HN 205 - 24.10.2017 příloha Český exportér

Partnerem magazínu je: číslo 08 říjen 2017 Dovozci do Británie budou muset akceptovat odlišnou regulaci Jsou tvrdí obchodníci. Jednání s Brity trvají i roky Česko v Astaně zabodovalo svými důmyslnými řešeními Rozhovor Na cestě Výstava Spojené království je čtvrtým největším obchodním partnerem Česka. Jak ale kartami zamíchá brexit? Velká bRitáNie

Já, Robot Konference Hospodářských novin o vývoji umělé inteligence a budoucnosti robotů. www.events.economia.cz 8. listopad 2017 / Praha Holešovická tržnice, hala č. 40 – GAME ON V prostorech nově otevřené největší výstavy o historii počítačových her. MEDIÁLNÍ PARTNEŘI PRODUKCE Frank Wang, University of Kent Umělá inteligence 2.0 – vize a vývoj Jonathan Ledgard, zakladatel Redline Group, lektor Švýcarského technologického institutu Droniště v Africe – budoucnost robotů Michal Pěchouček, profesor, ČVUT Umělá inteligence – příležitost, nebo hrozba? PARTNEŘI HN052694-1

3 Obsah ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2017, číslo 08 Vážení čtenáři, máme za sebou úspěšný 59. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. Opět, jako v letech minulých, se stal skvělou přehlídkou toho, co české strojírenské firmy mohou nabídnout světu. Není toho málo. České strojírenství je dlouhodobě páteří naší otevřené, proexportně orientované ekonomiky. A je konku- renceschopné na světových trzích. O tom svědčí i data za poslední měsíce a vlastně i roky. V září rostla v meziročním srovnání průmyslová výroba o 3,3 procenta, podobně jako v předchozích měsících. Je tak základem pro růst HDP, který ve druhém čtvrtletí představoval 4,7 procenta, a je odrazovým můst- kem pro minimální nezaměstnanost. Ta je dlouhodobě nejnižší v rámci celé EU. Růst průmyslu táhne především silná domácí poptávka, ale i oživení v eurozóně. Vzrůstá hodnota průmy- slových zakázek, včetně zahranič- ních. Tahounem růstu je tradičně zpracovatelský průmysl, především výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů. Největší vliv má průmysl automobilový. Ten má v našem průmyslu dlouhodobě rozhodující podíl a na celkových trž- bách se podílí téměř třetinou. Česká ekonomika výrazně zrychluje svůj růst, ve druhém čtvrtletí vzrostla o 4,5 procenta a řadí se mezi tři nej- rychleji rostoucí ekonomiky EU. Znamená to ale, že své vynikající pozice musíme obhájit i v budoucnu. K tomu vede jediná cesta — im- plementace principů Průmyslu 4.0 do výrobní praxe. Je logické, že v ně- kterých oborech, například ve zpra- covatelském průmyslu, již přišla nebo přijde dříve než jinde. Nicméně je jasné, že beze změn v oblasti tech- nického vzdělávání nám může ujet světový rychlík. Přál bych si proto, aby české stro- jírenství přestálo všechny výkyvy, dané i odchodem Velké Británie, se ctí. A abychom i za rok na tomto místě mohli hrdě konstatovat, že české strojírenství „jede“. Eduard Muřický náměstek ministra průmyslu a obchodu pro průmysl TÉMA Británie čeká, jak dopadne brexit ROZHOVOR Dovozci do Velké Británie se budou muset vyrovnat s odlišnou regulací POHLED NA REGION Brexit: přehled dosavadního průběhu vyjednávání POHLED NA REGION Česko může ve Velké Británii a Irsku bodovat také designem nebo ICT službami NA CESTĚ Jsou pragmatičtí a tvrdí odborníci. Jednání s Brity trvají i roky KRÁTCE ZE SVĚTA Regionální zprávy a novinky z Lotyšska, Egypta, Austrálie a Kolumbie ODVĚTVÍ BYZNYSU Dobrá pověst strojírenství nestačí, musíte být konkurenceschopní ÚSPĚŠNÝ EXPORTÉR Firma Bomar je v zahraničí vnímána stejně jako její německá konkurence INFORMAČNÍ SERVIS Unie chce silnější podporu udržitelného rozvoje v obchodních dohodách Česko se poprvé dostalo mezi top 10 obchodních partnerů Německa Oborové katalogy propagují jednotlivá tuzemská odvětví v zahraničí Sourcing Days: jednejte s nákupčími z ciziny, k nimž byste se dostali jen stěží Bronzoví Češi v Astaně zaujali svými důmyslnými řešeními KALENDÁŘ AKCÍ Zahraniční veletrhy, kde mohou firmy využít společnou prezentaci Nejbližší akce exportního vzdělávání CzechTradu České oficiální účasti na veletrzích Kvíz 4 8 11 12 4 12 26 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32

4 Téma český exportér říjen 2017, číslo 08 Británie čeká, jak dopadne brexit V červnu 2016 si Britové odhlasovali vystoupení z EU. Z toho plynoucí změny pocítí všechny členské země, otázkou zůstávají podmínky. Rozchod s EU bez dohody by exportéry zasáhl. Do Velké Británie loni zamířilo z České republiky zboží a služby za téměř 207 miliard korun. To z os­ trovní země za kanálem La Manche dělá čtvrtého největšího obchodního partne­ ra českých firem, jejichž export zřejmě i letos dosáhne čtyř bilionů korun. Vývozce, dovozce nebo investory však loni v červnu znejistilo referendum, v němž britští voliči rozhodli, že chtějí, aby Velká Británie vystoupila z EU – a tím i z jednotného vnitřního trhu. Výsledek referenda se zatím na vzájemném obchodu ni­ jak neprojevil, protože Britové z unie vystou­ pí až 29. března 2019. Minimálně do tohoto data se tedy nic nezmění. Je ovšem jasné, že brexit a budoucí na­ stavení vztahů mezi Londýnem a zbylou evropskou „sedmadvacítkou“ států bude pro firmy klíčové. A to platí nejen pro Česko. Největší dopad může mít brexit na německé podniky, které z kontinentální Evropy vyváží do Velké Británie nejvíce. Jen pro ilustraci, hodnota exportu z Německa byla v roce 2016 celkem 64,5 miliardy liber (asi 2,1 bilionu korun). Přes Německo tak mohou na české firmy dopadnout i další nepřímé důsledky tohoto odchodu z EU, protože může dojít také ke snížení reexportů, jež dále posilují význam britského trhu pro tuzemské vývozce. Největší exportér je Škoda Auto Podle ekonoma Lukáše Kovandy je Velká Británie někdy až nedoceňovaný obchodní partner. „Vývoz na britské ostrovy byl loni o 75 procent vyšší než export do Ruska a Číny dohromady. Je to největší odbytiště tuzemského exportu ze všech zemí, s nimiž nemáme společnou hranici,“ zdůrazňuje hlav­ ní ekonom společnosti Cyrrus. Více už české podniky vyváží jen do Německa, na Sloven­ sko a do Polska. Česko má vůči Velké Británii dlouhodobě pozitivní obchodní bilanci. Vývoz nepře­ tržitě stoupal již před vstupem do EU. V roce 2012 dosáhl podle údajů portálu Businessinfo výše 148,3 miliardy korun Petr Zenkner petr.zenkner@economia.cz Foto: shutterstock a od té doby vzrostl o dalších téměř šedesát miliard. Čísla za letošní první půlrok zatím naznačují, že tuzemský export do Británie zůstává přibližně na stejné výši jako loni. České firmy zatím vyvezly zboží a služby za 112,8 miliardy korun. Import z Británie je za prvních šest měsíců roku 2017 necelých padesát miliard, když za celý loňský rok byl 92,9 miliardy korun. Nejvíce se dováží auta, léky a stroje. Podle údajů Britské obchodní komory se mezi­ ročně o 13 procent zvýšil dovoz potravinář­ ských výrobků do Česka, ať už jde o sýry, maso, čaj či cukrovinky. Stále větší úspěch zaznamenávají na tuzemském trhu také britské výrobky bez lepku, laktózy a dalších alergenů. Vůbec největším exportérem z České repub­ liky do Británie je automobilka Škoda Auto, která tam loni vyvezla přes 80 tisíc aut, což je meziročně nárůst o více než sedm procent. Tamní trh je pro podnik v Mladé Boleslavi čtvrtý nejdůležitější – hned po čínském, ně­

5 Téma český exportér říjen 2017, číslo 08 meckém a českém. Významný podíl připadá i na automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA), která se specializuje na menší vozy, jež se v Británii přímo nevy­ rábí. Celkově loni na britské ostrovy vyvezla 29 procent produkce továrny v Kolíně. Podle Lukáše Kovandy může být případná pesimistická varianta rozchodu Londýna s Bruselem bez dohody, označovaná jako „tvrdý brexit“, pro český automobilový průmysl hodně nepříjemná „Zavedení cel a tarifů poznamená konkurenceschopnost tuzemských automobilů na britském trhu. Škoda Auto jen velmi těžko bude hledat ná­ hradní vývozní trhy,“ myslí si Kovanda z Cy­ rrusu. S názorem na potenciální ohrožení dodavatelských řetězců automobilového prů­ myslu souhlasí i vedoucí obchodního týmu v Britské obchodní komoře Filip Frank. Mezi další ohrožené obory podle něj ještě patří zemědělství a veterinářství. Do Velké Británie se nevyváží jen auta, dopravní prostředky a stroje, ale i plasty, pryže či chemikálie. Míří sem také 12 procent českého vývozu sladu, což je nejvyšší podíl ze všech vývozních zemí, pokud jde o tuto komoditu. Britský trh je velmi důležitý pro výrobce nemocničních lůžek Linet. Firma ze Slaného exportuje do Velké Británie zhruba každou dvacátou postel, již vyrobí, a má dlouhodobé plány na ztrojnásobení svého vývozu. Linet má v jihoanglickém Hampshiru i vlastní vývo­ jové centrum. Úspěšná na britském staveb­ ním trhu je česká firma Sipral. Ta letos zahájí velkou zakázku v Londýně za dvě miliardy ko­ run a dodá skleněné pláště pro dva mrakodra­ py v luxusním rezidenčním projektu ve čtvrti Canary Wharf. Vzájemné investice Britské firmy od začátku 90. let patří k před­ ním investorům v Česku. Podle údajů agentury CzechInvest, která zprostředkovává zahraniční investice, jich jen s její pomocí přišlo do země celkem 92 v hodnotě 23,8 mi­ liardy korun. Mezi trojici největších patří investice do zá­ vodu na elektrosoučástky AVX v Lanškrouně, dále výrobce automobilových brzd Lucas Vari­ ty či zřízení logistického centra pro společnost DHL Information Services, řízenou z londýn­ ské centrály, a to za téměř pět miliard korun. V samotném Česku působí asi tři stovky britských firem, které zaměstnávají kolem 65 tisíc lidí. Svoje ústředí pro střední Evropu mají v Praze třeba inženýrská společnost Mott MacDonald nebo právnická kancelář Allen & Overy. A jeden z největších světových maloobchodních řetězců Tesco se letos v létě definitivně rozhodl, že neprodá téměř tisí­ covku svých obchodů v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a v Polsku. Management Teska prodej obchodů, které jen v Česku zaměstná­ vají 13 500 lidí, zvažoval od roku 2014. Důvo­ dem byly velké ztráty – jen v Česku řetězec v letech 2012 až 2015 prodělal devět miliard korun. Podle šéfa maloobchodní firmy pro střední Evropu Matta Simistera se už karta obrací a za minulý finanční rok firma naopak vydělala 3,3 miliardy korun a letošní finanční rok prý bude ještě lepší. Objem přímých českých investic je mnohem menší. Asi nejznámějším českým investorem ve Velké Británii je v tuto chvíli miliar­ Zdroj: BloomBerg, statista, ČsÚ 2013 2013 2012 2011 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 130,2 50,8 52,2 53,4 68,1 74,5 207,0 93,0 147,1 153,4 184,0 206,2 2014 2014 2015 2015 2016 2016 2017 Spojené království Velké Británie a Severního Irska V. Británie Česko Rozloha 243 610 km2 78 866 km2 Počet obyvatel 65,5 milionu 10,5 milionu Růst HDP (2016) 1,80% 2,40 % Předpověď růstu (2017) 1,60% 2,50 % Celkový HDP 2,16 bilionu USD 185 mld. USD HDP na hlavu 38 900 dolarů 17 556 dolarů Doing Business 7. místo 27. místo Nezaměstnanost 4,70% 3,50 % Měna libra šterlingů česká koruna Úřední jazyk angličtina čeština Zahraniční obchod s Českem (v mld. Kč) Růst britského HDP (v procentech) Kam Británie nejvíce vyváží (2016, mld. liber) Odkud se do Británie nejvíce dováží (2016, mld. liber) Vývoz Dovoz USA Německo Nizozemsko Francie Irsko Čína Belgie a Lucembursko Itálie Španělsko Švýcarsko Spojené arabské em. Hongkong Japonsko Kanada Singapur Německo Čína USA Nizozemsko Francie Belgie a Lucembursko Itálie Španělsko Norsko Irsko Švýcarsko Polsko Japonsko Turecko Hongkong 0 1 -1 -2 -3 2 3 2,5 1,6 47,4 64,5 40,6 36,7 34,9 25,0 24,3 17,5 15,9 13,7 13,5 10,2 9,2 8,3 7,5 6,7 32,8 18,6 19,4 17,1 13,5 12,0 9,9 9,8 9,2 6,7 6,4 5,0 4,8 4,7 45 % exportu z Británie je spojeno s vnitřním trhem EU. Nejvíce britského zboží a služeb jde do USA, naopak největším importérem do Velké Británie je Německo. 11,5 mld. eur byl v roce 2015 příspěvek Británie do společného rozpočtu EU. Spojené království je po Německu druhým největším přispěvatelem.

6 Téma český exportér říjen 2017, číslo 08 dář Daniel Křetínský. Jeho Energetický a průmyslový holding (EPH) zde letos v létě získal od britské energetické firmy Centrica dvě paroplynové elektrárny Langage a South Humber Bank o výkonu 2300 megawattů, což je více, než má jaderná elektrárna Temelín. EPH za obě elektrárny zaplatí 318 milionů liber (10,3 miliardy korun). Křetínského kon­ cern působí na energetickém trhu ve Velké Británii již od roku 2015, kdy od francouzské společnosti EDF získal černouhelnou elek­ trárnu Eggborough. O rok později k ní přidal hnědouhelný zdroj Lynemouth, který mu naopak prodala německá energetická firma RWE. Všechny čtyři elektrárny mohou do­ hromady dodávat elektřinu pro více než čtyři miliony domácností. EPH se zároveň nebrání na britském trhu dále posilovat, protože ho považuje za perspektivní. Charakter britské ekonomiky Británie patří mezi sedm nejvyspělejších eko­ nomik světa. Podle statistik Eurostatu žije v Británii asi 13 procent obyvatel EU a v roce 2016 na ni připadalo 17,6 procenta hrubého domácího produktu v celé unii. Velká Britá­ nie se střídá s Francií o pozici druhé největší ekonomiky v Evropě, hned po Německu. Na rozdíl od České republiky, která patří mezi nejvíce průmyslové země v EU, se v Británii průmysl na HDP nepodílí ani 20 procenty. Většinu lidí na ostrovech zaměstnávají služby. Londýn je jedním z klíčových světových fi­ nančních center, spolu s New Yorkem, Tokiem nebo Hongkongem. Sídlí zde londýnská ak­ ciová burza (London Stock Exchange), která vznikla v roce 1801, nebo komoditní burza kovů (London Metal Exchange), jež patří k hlavním místům, kde se obchoduje s prů­ myslovými kovy – od mědi přes ocel, slitiny hliníku až po nové kovy důležité pro elektro­ mobilitu, jako je kobalt. Symbolem britského finančního sektoru je londýnská finanční čtvrť City, která je provázána s předními světovými bankami. V roce 1688 zde vznikla i důležitá britská pojišťovna Lloyds, spojená zpočátku hlavně s námořním obchodem. „City je jedním z nejdůležitějších odvět­ ví ekonomiky Velké Británie. Nejde pouze o Londýn, významní poskytovatelé finanč­ ních služeb sídlí po celé Anglii, i když více na jihu než na severu,“ vysvětluje Pavel Sobí­ šek, hlavní ekonom UniCredit Bank. „V City sídlí globální banky či jejich regionální za­ stoupení pro Evropu, Afriku a Blízký východ. Řada finančních služeb v Británii je navázána na aktivity těchto globálních bank,“ podtrhu­ je Sobíšek její význam. Podle studie lobbistické organizace TheCi­ tyUK, která bojuje za zájmy finančního sekto­ ru a vystupuje proti tvrdému brexitu, přispívá tento sektor do britského rozpočtu na daních až 67 miliardami liber ročně a zaměstnává přes dva miliony lidí. Británie si finanční sektor „hlídala“ i v rám­ ci Evropské komise. Od listopadu 2014 byl evropským komisařem pro finanční služby a kapitálový trh britský politik Jonathan Hill. Ten po výsledku referenda oznámil rezigna­ ci a v červenci 2016 přešel jeho resort pod místopředsedu Evropské komise Valdise Dombrovskise. V Londýně sídlí i Evropský bankovní úřad, který vznikl v roce 2011 jako reakce na světo­ vou finanční krizi. Jeho úkolem je mimo jiné formulovat a koordinovat bankovní pravidla. Po brexitu se tento úřad přestěhuje na kon­ tinent. Zájem o centrálu se 159 úředníky má i Praha. Silnými kandidáty jsou však Lucem­ burk, kde sídlí Evropská investiční banka, nebo Frankfurt nad Mohanem, kde má ústře­ dí Evropská centrální banka. Brexit už vyvolal v některých bankách (například Goldman Sachs, UBS, Citigroup nebo JPMorgan) rozhodnutí o přestěhování části jejich zaměstnanců na kontinent. „Zatím nejde o masivní přesuny. Cílem je zachování možnosti poskytovat služby po celé EU v pří­ padě získání licence v jediné členské zemi,“ vysvětluje Pavel Sobíšek. Podle něj může pro britskou ekonomiku představovat problém, pouze pokud na první vlnu odchodů, která se týká spíše regulátorů, navážou poskytovatelé služeb. O tom, že odchod Velké Británie z EU bude mít na City negativní dopad, je přesvědčen ekonom Lukáš Kovanda. „Postavení evrop­ ského finančního centra ale Londýn kvůli brexitu neztratí. K masovému exodu nakonec nedojde,“ věří Kovanda. Podle něj současné silácké výroky na obou stranách kanálu La Manche vezmou postupně za své. Hledání pozice po brexitu Jak zástupci City, tak mnozí britští byznys­ meni před referendem spíše podporovali setr­ vání Velké Británie v unii, protože se obávali budoucích dopadů na obchod. I když jsou nej­ větším britským obchodním partnerem Spo­ jené státy (16,6 procenta exportu v roce 2016), na vnitřní trh míří kolem 45 procent britského zboží. Pokud nedojde k dohodě, která vztahy s EU nějak nově definuje, bude podle britské premiérky Theresy Mayové vzájemný obchod probíhat podle podmínek Světové obchodní organizace (WTO). Ve hře je hlavně možné přechodné období po březnu 2019, kdy už Británie nebude členem Evropské unie, ale mohly by dále platit základní svobody a volný pohyb pracovních sil. „Na odchod z EU jsme čekali 40 let, tak to ještě dalších 24 měsíců vydržíme,“ připouští tuto variantu i velmi euroskeptický ministr obchodu Liam Fox. Tuto možnost vítají a tlačí na ni i britské podniky, které jsou opatrnější než britští voliči. Hlavním důvodem je nejistota, která se referendem vytvořila. A té nepomohly ani předčasné volby 8. června 2017. Jimi si chtěla premiérka Mayová posílit svou pozici a získat přesvědčivou většinu pro vyjednává­ ní o brexitu. Místo posílení o další mandáty nad 330, které ještě získal ve volbách 2015 její předchůdce David Cameron, však docílila pravého opaku. Její Konzervativní strana ztratila v parlamentu většinu a utvořila s 318 mandáty jen menšinovou vládu, již pod­ poruje severoirská Demokratická unionistic­ ká strana. Zmírnění britského postoje naznačuje nedávný projev premiérky Mayové ve Flo­ rencii, kde uvedla, že po březnu 2019 by mělo existovat dvouleté přechodné období, aby se Londýn i Brusel přizpůsobily novým pravi­ dlům. Británie je zároveň ochotná plnit svoje finanční závazky do společného evropského rozpočtu na roky 2014 až 2020, které Evrop­ ská komise vyčísluje nejméně na 60 miliard eur. Velká Británie je po Německu druhým největším přispěvatelem do rozpočtu EU. Samotný brexit však nikdo nezpochybňu­ je. Mayová ve Florencii uvedla, že se Velká Británie ve společenství „nikdy necítila jako doma“. Podle ní se Britové „rozhodli stát se globálním volně obchodujícím národem“. Vý­ běr Florencie pro definování britského vztahu k EU není podle analytika Kryštofa Kruliše z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) náhodný, protože ve městě sídlí proevropská akademická instituce European University Institute. „Hlavní manifest euroskepticismu zase pronesla Margaret Thatcherová v roce 1988 v Bruggách, v sídle proevropské institu­ ce College of Europe,“ připomíná Kruliš. A co česko? Česká vláda se dopadům brexitu věnovala už před referendem. Nyní probíhají na Úřadu vlády pravidelné pracovní skupiny pod gescí státního tajemníka pro EU Aleše Chmelaře. Na Úřadu vlády vznikla krátce po brexitu i analýza, která vyčíslila potenciální snížení objemu vzájemného obchodu s Británií po je­ jím vystoupení z vnitřního trhu na šest až devět procent. Dlouhodobě by se kvůli brexi­ tu mohl růst HDP české ekonomiky snížit asi o půl procenta. Členské státy EU s největším počtem obyvatel žijících a pracujících ve Velké Británii (2016, v tisících) Polsko Irsko Rumunsko Portugalsko Itálie Francie 916 332 233 219 192 165 6 tisíc je počet Britů žijících v České republice. Zdroj: BloomBerg, ČsÚ

