Český Export - Kuba, únor 2016

ARGENTINA: BLESKOVÉ REFORMY Nový prezident láká investory a ruší obchodní bariéry USA: RŮST I LETOS Našlápnutá ekonomika shání ploché sklo, biopotraviny nebo metanol THAJSKO: KANCELÁŘ NA PLÁŽI Digitální nomádi zkoušejí spojit byznys a cestování ostrov v Karibiku zve české Obchodníky I AMERICKÉ TURISTY kuba únor 2016/číslo 1 PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Informace ze světa globálního byznysu každé pondělí již 17 let Je dobré vědět...

editorial 3 Je Česko hypochondr? Do nemocniční ordinace vejde chlap jak hora, na první pohled zdravý jako řípa. Doktor si ho změří pohledem a pomyslí si: Co ten tu pohledává? Ale chlapisko, které by mělo skály lámat, se kupodivu zkroušeně sesype na židli a začne ukřivděně vypočítávat, jaká všemožná trápení ho drtí: „Zadřel jsem si třísku, pane doktore, podí- vejte. Hrozně to bolí! A pořád mi tak divně hučí v hlavě, to bude asi meningitida. Mám osypky z houskových knedlíků a alergii na borůvky.“ Lékař se ušklíbne a má hned jasno: Aha, zas jeden hypochondr. Kdyby byla česká ekonomika lidský organismus, byla by v současnosti perfektně vypracovaným tělem sportovce ve vrcholné kondici. Stačí vyjmenovat základní ekonomické účty za uplynulou sezonu. Růst českého hrubého domácího produktu o 4,5 procenta byl ve srovnání s ostatními vyspělými státy špičkový. Roční objem českého vývozu se blíží těžko uvěřitelné rekordní hranici čtyř bilionů korun. Zaměstnanost stoupla k maximu, inflace klesla k minimu. A zlevnilo máslo. Jistě, hospodářskému hodokvasu sice hodně pomohlo horečnaté dočerpání peněz z evropských fondů. Sa- mozřejmě nějaké problémy byly, jsou a vždycky budou. Ale přece – kdy už bychom si měli přiznat, že se nám jako zemi daří výborně, když ne teď. Jenomže pokud si otevřete mainstreamové noviny, zaslechnete útržek hovoru v tramvaji nebo v hospodách, kde český národ od nepaměti řeší všechny záhady vesmíru, pořád jsou slyšet spíš nářky nad údajně tragickými poměry. Průzkum společnosti KPMG publikovaný v minulých dnech to vyjádřil v číslech. Co do materiálního blahobytu se máme dvakrát lépe než před dvaceti lety. A přesto zároveň dvakrát víc kritizujeme stav společnosti. Odkud se ta zahořklost bere? Dělá nám dobře, když můžeme kompenzovat frustraci z osobního života nadává- ním na veřejné poměry? Když se nevědomě stavíme do mučednické role oběti hloupých politiků, protivného poča- sí, spiknutí tajných služeb? Nebo se někdy jen bojíme přiznat, že se máme dobře, aby nám soused nezačal závidět? I na tu nakyslost a všeználkovství by se dalo koneckonců podívat s nadhledem jako na trochu komický rys té naší povahy české, pokud tedy něco jako národní identita vůbec existuje. Jenomže negativismus je jed, který nakonec pomalu a kradmo rozloží i úplně zdravou tkáň. Ten hypochondr s perfektně zdravým tělem tak dlouho lamentuje nad neexistujícími nemocemi, až si nakonec nějakou doopravdy přivolá. Snad dobře našlápnutou českou ekonomiku tenhle osud nestihne a i v roce 2016 si udrží tak skvělou kondi- ci, do jaké se – za stěžejního přispění exportérů – dostala v uplynulé rekordní sezoně. n Tomáš Stingl • stingl@mf.cz letem světem p Inzerce A161001626 Embargo na embarga Letos se otevírají tři trhy, jejichž dřívější režimy zkoušel Západ umravnit obchodními sankcemi. Skončila část klatby na Írán. V Barmě přebírá po prvních svobodných volbách moc demokratická opozice. A Kuba se částečně smiřuje dokonce i se Spojenými státy. Pohled pod pokličku dříve uzavřených reži- mů ale znovu nastoluje otázku, nakolik mají obchodní embarga smysl. Trpí jimi hlavně řadoví obyvatelé, zato režimní promi- nenti si žijí pořád královsky a ze sankcí si jen utahují (nikoli však opasky). Navíc na žádném embar- gu se neshodnou všechny země, takže kde vyklidí obchodní pozice Západ, ochotně je hned zaplňuje asijská konkurence. A s tou se teď budou muset znovu pracně po- pasovat při návratu na ztracené trhy i čeští vývozci. Ti mají strach, aby stejně kontraproduktivně nedopadlo i současné embargo na obchod s Ruskem. n Levný benzin, levná koruna Prognózy na rok 2016 mohou českého vývozce zatím docela těšit. Dál zlevňuje benzin, ropa i další komodity, klesly náklady na výrobu a dopravu. I letos lze počítat při vývozu s vyšší marží díky slabé koruně. Česká národní banka avizuje, že hodlá podržet režim intervencí přinejmenším do konce roku. Šance zahojit se po nedávných krizovýchch rocích. n S šejky i bez ropy Na druhé straně rovnice musí zase někdo celkem logicky chud- nout. Saúdská Arábie, Venezuela, Rusko … Ropné země – respektive jejich vůdci – si chvíli užívali svůj ve- čírek bohatší králů. Loni ale spadla klec i cena ropy. Státy, které žijí jen z jejího prodeje, dnes nestačí látat díry v rozpočtu. O to víc vynikla dří- vější prozíravost šejků ve Spojených arabských emirátech (SAE). Ti hos- podářský boom sice nastartovali za petrodolary, pak ale včas peníze pře- směrovali do služeb, obchodu i výro- by. Emirátů se proto ropný „splask“ tolik nedotkl. Drží si růst ekonomiky kolem čtyř procent. Například v Dubaji tvoří příjmy z ropy už méně než dvacetinu rozpočtu. Dokonce ani doprava a energetika tam nestojí jen na ropě. Emiráty budují za účasti české skupiny Vítkovice systém CNG čerpacích stanic a Dubaj chce mít do roku 2050 tři čtvrtiny energie z obnovitelných zdrojů. Právě SAE jsou naštěstí největším obchodním partnerem ČR na Blízkém východě a patří už k pětici nejdůležitějších exportních cílů mimo EU. Vzájemný obchod atakuje hranici miliardy dolarů ročně. Jde to i bez ropy. n Text: Tomáš Stingl Foto: Profimedia PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Karibský ostrov Kuba se po desetiletích začíná měnit uvnitř a otevírat navenek. Proces zahájený reformami prezidenta Raúla Castra byl výrazně urychlen po prosinci 2014, kdy prezidenti USA a Kuby společně oznámili start normalizace vzájemných vztahů. Kuba má nic- méně stále svá specifika, která je při zvažování případného podnikatel- ského záměru nezbytné vzít v úvahu a která se i v seriózních analýzách pod nánosem možná až přílišně opti- mistického zápalu někdy vytrácejí. Země se nyní snaží zlepšit svou pověst u zahraniční podnikatelské a věřitelské veřejnosti. Loni v pro- sinci proto uzavřela klíčovou dohodu s Pařížským klubem (skupina 15 hlavních věřitelů Kuby) o likvi- daci historického dluhu. Současně v posledních letech došlo k dohodám o historických dluzích s dalšími ze- měmi. Vedle toho začátkem listopadu proběhl 33. ročník mezinárodního havanského veletrhu FIHAV, kterého se vedle dvou tisíc vystavovatelů ze 70 zemí nově účastnilo i 28 amerických firem a dvě hospodářské komory. Stejně jako v předchozím roce i ten- tokrát ministr zahraničního obchodu a investic Rodrigo Malmierca před- 4 hlavní téma Nový zákon pro investory a půl milionu soukromníků Kuba se po půlstoletí izolace otevírá světu. Testuje soukromé podnikání, zahraničním investorům nabízí daňové úlevy. Současná transformace zahrnuje zvláštnosti, jako jsou „nezemědělská družstva“ nebo systém dvojí měny.

hlavní téma 5 Zdroj: Businessinfo.cz stavil balíček investičních příležitostí na Kubě: celkem 326 projektů v cel- kovém objemu 8,2 miliardy dolarů. Agentura Moody’s navíc koncem roku zlepšila investiční výhled Kuby ze „stabilní“ na „pozitivní“ s ohledem na snížení závislosti na Venezuele a sblížení s USA. Zatím kraluje padesátka státních podniků Z praktického pohledu je pro zahraničního zájemce velkým pro- blémem skutečnost, že cizozemec na Kubu může prakticky cokoli prodat, ale nemůže tam statky vlastnit, tedy v pravém slova smyslu investovat. Dalším typickým aspektem kubán- ského systému je fakt, že kubánský- mi partnery pro zahraniční obchod- níky budou vždy státní podniky zahraničního obchodu, které mají monopol. Takových podniků, které mají oprávnění k zahraničnímu obchodu, je okolo padesáti. Nutnou radikál- ní reformu má v roce 2017 přinést avizovaný zákon o státním podniku. Značně zatím škodí systém dvou měn, díky němuž může státní podnik nakupovat vstupy výrazně levněji než jakýkoli jiný subjekt, takže nevzniká dostatečný tlak na konku- renceschopnost. Na měnové reformě Kuba pracuje. Z monopolustátníchpodnikůvy- plývái to,žeprvotníkontakts teritori- emmusípravidelnězačítu Kubánské obchodníkomory(www.camaracuba. cu),kterávyhodnocujepotřeby kubánskéekonomikys ohledem naschválenýdevizovýplán.Pokud komoranazákladězpravidlaosobního setkánídoporučídalšíjednánís podni- kemzahraničníhoobchodua následně dojdek dohodě,zahraničnípodnikatel jezalistovánjakododavatel.Výhodou systémujev takovémpřípaděpraktic- kyneexistujícíkonkurence. Licence soukromníkům na prodej zeleniny nebo přišívání knoflíků Coby přechodový stupeň mezi státním podnikem a soukromým sektorem existují od roku 2012 takzvaná nezemědělská družstva. Do té doby bylo družstevní podnikání vyhrazeno pouze oblasti zeměděl- ství, kde existovalo od 90. let. Pro za- ložení družstva je zapotřebí dohody tří Kubánců, kteří všichni v družstvu pracují, možnost najímání dalších osob je tedy omezena. Typickým družstvem je však bývalý malý státní podnik, vznik úplně nového subjektu je méně častý. Vláda dosud schválila na 500 nezemědělských družstev, okolo 90 procent z nich se koncent- ruje především v oblasti maloobcho- du, gastronomie, osobních a technic- kých služeb. SoukromýsektornaKuběsice existuje,avšakstálečekánapřesnější právnívymezení.Státdosudvydal okolo500tisíclicencík soukromému podnikání,i nadálesevšaksektorkon- centrujepředevšímv oblastilow-tech (přeprodejovocea zeleniny,přišívání knoflíků,taxislužby).Jetakoprotina- šemupojetípojímánjenjakodoplněk kestátnímupodniku.V dubnu2016se uskutečnísjezdKomunistickéstrany Kuby,kterýsnadvnesevícesvětla a ukáže,coKubaodsoukroméhosek- torudobudoucnavlastněočekává. Nový zákon zlepšil podmínky pro zahraniční firmy Důležitýmpočinemv procesu otevíráníKubya přitahovánízahra- ničníchinvesticbylobezesporuvybu- dováníZvláštnírozvojovézónyMariel. Naprojektuza900milionůdolarů sezetříčtvrtinpodílelaBrazílie.Jde o mamutípřístavnízařízenínecelých 50kilometrůzápadněodHavany. Nápad zvláštních ekonomických zón není na Kubě nic nového. Pů- vodně zde na základě zákona z roku 1996 existovaly hned tři – Berroa, Wajay a Mariel. V roce 2000 v nich operovalo celkem 243 zahraničních subjektů. V roce 2002 však byly Fidelem Castrem všechny tři zóny s ohledem na praktické problémy zrušeny. Kuba se chce stát obří překládací stanicí širšího regionu a k tomu jí má dopomoci právě marielská zóna. Ne všechny podmínky jejího řádné- ho fungování jsou však dořešeny, projekt je první svého druhu a jeho umístění v rámci socialistického modelu hospodářství je specifické. V roce 2014 začal na Kubě platit zákon o zahraničních investicích. Nová úprava jako hlavní novinku umožňuje – oproti dosavadnímu poměru 49 : 51 ve prospěch Kuby – vytvoření podniku s až stoprocentní zahraniční účastí, i když za cenu ztráty daňových výhod. Taktéž se nově společného podnikání mohou účastnit i kubánská zemědělská a nezemědělská družstva, nikoli však Kubánci coby fyzické osoby – pod- nikatelé. Veškeré investice i nadále v každém jednotlivém případě schvaluje vláda. V otázce najímání pracovních sil zůstává státní zprostředkovatelna přijímající platy od zaměstnavatele v devizách a vyplácející pracovníka v národní měně. Zahraniční pod- nikatelé by si v tomto ohledu velmi přáli změnu. Zásadní novinkou zákona je i skutečnost, že schválené podniky budou moci za určitých podmínek samy dovážet a vyvážet, nebudou tedy ve svých vstupech závislé na kubánských podnicích zahraničního obchodu. 80 procent píce pro zvířata Kubánci dovážejí Nejperspektivnějšími sektory na Kubě jsou zemědělství, potravi- nářství, energetika a doprava. Lze však říci, že významné příležitosti skýtají téměř všechny myslitelné oblasti. Limitem jsou pouze finance na kubánské straně a pochopitelně i jisté priority vitálních potřeb země. Zakázky jsou přidělovány neveřejně. Kuba dováží na 80 procent veškerých potravin a píce pro zvířata, což se stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování. Ve velkém měřítku jsou v zemědělské výrobě stále využívána tažná zvířata. Výnosy jsou relativně slabé. Napří- klad kubánský průměr pro sóju je 1,3 tuny na hektar, v Brazílii jsou to čtyři tuny. V oblasti energetiky jsou per- spektivní nejen samotné výrobní kapacity, ale celá rozvodná síť. Naprostá většina energie pochází z tepelných elektráren. Kuba je zemí s udávaným čtyřicetiprocentním energetickým deficitem a závislostí na dodávkách zvenčí. Tomu se také tradičně přizpůsobovala struktura výrobních kapacit. V době družby se Sovětským svazem tak převládaly elektrárny na uhlí, v současné době je většina energie vyráběna z ku- bánské sirnaté ropy, která se nehodí pro výrobu pohonných hmot a jejíž využívání v elektrárnách zname- ná i významnou zátěž pro životní prostředí. Kuba také v neposlední řadě ex- perimentuje s alternativními zdroji. V rámci státních programů elektri- fikace tak byly v odlehlých částech země instalovány fotovoltaické články a pokusně byly zprovozněny i větrné parky. Existuje též snaha o rozvíjení kapacity výroby elektři- ny z biomasy po pěstování cukrové třtiny. Přes mírné zlepšení v podobě povolení soukromých taxíků a druž- stevního podnikání v oblasti osobní dopravy není situace ani v tomto sektoru na Kubě úplně ideální. Stát- ní logistika se potýká s nedostatkem vozů, v oblasti městské dopravy jsou zajišťované služby nedostatečné. Jistou obnovu zažívá pobřežní a že- lezniční doprava. n Text: Jan Levitner obchodní úsek Zastupitelského úřadu ČR v Havaně foto: profimedia Havana ORIGINÁLY. Výrobě doutníků coby tradičnímu kubánskému odvětví pomohlo, že byl loni po půlstoletí zrušen zákaz jejich dovozu do USA. ve spolupráci s Obchod ČR s Kubou (v milionech dolarů) Počet obyvatel: 11 milionů Rozloha: 110 tisíc km2 Hlavní město: Havana Měna: kubánské peso (1 CUP je 1 Kč) konvertibilní peso (1 CUC je 1 USD) Podrobné informace: www.businessinfo.cz/ kuba Kubánská republika 2010 2011 2012 2013 2014 25 9 4 39 4 25 5 25 13 Vývoz Dovoz 54

