Časopis INFO HUDY Zimní speciál

VYBAVENÍ METODIKA TECHTIPY Speciál 2013 SKIALP FREERIDE SNĚŽNICE

;LNP  €3ERIEÒ!LPINE WWWHUDYCZ 4ELÒÒÒÒ >0=40 ,7;490 ;0=1:=8,9.0

Legendární švýcarská slalomářka Vreni Schnei- derová říkala, že „Lyžování je největší lidská vášeň“. Neméně slavný Rakušan Toni Sailer prohlásil: „Platonická láska je jako kurs ly- žování na sucho.“ Proto neseďte doma na zadku u mnoha zda- řilých freeridových videí a sami někam vyrazte na hory. Krásu zasněžených hor užívejte plnými doušky na lyžích, snowboardu, sněžnicích či pěšky. Na sjezdovkách, ve stopě, i v neuprave- ném terénu. K tomu, aby byly vaše výlety do zasněžených hor co nejbezpečnější, vám může pomoci tato publikace. Právě takový je cíl kolektivu autorů. Inspirativní čtení, silné zážitky a šťastné návraty vám přeje HUDYsport www.hudy.cz Úvodem 3

Úvodem 6 Skitouring, skialpinismus 8 Freeride 10 Jak musí skialpinista, freerider umět lyžovat 11 Sněžnice Vybavení 12 Seznam vybavení 14 Lyže pro freeride 16 Lyže pro skialp 18 Vázání 20 Boty 22 Pásy 24 Technické vybavení 26 Klasické batohy 28 Lavinové batohy 30 Nouzove vybavení 32 Tipy na vybavení Lavinové nebezpečí 36 Obecně o lavinách 37 Jak přežít lavinu 38 Zpráva o lavinové situaci 40 Stupnice lavinového nebezpečí 42 Co ovlivňuje vznik lavin 47 Odhad rizika a jeho minimalizace 50 Vzory lavinového sněhu 54 Typické lavinové nebezpečí 58 Strategie 3x3 a redukční metoda Freeride 108 Robin Kaleta 110 Den správného freeridera 111 Co je důležité při volbě lajny 112 Vzájemná signalizace pomocí holí 113 Co dělat, když vás lavina zachytí Sněžnice 116 Jak se vybavit na sněžnice 118 Jak chodit na sněžnicích Záchrana z laviny 120 Postup záchrany ve zkratce 122 Management záchrany 123 Hlášení nehody 124 Jak pracovat s vyhledávačem 128 Technika sondování 130 Jak vyhrabávat zasypaného První pomoc 132 Lavinová nehoda 138 Podchlazení 140 Omrzliny 142 Puchýře Autoři textů: Michal Bulička, Robin Kaleta (lyže pro freeride, volba lajny, zachycení lavinou), Patrick Nairz (10 typů lav.nebezpečí), Stephan Harvey (4 vzory lavinového sněhu), Wolfgang Wagner (technika jízdy), Kryštof Částka (redukční metoda), Martin Honzík (první pomoc). Odborná spolupráce a korektury: Vojtěch Dvořák, Dušan Stuchlík (horští vůdci UIAGM z týmu HUDY Mountain Guide). Poděkování: Stephan Harvey, Hansueli Rhyner, Jürg Schweizer, Manuel Genswein, Patrick Nairz, Rudi Mair, Michael Larcher, Walter Würtl, Peter Plattner, Wolfgang Wagner, Silvie Schild. Redakce: Michal Bulička Jazyková korektura: Jiří Havelka Foto: Tomáš Galásek, Jakub Frey, Tomáš Matwikow, Michal Bulička, Petr Slavíček, Mammut, ABS Airbag, archiv HUDYsport. Ilustrace: Vojtěch Dvořák, Ronan Bégoc, František Eliáš, Zbyněk Homola Grafický návrh: Tomáš Zahradníček – UPSALA, Petr Antoníček – STUDIO ANTONÍČEK Návrh obálky: Aleš Novák Foto na titulní straně: Arcteryx Sazba a zlom: STUDIO ANTONÍČEK Tisk: Tisk Horák a. s. Internetová verze: PDF ke stažení na www.hudy.cz Šéfredaktor: Michal Bulička (michal.bulicka@hudy.cz) Redakční rada: Vojtěch Dvořák, Dušan Stuchlík, Martin Trdla, Zbyšek Česenek, Aleš Novák. Vydavatel: HUDYsport a.s., Bynovec 138, registrováno MK ČR E 15451. Neprodejné FREERIDE,SKITOURING,SKIALPINISMUS,SNĚŽNICE FREERIDE, SKITOURING, SKIALPINISMUS, SNĚŽNICE, 3. ROZŠÍŘENÉ VYDÁNÍ, PROSINEC 2012 O sněhu 64 Druhy sněhu a jeho značení 68 Laviny a sníh 70 Testování stability sněhu Před túrou 74 Plánování túry i sjezdů 76 Měření sklonu svahu na mapě 77 Výpočet trvání túry 78 Obtížnost lyžařských túr 80 Základy o mapě 81 Základy o GPS 82 Digitální mapy 83 Virtuální túra ve 3D 84 GPS a mapa v praxi Na túře 88 Kontrola a nošení vyhledávačů, kompletní set 90 Bezpečné chování na túře 92 Standardy bazpečného chování 94 Technika stoupání 95 Stoupací otočka 96 Technika lyžování ve volném terénu 100 Po ledovci na lyžích 102 Lanové družstvo 103 Štandy ve sněhu 104 Vyproštění z trhliny 106 Nouzový bivak Úvodem 4

PALMEN PANT Kalhoty, které mají v  popisu práce pomáhat a  chránit vždy a  za  každých okolností. Strážný anděl každého freeridisty. PALMEN JACKET Bunda, které sluší strmé svahy pokryté metrovými závějemia ke všemuodhodlaný,sněhem a extrémní jízdou posedlý majitel.

SKITOURING, SKIALPINISMUS Lyže se využívají jak ke sjezdu, tak i k výstupu. Túra je často spojená s  výstupem na vrchol a v Alpách vedou túry i přes ledovce. Skitouring má hlavní sezónu v březnu a dubnu, kdy bývá i  stabilnější, spíše jarní počasí. Pro skitouring potřebujete speciální výbavu, odlišnou od sjez- dařské. Na rozdíl od sjezdovek hrozí ve volném terénu nebezpečí hor, především laviny € 36. POJETÍA TYPYTÚR PRO ZAČÁTEČNÍKY Kromě prvotního zkoušení v blízkosti středisek se dá začínat i v českých horách, po dlouhých letech zákazů byly pro veřejnost zpřístupněny skialpinistické trasy v Krkonoších a na Šumavě a snad se v tomto trendu bude pokračovat. S PODPOROU LANOVEK Pokud vyjedete první ranní lanovkou třeba tisíc metrů, nejde rozhodně o degradaci výkonu. Ušetříte si pár hodin lopoty a  jste svěží pro výstup na vrchol. Některé túry jsou navíc při ná- Turistika na lyžích je krásný sport tichých hor, především pro ty, které omrzela hluč- ná střediska a tratě plné lidí. Skitouring je lyžařskou disciplínou s bohatou historií. Jde o turistiku na lyžích, komplexní lyžařský sport v horském terénu. stupu z hlubokého údolí v rámci jednoho dne časově nezvládnutelné. Mít dobrý čas a dosta- tek sil zároveň automaticky přináší vyšší bezpeč- nost (unavený a chvátající snáze udělá chybu). HVĚZDICOVĚ Z HORSKÉ CHATY Bydlet vysoko v horách, většinou daleko od civi- lizace, má své neopakovatelné kouzlo. Snídaně před východem slunce, mrazivý sníh všude oko- lo, skvělá túra, odpolední pivko na terase s vý- hledem na horské masivy, povídání po pořádné večeři… Doporučit lze chaty, jež jsou východištěm alespoň tří tras – takové jsou správným cílem prodloužených víkendů. LEDOVCOVÉ TÚRY Pokud vstoupíte na zasněžený ledovec, musíte se proti pádu do trhliny jistit navázáním do la- nového družstva. Faktem bohužel je, že zrád- nost ledovcových trhlin bývá podceňována. V době současného oteplování hor toto nebez- pečí narůstá. Často to bývá tak, že se tisíckrát nic nestane, ale pak to jednou přijde a následky mohou být tragic- ké.Kdochcevyrazitnaledovec,mělbysenejdříve naučit techniku navazování a pohybu v lanovém družstvua vyprošťováníz trhliny.Pohybpoledov- ci je ale komplexním tématem € 100. ALPSKÉ ČTYŘTISÍCOVKY Vrcholy, jejichž vrcholová kóta začíná čtyřkou, přitahují skialpinisty jako magnet. Často nejde o technicky náročné výstupy, skoro vždy jsou ovšem spojené s pohybem po ledovci. Určitě se nevyplatí podcenit aklimatizaci! Zejména když začínáte lanovkou z  nízko položeného údolí. Čtyřtisícovky neradno podceňovat, míra objek- tivního nebezpečí hor je zde poměrně vysoká! TECHNICKY NÁROČNÉ VÝSTUPY Občas je na trase túry nějaký obtížný úsek, kte- rý nejde překonat na lyžích. Může to být např. Úvodem 6

strmý svah, kdy je třeba upevnit lyže na batoh a  vzhůru jít v  botách, většinou s  nasazenými mačkami a s cepínem v ruce. Cestu může zkom- plikovat kratší skalní úsek, kde se budou hodit horolezecké zkušenosti s jištěním. Na jaře zase bývá typický zmrzlý firn, po němž se mnohdy nedá jít bez stoupacích hřebenů nasazených na lyžích € 18. Umět bezchybně obsluhovat toto technické vybavení se vyplatí nejčastěji v úse- cích těsně pod vrcholy. Ty totiž bývají často ex- ponované! VÍCEDENNÍ PŘECHODY Jsou parádní disciplínou skitouringu. Putování od chaty k chatě, většinou zpestřené výstupem na nějaký vrchol… Zpravidla se jedná o každo- denní několikahodinový pochod, kterému do- minují silné zážitky z  vnímání horské přírody a při němž se utuží týmový duch ve skupině. Rakousko Rudolfshütte – Hohe Tauern / Salzburg Essener-Rostocker Hütte – Venedigergruppe / Osttirol Franz Senn Hütte – Stubaier Alpen / Tirol Martin Busch Hütte – Ötztaler Alpen / Tirol Langtalereckhütte – Ötztaler Alpen / Tirol Švýcarsko Chamanna Tuoi – Silvretta / Graubünden Konkordia Hütte – Berner Alpen Finsteraarhornhütte – Berner Alpen Oberaletschhütte – Berner Alpen Britannia Hütte – Walliser Alpen Monte-Rosa-Hütte – Walliser Alpen Cabane Panossiére (FXB) – Walliser Alpen Itálie Rifugio Fanes – Dolomiti Rifugio Branca – Ortler Martell Hütte – Ortler Rifugio Gnifetti – Walliser Alpen / Aosta Rifugio Quintino Sella – Walliser Alpen / Aosta Francie Cabane Argentiére – Chamonix / Mont Blanc Refuge Albert – Chamonix / Mont Blanc Refuge Félix Faure – Vanoise Refugio Agnel – Queyras Refuge Chaterellet – Les Écrins Refuge Glacier Blanc – Les Écrins Skialpinistické vícedenní přechody Skiroute Hochtirol / 6 dní / Hohe Tauern, Rakousko Ötztaler Haute Route / 6–9 dní / Tirol, Rakousko Silvretta Traverse / 3–5 dní / Rakousko, Švýcarsko Tour de Soleil / 6 dní / Berner Alpen Švýcarsko Haute Route Chamonix – Zermatt / 6–9 dní / Mont Blanc a Walliser Alpen, Francie, Švýcarsko Tour du Ciel (Haute Route Imperial) 6 dní, Walliser Alpen, Švýcarsko Tour du Ecrins / 6 dní / Les Écrins, Francie –HORSKÉCHATYV ALPÁCHS NEJLEPŠÍMIMOŽNOSTMITÚR JAK ZAČÍT Přihlásit se do kursu nebo na túru s horským vůdcem. Pod vedením zkušeného kamaráda. CO JE POTŘEBA PRO ZAČÁTEK: Alespoň průměrná lyžařská zdatnost. Solidní fyzická kondice. Základní a nouzové vybavení € 30. NEŽ SE VYDÁM NA TÚRU BEZ VŮDCE, MUSÍM: Ovládat plánování túry € 74. Zvládat orientaci na mapě i v terénu € 80. Umět používat vybavení, včetně nouzového. Umět posoudit nebezpečí lavin € 47 V terénu se chovat podle „pravidel bezpeč- nosti“ € 90. Zvolit správnou taktiku postupu a podle to- ho vzít s sebou potřebné vybavení. www.hudy.cz Úvodem 7

FREERIDE Hlavní orientace vyznavačů freeridu je směrem ke sjezdu. Lyže, boty i  oblečení jsou vhodné především pro sjezd. Hmotnost vybavení zde nehraje moc velkou roli, protože výstupy (po- kud vůbec jsou) bývají krátké. Lyžařská přilba a chránič páteře mají ve výba- vě freeridera pevné místo. Stále častěji se pou- žívá vysílačka ke sdílení nebezpečí i  pocitů mezi lyžaři. Mnohem více než mezi skialpinisty se ve výzbroji objevuje lavinový batoh € 28. Široké freeridové lyže odpouštějí mnohé chyby v technice jízdy a lze na nich jezdit po- dobným stylem jako na sjezdovce. Tato úmě- ra platí především v  prašanu. Pokud je sníh tvrdší (krusta, ufoukaný) a lyžujete na užších lyžích, což je typické pro skialpinisty, může dojít i  při menších chybách v  technice jízdy k pádu, úzké lyže vám nic neodpustí. Logicky platí, že čím lepší máte techniku jízdy na sjez- dovce, tím jistější bude váš pohyb ve volném terénu. Freerideři upřednostňují delší oblouky ve vyšší rychlosti. To sice znamená menší zátěž sněhové pokrývky a  tím menší lavinové ne- bezpečí, ale také větší nároky na volbu plynu- lé linie a  nutnost bleskově reagovat na překážky v terénu. Cílem je, aby nedošlo k pá- du a tím nebezpečnému rázovitému zatížení sněhu. Kvůli exponovanému terénu je v méně přehledných místech a v okolí terénních hran Freeridem označujeme jízdu na lyžích nebo snowboardu mimo značené a kontro- lované sjezdovky. Popularita freeridu stále roste i díky možnostem volného ježdění ve střediscích (podpora lanovek). Přináší fantastické zážitky z jízdy, ale může být i nebezpečný kvůli častému pohybu v lavinami ohroženém terénu. nutné zpomalení a na řadě takových míst mů- že být pád osudným (tzv. no fall zone). Důležitá je organizace sjezdu, prudší úseky se jezdí po jednom a organizovaně. Na rozdíl od skialpinistů nemají freerideři většinou mož- nost prozkoumat budoucí sjezdařský terén bě- hem výstupu. V komunitě freeriderů je poměrně důležité mít odpovídající vybavení a oblečení. Obvyklé je i časté dokumentování jízdy kamerami, foto- aparáty i  kamerami upevněnými na přilbě. Zvlášť když jde o jízdu v netknutém hlubokém prašanu, která přináší největší požitek. Nejbezpečnějším řešením je lyžovat pod ve- dením profesionála. Kromě pocitu bezpečí při- vede vůdce vaše lyže do těch správných terénů. PILÍŘE BEZPEČNÉHO FREERIDU: Bezpečnost je nadřazena zážitkům z jízdy. Styl jízdy odpovídající vlastním dovednos- tem a podmínkám. Znalosti lavinové problematiky a  umění je- jich praktického použití. Plánování – teoretická příprava na sjezdy s důrazem na posouzení lavinového nebez- pečí. Dodržování základních pravidel chování ve skupině. Používání kompletního bezpečnostního vy- bavení, bez kompromisů! Úvodem 8

Rakousko Krippenstein (Dachstein), www.krippenstein.com Spital am Pyhrn (Totes Gebirge), www.windischgarstnertal.at Obertauern (Niedere Tauern), www.obertauern.at Hochfügen (Zillertal, Tirol), www.fuegen.cc St. Anton (Tirol), www.stantonamarlberg.at Lech / Zürs (Vorarlberg), www.lech-zuers.at Montafon (Vorarlberg), www.montafon.at Švýcarsko St. Moritz (Graubünden), www.stmoritz.ch Davos (Graubünden), www.davos.ch Lenzerheide (Graubünden), www.lenzerheide.com Engelberg (Zentralschweiz), www.engelberg.ch Andermatt (Uri), www.andermatt.ch Lötschental (Wallis), www.loetschental.ch Verbiér (Wallis), www.verbier.ch Zinal (Wallis), www.zinal.ch Arolla (Wallis), www.arolla.ch Itálie Alagna (Aosta), www.alagna.it Cervinia (Aosta), www.cervinia.it Greysonney (Aosta), www.gressoneyonline.it Sulden (Ortler), www.sulden.suedtirol.com Francie La Grave (La Meije), www.la-grave.com Chamonix – Grand Montets (Mont-Blanc-Massiv), www.chamonix.com La Rosiere, www.larosiere.net Sainte Foy en Tarentaise, www.saintefoy.net Tignes – Grande Motte, www.tignes.net Flaine – Lac de Gers, www.flaine.com Saint François Longchamp, www.saintfrancoislongchamp.com FREERIDOVÁSTŘEDISKAV ALPÁCH Skialpinismus i freeride a podobné aktivity mohou být v  určitých podmínkách životu nebezpečné a především v důsledku pádu nebo laviny mohou přivodit úraz nebo smrt. Za správné a  bezpečné používání všech doporučených metod, postupů i  výrobků určených pro tyto aktivity zodpovídá každý uživatel sám. Informace a rady uvedené v této publikaci nena- hrazují zkušenosti ani řádný výcvik. Za zvládnutí a osvojení příslušných technik a zásad bezpečnosti nese osobní odpovědnost výhradně ten, kdo je provozuje. Autorský kolektiv učinil maximum pro to, aby za- jistil přesnost a správnost informací uvedených v té- to publikaci. Vše uvedené odpovídá stavu vědění a známýmskutečnostemv dobějejíhovydání(leden 2013).FirmaHUDYsportsivyhrazujeprávonazměnu zde uvedených informací, kdykoliv to bude nutné. V případě jakýchkoliv pochybností, nebo potíží s po- rozuměním, kontaktujte HUDYsport. UPOZORNĚNÍ Je celá skupina řádně vybavena? € 12 Znám stupeň lavinového nebezpečí a  ne- bezpečná místa? € 38 Mám sjížděnou trasu pečlivě naplánovanou a znám její úskalí? € 74 Jsem schopen posoudit nebezpečí lavin pří- mo na daném svahu? € 58 Provedli jsme vzájemnou kontrolu lavino- vých vyhledávačů € 88. Umí všichni ve skupině používat svůj vyhle- dávač? Znám zásady postupu při lavinové nehodě? Nejedu sám? Pokud neodpovím na všechny otázky ANO, neopouštím sjezdovku bez dohledu kom- petentní osoby (horský vůdce, učitel lyžo- vání s  kvalifikací pro jízdu ve volném terénu). NEŽOPUSTÍTEBEZPEČÍSJEZDOVKY,POLOŽTESINÁSLEDUJÍCÍOTÁZKY: www.hudy.cz Úvodem 9

JAK MOC MUSÍ SKIALPINISTA UMĚT LYŽOVAT? Lyžařské dovednosti jsou jedním z nejdůležitějších předpokladů kvalitního zážitku při skialpinismu i freeridu. Pokud jezdíte 2–3x za zimu na upravené sjezdovky, je v dnešní době dobře ovladatelných lyží velmi pravděpodobné, že základy jízdy na lyžích zvládáte. Dovednost, které lze přiřadit všeobjímající jméno „cit pro sníh“, je pro nesjezdovkového lyžaře určitě dovedností nejdůležitější. Schop- nost přizpůsobit techniku jízdy aktuálnímu stavu sněhu je tedy alfou a omegou dobré jíz- dy. Jde o směs talentu a zkušeností i vlastností lyžařského materiálu. DLOUHÉ SJEZDY PŘINÁŠEJÍ RŮZNÉ SNĚHY Při lyžařských túrách na alpské vrcholy vás po dlouhém výstupu čeká i  dlouhý sjezd, např. 1000 až 1500 výškových metrů. Bývá běžné, že se musíte vyrovnat s  několika druhy sněhu. Během sjezdu se s klesající nadmořskou výš- kou mění teplota povrchu sněhu. Stačí také malá změna natočení svahu vůči slunci a tím se změní úhel dopadu slunečních paprsků. Právě síla slunce a změna teploty nejvíce roz- hodují o konzistenci sněhu. Dalším významným činitelem je působení větru. Vítr místy dokáže sníh utemovat („udu- sat“) do tvrdosti betonu, aby v nedaleké mul- dě naopak zanechal království měkkého prašanu. Právě schopnost rozeznat jednotlivé druhy sněhu a vybírat tak nejvhodnější trasu, získáte jen a jen zkušenostmi, které nasbíráte v terénu. O technice jízdu v problematickém sněhu čtěte na € 96. Někdo lépe, někdo hůře, nicméně takový lyžař ví, „co to s ním udělá“. Zkrátka ten, kdo sjezduje, ne- mívá problém, a pokud ano, současné moderní lyže a dostatek píle udělá docela rychle „dosta- tečně“ zdatného lyžaře z téměř každého zájemce. ZAČÍNAJÍCÍ LYŽAŘI Druhou skupinou jsou „nelyžaři“. Rekrutují se většinou z řad horolezců nebo horských turis- tů. Pro ně je nejdůležitějším zážitkem vnímání horské přírody zasypané sněhem. K  orgastic- kým sjezdům se dostanou až po lyžařském tré- ninkua vprvnífázijsoupronělyžeprostředkem k výstupu a po dosažení vrcholu chtějí jediné: nějak sjet dolů. Tito začínající sjezdaři by se mě- li vyhýbat túrám, které přinášejí strmé sjezdy v exponovaném terénu. SJEZDOVKA VERSUS VOLNÝ TERÉN Lyžování na upravené sjezdovce je úplně jiné než na volných pláních. Volné lyžování se liší hlavně ve třech ukazatelích: lyžuje se na měk- čím sněhu různé kvality, o  poznání pomaleji a poloměr i razance oblouků se volí podle sklo- nu a  místa. Kvalita sněhu je faktor, který vý- znamně ovlivňuje charakter jízdy. Jízda v hebkém prašanu je pro každého rájem, zatím- co v krustě může být pravým peklem. Úvodem 10

SNĚŽNICE Ne každý musí být dobrým nebo náruživým lyža- řem. Také krajina v naší zemi se mnohdy více hodí pro túry na sněžnicích než na lyžích. Vyrazit do zasněžené přírody s dětmi je skvělé se sněžnicemi na nohou. Zkrátka existuje dost důvodů si je poří- dit. Například na severoamerickém kontinentu předčil v současnosti počet vyznavačů kondiční- ho pohybu na sněžnicích i počet běžců na lyžích. VHODNÝ TERÉN BLÍZKO DOMOVA Problematiku pohybu na sněžnicích můžeme rozdělit na části týkající se volby optimálního vybavení, plánování túry, techniky chůze a vše- ho, co souvisí s  objektivním nebezpečím na horách (laviny, exponovaný terén, apod.). V českých podmínkách se, na rozdíl od Alp, do nebezpečného horského terénu dostanete zřídka, a sněžnice se tak nejvíce uplatní přede- vším při chůzi po loukách a v lesích. PROČ SNĚŽNICE? Na sněžnicích objevíte samotu a romantiku zasněžené krajiny. Snowboardistům slouží k výstupům ve vol- ném terénu. Jít pomalu zimní krajinou po lesní cestě, sportovním tempem po prudkých svazích, se snowboardem na zádech k vrcholu hory nebo k nástupu do mixové nebo ledové cesty – to vše se dá dobře praktikovat se sněžnicemi na nohou. Horolezcům usnadní nástup do stěny. Ideální prostředek pro turisty, kteří neumějí lyžovat. Výborné na rodinné výlety do přírody. Malá náročnost na vybavení. NA SNĚŽNICÍCH V SOULADU S PŘÍRODOU V lese choďte po lesních cestách a turistic- kých značkách. Nerušte zvěř hlučným chováním. Nevstupujte do chráněných zón se zákazem vstupu. www.hudy.cz Úvodem 11

NEZAPOMEŇTE SI SBALIT! OBLEČENÍ: Spodní prádlo boxery triko s dlouhým rukávem (roláček) spodky nebo 3/4 teplé podkolenky náhradní ponožky Zateplovací vrstva flísová mikina péřová vesta (doplněk) teplá tenká bunda – Primaloft® nebo peří (doplněk) Svrchní vrstva softshellové zimní kalhoty (Windstopper®) softshellová zimní bunda (Windstopper®) čepice, čelenka tenké rukavice robustní nepromokavé rukavice nepromokavé kalhoty a bunda (GORE-TEX®) Batoh (podle typu túry) NOUZOVÉ VYBAVENÍ lavinový vyhledávač sněhová lopata lavinová sonda bivakovací vak pro 2 osoby lékárnička PODLE CHARAKTERU TERÉNU: stoupací železa (mačky) lehký turistický cepín DŮLEŽITÉ DOPLŇKY sluneční brýle lyžařské brýle čelovka ochranný krém proti slunci pomáda na rty (obojí faktor min. 15) spojovací pásek na lyže taštička na doklady (vodotěsná) doklady (pas, pojištění, členství UIAA – např. OEAV) peníze v hotovosti termoska (popř. zateplený camelback) energetické občerstvení na túry malý digitální fotoaparát (doplněk) LYŽAŘSKÁ TÚRA skialpové/freeridové lyže s vázáním skialpové boty stoupací pásy stoupací hřebeny na lyže (tzv. haršajsny) teleskopické hole SNOWBOARDOVÁ TÚRA snowboard boty na snowboard teleskopické hole sněžnice nebo kratičké lyže s pásy popruh k upevnění prkna k batohu TÚRA NA SNĚŽNICÍCH sněžnice kvalitní nepromokavé pohorky návleky na boty teleskopické hole TECHNICKÉVYBAVENÍPROPOHYBPOLEDOVCI lehký sedací úvazek 1x karabina HMS 2x karabina se šroubovou pojistkou zámku (menší) 2x karabina bez pojistky (tvarově stejné) 1x sešitá plochá smyčka 120 cm (Dyneema) 4x pomocná šňůra Ø  6 mm, délky – 2x 1,5 m, 3 m a 5 m  1x šroub do ledu (min. délka 18 cm) 1x blokant (Tibloc /Duck) impregnované lano typu 1 nebo ½, délka 50–60 m Při túře neledovcovým terénem vypustíme výzbroj pro pohyb po ledovci. Vybavení pro jednodenní túru se od vícedenního přechodu liší pouze objemem občerstvení. ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ SKITOURING * FREERIDE * SNOWBOARDING * SNĚŽNICE 12 Vybavení

VYBAVENÍ PRO NOCLEH NA HORSKÉ CHATĚ PRO SKUPINU vybavená lékárnička mapa mobil (nabitý a s kreditem, s důležitými čísly) buzola (se sklonoměrem) hodinky výškoměr GPS s nahranými trasami náhradní pásy lepidlo na pásy mininářadí na opravy náhradní sluneční brýle náhradní rukavice čelovka s nabitými bateriemi (vždy s sebou) průkaz UIAA a Alpenvereinu toaletní potřeby tlusté vlněné ponožky tričko vložku do spacáku (jen Vých. Alpy) nebo lehoučký spacák, např. (Deuter Dreamlite) 13www.hudy.cz Vybavení

LYŽE PRO FREERIDE Hlavní důvod jejich větší šířky a délky spočívá v rozdílném mechanismu zatáčení v neuprave- ném sněhu a na sjezdovce. Ve volném terénu se sníh často mění a  natrefit se dá na cokoli od prašanu po led. Tento „handicap“ musí samo- zřejmě reflektovat lyžař přizpůsobením techni- ky jízdy € 96 stejně jako lyže svými parametry. V ideálních podmínkách, tedy v  bezedném prašanu, je cílem „surfovat“ po povrchu, proto také mají prašanové speciálky šířku až kolem 14 cm ve středu. Vztlak, který díky takové ploše lyže získá, přináší skvělý pocit z jízdy. Takto do- konalý sníh je ale pravidlem jen u heliskiingu. Ve střediscích nebo při skialpinismu na něj nat- refíte jen občas. Častěji se jezdí na jiných ty- pech sněhu - ufoukaném a rozježděném sněhu, firnu, nebo v jiném než velkém množství praša- nu. Za takových podmínek už ty nejširší lyže nejlepší volbu nepředstavují. Optimální šířka lyže, která pojede dobře v  nejrůznějších typech sněhu, má mezi 10 a 11 cm ve středu (pod botou). Asi nejbouřlivěji se rozvíjející oblastí ve vývo- ji freeridových lyží jsou jejich tvary. Výrobci ex- perimentují s  prohnutím a  tvarem lyže, aby vytvořili lyži co nejuniverzálnější. S jistotou lze říci, že se v podstatě osvědčily jednak částečný reverse camber (tzv. rocker, pomalu a dlouho se zvedající špička, případně patka) a  jednak určitá míra reverse sidecutu (např. lyže má kla- sický tvar radiusu jen kousek před a za vázáním a pak se začnou špička a patka pozvolna sbíhat – tzv. 5D tvar). Přesto ale i dobře vyladěné lyže víceméně klasických tvarů fungují v terénu čas- to skvěle a naopak nevyladěné tvarové experi- menty nikoli. Proto je nejlepší radou vlastní zkušenost. VYSVĚTLENÍ POJMŮ: Šířka – zpravidla se vyznačují větší šířkou než lyže určené na sjezdovku. Nejširší freeridové lyže pro bezedný prašan mohou mít i  14 cm pod botou). Nejužší jsou lyže kategorie all mountain (okolo 8 cm pod botou). Freeride lyže je obecné označení lyží, které jsou určeny pro jízdu ve volném terénu. Zpravidla se vyznačují větší šířkou než lyže určené na sjezdovku a bývají delší. Zahr- nují škálu lyží od těch nejširších, které se dají používat jen v bezedném prašanu, až po lyže kategorie all mountain, které jedou velice slušně v terénu i na sjezdovce. foto:VítekLudvik,jezdec:RobinKaleta,místo:Engelberg 14 Vybavení

TIPY ROBINA KALETY PRO SPRÁVNÝ NÁKUP: Projděte si výsledky testů a vytipujte si pár modelů. Optimálním řešením při výběru lyže je vy- zkoušení na vlastní kůži. Pokud si budete muset na lyži zvykat, nejspí- še vám nesedí tak, jak by mohla. Nebojte se šířky – obecně lze říci, že zdatný lyžař si výborně zajezdí na kvalitních lyžích o šířce 10 až 11 cm pod botou na jakémkoli typu sněhu. Jestli se chcete freeridu věnovat více, pořiďte si ještě jedny výrazně širší lyže. I  jen jeden prašanový den za zimu vám tuto investici posvětí. Reverse camber prašan KONTAKTNÍ BOD Rocker freeride – prašan, tvrdý povrch KONTAKTNÍ BODKONTAKTNÍ BOD Reverse sidecut – uprostřed širší než ve špičce a patce, zpravidla je využíván s reverse/zero camberem použití – prašan (výborný vztlak a stabilita, na tvrdém povrchu však pravý opak) 5D – nejširší místa lyže posunuty od konců lyže blíže ke středu, zpravidla je využíván s rockerem, případně i zero camberem použití – prašan, backcountry freestyle, freeride (slušně univerzální vlastnosti, stabilita a ovladatelnost v prašanu, ovladatelnot na tvrdém povrchu) Camber tvrdý povrch KONTAKTNÍ BOD KONTAKTNÍ BOD TVARY LYŽÍ Délka – bývají delší než lyže na sjezdovku. Spodní hranice délky je výška postavy, horní hranice postava + 15 cm. Camber – klasické prohnutí lyže. Když přiloží- me 2 stejné lyže skluznicí k sobě, vznikne v mís- tě boty několikacentimetrová mezera. Reverse camber (full rocker) – opačné pro- hnutí lyže. Po přiložení se v místě boty dotýkají a z tohoto místa špičky i patky rozbíhají. Zero camber – lyže se dotýkají po celé délce skluznic. Rocker – na části lyže klasické prohnutí a na části lyže opačné prohnutí (zpravidla špička a patka). Sidecut – vykrojení lyže. Lyže je pod botou nejužší a ve špičce a patce širší. Míru vykrojení udává rádius lyže – čím menší, tím víc je lyže vykrojená. Reverse sidecut – opačné krojení lyže. Lyže je širší pod botou a užší ve špičce a patce. 5D tvar – kombinace klasického sidecutu, re- verse sidecutu, rockeru a  camberu. Pokud je tento tvar dobře vyladěn, může jít o velmi uni- verzální freeridovou lyži. 15www.hudy.cz Vybavení

LYŽE NA SKIALPINISMUS Trend rozšiřování sjezdových lyží se samozřej- mě odrazil i do touringové sféry. V neuprave- ném sněhu je velmi důležitou vlastností lyže vztlak, umožňující „plout“ na povrchu sněhu. Zjednodušeně: čím širší lyže, tím větší plocha, tím větší vztlak, tím snadnější zatáčení. Rozšíření s sebou přináší ale i zvětšení sil pů- sobících na lyže. Zejména při jízdě po tvrdém sněhu (led, firn) dochází k větším silovým pá- kám než u starších úzkých lyží. Proto musí vý- robci udělat lyži tak, aby měla dostatečnou tuhost i pevnost v torzi (krutu). Současné šířky lyží pro túry se ve středu po- hybují v rozmezí 78 až 90 mm. Užší jsou pouze speciální lyže pro závody, kde se bojuje o každý gram. Širší lyže jsou výjimkou a jsou spíš mezi- stupněm kategorií touring a freeride. DÉLKA Touringové lyže zaznamenaly velmi výrazné zkracování. Vyrábí se obvykle ve třech až pěti délkách v rozmezí 150 až 185 cm. Dá se říct, že při volbě délky lyže sáhnete po lyžích kratších, než je vaše postava, maximem délky bývá výš- ka postavy. Nutno dodat, že kratší lyže význam- ně usnadňují stoupací otočku € 95. Některé značky (např. Black Diamond) dopo- ručují délku podle hmotnosti lyžaře, která by měla být v souladu s vlastnostmi lyže. HMOTNOST Důležitý faktor, který výrobci vyřešili použitím lehoučkých materiálů. Proto zůstaly i širší lyže příjemně lehké. U  renomovaných výrobců se hmotnost páru lyží délky 170 cm pohybuje od 2,5 do 3,2 kg, a to i při šířkách 90 až 100 mm pod botou. Nezapomeňte, že výhodu lehké lyže může zhatit těžší vázání, případně boty. POLOMĚR VYKROJENÍ Pohybuje se od 15 do 30 m. Kratší oblouky jsou na skialpových túrách nejčastější a  pokud je Lyže na túru musí být přizpůsobena dvěma faktorům: neupravenému, různoro- dému sněhu a fyzické náročnosti výstupu. Při túrách se lyžuje většinou v měkčím sněhu, obvykle pomaleji než na sjezdovkách. Ovšem lyže slouží i k výstupu, a proto je jejich váha důležitým parametrem. Právě optimální poměr nízká váha – jízdní vlastnosti jsou v kategorii touring těmi nejdůležitějšími parametry. 16 Vybavení

jezdíte rádi, volte poloměr okolo 20 metrů. Po- kud lyžujete dobře, zvládnete slušně delší ob- louk i na lyžích s kratším poloměrem. U některých lyží se můžete setkat s duálním poloměrem. Vykrojení přední části lyže s krat- ším poloměrem dostane lyži snadno do oblou- ku, o něco větší poloměr v zadní části lyže je výhodný pro optimální výjezd z oblouku. TVARY LYŽÍ Také skialp zasáhla vlna rockeru, i když ne tak silně. Často se objevuje tzv. semi-rocker, takové lyže mají rocker jenom u špičky. Pokud je rocker vpředu i vzadu, pak je velmi blízko špičce i pat- ce. Díky tomu je stále dostatečně velká plocha kontaktu stoupacích pásů se sněhem. VHODNOST PODLE PODMÍNEK Většina výrobců uvádí vhodnost lyže pro měk- ký/tvrdý sníh nebo také volný terén/sjezdovku. Pro toho, kdo chce mít co nejuniverzálnější lyži, je to velmi podstatná informace. Obvykle bývá uváděna v procentech, např. 70 % volný terén – 30 % sjezdovka. SENDVIČOVÁ KONSTRUKCE Moderní lyže jsou výhradně sendvičové kon- strukce. Základním kamenem jejich lehkosti je ve většině případů dřevěné jádro. Mezi dřevy hraje prim papírově lehká Paulownia, která bývá vyztužena pásy z buku nebo bambusu. Kompo- nenty přispívající k vyšší tuhosti a plynulosti jíz- dy jsou obvykle z karbonu nebo plátů titanalu. Mezi materiály skluznic převládá grafit. UCHYCENÍ PÁSŮ Dříve tak typickou díru ve špičce lyže už na dnešních lyžích nehledejte, typickým znakem bývá spíše malá drážka na patce lyže. Někteří výrobci lyží dodávají rovněž pásy, jejichž úchy- ty jsou kompatibilní pouze s lyžemi téže značky (Dynafit, Trab) a  lyže mají náležitě upravený tvar špičky i patky. Pokud si pořídíte pásy od značky, která je kompatibilní téměř s jakýmikoli lyžemi (např. Colltex, Black Diamond) získáváte obvykle výhodu použití jedněch pásů na lyže více délek, to kvůli variabilitě délky úchytů. DÁMSKÉ LYŽE Pochopitelně i lyže zasáhl fenomén specializa- ce podle pohlaví. A nejde jen o design, ale i pa- rametry a konstrukci lyží. Každá ze světových značek má v nabídce nejedny touringové lyže pro ženy. 17www.hudy.cz Vybavení www.hudy.cz/alpenverein

VÁZÁNÍ A STOUPACÍ HŘEBENY RÁMOVÉ PRO FREERIDE Vyrábí se dva druhy „chodících“ vázání. Robust- nější rámová konstrukce je charakteristická spo- jením špičky a  patky (např. Fritschi a  Marker) a používá se především pro freeride, především pro jednoduchou manipulaci (nášlapné). Rám zvyšuje tuhost vázání a umožňuje varia- bilitu nastavení délky boty. Nevýhodou je větší hmotnost vázání, nejen absolutní, ale i dyna- mická, protože hmotnost rámu musíte zvedat při každém kroku. Podstatný je rozsah vypínacích sil DIN 6–16, kterými se pyšní nejrobustnější rámová vázání Marker, přičemž Fritschi nabízí maximálně DIN 12. Délka rámu bývá u jednotlivých modelů vá- zání většinou ve dvou až třech velikostech, proto je při nákupu nutné znát délku velikosti svého skeletu. např. u Fritschi je nejrozšířenější „ML“ pro délku boty 285–340 mm. ULTRALEHKÉ NA TÚRU Druhý systém vytvořila před léty firma Dynafit. Používá se pro túry, kdy je důraz kladen na níz- kou váhu. Vázání umožňuje kromě sjíždění i chůzi s volnou patou. Hmotnost a funkčnost jsou rozhodující faktory. Při stoupání pomáhá polohovatelná opěrka paty. Pro náročnou turistiku nebo dlouhé přechody má přednost vázání s nízkou hmotností. Chcete-li se věnovat hlavně freeridu, zvolte funkční, robustnější, a logicky i těžší vázání. Přední část představuje čelist, tzv. „pastič- ka“, s jednoduchým ovládáním. Zadní patka je otočná a opět nabízí kromě sjezdařského módu dvě úrovně patní podpěrky. Tenký profil většiny komponentů vyžaduje vysoce kvalitní materiál veškerých dílů. Vázání Dynafit je kompatibilní pouze s  botami se speciální úpravou, kterou mají prakticky všechny současné boty z katego- rie skitouring. Špička boty je po stranách osazena kovovými důlky, do kterých zapa- dají hroty pastiček. Pata je osazena ocelo- vou destičkou s  vybráním, do kterého se našlápnutím vtlačí pružný ocelový nosník tvaru písmene U, který spojuje vázání s bo- tou. Vázání Dynafit se dodává v několika modi- fikacích, které se liší v detailech, princip zů- stává. Zásadní inovací je snadné našlápnutí špičky do vázání a pohodlnější ovládání stou- pacích opěrek. Toto vázání je prověřenou jis- totou, a to i pro těžší váhové kategorie, i když jeho subtilnost může vzbuzovat pochybnos- ti. 18 Vybavení

VÁHOVÝ ROZDÍL Těžší freeridová vázání váží od 2000 g (Fritschi Diamir Freeride Pro) po 2780 g (Marker Duke). Rámové vázání Fritschi Eagle 12, určené pro touring, váží 1760 g v páru. Naproti tomu le- houčký systém Dynafit se v různých modifika- cích pohybuje v rozmezí 670 až 1200 g v páru, superlehký závodní model má pouhých 230 g v páru. BRZDY MÍSTO ŘEMÍNKŮ Pojistné řemínky byly z bezpečnostních důvodů vytlačeny brzdičkami (v lavině působí lyže jako kotva). Řemínky ale uplatníte v ledovcovém te- rénu, kde nehrozí laviny, ale pád lyže do trhliny. Při nákupu vázání je třeba znát šířku lyže (pod botou) a  podle toho zvolit odpovídající rozsah brzdy, obvykle jsou k dispozici dvě až tři šířky brzdy. STOUPACÍ HŘEBENY NA LYŽE –„HARŠAJSNY“ Haršajsny lze popsat také jako „mačky na lyže“. Jejich funkcí je zabránit podkluzování lyží při výstupu. Nestabilní, podkluzující lyže může být nejen nepříjemností, ale představuje i nebez- pečí, zvlášť na prudkém svahu. Ztráta stability může vyústit v pád do strmého svahu. Haršajsny se hodí především v jarním obdo- bí, kdy jsou svahy pokryté firnem. Další situací, kdy haršajsny pomohou, je stopa „umydlená“ na led. TIPY PRO VÝBĚR VÁZÁNÍ Hmotnost – čím náročnější túry, tím lehčí vázání. Pro náročnou turistiku nebo dlouhé přechody preferujte vázání s  nízkou hmot- ností. Chcete-li se věnovat hlavně freeridu, zvolte robustnější vázání. Funkčnost – možnost nastavení vypínací sí- ly, nastavitelnost délky vázání a její rozsah, snadnost manipulace. Kompatibilita vázání s botou – ne všech- ny boty lze zapnout do každého vázání. Komfort obsluhy – ovládání vázání, tedy nastupování, přepínání mezi módy sjezd a  chůze a  nastavení patní podpěry, co do počtu stupňů a výšky. Stoupací hřebeny a brzdy musí mít větší šířku než mají lyže ve svém středu (v místě, kde je vázání). Pokud do vázání zapnete haršajsny, je nutné nastavit patní opěrku alespoň na první výško- vou úroveň. Pokud tak neučiníte, hrozí poško- zení haršajsny nebo vázání. KOMPATIBILITA S VÁZÁNÍM I LYŽEMI Každá značka má vázání odlišného systému a podle jeho tvaru je uzpůsobený i tvar. Při po- řizování haršajsen musíte znát přesný model vázání i šířku lyže v jejím středu. Rozšiřování lyží logicky přineslo i  nutnost rozšířit haršajsny, které se teď dodávají ve více šířkách od každé značky. Dynafit TLT Radical ST Fritschi Diamir Freeride Pro 19www.hudy.cz Vybavení

BOTY PRO SKITOURING A FREERIDE Existují samozřejmě boty, které jsou kompromi- sem mezi botami pro freeride a túru, a trefně ji vystihuje anglický pojem „freetouring“, popř. „tour & performance“. Pořízení bot z této skupi- nyrozhodněstojí zaúvahu, jsoustále ještě doce- la lehké a ve sjezdu poměrně tuhé. Samozřejmě že na tvrdé upravené sjezdovce plnohodnotně obstojí jen masivní, těžší sjezdařské lyžáky. DÁMSKÉ MODELY Speciální tvar boty v souladu s anatomií dám- ské nohy, a samozřejmě také ženskému oku lí- bivý design dnes nabízejí prakticky všichni výrobci. KARBON, PEBAX A GRILAMID I boty zasáhl trend odlehčování, především prostřednictvím materiálů. Známý karbon dis- ponuje důležitou dvojicí vlastností, je lehký a pevný, a proto přináší zvýšení tuhosti a sníže- ní váhy. Použití karbonu je většinou v kombina- ci s plasty, mezi nimiž je nejrozšířenejší Pebax®, který je jednak přibližně o 20 % lehčí než běžné polyuretany, a jednak vykazuje vysokou tepel- nou stabilitu. To znamená, že svoje vlastnosti si zachovává v širším rozpětí teplot. Prosazuje se i nový polyamid Grilamid®, který je velmi lehký a odolný proti nízkým teplotám a stárnutí. Boty pro freeride jsou robustnější, tedy těžší a za jízdy tužší, mají vyšší komín i více přezek a celkově, jednoduše řečeno, se v nich lépe sjíždí a hůře stoupá. Přesně nao- pak je to u bot na lyžařské túry – lehkost a měkkost usnadní výstup, při sjezdu ale nečekejte zázraky, zvlášť na tvrdém sněhu. TREND ODLEHČOVÁNÍ Hmotnost páru freeridových bot se pohybuje většinou v rozmezí 3,5 až 4 kg. To u bot pro ski- touring je důraz na nízkou hmotnost mnohem větší. Modely renomovaných výrobců, určené pro nezávodní vyznavače túr najdete v interva- lu od 2,8 po 3,6 kg (pár). Značka La Sportiva, která si zakládá na leh- kosti, dodává touringové boty (Sideral, Starlet) vážící 2,1 kg (pár) a  vyvinula i  superlehký (1,07 kg za pár) model Stratos Evo z karbonu. VNITŘNÍ BOTIČKA Vyrábí se z  vodoodpudivého materiálu (např. Gore-Tex) s odolným povrchem (např. Cordura). Druhou volbou je tepelně tvarovatelná botič- ka, která po tepelném procesu přesně přizpů- sobí tvar podle vaší nohy. Tvarování lze několikrát opakovat. Trendem je konstruovat botičky uzavřené tak, aby nedocházelo k proni- kání sněhu dovnitř. Podobně jako u bot pro snowboard se ta- ké u skitouringových začíná místo klasických tkaniček používat rychlostahovací utahování nebo lankový systém utahování „boa“, který zajistí utažení botičky během několika vte- řin. NASTAVITELNÉ ÚHLY Rozsah předozadního pohyblivosti horní části skeletu v kotníku je pro boty na túru klíčovou vlastností – rozhoduje o pohodlnosti výstupu, trvajícího obvykle několik hodin. Black Dia- mond nabízí u  své kolekce (mj. Prime, Slant) skvělých 40 °, La Sportiva dokonce 68 °! U některých bot se dá nastavit i více poloh tzv. „nákleku“. Tento úhel naklonění je podstat- ný pro lehkost zatáčení. Setkat se můžete i s na- stavením bočního úhlu komínu, tzv. cantingu, což ocení hlavně ti, kdo mají nohy do „O“ nebo „X“. 20 Vybavení

Větší rozsah pohybu v kloubu. Na rozdíl od klasického lyžáku musí kloub na botě umožňovat předozadní pohyb kotníku. Čím více, tím lépe. Faktor, který výrazně ovlivňuje pohodlí při chůzi. Režim walk / ski. U každé boty je přepínání režimu chůze – sjezd. Důležitá je snadná ob- sluha přepínání. Méně přezek. Většina skialpinistických bot má méně přezek. Nárt stahují většinou dvě a  nad kotníkem bývá jediná. Druhou z horních přezek často supluje tzv. Power- Strap. Power-Strap (Velcro). Je popruh se su- chým zipem, kterým stahujete botu nad horní přezkou. Má mnohem větší význam než u bot sjezdařských. Vnitřní botička. Je použitelná i  nezávisle, Na co se ptát při volbě skialpinistické boty? Jsou pro mě komfort a pevná fixace nohy (kvalitnější lyžování) důležitější než lehkost a pohodlí při chůzi (a tudíž nižší tuhost bot za jízdy)? Chci jedny boty na skialpinismus a zároveň na sjezdové lyžování? Je bota kompatibilní s vázáním? Je nazouvání a  vyndávání vnitřní botičky snadné? Nákup bot Na nákup si vyhraďte dostatek času. Při zkoušení v obchodě doporučujeme ten- kou ponožku a botu na těsno. Vnitřní botička se při používání trochu vymačká a zvětší se. Případnou vůli vyplníme silnější ponožkou. Zkoušenoubotunechtenanoze10až15min. Vyzkoušejte přepínání ski / walk. V botách se projděte (i stoupání). Vyzkoušejte simulaci sjezdové pozice. Doporučujeme podepsat si váš skelet i vnitřní botičku barvou nebo lihovým fixem. Označení botičky by mělo být viditelné, i pokud je ve skeletu. Na horských chatách má totiž řada lyžařů stejné boty jako vy, a proto snadno dojde k nechtěné záměně. třeba v  zimním prostoru horské chaty (tzv. Winterraum), při zimním stanování, nebo třeba v  iglú poslouží teplá a  nepromokavá bačkora skvěle. Obouvání i zouvání se prová- dí mimo skelet. Tepelně tvarovanou botičku naopak obouváme jako klasické lyžáky. Podešev. Na rozdíl od lyžáků (rovná pode- šev)majítouringovébotypodeševpodobnou jako pohorky, prohnutou (pro lepší chůzi) a z přilnavého materiálu (např. Vibram). Prodloužená horní přezka. Kvůli zvýšení pohyblivosti nad kotníkem je většinou roz- sah horní přezky delší. Menší tuhost. Tuhost (flexe) je menší na úkor vyšší pohyblivosti kotníku, tedy pohodlné chůze, a nižší hmotnosti. Číselné označení fle- xe neberte moc vážně, napoví vyzkoušení boty v prodejně nebo lépe v akci na sněhu. Black Diamond Slant La Sportiva Starlet Black Diamond Factor 130 ČÍM SE ODLIŠUJE TOURINGOVÁ BOTA OD LYŽAŘSKÉ 21www.hudy.cz Vybavení

