Český export-Indie-3.6.

červen 2015/číslo 5 Austrálie: česká superstAr Kamion Tatra hraje v kasovním trháku Šílený Max: Zběsilá cesta čínA: ObchOdní spOry Jak se domoct práva v rozhodčím řízení dánskO: tendry Osn Pro výnosné zakázky mohou tuzemské firmy do Kodaně PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO PreMiér Módí nabíZí revoluci v eKonoMice IndIe

Víme, kudy tečou finance z fondů EU Ukážeme vám k nim správnou cestu Tým odborníků ČSOB EU Centra vám pomůže získat evropské dotace. • Pro naše klienty jsme získali dotace a pobídky v celkové výši 18 mld. Kč. • Máme výjimečnou 95,1% úspěšnost schválených žádostí. • Provizi za vyřízení platíte pouze při úspěšném získání dotace. Pro bližší informace volejte ČSOB EU Centrum 800 700 333 nebo pište na e-mail: eucentrum@csob.cz. Korporátní a institucionální bankovnictví www.csob.cz/eucentrum Nezmeškejte start nových dotačních výzev.

editorial 3 indii má spasit milionář z chatrče Nový indický premiér Naréndra Módí začínal jako chudý prodavač čaje. Dnes vládne nejlidnatější demokra- tické zemi světa. Jak se stoupá z chudoby až na vrchol, to chce nyní naučit rovnou celou Indii. Ta loni zvolila Módího, lídra Indické lidové strany, jako symbol změny a kvůli jeho talentu vyždímat přísnou rukou z ekonomiky maximum. Dokázal to už v jednom z 29 indických svazových států, v Gudžarátu. Ten vedl dvanáct let a za tu dobu proměnil zaostalou venkovskou provincii v nejrychleji bohatnoucí ekonomiku subkontinentu. Indové doufají, že Módí dokáže hospodářský zázrak zopakovat i s celou Indií. Asijský obr totiž přes všechen dřímající potenciál zatím na hliněných nohou sotva pokulhává za svým hlavním rivalem – za Čínou. Zatímco dis- ciplinovaní, pracovití a v obchodu nekompromisní Číňané potichu skupují celou planetu, Indové toho mají dost k úklidu u sebe doma. Co do počtu obyvatel už brzy Čínu v pozici světové jedničky předběhnou, chtějí jí ale uká- zat záda i v rychlosti růstu hospodářství, když by se nyní indický HDP měl zvyšovat ročně zhruba o osm procent. Přicházející hospodářské reformy, které teď Módího vláda zkouší protlačit parlamentem, proto mají mimo jiné zlepšit i podmínky pro zahraniční firmy směřující na indický trh. Potěšit by to mohlo například českou společnost Technicoat, která se chystá otevřít závod na produkci plastových povlaků ve městě Puné, nebo firmu LIKO-S, která zprovoznila výrobnu interiérových přepážek v Bengalúru společně s tamějším dalším zázračným dítětem indického byznysu – s podnikatelem Pushpakem Prakashem. Nejen o těchto projektech se dočtete v mozaice o Indii. Vedle toho přinášíme užitečné informace, které jinde nenajdete, i o dalších světových regionech. Pracovníci české ambasády v Kodani připravili praktický článek, jenž upozorňuje na to, že dánská metropole je ideálním místem pro získání zakázek od Organizace spojených náro- dů. Ta platí bezproblémově a úspěšný kontrakt může zajistit obchody na mnoho let dopředu. České firmy ale bohužel zatím tuhle šanci využily jen minimálně. Článek nabízí praktický návod krok za krokem, jak se o zakázky OSN ucházet. V dalším textu přinášíme doporučení, jak se domoci svých obchodních práv v Číně. V této zemi s komplikovaným soudním systémem může být dobrou alternativou rozhodčí řízení. A pokud nevíte, do které země vlastně můžete smysluplně svůj výrobek nabídnout, zkuste si ji vytipovat na interaktivní Mapě globálních oborových příležitostí. Ta začala v minulých dnech zdarma fungovat na internetu a my vám v Českém exportu postupně představíme její užitečné funkce. n Tomáš STingl • stingl@mf.cz letem světem p Inzerce A151004441 světci zatím nenakupují České firmy už v současnosti dokázaly prorazit do všech koutů planety, se světci se ale zatím Česku moc obchodovat nedaří. Čistou nulu dosud vykazuje vývoz na karibské ostrovy Svatý Vincenc a Grenadi- na. Také obchod se Svatou Lucií a Svatým Kryštofem a Nevisem je prakticky nulový. O něco lépe než v Karibiku se daří při pobřeží Afriky. Na ostrovní stát Svatý Tomáš a Prin- cův ostrov v Guinejském zálivu už loni čeští exportéři dokázali vyvézt zboží za 750 tisíc dolarů. Šlo o maso, nápoje či elektroniku. n čínský strýček je krapet větší Druhým největším exportérem v České republice je po Škodě Auto společnost Foxconn. Tento výrobce notebooků, harddisků, telefonů a další elektroniky zaměstnává v továrnách v Kutné Hoře a v Pardu- bicích kolem 3,5 tisíce lidí. Tím patří zároveň i mezi největší zaměstna- vatele v Česku. V rámci nadnárodní sítě Foxconnu je ovšem ta česká vě- tev kupodivu trpaslík. Největší a nej- starší výrobní komplex Foxconnu, který stojí v čínském městě Šen-čen, totiž zaměstnává údajně až neuvěři- telných 330 tisíc pracovníků. n Šíleny max řádí na tatrovkách V novém filmovém blockbusteru Šílený Max: Zběsilá jízda si zahrály české nákladní vozy Tatra. Nebo spíš jejich části. Náklaďáky prodala kopřivnická au- tomobilka před šesti lety do Austrálie, kde je nyní získali filmaři a předělali k nepoznání. Šílený Max je totiž sci-fi příběh a vozy jsou v něm smontovány z různých dekorativních částí do podoby bizarních monster. Torzo tatry se tak stalo základem pro truck s názvem The War Rig. České náklaďáky využívají tvůrci akčních filmů rádi, protože podvozky Tatra dokážou jet rychle i v náročném terénu. n text: tomáš stingl / foto: wikia ParTnerem Přílohy jSou: PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Text: Tomáš Stingl, ČTK / Foto: Martin Pinkas, Škoda Transportation 4 exPorTní MozaiKa Blata chce začít vyráBět tříkolky, první kusy zamíří do nizozemska Po ročním odkladu způ- sobeném čekáním na homo- logaci chce společnost Blata z Blanska letos začít vyrábět elektrickou tříkolku. Její vývoj trval přes tři roky. Tříkolka je vhodná například pro poštovní doručovatele nebo na převá- žení materiálu v továrnách. Je určená zejména na export. Blanenská firma chce letos vyrobit kolem 400 kusů tříkol- ky. Prodávat se budou zejména v Nizozemsku prostřednictvím společnosti CargoBee. „Nyní se dokončují poslední papíry ohledně homologace. Zdržela nás elektromagnetická kom- patibilita. Elektrická tříkolka rušila signál například vysíla- ček, které používají sanitky," uvedl majitel společnosti Pavel Blata. Podle něj jsou pro české poměry podobná vozítka novinkou, v Nizozemsku jsou ale oblíbená. Kromě rozvozu pošty se používají například na přepravu mléka. Jedna tříkol- ka v Nizozemsku vyjde asi na čtyři tisíce eur, tedy v přepočtu zhruba 110 tisíc korun. Jedním z důvodů vyšší ceny jsou drahé speciální baterie z Německa. Firma Blata hledá potenciál s novými výrobky, tradičně je ale spojená s výrobou minibiků. Letos získala prestižní zakázku v Německu, kam dodá zhruba 100 minibiků pro autoklub ADAC. Poptávka po minibicích se prý oživuje. V minulosti firmu brzdila čínská konkurence a ko- pírování blanenských výrobků. „Číňané prakticky zničili trh a škody byly obrovské. Od té doby se ale čínské výrobky hodně zdra- žily,“ uvedl Blata. V minulosti jeho společnost dodávala do 40 zemí a měla přes 100 zaměst- nanců. Nyní jich má kolem 40 a dodává do více než desítky zemí. Minibiky tvoří už jen asi 30 procent výroby společnosti, zbytek je přesné strojírenství, například pro letecký průmysl. n na podnikatele zaútočily podvodné katalogové firmy V Česku a Německu se v poslední době množí přípa- dy, kdy jsou účastníci veletrhů vydíráni podvodnými katalogovými firmami. Podvodníci zašlou podnikateli registrační formulář s tím, že jeho firmu zařadí na důležitý internetový seznam veletržních vystavovate- lů. „Někde dole na formuláři je ale nejasná, drobným písmem napsaná a snadno přehlédnutelná podmínka, že musí firma za uvedení v seznamu platit 400 až 1000 eur,“ říká vedoucí zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Düsseldorfu Adam Jareš, který na mno- žící se případy podvodů upozornil. Klamavé formuláře rozesílá zejména mexická katalogová firma Expo Guide a také společnosti Event Fair / The exhibitors Index a DAD Deutscher Adressdients. Pokud podnikatel, který se pochybným katalogům upíše, následně odmítne za banální službu platit ho- rentní sumy, zavalí jej podvodníci upomínkami a hroz- bami, že budou platbu vymáhat soudně. „Bohužel pak vidím případy, kdy české podniky ve strachu raději zaplatí mnohatisícové částky,“ podotýká Adam Jareš. Přestože klamavé formuláře se už v minulosti ve veletržním byznysu několikrát objevily, stále někteří podnikatelé kontrolu podmínek při zdánlivě nevinné registraci do online katalogů podceňují. Varování před podvodnými firmami proto aktuálně vydaly spo- lečnost Incheba, která provozuje pražské Výstaviště, Veletržní správa Terinvest a také AUMA, Německá asociace veletržního průmyslu. AUMA již dříve vypracovala právní rozklad, v němž doporučuje nepodlehnout vydírání katalogových firem, které se snaží „upsané“ podnikatele soudem pouze zastrašit. „Není známo, že by vydavatelé neoficiálních katalogů skutečně někdy proti vystavo- vatelům právně postupovali,“ píše se v dokumentu asociace AUMA. Ta doporučuje na vydírání prostě nereagovat a rozhodně horentní poplatky nepla- tit. Omylem podepsaný dokument lze totiž podle asociace s úspěchem označit za neplatný. Například proto, že neúměrně vysoké poplatky za nepatrnou službu jsou lichvou, nebo proto, že zjevně klamavá podoba formulářů je v rozporu s pravidly hospodář- ské soutěže. n Firma podnikatele Pavla Blaty dříve vyráběla hlavně minibiky, nyní se víc zaměřuje na výrobky pro letecký průmysl a chce vyvážet elektrické tříkolky. inzerce A151006752 EXPORTUJETE? NOVÉ KATEGORIE – NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI – NOVÉ BENEFITY Registrace zdarma na www.exportnicena.cz SOUTĚŽNÍ KATEGORIE 18. ROČNÍKU EXPOR TNICENA.CZ  Malá společnost  Středně velká společnost  Globální exportér  Exportní teritorium – La�nská Amerika  Nejúspěšnější klient CzechTrade  Exportní příběh roku CzechTrade

exportní mozaika 5 Škoda transportation i letos posiluje export, úspěšná je na Slovensku nebo v turecku Strojírenská společnost Škoda Transportation loni vyrobila rekordní množství trolejbu- sů a nízkopodlažních tramvají. Většina ze 103 vyrobených tramvají přitom zamířila do zahraničí, zejména do tureckého města Konya a do maďarského Miskolce. První proto- typy nového vozidla ForCity Plus se slavnostně představily na Slovensku v Bratislavě. I letošní rok má být z hlediska množství vyrobených tramvají a dalších dopravních prostředků ve Škodovce úspěšný. Už jen za necelých pět měsíců letošního roku firma uzavřela kontrakty za víc než pět miliard korun v tuzemsku i zahraničí. Naplno se letos rozběhla výroba tramvají pro slovenskou metropoli a navíc se vyrábějí nejnovější bateriové tramvaje určené pro Turecko. České know-how se prosadilo i na náročném čínském trhu, kde se v licenci představily první tramvaje pro tamější trh, které mohou být alternativně osazeny i vodíkovými články. Rovněž víc než 300 loni vyrobených trolejbusů směřovalo především na export. Nejvíc těchto ekologických vozidel putovalo do několika bulharských měst včetně Sofie, Bur- gasu a Plevenu. Další už vozí cestující v Bratislavě nebo v lotyšské Rize, ale trolejbusy s výzbrojí Škoda se nově objevily také v Maďarsku, a dokonce ve Španělsku. V současnosti je mimo jiné ve výrobě i nová lokomotiva a soupravy pro německou společnost Deutsche Bahn. Za těmito úspěchy stojí především pravidelné investice do vývoje nových produktů. Skupina Škoda Transportation investuje každoročně do výzkumu a vývoje zhruba miliardu korun. Firma zaznamenala loni rekord, když podle konečných výsledků měla tržby ve výši 16,4 miliardy korun a také nejvyšší podíl expor- tu v novodobé historii. Ten představoval zhruba 70 procent z celkových tržeb. Čistý zisk firmě meziročně vzrostl o 30 procent na 2,27 miliardy korun. n Pod luPou České firmy se uČí efektivně nakládat s logistikou Oproti loňskému roku jsme v logistice českých výrobců zaznamenali mírné zlepšení v přístupu. Celkem 58 procent výrobních společností v České republice má již logistické procesy centralizované a jejich realizaci vykonává jedno oddě- lení. Dalších 26 procent výrobních společností sice logistiku řeší centralizovaně, ale jejím výkonem se následně zabývají jednotlivá oddělení firem. 16 procent z dotázaných výrobních společností potom logistiku systémově vůbec neřeší. Výhodnost plně centralizované logistiky se přitom ukázala již v loňské vlně průzkumu. V podrobných analýzách jsme viděli, že firmy, které mají plně centralizovanou logistiku, dosahují vyšší produktivity práce ve srovnání s jinými firmami ve stejném oboru, které mají logistiku decentralizovanou. Letos jsme zjišťovali subjektivní vnímání organizace logistiky a i nyní se ukazuje, že plně centralizovaná lo- gistika je pro podniky výhodnější. To ostatně dokládají další čísla průzkumu – se svými logistickými řešeními jsou nejspokojenější výrobci, kteří mají plně centralizovanou logistiku – celých 90 procent z nich uvádí, že jsou spokojeni. Celkem 48 procent výrobních společností v České republice vy- užívá pro svou činnost pouze externí řešení přepravy a logistiky, dalších 32 procent vy- užívá externí dodava- tele těchto služeb ve více než polovině případů. V průměru dotázané podniky převážejí zhruba 80 procent materiálu a zboží externí přepravou, přičemž tento způsob považují pro své podnikání za nejefektivnější. Kromě finanční úspory jim umožňuje také soustředit se na jádro jejich podnikání – být tak v základu své práce efektivnější a úspěšnější. Firmy, které přepravu a logistiku více outsourcují, jsou s tímto řešením logistiky spokojenější než podniky, kde se přepravuje spíše pomocí interních zdrojů. V rámci průzkumu zajímaly společnost GEFCO také činnosti v přepravě a logistice, které české výrobní společnosti realizují. Celkem 97 procent dotá- zaných uvedlo, že řeší distribuci k zákazníkům. 93 procent českých výrobců musí počítat s manipulací se zbožím – většina (75 procent) se přitom spoléhá na interní řešení. Pro 86 procent dotázaných je pravidelnou činností také řešení celních služeb. Je zajímavé, že většina z oslovených společností k tomu využívá externí společnosti. Pro 57 procent českých výrobních společností je otázkou také skladování mimo výrobní sklady, interně řeší tuto problematiku 36 procent dotázaných. Právě především ve vhodném a efektivním využívání skladů přitom vidíme u českých výrobců stále velké mezery. Naopak potěší procento těch, kdo pro vyřizování celních služeb využívá externí společnosti. Logistika je dnes velmi náročný a sofistikovaný proces a firmy, které se na trhu pohybují, by svým zákazníkům měly umět nabídnout přidanou hodnotu, jako například vyřízení všech administrativních úkonů spojených s přepravou zboží. n aleksander raczynski, generální ředitel společnosti gefCo Česká republika Loni dohodnutá zakázka pro Bratislavu představuje dodávku 30 tramvají v celkové hodnotě dvou miliard korun. vývoz zBraní roste, výroBci letos čekají rekord Export českých zbrojařských firem letos patrně poroste až na rekordní hranici kolem 14 miliard korun. Růst bude podle odhadu Asociace obranného a bezpečnostní- ho průmyslu zhruba pětinový. Uvedl to prezident asociace Jiří Hynek. Loni zbrojaři podle odhadu asociace vyvezli vojenský materiál za 11,8 miliardy, předloni za 7,6 miliardy korun. Odběratelé podle Hynka v po- slední době rozšiřují objednávky, už jim nestačí prostý nákup techniky. „Dodávky jsou často podmiňovány požadavky na školení lidí, vybudo- váním opravárenských závodů či přenosem části výroby. Čím dále více států nechce být závislých na dodavateli a chtějí mít výrobní a opravárenské kapacity na svém území," uvedl Hynek. V tom podle něj spočívá konkurenční výhoda čes- kých firem. „Oproti našim západním konkurentům jsme ochotni těmto požadavkům vyhovět. Očekáváme, že tyto požadavky se v budoucnu stanou naprosto běžnými," uvedl Hynek. Potenciál růstu v krátkodobém horizontu příštích dvou let je podle něj v teritoriích Asie a Afrika. Přesná data jsou zatím k dispozici jen za rok 2013. Tehdy české firmy vyvážely z 30 procent svoje zboží do států Evropské unie, z 20 procent do Asie a na Blízký východ a z deseti procent do USA. Čtvrtinu exportu tvořila letecká technika, pětinu pozemní vozidla, následovala elektronika, munice a ruční palné zbraně. n PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

