Český export květen 2016

Zambie: Odolné stračeny Afrika testuje český strakatý skot, ideální do drsného prostředí Etiopie: Proti suchu Zemi trápí nedostatek vody, pomoct má rozvojová spolupráce Peru: Psi versus drogy V jihoamerické zemi se Česko podílí na výrobě hnojiv i boji proti drogám Na pád ropy odpověděl reformami v ekonomice ÁZERBÁJDŽÁN květen 2016/číslo 4 PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku euro

Deník E15 a jeho speciály Každý týden jiný speciál

editorial 3 To sprosté slovo obchod „Vy jste vážně řekl to slovo? Vy nemravo!“ Není to zas tak dávno, co byla pořád ještě částí diplomacie vnímána podpora obchodu jako něco okrajového, ne-li rovnou neslušného. V posledních letech se to naštěstí otočilo. Vždyť co už jiného než obchod by mělo být naopak prioritním zájmem zemičky, jakou je Česká repub- lika – extrémně otevřené ekonomiky, jejíž vývoz v poměru k HDP dosahuje 80 procent a kde jsou pořád ještě zahraniční investice turbodmychadlem průmyslu. Ekonomická diplomacie najíždí v poslední době na půdorys klientského přístupu. Podnikatel má právo ohodnotit, nakolik mu český zástupce v zahraničí opravdu pomohl. S hodnocením svého zaměstnance pak státní úřady dál pracují. Samozřejmě co člověk, to názor. Na exportních konferencích nezřídka uslyšíte na stejného ekonomického diplomata od dvou vývozců zcela opačnou referenci. V diplomacii je snad prokletí nebohého slova obchod definitivně zlomeno, nedávno nás ale jeden český vývozce upozornil, že za vulgarismus je ještě poměrně často považováno v oblasti rozvojové spolupráce. Některé neziskovky v rozvojových projektech prý velmi nerady slyší, když se česká pomoc chudším zemím spojuje s účastí komerčních firem. To ale není žádná hanba. Propojení českého a místního byznysu může nako- nec prospět dlouhodobému růstu životní úrovně v dané zemi víc než jednorázový dar, byť i ten má samozřej- mě svou cennou a nezastupitelnou roli. Říká se něco o tom, že ještě lepší než dát rybu je naučit rybařit. A pokud získá Česko v příslušné zemi jako protihodnotu za peníze poslané na rozvojovou pomoc ve druhé vlně i obchodní vliv, na tom není nic amorálního a postupují tak i ostatní evropské země. Spojí se tak užitečné s užitečným. Příběhy o tom letos systematicky představujeme v rubrice Rozvojová spolupráce. V tomto vydá- ní přinášíme české zkušenosti s rozvojovými projekty ve dvou velmi perspektivních zemích – v jihoamerickém Peru a v africké Etiopii. n Tomáš Stingl p Inzerce Ázerbájdžán zareagoval na pád ropy reformami v ekonomice�������������������������� 4 Zambie testuje odolný strakatý skot z družstva Impuls�������������������������������������14 Etiopie představila šance v pěstování kávy a vodohospodářství �����������������������������������������18 Peru spolupracuje s Českem ve výrobě hnojiv i v boji proti drogám ����������������������������������������20 Turecko dostane 650 tisíc sklenic ze skláren Crystalite Bohemia �������������������� 24 Z obsahu PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

Ve světě lze nalézt jen velmi málo zemí, které jsou pro Českou republiku tak ekonomicky důle- žité a zároveň širší veřejnosti tak neznámé, jako je právě Ázerbájdžán. Jde o překvapivé zjištění, pokud si uvědomíme, že aktivní obchodní výměna mezi oběma státy probí- há již nejméně 15 let a vzájemný obrat dosáhl v rekordním roce 2014 hodnoty téměř dvou miliard dolarů. Ázerbájdžán tak v pozici obchodního partnera České republiky předstihl jak některé větší trhy, jako je Indie, Egypt, Kazachstán či Izrael, tak i některé naše evropské partnery – Litvu, Portugalsko nebo Finsko. Baku křižují české náklaďáky i autobusy Za vysokými hodnotami vzájem- ného obratu stojí hlavně dovoz ázer- bájdžánské ropy. Ten v loňském roce dosáhl objemu 2,4 milionu tun, což 4 hlavní téma Kavkazská země vsadila na ropu. Sytí už i třetinu veškeré spotřeby v České republice. Současný pád ceny této suroviny sice jihokavkazskou ekonomiku přibrzdil, ale Ázerbájdžán na ni reaguje reformami. Ázerbájdžán obdivuhodně zmodernizoval ekonomiku

hlavní téma 5 pokrývá celou třetinu roční spotřeby této suroviny v České republice. To nejenže významně posiluje ener- getickou bezpečnost Česka, ale činí z Ázerbájdžánu jejího strategického partnera. Tento dlouholetý stav byl stvrzen příslušnou deklarací, která byla podepsána v září 2015 během oficiální návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Baku. Úspěchů českých podniků na ázerbájdžánském trhu je celá řada. Zatím největším a nejúspěšnějším z nich je účast společnosti Moravia Steel na stavbě železničního korido- ru spojujícího Ázerbájdžán s Gruzií a Tureckem po trase Baku–Tbili- si–Kars. Celý projekt má hodnotu více než 500 milionů dolarů a měl by být stavebně dokončen do konce le- tošního roku. Další české společnosti se podílí na výstavbě a modernizaci ázerbájdžánské silniční sítě či vý- stavbě vodních elektráren. Podobně 150 autobusů vyrobených společnos- tí Iveco Bus CZ brázdí od loňského roku ulice metropole Baku a rovněž početní zastoupení osobních vozidel Škoda a nákladních Tatra stále roste. Celkově Ázerbájdžán z různých zdrojů ročně dováží zboží v hodnotě osmi až deseti miliard dolarů, takže možnosti pro větší uplatnění čes- kých exportérů určitě existují. Co se týče celkového stavu ekonomiky, Ázerbájdžán objektivně vykonal obrovský kus práce. Poda- řilo se mu v poměrně krátkém čase konsolidovat hospodářství těžce poznamenané prohranou válkou v Náhorním Karabachu a vnitropoli- tickou krizí první poloviny devadesá- tých let. O velikosti tohoto úspěchu vypovídá skutečnost, že se Ázerbáj- džán v současnosti řadí do skupiny států s vyššími středními příjmy dle metodologie Světové banky. V této skupině je mimochodem jediným zástupcem ze zemí jihokavkazského regionu. Pád ropy stáhl zemi do krize Zásadní roli při dosažení tohoto úspěchu sehrály zásoby ázerbáj- džánské ropy, které byly na základě dohod o dělbě zisků otevřeny za- hraničním investicím. Bohužel toto rozhodnutí přineslo i svá negativa v podobě přílišné závislosti celého ázerbájdžánského hospodářství na těžbě energetických surovin. Ropný sektor se na tvorbě HDP podílí při- bližně 40 procenty a tvoří dokonce až 93 procent ázerbájdžánského exportu. Důsledky nedostatečné diver- zifikace ázerbájdžánské ekonomi- ky se naplno projevily v loňském roce. Kombinace faktorů, jako byl prudký pád cen ropy na světových trzích, devalvace národních měn okolních států regionu, která učinila ázerbájdžánský export nekonku- renceschopným, a dlouhodobé posilování dolaru způsobily krizi, s jejímiž následky se země dosud plně nevyrovnala. Vzhledem k situ- aci byla ázerbájdžánská centrální banka nucena opustit dlouhodobě udržovanou politiku vázaného kurzu manatu. Nejprve to bylo k dolaru, posléze k měnovému koši ve složení 30 procent euro, 70 procent dolar. To vedlo ke dvěma vlnám devalvace a následnému přechodu na plo- voucí kurz. Celkem měna ztratila z průměrného kurzu 0,78 manatu za dolar loni v lednu na současných 1,5 manatu za dolar. V důsledku snižujících se cen ropy i následné devalvace byl odpo- vídajícím způsobem revidován i stát- ní rozpočet. Původní návrh rozpočtu na rok 2015 byl postaven na před- pokladu průměrné ceny ropy kolem 90 dolarů za barel. Následná revize, která proběhla loni na podzim, již počítala s cenami okolo padesáti dolarů za barel. Rozpočet na letošek operoval s cenami ropy v intervalu 40 až 60 dolarů. Vzhledem k situaci na světových trzích na začátku roku byl i letošní rozpočet revidován. Nově je postaven na velice střízli- vých odhadech ceny ropy na úrovni 25 dolarů za barel. V rezervním fondu je stále až 34 miliard dolarů Vývoj hospodářské situace v Ázerbájdžánu neunikl pozornosti světových ratingových agentur. Například Standard & Poor’s nedáv- no snížila dlouhodobé, respektive krátkodobé hodnocení Ázerbájdžá- nu z úrovně BBB-/A-3 na BB+/B. Navzdory některým negativním jevům je nutné vnímat situaci ázerbájdžánského hospodářství v celém regionálním kontextu. I přes současné problémy země nadále zůstává nejsilnější ekonomikou Českou keramiku si lidé předávají z generace na generaci Je toho hodně, co Ázerbáj- džán a Českou republiku spo- juje. Při bližším zkoumání lze najít až překvapivé množství analogických rysů. Například z geografického hlediska mají obě země prakticky shodnou velikost i počet obyvatel. Stejně tak jako střední Evropa v pří- padě České republiky, i region jižního Kavkazu představuje turbulentní prostředí, kde se historicky střetávaly zájmy různých světových mocností. Byl to právě krach velmocen- ských ambicí Ruska a někdejší- ho Rakousko-Uherska po první světové válce, který umožnil oběma národům získat poprvé ve svých novodobých ději- nách svůj vlastní stát. Pravda, Čechům a Slovákům se jej podařilo udržet déle, neboť Ázerbájdžánskou demokratic- kou republiku po pouhých dvou letech existence smetla Rudá armáda a připojila ji k jinému nově vznikajícímu státnímu útvaru, Sovětskému svazu. I když Československo bylo podobného osudu ušetřeno, sdílená zkušenost daná pozděj- ší existencí v rámci sovětského bloku opět představuje styčný bod v historii obou států. Když hovoříme o komu- nistické minulosti, je třeba zdůraznit, že české (přesněji československé) výrobky se v Ázerbájdžánu těší stále velmi dobré pověsti. V rámci SSSR se na území dnešního Ázerbáj- džánu dovážel široký sortiment československé produkce počí- naje zbožím denní potřeby přes elektroniku, obráběcí stroje až po letadla. Výborně to ilustru- je příklad výrobků z českého křišťálu či keramiky, které se v mnohých ázerbájdžánských rodinách dosud předávají z generace na generaci. Před exportéry tak leží příležitost na tuto tradici navázat. n FUTURISMUS. Symbolem moderního Ázerbájdžánu je nové kulturní centrum v Baku, které navrhla slavná britská architektka Zaha Hadid.  PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

jižního Kavkazu. Pro srovnání HDP přepočtený na jednoho obyvatele dosáhl loni v Ázerbájdžánu hodnoty 5739 dolarů, v Gruzii 3789 dolarů a v Arménii 3535 dolarů. Stejně tak investiční rating Ázer- bájdžánu, nově snížený na úroveň BB+, představuje hodnotu, se kterou se lze setkat i v některých státech EU, jako je Portugalsko, Maďarsko či Rumunsko. Mimoto může ázerbáj- džánská ekonomika dlouhodobě těžit z takových ukazatelů, jako je nízký státní dluh (okolo 12 procent HDP) a rezervy v takzvaném Rop- ném fondu (až 34 miliard dolarů), které mohou být využity k financo- vání velkých strategických projektů a k posílení neropného sektoru hospodářství. V přístavu Alat roste volná zóna Současná ekonomická situace v Ázerbájdžánu tak představuje pře- devším příležitost. Z jedné strany jde o mimořádně vhodné období pro pro- vedení ekonomických reforem, které by snížily závislost ekonomiky na těžbě energetických surovin a součas- ně vytvořily transparentní a stabilní prostředí pro soukromé podnikání. První kroky v tomto směru již Ázer- bájdžán podniká. V prvním čtvrt- letí roku 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celních procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek zaměře- ných na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvlášt- ních ekonomických zón. Právě jedna taková zóna vzniká v rámci nového ázerbájdžánského mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku. Platební morálka je zatím perfektní Současná situace představuje příležitost i pro české exportéry. Obecně lze říci, že v důsledku změny ekonomické situace Ázerbájdžánu došlo i ke změnám v oblasti export- ních příležitostí. Do budoucna se jako perspektivnější jeví orientace na projekty v nově deklarovaných prioritních oblastech ázerbáj- džánského hospodářství. Těmito jsou zemědělství a potravinářský průmysl, výroba léčiv, elektrotech- nika, strojírenská výroba, spotřební průmysl a v neposlední řadě úsporné a environmentální technologie. Lze předpokládat, že úspěchu dosáhnou zejména ti dodavatelé, kteří dokážou nabídnout určitý stupeň lokalizace výroby či transferu technologií. U takových projektů je možné rovněž očekávat i větší odolnost vůči změnám ekonomické situace v zemi. V oblasti úsporných a environmen- tálních technologií Velvyslanectví ČR v Baku navíc připravilo projekt ekonomické diplomacie, jehož cílem je právě usnadnit vstup českým fir- mám na ázerbájdžánský trh v tomto velice perspektivním segmentu. O tom, že exportovat do Ázer- bájdžánu má i v současné situaci smysl, svědčí i jeho dosud výborná platební morálka. České banky (jak státní ČEB, tak i komerční banky) od roku 2005 do roku 2015 poskytly Ázerbájdžánu exportní úvěry ve výši dvou miliard dolarů, z čehož zhruba plných 1,1 miliardy bylo investováno do základních prostředků. Česká republika se díky tomu stala jedním z největších zahraničních investorů. Poskytnuté úvěry jsou ve většině případů kryté státní garancí ze strany Ministerstva financí Ázerbáj- džánu a dosud nebyl zaznamenán jediný případ neplnění splátkového kalendáře či jiné problémy, které jinak v tomto geografickém prostoru nejsou žádnou výjimkou. n Text: Jan Jindřich vedoucí Obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Baku Foto: Profimedia 6 hlavní téma Obchod ČR s Ázerbájdžánem (v milionech eur) Vývoz Dovoz Zdroj: Businessinfo.cz 2011 2011 136 1242 1273 1035 1418 110 128 85 2012 2012 2013 2013 2014 2014 Ázerbájdžánská republika Počet obyvatel: 9,2 milionu Rozloha: 87 tisíc km2 Hlavní město: Baku Měna: manat (1 AZN je asi 15 Kč) Růst HDP (2015): 1,1 % KOHOUTY OTEVŘENY. Ropa a plyn zajištují plných 40 procent HDP země. Ázerbájdžán Baku kazachstán rusko gruzie arménie írán turecko Černé moře Kaspické moře

