Český export 6.5.2015
Český export 6.5.2015
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/květen 2015/číslo 4
Irák: cIgarety za půl mIlIardy
Spolu s vývozem tabákových
výrobků roste také export piva
Írán: zrušenÍ sankcÍ
České firmy chtějí být v Persii
dříve než konkurence
BrItánIe: Řetězce na lovu
Obchodní domy hledají v Česku
náhradu za asijské dodavatele
Příloha divize euro e15, vychází ve sPoluPráci s agenturou czechtrade
PlzeňSká škOda
dOdala 60 tramvají
PrO měStO kOnya
Turecko
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Informace
ze světa globálního byznysu
každé pondělí již 16 let
Je dobré vědět...
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/editorial
3
příloha divize euro e15
ten druhý soused
na východě
Rozlehlá země, jejíž menší část leží v Evropě a daleko větší v Asii. Země, která v posledních deseti letech
zažívala poprvé v moderní historii ekonomický boom. Země, která sousedí a ve velkém obchoduje s Evropskou
unií, ale má s ní komplikované vztahy. Je řeč o Rusku, nebo o Turecku? V zásádě o obou, třebaže druhé z nich
dáme tentokrát přednost...
Právě teď se nad jistou podobností obou velkých východních sousedů Unie zamýšlejí exportéři nejen v České
republice. Letos se zřejmě už naplno projeví propad odbytu v Rusku a mnoho obchodníků proto zcela logicky
posune svůj pohled trochu jižněji. Turecko je také v dobrém dosahu dopravy a jeho bleskově rostoucí populace
představuje už skoro 80 milionů spotřebitelů.
Má navíc nyní oproti Ruské federace další výhody. Protože usiluje o vstup do EU, ruší postupně pro evropské
dodavatele cla a další obchodní překážky. A hospodářství Turecka se zatím drží ve výborné kondici, pro letošek
se očekává jeho růst až o čtyři procenta.
Český průmysl už dříve předložil Turecku pár pěkných vizitek. Elektrárnu u města Soma postavili čeští strojaři
v devadesátých letech na klíč, na tureckém venkově jsou na každém rohu vidět zánovní škodovky Forman nebo
Favorit, české konsorcium postavilo velké obchodní centrum v Istanbulu.
V tomto roce přibudou další lichotivé reference. Plzeňská společnost Škoda Transportation před několika dny
dokončila rekordní dodávku 60 moderních tramvají s internetem a klimatizací do města Konya. V letošní sezoně
by také měla být završena stavba další elektrárny na klíč, kterou v provincii Eskisehir buduje společnost Vítkovi-
ce Machinery Group.
Český vývoz do Turecka roste v posledních letech zhruba o 30 procent za sezonu a přesun vývozců z ruské-
ho trhu přinese zřejmě ještě vydatnější obchody. Zbývá jen jeden malý háček. Turecko si jako náplast za Rusko
vybere určitě i mnohá zahraniční konkurence, takže bude v Istanbulu či v Ankaře ještě větší obchodní strkanice
než dosud. Od českých firem se tak tím víc bude očekávat naplnění hesla, s nímž jsou někdy v regionu za Bos-
porskou úžinou spojovány: „Německá kvalita za českou cenu“. n
Tomáš STingl • stingl@mf.cz
letem světem
p Inzerce A151005308
Kolik je vlastně českých
vývozců?
VČeskérepublicejevsoučasnosti
asidesettisícaktivníchvývozců.Otáz-
koualeje,kteréznichlzeoznačitza
opravdučeskéexportéryajakákritéria
přitomvlastnězohlednit.Jetofirma,
kterámávětšinuvýrobynaúzemíČeska
azaměstnávápřevážněčesképracov-
níky?Nebopodnik,kterýkompletuje
finálníproduktzdílůvyrobených
převážněvtuzemsku?Neborozhoduje
to,zdafirmuvlastníčeskýpodnikatel?
Pokudbybylurčujícíposlednějmeno-
vanýznak,pakjejenneceládesetina
vyvážejícíchfiremskutečněčeských.
PodleAsociaceexportérůČRmátotiž
českéhomajitelepouhýchšestažosm
procenttuzemskýchvývozců. n
nulový byznys
s pohádkovou zemí
Zaposlední„středověkou“zemi
světajepovažovánBhútán.Izolované
buddhistickékrálovstvívysokovHimá-
lajiještěpředpárletyvpouštělonasvé
územíjenminimummoderníchtechno-
logiíaturistů.Možnáprávěprotopatřili
jehoobyvateléknejšťastnějšímlidem
planety–alespoňpodleindexuhrubého
národníhoštěstí.Vposledníchletechse
ovšemzačínáBhútánotevírat.Přesto
zůstávájednouzposledníchzemísvěta,
snížzatímČeskárepublikanemána-
prostožádnývzájemnýobchod. n
v asii čeká obchod
za bilion
Někteříčeštíexportéřiseužmohou
pochlubitobchodemzabilion.Ktakové
jednotceseblížínapříkladvyjádře-
níhodnotyněkterýchkontraktůve
Vietnamuvtamějšíměnědongu.Ten
patřímezinominálněnejslabšíměny
světa,kdyžlzevsoučasnostijediný
dolarvyměnitzhrubaza25tisícdongů.
Podobnějsounatomněkterédalší
asijskéměny–napříkladindonéská
rupieneboíránskýriál. Vtěchtozemích
setaksnadnomůžesplnitsentomu,kdo
sechcestátmiliardářem-ostatnějeden
slavnýfilmnatototémajeužnasvětě.n
text: tomáš stingl / foto: profimedia
ParTnerem Přílohy je:
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Text: Tomáš Stingl, ČTK / Foto: Martin Pinkas, Hynek Glos
4 exPorTní MozaiKa
VýVoz může Vzrůst o pět procent,
míní AsociAce exportérů Čr
Vývoz zboží z České republiky
do zahraničí by mohl letos vzrůst
přibližně o pět procent zhruba na
3,3 bilionu korun.
Představovalo by to nový
rekord ve vývozu zboží z Česka.
Uvedl to místopředseda Asociace
exportérů Otto Daněk. Loni byl
celkový objem exportu 3,14 bilionu
korun.
Zda se předpoklad pětipro-
centního růstu naplní, záleží podle
Daňka i na vývoji rusko-ukrajin-
ského sporu. Dodal, že zatímco
loni export českých firem do Ruska
klesl o necelé tři miliardy, tak jen
za letošní leden a únor činí propad
asi sedm miliard.
„Na Ukrajině je propad kolem
50 procent,” uvedl Daněk. Dalšími
faktory, které mohou export nega-
tivně ovlivnit, je podle Daňka vývoj
v zemích, které jsou dotčeny aktivi-
tami takzvaného Islámského státu.
„V Evropě zase není zcela jasný vý-
voj situace na jihu Evropy, zejména
v Řecku,” řekl. Hlavním tahounem
dynamiky českého exportu by měl
být podle Daňka vývoz do Němec-
ka, kam loni směřovalo 32 procent
českého exportu. n
VýrobA Aut i letos láme rekordy
Automobilový průmysl i na po-
čátku letošního roku drží rekordní
kondici. Výroba osobních vozů
vzrostla v prvním čtvrtletí o 5,7 pro-
centa na rekordních 343 tisíc vozů.
Tuzemský prodej aut, která byla
v Česku vyrobena, se zvýšil
o 28 procent a export stoupl o sedm
procent. Největší automobilka
Škoda Auto zvýšila výrobu o tři
procenta na víc než 202 tisíc vozů.
Připadalo tak na ni 59 procent
produkce automobilek. Následu-
je Hyundai s růstem výroby o tři
procenta na 81 tisíc vozů a třetí je
kolínská TPCA se zvýšením výroby
o pětinu na 60 tisíc aut.
„Výsledky českých automobilek
za první čtvrtletí naznačují, že nás
čeká další rekordní rok. Díky silné
domácí i zahraniční poptávce očeká-
váme za celý rok 2015 nárůst výroby
okolo deseti procent,” uvedl Vojtěch
Opleštil z Automobilové expertní
skupiny PwC ČR. V minulém roce
dosáhla tuzemská automobilová
výroba rekordních 1,25 milionu
osobních aut. n
Výrobci zAtím málo VyužíVAjí
logistické Audity
Část tuzemských vývozců má
zatím velké rezervy v tom, kolik by
mohli ušetřit za dopravu. „Zhruba
20 procent českých výrobních pod-
niků stále nemá přesnou kontrolu
nad svými výdaji za logistiku,“ kon-
statuje Aleksander Raczynski, gene-
rální ředitel společnosti Gefco ČR.
Firma chce proto více prosazovat
takzvané logistické audity. Ty přesně
zmapují, kolik příslušný výrobce za
dopravu a s ní spojené služby platí
a jak lze zbytečné výdaje snížit.
Podle Raczynského je na českém
trhu velký prostor pro další rozvoj
přepravních služeb i letos. „Vidíme
v České republice hospodářské
oživení a daří se nám získávat nové
klienty,“ konstatuje Aleksander
Raczynski.
Sama společnost Gefco ČR tak
dosáhla za loňský rok obratu téměř
2,5 miliardy korun, což představuje
rekordní výsledek a víc než pětinový
meziroční růst.
Firmě, která se zabývá například
mezistátní dopravou v automobilo-
vém průmyslu či v elektronice, loni
v Česku vzrostl o pětinu také počet
zaměstnanců na 370 pracovníků. n
Polské soudy
nakoupily
program na přepis
mluveného slova
Blízkosti polštiny a českého jazyka
využil společný vývojový tým
profesora Jana Nouzy z Technické
univerzity v Liberci a společnosti
Newton Technologies. Ta je dodava-
telem diktovacího programu Newton
Dictate, který počítačově přepisuje
mluvenou řeč. Firma letos s úspě-
chem nabídla svůj program polským
soudům. Po ročních organizačních
přípravách a produktových testech
polské verze programu se během
tří měsíců podařilo obsadit deset
procent trhu v polské justici. Na
rozdíl od českého soudnictví, kde se
Newton Dictate plošně používá už tři
roky, probíhá v Polsku výběr dodava-
tele v každém ze soudů samostatně.
Rozsahu tamějšího trhu odpovídají
i finanční výsledky. Obrat v Polsku již
po prvním čtvrtletí prodejů překročil
pět milionů korun.
Úspěchy v polské justici jsou pro
společnost impulzem pro rozšíření
nabídky. Aktuálně začíná v Polsku
prodej klasické krabicové podoby
programu Newton Dictate. Ta je ur-
čena běžné veřejnosti pro diktování
delších textů, korespondence, proto-
kolů, studijních materiálů a podob-
ně. Vedle toho lze využit program
například v lékařských oborech,
justici, advokacii, ale také veřejné
správě, přepisech televizního nebo
rozhlasového vysílání či v průmyslo-
vých aplikacích.
Počátky vývoje českého programu na
rozpoznávání lidské řeči sahají až do
roku 1987. V roce 2009 vyhrála mo-
derní podoba tohoto programu tendr
českého ministerstva spravedlnosti
na použití u českých soudů. Od stej-
ného roku začal být systém využíván
například i na Slovensku v lékařské
radiologii. V současné době vedle
úspěšné expanze v Polsku analyzuje
společnost Newton Technologies
i možnosti vstupu na ruský nebo
chorvatský trh. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/exportní mozaika
5
příloha divize euro e15
Česká firma učí rychločtení němce i Španěly
S neobvyklým produktem uspěla ve světě česká firma Rozečti.se podnikatele Michala
Zwingera. Její počítačová aplikace, která se prodává v různých světových jazycích, učí
uživatele extrémně rychle přečíst a pochopit jakýkoli text. Tuto aplikaci nyní vyhod-
notil Nizozemský institut pro zdravotní vědu mezi metodami na učení rychločtení za
vůbec nejlepší na světě.
Aplikace Rozečti.se vznikla v roce 2012, kdy získala v České republice ocenění
Nápad roku. Od té doby ji použilo už 18 tisíc uživatelů z celého světa. Kurz je nyní již
lokalizován do řady světových jazyků včetně angličtiny, španělštiny, němčiny nebo
ruštiny. Zahraničními partnery projektu jsou například německý Green Reading nebo
indonéské Cekindo. n
Pod luPou
Turecko je sTále
zajímavější bod
na logisTické maPě svěTa
Turecko je již řadu let neprávem opomíjenou destinací logistického
trhu. Zatímco se pozornost výrobců i přepravců dlouhodobě zaměřo-
vala spíše na oblasti bývalého východního bloku (především SNS) nebo
z pohledu české logistiky na exotičtější destinace, jako jsou Čína, Indie
nebo Jižní Amerika (především Brazílie), relativně blízká destinace, která
zaznamenává výrazný hospodářský nárůst, je přímým sousedem Evrop-
ské unie a má strategickou pozici, stála stranou.
Gefco se na tento trh soustředí již delší dobu především v souvislosti
s dopravou sektoru automotive. Zároveň ale vnímá, jaký potenciál logis-
tická linie mezi Českou republikou a Tureckem má. Zvyšující se vzájemný
obchod, ale také
„sondování“ turecké-
ho trhu či možnosti
využití Turecka coby
logistického hubu
mnohé naznačují. Je
pravda, že díky vý-
znamným přístavům,
dobře fungujícím le-
tištím, ale také dobré
pozemní dopravě
Turecko bude hrát
stále významnější
roli v obchodu mezi
Západem a Výcho-
dem, ale také mezi
Severem a Jihem.