Život na Kubě asi funguje pořád trochu jinak, než na co jsme zvyklí z Evropy. Na co se má český obchod- ník připravit? Základem je, že kubánský stát si chce pořád udržet nad vším určitou kontrolu. Pronájem kanceláře vám tak například musí schválit kubán- ská obchodní komora. Ta se nejdřív dotáže vašich místních obchodních partnerů, jaký je váš přínos k rozvoji kubánské ekonomiky. Zahraniční firmy už dnes mohou zaměstnat Kubánce, ale stejně ho vždycky musí zprostředkovat státní agentura. Pokud například někdo z místních pracuje pro naši cestovku, kubán- ský stát si ponechá většinu z jeho honoráře. Ale i když takový člověk pracuje třeba za deset dolarů na den, pořád je to pro něj na místní poměry nadprůměrný výdělek. Jak jsou přístupné banky? Byl jsem překvapen, že účet v bance mi založili obratem, stačil mi k tomu pouze cestovní pas. Tak hladký průběh není běžný ani ve 6 rozhovor I poslední ostrov socialismu se mění. Položili k němu podmořský kabel s rychlým internetem, v přístavu Mariel roste zóna pro investory, v bance vám otevřou účet na počkání. Podle majitele cestovní agentury TheBB Marcela Hrubého je navíc Kuba jednou z nejvzdělanějších a nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky. Za ropu PLATÍ KUBA doktory i sportovními trenéry Marcel Hrubý (36) Osm let pracoval ve vedení marketingu německé pobočky společnosti Festo, která celosvětově prodává automatizační techniku. Na Kubě byl poprvé v roce 2007 a okamžitě si ostrov zamiloval. O rok později se jeho zájem o Latinskou Ameriku ještě zvýšil, když ve Venezuele potkal svou budoucí partnerku. V roce 2013 založil cestovní agenturu TheBB, která na portálu www.zajezdykuba.cz nabízí výlety na Kubu a informace o této zemi. V téže sezoně strávil půl roku stu- diem španělštiny na Univerzitě v Havaně. V současnosti pobývá střídavě v Praze, na Kubě a v Panamě. Vedle organizace turistických výprav také pomáhá českým vývozcům při obchodním pronikání na latinskoamerické trhy. n

rozhovor 7 vyspělých zemích. Stejně tak peníze poslané převodem z banky v České republice byly na Kubě k dispozici do dvou dnů. Kubánci rozhodně nijak nebrání příchodu peněz, vždyť to jsou devizy pro jejich ekonomi- ku, které akutně potřebují. Navíc jsou na převody peněz ze zahraničí dlouhodobě zvyklí. Každý rok totiž na ostrov přitékají ze světa – hlavně ze Spojených států – miliardy dolarů od kubánských emigrantů, kteří přilepšují svým rodinám. Cizinci zaplatí 25krát víc, pomoct může povolení k pobytu Na Kubě zatím funguje systém dvojích cen. Místní lidé používají peso cubano CUP, jehož hodnota odpovídá zhruba jedné koruně. Zato pro cizince platí vyšší ceny v „kon- vertibilním pesu“ CUC, které je vá- záno přesným koeficientem 1 : 1 na americký dolar. Jak se to promítá do nákladů? V konvertibilním pesu vyjde všechno samozřejmě o dost dráž. Například při plavbě z hlavního ostrova na Isla de la Juventud – to je ostrov, kde byl kdysi vězněn Fi- del Castro – stojí lístek na loď 50 pesos. Cizinec ale zaplatí to samé v konvertibilní měně čili v podstatě v dolarech. Vyjde ho to tedy vlastně 25krát dráž. Ovšem pokud se vám podaří získat povolení k přechodné- mu nebo trvalému pobytu, dostanete identifikační kartu, jakousi občanku. A díky té můžete platit normálním pesem jako místní lidé. Já takovou kartu získal díky studiu španělštiny na Univerzitě v Havaně. Je už na Kubě dostupný internet? V kubánských městech bývá nově v centrech dostupné bezdrátové připojení. To odpovídá tradičnímu uspořádání měst, kdy se lidé scházejí a klábosí na náměstí nebo v parku. Typická cena internetu je dva dolary za hodinu, což je ještě pořád pro řado- vé Kubánce nedostupné. V současné době jdou data hlavně přes satelit. Vzniká nějaká síť rychlejšího při- pojení? Pomohla s tím Venezuela. Ta položila na své náklady podmořský optický kabel na Jamajku a z té je veden na Kubu do pobřežního města Santiago. Jenomže na tohle připojení už Kubánci nenavázali sítí na pevni- ně. Internet je přitom nejvíc potřeba v aglomeraci hlavního města Havany, do které je to ze Santiaga pořád ještě 800 kilometrů. To už bude možná lepší položit podmořský kabel z ame- rické Floridy, kam je to z kubánské metropole necelých 100 kilometrů. Co ubytování a doprava, existují na Kubě služby drobných živnostníků? Je tam už mnoho podnikavých lidí. Pronajímatelé bytů, restaura- ce, učitelé salsy, taxikáři, ti už mají nastaveno myšlení na naše zvyklos- ti. V klidné čtvrti Vedado v Havaně jsem si například sjednal příjemné bydlení v soukromí s polopenzí za 15 dolarů na den. Mimochodem právě kvůli tomu nedostatku, který Kubu sužuje, zde vznikly různé nápady, jež se dnes učí používat celý svět – například sdílená auta nebo sdílené ubytování. Je tam i mnoho mikrozemědělců, kteří pěstují tabák a prodávají ho státním továrnám ke zpracování. I na úřadech už potkáte některé aktivní Kubánce. Samo- zřejmě jsou tam pořád i „ti druzí“, kteří jsou zkaženi tím, že nemu- seli v socialismu nikdy doopravdy pracovat. Nejvíc bitá je tím samo- zřejmě mladá generace. Ta už vidí, co se děje ve světě, a kvůli poměrům na Kubě ztrácí motivaci studovat i pracovat. Jak funguje zdravotnictví? Mají velmi kvalitní doktory. Jezdí se k nim proškolovat například i lékaři z Mexika. S jedním z nich jsem se bavil a prý i vybavení ku- bánských nemocnic je už na solidní úrovni. Kuba má také coby socialis- tický stát výrazně rozvinuté sociální služby. V rámci školní exkurze jsem navštívil například jeden tamější domov pro seniory. Na jejich poměry tam bylo o důchodce postaráno docela pěkně. Jihoamerická města trápí velká kriminalita. Platí to i pro Kubu? Naopak, je to zřejmě nejbezpeč- nější země Latinské Ameriky. To je výhoda uzavřeného režimu, protože oni si do země jen tak někoho nepus- tí. Je to ostrov, takže zbraně se tam také nemají kudy dostat. Statistika vražd v poměru k počtu obyvatel je sice pořád vyšší než v Evropě, ale to se týká násilí mezi Kubánci vzájemně. V podstatě tam zatím snad nebyl pří- pad, kdy by byl obětí cizinec. Ten má vždycky proti místním trošku výsadní postavení. Navíc se říká, že je na Kubě milion policistů, takže v každé čtvrti je jich hned několik. Na rozdíl od jiných zemí Latinské Ameriky tady můžete chodit po městě beze strachu i po setmění. Samozřejmě i zde ope- rují různí kapsáři a zlodějíčci, ale ti jsou všude na světě. A je tam po tom setmění co dělat – jak je to s kulturou? Právě že ano, na Kubě je na latinskoamerické poměry pestrý kulturní život. Havana má vyhlášená muzea umění, hudební kluby nebo kabaret Tropicana. Někteří cizinci se přijíždějí na Kubu učit tance, jako jsou salsa, merengue nebo bachata. Každý večer můžete chodit do kina, byť je to trošku dobrodružnější, protože nevíte, jestli uprostřed filmu nevypnou proud. Samozřejmě hrají hlavně filmy o zhýralosti kapitalis- tického světa a už během promítání diváci živě diskutují. U Havany se učí 500 Číňanů španělsky Kuba přišla během socialistické éry skoro úplně na mizinu. Teď se konečně otvírá světu. Je to už na ekonomice znát? Když se v roce 1991 rozpadl Sovětský svaz, ztratila Kuba ze dne na den jeho peněžní podpo- ru i dodávky levné ropy. Já byl na Kubě poprvé před devíti lety a viděl jsem tu chudobu. Potřebu- jí zmodernizovat úplně všechno, dovážejí i velkou část potravin. Při každé své další návštěvě vidím probíhající pokrok – nové autobusy, nové silnice, opravené památky. PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO MUZEUM NA KOLECH. Zastaralý vozový park nestačí, kvůli přívalu cizinců začíná být na Kubě akutní nedostatek aut k zapůjčení.

