta vyrobila meziročně o 15 procent aut víc. „S novým prodejním rekordem, s více než jedním milionem pro- daných vozů za jeden rok, značka postoupila do ‚Ligy mistrů‘ mezi velkými světovými automobilka- mi,“ říká spokojeně předseda před- stavenstva společnosti Winfried Vahland. Škodovka boduje vedle prodeje individuálním zákazníkům také dodávkami pro zahraniční města či firemní flotily. Vozy Škoda hro- madně využívá například taxisluž- ba v izraelském Jeruzalému nebo ve španělské Barceloně. Vedle západní Evropy se v poslední době stává pro Škodovku klíčovým tr- hem Čína, kde jí loni strmě vzrostl prodej až na víc než 280 tisíc vozů. Naopak na jediný větší pro- blém firma narazila v Indii. Do rychle rostoucího a lidnatého trhu vkládala velké naděje a dlouhodobě tam provozuje ve městě Auren- gabád vlastní továrnu, která dává práci 500 místních pracovníků a vyrábí auta pro indický trh. Tam sice poptávka po autech vzrostla, kupní síla Indů je ale zatím velmi malá. Ukázalo se, že je těžké najít takovou prodejní cenu, která by byla ještě přijatelná pro běžného Inda ze střední příjmové třídy a zá- roveň vynesla alespoň minimální profit výrobci. Škodovky jsou tak pro Indy stále dost drahé, přesto- že se auta vyrábějí přímo v Indii, a náklady na pracovní síly a další text: tomáš stingl / foto: anna vacková, tomáš stingl 22 úspěŠný oboR

úspěšný obor 23 příloha divize euro e15 Doprava v rize? Czech Made Jako krásná vizitka českého vývozu by mohla sloužit třeba lotyšská metropole Riga. Když se kdekoli na ulici tohoto největšího pobaltského velkoměsta rozhlédnete, s velkou pravděpodobností uvidíte okamžitě nějaký dopravní prostředek vyrobený v České republice. Celé město tu křižují trolejbusy vyrobené společností Škoda Elektric. Škodovácké logo – opeřený šíp – zdobí také většinu místních tramvají. Elegantní soupravy Škoda 15T, které jezdí i v Praze, jsou v Rize vyvedeny ve firemní modré barvě zdejšího dopravního podniku. Osobní vozy Škoda zase patří k oblí- beným autům místních obyvatel. Pobaltí bylo loni jedním z nejrychleji rostoucích odbytišť české automobilky. Prodala tu 5,5 tisíce vozů, což je meziroční růst odbytu o víc než 16 procent. výdaje továrny jsou tudíž nižší než v Evropě. Nutno ale říct, že pro- blém s malou kupní silou Indů řeší na tamějším trhu i ostatní výrobci automobilů. Škodovka loni v Indii proda- la jen zhruba 15 tisíc aut, což je například polovina odbytu ještě v roce 2011. Firma postupně získala poněkud nechtěnou image dražší luxusní značky. Právě na tom se ale nyní rozhodla postavit novou stra- tegii. Od letoška se chce víc zaměřit na vrstvu bohatších Indů, kterých v zemi rychle přibývá. V Kolíně vyrábějí jedno auto za minutu Výrazně si za uplynulý rok polepšila kolínská automobilka TPCA. Ta po předchozích hube- ných letech prodala meziročně o desetinu aut víc, když najela na výrobu nové řady městských vozů. Továrna v současnosti vyrábí úcty- hodnou rychlostí jedno nové auto za minutu provozu linky. Mírně si v prodejích polep- šil také třetí tuzemský výrobce, nošovická výrobna korejského koncernu Hyundai. Ten si připravil novinky až na počátek letošního roku, když v těchto dnech přichází v Nošovicích s modernizovanou verzí vozu i30, od níž si slibuje nový stimul pro prodej. obří objednávka autobusů přišla ze železnice Další historický rekord zazname- nala také výroba autobusů, kterých z linek v Česku sjelo loni 3891 kusů. Výrobě jasně dominuje továrna značky Iveco ve Vysokém Mýtě, která