HN 072 - 11.4.2017 příloha Český exportér

Partnerem magazínu je: číslo 03 duben 2017 Peruánci budují dlouhodobé obchodní vztahy Ambiciózní Peru přitahuje pozornost českých exportérů Křišťál z Preciosy nachází zákazníky po celém světě Rozhovor s Emilem Ulrychem Téma Úspěšný exportér PERU, BRAZÍLIE, ARGENTINA Latinská Amerika nabízí složité trhy s velkým potenciálem

HN051564

3 Obsah český exportér duben 2017, číslo 03 Vážené čtenářky a čtenáři, po velmi pozitivních výsledcích zahraničního obchodu a hlavně vývozu v loňském roce rád kon- statuji, že tento růstový trend pokračoval i v prvním měsíci letošního roku. Zahranič- ní obchod se zbožím vygeneroval vysoký přebytek obchodní bilance, na kterém se podílel hlavně obchod se stroji a dopravní- mi prostředky. Na evropských automobi- lových trzích stále panuje příznivá situace, zahraničnímu obchodu nahrává i opti- mistická nálada v eurozóně a náš hlavní obchodní partner, Německo, se těší ze so- lidního růstu ekonomiky. Slibně se vyvíjejí i zahraniční zakázky průmyslu, proto by pozitivnímu vývoji českého zahraničního obchodu zatím nemělo nic bránit. Vnitřní trh EU je pro české exportéry přirozeným odbytištěm bez tarifních i netarifních překážek, podíl těchto zemí na celkovém českém vývozu se pohybuje okolo 83–84 procent. Je naším zájmem udržet si stabilní podíl vývozu do zemí EU, ale také vytvářet podmínky pro usnadně- ní přístupu českých exportérů na mimo- evropské trhy. Jednou z cest je i zvyšování povědomí o těchto vzdálených teritoriích, informování o podmínkách obchodu, o nástrahách, které na podnikatele mohou v těchto zemích čekat, o zvyklostech, jejichž znalost usnadňuje průběh a zdár- né ukončení obchodního jednání. Toto číslo se věnuje zemím Latinské Ameriky, zejména Peru, Brazílii a Argentině. S cílem podpořit přímou spolupráci firem se v tomto regionu uskutečnila řada veletrhů, prezentací i podnikatelských misí. Měl jsem s kolegy z ministerstva obrany pří- ležitost navštívit tento region (Paraguay, Argentina) v čele podnikatelské mise obranného průmyslu v předposledním březnovém týdnu. Těmito aktivitami se snažíme přiblížit co nejvíce tato teritoria našim podnikatelům, tak aby jejich vstup na tamní trhy nebyl krokem do neznáma. Byl bych rád, kdyby informace, které prostřednictvím Českého exportéra každý měsíc dostáváte, byly přínosným kamín- kem v mozaice úvah o možnostech export- ní expanze i do vzdálenějších destinací. Vladimír Bärtl náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR Téma ambiciózní Peru může přitáhnout pozornost českých exportérů RozhovoR: Emil UlRych Peruánci budují dlouhodobé obchodní vztahy, důvěra je pro ně víc než cena RozhovoR: maREk zmRzlík Brazílie a argentina: Složité trhy s velkým potenciálem PohlEd na REgion Peru je puma latinské ameriky, Brazílie a argentina spíše její probouzející se obři na cESTě v Brazílii se obchody uzavírají všude, připravte se na divokou jízdu kRáTcE zE SvěTa Rusko, německo, indie kUlaTý STůl hn – oBchod S RUSkEm České firmy, jděte do ruských regionů. v moskvě je draho a velká konkurence. odvěTví ByznySU Čeští skláři, nábytkáři a textiláci jsou v zahraničí opět velkou konkurencí úSPěšný ExPoRTéR luxusní křišťál z Preciosy nachází bohaté zákazníky po celém světě infoRmaČní SERviS Exportní strategie ČR a využívání proexportních nástrojů kalEndář akcí zahraniční veletrhy, kde mohou firmy využít společnou prezentaci České oficiální účasti na veletrzích v zahraničí v září a říjnu 2017 nejbližší akce exportního vzdělávání agentury czechTrade 4 8 10 12 4 10 20 14 16 17 18 20 22 24

4 Téma český exportér duben 2017, číslo 03 Ambiciózní Peru může přitáhnout pozornost českých exportérů Peru patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Latinské Americe. Letošní růst HDP o 4,2 procenta ale může ovlivnit dopad katastrofálních povodní. Rychle se rozvíjející ekonomiky v La‑ tinské Americe se někdy označují jako pacifické pumy. Patří mezi ně Chile, Mexiko, Kolumbie, ale i třice‑ timilionové Peru. Jeho hrubý domácí produkt (HDP) v posledních deseti letech vzrostl až na 189 miliard dolarů. Odhady Světové banky pro letošní rok předpovídají peruánskému hospodářství růst o 4,2 procenta, což zemi řadí k nejrychleji rostoucím ekonomikám v regionu. Pro srovnání, Brazílie, která je i přes tři roky trvající recesi stále největší jihoameric‑ kou ekonomikou, letos čeká, že poroste o půl procenta. To je však stále lepší výsledek než propad o 3,6 procenta HDP za rok 2016 a loň‑ ský rozpočtový deficit téměř padesát miliard dolarů, který přibližně odpovídá ročnímu rozpočtu České republiky. Ministr financí Henrique Meirelles ho i přesto slavil jako úspěch, protože brazilská vláda předpoklá‑ dala, že schodek státního rozpočtu za minulý rok dosáhne až 54 miliard. Vstup do oeCD Podle aktuální studie Světové banky „Doing Business 2017“, která porovnává celkem 189 států, je v Peru jedno z nejlepších prostře‑ dí pro podnikání v celé Latinské Americe, hned po Mexiku a Kolumbii. Země skončila v hodnocení na 54. místě, zatímco Brazílie až na 123. místě. O mnoho lépe si nevedla ani Argentina, dříve jeden ze symbolů ekonomic‑ kého úspěchu v regionu skončil na 116. pozici. Peruánskou ekonomiku oceňuje i studie německé Deutsche Bank porovnávající makroekonomickou a finanční odolnost rozvíjejících se ekonomik. Peru v ní skončilo na čtvrtém místě na světě, po Rumunsku, Thajsku a Polsku. Ambicí Peru je vyrovnat se v budoucnu eko‑ nomickému lídrovi regionu, jímž je dlouhodo‑ bě Chile s průměrným příjmem na hlavu přes 25 tisíc dolarů. V případě Peru je to zatím pouze čtvrtina z této částky. Do roku 2021, kdy bude země slavit 200. výročí nezávislosti, se chce Peru také stát řádným členem Organi‑ zace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Země by si tak oficiálně potvrdila status rozvinuté světové ekonomiky. Z latin‑ skoemerických států jsou členy OECD zatím Petr Zenkner petr.zenkner@economia.cz Hospodářské profily Zdroj: sVĚtoVÁ BaNka, VLÁdNÍ statistikY Peru • počet obyvatel 31,5 milionu • růst HDP (2016) 3,9 % • předpověď růstu (2017) 4,8 % Peru patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Latinské Americe. Nejdůležitějším odvětvím v zemi je těžební průmysl. • celkový HDP 189 miliard dolarů • HDP na hlavu 6200 dolarů • deficit 2,7 % HDP • Doing Business 2017 54. místo • měna peruánský sol • úřední jazyk španělština Brazílie • počet obyvatel 206 milionů Největší země v Latinské Americe a pátá nejlidnatější na světě. • růst HDP (2016) 3,60 % • předpověď růstu (2017) 0,50 % • celkový HDP 1,8 bilionu dolarů • HDP na hlavu 9850 dolarů • deficit 49,5 miliardy dolarů Nejhorší výsledek od roku 1997, Brazílie má výrazný deficit již třetí rok po sobě, loňský byl o 27 % větší než v roce 2015. • doing Business 2017 123. místo • měna brazilský real • úřední jazyk portugalština Argentina • počet obyvatel 43,8 milionu • růst HDP (2016) 2,3 % • předpověď růstu (2017) 2,7 % • celkový HDP 583,2 miliardy dolarů • HDP na hlavu 14 510 dolarů • deficit 4,6 % HDP Vláda chce do roku 2019 snížit deficit státního rozpočtu na 2,2 % HDP. • Doing Business 2017 116. místo • měna argentinské peso • úřední jazyk španělština

5 Téma český exportér duben 2017, číslo 03 pouze Chile a Mexiko. Symbolickým centrem světové ekonomiky se zatím v říjnu 2015 na několik dní stalo peruánské hlavní město Lima, když zde měly své výroční zasedání Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka. Význam těžebního průmyslu Klíčovým sektorem peruánské ekonomiky je těžební průmysl, na který připadají asi dvě třetiny exportu, hlavně do Číny, jež je nej‑ větším odběratelem komodit na světě a jejíž ekonomický růst táhne poptávku po místních surovinách. Jen mezi roky 2006 až 2011 šlo do důlních investic v Peru kolem 14 miliard dolarů. Od‑ haduje se, že do roku 2020 dosáhnou celkově 60 miliard. Většina těžebních firem jsou sou‑ kromé zahraniční společnosti, často globální kolosy. Není divu, protože v Peru jsou jedny z největších světových ložisek stříbra, mědi nebo zinku. Země také disponuje velkými zásobami železné rudy, olova či zlata. V roce 2006, kdy se cena komodit vyšplhala na úplný vrchol, připadala na těžební průmysl v Peru až pětina tehdejšího HDP. I díky rezervám z příjmů z těžby mezi roky 2006 a 2011 se Peru nakonec dokázalo vyrov‑ nat s následným pádem cen komodit. Ten byl největší během roku 2015, kdy se například ceny mědi propadly o desítky procent. Pro zemi, kde jsou tři z pěti největších měděných dolů na světě, šlo o velmi vážný problém. Nyní se situace zlepšila a tuna mědi se na burze kovů v Londýně prodává za částku kolem 5800 dolarů. Podobně jsou již vyšší i ceny zinku, železné rudy a dalších kovů. Důležitým sektorem zůstává v Peru tradič‑ ně zemědělství a rybolov, stejně jako jejich následné zpracování, kde hrají významnou roli menší rodinné firmy. Z některých se ovšem v průběhu let vytvořily obrovské kon‑ cerny. Příkladem může být skupina Romero, která se od výroby klobouků v předminulém století proměnila v holding, jenž na začátku 21. století působí v potravinářství, má plantá‑ že cukrové třtiny, zpracovává rybí moučku, ale také vlastní síť benzinových pump a tele‑ komunikace. Sektorem, jenž za posledních dvacet let vyrostl ve třetí nejdůležitější pro peruánskou ekonomiku, je turistický ruch. Do země ročně přijíždí přes tři miliony návštěvníků. Díky nim se rozvíjí i navazující sektor služeb. role číny, UsA a evropy Největší obchod s Peru mimo latinskoamerické státy vykazují Čína a Spojené státy americké. Pozice USA v regionu ale od období vlády prezi‑ denta George Bushe ml. klesá, což v minulých letech souviselo i s odklonem latinskoameric‑ kých vlád, hlavně Brazílie, od ekonomického liberalismu. Levicovější vlády viděly možnost, jak americký vliv vyvážit, hlavně v Číně. Tento trend se sešel s rostoucí poptávkou po suro‑ vinách ze strany největší asijské ekonomiky. „Růst Číny zvýšil její poptávku po surovinách, což v případě Peru a Chile byla hlavně měď a další kovy, u Brazílie a Argentiny šlo pak také hodně o zemědělské produkty,“ vysvětluje Petr Boháček z Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Podle Boháčka Čína také dramaticky zvýšila export vlastního spotřeb‑ ního zboží do těchto zemí a podílela se zde i na řadě stavebních projektů. „Pokud jde o důležitost regionu, je ale Latin‑ ská Amerika pro Čínu na spodních příčkách. Přítomnost Číňanů je ekonomická, nikoliv geopolitická. Proto Spojené státy nevidí pro‑ nikání Číny jako hrozbu,“ dodává Boháček. Pokud jde o Peru, z evropských zemí se v této zemi daří hlavně Německu, které těží z toho, že německé výrobky jsou pro Peruánce symbolem kvality. Zvláště v porovnání se zbožím z Číny. Tradičně má v zemi silnou pozici Španělsko, které profituje z dlouhodobých historických va‑ zeb a z výhody společného jazyka. Na místním trhu podniká více než tři sta španělských firem. Naopak z menších států EU je možné vyzdvih‑ nout pozici Švédska. Na místním trhu působí několik desítek švédských firem, ať už přímo, či prostřednictvím místních zástupců. Metropole Lima je centrem početně rostoucí a ekonomicky sílící peruánské střední třídy. Foto: ShutterStock Z českých firem můžeme jmenovat společ‑ nost Česká zbrojovka, která loni začala v pe‑ ruánském armádním závodě FAME montovat a opravovat svoje pistole. Jde o první inves‑ tiční spolupráci mezi českou a peruánskou firmou v obranném průmyslu. Pro zbrojov‑ ku z Uherského Brodu to je i první případ technologické spolupráce v celém regionu Latinské Ameriky. snížení chudoby Ekonomický růst, k němuž došlo hlavně v po‑ sledním desetiletí, posunul životní úroveň v Peru výrazně nahoru. Ještě kolem roku 2000 žila nadpoloviční většina obyvatel země na hranici chudoby, nyní je to už jen zhruba dvacet procent. Na druhou stranu, přes tři mi‑ liony lidí stále žije s příjmem pod dva dolary za den. Jde hlavně o obyvatele venkovských oblastí Amazonie a indiánské komunity v Andách. Naopak desetimilionová metropole Lima je centrem početně rostoucí a ekono‑ micky sílící peruánské střední třídy, která má stále větší zájem o kvalitnější spotřební zboží. Hustota obyvatelstva je rozdělená dost nerovnoměrně. Na mapě to sice tolik nevy‑ padá, ale Peru je obrovská země. S rozlohou 1,285 milionu kilometrů čtverečních je větší než Francie a Španělsko dohromady. Až polovina Peruánců žije na pacifickém pobřeží, které zabírá desetinu rozlohy země. Druhou částí země je pohoří Andy, které někde do‑ sahuje výšky až 6500 metrů. Třetí a největší oblastí Peru jsou pralesy Amazonie, jež tvoří asi 61 procent rozlohy a jsou nejméně obyd‑ lené. Na druhou stranu se právě tady nachází poměrně velká ložiska ropy a zemního plynu a také klíčové vodní zdroje. otevřená ekonomika Peru chce být maximálně otevřenou ekono‑ mikou, což platí i pro další členy takzvané Z evropských zemí se v Peru daří hlavně Německu, které těží z toho, že německé výrobky jsou pro Peruánce symbolem kvality.

