Český export - Barma, prosinec 2015

THAJSKO: CUKROVÁ VELMOC Vyroste dvacet nových cukrovarů, strojaři jsou v pohotovosti CHORVATSKO: KONEC HUBENÝCH LET Po šestileté krizi přichází konečně růst ekonomiky a nová vláda iNdiE: NÁVRAT TATRY Armáda používá sedm tisíc českých náklaďáků a poptává servis VE Volbách VyhrálA dEmokrAtická oPozicE, do zEmě sE VAlí inVEstoři BARMA prosinec 2015/číslo 10 PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Spolehlivý partner českého exportu www.egap.cz Za dobu své existence EGAP pojistil export: 5 051 autobusů 4 281 nákladních vozů 1 586 traktorů 35 090 osobních automobilů 1 041 trolejbusů 75 letadel 59 elektráren 169 vrtulníků

editorial 3 drzoun proti diktatuře Ten muž byl vlastně neuvěřitelně drzý. Nebo neuvěřitelně statečný. Komik a disident Lu Maw stál v garáži své- ho domku v barmském městě Mandalaj a chrlil drsné vtipy o vládě a zkorumpovaných generálech. Ta ušmud- laná garáž byla upravena jako malé improvizované divadlo a před ní prý špicloval tajný policista v civilu. Psal se rok 2013 a ještě nikdo nevěděl, jestli se Barma konečně zbaví vojenské junty, nebo jestli generálové – jako tolikrát během předchozího půlstoletí – utopí zase demokratizační hnutí v krvi. Ale ledy už pomalinku tály, což dokazovalo právě i to, že mohl Lu Maw vůbec hrát své troufalé disidentské představení. Tedy aspoň pro nás pár cizinců, kteří mohli risknout – na rozdíl od místních lidí – návštěvu tako- vého představení. Kdysi šel hubatý Lu Maw kvůli svým vtipům o generálech na mnoho let do vězení. Stejně tak jeho bratr Par Par Lay, který nakonec v důsledku perzekucí právě v roce 2013 zemřel a svobody se nedožil. Humor je ale na rozdíl od všech tyranů světa věčný. Takže Lu Maw, omlácený životem a rozbolavělý ztrátou bratra, už zase neohroženě pranýřoval poměry, padni komu padni. „Barma je nejbohatší země světa. Má nejvíc opia,“ vtipkoval třeba v narážce na narkomafii, s níž junta spolupracovala. „Ubohé Německo nemá opium žád- né, tak holt musí mít aspoň vyspělý průmysl,“ servíroval Lu Maw pointu. Nebo vyprávěl: „Tuhle mě bolely zuby, tak jsem jel k zubaři do Thajska. Ptal se mě, proč si zub nenechám vytrhnout doma. Já na to – víte, já mám v naší zemi zakázáno otevírat si pusu.“ Ale pusu si Lu Maw otevíral dál, zákaz nezákaz. A i díky obdivuhodné odvaze a vytrvalosti lidí, jako je on, mohla letos demokratická opozice v Barmě drtivě vyhrát první svobodné volby, které se konaly po víc než čtvrt století. A tentokrát výsledky přijali i bývalí potentáti a moc snad konečně v poklidu předají. Cesta národního smíru je pro Barmu (alias Myanmar) zřejmě ta nejlepší. Hnát generály v Barmě k odpo- vědnosti za jejich dřívější zločiny, to by se mohlo zvrhnout v nové krveprolití. A nikdo si na nich stejně už nic nevezme. Takhle dožijí v ústraní a Barma bude mít konečně klid. Na námluvy se tam teď hrne fronta zahraničních investorů. Země po půl století izolace nemá prakticky nic a potřebuje všechno. Silnice, elektrárny, továrny, stroje pro zemědělství, auta… Seznam nebere konce. A Češi by neměli zaspat. Prostořeký Lu Maw by k tomu možná poznamenal: „Opium teď nová vláda zatrhne. Tak holt budeme muset vybudovat aspoň vyspělý průmysl."n Tomáš STingl • stingl@mf.cz letem světem p Inzerce A2985800716 Čekni Česko Tak jak že se ta naše země vlast- ně jmenuje? Při nedávné návštěvě izraelské obchodní mise v Praze se znovu ukázalo, že v tom stále ještě panuje jistá rozvolněnost. Nejprve se jeden z izraelských byznysmenů při projevu přeřekl, že je rád, že konečně navštěvuje „Českosloven- sko“. Izraelský prezident Rivlin pak udělal milé gesto, když zdůraznil, že bude raději než dlouhé Česká republika používat pojem Česko (anglicky Czechia), protože tak to upřednostňuje jeho protějšek Miloš Zeman. Tahle kratší varianta má budoucnost. Cizinci si ale slovo občas popletou s Čečenskem a ně- kteří domácí jazykoví puristé zase zkrácenou verzi odsuzují. Aby toho nebylo málo, kdekdo dnes používá v reklamách určených pro zahra- niční klientelu jazykovou hříčku „Czech it out“, frázi znamenající zhruba „vyzkoušej to“. No, není divu, že po tom všem jsou někteří byznysmeni stran pojmenování naší země trošku zmateni. n když vyváží pan vývoza Ano, co naplat – jméno musí sednout, pokud má být dobrou obchodní značkou. Mezi český- mi vývozci je pár osobností, jimž osud nadělil náhodou právě takové jméno, které krásně pasuje k jejich podnikání. Například majitelem potravinářské firmy Emco, která ve velkém vyváží mimo jiné jahodové nebo borůvkové sladkosti, je pod- nikatel Zdeněk Jahoda. To ředitel společnosti Geen General Energy, která v zahraničí investuje i do vod- ních elektráren, má také příznačné jméno Aleš Mokrý. A jednatelem společnosti Blažek Glass, která vyváží do světa krásně zdobené sklo, je Petr Zdobinský. Škoda ale je, že případnost jmen neocení zahranič- ní odběratelé. n nejvíc svátků mají indové Cože, už zase? Tohle podivení může uklouznout vývozci, který potřebuje v některých mimoevrop- ských zemích rychle něco vyřídit s úřady. To když zívající vrátný jen zakroutí hlavou – kdepak, dneska je zavřeno, všichni jsou doma, je přece státní svátek. Rekordmany v odpo- čívání jsou Indové, kteří mají nejvíc svátků ze všech národů. Základ- ních celostátních svátků je v Indii 21 do roka a k tomu si ještě každý svazový stát přidává další „lokální“ svátky. Něco zúřadovat, to se pak může změnit v malou noční můru. Problémy nastávají také v ortodox- nějších muslimských státech, které třeba nemají oficiálně tolik svátků, ale slaví rovnou celý měsíc rama- dán. Během něho bývají země jako Bangladéš prakticky ve „spícím“ módu. Ramadán připadne každý rok na jiný termín, takže si musejí byznysmeni dobře ohlídat, aby jim nekolidoval s obchodní cestou. Kam se hrabe pracovité Česko s pouhými jedenácti státními svátky ročně. n text : tomáš stingl foto: profimedia PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO ParTnerem Přílohy je:

RefoRmy začaly už před volbami První svobodné volby Po mnoha letech v jihoasijském myanmaru (alias barmě) vyhrála drtivě demokratická oPozice. země se Po Půlstoletí izolace konečně otevírá světovému byznysu. Volby v Myanmaru v předcho- zích dnech jednoznačně vyhrála dosud opoziční strana Národní liga pro demokracii. Co znamená její vítězství pro obchodní komunitu? Podstatné je, že reformní ekono- mické kroky byly započaty už dávno před volbami a vedly k nastartování rozvoje hospodářství. Přilákaly zahraniční investice a umožnily do jisté míry znovuzapojení Myanmaru (který někdy také nese název Barma) do globální ekonomiky. Země byla předchozích padesát let izolována pod vládou vojenské junty. Jedním z klíčových kroků byl nový zákon o podpoře zahraničních investic, ustanovení plovoucího kur- zy měny kyat, poskytnutí nezávislos- ti centrální bance, schválení proti- korupčního zákona a mnoho dalších. I přestože v posledních letech došlo k těmto významným ekonomickým změnám, mnoho dalších bude ještě zapotřebí uskutečnit. To bude již úkol pro budoucí novou vládu. musíte mít „strategickou trpělivost“ Ze strany zahraničních investorů a firem je nevyhnutelná „strategická trpělivost“. Ambice Myanmaru pro- sadit se jako významný ekonomický hráč regionu vytvářejí určité záruky pro zahraniční investory a obchodní partnery. Některé zahraniční firmy zaujaly před listopadovými volba- mi vyčkávací pozici, avšak většina zahraničních investorů pokračuje ve svých započatých plánech a necítí žádné ohrožení dosavadního půso- bení na myanmarském trhu. Dlouhé otálení a vyčkávání na ten správný moment, kdy vstoupit na místní trh, 4 hlavní téma se rychle může proměnit v promeš- kanou příležitost. Situace v Myanmaru se může zdát komplikovaná, nicméně rozho- dující bude nejen postoj nové vlády k řešení vnitřních problémů, ale i připravenost a ochota globálních a regionálních hráčů náležitě reago- vat na reformní proces v této zemi. ve spolku aSean se chystá volný pohyb zboží i pracovníků Rok 2015 představuje pro Myanmar transformační rok nejen v oblasti ekonomické, ale přede- vším v oblasti politické. Mezi hlavní priority patří zejména regionální integrace v rámci skupiny asijských zemí ASEAN a ambice stát se opět klíčovým ekonomickým hráčem v regionu jihovýchodní Asie. Zají- mavou pobídkou v tomto propojení mezi Myanmarem a Thajskem je také chystaný start volného po- hybu zboží, služeb a kvalifikované pracovní síly v rámci ASEAN. Tato příležitost by měla být pro Myanmar výzvou v jeho úsilí o zvýšení exportu a konkurenceschopnosti vyváženého zboží. Myanmar má šanci čtyřnásobně zvýšit HDP do roku 2030 a má ve stejné době potenciál vytvořit deset milionů nových pracovních míst mimo zemědělský sektor. Tyto mož- nosti jsou závislé na několika přízni- vých předpokladech, které Myanmar má. Především je to velká a lidnatá země (38. největší země na světě, devětkrát větší než Česká republika) s více než 50 miliony obyvatel. Je ob- klopena státy, které se v posledních letech rozvíjejí nejrychleji na světě EUFORIE. Jakmile se Barmánci dozvěděli, že volby drtivě vyhrála demokratická opozice, zemi zachvátily euforické oslavy.

hlavní téma 5 v minulosti české firmy dodaly do myanmaru sedm investičních celků. některé jsou stále v provozu Neipyijto Počet obyvatel: 53 milionů Rozloha: 677 tisíc km2 Hlavní město: Neipyijto Měna: kyat (1 MMK je asi 0,02 Kč) Růst HDP (2014): 8,5 % Podrobné informace: www.businessinfo.cz/ myanmar PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO (Čína, Indie, Thajsko), což vytváří možnost obsluhovat regionální trh s více než 500 miliony lidí, pokud v případě Číny a Indie bereme v úva- hu pouze oblasti, které k Myanmaru bezprostředně přiléhají. češi postavili cukrovar, koželužnu i továrnu na traktory Myanmar představuje přesně to správné místo, v němž mohou české firmy úspěšně působit. Česká republika zde má slušnou tradici. V minulosti české firmy dodaly do Myanmaru sedm investičních celků. Šlo o pivovar, cukrovar, koželuž- nu, elektrárnu a závody na výrobu traktorů, čerpadel a pneumatik. Z nich některé jsou stále v provozu. Myanmarští představitelé tuto dří- vější spolupráci velmi dobře vnímají a mají upřímný zájem o pokračování na nových základech. V současné době se podařilo částečně firmě Invelt Industry International dodat náhradní díly pro cukrovar. Zájem o kvalitní a cenově konkurence- schopné české produkty a špičkové moderní technologie je velký. na příští rok se chystá podnikatelská mise Vzájemná obchodní a ekono- mická spolupráce byla prohloube- na letos v říjnu, kdy byla podepsána dohoda o obchodní a ekonomické spolupráci, která otevírá nové příležitosti pro české exportéry. Dohoda vytváří rámec pro výměnu informací, společnou organizaci podnikatelských akcí a konkrét- ních obchodních příležitostí. Dále zakotvuje existenci společného orgánu — Smíšené komise pro hos- podářskou spolupráci, jejíž činnost má významné místo v prosazo- vání českých exportních zájmů. Její první historické zasedání se plánuje v příštím roce a mělo by proběhnout již s představiteli nové vlády – té by měla být předána moc v Myanmaru v březnu příštího roku. Jakkoli se Myanmar může zdát v současné době obtížným trhem (a to nejen v souvislosti s volbami), přílišné váhání nebo odkládání obchodních či investičních aktivit není rozhodně namístě. Vzácná situace ještě nedávno uzavřené ekonomiky Myanmaru nebude trvat dlouho a zájem o nejnovější „last frontier“ je obrovský nejen ze strany zemí jihovýchodní Asie. n text: jaroslav doleček, velvyslanec čr v myanmaru foto: profimedia, čtk Obchod ČR s Myanmarem (v milionech dolarů) 2010 2011 2012 2013 2014 0,3 0,1 0,6 0,7 3,4 vývoz Zdroj: Businessinfo.cz 2010 2011 2012 2013 2014 0,8 0,8 0,5 1 4,7 dovoz ZATÍM RUČNĚ. Jedním z prvních úkolů pro novou vládu bude zlepšit silniční síť, nekvalitní asfaltky zatím musejí dělníci mnohde pokládat bez strojů.

