Komora.cz 9/2013



http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

VE A www.komora.cz | Měsíčník Hospodářské komory České republiky | září 2013 | ročník 14 Miroslav Bičiště, TOS Varnsdorf Strojírenský velikán ze severu

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

Babel je šifrovací aplikace SMS pro iPhone a Android, která vám umožní používat váš mobilní telefon pro výměnu šifrovaných textových zpráv a iMessages. Nabízí nejvyšší úroveň zabezpečení v případě zachycení nebo odposlechu a je navržen tak, aby zprávy byly šifrované nejen během přenosu, ale také v paměti přístroje.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 3 VE A editorial R okem 2000 se začala psát nová dějinná epocha. Pozornost se upnula k technologiím a inovačnímu podnikání. Silicon Valley se stalo povinnou destinací každého inovátora. Know-how, kreativita a nadšení přetavené v převratné výrobky a služby jsou předpokladem pro to, abychom v dnešním vysoce konkurenčním prostředí obstáli. V zářijovém vydání Komory.cz se tak pokoušíme zodpovědět si otázky, nakolik je český byznys inovativní, co Češi nabízejí světu a také to, kde přesně je naše místo na ekonomické mapě světa. Zaměřujeme se také na oblast inovačního managementu, který je v současné době na tuzemských školách neprávem spíše okrajovou záležitostí. K tomu, aby Česko bylo z hlediska inovačního podnikání respektovanější destinací, je totiž třeba podle mnohých odborníků odstraňovat bariéry mezi soukromým sektorem a akademiky a pomocí školení, seminářů a zakládáním coworkingových center rozšiřovat zdejší inovační gramotnost.   Je vaše firma inovační? Na to jsme se zeptali generálního ředitele společnosti TOS Varnsdorf, která na trhu úspěšně působí dlouhých sto deset let. Společnosti se podařilo vlastní produkt, obráběcí stroje, proslavit nejen u nás, ale i po celém světě. Do inovací společnost investuje každoročně nemalé sumy, vlastní produkty tak stále posouvá dopředu, aby mohly vítězně obstát na nových zahraničních teritoriích. Čína, Latinská Amerika i východní trhy, jsou tak pro TOS Varnsdorf momentálně novými výzvami. Miroslav Bičiště tedy mohl na takto položenou otázku odpovědět pouze kladně. Zbývá už jen dodat: je i vaše společnost inovativní? DISTRIBUCE ■ téměř 14 000 firem – členům Hospodářské komory České republiky ■ jednotlivým kancelářím Hospodářské komory na různých stupních hierarchie a začleněným živnostenským společenstvím ■ V.I.P. osobnostem českého politického, společenského a hospodářského života ■ všem ambasádám ČR a Českým centrům v Evropě, vládním agenturám, státní správě ■ 81 senátorům, 200 poslancům, primátorům, starostům v obcích nad 5 000 obyvatel Cílem časopisu Komora.cz je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska Hospodářské komory České republiky a podnikatelů k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského prostředí v Česku. Vydání: 09/2013, číslo vyšlo 2. 9. 2013 příští číslo vyjde 1. 10. 2013 Pro Hospodářskou komoru ČR vydává: C.O.T. media, s. r. o. Komplex Olšanka Táboritská 23/1000 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz Šéfredaktorka: Vlasta Holéciová vlasta.holeciova@cot.cz Telefon: 226 257 721 Redakce: Kateřina Bártová katerina.bartova@cot.cz Telefon: 226 257 730 Foto na titulní straně: Tomáš Železný Layout: Eva Smrčková Grafická úprava a sazba: Lukáš Tingl Není-li uvedeno jinak, jsou fotografie použité z Thinkstockphotos.com Inzerce: C.O.T. media, s. r. o. Komplex Olšanka Táboritská 23/1000 130 00 Praha 3 www.cotmedia.cz Distribuce: Mail Step, s. r. o. člen skupiny MEILLERGHP GmbH Do Čertous 2760/10 193 00 Praha 9 – Horní Počernice Marketing: Lucie Škopková lucie.skopkova@cot.cz Produkce: Lucie Jonáková, Marta Zimmermannová Korektury: Táňa Holasová Registrace MK ČR: E10663, ISSN 1802-1247 Uzávěrka příštího čísla: 3. 9. 2013 Náklad: 19 500 výtisků (únor 2013); náklad ověřován v ABC; vydavatel neručí za obsah inzerátů Předplatné a aktualizace členské základny: Oddělení vnitřní komunikace, tel.: 266 721 326, e-mail: vnitrnikomunikace@komora.cz VLASTA HOLÉCIOVÁ šéfredaktorka