STOUPACÍ PÁSY MATERIÁLY STOUPACÍ VRSTVY Pásy se vyrábějí z přírodního materiálu (mohér – chlupy horské kozy), syntetických vláken (ny- lon) nebo kombinace obojího. Mohér – má výborné vlastnosti při různých typech sněhu a různých teplotách (i za třes- kutých mrazů). Nylon – v porovnání s mohérem má umělé vlákno lepší stoupavost, má delší životnost a  je také levnější. Nevýhodou je zhoršení vlastností při nízkých teplotách. Mix – směs mohérových a syntetických vlá- ken. Tato mixová vlákna jsou odolnější než mohérová a ve stoupání drží lépe než přírodní. S LEPIDLEM, NEBO BEZ? Klasické lepidlo nebo makromolekulární přilna- vost? Ta první, klasická varianta stále žije. Dobře fungující lepidlo je taková sázka na jistotu pro konzervativce. V posledních letech se na trhu objevují pásy, které mají místo lepidla vrstvu, která přilne ke skluznici díky molekulární fúzi. Pásy, které se lepí na skluznici lyže, umožňují snadno stoupat do kopce. Při pohy- bu směrem vpřed mají pásy hladký povrch, který klouže po sněhu. Pokud by se ale chtěla lyže s pásem podklouznou dolů, zabrání tomu naježení povrchu pásu doplněné jeho zatížením odrazovou nohou. Pro uživatelský komfort je rozhodující dobrá stoupavost pásů. Lidově řečeno se takový pás „nalepuje stejně jako klasický, jen tam není vrstva opravdového lepidla, nahrazuje ji vysoce přilnavý povrch pá- su, jehož výhodou je především funkčnost za extrémně nízkých teplot a  menší nároky na údržbu. TVAR A ŠÍŘKA PÁSŮ Před pár lety skončila éra rovných pásů, které byly vystřídány vykrojenými. Při nekonečném množství možných šířek a poloměrů oblouku jsou ideálním řešením současné pásy, dodáva- né s ořezávací soupravou. Jejich šířka i délka „překrývají“ rozměrově jakékoli lyže a tak už jen zbývá nalepit pásy na lyže a  oříznout je přesně podle tvaru vlastní lyže (podle návo- du). STOUPACÍPÁSYNOVÉGENERACE Molekulární fúze zajišťuje bezpečné a  spo- lehlivé připevnění pásu k lyži. Vynikající vlastnosti ve skluzu a stoupání. Snadné nasazování i sundávání pásů. Před použitím odpadá namáhavé oddělová- ní pásů od sebe. Při skladování pásů není nutné používat se- parační fólii. Pásy je možné prát při 30 ºC. Pouhé vyčištění pásů účinně obnoví jejich přilnavost. Pásy jsou plně funkční za silného mrazu i při teplotách vysoko nad nulou. Šetrné k životnímu prostředí – jsou bez lepi- del a chemikálií. Vrchní vrstva ze 100% mohérového vlákna s diagonální vazbou. Voděodolná, hydrofobní svrchní vrstva udr- žuje pásy suché a zajišťuje tvarovou stálost. Dlouhá životnost i  v extrémních podmín- kách. 22 Vybavení

UCHYCENÍ PÁSŮ KE ŠPIČCE A PATCE Nejlepší je uchycení pásu na obou koncích lyže! Na jednom konci pevně a na druhém variabil- ně. To je u současných pásů standardem. U ně- kterých značek pásů, které mají úchyty na špičce řešené v  souladu s  tvarem lyží stejné značky (např. Trab, Dynafit) je třeba myslet na to, že takové pásy budou pro lyže jiných značek nepoužitelné. Naopak velmi univerzální je např. systém uchycení pásů Black Diamond. Pevné uchycení ve špičce je řešeno hrazdičkou s ocelovým lan- kem. Pružné napnutí pásu zabezpečí plastový elastický pruh přinýtovaný ke konci pásu, jenž je dlouhý asi 15 cm a  na každém centimetru délky je otvor, do něhož snadno vsunete ocelo- vý háček. Tento systém umožňuje snadné a rychlé přizpůsobení různým délkám lyží s po- dobnou šířkou a vykrojením. OTÁZKY PŘI VÝBĚRU PÁSŮ Je tvar špičky i  patky lyže kompatibilní s úchyty pásu? Budu pásy používat pro jedny nebo více lyží? Je důležitější životnost nebo hmotnost pásů? Preferuji lepší skluz nebo lepší stoupavost? Je součástí kupovaných pásů systém k uchy- cení pásu na špičku i patku? Je u ořezávacích pásů součástí setu i ořezá- vací nůž? JAK ZACHÁZET S PÁSY Pásy jsou nejchoulostivější součástí výzbroje a  tomu musí odpovídat péče o  ně! Pečlivě je sušte, ošetřujte lepící vrstvu a při chůzi se vyhý- bejte kořenům, kamenům, ledu nebo hlíně. Myslete na to, že funkční pás je základem úspěš- né túry. Pokud je pás vlhký a studený (zmrzlý), drží na lyži mnohem hůř než pás suchý a teplý. ZÁSADY PÉČE O PÁSY Pásy se po každé túře suší. Pásy nesušte nalepené na lyži. Pásy nikdy nenechávejte na lyži přes noc venku. Občas zkontrolujte lepivost pásů, případně obnovte lepící vrstvu. Před túrou nalepujte pásy v teple chaty, budou pak lépe držet. Pásy sušte s nalepenou ochrannou fólií. Po sundání pásů v průběhu túry (budete je znovu nalepovat) se doporučuje schovat pásy pod bundu (teplo, sucho). Při opakovaném nalepování tak budou pásy lépe držet. Před použitím na mokrém sněhu pás nalepe- ný na lyži lehce potřete speciálním voskem na pásy nebo měkkým parafínem. Navosko- vaný pás pak mnohem méně saje vodu. Pás navoskujte v suchém stavu. Vyvarujte se kontaktu pásu s vodou (přechá- zení zamrzlého potoka, rozhraní vlhký – su- chý sníh). JEDENZEZPŮSOBŮJAKSBALITPÁSYVEVICHŘICI 1. Lyži zapíchněte do sněhu koncem, kde je pás ukotven napevno (hrazdička, háček). 2. Vyhákněte pružnou sponu a odlepte polovi- nu pásu (druhá polovina pásu zůstává nale- pena). 3. Na obnaženou polovinu lepící plochy pásu nalepte ochrannou fólii. 4. Otočte lyži a zapíchněte ji do sněhu. 5. Z lyže odlepte zbytek pásu. 6. Přehněte pás a  nalepte jej na fólii z  druhé strany. Postup je stejný i bez použití fólie. Pozor při manipulaci s lyžemi bez brzdi- ček. Nepokládejte na svah lyže bez pásu (možnost ujetí). Black Diamond Ascension Nylon STS 110 mm 23www.hudy.cz Vybavení

TELESKOPICKÉ HOLE A TECHNICKÉ VYBAVENÍ TELESKOPICKÉ HOLE Skialpinisté (s výjimkou závodníků) používají téměř výhradně teleskopické hole. Variabilita délky má totiž své opodstatnění. Při stoupání vám výrazně pomohou delší hole, které před sjezdem zkrátíte. Též je možné při v dlouhých traverzech jednu hůlku zkrátit, tak abyste ne- museli ruku ve svahu zvedat příliš vysoko. U holí se vyplatí pořizovat kvalitu, jen špičkové hole dobře fungují i za mrazu. JAK DLOUHÉ? Při stoupání nám výrazně pomohou delší hole, do kterých se pažemi opřete a  díky tomu není nutné posouvat celé tělo jenom nohami. Naopak před sjezdem hole zkrátí- me, aby nám při sjezdu nepřekážely. S trochou nepřesnosti lze říct, že při výstupu se délka holí blíží běžeckým a na sjezd sjezdovým. Drobnou úpravu délky si vyžádá i konzistence sněhu. Na tvrdém firnu budou hole o něco delší než při bráz- dění třiceti centimetry čerstvého prašanu. Chcete-li konkrétní případ: s výškou 175 cm nastavte při stoupá- ní délku 130 až 135 cm, na sjezd ko- lem 125 cm. Maximální možná délka prodávaných holí je 140 až 150 cm. BEZ SNĚHOVÉHO TALÍŘKU TO NEPŮJDE Hole výrazně ztrácejí svou funkčnost, pokud nejsou osazeny sněhovými talířky. Napadne-li hodně prašanu, jsou nenahraditelné sněhové talíře o průměru 95 mm a víc, libůstkou freeride- rů jsou ještě o něco větší průměry. Pokud zvolíte miniaturní miskovitý talířek běžný u  sjezdař- ských holí, bude se vám hůl v téměř vždy měk- kém „nesjezdovkovém“ sněhu stále bořit a její opěrná funkce se téměř úplně vytratí. DVOUDÍLNÉ NEBO TROJDÍLNÉ? Pokud používáte jediný pár v létě i v zimě, pak rozhodně volte hole trojdílné. V létě se složené, 60 cm dlouhé hole dají připnout na bok i men- šího batůžku. U  výhradně zimních holí stačí dvoudílné, které měří ve složeném stavu ob- vykle 1 m. Když v zimě dáváte na batoh hole, tak vždy společně s lyžemi. Je pak jedno, jestli s dlouhými lyžemi připínáte na batoh krátké, či dlouhé hole. Do rukou pak obvykle berete ce- pín a na boty nasadíte mačky. Jinak máte vždy hole v ruce. Jeden kloub má opodstatnění ze dvou důvodů. Prvním je fakt, že místo dvou komplikovaných kloubů (zamrznutí, ohnutí… prostě ztráta funkce) máte jenom jeden. Navíc z některých dvoudílných holí lze po jednodu- ché manipulaci smontovat lavinovou sondu. SPOUSTA DETAILŮ… U holí se vyplatí pořizovat kvalitní, jen ty dobře fungují v  mrazu. Teleskopická hůl je složena z  mnoha drobných součástí, které se snadno mohou stát nefunkčními nebo se úplně zničit. Třeba hrot nebo kloubní spojení, ale také barva a lak, které když se sloupnou, tak způsobí pro- kluzování kloubu. Pokud si koupíte hůl za pár stovek, patrně zanedlouho vyrazíte do obchodu koupit kvali- tu – udělejte to tedy rovnou! TECHNICKÉ VYBAVENÍ Je potřeba tam, kde nelze pokračovat na lyžích, většinou v pasážích v blízkosti vrcholů (hřebe- ny), a tam, kde je potřeba použít jištění (ledov- ce, exponované svahy). Používejte výhradně vybavení splňující patřičné normy. Cepín Cepín slouží jako opora ve strmém sně- hovém nebo ledovém terénu, kde jsou hůlky již nevhodné a hrozí uklouznutí. Cepínem můžete brzdit pád, hůlkami ne. Další možností je využití cepínu jako jisticího bodu na stanovišti. Obecně se za univerzální považuje cepín délky 55 až 65 cm s kovaným zo- bákem a lopatkou. Má rovnou násadu, která jde lépe zapíchnout do sněhu. Poutko používané u turistických cepínů RockEmpireChackan BlackDiamondCompactor 24 Vybavení

je jednoduché, zřídkakdy stahovatelné. Hrot u těchto druhů cepínů je skoro vždy oblou- kový, protože svým tvarem kopíruje křivku přirozeného švihu rukou při zasekávání cepí- nu. Vyhýbejte se duralovým cepínům (malá pevnost, nízká životnost). Stoupací železa – mačky Doporučené jsou mačky s rychloupínacím systémem nebo s popruhy. Standardem je rychlá a snadná manipulace. Bezpečnost výrazně zvyšují plastové destičky proti nabalování sněhu. Preferujte mačky s dvanácti hroty. Sedací úvazek Lehký úvazek s nastavitelnými nohavičkami. Nejvhodnější je úvazek s rozpínací- mi nohavičkami, který nemusíte provlékat přes boty – snadné a rychlé oblékání i při stání na lyžích. Lano Přednost má lano s  vodoodpudivou úpra- vou. Při přechodu ledovce stačí lano typu  , pro jištění v exponovaném terénu (po hře- beni na vrchol) používejte lana typu  . V současnosti se objevují lana splňující nor- mu  ,  i  . Minimální délka lana je 45 m, a to i pro d v o u č l e n n é družstvo. Maxi- mem je sedmi- členné lanové družstvo, které je navázáno na 60m laně. Karabiny Používejte raději karabi- ny se šroubovou pojist- kou zámku. Na ledovci se neobejdete bez karabiny typu HMS. Na úvazku by neměly chybět dvě středně velké karabiny s  pojistkou. Dvě tvarově stejné karabiny bez pojistky se hodí na samoblokující Garda uzel. Z více důvodů preferujte moderní kara- biny se systémem Key-lock (hladké spojení západky karabiny s tělem). Smyčky a pomocné šňůry Jsou nutné hlavně při túře po ledovci (pro záchranu). Průměr 6 mm a  měkké, dobře ohebné šňůry jsou optimální. Sešitou plo- chou smyčku 120 cm si pořiďte z materiálu Dyneema o šířce 8, 10 nebo 13 mm. Šroub do ledu Při ledovcové túře se používá šroub pro vytvoření jisticího stanoviště v ledu. Nejlépe s pomocnou kličkou. Blokanty Ideální je Rescue-set od firmy Mammut, kte- rý je snadný na obsluhu a jeho instalace je jednoduchá a díky zpřevodování může člo- věk drobné postavy vytáhnout z  trhliny i  mnohem těžší osobu. Zároveň jde použít i  na sebezáchranu, váží 400 g  a je to malý balíček o rozměrech 18x5x3cm, který může- te zavěsit na úvazek. Mammut Swiss rope 9.5 BlackDiamond NevePro Rock Empire Skialp BlackDiamondGridlock Black Diamond Express Ice Screw Mammut RescYou 25www.hudy.cz Vybavení

KLASICKÉ BATOHY Pro batohy používané v náročném horském te- rénu je hodně důležitý komfort při nošení, schopnost batohu stabilně sedět na těle, bez- chybná funkčnost a nízká hmotnost. Navíc mu- sí tyto dílčí vlastnosti tvořit společně perfektní celek. CO JE DŮLEŽITÉ Skitouring, skialpinismus: Praktické jsou speciální kapsy pro sondu a lopatu uvnitř bato- hu, možnost uchycení lyží, přídavná kapsa na stoupací železa i pásy je vítána. Hodí se i pout- ka na materiál. Na jednodenní túry je vhodný objem 25 až 35 litrů. Snowboarding a sněžnice: Užší rozsah pou- žití. V každém případě má smysl klást důraz na vyšší komfort nošení a  spolehlivé i  rychle a snadno ovladatelné uchycení prkna. Fixační body se hodí co nejvýše a nejblíže k tělu. Vý- hodné je odklopné čelo. Alternativou je vstup do batohu přes zádový panel, zvláště když jsou na batohu sněžnice nebo snowboard. Freeride: Často nebezpečné sjezdy si říkají o chránič páteře. Zádový systém některých ba- tohů značky Deuter je zároveň „páteřákem“. Mezi freeridery se stále více prosazuje tzv. lavi- nový batoh € 28. Vícedenní přechody: Podnikají je především lyžaři stylem od chaty k chatě, velmi často za- ledněnými horami. Nutný je objem 40 až 50 l a dostatečný komfort nošení i těžšího bato- hu (12 až 15 kg). POŽADAVKY NA BATOH Musí bezvadně sedět na těle (hlavně na sjezd). Důležité je optimální rozložení váhy v bato- hu (těžiště). Význam roste s objemem. Velikost batohu by měla odpovídat délce va- šich zad. Komfort nošení je nadřazen hmotnosti bato- hu. Snadné a rychlé upnutí lyží, cepínu a topůrka lopaty na batoh. Standardem je úprava batohu pro používání s vodním rezervoárem (camelback). Pro snowboardisty jsou nutné speciální úchyty na prkno. Kapsa na lopatu a sondu zrychluje přípravu záchranné akce. Bez batohu se na túře neobejdete za žádných okolností. I na krátké akce potřebuje- te vždy lopatu, sondu, termosku s čajem, rezervní rukavice atd. 26 Vybavení

DETAILY A VLASTNOSTI BATOHŮ POD LUPOU ÚZKÝ TVAR zaručuje blízkost zátěže k těžišti těla a volnost pohybu. UCHYCENÍ LYŽÍ U většiny klasických batohů mohou být lyže uchyceny na bocích batohu. Váhu lyže nese zesílený dolní popruh, horní kompresní se snadno ovládá díky sponě. Některé modely umožňují i centrální připnutí lyží na čelo batohu. RAMENNÍPOPRUHYVETVARU„S“ znamenají uvolnění šíjového svalstva, eliminaci tření na krku a ramenou. Nastavitelný hrudní popruh zajistí větší stabilitu batohu při pohybu. UCHYCENÍ CEPÍNŮ jednoduché a účelné, pevně udrží cepín při jakékoliv aktivitě. KOMPATIBILNÍ PRO PITNÝ REZERVOÁR (CAMELBACK) Poutko pro zavěšení rezervoáru, otvor pro hadičku a na ramenním popruhu držák hadičky se postarají o pití bez komplikací. POLOHOVACÍ POPRUHY, kterými se přitahuje batoh k zádům a boční popruhy na bederním pásu, regulují rozložení hmotnosti a zajišťují stabilitu batohu. KAPSA NA LOPATU A SONDU Zaručuje rychlý přístup k nouzovému vybavení v případě záchrany v laviništi. UPEVŇOVACÍ SYSTÉM NA SNOWBOARD A SNĚŽNICE Velmi odolné chlopně na čelní straně batohu se postarají o dostatečné uchycení prkna i sněžnic. DRŽÁK PRO PŘILBU Některé batohy pro alpinismus mají integrovaný držák přilby nebo připravené úchyty na držák, který lze jej dokoupit jako příslušenství. VYJÍMATELNÁ PODLOŽKA je z pěnového materiálu (karimatka), podporuje zádový systém, chrání záda před otlaky a lze ji použít jako sedátko. VÝŠKOVĚ NASTAVITELNÉ VÍKO Objem batohu tak může být zvýšen přibližně o 10 litrů. SAMOSTATNÁ SPODNÍ KOMORA Příznivci rozdělení obsahu batohu na dvě části to jistě uvítají, komu to nevyhovuje, může díky zipu jednoduše vevnitř komoru odepnout. BOČNÍ PŘÍSTUP Na jedné straně batohu je možný vstup bokem pomocí légou chráněného zipu. Není nutné otevírat batoh shora. PŘÍDAVNÝ OTVOR NA ZÁDECH Pohodlný přístup k celému obsahu batohu díky přídavnému obvodovému zipu. ODNÍMATELNÝ BEDERNÍ PÁS Pokud hraje při lezecké túře roli každý gram, můžeme vyjmout bederní pás. SOS INSTRUKCE uvádí čísla tísňového volání a mezinárodní pokyny pro komunikaci v nouzové situaci. KOMPRESNÍ POPRUHY Dovolují regulovat objem batohu, a tím přiblížit zátěž k těžišti těla. Grafika: Deuter 27www.hudy.cz Vybavení

NADSTANDARDNÍ LAVINOVÁ VÝBAVA Pokud vyměníte běžný batoh za lavinový, vězte, že po aktivaci airbagu poplujete lavinou a  je velmi pravděpodobné, že se udržíte na povrchu valící se sněhové masy a nebudete staženi hluboko do sně- hu. Zůstat na povrchu znamená být u životadárné- ho kyslíku, naopak dva metry pod sněhem vám klepe na rameno „zubatá“. LAVINOVÝ BATOH Na trh ho dodávají dva výrobci. Jednak tradiční značka ABS-Airbag vynálezce tohoto principu Pete- ra Aschauera, vyvíjející tento batoh od roku 1980, a  jednak před několika lety založená švýcarská značka Snowpulse, kterou momentálně vlastní společnost Mammut. Na stejném principu jako Snowpulse funguje i R.A.S. od Mammutu. Nástup konkurence přinesl samá pozitiva. JAK TO FUNGUJE? Všechny lavinové batohy fungují na stejném princi- pu. Zatažením za rukojeť spouštěče, umístěného na popruhu batohu, se díky vypuštění stlačeného ply- nu (ABS) nebo vzduchu (Snowpulse, BCA) nafoukne během několika vteřin airbag (případně airbagy). Objem těla, které strhla lavina, se tím zvětší přibliž- ně 1,5krát. O  funkčnost airbagového systému se postará fyzikální zákon o inverzní segregaci (obrá- cené odlučnosti) částic – pokud se pohybuje více Základní nouzová výbava? Vyhledávač, lopata a sonda slouží k lokalizaci a vyproš- tění ze sněhového zajetí a počítá se s tím, že lyžař bude celý zasypaný. Existuje však další vybavení, kterému říkáme nadstandardní: lavinový batoh nebo Avalung, jehož použití výrazně zvyšuje šanci na záchranu, pokud jej stržený lavinou dokáže správně aktivovat. částic najednou, plavou ty největší na povrchu. Při uvolnění laviny se člověk s nafouknutými airbagy stává v proudu sněhu onou velkou částicí, což mu zajistí nutný vztlak k tomu, aby zůstal na povrchu laviny € obr. 1. Batoh je samozřejmě pevně spojen s tělem lyžaře, což zajišťují mj. pevnostní švy i kovo- vé přezky místo plastových na všech popruzích. OPTIMISTICKÉ STATISTIKY Po letech praktického používání existuje dlouho- dobá statistika, která dokumentuje lavinové udá- losti (SLF Davos), v  nichž se ocitli lyžaři a snowboardisté s lavinovým batohem na zádech. Výsledek je takový, že z 262 evidovaných případů zůstalo 97 % sportovců nad povrchem laviny. Po- zor, při použití lavinového batohu samozřejmě zů- stává povinné nouzové vybavení – vyhledávač, lopata a sonda – a defenzivní chování na túře. VARIO SYSTÉM OD ABS AIRBAG Průlomovým vynálezem se stal systém ABS Vario, umožňující měnit objem batohu. Tvoří jej základní jednotka, tzv. „Base Unit“, kterou tvoří zádový sys- tém s popruhy, oba airbagy a plynová láhev s akti- vačním táhlem. Zádový nosný systém Base Unit se vyrábí ve dvou velikostech, „S“ a „M“, a lze na něj jednoduše připnout pomocí zipu batoh různého objemu (5, 10, 15, 30, nebo 40 l). R.A.S. OD SNOWPULSE R.A.S. je zkratka pro Removable Airbag-System, česky odnímatelný airbagový systém, umožňující snadno a rychle připnout airbagový systém do růz- ných batohů (kompatibilních s  R.A.S. systémem). R.A.S. je nejlehčí a nejkompaktnější airbag systému Mammut Snowpulse. Takový batoh lze samozřejmě použít s airbagovou jednotkou nebo bez ní, třeba v létě. Nezanedbatelnou výhodou airbagů R.A.S. je jejich cenová dostupnost. Jediný systém R.A.S. te- dy můžete integrovat do batohů různých objemů (např. Mammut 18, 20, 22, 30, 35 a 45 litrů). Obr. 1 28 Vybavení

PLNĚNÍ AIRBAGŮ Princip nafouknutí airbagů je u obou systémů stej- ný. U obou systémů je v batohu umístěna tlaková láhev, ze které se o naplnění airbagů během 2 až 3 sekund po aktivaci postará uvolněné plynné médi- um. Snowpulse a R.A.S. se plní suchým, stlačeným vzduchem, ABS směsí inertního dusíku a vzduchu. AKTIVAČNÍ JEDNOTKA Oba systémy musí před stržením lavinou aktivovat sám lyžař, obvykle na to má několik vteřin, aby za- táhl za táhlo. Následně dojde k uvolnění uzávěru tlakové bomby a uvolněné rozpínavé médium na- plní airbag. ABS vyvinulo systém Wireless, díky němuž je možné aktivovat ABS batoh i osobě na dálku, bez jejího vědomí. Může se totiž stát, že z různých dů- vodů není ohrožená osoba schopna provést aktiva- ci (pád, zranění ruky, nervozita, šok, nevědomost o blížící se lavině, apod.). DOPLNĚNÍ A VÝMĚNA BOMBIČEK U obou batohů se doporučuje před zimní sezónou vyměnit láhev za novou nebo ji znovu naplnit. Pokud někdo airbag aktivovat nechce, je dobré vaky (vak) rozbalit a vizuálně zkontrolovat. LYŽE NA BATOHU U obou systémů se po letech vývoje podařilo při- pravit všeobecně výhodnější uchycení lyží na bo- cích batohu. To přináší příznivý posun těžiště k  tělu lyžaře, což částečně zmírňuje nevýhodu vyšší hmotnost lavinových batohů, které jsou zhruba o 1 kg těžší než batohy klasické. VELIKOST ZÁDOVÉHO SYSTÉMU Obě značky dodávají batohy ve dvou velikostech zádového systému. Správná volba je pro pohodlné nošení velmi důležitá a určitě se vyplatí obě veli- kosti vyzkoušet, zvlášť pokud máte výšku na roz- hraní velikostí. U ABS je velikost „S“ pro postavu do 175 cm, u Snowpulse platí doporučení „M“ pro po- stavu do 185 cm a „L“ nad 180 cm. PŘEPRAVA LETADLEM Pokud plánujete letecký výlet za prašanem, je po- třeba myslet na to, že přeprava tlakové láhve může znamenat problém, stejný pro obě značky batohů. Pravidla se řídí přepravními podmínkami IATA, podle nichž je nutné ji hlásit dopravci alespoň 2 týdny předem. Někteří dopravci mohou být vstříc- nější, před odletem vzneste dotaz. AVALUNG Jde o  jednoduchou a  lehkou pomůcku, kterou si prostřednictvím popruhů oblečeme na svrchní oděv. AvaLung od Black Diamond bývá i součástí některých batohů téže značky. PRODLUŽUJE DÝCHÁNÍ POD LAVINOU AvaLung prodlouží čas přežití zasypaného. Pracuje na principu získávání kyslíku ze sněhu. Separuje vydechovaný vzduch od vzduchu, který zasypaná osoba vdechuje. Při výdechu je vzduch kontamino- vaný oxidem uhličitým odváděn do jiného prostoru sněhové pokrývky. Základním předpokladem je před stržením lavi- nou včas stisknout mezi zuby náustek a mít prostor na to abyste, mohli pohybovat hrudníkem (nejste tak sevření sněhem). Nasazení náustku je vhodné trénovat a provádět je reflexivně. AvaLung je nutné napolohovat tak, aby náustek směřoval k vašim ústům. Pokud se člověk ocitne pod lavinou, vydrží dý- chat obvykle okolo dvaceti minut. S použitím Ava- lungu se tato doba prodlužuje minimálně na hodinu (bez rizika otravy oxidem uhličitým), jak ukázaly praktické testy. Vždy za předpokladu ne- stlačeného hrudníku tlakem sněhové masy. 29www.hudy.cz Vybavení

LAVINOVÝ VYHLEDÁVAČ Žádný dokonalý vyhledávač neexistuje, každý má nějaké výhodyi nevýhody. Může být tak dob- rý, jak dobře s ním umí zacházet jeho majitel. Lavinový vyhledávač, lidově zvaný pípák, pracuje na principu přijímače a vysílače na ce- losvětově sjednocené frekvenci 457 kHz. Vyhle- dávač podává o poloze zasypaného akustickou (pípání) a vizuální (směrová šipka a vzdálenost) informaci. Intenzita pípání vyhledávače odpo- vídá vzdálenosti přijímače od vysílače, na digi- tálním displeji se zobrazí vzdálenost i  směr k hledanému. OD ANALOGU K DIGITÁLU Ve svých počátcích byly vyhledávače analogo- vé, vyhodnocovaly skutečný signál. Moderní přístroje jsou digitální: pracují se signálem pře- vedeným do elektronické podoby, některé umožňují i přepnutí do analogového režimu. POČET ANTÉN Postupem času se počet antén ustálil na třech. Všechny moderní vyhledávače fungují se třemi anténami. Čím více antén, tím lepší je příjem vysílaného signálu. FUNKCE OZNAČENÍ Nejlepší vyhledávače mají užitečnou funkci „skenování“ laviniště a  dovedou diagnostiko- vat počet zasypaných v  určité ploše laviniště, což urychlí vyhledání. Po přesném dohledání zasypaného a ověření nálezu sondou můžete tento signál označit (zamknout) pomocí funkce „mark“ a zahájit vyhrabávání nalezené osoby. Zamknuté vysílání vyhledávače na těle právě nalezené osoby nebude mást zachránce a komplikovat hledání dalších zasypaných v la- viništi. AKTUALIZACE SOFTWARU Srdce současných vyhledávačů tvoří výkonné počítače. Velmi elegantní vylepšení stávající výkonnosti procesoru umožňuje nahrání aktu- ální verze firmwaru z počítače do přístroje. CO JE DOBRÉ VĚDĚT… Záruční doba většiny výrobců je 5 let. Používa- jí se malé tužkové baterie typu AA nebo AAA, 1 až 4 kusy. Nové baterie založte do přístroje na začátku zimy, obvykle vydrží po celou sezó- nu, vždy po zapnutí se na displeji objeví stav nabití v procentech. Vyvarujte se použití dobí- jecích akumulátorů. Vyhledávač odolává vo- dě, nemusíte se bát jeho zničení po zahrabání do sněhu. METODA TESTOVÁNÍ Na internetu se můžete setkat s více testy, včet- ně těch amatérských. Doporučit lze dlouhodo- bě osvědčený a  seriózní test, který provádí každoročně bezpečnostní komise Německého horolezeckého svazu (DAV). Zjednodušeně ře- čeno se každý model vyhledávače testuje v si- tuacích shodných s  reálnou záchrannou akcí: prvotní zachycení signálu, hrubé hledání, jem- né hledání, přesné dohledání a  vícenásobné zasypání. TOP MODEL JE VÝHRA Když chcete radu, jaký vyhledávač si koupit – univerzální odpověď zní nejvyšší model jedné z pěti značek na trhu. Všichni výrobci ke svým top modelům začali vyrábět i jejich „ořezaněj- ší“ varianty, které nemají kompletní škálu funk- cí jako jejich „vyspělejší sourozenci“, ale přesto jsou kvalitní, jejich výhodou je nižší cena. Pakliže nejste horští vůdci nebo totálně za- žraní skialpinisté a fandové do elektronických přístrojů s  mnoha funkcemi, které je možné nastavit v menu, je pro vás tato varianta nej- vhodnější. NOUZOVÉ VYBAVENÍ Mammut Pulse Mammut Element 30 Vybavení

LAVINOVÝ VYHLEDÁVAČ, LOPATA, SONDA SNĚHOVÁ LOPATA Hlavní požadavky na lopatu jsou stabilita, ergo- nomický tvar a  „rozumně“ nízká hmotnost. Dnes nahradily kovové lopaty své plastové předchůdce, bez výjimky! Kovové mají totiž mnohem větší tuhost i  trvanlivost. List se dá snadno a  rychle spojit aretačním mechanis- mem s držadlem. Zdánlivě jasné tvrzení, že ko- vová lopata je nerozbitná, vyvrátil lavinový expert M. Genswein během náročného praktic- kého testu lopat, z něhož vyplynuly následující poznatky. LIST LOPATY Rovný horní okraj poskytuje dobrou oporu pro zašlápnutí listu botou. Malé velikosti poloměrů tvaru listů vedou k vyšší koncentraci namáhání v těchto oblas- tech. Malé listy vyžadují menší množství energie, ale to znamená i  nižší efektivitu přepravy sněhu. U-profil listu přináší lepší držení sněhu na lo- patě. Listy vyrobené ze slitiny hliníku 6061, upra- vené tepelným zpracováním (kalení) mají dostatečnou odolnost. DRŽADLO D-rukojeť je nevhodnější, pokud má dosta- tek místa na ruku. T-rukojeť je naopak nejmé- ně efektivní i nejméně ergonomický tvar. Variabilita polohy listu vůči držadlu může být občas výhodou, ale zároveň snižuje odolnost lopaty před poškozením. Kratší násada znamená nižší hmotnost, ale efektivita a  pohodlnost při práci je nízká. Delší násada má jednoznačně přednost. Aretaci násady a  listu nepříznivě ovlivňuje, když mezi obě části vniká sníh. LAVINOVÁ SONDA Lavinová sonda je klíčovou pomůckou při hle- dání v laviništi. Používá se k dohledání zasypa- ného. Sondou přesně zjistíte, jak je zasypaný hluboko a jaká je jeho poloha, což má význam- ný vliv na rychlost vyhrabání. Sonda připomíná skládací tyčku od stanu. Sestává z  lehkých, většinou 40 cm dlouhých trubiček ze slitiny hliníku nebo z karbonu, které jsou spojené ocelovým lankem. Celková délka bývá 2 až 3 m. Sonda musí být rychle a snadno sestavitelná ze složeného do pracovního stavu a  mít také snadnou aretaci délky. Důležitá je i pevnost a tuhost. MODERNÍ ELEKTRONICKÁ SONDA Zjednodušeně řečeno jde o sondu, do které je integro- ván vyhledávač. Vyvinula ji firma Pieps. Karbonová sonda iProbe dokáže díky elektro- nickému přijímači dohledat všechny druhy lavinových vyhledávačů do vzdálenosti 1,8 m. Obvyklé hledání son- dou € 130 doplňuje akustic- ká signalizace, která se mění se vzdáleností od přístroje. MAMMUT Alugator light Pieps iProbe 31www.hudy.cz Vybavení

VYBAVENÍ PRO SKITOURING (BĚŽNÉ) LYŽE + VÁZÁNÍ LA SPORTIVA GT + DYNAFIT VERTICAL FT lyže pro všechny druhy sněhu, 2 820 g / pár  + stoupací vázání 1 060 g / pár, DIN 6–12 BOTY BLACK DIAMOND PRIME univerzální bota 3 280 g / pár, 50 % sjezd / 50 % výstup, flex 110 HOLE BLACK DIAMOND TRAVERSE klasické skialpové hole, výborný poměr cena / výkon, 600 g / pár BATOH DEUTER FREERIDE PRO 30 univerzální batoh se vstupem přes záda, 1 780 g, modrá / bílá SEDÁK ROCK EMPIRE SKIALP sedák na chůzi po ledovci a skialpinismus 230 g KARABINY MAMMUT ŠROUB DO LEDU BLACK DIAMOND EXPRES ICE SCREW BUNDA MILET LD BELAY COMPOSITE JKT dámská technická bunda s tepelnou izolací KALHOTY WILD ROSES ALCASAR SOFTSHELL PANT dámské softshellové kalhoty ŠÁTEK BUF BUFF multifunkční šátek RUKAVICE OUTDOOR DESIGNS XCOUNTRY univerzální lehké rukavice SMYČKY 120 CM ROCK EMPIRE dyneema, lehká a pevná CEPÍN BLACK DIAMOND VENOM 32 Vybavení

VYBAVENÍPROSKIALPINISMUS(VELMILEHKÉ) LYŽE + VÁZÁNÍ LA SPORTIVA RST + DYNAFIT VERTICAL ST univerzální lehká lyže, 2 400 g / pár + stoupací vázání 1 040 g / pár, DIN 5-10 BOTY LA SPORTIVA SIDERAL lehká bota 2 130 g / pár, 70 % výstup / 30 % sjezd HOLE BLACK DIAMOND RAZOR CARBON lehké hole s FlickLock systémem, 590 g / pár BATOH DEUTER PACE 20 ultra lehký batoh pro toho, kdo šetří každý gram, 650 g BUNDA LA SPORTIVA STORM FIGHTER JKT pánská active shell bunda KALHOTY DIRECT ALPINE CASCADE PLUS pánské softshellové kalhoty ČEPICE DIRECT ALPINE VASA strečová čepice RUKAVICE ARCTERYX VENTA LT WS rukavice BRÝLE CÉBE ICE8000 brýle ledovcové 33www.hudy.cz Vybavení

VYBAVENÍ PRO FREERIDE LYŽE + VÁZÁNÍ BLACK DIAMOND AMPERAGE + FRITSCHI FREERIDE PRO lyže na dlouhé oblouky, 115 mm pod botou,  4 300 g / pár, robustní vázání na freeride, 2 190 g / pár, DIN 4-12 BOTY TECNICA COCHISCHE freeeride bota, 85 % sjezd / 15 % výstup, flex 120, 3 960 g / pár HOLE LEKI PEAK VARIO S SPEED LOCK dvoudílní lyžařské hole, systém Speed Lock, madlo Trigger S, 570 g / pár BUNDA MILLET 7/24 RIDE JKT pánský freeride komplet s možností sepnutí kalhot s bundou KALHOTY MILLET 7/24 RIDE PANT HELMA POC RECEPTOR BUG helma s technologiemi dvou skořepin RUKAVICE MILLET AMBER GLOVE teplé a nepromokavé rukavice BRÝLE POC IRIS BUG lyžařské brýle vynikajících parametrů BATOH MAMMUT ROCKER RAS lavinový airbag se systémem RAS 34 Vybavení

Lyže RST Univerzálnískialpovályžes dřevěnýmjádrem a dobrouváhou1200g(178cm).Zkrátkapro všechny,kteříšetříkaždýgram.116-77-106 R17m(167cm) Hmotnost: 1200g(177cm) Délka:157,167,177cm Pásy RST Skins Pásypasujícík lyžímLaSportivaRSTs výbornými stoupacímivlastnostmia dobrýmskluzem. Složení: 70%Mohair, 30%Nylon. Délka:157,167,177cm Šířka: 77mm

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LAVINÁCH DŮLEŽITÁ UPOZORNĚNÍ Nový sníh nebo déšť vedou vždy k nárůstu lavinového nebezpečí. Čím více nového sněhu napadne (za posled- ních 24 hodin), tím vyšší je lavinové nebez- pečí. Čím silnější vítr doprovází sněžení, tím vyšší je lavinové nebezpečí. Rychlé a  výrazné oteplení, silné sluneční záření nebo déšť po sněžení mají nepříznivý vliv na lavinovou situaci. Na čerstvém shromaždišti navátého sněhu lze uvolnit snadno lavinu – stačí malé zatí- žení jediným člověkem € 50. Špatná viditelnost ztěžuje posouzení ne- bezpečí. Nejvíce nehod se stane během prvního hez- kého dne po sněžení! ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY LAVINOVÉ BEZPEČNOSTI Skupina ideálně čítá 3–7 osob. Minimálně však chodím ve dvojici. Používám kompletní a funkční nouzové vy- bavení: kovovou lopatu s teleskopickým to- půrkem a  madlem, lavinovou sondu délky 240 cm s rychlonapínacím systémem a digi- tální lavinový vyhledávač se třemi anténa- mi. Bez kompromisů. S nouzovým vybavením umím správně za- cházet. To platí pro každého člena ze skupiny. Lavinové nebezpečí přináší ohrožení života. Z dlouhodobých statistik vyplývá, že přibližně polovina těch, kteří byli zcela zasypáni lavinou nepřežila. Proto je nutné dělat vše, abychom se lavinám vyhnuli. Pro minimalizaci rizika udržujeme na str- mých svazích při výstupu rozestupy, a sjíždí- me je jednotlivě, volíme co nejbezpečnější místa pro shromažďování skupiny. Naše chování je v souladu se strategií bez- pečnosti. OBVYKLÉ CHYBY Z dlouhodobé statistiky nehod v horách je za 85 % z nich zodpovědný člověk. Proto si zopa- kujme, jaké chyby vedou nejčastěji k  lavino- vým neštěstím: Přílišná ochota brát na sebe riziko. Chyby v plánování túry. Pohrdání varovnými radami znalců (horský vůdce, chatař). Ignorování signálů nebezpečí. Špatná volba trasy (nevyužití bezpečných pasáží v terénu). Nedostatečná vybavenost. Chybný odhad času túry. Nedisciplinovanost skupiny. Túra za špatné viditelnosti. Příliš velká skupina. Sám na túře. NEPRAVDIVÉ MÝTY Mezi lidmi koluje řada po léta zakořeněných mýtů o tom, kdy laviny zaručeně nehrozí. Tady jsou některé z nich: Málo sněhu znamená malé lavinové nebez- pečí. Za nízkých teplot laviny nepadají. Les vždy ochrání před lavinou. Stopy lyží na svahu signalizují bezpečí. Na krátkém svahu se nemůže nic stát. 3 dny po sněžení už žádné lavinové nebez- pečí nehrozí. Na drsném podkladu (kamenitý terén) lavi- ny nepadají. Laviny padají jen za špatného počasí. Praskání ve sněhu signalizuje výhodné se- sedání sněhové vrstvy. 36 Lavinovénebezpečí

JAK PŘEŽÍT LAVINU BOJ S ČASEM Při žádné horské krizové situaci neovlivňuje faktor času natolik otázku přežití, jako je tomu při úplném zasypání lavinou. Takzvaná „křivka přežití“ (obr. 1) udává pravděpodobnost, s ja- kou může zcela zasypaná osoba zůstat po da- nou dobu při životě, a  zřetelně znázorňuje jednotlivé fáze zasypání. CO JE TO VZDUCHOVÁ KAPSA? Za vzduchovou kapsu považujeme i malou duti- nu před nosem a ústy při současně volných dý- chacích cestách. Nález „žádná vzduchová kapsa“ platí pouze tehdy, jsou-li ústa a nos vzduchotěs- ně ucpány sněhem nebo žaludečním obsahem. ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ VZDUCHOVÁ KAPSA A PODCHLAZENÍ Zasypaní se vzduchovou kapsou mají rozho- „Kdo zůstane na povrchu, vyhrává!“ Tento výrok odráží to, co ukazují výsledky sta- tistických vyhodnocení lavinových nehod: 66 % všech osob zasažených lavinou je zasypáno pouze částečně (hlava a trup jsou nezasypány) nebo není zasypáno vůbec a 34 % obětí je zasypáno zcela (hlava a trup jsou ve sněhu). Zatímco částečně zasypaných nebo nezasypaných umírají 3 %, mortalita zcela zasypaných je 46 %. dující výhodu v přežití. Mohou zůstat naživu několik hodin i  s malou dutinou před ústy a  nosem. V  důsledku zvýšení obsahu oxidu uhličitého (vydechovaný CO2 je znovu vde- chován) a nedostatku kyslíku ztrácí zasypaný brzy vědomí. Chladový třes ustává a ochlazo- vání těla se tím urychluje. A  právě v  tom se ukrývá šance: se snižující se teplotou těla kle- sají také nároky organismu na kyslík, což je právě při jeho nedostatku ve sněhu výhodné. I když je vzduchová kapsa velmi malá a sně- hem proniká jen málo vzduchu, mohou být životní funkce postiženého zachovány (vita minima): přežití v hlubokém bezvědomí s po- vrchním, téměř neznatelným dýcháním a po- malým, stěží hmatným pulsem. Při velmi nízké tělesné teplotě lze bez poškození přežít i dlou- hodobější úplnou zástavu dechu a  krevního oběhu. Obr. 1 – Pravděpodobnost přežití zcela zasypaných osob v souvislosti s dobou zasypání 37www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

1-nízké 2-mírné 3-značné 4-vysoké reálnámíralavinovéhonebezpečí označení stupně v předpovědi 2 4 8 16 rozsahpři značném nebezpečí ZPRÁVA O LAVINOVÉ SITUACI CO SE DOZVÍTE Z LAVINOVÉ PROGNÓZY 1. LAVINOVÉ NEBEZPEČÍ: STUPEŇ LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ Celkový stupeň nebezpečí představuje jeho průměrnou hodnotu. Lokální odlišnosti nebezpečí. Předpověď se stanovuje na celý den, pokud se neočekávají větší změny během dne. Když se očekává změna nebezpečí v průbě- hu dne, vydává se dopolední a  odpolední předpověď. Každý stupeň je označen svojí barvou € str.  40. A někde i ikonou. Zpráva o lavinové situaci obsahuje prognózu vývoje nebezpečí a poskytuje důležité informace pro plánování túry.Tato zpráva je dobrým nástrojem jak diferencovat stup- ně nebezpečí v jednotlivých regionech. Upozorňuje na obzvláště ohrožená místa na svazích (terén, expozice, nadmořská výška), a to i v závislosti na denní době. POSOUZENÍ NEBEZPEČÍ Hlavní příčiny nebezpečí (např. navátý sníh). Nejohroženější místa (popis terénu, např. na hřebenech, ve žlebech atd.). Nebezpečné expozice – na směrové růžici jsou černou barvou označeny nebezpečné expozi- ce svahů (světové strany, na něž míří svahy). Nadmořská výška – bývá uvedena výška, na jejíž úrovni dochází ke zvýšení nebezpečí. Lidský faktor – požadavky na dovednosti a zkušenosti i informace, jaká zátěž sněhu je nebezpečná. NEBEZPEČÍ ROSTE EXPONENCIÁLNĚ POZOR Pomocná interpretace 1 – 2 – 3 – 4 – 5 pouze zjednodušeně vyjadřuje skutečný potenciál nebezpečí 2 – 4 – 8 – 16 – 32. Nebezpečná místa (červeně) při různých stupních nebezpečí stupeň 2 - mírné stupeň 3 - značné stupeň 4 - vysoké 38 Lavinovénebezpečí

2.STABILITA SNĚHOVÉ POKRÝVKY: Množství nového sněhu. Sněžilo za působení větru? Vliv nového sněhu na strukturu pokrývky. Hodnocení celkové stability sněhové po- krývky. 3.POČASÍ Lavinová prognóza obsahuje většinou i předpo- věď počasí pro vyšší polohy s důrazem na: sněhové srážky působení větru teplotu v různých nadmořských výškách 4.TENDENCEVÝVOJE NEBEZPEČÍ Prognostici se snaží odhadnout další vývoj lavi- nového nebezpečí na 1 až 3 dny dopředu a vy- chází z: stávajících znalostí o sněhové vrstvě předpovědi počasí, zejména z teploty, intenzi- ty slunečního záření, srážek a působení větru Na internetu si kromě aktuální prognózy můžete stáhnout: Lavinovou prognózu z předchozího období. Profil sněhové pokrývky. Vývoj počasí v posledních dnech (výška sně- hové pokrývky, rychlost a směr větru, teplota). Souhrnné zpravodajství za kratší období, kde jsou popsané i  konkrétní lavinové nehody. Např. ve Švýcarsku je to týdenní souhrn, v Ty- rolsku blog. Lavinové zpravodajství lze často vytisknout i v černobílé verzi. OMEZENÁ PLATNOST LAVINOVÉ PROGNÓZY Lavinová prognóza se vyhotovuje pro regiony a  nikoliv pro jednotlivé turistické a  lyžařské oblasti, její formulace je proto všeobecná. Posoudit nebezpečí na konkrétním svahu pouze na základě lavinové prognózy nelze. Exaktní předpovědi lavinových událostí (čas, místo, velikost, dráha a síla laviny) naráží na fyzikální omezení a nelze je stanovit. Obr. 1 – Přehledná grafika lavinové prognózy v Tyrolsku. Rozdělení na 12 regionů. Podle situace vychází buď předpověď celodenní nebo rozdělená. Černá plocha na směrové růžici i u nadmořské výšky označují nebezpečné zóny Obr. 2 – Ve Švýcarsku vychází denně předpověď pro celou švýcarskou alpskou oblast. Barevně je rozlišená míra nebezpečí a grafikou upřesněna nebezpečná místa. Obr. 3 – Švýcarská regionální prognóza. Švýcarské hory jsou posuzovány v osmi regionech 39www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

STUPEŇ NEBEZPEČÍ STABILITA SNĚHOVÉ VRSTVY TYPICKÝ NEBEZPEČNÝ DRUH SNĚHU PRAVDĚPODOBNOST UVOLNĚNÍ LAVINY 1 nízké (2) A: low N: gering F: faible I: bebole Sněhová vrstva je dobře zpevněná a stabilní nový sníh mokrý sníh (většinou na jaře) navátý sníh (starý sníh, přemístěný větrem) Uvolnění laviny je možné při větším zatížení sněhu lyžaři, především na strmých svazích uvedených v lavinové prognóze. Spontánní mohou být jen malé laviny. 2 mírné (4) A: moderate N: mässig F: limité I: moderato Sněhová vrstva je na některých strmých svazích jen mírně zpevněná, jinak lze ale považovat zpevnění sněhu za dobré. často starý sníh často navátý sníh nový sníh mokrý sníh (mj. jarní situace) Uvolnění laviny je možné jen při větším zatížení sněhu lyžaři, na ojedinělých místech extrémně strmých svahů. Velké spontánní laviny nejsou očekávané. 3 značné (8) A: considerable N: erheblich F: marqué I: marcato Sněhová vrstva je na mnoha strmých svazích pouze mírně zpevněná. Všechny druhy sněhu, nejčastěji: nový sníh navátý sníh starý sníh mokrý sníh (mj. tání provázené deštěm) Uvolnění laviny je možné už při malém zatížení sněhu lyžaři, především na strmých svazích, uvedených v lavinové prognóze. Případ od případu jsou možné střední, ojediněle ale také velké spontánní laviny. 4 velké (16) A: high N: gross F: fort I: forte Sněhová vrstva je na většině strmých svahů pouze slabě zpevněná. nový sníh navátý sníh (mj. během sněžení) mokrý sníh (mj. tání provázené deštěm) Uvolnění laviny je pravděpodobné už při malém zatížení sněhu lyžaři, na četných strmých svazích. Případ od případu jsou možné velké spontánní laviny. 5 velmi vysoké (32) A: extreme N: sehr gross F: trés fort I: molto forte Sněhová vrstva je pouze slabě zpevněná a celoplošně nestabilní nový sníh navátý sníh (mj. během sněžení) mokrý sníh (mj. tání provázené deštěm) Spontánní jsou četné velké laviny a mnohdy i obrovské laviny. Laviny lze očekávat na nepřiliš strmých svazích. STUPNICE LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ Při stupních nebezpečí značné (3), vysoké (4) a velmi vysoké (5) výrazně klesá stabilita sně- hové vrstvy a zároveň přibývá nebezpečných míst. K  uvolnění laviny stačí i  zatížení sněhu jediným lyžařem. Stupeň nebezpečí platí průměrně pro danou oblast. Lavinová prognóza má úspěšnost 80 až 85 %. Během túry sle- dujeme, zda předpovídané podmínky odpovídají skutečnosti. 40 Lavinovénebezpečí

