HN 224 - 21.11.2017 příloha Český exportér

Partnerem magazínu je: číslo 09 listopad 2017 jihoafrická republika a nigérie Státy s největšími ekonomikami v Africe, ale také s velkými politickými problémy Historie Ghany je dlouhodobě provázána s Českem Prémiová kosmetika PlayGolf chce dobýt i jiná zahraniční hřiště Šance pro export: bezplatný program pro vývozce pohled na region Úspěšný exportér informační servis

HN051661

3 Obsah ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09 Vážení čtenáři, dovolte mi přivítat vás na stránkách listopado- vého čísla Českého ex- portéra, které vás tentokrát zavede na africký kontinent, konkrétně do Nigérie, Jihoafrické republiky a Ghany. Ve dvou z těchto zemí má agentura CzechTrade zastoupení – zahraniční kanceláře, které mohou českým firmám pomoci zprostřed- kovat lukrativní obchodní příleži- tosti, jež tyto trhy nabízejí. Nigérie je druhou nejsilnější ekonomikou celé Afriky, z tohoto důvodu se k jejímu trhu obrací po- zornost obchodníků z celého světa. Působí tam řada světových firem z Asie i USA a české společnosti by mezi nimi rozhodně neměly chybět. V Nigérii jsou propastné rozdíly mezi chudými a bohatými. Přesto zde žijí miliony milionářů, což s se- bou nese obrovskou příležitost pro obchodování s kvalitním spotřeb- ním zbožím jakéhokoli druhu. Před samotným vstupem na tamní trh je však důležité si zjistit jeho specifi- ka, s čímž umí pomoci naši kolego- vé ze zahraniční kanceláře, která sídlí v největším nigerijském městě Lagosu. Jejich úkolem je mimo jiné nalézt vhodného místního part- nera, který je nepostradatelný při získávání státních zakázek. Rovněž trh Jihoafrické republiky má obrovský potenciál. Díky své poloze je vstupní branou do sub- saharské Afriky, takže zájemci o export do Namibie, Angoly, Botswany, Mosambiku nebo kte- rékoli další africké země na sever od JAR by měli začít svůj byznys právě tam. I tento trh nabízí zají- mavé tendry, o kterých se můžete dozvědět zejména prostřednictvím agentury CzechTrade. Přeji vám mnoho exportních úspěchů na africkém kontinentě i mimo něj. Radomil Doležal generální ředitel agentury CzechTrade TÉMA Nigérie a Jihoafrická republika: nerostné bohatství a půl africké ekonomiky ROZHOVOR Jihoafrická republika je branou pro obchodování se subsaharskými státy ROZHOVOR Nigérie je velkou příležitostí pro všechny exportéry. Češi ji zatím neumí využít POHLED NA REGION Ghana — vycházející hvězda Afriky NA CESTĚ V Nigérii i JAR ocení osobní kontakt. Přes e-mail obchod neuzavřete KRÁTCE ZE SVĚTA Regionální zprávy a novinky z Egypta, Číny, Austrálie a Ruska ODVĚTVÍ BYZNYSU Vývozu chemických výrobků se daří a v cizině má renomé ZAČÍNAJÍCÍ EXPORTÉR Česká kosmetika pro golfisty s pomocí CzechTradu proniká na evropská hřiště INFORMAČNÍ SERVIS Ukrajina: tradiční partner s novým potenciálem Specifické požadavky severských zemí nejsou pro Čechy překážkou Program Šance pro export otevírá vývozcům dveře do dalších teritorií Sdílená ekonomika funguje na principu vzájemné důvěry CzechTrade nabízí po celém Česku služby regionálních konzultantů Chorvatsko se probírá z krize. Vzestup ekonomiky je šancí i pro české dovozce Státní správa by mohla komunikovat s klienty jednotnou chatovou aplikací KALENDÁŘ AKCÍ Zahraniční veletrhy, kde mohou firmy využít společnou prezentaci Nejbližší akce exportního vzdělávání CzechTradu České oficiální účasti na veletrzích Kvíz 4 8 10 12 12 18 20 14 16 18 20 22 32

4 Téma český exportér listopad 2017, číslo 09 Nigérie a Jihoafrická republika: nerostné bohatství a půl africké ekonomiky Dva nejbohatší státy subsaharské Afriky se potýkají s rychlým růstem počtu obyvatel i politickými problémy. Našim exportérům ale nabízejí řadu příležitostí. Zhruba polovinu hrubého domácího produktu subsaharské Afriky vy‑ tváří Nigérie a Jihoafrická republi‑ ka a zároveň jde o největší ekono‑ miky celého regionu. Pokud se zaměříme na přepočet HDP na hlavu, jsou to dokonce nejsilnější státy celé Afriky. I když v žebříč‑ ku všech afrických zemí podle celkového HDP se mezi Nigérii a Jižní Afriku vklínil ještě Egypt. Nigérie a JAR se potýkají s rychlým růstem počtu obyvatel a s politic‑ kými problémy. Zatímco Jižní Afrika je tradičně považová‑ na na africké poměry za průmyslovou zemi, i když je závislá především na těžbě surovin, Nigérie svůj průmysl teprve rychle buduje, dynamicky se zde rozvíjí finanční a teleko‑ munikační služby a důležitý je také zábavní průmysl, zejména filmový, který je druhým největším zaměstnavatelem v zemi. Nigérie je po Jihoafrické republice v Africe druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Nigérie a Jihoafrická republika podle agentury Bloomberg nedávno překonaly ekonomickou krizi, která vedla na přelomu let 2016 a 2017 k propadu růstu jejich hospodář‑ ství, a Nigérie se nedávno dokonce propadla do recese. Nigérii pomohlo zvýšení produkce ropy a jejích cen, zatímco ekonomiku JAR táhne vzhůru růst maloobchodních prodejů a vzpamatovalo se také zemědělství, které bylo před tím postiženo nejhorším suchem za posledních sto let. stát závislý na ropě Nigérie je se svými více než 180 miliony oby‑ vatel nejlidnatější zemí Afriky a počet jejích obyvatel dál rychle roste. Kolik přesně Nige‑ rijců je, není jasné. K dispozici je jen odhad založený na sčítání z roku 2006, při kterém došlo k chybám patrně v řádech milionů lidí Marek Hudema marek.hudema@economia.cz a počet obyvatel byl záměrně v některých ob‑ lastech podhodnocen a jinde nadhodnocen. Země má velké zásoby ropy, je 12. největším vývozcem ropy na světě a od roku 1974 je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Nigérie má také značné, dosud málo využívané zásoby zemního plynu. Většina ply‑ nu, který je vedlejším produktem těžby ropy, se spaluje, i když se to vláda snaží změnit. Těžbu ropy se zemi podařilo v poslední době zvýšit, mimo jiné díky novým investicím a také díky tomu, že bylo uzavřeno příměří s povstalci. Ti požadovali, aby vláda dávala více peněz na rozvoj ekonomiky v deltě řeky Niger, kde jsou největší ropná naleziště a dů‑ ležité ropovody. Značná část ropy se dosud vyvážela ne‑ zpracovaná a země musela dovážet benzin a naftu. Mělo by se to změnit v příštím roce po dostavbě obří rafinerie. Buduje ji Aliko Dangote, nejbohatší Afričan, podnikající Přístav Lagos je největším městem Nigérie a jednou z nejlidnatějších metropolí Afriky. Ačkoliv přišel o postavení hlavního města v roce 1991, stále je nejvýznamnějším ob- chodním střediskem země. Foto: ShutterStock

5 Téma český exportér listopad 2017, číslo 09 dosud hlavně ve výrobě umělých hnojiv. Kapacita nigerijských rafinerií se tak má více než zdvojnásobit. I když těžba ropy tvoří jen 16 procent nige‑ rijské ekonomiky, příjmy z ní jsou podstat‑ nou složkou státního rozpočtu. Jde zhruba o 90 procent příjmů a spolu s plynem dokonce o 95 procent. Země se proto už delší dobu snaží závislosti na ropném průmyslu zbavit a vláda navrhuje plány pro diverzifikaci a mo‑ dernizaci ekonomiky země. Vláda chce vytvořit z Nigérie průmyslovou velmoc Afriky a podpořit rozvoj domácího průmyslu tak, aby vyvážel nikoliv nezpra‑ cované suroviny, jak je tomu ve velké míře dosud, ale hotové výrobky. Prezident Mu‑ hammadu Buhari předloni schválil značně nekonkrétní Plán na ekonomickou obnovu a růst. Jeho předchůdce Goodluck Jonathan měl zase program SURE, vláda před ním sed‑ mibodový program rozvoje průmyslu, ener‑ getiky, vzdělání a zemědělství a ještě před tím byla schválena Vize 2020, podle které by se Nigérie měla stát do roku 2020 dvacátou největší ekonomikou světa. „Klademe důraz na otevření ekonomiky,“ prohlásil nedávno nigerijský viceprezident Yemi Osinbajo, který v této souvislosti zmínil Velká korupce i velké zisky Nigérie nabízí pro české firmy příležitosti v oblasti energetiky, zemědělských strojů, automobilů, strojírenství, výroby hnojiv či montovaných staveb. Do země nyní vyváží například Škoda Auto. Se žiletkami se zde uplatnila firma Czech Blades a úspěšný je v Nigérii výrobce čepic a fezů Tonak Nový Jičín. Nigérie je považována za velmi kom‑ plikovanou zemi pro podnikání a obchod. Na druhou stranu tam lze dosáhnout vyššího zisku než jinde. Hlavními problémy země jsou nefungující nebo špatně fungující doprava, nedostatek elektrické energie, potíže při jed‑ nání s úřady, korupce, špatně fungující soudy a v některých částech země také bezpečnost‑ ní hrozby. Proclení zboží při dovozu může trvat velmi dlouho a hodnota zboží pro výpočet cla může být úředně uměle změněna, většinou zvýšena. Nigérii chybí dostatečná síť železnic a přes dvě třetiny oficiálních silnic nemá zpevněný povrch. Ve městech vznikají rozsáhlé doprav‑ ní zácpy. Elektrická síť v Nigérii je nespoleh‑ livá, časté jsou výpadky proudu a někdy je třeba používat vlastní generátory elektrické energie. Země nevyrábí dostatek elektřiny, chybí nové elektrárny. Navíc podle ame‑ výstavbu silnic, železnic a energetických pro‑ jektů. Uvedl také, že v současnosti je v zemi zemědělsky využíváno pouze osm procent ob‑ dělávatelné půdy a že i to chce vláda změnit. Podle Osinbaja chce firma General Electric postavit v Nigérii solární elektrárny o výko‑ nu 500 MW. Přesněji v sedmi nigerijských státech. Země je totiž federací 36 států a má jedno federální teritorium, Abuju, kde leží stejnojmenné hlavní město. Osinbajo zmínil také dokončení výstavby železnice mezi Lago‑ sem a městem Kano na severozápadě země. Nigerijským vládám se skutečně s jejich plány podařilo v předchozích letech dosáh‑ nout určitého pokroku například ve výrobě spotřebního zboží či stavebnictví. Nigérie také vyrábí vlastní osobní i nákladní automo‑ bily a autobusy značky Innoson. Neúspěšná je ale snaha provést reformu zemědělství. Země je tak stále závislá na dovozu potravin, i když by je dokázala vyrobit sama. Zeměděl‑ ství trpí velmi nízkou produktivitou, chybí hnojiva, ale například i traktory. Pěstuje se hlavně maniok (cassava), který je základní složkou výživy. Používá se podobně jako naše brambory a může sloužit i jako krmivo pro dobytek. Na vývoz je určeno nigerijské kakao nebo palmový olej. Zdroje: ČSÚ, CIA FACtbook, CItI – eMergINg MArketS eCoNoMIC outLook Nigérie Jihoafrická republika Obchod ČR s Nigérií (v mil. korun) Obchod ČR s Jihoafrickou republikou (v mil. korun) 90 122 45 61 137 Srovnání ekonomiky Nigérie Jihoafrická republika Počet obyvatel 183,3 milionu 56 milionů Měna nigerijská naira jihoafrický rand Úřední jazyk angličtina 11 úředních jazyků včetně angličtiny, která je široce používána Pořadí v žebříčku snadnosti podnikání Světové banky 145. (ze 190) 82. (ze 190) Veřejný dluh 17,6 % HDP 51,6 % HDP Meziroční růst reálného HDP* –1,6 % 0,30% HDP na hlavu v paritě tržní síly 5600 USD (ČR má 33 200 USD) 13 200 USD (ČR má 33 200 USD) Inflace 15,70 % 6,30 % Nezaměstnanost 13,90 % 26 % (oficiální údaj) 2013 2013 2012 2012 2014 2014 2015 2015 2016 2016 1390 1487 1520 1787 1044 6163 9070 5506 9844 6109 10801 10648 11568 6487 7827 dovoz vývoz dovoz vývoz * za období 2016/2015

6 Téma český exportér listopad 2017, číslo 09 rických odhadů obvykle pracuje současně jen třetina jejich instalovaného výkonu. Zbytek se opravuje či je mimo provoz z jiných důvo‑ dů. Současně zhruba za polovinu vyrobené elektřiny nikdo nezaplatí. Buď se ztratí cestou kvůli špatnému stavu přenosového vedení, nebo je odebírána načerno. Od podnikatelů jsou vyžadovány různé typy daní a licenčních poplatků. Byrokracie je rozsáhlá, země má podle časopisu Econo‑ mist přes 260 různých federálních úředních agentur, registrace výrobků je drahá a zdlou‑ havá. Dovážené zboží musí být označeno v angličtině. Problémem jsou různé podvody a korupce. Úplatkářství je sice trestné, ale v podstatě se stalo jistým způsobem sou‑ částí místní kultury. Podle některých zpráv z médií korupce v posledních dvou letech opět vzrostla. V žebříčku vnímání korupce organizace Transparency International byla Nigérie v roce 2016 na 136. místě ze 176 hodnocených zemí seřazených od nejméně po nejvíce korupční. V roce 2008 obsadila 121. místo. Úplatné jsou údajně i soudy, které rozhodují velmi pomalu a cizinec je u nich většinou v nevýhodě oproti místním občanům. Vysoká je zejména ve městech úroveň kri‑ minality. V deltě Nigeru stále fungují gangy, které kradou ropu a specializují se na únosy, i když proti nim nedávno podnikla nigerij‑ ská armáda rozsáhlou operaci. Na severu a východě země stále pokračují boje proti islamistické organizaci Boko Haram (v pře‑ kladu Západní učení je zakázané), kterou se přes opakované sliby vedení země a přes vojenskou spolupráci s okolními státy stále nedaří potlačit. Nigérie je rozdělena na křesťanskou a mus‑ limskou část, jsou tu i vyznavači místních náboženství a přes pět stovek různých národnostních a kmenových skupin. Některé z nich se snažily nebo snaží o větší autonomii či nezávislost. V posledních měsících se mluví například o možném obnovení boje kmene Igbů za samostatný stát. Mezi léty 1967 a 1970 vyhlásili Igbové nezávislou republiku Biafra, kterou nakonec dobyla nigerijská armáda. Výsledkem bylo zhruba 100 tisíc mrtvých bojovníků na každé straně a odhaduje se, že hlady přitom zemřelo až dva miliony obyvatel Biafry. V Jižní Africe upadá těžební průmysl V porovnání s Nigérií je Jihoafrická republika zemí mnohem podobnější vyspělým státům v Evropě. Neformální sektor ekonomiky neboli šedá ekonomika je na rozdíl od jiných afrických či jiných rozvojových zemí velmi malý. Uvádí se číslo okolo 15 procent HPD. V zemi je poměrně dobrá vymahatelnost prá‑ va, soudy fungují, i když jejich rozhodování trvá dlouho a to může prodražovat případné soudní spory. Jihoafrická republika má podle zprávy poradenské společnosti PwC rozvinutou a kvalitní dopravní síť, ať již jde o silnice či železnice. Dopravní infrastruktura byla navíc vylepšena v souvislosti s tím, že Jihoafrická republika v roce 2010 hostila Mistrovství světa ve fotbale. Problémy jsou ale kvůli rychle rostoucímu počtu obyvatel se zásobováním vodou a elektrickou energií. U elektřiny dochází nezřídka k časově ome‑ zeným výpadkům. Podle organizace Global Infrastructure Hub potřebuje Jižní Afrika do této oblasti investovat do roku 2040 zhru‑ ba půl miliardy dolarů. Vysoká je úroveň zločinnosti, zejména ve městech. Z bezpečnostních důvodů se například při jízdě autem doporučuje příliš nezastavovat a nechávat uzavřená okna. Hrozí ozbrojené přepadení. Zároveň je třeba poznamenat, že se úroveň kriminality v zemi výrazně snížila oproti situaci v polovině devadesátých let minulého století. Například počet vražd v Jižní Africe je sice vyšší než v evropských zemích, ale výrazně nižší než v některých zemích Jižní a Střední Ameriky. Jihoafrická ekonomika je velmi diverzifi‑ kovaná, silný je podíl textilního průmyslu a maloobchodu. Roste podíl telekomunikací na ekonomice, které předstihly zemědělství či turismus. Už od poloviny minulého století roste podíl služeb na celkovém HDP. V minu‑ lém roce dosáhl 67 procent. Setrvale naopak klesá podíl těžby nerostného bohatství – Jihoafrická republika má důležité zásoby například uhlí, zlata a diamantů – na výkonu ekonomiky. V roce 1980 tvořila těžba rekord‑ ních dvacet procent HDP země, v současnosti je to okolo sedmi procent. V posledních pěti letech se snížil počet zaměstnanců v těžeb‑ ním průmyslu o 70 tisíc. Hospodářství Jihoafrické republiky je často označováno za smíšenou ekonomiku, kde hrají důležitou roli státní podniky a státní re‑ gulace a plánování. Podle některých expertů ale politici razí pojem „smíšená ekonomika“ spíše proto, aby se zalíbili voličům, a vliv státu zůstává, ovšem s některými důležitými výjimkami, spíše na papíře. Stát vlastní napří‑ klad energetický holding Eskom, železnice, národního leteckého dopravce a také ropnou a plynárenskou firmu PetroSA či Land and Agricultural Development Bank of South Africa, prostřednictvím které podporuje zemědělce. Jižní Afrika se potýká s vysokou nezaměst‑ naností a nerovností v rozdělování bohatství. Počet lidí bez zaměstnání dosáhl v roce 2016 oficiálně 26 procent, neoficiální čísla nyní mluví až o 36 procentech. Nejvíce postižení jsou mladí lidé, zejména černoši. Nepracuje ani nestuduje přes polovinu žen ve věku mezi 20 a 24 lety. Údaje Světové banky, které jsou ale několik let staré, uvádí, že Jižní Afrika má nejvyšší Giniho koeficient, tedy číslo ukazují‑ cí rozložení příjmů mezi chudými a bohatými, na světě. Tedy jsou zde největší majetkové rozdíly. Rozdíly v bohatství, stejně jako vysoká nezaměstnanost jsou často dávány za vinu dědictví apartheidu. Režimu, který rozdělo‑ val jednotlivé „rasy“, nedovolil nebělošským obyvatelům vykonávat některá zaměstná‑ ní a omezoval je v přístupu ke vzdělání. Apartheid definitivně skončil v roce 1994 a princip „nerasovosti“ byl zakotven v ústavě přijaté o dva roky později. Dnes se úroveň vzdělání postupně vyrovnává. Jak uvádí časo‑ pis Economist, v posledních letech výrazně klesl počet těch nejchudších a zároveň ná‑ padně stoupl podíl černochů, kteří jsou podle statistik řazeni do skupiny s nejvyšší životní úrovní v zemi. Vládní strana ve válce Momentálně poškozuje důvěru v budoucnost jihoafrické ekonomiky napětí v souvislosti se skandály ve vládní straně Africký národní kongres (ANC), která dominuje zemi od pádu apartheidu. Navíc ANC bude v prosinci volit svého šéfa, a tedy i předpokládaného příštího jihoafrického prezidenta. Současný prezi‑ dent Jacob Zuma, který se v zahraničí snad nejvíce proslavil svým výrokem z roku 2006, že minimalizovat možnost nákazy nemocí AIDS může sprcha po sexu, totiž nebude moci v roce 2019 znovu kandidovat. Ústava umožňuje prezidentovi zastávat úřad jen dvě pětiletá období a Zuma je prezidentem od května 2009. Časopis Economist popisuje boj o Zumovo nástupnictví jako „válku uvnitř vládnoucí strany“, která už vedla k desítkám nevyřeše‑ ných politických vražd. Šéfem ANC po Zu‑ movi chce být Cyril Ramaphosa, zástupce prezidenta a nejbohatší černý podnikatel v zemi, který vlastnil například jihoafrický řetězec rychlého občerstvení McDonald’s. Ten byl podle říjnových průzkumů favori‑ tem. Zuma ale prosazuje jako svoji nástup‑ kyni Nkosazanu Dlaminiovou‑Zumovou, svoji bývalou ženu. Předpokládá se, že ta by po svém nástupu udělila současnému prezi‑ dentovi obviněnému ze 783 případů korupce a podvodů milost. Zatím není jasné, jak tento zápas může ovlivnit budoucí stabilitu Jihoafrické republiky. Zuma je v centru současného úplatkářské‑ ho skandálu, který je označován za největší Nigérii chybí dostatečná síť železnic a přes dvě třetiny oficiálních silnic nemá zpevněný povrch. Ve městech vznikají rozsáhlé dopravní zácpy.