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

4 www.komora.cz STROJÍRENSKÝ VELIKÁN ZE SEVERU Hlavní rozhovor čísla s Miroslavem Bičištěm, generálním ředitelem TOS Varnsdorf 10 INOVACE A PROSPERITA JSOU SPOJENÉ NÁDOBY Klíčem k prosperitě jsou inovace. Kdo neinovuje, stagnuje a kdo stagnuje, předběhnut ostatními rychle klesá. Bez inovace ztrácíte náskok před konkurencí… Zdají se vám předchozí věty jako klišé? Děláte chybu. 16 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK ZMĚNÍ ŽIVOT OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ Občanských sdružení se nový občanský zákoník dotkne hned v několika bodech. Čtěte více. 27 KORIDOR DUNAJ-ODRA-LABE: OD SLOV K ČINŮM? Interview s Janem Skalickým, pověřeným řízením Ředitelství vodních cest ČR o projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. 34 PODNIKATELSKÁ MISE V ČÍNĚ Prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel byl jediným zástupcem české podnikatelské sféry na mezinárodním setkání představitelů místních vlád Čínské lidové republiky se zeměmi střední a východní Evropy. Více v reportáži. 57 ŠVÉDSKO: TRH PRO NÁROČNÉ Exportní společnosti, které chtějí na švédský trh proniknout nebo se na něm udržet, musí klást velký důraz na potřeby tamějšího trhu. Švédsko má pověst země s náročným trhem, s velmi vybíravým importérem a ještě vybíravějším spotřebitelem. 58 OBSAH 57 16 10 58

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

Zákaznický servis: 840 775 775, www.ppl.cz náš svět jsou vaše zásilky Naše služby: Vnitrostátní přeprava balíků, palet, kusových a vícekusových zásilek do 3000 kg na firemní adresy Vnitrostátní přeprava balíků do 50 kg na soukromé adresy propracovaná komunikace s příjemcem, která zahrnuje SMS a emailovou komunikaci i proaktivní kontaktování příjemců řidičem ve vybraných lokalitách možnost volby večerního doručení možnost doručení na Partnerské místo www.pplpartner.cz Mezinárodní expresní balíková přeprava po Evropě v síti Deutsche post DHL Expresní zásilková služba specializující se na přepravu zásilek z domu do domu nejen pro firmy a podnikatele.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

6 www.komora.cz zprávy z komory a z domova KRÁTCE Z DOMOVA Prezident HK ČR zaštítil otevření nového centra zákaznických služeb Prezident HK ČR Petr Kužel zaštítil zahájení činnosti nového Sdíleného centra zákaznických služeb společ- nosti BEI Multimedia Interactive, které proběhlo ve středu 10. čer- vence. Zahájením aktivit nového centra vznikne zhruba 400 nových pracovních míst. „Oceňuji iniciativu, která vedla k otevření hodonínského centra zákaznických služeb, jež v okrese, za- saženém téměř 15% nezaměstnaností, přinese stovky pracovních míst,“ uvedl po slavnostním otevření prezident Petr Kužel a dodal, že „sdílené cen- trum zákaznických služeb bezesporu podpoří podnikání v regionu, což je jedna ze stěžejních oblastí HK ČR.“ Nové centrum sdílených služeb patří k nejmodernějším ve středoevrop- ském regionu a svým zákazníků může nabídnout služby call centra, back office, IT podpory včetně HelpDesk nebo pasivního vymáhání pohledávek. (foto 1) systém zastropování výše poplatku sice odpovídá dotaci ze státního rozpočtu ve výši 11,7 mld. Kč navýšené o další 4 mld. Kč, nicméně je třeba hledat další zdroje financování nákladů na obnovitelné zdroje tak, aby výše příspěvků jednotlivých odběratelů byla maximálně v námi požadova- né výši na úrovni roku 2012, tedy 419 Kč/MWh,“ uvedl viceprezident HK ČR Pavel Bartoš. Prezident HK ČR vystoupil na konferenci ekonomických radů Prezident HK ČR Petr Kužel vystou- pil na letošní konferenci ekonomic- kých radů, jež se uskutečnila na kon- ci června v Černínském paláci, sídle Ministerstva zahraničních věcí ČR. Setkání ekonomických diplomatů se zástupci českého byznysu bylo i tento rok klíčovým momentem pro zvýšení efektivity ekonomické diplomacie a pro prohloubení spolupráce mezi státní správou, podnikatelskými asociacemi a firemním sektorem. Ve svém proslovu prezident HK ČR Vláda schválila zastavení podpory OZE Vláda ČR schválila na svém zasedání z 25. července zrušení podpory ob- novitelným zdrojů energie, jež budou připojeny k síti po 1. 