hlavní téma 7 V české kanceláři architekto- nické společnosti Chapman Taylor vznikl projekt nového nákupního centra v Baku. To je přitom nej- větší v ázerbájdžánské metropoli. K pronájmu nabídne padesát tisíc metrů čtverečních obchodů. Je tedy přibližně stejně velké jako pražské Obchodní centrum Chodov. Výstavbu centra nazvaného Ganjlik Mall zaplatil ázerbájdžánský soukromý investor. O objemu in- vestice informace dostupné nejsou, podobné stavby ale běžně stojí něko- lik miliard korun. „Na začátku roku 2013 jsme se zúčastnili architekto- nické soutěže na návrh budovy a vy- hráli jsme,“ uvedl Jon Hale, ředitel české kanceláře Chapman Taylor. Jeho londýnští kolegové v Baku již dříve pro stejného klienta postavili kancelářskou výškovou budovu a me- zinárodní obchodní centrum. „Když jsme poprvé navštívili místo projektu, zemní práce již byly v plném proudu, dodavatel ani nečekal, až dokončíme návrhy,“ líčí architekt chvat, v jakém se stavba připravovala. Podobu projektu ovlivnilo, že v oblasti jsou častá zemětřesení, takže sloupy a nosníky musely být výrazně masivnější, než na co jsou projektanti zvyklí z Evropy. „Přesto se nám jejich vizuální vliv podařilo minimalizovat, takže projekt působí vzdušně a svět- le,“ dodal Hale. „Spolupracovali jsme rovněž se společností Lasvit, reno- movaným dodavatelem luxusního českého skla, na konstrukci lustrů u hlavních vchodů,“ doplnil projek- tant. n Text: Daniel Novák Foto: Chapman Taylor SHOPPING VE VELKÉM. Centrum nabídlo obchodníkům plných padesát tisíc metrů čtverečních k pronájmu. Nový nákupní komplex Ganjlik Mall v Baku nese pečeť architektů z pražské pobočky kanceláře Chapman Taylor. Na dodávce lustrů pro stavbu spolupracovala také česká sklářská firma Lasvit. Moderní stavba je i přes vzdušný design speciálně zabezpečena proti zemětřesení. Největší nákupní centrum navrhli architekti z Prahy Chcete nemocnici, nebo Ázerbájdžán? Enormní nárůst zájmu o jihokavkazskou zemi loni zaznamenala pojišťovací společnost EGAP. S její podporou české firmy mimo jiné pomohly stavět ázerbájdžánské dálnice. V pojišťovací společnosti EGAP prý mají ta- kový interní vtip: sotva se objeví nějaký klient ve dveřích, už si zaměstnanci tipují, jestli chce nemocnici, nebo Ázerbájdžán. Je to narážka na trend posledních dvou tří let. Z hlediska odvětví razantně roste poptávka českých firem po pojištění vývozu zdravotnického vybavení. A z hlediska teritoria jednoznačně nejrychleji vzrostl zájem o Ázerbájdžán. Loni se stala prá- vě jihokavkazská země dokonce nejžádanější destinací, když na ni cílila plná čtvrtina nově uzavřených smluv. Ázerbájdžán tak odsunul na druhé místo Rusko. EGAP neboli státní Exportní garanč- ní a pojišťovací společnost, která pomáhá vývozcům pojistit export i do rizikovějších zemí mimo Evropskou unii, už podpoři- la v jihokavkazské republice obchody za miliardy. Jako příklad úspěšného obchodu uvádí třeba projekt rekonstrukce silnice v úseku Quba–Qusary–Laze o délce 45 kilometrů. Vývozcem byla v tomto případě společnost OHL ŽS a profinancování zajiš- ťuje Česká exportní banka. Rekonstrukce silnice zahrnula také vybudování mostů a mimoúrovňová křížení. Šlo o pokračová- ní a dokončení už v roce 2005 započatého obchodního případu. Další projekt podpořený EGAP je dodáv- ka techniky i stavebních prací pro rekon- strukci dálnice M-5 v délce 164 kilometrů na trase Yevlax–Zagatala–Gruzie. Vývozcem byla hodonínská společnost SaZ. Součástí projektu bylo dodání 181 nákladních vozů Tatra T-815 včetně náhradních dílů a odpo- vídajících pneumatik. Dodávky zahrnují také vybudování celkového automatizovaného systému řízení automobilového provozu pro silnice a dálnice v Ázerbájdžánu. n Text: Tomáš Stingl PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

Jedna věc je jasná. Organiza- ci prvních Evropských her loni v létě Ázerbájdžán v zásadě zvládl. A to se počítá. „Malá evropská olympiá­da“ přitom nebyla na or- ganizaci jednoduchá – přijelo na ní šest tisíc sportovců a země musela připravit 18 buď úplně nových, nebo výrazně modernizovaných sportovišť. Hry byly určitým předělovým testem v moderní éře Ázerbájdžánu. A měly i svůj psychologický význam. Co se týče financí, v zemi se před hrami zvedla vlna protestů, které kritizovaly nákladnou stavbu sportovišť v momentě, kdy chybí peníze na potřebnější účely. To je námitka, která se asi objeví v každé zemi světa před velkou sportovní akcí, a vždycky bude mít jistou oprávněnost. Ázerbájdžán měl to štěstí, že připravoval hry z větší části ještě v době, kdy si užíval pří- livu petrodolarů v éře drahé ropy. Peníze se tak přece jenom inves- tovaly snáze, než jak by tomu bylo nyní. Přesto třeba jen vystoupení zpěvačky Lady Gaga na slavnost- ním ceremoniálu, které stálo dva miliony dolarů, bylo pro kritiky rozmáchlého pojetí červeným hadrem před očima. Celkové náklady her činily pod- le střízlivějších odhadů tři miliardy dolarů, podle jiných až 6,5 miliardy. To se týká stavby sportovišť a pří- pravy potřebné infrastruktury před hrami. Vláda navíc musela uvolnit ještě asi 1,2 miliardy operačních výdajů během samotných her. Zají- mavé je, že to bylo například o po- lovinu víc, než kolik činily operační náklady na podobné panamerické hry, které se ve stejné době konaly v kanadském Torontu. Na druhé straně ale byly celkové náklady velmi nízké při srovnání s megalo- manskou zimní olympiádou, která se konala rok předtím za humny na druhém konci Kavkazu – v ruském Soči. Ta stála víc než závratných 55 miliard dolarů. Ázerbájdžánská vláda hájila před svými občany výdaje na hry jako investici do budoucnosti. Nešlo jen o fyzickou výstavbu sportovišť, jako je třeba národní stadion v Baku s kapacitou 68 tisíc diváků. Hry měly zafungovat i jako vizitka a reklama státu, o jehož rychlém rozvoji do té doby na Západě běžný konzument médií v podstatě nic nevěděl. A na- jednou tu byly přenosy z kavkazské země, kde se objevovaly nové stadio- ny stejně jako prostřihy na elegantní město s moderní architekturou. Podprahově byla ale silná zpráva vpravena hlavně už do samotného názvu akce. Pro někoho mohlo být překvapení, že historicky prv- ní Evropské hry se konají právě ve městě pod Kavkazem. Tuto oblast totiž některé atlasy řadí už k Asii. A je to bezesporu nejen zeměpisné puntičkaření, má to svůj politický náboj. Ázerbájdžán se k evropskému prostoru cíleně hlásí a loňské hry mu v tom pomohly. Země historicky sevřená mezi tři odvěké regionální mocnosti – Rusko, Turecko a per- ský Írán – má pro svůj proevropský sentiment určitě své důvody. n Text: Tomáš Stingl Foto: Baku 2015 8 hlavní téma Kde vlastně končí Evropa? Spojitý euroasijský kontinent dal vznik- nout jednomu sporu, jehož nazírání má mnohdy i své mocenské důvody. Kde vlastně končí Evropa a kde začíná Asie? Na seve- rovýchodě je hranice celkem nepochybná. Zlom mezi oběma kontinenty představuje táhlé a relativně rovné pohoří Ural, které z obou stran náhle vystupuje z nížin, jako by bůh ze země pro pořádek vyzvedl jakýsi přírodní plot. Různý výklad si ale vysloužil jihovýchodní konec Evropy. Jde o pás pevniny mezi Černým a Kaspickým mořem, který na jihu roste do pohoří Kavkaz. Podle některých výkladů končí Evropa už daleko ve stepi, kde přírodní hranici tvoří veletok Don. To je ta „nejúspornější“ vari- anta, která vlastně připravuje Evropu o téměř půl milionu kilometrů čtverečních plochy. Naopak nejvelkorysejší výseč Evropy zaráží pomyslný hraniční kolík právě až na úroveň ázerbájdžánsko-íránského pomezí. K tomuto širšímu pojetí evropského prostoru se zjevně kloní i samotní Ázerbájdžánci. Geograficky tak ale přesto vzniká jistý zmatek. Většina Turecka, které leží od kavkazských zemí západně, totiž náleží bez diskuzí k Asii. Není proto divu, že pro Ázerbájdžán byly loňské sportovní hry vítanou příležitostí, jak u globálního publika podvědo- mě utužit křehké spojení své země se značkou Evropa. n V loňských Evropských hrách v Baku nešlo jen o sport. šlo zároveň o test, zda dokáže mladá ekonomika uspořádat a ufinancovat akci mezinárodního formátu. akce také připomněla ne zcela samozřejmou věc: že se Ázerbájdžán zřetelně počítá k evropskému prostoru. Evropské hry byly testem a vizitkou TEST. Hry prověřily organizační schop- nosti města, které se muselo postarat o víc než šest tisíc sportovců. PÁRTY. Bombastické pojetí závěrečného ceremoniálu asi moc nenadchlo kritiky vysokých nákladů na uspořádání her.