7 Téma český exportér listopad 2017, číslo 09 v historii země. Ten dokonce vedl k neúspěš‑ nému pokusu o odvolání Zumy v parlamentu a k velkým pouličním demonstracím. Zuma a jeho lidé jsou kromě jiného – například že si prezident pořídil nákladné sídlo za státní peníze – prý spojeni s bohatou podnikatel‑ skou rodinou Guptů. Guptové vlastní v Ji‑ hoafrické republice množství nemovitostí, doly, média i zbrojovku a jeden ze tří bratrů Guptových, Atul, je sedmým nejbohatším Jihoafričanem. Guptové údajně ovlivňovali ve spolupráci se Zumou jmenování ministrů i dalších úředníků a dostávali za to státní zakázky. Prezidentovi prý pomáhali financo‑ vat jeho luxusní život, a navíc údajně za po‑ moci PR firmy vyvolávali rasovou nenávist ve snaze manipulovat s veřejným míněním, zakrýt politické skandály a diskreditovat své protivníky. Nevyužité příležitosti I když s Jihoafrickou republikou má Česko největší objem obchodu ze všech afrických zemí, jsou zde nevyužité příležitosti zejména v oblasti chemického průmyslu, energetiky, potravinářského průmyslu a zdravotnictví. Česko zatím vyváží do Jihoafrické republiky hlavně automobilové díly, elektronické kom‑ ponenty, dováží naopak speciální přístroje pro čištění plynů a je důležitým dovozcem jihoafrické vlny. Do Česka směřuje také jiho‑ africké ovoce a víno. Pokud jde o investice, podle týdeníku Eko‑ nom chce výrobce netkaných textilií Pegas Nonwovens postavit v Jižní Africe výrobní závod zhruba za dvě miliardy korun. Více o obou regionech na www.businessinfo.cz/nigerie a www.businessinfo.cz/jihoafricka‑republika johannesburg je největším městem jihoafrické republiky. Se svými 4,4 milionu obyvatel je průmyslovým a ekonomickým centrem země. Foto: ShutterStock Momentálně poškozují důvěru v budoucnost jihoafrické ekonomiky skandály ve vládní straně Africký národní kongres.

8 Rozhovor ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09 Jihoafrická republika je branou pro obchodování se subsaharskými státy „Je stále něčím nová. Překvapuje mě rychlostí, jakou se rozrůstá a mění,“ říká o Jihoafrické republice Petr Haramul, ředitel kanceláře CzechTradu v Johannesburgu. Rok a půl působí v kanceláři Czech‑ Tradu v Johannesburgu Petr Ha‑ ramul, člověk z byznysu, který zná dobře potřeby českých exportérů. Na Jihoafrické republice ho fascinuje hlavně velikost tamního trhu, a tudíž i obrovské příležitosti pro tuzemské firmy. Čím je Jihoafrická republika pro exportéry zajímavá? Samotná Jihoafrická republika je trh s ob‑ rovským potenciálem a drobnými exportní‑ mi bariérami. Navíc je to brána do subsahar‑ ské Afriky. Kdo chce exportovat do Namibie, Angoly, Botswany, Mosambiku nebo do kte‑ rékoliv další africké země na sever od Jiho‑ africké republiky, začíná byznys právě tam. Vědí to čeští výrobci? Prostřednictvím novinek z teritoria, zveřej‑ ňovaných na webových stránkách Czech‑ Tradu, seminářů, teritoriálně zaměřených konferencí nebo na B2B jednáních s firmami tyto informace českým exportérům předá‑ váme. Jak vstupují domácí firmy na tamní trh? Ve většině případů musí mít lokálního distributora. Toho jim umíme najít, dove‑ deme zároveň prověřit, že se jedná o solid‑ ní firmu. Poté můžeme kontrolovat vstup dodávek na trh, tedy zda distributor dělá kroky, na kterých se dohodl se svým českým protějškem. Proniknout na jihoafrický trh bez místního partnera je velmi těžké. Každá firma, která tam působí, musí splňovat BBBEE — podmínku zaměstnávat minimál‑ ně 70 procent místních obyvatel musí dodr‑ žet i distributor, takže i takovou informaci je třeba před uzavřením obchodní dohody prověřit. Mají české podniky v JAR své pobočky? Je jich minimum, ale jsou takové. Teď jsme zrovna spolupracovali se dvěma firmami z oboru vodohospodářství a energetiky, které do toho šly. Dlouhodobě tam působí například Hutní montáže, které vyhrály ten‑ dr na subdodávku pro firmu Hitachi, jež se podílí na stavbě největší uhelné elektrárny na světě. Jak domácí exportér zjistí, že se v zemi chystá nějaký zajímavý tendr? Dozví se to u nás v CzechTradu. Například teď, protože je velký problém s nedostatkem vody, bude Kapské Město vypisovat tendr na reverzní osmózu, tedy odsolování mořské vody a produkci vody na zavlažování i té pitné pro domácnosti. Jakmile se o podobné za‑ kázce přes naše kontakty dozvíme, posíláme informace na centrálu CzechTradu, která je zveřejňuje na webu Businessinfo.cz, a záro‑ veň kontaktujeme přímo české firmy, které by to mohlo zajímat. Představitelé těchto podniků si ovšem musí v rámci rozhodová‑ ní, zda se do tendru přihlásí, zvážit všechny okolnosti včetně větší vzdálenosti JAR, která je pro zajímavost ještě o sto kilometrů dál než Peking. Je velká vzdálenost podstatnou bariérou? Nijak zvlášť, jen je třeba volit lodní dopravu zboží, nikoliv leteckou, která je příliš náklad‑ ná. České firmy se vesměs domluví a posílají své zboží jedním kontejnerem. Bariérou mo‑ hou být nezbytné certifikace výrobků, jejichž získání je časově náročné. Systém jejich vy‑ stavení je sice jasně dán, ale jde o administra‑ tivně náročný proces. Ovšem jakmile výrobce získá certifikáty v Jihoafrické republice, může pak prodávat i v dalších zemích subsaharské Afriky, kde tyto dokumenty platí. Jak to vypadá s bezpečností v JAR? Johannesburg patří k nebezpečným městům, takže obezřetnost je nanejvýš žádoucí. Je nutné dodržovat bezpečnostní pokyny, jak se chovat a kudy chodit. Obchody jsou ovšem bezpečné. Jihoafrické podniky si financování svých obchodů zajišťují bez větších potíží, byť jsou úvěrové sazby kolem 10 procent, což je pro Evropu šílené číslo, ale tam jsou na to zvyklí. V Johannesburgu působí všichni největší ban‑ kovní hráči, kteří jsou připraveni na akreditivy, investice i úvěry. Akreditivy jsou nejjednodušší a nejčastější formou financování obchodů. Využíváte pro posílení tuzemského exportu do této země i nějaké mise? Osvědčují se nám, letos v březnu jsme měli jednu smíšenou, které se účastnilo osm firem zejména z oboru energetiky, vodohospodář‑ Ivana Gračková ivana.grackova@economia.cz Petr Haramul ředitel kanceláře CzechTradu v Johannesburgu petr.haramul@czechtrade.cz Petr Haramul po studiu na Západočes- ké univerzitě v Plzni a Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze pracoval v soukromém sektoru jako obchodní ředitel Sixt Leasing Czech Republic a posléze jako ředitel Sanocreditu. Od roku 2015 působí v CzechTradu. Ve volném čase rád sportuje, cestuje a věnuje se historii. Foto: MateJ Slávik

9 Rozhovor ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09 1. Pro jednání postačí angličtina. Znalost jiných řečí se od obchodníka neočekává. Naopak s jinými světovými jazyky zde neobstojíte. Není nutné ani tlumočení do afrikánštiny. 2. Plánujte cestu mimo období Vánoc. JAR leží na jižní polokouli, proto jsou vánoční svátky spojeny s obdobím letních dovolených, podobně jako v České republice červenec a srpen. 3. Mějte na paměti etnické, kulturní a nábožen- ské rozdíly Jižní Afriky. Počítejte s tím při jednání a neukvapujte se v názorech, které vyslovíte. Jedno mají všichni obyvatelé Jihoafrické republiky společ- né – jsou pyšní na svou zemi, na to, kde se v rámci Afriky nacházejí ekonomicky, a rádi uslyší, že se vám v Jižní Africe líbí. 4. Zjistěte si, kdo je vlastníkem společnosti, se kterou jednáte. Je rozdíl mezi státní a privátní sférou. Pro státní sféru určitě bude vhodné nalézt místního zástupce. 5. Jihoafričané jsou ve společenském i obchodním styku velmi přátelští a otevření. Buďte jako oni a za- nechte ustaranou tvář a problémy doma. Projedná- vat obchodní záležitosti při lehkém obědě je běžné. Taktéž je častá pracovní snídaně. Formální záležitosti pak můžete dokončit v kanceláři. Vhodné je sako a kalhoty, třeba i rozdílné, kravatu mít při běžném jednání nemusíte. 6. Buďte vlídně sebejistí a sebevědomí, zvláště ohledně svého nabízeného produktu. Zkuste dobře prezentovat především sami sebe. Snažte se být vybaveni pravomocemi obchod dojednat. Nadšení protistrany pro výši objemů a široké možnosti obcho- du korigujte vždy směrem dolů. 7. České produkty a ani to, kde leží Česká repub- lika, nejsou v Jihoafrické republice v obecném povědomí, což však není na překážku. Nejdůležitější je „value for money“, dobrý poměr ceny a výkonu nabízeného produktu. 8. Zvládněte dobře své obchodní a dodací pod- mínky. Zvláště důležité je respektovat mezinárodní pravidla Incoterms. 9. Vnímejte, co se okolo vás děje, buďte opatrní na sebe i na svůj majetek. Jižní Afrika má bohužel jednu z nejvyšších kriminalit na světě. 10. Jižní Afrika je větší než Francie, Španělsko a Portugalsko dohromady. V zemi není městská hromadná doprava, jak ji známe z Evropy, a taxíky nejsou vždy bezpečné. Dobře si naplánujte, jak se v zemi budete pohybovat. Na příští rok připravuje CzechTrade veletrhy se společnou českou účastí. Soustředí se na obory potravinářství, vodohospodářství, energetika a důlní průmysl. Pro více informací sledujte Kalendář akcí na webu agentury CzechTrade. Desatero pro obchodování s Jihoafrickou republikou ského průmyslu a zbrojaři. Pro dvoustranná jednání na půdě Johannesburské obchodní komory, se kterou jsme po více než ročním jednání uzavřeli dohodu o spolupráci, se nám podařilo získat řadu silných partnerů. Na za‑ čátku příštího roku chceme uspořádat misi do Johannesburgu pro dodavatele v oboru obnovitelných zdrojů a zdravotnictví, které je na vysoké úrovni. Rádi bychom se dostali na jihoafrický trh s nemocničními lůžky firmy Linet, která se svými produkty postupně pro‑ niká do celého světa. Věříme, že zájem bude i o různé potravinové doplňky a vitaminy. Hodně drahá je nejspíš účast na odborných veletrzích. Vyplatí se? Veletrhy jsou nákladnou záležitostí, ale určitě mají smysl, protože na nich se navazují první osobní kontakty. Kontrakt tam nepodepí‑ šete, ale pro vstupní jednání je to výborná platforma. Letos v květnu jsme měli několik firem na veletrhu energetiky a vodohospodář‑ ství African Utility Week v Kapském Městě. Zúčastnilo se ho 7500 lidí z byznysu. Prezen‑ tovali se tam výrobce kotlů Benekov z Hor‑ ního Benešova, firmy zabývající se čištěním vody Antares‑AZV z Přerova a Mega ze Stráže pod Ralskem a výrobce transformátorů ETD Transformátory. Návštěvy potenciálních partnerů na stáncích samozřejmě nenechá‑ váme náhodě, zveme je jménem CzechTradu. Přítomnost zástupců firem na veletrhu je dů‑ ležitá, protože na místě mohou potenciálním zájemcům představit technickou specifikaci nabízených produktů. Jaká je historie obchodních kontaktů s Ji- hoafrickou republikou? Jaký zvuk tam mají české výrobky? Československo dříve do země dodávalo ve velkém hlavně strojírenské výrobky. Dodnes tam fungují elektroměry s nápisem Made in Czechoslovakia. Poté se vzájemný obchod úplně propadl, jednak po roce 1989 a také po pádu apartheidu a nástupu prezi‑ denta Nelsona Mandely v roce 1994. Po roce 2010 otevřela agentura CzechTrade v Johannesburgu svou kancelář, protože bylo jasné, že země skýtá pro české exportéry vel‑ ké možnosti. Zatímco v Evropě i Asii se hraje o cenu, až se marže dostávají téměř na nulu, na jihu Afriky jsou stále slušné. Navíc je to velký trh, jen v Jihoafrické republice žije ofi‑ ciálně na 50 milionů lidí, další miliony proudí do této bohaté země ze severu neoficiálně. Země se rozvíjí a potřebuje přesně ty typy dodávek, v nichž mělo Česko vždy špičkové know‑how a dobré jméno. Ovšem následkem předchozího propadu ještě nemá nová značka Made in Czech Republic tak dobrý zvuk jako ta předchozí. Ale už se to začíná lámat, když se k tomu přidají dobré reference, nejlépe z Velké Británie nebo Nizozemska, je napůl vyhráno. Jihoafrická republika se rozrůstá, mimo jiné buduje celá města. Na snímku Kapské Město. Foto: SHutterStock

10 Rozhovor ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09 Nigérie je velkou příležitostí pro všechny exportéry. Češi ji zatím neumí využít Představuje obrovský trh. „Domácí exportéři ale velkého potenciálu Nigérie kvůli předsudkům zatím nevyužívají,“ říká ředitel kanceláře CzechTradu v Lagosu. Štěpán Beneš otevíral letos v lednu kan‑ celář CzechTradu v nigerijském Lagosu. Věří, že se českým exportérům na dru‑ hém největším africkém trhu podaří dobýt zpět ztracené pozice. Na Meeting Pointu v Praze, který se konal letos v létě, projevovali čeští exportéři velký zájem o nigerijský trh. Co je nejvíce zajímalo? Zájem je velký napříč obory, ale zástupci domá‑ cích firem zatím spíše zjišťují situaci. Už slyšeli, že je to obrovský trh, ale na druhou stranu mají hlavně informace, že jde o nebezpečnou oblast. Takže kvůli předsudkům potenciál, který se v Nigérii nabízí, zatím bohužel zdaleka nevyu‑ žívají. Ale v Nigérii operuje islámská militantní skupina Boko Haram, uskutečnilo se tam několik teroristických útoků. Přesto tvrdíte, že obavy jsou důsledkem předsudků? Teroristické útoky zažily i Paříž, Berlín nebo Londýn. Přesto se tam dál dělají obchody. Do Nigérie se tlačí byznysmeni z celého světa, je to druhá nejsilnější ekonomika Afriky. Byť jsou tam propastné rozdíly mezi chudými a bohatými, tak tam žije 30 milionů milionářů, což je obrovský trh pro kvalitní spotřební zboží. Největší nigerijské dvacetimilionové město, pří‑ stav Lagos, generuje 60 až 70 procent obchodů celé západní Afriky. Na tamním trhu působí řada světových firem z Asie i USA. Kdyby byla oblast tak nepřátelská, jak se šíří v médiích, tak by tam nikdo ze světových obchodních hráčů nebyl. Opak je pravda, velcí exportéři si prostě nemohou dovolit tam nebýt. Jaká je bezpečnost obchodů? V překotných 90. letech získali tehdy nezkušení čeští obchodníci bohužel řadu špatných zku‑ šeností, když naletěli třeba na různé podvodné e‑maily, v nichž podivní nigerijští princové žádali o pomoc se získáním svého královské‑ ho majetku a podobně. Myslí si proto dodnes to nejhorší. Ale obchody v Nigérii probíhají standardně, při menších objemech se vyžaduje stoprocentní platba předem nebo se využívají akreditivy. Ostřílení exportéři jiné platební instrumenty nepoužívají, spálit se samozřejmě může nezkušená firma, která si platební pod‑ mínky neošetří. Takže do nezajištěného obchodu byste nešel? Do toho bych nešel ani v Česku. Byznys s Nigérií ale lze standardně pojistit, dobře tuto lokalitu zná třeba pojišťovna Lloyd\'s. Kteří výrobci by se měli zajímat o tamní trh, co se tam dá dovézt? Jde o proimportní zemi, dá se do ní dovézt té‑ měř všechno. Nigerijci v podstatě nic nevyrábě‑ jí, nefunguje tam žádná průmyslová produkce. Od 80. let se začali postupně zcela spoléhat Ivana Gračková ivana.grackova@economia.cz Pokrývky hlavy české firmy Tonak Nový Jičín nosí jedna z místních komunit. Na fotografii prezident Nigérie Muhammadu Buhari. Foto: reuters