1. 2014. Vláda ČR tak udělala první krok k tomu, aby se suma vynaložená na podpo- ru výroby energie z obnovitelných zdrojů již výrazně nezvyšovala. V současnosti je na podporu tohoto typu výroby energie vynaloženo 44,7 miliard korun. Na veřejnou podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů si dlouho- době stěžují průmyslové firmy, pro které je tento výdaj obzvlášť tíživý. „Celkovou situaci kolem obnovitelných zdrojů energie vnímáme jako jednu z hlavních brzd hospodářství státu, konkurenceschopnosti našeho podni- katelského sektoru a také koupěschop- nosti spotřebitelského sektoru,“ sdělil viceprezident HK ČR Pavel Bartoš, který se účastnil jednání se zástupci předkladatele dané novely. Vláda ČR také schválila zastro- pování maximální výše poplatku hrazeného odběrateli na úrovni 495 Kč/MWh. „Takto nastavený podtrhl důležitost spolupráce mezi jednotlivými složkami veřejné správy. „HK ČR podporuje co nejužší spolupráci mezi MPO a MZV a jejich proexportními nástroji. Ať už se jedná o zástupce CzechTradu, nebo ekonomické diplomaty, důležité je, aby podnikatelé dostávali pro svoje exportní záměry kvalitní a dostupné služby,“ dodal prezident Kužel. Prezident také podtrhl pozitivní zkušenosti podnikatelů a jejich asociací s českou diplomatickou sítí. „Jedním z nejefektivnějších nástrojů Komory pro nalezení zahraničních partnerů jsou bezesporu doprovodné podnikatelské mise, které pravidelně organizujeme. Tímto chci poděko- vat všem zastupitelským úřadům za velmi dobře fungující spolupráci při realizaci těchto misí, díky kterým čeští podnikatelé dosáhli řady úspěchů,“ uvedl Petr Kužel. Cech kamnářů otevřel nové sídlo Průkopnický čin v oblasti spoluprá- ce oborových asociací a středního odborného školství, s cílem zvýšit kvalitu a praktickou připravenost Dlouhodobé úsilí Hospodář- ské komory České republiky na vyřešení problému opožděných plateb dosáhlo úspěchu. Od 1. čer- vence 2013 začala platit novela obchodního zákoníku č. 179/2013, která do českého právního řádu implementuje směrnici EU o opož- děných platbách, na jejíž přijetí má HK ČR zásadní podíl. Nový zákon ukládá, aby státní správa zaplatila své závazky vůči dodavatelům z firemního sektoru do třiceti dnů od vystavení faktury. Tato lhůta může být v některých specifických případech a odvětvích rozšířena na šedesát dnů. Novela také stanovuje lhůty splatnosti finančních závazků při obchod- ním vztahu mezi soukromými subjekty. I v tomto případě by lhůta splatnosti neměla přesáhnout maximální hranici šedesáti dnů. Firmám je navíc ponechána volnost si smluvně stanovit i delší lhůty splatnosti, které by však neměly znevýhodňovat jednu ze smluvních Úsilí HK ČR proti opožděným platbám dosáhlo úspěchu UDÁLOSTMĚSÍCE stran. V neposlední řadě pak nove- la zvyšuje úroky z prodlení. „Je pozitivní vidět, že naše úsilí ne- vyplynulo do ztracena a že se nám v této věci podařilo reálně pomoci podnikatelům,“ řekl Petr Kužel, prezident HK ČR. „Boj o vyřeše- ní problematické situace malých a středních podniků v České repub- lice i EU však i nadále pokračuje a bude zapotřebí prosadit mnoho dalších opatření,“ dodal prezident HK ČR. ■ Foto:archivHKČR