S premiérem módím přišly reformy IndIcká veřejnost vkládá velké naděje do zásadních hospodářských reforem, s jejIchž příslIbem lonI vyhrál volby I premIérské křeslo nárendra módí. reformy by měly zlepšIt také podmínky pro zahranIční fIrmy obchodující v IndII. ČRvIndii.CzechAerospaceTraining AcademyIndiasesídlemvGurgaonu budeponáběhunaplnoukapacitupo- skytovatstejnéslužby,jaképoskytuje centrálavPraze.Tojetréninkpilotů, výcvikpozemníhopersonáluletišť avýcvikdalšíchsložekzajišťujících řízeníletovéhoprovozu. VelkýchúspěchůdosahujívIndii dodavateléradarůprocivilníletectví. Uplatňovatsezačínajírovněždoda- vatelévybaveníletišť.Izdravotnictví jevIndiinutnostáleještěbudovat, existujezdeprotoprostorpročeské výrobcenemocničníhovybavení, lékařskýchpřístrojůazdravotnítech- Text: Jiří Janíček, ekonomický diplomat, ZÚ Čr v dillí / foto: profimedia 6 hlavní Téma Módího fanoušci pózovali při volbách s fotkou svého idolu, teď očekávají spuš- tění slíbených reforem. Indie a Česká republika jsou tradičními obchodními partnery. Československo pomáhalo Indii v době její industrializace a jména jako Baťa, Škoda, Zetor nebo Jawa jsou v Indii dobře známa. Jako příklad spolupráce lze uvést závod strojírenské metalurgie v Ráňčí, závody na výrobu traktorů v Pinjore a Barodě nebo továrny na výrobu ná- kladních automobilů Tatra v Hosúru a v Bengalúru. Spolupráce v energe- tice je datována od sedmdesátých let minulého století, kdy indická firma Bhel zahájila výrobu parních turbín podle licence Škody. o česká letadla má zájem několik indických států Vzájemnýobchodjeivsoučas- nostirozsáhlýaroste.Minulýměsíc senapříkladuskutečnilamisečeských firemz železničníhoprůmysludo Indie.Šancejsoutakévleteckédo- pravě.Požadavkynazavedeníletůna kratšívzdálenostisplňujetéměřbeze zbytkuletounL410zčeskéspolečnos- tiAircraftIndustries,ojehožprodeji sejednáhnedvněkolikaindických svazovýchstátech.Navícbyloletos vúnoruslavnostněoznámenozaháje- níprovozuvýcvikovéhocentrastátní- hopodnikuŘízeníletovéhoprovozu niky.Obrovskýpotenciálpředstavuje sohledemnanavýšenílimitupřímých zahraničníchinvesticz26na49 procentobrannýprůmysl.Společnost TatraTruckssepotříletépřestávce vracínatrhindickéarmádyvplnésíle amožnostivýznamnéhouplatnění sevtomtoohledurýsujínapříklad prozbrojovkuČZUherskýBrod,ale idalšímčeskýmfirmám. preciosa dodala osvětlení na letiště v Bombaji Indická veřejnost, municipality i jednotlivé indické státy si začí-

hlavní Téma 7 Počet obyvatel: 1,267 miliardy Rozloha: 3,2 milionu km2 Hlavní město: Dillí Měna: rupie (100 INR je asi 39 Kč) Podrobné informace: www.businessinfo.cz/ indie aukcí pro prodej dolů a těžebních bloků. A zapomínat by se nemělo na průmysl farmaceutický. V tom jde zejména o možnost uplatnění in- dických investic v České republice. Největší a nejstarší investicí společnosti z novodobé České republiky je v Indii zatím závod na výrobu automobilů Škoda v Auran- gabádu ve státě Maháráštra. V sou- časné době se tamtéž dokončuje investice společnosti Bonatrans na výrobu železničních soukolí. Úspěšné ale mohou být i investice menších firem, jako například spo- lečný podnik na výrobu přístrojů na měření přesnosti ozubených kol společnosti Gearspect v Puné nebo závod na výrobu stojanových rozvaděčů společnosti Conteg v Bengalúru. V Indii se začíná výrazně dařit i společnosti HomeCredit ze skupiny PPF, která momentálně rozšiřuje svůj podíl na trhu z Dillí do dalších svazových indických států. módí chystá jednotnou daň GST Jaká je současná hospodářská kondice Indie? Státní rozpočet na finanční rok 2015/2016 vychází z předpokladu hospodářského růs- tu v příštích letech ve výši osm až 8,5 procenta. Inflace se má udržet pod hranicí šesti procent. Deficit státního rozpočtu se má postupně snižovat až na hranici tří procent. Přáním státního sektoru a pod- nikatelské sféry je, aby se Indie od letoška vydala na cestu hospodářské prosperity, v růstu HDP předstihla Čínu, a aby se tak naplnila očeká- vání vložená do předsedy vlády Módího jako ekonomického lídra. Některé z důležitých reform- ních opatření se již vládě za rok vládnutí splnit podařilo. Jedná se především o zmíněné zákony umožňující spuštění elektronic- kých aukcí pro prodej dolů a tě- žebních bloků. Dále jde o takzvaný Insurance Bill, který zvyšuje mož- nost podílu zahraničních investorů ve společných podnicích v oblasti pojišťovnictví z 26 procent na 49 procent. Pozitivní je rovněž skutečnost, že se vládě premiéra Módího daří držet inflaci pod šesti procenty. Rozhodující část ohlášených re- forem však na svoji realizaci teprve čeká. Jedná se například o velmi důležitý zákon o akvizici půdy, který uvízl v indickém parlamen- tu. Na realizaci čeká také reforma pracovního zákona a především v IndII Se začíná výrazně dařIT I SpolečnoSTI homeCredIT ze SkupIny ppF, kTerá rozšIřuje Svůj podíl na Trhu z dIllí do dalšíCh IndICkýCh STáTů Obchod ČR s Indií (v miliardách dolarů) 0,78 0,85 0,65 0,56 0,57 Zdroj: Businessinfo.cz vývoz 2009 2010 2011 2012 2013 2009 2010 2011 2012 2013 0,57 0,64 0,59 0,64 0,45 dovoz jak ušetřit na clech Indie je zajímavým obchodním partne- rem i pro svou příslušnost k ekono- mickému společenství SAARC (South Asian Association for Regional Coope- ration). Do něj patří Afghánistán, Ban- gladéš, Bhútán, Maledivy, Nepál, Pá- kistán a Šrí Lanka. Tyto země zaujímají sice jen tři procenta světové rozlohy, žije v nich však 21 procent veškerého obyvatelstva planety. Obchodují mezi sebou na základě SAFTA (South Asian Free Trade Area). Tato dohoda platí od roku 2006 a díky ní poklesla cla mezi členskými zeměmi o 20 procent. Z toho vyplývá, že umístění výroby do Indie tak, jak to propaguje iniciativa indického premiéra Módího nazvaná Make in India, přináší výhodu snazšího přístupu nejen na rozsáhlý vnitřní trh Indie, ale rovněž na trhy všech dalších zemí indického subkontinentu. n jedna z klíčových reforem, kterou je zavedení daně GST. Závazek zavedení GST je nača- sován k 1. dubnu 2016. V případě realizace půjde o jednu z největších reforem týkajících se daní v Indii. GST vytvoří jednotný trh a povede k odstranění všech ostatních daní používaných v současné době, tedy k zamezení vrstvení zdanění, které v současné době v Indii existuje. Indie je zajímavým obchodním partnerem především z hlediska velikosti svého vnitřního trhu. Přestože je většina obyvatel Indie stále relativně velmi chudá, celková kupní síla indického vnitřního trhu je díky souhrnnému počtu obyvatel vysoká a neustále roste. Platí, že trvalo 25 let, než HDP Indie vzrostl o sto procent, to je z 250 miliard do- larů v roce 1988 na 500 miliard do- larů v roce 2003. K dalšímu zdvoj- násobení pak již postačilo pouze pět let, to když v roce 2008 dosáhl HDP Indie jednoho bilionu dolarů. Ve finančním roce 2013/2014 už dosáhl indický HDP hodnoty dokonce 1,877 bilionu dolarů. n nají osvojovat zájem o moderní design a smysl pro „exkluzivitu“. Potvrzením tohoto trendu se stal projekt firmy Preciosa, která do- dala osvětlení interiéru do nového terminálu mezinárodního letiště v Bombaji, a realizovala tak největší novodobou zakázku českých sklářů v Indii. Firma Lasvit zase uspěla ve výběrovém řízení na dodávku osvětlovacích těles do prostor nově budovaného obchodního střediska společnosti DLF a v řadě dalších projektů. Potenciál má do budoucna na indickém trhu i interiérový de- sign. České IT firmy se zase mohou zapojit do projektu Smart Cities a firmy z oblasti vodohospodářství do projektu Čistá Ganga, který prosazuje osobně nový premiér Nárendra Módí. Rozvíjet by se měl do budoucna také průmysl těžební, jeden z tra- dičních oborů českých firem. Roz- voji mají pomoci nové zákony, které umožní spuštění elektronických Dillí PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Indové očekávají lepší dny Po loňských volbách se mezi domácími Podnikateli uchytilo rčení, které v Překladu znamená „lePší dny Přicházejí“. očekávaný více než osmiProcentní hosPodářský růst by mohl zvednout i obchod s českou rePublikou. text: petr jaroš, mpo čR / Foto: profimedia Indie je zatím plná kontrastů, průmysl se rozpíná od jednodu- chých manufaktur na psací stroje až po výrobu kosmických technologií. 8 hlavní téma Indie patří k našim tradičním a největším obchodním partnerům v Asii se značným potenciálem růstu vzájemného obchodu. Z tohoto důvodu byla v Exportní strategii ČR na roky 2012 až 2020 zařazena mezi prioritní země. Je součástí uskupe- ní BRIC, má velké přírodní zdroje a množství levné pracovní síly. Podle některých prognóz by se měla stát do roku 2050 třetí nejsilnější ekonomi- kou světa měřeno velikostí HDP. Loňské celonárodní volby daly zelenou ambiciózním reformám premiéra Naréndry Módího, při jehož předchozím působení v čele vlády Gudžarátu zaznamenal tento indický stát rozvoj a ekonomické výsledky, které se staly vzorem pro celou zemi. Hlavním cílem Módího vlády je nastartování ekonomického růstu, snížení inflace, fiskální konsolidace a tvorba nových pracovních míst. Pozitivním impulzem je otevření indického trhu investorům v dalších odvětvích, velké investice do rozvoje silniční a železniční infrastruktury, stavby takzvaných chytrých měst nebo podpora obnovitelných zdrojů energie a druhé zelené revoluce. má přibýt 8,5 tisíce kilometrů dálnic Nejvíce pozornosti se věnuje ne- dostatečně rozvinuté infrastruktuře, která se má stát do budoucna hybate- lem ekonomického rozvoje země. Na výstavbu 8,5 tisíce kilometrů silnic by mělo být alokováno šest miliard do- larů. Dále by měla být zahájena nebo rozšířena výstavba metra v řadě indic- kých měst, jako jsou Bombaj, Kalkata, Čennaj, Bengalúru, Hyderabad, Lakhnau, Džajpur nebo Ahmadábád. Připraven je rozvoj industriálních koridorů - nejzvajímavěji zní plán vý- stavby koridoru Bengalúru-Bombaj. Mezi novinky rozpočtu patří návrh otevřít železniční sektor zahraničním investicím, dále uvedení rychlejších vlaků. Vláda dále hodlá vytvořit nová zařízení, organické chemikálie, op- tická vlákna, fotomateriály, skleněné a papírové výrobky. V našem dovozu z Indie převládají oděvy a textil, farmaceutické výrobky, vozidla, sou- částky pro elektrické přístroje, meta- lurgické výrobky, chemikálie, plasty, strojírenské části, kožedělné výrobky, káva, čaj, koření a tabák. Dalším impulzem pro zintenzivnění obchodní výměny bude nepochybně projedná- vaná Dohoda o volném obchodu mezi Indií a členskými státy EU. ministr jednal i o programu „make in India“ Koncem ledna 2015 se usku- tečnila oficiální návštěva ministra průmyslu a obchodu Jana Mlád- ka v Indii, které se zúčastnila též obchodní delegace, sestávající z 24 zástupců českých firem. V Dillí se ministr Mládek setkal s představiteli pracovní místa pro rostoucí populaci, která se v poslední době začala potý- kat s problémem nezaměstnanosti, a to zvláště v sektorech bohatých na lidské zdroje (cestovní ruch, infra- struktura, výroba). Po volbách se v Indii především mezi podnikateli usídlil slovní výraz „aččhe din ánevále hain“ neboli „lepší dny přicházejí“. Země má velká očekávání, ekonomické změny by mohly zlomit také stávající ne zcela uspokojivý trend obchodní výměny. Pokud jde o česko-indický obchod, od počátku tisíciletí český vývoz do Indie dynamicky rostl a v roce 2008 pře- konal vzájemný obrat hranici jedné miliardy dolarů. Po přechodném poklesu vzájemné obchodní výměny v letech 2012 a 2013 zaznamenáváme její opětovné ožive- ní. Na českém vývozu do Indie se vý- znamnou měrou podílejí strojírenské výrobky, dále pak telekomunikační centrální vlády, přičemž se státní ministryní obchodu a průmyslu Nirmalou Sitharamanovou na závěr bilaterálního jednání podepsal Protokol z 10. zasedání Smíšené čes- ko-indické komise pro ekonomickou spolupráci. Jednání podpořilo rozpracova- né exportní projekty českých firem a identifikovalo další příležitosti v souvislosti s vyhlášeným vládním programem „Make in India“. Jako hlavní oblasti byly označeny dodávky pro dopravní infrastrukturu a auto- mobilový průmysl, dodávky obrá- běcích a tvářecích strojů, zařízení pro energetiku, důlní technologie, dodávky speciálního materiálu a opravy příslušné techniky, zařízení pro zdravotnictví, technologie pro ochranu životního prostředí. Během jednání obě strany podpořily zájem významných indických firem o další investice v České republice. n