PŘÍZNAKY, DOPORUČENÍ A POKYNY Všeobecně výhodné podmínky. Nejsou pozorovány žádné příznaky nebezpečí ani nenapadlo kritické množství nového sněhu. Extrémně strmé svahy sjíždějte jednotlivě. Vyvarujte se extrémně strmých svahů, pokrytých navátým sněhem. Pozor na nebezpečné pády (zřícení) ve strmém terénu. Stupeň 1 bývá předpovídán na 20 % zimních dnů, bohužel dochází k přibližně 7 % smrtelných nehod. Většinou výhodné podmínky. Ojedinělý výskyt příznaků nebezpečí. Čerstvý navátý sníh se objevuje pouze v malém množství a na malých plochách. K posouzení nebezpečí pomůže jednoduchý test stability sněhové pokrývky. Trasu volte„na jistotu“, především na strmých svazích uvedených v lavinové prognóze (expozice a výška). Velmi strmé svahy sjíždějte opatrně a jednotlivě. Vyvarujte se svahů, pokrytých čerstvým navátým sněhem. Stupeň 2 bývá předpovídán na 50% zimních dnů, bohužel dochází k přibližně 34 % smrtelných nehod. Částečně nevýhodné podmínky – kritická situace. Příznaky nebezpečí jsou typickým projevem situace. Často je dosaženo kritické množství nového sněhu a četná jsou místa s čerstvým navátým sněhem, často jde o kombinaci nového i navátého sněhu. Žádoucí je zkušenost s posuzováním lavinového nebezpečí a také volba co nejbezpečnější trasy. Vyvarujte se velmi strmých svahů uvedených v lavinové prognóze (expozice a výška). Pozor na laviny, které se mohou uvolnit nad vámi a ohrozit vás. Pozor při sjezdech neznámým terénem, hlavně v místech terénních přechodů. Stupeň 3 bývá předpovídán na 30 % zimních dnů, bohužel dochází k přibližně 47 % smrtelných nehod. Nevýhodné podmínky – akutní situace. Velmi četné příznaky nebezpečí. Vysoká pravděpodobnost uvolnění lavin. Žádoucí je velká zkušenost s posuzováním lavinového nebezpečí. Ohroženy mohou být i silnice. Omezení pohybu na na mírně strmé svahy. Pozor na obvyklé dráhy lavin – spontánní laviny jsou typickým projevem situace. Často je dosaženo kritické množství nového sněhu a četná jsou místa s čerstvým navátým sněhem, často jde o kombinaci nového i navátého sněhu. Volba co nejbezpečnější trasy. Vyvarujte se velmi strmých svahů uvedených v lavinové prognóze (expozice a výška). Pozor na laviny, které se mohou uvolnit nad vámi a ohrozit vás. Pozor při sjezdech neznámým terénem, hlavně v místech terénních přechodů. Stupeň 4 bývá předpovídán zřídka, bohužel dochází k přibližně 12 % smrtelných nehod. Velmi nevýhodné podmínky – katastrofální situace. Někdy velké, údolní laviny, ohrožení lidských obydlí. Nepodnikat túry. Doporučuje se opustit horskou oblast. Vyskytuje se velmi zřídka. Během 95 % zimních dnů panují stupně 1, 2 a 3, v průběhu 80 % stupeň 2 a 3. Pro lyža- ře je kritický hlavně 3. stupeň – značné ne- bezpečí. V průměru je to každý třetí zimní den. ČÍM VYŠŠÍ STUPEŇ, TÍM: nestabilnější je sněhová vrstva tím více nebezpečných míst tím menší zatížení stačí k uvolnění laviny tím větší počet i velikost lavin lze očekávat 41www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

RYCHLOST SÍLAVĚTRU PŘÍZNAKY PŘEMÍSŤOVÁNÍ SNĚHU do 15 km/h slabý kapesník se pohybuje není 15–40 km/h mírný kapesník dobře vlaje malé přemísťování zmrzlého nového sněhu (během sněžení) 40–60 km/h silný vítr je slyšet na pevných předmětech (pískání), hučící les, sněhové„prapory“ na vrcholech rozsáhlé přemísťování nového sněhu, počátek přemísťování starého sněhu z povrchové vrstvy 60–100 km/h vichřice pohyb na túře je větrem velice omezován, sněhové„prapory“ na hřebenech, rozsáhlé ve všech polohách díky turbulencím rozsáhlé přemísťování sněhu, v blízkosti hřebenů často nezůstane žádný sníh nad 100 km/h orkán silně ztěžuje držení rovnováhy, poškození lesů i budov rozsáhlé přemísťování sněhu, v blízkosti hřebenů často nezůstane žádný sníh CO OVLIVŇUJE VZNIK LAVIN 1. PODMÍNKY VÍTR Vítr může během sněžení, nebo pokud má sníh nezpevněný povrch, transportovat sníh. Vět- rem přemísťovaný sníh vytváří křehký a láma- vý, tzv. navátý sníh. Převívaný sníh se většinou hromadí na závětrných svazích, v blízkosti hře- benů. Vítr dokáže během několika hodin pře- měnitnesoudržnýčerstvýprašanv nebezpečný navátý sníh. Kromě toho dokáže vítr způsobit i erozi povrchu starého sněhu, což může vést ke vzniku kritické vrstvy. Navátý sníh = lavinový sníh Sníh přepravovaný větrem z místa na místo. Tvoří se především ve vyšších polohách, kdy je sněžení téměř vždy spojeno s působením větru. Největší shromaždiště jsou na závětrných svazích v blízkosti hřebenů. Je velmi labilní a ke spuštění deskové laviny může stačit zatížení jediným lyžařem. Navátý sníh je typický sníh deskových lavin. Právě kvůli nebezpečnosti navátého sněhu vzniklo pořekadlo: „Vítr je stavitelem lavin“. Čím silnější vítr fouká, tím více navátého sněhu a tím větší nebezpečí. Navátý sníh naštěstí dobře poznáme. Po- vrch sněhu tvoří malé vlnky, v blízkosti hře- benů vznikají převěje, a  pokud šlápneme lyží na vrstvu tohoto sněhu, od hran vybíha- jí trhliny. Navátý sníh je nebezpečný po 3 dny od své- ho vzniku. Velmi starý, překrystalizovaný, navátý sníh považujeme za stabilní. POZOR! Místům pokrytých navátým sněhem (shromaž- dištím) se vyhýbáme 1 až 3 dny od jejich vzniku, za silných mrazů i déle. Obr. 1–4 – Projevy výskytu navátého sněhu v terénu NOVÝ SNÍH Jako nový sníh označujeme sníh, který napadl během posledních tří dnů. Míra nárůstu lavino- vého nebezpečí závisí na množství sněhu a podmínkách, za nichž padal. Obr. 5 – Přestože je navátý sníh většinou měkký, je velmi soudržný 1 2 3 4 5 42 Lavinovénebezpečí

PODMÍNKY BĚHEM SNĚŽENÍ KRITÉRIA NEVÝHODNÉ VÝHODNÉ VÍTR silný vítr nebo vichřice slabý vítr, bezvětří TEPLOTA chladněji než –5 ºC až –10 ºC, především na začátku sněžení tepleji, lehce pod bodem mrazu POVRCH SNĚHU PŘED SNĚŽENÍM sníh padá na nestabilní a rovnoměrný povrch, na který neulpívá (povrchová jinovatka, prašan, krusta, led) slabší vrstva starého sněhu s nepravidelným povrchem V první polovině zimy (prosinec–únor) panují obvykle nevýhodné podmínky, v jarních měsících (březen–květen) naopak výhodné Kritické množství nového sněhu Je-li dosaženo kritické množství sněhu, je lavinové nebezpečí na stupni č. 3, čili značné. 10–20 cm za nevýhodných podmínek 20–30 cm za průměrných podmínek 30–50 cm za výhodných podmínek Stručně a jasně Čím je nový sníh chladnější, tím větší je rozdíl teplot mezi starým a  novým sněhem, tím nevýhodnější situace. Čím měkčí a hrubozrnnější je povrch starého sněhu, tím nevýhodnější situace. Čím intenzivnější sněžení (více sněhu za jed- notku času), tím nevýhodnější situace. DÉŠŤ Déšť způsobuje krátkodobé zvýšení lavinové- ho nebezpečí. Jednak proto, že se voda hroma- dí v  blízkosti tvrdší vrstvy (krusta, led) a působením vody (ztráta pevnosti) vzniká kri- tická vrstva, a  jednak tím, že déšť způsobuje ztěžknutí sněhu. Čím intenzivnější déšť, tím rychlejší nárůst nebezpečí. TEPLOTA Teplota ovlivňuje přeměnu sněhových krystalů a tím také přímo ovlivňuje lavinové nebezpečí. Jako chladnější se označuje sníh, který má tep- lotu -5 °C a nižší, teplejší sníh má teplotu v in- tervalu -5 °C až 0 °C. Právě teplejší sníh je typický výraznou změnou vlastností. Výrazné oteplení. Příčinou bývá především déšť nebo sluneční záření. Citelné oteplení bý- vá nevýhodné z následujících důvodů: Snižuje pevnost sněhové vrstvy. Sníh je nejprve ohříván na povrchu a  taje tam rychleji než v ještě chladné, spodní části sněhové vrstvy. Důsledkem toho vzniká na- pětí ve sněhové vrstvě. Trvalejší teplé počasí. Při déle trvajících tep- lotách nad nulou sněhová vrstva provlhne a její pevnost a soudržnost výrazně klesá. Stálý mráz –5 °C až –10 °C konzervuje lavinové nebezpečí. Zmrzlý sníh je křehký, citlivý na vnější zátěž a vzniklé napětí vrstvy se jen po- malu odstraňuje. Výrazné oteplení Jak ovlivňuje teplota lavinové nebezpečí Trvalejší teplé počasí Stálý mráz Opakované oteplování a ochlazování Citelné ochlazení 43www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

Opakované oteplování a ochlazování zpev- ňuje sněhovou vrstvu a odstraňuje napětí, za nízkých teplot ovšem pomaleji. Citelné ochlazení je výhodné, zvláště z teplot kolem nuly. POZOR! První den hezkého počasí po sněžení bývá ob- zvlášť nebezpečný a  bohatý na lavinová ne- štěstí! SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ Teplota sněhu závisí především na slunečním záření a větru, méně už na teplotě vzduchu. Čím více se úhel dopadu slunečních paprsků blíží pravému úhlu, tím větší je zahřívání sněho- vé pokrývky. Jinak řečeno, čím výše je slunce, tím silnější je ohřívání sněhu. 2. TERÉN Terén je jediným faktorem ovlivňujícím laviny, který se s časem nemění. SKLON SVAHU Čím strmější svah, tím vyšší nebezpečí. Většina lavin padá ze svahů o sklonu alespoň 30 °. Přes- tože sklon svahu můžete určit poměrně přesně, musíte počítat s určitým rozpětím. Na každém svahu najdete strmější úseky, než změříte na mapě. Lavinové nebezpečí neroste skokem při urči- tém sklonu svahu. Tvar terénu nebo blízkost hřebene ovlivňují lavinové nebezpečí často více než pár stup- ňů sklonu. Když potřebujete při výstupu svahem prová- dět otočky € 94, je svah prudší než 30 °. Většina lavin bývá uvolněna na svazích prud- ších než 35 °. Velmi strmý svah, kde sníh místy nezakrývá skály, má většinou sklon 40 ° a více. EXPOZICE SVAHU Na stinných svazích je sněhová pokrývka chladnější a v její struktuře často najdete kritic- ké vrstvy v podobě hrubozrnného překrystali- zovaního sněhu, vzniklého růstovou přeměnou € 64 (ledové hranatozrnité, pohárkové krysta- ly). Na slunných jižních svazích naopak většinou dochází k příznivým přeměnám sněhové vrst- vy. Pozor ale na silné krátkodobé ohřátí sněhu, to může přinést rychlý nárůst nebezpečí, hlav- ně na jaře a po napadnutí nového sněhu. Stinné svahy (expozice od západu přes sever po východ) jsou obzvlášť nebezpečné: Chybí sluneční záření, a  proto je přeměna sněhu pomalejší a po napadnutí nového sně- hu klesá lavinové nebezpečí pomaleji. Od konce října do poloviny února na severní svahy nedopadá přímé sluneční záření (€ obr. 6). Sesedání sněhu trvá 10 až 14 dní. Často se tvoří dutinová jinovatka a  hrana- tozrnitý (plovoucí sníh), způsobují vznik la- bilních vrstev. Ve zvlášť nebezpečných, stinných muldách často leží lákavý prašan. Slunečné svahy (expozice od západu přes jih po východ): Na slunečných svazích probíhá hlavně na ja- ře (ale i v zimě) kolísání teplot (den, noc), jehož Jižní svah Severní svah jižní svah 12–14 hodin severní svah západní svah 14–16 hodin východní svah 10–12 hodin Obr. 6 Výrazné oteplení Obr. 7 Obr. 8 Podíl lavinových nehod v závislosti na expozici svahu S J VZ SZ SV JVJZ 44 Lavinovénebezpečí

výsledkem je zpevňování sněhové vrstvy a úbytek napětí ve sněhu (€ obr. 7). NADMOŘSKÁ VÝŠKA S rostoucí nadmořskou výškou je sníh chlad- nější a vítr silnější. Proto zde většinou stoupá nebezpečí lavin. To platí hlavně v první polovi- ně zimy. Na jaře je tomu zpravidla naopak. TVAR TERÉNU V místech změny tvaru terénu nebo změny ex- pozice se často mění také struktura sněhové pokrývky, a to během několika metrů. Oblasti hřebenů a závětrné svahy 40 % lavinových neštěstí se odehrává na sva- zích v blízkosti hřebenů, kde leží navátý sníh. Ten vzniká ve větrném stínu, na závětrných stranách (něm. Lee), a to především: za horskými sedly (vysoká rychlost větru) pod plošinami a policemi, z nichž transportu- je vítr více sněhu než ze svahů v blízkosti hřebenů ve větších výškách (silnější vítr, prachový sníh) ve žlebech Hřbety a muldy Muldy (dolíky, žleby) často skýtají výborný sníh pro sjezd, vyžadují však více obezřetnosti než hřbety: Muldy (dolíky, žleby) jsou zvláště při krajích často velmi strmé. Na okrajích muld bývá většinou méně sněhu a tedy zvýšené nebezpečí vzniku lavin. V muldách a žlebech se často shromažďuje navátý sníh. Pokud se v muldě nebo žlebu uvolní lavina, je velmi malá možnost úniku a  navíc hrozí hluboké zasypání. POZOR! Shromaždiště navátého sněhu obcházejte správnou volbou stopy! Pozor na navátý sníh překrytý čerstvě na- padlým sněhem! Pozor za snížené viditelnosti. Místa s navátým sněhem se při plánování tú- ry obtížně předvídají, počítejte proto s méně příznivými podmínkami a připravte si různé varianty trasy! Skalnatý terén Strmé svahy, kde sníh nezakrývá skály, mají sklon přibližně 40 °. Osamělé skalní bloky nebo stromy nám sice dávají pocit jistoty, stabilita sněhové vrstvy ale bývá v těchto místech často nižší, a proto se tam nezdržujeme. Les Pokud není les velmi hustý, před lavinou nás neochrání. V  zalesněných svazích se tolik ne- projevuje činnost větru, a proto panuje v pás- mu lesa většinou nižší lavinové nebezpečí. Pozor na smíšený anebo modřínový les, kde může být působení větru mnohem větší. a) závětří na hřebenech b) muldy a žleby c) rozlehlé svahy expozice shodné se směrem větru d) strmé svahy pod rozlehlými plochami e) úpatí skalních stěn nebo přechody sklonů svahu Obr. 9 Typické tvary terénu, ve kterých se často shromažďuje navátý sníh a) b) c) d) e) 45www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

VAROVNÉ SIGNÁLY Varovné signály se snažíme vědomě vyhledá- vat. Za signály nebezpečí považujeme: Spontánní laviny (v terénu, v okolí). Praskání ve sněhu (zvuky „vumm“). Charak- teristické pro stupeň značné nebezpečí (3). Trhliny ve sněhu po pouhém našlápnutí. Pouze ten, kdo prošlapává stopu, může sly- šet praskání ve sněhu („vumm“). Pokud se varovné signály vyskytují, je reálné nebez- pečí přinejmenším značné (stupeň 3). OHODNOCENÍ STUPNĚ NEBEZPEČÍ PROSTŘEDNICTVÍM VAROVNÝCH SIGNÁLŮ Nízké (1) a mírné (2) nebezpečí se neproje- vuje signály, znatelnými během túry. Z to- hoto důvodu bývá mírné nebezpečí často záludné. Protože lavinová předpověď vykazuje prav- děpodobnost správnosti 80 až 85 %, je nut- né stupeň nebezpečí během túry konfrontovat se skutečností. Varovné signá- ly a  kritické množství nového sněhu jsou nejdůležitější nástroje k  vyhodnocení ne- bezpečí v terénu. Mírné (2) a značné (3) nebezpečí se od sebe většinou dobře rozpozná (varovné signály, kritické množství nového sněhu). Pozor, od stupně 3 „značné“ jsou možné spontánní laviny. HLAVNÍ NEBEZPEČÍ Jedna z otázek, kterou si před túrou vždy klade- me, zní: „Odkud dnes hrozí lavinové nebezpe- čí?“ Většinou v reálu existuje jeden ze tří stavů sněhu: starý, nový, nebo pro jaro typický firn. Dané sněhové situaci je potřeba přizpůsobit odpovídající strategii chování na túře. VAROVNÉ SIGNÁLY STUPNĚ LAVINOV. NEBEZPEČÍ PRASKÁNÍVE SNĚHU (VUMM), TRHLINYVE SNĚHU LAVINY uvolněné lidmi spontánní 2 mírné ojedinělé ojedinělé zřídka 3 značné typické typické ojedinělé 4 vysoké časté časté typické 3. LIDSKÝ FAKTOR Člověk hraje při vzniku lavin významnou roli – 90 % lavin se uvolní lavinu přičiněním lidí. Pohyb lyžaře představuje zátěž sněhové pokrývky. Při „šetrném“ zatěžování sněhu (rozestupy, zátěž bez rázů, jízda bez pádů atd.) se výrazně snižuje pravděpodob- nost uvolnění laviny člověkem. Na rozdíl od mohutných, katastrofálních la- vin jsou laviny uvolněné člověkem menší a většinou vedou ke stržení jedné nebo ně- kolika osob. Nezřídka je člověk na nebezpečí laviny upo- zorňován varovnými signály (praskání ve sněhu, spontánní laviny v okolí atd.) € 46. Záleží pak na tom, zda je vnímá a  vyvodí z nich správné závěry. ODHAD NEBEZPEČÍ V TERÉNU (NA TÚŘE) 46 Lavinovénebezpečí

ODHAD RIZIKA A JEHO MINIMALIZACE Redukční metodou určíte nebezpečné svahy a následně se jich vyvarujete. Gra- fická metoda je jen orientační a vychází ze stupně lavinové- ho nebezpečí a  sklonu svahu. Nezohledňuje však další podstatné okolnosti: podmín- ky, terén a  lidský faktor. Stupnice pla- tí pro nevýhodné svahy. Graf upozorňuje na to, jak velkou plochu vedle stopy sledovat a  na jak prudké svahy vstu- povat v závislosti na stupni nebezpečí. „Dobrá schopnost posouzení nebezpečí přichází se zkušeností a zkušenost přichá- zí se špatnými posudky“. Barry le Pater GRAFICKÁ REDUKČNÍ METODA JAK SI SPRÁVNĚ VYLOŽIT POJMY Redukční metodou určíte nebezpečné svahy a následně se jich vyvarujete. Grafická metoda je jen orientační a vychází ze stupně lavinové- ho nebezpečí a  sklonu svahu. Nezohledňuje však další podstatné okolnosti: podmínky, te- rén a lidský faktor. Stupnice platí pro nevýhod- né svahy. OVĚŘENÍ STUPNĚ NEBEZPEČÍ € 40 ZOHLEDŇOVANÁ ZÓNA SVAHU Zóna svahu, která nás zajímá z hlediska nebez- pečí lavin, závisí na stupni nebezpečí a s ros- toucím nebezpečím se skokově zvětšuje (viz tabulka a obrázek na straně 48). CO SE POVAŽUJE ZA NEJSTRMĚJŠÍ MÍSTO Při posuzování lavin se považuje za nejstrmější místo sklon plochy o rozloze alespoň 20 x 20 m. Tento fakt se na mapě špatně zjišťuje, a proto platí následující: Změřený strmý svah na mapě porovnejte se skutečností. Pečlivým měřením při plánování túry odhalí- te většinu nebezpečných svahů. Měření sklonu svahu na mapě € 76. 47www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

VÝHODNÁ / NEVÝHODNÁ EXPOZICE SVAHU Redukční metodu používejte především při plá- nování túr. Kromě maximálního sklonu svahu zjistěte na mapě i nadmořskou výšku a expozici (světovou stranu) svahu, po němž se při túře budete pohybovat. Pokud svah neleží v nebezpečné zóně, po- psané v lavinové prognóze, považujte pod- mínky za výhodné. Za nevýhodné vždy považujte: svahy uvedené v lavinové prognóze svahy pokryté čerstvým navátým sněhem svahy, které se během posledních hodin vý- razně oteplily (přímé slunce, vzrůst teploty) STUPEŇ NEBEZPEČÍ SLEDOVANÁ PLOCHA SVAHU NA MAPĚ MĚŘÍME SKLON SVAHU nízké stopa přímo v místech vedené stopy mírné pásmo 20 m kolem stopy přímo v místech vedené stopy značné celý svah včetně úpatí. pokud je často sjížděn, tak sledujeme pásmo 20 m kolem stopy kromě vlastní trasy i svahy, které ji obklopují vysoké celý svah včetně zón lavinových drah z okolních svahů. laviny mohou zasáhnout i na velmi mírné svahy hluboko v údolí kromě vlastní trasy i svahy, které ji obklopují ČASTO SJÍŽDĚNÝ SVAH Má výhodnější strukturu sněhové vrstvy. Celý svah je sjížděn pravidelně po celé ploše během prvních dvou dnů po sněžení. Nad svahem nesmí být neježděný terén. Na počátku zimy není moc svahů, které lze považovat za často sjížděné. Na často ježděném svahu při stupni 3 stačí sledovat pásmo 20 m od stopy. Na často ježděném svahu při stupni 2 může- me sjíždět i svahy strmé 40 °. POZOR! Často ježděných svahů ve volném terénu mnoho nenajdete. Nejvíce se vyskytují v blízkosti sjezdovek ve střediscích nebo na často chozených, jednodušších túrách. Často sjížděný svah Málo sjížděný svah 2 – nízké 3 – značné SLEDOVANÁ ZÓNA SVAHU 48 Lavinovénebezpečí

CO VŠECHNO HRAJE ROLI Pokud se pohybujete v oblasti zvýšeného rizika (oranžová), zohledňujte při posuzování nebez- pečí následující faktory související s podmínka- mi, terénem a účastníky túry. 49www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

NOVÝ SNÍH – SHRNUTÍ TRVÁNÍ NEBEZPEČÍ 1–3 dny po konci srážkového období. Většinou 1 den při výhodném povrchu starého sněhu a dobrých podmínkách sesedání sněhu. MOŽNÉ LOMY VE SNĚHOVÉ POKRÝVCE V novém sněhu. Ve vrstvě na povrchu starého sněhu. Hlouběji ležící kritická vrstva. VLASTNOSTI SNĚHOVÝCH DESEK Měkká, nesoudržná nebo výborně spojitá, vlhká nebo suchá. PŘÍZNAKY Kritické množství nového sněhu € 42 VAROVNÉ SIGNÁLY Především deskové laviny. TYPICKÉ PRO NEBEZPEČÍ LAVIN Často plošně po celých svazích. Nebezpečnější ve vyšších polohách, kde fouká silnější vítr. ROZPOZNATELNOST Poměrně snadná. TYPICKÝ STUPEŇ NEBEZPEČÍ mírné (2) a značné (3) TYPICKÉ LAVINOVÉ SITUACE 1. NOVÝ SNÍH Jako nový sníh označujeme sníh, který napadl během posledních tří dnů. Míra nárůstu lavino- vého nebezpečí závisí na množství sněhu a podmínkách, za nichž padal. Nový sníh přiná- ší jednak zátěž staré sněhové vrstvy a jednak vytváří novou vrstvu. DŮLEŽITÁ FAKTA A RADY Čím více nového sněhu napadne, tím větší je nárůst lavinového nebezpečí. Důležitý je charakter povrchu starého sněhu před sněžením (členitost, drsnost, teplota). Výhodný je nesoudržný nový sníh na dobře zpevněném, nepravidelném povrchu staré- ho sněhu. Nevýhodný je soudržný nový sníh (navátý nebo lepivý sníh) na nesoudržné tenké vrst- vě na povrchu starého sněhu. Nevýhodné je, když padá za silného větru nebo vichřice nebo když je chladněji než -5 ºC až -10 ºC, především na začátku sněžení. Pozor při citelném oteplení po napadnutí nového sněhu! Důležité otázky k posouzení situace s no- vým sněhem: Množství nového sněhu a intenzita sněžení? Vlastnosti nového sněhu: nesoudržný, nebo spojitý? Charakter povrchu starého sněhu před sně- žením? Stručně a jasně Nový sníh na výhodném povrchu starého sněhu může vytvořit jak sněhovou desku, tak i kritickou vrstvu. Švýcarští odborníci definovali čtyři vzory typických sněhových situací, při nichž dochází k lavinovým nehodám. Jde o to, aby se lyžaři naučili přiřadit sníh na svahu k odpovídajícímu vzoru a využít při tom dostupných informací, uvedených v aktuální lavinové prognóze. Právě správné rozpoznání a pojmenování problému vede k opa- trnosti správným směrem. ČTYŘI VZORY SNĚHOVÝCH SITUACÍ Nový sníh Navátý sníh Mokrý sníh Starý sníh 50 Lavinovénebezpečí

Velmi nevýhodné – když má vrstva nového sněhu směrem k povrchu stále větší husto- tu, naopak velmi výhodné je hutná spodní část a směrem k povrchu hustota klesá. Nový sníh na kritické vrstvě starého sněhu vede většinou k déle trvající (týdny) nebez- pečné lavinové situaci. Sněhová deska z no- vého sněhu se může rozjet po kritické vrstvě. U nového sněhu nesledujte pouze to, zda je dobře spojený s povrchem starého sněhu, ale také jak hluboko ve starém sněhu leží kritické vrstvy. Studený nový sníh (-5 °C a chladnější) se sice s  teplým, vlhkým povrchem starého sněhu spojí velmi dobře, ale kvůli velkému rozdílu teplot starého a nového sněhu mů- že vznikat slabá vrstva v novém sněhu dí- ky růstové přeměna. Proto jsou často kritické vrstvy v blízkém okolí zledovatělé krusty. 2. NAVÁTÝ SNÍH Když vítr „přepravuje“ (převívá sníh z návětr- ných svahů na závětrné, vzniká velmi nebez- pečný, tzv. navátý sníh. Zrádná situace především za krásného počasí, den po ustání srážek a větru. O dva dny později je obvykle situace mnohem příznivější. DŮLEŽITÁ FAKTA A RADY Čerstvýnavátýsníhjevždysuchýa velmisoudržný. Navátý sníh je typický sníh deskových lavin. Aby mohl navátý sníh vzniknout, musí být k  dispozici nesoudržný sníh a  současně vát dostatečně silný vítr (od 30 km/h) € 42 U navátého sněhu může panovat v  malém prostoru rozdílné lavinové nebezpečí. Navátý sníh je velmi labilní a ke spuštění des- kové laviny stačí zatížení jediným lyžařem. Navátý sníh je nebezpečný dva dny od svého vzniku. Důležité otázky k posouzení situace s na- vátým sněhem: Stáří (dnů) navátého sněhu? Tloušťka vrstvy navátého sněhu? Co leží pod vrstvou navátého sněhu? Stručně a jasně Právě kvůli nebezpečnosti navátého sněhu vzniklo pořekadlo: „Vítr je strůjcem lavin.“ Nesoudržný nový sníh může být díky působe- ní větru velmi náchylný ke vzniku laviny. Sníh je přepravován ze svahů návětrných (něm. Luv) na závětrné (něm. Lee). Čím silnější vítr fouká, tím více navátého sně- hu a tím větší nebezpečí. Největší shromaždiště jsou na závětrných svazích v blízkosti hřebenů. NAVÁTÝ SNÍH – SHRNUTÍ TRVÁNÍ NEBEZPEČÍ 1–2 dny po vytvoření navátého sněhu MOŽNÉ LOMY VE SNĚHOVÉ POKRÝVCE Na rozhraní mezi starým a navátým sněhem nebo na rozhraní navátého a nového sněhu. Hlouběji ležící kritická vrstva. VLASTNOSTI SNĚHOVÝCH DESEK Měkká nebo tvrdá, zcela soudržná, většinou suchá. PŘÍZNAKY Vytvořené větrem (vlny, duny, praporky, vhloubení € 45 VAROVNÉ SIGNÁLY Především deskové laviny, praskání a trhliny kolem lyží po došlápnutí. TYPICKÉ PRO NEBEZPEČÍ LAVIN Často plošně po celých svazích. Nebezpečnější ve vyšších polohách, kde fouká silnější vítr. ROZPOZNATELNOST Poměrně snadná. TYPICKÝ STUPEŇ NEBEZPEČÍ Nízké (1), mírné (2), značné (3) a vysoké (4) 51www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

Navátý sníh většinou vzniká ze studenější- ho (-5 ºC a nižší), čerstvě napadlého, nesou- držného nového sněhu. Navátý sníh je většinou měkký, ale při převí- vání starého sněhu vzniká často záludný tvrdší navátý sníh, který může ležet na kri- tické vrstvě. Navátý sníh je typický pro první polovinu zi- my (do konce února),pro zónynad hranicí lesa a pro svahy mířící na všechny světové strany. V alpské oblasti je typický buď severozá- padní vítr (ohrožuje J a JV svahy) nebo jižní vítr (ohrožuje S svahy). Navátý sníh naštěstí dobře poznáme. Po- vrch sněhu tvoří malé vlnky, v blízkosti hře- benů vznikají převěje. Pokud šlápneme lyží na vrstvu sněhu, od hran se tvoří trhliny. Velmi starý, překrystalizovaný navátý sníh považujeme za stabilní. 3. MOKRÝ SNÍH Situace typická především pro jarní měsíce, ale i  v Alpách dochází dvakrát až třikrát za zimu k oblevě a dešti. DŮLEŽITÁ FAKTA A RADY Čím vyšší obsah vody ve sněhové vrstvě, tím menší pevnost sněhové pokrývky a tím vyšší lavinové nebezpečí. Déšť a tání způsobují vyšší hmotnost sně- hu. Důležité otázky k  posouzení situace s navátým sněhem: Déšť, nebo jen tání na povrchu sněhu? Množství vody, které obsahuje sněhová pokrývka? Struktura sněhové pokrývky? Hloubka proboření sportovce (bez lyží)? Stručně a jasně Silné oteplení v  průběhu dne vede v  jar- ních měsících k  razantnímu zvýšení lavi- nového nebezpečí. Déšť způsobuje razantní zvýšení lavinové- ho nebezpečí. Především v první polovině zimy (do konce února) může při nižší výšce sněhu způsobit velké spontánní la- viny. Jarní situace obvykle nastává od začátku března, na jižních svazích, ve výškách nad 2000 m. Od začátku května jsou nebez- pečné většinou severní svahy. K uvolnění mokré laviny dochází často v  blízkosti sluncem ohřátých skal nebo působením impulsu ve formě malých lavi- nek, padajících z ohřátých skal. Hrozí na svazích mířících na všechny svě- tové strany. MOKRÝ SNÍH – SHRNUTÍ TRVÁNÍ NEBEZPEČÍ Několik hodin, od vniknutí vody do sněhu po zamrznutí. MOŽNÉ LOMY VE SNĚHOVÉ POKRÝVCE Především u přechodů jednotlivých vrstev sněhu a když je slabší sněhová pokrývka. VLASTNOSTI SNĚHOVÝCH DESEK Většinou měkké, a částečně nebo velmi mokré. PŘÍZNAKY Mokrý povrch sněhu, velká hloubka proboření sportovce (bez lyží), intenzivní sluneční záření, vysoká teplota, déšť. VAROVNÉ SIGNÁLY Především spontání laviny TYPICKÉ PRO NEBEZPEČÍ LAVIN Různé expozice a výškové úrovně (závisí na období zimy i části dne) ROZPOZNATELNOST Snadná. TYPICKÝ STUPEŇ NEBEZPEČÍ mírné (2) a značné (3) 52 Lavinovénebezpečí

STARÝ SNÍH – SHRNUTÍ TRVÁNÍ NEBEZPEČÍ Týdny až měsíce, mnohdy i po celou zimu MOŽNÉ LOMY VE SNĚHOVÉ POKRÝVCE Ve vrstvě, kde proběhla růstová přeměna € 64 nebo když nasněží na povrchovou jinovatku. VLASTNOSTI SNĚHOVÝCH DESEK Různé kombinace, možná je tvrdá i měkká. PŘÍZNAKY Nevýhodná struktura sněhové vrstvy – růstová přeměna € 65 VAROVNÉ SIGNÁLY Praskání ve sněhu – vumm. TYPICKÉ PRO NEBEZPEČÍ LAVIN Místa (regiony) s nedostatkem sněhu, severní svahy, skalnatý terén. ROZPOZNATELNOST Na první pohled obtížná, pomůže test stability. TYPICKÝ STUPEŇ NEBEZPEČÍ mírné (2) a značné (3) 4. STARÝ SNÍH Pokud po několik dní nedochází ke změnám sněhové pokrývky, ať už jde o srážky, vítr nebo tavící přeměnu, lze očekávat zvýšení lavinové- ho nebezpečí. Situace se starým sněhem se vyznačují nevýhodnou strukturou sněhu. Ta obvykle skrývá alespoň jednu kritickou vrst- vu, na které leží sníh ochotný vytvořit desko- vou lavinu. DŮLEŽITÁ FAKTA A RADY Vyšší sněhová pokrývka je výhodnější než méně sněhu. Mocné (silné) a podobné vrstvy ve struktuře sněhu jsou výhodnější než různorodé vrst- vy. Tvrdší vrstvy ležící na měkčí vrstvě jsou mé- ně výhodné než měkká vrstva ležící na tvr- dé. Povrch sněhu dnes může být možná zítra kritickou vrstvou. Důležité otázky k  posouzení situace se starým sněhem: Kombinace sněhová deska – kritická vrstva? Kritická vrstva méně než 1 metr pod povr- chem sněhu? Informace o  struktuře sněhové pokrývky? Test sněhové pokrývky? Stručně a jasně Typické pro zimy chudé na sníh nebo regiony trpící nedostatkem sněhu. Obvykle sníh na stinných svazích. Dlouhotrvající stav s problematickým starým sněhem obvykle přichází, když je méně sněhu a více dní panuje suchý mráz (pod -10 °C). Povrchová jinovatka, vzniklá v průběhu noci, na kterou napadne nový sníh, může předsta- vovatněkoliktýdnůtrvajícízáludnénebezpečí. 53www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

10TYPICKÝCHDRUHŮLAVINOVÉHONEBEZPEČÍ Předkládané modely popisují typické lavinové situace, které jsou jasně definovatelné a zjevně nebezpečné. Nastávají opakovaně v  průběhu většiny zimních sezón. Četné analýzy nehod, ke kterým došlo v uplynulých dvaceti letech, totiž prokázaly, že za většinou z nich stojí jeden z de- seti typů lavinového nebezpečí. Za předpokla- du jejich znalosti a přiměřeného chování by se dalo většině těchto nehod předejít. Základní kostra typu lavinového nebezpečí je vždy tvo- řena kombinací aktuální skladby sněhové po- krývky a  počasí, jež se odráží v  následné lavinové aktivitě. Většině lyžařů a  snowboardistů se však nedostává času intenzivněji se problemati- kou sněhu, počasí a lavin zabývat. Často pro- to vidí jen zasněženou zimní krajinu, bez schopnosti uvědomit si nebezpečí, která se za tímto obrazem mohou skrývat. Kromě zprávy o  lavinové situaci a  jiných pramenů informací lze mnohé získat také prací s typy lavinového nebezpečí. Definice modelů nebezpečí vychází z histo- rie lavinových událostí a povětrnostních pod- mínek, které tehdy panovaly. Porovnaly se aktuální parametry počasí s historickými daty V uplynulých letech získalo v oblasti nauky o lavinách na významu tzv. rozpoznává- ní typů nebezpečí. Podle švýcarské metodiky byly pojmenovány čtyři„typické lavi- nové problémy“, popsané na předchozích stranách. Lavinoví odborníci z Tyrolska Rudi Mair a Patrick Nairz popsali 10 typických druhů lavinového nebezpečí. a pátralo se po takových situacích, které byly těm aktuálním co nejpodobnější. Tento systém se osvědčil. Byla tak rozpozná- na například významná souvislost mezi pozo- rovanými sesuvy lavin s kombinací intenzivního přírůstku sněhu, silného věru a  náhlé změny teplot, a  tato souvislost byla také numericky popsána. Při komplikovanějších situacích však systém selhával, nejspíš také proto, že nebyl brán v  úvahu jeden z  nejdůležitějších parametrů, totiž aktuální stavba sněhové pokrývky. Z po- čátku z ne zcela jasné myšlenky jednotlivé ty- py lavinového nebezpečí uspořádat nakonec vykrystalizoval systém vzájemně propojených proměnných. Následně bylo stanoveno deset rozhodujících typů, které minimálně z  98% pokrývají veškeré nebezpečné situace objevu- jící se v průběhu zimní sezóny. Pro jednotlivé typy je charakteristický jejich opakovaný vý- skyt nejen (většinou) v  průběhu jedné zimy, nýbrž i jejich zpravidla každoroční výskyt. V tyrolské lavinové prognóze se objevují odkazy na typické modely nebezpečí (číslo i název), a proto uvádíme i jejich německý ná- zev. 1. Druhé sněžení (gm1 – der zweite Schneefall) Po prvním zimním sněžení mohou sjíždět laviny po strmých, hladkých svazích. Po druhém významnějším sněžení obvykle přibývá deskových lavin. Ty lze označit za typické lyžařské laviny, způsobující až 95 % všech smrtelných lavinových nehod. Druhé sněžení je rozhodující proto, že na rozhraní mezi vrstvou prvního a druhého sněhu se někdy může vytvořit slabá (kritická) vrstva, po které se může rozjet desková lavina i po zatížení jediným sportovcem. Typický problém ve výškách nad 2 000 m n. m. a na strmých stinných svazích. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen 2. Klouzavý sníh (gm2 – Gleitschnee) Sníh snadno sjíždí do údolí po strmých, hladkých plochách. Přitom vznikají „sněhové tlamy“, tedy dobře viditelné někdy i několikametrové trhliny ve sněhové vrstvě. Tyto „tlamy“ ukazují na možnost laviny klouzavého sněhu, ale nevypovídají o tom, zda masa sněhu vůbec způsobí lavinu a kdy (denní doba) a za jakých podmínek (mráz, teplo) k ní dojde. Laviny klouzavého sněhu jsou velmi obtížně předvídatelné a jejich uvolnění nezávisí na zatížení sněhu sportovci. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen 54 Lavinovénebezpečí

jde však jen o to, ve kterém období zimy do- chází ke zvýšenému výskytu jednotlivých typů lavinového nebezpečí, ale také o to, jak dlouho může taková situace vydržet. Typ 3 (déšť) je například v průběhu zimního období velmi neobvyklý a navíc krátkodobý jev. Typ 2 (klouzavý sníh) může naopak na strmých travnatých svazích představovat latentní ne- bezpečí v průběhu celé zimy. Pro typ 5 (sně- žení po dlouhém chladném období) je typické dlouhé trvání v centrálních alpských oblastech chudých na sníh, na rozdíl od ty- pických, srážkově bohatých regionů. Typ 9 (zasněžené krupky) vchází do hry většinou na konci zimy. PROSTOROVÉ ROZČLENĚNÍ K výskytu jednotlivých typů nebezpečí do- chází většinou ve specifických nadmořských výškách, expozicích, a  často i  pouze v  urči- tých regionech. Typ 3 (déšť) je však příkladem problému všech regionů. Dochází k  němu v  průběhu zimy především v  nadmořských výškách pod 2000 m  a negativně ovlivňuje oblasti všech expozic. Vždy velmi kritická si- tuace typu 5 (sněžení po dlouhém chladném období) vede k  problémům ve všech nad- mořských výškách a  expozicích, především 10 ROZHODUJÍCÍCH TYPŮ LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ (DÁLE JEN TLN): 1. Druhé sněžení 2.Klouzavý sníh 3.Déšť 4.Studený na teplý / teplý na studený 5.Sněžení po dlouhém chladném období 6.Studený, kyprý, nový sníh v kombinaci s větrem 7. Oblasti s malou vrstvou sněhu během zimy bohaté na sníh 8.Zasněžená povrchová jinovatka 9. Zasněžené krupky 10. Jarní situace ČASOVÉ ROZČLENĚNÍ Každý z deseti TLN přichází v průběhu sezóny zpravidla v jiném období. Proto je z důvodu rozpoznání právě aktuálního TLN užitečné uvést je do odpovídajícího pořadí. TLN 1 (druhé sněžení) může ve vysokých polohách vstoupit do hry již pozdě na podzim, jarní si- tuace přichází zpravidla koncem února. Avšak vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní pro- cesy, nelze u většiny TLN stanovit žádné ostré časové hranice, nýbrž jen klouzavé přechody, ale je třeba počítat i s mimořádnými výskyty. Pod časový aspekt lze zahrnout také často extrémní nárůst lavinových událostí u někte- rých typů nebezpečí. To platí zejména pro typ 2, 3, 5, 8 a 10. U časového rozčlenění ne- 3. Déšť (gm3 – Regen) Déšť je klasickým varovným signálem. Jednak přináší zvýšení hmotnosti sněhové vrstvy a jednak způsobuje razantní snížení soudržnosti (pevnosti) sněhu. Déšť může přijít v kterékoli části zimy. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen 4. Studený na teplý / teplý na studený (gm4 – kalt auf warm / warm auf kalt) V nauce o lavinách dlouho platilo, že velký teplotní rozdíl během sněžení je pro vývoj lavinového nebezpečí příznivý. To však platí jen za určitých předpokladů. Většinou ale takový rozdíl teplot působí negativně, protože podporuje růstovou přeměnu (krystalizaci) ve sněhové vrstvě, díky které vzniká tenká kritická vrstva, tvořená většími krystaly sněhu (hranatozrnité, pohárkové krystaly) € 64, po níž se lavina může rozjet po zatížení sněhu lyžaři. K tomu dochází často na svazích směřujících k jihu. Zákeřná konstelace, také proto, že kritická vrstva bezprostředně po sněžení neexistuje, a vzniká teprve v průběhu následujících dnů. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen 55www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

5. Sněžení po dlouhém chladném období (gm5 – Schnee nach langer Kälteperiode) Tentomodelnebezpečímůžemeoznačitjako„klasiku“.Podlouhém chladnémobdobízačínásněžit.K tomuvanesilnývítr,v jehoždůsledku jenovýsníhpřenášena ukládánnazávětrných(Lee)svazích.V krátkém časevznikávelmichoulostiválavinovásituace. Kpodobnésituacivšakmůžedojít,kdyžpodlouhémchladném obdobízačne„pouze“silněfoukat,anižbysněžilo.A jetuproblém! Nový,navátýsníh(Triebschnee)jeukládánnazávětrnýchsvazích,kde zůstáváležetnavrstvěkyprého,častohranatozrnitého,plovoucího (Schwimschnee)staréhosněhu.Starýsníha čerstvýnavátýsníhjsou velmišpatněspojeny.K narušeníchoulostivéstavbysněhovépokrývky stačíjižjenurčitédodatečnézatížení…Vestatistikáchtakovétosituace pravidelněvzbuzujípozornost:docházípřinichtotižk markantnímu nárůstulavinovýchudálostís účastílidí,a tomimojinétaképroto,že nárůstnebezpečíjevelminenadálý. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen však v sektorech ZJZ přes S po VJV. Vedle roz- šíření různých typů nebezpečí v  určitých nadmořských výškách, expozicích a  regio- nech, existuje ještě další, lokální aspekt, a to plošný rozsah slabé vrstvy. Při situaci typu 9 (zasněžené krupky) se pro tento typ rozhodu- jící kulaté sněhové formy ukládají v terénních prohlubních, typicky v  muldách nebo pod skalami. Podstatně méně často dochází u to- hoto modelu k utvoření souvislé, velkoplošné slabé vrstvy, která by mohla způsobit sesuv velké laviny. Naopak typ 8 (zasněžená povr- chová jinovatka) je často problémem velkých souvislých oblastí. ROZČLENĚNÍ PODLE POTENCIÁLU NEBEZPEČÍ Potenciál nebezpečí každého typu představu- je funkci časového a prostorového rozdělení, v kombinaci s jeho „brizancí“. Pod tímto po- jmem rozumíme v této souvislosti možné niči- vé účinky lavin. Při jarní situaci (typ 10) se dávají do pohybu přirozeně jiné objemy sně- hu než při sesuvu v  důsledku situace podle typu 1 (druhé sněžení). Důležitým bodem je pravděpodobnost samovolných sesuvů. Ta většinou přímo souvisí s aktuální stavbou sně- hové pokrývky. U typu nebezpečí 4 (chladné na teplém / teplé na chladném) to trvá určitou dobu, než se v důsledku metamorfózy sněhu vytvoří uvnitř sněhové pokrývky kritická vrst- va. Samovolné laviny proto nehrají v  tomto případě žádnou přímou roli. Opakem toho je typ 8 (zasněžená povrchová jinovatka), která představuje jeden z těch typů, u kterých lze počítat s četnými samovolnými sesuvy. V dů- sledku neobyčejně špatného spojení sněho- vých vrstev dochází u  tohoto typu k  samovolným sesuvům převážně malých, příp. středních lavin. Podobné je tomu u typu 5 (sněžení po dlouhém chladném období). Ze zkušenosti však víme, že trvá déle, než v dů- sledku zatížení srovnatelným množstvím sně- hu dojde k lomu slabé vrstvy. Spontánní laviny nabývají v tomto případě většího rozsahu. PŘEKRÝVÁNÍ TYPŮ NEBEZPEČÍ Lavinové situace lze zpravidla velmi dobře a  jednoznačně přiřadit k  jednotlivým typům nebezpečí. Nejsnazší je tomu na začátku a na konci zimní sezóny. Naopak v průběhu zimy se 6. Studený, nezpevněný nový sníh v kombinaci s větrem (gm6 – kalter, lockerer Neuschnee und Wind) Vítr ovlivňuje jak padající, tak už napadlý sníh a je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vznik laviny. Pokud je sníh nezpevněný (volný) a suchý, způsobuje vítr přemísťování sněhu, tvorbu tzv. navátého sněhu, a tím i ke zvýšení nebezpečí! Čím je navátý sníh chladnější, tím citlivěji reaguje na stres, protože se zvyšuje jeho křehkost. Tento model (gm6) se liší od předchozího (gm5) tím, že nezpevněný suchý sníh nevznikal během vícedenní mrazivé periody, ale v krátkodobém časovém horizontu. Takový sníh napadl za bezvětří a mrazu a pak začalo foukat nebo začalo sněžit za bezvětří a už během sněžení začalo silně foukat. Model, který je zpravidla dobře rozpoznatelný. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen 56 Lavinovénebezpečí