Nabídku Někdy předkládáte v poNožkách Vladimír Neduchal přišel do Barmy jako jedeN z prVNích českých podNikatelů. zproVozNil portál joBsiNyaNgoN.com, který propojuje firmy a uchazeče o práci. proBlém trhu je podle Něj V tom, že motiVací pro BarmáNce jsou jeN a jeN peNíze, Naopak loajalita a NasazeNí jsou prý zatím Na Bodu mrazu. Do Myanmaru jste přišel jako první český průkopník hned po zrušení ob- chodních sankcí. Jak se váš online portál na zprostředkování práce uchytil? Máme už 50 tisíc registrovaných uchazečů a okolo pěti tisíc firem. Z toho je přes 200 platících. Jsme s přehledem už v první trojce posky- tovatelů internetové inzerce v oblasti práce. Vytvořili jsme také platformu pro uchazeče, kteří nyní mohou hle- dat práci nejen na našich stránkách, ale také prostřednictvím barmské te- levize a ve více než 15 online denících. V krátkosti to znamená, že ovládáme plně obsah reklamních sloupců na jejich stránkách. Naším posledním úlovkem jsou například stránky Eleven media, které mají čtenost půl milionu unikátních návštěvníků a také mají 4,5 milionu fanoušků na Facebooku. Přitom právě Facebook je v Barmě synonymem internetu. Záro- veň jsme z těchto partnerů udělali své affilianty, mohou tedy prodávat naše služby. Poměry v Myanmaru se pomalu uvolňují, jaká je teď atmosféra v byznysu? Za ty tři roky, co tu působím, je zcela zřetelná snaha o zjednodu- šení procedur a důraz na placení komerční daně pět procent na veškeré transakce vyjma provizí. Co se týče motivace lidí, bohužel jen a jen peníze jsou hlavním motorem jakékoli iniciativy. A to platí jak pro motivaci při hledání zaměstnání, tak při jakékoli jiné činnosti. Zájmy o vzdělávání, osobní i profesní růst nebo obecný užitek jsou až dru- hořadé. To je v Myanmaru těchto dní největší problém pro většinu podnikatelů a firem. Loajalita je momentálně na bodu mrazu a udržet si zaměstnance je nesmírně těžké. Lidé mění zaměstnání okamžitě, jak dostanou finančně lepší nabídku. Pokud máte o pracovníka zájem a on to ví, řekne si klidně o plat vyšší o 50 až 100 procent. Jaký je jejich přístup k práci? Barmánci nechtějí žádný stres. Pokud jsou mu vystaveni, okamžitě odcházejí. Roste proto zájem o za- hraniční expaty. Teď po volbách se tento zájem ještě zvýší, neboť další tisíce firem se chystají na barmský trh. Často se ale poukazuje na korupci nebo protekční postavení někte- rých místních prominentů… 6 RozhovoR lidé měNí zaměstNáNí okamžitě, jak dostaNou fiNaNčNě lepší Nabídku. pokud máte o pRacovNíka zájem a oN to ví, řekNe si klidNě o plat vyšší o 50 až 100 pRoceNt KRAŤASY A SUKNĚ. Muži v Myanmaru běžně nosí sukně zvané longyi, říká Vladimír Neduchal (vlevo).

rozhovor 7 Pro velké firmy jsou určitě problémem takzvaní cronies (magnáti, kteří zbohatli díky svým přátelským vztahům s vůdci vojenské junty – pozn. red.). Tito cronies ovládají klíčová odvětví ekonomiky a jen pomalu připouš- tějí konkurenci, v začátku větši- nou jen jako joint venture. Stále je zhruba 60 procent státních zaká- zek netransparentních. Ale pro ty, kteří vidí těch 40 procent zbylých, je Myanmar zemí zaslíbenou. Na co se tu podíváte, to lze zlepšovat a mezer na trhu je oproti Evropě nepočítaně. Jak probíhá oslovení zákazníka? Velmi obtížné je dostat se na prv- ní schůzku k člověku, který má roz- hodovací pravomoc. Po telefonu vám nikdy neřeknou jeho přímé telefonní číslo, nikdy vás nespojí. Problémem může tedy být už samotné získání kontaktu. Pokud ho přece jen získáte, jak pak schůzka probíhá? Ta první bývá většinou jen zdvořilostní a oťukávací. Téměř nikdy nedojdete k žádnému závěru. Klidně se pak partner odmlčí a nereaguje. To však neznamená, že nemá zájem či že se mu nabídka nelíbí. Obecně je na tom, kdo nabí- zí, aby se znovu ozval a zopakoval nabídku další armádě lidí, než se dostane k tomu, kdo opravdu rozhoduje. Pokud dostanete sou- hlas od něj, pak je to už maličkost. Nicméně nečekejte vstřícnost nebo iniciativu. Všechno musíte udělat za klienty vy, aby to fungovalo. Musíte přicházet s řešením, nejen s nápady. Nikdo neudělá nic navíc, nebo snad dokonce zadarmo. Pří- kladem je třeba to, že i my píšeme většinu pracovní inzerce za své klienty, kteří poptávají zaměstnan- ce. Je to jejich podmínkou, pokud si mají koupit inzerci. Jakéseubyznysmenaočekává oblečení? Téměř všude se při vstupu do kanceláří musíte zout (stejně jako před pagodami nebo chrámy). Takže pak svou obchodní nabídku prezen- tujete v obleku a v ponožkách. Po celý rok je v Myanmaru kolem 30 stupňů a víc, v období dešťů k tomu připočtě- te vlhkost. Takže se tolik nedbá na formální oblečení. Klidně si tedy mů- žete vzít ke kalhotám i žabky. Sami místní muži nosí v Barmě obvykle sukně nazývané longyi. FirmusevámpodařilovMyanmaru solidněrozjet,codál? Derousesemvětšíadravějšífirmy skapitálemzazády.Mýmnejbližším plánemjenajítspolehlivéhopartnera jakoinvestora,snímžprojektdotáh- neme.Nebozkusímnajítkupce,který ocenípráci,ježsedosududělala,abude mítzájemprojektdátrozvíjet.Myslím, žebyznysbytumohlizačítdělatidalší češtípodnikatelé.VBarmě,kdejsme vosmdesátýchletechpostavilisedm investičníchcelkůabyličtvrtýmnej- většímexportéremdozemě,myslím dokážemedírudosvětaudělat.n text: tomáš StiNgl foto: archiv barmáNci Nechtějí žádNý StreS. pokud jSou mu vyStaveNi, okamžitě odcházejí. roSte proto zájem o zahraNičNí expaty PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO turiSté berou myaNmar útokem, iNfraStruktura už NeStačí Začal exponenciálně stoupat počet návštěvníků Myanmaru. Loni to byly již tři miliony lidí, což je trojnásobný meziroční růst. Už nestačí kapacity hotelů či dopravy, ceny letí nahoru. Upozorňuje na to Petr Drhlík, který organizuje lodní turistiku u legendárního chrá- mového města Bagan. Myanmar oplývající buddhistickými památkami, krásnou přírodou a nedotčenými plážemi se stává turistickým hitem. Počty pro letošní rok se odhadují na pět milionů ná- vštěvníků. Turistický ruch začíná tvořit páteř rozvoje ekonomiky. Ovšem sousední Thajsko, které má srovnatelně dlouhé mořské pobřeží, navštívilo minulý rok zhruba 25 milionů turis- tů. Z těchto čísel je možné si udělat představu o potenciálu, jaký Myanmar v této oblasti představuje. Prvním českým průkopníkem, který tuto šanci využil, je právě Petr Drhlík. Ten působí jako partnerem místní cestovní kanceláře Go Fantasia. Pokud zrovna necestuje po Myanma- ru, řídí svoji účetní firmu v Praze. Myanmar na- vštívil poprvé v roce 2008 a od této doby je země jeho srdeční záležitostí. Pustil se do odvážného projektu v turisticky velmi navštěvované chrá- mové lokalitě Bagan, kde organizuje prohlídky města z vodní perspektivy. „Vláda postupně uvolňuje restrikce pohybu cizinců v jednotli- vých regionech, a otevírá tak nové turistické destinace. Velký potenciál má v budoucnosti pobytová turistika. V současné době jsou zde jen tři plážová střediska, z nichž pouze jediné se nachází v blízkosti vnitrostátního letiště,“ říká Petr Drhlík. Podle něj se pomalu začíná projevovat i vliv domácího, myanmarského cestovního ruchu, takže hotely i restaurace jsou naplněny. „Turis- tická infrastruktura země není zatím vůbec na masivní příliv turistů připravena a díky strmě stoupající poptávce jsou ceny služeb cestovního ruchu výrazně vyšší než v okolních státech. Od- povědný rozvoj turistických center bude jedním z dalších oříšků, které musí myanmarská vláda rozlousknout,“ míní Petr Drhlík.n text: jaroSlav doleček, velvySlaNec čr v myaNmaru foto: tomáš StiNgl BAGAN. Mezi čtyřmi tisíci chrámů a pagod v legendárním středověkém městě Bagan normálně pracují a pasou svá stáda místní zemědělci.

Barmánci mají rádi pivo, spotřeBa rychle poroste KdečeKajívmyanmaruŠancepročesKéfirmy?vestavbě eleKtráren,protipovodňovýchbariérnebovevývozupiva. Jednou z oblastí, kterým bude Myanmar věnovat pozornost v blízké budoucnosti, je zlepšení ochrany a prevence proti pří- rodním pohromám. Zemi sužují každoroční záplavy, které by si měly vyžádat rozsáhlé investice do protipovodňových opatření (například vybudování zadržo- vacích nádrží a regulace vodních toků). Dalším obchodním tématem jsou zdroje pitné vody, především čištění odpadních vod (například mobilní úpravny vod, technologie pro výstavbu a údržbu kanalizací, odpadová infrastruktura). Uplat- nění českých firem v tomto sektoru je jednoznačné vzhledem k tomu, že celkový stav vodohospodářství vyžaduje modernizaci. má vyrůst skoro stovka nových elektráren V oblasti energetiky chce vláda Myanmaru docílit stoprocentní celostátní elektrifikace do roku 2030. Ministerstvo energetiky plá- nuje výstavbu dalších 87 elektráren o výkonu 54 megawattů (to odpo- vídá asi desetině výkonu jednoho reaktoru české jaderné elektrárny Dukovany. Plánuje se také výstavba deseti nových vodních elektráren s celkovou kapacitou přes šest me- gawattů v Kačjinském a Šanském státě. Největší zahraniční investoři v energetice včetně ropy a zem- ního plynu jsou z Číny, Thajska, Singapuru, USA, Japonska, Velké Británie a dalších evropských a asijských zemí. Klíčovým předpokladem pro další úspěšný rozvoj myanmarské ekonomiky je vybudování zdravého finančního sektoru a jeho napojení na světový trh. Centrální banka Myanmaru prošla během posled- ních dvou let zásadními změnami, stala se nezávislou na ministerstvu financí a zavedla plovoucí směnný kurz. Revize zákona týkajícího se finančních institucí úspěšně pokračuje (především za podpory Světové banky) a hlavním úsilím je především stanovení jasných požadavků udělování licencí pro soukromé banky a podmínek účasti zahraničních investorů v bankov- ním sektoru. Jedním z klíčových potenciálů pro české firmy je ob- last mikrofinancí, která v současné době v Myanmaru funguje ve velmi omezené míře. pivo pijí čtyři pětiny Barmánců Jedním z nejoblíbenějších alkoholických nápojů v zemi je pivo, pije ho více než 80 procent dospělé populace. Je tedy stále ob- rovská šance pro další pivovary se zkušeností nejen na rozvíjejících se 8 hlavní téma trzích. Prodej piva vzrostl v Myan- maru mezi roky 2009 až 2013 o 14 procent na 265 milionů dolarů. Podle předpovědi dosáhne do roku 2018 spotřeba hodnoty 675 milionů dolarů. Největší evropské pivovary Carlsberg a Heineken již potenci- álu Myanmaru naplno využívají. Povědomí o nejlepším pivě na světě mají i Barmánci a rádi by podpořili místní výrobu českého piva. potřeba je pozemková reforma V oblasti infrastruktury jsou jednoznačnými prioritami mo- dernizace letišť, zlepšení dodávek vody a energie. V této oblasti bude pokračovat příliv investic a pří- ležitostí pro zahraniční firmy. Exportně orientovaná ekonomi- ka Myanmaru se snaží přilákat investice právě do infrastruktur- ních projektů, které mají podpořit zaměstnanost, domácí poptávku a spotřebu. Infrastrukturní projekty představují ale i jisté výzvy – například jde o potřebné vyvlast- ňování pozemků a s tím spojenou žádoucí pozemkovou reformu. Přínos nových dálnic, silnic, letišť a železnic je nezpochybnitelný. Z dlouhodobého hlediska se zlepší přístupnost, zvýší se i očekávaná konkurenceschopnost a tím také atraktivita pro investory. Součas- né investice míří nejen do infra- struktury, ale také do výrobního průmyslu, telekomunikací a těžby nerostných surovin. n text: jaroslav doleček, velvyslanec čr v myanmaru Foto: proFimedia prodej piva vzrostl v myanmaru mezi roky 2009 až 2013 o 14 procent NA SKLENIČKU. Tradičnímu posezení u čaje začíná konkurovat pivo, jehož spotřeba se má v Barmě během tří let zdvojnásobit.