hlavní téma 9 pozemky ve velkém skoupIlI spekulantI Hospodářský růst zneužili spekulanti ke Hře s pozemky. skupují je za minimální ceny a pak prodávají investorům se závratným ziskem. upozorňuje na to podnikatel václav rudolf, podle něHož zůstávají ostatní náklady v indii stále extrémně nízké. text: tomáš stingl / Foto: profimedia Český podnikatel Václav Rudolf má indický subkontinent v malíku. Z tamilské oblasti dovážel do Ev- ropy sochy hinduistických božstev i surovou žulu, v Nepálu dlouhá léta provozoval obchod se stříbrem a šperky. V současnosti má v plánu postavit turistický resort na indic- kém ostrově Havelock. Podle podnikatele s sebou ovšem současný hospodářský růst v Indii přinesl nejen plusy, ale i minusy. „Hlavním problémem současné Indie je růst cen pozemků. Například když jsem dostal tip na nákup parcel na ostrově Havelock, stály mezi 400 až tisícem rupií za metr čtvereční. Pak je ale rychle skoupili místní spekulanti a teď za ně žádají 20 až 30 tisíc za metr,“ ilustruje Václav Rudolf. „Jediný takový obchod spekulanta finanč- ně zabezpečí nadosmrti, mají na tom až stonásobný zisk. Zkoušejí to. Například nabízeli dvouhekta- rový pozemek za 14 milionů rupií. Přitom to bylo žalostné místo, v podstatě kus džungle 400 metrů od pláže. Když se nenašel kupec, druhý den už byla cena rázem jen devět milionů. Je to škoda – takhle sami úplně zabíjejí rozvoj, zejména ve městech jsou ceny přemrštěné,“ říká český podnikatel. dělník vyjde na šest tisíc Vyjmapozemkůalezůstávají ostatnínákladyvIndiizatímextrémně nízké,atonejenvesrovnáníseZápa- dem,alenapříkladisČínou.„Kvalifi- kovanýdělníkjekmánívpřepočtuza šesttisíckorunměsíčně.Díkyteplému klimatunemátevIndiižádnévýdaje natopení.Jídlo–naprostávětšinají- delenjevIndiivegetariánských–také praktickynicnestojí.Imezinárodní přepravusevyplatízařizovattam.Na- příkladtensamýkontejner,kterýmě stojípřiobjednávcevEvropězhruba 3,5tisíceeur,mohuvIndiidomluvit za2,7tisícedolarů.Tojsouobrovské úspory,“uvádípříkladycenVáclav Rudolf. Několikanásobnělevnějšíjsou vIndiitakéstroje,dopravníprostředky adalšívybavení,kteréovšempřitom podleRudolfanemusejíbýtnutně vhoršíkvalitě,nežjakýjezápadní standard.„Kdyžjsemkdysipřijelpopr- védoIndie,vyrábělasetamauta…no učiněnýšrot.Dneskatualemátovárny spoustasvětovýchznačekakvalita vyrobenýchvozůjestejnájakonaZá- padě,protožekoncernysitoohlídají. VIndiivyrobenéautonebomotorka jepakovšemtřebatřikrátlevnějšínež identickývýrobekvEvropě,“vysvětlu- jepodnikatel. Častodiskutovanánízkákvalita spotřebníchindickýchvýrobkůtak vyplýváspíšeznutnostišetřitnapro- duktu,jaksejendá,abybylcenovědo- stupnýiřadovýmIndům,kteřínemají mnohopeněz.„Alepokudjsteochotni dovýrobyvložitdostpeněz,dokážou Indovéodvéstkvalitnípráci,nežene. Musítenaněovšemdohlédnout,“říká VáclavRudolf.Připojujejednuúsměv- nouzkušenost.„VeměstěMahábalípu- ram,kteréjeslavnésvousochařskou tradicí,jsemjednouobjednalvýrobu sochy.Kdyžmisochařvýsledekukazo- val,říkámmu:Tuhlezpackanousochu jáneberu,vždyťtaženamárucedlouhé ažpodkolena.Aonitonepovedenédílo odenpozdějiprodalinějakéamerické turistcezadvakrátvyššícenu,nežkolik jsemmělplatitjá,“usmívásepodni- katel.„Tosepakstaloještějednou. Sochařiseradovaliaříkalimi:Vyjste svatýmuž!Objednátesisochu,námse nepovede,anakonecjiprodámeještě zavícpeněz.“ Co nejvíc naschválů konkurenci Dalšímrysemindickéobchodní mentality,nanějžčeskýpodnikatel upozorňuje,jeičastářevnivostmezi Indynavzájem:„Kdekterýhoteliérsní otom,žesipostavípenzionupláže abudedělatvšemostatnímconejvíc schválností,abyjimvpřístupukpláži zabránil.Nebokdyžbudeteobcho- dovatsjednímIndemapakhokvůli lepšímpodmínkámvyměnítezajiné- hopartnera,budežárlitanikdyvám tonezapomene.“Indickéobchodní partneryzkrátkapodleVáclavaRu- dolfaneradnopodcenit.„Onizdánlivě působíjakovelkéděti,aleveskuteč- nostibývajíuvnitřvelmikomplikova- néosobnosti,“uzavírápodnikatel.n ŘíkalI mI: vy jste svatý muž! objednáte sI soChu, nám se nepovede, a nakoneC jI prodáme ještě za víC peněz mezi rýžovišti má vyrůst velkoměsto Realitní horečka v současnosti ovládla například loni nově vytvořený indický svazový stát Telangána. Ten bude potřebovat i nové hlavní město, které má vyrůst v místech, kde jsou dnes zatím jen rýžová pole. Spekulanti vzali oblast útokem a jen za poslední rok vzrostla cena pozemků desetinásob- ně. Město s milionem obyvatel má vzniknout na ploše 13 tisíc hektarů a výstavba spolkne až 21 miliard dolarů. Kritici megalomanského plánu se obávají, že může skončit jen ostud- ným splasknutím bubliny a zbytečně utracenými miliardami. n Pozemky rychle zdra- žují například ve měs- tě Bangalúru, kterému se kvůli rostoucímu počtu IT firem začalo říkat indické Sillicon Valley. PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

ObchOdujeme s pOdnikatelským guru Firma LiKO-S, Která vyrábí interiérOvé přepážKy, SpOLupracuje v indii S puShpaKem praKaShem. tO je SeLFmademan, KteréhO média OSLavOvaLa jaKO prOtOtyp mOderníhO pOdniKateLe. dneS je zpátKy nOhama na zemi. ČeSKá Firma zprOvOzniLa S praKaShem výrObnu v bengaLúru, říKá předSeda dOzOrČí rady LiKO-S martin cOuFaL. člověk, má blízké vztahy se členy vlád v Indii i Rwandě. Jak byste charakterizoval obchod- ní mentalitu Indů a podnikatelské prostředí v Indii? Vztahy s lidmi jsou určitě dů- ležité. Slyšel jsem i o korupci, sám jsem se s tím však nikdy nesetkal. Řekl bych však, že se obchodní zvyklosti víc a víc přibližují těm na- šim, evropským. Indičtí manažeři jsou velmi pragmatičtí a na jednání většinou velmi dobře připraveni. To samé vyžadují i od nás. Anglický text: tOmÁŠ stingl / Foto: likO-s 10 stOry Martin Coufal (vpravo) říká, že indický podnikatel Prakash (vlevo) se musel po vší me- diální slávě zase vrátit nohama na zem do reálného obchodního světa. výrobce přepážek z moravy Rodinná firma LIKO-S byla založena už v roce 1990 ve Slavkově u Brna. Dnes patří k předním světovým výrob- cům montovaných příček. Napřímo zaměstnává asi 150 zaměstnanců. Na tuzemském trhu má v oboru zhruba padesátiprocentní podíl. Působí také v mnoha evropských zemích, ve Spoje- ných arabských emirátech či právě v Indii. Srdcem firmy je rodina spoluza- kladatele společnosti Libora Musila. n Jaké zboží v současnosti do Indie dodáváte? Letos jsme uspěli v několika projektech pro společnost Honda v Bengalúru, kam jsme dodali příč- ky a naše vestavky ve finančním objemu zhruba 16 milionů rupií, což je asi 6,3 milionu korun. Nyní máme rozpracovány další projekty za zhruba 50 milionů korun. Spolupracujete s indickou pod- nikatelskou ikonou Pushpakem Prakashem. Proč je v Indii obdi- vován jako podnikatelský guru? Kariéra našeho partnera a pří- tele Pushpaka Prakashe je velice zajímavá. Začal jako pouhý pou- liční svářeč, který své produkty rozvážel po nocích zákazníkům na skútrech. Ty má dodnes vystaveny v sídle své firmy Pushpak. Postup- ně vybudoval společnost o 150 za- městnancích. Výrobky elektroche- mické divize firmy dokonce krouží okolo naší planety jako součástky vesmírných satelitů indického kosmického programu. Jak jste se s ním seznámili? S Prakashem jsme se potkali na podzim roku 2012. Byl jedním z vystavovatelů na veletrhu ve společné indické expozici. Podaři- lo se mu vtáhnout do svého stánku Libora Musila, předsedu před- stavenstva naší společnosti. Ten potom pozval Prakashe k nám do firmy. V roce 2013 podepsali ma- jitelé obou společností v Novém Dillí smlouvu o založení společné- ho podniku LIKO-S India. Začali jsme Indy učit, jak obchodovat s příčkami, vzdělávali jsme i jejich techniky, projektové manažery, montéry... Vlastně jsme postu- povali obdobně, jako když jsme zakládali pobočky v Chorvatsku, v Maďarsku, v Polsku nebo když jsme začínali na nových trzích v západní Evropě. Máte výrobnu ve městě Bengalú- ru. Co zatím vyrábí a na kolik vás investice vyšla? Výroba příček už začala a po- stupně ji chceme rozšiřovat o další a další operace, které děláme běžně u nás v České republice. V Indii kompletujeme prosklené elementy našich příček LIKOform Omega, vyrábíme tam i dveře, zárubně či výplně a podobně. V současné době jednáme s několika extrudovnami o výrobě hliníkových profilů v Indii, které budeme dovážet i do Afriky. Interiérovému programu v Indii se věnuje asi 15 lidí. Odha- duji, že do dnešního dne nás tento projekt vyšel zhruba na pět milio- nů korun v investicích. V Indii jsou osobní kontakty dů- ležitější než jinde. Jeden váš další indický partner vám nyní pomáhá dokonce i s průnikem na africký trh… Během cest do Indie jsem se seznámil s majitelem společnosti Technospark Industries panem Mohanem. On je zároveň honorár- ním konzulem Rwandské republiky a pomáhá nám nyní s uvedením na trh právě ve Rwandě a v dalších afrických zemích. Velmi vlivný v indii kOmpletujeme prOsklené elementy naŠich příček, vyrÁbíme tam i dveře, zÁrubně či výplně vliv je tam stále cítit a i díky tomu si tam užíváme jejich respekt. Nakolik vám pomohla kancelář agentury CzechTrade v Bombaji? Její vedoucí pan Kameník je velmi vstřícný člověk. Vždy když jsem potřeboval poradit nebo zprostředkovat nějaký kontakt, rád mi pomohl. n