Společnost Gefco
v nedávné době rea-
lizovala průzkum ná-
lady českých průmys-
lových společností
v oblasti obchodu či
dopravního spojení
s touto zemí. Celých
76 procent z dotáza-
ných, kteří s dopra-
vou mezi Českou
republikou a Turec-
kem mají zkušenosti,
tvrdí, že jsou s touto
destinací z hlediska
logistiky spokojení.
Tři čtvrtiny dotáza-
ných podniků, které převážejí z Turecka nebo do něj, jsou s organizací
této přepravy spokojeny. Menší výhrady má 20 procent dotázaných.
Problémy nastávají zejména kvůli dlouhé době přepravy a úředním
formalitám. Turci jsou si dobře vědomi svého potenciálu na logistické
mapě světa a především byrokratická zátěž rychle klesá. Díky dlouhodo-
bému působení na trhu a také díky své přítomnosti přímo v regionu umí
Gefco velmi dobře pomoci se zvládnutím místních logistických norem,
legislativy, celních a daňových předpisů, stejně jako s další administra-
tivou. Právě takové služby jsou dnes přidanou hodnotu v celém logistic-
kém procesu, které průmyslovým společnostem šetří nemalé finanční
prostředky. n
sAnkce VůČi rusku potrVAjí
nejméně do konce roku
V rychlé zrušení nebo zmírnění
obchodních sankcí vůči Rusku zatím
nemohou vývozci příliš doufat. „Dá
se předpokládat, že sankce, které
uvalila Evropská unie na Rusko, bu-
dou prodlouženy do konce letošního
roku,” uvedl český premiér Bohuslav
Sobotka. Případné omezení sankcí
bude záviset na plnění minských
mírových dohod, komentoval So-
botka závěry březnového summitu
lídrů evropských zemí, kteří se na
prodloužení sankcí do konce roku
shodli.
Debata o snížení sankcí podle
Sobotky bude moci přijít až na
přelomu letošního a příštího roku.
„Ale pouze tehdy, pokud Rusko
a Ukrajina budou plnit podmínky
minského procesu a pokud Rusko
bude vytvářet dostatečnou podporu
tomu, aby se zabránilo další eskalaci
konfliktu na východě Ukrajiny,” řekl
premiér. Exportérům slíbil, že pokud
nastane politické uvolnění, bude se
vláda snažit, aby exportéři pozice na
ruském trhu zbytečně neztratili.
Celkový export zboží z České
republiky do Ruska loni dosáhl
113 miliard korun, což představovalo
3,1 procenta z celkového českého
vývozu. Dvě třetiny vývozu do Ruska
představovaly stroje a dopravní
prostředky. n
Petr zaoral, obchodní ředitel společnosti gefco.
Podnikatel Michal Zwinger (na snímku) tvrdí, že nejlepší rychločtenáři se naučí
přečíst až 800 slov za minutu.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/To lepší z evropy i Asie
Ekonomika TurEcka rosTE sTEjně bouřlivě jako jEho populacE.
hospodářsTví má lETos vzrůsT až o čTyři procEnTa, v zEmi přibudE
každý rok zhruba 800 Tisíc obyvaTEl. lidnaTý Trh na hranici Evropské
uniE sE proTo sTává pro mnohé vývozcE náhradním cílEm za rusko.
Na druhé straně Turecko přijalo
západní zvyklosti byznysu, a proto-
že usiluje o vstup do Evropské unie,
pro evropské výrobky a firmy také
odstranilo mnoho dovozních bariér.
V současné situaci, kdy se propadá
Text: Tomáš stingl / Foto: škoda Transportation
6 hlAvní TémA
Dodávka
60 tramvají pro
město Konya byla
kontraktem za víc
než 2,6 miliardy
korun. Turci si
nyní objednali
dalších 12 vozů,
tentokrát s bateri-
ovým pohonem.
TreFA přímo do srdce
Úspěch společnosti Mediatrade z Valaš-
ského Meziříčí byl na tureckém trhu bleskový.
Loni v dubnu firma představila své externí
kardiostimulátory na zdravotnickém veletrhu
Expomed v Istanbulu. Využila přitom společný
prostor v oficiálním Českém stánku. „Zástupce
agentury CzechTrade vytipoval několik firem
a dohodl nám jednání. Ze všech oslovených
firem byla ale jedna nejaktivnější a vzhledem
k její perfektní historii na tureckém trhu jsme
si ji zvolili jako výhradního zástupce,“ popisu-
je začátek expanze na turecký trh produktový
manažer Mediatradu Adam Frank.
Zájem tureckých nemocnic o český vý-
robek následně i samotnou firmu překvapil.
Kardiostimulátory EPG 10P, které vynikají
jednoduchou obsluhou a snadnou údržbou, se
tam začaly okamžitě prodávat jak na běžícím
pásu. „V současné době už je objem dodávek do
Turecka na úrovni více než 50 procent v pomě-
ru k prodanému množství v České republice,“
pochvaluje si Adam Frank.
Za předešlých 15 let výroby a vývoje prodal
Mediatrade zhruba tisíc kardiostimulátorů.
Nečekaný úspěch v Turecku ovšem zřejmě
katapultuje firmu ještě k podstatně vyšším
prodejům.
Text: Tomáš stingl / Foto: mediatrade
čEská firma mEdiaTradE, kTErá vyrábí kardiosTimuláTory, udělala
sázkou na TurEcko idEální TrEfu. své výrobky Tam přEdsTavila TEprvE
přEd rokEm na vElETrhu v isTanbulu. do roka a do dnE jE už nakoupilo
mnoho soukromých i sTáTních TurEckých nEmocnic.
Zatímco dva velcí východní
sousedé Evropské unie – Rusko
a Ukrajina – válčí a topí se v hospo-
dářské krizi, ten třetí zažívá zlatou
éru prosperity. Turecko, které
stojí na pomezí Evropy a Asie,
spojilo z obou kontinentů to lepší.
S asijskými zeměmi má podobnost
v rychle rostoucí populaci a v levné
pracovní síle. Turecké obchodníky
také charakterizuje typická orien-
tální vášeň a talent pro obchod.
vývoz do Ruské federace, tak mnozí
čeští exportéři zacílili svůj východní
vývoz právě na Turecko.
vítkovice dokončují
elektrárnu na klíč
Jednoznačněnejvětšíúspěchmají
vTureckuzatímčeštístrojařisdodáv-
kamiproenergetiku.Mezinejvětší
kontraktypatřístavbaelektrárny
YunusEmrevprovinciiEskisehir,kte-
roubudujevpodstatěnaklíčskupina
VítkoviceMachineryGroup.Projekt
vpřepočtuzazhruba12miliardkorun
bymělbýtzavršenvletošnísezoně.
ČileinvestujevTureckutakéspoleč-
nostČEZ,kterásemimojinépodílela
navýstavběněkolikaparoplynových
elektráren.SpolečnostČKDBlansko
SmallHydrozasesúspěchemnabízí
turbínyprotureckévodníelektrárny.
Další energetické zakázky budou
ve hře. Rostoucí turecké hospodář-
ství žízní po energii. „Turecko za-
znamenalo rapidní nárůst spotřeby
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/0,84
1
1,36
1,69
2,22
0,74
0,97
1,29
1,1
1,15
hlavní Téma
7
příloha divize euro e15
Počet obyvatel: 76 milionů
Rozloha: 780 tisíc km2
Hlavní město: Ankara
Měna: lira (1 TRY je 9,5 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
turecko
elektřiny, a do roku 2023 potřebuje
investovat kolem 120 miliard dolarů
do energetických projektů," oznámil
letos turecký prezident Recep
Tayyip Erdogan.
Při letošní dubnové obchodní
misi do Turecka české firmy jednaly
o možnosti zapojit se i do projektu
první turecké jaderné elektrárny Ak-
kuyu. Ta má být postavena v Mersin
Akkuyu na pobřeží Středozemního
moře a bude provozovat rovnou čtyři
jaderné reaktory s celkovým výko-
nem 4800 megawattů.
Škoda dodala tramvaje
s internetem
Dalším odvětvím, kde se čes-
kým firmám daří, je vývoz doprav-
ních prostředků. Jednak jde samo-
zřejmě o tradičního lídra českého
vývozu, automobilku Škoda Auto,
která v Turecku ve velkém prodává
osobní vozy už od devadesátých
let. Jedním z nejvýznamnějších
obchodů poslední doby se ale mo-
hou pochlubit také strojírny Škoda
Transportation. Ty minulý měsíc
dokončily dodávku šedesáti no-
vých tramvají ForCity Classic pro
město Konyu. Elegantní tramvaje
kombinují zajímavý design v duchu
tradičních islámských motivů
a zároveň nejmodernější vybavení,
jako jsou klimatizace nebo zabudo-
vané Wi-Fi přijímače pro bezdráto-
vé připojení k internetu.
Turecko samotné je velmo-
cí ve výrobě autobusů, traktorů
i osobních vozů. Tamější trh proto
Obchod České republiky
s Tureckem
(v miliardách dolarů)
Zdroj: ČSÚ
dovoz
vývoz
2009 2010 2011 2012 2013
Ankara
nabídli nám platbu předem
Adam Frank oceňuje, že Turci uznávají
značku CE. Ta dokládá, že přístroj splňuje po-
žadavky trhu Evropské unie. S touto značkou
je pak velice snadné výrobek zaregistrovat
i v Turecku. Zároveň Frank chválí tureckou
vášeň pro obchod. „Turci jsou velicí obchod-
níci a umějí velmi dobře vyjednávat. Jakmile
si ale jednou získáte jejich důvěru, jsou to
perfektní obchodní partneři, kteří žádají další
typy vašich výrobků. Platební morálka je
naprosto bez problémů. Nám dokonce nabídli
placení 100 procent peněz předem,“ říká český
byznysmen.
„Jedinou překážkou je, že každý distribu-
tor musí mít svého Turka. Veškeré lékařské
přístroje se musejí registrovat na tureckém
ministerstvu zdravotnictví, a to pouze turec-
kou firmou. Registrace přístroje lze udělat
pouze jednou na jednu firmu. Není to tedy tak,
že by například jeden typ našeho externího
kardiostimulátoru dodávaly v Turecku dvě či
více firem,“ doplňuje Adam Frank.
na registraci půjdou
další tři výrobky
Podnikatel oceňuje pomoc vedoucího kan-
celáře české proexportní agentury CzechTrade
v Istanbulu Michala Košča. „Velice nám usnad-
nilo práci to, že jsme chodili již za ověřenými
firmami spolu se zástupcem CzechTrade. Bez
jeho pomoci bychom se nedostali ani k jedna-
telům daných firem. CzechTrade se zaručil za
kvalitu naší firmy a nám zase zaručil kvalitu
oslovených společností,“ říká Adam Frank.
Vzhledem k až nečekaně dobrému odbytu
chce firma z Valašského Meziříčí v Turec-
ku v nejbližší době začít registrovat další
tři výrobky. Jde o externí kardiostimulátor
s bifázickou stimulací, jícnový kardiostimulá-
tor a neurostimulátor. Je ideální čas, protože
turecké zdravotnictví právě prochází obdobím
rozsáhlé modernizace. n
Externí kardiostimulátor
Slouží pro dočasnou stimulaci srdce. Používá se
například před operací vnitřního kardiostimulá-
toru nebo pro okamžité zajištění pulzu pacienta.
Cílovými zákazníky jsou specializovaná střediska
v nemocnicích. Je určen zejména pro jednotky
intenzivní péče. Využití najde především na koro-
nárních jednotkách, na kardiochirurgickém oddělení,
v menší míře na neurologických, chirurgických či
ortopedických odděleních.
oslovují i čeští subdodavatelé z au-
tomobilového průmyslu. Objemnou
součástí českého vývozu je také
elektronika, zejména monitory a te-
levizní obrazovky. Roste též export
keramického zboží pro laboratorní,
chemické a farmaceutické použití.
Ještě před začátkem ruské
krize rostl objem českého vývozu
do Turecka zhruba o třetinu ročně.
Nyní, když se z Ruska stěhují
vývozci na jiné trhy, je ve hře ještě
větší růst vzájemného obchodu. n
Istanbul
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Spotřeba piva roSte
i přeS prohibici
Turecká populace závraTně rychle rosTe a s ní i popTávka po poTravinách.
oblíbené jsou hlavně jogurTy, sýry, zdravá výživa, ale čím dál víc i pivo
nebo víno. Šance jsou i při dodávkách zemědělských a poTravinářských
sTrojů – například hnojicích sysTémů nebo zavlažování pro skleníky.
produkcí a zpracováním lískových
oříšků. Ta by měla brzy krýt 75
procent světové spotřeby. Dalších 37
milionů dolarů vložila Olam Group
do produkce a zpracování vlašských
ořechů a mandlí a plánuje investovat
také do výroby těstovin a produkce
a zpracování bavlny.
průměrný turek
miluje jogurt, sní ho
45 kilogramů ročně
Tradiční turecké potraviny, mezi
nimiž dominují mléčné výrobky,
jsou doménou domácích výrobců.