11 Rozhovor ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09 na ropu, která je dnes náplastí na veškeré pro‑ blémy země. Rezignovali na svůj textilní a kože‑ dělný průmysl i na zemědělství. A byť se vláda dnes snaží nastartování průmyslu podpořit, je dovoz podstatně jednodušší než zavedení vlast‑ ní výroby. Nigérie je proto už dlouho obrovskou příležitostí pro všechny exportéry, kterou zatím čeští výrobci neumí využít. CzechTrade proto dělá masivní osvětu. Má země nějaké výrazné exportní bariéry? Velkou bariérou by mohla být cla a certifikace. Pokud by si je chtěli čeští výrobci zajišťovat sami, zaplatili by spoustu peněz na různých poplatcích, ztratili by mnoho času a stejně by nakonec nic nevyřídili. Proto tuzemským firmám doporučuji, aby své aktivity ukončily už v přístavu, kde předají zboží svému místnímu partnerovi, který se musí umět v byrokratickém a bohužel i korupčním prostředí pohybovat. Je i jiná cesta, jak najít v Nigérii partnera, než se spolehnout na služby CzechTradu? Dají se využít například odborné výstavy a veletrhy. Účast na nich je ale hodně nákladná a nedá se očekávat, že by první cesta přinesla nějaký konkrétní výsledek. Velmi dobře může fungovat doporučení, pokud už nějaká česká firma spolupracuje s nigerijským partnerem a kontakt poskytne dalšímu tuzemskému výrobci, s nímž si nekonkuruje. To je ale spíše věcí náhodných setkání než systematické prá‑ ce, kterou nabízí CzechTrade. Na jaká specifika se musí čeští obchodníci v Nigérii připravit? Bez osobního doporučení neuděláte nic. Každého nového partnera si přitom musíte prolustrovat, zda někde nedluží, zda v obcho‑ dě nedělá podrazy. Informace můžete zase získat jen přes známé, protože třeba banka vám oficiálně neřekne nic, ani kurz nigerijské měny naira k dolaru, a to přesto, že jinak tamní banky fungují dobře. V zemi se dělá přes osobní kontakty – všechno od registrace výrobků přes clení až po dopravu. Proto je tak důležité mít místního partnera. Mají tuzemští výrobci šanci uspět i v tendrech na dodávky pro státní projekty? Určitě mají, ale musí se ve spolupráci se svým místním partnerem angažovat kolem státní za‑ kázky o hodně dříve, než se tendr vůbec vypíše. Pak už bývá většinou pozdě. Sice říkáte, že se dá do Nigérie přivézt vše, ale jsou jistě obory, které vnímáte jako zvlášť perspektivní. Které to jsou? Aktuálně připravujeme ve spolupráci s českou ambasádou v Nigérii obchodní misi a disku‑ tujeme, které firmy pozvat. Pravděpodobně se soustředíme na výrobce strojírenských technologických celků, například armatur pro distribuci ropy a plynu, a na potravináře. Třeba trvanlivé, konzervované potraviny, paštiky se v Nigérii téměř vůbec nevyrábí. Tamní trh z minulosti české výrobky zná. Proč jsme ho opustili? Historicky vyváželo Československo do Nigérie hlavně obráběcí stroje. Místní obyvatelé znají látky z Veby Broumov, populární žiletky Czech Blades Jevíčko, nebo dokonce pokrývky hlavy z Tonaku Nový Jičín, které nosí jedna z míst‑ ních národních komunit. V 90. letech se všichni čeští výrobci rozhodli vyvážet na Západ a dlou‑ ho budované obchodní kontakty se zpřetrhaly. Takže teď po dvaceti letech dobýváme pozice, které jsme dříve dobrovolně opustili. Ale český dovoz do Nigérie začíná, byť opatrně, stoupat. Třeba tuzemská společnost Knights dodala pro‑ střednictvím regionálních vlád místním firmám minitraktory. A protože nigerijská reprezentace si už uvědomuje, že spoléhat jen na ropu byla chybná strategie, stává se zemědělství hned další prioritou. Minitraktůrky tak byly podle mě onou pomyslnou první vlaštovkou českých do‑ dávek pro jejich zemědělství a pro další obory. Štěpán Beneš ředitel kanceláře CzechTradu v Lagosu stepan.benes@czechtrade.cz Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Poté působil v České energetické agentuře, vedl projekty obnovitelných zdrojů energie a dělal tajemníka Mirror Group (orgán EU) pro fotovoltaiku. Byl ob- chodním ředitelem Global Estate na Kap- verdských ostrovech, pro Strojexport vedl obchod s civilním i vojenským materiálem v Africe. Pracovně působil také v Ugandě, Angole, Ghaně, Etiopii a Keni. Nyní vede kancelář CzechTradu v Nigérii. 1. Pro jednání postačí angličtina. 2. Plánujte cestu mimo období Vánoc a ramadánu. Vnímejte, co se okolo vás děje, buďte obezřetní, opatrní na svůj majetek, dbejte o svou bezpečnost a vyhýbejte se rizikovým situacím. 3. Mějte na paměti etnické, kulturní a náboženské rozdíly země. Velmi obvyklým a častým jevem v Nigé- rii je všeobecná nedisciplinovanost a nedochvilnost. 4. Zjistěte si, kdo je váš obchodní partner, s kterým spolupracujete. Bez kvalitního místního partnera, jenž vám otevře dveře k zákazníkům, se absolutně neobejdete. 5. Nigerijci jsou v obchodním styku velmi sebevě- domí a asertivní. Jednání může předcházet dlouhá neformální předehra, během které se klient s chutí pochlubí svými úspěchy. Bohatí či vlivní Nigerijci rádi dávají okázale najevo své bohatství (vliv), včetně perfektního oblečení a automobilu. 6. Vyžadovaným oblečením během jednání jsou kalhoty a sako. Kravatu míst nemusíte. 7. Buďte vlídně sebejistí a sebevědomí, zvlášť na svůj nabízený produkt. Dobře prezentujte především sami sebe. 8. Nenechte se uchlácholit prvotním dojmem, že klient chce vše a ve velkém. Nigerijci jsou mistři mani- pulace a rádi vytváří dojem, že je již obchod sjednán během prvního jednání. 9. Připravte se na neočekávané průtahy a změny v zadání požadavků z nigerijské strany. 10. Velmi dobře si zajistěte platební instrumenty. Nejčastěji se používá potvrzený neodvolatelný akreditiv (L/C) s co možná nejjednoduššími podmín- kami, aby nedocházelo k průtahům s platbami. Snažte se mít většinu svých plateb uhrazenou a na svém účtu ještě před odesláním zboží. Více informací o regionu naleznete na www.businessinfo.cz/nigerie Desatero pro obchodování s Nigérií Foto: Matej slávik

12 Pohled na region český exportér listopad 2017, číslo 09 Ghana – vycházející hvězda Afriky První subsaharská země, která před 60 lety získala nezávislost, urazila za dobu své existence kus cesty a dnes má Ghana ambici stát se jednou z nejprůmyslovějších ekonomik v Africe. Ghana zaujímá speciální místo v rámci dlouhé historie vztahů mezi Českou republikou a Afrikou. Po několikaletém útlumu hospodář‑ ské aktivity se nyní Ghana opět dostává mezi nejrychleji rostoucí země světa. Třicetimilionový ghanský trh nabízí ne‑ jenom stabilní podnikatelské prostředí, ale i nebývalé obchodní a investiční příležitosti. Díky výborné pověsti českých průmyslových a strojírenských výrobků v západní Africe mají tuzemské firmy v tomto teritoriu stále konkurenční výhodu, která ovšem nebude trvat věčně. Historické vazby Příběh moderní Afriky je nerozlučně spjat s Ghanou. Jakožto první subsaharská země, která získala nezávislost (již v roce 1957), podnítila další africké národy, aby se vydaly vstříc svobodě a realizaci svého obrovského potenciálu. Ghana upozornila na rozsáhlé možnosti Afriky například stavbou jednoho z největších vodních děl na kontinentu, přehrady Akosombo na řece Volta, či prezentací myšlenky africké integrace na institucionální úrovni, jež je dnes představována Africkou unií. Vzhle‑ dem ke své dlouhodobé politické stabilitě, současnému demokratickému střídání vlád, bohatým nalezištím zlata a ropy, výnosné produkci kakaa a značným rozvojovým ambicím je i dnes s Ghanou spojeno mnoho pozitivních očekávání. Pro Českou republiku výjimečnost země spočívá především v bohaté minulosti vzá‑ jemných politických a hospodářských vztahů, na které je možné navázat i dnes. Když Ghana byla ještě britskou kolonií známou jako Zlatonosné pobřeží, Československo dováželo na tento trh své průmyslové výrobky, sklo, textilie a další zboží. Michal Prokop sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, oddělení Afriky, Asie a Austrálie, ministerstvo průmyslu a obchodu prokopm@mpo.cz Československo bylo také jednou z prvních zemí, které navázaly s novým africkým státem diplomatické styky, a to v roce 1957. První ghanský prezident Kwame Nkrumah navštívil v roce 1961 Prahu a obdržel kromě jiných poct i Řád bílého lva. V témže roce byla podepsána dohoda o vědecko‑technické a průmyslové spolupráci mezi Československem a Ghanou. Díky československé finanční a technické pomoci bylo v africké zemi postaveno ně‑ kolik vodních elektráren, nemocnice a řada technologických celků, jako například podnik na výrobu juty, cukrovar ve městě Komenda, továrna na sklo v Abosu, gumárenský závod v Bonsu a továrna na boty v Kumasi. Stovkám ghanských studentů bylo také poskytnuto vyšší odborné vzdělání v Československu. Nicméně když byl prezident Kwame Nkru‑ mah v roce 1966 během vojenského převratu svržen, politické a ekonomické vztahy byly na dalších 25 let značně utlumeny. Foto: shutterstock

13 Pohled na region český exportér listopad 2017, číslo 09 Kontakty mezi oběma zeměmi se podaři‑ lo obnovit až na počátku nového tisíciletí. V roce 2010 zavítal do Česka tehdejší ghan‑ ský viceprezident John Dramani Mahama s početnou podnikatelskou delegací. V této době se obrat obchodní výměny blížil k hra‑ nici jedné miliardy korun. Dnes se vzájemný obchod pohybuje okolo 656,3 mil. korun a Ghana se řadí mezi pět nejdůležitějších exportních trhů pro Českou republiku v sub‑ saharské Africe. Hlavními vývozními komoditami do Gha‑ ny jsou zejména chemikálie, sklo a bižu‑ terie, zemědělská technika, osobní auto‑ mobily Škoda, dále se ve větším množství objevují položky jako pneumatiky, barvy, svítidla, látky, oděvy a drobné spotřební zboží. Předními dovozními artikly do Česka jsou ovoce, kaučuk, hliník, kakao, zlato a tropické dřevo. Velice důležitou úlohu v rámci rozvo‑ je česko‑ghanské ekonomické relace hraje i obnova starších československých průmy‑ slových závodů v Ghaně. V roce 2011 byla například znovuotevřena továrna na boty ve městě Kumasi a minulý rok byl spuštěn provoz v nově vybaveném cukrovaru „New Komenda“. Nástup modrého slona a průmyslová revoluce V africké mytologii slon se vztyčeným cho‑ botem symbolizuje sílu, stabilitu a přízeň. Je proto příznačné, že v ghanských prezi‑ dentských volbách v prosinci 2016 uspěl právě kandidát strany, která má modrého slona ve svém znaku. Současný prezident Nana Akufo‑Addo, který nastoupil do funkce v lednu 2017, zvítězil na základě reformního programu, který počítá s tvorbou nových pracovních míst a nastartováním ekonomic‑ kého růstu pomocí široké industrializace hlavně v oblasti zemědělství a ve zpracova‑ telském odvětví. Tato agenda má předsta‑ vovat odpověď na dlouhodobé problémy, se kterými se ghanské hospodářství potýká. Těmi jsou zejména vysoký státní dluh, nedostačující energetická infrastruktura, nezaměstnanost mladé populace, malá di‑ verzifikace exportu a s tím související deficit běžného účtu platební bilance. Již na konci září 2017 prezident Akufo‑ Addo vyhlásil při příležitosti otevření továrny na zpracování ovoce v obci Ekumfi vládní program „One District, One Fac‑ tory“, jenž má za cíl zprovoznit alespoň jednu továrnu v každém z 216 ghanských okresů. Jde o ambiciózní plán odpoutání zdejší ekonomiky od exportu primárních surovin a příklonu k ekonomickému modelu dávajícímu ghanským výrobkům nezbytnou přidanou hodnotu. Prezident dále uvedl, že nová vláda již vyčlenila 465 milionů dolarů na výstavbu a renovaci 51 továren v Ghaně, přičemž tamní vláda zajistila ve východní Asii úvěrové půjčky až ve výši dvou miliard dolarů na nákup nezbytných technologií. Za předpokladu, že rozvojový plán prezi‑ denta Akufo‑Adda uspěje, budeme bezesporu svědky západoafrické průmyslové revoluce. „One District, One Factory“ může pomoci Ghaně zlepšit její potravinovou soběstačnost a také se příznivě projeví i v navazujících sek‑ torech. Otevírají se tedy široké možnosti pro české firmy specializující se na obory, jako jsou zpracovatelský a potravinářský průmysl, zemědělská technika, silniční a železniční infrastruktura a energetika. Nová ghanská administrativa ani ne rok od voleb sklízí jeden úspěch za druhým. V červenci se ghanský ekonomický růst HDP vyšplhal až na devět procent, což je nejlepší výsledek za poslední tři roky. V současné době země roste dokonce stejně rychle jako dyna‑ mický premiant Afriky – Etiopie. O zlepšující se konkurenceschopnosti ghanské ekonomiky vypovídá i fakt, že deficit běžného účtu za po‑ sledních několik měsíců klesl o tři procentní body na 5,7 procenta, Ghana tedy zvyšuje svoji výkonovou bilanci ve vztahu k exportu. Nemalou úlohu hraje uzavření Prozatímní dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a Ghanou, která odbourává obchodní bariéry mezi oběma trhy. Tamní vláda také efektivně zvládá tlumit inflační tendence spojené se skokovým navýšením hospodářského růstu. Daří se i v ropném prů‑ myslu, neboť v červenci 2017 bylo otevřeno již třetí ropné pole zvané Sankofa Gye Nyame u pobřeží země. Zvýší se tak ghanská produk‑ ce o více než 30 tisíc barelů ropy a 5,07 milio‑ nu kubických metrů plynu denně. Významný je i verdikt Mezinárodního soudu pro mořské právo (ITLOS), jenž nedávno rozhodl ve pro‑ spěch Ghany ve věci sporné námořní hranice mezi Ghanou a Pobřežím slonoviny v kontex‑ tu zdejších ropných zdrojů. renesance česko‑ghanských vztahů Reformní agenda prezidenta Akufo‑Adda přináší nebývalé obchodní a investiční příle‑ žitosti pro české firmy. Vzhledem k tomu, že v Ghaně se ještě stále nachází mnoho průmy‑ slových závodů dodaných Československem, tato skutečnost dává českým exportérům ur‑ čitou konkurenční výhodu a otevírá možnosti získání kontraktů při modernizaci ghanského průmyslu i v podobě subdodávek. Ghaňané mají bezpochyby zájem o rozšíře‑ ní spolupráce s ČR, jak o tom svědčí rostoucí intenzita bilaterálních vztahů. Letos v dubnu byla podepsána s Ghanou dohoda o zamezení dvojího zdanění. V roce 2018 se počítá s do‑ hodou o hospodářské spolupráci a výhledově s uzavřením dohody o ochraně investic. O perspektivě česko‑ghanské spolupráce vypovídá i konání dvou velice úspěšných pod‑ nikatelských fór jak v Ghaně (Czech Days in Ghana 2017), tak v České republice za velkého zájmu firem z obou zemí. Na konci září 2017 zorganizovalo ministerstvo průmyslu a ob‑ chodu ve spolupráci se Svazem průmyslu ČR, zastupitelským úřadem ČR v Akkře a Ghana Free Zone Board v Praze obchodní seminář, který slavnostně zahájili náměstci průmyslu a obchodu ČR a Ghany, Vladimír Bärtl a Car‑ los Kingsley Ahenkorah. Ghanská podnika‑ telská delegace čítající přes dvě desítky osob byla jednou z největších, které kdy do České republiky zavítaly. Obě strany se shodly na prospěšnosti part‑ nerství mezi Českem a Ghanou, jelikož obě země jsou perspektivními vstupními branami na mnohonásobně větší regionální trhy – pro Českou republiku je to západní Afrika a pro Ghanu střední Evropa. Více informací o regionu naleznete na www.businessinfo.cz/ghana Památník prvního ghanského prezidenta Kwamea Nkru- maha v národním parku v Akkře. Foto: shutterstock Za předpokladu, že rozvojový plán „One District, One Factory“ prezidenta Akufo‑Adda uspěje, budeme svědky západoafrické průmyslové revoluce.

14 Na cestě český exportér listopad 2017, číslo 09 V Nigérii i JAR ocení osobní kontakt. Přes e‑mail obchod neuzavřete Jednání s africkými byznysmeny trvají déle, rádi si povídají. Důležitá je během nich osobní přítomnost. Předejdete tím případné korupci i podvodům. Za exotickými slovy hausa, joruba či ibo se skrývají názvy lokálních ja‑ zyků, kterými se domluvíte v Nigé‑ rii. Tedy jen zlomku z nich. V zemi se používá dohromady více než 250 dalších. Není ale třeba se děsit, úředně se v celém státě hovoří anglicky. Navíc místní podni‑ katelé, nejenom ti v Nigérii, si cení osobní‑ ho kontaktu a rádi konverzují. Byznysová jednání bývají neformální a srdečná. Vyjednává se o dost delší dobu, než je zvykem v Evropě. Žádný spěch a strohost. „Rozhovor se zahajuje optáním ‚How are you?‘ a přes počasí se přejde k ragby nebo golfu. Zejména černoši nejdou přímo k věci. Vhodným tématem je také rodina nebo cestování. Řada místních podnikatelů byla na dovolené v Praze, a to i opakovaně, tak‑ že nás znají, v tom máme velkou výhodu,“ objasňuje ekonomický diplomat v Jihoaf‑ rické republice Viktor Dolista. Doporučuje i uvolněnější dress code. Stačí sako a koši‑ le, kravata není nutná. Ženy mají ještě větší volnost. Ještě důležitější však je zemi navštívit. „Začátky a problémy obchodování v Africe jsou po desetiletí stejné. Pro úspěch je bez‑ podmínečně nutné alespoň malé fyzické ev‑ ropské zastoupení na místě. Řešit dokonče‑ ní exportu jen telefonem nebo po internetu je nereálné,“ upozorňuje Michal Jirkovský, výkonný ředitel exportní konzultační firmy Xenia a bývalý šéf Česko‑africké obchodní komory. Barbora Loudová barbora.loudova@economia.cz pomalejší tempo Kromě osobnějšího pojetí byznysu se liší i chápání času. Obchodníka tak může překvapit občasná nedochvilnost partnera, za kterou ale mnohdy stojí dopravní zácpy nebo stávky. Od Evropana se však očekává přesnost a dochvilnost. „Afričan chce přátelský vztah, pomalejší tempo, osobní komunikaci a velmi často z odborného hlediska i poradit, co má vlastně z Česka koupit a jak formulovat nabídku,“ shrnuje Jirkovský a znovu vyzdvihuje nutnost setkání. Tuzemský dovozce si tak lépe ověří, co tamní zákazníci vlastně potřebují. Česká firma by pak podle něj měla sestavit nejen nabídku, ale i poptávku. „Když se český exportér rozčiluje, že partner z Afriky musí Nigerijci a Jihoafričané mají rádi české hračky. Foto: shutteRstock