story 11 otevřeme výrobnu v puné, chceme se přiblížit těžařům SpOLeČnOSt technicOat z ČeSKých budějOvic Se rOzhOdLa Otevřít výrObnu pLaStOvých pOvLaKů přímO v indii. ta má zaměStnat třicet Lidí a mít Obrat zhruba100 miLiOnů KOrun rOČně. text: tomáš stingl / Foto: technicoat Firma Technicoat nabízí povlaky na díly pro těžební průmysl. inzerce A150002139 Přední výrobce obráběcích strojů v České republice KOVOSVIT MAS, a. s., má s exportem do Indie od poválečných let své zku- šenosti. Podle generálního ředitele KOVOSVITU Filipa Winkelhofera byly některé obchodní vztahy, především kvůli ekonomické krizi v 90. letech, zpřetrhány. V poslední době se však českým strojírenským firmám daří na indický trh úspěšně vracet. Jaké v současné době vidíte obchod- ní příležitosti na indickém trhu, je zde prostor pro české strojírenství? V současné době se indická eko- nomika řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. Indie také patří mezi přední země s vysokým stupněm globa- lizace strojírenské výroby. Například v oboru obráběcích a tvářecích strojů zaznamenal indický průmysl v posled- ních pěti letech fenomenální růst. Tento fakt podtrhl i nástup nové politické reprezentace, která podporuje investice do nových technologií. České strojírenství má v Indii tra- dičně dobré jméno. Již od počátků vzá- jemných styků, které sahají do období předválečného Československa, se do Indie dodávaly obráběcí stroje, zařízení pro cukrovary a stavěly se obuvnické závody Baťa. Značka MAS, která re- prezentuje strojírenský segment i díky zakladateli firmy Tomáši Baťovi, měla již tehdy v Indii dveře otevřené. O jaké strojírenské technologie má indický zákazník zájem? Zaznamenali jsme zvýšenou poptávku hlavně po vysoce sofistiko- vaných hi-tech strojích a po velkých strojírenských celcích. Tamní trh je nasycen standardními obráběcími stroji asijských výrobců a konkurence je velká. Hi-tech produkty tam chybějí nebo jsou zastoupeny v menší míře. V posledním roce především státní sektor navyšuje počet otevřených tendrů. Jejich procesování je daleko rychlejší a pružnější a čeští strojaři mají příležitost být u toho. V jakých segmentech najdou české produkty uplatnění a jak náročné je uspět v již zmíněných tendrech? Obecně lze říci, že Indie posiluje ve všech průmyslových odvětvích. Co se týká strojírenství, jedná se přede- vším o státní subvence na moder- nizaci infrastruktury v segmentech energetiky a obranného průmyslu. V tendrech není jednoduché uspět a musíte být opravdu dobře připraven, a to do nejmenších detai- lů. Indický zákazník je náročný. Má velký objem erudovaných informací a totéž požaduje od vás. Proto bývají zadávací dokumentace velmi obsáh- lé. I běžné tendry obvykle připravují dvacetičlenné týmy odborníků dva až tři měsíce. Zajímají je nejmenší technické detaily, propracované systémy fungování, včetně dodáva- ných komponent. Indický zákazník si dodané informace hodně prověřuje. Musíte být připravený na tvrdou argumentaci a pohotově reagovat. Během jednání se očekává maximál- ní vstřícnost. Ze své zkušenosti mohu říct, že prodej daného produktu je daleko náročnější než v Evropě. České strojírenství vnímá indický zákazník vedle Německa, Itálie a Ra- kouska jako top výrobce, takže proč toho nevyužít. n Indický zákazník požaduje vysoce sofistikované hi-tech technologie, říká generální ředitel společnosti KOVOSVIT MAS, a. s., Filip Winkelhofer. ČeSKé STrOJírenSTVí Má V IndII TrAdIČně dObré JMénO Českobudějovický výrobce fluorplastových povlaků, firma Technicoat, připravuje otevře- ní nové výrobny v Indii. Podnik založený formou joint venture by měl být spuštěn příští rok ve městě Puné, které leží v nejprůmyslovějším indickém státě Maháráštra. „Podnik bude mít třicet zaměstnanců, očeká- váné tržby jsou do 100 milionů ko- run ročně,“ uvedl ředitel Technicoat Group Martin Kortus. Výše investice se podle něj pohybuje v jednotkách milionů eur. „Hlavním důvodem expanze je, že chceme být nablízku velkým zákazníkům z oblasti těžebního průmyslu. Volba na Indii padla proto, že se tam těží ropa ve velkém objemu a je tam několik firem, kte- ré mají zájem o naše služby,“ infor- movala marketingová specialistka firmy Hana Říhová. Mezi klienty je například společnost GE Oil & Gas Pune. „Naše společnost je apliká- torem fluorplastových povlaků. Ty najdou uplatnění na jednotlivých komponentech vrtných souprav pro podmořskou těžbu ropy, které vyžadují antikorozní ochranu,“ vysvětluje Říhová. Nový závod v Puné bude už čtvrtým výrobním závodem společnosti. Dosud měl Technicoat provozy vedle České republiky také v Polsku a v Rumun- sku. n PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Otevřeme kancelář v Bengalúru Jako základnu pro vstup na indický trh obvykle české firmy využiJí Jedno ze čtyř velkých měst, říká ivan kameník, který vede zahraniční kancelář czechtrade právě v Jedné z megapolí – v bombaJi. dalšími Jsou dillí, čennaJ a bengalúru, v němž letos hodlá czechtrade otevřít novou pobočku. Můžete jmenovat některé obchodní úspěchy českých firem v Indii? Při vstupu na bombajské me- zinárodní letiště neujde vašemu pohledu dominující prvek v podobě tisícovky lustrů vytvořených firmou Preciosa. V podzimních měsících se očekává otevření nového závodu na výrobu soukolí pro železniční vozy firmy Bonatrans, která na indický trh dodává více než 20 let. Kategorii středních firem může reprezentovat třeba firma Technicoat, která spouští provoz zaměřený na povrchové úpra- vy materiálů. Stojanové rozvaděče firmy Conteg putují úspěšně k roz- růstající se řadě zákazníků nejenom v Bengalúru, kde firma zřídila svoji pobočku. Za malé firmy jmenujme agilní firmu Compex, jejíž kosme- tické přístroje si našly své zákazníky v několika indických městech. Image České republiky představuje nadále strojírenství, především dodávky obráběcích strojů. Velké očekávání v Indii nastalo v souvislosti s novým premiérem Módím a jeho reformami. Nakolik se již promítly do ekonomiky? Nárendra Módí byl ustanoven do funkce právě před rokem, své mana- žerské kvality prokázal už při řízení státu Gudžarát. Jako úspěšný byl proto ve volebním klání podporován i podnikatelskou elitou Indie a lidové masy pak přesvědčil díky svému opravdovému charizmatu. Nicméně rok uplynul a noviny se plní články s hodnocením působení Módího v čele země, která se před volbami ocitla – slovy prezidenta strojírenské asociace IMTMA Krishnana – ve sta- vu paralýzy hospodářství. Nástupem Módího nastalo období naděje, nikdo však nemohl čekat rychlé výsledky. Po roce se Indie nachází ve stadiu trvající důvěry ke změnám, přestože výsledky posledních deseti měsíců jsou za očekáváním především v ob- lasti exportu a průmyslové výroby. Kdy lze čekat konkrétní výsledky? Bylo by chybou se domnívat, že se efekt dostaví okamžitě. Slabší výsledky jsou důkazem přetrvávají- cích problémů indické ekonomiky, nikoli následkem začínajících refo- rem. Dnes se ekonomové přiklánějí k názoru, že Módího pětileté období spíše reformám udá směr a nastartuje jejich chod, ale hmatatelné výsledky se dostaví pravděpodobně až v dalším funkčním období. Co je vlastně podstatou navržené reformy? Často je hospodářský program premiéra označován jako Modino- mics, nelze ho však redukovat jen na frekventovaný termín Make in India, který je jen součástí 11 pilířů celé plat- formy hospodářských změn. Cílem této iniciativy není omezit dovoz text: tomáš Stingl / Foto: czechtrade 12 PrůvOdce na ceStu strojírenských výrobků a nových technologií do Indie, jak by se dal její název interpretovat, ale vytvoření podmínek pro příliv zahraničních investic nezbytných pro rozvoj místního průmyslu, aby se Indie stala světovým výrobním centrem. Cílem iniciativy je zvýšit zaměstnanost a podpořit malé a střední firmy z oblas- ti průmyslu. Za pozornost i českých podnikatelů by měly stát i iniciativy Clean India, Digital India, Clean Gan- ga nebo budování koridorů rychlostní železnice spojující velká města. Které změny ocení český exportér nebo investor? Indická ekonomika se postup- nými kroky stále více zahraničním investorům otevírá. Vláda zvýšila ma- jetkovou účast zahraničních subjektů v oblasti obrany a bankovnictví z 26 na 49 procent, v železniční dopravě dokonce na 100 procent. Vzdáleným snem se zatím zdá být slibované zjednodušení podnikání a uvolnění obchodu, jak je přislíbeno v doku- mentu Nové obchodní politiky na léta 2015 až 2020. Špatně zvolený in- dický partner může českému vývozci zvýšit byrokratické obstrukce, varuje Ivan Kameník. už čtyři PrOcenta POPulace Bengalúru tvOří POdnikatelé neBO zaměStnanci z evrOPSkých zemí. SOuStředí Se zde letecký PrůmySl. ve měStě PůSOBí někOlik technických univerzit

Průvodce na cestu 13 kontakt do Indie S žádostí o pomoc při vstupu na indický trh se můžete obrátit na zahraniční kancelář CzechTrade v Bombaji. E-mail je ivan.kamenik@czechtrade.cz. n Jednotná daň může být 16 až 27 procent JakjenatomnyníIndiesclyadaně- mi? Jednuznejvětšíchpřekážekpro vstupnaindickýtrhzatímpředsta- vujeprávěvýšecel.Celkovásazbaje souhrnemčtyřpoložek–základní sazby,spotřebnídaně,daněnavzdě- láníapřidanécelnísazby.Taposlední jmenovanánahrazujedaň,kteráje vybíránavpřípaděobchodumezi jednotlivýmistátyačinídvěprocenta. Snejvětšíčetnostíseuzákladnícelní sazbyobjevujehladinadesetprocent, celkovámaximálnísazbajedeklarová- nanaúrovni28,85procenta.Existuje celářadavýjimek,atakvýšeclamůže dosáhnoutuněkterýchdruhůzboží vzájmuochranytrhuinásobkutéto sazby.Dohodaovolnémobchodumezi EUaIndií(FTA),kterábypomohla sníženícel,jestálevefázipodpisu v„blízkébudoucnosti“. Čímbymohlypřispětnovéreformy křešenítétocelníadaňovézátěže? Jednouzklíčovýchreforemasnad imožnostíprosníženízátěžeprodo- váženézbožíjezavedeníGST(Goods andServicesTax).Zavedenímtéto jednotnédaněbysezrušilyveškeré nepřímédanějakospotřebnídaň neboDPH.PředstavazavedeníGST kuváděnému1.dubnu2016sealejeví jakonereálná.PokudjdeovýšiGST, můžesepohybovatvrozmezí16až27 procent,shodyzatímovšemdosaženo nebylo. Špatný partner nadělá víc škody než užitku Indiemápověstvelmitěžkéhotrhu zpohledubyrokracie… Ano,zeměsinesevelkébřímě byrokracieminulýchobdobí,vybu- dovalarozsáhlýaparát,adokonce sejípodařilosložitýadministrativní systémještěvíc„zdokonalit“.Vpraxi toznamená,žejsouněkdyvyžadovány opakovaněprávníúkonyjižukončené nebosevyžadujídalšípovolení,která danéhoúředníkazbavíodpovědnosti zavlastnírozhodnutí.Taksestává, žeprocesnějakéhorozhodnutíse opětdostávánazačátek.Dnesnení nepřekonatelnýmproblémemzalo- ženífirmy,složitějšíjevšakpůsobení namístnímtrhu,protožeplatírůzné zákonyvjednotlivýchstátech.Velkou překážkoujeisamotnývýkladpráva, tovšeumocněnosubjektivnímpřístu- pemúředníků.Profirmuexpandující naindickýtrhtoznamenáobrnit setrpělivostí.Ivtétooblastimusí nezbytnědojítkezměnám. Jaksestoubyrokraciípoprat? Znašípraxebychasipředněupo- zornilnavhodnývýběrobchodního partneranaindickéstraně.Stáváse, žešpatnýprostředníksvýmpřístupem byrokraticképostupyještěnavyšuje, místoabyjeulehčil.Zdůraznilbych takésprávnývýběraověřenísubjektu, kterýposkytujeprávníslužby.Potvrdi- losenám,žedrtivávětšinaneúspěchů bylazapříčiněnaselhánímvybraného partnera,aťužprojehomenšíúsilído- sáhnoutúspěchu,nebodokoncekvůli sledováníjednostrannéhoprofitu. AjakjenatomIndieskorupcí? Vnašíagenděsenesetkáváme srozsáhloukorupcí,alevsériirůzných žádostínebopožadavkůrůzných dokladůjekorupceveforměmalého poplatkudennímjevem.Indiemusí nezbytnězměnitpřístupkzahranič- níminvestorům.Premiérvprůběhu prvníhorokusvéhomandátuobletěl všechnynejvětšíekonomikysvěta,aby investorypřesvědčil,žezměnybudou skutečněpozitivníanebudoujenna hladiněslibů.UspělpředevšímvČíně aJižníKoreji,kteréjižpotvrdilyivýše přímýchinvesticpronejbližšíroky. Západnísvětzatímsmasivnímiinves- ticemičekáprávěnaprvnívýsledky reforem. Bombaj generuje 65 procent daní celé Indie V současnosti sídlí zahraniční kancelář CzechTrade v Bombaji coby epicentru indické ekonomi- ky. V čem jsou konkrétní výhody Bombaje? Výhodou je přístup k velkým fir- mám, které zde až na výjimky mají svá sídla nebo zastoupení, vždyť 65 procent daní celé Indie je odváděno právě v Bombaji. Na druhé straně je určitou nevýhodou silné zacílení velkých společností zase opět jen na velké mezinárodní firmy. Mezi výhody patří dobré spojení do celé Indie. I proto firmy volí často pro počátek svých obchodních cest jednání právě v Bombaji a poté smě- řují do výrobních závodů v jiných částech země. Letos chystá CzechTrade otevřít také druhou indickou kancelář, a to v Bengalúru. Proč padla volba právě na tohle město? Uvedu několik argumentů: oblast je nejen tolik proklamovaným centrem IT Indie, ale nás především zajímá růst strojírenských podniků, rozsáhlé investice do infrastruktury a v neposlední řadě i ambice míst- ních malých a středních firem, které mají zkušenosti se zahraničním. Vždyť už čtyři procenta populace Bengalúru tvoří podnikatelé nebo zaměstnanci a jejich rodiny z evrop- ských zemí. Soustředí se zde letecký průmysl. Ve městě působí několik technických univerzit a kvalifiko- vaná síla přichází i z jiných oblastí. Navíc se v Bengalúru budují průmys- lové zóny podle světových trendů. V čem by v Bengalúru mohly uspět české firmy? Vypracovali jsme studii Doing business in Bangalore, která by moh- la být podnikatelským a investičním průvodcem pro zájemce o obchod v této oblasti. Součástí je i aktuali- zovaný přehled projektů a poptávek místních firem sdružených v místní hospodářské komoře. Zprovozněním kanceláře si slibujeme především proniknutí do podnikatelské sféry středních firem, které se v zájmu rozvoje zajímají o zahraniční pro- dukty a technologie. Jednotlivé indické státy a regiony se nesmírně liší. Které další byste doporučil jako vhodný cíl pro české vývozce? To závisí na podnikatelském zájmu a typu výrobku nebo služby. Pokud produkt jasně neurčuje své umístění, pak se většinou firmy orientují na takzvaná megacity – tedy města Dillí, Bombaj, Bengalúru a Čennaj. V popředí zájmu bude asi ještě dlouho stát Maháráštra, který zahrnuje vedle Bombaje také další průmyslová velkoměsta Puné a Aurangabád. Následuje Haryana s průmyslovým centrem Gurgaon, kde sídlí i některé české firmy. Dopo- ručit lze i stát Gudžarát, který učinil během posledních deseti let cestu k energeticky soběstačnému státu se základnou výrobních podniků a dob- ře kvalifikovanou pracovní silou. n V Bangalúru se soustředí IT firmy, ale také mno- hé strojírenské podniky. ve spolupráci s agenturou czechtrade