7 Téma český exportér říjen 2017, číslo 08 Britská premiérka theresa mayová ve svém projevu ve Florencii uvedla, že po březnu 2019 by mělo existovat dvouleté přechodné období, kdy by se londýn i Brusel mohly přizpůsobit novým pravidlům. dále zde řekla, že se Velká Británie ve společenství „nikdy necítila jako doma“. Foto: reuters „Naší prioritou je v první řadě ochrana práv českých občanů a firem, kteří ve Velké Británii žijí a působí. Naši občané, kteří uči­ nili životní rozhodnutí za zcela jiné situace, nesmí čelit negativním dopadům,“ uvedl Aleš Chmelař. V Británii žijí a pracují desítky tisíc Čechů. Podle Chmelaře ale Česko samo s Velkou Británií nevyjednává a podporuje priority Evropské komise a hlavního vyjedna­ vače Michela Barniera. Vyjednávání za český byznys pozorně sleduje Svaz průmyslu a dopravy. Podle vi­ ceprezidenta svazu Radka Špicara je klíčové hlavně uzavření přechodného období, protože obecná pravidla WTO mají mnohem nižší standardy. „Potom je důležité dojednat ob­ chodní dohodu, která co nejvíce omezí vznik možných obchodních a technických bariér mezi Británií a společným trhem EU. Z ev­ ropského pohledu je třeba být konstruktivní a věcný,“ zdůrazňuje Špicar, který upozorňuje i na další fakt – příjmy evropského rozpočtu klesnou až o desetinu. A to bude mít samo­ zřejmě dopad také na Česko, které je čistým příjemcem peněz z EU. Podle analytika Ondřeje Krutílka ze spo­ lečnosti B&P Research není příliš pravděpo­ dobné, že by se ohrozilo financování struk­ turálních fondů do roku 2020 i v následných třech letech, kdy je ještě možné dočerpávat peníze z fondů EU. „Za stávajícího stavu si to nedovedu představit,“ řekl Krutílek, který se věnuje analýze evropské legislativy a unij­ ním strukturálním fondům. „Britské peníze ale budou chybět v dalším finančním období. Boj o jeho priority se právě rozbíhá a určitě dojde ke změnám,“ myslí si Krutílek. Podle něj se to projeví například v zemědělské politice ještě větším důrazem na podporu rozvoje venkova a nezemědělskou činnost. Česko ztratí v Británii spojence, který měl kvůli podobné struktuře svého zeměděl­ ství zájem na podpoře velkých zemědělských podniků. Méně peněz v rozpočtu EU posílí i další dlouhodobější trend – odklon od toho, aby si členské státy mohly z evropských peněz budovat infrastrukturu. Ještě mnohem vážnější bude podle Krutílka dopad odchodu Velké Británie z EU na bu­ doucí fungování vnitřního trhu. „Londýn byl vždycky klíčovým hráčem, který podporoval jeho liberalizaci ve smyslu odbourávání bariér, což odpovídá i českým zájmům,“ řekl Krutílek. Podle něj už po odchodu Británie nebude volný trh takovým tématem jako dříve a posune se od odbourávání překážek spíše ke sjednocová­ ní pravidel. Může se to projevit třeba dokon­ čení revize směrnice o vysílání pracovníků. Pokud by měly české firmy platit podobné mzdy, jako jsou v západní Evropě, ztrácí pro ně vysílání jakýkoli význam. Více informací o regionu naleznete na www.businessinfo.cz/velka-britanie V Londýně sídlí Evropský bankovní úřad. Po brexitu se ale přestěhuje na kontinent. Zájem o centrálu se 159 úředníky má i Praha.

8 Rozhovor český exportér říjen 2017, číslo 08 Dovozci do Velké Británie se budou muset vyrovnat s odlišnou regulací Budoucí obchodní dohoda dovozcům pravděpodobně nebude klást podstatné tarifní překážky, ale budou se muset přizpůsobit postupně se odlišující regulaci a povinným certifikacím. Čtyři roky vede kancelář CzechTradu v Londýně. Po celou tuto dobu Martin Macourek sleduje, jak se export z České republiky do Velké Británie zvedá. Dále se mění formy ekonomické diplo‑ macie — třeba s počtem dodavatelských fór v podobě incomingových misí jsme se dostali z nuly na 10 za rok. Plánovaný brexit by ale mohl nastartovaný trend zpomalit, Macourek je ovšem přesvědčen, že ho nezastaví. Asi nejen čeští exportéři se vás ptají, co se v zahraničním obchodu s Británií dá v sou- vislosti s brexitem očekávat. Co odpovídáte? Slýchám to neustále a odpovídám, že odhady vývoje jsou věštěním z křišťálové koule. Prav‑ děpodobně je před námi dlouhé jednání mezi Británií a Evropskou unií o obchodní dohodě, která nás s ohledem na byznys zajímá priorit‑ ně. S velkou pravděpodobností do ní budou za‑ sahovat politické zájmy. To samozřejmě vede k nejistotě a s ní souvisejícím problémům. Ty už se nějak konkrétně projevují? Už je pociťujeme, protože řada firem z české i britské strany přerušila kvůli brexitu nastar‑ tovaná obchodní jednání. Tuto tendenci mají zejména britské firmy, které servisují Evropu z Londýna, kde mají evropskou centrálu, hlavní distribuční zázemí a nákup, ale nemusí nutně v Británii vyrábět, mohou vyrábět třeba v Číně, Japonsku či USA. Jedna z takových aftermarketových firem automobilového průmyslu měla například jet s naší kanceláří do Tesly Blatná k jednání o dodávkách kabelů a cívek. Z cesty sešlo právě proto, že podnik pohybující se na trhu automobilových doplň‑ ků své obchodní aktivity z britské centrály přehodnocuje a uvažuje o jejich přesunutí do některé ze zemí EU. Na druhou stranu, nenastává v souvislosti s odchodem Británie z EU období, kdy by se dalo využít váhání některých firem jako dobrá příležitost? Na brexit je třeba se dívat jako na riziko i jako na příležitost. V současnosti se žádný byznys nezastavuje, a pokud ano, tak jde spíše o marginální záležitosti, nikoliv o strategické obchodní případy. Nepředpokládáme, že by budoucí obchodní dohoda mohla zavést něja‑ ké podstatné tarifní překážky. Ovšem očeká‑ váme, že zřejmě narostou netarifní překážky obchodu, zejména postupně se odlišující regulace. Ale to je tendence, kterou vnímáme už delší dobu, protože v Británii již nyní často vyžadují certifikace nad rámec dokumentů povinných v Evropské unii. Dovozci do Velké Británie se tak pravděpodobně budou muset vyrovnat se stále více se odlišující regulací. Jaké nadstandardní certifikace vyžadují? Stává se, že britská firma požaduje certifi‑ kaci British Standard nad rámec povinných certifikací EU. Protože je Británie obchodně hodně propojená s USA, což je její specifikum oproti zbytku evropského trhu, často se žádá ještě americká certifikace. Už dnes považu‑ jeme za důležité, aby si firmy se zájmem sem exportovat prověřily, zda mají požadované certifikáty. Protože u některých produktů, například u tlakových nádob a v některých oborech bez nich ani nemá smysl začínat jednání. Jak vypadal obchod s Británií v dobách so- cialistického Československa a jak se změnil po listopadu ’89? Socialistické Československo a následně Česká republika jsou z hlediska obchodu s Velkou Británií naprosto neporovnatelné ve‑ ličiny. Export se více než zdesetinásobil a na‑ dále se vyvíjí. Československo do Británie vyváželo stroje, které jsou dodnes pojmem, a také například pivo a některou spotřební elektroniku. Ale šlo jen o zcela marginální ex‑ porty. Automobily Škoda zde navíc byly čas‑ tým terčem vtipů. Dnes je vzájemný obchod extrémně dynamický. Dramatický nárůst odstartoval hlavně po našem vstupu do Ev‑ ropské unie. A ještě jedno datum považuji za významné. A to rok 2001, protože tehdy se změnila obchodní bilance — český export do Británie začal převažovat nad dovozem Británie do České republiky. Co způsobilo takovou změnu? Částečně to byl důsledek zahraničních inves‑ tic v Česku. Německé, francouzské či japon‑ ské firmy, které v České republice investova‑ ly, od nás začaly exportovat na své tradiční trhy. Z Česka se do Velké Británie například Ivana Gračková ivana.grackova@economia.cz Martin Macourek ředitel kanceláře CzechTradu v Londýně martin.macourek@czechtrade.cz Po ukončení studií mezinárodního obchodu a francouzské filologie zůstal v oboru. Nejprve se věnoval vyjednává- ní obchodních dohod, později působil v roli zprostředkovatele konkrétních exportních obchodních případů. Poslední čtyři roky vede britskou a ir- skou kancelář agentury CzechTrade. Specializuje se především na auto- mobilový průmysl na všech úrovních dodavatelského řetězce. Foto: hn – Matej SláVik Praha, 8. 12. 2017, 10:30—12:30 hod. Spojené království jako Mekka piva? Přehled o britském pivovarnictví – země nejostřejší globální konkurence i velkých příležitostí. Jak si vedou české pivovary? Jak nastartovat britský byznys pro malý a střední pivovar? Po skončení akce příležitost pro individuální konzultace. export piva do Velké Británie akce Czechtradu

9 Rozhovor český exportér říjen 2017, číslo 08 1. Britský konkurenční trh je vaší příležitostí i úskalím. Své šance zvýšíte přesvědčivě vysta‑ věnou argumentací, kterou podpoří atrak‑ tivní, přehledné materiály a nápaditý design. Samozřejmostí je vhodně zvolený byznysmodel a prodejní techniky – v tomto ohledu jednáte s evropskými mistry. 2. Nezapomínejte, že jednáte s příjemnými, ale tvrdými obchodníky. Není zvykem přijímat první nabídku – nenechte se zaskočit zjevně nevýhodným návrhem. Buďte připraveni vyjed‑ návat, obeznamte se s konkurencí a nebojte se srovnávání. Počítá se s pohotovou odpovědí na otázky: „What’s your value proposition? How do you compete with X?“ 3. Odlišné procesní zvyklosti a byrokratické průtahy vás mohou místy nemile překvapit, ale ne odradit od podnikání. Vyvarujte se výbu‑ chů hněvu – verbální útoky na zaměstnance ve službách jsou brány velmi vážně. V dopravě si ponechávejte výraznou časovou rezervu. 4. Nepodceňujte důkladnou přípravu na jed‑ nání. Nechcete‑li získat nelichotivou nálepku „time wasters“, nezdržujte protistranu tím, co se dá zjistit nebo zařídit předem. Totéž platí ve službách a na úřadech. Vyřizování objed‑ návek či zákonných povinností vede po trase: internet/e‑mail – telefon – pošta – osobní kontakt. 5. Za všech okolností buďte zdvořilí. Ptejte se, dávejte najevo, že nasloucháte, nepřeru‑ šujte protistranu, neveďte dlouhé monology. Rozkazovací způsob obejděte zdvořilejšími obraty, naučte se několik frází, které zjemňují nepříjemná sdělení. 6. Zdvořilost neznamená familiárnost. Neplá‑ cejte partnery po ramenou, nechápejte sympa‑ tické jednání jako výzvu k žoviálnosti. I dobře míněnými žertíky a neotřelými vtipy můžete snadno překročit hranice, jichž si jako cizinci nejste vědomi. 7. Vítejte ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Mějte stále na paměti, že jste v monarchii. Respektujte tituly uvedené na vizitkách. Používejte správně zeměpisná označení, nezaměňujte Spojené království s Vel‑ kou Británií nebo Anglií. 8. Nezdráhejte se k prolamování ledů využít obligátních témat jako počasí nebo cesta. Mezi další oblíbená témata patří kultura, sport, cestování, kulinářské zážitky. O své rodině můžete hovořit, ale nikdy se na ni protistrany nevyptávejte. Nenadnášejte témata dotýkající se politiky, královské rodiny, historie, nábožen‑ ství či přistěhovalectví. Pokud je protějšek sám zmíní, raději se k nim nevyjadřujte. 9. Šaty dělají člověka. Svým vzhledem a vy‑ stupováním se v očích partnerů sami zařadíte do příslušné kategorie podnikatelů. Buďte vždy upraveni a pro danou příležitost vhodně oděni. 10. Nevíte si s některým problémem rady? Neriskujte, vyhledejte odborníky – napří‑ klad CzechTrade. Desatero pro obchodování s Velkou Británií dováží spousta hraček. Při bližším pohledu se dá zjistit, že hlavním artiklem je stavebnice Lego dánské firmy, která má výrobní prostory u Kladna. Takže to je ta globální ekonomika. Ale vliv na tak zásadní obrat neměly jen velké, multinacionální firmy. Pozitivní tendenci vní‑ máme i u českých společností, které dokážou nabízet výrobky s čím dál vyšší přidanou hodnotou. Malé a střední podniky, jejichž pro‑ dukce reaguje na nové poznatky vědecko‑tech‑ nické základny a které mají inovativní nápady, jsou ty, které naše kancelář nejraději podpo‑ ruje. CzechTrade v Londýně působí od roku 2002, proto se jistě právem můžeme domnívat, že i fungování naší kanceláře se promítlo v pří‑ znivé změně vzájemné obchodní bilance. Které obory se nejvíce zasloužily o tak dynamický vývoj českého exportu do Velké Británie? I na ostrovech Spojeného království boduje‑ me s naší tradiční produkcí, většinu vývozu tvořily strojírenské výrobky. A pak se hodně zvedl objem vývozu produktů pro automotive. Ovšem často šlo ani ne o subdodávky, nýbrž až o subsubdodávky. Proto dnes CzechTrade podporuje hlavně vznik přímých dodavatel‑ ských vztahů, což umožňuje nastavení úplně jiných marží a konečně to může přiblížit náš obchod třeba tomu německému. Naší kance‑ láři se podařilo napojit se na klíčové osoby velkých britských automobilek. Které automobilky jste oslovili? V roce 2013 jsme zahájili spolupráci s firmou Aston Martin, takže jejím partnerem je v sou‑ časnosti například česká společnost Benet Au‑ tomotive, která dodává výrobky z kompozitu, v čemž jsme opravdu dobří. Můžeme tedy hrdě prohlásit, že vozy značky Aston Martin dnes jezdí třeba se spoilery české výroby. Jakmile je česká firma jednou takto zavedená, získává obrovskou výhodu. Její britský partner u ní už pak poptává i další výrobky při zavádění nových modelů. Oslovili jsme také největší britskou automobilku Jaguar Land Rover, kte‑ rá aktuálně zažívá obrovský rozkvět. Má nejen své čtyři továrny ve Velké Británii, ale také další v Číně, Brazílii, Indii a nyní staví první zahraniční v Evropě — na Slovensku v Nitře. Ta bude dokončena v příštím roce. Navázali jsme kontakt se všemi divizemi automobil‑ ky, v roce 2015 jsme s ní zorganizovali velké dodavatelské fórum. Účastnilo se ho sedm českých společností a 110 nákupčích z Jaguar Land Roveru. Výsledkem je například dohoda, že Futaba Czech, jediná výrobní základna této japonské firmy v Evropě, bude dodávat pro známou automobilovou značku komponenty do nádrží. Dále jsme navázali vztahy s automo‑ bilkou Nissan, v britském Sunderlandu jsme uskutečnili i dodavatelské fórum. Bývají počáteční jednání náročná? Jsou poměrně dlouhá. Velká Británie je extrémně konzervativní. Je těžké získat a udržet si kontakt na nákupčí. Britské firmy mají vysoké požadavky na referenční historii, vyžadují posudky ze západní Evropy nebo USA. Česká republika zatím není v byzny‑ su pro Brity, hlavně pro ty mladší, žádným velkým pojmem, tedy pokud zrovna nejde o úzkou skupinu profesionálů ve strojírenství. Úkolem CzechTradu je vysvětlit britským partnerům, jaká je tradice české výroby a hlavně jaká je její kvalita, jak jsou naše výrobky spolehlivé a inovativní. Máte nějakou osvědčenou strategii? Na počátku je třeba identifikovat, s kým vůbec jednat. Musíme najít osobní kontakt, protože britské firmy na e‑maily z nezná‑ mých adres vesměs nereagují. Když už dojde na obchodní setkání, je nutné dodržet postup, který Britové očekávají a na který mnohdy nejsou čeští obchodníci zvyklí. Stává se, že české firmy nechodí na jednání ve správném počtu. Když se třeba bude probírat technic‑ ký výkres, měli by se účastnit minimálně obchodník, pokud možno v seniorské pozici, a technik, ideálně technický ředitel. Jakmile česká firma nastaví jinou konfiguraci, vnímají to britští partneři jako chybu. Jak nejčastěji probíhají jednání? Jsou přesně strukturovaná. Začátek bývá neformální. Součástí mohou být i vtípky, ale opět takové, které Britové očekávají. V tom Češi často chybují, protože se někdy snaží jednat bez onoho nezbytného společenského úvodu. Doporučení začít konverzaci poča‑ sím je stále aktuální, naopak velmi citlivá, a tudíž nevhodná jsou jakákoliv genderově zabarvená témata. Výborné téma pro zahájení diskuse je Praha, kterou Britové znají, mnozí ji i navštívili. Nezbytné je také respektovat etnika, protože Británie je dnes multikulturní země a mnoho nákupčích je z Indie, Bangla‑ déše a dalších zemí. Mnozí z nich vůbec nepijí alkohol, takže ani toto téma s nimi není vhod‑ né probírat. Důležité je mít stále na paměti, že Spojené království Velké Británie a Severního Irska tvoří čtyři národy. Někdy si to čeští obchodníci neuvědomí, a tak pochvala krásné anglické krajiny příliš nepotěší britského partnera v případě, že je to hrdý Skot. Jak se čeští obchodníci vyrovnávají s komu- nikací v angličtině s rodilými mluvčími? Angličtina je skutečně značný problém. Fak‑ tem je, že se anglicky lépe domluvíte s Ameri‑ čanem než s Britem. Jinak se hovoří na seve‑ ru Británie, jinak na jihu, jinak ve Skotsku, v Irsku nebo v Londýně. Třeba akcent v Bir‑ minghamu je velmi náročný. Sjednáváme tam hodně obchodů, tak to dobře víme. Britové se při jednání nepřizpůsobí. Nikoliv proto, že by chtěli být neslušní, ale proto, že svou anglič‑ tinu jako problém vůbec nevnímají. Jedinými variantami je tedy buď se na jednání pečlivě připravit, nebo využít služeb naší kanceláře, aby byznys nezkrachoval kvůli jazyku.