7. Oblasti s malou vrstvou sněhu během zimy bohaté na sníh (gm7 – schneearme Bereiche in schneereichen wintern) V zimě bohaté na sníh se obvykle stane mnohem méně lavinových nehod než v zimách na sníh chudých, protože struktura sněhová pokrývky je obecně výhodnější. Přesto bývá i v zimách s hojností sněhu typickým fenoménem relativně malé množství sněhu na návětrných svazích. Tomu odpovídá i nepříznivá tvorba struktury sněhové vrstvy a větší pravděpodobnost lavin na těchto svazích. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen 8. Zasněžená povrchová jinovatka (gm8 – eingeschneiter Oberflächenreif) Povrchová (dutinová) jinovatka je jeden z nejkrásnějších druhů sněhu vůbec a sama o sobě nepřináší nebezpečí. Problém nastává, když na ni napadne nový sníh. V tu chvíli se mění na celoplošnou, kritickou vrstvu – ideální kluznou vrstvu pro sněhovou masu. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen 9. Nasněžené krupky (gm9 – eingeschneiter Graupel) Pro kulaté krupky, objevující se především na jaře při bouřkových přeháňkách, je vhodné srovnání s kuličkovými ložisky. U tohoto sněhu stoupá riziko, když je na tyto krupky větrem přemístěn navátý sníh a nedá se předpokládat jeho spojení s krupkami. Taková vrstva je kritická. Tento typ nebezpečí se obvykle vyskytuje na menších plochách a na první pohled není rozpoznatelný. Zákeřná situace, která naštěstí přináší jen krátkodobé problémy. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen 10. Jarní situace (gm10 – Frühjahrssituation) Posoudit jarní situaci je náročnou výzvou nejen pro lyžaře, ale také pro lavinové prognostiky. Zřídka je verdikt „bezpečné“ nebo „nebezpečné“ tak blízko vedle sebe. Na jedné straně je snadné posoudit lavinové nebezpečí za stabilních firnových podmínek, na straně druhé jsou v kritických jarních situacích zaznamenány velké laviny, které se během zbytku zimy nevyskytují. Kromě struktury sněhové vrstvy hraje důležitou roli někdy složitá souhra teploty vzduchu, vlhkosti, slunečního záření a větru. říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen často několik různých typů vzájemně překrývá, přičemž je zpravidla vždy jeden z  nich domi- nantní. Většina z deseti rozhodujících typů se projevuje jasně definovatelnými slabými vrst- vami uvnitř sněhové pokrývky. Každá slabá vrstva má za sebou vlastní historii. Na základě pozorování jsme také zjistili, že stejné modely nebezpečí se časově i  prostorově překrývají. K sesuvům lavin dochází tedy stále za stejných podmínek, v  podobných obdobích a  na stej- ných místech. Pravidelně to platí například pro typ 2 (klouzavý sníh). NOVÁ PUBLIKACE„LAVINA“NA ČESKÉMTRHU Praktická příručka pojednává o 10 rozhodova- cích modelech lavinového nebezpečí. Nejed- ná se o  klasickou učebnici o  lavinách, obsah knihy se soustředí výhradně na různé druhy lavinových situací. Kromě popisu modelů ne- bezpečí je u každého uvedena lavinová neho- da, která je s  tímto modelem spojena a provedena její analýza. Z rakouského origi- nálu (vyd. Tyrolia Innsbruck) přeložil do češti- ny Jaromír Charvát. 57www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

STRATEGIE 3x3 A REDUKČNÍ METODA Munter proto strategii posuzovací doplnil strategií rozhodovací – „redukční metodou“. Stanovení klíčo- vých proměnných potřebných pro její použití sice vy- žaduje určitou dávku subjektivního posouzení, následné rozhodování je však otázkou jednoduché matematické operace. Pozitivní výsledek však nikdy neznamená absolutní jistotu bezpečí. Té ostatně při pohybu v horách nelze dosáhnout nikdy. Redukční metoda slouží jako pro- středek kontroly rozhodnutí, učiněného na základě klasického posouzení. POSUZOVACÍ STRATEGIE 3x3 Úroveň lavinového nebezpečí nemůže být nikdy po- souzena na základě jediného kriteria. Při komplexní analýze je třeba zohlednit, uvést do souvislostí a vzá- jemně vážit proměnné, které jsou zahrnuty do okruhů tří základních faktorů, kterými jsou: a) podmínky (počasí a sníh) € 42 b) terén € 44 c) lidský faktor € 46 Začátkem 90. let minulého století představil švýcarský guru lavinové prevence Werner Munter komplexní posuzovací a rozhodovací strategii, zvanou 3x3.Ta vnáší systém do klasického posuzování lavinového nebezpečí při plánování a v průbě- hu lyžařské túry. Vzhledem k tomu, že se primárně jedná o strategii posuzovací, je následné rozhodnutí jít/nejít značně subjektivní. 3x3 je systém dávající strukturu klasickému posuzová- ní lavinového nebezpečí. Při plánování a následném průběhu túry jsou proměnné tří zmíněných základ- ních faktorů posuzovány ve třech geografických rovi- nách: regionální (zahrnující celou oblast případně horskou skupinu), lokální (oblast jednoho údolí nebo přilehlých svahů) a  zonální (konkrétní svah). Toto trojí posuzování stejného kriteria lze přirovnat ke třem filtrům řazeným za sebou, přičemž se od hrubé, obec- né informace (např. zpráva o lavinové situaci), dostá- váme přes jemnější (např. varovné signály), až po nejjemnější konkrétní (např. čerstvý navátý sníh), při- čemž souslednost těchto filtrů nesmí být porušena. REDUKČNÍ METODA Je nástroj, který napomáhá k rozhodnutí, zda-li je úro- veň rizika za daných přírodních podmínek a při zvole- ném způsobu našeho rozhodování akceptovatelná, či nikoli. Výhodou této metody (od které je odvozena celá řada dalších rozhodovacích strategií, např. Stop or Go, 58 Lavinovénebezpečí

3 FILTRY 3 KRITÉRIA PODMÍNKY TERÉN ČLOVĚK REGIONÁLNÍ Doma, v předvečer na chatě • plánování túry • různé alternativy túry • stupeň lav. nebezpečí • předpověď počasí • porada s místními –chatař, horský vůdce • jiné info (internet atd.) • volba trasy s alternativami • sklon, expozice a nadmořská výška klíčových míst • další nebezpečí • průvodce • mapa (1:25000) • průvodce • internet (aktuální report) • fotky • vlastní znalost místa • kdo půjde s námi • kdo bude rozhodovat • velikost skupiny • kondice a vybavení • vzdělání, zkušenost, znalost záchrany • zodpovědnost za skupinu • co nás čeká po cestě (diskuse ve skupině • informace z externích zdrojů • prognóza LOKÁLNÍ Na začátku túry a před každým dalším terénním prostorem • kam až je vidět • volba cesty • různé alternativy • odhad nebezpečí Sníh • sněhové podmínky • směr větru • kritické množství nového sněhu • signály nebezpečí • je dnes něco jinak než včera? • je jižní sektor bezpečnější než severní? • struktura sněhové vrstvy • prověřit stupeň lav. nebezpečí a přizpůsobit se Počasí • viditelnost, mraky • vítr • srážky, teplota Je správná moje představa o terénu? Kam až mohu dohlédnout? • reliéf terénu • expozice svahu • sklon svahu a jeho velikost • lyžařská stopa (starší, nová?) • je možné eventuálně stopu přizpůsobit podmínkám v terénu? • kdo je v mé skupině? • kontrola vybavení • kontrola lavinových vyhledávačů • kdo je v terénu kromě nás • body rozhodování • časový plán • únava  vyčerpání skupiny Vlastní pozorování, průběžné a správné rozhodování ZÓNÁLNÍ V terénu, jednotlivý svah, klíčová místa • vedení stopy • rozhodování • jít nebo stop? • přeměřit množství nového sněhu (kritické?) • čerstvý navátý sníh? • struktura sněhu • viditelnost • teplota • sluneční záření • možnost uvolnění sněhové desky • prošlapaná stopa? • rozježděný svah? • nejstrmější pasáž svahu • expozice • oblast hřebene • nadmořská výška • co je nade / pode mnou? • tvar svahu (reliéf, konvexní, onkávní) • skalnaté svahy • ostrůvky jistoty • možná velikost případné laviny? • souvislosti? • velikost skupiny • vedení a disciplína • lyžařské dovednosti • taktika a technika vedení Dodržování bezpečnostních opatření • rozestupy na svahu (výstup, sjezd) • sjezd ve stopě (rozestupy) • sjezd jednotlivě (strmé svahy) • čekání na pokyn horského vůdce • zvolit alternativní trasu Poslední prověření a rozhodnutí JÍT nebo NEJÍT SYSTÉM 3x3 PRO KOMPLEXNÍ POSOUZENÍ LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ (3 KRITÉRIA x 3 FILTRY, SE ZOOM EFEKTEM) 59www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

Snowcard atd.) je jasný výsledek ano/ne, dosažený po jednoduchém výpočtu. Kdy použít redukční metodu S redukční metodou je možné pracovat do 3. stup- ně lavinového nebezpečí. Při 4. a 5. stupni lavinové- ho nebezpečí nelze potenciál nebezpečí redukovat. Redukční metoda v  uvedené formě platí pouze v alpské oblasti. 1. POTENCIÁL NEBEZPEČÍ Prvním krokem je stanovení tzv. potenciálu nebezpečí. Vyjadřujenebezpečípřírodníchpodmínek,zakterýchse chystáte podniknout túru. K jednotlivým stupňům lavi- nového nebezpečí jsou přiřazeny odpovídající intervaly hodnot potenciálu nebezpečí. Hodnota potenciálu ne- bezpečí se s  každým stupněm lavinového nebezpečí exponenciálně zvyšuje € 38. Rozsah potenciálu Rozsah hodnoty potenciálu nebezpečí pro jednotlivé stupně lavinového nebezpečí: 1. nízké – potenciál nebezpečí 0–3 2. mírné – potenciál nebezpečí 3–6 3. značné – potenciál nebezpečí 6–12 Rozsah hodnoty potenciálu nebezpečí pro jednotlivé stupně lavinového nebezpečí € 40: 1. nízké – potenciál nebezpečí 0–3 2. mírné – potenciál nebezpečí 3–6 3. značné – potenciál nebezpečí 6–12 V praxi se nejčastěji pracuje se střední hodnotou roz- sahu potenciálu nebezpečí pro jednotlivé stupně lavi- nového nebezpečí: 1. nízké – potenciál 2 2. mírné – potenciál 4 3. značné – potenciál 8 Na základě pozorování varovných signálů v průběhu túry, případně po delším průzkumu oblasti se můžete rozhodnout pro odchýlení se od střední hodnoty po- tenciálu nebezpečí a volit v rámci rozsahu pro daný stupeň lavinového nebezpečí vhodnou mezihodnotu. Tak tomu je například, pokud jsou při 2. stupni lavi- nového nebezpečí rozpoznatelné varovné signály – hodnota potenciálu nebezpečí se posouvá směrem k hodnotám pro 3. stupeň, naopak, pokud nejsou při 3. stupni žádné varovné signály, lze se rozhodnout pro hodnotu potenciálu nižší než je hodnota střední – te- dy 6 nebo 7. RF I.TŘÍDY – SKLON SVAHU RF 1 Nejstrmější část svahu má sklon 35 až 39° (méně než 40°) RF 1 = 2 RF 2 Nejstrmější část svahu má sklon kolem 35° RF 2 = 3 RF 3 Nejstrmější část svahu má sklon 30 až 34° (méně než 35°) RF 3 = 4 • Při značném lavinovém nebezpečí (3) musí být k dispozici RF I. třídy (max. 39°) • Do vzorce lze dosadit pouze jeden RF I. třídy RF II. třídy – EXPOZICE SVAHU (světová strana na kterou míří svah) RF 4 Vyhnu se svahům v sektoru„sever“ (SZ – S – SV), je-li to možné RF 4 = 2 RF 5 Vyhnu se svahům v sektoru„severní poloviny“ (ZSZ – S – VJV), je-li to možné RF 5 = 3 RF 6 Vyhnu se kritickým svahům, uvedeným ve zprávě o lavinové situaci, je-li to možné RF 6 = 4 RF 7 Využiji rozježděné svahy (vrstva sněhu zpevněná jízdou mnoha lyžařů) RF 7 = 2 • Redukční faktory II. třídy jsou nepoužitelné při mokrém sněhu • Do vzorce lze dosadit nejvíce dva RF II. třídy, jeden musí být vybrán z trojice RF 4 nebo RF 5 nebo RF 6 a případně druhým může být pouze RF 7 RF III. třídy – VELIKOST A CHOVÁNÍ SKUPINY RF 8 Velká skupina ( 5 a více osob) s odlehčovacími odstupy RF 8 = 2 RF 9 Malá skupina (2–4 osoby) bez odlehčovacích odstupů RF 9 = 2 RF 10 Malá skupina s odlehčovacími odstupy RF 10 = 3 • Odlehčovací odstupy při výstupu minimálně. 10 m, při sjezdu více (30 až 50 m) • Do vzorce lze dosadit pouze jeden RF I. třídy 60 Lavinovénebezpečí

Riziko = potenciál nebezpečí PN redukční faktory RF = ≤ Akceptovatelné zbytkové riziko 1Potenciál nebezpečí PN RF I. třídy (RF 1 nebo RF 2 nebo RF 3) x RF II. třídy (RF 4 nebo RF 5 nebo RF 6) x RF II. třídy (RF 7) x RF III. třídy (RF 8 nebo RF 9 nebo RF 10) = PN RF I. x RF II. x RF III. Při plánování túry doma bez informací získaných vlastním pozorováním v  terénu počítejte vždy se střední hodnotou. 2. REDUKCE NEBEZPEČÍ Dalším krokem je stanovení tzv. redukčních faktorů (RF), které jsou v  dané situaci dostupné. Podle níže uvedených pravidel zvažujeme použití deseti redukč- ních faktorů ve třech třídách. Každý redukční faktor reprezentuje způsob, jak snížit (redukovat) nebezpečí. Čím větší snížení nebezpečí faktor reprezentuje, tím větší má číselnou hodnotu. Redukci nebezpečí lze dosáhnout třemi způsoby: Vyloučit pohyb po svazích se sklonem € 44 vět- ším než je limit – RF I. třídy (40 ° a víc). Vyhnout se svahům s určitou expozicí € 44 – (ori- entací svahu ke světové straně) nebo využít často sjížděného svahu – RF II. třídy. Pozor, v mnoha pří- padech není možné zvolit alternativní trasu a pak nelze redukovat nebezpečí pomocí faktorů RF 4, RF 5 ani RF 6. Omezit velikost skupiny€ 92 a  dodržovat od- lehčovací rozestupy € 93 – RF III. třídy. Čím je naše chování méně rizikové, tím vyšší hodnoty RF jsou k dispozici a tím výraznější je redukce nebez- pečí. 3. VÝPOČET RIZIKA Pro výpočet rizika se používá jednoduchý vzorec. Do čitatele se dosazuje stanovený potenciál ne- bezpečí (jeho střední hodnota 2,  4,  8 nebo jak uznáte dle podmínek za vhodné), do jmenovatele součin hodnot dostupných redukčních faktorů. Výsledek vyjadřuje hodnotu přijatelného zbytko- vého rizika. Výsledek menší nebo rovný 1 znamená ano (jít). Výsledek větší než 1 znamená ne (stop, tedy nejít na túru touto trasou a hledat jinou variantu). Pokud při plánování nebo v průběhu túry nemáte k  dispozici potřebnou hodnotu součinu RF, tedy alespoň dva redukční faktory, které můžete vyná- sobit, neměli byste túru uskutečnit. Současně lze použít maximálně 4 redukční fakto- ry: jeden RF I. třídy, dva RF II. třídy a jeden RF III. třídy. Z II. třídy lze současně s RF 4, 5, 6, použít ješ- tě speciální faktor RF 7 (rozježděný svah), je-li to možné. Při výjimečných situacích (horský vůdce se zkuše- nými a informovanými klienty, záchranná akce) lze akceptovat i výsledek vyšší než 1, avšak nikdy vyšší než 2! Je možné, že při ověřování možnosti uskutečnit vy- brané túry s pomocí RM a použitím střední hodnoty potenciálu nebezpečí vyjdou hraniční hodnoty, tj. těsně menší nebo rovné 1. V tomto případě je vhod- né zvážit již ve fázi plánování možnost obejít kritic- kou pasáž, nebo volit úplně jinou, méně rizikovou túru s vyšší pravděpodobností jejího úspěšného do- končení i v případě horších podmínek, než jaké lze z informací dostupných při plánování předpokládat. Doplnění a upřesnění Když se v terénu zdají všechny expozice nevýhod- né (lokální filtr 3x3), jsou RF 4, RF 5 a RF 6 (orienta- ce svahu) neplatné (nelze je použít do vzorce). Častý jev při překročení kritického množství nové- ho sněhu € 43. V mnoha případech není možné zvolit alternativní trasu a proto nelze redukovat nebezpečí pomocí faktorů RF 4, RF 5 ani RF 6. Stupeň lavinového nebezpečí udávaný ve zprávě o lavinové situaci se vztahuje na svahy s nevýhod- nou expozicí € 44, případně ještě přesněji cha- rakterizovaný např. 3. st. pro severní polovinu nad 2000 m n. m. Na ostatních svazích je stupeň ne- bezpečí zpravidla o stupeň nižší. Přesto i pro tyto svahy odvozujeme hodnotu po- tenciálu nebezpečí od stupně lavinového nebez- pečí pro nevýhodné svahy! To, že jsou tyto svahy bezpečnější, zohledníme až následně, použitím RF II. třídy. Redukční metoda nezohledňuje tvar terénu, nad- mořskou výšku a velikost svahu. Při 3. stupni lavinového nebezpečí vyžaduje Re- dukční metoda použití RF I. třídy, tj. pohyb v teré- nu s max. sklonem do 39 °. 61www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

„Rozježděný svah“ € 48 znamená: četné sjezdy po každém sněžení i v oblasti potenciálního odtr- hu laviny. Již v bezprostřední blízkosti rozježděné- ho svahu může hrozit nebezpečí. Expozice žlebů a muld je vzhledem k jejich tvaru velmi různorodá a  posouzení těchto útvarů je komplikované. Jejich okraje (boky) jsou strmější než svah v jejich ose. PRAKTICKÉ PŘÍKLADY Redukční metoda se může zdát na první pohled velmi složitá nebo těžko srozumitelná. Pomocí konkrétních příkladů se tomu pokuste porozumět… PŘÍKLAD Č.1–VYHODNOCENÍ NEHODY,KTERÁ SE SKUTEČNĚ STALA Fakta: Čtyřčlenná skupina, sjezd strmým SV svahem sklonu 35 °, 30 cm prachového sněhu (napadl před tře- mi dny), platí 3. stupeň lavinového nebezpečí (LN) na svazích severní poloviny. Pozorování: Stupeň LN odpovídá realitě. Varovné signály nebyly pozorovány. Několik stop – svah byl po sněžení sjetý. Provedený test sněhové vrstvy (klouzavý blok) dopadl příznivě. Navátý sníh nebyl zpozorován. Realita: V diskusi skupiny padlo jednohlasné rozhod- nutíprosjezd.Společněvjelidosvahua téměřokamžitě došlo k uvolnění sněhové desky, která s sebou strhla všechny členy skupiny… Potenciál nebezpečí: 3. stupeň LN, střední hodnota potenciálu pro tento stupeň je PN = 8, podle pozorová- ní v terénu nebyl důvod ji nijak upravovat. Redukční faktory: RF I. třídy – předpokládaný největší sklon svahu byl 35 °, což umožňilo použít RF 2 = 3 (nejstrmější část svahu 35 °). Při 3. stupni LN musí být k dispozici RF I. třídy. Po- kud by nešlo volit ani RF 1 (= 2) a svah by byl tedy str- mější než 39 °, nešlo by vybraný sjezd podniknout, a to ani v případě ideální kombinace RF II. a III. třídy. RF II. třídy – jednalo se o SV svah, tedy sjezd v sektoru „sever“. Sektoru sever (RF 4) ani sektoru „severní polovi- ny“ (RF 5) se u zvoleného sjezdu nešlo vyhnout. Zpráva o lavinové situaci zmiňovala jako nevýhodnou expozici svahy severní poloviny (RF 6), zvolený svah však byl v severnípolovině,protoaniRF6nešlopoužít.Nazákla- dě několika sjezdových stop nebylo možné prohlásit svah za rozježděný, RF 7 tedy nebyl k dispozici. Tedy ani jeden z RF II. třídy nešlo použít. RF III. třídy – Čtyřčlenná skupina byla malá a odlehčova- cí rozestupy mezi členy skupiny nebyly při sjezdu dodr- ženy. Proto bylo možné použít RF 9 = 2. Výpočet: Dosazením do vzorce PN / RF, v tomto přípa- dě PN / (RF 2 x RF 9). Tedy riziko = 8 / (3 x 2) = 1,33 > 1. Výsledek znamenal neakceptovatelné riziko – nejet (stop). Jiné řešení: Skupina mohla redukovat nebezpečí do- držením odlehčovacích rozestupů, v takovém případě bymístoRF9mohlapoužít„příznivější“faktorRF10=3. Výpočetbypakvypadaltakto:riziko=PN/(RF2x RF10) = 8 / (3 x 3) = 0,88 < 1. Výsledek znamená akceptovatel- né riziko – jet. Poučení: Tuto skupinu dělilo od bezpečné túry bez lavinové nehody zřejmě jen dodržení odlehčovacích rozestupů, které by na tak prudkém svahu měly být sa- mozřejmostí. PŘÍKLAD Č.2– DOMÁCÍ PLÁNOVÁNÍ (PŘED TÚROU) Fakta: Panuje 2. stupeň LN nebezpečí a jako nevýhod- ná expozice je udáván sektor „sever“ ve výškách nad 1800 m, tendence vývoje lavinového nebezpečí počítá s 2. stupněm. Při domácím plánování zvažuje dvojice lyžařů dva sjezdy po svazích se sklonem větším než 40 ° (byl změřen na mapě). První sjezd je orientován na se- ver, druhý sjezd na západ. A) SEVERNÍ SJEZD Pozorování: při domácím plánování není k dispozici Potenciál nebezpečí: Při domácím plánování pra- cujte výhradně se střední hodnotou, tedy PN = 4, platící pro 2. stupeň LN. Redukční faktory: RF I. třídy – protože svah je prudší než 40° nelze použít žádnýRFI.třídy. Pokud by místo 2. stupně LN panoval 3. stupeň lavinového nebezpečí, při kterém musí být RF I. třídy vždy k dispozici, ani jeden ze zvažovaných sjezdů byužv tomtookamžikuposuzovánínepřipadalv úvahu. RF II. třídy – Volba severního svahu znamená, že nemů- žeme použít ani jeden z redukčních faktorů RF 4, RF 5. Zpráva o lavinové situaci uvádí jako nevýhodnou expo- zici sektor „sever“ nad 1800 m, ve které se nachází vy- braný svah – proto nelze použít ani RF 6. Bez spolehlivé aktuální informace, nelze při domácím plánování po- soudit svah jako často sjížděný, RF 7 tedy není k dispozi- ci. K  dispozici tedy není ani jeden ze čtyř redukčních faktorů II. třídy. RFIII.třídy–Maládvoučlennáskupinamůžepřidodrže- ní odlehčovacích rozestupů redukovat nebezpečí po- mocíRF10=3.Tojejedinýfaktor,zevšechdeseti,který je dispozici. Výpočet: Dosazujete do vzorce PN / RF, v tomto přípa- dě PN / RF 10. Tedy riziko = 4 / 3 = 1,33 > 1. 62 Lavinovénebezpečí

Výsledek: neakceptovatelné riziko – severní svah ne- připadá v úvahu (stop). B) ZÁPADNÍ SJEZD Potenciál nebezpečí: PN = 4 je stejný jako v před- cházejícím případě. Redukční faktory: RF I. třídy – není rovněž k  dispozici, protože svah je prudší než 40 ° RF II. třídy – západní expozice svahu znamená, že se vyhnete jak sektoru sever, tak i celé „severní polovině“ Ve zprávě o lavinové situaci jsou jako nevýhodné ozna- čeny svahy sektoru „sever“ nad 1800 m, kterým se rov- něž vyhnete. Lze proto použít „nejsilnější“ RF II. třídy, kterým je RF 6 = 4. Stejně jako v předcházejícím přípa- dě nepočítáte s rozježděností svahu (RF č. 7). RF III. třídy – malá dvoučlenná skupina s rozestupy, pro- to lze použít RF 10 = 3. Výpočet: Dosazujete do vzorce PN / RF, v tomto přípa- dě PN / (RF 6 x RF 10). Tedy riziko = 4 / (4 x 3) = 0,33 < 1. Výsledek: akceptovatelné riziko – ano, západní svah je možné sjet. Specialista na skialpové a freeriderové vybavení Více na: www.hudy.cz REDUKČNÍ METODA VE ZKRATCE ZJEDNODUŠENÉ VYSVĚTLENÍ: Potenciál nebezpečí představuje záporné body. Re- dukční faktory představují kladné body. Na svah mohu vstoupit, když je počet kladných bodů stejný nebo větší než počet bodů záporných. POSTUP VÝPOČTU: 1. Stanovím potenciál nebezpečí 2. Vyberu redukční faktory, které mohu použít 3. Hodnoty dosadím do vzorce 4. Pokud mi vyjde méně než 1, mohu jet POZOR NA TO, ŽE: redukční metoda je použitelná pro stupeň lavino- vého nebezpečí 1, 2 a 3. redukční faktory musí být alespoň 2. lze použít maximálně 4 redukční faktory: jeden RF I. třídy,dvaRFII.třídy(je-litomožné)a jedenRFIII.třídy. při 3. stupni lav. nebezpečí musí být k dispozici RF I. třídy – svah musí mít méně než 40 °. 63www.hudy.cz Lavinovénebezpečí

DRUHY SNĚHU CO JE DOBRÉ VĚDĚT O SNĚHU Sníh je vysoce porézní a je tvořen vzduchem, ledem a  malým poměrem vody. Měkký sníh s  velkými vzduchovými dutinami (póry) je ná- chylnější k lomu, a tedy i lavinám. (€ obr. 1) Během 24 hodin se 1 m  čerstvě napadlého sněhu sesedne o 30 cm. Vločky se většinou pře- mění v kulatá zrna a sníží se objem sněhu. Teplotní gradient ve sněhové vrstvě je rozdíl teplot vztažený k  jednotce výšky. Při přeměně sněhu hraje gradient významnou roli. Čím větší gradient, tím rychlejší je tzv. růstová krystaliza- ce. Takový sníh (pohárkové krystaly, hranatozrni- tý) pak vytváří kritickou, labilní vrstvu. Velké teplotní gradienty vznikají především v  první polovině zimy, když leží méně sněhu a  je silný mráz. Obecně platí, že za jasného, mrazivého počasí je přeměna sněhové struktu- ry z hlediska nebezpečí lavin nevýhodná. Pokud si nasypete sněhové vločky na černou podložku a prozkoumáte je pod lupou, zjistíte, že struktura sněhu je různorodá. V diagramech, které informují o tvrdosti a struktuře sněhové pokrývky, se můžete setkat s těmito druhy sněhu… Přeměnasněhu.Strukturasněhusev časemění. Bortící přeměna – nastává při malém rozdílu teplot (gradientu) ve sněhové vrstvě. Krystalky nového sněhu se zakulacují a zmenšují. Objem sněhu se zmenšuje. Mezi krystaly sněhu vzniká více vazeb a probíhá pomalé sesedání vrstvy. Růstová přeměna – čím teplejší je sněhová vločka, tím více zledovatělé vodní páry vyplní volný prostor v porézní sněhové vrstvě. Čím větší je rozdíl teplot ve sněhové vrstvě, tím více vodní páry a tím více a tím rychleji rostoucích hrana- tých a pohárkovitých krystalů. Tavící přeměna – pokud je sníh teplejší než 0 °C (slunce, déšť) začíná sníh tát. Póry v jeho struktuře vyplní voda, což způsobí zakulacení sněhových krystalů. S  přibývajícím obsahem vody se zmenšují vazební síly mezi jednotlivý- mi krystaly, sníh ztrácí soudržnost a razantně klesá jeho pevnost. Naopak po zmrznutí takové sněhové vrstvy pevnost razantně roste. Střídá- ním tání a  zmrznutí se zmenšuje pórovitost vrstvy a dochází k sesedání sněhu, které je pro jeho stabilitu příznivé. Variabilita sněhové vrstvy – označuje rozdíly vlastností v prostoru sněhové vrstvy. Má velký vliv na inicializaci praskání sněhové vrstvy v pří- padě deskových lavin. Čím menší variabilita sněhové vrstvy (do hloubky 1 m), tím horší pod- mínky pro uvolnění deskových lavin. K posouze- ní variability pomohou znalosti povrchu starého sněhu. Pokud je povrch různorodý – rozježděný mnoha stopami, plochy s erodovaným sněhem, pak jde o výhodné podmínky. SNĚHOVÉ A POVĚTRNOSTNÍ PODMÍNKY Sněhové srážky Sníh, vítr a teploty výrazně ovlivňují lavinové ne- bezpečí. Proto jsou tyto veličiny pečlivě měřeny a mapovány. Výborně a názorně mají vývoj sněho- vé pokrývky zmapovaný alpské země, především Švýcarsko. Tamní Ústav pro výzkum sněhu a lavin SLF vydává přehledné mapy s vývojem sněžení za předešlý jeden a tři dny (€ obr. 2) a také velmi Obr. 1 – Sníh z menších, oblých zrn (vlevo) má více vazebních bodů (červeně) a menší objem vzduchových pórů a tím i vyšší pevnost než sníh z velkých, hranatých krystalů (vpravo) 64 Osněhu

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ DRUHY SNĚHU DRUH SYMBOL VZNIK CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM PROTVORBU LAVIN OBVYKLÁ VELIKOST nový V atmosféře, klasické vločky. Druh s krátkou„životností“ – obvykle velmi rychlá změna konzistence. Po krátkou dobu (asi 1 den) může tvořit kritickou vrstvu. 1–3 mm zlomkový Důsledek destruktivní přeměny nového sněhu. Často je sníh zlomkový už po dopadu na povrch. Nepravidelné tvary. Ve stádiu destrukce jsou základem nebezpečných deskových lavin. 1–2 mm krupkovitý Forma srážek, často v souvislosti s bouřkovým počasím. Mohou krátce tvořit kritickou vrstvu. 0,5–3 mm okrouhlozrnitý Po sesedání nového sněhu nebo mechanickým roztříštěním (např. větrem) sněhových krystalů. Hutná struktura sněhu, může být obsažen v deskové lavině. Netvoří však kritickou vrstvu. Vlastnosti tohoto druhu se mění velmi pomalu. < 0,5 mm hranatozrnitý, pohárkové krystaly Růstovou krystalizací. Nebezpečnost hranatých ledových krystalů roste s jejich velikostí. Mohou tvořit kritickou vrstvu. Vlastnosti tohoto druhu se mění velmi pomalu. 0,5–2 mm plovoucí sníh Extrémní projev rostoucí krystalizace. Vzniká při vysokém gradientu teplot. Krystaly mají tvar podobný pohárkům. Měkký a lámavý sníh, „ideální“ kritická vrstva. 2–5 mm povrchová jinovatka Ledové krystaly vzniklé díky vzdušné vlhkosti za silného mrazu. Pokud na ní napadne sníh, tvoří nestabilní, kritickou vrstvu. Vlastnosti tohoto druhu se mění velmi pomalu. 2–5 mm firn Opakovanou krystalizací natavené vrstvy sněhu. Mokrý, měkký sníh. Obsah vody ve sněhu a velikost zrn. 1–5 mm zledovatělá krusta Opakovaným promrzáním nataveného povrchu sněhu. Tvrdá a stabilní struktura, její tlošťka může dosáhnout až několika centimetrů. ledové lamely Obvykle po dešti, zmrznu- tím se na povrchu sněhu vytvoří ledová glazura. Pokud na ní napadne zmrzlý sníh, tvoří nestabilní, kritickou vrstvu. užitečnou mapu sněhové pokrývky ve výšce 2000 m (€ obr. 3). Vítr Silný vítr ochotně transportuje tuny sněhových vloček a vytváří tzv. navátý, nejnebezpečnější druh lavinového sněhu. Proto je nutné informaci o sněhu doplnit faktem, zda sníh padal ve větrném počasí. Navátý sníh se shromažďuje na závětrných svazích, a tak kromě jeho síly potřeba znát i jeho směr. Pěk- ně a přehledně je vítr znázorněn na stránkách LWD Tirol – http://lawine.tirol.gv.at/. 65www.hudy.cz Osněhu

Teplota Význam teploty na lavinové nebezpečí vzrůstá s blíží- cím se jarem a obdobím lavin mokrého sněhu. Velice přehledně má stav teploty i její předpověď Tyrolsko. Obr.2 –Novýsníh,kterýnapadlzaposlední3dny(zdrojSLF.ch) Obr.3 –Sněhovápokrývkavevýšce2000m n. m.(zdrojSLF.ch) Obr. 4 – Údaje z meteostanice v Tyrolsku. Týdenní vývoj výšky sněhu, teploty, rychlosti a směru větru (zdroj: http:// lawine.tirol.gv.at/) Obr. 5 – Teplota v Tyrolsku (zdroj: http://lawine.tirol.gv.at/) Obr.6 –Směra sílavětruv Tyrolsku(zdroj:http://lawine.tirol.gv.at/) Měřící stanice Základní meteorologická data přináší hustá síť mě- řících stanic, kterých je v  Tyrolsku 75. Naměřená data, týkající se sněhu, větru a teploty jsou obvykle znázorněny grafikou. Např. v  Tyrolsku si lze volit zobrazení průběhu za poslední jeden den, tři dny, týden nebo měsíc. 66 Osněhu

Traverse Klasické skialpové hole pro uživatele, kteří požadují upravitelnou délku mezi 105 a 155cm. Velmi dobrý poměr cena/výkon. Uzavírací systém Flick Lock Pro. –100mm lyžařský kotouček Powder Hmotnost: 600g Rozměry: 105-155cm Madlo: guma Glidelite Mohair Mix STS 110mm Pásy s příměsí mohéru nabízejí vysokou odolnost a lepší skluz. Systém uchycení STS umožňuje použití na široké škále lyží v rozmezí délek až 10cm. Přední oko lze nastavit na různé šíře špiček lyží. –65% mohér, 35% nylon Šířka: 110mm

LAVINY A SNÍH Kritická vrstva (slabá, labilní) nebo-li kritické rozhraní se nachází mezi jednotlivými sněhovými vrstvami. Dá se popsat jako kluzná plocha, po které snadno sklouzne masa sněhu, ležící na tomto rozhraní. Důvodem skluzu je malá soudržnost kritické vrstvy se sousedním sněhem. TYPICKÉ KRITICKÉ VRSTVY: Dlouhodobě nebezpečné (týdny i měsíce): Povrch starého, nesoudržného sněhu (často zlomkový sníh), který je zasněžen. Vrstva sněhu, ve které proběhla růstová krystalizace (hranatozrnitý sníh, pohárko- vé krystaly). Plovoucí sníh – velká zrna sněhu (pohár- ky, kuličky), která vzniká po dlouhé mrazivé periodě. Povrchová jinovatka, na kterou napadne sníh. Zledovatělá krusta a s ní sousedící tenké vrstvy (celoplošné nebezpečí). Krátkodobě nebezpečné (hodiny, dny): Nový sníh – kritickou vrstvu může před- stavovat celá vrstva nového sněhu. Sněhové krupky (kuličky), zvlášť když jsou pokryté navátým sněhem (lokální ne- bezpečí). Provlhlá vrstva sněhu. KRITICKÁ VRSTVA Kritickou vrstvu si lze imaginárně a zjednodu- šeně představit i  jako vrstvu obvykle větších krystalů sněhu (hranatozrnité, krupky, pohár- kové krystaly, dutinová jinovatka), která před- stavuje kolečka pro masu lavinového sněhu, která se po těchto kolečkách rozjede z kopce dolů… Struktura kritické neboli labilní vrstvy ve sněhové pokrývce bývá velmi porézní – obsa- huje velký poměr vzduchových dutin, a proto existuje málo styčných ploch (vazeb) mezi jed- notlivými, obvykle většími, sněhovými krysta- ly. To samozřejmě neplatí pro krustu a ledovou lamelu. Kritickou vrstvu obvykle poznáme při testo- vání i podle toho, že jí prochází světlo a je ná- chylná k lomu. nevýhodné hornívrstva:deskovitý/ pevný/hutný/spojitýsníh spodnívrstva:volný/ nesoudržný/ nespojitýsníh tenkánespojitávrstva mezispojitými/ pevnějšímivrstvami, častotakérozhraníkrusty výhodné podobnévrstvy hornívrstva:volný/ nesoudržný/nespojitýsníh spodnívrstva:deskovitý/ pevný/hutný/spojitýsníh Obr. 1 –Výhodné(vlevo)anevýhodné(vpravo)kombinace sněhovýchvrstev Posouzení sněhové pokrývky 68 Osněhu

Hloubka účinku zátěže lyžařem je při běž- ném zatížení 40 až 60 cm. Při větším zatížení, např. pádu může být až 1 m. Čím tvrdší sníh, tím menší působení zátěže do hloubky a o to větší zátěž do šířky. Nejmenší zátěž do hloubky sněhu způsobuje lyžař plynulou jízdou po obou rovnoměrně zatížených lyžích na tvrdém sněhu. Největší zátěž do hloubky sněhu způsobuje lyžař při pádu, skocích nebo ve skupině více lidí, kteří se shromažďují blízko od sebe. Deskovou lavinu uvolní lyžař nejčastěji v mís- tech s  nižší sněhovou pokrývkou, protože sněhová deska zde bývá tenčí a  působení pohybu lyžaře na kritickou vrstvu je proto intenzivnější. Míra zatížení sněhu lyžařem na tvrdém sněhu (nahoře) a měkkém sněhu (dole). Pokud je sníh teplejší než 0 ° C vliv lyžaře působí v obou případech hlouběji VLIV ZATĚŽOVÁNÍ SNĚHU POHYBEM LYŽAŘE LAVINOVÝ SNÍH Podle švýcarských statistik za posledních 40 let bylo 95 % lavin deskových. 82 % představo- valy laviny ze suchého a 18 % z mokrého sně- hu. Přibližně 5 % evidovaných lavin bylo spontánních. DESKOVÉ LAVINY Pro vznik deskové laviny jsou potřebné čtyři podmínky: Dostatečný sklon svahu. Je potřeba svah prudší než 30 °, nejčastěji se desky uvolňují na svazích sklonu 35 až 45 °. Kritická vrstva musí ležet pod deskou spo- jitého sněhu, optimálně v  hloubce 50 cm. Typickou kritickou vrstvou může být vrstva promrzlého nového sněhu, popř. vrstva, v níž probíhá růstová přeměna € 64. Variabilita – dostatečná podobnost povr- chu starého sněhu na co největší ploše pod- poruje šíření inicializační trhliny. Čím je variabilita povrchu sněhu na malé ploše vět- ší, tím menší je pravděpodobnost šíření inici- alizační trhliny (uvolnění desky). Zátěžový impuls – lyžařem nebo také vá- hou nového nebo navátého sněhu. LAVINY Z MOKRÉHO SNĚHU Typické jsou na jaře, jejich příčinou bývá buď déšť nebo tání. Platí několik pravidel: Čím více vody ve sněhové vrstvě, tím větší pravděpodobnost mokré laviny. Velké rozdíly mezi vrstvami sněhu mohou způsobit větší koncentraci vody a tím větší ztrátu pevnosti sněhové vrstvy. Ochlazení a zmrznutí provlhlého sněhu vede k opětovnému zpevnění sněhu. Lavinyz mokréhosněhujsouobvyklespontán- ní a jen zřídka jsou uvolněny po zatížení lyžaři. Laviny z mokrého sněhu se obvykle uvolňují ze svahů prudších než 35 °. Pouze při mimo- řádně silném provlhnutí sněhu může dojít k lavině i na 30° svahu. Typická lyžařská lavina 90 % lavin způsobí svým chováním lidé. Většina lavin, do kterých se lyžaři dostanou, jsou deskové laviny z navátého sněhu. Průměrný sklon svahu: 38–39 °. 75 % lavin je uvolněno v sektoru stinných svahů (SZ–S–V). Důležité pro uvolnění deskové laviny: sklon svahu (1), kritická vrstva (2), variabilita povrchu (3), zatížení lyžařem (4). 69www.hudy.cz Osněhu

TESTOVÁNÍ STABILITY SNĚHOVÉ POKRÝVKY Sněhová pokrývka je základní proměnnou při tvorbě lavin. Bohužel se jedná o pro- měnnou velmi komplikovanou. Je důležitá pro všechny lyžaře pohybující se mimo sjezdovky. Její popis je nedílnou součástí zprávy o lavinové situaci. Při kritických podmínkách o sobě dává vědět tvorbou trhlin, zvuky„vumm“, nebo sesuvy spon- tánních lavin. Když tyto varovné signály chybí, je tu ještě možnost strukturu sněhu prozkoumat. NENÍ TO JEDNODUCHÉ I zkušeným osobám se doporučuje prozkoumat občas sněhovou pokrývku a také provést někte- rý z  testů její stability. Jeho pozitivní výsledek však nikdy nesmí být jediným kritériem pro vstup do konkrétního svahu. Průzkum sněhové pokrývky může náš první dojem potvrdit, upřesnit, nebo změnit. Doplň- kem může být celá řada různě náročných testů stability. U většiny testů se izoluje sněhový blok a ten se pak postupně zatěžuje, především shora. VOLBA MÍSTA TESTU Zvolte bezpečné (!) místo s  lehce podprů- měrnou výškou sněhové pokrývky. Testované místo by mělo být co nejshodnější s nebezpečnými svahy, na nichž předpoklá- dáme nebezpečí. Sklon zkoumaného svahu by měl být 30 ° a prudší. Orientace svahu je shodná s nebezpečnými svahy. PŘEHLED TESTŮ STABILITY SNĚHOVÉ POKRÝVKY Stejně jako interpretace výsledků i toto vyža- duje trochu tréninku. Většinou stačí kopat do hloubky jednoho metru – hlubší vrstvy může samotný člověk jen stěží ovlivnit. K  uvolnění deskové laviny je zapotřebí, aby došlo k lomu slabé vrstvy a  k jeho následnému rozšíření. Dobré testy stability zohledňují obě vlastnosti, třebaže různou vahou. VÝHODNÉ PRO STABILITU SNĚHOVÉ POKRÝVKY NEVÝHODNÉ PRO STABILITU SNĚHOVÉ POKRÝVKY Podobné vrstvy. Vrchní vrstvu tvoří sníh deskovitý / pevný / hutný / soudržný. Spodní vrstvy sněhu jsou nezpevněné / nesoudržné / navzájem špatně spojené. Vrchní vrstvu tvoří sníh nezpevněný / nesoudržný / navzájem špatně spojený. Spodní vrstvu tvoří sníh deskovitý / pevný / hutný / soudržný. Pórovitá nesoudržná vrstva mezi vrstvami pevného soudržného sněhu, často také v okolí krusty. 70 Osněhu

VÝSLEDEKTESTU KRITÉRIA U KLOUZAVÉHO BLOKU K LOMU DOŠLO PŘI: (STUPEŇ ZATÍŽENÍ) PLOCHA LOMU Nestabilní RB 1–3 Při kopání nebo řezání. Při vstupu s lyžemi na blok. Při třech zhoupnutích na místě. Celý blok Středně stabilní RB 4–5 Při prvním poskoku na bloku s lyžemi. Při druhém nebo třetím poskoku na bloku s lyžemi. Částečný lom bloku Stabilní RB 6–7 Při skoku na blok bez lyží. K lomu vůbec nedojde. Žádný lom bloku RB KLOUZAVÝ BLOK – STUPNICE HODNOCENÍ RB1@... K odlomení bloku dojde při kopání nebo řezání. RB2@... Lom nastává při vstupu lyžaře na blok. RB3@... Lom nastává při třech zhoupnutích v kolenou, testující stojí na povrchu bloku. RB4@... Lom nastává při prvním skoku s lyžemi, odraz z místa, testující stojí na povrchu bloku. RB5@... Lom nastává při druhém nebo třetím skoku s lyžemi, odraz z místa, testující stojí na povrchu bloku. RB6@... Lom nastává při skoku na blok bez lyží. RB7@... K lomu vůbec nedojde, zůstává stabilní. PŘÍKLAD: RB2@52. K odlomení bloku došlo při vstupu lyžaře na blok, v hloubce 52 cm pod povrchem sněhu. KLOUZAVÝ BLOK RB (RUTSCHBLOCK) 1,5 M x 2 M Pro klouzavý blok je třeba izolovat pravoúhlý blok 2 m  široký a  1,5 m  hluboký směrem do svahu  obr. 1. Kopejte přibližně do hloubky 1,5 m, pokud je sněhu méně, tak až k zemi. Ze- zadu blok odřízněte pomocí lanka nebo po- mocné šňůry s  uzlíky. Oddělený blok se postupně zatěžuje, dokud nedojde k jeho lo- mu. Zatímco stupeň zatížení sleduje zejména inicializaci lomu, forma plochy lomu poskytuje informace o možnostech jeho šíření. Klouzavý blok je prvotní forma všech testů stability. Je často užíván lavinovými službami, pro turisty je jeho provedení časově i  fyzicky náročné. Pro svůj průměrný koeficient úspěšnosti přes 80 % je klouzavý blok nejspolehlivějším ze všech testů stability. Obr. 1 Klouzavý blok a detailní analýza sněhového profilu jsou pro lavinové služby a výzkum sněhu klíčové. Pro potřeby lyžařů jsou však příliš časově náročné (kdyžjesněhuméně,takažkzemi) 71www.hudy.cz Osněhu

KOMPRESNÍ TEST CT (COMPRESSION TEST) 30 CM x 30 CM Pro kompresní test je třeba lopatou nebo pi- lou izolovat sloup o  stranách 30 x  30 cm  obr. 2. Na blok položte list lopaty, do kte- rého udeřte nejprve 10krát dlaní, 10krát předloktím (úderem vycházejícím z  lokte) a  10krát celou paží (jedná se vždy spíše o volný dopad části končetiny než o oprav- dové údery). Postupné zatížení ukáže, jak snadno dojde k vzniku lomu, jeho šíření a ja- ký je způsob lomu. Kompresní test je dnes v severní Americe i v Evropě nejužívanějším testem stability (Jamieson, 1999). Může jej rychle provést i  jedna osoba, pozorování způsobu lomu je náročné. Výsledek testu je „nestabilní“, pokud dojde k náhlému lomu nejpozději při třetím úderu předloktím. Tak lze odhalit téměř 80 % nesta- bilních svahů. To je lepší než při posuzování stupně zatížení nebo způsobu lomu zvlášť, ale stále ještě horší než pomocí klouzavého bloku. CT KOMPRESNÍTEST – STUPNICE HODNOCENÍ CT 0@... Lom celým sloupcem nastane během kopání nebo řezání. CT 1–10@... Lom nastane během 1.–10. úderu dlaní (pohyb vychází ze zápěstí). CT 11–20@... Lom nastane během 11.–20. úderu předloktím (pohyb vychází z lokte). CT 21–30@... Lom nastane během 21.–30. úderu celou paží (pohyb vychází z ramene). CT 31 Na konci testu nedojde k žádnému lomu, sloupec zůstává stabilní. PŘÍKLAD: CT8@44. K lomu došlo při 8. úderu (8x poklepání dlaní) ve výšce 44 cm. 1,5m JAK POSOUDIT PLOCHU LOMU Důležité je vyhodnocení lomové plochy. Nevýhodný lom: K lomu dochází náhle, zře- telný kolaps ve slabé, kritické vrstvě, hladká plocha lomu. Výhodný lom: Lom se šíří pomalu, po kous- cích, ne náhle. Lomová plocha je drsná, členitá nebo nepravidelná. VÝSLEDEKTESTU KRITERIA U CT K LOMU DOŠLO (STUPEŇ ZATÍŽENÍ) Nestabilní CT 0 až CT 13 Nejpozději při 3. úderu z lokte po předcházejících 10 úderech ze zápěstí. Středně stabilní CT 14 až 18 Nejdříve po 4. úderu z lokte a nejpozději při 8. úderu z lokte, v obou případech po předcházejících 10 úderech ze zápěstí. Stabilní CT 19 až 31 Blok vydržel alespoň 10 úderů ze zápěstí a dalších devět úderů z lokte. Čím více následujících úderů z ramene blok vydržel, tím je stabilnější. Obr. 2 Při kompresním testu (CT) je postupně zatěžován sloupec sněhu o rozměrech 30 x 30 cm. Nebezpečné jsou náhlé lomy při malém zatížení (kdyžjesněhuméně,takažkzemi) 72 Osněhu

HMG H UDYM O U N T A I N GUIDE HUDY MOUNTAIN GUIDES Horští vůdci, kteří spolupracují s HUDYsportem, můžete se s nimi bez obav vypravit na kterékoliv místo na zeměkouli. www.hudymountainguide.cz Především pro identifikaci labilních vrstev ve sněhové pokrývce slouží sněhový profil. V terénu jej zjišťujeme s lopatou v ruce. Doma u počítače se můžeme podívat, jak to vyhodnotili profesionálové. Na ose y je výška sněhu, na ose x jeho tvrdost. Labilní rozhraní hledejte především v mís- tech s výrazným rozdílem tvrdosti. SNĚHOVÝ PROFIL StabilníStředněstabilní Nestabilní Výrazně rozdílné tvdosti sousedících vrstev (dva a více stupňů tvrdosti – viz tabulka na této straně) představují nebezpečí laviny. Modrou šipkou jsou označeny potenciální kritické vrstvy. Vodorovná osa představuje tvrdost, svislá výšku sněhu VLHKOST SNĚHU POPIS SYMBOL Suchý Teplota sněhu < 0 °C Mírně vlhký Teplota sněhu kolem 0 °C Vlhký Ve sněhu je viditelná voda Mokrý Voda odtéká ze sněhu Velmi mokrý Sníh je nasycený vodou MĚŘENÍTVRDOSTI SYMBOL Pěst (FA) 4 prsty (4F) 1 prst (1F) Tužka (B) Nůž (M) Led (E) 73www.hudy.cz Osněhu

74 Předtúrou JAK PLÁNOVAT ZIMNÍ TÚRU Plánování túry pomáhá s předstihem a v bezpečí chaty, s dostatkem klidu i času, vytipovat potenciálně obtížná a nebezpečná místa, způsob jejich zdolání, kritéria pro rozhodování a připravit si různé alternativy. Hlavní zodpovědnost za pečlivé plánování leží na bedrech lídra skupiny. 7 KROKŮ PLÁNOVÁNÍ TÚRY KROK 1. SHROMÁŽDIT A VZÁJEMNĚ POROVNAT INFORMACE Trasu si zakreslete do kopie mapy (1:25000). Vyznačte si klíčová místa. Veškeré informace zaneste do formuláře (ke stažení na www.hudy. cz). Posuzujte nejkritičtější místa nebezpečí la- vin podle aktuální lavinové situace a prognózy vývoje nebezpečí. Najděte problémová místa s otevřenými ledovcovými trhlinami. Zhodnoť- te složení skupiny (kondiční a technické schop- nosti). KROK 2. PROSTUDOVAT KLÍČOVÁ MÍSTA Systematické vyhledání klíčových míst, tedy míst, která jsou potenciálně nebezpečná nebo v nich dochází ke změně způsobu postupu (na- sazení maček, navázání na lano apod.). Volba způsobu jejich překonání. Jak přesně vypadá terén? Jak je strmý? Co leží nad naší trasou a co pod ní? Jaké podmínky tam můžete očekávat? Jak je konkrétní místo překonatelné? Je v  možnostech členů skupiny překonat všechny překážky? Jaké musí být počasí a viditelnost pro zvlád- nutí túry? Odkud si mohu klíčová místa poprvé pro- hlédnout, apod.? Jaké vybavení bude potřeba (cepín, lano, stoupací hřebeny atd.). Volba strategie, s jejíž pomocí vyhodnotíme, zda lze nebezpečné místo přejít, nebo ne (Grafická redukční metoda, 3x3, Stop or Go). KROK 3. NAJÍT ALTERNATIVY A VARIANTY U naplánované túry máte přehled o očekáva- ných podmínkách, účastnících túry i trase, od- hadli jste zákeřnosti klíčových míst. Zbývá naplánovat alternativy. Může to být varianta vyhnutí se klíčovému místu, alternativní cíl v půli cesty nebo zcela jiný cíl túry. Ten je vždy nutný, protože si nikdy nemůžete být předem jisti, zda odhad bude odpovídat skutečnosti. Příprava různých variant umožňuje operativně změnit trasu k alternativnímu cíli. Když plánuje- te příliš striktně a  bez variant – podle hesla „všechno, nebo nic“ – může dojít k podcenění nebezpečí. KROK 4. STANOVIT SI BODY ROZHODOVÁNÍ U rozhodujících bodů trasy vám musí být jasné, které varianty použijete anebo jakou taktikou budete klíčová místa překonávat. Zásadní krité- ria musíte určit v teple chaty, protože na cestě, pod tlakem času i skupiny dojde často k přehléd- nutí důležité informace. Na papíře nebo v hlavě si proto předem pevně stanovte strategii pro každý bod rozhodování. Tyto body obvykle sou- visejí s klíčovými místy a rozcestími před vstu- pem do nové terénní oblasti. Je nutné se připravit na místa, po jejichž překonání není ná- vrat možný vůbec, nebo by byl velmi náročný. KROK 5. STANOVIT PODROBNÝ PLÁN TÚRY Na základě podrobné přípravy vytvořte přesný časový plán € 77. Potřebné vybavení je přesně stanoveno. Trasy vyznačené v mapě jsou vyhodnoceny. Pozor na žrouty času – přecenění technic- kých dovedností a  kondice, prošlapávání stopy, nejasná další cesta (mlha), nedorozu- mění a přestávky jakéhokoliv druhu (focení). KROK 6. OVĚŘIT PŘEDPOKLÁDANÁ RIZIKA Proveďte ověření rizik pomocí chronologic- kého překontrolování. Pro každou konkrétní část si položte otázku, co by se zde mohlo přihodit, za jakých pod- mínek a do jaké míry je to pravděpodobné. U každého zjištěného potenciálního nebez- pečí si položte otázku, jakými opatřeními lze riziko minimalizovat.