hlavní téma 9 Letos na Evropské hry v urči- tém smyslu naváže další prestižní sportovní událost, která má Evropu ve jméně. Poprvé v historii je Baku na seznamu evropské Grand Prix závodů formule 1. Třídenní pro- gram je plánován na víkend 17. až 19. června. Na akci se těší ledaskdo. Pro svě- tové fanoušky rychlých aut je při- tažlivá kulisa starobylého města na břehu Kaspického moře. Plánovaná šestikilometrová trasa má přitom formule protáhnout opravdu přímo podél starých hradeb města i přes vycházkovou promenádu na nábře- ží. Těžko si lze zatím představit, že v rovných úsecích starého města se mají podle technických parametrů trati formule nahánět až rychlostí 340 kilometrů v hodině. Organizá- toři nyní urychleně dokončují úpra- vu uliček, kam pokládají nový asfalt přímo vedle historických budov. Pro jezdce má být obzvlášť pikant- ní výzvou série zatáček v jednom úseku, kde je šířka vozovky pouhých 7,5 metru. Show mají zařídit popové hvězdy Iglesias nebo Brown Na červen se pochopitelně těší místní restauratéři a hoteliéři. Léto je už tak dražší sezonou, závody F1 ale vyhnaly zejména ceny ubyto- vání hodně vysoko. Ve městě je k dispozici jen 9,5 tisíce hotelových pokojů a to je relativně málo při vědomí, že víc než čtvrtina z nich je už vyhrazena pro účastníky závodu a jejich týmy. Nedostatek ubytování tak vytvořil tlak na cenu. Nejlepší hotely si účtují za pokoj na čtyři noci v době závodů až tři tisíce dolarů. Přesto je většina z nich už v tuto chvíli vyprodána. Velké pení- ze se mají protočit také ve vstup- ném. Základní „lidové“ vstupné, které opravňuje fanoušky lemovat trasu závodu, vyjde na 89 dolarů. Přístup na hlavní tribunu na tři dny vyjde na plných 590 dolarů. K dis- pozici by mělo být na tribunách celkem 28 tisíc míst k sezení. To je ovšem relativně skromnější pojetí. Pro srovnání, třeba kapacita pro publikum na okruhu F1 v Mexico City je 135 tisíc diváků. Doprovodný program závodu chce Baku pojmout jako velkou show. Účast potvrdily tři hvězdy světové pop-music: zpěváci Enrique Iglesias, Pharrell Williams a Chris Brown. Město čeká turisty z 25 států Stejně jako loňské sportovní hry i letošní rychlá kola jsou z pohledu Ázerbájdžánců otázkou prestiže a národní hrdosti. „Těší nás vidět, že 65 procent lístků bylo dosud prodá- no v zahraničí a v tuto chvíli máme zákazníky z 25 zemí,“ uvedl minulý měsíc mluvčí organizátorů Nigar Arpadarai. Baku pojalo přípravy jako kontinuální show, která zvyšuje hype před samotnými červnovými závody. Součástí masáže tak bylo například březnové pozvání pro legendárního španělského jezdce F1 Fernanda Alonsa, kterého místní média vydatně fotila při procház- kách po Baku i diskuzi s fanoušky. „Jsem si jistý, že městský okruh v Baku bude nejvíce pamětihodným okruhem letošního kalendáře F1,“ zalichotil Alonso pořadatelům po prohlídce trati. Organizátoři také v březnu uspořádali show s názvem „Zbývají tři měsíce“. Její součástí byla třeba exhibice rychlé výměny kol u vozu F1 nebo počítačový simulátor jízdy ve formuli. Otázkou je, jestli další bombas- tickou sportovní událost Ázer- bájdžán finančně utáhne i přes propad ropy a devalvaci manatu. „Když byl přijat rozpočet evrop- ské Grand Prix, byl od začátku kalkulován v dolarech. Proto neočekáváme v rozpočtu žádné změny,“ reagoval Nigar Arpadarai počátkem roku na spekulace, že pořádání závodu je kvůli finanč- ním potížím země ohroženo. Podle něj akce naopak ekonomice pro- spěje. „Návštěvníci utratí v Baku v restauracích, barech, hotelech a u obchodníků miliony, jestli ne víc,“ uvedl mluvčí. Podle něj také vzniklo v souvislosti se závodem téměř tisíc nových pracovních míst. Pokud první závod F1 klapne organizačně i finančně, chce být Baku zaneseno na mapu Grand Prix natrvalo. n Text: Tomáš Stingl Foto: Baku City Circuit Do roka a do dne od Evropských her má Baku hostit další špičkovou sportovní akci. Přímo v ulicích starého města se poprvé v historii proženou vozy Formule 1. V lepších hotelech vyjde v době závodu pokoj až na 700 dolarů za noc. Baku rovná staré uličky pro Formuli 1 NOVÝ ASFALT. Metropole mění kvůli závodům povrch zatáček u hradeb na starém městě, kde budou muset formule manévrovat na vozovce užší než osm metrů. PROMO. Baku zvyšuje očekávání a pro obyvatele už v březnu nachystalo show, která zahrnovala i soutěž ve výměně kol na čas. PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

Jaké úspěchy zaznamenaly v Ázer- bájdžánu v poslední době české podniky? Objemově nejvýznamnější kon- trakt v hodnotě několika set milionů dolarů na výstavbu a rekonstrukci železniční tratě Baku—Tbilisi—Kars uzavřela v loňském roce společnost Moravia Steel. Rovněž v loňském roce bylo dodáno 150 autobusů Iveco z Nového Mýta, které vyrobila spo- lečnost Karex před zahájením Ev- ropských olympijských her. Většina českých vývozců se řadí do kategorie malých a středních podniků. Nelze je všechny vyjmenovat, neboť vývoz z Česka do Ázerbájdžánu zahrnuje téměř 150 položek celního sazební- ku. Rozhodující vývozní položkou je skupina strojů a přepravních zaříze- ní, která se na vývozu do Ázerbájdžá- nu podílí zhruba 56 procenty. Ropa jakožto hlavní zdroj peněz Ázerbájdžánu v poslední době rapidně zlevnila. Úřady v Baku na to mimo jiné reagovaly dokonce dvojitou devalvací měny manatu. O kolik oslabila? Dopady ceny ropy jsou zcela jistě horší, než se očekávalo. Ani největší pesimisté nečekali, že by mohla klesnout ze 120 dolarů za barel v druhé polovině roku 2014 na 30 dolarů koncem loňského roku. Přitom ještě při ceně 70 až 80 dolarů za barel by se žádná výraznější krize neprojevila. Zlevnění ropy bylo hlav- ní příčinou dvojí devalvace manatu. K té první ve výši 34 procent došlo koncem loňského února. Vzhledem k tomu, že cena ropy nadále klesala, přistoupila vláda k druhé devalvaci koncem prosince, tentokrát dokonce o 50 procent. Celkově se tak kurz manatu vůči zahraničním měnám snížil během deseti měsíců na polovinu. Nakolik se propad ropných příjmů odrazí do hospodářské kondice a solventnosti Ázerbájdžánu? Většina soukromých společnos- tí, především stavebních, je přímo závislá na státních zakázkách. V současné ekonomické situaci však nejenže nejsou vyhlašovány nové projekty, ale dochází i k časo- vému posunu některých stávajících projektů, jako je výstavba třetí linky metra. Jakmile se však státní pokladna opět naplní, budou tyto projekty pokračovat. Ovšem od jiných projektů, jako je například výstavba nového města Khazar Islands budovaného na 41 umělých ostrovech, bude možná zcela upuště- no, respektive projekt bude nejspíš výrazně zredukován. Původní rozpočet byl totiž odhadován až na 100 miliard dolarů. Naopak součas- ná ekonomická situace země nemá vliv na její solventnost, neboť na schválené projekty jsou už vyčleněny odpovídající finanční zdroje. Možná i z tohoto důvodu je Ázerbájdžán řazen podle OECD stále do pátého rizikového stupně (poznámka redak- ce: jde o sedmistupňovou škálu, kde stupeň jedna znamená minimální rizikovost). Někteří výrobci hlásí, že jak začínají komoditní země šetřit, dává to českým výrobkům vrch nad dražší západní konkurencí. Platí to i v Ázerbájdžánu? Současná krize může opravdu paradoxně pomoci českým firmám, protože místní státní i soukromé společnosti začínají víc sledovat náklady. Jestliže byl ještě v loňském roce zejména u státních projektů nejvýznamnějším kritériem původ zboží, přičemž cena až tak důležitou nebyla, dnes je situace jiná. Potvr- zuje to i zkušenost naší kanceláře v Baku. V poslední době se na nás stále častěji obracejí například pro- jekční kanceláře, které zpracovávají nabídky do tendrů z oblasti energeti- ky, ropy a plynu. V čem vidíte nové příležitosti pro české podniky? Budeme-li vycházet z předpokla- du, že současná ekonomická krize v zemi v dohledné době pomine a situace se vrátí k normálu, měly by se české firmy zaměřit na ekologii, zejména čistírny odpadních vod a zpracování odpadů. Dále jsou šance v petrochemii, silniční a železniční dopravě a s tím související potřebě dopravních prostředků, v energetice a elektrotechnice. Také vidím příle- žitosti ve zdravotnictví, jde o farma- ceutické produkty, lékařské nástroje a přístroje. V neposlední řadě je ve hře také zemědělství a potravinář- ství, zejména dodávky technolo- gií. Podrobnější rozbor lze nalézt v Mapě oborových příležitostí, na jejíž tvorbě se podílely ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo průmyslu a obchodu a agentura CzechTrade. Výkladní skříní Ázerbájdžánu je metropole Baku. Jak se dnes mění? Většina zahraničních návštěv- níků, kteří byli v Baku naposledy v první polovině devadesátých let minulého století, město vůbec ne- poznávají. Natolik se změnilo. Vedle architektonicky zajímavých výško- vých budov, jež vyrostly a stále ještě vyrůstají v různých částech metro- pole, doznala největších změn část města při Kaspickém moři. Některé 10 rozhovor Ázerbájdžán zareagoval na propad cen ropy devalvací měny manatu na polovinu původní hodnoty. Donedávna měli v kavkazské zemi přednost domácí výrobci, teď začínají být při výběru dodavatele rozhodujícími kritérii cena a kvalita, říká vedoucí kanceláře czechtrade v baku Jiří Lukáš. České firmy se mohou víc uplatnit, ropná krize otevírá dveře METRO V BAKU. Budovat se začalo za Sovětského svazu a dnes má už 25 stanic.

rozhovor 11 domy jsou stavěny ve stylu třicátých let minulého století, čímž navozují dojem určité starobylosti. Asi nej- krásnější částí Baku je jeho histo- rické centrum, čtvrti v okolí nábřeží a pak samotná nábřežní promenáda s parkem a mnoha zahradními restauracemi, kde si může unavený návštěvník odpočinout při čaji nebo při pivu či vínu. Z města postupně mizí průmyslové závody a na jejich místě vyrůstají nové čtvrti. Za všech- ny příklady lze uvést třeba výstavbu White City, jež je budováno na ploše 60 hektarů na místě bývalého závo- du na zpracování ropy. Jak vyřešili Ázerbájdžánci v překot- ně rostoucí metropoli dopravu? Velká pozornost je věnována výstavbě nových čtyř- až šestiprou- dých silnic, jimiž je město protkáno. Mimo hlavní silnice jsou ale některé komunikace ve velmi špatném stavu. Nicméně tyto ulice jsou ve čtvrtích, které jsou určeny k demolici, aby uvolnily místo novým moderním budovám či parkům. V těchto dnech probíhá rychlým tempem úprava sil- nic v okolí nábřeží, kde se má v polo- vině června letošního roku uskuteč- nit závod vozů F1. Co se týče veřejné dopravy, v Baku existuje poměrně hustá síť linek městských autobusů. Taxi lze zastavit na každém kroku. Ve městě také funguje metro, které je však mnohem menší než napří- klad pražské metro. Již v loňském roce měla být zahájena výstavba třetí linky, ovšem kvůli ropné krizi byla tato stavba odložena. Nicméně do roku 2040 se plánuje vybudování čtvrté a páté linky a s tím související výstavba 70 nových stanic. Před propadem ropy zažívala kav- kazská země nevídaný hospodářský růst. V čem jsou vedle těžby surovin další silnější stránky ekonomiky? V posledních deseti až dvanácti letech byl ten růst nebývalý a podí- lela se na něm opravdu především těžba a vývoz ropy a zemního plynu. V letech 2005 až 2007 dosahoval růst hospodářství dokonce víc než 20 procent, což byl v té době největší přírůstek na světě. V dalších letech už růst HDP nevykazoval takových hodnot a posléze se snížil jen na úroveň 2,8 procenta v roce 2014, respektive na 1,1 procenta v roce loňském. Pro ázerbájdžánskou eko- nomiku je ale důležité, že význam energetických surovin z hlediska tvorby HDP postupně klesá, a to ze- jména ve prospěch průmyslu, jenž se podílí na HDP už 34 procenty. Vedle rozvíjejícího se zpracovatelského průmyslu je velmi důležitým odvět- vím stavebnictví, které zaznamenalo boom v letech 2010 až 2014. Celkově se neropný sektor podílí na HDP už téměř 60 procenty. Nutno však poznamenat, že z hlediska příjmů z vývozu zůstávají ropa a zemní plyn doposud rozhodujícími položkami, jejichž podíl je 93 procent. Jak je na tom zemědělství? Zemědělský sektor a výroba potravin zůstávají zatím poněkud stranou zájmu místních pod- nikatelů. Přestože zemědělství zaměstnává většinu venkovského obyvatelstva, Ázerbájdžán zdaleka není soběstačný ve výrobě potra- vin, jejichž dovoz se podílí zhruba 20 procenty na celkovém dovozu země. Vláda proto koncem roku 2014 schválila řadu podpůrných opatření pro zemědělce, jako jsou významné daňové úlevy či dotova- ná cena pohonných hmot a hnojiv. Kromě toho poskytuje příspěvky na nákup zemědělské techniky, a to především formou levnějších a dostupnějších úvěrů. Přes tato opatření však Ázerbájdžán vyváží ze zemědělských plodin ve větší míře pouze lískové oříšky a vý- robky z nich, šťávu z granátových jablek, jablka, hrušky a zeleninu. Minulý měsíc znovu vládl neklid v Náhorním Karabachu. Ovlivňuje zamrzlý konflikt o tuto oblast atmo- sféru ve zbytku země? Spory o územní příslušnost Náhorního Karabachu mezi Ázerbáj- ŠANCE PRO POTRAVINÁŘE. Ázerbájdžán není soběstačný v potravinách, ty tvoří přes pětinu veškerého dovozu, upozorňuje Jiří Lukáš. Donedávna bylo prakticky nemožné dovézt do Ázerbájdžánu jakýkoli produkt, pokud se podobný výrobek v zemi vyráběl. Od letošního roku to však neplatí, když má dovážený produkt vyšší kvalitu než ten domácí.  PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