Turci si velice zakládají na kvalitě
text: Lenka Švihlová / Foto: profimedia
8 Story
V produkci zele-
niny je Turecko
v první světové
desítce, pro své
skleníky hledá
dodavatele zavla-
žovací techniky či
systémů hnojení.
Turci bohatnou, jsou vzdělanější
a jejich spotřeba potravin i alkoholu
výrazně roste. Zároveň je trh hladový
po nových technologiích, které ze-
fektivní a zjednoduší potravinářskou
výrobu a navýší její kapacitu.
Navíc turecká populace neuvěři-
telně rychle roste, dnes už představu-
je téměř 80 milionů lidí. Země však
sílí nejen populačně, ale i technolo-
gicky. Většina odvětví zažívá výrazný
boom. Vedle tradiční energetiky, do-
pravní techniky či elektroniky má ale
velký potenciál právě potravinářství.
V tomto odvětví turecký trh zatím
nepatří k těm přesyceným.
S investicemi přispěchaly
Ferrero i Nestlé
V letech 2007 až 2012 rostla
poptávka po potravinách ročně
o 14 procent. Zahraniční investice se
neustále zvyšují. Mezi největší inves-
tory patří společnost Ferrero, která
vložila do výroby čokolády a cukrovi-
nek v Turecku už víc než 95 milionů
eur. Firma Nestlé investovala za
poslední čtyři roky přes 140 milionů
dolarů. Dalším velkým globalizo-
vaným investorem do tureckého
potravinářského trhu je skupina
Olam Group Olam, která koupila
tureckou společnost zabývající se
svého bílého jogurtu. Průměrný Tu-
rek spotřebuje ročně 45 kilogramů
jogurtu. Není to samozřejmě až tak
překvapivé, protože jogurt patří his-
toricky k této kultuře a území a jeho
vznik zde sahá až do daleké historie
před naším letopočtem.
Spotřeba másla je však ve
srovnání s evropskými a západními
zeměmi velmi nízká, neboť turecká
kuchyně dává přednost rostlinným
olejům. Spotřeba masa je ve srovná-
ní se západními zeměmi také
velmi nízká. Průměrně připadne
na hlavu jednoho obyvatele ročně
6,2 kilogramu červeného masa (jeh-
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/story
9
příloha divize euro e15
něčího a hovězího), což představuje
až devadesátiprocentní rozdíl oproti
Západu.
Proč tomu tak je? Maso je málo
dostupné kvůli vysoké ceně. Turecká
vláda již poskytuje investiční pobídky
pro rozvoj a navýšení produkce masa,
aby se stalo cenově přístupnějším pro
většinu obyvatel. Turecké pastviny
jsou velmi limitovány a klíčová je
výroba či dovoz krmiv, která zdaleka
nepokrývají ani dosavadní kapacitu
produkce skotu či jehněčího. Další
možností je rozšíření dovozu masa.
reklama na alkohol je
zcela zakázána
Turecko má v Evropě nejnižší
spotřebu alkoholických nápojů na
obyvatele. Vláda se značně angažu-
je ve snižování spotřeby alkoholu
různými opatřeními a absolutním zá-
kazem propagace alkoholu. Navzdory
snahám Erdoganovy vládnoucí strany
AKP o postupnou prohibici alkoholu
však jeho spotřeba u Osmanů každým
rokem roste. Mladí lidé mají stále vět-
ší spotřebu piva či vodky. Prodej piva
se ročně zvyšuje průměrně o osm
procent. Velice zajímavou alternati-
vou obohacení tureckého trhu mohou
být ochucená piva či různé druhy li-
kérů. Za zmínku také stojí, že rapidní
vzestup prodeje zaznamenalo v roce
2012 šumivé víno, a sice 91 procent,
což je více než 820 tisíc litrů, přičemž
téměř devět desetin je z dovozu.
Rozvoj populační je spojen také
s rozvojem společnosti, vyšší vzděla-
ností, růstem příjmů a to s sebou nese
také větší touhu po zdravém životním
stylu, a tedy i poptávku po moderních
hotových potravinových produktech
typu „ready to eat“. „Navyšuje se po-
ptávka po biopotravinách, snídaňo-
vých cereáliích, cereálních tyčinkách,
kojenecké a dětské výživě, dietních
potravinách. Ve velkých městech
vznikají obchody se zdravou výživou,
nabídka produktů je však prozatím
ještě velmi omezená,“ hodnotí změny
na potravinářském trhu Michal
Koščo, ředitel zahraniční kanceláře
CzechTrade v Turecku.
Clo na dovoz potravin je
až 150 procent
Turecko je v mnohých as-
pektech vysoce ochranářské vůči
svému trhu, což platí také v potra-
vinářském sektoru, kde je nemalá
vstupní bariéra. Vysoké dovozní
clo činí až 150 procent u dovozu
potravin. To produkty sice podstat-
ně zdražuje, avšak nebrání jejich
prodeji a oblíbenosti u tureckých
spotřebitelů. Zásadní restriktivní
postoj v potravinářském sektoru si
Turecko vytvořilo vůči Číně, ze kte-
ré zcela zakázalo potraviny dovážet.
Je tedy zřejmé, že přes různé
překážky, kterými se Turecko snaží
ochránit svůj trh, se nabízí široké
pole možností, kde české firmy
mohou uspět. Narůstá i poptávka po
potravinářských technologiích – pro
mlékárny, pekárny, jatka, konzer-
várny, výrobce mražených potravin.
V zemědělském sektoru se nabízejí
dodávky zemědělských strojů. Jde
Export do turECka
sE zvýšil dEsEtinásobně
Zaposledníchdesetletsevzájemnýobchod
meziTureckemaČeskourepublikouzvýšilvíce
neždesetinásobně,stálepřitomvýrazněpřevy-
šujevývoznaddovozem.Mezioblasti,vekterých
sečesképrůmyslovéfirmyvTureckuvelmidobře
prosazují,jeenergetikavčetněvýstavbynových
energetickýchzdrojů,automobilovýprůmysl,
dopravnítelematikaaenvironmentálnítech-
nologie.Velkýpotenciáljeukryttakévoblasti
těžebníhoprůmyslu,kdebymohlyčeskéfirmydo
Tureckaexportovatnejenprocesnípostupy,ale
takétěžkoutechniku.
ExportzČeskérepublikyvykazujevelmizají-
mavourůstovoudynamiku,vdlouhodobémmě-
řítkujeročnínárůstvrozmezí20až30procent.
Neníbezzajímavosti,žedynamičtějšínárůst
zaznamenaljenexportdoVietnamu,kterýale
vobjemupřepravenéhozbožínelzesTureckem
poměřovat(mázhrubadvacetkrátmenšíobjem).
ImportzbožízTureckadosahujevposledních
letechhodnotypohybujícísekolem25miliard
korunazaznamenávásetrvalýnárůstkolem
pětiprocent.Tureckodnespatřímezi20našich
nejvýznamnějšíchobchodníchpartnerůsvelkým
potenciálemdostatsevelmirychledodesítky
největších.Ostatnědalšízajímavýstatistickýúdaj
ukazuje,žesaldoobchodníbilancesTureckem
mánejvyššíkladnouhodnotuvesrovnánínejen
sdvanáctiprioritnímizeměmi,aledokonceis26
zájmovýmizeměmimimoEvropskouunii.
Vdalšíchletechlzeprotoočekávat,že
oboustrannýzájemnejenodopravníspojení,ale
takéoobchodníaktivitybudenarůstat.Byloby
chyboučeskýchprůmyslovýchspolečností,ale
takézástupcůlogistiky,avneposlednířadětaké
českéhostátu,příležitostinevyužít.n
text: petr zaoral, obchodní ředitel společnosti Gefco
například o oblast pěstování ovoce
a zeleniny, v čemž je Turecko v desít-
ce největších světových producentů.
Turecké skleníky přitom potřebují
například odvětrávací či zavlažovací
techniku či speciální systémy hnoje-
ní. Ovšem výrobci těchto technologií
zatím v Turecku chybějí. „Turecký
Přestože národ-
ním jídlem je
grilovaný kebab,
průměrný Turek
sní celkem jen
šest kilo červené-
ho masa ročně.
trh je obrovský, začíná se šplhat
k 80 milionům obyvatel, a dohání tak
nejlidnatější zemi Evropské unie,
průmyslového německého tahouna.
Bojovat o trh s potravinami předsta-
vuje obrovskou výzvu jak pro velké
světové hráče, tak pro české výrob-
ce,“ potvrzuje Michal Koščo. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/pro energetické firmy
je turecko Země Zaslíbená
Rozjeté tuRecké hospodářství má velkou žízeň po eneRgiích.
dodávky pRo tamní elektRáRny se tak stávají největší příležitostí
pRo české fiRmy, míní michal koščo, ředitel zahRaniční kanceláře
czechtRade v istanbulu.
text: tomáš stingl / foto: czechtrade, profimedia
Důležité je v Turecku získat první reference, pak už je snazší
najít zákazníky, říká Michal Koščo.
10 roZhovor
Nakolik se v současnosti na moder-
nizaci turecké energetiky podílejí
české firmy?
Největší úspěchy českých podni-
ků, pomineme-li automobilový prů-
mysl, tu pocházejí právě z energeti-
ky. Vítkovice dokončují elektrárnu,
kterou zde stavějí pro tureckého
zákazníka. ČEZ tu má zprivatizova-
nou jednu distribuční síť a se svým
partnerem se podílel na výstavbě
paroplynových elektráren. Další
české firmy jsou aktivní v dodáv-
kách. Naopak do rozvodných sítí
zatím moc dodávek z Česka nejde.
České firmy mohou také navázat na
historické obchody s Českosloven-
skem. Například elektrárna Soma
byla dodávaná Škodaexportem coby
hlavním dodavatelem.
Tyto elektrárny jsou převážně
vlastněny tureckým státem, nebo
jsou soukromé?
Právě Soma patřila ke státním
elektrárnám. Společnost EUAS, ob-
doba české společnosti ČEZ, v po-
sledních letech ale začala elektrárny
privatizovat. Soma je jednou z nich.
V podmínkách privatizace je, že po
prodeji musí být provedena mo-
dernizace elektrárny. V tom vidím
velkou šanci pro české dodavatele.
Jaký typ energetiky Turci preferují –
solární panely, hydroelektrárny,
jádro?
V Turecku se rozvíjejí snad
všechny druhy energetické výro-
tu úspěšná v dodávkách osobních
vozů. Nové řady se těší v Turecku
velké oblibě. Když vyjedete za měs-
to, tak stále potkáváte ještě staré
značky Favorit a Forman. Dříve se
jich do Turecka dodávalo hodně.
by. Od klasické až po obnovitelné
zdroje. Rozvíjí se tu i jaderná ener-
getika. Ze strany českých firem je
patrný zájem dodávat i do těchto
projektů. Osobně se domnívám,
že turecký trh je v současnosti pro
české firmy z energetiky nejzají-
mavější.
Nedávno Turecko zaznamenalo
velký blackout. Je to příznak, že
jeho energetika přestává stíhat
spotřebu elektřiny?
Masivní blackout již stál hlavu
šéfa státního ředitelství přenosové
soustavy (TEIAS). Dle slov minist-
ra energetiky Tanera Yildize došlo
k podcenění soustavy a manažer-
ským chybám při jejím řízení. Jako
důvod blackoutu se uvádí selhání
sítě po odpojení dvou elektráren –
jedné v Izmiru a druhé v Adaně.
Za městem všude potkáte
favority a formany
Turecká ekonomika stojí z velké
části podobně jako ta česká na
automobilovém průmyslu. Probíhá
spolupráce v tomto odvětví?
Máte pravdu. Pro oba státy jsou
to důležitá odvětví. V počtu vyro-
bených kusů vozidel jsou si velmi
podobné. Výroba však má jiné
složení. V Česku jasně dominují
osobní auta. V Turecku také před-
stavují největší díl výroby. Vedle
osobních aut jsou ale v Turecku
hodně vyráběny také autobusy,
traktory a návěsy. Škoda Auto je
od českých dodavatelů se očekává, že budou
o deset až dvacet procent levnější
než dodavatelé Z německa
Nakolik se do Turecka vyvážejí
subdodavatelské díly pro tamější
automobilové továrny?
Subdodavatelský trh je pro nás
trochu hůře dosažitelný. Šance, že
v době našeho oslovení nalezneme
firmu, která poptává přesně to, co
česká firma nabízí, je malá. Mnohdy
trvá dlouhou dobu, než přijde ten
správný čas. Pro české firmy tak
nabízíme alespoň vyhledání poten-
cionálníchodběratelů.Firměpřipraví-
mezákladnímarketingovémateriály
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/rozhovor
11
Příležitostí jsou i vod-
ní elektrárny, několik
turbín již s úspěchem
do Turecka nabídla
například společnost
ČKD Blansko Small
Hydro.
kontakt do turecka
S žádostí o pomoc při vstupu na turec-
ký trh se můžete obrátit na zahraniční
kancelář CzechTrade v Istanbulu,
e-mail: michal.kosco@czechtrade.cz.
ve spolupráci s agenturou czechtrade
v turečtině. Kontaktování tureckých
společností pak necháváme na
nich. V Turecku existuje asociace
místních subdodavatelských firem
TAYSAD, její webová adresa je
www.taysad.org.tr. Naše firmy si
mohou projít tyto stránky a podívat
se, jaké firmy se na tureckém trhu
vyskytují.