15 Na cestě český exportér listopad 2017, číslo 09 umět jasně specifikovat zboží z Česka, které po něm chce, tak vůbec nepochopil filozofii obchodu v Africe,“ uzavírá. S lokálními zástupci spolupracuje i spo‑ lečnost Techo, která region zásobuje kan‑ celářským nábytkem už 15 let. Obchodní ředitel firmy Petr Hampl ale naopak tvrdí, že Afričané jsou velmi schopní vyjednáva‑ či a rádi obchodují. „Čím dál častěji navíc jednáme s lidmi, kteří mají zkušenosti s prací pro nadnárodní korporaci, případně studova‑ li v Evropě nebo USA. Díky tomu se pak jiný přístup k byznysu i některé kulturní rozdíly stírají,“ popisuje. Nigerijské dopisy I udržování navázaných kontaktů probíhá jinak než v Evropě. Výsledky jednání se musí podle jihoafrického diplomata připomínat a kontakty udržovat. Bohužel ne vždy to, co se dohodne, stoprocentně platí. „Jednání v JAR je podobné tomu v Británii, je tam patrný britský element. Ovšem někdy místní trochu přehání, v člověku to vzbuzuje velký optimismus, ale nemusí z toho nic být,“ varuje politoložka Lenka Piknerová, která se na Filozofické fakultě Západočeské univer‑ zity v Plzni věnuje problematice afrického regionu. Jihoafrická republika sice nepatří ke klasickým rozvojovým zemím, přesto mezi obyvateli panují velké sociální rozdíly a setkáte se také s korupcí. Specifická situace panuje v Nigérii, která je pověstná pochybnými praktikami – tak‑ zvanými nigerijskými dopisy. Podvodníci se snaží vylákat na důvěřivém partnerovi předběžné poplatky a slibují obrovské zisky. Těch se ale nikdy nedočká. Proto je podle tamní ekonomické diplomatky Beaty Ma‑ tusikové vždy vhodné kontaktovat i zastu‑ pitelský úřad, který může jakoukoliv firmu prověřit. České firmy by podle ní měly mít na paměti, že nigerijské podnikatelské klima patří k těm obtížným. Nigérie se v tomto ohledu umístila na 170. místě z celkového počtu 189 hodnoce‑ ných zemí. „Rada pro české firmy je jedno‑ duchá, snažit se o podmínku platby předem nebo jištění neodvolatelným akreditivem přes pobočku evropské banky v Africe, tak se dá obchodovat i v Nigérii,“ doplňuje Jirkovský. Břitvy i minitraktory I přesto mají Češi se zemí letité zkušenosti. Podle Matusikové vnímá Nigérie i Jihoaf‑ rická republika Česko dlouhodobě jako spřátelenou zemi. Ekonomickou spolupráci započal už v dobách první republiky zlínský podnikatel Baťa. Obchodním vztahům se daří dodnes. Loni vyvezly české firmy do JAR zboží v hodnotě 11,5 miliardy korun. Podle Asociace exportérů tvořily 66 procent stroje a dopravní prostředky. Tamní trh ale stál i o české hračky, optické přístroje, zbraně a střelivo či například sklo. K netra‑ diční, přesto významné položce vývozu patří i umělá střeva používaná k výrobě uzenin. Jejich export se v minulém roce vyšplhal na 300 milionů korun. Nigérie minulý rok zaznamenala finanční krizi. Český dovoz proto ve srovnání s rokem 2015 klesl o 60 procent a činil něco málo přes jednu miliardu korun. I přes nepříznivý stav místní ekonomiky však diplomatka Beata Ma‑ tusikova hodnotí situaci pozitivně: „Vzhledem k tomu, že se ve druhé polovině roku 2016 Ni‑ gérie ocitla oficiálně v hluboké recesi a hodno‑ ta nairy poklesla za stejné období na pouhých 40 procent své hodnoty, lze vývoj českého exportu pokládat za relativní úspěch.“ Také do Nigérie putují téměř z poloviny stroje a dopravní prostředky domácí výroby. Kromě strojů se dováží české textilie, břitvy a holicí čepelky, chemikálie, trubky a potrubí, tradiční pokrývky hlavy, vojenské zboží nebo kancelářský nábytek. V Nigérii tak působí české firmy, jako je Škoda, Aero Vodochody, nábytkářská firma Techo, tradiční výrobce klobouků Tonak či textilka Veba Broumov. Brokát, který podnik vyváží, je v zemi velmi oblíbený, místní ho považují za luxusní dar. V budoucnu by se mohl rozvinout také export do zemědělského sektoru. V současné době je totiž podle politoložky Piknerové aktuální pře‑ devším otázka zemědělské diplomacie a zřízení postu zemědělského diplomata. Ten by měl usnadnit vývoz českých zemědělských produk‑ tů. Zatím se letos podle informací ambasády podařilo dovézt minitraktory. čínská konkurence svým méně kvalitním zbožím zaplavuje tamní trhy Na obou trzích panuje poměrně tvrdý boj. „Silná konkurence je v každé zemi světa, i v Nigérii a JAR. Nigérie má však méně peněz na dovozy z ciziny a neexistuje tam skoro žádná místní konkurence pro české dovozce,“ tvrdí Jirkovský z exportní společnosti Xenia. V Jihoafrické republice s poměrně vyspě‑ lým trhem panuje opačná situace. Zastoupe‑ ní tam mají téměř všichni významní světoví hráči. Jde hlavně o Británii, USA, Kanadu, Indii, Nizozemsko, Francii nebo Čínu. Sou‑ těživé podmínky potvrzuje i diplomatka Ma‑ tusiková. Upozorňuje zejména na rostoucí přítomnost Číny, která svým méně kvalitním zbožím za výhodné ceny zaplavuje místní trh. Stejně jako v jiných afrických zemích i v Nigérii citelně narostlo její obchodní angažmá. Podle ředitele firmy Techo Petra Hampla má ale Česká republika v řadě afrických zemí skvělou reputaci a Afričané Česko znají. „Oproti čínské konkurenci jsme tamním trhům schopni nabídnout tuzemskou kvali‑ tu, světový design a vysoký standard práce. Naše služby zároveň doplňuje i kvalitní servis a péče o klienta, které u asijských konkuren‑ tů nebývají zvykem,“ dodává Hampl. Konkurenceschopnost a kvalitu výrobků tuzemských podniků uznává i Viktor Doli‑ sta z ambasády v Pretorii. Vyzdvihuje také možnost proniknout přes JAR i na další trhy. Země je součástí nejstarší celní unie světa, kam patří i státy jako Lesotho, Svazijsko, Namibie nebo Botswana. „Důležité je najít místní firmu, se kterou by ty české mohly spolupracovat na projektech, hlavně v sektorech, jako je energetika či vo‑ dohospodářství, nebo distributora, který by šířil jejich produkty. Takový postup úspěšně volí firmy jako Linet nebo Česká zbrojovka. Pohybovat se na místním trhu samostatně se nedoporučuje, alespoň na začátku je vhodné spojit se s poradenskou firmou,“ radí ekono‑ mický diplomat. Brokát české firmy Veba Broumov v Nigérii vnímají jako luxusní dar. Foto: RAdim bezNoskA

16 Krátce ze světa český exportér listopad 2017, číslo 09 Regionální zprávy egypt zažívá stavební boom, dostane nové hlavní město Egyptský prezident Abdal Fattáh as‑Sísí se počátkem října zúčastnil slavnostního zahájení výstavby nového administra‑ tivního hlavního města země, které bude domovem vládních ministerstev, rezidenčních staveb i mezinárodního letiště. Nové administrativní centrum, pro které se teprve bude vybírat jméno, se nachází asi 40 km východně od Káhiry a v první fázi tam má být soustředěno až sedm milionů lidí. Megaprojekt ohlášený v březnu 2015 je součástí plánu vlády rozšířit městské oblasti, a to v odpovědi na rychlý růst populace a ve snaze zlepšovat komunální infrastrukturu. Prezident as‑Sísí, kterého doprovázeli další vrcholoví vládní představitelé, na slav‑ nostním ceremoniálu prohlásil, že toto dílo „vstoupí do dějin“ a „město bude domovem všech Egypťanů“. Zároveň ujistil, že vysoké náklady na jeho výstavbu nijak neovlivní výdaje na jiné důležité projekty. Nové správní centrum má vyrůst na ploše 714 kilometrů čtvereč‑ ních a kromě vládní čtvrti s desítkami sídel významných státních institucí bude mít i vlastní mezinárodní letiště, veřejné zahrady a parky o celkové rozloze 35 kilometrů čtverečních (nazývané Green River). Rezidenční čtvrtě nabídnou až 23 tisíc bytových jed‑ notek, pro účely kancelářského využití vznikne park mrakodrapů, který bude s výškou 345 metrů nejvyšší v Africe. Hlavním develo‑ perem města jsou složky egyptské armády. Ministerstva se začnou stěhovat již na konci roku 2018, stejně jako samotní obyvatelé. Celý projekt má být dokončen v roce 2020. Díky grandiózním plánům výstavby – vedle nového hlavního města také nových sídlišť, elektráren, silnic a železnic – bude stavebnictví v Egyptě v nadcházejících letech pilířem celé eko‑ nomiky. Pokud by měl jakýkoli český subjekt zájem se do nových projektů zapojit, má možnost setkat se s klíčovými hráči a firmami na specializovaném veletrhu Batimat 2018. Ten se koná v Káhiře ve dnech 1.–4. března 2018 (www.batimat‑egypt.com) a má přesah i do dalších zemí Afriky a Středního východu; jde tedy o unikátní příležitost nejenom pro české stavební firmy. V případě zájmu o tuto akci je možné kontaktovat zahraniční kancelář CzechTradu v Káhiře, která může pro vystavovatele zajistit nejen stánek, ale i související logistické a asistenční služby. Připravili pracovníci zahraničních kanceláří agentury CzechTrade kcexport@businessinfo.cz Nová kontejnerová trasa z číny přes kazachstán k Baltu V polovině října dorazil z města Urumči na severozápadě Číny přes Kazachstán a Rusko do svobodného přístavu v Rize první kontejnerový vlak, který společně vypravily Čínské železnice, dceřiná firma lotyšských státních drah LDz Loģistika a spo‑ lečnost TransContainer. Informovala o tom pobaltská média s tím, že jde o novou trasu kontejnerových vlaků Urumči–Altyn Kol–Riga–Rotterdam. V jejím závěrečném úseku, tedy z Rigy do Rotterdamu, bude náklad dopravován po moři. Slavnostní uvítání vlaku na této další z „Hedvábných stezek“ se uskutečnilo na území rižského univerzálního přístavního termi‑ nálu. Lotyšský ministr dopravy Uldis Augulis při té příležitosti vyzdvihl zejména fakt, že nastartovat novou tranzitní cestu se podařilo v rekordně krátké době. „Dohoda o společném záměru byla podepsána v červenci 2016, testovací vlak vyjel už v listo‑ padu téhož roku, zatímco obvykle přípravy takové akce zabe‑ rou několik let,“ konstatoval ministr. „Obchodní výměna mezi Evropskou unií a Čínou z roku na rok roste, 200 tisíc kontejnerů do roku 2020 je vcelku reálný výhled. Pokud se zboží přepravuje z Číny do Evropy po moři, trvá to 48 až 50 dní,“ připomněl velvy‑ slanec Kazachstánu v Lotyšsku Bauržan Muhamedžanov. Na vedení trasy, která celkem měří přes 6000 kilometrů, se vzájemně dohodly státní železnice Číny, Kazachstánu, Ruska a Lotyšska. Vlak by ji měl zdolat asi za osm dnů. Nynější první „řádnou“ soupravu tvořilo 41 kontejnerů a po třech dnech se vydala z lotyšské metropole na zpáteční cestu. Trasu nové „Hedvábné stezky“ by vlak měl zdolat za osm dnů. Foto: shutterstock Nedaleko Káhiry vyroste do roku 2020 nové administrativní město. Foto: shutterstock

17 Krátce ze světa český exportér listopad 2017, číslo 09 V rusku zavádějí daň z dodatečného příjmu Od počátku roku 2019 začne v Rusku platit nový druh daně. „Daň z dodatečného příjmu“ se bude týkat prodeje ropy z no‑ vých těžebních projektů a prakticky má nahradit takzvané exportní clo. Novou daní bude zatížen nikoli objem vytěžené ropy, ale finanční pohyb z prodeje této suroviny. Zákonná nor‑ ma bude primárně uplatněna vůči pilotním projektům na těžbu ropy, a tedy ve vztahu ke společnostem Gazpromněfť, Lukoil, Surgutněftěgaz a Rusněfť, které již podaly žádosti na jejich realizaci. Každá z těchto společností bude těžit v uvedených projektech kolem sedmi milionů tun ročně. Daný zákon je v při‑ pomínkovém řízení a má být schválen do 1. prosince 2018. české letouny Bristell vynikají v Austrálii díky svému kokpitu V Austrálii zažívají letouny Bristell velký úspěch. Nejúspěšnější český exportér letounů do tohoto teritoria, společnost BRM Aero, zde za uplynulých šest let již prodal téměř 50 strojů. Vel‑ kou roli v tom hrál jejich australský dealer Brett Anderson. Již od roku 2009 společnost BRM Aero v Česku vyvíjí, vyrábí a prodává lehká sportovní letadla. Letouny Bristell, jejichž první verze byla vyvinuta a prodána v roce 2011, se nyní vyváže‑ jí do celého světa. Firma má vlastní distribuční síť se zástupci nejen po Evropě, ale také v Severní i Jižní Americe, na Blízkém východě či právě v Austrálii. Do Austrálie se letadla Bristell dovážejí již osm let. Brett Anderson, nyní dealer společnosti BRM Aero pro australský a novozélandský trh, tehdy pro sebe sháněl sportovní letoun. Na místním trhu však nenašel kvalitu, kterou požadoval. Jeho představy naplnilo až letadlo Bristell, a protože s ním byl spokojený, chtěl tuto možnost dát i dalším Australanům. „Brett strávil 14 dnů v našem závodě a sám se podílel na výro‑ bě celého letadla, aby se seznámil s jeho konstrukcí a mohl se stát plnohodnotným reprezentantem naší společnosti v Aus‑ trálii. Když jsem ho sledoval při práci, byl jsem si jist, že sto‑ jíme na prahu úspěšné spolupráce,“ vzpomíná Milan Bříštěla, výkonný ředitel a zakladatel firmy. Dle jeho slov je australský trh s letouny velmi náročný, pro evropské výrobce srovnatelný s trhem americkým. „Nejsložitější bylo protlačit letadla přes australskou certifi‑ kaci. Právě teď pracuji na získání certifikace v jiné kategorii, jde pokaždé o něco úplně jiného,“ říká Anderson, australský dealer BRM Aero a majitel podniku Anderson Aviation. Dle slov Milana Bříštěly se však dodávky na australský trh neliší od jiných: „Protože dodáváme do všech teritorií letadla v nej‑ vyšší kvalitě, je pro nás vývoz do Austrálie vlastně stejný jako do kterékoliv jiné země.“ „Už jsme tu prodali kolem 50 letounů a teď jsme v jednání o prodeji dalších 28 strojů. Třetinu našich zákazníků tvoří bývalí piloti, třetinu soukromé osoby a poslední třetinu letecké školy. Největší trh pro nás představuje východní pobřeží, ale úspěch sklízejí naše letouny i na Novém Zélandu, kam zrovna dva posíláme,“ popisuje prodeje v Austrálii Anderson. „Tamní trh je pro nás významný tím, že v době, kdy Evropa uléhá k zim‑ nímu spánku a prodeje slábnou, v Austrálii je léto a obchod jede naplno, což nám pomáhá udržet plynulý přísun zakázek i v zimním období,“ míní Bříštěla. Největší konkurenční výhodu vidí v konstrukci letounu. „Vel‑ ký a velmi pohodlný kokpit je největší devíza na australském trhu, protože zdejší zákazníci s našimi letadly cestují na velké vzdálenosti. Není výjimkou, že v něm tráví čtyři i pět hodin v průběhu jednoho letu.“ Anderson zase vidí hlavní výhodu v poměru ceny a kvality. Obě strany jsou se vzájemnou spoluprací velmi spokojené. Anderson si také pochvaluje snížení překážek importu letadel díky vzniku organizací pro jeho podporu, což oběma stranám tento komplexní úkon zjednodušuje. Anderson by se v současné době chtěl zaměřit na zlepšení komunikace v Austrálii a na No‑ vém Zélandu a poté také více na region jižní Asie a Pacifiku, pro který je také dealerem. V minulém roce se BRM Aero v Česku ztrojnásobila výrobní kapacita pro inovace a vývoj nových mo‑ delů letounů. Díky tomu bude moci oslovit nové segmenty trhu po celém světě. Letoun Bristell RG se zatahovacím podvozkem. Foto: archiv brm aero Foto: shutterstock

18 Odvětví byznysu český exportér listopad 2017, číslo 09 Vývozu chemických výrobků se daří a v cizině má renomé České firmy jako Farmak nebo Proxim se shodují, že nejdůležitější na zahraničních trzích je získat zákazníkovu důvěru. Cesta k tomu vede přes kvalitu a dodržení lhůt. Chemický průmysl patří k těm odvět‑ vím, kde zboží za výrazně více peněz dovážíme, než vyvážíme. Loni před‑ stavovalo záporné saldo 161 miliard korun. Ale to není výjimečný stav, naopak dovoz nad exportem převažuje delší dobu. „Deficit je sice dlouhodobý, ale celková zápor‑ ná bilance zahraniční výměny v tomto odvětví je dána strukturou a velikostí českého chemického průmyslu na jedné straně a potřebami Česka na straně druhé,“ vysvětluje Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu ČR (SCHP ČR). Chemický průmysl je značně diverzifikovaný V loňském roce jsme dovezli produkty z che‑ mického odvětví za necelých 550 miliard ko‑ run a vyvezli za méně než 400 miliard korun. A to do bilance není započítaný dovoz ropy. Jde pouze o zpracované chemické, plastové a farmaceutické výrobky. Na druhou stranu to neznamená, že český chemický průmysl zaostává. Produkty z to‑ hoto odvětví se prosazují i na nových trzích, mají dobré renomé na náročných trzích jako Německo a pyšní se dobrou kvalitou. Jenom nemá tento průmysl v Česku tak výsadní exportní postavení jako třeba ten automobi‑ lový. „Chemický průmysl je stále tradičním od‑ větvím české ekonomiky a zaujímá významné postavení ve zpracovatelském průmyslu. Přesněji dosahuje kolem 12 procent z hle‑ diska tržeb, počtu zaměstnanců či přidané hodnoty. A z pohledu podílu na tvorbě HDP je dvakrát vyšší než u významných evropských průmyslových zemí,“ tvrdí šéf Svazu chemic‑ kého průmyslu. Podle jeho názoru je tento průmysl v tuzem‑ sku značně diverzifikován, přesto nemůže pokrývat celý požadovaný sortiment potřeb chemických polotovarů a výrobků, nezbyt‑ ných pro toto a navazující odvětví. Na druhé straně je pro udržitelnost existujících kapacit chemického průmyslu export byť jen části produkce zásadní. klíčové firmy dosahují evropského standardu Má‑li Souček vyzdvihnout pozitiva českého chemického průmyslu, pak uvádí význam‑ nou flexibilitu tuzemských vývozců, která je ovlivněna i majetkovou strukturou. Prioritou firmy Farmak je vývoj chemických postupů, které se dále využívají při výrobě produktů prodávaných nejen v Česku, ale především na zahraničních trzích. Foto: hn – Jiří CaJska Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz A negativa? „Negativem je přetrvávající vnímání zboží z Česka některými dovozci. Ti očekávají nižší ceny oproti západoevropské konkurenci,“ uvádí Souček. Přitom podle jeho zkušeností jednotliví představitelé odvětví inovují svůj výrobní program dle požadavků trhu a nových export‑ ních příležitostí, dokázali západní konkuren‑ ci dohnat, zavádějí nové technologie, které napomohou i dalšímu růstu exportu. „Z hlediska technologické úrovně dosahují klíčové tuzemské firmy zcela standardních evropských měřítek,“ je přesvědčený Souček. Podle jeho názoru jsou všechny významnější společnosti chemického průmyslu v tu‑ zemsku orientovány na export. I s ohledem na efektivnost provozování instalovaných kapacit a velikost českého trhu. „Podle objemu produkce jsou nejvýznam‑ nějšími exportéry skupiny Unipetrol a Agro‑ fert. S ohledem na podíl exportu na vyráběné Pokud vystavujete na veletrhu ve Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem nebo Moskvě, řadíte se mezi důvěryhodné firmy.