10 Rozhovor český exportér říjen 2017, číslo 08 Velká Británie je pro byznys nepochybně bezpečná země. Je přece jen něco, na co si musí dávat čeští exportéři pozor? Z pohledu bezpečnosti jde skutečně o bez‑ problémovou zemi, ale je třeba si uvědomit, že britská ekonomika je globální. Na tamním trhu působí firmy snad ze všech zemí světa. Proto je nutné dávat si pozor na podvodníky a podvodné e‑maily. Jaké formy vstupu na tamní trh jsou obvyklé? Ještě donedávna platilo, že do Británie není možné prodávat své zboží nebo nabízet své služby, pakliže tam nemáte buď svoji britskou firmu, nebo britského partnera. Ovšem mít v této ostrovní zemi vlastní firmu je investič‑ ně velmi náročné. Samotné založení je sice nejjednodušší v Evropě, ale provozování je hodně nákladné. Dříve české firmy takto v Británii neinvestovaly téměř vůbec. Aktuál‑ ně se to mění a čas od času se objeví české společnosti, které si založí svou britskou pobočku. Nejčastěji se jedná o IT společnosti, protože čeští „ajťáci“ jsou opravdu velmi dob‑ ří. Ale v souhrnu je českých investorů tohoto typu málo. Našim klientům nejčastěji radíme, aby si našli místního partnera. Pomoci jim s jeho hledáním je velká část naší práce. Může to být místní distributor, velkoobchod‑ ník, ale třeba také agent, jehož prostřed‑ nictvím je vhodné vstoupit na britský trh. V poslední době už se ale vymezují obory, kde lze ze zemí Evropské unie dodávat napřímo. Souvisí to s tendencí britského trhu nazvanou distributor bypass, tedy se snahou vyhnout se obchodním zprostředkovatelům. Nyní se to týká obchodu s nábytkem, s doplňky pro domácnost a textilem. A těch oborů přibývá. Mění se v čase produkty, které české firmy do Británie vozí? K naší velké radosti přibývá inovativních výrobků, a dokonce i služeb, ve kterých jsme dosud pokulhávali. Vedle IT jsou to například finanční služby. Ovšem IT vede. Nedávno jsme třeba pomáhali dávat dohromady čes‑ ko‑britský joint venture s výrobou v České republice a obchodní základnou v Británii. Zkombinovali jsme to nejlepší z obou teritorií. Přitom zpočátku neměla česká IT firma nijak velké plány, chtěla ve Velké Británii nabíd‑ nout standardní IT služby jako třeba tvorbu webových stránek. Oslovila nás na meeting pointu v Praze a my jsme zprostředkovali kontakt s britským partnerem. Ukázalo se, že čeští vývojáři mají v šuplíku nápad z oboru virtuální reality, který neuměli zkomerciali‑ zovat. A to Britové umějí velmi dobře, vědí, jak prodat, jak se prezentovat. Pořádáte také incomingové mise pro britské partnery? Ty bývají klíčové a svou roli sehrály i v tomto případě. Když jsem před čtyřmi lety nastu‑ poval jako vedoucí kanceláře CzechTradu v Londýně, žádné takové mise se nedělaly. Dnes jich organizujeme až 10 za rok a velmi se nám osvědčují. Návštěva v České republice vždycky zásadně změní uvažování britských partnerů, kteří vesměs nemají informace o zdejší základně. Znají Prahu, ale kolikrát ani nevědí, že leží v Česku. Pak přijedou a na‑ jednou zjistí, jak šikovní a flexibilní jsou tady lidé, na jaké jsou technologické úrovni. Také objeví to, co my už dobře víme, že se totiž česká a britská ekonomika výborně doplňují. Jak? Britské ostrovy už nejsou tou prémiovou vý‑ robní základnou, kterou bývaly někdy v roce 1950. Britové jsou dobří především ve vývozu služeb, v nichž my jsme slabší. Naopak v Česku je velmi dobrá výrobní základna s kvalifiko‑ vanými lidmi. Takže incomingové mise patří k tomu nejdůležitějšímu, co pro naše klienty děláme. Když už u nás britská firma najde jed‑ noho českého partnera, vesměs se díky dobré zkušenosti s tuzemským dodavatelem začne brzy ptát po dalších. Pro britské podniky proto děláme v Česku například dodavatelské dny, kdy máme třeba jeden den schůzky na mi‑ nisterstvu průmyslu a obchodu a další den jezdíme po českých továrnách a průmyslových polygonech. Třeba britská společnost Bowman Power tak naším prostřednictvím objevila v Česku firmu VUES Brno, která Bowmanu po‑ mohla vyřešit technický problém rotoru a sta‑ toru, s nímž si předchozí německý dodavatel nevěděl rady. Zástupci Bowman Power tady byli už na dvou misích, jednou v Praze a loni na strojírenském veletrhu v Brně. Objeli jsme také továrny Jihomoravského kraje a dnes už Bowmanu dodává i PBS Velká Bíteš. Při orga‑ nizaci takových misí nám dost pomáhá i to, že již funguje i přímé letecké spojení Londýn— Brno, létá se také do Ostravy. Jaké máte plány nyní? Aktuálně plánujeme dodavatelské fórum pro britskou firmu Halfords, která je největším britským obchodníkem s autodoplňky a do‑ sud nakupovala hlavně v Asii prostřednic‑ tvím své kanceláře v Hongkongu. Se zástupci firmy jsme se seznámili letos v červnu na brit‑ ském veletrhu Automechanika a podařilo se nám je přesvědčit, aby se po svých budoucích dodavatelích porozhlédli ve střední a vý‑ chodní Evropě. Pro naše výrobce to bude velká šance, protože Britové svá auta milují a jsou schopni do nich hodně investovat, je to fenomén. Jezdí se české firmy prezentovat na speciali- zované veletrhy do Velké Británie? Nijak masově, protože veletrhy v Británii jsou extrémně drahé, i když CzechTrade umí zajistit účast českých firem několikanásobně levněji. Organizujeme tak pět veletrhů za rok. Vesměs jsou dva strojírenské, jeden zaměřený na automotive a pak nějaké specializující se na design a architekturu, což je mimořádně perspektivní oblast. Dříve jsme do Velké Británie vozili levný nábytek, v současnosti dodáváme designové a řemeslné výrobky ze skla, z umělého kamene, z granitu. Londýn se stává evropským centrem designu a co zdejší špičkoví designéři navrhnou, umí čeští výrobci zhotovit. Naše produkty vyrobené s velkým řemeslným umem a obrovskou přida‑ nou hodnotou tak dnes zdobí luxusní reziden‑ ce a paláce v Kataru, Saúdské Arábii, Ománu nebo ve Spojených arabských emirátech. Designové sklo od českého skláře Ronyho Plesla. Foto: hn — joSeF horázný

11 český exportér říjen 2017, číslo 08 Pohled na region Brexit: přehled dosavadního průběhu vyjednávání Od března 2017 běží dvouletá lhůta pro vypořádání závazků EU a Velké Británie. Postup vystoupení je nastaven tak, aby proběhl bez náhlých zvratů. Spojené království oficiálně potvrdi‑ lo svůj záměr vystoupit z Evropské unie dne 29. března 2017. Od tohoto data se také odvíjí dvouletá lhůta pro vypořádání dosavadních závazků obou stran a uzavření dohody o budoucích vztazích mezi EU a Británií. Tato lhůta může být prodlou‑ žena na základě jednomyslného rozhodnutí Evropské rady a souhlasu Spojeného králov‑ ství (dále UK). Odchod členského státu z EU se řídí člán‑ kem 50 Smlouvy o Evropské unii. Ten obecně upravuje postup nutný pro vystoupení. Za uzavření dohody o vystoupení je na stra‑ ně EU primárně odpovědná Evropská rada, nicméně samotná jednání vede hlavní vyjed‑ navač ve spolupráci s Generálním sekreta‑ riátem Rady a Evropskou komisí. Hlavním vyjednavačem za EU byl jmenován bývalý francouzský premiér a v letech 2010–2014 komisař pro vnitřní trh Michel Barnier. Jeho protějškem na britské straně je David Davis, ministr pro odchod Spojeného království z Evropské unie. Vzhledem k tomu, že Evropská unie se s touto situací setkává ve své historii poprvé, řadu procesních náležitostí musí vymyslet „od stolu“. Klíčovým principem, na němž je založen celý proces vyjednávání EU s UK o jeho vystoupení, je fázový přístup. Britové obtížně hledají shodu, jak nově nastavit vztahy s evropskou unií V praxi to znamená, že nejprve budou mezi jednotlivými stranami dojednány principy vypořádání závazků souvisejících s od‑ chodem. Teprve poté, co se Evropská rada usnese, že pokrok v první fázi je dostatečný, by mělo dojít k přesunu do druhé fáze a tou je jednání o budoucích vztazích UK s EU. Další uspořádání vzájemných vztahů bude řešeno komplexní dohodou o budoucích vztazích EU a UK, která bude sjednána dle čl. 218 Smlou‑ vy o fungování EU a bude mít pravděpodobně formu smíšené mezinárodní smlouvy, kterou uzavře společně Evropská unie a její členské státy na straně jedné a UK na straně druhé. Smyslem tohoto postupu je zajištění řádného odchodu Velké Británie tak, aby proběhl bez jakýchkoliv náhlých zvratů s dostatečnou právní a ekonomickou jistotou. Dne 8. června 2017 se ve Velké Británii konaly předčasné volby. Namísto potvrzení tvrdého postoje vůči EU ze strany britských voličů došlo k přesnému opaku, a navíc Kon‑ zervativní strana ztratila i většinu v britském parlamentu. Po těchto volbách se britská poli‑ tická scéna stala daleko méně předvídatelnou a samotní Britové jen obtížně hledají shodu v tom, jakou podobu by měly po odchodu vzájemné vztahy s Evropskou unií mít. Oficiální jednání mezi UK a EU o podmín‑ kách brexitu byla zahájena 19. června 2017 souhlasem obou stran na harmonogramu jed‑ nání pro období do jednání říjnové Evropské rady a hlavních tématech pro první fázi. Ta se nejprve zaměřuje na zajištění práv občanů (a to jak práv občanů EU žijících, studujících či pracujících v UK, tak analogicky práv občanů UK v EU), na finanční vyrovnání a na režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskem. Mezi další aktuální otázky související s tímto procesem, které je třeba uspokojivě vyřešit, patří záležitosti spojené se zbožím uvedeným na trh v den vystoupení, záleži‑ tosti spadající do působnosti Evropského Foto: reuterS Jitka Savin odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu savin@mpo.cz sdružení pro atomovou energii a také soudní spolupráce. Nejkonstruktivněji probíhají jednání v oblasti práv občanů, kde je pozice UK již známa a poměrně detailně rozpracována. V ostatních oblastech nebylo možné přistou‑ pit k hlubší diskusi, protože pozice UK není dostatečně jasná či vůbec známa. V rámci jednání o finančním vyrovnání UK doposud neposkytlo žádné odpovědi na dotazy EK. Velká Británie obecně odmítá jakékoliv úvahy o výši konečné částky, ale dosud zpochybňu‑ je i metodiku EU27 pro výpočet finančních závazků. Evropská rada ve formátu podle čl. 50 by měla na svém zasedání ve dnech 19.–20. října rozhodnout o případném posunu do další fáze jednání. Vzhledem k dosavadnímu vý‑ voji po pátém kole, které proběhlo ve dnech 9.–12. října 2017, se však tento scénář jeví jako nepravděpodobný. Nedostatečný po‑ krok v jednání a nejasná pozice UK k řadě zásadních otázek dále prohloubily skepsi EU ohledně možného posunu do další fáze a všechna zásadní témata tak zůstávají i na‑ dále otevřená.

12 Pohled na region český exportér říjen 2017, číslo 08 Česko může ve Velké Británii a Irsku bodovat i designem nebo ICT službami Odchod Spojeného království z Evropské unie přináší mnoho otazníků. Česko chce mít nadále s touto velmocí dobré vztahy a udržet ji co nejblíže EU. Velká Británie je v současnosti pátou největší světovou ekonomikou široce zaměřenou na moderní tech­ nologie, výzkum a vývoj. V rámci Evropy je druhou největší ekonomikou, Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje v letošním roce hospodářský růst na dvě procenta HDP, tedy druhý nejvyšší v rámci sdružení ekonomicky nejvyspělejších zemí světa G7. Predikce budoucího vývoje britské ekonomiky nejsou jednotné. Liší se podle odhadu předpokládaných dopadů brexitu na tamní hospodářství. Například Britská centrální banka snížila nedávno kvůli brexitu své odhady ekonomického růstu − letos z 1,9 procenta HDP na 1,7 procenta a pro rok 2018 z 1,7 procenta na 1,6 procenta. Ve vývozu služeb Británii předčí jen UsA Důležitou součástí britské ekonomiky je zahraniční obchod a dlouhodobý trend, kdy má země pasivní bilanci obchodu se zbožím a naopak aktivní se službami, a to zejména finančními. Velká Británie je dokonce druhým největším vývozcem služeb na světě (po USA). Jejím hlavním obchodním partnerem jsou tradičně země Evropské unie, na něž připadlo v minulém roce 48 procent britského exportu a 53 procent importu zboží (zatímco například všechny země Commonwealthu odebírají do­ hromady „jen“ 9 procent britských vývozů). K nejvýznamnějším národním exportním tr­ hům Království patří USA, Německo, Francie a Nizozemsko. Mezi hlavní importní trhy po­ tom Německo, USA, Čína a také Nizozemsko. Britové vyváží především strojní zařízení, automobily, lékařské a farmaceutické produk­ ty a letadla. K hlavním dovozním komoditám patří elektronická zařízení, strojní zařízení a automobily. Spojené království bylo v roce 2016 pro české vývozce čtvrtou nejdůležitější export­ ní destinací. V minulém roce tam tuzemské firmy vyvezly zboží za cca 208 mld. Kč a bilan­ ce vzájemné obchodní výměny vykázala aktivum ve výši asi 115 mld. Kč, při obratu 301 mld. Kč (meziroční nárůst +7,4 procen­ ta). Český obchod s Británií tak dlouhodobě tvoří ze dvou třetin export a z jedné import. Vzájemný obchodní obrat České republiky s touto evropskou velmocí se od roku 2000 více než ztrojnásobil a z hlediska obratu byla Británie naším sedmým největším partnerem. Do tohoto ostrovního království vyvážíme hlavně stroje a dopravní prostředky. Jejich podíl tradičně tvoří více než dvě třetiny českého exportu do tohoto teritoria, a v roce 2016 dosáhl dokonce 70 procent (což činí asi 145 mld. Kč). Jde zejména o automobilový průmysl s podílem v roce 2016 ve výši asi 33 procent (asi 68 mld. Kč). obrat českého obchodu s Irskem narůstá Smaragdový či zelený ostrov, jak se Irsku také říká, ukončil v roce 2013 ozdravný hospodářský program, spojený s čerpáním finanční pomoci od EU a MMF. Hospodářské oživení, ke kterému v následujících letech došlo, je mnohem silnější, než se očekávalo. Zejména za rok 2015 vykázalo Irsko mimo­ řádný hospodářský růst (26,3 procent HDP). Také v roce 2016 byl dosažen růst HDP ve výši 5,2 procenta a v letošním roce se před­ pokládá růst o 3,5 procenta. Vyhlídky irského hospodářství zůstávají pozitivní, ale zároveň existují rizika plynoucí hlavně z očekávaného vystoupení Velké Británie z EU. Irsko je 22. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR a 29. největším exportním tr­ hem. Obrat vzájemného obchodu zaznamenal v roce 2016 meziroční nárůst o 5,2 procenta. Český obchod s Irskem dlouhodobě tvoří ze dvou třetin import a z jedné export, což je dáno zejména strukturou irského vývozu, kde Česko vystupuje jako zájemce o dovozy vyspělé produkce velkých nadnárodních spo­ Jan Vosmanský odbor zahraničně ekonomických politik I, Ministerstvo průmyslu a obchodu vosmansky@mpo.cz lečností sídlících v Irsku (například Apple, Medtronic a další). Londýn by mohl pomoci praze se strategií smart Cities Region Velké Británie a Irska je významným trhem pro český průmysl, zejména automo­ bilový, všeobecné strojírenství a dopravní prostředky. Perspektivními obory pro český export jsou i nadále technologicky náročné strojírenské obory (automobilový průmysl, strojírenské subdodávky s vyšší přidanou hodnotou, kovozpracovatelský průmysl, zařízení a komponenty pro projekty dopravní infrastruktury), subdodávky pro energetic­ ký, automobilový, elektrotechnický a civilní letecký průmysl, ICT služby, design, sklářský, keramický a stavební průmysl, ale rovněž potravinářský průmysl. Podpora exportu do regionu Velké Britá­ nie a Irska ze strany ministerstva průmyslu a obchodu letos zahrnuje organizaci účasti firem na významných veletrzích v teritoriu a dále na různých akcích podporujících ex­ port českých podnikatelů. Mezi tyto aktivity patří konzultace náměstka ministra Bärtla a pracovníků ministerstva na klientském centru pro export a další formy exportního poradenství pro firemní klientelu. Za zájmy podnikatelů lobbuje ministerstvo při setkáních s významnými představiteli Spojeného království. Důležitým konkrét­ ním příspěvkem pro vzájemnou relaci bylo jednání náměstka ministra Bärtla s britským státním ministrem pro obchod a investice Gregem Handsem, které se uskutečnilo v srpnu. Obě strany vyjádřily zájem na pokra­ čování rozvoje dosavadních velmi dobrých vzájemných vztahů. Ministr Hands potvrdil zájem britských firem o obchodní příležitosti v Česku v širokém spektru odvětví – od tele­ komunikací až po letecký průmysl. Při jednáních s primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou projednal pražskou strategii Smart Cities. V rámci této strategie by si mohla Praha vzít příklad z Londýna – a zde jsou opět příleži­ tosti pro britské firmy v poskytování poraden­ ství a služeb pro zlepšení života občanů Prahy. Velká Británie dodává služby v oblasti pláno­ vání měst, architektury, městské infrastruktu­ ry, vedení projektů, výstavby, dat a softwaru. Praha by si mohla vzít příklad z Londýna a pustit se do strategie Smart Cities. Spojené království by Česku poskytlo poradenství a další služby.