Zůstaly i po harmonizaci s evrop-
skými standardy na tureckém trhu
stále nějaké netarifní překážky
obchodu?
Ano, zůstaly. Mnohdy se jedná
o různé dokumenty potřebné k regis-
traci, nutnost mít místního partnera
nebo mít zřízenou firmu v Turecku.
V tendrových podmínkách jsou
někdy uvedeny podmínky tureckého
výrobku nebo tureckého dodavate-
le. Stále zároveň platí, že jsou zde
uplatňovány celní bariéry. Nejenom
vysoká cla na dovoz, ale také různé
zkoušky, certifikace a další doklado-
vání. Celnice jsou jednou z hlavních
vstupních bariér. Celní proces je
náročný, přestože již řadu let funguje
mezi EU a Tureckem celní unie. Ev-
ropské firmy mají sice výhodu oproti
ostatním státům v tom, že na většinu
výrobků cla neplatí, celní procedu-
rou však musejí projít všichni.
největší rodinný klan
vlastní přes 110 firem
Pro turecký byznys jsou typické
vlivné rodinné klany. Jak to ovlivňu-
je obchod?
Toto je poměrně zásadní odliš-
nost od české podnikatelské kul-
tury. V Turecku je většina podniků
rodinných. Rodiče a děti spolu pracují
a předávají si podnik z generace na
generaci. Je to pro ně přirozený vývoj
a pro firmu je to plus. Jsou řízeny
rodinnými příslušníky, a ne manaže-
ry. To znamená, že jsou řízeny někým,
kdo bude ve firmě pravděpodobně
celý svůj pracovní život. Nutno dodat,
že turecké rodiny jsou podstatně
větší, než je tomu u nás. Do rodiny se
počítá několik generací. Velké rodin-
né holdingy pak dominují.
Které jsou dnes v Turecku ty nejdů-
ležitější?
Největší z nich jsou Sabanci
a Koc. Oba dva holdingy mají záběr
v několika průmyslových sektorech.
Na počet je největší Koc holding,
který zaměstnává přes 90 tisíc
zaměstnanců ve více než 110 firmách.
Každá firma má své vedení a v tomto
případě není možné, aby vše bylo pod
kontrolou rodiny.
Jaký je typický turecký spotřebitel?
Jde spíše po ceně, po kvalitě nebo volí
podle země původu zboží?
Turecký trh je hodně náročný na
cenu. Ta hraje při rozhodování velkou
roli. Kvalita je však také hodně důleži-
tá. Řekl bych, že je to taková klasika.
Největší poptávka je po kvalitním
levném zboží. Německé výrobky jsou
brány za top. Od českých dodavatelů
se očekává, že budou o deset až dvacet
procent levnější než dodavatelé
z Německa.
A jak si na svou stranu získat turec-
kého byznysmena?
Zabere to více času, ale cesta
tu je. České firmy si musejí uvědo-
mit, že nelze jít na trh s přístupem:
odevzdám katalogy distributorovi
a on za mě vše udělá. Takto se daleko
nedostanou. Vhodným způsobem je
podporovat turecké partnery, ukázat
jim, že o trh máte opravdu zájem.
Po výběru distributora je vhodné
několikrát za partnerem do Turecka
přijet a objet s ním pár firem. Vytvořit
na něj tlak, aby schůzky zorganizoval,
a pobízet ho do dalších kroků. Důle-
žité je získat první, druhou referenci.
Pak už je snazší přesvědčit i ostatní
zákazníky.
Turecko je mnohými evropskými
podnikateli považováno za jakési
„náhradní Rusko“. Nakolik je cítit
přesměrování západní konkurence
z postsovětských republik právě do
Turecka?
Země je brána nejen jako ná-
hradní Rusko, ale také jako prostře-
dek, kterým se do Ruské federace
dostat. Stejně jako Evropské unii, tak
i Turecku klesl vývoz do Ruska. Je to
především kvůli pádu rublu. Věřím
však, že tento stav brzy skončí a tu-
recké firmy budou do Ruska dodávat
v podstatně větší míře, než tomu bylo
před uvalením sankcí.
Můžete uvést nějaký zajímavý ob-
chodní úspěch české firmy z poslední
doby?
Zajímavý je prakticky každý
případ, kdy pomáháme českým
firmám. Vždy je v tom něco, co ho
odlišuje od ostatních. Každý rok tu
pomáháme kolem 50 až 60 českým
firmám. Máme úspěšné případy na-
příč odvětvími. Energetika, dobývací
technologie, zdravotnictví, nakládání
s materiálem, obalové technologie,
chemická výroba, stavebnictví i další.
Z poslední doby mohu uvést napří-
klad firmu Mediatrade. Je to malá
česká firma, která zde uspěla se svými
externími kardiostimulátory. Po-
máhali jsme jim při oficiální výstavě
a pak v následné komunikaci.
Na čem při podpoře vývozců stavíte?
Daří se nám především díky
tomu, že v naší kanceláři dlouho-
době spolupracujeme s tureckými
pracovníky. Českým firmám tak
dokážeme zprostředkovat pohled
na trh jak s českou, tak tureckou
mentalitou. Zároveň dokážeme
odstranit jednu z největších bariér,
kterou je komunikace. V Turecku
stále platí, že s angličtinou daleko
nedojdete. Použití turečtiny je často
nezbytné. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/byznys za rekordních 70 miliard
Minulý Měsíc vyjela do Turecka Mise vedená českýM MinisTreM
průMyslu a obchodu janeM MládkeM. Ten ve svéM koMenTáři
uvádí, že se s TureckýM proTějškeM shodl na aMbiciózníM cíli:
až zdvojnásobiT obraT vzájeMného obchodu už do roku 2017.
text: Jan mládek, ministr průmyslu a obchodu Čr / Foto: mpo, profimedia
Zemědělskou
techniku poptává
oblast kolem Antalye,
kde vyrostly tisíce
skleníků.
Jan Mládek.
12 průvodce na cestu
Šesté zasedání Česko-turecké
smíšené hospodářské komise, které
se uskutečnilo na počátku dubna
v Ankaře, je možné považovat za
klíčové hned z několika pohledů.
Česká a turecká strana velmi kladně
zhodnotila dosavadní rozvoj vzájem-
ného obchodu, jehož roční hodnota
ke konci minulého roku přesáhla
rekordní úroveň 70 miliard korun.
S místopředsedou vlády Turecka
Alim Babacanem, který zasedání
smíšené komise společně se mnou
spolupředsedal, jsme se shodli, že
v roce 2017 by česko-turecká obchod-
ní výměna mohla dosáhnout hodnoty
až pěti miliard dolarů, což v koruno-
vém vyjádření znamená 130 miliard
korun.
Turečtí partneři včetně ministra
hospodářství Nihata Zeybekciho
a ministra energetiky a přírodních
zdrojů Tanera Yildize velmi kladně
přijali sdělení, že česká vláda má ve
své exportní strategii zařazeno Tu-
recko jako prioritní zemi pro rozvoj
obchodní spolupráce. S Tureckem
máme kladnou obchodní bilanci,
přičemž český vývoz je výrazně vyšší
než dovoz. V českém vývozu jsou
převážně zastoupeny strojírenské
a řadu dalších. Významné v tomto
oboru jsou rovněž možnosti sou-
činnosti českých a tureckých firem
na třetích trzích. Předpokládáme,
že v příštích letech se bude rozvíjet
činnost českých firem v Turecku jako
dodavatelů pro rozvoj dopravní in-
frastruktury. Důležité v tomto směru
budou dodávky nízkopodlažních
tramvají firmy Škoda Transporta-
tion pro město Konya, aktivity AŽD
pro modernizaci tureckých železnic
a účast dalších českých společností
při rozvoji moderní telematiky měst-
ských dopravních systémů. Je třeba
zmínit i rozvoj spolupráce v sekto-
rech zemědělství, turistického ruchu
a ochrany životního prostředí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
tradičně organizuje oficiální českou
účast na významných výstavách
a veletrzích v Turecku. Letos již byly
realizovány oficiální expozice na spe-
cializovaných veletrzích Eurasia Rail
a Expomed. Další akcí bude účast na
květnovém veletrhu Minex ve městě
Izmir. Během svého krátkého pobytu
v Ankaře jsem rovněž zahájil výstavu
nazvanou 120 let úspěchů Laurin
& Klement / Škoda, která je umístěna
v rezidenci českého velvyslanectví.
položky s vysokou přidanou hod-
notou, zejména energetické a důlní
zařízení, automobily, elektrické
přístroje a výrobky automobilového
průmyslu. Pro rozvoj spolupráce
českých a tureckých firem v příštím
období byly navrženy tyto hlavní
oblasti: energetika, důlní průmysl,
rozvoj infrastruktury, petrochemický
a chemický průmysl, zařízení pro
ochranu životního prostředí a další
průmyslové obory.
elektrárny i tramvaje
Hlavním oborem česko-turecké
spolupráce je tradičně energeti-
ka, kde se české firmy účastnily
v minulých desetiletích výstavby
významných energetických kapacit,
například jedné z největších turec-
kých elektráren Soma 6 x 165 MW.
V současné době jsou české společ-
nosti, třeba firmy ČEZ a Energo-Pro,
významnými investory v oblasti
výroby a distribuce elektrické ener-
gie. Současně v Turecku probíhá
výstavba dalších parních elektrá-
ren, na níž se podílejí čeští výrobci
energetického a důlního zařízení, ať
už jde o Vítkovice Power Enginee-
ring, Doosan Škoda Power či Ferrit
po hedvábné stezce
putuje i ropa a plyn
Před zasedáním smíšené komise
jsem při návštěvě Istanbulu mimo jiné
zahájil Česko-turecké podnikatelské
fórum, které uspořádal turecký Výbor
pro zahraniční a ekonomické vztahy
spolu s Hospodářskou komorou ČR.
V Istanbulu jsem vystoupil i na
18. euroasijském ekonomickém
summitu v rámci panelu Silk Road:
Energy, Economy and Finance. Ve
svém vystoupení jsem poukázal na
potřebu silného partnerství mezi
Evropou a Asií, budovaného na vzá-
jemné výměně informací, obchodních
a kulturních vztazích. V souvislosti
s potřebami diverzifikace přepravních
cest plynu a ropy do Evropy jsem upo-
zornil na význam plynovodů TANAP
čili Transanatolského plynovodu
a TAP – Transjadranského plynovo-
du. V tomto kontextu jsem zdůraznil
rostoucí význam Turecka při přenosu
plynu z Ázerbájdžánu do Evropy.
Na tomto ekonomickém summitu
jsem se setkal i se svým ázerbájdžán-
ským protějškem, ministrem průmyslu
a energetiky Natigem Alijevem, proto-
že Ázerbájdžán je dnes pro nás po Rus-
ku druhým největším dodatelem ropy
a každý třetí litr zpracovávaný v Česku
přichází právě z Ázerbájdžánu. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Průvodce na cestu
13
obchodní desatero Pro turecko
respektujte
kulturní rozdíly
Znalost kulturních spe-
cifik pomůže při obchod-
ním jednání i běžné konverzaci.
Například použití kapesníku na
veřejnosti nebo u jídla je považo-
váno za velké společenské faux
pas. Stejně tak je nepřijatelným
přehmatem směšovat Turky s Araby
(jejich vzájemné historické vztahy
byly velmi napjaté) nebo nevyjadřo-
vat dostatečnou úctu státním sym-
bolům, jako jsou vlajka nebo obrazy
či sochy zakladatele moderního
Turecka Mustafy Kemala Atatürka.
budujte si
osobní vztahy
a kontakty
Turci chtějí nejdříve
svého obchodního partnera dobře
poznat a až potom dělat obchod.
Proto jsou preferována osobní se-
tkání a součástí jednání jsou i téma-
ta týkající se rodiny nebo v Turecku
velmi populárního fotbalu. Naopak
se vyhýbejte politicky nebo nábo-
žensky citlivým tématům a otázce
tureckého vstupu do Evropské unie.
získejte místní
reference
V Turecku jsou oprav-
du ceněné reference
od místních firem, které májí mno-
hem větší hodnotu než reference
z Německa, USA nebo Japonska.
Získání první reference bude velmi
náročné, ale v dlouhodobém hori-
zontu jistě velmi užitečné.
dobře se
oblékněte
Turci si velmi potrpí
na elegantní oblečení,
proto nepodceňujte sílu dobře vy-
leštěných bot a padnoucího obleku.
Tím, že na jednání přijdete for-
málně oblečeni, si získáte respekt
protistrany.
buďte trpěliví
a vytrvalí
Jednání s tureckými
obchodními partnery
je většinou velmi dlouhý proces,
proto neztrácejte naději a obrňte se
trpělivostí. Připravte se na časově
náročná setkání, složitou komuni-
kaci a její možné přerušení z turec-
ké strany. Nenechte se však odradit
a partnerovi se připomínejte.
buďte pozitivní
a přátelští
Turci neradi říkají
negativní zprávy,
a proto i vy se snažte vést rozhovory
v optimistickém duchu. Často vám
partner nabídne po jednání společ-
nou večeři.
buďte
obchodníkem
Dalo by se říct, že
v Turecku je obchodo-
vání národním sportem a Turci ho
mají v krvi. Abyste si získali jejich
pozornost, musíte se více prodá-
vat. Samostatnou kapitolou je pak
smlouvání o ceně. Nezapomeňte, že
pokud již jednou s cenou souhlasíte,
nemůžete své rozhodnutí změnit.