Nechte se Napálit a schovejte levou ruku IndIcká kultura dokáže evropana vždycky překvapIt. levá ruka je tu nečIstá, lIdé sI odbarvují pleť na bílo, kouření na veřejnostI je ostuda. nedotknutelnou modlou je zrovna tak polItIk Gándhí jako bollywoodský herec khan. jak se v IndII vyhnout společenským trapasům? Asi není na světě pro Evropana odlišnější a zároveň pestřejší kultura, než jakou najde na indickém sub- kontinentu. Zdejší zvyklosti vyvolají někdy údiv, někdy pobavení. Přináší- me pár postřehů sesbíraných přímo v terénu, které se mohou exportérovi hodit jak při setkání s obchodními partnery, tak při každodenním kon- taktu s běžnými Indy. jídlo: list místo talíře Jestli je v něčem indická kultura na špičce, pak je to určitě kuchyně. Ta je vždycky výborná a vždycky pekelně ostrá. Vynikající jídlo dokáže připravit i ta nejposlednější kantýna na rohu ulice. Indové jsou velmistři v alchymii s kořením, proto pokud dostanete záludnou otázku, jestli chcete jídlo normální, nebo pálivé, odpověď důkladně zvažte. I po „nepá- livé“ variantě totiž budete pravdě- podobně plivat oheň. V běžnějších restauracích se jí rukama. Respektive jednou rukou, tou pravou. Levá je považována za nečistou, protože ji Indové používají na toaletě, k nazou- vání bot, k očištění šmouhy na oděvu, prostě ke všem „nečistým“ úkonům. Pro Evropana ovšem znamená zvyklost jíst jednou rukou pořád- nou výzvu. Ještě celkem dobře jde jednoručně nalámat moučnou placku čapátí nebo rýžovou dosu. Ale jíst rukou rýži smíchanou s řídkými zeleninovými omáčkami, což je ty- pický indický oběd, to je pro nováčka neřešitelný rébus. Nestyďte se tedy požádat o lžíci, v mnoha restauracích ji cizinci dostanou automaticky. V jižních oblastech Indie se obvykle nejí z talíře, ale z banánového listu. Číšník jej před vás položí s hrn- kem vody a očekává se, že si list vodou sami otřete. Při koupi obědových ho- tovek (oznamují se vývěskou „ready meals“) vám pak číšníci při jídle ne- ustále doplňují rýži a omáčky, dokud nenaznačíte konec jídla přeložením banánového listu vpůli. Před jídlem a po jídle si omyjte ruce v umyvadle, které bývá přímo v hlavní místnos- ti restaurace. Je to nejen zvyk, ale i hygienická nutnost. Nestresujte se, pokud za sebou zanecháte důkladně potřísněný stůl. Tak se to sluší, aby bylo vidět, že hostu chutnalo. peníze: není Gándhí jako Gándhí Jedinou nezpochybnitelnou autoritou, na níž se shodnou všechny rozhádané frakce a národnosti napříč celou Indickou republikou, je poli- tický otec moderní Indie Mahátma Gándhí. Ten se v první půli dvacátého století rozhodující měrou zasloužil o to, že země získala nezávislost na Británii. Mahátma neboli doslova „Velký duch“ je dodnes uctívanou iko- nou číslo jedna. Indové si ho dali i na bankovky, protože je jistější volbou než pozdější politické rychlokvaš- ky, jejichž popularitu rychle ničí skandály. Problém je ale v tom, že Gánd- hí je od roku 1996 úplně na všech bankovkách! Od hodnoty deset rupií až po nejvyšší hodnotu tisíc rupií. Takže pozor, při placení se snadno bankovky popletou a může to pak být drahý omyl. vizáž: bílá je dobrá Lidé chtějí vždy to, co zrovna nemají. Zatímco na Západě se za krásnou považuje do bronzova opále- ná pleť a ženy chodí zahánět bledost do solárních studií, snědí Indové zase touží vyblednout, jak se jen dá. Bílá pleť je na subkontinentu považována text: tomáš stingl /Foto: profimedia 14 průvodce Na cestu ŽeNy Nemají veřejNě kouřit a pít alkohol V poslední době se v indických i světových médiích množí zprávy o násilí páchaném na ženách v Indii. Kupodivu i to lze z určitého úhlu interpretovat jako pozitivní signál, že se začíná strastiplné postavení žen v Indii pomalu zlepšovat. Přestávají se totiž bát nahlásit útoky policii a mluvit o nich veřejně. Dřív by je za to společnost ještě ostrakizovala, dnes se už mnohá indická média, veřejnost a soudy snaží obětem pomoct. I nový premi- ér Módí vyzval indické muže, aby se naučili ženy respektovat. „Zákony pomohou a přísně zakročí, ale ve společnosti má i každý rodič zodpovědnost naučit své syny rozdíl mezi dobrým a špatným,“ nechal se slyšet premiér. Ženy mají v současnosti v mnoha oblastech Indie k dispozici například separovaná kupé ve vlaku nebo speciálně vyhrazené čekárny na autobusových nádražích, aby nebyly vystaveny případnému obtěžování ze strany mužských spolucestujících. Přesto je v indické společnosti submisivní postavení ženy stále silně zakořeněno. Západní návštěvnice by pokud možno neměly chodit s odhalenými rameny nebo nohama. To ještě cestovatelky obvykle dodrží, často ale nevě- dí, že by žena také v žádném případě neměla v Indii na veřejnosti kouřit, a už vůbec ne pít alkohol. Pokud to dělá muž, je to sice v Indii vnímáno s rozpaky jako pokleslé chování, ale přece jen tolerováno. Ale ženu, která si třeba při čekání na autobus zapálí cigaretu a připi- je z láhve piva, začnou kolemstojící Indové automaticky považovat za osobu provozující nejstarší řemeslo. n Jedna z mnoha stále častějších demonstrací za ženská práva a proti domácímu násilí.

Průvodce na cestu 15 za krásnou a také za určitý symbol vyšší společenské úrovně a bohat- ství. Má to i dost tragický vedlejší efekt, protože nejrůznější šarlatáni prodávají zaručeně funkční chemiká- lie, kterými si Indky snaží vybělovat tváře. To mnohdy vede k ošklivým nemocem kůže nebo k děsivému vzezření, kdy půlka tváře je přírodně hnědá a druhá půlka chemikáliemi nepřirozeně zbavena pigmentu. Západní návštěvník si každopádně může místo slunění na pláži „piplat“ svou mléčně bílou, a když pak přijde na schůzku s Indem ještě navíc dobře oblečen, má šanci na příznivý první dojem. strategie: nechte jim pocit vítězství I při sebemenším obchodu je dobré mít v Indii vždycky na paměti, že tamější kultuře není úplně vlastní západní model „win-win“, tedy oboustranně výhodného obchodu. Mnohý Ind potřebuje mít k vlastní spokojenosti pocit, že vás napálil a že pro sebe vytěžil z dohody víc. Umění V jižní Indii se jí z banánového listu a zásadně pravou rukou. inzerce A151002294 indové mívají sPoustu neobvyklých Podmínek čeští dodavatelé jsou v IndII sIlní zejména v obráběcích strojích, na šrí lance nastává boom v čIštění vody. podotýká to martIn maar, ředItel odboru fInancování obchodu a vývozu společnostI raIffeIsenbank. Jak náročné je podle vašich poznat- ků obchodní jednání v Indii? Je to, co se týče vyjednávání, jeden z vůbec nejtěžších trhů. Český vývozce se tam musí obrnit železnou trpělivostí. Indičtí obchodníci jsou zvyklí prostě nadiktovat své požadav- ky, které jsou mnohdy velmi nestan- dardní, a je na dodavateli a na jeho bance, aby podmínky splnili. Schva- lování obchodu indickou stranou je také obvykle velice vleklé. A obzvláště kdybyste potom ještě chtěli doda- tečně něco ve smlouvě pozměnit. Přesto je ale tento trh velmi zajímavý a české firmy tam dodávají zejména strojírenské výrobky, v první řadě obráběcí stroje. To je tradičně silná česká disciplína. Včemmůžepomocipřiexportudo Indiebanka,samozřejměvedlesa- motnéhoprofinancovánívývozu? Jednaknašiodborníciposoudí onyzmíněnénestandardníobchodní záruky,kteréIndovéobvyklepožadují, anajdouproněvyhovujícířešení. Takéumímedoporučitněkolikbank naindickémtrhu,jejichžslužbymůže vývozcepoužítakteréjsouseriózní. VIndiijebankvelikémnožství,takže jepronezkušenéhoexportératěžkése vnichzorientovat. Jakhodnotíteobchodnípříležitosti naŠríLance? Otujevsoučasnostivelkýzájem. Odroku2013zaznamenávámeboom zakázektýkajícíchsevodníhohos- podářství,zejménaúpravyvodyavý- stavbyčističekčivýstavbysystémůna dodávkyvody.Jsoutoivětšíprojekty vhodnotěoddvouaždo50milionů eur,splatnostexportníchodběratel- skýchúvěrůjeobvyklemezičtyřmiaž šestilety. ŠríLankaalezatímpatřímezichudé zeměsvyššímrizikemneplacení… Ano,právěprotovelmičasto zaštiťujevětšíprojektypřímotamější ministerstvofinancí.Toněkdyuž vtendruvysloveněpožaduje,aby sidodavatelrovnousseboupřivedl isvoubanku.Tojeproexportéra pojistka,žejehopohledávkybudouza- placeny.Dejmetomu,žesetřebastaví 18měsícůvodnídílo.Přidokončení fázístavbyvyplatímeprůběžněčeské firměpoměrnoučástpenězapakužsi samijakobankařešímespláceníúvěru sešrílanskýmministerstvem.Expor- tértedyzískápenízebezpečněji. Martin Maar, ředitel odboru financování obchodu a vývozu společnosti Raiffeisen- bank. PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

16 zaostřeno na region je tedy dopřát mu tento pocit, a při- tom ve skutečnosti docílit dobrých podmínek. Konverzace: kriket a Bollywood O čem s Indy konverzovat? Pře- devším nutno říct, že Indové nepova- žují za neslušnost okamžitě se i zcela neznámého člověka začít ptát na velmi osobní věci. První salvou otázek tak obvykle zjišťují, zda máte rodinu a děti, jaké je vaše náboženství, nebo dokonce kolik vyděláváte peněz. Na druhé straně se můžete pak obdobně přímočaře ptát i vy. Při konverzaci s obchodním part- nerem je samozřejmě namístě trochu větší obezřetnost. Jako dostatečně bezpečné téma lze doporučit napří- klad kriket. Ten je v Indii a okolních zemích až fanaticky vyznávaným sportem, jehož popularitu nelze s ni- čím jiným srovnat. Český obchodník zřejmě nebude schopen přispět do diskuse o kriketu příliš zasvěcenými úvahami. Můžete ale téma jen nad- hodit a pak s úžasem poslouchat ne- končící ódy na sport, který zahrnuje i pravidelné přestávky na čaj a v němž někdy zápas trvá i několik dní. Pokud chcete Indovi zalichotit, zeptejte se ho na výsledky kriketového národní- ho týmu. Indové jsou velmi hrdí na to, že v kriketu pravidelně porážejí své tradiční sportovní i politické rivaly – Velkou Británii a Pákistán. Další „bezpečné“ konverzační téma, které vždycky zabere, jsou filmy z Bollywoodu a tamější herci. Kina a filmy jsou v Indii masovou zábavou a herci jako Shah Rukh Khan povýšili na uctívané polobohy. V tomto přípa- dě navíc můžete zabodovat narážkou na české želízko v ohni, jímž je v Indii superpopulární herečka a modelka českého původu Yana Gupta, rozená Jana Synková. Ta odcestovala do Indie před dvaceti lety a nakonec prorazila díky svým středoevropským křivkám a půvabu až do Bollywoodu. Politika: demokratický komunismus Dokonce i o politice se dá s Indy celkem obstojně konverzovat, nechte ale raději mluvit je. Politické vyznání člověka proti vám je totiž dost často nevyzpytatelné. Indie ráda zdůraz- ňuje, že je největší demokracií světa. Je to pravda, při loňských rekordních volbách šlo k urnám neuvěřitelných 814 milionů lidí, což byly největší svo- bodné volby v dějinách lidstva. Je ale zajímavé, že v rámci této demokracie se dobře daří například i marxistům. Jihoindická Kérala byla donedávna jediným demokratickým státem na světě, kde se opakovaně vítězstvím ve svobodných volbách udržovali u moci komunisté. Ti respektovali základní pluralitní politický systém, ale nepřáli zahraničním kapitalistům. Kérala proto zůstává jedním z nejmé- ně rozvinutých států Indie. Nedávno tam marxisté přešli do opozice, ale stále zůstávají důležitou stranou. Velmi silné postavení mají ko- munisté například také v sousedním státě Tamilnádu. Ironií je, že se těší velké podpoře také v baště někdejšího britského kolonialismu – ve státě Západní Bengálsko a jeho hlavním městě Kalkatě. Ne náhodou se jedna z hlavních tříd této desetimilionové megapole, kterou kdysi v podstatě na zelené louce vystavěli britští imperia- listé, dnes jmenuje Leninova. n angličtinou mluví i mezi seBou Dobrá zpráva: V porovnání s dalšími národy východní Asie jsou právě Indové nejlépe vybaveni znalostí angličtiny (nepočí- táme-li Singapur nebo Hongkong, kde je dnes angličtina pro velkou část obyvatel rodným jazykem). Důvodem není jen to, že Indie bývala britskou kolonií a mnoho Indů jezdí i dnes za prací nebo za studiem do Spojeného králov- ství. Roli hraje také jistá rivalita jednotlivých národů uvnitř Indie. Jen oficiálních, indic- kou ústavou jmenovaných jazyků je totiž osmnáct. Nejpoužívanějším je sice hindština, jíž mluví téměř půl miliardy Indů, ale velmi rozšířené jsou třeba i „menšinová“ bengálšti- na (180 milionů lidí), telugština (75 milionů) nebo tamilština (62 milionů). Protože ze- jména jižní národy nekompromisně odmítají dominanci hindštiny, někdy se jako neutrální jazyk použije ve společenském styku anglič- tina. Nejde jen o národnostní hrdost, Indové z různých svazových států si vzájemně prostě nerozumějí. Potřebují proto nějaký společný dorozumívací prostředek. Zvláštní postavení angličtiny je pak patrné v indických tele- vizních programech nebo ve filmech, kdy hrdina z ničeho nic proloží hindský monolog anglickou větou a pak se zase vrátí jakoby nic do hindštiny. V mnoha oblastech se malé děti učí angličtinu už od prvních tříd základní školy. Hlavně ve větších městech je tak téměř vždy v bezprostředním dosahu někdo, kdo vám plynulou angličtinou poradí. Naopak dohovořit se na venkově může být problém. Obchodníci obvykle angličtinu ovládají, byť nutno počítat s nezaměnitelným indickým akcentem, který může dorozumění někdy komplikovat. n Srp a kladivo na starém chrámu v Kalkatě propagují stranu marxistů, která má v indickém státě Západní Bengálsko velmi silnou podporu.