19 Odvětví byznysu český exportér listopad 2017, číslo 09 produkci nebo jednotlivých výrobkách patří mezi nejvíce exportně orientované společnos‑ ti Silon Planá, MCHZ Borsodchem Ostrava, Lučební závody Draslovka Kolín, Explosia Pardubice nebo Synthesia Pardubice,“ vyjme‑ novává ředitel SCHP ČR. proxim vítězí na trzích prvotřídní kvalitou Vyvážet se daří nejenom velkým chemickým fabrikám s dlouholetou tradicí, ale i firmám střední velikosti či i těm malým, které vznikly po roce 1990. Musely se složitě prosazovat na tuzemském trhu, v zahraničí to bez referen‑ cí z minulých let a tradice měly ještě složitější, přesto uspěly. Mezi takové úspěšné patří třeba rodinná spo‑ lečnost Proxim sídlící v Rybitví na Pardubicku. Vyrábí chemické a enzymatické produkty pro domácnost, zahradu a potravinářský průmy‑ sl. Nosným programem jsou přípravky pro bazény, vířivky, jezírka, odpady a septiky. Loni firma dosáhla obratu 56 milionů korun, letos odhaduje nárůst o dva miliony. Exportuje 34 procent výrobků do 13 zemí, především na Slovensko, do Německa a Nizozemska. „Do většiny zemí vyvážíme přípravky na úpravu vody v bazénech, na Slovensko a do Pobaltí i enzymatické přípravky pro septi‑ ky,“ uvádí Jan Kroupa mladší, ředitel a spolu‑ majitel firmy. Na rozdíl od ředitele svazu chemického prů‑ myslu je Kroupa junior přesvědčený, že od nich v zahraničí jako od malé české firmy neočeká‑ vají nižší ceny. „Velmi si ceníme toho, že dlou‑ hodobě exportujeme na trhy, kde jsou opravdu náročné požadavky na kvalitu zboží a bez‑ chybnost dodávek, jako jsou třeba Švýcarsko, ale i Rusko,“ tvrdí šéf Proximu a dodává, že žádný trik pro rozšíření do zahraničí nemají. „Nic takového neexistuje, jenom musíme při osobním kontaktu přesvědčit možné budoucí partnery o tom, že dané oblasti rozumíme a při prvních, většinou menších dodávkách, ale ani nikdy později, si nesmíme dovolit dodat vý‑ robky, kde kvalita není prvotřídní a zboží není dodáno v požadovaném termínu.“ On sám osobně věří, že exportu firmy pomá‑ há i účast na oborových veletrzích. Nedávno byl v Barceloně a Kolíně nad Rýnem, v únoru 2018 se chystá do Moskvy. „Veletrhy jsou dů‑ ležité jak pro získávání nových kontraktů, tak pro setkávání s lidmi z oboru a se stávajícími zákazníky. A je to opět o budování důvěry, pokud vystavujete na veletrhu ve Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem nebo Moskvě, tak se již tímto řadíte mezi důvěryhodné firmy.“ Jan Kroupa přiznává, že firma Proxim využí‑ vá k účasti na veletrzích i pomoci CzechTradu nebo ministerstva průmyslu a obchodu. „My‑ slím, že to jsou vhodné způsoby, jak českým exportérům pomáhat. Možná bychom se mohli ptát, zda by systém podpory nemohl být jed‑ nodušší a přehlednější,“ dodává spolumajitel rodinné společnosti. Farmak roste právě díky exportu Stejně tak státní pomocí nepohrdne mno‑ hem větší firma Farmak. Její tržby jsou desetinásobné oproti Proximu, loni dosáhly 561 milionů korun, letos odhadují nárůst o dvě procenta. „Od roku 2013 jsme vykazovali i dvouciferný meziroční růst. Letošní zpomalení souvi‑ sí s výraznou fluktuací kurzu koruny vůči euru a dolaru, ale na druhou stranu hlavním faktorem udržení růstové strategie je rostoucí export do exotických destinací, jako jsou Ja‑ ponsko, Jižní Korea, ale paradoxně také Rusko a Brazílie,“ uvádí Jiří Raška, obchodní ředitel Farmaku. Jde o českou firmu vyrábějící generické léčivé látky, kterých exportuje kolem 90 pro‑ cent. Celkově vyváží do 50 zemí světa. Polovi‑ na vývozu do Evropy směřuje do Německa. „Německé farmaceutické firmy od svých dodavatelů vyžadují špičkovou kvalitu, a protože v ní neděláme kompromisy, jsme jejich trvalým dodavatelem,“ prozrazuje Raška. V Německu, ale také v USA, Japonsku a Bangladéši má firma dokonce exkluzivní zastoupení. Zatím Farmak nevyváží do Číny, protože měl obavy ze zcizení know‑how. Aktuálně svůj postoj ovšem mění. „Začíná se ukazovat, že se přece jen může vyplatit trochu riskovat, trh je to obrovský s nespočtem příležitostí,“ přiznává šéf obchodu významné české farmaceutické společnosti. Důležité je získat zákazníkovu důvěru Farmak aktuálně velmi lákají asijské země. Proto si letos začali s pomocí CzechTradu mapovat obchodní příležitosti v Indonésii a Malajsii. Další na řadě pak budou zřejmě země Středního východu. „Potenciál mají ob‑ rovský, jde většinou o bohaté země, které ale mají svá specifika. Bohužel je to také v sou‑ časnosti velmi turbulentní a nestálé obchodní prostředí,“ míní Raška s tím, že bude třeba zvolit správnou strategii. Pro všechny trhy je společná nutnost být vy‑ trvalý, velmi zákaznicky orientovaný a schop‑ ný nabídnout klientům víc než konkurence. „Vždy chceme jít dál než naši konkurenti, nabídnout zákazníkům víc, než čekají. Někdy i jen dobrou radu nebo doporučení, v tom horším případě pak i přesměrování na našeho ověřeného partnera, když zjistíme, že jsme na něco takzvaně krátcí,“ přiznává obchodní ředitel, že Farmak tak přichází o zákazníka. Ale ne navždy. „Získáme tak zákazníkovu důvěru, vrátí se k nám příště s ještě zajímavějšími obchodními příležitostmi. To se nám již několikrát stalo, takže víme, že tato strategie je správná.“ Podle Rašky se na nové trhy nejlépe proniká tak, že je firma úspěšná v sousedních zemích nebo na podobných teritoriích. „Hodně nám pomáhá doporučení spokojeného zákazníka, který se zmíní svému kolegovi nebo partnerovi a ten nás osloví,“ uvádí obchodní ředitel firmy Farmak. evropa, ale i vzdálenější trhy jsou perspektivní Podle statistik z minulého roku se českým firmám z chemického průmyslu nejvíce dařilo v Německu, Polsku, Maďarsku, Itálii, Francii, USA, Rakousku a pochopitelně na Slovensku. To je nejvýznamnější export‑ ní osmička českého chemického průmyslu, která se jen v malých obměnách opakuje poslední roky. „Určitě však perspektivním trhem zůstává Ukrajina, Rusko, Írán, Indie, Čína, státy Již‑ ní Ameriky a vybrané africké země. Přístup na tyto trhy je však v řadě případů význam‑ ně ovlivňován geopoliticky,“ tvrdí Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu. Osobně se domnívá, že je třeba rozlišo‑ vat trhy komoditních výrobků, které jsou významně ovlivňovány logistickými náklady v případě větších vzdáleností. Pro tyto vý‑ robky zůstávají tradičními trhy okolní země a lze na nich úspěšně konkurovat globálním hráčům. Na druhou stranu speciální unikátní produkty mohou uspět kdekoli na světě, i když i v tomto případě sehrává logistika významnou úlohu. Proto tam firmy v případě expanze staví vlastní výrobní provozy. „Tady jde o Čínu, Indii, Austrálii, USA a jiné země, kde mají své zkušenosti třeba společnosti Precheza Přerov, Lučební závody Draslovka Kolín a další,“ míní Souček, šéf Svazu che‑ mického průmyslu. Zdroj: ČSÚ Rok 2016 v tuzemském chemickém průmyslu (vývoz a dovoz nejvýznamnějších skupin produktů v milionech korun) Produkty vývoz dovoz bilance Léčiva a farmaceutické výrobky 60 318 103 414 –43 096 Plastické hmoty v neprvotní formě 40 948 52 423 –11 474 Silice a vonné látky, lešticí a čisticí přípravky 34 542 39 875 –5 333 Plasty v prvotní formě 32 622 77 591 –44 968 Chemické prostředky a výrobky jinde nezatříděné 24 687 47 650 –22 963 Organické chemikálie 19 070 29 593 –10 523

20 Začínající exportér český exportér listopad 2017, číslo 09 Česká kosmetika pro golfisty s pomocí CzechTradu proniká na evropská hřiště Zatím se zkouší značka PlayGolf uchytit na golfových hřištích v Itálii a Nizozemsku. Postupně plánuje atakovat kosmetikou pro sportovce především jihoevropské trhy. Ještě se ani řádně neprosadili v tu‑ zemsku a už atakují zahraniční, za‑ tím především evropské trhy. Tak lze popsat exportní snahy firmy World Business Corporation Group. Jde o velice mladou společnost, která vznikla před necelými čtyřmi roky a zacílila na poměrně bohatou a exkluzivní klientelu – na hráče golfu. „Aktuálně nabízíme osm kosmetických produktů od krémů na ruce, opalování, bal‑ zámy na rty, sprchové gely až třeba po repe‑ lenty proti komárům, klíšťatům a podobně,“ vyjmenovává Martin Savara, statutární ředitel a jediný vlastník společnosti. prosadit novou značku trvá minimálně tři roky Firma si nechává kosmetiku vyrábět ve spe‑ cializovaných provozech, sama je ovšem vlastníkem veškeré receptury na výrobky značky PlayGolf. Tyto produkty obsahují látky využívané především ve farmacii a také v kosmetice určené pro prodej v lé‑ kárnách. „Ještě než jsme podnik začátkem roku 2014 založili, vyvinuli jsme první produk‑ ty a nechali si je atestovat a samozřejmě schválit Státním zdravotním ústavem. Na vývoji této specializované kosmetiky s odborníky spolupracoval jeden ze zakla‑ datelů firmy – plastický chirurg,“ vzpomíná na začátky ředitel World Business Corpora‑ tion Group. Parta zakladatelů sice objevila zřejmou díru na trhu, ale to nestačilo. Savara byl mezi zakladatele firmy při‑ zván kvůli tomu, že měl určité zkušenosti s odbytem, znal zákonitosti tuzemského trhu, i když hlavně v potravinářském byz‑ nysu. „Nikdo z nás majitelů neměl kontakty z golfového prostředí,“ přiznává Savara, že tam proniknout bylo zásadní. Legislativní problémy při atestování kosmetiky se ve vý‑ sledku neukázaly tak složité, jako získání potřebných kontaktů z golfu. „Začal jsem nakonec se společníky i golf hrát, což se ukázalo dobré jak pro byznys, tak i pro pochopení, co všechno musí naše produkty splňovat. Golfisté mají totiž na kosmetiku specifické požadavky,“ míní Savara. Například po použití krému na ruce nebo opalovacího krému nesmí zůstat ruce mastné, krém musí být rychle vstřebatelný. Balzám na rty se zase nesmí roztéct v bagu, když leží venku při 35 stupních Celsia. Nebo dámské mýdlo musí být méně parfémované, aby nepřehlušilo dámskou voňavku, naopak pánské mýdlo může mít výraznější parfém evokující pocit čistoty. „Většinu produktů děláme v menším 75mililitrovém balení, aby v bagu zbytečně nepřekážely a nezatěžovaly ho.“ Nakonec zůstal z pětice zakladatelů firmy World Business Corporation Group Martin Savara sám. Zřejmě díky své urputnosti a víře, že jde o sortiment, který má šanci na trhu uspět. „Je jasné, že nové značce trvá minimálně tři roky, než se na trhu trochu prosadí, zviditelní. PlayGolf je první značka kosmetiky pro golfisty, a to už nám nikdo nevezme. Navíc já si za produkty stojím a věřím jim,“ říká. Savarovi je jasné, že začínající česká firma nemůže konkurovat nadnárodním společnostem, které mají známé řady opa‑ lovacích krémů. Ale věří, že řada specializo‑ vaná na golfisty, jejíž jednotlivé produkty se cenově pohybují kolem 200 korun, uspěje. A nejenom v tuzemsku, ale i v zahraničí. „Spousta lidí prvně sáhne po osvědčených značkách. Vím, že to není jednoduché se prosadit.“ Na zahraniční trhy s pomocí Czechtradu V Česku začínal majitel kosmetiky PlayGolf tak, že si našel mezi golfisty přátele, sezná‑ mil se s majiteli golfových hřišť a pořada‑ teli turnajů a posléze vítězům turnajů své produkty daroval. Třeba na berounském turnaji WGM Beroun Czech Open. A právě na golfové hřiště do Berouna jezdí mnoho cizinců, stejně tak třeba na hřišti v Nové Bystřici je běžné potkat hráče z Rakous‑ ka a v Karlových Varech zase z Německa. V současné době je speciální kosmetická řada pro golfisty k sehnání na vlastním e‑shopu a právě na golfových hřištích, kde si ji mohou zakoupit i zahraniční hráči. A stejnou cestu volí Savara i v cizině. Také tam chce nejprve kosmetiku hráčům golfu darovat, aby si ji ozkoušeli a sami usoudili, zda se jim hodí, či nikoli. Navíc k proniknutí do golfového světa v cizině se Marcela Honsová marcela.honsova@economia.cz Martin Savara (49) Majitel a statutární ředitel firmy World Business Corporation Group. Po absolvování střední ekonomic- ké školy se nejprve věnoval jako zaměstnanec práci v realitách. V roce 1996 se přestěhoval z Brna do Prahy a založil vlastní realitní kancelář. Asi za tři roky rozšířil své působení o obchodování s potravina- mi. V současné době pod firmou FB Group distribuuje na tuzemský trh dětské nápoje a především se věnuje rozjezdu nového byznysu – kosme- tiky určené pro hráče golfu. Dříve hrál závodně hokej, takže má blízko ke sportu, a zřejmě i proto se zapojil do takto orientovaného byznysu. Pě- tice podnikatelů v roce 2014 založila firmu World Business Corporation Group, v současné době je majitelem pouze Savara, který věří v uplatnění kosmetiky značky PlayGolf i na za- hraničních trzích. foTo: hn – libor fojTík

21 Začínající exportér český exportér listopad 2017, číslo 09 rozhodl využít šéf české firmy také zahra‑ niční kanceláře CzechTrade. „Třeba v Itálii pro nás mapovali golfový trh a prostředí, našli distribuční společ‑ nosti působící v golfu, významná golfová hřiště a podobně,“ naznačuje ředitel World Business Corporation Group. Takže vedle zkušeností českých golfistů ze zahraničních hřišť sbírá potřebné vědomosti i kontakty prostřednictvím CzechTradu. Letos se s agenturou také poprvé zúčastnil golfového veletrhu v Nizozemsku. Ve spo‑ lečném českém stánku se prezentovala tuzemská golfová hřiště i kosmetika znač‑ ky PlayGolf. „Pomalu si budujeme pozici i v zahraničí, získáváme kontakty, abychom byli partnery turnajů a naše produkty jsme tam mohli prezentovat i darovat. Kosmetika je velice individuální věc, proto chceme, aby s ní měli golfisté osobní zkušenost.“ Konkrétně na golfové turnaje v Nizozemsku se už Savara dostal a přivezl si kontakty. „Někteří se ozvou už sami, jiným se připo‑ meneme.“ Především jižní Evropa je podle Savary pro export značky PlayGolf nejvhodnější. Golfová sezona je tam delší, sjíždějí se tam hráči ze severněji položených zemí. Takže ideálními odbytovými trhy pro kosmetiku určenou golfistům je vedle už vzpomínané Itálie také například Španělsko, Portugalsko a další. „Třeba Dubaj je zaslíbené místo, ale tam je těžké se dostat. Je to složitý trh kvůli legislativě, ale hlavně i vnitřní uzavřenosti bránící se cizincům,“ tvrdí Savara s tím, že než se pokusí o dubajský trh, bude sbírat zkušenosti a kontakty hlavně v Evropě. „Pro golf jsou také ještě dobré Švédsko a Anglie,“ dodává s tím, že se teprve učí, jak funguje vnitřní svět golfistů v jednotlivých zemích. playGolf pro vyznavače venkovních sportů A jaké tedy má PlayGolf šance v zahraničí? „Těžko říct, v každé zemi je to jinak, někde je to ještě snobský sport, kde jeho hráči nekoupí nic, co není top osvědčenou znač‑ kou. Ale ne všude,“ míní šéf české firmy. Aktuálně se mezi golfisty hovoří o tom, že by to měl být přístupnější sport pro širší veřejnost. „Záleží na současné generaci, zda z golfu bude sport pro horních deset tisíc, nebo nebojím se říct lidový sport. Kde si lidé vezmou bag a půjdou se projít do pří‑ rody.“ Prosazení na zahraničních trzích není jedinou ideou spjatou se značkou PlayGolf. Její majitel ji chce rozšířit do celého světa sportů provozovaných pod širým nebem. Příští rok by se chtěl zaměřit na to, aby ji postupně prezentoval jako prémiovou spor‑ tovní kosmetiku. „Chtěl bych, aby PlayGolf byl sportovní brand. Abychom do sportov‑ ního světa přenesli to, co se nám osvědčilo v tom golfovém. Plánuji rozšíření produktů, vytvoření specializované řady pro ženy a muže a podobně,“ naznačuje Savara. V současné době je v České republice registrováno 60 tisíc golfistů, ale aktivně jich hraje méně. Mnohem více lidí se věnuje ven‑ kovním sportům, třeba cyklistice, orientač‑ nímu běhu, míčovým sportům jako beach‑ volejbalu a podobně. „Také tito sportovci nechtějí mít rozpraskané ruce a potřebují krém, který se rychle vstřebává. Uvítají kva‑ litní opalovací krémy nebo repelenty. Proto si začnu postupně hledat další kontakty a rozšiřovat povědomí o naší značce,“ uvádí ředitel World Business Corporation Group. Zřejmě je zbytečné dodávat, že pak doufá i ve zvýšení exportu. „Zatím jsem měl v tu‑ zemsku v golfu velké štěstí. Potkal jsem se s přátelskou atmosférou,“ věří, že podobné to bude i v jiných sportech. „Ale netlačím na odbyt, nechci z toho udělat zprofanova‑ nou značku. Věřím, že tato kosmetika má svou sílu a kvalitu a že ji propagují nejlépe lidi, kteří ji sami používají.“ To ovšem neznamená, že Savara už ne‑ počítá s pomocí CzechTradu. „Kosmetika pro sportovce je specifický byznys a zatím se nám pomoc agentury osvědčila,“ říká s úsměvem a dodává, že nejlepší je český di‑ plomat nebo pracovník CzechTradu, který se aktivně věnuje sportu a používá značku PlayGolf. „Osobní doporučení považuji za nejúčinnější.“ World business Corporation Group Obchodní společnost sídlící v Praze, která v tuzemsku jako první připravila pro hráče gol- fu speciální kosmetiku. Firmu založilo v roce 2014 pět společníků. Posléze zůstal majitelem společnosti jen Martin Savara. Firma vlastní značku a veškeré receptury na prémiovou funkční kosmetiku PlayGolf produktů, jejichž základem jsou látky známé z farmaceutického a kosmetického průmyslu dostupné pouze v lékárnách. Jde o produkty vyráběné takzvaně na míru, na jejichž vývoji pracovali profesionálové necelý rok ještě před založením firmy, aby odpovídaly potřebné legislativě a splňovaly nezbytné atesty Státního zdravotního ústavu jako třeba dermatologické testy, zkoušky kožní snášenlivosti a podobně. Aktuálně společnost nabízí osm produktů od krémů na ruce a opalování přes balzámy na rty, sprchové gely až třeba po repelenty proti komárům, klíšťatům a další. Vizí firmy je, aby se kosmetika PlayGolf stala značkou používanou lidmi, kteří se věnují venkovním sportům. Pouze první rok byla firma na takzvané nule, poté už je v zisku, i když podle majitele Marti- na Savary zatím nikterak významném. Značka PlayGolf je v tuzemsku první speciální kosmetika pro hráče golfu. foTo: hn – MiChaela haSíková