Připravte si
dokumentaci
Pečlivá příprava je
základem budoucího
úspěchu na tureckém trhu, proto
mějte po ruce své doklady a prodej-
ní argumenty týkající se zejména
ceny, konkurence a situace na trhu.
Vybavte se materiály v turečtině
nebo angličtině, také potřebnými
kompetencemi a pravomocemi
obchod dojednat.
využijte služeb
profesionálů
Podmínky tureckého
trhu jsou ve srovnání
s tím, na co jsou české firmy zvyklé
z evropských zemí, dosti odlišné.
Určitě se vyplatí využít služeb
místních odborníků a nezbytné
kontakty vám může pomoci zpro-
středkovat i zahraniční kancelář
CzechTrade v Istanbulu.
Prověřte
si partnera
Držte se pravi-
dla „důvěřuj, ale
prověřuj“ a zjistěte si o svém
obchodním partnerovi co možná
nejvíce informací, abyste předešli
případným budoucím problémům.
I s tím může pomoci kancelář
CzechTrade v Istanbulu. n
Zdroj: www.czechtrade.cz
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
příloha divize euro e15
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Írán
Konec sanKcÍ je na
dohled, exportéři se
o persii poperou
Stát, který má miliardy dolarů
za ropu a v němž žije 77 milionů
lidí, jež budou poptávat všechno
od potravin až po elektroniku. Po
tomhle obchodním soustu jménem
Írán teď s nadějí pomrkávají západní
vývozci i investoři. Podle všeho se
brzy podaří dotáhnout k úspěšné
dohodě nekonečná jednání o útlumu
íránského jaderného programu. Zá-
pad výměnou za to zruší ekonomické
sankce, a otevře se tak nebývalá
obchodní příležitost.
14 zaostřeno na region
Írán je s více než
77 miliony obyva-
tel nejlidnatější trh
Blízkého a Středního
východu.
Počet obyvatel: 77 milionů
Rozloha: 1,6 milionu km2
Hlavní město: Teherán
Měna: rial
(1000 IRR je 0,9 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
iran
Íráncikvůlidlouholetémuobchod-
nímuembargustrádalinízkouživotní
úrovníanedostatkemzahraničního
zboží.Země,kterábylavhistoriiznámá
jakoPersie,jepřitompotenciálně
velmibohatá,protožesedítéměřna
desetiněveškerýchsvětovýchzásob
ropy. SČeskourepublikoumělaleještě
vroce2013Íránvzájemnýobchodjen
zapouhých800milionůkorun.Napří-
kladsousední,stejnělidnatéTurecko
dosáhlovestejnémrocesČeskem
devadesátkrátvětšíobchodnívýměny.
Vposledníchdvouletechseale
ÍránrozhodlnajítseZápademspoleč-
nouřeč.Jetopředevšímzásluhanové-
hoprezidentaHasanaRúháního,který
vyhrálvolbysprogramemzahrnujícím
zlepšenízahraničnípolitikyataké
hospodářstvíÍránu.
zájem má tatra
nebo preciosa
Čeští vývozci tání ledu kolem
Íránu včas zachytili. Loni tam
vyrazila mapovat budoucí možnosti
text: tomáš stingl / foto: profimedia
poprvé v historii podnikatelská
mise zhruba dvaceti českých firem.
„V případě, že dojde k uvolnění
sankčního režimu, bude důležité být
Západ Zřejmě dotáhne do úspěšného konce dohodu o útlumu
íránského jaderného programu. na oplátku Zruší obchodní
sankce vůči této islámské Zemi. otevře se tak lidnatý a nenasycený
trh oplývající petrodolary. do íránu proto nedávno vyraZily
poprvé v historii i dvě české obchodní mise.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/zaostřeno na region
15
příloha divize euro e15
Teherán
na tomto trhu jako první. Máme i na
co navazovat, vždyť Írán a Českou
republiku pojí historické obchodní
vazby, stojící na pevných základech
vybudovaných v 60. a 70. letech
minulého století,“ konstatoval po
misi prezident české Hospodářské
komory Vladimír Dlouhý.
Letos v dubnu vyrazila do Íránu
druhá obchodní výprava, tentokrát
vedená dokonce českými poslanci.
Účastnili se jí například výrobce
nákladních aut Tatra Kopřivnice
nebo autobusů SOR Libchavy. Mezi
dalšími účastníky byl dodavatel
čistíren odpadních vod, společnost
Environment Commerce, nebo
sklářské firmy Preciosa a Egermann.
Zájem českých byznysmenů
o Írán vnímá také vládní proexport-
s američany usmÍřenÍ, s araby rivalita
VÍránubylydlouhálétazanesmiřitelného
nepřítelečíslojednavykreslenySpojenéstáty
americké.Pokudseamerickémuprezidentovi
BarackuObamovipodařídocílitjistéhousmíření
sÍránci–jakbysedalooznačitpřípadnépode-
psánídohodyoomezenííránskéhojaderného
programu–budetojedenznejvětšíchúspěchů
americkézahraničnípolitikyvposledníchletech.
Velmipozoruhodněsealevyvíjejíivztahy
ÍránusestátyStředníhovýchodu.Učeskéveřej-
nostiavmédiíchječastoÍránmylnězařazován
dojednohoblokusarabskýmizeměmi,jakoby
šloojakousijednolitouoblastpropojenourigid-
nímislámem.VeskutečnostijeÍránnárodnost-
ně,náboženskyimocenskyvpodstatěnaopak
protiváhounejdůležitějšícharabskýchzemí.
Lišísejednaknárodnostně–většinupopula-
cetvoříPeršané,kteříjsouhrdínasvoukulturu,
ježpatříknejstaršímnasvětě.Takéislámmá
vzemijinépojetí.VětšinaÍráncůtotižvyznává
šíitskýislám,zatímconaprostávětšinaarabských
státůsehlásíksunnitskévětviislámu.Íránmá
takécobynejlidnatějšístátBlízkéhoaStředního
východudlouhodoběambicistátseregionální
velmocí.
VtomvšemjeÍránulogickýmmístnímriva-
lemSaúdskáArábie,kterájeprozměnunejbo-
hatšízemíregionuajakoochráncenejsvětějších
městMekkyaMedinysecítíbýtpřirozeným
lídremislámskéhosvěta.Tichémocenskésou-
peřenísepřitomvposledníchměsícíchzačíná
měnitvotevřenénepřátelství.Rozbuškousestal
Jemen.Vzaostalézemizmítanénásilnostmi
vsoučasnostiválčíomocněkolikvojenských
skupin,přičemžšíitytamotevřeněpodporuje
Írán,zatímcoarabskákoalicevčeleseSaúdskou
Arábiízahájilanašíitskéjednotkynaopakvojen-
skénálety.
Další vyostření vztahu dvou mocenských
rivalů přišlo minulý měsíc poté, co údajně
saúdskoarabští policisté ve městě Džidda zaú-
točili na dvě mladé Íránky, které byly na pouti
do posvátných míst v Saúdské Arábii. Írán po
tomto incidentu zastavil lety íránských pout-
níků do Mekky.
Mocenské siločáry na Středním východě
tak jsou nyní v porovnání s klasickými stereo-
typy pokřiveny až k absurditě. Saúdská Arábie
je ochotna jednat o íránském riziku dokonce
i s židovským Izraelem. A naopak USA se
nechtějí příliš vměšovat do jemenského kon-
fliktu, aby nerozzlobily ještě nedávno zavile
nepřátelský Írán.
Zorientovat se v téhle hře není snadné,
takže malým státům zbývá jediný recept –
soustředit se při kontaktech se Středním
východem čistě na obchod. n
Íránci vyzná-
vají menšinový
šíitský islám. Při
každoročním
nejvýznam-
nějším svátku
zvaném Ašura
se pomazávají
blátem.
ní agentura CzechTrade. Metropole
Teherán patří k horkým kandidátům
mezi místy, kde zvažuje CzechTrade
v nejbližší době otevřít novou zahra-
niční kancelář.
obchodní impérium řídí
ajatolláh
Politická podpora obchodu je
v Íránu stěžejní, protože jde o zemi,
v níž je klíčové posvětit větší obcho-
dy státní autoritou. Velká část írán-
ského hospodářství je zatím pořád
více či méně kontrolována vládou
nebo zvláštní organizací nazvanou
Setad. To je ekonomické impérium,
které de facto přímo podléhá
pravomoci nejvyššího duchovního
vůdce Íránu, jímž je v současnosti
ajatolláh Alí Chameneí. Odhaduje
se, že Setad kontroluje firmy a další
majetek v astronomické hodnotě
až 95 miliard dolarů. Právě srůstání
náboženského aparátu s politikou
a ekonomikou je íránským speci-
fikem. Duchovní vůdce Chameneí
je mocensky nadřazen dokonce
i samotnému íránskému preziden-
tovi. Představuje přísnou, konzer-
vativnější sílu, která dosud bránila
uvolnění v zemi.
Rozhodující vliv duchovních
předáků, tuhý režim a hospodářská
izolace Íránu se datují už od roku
1979. Tehdy došlo v zemi k takzva-
né islámské revoluci, kterou vedl
dogmatický ajatolláh Chomejní.
Strádání Persie pak následně umoc-
nila ještě osmiletá válka se soused-
ním Irákem. Ta znamenala další
hospodářský úpadek a stála život víc
než milion Íránců.
Dlouholetý hospodářský útlum
a společenský útlak řadové Íránce
zcela unavily. Touha po změně se
nakonec promítla v roce 2013 do
přesvědčivého vítězství proreform-
ního kandidáta Rúháního, který
byl zvolen za íránského prezidenta
přímou volbou. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Irák
DIvokým kurDIstánem
Ještě před dvěma lety to s ob-
chodem v Iráku vypadalo velmi
slibně. Teroristických útoků ubýva-
lo a obnova válkou poničené země
znamenala spoustu obchodních
příležitostí. Česko dokonce zařadilo
Irák mezi prioritní země pro export
a vývoz dynamicky rostl. Vývozci se
přitom dívali hlavně na sever země.
Ten obývají tradičně Kurdové. Na
rozdíl od centrálních oblastí kolem
metropole Bagdád, kterou sužovaly
pravidelné teroristické útoky, byl
Kurdistán klidný. Česko dokonce
otevřelo v jeho správním městě
Erbílu generální konzulát, který má
pomáhat rozvinout obchod s tímto
regionem.
Čáru přes rozpočet ale udělala
rostoucí vojenská moc samozva-
16 zaostřeno na regIon
Ropné pole v Karačoku
na pomezí Iráku, Sýrie
a Turecka bedlivě hlí-
dají příslušníci kurdské
bezpečnostní služby
Asajiš. Ropa je pro
Kurdistán prakticky
jediným zdrojem
příjmů.
Počet obyvatel: 33 milionů
Rozloha: 438 tisíc km2
Hlavní město: Bagdád
Měna: irácký dinár
(100 IQD je asi 2,2 Kč)
Podrobné
informace:
www.businessinfo.cz/
irak
ného Islámského státu, který ze
západu útočí právě na Kurdistán.
To negativně ovlivnilo i obchod. Už
v roce 2013 se snížil český vývoz do
Iráku na 103 milionů dolarů, což
představovalo meziroční pokles
téměř o pětinu. Kurdistán teď
místo na rozvoj infrastruktury dává
peníze hlavně na armádu a některá
hospodářsky důležitá města, jako
je Mosul, zcela zdecimovaly boje
s islamisty. Kurdskou pokladnici
navíc trápí i nízká ceny ropy, jejíž
prodej je hlavním zdrojem kurd-
ských příjmů.
zbraně určitě,
elektrárna možná
Nyní tak vyvstal otazník
například nad největší zakázkou
v Kurdistánu, kterou má být stavba
plynové elektrárny pro kurdskou
společnost KAR Group. Zakázku za
sedm miliard korun má realizovat
česká společnost PSG. O bezpeč-
nost projektu má ale obavy jak Čes-
ká exportní banka, tak i pojišťovací
společnost EGAP, které jako státní
instituce mají pro celý projekt
zaštítit úvěr.
Do Česka proto přijel před
měsícem ministr energetiky Kur-
distánu Salahaddín Babikír, který
se snažil českou stranu uklidnit.
Elektrárna se má totiž stavět na
jihovýchod od Erbílu čili v oblasti,
kam boje s islamisty nezasahují.