13 Pohled na region český exportér říjen 2017, číslo 08 osm tuzemských podniků se prezentovalo na birminghamském automobilovém veletrhu Vhodnou příležitostí pro potenciální expor­ téry je možnost účasti na dodavatelských fórech s nákupčími velkých britských obchodních domů, připravených kanceláří CzechTrade v Londýně, která se konají v za­ sedacích místnostech ministerstva průmyslu a obchodu. Tyto akce představují pro české podniky šanci dostat se do britských národ­ ních i nadnárodních řetězců. V letošním roce šlo například o dodava­ telské fórum s britskou společností Eamon Shaughnessy v oblasti strojírenských kompo­ nentů a Aeromobil v oblasti autoleteckého prů­ myslu. Šanci českým firmám se rozhodla dát také společnost Mezzanine, největší britská firma v oblasti mezaninových podlahových systémů, která svými konstrukcemi vybavuje celou řadu především logistických hal. Unikátní akci připravila zahraniční kance­ lář agentury CzechTrade v Londýně ve spolu­ práci s agenturou CzechInvest a North East Automotive Alliance – české firmy se mohou zúčastnit dodavatelského fóra pro automo­ bilky Nissan Motor Manufacturing a Jaguar Land Rover. Česko má velký zájem o dovoz vyspělé techniky například značky Apple, která má v Irsku svou evropskou centrálu. Na snímku je iPhone 8 Plus. FoTo: reuTers V červnu se konal na výstavišti NEC v Birminghamu přední britský automobilo­ vý veletrh s díly pro automobilový průmysl a dodavatelskými řetězci Automechanika Birmingham. Poprvé v historii veletrhu se prezentovalo v rámci české oficiální účasti, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu, osm firem. Veletrh zaměřený i na příslušenství k osobním automobilům poskytl ucelený pohled na obor automo­ bilového průmyslu z hlediska výroby dílů a komponentů i nových technologií. Tato akce, jež se koná jednou za dva roky, byla doprovázena řadou seminářů na aktuální témata z oboru, včetně konkrétních ukázek novinek a techniky. V září tohoto roku se na mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky DSEI (Defence and Security Equipment International) v Londýně, kde ministerstvo již tradičně zajišťuje oficiální českou účast, představilo 13 tuzemských firem. Veletrh patří ve světě mezi špičku ve svém oboru a pro tuzemské podniky z oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu představuje jed­ nu z nejlepších příležitostí, jak v současnosti proniknout na zahraniční trhy. Akce se koná každé dva roky a letos to byl již její 10. ročník. Vyznačuje se vysokou mírou internaciona­ lizace a vystavovateli není pojímána ani tak jako příležitost pro navazování bilaterálních obchodních vztahů se Spojeným královstvím, případně dalšími státy EU, ale spíše jako celosvětové setkání obranného a bezpečnost­ ního průmyslu. V zájmu České republiky je pochopitelně zachovat dobré obchodní vztahy s Velkou Bri­ tánií i po brexitu a udržet ji co nejblíže Evrop­ ské unii. Podporovat tedy ten přístup unie, který v konečném důsledku bude znamenat, že Británie bude respektovat jak volný pohyb zboží a služeb, tak volný pohyb osob. Ani Spojené království, ani Evropská unie si nemohou dovolit, aby brexit skončil v ko­ nečném důsledku negativně a došlo k poklesu vzájemných podnikatelských a obchodních aktivit spojených s jejich přesunem do jiných částí světa. Je tedy ve společném zájmu obou stran vyjednat takovou dohodu, která by zachovala současnou vysokou úroveň hospo­ dářské spolupráce. Více informací o regionu naleznete na www.businessinfo.cz/velka-britanie

14 Na cestě český exportér říjen 2017, číslo 08 Jsou pragmatičtí a tvrdí obchodníci. Jednání s Brity trvají i roky Konzervativní britští obchodníci se bezhlavě do nových obchodů nevrhají. Český podnikatel si musí pracně získat důvěru a pak ji nikdy nezklamat. Britové bývají relativně konzervativ‑ ní a rádi si udržují od neznámého odstup a to platí i v byznysu. Navíc nemají rádi, když na ně někdo tlačí a chce po nich, aby se smlouvy uzavíraly rychle. Naopak na potenciální obchodní partnery mají vysoké nároky, a tak je vstup na tamní trh pro zahraniční firmy zpočátku náročný. Než v Británii navážete s partnerem obchodní vztah a uzavřete s ním první skutečně zajímavou smlouvu, může to trvat opravdu dlouho. „V našem případě jednání trvají i několik měsíců, než dojde k prvnímu obchodu. Někdy i roky,“ říká Marcel Vičan, obchodní a marketingový ředitel firmy Retigo, která prorazila na tamním trhu se zařízeními pro gastronomii. Čekání se ale velice často vyplatí. Ostrovní podnikatelé si totiž počínají férově. Pokud se tuzemskému obchodníkovi tedy podaří Brita přesvědčit, může se spolehnout, že vše proběhne hladce podle dané dohody. Korektně přistupují také k zadané práci. Předpisy i stanovená pravidla se berou váž‑ ně. „Přístup k bezpečnosti práce na stavbě je pro ně skutečně zásadní a vyžaduje rok od roku rostoucí množství dokumentů, certifikátů, kontrol a atestací,“ připomíná Radim Koštial, výkonný ředitel společnosti Sipral, jež vyrábí obvodové pláště ze skla a lehkých kovů a dvě třetiny obratu firmy tvoří právě projekty ve Velké Británii. Dodává také, že tamní management bývá velmi aktivní, zkušený a má vysoké náro‑ ky. „I požadavky generálních dodavatelů, kterým dovážíme naše fasády, neustále rostou,“ vysvětluje. Tuzemští exportéři se také mohou setkat s nepříliš vlídným přijetím. Někdy musí dokazovat, že jejich výrobky a služby mají odpovídající kvalitu. Česko totiž tamní obyvatelé považují stále za Východ. „Občas narazíte na lidi, kteří mají pochybnosti o kvalitě české produkce. O to větší radost ale máme, když se takové skeptiky podaří přesvědčit,“ říká Vičan. Čeští obchodníci by měli mít dobře připravenou prezentaci. Ta má totiž obrovský význam, jen tak je možné britského partnera přesvědčit, že výrobek či službu nabízí v odpovídající kvalitě. Kristína Paulenková kristina.paulenkova@economia.cz Společnost Sipral letos v Londýně zahájí velkou zakázku za dvě miliardy korun. Dodá skleněné pláště pro dva mrakodrapy v luxusním rezidenčním projektu ve čtvrti Canary Wharf. Foto: archiv siPral

15 Na cestě český exportér říjen 2017, číslo 08 Věcná diskuse, žádné dlouhé tlachání Spojené království je proslulé svým specific‑ kým humorem. Během schůzky se skutečně občas pobavíte. „Britové jsou na první pohled milí, komunikativní a se stejným smyslem pro humor jako Češi. Nikdy ale nevíte, co se skrý‑ vá pod jejich usměvavými výrazy,“ říká Petr Rojek, jednatel české strojírenské firmy RWT, která působí úspěšně na britském trhu. Tamní obchodník je pragmatický, zajímá se o každý detail, chce záruky a referen‑ ce. Na schůzku přichází dobře připraven a většinou zná i nejmenší detaily. Nepode‑ píše smlouvu, o které není stoprocentně přesvědčený. „Chcete‑li na britském trhu v oblasti opláš‑ tění budov uspět, musíte přinést mix vysoké technické úrovně, flexibility, nadšení, pocti‑ vosti a spolehlivosti. Musíte si získat důvěru a nikdy ji nezklamat,“ popisuje příklad z praxe Koštial. Připravte si proto argumenty, body jednání a nenechte se zaskočit tím, že partneři nebudou nadšeni z každé nabídky. Budete pro‑ cházet každý bod a věcně o něm diskutovat. Přijati budete přívětivě, na dlouhá sezení u čaje však nespoléhejte. „Pro Angličany je čas velmi drahý, proto je dobré na schůzku přijít raději o deset minut dříve a nenechat tak svého obchodního partnera čekat,“ vy‑ světluje Rojek. Britové jsou slušní a korektní. Jak se ale říká, obchod je pro ně prostě obchod. „Jsou obecně sebevědomější než Češi. Navíc hodně racionální a konzervativní. Výsledkem toho může být tvrdost v jednání,“ zdůrazňuje Vičan. Na cestu si přibalte pověstný britský takt Jsou sice nekompromisní a nechtějí méně než nejlepší kvalitu, v každé situaci ale zůstávají diplomatičtí. Když se jim něco nelíbí, neřek‑ nou to nepříjemně, ale s pověstným anglic‑ kým taktem. Na internetu dokonce kolují vtipné slovníky, které vysvětlují, že pokud Brit říká „to není špatné“, myslí tím spíš „to není dobré“ nebo „to je odvážná nabídka“ zna‑ mená „v britštině“ „to je šílené“. Myslete na to. Důrazné prohlašování, že vám něco připadá příšerné a nehodláte o tom diskutovat, pro ně bude při jednání naprosto nevhodné. Klidně ho ukončí a vy odejdete s nepořízenou. Takže pokud chcete ve Velké Británii uspět, přibalte si do zavazadla i trochu britského taktu. Ale pozor. Nepleťte si slušnost se žoviálnos‑ tí. Poplácávání po ramenou bude již trochu přehnanou reakcí, a to dokonce i na miliardo‑ vý obchod. Když setkání již proběhne a s partnerem jste se na něčem domluvili, neotálejte a při‑ pomeňte se. Buďte zdravě sebevědomí stejně do jídelních vozů. Taková skvělá reference potom otevírá dveře a přesvědčuje o kvalitě českého strojírenství,“ míní Vičan. Koštial doplňuje, že v jejich případě byl výhodou fakt, že celý projekt od začátku do konce dělali sami a dílčí části neoutsour‑ covali. Klient tak ví, že celou zakázku bude mít na starosti firma, se kterou se dohodl. české strojírenství má v Británii renomé Přestože na tamním trhu panuje velká konkurence, české výrobky mají výhodu, protože mohou nabídnout příznivější ceny než třeba sousední Německo, ale srovnatel‑ nou kvalitu. Daří se především tuzemským strojařům, kteří mají v království dobré jméno. „Při vstupu na tento trh nám to hodně pomohlo,“ potvrzuje Rojek a dodává, že Brity zaujalo i to, že používají komponenty známé značky Schneider Electric, které tak zvyšují konku‑ renceschopnost strojů na tamním trhu. Pokud český podnikatel spolupracuje se známějšími firmami, měl by to akcentovat. Dalším zajímavým segmentem jsou menší pivovary, kde panuje sice velká konkurence, ale několika místním značkám se tam poda‑ řilo prorazit. „Na exportních trzích spolupra‑ cujeme s nezávislými importéry piva, což jsou většinou rodinné firmy. Klíčem k úspěchu je tedy výběr kvalitního obchodního partnera, jenž má odpovídající schopnosti a zájem budo‑ vat naši značku na daném trhu,“ říká manažer exportu pivovaru Bernard Tomáš Hraba. I v době brexitu má cenu vstupovat na tamní trh Velkým tématem nejen exportérů je brexit, tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Spojené království je pro Česko jedním z klíčových obchodních partnerů. „Investice v podobě vstupu na britský trh dávají smysl i v době brexitu, je však třeba je dobře naplá‑ novat a počítat s delší návratností,“ myslí si Vičan. Zatím není jasné, jak bude obchod mezi Bri‑ tánií a zeměmi Evropské unie vypadat. České firmy se budou muset na novou obchodní politiku v každém případě připravit dostateč‑ ně dopředu, zabrat to může i jeden rok. „Společnosti si budou muset určit, zda si celní služby budou řešit vlastními silami, nebo outsourcingem. To si vyžádá ana‑ lýzu četnosti zásilek, způsobu přepravy nebo typu balení obchodovaného zboží. Zejména velké firmy nebo pobočky nad‑ národních společností musí navíc počítat s časem, který vynaloží na výběrová říze‑ ní před realizací projektů,“ myslí si Luděk Procházka, generální ředitel společnosti Gerlach, která poskytuje celní služby. Pokud se vám podaří Brity přesvědčit o kva‑ litě a konkurenceschopnosti českých výrobků, byla by škoda to kvůli brexitu vzdávat. Více informací o regionu naleznete na www.businessinfo.cz/velka-britanie Na trhu Velké Británie se daří malým českým pivova- rům. Klíčem k úspěchu je kvalitní obchodní partner, který má chuť budovat na tamním trhu značku. Foto: hn − tomáš škoda jako oni. „Po skončené schůzce je dobré poslat e‑mail s poděkováním za čas, který nám partner věnoval, se shrnutím sjedna‑ ných podmínek − pro přehlednost situace,“ dodává Rojek. Pokud se s Angličanem na ně‑ čem domluvíte, můžete si být takřka jistí, že dohoda dopadne tak, jak bylo řečeno. Daný slib zkrátka platí. „Jsme nadšeni, že se zde v naprosté většině případů můžeme spo‑ lehnout na dané slovo, ústní dohodu nebo obyčejný e‑mail,“ usmívá se Koštial. Pokud vezmete toto nepsané pravidlo za své, udělá‑ te skvělý dojem. sázka na exkluzivní dovozce se nemusí vyplatit Během vyjednávání je důležité vytrvat, ne‑ vzdávat se při prvním neúspěchu a reagovat pružně. „Pomohlo stát si za svými cíli a nebát se k nim upravovat cestu,“ vzpomíná Vičan. „Největší brzdou byly sázky na exkluzivní dovozce a neznalost místního trhu. Změnili jsme přístup, získali více zkušeností, infor‑ mací o trhu a přišly první úspěchy,“ dodává. Podle Vičana je podstatné místní zastoupení. „To navyšuje kvalitu a rychlost poskytova‑ ných služeb,“ vyzdvihuje. Cestu k partnerům zrychlí i získaná doporučení. Po prvních referencích jdou obchody snáze. Firma Retigo zaznamenala průlom, když zís‑ kala lukrativní zakázku. „Velmi nám pomohla dodávka velkého množství konvektomatů V naprosté většině případů se můžeme spolehnout na dané slovo, ústní dohodu nebo obyčejný e‑mail.

16 Krátce ze světa český exportér říjen 2017, číslo 08 egyptská vláda schválila nový investiční zákon Egypt má od začátku září tohoto roku nový investiční zákon, jehož cílem je přilákat zahraniční kapi‑ tál. Nyní bude norma postoupena Egyptskému správnímu soudu, od něhož se očekává konečný právní přezkum před tím, než zákon vstou‑ pí v platnost. Cílem zákona je snížit byrokracii, zejména při zahajování projektů, a poskytnout investorům více pobídek. Mezi nové investiční pobídky patří hlavně 50% daňová úleva na inves‑ tice do nedostatečně rozvinutých oblastí a vládní podpora nákladů na propojení veřejných služeb s no‑ vými projekty. Investoři by mohli získat zpět po‑ lovinu z toho, co zaplatí, aby získali pozemky pro průmyslové projekty, pokud výroba začne do dvou let. Rovněž se obnovují volné zóny pro soukromý sektor – oblasti osvobozené od daní a cel. Egypt‑ ský prezident Abd al‑Fattáh as‑Sísí ratifikoval investiční zákon již v červnu. Nyní se čeká na prováděcí předpisy. Hasičská verze vozu tatra v Austrálii Česká společnost Tatra má svého výhradního dealera pro australsko‑asijský region v Aus‑ trálii. Dále spolupracuje s THT, další českou firmou, na výrobě hasičských vozidel. Jedno z nich bylo k vidění na konferenci a výstavě AFAC17 počátkem září v novém výstavním centru v Sydney. Off‑road Trucks Australia (OTA) je austral‑ ským dealerem pro české vozy Tatra po více než 20 let. OTA je výhradním dovozcem těchto vozů do australsko‑asijského regionu a poskytuje také plný servis, opravy, všechny náhradní díly či zaškolení řidičů. Design vozů Tatra je plně přizpůsobitelný, a je tak mož‑ né vyhovět jakýmkoliv požadavkům, což je rigaFood s českou prezentací Mezinárodní potravinářský veletrh RigaFood 2017 se v lotyš‑ ské Rize uskutečnil na začátku září, tentokrát sice bez přímé účasti českých firem, nicméně CzechTrade na něm stánek přece jen měl. V návaznosti na pravidelnou českou účast na různých prezentacích a výstavách poskytlo rižské výsta‑ viště vybavený stánek pro společnou prezentaci zahraniční kanceláře (ZK) CzechTradu Pobaltí, Velvyslanectví ČR v Rize a zastoupení agentury CzechTourism v pobaltském regionu. Na stánku představili svoji nabídku výrobci nápojů, kteří obecně tvoří páteř českých potravinářských dovozů do Lo‑ tyšska, konkrétně pivovar Budvar a společnost Kofola. Ta mimochodem letos na jaře v součinnosti se ZK Pobaltí docí‑ lila záměru získat na lotyšském trhu svého zástupce. Zájem o českou expozici mezi návštěvníky byl značný, jen o Kofolu a Vineu se zajímali nákupčí z Polska, Estonska i Lotyšska. Objevil se i zájemce ze Španělska, který hledal kontakty na české producenty másla. Několik obchodníků navštívilo expozici s nabídkami prodejů do ČR, které nyní ZK zpracová‑ vá (vybavení obchodů, dřevěné výrobky). Potraviny, nápoje a agropotravinářské suroviny či poloto‑ vary tvoří v celkovém českém vývozu do Lotyšska přibližně pět procent čili kolem 325 milionů korun z objemu vývozu 6,39 miliardy Kč (rok 2016). V opačném směru, tedy v lotyš‑ ských dovozech do ČR zaujímají podstatně významnější pozice, připadá na ně skoro 30 procent z úhrnného objemu v hodnotě 2,76 miliardy Kč. Regionální zprávy Připravili pracovníci zahraničních kanceláří agentury CzechTrade kcexport@businessinfo.cz O Kofolu se zajímali nákupčí z Polska, Estonska nebo Lotyšska. Foto: archiv hn jednou z jejich hlavních konkurenčních výhod na místním trhu. Po mnoho let vyrábí Tatra ve spolupráci s THT také hasičské vozy vhod‑ né jak pro nouzové zásahy, tak právě zásahy hasičů. AFAC17 (Fire & Emergency Manage‑ ment Conference) – konference organizovaná Deutsche Messe a Bushfire and Natural Ha‑ zards CRC – probíhala od 4. do 7. září v novém mezinárodním kongresovém centru v Sydney. Přes 2500 profesionálů v oblasti pohoto‑ vostních a záchranných služeb přišlo zhléd‑ nout více než 170 vystavujících společností a diskutovat s nimi. Konference se do Sydney vrátila po šesti letech a propojuje zkušenosti, výzkumy a analýzy napříč celým sektorem. Nákup hasičských vozů v Austrálii probíhá skrze veřejné soutěže vyhlašované vládami. Každá z australských lokálních vlád má vlastní systém veřejných soutěží. Aus‑ tralská společnost Off‑road Trucks se těchto tendrů bude účastnit za účelem předsta‑ vení hasičských vozidel Tatry v Austrálii. Firma OTA se letos také stala výhradním dealerem Tatry na Novém Zélandu, kde by vůz měl být také prodáván. Foto: tatra

17 Krátce ze světa český exportér říjen 2017, číslo 08 Kolumbijská republika se chce po dlouhých letech znovu stát jednou ze zemědělských velmocí. Pomoci jí k tomu má i současná politická situace, kdy se jí díky demobilizaci tisíců partyzánů kolumbijské guerilly ote‑ vřely bývalé válečné zóny. Vláda Kolumbie již také vypracovala detailní studii, ve kte‑ ré zmapovala zmíněná území a vybrala zemědělské plodiny vhodné pro pěstování v daných lokalitách země. Těžba ropy, coby hlavního exportního artiklu, neustále klesá kvůli tenčícím se zásobám. A právě proto se Kolumbie začíná čím dál tím více zaměřovat na zemědělskou produkci v takzvaném brazilském stylu, což znamená pěstování avokáda, ananasu a ostatních trhem žádaných plodin. Podle ředitele Organizace pro plánování zemědělské a živočišné výroby (Unidad de Planificación Rural Agropecuaria – UPRA) Kolumbie, která je dvakrát větší než například Francie, země využívá pouze jednu třetinu své zemědělské půdy. „Konec ozbrojeného konfliktu s povstalci je velká příležitost pro znovuzrození produktivního venkova,“ míní Foncesca a doplňuje: „Ne‑ dává žádný smysl, aby Kolumbie s takovým množstvím úrodné půdy, vhodného klimatu a dostatkem pracovní síly dovážela potravi‑ ny, které si můžeme sami vypěstovat nebo vyrobit.“ Geografie tohoto andského státu zahrnuje pouště, lesy, louky, pastviny, ale také mo‑ hutná pohoří s krásným pobřežím Karibiku a Tichomoří. Právě proto UPRA, která je technickým odborem ministerstva zeměděl‑ ství, zaměstnává skupinu odborníků z ob‑ lasti agronomie, geografie a kartografie, aby zmapovali a navrhli, které plodiny se hodí k pěstování v různých typech půd a klima‑ tických podmínkách. Organizace UPRA určila, že východní pláně země jsou vhodné pro pěstování kukuřice, fazolí a ječmene, což jsou plodiny, které Kolumbie ve velkém dováží ze zahrani‑ čí. Odborníci UPRA totiž zjistili, že tato část státu má prakticky shodné vlastnosti s bra‑ zilskou savanou Cerrado, která je známá pro své „high‑tech“ zemědělství. Oblasti poblíž pobřeží Karibiku jsou podle Fonseca naopak vhodné pro export‑ ní plodiny, jakými jsou například kakao, gumovník, palmový olej, avokádo, ananas, mango nebo jahody. Zemědělské produkty tvoří asi 8 % (cca 30 miliard USD) z celko‑ vého ročního exportu země. Dominují káva a banány. Kolumbie má také okolo 26 milionů hek‑ tarů půdy, což je plocha větší než Anglie, která by mohla být využita k těžbě dřeva. Momentálně Kolumbie dováží dřevo z Ka‑ nady a Chile. Velká část zemědělské výroby je velice zaostalá. Může za to bývalá přítomnost par‑ tyzánských jednotek (FARC), které zmařily nebo rozkradly investice do odlehlých částí země. V loňském roce vláda podepsala mírovou dohodu s FARC, kterou skončilo půlstoletí bojů. Mírové smlouvy obsahují dohodu o po‑ zemkové reformě, která zaručuje vrácení zabavených farem zpět jejich původním vlastníkům. Vláda také hodlá investovat okolo 18 mi‑ liard dolarů do budování infrastruktury, díky čemuž usnadní transport plodin a vý‑ robků z odlehlých částí země. Také české společnosti mohou na exotic‑ kém trhu Kolumbie najít uplatnění se svými výrobky a technologiemi. Zahraniční kance‑ lář agentury CzechTrade v Bogotě českým exportérům nabízí pomoc s nalezením po‑ tenciálních partnerů formou individuálních asistenčních služeb. kolumbie tlačí své zemědělství do „brazilského stylu“ Oblasti poblíž pobře- ží Karibiku jsou podle Fonseca vhodné pro exportní plodiny, jakými jsou například avokáda. Foto: shutterstock Desatero pro obchodování s Kolumbií naleznete zde:

18 Odvětví byznysu český exportér říjen 2017, číslo 08 Dobrá pověst strojírenství nestačí, musíte být konkurenceschopní Čeští strojaři jsou známi jak vysokou kvalitou a dobrými cenami, tak flexibilitou a schopností vybudovat si s obchodními partnery v zahraničí důvěru a vztah. Tuzemským strojařům už nestačí spoléhat jen na dobré jméno z dob někdejšího Československa. Chtějí‑li uspět na zahraničních trzích, musí zvládnout aktuální trendy a zvýšit přidanou hodnotu svých produktů. „Tradice může dveře pootevřít, ale pro konkurenceschopnost jsou rozhodující momentální možnosti jednotlivých strojírenských firem,“ uvádí Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu. Udržení konkurenceschopnosti spojují čeští strojaři především se zachycením nástupu Průmyslu 4.0 souvisejícího s digitalizací a automatizací výroby. Některé klasické obory, ve kterých tuzemské firmy vynikaly ještě za éry někdejšího Československa, totiž pro‑ cházejí v posledních letech útlumem a jejich vyhlídky nejsou optimistické. Je třeba se stále připomínat a prezentovat Klíčovým oborem jak tuzemské ekonomiky, tak exportu je jednoznačně strojírenství. Tahounem je už delší dobu automobilový průmysl, ale ani ostatním odvětvím se nevede špatně. Naopak. Vývoz strojů včetně doprav‑ ních prostředků loni dosáhl 2,2 bilionu korun, což je více než polovina celkového tuzemského exportu. Když z této sumy vyjmeme silniční vozidla a ostatní dopravní prostředky, tak čeští stroja‑ ři loni vyvezli produkci za 1,37 bilionu korun, přičemž celkový export České republiky činil 3,97 bilionu korun. Ale to neznamená, že lze takzvaně usnout na vavřínech. Podle ministra průmyslu a obchodu lze datovat dobré jméno a tradici českých strojařů od dob Rakouska‑Uherska, ovšem to je na zahraničních trzích jen dobrý odrazový můstek. „Poté vždy následují tvrdá jednání, při kterých již rozhodují jiné paramet‑ ry, především kvalita, cena, pružnost a schop‑ nost plnit termíny dodávek, servis a podobně,“ míní Havlíček. Také viceprezident Hospodářské komory ČR Bořivoj Minář souhlasí, že dobré jméno z dob minulých je fajn, ale… „Je třeba vycházet z toho, že ani květina nevydrží, není‑li zalévá‑ na. Totéž platí o povědomí o českém průmyslu a strojařině. Je třeba se stále připomínat a pre‑ zentovat,“ uvádí. Proto třeba komora dlouhodo‑ bě přispívá organizováním vlastních či dopro‑ Udržení konkurenceschopnosti spojují čeští strojaři se zachycením nástupu Průmyslu 4.0. Foto: shutterstock Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz vodných podnikatelských misí, teritoriálních setkání, kulatých stolů, incomingových výjezdů a dalších aktivit. Stejně pracuje i ministerstvo průmyslu, pod které navíc spadá agentura na podporu obchodu CzechTrade. Czechtrade se pro vstup na cizí trhy vyplatí Už dvacet let CzechTrade podporuje tuzem‑ ský vývoz, pomáhá firmám prostřednictvím kanceláří v zahraničí, kterých je aktuálně 51 ve 44 zemích. Například společnost Kdynium, která z celkového ročního obratu 185 milionů korun získala loni vývozem 113 milionů za přesné odlitky z oceli a nerezu včetně vlastního CNC obrábění, uvádí velmi dobrou zkušenost s kan‑ celářemi CzechTradu v Německu, Francii, Vel‑ ké Británii a v Rusku. S agenturou CzechTrade spolupracují už od roku 2009. „Pomáhají nám získávat zahraniční zpro‑ středkovatele, prezentovat se na mezinárodních veletrzích a podobně. Za sebe mohu spolupráci s touto agenturou jenom doporučit,“ tvrdí Vladi‑ mír Krejčí, obchodní ředitel Kdyniumu. Podobně reagoval na otázku pomocné ruky od CzechTradu i Michal Vyplašil, šéf obchodu firmy ABBAS, která vyváží dostupné 3D skene‑ ry pro použití v průmyslu, designu i výuce. „V minulosti jsme využili úspěšně služby kanceláře v Itálii a Švédsku, kde jsme díky tomu nalezli tři nové distributory,“ uvádí Vyplašil. Aktuálně firma ABBAS spolupracuje s CzechTradem na projektech ve Velké Britá‑ nii, Finsku, Německu a Španělsku.

19 Odvětví byznysu český exportér říjen 2017, číslo 08 „Při celkovém finančním i časovém zhodno‑ cení všech možných cest pro vstup na zahra‑ niční trh nám asistence CzechTradu vychází jako nejefektivnější volba,“ tvrdí Vyplašil. spektrum perspektivních trhů se rozšiřuje Evropské trhy jsou pro české exportéry do‑ sažitelnější, v byznysu srozumitelnější a lépe se na nich orientují. To ovšem neznamená, že pro export stačí. Největší objem vývozu strojů a strojních zařízení směřuje do Německa, v loňském a předloňském roce dělal 32 procent celko‑ vého objemu vývozu. Podobně setrvalý stav je ve strojírenských produktech i v ostatních pro český vývoz tradičních evropských zemích, jakými jsou Francie, Slovensko, Spo‑ jené království, Polsko, Itálie, kam směřuje čtyři až sedm procent celkového vývozu. „Výrazný pokles kvůli unijním sankcím a protiopatřením ruského trhu vidíme u vývo‑ zu do Ruské federace. Od počátku letošního roku se ale situace začíná měnit. Pokles jsme zaznamenali i při exportu do Běloruska či Brazílie. Naopak rychlý a svým objemem významný nárůst vykazuje export strojí‑ renských produktů do Španělska a Irska. Po několika letech poklesu se podařilo obno‑ vit vývoz do Indie,“ uvádí ministr průmyslu Havlíček. Velký potenciál podle něho skrývá Ukraji‑ na, která je však sužována nejasnou geopoli‑ tickou situací. Další možnosti vývozu nabízejí pochopitelně i mimoevropské trhy, tam však musí čeští strojaři počítat s řadou rizik. „Počínaje bezpečností a konče zajištěním financování,“ tvrdí ministr. Pro strojírenské podniky se nabízejí možnosti odbytu i v zemích, na které bylo do současnosti vyhlášeno embargo na dovoz některých strojírenských výrobků. Jde kupří‑ kladu o Írán. „Tato země poskytuje exportní příležitosti pro české vývozce v řadě oborů. Jsou to obráběcí stroje, klimatizační a chladi‑ cí technika, stavební stroje, čerpadla, vývěvy a vzduchové kompresory, potravinářské stroje a podobně,“ jmenuje Jiří Havlíček. Čeští výrobci podle poznatků ministra mají zájem rozvíjet vývoz do zemí východní Asie a probíhají jednání o exportu do států Jižní Ameriky. „Tyto země procházejí nyní dyna‑ mickým rozvojem a jihoamerické destinace se do budoucna jeví jako velmi perspektivní,“ míní ministr s tím, že musí ocenit, jak se drti‑ vé většině strojírenských firem daří vyrovnat se se sankčními opatřeními na ruském trhu. „A myslím, že velmi dobrá práce se poda‑ řila i v oblasti energetického sektoru díky našemu úspěšnému vystoupení na Expo 2017 v kazašské Astaně,“ dodává ministr průmyslu a obchodu. Zisk v rusku a Africe je vyšší než v eU Bořivoj Minář, viceprezident Hospodářské komory, i přes současnou existenci sankcí uvádí při jmenování perspektivních trhů právě Rusko. „Do Ruska lze uplatnit všechny obory českého strojírenství. Nákladními automobily Tatra počínaje a malými vodními elektrárnami konče.“ Dále Minář zdůrazňuje, že míra zisku v Německu a Evropské unii je obvykle výrazně nižší než míra zisku v Rusku či Africe. Podle zkušeností Mináře jsou čeští strojaři v zahraničí známi jak vysokou kvalitou a dob‑ rými cenami, tak i flexibilitou a schopností vybudovat si s obchodním partnerem důvěru a vztah. Mezi vyspělými partnery je dobrá kvalita podle manažera Hospodářské komory samozřejmostí. „Pokud se pak podaří nalézt solventního zákazníka, je vítězství Čechů blízko,“ uvádí Minář. Za nejúspěšnější strojírenské obory ve vývozu považuje vedle automobilového prů‑ myslu vodní elektrárny, zařízení a technologie pro zemědělství, dodávky vojenské techniky, minipivovary a další. Dojde‑li na boj o nejnižší cenu či nejlepší platební podmínky, velmi často prý Češi pro‑ hrávají. A důvod? „Mimo jiné i proto, že s nejnižší cenou často souvisí nejnižší kvalita a Češi stále nejsou ochotni kazit si image dodávkou nekvalitních produktů a prací,“ míní viceprezident Hos‑ podářské komory s tím, že přiměřená cena za produkt či službu je výsledkem obchodní dovednosti prodávajícího. Neopomenutelnou podmínkou úspěšného obchodu je podle Mináře dobré PR prodá‑ vající společnosti, ale i dobrá marketingová komunikace a image země, ze které exportér přichází. „A právě obchodní dovednosti, propagace firem a České republiky jsou oblasti, kde máme dosud prostor pro zlepšení nejen ve strojních oborech. Hospodářská komora ČR proto byla hlavním iniciátorem vzniku spotu o České republice a je organizátorem kurzu prezentačních dovedností, zařazeného letos do Krajských exportních konferencí,“ upozorňuje Bořivoj Minář, viceprezident Hospodářské komory. Podle zkušeností komory neumí či nechce mnoho českých firem z malého a středního podnikání využívat produkty na podporu exportu, zahrnované do takzvané ekonomické diplomacie. Informace z cizích trhů jsou k nezaplacení České strojírenství se už dokázalo vyrovnat s nálepkou té země z „Východu“, ale ta druhá jí zůstává. „Zahraniční partneři nás berou jako respektovaného partnera. Náš distributor pro Švédsko říká, že nás jeho zákazníci vnímají jako ‚malé‘ Němce,“ uvádí Michal Vyplašil, šéf prodeje ve společnosti ABBAS. Té se velmi dob‑ ře vede třeba v Itálii, ale i Kataru. „Dostáváme poměrně hodně poptávek z USA a Kanady, kde zatím nemáme zastoupení,“ dodává Vyplašil. Má‑li odpovědět na otázku, co je nejdůleži‑ tější k tomu, aby česká firma v zahraničí pora‑ zila konkurenci, pak jednoznačně míní, že je třeba získat informace z daného trhu. „Ty jsou k nezaplacení. Chce‑li společnost exportovat, měla by si vybrat trh, který je vhodný pro její produkt, zmapovat konkurenci a potkat osob‑ ně co nejvíce vhodných zákazníků, klientů, distributorů,“ odpovídá Michal Vyplašil. Zastupuje firmu v mnoha zemích a setkává se, jak tvrdí, se zákazníky z různých regionů, kultur a náboženství. Za důležité považuje vždy respektovat místní zvyklosti a tradice „Obchod‑ ní jednání v Itálii proto může trvat i pět hodin, protože si váš protějšek uprostřed setkání potřebuje dát siestu. Či například powerpoin‑ tová prezentace na univerzitě v Dubaji nesmí obsahovat 3D model Věstonické venuše, jelikož to není z náboženského hlediska vhodné,“ uvádí příklady ze zahraničních trhů Vyplašil. recept na úspěšný vývoz neexistuje Na všech trzích, nevyjímaje balkánské a asij‑ ské, strojaři zaznamenávají sílící konkuren‑ ci. Vladimír Krejčí ze společnosti Kdynium jmenuje tlaky na rychlost výroby, cenu, termín dodání, vstřícnost ke speciálním požadavkům s tím, že kvalita se bere jako samozřejmost stejně jako třeba specifické balení a podobně. A ani tak není vyhráno. „Všeobecně spolehlivě fungující recept na úspěšný vývoz neexistuje,“ tvrdí Krejčí. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček považuje zvyšování konkurenceschopnosti českých strojařů za alfu a omegu exportu. „Konkurenceschopnost musí být založena na inovačních schopnostech. Včas rozeznat vznikající globální poptávku a umět na nové trendy adekvátně reagovat. Klíčem k úspěchu českého průmyslu je zajištění vysoké kon‑ kurenceschopnosti produktů, která je dána špičkovou kvalitou za využití nejnovějších technologií a vědeckých poznatků a též odpo‑ vídající cenou,“ uvádí ministr. Toto je však podmíněno kvalitním tech‑ nickým vzděláváním pracovníků na všech úrovních a profesích, což Havlíček přiznává, že je v Česku déletrvající problém. Přesto se podle něj zlepšuje kvalita i technická úroveň výrobků. „Pokračuje pozitivní vývoj exportní výkonnosti, která je podmíněna investicemi do výzkumu a vývoje, zvyšováním kvalifikace pracovníků a schopností přizpůsobit se stále tvrdšímu konkurenčnímu prostředí,“ míní Havlíček. Írán, kde nedávno přestalo platit embargo na dovoz, nyní poskytuje exportní příležitosti pro tuzemské vývozce například v oblasti obráběcích strojů nebo čerpadel.

20 Úspěšný exportér český exportér říjen 2017, číslo 08 Firma Bomar je v zahraničí vnímána stejně jako její německá konkurence Na zahraničních trzích si Bomar pochvaluje pomoc vládní agentury CzechTrade, kterou využívá v různých destinacích. Maximálně vstříc požadavkům klientů v tuzemsku i zahraničí jde brněnská firma Bomar. Oficiálně je výrobcem pásových pil, ve sku‑ tečnosti nabízí nejenom pily, ale i celá řezací centra, materiál a veškeré komponenty, které k takovému zařízení patří, včetně vykládky a nakládky materiálu a softwarového řešení. „Až 95 procent našich strojů je na přání a podle požadavků zákazníků. Jsme schopni velice rychle sestavením flexibilních modulů uspokojit klienty řešením takzvaně na míru,“ tvrdí Friedrich Pichlmann, spolumajitel a syn zakladatele společnosti Bomar. Ve firmě se věnuje především zahraničnímu obchodu, který z 400milionového ročního ob‑ ratu představuje 58 procent. „Hodně vyvážíme do Polska, Ruska, v centrální Evropě do Ně‑ mecka a Nizozemska. Velice dobře se rozvíjí náš export ve skandinávských zemích, v Asii jsme nejúspěšnější v Thajsku a na americkém kontinentě v Kanadě,“ uvádí Pichlmann junior. pomoc Czechtradu využívají maximálně K prosazení na zahraničních trzích používá firma Bomar všechny dostupné cesty a jednou z nich je i pomoc vládní agentury CzechTrade. Vzhledem k tomu, že rodina Pichlmannových zná z vlastní zkušenosti nejenom český, ale i rakouský a německý trh, nabízí se otázka, jak dalece rozdílná je státní pomoc exportérům v těchto zemích? „Upřímně řečeno, tím, že jsou Česko, Ra‑ kousko i Německo v Evropské unii, tak vládní podpora je všude srovnatelná. Nevidím žádné rozdíly,“ míní Friedrich Pichlmann. Ovšem po‑ dle jeho zkušeností českým exportérům hodně pomáhá agentura CzechTrade. Něco podobné‑ ho by prý rakouský export hodně posílilo. „Ne‑ chci CzechTrade přechvalovat, ale jeho aktivity jsou výrazně lepší než cokoli, co je v Rakousku a Německu. Myslím si, že v Česku je podpora exportu výrazně lepší než třeba právě v Rakous‑ ku a Německu,“ tvrdí Pichlmann. Boris Vejlupek, šéf obchodního oddělení Bomaru, vysvětluje, že firma od této agentury využívá hlavně možnosti vystavovat na zahra‑ ničních veletrzích ve společných českých stán‑ cích. A také si nechává od agentury vytipovat potenciální partnery, se kterými by v jednotli‑ vých zemích mohla spolupracovat, a zároveň využívá i průzkum trhu na téma, jaký je zájem o pásové pily v cizině. „Nedávno jsme byli v Brazílii, kde nám CzechTrade pozval potenciální spolupracov‑ níky, respektive prodejce, kteří podnikají v našem oboru. Z této základny kontaktů si nyní vybíráme pro nás ty nejvhodnější,“ vysvět‑ luje Vejlupek. Podle jeho názoru sice teď není nejvhodnější doba pro export do Brazílie, ale až bude čas příhodnější, bude už firma připravená. „Díky CzechTradu jsme pochopili brazilský trh a poznali i tamní konkurenci.“ Aktuálně provádí agentura pro Bomar i ana‑ lýzu trhu v Indii. Firma tam sice už působí, ale nedosahuje takových výsledků, jaké by si před‑ stavovala. „V Brně na strojírenském veletrhu byl indický pavilon a tam jsme se mohli setkat s vytipovanými podniky a vyjasnit si možnou spolupráci,“ míní Vejlupek. Velice pozoruhodný příklad spolupráce s CzechTradem ještě dodává z Austrálie. Na tamním strojírenském veletrhu letos v čes‑ kém stánku vystavoval australský partner fir‑ my. „Tento náš prodejce tvrdil, že kdyby tam byl sám, tak by takovou pozornost a zájem nebudil, jako když byl součástí české prezentace,“ uvádí Boris Vejlupek. každá země chce jiný přístup Ročně se společnost Bomar zúčastní tak 15 ve‑ letrhů v zahraničí. Do této sumy počítá i malé dvou‑ či třídenní prezentace firmy ve Velké Británii nebo v Německu, kde má podnik vlast‑ ní centrální pobočku. Většinou stačí Bomaru jeden obchodní partner v každé zemi, který působí jako prodejce produktů. „Třeba v Thajsku už máme 20 let jednoho odbytového místního partnera. V Rusku máme jednu společnost, která je schopná pokrýt celý trh. Jednoho společníka máme i v USA a Ka‑ nadě. V Indii, která je regionálně roztříštěná, přemýšlíme, že si zemi rozdělíme na tři až pět oblastí, abychom tamními zástupci kopírovali regionální členění země,“ naráží na specifický indický trh Friedrich Pichlmann. Firma se kvůli odbytu pochopitelně přizpůso‑ buje místním podmínkám. A nemusí jít jenom o exotickou Indii. „Například v Německu lidé žijící poblíž francouzských hranic nejsou akcep‑ továni v Bavorsku a naopak. Takže v Německu máme víc partnerů, v Belgii dva. Od začátku Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Foto: HN − tomáš škoda Friedrich Pichlmann (42) Spolumajitel firmy Bomar, syn za- kladatele a majoritního vlastníka Alfreda Pichlmanna. Do brněnské společnosti Bomar přišel v roce 1996, necelé tři roky po jejím zalo- žení, takže pamatuje, když firma měla ještě 30 zaměstnanců a tepr- ve si budovala postavení na trhu. Pichlmann junior je původním vzděláním specialista v oblasti managementu a marketingu, před nástupem do podniku získával zkušenosti mimo obor − v auto- mobilovém průmyslu. Nyní se v ro- dinné firmě věnuje hlavně zahra- ničnímu obchodu. Kvůli exportu pobývá často v cizině, minimálně jednou za měsíc, protože považuje za důležité být osobně přítomen na klíčových trzích, a samozřejmě také jezdí na významné veletrhy. V rámci exportních aktivit zdůraz- ňuje, že on i otec jsou Rakušané, ale od samého začátku budovali Bomar jako českou společnost.