průvodce na cestu 17 obchodní desatero pro IndII upřednostněte osobní schůzku Indové jsou ve svém jednání značně spon- tánní a chtějí se obyčejně sejít co nejdříve, případně okamžitě. Dávají přednost osobnímu kontaktu, takže je nutné naplánovat prostředky na pravidelné cesty do Indie. Jako nejschůdnější se jeví mít místního konzultanta. Šetřete s e-maily Někteří indičtí part- neři reagují velmi laxně nebo vůbec na e-mailové zprávy. Pokud se zrovna nemůžete s partnerem setkat osobně, nabízí trochu lepší šance telefonický kontakt. Indie má nejlevnější vnitrostátní telefonování na světě a už relativně velká část indické městské populace vlastní mobilní telefon. V Indii navíc sídlí mnoho telefonních centrál, které ve služ- bách různých nadnárodních firem obvolávají celou planetu. sežeňte si doporučení V Indii hrají nesmír- nou úlohu osobní známosti a speciálně známosti v obchodní a politické sféře. Proto je vždy lepší dostavit se na první schůzku na něcí doporučení. reagujte pohotově na změnu termínu Dojednávání schů- zek není vždy jednoduché, jelikož je pravidlem, že termíny setkání se průběžně mění. Indové často nechávají vše na poslední chvíli a není výjimkou, že schůzky jsou potvrzovány až těsně před vlastním jednáním. přivezte dárek Jednání je obvykle velmi srdečné, indičtí obchodníci umějí skvěle hovořit a velmi ocení, když jejich český partner projeví zájem o jejich zemi a ukáže, že o ní také něco ví. Rádi dávají dárky a je nutno s tímto faktem při návště- vách počítat a zásobit se tradičními českými dárky. Například sklo má vždy úspěch. oslovujte part- nera formálně Během schůzky je oslovování většinou formální, i když se již začíná u dé- letrvajících obchodních kontaktů objevovat angloamerický způsob oslovování křestním jménem. nespoléhejte na odpověď „ano“ Během jednání je nut- no brát v úvahu, že ne každé klad- né vyjádření indického partnera bude skutečně v budoucnu splně- no, neboť není v mentalitě Indů odpovídat na něco „ne". A pokud říkají „ano“, může to znamenat jen „možná“. vyhněte se kritice indických poměrů Indie je zemí, která má vizi stát se jednou ze světových mocností 21. století. Je proto nutné mít na pa- měti, že indičtí obchodníci se podle toho chovají. Jsou sebevědomí, vysoce asertivní a hrdí na úspěchy, kterých země dosáhla. Není proto vhodné při konverzaci poukazovat na některé stinné stránky indické společnosti. přijměte pozvání do rodiny Indický partner rád zve do rodiny. V indic- ké společnosti je rodina naprosto klíčová jednotka a smysl života pro mnoho Indů, proto je pozvání na návštěvu vyjádřením důvěry a pozitivním signálem pro budou- cí obchod. Vyplatí se na návštěvu přinést malý dárek. Je možné, že se během návštěvy vůbec nesetkáte s obchodníkovou manželkou. připravte se na vleklá jednání Podpisu smlouvy s indickým partnerem předchází ve srovnání s českou praxí značně dlouhá a často mnohonásobná jednání, kdy jakýkoli ústní příslib nemusí znamenat definitivní ukon- čení jednání. Proto není možné počítat s tím, že se nějaký obchod dojedná během jedné cesty nebo návštěvy veletrhu. Doporučuje se uzavřít dohodnutý kontrakt zásad- ně písemně. n Zdroj: www.businessinfo.cz/indie 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Vykonatelnost rozhodčích nálezů V číně Při byznysu v říši středu není nouze o obchodní sPory. Jednou z forem řešení Jsou rozhodčí nálezy. Jak funguJí v Praxi? Čína se v posledních letech stává pro českého podnikatele stále zajímavějším obchodním teritori- em. S nárůstem obchodních vztahů však nutně přicházejí i různé sporné situace, které je třeba řešit. Doporučujeme proto pamatovat na možnosti řešení případných sporů s čínskými subjekty již před uzavře- ním smlouvy, která vaši společnost zaváže často na mnoho let dopředu k vzájemné spolupráci. Je řešením rozhodčí řízení? Nejen se zřetelem k odlišnosti tržního prostředí, vzdálenosti, jazyku, ale zejména i s ohledem na odlišnost právních systémů obou zemí si lze jen stěží představit, že se čínská společnost zaváže řešit případné spory dle českého práva. Stejně tak se nedá českému pod- nikateli doporučit, aby se zavázal případné problémy řešit prostřed- nictvím čínského soudního systé- mu a tamního práva. Východiskem z této situace může být rozhodčí doložka či rozhodčí smlouva ve pro- spěch jednoho z rozhodčích soudů, jichž v oblasti působí celá řada. Pomohla newyorská úmluva Smysl volby rozhodčího řízení lze shledat v tom, že Čína je me- zinárodně vázána rozhodčí nález uznat a vykonat. Již v roce 1987 to- tiž podepsala Newyorskou úmluvu o uznání a výkonu cizích rozhod- čích nálezů, jejímž signatářem je i Česká republika. Je však třeba dávat pozor na to, na jaké případy se úmluva uplatní. Čína totiž její aplikaci podmínila dvěma podmín- kami – reciprocity a takzvaného obchodního sporu. Výhradou reciprocity Čína stvrdila, že uzná a vykoná rozhod- čí nálezy vydané na území jiného státu Newyorské úmluvy, nikoli však ty vydané v ostatních státech. Při volbě místa rozhodčího řízení a práva, kterým se bude spor řídit, tak bude nutné v rozhodčí doložce volit stát, který je také signatářem Newyorské úmluvy, jinak se výkon rozhodčích nálezů bude řídit čín- ským právem. Pozor je třeba dávat i na to, o jaký obchod se jedná. Prostřednictvím výhrady obchodního sporu Čína vyloučila z působnosti Newyorské úmluvy veškeré spory, které nevy- cházejí z obchodních závazkových vztahů. Vyloučeny jsou i investiční spory. Newyorská úmluva se tak aplikuje pouze na takové právní vztahy, které se týkají ekonomických práv a povinností, jako je prodej zboží, pronájem majetku a další vyjmenované právní vztahy. Při volbě fóra pro řešení sporů ze smluvních vztahů uzavřených text: Miloš olík a Gabriela heřmánková, advokátní kancelář rowan legal / Foto: Profimedia Některé rozhodčí nálezy vydané v kontinentální Číně nejsou vykonatelné v Hongkongu. 18 Mezinárodní obchod

mezinárodní obchod 19 s čínským podnikatelem tak nelze spoléhat pouze na fakt, že Čína je signatářem Newyorské úmluvy. Vždy je třeba zvážit, zda konkrétní smluv- ní vztah je obchodním vztahem právě ve smyslu výhrady obchodní- ho sporu, a případně investovat do předběžného právního posouzení. Před čínský tribunál Další možností je svěření sporu některé z rozhodčích institucí zalo- žených a působících přímo v Číně. V takovém případě se uplatní čínský občanský soudní řád, který stanoví povinnost čínských lidových soudů v místě pobytu či sídla čínského podnikatele vykonat rozhodčí nález s cizím prvkem (český podnikatel), pokud nejsou dány důvody pro jeho odepření – typicky neexisten- ce rozhodčí doložky či rozhodčí smlouvy, aplikace rozhodčí doložky na předmět sporu, který pod ni nespadá, nebo to, že spor byl řešen před rozhodčím soudem, který nemá jurisdikci, či že rozhodčí tribunál byl ustaven v rozporu se zákonem. Podmínkou je, aby rozhodčí instituce, která nález vydala, byla založena dle čínského práva. Tako- vými institucemi jsou organizace CIETAC, SHIAC, SCIA, ale i BAC, WHAC a další. Pozor na hongkong To, co platí pro rozhodčí institu- ce založené v Číně, však neplatí pro ty založené v Hongkongu, a naopak. I na to je tedy třeba dávat pozor při volbě místa a práva, dle kterého se bude spor řešit. Vzájemné vztahy v této oblasti upravuje zvláštní do- hoda z roku 1999. I Hongkong může být místem, kde se český podnikatel může domoci výkonu svých práv přiznaných mu čínskou rozhodčí institucí, a naopak. Ne všechny rozhodčí nálezy vydané v kontinen- tální Číně jsou však vykonatelné v Hongkongu. Jde pouze o ty, které jsou vydány vybranými instituce- mi, jako je například výše zmíněný CIETAC. Rozhodčí řízení mohou dobře pomoct při sporu se soukromou čínskou firmou, ale zatím ne při sporu s čínským státem. Čím se řídit, pokud už máte roz- hodčí nález a chcete se uspokojit na aktivech vašeho obchodního partne- ra? Vždy je třeba brát v úvahu časové limity uplatnění výkonu rozhodčího nálezu. Zatímco v kontinentální Číně lze o výkon rozhodčího nálezu požádat nejdéle do dvou let od jeho vydání, v Hongkongu je to let šest. Paralelní výkon rozhodčích nálezů v Hongkongu i Číně je však vylou- čen. Proto v případě, že protistrana disponuje majetkem jak v Číně, tak v Hongkongu, lze doporučit zahájení řízení o výkon rozhodčího nálezu nejprve v kontinentální Číně a až následně v Hongkongu (pokud nárok nebude vykonávacím řízením v Číně zcela uspokojen). Opačný postup by totiž mohl vést k tomu, že lhůtu pro uplatnění práv v Číně promeškáte. Pokud má partner aktiva jinde než v Hongkongu – například v Číně a v Singapuru – můžete o výkon rozhodčího nálezu požádat současně v obou zmíněných lokalitách. S vý- jimkou Hongkongu totiž paralelní- mu výkonu rozhodčího nálezu nic nebrání. Jak ochránit investici Uvedené však neplatí pro investiční spory mezi českým podnikatelem a Čínou jako státem. Řešení takového sporu lze podřídit zvláštní smlouvě uzavřené mezi nimi nebo některé z mezinárodních dohod o ochraně investic. V pří- padě uzavírání zvláštní smlouvy je spíše nepravděpodobné, že by český podnikatel jako jednotlivec měl možnost obsah takové smlouvy uzavírané s Čínou z hlediska řešení sporů ovlivnit. V případě meziná- rodních dohod o ochraně investic je však volba toho, kdo bude spor řešit, v jeho rukou. Využít může například dvoustranné dohody mezi Českou republikou a Čínou o podpoře a ochraně investic z roku 2005. Je-li předmětem sporu investice odpovídající definici této dohody a dojde-li k porušení této dohody, například diskriminačním jedná- ním Číny vůči českému investorovi nebo vyvlastněním jeho majetku, může český podnikatel předložit spor k vyřešení Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID), ad hoc rozhodčímu soudu ustavenému dle Rozhodčích pravi- del Komise OSN pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL) nebo dle jiných rozhodčích pravidel, na kterých se strany sporu dohodnou. Předložení sporu mezinárodní- mu rozhodčímu soudu musí nicmé- ně předcházet jednání stran sporu o možnostech jeho řešení a záro- veň předložení sporu správnímu přezkumu k příslušnému čínskému správnímu úřadu. Spor lze předlo- žit k řešení také přímo čínskému soudu. Využití této varianty má však své nevýhody zejména v podo- bě řešení sporu čistě dle čínského práva. Žalobu podanou čínskému soudu je možno vzít zpět a předložit spor jednomu z uvedených meziná- rodních rozhodčích soudů, naopak ale nikoli. Jaký mezinárodní rozhodčí soud zvolit? V případě řešení sporu dle rozhodčích pravidel UNCITRAL je vykonatelnost rozhodčích nálezů zajištěna Newyorskou úmluvou. Je však třeba dát pozor na to, že dle článku 16 čínského zákona o rozhodčím řízení musí rozhodčí smlouva určit rozhodčí komisi. Ad hoc rozhodčí řízení zahájená dle smlouvy před jedním rozhodcem, včetně řízení dle pravidel UNCIT- RAL, podléhající tomuto předpi- su, tak nebudou vykonatelná pro neplatnost smlouvy. Zahraniční rozhodčí nálezy vydané na základě ad hoc arbitráže, včetně těch dle UNCITRAL, běžně vykonatelné jsou. Vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného ICSID zase komplikuje výhrada Číny, která omezila jurisdikci ICSID pouze na spory vztahující se na kompenzaci vyvlastnění a znárodnění. Je nasnadě, že se Čína otevírá řešení sporů vycházejících ze sou- kromoprávních vztahů uzavřených mezi čínskými podnikateli a byznys- meny z cizích zemí prostřednictvím rozhodčích řízení, když umožňuje výkon rozhodčích nálezů. Naopak prakticky uzavřená zůstává možnost domoci se úspěšně práv vycházejí- cích z porušení způsobeného cizímu podnikateli přímo státem. n čína se oteVírá řešení sPorů mezi čínskými Podnikateli a byznysmeny z cizích zemí ProstřednictVím rozhodčích řízení, když umožňuJe Výkon rozhodčích nálezů PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Přes Kodaň do tendrů osn Organizace spOjených nárOdů uzavírá rOčně zakázky za někOlik set miliard kOrun a platí naprOstO spOlehlivě. české firmy však zatím tutO příležitOst využívají minimálně. přinášíme návOd, jak jednOduše vstOupit dO hry O lukrativní ObchOdy. Významnou možnost obchodní expanze českých firem do zahrani- čí představují vedle standardních zakázek také mezinárodní tendry. Celosvětově je hlavním zadava- telem v tomto ohledu Organi- zace spojených národů (OSN), respektive její nákupní agentury a organizace. Roční objem zaká- zek činil v posledních letech více než 16 miliard dolarů, to znamená zhruba 410 miliard českých korun, přičemž stále roste. Ne každý český podnikatel si však uvědomí, že tyto zakázky se z velké části projednávají v evrop- ských kancelářích OSN, které sídlí v hlavním městě Dánska, pouze hodinu letu z Prahy. Kodaň tak patří v současné době mezi hlavní centrály OSN, zajišťující miliardo- vé dodávky a služby do rozvojového světa. Centrála spojených národů hodinu od Česka V expandujícím, nedávno otevřeném UN City v Kodani se nachází celkem devět agentur OSN. Tyto agentury vypisují ročně stovky tendrů na dodávky a služby či inves- tiční celky. Společně se členstvím České republiky v OSN souvisí samozřejmě možnost českých firem účastnit se těchto výběrových říze- ní, což ale v současné době využívají jen minimálně. Z veřejných statistik vyplývá, že české firmy nedokážou zatím získat ani desetinu procenta z celkového objemu zakázek, což zdaleka neodpovídá potenciálu, kte- rý mají. Poslední zveřejněné údaje uvádějí pouze 0,06 procenta, tedy 9,8 milionů dolarů za rok 2013. Z nové dostupné výroční zprávy OSN také vyplývá, že se české firmy nejhojněji účastní výběrových říze- ní v oblasti rozvojových programů OSN. Od českých dodavatelů jsou nejvíc nakupována motorová vozi- dla a zdravotnická zařízení. V ob- lasti služeb pak české společnosti nejčastěji poskytují služby spojené s humanitární pomocí a ochranou životního prostředí. navýsost spolehlivý odběratel Nákupní agentury OSN před- stavují spolehlivého obchodního partnera, u něhož nehrozí kompli- kace spojené s úhradou za poskyt- nuté zboží či služby. Obchodování má však určitá specifika, jako je například nutnost předběžné regis- trace či plnění relativně přísných podmínek výběrových řízení. Přesto ze zkušeností vyplývá, že českým podnikům, kterým se podaří v ten- drech na dodávky do mezinárod- ních agentur a organizací v Kodani uspět, mají zpravidla zajištěný pravidelný a dlouhodobý odbyt. Velmi podstatnou skutečností je, že veřejné zakázky jsou vypiso- vány v souladu nejen s vnitřními předpisy jednotlivých agentur a or- ganizací OSN, ale též s legislativou země, ve které příslušná organi- zační složka mezinárodní instituce sídlí. Transparentnost a takřka nulové korupční prostředí Dánska je značnou motivací podnikatelů pro vstup do tendrů OSN právě přes Kodaň. Z jednání, která vedlo velvy- slanectví České republiky v Ko- dani s čelnými představiteli OSN, vyplývá, že je vysoký zájem ze strany organizace rozšířit portfolio svých dodavatelů. Tím vznikají nové obchodní příležitosti i pro české společnosti. n text: Miroslav Čančík, zástupce velvyslance, ZÚ Čr v Kodani, ve spolupráci s andreou Zemanovou / Foto: andrea Zemanová, Profimedia Nově otevřené UN City v Kodani. 20 MeZinárodní obChod