Na druhé straně přinesly gra-
dující boje v Kurdistánu příležitost
pro české zbrojařské firmy. Dá
text: tomáš stingl / foto: profimedia
se říct, že konflikt s Islámským
státem znamená pro novodo-
bou českou historii nenápadné
prolomení jistého tabu. V porevo-
luční éře se nosil pacifismus a stát
s nástupem demokracie obchod
se zbraněmi cíleně utlumoval. Při
tažení proti islamistům ale poprvé
po dlouhé době i česká politická
reprezentace otevřeně podporuje
Při obchodu s irákem sázejí čeští vývozci hodně na severní část
země neboli kurdistán. ten byl dlouho klidnější než střed iráku,
který tráPili teroristé. nyní se ale i v kurdistánu situace komPlikuje
kvůli tlaku samozvaného islámského státu.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/zaostřeno na region
17
příloha divize euro e15
Bagdád
ve velkém vývoz zbraní a munice
a zdá se, že zbrojařský průmysl má
zase zelenou.
Do Iráku již dříve dodávaly
tamějším ozbrojeným složkám
zbraně a munici Česká zbrojovka
Uherský Brod či vlašimská spo-
lečnost Sellier a Bellot. Letos do
Kurdistánu směřují dokonce tanky
a obrněné vozy ze šternberské
firmy Excalibur Army.
vznikne samostatný
kurdistán?
Vojenská podpora Kurdistánu
a otevření diplomatického zastou-
pení v Erbílu ovšem představuje
i jistou dlouhodobější investici.
Optimistický scénář je takový,
že Islámský stát nemůže dlouho
vzdorovat spojenému mezinárodní-
mu úsilí a zhroutí se stejně rychle,
jako se objevil. Jedním z vedlejších
důsledků boje s islamisty ale je,
že roste prestiž Kurdů. Už běžně
se i v západních médiích začíná
vývoz Do iráku? Cigarety
i vozy pro taxislužbu
Rozklíčování českého vývozu do Iráku
přináší zajímavé informace. Zdaleka nejdů-
ležitějším vývozním artiklem jsou kupodivu
cigarety, které v roce 2013 zajistily téměř
čtvrtinu veškerého exportu. Z Česka se jich do
Iráku vyvezlo za 23,5 milionu dolarů. Překva-
pující jsou také vejce, jichž se do Iráku z Česka
vyexpedovalo za víc než dva miliony dolarů.
Mezi strojírenskými výrobky vývozu dominují
kotle a plynové turbíny.
V Kurdistánu se výborně prodávají osobní
vozy Škoda. V Erbílu jimi byla v roce 2012
vybavena i tamější městská taxislužba. Zato
v hlavním městě Bagdádu zatím Škoda Auto
přítomna není. Roste vývoz piva. Zajímavou
zakázku dostal třeba pivovar v Žatci. Od loňska
vaří pivo pro kurdskou značku Ava Zêr neboli
Zlatá voda, kterou založili ve Švédsku dva
tamní podnikatelé kurdského původu – Herdi
Kader a Cesur Nujen.
V jižním Iráku v okolí města Basra, kde je
centrum iráckého ropného průmyslu, získaly
některé dobré zakázky společnosti Chemo-
projekt, Technoexport či Prokop Engineering.
Firmy Tesla Praha a Geotest Brno instalovaly
v podniku v Basře linky na úpravu a balení
pitné vody. Společnost Puro-klima se podílela
v Iráku na několika lázeňských projektech. Fir-
ma Hydroprojekt navrhovala vodní přehradu
Bawashaswar u města Kifri.
Naopak dovoz z Iráku do České republiky
je zatím téměř nulový. Ropu a zemní plyn totiž
z této země nekupujeme a jiné zboží Irák prak-
ticky nenabízí. I přes pokles českého vývozu
tak stále zůstává vzájemná obchodní bilance
jednoznačně ve prospěch České republiky. n
Na hranicích prodávají Kurdové ropu Arabům v ceně 15 dolarů za kanystr.
používat slovo Kurdistán jako ozna-
čení samostatného státního celku.
Není tedy vyloučeno, že islamisté
nechtíce pomohou Kurdům docílit
toho, o co se dosud desítky let snažili
marně – vytvořit samostatný stát
Kurdistán.
Argumenty pro to jsou. Kurdů
žije na pomezí Iráku, Turecka,
Íránu a Sýrie celkem téměř
30 milionů a v dějinách Blízkého
východu hráli mnohokrát význam-
nou roli. Například i nejslavnější
islámský vojevůdce všech dob Sala-
din, který znovudobyl při křižác-
kých válkách Jeruzalém, byl Kurd.
Rozhodující bude zřejmě
postoj Turecka, které dosud
vystupovalo vůči Kurdům velmi
nesmlouvavě. Ať už ale povedou
Kurdové obnovu svých islamisty
poničených oblastí v rámci samo-
statného státu, nebo v rámci něja-
kého samosprávného území, určitě
si vzpomenou, kdo jim dal v době
krize diplomatickou i materiální
podporu. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Tichomořská aliance:
dveře do ameriky
Čtyři státy vytvořily spoleČenství, které tvoří třetinu
veškerého hospodářského produktu celé latinské ameriky.
Jde o mexiko, kolumbii, peru a chile. aliance může být pro
Česko cestou, kudy se vrátí na latinskoamerický trh.
Vyspělé latinskoamerické
ekonomiky Mexika, Kolumbie,
Peru a Chile. To jsou současní čle-
nové Tichomořské aliance. Dosud
poměrně málo známá organizace
může představovat velmi zají-
mavou příležitost pro exportéry
a investory.
Za čtyři roky své existence
toto sdružení dokázalo vytvořit na
celém svém území zónu volného
obchodu, liberalizovat 92 pro-
cent všech cel, zavést společná
víza či otevřít několik společných
ambasád. Česká republika v sou-
časnosti zvažuje možnost podání
žádosti o pozorovatelský status
v Tichomořské alianci. Získáním
pozorovatelského statusu bychom
se zařadili po bok dalších 32 států
světa. Patří mezi ně mimo jiné
USA, Austrálie, Japonsko, Čína,
Indie, ale i Německo, Švýcarsko,
Francie či Velká Británie a celá
řada dalších zemí, které mají zájem
o užší spolupráci s novým integrač-
ním celkem. Nejde jen o vyjádření
politické podpory zajímavému
a životaschopnému projektu, ale
těsnější spolupráce může i Česku
přinést zajímavé exportní a inves-
tiční příležitosti.
největší burza latinské
ameriky
Pokud se na Tichomořskou
alianci podíváme jako na celek,
tvoří osmou největší ekonomiku
světa a je zároveň sedmým nej-
větším exportérem na světě. Jde
o země, které dohromady vytvářejí
35 procent latinskoamerického
HDP a generují polovinu celkové-
ho obchodu oblasti. Trh je tvořen
více než 209 miliony obyvatel
(přes 36 procent latinskoamerické
populace), přičemž obyvatelstvo je
převážně mladé, představuje kvali-
fikovanou pracovní sílu a vyznačuje
se neustále rostoucím kupním po-
tenciálem. Prohlubováním integra-
ce akciových trhů aliance dochází
k vytváření největší latinskoameric-
ké burzy. Co je však nejdůležitější?
Jde o stabilní, otevřené ekonomiky
a jednoznačně nejdynamičtější
země celého regionu. O země, které
vyznávají demokratické a tržní
principy a respektují pravidla mezi-
národního obchodu.
Text: adam lorenc, diplomatická akademie mZv / Foto: Profimedia
Chile je nejbo-
hatším státem
Latinské Ameriky,
svou prosperitu
vystavělo hlavně
na těžbě mědi
a dalších nerost-
ných surovin.
18 meZinárodní obchod
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/mezinárodní obchod
19
příloha divize euro e15
Jednodušší podnikání
než v Česku
Podle mezinárodního žebříčku
Doing Business, v němž Skupina
Světové banky na základě objektiv-
ních kritérií porovnává podnikatel-
ské prostředí ve 189 ekonomikách
světa, vytvářejí všechny země
Tichomořské aliance nejpříznivější
podmínky pro podnikání v ce-
lém latinskoamerickém regionu.
Všechny byly navíc hodnoceny
lépe než například Česká republi-
ka. Zažitá představa o zaostalých
vzdálených trzích bez pravidel tak
může být v tomto případě poněkud
zavádějící.
Tichomořská aliance hodlá
zlepšovat svoji konkurenceschop-
nost prostřednictvím vytváření
a posilování výrobních řetězců,
díky nimž mohou být jednotlivé
fáze produkce soustředěny do
těch členských zemí, které pro
danou část výrobního procesu
nabízejí největší komparativní
výhody. A právě ze zapojení do
těchto výrobních řetězců budou
moci případně těžit i české firmy,
ať již prostřednictvím exportních
dodávek, nebo zakládáním podniků
přímo v místě. Navíc platí, že
podnikatelské a politicko-ekono-
mické prostředí je ve všech čtyřech
zemích aliance relativně příznivé.
vývoz usnadnily zóny
volného obchodu
Exportní či investiční příleži-
tosti je možné nalézt v celé řadě
oborů. Perspektivními sektory
v zemích Tichomořské aliance jsou
především energetika, dopravní
infrastruktura, automobilový
a strojírenský průmysl. Existuje
i vysoká poptávka po dodávkách
pro chemický či potravinářský
průmysl. Vstup na místní trhy mají
čeští exportéři usnadněn doho-
dami o zónách volného obchodu,
které již dříve uzavřela Evropské
unie se všemi členy aliance.
České firmy se často zdráhají
Latinskou Ameriku vnímat jako
potenciální cíl pro svůj další rozvoj.
za ČTyři roky sdružení dokázalo vyTvořiT na celém
svém území zónu volného obchodu, liberalizovaT
92 procenT všech cel, zavésT spoleČná víza Či
oTevříT několik spoleČných ambasád
exporTéři se seTkali
s finskou delegací
Více než 80 českých a finských podnika-
telů se setkalo na konci dubna v Černínském
paláci v rámci česko-finského podnikatelské-
ho fóra, které se uskutečnilo u příležitosti
oficiální návštěvy finského náměstka ministra
zahraničních věcí Mattiho Anttonena v České
republice.
Fórum se konalo pod záštitou ministerstva
zahraničních věcí a Svazu průmyslu a dopra-
vy ČR s cílem umožnit českým exportérům
navázat nové kontakty a posílit vzájemnou
spolupráci s finskými partnery v oblasti strojí-
renství, informačních a ekologických techno-
logií a energetiky.
V úvodní části diskutoval náměstek čes-
kého ministra zahraničí Martin Tlapa a Matti
Anttonen s podnikateli o aktuálních trendech
v oblasti ekonomické diplomacie. Náměstek
Tlapa ve svém proslovu hovořil o hledání
oborových příležitostí ve světě a zdůraznil eko-
nomickou roli ministerstva zahraničních věcí.
V úvodní části dále vystoupil Hannu
Jokinen, výkonný ředitel společnosti Molok,
která je finským lídrem v oblasti technologie
sběru odpadů. Promluvil také nový ředitel
Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu
a dopravy Lukáš Martin. V duchu navazová-
ní vzájemných kontaktů se nesla i následná
recepce pro české a finské podnikatele na
pozvání finské velvyslankyně v Praze Heleny
Tuuriové. n
Důvody mohou spočívat nejen
v geografické vzdálenosti, nezna-
losti teritoria, jazyka, kulturních
zvyklostí, ale i v předsudcích
spojených s místním podnika-
telským prostředím. Pomocnou
ruku mohou firmám nabídnout jak
české zastupitelské úřady, které se
nacházejí ve všech čtyřech zemích,
tak zástupci agentury CzechTrade,
která provozuje své zahraniční
kanceláře v Mexiku, Kolumbii
a Chile.
Užší spolupráce s Tichomoř-
skou aliancí tak může být odrazo-
vým můstkem pro návrat českých
firem do Latinské Ameriky – dříve
tradičního exportního regionu,
který ani po letech neztrácí na své
přitažlivosti. n
Nejlidnatějším
státem aliance
je Mexiko, které
má už víc než
110 milionů oby-
vatel.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Pětina nábytku
už jde za hranice
donedávna byl vývoz českého nábytku zanedbatelný. loni ale
skokově vzrostl, na export jde už 20 procent sedaček či postelí
vyrobených v česku. impulzem je i otevření továrny koncernu
steelcase, který je největším výrobcem nábytku na světě.
text: redakce / Foto: aČn
Jedním z výrob-
ků oceněných
v soutěži Náby-
tek roku 2015 je
kolekce LaVista
z produkce
moravské firmy
Jelínek – výroba
nábytku.
20 úsPěšný obor
Nábytek se zařazuje mezi důle-
žité české exportní komodity. Za-
tímco ještě v roce 2009 se vyvezlo
jen 6,3 procenta nábytku vyrobené-
ho na území České republiky, loni
to bylo už téměř 20 procent. Právě
vývoz tak výrazně pomohl růstu ce-
lého odvětví. Produkce tuzemských
nábytkářských firem stoupla na 40
miliard korun, což bylo meziroč-
ně o tři miliardy více. Vyplývá to
z údajů, které zveřejnily Asociace
českých nábytkářů, společnost Api-
con a Český statistický úřad.
techo vybavuje banku v tanzanii
Mezi důležité tuzemské vývozce nábytku
patří společnost Techo, která vyváží i do Afriky
nebo Latinské Ameriky. Techo loni utržilo
1,5 miliardy korun. Tržby mu rostly významně
i mimo Evropu. „V Africe, kde působíme přes
15 let, se nám daří nejen udržet vybudovanou
pozici, ale také rozvíjet nové projekty. V průbě-
hu první poloviny roku plánujeme dokončit za-
tím naši největší zakázku na africkém kontinen-
tu pro National Microfinance Bank v Tanzanii,”
uvedl generální ředitel Jiří Kejval. „V letošním
roce je pro nás prioritou udržet růst v oblasti
klíčových zákazníků. Velký obchodní potenciál
vidíme v Rusku a v Německu,” doplnil Kejval.
