Doctor Who - Desátý Doktor: Plačící andělé z Monsu

PLAČÍCÍ ANDĚLÉ Z MONSU ROBBIE MORRISON • DANIEL INDRO • ELEONORA CARLINIOVÁ SLAMET MUJIONO • HI-FI • COMICRAFT NOVÁ DOBRODRUŽSTVÍ S DESÁTÝM DOKTOREM

2

Díl 2: PLAC ˇÍCÍ ANDE ˇLÉ Z MONSU DESÁTÝ DOKTOR

Překlad Jiří Pavlovský Redakce Jana Jůzlová Korektura Filip Gotfrid Dvorní Whovian Marek Baranyi Fanouškovská konzultace Marek Veverka, Darek Pilař, Daniel Fekete (Doctor Who Fanklub ČR) Lettering Jana Jansová Předtisková příprava Jakub Škraban Šéfredaktor Jiří Pavlovský Ředitel nakladatelství Petr Litoš Tisk Akontext s.r.o. TITAN COMICS Zvláštní poděkování zasluhují: Steven Moffat, Brian Minchin, Matt Nicholls, James Dudley, Georgie Britton, Edward Russell, Derek Ritchie, Scott Handcock, Kirsty Mullan, Kate Bushová, Julia Nocciolinová, Ed Casey, Marcus Wilson a Richard Cookson za jejich neocenitelnou pomoc. DOCTOR WHO: THE TENTH DOCTOR VOL 2: THE WEEPING ANGELS OF MONS DOCTOR WHO: THE TENTH DOCTOR VOL 2: THE WEEPING ANGELS OF MONS BBC, DOCTOR WHO (word marks, logos and devices) and TARDIS are trade marks of the British Broadcasting Corporation and are used under license. BBC logo © BBC 1996. Doctor Who logo © BBC 2009. TARDIS image © BBC 1963. Cybermen image © BBC/Kit Pedler/Gerry Davis 1966. With the exception of artwork used for review purposes, no portion of this book may be reproduced or transmitted in any form or by any means, without the express permission of the publisher Titan Comics or the BBC. Names, characters, places and incidents featured in this publication are either the product of the author’s imagination or used fictitiously. Any resemblance to actual persons, living or dead (except for satirical purposes), is entirely coincidental. Vydalo Nakladatelství Crew s.r.o. v roce 2019 ISBN 978-80-7449-662-2

Díl 2: PLAC ˇÍCÍ ANDE ˇLÉ Z MONSU DESÁTÝ DOKTOR

GABBY GONZALEZOVÁ DESÁTÝ DOKTOR Gabriella Gonzalezová by ráda byla malíř- kou, místo toho ale uvízla v prádelně svého otce… aspoň než potkala Doktora. Během jejich první cesty časem a prostorem ho ohromila svou kuráží a kreativitou, a tak ji Pán času přibral na palubu TARDIS, aby ho doprovázela na jeho nejnovějších dob- rodružstvích. „Čas a Relativní Rozměr ve Vesmíru“, tak by zněl český překlad názvu, jehož je TARDIS zkratkou. Tahle nenápad- ná modrá krabice je zevnitř větší než zvenčí – a je to váš lístek k nezapome- nutelným dobrodružstvím. Doktor by si rád myslel, že ji ovládá, ale obvykle je to spíš tak, že ho TARDIS bere tam, kde ho potřebují… Mimozemšťan, který kráčí mezi lid- mi. Poslední z Pánů času z Gallifrey. Není nikdy krutý ani zbabělý a boju- je za ty, kteří jsou utiskovaní, bytos- ti ze všech časů a prostorů. Věčně cestující Doktor vidí vesmír pokaždé nanovo očima svých pozemských společníků. DOKTOR TARDIS Až dočtete knihu, napište nám své názory na adresu doctorwhocomic@titanemail.com Poté, co mu v New Yorku pomohla porazit cerebravory, nabídl Doktor Gabby jednu cestu na palubě TARDIS. Vzal ji do mimozemské umělecké galerie – kde Gabby vpadla přímo do víru dobrodružství, ve kterém jí každou chvíli šlo o krk. Gabby dokázala, že je inteligentní a odvážnou společnicí, a tak ji Doktor pozval, aby spolu s ním prozkoumávala vesmír. A teď přišel čas na temnou historickou lekci. STALO SE…