6 Téma český exportér duben 2017, číslo 03 Tichomořské aliance, která vznikla v roce 2011. Mezi jejími členy je minimum bariér, proto exportní úspěch v Peru může zname‑ nat také otevřenou cestu do Chile, Kolumbie nebo Mexika, tedy na trhy s dohromady více než 200 miliony obyvatel. Zejména oproti Peru jsou Brazílie a Argenti‑ na stále velmi ochranářské a přístup na jejich trhy je komplikovaný kvůli systému daní a dovozních cel. Oba největší státy v Jižní Americe patří k hlavním zakladatelům jiného integračního uskupení, jímž je Mercosur, jenž vznikl v roce 1991. „Zatímco obrat zemí Pacifické aliance konstantně stoupá, bilance Mercosuru dlou‑ hodobě spíše stagnuje,“ upozorňuje Šárka Stegbauerová, výkonná ředitelka Smíšené obchodní komory Česko‑Tichomořská alian‑ ce (ČESTA), která se mezi českými podniky snaží více propagovat exportní možnosti do pacifických zemí. Podle Stegbauerové navíc s možným sblížením se státy Pacifické aliance koketuje španělsky mluvící Argenti‑ na – země, která si v minulých letech prošla bankrotem a obdobím vysoké inflace. Od roku 2015 je argentinským prezidentem stavební podnikatel a bývalý starosta metro‑ pole Buenos Aires Mauricio Macri. Zastánce hospodářských reforem ukončil éru takzva‑ ného kirchnerismu, který reprezentovali manželé a postupně také prezidenti Néstor Kirchner (2003–2007) a Cristina Fernándezo‑ vá Kirchnerová (2007–2015). Éra levicových vlád skončila také v Brazílii. Pravicový politik Michel Temer v srpnu 2016 ukončil vládu levicové prezidentky Dilmy Rousseffové, kterou parlament sesadil kvůli manipulacím s výsledky státního rozpočtu. Temer zemi řídil již několik měsíců předtím jako viceprezident, kdy byla Rousseffová coby první žena v čele Brazílie dočasně z funkce sesazena. Temer je zastánce privati‑ zace a rozpočtových škrtů. Avizoval i ome‑ zení některých sociálních programů, které označuje za nemístné plýtvání veřejnými penězi. Za vládní prioritu Temer vyhlásil ome‑ zení výdajů rozpočtu, přilákání zahraničních investic, omezení nezaměstnanosti a zahájení reformy penzijního systému. Investice do vody Hlavně oproti Brazílii je nynější politická situace v Peru stabilnější. Otevřenost její ekonomiky se projevuje třeba i větší možnos‑ tí zahraničních firem účastnit se veřejných tendrů. V Peru je velmi populární investiční spolupráce se soukromým sektorem při veřejných investicích do infrastruktury nebo veřejných služeb. Kromě získání soukromých investic a pod‑ pory obchodu počítá peruánský rozpočet na rok 2017 se zvýšením veřejných výdajů na více než deset miliard dolarů. Například ministerstvo zodpovědné za bydlení, staveb‑ nictví a odpadové hospodářství počítá se dvěma miliardami dolarů investic. Buduje se Zdroj: reuters Zdroj: Český statistický úřad Česko a obchod s Latinskou Amerikou (v milionech dolarů) pojištěné projekty hodnota pojištění Peru 9 99 milionů Kč Brazílie 46 1 miliarda Kč Argentina 35 580 milionů Kč Pojištění projektů od EGAP Zdroj: eGaP, údaje od roku 1992 Vývoj HDP (procento HDP) 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Argentina Peru Brazílie 3,9 3,6 2,3 2011 2012 2013 2014 2015 vývoz z Česka do Peru dovoz z Peru do Česka vývoz z Česka do Brazílie dovoz z Brazílie do Česka vývoz z Česka do Argentiny dovoz z Argentiny do Česka 20,5 19,6 438,5 352,7 85,8 87,9 409,8 355,5 69,8 80,7 28,9 17,7 40,9 426,7 281,4 18,4 98,5 47,4 33,5 22,3 90,7 77,6 42,5 15,3 88,9 98,8 271,4 266,3 303,5 382,6

7 Téma český exportér duben 2017, číslo 03 také nová infrastruktura – například metro v Limě nebo nové letiště ve městě Chinchero, jež leží v turistickém regionu Cusco. Velké investice plynou v Peru i do zlepšení dodávek pitné vody a čištění odpadních vod. Jediná funkční čistička je v hlavním měs‑ tě a miliony obyvatel stále nemají snadný přístup k pitné vodě. Podle odhadů musí peruánská vláda do tohoto sektoru v příštích pěti letech nalít přes 18 miliard dolarů. K investicím do vodního hospodářství určitě povede i současná přírodní katastrofa, která Peru zasáhla. V důsledku klimatického jevu El Niňo, který otepluje povrch západní části Tichého oceánu, zasáhly zemi nejhorší záplavy za posledních dvacet let. Zahynulo při nich už téměř sto lidí a desetitisíce dalších ztratily střechu nad hlavou. Podle meteorologů měly záplavy pokračo‑ vat i během dubna. V reakci na povodně a pro‑ blémy s dodávkami vody už státní společnost Sedapal oznámila, že postaví další dvě vodní nádrže, každou s kapacitou 1,5 milionu kubic‑ kých metrů. V energetice je zase pro Peru velkým téma‑ tem modernizace a rozšiřování rozvodných sítí. Kvůli komplikované geografii jsou v zemi důležitou možností takzvané ostrovní systé‑ my, které jsou perspektivní také u těžebního průmyslu. Peruánská vláda vidí budoucnost i v podpoře obnovitelných zdrojů energie, ať už jde o solární, větrnou nebo vodní energii. Jen její potenciál se odhaduje na 70 gigawattů instalovaného výkonu. prezident bankéř K liberálnější ekonomice vede Peru i nový prezident Pedro Pablo Kuczynski, který zví‑ tězil loni v červnu ve velmi těsné a vyhrocené volební kampani. O pouhých 40 tisíc hlasů porazil Keiko Fujimoriovou, dceru jiné pe‑ ruánské politické veličiny Alberta Fujimori‑ ho, který zemi vládl v letech 1990 až 2000. Úspěšný vítěz v boji s maoistickými teroristy ze Světlé stezky také zahájil v 90. letech liberální ekonomické reformy, které stály za první vlnou ekonomického růstu v Peru. Na druhou stranu proslul Fujimoriho režim autoritářstvím, korupcí a omezováním de‑ mokracie. Bývalý prezident je nyní ve vězení, kde si odpykává trest 25 let odnětí svobody za porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití více než dvaceti lidí. Odsouzen byl i za korupci a rozkazy k odposlechům svých politických oponentů. Jeho dcera Keiko stojí v čele strany Fuerza Popular (Lidová síla), se 73 poslanci nejsilněj‑ ší strany v peruánském parlamentu. Ačko‑ liv je v Peru prezidentský systém, je nutné s politickou rodinou Fujimoriových nadále počítat. Prezidentova strana Peruanos Por el Kambio (Peruánci pro změnu) má ve 130člen‑ ném parlamentu jen 18 mandátů. Fujimori ani Kuczynski ale nepatří k levicovému táboru a v názoru na ekonomiku je u nich možná shoda, která vyplývá i z nutnosti spolupráce. Kuczynski peruánským voličům sliboval hlavně reformu ekonomiky po vládě levico‑ vého prezidenta Ollanty Humaly (2011–2016). Nový prezident je typickým příslušníkem peruánské elity. Potomek polských a fran‑ couzských emigrantů, kteří přišli do země ve 30. letech, studoval na britském Oxfor‑ du a americkém Princetonu. Pracoval pro Světovou banku a řídil i banku na Wall Street. V 90. letech založil investiční fond se zaměřením na Latinskou Ameriku. V peruán‑ ské politice se Kuczynski pohybuje od roku 2000 a je spojený s pravicovou érou po pádu Alberta Fujimoriho. Nejdříve pracoval jako ekonomický poradce tehdejšího prezidenta Alejandra Toleda, potom byl ministrem finan‑ cí a v letech 2005 až 2006 premiérem. Tříletou epizodu s peruánskou politikou měl ale už v 80. letech, kdy se vrátil z USA a stal se mini‑ strem pro energetiku a těžební průmysl. skandál petrobras Politickou nestabilitu by však mohl do Peru kromě povodní vnést i korupční skandál spojený s brazilskou státní ropnou společnos‑ tí Petrobras a stavební firmou Odebrecht. Ta je největší v Latinské Americe a zaměstnává přes 180 tisíc lidí. Zároveň je zapletená do nej‑ větší korupční kauzy v historii Brazílie a její bývalý šéf Marcelo Odebrecht byl loni v srpnu odsouzen k 19 letům vězení. Kauza Petrobras začala v březnu 2014 jako vyšetřování několika skupin podnikatelů, kteří prali špinavé peníze, okrádali stát na daních a falšovali dokumenty. Jedním z nich byl i Paulo Roberto Costa, jenž v letech 2004 až 2012 šéfoval energetické společnos‑ ti Petrobras. Costa přistoupil na dohodu s prokuraturou výměnou za nižší trest ve výši 12 let a možnost odpykat si ho v domácím vězení. Jmenoval za to několik desítek brazil‑ ských politiků, kteří podle něj brali úplatky za zprostředkování zakázek Petrobrasu pro různé firmy. Kvůli předraženým zakázkám tak Petrobras přišel o několik miliard dolarů. Nyní je už v Brazílii vyšetřováno 83 vysoce postavených politiků z různých stran, včetně donedávna nejvlivnější Strany pracujících. Patří k nim též ikona levicového populis‑ mu, exprezident Luiz Inácio Lula da Silva (2003–2011), během jehož vlády zažila Brazílie díky růstu cen komodit na světo‑ vých trzích obrovský ekonomický vzestup. Měla tak dostatek peněz na rozsáhlé sociální programy, ale i na velkolepé snahy o zvýšení prestiže Brazílie při pořádání mistrovství světa ve fotbale (2014) a olympiády v Rio de Janeiru (2016). Mezi vyšetřovanými v kauze Petrobras je i další exprezident Fernando Collor de Mello, který byl v 90. letech naopak zastáncem pra‑ vicové neoliberální politiky. Členkou správní rady Petrobrasu byla v letech 2003 až 2010 také sesazená Dilma Rousseffová. Exprezi‑ dentka jakákoliv obvinění odmítá. Skandál zasahuje ale také další latin‑ skoamerické země, včetně Peru. Za přijetí úplatku 20 milionů dolarů od stavební firmy Odebrecht je vyšetřován i exprezident Toledo. Peruánský prezident Kuczynski, který je s tímto politikem bytostně spjatý, dokonce v únoru požádal nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvážil jeho vydání ze San Franciska, kde nyní pobývá. Peruánská centrální banka také koncem března kvůli dopadům povodní snížila odhad letošního hospodářského růstu na 3,5 procen‑ ta a 4,1 procenta v roce 2018. Podle guvernéra banky Julia Velardeho se zřejmě zvýší i deficit státního rozpočtu, který vláda plánovala na 2,8 procenta HDP. „Letos naši ekonomiku zasáhne El Niňo a odložení velkých projektů,“ řekl Verlade na tiskové konferenci. Prezident Kuczynski proto případně zvažuje podpořit domácí poptávku pomocí státních fondů. Brazilská ropná společnost Petrobras přišla kvůli předraženým zakázkám o několik miliard dolarů. Foto: ShutterStock Velké investice plynou v Peru i do zlepšení dodávek pitné vody a čištění odpadních vod. Peruánská vláda bude muset do tohoto sektoru v příštích pěti letech nalít přes 18 miliard dolarů.

8 Rozhovor český exportér duben 2017, číslo 03 Peruánci budují dlouhodobé obchodní vztahy, důvěra je pro ně víc než cena V Peru preferují evropské zboží a jsou ochotni si připlatit za kvalitu. České zboží tam má dlouhodobě dobrou pověst, říká Emil Ulrych, vedoucí kanceláře CzechTradu v Limě. Včervenci to bude rok, co v Peru působí Emil Ulrych, vedoucí kance‑ láře CzechTrade v Limě a zároveň regionální ředitel agentury pro celou Latinskou Ameriku. Letos v únoru jste měl podruhé příležitost zúčastnit se v Praze meeting pointu zástup­ ců všech zahraničních kanceláří Czech­ Tradu s českými exportéry. Zaznamenal jste nějaký posun od loňského léta? Ptát se na exportní možnosti do Peru přichází firmy ze stejných oborů, což je hlavně energe‑ tika, zdravotnictví, obrana, životní prostředí. Letos jsem ale zaznamenal více firem, které hledají nové trhy, aby nahradily ty, jež jsou v poslední době problematičtější, tedy napří‑ klad Rusko, země celého Blízkého východu, Egypt, Saúdskou Arábii, Irák. Mohu konstato‑ vat, že země Latinské Ameriky jsou v tom‑ to srovnání skutečně velmi perspektivní, politicky stabilní, snad až na nějaké výjimky, jako je Venezuela, kde jsou teď trochu problé‑ my. Latinská Amerika je dlouhodobě rychle rostoucí region, většina zemí má výborné finanční zázemí. Narazí v Peru český exportér přesto na ně­ jaké bariéry? Za největší bariéru považuji jazyk. Topmana‑ žeři ve velkých firmách sice umí anglicky, ale jinak v Peru a téměř v celé Latinské Americe dávají přednost španělštině. Peruánci jsou zvyklí vést obchodní jednání ve svém rodném jazyce, takže znalost španělštiny je tady velkou výhodou. Přinejmenším materiály je nutné mít připravené ve španělštině. Ovšem v České republice se tento jazyk běžně vyu‑ čuje na mnoha školách a není nijak složitý. A lze s ním oslovit obrovský trh s 300 miliony obyvatel, takže stojí za to se ho učit. Není pro obchod bariérou velká vzdálenost? Peru je pro nás relativně daleko, je to 14 ho‑ din letu s přestupy. Zpáteční letenka z Prahy do Limy přijde zhruba na tisíc dolarů, což je přijatelné. Většina obchodů se realizuje přímo v největším městě Peru Limě, takže už není nutné nikam dál přejíždět. Doprava zboží po moři kontejnerem trvá pět až šest týdnů, cena čtyřicetistopého kontejneru se pohybuje kolem 5 až 6 tisíc dolarů, což také není nijak přehnaná částka. Při současné globalizaci proto nevnímám logistiku jako bariéru. Navíc výhodou Latinské Ameriky je, že když ob‑ chodujete v Peru, můžete jednoduše přeletět třeba do Chile nebo do Brazílie a dál tam rozvíjet svůj byznys. Obchodník by měl tento kontinent vnímat jako celek. Jak byste charakterizoval peruánský trh? Je velmi otevřený. Peru je druhá nejotevřeněj‑ ší ekonomika světa. Má dohody o volném ob‑ chodu se 48 zeměmi světa včetně Číny, Japon‑ ska, Jižní Koreje, celé Evropy. Evropská unie má dohody o volném obchodu nejen s Peru, ale i s dalšími zeměmi Latinské Ameriky jako Mexiko, Kolumbie, Chile. Fungují také vnitřní dohody o volném obchodu, například Pacific‑ ká aliance nebo Mercosur. To ale znamená, že tam je obrovská konku­ rence. Mají české firmy šanci se uplatnit? Konkurence je všude na světě a české firmy nabízí velmi kvalitní výrobky, kterými jsou schopny prosadit se na evropských trzích i v Asii či Africe, takže mají velkou šanci uchytit se i na peruánském trhu. I z toho důvodu, že Peruánci preferují evropské zboží a jsou ochotni si připlatit za kvalitu. České zboží má v Peru dlouhodobě dobrou pověst, už Československo dodávalo do Peru obrněné vozy, tanky, které pomohly Peruáncům při konfliktu s Ekvádorem. Při loňské inauguraci nového prezidenta Pedra Pabla Kuczynského jel tank české výroby v čele vojenské přehlíd‑ ky. Historicky jsou v Peru známy také značky Škoda nebo Baťa. Peruánci znají české pivo, přestože se tam nedováží. Jsou obory, které považujete pro české firmy za zvláště perspektivní? Peru nemá nijak výrazný lehký ani těžký prů‑ mysl, takže čeští výrobci se tam velmi dobře uplatňují s veškerým strojním zařízením, elektronikou, plastovými výrobky, zdravot‑ nickým vybavením. Jakékoliv sofistikované výrobky s vyšší přidanou hodnotou se velmi dobře prodávají. V současnosti je prioritou pitná voda. Asi 20 procent peruánského obyvatelstva k ní nemá stálý přístup, což chce současná vláda Ivana Gračková spolupracovnice redakce ivana.grackova@economia.cz Emil Ulrych vedoucí zahraniční kanceláře CzechTradu v Limě emil.ulrych@czechtrade.cz Je absolventem Mendelovy univerzity v Brně. Po dokončení studií pracoval v různých zemích Latinské Ameri‑ ky. Nejprve v roce 2004 v Ekvádoru v oblasti Loja pro nevládní organizaci Colinas Verdes jako vedoucí projektů. Poté několik let v Guatemale jako po‑ radce národního lesnického institutu pro implementaci českého know‑how. V Kolumbii pro místní Bosques del Fu‑ turo stavěl pilařský závod na zpracová‑ ní dřeva z plantáží v provincii Córdoba. Od roku 2011 působil ve funkci ředitele výrobního závodu CGS Automotive de Mexico, spadajícího do skupiny ČGS Česká gumárenská společnost v Mexiku, ve státě Guanajuto. Od roku 2016 je vedoucím zahraniční kancelá‑ ře v Limě a od ledna 2017 je zároveň ředitelem regionálního centra Latinské Ameriky CzechTrade. foto: CzEChtradE