Společnost Techo, která je od roku 2008
součástí nizozemské skupiny Royal Ahrend
NV, dodává nábytek hlavně bankám, finančním
i veřejným institucím a mezinárodním společ-
nostem. Pobočky zřídila ve Velké Británii, na
Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, Rumunsku,
Chorvatsku, Rusku, Gruzii, na Ukrajině, v Číně
a ve Spojených arabských emirátech. Kromě
toho vyváží například do Nigérie, Gabonu či
Trinidadu. n
Vývoz nábytku měl loni fi-
nanční objem 21,5 miliardy korun.
„Přestože jde o téměř skokové
navýšení, očekáváme pokračování
trendů růstu i pro rok 2015. Hovoří
pro to několik faktorů, investice
do nábytkářského průmyslu i slabá
koruna, která svědčí exportu,” uvá-
dí tajemník nábytkářské asociace
Tomáš Lukeš. Nábytek vyrobený
v Česku míří nejčastěji do Němec-
ka, na Slovensko a do Francie. Nej-
více se vyvážejí části nábytku a dále
kovový a lékařský nábytek.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/úspěšný obor
21
„Za zmínku stojí nulová kon-
cepce státu ve věci podpory exportu
výrobků na bázi dřeva. V dobách
socialismu bylo kritizováno, když se
z Československa vyvážela kulatina
v řádu stovek tisíc kubíků ročně.
Nyní se export kulatiny měří na mili-
ony kubíků ročně. A dřevo je pro vý-
robu nábytku stále tím nejvýznam-
nějším materiálem, který se podle
studie Evropské komise z listopadu
2014 podílí na nábytku 26 procenty –
včetně konstrukčních desek na bázi
dřeva a dýh,“ zdůrazňuje Lukeš.
Podle něj v současnosti pro
výrobce nábytku také není lehké
najít důvěryhodného designéra.
Proto Asociace českých nábytkářů
nedávno zprovoznila vyhledávač
www.nabytek-jistota.cz, který mimo
jiné pomáhá firmám v oboru najít
šikovné designéry. Asociace také
ocenila některé designově zajímavé
výrobky tuzemských firem cenou
Nábytek roku 2015.
Dovoz hlavně z polska
a Číny
Výsledkyčeskéhonábytkářského
průmyslujsoudoprovázenyvlažným
růstemprodejůnadomácímtrhu.
„Vzhledemkfaktu,žedocházíkper-
manentnímurůstuobjemudováže-
néhonábytkuzezahraničíazároveň
sezvyšujepodílimportunatuzemské
spotřebě,jezcelazřejmé,žezapozi-
tivnímvývojemnapolivýrobystojí
exportníúspěšnostčeskýchvýrobců
nábytku,”říkáLukeš.
„Nejvícesedovážejísedadla,seda-
cínábytek,tojevrámciEvropyvůbec
nejobchodovanějšíkomodita,”dodává
RobertBabukazespolečnostiApicon.
NejvětšímiimportérynábytkudoČes-
kérepublikyjsouvelkénábytkářské
řetězce.Zjednotlivýchzemíseho
doČeskanejvícedovážízPolska
(26procent)aČíny(18procent).Podíl
importunacelkovýchprodejíchná-
bytkuvČeskudosáhlloni42procent.
Tuzemskávýrobasepokoušíprotilev-
némudovozupostavitrostoucíkvalitu
aoriginálnídesign českéhonábytku.
Významnýmstimulempronárůst
českéhovývozunábytkubymělobýt
novéotevřenítovárnynadnárodního
koncernuSteelcasevprůmyslovézóně
uStříbra.
Společnosttampostupněpře-
souvákvůlinižšímnákladůmvýrobu
zněmeckéhoDurlangenu.Firmave
Stříbřeinvestovalapřes600milionů
korunajenvprvnífázízaměstnala
zhruba300lidístím,ževýhledověby
závodmohlmítažtisícpracovníků.
Idíkytomutoželízkuvohnibytakrok
2015mohlpřinéstdalšívzrůstnábyt-
kářskéhoexportu.n
Vývoz nábytku z ČR
(v miliardách korun)
Zdroj: ČSÚ, AČN, Apicon
vývoz
2010 2011 2012 2013 2014
14,9 15,2
16,1
17,5
21,5
Nové polohovací křeslo Santiago společnosti Ton je určeno pro osoby s pohybovým
omezením. Křeslo má například držadlo na francouzské hole či elektronické nastavení
pohyblivých částí.
Židle ze série Flexi vyrobila firma LD Sea-
ting z Boskovic, která vyváží mimo jiné do
Dubaje, Norska či Velké Británie.
Pohovku Pulvino vyráběnou společností
Dýhy Večeřa je možno sestavit do mnoha
různých variací.
Designéři společnosti Rim CZ
mají ambici nabídnout svou
kancelářskou židli Easy Pro na
evropském i světovém trhu.
Sázejí přitom na kombinaci za-
jímavého designu a ergonomie.
příloha divize euro e15
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Západní firmy vyraZily
na lov dodavatelů
dodavatelská fóra jsou stále oblíbenější cestou k prodeji
výrobků do zahraničí. české výrobce na nich už oslovil
třeba britský řetězec debenhams, německý maloobchodní
koncern kaufland nebo švédská stavební firma peab.
text: redakce / foto: Czechtrade, profimedia
Jen ve Spojeném království provozuje značka Debenhams na 170 obchodních domů.
22 služby pro vývoZCe
Rovnoukvěci.Takovýjezákladní
principdodavatelskýchsetkání,která
jsouučeskýchfiremvposlednídobě
čímdálpopulárnější.Jdeopřímé,
osobnísetkánísezástupcemněkteré
zvelkýchzahraničníchfirem,které
hledajívČeskudodavatele.Zahraniční
zájemcejasněpopíše,ojakévýrobky
mázájem,avdanýdensemupřijdou
představitčeštídodavatelézpřísluš-
néhooboru.Bezzbytečnýchformalit
abeznadbytečnýchnákladů.Jepakuž
jennapodnikatelích,jestlidokážoupři
rozhovorutvářívtvářzahraničního
byznysmenapřesvědčit.Vminulosti
užproexportníagenturaCzechTrade
súspěchemzorganizovalataková
setkáníčeskýchdodavatelůnapříklad
snákupčímihobbymarketůOBI,
energetickéfirmyRWE,strojírenské
značkyRollsRoycenebobritského
maloobchodníhořetězceTesco.
britové chtějí českou
kvalitu místo levné asie
Z poslední doby může jako
názorný příklad, jak dodavatelské
fórum probíhá, posloužit třeba ne-
dávná návštěva nákupní manažerky
renomovaného britského obchodní-
ho řetězce Debenhams. Tato firma
provozuje jen na domácí půdě ve
Spojeném království více než
170 obchodních domů a formou
franšíz působí v dalších 28 zemích
od Irska až po Blízký východ.
Do České republiky přijela
nákupčí Debenhamsu hledat doda-
vatele nábytku, textilu a oblečení,
ale také křišťálového skla, zrcadel,
šperků nebo koupelnových předlo-
žek. Setkání se konalo na minister-
stvu průmyslu a obchodu v Praze.
Každá česká firma měla s mana-
žerkou Debenhamsu půlhodinu
času na osobní pohovor. Takových
jednání tváří v tvář proběhlo za
jediný den téměř třicet. Nákupčí se
českých podnikatelů ptala napří-
klad na flexibilitu dodávek, na cer-
tifikaci výroby nebo na zkušenosti
s dodávkami pro větší obchodníky.
V rámci pobytu v České repub-
lice také zástupkyně Debenhamsu
osobně navštívila výrobní prostory
tří firem – textilky Mileta a skláren
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/služby pro vývozce
23
xxxxxxxxxxxxxxx
Debenhams hledá
pohotové partnery
Historie firmy Debenhams, která je
jedním z řetězců, jenž nyní hledá
v Česku dodavatele, sahá až do
18. století. Firma se zaměřuje přede-
vším na prodej oblečení a vybavení
pro domácnost. Od roku 1993 je zná-
ma rovněž díky značce Designers at
Debenhams, jejímž prostřednictvím si
zákazník může pořídit značkové zboží
za přijatelné ceny. Ve Velké Británii se
Debenhams řadí mezi čtyři největší
prodejce dámských a pánských oděvů
a mezi deset největších obchodníků
s dětským oblečením. Je také lídrem
na trhu s produkty pro zdraví a krásu.
V poslední době se přeorientovává
více na evropské dodavatele garantu-
jící kvalitu a flexibilitu dodávek. n
oDborné semináře
agentury czechtraDe
12. května, Praha
certifikace a celní
náležitosti při exportu Do
celní unie rusko, bělorusko,
kazachstán, arménie
Účastníci semináře získají aktuální infor-
mace o certifikační politice v celní unii
a společném ekonomickém prostoru,
certifikaci výrobků v celní unii (GOST,
certifikát shody s technickými předpisy),
struktuře či postupu certifikace.
Kontakt: dana.sourkova@czechtrade.cz
14. května, Praha
Jak zvláDat nátlakové taktiky
a emoce při obchoDním
JeDnání
Jak efektivně dosáhnout vytyčeného
obchodního cíle? Jak vhodně reagovat
při obchodním jednání? Jak zvládat
emoce a nátlak obchodního partnera?
Nechte se inspirovat tímto praktickým
a interaktivním seminářem.
Kontakt: dana.sourkova@czechtrade.cz
19.–20. května, Brno
obchoDní vyJeDnávání,
zvláDání námitek
Dvoudenní intenzivní seminář, jehož
cílem je nalézt nová kreativní řešení
obchodních případů v interakci s kolegy
z obchodní praxe a natrénovat „nane-
čisto“ strategie a techniky, které zajistí
optimální výsledek. Cenná je i bezpro-
střední zpětná vazba, která v praxi často
chybí.
Kontakt: monika.dostalova@czechtrade.cz
3. června, Praha
buDoucnost českého exportu
Do ruska
Aktuální situace v Rusku, rady a tipy pro
české exportéry či financování exportu
do Ruska, to jsou témata tohoto seminá-
ře. Zaměří se také na ruskou legislativu,
lokalizaci výroby a další informace ze
současného ruského trhu.
Kontakt: monika.dostalova@czechtrade.cz
Více na www.exportnivzdelavani.cz
nebo www.czechtrade.cz/kalendar-akci/
Bohemia Crystal a Bohemia Jih-
lava. Mileta zaujala svou výrobou
od materiálů až po hotové výrobky,
jakož i zkušenostmi s dodávkami
velkým řetězcům. Sklárny zase
upoutaly tím, že nabízejí takové
skleněné výrobky, s nimiž by mohly
dobře nahradit stávající dodavatele
Debenhamsu.
Obchodní domy ve Spojeném
království totiž nyní hledají kva-
litnější a flexibilnější evropskou
výrobu, která by vystřídala levný
dovoz z Asie. I londýnská kancelář
proexportní agentury CzechTrade
proto usiluje o propojení českých
vývozců s britskými obchodními
domy a řetězci supermarketů.
Spojené království navíc zažívá
výrazný podnikatelský a nákupní
optimismus díky tomu, že v pře-
dešlém čtvrtletí rostl britský
HDP podstatně více než v zemích
eurozóny.
kaufland oslovil
dodavatele
drogistického zboží
Mezi českými dodavateli v po-
slední době „lovil“ také německý
obchodní řetězec Kaufland. Zájem
měl hlavně o čokoládové výrobky,
nápoje, pečivo a drogistické zboží.
„V uplynulých šesti měsících jsme
Kauflandu představili více než
stovku českých výrobců ve vybra-
ných produktových kategoriích,“
říká Adam Jareš, šéf německého
zastoupení CzechTrade v Düssel-
dorfu.
Nákupčí společnosti Kaufland
si z vytipovaných dodavatelů
vybrali tři desítky českých firem,
které mají předpoklady stát se
jejími dodavateli. „V současnosti
jsme jediní výrobci tuhých toalet-
ních mýdel v České republice a na
Slovensku a právě s nimi bychom
chtěli prorazit,“ uvedl například
jednatel firmy Krufin, která se
účastnila setkání s nákupčími
Kauflandu. Této příležitosti vyu-
žila také společnost Alpa, tradiční
český výrobce kosmetiky a drogis-
tického zboží. Své výrobky nabídly
také Pekárny a cukrárny Klatovy.
v květnu přijedou
nákupčí z německa
Organizace podobných přímých
kontaktních setkání s velkými
světovými odběrateli je metodou,
kterou chce ještě více rozvíjet jak
agentura CzechTrade, tak české
ambasády v zahraničí. Vedle zmí-
něné mise Debenhamsu tak už le-
tos proběhlo i setkání s nákupčími
dalšího velkého britského obchod-
ního řetězce Home Retail Group.