21 Úspěšný exportér český exportér říjen 2017, číslo 08 se ve firmě věnujeme každému trhu zvlášť, přizpůsobujeme se specifikám dané oblasti,“ uvádí Pichlmann. S brněnskou centrálou jsou zahraniční part‑ neři stále v úzkém kontaktu, jezdí na školení do Brna a někdy tam i přivezou už konkrétní zájemce, kteří pásovou pilu či celé řezací centrum kupují. To si obchodníci z Bomaru pochvalují, protože přímo ve fabrice si zákazník lépe představí možnosti, jaké je mu společnost schopna nabídnout. Není výjimkou, že naopak konstruktér, elektrikář a programátor jedou za klientem do zahraničí, aby výsledné řezací centrum bylo co nejúčinnější a takzvaně ušité na tamní pod‑ mínky. „Skoro každý zákazník si přeje mít stroj speciálně pro sebe,“ dodává Pichlmann. Jihovýchodní Asie je velmi perspektivní trh Bomar přizpůsobuje exportní strategii jednot‑ livým trhům, místním tradicím, zvyklostem a podmínkám. Bez respektu k tomu všemu se podle Pichlmanna nedá úspěšně exportovat. Co se týče hodně odlišných zvyků od Evropy je podle něho takovým dobrým příkladem Asie. Třeba v Thajsku mu během jednání působí problém, že nesmí nejenom přehodit nohu přes nohu ale ani je nesmí zkřížit, když nechce klien‑ ta urazit a vyprovokovat ho k tomu, aby odešel. „Ta jednání jsou dlouhá, musím se na ně soustředit a ještě si hlídat pohyb, který běžně dělám. Už jsem měl několikrát namále, ale máme tam dlouholetého partnera, který mě dokáže uhlídat,“ usmívá se Pichlmann. Jednotlivá vývozní teritoria se ovšem liší i jinak, třeba tím, o jaké pily je zájem, jaká je tam konkurence. „V Indii s malými stroji nedo‑ kážeme cenově konkurovat místním firmám, Společnost Bomar začínala na ploše 120 met- rů čtverečních se šesti zaměst- nanci, dnes má pracovníků asi 250. Foto: HN − tomáš škoda proto se tam soustřeďujeme na řezací centra, na produkty na technologicky vysoké úrovni. Jako doporučení tam stačí, když máte dobré řešení a přicházíte z Evropy. V USA se nám daří technologickými centry proniknout do střední‑ ho segmentu, protože tam velmi dobře funguje slovní propaganda, ústní doporučení někoho, kdo byl s našimi centry spokojený,“ uvádí. Když má odpovědět na otázku, jaké trhy považuje pro firmu Bomar za perspektivní, tak míní, že hodně závisí na politické situaci, ale není země, kam by nechtěl vyvážet. Za zajímavé považuje Rusko, i když jsou tam aktuálně kvůli sankcím a vnitřním regulacím určité potíže s odbytem. Ovšem i do budoucna tento trh hodlá Bomar rozvíjet. S politickou situací souvisí i odbyt v Jižní Americe. „Brazílie a Argentina jsou trhy, které by mohly z mého pohledu zažít veliký boom, ale záleží na politické situaci,“ tvrdí spolumajitel firmy. Jednoznačně v následujících deseti le‑ tech bude dle jeho názoru zajímavý jihovýchod Asie. „I kvůli tomu, jak se tam vyvíjí populace.“ Na základě zkušeností může Pichlmann srovnat, jak zahraniční partneři vnímají českou a západoevropskou firmu: „Možná jsme ze za‑ čátku pozorovali, že získat nějaké obchodní partnery v zahraničí by bylo z Rakouska či Ně‑ mecka jednodušší. Ale dnes v tom nepozoruji žádný rozdíl. Vypracovali jsme se jako kvalitní a spolehlivá firma,“ uvádí spolumajitel Bomaru. Stejně tak přiznává, že zpočátku jako český podnik dostávali za stejné řešení, jaké měli i němečtí konkurenti, méně peněz. „Dnes už to tak není. Často nabízíme klientům řešení, které jim německá konkurence nenabídne. Máme inovativní řešení, které nikdo jiný nemá,“ tvrdí Friedrich Pichlmann. Bomar Firma sídlí v Brně a v roce 1993 ji založil Alfred Pichlmann k výrobě jednoho modelu pásové pily. Na ploše 120 metrů čtverečních začínal se šesti zaměstnanci. Původně totiž pro svůj byznys v Rakousku orientovaný na sklář- ský průmysl hledal subdodavatele nejprve v Polsku a po otevření hranic se rozhodl najít spolupracovníky blíž, na jihu Moravy. Zakrátko zjistil, že jeho subdodavatelé ne- mají k dispozici kvalitní řezací stroje, objevil takzvanou díru na trhu a rozhodl se této příležitosti využít. Společnost Bomar založil se dvěma Čechy. Zhruba po půl roce se s nimi rozešel, protože se neshodovali ve vnímání byznysu. Ponechal si název Bomar, který je složeninou prvního a posledního písmene města Brno a začátku slova Margareten, odkud pochází. Nyní se roční obrat firmy, sídlící od roku 2007 v novém areálu, pohybuje mezi 15 a 16 miliony eur, tedy přes 400 milionů korun, z toho 58 procent pochází z exportu. Vývoz směřuje především do Polska, Ruska, v centrální Evropě do Německa a Nizozemska, v Asii do Thajska a na americkém kontinen- tě do Kanady. Zhruba 250 zaměstnanců už nevyrábí jen samostatné pásové pily, ale celá sofistikovaná řezací centra, jejichž prodejní cena se pohybuje od půl do jednoho milionu eur, tedy do 26 milionů korun. Jejich součástí je často i potřebné zázemí včetně manipulace s materiálem a softwarové řešení.

22 Informační servis český exportér říjen 2017, číslo 08 Kácení lesů a nelegální obchod se dře‑ vem. Výsadba palmy olejné používané v potravinářství, kosmetice i jako příměs do biopaliv a devastující pů‑ vodní deštné lesy Indonésie. Obchod s ohrože‑ nými druhy živočichů a rostlin, po nichž stoupá poptávka zejména v rychle rostoucích asijských ekonomikách. Nelegální rybolov, jehož obrat je odhadován na 10 miliard eur ročně a kvůli ně‑ muž ubývá ryb ve světových oceánech. Tristní pracovní podmínky v továrnách známých jako „sweatshopy“ v Bangladéši, Číně nebo Mexiku. Výzev, které bude muset svět řešit, je řada. Evropská unie usiluje o to, aby partneři, se kterými obchoduje, na tyto problémy reagovali. Dnešní dohody o volném obchodu proto obsa‑ hují kapitoly se závazky k podpoře udržitelné‑ ho rozvoje. Jejich cílem je posílit dodržování domácích i mezinárodních pracovních a envi‑ ronmentálních standardů. Spolupráce probíhá na základě pravidelných jednání, do kterých je zapojena občanská společnost na straně EU i partnerské země. Prvním příkladem byla v roce 2011 obchodní dohoda s Jižní Koreou. V současné době se provádí už šest takovýchto dohod, které obsa‑ hují kapitolu věnovanou udržitelnému rozvoji. Mimo zmíněnou úmluvu s Jižní Koreou se jedná o dohody se státy Střední Ameriky, andskými zeměmi (Kolumbie, Peru, Ekvádor), Moldav‑ skem, Gruzií a Ukrajinou. Kapitola k obchodu a udržitelnému rozvoji se objevuje také v do‑ hodách s Kanadou, Singapurem a Vietnamem, jež zatím ještě nejsou předběžně prováděny. Aktuálně EU vyjednává s Indonésií, Mexikem nebo se sdružením Mercosur v Jižní Americe. Kromě jiného se diskutuje o podobě kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji. V porovnání se situací před šesti lety jejich význam narůstá a jejich text je také propracovanější. Boj proti nekalé konkurenci Řada obchodních partnerů EU – některé rozvinuté země nevyjímaje – neratifikovala základní úmluvy Mezinárodní organizace práce (ILO). Tyto dohody se týkají témat jako dětská práce, nucená práce, svoboda sdru‑ žovat se do odborů, pracovní diskriminace apod. Obchodní partneři EU se v kapitolách o udržitelném rozvoji zavazují k ratifika‑ ci a efektivnímu provádění těchto úmluv. Za významné považuje Evropská unie také mezinárodní úmluvy v oblasti životního pro‑ středí, jako je například nedávno dojednaná Pařížská dohoda o změně klimatu. Pracovní a environmentální standardy jsou důležité nejen pro rozvoj daného státu, ale i pro evropské spotřebitele, kteří se stále více zajímají o to, odkud daný výrobek pochází a za jakých podmínek byl vyroben. Dodržová‑ ním těchto norem v mezinárodním obchodu tak EU bojuje proti sociálnímu a environ‑ mentálnímu dumpingu a nekalé konkurenci zahraničních firem vůči těm evropským. Kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji jdou však dále a usnadňují obchod a investi‑ ce do ekologických produktů a služeb. To je také cílem vyjednávání vícestranné Dohody o environmentálním zboží (EGA), kterého se unie v rámci Světové obchodní organizace účastní. V oblastech jako obnovitelné zdroje energie, environmentálně šetrné techno‑ logie, odpadové hospodářství nebo úprava vody mají české firmy bohaté zkušenosti, které využívají na zahraničních trzích. Díky uvolňování obchodu v těchto oblastech se jim mohou otevřít nové příležitosti. České stopy vedou například až do Kolum‑ bie, kde česká geologická firma poskytuje své know‑how v boji proti poškozování životního prostředí spojenému s nelegální těžbou zlata. Místní obyvatelé mají těžbu zlata jako přivýdělek, nicméně používání rtuti při louhování zlata má nejen dopady na lidské zdraví, ale vede také k zamořování řek a půdy. Existují však environmentálně šetrné technologie, které používání rtuti dokážou nahradit. Jak partnery přimět k plnění? Jak postupně nové dohody o volném obchodu vstupují v platnost, je třeba zajistit, aby také kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji byly efektivně uplatňovány. Na tuto oblast se ne‑ vztahuje klasický mechanismus řešení sporů, tak jako v ostatních částech obchodní doho‑ dy. Zatímco Kanada a USA uplatňují v případě Unie chce silnější podporu udržitelného rozvoje v obchodních dohodách Globalizace a mezinárodní obchod přispěly během posledních 20 let ke snížení světové chudoby. Lidstvo však čelí dalším problémům. V jejich řešení může pomoci obchodní politika. Kateřina Hradilová odbor obchodní politiky a mezinárodních ekonomic‑ kých organizací, ministerstvo průmyslu a obchodu hradilova@mpo.cz Obrat nelegálního rybolovu je odhadován na deset miliard eur ročně. Foto: shUtterstock

23 Informační servis český exportér říjen 2017, číslo 08 porušování závazků sankce, EU situaci řeší pomocí dialogu. V dalším kroku je sestaven panel nezá‑ vislých expertů, který doporučí, jak daný problém vyřešit. S ohledem na to, že unie usiluje o rozvoj partnerských zemí, je prosa‑ zování závazků v součinnosti s nimi vhod‑ nějším řešením než pozastavení vzájemného obchodu. Vhodný nástroj k účinnějšímu prosazení závazků z těchto kapitol se nicméně stále hledá. Někteří experti poukazují na to, že ani mechanismy zahrnující sankce nejsou účinným řešením. Tento přístup mimo jiné vyžaduje provedení testu dopadů na vzájem‑ ný obchod. Nedávno byl zveřejněn rozsudek sporu mezi USA a Guatemalou z roku 2008, spočívajícího v nedodržování pracovních standardů ze strany Guatemaly. Ačkoli Spojené státy dostaly za pravdu v otázkách pracovních podmínek, soudní spor prohrály, protože dopady na obchod nebyly prokázány. Aktivní občanská společnost Dosavadní práce Evropské unie v naplňo‑ vání kapitol o udržitelném rozvoji se opírá o řadu příkladů dobré praxe. Tím je třeba aktivní zapojení občanské společnosti, což severoamerický přístup postrádá. Občanská společnost přináší nový rozměr při imple‑ mentaci závazků. Osvědčená je také volba prioritních témat spolupráce mezi EU a part‑ nerskou zemí. Ve Střední Americe vzbudila zájem oblast zodpovědných dodavatelských řetězců, v Moldavsku a na Ukrajině zase tematika inspekce práce. Reforma kapitol o obchodu a udržitel‑ ném rozvoji, o níž se aktuálně na úrovni EU diskutuje, by měla stavět na zavede‑ ných strukturách a posílit monitorovací a vymáhací mechanismus. Úspěch přináší dlouhodobá spolupráce a asertivní přístup ze strany Evropské unie. Vyjednávání bývá mnohdy obtížné vzhledem k tomu, že tematika obchodu a udržitelného rozvoje zasahuje do citlivých oblastí, které často nejsou hlavním zájmem obchodních partne‑ rů. Podle Evropské unie však tyto kapitoly slouží jako cenný nástroj pro prosazování inkluzivního a udržitelného rozvoje, a proto mají v moderních obchodních dohodách opodstatněný význam. V oblastech jako obnovitelné zdroje energie či environmentálně šetrné technologie mají české firmy bohaté zkušenosti, které využívají na zahraničních trzích. Díky uvolňo- vání obchodu v těchto sférách se jim mohou otevřít nové příležitosti. Foto: Ivo goldbach Česká geologická firma poskytuje v Kolumbii své know‑how v boji proti poškozování životního prostředí.

24 Informační servis ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2017, číslo 08 Česko se poprvé dostalo mezi top deset obchodních partnerů Německa Tuzemsko se loni poprvé prodralo mezi deset nejvýznamnějších obchodních partnerů Německa. Předstihlo i takové ekonomiky, jako je Španělsko či Rusko. Jako student pobýval v Německu již na gymnáziu v bavorském Weidenu a v letech 2004 a 2005 na vysoké škole. Tehdy studoval Technickou univerzitu Chemnitz. Nyní je Adam Jareš ředitelem ně‑ mecké kanceláře CzechTradu v Düsseldorfu. O služby agentury je stále větší zájem, proto bude v nejbližší době otevřena pobočka ještě v Mnichově. Jaký je v současné době zájem českých firem o vývoz na německý trh? Je stále obrovský. Německu se aktuálně ekonomicky daří – roste průmysl, stavebnictví i domácí spotřeba. Celá ekonomika by měla letos stoupnout o jedno a půl až dvě procenta a podnikatelé vnímají současný vývoj pozitiv‑ ně. To vše je dobrý signál i pro tuzemské firmy, které směrují třetinu svého vývozu právě do Ně‑ mecka. Loni tam vyvezly zboží a služby celkem za 1,29 bilionu korun – meziročně o tři procenta více. Česko se tak poprvé dostalo mezi 10 nej‑ významnějších partnerů Německa, když pře‑ kročilo obratem obchodní výměny jedenáctou Belgii. A za námi jsou mnohem větší ekonomiky jako Španělsko, Japonsko nebo Rusko. Jak se zvýšený zájem o dovoz odrazil na obje‑ mu práce vaší pobočky agentury CzechTrade? Za první půlrok využilo placených služeb agentury v Německu 188 českých firem, což je v meziročním srovnání o třetinu více. Za stej‑ né období loňského roku to bylo 142 českých exportérů. Naše kancelář tak dlouhodobě patří k nejvytíženějším z 51 poboček po celém světě. Neuvažujete vzhledem k situaci o otevření další německé pobočky? Ano, na zvýšenou poptávku reagujeme otevře‑ ním nové kanceláře v Mnichově, která by měla začít fungovat v příštích měsících. Na co se v Mnichově zaměříte? Nové zastoupení by mělo vedle tradičních průmyslově orientovaných exportérů pomáhat hlavně technologicky zaměřeným a inovativním firmám. Kancelář se bude mimo jiné podílet na spolupráci start‑upů v sektorech jako infor‑ mační a komunikační technologie, v automobi‑ lovém a leteckém průmyslu nebo ve službách. Bude také propojovat R&D oddělení českých a německých firem se zaměřením na aplikovaný výzkum v průmyslu. Ve kterých odvětvích mohou nyní české podni‑ ky na tamním trhu uspět? V rámci tradičních odvětví je to nepochybně automobilový průmysl, strojírenství, elektro‑ nika, zpracování plastů, IT či zdravotnictví. Ve všech těchto oblastech zároveň existují segmenty trhu, ve kterých lze očekávat výraz‑ ný budoucí rozvoj a které představují zajímavý potenciál i pro domácí exportéry. Strojírenství bude stálicí česko‑německé‑ ho obchodu i do budoucna. Český export do Německa loni vzrostl o impozantních 10 %. Inovativní řešení i tradiční výrobce bude CzechTrade příští rok prezentovat na největ‑ ším průmyslovém veletrhu v Hannoveru či na veletrhu potravinářských technologií Anu‑ ga FoodTec. Stále oblíbenější jsou také místní obchodní zástupci, kteří pro český podnik pracují na bázi provize a jsou schopni ji dostat i do velkých tendrů například pro automobilky Volkswagen nebo BMW. Ve kterých oblastech vidíte nové příležitosti? Stále na počátku rozvoje je elektromobilita. Počet elektromobilů začíná po několika letech pozvolného rozvoje dynamicky růst. Německo dlouhodobě deklaruje silnou ambici rozvoje této oblasti, začalo s finančními pobídkami a podporuje výstavbu potřebné infrastruktu‑ ry. Do roku 2020 by po německých dálnicích mělo jezdit několik stovek tisíc elektromobilů. Významně také narostla poptávka po elekt‑ rokolech a bezemisních elektrobusech. Čeští výrobci patří v tomto směru k evropské špičce. Pro české dodavatele v automobilovém průmy‑ slu CzechTrade na příští rok poprvé připravuje národní stánek na veletrhu Global Automotive Components and Suppliers ve Stuttgartu. Jsou další oblasti, na které se české firmy nyní zaměřují? Dlouhodobým trendem je rozvoj digitalizace, automatizace a robotizace, tedy Průmysl 4.0. Této příležitostí se dnes snaží využít nejen samotní výrobci strojů, ale i podniky zabývají‑ cí se průmyslovou automatizací, systémoví in‑ tegrátoři či výrobci elektroniky, řídicích jedno‑ tek a specializovaných softwarů. Nárůst dále Marcela Havlová CzechTrade marcela.havlova@czechtrade.cz Adam Jareš ředitel kanceláře CzechTradu v Düsseldorfu Absolvent politologie a mezinárodních vztahů na Západočeské univerzitě v Plzni, studoval na univerzitách v Chemnitz a v Berlíně. V roce 2009 nastoupil do agentury CzechTrade, kde pět let pracoval jako zástupce vedoucího německé pobočky. Od roku 2014 je ředitelem kanceláře Czech- Tradu v Düsseldorfu, kde asistoval několika stovkám českých exportérů do Německa. foto: czechtrAde

25 Informační servis ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2017, číslo 08 zaznamenává i farmaceutický průmysl, kde se nyní společnosti kromě tradiční zdravotní péče a léčiv zaměřují i na oblast mobilního zdravotnictví a zdravotních pomůcek. A v ne‑ poslední řadě roste i poptávka po výrobcích z plastu, jako jsou obaly, stavební a izolační materiály. Češi patří v oblasti zpracování plas‑ tu a gumy k významným evropským produ‑ centům. Jen v Německu dosahuje toto odvětví obratu přes 90 miliard eur. A energetický průmysl? Jak se zde angažují čeští exportéři? V Německu probíhá výstavba a modernizace přenosových sítí, rostou investice do obnovitel‑ ných zdrojů energie a technologií pro ukládání energie. Například v oblasti inteligentních sítí, takzvaných smart grids, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie, roste trh každoročně o 20 procent. To vše je spjaté s měřením a kontrolou spotřeby (smart metering) a právě na tuto oblast se zaměřují české firmy. CzechTrade zorganizoval setká‑ ní českých dodavatelů pro nákupní centrálu tamního energetického gigantu Innogy, které proběhne koncem října. Další takové setkání připravujeme i pro společnost Uniper, která se loni oddělila od koncernu E.ON. Jak Němci vnímají české exportéry? Spíše jako levné subdodavatele, nebo inovátory? To je různé a hodně záleží zejména na osobní zkušenosti. Velmi dobrou pověst má české strojírenství a sklářský průmysl. Výbornou službu nám v tomto směru dělá automobilka Škoda a naše dobré pivo. Němci nás ale určitě neberou jako technologickou či inovátorskou velmoc. Zejména v západní části země nás vnímají spíše jako součást východní Evropy. Toto vnímání se často změní poté, co poprvé přijedou do Česka. Neměla by se česká vláda a úřady namísto vzdálených trhů v Asii či Americe více soustře‑ dit na česko‑německý obchod? Nebo s tím si firmy poradí samy? Většina českých podniků, které dnes ještě neexportují, chce vyvážet právě do Německa. Jejich průmyslová základna je velice podobná té naší a německý trh je bohatý, nám velice blízký, bez cel a se slušnou platební morálkou. Neznamená to ale, že exportovat do Německa je snadné, protože tamní trh je zároveň velice konkurenční a náročný na kvalitu, servis, ale i na různé certifikace a samozřejmě i cenu. V Česku existuje určitě mnoho dravých firem, které si umí poradit i bez nás. Stále je tu ale i velké množství exportně orientovaných pod‑ niků, které přesně nevědí, kde a jak v Německu hledat potenciální distributory, koncové zákaz‑ níky nebo lokální obchodní zástupce, jak tyto společnosti oslovit a zaujmout je. Jako častější bariéra se také ukazuje klesající znalost němči‑ ny. A právě pro tyto firmy jsme tu my. Více o regionu na www.businessinfo.cz/nemecko V Německu může český podnikatel uspět například v automobilovém průmyslu. Příležitos- ti rozvoje digitali- zace a robotizace v tamních podnicích mohou využít jak tuzemští výrobci strojů, tak i firmy zabývající se průmy- slovou automatizací či výrobci řídicích jednotek a speciali- zovaných softwarů. foto: shutterstock Západ Německa vidí Česko stále jako součást Východu. Dobrou pověst má strojírenství a české pivo.