75 Předtúrou www.hudy.cz KROK 7. PŘIZPŮSOBIT SE REALITĚ – KROK K DYNAMICKÉMU PLÁNOVÁNÍ Seznámení celé skupiny s  nejdůležitějšími argumenty rozhodování přináší do skupiny „konstruktivní“ atmosféru. Plánování se tak plynule stává dynamickým, mění se v čase a dle okolností. Ráno posuďte, zda se počasí přes noc vyvíje- lo dle očekávání. Dynamické plánování během túry znamená na základě rozpoznaných aktuálních podmí- nek zhodnotit naplánovaný scénář, nikoliv volit spontánně např. jiné varianty sjezdu, jež nebyly naplánovány. VYHODNOCENÍ TÚRY Zpětná vazba výrazně přispívá k prohloubení znalostí účastníků túry a k „uložení“ čerstvých zkušeností. Položte si tyto otázky: Co bylo nebezpečné? Co mě nejvíce překvapilo? Byla rozhodnutí správná? Jaké důsledky vyvodím z prožitých situací? DŮLEŽITÉ OTÁZKY Jaký je stupeň lavinového nebezpečí podle oficiální prognózy? Hlavní zdroje nebezpečí? Může být mlha? Taktika při mlze? Je/byl silný vítr? Jestliže ano, z jakého směru foukal? Jaká je časová náročnost túry? Její převýše- ní? Čas startu? Počet účastníků? Jejich zdatnost? Kdo vede skupinu? Nejdůležitější klíčová místa? Strmost svahů? Taktika? Alternativy? Nebezpečí ledovcových trhlin? Další povinný materiál k základnímu vybavení? CHRONOLOGIE PLÁNOVÁNÍ TÚRY HRUBÉ PLÁNOVÁNÍ Volba túry, často týdny předem Kroky 1–3 1. Shromáždit a porovnat informace 2. Prostudovat klíčová místa 3. Najít alternativy a varianty Kdy je tato túra vůbec realizovatelná? Sněhové podmínky? Lavinová předpověď? Předpověď počasí? Míra zasněžení ledovce? Schopnosti účastníků? PODROBNÉ PLÁNOVÁNÍ Většinou večer před túrou Kroky 1–7 1. Shromáždit a vzájemně porovnat informace 2. Prostudovat klíčová místa 3. Najít alternativy a varianty 4. Naplánovat body rozhodování 5. Stanovit podrobný plán túry 6. Ověřit předpokládaná rizika 7. Přizpůsobit se reálným podmínkám – dynamické plánování START TÚRY Panují takové podmínky, jaké jsme předpokládali při plánování? DYNAMICKÉ PLÁNOVÁNÍ Během túry nahrazení, případné vylepšení plánu a aplikace příslušné taktiky VYHODNOCENÍ TÚRY Cílem je poučit se z chyb (zpětná vazba = vylepšení kvality plánování)

76 Předtúrou MĚŘENÍ SKLONU SVAHU NA MAPĚ NA MAPĚ MĚŘÍTKO SKLONU SVAHU K měření potřebujeme tzv. plánovací fólii. Na plánovací fólii je stupnice rozestupů vrs- tevnic pro mapy 1:25  000 a  1:50  000 a  pro vrstevnice v rozmezí 20 m nebo 10 m. Na mapě najdete svah, jehož sklon chcete měřit, zpravidla zvolíte nejprudší místo svahu. Okraj měřítka přiložte kolmo na vrstevnice. Posouvejte měřítkem tak, aby se úsečky na měřítku překrývaly s vrstevnicemi € obr. 1. V tomto případě bylo naměřeno 33 °. Použití lupy zvyšuje přesnost měření. POZOR! Změřit lze jen průměrný sklon svahu, ve skutečnosti může být svah v krátkém úse- ku prudší € viz obr. nejstrmější místo změřený průměrný sklon V TERÉNU MĚŘENÍ BUZOLOU Provádíme buzolou se stupnicí na měření sklonu svahu nebo sklonoměrem. Na svah přiložíme hůl tak, aby co nejpřesněji kopírovala povrch svahu. Na hůl přiložíme buzolu nebo sklonoměr a na stupnici odečtěte sklon – červená ryska na červené stupnici. RYCHLE I PŘESNĚ SKLONOMĚREM Před lety spatřil světlo světa miniaturní sklono- měr Pieps 30 º Plus. Jednoduše ho namontujete na lyžařskou hůl, kterou pak stačí přiložit na svah a na displeji odečíst sklon € viz obr. 4. Elektronický úhloměr měří s přesností 1 º. Pří- jemnou funkci navíc představuje teploměr. Zdrojem energie je akumulátor Li-on. ORIENTAČNÍ MĚŘENÍ HOLEMI € 94 URČENÍ MÍRY SKLONU V PĚTISTUPŇOVÉ ŠKÁLE Posouváním měřítka zjistíte, k jaké třídě strmo- sti náleží měřený svah: mírnější než 30 º v rozmezí 30 º až 35 º přibližně 35 º v rozmezí 35 º až 40 º strmější než 40 º Naměřený interval sklonu je směrodatný pro posouzení lavinového nebezpečí € 58. Obr. 1 – Změřeno 33 ° Obr. 2 – Sklon menší než 30 ° Obr. 3 – Změřeno 38 ° Obr. 4

77 Předtúrou www.hudy.cz ORIENT.VÝPOČETČISTÉHOČASUPOHYBUNATÚŘE Rychlost při výstupu a sestupu (sjezdu) počítá- me ve výškových metrech [Vm/hod]. Výstup Pěšky 300–400 Vm/hod. Na lyžích 400–500 Vm/hod. Sestup Pěšky 500–700 Vm/hod. Na lyžích 600–1 000 Vm/hod. U sestupových časů hodně záleží na kondici skupiny a u lyžování na její technické vyspě- losti. Někdy může sestup / sjezd trvat stejně dlouho jako výstup. Rychlost chůze nebo pohybu na lyžích Tady počítáme chůzi 4 km/hod, pohyb na ly- žích 5 km/hod. DefinicečasůT1(převýšení)a T2(vzdálenost): T1 = celkový součet nastoupaných a sestoupaných Vm za časový úsek. T2 = celková vzdálenost v km za časový úsek. Výpočet trvání túry pokud T1 > T2, pak T = T1 + (T2 : 2) pokud T1 < T2, pak T = (T1 : 2) + T2 PŘÍKLAD: Z mapy jsme spočítali: celkové stoupání 1000 Vm, celkové klesání 1800 Vm, vzdálenost 15 km, lyžařská túra. T1 = výstup + sjezd Výstup = 1 000 Vm : 400 Vm/h = 2,5 hod Sjezd = 1 800 Vm : 600 Vm/h = 3 hod T1 = výstup 2,5 hod + sjezd 3 hod = 5,5 hod T2 vzdálenost Vzdálenost celkem 15 km : 5 km/h = 3 hod T1 > T2 tedy T = T1 (výstup + sestup) + T2 ( vzdálenost) : 2 = 5,5 hod + (3 hod : 2) = 5,5 hod + 1,5 hod = = 7 hod čistý čas pohybu K času nezapomeňte připočítat přestávky: Po prvních 15 minutách přestávka 5 minut – optimální oblečení, otázky na tempo skupi- ny (rychlost). Každou hodinu 10 minut na pití. Po 3 hodinách 30 minut na jídlo. ČASY OBVYKLÉ PŘI VÝPOČTU TRVÁNÍ TÚRY UŽITEČNÉ ODKAZY Lavinové zpravodajství: ČR: http://horskasluzba.cz/ SR: http://laviny.sk/ Evropa: http://www.avalanches.org/ USA: http://www.avalanche.org/ Kanada: http://www.avalanche.ca Předpověď počasí Rakousko: http://www.zamg.ac.at/cms/de/aktuell Švýcarsko: http://meteo.ch/ Svět: http://www.yr.no/ O sněhu a lavinách http://www.slf.ch-komplexníinfo http://lawinenwarndienst.blogspot. co.at – blog o lavinách (něm.) http://snehove-zpravodajstvi.eu – sníh u nás i v Alpách http://lawis.at/ –meteostanice(Tirol) Trasy v ČR a SR Krkonoše http://www.krnap.cz/skialpinismus/ Šumava http://www.sumava.net/itcruda/ prospekty.asp Krušné hory http://www.skialpnadhrobem.cz Slovensko http://www.freeskialp.sk Plánování túr v Alpách http://www.alpenverein.at/portal/ berg-aktiv/wege-touren/index.php http://www.alpintouren.com/AT2006/ http://www.bergsteigen.at http://gipfelbuch.ch/ Komplexní infoservis z lyžařských resortů (sníh, počasí, webkamery): http://snowhit.com/ – objevuj lyžařský svět ve 3D. Túry s horským vůdcem Hudy Mountain Guide (HMG) http://www.hudymountainguide.cz Inspirativní weby a časopisy http://snow.cz/ http://freeskiing.cz/ http://www.powderline.cz/ http://www.freeskier.sk/ http://www.bergundsteigen.at/ http://www.powderguide.com http://www.powdermag.com/ http://freeskier.com/ http://skiingmag.com Záchrana a první pomoc v horách http://www.ikar-cisa.org

78 Předtúrou OBTÍŽNOST LYŽAŘSKÝCH TÚR V průvodcích lyžařských túr se můžeme setkat s různým značením. V roce 1998 sestavili metodici Švýcarského alpského klubu SAC komplexní stupnici obtížnos- ti skialpinistických túr. Před několika lety ji začali používat po dohodě i Rakušané. Francouzi používají převážně stupnici Blachére. STUPNICE SAC (ŠVÝCARSKO, RAKOUSKO) L lehké (leicht) WS málo obtížné (wenig schwierig) ZS poměrně obtížné (ziemlich schwierig) S obtížné (schwierig) SS velmi obtížné (sehr schwierig) AS výrazně obtížné (äusserst schwierig) EX extrémní FRANCOUZSKÁ STUPNICE BLACHÉRE SM průměrný, slabší lyžař BS dobrý lyžař TBS velmi dobrý lyžař BSA dobrý lyžař a alpinista TBSA velmi dobrý lyžař a alpinista STUPNICE LABANDÉ PRO JEDNOTLIVÉ SVAHY S1 sjízdná cesta S2 údolí, mírné svahy S3 široké svahy do 35 º S4 svahy do 45 º, bez vysoké expozice, jinak 35 až 40 º S5 > 45 až 55 º v kuloárech a bez vysoké expozice, jinak 40 až 50 º S6 > 55 º bez velké expozice, jinak > 50 º S7 > 60 º nebo se skoky Stanovení obtížnosti je mnohem složitější než např. u sportovního lezení. Zohlednit se musí především podmínky na túře. Povětr- nostní podmínky variabilně ovlivňují terén, a  tím se náročnost túry může změnit. Jiná bude tatáž túra po napadnutí 30 cm mokrého sněhu a jiná na jarním firnu. Právě to zohled-

79 Předtúrou www.hudy.cz STUPNICE SAC (ŠVÝCARSKO, RAKOUSKO) STRMOST CHARAKTERTERÉNU VÝSTUP I SJEZD SOUTĚSKY, ŽLEBY VE SJEZDU EXPOZICETERÉNU L pod 28 ° mírný, pahorkatina, hladký podklad žádné žleby ve sjezdu žádná WS okolo 30 ° zpravidla otevřené svahy s několika krátkými strmými stupni, žleby, skalnatými bloky s možností zlehčující varianty, nutná technika otoček (vraceček) zúžení jsou krátká a plochá, lyže lze nechat jet přímo krátké úseky, malé nebezpečí ZS okolo 35 ° krátké strmé stupně bez možnosti volby snadnější trasy, terénní překážky ve strmějších svazích vyžadují dobrou reakci krátká, ale strmá zúžení, nutné jsou přibrzďovací oblouky a přeskakování delší vzdušné úseky s terénními vlnami, které umožňují přibrzďování (nebezpečí zranění) S okolo 40 ° strmé svahy bez možností lehčích variant, jistota při otočkách, řada překážek vyžaduje technickou vytříbenost zúžená trasa dlouhá a strmá, s rovnoměr- ným podkladem, možné krátké přibrzďovací oblouky dlouhé vzdušné úseky, často v kamenitém nebo suťovitém terénu (při tvrdém sněhu životu nebezpečné) SS okolo 45 ° všeobecně velmi strmý terén, často se skalními stupni, četné náročné překážky dlouhá a velmi strmá zúžení, nerovnoměrný drsný podklad, i krátké oblouky jsou obtížné mnohá vzdušná místa, často ve skalnatém terénu AS okolo 50 ° mimořádně strmé svahy, ve sjezdu žádná možnost odpočinku řada velmi dlouhých a strmých soutěsek a zúžení, často sjízdné jen sesouváním nebo přeskakováním extrémní expozice EX 55 ° a více extrémní strmé stěny a kuloáry, jen pro absolutně špičkové borce občas nutné slaňování skalních stupňů ZÁKLADNÍ PRAVIDLA Pro celkové hodnocení trasy se započítává nejvyšší hodnota hlavních kritérií. Od stupně WS může být k upřesnění použí- váno doplňkových znamének + a -. V záhlaví popisu túry je počínaje stupněm WS udávána i  maximální strmost (někdy i délka takového úseku). V případě, že hraje roli alespoň jedno z po- mocných kritérií, je stupeň zvýšen o  1/3. Např. z WS+ na ZS-. Pro technické pasáže alpského stylu platí stupnice pro horské výstupy, obtížnost se zvyšuje a stupeň platí pro celou trasu. Taková exponovaná místa musí být v popisu obtíž- nosti jednotlivé túry slovně popsána. Např. „ostrý hřeben 30 m v závěru výstupu na vr- chol V+“. Nejčastěji se v  průvodcích vyskytují trasy obtížnosti L až S. Trasy AS se v lyžařských průvodcích vyskytu- jí jen ve výjimečných případech, trasy EX ne- bývají uváděny vůbec. POMOCNÁ KRITÉRIA V tabulce jsou uvedená hlavní kritéria posuzo- vání obtížnosti, ale v úvahu je třeba brát ještě další okolnosti: Zhoršená orientace při výstupu i sjezdu Průběh trasy není zřetelný Chyba na trase není téměř nebo vůbec kori- govatelná ňuje moderní švýcarská stupnice. Dříve byly základem pro určení stupně obtížnosti lyžař- ské dovednosti; z  nich vychází kromě škály Blachére i  stupnice obtížnosti jednotlivých svahů podle Labandé.

80 Předtúrou MAPA – ZÁKLADNÍ INFORMACE Pokud si chceme sami (bez vůdce) naplánovat a uskutečnit túru pak se neobe- jdeme bez orientačních schopností a především práce s mapou a navigací GPS, popř. buzolou. UMĚNÍ ORIENTACE V terénu se musíte orientovat a naplánovanou trasu si umět prostorově představit. Jak na to? Pozorujte terén, nahlížejte do mapy, případně zapojujte paměť (dřívější, shodná túra). Cestou musíte umět odhadovat vzdálenost, směr, sklon svahů, převýšení atd. Všemi smysly se stále snažte vnímat důležité informace, např. jakým směrem vane vítr, kde přitéká potok, kde je povrch sněhu tvořen krustou apod. Orientační schopnost můžete stále trénovat a rozvíjet, i pokud nejste obdařeni přirozeně dobrým smyslem pro orientaci. V mlze je téměř nemožná orientace bez po- moci technických pomůcek. Proto musíte umět pracovat s mapou a GPS a tyto pomůcky mít vždy s sebou. CHARAKTERISTIKY MAPY Mapa je zakreslený průmět krajiny z výšky. Jedinou veličinou, která na mapě přesně od- povídá skutečnosti, je úhel. Na severní polokouli bývá sever na horním okraji mapy, jih dole, západ vlevo a  východ vpravo. Na mapách, kompasech a buzolách dnes do- minuje cizojazyčné značení světových stran. Sever (0°) je N (north), jih (180°) S (south), vý- chod (90°) E (east) a západ (270°) W (west). Stínování reliéfu. Na mapách „svítí“ slunce od severozápadu a této konvenci odpovídají na mapě i stíny. V přírodě se používají nejlépe mapy v měřítku 1:25000, 1 cm na mapě je skutečných 25000 cm = 250 m. Nejmenší použitelná kvalita je 1:50000. Vzdá- lenost 1 km tedy na takové mapě představují 4 cm. Ekvidistance je informace o tom, jakým verti- kálním rozestupům odpovídají sousední vrs- tevnice (čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou). Většinou to bývá 20 m, přičemž vrstevnice znázorňující celé stovky bývají zvýrazněny o něco tlustší čarou. Tiráž udává rok vydání mapy, datum poslední aktualizace značených cest, stav ledovců (leto- počet) a  údaje pro spolupráci s  GPS (formát souřadnic, elipsoid). KOMPATIBILITA MAPY S GPS Všechny moderní, solidní mapy se dnes dodá- vají kompatibilní s GPS. Mapu pokrývá síť pravoúhlých souřadnic, ob- vykle čtverce 1x1 km. V tiráži mapy najdete formát souřadnic a elip- soid, shodné musíte zadat do GPS a  pak je možné najít na mapě bod podle souřadnic, naměřených přístrojem GPS. Naopak z mapy lze odečíst souřadnice a zadat je do GPS navigace. V Evropě jsou obvykle souřadnice na mapě ve formátu UTM UPS a elipsoid WGS 84. ORIENTACE MAPY K SEVERU Hrubá orientace - bez buzoly. Mapou pootočte tak, abyste známé markantní cíle v terénu viděli pod stejným úhlem, jaký je v mapě. Přesná orientace - použijte buzolu. Na buzole otáčením úhloměru nastavte sever „N“ nebo-li 0 º. Hranu buzoly přiložte na mapu tak, aby hrana přesně kopírovala boční okraj mapy (severojiž- ní linii N-S). Otáčejte současně mapou i přesně při- loženou buzolou tak dlouho, dokud střelka neukazuje na značku severu na úhloměru buzoly. V ten okamžik míří mapa přesně k  se- veru.

81 Předtúrou www.hudy.cz GPS – ZÁKLADNÍ INFORMACE Při zvratu počasí nepostradatelný pomocník. Pořiďte si digitální mapy a při pláno- vání túr si nahrajte trasy do GPS již doma. Lepší volbou jsou mapové přístroje. Sou- časné navigace mají buzolu a spolehlivý výškoměr. JAK FUNGUJE GPS Satelitní družice vysílají signál, který přijímá a vyhodnocuje přístroj GPS. Aktuální pozice přístroje se odvodí z  vypočtených vzdále- ností k  jednotlivým družicím, jejichž signál přístroj zachytil svojí anténou. Čím více dru- žicových signálů přístroj zachytí, tím přesněji vypočítá svoji polohu. K  určení polohy po- třebujeme signál z alespoň tří satelitů, k ur- čení nadmořské výšky ze čtyř. VÝHODY GPS V každém okamžiku znáte svoji polohu. Neustálý přehled o  aktuálním směru a zbývající vzdálenosti do cílového bodu Kopírováním předem nahrané trasy lze túru dokončit i za minimální viditelnosti. CO JE DOBRÉ VĚDĚT Jak přesně určí GPS pozici? Pokud není omezen „výhled“ GPS na oblohu a nic ne- brání příjmu signálu z družic, je přesnost polohy a nadmořské výšky +- 5 m. Čím ví- ce družic, tím větší přesnost. Lze nahrát do GPS topografickou mapu? Do přístrojů, které jsou k tomu určeny ano. Takové bývají většinou vybaveny paměťo- vým slotem. Lze do nich nahrát vektorové mapy výrobce. Rozsah nahrané mapy limi- tuje velikost paměťové karty. Jak dlouho vydrží baterie? To závisí pří- stroj od přístroje. Spotřebu baterií ovliv- ňuje míra používání osvětlení a  také nastavení časového intervalu vyhodnoco- vání dat. Průměrně počítejte se spotřebou 2 až 3 celodenní túry v zimě a 4 až 6 v létě na dvojici dobíjecích akumulátorů (2500 mAh). Jak odolává GPS nárazům? Přístroje jsou mimořádně robustní, vydrží zrychlení až 6  g, které může vzniknout při vibracích a nárazech. Co dělat, když prší? Všechny outdoorové přístroje splňují normu IPX7, podle které musí přístroj vydržet 30 minut ponoření do vody ve hloubce 1 m. V jakém teplotním intervalu GPS bezvad- ně funguje? Přístroje Garmin od -15 ºC do +70 ºC. V silnějším mrazu dochází k rychlé- mu vybíjení baterií, do mrazu se hodí lithi- ové baterie. 10 DOBRÝCH RAD Rutina. Pravidelné používání GPS zvyšuje jistotu ovládání a důvěru v navigaci. Zau- tomatizované ovládání může pomoci v nouzové situaci. Papírová mapa. Klasická topografická ma- pa oblasti patří v každém případě do bato- hu. Je to na rozdíl od GPS základní orientační prostředek. Náhradní baterie. Vždy mějte připravenou náhradní sadu baterií. Ukládejte data. Po túře uložte tracks i way- points do PC. Vytváříte tím archív vlast- ních tras, a  pokud se za čas vydáte do stejných míst, můžete si nahrát z počítače už jednou ověřená data. Firmware. Software přístroje příležitostně aktualizujte prostřednictvím webových stran výrobce. Vypínejte osvětlení. Omezte na minimum osvětlení, resp. intenzitu osvětlení disple- je – výrazně šetříte baterie. Lithiové baterie do rezervy. Výborně odo- lávají chladu a  navíc jsou o  30 % lehčí. Svoji kapacitu neztrácí několik let – ideální jsou jako rezervní. Tech tip: Držitelé HUDYpartner karty a členové OEAV mají slevu na nákup map v prodejně Ma- pis, V Praze na Smíchově, Štefánikova 63.

82 Předtúrou DIGITÁLNÍ MAPY ROZDĚLENÍ MAP Digitální mapy se dělí na dva základní typy – ras- trové a vektorové. Rastrové mapy bohužel nemů- žeme nahrávat do GPS, i když se mnozí domnívají, že do navigace můžeme nahrát jakoukoli digima- pu. To jde ale jen do přístrojů k tomu určených, označených „GPS Map“, a navíc musí jít o speciální mapy. Rastrové mapy výborně poslouží při pláno- vání túry v počítači. Do navigačních přístrojů pro outdoor (např. Garmin) lze obvykle nahrávat mapy vektorové, které mají nižší kvalitu než mapy rastrové, ale pro základní orientaci jsou dostačující. Displeje out- doorových navigací nejsou moc velké, a tak mají tyto mapy k celkové orientaci na větším území ci- telně nižší použitelnost než klasické mapy papíro- vé. S rozvojem GPS a vůbec digitalizací veškerých informací nabývají digitální mapy logicky na významu. Celé výřezy map lze dnes nahrávat do paměťových karet navi- gačních přístrojů. Klasické papírové mapy na túře ale rozhodně nahradit nemohou. Limitem je především velikost displeje. SKITOURING NA OEAV Digitální mapy (např. OEAV nebo Swisstopo) se do- dávají na nosičích DVD či na miniaturních kartách SD. Pokud si jako příklad vezmeme třeba skvělé di- gitální mapy rakouských Alp 1:25 000 od OEAV, lze využít početnou databázi lyžařských túr. Ty si mů- žete nejen prohlédnout ve shodné 2D dimenzi jako na mapě papírové, ale také v trojrozměrném zobra- zení. Otáčením a  nakláněním si horu a  linii túry můžeme prohlédnout ze všech stran. DALŠÍ FUNKCE Ktomunavícmůžetezměřitsklonsvahunapotenciál- ně nebezpečných místech, naměřit vzdálenost nebo si celou trasu nahrát do GPS. Dále je možné po túře stáhnout data do počítače a prohlédnout si třeba výškový profil nebo si dokonce nechat na displeji projet svoji stopu (track) v 3D ani- maci. Nabízí se volba mezi zeměpisnými nebo UTM souřadnicemi. Zazmínku stojí ještěfunkcevyhledávání míst. Stačí kliknout na ikonku „dalekohled“, zadat např. „Ver- nagt“, a hned se objeví nabídka všech pojmů obsahu- jící tento slovní základ na všech rakouských mapách. Z PAPÍROVÉ SI VYTVOŘTE DIGITÁLNÍ Pokud nemáte k dispozici digitální mapu dané oblasti, můžete si ji vytvořit z mapy papírové, bez které se na túře neobejdete. Oskenujete ji a v programu Ozi Ex- plorer z ní po kalibraci uděláte mapu digitální, která postačí pro základní funkce – vytvoření stopy a ulože- ní bodů. Obr. 1 – Trasa na Fluchtkogel ve 3D zobrazení na mapě OEAV Obr. 2 – Měření sklonu svahu Obr. 3 – Online mapa Tyrolska s označením svahů prudších více než 30 ° Obr. 4 – Online mapa Švýcarska s označením svahů prudších více než 30 °

83 Předtúrou www.hudy.cz VIRTUÁLNÍ TÚRA DIGITÁLNÍ MAPA Jako příklad se hodí oblíbená túra na Fluchtkogel z Vernagthütte v Ötztálských Alpách na mapě Ra- kouska od OEAV. Digitální mapa nabízí dva typy zobrazení: Klasické zobrazení trasy je dvojrozměrné € obr. 1, přičemž linie trasy je vyznačena tlustou fialovou čárou. Pro mnohem lepší představu poslouží plastické, trojrozměrné zobrazení € obr. 5. Pomocí myši lze terén libovolně natáčet i měnit úhel pohledu. Velice atraktivní funkcí je virtuální projížďka trasy, kdy nám šipka projede linií túry v 3D zobrazení. Zejména pro posouzení lavinového nebezpečí je klí- čovou funkcí měření sklonu svahu € obr. 2. Pro vyhodnocení časové i  fyzické náročnosti poslouží znázornění výškového profilu túry. Při plánování tú- ry využijete i funkci změření délky úseku. GOOGLE EARTH Z hlediska skialpinismu má zobrazení satelitní mapy Google Earth (GE) zemského povrchu význam jed- nak při virtuálním obhlédnutí terénu, nejlépe pro konfrontaci trasy na papírové mapě s plastickou ani- mací. Velkou předností GE je její velice pohodlné ovládání a natáčení. GE Je to také výborná pomůcka pro trénink čtení papírové mapy – odpovídá vaše prostorová představa terénu odvozená z  papírové mapy skutečnosti? Zkuste si to! Samozřejmou součástí plánování túr ještě doma u pracovního stolu je nejen stu- dium tištěných průvodců a map, ale také využití možností„digitální doby“. Kromě digitálních map je skvělým pomocníkem především satelitní mapa Google Earth. Oblast Alp, kam se na lyžařské túry vyjíždí nejčas- těji, je nafocena velmi precizně € obr. 6 a ve vyso- kém rozlišení (na rozdíl od např. nepálského Himálaje). To je velmi důležité, např. pro znázornění ledovcových trhlin – což je pro plánování skvělá po- moc. U ledovců vždy zkontrolujte, kdy byl snímek pořízen. Výhodou letních snímků je obnažení ledov- ců, a tedy i čitelnost případných trhlin. SPECIÁLNÍ MAPY SE SKLONEM SVAHU Na webu najdete interaktivní mapu Tyrolska. Kro- mě orientační nabízí dvě skvělé funkce. První je ur- čení souřadnic pro GPS v  několika formátech. Druhou tvoří barevné zóny zobrazující sklon svahu v rozmezí po 5 stupních. Svahy prudší než 30 ° pro celé Švýcarsko najdete na www.mapplus.ch € obr. 4, pro Tyrolsko na www.lwd.tirol.gv.at € obr. 3. PODMÍNKY A KLÍČOVÁ MÍSTA Pro prohlídce trasy ve 3D se mnohem lépe bu- dou určovat klíčové body trasy € 74. Stejně ja- ko stav podmínek si je pro přehlednost zaneste do formuláře „Plánování túry“, který je ke staže- ní na www.hudy.cz. Více podrobných informací na téma orientace (mapy, buzoly, GPS) si lze stáhnout v internetovém archivu časopisu info@hudy na www.hudy.cz. Obr. 5 – Trasa na Fluchtkogel ve 3D zobrazení na mapě OEAV Obr. 6 – Trasa na Fluchtkogel ve 3D na mapě Google Earth

84 Předtúrou GPS A KOMUNIKACE S MAPOU NAVIGACE PO PROŠLÉ TRASE Optimální metoda pro pohyb v horách. V praxi ji lze použít dvěma způsoby: Aktivací funkce Naviguj zpět na stránce „Zá- znam prošlé trasy“. Předpokladem je mít za- pnutý záznam túry, například při výstupu na vrchol. Při předpokladu sestupu stejnou ces- tou lze tuto metodu použít. V terénu kopírováním linie virtuální prošlé trasy, kterou si v klidu domova vytvoříte v PC a nahrajete si ji do přístroje. GPS A SOUŘADNICE ZEMĚPISNÉ SOUŘADNICE V době před GPS se používaly na mapách pou- ze zeměpisné – sférické souřadnice. Poloha se uvádí v severní / jižní šířce, označované N / S, a východní / západní délce, E / W. GPS nabízí tři volby formátu zeměpisných souřadnic: 1) ve stupních hddd.ddddd°, např. 49.24362°, např. v Google Earth. 2)ve stupních, minutách a  desetinách minut Pro praktické použití GPS je především potřeba umět přenést souřadnice změřené přístrojem na mapu a naopak z mapy odečíst souřadnice daného bodu a zadat je do přístroje. Další využití GPS představuje kopírování trasy uložené v přístroji. hdddºmm.mmm, např. 49°14.617´. V  tomto formátu najdete na webu souřadnice pokla- dů při geocachingu. 3)ve stupních, minutách a  vteřinách hddd°mm´ss´´, např 49°14´37´´. PRAVOÚHLÁ SÍŤ SOUŘADNIC Současné mapy jsou už kompatibilní s  GPS. Mají rovinné souřadnice s pravoúhlou čtverco- vou sítí. Čtverce obvykle bývají o straně 1 km. Kilometrová síť umožňuje jednoduché odečítá- ní vzdálenosti z mapy. Souřadnice jsou uvádě- ny v metrech na osách x a y. Čtou se doprava od nultého poledníku a nahoru od rovníku. Střed- ní Evropa je východně od Greenwiche, a  tak osu x označujeme E (easting), a severně od rov- níku, osu y tedy N (northing). Poloha bodu je tak vzdálenost v metrech od nultého polední- ku (E), resp. od rovníku (N). SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM Pro účely GPS se používá celosvětový souřadni- cový systém WGS 84. V  menu GPS jej máte označen slovem elipsoid (česky) nebo Map da- tum (anglicky). Některé země mají svůj elipsoid. Druhou veličinou je formát souřadnic (position format). Standardně se používá formátu UTM UPS, ale opět existují i odlišné formáty. JAK ODEČÍST SOUŘADNICE Z MAPY? Na GPS jdeme do Menu € Nastavení € Jednot- ky € Formát souřadnic + Elipsoid. Obě hodno- ty nastavíme tak, jak je uvedeno na mapě. Příklad z mapy rakouského Alpenvereinu – sys- tém WGS 84 a souřadnice UTM UPS. RECHTER FERNERKOGEL – ÖTZTALER ALPEN V tiráži mapy si přečtete, jaký je elipsoid (WGS 84), formát souřadnic (UTM UPS) a v jaké zóně se mapový list nachází (32T). Mapa je pokryta čtvercovou sítí, jednotlivé linie jsou od sebe 1 km, na mapě v měřítku 1:25 000 tedy 4 cm od

85 Předtúrou www.hudy.cz sebe. K odečítání souřadnic z mapy používáme nejlépe plánovací fólii. Polohu daného bodu měříme doprava (easting) a nahoru (northing) od nejbližších souřadnic € obr. 1. Přiložením měřidla na plánovací fólii (pro měřítko 1:25 000) změříme vzdálenosti bodu „Rechter Fernerko- gel“ od nejbližších čar sítě. Vodorovně, doprava (easting) naměříme 670 m. Svisle, nahoru na- měříme 575 m. Tyto vzdálenosti přičteme k hodnotám nejbližších linií na mapě. Hodnota UTM souřadnic je popsána šesti- místným číslem po okrajích mapy, např. na ose y, která je pro nás northing, měříme od linie 196 000. Ve skutečnosti je však souřadnice této linie 5 196 000. V tiráži totiž stojí, že hodnotu uvedenou na okraji mapy je potřeba zvýšit o 5 000 000. Ještě je nutné připočítat na mapě naměřených 575, a součtem je tedy N 5196575. Zbývá stanovit easting. Podle tiráže jde o zó- nu 32T, měřili jsme od linie 643 000 a připočte- me naměřených 670 m. Easting je tedy 32T 643670. € obr. 3 JAK PŘENÉST POLOHU Z GPS NA MAPU? Tuto dovednost potřebujete k tomu, abyste se na mapě dokázali najít. SJEZD ZE SCHILTHORNU Postup na příkladu ze švýcarské lyžařské mapy v měřítku 1:50 000. Při sjezdu volným terénem z  vyhlídkové hory Schilthorn vede trasa širo- kým a členitým údolím Soustal. Stěžejní je na pomyslné křižovatce odbočit vlevo. Právě GPS nám v takové situaci pomůže určit svou polohu na mapě. Předně si musíme upravit nastavení GPS v souladu se švýcarskými mapami. Tedy elipsoid CH-1903 a formát souřadnic Švýcarský grid. V předpokládaném místě rozcestí jsou sou- řadnice v šestimístném švýcarském formátu na displeji: 630 740 / 158 022 (pozn. E/N). Od linie v mapě 630 naměřte 740 m, resp. od linie 158 pouhých 22 m, a  v průsečíku bude na mapě bod přenesený z GPS € obr. 2. 575 643000 670 196 000 ztirážemapy 158 000 630000 740 022 Obr. 2 – Odpočet souřadnic na mapě SwissTopoObr. 1 – Odpočet souřadnic na mapě OEAV Obr. 5 – Nastavení jednotek u map Swiss Topo Obr. 4 – Odečtené souřadnice vrcholu R. Fernerkogel Obr. 3 – Nastavení jednotek u map OEAV a KČT Obr. 6 – Souřadnice přístrojem změřené polohy

86 Předtúrou 3624000 55 22 000 900 360 FORMÁT SOUŘADNIC € UŽIV. UTM GRID ZADÁVANÉ HODNOTY ANGLICKY ČECHY A ZÁPADNÍ MORAVA DO 18ºVÝCH. DÉLKY VÝCHODNÍ MORAVA A SLOVENSKO Počátek zeměpisné délky Longitu- de origin E 015º E 021º Měřítko Scale 1.0000 1.0000 Odsazení východní délky False Easting 3500000 4500000 Odsazení severní šířky False Northing 0.0 0.0 ELIPSOID (MAP DATUM) € USER ČECHY, MORAVA, SLEZSKO, SLOVENSKO DX + 23 DY - 124 DZ - 84 DA - 108 DF 0,0048076 MAPY A GPS V ČESKÉ REPUBLICE Mapy KČT, označené „GPS“ nejsou jednotné. Některé starší listy používají Krassovského elip- soid S 1942. V menu GPS nelze elipsoid S 1942 nastavit a tak jej do GPS musíte zadat manuál- ně, stejně jako formát souřadnic. Konstanty, které je potřeba zadat do nastavení GPS, ne- jsou na mapě uvedeny – viz tabulka. Nejaktuál- nějšívydánímapKČTodpovídámezinárodnímu standardu UTM UPS na elipsoidu WGS 84. ODPOČETSOUŘADNICV MAPĚKČT –ELIPSOIDS 1942 Odpočet souřadnic kóty 470,8 západně od ob- ce Třebařov na listu 50 Svitavsko. V GPS manu- álně nastavíte formát souřadnic a  elipsoid. Pokud nastavené konstanty uložíme, máme do budoucnu vystaráno – pro mapy KČT na S 1942 – v  menu jednotek přepneme na „Uživ. UTM Grid“ a „User“. Stejně jako v předchozích přípa- dech naměříte na ose x (Easting) doprava od li- nie 24 vzdálenost 360 m a na ose y (northing) 900 m nahoru od linie 22. Pozor na malá dvoj- číslí 36, resp. 55. S nimi musíme počítat při se- stavení finálních souřadnic. E (x) = 36+24+360 a N (y) = 55+22+900 (+ je pomyslné), do GPS naťukáme pozici 3624360 / 5522900. Garmin eTrex 30 Obr. 7 – Odpočet souřadnic na mapě KČT Obr.8–Uživatelskénastavení jednotekustaršíchmapKČT Obr.9–Souřadnicekóty 470,8 Obr.10–Uživatelskýformát souřadnic Obr.11–Uživatelskýelipsoid Obr.12–JaknastavituživatelskýformátsouřadnicaelipsoidustaršíchčeskýchaslovenskýchmapsesystémemS42

Sideral Univerzální skialpová bota pro skialpi- nisty, kteří preferují lehkost při stoupání. Barva: červená Hmotnost: 1065g (vel. 27) Podešev: LazerGrip™ Rozsah velikostí: 24-31,5 Stahování: 2 přezky Vnější materiál: Grilamid®

KONTROLA A NOŠENÍ VYHLEDÁVAČŮ KONTROLA VYHLEDÁVAČŮ PŘED KAŽDOU TÚROU Abyste zjistili, zda vyhledávač správně funguje a zda účastnící túry ovládají alespoň základní manipulaci, provádí se kontrola před každou túrou. Toto tzv. standardní opatření nikdy ne- vynechávejte, nestojí moc času ani úsilí. Vedoucí skupiny stojí dva metry před skupi- nou, všichni drží vyhledávač zapnutý v reži- mu vysílání. Na jeho povel přepnou členové skupiny své vyhledávače do režimu vyhledávání, vedou- cí stále vysílá. Vedoucí tak snadno zjistí, zda každý umí pře- pnout přístroj z režimu vysílání na vyhledá- vání, a  každý ve skupině si ověří, zda jeho přístroj ukazuje směrem k vedoucímu a zda odpovídá vzdálenost a  směr zobrazený na displeji. Poté se vedoucí posune 5 až 10 m od skupiny, přepne přístroj na vyhledávání, ostatní pře- pnou vyhledávače do režimu vysílání. Účastníci túry se přibližují po jednom k ve- Lavinový vyhledávač je neoddiskutovatelnou součástí výbavy pro zasněžený volný terén. Nejdůležitější je samozřejmě umět s ním správně zacházet v případě lavinové nehody. S tím ale souvisí i další rutinní činnosti… doucímu, který kontroluje, zda jeho přijímají- cí vyhledávač signalizuje maximum ve chvíli, kdy ho míjí kontrolovaný člověk (vysílající vyhledávač). Nakonec si vedoucí ověří, zda si po zkontro- lování celé skupiny přepnul svůj vyhledávač do režimu vysílání. Lavinový vyhledávač vypínejte zásadně až v  cíli túry (chata, parkoviště), nezávisle na subjektivním pocitu nebezpečí. Pokud je skupina na túrách více dní, pak po- té, co vedoucí zjistí, že všichni manipulaci s  vyhledávačem ovládají, omezí kontrolu před túrou na ověření vysílací funkce jednot- livých vyhledávačů. NA TĚLE NEBO V KAPSE Vyhledávač můžete nosit dvěma rovnocenný- mi způsoby. Na rozdíl od lopaty a sondy jej ne- nosíte nikdy v batohu, ale vždy přímo na těle. Součástí vyhledávače je pouzdro s  popruhy k  nošení vyhledávače přímo na těle. Druhou 88 Natúře

SMYSL MÁ JEN KOMPLETNÍ NOUZOVÉVYBAVENÍ! Vyhledávač + lopata + sonda. Jen kompletní trojice má smysl. Samozřejmost a povinnost na každé túře. Jenom pokud svůj vyhledávač bezvadně ovládáte, můžete ve stresu někoho najít. Před každou túrou je povinná vzájemná kontrola vyhledávačů. Pokud můžete, pořiďte si lavinový batoh (ABS-Airbag, Snowpulse nebo R.A.S.) Nikdy do vyhledávače nepoužívejte dobíjecí baterie! Vyhledávač na těle a v batohu lopata , sonda, lékárnička a bivakovací vak – to je základ bez kompromisů. Řada lidí si myslí, že po lokalizaci vyhledáva- čem zasypaného snadno vyhrabe rukama nebo lyžemi. Je to nesmysl, už proto, že rychlost rozhoduje o záchraně života. Platí následující rovnice: pípák + lopata + sonda = nejrychlejší záchrana. Praktický pokus přesvědčivě ukázal, jak moc přispívá k úspoře času nejen lopata, ale i sonda. možností je vložit vyhledávač do kapsy na zip. V  obou případech je dobré mít displej, tedy nejzranitelnější část přístroje, umístěnou na straně k tělu. 1. umístěný v pouzdře a upnutý k tělu po- pruhy Léty prověřený způsob. Vězte, že vyhledávač musí být vždy překryt alespoň jednou vrst- vou oblečení, je ideální upnout ho přes spodní prádlo. Obvykle se zapnutím přezky obvodového popruhu automaticky zapíná do režimu vysílání. 2.v zajištěné kapse Koho obtěžují popruhy, má druhou volbu: zajištěnou kapsu. Tedy v žádném případě to nesmí být kapsa přišitá třeba na bok noha- vice. V  každém případě musí být možné spolehlivé zapnutí na zip (ne na suchý) a ne- smí se po celou dobu túry otvírat. Vhodná je zadní kapsa kalhot na zip. Není důvod ji ot- vírat, vyhledávač v ní vůbec nepřekáží a kal- hoty si při túře rozhodně nesundáte. Hlavně na jaře se občas stoupá jen v triku a vyhle- dávač v  popruhu není chráněn další vrst- vou. CO RUŠÍ VYHLEDÁVAČ Schopnost správně určovat polohu i  výdrž baterií vyhledávače může negativně ovlivňo- vat bezprostřední přítomnost jiných elektro- nických přístrojů, především mobilu, ale i vysílačky nebo GPS. Proto udržujte zapnutý mobil nebo navigaci alespoň 50 cm od vyhle- dávače. Mobil máte často v náprsní kapse, na- vigaci ve víku nebo připnutou na popruhu batohu, a  také proto je zadní kapsa kalhot vhodnou volbou z hlediska možného rušení. ZAPAMATUJTE SI! Optimální způsob nošení vyhledávače 50 min = pípák + sonda + ruce 59 min = pípák + ruce + sněžnice 0 20 40 60 15 min = pípák + lopata + sonda 26 min = pípák + lopata doba vyproštění (min) Pokus: hloubka zasypání 1m, 60 pokusů o vyproštění provedl Dominigue Stumpert použitézáchrannéprostředky 89www.hudy.cz Natúře