Kdo Kubánce podpořil teď? V současnosti mají dva hlavní zdroje. Jednak spřátelenou Vene- zuelu. Ta jim v posledních letech za preferované ceny dodává ropu. Díky tomu je na Kubě dostatek benzinu. Část ropy dovezené z Venezuely Kubánci dokonce ještě reexportují. A druhým velkým investorem je Čína. Dodala jim autobusy, vybavení nemocnic, osobní auta, většinou jsou už tak čtyři roky stará. Číňané použili svou klasickou strategii: půjčují Kubáncům peníze na to, aby jim prodali vlastní výrobky. Jaký zájem Čína sleduje? Je to taková novodobá forma kolonizace. Kuba je pro Číňany do budoucna zajímavá obchodně, ale zejména z hlediska strategické polo- hy. Například poblíž hlavního města Havany bývala ozdravovna Tarara, kam se jezdily léčit děti ze Sovětského svazu po výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu. Dnes je z toho centra veliká škola a koleje, kde se učí 500 Číňanů španělsky. Ti se pak vrátí zpět do Číny, kde budou učit španěl- štinu zase další Číňany, aby mohli obchodovat v Latinské Americe. Kubánci jsou velmi vzdělaní, vyvážejí doktory i vakcíny Čím může dnes Kuba investorům platit? Zatím pomoc splácí službami. Nutno říct, že kubánská populace je na poměry Latinské Ameriky možná nejvzdělanější národ s velmi bohatým kulturním a sportovním životem. Ze vzdělanosti udělali vývozní artikl. Například Venezuele oplatili pomoc tím, že jí poslali tisíce lékařů a také sportovní trenéry. Ti se ovšem dnes na Kubu vracejí, protože ve Venezuele dostanou v poslední době kvůli krizi ještě nižší platy, a navíc tam nekontrolovaně vzrůstá kriminalita. V čem spočívá vedle vzdělaných lidí další potenciál kubánského hospo- dářství? Mají v podstatě tři silné obory. Je to těžba niklu, jehož cena šla ovšem v poslední době dolů. Dále jsou to biotechnologie, což právě souvisí s tím, že mají špičkové vědce. Kubán- cům se podařilo vyvinout několik medicínských vakcín, které dnes prodávají do celého světa. Například jde o jedinou vakcínu proti meningi- tidě B na světě. A třetím výdělečným odvětvím je samozřejmě turistický průmysl. Před nástupem Fidela Castra k moci bývala Kuba pýchou Latinské Ameriky, kam jezdila zahraniční smetánka. Země byla jedno velké kasino a bar. Dnes na to navazují nové přímořské hotelové resorty. Kuba má krásné karibské pláže, na některé dokonce dojedete přímo z Havany městským autobu- sem. Idylka uprostřed Karibiku. Nahrá- vá tahle poloha i výdělkům z námoř- ní dopravy? Ano, aktuálně se rozšiřuje Panamský průplav a Kuba si chce ukrojit svůj krajíc koláče z dopravy. Nová překladiště kontejnerů by mohla být právě na Kubě, kterou stejně obeplouvá většina náklad- ních lodí směřujících k průplavu. A samozřejmě než platit skladníkovi v Panamě 600 dolarů měsíčně, což je tamější minimální mzda, to je pro firmy lacinější dělník na Kubě, který bere za měsíc jen 30 dolarů. Kde bude nový přístav? Čtyřicet kilometrů od Havany vznikla průmyslová zóna s přístavem Mariel a zemědělskými pozemky o celkové rozloze 465 kilometrů čtverečních. Informace o této zóně jsou k mání na webové adrese www. zedmariel.com. Tam si mohou cizí firmy pronajmout půdu a začít podnikat. Prý ale v přístavu zatím mají jen několik jeřábů pro naklá- dání kontejnerů. To je pro součas- nou Kubu typické. Často projekty nedotáhnou do konce, nakonec jim vždycky dojdou peníze. Takže musejí pomoct zase zahranič- ní investoři? Právě stavbu přístavu Mariel například spolufinancovali Bra- zilci. Už v devadesátých letech hodně investovali také Kanaďa- né, kteří byli pyšní, že na rozdíl od Američanů v době embarga na Kubu směli jezdit. Nutno ale říct, že například i pozemky, na kterých stojí nové hotely, pořád patří státu. Na Kubě zatím cizinec nesmí vlastnit půdu, což je jedna z nepříjemných překážek pro investory. Ti se samozřejmě obávají, aby někdy v budoucnu nedošlo na Kubě zase k nějakému znárodňování. Dělník s mačetou stojí 30 dolarů měsíčně Jak vidíte šance přímého exportu zboží? Jak bylo řečeno, na Kubě je sice potřeba všechno, ale zatím holt nejsou peníze. Uvedu příklad. Nabízím v Latinské Americe české zahradní traktory od jičínské spo- lečnosti Seco Group. Našel jsem pro ně prvního odběratele v Panamě. Firma se zajímá také o kubánský trh a zúčastnila se veletrhu Fihav 2015 v Havaně. Ale narazíte na to, že obec si raději najme na údržbu zeleně dělníka s mačetou za těch 30 dolarů měsíčně, než aby koupila traktor. Větší šance na odbyt je u hotelových resortů v soukromém vlastnictví. Mimochodem, mnoho zahraničních investorů má oficiální sídlo právě v Panamě, odkud řídí své kubánské investice – obcházeli tak v minulosti elegantně obchodní embargo. Když je Kuba „švorc“, jaký zvolit model, aby tam mělo smysl obcho- dovat? Cestu vidím v tom, že zahranič- ní firma musí nejdřív sama zain- vestovat. Zase uvedu příklad. Dnes chce třeba jedna skupina investorů z Miami na Floridě začít pěstovat na Kubě ovoce a zeleninu. Tu pak hod- lá vozit z Kuby zpátky do USA a tam ji prodávat. Umím si představit, že něco podobného by zorganizoval i nějaký český potravinářský pod- nik, který chce mít kompletní řetě- zec od levné produkce ovoce až po koncový prodej. Například v dobách socialismu vyplouvala z Kuby pravi- delně loď po okraj naplněná ovocem a kompoty pro sovětský blok. Proč na to teď nenavázat? Nebo třeba půjčování aut – kvůli rostoucímu počtu turistů je teď vozů na Kubě fatální nedostatek. Jsou tam čtyři státem kontrolované půjčovny. Mohla by tam přijít nějaká firma zvenčí, která by jim to profesionál- ně zorganizovala. Ale pořád platí, že režim si chce ponechat nad vším dohled. Proto půjde ta transformace na Kubě zatím velmi pomalu. n Text: Tomáš Stingl Foto: Hynek Glos, Marcel Hrubý, Profimedia 8 rozhovor Na Kubě zatím cizinec nesmí vlastnit půdu, což je jedna z nepříjemných překážek pro investory V KLIDU. Takhle vypadá variace na sociální sítě ve městě Santiago de Cuba.

hlavní téma 9 Ministerstvo zahraničních věcí České republiky tradičně podpo- ruje snahy českých firem prosadit se na zahraničních trzích. Nejinak postupujeme také v případě podpory českého exportu na specifickém ku- bánském trhu, u kterého se očekává, že v dohledné době získá velkou dynamiku a atraktivitu. Příležitostí pro naše exportéry bude navázat na české tradice a zkušenosti z dob před rokem 1989, a to zejména v energe- tickém sektoru a v dopravě. Také se však nabízí nově identifikované příležitosti ke spolupráci v oblasti zdravotnictví, zemědělství či životní- ho prostředí. V posledních měsících Kuba prochází dynamických obdobím spojeným s celou řadou společen- ských a politických změn i změnou samotného ekonomického modelu. K zahájení transformačního procesu výrazně přispělo znovunavázání diplomatických vztahů Kuby se Spojenými státy i současné posilová- ní vztahů s Evropskou unií, na němž se Česká republika aktivně podílí při jednáních o Dohodě o politickém di- alogu a spolupráci mezi EU a Kubou. V průběhu roku 2015 došlo k výraznému zlepšení bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a Kubou, což dokumentovala řada bilaterálních setkání. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal se svým kubánským protějškem Brunem Parrillou a pozval jej na návštěvu České republiky. V říjnu 2015 jsem při oficiální návštěvě v Havaně měl tu čest doprovázet delegaci firem Hospodářské komory a zahájit pod- nikatelské fórum, první společnou česko-kubánskou akci tohoto typu po mnoha letech. V rámci jednání na ministerstvu zahraničí se nám společně s kubánskými partnery podařilo identifikovat oblasti mož- né spolupráce, zejména se jednalo o obchod a investice, vědeckou, akademickou a kulturní spolupráci. Česká republika tradičně v OSN hlasuje společně s dalšími členy EU pro zrušení ekonomického embar- ga. Obě strany deklarovaly zájem na pokračování spolupráce v multi- laterální oblasti a na výměnách kandidatur. V listopadu 2015 navštívil Ha- vanu náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Také on přijel s podnikatelskou delegací organizovanou Svazem průmys- lu a dopravy. Další návštěvy jsou plánovány v letošním roce. V únoru cestuje na Kubu delegace Zdra- votního výboru Senátu. Projekty ekonomické diplomacie zaměřené na farmaceutický a zdravotnický sektor navrhuje naše velvyslanectví v Havaně na březen. V rámci tohoto projektu bych měl doprovázet delegaci českých firem na podnika- telský seminář a jednání s firmami v Havaně. Prostřednictvím návštěv vysokých představitelů dalších resortů státní správy plánuje ministerstvo zahraničí podporu firem nejrůznějších odvětví včetně sektoru průmyslu a dopravy na veletrzích CubaIndustria a FIHAV a taktéž perspektivního potravinář- ského sektoru. Koordinaci uvedených aktivit a návštěv realizují odbor americ- kých států ministerstva, odbor ekonomické diplomacie a vel- vyslanectví České republiky na Kubě. Zastupitelský úřad v Hava- ně se v roce 2015 taktéž úspěšně podílel na malých lokálních projektech. V podpoře aktivit, jichž se v teritoriu účastní české organizace, bude české minister- stvo zahraničí pokračovat i letos. n Text: Martin Tlapa náměstek sekce mimoevropských zemí, rozvojové a ekonomické spolupráce Ministerstvo zahraničních věcí ČR foto: profimedia Ostrov zavalili američtí turisté Otevřením Kuby pro americké turisty se jen za první pololetí loňského roku příliv výletníků ze Spojených států zvýšil o 15 procent. Celkový počet legálních návštěvní- ků z USA pak narostl dokonce o 71 procent. Jediné spojení je však stále pouze to letecké, a doposud navíc pouze charterovými lety. Kapacita je nedostatečná. Vedle počtu letů, který by již brzy měla vyřešit nedávná dohoda o navázání pravidelného linkového spojení, vyvstává i akutnost potřeby moder- nizace kubánských letišť. Dále je nezbytné co nejdříve doplnit nabídku ubytování, včetně té vyloženě turistické. Hotely jsou přeplněné, v Havaně rezervace přicházejí na měsíce dopředu. Problémemjei tradičníorientacekubánské- hoturistickéhoprůmyslunaklientelu„slunce a moře“.Turistévšakjižchtějírůznorodouna- bídku,nakteroujsouzvyklíi z jinýchsvětových destinací.Kubáncisitohojsouvědomia nařešení sepracuje.Velkoupochvalusinadruhéstraně zasloužískutečnost,žemezioběmazeměmibyly navázánybankovnívztahy,a naKubětedyjiž přijímajíi některéamericképlatebníkarty. Od počátku normalizace se celkově mění i globální obchodní strategie Kuby, která je pa- trná rovněž na politice vůči dovozům z USA. Ty se obvykle držely na úrovni okolo 500 milionů dolarů ročně. Zejména šlo o potraviny, z nichž celých 50 procent tradičně činila mražená kuřa- ta. Podle amerických zdrojů však kubánské im- porty v roce 2015 klesly o 37 procent. Příčinou je podle Kubánců údajně diverzifikace vývozu do Brazílie, Argentiny, Španělska, Mexika a Kana- dy. Důležitým faktorem však v neposlední řadě bude jistě i fakt, že zboží zakoupené v USA musí být uhrazeno předem a kubánská administrati- va hledá příznivější platební podmínky. n Text: Jan Levitner obchodní úsek Zastupitelského úřadu ČR v Havaně KARIBSKÁ KLASIKA. Silnou položkou v dovozu z Kuby do Česka je rum v čele s legendární značkou Havana Club, která se začala vyrábět už ve třicátých letech minulého století. Na podzim proběhlo v Havaně první česko-kubánské podnikatelské fórum po mnoha letech. Letos se na karibský ostrov chystají další české firmy, mimo jiné z farmaceutického průmyslu nebo potravinářství. Do Havany míří další mise ve spolupráci s

Brazílie byla ještě donedávna jedním z nejdynamičtějších trhů planety, v uplynulé sezoně se ale naplno ponořila do recese. Důvodů je vícero. Jsou to i globální faktory, jako je světová hospodářská krize minulých let, zpomalení ekonomiky Číny či pokles cen surovin, kterých je Brazílie významným dodavate- lem. Například jen cena ropy, která se nyní pohybuje kolem 30 dolarů za barel ropy typu Brent, je zhruba třetinová oproti konci minulého roku. K vnějším vlivům je nutno připočítat i vlivy vnitřní: přebujelou administrativu, silné zásahy státu či výraznou ochranářskou politiku. Ta brání vstupu kvalitních technologií, a tím i růstu konkurenceschopnosti vlastní produkce. Významným nega- tivem je bohužel i korupce. Někteří odborníci tvrdí, že korupce měla vliv na pokles brazilského HDP o víc než dvě procenta. Přestože je Brazílie na složité křižovatce, je nutno tuto zemi vní- mat jako důležitého světového hráče, sledovat její vývoj a být připraveni pro efektivní vstup. Jedná se o ob- rovský trh, který má velké zásoby surovin. Brazilský průmysl zároveň dokáže vyrobit téměř vše pro vlastní spotřebu. Tato jakási „efektivní výrobní soběstačnost“ byla i dobrou bariérou proti krizi, která v minu- lých letech drtila ostatní země, za- tímco Brazílie dokázala čelit vnějším ekonomickým výkyvům. Jak se však ukazuje, je to koncept překonaný a Brazílie má zájem o vstup na zahraniční trhy. Aby se jí to podařilo, musí být se svou pro- dukcí konkurenceschopná. A k tomu potřebuje nové technologie. Proto je potřeba, aby se postupně otevřela a umožnila vstup efektivním tech- nologiím. Otázkou je, kdy se k tomuto kroku tradičně ochranářská Brazílie odváží. Vstup na tamější trh byl vždy obtížný. Možno ho realizovat ne- 10 zaostřeno na region V Brazílii hrozí odvolání prezidentky Dilmy Rousseffové a i kvůli levné ropě je v problémech těžební gigant Petrobras. Dočasný útlum největšího trhu Latinské Ameriky lze ale číst i jako příležitost. Recese je šancí získat brazilskou pobočku Ropná firma Petrobras zveřejnila koncem ledna svůj recept na cestu ven ze svých vleklých problémů. Chce zrušit zhruba každé páté místo v ma- nagementu, omezí svoje aktivity a zvýší dohled. Generální ředitel Aldemir Bendine podle agentu- ry Reuters uvedl, že podnik díky těmto opatřením ušetří zhruba 1,8 miliardy realů ročně. To je v přepočtu asi 10,8 miliardy korun. Gigant Petrobras, ve kterém většinový podíl vlastní brazilský stát, má celkově 7500 manažerů. Přijímací řízení na tyto pozice je nákladné a složité. Podobně jako zaměstnanci brazilské státní správy jsou manažeři přijímáni na základě zkoušek. Rušení pracovních míst firma plánuje v těch částech firmy, které se nevztahují přímo k provozu. Zaniknout má zhruba 30 procent z 5300 těchto míst. Propouštět ale firma doopravdy nebude. Velkou část úspor dosáhne tím, že dotyční přejdou na nemanažerské pozice a přijdou o odměny určené mana- žerům. Pokud jde o manažerské pos- ty, předpokladem pro povýšení budou napříště zásluhy jednot- livce, a nikoli politický faktor, uvedl Bendine. Pět bývalých vedoucích pracovníků firmy bylo shledáno vinnými ze zločinů souvisejících s korupcí či cenový- mi dohodami. Společnost se nyní připravuje na nízké ceny ropy. Pro firmu je při nízkých cenách obtížnější financovat investice a splácet dluh ve výši bezmála 130 miliard dolarů. Petrobras v loňském roce kvůli propadu cen ropy snížil třikrát svůj investiční rozpočet. Letos firma oznámila, že chce do konce roku prodat majetek za 15 miliard dolarů, aby měla na splácení dluhu a nemusela dále omezovat investice. n (ČTK) Petrobras má 7,5 tisíce manažerů, pětina jich ubude ROPNÝ OBR. Petrobras je páteří brazilského petrochemického průmyslu, provozuje těžební věže, rafinerie i benzinové pumpy.