hlavní téma 9 Novozélanďan Philip Blackwood letos ochutnal odvrácenou stranu barmských poměrů. Pomáhal provo- zovat jeden z místních barů a dostal nešťastný nápad. V internetové rekla- mě na levné drinky v baru uveřejnil obrázek Buddhy v „psychedelickém“ provedení. Buddha vyvedený ve výrazných barvách a se sluchátky na uších vyvolal u radikálních buddhis- tických mnichů poprask. Provinilý provozovatel baru se sice omluvil a kontroverzní reklamu stáhl, dostal se ale kvůli urážce náboženství před soud. A ten vyměřil jemu a jeho dvě- ma barmským obchodním partne- rům nekompromisní trest – 2,5 roku natvrdo ve vězení. Kauza vyvolala pozornost světo- vých médií a za odsouzené orodovali i ochránci lidských práv. „Úřady se zjevně snaží vytvořit exemplární případ, ale jediné, čeho dosáhly, je poškození obrazu Barmy a buddhis- mu,“ řekl například Matt Smith, ředitel neziskové organizace Fortify Rights. Barmská justice ale byla nelí- tostná a Novozélanďan Blackwood si už nyní ve vězení odpykává trest prý i včetně nucených prací. Teď bude NATVRDO. Za urážku náboženství šel Blackwood na 2,5 roku za mříže. Za vtip šel vedoucí Baru do věZení TemnousTranousoučasnéBarmyjsounáBoženšTíradikálové.jejichnevolivzBudil inovozélanďan,kTerýpoužilvreklaměkarikaTuruBuddhyaskončilzaTovevězení. pŘíloha deníku e15 a Týdeníku euro muset doufat, že nová garnitura jeho případ zreviduje. Této kauze se dostalo mezi- národní pozornosti, protože jde o člověka ze zahraničí. Není to ale jen jednotlivá lapálie, případ má daleko obecnější a vážnou souvis- lost. Ukázal silné postavení radikál- ních buddhistů, kteří mají vliv na vytváření veřejného mínění v Barmě a jsou v blízkém kontaktu s armád- ními kruhy. Podle komentátorů byla za přísným trestem pro Blackwooda snaha bývalé vlády získat si podporu radikálů před volbami. Mniši mají v barmské kultuře tradičně obrovský respekt a k nábo- ženské symbolice je nutné chovat velkou úctu. V poslední době ale radikalismus překročil únosnou míru. Největším problémem jsou opakované pogromy vůči muslimské menšině Rohingů, kteří žijí pře- vážně při hranicích s Bangladéšem. Tato menšina je krácena na občan- ských právech, při masakrech byly mnohým muslimům vypáleny domy, tisíce jich přečkávají v utečenec- kých táborech. Další masy Rohingů se letos daly kvůli stupňujícím se represím na riskantní útěk z Barmy, při kterém mnozí zahynuli. Symbolem buddhistického fana- tismu se stal mnich Ashin Wirathu, který vede antimuslimské Hnutí 969 a objíždí Myanmar s proslovy, kte- rými burcuje davy k násilnému boji proti Rohingům. „Had je nebezpeč- ný, kdekoli se objeví. Přesně takoví jsou muslimové,“ tvrdí Wirathu. n text: tomáš stingl Foto: čtk Inzerce A2985800156 inzerce

Na místNí měNu budete potřebovat pytel Muži chodí v sukních, stát se MilionářeM trvá pár Minut a hlavní Město skoro nikdo neviděl. v BarMě Může nováček zažít pořádný kulturní šok. Barmasesicepovolbáchzačne nejspíšještěvícotvíratsvětu,svou kulturuvšakbudouBarmánciurčitě pořádostražitěstřežit.Přinášímepár postřehůoodlišnostech,kterémohou českémupodnikatelipřipobytu vzemiušetřitmnohánedorozumění nebospolečenskáfauxpas. milionářem snadno a rychle VBarměsevámmůžezminuty naminutusplnitsenotom,žebudete milionářem.Kouzlospočívávtamější měně.Zajedinoučeskoukorunutotiž dostaneteasi50kyatů.Naběžnou pracovnícestutedybudetepotřebovat nazaplaceníhotelu,dopravynebo jídlastatisícekyatů.Příjemnýstatus milionářeseovšembrzypromění vrozladění.Ipřesnízkýkurzkyatumá totižnejvyššíbankovkavoběhuhod- notupěttisíckyatů(tedyzhrubasto českýchkorun).Aprotožemimocen- trálníoblastisenemůžetespolehnout najinouformuplatbynežnamístní měnuvhotovosti,musítessebou tahatdoslovapytelbankovek.Situaci mělotrochuzlepšitnedávnévydání bankovkyshodnotoudesettisíckyatů, vpraxisesníalezatímmocnesetkáte. Za výměnou peněz už nemusíte na černý trh V Barmě bylo donedávna prak- ticky nemožné rozumně směnit valuty. Několik vyvolených oficiál- ních směnáren inzerovalo nesmy- slně nevýhodné kurzy, takže cizinci byli nuceni měnit peníze na černém trhu. V současnosti je situace lepší. Bankovní i pouliční směnárníci již nabízejí férové kurzy. Dolary nebo libry, které chcete vyměnit, ale musejí být v perfektním stavu bez ohnutých rohů a jiných šrámů na kráse. Ve větších městech lze už také vybrat peníze z bankomatu přes me- zinárodní platební karty. Ve venkov- ských regionech se ale nedá na nic z toho spoléhat, proto je potřeba mít vždy při sobě určitou zásobu kyatů. Některé služby lze zaplatit i přímo dolarem nebo eurem, záleží na doho- dě s konkrétním obchodníkem. Hlavní město… není hlavní Od roku 2005 je hlavním městem nově vybudovaná metropole Neipyij- to. Přestože má už milion obyvatel a byly sem přeneseny hlavní úřady, jde zatím spíš o jakési odlehlé město 10 průvodce Na cestu mNiši jsou obyčejNí kluci, stejNě ale poZor Na pusu V Myanmaru budete na každém kroku potkávat buddhistické mnichy. Bývají to často zcela normální „kluci“. V zemi stráví téměř každý muž alespoň pár měsíců života v klášte- ře, který do jisté míry supluje nebo doplňuje školu. V klášterech se totiž vedle meditací a předávání buddhismu také vyučují matema- tika či jazyky. Tomu, že mniši jsou vlastně jen obyčejní teenageři, odpovídá jejich překva- pivě civilní chování. Často hrají na veřejných místech míčové hry, vtipkují, fotí se, otevřeně konverzují s ostatními vrstvami obyvatel. I přes tuto rozšafnost je potřeba nepod- lehnout při případné komunikaci s mnichy přílišné uvolněnosti. Mohlo by to vyústit ve faux pas. Nevhodné je například ptát se na „žebrání“ mnichů na ulicích, které je součástí jejich každodenní rutiny. Na pojem žebrání jsou hákliví s tím, že v místní kultuře je vnímáno spíš jako pomoc obyva- telům, kteří si mohou podarováním mnicha vylepšit karmu a získat zásluhu. Velmi neslušné je dotknout se hlavy mnicha, v níž má tradičně sídlit duch. V dopravních prostředcích – například ve sdíleném taxi – se očekává, že mnichovi ponecháte nejlepší místo k sezení. Mniši také obvykle neplatí jízdné. Při návštěvě pagod nebo klášterů se au- tomaticky očekává, že se zujete. Při návštěvě domácností dejte pozor, kde je umístěna soška Buddhy. Tím směrem by rozhodně neměly směřovat vaše nohy. Je to vykládáno jako neúcta. Pokud rozhovor zabrousí na nábo- ženské tradice, je lépe přenechat iniciativu buddhistům a v žádném případě nekritizovat zvyklosti. Většina Barmánců jsou pokorní a tolerantní lidé, ale nikdy nevíte, s kým zrovna mluvíte. Část buddhistů se v poslední době radikalizuje a škála jejich chování se rozpíná od vášnivé nacionalistické rétoriky až k fyzickému násilí. n PŘÍRODNÍ MAKE-UP. Ženy a děti si malují na tvář různé ornamenty z dřevní moučky zvané tanaka, která chrání kůži proti slunci a slouží zároveň jako ozdoba.

Průvodce na cestu 11 bez duše. Centrem byznysu zůstává jednoznačně nejlidnatější přístav Rangún. Z něj přenesla dřívější junta sídlo vlády do nové, uměle vytvořené metropole z dost nejasných důvodů. Podle jednoho bizarního vysvětlení byl pohnutkou sen jistého pověrčivé- ho potentáta, kterému se ve spánku zdálo, že země bude napadena zahraničními vojsky invazí z moře. Proto začala junta budovat nové centrum v odlehlejší vnitrozemské části Barmy a metropole byla také dlouho skrývána před zraky zahra- ničních návštěvníků a novinářů. Jazykolamem je už samotný název města. Pro zapamatování lze využít jako potměšilou mnemotechnickou pomůcku zvolání „Nepij to!“. barma, nebo myanmar? Jakžesetazeměvůbecjmenuje? Bývávtomtrochuzmatek.Současný oficiálnínázevjeRepublikaMyanmar- skýsvaz,zkráceněMyanmar.Tento názevzavedlavdevadesátýchletech minuléhostoletívojenskávláda,která setímchtěladistancovatodbritské kolonizačníminulosti.Stejnětakna- příkladnejslavnějšíchrámoválokalita změnilajménozPagannaBagan. Barmskédemokratickésíly ovšempůvodnědoporučilysvětu,aby přejmenovánízeměnepřijal,protože nijaknebylokonzultovánosbarmskou veřejností.NadruhéstraněnázevBar- majeméněkorektnívtomsmyslu,že veskutečnostijen69procentobyvatel zemějsouetničtíBarmánci,takže mnohamilionovénárodnostnímenši- ny,jakojsouKarenovéčiMonové,se mohoucítitnázvemBarmaopomenu- ty.VČeskujsouzatímalternoványoba názvystím,žezminulostijevpově- domílidíspíšepojemBarma,zatímco slovoMyanmarvyvoláváuledaskoho tázavěpozdviženéobočí. muži v sukních, ženy s požlucenou tváří Pokudněkdezavadíteofotografii zulice,ponížchodíženyspožluce- noutváříamuživsukních,snejvyšší pravděpodobnostíjdeoBarmu.Tato neobvyklámódapatřímeziprvnívje- my,kteréváspopříletuupoutají.Ona žlutápasta,kterousibarmskéženy nanášejínatvář,senazývátanaka. Jdeomoučkuvyráběnouzedřeva stromůrostoucíchvcentrálníBarmě. Mátrojífunkci.Jednakchránítvář protiostrémuslunci.Takémáúdajně léčivéúčinkynapleť.Abarmskédívky tanakuvyužívajítakéjakojakýsilevný přírodnímake-up.Malujísiznína tvářerůznéornamenty,listynebosr- díčka.Tanakoualečastonatírajítaké tvářesvýchdětí. Někdyvyužijítentopřírodní krémprotisluncidokonceimuži. Titradičněnenosíkalhoty,alesukni nazývanoulongyi.Dotropických teplotjepraktickáavzdušná.Jeběžné jinositipřirůznýchspolečenských událostech.Zkusitjimůžesamozřej- měizápadníbyznysmen.Budemít alezřejmězpočátkuproblémsisukni uvázat,protožetovyžadujenatréno- vatšikovnýgrif. Hotely už nestačí na invazi turistů VsoučasnostijevMyanmaru subytovánímpotíž.Obrovskému přívaluzahraničníchnávštěvníků vposledníchletechtotižnaprosto nestačísoučasnéhotelovékapacity. Proilustraci–ještěvroce2010přijelo dozemězacelýrokzhrubajenčtvrt milionucizinců.Lonitobyloužvíc neždesetkráttolik.Přestožerostou novéhotely,ježádoucízarezervovatsi ubytovánísvelkýmpředstihem. doprava vyřazenými vlaky nebo na svařeném pick-upu Protožepřekročeníbarmských hranicpozemijekvůlietnickýmkon- fliktůmsnárodnostnímimenšinami namnohamístechproblematické,ba nemožné,hlavnímzpůsobemosobní dopravydozemějeletadlo.Nejlepším přestupnímmístempřicestězEvropy jethajskýBangkok. VsamotnémMyanmarujezatím velmilimitovanádopravníinfra- struktura.Jedinádálnicespojujedvě největšíměstaRangúnaMandalaj. Ponítakéjezdíužrelativněmoderní autobusy.Zhrubavpůlicestymezi oběmavelkoměstyležípřidálnici takémetropoleNeipyijto.Doúdržby železniceseoddobbritskékoloniální správyasineinvestovalanišroubek. Vlakyurčenéproosobnídopravuse většinouskládajízvagonůvyřazených zprovozuindickýmiželeznicemi(auž nanichbylyvbídnémtechnickém stavu).Vlakovéspojetakvsoučasnosti urazízastejnoudobuzhrubadvakrát menšívzdálenostnežautobusy. VcentrálníchoblastechBar- mytradičněfungujejakodůležitá dopravnítepnařekaIravádí,poníž seplavíparníkypřevážejícízboží imasyobyvatel.Relativněpohodlnou dopravumohoupředstavovatsdílené taxíky,kteréjsoucenověpřijatelné inavětšívzdálenostiavyjíždějí,když jsouzaplněnavšechnasedadlavautě. VodlehlejšíchčástechMyanmaruplní funkciautobusůpřeplněnéterénní pick-upysnavařenýmiocelovými konstrukcemi.n text a foto: tomáš stingl PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO RAMBO-MNIŠI. Buddhis- tičtí novicové se neberou přespříliš vážně, takže jim třeba při pouti na svatou horu Mount Kyaiktiyo nedělá problém hrát si s bambu- sovými napodobeninami kulometů.

ProsPerita, která ignoruje Politické Puče Přestože se thajské království v médiích v Posledních letech objevuje hlavně ve sPojitosti s Palácovými Převraty a masovými demonstracemi, ve skutečnosti je to velice stabilní a vysPělá země. Pro česko je největším obchodním Partnerem v jihovýchodní asii. Když loni vrcholily protivládní demonstrace v Bangkoku u Monu- mentu demokracie, projít centrem města znamenalo dostat sym- bolický obrázek celého Thajska. Zatímco skandující dav a hřímající politici vzbuzovali dojem učiněné revoluce, hned v sousedních uli- cích pokračoval zcela běžný život a byznys. V legendární turistické ulici Khaosan v barech dál bez- starostně hýřily tisíce západních batůžkářů, na tržišti u řeky Chao Phraya nakupovaly hordy zákazní- ků všechno od připínacích špendlí- ků až po mahagonové almary. Prostě přestože se Thajsku dostávalo v posledních třech letech pozornosti světových médií hlavně kvůli politickým třenicím, země jako taková si žije dál po svém a stále posiluje pozici jedné z nej- vyspělejších ekonomik jižní Asie. Nepřehledný boj o politickou moc mezi zkorumpovanými politiky, opozicí a také armádou sice nepři- dává Thajsku na důvěryhodnosti, celkově je ale země stabilnější, než se může při vědomí častých vlád- ních převratů zdát. Nad politickými půtkami navíc stojí coby všemi Thajci milovaná a nadstranická autorita král Rama IX. Tento respektovaný monarcha vládne už neuvěřitelných 69 let a je jakýmsi vtělením stability a jedno- ty Thajska. Je mimochodem také nejbohatším monarchou světa, 12 Zaostřeno na region jeho majetek je odhadován na 30 miliard dolarů. Dalším zdrojem thajské stability je buddhistické náboženství, které vyznává téměř 94 procent obyvatel a které svou mírumilovností obrušuje hrany mnoha třenic. 25 milionů turistů, méně než procento lidí bez práce Thajsko bylo zakládajícím členem spolku jihoasijských zemí ASEAN a má velmi vyspělou eko- nomiku, která stojí na exportu. Vy- rábí a vyváží například automobily typu pick-up, počítače, elektroniku a patří také k největším světo- vým vývozcům rýže. Význam má cestovní ruch, v současnosti tvoří ale už asi jen desetinu hrubého domácího produktu. Jen v loňském roce přijelo do země i přes politic- ký neklid téměř 25 milionů turistů. Thajsko je také oblíbenou základ- nou po cestách po celé východní Asii. Bangkok má dokonce hned dvě velká mezinárodní letiště, která patří k nejvytíženějším na kontinentu. To větší z nich, letiště Suvarnabhumi, odbavilo jen během loňské sezony víc než 46 milionů cestujících. Očekává se, že v letošním roce povyroste thajský HDP téměř o čtyři procenta. Neuvěřitelně nízká je nezaměstnanost, která je menší než pouhé jedno procento. ŠKOLKA PRO HOUSENKY. Farmy v severním Thajsku vykrmují housenky bource morušového a z kokonu pak získávají kvalitní hedvábné vlákno.