je s více než třemi tisíci vyrobených autobusů nejvýkonnější pobočkou tohoto koncernu na evropském kontinentu. Česká větev značky loni získala největší zakázku své historie, když si u ní německé dráhy Deutsche Bahn objednaly na 710 nových auto- busů. Svůjpodílnacelkovévýrobě autobusůvČeskulonina14procent navýšildruhýtuzemskývýrobce– společnostSORLibchavy.Firma bodujevedleklasickýchměstských autobusůtakésnovýmiekologickými modelytrolejbusů,elektrobusůnebo hybridníchautobusů. Tatra jede poprvé do Mexika Ze studené sprchy, kterou bylo v roce 2013 definitivní zastavení výroby legendární značky Avia, se loni otřepala také výroba ná- kladních vozů. Vztyčenou vlajku vezla kopřivnická Tatra, kde výroba znovu nabírá dech. Loni vyjelo z kopřivnické továrny 821 nových náklaďáků. Na konci roku navíc Tatrovka oznámila, že získala poprvé novou zakázku v Mexiku. Jde o dodávku 16 vozů speciálně upravených pro pomoc při povodních. Trucky se například dokážou brodit vysokou vodou a některé budou mít nástav- bu s velkokapacitním čerpadlem. Peněžní objem prvního kontraktu je víc než 70 milionů korun. Firma by se ráda prostřednictvím této dodáv- ky představila velkému mexickému trhu a předpokládá, že tam budou následovat další objednávky. nejvíc roste výroba přívěsů V médiích měně sledovaným seg- mentem automobilového průmyslu je výroba přívěsů, která ale začíná být v Česku stále důležitější a loni vzrostla zhruba o 30 procent. Velké přívěsy vyrábí společnost Panav v Senici na Hané, kde se drží tradice strojírenské výroby už od roku 1896. Druhou velkou výrobnou je továrna evropského koncernu Schwarzműl- ler v průmyslové zóně města Žebrák. Obě firmy se loni postaraly o celko- vou výrobu více než 1600 velkých valníkových, mrazicích, kontejnero- vých a dalších typů přívěsů. V segmentu menších přívěsů s nosností do 3,5 tuny se v uplynulé sezoně dařilo společnosti Agados, která jich vyrobila téměř 24 tisíc kusů. Zvedla tak meziročně svou produkci o čtvrtinu. Jawa přechází na větší motorky Jedinou kategorií, kde loni automobilový průmysl ztrácel, tak zůstaly motocykly. Tradiční výrob- ce Jawa vyrobil loni 1075 motorek, což je o pětinu méně než v roce 2013. Firma se proto rozhodla pro letošek přijít s novou taktikou. Chce utlumit výrobu menších motorek s kubaturou do 250 kubických cen- timetrů, kde kraluje levná asijská konkurence. Letos namísto toho nabídne nový motocykl o objemu tisíc kubických centimetrů a příští rok další novinku v podobě silniční- ho endura. Kampaň má pomoct získat technické profese Přehlídka současného stavu českého automobilového průmyslu ukazuje, že tuzemské firmy bodují jak co do objemu výrobu, tak co do modelových novinek. Ve výrobě silničních vozů je v České republice v současnosti napřímo zaměstnáno kolem 150 tisíc lidí a obor zajišťuje zhruba čtvrtinu veškerého vývozu. Ve skutečnosti je vliv automobilo- vého průmyslu dokonce ještě vyšší, protože je na něj navázáno mnoho subdodavatelských firem z jiných odvětví. Stupňujícím problémem ovšem zůstává rostoucí nedostatek technických pracovníků. „Nutno opětovně poukázat na problematiku technického vzdělávání a dostup- nosti kvalifikované pracovní síly. Doufáme, že rok 2015, vyhlášený jako rok průmyslu a technického vzdělávání, již přinese i konkrétní výsledky,“ podotýká k tomu pre- zident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn. n Výroba vozidel v roce 2014 Kategorie Vyrobených kusů Meziroční růst Osobní vozy 1 246 506 +10,5 % Autobusy 3 891 + 5,4 % Nákladní vozy 821 +7 % Přívěsy velké 1 633 +30,5 % Přívěsy menší 23 949 +25 % Motocykly 1 075 -20,6 % Celkem 1 277 875 +10,7 % Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu Výroba osobních aut v ČR (v tisících) Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu 2004 444 850 940 1072 1174 1247 2006 2008 2010 2012 2014