9 Rozhovor český exportér duben 2017, číslo 03 1. Komunikujte ve španělštině. Španělština posune vaše obchodní vztahy na vyšší úroveň spíše než dokonalá angličtina. 2. Propagační materiály mějte připravené ve špa‑ nělštině. Pro začátek alespoň vložte jednu stránku španělsky s informacemi o vás a vašich výrobcích nebo službách. 3. Osobní přístup a osobní jednání. V Peru je obchod založený na osobních sympatiích, výrobek a obchodní podmínky se řeší až ve druhé fázi. 4. Šaty dělají člověka. Vaše prezentace je vizitkou vaší firmy i práce. 5. Nekritizujte místní poměry! Když se vám něco nelíbí, sdělte to diplomaticky. Nemá‑li to vliv na váš obchod, raději se nezmiňujte vůbec. 6. Nespěchejte! Skutečně platí, že trpělivost růže přináší. 7. Poznejte peruánskou historii a kulturu, místní to ocení. 8. Drobné dárky s odkazem na vaši firmu nebo Českou republiku pomáhají navázat s obchodním partnerem emotivní vztah. 9. Problémy se mají řešit. Nabídněte protějšku komplexní řešení jeho situace, včetně alternativ. 10. Oficiální podpora agentury CzechTrade nebo zastupitelského úřadu vám v Peru dodá vyšší kredit při jednání s partnerem a zejména se státní správou. desatero pro obchodování s Peru změnit, proto investuje velké částky do tech‑ nologií a programů zaměřených na vodu. Dalšími obrovskými tématy jsou zdravotnic‑ tví a školství. Značné prostředky se uvolňují na stavbu škol a nemocnic. Posilovat se bude i obrana, protože předchozí vlády moc nein‑ vestovaly do vnitřní bezpečnosti ani požární ochrany. Nakupuje se nové vybavení pro armádu. Krásným příkladem, jak v tomto seg‑ mentu české firmy bodují, je Česká zbrojovka, která zahájila společnou výrobu s místním vojenským podnikem a aktuálně se uchází o tendry na dodávky pistolí. Takže se čeští výrobci mohou orientovat hlavně na vládní zakázky? Státní tendry jsou pro naše firmy zajímavé, ale bývají složitější. Soukromý sektor je v Peru také velmi silný. Jeho hlavním odvět‑ vím je důlní průmysl, který tvoří 65 procent peruánského exportu. Uplatnění výrobků pro soukromý sektor je přitom jednodušší. Jací jsou Peruánci obchodníci? Pro Peruánce je důležitá důvěra v obchod‑ ního partnera, která hraje možná i větší roli než cena výrobku. Peruánci jsou trochu staromódní, neuznávají moderní on‑line obchodování, budují trvalé obchodní vztahy. Jsou velmi srdeční. Setkal jsem se s tím, že už na prvních schůzkách chtěli podepisovat kontrakty. Jsou otevření, osobně se s nimi dá rychle dohodnout, ale komunikace přes e‑maily je zdlouhavá, kostrbatá a vesměs ni‑ kam nevede. Osobní přítomnost v teritoriu je proto nutná. Oficiální podpora velvyslanectví nebo agentury CzechTrade je pro ně zárukou, že výrobek nebo firma jsou solidní, mají totiž důvěru k institucím. Pomáháte českým firmám hledat partnery? Dostat firmu na latinskoamerický trh je naše hlavní práce. Kromě vyhledávání partnerů také ověřujeme jejich solidnost, kredibilitu, zprostředkováváme jednání, organizujeme účast českých firem na veletrzích. Například v květnu budeme mít na obranném veletrhu Sitdef český stánek o rozloze 80 metrů čtve‑ rečních, ve kterém se bude prezentovat šest až sedm českých firem. Osvědčují se také různé formy misí. Na druhou polovinu června připravujeme incomingovou misi za celou Latinskou Ameriku. Do České republiky přivezeme zástupce leteckého a obranného průmyslu z Mexika, Kolumbie, Peru, Chile a Brazílie se zájmem o radary, ultralighty, nadzvuková letadla, vybavení letišť a podob‑ ně. Je to podle mého názoru velmi efektivní nástroj pro navázání prvních obchodních kontaktů. Je lepší mít v zemi vlastní obchodní zastou­ pení, nebo se obrátit na místního partnera? Obě varianty jsou dobré, ale doporučujeme mít svůj obchod pod kontrolou. Ovšem zejmé‑ na na počátku je vhodné vzít si místního part‑ nera, který už má zvládnutý marketing a také distribuční síť. Zejména na počátku obchodo‑ vání doporučujeme platbu předem, akrediti‑ vy. Za samozřejmé považujeme pojištění. Peruánské Machu Picchu je úchvatnou ukázkou toho, co dokázaly dávné civilizace. foto: ShUttErStoCk Jaká je bilance vzájemného obchodu? Je více méně vyrovnaná. Do České republiky se z Peru dováží hroznové víno, avokádo, pomeranče, ořechy, textil. Poslední dobou ve výčtu přibyl také etylalkohol. I když je Peru jedním z velkých vývozců drahých kovů a mědi, do České republiky se vozí jen něco málo zinku. Je něco, čím vám tato země učarovala, na co by si měl každý udělat při návštěvě Peru čas? Velkým zážitkem je návštěva Machu Picchu. Oprávněně jde o jeden z divů světa, je to úchvatná ukázka toho, co dokázaly dávné civilizace. Ovšem jde o finančně náročný výlet. A každému, kdo sem přijede, vřele doporučuji, aby otestoval zdejší kuchyni s nepřeberným množstvím zeleniny, ovoce, ryb, mořských plodů, přičemž vše je čerstvé, výborně dochucené. Osobně jsem si oblíbil ceviche, což je místní specialita z ryb.

10 Rozhovor český exportér duben 2017, číslo 03 Brazílie a argentina: Složité trhy s velkým potenciálem V Brazílii nabízí českým exportérům největší šanci IT sektor, zemědělství a potravinářství. V Argentině energetika, těžební průmysl a strojírenství. 250 milionů mobilů, jsou tu populární také veškeré aplikace, jaké si vůbec umíme před‑ stavit. S tím souvisí též ochrana a správa dat. Brazílie je i potravinářskou velmocí, ve vel‑ kém tudíž nakupuje technologie na automa‑ tizaci potravinářské výroby, balení výrobků, systémy na distribuci. Boom zaznamenává také pivovarnictví, Brazílie je na rozdíl od hispánské části Latinské Ameriky, která má více v oblibě víno, zaměřena spíše na pivo. V posledních 10 letech se projevuje velký zájem o prémiová piva a rozvíjí se produkce malých pivovarů. I proto CzechTrade připravuje na červen tohoto roku pivní prezentaci ve státě Espirito Santo. Jaké informace vesměs zprostředkováváte českým zájemcům o brazilský trh? Nejčastěji pomáháme hledat obchodní partnery v teritoriu a zprostředkovávat komunikaci mezi nimi, často se exportéři ptají na komplikovaný systém cel. Ta jsou vysoká a je třeba počítat s tím, že konečná cena výrobku může být kvůli nim dvojnásobná i trojnásobná. Brazílie se tak snaží přesvědčit zahraniční firmy k výrobě v zemi. I toto řešení však není často levnější a rozhodně jednoduché, protože řadu daní musí platit také místní výrobce. Exportéři často potřebují poradit i s certifikacemi, které jsou komplikované a některé mohou trvat i roky. Ivana Gračková spolupracovnice redakce ivana.grackova@economia.cz Marek zmrzlík ředitel kanceláře CzechTrade v Sao Paolu marek.zmrzlik@czechtrade.cz Vystudoval podnikovou ekonomii a me‑ zinárodní vztahy a diplomacii na VŠE. Studoval filologii na Univerzitě Karlově. Krátce pracoval na brazilské ambasádě v Praze a později ve společnosti Accen‑ ture, od roku 2005 pak šest let působil na argentinské ambasádě v Praze jako poradce. V roce 2011 nastoupil do agen‑ tury CzechTrade, kde nejprve zastával pozici exportního manažera pro Latin‑ skou Ameriku, od roku 2012 vedl zahra‑ niční zastoupení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v brazilském Sao Paulu. Od roku 2016 je šéfem CzechTradu pro Brazílii a Argentinu. foto: rEUtErS 1. Říká se, že Brazilci spěchají jen na fotbal nebo na karneval. Obrňte se proto trpělivostí a mějte pro všechny případy vždy velkou časovou rezervu. Od vás se vždy očekává dochvilnost. 2. Jako kopou do míče, stejně lehce a hravě obcho‑ dují a již při prvním kontaktu jsou bezprostřední a velmi přátelští. Zkuste se jim proto přizpůsobit. Ne‑ spěchejte a živě se zajímejte o věci, které s obchodem zdánlivě nesouvisejí. Naučte se třeba jména jejich fotbalových hráčů. 3. Rozhodně je nepodceňujte. Brazilští byznysmeni jsou seriózní a rozlišují kvalitu. 4. Pokud mluvíte portugalsky, máte zásadní výhodu. Pokud ne, mnohem lépe než španělština je akcepto‑ vána angličtina. 5. Dlouhodobě pečujte o osobní vztahy. Po vstup‑ ním jednání třeba na oborovém veletrhu je potřeba partnery aspoň jednou navštívit a pozvat je na pro‑ hlídku svého podniku. 6. Vystupujte příjemně a sebevědomě a dbejte na formální znaky, jako je oděv nebo způsob vyjad‑ řování. Kromě obsahu jednání si připravte i případný scénář a způsob vlastní prezentace. 7. Jednání často probíhá při společném obědě či večeři. Pozvání neodmítejte! 8. Překvapte hostitele drobnou pozorností, ocení to. 9. Důležitou roli hraje hierarchie uvnitř společ‑ nosti – i o méně důležitých věcech často rozhoduje většinou jen úzká skupina vedení, respektive majitel. 10. Brazílie trpí řadou problémů (korupce, složitá neefektivní byrokracie atd.). Je dobré se na tyto komplikace připravit, ale rozhodně není vhodné je před Brazilci kritizovat. desatero pro obchodování s Brazílií Kancelář CzechTradu pro dva nejsloži‑ tější regiony Latinské Ameriky vede od loňského roku Marek Zmrzlík. Ochranářský trh Brazílie a proměňují‑ cí se Argentina podle jeho slov stojí přes všech‑ ny složitosti za pozornost exportérů. Hlavně kvůli jejich velikosti a nadějím do budoucna. S jakými představami o trzích Brazílie a Ar­ gentiny za vámi přicházejí čeští exportéři? Čeští exportéři většinou vědí, že jde o velmi za‑ jímavé trhy, Brazílii vnímají jako vstupní bránu do Latinské Ameriky. A také registrují pozitivní změny, které se odehrávají v Argentině. Ovšem Brazílie je aktuálně pravděpodobně nejsložitěj‑ ším trhem kontinentu. Je hodně protekcionis‑ tický, platí zde mnohé tarifní i netarifní bariéry, ekonomika je aktuálně rozkolísaná. Ještě před pár lety se ale o Brazílii hovořilo jako o ekonomickém zázraku. Co se změnilo? V 90. letech nastartoval řadu reforem prezident Fernando Henrique Cardoso, jejich ovoce však sklízel hlavně jeho nástupce Luiz Inácio Lula da Silva, Brazílie dosahovala až sedmiprocentního růstu. V reformách se ale už nepokračovalo a systém začal být příliš rigidní. Vloni odstarto‑ val problémy korupční skandál, který byl sice jedním v řadě, ale dosáhl nevídaných rozměrů a vedl až k pádu prezidentky Dilmy Rousseffové. Politická rozkolísanost se promítla i do ekono‑ miky. Výrazně se propadla měna, real devalvoval asi o 40 procent. Na druhou stranu to ale zname‑ nalo impulz pro vývoz, zejména zemědělské pro‑ dukce, čímž se zlepšila obchodní bilance země. Které sektory ekonomiky tedy za této vy­ hrocené politické situace stojí za pozornost českých exportérů? Jsou vůbec nějaké? Některé sektory vykazují stálou dynamiku růstu bez ohledu na politický skandál, který byl navá‑ zán zejména na odvětví stavebnictví a na státní firmu Petrobras. Stavebnictví je ovšem tahou‑ nem ekonomiky v podstatě v každé zemi, proto byl ten dopad tak citelný. Ale oborům jako zemědělství, potravinářství, ICT, zdravotnictví, kosmetika, farmacie, zpracování vody či letectví se daří a jsou pro české exportéry zajímavé. Země aktuálně rozvíjí vysokorychlostní internet, proto je tu zájem o technologie, které souvisí s ICT. Protože je tu v užívání asi foto: CzEChtradE