džánem a Arménií jsou dlouhodobé. V novodobé historii vyvrcholily ještě v době existence Sovětského svazu v roce 1988, kdy bylo toto území součástí Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky. K otevřené- mu ozbrojenému konfliktu o tyto ob- lasti došlo po rozpadu SSSR, kdy ze strany Arménie proběhla ozbrojená anexe Náhorního Karabachu a sedmi přilehlých ázerbájdžánských okresů, jež dohromady tvoří téměř pětinu území Ázerbájdžánské republiky. V samotném důsledku zde nejde o zamrzlý konflikt v pravém slova smyslu, ale o stav ne válka, ne mír, s pravidelnými vojenskými střety na linii dotyku. Pro Ázerbájdžán a jeho obyvatele se dodnes jedná o velmi citlivou otázku a se ztrátou tohoto území se nechtějí smířit. Proto když počátkem letošního dubna došlo k další eskalaci konfliktu, mnozí oby- vatelé Baku a dalších ázerbájdžán- ských měst projevili podporu své vládě tím, že na domech i na svých autech vyvěsili státní vlajky. Naštěstí po několika dnech ozbrojené střety pozvolna utichly a frekvence naruše- ní příměří se vrátila do situace před prvním dubnem. V běžném životě občanů Ázerbájdžánu se dubnové události nijak výrazněji neprojevily a neměly ani žádný dopad na mezi- národní obchod v oblasti. Svoji roli však sehrály v zahraničněpolitické rovině. Jak probíhají jednání s ázerbáj- džánskými byznysmeny? Český exportér musí počítat s tím, že k uzavření kontraktu nestačí telefonická nebo e-mailová komunikace. Tak to bývá samozřej- mě i v jiných zemích, ale v případě Ázerbájdžánu to platí dvojnásob. Na e-maily nejsou v drtivé většině případů žádné reakce, a to často ani po navázání osobního kontaktu. To se zpravidla změní, pokud dojde k uzavření kontraktu a exportér se stane jedním z dodavatelů svého ázerbájdžánského partnera. Pro zdárné uzavření obchodu je nezbyt- ný osobní kontakt. Z tohoto důvodu doporučujeme českým firmám účast na veletrzích, které mohou první kontakt se zákazníkem zprostřed- kovat. Tato forma vstupu na trh však většinou sama o sobě nestačí, proto je důležité, aby exportér, který cítí určitý zájem ze strany ázerbáj- džánských partnerů, do země znovu přijel a věnoval se již konkrétním zákazníkům. V navazování kontaktů mezi českými a ázerbájdžánskými partnery pomáhá také kancelář CzechTrade v Baku. Kdo rozhoduje o přiklepnutí kon- traktu? Ve všech soukromých společnos- tech rozhoduje o nákupu pouze její majitel. U menších firem to bývá zá- roveň ředitel, přičemž většinou není problém domluvit si s ním schůzku. Obtížnější je to u velkých soukro- mých a také státních společností, v takových případech je třeba využít různých známostí, aby vás prezident společnosti nebo její ředitel přijal. Naštěstí tato praxe funguje v zemi poměrně dobře a téměř vždy, byť ne hned, lze nalézt způsob, jak se s nej- vyšším vedením společnosti setkat. V případě velkých státních společ- ností se ale český exportér neobejde bez podpory našeho zastupitelského úřadu, který pomáhá s domluvením schůzky. Dalším specifikem je to, že velké soukromé společnosti jsou čas- to ve vlastnictví vysoce postavených státních úředníků, neboť ti mohou v Ázerbájdžánu legálně podnikat. S tím tak trochu souvisí i ochrana domácí výroby před zahraniční kon- kurencí. Donedávna bylo prakticky nemožné dovézt do Ázerbájdžánu jakýkoli produkt, pokud se podobný výrobek v zemi vyráběl. Od letoš- ního roku to však neplatí, když má dovážený produkt vyšší kvalitu než ten domácí. Jak byste popsal mentalitu ázerbáj- džánských obchodníků? Místní obchodníci jsou zpravi- dla velmi příjemní a společensky korektní. V případě, že je nabízený produkt zaujme, dají to hned najevo. Stejně postupují i v opačném přípa- dě, tedy pokud o něj zájem nemají. Vždy se však snaží pomoci, napří- klad tím, že poskytnou kontakt na někoho jiného, kdo by se o produkt mohl zajímat. Málokdy se stane, že odejdete z jednání s novým potenci- álním partnerem s prázdnou. Jistá přímočarost v jednání má však i svoji stinnou stránku, neboť často je obtížné nového partnera přesvědčit, aby se s vámi vůbec sešel. Nemusí to být jen proto, že daný produkt nepatří do jeho sortimentu, ale může už mít jiného dodavatele. Je velmi těžké přesvědčit ázerbájdžánského partnera, aby rozšířil své portfolio nebo dokonce změnil dodavatele. Většinou jej nezajímá ani to, že vámi nabízený produkt vykazuje stejnou kvalitu za nižší cenu. Obchodníci jsou totiž velmi konzervativní a jen neradi přijímají změny. Dále je třeba počítat s tím, že zákazník očekává až třicetiprocentní slevu z nabídky. V případě první dodávky mu však zpravidla nečiní problém stopro- centní platba předem. n Text: Tomáš Stingl Foto: CzechTrade, Profimedia 12 rozhovor Kontakt do Ázerbájdžánu Kancelář agentury CzechTrade v Baku nabízí podporu jak společnostem, které do Ázerbájdžánu teprve hodlají vstoupit, tak i těm, které na tamějším trhu již působí. Kontakt na kancelář je jiri.lukas@czechtrade.cz. n SKLENĚNÉ PLAMENY. Nad Baku ční tři nové mrakodrapy, které mají připomínat oheň. Většina zahraničních návštěvníků, kteří byli v Baku naposledy v první polovině devadesátých let minulého století, město vůbec nepoznává.

hlavní téma 13 Obchodní desatero pro Ázerbájdžán 1 Komunikujte rusky Jednacím jazykem při styku s cizinci je běžně ruština, kterou ovládá v Ázerbájdžánu téměř každý, zejména lidé ze starší generace. Mladší lidé ovládají také angličtinu, nicméně ruština je běžnějším jedna- cím jazykem. 2 Oplaťte pozvání do restaurace Ázerbájdžánci jsou velmi pohostinní a příjemní společníci. Pozvání do restaurace je však třeba oplatit. Při neformálních setkáních můžete mnohdy snáze dosáhnout žádoucího výsledku. 3 Přijďte v obleku Na jednání se zástupci státní správy choďte vždy formálně oblečení, tedy v saku a s kravatou. Také na jednání s ve- doucími představiteli firem se do- stavte vždy ve společenském obleku. Na schůzku s obchodními partnery můžete zejména v letních měsících přijít méně formálně oblečení, avšak vždy upravení. Při neformálních setkáních není společenský oděv vyžadován. 4 Zpoždění partnera tolerujte Na jednání dorazte včas. Může se stát, že váš obchodní part- ner se naopak opozdí. Vaše přesnost bude určitě oceněna, menší nedo- chvilnost partnera tolerujte. Mohou ji způsobit například neočekávaná dopravní omezení. 5 Začněte neformální konverzací Jednání s ázerbájdžán- ským partnerem je vhodné zahájit neformálním způsobem. Můžete se například zeptat na zdraví nebo zmí- nit rozmary počasí (Baku je velmi větrné město). K samotnému tématu schůzky přejděte až později. Oka- mžité projednávání kontraktu nebo předmětu setkání bude považováno za nezdvořilé. 6 Vyhněte se politickým tématům Při jednání se vyvarujte náboženských či politických otázek. Ačkoli je většina obyvatel muslim- ského vyznání, nejsou nesnášenliví vůči křesťanům. Některé nábožen- ské zvyky a obyčeje však mohou být vnímány citlivě, a proto o nich bez důkladné znalosti nediskutujte. V politické oblasti je třeba se vy- hnout například otázce Náhorního Karabachu. 7 Využijte místního prostředníka Určitě se vyplatí využít služeb míst- ního partnera, se kterým udržujete i neformální styky. Pomůže vám navázat vztahy s vlivnými osobnost- mi, jež působí v různých oblastech ázerbájdžánské ekonomiky. 8 Odpovídejte pohotově Na jednání se dobře při- pravte. Protějšek ocení schopnost okamžité reakce na dotazy. Pokud byste museli konzultovat někte- ré otázky s vedením společnosti, považovali by vás za nekompetent- ního zástupce, s nímž nelze probírat důležité body kontraktu. 9 Buďte trpěliví i mimo Baku V Ázerbájdžánu jsou velké rozdíly mezi hlavním měs- tem a regiony. Zatímco v Baku většinou platí pravidla vžitá v Evropě, v regionech plyne život pomaleji. Domluvit si schůzku s partnerem mimo hlavní město může být obtížnější, je třeba obr- nit se trpělivostí. 10 Vyhněte se problematickým regionům Před návštěvou regionu je vhod- né poradit se se zahraničním úřadem České republiky nebo se zahraniční kanceláří CzechTra- de v Baku, kde získáte potřebné informace o dopravním spojení nebo o tom, který region je a který není vhodný k návštěvě. Nedo- poručuje se navštěvovat Náhorní Karabach, jednak z bezpečnost- ních důvodů, ale také proto, že byste se nemohli vrátit zpět na území Ázerbájdžánu. n Zdroj: www.czechtrade.cz PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

14 mezinárodní obchod Zambie je jednou z nejsympa- tičtějších zemí subsaharské Afriky. V poslední dekádě drží hospodář- ský růst kolem pěti procent ročně. Může se pochlubit také něčím, co je v tomhle regionu dvojnásob ceněné: Je to v současnosti země relativně bezpečná a politicky stabilní. Minulý měsíc proto přiletěla do Zambie najít obchodní příležitosti mise českých byznysmenů, kterou vedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Ekonomika Zambie stojí na dvou hlavních pilířích. Nejdůležitější je těžba mědi. Ta zajišťuje tři čtvrtiny veškerého exportu země. Vývoz mědi probíhá kupodivu hlavně pod taktovkou Švýcarska, které je zatím hlavním obchodním partnerem Zambie. V poslední době tam ale roste – stejně jako v jiných zemích černého kontinentu – vliv Číny. V těžebním průmyslu zavládlo mezi čínskými investory a dělníky napětí, horníci opakovaně demonstro- vali za zvýšení extrémně nízkých mezd. Napětí gradovalo až do tak tragických případů, jaký se odehrál například v uhelném dolu v Sina- zongwe. Stávkující dělníci tam zabili svého čínského manažera, když na něj poslali důlní vozík. I druhý klíčový pilíř zambijské ekonomiky, kterým je zemědělství, v poslední době hodně poznamenal příchod cizinců. V tomto případě jde vyloženě o sousedy. Do Zambie začali po přelomu tisíciletí proudit zemědělci ze sousedního Zim- babwe, které zabředlo do hluboké hospodářské krize. Pro Zambii znamenal příchod zkušených farmářů pozitivní změnu. Protože I další východoafrický stát, Tanzanie, který byl druhým cílem dubnové obchodní mise, si užívá léta rostoucí prosperity. V posled- ních letech tanzanská ekonomika povyroste v průměru o šest procent ročně. Oproti vnitrozemské Zambii má Tanzanie výhodu v přístupu k In- dickému oceánu. Populace narostla za pouhých deset let o pětinu a to na víc než 44 milionů lidí. Většina z nich zatím pracuje v zemědělství, důle- žitý je chov skotu. Hlavně v oblasti nejlidnatějšího města Dáresalám se ovšem rozvíjí už i solidní průmys- lová základna. Energetika má teď problém, aby stačila sytit rostoucí hospodářství elektřinou. Stejně jako v Zambii má i v ob- chodu s Tanzanií dominantní pozici Švýcarsko, dále samozřejmě lokální mocnost Jihoafrická republika a také Čína. Jak si Tanzanie pozvol- na polepšuje, vytvořila se tam čím dál početnější střední třída a také určitá skupina extrémně bohatých lidí. Zejména ti se snaží programově vyhledávat evropské zboží, protože to je v Tanzanii synonymem kvality a protipólem proti levným čínským výrobkům. V tom je nika pro české dodavatele. Do Tanzanie už dává smysl nabídnout i určité luxusní spotřební zboží. Vysoká cena může být paradoxně pro některé novodo- bé tanzanské boháče velmi přitaž- livá. n Text: Tomáš Stingl Foto: Profimedia Do Zambie míří farmáři ze Zimbabwe i investoři z Číny V Tanzanii přibývá novodobých boháčů Zimbabwe bývalo před krizí v Afri- ce zemědělskou špičkou, imigranti s sebou přinesli léta zlepšované know-how. Popis nastalé situace by tak mohl sloužit jako jazykolam: Zemědělství Zambie zdokona- lili zkušení zaměstnanci ze Zim- babwe. Obrovské farmy pěstují a zpra- covávají tabák, bavlnu, různé druhy zeleniny a také ozdobné květiny. Ty jdou v naprosté většině na vývoz. Mentalitě samotných Afričanů by přišlo zvláštní kupovat a dávat ně- komu kytku. Na „podivné“ zvyklosti zápaďanů ale rádi založili byznys dobře prosperujících květinových velkofarem. n Zambijská republika Tanzanská sjednocená republika Počet obyvatel: 15 milionů Rozloha: 753 tisíc km2 Hlavní město: Lusaka Měna: kwacha (1 ZMK je asi 2,2 Kč) Růst HDP (2015): 4,3 procenta Počet obyvatel: 44 milionů Rozloha: 945 tisíc km2 Hlavní město: Dodoma Měna: šilink (100 TZS je asi 1 Kč) Růst HDP (2014): 7 procent HOĎ HO DO STROJE. V zemědělství se zlepšuje technika, pracovnice mlýna ve městě Luanshya tak může k rozemletí kukuřičných jader využívat moderní drtičku. TRADIČNÍ KUMŠT. V Tanzanii působí desítky manufaktur, které šijí špičkové oděvy i pro evropský trh. tanzanie Zambie Dodoma Lusaka keňa uganda rwanda burundi malawi Mosambik Zimbabwe botswana JAR demokratická republika kongo Indický oceán