BEZPEČNÉ CHOVÁNÍ NA TÚŘE NEBEZPEČNÁ MÍSTA V TERÉNU Čím hlouběji je člověk pod lavinou, tím nižší jsou jeho šance na přežití. Zvláště nebezpečné zóny v zasněženém terénu jsou: Muldy a žleby. Tam často dochází ke shro- mažďování lavinového sněhu ze širokého pásma (trychtýřový efekt). Pokud se ocitnete ve žlebu, uzavřeném ze stran, a jede v něm lavina, často neexistuje možnost lavině ujet, pokuste se vyjet z  laviny do strany. Ve žle- bech výrazně roste pravděpodobnost hlu- bokého zasypání, a  tím se snižuje pravděpodobnost včasného vyproštění za- sypaných a tudíž úspěšné záchrany. Blízkost hřebene. V oblasti hřebenů bývají často převěje. Proto je namístě opatrnost při jejich přecházení. Lyžařem odlomená převěj může iniciovat utržení laviny na svahu, na nějž převěj spadne (často zároveň s lyžařem). Prošlápnout co nejbezpečnější a nejpohodlnější stopu je pro každého skialpinistu velmi důležitou dovedností, pokud chce vyrážet na túry samostatně, bez horské- ho vůdce. Jak se to naučit? Přemýšlejte o stopách, které kopírujete po vašich před- chůdcích, a když máte možnost, nevyhýbejte se vůdčí roli a prošlapávejte si stopu sami. Čím bohatší zkušenosti, tím lépe! V oblastech hřebenů bývají často také místa s  nebezpečným navátým sněhem, přede- vším na rozhraní hřebenu a závětrného sva- hu € 42. Rozhraní svahů o  různém sklonu může být labilní zónou, pokud tvarem z  profilu odpovídá oblině. Sníh pokrývající oblinu je náchylný k tvorbě napětí v různorodých vrst- vách a  soudržnost sněhu na rozhraní bývá nižší. Lavinový svah nad skupinou. Strmými svahy se snažte stoupat po krajích, a pokud je traverzujete, tak co nejvýše. V  případě uvolnění laviny tak snižujete pravděpodob- nost hlubokého zasypání. KDE HLEDAT BEZPEČNOU ZÓNU? Ploché hřebeny mají výhodu v tom, že ne- bezpečná místa jsou většinou pod lyžařem. Svahy s mírným sklonem (do 30 º) lze po- važovat za bezpečné, čím menší sklon, tím bezpečnější. Vypouklé svahy, bráno podle tvaru povr- chu (zvané také konvexní), jsou většinou bezpečnější než prohlubně (byť rozlehlé a mírné). Na vypouklém svahu jste obvykle nad nebezpečím, naopak prohlubní může „protékat“ lavina, uvolněná někým jiným v poměrně velké vzdálenosti nad vámi. V dostatečné vzdálenosti od strmých svahů se držte od 3. stupně nebezpečí (3 z 5, značné) a  především při 4. stupni (vysoké), pro který jsou typické samovolné, spontánní laviny. Pokud by vás zasáhla rozjetá lavina z okolního svahu, obvykle bude mít velkou rychlost a průvodním jevem bude i silná tla- ková vlna. Ostrůvky jistoty jsou místa, kde lídr skupi- ny shromažďuje svoji skupinu. Mělo by jít o co nejbezpečnější místo (v rámci možností) pro skupinovou přestávku (při výstupu, sjez- VOLBA BEZPEČNÉTRASY 90 Natúře

du, pro svačinu atd.). Ideální jsou vyvýšená místa (nad nebezpečnými zónami). Při pohy- bu po horách se volně inspirujte umístěním horských chat v terénu – to by měly být 100% ostrůvky jistoty. CO JE NADE MNOU? Od 3. stupně nebezpečí („značné“) může dojít k uvolnění laviny i na úpatí svahu. V ta- kovém případě hrozí hluboké zasypání. Sle- dujte proto nejen svou stopu, ale i terén nad sebou. Rovněž na rovinatém terénu vás může zasáh- nout nahoře uvolněná spontánní lavina. To hrozí hlavně na jaře, když je sníh často vlivem tepla provlhlý. Typická situace při pozdních odpoledních nástupech na chatu z parkoviš- tě v údolí. CO JE PODE MNOU? Skalní bloky nebo stromy v  lavinové dráze zvyšují riziko zranění. Nad terénními zlomy hrozí nebezpečí stržení lavinou (i malou) a následný pád strmým sva- hem nebo do propasti. ŠPATNÁ VIDITELNOST Vidět znamená rozpoznat nebezpečí a mož- nost vyhnout se mu. Za mlhy je lavinové nebezpečí skoro neroz- poznatelné, a  proto není možné vést opti- mální, bezpečnou stopu. Nejde se ani vyhnout lavinově velmi nebezpečným shro- maždištím navátého sněhu. Kombinace špatné viditelnosti a zvýšeného lavinového nebezpečí vyžaduje velkou opa- trnost, racionální rozhodování, nebo dokon- ce zrušení túry. Při 3. stupni nebezpečí (značné) vyrážíme na túru jen za dobré viditelnosti, pokud je vidět hůře, túru podnikáme jen do 2. stupně ne- bezpečí (mírné). Za špatné viditelnosti výrazně roste význam použití navigačního přístroje GPS. Zapněte si funkci „záznam prošlé trasy“ a  v případě zhoršení podmínek můžete při sjezdu snad- no kopírovat trasu výstupu. STANDARDNÍ CHOVÁNÍ Každá túra je jiná, přesto by vaše chování při její přípravě i v průběhu mělo být dost podob- né a časem i zažité, zautomatizované. Nezávisle na cíli túry a  aktuálním lavinovém nebezpečí dodržujte následující zásady: VEČER PŘED TÚROU Túru nebo sjezd pečlivě plánujte, snažte se získat co nejvíce informací (horští vůd- ci, chatař, lidé na chatě, kteří už vaši túru šli, …). Vycházejte z lavinové prognózy a předpo- vědi počasí, obojího pro danou oblast. O  túře čerpejte informace z  průvodce(ů) a mapy. Stanovte si časový plán túry € 77. Pracujte se specializovanou skialpinistickou topografickou mapou v  měřítku alespoň 1:50 000 nebo lépe 1:25 000. Pro práci s ma- pou se velmi hodí tzv. plánovací fólie. Navigace GPS by měla být dnes standard- ním vybavením každé skupiny. Optimální je, když máte v GPS nahrané trasy túr, které jste si doma v  klidu připravili. Pozor, ani mapová GPSka nenahradí mapu papíro- vou. O cíli túry informujte třetí osobu (např. cha- taře). BEZPROSTŘEDNĚ PŘED TÚROU Lavinový vyhledávač kontrolujte vždy před každou túrou. Během túry je stále zapnutý v režimu „vysílač“. Noste jej v pouzdře pod svrchní bundou na těle nebo v kapse na zip € 88. Na snadno dostupném místě v batohu má každý účastník túry lopatu a sondu, alespoň někdo ve skupině mobilní telefon, popř. vy- sílačku. Vůdce má vždy mapu, GPS a lékár- ničku. Vedoucí skupiny vznese před odchodem z chaty kontrolní dotazy, především ohled- ně vybavení: mají všichni haršajsny, mačky, cepín, …, jsou dostatečně oblečeni, apod., podle typu túry. 91www.hudy.cz Natúře

NA TÚŘE Během túry se stále orientujte v  terénu, na mapě si přesně identifikujte svoji polo- hu. Průběžně vyhodnocujte faktory ovlivňující lavinové nebezpečí (podmínky, terén, sklon svahu, chování dalších lidí na svahu), zda se mění stav v závislosti na nadmořské výšce. Sledujte dodržování stanoveného časové- ho plánu. Průběžně porovnávejte, zda lavinové ne- bezpečí odpovídá předpovědi (hledáme místa s navátým sněhem, signály nebezpe- čí, kritické množství nového sněhu atd.). Vyhýbejte se shromaždištím čerstvého (tj. do 3 dnů starého) navátého sněhu € 42. Během dne sledujte vývoj teploty a inten- zitu slunečního záření a  odhadujte s  tím spojené nebezpečí lavin mokrého sněhu v odpoledních hodinách. Nebezpečná, klíčová místa (výstup i sjezd) překonávejte po jednom. V případě zhoršování viditelnosti zvažujte náhradní variantu, případně návrat na cha- tu po dosavadní výstupové stopě. ORGANIZACE SKUPINY Dodržujte velikost skupiny (2 až 8 členů + vůdce v neledovcovém terénu, na ledovci maximálně 6 + vůdce). Čím větší skupina, tím vyšší nebezpečí a ta- ké nižší rychlost, což může být důležitý faktor, především během túr v teplých jar- ních dnech. Vedoucí skupiny musí mít potřebné zna- losti a  dovednosti k  bezpečnému vedení túry. I skupina kamarádů by mělo mít své- ho „náčelníka“ a respektovat ho. Role vůdce je velmi důležitá, jen organizo- vaná skupina se může chovat bezpečně. Vůdce jde jako první, někdo zkušený jde poslední. Volba tempa je přizpůsobená nejpomalej- šímu ve skupině, který jde ve skupině na druhé pozici za vůdcem. Členové skupiny se vždy drží pohromadě. STRMOST SVAHU A LAVINOVÉ NEBEZPEČÍ Rámcově a  velmi orientačně (nikoli striktně) platí, že podle stupně lavinového nebezpečí nevstupujeme na svahy prudší, než je limitní sklon: Při 2. stupni („mírné“) nevstupujeme na sva- hy strmé 40 º a prudší. Při 3. stupni („značné“) nevstupujeme na svahy strmé 35 º a prudší. Při 4. stupni („velké“) nevstupujeme na svahy strmé 30 º a prudší. Kromě sklonu svahu ovšem zohledňujeme i další faktory, především navátý sníh, provlhlý sníh atd. € 42. PO TÚŘE V bezpečí a teple chaty si o prožité túře pode- batujte, sdělte si zážitky, pocity nebezpečí, strachu i euforie, a především zpětně zhodnoť- te a prodiskutujte, proč jste se v daných situa- cích zachovali zrovna takhle… Právě během diskuse si můžete ujasnit či vyvrátit některé své domněnky. Pro prohlubování zkušeností a uvě- domování si nebezpečí je výborným prostřed- kem právě zpětná vazba. PRAVIDLA BEZPEČNÉHO VÝSTUPU A SJEZDU Pohybujete-li se v zimním terénu v podmínkách zvýšeného rizika (nevýhodné podmínky, prudké svahy), je na místě opatrné, defenzivní chování vedoucí k co nejmenšímu (bez rázů) zatížení sně- hové vrstvy. Takové chování má efekt pouze v pří- padě, že ho dodržují všechny osoby na svahu. PRAVIDLA BEZPEČNÉHOVÝSTUPU A SJEZDU Tato opatření skupinu příliš nezpomalí, pokud je dobře organizována vůdcem, má odpovídají- cí velikost a každý její člen je disciplinovaný. Dodržujte odlehčující rozestupy (min. 10 m výstup, 30 až 50 m sjezd, viz níže). Vyvarujte se rázovému zatížení sněhu (pády, razantní krátké oblouky apod.) Vyhněte se nejstrmějším svahům a svahům se skalními bloky. Určete si sjížděný koridor. Zdržujte se na tzv. „ostrůvcích jistoty“. 92 Natúře

PRAVIDLA BEZPEČNÉHO VÝSTUPU Nejpohodlnější stopa bývá zpravidla i stopou nejbezpečnější. Kromě rovnoměrného stoupá- ní dodržujte i následující zásady: Stoupejte raději méně prudkým terénem. Oblé hřbety jsou bezpečnější než muldy a žleby. Vyvarujte se lokálních nebezpečných míst, např. osamělých skalních bloků. Pozor při přechodu z  míst s  malým množ- stvím sněhu na místa hodně zasněžená – hrozí zde zvýšené nebezpečí uvolnění deskové laviny. Vyhněte se místům, odkud může dojít ke zří- cení strmým svahem. Vhodně vybírejte místa otoček. Vyvarujte se nadbytečným obloukům a otočkám a dlouhým traverzům. Obcházejte shromaždiště čerstvého naváté- ho sněhu. Zohledňujte nebezpečí ledovcových trhlin, převějí, séraků apod. Na zmrzlém sněhu včas nasaďte na lyže stou- pací hřebeny. ODLEHČOVACÍ ROZESTUPY Jsou základním projevem snižování lavinového rizika při výstupu i sjezdu. Při výstupu se dodr- žují rozestupy min. 10 m. Méně tak zatěžujete sněhovou vrstvu a riziko uvolnění deskové lavi- ny je poloviční. Rozestupy aplikujte zpravidla na svazích od 30 °, hlavně při překonávání ob- tížnějších, tzv. klíčových míst € 74 Rozestupy jsou důležité i z hlediska následků laviny (nižší pravděpodobnost stržení všech členů skupiny lavinou). Pokyn k rozestupu dává vedoucí sku- piny, každý její člen odpovídá za dodržování rozestupu před sebou. PRAVIDLA BEZPEČNÉHO SJEZDU Pozor! Sjezd není výstup, sjezdový terén mu- síte posuzovat jako nový, i když přibližně ko- pírujete výstupovou stopu! Všichni ve skupině jedou stanoveným kori- dorem, který zpravidla určí vedoucí skupiny. Do sklonu 35 ° dodržujte odlehčovací roze- stupy 30 až 50 m. Jednotlivě se sjíždí od sklonu 35 ° nebo po- kud má vůdce (skupina) pocit, že hrozí ne- bezpečí. Na místě je jasná organizace a  signalizace vedoucím skupiny. Volte optimálně dlouhé dílčí úseky sjezdu (únava, koncentrace). Skupinu shromažďuje její vedoucí na bez- pečných místech – tzv. „ostrůvcích jistoty“. Při dojezdu ke skupině lyžař vždy zastavuje nad skupinou. Snažte se jezdit bez pádu, i to je projevem bezpečného chování. Nikdy nesjíždějte chaoticky a  pohromadě, zatížení svahu více lyžaři naráz může být im- pulsem k uvolnění laviny. Euforie ze skvělého sjezdu nesmí zatemnit zdravý rozum! STRMÉ SVAHY SE JEZDÍ PO JEDNOM Lyžař najíždějící stopu na dosud nesjížděném svahu vlastně zkouší, zda jsou na svahu labilní místa. Pokud sjíždějí všichni lyžaři ve skupině takový svah společně, je riziko obzvlášť velké. V takovém případě totiž hrozí uvolnění laviny při zatížení labilního místa a následně k zasy- pání celé skupiny. Toto riziko snižujte tím, že strmé svahy sjíž- díte po jednom, přičemž skupinu organizuje její vůdce. U větších skupin s horšími lyžaři je nutné počítat s časovou náročností sjezdu. SJEZD KOPÍRUJÍCÍ VÝSTUPOVOU STOPU Kopírování stopy při sjezdu patří mezi bez- pečnostní opatření. Důležité je, aby všichni členové skupiny kopírovali stopu, nejeli ra- zantními oblouky a pokud možno nepadali. V  případě zhoršení podmínek během túry (počasí, viditelnost) je lepší vést linii sjezdu v  bezprostřední blízkosti výstupové stopy. Platí sice pravidlo, že terén při výstupu ne- můžeme považovat za zcela bezpečný i pro sjezd (ani pokud se při výstupu nic nestalo), ale při zhoršené viditelnosti je bezpečnější kopírovat výstupovou stopu než hledat jiné alternativy, které by byly za dobrých podmí- nek patrně bezpečnější. 93www.hudy.cz Natúře

TECHNIKA STOUPÁNÍ A SKLON SVAHU ZÁSADY SPRÁVNÉ TECHNIKY STOUPÁNÍ Základem je co největší plocha pásu v kon- taktu se sněhem. Přeneste váhu na lyži, ze které se odrážíte k dalšímu kroku a která je vám oporou. Čím strmější svah, tím víc přeneste váhu na pásy (nespoléhejte na hole). Příliš nezvedat lyže, stačí je jen odlehčit a po- souvat po sněhu. Za túru uděláte tisíce kroků, takže se vyplatí lyže zbytečně nezvedat. Delší kroky jsou určitě výhodné, ovšem přes- příliš dlouhé mohou být jednak vysilující, a jednak může dojít ke ztrátě stability v prud- kém stavu. Obecně platí pravidlo: čím strmější svah, tím kratší kroky. Při stoupání zmrzlou, zledovatělou stopou použijte stoupací hřebeny (tzv. haršajsny). Ulehčí výstup a  na exponovaných svazích výrazně eliminují nebezpečí podklouznutí € 18. Naučte se správně stoupací otočku, opravdu se bez ní neobejdete. Když vám nepůjde hladce, způsobí vám citelný úbytek sil. Dodržujte při výstupu za použití otoček ro- zestupy tak, aby vás lyžař nad vámi v případě nezvládnutí otočky svým pádem neohrozil. Jako vedoucí skupiny v těžkém terénu vybí- rejte místa na otočky s  předstihem a  ohle- dem na pohodlné a  bezpečné zvládnutí otočky i zbytkem skupiny. Otočku trénujte zpočátku na pozvolném svahu, při nejistotě pomůže nasazení stoupacích hře- benů na lyže, tzv. haršajsen. Ty zafixují lyži ve svahu a zamezí tak podklouznutí zatížené lyže. MĚŘENÍ SKLONU SVAHU V TERÉNU Během túry nás kvůli lavinovému nebezpečí zajímá, sklon svahu, především zda je svah prudší než 30 º. Při stoupání na lyžích nás svah Stoupat vzhůru na lyžích zabere během túry největší porci času a většinou sebere i nejvíce sil. Kromě slušné kondice je důležité zvládat i optimální techniku, která může spoustu sil ušetřit. o  sklonu přibližně 30 º  (nebo prudší) přinutí provádět otočky. Měřit můžeme třemi metoda- mi: holemi (orientačně), buzolou nebo sklono- měrem (přesně). 3 4 5 > 30° < 30° ORIENTAČNÍ MĚŘENÍ HOLEMI K měření použijeme hole, které jsou stejně dlouhé. Hůl položíme na svah a  na sněhu přesně označíme oba konce hole. Hůl zvedneme a jeden konec (hrot) opřeme na horní označené místo. Druhou hůl přiložíme ke konci u držadlu prv- ní hole a necháme ji viset svisle dolů (jako olovnici) tak, aby se její hrot dotýkal sněhu. Pokud hrot visící hole míří nad spodní znač- ku, svah je mírnější než 30 º. Pokud hrot visící hole míří pod spodní znač- ku, svah je strmější než 30 º. 1 2 3 94 Natúře

JAK DĚLAT STOUPACÍ OTOČKU Otočka patří mezi základní dovednosti. Jejímu provádění se nevyhnete na svazích kolem 30 ° a  prudších. Bezchybné, automatické zvládání otočky na všech druzích sněhu i v krkolomněj- ších polohách je bezpodmínečně nutné. Je to prakticky jediná možnost, jak změnit směr při stoupání. Druhým důvodem je bezpečnost. Na zledovatělém tvrdém sněhu může znamenat chyba při otočce pád, který se těžko zastavuje a jehož následky mohou být přinejmenším bo- lestivé. Otočku můžete provádět několika způ- soby. Následný fotoseriál popisuje tu nejjednodušší, základní metodu. Znázorněná je otočka směrem doleva. POSTUP V OSMI KROCÍCH 1. Ze stoupací stopy srovnejte lyže ukročením do vrstevnice – kolmo ke sklonu svahu. 2.Před zahájením otočky stabilizujte svoji pozici. 3.Váhu přeneste na spodní, pravou lyži (celá plocha pásu v  kontaktu se sněhem). Levou lyži odlehčete, mírně nadzvedněte a začněte jí otáčet vlevo. Holemi zafixujte svoji pozici – jedna hůl pod lyžemi, druhá nad nimi. 4.Váha je přenesena na spodní (pravé) lyži, stabilitu těla jistíme holemi. Ramenní osa je kolmo na spádnici. Levou lyží dokončete za- hájenou otočku a položte ji do stopy. 5.Obě hole přesuňte nad stopu. Celou váhu přeneste na levou (horní) lyži. Pravou nohu zvedněte, dejte ji dozadu a zároveň se mírně předkloňte. Pravou lyží, v tu chvíli zcela od- lehčenou, zahajte otočku. 6.Klíčový moment. Špičkou pravé lyže se těsně přibližte levé noze a  otočte ji doprava. Po celou dobu otočky se špička lyže dotýká levé nohy. Tento pohyb rozhoduje o tom, zda bu- de otočka elegantní a  takřka bez námahy, nebo křečovitou dřinou. Pokud tento pohyb nezvládnete, hrozí ztráta stability a pád. 7. Dokončete rotaci pravé nohy do polohy pa- ralelní s levou lyží, na které stojíte. 8.Nakonec zbývá položit pravou lyži do stopy a pokračovat přímo k další otočce. Obr. 1 – Nakročení do vrstevnice Obr. 2 – Stabilizace polohy Obr. 3 – Otáčení horní lyže Obr. 4 – Dokončení rotace horní lyže Obr. 5 – Zvednutí spodní lyže Obr. 6 – Rotace spodní lyže Obr. 7 – Dokončení rotace spodní lyže Obr. 8 – Dokončení otočky 95www.hudy.cz Natúře

TECHNIKA JÍZDY VOLNÝM TERÉNEM NENECHTE ZABOŘIT LYŽE! Na rozdíl od jízdy na upravených sjezdovkách se lyže do hlubokého sněhu boří, a tedy i hůře točí. Cílem je buď nenechat lyže hluboko zabořit, nebo je alespoň na krátkou dobu dostat na povrch, aby se dalo zato- čit s menším odporem. Jsou tři způsoby, jak nene- chat lyže zabořit: 1. Styčná plocha: Čím větší je styčná plocha lyží, tím méně se lyžař boří. Vytvoření co největší styč- né plochy dosáhnete tak, že obě lyže zatížíte rov- noměrně. Styčnou plochu ovlivňuje i délka a šířka lyží. 2. Vynoření:Přivysokérychlostijízdylzedosáhnout „vyplutí“ lyží na povrch. Nejlépe si tento efekt ozřejmíte, když si uvědomíte, že při velké rychlosti se dá při vodním lyžování jezdit i na pouhých cho- didlech. Pro mnohé začátečníky je právě přiměře- né tempo jízdy v hlubokém sněhu problémem. 3. Vytažení lyží nad sníh: Pro zahájení oblouku vytáhnoutlyženakrátkoudobunapovrchsněho- vé pokrývky nebo úplně ven ze sněhu a  tento moment využít pro natočení lyží. JAK SE JEZDÍ PROBLEMATICKÝM SNĚHEM? Neexistuje jedna jediná technika jízdy hlubokým sněhem. Je potřeba ovládat celou škálu pohybů, Na sjezdovkách i ve volném terénu se setkáváte se sněhovými podmínkami, které vyžadují všestranné lyžařské umění. Kdo přitom respektuje některé důležité zásady, dojede i za obtížných podmínek do údolí v pořádku. abyste uměli správně reagovat na danou situaci: různý sníh, různý sklon svahu, atd. Lyže by měly tvořit pokud možno co největší rov- noměrně zatíženou plochu. Snadněji toho dosáhne- te úzkým vedením lyží (nohy u sebe), protože obě nohytvoříjedenbloka pracujísynchronně.Vedete-li lyže více zeširoka, dá se takový jednolitý blok nohou utvořit podstatně obtížněji. Dochází k nerovnoměr- nému zatížení vnější a vnitřní lyže („přešlapování“), a tím k hlubšímu zabořování té lyže, která je více za- tížena. Vedle rozložení příčného zatížení lyží má při jízdě hlubokým sněhem takřka rozhodující úlohu zatížení v  podélném směru. Přílišným tlakem ve směru ke špice se lyže potápí, poloha s  přílišným záklonem stojí mnoho sil (zejména při jízdě s batohem), a ztě- žuje řízenou jízdu v obloucích. Proto platí, že tělo je nutno držet neustále ve střední poloze (bříška prstů a patynohoujsouzatíženypřibližněstejně),zejména se skialpinistickými botami, které nemají tak vysoký a tvrdý komín jako boty pro sjezdové lyžování. Klíčovou roli hraje samozřejmě i  odlehčení lyží, vyvedením lyží na povrch si velmi usnadníte jejich točení. Nejelegantnější varianta je srovnatelná s jíz- dou v boulích nebo terénních vlnách. Při najetí na vlnu se kolena (pasivně) pokrčí a po přejetí vlny se znovunatáhnou.V lehkém,kyprémprašanusedájet foto:TomášMatwikow,jezdec:RobinKaleta, místo:Hochfügen,Rakousko 96 Natúře

podobně. Sníh se v  průběhu oblouku pod lyžemi stlačuje a tvoří více či méně pevný podklad. Když se nyní nohy poddají vzniklému tlaku a pokrčí se, vznik- ne „efekt boule“ a lyže samy od sebe „vyletí“ ze sně- hu. V tom okamžiku se dají lehce natočit a oblouk se dokončí následným natažením nohou. V kyprém, nepříliš hlubokém sněhu je nutno točit méně aktivně než v těžkém hlubokém sněhu. Čím těžší je sníh, tím větší silou je nutno točit a tím více se musejí odlehčovat lyže. Extrémní formou je „přeska- kování“, při kterém se lyže rychle otočí ve vzduchu takřka o 180 stupňů. Zde se „odskok“ pojí s „točením celého těla“. U malých poloměrů oblouků (klasický příklad jízdy hlubokým sněhem) upřednostňujte to- čenínohama,u velkýchobloukůsepoužívátočeníza pomoci těla (přizpůsobené poloměru oblouku). ZLEDOVATĚLÝ SNÍH S PROLAMUJÍCÍ SE KRUSTOU NEBO SNÍH UDUSANÝVĚTREM Nejnepříjemnější situace ve volném terénu způso- buje zledovatělý sníh s prolamující se krustou nebo sníh udusaný větrem. Problémy nastávají, zejména když se sice dá jet rovně, aniž byste se probořili, ale při vychýlení se okamžitě nebo občas proboříte. Ne- závisle na sněhu také záleží na tom, jaký tlak vyvíjí lyžař na sněhový povrch. Pokud jedete šusem po spádnici, leží lyže na poměrně velké ploše rovno- měrně zatíženy, a proto se váha dobře rozloží. Jakmi- le ale jedete do oblouku, musíte hranit (čímž se tlak přenese na menší plochu, a tím vzroste) a vzniknou další síly (aerodynamický přítlak, „odstředivá síla“), které zvyšují tlak na sněhovou vrstvu. Co je pro zvládnutí jízdy podstatné? Zatěžovat ly- že co možná nejrovnoměrněji, zejména před oblou- kem. Žádné nebo jen velmi pomalé pohyby nahoru a dolů, aby nevznikalo nárazové zatížení. Nečekejte, ažsekrustaprolomí,aleaktivnějiprolomte.Vyveďte lyže nad sníh jejich výrazným zatěžováním a odleh- čováním. Rytmické oblouky a oblouky malých polo- měrů pomáhají vydržet zvýšenou námahu. HLUBOKÝ MOKRÝTĚŽKÝ SNÍH Čímhlubšía těžšíjesníh,tímvětšíjeodporpřitočení. Lyže je nutno vyvést na povrch, aby se daly zatočit. Vysokou rychlostí se dá sice dosáhnout „vyplutí“ lyží na povrch, ale to můžete čekat jen od opravdu zku- šených freeriderů. Normální lyžař se musí pokusit vyvést lyže aktivně na povrch, aby mohl zatočit. Kromě toho by se mělo točení podpořit natočením celého těla. Čím je sníh těžší, tím aktivněji je třeba odlehčovat a točit lyže. Jízda hlubokým těžkým sněhem vyžaduje sílu a dobrou kondici. Rytmický způsob jízdy šetří sílu. Pokud již nejste schopni jet v obloucích, zbývá jen zdolat terén jízdou šikmo svahem spojenou s otoč- kami nebo přeskakováním při změně směru jízdy. ZLEDOVATĚLÁ MÍSTA Velmi neoblíbené a často i nebezpečné jsou ledové úseky. Lyže vůbec nezabírají a ani ocelové hrany se do ledu nezaříznou. Abyste získali alespoň trochu oporu, musejí se lyže, přesnějí jejich hrany, zaříznout do ledu. Je potřeba razantně hranit a hrany používat krátce a s velkou silou. Doporučuje se široké vedení lyží, protože tak získáte větší stabilitu. Jakmile začnou hrany lyží „podkluzovat“, je velmi těžké dostat je znovu pod kontrolu. Proto je taktické výrazně snížit tempo jízdy před zledovatělými místy. Nejdůležitějším předpokladem bezpečného po- hybu na ledě jsou ostré hrany. Se špatně nabrouše- nými hranami klouže po ledu bezmocně i špičkový lyžař.A zrovnau skialpinistickýchlyžísepéčeo hrany JÍZDA V HLUBOKÉM SNĚHU trup držet vzpřímeně nohy pokrčit tak, aby se daly přikrčit nebo natáhnout obě lyže zatěžovat rovnoměrně, při úzkém vedení lyží je to jednodušší paty zatěžovat jen o trochu více než bříška chodidel jet dostatečnou rychlostí (ne moc pomalu), aby lyže mohly „vyplavat“ nad sníh při přechodu z oblouku do oblouku vyvést lyže pokud možno co nejvíce na povrch či zcela ven ze sněhu pro snadnější točení čím těžší sníh, tím silněji odlehčovat lyže odrážením a přidřepováním a točit tělem i nohama čím se jede pomaleji, tím důležitější je zachovávat rytmickou jízdu 97www.hudy.cz Natúře

často podceňuje. Takže: pravidelně brousit nebo ne- chat si brousit hrany! Dnes jsou již k dostání minia- turní a  praktické brousky na hrany, které se dají používat i v terénu. STRMÝTERÉN Jízda strmým terénem je technickou i  psychickou výzvou. Při jízdě na prudkých svazích (tedy od 35 stupňů) volte raději krátké oblouky, v první fázi ob- louku je důležitý pohyb vpřed, záklon v tomto přípa- dě znamená ztrátu kontroly či pád. Důležité je počínat si s rozmyslem a do příkrých pasáží vjíždět pomaleji. I ve strmém svahu je nutné nalézt odpovídající tempo a  nezůstat po každém oblouku stát. Na rozdíl od dosud popsaných situací dbejte ve strmém terénu na zatížení vnější lyže. Jestliže záro- veň zatížíte vnitřní lyži, vzniká nebezpečí, že se na- kloníte ke svahu a uklouznete. Pro kontrolu rychlosti je rozhodující co nejrychleji přejet spádnici a rychle lyže přehranit, aby hrany zabraly co nejdříve. Ve strmém terénu se každá, i malá chyba okamži- tě projeví. Proto je třeba dbát na bezpečnou a stabilnístřednípozicitěla.Pokudjeteréntakpříkrý, že už nezvládáte jet řízenými oblouky, pomohou ob- louky „přeskakované“. Přitom se opíráte spodní holí (nebo oběma) a odskakujete oběma nohama (nebo pokrčujete obě nohy) a přetáčíte celé tělo kolem ho- le, o kterou se opíráte. Pokud se na jízdu necítíte, ra- ději svah opatrně sesouvejte bokem, po hranách. JÍZDA S TĚŽKÝM BATOHEM Jízda s  těžkým batohem může být velmi zrádná a často dochází k těžkým pádům. Proto je dobré do- držovat základní pravidla: Vertikální pohyb vychází pouze z kotníků a kole- nou, bez pomoci trupu, který by měl být od boků nahoru stabilizovaný. Za zhoršených povětrnost- ních podmínek či při únavě je lepší použít přívrat- ný oblouk. Batoh je nutné dobře připoutat k tělu bederním a prsním popruhem, aby k tělu dobře přilnul a ne- pohyboval se. Těžké věci je třeba dát do spodní třetiny batohu. Všechny nebezpečné předměty, jako jsou cepín, mačky, šrouby do ledu, by měly být dobře zabale- né a pevně připevněné k batohu, v ideálním pří- padě by měly být uvnitř batohu. Při jízdě musíte upřednostnit bezpečnost, a proto snížit rychlost. Krusta drží při „citlivé“ jízdě: zatěžovat lyže co možná nejrovnoměrněji, zejména před obloukem žádné nebo jen velmi pomalé pohyby nahoru a dolů, aby nevznikalo nárazové zatížení (nebezpečí proboření) hranit co nejméně horní lyži je možno pro zahájení oblouku vysunout do přívratu a následně velmi opatrně přisunout jet pomalu, plynule a ne příliš krátkými oblouky jet s citem, jako po „syrových vejcích“ Krusta nedrží, lyžař se boří: rovnoměrně zatěžovat lyže více zatěžovat paty nečekat, až se krusta prolomí, ale prolomit ji (vyžaduje odvahu) vyvést lyže ze sněhu výrazným zatěžováním a odlehčováním lyží, odrážením a přidřepováním a propnutím nohou prorazit krustu rytmické oblouky a oblouky malých poloměrů pomáhají vydržet zvýšenou námahu v extrémně těžkém terénu pomůže jen jízda šikmo svahem spolu s přeskakováním JÍZDA ZLEDOVATĚLÝM SNĚHEM S PROLAMUJÍCÍ SE KRUSTOU 98 Natúře

JÍZDA STRMÝM SVAHEM bříška chodidel a paty zatěžovat rovnoměrně trup držet ve stabilní poloze horní část těla naklonit nad vnější lyži, aby se zatížila lehkým pohybem směrem vzhůru lyže rychle přehranit zapíchnutí hůlky (pod lyžemi, směrem do údolí) pomáhá při zdvihu a stabilizuje celý pohyb na příkrém svahu nahradit zdvih přidřepnutím vysunutí horní lyže do přívratu může ulehčit přehranění a rychlé překonání spádnice rychlé a aktivní točení lyží vychází z nohou s klidným trupem JÍZDA TĚŽKÝM SNĚHEM stehna a kolena náhle přitáhnout (přidřepnout) natažením odskočit (např. ve stoji se obrátit) krátký odraz, díky němuž dojde ke zdvihu, spojíme s podtažením nohou, čímž se lyže dostanou i v těžkém a hlubokém sněhu na povrch. podpořit točení lyží natočením trupu nebo dokonce otočením trupu ještě před manévrem JÍZDA ZLEDOVATĚLÝMI MÍSTY trup ve stabilní poloze udržovat střední polohu (vyvarovat se záklonu nebo předklonu) krátké oblouky krátké, razantní zahranění výrazné zahranění obou lyží obě hole před tělem (stabilita) jet klidně a plynule a ve svalech udržovat napětí TIPY JAK VYLEPŠIT TECHNIKU ÚZKÁ STOPA A ZATÍŽENÍ50:50 Základem úspěchu jízdy v terénu je umět jezdit v úzké stopě při rozložení váhy 50:50. Není náho- da, že dříve se na neupravených sjezdovkách jez- dilo prakticky pouze v úzké stopě. Je dobré začít s  nácvikem na sjezdovce a  dobrou pomůckou může být i jízda na monoski, držení nafouknuté- ho balónku či hůlky mezi nohama, pro odvážnější jedince i  svázání bot k  sobě provázkem (samo- zřejmě na mírném svahu a na sjezdovce). Důležité je držet u  sebe boty, nesnažit se pouze k  sobě tlačit kolena, což většinou vede k  tak zvanému X držení nohou, a tedy i k jízdě po nesouhlasných hranách, což je vlastně malý pluh. Bez úzké stopy se neobejdete v hlubokém sněhu, krustě a bou- lích. JÍZDA BEZ HŮLEK Jízda bez hůlek je skvělým cvičením stabilizace horní části těla, hned se přesvědčíte, zda k točení používáte rotaci trupu, či zda opravdu pohyb vy- chází z nohou. Zkuste jezdit den na sjezdovce úplně bez hůlek s rukama před tělem či zkříženýma na ramenou a uvidíte, jak se pak druhý den budete cí- tit jistě s hůlkami v rukou. Následně to můžete tré- novat i v terénu. MINIMALIZACE POHYBUTRUPU Jak už to tak chodí, v jednoduchosti je efektivnost, a tak čím méně pohybu, tím lépe. Trup by měl být u krátkých oblouků skoro nehybný ve směru spádni- ce (tedy rovně dolů) a u dlouhých oblouků jen mírně natočený ve směru jízdy. Opět je dobrý trénink na sjezdovce, osvědčeným cvičením je držet spojené hůlky před tělem a dávat od spádnice vnější ruku na vnější koleno. VZÍT SI LYŽAŘSKÉHO INSTRUKTORA Je velmi těžké převést teoretické rady do praxe, a tak proces učení velmi urychlí již jeden den s kvalitním lyžařským instruktorem, který vám vše názorně uká- že, opraví vás, v ideálním případě i nafilmuje a udělá rozbor videa. Ovšem není instruktor jako instruktor. V českých horách vám pomůže až instruktor s licencí A, kterou vydává Asociace profesionálních učitelů lyžování APUL. U nás je navíc problémem, že jízda mimo sjezdovky je většinou zakázána, a tak se spíš vyplatí vyrazit si do terénu někam do zahraničí. Z  alpských zemí má výuku na nejvyšší úrovni Ra- kousko a Švýcarsko. 99www.hudy.cz Natúře

NA LYŽÍCH PO LEDOVCI V případě pádu do trhliny musí být kolegové z lanového družstva schopni zachytit pád a po- stiženého následně vyprostit. Pohyb v lanovém družstvu je náročný na koordinaci a koncentra- ci, zejména při sjezdu, ale i  během prudkého výstupu s otočkami. Důležité pro túru po ledovci Odpovídající vybavení € 12 Kompetentní, zkušený vůdce. Znalost základních pravidel (standardního chování) pro pohyb po ledovci. Na jednom laně (dlouhém min. 50 m) smí být navázáno nejvýše 7 osob včetně vůdce. Alespoň jeden člen skupiny musí v praxi bez- vadně ovládat techniku vyproštění z trhliny. Je-li zároveň vůdcem skupiny, musí ovládat rovněž sebezáchranu z trhliny. STANDARDNÍ OPATŘENÍ Plánování túry. Zejména v jarním, teplém období plánovat dobu na túře tak, abyste bezpečí chaty dosáhli co nejdřív odpoledne. Natavení, provlhnutí, a tím snížená nosnost sněhových mostů se nejvíce projevuje v zá- věru dne. Stav ledovců. Informace o  stavu ledovců zjistíte dotázáním u chataře nebo horských vůdců, přítomných na chatě. Nasazený úvazek. Na ledovci se vždy po- hybujte s nasazeným sedacím úvazkem. Se- dák si nasaďte už na začátku túry. Rozestupy. Dodržujte bezpečnostní rozestu- py mezi členy skupiny – při výstupu 5 m, při přecházení sněhových mostů i více. Při sjezdu alespoň 30 m i více (delší brzdná dráha). Organizovanost. Preferujte organizovanou jízdu na jistotu. Když sjíždíte v okolí linie vý- stupu, volte jízdu v blízkosti výstupové stopy. Shromažďovací místa. Zastavujte na tzv. „ostrůvcích jistoty“. Nikoli tam, kde lze před- Při alpských túrách vede trasa často po ledovci. Ledovce jsou pomalu tekoucí masy ledu, jejichž povrch je většinou rozbrázděn trhlinami, které jsou po většinu roku zamaskovány sněhem.Trhliny mohou být hluboké i několik desítek metrů a nejiště- ný pád do nich může skončit tragicky. pokládat napětí v  ledovci (vypoukliny, hře- bínky). Při zastavení a  během přestávek skupiny by nikdo ze členů skupiny neměl mít v okruhu 5 m žádného dalšího kolegu. Opatrně při sjezdu. V  kritických pasážích jedou všichni jeden za druhým ve stejné sto- pě s  dostatečnými rozestupy (30 m  a více). Vůdce skupiny volí co nejbezpečnější trasu, jejíž povrch lze zrakem vyhodnocovat s dosta- tečným předstihem. Zastavuje se vždy nad vůdcem, pod jeho úrovní může být trhlina… Manipulace. Při manipulaci se stoupacími pásy nechte nasazenou na noze vždy jednu lyži (větší nosná plocha než bota) a na ode- pnutou lyži nalepte (z odepnuté lyže odlep- te) pás. Efekt zvýšené nosnosti využijte stejně jako v předchozím případě při nasazo- vání sedacího úvazku. Ideální je použít úva- zek s rozepínatelnými nohavičkami, kterými nemusíme provlékat botu vypnutou z vázání (např. sedáky „Skialp“ nebo „Lightning“ od Rock Empire). Jasná komunikace. Je základem pro překo- návání komplikovaných pasáží, mnohdy vy- žaduje dobrou lyžařskou zdatnost, zejména při sjíždění na laně. Mobil nebo vysílačku noste vždy s sebou pro případné zavolání záchranářů (v mobilu mějte uloženo číslo místní horské služby a horské chaty). Pro určení polohy v případě nehody je skvělá navigace GPS. DŮVODY PRO NAVÁZÁNÍ DRUŽSTVA NA LANO Na ledovcích, známých svou nebezpečností. Na ledovcích s velkou četností trhlin. Neznámý ledovec. Při zhoršené viditelnosti, orientačních pro- blémech, vždy když podmínky nedovolují najít optimální linii výstupu nebo sjezdu. Při nedostatečném sněhovém pokrytí trhlin, způsobeném nedostatkem sněhu nebo větr- nou erozí, většinou v první polovině zimy. 100 Natúře

Přechodová zóna ledovce (změny sklonu z mírného na strmý a naopak). Po sněžení, když vytváříte novou stopu v ob- lasti trhlin. Po napadnutí nového sněhu, které proběhlo za větrného počasí. Vydatné sněžení zakryje malé i středně velké trhliny, nikoli však ty ve- liké. Pád do velké trhliny bývá často do velké hloubky a je obvykle doprovázen zasypáním padajícím sněhem, uvolněným během pádu. Při provlhnutí sněhové vrstvy – sníh výrazně ztrácí nosnost. Při pochybnostech (obavy, strach). LANOVÉ DRUŽSTVO NA LEDOVCI NAPNUTÉ LANO Základem bezpečnosti je držet napnuté lano mezi jednotlivými členy družstva. Při volném laně hrozí stržení více členů do trhliny v důsled- ku pozdního zachycení pádu. SPOJENÍ S LANEM Ve dvoučlenném družstvu se navazujte přes ka- rabinu s pojistkou, nejlépe šroubovou. Oba čle- nové družstva na koncích lana by měli mít u  sebe rezervní zbytkové lano (dvojnásobná délka úseku lana, které je mezi úvazky lyžařů). Pokud ovládá techniku vyproštění z trhliny pou- ze vůdce skupiny, nese v batohu zbytek lana on. Pro maximální úsporu času v případě zachy- cení pádu do trhliny se uvazuje Prusíkovým uz- lem na lano před úvazek smyčka, která slouží k pohotovému zapnutí lana do sněhové kotvy. Volné konce lana se zakončují jednoduchým vůdcovským uzlem a karabinou se spojí s jisti- cím okem úvazku. VÍCEČLENNÉ DRUŽSTVO U vícečlenného družstva (tři a  více) se taktéž mohou všichni navázat na lano pomocí osmič- kového (motýlku, vůdcovského,) uzlu a karabiny se šroubovou pojistkou zámku nebo pomocí „propichovaného vůdcovského uzlu“ € obr. 1. Navazování prusíků na lano v  lanovém druž- stvu u vícečlenné skupiny již není nutné. V pří- padě pádu jednoho z  družstva je obvykle schopen zbytek skupiny vytáhnout kamaráda pouhým tahem za lano. SMYČKA NA ÚVAZKU V případě, že skupina neovládá techniky záchra- ny z trhliny nebo se pohybuje po ledovcích ne- navázaná, doporučuje se používání šité smyčky (min. 80 cm) spojené se sedacím úvazkem do jisticího oka liščí smyčkou a  na druhém konci opatřené karabinou, kterou je permanentně na- cvaknutá za límec bundy nebo alespoň na ra- menní popruh batohu (v podstatě se jedná o tzv. „od- sedku“). Je to pro případ profesionální záchrany a její- ho zjednodušení. Prostě má- te nachystanou smyčku na vytažení z  trhliny, tak, aby byla co nejdostupnější. ROZESTUPY NA LANĚ Logicky se pohybujete rych- leji než pěšky, a tak je delší i brzdná dráha v pří- padě pádu. Z toho důvodu se na lyžích používají 10 m 8 m 8 m 8–10 m 8–10 m 8–10 m Obr. 1 „Propichovaný“ uzel k navázání na ledovci bez použití karabiny Obr. 2 – Rozestupy v lanovém družstvu 8–10 m a) b) c) Lano délka 50 m, dvě osoby 20 m20 m Lano délka 50 m, tři osoby 17 m17 m Lano délka 50 m, více osob 101www.hudy.cz Natúře

delší rozestupy, které jsou výhodnější i při sjíždě- ní na laně. Dvoučlenné družstvo 10 m, včetně tří brzdi- cích uzlů (motýlek nebo osmičkový), které by měly mít mezi sebou vzdálenost 1,5 až 2 m € obr. 2a. Tříčlenné družstvo 8 m, včetně brzdicích uzlů (vzdálenost 1,5 až 2 m) € obr. 2b, dobrá možnost manévrování. Čtyřčlenné až sedmičlenné družstvo mini- málně 8 m, bez brzdicích uzlů € obr. 2c. BRZDICÍ UZLY Pro zvýšení brzdného účinku třením lana, které se zařízne do sněhu na okraji trhliny, vážeme mezi členy družstva brzdicí uzly. Váže se 3 až 5 motýlků nebo osmičkových uzlů. Vážeme je jen u dvou- a tříčlenných družstev. Platí zásada, že čím menší družstvo, tím důležitější je zvládnutí záchranných technik jeho členy. SJEZD NA LANĚ Především když je ledovec rozbrázděn četnými trhlinami a  je zhoršená viditelnost, praktikujte sjezd v lanovém družstvu, při němž jsou všichni navázaní na laně. Takový sjezd je velmi obtížný a  vyžaduje soustředění zúčastněných. Pouze trénink každému ukáže náročnost této disciplí- ny. Jízda na laně nemá s požitkem ze sjezdu nic společného, je to spíš sesun z kopce, a to i pro velmi dobré lyžaře. Jde o pomalou jízdu ve stopě. Je možná pouze při velmi nízké rychlosti a je- diným bezpečným stylem je přívratný ob- louk nebo pluh. Čím více členů skupiny, tím obtížnější sjezd. Ve více než pěti lidech na laně je sjezd prud- kého svahu téměř nemožný. Vůdce skupiny musí zvolit velmi pomalé a pře- devším rovnoměrné tempo. Snaží se volit sto- pu tak, aby družstvo jelo konstantní rychlostí. Poloměry zatáček jsou pokud možno větší. Za vůdcem jedou na laně nejslabší lyžaři, ve výjimečných případech jede nejslabší lyžař jako první a vůdce na druhé pozici „diriguje“ jeho stopu i tempo. Vůdce jede s holemi v rukou, ostatní lyžaři si upevní hole na batoh a  v rukou drží volný kousek lana (asi 1 m), jehož povolováním ne- bo dobíráním regulují napětí lana. Lano udržujte stále mírně napnuté, tak abyste ho nepřejížděli vlastními lyžemi a aby tah lana neomezoval jezdce před vámi. Volné lano znamená v  případě pádu do trhliny vysoké nebezpečí stržení dalších členů do trhliny, především toho, kdo napnuté lano neudržuje. KDYŽ SPADNETE NENAVÁZANÍ DO TRHLINY Snažte se zachytit nebo alespoň zbrzdit pád. Roztáhněte ruce a nohy a doufejte, že bude- te mít štěstí. Pokud dopadnete na sněhový most a  jste schopní pohybu, zašroubujte do stěny šroub do ledu a zajistěte se proti dalšímu pádu. Batoh, ly- že a hole sundejte a upevněte je k úvazku. Pokud máte tělo zaklíněné v průrvě, snažte se jakkoli zabránit dalšímu sklouznutí hlouběji. Snažte se komunikovat se zachránci. Máte-li pocit, že záchrana potrvá dlouho, snaž- te se přiobléct (péřovka, rukavice, kapuce). Snažte se zachovat klid. KDYŽ SPADNE DO TRHLINY NENAVÁZANÝ KAMARÁD Zkontrolujte,zdadotrhlinynespadlněkdodalší. Okamžitě se navažte na lano. Co nejrychleji zahajte komunikaci s postiženým. Vybudujte solidní jisticí bod (štand) a začně- te s vyprošťováním, metoda záchrany záleží na stavu postiženého. Zavolejte profesionální záchranáře. Poskytněte první pomoc, nečekejte na zá- chranáře. 102 Natúře

JISTICÍ STANOVIŠTĚ VE SNĚHU Volba typu stanoviště záleží hlavně na sněho- vých podmínkách. Výhodou jsou nejen zkuše- nosti a  schopnost odhadu, ale také nácvik budování sněhové kotvy v různých typech sně- hu a testování její nosnosti. V případě záchrany z trhliny je u dvoučlenného družstva nutno počítat s tím, že sněhovou kotvu musí umět zbudovat člen družstva, který zůstal na povrchu. A to i v obtížné situaci – když mu na úvazku visí kamarád. Nutné je tedy zachytit a za- brzdit pád, sundat lyže, hole i batoh, z něj ode- pnout cepín a hrabat, to vše s citelným závažím. DRUHY ŠTANDŮ T-kotva z cepínu T-kotva je asi nejlepší způsob jištění na fixním bodu v hutném sněhu a firnu € obr. 1. Nejprve vyhrabete, kolmo ke směru zatížení, asi 10 cm širokou rýhu. Hloubka (alespoň 40 cm) se řídí kvalitou sněhu - čím měkčí, tím hlouběji. Poloha cepínu je zřejmá z obrázku. Ještě než cepín zara- zíte, vytvoříte si jeho hrotem „kanálek“ na vyve- dení sešité ploché smyčky od cepínu. Poté zmíněnou smyčku (nejlépe sešitou, plochou, dlouhou 120 cm) navléknete na topůrko cepínu a zarazíte ho do rýhy hrotem dolů. Smyčku vyve- dete kanálkem na povrch a cepín důkladně za- Štandy na sněhu a firnu zřizujeme z několika důvodů: abychom zdárně přešli expo- novaný sněhový nebo firnový svah a abychom byli spolehlivě ukotveni v případě záchrany po pádu kamaráda do trhliny. A v neposlední řadě jako stanoviště pro jištění nebo spouštění družstva v exponovaném nebo strmém terénu. hrabete sněhem a udusáte. Do smyčky zapnete karabinu s pojistkou zámku. T-kotva z lyží Pokud je sníh měkký, používáme pro zřízení T-kotvy místo cepínu lyží, postup je stejný jako u kotvy z cepínu. Pouze rýhu musíte vyhrabat širší, podle délky lyží. Lyže sepnete skluznicemi k  sobě a  vložíte do rýhy tak, aby plocha lyží působila kolmo na směr zátěže. Na zakopání lyží je vhodné použít lopatu. € obr. 2 Zaražené lyže Pokud je sněhový podklad velmi měkký, je lep- ší než z cepínu budovat kotvu z lyží. Osvědčilo se zarazit do sněhu patkami každou lyži zvlášť a na nich zřídit rovnovážné ukotvení prostřed- nictvím sešité ploché smyčky. Lyže by přitom měly směřovat skluznicemi k trhlině, aby nepo- škodily napnutou smyčku ostrými hranami. € obr. 3 Abyste mohli lyže zarazit co možná nejhlou- běji, je u některých vázání lepší nechat zadní díl vázání otevřený. Pozor na pořezání o hrany při zarážení! Úhel, pod kterým se lyže zarážejí do sněhu, je zhruba 60 °, musíte počítat s tím, že po zatížení se tento úhel trochu rozevře. Výsledný úhel mezi skluznicemi a  smyčkou by měl být nejvíce 80 °. Při větším úhlu hrozí vyklouznutí lyží ze sněhu. Po přenesení zatížení na lyže neprodleně udusejte okolní sníh tak, aby kotva byla stopro- centní. Pozor na twintipy, lyže se zvednutou patkou jsou téměř nezarazitelné. Štand v ledu Pokud se dostanete do situace, v níž potřebuje- te jisticí stanoviště vytvořit v  ledu, použijete tzv. šroub do ledu, raději dva než jeden. Postup najdete v publikaci Základy bezpečného lezení II na str. 96. Obr. 1 T–kotva z cepínu Obr. 2 T–kotva z lyží Obr. 3 Zaražené lyže 103www.hudy.cz Natúře