11 Rozhovor český exportér duben 2017, číslo 03 Proto někteří zahraniční investoři využívají nynější situace v Brazílii, kdy je akvizice firem výhodná, a kupují podniky s certifikacemi v jejich oboru. Je nutné počítat s tím, že vstup do Brazílie je běh na dlouhou trať. Ale vzhledem k velikosti trhu už mnozí čeští exportéři usoudi‑ li, že jim stojí za to. Co láká exportéry do země s tolika bariérami? Jak už jsme zmínili, je to jistě velikost trhu, možnost přesahu do dalších zemí kontinentu a šance, které se rýsují s novou dobou a novými technologiemi. Místní sami říkají, že Brazílie je země budoucnosti. Měla velmi turbulentní období, ve kterém se setkalo vícero negativních vlivů dohromady, ale onen tlak poslední doby by mohl napomoci prolomení brazilské rigid‑ nosti a jakémusi uvolnění trhu. Brazílii také zajímá zavádění nových techno‑ logií, dokonce staví nové, moderní město na ze‑ lené louce, aby představila modely fungování technologií smart city. Novými technologiemi chce zefektivnit i logistiku. Například v Sao Paulu, kde máme kancelář, je doprava proble‑ matická. Město s 20 miliony obyvatel má metro skoro stejně velké jako Praha. Je jasné, že jeho kapacita je nedostatečná. Ulice jsou stále ucpa‑ né. Projekty modernizace infrastruktury se připravují pro celou zemi, velké investice se plá‑ nují do silnic, dálnic, železnic, letišť, přístavů. Jaká je vhodná cesta na brazilský trh? Najít si partnera, nebo je lepší v zemi investovat? Pro obchod je naprosto zásadní najít si dobrého a spolehlivého partnera, který trh zná, umí se v něm pohybovat a zařídí potřebné administra‑ tivní náležitosti. Investování je složitější, ale též efektivní forma vstupu na trh. Pro investování je zrovna vhodná doba. Tuto formu vstupu na brazilský trh volí některé zahraniční firmy, ale čeští exportéři jdou většinou cestou spolupráce s místním partnerem. Musí pak počítat s tím, že certifikáty se vždy vydávají na brazilský subjekt. Jestliže pak brazilský partner není spolehlivý, může se s ním sice firma rozejít, ale potom musí znovu podstou‑ pit celý proces certifikace. Proto českým exportérům pomáháme s hledáním vhodného partnera, prověřujeme ho, ověřujeme infor‑ mace, zajišťujeme vzájemné kontakty. Platí i v Brazílii, tak jako v dalších latinsko­ amerických zemích, že se byznys dělá osobně? Osobní kontakt a vztah vybudovaný na důvěře jsou zásadní. Brazilci a Latinoameričané obec‑ ně trvají na tom, aby se s obchodním partnerem setkali a probrali obchod z očí do očí. Neexis‑ tují témata, která by byla tabu, i když legraci z jejich oblíbeného fotbalového týmu bych si asi nedělal. Brazilci jsou hraví, příjemní, komuni‑ kativní, jsou to ovšem také tvrdí vyjednavači, kteří mají svou představu, kam se chtějí v ob‑ chodu dostat. Osvědčují se pro navázání kontaktů ob­ chodní mise, případně účast na veletrzích? Podpora státních představitelů formou obchod‑ ních misí v zemi je důležitá, zejména u vládních zakázek. Veletrhy jsou účinným nástrojem. V po‑ sledních pěti letech jsme organizovali účast čes‑ kých firem na čtyřech až pěti veletrzích ročně, orientovali jsme se na těžební průmysl, zpraco‑ vání vody, energetiku, bezpečnost a zdravotnic‑ tví. Letos budeme opět na zdravotním veletrhu Hospitalar, který navštíví vždy až 100 tisíc lidí, a veletrhu obrany LAAD, který má stejně jako Hospitalar přesah na celou Latinskou Ameriku. Firmy mají díky veletrhům možnost seznámit se s daným sektorem a poznat hráče na trhu. CzechTrade zastupujete v Latinské Americe už přes pět let. Od loňského roku jste pře­ vzal také zastoupení pro Argentinu, která prožívá obrovské změny. Stoupá o ni zájem? Užší propojení brazilského a argentinského zastoupení zlepší využití synergie trhů a zvýší podporu exportérům v dalších latinskoameric‑ kých zemích díky organizačním úsporám. Ar‑ gentina se otevírá zahraničním exportérům a ti pochopitelně začínají projevovat větší zájem. Je velmi zajímavé sledovat, jak se politické změny projevují. V roce 2015 skončilo dlouhé období vlády dynastie Kirchnerů, když prezidentské volby překvapivě vyhrál liberál a podnikatel Mauricio Macri. Za rok se mu podařilo prosadit velmi důležité změny, které komentátoři ozna‑ čují za ekonomickou obrodu. Proč jsou Marciho reformy tak významné? Ekonomický model Argentiny neměl ve světě obdoby. Ještě v nedávné minulosti například existovalo několik oficiálních kurzů vůči do‑ laru. Samozřejmě tak bujel černý trh. Dovozní licence se přidělovaly bez jasně daných pravidel a vytvářelo se silně prokorupční prostředí. Ten‑ to bizarní systém se novému prezidentovi daří měnit. Jeho reformy jdou správným směrem a české firmy by tento region měly sledovat. Ve kterých oborech? Nová argentinská vláda chce urychleně řešit katastrofální energetickou situaci země. Ta potřebuje nové zdroje i modernizaci přenosové soustavy. Zaměřuje se hlavně na obnovitelné zdroje, především solární a větrnou energii. Modernizovat se bude infrastruktura, třeba příměstské železnice. V příštích osmi letech se na ně vynaloží až 14 miliard dolarů. Velké investice jsou v plánu i v těžebním průmyslu. Argentinská vláda chce stejně jako Brazílie posílit konkurenceschopnost vlastního průmy‑ slu, na to bude potřebovat kvalitní technologie. ČR zde má velmi dobré jméno v mnoha oborech, na které může dobře navazovat, v historii zde slavily úspěchy české stroje a technologie v ener‑ getice. Pokud se nové Marciho vládě podaří udr‑ žet nastolený trend, bude Argentina pro expor‑ téry zemí velkých příležitostí. Záleží na mnoha okolnostech, mimo jiné na kondici jejího většího souseda. Jestliže však země samby a tanga najdou společný rytmus, mohou se do budoucna stát silným ekonomickým hráčem. 1. Argentinci jsou mimořádně sebevědomým náro‑ dem (to platí i pro jednotlivce). V případě obyvatel hlavního města toto přechází pro nepřipraveného návštěvníka až do nesnesitelnosti. Čím dříve se s tím vyrovnáte, tím lépe. 2. Pokud hovoříte španělsky, máte zásadní výhodu. Pokud ne, nejvhodnější je angličtina, nikoliv portu‑ galština. Musíte ale počítat s tím, že mimo Buenos Aires je znalost angličtiny až mizivá. 3. Váš konkurenceschopný produkt je samozřejmos‑ tí. K uskutečnění obchodu je však zpravidla nutný i osobní vztah se zákazníkem. Tuto vazbu je třeba cíleně dlouhodobě budovat. 4. K obchodu patří setkávání při služebních obědech či večeřích. V pokročilé fázi následují návštěvy v rodinách, mimo předmět jednání je užitečné se při hovoru orientovat ve sportu, v náboženství (argen‑ tinský papež) a v politice. 5. Velmi citlivým tématem jsou Falklandské ostrovy. Když na ně přijde řeč, zásadně je nazývejte Malvíny. V žádném případě nevyjadřujte podporu britské přítomnosti na ostrovech, ačkoliv 99,9 procenta obyvatel Malvín je pro zachování britské příslušnos‑ ti. Pokud nejste ve vysloveně důvěrném vztahu, je nevhodné hovořit o dřívějších argentinských vojen‑ ských diktaturách. 6. Mezi jednotlivými firemními kulturami jsou velké rozdíly. Některé firmy jsou řízeny takřka na úrovni amerických korporací, jiné jsou autokraticky vedeny jediným člověkem (majitelem), který rozhoduje úplně o všem a často velmi subjektivně. 7. Jsou zásadní rozdíly mezi životem v Buenos Aires, v Andské oblasti, v Patagonii či na severu země. Čím dále od hlavního města, tím se život více blíží staré‑ mu koloniálnímu pojetí, kdy čas neznamená žádnou významnější hodnotu. 8. Chovejte se k zákazníkovi jako k partnerovi, jste na jedné lodi. Respektujte jeho požadavky, byť se vám mohou zdát občas neúčelné, zbytečné či z hlediska užitných hodnot vašeho produktu až kontraproduktivní. 9. S narůstající vzdáleností od hlavního města se snižují nároky na „dress code“. Vy však začněte vždy v dobrém oblečení. Podstatná je kvalita bot, podle okolností samozřejmě můžete posléze ubírat. 10. Buďte velmi trpěliví. Váš partner musí po uzavře‑ ní kontraktu podstoupit dlouhou, klikatou a časově nezaručenou byrokratickou cestu, na jejímž konci je devizový příděl a následné uskutečnění dovozu. desatero pro obchodování s argentinou

12 Pohled na region český exportér duben 2017, číslo 03 Peru je puma Latinské Ameriky, Brazílie a Argentina její probouzející se obři Je stále více příkladů firem, které mají v Latinské Americe větší projekty v energetice, dopravní infrastruktuře, letectví, ale i IT službách. Zhlediska přístupu na trh a podmínek pro podnikání jsou země, o kterých pojednává toto číslo Českého expor‑ téra, značně odlišné. Jaké jsou tedy hlavní rozdíly mezi těmito ekonomikami? Jaký mají české firmy smluvní rámec pro obchod s Peru, Argentinou i Brazílií? Ve kte‑ rých sektorech jsme aktuálně v těchto zemích nejaktivnější? Peru je díky svému dynamickému růstu HDP (dlouhodobě okolo 4 procent) někdy ozna‑ čováno za pumu Latinské Ameriky, zatímco ekonomiky Brazílie i Argentiny poslední léta klesají nebo stagnují. A zvláště Brazílie bývá často nazývána spícím obrem. I přes nepříliš oslnivé ekonomické výsledky jsou však Brazí‑ lie a Argentina pořád významné trhy, nakonec obě země jsou členy skupiny nejsilnějších ekonomik G20. Za poslední roky argentinská vláda navíc zrušila celou řadu omezení, se kterými se museli exportéři potýkat. různě tvrdé exportní bariéry Položíme‑li si otázku, kam je jednodušší vyvážet, odpověď je ale stále celkem nasnadě. Region lze rozdělit podle otevřenosti trhů na země Tichomořské aliance s otevřenými ekonomikami (Mexiko, Kolumbie, Peru, Chile) a na straně druhé pak země Mercosu‑ ru (Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay, Venezuela), kde převládají spíše protekcionis‑ tické tendence. Pro lepší představu se podívejme na tabul‑ ku dole, která srovnává pozice Peru, Argen‑ tiny a Brazílie v žebříčcích Světové banky (Doing Business), Světového ekonomického fóra (konkurenceschopnost) a podle klasi‑ fikace OECD míry teritoriálního rizika (7 je nejrizikovější stupeň). Zejména žebříček Světové banky vypovídá mnohé o podmín‑ kách pro podnikání a sleduje mimo jiné, jak dlouho trvá založení firmy nebo jaké jsou v dané zemi pracovněprávní předpisy. Další aktuální výhodou na straně Peru je fakt, že má s EU od roku 2013 prováděnou Do‑ hodu o volném obchodu (společně s Kolumbií a letos přistoupivším Ekvádorem). V případě vývozu českého průmyslového zboží do Peru lze již nyní většinu vyvézt bez cel. Zbývají některé vybrané tarify na automobily, chlad‑ ničky, zbraně a skleničky (asi 15 % celkových tarifů). Vše lze jednoduše ověřit podle HS kódu vašeho výrobku na http://madb.europa.eu/. Na‑ víc dohoda zlepšila i přístup k trhu se službami a k veřejným zakázkám, zabývá se i fytosani‑ tárními předpisy nebo uznává některá země‑ pisná označení zemědělských výrobků. Je ale pravda, že i v obchodě s Argentinou a Brazílií se snad také blýská na lepší časy. Znalci vědí, že vyjednávání mezi EU a Mer‑ cosurem, s určitými přestávkami, trvá už od roku 1999. V roce 2004 bylo přerušeno kvůli neshodě ohledně některých otázek v průmyslu a zemědělství. V roce 2010 došlo k jejich obnovení díky dohodě na vzájemných ústupcích týkajících se zahrnutí automo‑ bilového sektoru (jak vozidel, tak i jejich Perspektivním oborem z hlediska exportu pro české firmy je například strojírenství. Foto: HN – Lukáš BíBA Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik, odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu pelant@mpo.cz součástek) a připravenosti uzavřít dohodu o vládních zakázkách (tyto zakázky předsta‑ vují hodnotu okolo 30 mld. dolarů; očekává se jejich významný růst). S novou argentinskou vládou v roce 2015 došlo k pozitivní změně dynamiky ve vyjed‑ návání. V týdnu od 20. března tohoto roku proběhlo další vyjednávací kolo a všechny zdroje naznačují vůli Mercosuru dohodu s EU uzavřít. Hovoří se o tom, že k významnému posunu by mohlo dojít už letos. Nechme se tedy, snad příjemně, překvapit. Dohoda by neměla řešit jenom tarify, ale i přístup k trhu se službami, již zmiňované veřejné zakázky nebo by měla přinést zjednodušení celních postupů (což je v případě Brazílie i Argentiny ze strany firem často uváděná překážka). Mimo to má Česká republika s Peru, Ar‑ gentinou i Brazílií velmi solidní bilaterální smluvní základnu. V případě Peru zmiňme Dohodu o ochraně investic, o hospodářské a průmyslové spolupráci nebo memoranda o porozumění mezi ministerstvy obrany a ministerstvy životního prostředí obou zemí. V případě Argentiny se jedná zejména o Do‑ hodu o ochraně investic či o hospodářské a průmyslové spolupráci. Brazílie a ČR pak mají asi nejširší smluvní základnu: smlou‑ va o zamezení dvojího zdanění, vědecko‑ ‑technické spolupráci, spolupráci v obraně nebo hospodářské a průmyslové spolupráci. které sektory mají největší exportní šanci? Podíváme‑li se na uvedené dohody ze sekto‑ rového hlediska a z pohledu akcí v letošním roce (veletrhy, mise nebo další projekty), vyjdou nám jako sektory, kde jsou české firmy nejaktivnější, technologie životního prostředí, obrana, dopravní infrastruktura, Země Doing Business 2017 Globální konkurenceschopnost 2016–2017 (WEF) Teritoriální rizika (dle konsenzu OECD) (leden 2017) Peru 54. 67. 3 Argentina 116. 104. 6 Brazílie 123. 81. 5 Podmínky pro podnikání v latinskoamerických zemích

13 Pohled na region český exportér duben 2017, číslo 03 zdravotnické technologie, letectví, těžební technologie, energetika nebo strojírenství. Tomu odpovídá i poptávka firem po akcích s podporou státu. Uveďme několik příkladů akcí z následujících měsíců: v Peru se již v květnu uskuteční speciální seminář k obran‑ ným technologiím a letectví při příležitosti veletrhu SITDEF, v Brazílii se začátkem dubna uskuteční veletrh z oblasti obranných techno‑ logií LAAD v Rio de Janeiru (podpora z pro‑ jektu NOVUMM) nebo účast na zdravotnickém veletrhu Hospitalar v Sao Paulu, v Argentině pak v květnu proběhne těžařský veletrh ARMI‑ NERA s účastí českých firem. Ve dnech 23.–24. března pak navíc Argen‑ tinu navštívil v doprovodu firem ze sektoru obrany a dopravy náměstek ministra průmy‑ slu a obchodu Vladimír Bärtl. Jeho jednání se týkala i energetiky. V červnu by se v Praze měla uskutečnit incomingová mise z oboru letectví za účasti zástupců firem a institucí z Peru, Brazílie i Argentiny. Je pravda, že většina obchodu ČR s regio‑ nem se realizuje v rámci globálních hodnoto‑ vých řetězců. V případě Brazílie a Argentiny se jedná hlavně o automobilový sektor. Významný je také nepřímý obchod přes další země EU. Je ale stále více příkladů firem, kte‑ ré mají větší projekty v energetice, dopravní infrastruktuře, letectví, ale i IT službách. tradice v regionu V energetice a průmyslu je tradice českých technologií v regionu, hlavně v Argentině a Brazílii, větší, než bychom si mohli myslet: Los Reyunos, Güemes, Luján de Cuyo, Río Turbio v Argentině nebo Bariri, Nutepa, Ibitinga či Jorge Lacerda v Brazílii. To jsou příklady některých dodávek elektráren ze 70. a 80. let minulého století. Historicky Československo sehrálo význam‑ nou roli při industrializaci regionu například v podobě výstavby elektráren a dodávek průmyslových zařízení. Zatímco české turbíny se v posledních letech vrací do regionu (Chile, Mexiko, Kolumbie i Peru), Argentina i Brazílie na svůj comeback teprve čekají. Závěrem mi dovolte krátkou výzvu: určitě rádi uslyšíme o vašich aktuálních projektech nebo záměrech nejen v těchto latinskoameric‑ kých zemích, ale i o překážkách, se kterými se v oblasti přístupu na trh v těchto zemích setkáváte. Jak jsme výše ukázali, nástrojů k řešení řady otázek je více, a to na úrovni společné obchodní politiky Evropské unie i na úrovni bilaterální. V energetice a průmyslu je tradice českých technologií v regionu, hlavně v Argentině a Brazílii, větší, než bychom si mohli myslet. Česká banka pro český export Česká exportní banka, a.s. l plně ve vlastnictví českého státu l jeden z pilířů proexportní politiky l poskytuje exportní financování zejména v rizikovějších teritoriích l klienty banky jsou čeští vývozci bez ohledu na velikost obratu Ratingové hodnocení Standard and Poor’s AA- Moody’s Investors Services A1 Produkty l Předexportní úvěry l Dodavatelské úvěry l Záruky l Odkup vývozních pohledávek l Financování investic v zahraničí l Odběratelské úvěry www.ceb.cz Česká exportní banka, a.s., Vodičkova 34, 111 21 Praha 1, Česká republika, tel.: +420 222 843 111, e-mail: ceb@ceb.cz, fax: +420 224 226 162 HN051598 Inzerce