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 7 zprávy z komory a z domova Nové centrum sdílených služeb patří k nejmodernějším ve středoevropském regionu a zahájením provozu vznikne v okrese Hodonín, který dlouhodobě trápí nadprůměrná míra nezaměstnanosti, zhruba 400 nových pracovních míst. Otevření nového sídla cechu kamnářů v budově Střední odborné školy stavební a zahradnické na pražském Jarově zapadá do strategie podpory řemesel a rozvoje spolupráce mezi cechy a vzdělávacími institucemi. absolventů technických oborů, se odehrál na pražském Jarově. Cech kamnářů České republiky tam totiž otevřel své nové sídlo přímo v bu- dově Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze. Slavnostní otevření sídla se usku- tečnilo za přítomnosti prezidenta cechu Pavla Ryndy, viceprezidenta Hospodářské komory ČR Františka Holce, starosty Městské části Prahy 9 Ing. Jana Jarolíma a Mgr. Miloslava Janečka, ředitele zmíněné střední odborné školy. Nové sídlo v Učňovské ulici na Jarově poskytne Cechu kamnářů ČR vyho- vující zázemí pro vyvíjení cecho- vých aktivit. „S novým sídlem cechu jsem velmi spokojený. Je to důstojné a moderní prostředí,“ uvedl prezident Cechu kamnářů ČR Pavel Rynda. Velmi symbolické je právě umís- tění nového sídla, které se nachází v budově jedné z nejvýznamnějších pražských středních odborných škol. „Naše kontakty s Cechem kamnářů ČR patří k těm nejlepším, vždyť přímo prezident tohoto cechu Pavel Rynda se podílí na výuce našich žáků učebního oboru kamnář,“ vysvětlil ředitel školy Mgr. Miloslav Janeček. Otevření nového sídla cechu kam- nářů zapadá do strategie podpory řemesel a rozvoje spolupráce s cechy, kterou ředitel Janeček dlouhodobě sleduje. „Právě prostřednictvím cechů se dostáváme k nejlepším řemesl- níkům, k důležitým informacím, k novým materiálům a technologiím, pro naše žáky můžeme prostřednic- tvím cechů získat možnost odborného výcviku u nejlepších odborníků,“ do- dal ředitel Janeček, který již uvažuje o tom, že by v budově školy mohly najít svoji adresu další oborové aso- ciace. (foto 2) KHK Zlín se vydala za gastronomií Furlánska Hospodářská komora v Udine ve spolupráci s Krajskou hospo- dářskou komorou Zlínského kraje uspořádala v polovině června v br- něnském hotelu Barceló prezentaci regionálních gastronomických spe- cialit a vybraných vín ze severoital- ské oblasti Friuli Venezia Giulia. Prezentace byla určena odborné veřejnosti a zúčastnilo se jí kolem stovky podnikatelů a významných osobností veřejného života Zlínského a Jihomoravského kraje. Jediná pre- zentace severoitalského kraje v České republice byla součástí tour, kterou italský region pořádá v různých zemích, např. v Rakousku, Němec- ku, Francii, Nizozemí či Estonsku. Italský spisovatel a novinář Walter Filiputti hovořil v Brně o snoubení vína a chutí, které neodmyslitelně patří ke gastronomickým pokladům Furlánska, jako je například šunka ze San Daniele, sýr Montasio či vyhlášený sladký moučník Gubana. 21 Prezentace byla inspirativní ukázkou toho, jak kraj Friuli Venezia Giulia podporuje regionální gastronomii ve spojení s cestovním ruchem, a současně i konkrétním výsledkem dobré spolupráce mezi Hospodář- skou komorou v Udine a  Krajskou hospodářskou komorou Zlínského kraje. Jen polovina veřejných zakázek byla zadána Jen polovina veřejných zakázek vyhlášených v minulém roce byla zadána. Upozorňuje na to výzkum agentury CEEC Research vypraco- vaný pro Komoru administrátorů veřejných zakázek (KAVZ). Dle výzkumu byly do května tohoto roku zadány k realizaci veřejné zakázky v objemu 155 miliard, zatímco objem vyhlášených veřej- ných zakázek činil v minulém roce 312,5 miliard korun. Do května 2013 byla zrušena téměř pětina veřejných zakázek vyhlášených v průběhu roku 2012. K vysoutěžení zůstávají veřejné zakázky v celkové hodnotě 100 miliard korun. Tuto nepřízni- vou situaci by měla řešit technická 100MILIARD KORUN, TOLIK ZBÝVÁ K VYSOUTĚŽENÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK. Foto:archivHKČR Foto:archivHKČR