zaostřeno na region 11 Obchod ČR s Brazílií (v milionech dolarů) přímo – přes brazilského partnera, nebo přímo vstupem na trh zalo- žením firmy. Pro dovoz je důležité najít spolehlivého partnera, který se dokáže ve složitých pravidlech dobře orientovat, má svou distribuč- ní síť nebo je na ni dobře navázán. On také často musí zařídit potřebné administrativní náležitosti pro dovoz jako registraci nebo certifika- ce produktů. Mnohé z těchto úkolů musejí být provedeny na brazilský subjekt. I proto některé zahraniční firmy, aby měly své aktivity více pod kontrolou, volí přímý vstup, tedy založení brazilské firmy nebo její nákup. S ohledem na současnou situaci a oslabování tamní měny může být pro firmy, které zvažují místní výrobu a efektivní působení na latinskoamerickém trhu, pro po- dobné akvizice nyní příhodná chvíle. Až se Brazílie opět nadechne, bude podobný postup náročnější. V Brazílii v současnosti probíhá proces impeachmentu prezidentky Dilmy Rousseffové a gradují pro- blémy ropné společnosti Petrobras, kterou srazila na kolena úplatkářská aféra i klesající ceny ropy. Je bohužel smutnou skutečností, že veškeré velké projekty jsou v Brazílii nyní paralyzovány a čeká se na vývoj politické situace a výsledek impea- chmentu. Situace v Petrobrasu, který nemá na financování projektů, je nešťastná. Mementem může být na- příklad i ambiciózní projekt rafinerie Comperj (jedna z pětice největších rafinerií světa současnosti), který byl pozastaven. O vstup s dodávkami zde usilovalo i několik českých firem. V 90. letech již proběhl im- peachment na prezidenta Collora a trval zhruba půl roku. Je otázkou, jak dlouho bude trvat nyní a jaký přinese výsledek. Na podzim mají být regionální volby a před nimi ještě olympijské hry. Je proto možné, že tento fakt ovlivní i vývoj impea- chmentu. n Text: Marek Zmrzlík, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Sao Paulu. Foto: Profimedia Některé zahraniční firmy, aby měly své aktivity více pod kontrolou, volí přímý vstup, tedy založení brazilské firmy nebo její nákup Počet obyvatel: 201 milionů Rozloha: 8,5 milionu km2 Hlavní město: Brasilia Měna: real (1 BRL je asi 6 Kč) Podrobné informace: www.businessinfo.cz/ brazilie PŘED OLYMPIÁDOU. Stimulem jsou chystané letní olympijské hry, Rio de Janeiro před nimi urychleně dokončuje i výstavbu nové tramvajové sítě. Brasilia PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO Kontakt do Brazílie S žádostí o pomoc při vstupu na brazilský trh se můžete obrátit na zahraniční kancelář agentury CzechTrade v São Paulu. E-maily jsou marek.zmrzlik@czechtrade.cz nebo alex.ivanco@czechtrade.cz. n Brazilská federativní republika 2010 2011 2012 2013 2014 388 255 438 353 410 355 426 281 383 303 Vývoz Dovoz

Přestože současná ekonomika Brazílie není tak oslňující jako před pár lety, některé sektory stále rostou a vyžadují pozornost. Zemědělství V Brazílii je zemědělství domé- nou a nutno dodat, že je na velmi vysoké úrovni. Země koneckonců drží primát v řadě zemědělských komodit. Je světovou jedničkou v produkci pomerančového džusu, cukru, kávy, hovězího masa, sóji a kuřat. Na druhém místě je v pěs- tování kukuřice a na čtvrtém místě v chovu prasat. V roce 2014 přitom vyvezla nejví- ce zemědělských produktů od roku 1997. Největší část vývozu představo- valo 54 milionů tun sóji, 29 miliónů tun kukuřice, skoro 12 milionů tun celulózy a dva miliony tun kávových zrn. Loni nicméně došlo k poklesu hodnoty exportu zemědělských výrobků o 8,8 procenta na 88 miliard dolarů v porovnání s předchozím rokem. Celkový podíl zemědělských výrobků na brazilském vývozu se ale zvýšil ze 43 na 46 procent, což je do- posud největší podíl na vývozu v his- torii země. Pro české firmy by mohlo být zajímavé dodávat prostředky pro zemědělskou produkci. Bezpečnost Brazilské soukromé bezpeč- nostní služby zaměstnávají víc Brazilců než policejní složky, a jsou tak čtvrtým největším zaměst- navatelem v zemi. V roce 2002 vyfakturovaly sedm miliard realů, v roce 2013 to bylo již 43,5 miliardy. Loni tato částka atakovala hranici 50 miliard realů a počet vyškole- ných zaměstnanců byl zhruba dva miliony. V současnosti existuje v Brazílii více než dva tisíce soukromých bez- pečnostních agentur. Na trhu se předpokládá zefektiv- nění poskytovaných služeb. Tren- dem jsou čím dál tím více technolo- gicky pokročilé metody zabezpečení, které vyžadují méně zaměstnanců. To potenciálně poskytuje konku- renční výhodu českým firmám. Brazilský trh elektronických zabez- pečovacích zařízení představoval podle některých odhadů v roce 2014 až 1,7 miliardy dolarů a má stoupající tendenci. Zahraniční výrobky před- stavují přibližně polovinu z celko- vého podílu na trhu elektronického zabezpečení. Agentura CzechTrade připravuje pro české výrobce již potřetí účast na bezpečnostním veletrhu Exposec. Více informací najdete na adrese www.czechtrade.cz/kalendar-akci/ akce-exposec-2016. Environmentální technologie Víc než 34 milionů Brazilců (tedy zhruba 18 procent populace) je dosud bez přístupu k rozvodu pitné vody. Z toho třetina žije v městských oblastech. 52 procent populace nemá přístup k systému kanaliza- ce. Pouhých 38 procent tekutého odpadu je zpracováváno čističkami odpadních vod. 118 milionů Brazilců žije v podmínkách, kde není tekutý odpad zpracováván vůbec. Pro brazilskou vládu je tedy zajištění odpovídajícího nakládání s odpady a vodou logicky prioritou. 90 procent tuhého odpadu je sice zajištěno na skládkách, ale ty neod- povídají pravidlům a jsou škodlivé vůči životnímu prostředí. Distribuce pitné vody trpí velkými ztrátami (až pětatřicetiprocentní). Nutnost technologií šetrných k životnímu prostředí vzrůstá i v průmyslových provozech. Co se týče energie, polovina energetické spotřeby pochází z ob- novitelných zdrojů. Do roku 2020 by měl tento podíl ještě o desetinu stoupnout. Z téměř 80 procent jde o zdroje z vodních elektráren a to je důvodem pokračující diverzifikace energetického mixu. Nejrychle- ji rostoucím zdrojem elektrické energie v Brazílii je větrná energie. Co se týká energie solární, je Brazílie v tomto sektoru na začátku a chce ho výrazně podpořit. IT technologie Brazílie je atraktivním trhem pro společnosti nabízející anti- virové programy. Loni byl každý třetí brazilský uživatel internetu vystaven nějaké formě online útoku. Podle informací společnosti Kaspersky Lab převyšuje množství těchto útoků zdaleka jejich počet v jiných latinskoamerických ze- mích. V Mexiku, Peru či Venezuele je kolem 21 procent napadených uživatelů internetu. V Brazílii bylo zaznamenáno během sezony 400 milionů incidentů, což předsta- vuje 20 útoků za sekundu. V roce 2014 bylo zaregistrováno přes 16 milionů pokusů neoprávněných přístupů k bankovním účtům, a to zejména během června a května, tedy na počátku prázdnin, a během mistrovství světě ve fotbale. Lze proto předpokládat, že k podobné- mu navýšení online útoků dojde i během letní olympiády v Rio de Janeiru. Přes úsilí vlády je počíta- čová kriminalita stále rostoucím problémem. Dle zprávy společnosti Trend Micro vede také Brazílie po- čtem rozeslaných spamů, v květnu 2015 to bylo 13 milionů. Perspektivní je tento sektor také díky neustále rostoucímu počtu vysokorychlostních připo- jení k internetu (skoro 11 milionů připojení do sítě 4LTE), ale také díky oblibě nakupovaní přes mobil- ní telefony. 12 zaostřeno na region Víc než 34 milionů Brazilců (tedy zhruba 18 procent populace) je dosud bez přístupu k rozvodu pitné vody Brazílie je silná v zemědělství – světovou jedničkou je v produkci cukru, sóji, kávy i kuřat. Hodně zboží ovšem sama poptává. V zahraničí nakupují 80 procent vybavení brazilské nemocnice, velké nedostatky má země zatím také v technice na čištění vody nebo zpracování odpadů. Více biopotravin i větrných elektráren

zaostřeno na region 13 Zdravotnictví V Brazílii je přes 6800 nemoc- nic. 70 procent je soukromých a 30 procent veřejných. Celkové výdaje na zdravotnictví tvoří devět procent HDP. Plných 94 procent firem tohoto sektoru přitom představují zahraniční společnosti. Podle některých zdrojů je až 80 procent veškerých produktů použí- vaných v brazilských nemocnicích importováno. Agentura CzechTrade připravuje na letošek účast českých firem na veletrhu Hospitalar. Více informací na adrese www.czechtra- de.cz/kalendar-akci/akce-hospita- lar-2015. Kosmetika Jak uvádí brazilská asociace vý- robců těchto přípravků (Associação Brasileira de Higiene Pessoal, Per- fumaria e Cosméticos - ABIHPEC, www.abihpec.org.br), zaznamenal brazilský trh s osobní hygienou, par- fémy a kosmetikou v roce 2014 růst ve výši 14 procent. S ročním obratem ve výši skoro 102 miliard realů je to celkem 9,4 procenta světové spotře- by. Jedná se o třetí největší trh na světě hned za USA a Čínou. Sektor představuje 1,8 procenta brazilského HDP. V posledních 19 letech rostl brazilský trh s osobní hygienou, parfémy a kosmetikou v průměru o deset procent ročně. Biopotraviny Trh s organickými potra- vinami by měl v Brazílii letos dosáhnout obratu 2,5 miliardy realů. Odbyt by mohl vzrůst o 20 až 30 procent. Podle Minga Liua, koordinátora programu Organics Brasil, je prioritou pro spotře- bitele kvalita produktu, nikoli značka, pod kterou je prodáván. Asociace supermarketů státu Sao Paulo (Associação Paulista de Supermercados) uvádí, že se od začátku roku 2015 zvýšil prodej slaných biopotravin o 13 procent. Podle průzkumu asociace klade 32 spotřebitelů největší důraz na zdraví a kvalitu života. n Text: Marek Zmrzlík, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Sao Paulu. Foto: Profimedia Trh s organickými potravinami by měl v Brazílii letos dosáhnout obratu 2,5 miliardy realů. Odbyt by mohl vzrůst o 20 až 30 procent TRADIČNÍ HONÁCI. I v produkci hovězího masa je Brazílie velmocí, hlavně v odlehlejších oblastech ale zemědělství potřebuje modernizovat. PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Stroj na krásu podpořili i lékaři s českým vzděláním Krize nekrize, do své vizáže a péče o tělo jsou Brazilci ochotni investovat víc než kterýkoli jiný národ světa. Český výrobce přístroje na odstraňování vrásek, firma Compex, chce proto dokončit složitou certifikaci svého výrobku pro brazilský trh. Pomáhají i tamější lékaři, kteří vystudovali v Česku. 14 story Až bude mít nejchudší Brazilka v kapse poslední reál, možná si za něj nekoupí krajíc chleba, ale rtěnku. Jestli si na něco Brazilci potrpí, tak je to starost o to, jak vypadají. Objem peněz, které sypou do péče o svou vizáž, kupodivu pořád stoupá, ať je ekonomika v recesi, nebo ne. Například jen za make-up utratily Brazilky v roce 2014 skoro 15 miliard dolarů. A do roku 2019 se mají podle statistiky Euromonitor peníze utra- cené za šminky zvednout o dalších víc než deset procent. Brazílie je tak co do objemu peněz investovaných do vizáže už třetím největším trhem světa a atakuje druhé místo, jež zatím zaujímá Čína. „Přestože představují Brazilci jen tři procenta světové populace, jsou odpovědni za 12 procent celosvětové spotřeby deodorantů a za parfémy utrácejí víc peněz než kterýkoli jiný národ. Každý Brazilec vydá kolem 260 dolarů ročně za produkty určené ke zkrášlování a k péči o tělo,“ uvádí brazilská novinářka Marina Pome- laová z projektu The Brazil Business. Udržet si sex-appeal a krásu, kterou Brazilkám a Brazilcům přisuzuje roz- šířený stereotyp, zkrátka něco stojí. Certifikaci chceme mít hotovou ještě před veletrhem Do byznysu s krásou, který v Bra- zílii do jisté míry ignoruje hospo- dářské výkyvy, proto zkouší vstoupit mimo jiné i brněnská firma Compex. Ne náhodou právě na jihoamerický trh nabídla svůj přístroj z řady Jett cosmetics, který slouží k vyhlazování vrásek prostřednictvím plazmových toků. Jak loni firma magazínu Český export sdělila, přístroj si ovšem musí nejdřív proklestit cestu martyriem nejrůznějších povinných certifikací, kterými je Brazílie vyhlášená. Hotovo není ani po roce papíro- vání. „Co se týče procesu certifikace našeho zařízení, jsme zhruba v šede- sáti procentech. Brazilská certifikace je v porovnání s tou evropskou slo- žitější, což je zásah jak do plánování začátku prodejů v Brazílii, tak nároč- nost z hlediska lidských a časových zdrojů,“ uvádí Kristýna Stehlíková, account managerka společnosti Compex. „V květnu se zúčastníme významného brazilského veletrhu Hospitalar, kde chceme předvést vý- robek veřejnosti. Naším cílem je tedy certifikační proces dokončit před odjezdem na veletrh, abychom se tam mohli plně soustředit na budování distribuční sítě,“ vysvětluje. Krize českému výrobku nahrává, je levnější než konkurence Podle poptávky od kosmetic- kých studií i lékařů by se ale mohla trpělivost vyplatit. Českému výrobci totiž paradoxně nahrává i utahování opasků, ke kterému teď Brazílie kvů- li nedostatku peněz přistupuje. Men- ší a kompaktní český výrobek, jehož prodejní cena by na brazilském trhu neměla překročit šest tisíc eur, je až desetkrát levnější než velké stroje od konkurence. Další výhodou je, že firmě se už podařilo získat podporu brazilských lékařů. Loni v létě pro ně uspořádala v Berlíně školení a dermatologové si z něj domů do Brazílie odvezli také dva stroje na testování. „Oni nejlépe znají poptávku místních zákazníků – tedy o jaké zákroky je zájem. Zároveň nám tato spolupráce s místními lékaři umožní vytvářet klinické studie přímo v Brazílii. Jako velkou výhodu vidíme to, že několik brazilských doktorů, se kterými jsme v kontaktu, studovalo v minu- losti v České republice,“ podotýká Kristýna Stehlíková. Samotná firma Compex také úzce spolupracuje s českou univerzitní sférou – napří- klad s Vysokým učením technickým v Brně nebo s brněnskou Fakultní nemocnicí u svaté Anny. Svůj výrobek hodlá Compex prodávat za mořem přes místního prostředníka, což mimo jiné sníží náklady na dovozní cla, a prodejní cena tak bude moct být také nižší. V Compexu věří, že když se doká- žou zdárně vypořádat s pověstnými dovozními bariérami při exportu do Brazílie, zvládnou se tím spíš se svý- mi kosmetickými výrobky prosadit na volnějších trzích. „Konkrétně teď řešíme velkou poptávku po našem přístroji v asijských zemích – Korea, Thajsko, Japonsko,“ říká Kristýna Stehlíková. V Asii je prý teď velký zájem o takzvanou blepharoplastiku, tedy plastickou operaci povadlé kůže v oblasti očních víček. Na východním kolbišti přitom firma Compex, která má roční obrat asi 50 milionů korun a práci dává zhruba 15 lidem, není nováčkem. V minulosti už své kos- metické přístroje nabídla úspěšně například na indický trh. n Text: Tomáš Stingl Foto: Profimedia NA KRÁSE NEŠETŘÍ. Za make-up utratí Brazilky už 15 miliard dolarů ročně. Menší a kompaktní český výrobek, jehož prodejní cena by na brazilském trhu neměla překročit šest tisíc eur, je až desetkrát levnější než velké stroje od konkurence