22 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 Ukrajina: tradiční partner s novým potenciálem Ukrajinské hospodářství se v roce 2014 kvůli rusko‑ukrajinské krizi propadlo do hluboké recese. Po vlně strukturálních reforem se nyní ekonomika země opět zvedá. Pro Českou republiku je Ukrajina historicky významným obchodním partnerem. Od získání nezávislosti v roce 1991 prošla ukrajinská ekono‑ mika, jejímiž pilíři byly zemědělství, těžký průmysl a příjmy z tranzitu ropy a zemního plynu, dramatickým vývojem. Pozdě zavádě‑ né reformy, restriktivní makroekonomická politika a ruská finanční krize roku 1998 brzdily větší růst hospodářství po většinu 90. let. Zlom nastal až po roce 1998, kdy zača‑ la ukrajinská ekonomika dynamicky růst. Český vývoz na Ukrajinu tak vzrostl v letech 1999–2012 na více než osminásobek (o 718 %), až k rekordní hodnotě 33,4 mld. korun v roce 2012, zatímco dovoz z Ukrajiny skoro na čtyř‑ násobek (o 272 % na 22,3 mld. korun). Od roku 2014 je však vzájemný obchod negativně ovlivněn rusko‑ukrajinskou kri‑ zí, vojenským konfliktem na východě země a trvalou okupací Krymu, které v roce 2014 způsobily propad HDP Ukrajiny o 6,6 % (dle statistik Světové banky), v následujícím roce 2015 dokonce o 9,8 %. Složitá mezinárod‑ ně‑politická a ekonomická situace v zemi způ‑ sobila každoroční propad obratu vzájemného obchodu o 20 %, český vývoz se propadal dokonce o 28–35 % (pokles z 32,3 mld. korun v roce 2013 na 15,3 mld. korun v roce 2015). euromajdan a reformní úsilí nové vlády Vnitropolitická krize, ekonomický propad a proevropský kurz spojený s velkým tlakem EU a mezinárodních finančních institucí odstartovaly vlnu rozsáhlých strukturál‑ ních reforem ukrajinské ekonomiky, které pokračují dodnes. Implementace je pomalá, nicméně fakta mluví jasně. Od roku 2016 Ukrajina deklaruje transformovaný bankovní sektor, přijetí zákona o státní službě, přijetí protikorupčního zákona a zákona o elektro‑ nickém deklarování majetku politiků a stát‑ ních úředníků, částečnou privatizaci státních podniků, významnou reformu soudnictví, daňovou a penzijní reformu, přijetí zákona o nezávislém energetickém regulačním úřadu a další klíčové změny v oblasti ekonomiky. Poslední novinkou roku 2017 jsou decentrali‑ zační snahy ukrajinské vlády, kdy ukrajinské regionální správy dostávají více peněz a auto‑ nomie na rozvoj oblasti. Kontejnerový terminál je důležitou součástí největšího ukrajinského přístavu v Oděse, jednoho z největších přístavů v Černém moři. Foto: ShUtterStock Olga Kalinová odbor zahraničně ekonomických politik I, ministerstvo průmyslu a obchodu kalinova@mpo.cz

23 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 Pomajdanovské reformy se vzápětí pro‑ mítly do stabilizace ukrajinské ekonomiky v roce 2016, která ukázala meziroční růst 2,3 % HDP. Takový růst byl zaznamenán poprvé od roku 2012. Míra inflace klesla o několik desítek procent, směnný kurz se díky restriktivní monetární politice stabi‑ lizoval. Nepochybně na tom měl zásluhu i fakt, že Ukrajina začala implementovat Prohloubenou a komplexní zónu volného ob‑ chodu (DCFTA), která prozatímně vstoupila v platnost v lednu 2016. Zlepšující se situace na světových trzích komodit, rostoucí cena ropy a příznivé počasí, které umožnilo v posledním čtvrtletí 2016 nejlepší úrodu obilí a nejvyšší exportní čísla od nezávislo‑ sti země, dodatečně podpořily ekonomický růst. V červnu 2017 Evropská unie ohlásila vízovou liberalizaci s Ukrajinou a podpoři‑ la tak nejen proevropské tendence v zemi. Prognóza Světové banky výhledově uvádí 2% růst HDP v roce 2017 a 3,5% v roce 2018. Makroekonomická stabilizace Ukrajiny se odrazila v podstatném oživení česko‑ukra‑ jinského obchodu. Návrat českých firem na ukrajinský trh či aktivizace jejich podni‑ katelské činnosti po několikaleté pauze se promítla především ve statistikách českého vývozu, který vzrostl v roce 2016 o 42 % v porovnání s předchozím rokem na hodnotu 21,7 mld. korun. Český dovoz klesl za dané období o 7,4 % na hodnotu 19,2 mld. korun. Česká republika opět dosáhla po dvou letech aktivního salda zahraničního obchodu. Trend růstu pokračoval i v prvním pololetí roku 2017. Co se týče obratu obchodu, zazna‑ menáváme za období leden až červenec 2017 růst o 19 % oproti stejnému období předcho‑ zího roku. Blýskání na lepší časy Oživení obchodní spolupráce se promítlo i na institucionální úrovni. Od začátku roku 2017 se uskutečnily čtyři významné návštěvy českých ministrů (zemědělství, zahraničních věcí, obrany a průmyslu a obchodu) v Kyjevě, a tak se nezmýlíme, pokud rok 2017 ozna‑ číme rokem Ukrajiny v zahraniční politice ČR. V březnu a dubnu se na obou stranách vyměnili vedoucí diplomatických misí a došlo k zintenzivnění jejich činnosti. I díky jejich aktivnímu úsilí byla v červnu 2017 po dlou‑ hých čtyřech a půl letech obnovena činnost Mezivládní komise pro ekonomickou, průmy‑ slovou a vědecko‑technickou spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou. A v říjnu 2017 byla dokonce v rámci Mezinárodního strojí‑ renského veletrhu v Brně obnovena tradice Business dne Ukrajiny. Úspěšně pokračuje dialog o problémech na ukrajinském trhu, které se ministerstvo průmyslu a obcho‑ du ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky na Ukrajině snaží dlouhodobě řešit. Uvedený pokrok by měl být dostatečným im‑ pulzem pro realizaci dlouho plánované cesty českého premiéra na Ukrajinu. Pozitivní signál je vysílán i ze strany stát‑ ních institucí na podporu exportu. V reakci na stabilizaci ukrajinské ekonomiky Export‑ ní a garanční pojišťovací společnost oznámi‑ la zrušení specifických opatření a režimu pro schvalování pojišťování exportu na Ukrajinu a nastavila nový teritoriální limit. Ten je nastaven na 2,5 miliardy korun. Při projed‑ návání nových obchodních případů na Ukra‑ jinu budou mít výhodu krátkodobé a střed‑ nědobé transakce, případně transakce se subjekty strategického významu a s příjmy v devizách. Možná i díky těmto signálům se české firmy stále více zajímají o ukrajinský trh. Česká oficiální účast organizovaná MPO na listopadovém veletrhu „Mining Industry Expo“ v Kyjevě hlásí účast 15 českých firem z oboru dobývací techniky, což je nejvíce vystavujících firem na všech ukrajinských veletrzích za poslední čtyři roky. Stálicí perspektivních oborů pro spolupráci jsou tradiční průmysl a energetika, ale v důsled‑ ku zahraničněpolitických změn a reforem hospodářství vznikají pro české firmy i další nové příležitosti. Původně ruské dodávky se nahrazují zbožím ze Západu, což před‑ stavuje příležitosti například v leteckém průmyslu. Kvůli deindustrializaci země nyní podíl zemědělství na HDP převyšuje podíl průmyslu (v roce 2010 byl objem průmyslové výroby o 70 % vyšší než zemědělské) a vzni‑ ká tu šance mimo jiné pro výrobce zeměděl‑ ské techniky. potenciál s otazníkem Každá mince má však dvě strany a i v tom‑ to případě je žádoucí se nad celou situací zamyslet z jiného úhlu pohledu. I dvacet šest let po vyhlášení nezávislosti Ukrajina stále ještě hledá adekvátní politický, ekonomický a společenský model svého rozvoje a stra‑ Jeden ze symbolů Kyjeva – pravoslavný klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra. Foto: ShUtterStock tegické zahraničněpolitické a bezpečnostní ukotvení. Hospodářství je silně postiženo stále probíhajícím konfliktem na východě země, jakož i obchodními sankcemi ze stra‑ ny Ruska. V důsledku konfliktu na východě Ukrajina přišla o 10 % svého průmyslového potenciálu, dalších 25 % podniků zastavilo výrobu. I přes snahy ukrajinské vlády a částečnou stabilizaci ekonomické situace jsou probí‑ hající strukturální reformy, stejně jako celá ekonomická politika, spíše nahodilé a jejich implementace zpravidla nedůsledná. Ukraji‑ nu dlouhodobě trápí neduhy, jako je korup‑ ce, přebujelá administrativa a provázanost politiky s klíčovými ekonomickými subjekty včetně neprůhledných zájmů nejmocnějších oligarchů. Ekonomická situace a podmínky pro podnikání jsou i nadále velmi složité. S velkými obtížemi země obnovuje ztrátu důvěryhodnosti ve svou hospodářskou politiku, která se naplno projevila snížením investičních ratingů. Také v klasifikaci úvěrových rizik OECD je Ukrajina stále na dolních příčkách, z čehož vyplývá pro‑ dražení vývozních úvěrů a jejich pojištění. Chybí podstatné zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v zemi. K systémo‑ vým změnám zatím nedošlo, země se pouze stabilizovala v krizi. Zda nastane udržitelný hospodářský vzestup Ukrajiny, se ukáže až po delší době. Ukončení konfliktu, efektivní zavádění reforem a vymýcení dlouhodobých neduhů Ukrajiny jsou podmínkou pro to, aby se země stala pro Česko nejvýznamnějším obchodním partnerem postsovětského regionu po Ruské federaci. Potenciál na to má, i díky povědomí Ukrajinců o kvalitních a konkurenceschopných českých výrobcích, které tak českým firmám přináší významnou konkurenční výhodu.

24 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 Specifické požadavky severských zemí nejsou pro Čechy překážkou Švédská pobočka CzechTradu patří k těm nejvytíženějším. Před dvěma lety pod názvem Skandinávie rozšířila svou působnost na další trhy severských zemí. Dánsko, Finsko a Norsko jsou země, o které před dvěma lety rozší‑ řila svou působnost zahraniční kancelář CzechTrade Skandinávie (dříve Stockholm). Na švédském trhu tato pobočka působí již od roku 2002, také má své sídlo ve Stockholmu. Spolu s ředitelem v této pobočce pracují dva místní zaměstnanci a aktivity kanceláře, jejichž hlavním cílem je zvýšení vývozů českých firem a poskytova‑ telů služeb na severské trhy, se dají rozdělit do dvou rovin. První z nich je aktivní asistence českým firmám při kompletní akviziční činnosti a roz‑ voji trhu. Ta spočívá především v cíleném vyhledávání a oslovování potencionálních odběratelů, realizaci tržních průzkumů, pod‑ poře při jednání s místními subjekty a zpro‑ středkování konkrétních poptávek a obchod‑ ních příležitostí. Druhou rovinou je aktivní asistence sever‑ ským firmám při identifikaci a zprostředková‑ ní kontaktů na relevantní dodavatele z České republiky. Kancelář tímto způsobem velmi efektivně propojuje místní poptávku s na‑ bídkou českých firem. Zahraniční kancelář Skandinávie patří k nejvytíženějším po‑ bočkám CzechTradu a během svého působení na severu Evropy vybudovala jméno velmi spolehlivého partnera jak pro české, tak pro místní firmy. Švédská ekonomika je velmi podobná té české Jedním z příkladů úspěšné asistence je ne‑ dávný vývoz unikátních technologií českých 3D skenerů na švédský a finský trh. S firmou Abbas navázala kancelář první kontakt v rámci meeting pointu, který pořádala agentura CzechTrade na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v říjnu 2016. Při této příležitosti byla řediteli kanceláře představena společnost, nabízené produkty a technologie v oblasti 3D skenování a byl prodiskutován tržní potenciál na severských trzích (podrobnosti na vedlejší straně). Obecně lze říci, že české výrobky a firmy mají na severských trzích velmi dobré jméno, a to především díky stávajícím referencím, kvalitě výrobků a spolehlivosti dodávek. Tuzemské firmy se zde uplatňují především v oblastech strojírenských subdodávek, dodávek kompletních energetických celků a stavebních materiálů a služeb. Švédská ekonomika je svou strukturou velmi podobná té české, nejvíce poptávek po tuzemských dodavatelích registruje kancelář Skandinávie z oblasti strojírenského průmyslu, tedy vý‑ roby technologií pro těžbu, stavebních strojů nebo filtračních a separačních technologií. Na dánském trhu se jedná především o příležitosti subdodávek pro firmy vyrábějící potravinářské a balicí stroje a podniky půso‑ bící v oblasti výroby technologií pro větrnou energetiku. Pro Norsko je samozřejmě zají‑ mavý segment dodávek pro off‑shore těžbu zemního plynu a ropy, i když tento průmysl je nyní kvůli nízkým cenám těchto komodit v investičním útlumu a vyžaduje po dodavate‑ lích určité specifické certifikace. Ve Finsku opět jde o příležitosti dodá‑ vek do strojírenství, železničního, lodního a těžebního průmyslu. Finské mzdy patří k nejvyšším na světě a kvůli zachování konkurenceschopnosti se tamní společnosti stále více zaměřují na outsourcing kompo‑ nent z Česka. Švédský trh má hlad po tuzemských dodavatelích technologií pro těžařství. Na snímku je hornická oblast ve Falunu. Foto: ShutterStock Vítězslav Blažek ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Skandinávie vitezslav.blazek@czechtrade.cz České výrobky a firmy mají na severských trzích velmi dobré jméno, a to především díky stávajícím referencím, kvalitě výrobků a spolehlivosti dodávek.

25 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 Program Šance pro export otevírá vývozcům dveře do dalších teritorií Pokud uspějete na cizím trhu díky CzechTradu, můžete získat zajímavý bonus z programu Šance pro export, kdy exportér obdrží pomoc při vstupu na další trh zdarma. Zkusit štěstí v severských zemích láká mnoho firem, ovšem v oboru nových technologií je to výzva pro ty nejam‑ bicióznější. Vzhledem k vyspělému průmyslu a pokročilé digitalizaci a automa‑ tizaci výroby shledalo vedení firmy Abbas tyto trhy velmi zajímavými pro svou další expanzi. Firma se zabývá vývojem, výrobou a prodejem mimo jiné bezpečnostních kame‑ rových systémů, termovizí a digitální analýzy obrazu, technologií pro 3D skenování, které nacházejí uplatnění v mnoha sférách – od au‑ tomobilového průmyslu přes průmyslový design, digitalizaci historických památek až po zdravotnictví a vzdělávání. Zástupci podniku se rozhodli využít asistenční služby zahraniční kanceláře (ZK) Skandinávie nejprve na švédském trhu. Před‑ cházely tomu ovšem první kontakty v Itálii, kde se jim s pomocí zahraniční kanceláře CzechTrade v Miláně v krátké době podařilo nastartovat nové distributory pro tamní trh. „Po dobré zkušenosti s italskou pobočkou jsme se rozhodli oslovit kancelář CzechTradu ve Stockholmu, protože jsme neměli žádného distributora, který by pro nás zastřešil Švéd‑ sko a Norsko,“ líčí začátky kontaktů s agen‑ turou CzechTrade Michal Vyplašil, marketin‑ gový specialista firmy Abbas, a dodává, že i tady se jim podařilo poměrně rychle rozjet spolupráci s firmou, která má v regionu velmi dobré kontakty a zkušenosti. „Cílem asistenční služby byla nejprve iden‑ tifikace vhodných obchodních partnerů, tedy distributorů podobných technologií s již zave‑ denou sítí finálních odběratelů. Kancelář tak detailně zanalyzovala švédský trh, sestavila přehledný seznam potenciálních obchodních partnerů, včetně jejich popisu a finančních ukazatelů. Společně s firmou Abbas bylo potom vybráno 20 relevantních švédských obchodních partnerů, které pracovníci CzechTradu postupně oslovili, představili jim produkty a technologie firmy,“ vysvětluje Vítězslav Blažek, vedoucí ZK Skandinávie, a dodává, že díky této akviziční činnosti se podařilo vzbudit zájem o spolupráci celkem u osmi švédských firem. Díky pohotovým reakcím klienta se z možných švédských zájemců vyprofiloval jeden distributor, se kterým následně společnost Abbas navázala spolupráci. Nyní již dodává na švédský trh 3D skenery. Kromě Itálie a Švédska firma Abbas využila služeb CzechTradu také ve Španělsku, Ně‑ mecku a ve Velké Británii, kde propojili účast na veletrzích s přímým oslovením vhodných partnerů prostřednictvím zahraničních kanceláří. „Je třeba říci, že ačkoliv je náš obor poměrně specifický, pracovníkům CzechTradu se daří nacházet pro nás vhodné potenciální partnery,“ oceňuje Vyplašil. Jejich strategií pro příští rok je posílit své pozice hlavně v nejsilněj‑ ších evropských ekonomikách, rozšířit distribu‑ torskou síť v jihoamerických zemích a připravit vstup značky na trhy Severní Ameriky. Díky úspěšné spolupráci se zahraniční kan‑ celáří Skandinávie a vývozům, které z tohoto spojení vznikly, se společnost Abbas kvalifiko‑ vala do programu Šance pro úspěšný export. Získala tak od CzechTradu nárok na obdobnou asistenční službu na dalším trhu, tentokrát již zdarma. Firma Abbas se rozhodla pro akvizici na fin‑ ském trhu. Také v tomto případě se zahraniční kanceláři podařilo pro společnost nalézt vhod‑ ného distributora, a její výrobky jsou tedy nyní Michal Vyplašil, marketingový specialista firmy Abbas, která vyváží 3D skenery do 15 zemí světa. Foto: abbaS Marcela Havlová vedoucí PR a komunikace, CzechTrade marcela.havlova@czechtrade.cz k mání též na trhu ve Finsku. „Oslovení a na‑ startování finského partnera už proběhly velmi rychle, protože tamní firma měla namířeno na velký strojírenský veletrh v Helsinkách a 3D skenery tam už chtěla prezentovat. Operativně jsme se tedy domluvili na schůzce a školení v Praze a do týdne jsme podepisovali smlouvu,“ vzpomíná marketingový specialista podniku. Zopakování úspěchu je opravdu výjimeč‑ né. Firma si uvědomuje, že jí velmi pomohla „průkopnická“ zkušenost z programu Šance pro export. „Vidíme, že se využití služeb Czech‑ Tradu momentálně ukazuje jako nejrychlejší a nejefektivnější cesta, pokud chcete budovat distributorskou síť. Můžete jít samozřejmě na oborově zaměřené veletrhy, kde je velká pravděpodobnost, že narazíte na zajímavého partnera. Nicméně náklady na tuto akci budou pěti‑ až desetinásobně vyšší než cíleně domlu‑ vené schůzky v teritoriu pomocí kanceláří CzechTradu,“ shrnuje Vyplašil. Na nedávném meeting pointu při brněnském strojírenském veletrhu proto již vedl jednání se zástupci dalších zahraničních kanceláří o případném využití jejich služeb na světových trzích, mimo jiné i v Severní Americe. Individuální asistenční službu zahraniční kanceláře mohou bezplatně získat klienti, kteří již využili služeb agentury CzechTrade, s její pomocí prokazatelně uspěli na zahra- ničním trhu a dali souhlas s medializací svého exportního úspěchu. Tím, že klienti získají službu zahraniční kanceláře zdarma, jim umožníme rozšířit působnost a zároveň snížit rizika. Kromě toho, že agentura CzechTrade pomáhá malým a středním podnikům uspět v zahraničí, se také snaží prostřednictvím pre- zentace jejich úspěchů motivovat a inspirovat další firmy, které ještě nevyvážejí. Šance pro úspěšný export Desatero pro obchodování se Skandinávií naleznete zde:

26 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 Sdílená ekonomika funguje na principu vzájemné důvěry Význam platformové ekonomiky exponenciálně roste a zákonodárci se na něj snaží reagovat. Inovativní segment ekonomiky bychom ale neměli dusit. Když nemůžeš, Uber – Emil Zátopek. Tento slogan vymyslel kdosi, umístil ho na sociální sítě a vtípek si nyní žije svým životem, autora asi nedohledá‑ me. A tak je to s mnoha moderními technologie‑ mi. Řečeno opisem jiného literárního velikána, stát to může chtít zakázat, může se zlobit, ale to je asi tak všechno, co s tím může dělat. Ekono‑ mika on‑line platforem, jakými jsou například Airbnb, Taxify či Uber, je realitou 21. století a úředníci a zákonodárci se urputně snaží, aby s ní aspoň trochu drželi krok. Nové technologie a jejich kombinace mají tendenci přinášet takzvanou kreativní destrukci, kdy je staré postupně nahrazeno novým, stejně jako byli koně na přelomu mi‑ nulého století vytlačeni auty, zhruba v polovi‑ ně století nahradila zaoceánské lodě letadla a stolní počítače byly na začátku nového milénia do určité míry nahrazeny mobily. Nositelem těchto změn bývá zpravidla byznys díky svým inovacím, vynálezům a novým obchodním modelům. Federální vláda USA zavedla standardní čas až mnoho let poté, co se na něm dohodli na konci 19. století provo‑ zovatelé železničních tratí. Z digitální doby se pak nabízí analogie s nástupem nelegál‑ ního stahování hudby či filmů na internetu, kdy se zavedené společnosti dlouho bránily distribuovat hudbu a další audiovizuální díla prostřednictvím internetu. Nicméně tech‑ nologie, která je pro zákazníky uživatelsky přívětivější a zároveň i levnější, si dříve či později stejně cestu najde. princip vzájemné důvěry Využívání kapacit jinak ležících ladem či sdí‑ lení jednoho statku více lidmi jsou šetrnější k životnímu prostředí než jejich vlastnictví. On‑line služby v dopravě a ubytování jsou pro spotřebitele cenově dostupnější, což podpo‑ ruje cestovní ruch i dostupnost cestování pro širší skupiny obyvatelstva a přináší příjmy z turismu i v oblastech, kde se třeba z kapacitních důvodů tradičnímu poskyto‑ vateli nevyplatí působit. Spotřebitelé mohou tyto služby celkem transparentně hodnotit a tato (aspoň částečná) samoregulace může být ve většině oblastí efektivnější než státní zásahy. Tato pozitiva samozřejmě nejsou bez rizik. Na lehkou váhu nelze brát otázku férové hospo‑ dářské soutěže, jakkoliv to je spíše výzva pro úředníky a zákonodárce než přímé negativum. My Evropané jsme zvyklí, že nás stát trochu vodí za ručičku, že se o nás téměř vždy postará, a není záměrem autora s tím jakkoliv polemizo‑ vat. Ekonomika on‑line platforem však funguje více na principu vzájemné důvěry a jisté míry neformálnosti. Proběhlé soudní spory v ČR i v jiných zemích EU ukazují, že se s těmito novými fenomény utkávají nejen konkurenti ze strany zavedeného byznysu, ale i úředníci a soudci. Zkrátka zatím platformovou ekono‑ miku neumíme přesně zaškatulkovat a ještě nějakou dobu bude trvat, než se nám to podaří. Sdílená, kolaborativní či platformová eko‑ nomika však nesestává jen z Airbnb a Uberu. Její význam exponenciálně roste a vyvíjí se, je tedy těžké odhadovat vývoj digitálních platforem v řádu několika let. Ekonom Boyd Cohen upozorňuje, že v rámci ní může existo‑ vat přes 700 nových byznysmodelů. Tato širo‑ ká variace je dána například strukturou dané společnosti, strukturou spojených aktérů, tím, do jaké míry je orientovaná na zisk, jestli optimalizuje využití již existujících věcí, nebo využívá statky zcela nové. Univerzální řešení? těžko Možná i proto se již v jiných zemích ukázalo jako chybné hledat řešení univerzální. V Berlí‑ ně a Barceloně se pokusili omezit pronajímání bytů přes Airbnb, avšak soudy v obou přípa‑ dech rozhodly o neférovosti regulace v tom smyslu, že stát nemá právo zakazovat majite‑ Jan Havlík ředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního trhu, ministerstvo průmyslu a obchodu havlik@mpo.cz lům disponovat jejich majetkem. Proti tomu Rio de Janeiro během olympijských her naopak místní občany vybízelo, aby nabízeli ubytování skrz Airbnb, a město tak nemuselo stavět tolik nových hotelů ke krátkodobému účelu. Londýn vydal společnosti Uber licenci na poskytování dopravních služeb, kterou jí následně sebral proto, že Uber nedodržoval dohodnuté pod‑ mínky vydání licence. V Praze městský soud rozhodl o jednom konkrétním řidiči společnos‑ ti Uber, že není taxikářem, aby toto rozhodnutí Nejvyšší správní soud následně zrušil. Naopak Vrchní soud v Olomouci zrušil předběžné opatření brněnského soudu, které zakazovalo společnosti Uber fungovat v Brně, a totožně se vyjádřil i Vrchní soud v Praze o předběžném opatření vůči společnosti Taxify. Po Evropě probíhají vleklé soudní spory, avšak ani Soudní dvůr Evropské unie nebyl zatím s to přijít se svým posudkem, zda je Uber taxislužbou, nebo platformou (tak‑ zvanou službou informační společnosti dle směrnice 2000/31/ES o elektronickém obcho‑ dování), či dokonce obojím zároveň. Cestou vpřed se nezdá být ani stanovení minimální hranice, od které již jde o podnikání (napří‑ klad počet nocí za rok, stanovení maximál‑ ního výdělku apod.). Nepoctiví hráči na trhu by se totiž pravděpodobně umně schovali pod tuto minimální hranici. Byznys si vždycky cestu najde Co s tím? Někteří si myslí, že správnou cestou jsou zákazy, omezení a překážky vstupu na trh. Proč však tolerují okrádání státu na daních od současných nepoctivých hráčů, na které stát nemá moc možností dohlédnout? Byznys si vždycky cestu najde a vždy budou na trhu poctiví a nepoctiví. Proč by však měl stát najednou trvat na na‑ tolik důsledné kontrole byznysu přes on‑line platformy a tím zabíjet inovativní segment ekonomiky? Proč v 21. století trvat na filozo‑ fii pozitivisticky pojatých zákazů? Částečně ze zištných důvodů (já na bráchu…), čás‑ tečně z neochoty opustit tradiční uvažování o nutnosti tuhé regulatorní kontroly podnika‑ telů ze strany státu (na úrovni státní správy i samosprávy). Jediné spravedlivé a střednědobě udržitel‑ né řešení spatřujeme ve zjednodušení všech Zatím platformovou ekonomiku neumíme přesně zaškatulkovat a ještě nějakou dobu bude trvat, než se nám to podaří.

27 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 pravidel v daném sektoru tak, že necháme trh otevřený i pro další hráče, kteří mohou při‑ nést zlepšení kvality služeb. Ameriku již pro nás objevili Estonci. Tamější daňová a celní správa propojila svůj systém bezkontaktní‑ ho výkaznictví s bezhotovostním platebním systémem společnosti Uber. Výsledkem je, že klesá administrativní zátěž uložená na po‑ skytovatele služeb platformy a zároveň se zvedá úroveň evidence a míra odvádění daní. Estonci díky tomuto jednoduchému systému za rok 2016 od společností Uber a Taxify vy‑ brali 450 tisíc eur na daních. Neformálně pak informovali, že daňová výnosnost z on‑line platforem v dopravě je vyšší než u klasické taxislužby. To proto, že řidič objednaný přes platformu ví, že jeho jízda je vždy elektronic‑ ky zapsána v přehledu jízd, a je pro něj těžší podvádět než pro taxikáře, na kterého si mávnete na ulici a zaplatíte mu hotově. Hledání společného zájmu Zjednodušeně řečeno, služby poskytované přes on‑line platformy jsou potenciálně Ani Soudní dvůr Evropské unie nebyl zatím s to přijít se svým posudkem, zda je Uber taxislužbou, nebo platformou. Foto: ShutterStock transparentnější než některé klasické byz‑ nysy. Je proto namístě se ptát, proč někteří aktéři tak hlasitě volají právě po omezení on‑line platforem. Cui bono? Dosavadní česká diskuse se jeví tak, že nejlepší bude zakázat auta, protože máme koně. To jest bez ostychu omezit on‑line platformy neopodstatněnými požadavky, ale hlavně mít takzvaně odškrtnu‑ to. Druhým koutkem úst pak budou ti stejní hlasitě volat po nutnosti podpory inovací, deregulaci či zvyšování zaměstnanosti. Je na státu, na úřednících a politicích, aby nastavil mantinely, které budou férové. Pokud k tomu skutečně potřebujeme nové zákony, tak ty by měly mít delší než jepičí život. Jinými slo‑ vy, takové zákony by měly umět postihnout více než jen třeba Uber a Airbnb v listopadu 2017. Ideálně by měly být natolik obecné a „věštecké“, aby dokázaly předjímat vznik nových obchod‑ ních modelů, o kterých dnes ještě nevíme, že budou existovat. To je obtížné, nikoliv však nemožné. Pro začátek bude stačit, když nám vůdčím principem bude otevřenost k inovacím, férovost a hledání společného zájmu. Nové zákony by měly být natolik obecné a „věštecké“, aby dokázaly předjímat vznik nových obchodních modelů, o kterých dnes ještě nevíme, že budou existovat.

28 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 CzechTrade nabízí po celém Česku služby regionálních konzultantů Od začátku letošního roku agentura CzechTrade spolupracuje s regionálními kancelářemi CzechInvestu. CzechTrade tak rozšířil své služby pro místní podnikatele. CzechTrade letos slaví 20. výročí svého založení. K jubileu si agentu‑ ra na podporu exportu „nadělila“ rozšíření svých aktivit o ty regio‑ nální, nyní pomáhá podnikatelům napříč celou republikou. Od začátku roku totiž naplno spolupra‑ cuje s regionálními kancelářemi agentury CzechInvest, jejíž pracovníci nyní působí také jako zástupci CzechTradu. Díky tomu mohou podnikatelé své plánované export‑ ní aktivity a ambice konzultovat ve všech krajských městech, kde s nimi tamní re‑ gionální konzultanti agentury CzechTrade ochotně proberou všechny možnosti a pod‑ mínky vstupu na zahraniční trhy. „Regionální zástupci díky svým detailním znalostem všech činností agentury Czech‑ Trade a přehledné orientaci v rámci krajů mohou podnikatelům nabídnout všechny potřebné informace a služby v dané oblasti. Obchodníci tak získají veškeré cenné rady a poznatky od agentur CzechTrade, Czech‑ Invest i Agentury pro podnikání a inovace na jednom místě,“ říká generální ředitel CzechTradu Radomil Doležal. Základní informace o zahraničních prezenta- cích na jednom místě a v domácím prostředí Regionální konzultanti pro zájemce nej‑ prve zajistí prvotní kontakt s agenturou a projednají s nimi základní otázky, které následně usnadní jejich rozhodování o vstu‑ pu na konkrétní zahraniční trh. V případě potřeby jim předají kontakty na příslušné oborové specialisty v konzultačních týmech v centrále CzechTradu nebo přímo na ve‑ doucí zahraničních kanceláří agentury. „Podstatným přínosem těchto prvních setkání s regionálními konzultanty je pro podnikatele úspora času i nákladů. Zá‑ jemci se od představitelů vládní agentury CzechTrade dozvědí relevantní informace, které by jinak museli zjišťovat na několika místech,“ říká Doležal. Velkou výhodou je nepochybně i to, že veškerá tato jednání probíhají v jejich domácím prostředí. Podnikatelé se infor‑ mují o způsobu fungování zahraniční sítě CzechTradu, možnostech vlastní prezentace na zahraničních trzích, například ve formě účasti na veletrzích či výstavách. Získají také kompletní přehled možných placených i neplacených služeb agentury. Kromě toho regionální konzultanti mohou poskytnout i konkrétní informace z jednot‑ livých zahraničních teritorií a oborů, které jsou příslušnými představiteli CzechTradu považovány za nejzajímavější. S rozvojem sítě regionálních konzultantů došlo také ke vzniku nového oddělení v cen‑ trále. „Hlavním úkolem tohoto oddělení je koordinovat spolupráci právě mezi regiony a pracovníky zahraničních kanceláří,“ vy‑ světluje Radomil Doležal a dodává, že jeho dalším a neméně významným úkolem bude také prohlubování povědomí o aktivitách CzechTradu v regionech. „A to nejen mezi podnikatelskou veřejností, ale i u orgánů státní správy a místních samospráv, respek‑ tive u subjektů, které se zabývají hospodář‑ skou činností a ekonomickými vazbami se zahraničím,“ říká generální ředitel Czech‑ Tradu. Podnikatelé mohou své plánované exportní aktivity nově konzultovat se zástupci CzechTradu ve všech krajských městech. FoTo: shuTTersToCk Miroslav Manďák vedoucí oddělení regionální sítě ČR, CzechTrade miroslav.mandak@czechtrade.cz Ve kterých městech působí exportní konzultanti? – Brno – České Budějovice – Hradec Králové – Jihlava – Karlovy Vary – Liberec – Olomouc – Ostrava – Pardubice – Plzeň – Praha – Ústí nad Labem – Zlín Po načtení QR kódu se zobrazí kontaktní údaje na jednotlivé zástupce CzechTradu v regionech.

29 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 Chorvatsko se probírá z krize. Vzestup ekonomiky je šancí i pro české dovozce Vleklá krize je už v Chorvatsku zapomenuta. Díky finančním nástrojům EU zažívá ekonomika země ozdravení. Toho by měli využít i tuzemští exportéři. Zapojení do jednotného trhu EU a schopnost absorbovat unijní fi‑ nanční nástroje pomohly chorvatské ekonomice k ozdravení po vleklé kri‑ zi. Země ovšem potřebuje investice a výraz‑ nější rozvoj průmyslu. Českým firmám se zde nabízejí příležitosti v nejrůznějších odvětvích. Teprve v roce 2015 se Chorvatsko vymanilo z šestileté recese, která zde trvala zhruba o tři roky déle než v jiných evropských zemích. Způsobila celkový pokles HDP o 12 procent. V současné době se meziroční růst HDP pohy‑ buje kolem tří procent a táhne jej především domácí spotřeba. Do budoucna by ale měly ekonomickou dynamiku podpořit i velké inves‑ tice do infrastruktury, vyšší průmyslová akti‑ vita, aby se podařilo udržet roční růst průmys‑ lové výroby přinejmenším na úrovni 5 procent z posledních tří let, a posilující cestovní ruch. V posledních pěti letech český vývoz zboží do Chorvatska vytrvale roste, zatímco dovoz spíše stagnuje. V roce 2016 se z ČR do Chorvat‑ ska vyvezlo zboží v rekordní hodnotě 457 mi‑ lionů eur, dovozy chorvatského zboží činily 134 milionů eur. Za první tři měsíce 2017 to bylo obdobně 126,5 mil. eur ve vývozu a 44,3 mil. eur v dovozu, takže vysoký přebytek obchodní bilance na české straně pokračuje. Chorvatsko dlouhodobě vyrovnává svůj zbožový schodek službami poskytovanými v cestovním ruchu. Podle posledních dostupných statistik za celý rok 2016 vycestovalo z Česka do Chorvatska, nejčastěji k Jadranu, 828 tisíc osob, čímž se loni tato destinace znovu po roční přestávce dostala na nejvyšší příčku zájmu českých rekreantů. Co dal a vzal vstup do unie Chorvatsko vstoupilo do EU v červenci 2013, tedy uprostřed hluboké a vleklé ekonomické krize. V přístupovém procesu země otevře‑ la svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU, zároveň ovšem ztratila preferenční přístup na trhy okolních nečlenských zemí EU, zejména Srbska a Bosny a Hercegoviny, což mělo nepříznivý dopad na obchodní bilanci s těmito partnery. Nepříznivý vývoj v obcho‑ du se zbožím je ve větší míře kompenzován službami spojenými s turistickým ruchem. „Zapojení do společného trhu a také schop‑ nost absorbovat unijní grantové fondy pomoh‑ ly ozdravení chorvatské ekonomiky,“ řekla počátkem října v rozhovoru pro Poslovni dnevnik Elisabetta Cappannelli, nově jmeno‑ vaná teritoriální manažerka Světové banky pro Chorvatsko a Slovinsko. Naopak zdrojem nejis‑ toty podle ní zůstává vysoký státní i korporátní dluh, problematická situace na pracovním trhu, přetrvávající sociální nerovnost a chudoba. „Ani tříprocentní hospodářský růst, byť se jeví jako udržitelný, není pro novou členskou zemi nijak vysoký, navíc pouhá soukromá spotřeba plus služby jej dlouhodobě neutáhnou,“ míní manažerka s tím, že by země potřebovala jas‑ nější vizi dalšího rozvoje a důraznější reformy. perspektivní obory pro české firmy Celková alokace dotací z fondů EU do vodního hospodářství, kterou Záhřeb musí realizovat do konce roku 2023, činí 1,2 miliardy eur a je určena především na investice do výstavby čis‑ tiček odpadních vod, úpraven pitné vody nebo protipovodňových zábran. Velkým tématem bude v dohledné době i řešení ztrát ve vodo‑ vodech, které průměrně činí kolem 50 procent a v některých vodovodech až 96 procent. Takové plánované investice skýtají velký počet Alen Novosad ředitel zahraniční kanceláře CzechTradu v Záhřebu alen.novosad@czechtrade.cz příležitostí jak pro projektanty, tak pro dodava‑ tele technologií, zařízení a komplexních děl. Další zajímavou příležitostí budou i dodávky vozidel pro veřejnou osobní dopravu, především autobusů s pohonem na CNG/LPG a tramvají, včetně modernizace českých tramvají, které se v Chorvatsku stále používají. Záhřebský dopravní podnik ZET plánuje pořízení 60 krát‑ kých nízkopodlažních tramvají (plánovaná investice 2,23 mld. Kč, realizace 2018–2020). Počítá se také s realizací řady projektů v oblasti dopravní infrastruktury, které budou spolufinancovány z fondů EU. Aktuál‑ ně probíhají velké tendry na modernizaci a re‑ konstrukci železničních tratí a připravují se další projekty, například zdvojkolejnění trati Križevci – státní hranice s Maďarskem, což si vyžádá investice v rozsahu 300 mil. eur. Právě probíhá také tendr na výstavbu mostu na poloostrov Pelješac, který umožní přímý kontakt s územně oddělenou oblastí Dubrovníku, výše investice je 430 mil. eur. Kapacity tamních stavebních firem pro realizaci specializovaných prací na tomto projektu jsou nedostatečné. V blízké budouc‑ nosti se budou modernizovat také teplárny ve všech chorvatských městech. V Záhřebu má být do konce příštího roku zveřejněn ten‑ dr na výstavbu nové paroplynové kogenerační jednotky s plánovanou investicí 130 mil. eur. Na ostrově Krk se chystá stavba terminálu na zkapalněný zemní plyn a právě probíhá předkvalifikační řízení pro generálního do‑ davatele. Spolu s terminálem se bude stavět další přidružená infrastruktura, jako jsou zařízení pro skladování plynu a plynovody. Příležitosti pro české firmy představují i subdodávky pro loděnice a místní výrobu kolejových vozidel. Ovšem nejvýznamnějšími průmyslovými obory v Chorvatsku jsou po‑ travinářský a farmaceutický průmysl, a tudíž existuje poptávka po technologiích, strojích a zařízeních pro uvedené obory. V posledních několika letech vznikají nové menší výrobní závody na zpracování kovů, plastů a gumy, které exportují zejména do Německa. Oče‑ kává se pokračování tohoto trendu, a příleži‑ tosti se tedy nabízejí v dodávkách obráběcích strojů a nástrojů. Více informací na www.czechtrade.cz nebo www.businessinfo.cz/chorvatsko Pro rok 2018 se odhaduje příjem z turistiky asi na 10 mld. eur. FoTo: shuTTersToCk