14 Na cestě český exportér duben 2017, číslo 03 V Brazílii se obchody uzavírají všude, připravte se na divokou jízdu Při podnikání v Latinské Americe musí být cizinci připraveni na to, že se mohou dostat do zvláštních situací, které jsou z hlediska jejich vlastní kultury až příliš důvěrné. Brazilci se rádi tváří, že jsou vašimi nejbližšími přáteli. Lidem, s nimiž se právě seznámili, ale chystají se s nimi uzavírat obchody, se rádi svěřují, na- příklad se svými mimomanželskými sexuálními eskapádami. Vysílají tím podprahovou zprávu, že s vámi uzavírají obchod, protože vám důvěřu- jí jako někomu z rodiny. Jenže lidi z chladnějšího pásma – z hledis‑ ka počasí i osobních vztahů – může uvádět do rozpaků, když vás potenciální obchodní partner vyzve, ať ho doprovodíte na toaletu. Tam se postaví k sousednímu pisoáru a bude přitom celou dobu probírat obchodní dohodu, jako byste seděli u jednacího stolu. A zatím‑ co budete mluvit a vykonávat potřebu, bude k vám mít obrácenou hlavu. Muži v tropic‑ kých zemích se obvykle sbližují způsobem, který je na severní polokouli považován za příliš důvěrný. Další situací, ve které se zcela jistě ocitne každý, kdo se snaží v Brazílii podnikat, je po‑ zvání na večeři domů k místním partnerům. Žádná dohoda se neuzavře bez toho, abyste ji ještě podrobněji neprojednali v domácím prostředí, nepodpořili alkoholem a spoustou tropického jídla, se služebnictvem v unifor‑ mách a manželkami pod vrstvami make‑upu a ověšenými šperky, přesně jako v Esmeral‑ dě nebo jiné latinskoamerické telenovele. K celému procesu prostě neodmyslitelně patří také nutnost předvést – zvláště pak cizinci –, že finančně úspěšní Brazilci vedou moderní a luxusní život, nijak odlišný od životů Ameri‑ čanů. Status je v této části světa vším. V Argentině a Peru se obchodní večeře většinou odehrávají v restauracích. Mimo me‑ tropoli Buenos Aires je velmi neobvyklé zvát obchodní partnery na oběd, protože většina lidí obvykle obědvá doma. Vegetariánství mo‑ hou Argentinci považovat za slabost, protože zdejší červené maso je svou kvalitou vyhláše‑ né po celém světě. Ve všech třech zemích je normou jíst a kon‑ verzovat velmi dlouho. Pokládá se za nezdvo‑ řilé začít večeři hovorem o byznysu, proto očekávejte zdvořilostní konverzaci o tri‑ viálních tématech před tím, než se dostanete ke skutečnému důvodu vaší schůzky. Připravte se na to, že večeřet budete hodně pozdě. Pozváni sice budete na devátou večer, V Argentině a Peru se obchodní večeře většinou odehrávají v restauracích. Foto: ReuteRs Fabiano Golgo šéfredaktor webového portálu www.madeinfavela.com ale klidně můžete začít jíst až o půl jede‑ nácté. Jednání ve firmách obvykle začínají včas, přičemž 10 minut je přijatelné zpož‑ dění. Ovšem osobní setkání mají velmi volný časový rámec. Váš protějšek může přijít až o 40 minut později, aniž by cítil potřebu se vůbec nějak omlouvat. Argentinci ve vedoucích funkcích jsou zvyklí na dlouhý pracovní den, který často trvá až do pozdního večera. Obchodní schůz‑ ka v osm večer není v Argentině nic neob‑ vyklého. Buďte dochvilní, ale připravte se, že na svého partnera můžete čekat i 30 minut, zvláště pokud jde o důležitou osobu. Když jste pozváni na obchodní schůzku ke svému partnerovi domů, sluší se v Argentině poslat hostitelce květiny nebo sladkosti. Peruánci pak ocení například zahraniční parfém a kvě‑ tiny do vázy. připravte se na tanec Není nijak nezvyklé, že váš brazilský partner nabídne mužům, kteří se podílejí na transak‑ ci, noční výlet s návštěvami svých oblíbených call girls a striptýzových klubů. Ženy ze za‑ hraniční skupiny zase určitě vyrazí na nákup‑ ní jízdu. Rovněž očekávejte, že vás na veřejnosti hostitel obejme kolem krku a ramen, že vás během vycházky popadne za ruku, jinými slo‑ vy, že bude soustavně narušovat váš osobní prostor. A připravte se na tanec, protože vás určitě vezme, abyste se podívali, jak nějaká „mulatka“ kroutí zadkem při sambě. V Argentině hraje „řeč těla“ ve vztazích dů‑ ležitou roli. Poplácání po ramenou je znakem přátelství. Rozmáchlá gesta začínající pod bradou a končící až na vrchu hlavy znamenají „nevím“ nebo „nezajímá mě to“. Klepání palce o ukazováček pak vyjadřuje „rychleji“ nebo „mnoho“. Dobrá témata ke konverzaci jsou fotbal, historie, kultura, domov a děti. Vyhýbejte se naopak Perónovu období, náboženství nebo válce o Falklandské ostrovy. Ostatně nikdy neříkejte Malvínám, jak je nazývají

Na cestě Argentinci, Falklandy. Je možné chválit Evitu, ale nikoliv film o ní s Madonnou v hlavní roli. Peruánci jsou velmi konzervativní a ka‑ tolicky orientovaní, není neobvyklé, že se pokřižují, když míjejí kostel, nebo že žádají o požehnání obchodu pomocí křesťanské modlitby. Mezi obyvatelstvem v méně rozvinutých částech Peru a tamní měst‑ skou střední třídou jsou velké rozdíly. Není záhodno očekávat od vašich obchodních partnerů hlubokou znalost odlehlých částí Peru nebo domorodců. Můžete se dokonce setkat s negativními komentáři o chudé a nemoderní části společnosti. Socialistický prezident Evo Morales není u bohatší vrstvy příliš oblíben. V celé Latinské Americe a především u star‑ ších lidí jsou velice důležité tituly. V Bra‑ zílii se často oslovují titulem doktor nebo plukovník i osoby bez univerzitního vzdělání. Většina Hispánců má dvě příjmení – první po otci, druhé po matce. Brazilci jsou pyšní na svoji hudbu, tak‑ že byste měli zmínit, že styl bossa nova je fantastický a píseň Girl from Ipanema zase mistrovské dílo, které oblétlo celou planetu. V každém případě byste měli vědět, že Pelé je lepší než Messi, Masopust a hlavně Marado‑ na – protože fotbal je pro každého Brazilce bez výjimky důležitý. A rozhodně v hovoru nezmiňujte výsledek 1:7 s Německem při po‑ sledním Světovém poháru. To bylo brazilské 11. září. Naučte se říkat „oi“ (ahoj) a „linda“ (úchvat‑ ná, především manželce a dceři byznyspart‑ nera). A nezapomínejte na to, že Brazilci nemluví španělsky. Jsou na to velice citliví. Nijak moc se nezajímají o to, co se děje u je‑ jich latinskoamerických sousedů. Když Brazilci jednají s cizinci, automaticky se k nim chovají lépe než při jednání s míst‑ ními. Mají v sobě fascinaci lidmi z jiných zemí a chovají se k nim vstřícně (výjimkou je Argentina, vzhledem k fotbalu a historic‑ kému soupeření, které je stále živé), tato míra důvěry vůči investorovi ze zahraničí je výhodou. Argentinci jsou méně otevření, k cizincům často spíše podezřívaví. Peruánci zase zpravidla vnímají Evropany a Američany velice pozitivně. Podnikání v Brazílii má rodinný rámec. Nejenže s největší pravděpodobností zjistíte, že všichni ředitelé jsou pokrevní příbuzní nebo dávní přátelé, ale sami se také stanete čestnými členy tohoto klanu. Ujistěte se, že vše je legální Po těchto rituálech už může být smlouva uzavřena velmi rychle, hned příští den, bez dlouhého rozebírání nebo rozmýšlení. Roz‑ hodnutí padne na základě sympatií a vyhlídek na zisk. Brazilci jsou obvykle velmi pozitivní a snadno uvěří, že se úspěch dostaví. Argentinci jsou zase tvrdí vyjednavači, sle‑ vy nedávají snadno. Dobré vztahy s obchod‑ ními protějšky vyjednávání zkrátí. Uzavírání smluv s nimi je zdlouhavé a smlouvy detailní. A je třeba mít vše písemně. Místní kontakty jsou nezbytné především k překonání tamní byrokracie. Peruánci tak tvrdí nejsou, ale často potřebují k uzavření obchodu hodně času. Během obchodních schůzek udržujte klidné vystupování a oční kontakt s partnery. Při uzavírání obchodů s Peruánci, Argentinci i Brazilci buďte připraveni na uvolněné, osobní a dlouhé vyjednávání. Ujistěte se o legálnosti všeho, co se vztahuje k vašemu byznysu, pro‑ tože vaši obchodní partneři nemusí dělat vše zcela legálně a mohou počítat s úplatky nebo chybějícím státním dozorem. Najměte si nezá‑ vislého místního právníka, který prozkoumá všechny aspekty vašeho obchodu a smlouvy ještě před tím, než je uzavřete. A připravte se na „jízdu“ plnou adrenalinu. Česká exportní banka podporuje vývoz tuzemských firem do zahraničí v celé řadě oborů. Mezi nimi nechy- bí ani letecký průmysl, který je velmi perspektivní a zároveň zažívá ne- bývalý rozvoj. Tento boom vychází i z dlouholeté tradice, kdy například se společností AERO Vodochody AEROSPACE spolupracuje ČEB již od roku 2007, kdy se jednalo nejprve o financování civilních vrtulníků Sikor- ski S76 do USA, dále se podporoval projekt vývoje a výroby náběžné hra- ny křídla letounu Bombardier CSeries a aktuálně mezi poslední projekty patří vývoj a výroba 4 sekcí letounu KC-390 pro brazilskou společnost Embraer. Podpora českých firem působí- cích v leteckém průmyslu je jednou ze strategických priorit České ex- portní banky. Vytvářejí se tím nová pracovní místa, pomáhá se při vývoji technologií a produktů a ve finálních výrobcích se zrcadlí vysoká přidaná hodnota a unikátní české know- -how. „Specialitou České exportní banky jsou právě zkušenosti ob- chodních týmů v rizikovějších teri- toriích, kde z těch nedávných bych rád zmínil loňský export dvanácti podzvukových bitevníků L-159 Alca do Iráku. Jsme velmi hrdi, že jsme financovali export do tohoto regio- nu, a dále bych rád připomněl, že umíme vyvážet letadla i komponen- ty i do zemí bývalého Sovětského svazu na Blízký východ či do Jižní Ameriky“ uvádí Karel Bureš, gene- rální ředitel ČEB. Česká exportní banka umí nabídnout potřebná komplexní řešení pro potřeby leteckého průmyslu. V tomto segmentu má unikátní postavení a řadu zkušeností, které získala na úspěšných projektech, jejichž objem přesahoval 28 miliard korun. ČEB poskytuje záruky nebo financování výroby pro vývoz ať se jedná o části nebo kompletní letouny, montáže celků, technologie pro letecký průmysl a investice do vývoje leteckých komponentů nebo jednotlivých částí letounů. Předností spolupráce s Českou ex- portní bankou v oblasti leteckého prů- myslu je zejména individuální přístup ke každému klientovi i obchodnímu případu, pružnost ve strukturovaném financování přizpůsobené konkrétním obchodům, unikátní znalosti v těch nejnáročnějších zahraničních zemích mimo EU. Financování českých ex- portérů se uskutečňuje bez ohledu na objem vývozního kontraktu, posky- továno je široké spektrum doplňkových produktů a nechybí ani konzultace a poradenství související s financová- ním vývozu, zejména v oblasti zajiště- ní úvěrů. S Českou exportní bankou se do zahraničí letí nejbezpečněji! HN051599 Česká exportní banka „letí“ do zahraničí Advertorial

16 Krátce ze světa český exportér duben 2017, číslo 03 setkání českých výrobců s nákupčími německých firem Již sedmé setkání českých výrobců s nákupčími významných německých firem proběhne 16. května 2017 ve Vědeckotechnickém parku v Plzni. V rámci akce Sourcing Day Tschechien 2017 je organizuje agentura CzechTrade ve spolupráci se svým německým zastoupením v Düsseldorfu a Spolkovým svazem materiálového hospodářství, nákupu a logistiky (BME). CzechTrade v rámci předem definovaných kategorií vyhledá potenciální české dodavatele. Nákupčí na základě vyplněných firemních profilů vyberou ty nejvhodnější, které CzechTrade následně na akci přizve. Zástupci tuzemských podniků budou mít příležitost hovořit individuálně s nákupčími významných německých firem o konkrétních kooperačních nabídkách. Sourcing Day v Plzni je tradičně zaměřen na dodavatele ve strojírenství, automobilovém, elektrotechnickém a leteckém průmyslu. Letos CzechTrade plánuje řadu podobných setkání s nákupčími nejen z Německa, ale i z Velké Británie, Švédska, Francie, Španělska či Brazílie. Indický jih zápasí se suchem – české firmy nabízejí řešení Státy jižní Indie a především Karnataka a Tamilnádu trpí v posledních letech palčivým nedostatkem srážek, kvůli kterému se regionu nedostává vody, zvláště v ob‑ dobí do příchodu monzunů na konci května. Současná situace nahrává možnosti prezentovat šetřiče vody vyráběné brněnskou firmou Watersavers. Její obchodní zástupce prezentuje v Bengalúru výrobky firmy a jedná jak s vládními činiteli, tak s developery a dalšími velko‑ odběrateli vody, jako jsou hotely, nemocnice nebo velké podniky. Nedostatek vody svedl i oba státy k Nejvyššímu soudu, který rozhodl o povinnosti Karnataky upouštět vodní dílo na řece Kávéri a zásobovat tak spotřebitele a země‑ dělství ve státě Tamilnádu. Rozhodnutí soudu následova‑ lo po nepokojích, které vyvolalo obyvatelstvo Karnataky ve snaze uchovat si zdroje vody pro vlastní potřebu. Současná situace opět spěje do krizové fáze, jelikož stav vody v nádržích klesl pod úroveň, která by umožňo‑ vala naplnit příkaz soudu k upouštění 2000 kubických metrů vody za sekundu k využití ve státě Tamilnádu. V samotné Karnatace se nedostatek vody projevuje dlou‑ hodobě v hlavním městě Bengalúru, turisty velmi navště‑ vovaném Maisúru a dalších 15 městech a 800 vesnicích. Šance pro české firmy na ruském agrárním trhu Spolupráce s Ruskem v agrární oblasti začíná měnit svou podobu – od čistého dovozu se zájem přesouvá k lokaliza‑ ci výroby či joint ventures, jejichž produkce je určena pro místní trh. Rusko chce kromě objemu produkce zvýšit také efektiv‑ nost celého odvětví. Vytklo si za cíl, aby se na jeho území vyráběly z místních surovin potraviny, které se budou dál vyvážet, třeba do Číny či arabského světa. Za této situace se českým podnikům nabízejí následu‑ jící formy spolupráce – dodávky technologií, předávání know‑how, školení odborníků, pomoc s optimalizací výrobních procesů atp. Šance na uplatnění jsou také u krmiv, speciálních výživových směsí, semenářství, genetiky, veterinárních léčiv, potravinářských přísad. Perspektivní je rozvoj zpra‑ cování masa, mléka a dalších surovin, stavba skleníků, skladů, logistických center atp. Všechno jsou to obory, ve kterých jsou české firmy zkušené a mají co nabídnout. CzechTrade i Ministerstvo zemědělství ČR jsou připrave‑ ny nabídnout podnikům na složitém ruském trhu aktivní pomoc a podporu. Regionální zprávy vedoucí/ředitelé zahraničních kanceláří CzechTradu info@czechtrade.cz Šancí pro české firmy v Rusku jsou například dodávky technologií. Foto: shutterstock Státy jižní Indie trpí v posledních letech nedostatkem srážek. Foto: shutterstock