Průvodce na cestu 15 Obchodní desatero pro brazílii Přijďte přesně, ale tolerujte zpoždění Říká se, že Brazilci spěchají jen na fotbal nebo na karneval. Obrňte se proto trpělivostí a mějte pro všechny případy vždy velkou časo- vou rezervu. Od vás se v každém případě očekává dochvilnost. Začněte neformálně Stejně lehce jako ovládají míč při fotbale, Brazilci lehce a hravě obchodují. Už při prvním kontaktu jsou bezprostřední a velmi přátelští. Zkuste se jim proto přizpůsobit. Nespěchejte a živě se zajímejte o věci, které s obchodem zdánlivě nesouvisejí. Naučte se třeba jména jejich fotbalových hráčů. Nepodceňte brazilské obchodníky Rozhodně brazilské byznysmeny nepodceňujte. I přes srdeč- nost a otevřenost jsou v byznysu seriózní a dobře rozlišují kvalitu výrobků. Mluvte portugalsky nebo anglicky Pokud mluvíte portugalsky, máte zásadní výhodu. Pokud ne, mnohem lépe než španělština je akceptována angličtina. Elegantně se upravte Vystupujte příjemně a sebevědomě a dbejte na formální znaky, jako je oděv nebo způsob vyjadřování. Kromě obsahu jednání si připravte i případný scénář a způsob vlastní prezentace. Zajděte s partnerem na jídlo Jednání často probíhá při společném obědě či večeři. Pozvání neodmítejte. Přineste pozornost Překvapte svého obchodního partnera drobnou pozorností, v Brazílii se to sluší a partner to ocení. Nabídku směrujte přímo majiteli Důležitou roli hraje hierarchie uvnitř společnosti. I o méně důležitých věcech často rozhoduje jen úzká skupina vedení, respektive majitel. Nekritizujte byrokracii Brazílie trpí řadou problémů, jako je korupce nebo složitá a neefektivní byrokracie. Je dobré se na tyto komplikace při- pravit, ale rozhodně není vhodné je před Brazilci kritizovat. Pozvěte obchodního partnera na návštěvu Dlouhodobě pečujte o osobní vztahy. Po vstup- ním jednání třeba na oborovém veletrhu je nutno partnery aspoň jednou navštívit a pozvat je na prohlídku svého podniku. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

V Argentině probíhá v součas- nosti jakási „ekonomická obroda“. Nový argentinský prezident Mauri- cio Macri, který vyhrál volby na pod- zim loňského roku, je sám liberálním podnikatelem. Již před volbami slíbil ambiciózní plány na obnovu země. Jejich jádrem je uvolnění uzavřené argentinské ekonomiky, otevření země pro spolupráci se všemi státy světa s důrazem na tradiční partne- ry, jako jsou Evropská unie a USA, a ustoupení od současného zaměření na Čínu, Rusko nebo Venezuelu. Mezi další Macriho plány patří zlepšení podnikatelských podmínek pro přilákání zahraničních inves- torů. S tím souvisí snaha o posílení vlastních výrobních kapacit, aby země mohla být v mnoha ohledech soběstačná a konkurenceschopná se svou produkcí i na zahraničních trzích. Prezident Macri je muž činu a nezůstal u planých frází. Okamžitě po svém zvolení začal jednat a plnit své předvolební sliby. Je obdivuhod- né, s jakou vervou se svého úkolu zhostil a s jakým odhodláním své plány realizuje. Jednodušší licence pro zahraniční firmy Macri hned po svém zvolení zrušil většinu devizových omezení, sjednotil kurz vůči dolaru a zrušil exportní daně (kromě sóji, kde byla zatím ponechána). Láká investory a jedná o podmínkách zahraničních půjček. Macri také nahradil licence DJAI systémem automatických a neautomatických licencí, které Ar- gentina praktikovala již v minulosti. Zjednodušil tak vstup zahraniční produkce na argentinský trh. Takto si sice Argentina stále chrání tu část trhu, kde je aktivní s vlastní produk- cí, ale jedná se jen o zlomek celního sazebníku. Každopádně je tento systém velkým přínosem, protože zavádí nějaká pravidla a dá se podle něj postupovat, na rozdíl od systému předchozího. Zajímavým počinem je také zru- šení dotací odběratelům elektrické energie, které byly zničující pro energetické firmy a potažmo i pro průmysl, protože energetické firmy nemohly investovat do modernizace výroby a distribuce elektřiny. Dochá- zelo tak k častým výpadkům, čímž byla brzděna i průmyslová produkce. V současné době se prezident Macri snaží přilákat investory a zís- kat zahraniční financování, aby mohl obnovit ekonomický růst země. Jak sám říká, chce přesvědčit svět, že Ar- gentina je „zpět a chce být součástí 21. století“. V nedávných dnech se proto zúčastnil i prestižního ekono- mického fóra ve švýcarském Davosu, kam ho mimo jiné doprovázel také jeho prezidentský protikandidát 16 zaostřeno na region Vyvést svou zemi z hospodářské izolace, pozvat investory, nastartovat růst. To jsou cíle nového argentinského prezidenta Mauricia Macriho. Volby vyhrál s plánem na obrodu ekonomiky po vleklé letargii. Hned začal s reformami, které pomohou i dovozcům. Argentina je zpátky, oznámil světu nový prezident Pro české vývozce je důležité jednání o takzvané Asociační dohodě mezi Evropskou unií a hospodářským společenstvím Mercosur, které spojuje Argen- tinu, Brazílii, Uruguay a další jihoamerické země. Očekává se, že k výměně nabídek k jednání by došlo v první polovině roku 2016, kdy bude Mercosuru předsedat Uruguay. O Asociační dohodě se jedná už od roku 1999. Dohoda je postavena na třech pilířích (poli- tický dialog, obchod, spolupráce). V roce 2004 došlo k přerušení rozhovorů kvůli nedostatečně ambiciózním nabídkám na obou stranách. O obnovení bylo roz- hodnuto v roce 2010. Ve čtvrtém čtvrtletí 2015 došlo k několika jednáním mezi EU a Mercosurem a na základě toho probíhají interní konzultace zejména na straně EU, které budou pokračovat i v začátku roku 2016. Asociační dohoda by měla pokrývat významné odstranění celních překážek (kvůli citlivosti některých položek na obou stra- nách však nelze počítat s úplnou liberalizací na sto procent). Dále může přinést znatelné snížení netarifních překážek obchodu pro průmyslové zboží a snížení bariér v oblasti služeb a investic. Dohoda by měla pomoci k lepší- mu přístupu k veřejným zakáz- kám Mercosuru a větší transpa- rentnosti systému. Součástí je také zajištění lepší ochrany práv duševního vlastnictví včetně uznání geografického značení výrobků zemí EU. V rámci pilíře pro spolupráci by měla být zahrnuta těsnější spo- lupráce mezi regulačními orgány obou bloků. Jedním z cílů dohody by také měl být trvale udržitelný rozvoj. Pozitivním, ne-li přímo průlomovým bodem v nekoneč- ných jednáních bylo právě zvolení nového prezidenta v Argentině. Tato země uzavření dohody neustále blokovala a například Brazílie již zvažovala alternativní řešení vlastní dohody. Nynější zájem Argentiny uzavřít Asociační dohodu mezi oběma bloky potvr- dil prezident Mauricio Macri na světovém fóru v Davosu. n Zvolení Macriho by mohlo urychlit i dohodu s Mercosurem

zaostřeno na region 17 Sergio Massa, který byl předsta- vován jako lídr opozice a společně s Macrim se snažil ujistit světové partnery o seriózní snaze Argentiny postupovat jednotně a vrátit zemi její důvěryhodnost. Nutno dodat, že se to tomuto tandemu dařilo a smíř- livá konstruktivní rétorika, kterou okouzlil Macri v Argentině, sklízí ovoce i v zahraničí. Státníci slibují spolupráci, investoři investice a svě- tová média mluví o argentinském prezidentu v superlativech. Nové investice slibuje i Coca-Cola Na prestižním ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu měl Macri několik desítek schůzek, mezi nimiž byla setkání s významnými osobnostmi. Viceprezident USA Joe Biden přislíbil, že USA pomohou Ar- gentině vrátit se na kapitálové trhy a získat větší investice. V návaznosti na to USA zrušily veto, které od roku 2011 komplikovalo přístup Argenti- ny k mezinárodním půjčkám. S premiérem Velké Británie Davidem Cameronem Argentinci diskutovali o citlivé otázce souost- roví Falkland (Malvín) a možnosti ekonomické spolupráce. Dalším partnerem v diskusi byl prezident Mexika Enrique Peña Nieto, který může být pro Macriho zajímavou inspirací, neboť jeho reformy jsou kladně hodnoceny podnikateli a Světovou bankou, jež řadí Mexiko mezi 60 největších reformátorů světa, a v pravidelném hodnocení Doing Business je Mexiko řazeno na 38. místo žebříčku. Kromě význam- ných politiků se Macri sešel i se šéfy velkých firem, jako jsou Shell, Facebook, Microsoft, Google nebo Coca-Cola, která přislíbila v Ar- gentině investovat miliardu dolarů v následujících čtyřech letech. Vzkříšení Argentiny pomůže i českým dodavatelům Macri oslňuje svým charisma- tem a v Argentině je cítit střízlivý optimismus. Ale je zatím jen na začátku cesty a čekají ho velké výzvy. Počínaje inflací přes vyrovnání s takzvanými supími fondy až po střety s vyhraněnými zastánci kirch- nerismu a jednání s odbory. Jistou nevýhodou může být také vysoká provázanost ekonomiky s Brazílií, která poslední dobou zvolnila své tempo, a bude mít tedy vliv i na růst svého jižního souseda. Snad se novému prezidentovi ekonomická obroda země podaří, Argentina i pro české firmy skýtá mnoho příležitostí. Zajímavými sek- tory jsou pro ně například energetic- ký průmysl, strojírenství, infrastruk- tura – zejména železniční doprava –, těžební a chemický průmysl nebo luxusní zboží, jako je sklo. V minulosti byla Argentina do- konce druhým největším odbytištěm českých obráběcích strojů. V návaz- nosti na tuto skutečnost připravuje agentura CzechTrade účast na veletrhu FIMAQH. O jeho atraktiv- nosti svědčí i to, že je již vyprodán, organizátoři vytvořili čekací listinu a snaží se rozšířit vystavovací plochy. CzechTrade má plochu již rezervo- vanou a rád na ní uvítá české firmy. Více informací o veletrhu a možnos- tech účasti najdete na adrese www. czechtrade.cz/kalendar-akci/akce- fimaqh-2016. n Text: Marek Zmrzlík, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Sao Paulu Foto: Profimedia JDEME NA TO. Při prosincové inauguraci promluvil Macri z balkonu slavného prezidentského paláce Casa Rosada, odkud kdysi okouzlili masu Argentinců papež Jan Pavel II. nebo umělkyně Eva Perónová. PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