Zaostřeno na region 13 ve spolupráci s agenturou czechtrade Počet obyvatel: 69 milionů Rozloha: 513 tisíc km2 Hlavní město: Bangkok Měna: baht (1 BHT je asi 0,70 Kč) Růst HDP (2014): 1 % Podrobné informace: www.businessinfo.cz/ thajsko Navíc ve venkovských oblastech pracují často i děti. Nezaměstna- nost však nelze úplně porovnávat s evropskými statistikami, protože v Thajsku žije mnoho venkovských lidí samozásobitelským způsobem. Thajská ekonomika je ochotně otevřena zahraničním investi- cím a v zemi také působí statisíce zahraničních byznysmenů, kteří z Thajska řídí své obchody i v okol- ních zemích. Jako dobrá základna může Thajsko sloužit například při obchodech s Kambodžou, Laosem nebo Myanmarem. V Thajsku jsou nízké životní náklady, ale přitom má země velmi vyspělé služby a infrastrukturu. Proto je také nejoblíbenějším útočištěm pro takzvané digitální nomády – tedy podnikatele, kteří řídí svůj globální byznys po inter- netu, a není tudíž rozhodující, ve které zemi zrovna fyzicky přebýva- jí. Problémem je ovšem legalita ta- kového podnikání – spíše jde zatím o jakousi šedou zónu ekonomiky. Země, která nikdy nebyla kolonií Thajsko jako jediná země jihoasijského regionu nebyla nikdy kolonií. Zůstala i v devatenáctém a dvacátém století nezávislým královstvím coby nárazníkový stát mezi francouzskou Indočínou a britskou Barmou. Z toho plyne jistá národní hrdost a sebevědomí Thajců, které se projevuje i v byz- nysu. I příroda je k Thajsku relativně milosrdná. Do světového povědo- mí se sice vryla katastrofální vlna tsunami v roce 2004, která smetla jihothajská turistická letoviska i se západními turisty. Pro thajský prů- mysl byly tragičtější velké záplavy v roce 2011, které poničily mnohé továrny. Celkově je ale Thajsko z hlediska přírodních pohrom klid- nější zemí než například nedaleké Filipíny nebo Tchaj-wan, které převálcuje nějaký ten přírodní živel prakticky každý rok. Pro Českou republiku je Thaj- sko největším obchodním partne- rem jihoasijského regionu. Bohužel ale zatím Česko tahá za podstatně kratší konec provozu. Thajci pro- dali loni do ČR zboží za 24 miliard korun. Jde hlavně o elektroniku, klimatizační techniku nebo auto- součástky. Naopak čeští exportéři vyvezli loni do Thajska zboží zatím jen za zhruba 3,5 miliardy korun. Šlo hlavně o plastové trubky, o tur- bíny či mléko. Obchod s Thajským královstvím má tedy z českého pohledu rozhodně ještě kam růst. Dobrou zprávou ale je, že český vý- voz v posledních letech pravidelně dost výrazně stoupá. n text: tomáš stingl Foto: ProFimedia Bangkok Obchod ČR s Thajskem (v milionech dolarů) 2010 2011 2012 2013 2014 108 135 160 156 174 vývoz Zdroj: MPO ČR 1372 1295 1130 1139 dovoz 1585 Průvodce Pro obchodní cestu do thajska V Česku je Thajsko proslulé hlavně jako turistický cíl. Trochu se zapomíná, že jde ve skutečnosti o zemi s už velmi vyspělým průmyslem a zemědělstvím. Uceleným průvodcem pro vývozce je nová publikace agentury CzechTrade nazvaná Thajsko – země příležitostí v srdci Asie. Thajsko dnes patří mezi nově se rozví- jející země se silným zemědělsko-potra- vinářským odvětvím a vysokým podílem průmyslu na HDP, je to už 39 procent. Strategická poloha země uprostřed regio- nu širšího Mekongu, který vedle Thajska zahrnuje Laos, Kambodžu, Myanmar, Vietnam a jihočínské provincie Jün-nan a Kuang-si, předurčuje význam Thajska jako důležité dopravní křižovatky a logis- tického centra obrovského trhu s více než 300 miliony obyvatel. Vedle obecně známého odvětví turismu, které však představuje pouhých deset pro- cent HDP, se Thajsko vyznačuje už například také vyspělým zdravotnictvím se silným zastoupením soukromého sektoru a stalo se významnou zdravotnickou destinací. Thaj- sko má také rozvinuté odvětví těžby a zpra- cování ropy a plynu, silný průmysl chemický, gumárenský, strojírenský, automobilový a elektrotechnický. Průmyslový rozvoj Thajska podnítily dva silné impulzy – nejprve to byl objev ložisek ropy a plynu v Thajském zálivu v 70. letech minulého století a následně strategické rozhodnutí Japonska vytvořit v Thajsku svoji průmyslovou základnu pro celou oblast jihovýchodní Asie. Thajsko se stalo druhou největší destinací pro japonské zahraniční investice a další země Japonsko brzy násle- dovaly, včetně evropských. Podrobného průvodce pro firmy a vývozce, kteří se zajímají o thajský trh, připravila proexportní agentura CzechTra- de. Samostatná publikace Thajsko – země příležitostí v srdci Asie obsahuje v pře- hledné a hutné podobě všechny základní ekonomické informace, kontakty a prak- tické tipy pro působení na thajském trhu. Brožura mimo jiné přináší například údaje o základních dovozních podmínkách, o ná- kladech na dopravu v zemi nebo o thajských certifikacích. Mezi praktickými tipy najdete doporučení, jak pojmout v Thajsku marke- ting, jakou zvolit právní formu pro zastou- pení české firmy nebo jakou cestou hledat místního partnera. Užitečná publikace je v elektronické verzi zdarma k dispozici na internetové adrese www.businessinfo.cz/ thajsko. n Zdroj: agentura CzechTrade

V Thajsku je důležiTé know-who S kým Se znáte, to v thajSku čaSto rozhoduje. Při obchodním jednání je záSadní nikdy Partnera neurazit a číSt mezi řádky, co je za jeho zdvořilým úSměvem. thajce Si nakloníte Sebevědomým, ale důvěryhodným vyStuPováním, říká vedoucí kanceláře czechtrade v bangkoku jan lembaS. Které české firmy už v Thajsku uspěly? Dlouhodobě na trhu úspěšně působí například Zbrojovka Uherský Brod, sklářské firmy Preciosa či Lasvit, mlékárna Madeta, také firmy Šmeral Brno, BTL, Borcad a řada dalších. Většinou ale převažuje export přímo odběratelům nebo prostřednictvím místních zástup- ců, případně regionálních poboček v Singapuru nebo Hongkongu. Míst- ní pobočky, nebo alespoň obchodní zastoupení českých firem přímo v Thajsku jsou výjimkou. Přitom je to ten nejoptimálnější způsob, jak efektivně oslovit náročný thajský trh. Japonci to pochopili již před třiceti lety a dnes zde působí kolem sedmi tisíc japonských firem. Evropa poněkud zaspala. Nejrychleji zarea- govali Němci, kteří zde mají asi šest set společností. Říkáte, že je to náročný trh. Které zvyklosti mohou vývozce v Thajsku zaskočit? Co vás zaskočí, nejsou tolik obecná pravidla nebo obchodní zákony, jako spíš zcela odlišná kultura a mentalita. Velmi záleží na tom, s kým jednáte. Thajsko je třeba vnímat v mnoha rovinách. Pokud jednáte s velkou společností, která je kotovaná na thajské burze, pohybuje se na zahraničních trzích a zaměst- nává špičkové manažery se západ- ním vzděláním, můžete se připravit na profesionální přístup obdobný jako v Evropě nebo USA. Čím dále se však dostáváte do ryze thajského prostředí, cestujete postupně časem a prostorem na jinou planetu, kde vše funguje jinak. Thajští zákazníci – až na výjimky – zboží sami nepoptá- vají, nevyhledávají aktivně nejvý- hodnější nákup, ale čekají, že jim výrobci budou své výrobky nabízet. Pak zákazníci dlouho přemítají, než se rozhodnou. Když ale o něco mají opravdový zájem, dokážou jednat velmi rychle. Jak jejich přízeň získat? Thajská společnost je velice unikátní i na asijské poměry. Thajci jsou opravdu hrdí na to, že si země za koloniálních dob udržela samostat- nost, a podobně jako kdysi dokázali chytrou diplomacií šikovně ma- névrovat mezi anglickým a fran- couzským vlivem, dovedou i dnes využívat diplomatické i obchodní zájmy předních světových mocností. To má určité výhody také pro obchodování s českými firmami, které mohou být vnímány jako pro- tipól silného čínského a japonského vlivu nebo alternativa k výrobkům ze západní Evropy. Thajci mají sklon se přiklánět k tomu silnějšímu, proto je namístě při jednání vystupovat sebevědomě, ale přitom slušně, pro- tože jsou zároveň citliví na arogantní chování, a jakmile je jednou urazíte, už se chyba nedá napravit. S kým v klientské firmě jednat? Thajská společnost je velice hierarchická, od rodiny přes školu až po firemní sktruktury. Proto je vždy důležité se dostat k těm nejvýše postaveným manažerům, nebo ještě lépe k majitelům společností, kteří mají rozhodující vliv a konečné slovo při výběru obchodních partnerů. V Thajsku není tolik důležité „know- -how“, ale „know-who“. Veškerý byznys je založen na osobních kontaktech, známostech a vzájemné důvěře. Velmi složité, až nemožné je prosadit se v Thajsku v segmentech, které ovládají místní vlivné rodinné klany. Jak probíhá obchodní jednání? Thajci se snaží vyhnout za každou cenu konfliktům a své vnitřní pocity skrývají, často třeba za úsměvem. Proto je velmi obtížné porozumět tomu, co vám chce vlast- ně obchodní partner sdělit. Thajci nikdy nekomunikují otevřeně a pří- močaře, jak jsme zvyklí v Evropě, ale vždy v náznacích, řečí těla a důležité informace bývají předávány jaksi mimoděk. Proto se vyplatí být vždy velmi pozorným posluchačem nejen při obchodním jednání, ale i při společenském setkání u oběda nebo večeře. Porozumět alespoň trochu thajské mentalitě je klíčové pro pod- 14 RozhoVoR STŘEDOBOD REGIONU. Bangkok je hlavní základnou pro západní byznysmeny nejen při obchodu s Thajskem, ale také s Kambodžou nebo Laosem.