30 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 Státní správa by mohla komunikovat s klienty jednotnou chatovou aplikací Agentura CzechTrade a další evropské organizace na podporu obchodu diskutovaly na maltském workshopu o lepších podmínkách pro vývozce. Sociální média a jejich role v komunikaci klientů se státní sférou a také koordi- nace informačního obsahu webových stránek patřily k řadě témat, jimiž se zabýval podzimní intenzivní dvoudenní workshop evropských organizací v oblasti podpory obchodu (European Trade Promotion Organisations, ETPO) na Maltě. Pracovního setkání se zúčastnila také česká agentura pro podporu exportu CzechTrade, která je členem organizace již řadu let. „ETPO a CzechTrade mají společné zájmy. Podporují exportéry a společně hledají cesty, jak pro vývozce vytvořit co nejlepší podmínky a služby a usnadnit jim tak pů‑ sobení na zahraničních trzích,“ vysvětluje Radomil Doležal, generální ředitel agen‑ tury CzechTrade. Pravidelné semestrální setkávání členů ETPO probíhá již od roku 1977 a letošního workshopu v hlavním malt‑ ském městě Valletta se zúčastnili zástupci z 18 zemí. Podzimní schůzku uspořádal ve své domovské zemi nejmenší člen organizace TradeMalta. Tamní ministr zahraničních věcí a obchodu Carmelo Abela zmínil ve své úvodní řeči snahu pomoci malým a středním podnikům s dobýváním zahraničních trhů. Představil obchodně‑vývozní potenciál Mal‑ ty a vyzdvihl prioritní obory země (námořní, letecký a potravinářský průmysl – zvláště pak sušené ryby a nápoje, turismus, vzdě‑ lávání a služby). „Díky historickým vaz‑ bám na Velkou Británii je pro nás výhodou i anglický jazyk, který je jedním z úředních jazyků Malty,“ dodal Abela. státní správa by mohla komunikovat přes chat podobný Messengeru nebo WhatsApp Jedním z hlavních témat setkání byla sociální média a jejich role v komunikaci klientů se státní sférou. V současné době podle průzkumu, který představil Gege Gatt z ICON Studios, důvěřuje médiím 50 procent obyvatel, zatímco vládě a státním systémům jen 41 procent. Dostupnost informací na internetu vede podle Gatta postupně k tomu, že více lidí Stále více lidí důvěřuje svým blízkým nebo lidem z pracovního prostředí spíše než odborníkům. Foto: ShutterStock Hana Štičková vedoucí oddělení marketingu, CzechTrade hana.stickova@czechtrade.cz začíná důvěřovat svým blízkým, lidem z pracovního prostředí, nebo dokonce ko‑ mukoliv v on‑line diskusi spíše než profe‑ sionálům a odborníkům. Zástupci ETPO se proto zabývali možnostmi on‑line komuni‑ kace státní správy, která by mohla své služ‑ by a informace prostřednictvím internetu zpřístupnit klientům rychleji, pohodlněji a jednotněji. „Firmy i obyvatelé očekávají, že státní organizace budou reagovat a cho‑ vat se stejně proaktivně jako ty soukromé. Státní správa by měla být 100procentně nastavená proklientsky – služby a procesy mají být vystavěny pro potřeby klienta,“ říká Doležal. Jedním z řešení je vytvořit pro celou státní správu jednotnou chatovou aplika‑ ci na obdobném principu jako Messenger nebo WhatsApp. Do té by se uživatel mohl přihlásit a odpovědi na dotaz by se mu pak mohlo dostat velmi rychle. Není to přitom nic nemožného. Pětačtyřicet procent reakcí je dnes automatizováno na základě předem nahraných standardizovaných odpovědí. Jako příklad Gege Gatt uvedl běžná call cen‑ tra nebo vládu Singapuru, kde se již obdobná komunikace využívá. Messenger Bílého domu, který podle Gatta funguje od roku 2016, denně automaticky zpracovává odpo‑ vědi na miliony e‑mailových, telefonických a on‑line dotazů. Aplikace na základě vyplnění testu firmě dopo- ručí, které služby jsou pro ni vhodné Dánští a norští zástupci v ETPO otevřeli téma cesty ke klientovi a plnění jeho potřeb. V průběhu prezentace představili aktuální model, který zohledňuje různá stadia při‑ pravenosti firem na export. Pomocí aplikace „exportní připravenosti“ si může jakýkoliv podnik udělat test a na základě jeho vyhod‑ nocení dostane doporučení, jaké služby jsou pro něj vhodné. Na workshopu také zaznělo, že by vhod‑ nějším výstupem měla být již konkrétní strategie vstupu na zahraniční trh a dopo‑ ručení týkající se daného klientova výrobku nebo služby. Další zajímavou myšlenkou bylo vytvoření eMarketplace určeného pro prodej produktů a služeb celosvětově a on‑line.

31 Informační servis český exportér listopad 2017, číslo 09 kvalitní web je základ, radí Španělé Španělsko prezentovalo další aktuální téma – koordinaci informačního obsahu zís‑ kávaného od své sítě zahraničních kanceláří a zveřejňovaného na webových stránkách organizace. Na workshopu zástupci disku‑ tovali o tom, do jaké míry je potřeba obsah jednotně koordinovat z centrály, jak jej co nejjednodušeji zpracovávat a předávat dál klientům tak, aby převážila kvalita nad kvantitou. Věnovali se také tomu, jak zajistit jednotnost komunikace pomocí standardizo‑ vaných marketingových nástrojů. Czechtrade prezentoval téma, jak správně nastavit síť zahraničních kanceláří Mezi účastníky nechyběla ani estonská agen‑ tura, která aktuálně řeší konkrétní nastave‑ ní podpory pro oborově zaměřené klastry. Britští zástupci přišli s návrhem sdružovat firmy ne podle oborového zaměření, ale spíše podle konkrétní obchodní příležitosti. To by znamenalo při získávání konkrétního projektu podporu firem, které se nepohybují ve stejném oboru, ale v produkci se navzá‑ jem doplňují. Většina zástupců organizací na podporu obchodu se shodla, že mají se spoluprací s klastry rozporuplné zkušenosti a že v současné době neplánují žádné inova‑ ce nebo větší finanční podporu. Agentura na podporu exportu CzechTrade a Enterprise Ireland společně zpracovaly téma sítě zahraničních kanceláří. Zabývaly se výběrem lokalit, základními službami a také například nastavením kvalitativ‑ ního hodnocení jednotlivých kanceláří. „Z workshopu jednoznačně vyplynula důleži‑ tost spolupráce s diplomaty v cizích zemích. Proškolení zaměstnanců v kancelářích usnadňuje procesní řízení. Jde především o školení pro konkrétní teritorium a školení v diplomatických dovednostech. Důležitá je rovněž konzistentní grafická a PR komu‑ nikace značky agentury, s čímž se potýká nejedna evropská země. V takovém množ‑ ství kanceláří není snadné udržet jednotu,“ vysvětluje Radomil Doležal. UK Department of International Trade prezentovalo novou strukturu a komuni‑ kační kampaň, která spočívá v jednotnosti prezentace země ve všech ohledech: z hledis‑ ka exportu, importu, vzdělávání i turismu. Vše je pod sloganem „Great“ doprovázeno signifikantní grafikou britské vlajky. Kromě kampaně hovořili britští zástupci o cílení na zahraniční nákupčí rozdělené podle sektorů. Vytvořili obchodní balíčky určené pro snadnější komunikaci obchodní‑ ho oddělení. Materiály jsou rozděleny do tří kategorií – britští exportéři, nákupčí a inves‑ Státní sféra by měla pro komunikaci s klienty začít intenzivně využívat sociální média. Jednou z možností je vytvořit pro celou státní správu jednotnou chatovou aplikaci na obdobném principu jako Messenger nebo WhatsApp. Foto: ShutterStock toři. Také marketingová kampaň rozděluje inzerci a strategii do těchto tří skupin. Paul Kelly z International Trade Centre před‑ stavil nově vznikající portál Trade Helpdesk, který firmám umožňuje získat rychlé základní statistiky exportu vázané na konkrétní výrob‑ ky. Po zadání produktu, místa výroby a des‑ tinace se klient dozví, v jaké hodnotě se dané zboží vyveze a jaké administrativní kroky je potřeba podniknout. Na jednom místě získá také informace o necelních překážkách obchodu, výši daní, odhad doby potřebné pro administrativu a vývoz, kontaktní údaje na místní samo‑ správu, potřebné certifikace a další data. Během druhého dne mezinárodního set‑ kání ETPO se zástupci organizací věnovali i dalším významným tématům. Zabývali se například budoucností workshopů a setká‑ vání organizace s cílem maximalizovat jejich přínos pro malé a střední exportéry. „Je potřeba nastavit co nejefektivnější sdílení zkušeností a definovat témata, která chceme řešit. Shodli jsme se, že cenný je také vnější pohled na problematiku, ideálně ze zkušenosti firmy s konkrétní zajímavou službou či aktivitou,“ dodává generální ředi‑ tel agentury CzechTrade Radomil Doležal. Příští pracovní setkání agentur ETPO se bude konat na jaře roku 2018 v Praze.

32 Kalendář český exportér listopad 2017, číslo 09 30. 11. 2017 praha: Jak maximálně využít soCIÁLNÍ MéDIA pro úspěšné podnikání Zajímavý seminář zaměřený na sociální média a jejich maximální využití pro úspěšné podnikání. Dozvíte se například, co stojí za úspěchem sociálních sítí, co zajímá fanoušky a jak si je získat, kdo by se měl o sociální média starat, a mnoho dalších rad týkajících se Facebooku, Twitteru, LinkedInu. Cena: 2000 korun bez DPH 4. 12. 2017 praha: exportní potenciál trhů Jihoafrické republiky a Nigérie Na této exportní konferenci se dozvíte strategie vstupu na dané trhy, jejich překážky a příležitosti, jak Nejbližší akce exportního vzdělávání CzechTradu 28.–31. 1. 2018 Ispo Mnichov, Německo Agentura CzechTrade organizuje společnou účast na odborném veletrhu sportovních potřeb a sportovní módy ISPO Mnichov 2018. Přes 2500 vystavovatelů z 50 zemí představí své novinky pro nadcházející sezonu na výstavní ploše 140 tisíc m2. Účast na této akci je podpořena z projektu NOVUMM spolufinancovaného z OP PIK a je možné na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 80 tisíc korun na pronájem plochy, registraci a další služby na veletrhu. Kontakt: michaela.reznickova@czechtrade.cz, 224 907 524. 6.–18. 2. 2018 Woodtech egypt, káhira, egypt Jedná se o mezinárodní veletrh nábytku, strojů na výrobu nábytku i interiérového designu. Egypt je jedním z největších dovozců nábytku na světě a účast na akci je příležitostí k setkání s velkými developery, zvláště v období očekáváného stavebního boomu. V případě zájmu o prezentaci ve společném stánku kontaktujte pavel.kalina@czechtrade.cz, 224 907 522. 27. 2. – 1. 3. 2018 embedded World, Norimberg, Německo Veletrh zaměřený na vestavěné počítačové systémy pokrývá širokou škálu využití embedded systémů od Internet of Things přes čistou mobilitu až po energetickou účinnost. Účast na této akci je podpořena z projektu NOVUMM KET spolufinancovaného z OP PIK a je možné na ni čerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše 90 tisíc korun na pronájem plochy, registraci a další služby na veletrhu. Kontakt: eva.novotna@czechtrade.cz, 224 907 512. 20.–22. 3. 2018 Metalloobrabotka. svarka, Jekatěrinburg, rusko Strojírenství patří v Rusku tradičně k perspektivním a přitažlivým průmyslovým oborům. Možnosti najít nového obchodního partnera v odvětví kovoobrábění, sváření či obecně ve strojírenství nabízí 18. ročník specializovaného veletrhu Metalloobrabotka. Svarka, 2018. Kontakt: jan.kobliha@czechtrade.cz, 607 001 720. 16.–19. 4. 2018 Alimentaria, Barcelona, Španělsko Jde o nejdůležitější španělský veletrh v potravinářském sektoru s mezinárodním přesahem. V posledních letech se významně zvýšila výroba, prodej i spotřeba bio a ekologických potravin a ze Španělska se stal jeden z nejrychleji se rozvíjejících trhů v Evropě. Výhodou pro české potravináře je také fakt, že se v zemi doposud silně neetablovaly jednotlivé značky a spotřebitelé jsou ochotni zkoušet nové produkty bez ohledu na původ. Veletrh je vhodným krokem nejen pro vyhledání nových obchodních partnerů, ale také pro upevnění již existujících vazeb a zviditelnění vaší značky. Kontakt: jana.trnkova@czechtrade.cz, 702 213 099. 11.–15. 6. 2018 Achema, Frankfurt nad Mohanem, Německo Achema je prvotřídní platformou pro prezentaci světových novinek z oblastí laboratorní techniky, chemického strojírenství, farmaceutické obalové techniky, environmentálních technologií a vývoje a výzkumu v rámci chemického průmyslu. Veletrh přitahuje pozornost hlavních světových hráčů na trhu řady významných průmyslových odvětví. Na tomto veletrhu tak máte jedinečnou příležitost oslovit přímo přední světové firmy z oblasti zpracovatelského průmyslu, obchodu a průmyslového výzkumu. Kontakt: dagmar.matejkova@czechtrade.cz, 724 340 444. Agentura CzechTrade organizuje české účasti na mezinárodních veletrzích, při kterých zahraniční zastoupení kromě příprav společné expozice nabízí řadu doprovodných služeb pro zvýšení zájmu o české vystavovatele ze strany zahraničních obchodních partnerů. Společná expozice umožní prezentaci těm firmám, které neplánují samostatnou prezentaci. Malé a střední firmy mohou na svou prezentaci na vybraných veletrzích čerpat finanční dotaci v rámci projektů NOVUMM a NOVUMM KET. Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz nebo portálu pro podnikání a export www.businessinfo.cz. Zahraniční veletrhy se společnou českou prezentací a s čím na tamních trzích obchodovat. Důležité budou i kulturní a obchodní zvyklosti v regionech a praktické zkušenosti z daných teritorií. Cena: zdarma 5. 12. 2017 praha: Naučte se jednat s japonským a korej‑ ským obchodním partnerem Intenzivní seminář zabývající se japonskou a korejskou kulturou na pracovišti a s tím související otázkou, jak budovat a udržet korektní pracovní vztahy s asijskými obchodními partnery a kolegy. Na konkrétních příkladech z byznysu pochopíte, jak vzájemně efektivně komunikovat a čeho se vyvarovat. Součástí programu bude i méně známá etiketa pro společenské příležitosti. Cena: 1000 korun bez DPH 6. 12. 2017 praha: Business etiketa v obchodním jednání Techniky pro navazování přirozené konverzace, představování, oslovování, titulování, práce s vizit‑ kami, zasedací pořádek, pozvání na recepci, raut, koktejl či číši vína, dress code, etiketa stolování. 8. 12. 2017 praha: Jak nastartovat export českého piva do Velké Británie? Zaměřeno na aktuální informace o Velké Británii a britském pivovarnictví. Dostanete užitečné rady a tipy, jak se prosadit na britském trhu s českými pivy a obchodovat s britskými partnery. Na závěr se dozvíte, jak si vede úspěšný exportující český pivovar ve Velké Británii. Cena: zdarma

33 Kalendář český exportér listopad 2017, číslo 09 České oficiální účasti na veletrzích 16.–18. 1. 2018 euroguss, Norimberk, Německo Oficiální účast České republiky na mezinárodním veletrhu se zaměřením na oblast lití pod tlakem a související průmyslové obory byla organizována ministerstvem průmyslu a obchodu již v minulosti. Účast byla iniciována Svazem sléváren ČR. Na veletrhu „Euroguss 2016“ se prezentovaly firmy z následujících produkčních oblastí: výroba tlakových odlitků z neželezných kovů (hliník, zinek, magnezium), výroba strojů a nástrojů pro lití pod tlakem, výroba pecí, výroba forem a jejich příslušenství, dělicí látky a materiály, dodatečné úpravy odlitků, měřicí a regulační technika, kontrola kvality, suroviny a technika pohonu apod. Hlavními cílovými branžemi jsou strojírenská výroba, především automobilový a letecký průmysl, investiční celky a medicínská technika. Kontakt: Eva Zakševická, zaksevicka@mpo.cz, tel. 224 852 805. 6.–8. 3. 2018 Middle east electricity Dubaj, spojené arabské emiráty Oficiální účast České republiky na mezinárodním veletrhu se zaměřením na oblast energetiky a elektrotechniky. Navrhovatelem je Elektrotechnická asociace České republiky (ELA). Veletrh „Middle East Electricity“ je jednou z největších mezinárodních obchodních událostí pro energetický průmysl v Asii. Každý rok veletrh přivítá více než 1500 mezinárodních vystavujících firem a více než 21 tisíc návštěvníků ze 130 zemí světa. Hlavní sektory výstavy Middle East Electricity jsou následující: výroba, přenos a distribuce elektrické energie, automatizace, řízení a regulace, osvětlovací technika, pohony, výkonová elektronika, napájecí soustavy, vodiče a kabely, nové a obnovitelné zdroje energie, jaderná energie, projekce, poradenství, vzdělávání. Kontakt: Lenka Koucká, koucka@mpo.cz, tel. 224 852 745. 16.–18. 3. 2018 Agrotech a Las‑expo kielce, polsko Jde o významný veletrh výrobců zemědělské a lesnické techniky. Veletrh byl navržen Asociací zemědělské a lesnické techniky (A.Zet). Veletrh obsahuje komplexní nabídku zemědělské techniky, včetně značkových traktorů. Souběžně s Agrotechem se bude konat veletrh plánování dřevařského průmyslu a lesního hospodářství Las‑Expo. Kontakt: Věra Brožková, brozkova@mpo.cz, tel. 224 852 680. Další program MPO na podporu českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí naleznete na www.mpo.cz Český stánek na minulém ročníku výstavy Middle East Electricity, která se konala v Dubaji. FoTo: veleTrhy brNo

34 Fotokvíz ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09 tiráž ČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a.s. / Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade / Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek / Vedoucí přílohy: Martin Knížek / Editorka: Markéta Prokšanová / Foto: HN − Jiří Cajska, HN − Libor Fojtík, HN − Michaela Hasíková, HN − Matej Slávik, Radim Beznoska, archiv firmy Bristell RG, archiv firmy Abbas, Reuters, Shutterstock, archiv Veletrhy Brno / Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Albert Bartoš / inzerce: inzerce.hn@economia.cz / tisk: EUROPRINT A.S. / Samostatně neprodejné A – Astana, Kazachstán B – Baku, Ázerbájdžán C – Aksai, Kazachstán Uhodnete, které místo na světě zobrazuje fotografie? Architektonicky velmi zajímavá věž je hlavním orientačním bodem města. Toto dílo, které má představovat topol, je vyobrazeno na zadních stranách tamních bankovek. Turisty je věž hojně vyhledávána, protože ze skleněné kopule je krásný výhled na panorama města. Bohužel stejně impozantní fotky jako třeba z pařížské Eiffelovy věže ale nepořídíte. Vyhlídka má totiž zaoblená a tónovaná skla. Ve kterém městě se tato věž nachází? Odpověď naleznete v příštím čísle. Kazachstán a Ázerbájdžán V příštím čísle Českého exportéra Zdravotnická technika Poslední letošní číslo magazínu vyjde v HN 12. 12. a v týdeníku Ekonom 14. 12. Správná odpověď z minulého čísla: V říjnovém čísle jste měli na fotografii poznat národní park Tsitsikamma.

HN052907

HN051257