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

8 www.komora.cz zprávy z komory a z domova novela zákona o veřejných zakáz- kách, kterou schválila vláda na konci července. Novela ruší povinnost zrušit výběrové řízení kvůli jedné nabídce a zachovává u veřejných zakázek malého rozsahu na staveb- ní práce limit tři milionů korun. Novelu přivítala i HK ČR, která však požaduje, aby do hodnocení nabídek bylo zavedeno kritérium „hospodář- sky nejvýhodnější nabídky“, které by mělo vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny. Navíc by se dle HK ČR měla zrychlit práce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při hodnocení námitek neúspěšných uchazečů ve veřejné soutěži. „Není totiž možné, aby dle dostupných informací byly úřadem nezpracovány stížnosti týkající se zakázek v hodnotě převyšující 40 miliard korun,“ uvedl prezident HK ČR Petr Kužel. (foto 3) Jarní setkání a tenisový turnaj podnikatelů Pardubického kraje Dne 20. 6. 2013 se na terase Kon- gresového hotelu Jezerka na Seči- -Ústupkách konalo první Jarní setkání podnikatelů Pardubického kraje, které uspořádala Krajská hospodářská komora Pardubického kraje. Tohoto setkání se zúčastnila místopředsedkyně senátu Parla- mentu ČR Miluše Horská, náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek, členka rady Pardubického kraje Ludmila Navrátilová a mnoho podnikatelů z celého kraje. Hlavním obsahem setkání byla neformální výměna názorů na současný stav ekonomiky, legislativy a podpory podnikání v České republice a v Par- dubickém kraji a diskuze o postupu při ovlivňování tohoto stavu. Ve stejný den se konal na Seči i Tenisový turnaj podnikatelů Pardubického kraje, který má dlouhou tradici a letos se pořádal již po jedenácté. Jako každoročně byla hlavním pořadatelem tohoto turnaje Oblastní kancelář Chrudim. Na vítěze čekaly v závěru poháry a věcné ceny. Obě akce měly velký úspěch, o čemž vypovídá vysoká účast podnikatelů. Sněmovna schválila opatření pro vyšší zapojení zaměstnavatelů do vzdělání Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila 8. srpna novelu zákona o dani z příjmu, na které se v přípravě opatření podílela i Hospodářská komora České republiky. Jedná se o balíček opatření, která by měla po finanční stránce umožnit zaměstnavatelům zapojit se více do odborného vzdě- lávání. HK ČR však rovněž očekává, že se díky tomuto opatření zvýší aktuálnost vybavení odborných škol z hlediska odborné výuky, a zaměst- navatelé ve spolupráci se školami tak budou mít k dispozici finanční a mo- tivační nástroj pro příchod zájemců o studium technických oborů. Pokud bude balíček schválen i Senátem a podepsán prezidentem ČR, tak si zaměstnavatelé budou moci odečíst náklady na jednoho žáka konající- ho praxi ve firmě od základu daně. Nový balíček umožní odečet až do 110 procent hodnoty investice pro účely vzdělávání od základu daně v roce uvedení do užívání, a počítá také s navýšením limitů u daňově uznatelných výdajů stipendií u stře- doškoláků i vysokoškoláků. „HK ČR dlouhodobě usiluje o podporu a rozvoj odborného vzdělávání zejména v tech- nických a přírodovědných oblastech. Schválení novely daně z příjmu je klíčové opatření, které komora prosa- zovala již několik let,“ zdůraznil Petr Kužel, prezident HK ČR. (foto 4) Hypoteční trh zahájil rok úspěšně Ačkoliv se stavebnictví stále nachází v hluboké krizi, hypoteční trh zahájil rok 2013 úspěšně. Dle červencové zprávy Hypoindexu se v prvním pololetí tohoto roku výrazně zvýšil počet a objem poskytnutých hypoték. Hlavním tahounem tohoto růstu byly především slevové nabídky bank, které snížily průměrnou úrokovou sazbu na 2,95% ročně. Díky nízkým úrokovým sazbám tak výsledky za první pololetí jen mírně zaostávají za rekordním rokem 2007. Konkrét- ně v prvním pololetí tohoto roku bylo poskytnuto 45,5 tisíce hypoték s celkovou hodnotou 74,3 miliard korun. V roce 2007 sice bylo po- skytnuto méně hypoték (45,4 tisíce), ale jejich celková hodnota byla ve srovnání s údajem za letošní rok o 1,4 miliard korun vyšší. Dle analy- tiků by ale úrokové sazby již neměly dále výrazně klest a jejich úroveň by měla spíše stagnovat na současných hodnotách. „Nicméně je již znát, že ačkoliv mají banky nadále přebyt- ky likvidity, do dalšího osekávání svých marží se jim příliš nechce a v principu jen dorovnávají cenové pozice konkurence,” řekl k červno- vým datům Josef Rajdl, vedoucí analytik společnosti Fincentrum, a dodal, že „propady sazeb o desetiny procentního bodu, jež byly k vidění od března do května, se tak již zdají být minulostí.“ ■ JAKUB HORŇÁČEK, LENKA VODNÁ, tisková mluvčí HK ČR, a ČTK Dle výzkumu KAVZu byly do května tohoto roku zadány k realizaci veřejné zakázky v objemu 155 miliard, zatímco objem vyhlášených veřejných zakázek činil v minulém roce 312,5 miliard korun. Sněmovna 8. srpna schválila novelu zákona o dani z příjmu, která by měla po finanční stránce umožnit zaměstnavatelům zapojit se více do odborného vzdělávání. 43