Dělat prognózy je vždycky složité, zvlášť když jde o budoucnost, říká klasik. Jen o něco jednodušší je pokoušet se přesně popsat největší světovou ekonomiku, která v posled- ních letech mnoho ekonomů překva- pila svou nezdolností a výkonností. Americké hospodářství jako by dělalo všechno pro to, aby zůstalo největší světovou ekonomikou co nejdéle. Když se k růstu, který byl loni 2,5 procenta, přidá 2,65 milionu nově vytvořených míst, není divu, že do letošního roku vstupovali Ameri- čané celkem optimisticky. Klesající cena ropy a snižující se nezaměst- nanost vedly spotřebitele k větším útratám a cestování, což ekonomice, jejíž HDP ze 70 procent tvoří sou- kromá spotřeba, vyloženě prospí- valo. Protože během celého roku posiloval kurz dolaru, měli Ameri- čané levnější zahraniční nákupy, což ještě dodatečně zvyšovalo spotřebu. Dvě největší investice, které většina lidí v životě udělá, jsou do vlastního bydlení a do nákupu auta. Ekonomi- ce proto pomohlo, že stavebnictví zažilo velice dobrý rok, ceny nemo- vitostí rostly a lidé k nákupům domů a bytů využívali historicky nízkých hypotečních úroků. Prodej nových aut byl loni rekordní, ještě nikdy v historii se ve Spojených státech neprodalo tolik automobilů – bylo jich 17,5 milionu. Exportující firmy se během celého loňska musely vyrovnávat se stále sílícím kurzem dolaru a nepříliš přesvědčivým růstem, či rovnou po- klesem u důležitých ekonomických partnerů USA: Evropa a Japonsko měly svých problému dost, Brazílie upadla do recese a zprávy z Číny za- váněly spíše nervozitou než dlouho tak obvyklým optimismem. I když průmyslová výroba vzrostla za loň- ský rok velice solidně o 4,5 procenta, začala se koncem roku objevovat znepokojivá čísla. V prosinci poprvé za šest let výroba dokonce z měsíce na měsíc poklesla. Na slábnoucí prů- mysl v posledních měsících ukazují i takové ukazatele, jako je objem železniční nákladní přepravy, který na konci roku začal klesat. Skončily dvě stovky uhelných elektráren Evropská unie začala jako spo- lečenství uhlí a oceli, na nichž stála poválečná obnova Evropy. V součas- né Americe jde naopak o upadající odvětví, která mají nejlepší léta za sebou. Za poslední roky bylo uza- vřeno přes 200 uhelných elektráren, protože nízká cena ropy a zemního plynu a zvyšující se ekologické náro- ky dělají jejich provoz nerentabilní. I když uhlí bude ještě dlouhá léta dů- ležitou součástí energetického mixu, nikdo už nepočítá s jeho dominancí 18 mezinárodní obchod Většinu uplynulé sezony měla rozjetá ekonomika Spojených států výbornou kondici. S relativním optimismem vstupují Američané i do té letošní. USA také střídají Rusko na postu nejdůležitějšího cíle českých exportérů mimo evropskou unii. Amerika prožila zářný rok, teď přibrzďuje Ministerstvo zahraničních věcí ve spolu- práci s ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechTrade vydalo Mapu glo- bálních oborových příležitostí. Ta má pod- nikatelům umožnit pohled na zahraniční trhy podle oboru, v němž příslušná firma působí. Jak se bude podle této mapy letos dařit vybraným sektorům americké ekonomiky a ve kterých jsou šance pro české dodavatele? Energetický průmysl: Podpora solárních elektráren Americký prezident Obama podporo- val během své vlády výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a v roce 2015 zaznamenal dva výrazné úspěchy: doma s Clean Power Plan, který klade velice přísné nároky na uhelné elektrárny, a na mezinárodním poli na konci roku v Paříži s podpisem klimatické dohody, usilující o zpomalení klimatické změny. Američané rádi podporují nové technologie a jsou ochotni si za ně připlatit. Proto i tento rok bude ve znamení velkého množství nově instalovaných solárních a větrných elektráren, které budou vyrábět stále větší podíl elektrické energie. Pomáhat jim v tom budou i daňové úlevy, které loni Kongres prodloužil o několik let. S tím bude souviset rozvoj technologií pro správu energetických sítí, smart grids. Uhlí a ropa prožijí těžký rok – nové uhelné elektrárny se neotevřou a těžba bude kle- sat, hodně menších ropných firem bude čelit bankrotu. Potravinářský průmysl: Vitamanie, biopotraviny a mikropivovary Američané chtějí žít zdravě a výrobci potravin jim rádi dají pocit, že právě je- jich výrobek je bez námahy udělá zdra- vější nebo štíhlejší. „Vitamanie“, jak se říká touze po zdraví z pilulky, umožnila tomuto trhu vyrůst do objemu 25 mili- ard dolarů ročně. Bezlepkové potraviny poptává 20 procent zákazníků, i když zdravotní důvody k tomu mají jen tři procenta obyvatel. Energetické nápoje jsou již dlouho sázkou na jistotu. Když si mladí Američané chtějí trochu orazit, stále častěji sahají po pivu některého z malých pivovarů, kterých je dnes už přes čtyři tisíce a na stomiliardovém trhu s pivem se podílejí devíti procenty. Širší nabídka piv nabízí příležitostí chmelařům a dodavatelům menších plnicích linek. Strojírenský průmysl: Dodávky obráběcích strojů Posledních několik let se americká průmyslová výroba každoročně zvy- šovala o několik procent, hodně pod- niků investovalo do strojního zařízení, například do obráběcích strojů. Letoš- ní ochlazení poptávky má být citelné, prognózy hovoří o růstu průmyslové výroby v rozmezí jednoho až jednoho a půl procenta. I když nových investic zdaleka nebude tolik, pořád se díky velikosti trhu a síle amerických firem jedná o solidní příležitost. Mapa šancí pro letošek

mezinárodní obchod 19 jako v minulém století. Ocelářům problémy způsobují rostoucí dovozy levnější oceli z Číny. Břidličná revoluce je v dluzích Dlouhálétaplatilo,žerůstceny ropyo jedendolarznamenaljeden dolarprozahraničnídodavatele a poklescenynaopakjedendolarnavíc proamerickéhospotřebitele.Toseale změnilos břidličnourevolucí,která Americeumožnilastálevětšípodíl ropyzískávatz domácíchzdrojů.Rop- náhorečkavedlak takovémuzájmu investorů,žepodílinvesticdotěžby ropya plynudosahovalaždesetpro- centzevšechprůmyslovýchinvestic. S rychlým poklesem ceny ropy se ale hodně projektů stalo neren- tabilními a banky i investoři začali utahovat finanční kohoutky. Konzul- tační firma Alix Partners odhaduje, že rozdíl mezi cash flow, které v roce 2016 vytvoří těžební firmy, a částkou potřebnou na splácení půjček bude minimálně minus 100 miliard dolarů. Firmy musely vloni začít propouštět, poptávaly méně materiálu a slu- žeb a cena akcií velkého množství ropných firem poznala loni jen jeden směr: dolů. Díky štědré podpoře, technologickému pokroku a oblíbe- nosti mezi politiky se naopak dařilo projektům z oblasti solární a větrné energie. Dnes se už jedná o tak silné a důležité oblasti americké ekonomi- ky, že zaměstnávají více lidí než těžba ropy a zemního plynu dohromady. n Text: Tomáš Hart vedoucí ekonomického úseku Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Foto: Profimedia Sklářský průmysl: Dovoz plochého skla V roce 2008 se v USA uzavřelo hodně továren na výrobu plochého skla a těchto kapacit se nyní nedostává. Od té doby ploché sklo zdražilo o 50 procent, jen za loňský rok to bylo o deset procent. Bude trvat několik let, než se spustí nové nebo obnovené provozy, do té doby musí Ame- rika sklo dovážet. Stavba nových hotelů a konferenčních center přináší příležitosti v oblasti interiérového designu a osvětle- ní. American Institute of Architects očeká- vá nárůst výdajů na interiéry u komerčních staveb o 10 až 12 procent. Chemický průmysl: roste Poptávka po čpavku V posledním roce silně poklesla poptáv- ka po chemikáliích pro ropné vrty, ale i přesto výroba chemikálií vloni vzrostla o 3,8 procenta. I letos má růst více než celá ekonomika, kolem tří procent. Z ce- lého průmyslu vyčnívá metanol. USA historicky dovážely přes 90 procent své spotřeby ze zahraničí. Díky stavbě nových metanolových provozů, které využívají levný domácí zemní plyn, si ale Amerika stále více metanolu vyrábí doma. Kvůli nízkým cenám by američtí farmáři letos měli mít menší zájem o pěstování sóji a zvýšit úrodu kukuřice, což by mělo vést k růstu poptávky po čpavku na výrobu hnojiv. Několik výrobců už proto požádalo o povolení k výstavbě nových provozů nebo k roz- šíření stávajících. Zdravotnická technika: kongres připravuje Rychlejší certifikace Spojené státy jsou zdaleka největším trhem zdravotní techniky na světě, jeho atraktivitu ale snižuje drahé a zdlouhavé schvalování nových vý- robků. Asociace výrobců spolupracuje s americkým Kongresem na urychlení schvalovacích procedur v tomto roce, aby se nové a inovativní výrobky dostaly na trh rychleji. Díky Obama- care se k lepší zdravotní péči dostaly miliony Američanů, růst poptávky po technice ze strany nemocnic ale poněkud omezuje přísná kontrola po- řizovacích cen přístrojů a silná pozice pojišťoven, které při jednání o cenách zákroků tlačí na nízké ceny. Stárnoucí populace přispívá k růstu poptávky po zdravotních výkonech, navíc je současná generace penzistů nejlépe zajištěnou demografickou skupinou ve Spojených státech. Letecký průmysl: Víc dopravních letadel a vojenských helikoptér Kvůli zpřísňování ekologických nároků na motory bude potřeba vyvinout úspornější letecké motory, jen firma Pratt & Whitney má objednávky na několik tisíc kusů. Velcí výrobci jsou dobře diverzifikováni, takže když napří- klad firma Boeing zaznamenává kvůli ekonomickému ochlazení ve zbytku světa menší poptávku po letadlech pro nákladní přepravu, vynahradí to zvýšený počet objednávek na dopravní letadla. Optimismus potvrzuje i ne- dávné rozhodnutí firmy GE Aviation investovat v České republice do vzniku evropského centra excelence na výrobu turbovrtulových motorů. Problémy s bezpečností v mnoha zemích světa také znamenají větší zájem o vojenské helikoptéry. n UTRÁCEJÍ. Američané loni nakoupili mimo jiné 17,5 milionu aut, což je histo- rický rekord. ve spolupráci s

Jen si to zkuste představit. Sedíte v altánku v tropické zahradě, kousek za plotem šumí moře. Popíjíte chlazený koktejl a přes vysokorych- lostní internet domlouváte obchod s klientem na druhém konci planety. Stačí tři čtyři hodinky online, pak zaklapnete notebook a jdete surfovat na pláž. A tak vypadá váš běžný pracovní den. Jen naivní sen? Už ne. Pro tisíce takzvaných digitálních nomádů se podobný životní styl stává realitou. Umožnil to hlavně nástup vyso- korychlostního internetu, který začíná být dostupný už i v levnějších zemích Asie nebo Latinské Ameriky. Oblíbenou lokalitou jsou pro e-no- mády například Kanárské ostrovy, hlavně metropole Las Palmas. Tato lokalita je populární zvlášť proto, že je součástí Evropské unie a nabízí dobré připojení k internetu. Podobné 20 mezinárodní obchod Stále více českých podnikatelů zkouší žít jako „digitální nomádi“. Jde o cestovatele, kteří pracují přes internet, a nezáleží, kde zrovna jsou. V zemích jako Thajsko nebo Vietnam pro ně vznikají sdílené kanceláře, kde si mohou pronajmout stůl, techniku, nebo dokonce konferenční prostory. Mít kancelář přímo na pláži JEN BAMBUS A NOTEBOOKY. Populární je mezi nomády indonéský ostrov Bali, kde vznikla i tato bambusová kancelář Hubut.