17 český exportér duben 2017, číslo 03 České firmy, jděte do ruských regionů. V Moskvě je draho a velká konkurence Ruský trh pro exportéry už několik let zamrzá a je třeba najít nové cesty pro české firmy. Experti radí větší spolupráci s místními výrobci a expanzi mimo Moskvu. Klesající rubl a sankce vůči Rusku už čtvrtým rokem omezují význam rus‑ kého trhu pro české exportéry. Jenže i přes toto zpomalení činí český vývoz do Ruska stále 75 miliard korun ročně, a v lednu dokonce vzrostl o 30 procent. Expor‑ téři i banky věří, že to nejhorší už má český vývoz do Ruska za sebou a že teď naopak tento trh znovu začíná pro české firmy představovat velkou příležitost. Vydavatelství Economia proto uspořádalo na konci března Kulatý stůl o obchodu s Ruskem, kde debatovali předsta‑ vitelé exportérů, bank, úvěrové pojišťovny i ministerstva zahraničí. Shodli se na tom, že export do Ruska se po propadu z minulých let opět zvedá a že by bylo pro Česko velmi nevý‑ hodné nechat dovoz do Ruska zmrznout. „Pokud se chcete v Rusku ucházet o veřejné a komunální zakázky, musíte prokázat, že na zboží, které dodáváte, se z 30 procent v ná‑ kladech podílí ruské firmy, musí být vyrobeno v Rusku. Je to reakce na sankce, chce tak být soběstačnější,“ upozornil specialista export‑ ního financování Sberbank Petr Fiala. „Rusko tak říká: Pokud k nám chcete dovážet, tak ano, ale vyrábějte to zčásti přímo u nás. A tady je potenciál pro české firmy a investory, případně společné podniky českých firem s jejich ruský‑ mi partnery. Tímto způsobem může dále český obchod proudit do Ruska,“ nastínil Fiala. pro česko je velmi zajímavý letecký průmysl Marek Dlouhý, místopředseda představenstva úvěrové pojišťovny EGAP, upozornil, že když Pro české firmy by jednu z nejzajímavějších příležitostí mohl znamenat civilní letecký průmysl. „Česko má celý hodnotový řetězec: výrobu letadel, řízení letišť, výstavbu, mo‑ dernizaci. To vše můžeme Rusku nabídnout. A požadavek lokalizace tlačí na to, aby pří‑ padný investor skutečně našel domácí sílu pro výrobu. Pro české firmy je to sice náročnější, ale může jim to zároveň dát silnější postavení Zleva: Martin Ďurina, Martin Tlapa, Petr Fiala, Marek Dlouhý a moderátor Ondřej Soukup. Foto: toMáš tesař Zuzana Keményová redaktorka Hospodářských novin zuzana.kemenyova@economia.cz nou strategií je asi snaha jít více do oblastí mimo Moskvu. Regiony v Rusku se velmi liší, máte oblasti, které jsou na úrovni vyspě‑ lých zemí OECD, a máte oblasti, které jsou na úrovni rozvojových zemí. Ekonomické rozdíly jsou ohromné,“ podotkl Tlapa. V Moskvě je podle něj navíc ohromná kon‑ kurence a celkově nastavení cen za otevření pobočky a dalších věcí je velmi nákladné. „To jsou všechno argumenty pro to, jít víc do regionů. Snažíme se ekonomicky podporo‑ vat české firmy, aby se vydaly dál,“ upozornil Tlapa. Například Škoda Doosan si jako výrobce parních turbín našla v Rusku zajímavou obchodní spolupráci. Nemá sice zájem pro‑ razit přímo do vnitřního Ruska, ale nachází si ve federaci partnery a s nimi hledá spo‑ lečné uplatnění na třetích trzích. „Je to jiný pohled na věc, kdy využíváme obrovskou sílu velkých ruských firem získávat kontrakty v dalších zemích. Velmi zajímavá teritoria jsou například Jordánsko či Vietnam, kde nám Rusové pomáhají otevřít další dveře,“ naznačil cestu Martin Ďurina, vedoucí finan‑ cování ze Škody Doosan. Ve Škodě Doosan využíváme obrovskou sílu velkých ruských firem. Otevírají nám dveře na třetí trhy, jako jsou Jordánsko či Vietnam. Obchod s Ruskem – Kulatý stůl HN lokální měna oslabí tak, jako se tomu stalo v Rusku, nákupy a investice v dané zemi jsou finančně výhodnější. „Ale to prostředí administrativních pře‑ kážek je složité, a když se v něm rozhodnete podnikat, musíte mít místní spolupracovníky i know‑how. Pak to může vyjít,“ zdůraznil Dlouhý. na trhu. Možná je to nový trend a výzva pro české firmy, aby si našly subdodavatele a byly i silnější v nabídkách,“ podotkl Martin Tlapa, náměstek ministra zahraničních věcí. české firmy by měly jít více do regionů Až 40 procent českého exportu směřuje do Moskvy a zbytek jde do regionů. „Správ‑

18 Odvětví byznysu český exportér duben 2017, číslo 03 Čeští skláři, nábytkáři a textiláci jsou v zahraničí opět velkou konkurencí Sklárnám se vyplácí inovace, nábytkářům originalita, a textilky dokonce uvažují o exportu do Číny. Důvod, proč se některým firmám z oboru začalo opět dařit? Neohlížely se za zašlou slávou. Vporovnání se strojírenstvím či au‑ tomobilovým byznysem je v Česku takzvaný lehký průmysl, předsta‑ vující hlavně sklářské produkty, nábytkářství či textilní výrobu, exportní popelkou. Tedy srovnáváme‑li utržené mili‑ ardy v zahraničí. Přitom však jde o odvětví, která jsou vysloveně proexportně zaměřená, v zahraničí jsou značky z těchto oborů známé ještě z dob před 30 lety a hlavně prošla výraz‑ nou restrukturalizací. Především některé významné sklárny a textilky původně zkrachovaly. O je‑ jich vzkříšení pochybovali i odborníci. A ve výrazný vývoz skla, textilu a nábytku na konkurenční trhy věřili snad jen snílci. Prvotní privatizace firem z těchto odvětví totiž nepatřily k nejúspěšnějším a mladé nově vzniklé společnosti potřebovaly čas na upevnění pozic na tuzemském trhu, natož v zahraničí. „Třeba ve sklářství byl problém v tom, že pr‑ votní privatizace se odehrávaly bez kapitálu. Teprve tak před necelými deseti roky museli noví zájemci o sklárny zainvestovat a zača‑ li se o své investice starat. Chtěli vložené peníze zpět, a proto museli vydělávat,“ míní Jaroslav Seifrt, viceprezident Asociace sklář‑ ského a keramického průmyslu ČR. Nejvíc v zahraničí trží textiláci Podobné dějství se odehrávalo i v textilním a částečně i nábytkářském byznysu. Seifrt se kolem českého skla, které prý ne náhodou má přívlastek rodinné stříbro, profesně pohybuje 52 let. Ještě nedávno byl ředitelem poděbrad‑ ské sklárny Crystal Bohemia, nyní je ve svých 73 letech členem dozorčí rady firmy. Srovnání sklářství za socialismu a nyní odmítá. „Změnilo se sklářství jako takové. Hlavní objemy tržeb dělají výrobci plochého skla pro stavební a automobilový průmysl, zatímco před třiceti roky vévodilo užitkové sklo,“ tvrdí Seifrt. Podobné je to i s vývozem. Například v roce 2015 se z Česka vyvezlo ploché sklo skoro za 15 miliard korun, zatímco užitkové sklo ani ne za polovinu této sumy, přesněji za sedm miliard. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Foto: Preciosa Podle Seifrta se sklářství změnilo hlavně v tom, že v oboru pracuje třetina z původ‑ ního počtu lidí. Důvodem je nárůst strojní výroby na úkor ruční práce. Obdobná situace je i v textilním a nábytkářském byznysu. „Ovšem užitkové sklo je stále dobrý vývozní artikl,“ tvrdí viceprezident Asociace sklářské‑ ho a keramického průmyslu. Z celkových 40 miliard tržeb dosáhl loni export skla skoro 35 miliard korun. Lépe co do absolutních čísel si stojí nábytkáři a texti‑ láci. V roce 2016 představoval vývoz nábytku 92 miliard a export textilních produktů skoro 111 miliard korun. Hitem mezi skláři je íránský trh Například sklárna Crystal Bohemia, která se specializuje na olovnatý křišťál, vyváží 90 procent produkce, hlavně nápojové sklo a dárkové předměty, do celého světa – nej‑ úspěšnější je na trzích USA, Japonska, Austrálie a Íránu. „Poslední tři roky vyvážejí všechny české sklářské fabriky do Íránu,“ tvr‑ dí Seifrt, podle něhož se nelze ve sklářském

19 Odvětví byznysu český exportér duben 2017, číslo 03 byznyse ohlížet nebo srovnávat. „Všechno se mění. Musí se inovovat,“ prohlašuje rezolutně. Třeba Crystal Bohemia inovuje každoročně tak 50 procent výroby, na zahraniční trhy na‑ bízí nové tvary a dekory. „Chce‑li česká firma v zahraničí uspět, musí mít vlastní inovaci, mít výrobek, kterým je schopna konkurovat ve světě cenou, kvalitou a dodacími termí‑ ny,“ tvrdí viceprezident Asociace sklářského a keramického průmyslu. Jednou z mnoha nových malých tuzem‑ ských skláren, která ovšem vychází z české sklářské tradice, je třeba firma Wranovsky Crystal s ročním obratem kolem 25 milionů korun. Její majitel Josef Wranovský začínal ve známé společnosti Preciosa na výro‑ bu lustrů, posléze se osamostatnil, začal spolupracovat se skláři živnostníky, jejichž produkci ve firmě takzvaně finalizuje – smon‑ tovává křišťálové lustry a obchoduje s nimi. Až 90 procent jich míří na vývoz, především do Evropy, USA i Japonska. Hlavně malé firmy oceňují pomoc Czechtradu Tak malá firma jako Wranovsky Crystal ovšem nemá finance na velké investice do marketingu nebo zahraničního obchodu. Pro‑ to využívá třeba služeb CzechTradu. Nejprve se tato česká rodinná společnost zúčastnila výstavy v Dubaji ve stánku CzechTradu pou‑ ze katalogově a až poté i osobně. „Stály u nás fronty. V malé expozici jsme měli dva lidi a nestíhali jsme odbavovat zájemce. Na místě jsme prodali všech deset lustrů, které jsme přivezli,“ vzpomíná Wra‑ novský s tím, že prodej lustrů jen tak tak pokryl vložené náklady. Ale společnost se prezentovala na vzdáleném trhu a získala na něm potřebné kontakty. Spolumajitel firmy si zvlášť pochvaluje kaž‑ doroční dvoudenní konference CzechTradu, na které agentura zve své zahraniční pracov‑ níky i zástupce českých exportérů. „Mohli jsme si vybrat, s kým chceme konzultaci, do‑ zvěděli jsme se, které země jsou pro náš obor exportně zajímavé a které ne, s kým bychom mohli obchodovat. Jde o užitečné rady, které bychom na jednom místě v takovém rozsahu jen těžko získali,“ míní zakladatel sklářské společnosti Wranovsky Crystal. posledních deset let se textilnímu oboru daří Jiří Grund mladší, ředitel české rodinné společnosti Grund, která vyrábí koupelnové koberečky, je přesvědčený, že firmy si musí v prvé řadě pomoci na zahraničních trzích samy. „Stát podporuje různými formami ex‑ port celkem dostatečně. Jiná věc je, jaké nám vytváří třeba neustálými změnami zákoníku práce podmínky pro výrobu u nás doma,“ domnívá se Grund, který je zároveň preziden‑ tem Asociace textilního, oděvního a kožeděl‑ ného průmyslu. Podle jeho názoru si právě textilní průmysl v Česku prošel těžkou zkouškou, která kul‑ minovala asi před deseti lety. Od té doby prý obor pomalu, ale jistě roste a stále zaměstná‑ vá více než 30 tisíc lidí. „Oproti roku 1993 se v roce 2015 zvedl objem exportu textilního zboží o 260 procent a u oděvního zboží to bylo o 350 procent,“ uvádí Grund s tím, že jeho fir‑ ma i ostatní české textilky exportují hlavně do Německa a dalších zemí Evropské unie. Někteří exportéři jsou navíc úspěšní i v Afri‑ ce. Příkladem je broumovská textilka Veba, která na západoafrické trhy vyváží bavlněný brokát. „Všichni musíme diverzifikovat svá odby‑ tiště. Přílišná závislost na jednom teritoriu se nám může vymstít. Jako velkou příležitost vidím čínský trh, kde se vzmáhá střední třída, která chce kupovat kvalitní a důvěryhodné zboží z Evropy,“ tvrdí Grund. Za konkurenční výhodu firmy, kterou zalo‑ žil v 90. letech jeho otec, považuje Jiří Grund mladší produkci vyrobenou v Evropě z evrop‑ ských surovin, světový design od známých návrhářů, vše skladem k okamžitému dodání a důvěryhodnost rodinné firmy. S tím vším se firmě Grund daří vyvážet 90 procent produk‑ ce do více než 40 zemí světa. exportéři se na konec intervencí čNB připravili A jak se firma Grund chystá na ukončení devizových intervencí ČNB, o kterém čeští exportéři aktuálně hodně diskutují? „Zajistili jsme si kurz koruny vůči euru na dva roky,“ prozrazuje Jiří Grund. Také známá nábytkářská společnost TON, která vyváží skoro 80 procent produkce do 70 zemí světa, se na očekávaný devizový výkyv připravila částečně zajištěním kurzu. „Tím, že máme přebytek zahraniční měny, budeme v korunovém vyjádření při jejím posílení ztrácet anebo naopak při oslabení získávat. Částečné zajištění kurzu jsme si zařídili, abychom očekávané rozkmitání kur‑ zu zmírnili,“ popisuje problém, který zajímá většinu českých exportérů, generální ředitel TON Milan Dostalík. Společnost TON je nejsilnější na trzích Evropské unie, USA a Kanady, Japonska, Jižní Koreje a Austrálie. Tyto země zároveň považuje i za perspektivnější kvůli fungování společnosti jako celku. Existují tam kavárny, restaurace, hotely, stejně jako touha po vkus‑ ně zařízené domácnosti. Jsou to trhy, kde mají interiéroví architekti dost práce. „Vsadili jsme na to, aby naše produkty byly krásné, aby byly špičkově zkonstruovány a kvalitně zpracovány ve všech ohledech,“ pro‑ zrazuje recept na úspěšný export Dostalík. Úspěšný brand musí být originální Zároveň si generální ředitel TON zakládá na svébytnosti značky. „Někteří čeští nábyt‑ káři stále dělají pro cizí značky a někteří ani tu svou značku nemají dostatečně osobitou, čímž myslím především designovou origina‑ litu,“ naznačuje, proč se podle něj některým českým nábytkářům nedaří vyvážet podobně jako firmě TON. Také Martin Čudka, prezident Asociace českých nábytkářů, považuje za nejzásad‑ nější budování značek českých výrobců, pro něž jsou hlavními trhy Německo a země staré Evropské unie. „V dobách socialismu a v de‑ vadesátých letech jsme byli levný zdroj. Nyní potřebujeme ukázat, že jsme vysoce kvalitní, seriózní, že poskytujeme vynikající služby, řešíme záruční i pozáruční servis a držíme slovo a dohodnuté termíny. Za to se zákaz‑ níkovi vyplatí uhradit o trochu vyšší cenu,“ tvrdí Čudka. Za důležité považuje, aby stát podporoval export dlouhodobě a pravidelně, nikoli jen finančními dotacemi do účasti na zahranič‑ ních veletrzích. A čím si Čudka vysvětluje růst exportu českých nábytkářů? „Vliv má stabilní kurz koruny, který se několik let neměnil. Hlavní příčinou ale je, že tuzemští výrobci hledají možnosti, kde uplatnit nábytek s vyšší přida‑ nou hodnotou, který se u nás převážně vyrá‑ bí,“ míní šéf Asociace českých nábytkářů. Na‑ opak se podle jeho zkušeností na tuzemský trh dováží méně kvalitní, ale levný nábytek z Číny a Polska. „Spotřebitelé v Česku stále nemají takovou kupní sílu, a proto nakupu‑ jí v různých řetězcích. Přitom by si mohli dopřát řešení přímo na míru od tuzemských producentů,“ míní Martin Čudka. Zdroj: ČSÚ Lehký průmysl (v mld. Kč) Vývoz oděvů a textilu Vývoz nábytku a jeho dílů 2011 2012 2013 2014 2015 2016 47,60 48,69 58,78 72,18 83,18 92,30 Vývoz skla a skleněného zboží 2011 2012 2013 2014 2015 2016 29,41 30,27 30,45 34,19 34,67 34,79 2011 2012 2013 2014 2015 2016 73,66 76,94 79,80 90,76 96,52 110,85