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

Komplexnípřepravní alogistickéslužby Ověřená kvalita služeb www.geis-group.cz Zákaznické centrum: +420 951 277 777 Letecká a námořní přeprava přímá, sběrná, charterová, kontejnerová i kombinovaná přeprava Balíková přeprava systém vnitrostátní a mezinárodní přepravy balíkových zásilek do 50 kg Paletová přeprava systém vnitrostátní a mezinárodní přepravy paletových a kusových zásilek Logistika logistické projekty na míru, skladování, manipulace, obalový management Celovozová přeprava přímé přepravy, dokládky, speciální dopravní řešení

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

Foto:Tomᚎelezný Miroslav Bičiště, TOS Varnsdorf Strojírenský velikán ze severu

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 11 obor rozhovor měsíce L etos slavíte 110 let existence firmy, to je obrovský úspěch. Díky čemu TOS Varnsdorf překonal různá období, kterými za dobu své působnosti prošel? Ať už to byly dvě světové války, změny politických režimů nebo majetkové struktury? Sto deset let je opravdu dlouhá doba nejen v lidském životě, ale také v životě firmy. Rozhodujícím faktorem pro dlouhodobý úspěch byla hned od počátku orien- tace na žádaný produkt. Obráběcí stroje jsou zkrátka od samého počátku průmyslové revoluce nejdůležitější součástí strojírenství. A když se k prvotnímu byznys plánu ještě připojí aktivní exportní strategie, byly položeny ty správné základy pro úspěšné působení. Velmi důležitou roli po celou dobu existence spo- lečnosti hraje také technický vývoj. Nejen inovace stávajících produktů, ale vývoj zcela nových, s vyšší úrovní kvality, produktivity, spolehlivosti, a především technologických možností. Tyto aspekty držely nad vodou společnost v dobách zlých a vydatně pomáhaly v dobách lepších. Zcela zásadní je pro nás také perso- nální politika, myslíme si, že to nejcennější pro firmu jsou lidé. Velký důraz také klademe na investice, a to jak do výrobní základny, tak do zvyšování kvalifika- ce zaměstnanců a samozřejmě do neustálé podpory vývoje. Stále aktivně vyhledáváme nové trhy a snažíme se myslet alespoň o krok napřed, protože současnost je vše, jen ne uspořádaná a předpověditelná. Takováto firma má pak potenciál i do budoucna. Víte, tradice může být užitečná, ale sama o sobě neznamená nic. Je potřeba ji dále rozvíjet. Jakou roli hrálo ve vašem příběhu štěstí? Samozřejmě že jsme měli i štěstí. Ať už v době krize, kdy jsme získali významné zakázky, tak v období po válce, kdy se podařilo zachránit továrnu jako celek. Ale ne nadarmo se říká, že štěstí přeje připraveným. Když se dnes vy coby generální ředitel podíváte na společnost TOS Varnsdorf, co vidíte? Předně je třeba říct, že TOS Varnsdorf je největším českým výrobcem obráběcích strojů a patří mezi tři největší světové výrobce v daném segmentu. Nyní se nacházíme ve velice dobré kondici, i když v roce 2009, 2010 a částečně i v roce 2011 jsme stejně jako celá ekonomika prošli krizí. Museli jsme bohužel snížit po- čet zaměstnanců, abychom se přizpůsobili nákladové stránce společnosti. Ale už v průběhu krize jsme se inovačně i marketingově připravovali na konjunkturu. Uvědomovali jsme si, že svět po krizi bude vypadat jinak než dříve, a to především díky zásadnímu pře- rozdělení sil. Vliv Ruska posílil, nastává trvalý ústup politické i ekonomické síly EU. Tomu jsme přizpůsobili všechny naše aktivity. Soustředíte se tedy na Východ? Vycházíme z toho, že v Evropě bude trvalá stagnace, a proto jsme navýšili náš export do teritorií, která jsme doposud nevyužívali. Jedná se tedy o Ruskou federaci, Severní Ameriku, Čínu a začínáme zpracovávat brazil- ský trh. A daří se vám? Rád konstatuji, že ve všech těchto destinacích se nám daří, v loňském roce jsme se vrátili k obratu převyšu- jícímu dvě miliardy korun, ten samý jsme měli před krizí. Mimochodem v době největšího propadu, v roce 2010, jsme měli pouze jednu miliardu. Takže dnes je naše struktura zahraničního obchodu zcela jiná než před lety. Dříve byl odbyt 80 procent do zemí EU, v současné době je to pouze 40 procent, 30 procent tvoří Ruská federace a zbytek Severní Amerika, Čína a Brazílie. To jsou pro nás nyní stěžejní trhy. V rámci EU jste také byli aktivní v severských zemích a na jihu. Jak je to dnes? Ano, celá jižní Evropa a Skandinávie byly dříve našimi hlavními trhy, dnes jsou na nule. Ovšem zajímavé je, že přestože evropská ekonomika na tom není nejlépe, tak v oblasti strojírenství se Česko i Slovensko drží dobře. I když to pokládám spíše za časově omezenou záležitost. Obchody, které dnes máme u nás a na Slo- vensku, jsou většinou dotovány evropskými fondy. Až skončí dotace, zákazníci přestanou nakupovat. A jak se stavíte k čínskému trhu? V Číně jsme v roce 2006 s jedním z tamějších velkých výrobců obráběcích strojů založili společný podnik ve městě Kunming. Tento podnik funguje poměrně úspěšně, ročně zde pro čínský trh vyrobíme zhruba 30 strojů. Jen pro představu celkově máme roční pro- dukci zhruba 150 strojů. Co je základem úspěchu, pokud firma vstupuje na zahraniční trhy? Co je třeba vaší konkurenční výhodou oproti ostatním podnikům? Velkou výhodou je naše dlouhá historie, jako má třeba škodovka. TOS Varnsdorf není spojován jen s obdo- bím socialismu, ale i s érou silného ekonomického růstu první republiky ve 20. a 30. letech 20. století. MÁME-LI SE TRVALE PROFILOVAT JAKO CELOSVĚTOVĚ ÚSPĚŠNÁ FIRMA A EXPANDOVAT, TAK MUSÍME NEUSTÁLE PROGRESIVNĚ INVESTOVAT DO ROZVOJE VÝROBKU A LIDÍ. TOS VARNSDORF, a. s. Je předním světovým výrobcem obráběcích strojů se specializací na výrobu horizontálních frézovacích a vyvrtávacích strojů a obráběcích center. Společnost byla založena v roce 1903 a v jejích výrobcích, rozšířených ve všech průmyslových zemích světa, se uplatňují dlouholeté zkušenosti několika generací techniků a dělníků i současná vysoká technická úroveň firmy. Produkty se uplatňují na nejnáročnějších světových trzích, jako je Severní Amerika, Rusko, Brazílie, Čína, Indie, Německo nebo Polsko. Málokterá česká firma může těžit z více než stoleté tradice své existence. Málokterá česká firma postupnými krůčky dobývá celý svět, málokterá česká firma systematicky pracuje na rozvíjení toho nejlepšího, co jí kdysi její předchůdci dali do vínku. Vítejte ve společnosti TOS Varnsdorf.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