mezinárodní obchod 21 JaK zísKat zaKázKu? 1. zaregistrujte se na portálu V první fázi je nutné znát alespoň částečné zaměření jednotlivých agentur a organizací OSN. Každá z nich představuje trh sám o sobě. Je proto zapotřebí vybrat organizaci, s níž chce- te obchodovat, pochopit její systém a především projít registrací na stránkách United Nations Global Marketplace (UNGM). Stránky jsou na internetové adrese www.ungm.org. Jsou vstupním portálem do kterékoli instituce OSN. Jedná se o jediný a spo- lečný centrální registrační systém, jehož pro- střednictvím se mohou potenciální dodavatelé zaregistrovat do společné databáze. Registrace i využívání služeb portálu jsou zdarma, přičemž denně je na něm zveřejněno 25 až 30 nových zakázek. V případě zájmu je možné vstoupit do vyššího stupně komunikace a v rámci zpo- platněné služby (Tender Alert Service, zhruba 250 dolarů ročně) pak dostávat upozornění na všechna nově vypsaná výběrová řízení. Z informací českého zastupitelského úřadu v Kodani vyplývá, že tento první a zcela nezbytný krok učinilo prozatím pouze několik desítek českých subjektů. Měsíčně se však hlásí do tohoto systému 1500 až dva tisíce nových potenciálních dodavatelů z celého světa. V tomto ohledu má Česká republika velké rezervy a nevyužívá obrovský obchodní potenciál, který OSN nabízí. 2. uveďte informace o firmě a produktu Registrace na stránkách UNGM je možná ve třech jazykových mutacích: v angličtině, francouzštině nebo španělštině. Probíhá online a je možná celkem ve dvou úrovních, základní a rozšířené (úroveň 1 nebo 2). Ty se liší zejména v množství dokumentů a infor- mací, které musí firma při registraci o sobě poskytnout. Většina agentur OSN vyžaduje registraci pouze na základní úrovni, kde je zapotřebí uvést základní informace, jako je například název společnosti, číslo licence (IČO), kon- taktní údaje, informace o zemích stávajícího vývozu, výrobní zaměření a nabízené pro- dukty prostřednictvím standardizovaného číselníku zboží a služeb (osmimístné UNSPSC kódy, které lze vygenerovat na webových stránkách). U rozšířené registrace záleží především na výši hodnoty potenciální zakázky. U první úrovně je nutné doplnit ještě výpis z ob- chodního rejstříku, tři nezávislé dosavadní obchodní kontakty a jména osob působících ve statutárních orgánech společnosti. U druhé úrovně kromě zmíněných informací musejí být uvedeny rovněž tři referenční dopisy klientů z posledních 12 měsíců a dokumenty z finančního auditu za poslední tři roky. Při registraci je zároveň nutné akceptovat Kodex chování dodavatele do OSN (UN Supplier Code of Conduct). Dále je nutné uvést takzva- né log in informace, na které budou následně automaticky zaslány údaje o zřízení účtu, respektive schránky pro další komunikaci. 3. V nabídce dbejte na reference a detaily Po úspěšném dokončení registrace se spustí kontrolní a hodnoticí proces. V této fázi již není možné jakýmkoli způsobem měnit dříve zadané údaje. Kontrolní proces trvá v průměru deset pracovních dnů. OSN je bezesporu přísná v kritériích, velmi dbá na historii firmy a dostatečné reference řeší stej- ně podrobně jako cenu a kvalitu nabízeného zboží či služeb. V průběhu výběrového řízení je nut- ná trpělivost, neboť mnohdy i po otevření nabídek trvá vyhodnocování tendru řadu měsíců a v ojedinělých případech i jeden rok. Na druhé straně lze ale získat i několikaletou rámcovou smlouvu a v rámci ní v průběhu dvou až čtyř let množství zakázek. OSN se řídí principem nejvyšší hodnoty, což ne vždy představuje nejnižší cenu. Na- bídka musí být nejlepší jak po technické, tak i finanční stránce. Představitelé OSN uvádějí, že organizace nerada riskuje. Obchoduje proto vždy pouze se solidními partnery, kteří mají vynikající reference. Často OSN trvá na dodržování řady formálních detailů včetně různých certifikátů. Překvapivá pro někoho může být například záruka dodržování lid- ských práv či nezneužívání dětské práce. 4. Využijte první zakázky k získání dalších Důležitost registrace přes portál UNGM je nepopiratelná, neboť potenciální český doda- vatel se tak dostává k poptávce všech agentur a organizací OSN. Navíc platí, že jakmile je uzavřen první dodavatelský kontrakt, může následovat přímé oslovení jakoukoli další agenturou či organizací OSN. 5. setkejte se s pracovníkem osn osobně Některé země mají zřízenu speciální agenturu, která firmám pomáhá ucházet se o lukrativní zakázky Organizace spojených národů. Taková zatím v České republice není, firmám ale může pomoci ministerstvo zahra- ničních věcí a Velvyslanectví České republiky v Kodani. Probíhají semináře, workshopy a matchmakingová setkání s představiteli agentur a organizací OSN. Čeští podnikatelé mají během těchto akcí, které se zpravidla konají v Černínském paláci v Praze, i možnost sjednat si přímé konzultace s pracovníky Organizace spojených národů. n Zakázky v oblasti rozvojové pomoci jdou často přes organizaci UNDP. dodávky do afriky i do dánska Za připomenutí stojí fakt, že z hlediska typu dodávek a služeb tvoří jednu z hlavních skupin zakázky určené na vlastní každodenní provoz mezi- národní organizace. Další skupinou jsou samozřej- mě projekty v rozvojových zemích. Realizace zakázek proto může probíhat například jak v zemích subsaharské Afriky, tak i přímo ve státech vyspělého světa včetně samotného Dánska. n PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Přichází nová praktická služba pro české vývozce. Jde o takzvanou Mapu globálních oborových pří- ležitostí. Na té si bude moci každá firma vytipovat zemi nebo region, kde je solidní šance uspět s určitým typem výrobku. Tato služba byla v těchto dnech zdarma zpřístupně- na na internetovém portálu Busi- nessinfo.cz. Představena byla jako jedno z nových vylepšení státní podpory na konferenci Budoucnost českého exportu, kterou v plzeň- ském hotelu Courtyard Marriott zorganizovalo na konci dubna vydavatelství Mladá fronta. Kde je zájem o kola, kde o traktory Mapa globálních oborových příležitostí je postavena jak na zá- kladě tvrdých statistických údajů, tak na praktických zkušenostech českých ekonomických diplomatů i podnikatelů, kteří působí přímo v terénu v zahraničí. Zjednodušeně řečeno, firma například do systému zadá, že chce vyvážet jízdní kola nebo že je dodavatelem zeměděl- ských strojů. Systém jí podle navo- lené specifikace nabídne přehled nejvhodnějších trhů, kde by měl být o příslušný výrobek v nejbližší době zájem. Zároveň podá o dopo- ručených trzích spoustu praktic- kých informací. „Analýza počítá s projekcí vývoje zahraničních trhů na dva tři roky dopředu. Při tvorbě mapy totiž bereme v potaz, že firmy potřebují na realizaci obchodních případů více času,“ uvádí Marek Svoboda, který se na projektu na ministerstvu zahranič- ních věcí podílí. V přehledu oborových příle- žitostí lze křížově získávat dopl- ňující informace včetně příkladů zahraničních úspěchů českých firem v jednotlivých oborech. S tím již má dobrou zkušenost Exportní garanční a pojišťovací společ- nost (EGAP). „V zahraničí to má perfektní odezvu. Náš kolega byl například na jednání v Ekvádoru. Když ekvádorská strana zmínila, že budou dělat velké železniční pro- jekty, mohl jim hned uvést referen- ce českých dodavatelů ve stejném oboru z projektů v Ázerbájdžánu či jinde,“ ilustruje mluvčí EGAP Hana Hikelová. V Německu přibude dálniční mýtné Vedle oborových příležitostí bylo na konferenci v Plzni diskuto- vaným tématem také obchodování s Německem, které je právě v Pl- zeňském kraji obchodním partne- rem číslo jedna. Praktické rady pro obchod s německými firmami nabí- dl českým podnikatelům vedoucí zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Düsseldorfu Adam Jareš. Právě tato kancelář byla loni jednou ze tří nejvytíženějších poboček agentury CzechTrade na celém světě. „Škála výrobků, které české firmy vyvážejí do Německa, je nesmírně pestrá – od kočárků pro handicapované děti přes likvidá- tory prachu, outdoorové oblečení až třeba po dort medovník,“ uvádí Adam Jareš. Ten připomněl ně- kolik novinek, které české podni- katele při obchodování s Němec- kem ovlivní. „Od letošního ledna je stanovena minimální mzda v Německu na 8,5 eura za hodinu. A od příštího roku se začne na ně- meckých dálnicích platit mýtné,“ připomněl Jareš. Nabídl také několik praktic- kých tipů pro jednání s německými partnery. „Pořiďte si německé 22 služby pro VýVozce Zástupci rezortu ministerstva průmyslu a obchodu mimo jiné poradili, jak se zúčastnit zahraničních veletrhů s podporou státu. exporTéři dosTaNou Mapu oboroVých příležiTosTí Text: Tomáš stingl / Foto: anna vacková Série konferencí BudoucnoSt čeSkého exportu zavítala na konci duBna do plzně. podnikatelům na ní Byla mimo jiné předStavena mapa gloBálních oBorových příležitoStí. dalšími tématy Byly praktické rady pro oBchod v německu neBo financování exportu.

služby pro vývozce 23 telefonní číslo, působí to lépe a dá se získat už za nějakých 20 eur. Nabídku posílejte poštou a vedle katalogů přibalte pokud možno i ukázku výrobku, to zvyšuje šanci, že se bude nákupčí nabídkou zabý- vat. Pracujte s referencemi, nejlépe přímo z Německa nebo ze západní Evropy. Co se týče jazyka, anglič- tina možná postačí při domluvě s firmami z oboru IT, ale třeba ve výrobě nábytku je němčina pro komunikaci základem. V poslední době je v Německu velkým tren- dem využívání obchodních zástup- ců. Ti vaše produkty prodávají za provizi,“ uvádí Adam Jareš. Obchodní zástupce využívá ve vzdálenějších německých regio- nech i česká firma Boco Pardubice, která vyrábí stroje pro gumárenský či plastikářský průmysl. V Němec- ku jí jen za loňský rok vzrostl odbyt o víc než třetinu a na plzeňské kon- ferenci se podělila o své zkušenos- ti. „Síť místních provizních zástup- ců nám v Německu ušetří hodně času i nákladů. Ale pozor, někteří z nich jsou takříkajíc rybáři, kteří si naberou dvacet firem a jde jim jen o provizi, o takové moc zájem nemáme,“ říká obchodní ředitel firmy Dalibor Ježek. Tváří v tvář s náměstky Mezi další témata, o nichž se na exportní konferenci v Plzni mlu- vilo, patřilo financování exportu za pomoci České exportní banky nebo rozšíření záběru rozvojových projektů placených prostřednic- tvím České rozvojové agentury. V průběhu setkání byl prostor i pro navázání nových kontaktů, což účastníci uvítali. „Konference mě zaujala, ocenil jsem hlavně možnost osobní konzultace s ná- městky ministerstev zahraničních věcí a průmyslu a obchodu,“ uvedl například generální ředitel společ- nosti CEMC Jiří Študent, kterému zástupci ministerstev poradili, jak rozvíjet projekt ETV na certifikaci environmentálních technologií. Stejnou možnost, tedy setkat se napřímo se zástupci státních institucí podporujících podni- kání a také dozvědět se novinky z oblasti exportu, budou mít brzy firmy v Brně nebo v severočeském kraji, kde se bude Exportní konfe- rence konat na podzim v Ústí nad Labem. n v arábii se uplaTní poTraviny, v aMerice leTecký průMysl Do státní sítě na pomoc exportérům vedou nyní jedny dveře. Podnikatel už tak v současnosti nemusí váhat, na koho se s žádostí o pomoc při vývozu obrátit, připomněl na plzeňské exportní konferenci náměstek ministra zahraničních věcí Martin Tlapa. Také vysvětlil, jak bude tvořena Mapa globálních oborových příležitostí. V těchto dnech spouštíte veřejný provoz takzvané Mapy globálních oborových příležitostí. Zname- ná to, že stát ustupuje od sestavování žebříčku prioritních zemí pro export? Stanovování prioritních zemí je v zásadě pře- konáno. Stát by se už měl zdržet doporučení typu: Pojďme všichni exportovat do Ruska. Pak vidíme, že třeba jen za počátek letošního roku klesne od- byt v Rusku o 40 procent. Nebo Srbsko či Irák zase mohou být pro někoho sporné z hlediska bezpeč- nosti. Ne, my nabídneme vývozcům informace, ale to rozhodnutí o výběru cílové země ať je nakonec na nich. Dnes chceme doporučení přesněji cílit na jednotlivé obory. Z jakých zdrojů Mapa globálních oborových příležitostí vychází? Na základě tvrdých číselných a statistických údajů sestavíme analýzu zahraničních trhů s výhledem na dva až tři roky dopředu. Zároveň pracujeme s podklady od obchodních radů, za- hraničních kanceláří CzechTrade i od samotných vyvážejících firem. Výslednou hypotézu o vývoji poptávky po různých druzích zboží dále konzul- tujeme i se zástupci podnikatelských asociací včetně Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Můžete to ilustrovat na nějakém příkladu? Třeba jsme ze statistik zjistili, že Saúdská Ará- bie prakticky veškeré potraviny dováží ze zahrani- čí. Ověříme pak ještě aktuální stav přes ambasádu a z toho vyplyne, že je Saúdská Arábie slibným trh pro vývoz českých potravin nebo zemědělských strojů. Projeví se tato zjištění také v programu obchod- ních delegací? Ano, chtěli bychom dělat více oborově zamě- řených podnikatelských misí. Nemá příliš smysl vysílat 14 velkých misí do Brazílie, když k tomu nemáme mapu, co vlastně země poptává. Chce- me omezit tohle zážitkové cestování. Naopak například díky analýze amerického trhu se nám potvrdilo, že má smysl udělat speciální misi do Spojených států zaměřenou na letecký průmysl. V poslední době se zlepšila spolupráce minister- stev zahraničních věcí a průmyslu a obchodu. Jak to pocítili vývozci? Chceme, aby měli podnikatelé jednu adresu, jedny dveře, kterými mohou do systému státní podpory vývozu vstoupit. Dříve váhali, kde mají vlastně o pomoc při vývozu žádat. Tím správným rozcestníkem je nyní Klientské centrum pro export. Tam se mohou obrátit s jakýmkoli dota- zem týkajícím se vývozu. Centrum je v kontaktu i s ambasádami či se zahraničními kancelářemi CzechTrade, takže tazatele případně dále navigu- je. Tady na konferenci v Plzni uvítali účastníci možnost osobní konzultace takříkajíc tváří v tvář s vámi a s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Vladimírem Bärtlem. Existuje taková možnost i jindy? Ano, právě v rámci Klientského centra pro ex- port jsme zavedli pravidelné konzultace. Podnika- telé mají jednou měsíčně možnost – po předcho- zím objednání – setkat se s námi osobně v pražské centrále agentury CzechTrade. n Text: Tomáš stingl / Foto: michael tomeš PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Najděte si obchodNí cíl Nová mapa globálNích oborových příležitostí je již zdarma přístupNá Na webových stráNkách www.busiNessiNfo.cz/mop. vývozce může díky mapě Najít svůj exportNí cíl i spoustu dalších užitečNých iNformací. text: Marek svoboda, odbor dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu, MZV ČR / Foto: Profimedia Například při dotazu na příležitosti ve Spojených arabských emirátech v oboru stavebnictví najde systém osm konkrétních typů výrobků včetně buldozerů nebo pneumatického nářadí. 24 služby PRo VýVoZce Takzvanou Mapu globálních oborových příležitostí představí oficiálně ministr zahraničních věcí 16. června na konferenci Ekono- mická diplomacie: účinná pomoc při dobývání zahraničních trhů. Ta se bude konat v Praze v Černín- ském paláci. Mapa globálních oborových příležitostí je uceleným přehledem oborových šancí pro 103 zemí svě- ta, a může tak sloužit jako užitečný a praktický pomocník pro exporté- ry, kteří zvažují, kam nasměrovat své aktivity. Analýza vychází nejen z dostupných statistických dat, ale také z praktických informací českých ekonomických diplo- matů a zkušeností podnikatelů, kteří působí přímo v konkrétních teritoriích. Důraz je přitom kladen především na sektory, ve kterých stabilně roste poptávka a v nichž v současné době není plně využit exportní potenciál České repub- liky. V úvahu jsou brány i další faktory ovlivňující vývoz produktů, například struktura a specifika místní ekonomiky. Každý stát, ve kterém české firmy působí, má význam také pro naše ekonomické zájmy. Identifi- kace perspektivních sektorů v tom- to ohledu pomáhá k efektivnějšímu zacílení státní podpory v oblasti exportní politiky v širokém spek- tru zemí světa. Tímto způsobem pomůže mapa nasměrovat proex- portní nástroje tam, kde dosáhnou největšího efektu, ať již se jedná o oborově zaměřené podnikatel- ské mise, či projekty ekonomické diplomacie v zahraničí. Ambicí ministerstva zahraničních věcí tedy není pouhé zprostředkování příležitostí, ale i nabídka služeb, jejichž prostřednictvím se těchto příležitostí chopíme. jak s mapou pracovat? V praxi budou moci firmy využít mapu jak pro ověření možnosti uplatnění na určitém trhu, tak i k nalezení zemí, kde mají šanci se svým výrobkem uspět. Aby bylo možné data využít jak k teritori- álnímu, tak oborově zaměřenému vyhledávání, je aktuální verze Mapy globálních oborových příležitostí k dispozici v interaktivní podobě na adrese www.businessinfo.cz/mop. Zde může například vývozce zdravotnického materiálu zadat svůj vývozní arktikl v členění dle mezinárodního harmonizované-