mezinárodní obchod 15 Chovatelské družstvo Impuls z Bohdalce se zabývá šlechtěním čes- kého strakatého skotu (označované- ho rovněž jako fleckvieh či simentál). Obchodní potenciál tvoří plemeno samotné. V Zambii se pohybujeme od roku 2011. Nejednou jsme byli svědky toho, jak dopadne špičková genetika v podobě nejvýkonnějších plemen skotu v nevyhovujících podmínkách. Českýstrakatýskotjenaopak univerzálníplemeno,kteréjeprávě vhodnéi dotvrdšíhoprostředí.Přine- dostatkukrmivasnížíprodukcimléka, alepřežije.Významnoupředností českéhostrakatéhoskotujenavíc produkcevelmikvalitníhomasa. Land Rover mezi skotem Světově nejrozšířenější, nejvý- konnější, ale rovněž na podmínky prostředí nejcitlivější plemeno skotu vyšlechtěné pro produkci mléka je holštýn. Produkce mléka je u tohoto plemene již natolik geneticky upev- něna, že zvířata produkují mléko i v případě nedostatku krmiva. Výsledkem jsou zubožená zvířata neschopná další reprodukce. Pokud bych to měl vysvětlit úplným laikům, přirovnal bych ple- meno holštýn k automobilu značky Porsche. Můžete jet velmi rychle, ale ne po dálnici D1. Pokud se přesto po D1 proženete rychlostí 200 kilometrů v hodině a budete mít to štěstí, že se auto nerozsype, utratíte dost peněz v servisu. Samozřejmě můžete jet i pomaleji, potom ale nemá význam Porsche kupovat. Plemeno české stra- katé je Land Rover. Porsche nedože- ne, ale D1 zvládne levou zadní, a když bude nejhůř, vezmete to přes pole. Bonusem je kufr, ve kterém převezete paletu cihel (neboli masná užitkovost českého strakatého skotu). Je s podivem, že lidé, kteří se pod africkým sluncem prohánějí v terénních automobilech, nabí- zejí místním farmářům ke zvýšení mléčné užitkovosti plemeno holštýn, jehož potenciál nedokážou plně využít ani někteří chovatelé v České republice. Nevím, proč tomu tak je, ale pokouším se to změnit. Jsem pře- svědčen, že má český strakatý skot v Africe budoucnost. Jak sehnat prasklý řetěz V případě Zambie nemohu hovo- řit o konkrétních kontaktech, které nám přinesla nedávná česká obchod- ní mise. Jak jsem uvedl, pohybujeme se v zemi již od roku 2011. Zcela jiná situace byla v Tanzanii, kde jsme byli poprvé a kde se nám podařilo navá- zat kontakt na mléčnou farmu s cho- vem jednoho tisíce krav a s výhledem na dva tisíce dojících krav. Manažer farmy sám projevil zájem o plemeno fleckvieh (české strakaté). V Zambii jsme doplnili další střípek do mozaiky. Nešlo ani tak o získání nových zákazníků jako o rozšíření portfolia firmy o země- dělskou techniku. Domníváme se, že má Česká republika v tomto směru co nabídnout a byla by škoda nevy- užít zázemí a dobrých obchodních vztahů, které Chovatelské družstvo Impuls v Zambii vybudovalo. Přes- tože je naší hlavní náplní šlechtění, řešíme chov skotu s našimi zákazní- ky vždy komplexně. Bez adekvátní krmivové základny nemá příliš velký význam investovat do kvalitní gene- tiky. Produkce odpovídajícího množ- ství krmiva v požadované kvalitě se neobejde bez zemědělské techniky. Nabídka služeb je v Africe přece jenom na hony vzdálena Evropě. Nezřídka sklouzne hovor při návště- vě farmy od šlechtění k prasklému řetězu lisu, na který již farmář čeká pět týdnů. A vy máte dvě možnosti – buď dopijete pivo, pokýváte hlavou a odjedete, nebo začnete přemýšlet nad tím, kde ten řetěz sehnat. n Text a foto: Michal Basovník ředitel Chovatelského družstva Impuls Česká stračena je ideální „teréňák“ do Afriky Drsnější prostředí snese dobře český strakatý skot. Je odolnější než přešlechtěné plemeno holštýn, které ale i v Africe zatím převládá. Je to stejné, jako byste si na rozbitou silnici vybrali místo odolného terénního vozu rychlý sporťák, píše ředitel Chovatelského družstva Impuls Michal Basovník. Při nedostatku krmiva sníží produkci mléka, ale přežije. předností českého strakatého skotu je navíc produkce velmi kvalitního masa. PRVOROZENÁ. Toto je první česká „straka“ narozená v Zambii po embryotransferu. Býčí „brýle“ proti slunci Při výběru býků do Afriky je nutné zo- hlednit i pro Evropu naprosto nepodstat- nou drobnost. Tou je zbarvení kolem očí, které významně snižuje výskyt rakoviny rohovky. n PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

Tanzanie i Zambie jsou stabil- ními vstupními branami do rychle se rozvíjejícího regionu východní Afriky. V případě Tanzanie je navíc výhodou přístav Dáresalám, který zajišťuje tranzitní překladiš- tě určené vedle Zambie například i pro Ugandu. Zemědělství je ve 44milionové Tanzanii nejdůleži- tějším sektorem ekonomiky. Vy- tváří čtvrtinu HDP země, zajišťuje 85 procent vývozu, zaměstnává 80 procent pracovní síly. Obdělávaná půda přitom představuje pouze 25 procent z celkového potenciálu Tanzanie a v případě Zambie je to dokonce pouhých 14 procent. Bez zavádění moderních země- dělských postupů a mechanizace tak Tanzanie ani Zambie nejsou schopny využít potenciál, který zemědělství pro rozvoj jejich ekonomik nabízí. A vzhledem k populačnímu růstu ani nemusí být do budoucna schopny nasytit vlastní obyvatelstvo. „Naše proexportní strategie je směřována na rozšíření českého exportu více mimo Evropskou unii. Afriku vnímám jako vhodnou alternativu, roste kupní síla, roste autentická střední třída, je zde vysoká urbanizace, mění se životní styl a spotřební návyky,“ uvedl mi- nistr zemědělství Marian Jurečka při své nedávné už třetí pracovní cestě do států jižně od Sahary. Tropické plodiny i technika pro elektrárny Důkaz, že české firmy mají šanci v Africe uspět, si už napří- klad vloni ověřil ministr Marian Jurečka na slavnostním otevření pivovaru v Etiopii. Na stavbu dodávaly komponenty výhradně české firmy. Jistým specifikem států subsaharské Afriky přitom je právě to, že návštěvy na vysoké politické úrovni mají schopnost otevírat dveře i soukromému sektoru. Letošní návštěvu ministra Jurečky tak doprovázela delegace složená také ze zástupců českého ministerstva zahraničních věcí, ministerstva průmyslu a obchodu, České exportní banky, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a firem působících v zemědělském sektoru. V Tanzanii ministr jednal se svým protějškem Mwiguluou Nchembou. Oficiální jednání měla umožnit prvotní před- stavení zemědělského a po- travinářského sektoru obou zemí a také úvodní navázání kontaktů. Zastupitelský úřad ČR v Nairobi uspořádal pro setkání 16 mezinárodní obchod Většina obyvatel východoafrických zemí pracuje v zemědělství, přesto ale hrozí, že brzy nedokážou nasytit svoje rychle rostoucí populace. obchodní mise českých firem vedená ministrem zemědělství Marianem Jurečkou nabídla východní Africe pomoc v modernizaci zemědělství. Tanzanie a Zambie představily šance v zemědělství TABÁK. Jeho zpracování si čeští obchodníci prohlédli na farmě Zambezi Ranching and Cropping.

mezinárodní obchod 17 Jakási vzorová farma, která by fungovala v Zambii jako showroom české zemědělské techniky. To je jeden z nápadů, který zaujal - zatím v rovině úvah - tuzemské strojaře při misi do východní Afriky. Mezi českými byznysmeny, kteří dopro- vodili ministra zemědělství Mariana Jurečku na cestě do Zambie a Tanzanie, byli mimo jiné zástupci strojařských společností Farmet, JK Machinery nebo firmy Zemědělská a dopravní technika. „Především Zambie má obrovský ob- chodní potenciál v oblasti zemědělské techniky a energetiky. Pokud mohu hovořit o potenciálu ve svém oboru, kterým je hydroenergetika a hydrotechnika, jsou zde nezměrné příležitos- ti. Při osobních setkáních s lidmi z nejvyšších míst včetně zambijského ministra pro hydroe- nergetiku mi byl velký zájem potvrzen. Dalším signálem byla také jednání se samotnými farmáři, kteří vlastní a budují velké nádrže pro zavlažování,“ říká Stanislav Jurga, vedoucí di- vize MAS Hydro ve společnosti Kovosvit MAS. Toho také zaujal originální nápad, o kterém se během mise mluvilo. „Velice se mi zamlouvá projekt Referenční česká farma, která by měla sloužit jako showroom české zemědělské tech- niky. Farma by hospodařila s částečným vlast- ním přísunem elektrické energie z přírodních zdrojů,“ uvedl Stanislav Jurga. Tuto myšlenku velmi vítají a podporují také zambijské úřady. Česká strana ale v tuto chvíli zatím hledá, jak podobný nápad případně uskutečnit, aby to bylo v souladu s evropskými pravidly a omeze- ními pro podporu exportu. Během mise se delegace setkala s chválou na české traktory Zetor, s nimiž už mají zemědělci na východě Afriky dobrou zkušenost. „Oblast východní Afriky zaznamenává rozvoj agrosek- toru v oblasti mechanizace, zvyšování tech- nologické úrovně a rozšiřování obdělávaných polnohospodářských ploch,“ komentuje další potenciál regionu Margaréta Víghová, ředitelka úseku korporátní komunikace společnosti Zetor Tractors. StanislavJurgapodotýká,žehopřekvapila mimojinérozlohazemědělskýchareálů.„Mise v těchtozemíchAfrikymiotevřelaoči.Množství faremmározlohutřeba20krát50kilometrů i víc.V mnohýchpřípadechbychomsemohli učit.PřinávštěvěvelkéhoveletrhuAgritech EXPOa přisetkánís místnímifarmářii s lidmi z vládyZambiejsemsiuvědomil,jakdůležité jepodíletsevelmirychlenarozvojitétozemě a začítbrzyobchodovat.Ostatnísvětovéfirmyjiž začínají,“míníStanislavJurga.n Text: Tomáš Stingl Foto: Kovosvit MAS Líbí se mi nápad postavit ukázkovou farmu, říká strojař VODNÍ ENERGIE. Čeští strojaři zkoumali i možnosti v zambijské hydroenergetice. tanzanských a českých zeměděl- ských firem speciální obchodní fórum. V Zambii mohla česká delegace navázat na již existující přátelské vztahy ministra Jurečky s jeho tamějším ministerským pro- tějškem Lubindou. Jednalo se mimo jiné o možnostech vý- měny výzkumných pracovníků, vzdělávání farmářů na českých středních i vysokých školách, českých zkušenostech na poli tropického zemědělství a schop- nostech českých firem uzpůsobit nabídku podmínkám v afrických zemích. Šance jsou i v dodávkách pro fotovoltaiku, hydroenergetiku i bioplynové stanice. V Zambii bylo mimo jiné uspořádáno obchodní fórum, které zorganizoval český zastupitelský úřad z Harare. Akce se konala u příležitosti zemědělské výstavy Agritech Expo v Chisambě. Luk- rativnost zambijského trhu nejen v zemědělství potvrzuje letošní účast 156 vystavovatelů a 15 tisíc návštěvníků na tomto veletrhu. Svůj národní stánek zde mělo například i Německo. Část výstavy byla věnována energetice. Zejména po takzvaných ostrovních systé- mech je mezi zambijskými farmáři vysoká poptávka. Afričané pochválili traktory Zetor Obchodní úspěchy v Tanzanii a Zambii mají také Číňané, Turci nebo Indové. Česká značka má ale v obou východoafrických státech své dobré jméno a tradici, je na co navazovat. To se ostatně ukázalo i při poslední návštěvě, kdy česká delegace slyšela pozitivní ohlasy na traktory značky Zetor. Místní part- neři ve východní Africe navíc kladně vnímají fakt, že Česká republika nemá žádné geopolitické ambice. „Zambie nepotřebuje navy- šovat rozvojovou pomoc, je třeba více podporovat soukromý sektor a rozvoj založený na obchodní spo- lupráci,“ podotýká k vzájemným obchodním vztahům zambijský mi- nistr zemědělství Given Lubinda. K síle afrického trhu podotýká jeho český protějšek Marian Jurečka: „Teď je čas k rozvíjení obchodní spolupráce se státy Afriky. Tento kontinent má potenciál, mohl by vyrábět a dodávat potraviny do celého světa. Právě proto by se zde mohla velmi dobře uplatnit česká technika, technologie i kvalitní české potraviny. Ve zdejším regio- nu už úspěšně působí naši evropští sousedé a my bychom mohli také nabídnout vysoce kvalitní výrobky i technologie na vysoké úrovni,“ uvedl Jurečka. n Text: Tereza Černá Odbor zahraničně obchodní spolupráce Ministerstvo zemědělství ČR Foto: MZV ČR FÓRUM. Ministr Jurečka navázal na kontakty, které má už z dřívějška se svým zambijským protějškem Lubindou. PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