rozhovor 15 nikatele a manažery, kteří pracují s thajskými zaměstnanci a přicházejí do styku s thajskými úřady a institu- cemi. Na toto téma najdete v každém větším knihkupectví s cizojazyčnou literaturou minimálně jednu celou polici odborných knih. Pokud by je nechtěl vývozce všechny číst, můžete vybrat pár základních tipů? Krátkodobé obchodní cesty je možné dobře zvládnout při dodr- žování několika hlavních zásad. Základem je profesionální přístup. To jest kvalitní příprava na jedná- ní, dochvilnost, dodržování slibů. Ačkoli není možné vždy takovýto přístup očekávat od thajské strany, je to osvědčená cesta k získání důvěry a respektu. Jaký je obvykle jednací jazyk? Tím je v Thajsku většinou ang- ličtina, je však třeba se připravit na to, že její úroveň je značně rozdílná. Zřídka je možné se setkat s partnery, kteří studovali na západních uni- verzitách nebo delší dobu pobývali v anglicky mluvících zemí, většinou je třeba počítat s tím, že znalost angličtiny je v lepším případě prů- měrná. Řada informačních zdrojů je k dispozici pouze v thajštině, včetně vládních institucí. A to přesto, že angličtina je už 40 let oficiálním ja- zykem uskupení zemí ASEAN, jehož je Thajsko zakládajícím členem. O čem je a není vhodné vedle strikt- ně obchodních témat vést běžnou konverzaci? Zásadně je třeba se vyhnout jakékoli kritice monarchie, nábo- ženství a víry v nadpřirozené bytosti. Nepouštějte se ani do diskuse o vnitropolitické situaci a citlivým tématům drog a prostituce. Nikdy se nedotýkejte hlavy jiného člověka a neukazujte nikomu podrážky. Jaké jsou při exportu do Thajska celní a administrativní bariéry? Na dovoz takových výrobků, jako je například pivo, je uvaleno clo jako na luxusní zboží, u výrobků vyža- dujících různé certifikace je třeba se připravit na složité byrokratické překážky. Na druhé straně například celní proces je plně digitalizován a proclení zboží při dovozu je podle některých obchodníků údajně rych- lejší než v České republice. Bangkok a Thajsko jsou základ- nou pro obchod v celé jihovýchodní Asii. Můžete pomoci i při oslovení sousedních trhů? Určitě. Thajsko je velmi proex- portně orientovanou zemí a pro- střednictvím thajských společností se lze dostat nejenom do ostatních zemí jihovýchodní Asie, ale do celého asijsko-pacifického regionu. Příkladem mohou být thajské nezávislé energetické společnosti, které dnes vedle Thajska působí v Laosu, Indonésii, Číně, Mongol- sku, na Filipínách nebo v Austrálii. Dostat se na seznam schválených dodavatelů a získat zakázku od těchto společností v Thajsku vám otevře cestu do řady dalších terito- rií. V cukrovarnictví má Thajsko již řadu poměrně vyspělých výrobních společností, které dokážou vyrobit 80 až 90 procent zařízení, pouze malá část se zatím dováží z Číny, Evropy nebo Japonska. Tyto thajské společnosti dnes úspěšně působí jako dodavatelé technologií i EPC kontraktoři v dalších zemích jihovýchodní Asie, ale i na Střed- ním východě. Nejperspektivnějším trhem je pro ně Indonésie. Thajské hotelové řetězce působí vedle Asie i třeba v Africe nebo Evropě, takže získat zakázku pro vybavení hotelu v Thajsku vám například může po- moci se dostat zpětně do Evropy. Thajské království prošlo v posled- ních letech politickou turbulencí a změnami vlád. Jak se to promítlo do obchodního prostředí? Od přechodu z absolutistické monarchie na konstituční před více než osmdesáti lety se v Thajsku střídají civilní a vojenské vlády s že- leznou pravidelností, ale byznys to v zásadě příliš neovlivňuje. Současná vojenská vláda se snaží maximálně podporovat příliv zahraničních investic, podnikání a export, který v letošním roce poklesl kvůli zpoma- lení globálního růstu, zejména pak kvůli Číně. Thajci jsou velmi hrdý a patriotický národ a tento aspekt národní mentality je možná za vo- jenské vlády silněji akcentován. Jsou znát tlaky na zvýšení ochranářských opatření a větší podporu některých domácích podnikatelských skupin. To ale naráží na silnou provázanost thajského průmyslu s globálním hodnotovým řetězcem a velký podíl zahraničních investic. n TexT: Tomáš sTingl FoTo: CzeChTrade ve spolupráci s agenturou czechtrade kontakt do Thajska Kancelář exportní agentury CzechTrade v Bangkoku nabízí českým firmám kom- plexní podporu při navrhování a imple- mentaci strategie vstupu na tento nároč- ný, ale perspektivní trh. Služby kanceláře mohou využít jak společnosti, které do Thajska teprve hodlají vstoupit, tak i ty, které na trhu již obchodují, ale chtějí být ještě úspěšnější. Kontakt na kancelář je bangkok@czechtrade.cz. n ThajCi se snaží vyhnouT za každou Cenu konFlikTům a své vniTřní poCiTy skrývají, časTo Třeba za úsměvem. proTo je velmi obTížné porozuměT Tomu, Co vám ChCe vlasTně obChodní parTner sděliT BÝT TAKTNÍ. Při jednání s Thajci je nutné vyhnout se jakékoliv kritice monarchie, náboženství a víry v nadpřirozené bytosti, upozorňuje Jan Lembas.

16 Zaostřeno na region Z charakteru thajské ekono- miky vyplývají i příležitosti pro dodávky z České republiky. V prvé řadě se jedná o širokou škálu vyspělých strojírenských výrob- ků a technologií, které se dosud v Thajsku nevyrábějí a ve kterých patří české firmy ke světové špičce. Jestliže dokážou porážet své kon- kurenty v Evropě, mohou nad nimi vítězit i v Thajsku, pokud zvolí správnou strategii a pochopí místní prostředí. Thajská ekonomika je silně závislá na exportu, jeho roční ob- jem dosahuje 220 miliard dolarů. Bilance zahraničního obchodu dlouhodobě vykazuje přebytek. Ale aby Thajsko vyvezlo strojírenské výrobky za 100 miliard dolarů, musí stroje a technologie za 70 miliard dolarů dovézt. Příleži- tosti pro české firmy je možné najít prakticky v každém odvětví. V těž- bě a zpracování ropy a plynu jsou to například průmyslové ventily, ve strojírenství obráběcí a tvářecí stroje, v energetice turbíny, gene- rátory a převodovky. Podle nového energetického plánu do roku 2036, který thajská vláda přijala letos na jaře, bude nutné zvýšit instalova- nou kapacitu energetických zdrojů z 34 tisíc MW na více než 70 tisíc MW. To představuje výstavbu 50 tisíc MW nových kapacit, pro- tože některé stávající zdroje budou muset být odstaveny. V obnovitel- ných zdrojích je velká příležitost v biomase a bioplynu vzhledem k ohromnému množství biomasy, které každoročně Thajsko ve vlh- kém tropickém klimatu vyprodu- kuje – zejména z pěstování rýže, kaučukovníku a cukrové třtiny. světová trojka na cukr Velmi zajímavé okno příležitos- tí se otevírá v dodávkách zařízení pro cukrovarnictví. Thajsko je již dnes třetím největším výrobcem cukru na světě a jeho druhým největším vývozcem. V současné době je v provozu 51 cukrovarů, které za minulou sezonu zpracova- ly 106 milionů tun cukrové třtiny. Před několika měsíci thajská vláda schválila nový strategický plán pro zemědělské plodiny, v jehož rámci má být snížena plocha určená pro pěstování rýže ve prospěch alternativních plodin včetně cukrové třtiny. Podle tohoto plánu má být v příštích deseti letech zvýšen objem zpracování cukrové třtiny na 180 milionů tun ročně, což si vyžádá rozšíření stávajících zpracovatelských kapacit a výstav- bu možná až 20 nových cukrovarů. Investiční náklady jsou odhadová- ny na tři miliardy dolarů, a i když je značná část zařízení již vyráběna místně, řada klíčových technologií za stovky milionů bude muset být dovezena. Jde například o turbíny, generátory, převodovky, ventily, kompresory, pumpy a odstředivky. elektrická dráha v Bangkoku má mít až 600 kilometrů Velmizajímavépříležitostinabízí zdravotnictví.VThajskujedneskolem tisícovkynemocnic,ztohopřes200 privátních.Poskytujíkvalitníslužby domácíizahraničníklientelejak vklasickélékařsképéči,takivrostoucí mířevplastickéchirurgii.Prostorpro českéfirmylzenalézttakévrozsáhlé bytovévýstavběavhotelnictví,kdese mohouuplatnitnapříkladčeskésklář- skéfirmysesvýmiklasickýmikřišťá- lovýmilustryimodernímdesignovým osvětlením,aleidalšídodavateléspe- ciálníchmateriálůatechnologií,které nejsounáročnénadopravnínáklady. Investicedonovýchbytů,kterémají vletošnímrocedosáhnout27miliard dolarů,jsoupoháněnyrozšiřováním sítěmetraanadzemníelektrickédrá- hyvBangkokuapřilehlýchprovinci- ích,kterásemáběhempříštíchsedmi letrozrůstna600kilometrů. Vysokoucenovouúroveňnových apartmánů,zejménavestředním aluxusnímsegmentu,podporuje izahraničnípoptávkapředevším zeSingapuruaHongkongu.Bytová výstavbaspolusmasivnímiinvesti- cemidodopravníinfrastruktury,na kteréthajskávládaplánujevynaložit běhempříštíchsedmiletaž90miliard dolarů,budepotřebovatrozvojvýroby stavebníchmateriálůvčetněcementá- ren.Rozvojautomobilovévýrobybude vyžadovatdalšíinvesticedoválco- venplechůatyčí,thajskávládanyní uvažujeovýstavběocelárny,kterázde zatímchybí.n text: Jan LemBas, vedoucí kanceLáře cZechtrade v Bangkoku foto: Profimedia rýži má vystřídat cukr ThajskojesvěTovouvelmocívevýroběcukru,provozujeužvícnež50cukrovarů. vládachceTřTinudálšířiTinaplochy,nanichžzaTímrosTerýže.plánovanásTavba až20dalšíchcukrovarůjejednouzpříležiTosTípročeskésTrojírenskéfirmy. VÝMĚNA. Některá rýžoviště chce Thajsko proměnit na pole s cukrovou třtinou. aBy thaJsko vyveZLo stroJírenské výroBky Za 100 miLiard doLarů, musí stroJe a technoLogie Za 70 miLiard doLarů dovéZt

Buďte precizně oblečení Thajci obecně velmi dbají na svůj zevnějšek a stej- ným způsobem hodnotí i své zahraniční partnery, při jednání s nejvyššími firemními představiteli je proto třeba být náležitě oblečený. Nezbytností je oblek s kravatou pro muže a střízlivý oděv zakrývající ramena pro ženy. Nejrůznější doplňky (pravé šperky, hodinky, spony a zlato obecně) jsou rovněž vhodné. Dejte pozor, jak sedíte Při pozvání do soukromého domu si nezapomeňte před vchodem zout boty. Nikdy na nikoho nebo na něco nesmě- řujte špičky nohou (nohy jsou považované za „nejnižší“ část těla). Není také slušné sedět s překříženýma nohama před starší osobou. Dále není přípustné se dotýkat něčí hlavy (zvláště ne starších osob), ne- boť hlava je v buddhismu považovaná za sídlo duše. Za neslušné je rovněž ukazování na někoho prstem a upřené zírání do tváře. Vnímejte i to nevyřčené Důležitou zásadou jednání s thajskými partnery je pozorné naslouchání tomu, co nebylo řečeno. Jinými slovy, z drobných náznaků a poznámek je třeba si vyvodit správnou odpověď. Thajci totiž má- lokdy něco přímo odmítnou, spíše naznačují a kolem skutečného problému pouze obcházejí. Jednejte s partnery se stejným postavením Všechny vztahy v tradiční thajské společnosti, i v té moder- ní, jsou určované společenským postavením, které vyplývá z věku, majetku, prestiže a osobního či politického statusu. Protokol určovaný společenskou hierarchií ovládá téměř každý aspekt chování Thajců v rodinách, úředních organizacích, školách a vládě. Složitá osob- ní hierarchie často znemožňuje spolupráci mezi osobami s rozdílným postavením. Získejte důvěru Soukromé a profesionální aspekty života se u mnoha Thajců vzájemně prolínají. Nejlepším způsobem, jak na svou stranu získat thajského partnera, je tedy osobně se s ním spřáte- lit. Vzájemná osobní důvěra je pro Thajce velice významná. A naopak, důvěryhodný thajský partner je nezbytný pro jakoukoli zahraniční firmu s ambicemi na místním trhu. Dejte dost času na rozmyšlenou V Thajsku má vše svůj čas a tempo. Neočekávejte pode- psání obchodního kontraktu při prvním jednání. Thajští obchodníci vyžadují dostatek času na důkladné zvážení nabídky. Obec- ně jsou velmi opatrní při jednání nejen s novým partnerem (firmou), ale i v případě nového představitele již zavedeného zákazníka. Tolerujte pomalé právní služby Thajsko si vyvinulo vlastní, zcela specifický právní systém, který je pouze vzdáleně příbuzný právu západnímu. Kvůli tomu je třeba se až na výjimky spolehnout na služby místních právníků, tedy přizpůsobit se jejich stylu a především tempu práce, které není vždy nejrychlejší. průVoDce na cesTu 17 oBchoDní DesaTero pro ThaJsko přijďte včas a trpělivě čekejte Důležitou zásadou je včasný příchod na sjednané schůzky, ačkoli to zvláště v Bangkoku není jednoduché kvůli častým do- pravním zácpám. Na druhé straně nesmí zahraničního obchod- níka překvapit, musí-li čekat na své thajské partnery. Vyhněte se konfrontaci V souladu se svou filozofií považují Thajci v kontaktu s ostat- ními za nejdůležitější souhlas a soulad. Za všech okolností je proto nutné předcházet konfrontacím. Thajci velmi dbají na to, aby zachovávali dekorum. Nikdy proto nevystavujte svého partnera přímé konfrontaci nebo mu veřejně nedokazujte, že se mýlí, byť je to prav- da. Diplomatické svedení viny na „třetí stranu“ nebo nepříznivé okolnosti a pomoc při zachování tváře bývají obvykle náležitě oceněny. nekritizujte, přineste dárek Vhodným počátkem kontaktů je pozvání thajských partnerů na večeři do kvalitní restaurace. K „zakázaným“ tématům konverzace patří jakákoli kritika Thajska (snad s výjimkou dopravní situace), krále a královské rodiny a samozřejmě náboženství. Nevhodné je rovněž hovořit o prostituci a známých centrech thajského sexuálního průmyslu. Účet zásadně platí hostitel, a to pouze jedna, obvykle nejvýše postavená osoba. Nejrůznější dárky jsou většinou velmi kladně přijímány, zásadně by však měly být zabaleny v kvalitním papíře. Dárky se obvykle nerozbalují bezprostředně v přítomnosti dárce. 1. 2. 3. 6. 7. 8. 4. 5. 9. 10. ve spolupráci s agenturou czechtrade