ZÁCHRANA Z TRHLINY Ovládat záchrannou techniku vyproštění z trhliny je základním předpokladem pro ledovcovou túru. Technik existuje více, je důležité zcela bezpečně a jistě ovládat alespoň jednu z nich. Tady je návod na tu základní, pro případ, že se jeden člen lanového družstva (zpravidla ten první) propadne do trhliny, jeho pád je úspěšně zachycen a postižený je schopen komunikovat a pohybovat se. 1. Zachycení pádu Podmínkou záchrany je napnuté lano mezi jednotlivými členy družstva a rychlá reak- ce ostatních lyžařů na laně. Každý, kdo je na- vázaný na laně, zodpo- vídá za napětí lana mezi svým úvazkem a kolegou, kterého má před sebou. 2.Vybudovat sněho- vou kotvu (štand). Po zachycení pádu musíte co nejrychleji vybudovat spolehlivé ukotvení ve sněhu, tak abyste mohli přenést do sněhové kot- vy tah, který na vás působí. Podle sněhových podmínek zvolte optimální kotvu z cepínu nebo lyží. Když je družstvo tří- a vícečlenné, jeden zá- chrance se zabývá udržením postiženého na na- pjatém laně a  zbylý kolega buduje sněhovou kotvu. V případě, že se jedná o velikou skupinu (více než 3 lyžaři), dá se většinou vytáhnout po- stiženého pouhým tahem lana za pomoci všech, kteří zůstali na povrchu. 3.Přenesení zátěže. Smyčku nebo pomoc- nou šňůru navázanou dvojitým prusíkem na laně spojíte prostřednictvím karabiny s  po- jistkou zámku se smyčkou, která vychází ze sněhové kotvy. Následně se musí pomalu a  opatrně přenést na kotvu zatížení, které dosud držel přes sedací úvazek zachránce (který pád zachytil). Pro jistotu zdvojte spoje- ní lana s kotvou: zapněte pomocí lodního uz- lu a karabiny lano do sněhové kotvy, aby celé zatížení nespočívalo pouze v  6mm smyčce. VYPROŠTĚNÍ LANOVOU KLADKOU Obr. 1 – Schematický postup vyproštění z trhliny Liščí (kotevní) uzel kolem cepínu Smyčka 120 cm Prusíkův uzel Trojitý Prusíkův uzel Karabina HMS plní funkci kladky Vyprošťovaný pomáhá zachránci tím, že se vytahuje po laně Lodní uzel 104 Natúře

Následně se záchrance naváže pomocí 3m prusíku na volné lano (to, které není v tahu). Dále € bod. 5. 4.Vylepšení kotvy. Pokud je družstvo více než dvoučlenné, provedou zbylí členové druž- stva vylepšení zbudované kotvy, odvážou se z lana, rozvážou uzly a vytvoří svoje sebejištění. Volný konec lana je tak připraven k vyproštění. 5.Postup na okraj trhliny. Zachránce, který bude provádět vyproštění, vezme 3m pomoc- nou šňůru o průměru 6 mm. Tuto šňůru naváže v jejím středu na volný konec lana (který bude použit k  vyproštění) trojitým Prusíkovým uz- lem. Jeden konec poslouží k jištění zachránce (délka paže). Druhý konec poslouží k upevnění tzv. zpětné pojistky € bod. 8. Poté postupuje zachránce k  okraji trhliny. Zjistí, zda je postižený schopen spolupráce a pohybu. Pokud ano, můžete začít s přípravou lanového kladkostroje. 6.Vytažení lyží. Vyproštění je mnohem snazší bez lyží, proto je vytáhněte zvlášť. Předpokla- dem je, že postižený je schopen sundat lyže, aniž by je ztratil. Pokud ano, lyže a hole, improvizova- ně svázané pomocnými šňůrami, zapne do kara- biny, kterou mu na laně pošlou zachránci. 7. Zřízení kladkostroje. Na volný konec lana zavěste karabinu typu HMS (pro větší efektivitu se hodí kladka) a opatrně ji spusťte k visícímu kamarádovi. Ten si ji zapne do navazovacího oka úvazku. Karabina HMS hruškovitého tvaru supluje kladku, proto je důležitý oblý profil ka- rabiny (minimalizace tření). 8.Zpětná pojistka. Zachránce vytvoří z  druhého, dosud volného konce pomocné šňůry pojistku proti zpětnému prokluzu lana. Tento konec pomocné šňůry spojuje oba pra- meny vyprošťovacího lana. Délka šňůry mezi prameny lana by měla být dlouhá jako před- loktí zachránce, což umožní optimální pod- mínky pro vlastní vyprošťování. Pojistku vytvoříte trojitým Prusíkovým uzlem, popř. Francouzským prusíkem. Pokud máte minia- turní blokant Tibloc nebo Duck, můžete jej použít jako pojistku místo Prusíkova uzlu. Blokant se hodí hlavně tehdy, když je lano vlhké a hladké. 9. Vyprošťování. Vše je připraveno k samotné- mu vytahování. Oběma rukama zatáhněte za lano a  poté okamžitě posuňte jednou rukou Prusíkův uzel (blokant) po laně směrem k visí- címu. Tento „dvojtakt“ (tah lana + posunutí uzlu) stále opakujete a tím po kouscích vyta- hujete visícího vzhůru k okraji trhliny. Ten vám může výrazně pomáhat tím, že šplhá rukama po laně, na němž visí (ne po tom, kterým ho vytahujete) a zároveň leze nohama vzhůru po stěně trhliny. LANOVÉ DRUŽSTVO Délka lana: 50 m nebo 60 m Typ lana: jednoduché lano poloviční a dvojité lano jen pro chůzi po ledovci, ne pro jištění v kombinovaném terénu (skála/led) Úprava lana: vodoodpudivá impregnace Navazovací uzly: osmičkový, vůdcovský nebo motýlek se šroubovací karabinou, nebo přímé spojení lana a  úvazku (bez karabiny) švýcar- ským propichovaným uzlem Počet členů družstva: 2–7 Uzel motýlek se hodí k navazování na lano přes karabinu (na ledovci) a také na brzdicí uzly 105www.hudy.cz Natúře

IGLÚ PRO NOUZOVÝ BIVAK Základní fakta o iglú: Přináší dostatečnou ochranu před větrem, srážkami i chladem. Jeho stavba je jednoduchá. Zhotovíte jej rychle (asi do 1 hod.). Není potřeba přílišné množství sněhu. Dá se postavit z jakéhokoli sněhu, i ze sypké krupice. VOLBA MÍSTA Je nutné věnovat mu dostatečnou péči, vyva- rovat se polohy v  potenciální lavinové dráze, pod ledopádem nebo blízko ledovcové trhliny. Nejvýhodnější jsou místa chráněná před vět- rem a s dostatkem sněhu. PŘÍPRAVNÉ PRÁCE Vyberte místo a lavinovou sondou vyzkoušejte, kolik tam je sněhu, optimální je 150 až 180 cm. Nohama (bez lyží) ušlapejte vybrané místo v podobě kruhu. Doprostřed kruhu zapíchněte sondu a svoje batohy (pečlivě zapnuté) narov- nejte do kruku kolem sondy. Batohy musí stát, opřete je jako když stavíte hranici z dřeva. Takto vytvořený objem nebude potřeba vykopávat a ušetříte tak spoustu sil i času. Zvenčí kruhu házíte sníh na hromadu batohů a vytváříte sněhový kužel. Průběžně jej údery lopatou udusáváte a zpevňujete. Jeho velikost musí být taková, aby se dovnitř vešli bez pro- blémů všichni bivakující v sedící poloze. Odhad velikosti získáte jen občasným tréninkem nane- čisto, v případě nejistoty raději zvolte větší ku- žel. KDE BUDE VCHOD? Poloha vchodu by měla být pootočená od pří- mého směru větru (návětrná strana), rozhodně nehrabejte na závětrné straně, kde se bude během větrné noci hromadit sníh. V místě vchodu, na okraji kužele vykopejte díru do hloubky asi 1 m a odtud (odspodu) za- čněte vyhrabávat vnitřní dutinu. V průběhu túry může nastat situace, kdy bezpečný návrat do civilizace není možný za přijatelné míry rizika. Umět zabivakovat tak, aby nedošlo k újmě na zdraví, patří k základním dovednostem. VYHRABÁVÁNÍ VNITŘNÍHO PROSTORU Nejnáročnější fáze je vyhrabání vnitřního pro- storu. Oblečte si nepromokavou bundu, kalhoty a nasaďte si kapuci. Jeden hrabe, ostatní odha- zují sníh, který vykopal kolega. Rotace pracov- ních činností šetří síly. Po dosažení sondy hrabeme nahoru k batohům. Které pak opatrně vytáhnete. Při práci lopatou buďte opatrní, ať neprorazíte vrstvu sněhu, nejde to opravit! Po- kud prosvítá sníh, je tloušťka stěny asi 40 cm, což je tak akorát. Pozor na proražení stěny za tmy… Vnitřek by měla tvořit obvodová „lavice“ na kterou se položí batohy, na které si sednete. Koncem hole udělejte opatrně do stěny dý- chací otvor o průměru asi 5 cm. KONCENTRACE CHLADU Podlaha v iglú by měla být nad úrovní vchodu. V chodbě, hned za podlahou vykopejte asi půl- metrovou díru, která poslouží jako shromaždiš- tě chladu a vlhkosti z vnitřního prostoru. JAK PŘEČKAT NOC Rozhodně pomůže oblečení suchého trička, případně suchých ponožek. Nejvhodnější je vl- něné termoprádlo, které hřeje i  vlhké. Pokud máte jediné zpocené tričko, raději jej vysvlečte, než abyste tělesné teplo vyplýtvali na jeho usu- šení. Ve dvojicích se zabalte do bivakovacích vaků. Dvě těla lépe „vytápí“ prostor vaku. K lepší izo- laci pomůže i hliníková fólie. Základem úspě- chu je udržet nohy v teple. Ke zlepšení nálady i zvýšení teploty pomůže zapálená svíčka. Batoh Lavice Označené místo Shromaždiště chladu Větrací otvor 106 Natúře

(-3Ò2%Ò0OPRUHOVÒSMY KA #HACKAN 3KIALP

Freerider a aspirant na horského vůdce, nar. 1980, lyžuje od 3 let, freeride provozuje od té doby, co se naučil trochu lyžovat, jen se tomu tehdy neříkalo freeride, žije v Praze, Beskydech, na horách, v autě… ROBIN KALETA Každá věc má něco do sebe. Závody jsou dost nebezpečné, protože se často jezdci pouštějí za hranice svých možností. Na druhou stranu je to vynikající trénink a srovnávání s ostatní- mi na stejném kopci otevírá obzory. Jízda pro radost je pro mě důležitá kvůli motivaci a zís- kání citu a natáčení je zase krásné v tom, že vytváříme hodnoty a na kopci má člověk mož- nost být velice kreativní. Takže to potřebuju mít všechno hezky vyvážené. Kolik dní v roce lyžuješ? Letos 80. A řekl bych, že většina byla v prašanu. Jaká je skladba Tvé letní přípravy? Dle obecných zásad tréninku se snažím vybí- rat věci, které mají smysl a navíc mě baví. Tak- že fyzička na kole nebo pěšky. Balanční cviky na balonu nebo slack line a hlavu trénuju leze- ním na písku. :-) Jak je freeride (ne)bezpečný, samozřejmě kromě nebezpečí lavin? To je hrozně relativní. Můžeš riskovat a bude nebezpečný, ale taky nemusíš. Důležité je vždycky vědět, kam jedeš, co se může případ- ně stát, mít to správné vybavení, a pak si mů- žeš vybrat, jak k tomu přistoupíš. Jo a hlavně bys tam nikdy neměl být sám. Podle čeho se rozhoduješ před sjezdem nebezpečného úseku? Rozhoduju se podle svých zkušeností, aktuál- ní míry rizika, jakou jsem ochoten podstoupit, no a poslední slovo má intuice. Vystudoval jsi právnickou fakultu. Plánuješ se někdy živit právnickou praxí? To netuším. To, co momentálně dělám, mě baví, naplňuje a navíc živí. Nevím, jak dlouho to takhle bude. Až to přestane dávat smysl, najdu si to, co smysl dávat bude. Robin je už léta stálicí na české freeridové scéně. Léta se intenzivně věno- val freeridovým závodům a  dotáhl to až k  několika skvělým umístěním na mezinárodních závodech. Ze svého ježdění se snaží vytěžit dobré fotky i filmy, jejichž tvorba ho velice baví. Kromě lyžování vyhledává i další sporty, z nichž nejvíce holdu- je lezení na pískovcích, a  vyzkoušel si třeba i base jump. Robine, jak jsi začal s lyžováním? Jsi dítě z hor? V podstatě jo. Pocházím z  podhůří Beskyd a  první lyžařské krůčky jsem absolvoval na nedaleké sjezdovce. Tehdy se ještě nic nikomu nezakazovalo, takže jsem s  kamarády po zvládnutí zatáček na sjezdovce často zamířil do okolních lesů. Nejdříve samozřejmě pod dozorem rodičů. Pak následovaly občasné ly- žařské dovolené do Alp, kde přišly na řadu skoky ze skalek a následně i skal. Jak dobře jsi uměl lyžovat, když jsi začí- nal s freeridem? Tak to už si moc nepamatuju, ale určitě to za moc nestálo. Jako dítě jsem spíš nejdřív řezal a pak měřil… Do jaké míry ovlivňuje kvalitu tvé jízdy materiál, především lyže? Lyže a boty jsou u lyžování velice důležité, to je jasné. Dobrý lyžař se sice pozná tak, že zaly- žuje na čemkoli, ale i jemu se podle materiálu lyžuje lépe nebo hůře. Jen to není vidět. Este- tickou stránku věci (ta je u freeridu taky důle- žitá) hodně ovlivňuje i oblečení. Co tě baví víc, závodit nebo si jezdit jen tak pro radost, nebo jezdit „na kameru“? Foto:JakubFrey 108 Freeride

Jaká byla hlavní motivace pro přihlášku do kurzu horských vůdců? Vlastně mě k tomu přesvědčil kamarád Martin Trdla, který z toho nakonec z časových důvodů vycouval. Pokud chci předávat své zkušenosti dalším lidem, je toto vzdělání velice důležité. Pořádáš freeridové kempy, řekni nám k nim něco podrobnějšího… Je to další součást mého života freeridera. Strá- Lyže: Line Prophet 105, Line Prophet 115, Boty: Salomon závodní Vázání: Marker Jester, Marker Duke a na vážnější šlapání Dynafit Tech Chrániče: vesta Dainese Batoh: ABS vario Ultralight Hole: Line bez poutek s grabtabem Oblečení: Millet 7/24 bunda i kalhoty Sponzoři: Millet, Hudy sport, Line skis, Arva, ABS, Red Bull Oblíbená součást výbavy: zip spojující kalhoty a bundu na 7/24 Oblíbené lokality: Beskydy, Engelberg (CH), Hochfügen (AT), Thompson Pass (Aljaška), Cariboos Lodge (Kanada). Můj web: freeridecamps.cz Bez čeho se při freeridu neobejdu: kamarádi, tyčinka Chimpanzee a plechovka Red Bull Coly PŘEHLED VYBAVENÍ: 1. místo SCOTT CZECH RIDE 1. místo RED BULL SNOW THRILL on Jasná 5. místo NEW ZEALAND FREESKI OPEN Filmy: Knocking on heaven’s door, Aljaška v prašanu Freeridové campy a členství v týmu značky Millet NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCHY: vil jsem na horách už hodně času, prožil spous- tu krásných okamžiků a  hodněkrát si nabil čumák. Přijde mi fajn předávat tyhle zkušenosti dál a jsou lidé, které to zajímá a chtějí ty své zkušenosti o něco obohatit nebo se o freeridu něco naučit. Proto pořádáme freeridové cam- py. Většinou se nám daří vytvořit výbornou at- mosféru a lidé se k nám rádi vracejí. Co bys poradil začínajícím freeriderům? Aby do toho šli s chutí a rozumem :-). Ideální je absolvovat zasvěcení typu freeridecamp, nebo si alespoň najít zkušené parťáky. Pokud budou chtít jezdit, neobejdou se bez širokých lyží a la- vinové výbavy. foto:VítekLudvik,jezdec:RobinKaleta,místo:Engelberg 109www.hudy.cz Freeride

DEN SPRÁVNÉHO FREERIDERA První sjezd podnikej v méně nebezpečném terénu, ne takový, který bude na hranicích tvých jezdeckých dovedností. První sjezd zvol v terénu, kde předpokládáš znalost sněhové stability a  kde je pro tebe nejsnáze posouditelná míra nebezpečí. Snaž se přemýšlet o  nebezpečí přiřazením reálných podmínek v terénu k vzorům typic- kého lavinového nebezpečí € 50, 54. Pomů- že ti to uvědomit si hlavní zdroje nebezpečí. Postupným získáváním informací o sněhu lze lépe posoudit nebezpečí a roste pravděpo- dobnost správných rozhodnutí a v průběhu dne ti může otevřít cestu i do náročnějšího terénu. Během dne vyhledávej informace od ostat- ních lyžařů. Posuzuj je ale velmi kriticky a ber je s rezervou. Vlastní rozum by měl zůstat na prvním místě. Večer zorganizuj skupinovou debatu o lyžo- vání během dne, prodiskutujte co bylo (ne) bezpečné a proč… Večer věnuj nejen zábavě, ale rozhodně také plánování sjezdů na další den. Získej informace o lavinové situaci i prognó- ze jejího vývoje € 38. V horách západního světa to opravdu není problém – www.ava- lanches.org, aplikace pro smartphony. Zjisti, pozkoumej reálnou situaci v  oblasti, kde lyžuješ (pozorování lavin, testování sta- bility sněhu € 70, informace na tabulích, ze- ptej se místních záchranářů, horské policie, vlekařů…). I jízda lanovkou nabízí často dob- ré podmínky k pozorování terénu. Srovnej první dojmy z terénu s podmínkami, které jsi předpokládal v předvečer při pláno- vání € 74 svých lajn. Proveď se svými kamarády vzájemnou kont- rolu lavinových vyhledávačů € 88. Ve skupině si vyjasněte očekávání i role kaž- dého jednotlivce. Nenech se strhnout nebo dostat pod tlak hektickým nebo riskantním chováním ostat- ních freeriderů. foto:JakubFrey,jezdec:RobinKaleta,místo:Engelberg 110 Freeride

VOLBA LINIE SJEZDU Linii sjezdu můžete volit podle mnoha různých kriterií: originalita, bezpečnost, exponovanost, estetický dojem, náročnost, … Po zhodnocení priorit zpravidla kombinujete výše uvedená kritéria. Ve snaze o výběr co nejlepší linie dle zvolených kritérií zjišťujete nejrůznější informa- ce, které se poté snažíte analyzovat a získat tak co nejlepší představu o podmínkách při výběru lajny a následném sjezdu. Volba linie sjezdu neboli lajny je ve freeridingu jedna z nejdůležitějších věcí. Ovliv- ňuje bezpečnost, estetiku, prožitek i případný audiovizuální výstup (foto, video) z jízdy. Na samotném svahu je to již zpravidla jediná věc, kterou můžete ovlivnit, a proto je potřeba věnovat výběru linie náležitou pozornost. PODSTATNÉ INFORMACE: Aktuální lavinová situace (ve většině středisek jsou v mezistanicích lavinové zprávy, případně předpověď na internetu). Informace o množství a kvalitě sněhu na da- ném svahu (buď vlastní zkušenosti z  minulé jízdy, zkušenosti z  podobně orientovaných, prudkých, výškově položených a větrem ovliv- ňovaných svahů nebo jedním z testů sněhové pokrývky € 70). Informace o rozmístění terénních nerovností, skal, žlebů a převějí na sjížděném svahu (buď z vlastního předchozího sjezdu, stop jiných ly- žařů – pozor mohou rychle přibývat a zmást nás při sjezdu –, na základě studia svahu dale- kohledem z protisvahu nebo ze strany) PO VÝBĚRU TAKOVÉTO LINIE JE POTŘEBA ZAMĚŘIT SE JEŠTĚ NA PÁR VĚCÍ: Bezpádové zóny (no fall zone) – místa, kde se nesmí spadnout, například z důvodu rizika pá- du ze skály, a tudíž je na místě maximální opa- trnost pří jízdě. Úniková místa – v případě uvolnění většího množství sněhu v potenciálně rizikových mís- tech svahu. Vizualizace celé jízdy – samotné vybrání li- nie je jen menší část úspěšného sjezdu, daleko náročnější je plánovaný záměr uskutečnit. Kaž- dý svah totiž shora vypadá jinak než zezdola. To, co při plánování vypadá jako jasná volba, je najednou, když stojíte nahoře, v lepším přípa- dě změť bouliček a vln, přičemž nevíte, co je pod nimi. Zde přicházejí na řadu zkušenosti, digitální fotka z protisvahu a představivost. Je samozřejmě nekonečné množství sjezdů a  zdaleka ne vždy bude potřeba přistupovat k nim takto profesionálně. Každý, kdo okusí pocit z projetí panenského svahu po linii, kterou si mu- sel sám vybrat, zhodnotit a následně projet, bude pravděpodobně „polapen do spárů freeride“ a předchozí řádky se mu budou hodit. Informace o viditelnosti a světelných podmín- kách na svahu. Dostatečná viditelnost je zá- kladním předpokladem pro volbu bezpečné linie. Pakliže fotíte nebo natáčíte, jsou světelné podmínky důležité. Intuice – iracionální kritérium, ale velmi důleži- té. Intuici se naučte naslouchat, ovšem je třeba odlišit intuici od lenosti. Ideální linie je potom výsledkem kombinací všech kritérií ve světle všech informací, které máte k dispozici. A k tomu intuice. Taková linie by tedy měla být co nejbezpečnější, na hranici vašich fyzických a  technických schopností a v ideálním případě i vizuálně zajímavá. 111www.hudy.cz Freeride

SIGNALIZACE HOLEMI Ten ze skupiny, který sjede svah jako první, může reálně posoudit, do jaké míry byly předpoklady před startem jeho jízdy správné, a sdělit své dojmy kamará- dům, dříve než vyjedou. Když není k dispozici vysílačka, pomůže jednoduchá sig- nalizace holemi… OD SHROMAŽĎOVACÍHO MÍSTA SMĚREM VZHŮRU: Zkřížení holí nad hlavou: „Počkej, nejezdi!“ Jedna hůl vzhůru: „Všechno v pořádku, můžeš jet!“ Hole vzhůru, jedna ukazuje napravo, resp. nalevo: „ Jeď vpravo, resp. vlevo!“ Obě hole nahoru ve tvaru písmene Y: „Jeď v blízkosti mé stopy, v koridoru!“ Holemi zřetelně ukazovat na lyže: „Jeď v mé stopě!“ Počkej, nejezdi! Všechno v pořádku, můžeš jet! Jeď vpravo, resp. vlevo! Jeď v blízkosti mé stopy, v koridoru! Jeď v mé stopě! 112 Freeride

CO DĚLAT PŘI ZACHYCENÍ LAVINOU V případě zachycení lavinou může nastat zpravidla několik situací: 1. Jedete na lyžích a vaše rychlost je vyšší než rychlost rozjíždějící se (rozjeté) masy sněhu. 2.Stojíte na lyžích a vaše rychlost je nulová. 3.Jste strženi lavinou, spadli jste (s lyžemi na nohou nebo bez nich). Ať nastane kterákoli varianta, nebojte se zakři- čet z plna hrdla „lavinááá“. Může to někoho za- chránit, nebo informovat o  vaši situaci lyžaře v okolí, kteří právě, přestože by měli, nesledují nebo nemohou sledovat, co se děje. JAK TO ZVLÁDNOUT? Ad 1) Jedete. V tomto případě jsou vaše šan- ce na vyhnutí se následné záchranné akci rela- tivně nejvyšší. Ideální je pokračovat v trajektorii jízdy pokud možno šikmo dolů po svahu směrem do „bezpečného“ místa a dou- fat, že množství uvolněného sněhu nebude příliš velké a  „bezpečné“ místo jste vybrali správně. Impulzivní rozhodování v momentě utržení laviny zpravidla není nejlepší, a proto je velmi důležité zhodnotit nebezpečná místa a vybrat možné únikové zóny již při rozhodo- vání a výběru linie. Ad 2) Stojíte. Horší situace. Jediné, co vám zbývá, je zbavit se batohu (jen toho nenafuko- vacího!) nebo jej nafouknout (ABS Airbag, Jedním z  cílů této publikace je navést čtenáře k  zodpovědnému chování, díky němuž se nedostanou do kontaktu s lavinou. Prevence je absolutní prioritou, ale když už dojde k nejhoršímu, pomůže několik rad… Snowpulse, Mammut R.A.S. atd.), namířit špič- ky lyží dolů, snažit se stát na lyžích a odolávat podrážení nohou sněhem. Když jsem se do téhle situace dostal, dost mi pomohla snaha vykopávat střídavě levou a pravou špičku nad sníh, při dojíždění sněhu lyže samy vypluly a já z mikrolavinky vyjel. Ad 3) Spadli jste. Pokuste se zbavit lyží, po- kud je ještě máte, zahoďte hole (díky tomu, že nemáte, nebo nevyužíváte poutka, to není pro- blém), zbavte se batohu nebo jej nafoukněte (ABS, Snowpulse, Mammut R.A.S. atd.). Zkuste plavat kraul, ale jakákoli aktivita je lepší než nic. Pokud je tlak sněhu příliš velký a do nosu a úst se vám tlačí sníh, raději si ústa chraňte rukama, pokud je zatím nemáte zlomené. Než se lavina úplně zastaví, zkuste se zhluboka nadechnout, budete mít potom více prostoru pro hrudník při čekání na zachránce. Samozřejmě se může stát, že se situace 1) změ- ní ve 3) nebo 2) se změní ve 3). Dle toho byste měli přizpůsobit i své reakce. Ono se to sice hezky píše a teoretizuje, sku- tečnost pak ale velmi často vypadá jinak, a pro- to nejlepší věc je informovat se o  aktuálním lavinovém stupni, rizikovým svahům a situacím se vždy vyhnout, nejezdit sám, dodržovat bez- pečné rozestupy a používat lavinové vybavení i lavinový batoh. foto:ABSAirbag 113www.hudy.cz Freeride

ELEMENT Digitální 3-anténový přístroj s jednoduchou obsluhou a jasným naváděním. Jednotlačítkové ovládání, označení nalezených zasypaných, skupinový test, akustická podpora, analýza signálu a oddělení signálů při vícenásobném zasypání. Hmotnost: 210 g (včetně 3 baterií typu AAA). Rozměry: 113x75x27 mm. SUPER TOUR PROBE 265 Sonda je nedílnou součástí nouzového vybavení a slouží k přesnému dohledání zasypaného. Lehoučká a  přitom stabilní konstrukce sondy, kterou budete mít připravenou k záchraně za pár vteřin. Délka: 265 cm. Hmotnost: 300 g. ALUGATOR LIGHT Lehká hliníková lopata s trojúhelníkovou teleskopickou rukojetí, která zajišťuje lopatě výbornou tuhost při kopání. Ergonomická T-rukojeť zabraňuje protáčení násady v ruce. Prolisy v listu lopaty zvyšují tuhost. Otvory v lopatě slouží pro vytvoření nouzových saní. Hmotnost: 650 g. Délka: 59 nebo 79 cm. Barva: modrá. SPINE ERGO BUG Spine Ergo je velmi lehký chránič páteře tipu „hard shell“ s dobře nastavitelnými ramenními popruhy a bederním pásem, aby každému perfektně seděl. Vysoce absorpční EPP jádro, Air Induction Systém. Barva: zelená/bílá. Rozsah velikostí: XS/S, M, L/XL. LIGHT RAS 30 Light R.A.S. ready je nejlehčí lavinový airbag systém. RAS bez bombičky váží pouhých 1,8 kg a nabízí všechny funkce, které očekáváte od dobrého skialpového nebo freeride batohu. Objem 30 litrů činí z Light R.A.S. Ready všestranný batoh. V létě je možné nosit batoh bez R.A.S. systému a v zimě ho nasadit zpět – celoroční použití. Odnímatelný Airbag Systém (R.A.S.), objem airbagu: 150 l, doba nafouknutí: cca. 3 vteřiny, rozsah použití: -30 ° C až +50 ° C. Diagonální uchycení lyží, uchycení snowboardu, poutka na cepíny a hole. TIPY A INFO K VYBAVENÍ 114 Freeride

GLIDELITE MOHAIR MIX STS 110 MM Pásy s příměsí mohéru nabízejí vysokou odolnost a lepší skluz. Systém uchycení STS umožňuje použití na široké škále lyží v rozmezí délek až 10 cm. Přední oko lze nastavit na různé šíře špiček lyží. Tvar pásu přes- ně přizpůsobíte tvaru svých lyží oříznutím pomocí speciálního nože, který je součástí balení. Složení pásu: 65% Mohér, 35% Nylon. Šířka: 110 mm. PEGASUS JACKET Váhou nízká a výhřevností vysoká primaloftová bunda od La Sportivy. Svrchní část je větruodolná, částečně voděodolná. Vhodná jako vnitřní bunda pod vrchní vrstvu, ale lze ji nosit též samostatně. Reflexní švy, výstup pro sluchátka v kapse, nastavitelná kapuce, fleecová podšívka na bradě, dvě přední kapsy na zip, jedna prostorná vnitřní kapsa. Materiál: Nylon RipStop. Hmotnost: 460 g (L). Velikost: S-XXL. Barva: šedá, červená. ACTIVE SHIRT Unikátní dvouvrstvé triko (vlastně dvě trika v jednom), je určené pro aktivní sporty při chladnějších teplotách (lyže, běžky, turistika atd.). Raglánový střih, prodloužený zadový díl, unikátní bodové spojení dvou vrstev. Materiál: spodní vrstva 100 % Thermo Cool, vrchní vrstva 80 % Merino, 20 % Polyamid Hmotnost: 205 g/m2. Velikost: S-XXL. Barva: černá. VENTA LT GLOVE Windstopperové rukavice, které budou tím správným parťákem pro nadšené skialpinisty nebo běžkaře, nehledě na to zda bruslí či vyznávají klasickou techniku. Rukavice jsou větruodolné a prodyšné, dlaňová část je vyztužená kůží a mají elastické manžety. Materiál: GORE Windstopper®, Rentex™. Velikost: XS-XL. Barva: černá. AMBER GLOVE MEN/WOMEN Od časného rána do poslední jízdy při západu slunce vás budou spolehlivě chránit rukavice s funkční membránou a účinnou izolační náplní. Neoprenové manžety, stahování na zápěstí, strečové prvky. Materiál: DryEdge™, izolace Fibrefill, Neopren Fibrefill, Neopren. Velikost: XS-XL. Barva: černá/ šedá (pánská), černá/zelená (dámská). FREERIDE, SKITOURING 115www.hudy.cz Freeride

116 Sněžnice JAK SE VYBAVIT NA SNĚŽNICE TYPY SNĚŽNIC Základní členění je podle konstrukce a materiálu rámu. Vybírat můžete ze tří základních typů sněž- nic. Největší tradici mají sněžnice s dřevěným rá- mem, tzv. originály. Hodí se do hlubokého, měkkého sněhu a rovinatého terénu, ne na příkré svahy. Další typickou skupinu tvoří tzv. klasické modely s hliníkovým rámem. Jsou vhodné na te- rénys mírnýmsklonema nao něcotvrdšísníhnež dřevěné originály. Třetím typem jsou moderní sněžnice z plastu s kovovými prvky. PLASTOVÉ SNĚŽNICE Pro náročný horský terén byly vyvinuty sněžni- ce z pružného plastu, osazené deskovým vázá- ním s popruhy (podobně jako u snowboardu) a  integrovanými kovovými drapáky, které se vyznačují dostatečnou stranovou tuhostí. Vá- zání se otáčí na pevné ose, což zajišťuje chodci dobrou stabilitu. Pokud se rozhodnete vyrazit se sněžnicemi do hor, stojí za to věnovat dostatečnou pozornost nejen výběru vlastních sněžnic, ale také obuvi, batohu a holím. Plastové sněžnice se více hodí pro pohyb po tvrdším sněhu (menší nosná plocha) a  díky tuhosti vázání pro prudší svahy. Nejlepší mo- dely mají na okrajích rámu zuby, které výrazně ulehčují, a  také činí bezpečnější, chůzi po zmrzlém a  zledovatělém sněhu. Dalším vý- znamným atributem těchto sněžnic je pod- pěrka vázání pod patou pro usnadnění výstupu. Velké plus, znamenající komfort při sestupu, představuje u některých top modelů možnost prošlápnout patu pod úroveň roviny sněžnice. BOTY PRO SNĚŽNICE Pro nenáročné výlety na sněžnicích s komfort- ním vázáním stačí běžné kotníkové pohorky. Výhodou je, když se do nich vejdete v  silněj- ších, teplých ponožkách. Lepší jsou ale kvalitní zateplené zimní boty, rozhodně je nenahradí obyčejné farmářky a podobná obuv.

117 Sněžnice www.hudy.cz Rychlý a pohodlný nákup v HUDY E-shopu „ kompletní a přehledná nabídka zboží „ akce, slevy, výprodeje „ okamžitá sleva 7 % „ při nákupu nad 2.500 Kč poštovné a balné zdarma „ možnost výměny nebo vrácení zboží do 14 dní „ aktuální informace o dostupnosti zboží „ testy, recenze a doporučení k vybraným produktům „ zasílání zboží do Čech a na Slovensko www.hudy.cz Je třeba si uvědomit, že hlavně u  originál- ních, popř. klasických sněžnic je bota při kaž- dém kroku zabořena špičkou do sněhu. Pro náročnější túry po prudších svazích je špičková kožená pohorka s membránou nutností. Tako- vá obuv by měla být vhodná i pro chůzi v mač- kách. Občas se totiž můžeme dostat do terénu, kdy jsme při výstupu nuceni vyměnit sněžnice za mačky. Na žádný výlet si nezapomeňte přes boty nasadit návleky. Brání vnikání sněhu. HOLE DO SNĚHU Klíčovou součástí výbavy jsou teleskopické ho- le. Změnou délky si je můžete přesně přizpůso- bit podle vlastností sněhu i terénu při výstupu i sestupu. Trojdílné skládací hole měří ve slože- ném stavu asi 60 cm a dají se snadno připevnit na batoh, aniž by překážely. Hole výrazně ztrácejí svoji funkčnost, pokud nejsou osazeny většími, sněhovými talířky. Mis- kovitý talířek běžný u  sjezdařských holí se v  měkkém „nesjezdovkovém“ sněhu boří a  opěrná funkce hole se téměř úplně vytratí. Takové hole vás po chvíli vyčerpají a přivedou k zuřivosti. U holí se vyplatí pořizovat kvalitní, jen ty dobře fungují v  mrazu. Vůdčími značkami na trhu jsou Black Diamond a Leki. Jsou sice dražší, ale pokud si koupíte hůl za pár stovek, patrně zanedlouho vyrazíte do obchodu koupit kvali- tu – udělejte to tedy rovnou! BATOHY NA TÚRU Na celodenní výlet postačí batoh objemu kolem 30 litrů. Určitě se vyplatí mít takový batoh, na který jde sněžnice snadno a rychle upevnit, ob- vykle na čelo batohu. Ideální jsou batohy, které jsou určeny pro transport snowboardu, na tako- vé snadno upevníme i  sněžnice. Větší batohy, nad 60 litrů, které jsou žádoucí pro vícedenní akce, jsou většinou vybaveny řadou popruhů, ji- miž lze připevnit sněžnice snadno a rychle.

118 Sněžnice JAK SE POHYBOVAT NA SNĚŽNICÍCH Dá se říci, že čím prudší svahy, tím náročnější i nebezpečnější pohyb na sněžnicích. Tady jsou rady jak na to… VÝSTUP Nejlepší by bylo chodit na sněžnicích jako při nor- mální chůzi, ale kvůli šířce sněžnic se nelze vy- hnout chůzi kolébavé. Volná pata a  umístění těžiště zajišťují, že při zvednutí sněžnice její špička míří vzhůru a pata padá na sníh. To výrazně ulehčuje pohyb. Podob- ně důležitý je u  moderních plastových sněžnic tzv. antiboot, který se postará o to, že sníh nabra- ný při kroku ze sněžnice spadne a neztíží krok. Nepříliš prudké svahy, do sklonu 30 °, zdoláme obvykle přímo po spádnici a o stejný postup se snažíme i na prudších svazích. K tomu nám výraz- ně pomáhají patní opěrky, které jsou na moder- ních vázáních. V  měkkém sněhu si můžeme výstup ulehčit stranovým natáčením sněžnic do „stromečku“, podobně jako na běžkách. Na tvr- dém sněhu se snažíme zatížit co nejvíce zuby a  drapáky sněžnic, čehož dosáhneme kývavým pohybem nohou, podobně jako při chůzi do schodů. Pro všechny, kteří holdují sněžnicím platí podobná základní pravidla bezpečnosti pro pohyb v zasněženém horském terénu jako pro lyžaře. Samozřejmostí by mělo být plánování túry a lokalitách, kde hrozí laviny i vyhodnocení nebezpečí a také potřebné nouzové vybavení. TRAVERZ Traverzování svahu provádíme různě podle sklonu a  kvality sněhu. Na mírném svahu v měkkém sněhu se snažíme zabořit do sněhu sněžnice tak, aby po došlápnutí byly vodorov- ně. V prašanu to jde na všech typech sněžnic. Na tvrdším sněhu pokládejte sněžnice rov- noběžně s  povrchem sněhu, tím dosáhnete „zakousnutí“ všech protiskluzových prvků (zu- by, drapáky) do povrchu. Jiné je to při chůzi po strmém svahu. V měk- kém sněhu lze uplatnit pokládání jedné sněžni- ce před druhou do přímé linie. Tuto techniku lze ovšem zvládnout jen s kratšími, plastovými sněžnicemi, ne s  dlouhými klasikami. Na tvr- dém strmém svahu přichází na řadu pomalejší postup spočívající v  pokládání sněžnic čelem ke svahu při úkrocích stranou. V tomto případě stojí za zvážení možnost sundání sněžnic a dal- ší postup v botách, případně s mačkami. SESTUP Při sestupu jdeme v mírném záklonu s pokrče- nýma nohama, nohy zvedáme tak, aby sněžni- ce klouzaly po sněhu. Klesání mírným svahem po měkkém sněhu je velmi příjemné, horší je to na prudkém kopci. Tam je výhodnější sestupo- vat v  zatáčkách. Protože sněžnice mají zuby a drapáky, je na tvrdém sněhu na místě opatr- nost. Děláme krátké kroky a sněžnice pokládá- me celou plochou tak, aby se zuby zasekly do sněhu. Když už to na sněžnicích nejde, musíme je sundat a  jít v  botách, popř. na ně nasadit stoupací železa. Prudké svahy s  měkkým sněhem můžeme sjet na plastových sněžnicích, nohy máme v podobném postavení, jako když se kloužeme po ledě. Druhou polohou je sednout si na „bo- bek“ a váhu přenést na paty. Možný je i sjezd po zadku, v tomto případě je lepší upevnit sněžnice na batoh. Pozor však na bezpečný dojezd.

119 Sněžnice www.hudy.cz VOLBA TRASY Snažíme se postupovat pokud možno rovno- měrně, míru stoupání nebo klesání se snažíme udržovat stále stejnou. V měkkém sněhu postu- pujeme v  dlouhých obloucích, serpentinách. Šlapat stopu je fyzicky namáhavé, raději volte o něco mírnější sklon, který znamená prodlou- žení trasy, ale nebere tolik sil. Co nejvíce využíváme terénních tvarů, ideál- ní jsou obvykle ploché hřebeny, na nich bývá díky působení větru méně sněhu. Vyhýbáme se muldám a žlebům, ve kterých se naopak navátý sníh ukládá a je ho tolik, že ztěžuje postup. Také se zde častěji vyskytují prudké svahy. OBJEKTIVNÍ NEBEZPEČÍ Při pohybu ve volném terénu, především nad hranicí lesa a v blízkosti hřebenů, musíte počí- tat s  nebezpečím uvolnění laviny. Na takové túry se vydávejte jen s kompletním nouzovým vybavením (lavinový vyhledávač, sněhová lo- pata a sonda € 30) OBTÍŽNOST TÚRY Je dána několika faktory: náročnost terénu (strmost svahů) kvalita sněhu (tvrdost povrchu) překonané převýšení fyzická zdatnost skupiny orientační náročnost trasy využití stávající stopy nebo vlastní prošlapá- vání volba typu sněžnic délka túry (jednodenní, vícedenní) a s ní sou- visející váha batohu Největší roli hraje kvalita sněhu, když se hodně boří a  k tomu máme na zádech těžký batoh, pak je postup pomalejší. Existují vzorce pro vý- počet přibližného trvání túry € 77). EXPOZICE SVAHU S blížícím se koncem zimy nabývá na významu sluneční svit, alespoň pokud jde o  strukturu sněhu a jeho přeměnu. Ráno svítí na východní svahy, posléze na jižní a odpoledne na západní. Severní svahy nejsou pod přímými paprsky, a tak na nich při nízkých teplotách vydrží pra- RADY A DOPORUČENÍ Velikost sněžnice volte s  ohledem na vaši hmotnost. Plastové sněžnice mají nejširší využití a mů- žete je zařadit do kategorie „allround“. Jako jediné jsou určeny pro pohyb po prudkých svazích a na tvrdém sněhu. Výstup prudkým svahem podnikejte jen na sněžnicích s  patní opěrkou, zvlášť na firnu nebo zledovatělém sněhu. Začátečníci by měli vyzkoušet první kroky na mírném svahu. Po prachovém, hlubokém sněhu se nejlépe chodí v hliníkových sněžnicích. Klasické hliníkové sněžnice se prodávají ve více velikostech. Vyrábějí se také menší sněžnice pro děti a mládež. TECHNIKA CHŮZE Vždy se snažte pokládat sněžnice na sníh ce- lou plochou. Krátké strmé úseky překonávejte po spádni- ci, delší raději v botách bez sněžnic. Ve strmých traverzech využívejte prošlápnu- té stopy od lyžařů, a  to tak, že pokládáte jednu sněžnici před druhou do přímé linie. Pokud nejsou stopy k  dispozici, postupujte čelem ke svahu; pokládání sněžnic připomí- ná chůzi do schodů. Při sestupu je někdy možné sjíždět po sněž- nicích tak, že je postavíte do pozice za sebe, váha leží na přední noze. Na měkkém sněhu je často pohodlnější „sjíž- dět“ po zadku. chový sníh mnohem déle. Obvyklé noční vyjas- nění je provázeno silným mrazem a tak sluncem natavený sníh promrzne na kost. Vzhledem k tomu, jak moc tvrdost sněhu ovlivňuje pohyb na sněžnicích, hraje právě světová strana zvole- ného svahu velkou roli při volbě taktiky. Výlety romanticky zasněženou krajinou mají své neopakovatelné kouzlo, užijte si je naplno a v souladu s přírodou.