Česko posiluje ekonomickou diplomacii Česká republika letos výrazně posílí diplomatickou podporu exportu. do světa například vyjedou takzvaní zemědělští diplomaté, kteří pomohou s vývozem Českých potravin. další specialisté podpoří obchod se slibnými trhy, jako je barma, senegal nebo keňa. Ministerstvo zahraničních věcí pokračuje v posilování sítě zastupitelských úřadů a generál- ních konzulátů České republiky v zahraničí, a to s důrazem na ekonomickou diplomacii, tedy na podporu českého exportu a in- vestic. Tento proces zahrnuje jak otevírání nových úřadů v zahra- ničí, tak i rozšiřování počtu míst, která pomáhají primárně českému podnikatelskému sektoru. Během posledních 12 měsíců byly otevřeny nové zastupitelské úřady v Kolumbii, Keni, Senegalu, Barmě a též generální konzulát v Erbílu, který je centrem iráckého Kurdistánu. Tato opatření souvisejí se snahou ministerstva zahraničních věcí o rozšíření ekonomické diplo- macie do nových oblastí a zlepšení přístupu pro české podnikatele. Do těchto zemí je také připravo- vána řada cest ministra nebo jeho náměstků s cílem podpořit aktivity českých vývozců. zemědělští diplomaté vyjedou do srbska nebo saúdské arábie V červnu loňského roku po- depsali ministři Marian Jurečka a Lubomír Zaorálek memorandum o spolupráci mezi oběma resorty. Na jeho základě budou vybraní odborníci v oblasti zemědělství, potravinářství a navazujících tech- nologií vysíláni v průběhu tohoto roku na zastupitelské úřady České republiky. Formálně budou tito pracovní- ci podřízeni českému velvyslanci a budou úzce spolupracovat jak s ekonomickým úsekem úřadu, tak i se zástupci agentur CzechTrade a CzechInvest v dané zemi. Pět agrárních diplomatů tak bude zastupovat proexportní zájmy čes- kých zemědělců a potravinářů na zastupitelských úřadech v Rusku, na Ukrajině, v Číně, Srbsku a Saúd- ské Arábii. Obsazení pozic těchto země- dělských radů vzejde z otevřených výběrových řízení, která proběhla v lednu. „Zřízení pozic agrodiplomatů jsme vyhodnotili jako nejefektiv- nější způsob proniknutí českých zemědělských a potravinářských firem na zahraniční trhy. Také v souvislosti s řešením dopadů ruských sankcí je vyslání země- dělských diplomatů významnou aktivitou, protože naši producenti a obchodníci hledají nové exportní příležitosti mimo Evropu. A tito odborníci by jim v tom měli aktiv- ně pomáhat,“ řekl ministr země- dělství Marian Jurečka. „Posílení týmů zastupitelských úřadů České republiky ve vybra- ných zemích o experty v oblasti zemědělství je dalším z řady praktických kroků, které v rámci ekonomické diplomacie realizuje ministerstvo zahraničních věcí s cílem zlepšení podpory českého exportu. Výběru těchto destinací předcházela podrobná diskuse, při níž jsme vzali v potaz i stano- visko firemního sektoru,“ uvedl ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Pětice vybraných zemí má předpoklad budoucího růstu národních hospodářství, velký ex- portní potenciál pro české výrobky a zároveň je součástí regionů, o které je zvýšený zájem ze strany českých potravinářských firem. V případě Srbska a Saúdské Arábie budou aktivity zemědělských