21. srpna 1914 Harry a já jsme dneska večer vysláni na průzkumnou misi a už se pomalu začíná stmívat. Je mi líto, že jsem nenapsal dřív… a že to bude jen krátký dopis. Doufám, že ty i máma jste v pořádku. A přál bych si vidět její tvář, až jí to budeš číst. Před třemi týdny jsme byli v Maryhillských kasárnách… a teď jsme v Belgii, kde se připravujeme k obraně města jménem Mons před blížícími se německými vojsky. Drahá Jeanie, těžko věřit, že je to jen měsíc, co Británie vstoupila do války. Jasně. Ale co když poslali snajpry? No tak, Němčouři jsou na druhé straně kanálu. Je to zatracená ztráta času. Tak co kdybychom se vrátili, nahlásili, že je tu klid, a šli spát? Fajn. To je další důvod, proč se vrá- tit. Budou střílet na mě. Já jsem vět- ší terč. Doufám, žes napsal, jak moc jsem byl statečný… Tos psal své sestře, než jsme vypadli? Aspoň bude na chvíli ticho. Budu mít pár vteřin klidu.

Hele, znělo to úplně jako palba z kanónu. A ten smrad… ještě, že máme plynový masky. Stačilo, aby si včera Velkej Wullie uprdnul a už jsi zapadnul pod postel. Statečný? Jamie? Možná na Váno- ce. Aby to bylo trochu roman- tický, chápeš. Doufám, že ti to nevadí, ale uvažuju o tom, že bych, až se vrátí- me, požádal Jeanii o ruku. Tak to doufám, že máš silný hlas. Odsud je to do Paisley skoro tisíc kilometrů. Do Vánoc budeme doma. Tvrdí to vlá- da i generálové. Jo. Jen nikdy neřekli, kterej rok, že ne? Myslíš, že řekne ano? Ne, jest- li do toho mám co mluvit. Ale na druhou stranu, stejně ni- kdy neposlouchá, co jí říkám, takže je docela možný, že jo. No, taky mohla do- padnout hůř.

Vezmeš si mě? Jeanie Colquhouno- vá, jsi fešanda, jsi to nejčuprovější kotě v celém Skotsku. Ale kulový! Možná bys to mohl zkusit na mou sestru. Margaret po tobě vždyc- ky pokukovala. Trochu jsem přemejšlel. Tvrdneš tady a doma nemáš nikoho, do koho bys byl zabouchlej. Jo… mož- ná… nebo možná ne. Musím si to promyslet. Poslouchej, měli bychom zůstat ve střehu. Prozkou- mám vnitřek kos- tela. Jeanie Colquhounová, máš všechny věci na správných mís- tech a to mě bere. Staneš se…

Kdo to je? Iden- tifikujte se, nebo začnu střílet! Stát! Identi- fikujte se, nebo budu střílet! Opakuju! Co to…? Ale, ty pitomče… Harry! Harry! Co se tam děje! Co se –

Všechno je v pohodě, Jamie! Dej si pohov. Je to jen – ÁÁÁÁÁÁÁÁ! ÁÁÁÁÁÁÁÁ!

SCÉNÁˇ R ROBBIE MORRISON PR ˇEKLAD JIR ˇ Í PAVLOVSKÝ PLAC ˇÍCÍ DESÁTÝ

KRESBA DANIEL INDRO ELEONORA CARLINIOVÁ BARVY SLAMET MUJIONO A HI-FI ANDE ˇLÉ Z MONSU DOKTOR

Hele, dok- tore… Když jste řekl, že mě vezmete zpátky časem, myslela jsem, že mě vezmete někam, kde to bude… …no třeba hezký? Co? Aha, pardon. Máš pravdu. To není hezký. To není vůbec hezký. Tedy, pokud si nepotrpíš na apokalyptické krajiny. Existovala umělecká škola mezi sontaranský- mi malíři, která si na apokalyptické kra- jinky potrpěla. Před tím, než byli popraveni pro své umělecké ten- dence. Takže, kde to jsme? No, jsme samozřej- mě, uhm… Nemáte tu- šení, co? Samozřejmě, že mám. Já vím všechno. Víc mě momen- tálně zajímá, proč jsme se sem dostali. To jen, že těm správným věcem chvíli trvá, než vybublají na po- vrch. 900 let vědomostí, to pár minut zabere, než se tím člověk prohrabe.