POSTUP LAVINOVÉ ZÁCHRANY VE ZKRATCE Šancezasypanéhonapřežitíjevevětšiněpřípadůpoměrněvelká.Předpoklademúspěš- né záchrany je dodržování správného postupu v případě nehody. Je ale potřeba připo- menout, že zhruba polovina lidí, které zasypala lavina (celé tělo i hlavu) přišla o život! CHRONOLOGIE ZÁCHRANY Při uvolnění laviny sledujte co nejpřesněji, kde zmizel zasypaný pod sněhem, a v těchto místech zahajte vyhledávání. Ve šťastnějším případě zůstane část těla nad sněhem. Stanovte si vedoucího záchrany, který jasný- mi povely organizuje záchrannou akci. Na jeho povel přepnou všichni členové sku- piny svůj lavinový vyhledávač do režimu „vyhledávání“ (search). Určení jedinci zahájí hledání zasypaného. Ostatní si zatím připraví lopaty a sondy. Určení jedinci zahájí systematické prohledá- vání laviniště. € 125. Po hrubém hledání („přistávací manévr“ € 124) následuje přesné dohledání a ověření nálezu vyhledávačem lavinovou sondou. € 128 Po nálezu sondou je zasypaný co nejrychleji a systematicky vyhrabáván, pokud to jde, tak V-metodou € 130. Prvního zasypaného nemusíte zcela vypros- tit ze sněhu, nejdůležitější je uvolnit hlavu, hrudník a dýchací cesty. Hned jak je to možné, vypněte zachraňova- nému lavinový vyhledávač. Co nejdříve poskytněte vyproštěnému první pomoc € 132. Okamžitě po zachycení signálu dalšího zasy- paného zahajte opět vyhledávání, stejným způsobem jako u prvního zasypaného. Po lokalizaci druhého zasypaného ho co nej- rychleji vyprosťte ze sněhu. Stejně postupuj- te v případě dalšího zasypaného. Pokud jsou všichni nalezeni a  vyproštěni, soustřeďte se na péči o vyproštěné. KDY VOLAT PROFESIONÁLNÍ ZÁCHRANÁŘE? Pokud je k dispozici signál mobilního operáto- ra, volejte profesionální záchranáře ihned (co nejdříve) po pádu laviny. Když není signál, má přednost záchrana. Te- lefonát záchranářům se odkládá o 20 minut. Až pak pošle vedoucí záchrany někoho zavo- lat pomoc na místo pokryté mobilním signá- lem. Pomoc na nouzové číslo 112 lze zavolat i z te- lefonu, který nemá SIM kartu ani nabitý kredit. Pokud se ocitnete v situace, že jste na záchra- nu sami, nejprve zavolejte záchranáře a  co nejrychleji začnete se záchranou. Když na místě není signál, zahajte okamžitě záchra- nu. PŘEDPOKLADY PRO ÚSPĚŠNOU ZÁCHRANU Každý, kdo se vydá do volného terénu (skial- pinista, freerider, turista na sněžnicích), musí být vybaven vyhledávačem, lopatou a son- dou € 30. S vyhledávačem, lopatou i sondou je nutné umět správně a rychle zacházet. Před každou túrou si vzájemně zkontrolujte funkčnost a  obsluhu vyhledávače: zapnutí/ vypnutí, přepínání mezi režimy vysílání a vy- hledávání € 88. Používejte správný způsob nošení vyhledá- vače € 89. Práci s vyhledávačem trénujte. Opakováním hledání i vysvětlováním pro kamarády se sa- mi zlepšujete. V reálné akci máte k dispozici 18 minut € 37, 122! Trénujte i vyhrabávání lopatou a sondování – najít zasypaného je jen první krok k záchra- ně. Pečlivě si prostudujte návod a všechny funk- ce vyhledávače si vyzkoušejte. Váš vyhledá- vač je tak dobrý, jak dobře s  ním umíte zacházet. Pokud vlastníte starší, analogový vyhledá- vač s jednou nebo dvěma anténami, kupte si modernější (ceny průběžně klesají). Roz- díl v kvalitě vyhledávání je obrovský. Mo- rální stárnutí je pomalé, protože nové modely lze většinou zmodernizovat na- hráním nejmodernějšího softwaru (tzv. firmware). 120 Záchranazlaviny

121www.hudy.cz Záchranazlaviny Foto:StefanSchlumpf LORIS & NICOLAS FALQUET

MANAGEMENT ZÁCHRANY CHOVÁNÍ STRŽENÉHO LAVINOU Pokus se lavině ujet (lze zřídka). Aktivuj lavinový batoh (ABS, Snowpulse), Ava- lung nebo Avalanche Ball (pokud ho máš). Snaž se jakkoli udržet na povrchu laviny. Zahoď hůlky a pokus se vypnout vázaní. Skrč kolena před hrudníkem a ruce drž pevně před obličejem – vytvoř si vzduchovou kapsu. Po zasypání se uklidni, nekřič (není tě slyšet, i  když ty zachránce slyšet můžeš), pomalu dýchej, věř v záchranu. CHOVÁNÍ NEZASYPANÝCH Pečlivě pozorují lavinu a bod zmizení posti- ženého (postižených). Záchranná akce musí probíhat rychle a organizovaně. Uvědomte si, že o úspěchu záchrany se rozhoduje hlavně během prvních 15 minut. Batohy s  sebou (lopata, sonda, lékárnička atd.). Pokud je dostupný signál mobilního operá- tora, zavolej profesionální pomoc (Evropa 112, ČR 155) ihned po pádu laviny. Pamatuj na možné ohrožení další lavinou a přizpůsob tomu záchranu. Po lokalizaci zasypaného upřesni jeho polo- hu sondou. Pozitivní sondu nevytahuj. Vyhrabání prová- děj pokud možno ve více lidech, a to zespo- du podél sondy, ne přímo shora € 130. Poskytni první pomoc. Je-li více zasypaných, pak vyhrabanému co nejdříve vypni lavinový vyhledávač – usnad- níš tím vyhledávání dalších zasypaných. RYCHLOST – Cílem je vyhrabat zasypané(ho) co nejrychleji. Každá vteřina má cenu zlata. KLID – Vyvaruj se paniky a chaosu. VELENÍ – Pokud na místě není nikdo očividně zkušenější, ujmi se velení. ROZVAHA – Jednej systematicky – rozděl úkoly. Pokyny musí být jasné a adresné (kdo a co). Všichni přepnou v jeden okamžik vyhledáva- če do režimu „vyhledávání“, včetně „zmate- ných“ nezasypaných (mohou být neschopní racionální akce). Zkontroluj přepnutí! Urči osoby, které provedou vyhledání zasy- paného pomocí lavinových vyhledávačů. Urči další osoby, které budou následně po- máhat s vyhrabáním a s ošetřením. JAK OHLÁSIT NEHODU ČÍSLA NOUZOVÉHO VOLÁNÍ 112 – nouzové volání v Evropě (číslo je platné i v ČR a SR). U mobilních telefonů GSM je možné na toto číslo volat i bez SIM karty. HORSKÁ SLUŽBA NOUZOVÉ VOLÁNÍ (0)450531689 – PGHM Chamonix 18300 – Slovensko 140 – Rakousko 1414 – Švýcarsko 144 – Švýcarsko Valais a Lötschental 112 – Německo, Francie, Španělsko a další evropské země 118 – Itálie, Jižní Tyroly, Val d´ Aoste 911 – USA a Canada 100 – Řecko 601100300 – Polsko TÍSŇOVÁ VOLÁNÍ PRO ČESKOU A SLOVENSKOU REPUBLIKU +420 1210 – Horská služba (v pohraničí raději s předčíslím) 150 – Hasiči 155 – Záchranná služba 158 – Policie ZÁKLADNÍ PRAVIDLA foto:SLF.ch,Davos 122 Záchranazlaviny

NAHLÁŠENÍ ÚRAZU 1. KDO volá: jméno, telefon 2. CO se stalo, jak se to stalo 3. KOLIK lidí potřebuje pomoc 4. KDY se stal úraz 5. KDE: místo úrazu, jsou na místě letecké pře- kážky (elektrické vedení, lanovky atd.) pozice na mapě nebo GPS souřadnice 6. POČASÍ v místě nehody (mlha, vítr, viditel- nost atd.) kvůli přistání helikoptéry Ohlašovatel nehody nikdy neukončuje hovor jako první – hovor končí vždy záchranáři! ALPSKÝ NOUZOVÝ SIGNÁL Vysíláme viditelnými signály (baterka, blesk fo- toaparátu atd.) nebo zvukovými signály (píšťal- ka, volání atd.). Nejsnazší a nejčastější je použití baterky, píšťalky nebo blesku fotoaparátu, kte- ré máme velmi pravděpodobně s  sebou. My signál vysíláme (volání o pomoc) a záchranáři odpovídají. ANO potřebujeme pomoc NE nepotřebujeme pomoc VOLÁNÍ O POMOC 6x za minutu v pravidelných intervalech 1 minuta pauza 6x za minutu v pravidelných intervalech atd. ODPOVĚĎ ZÁCHRANÁŘŮ 3x za minutu v pravidelných intervalech 1 minuta pauza 3x za minutu v pravidelných intervalech atd. PŘISTÁNÍ VRTULNÍKU Rovný prostor 25x25 m bez překážek. V okolí žádné volné předměty (batohy, oble- čení). Upozorni na sebe. Jsem zde! Viditelně označ místo! SIGNALIZACE PRO VRTULNÍK A JEHO PŘISTÁNÍ Vrtulník navádí vždy jen jeden člověk. Ostat- ní leží na zemi a drží věci. Až uslyšíš vrtulník, zaujmi postoj Y, stůj před přistávací plochou zády k větru a setrvej až do přistání. K vrtulníku se přibližuj až po zastavení rotoru nebo na pokyn posádky. 123www.hudy.cz Záchranazlaviny

JAK PRACOVAT S VYHLEDÁVAČEM Nejmodernější digitální tříanténové vyhledávače jsou nabité nejmodernější elek- tronikou a hledání s nimi je mnohem jednodušší, než tomu bylo u starších přístrojů. Ovšem fakt, že při „ostrém“ použití nouzového vybavení jde o život a čas je vel- kým nepřítelem, je snad dostatečným důvodem naučit se s vyhledávačem správně, rychle a rutinně zacházet. ZÁKLADNÍ FUNKCE VYHLEDÁVAČE Po zapnutí vysílá nepřetržitě signál o  frek- venci 457 kHz. Po přepnutí se změní na přijímač, který do- káže lokalizovat signál z vyhledávačů na tě- lech zasypaných lyžařů. POKROČILÉ FUNKCE VYHLEDÁVAČE Skenování laviniště a zjištění počtu zasypa- ných € 30. Označení nálezu zasypaného € 30. Identifikace základních životních funkcí € 30. HLEDÁNÍ PŘIPOMÍNÁ„PŘISTÁVACÍ MANÉVR“ Pomocí „přistávacího manévru“ si lze analogic- ky s  přistáváním letadla názorně představit všechny důležité zásady vyhledávání. Vyhledá- vač v rukou zachránce by měl kopírovat pohyb letadla během přistání, přičemž místo zastave- ní letadla na přistávací dráze odpovídá místu, kde je pod sněhem hledaná osoba. Letadlo je ještě daleko od letiště => velká rychlost, malá přesnost. Přistávací plocha v dohledu letadla => rych- lost se zmenšuje => přistávací koridor se zu- žuje (roste přesnost). RYCHLOST HLEDÁNÍ (průběžně klesá) PŘESNOST HLEDÁNÍ (průběžně se zvyšuje) hledání signálu rychlé hledání přesné dohledání ověření nálezu sondou vyhrabání označení signálu„MARK“ SIGNÁL PŘESNÉ DOHLEDÁNÍ / PŘISTÁNÍ POZITIVNÍ NÁLEZ SONDOU Obr. 1 – Vyhledání zasypaného v lavině připomíná přistávací manévr letadla 124 Záchranazlaviny

Letadlo krátce před přistáním => malá rych- lost. Letadlo těsně nad zemí => moment dosed- nutí => co nejpřesnější poloha. Co letadlo nikdy neudělá? => náhlé změny kurzu. VYHLEDÁVÁNÍ JEDNOHO ZASYPANÉHO FÁZE PŘED HLEDÁNÍM Pohledem na laviniště se snažte najít něja- kou stopu po zasypaném (hole, lyže). Pokud je lyžař stržen lavinou před vašimi zraky, snažte se zapamatovat místo jeho zmi- zení pod lavinou. K předpokládanému místu zmizení se co nej- rychleji přesuňte (velká úspora drahocenné- ho času) a začněte hledat vyhledávačem. Vedoucí skupiny jasně a rázně zavelí k pře- pnutí všech vyhledávačů do režimu hledání v jednom okamžiku (nutno striktně dodržet) a zkontroluje, zda mají všechny osoby na la- viništi (včetně otřesených nebo zraněných) přepnuto do módu vyhledávání. 1. HLEDÁNÍ PRVNÍHO SIGNÁLU (primární fáze hledání) Systematicky pro- hledávejte laviniště € obr. 2. Hledající pomalu otáčí vyhledáva- čem ve všech smě- rech a  snaží se zachytit první signál. Pokud zachytíte přibliž- ný směr, odkud signál vychází, začněte s rychlým hledáním. 2. RYCHLÉ HLEDÁNÍ Rychlost má přednost před přesností. Máte dvojí volbu dalšího postupu. a)PO SILOČÁŘE € obr. 3 Vhodná pro digitální vyhledávače se třemi anténami. Rychlejší metoda, ale pozor, soustřeďte se, ať neuděláte chybu a nemusíte se vracet, a tím ztrácet čas. Postupujte podle šipky na displeji, vzdálenost k zasypanému se musí zmenšovat. Obr. 3 – Hledání po siločáře Obr. 2 – Prohledávání laviniště – fáze hledání prvního signálu 2. fáze – rychlé hledání 3. fáze – přesné dohledání 125www.hudy.cz Záchranazlaviny

b)POSTUP METODOU DO KŘÍŽE € obr. 4. Vhodná pro starší analogové vyhledávače s jednou nebo dvěma anténami. Pomalejší metoda, rychlost hledání závisí na „výkonnosti počítače“ v přístroji. Postupujte směrem k nejsilnějšímu signálu (podle šipky nebo intenzity tónu). Dokud se intenzita signálu zvyšuje, pokra- čujte po přímce. Pokud bude signál slabší, vraťte se po přím- ce zpět k maximu. Pokračujte kolmo na dosavadní směr. Stra- nu volte podle toho, kde je signál silnější. Stejný postup opakujte až do nalezení ma- xima (nejsilnější zvuková signalizace, nejmenší vzdálenost na displeji). Vyhledávačem zásadně neotáčejte, platí to po celou dobu vyhledávání. 3. PŘESNÉ DOHLEDÁNÍ Přesnost má přednost před rychlostí. Ve vzdálenosti asi 5 m  začněte postupovat „metodou křížení“ v  místech maximálního signálu. V této fázi je důležité, aby se hledající pohy- boval po sněhu po kolenou, to proto, aby vyhledávačem pohyboval těsně nad povr- chem sněhu. VYHLEDÁVÁNÍ VÍCE ZASYPANÝCH Pokud je pod lavinou osob více, je rychlost vy- hledání obzvlášť důležitá a praktické hledání je kvůli více signálům, které vysílají různé lavino- vé vyhledávače, mnohem obtížnější než hledá- ní jediné oběti. METODA TŘÍ KRUHŮ Základní metoda pro vyhledávání v  lavině v případě více zasypaných v malém prostoru. Metoda je použitelná s jakýmkoli vyhledáva- čem. Je vhodná především pro práci se starší- mi typy vyhledávačů, tedy analogových s  jednou nebo dvěma anténami. Pro použití této metody potřebujete ovládat všechny fáze vyhledání jednoho zasypaného. Pokud při lokalizaci hledající zjistí, že se v  blízkosti nejbližšího zasypaného objevují vysílané signály dalších, lavinou stržených osob, použijí metodu tří kružnic. V okamžiku, kdy ostatní kamarádi sondují a posléze vyhra- bávají prvního nalezeného, prochází hledající s  vyhledávačem v  půlkruzích okolo prvního nalezeného. První půlkruh má poloměr 3 metry. Pokud nedojde k zachycení dalšího signálu, zvýší ná- sledně poloměr o  další 3 metry a  pokračuje tedy po kružnici o poloměru 6 m. Třetí a po- slední kružnice má poloměr 9 metrů € obr. 5. Dvacetimetrová vzdálenost prohledáva- ných sektorů laviniště je odvozena od průmě- ru největšího půlkruhu, tedy 18 m (2 x 9 m). Proto je při rychlém hledání potřeba důsledně procházet celou plochu laviniště s rozestupy 20 m. Obr. 4 – Hledání metodou do kříže 126 Záchranazlaviny

Postup při vyhledávání U metody tří kružnic musí nejprve padnout zásadní rozhodnutí, zda jde o  vyhledávání více zasypaných na malé ploše. Pokud ano, zaměřte nejprve signál nejbližší- ho zasypaného, tedy toho, jehož signál je nejsilnější (je nejblíže). Po jeho lokalizaci vyhledávačem a  sondou začněte „kroužit“. Po pevných kružnicích, pro- tože ty dokážete dodržet i za vypjaté situace. Orientačním bodem hledajícího je sonda, označující prvního nalezeného. Při kroužení držte vyhledávač co nejblíže povrchu sněhu. Když při pohybu po kružnici zachytíte nový výrazný signál, začněte ho sledovat a zasy- paného přesně dohledejte. Nezapomeňte si označit místo, kde jste opustili kružnici, abyste věděli, kde máte po- kračovat v  pohybu po kružnici při hledání dalších zasypaných. Tento postup opakujte u případných dalších signálů zachycených při pohybu po kružnici. HLEDÁNÍ S VYUŽITÍM FUNKCE„MARK“ Tuto metodu lze použít u moderních digi- tálních vyhledávačů s  funkcí „zaslepení“ signálu, která je na přístrojích označena „MARK“. Tato metoda je v podstatě opakované hle- dání jednoho zasypaného. Začněte lokalizací nejsilnějšího vysílaného signálu. Nalezněte zasypaného (stejným způsobem jako při hledání jediného zasy- paného) a nález ověřte sondou. Když son- da potvrdí nález, použijte tlačítko „MARK“. Tím dojde k  „zaslepení“ tohoto signálu, který vás tak při dalším hledání nebude rušit. Signál dalšího zasypaného začněte hledat hned poté, co kamarádi zahájí vyhrabávání prvního nalezeného. Hledající postupuje s  vyhledávačem opět stejným způsobem. Zachytí signál zasypa- ného a nález vyhledávačem ověří sondou. Po „zaslepení“ signálu funkcí „MARK“ může pokračovat v lokalizaci třetího signálu… Obr. 5 – Metoda tří kruhů Obr. 6 – Hledání s využitím funkce MARK 3 m3 m 3 m 127www.hudy.cz Záchranazlaviny

JAK SPRÁVNĚ SONDOVAT Pro přesné dohledání má důležitý význam lavinová sonda, kterou upřesníme loka- lizaci vyhledávačem. Protože čas vyhrabání zasypaného je mnohem delší než čas vyhledání, hraje právě finální upřesnění nálezu klíčovou roli v boji s časem. Její další funkce je zjištění přesné hloubky zasypání a pozitivní sonda navíc označuje místo jak a odkud kopat pro celý tým na povrchu. SONDOVÁNÍ DO SPIRÁLY Zachránce nachází pomocí lavinového vyhle- dávače na povrchu laviniště místo s nejnižším údajem o  vzdálenosti nebo nejhlasitějším zvukovým signálem. Tento bod je ihned označen; vyhledávač zůstává ve vyhledáva- cím modu. Během následujícího přesného dohledání zachránce lokalizuje postiženého sondováním do spirály. Údaj o zbývající vzdá- lenosti na displeji vyhledávače představuje maximální možnou vzdálenost k  postižené- mu (ten může být sice blíže, ale nikdy ne dá- le): pokud vzdálenost činí např. 1,2 m, je absolutně postačující sondovat do hloubky 2  m. Při sondování nezůstává zachránce stát na jednom místě, ale jde po spirále kolem ozna- čeného místa. Sondu vpichuje kolmo k povr- chu sněhu. Pozitivní nález sondou ukončuje fázi vyhle- dávání: sonda zůstává zapíchnutá (nikdy ji nevytahujte). Při záchraně ve více lidech začí- ná jeden (lépe více zachránců) vyhrabávat PRAKTICKÉ RADY Sonda dále slouží po vykopání zasypaného jako kotevní materiál pro upevnění bivako- vacího vaku a vytvoření závětří. Sondu na laviništi nepokládejte, může vám ujet. Doporučujeme pohybovat se na laviništi již s připravenou sondou, tak aby byla okamži- tě připravena k použití po dokončení přes- ného dohledání vyhledávačem. foto:Mammut Sondování do spirály. Sondu zapichujte kolmo na povrch sněhu 128 Záchranazlaviny

nalezeného lopatami € 130. Pokud je pod lavinou zasypaných více osob, pokračuje je- den zachránce ve vyhledávání. OTEVŘENÉ SONDOVÁNÍ Jde o metodu hledání osob zasypaných lavi- nou bez lavinového přístroje v rámci kamarád- ské pomoci. Bohužel stále ještě dochází ke stržení lavinou těch, kteří nejsou vybaveni standardní lavinovou výbavou (lavinový vy- hledávač, lopata, sonda). Zatímco v rámci profesionální pomoci může být za pomoci lavinových psů, technických prostředků (např. RECCO) nebo velkých son- dovacích týmů situace zvládnuta, zůstává při kamarádské pomoci k dispozici pouze pozor- né prohledání povrchu laviniště a  selektivní sondování primárního prostoru zasypání. Aby bylo možné v co nejkratším čase pro- sondovat co největší plochu, je třeba zvolit metodu „otevřeného sondování“, při které se optimalizuje rychlost prohledání a  jeho kvalita. Popis postupu: 1. Stanovení primárního prostoru hledání. 2.Zaujmutí postavení zachránců vedle sebe s nataženými pažemi. Správný odstup je dosa- žen v okamžiku, kdy se špičky prstů dotýkají. 3.Každý zachránce sonduje nejprve jednou uprostřed, poté jednou 50 cm vlevo a poté 50 cm vpravo. To, že boční sondy směřují mírně šikmo, nevadí, neboť ve hloubce jed- noho metru (což je průměrná hloubka zasy- pání) je dosaženo rovnoměrných vzdáleností. V prvním kole stačí sondovat do maximální hloubky 2 metrů. 4.Po třetím vpichu položí zachránce špičku sondy asi 70 cm před sebe na povrch sněhu a snaží se stále udržet linii se špičkami sond ostatních zachránců. Poté udělá jeden krok vpřed a sonduje podle postupu v kroku 3. 5.Pokud nedojde při prvním kole sondování k nálezu, rozšíří se oblast hledání, případně se prosonduje ještě jednou stejným způso- bem ve změněném postavení. Tentokrát však využijeme celou délku sondy. Rozpoznání nálezu Často při tématu sondování vyvstává otázka, jak je možné zasypaného pod sněhem sondou rozpoznat. To však nebývá problém, neboť de- tekce pozitivního nálezu ve většině případů vyplývá z  hloubky, do které je možné sondu zasunout: Pokud stále bez překážky sonduje- me do hloubky 2 metrů a  náhle to o  kousek vedle není možné, podařil se s největší pravdě- podobností pozitivní nález. Jemný cit v prstech je sice žádoucí, ale protože má zachránce při sondování stejně nasazené rukavice, nelze si od něho mnoho slibovat… I přesto, že šance někoho najít v  průběhu krátké doby pomocí této metody jsou malé, snaha stojí každopádně za to. Když už nic jiného, strávíme tak relativně smysluplně čas do příchodu profesionálních záchranářů.Otevřené sondování 129www.hudy.cz Záchranazlaviny

EFEKTIVNÍ PRÁCE S LOPATOU V LAVINIŠTI V oblasti kamarádské záchrany je většinou používá- na jedna jediná sonda k  lokalizaci postiženého, přičemž přesná poloha těla zůstává i nadále nezná- má. Na jedné straně by mělo být vykopání hlavy postiženého provedeno v  co nejkratším čase, na straně druhé je pro efektivní průběžné odstraňová- ní vykopaného sněhu nutná určitá velikost výkopu. V  průběhu výkopových prací by měla být díky vhodnému rozestavení zachránců minimální šance ohrožení samotného postiženého nebo poškození jeho případné vzduchové kapsy. EFEKTIVITA A VÝDRŽ BĚHEM PRÁCE Důležitým předpokladem rychlého vykopání je udržet efektivitu práce zachránců během delší- ho časového období na stále stejné úrovni. Při aplikaci V–metody se členové záchranného týmu vyměňují na jednotlivých pozicích přibliž- ně každé čtyři minuty ve směru hodinových ruči- ček. V podstatě se tedy jedná o klasickou „rotaci pracovních pozic“. ZPŮSOB TRANSPORTU SNĚHU Pádlovací pohyby, při kterých je využíván pohy- bový potenciál celého těla, a které tedy nejsou závislé pouze na síle paží, obzvláště šetří síly a vykazují nejvyšší hodnoty množství transpor- tovaného sněhu. Při záchraně zasypaných z laviny představuje vyhrabávání zasypaného časově zdaleka nejnáročnější fázi. Po lokalizaci vyhledávačem a ověření nálezu pozitivní sondou při- chází na řadu vyhrabání lopatou. V roce 2007 byla uvedena do praxe efektivní metoda vyhrabávání zvaná V-formace. Metoda sněhového dopravního pásu ve tvaru„V“ před- stavujezákladnípostupprorychlé,efektivnía šetrnévykopáníosobzasypanýchlavinou. Obzvláště neefektivní je vertikální zvedání sně- hu, které, ačkoli vyžaduje přemíru vynaložené síly, nevede k účinnému transportu sněhu smě- rem od postiženého. Čím je pohyb lopatou delší, tím více sněhu z lo- paty vypadne zpět. POSTUP PRÁCE PŘI POUŽITÍ METODY DOPRAVNÍHO PÁSU TVARU V Zachránci zaujmou postavení ve tvaru V, dva nejvíce vpředu na délku lopaty od sebe, ostatní s odstupem dvou délek lopat. Jeden zachránce potřebuje pracovní prostor 80 cm výšky „véčka“. Šíře otevřené strany „véčka“ odpovídá hloubce zasypání. Totopostavení,kterémohouzachráncizaujmout ve velmi krátkém čase, umožňuje práci bez vzá- jemného překážení a zároveň využití optimální ergonomické délky transportu sněhu na osobu. Primárním úkolem každého zachránce je trans- portovat sníh ze svého sektoru směrem dozadu. JAK VYHRABÁVAT? Zachránci, který se nachází na špici „véčka“, čili bez- prostředně za pozitivní sondou, nepřichází zpředu žádný sníh k dalšímu transportu. Jeho úkolem je tedy vytrvale vykopávat sníh směrem do hloubky. Za- chránci na druhé pozici sice již přibývá zpředu určitý Postavení zachránců ve V–formaci a určení rozestupů Práce v sektorech centrálního sněhového přepravníku: sníh je transportován pohyby podobnými pádlování Prevence únavy: změna pozic každé 4 minuty ve směru hodinových ručiček 130 Záchranazlaviny

objem sněhu, který musí transportovat za sebe, nic- méně mu stále zbývá dostatek času ke kopání do hloubky. Čím je tedy zachránce na vzdálenější pozici od vrcholu V, tím více času mu zabírá transport sně- hu, který přichází zepředu, a o to méně se může vě- novat prohlubování výkopu. Tento postup automaticky zajišťuje vznik nakloněné roviny, která se svažuje směrem k postiženému, přičemž je zajiště- no,ženakloněnárovinanepřesáhne25stupňů,takže nedojde k zpětnému sesouvání vykopaného sněhu. VÝMĚNA POZIC Výměna pozic se odehrává na příkaz zachránce nacházejícího se na špici „véčka“. Cyklus výměny pozic po 4 minutách se osvědčil jako optimální kompromis mezi dobou zapraco- vání se na nové pozici a rychlým nástupem vy- čerpání. Rozkaz „točíme“ je vydán nejpozději v okamžiku, kdy se začínají projevovat první příznaky vyčer- pání. Výkopové práce pak pokračují v tomto stylu až do okamžiku prvního vizuálního kontaktu se za- sypaným. Poté dojde k výměně pozic naposledy, tentokrát však zůstanou v  čele „véčka“ dva zachránci. Ti nyní pracují v bezprostřední blízkosti zasypané- ho, postupovat je teď nutné s odpovídající opatr- ností. PŘIZPŮSOBENÍ VÝKOPU POLOZE ZASYPANÉHO V centrálním transportním kanálu zatím nakopané- ho sněhu výrazně ubývá. Toto manko nyní kom- penzuje zachránce pracující hned za kolegy v čele. Ten začne usilovně odkopávat boční stěny od špič- ky „véčka“ a snaží se přizpůsobit výkop poloze za- sypaného. V  průběhu testování docházelo v  této fázi ke vzniku dutinového prostoru, který však pro další průběh záchrany není v žádném případě na škodu. Naopak je nutné vyvarovat se vytěžení přední stěny výkopu v celé jeho výšce. Důvod pře- rušení pravidelné výměny pozic po prvním vizuál- ním kontaktu s  postiženým spočívá v  tom, že představa o poloze postiženého v prostoru, kterou si čelní skupina vytvořila, nemůže být ve čtyřminu- tovém cyklu výměn dále předávána. U postižených při vědomí není také z  psychologického hlediska vhodné, aby se kontaktní osoba neustále měnila. V této fázi je do čela výkopu nasazeno více zachrán- ců. Není však již nutné pokračovat v  pracích na obou stranách V, většinou je plně dostačující praco- vat pouze na jedné jeho straně a nově vzniklý pro- stor využít jako sklad materiálu. PROSTOROVÉ POŽADAVKY ORGANIZOVANÉ ZÁCHRANY Organizovaná záchrana často vyžaduje dostatek prostoru pro zajištění a přípravu k transportu paci- enta. Splnění tohoto jistě oprávněného požadavku však nesmí vést k prodloužení doby potřebné k do- sažení hlavy postiženého, neboť každá další minuta pod sněhem zásadně snižuje jeho šanci na přežití. Po vyhrabání postiženého ustupuje výkopová sku- pina o dva metry vzad a udělá tak prostor pro po- skytnutí první pomoci. Následně připravuje další prostor pro záchranné práce. To však jen v případě, že nasazení jejích členů není potřebné při hledání či vykopávání dalšího zasypaného. První vizuální kontakt se zasypaným. V první linii je zapotřebí více zachránců Šetrná práce s postiženým a současné další zvětšování výkopu do strany vylamováním boční stěny Nasazení profesionálních záchranářů a příprava místa pro zahájení transportu 131www.hudy.cz Záchranazlaviny

Pamatujte, že lavinová nehoda vždy znamená velké riziko dušení, úrazu, podchlaze- ní nebo i smrti. Včasné a správně provedené vyproštění spolu s dobře poskytnutou první pomocí je z hlediska záchrany zcela zásadní a může tuto tragickou bilanci lavinových nehod významně ovlivnit. PRVNÍ POMOC PŘI LAVINOVÉ NEHODĚ Měl zasypaný před obličejem (nosem a ús- ty) i sebemenší volný prostor – tzv. vzdu- chovou kapsu? Byly ústa a nos vzduchotěsně ucpány (sně- hem, zvratky)? Toto jsou důležité informace pro profesionál- ní zachránce a  určují další postup při péči o pacienta, oběť lavinové nehody. ZKONTROLUJ VĚDOMÍ Reaguje pacient na oslovení, případně mírný bolestivý podnět? NE => PACIENT JE V BEZVĚDOMÍ ANO => PACIENT JE PŘI VĚDOMÍ Pozn.: Pokud je pacient při vědomí, tzn. komu- nikuje s tebou, pak musí mít průchodné dýcha- cí cesty, musí dýchat, a tudíž musí mít i funkční oběh. NÁLEZ – LOKALIZACE ZASYPANÉHO Pozitivní sondu nevytahuj. Zasypaného začni vyhrabávat kousek pod úrovní sondy, jakoby jsi se chtěl k zasypané- mu prokopat z boku. € 130 PAMATUJ: Pokud to situace dovoluje, tak z  důvodu minimalizace tepelných ztrát bu- deš veškeré ošetření a  zajištění pacienta provádět přímo ve výkopu => proto udělej výkop dostatečně veliký, případně jej doda- tečně zvětši. VYHRABÁNÍ ČÁSTI TĚLA Vyhrabej rukou podél těla vzduchový kanál k hlavě. Co nejrychleji uvolni hlavu a hrudník. A uvědom si: Jaká byla doba zasypání? foto: Mammut 132 Prvnípomoc

PACIENT JE V BEZVĚDOMÍ ZPRŮCHODNI DÝCHACÍ CESTY Otevři ústa. Zkontroluj a vyčisti dutinu ústní (od sněhu, zvratků, …). Zakloň hlavu a zvedni bradu. Udržuj ústa otevřená. ZHODNOŤ DÝCHÁNÍ Nakloň svoji tvář a nebo dej svoji ruku před ústa a nos pacienta. Cítíš proud teplého vydechovaného vzduchu? NE => PACIENT NEDÝCHÁ ANO => PACIENT DÝCHÁ PACIENT JE V BEZVĚDOMÍ A NEDÝCHÁ ZAHAJ UMĚLÉ DÝCHÁNÍ Udržuj záklon hlavy a otevřená ústa. Máš-li resuscitační roušku nebo masku, tak ji použij. Ucpi nos a nadechni se. Přilož svá ústa těsně na ústa pacienta. Proveď výdech a  sleduj pacientův hrudník, jestli se rozpíná. Uvolni nos a  nech pacienta spontánně vy- dechnout. Tento postup neustále opakuj a co nejrychle- ji vyhrab hrudník. Jakmile je hrudník volný, tak zhodnoť oběh. ZHODNOŤ OBĚH Dýchá již pacient, popřípadě se hýbe nebo kašle? NE => OBĚH JE NEFUNKČNÍ ANO => OBĚH JE FUNKČNÍ Pozn.: Kontrola funkčnosti oběhu vyhmatá- ním pulsu na krkavici je v  současné době doporučována pouze proškoleným osobám, které s tím mají praktickou zkušenost. Pokud pacient stále nedýchá, tzn. nemá funkční oběh, pak zahaj kompletní resuscitaci – nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání. RESUSCITACE Pacienta ulož na záda, ideálně již na nějakou pevnou podložku, která ho bude současně izolovat odspodu (karimatka, otočené lyže atp.). Zabráníš tak dalšímu podchlazování během resuscitace – na to pamatuj zejména na mokrém jarním firnu. 133 Prvnípomoc www.hudy.cz

Najdi střed hrudníku. Na toto místo polož obě dlaně na sebe. Hrudní kosti se dotýkej pouze zápěstní hra- nou. Nakloň se přímo nad hrudník pacienta. Lokty měj propnuté. Proveď 30× stlačení hrudníku. Frekvence stlačení je 100 až 120 kompresí za minutu, tj. o něco pomaleji než dvě kompre- se za vteřinu. Hloubka stlačení hrudníku musí být přibližně o 1/3 (tzn. u dospělého člověka asi o 5 cm). Po 30 stlačeních hrudníku se přesuň k hlavě. Obnov záklon hlavy a otevři ústa. Máš-li resuscitační roušku nebo masku, tak ji použij. Ucpi pacientovi nos a nadechni se. Proveď 2× vdech z úst do úst. Takto neustále střídej nepřímou srdeční ma- sáž a umělé dýchání. Resuscitace – 30 stlačení hrudníku ku dvěma umělým vdechům (30:2) – prováděj až do obnovení funkčního oběhu a  nebo do pří- chodu profesionálních zachránců. PACIENT JE V BEZVĚDOMÍ A DÝCHÁ DOKONČI VYHRABÁNÍ PAMATUJ: Veškerou manipulaci s  pacien- tem prováděj co nejšetrněji: Pohyby s končetinami dělej v co nejmen- ším rozsahu a  neprováděj žádné rychlé pohyby. Překládání a  polohování realizuj pokud možno ve větším počtu zachránců. Obecně s pacientem zacházej tak, jako by měl poraněnou páteř. Pacienta pokud možno ještě ponechej ve vý- kopu – je tak alespoň částečně chráněn proti dalšímu podchlazování. Co nejdříve jej přikryj. Výkop popřípadě ještě dodatečně zvětši, abys mohl provést následující kroky. DALŠÍ ZAJIŠTĚNÍ Ihned od samého počátku péče o pacienta aktivně bojuj proti dalšímu podchlazování. Proveď celkové vyšetření: rychle prohlédni a prohmatej celého pacienta „od hlavy k pa- tě“ a zjisti, zda nemá nějaké další poranění. PAMATUJ: Zástava život ohrožujícího krvá- cení (krev stříká nebo teče proudem) má ab- solutní přednost před veškerými výše uvedenými výkony! Ošetři případná další zranění. NAPOLOHUJ PACIENTA Ulož pacienta co nejšetrněji do zotavovací polohy na boku. Obnov průchodnost dýchacích cest (záklon hlavy a otevření úst). Zkontroluj, zda pacient stále dýchá. ZAJISTI TEPELNÝ KOMFORT Co nejdříve pacienta řádně zajisti proti dalším ztrátám tělesného tepla: Podlož ho (karimatkou, batohy, lanem, lyže- mi, …). Zabal ho (ALU-fólie, náhradní oblečení, spa- cák, žďárák, …). Pokud máš možnost, tak zá- bal doplň termobalíčkem(-ky). Nezapomeň pořádně zabalit i hlavu (čepice, kapuce, …). Zotavovací poloha 134 Prvnípomoc

Před obličejem nechej malý prostor, ať paci- ent může dýchat a ty ho můžeš kontrolovat. PRAVIDELNĚ KONTROLUJ STAV PACIENTA Pravidelně kontroluj stav pacienta do předá- ní profesionálním zachráncům. Pokud záchranná služba (horská, letecká, …) ještě nedorazila, tak opět zavolej na tísňovou linku (155 ČR nebo 112 Evropa) a upřesni in- formace o pacientovi. Pozn.: Pokud máte k dispozici mobilní tele- fon a je dostupný signál mobilního operáto- ra, pak proveďte oznámení nehody ihned po pádu laviny. Pokud telefon nemáte, nebo v místě nehody není signál, tak nejprve hle- dejte všemi dostupnými prostředky a způso- by a teprve po 20 minutách někoho vyšlete, aby přivolal profesionální záchranáře. PACIENT JE PŘI VĚDOMÍ DOKONČI VYHRABÁNÍ PAMATUJ: Veškerou manipulaci s  pacien- tem prováděj co nejšetrněji, zejména máš-li podezření na podchlazení nebo vážný úraz. Pak platí: Pohyby s končetinami dělej v co nejmen- ším rozsahu a pomalu. Překládání a  polohování realizuj pokud možno ve větším počtu zachránců. Obecně s pacientem zacházej tak, jako by měl poraněnou páteř. Pacienta pokud možno ještě ponechej ve vý- kopu – je tak alespoň částečně chráněn proti dalšímu podchlazování. Co nejdříve jej přikryj. Výkop popřípadě ještě dodatečně zvětši, abys mohl provést následující kroky. DALŠÍ ZAJIŠTĚNÍ Zeptej se pacienta, jestli ho něco bolí. Proveď celkové vyšetření: rychle ho prohléd- ni a celého prohmatej „od hlavy k patě“, jestli nemá nějaké další poranění. PAMATUJ: Zástava život ohrožujícího krvá- cení (krev stříká nebo teče proudem) má ab- solutní přednost před veškerými výše uvedenými výkony! Ošetři případná další zranění. NAPOLOHUJ PACIENTA A ZAJISTI TEPELNÝ KOMFORT Ulož pacienta co nejšetrněji do polohy dle jeho stavu. PAMATUJ: Stav pacienta se může kdykoli změnit! Co nejdříve pacienta řádně zajisti proti dalším ztrátám tělesného tepla: Podlož ho (karimatkou, batohy, lanem, ly- žemi, …). Zabal ho (ALU-fólie, náhradní oblečení, spacák, žďárák, …). Pokud máš možnost, tak zábal doplň termobalíčkem(-ky). Nezapomeň pořádně zabalit i hlavu (čepi- ce, kapuce, …). Před obličejem nechej malý prostor, ať pacient může dýchat a ty ho můžeš kont- rolovat. PRAVIDELNĚ KONTROLUJ STAV PACIENTA Pravidelně kontroluj stav pacienta do předá- ní profesionálním zachráncům. Pokud záchranná služba (horská, letecká, …) ještě nedorazila, tak opět zavolej na tísňovou linku (155 ČR nebo 112 Evropa) a upřesni in- formace o pacientovi. Pozn.: První oznámení nehody jsi provedl ihned po pádu laviny. DOPORUČENÍ: Absolvuj alespoň jednou za dva roky kurz první pomoci a záchrany, kde se prakticky naučíš po- skytovat první pomoc a  provádět záchranné techniky, včetně práce s lavinovým vyhledáva- čem. UPOZORNĚNÍ: Výše uvedený postup první pomoci při lavi- nové nehodě je sepsán dle aktuálních dopo- ručení IKAR – MEDCOM a  ERC a  platí pro laickou první pomoc a v případě, kdy je zasy- pán pouze jeden člověk. Autor nepřebírá od- povědnost za vaše jednání a  škody jím způsobené, neboť uvedené činnosti a postu- py vyžadují praktický nácvik pod odborným vedením. 135 Prvnípomoc www.hudy.cz

PRVNÍ POMOC PŘI LAVINOVÉ NEHODĚ LAVINOVÁ NEHODA – LAICKÁ PRVNÍ POMOC, POSTUP VE STRUČNOSTI Byly volné dýchací cesty? 136 Prvnípomoc

PRVNÍ POMOC PŘI PODCHLAZENÍ PODCHLAZENÍ – HYPOTERMIE (HT) 137 Prvnípomoc www.hudy.cz

PRVNÍ POMOC PŘI PODCHLAZENÍ PŘÍZNAKY: Plně při vědomí, rozrušený, zmatený, svalový třes – třese se zimou, zrychlený puls, rychlé a prohloubené dýchání, občas bývá bolesti- vost (hlavně ruce a nohy). PRVNÍ POMOC: zabraň dalším ztrátám tělesného tepla (do závětří, podložit, za- balit, překrýt, nezapomeň chránit i hlavu) vlhké oblečení nahraď suchým opatrné pohyby – aktivní pohyb dovolený podej horké slazené nápoje, ne alkohol!!! CHLADOVÝ TŘES (HT I.) 35–32 °C PŘÍZNAKY: Snížená úroveň vědomí (apatický, spavý), ještě reaguje na oslovení, svalový třes již ustal – netřese se zimou, puls a dýchání se postupně zpomaluje, bolest ustupuje. PRVNÍ POMOC: volej záchrannou službu zabraň dalším ztrátám tělesného tepla (do závětří, podložit, zabalit, překrýt, nezapomeň chránit i hlavu) nenech podchlazeného chodit či jinak se aktivně pohybovat!!! pasivní pohyby (překládání a další manipulace) prováděj ve více zachráncích, pomalu, šetrně a v co nejmenším rozsahu pokud pacient může polykat, pak mu podej horké sladké nápoje (bez alkoholu!!!) v chráněném prostoru opatrně odstraň mokré oblečení vlhký a  horký zábal – zahřívej pouze tělesné jádro (hrudník, břicho, třísla) končetiny aktivně nezahřívej ani nemasíruj APATICKÝ (HT II.) 32–28 °C Pozn.: Rozsahy teplot jsou pouze orientační a jedná se o tzv. centrální teplotu! 138 Prvnípomoc

PRVNÍ POMOC PŘI PODCHLAZENÍ PŘÍZNAKY: Bezvědomí, reaguje nanejvýš na bolestivý podnět, nepravidelné mělké dýchání, slabě hmatný puls, rozšířené zorničky reagující na světlo. PRVNÍ POMOC: volej záchrannou službu zabraň dalším ztrátám tělesného tepla (do závětří, podložit, zabalit, překrýt, nezapomeň chránit i hlavu) vlhkýa horkýzábal–zahřívejpouzetělesnéjádro(hrudník, břicho, třísla) končetiny aktivně nezahřívej ani nemasíruj vchráněnémprostoruodstraňmokréoblečení–nesvlékat, rozstříhat pacienta šetrně ulož do zotavovací polohy na boku pasivní pohyby (překládání a další manipulace) prováděj ve více zachráncích, pomalu, šetrně a  v co nejmenším rozsahu BEZVĚDOMÍ (HT III.) 28–24 °C PŘÍZNAKY: Bezvědomí, nereaguje ani na bolestivý podnět, nedýchá, nehmatný puls, rozšířené zorničky nereagující na světlo. PRVNÍ POMOC: volej záchrannou službu okamžitě oživovat – bez přestání prováděj nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání 30:2 zabraň dalším ztrátám tělesného tepla (do závětří, podložit, zabalit, překrýt, nezapomeň chránit i hlavu) vlhkýa horkýzábal–zahřívejpouzetělesnéjádro(hrudník, břicho, třísla) pasivní pohyby (překládání a  veškeré další manipulace s pacientem) prováděj pomalu, šetrně a v co nejmenším nutném rozsahu KLINICKÁ SMRT (HT IV.) 24–? °C Pozn.: Rozsahy teplot jsou pouze orientační a jedná se o tzv. centrální teplotu! 139 Prvnípomoc www.hudy.cz

Omrzliny jsou místní poškození kůže, která mohou zasáhnout i do hlubších vrstev. Vznikají intenzivním působením chladu v závislosti na době expozice a na dalších faktorech. Dlouhodobé vystavení nízkým teplotám, spolu s vlhkem a silným větrem mohou způsobit poškození chladem i za teplot, které nemusí nutně klesnout pod bod mrazu. PRVNÍ POMOC PŘI OMRZLINÁCH ZVLÁŠŤ OHROŽENÉ JSOU: prsty na rukou prsty na nohou nos uši tváře RIZIKOVÉ FAKTORY: chlad vysoká rychlost větru vysoká vlhkost vzduchu nedostatečný přísun tekutin dehydratace (vede k „zahuštění“ krve) vyčerpání vysoká nadmořská výška špatná tělesná kondice omezené prokrvení (těsné „nohavičky“ u se- dacího úvazu, malé boty, těsné manžety u návleků a u rukávů, těsné prstýnky či ře- mínky od hodinek, ...) kouření – i jedna cigareta významně omezí prokrvení okrajových částí těla na několik hodin znehybnění poraněné končetiny (např. u zlo- menin) předchozí omrznutí onemocnění: diabetes mellitus (cukrovka), ateroskleróza, některá cévní onemocnění přímý kontakt kůže s kovem (náušnice a jiné kovové ozdoby, nožičky od brýlí atd.) – kov rychle odvádí teplo PREVENCE: dostatečný přísun tekutin (hodně pít) dobrá fyzická kondice a trénovanost kvalitní vybavení zvýšená pozornost při silném větru včasná výměna vlhkých či propocených sou- 140 Prvnípomoc

částí oblečení (ponožek, rukavic apod.) pravidelná vzájemná kontrola – cíleně pátrat po počínajících omrzlinách ČASNÉ PŘÍZNAKY – ANEB KAŽDÁ OMRZLINA VYPADÁ V ÚVODU STEJNĚ: bledé místo na kůži ztráta citlivosti v postiženém místě postižené místo je chladné DALŠÍ VÝVOJ V  PRŮBĚHU HODIN AŽ DNŮ DLE ZÁVAŽNOSTI POSTIŽENÍ (STARŠÍ DĚLENÍ): I. st. – zčervenání, bolest, otok II. st. – puchýře s čirým obsahem III. st. – puchýře s krvavým obsahem IV. st. – nevratné poškození tkáně TERAPIE V TERÉNU: čím dříve, tím lépe (včasnost rozhoduje o vý- sledku!) omrzlou část co nejdříve do závětří, do sucha a tepla, netřít sněhem!!! sundat veškeré prstýnky a náramky vyměň mokré části oblečení za suché uvolnit škrtící části oděvu a výstroje zahřívat tělesným teplem (pod bundou, v podpaží, …) Pokud došlo k návratu citlivosti, pak můžeš pokračovat ve výstupu. Pokud nedošlo k ná- vratu citlivosti, pak se odeber co nejrychleji do chaty, stanu či bivaku, a nebylo-li již uči- něno dříve, pak: vyměň mokré části oblečení za suché sundej prstýnky i hodinky podej teplé sladké nápoje (při vyloučení pod- chlazení možno s malou příměsí alkoholu) pokud to zdravotní stav pacienta nevylučuje (alergie či další přidružená onemocnění, při kterých jsou níže uvedené léky kontraindiko- vány), pak podej: Acylpyrin 500 mg 1 tbl. (dále 325 mg 1krát denně) Ibuprofen 400 mg 1 tbl. (dále dle bolesti) ve vysokých nadmořských výškách podej kyslík DÁLE: končetiny / postižené partie rychle rozehřej ve vodní lázni (40–42 °C) s příměsí Betadine (pozor na alergie) na obličej přikládej teplé obklady postižené partie osuš a sterilně kryj – měkké a volné obvazy pozor – tkáň nesmí znovu zmrznout v případě závažných omrzlin nohou je nutné pacienta odtransportovat (výrazný otok a puchýře zabrání opětovnému obutí!!!), puchýře nepropichovat omrzliny nikdy netřít sněhem, nerozehřívat přímým teplem – např. nad vařičem! 1–3 dny – vývoj puchýřů 2–3 dny – překonání nestabilního prokrvení 1–3 měsíce – vývoj mumifikace další léčba: Phlogenzym 4 tbl. 3krát denně, popř. Wobenzym 6 až 10 tbl. 3krát denně, dostatek tekutin, vitamíny, léky proti bolesti a na zlepšení prokrvení co nejdříve k lékaři léčba je dlouhodobá – pozor na předčasnou amputaci! POUŽITÁ LITERATURA Winkler,Brehm,Haltmeier:BergsportWinter–Technik,Taktik,Sicherheit, vydavatelstvíSACVerlag2005,ISBN3-85902-241-5,str.78-83,98,138-142. HarveyS.,RhynerH.,SchweizerJ.:Lawinenkunde,BruckmannVerlag GmbH,München,ISBN978-3-7654-5779-12012,str.22-23,31,51,62, 66,75-76,80-81,84-85. Wagner,Wolfgang:SkiheilauchaufProblemschnee,DAV-Panorama1-2005, ISSN1437-5923. WickyM.,WassermannE.:Masterplan,BergundSteigen1-2004: Winkler,Techel:StabiltätstestsimVergleich,BergundSteigen4-2009 WürtlW.,PlattnerP.:Schi&Gletscher.EineEmpfehlung.BergundSteigen 1-2010 NairzP.:WassindGefahrenmuster,BergundSteigen4-2010 WürtlW.:OffenesSondieren,BergundSteigen1-2011 NairzP.:SchneeprofilKurzanleitung,BergundSteigen4-2011 Würtl,W:Lawinenrettungs-ABC,BergundSteigen1-2011 GensweinM.:LVS-Suche,BergundSteigen4-2011 HarveyS.:LawinensituationenalsMustererkennen, BergundSteigen4-2011 SchatzlP,KeuschnigM.,HirnböckM:SchitourvsFreeride,BergundSteigen 1-2012 WürtlW,PlattnerP.:Panzerknacker-Iglu,BergundSteigen1-2012 141 Prvnípomoc www.hudy.cz

V běžném životě i v outdooru jsme nejčastěji konfrontováni s puchýři, které vznikají působením opakovaného tlaku a tření na kůži. Tím dochází k namáhání jednotli- vých vrstev kůže střihovým efektem. Postižený nejprve pociťuje v exponovaném místě tření a pálení a na kůži je patrné zarudnutí. JAK OŠETŘIT PUCHÝŘ Pokud tlak a tření pokračuje, vzniká puchýř. Ten je již doprovázen výraznou bolestivostí. Při pře- rušení působení tlaku a tření dochází poměrně rychle k hojení. V opačném případě hrozí roz- sáhlejší poškození kůže, kdy může dojít i ke str- žení puchýře, a  tím i  ke vzniku případných infekčních komplikací. NENÍ TŘENÍ, NENÍ PUCHÝŘ Puchýře se tvoří nejčastěji na nohou, kdy nejex- ponovanějšími jsou paty, chodidla a prsty. Tyto partie jsou nejvíce namáhány a  riziko vzniku puchýřů ovlivňuje hned několik faktorů najed- nou: Správná velikost a tvar boty. Koeficient tření mezi styčnými plochami – velice jednoduchým, ale velmi účinným opatřením, snižujícím tření přenášené z boty na kůži, je použití dvou párů ponožek místo jednoho. Další možností, jak snížit tření, je použití lubrikantů, a to buďto na bázi siliko- nů, nebo olejů (např. Compeed® – Antiblis- ter). Tyto přípravky se nanášejí přímo na kůži nebo na náplasťové krytí pro zvýšení jejich účinnosti. Vlhkost – vlhká kůže a propocené ponožky mají mnohem větší koeficient tření. Proto se snažte udržovat nohy v suchu co nejdéle. Nečistoty v  botách i  v ponožkách nebo na kůži opět znamenají vyšší koeficient tření, a tím i vyšší riziko vzniku puchýřů. ELIMINOVAT RIZIKO VZNIKU PUCHÝŘŮ LZE I DALŠÍMI OPATŘENÍMI: Preventivní ochrana exponované oblasti – speciální náplasti, jako je Blist-O-Ban® nebo BursaTek®, snižují přenos tření na kůži. Důle- žitá je jejich včasná aplikace, a to před zapo- četím vlastní aktivity nebo nejpozději při vzniku pocitu tření a pálení. V nouzi lze chránit potenciální místo vzniku puchýře pomocí hydrokoloidní náplasti nebo alespoň použitím textilní náplasti / pásky, kte- rou před započetím aktivity nalepíme na kůži. Sprejové antiperspiranty – snižují pocení ků- že, a tím i s vlhkostí narůstající tření. Pudry a  zásypy – jsou vhodné na ošetření nohou až po túře, neboť z hlediska vysušení kůže fungují krátce a prášková forma působí jako abrazivum. LÉČBA PUCHÝŘŮ Pokud je potřeba ošetřit již vzniklý puchýř, pak opět platí: čím dříve, tím lépe. Proto nelitujte času a co nejdříve zastavte a na vzniklý puchýř přiložte, po jeho dezinfekci, hydrokoloidní ná- plast. Ta chrání exponovanou oblast proti vstu- pu infekce i  proti dalšímu působení tlaku a tření. Další výhodou těchto náplastí je vlhký proces hojení, který vytváří optimální podmín- ky pro léčbu puchýře. V případě, že se jedná o puchýř, který svou velikostí nebo umístěním brání opětovnému obutí nebo hrozí jeho nekontrolované stržení, pak jej nejprve vydezinfikujte a následně steril- ní jehlou propíchněte a vyprázdněte. Poté jej opět přelepte hydrokoloidní náplastí. Pokud je puchýř už stržený, lze přes výše uvedenou náplast ještě umístit ochrannou „podložku“ z pěnové náplasti nebo z karimatky s  vystřiženým otvorem, který je o  něco větší než vlastní puchýř. Tak se zabrání tlaku boty přímo na poraněnou partii a dokončení túry je pro postiženého alespoň trochu snesitelnější. 142 Prvnípomoc

Prime Lehké touringové boty na dlouhá stoupání, které překvapí výbornou fixací ve sjezdu. Ideální na klasické alpské výstupy i sjezd. –flex 110 –kompatibilní s vázáním Dynafit TLT –mechanické pře- pínání chůze/sjezd –rozsah kloubu 40 stupňů umožňuje při chůzi maximální pohodlí a dlouhý krok –3 přezky s regulací –vnitřní botička s utahovacím systémem BOA Hmotnost: 3280g (pár vel. 42) Velikost: 40-47 v EU Slant Pokud hledáte klasickou lyžařskou botu s moderním designem, pak jsou tyto lyžáky od firmy Black Diamond to pravé. Všestranné, extrémně přizpůsobivé lyžáky, které povznášejí komfort a svobodu pohybu na vyšší úroveň. –flex 110 –kompatibilní s vázáním Dynafit TLT –mechanické přepínání chůze/ sjezd –rozsah kloubu 40 stupňů umožňuje při chůzi maximální pohodlí a dlouhý krok –3 přezky s regulací –vnitřní botička s tkaničkou na utahování Hmotnost: 3520g (pár vel. 42) Velikost: 39-47 v EU