20 Úspěšný exportér český exportér duben 2017, číslo 03 Luxusní křišťál z Preciosy nachází bohaté zákazníky po celém světě Nejlukrativnější zakázka stála klienta přes deset milionů dolarů. Preciosa – Lustry nespoléhá na zavedenou značku, ale originálními produkty dál zvyšuje hodnotu svého brandu. Vysoce exportně orientovaná společnost, tak lze charakteri­ zovat firmu Preciosa – Lustry – vyváží totiž plných 95 procent své produkce. K tak významnému úspěchu na zahraničních trzích přispívá samozřejmě fakt, že jak křišťálové lustry, tak celé velké světelné projekty jsou koncipovány i vyrá­ běny na zakázku. „Abychom se prosadili v našem oboru, je třeba, aby fungovala spousta věcí. Vedle kvalitních návrhářů a výrobní základny, je třeba mít také po světě dobrý obchodní tým. Do všech těchto věcí jsme v poslední době investovali,“ tvrdí Stanislav Kadlec, člen představenstva společnosti Preciosa – Lustry. Firma před dvěma roky také uvedla do pro­ vozu výzkumné a vývojové centrum přímo v továrně v Kamenickém Šenově. Dále posí­ lila marketingový tým a začátkem letošního roku otevřela na lukrativní adrese v praž­ ské Rytířské ulici reprezentativní prodejní showroom, do něhož investovala na rozjezd skoro 30 milionů korun. Společnost tak chce zaujmout jak zahraniční turisty, tak domácí klienty. V zahraničí firma aktuálně zaměstnává padesátku odborníků, kteří tam trvale žijí. Žádné dojíždění na pár měsíců. Pozoruhodné je, že nejúspěšnější prodejci v zahraničních zastoupeních Preciosy jsou většinou Češi. „Museli se rychle naučit, jak se v cizím pro­ středí chovat, přizpůsobit se kultuře, zvyklos­ tem a byznysu dané lokality,“ míní Kadlec. preciosa – Lustry cílí na movité klienty Pavel Kadleček, který působí v Preciose poslední tři roky jako obchodní manažer pro evropský trh, tvrdí, že zahraniční obchodník musí nejenom v daném teritoriu žít, ale musí k němu mít i nějaký vztah. Jedině tak lze úspěšně zastupovat firmu v cizině. „Třeba v USA máme Čechokanaďana, který dobře zná americký trh, prostředí a lidi. Pro Blízký východ jsme sehnali Čecha, který je muslim­ ského vyznání,“ prozrazuje byznymen, který pracuje v Preciose od roku 2010. Zakládal pobočku v Šanghaji a působil i v Hongkongu. Konkrétní zkušenosti má například i s pla­ giátorstvím na čínském trhu. „V roce 2012 jsme vystavovali na veletrhu Light + Building v Německu, což je světová přehlídka světelné techniky. Tři měsíce poté jsem viděl naše svítidla z výstavy už prodávat čínské výrobce v Číně,“ dodává. Přesto Preciosa v této zemi dál působí. Jednak kvůli obrovskému trhu, a pak i proto, že se tamní situace pozvolna zlepšuje, protože české sklo má ve světě stále atraktivní zvuk. „Snažíme se naše klienty vzdělávat, že plagiát není totéž co originál. Pokud chtějí zákazníci něco krásného, tak do­ kážou kvalitu zaplatit. A zaplatí i české sklo,“ tvrdí Kadleček. V loňském roce přesáhly tržby společnos­ ti Preciosa – Lustry poprvé miliardovou hranici. Vedle nesporné tradice značky je základem takovéhoto úspěchu i zaměření na cílovou skupinu klientů. Firma dodává lus­ try i celé kolekce neboli světelné projekty těm nejprestižnějším odběratelům. Od pětihvěz­ dičkových hotelů po privátní rezidence, jach­ ty, kasina či reprezentativní státní budovy. Mezi top trhy Preciosy patří USA, Hongkong a Spojené arabské emiráty. kusové výrobky v zahraničí neprorazí „Je to tak pět let nazpět, co jsme se rozhodli zacílit na konkrétní skupiny zákazníků. Třeba výletní lodě vyrábějí velké loděnice v Evropě, takže vyvážíme i do západní Evropy,“ uvádí Stanislav Kadlec s tím, že právě tam si nechá­ vají dělat luxusní jachty i šejkové z Arábie. „To nám zvedá odbyt na evropském trhu, protože takovou výrobní základnu, podobný ekvivalent nenajdete nikde jinde, ani na vý­ chodě v Asii,“ vysvětluje Kadlec, proč není perspektivní se zaměřovat pouze na exotické země. „Západní Evropa není zapovězená, jde o to najít si tam příležitost a šanci. Na všech trzích je třeba hledat příležitosti, samozřejmě ne nějakými kusovými výrobky, musí být top,“ dodává člen představenstva Preciosy. Podle Kadlece je Preciosa zavedená silná značka, ale jen z toho žít nelze. „Stále do toho musíme šlapat, abychom byli považováni za vysoce hodnocenou značku. A my tako­ vé ambice máme,“ míní. Firma opravdu cílí na nejvyšší společenská patra. Je to dáno i tím, že nevyrábí technické nebo jen funkč­ ní, ale exkluzivní osvětlení. Jde většinou o know­how Preciosy od návrhu po výrobu. Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Stanislav Kadlec (50) V roce 1989 absolvoval VŠE v Praze, obor informační technologie. Zatím- co jeho spolužáci využili v té době lukrativních pracovních šancí v ban- kách, Kadlec nastoupil po základní vojenské službě do ekonomického oddělení firmy Preciosa. Šel totiž za manželkou do Liberce. Posléze vystřídal významné manažerské posty, byl finančním a marketingo- vým ředitelem a působil v předsta- venstvu firmy. Aktuálně je členem představenstva Preciosa – Lustry a také společnosti NLT, která firmu specializující se na křišťálové lustry a světelné projekty ovládá. V Precio- sa – Lustry vede marketing a sou- časně zastává post předsedy správní rady Nadace Preciosy. Jako vlastník zaměstnaneckých akcií tvrdí, že jeho vztah k firmě neutváří fakt, že je ja- kýmsi menšinovým spoluvlastníkem, ale dlouhověkost, tedy celoživotní profesní působení v Preciose. foto: HN – LuKáš BíBa

21 Úspěšný exportér český exportér duben 2017, číslo 03 Jakou cenu tedy může mít nejdražší zakáz­ ka? „Horní limit neexistuje. Pamatuji projekt, který trval od prvních skic po výrobu a insta­ laci dva roky a stál přes deset milionů dola­ rů,“ odpovídá manažer Kadlec. Tato zakázka skončila v soukromém paláci v Arábii. „Světelné projekty jsou výhradně dodávky na zakázku, ne výběr z katalogu. Začíná to diskusí s designérem a laděním konkrétních požadavků. Pak teprve nastupuje výroba a vše končí až instalací,“ uvádí Kadlec, že jen velice málo zákazníkům stačí katalogová nabídka. Ale i tato svítidla pocházejí z 90 pro­ cent z ruční práce. Pod značkou Preciosa neexistují dvě identická svítidla, každé je v detailech jiné. Tato skutečnost prý bezvad­ ně funguje na zákazníky. „Máme ověřené, že když zákazníky dosta­ neme do fabriky, tak je v naprosté většině získáme. Uvědomí si, co si vlastně kupují, co je za jejich lustrem na míru udělané práce, kolik je tam dílčích operací…“ Individuální přístup k zákazníkům je základ Někdy jde Preciosa při získávání zakázek také cestou prestižních veletrhů. Aktuálně se například připravuje na dubnový veletrh sví­ tidel Euroluce v Miláně, který se koná jednou za dva roky. Jedna taková účast přijde firmu na 20 milionů korun. Tam, kde Preciosa nemá obchodní zastou­ pení, využívá třeba i služeb státní agentury CzechTrade. Co se týče veletrhů, tak je pro Preciosu nejpodstatnější prezentovat svůj brand, proto upřednostňuje vlastní stánky na výstavách v zahraničí, nikoli společné pod hlavičkou CzechTrade. „Často se dostávám k informacím, že jsou naši lidé příjemně překvapeni, jak Czech­ Trade funguje. Šlapou do toho a mají chuť Když zákazní- ky dostaneme do fabriky, tak je v na- prosté většině získáme. Uvědomí si, co si vlastně kupují, co je za jejich lus- trem na míru udělané práce, kolik je tam dílčích operací… foto: Pre­ cioSa firmám pomoct,“ míní Kadlec, podle něhož ale vždy záleží na jednotlivých lidech. Také šéf pro evropské trhy Pavel Kadleček se přidává na základě zkušeností k chvále na kanceláře CzechTrade po Evropě nebo v Šanghaji a na zastupitelský úřad v Hong­ kongu. „Jsou tam aktivní lidé, kteří nám nabí­ zejí účinnou pomoc,“ naráží na ekonomickou diplomacii, která se v poslední době podle jeho zkušeností hodně zlepšila. „Ale stále v porovnání s možnostmi obchodních radů z jiných zemí zaostáváme.“ Každopádně musí zástupci Preciosy v za­ hraničí spoléhat hlavně sami na sebe. Znát terén a vědět, jak se k jednotlivým klientům chovat, jakou strategii zvolit, aby obchod­ ní jednání bylo úspěšné. Podle Stanislava Kadlece se Čechům nejlépe jedná s Evropany a Američany, protože přemýšlejí podobně. „Jednají přímočařeji a své požadavky formu­ lují srozumitelněji,“ tvrdí s tím, že na druhou stranu spektra by zařadil Číňany. Velkým problémem je od nich získat jasný názor. Je složité se i dozvědět tak jednoduchou a zá­ kladní věc, zda se jim produkt líbí. „Číňan nerad říká ne, obchod natahuje, až jde do ztracena. U Američana, Angličana nebo Švéda se něco podobného nestane. Rychle víme, na čem jsme,“ naráží Kadlec na jiné kultury. Tam je třeba během obchod­ ních jednání začínat na vyšších cenách. Smlouvání a poskytnutí, respektive získání slevy je totiž součástí kultury a tím pádem i byznysu. „Ale u velkých projektů se setkáváme s me­ zinárodním týmem vzdělaných lidí a tam buď tyto škatulky neplatí, anebo je třeba rychle zjistit, kdo má v procesu ten největší vliv,“ dodává Stanislav Kadlec, člen představenstva firmy Preciosa – Lustry. Preciosa – Lustry Výrobce lustrů z křišťálového skla v Kamenic- kém Šenově rozvíjí téměř 460letou tradici. Firma Preciosa vznikla po roce 1948 sloučením sklářských firem. V současné době patří spo- lečnost Preciosa – Lustry, vystupující v zahra- ničí pod názvem Preciosa Lighting, do skupiny Preciosa, jejímž vlastníkem a šéfem je Ludvík Karl spolu se dvěma syny a manželkou. V loňském roce poprvé překročily tržby firmy Preciosa – Lustry hranici jedné miliardy korun. Společnost navrhuje a vyrábí luxusní lustry či rozsáhlé světelné projekty pro prestižní klienty, jakými jsou třeba pětihvězdičkové hotely, privátní rezidence, přepychové jachty a zámořské lodě, kasina i státní reprezenta- tivní budovy. Přímo v továrně je přes dva roky i výzkumné a vývojové centrum a začátkem letošního roku otevřela firma v unikátních historických prostorách Rytířské ulice v Praze pětisetmetrovou prodejnu, která chce ukázat produkty značky Preciosy nejenom zahranič- ním klientům, ale i českým zájemcům. Aktuálně představuje export 95 procent pro- dukce, nejčastěji lustry míří na trhy do USA, Hongkongu a Spojených arabských emirátů.

22 Informační servis český exportér duben 2017, číslo 03 Exportní strategie ČR a využívání proexportních nástrojů Podpora vývozu státem je důležitá i z hlediska udržení konkurenceschopnosti ČR. Nesmí se tak ale dít bez ohledu na vynakládání prostředků ze státního rozpočtu a bez odpovídajícího ekonomického přínosu. Prosperita české ekonomiky je velkou měrou závislá na vývozech zboží a služeb. Stát sice nemá možnost ovlivňovat makroekonomické faktory působící na export, ale může vytvářet co nej- lepší podmínky pro podnikatele a exportéry a napomoci tak jejich expanzi na zahraniční trhy. Proexportní politika České republiky je obsažena v Exportní strategii 2012–2020 schválené vládou ČR v roce 2011. Vzhledem k délce platnosti této strategie a ke změnám, ke kterým průběžně dochází a na něž je potřeba reagovat, byla v loňském roce tato strategie aktualizována. Kromě zjednodušení implementace jednot- livých opatřen, je v aktualizaci teritoriální přístup nově doplněn i pohledem oboro- vým a je využit k určování klíčových trhů. Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci Aktualizovaná exportní strategie zohledňuje mimo jiné principy Průmyslu 4.0. Foto: ABB Jaroslava Beneš Špalková ředitelka odboru řízení exportní strategie a služeb, Ministerstvo průmyslu a obchodu spalkova@mpo.cz s dalšími institucemi zpracovalo Mapu glo- bálních oborových příležitostí, jejímž pro- střednictvím je možné konkretizovat obory, které jsou v daném teritoriu aktuálně nadějné a ve kterých existuje exportní potenciál pro české podnikatele. Dalšími úkoly aktualizované Exportní stra- tegie jsou zajištění synergie proexportních organizací a institucí s cílem zvýšení efek- tivnosti poskytování služeb státu, navázání exportní expanze na úspěšnou realizaci projektů vědy, výzkumu a inovací, zohlednění principů Průmyslu 4.0, společná obchodní politika, dohody o volném obchodu, vnitřní trh a ekonomická migrace. Financování a pojišťování Mezi významné nástroje podpory exportu pa- tří financování a pojišťování vývozu s účastí státu, a to především na mimoevropské trhy. Pro českou ekonomiku je toto financování a pojišťování vývozu důležité i z hlediska udržení konkurenceschopnosti ČR. To však neznamená, že budou tyto podpořené vývozy realizovány bez ohledu na vynakládání pro- středků ze státního rozpočtu a bez odpovída- jícího ekonomického přínosu. V současnosti pracuje MPO s ostatními akcionářskými ministerstvy v ČEB a EGAP na různých vari- antách modifikace současného systému tak, aby byl vytvořen funkční model exportního financování a pojištění z hlediska udržitelnos- ti a nároků na státní rozpočet. Připomínám, že bez ohledu na aktuální pro- blémy se jak ČEB, tak i EGAP věnují financo- vání a pojišťování vývozů malých a středních podniků, kde EGAP již od roku 2014 aplikuje pro MSP jednodušší administrativu při pojiš-

23 Informační servis český exportér duben 2017, číslo 03 ťování jejich vývozů. Z 80 nových úvěrových smluv, které podepsala ČEB v roce 2016, připadlo 63 na segment MSP, EGAP pojistil v roce 2016 malé a střední podniky prostřed- nictvím 52 nových pojistných smluv. služby pro exportéry Ve spolupráci s MZV vzniklo v posledních třech letech několik užitečných nástrojů podpory – Klientské centrum pro export, pro- vozované CzechTradem, MPO a MZV, vznikla Jednotná zahraniční síť zahrnující zastupitel- ské úřady ČR a zahraniční kanceláře Czech- Tradu, byl vytvořen Jednotný katalog služeb Klientského centra a Jednotné zahraniční sítě, kde byly služby obou složek sjednoceny. Ráda potvrzuji, že se osvědčilo Klientské centrum pro export, které funguje jako jed- notné kontaktní místo MPO, MZV a agentury CzechTrade pro české podnikatele a nabízí konzultace jejich exportních a investičních záměrů. Prostřednictvím Jednotné zahra- niční sítě je schopné zprostředkovat služby ve více než 90 zemích světa. Zájem o služby Klientského centra stále roste – v roce 2016 se proti r. 2015 zvýšil počet dotazů o 7,2 procen- ta. Konzultace k problematice vnitřního trhu, obchodní politiky či k projektům ekonomické migrace nabízejí odborní pracovníci MPO. Podnikatelé využívají též přímo služeb ekonomických diplomatů na zastupitelských úřadech ČR a v zahraničních kancelářích CzechTradu. Zastupitelské úřady poskytly českým vývozcům v roce 2016 celkem 211 slu- žeb, zahraniční kanceláře poskytly 893 indivi- duálních asistenčních služeb, pod hlavičkou CzechTradu bylo realizováno 116 společných účastí na zahraničních výstavách a veletrzích a čtyři obchodní mise. program společných expozic Prezentaci českých firem na zahraničních veletrzích a výstavách zajišťuje také minis- terstvo průmyslu a obchodu. Jde o velmi žá- danou formu proexportní podpory – program společných expozic českých firem na vybra- ných mezinárodních veletrzích a výstavách, které zastřešuje a financuje stát. V roce 2016 se uskutečnilo 29 těchto oficiálních účastí, jichž se zúčastnilo 330 českých vystavovate- lů, z toho přes 50 procent malých a středních podniků. Podpora veletržní účasti je význam- ným proexportním nástrojem, zajišťujícím osobní setkání exportérů s obchodními part- nery, kontakt s odbornou veřejností, analýzu nových trhů, mapování konkurence atd. Předpokládám, že zájem podnikatelů bude i o účast v projektech, které v rámci Operační- ho programu Podnikání a inovace pro konku- renceschopnost 2014–2020 realizuje agentura CzechTrade od poloviny loňského roku. Jde o nové marketingové modely veletržních účastí NOVUMM a NOVUMM KET (v oblasti klíčových technologií) a o Design pro konku- renceschopnost. Tyto projekty jsou zaměřeny na usnadnění vstupu MSP na zahraniční trhy prostřednictvím jejich účasti na vybraných specializovaných veletrzích a výstavách, které nejsou zahrnuty do oficiálních účastí organi- zovaných MPO. V rámci těchto projektů bude podpořeno celkem 150 zahraničních veletrhů a výstav, což otvírá značný prostor pro účast zájemců z řad malých a středních firem. Přínosné pro podnikatele jsou zahraniční podnikatelské mise, které doprovázejí nej- vyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách. Tyto mise, které organizují podni- katelské reprezentace (Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy), plní roli „ot- vírání dveří“ pro české exportéry, ale zároveň jsou i nástrojem marketingu a propagace ČR v zahraničí. Velmi žádanou formou proexportní podpory je program společných expozic českých firem na vybraných meziná- rodních veletrzích a výstavách. Na snímku je česká expozice na energetickém veletrhu PowerGen v Moskvě v říjnu loňského roku. Foto: MPo Podnikatelům je určena též řada proex- portních akcí, seminářů, konferencí, které organizují MPO, CzechTrade, MZV a další instituce, jako Hospodářská komora ČR. V krajích působí regionální exportní konzul- tanti CzechTradu s cílem přiblížit informace o službách pro exportéry do krajů. V posledních letech nabízí ministerstvo zahraničních věcí spolu s některými dalšími resorty včetně MPO podnikatelům účast v projektech ekonomické diplomacie, jejichž prostřednictvím mohou firmy prezentovat své výrobky či služby a získávat potřebné kontak- ty s pomocí zastupitelských úřadů v teritoriu. Zájem o tyto projekty roste velmi rychle – v roce 2016 bylo schváleno 183 projektů, což bylo o 96 projektů více než v roce 2015. klíčová je spolupráce resortů Závěrem bych chtěla zdůraznit, že nejdůleži- tější pro skutečně efektivní podporu exportu a ekonomickou diplomacii je týmová spo- lupráce resortů, které jsou za tyto oblasti zodpovědné – MPO má kompetence v oblasti podpory exportu a obchodní politiky, minis- terstvo zahraničních věcí zodpovídá za eko- nomickou diplomacii a za koordinaci vnějších ekonomických vztahů. Důsledná koordinace, využití znalostí a zkušeností pracovníků obou ministerstev a agentury CzechTrade jsou naprosto nezbytnou podmínkou úspěšné realizace cílů exportní strategie a podpory exportu. Velmi důležitá je pak zpětná vazba, kterou firemní reprezentace i jednotlivé pod- niky poskytují a na jejímž základě přijímáme opatření ke zlepšení poskytovaných služeb. Pro efektivní podporu exportu a ekonomickou diplomacii je nejdůležitější týmová spolupráce resortů, které jsou za tyto oblasti zodpovědné – MPO a MZV.