12 www.komora.cz obor rozhovor měsíce Další devízou, se kterou jsme vstupovali do české- ho kapitalismu, bylo to, že i v době socialismu byla naše firma exportně orientována na západní trhy. Čímž jsme byli nuceni držet si určitý standard kva- lity a úrovně služeb. V tomto jsme skutečně měli mnohem snadnější situaci než jiní čeští výrobci, kteří nebyli v západním světě etablovaní, a navíc museli překonávat bariéru nedůvěry zahraničních zákazníků v český socialistický výrobek. TOS Varnsdorf zaměstnává přes šest set lidí. To je na zdejší region poměrně dost. Jaká je vaše zaměstnanecká politika? Především nabídka práce v moderních a neustále se rozvíjejících prostorech. Firma investuje nemalé částky do budování nových provozních hal, ale i do rekonstrukce a modernizace pracovních, odpočinkových a sociálních míst. Koncem loňského roku bylo otevřené školicí středisko, které je součástí nově koncipovaného vstupního areálu. Jsem přesvědčen, že následná kvalitní péče o zaměstnance ve všech oblastech činí z TOSu za- městnavatele s lidskou tváří. Což se odráží i v tom, že na strojírenský podnik máme velmi nízkou míru fluktuace. Průměrný věk našich zaměstnanců je kolem čtyřiceti let, což je opět v podmínkách strojírenské firmy velmi málo. A jak se konkrétně staráte o své zaměstnance? Každoročně investujeme do rozvoje zaměstnanců přibližně 2,5 milionu korun. Pro zaměstnance pořádáme školení profesní, rozvojová, zákonná, dále počítačové a jazykové kurzy. V rámci rozvojových školení také nabízíme vybra- ným zaměstnancům kvalitní roční výukové progra- my v rámci Akademie TOS, díky kterým umožňu- jeme zaměstnancům kariérní růst. Navíc pořád platí staré známé úsloví: nejen prací živ je člověk. Toho si je vedení firmy vědomo, a proto vedle stávajících benefitů, jako je stravování ve firemní restauraci s příspěvkem zaměstnavatele, penzijní připojiš- tění, životní pojištění, odměny za odpracované roky ve firmě, rekreace ve firemním rekreačním středisku, nabízí dva benefity nové, které by mohly zaměstnancům pomoci v této složité době. Jednak to jsou v případě potřeby konzultace s firemním psychologem a kurz finanční gramotnosti. Ústecký kraj je ve vztahu k zaměstnanosti poměrně problematický, nakolik se vám daří hledat lidi v domácím regionu? Vzhledem k letité spolupráci se Střední školou technickou ve Varnsdorfu se nám to daří. Žákům nabízíme stipendijní programy, na jejichž základě jim následně poskytujeme kromě stipendií a jiných bene- fitů odborný výcvik přímo ve výrobních provozech. Nejdůležitějším benefitem programu však zůstává nabídka zaměstnání po úspěšném absolvování studia. Spolupracujeme i s Technickou univerzitou v Liberci, ČVUT v Praze a Univerzitou Jana Evangelisty Purky- ně v Ústí nad Labem. Absolventi těchto škol naleznou uplatnění v technologii, konstrukci i ve výrobě. Inovace a nové technologie vládnou poslední dekádě byznysu. Je TOS Varnsdorf inovativní společností? Pokud si chce TOS Varnsdorf udržet pozice, které si za dlouhá léta na domácím i světovém 1998 83 363 900,00 1999 43 495 065,00 2000 43 788 155,00 2001 141 317 334,00 2002 59 252 834,00 2003 26 306 545,00 2004 14 800 609,00 2005 57 498 872,00 2006 33 108 182,00 2007 169 645 611,00 2008 105 693 314,00 2009 70 112 497,00 2010 17 365 602,00 2011 88 811 448,00 2012 144 235 629,00 2013 1-6/2013 38 803 502,00 Investice společnosti TOS Varnsdorf mezi lety 1998–2013 v Kč Foto:Tomᚎelezný Dlouhá historie pomohla podle Miroslava Bičištěho při expanzi na nové zahraniční trhy. Zdroj: TOS Varnsdorf

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 13 obor rozhovor měsíce trhu vydobyl, musí se samozřejmě věnovat vývoji a inovacím. Firma disponuje vlastním vývojovým oddělením a dlouhodobě také spolupracuje s vyso- kými školami a výzkumnými centry, neboť ty zásadní inovace z hlediska nových technologií vznikají právě ve spolupráci s těmito institucemi. Důkazem toho, že tato spolupráce přináší ovoce, je naše umístění na prvním místě v soutěži Inovace roku 2011 a dále také první místo v soutěži Česká inovace 2011, ka- tegorie Nejlepší spolupráce roku. V obou případech se jednalo o projekt Mechatronický koncept vodo- rovných strojů, kde právě pomocí nových, nekon- venčních metod a technologií dokážeme dosáhnout zvýšení přesnosti našich strojů. Takže ano, TOS Varnsdorf je inovativní společností. Do vývoje investujete nemalé částky. Je to pro vás priorita? Investice do výzkumu a vývoje je jednou z našich nejvyšších priorit. Vyjádřeno čísly v letech 2008 až 2012 TOS Varnsdorf investoval průměrně do vý- zkumu a vývoje ročně zhruba 40 milionů korun z vlastních prostředků. Pro udržení kroku s dnešním překotným vývojem trhu úzce spolupracujeme s vý- vojovými centry a vysokými školami z celé České re- publiky, nejvíce s ČVUT Fakultou strojní, VCSVTT (Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii), TU Liberec, VUTS, UJEP a s dalšími. Ke vzájemné spolupráci využíváme různé státní dotační projekty TAČR, TIP, centra kompe- tence, které objem vložených prostředků do vývoje ještě dále zvyšují. A i v letošním roce je technický rozvoj pro nás prioritou. Vždyť plánujeme investovat do vývoje více než 50 milionů korun. Kde byste rád viděl TOS Varnsdorf za pár let? Naší vizí do budoucna je přinejmenším zachovat si svou pozici mezi třemi největšími hráči v daném seg- mentu trhu, nicméně primární je náš podíl navyšovat. S tím souvisí všechny investice, o kterých jsem hovořil. Jsme si vědomi toho, že máme-li se trvale profilovat jako celosvětově úspěšná firma, ba co víc, expandovat, tak musíme neustále progresivně investovat do rozvoje výrobku a lidí. TOS Varnsdorf významně přispívá do státního rozpočtu. Jak se vám v Česku podniká? V podmínkách privátní ekonomiky má stát velice omezené možnosti toho, jak může zasahovat do cho- du podniku. Samozřejmě je schopen vycházet vstříc legislativou, daňovým postojem k firmám nebo určitými státními granty, které slouží investičnímu a technickému rozvoji. V podstatě nyní kopírujeme standard EU, nedějí se zde nějaké převratné novinky. Úzce spolupracujeme s MPO ČR v oblasti investič- ních pobídek. Kladně bych také zhodnotil působení agentury CzechTrade, která nám čas od času pomůže zorientovat se na některém pro nás dosud neobjeve- ném trhu. ■ VLASTA HOLÉCIOVÁ MIROSLAV BIČIŠTĚ Narozen 1953 v Jablonci nad Nisou. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, je ženatý, má čtyři děti. Jeho koníčky jsou Jizerské hory a kočkovité šelmy. V letech 1980 až 1989 pracoval v Jabloneckých sklárnách, nejprve jako ředitel závodu, poté jako výrobní náměstek. Ve sklářském průmyslu pracoval až do roku 1997, z toho poslední čtyři roky jako generální ředitel Avirunion Dubí u Teplic. Poté na pozici strategického manažera v letech 1997 až 1998 jako generální ředitel Válcoven Trub Chomutov, další dva roky jako generální ředitel Škoda Machine Tool v Plzni. Krizové řízení uplatnil na pozicích generálního ředitele Adamovských strojíren a později TOS KUŘIM – OS, od roku 2005 je generálním ředitelem TOS VARNSDORF, a. s. Foto:Tomᚎelezný Foto:Tomᚎelezný DAŘÍ SE NÁM, OPĚT MÁME OBRAT VÍCE NEŽ DVĚ MILIARDY KORUN.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