26 Informační servis ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2017, číslo 08 Výsledky průzkumů mezi expor- téry, a to především z řad ma- lých a středních podniků, velmi často ukazují, že stále důležitější a vyhledávanější službou se vedle tradiční marketingové podpory firem stává i kva- litní informační servis. Větší administra- tivní a ochranná opatření některých trhů, která často představují bariéru při vstupu na nové trhy, zvyšují logicky poptávku po spolehlivých a ověřených informacích. Navíc v době, která je někdy nazývána jako postfaktická, nebo dokonce dezinformač- ní, kdy jsou nejen podnikatelé vystaveni přetlaku informací nejasného původu, jsou ověřená data velkým přínosem. CzechTrade získává informace z trhů tak- zvaně z první ruky. Pracuje totiž především s daty od svých zahraničních zástupců, kteří dnes působí už ve 44 teritoriích po ce- lém světě, na pěti kontinentech. Kromě toho jsou zájemcům poskytovány rovněž informace z jednotlivých oborů, kterými disponují oborově zaměření specialisté v centrále CzechTradu. Nechybí ani analýzy zahraničního obchodu České republiky, které sledují trendy a mapují příležitosti pro tuzemské exportéry. Představení perspektivních oborů ve světě Jedním z cílů CzechTradu je prezentovat obory, ve kterých je česká výroba na vyso- ké úrovni a má velký potenciál uspět v za- hraničí. Novinkou se proto staly oborové katalogy. V tomto případě nejde o klasický katalog s výčtem a stručnou prezentací firem, ale o kvalitního průvodce celým vybraným odvětvím v graficky zajímavé podobě. Jejich přípravu má v CzechTradu na starosti Centrum informačních služeb (CIS). Katalogy, byť na několika málo stranách, představují to nejlepší, co české firmy dokázaly a stále dokazují nejen na domá- cím trhu, ale i v zahraničí. Jsou primárně cizojazyčné a vznikají v úzké spolupráci se samotnými podniky, asociacemi a dalšími oborovými uskupeními. Zahraniční kanceláře CzechTradu je využívají především při osobních jedná- ních se zahraničními obchodními partnery nebo na výstavách, veletrzích a dalších B2B setkáních. Tyto katalogy se zaměřují na menší, ovšem o to výjimečnější české obory, které mají svě- tový věhlas. Je to například sklo a porcelán nebo zdravotnické prostředky. Jde o obory, ve kterých domácí produkty válcují světovou konkurenci díky unikátním technologiím a designu. Nově ve spolupráci s Elektrotechnickou asociací ČR vzniká katalog zaměřený na čes- ký elektrotechnický průmysl. S Czech Water Alliance se připravuje katalog zaměřený na vodárenské technologie a další budou vznikat i v příštím roce, protože zájem o ně je velký. Příležitosti na zahraniční trzích Oddělení CIS zpracovává také poptávky zahra- ničních firem, a to prostřednictvím unikátního systému, díky kterému konkrétní poptávky získává buď napřímo od zahraničních firem, nebo prostřednictvím kanceláří CzechTradu a pracovníků zastupitelských úřadů ČR. Tento systém zpracování poptávek umožňuje nabízet výhradně českým firmám konkrétní obchodní příležitosti z celého světa. Značným přínosem této služby je, že tým specialistů v centrále CzechTradu cíleně vyhledává tuzemské partnery a ty předává zahraniční firmě na základě její konkrétní po- ptávky. Výstupem pak je vzájemné propojení poptávajícího a jeho potenciálního obchod- ního partnera, tedy obousměrné předání kontaktu. Z poptávek s vysokou přidanou hodnotou také vznikají setkání zahraničních nákupčích s vybranými českými dodavateli, která jsou organizována pod názvem Sourcing Days. CzechTrade v loňském roce zorganizoval šestnáct dodavatelských fór, na kterých jed- nalo 549 firem. Více informací o tomto typu akcí si přečtěte na stranách 28 a 29. Šance se českým firmám nabízejí i v projek- tech a tendrech, investičních příležitostech nebo v reakci na nabídky zahraničních firem. Oborové katalogy propagují jednotlivá tuzemská odvětví v zahraničí CzechTrade vytvořil oborové katalogy představující výjimečná česká odvětví, která mají ve světě věhlas. Tyto publikace se využívají při osobních jednáních se zahraničními partnery. Dita Slunečková vedoucí Centra informačních služeb CzechTradu dita.sluneckova@czechtrade.cz Sklo české firmy Preciosa znají lidé z více než 140 zemích světa. FOtO: HN – Lukáš bíba

27 Informační servis ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2017, číslo 08 CzechTrade je například jedinou organizací v České republice, která má mandát na zpro- středkování obchodních příležitostí ve formě vypisovaných výběrových řízení pro meziná- rodní organizaci CERN. Koncentrovaný informační servis CIS exportérům přináší všechny informace potřebné pro export, a to díky jedinečné kombinaci spolehlivých a ověřených dat ze zahraničí spolu s přístupem k analytic- kým nástrojům a databázím zahraničního obchodu. Firmy získají na jednom místě vše. Od obecných informací potřebných ke vstupu na trh až po detaily, jakými jsou například po- zice vybraného produktu na globálních trzích nebo konkrétní zahraniční poptávka. S cílem maximálně zjednodušit českým exportérům podnikání a pronikání na nové trhy spolupracuje CIS s Klientským cent- rem pro export, což je jednotné kontaktní místo ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zahraničních věcí a agentury CzechTrade pro české podnikatele, kteří chtějí expandovat na zahraniční trhy. Díky CzechTrade připravuje ve spolupráci s Czech Water Alliance nový katalog zaměřený na české vodárenské technologie. FOtO: sHutterstOck jednotné zahraniční síti tvořené zastupitel- skými úřady a zahraničními kancelářemi CzechTradu mohou firmy konzultovat své exportní a investiční záměry ve více než 90 zemích světa. Informační servis má exportérům hlavně uspořit čas a náklady tím, že na jednom místě získají ověřené, jasně strukturované informa- ce. Jejich záběr je široký – od statistických dat, na základě kterých je možné definovat potenciální odbytiště pro české produkty, až po identifikaci trendů na vybraných trzích. To vše umožňuje českým exportérům být o krok napřed před konkurencí ze zahraničí. Analýzy a statistiky zpracovávají zkušení analytici, kteří ke své práci využívají re- nomované databáze a odborné informační zdroje. Od databáze Světové banky a Mezi- národního měnového fondu přes Comtrade až po jednotlivé statistické úřady. Všechna data jsou doplňována a validována na základě ověřených informací přímo od zahraničních kanceláří CzechTradu, které působí v daných teritoriích. Výsledkem je jedinečný soubor informací podle potřeb zájemce. Oborové katalogy jsou průvodcem vybraným odvětvím. Zaměřují se na menší české obory, které mají světový věhlas – sklo, porcelán nebo zdravotnické prostředky.

28 Informační servis český exportér říjen 2017, číslo 08 Přesně vědět, co zahraniční partner poptává, a jednat s ním napřímo. To je ideální představa nejen českých podnikatelů, kteří chtějí prorazit v cizině. Agentura CzechTrade tyto poptávky od zahraničních firem shromažďuje a z těch s vysokou přidanou hodnotou organizuje setkání s nákupčími z ciziny a vybranými českými dodavateli. Tato jednání se usku‑ tečňují pod názvem Sourcing Days. CzechTrade během loňského roku při‑ pravil šestnáct obchodních fór, během nichž mohou tuzemští dodavatelé jednat se zahraničními obchodními partnery z po‑ hodlí tuzemska. Loni zde jednalo téměř šest set společností. Na tato setkání navazují i zásadní návštěvy nákupčích ve výrobních provozech. Příležitosti jsou v široké škále oborů, od designu a elektroniky po zvířecí krmiva a strojírenské subdodávky. „Před samotnými jednáními zástupci kanceláře CzechTrade spolupracují s pražskou centrálou na výmě‑ ně informací mezi nákupčími a potenciální‑ mi českými dodavateli. Osobní schůzka ná‑ sledně proběhne s výrobci, kteří odpovídají představě nákupčího,“ říká generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal. Domácí firmy si na projektu chválí zejmé‑ na možnost setkat se s nákupčími firem, ke kterým by se sami velmi těžko dostávali, a to navíc v České republice. Šetří tak nema‑ lé náklady na dopravu a čas, který by strávili hledáním cesty k nejvhodnějšímu nákupčí‑ mu. Vítají rovněž pomoc s přípravou na jed‑ nání, asistenci v jejich průběhu a následnou komunikaci s nákupčími. Zahraniční podniky pak velice oceňují znalosti pracovníků CzechTradu v oblas‑ ti výrobně‑servisního potenciálu České republiky, flexibilitu při organizaci akce, odesílání vzorků získaných během jednání, možnost návštěvy podniků nebo i pomoc s ubytováním a tlumočením. Často od za‑ hraničních nákupčích slýcháme, že žádná jiná země jim nedokázala nabídnout efektiv‑ nější servis. Jak ulovit nákupčího? Klíčovou roli hrají pracovníci CzechTradu v zahraničí, kteří nespoléhají jen na náhod‑ né oslovení, ale cíleně vyhledávají. Ideálním místem jsou veletrhy, networkingové akce a konference, kde si vytipovaného nákupčí‑ ho daná zahraniční kancelář takzvaně uloví a přesvědčí, aby svůj zájem nasměroval na Českou republiku. Na fóru Aeromobil se hledali dodavatelé pro létající vozy V rámci Sourcing Days každoročně přinášejí nejvíce příležitostí zastoupení v Německu a ve Velké Británii. Do projektu se ale daří zapojovat čím dál tím více teritorií, jako na‑ příklad Polsko, Francii, Maďarsko, Švédsko nebo Španělsko. Londýnská kancelář agentury CzechTrade přináší díky Sourcing Days velké množství příležitostí z mnoha různých oborů, ať už se jedná o větší spolupráci s interiérovým řetězcem Home Retail Group, či o moderní technologie. Zahraniční firmy si cení přístupu českých dodavatelů během Sourcing Days. Zástupci domácích podniků byli podle nich profesionální a proaktivní. Foto: czechtrade Nyní se londýnská kancelář zaměřuje zejména na oslovování výrobců z oblasti strojírenství a automotive. Do Česka tak zavítali britští nákupčí poptávající obrobené komponenty či produkty vznikající technolo‑ gie 3D tisku. Na základě impulzů z předchozích jednání se zahraničními firmami přesunuli svou pozornost na akce se zvýšenou přidanou hodnotou českých subdodávek. Symbolem tohoto trendu se stala dvě dodavatelská fóra se společností Bowman Power s pohonnou jednotkou s rekuperací odpadních plynů. Pomyslným hi‑tech vrcholem se stalo doda‑ vatelské fórum Aeromobil, kde byli hledáni sofistikovaní dodavatelé pro revoluční pro‑ jekt létajícího vozu. Rovněž byla zahájena dlouhodobá spolu‑ práce se společností Jaguar Land Rover, se kterou se již podařilo podepsat i první kon‑ trakty. V září 2017 se konalo dodavatelské Sourcing days: jednejte s nákupčími z ciziny, k nimž byste se dostali jen stěží Zahraniční firma poptá u CzechTradu zboží či službu, kterou chce od českého podniku. Agentura vybere mezi domácími dodavateli ty nejlepší a zorganizuje setkání. Tak fungují Sourcing Days. Hana Štičková CzechTrade hana.stickova@czechtrade.cz

29 Informační servis český exportér říjen 2017, číslo 08 fórum pro Nissan Motor Manufacturing UK a Komatsu v britském Sunderlandu, kde se budou vyrábět tři nové vozy značky Nissan. V říjnu pak proběhla v rámci MSV jednání s nákupčími o dodávkách například pro nový Land Rover Discovery. Španělsko nabízí příležitosti ve strojírenství i ve stomatologii Také v Madridu získali čeští výrobci díky Sourcing Days opravdu kvalitní příležitosti. V květnu proběhla jednání s významnou španělskou firmou CAF – Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriles. Tato rodinná firma se stoletou tradicí hledala v České republice nové dodavatele pro výrobu kolejových dopravních prostředků. Zájem o jednání s nákupčími projevilo okolo třiceti domácích subjektů, ze kterých bylo zadavatelem přizváno k jednání 22 firem. Nákupčí byli organizací a průběhem osob‑ ních jednání mile překvapeni a chválili si i vysokou odbornost a připravenost zástup‑ ců českých firem. „Organizace a příprava akce Sourcing Days byly excelentní, a to jak v průběhu vý‑ běru firem, tak i při organizaci jednotlivých jednání. Pozornost a péče, která nám byla po celou dobu poskytována, byla výtečná a vstřícná. Přístup českých dodavatelů byl profesionální a velmi proaktivní,“ říkají Maria Asurmendiová a Jose Luis Zabala ze společnosti CAF. Organizaci a možnost představit své produkty firmě s celosvěto‑ vým renomé a působností ocenily i samotné české podniky. Jelikož se organizace Sourcing Days jeví jako velice efektivní a pro španělské protějšky vítaný způsob hledání nových dodavatelů, zorganizovala zahraniční kan‑ celář v Madridu v září další akci, a to pro zástupce distributorské firmy Círculo de Odontólogos y Estomatólogos, která hledá nové dodavatele stomatologických pomů‑ cek. Koncem října do Česka zamíří také portugalská společnost OGMA, pro niž se aktuálně hledají noví dodavatelé kovových dílů a nářadí. Německé zakázky pro české strojaře Ze Švédska zamířily do Česka v minulém roce dvě významné návštěvy. První byli zástupci firmy Granngården AB. Největ‑ ší švédský maloobchod s potřebami pro farmáře a zahrádkáře hledal u českých výrobců především krmiva, potřeby pro chovatele, nářadí, pracovní oděvy a vybave‑ ní. Osobních jednání se zúčastnilo 14 čes‑ kých výrobců. „Jsem rád, že se zástupkyním společnosti Granngården naše prodejny líbily. Věřím, že v budoucnu se naskytnou další příležitosti ke spolupráci ve Švédsku,“ dodává Aleš Pernička ze společnosti Mountfield. Další obchodní návštěvou ze severu byli představitelé firmy Bravida, největší skandinávské společnosti působící v ob‑ lasti technických instalací a služeb pro civilní, komerční a průmyslové objekty, jejíž zástupci osobně jednali se 13 českými výrobci. Rovněž kancelář v Německu dokáza‑ la v minulosti dovézt do Česka nákupčí z řetězců, jako jsou OBI, Baumarkt, Lekker‑ land, Kaufland a Norma, či výrobce vnitř‑ ních karoserií aut Kirchhoff. V letošním roce zorganizovala tři koope‑ rační strojírenské akce pro společnosti Köbo Eco>Process, Bilstein a König Präzi‑ sions‑Tiefziehteile. Čeští exportéři s nimi diskutovali o zakázkách za několik desí‑ tek milionů korun. „Setkání v Praze bylo nejsmysluplnější dodavatelskou akcí, které jsem se zúčastnil. Agentura CzechTrade zajistila skvělou organizaci a dodavatelé byli na všechna jednání velmi dobře připraveni a věděli, co nám mají nabídnout. Jsem si jist, že s řadou z nich začneme spolupracovat,“ říká Olaf Bageritz, divizní ředitel nákupu společnosti Ferdinand Bilstein. Milionové kontrakty se nevyhýbají ani energetice Největší akcí tohoto formátu je ale bezpo‑ chyby již tradiční Sourcing Day Tschechien, který se již posedmé konal v Plzni. Akce se zúčastnilo 15 německých nákupčích, se kterými proběhlo na 280 jednání. Firmy dostaly příležitost hovořit s ná‑ kupčími výrobce leteckých a kosmických systémů MT Aerospace, dále s celosvětově nejvýznamnějším výrobcem strojů na zpra‑ cování plastů Engel nebo se zástupci společ‑ nosti Mahle, která patří k nejvýznamnějším dodavatelům technologií v automobilovém průmyslu. Škoda TVC díky této burze získala už tři zákazníky. Loňský ročník Sourcing Day Tschechien umožnil uzavřít milionové kontrakty i firmě Vítkovice Heavy Machinery, která dodala pec na vápenec pro projekt do Ázerbájdžánu, nebo společnosti Sopo z Modletic u Prahy, jež začala pro německého partnera vyrábět statory pro elektromotory. „Naše společnost se akce účastní opakovaně. Díky přítomnos‑ ti na minulých ročnících se nám podařilo uzavřít obchody již se třemi německými fir‑ mami. Tato setkání považuji za jednu z nej‑ smysluplnějších forem pomoci ze strany státu,“ říká Jan Tománek, obchodně výrobní ředitel firmy HTP ze Žirovnice. Přehled Sourcing days v roce 2017 19.–20. 1. Zahraniční partner: Camra Zájmové výrobky: malé pivovary u Prahy 23.–24. 1. Zahraniční partner: Machine Tools Zájmové výrobky: obráběcí a řezací stroje 25.–26. 1. Zahraniční partner: AeroMobil Zájmové výrobky: dodávky do automobilového a leteckého průmyslu 16. 2. Zahraniční partner: Köbo Eco>Process Zájmové výrobky: strojírenství 21.–22. 2. + 24.–26. 4. Zahraniční partner: Mezzanine Zájmové výrobky: kovovýroba, zpracování oceli, povrchové úpravy, laserové řezání 27.–28. 3. Zahraniční partner: Auchan Retail Zájmové výrobky: bytová dekorace a textil, potřeby pro sport, zahradu, byt, DIY… 3. 5. Zahraniční partner: Bilstein Group Zájm. výr.: elektrodíly, odlitky, výfuky, tlumiče 16. 5. Sourcing Day Tschechien 2017 18. 5. Zahraniční partner: Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriles S.A. Zájmové výrobky: vnitřní části souprav, osvět‑ lení, sedadla 22. 5. Zahraniční partner: Eurimpex MDD Zájmové výrobky: kancelářské a školní potřeby 28. 5. Zahr. partner: König Präzisions‑Tiefziehteile Zájm. výr.: broušení matic, razidel, CNC obrábění 8. 6. Dodavatelské fórum pro řetězec OBI 19. 9. Zahraniční partner: COE Zájmové výrobky: stomatologické pomůcky 27.–28. 9. Zahraniční partner: Nissan Zájm. výr.: subdodávky do automob. průmyslu 5. 10. Zahraniční partner: Jaguar Land Rover Zájm. výr.: subdodávky do automob. průmyslu 11. 10. Zahraniční partner: Halfords (doplňky a vybavení automobilů), GE Renewable Energy (díly pro větr‑ né elektrárny), Andritz AG (strojírenské výrobky) 26. 10. Zahraniční partner: innogy Zájmové výr.: rozvody, kabely, elektrotechnika Říjen Zahraniční partner: OGMA Zájmové výrobky: součásti a díly k letadlům Vítkovice Heavy Machinery dodala pec na vápenec do Ázerbájdžánu, firma Sopo vyrábí statory pro Německo.