diplomatů přesahovat i do okol- ních států. V případě západního Balkánu to bude zejména Bosna a Hercegovina a Makedonie, na Arabském poloostrově pak země sousedící se Saúdskou Arábií. Ve hře je i věda a výzkum Pokud se v budoucnu výrazněji změní geopolitická nebo ekono- mická situace v daných regionech, ministerstvo zemědělství je při- praveno změnit destinace půso- bení zemědělských diplomatů, případně rozhodnout i o rozšíření jejich sítě. Na doporučení minis- terstva zahraničních věcí jsou v hledáčku resortu zemědělství Spojené státy americké, Japonsko nebo některé ze zemí severní Af- riky (Maroko, Alžírsko), případně z Latinské Ameriky (Brazílie, Mexiko). Dobře nastavená spolupráce mezi resorty zahraničních věcí a zemědělství inspirovala před koncem minulého roku i Úřad vlá- dy, do jehož kompetence patří také podpora vědy, výzkumu a inovací. Tým místopředsedy vlády Pav- la Bělobrádka již zahájil diskusi s ministerstvem zahraničních věcí o možném vyslání diplomata nebo diplomatů, kteří by se na vybraném úřadě či úřadech zabý- vali hlavně podporou české vědy, výzkumu a inovací ve spolupráci se zahraničními partnery na vládní, univerzitní i podnikatelské úrovni. posílí zastoupení v dakaru i v nairobi Loňský rok přinesl českým exportérům komplikace v podobě konfliktu na Ukrajině a násled- ného zhoršení vztahů s Ruskem, vůči němuž byla vyhlášena sankční opatření Evropské unie. Ruská vláda reagovala na uvedená opat- ření zákazem dovozu některých druhů zboží na tamní trh. Již takto komplikovanou situaci dále zhoršil ekonomický vývoj na mezinárod- ních trzích i v samotném Rusku, což vyvolalo potřebu reakce české vlády na podporu českých vývozců, kterým se zkomplikoval přístup na ruský trh. Je naplánováno posilování Jednotné zahraniční sítě o no- vých deset míst ekonomických diplomatů, případně pracovníků CzechTradu. Ministerstvo zahra- ničních věcí spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu vypracovaly návrhy konkrétních zemí, kde by mělo v průběhu tohoto roku dojít k posílení. Tyto návrhy byly projednány na přelomu roku a v nejbližší době budou vypsána výběrová řízení na první čtyři pozice ekonomických diplomatů, aby mohlo dojít k vy- slání pracovníků co nejdříve. Čeští podnikatelé se mohou těšit v první vlně na rozšířené kapacity zastupitelských úřadů v barmském Rangúnu, keňském Nairobi, senegalském Dakaru a ge- nerálního konzulátu v americkém Los Angeles. Zbývající destinace budou v nejbližší době odsouhla- seny oběma resorty a také projed- nány se zástupci podnikatelského sektoru. n Text: martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí / foto: profimedia 24 služby pro VýVozce

služby pro vývozce 25 příloha divize euro e15 Trhy, kTeré se probouzejí Text: Tomáš stingl Saúdská Arábie nakupuje většinu jídla v zahraničí, proto jeden ze zemědělských di- plomatů nastoupí i do této pouštní země. barma Tatovýchodoasijskázemě(na- zývanáněkdytakéMyanmar)byla vuplynulých50letechkvůlitvrdé vojenskédiktatuřejednímznejizolo- vanějšíchstátůsvěta.Vposlednídobě sealepoměryrychleuvolňujíaBarma seotvíráobchodu.Venkovivětšina městžijínaprostobezmoderních výdobytků,jakobysetamzastavil časněkdyvpůliminuléhostoletí.Víc než60milionůobyvateltakbudedřív nebopozdějinevyhnutelněpoptá- vatmodernívybavenídomácností, elektronikučiauta.Vmodernizaci průmyslunavícmůžeČeskárepublika navázatnadřívějšívztahy.Socialis- tickéČeskoslovenskokdysipostavilo vBarměsedmvelkýchprůmyslových podniků–mimojinétovárnunatrak- tory,pivovarčikoželužnu. keňa