Na konci dubna zorganizovala
skandinávská kancelář CzechTrade
na půdě české ambasády ve Stock-
holmu setkání českých dodavatelů
do stavebního sektoru s nákupčí-
mi největší švédské stavební firmy
Peab, která působí jak v civilním,
tak v dopravním stavitelství v celé
Skandinávii.
Další podnikatelská fóra se
chystají už pro nejbližší dny. „Před-
stavují unikátní příležitost, jak
dostat české produkty do nadná-
rodních řetězců. Na květen chys-
táme kooperační akci pro švédské
ředitelství silnic, dálnic a železnic
(Swedish Transportation Admi-
nistration), které bude v Čechách
hledat dodavatele ve stavebnictví,“
uvádí generální ředitel CzechTra-
de Radomil Doležal. Setkání se
švédskými manažery se uskuteční
12. května v pražských prostorách
ministerstva průmyslu a obchodu.
V současnosti také jedná kancelář
CzechTrade v Londýně se společ-
ností Poundland.
Němečtí nákupčí firem z oblas-
ti strojírenství, obráběcích strojů
a kovových konstrukcí budou
k dispozici zase na setkání v Plzni
21. května.
Podrobnější informace a přihláš-
ky na tato i další podobná setkání
jsou na internetové adrese
www.czechtrade.cz/kalendar-akci. n
ve spolupráci s agenturou czechtrade
Německý maloobchodní řetězec Kaufland hledá v Česku hlavně
dodavatele drogistického zboží, potravin a nápojů.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/budoucnost českého exportu
exportní tour
odstartovala v praze
Českývývozmůžeiletosčekat
dobrásezona.Atonavzdorykrizi
nadůležitýchtrzích,jakojeRusko
čiUkrajina.Vývozcůmbymohly
pomoctnovinkyvestátnípodpoře
exportuiprůniknadosudneobjevené
trhy.Nejentozaznělonakonferenci
Budoucnostčeskéhoexportu,kteráse
konalavhoteluNHPrague.Setkání
téměřstovkypodnikatelůazástupců
státnísprávyorganizovanévydava-
telstvímMladáfrontabyloúvodem
knovésériiexportníchkonferencí,
kterásezPrahypostupněpřesuneido
dalšíchregionůČeskérepubliky.
„Českývývozlonimeziročně
vzrostlo13,5procenta,cožjevelmi
slušnývýsledek.Samozřejmětočás-
tečnězpůsobilohlavněoživenínaev-
ropskýchtrzích,aledobřesečeským
exportérůmdaříimimoEvropu,“při-
pomnělnaúvodkonferenceRadomil
Doležal,generálníředitelproexportní
agenturyCzechTrade.„Brazilcimají
jakonárodnízájemfotbal,USAotázku
bezpečnostiajábychsipřál,abyvČes-
kupovýšilnanárodnízájemexport,“
doplnilDoležal.
začít lze vždy v centru
pro export
Zástupci státní správy na kon-
ferenci představili novinky, které
stát v současnosti uvádí v oblasti
podpory vývozu. Mezi ty patří na
prvním místě projekt jednotného
Klientského centra pro export.
„Podnikatelé dříve váhali, kam se
vlastně o pomoc při vývozu obracet.
Dnes je spolehlivou první adresou
toto centrum,“ zdůraznil náměstek
ministra zahraničí Martin Tlapa.
Podle konkrétního vývozcova
požadavku centrum spojí pod-
text: tomáš stingl / Foto: hynek glos
24 služby pro vývozce
Konference přilákala
skoro stovku návštěv-
níků z řad vývozců
a zástupců státní
správy.
V současnosti se státní podpora exportu víc sjednocuje, vývozce může začít s dotazem
v jednotném Klientském centru pro export, připomněl náměstek ministra zahraničí Martin
Tlapa (druhý zleva).
Letos by mělo být otevřeno několik nových zahranič-
ních kanceláří CzechTrade, sdělil šéf sekce služeb pro
exportéry CzechTrade Milan Ráž.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/služby pro vývozce
25
příloha divize euro e15
nikatele například se zahraniční
kanceláří CzechTrade nebo mu
třeba pomůže zařadit se do společné
české prezentace na zahraničním
veletrhu. „V centru, které je umístě-
no v pražském sídle CzechTrade, si
také mohou vývozci domluvit osobní
konzultaci přímo se mnou nebo
s náměstkem ministra průmyslu
a obchodu,“ dodal Tlapa.
chcete Ázerbájdžán,
nebo nemocnici?
Stát letos také chystá rozšiřovat
síť ekonomických zastoupení ve
světě. „Letos bude zřejmě otevřena
druhá kancelář CzechTrade v Indii
ve městě Bangalore a jedna pravdě-
podobně také v Singapuru,“ nastínil
Milan Ráž, ředitel sekce služeb pro
exportéry agentury CzechTrade.
Generální ředitel Exportní
garanční a pojišťovací společnosti
(EGAP) Jan Procházka připomněl,
že začíná rapidně růst zájem vývozců
o Ázerbájdžán. „Dnes už v zájmu
přeskočil Rusko, představuje víc než
50 miliard korun v našem portfoliu
pojištěných projektů. Máme takový
interní vtip, že sotva se objeví nějaký
klient ve dveřích, už si tipujeme,
jestli chce Ázerbájdžán, nebo ne-
mocnici,“ podotýká Jan Procházka
v narážce na to, že co do oborového
zaměření v současnosti mezi klienty
dominují dodavatelé zdravotnického
vybavení.
Ředitel odboru exportního
financování České exportní banky
(ČEB) Igor Ovčáčík vývozcům sdělil,
že ČEB je schopna profinancovat
i takové projekty, které komerční
banky ochotny zaštítit nejsou. „Jde
například i o dodávky pro jaderné
elektrárny nebo pro obranný průmy-
sl,“ vysvětlit Ovčáčík.
Martin Šperl z ministerstva
průmyslu a obchodu mimo jiné
podotkl, že někdy chybí zpětná vazba
od vývozců, které stát podpořil. „Po-
Ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal mimo jiné vyjádřil naději, že vývoz se stane
v Česku takovou celonárodní prioritou, jakou je třeba v Brazílii fotbal.
kud se někteří vývozci stydí vůbec
přiznat, že spolupracují se státem,
tak je těžké služby pro ně zlepšovat,“
konstatoval Šperl.
rusku ještě zbývá polštář
V diskusi se objevila i otázka vý-
voje v Rusku. Podle řečníků nebude
tamější krize trvat věčně a české
firmy se z ruského trhu rozhodně
nestahují. „Rusko mělo před krizí
polštář v podobě rezerv ve výši
540 miliard dolarů. Dnes se zmenšil
na zhruba 360 miliard, což jsou pení-
ze, které ještě Rusko může využít ke
stabilizaci. Cílem Ruské federace je
mít v roce 2017 vyrovnaný rozpočet,“
uvedl mimo jiné Štěpán Jílek z agen-
tury CzechTrade, který má z ruského
trhu dlouhodobé zkušenosti. „Je
zajímavé, že dokonce i v době, kdy
už panovaly sankce, v některých od-
větvích přesto český vývoz do Ruska
rostl. Třeba v chemickém průmyslu
to bylo o plných 19 procent,“ připo-
mněl Martin Tlapa.
Podle Štěpána Jílka směřuje
i letos do Ruska několik zajímavých
podnikatelských misí. Byla to napří-
klad cesta dodavatelů strojů pro dře-
vozpracující a nábytkářský průmysl
do Krasnodarského kraje. V červenci
se představí české strojírenské či
zemědělské společnosti v průmyslo-
vém centru Jekatěrinburgu.
O situaci na trzích v ruském regi-
onu, o novinkách v podpoře vývozu
i o dalších exportních tématech bude
znovu řeč i na dalších exportních
konferencích, které se budou konat
v regionech. Setkání, na něž je vstup
pro všechny účastníky zdarma, zaví-
tají například do Ostravy, Brna nebo
Ústí nad Labemn
Ředitel divi-
ze Euro E15
vydavatelství
Mladá fronta
Tomáš Skřivánek
slavnostně zahájil
sérii exportních
konferencí, která
letos zavítá napří-
klad i do Ostravy,
Brna či Ústí nad
Labem.
Dotazy publika
směřovaly jak
k problematice
východních trhů,
tak k financování
exportu.
Šéf EGAP Jan Pro-
cházka připomněl,
že začíná rapidně
růst zájem vývoz-
ců o Ázerbájdžán.
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Pojištění exPortu Posoudí nový systém
Státní Exportní garanční a pojišťovací SpolEčnoSt v SoučaSnoSti tEStujE
nový matEmatický program, ktErý vypočítává u jEdnotlivých vývozních
případů poměr rizika a přínoSů pro čESkou Ekonomiku. výSlEdné SkórE
budE podpůrným ukazatElEm, zda danou pojiStku Schválit.
text: tomáš stingl / Foto: Profimedia
Při posouzení pojistky
exportu například do
africké Ghany může být
plusem, že jde o podporu
diverzifikace vývozu.
26 služby Pro vývozce
Pokud vývozce požádá stát
o pojištění exportu, bude jeho
žádost posuzovat i nový matema-
tický systém EPE. Ten zohlední
například to, zda vývoz pomůže
vytvořit nové pracovní příleži-
tosti nebo kolik peněz přinese do
veřejných rozpočtů. Matematický
model vyvinula a v současnosti
testuje státem vlastněná Exportní
garanční a pojišťovací společnost
(EGAP). Výsledkem výpočtu je
bodové hodnocení, které EGAP
zohlední při schvalování pojistky.
„Je to při schvalování jen podpůr-
Inzerce A151005309 Inzerce A150000600
český export,přílohatýdeníkuEuroadeníkuE15,samostatněneprodejná.ČísloregistraceMKČRE17948,ISSN1803-4543
adresa redakce a obchodního oddělení MeziVodami1952/9,14300Praha4–Modřany|ředitel divize euro e15TomášSkřivánek
inzerceDavidKorn,ředitel,inzerce@mf.cz,tel.:225276475|výroba a distribuce SoňaŠtarhová,ředitelka,
starhova@mf.cz,225276252|přílohu připraviliTomášStingl–redaktor,StanislavaPřibylováaMarkétaTeuchnerová–korektorky
ný ukazatel,“ upřesnil generální
ředitel společnosti Jan Procházka.
Podle něj se může výsledné skóre
promítnout i do ceny pojištění.
Mezi přínosy pro českou eko-
nomiku počítá EPE například také
vývoz na nové trhy, export výrobků
s vysokou přidanou hodnotou nebo
rozvoj nového výrobního odvětví.
Benefity porovnává s možnými
ztrátami, které stát zaplatí v pří-
padě pojistné události. „Rizika při
vývozu jsme znali vždycky, nyní
víc sledujeme i přínosy pro českou
ekonomiku,“ konstatuje Jan Pro-
cházka. EGAP se dostala v poslední
době pod mediální tlak zejména
kvůli ztrátovým pohledávkám
v Rusku. Nový model EPE chce
proto společnost využít i k tomu,
aby mohla lépe před veřejností há-
jit smysluplnost pojištění exportu.
V Rusku EGAP evidovala
za letošní první čtvrtletí přes
120 individuálně sledovaných pří-
padů za 54,6 miliardy korun, z toho
35 případů bude nutné podle Jana
Procházky restrukturalizovat.
Během prvního čtvrtletí společnost
zároveň neevidovala žádnou novou
pojistnou událost. Za první kvartál
přišly z Ruska splátky pojištěných
úvěrů za 600 milionů korun, což
je podle Jana Procházky pozitivní
signál.
EGAP předpokládá, že letos
pojistí vývoz celkem přibližně za
45 miliard korun. Loni to bylo
47,2 miliardy a na pojistném společ-
nost vyplatila 3,6 miliardy korun,
přičemž o rok dříve to bylo 2,3 mi-
liardy. V letošním roce by pak mělo
vyplacené pojistné podle Procházky
ještě růst, další rok potom začít
v meziročním srovnání klesat. n
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Zpravodajský deník E15 patří již od roku 2007 mezi
nejrespektovanější názorová média. Společně s webem
E15.cz je komplexním zdrojem zpráv z domácí a svě-
tové ekonomiky, politiky, byznysu a nancí. Deník
E15 je distribuován bezplatně do stojanů a od pod-
zimu 2010 je i ve volném prodeji na dalších vybraných
obchodních místech. Každý týden ve stojanech deníku
E15 také naleznete vždy jeden z jeho speciálů – lifesty-
lový magazín ZEN či jeden z odborných magazínů –
Právo & Byznys, Real-immo nebo Český export.
Deník E15
a jeho speciály
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/Na zahraničních trzích se vyznáme.
Přehledné informace z první ruky, které na internetu nenajdete.
Kontakty, ke kterým se tak snadno nedostanete.
Pomoc, která se vám v zahraničí může hodit.
• PROFESIONÁLNÍ PORADENSTVÍ A SLUŽBY ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ
• INFORMAČNÍ SERVIS PRO EXPORTÉRY
• PREZENTACE ČESKÝCH FIREM V ZAHRANIČÍ
• EXPORTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
www.czechtrade.cz
CzechTrade – partner českých exportérů na pěti kontinentech
http://www.floowie.com/cs/cti/cesky-export/