24 Kalendář český exportér duben 2017, číslo 03 16.–18. 6. 2017 IFe 2017 – China International Food exhibition and Guangzhou Import Food exhibition Guangzhou (kanton), čína IFE 2017 je obrovským potravinářským veletrhem v jižní Číně. V minulém roce se výstavy zúčastnilo 1500 vystavo- vatelů z více než 60 zemí a navštívilo ji 80 000 odborných návštěvníků. Veletrh se koná v městě Kanton, které je centrem obchodu jihovýchodní Číny. Delta Perlové řeky patří k ekonomicky nejrozvinutějším oblastem Číny a ský- tá velký spotřebitelský potenciál i pro české produkty. Agentura CzechTrade organizuje společnou účast s cílem pomoci exportérům při hledání nových obchodních partnerů na tomto dynamicky se rozvíjejícím potravinář- ském trhu. Kontakt: adriana.dohnalova@czechtrade.cz, 724 966 504. 13.–16. 7. 2017 F‑AIr Colombia 2017 Medellín, kolumbie Agentura CzechTrade organizuje společnou účast na mezi- národním veletrhu leteckého, obranného a bezpečnostní- ho průmyslu. Veletrh oslovuje zájemce z oblasti přepravy pasažérů, zásobování, monitorování území a tvorby map, vyhlídkových letů, kontejnerových staveb, řídicích věží, hangárů, cateringu na palubách letadel aj. Letectví má v Kolumbii významné postavení a přitahuje pozornost mnoha renomovaných světových výrobců civilních a vojen- ských letadel, vrtulníků, radiolokačních a navigačních sys- témů, telekomunikačních zařízení, zařízení letišť, leteckých simulátorů a dalších. Příležitosti v Kolumbii jsou i pro české exportéry. Kontakt: vendula.hlobilova@czechtrade.cz, 602 282 641. 4.–6. 10. 2017 MAteLeC LAtINoAMérICA 2017 santiago de Chile, Chile Agentura CzechTrade na mezinárodním veletrhu elektric- kého a elektronického vybavení organizuje společnou účast, která je podpořena z projektu NOVUMM, spolufi- nancovaného z OP PIK, a je možné na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 80 000 Kč na pro- nájem plochy, registraci a další služby na veletrhu. Kontakt: michaela.reznickova@czechtrade.cz, 224 907 524. 12.–14. 11. 2017 pLMA UsA 2017 Chicago, UsA Popularita obchodních značek v USA každým rokem posiluje a předpokládáme, že tento trend bude nadále po- kračovat. Zákazníci ve Spojených státech tvrdí, že obchodní značka je mnohem lepší než značka národní. Na veletrhu PLMA 2017 v Chicagu se představí 2400 stánků, přibliž- ně 5000 nákupčích a bude vystaveno více než 20 000 produktů, od nápojů a jídla přes zdraví a krásu, kuchyni až po vybavení domácnosti. Zapojte se i vy a představte své výrobky na veletrhu PLMA. Kontakt: zuzana.jesenska@czechtrade.cz, 702 213 109. 4.–6. 12. 2017 expoDeFeNsA 2017 Bogota, kolumbie Agentura CzechTrade organizuje společnou účast na vele- trhu EXPODEFENSA 2017, který se koná v Bogotě v termínu 4.–6. 12. 2017. Akce se zaměřuje na obranný a bezpečnostní průmysl. Účast na této akci je podpořena z projektu NOVUMM, spolufinancovaného z OP PIK, a je možné na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 80 000 Kčnapronájemplochy,registraciadalšíslužbynave- letrhu. Kontakt: jitka.jarosova@czechtrade.cz, 224 907 538. Cílem agentury CzechTrade je podpořit české firmy v jejich pronikání na zahraniční trhy, proto kromě příprav společné expozice nabízí také sérii doprovodných služeb pro zvýšení šancí na úspěšný vývoz klienta. Patří sem např. oslovení potenciálních zahraničních partnerů za účelem podchycení jejich zájmu o setkání na veletrhu, osobní asistence během veletrhu nebo aktivní účast při jednáních s obchodními partnery. Malé a střední firmy mohou navíc čerpat finanční dotaci v rámci projektů NOVUMM a NUOVUMM KET na svou prezentaci na vybraných zahraničních akcích. Zahraniční veletrhy se společnou prezentací Veletrhy jsou ideální příležitostí pro navázání osobních vztahů se zahraničními partnery a představení firemní produkce. Pokud vás některý veletrh zaujme, kontaktujte garanta akce pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo k asistenčním službám CzechTradu. Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz. 26. 9. – 29. 9. 2017 trAko (logistika a železnice) Gdaňsk, polská republika Oficiální účast České republiky organizuje minis- terstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu již poněkolikáté. Navrhovatelem byla Asociace podniků a českého železničního průmyslu – ACRI. Letos se jedná již o 12. ročník Mezinárodního železničního veletrhu. TRAKO je největší a nejprestižnější železniční průmyslové setkání v Polsku a jedno z největších ve střední a východní Evropě. Umožňuje představení aktuálního stavu dopravních systémů a železniční infrastruktury v Polsku, Evropě i ve světě. Veletrh se koná jednou za dva roky. Pro české firmy existuje v Polsku řada příležitostí u širokého spektra různých oborů. Česká republika je tradičním politickým i ob- chodním partnerem Polské republiky. Kontakt: Vlastimil Janecký, janecky@mpo.cz Telefon: 22485 2781 4. 10. – 8. 10. 2017 Aktuální problematika vodovodů a kanalizací (vodohospodářství) Vodice, Chorvatská republika Oficiální účast České republiky organizuje minis- terstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu již poněkolikáté. Navrhovatelem bylo Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR – SOVAK. Konference „Aktuální problematika vodovodů a kanalizací“ ne- patří mezi „veletrhy“ standardně podporované MPO, ale jedná se o setkání odborné chorvatské veřejnosti z oblasti vodního hospodářství, tj. odborníků v oblasti zásobování vodou, kanalizací a čištění odpadních vod. Po loňské dobré zkušenosti se MPO rozhodlo, že v jejím rámci znovu podpoří formou ČOÚ české firmy. Jedná se o nejvýznamnější akci svého druhu v Chor- vatsku, která přitahuje pozornost nejen značného počtu domácích odborníků a společností, ale i řady účastníků ze zahraničí. Její výjimečnost spočívá v tom, že se jí účastní nejvyšší představitelé chorvatských samospráv, vodohospodářských podniků a asociací, kteří mají rozhodovací pravomoc. Kontakt: Eva Zakševická – zaksevicka@mpo.cz Telefon: 22485 2805 6. 10. – 9. 10. 2017 tehran Industry International exhibition (tIIe) – všeobecný strojírenský veletrh teherán (Íránská islámská republika) Jedná se o národní výstavu kategorie „A“, kterou organizuje ministerstvo průmyslu a obchodu letos již podruhé. V loňském roce MPO zareago‑ valo velmi pružně na vývoj v mezinárodním ob‑ chodě a s tím související otevírání nových trhů a uspořádalo národní výstavu v Íránu. Cílem této akce bylo představit špičkové české firmy z různých oborů a jejich produkci (strojírenství České oficiální účasti na veletrzích v zahraničí v září a říjnu 2017

25 Kalendář český exportér duben 2017, číslo 03 Nejbližší akce exportního vzdělávání CzechTradu 19. 4. 2017 české Budějovice: Jak úspěšně exportovat do ItÁLIe a FrANCIe Zaměřeno na aktuální stav italské a francouzské ekonomiky a z něho vyplývající šance pro české firmy, perspektivní obory pro export, informace o příležitostech a podmínkách podnikání na trhu, možnosti podpory českých firem při průniku na dané trhy atd. Cena: zdarma 10. 5. 2017 praha: UpLAtŇoVÁNÍ DpH v zahraničním obchodu se zbožím a službami Seminář seznámí účastníky s problematikou uplatňo- vání DPH a celních předpisů při realizaci různých ob- chodních operací, poskytování služeb osobám z jiných států EU a ze třetích zemí a poskytování služeb těmito osobami se zaměřením na uplatňování DPH. Cena: 1900 Kč 17. 5. 2017 praha: export HroU – exportní příležitosti a bezpečnostní normy eU pro výrobce hraček a her Zajímavý seminář se zaměřením na aktuální změny evropské normy o bezpečnosti hraček, představení Podrobné informace o seminářích a konferencích naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar‑akci. Veletrhu IFE se v minulém roce zúčastnilo 1500 vysta- vovatelů z více než 60 zemí. foTo: IfE CHINA a aktuální informace Sdružení pro hračku a hru, exportní příležitosti pro hračky a hry v jednotlivých světových teritoriích. Cena: zdarma 22. 5. 2017 karlovy Vary: NIZoZeMsko a MAĎArsko – slibné trhy pro český export Víte, jak uspět na trzích Nizozemska a Maďarska? Zvažujete vstup na tyto trhy? Přijďte na exportní konferenci zaměřenou na aktuální ekonomické a obchodní informace z těchto teritorií. Díky získaným informacím budete na export lépe připraveni. Cena: zdarma 31. 5. 2017 ostrava: Jak úspěšně exportovat do skANDINÁVIe Zajímá vás aktuální situace na švédském, norském a dánském trhu? Zazní zde mj. i tato témata: perspek- tivní obory a zajímavé projekty pro české exportéry, přehled oborových veletrhů s účastí agentury CzechTrade (stánek, asistence), doporučené kroky pro exportéry při vstupu na dané trhy. V rámci akce proběhnou i individuální konzultace. Cena: zdarma a dobývací technika), tradiční řemeslná odvětví (sklářství, výroba šperků) a Českou republiku jako takovou. TIIE patří mezi nejprestižnější strojírenské akce v Íránu a přilehlém regionu. V loňském roce se národní výstavy zúčastnilo 23 českých vystavovatelů a 37 vystavovatelů zastupovala Česko‑slovensko‑íránská obchodní komora, což potvrdilo jejich obrovský zájem o íránský trh. V letošním roce budou mít české firmy možnost opětovně se účastnit veletrhu TIIE v rámci národní výstavy. Kontakt: Vladimír Bomberovič, Eva Zakševická – bomberovic@mpo.cz, zaksevicka@mpo.cz Telefon: 22485 2919, 22485 2805 11. 10. – 14. 10. 2017 MUsIC CHINA (hudební nástroje) Šanghaj (čínská lidová republika) Oficiální účast České republiky organizuje mini‑ sterstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu již poněkolikáté. Navrhovatelem byla Asociace výrobců hudebních nástrojů ČR. Účast na tomto veletrhu MPO podporuje již několik let po sobě a vystavovatelé jsou se zařazením tohoto veletrhu do programu ČOÚ spokojeni. Veletrh je mimo jiné specifický tím, že z českých firem ho preferují velké společnosti jako Petrof i malí výrobci hudebních nástro‑ jů. V prezentaci na tomto veletrhu vidí firmy zvýšení své prestiže s možností proniknout více na čínský trh, případně se na něm udržet. Kontakt: Věra Brožková – brozkova@mpo.cz Telefon: 22485 2680 25. 10. – 28. 10. 2017 CHINA CoAL & MINING expo (důlní veletrh) peking (čínská lidová republika) Oficiální účast České republiky organizuje ministerstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu již poněkolikáté. Navrhovatelem byla Česká dobývací technika – CDT. CHINA COAL & MINING je vůbec nejstarším čínským veletrhem zaměřeným na uhlí a těžeb‑ ní techniku – první ročník se konal již v roce 1985. V současné době tento veletrh každé dva roky láká téměř tři stovky vystavovatelů, kteří prezentují své výrobky na ploše téměř 20 000 m2. CHINA COAL & MINING je jedním z největších veletrhů svého druhu s meziná‑ rodní účastí. Mezi vystavujícími jsou přední světové společnosti tohoto odvětví, představu‑ jící svá zařízení, služby a technologie pro tento průmyslový obor. Tento veletrh dnes znamená největší fórum, v rámci kterého se představuje celé spektrum těžební techniky. Kontakt: Vladimír Bomberovič – bombero‑ vic@mpo.cz. Telefon: 22485 2919 Více o programu Mpo na podporu českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí na www.mpo.cz

26 Fotokvíz český exportér duben 2017, číslo 03 tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a.s. / Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade / Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek / Vedoucí přílohy: Martin Knížek / Foto: HN – Lukáš Bíba, Reuters, Shutterstock, archiv DTVS, archiv MPO, CzechTrade, Jan Fridrich – LAA ČR, VIFA International Furniture Fair Vietnam / Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš, Michal Vocel / inzerce: inzerce.hn@economia.cz / tisk: EUROPRINT A.S. / Samostatně neprodejné A – Tádž Mahal, Indie B – Džódhpur, Indie C – Fatehpur Sikrí, Indie Uhodnete, které místo na světě zobrazuje fotografie? V překladu znamená název tohoto sídla „Město vítězství“. Spíše by se ale mělo jmenovat „Město duchů“. Založil ho panovník Mughalské říše Akbar Veliký, který si chtěl vybudovat nové centrum svého impéria. Jako nové hlavní město ale sloužilo jen 14 let – do roku 1585. Pak ho kvůli nedostatku vody panovník opustil a město nebylo prakticky po staletí využíváno. Vzhledem k tomu, že komplex staveb tvořících vladařovo sídlo zůstal velmi dobře zachován, dostalo se toto město pro svou historickou hodnotu na Seznam světového dědictví UNESCO. Odpověď naleznete v příštím čísle. Indie V příštím čísle Českého exportéra Potravinářství, inovace a průmyslový design Další číslo časopisu vyjde v HN 23. května a v týdeníku Ekonom 25. května Správná odpověď z minulého čísla: V březnovém čísle jste měli na fotografii poznat solná pole Salineras de Maras v Peru.

HN051613

HN051251