30 Informační servis český exportér říjen 2017, číslo 08 Tuzemská účast na mezinárodní specializované výstavě Expo Asta- na 2017, která byla letos zaměřena na budoucnost energetiky, přinesla dvojí užitek. Češi se jednak na přehlídce 115 zemí a 22 organizací v oboru, který hledá nové trendy a příležitosti pro příští léta, neztratili, a za druhé předvedli nápaditou expozici, která přitáhla více než 500 tisíc návštěvníků. Toto číslo, které dokládá, že se českým směrem vydal každý osmý host, zdaleka překonalo očekávání týmu kolem komisaře Jana Krse. „Naše účast v Astaně si připsala hmatatelný úspěch. Získali jsme bronzovou sošku v kate- gorii Pojetí tématu výstavy, kterým letos byla Energie budoucnosti, a to v kategorii pavilonu do 400 metrů čtverečních,“ zdůraznil ředitel českého pavilonu na výstavě Bohumil Boch- ňák. Bronz připadl Čechům za koncept pavi- lonu s mottem Důmyslnost řešení. Zlato v této kategorii získalo Finsko, stříbrnou medaili má Singapur. „Český pavilon stál především na technologiích, které Češi běžně uplatňují doma i v zahraničí,“ doplnil Jan Krs, komisař české účasti na Expu. Tříměsíční pobyt české expozice a zároveň historicky první českou účast na mezinárod- ním specializovaném Expu zajistilo minister- stvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agen- turou CzechTrade. Praktický dopad pobytu v kazašském hlavním městě přináší uzavřené a rozjednané zakázky pro české vývozce a po- sílení domácí technologické image v řadách světové energetické elity. „Svou účastí jsme zabodovali na 150 procent. Česko bylo na spe- cializovaném Expu poprvé, neměli jsme proto zkušenost, takže jsme měli malá očekávání. Laťku jsme ale nasadili hodně vysoko – oce- nění nápadu pavilonu, obrovská návštěvnost, také úspěšné představení českých podniků,“ zhodnotil akci komisař Krs. To vše potvrzuje, že Češi mají světu co nabídnout. „Zaujali jsme nejen technologickým potenciálem, ale záro- veň jsme pomohli ke konkrétním výsledkům v podobě uzavřených a rozjednaných kon- traktů,“ doplnil koordinátor podnikatelského programu František Masopust. energetická světová špička na jedné adrese Češi mají v energetice dobrý zvuk a v Kazach- stánu tuto pověst potvrdili. Kromě konferencí a prezentací firem v českém pavilonu se zapo- jili do expertních diskusí. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Jiří Koliba vystoupil na klíčovém Eurasijském energetickém fóru KAZENERGY, které na závěr shrnulo směřování budoucího energetického vývoje. Koliba před- stavil stav tuzemské energetiky, přiblížil před- stavy o „zelené“ ekonomice a využití bezemis- ních zdrojů. „Podle prognózy Harvardu může nárůst celosvětové spotřeby energie dosáhnout 30 až 50 procent v průběhu následujících 25 let. V mnoha zemích povede navyšování kapacit k růstu cen elektřiny a negativně se odrazí na ekologii,“ uvedl Koliba. Prvním krokem v ře- šení problematiky emisí oxidu uhličitého do at- mosféry by proto mělo být zvyšování efektivity existujících tradičních systémů. Energetická efektivita se tak stává investicí do budoucnosti. Český tým pro Expo s bronzovým oceněním od Mezinárodního úřadu pro výstavnictví za pojetí tématu výstavy Energie budoucnosti. Foto: czechtrade kazašská vláda má zájem o české termické zpracování odpadů a elektrobusy Tuzemské technologie zabodovaly také u kazašské vlády. Ta si pro budoucí rozvoj země vybrala dvě české technologie, které byly na Expu představeny. Konkrétně jde o technologii termického zpracování odpadů od společnosti Hedviga Group a elektrobus od Škody Electric. První z nich má referenci v Londýně, je považována za revoluční a v Ka- zachstánu zaujala organizátory a minister- stvo energetiky. Jeho delegace už navštívila výzkumné centrum Hedvigy v Bludovicích u Nového Jičína. Elektrobusy Škody Electric jsou zajímavé pro Kazachy zase tím, že Astana stojí na pís- cích a obtížně by se zde budovalo metro. V plánech vedení hlavního města je výstavba Bronzoví Češi v astaně zaujali svými důmyslnými řešeními Vůbec poprvé mělo Česko svoji expozici na mezinárodní specializované výstavě Expo, která letos proběhla v kazašské Astaně. Za pojetí pavilonu s mottem Důmyslnost řešení získali bronzové ocenění. Anna Uljačenková uljanna86@gmail.com

31 Informační servis český exportér říjen 2017, číslo 08 nadzemního metra se stanicemi, které jsou od sebe velmi vzdálené. Spojení mezi nimi by mohly zajišťovat právě elektrobusy. Velkou příležitostí pro české firmy je také modernizace kazašských uhelných elektrá- ren. Škoda Praha, která na výstavě prezen- tovala svoji referenční zakázku – uhelnou elektrárnu bez komínu Ledvice, byla přizvána k jednání ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka s kazašskými partnery. Češi uspěli i ve vodní energetice v regio- nu. Hned zkraje výstavy podepsal dohodu s kyrgyzským partnerem tuzemský výrobce vodních turbín, společnost Mavel z Benešova. Jde o kontrakt na dodávky ve výši až dvou milionů eur. Letadlo, turbína, elektrárna Dominantou českého pavilonu bylo letadlo na elektrický pohon společnosti Evektor, dalšími exponáty se staly funkční turbína pro malé vodní elektrárny z Mavelu, model modernizované uhelné elektrárny Ledvice společnosti Škoda Praha, fotostěna největší české převodovky ve světě od společnosti Wi- kov nebo elektrokolo SilverGo značky Agogs. Plzeňské vědecké centrum Techmania před- stavilo experimentální stanici pro zvídavé. Ta prostřednictvím interaktivní expozice zajistila program pro malé návštěvníky, u kterého se bavili i rodiče. Do Kazachstánu odjelo z Česka 15 kamionů, 5000 kilometrů dlouhá cesta jim zabrala tři týdny. Další tři týdny se čekalo na jejich od- bavení na celnici. Plocha české expozice sice představovala necelých 400 metrů čtvereč- ních, díky třípatrové konstrukci se z ní však vytěžilo maximum – 470 metrů čtverečních pro výstavní prostor a další tři stovky metrů čtverečních pro konferenční a restaurační část. Pro českou restauraci Český les, která slou- žila jako místo pro neformální setkání a zvala příchozí na tradiční českou kuchyni, bylo do- vezeno 450 třicetilitrových sudů piva Budvar. V hledáčku politické reprezentace První limuzína, která projela branami výstavi- ště, patřila českému prezidentu Miloši Zema- novi. Ten se zúčastnil slavnostního zahájení výstavy a oficiálně spustil českou technolo- gickou přehlídku. Šéf resortu průmyslu a ob- chodu ministr Jiří Havlíček navštívil Expo dvakrát, v polovině července a v půli srpna. Do metropole Kazachstánu vedl pokaždé podnikatelské mise, diskutoval o vzájemných hospodářských vztazích na byznysfórech. Na bilaterálních jednáních mluvil se zástupci zahraničních delegací a se členy kazašské vlá- dy o možnostech zapojení českých technologií do modernizace průmyslu a energetiky v zemi, která se hodně zajímá o inovace. Při druhé návštěvě přivítal Havlíček v českém pavilonu rovněž Alexandra Vysokinského, viceguber- nátora ruské Sverdlovské oblasti, která je pro Česko významným obchodním partnerem. Na český den na výstavě, který se konal v půli července, přicestoval předseda Senátu Milan Štěch, do domácího pavilonu dále zavítal mi- nistr spravedlnosti Robert Pelikán, náměstek ministra zahraničí Miloslav Stašek či předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník. Českou expozici si nene- chali ujít ani představitelé světových velmocí. Stánek navštívil ministr průmyslu a investic Velké Británie Greg Hands, vicepremiér ruské vlády Arkadij Dvorkovič či náměstci ministra průmyslu a obchodu Ruska Georgij Kala- manov a Alexandr Morozov. Nechyběly ani delegace ministerstva národního hospodářství a rozvoje Maďarska, ministerstva životního prostředí Polska a nespočtu národních oficiál- ních reprezentací. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (vpravo) navštívil Expo dvakrát. Foto: czechtrade Jiří Havlíček provedl českým pavilonem delegaci ruské Sverdlovské oblasti, kterou zaujala technologie firmy Hedviga. Tu si již pro další rozvoj země vybrala kazašská vláda. Foto: czechtrade rekordní expo Den před uzavřením bran výstaviště pro- hlásilo vedení Mezinárodního úřadu pro výstavnictví specializované Expo v Astaně za dosud největší jak počtem zúčastněných zemí a mezinárodních organizací, tak po- čtem doprovodných akcí. Za tři měsíce se uskutečnilo na výstavišti přes 3500 kulturních a odborných akcí a konferencí. Branami výstavy prošly téměř čtyři miliony návštěvníků. Akci navštívilo 40 hlav států z celého světa, včetně českého prezidenta Miloše Zemana.

32 Kalendář český exportér říjen 2017, číslo 08 Veletrhy jsou ideální příležitostí pro navázání osobních vztahů se zahraničními partnery a představení firemní produkce. Pokud vás některý veletrh zaujme, kontaktujte garanta akce pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo k asistenčním službám CzechTradu. 24.–27. 1. 2018 Ispo China 2018, peking, čína Agentura CzechTrade organizuje společnou účast na veletrhu ISPO China 2018, který je zaměřen především na zimní sportovní zboží a kolekce pro asijský trh. Na akci se představí mezinárodní výrobci sportovního zboží a také domácí producenti, budou zde zastoupeny oblasti outdoor, lyžování, adrenalinové sporty, zdravá výživa, sportovní technologie nebo sportovní móda. Kontakt: jana.vapenikova@ czechtrade.cz, tel. 724 830 288. 30. 1. – 2. 2. 2018 Mezinárodní stavební veletrh BUDMA 2018, poznaň, polsko BUDMA si kromě moderně vybavených hal a technického zázemí získala popularitu také pojetím stavebního průmyslu jako komplexu činností – od projektování až k vlastní realizaci. Producenti mohou ukázat své výrobky v kontextu celého projektu, a navíc jejich kvalitu prokázat v nejrůznějších typech testů ve zkušebních zónách. BUDMA přitahuje pozornost architektů, projektantů, ale také stavebních firem či velkoobchodů a distributorů. Z předchozích ročníků máme zkušenosti s pozitivním hodnocením českých firem. Kontakt: vera.vsetickova@czechtrade.cz, tel. 725 820 162. 27.–30. 3. 2018 Midest 2018, paříž, Francie Souběžně s veletrhem průmyslových subdodávek Midest probíhají také veletrhy Maintenance Expo na údržbu výrobních nástrojů a zařízení a Convergence Industrie du Futur. Akce přináší vystavovatelům přímé obchodní příležitosti a její oblíbenost potvrzuje i rekordní návštěvnost. Veletrh je určen výhradně odborné veřejnosti. Pařížská pobočka agentury CzechTrade zde připravuje společnou prezentaci a zájemci o účast mohou využít kontakt dagmar.matejkova@czechtrade.cz, tel. 724 340 444. Firmy, které splňují podmínky účasti v projektu NOVUMM, mohou na účast na této akci čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 80 000 Kč. Kontakt: jaroslava.pacakova@czechtrade.cz, tel. 224 907 545. 27.–30. 3. 2018 Hannover Messe 2018, Hannover, Německo Světově nejdůležitější veletrh v rámci strojírenského odvětví. Jedná se o prvotřídní platformu pro prezentaci světových novinek z oblastí průmyslové automatizace a IT, energetických a environmentálních technologií a vývoje a výzkumu v rámci oboru strojírenství. Účast na této akci je podpořena z projektu NOVUMM spolufinancovaného z OP PIK a je možné na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 80 000 Kč na pronájem plochy, registraci a další služby na veletrhu. Kontakt: michaela.reznickova@czechtrade.cz, tel. 224 907 524. 25.–27. 4. 2018 elektrotechnika & energetika 2018, petrohrad, rusko Jde o největší mezinárodní veletrh v severozápadním Rusku. Petrohrad a okolí patří k rychle se rozvíjejícím průmyslovým oblastem federace. Podmínkou dalšího rozvoje regionu jsou nové energetické zdroje, proto obor zůstává jedním z prioritních odvětví, do kterého jsou investovány nemalé finanční prostředky. Firmy, které se chtějí prezentovat na společné české expozici, mohou využít kontakt: marta.stolarova@czechtrade.cz, tel. 725 763 172. 14.–19. 1. 2019 BAU 2019, Mnichov, Německo BAU je celosvětově prvotřídní platformou pro prezentaci nejnovějších stavebních materiálů a systémů. Veletrh pokrývá veškeré potřeby oboru stavebnictví, od architektury přes vybavení a potřeby pro stavbu až po stavební materiály, stavební IT a software a služby. Veletrhu se účastní všechny vedoucí světové firmy ze stavebního průmyslu. CzechTrade plánuje dva společné české stánky. Kontakt: martin.hlavnicka@czechtrade.cz, tel. 724 249 783. Zahraniční veletrhy se společnou českou prezentací Nejbližší akce exportního vzdělávání CzechTradu 1. 11. 2017 praha: export hudebních nástrojů Představení Asociace výrobců hudebních nástrojů České republiky a Kruhu uměleckých houslařů. Export a propagace hudebních nástrojů u malých výrobců. Zkušenosti společnosti Petrof s ex‑ portem hudebních nástrojů. Snížení daňového zatížení hudebních nástrojů při exportu a zajíma‑ vá teritoria pro export. Cena: zdarma 7. 11. 2017 praha: Aktuální změny v celní legislativě, včetně dopadů na DpH Seminář vám pomůže pochopit rozdíl mezi standardním celním řízením a celním řízením zjednodušeným. Proberete jak výhody jednot‑ livých zjednodušených postupů, tak i úskalí. Díky tomu bude moci společnost kvalifikovaně přenasta‑ vit firemní procesy a generovat logistické, časové, organizační, personální a v neposlední řadě také významné finanční úspory. Cena: 2000 Kč bez DPH 9. 11. 2017 Jihlava: NIZoZeMsko a BeLGIe – exportní a investiční příležitosti AktUÁLNĚ Zaměřeno na aktuální situaci na nizozemském a belgickém trhu, perspektivní obory a příležitosti pro české exportéry, vstup na tamní trhy s pomocí agentury CzechTrade, možnosti spolupráce, plánované veletrhy v Nizozemsku a Belgii, tipy pro úspěšný export. Cena: zdarma 22. 11. 2017 plzeň: obchodování s NĚMeCkeM Na exportní konferenci se dozvíte, jak se prosadit na německém trhu, jak v této zemi hledat obchodní partnery, získáte praktické marketingové tipy pro obchodování s německými firmami, důležitý bude pohled úspěšné firmy na obchodování s Německem. Na závěr budou představeny i aktivity na podporu podnikatelů v plzeňském regionu. Cena: zdarma Podrobné informace o seminářích a konferencích naleznete na www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar‑akci.

33 Kalendář český exportér říjen 2017, číslo 08 12.–18. 11. 2017 AGrIteCHNICA Hannover, Německo Oficiální účast České republiky organizuje ministerstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu již poněkolikáté. Jde o významný veletrh výrobců zemědělské a lesnické techniky, který se koná jedenkrát za dva roky. Veletrh byl navržen Asociací zemědělské a lesnické techniky (A.zet). Na tomto mezinárodním setkání odborníků zemědělské techniky se prezentují vystavovatelé z celého světa. V roce 2015 se veletrhu zúčastnilo celkem 2907 vystavovatelů z 52 zemí celého světa. Celkově na veletrh zavítalo 451 357 návštěvníků ze 115 zemí. Kontakt: Věra Brožková, brozkova@mpo.cz, tel. 224 852 680. 16.–18. 1. 2018 eUroGUss Norimberk, Německo Oficiální účast České republiky na mezinárodním veletrhu se zaměřením na oblast lití pod tlakem a související průmyslové obory byla organizována ministerstvem průmyslu a obchodu již v minulosti. Účast byla iniciována Svazem sléváren ČR. Na veletrhu Euroguss 2016 se prezentovaly firmy z následujících produkčních oblastí: České oficiální účasti na veletrzích — výroba strojů a nástrojů pro lití pod tlakem — výroba tlakových odlitků z neželezných kovů (hliník, zinek, magnezium) — výroba pecí — výroba forem a jejich příslušenství — dělicí látky a materiály — dodatečné úpravy odlitků — měřicí a regulační technika, kontrola kvality — suroviny a technika pohonu Hlavními cílovými obory jsou strojírenská výroba, automobilový a letecký průmysl, investiční celky a medicínská technika. Kontakt: Eva Zakševická: zaksevicka@mpo.cz, tel. 224 852 805. 16.–18. 3. 2018 AGroteCH + LAs‑expo kielce, polsko Agrotech + Las‑Expo je významný veletrh výrobců zemědělské a lesnické techniky. Tento veletrh byl navržen Asociací zemědělské a lesnické techniky. V polském městě Kielce návštěvníci uvidí komplexní nabídku zemědělské techniky, včetně značkových traktorů. Souběžně s Agrotechem se bude konat veletrh plánování dřevařského průmyslu a lesního hospodářství Las‑Expo. Kontakt: Věra Brožková, brozkova@mpo.cz, tel. 224 852 680. 6.–8. 3. 2018 MIDDLe eAst eLeCtrICItY Dubaj, sAe Oficiální účast České republiky na mezinárodním veletrhu se zaměřením na oblast energetiky a elektrotechniky. Navrhovatelem je Elektrotechnická asociace České republiky (ELA). Veletrh Middle East Electricity je jednou z největších mezinárodních obchodních událostí pro energetický průmysl v Asii. Každý rok veletrh přivítá více než 1500 mezinárodních vystavujících firem a více než 21 000 návštěvníků ze 130 zemí světa. Hlavní sektory výstavy Middle East Electricity jsou následující: — výroba, přenos a distribuce elektrické energie — automatizace, řízení a regulace — osvětlovací technika — pohony, výkonová elektronika, napájecí soustavy — vodiče a kabely — nové a obnovitelné zdroje energie — jaderná energie — projekce, poradenství, vzdělávání Kontakt: Lenka Koucká, koucka@mpo.cz, tel. 224 852 745. Další program Mpo na podporu českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí naleznete na www.mpo.cz FoTo: agriTeChNiCa

34 Fotokvíz ČESKÝ EXPORTÉR říjen 2017, číslo 08 tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a.s. / Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade / Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek / Vedoucí přílohy: Martin Knížek / Editorka: Markéta Prokšanová / Foto: HN − Lukáš Bíba, HN − Tomáš Škoda, HN − Václav Kozák, HN − Josef Horázný, HN − Matej Slávik, archiv HN, archiv firmy Sipral, archiv firmy Tatra, Ivo Goldbach, Reuters, Shutterstock, archiv výstavy Agritechnica / Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Michal Vocel / inzerce: inzerce.hn@economia.cz / tisk: EUROPRINT A.S. / Samostatně neprodejné A – Tankwa Karoo, JAR B – Tsitsikamma, JAR C – Mapungubwe, JAR Uhodnete, které místo na světě zobrazuje fotografie? Na fotografii je národní park, který se rozprostírá na jihovýchodním pobřeží země. Řadí se k nejdrahocennějším koutům přírody v Jižní Africe, jeho název pochází z jazyka původních khoinských obyvatel a znamená „místo, kde počínají vody“. Park je tvořen asi 80kilometrovým pobřežním pásem, který je lemován skalami a útesy. Turisté ho vyhledávají kvůli Vydří stezce, která park protíná. Jde o velmi namáhavou pěší stezku o délce 48 km, která zabere asi pět dní. Odpověď naleznete v příštím čísle. Nigérie, Jihoafrická republika V příštím čísle Českého exportéra Chemický průmysl Další číslo časopisu vyjde v HN 21. listopadu a v týdeníku Ekonom 23. listopadu Správná odpověď z minulého čísla: V zářijovém čísle jste měli na fotografii poznat Cardiff, hlavní město Walesu.

HN052695

HN051256