Černý kůň černého kontinentu. I když si tato země prošla v pře- dešlých letech vlnou nepokojů, v současnosti platí za jednu z nejper- spektivnějších v rovníkové Africe. Její hospodářství dynamicky roste, navíc může Keňa sloužit jako základ- na pro obchod se sousední Tanzanií a Ugandou. Nevýhodou pro obchodníky z Evropy je určité zpoždění. Stejně jako na celém africkém kontinentu i v Keni už velmi dravě působí firmy z Indie a hlavně z Číny. Někdy se mluví o jakési druhé kolonizaci Afri- ky, tentokrát kolonizaci obchodní. kolumbie Donedávna byla Kolumbie v médiích ztvárňována bezmála jako peklo na zemi. V zemi desítky let zuřila chaotická občanská válka, kdy mnoho oblastí zcela bezuzdně tyranizovaly levicové gerily, soukro- mé polovojenské jednotky i drogové kartely. Hlavní příčinou násilností byl boj o produkci kokainu a peníze z něj. V současné době se ale Ko- lumbie znatelně zklidňuje a těžiště drogové války se přesunulo do jiných latinskoamerických zemí. Mnoho západních investorů nyní začíná s překvapením zjiš- ťovat, že pod snad až přehnaně nelichotivou pověstí Kolumbie se skrývá ve skutečnosti překvapivě moderní a bohatý trh. Navíc je Kolumbie se 40 miliony obyvatel po Brazílii druhou nejlidnatější zemí Jižní Ameriky. senegal Se západoafrickým Senegalem český obchod v posledních letech utěšeně roste. Směřují tam přede- vším české tkaniny a papír. V opač- ném směru zase proudí zelenina a ovoce. Rostoucí obchod je podpořen diplomatickými vztahy, které má Česká republika se Senegalem – v porovnání s jinými státy západní Afriky – relativně nadstandardní, což loni stvrdilo ještě otevření di- plomatického zastoupení v hlavním městě Dakaru. severní irák (kurdistán) Od americké invaze do Iráku je za nejlepší region pro obchod považován sever země, který tradičně obývají Kurdové. Ten byl donedávna klidnější a neodehrávalo se tam mnoho teroristických útoků. Proto Česká republika otevřela loni generální konzulát v Erbílu, který je hlavním správním městem této oblasti. České firmy již také v Kurdistánu uzavřely několik dobrých obchodů, například se podílely na projektu stavby tamější přehrady Bawa- shaswar. V současnosti ale bude pro stabilitu oblasti klíčové, jak se vyvine nový konflikt se samozvaným Is- lámským státem, který na Kurdistán opakovaně útočí. n

KlientsKé centrum pro export: jednotná pomoc vývozcům Kompletní pomoc při exportu mohou nyní podniKatelé a firmy nalézt na jediném rozcestníKu. KlientsKé centrum pro export, Které začalo fungovat Koncem minulého roKu, pomohlo jen za první období už více než stovce firem. text: odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu mzv / foto: michael tomeš Podnikatelé si mohou dohodnout dokonce i osobní konzultaci s ná- městky z minis- terstev zahraniční a průmyslu a ob- chodu. 26 služby pro vývozce Českým exportérům již více než tři měsíce úspěšně pomáhá Klientské centrum pro export. Společný projekt Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, agentury CzechTrade a Minister- stva zahraničních věcí ČR od počátku svého spuštění v říjnu loňského roku podpořil více než stovku českých firem směřujících na cizí trhy. Podnikatelé zde mohou konzultovat své exportní a investiční záměry v zahraničí a využívat asistence celé zahraniční sítě a všech tří zaintereso- vaných institucí. Nejčastěji se firmy na klientské centrum dosud obracely s žádostí o informace o podmínkách vstupu na zahraniční trhy nebo využily služby