18 meziNárodNí obChod ŠampioNi Na vŠeCh KoNTiNeNTeCh PEsTRá ELiTA čEsKéHO vÝvOzU sE POTKALA NA 18. ROčNÍKU sOUTěžE ExPORTNÍ cENA DHL UNicREDiT. NEjAKTivNějšÍ mALÍ A sTŘEDNÍ ExPORTéŘi vyvážEjÍ PRAKTicKy všUDE, šKáLA vÝRObKů jDE OD AUTOmATicKÝcH PEKáREN Až PO vOLiéRy PRO DRůbEž. Loňský rok byl nejúspěšnější sezonou českých exportérů v dosa- vadní historii. Do zahraničí vyvezli zboží a služby v hodnotě přesahující 3,6 bilionu korun. Kdo ale za tímhle úctyhodným číslem – vedle známých průmyslových kolosů – vlastně stál? Vývozní šampiony mezi malými a středními firmami hledal už 18. ročník soutěže Exportní cena DHL UniCredit. Soutěž je barvi- tá v tom, že vypočítává žebříčky dravých vývozců podle meziročního růstu exportu. Proto se mohou vyso- ko umístit i firmy s relativně malým celkovým objemem vývozu, ale s vel- kou dynamikou. V sezoně 2014 se tak objevilo v šesti kategoriích soutěže několik nových favoritů. Zároveň se některým firmám podařilo zopa- kovat úspěch z předešlých ročníků. Celkem se o prestižní cenu ucházelo 113 společností. malá firma: Turbíny se stoletou tradicí V kategorii určené podnikům do 50 zaměstnanců a s obratem do 300 milionů korun triumfovala spo- lečnost PBS Energo z Velké Bíteše, která navazuje na víc než stoletou tradici výroby turbín. Loni vykázala vývoz za více než 113 milionů korun. Mezi loňskými zakázkami patří k za- jímavým dodávka kondenzační parní turbíny pro americkou sklářskou společnost Guardian do továrny ve městě Goole v Anglii. Technologie má sklárně ušetřit výdaje za energii. Firma realizuje také zakázky na exotických trzích, jako je Indie nebo Spojené arabské emiráty. Právě PBS Energo je příkladem vývozce, který své kvality ukázal v soutěži opakova- ně, když už vyhrál hned dvě katego- rie také v ročníku 2012. Středně velká firma: Kotelna do ruské zimy Kategorii, v níž byla největší konkurence v podobě 62 přihlá- šených středně velkých firem, triumfovala relativně mladá společnost Enkom z Brna. Podnik založený v roce 2008 se zaměřil na rusky hovořící trhy a loni završil několik velkých dodávek kotelen a energetických systémů odběrate- lům v Ruské federaci. Například šlo o energetické centrum pro přístav Olya v Astrachaňské oblasti. Při pouhých 20 zaměstnancích firma loni dokázala vytvořit obrat pře- sahující miliardu korun. V součas- nosti sice společnost zaznamenává doslova „zmrazení“ ruského trhu, na východní odbytiště ale nezane- vřela a pro příští rok očekává na východě oživení. exportér teritoria Latinská amerika: pekárny, které si poradí samy Specializovaná kategorie si bere každoročně na paškál jeden kon- krétní cílový region. Tentokrát to byla Latinská Amerika. Dynamikou růstu vývozu na tomto teritoriu s přehledem vyhrála společnost J4 z Předměřic nad Labem. Firma s nenápadným názvem je ve skuteč- nosti už zkušeným vývozcem pecí a pekařských linek, které vyváží do všech světových regionů od Nigérie přes Pákistán až po Nový Zéland. Loni dodala pekařské linky za 17 milionů také do Jižní Ameriky, v seznamu referencí firmy přibyla brazilská města São Paulo a Blu- menau. Celkově loni firma vyvezla pece a linky za čtvrt miliardy korun. Ve světě je o ně zájem z několika důvodů. Pece mají vlastní software, do něho lze vložit na 300 receptur. Linka pak pracuje sama jen s mini- málním lidským dozorem. Pece J4 jsou také uzpůsobeny na využití odpadního tepla, takže mají nízkou spotřebu energie. KOLEM SVĚTA. Předseda představenstva firmy 2N Telekomunikace Miroslav Hofman může být spokojen, jeho podnik prodává elektroniku ve 118 zemích planety.

PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO Globální exportér: S elektronikou až na karibské ostrůvky Vítězství v kategorii, která oceňuje vývozce s největším počtem cílových trhů, suverénně obhájila pražská společnost 2N Telekomuni- kace. Firma má širokou nabídku ICT řešení, patří k předním dodavatelům IP interkomů, komunikačních ústře- den a další komunikační elektroni- ky. Loni dokázala vyvézt zboží na úctyhodných 118 trhů. V seznamu cílů jsou tak málo vídané země, jako je miniaturní souostroví v Karibiku Svatý Vincenc a Grenadiny nebo africký stát Malawi. Nejúspěšnější klient CzechTrade: Kola se zábavou ve vínku Přímo v průmyslovém areálu Tatry Kopřivnice sídlí firma, jejíž výrobky si na rozdíl od známých trucků vystačí se dvěma koly. Společnost Bike Fun International prodává už na 185 tisíc jízdních kol ročně. Loni firma, která si dala spojení bicyklu se zábavou přímo do názvu, musela kvůli nárůstu výroby vybudovat nové skladové prostory. Rozšířila také spolupráci s automo- bilkou Škoda Auto, jíž poskytuje svá kola pro marketingové účely. Firma spolupracuje s profesionálními cyklistickými závodníky soustře- děnými kolem olympijského vítěze Barta Brentjense. Speciální ocenění za spolupráci při exportu udělila kopřivnické společnosti agentura CzechTrade, která zaštiťuje soutěž už od jejího počátku. Exportní příběh roku: Jednička na slepičí klece je z Domažlic Agentura CzechTrade letos navrhla také vznik jedné nové soutěžní kategorie, v níž by bylo možné ocenit i podnik, který sice nevykazuje číselně nějaký skokový růst vývozu, ale který přináší mi- mořádně inspirující příběh. Prvním laureátem tohoto ocenění je výrob- ní družstvo Kovobel z Domažlic. Společnost se vypracovala prakticky na světového lídra ve zdánlivě okra- jovém oboru – výrobě velkokapacit- ních klecí a voliér pro chov drůbeže. Druhou částí výrobního programu Kovobelu jsou skládací kontejne- ry. Společnost aktivně vyváží do Evropské unie a Spojených států, v poslední době oslovila Latinskou Ameriku. Na příběhu podniku, který má výrobní historii už od roku 1966, je pozoruhodné mimo jiné to, že dokázal úspěšně ustát celé transformační období po sametové revoluci a zároveň si uchovat právní formu coby družstvo. Agentura CzechTrade na vedení Kovobelu zároveň oceňuje, že patří k nejči- lejším průkopníkům vývozu. Firma velmi často patří mezi první české podniky, které testují neznámé trhy. V poslední době to platí právě pro některé země Latinské Ameriky. n mEziNároDNí obChoD 19 ENKom: ruSKo SE zaSE zvEDNE Postavit kotelnu na klíč, dodat koge- nerační jednotky. To jsou typické služby brněnské inženýringové firmy Enkom, která letos získala Exportní cenu v katego- rii Středně velká společnost. Podnik s 20 zaměstnanci se od svého vzniku v roce 2008 zaměřuje především na energetic- ké projekty na rusky hovořících trzích. Tamější recese se ale do hospodaření společnosti v roce 2014 ještě nepromítla. Naopak, loni firma dokončila například dodávku energetického centra pro ruský přístav Olya nebo modulových kotelen pro průmyslový komplex Kyštym v Čeljabin- ské oblasti. I díky tomu dosáhla obratu víc než miliardy korun. „Energetické projekty jsou dlouho- dobé. Dva roky je připravujete, pak je dva roky realizujete. Má to setrvačnost,“ vysvětluje majitel firmy Richard Benda, proč se ještě do loňských výsledků nepro- mítla recese ruského trhu, kde má Enkom i vlastní filiálku v Moskvě. „Letos tam máme nepochybně propad. V současnosti jsou všechny rozpracované projekty zmra- ženy, nedají se v tuto chvíli profinanco- vat,“ konstatuje Richard Benda. „Podobně to ale má 90 procent firem vyvážejících do Ruska. Netýkalo se to pouze těch několika málo, které mají v Rusku výrobu, ty mohly na devalvaci rublu i vydělat.“ Recese se přelila i do dvou soused- ních trhů, na něž se Enkom také zaměřil – do Kazachstánu a Běloruska. „Ve firmě nás většina umí rusky, soustředíme se na rusky hovořící trhy. Jenomže – i když to možná trochu zapadlo ve stínu deval- vace čínského jüanu – v létě devalvovaly právě i běloruský rubl a kazašské tenge,“ připomíná Richard Benda. „Pokuku- jeme proto teď třeba i po Íránu nebo Vietnamu,“ dodává. Přesto ale zachovává ohledně ruského regionu Richard Benda optimismus. Podle něj se může trh díky krizi pročistit, zůsta- nou silnější firmy a dříve nebo později se zase poptávka zvedne. Společnosti, které přečkají, budou mít další šance. „Podob- ná situace už v Rusko několikrát nastala, naposledy v roce 1998. Pozorujeme, že v posledním čtvrtletí letošního roku se už zase začíná trh zvedat. V příštím roce oče- kávám v Rusku výrazný růst,“ říká Richard Benda. Pokud by to tak opravdu bylo, dávalo by to mimochodem napřesrok Enkomu solidní šance být znovu vysoko v žebříčku Exportní ceny, která porovnává meziroční růst exportu. Letošek by Enkomu poskytl „dobrou nízkou“ srovnávací základnu k předpokládanému růstu v sezoně 2016. Takové spekulaci se ale majitel firmy Ri- chard Benda jen usmívá. „To je sice prav- da, ale rozhodně to není naším záměrem. Naším cílem je, abychom na ruském trhu měli trvalý a plynulý růst,“ uzavírá. AUTOMATICKÉ PECE. Společností J4 už dříve uspěla s pekařskými linkami v Asii a v Africe, nyní jí roste odbyt i v Latinské Americe. Výsledky 18. ročníku Exportní ceny DHL UniCredit KATEGORIE umísTění FIRmA středně velká společnost 1. místo Enkom 2. místo INCO engineering 3. místo 1Witos malá společnost 1. místo PBS Energo 2. místo Simplity 3. místo Dawell CZ Exportér teritoria - Latinská Amerika 1. místo J4 Globální exportér 1. místo 2N Telekomunikace nejúspěšnější klient CzechTrade 1. místo Bike Fun International Exportní příběh roku 1. místo Kovobel

20 Komerční prezentace Bez certifikace se export neobejde O celosvětově uznávané laboratoři a certifikačním orgánu v pražské Troji ví jen úzká skupina elektrotechnických odborníků. Pro české firmy však představuje velký přínos. „V tuto chvíli nás čeká zásadní průlom při jednání s Čínou,“ říká Dalibor Tatýrek, ředitel Elektrotechnického zkušebního ústavu. Z jakých sektorů se nejčastěji profilují vaši klienti, kteří certifikují pro vývoz? Našimi stěžejními sektory jsou zdravotnická technika, automotive průmysl a hlavně všechny ostatní elektrotechnické produkty vyráběné v České republice. Exportní strategie české vlády definuje dva- náct prioritních zemí, jako je Brazílie, Čína, USA či Vietnam. Pro které země nejčastěji certifikují vaši klienti? Na to není jednoduchá odpověď vzhledem k tomu, že ne vždy lze specifikovat, pro které země certifikace vydáváme. Například Evrop- ská unie je jednotný trh, a když přidělíme pro- hlášení o shodě pro uvedení na tento trh, tak je poté jedno, zda je výrobek uveden v Česku, na Slovensku, v Portugalsku či Anglii. Obdobně je to i s CB certifikáty, které jsou nejrozšířenějším světovým certifikačním systémem v oboru elektrotechnických výrobků. V jejich případě je pak produkt uznán v minimálně sedmdesáti procentech zemí světa. Nicméně roste zájem o certifikaci pro Euroa- sijskou unii, tedy Rusko, Bělorusko a Kazachs- tán, dále o Čínu a Jižní Koreu. Pro naše výrobce je podstatné, že jsme schopni jim zajistit certifi- kaci takřka pro všechny významné trhy. Jedná se tedy o mezinárodní byznys? Máte i klienty ze zahraničí? Ano, i když pro nás je podstatná podpora českých firem při jejich exportu. Nicméně trh je rozhodně globalizovaný. V praxi se jedná o několik regionálních trhů, podle kterých se tento byznys řídí: o Evropskou unii, Severní Ameriku včetně Mexika, Jižní Ameriku pod dominancí Brazílie, Euroasij- skou unii, Indii a Čínu, plus například Jižní Koreu nebo Japonsko. Záleží ale na uzavře- nosti jednotlivých zemí, kterou lze vidět na- příklad u Číny, ale třeba i u Spojených států, které mezinárodní certifikace automaticky nepřebírají. Certifikační byznys je tedy řízen protekcionis- mem? V podstatě ano, ale to je normální podpora domácího hospodářství každé země. Sou- časným trendem je vzájemné uznávání cer- tifikací, nikoli izolace. Naší rolí je hlavně harmonizace pravidel, která minimalizuje jednotlivé národní odchylky od standardně uznávaných norem. Rozhodně můžeme říci, že kvalita naší certifikace je srovnatel- ná s kvalitou německou či jakoukoli jinou z vyspělých trhů. Zahraniční klienti u nás v tuto chvíli tvoří přibližně čtrnáct procent obratu. Jak můžete prosadit zájmy českých firem, když váš ústav podléhá pravidlům mezi- národních organizací a protekcionismu ostatních trhů? Mezinárodní organizace, jako je IEC, jsou nezastupitelné zejména v oblasti harmonizace. Harmonizací se vytváří určité technické záze- mí, na kterém se shodnou všechny zúčastněné země, a pak je to jen na politických dohodách. Pro exportně orientované země, jako je Česká republika, je potom zásadní, aby iniciovaly utváření bilaterálních vazeb mezi jednotlivými státy na základě již vyjasněných technických standardů. V podstatě jde o to, aby česká ex- portní firma nemusela nechat výrobek certifiko- vat pro každou cílovou zemi zvlášť, ale mohla využít již získaný certifikát v České republice jako podklad pro povolení uvést výrobek v dané cílové zemi. Jak to myslíte? Vzájemná znalost jednotlivých certifikačních orgánů ve dvou různých zemích umožní urych- lení celého procesu tím, že zkušebna v cílové zemi uzná zkoušky původní zkušebny a vystaví rovnou certifikát bez dalšího prověřování. To je pro danou firmu obrovská úspora peněz, ad- ministrativní zátěže a především času v řádech několika měsíců. Evropská unie je jednotný trh, a když přidělíme prohlášení o shodě pro uvedení na tento trh, tak je poté jedno, zda je výrobek uveden v Česku, na Slovensku, v Portugalsku či Anglii.

PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO Komerční prezentace 21 S kolika státy takové smlouvy máte nastaveny? Podpis bilaterální smlouvy si můžeme dovolit podepsat u zemí, jejichž zkušebny známe, a tím myslím doslova osobně. Tyto zkušebny jsme navštívili a viděli podmínky, ve kterých testují. Například letos v březnu došlo k pod- pisu smlouvy o uznávání certifikací s Jižní Koreou. Jihokorejské firmy jsou přítomné v Česku či ostatních zemích Evropy, ale také české firmy objevily korejský trh. Největší tamní státní zkušebna Korea Testing Center je seriózní partner, kterého známe dlouho. Jinak jak už bylo řečeno, jsme schopni čes- kým výrobcům zajistit certifikáty pro všechny významné trhy. A jak je to s největším asijským trhem? S Čínou nás v tuto chvíli čeká zásadní průlom při jednání o vzájemném uznávání certifi- kací. Máme za sebou dvojstupňová jednání, kdy se v prvním stupni řeší testování pro značky dobrovolné a ve druhém značka mandatorní, tedy daná vládou (obdobně jako je v Evropské unii značka CE). Osobně jsem byl na jednání s čínskou stranou loni na podzim a věřím, že v nejbližších týdnech dojde k podpisu smluv mezi jednotlivými státními normalizačními úřady, na které poté naváže naše dohoda. Nový režim pomůže českým firmám a vývozcům v tom, že budou moci získat dokumenty pro čínský trh, a to v českém jazyce a za české ceny. Odpadne tak komunikace s čínskými úřady, kterou přebere naše zkušebna, která je v kontaktu s tamní čínskou státní zkušebnou. Jak taková certifikace probíhá? Je to běh na dlouhou trať, nebo se dá pořídit za několik dní? Záleží na typu výrobků. Může to být od dvou až do šesti týdnů. Když zkoušíme korozi, je nutné, aby výrobky prošly kli- makomorami, solnými lázněmi, deštěm či sněhem. Na počkání certifikace rozhodně dělat nelze. Nový režim v Číně pomůže českým firmám a vývozcům v tom, že budou moci získat dokumenty pro čínský trh, a to v českém jazyce a za české ceny Dalibor TaTýrek Do pozice ředitele Elektrotechnického zkušebního ústavu přišel v roce 2012 z ministerstva průmyslu a obchodu. Předtím pracoval ve vedoucích funkcích ve společnostech Technoexport, ČD-Telematika či ve skupině E.ON. Během svého působení v Elektrotechnickém zkušebním ústavu inicioval vznik bilaterálních smluv o vzájemném uznávání certifikací mezi Českou republikou a Čínou, Jižní Koreou, Japonskem, Vietnamem, Euroasijskou unií, Saúdskou Arábií, Kanadou a Spojenými státy. Vzdělání získal na Technické univerzitě v Liberci v oboru podnikatelská informatika. DOHODNUTO. Letos byla podepsána smlouva o uznávání certifikací s Jižní Koreou, uvádí Dalibor Tatýrek.

22 služby pro vývozce Indové stáhlI tatru z černé lIstIny NáKLADNÍ vOzy TATRA zAPLETLi bÝvALÍ vLAsTNÍci DO KORUPčNÍHO sKANDáLU, KvůLi NěmUž sE fiRmA DOsTALA v iNDii NA čERNOU LisTiNU. NOvémU vEDENÍ PODNiKU sE PŘEsTO PODAŘiLO zÍsKAT DůvěRU iNDů zPěT. PŘÍběH sE šťAsTNÝm KONcEm zAzNěL NA KONfERENci bUDOUcNOsT čEsKéHO ExPORTU, KTERá PŘEDsTAviLA PRávě iNDicKÝ TRH. Indická armáda používá 7,5 tisíce nákladních vozů Tatra. Legendární českou značku však před pár lety zamotali na klíčovém indickém trhu její bývalí zahraniční majitelé do korupční aféry, která podniku málem zlomila vaz. Skandál se dostal na první stránky novin v roce 2012. „Tehdejší největší akcionář podniku – měl čtyřicetiprocentní podíl a byl to sám Ind – měl nabízet obrovský úplatek jednomu z indických gene- rálů. V Indii se proto dostala značka Tatra na černou listinu,“ vzpomíná Petr Rusek, současný předseda představenstva nové akciovky Tatra Trucks, která výrobu v Kopřivnici zachránila před krachem. V roce 2012 podle něj hrozila značce Tatra úplná katastrofa, podnik měl pošramocenou pověst a skoro nic nevyráběl. Legendární kopřivnický závod, který je druhým nejstarším výrobcem nákladních vozů s nepře- tržitou historií na světě, se proto rozhodli koupit a zachránit dva čeští investoři. Nové vedení dokázalo výrobu vzkřísit skoro zázračně. Loni už vyjelo z továrny 821 nových vozů, firma mohla odvést ze zisku státu 115 milionů korun na daních. Znovu oslovila také indický trh. „Začal jsem jezdit do Indie a bavit se s bývalým velvyslancem Miloslavem Staškem, jak vůbec dostat Tatru pryč z černé listiny. Indická armáda byla velmi naštvaná – jednak kvůli tomu korupčnímu skandálu – a také, protože Tatra nedodávala náhrad- ní díly,“ uvádí Petr Rusek. Distanc se podařilo překonat letos na jaře. Značka byla z blacklistu stažena a může se na indický trh začít vracet. smlouva s největší firmou světa Tento příběh se šťastným koncem odvyprávěl Petr Rusek na konferenci Budoucnost českého exportu, která se konala za účasti zhruba stovky českých byznysmenů v polovině listopadu v Brně a měla jako hlavní téma právě slibný indic- ký trh. Zkušenost Tatry je v mnohém ilustrativní. Indie je trh s obrovskou absorpční schopností, ale také jsou tam problémy s korupcí, ne všich- ni novodobí indičtí magnáti mají etický přístup k podnikání a nebla- ze proslulá je tamější těžkopádná byrokracie. Od prvního kontaktu k reálnému uzavření smlouvy může dojít třeba až po pěti nebo šesti letech. „Je to trh pro trpělivé firmy, které dokážou pře- čkat prvních pár hladových let. Pak jsou ovšem ty objemy úplně někde jinde, než když obchodujete v Evro- pě,“ konstatuje právě bývalý velvy- slanec Miloslav Stašek, který se ze své pětileté diplomatické mise v Dillí vrátil letos v srpnu. Vytrvalost se vyplatila třeba při jednání v sektoru dopravy. „Byli jsme první zemí, která dokázala podepsat partnerství s in- dickými železnicemi, což je největší firma světa,“ uvedl Miloslav Stašek. češi jdou do bengalúru, ráje indických startupů Generální ředitel proexportní agentury CzechTrade Radomil DRUHÁ KANCELÁŘ. V Indii otevíráme po Bombaji nově také kancelář v Bengalúru, sdělil generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal. O ZÁCHRANĚ TATRY. Nejen o návratu kopřivnické firmy na indický trh poutavě promluvil předseda představenstva společnosti Petr Rusek.

PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO služby pro vývozce 23 Doležal informoval, že na podporu českým vývozcům agentura otevře v Indii druhou kancelář. Po zastou- pení v Bombaji to bude nově i kance- lář v jihoindickém Bengalúru. „Indie je náročný trh, na žebříčku Světové banky o náročnosti podnikání je až na 130. místě ze 189 zemí. Ale je to stejně náročný trh pro všechny kon- kurenty,“ podotkl Radomil Doležal. Volba na Bengalúr padla proto, že je to možná nejprogresivnější město indického byznysu. Přezdívá se mu indické Silicon Valley. „Vzniká tam například 62 procent všech nových indických startupů. Z pěti milionů obyvatel představují už sedm procent cizinci, kteří tam přišli za obchodem,“ uvádí Ivan Kameník, který kancelář CzechTrade v Ben- galúru povede. Ten také vypočítává další důvody, proč by české firmy měly o vstupu do Indie uvažovat: „Kolem roku 2050 předběhne Indie v počtu obyvatel zřejmě i Čínu a stane se nejlidnatější zemí světa. Střední příjmová třída Indů už dnes představuje zhruba 350 milionů lidí.“ České zboží má přitom v Indii z dřívějška výbornou pověst. „Indové považují Česko stále za strojírenskou velmoc. Až je někdy naopak problém přesvědčit je, že umíme také jiné obory,“ podotýká Ivan Kameník. czechtrade představil podporu designu na další tři roky Druhým tématem brněnské konference byl průmyslový design. „V programu Design pro konkurence- schopnost v letech 2016 až 2018 mo- hou firmy získat mimo jiné podporu až 130 tisíc korun na propagaci v za- hraničí,“ připomněla jednu z forem podpory manažerka zmíněného pro- gramu Zuzana Sedmerová. Radomil Doležal zdůraznil, že design už dnes zdaleka není jen o vizáži výrobku. „Prodlužuje životnost, komunikuje kulturu firmy, její odlišení od kon- kurence, pomáhá při proniknutí na zahraniční trhy. Třeba ve Velké Bri- tánii přináší každá libra investovaná do designu pět liber navíc v tržbách, “ uvedl Radomil Doležal. „Česko se řadí k relativně malému počtu evropských zemí, které poskytují designu státní podporu,“ připomněl. Konkrétní ukázky uplatnění mo- derního českého designu představil na konferenci Jiří Adam, majitel brněnské firmy Adam Design. Uvedl mimo jiné příklad modernizace českých traktorů značky Šálek nebo postřikovačů Agrio. Podle Jiřího Adama se veřejná podpora designu vrací nepřímo i skrz zakázky pro další firmy. „Když s návrhem designu uspějeme u zahraničního klienta, snažíme se pak dál projektovat a pro realizaci doporučovat další české dodavatele. Nedávno jsme napří- klad uspěli u prakticky největšího výrobce kombajnů v Rusku, pro nějž navrhujeme v podstatě celý nový kombajn,“ uvedl Jiří Adam s tím, že i pro tento projekt se pokouší do- poručit ruskému zákazníkovi české výrobce jednotlivých dílů. Po skončení oficiální části programu pokračovala konference v neformální atmosféře. V průběhu celé akce měli podnikatelé také mož- nost setkat se k osobní konzultaci s náměstkem ministra zahraničních věcí Martinem Tlapou, s náměst- kem ministra průmyslu a obchodu Vladimírem Bärtlem či generálním ředitelem CzechTrade Radomilem Doležalem. Brněnští exportéři by měli mít k této agentuře snazší pří- stup i v nadcházejícím období. Jak na konferenci CzechTrade oznámil, chystá otevření své nové kanceláře přímo v jihomoravské metropoli. n text: tomáš stIngl Foto: JIří sláma akce exportního vzdělávání agentury czechtrade 3. prosince, Praha busIness etIketa v obchodní praxI Na tomto semináři se dozvíte praktic- ké a často podceňované informace ze čtyř nejvýznamnějších oblastí business etikety, jimiž jsou obchodní schůzky, společenské akce, etiketa stolování a small talk. Vše s praktickými ukázkami. Další zajímavá témata semináře jsou vizitky mezinárodně, zasedací pořádek na jednání, pozvánky, dress code, reálné ukázky příborů a sklenic, techniky navá- zání přirozeného hovoru a další. Cena: 2200 Kč 3. prosince, Praha prognóza a porozumění kurzu koruny Cože se děje s kurzem koruny? Proč korunu pořád násilně drží centrální banka slabší? Jakou to má logiku? A kdy to skončí? To vše se dozvíte na semináři, který přiblíží predikci kurzu koruny, analýzu faktorů působících na kurz koruny a zodpoví vaše praktické otázky například o přijetí či nepřijetí eura. Cena: 900 Kč 4. prosince, Praha obchodování s německem Víte, jak ošetřit rizika ve smlouvě s ně- meckým odběratelem, založit v Němec- ku firmu a na co si dát při zakládání po- zor? Nebo jaká je aktuální situace kolem nařízení o dodržování minimální mzdy v Německu, jak hledat nové distributory v Německu a komunikovat s nimi a jak si najít a dlouhodobě udržet německého zákazníka? To vše bude zodpovězeno na našem semináři. Cena: 600 Kč 8. prosince, Praha řízení nákupu a zásobování Tématy tohoto semináře jsou analýzy a ukazatele zásobování, kritéria výběru dodavatele a jejich hodnocení, doda- vatelské smlouvy, tendry, nákupní stra- tegie nebo řízení zásob. Řeč bude také o měření efektivity v dodavatelském řetězci, správě výrobkového portfolia, forecastingu a řadě dalších problematik z oblasti zásobování. Součástí semináře jsou praktická cvičení. Cena: 2200 Kč Podrobné informace o seminářích naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci OSOBNĚ. Brněnští podnikatelé využili možnost setkat se při osobní konzultaci s náměstkem ministra zahraničních věcí Martinem Tlapou (na snímku s mikrofonem) a s dalšími představiteli státní správy. NÁVRH A REALITA. Při diskuzi o designu posloužila jako atraktivní příklad inovace českého malotraktoru značky Šálek.