Propojení byznysu a neziskové sféry může české firmy zanést do nevídaných končin a situací. Své by o tom mohl vyprávět například Jiří Šíma z firmy Aquatest, který momentálně působí v etiopsko-čes- ké společnosti s názvem Aquacon Engineering. Ta sídlí v etiopském hlavním městě Addis Abebě. V čem může být zapojení Aquatestu do rozvojových projektů inspirací pro další české firmy? Zatímco zprávy v médiích vykreslují Afriku především jako kontinent chudoby a válečných konfliktů, mnoho afrických zemí naopak nastupuje cestu poměrně rychlého rozvoje, byť cesta ke sta- bilní ekonomice je mnohdy dlouhá a trnitá. Rozvíjející se trhy v zemích, jako je Etiopie, ale představují pro západní firmy velkou příležitost. Transformační proces ekonomiky, zemědělství a celkové infrastruktury země generuje velkou poptávku po expertech z různých oborů a oteví- rá možnosti zapojení firem napříč sektory. Právě v Etiopii také dlouhodobě působí Česká rozvojová agentura (ČRA). Etiopie je jednou z takzva- ných programových zemí, kam prioritně směřuje česká rozvojová pomoc. V posledních letech se při- tom do rozvojových projektů stále více zapojují i partneři ze soukromé- ho sektoru a vznikají tak inovativní koalice mezi rozvíjející se místní státní správou, českými podnikateli a zkušenými neziskovými, jako je třeba Člověk v tísni. „My máme často tendenci striktně oddělovat nezis- kový a byznys sektor,“ říká Jiří Šíma z firmy Aquatest. „Neziskové projek- ty, které jsou zaměřené na to, aby si například ženy začaly mýt ruce, jako by neměly nic společného s projekty, kde například někdo vypracuje do- davatelský plán. Ty věci se ale téměř vždy překrývají a má smysl je dělat partnersky, společně. To je právě to, co můžeme nabídnout, jak můžeme vytvořit reference pro české firmy, jak můžeme aktivně podpořit jak podnikatelské prostředí, tak celkový rozvoj země,“ dodává. Už od osmdesátých let Aquatest je právě jednou z firem, která se nebála projektů s přidanou hodnotou rozvojové spolupráce a ex- panze do neznámých vod. Nyní je to už 32 let, co působí na etiopském trhu a s Českou rozvojovou agentu- rou spolupracuje v podstatě od jejího vzniku v roce 2008. Aquatest vznikl privatizací státního podniku Staveb- ní geologie, který se od šedesátých let zabýval průzkumem zdrojů podzemních vod pro vodohospo- dářské plánování. Dnes se jedná o jednu z největších firem v oblasti vodohospodářských služeb a ochra- ny životního prostředí, věnuje se také sanaci starých ekologických zátěží a nabízí své služby v sektoru průmyslu, například developerům při ekologických auditech. Aquatest má dnes 250 zaměst- nanců a v loňském roce vznikla pří- mo v Etiopii firma Aquacon Engine- ering, ve které působí právě Jiří Šíma z vedení Aquatestu. Firma má ale etiopského ředitele a čeští podnika- telé zde čerpali především ze svých dlouhodobých vazeb v regionu. „Já sám jezdím do Etiopie už od roku 1984 – tenkrát to byla jediná mož- nost, jak získat pas a odjet,“ usmívá se Šíma. Dlouhodobé působení v zemi je přitom jednou z největších devíz jeho firmy – jeho letití etiopští spolupracovníci jsou dnes v čele důležitých státních institucí a na klíčových ministerstvech, a akti- vity Šímy a jeho kolegů tak mohou v nemalé míře směřovat také k práci s nezbytnou etiopskou legislativou a poradenstvím při nastavování legislativního rámce. 40 milionů dolarů na podzemní vody Přenos know-how a transfor- mační zkušenosti jsou v zemích jako Etiopie velmi cenné. Ekonomika roste, ale nastavit legislativní rámec všech nezbytných procesů tak, aby se tomuto růstu flexibilně přizpů- soboval, není vždy jednoduché. „Například v oblasti rozvoje měst a infrastruktury existuje v Etiopii legislativa, ale nevyužívá se, územní plánování je hrozně překotné,“ vysvětluje Jiří Šíma. „Cílem jednoho z našich menších projektů je proto ve spolupráci s partnerskou orga- nizací na místě vytvořit tréninkové centrum, které zaměstnancům státních institucí i soukromých firem v Etiopii nabídne nezbytné know-how. Zaměřujeme se na škole- ní pracovníků na regionální úrovni – aby věděli, co vlastně mají po zpra- covatelích územního plánu chtít,“ přibližuje jeden ze svých plánů. Větším projektem, který firma Aquatest v Etiopii nedávno dokon- čila, byla studie s názvem „Prove- ditelnost využití technologického souboru pro identifikaci a ocenění mělké podzemní vody pro umělé zavlažování rodinných farem“, která byla dokončena loni v říjnu a podpořena finančními prostředky České rozvojové agentury. Studie proveditelnost tvoří zhruba polovi- nu objemu prostředků, které ČRA vydává na projekty realizované ve spolupráci s neziskovým sekto- rem. Zkušenosti spolupráce s ČRA nakonec vedly i k založení firmy Aquacon, která spojila etiopské a české zaměstnance. „Do Etiopie proudí 40 milionů dolarů ročně na rozvoj podzemních vod a vybudová- ní vodohospodářské infrastruktury. Pro nás je to tedy jedinečná příleži- tost, jak se spojit s místními lidmi a zúročit všechny naše zkušenosti,“ přibližuje Šíma. Oblast transformace zemědělství je obecně jednou z oblastí, která skýtá mnoho příležitostí pro české 18 rozvojová spolupráce Africká Etiopie patří k zemím, kam prioritně směřuje česká rozvojová pomoc. Ruku v ruce s tím jdou na tamější trh i české firmy. třeba společnost Aquatest působí v oblasti vodohospodářství, firma Mama Cofee rozjíždí projekty v pěstování kávy. V Etiopii Češi pomohou s vodou i kávou V Etiopii je velmi snadné vypěstovat kávu, která v Evropě ponese přívlastek „organická“, protože syntetická hnojiva jsou místním farmářům cizí.

rozvojová spolupráce 19 firmy a experty. Například právě v Etiopii vznikla státní agentura Ag- riculture Transformation Agency, s níž Aquatest úzce spolupracuje. Jsou zde ale příležitosti i pro firmy jiného zaměření. Nabízí se zde spoluprá- ce při zavádění pěstování nových plodin, chov dobytka nebo třeba pro- gram zaměřený na družstevnictví, vývoj a nákup a prodej zemědělských produktů. Mama Coffee jde pro organickou kávu Na africký trh poslední dobou vstupují i další čeští hráči. Česká rozvojová agentura například letos schválila dva projekty české společnosti Mama Coffee zaměřené – jak jinak – na pěstování kávy. V Etiopii je totiž velmi snadné vypěstovat kávu, která v Evropě ponese přívlastek „organická“, protože syntetická hnojiva jsou místním farmářům cizí. A netýká se to jenom kávy, ale i dalších zemědělských plodin, jež zde lze snadno pěstovat v bio kvalitě. Příležitost je zde tedy například pro dodavatelské firmy v potravinářství, které potřebují uspokojit čím dál tím větší poptávku po tomto typu produktů v Evropě. A co by Jiří Šíma jako zkušený podnikatel v oblasti rozvojových projektů poradil dalším firmám, které by se do této oblasti chtěly zapojit? „Alfou a omegou je podle mne dlouhodobá přítomnost v zemi a znalost prostředí. To neplatí jenom pro firmy, to vám mohou potvrdit i neziskové organizace. Ty profe- sionální mají obrovskou znalost místního prostředí, ze které právě i firmy mohou čerpat. Často se stane, že si někdo řekne – tohle děláme už dlouho, tak pojďme někam jinam, za něčím novým. Ale ta dlouhodobost, vytváření a prohlubování vztahů, to je největší devíza – nejlépe se přece pracuje tam, kde to dobře znám.“ Tento názor potvrzuje i Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury: „Česká republika patří spíše k menším dárcům, objem prostředků na rozvojovou spolupráci samozřejmě není srovnatelný například s americkou agenturou USAID nebo jinými zavedenými dárci. Ale lze to vynahradit právě tím, že nabídneme něco, co někdo jiný neumí. Třeba právě přenos specifického know- -how, transformační zkušenosti. A dlouhodobá přítomnost a znalost prostředí je naprosto zásadní. To, že našim partnerům v rozvojovém světě rozumíme a známe jejich potřeby, je základem úspěchu rozvojové spolupráce vůbec,“ vysvětluje Michal Kaplan. n Text: Marie Heřmanová Manažerka komunikace České rozvojové agentury Foto: Archiv Kontakt do etiopie Firmy, které mají zájem se přihlásit do některého z programů České rozvojové agentury, se mohou informovat na stránkách www.czda. cz nebo i prostřednictvím osobní konzultace. Experti ČRA jsou připraveni nejen poradit, ale také zprostředkovat kontakt s již zkušenými podniky, jako je třeba právě firma Aquatest. n ŽÍZEŇ. Etiopie nutně potřebuje budovat vodohospodářství, zemi navíc letos zasáhlo nejhorší sucho za poslední desetiletí. PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

V regionu Latinské Ameriky je Peru tradičně jedním z příjemců čes- ké zahraniční rozvojové spolupráce, která je v posledních letech posky- tována formou takzvaných malých lokálních projektů. Ty spočívají ve financování rozvojových aktivit, kdy jsou partnerem během zhruba osmiměsíčního realizačního období v případě Peru nejčastěji místní neziskové organizace a asociace zemědělských producentů na místní úrovni. Pro letošní rok je novinkou spolupráce s Národním ústavem pro výzkum ledovců a horských ekosystémů s názvem INAIGEM, který jako nová mezioborová státní instituce vznikl v roce 2015. Ve spo- lupráci s ním a jeho týmem expertů je letos realizován projekt „Výzkum sesuvů půdy za účelem omezení rizik a adaptace na klimatické změny ve vysokohorském prostředí Peru“, který navazuje na dřívější aktivity českých geologů v regionu. Náplní projektu je tvorba geologických pro- filů sesuvů půdy a vytvoření systému včasného varování. Výsledkem bude vyznačení bezpečných zón a úniko- vých cest k prevenci škod a obětí na životech. Součástí bude též komu- nikační kampaň ve vztahu k míst- nímu obyvatelstvu ve spolupráci s provinční vládou Carhuaz. Projekt tak pokrývá česká hlavní prioritní témata rozvojové spolupráce ve vztahu k Peru, kterými jsou civilní ochrana, ochrana životního prostře- dí a sociální rozvoj. Navíc do něho bude vloženo české know-how díky úzké spolupráci v terénu s vedením Ústavu struktury a mechaniky hor- nin Akademie věd ČR. Tím je zaruče- no použití těch nejmodernějších technologií a exaktních postupů. peruánský export je v krizi, pomoct mají inovace V posledních měsících se vládní instituce, neziskové organizace i podnikatelské svazy intenzivně zabývají otázkou, jak překonat pokles peruánského exportu, který se nachází na nejnižší úrovni od roku 2009. Nezřídka se hovoří o exportní krizi. Velká shoda přitom panuje ohledně východiska, kterým je modernizace výrobních kapacit a zefektivnění výroby zaváděním inovativních technologií. Zejména je v této souvislosti zmiňováno země- dělství a potravinářství. Též pokud se podíváme na produkty, které Česká republika z Peru dováží, na předních místech se nachází ovoce (vinná réva, avokádo, fíky, citrusy), káva, rybí konzervy, zelenina a luštěni- ny, v mnohých případech s nízkým stupněm zpracování. Peru má na mezinárodní úrovni zájem o takové projekty, které přinesou know-how, postupy a technologie, jež zemi s vážnou ambicí zařadit se do roku 2021 mezi země OECD umožní zajistit maximální potravinovou soběstačnost a bezpečnost a zvýšit přidanou hodnotu svého agrárního a potravinářského exportu. V ob- lasti udržitelného a efektivního zemědělství, ale i akvakultury se tak rýsují možnosti spolupráce s Českou republikou. Vizí Peru je též zvýšit přidanou hodnotu v proexportním dřevozpracujícím průmyslu, kde disponuje velkým potenciálem a kde bude důležité zajistit udržitelnost lesních porostů, přičemž mezinárod- ní asistence bude jistě žádána. Malé projekty pro region Cusco K naplňování této priority do značné míry též sloužily české malé lokální projekty v Peru v letech 2013 a 2014, realizované v periferní andské oblasti v regionu Cusco. Ten je sice proslavený zahraničním cestovním ruchem, ale jeho pěkně upravená městečka na turistických trasách ostře kontrastují s izolova- nými oblastmi, které patří k nej- chudším na celonárodní úrovni. Jsou od měst vzdáleny desítky kilometrů po neasfaltovaných cestách bez dostupnosti veřejné dopravy a v nadmořské výšce nad 3200 metrů. Jejich místní ekono- mika je založena na samozásobi- telství. Obyvatelé se věnují chovu morčat, která již od civilizace Inků představují v této oblasti klíčový zdroj obživy. Přístup k telefonní či mobilní síti a elektrické energii je úkolem pro budoucnost. Zároveň dochází k vnitrostátní migraci do velkých měst, které tento nápor těžko zvládají vzhledem ke geogra- fickým limitům i omezeným inže- nýrským sítím. V tomto rozvojovém kontextu proběhly ve venkovských komunitách Patacancha (2013) a Churo (2014) české malé lokální projekty zaměřené na zemědělský rozvoj. Týkaly se například výstav- by skleníků a vybudování zařízení pro výrobu hnojiva a hydroponické pěstování. Navazující pomoc pak byla poskytnuta v oblasti základní zdravotní péče, která rovněž není v lokalitě samozřejmostí. V tomtéž období proběhly záro- veň projekty v peruánské Amazonii, které byly zaměřeny na efektivní 20 rozvojová spolupráce Rozvojová spolupráce Česka a Peru zahrnuje širokou škálu oborů. S českou pomocí vyrostly skleníky v regionu Cusco a v oblasti Amazonie se pěstují léčivé rostliny. Rozvojová spolupráce začíná být dvojnásob důležitá teď, když se Peru snaží zlomit propad exportu. spolupráce s Peru sahá od výroby hnojiva až po boj proti drogám Projekt spočíval v darování vycvičeného psa pro detekci drog a na to navázalo školení peruánských specialistů a psů ve výcvikovém středisku v severočeských Heřmanicích.