spojené s vyhledáním vhodných obchodních partnerů. pomoc více než v 90 zemích světa Jedním z dilemat, kterým čeští zájemci o vývoz zboží do zahraničí, případně potenciální investoři dříve čelili, bylo, zda se mají obracet na agenturu CzechTrade, ministerstvo průmyslu a obchodu anebo přímo na zastupitelské úřady ČR v jednotlivých zemích. S cílem usnadnit podnikům orientaci, kdo a kde jaké služby poskytuje, se ministerstva dohodla na vytvoření Klientského centra pro export, které funguje jako rozcestník pro služby Jednotné zahraniční sítě. V pražském sídle agentu- ry CzechTrade, kde je klientské centrum umístěno, jsou k dispozici specialisté z ministerstva zahranič- ních věcí i agentury CzechTrade, na něž je možno se obrátit s exportním dotazem či požadavkem na zajištění služby ze společné nabídky. Projekt je unikátní také svým rozsahem. Prostřednictvím společné sítě zastu- pitelských úřadů ČR a zahraničních kanceláří CzechTrade je klientské centrum schopné zprostředkovat služby ve více než 90 zemích světa. základní služby jsou zdarma Nabízené služby jsou určené nejen malým a středním podnikům, ale také velkým společnostem se za- kázkami většího rozsahu. Konkrétní dotaz či služby řeší v praxi přímo eko- nomičtí diplomaté na zastupitelských úřadech ČR a ředitelé zahraničních kanceláří CzechTrade. Základní okruh služeb, jako jsou například zprostředkování kontaktů na zahraniční partnery či doporučení, jak vést obchodní jednání na daném trhu, je nabízen zdarma. Bezplatně jsou také zástupci v zahraničí schopni poskytnout základní asistenci pro obchodní jednání v cizí zemi. Odborné služby typu cílený prů- zkum trhu, zjištění bonity zahranič- ních obchodních partnerů, organi- zace obchodních jednání či analýza teritoria, jsou zpoplatněny. Rozsáhlá nabídka služeb státu také zahrnuje asistenci a podporu při jednáních s oficiálními institucemi a státními podniky v zahraničí. Podnikatelé mohou využít postavení, zkuše- ností a politického vhledu českých zastupitelských úřadů v zahraničí k usnadnění přístupu ke kontaktům ze státních firem či místních institucí. Ve vybraných termínech je možné sjednat si osobní exportní konzultace s náměstkem ministra zahraničních věcí Martinem Tlapou či náměst- kem ministra průmyslu a obchodu Kam se obrátit Konkrétní informace o Klientském cen- tru pro export a nabízených službách najdou zájemci na webových stránkách www.businessinfo.cz. Specialisty kli- entského centra je možné kontaktovat osobně na adrese: Dittrichova 21, Praha 2, telefonicky na čísle: +420 224 907 576 nebo e-mailem na adrese: kcexport@businessinfo.cz každý všední den od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin.  Inzerce A151001032  Inzerce A151001004 český export,přílohadeníkuE15,samostatněneprodejná.ČísloregistraceMKČRE17948,ISSN1803-4543 adresa redakce a obchodního oddělení MeziVodami1952/9,14300Praha4–Modřany|ředitel divize euro e15TomášSkřivánek inzerceDavidKorn,ředitel,inzerce@mf.cz,tel.:225276475|výroba a distribuce SoňaŠtarhová,ředitelka, starhova@mf.cz,225276252|přílohu připraviliTomášStingl–redaktor,StanislavaPřibylováaMarkétaTeuchnerová–korektorky Vladimírem Bärtlem. Pro firmy jde o jedinečnou možnost využít spolupráce obou resortů v případech, které vyžadují projektové plánování a zapojení vyšší diplomacie. V loňském roce proběhly tři konzultace na úrovni náměstků a z celkových dvanácti schůzek byly dojednány služby českých zastu- pitelských úřadů v konkrétních projektech. n

2014

28