24 mezinárodní obchod Vzniká nejVětší zóna Volného obchodu na sVětě VysPěLEjšÍ sTáTy záPADNÍHO PObŘEžÍ AmERiKy sE DOHODLy sE sVÝmi AsijsKÝmi PROTějšKy NA DRUHé sTRANě TicHéHO OcEáNU. VÝsLEDKEm jE TRANsPAcificKé PARTNERsTVÍ, KTERé sjEDNOcUjE DO ObROVsKéHO TRHU 40 PROcENT sVěTOVé EKONOmiKy. DOHODA jE DůLEžiTá i PRO ČEsKO, PROTOžE sE PODLE NÍ bUDE TVOŘiT i cHysTANá smLOUVA mEzi sPOjENÝmi sTáTy A EVROPsKOU UNiÍ. Začátkem letošního října byla úspěšně dokončena vleklá a v posledních fázích nepřetržitá vyjednávání dohody o takzvaném Transpacifickém partnerství (TPP). Jde o největší obchodní pakt posledních desetiletí a prav- děpodobný vzor všech podobných budoucích dohod. Přestože jde o vzájemnou dohodu zemí zdánli- vě vzdálených České republice, je nutné jí rozhodně věnovat náleži- tou pozornost. Členy Transpacifického part- nerství jsou Spojené státy, Kanada, Mexiko, Peru a Chile na americké a Japonsko, Austrálie, Nový Zé- land, Singapur, Malajsie, Vietnam a Brunej na asijské straně Tichého oceánu. Jedná se o svazek 12 zemí, které dohromady představují 40 procent globálního HDP a společně tvoří dosud největší světovou zónu volného obchodu a trh s 800 milio- ny potenciálních zákazníků. Vzor pro ttiP Stejně jako v případě vyjedná- vané sesterské dohody o Transat- lantickém obchodním a investič- ním partnerství (TTIP) mezi USA a Evropskou unií nejde o pouhou klasickou zónu volného obchodu, ale o komplexní shodu ve snižo- vání cel a obchodních překážek, společném rámci duševního vlast- nictví, vynutitelných standardech pracovního a environmentálního práva nebo například mechanis- mu řešení obchodních sporů mezi státy a investory. Úspěšné uzavření dlouholetých a mnohdy velmi komplikovaných vyjednávání je jednoznačným úspěchem, nicméně další vel- mi podstatný krok je teprve na řadě. Dohoda totiž ještě musí být ratifikována v parlamentech členských zemí. To může trvat až další dva roky. Klíčové jsou v tomto ohledu Spojené státy americké a Japonsko, protože pro vstup dohody v platnost je nutná úspěšná ratifikace minimálně v zemích, které dohromady představují alespoň 85 procent celkového HDP Transpacifického partnerství. To je podíl, kterého bez obou zmíněných zemí jednoduše nelze dosáhnout. Ekonomika USA sama o sobě představuje 62 procent celkového HDP, a pokud připočteme všechny ostatní země s výjimkou Japonska, výsledkem bude pouze 83 procent celkového hospodářského objemu společenství. V usa bude smlouva terčem předvolební rétoriky Velmi zajímavá situace nastane ve Spojených státech, kde se pre- zident Obama, jenž by v dohodách TPP a TTIP rád zanechal význam- ný odkaz své zahraničně-ekono- mické politiky, bude v době vrcho- LÍDŘI. Hlavní slovo mají při jednáních japonský premiér Šinzó Abe a americký prezident Barack Obama, jejichž země jsou nejsilnějšími ekonomikami nového uskupení.

PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO mezinárodní obchod 25 dokončení VyjednáVání je Velkým úspěchem, a to zejména Všech, kdo se prostřednictVím této dohody snaží VytVořit protiVáhu ekonomickému postaVení číny a jejímu VliVu V pacifickém regionu i V globálním měřítku ZACHOVAT BARIÉRY. Proti dohodě opakovaně demonstrovali japonští farmáři, kteří se obávají, že jim začne konkurovat příval levného masa a rýže ze zahraničí. lící kampaně před prezidentskými volbami muset potýkat se sílící protekcionistickou rétorikou řady prezidentských kandidátů v čele s nejhlasitějším a všudypřítomným prezidentovým kritikem Donaldem Trumpem. Zároveň ale bude muset čelit opozici uvnitř vlastní Demo- kratické strany, jejíž představitelé, včetně prezidentských kandidátů Hillary Clintonové a Bernieho San- derse, se obávají, že dohoda může vlivem větší otevřenosti ekonomi- ky zahraniční konkurenci ohrozit zájmy amerických pracovníků. Jisté problémy je však během rati- fikačního procesu možné očekávat i v kterékoli další ze zúčastněných zemí. Dohoda totiž čelí kritice opo- zičních a zájmových skupin v každé z nich. Ve vyjednávání se přirozeně projevovaly jak ofenzivní, tak defen- zivní zájmy jednotlivých aktérů, tedy snaha jednak rozšířit svůj přístup na zahraniční trhy, jednak ochránit vlastní trhy před vnější konkuren- cí. V otázce zajištění co nejlepší pozice na zahraničních trzích hrála až do poslední chvíle klíčovou roli patentová ochrana nových léků, z defenzivního pohledu pak byly pro vyjednávače ze všech zemí nejdůle- žitější především zájmy zemědělců (japonští pěstitelé rýže, kanadští chovatelé vepřů a skotu) či automo- bilových výrobců (především v USA, Kanadě a Mexiku). protiváha číně I přes případnou kritiku a oče- kávané problémy při ratifikaci se však nic nemění na faktu, že úspěšné dokončení vyjednávání o textu TPP je velkým úspěchem, a to zejména všech, kdo se nejen prostřednictvím této dohody snaží vytvořit protiváhu ekonomickému postavení Číny a jejímu vlivu na obchodní politiku v pacifickém re- gionu i globálním měřítku. V tomto ohledu je vznikající partnerství nejen iniciativou obchodní, ale v minimálně stejné míře i geopoli- tickou. Pro Českou republiku je TPP důležitá, protože jde o smlouvu, která bude v jistém smyslu prece- dentem a nastaví pravidla pro bu- doucí dohody podobného typu. To se České republiky přímo dotýká, neboť jednou z těchto dohod bude v první řadě již zmíněný TTIP, tedy TPP velmi podobná smlouva vzni- kající mezi Spojenými státy a Ev- ropskou unií. Její vyjednávání by nyní s úspěchem TPP mělo dostat nový impulz. To je pro otevřenou, exportně orientovanou liberální ekonomiku České republiky velmi důležité. Je proto dobré sledovat, na jakých pravidlech a podmínkách se vyjednávači TPP nakonec byli schopní domluvit. Vytváří se tím obrázek možné podoby globálního trhu, který postupně vzniká s tím, jak jsou schvalovány tyto dohody a para- lelně s nimi dohody o volném ob- chodu například mezi Evropskou unií a Japonskem, EU a zeměmi Tichomořské aliance, jejíž tři člen- ské státy ze čtyř jsou nyní zároveň členy TPP, a mnoho dalších. Díky podobným dohodám se jednotlivé země a regiony čím dál více pro- vazují a vzájemně přibližují a ani země Transpacifického partnerství tak pro nás a naše exportéry rázem nejsou tak vzdálené, jak by se na první pohled mohlo zdát.n text: martin tlapa, náměstek ministra zahraničních Věcí adam lorenz, odbor mezinárodních ekonomických Vztahů mzV foto: profimedia jedná se o sVazek 12 zemí, které dohromady předstaVují 40 procent globálního hdp a tVoří dosud nejVětší sVětoVou zónu Volného obchodu a trh s 800 miliony potenciálních zákazníků

26 mezinárodní obchod VChorvatskusekrizezabydlelana delšídobunežjindevEvropě.Odkata- strofálníhoroku2009,kdyekonomika propadlaskoroosedmprocent,se chorvatskéhospodářstvízašestletne- přetržitéhopádusmrsklooplných13 procent.Změnasnadkonečněpřichá- zívletošnísezoně.Vprvnímpololetí sepoprvévrátilHDPkrůstu,byťjen opůlprocenta.Azměnuohlašujíivý- sledkylistopadovýchparlamentních voleb.VyhrálaVlasteneckákoalice vedenáChorvatskýmdemokratic- kýmspolečenstvím(HDZ),ježchce zavéstnekompromisníhospodářské reformy.Naadresudosudvládnoucích sociálníchdemokratů,kteřísesvou koalicíChorvatskorosteskončilive volbáchdruzí,řeklpředsedaHDZ TomislavKaramarko,že„zruinovali ekonomiku“. Zjistit nové možnosti přijela těs- ně před volbami do Chorvatska česká podnikatelská mise vedená minist- rem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem. Zúčastnila se jí například společnost Bileto Technologies, která chce v Chorvatsku uspět se svou platformou pro elektronický prodej jízdenek či vstupenek. Na Balkáně už má první zákazníky v lodní dopravě. Platformu nabízí také autobusovým nebo vlakovým dopravcům. Podle  Inzerce A2975803276  Inzerce A2985800096 český export,přílohadeníkuE15atýdeníkuEuro,samostatněneprodejná.ČísloregistraceMKČRE17948,ISSN1803-4543 adresa redakce a obchodního oddělení MeziVodami1952/9,14300Praha4–Modřany|ředitel divize euro e15TomášSkřivánek inzerceLenkaBenetková,ředitelka,benetkova@mf.cz,tel.:225276481|výroba a distribuce SoňaŠtarhová,ředitelka, starhova@mf.cz,225276252|přílohu připraviliTomášStingl–redaktor,StanislavaPřibylová aMarkétaTeuchnerová–korektorky obchodního ředitele společnosti Tomáše Dočekala je výhoda platfor- my v tom, že zastřeší veškerý tok in- formací i nákup jízdenek do jediného systému. Pro koncového zákazníka je zase velmi snadný nákup. Stačí mu jen několik kliknutí na chytrém telefonu, tabletu nebo notebooku. „U elektronického prodeje jízdenek očekáváme ve světě velmi brzy strmý růst. Naši univerzální platformu přitom můžeme upravit přesně podle potřeb konkrétní dopravní společ- nosti,“ vysvětluje Dočekal. Další české firmy oslovily chor- vatské partnery také v oblasti vod- Kravata je od chorvata Asi nikde jinde na světě by si neměl dát byznysmen tolik záležet na výběru a uvázání kravaty, jako když jde na jednání v Chorvatsku. Zvyk zdobit si krk vázankou údajně pochází právě od Chorvatů, k čemuž odkazuje i ono slovo. Když v 17. století chorvatští muži odcházeli na vojnu, prý jim pro štěstí kolem krku vázaly šátky jejich dívky. Chorvatští vojáci pak přinesli tento zvyk do Francie, kam šli do služby francouzskému králi. Francouzům se ozdoba zalíbila, přejali ji do své armády, a tak se zvyk šířil dál do světa. n ního hospodářství nebo certifikací. Ministr Zaorálek připomněl, že český zájem o Chorvatsko tradičně dokresluje příval českých turistů, který je rekordní. „Letos se očeká- vá, že Chorvatsko navštíví celkem 800 tisíc Čechů, což je meziroční nárůst zhruba o deset procent,“ uvedl ministr. Rostoucí zájem o jadranská letoviska zřejmě vyply- nul mimo jiné z toho, že poptávka po konkurenčních přímořských cílech, jako je Tunisko nebo Egypt, opadá kvůli strachu z teroristic- kých útoků.n TexT: Tomáš STingl FoTo: ČTK ZMĚNA. Konzervativní lídr Tomislav Karamarko chce začít léčit chorvatskou ekonomiku reformami. chorvaTům KonČí šeST hubených leT Chorvatésizvolilinovýparlament.Doufají,ževyměněnágarniturakonečněvyveDeekonomiku zúmornékrize,vnížsezeměutápělašestletvřaDě. nejpoČeTnější ČeSKá KomuniTa Je málo známým faktem, že právě v Chorvatsku působí největší česká krajanská komunita v Evropě. Více než 9,5 tisíce „chor- vatských Čechů“ jsou potomci přistěhovalců, kteří přišli osídlit v průběhu 19. století zejmé- na oblast kolem dnešního města Daruvaru. Tehdejší rakouské mocnářství potřebovalo oblast zabydlit poté, co se z ní postupně stáhla turecká nadvláda. A Češi měli pro kultivaci regionu žádané předpoklady – byli to křesťa- né a v rámci tehdejší rakouské říše patřili také k intelektuální elitě. Kulturu s sebou přinesli i do Chorvatska – například časopis, který začala komunita vydávat, byl úplně prvním dětským časopisem v celém Chorvatsku. V komunitě žil a českou kulturu prosazoval svého času například i spisovatel Josef Václav Frič. Je obdivuhodné, že mnohé rodiny dodnes i v šesté či sedmé generaci stále nad- šeně udržují znalost češtiny a české tradice. Provozují 31 krajanských spolků, obvykle označených Česká beseda. Dvě třetiny komunity stále mluví česky. V oblasti působí několik česky vyučujících škol, hraje se tam české divadlo. V Chorvatsku se tak české firmy mohou opřít o krajanské Čechy coby ideální pro- středníky. Ovládají plynule oba jazyky, znají poměry na trhu a chorvatskou i českou men- talitu a mívají přímé kontakty v obou zemích. Záhřebská Česká beseda také při návštěvě ministra Lubomíra Zaorálka nabídla prostory svého sídla v centru Záhřebu s tím, že by tam mohl případně vzniknout oficiální prostor pro prezentaci České republiky. n

1 - Vlastní pobočky po celém světě – vaši zásilku máme stále pod kontrolou 2 - Všechny druhy dopravy – od balíku po nadrozměr, poradíme si s každou velikostí a váhou 3 - Komplexní logistické služby – skladování, manipulace, distribuce a další doprovodné služby 4 - Za roh i za oceán - zásilku přepravíme kamkoliv si budete přát 5 - E-services – jednoduché objednávání přes web a Track & Trace v jednom systému 5 DŮVODŮ, PROČ S NÁMI SPOLUPRACOVAT DSV je celosvětový dodavatel přepravních a logistických služeb s kancelářemi ve více než 75 zemích. Společně s našimi partnery a zástupci nabízíme přepravní a logistická řešení ve více než 110 zemích. DSV je kótováno na burze v Kodani a je zahrnuto v indexu OMXC20 jako jedna z 20 nejvíce obchodovaných společností. PŘEDSTAVENÍ DSV www.dsv.cz seaobchod@cz.dsv.com +420 311 332 255 STRUKTURA SPOLEČNOSTI DSV Vlastní vnitrostátní distribuční systém Mezinárodní distribuce Celovůz / Dokládka / Sběrná služba Terminály a sklady Nebezpečné zboží / Přeprava kapalin Track & Trace Import/Export FCL/LCL Letecké a kurýrní přepravy Cross-trade (třetizemní transporty) Připojištění zásilek Nadrozměrné zboží a projektové cargo Logistika Řízení skladů Logistika s přidanou hodnotou Distribuce zboží Celní a daňové zastoupení Optimalizace dodavatelského řetězce

28