služby pro vývozce 25 Nástroj ekonomické diplomacie Nová Mapa globálních oborových příležitostí je součástí snahy zvyšovat význam ekonomické diplomacie. Zásadní proměny světového obchodování v posledních letech zvyšují tlak na posilování ekonomické role ministerstev zahraničí a jejich zastupitelských úřadů v cizích zemích. Rostoucí příležitosti v různých odvětvích průmyslu jsou důvodem, proč moderní ekonomická diplomacie klade hlavní důraz na hledání perspektivních oborů před určováním prioritních exportních destinací. Ve světě existuje celá řada exportních či investičních možností, avšak s ohledem na limitované zdroje musejí firmy umístit své finanční i personální zdroje na omezený počet perspektivních trhů. Výběr vhodných zahraničních trhů je proto jedním ze základních stavebních kamenů úspěchu a odvíjí se od něj všechny další exportní aktivity. Taxativní určování prioritních zemí ze strany státu je však v praxi pro podniky velmi těžko uchopitelné. Například produkty, které nejdou na odbyt v Brazílii, mohou být konkurenceschopné v jiných zemích světa, naopak země, doposud označovaná za prioritní trh se může vlivem geopolitických či jiných okolností stát trhem rizikovým. Spíše než nabízet výrobky tam, kde o ně není zájem, je účinněj- ší sledovat trhy, kde po určitých produktech dynamicky roste poptávka. Populace v mnoha rozvíjejících se ekonomikách postupně přejímá západní stravovací návyky, což s sebou v mnoha zemích přináší boom v oblasti zdravé výživy či mléčných výrobků. Zvýšený důraz na ochranu životního prostředí či modernizaci výroby otevírá celou řadu možností pro uplatnění našich zkušeností s poskytováním vhodných řešení. Aktuální investiční projekty v cizích zemích, ať již se jedná o těžbu surovin, budování energetické infrastruktury, či například renovaci železniční sítě – otevírají prostor pro zapojení českých firem. K tomu, abychom mohli vznikající příležitosti maximálně využít, je nutné umět je včas identifikovat a zprostředkovat v kultivované formě veřejnosti. n odborNé semiNáře ageNtury czechtrade 8. června, Praha Naučte se jedNat s číňaNy Seznámíte se s tím, jakou roli má v Číně hierarchie, naučíte se úspěšně řídit čín- ské pracovníky a jak se chovat ke svému dodavateli. Dozvíte se pět tipů, jak si efektivně získáte své čínské obchodní partnery. Naučíte se, jak v Číně stolovat a zvládat záludnosti čínské etikety. Zlep- šíte své schopnosti s Číňany vyjednávat. Zjistíte, kterým třem konverzačním tématům je dobré se v Číně vyhnout a jak to udělat. Kontakt: dana.sourkova@czechtrade.cz 17. června, Praha chyby v praxi zahraNičNího obchodu Na tomto semináři se dozvíte nejčastější chyby v celém průběhu obchodního pří- padu, a to zejména v úvodní vzájemné korespondenci, v tendru/objednávce, v koncepci nabídky, při stanovení ceny, v komunikaci e-mailové, telefonické i osobní, v prezentaci firmy při jednání/ na veletrhu, v kontraktu a při stanovení jeho podmínek či platebních podmínkek. Kontakt: Ivana.fryaufova@czechtrade.cz 24. června, Praha jak zvládat Nátlakové taktiky a emoce při obchodNím jedNáNí Víte, jak zvládat emoce a nátlakové tak- tiky obchodního partnera? Jak efektivně dosáhnout vytyčeného cíle? Jak vhodně reagovat při obchodním jednání? Jak vést jednání s komplikovanými typy lidí? Nechte se inspirovat tímto praktickým seminářem. Kontakt: dana.sourkova@czechtrade.cz 26. června, Praha jak úspěšNě exportovat do maroka a alžírska Cílem konference je přinést účastníkům přehled o exportních zájmech ČR, aktu- ální situaci v Maroku a Alžírsku, vstupu na dané trhy, zajímavých oborech a příležitostech pro český export, plá- novaných veletrzích, finančním sektoru a bankovních zkušenostech. Dále zde zazní informace o kulturních rozdílech, specifikách obchodního jednání a pro exportéry bude možnost individuálních konzultací s přednášejícími. Kontakt: monika.dostalova@czechtrade.cz ho systému na úrovni HS 4. Díky interaktivnímu rozhraní velmi rychle zjistí, jaký exportní poten- ciál z pohledu identifikovaných exportních příležitostí existuje pro obor, ve kterém působí. Bude-li se naopak zajímat o perspektivní sektory například v Saúdské Arábii, stačí zadat název země a mapa mu předloží nabídku těchto sektorů. V dalším kroku je možné s podrobnějšími dotazy k zobra- zeným výsledkům hledání využít Klientského centra pro export. Zde přítomní konzultanti jsou schopni nejen dodat podrobnější informace ve spolupráci s agenturou czechtrade Na mapě stačí kliknout na kontinent a následně příslušnou zemi a ihned vyjede seznam výrobků, po nichž je tam poptávka. v praxi budou moci firmy využít mapu jak pro ověřeNí možNosti uplatNěNí Na určitém trhu, tak i k NalezeNí zemí, kde mají šaNci se svým výrobkem uspět o exportních příležitostech v jed- notlivých zemích, ale také poskyt- nout podnikatelům konzultace týkající se možného využití služeb v rámci Jednotné zahraniční sítě zastupitelských úřadů ČR a zahra- ničních kanceláří CzechTrade ve více než 90 zemích světa. Podrobněji o užitečných funkcích, které Mapa globálních oborových příležitostí nabízí, budeme dále informovat i v dalších vydáních Českého exportu. n

Soutěž exportérů zacílí na latinSkou ameriku Letošní ročník tradičního „mistrovství repubLiky“ českých vývozců přinese někoLik novinek. prestižní exportní cenu získá mimo jiné napříkLad firma s mimořádně zajímavým příběhem, všichni účastníci soutěže také získají přístup do nového registru exportérů. přihLašování do soutěže začaLo. text: tomáš Stingl / Foto: Stanislav Černoch Exportní cena dosáhla plnoletosti, glosoval ob- chodní ředitel společnosti DHL Express Luděk Drnec zahájení už 18. ročníku tradiční soutěže. 26 Služby pro vývozce Tradiční Exportní cena DHL UniCredit dosáhla plnoletosti. Organizátoři otevřeli registraci už pro 18. ročník soutěže. Přihlásit se do ní mohou české firmy s velikostí do 250 zaměstnanců, které vyvážejí své výrobky do zahraničí. Podle dynami- ky jejich vývozu pak budou vybrány nejúspěšnější firmy v kategoriích Malá a Středně velká společnost či Globální exportér. Speciální kategorie se zaměří také na vývozce obchodující v jednom konkrétním teritoriu. Letos je jím Latinská Amerika. „Do tohoto regionu zatím směřuje zhruba jen jedno procento celkové- ho českého exportu. Pro srovnání: například do postsovětských zemí v současnosti vyvážíme zboží asi za 160 miliard korun ročně, ale objem nyní začal klesat. Naopak do Latin- ské Ameriky je zatím roční vývoz zhruba 30 miliard korun, ovšem na- dále roste,“ říká Jiří Flégl, manažer exportního financování společnosti UniCredit Bank. Na rostoucí šance v tomto regio- nu upozorňuje také generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Dole- žal. „Jižní Amerika představuje 380 milionů obyvatel. Přitom je to skoro poslední světový trh, který ještě není rozdělen,“ podotýká Doležal v narážce na to, že ve většině ostatních světových regionů už je velmi hustá obchodní konkurence. kdo má nejzajímavější vývozní příběh? CzechTrade, který poskytuje soutěži záštitu, letos uvedl novou  Inzerce A151006733  Inzerce A150000602 český export,přílohadeníkuE15atýdeníkuEuro,samostatněneprodejná.ČísloregistraceMKČRE17948,ISSN1803-4543 adresa redakce a obchodního oddělení MeziVodami1952/9,14300Praha4–Modřany|ředitel divize euro e15TomášSkřivánek inzerceLenkaBenetková,ředitelka,benetkova@mf.cz,tel.:225276481|výroba a distribuce SoňaŠtarhová,ředitelka, starhova@mf.cz,225276252|přílohu připraviliTomášStingl–redaktor,StanislavaPřibylováaMarkétaTeuchnerová–korektorky kategorii. Vedle Nejúspěšnějšího klienta CzechTrade totiž vybere také Exportní příběh roku. „Když jsme probírali příběhy vývozců, našli jsme i takové, které možná nejsou objemem exportu až tak velké, ale jsou to lidsky zajímavé story, které mohou sloužit jako inspirace i dalším podnikate- lům,“ vysvětluje Radomil Doležal. Další novinkou letošního ročníku je také spuštění internetového regis- tru exportérů. V něm se budou moci vývozci vzájemně kontaktovat a sdílet zkušenosti. „Registr samozřejmě není veřejný. Každá zaregistrovaná firma dostane přístupové heslo. Jsou tam publikovány jen veřejně únosné informace, vývozci si přes portál budou moci vzájemně psát,“ vysvětlu- je Helena Kohoutová, pořadatelka Exportní ceny. Do soutěže se mohou firmy jednoduše přihlásit na internetové stránce www.exportnicena.cz. Regis- trace potrvá až do 12. října. Vítězové všech kategorií pak budou slavnost- ně vyhlášeni 26. listopadu. Oceně- né firmy získají různé hodnotné benefity od partnerů soutěže a také mediální prostor pro představení svých exportních úspěchů. „V dnešní době nejisté ekonomické situace je každý další rok pro všechny firmy velkou výzvou. A to nejen v udržení úspěchu a svého tržního podílu, ale také v dosahování nastavených cílů, které jsou rok od roku náročnější,“ uzavírá Luděk Drnec, obchodní ředitel firmy DHL Express. n Kategorie soutěže Exportní cena DHL UniCredit Malá společnost pro firmy s maximálně 50 zaměstnanci a obratem do 300 milionů korun, hodnotí se dynamika růstu vývozu Středně velká společnost pro firmy s maximálně 250 zaměstnanci a obratem do 1,5 miliardy korun, hodnotí se dynamika růstu vývozu Globální exportér mezi malými a středními firmami se hledá ta, která loni vyvážela do nejvyššího počtu zemí (do každé vývoz minimálně za 100 tisíc korun) Exportér teritoria mezi malými a středními firmami se hledají ty s velkou dynamikou růstu vývozu v posledních třech letech do Latinské Ameriky Nejúspěšnější klient CzechTrade kategorie je určena klientům agentury CzechTrade, kteří s její pomocí za poslední rok absolvovali více než jeden obchodní případ, hodnotí se celkový objem podpořeného exportu Exportní příběh roku kategorie je určena klientům agentury CzechTrade, její konzultanti vybírají firmu s nejzajímavějším příběhem uskutečněného vývozu

Zpravodajský deník E15 patří již od roku 2007 mezi nejrespektovanější názorová média. Společně s webem E15.cz je komplexním zdrojem zpráv z domácí a svě- tové ekonomiky, politiky, byznysu a  nancí. Deník E15 je distribuován bezplatně do stojanů a od pod- zimu 2010 je i ve volném prodeji na dalších vybraných obchodních místech. Každý týden ve stojanech deníku E15 také naleznete vždy jeden z jeho speciálů – lifesty- lový  magazín ZEN či jeden z odborných magazínů – Právo & Byznys, Real-immo nebo Český export. Deník E15 a jeho speciály

Na zahraničních trzích se vyznáme Přehledné informace z první ruky, které na internetu nenajdete. Kontakty, ke kterým se tak snadno nedostanete. Pomoc, která se vám v zahraničí může hodit. • PROFESIONÁLNÍ PORADENSTVÍ A SLUŽBY ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ • INFORMAČNÍ SERVIS PRO EXPORTÉRY • PREZENTACE ČESKÝCH FIREM V ZAHRANIČÍ • EXPORTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ www.czechtrade.cz CzechTrade – partner českých exportérů na pěti kontinentech