mezinárodní obchod 21 důvody přitahují kočovné podnika- tele také do Prahy, která je navíc díky slabé koruně na evropské poměry velmi levná. Klíčovou zemí světa pro digitální nomády je ovšem v součas- nosti Thajsko. A jejich Mekkou je severothajské město Čiang Mai. Na zimu do teplých krajin Princip je v zásadě jednoduchý. Vyhovuje podnikatelům, kteří pracují po internetu, a nezáleží tedy, kde se právě fyzicky nacházejí. Nomádi využívají toho, že v zemi jako Thajsko jsou životní náklady výrazně nižší než v Evropě nebo v Severní Americe. Vý- raz nomád zároveň naznačuje, že tito lidé se čas od času přemísťují z místa na místo. Je to nový životní styl hlavně mladší generace, která spojuje byznys s cestováním. „Provozuji we- bový zásilkový obchod. Na to, abych pokryl své výdaje na život a cestová- ní, mi stačí pracovat přes internet tak v průměru čtyři hodiny denně,“ říká Angličan Bates v jedné z mnoha internetových kaváren v Bangkoku. „Časem se chystám z Thajska zase přesunout dál do Ho Či Minova Měs- ta a prozkoumat Vietnam,“ dodává podnikatel. Samozřejmě že takový život je přístupný hlavně profesím a oborům, které vystačí s interne- tem. Zatím proto láká především provozovatele webových aplikací, programátory, tvůrce stránek. Další částí světové komunity digitál- ních nomádů jsou ale i tažní ptáci z podstatně širšího okruhu oborů. To jsou ti, kteří přijíždějí ze severu do tropických oblastí za teplem během zimních měsíců, chvíli pobudou v tropech a na jaře se zase vracejí domů. Mezi těmi můžete najít třeba i majitele domů, fotografy, překla- datele, online hráče pokeru, prostě leckterou profesi. Vyzkoušet život digitálního nomáda na vlastní kůži odjel do Thajska i český mikropodnikatel Vojtěch Semecký, který otestoval několik sdílených kanceláří (viz texty v rámečku). Ten říká, že podnikatelé by měli dopředu zvážit praktické detaily. „Hodně začínají- cích nomádů má obavu z toho, jak budou komunikovat se zákazní- ky, jak bude fungovat roaming, jak se projeví časový posun, jaké bude připojení. Také řeší, jestli to zákazníkům vůbec sdělit, nebo předstírat, že jsou normálně doma. Tyhle starosti mi odpadají, protože nedělám zakázky. Pracuji výhradně na vlastních projektech,“ vysvětlu- je Vojtěch Semecký. Stačí turistické vízum? Toulavý životní styl dlouho limitovala nedostupnost solidní- ho internetového připojení v již- ních zemích. Právě v Thajsku, ale i v dalších asijských státech, jako je Tchaj-wan nebo Malajsie, je však už nyní připojení v mnoha městech vynikající. V Thajsku navíc začaly vedle klasických internetových kavá- ren vyrůstat i specializované sdílené kanceláře a komunity, které slouží digitálním nomádům jako kompletní zázemí. Typický hub má samozřejmě především dobré vysokorychlostní připojení, obvykle ale půjčuje i po- čítačovou techniku a nabízí ubyto- vání a stravu. Podnikatel si může pronajmout místo v takové sdílené kanceláři v zásadě třeba na jediný den, zrovna tak ale i na rok. Thajsko digitální nomádi vy- hledávají hlavně proto, že je levné, bezpečné, je vyspělejší než okolní země a je v něm spousta turistických Průzkum míst pro práci přes internet v Thajsku jsem se rozhodl začít ve městě Čiang Mai, což je Mekka digitálních nomádů. Nejprve jsem pár dní zkoušel pracovat z kaváren a restaurací v centru města, což mě sice bavilo, ale při teplotách kolem 35 °C prostě člověk není schopen pracovat naplno. Ani Wi-Fi není v kavárnách moc spolehlivá. Proto jsem zkusil nový sdílený prostor nazvaný Punspace. Ten má klimatizovanou kancelář a pracuje se tady mnohem lépe. V Thajsku klima- tizované prostory obvykle trpí tím, že jsou hodně přechlazené. V Punspacu je ovšem teplota akorát – kolem 22 °C. Je tu klid, skoro až nábožné ticho, a vidíte, že se všichni skutečně soustředí na práci. Připojení k internetu je stabilní, nepadá. Sur- fování je celkem plynulé. Rychlost hodně závisí na tom, kde je cílový server. Pokud jde o nějakou velkou internetovou službu typu Google, Facebook nebo DropBox, které mají servery geograficky rozložené, není problém. Pokud se připojujete do České repub- liky, je připojení samozřejmě pomalejší, ale pořád použitelné. Jednodenní návštěva Punspacu vás vyjde v přepočtu asi na 160 korun. Můžete tu být od devíti do 18 hodin. V práci můžete zůstat i déle, ale pak už tu není k dispozici obsluha a lze se dostat pouze ven, a nikoli dovnitř. Existují i delší cenové tarify – týdenní, měsíční, nebo dokonce roční. K těm už dostanete vlastní klíče a můžete prostor využívat 24 hodin denně. Pro dlouhodobější zákazníky jsou k dispozici zamykatelné skříňky. Pokud potřebujete, lze si půjčit širokoúhlý LCD – třeba když děláte grafiku, tak se hodí. Přestože je tu spousta místa na nefor- mální setkání, můžete si pronajmout i samostat- nou meetingovou místnost. Zdarma je tu k mání rozpustná káva, čaj, varná konvice i mikrovlnka. Placené jsou věci z lednice, jako jsou nealkoholic- ké nápoje nebo pivo. Ceny jsou velmi přijatelné. V komplexu je i kavárna, kde si můžete koupit občerstvení. n Text a foto: Vojtěch Semecký THAJSKÁ MISE. Jednodenní využití kanceláře Punspace vyjde v přepočtu asi na 160 korun. Punspace: K pronájmu je i zasedací místnost PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

cílů. Navíc jsou úřady k nomádům vykonávajícím práci na dálku tole- rantní. „Pokud jste digitální nomád a provozujete svůj byznys na inter- netu, můžete to dělat i na základě turistického víza,“ potvrdil v rozho- voru pro portál CityNews Chiang Mai pracovník tamějšího imigrační- ho úřadu Rutphong Sanwanangkun. Digitální nomádství bude zřejmě nabývat na popularitě úměrně tomu, jak se bude zdokonalovat komuni- kační technika. Tenhle fenomén je nutné začít brát vážně. Loni se v Ber- líně dokonce odehrál první celosvě- tový kongres digitálních nomádů DNX Global. Možná nastává malé digitální stěhování národů. n Text: Tomáš Stingl Foto: Profimedia 22 mezinárodní obchod Přímo na tropickém ostrově Ko Lanta v Andamanském moři najdete projekt Ko- Hub. Založil ho podnikatel James Abbott, kte- rý rovněž zřídil rychlé internetové připojení optickým kabelem. Nejde o žádné rádiové po- jítko přes směrovou anténu. Abbott skutečně za pomoci lodí položil z pevniny dva podmoř- ské optické kabely. Je to momentálně zřejmě nejlepší připojení k internetu na ostrově. KoHub má domácí a přátelské prostředí, ve srovnání s Punspacem je více komunitní. Není to jen „kancelář v tropech“, ale přede- vším společenství lidí, kteří si říkají KoHub- bers a tráví spolu podle chuti i volný čas. Je to pestrá směsice. Potkal jsem tu tři další Čechy, páreček z Barcelony (překladatelka a admin, který na dálku spravuje linuxové servery), další dvojici z Nizozemska (opět admin a překladatelka – to je evidentně ob- líbená kombinace) nebo Američanku, která žila 17 let v Číně a překládá z čínštiny do angličtiny. Dále zde pracují vývojáři, grafici, marketingoví specialisté. Prostě jde o směs profesí, které se dají dělat přes internet. Kancelář za 250 korun Pokud chcete z KoHubu pracovat, prostě přijedete, zaplatíte členský poplatek a může- te začít úřadovat. Platíte-li po jednotlivých dnech, vychází to na 250 korun za den. Většina nomádů je tady na delší dobu, takže si platí týdenní nebo spíš měsíční členství, díky čemuž dostávají mnohem lepší ceny. Někdo preferuje pro práci klimatizovanou místnost, většina lidí ale pracuje na zastřešené venkovní terase s výhledem do zahrady. Jsou tady zamykatelné skříňky, abyste nemuseli pořád tahat notebook sem a tam. Někdo pracu- je radši ráno, někdo začíná kvůli zákazníkům z Evropy a časovému posunu až odpoledne. Na zahradě jsou stromy a keře, které chrání Ko- Hub před sluncem. Dále je tu pár altánků, které také můžete využívat, jeden z nich je například vyhrazený na hovory přes Skype. Můžete tady i snídat nebo obědvat. Od rána až do 17 hodin tady velmi dobře vaří. Jídlo lze koupit v přepočtu za 70 korun. Pak je tu také samoobslužná lednička s dalšími nápoji za velmi rozumné ceny. Ale nejen prací živ je člověk. Pouhých 400 metrů od KoHubu je pláž, kam se chodí digitální nomádi koupat nebo hrát frisbee ve vlnách. V KoHubu se také pořádají filmové večery. Vždy se předem hlasuje, jaký film se bude promítat.n Text a foto: Vojtěch Semecký KoHub: Pro Skype je tu altánek v zahradě Čiang Mai Příjemná severothajská lokalita se stala nepsaným hlavním města světa kočovných podnikatelů. Právě proto se tam ale v po- slední době začínají zvedat ceny, směřují tam zástupy cestovatelů. Hanoj Metropole Vietnamu přitahuje nomády hlavně i na asijské poměry nízkými cenami, za něž lze získat velmi slušné ubytování, stravu i kanceláře. Měsíční náklady na osobu se odhadují na 600 dolarů. Las Palmas Centrum Kanárských ostrovů má tu výhodu, že je součástí Evropské unie. Tím pro občany EU odpadá spousta adminis- trativních bariér. Evropskému standardu odpovídá kvalita služeb, ovšem také ceny. Tchaj-pej Největší město ostrova Tchaj-wan vítězí dokonalým internetovým pokrytím. Tchaj-wan je předním světovým výrobcem počítačové techniky a na kvalitě připojení je to znát. Ceny – především za ubytová- ní – jsou tu ale vyšší než v jiných částech východní Asie. Quito Přestože leží prakticky na rovníku v jiho- americkém státě Ekvádor, má díky vyšší nadmořské výšce příjemné klima. Láká cestovatele, kteří upřednostňují španělštinu před angličtinou. Problémem je ale – jako v mnoha velkoměstech Jižní Ameriky – rozbujelá pouliční kriminalita. Varna Přímořské letovisko v Bulharsku přes- ně zapadá do modelu „prodej ve svém webovém obchodě pár triček a pak se jdi koupat“. Na evropské poměry je tu levně. Puné S připojením k internetu to bývá v Indii všelijaké. Jedním z míst, kde s tím ale pro- blémy nejsou, je průmyslové město Puné. Řídit odtud svůj internetový byznys lze za hubičku, v dosahu je také mnoho slavných indických cestovatelských cílů. Panama City Asi nejmodernější město Střední Ameriky je na rozdíl od ostatních měst tohoto regionu celkem spořádané a relativně bezpečné. Praha Intervencemi oslabená koruna dělá z Česka znovu levnou destinaci a Praha skýtá nomádům vedle dobrého servisu i spoustu vyžití mimo pracovní dobu a stojí na křižo- vatce evropské dopravy. n Oblíbená města digitálních nomádů NA OSTROVĚ. Díky připojení přes optický kabel nabízí KoHub suverénně nejrychlejší internet na ostrově Ko Lanta.

Úspěšný obor 23 Za vším hledej auto. Alespoň v české ekonomice. O obě dvě hlavní lichotivá čísla tuzemského hos- podářství – tedy rekordní loňský vývoz atakující hranici čtyř bilionů korun a růst HDP o 4,5 procenta – se podstatnou měrou zasloužil právě automotive průmysl. Ten přepsal historické rekordy hned v několika kolonkách, chce se říct skoro navzdo- ry vývoji ve světě. Odbyt nezastavila ani aféra s motory šidícími emisní testy, která vypukla v americké větvi koncernu Volkswagen, ani slábnoucí poptávka na některých trzích. Největší český exportér, spo- lečnost Škoda Auto, prodala 1,06 milionu osobních aut. Nejsilnějším trhem pro značku zůstává Čína, kde loni prodala skoro 282 tisíc aut, od- byt ale stagnoval. Zemí, kde naopak popularity škodovek raketově rostla, bylo Turecko. Víc než 22 tisíc proda- ných vozů znamenalo meziroční růst odbytu o 58 procent. Značce se dařilo také v Evropě, hlavně v jižních státech. V Portugal- sku prodala firma meziročně skoro o 31 procent víc aut, v Bulharsku o 28 procent, ve Španělsku o 24 a v Itá- lii zhruba o 17 procent víc. Vedle exportu si vedla Škodovka výborně i na domácím hřišti, když v Česku prodala 85 tisíc vozů, což je mezi- roční přírůstek o 21 procent. Euforii tak krotí jen Rusko. Tam se celkem pochopitelně – v souladu s celkovou recesí – propadl i prodej škodovek z předloňských 84 tisíc jen na 55 vozů v loňské sezoně. Letos chce Škodovka pracovat na nové modelové řadě. „Běží teď na plné obrátky přípravy na další fázi modelové ofenzivy, v jejímž rámci Škoda mimo jiné posílí své zastoupe- ní v segmentu SUV,“ uvedl předseda představenstva společnosti Bern- hard Maier. Dařilo se i dvěma dalším tuzem- ským výrobcům. Firma Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku měla loni na kontě víc než 342 tisíc automobilů, což je meziroční růst o 11 procent. Z kolínské automobilky Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) vyjelo loni 219 tisíc nových vozů, to je meziroční růst o osm procent. Největším trhem TPCA je Velká Británie, kde firma prodala více než čtvrtinu všech aut. „Třicet procent vozů vyrobených v TPCA v roce 2015 bylo vybaveno řízením na pravé straně. Stoupl i počet automobilů s automatickou převo- dovkou," uvedl mluvčí společnosti Marek Hovorka. U autobusů byla dosavadní nejvyšší produkce překročena asi o 600 vozů. Největší výrobce Iveco Bus zvýšil výrobu o 13 procent na 3728 vozidel. Továrna SOR Libcha- vy poslala do světa 742 autobusů, to je růst o třetinu. Mírně klesla pou- ze produkce opavské společnosti KH motor centrum. Ta vyrobila 47 autobusů. U nákladních vozů a motorek jsou počty jednoduché, protože v obou segmentech působí už jen po jednom tuzemském výrobci. Společnost Tatra Trucks potvrdila renesanci výroby nákladních vozů v Kopřivnici, odkud jich loni vyjelo 850. Letos chce firma překročit metu tisícovky vyrobených náklaďáků. Velmi lichotivý růst zaznamenal jediný tuzemský výrobce motorek Jawa Moto. Víc než 1700 nových strojů představuje růst produkce o plných 60 procent. Firmě se tak potvrzuje nová strategie. Utlumila vývoj malých motorek s kubaturou do 250 kubických centimetrů a na- opak pracuje na silnějších strojích s objemem jeden litr a více. n Text: Tomáš stingl Foto: Anna Vacková Euforii krotí jen rusko. Tam se v souladu s celkovou recesí propadl i prodej škodovek Český automobilový průmysl sečetl loňské prodeje a výsledkem jsou samé superlativy. Osobních aut i autobusů vyrobily tuzemské továrny nejvíc v historii, skokově vzrostla i produkce motorek. Vzaly tak zasvé obavy, že klíčové odvětví doplatí na aféru s šidícími motory koncernu Volkswagen. Výroba aut je rekordní, aféra Volkswagenu poptávku nezlomila PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO Výroba vozidel v roce 2015 Kategorie Vyrobených kusů Meziroční změna Autobusy 4 517 +16 % Nákladní vozy 850 +3,5 % Motocykly 1 727 +60,7 % Přívěsy velké 1 790 +9,6 % Přívěsy menší 23 949 -9,5 % Celkem 1 328 788 + 4 % Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu

Co přinese rok 2016 exportérům ve státní podpoře vývozu? Několik konkrétních tipů zaznělo na konfe- renci Budoucnost českého exportu, kterou uspořádalo na konci uplynu- lého roku vydavatelství Mladá fronta v Ústí nad Labem. České obchodní zájmy by v letošní sezoně mělo vyjet do světa podpořit dalších 14 ekonomických diplomatů. Proexportní agentura CzechTrade posílí mimo jiné svou přítomnost v Indii, když otevře po Dillí také svou druhou indickou kancelář v progresivním městě Bengalúru. Velké naděje vkládají vývozci do Íránu. Na obchod s ním v těchto dnech končí většina ob- chodních sankcí uvalených v roce 2010, a CzechTrade proto otevírá svou kancelář v perské metropoli Teherán. CzechTrade ale hodlá jít naproti českým vývozcům i přímo na domá- cím poli. Postupně se plánuje otevře- ní pěti kanceláří v regionech České republiky tak, aby měli podnikatelé v regionech možnost osobní kon- zultace s pracovníky CzechTradu, aniž by museli jezdit do pražského ústředí. Pobočka CzechTrade by tak měla být k dispozici například v Brně nebo právě v Ústí nad Labem. Sourcing day je skoro malý veletrh Stále větší zájem mají české firmy o dodavatelská fóra s nákupčími vel- kých světových firem. CzechTrade se přitom díky dlouhodobé přítomnosti 24 služby pro vývozce V rámci veřejné podpory vývozu budou mít letos čeští podnikatelé mimo jiné příležitost setkat se s hlavními nákupčími německého chemického nebo britského leteckého průmyslu. Exportérům pomůže také aktualizovaná verze Mapy oborových příležitostí, do světa vyrazí další ekonomičtí diplomaté. Češi dostanou šanci u řetězce Norma i gigantu BASF DO PERSIE. Generální ředitel CzechTrade Radomil Doležal věří ve velký po- tenciál Íránu, kde v těchto dnech agentura otevírá svou kancelář.

služby pro vývozce 25 na zahraničních trzích umí dostat až k hlavním nákupčím velkých ob- chodních řetězců, jako jsou německý Kaufland nebo britský Debenhams, připomněl na konferenci Milan Ráž, ředitel sekce služeb pro exportéry agentury CzechTrade. Při takzvaných Sourcing days, které agentura orga- nizuje a které v podstatě připomínají malý veletrh, mají čeští dodavatelé možnost v rámci osobní konzulta- ce nabídnout své produkty přímo zástupcům podobných nadnárodních řetězců. To může přinést velké dlou- hodobé kontrakty. Velmi úspěšná jsou například setkání s nákupčími německých koncernů. Konkrétní zakázky, které z pravidelných setkání v Plzni vze- jdou, sice následně ne každá česká firma reportuje, přesto ale vedoucí kanceláře CzechTrade v Düsseldorfu Adam Jareš odhaduje, že v poslední době převýšily obchody započaté na těchto kontraktačních setká- ních s německými partnery hranici 100 milionů korun. Dodavatelské fórum ve Velké Británii na sklonku minulého roku zase českým firmám otevřelo dveře do prestižního odvět- ví – britského leteckého průmyslu. Dodavatelská fóra budou pokra- čovat i letos. Na jaro se chystá v Pra- ze setkání s nákupčími německého maloobchodního řetězce Norma. Na základě profilů případných doda- vatelů už CzechTrade německému řetězci doporučil asi 40 českých firem. Do Prahy se letos chystají vyhlédnout si na kontraktačním dnu své české dodavatele také zástupci největšího světového chemické- ho koncernu BASF. V Plzni bude v květnu další Sourcing day, kterého se v západočeském městě účastní obvykle zástupci rovnou desítky zahraničních, především německých firem, dále také na 60 českých do- davatelů a kde se koná obvykle přes 200 jednání. Kde chtějí sklo, kde stroje Hned na začátku letošního roku přichází exportérům ku pomoci ak- tualizovaná verze Mapy oborových příležitostí (MOP). Tato užitečná kniha vychází z faktu, že spíš než doporučení na nějaký zahraniční trh en bloc je lepší dát vývozcům nástroj, jehož pomocí si najdou vhodný ex- portní cíl podle oboru, v němž půso- bí. Jedna země je obchodně zajímavá pro strojaře, jiná pro potravináře, další pro výrobce skla. V Mapě obo- rových příležitostí si může vývozce najít vhodný exportní cíl dokonce nejen podle oboru, ale rovnou přímo podle HS kódu konkrétního výrobku, který chce ve světě prodat. Elektronická verze MOP je zdarma k dispozici na internetové adrese www.businessinfo.cz/mop. Tato databáze, kterou poprvé Ministerstvo zahraničních věcí ČR představilo loni na jaře, byla na přelomu roku aktualizována o nej- novější data. Vyšla také v papírové podobě jako kniha. Uživatel snadno rozpozná novou knižní edici – ta první byla vyvedena v modré barvě, aktualizovaná verze má přebal zelený. Na exportní rozcestí zamířilo už 700 tazatelů Na první rok úspěšného fungo- vání chce letos navázat takzvané Klientské centrum pro export. Tento projekt ztělesnil sjednocování české ekonomické diplomacie a zvýšení přehlednosti státní podpory vývozu. Zatímco v dřívějších letech často exportéři váhali, zda se s žádostí o pomoc obrátit na obchodního radu v zahraničí, vedoucího kan- celáře CzechTrade, na pracovníky pražských ministerstev nebo na jiné instituce, v současnosti se už dobře osvědčilo Klientské centrum pro export jako jednotná vstupní brána a rozcestník pro podporu vývozu. Za prvních 12 měsíců fungování si pod- nikatelé na centrum zvykli, řešilo už na 700 dotazů. Vývozci, kteří mají jakýkoli dotaz z oblasti podpory exportu a nejsou si jisti, komu ho adresovat, se i letos mohou dotázat e-mailem na adrese kcexport@businessinfo. cz, telefonicky na čísle 224 907 576 nebo přímo osobně v pražském sídle Klientského centra pro export na adrese Dittrichova 21. Pracov- níci centra buď dotaz sami přímo zodpovědí, nebo nasměrují tazatele k nejvhodnějšímu zdroji informací. Na stejné adrese (jedná se zároveň o centrální budovu agentury CzechTrade) si mohou vývozci jed- nou měsíčně sjednat přímo osobní konzultaci s náměstkem ministra zahraničních věcí Martinem Tlapou či s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Vladimírem Bärtlem. Možnost osobní konzultace s nimi využili i při prosincové konferen- ci místní podnikatelé v Ústí nad Labem. n Text: Tomáš Stingl Foto: Martin Pinkas O EXPORTU. S náměstkem ministra za- hraničních věcí Martinem Tlapou (uprostřed) se mohli byznysme- ni na konferenci setkat k osobní konzultaci. PŘÍLOHA DENÍKU E15 A TÝDENÍKU EURO

26 KALENDÁŘ AKCÍ PRO EXPORTÉRY 16. – 18. února Meetingpoint CzechTrade Praha, Hotel Ambassador Hledáte odpovědi na otázky související s pů- sobením vaší firmy na zahraničních trzích? O svých plánech se můžete poradit s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade na již tradiční akci Meeting Point CzechTrade. Zahraniční specialisté pomáhají s výběrem vhodných teritorií, zhodnotí reálné šance na úspěch a doporučí, jak nejlépe postupovat. Délka jedné konzultace je 30 minut. Účast na akci je zdarma, ale je nutná předchozí rezerva- ce. Přihlásit se můžete přes internetové stránky www.czechtrade.cz. Akce se koná ve dnech 16. až 17. února v pražském hotelu Ambassador Zlatá Husa. V případě velkého zájmu bude pro vybrané země prodloužena do 18. února. 17. – 20. února Veletrh Salima Brno, Výstaviště Veletrhy Brno pořádají ve svých prostorách na Výstavišti největší potravinářský veletrh v České republice. Salima podává přehled o zpracova- telském průmyslu v zemích střední a východní Evropy a je doplněna dalšími dvěma veletrhy MBK a Inteco. V rámci jejich souboru se pre- zentují přední výrobci a dodavatelé potravin a technologií pro potravinářské obory, mlynář- ství, pekařství, cukrářství, vinařství a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování z celého světa. Základní vstupné vyjde na 400 korun. 19. února Košer certifikát a Váš business Brno, Výstaviště, Kongresové centrum 23. února Exportní konference Kazachstán, Kyrgyzstán, Ázerbájdžán – příležitosti pro české exportéry Praha, MPO, Politických vězňů 20 Na tomto semináři se dozvíte praktické informace ohledně problematiky košer certifikátů, procesu celé certifikace a na co si dát pozor. Dostanete také základní informace o vhodných destinacích pro vý- voz, jak probíhá komunikace a košer marketing a co všechno obnášejí košer balíčky. Vše s praktickými ukázkami přímo na semináři. Vstup je zdarma. Mezi tématy setkání budou patřit aktuální export- ní příležitosti, jak a s čím ve středoasijských ze- mích obchodovat. Co by měl český exportér před vstupem na tyto trhy znát, jak hledat obchodní partnery. Obchodní a kulturní zvyklosti, jak na tyto trhy vstoupit. Plánované akce a veletrhy, tipy pro úspěšný export. Vstup na seminář je zdarma. 10. března Obchodní a právní dovednosti pro vstup na trh Ruské federace a SNS v kostce Praha, centrála CzechTrade, Dittrichova 21 15. – 18. března Veletrh Amper Brno, Výstaviště 23. března Ochrana průmyslového vlastnictví – chraňte výsledky své tvůrčí činnosti! Praha, centrála CzechTrade, Dittrichova 21 Na semináři je shrnuto spektrum obchodních dovedností, od průzkumu trhu a identifikace potencionálního zákazníka přes právní specifika a specifika vyjednávání a komunikace v obchodní sféře až po uzavření obchodu v zemích SNS. Cena vstupu na seminář je 1400 korun. V Brně se uskuteční 24. ročník mezinárodního veletrhu elektrotechniky, elektroniky, automa- tizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení. Veletrh Amper je ideálním prostorem pro navá- zání nových obchodních vztahů, posílení image značky, upevnění konkurenční pozice firmy a vztahů se stávajícími zákazníky a v neposlední řadě i pro efektivní prezentaci novinek. Tradiční je prestižní soutěž Zlatý amper pro exponáty prezentované na veletrhu, které vynikají svými parametry a reflektují současné trendy oboru. Veletrh se také pravidelně věnuje tématu elek- tromobility v rámci doprovodného programu Amper Motion. Základní vstupné činí 250 korun na den. Víte, jak efektivně a podle současné právní úpravy užívat a ochraňovat své nehmotné statky? Každý podnikatelský subjekt, který v rámci výroby či poskytování služeb vyvíjí produkty, by se měl zajímat o duševní vlastnictví. Jakým způsobem ho efektivně chránit, se dozvíte na tomto semináři. Vstup je zdarma. Foto: CzechTrade, Profimedia  Inzerce A161001625  Inzerce A160000493 český export,přílohadeníkuE15a týdeníkuEuro,samostatněneprodejná.ČísloregistraceMKČRE17948,ISSN1803-4543 adresa redakce a obchodního oddělení MeziVodami1952/9,143 00Praha4–Modřany inzerceLenkaBenetková,ředitelka,benetkova@mf.cz,tel.:225 276 481|výroba a distribuce SoňaŠtarhová,ředitelka, starhova@mf.cz,225 276 252|přílohu připraviliTomášStingl–redaktor,StanislavaPřibylová a MarkétaTeuchnerová–korektorky ve spolupráci s Další informace a tipy na akce pro firmy a vývozce naleznete na webových adresách www.exportnivzdelavani.cz, www.czechtrade.cz/kalendar-akci nebo www.businessinfo. cz/cs/online-nastroje/kalendar-akci. n

THEONLY ENGLISH LANGUAGE BUSINESS WEEKLY INTHECZECH REPUBLIC

28