No… možná. Ne! Nehejbla jsi nějakým spí- načem? Zmáčkla kno- flík? Zatáhla za páku? Nenavážej se do izolepy. Jednou jsem za- chránil celý vesmír jedním dobře umístěným proužkem izolepy. Tam uvnitř je to steampunková noční můra! Nemůžete se pro samé spínače a páky ani hnout. A všechno to drží pohromadě jen pomocí izo- lepy. Vy lidi jste všichni stejní. „Čerstvě na- třeno, nesa- hat.“ PLÁC! „Nebezpeč- né nukleární zbraně, nemačkat.“ BUM! Snažila jsem se uvařit vodu v konvici! To není konvice! To je moje brilantně zimprovizované rozhraní mezi dvěma životně důle- žitými časoprostorovými udělátky! Ale není třeba se bát. Jsme tady. Vy chcete zůs- tat? Ale „ráj čeká“, vzpomínáte? A ještě chvilku počká. To je na ráji dobrá věc. Rád se poflakuje.

Nikdy se ne- dívej darova- nému koni… Právě teď tu máme něco nového a nečekaného, co musíme prozkou- mat. Ubožáček… Muselo ho to hrozně bolet… Kde to jsme, doktore? Kdy to jsme? Ne v těch nejlepších chví- lích lidstva, to je jisté.

gabby... don\'t tell me... Nic neří- kejte… Gabby… Utíkej! Světovou válku! První světovou válku! Čímž poskytl hádajícím se, vykrucu- jícím se, po moci toužícím vládám záminku, aby roz- poutaly něco zbrusu no- vého, něco vážně ohro- mujícího… 1914: Rakouský arcivévoda v legračním klobouku byl zavražděn v zemi, o které většina lidí do té chvíle ani netušila, že existuje.

Kdo by tušil, že si lidi tak potrpí na legrační klo- bouky? No, první, co se týče Země. První svě- tová válka! ¿Neta? My jsme v první světo- vé?! Přímo uprostřed. Na západní frontě, řekl bych. Nejdřív to byla umělkyně, která se zabývá vraždícími sochami, a teď hodina historie přímo ve 4D. To při každé cestě musíme projít brá- nami pekla? Brány pekla. To je dobré. Bylo by to i legrační, kdyby to nebylo… Doktore! Tardis! Zasáhli Tardis! Je… pryč! Doktore…?

Červenec, 1916 Dělá se mi špatně, když slyším o lidech, kteří těží z toho, že jsme tu uvěznění. Ale jak slyším, dali jste s mámou domácím co proto. Drahá Jeanie, jsem hrozně rád, že jsem dostal tvůj ztracený dopis. Každá zpráva od tebe mě pozdvihne na duchu a jsem hrdý na to, jakou jsi hrála roli při stávkách ohledně nájemného. Říkají, že jsem dobrý voják, ale nejsem si jistý, jestli je to pochvala, která by mě nějak těšila. Jsem teď desátník. Povýšili mě za něco, co si ani nepamatuju, že jsem udělal. Už vidím kapitána Fairbairna, jak se prodírá záko- pem, nabízí mužům lok rumu na kuráž a jeho po- vzbuzující slova zanikají v dělostřelecké palbě. Zítra nás čeká další velký útok. Pokusíme se dobýt Sommu. Kapitán dorazil teprve před pár týdny. Veteráni předstírají, že nevidí, jak se mu klepou ruce, když jim nalévá. A nováč- ci jsou tak ponoření ve svých vlastních obavách, že si toho ani nevšimnou. Poté se celými kilometry zákopů rozlehne série hvizdů. Signál pro nás, abychom vyrazili vpřed.

Ten malý zbyteček mé víry je dávno pryč. Před válkou to musela být krásná země. Ale teď je to… alespoň pro mě… jen poušť bahna a krve, na které straší duchové těch, co tu padli.

Dívám se do tváře přátel, umírajících daleko od domova, a nevidím žádný příslib nebes, žádného života věčného. Ale ještě pořád věřím v peklo. Peklo je skutečné…