rozvojová spolupráce 21 pěstování amazonských léčivých rostlin (například takzvaného „kočičího drápu“). Ty mohou být v podobě čajů a extraktů s úspěchem uplatněny na místních i zahranič- ních trzích. Cílovou skupinou byla v tomto případě izolovaná domorodá komunita. Hledat drogy pomáhá český pes S tématem udržitelného země- dělství je úzce provázán další okruh malých lokálních projektů, které reagují na problematiku nelegál- ní produkce a pašování drog. Do tropické oblasti Tingo María, která byla v tomto ohledu v minulosti neblaze proslulá a která je předmě- tem vládních strategií alternativní- ho rozvoje, směřovaly české malé lokální projekty Cesta kakaa v obci Huayhuantilo a jejím okolí (2014) a Zlepšení technologie pěstování kakaa v obci Pumahuasi (2015). Projekty byly realizovány místními asociacemi zemědělců, pěstitelů kakaovníků, respektive producentů kakaa. K zúrodnění půdy, která se kvůli výskytu koky vyznačovala sníženým pH, byly uplatněny české zemědělské postupy zahrnují- cí mimo jiné kompostování. Ke zpracování kakaových bobů byly vybudovány fermentační bedny a projekt pokrýval celý pěstitelský cyklus, kdy byly mimo jiné předány znalosti v oblasti šlechtění a roubo- vání. Projekt byl proveden v úzké spolupráci s vedením Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Jeden z projektů se též věnoval rozvoji agroturistiky a její propagaci v zájmu diverzifika- ce místní ekonomiky. Díky dalšímu malému lokálnímu projektu se též podařilo nastartovat dlouhodobou spolupráci v protidro- govém boji mezi celními správami obou našich zemí. Projekt tehdy (v roce 2012) spočíval v darování vycvičeného psa pro detekci drog a na to navázal strategičtější dialog a školení peruánských specialistů a psů ve výcvikovém středisku v se- veročeských Heřmanicích. HORSKÉ OBLASTI. Značná část české rozvojové pomoci směřuje do And, protože místní regiony patří k nejchudším v Peru.  PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

Zemi zasáhl El Niño Významnou prioritou české zahraniční rozvojové spoluprá- ce s Peru je ochrana životního prostředí. V závěru roku 2014 byla Lima hostitelskou zemí Konfe- rence stran úmluvy OSN o změně klimatu, které se za Česko zúčast- nila oficiální delegace. Peru se od té doby profiluje jako významný hráč na regionálních i světových fórech v oblasti životního prostředí. Tato mezinárodní pozice ostatně odpoví- dá křehkosti peruánských ekosys- témů zahrnujících extrémně suché pobřeží, Amazonii a oblast velehor And s teplotními výkyvy (včetně ranních mrazů) a nepředvídatel- nou úrodou v zemědělství. V brzké době se může stát problematické zajištění přístupu k pitné vodě. Též těžba nerostných surovin narušila v mnohých oblastech krajinu, což si vyžádá projekty na revitalizaci krajiny, kde Česká republika může sdílet zkušenosti. Mnohé oblasti se potýkají s po- vodněmi, hrozivými sesuvy půdy, problémy s odpadovým hospodář- stvím, kdy například k systému odpadních vod má přístup jen necelých 85 procent obyvatel- stva a ve venkovských oblastech dokonce jen 15 procent. Peru letos navíc zasáhl klimatický fenomén El Niño. Ač nakonec dosáhl menší než očekávané intenzity a v současnos- ti již odeznívá, zemědělcům stihl způsobit nemalé škody a výkyvy v zemědělském cyklu. Vedle těchto obtížně předvídatelných faktorů ale velkou roli v Peru hraje i ekologické vzdělání, což se týká zejména naklá- dání s pevným odpadem domácnos- tí, kdy třídění rozhodně není ani ve velkých městech samozřejmostí. Právě na to se snaží reagovat letošní další malý lokální projekt s názvem Dům environmentální vý- chovy ve městě Tingo María, realizo- vaný v tropické části Peru. Pozemek pro výstavbu domu poskytne místní Národní zemědělská univerzita tropů. Smyslem projektu je nabíd- nout dětem a mládeži mimoškolní výuku v ochraně životního prostředí a poskytovat širší veřejnosti konzul- tace v ekologických záležitostech. Na zahradě, která bude součástí projektu, pak má probíhat praktic- ká výuka v ekologickém pěstování a chovu. Počítá se přitom s dlouho- dobou asistencí studentů Mendelovy univerzity v rámci jejich odborných stáží. n Text: Jan Vejmelka, tajemník pro ekonomickou a rozvojovou spolupráci, ZÚ Lima Foto: Profimedia 22 rozvojová spolupráce Projekty v Peru mají tradici už od devadesátých let České republika má s rozvojovými projekty v Peru bohaté zkušenosti. Kromě uvedených projektů posledních let probíhaly v minulosti další rozvojové aktivity jak na základě malých lokálních, tak větších projektů s několikaletý- mi časovými rámci. Šlo například o výzkumné aktivity českých geologů v peruánských vele- horách Andy od roku 1996, které byly věnovány geologickým a ledovcovým pohybům spojeným s riziky sesuvů a povodní. Další české výzkumné aktivity a spolupráce s univerzitami probíhaly v regionu Arequipa už od roku 1990 v oblasti monitoringu vodních toků. Pod vedením geografického a geologického institutu UK v Praze byly detailně geodeticky zmapovány prameny Amazonky a výsledky publikovány v odborných materiálech. Další navazující výzkumný projekt se zabýval riziky vyplývajícími z klimatických změn, kdy byly peruánskému hydrometeorologickému ústavu poskytnuty české měřicí přístroje. V letech 2003 až 2010 Česká geologická služba realizovala rozsáhlé projekty v regionu Piura, jejichž předmětem byl výzkum geomorfologických a hydrogeologických podmínek v povodí řeky Piura ke snížení environmentálních faktorů omezujících sociální a ekonomický rozvoj regionu a k hodnocení přírodních rizik v povodí řek Chiry a Piury. n K systému odpadních vod má přístup jen necelých 85 procent obyvatelstva, mimo města dokonce jen 15 procent. EL NIŇO. Klimatický efekt stál mimo jiné za zkázou tohoto mostu v regionu Tumbes.

Vláda České republiky začátkem března odsouhlasila návrh minister- stva zahraničních věcí, aby se Česko ucházelo o status pozorovatele ve Společenství portugalsky hovoří- cích zemí neboli Comunidade dos Países de Língua Portuguesa (CPLP). Přistoupením k této organizaci, která vznikla v roce 1996, Česká republika získá nové možnosti při rozvíjení vztahů s celkem devíti státy. Kromě Portugalska a Brazílie se jedná o Východní Timor, Kap- verdy, Guineu-Bissau, Mosambik, Angolu, Rovníkovou Guineu a Svatý Tomáš a Princův ostrov. Celkem toto společenství zahrnuje přes dvě stě padesát milionů obyvatel žijících na čtyřech kontinentech. Řada z členských zemí CPLP pat- ří mezi současné či potenciálně vel- mi zajímavé ekonomické partnery České republiky, která v nich přitom nemá, s výjimkou Portugalska a Bra- zílie, své rezidentní diplomatické zastoupení. V minulosti, za bývalého Československa, se tuzemské podni- ky podílely v řadě těchto portugalsky hovořících neboli lusofonních zemí na investičních projektech, zejmé- na v oblasti energetiky, stavebního průmyslu a strojírenství. Současný český export do zemí CPLP dosahuje objemu 22 miliard korun ročně a má značný potenciál růstu. V subsaharské Africe je portugalština trojkou Od získání pozorovatelského statusu v CPLP si Česká republika slibuje nejen zintenzivnění vztahů s Portugalskem coby důležitým part- nerem v rámci Evropské unie, což je současně i motor vzájemné spolu- práce všech lusofonních zemí, ale i s Brazílií, pátou nejlidnatější zemí světa. Platforma CPLP dá českým podnikatelům lepší možnost parti- cipace na ekonomických projektech mimoevropských členů CPLP, a je tak jednou z možností, jak usnadnit ekonomické pronikání České repub- liky na poměrně komplikované trhy subsaharské Afriky, kde je portugal- ština – po angličtině a francouzštině – třetí nejrozšířenější řečí. Česká republika by měla v rámci svého pozorovatelského statusu přispět k podpoře lusofonní kultury a šíření výuky portugalštiny, která je vyučována jako obor na třech tuzemských vysokých školách. Konkrétně je to na Univerzitě Karlově, Univerzitě Palackého a Masarykově Univerzitě. Propojení s CPLP umožní zkvalitnit výuku. České akademické a kulturní obci pozorovatelský status České repub- liky v CPLP poskytne možnost lepší informovanosti o dění v portugalsky hovořících státech a participace na univerzitní výměně. Mezi další výhody v oblasti výuky portugalšti- ny patří přístup do online platformy s výukovými materiály, do vzdělá- vacího portálu či k audiovizuální platformě obsahující dokumenty o portugalsky hovořících zemí. Zkvalitněním výuky portugalštiny přitom může Česká republika ve střednědobém horizontu získat nové kapacity, které umožní efek- tivnější působení českých firem na portugalsky hovořících trzích. n Text: Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí Foto: Profimedia mezinárodní obchod 23 MOSAMBIK. Bývalá nejlidnatější portugalská kolonie v Africe měla po získání nezávislosti v roce 1975 rozsáhlé obchodní styky s Československem. Česká republika žádá O status pozorovatele ve Společenství portugalsky hovořících zemí. To by mohlo zlepšit přístup českých firem do devíti zemí, které dohromady představují trh s více než čtvrt miliardou lidí. Česko se sblíží s portugalsky mluvícími zeměmi Společenství portugalsky hovořících zemí Země Počet obyvatel (v milionech) Brazílie 205 Mosambik 25 Angola 17 Portugalsko 10,5 Guinea-Bissau 1,5 Rovníková Guinea 1,5 Východní Timor 1,2 Kapverdy 0,5 Svatý Tomáš a Princův ostrov 0,2 PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro

Text: Redakce, ČTK / Foto: Crystalite Bohemia, Škoda Eletric, ČTK, Profimedia Sklárny Crystalite Bohemia dodají 650 tisíc sklenic do Turecka České firmy získají základnu v nejlidnatější čínské provincii Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) připravuje pro české menší firmy velkorysé zázemí v Číně. Nabídne jim na rok zdarma kancelářské, skladové a výrobní prostory v nejlidnatější čín- ské provincii Kuang-tung. Konkrétně půjde o základnu v nově budované kancelářské a průmyslové zóně Sino- German Metal Eco City. Jedná se o moderní industriální park v severní části milionového města Ťie-jang v blízkosti Kantonu a Hongkongu. Projekt vzniká v úzké kooperaci čín- ské Zhongde Metal Group a německé mezinárodní obchodní komory AHK. Vybrané české firmy získávají na rok zdarma kanceláře o ploše až 100 m2 a sklady a výrobní prostory do 2700 m2. Mezi další služby bude patřit vyhledání čínských partnerů a zdarma personální, právní a mar- ketingové poradenství. Součástí projektu je i kvalitní osobní zázemí pro byznysmeny. Zahrnuje pohodlné ubytování přímo v technologickém parku, dále mezinárodní školu pro děti či spolupráci s místní vysokou školou technickou. „Kancelář, sklady a výrobní prostory na rok zdarma doplňujeme poradenstvím čínských a německých partnerů v oblasti práva a marketin- gu. Je to vhodné zejména pro firmy průmyslově orientované, které chtějí v Číně montovat výrobky vyvinuté u nás a dále je na tamních trzích prodávat,“ říká předseda AMSP ČR Karel Havlíček. Pavla Břečková, místopředsedky- ně AMSP ČR a spolumajitelka strojí- renské firmy Audacio, k tomu dodává: „Tím, že se jedná o projekt s garancí německých průmyslových partnerů, je zde pro naše firmy zajištěna určitá míra serióznosti a spolehlivosti. Je třeba si uvědomit, že přes Německo reexportujeme do Číny v průmyslové výrobě téměř 50 miliard korun ročně. Naše firmy tak mohou využít němec- kého zázemí a čínské koupěschop- nosti najednou.“ Další informace o projektu a o podmínkách přijetí do něj najdete na webových stránkách asociace www.amsp.cz. n Nápojové sklo za více než jeden milion eur dodá v průběhu letošního roku český výrobce Crystalite Bohemia přednímu tureckému obchodníkovi, spo- lečnosti Madame Coco. Dodávka bude čítat celkem 650 tisíc kusů sklenic a odlivek s leptaným dekorem z nové titanové sklo- viny. „Je to pro nás významný skok, dosud jsme v Turecku spolupracovali pouze s menšími distributory. Tento nový partner je klíčovým hráčem na tureckém trhu s nápojovým sklem. Vlastní dokonce maloobchodní síť čítající přes 80 poboček,“ uvedl Tomáš Fiřt, obchodní ředitel společnosti Crystalite Bohemia. Podle něj se tak dlouhodobě daří nahrazovat trhy ztracené v uplynulých letech, zejména ten ruský a ukrajinský, ale i v dalších postsovětských republikách. „Ma- dame Coco je na tureckém trhu etablovaná společnost a my jsme velmi rádi, že právě naše nedávno představená inovace – titanem obohacená sklovina, oslovila tak silného partnera a díky němu se dostane na turecký trh. Očeká- váme, že objem objednávek od tohoto zákazníka v příštím roce dosáhne až 1,5 milionu eur,“ dodá- vá Tomáš. Titanovou sklovinu nabízí v Česku právě jen Crystalite Bohemia a v Evropě už jen jediná další sklárna. Inovace tak rezonuje s rostoucí poptávkou po kvalitním nápojovém skle ve světě. Proto se Crystalite Bo- hemia chystá v letošním roce in- stalovat dvě automatické linky na výrobu sklenic a odlivek. Společnost je vlastníkem tradičních skláren ve Světlé nad Sázavou a v Květné (Strání). Cel- kově firma zaměstnává přes 800 zaměstnanců a generuje ob- rat přibližně 930 milionů korun ročně. Své výrobky exportuje už do 72 zemí světa. n 24 exportní mozaika Česká společnost Energo-Pro získala zakázku za 15 milionů eur, tedy v přepočtu asi 405 milionů korun, na dodávku dvou vodních turbín pro írán- skou vodní elektrárnu Khoda Afarin. Jde o zatím největší kontrakt pro české podniky po uvolnění sankcí proti Íránu. Kontrakt s íránským průmyslo- vým a energetickým gigantem Farab podepsala slo- vinská společnost Litostroj Power, která je součástí české skupiny. „Spolupráce s energetickou firmou Farab je pro nás naprosto zásadní, vodní energetika je pro Írán jedním ze strategických oborů a napříště bude mož- ná spolupráce na dalších projektech,“ uvedl výkonný ředitel Energo-Pro Pavel Váňa. Celkový hydraulický návrh a modelové zkoušky turbín již realizovala dal- ší firma ze skupiny, česká společnost ČKD Blansko Engineering. Íránská zakázka pro Litostroj zahrnuje konstrukční práce, výrobu turbín, jejich instalaci a také spuštění. Každá z turbín bude mít instalovaný výkon 51 megawattů. Farab staví novou elektrárnu na řece Aras na ázerbájdžánsko-íránské hranici. Stavba začala v roce 2010, její dokončení se předpokládá v roce 2018. Po dokončení konstrukční doku- mentace společnost Litostroj vyrobí turbíny s oběžnými koly o hmotnosti 50 tun a průměru 4,5 metru. Tuzemské podniky se na íránský trh zaměřují stále častěji. Letos v zemi uzavřela kontrakt už na- příklad brněnská firma Zetor Tractors, která dodá íránské společnosti Tondak Tiz 250 traktorů za pět milionů eur (zhruba 135 milionů korun). Loni stoupl český export do Íránu o 62 procent na 928 milionů korun. n Energo-Pro dodá do Íránu vodní turbíny za 400 milionů korun

Hamé sází na výrobnu v Rusku, chce odtud exportovat do Vietnamu nebo Číny Chmele se vyvezlo kvůli suchu o desetinu méně Češtípěstitelélonivyvezli3668tun chmele.Meziročnějetopokleso deset procent.Výpadekv tržbáchpěstitelů, kterýzpůsobilohlavněsucho,činilpřes 250milionůkorun.Téměřtřičtvrtiny celkovéhoexportusměřovalymimo zeměEvropskéunie.Nejvícezákazníků majípěstitelédlouhodoběv Japonsku. „Projevilsenepříznivývlivloňského suchaa vysokýchteplot,nízkýbyl hektarovývýnosi obsahalfahořkých látek,“uvedltajemníkSvazupěstitelů chmeleČRMichalKovařík. Výhodou přitom doposud byly intervence ČNB, díky nimž platí pro vývozce příznivější kurz eura. Dominantní je v současnosti asijský trh, vedle Japonska se rozšiřuje obchod s Čínou. V rámci EU míří nejčastěji český chmel do Německa, zvyšuje se vývoz do Belgie a Itálie. Vedle toho se podle Kovaříka opět začíná rozvíjet obchod s USA. Chmel zůstává jednou z položek agrárního zahraničního obchodu, u nichž má Česko stále kladné saldo. To loni dosáhlo 716 milionů korun. Pěsto- vání chmele tak zmírnilo loňský záporný výsledek v bilanci agrárního zahraničního obchodu ČR. n Potravinářská společnost Hamé chce rozšířit působení v zahrani- čí, český trh pro ni není ziskový. Kunovický výrobce se chce zaměřit především na rozvoj produkce ze svého závodu v Rusku, odkud by dál exportoval zejména do Asie. Důvo- dem je mimo jiné to, že český trh není tak ziskový, jak býval. Novou strategii firmy, kterou minulý měsíc převzala norská skupina Orkla, při- blížil generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Podle něj firma plánuje také akvizice, chybí jí například výrobní závod na zeleninu a ovoce. Tržby společnosti loni me- ziročně stouply o více než osm procent na šest miliard korun. Nejvíce vzrostly v České republice, a to o 13 procent, tuzemský trh tak přinesl firmě polovinu tržeb. Hru- bý zisk firmy činil přibližně 600 milionů korun. Podíl tržeb z Česka firmě v posledních letech ale klesá, v roce 2008 činil 57 procent. Další těžiště produkce má být v Rusku, kde má Hamé asi 200 kilometrů od Moskvy výrobní závod. „Výroba tam začíná být velice konkuren- ceschopná,“ uvedl Štrupl. Firma odtud plánuje export do okolních zemí, jako je Ázerbájdžán, a dál do Číny nebo Vietnamu. Hamé má v současné době deset výrobních závodů. Zatím poslední akvizicí firmy byla v roce 2014 koupě slovenské společnos- ti Doma Prešov, čímž vstoupila do kategorie majonéz, dresinků a omáček. Firma má nyní zhruba 2400 zaměstnanců. n exportní mozaika 25 PŘÍLOHA DENÍKU E15 a týdeníku Euro Plzeňská společnost Škoda Electric uspěla ve výběrovém řízení na kompletní elektrické výzbroje pro tramvaje v čín- ském městě Su-čou. Jde o kon- trakt na osmnáct nízkopodlaž- ních pětičlánkových tramvají, jejichž koncovým výrobcem je čínská firma CRRC Nanjing Puzhen. Hodnotu kontraktu strojírny neuvedly. Dodáv- kami pro tramvaje v Su-čou navázal podnik na předchozí dodávky elektrických výzbrojí pro metro v tomto městě. Soupravy metra tam slouží už několik let. „Reference na kvalitu a spolehlivost námi dodávaného zařízení jsou velice pozitivní,“ řekl ředitel obchodního úseku East & Asia Škoda Electric Jaromír Hájek. V Su-čou už jezdí 40 pětivo- zových souprav metra s vý- zbrojí z Plzně. „Zatím poslední dodávka pro dalších 40 souprav metra s vylepšeným technickým konceptem pro šestivozové soupravy pro linku dvě je do- končována,“ řekl Hájek. Montáž a výrobu motorů zajišťuje part- nerský závod v Číně. Loni měla v Pekingu premié- ru další nová tramvaj, na jejímž vývoji a výrobě se podílela Ško- da Electric. V Číně se ale daří také mateřské Škodě Transpor- tation. Nové moderní tramvaje 27T zahájily v březnu provoz s cestujícími na první tramvajo- vé lince v Čching-tao. n Škoda Eletric dodá 18 tramvají do Su-Čou EXPANZE. Značka Hamé provozuje v současnosti už deset výroben.

26. května Jak úspěšně exportovat do Itálie a Francie Jihlava EA business hotel Havlíčkova 28 Na semináři se dozvíte o perspektivních oborech a exportních příležitostech pro české firmy, doporučené kroky při vstupu na italský a francouzský trh, tipy na úspěšný export, konkrétní zkušenosti z působení českých firem v teritoriích a také možnosti podpory českých firem při exportu. Součástí akce jsou i individuální konzultace. Vstup na akci je zdarma. 12. května Úspěšné vyjednávání s odlišnými typy obchodních partnerů Praha centrála CzechTrade Dittrichova 21 Víte, jak konstruktivně reagovat v zátěžových situacích? Jak efektivně zvládat nátlakové taktiky a emoce svého obchodního partnera? Jak vhodně reagovat na odlišné typy byznysmenů při obchod- ním jednání? Nechte se inspirovat tímto interak- tivním seminářem. Cena: 1600 Kč 16. května Teritoriální seminář – Indie Praha Ministerstvo zahraničních věcí ČR Loretánské náměstí 5 Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Novém Dillí připravuje teritoriální seminář zaměřený na Indii. Cílem je seznámit posluchače s obchodními příležitostmi v tomto teritoriu. Kromě příležitostí budou také diskutovány možnosti pojištění dodávek zboží do Indie, formy vstupu na indický trh, zkušenosti firem s indickým trhem a úspěšné obchodní přípa- dy. Mezi vystupujícími na tomto semináři budou kromě zástupců veřejné sféry také zástupci firem úspěšně vyvážejících do Indie. V případě zájmu o účast na semináři napište na e-mailovou adresu oed@mzv.cz. Na semináři se dozvíte, jak překonat záludnosti čínského vyjednávání, etikety a etiky. Od podání vizitky po pozvání na karaoke. Od potřesení rukou až po večeři v hostitelově rodině. A příště na letišti v Pekingu nebo v Praze přijmete čínské obchodní partnery v duchu jejich kulturních zvyklostí. Cena: 2200 Kč 30. května Česká republika a lusofonní svět Praha Ministerstvo zahraničních věcí ČR Loretánské náměstí 5 Seminář organizovaný ve spolupráci mezi Ministerstvem zahraničí ČR a portugalským a brazilským velvyslanectvím v Praze se zaměří na možnosti posílené ekonomické, kulturní, vědecké a školské spolupráce mezi Českem a portugalsky hovořícími zeměmi. Jednacím jazykem semináře bude portugalština a čeština, bude zajištěno simultánní tlumočení. V případě zájmu o účast na tomto semináři napište na e-mailovou adresu oed@mzv.cz Foto: Tomáš Stingl, Profimedia  Inzerce  Inzerce český export, příloha deníku E15 a týdeníku Euro, samostatně neprodejná. Číslo registrace MK ČR E17948, ISSN 1803-4543 vydává Serafico investment s.r.o., Olivova 2096/4, 110 00 Praha – Nové Město, IČO 04229967 adresa redakce a obchodního oddělení Komunardů 1584/42, 170 00 Praha 7 | inzerce Šárka Kamarýtová, sarka.kamarytova@sfinvestment.cz výroba a distribuce Monika Šnaidrová, monika.snaidrova@sfinvestment.cz přílohu připravili Tomáš Stingl – redaktor, Zuzana Dorogiová a Irena Hlinková – korektorky 26 KALENDÁŘ AKCÍ PRO EXPORTÉRY 20. května Naučte se jednat s čínským obchodním partnerem Praha centrála CzechTrade Dittrichova 21

THEONLY ENGLISH LANGUAGE BUSINESS WEEKLY INTHECZECH REPUBLIC

28