14 www.komora.cz advertorial J ak se vůbec něco takového mohlo stát? Úplně jednoduše. Pan ředitel se na služební cestě chtěl podívat do e-mailu a také kontroloval bonusy za předchozí měsíc. Nechal si textovou zprávou na mobil poslat od asistentky přihlašovací údaje, které zrovna neměl u sebe. A to byl začátek konce pana ředitele. Zloděj totiž mobil ukradl cíleně. Bohužel se díky rychlé reakci IT oddělení do systémů nedostal hned. Stačilo ale projít SMS zprávy a všechno bylo na světě. Váš hlas odposlechnou Jestli se vám tenhle příběh zdá neuvěřitelný, stačí si připomenout desítky případů odposlechů mo- bilních telefonů a celosvětově se zvyšující kontrolu soukromé nebo firemní komunikace. Zveřejněné případy špionáže, včetně té americké s názvem PRISM znamenají, že je na čase poohlédnout se po řešeních, která dokážou komunikaci skutečně utajit. Ať už se jedná o soukromou komunikaci, kterou nechcete nikomu jinému ukázat, nebo fi- remní, která by měla zůstat také utajena. Není text jako text Asi používáte chytrý telefon alias smartphone. A místo běžných SMS můžete použít jedny z nej- populárnějších textových komunikátorů, jak jsou Skype, Viber nebo WhatsApp. Jenže tyto aplikace mají jednu společnou a nevýhodnou vlastnost – centrální server a také nutnost datového připojení pro možnost komunikace. Tady je kámen úrazu ochrany vašich údajů. Musíte totiž věřit třetí straně (provozovateli serveru), že komunikaci přeposílá vždy a pouze jednomu vámi vybranému kontaktu. Jenže je tomu skutečně tak? V jaké formě se vaše zprávy na centrálních serverech ukládají? Jsou šifrované? A neposkytuje provozovatel serveru náhodou zprávy ještě někomu jinému? Nic z toho vlastně nevíte. Proto je lepší se chránit. Nejlepší je překvapivě SMS Češi už dali světu mnoho významných nápadů, technologií a dalších prospěšných věcí. Teď přichází další, která je unikátním řešením pro šifrovanou textovou komunikaci na mobilních zařízeních. Při- náší ji společnost OKsystem a aplikace se jmenuje BABEL – Encrypted Messaging. Jméno BABEL naznačuje zmatení jazyků – jinými slovy šifrování. Použití aplikace pro šifrování SMS je velmi jedno- duché a přitom maximálně efektivní. Funguje jak pro mobilní zařízení od společnosti Apple (iPhone, iPad), tak pro mobilní zařízení se systémem Android od Google. Místo toho, aby se aplikace někam složitě instalo- vala na server, tak si ji stáhnete jednoduše z Apple iTunes (App Store) za necelé dva dolary nebo na Google Play za zhruba 40 korun. A od té chvíle (pokud si aplikaci stáhne i partner, se kterým chce- te komunikovat šifrovaně) máte zajištěné neome- zené bezpečí a soukromí při posílání SMS. BABEL šifruje textovku ještě před tím, než ji vůbec odešlete do sítě operátora. V této síti putuje za- šifrována, a není tedy možné ji přečíst jiným sub- jektem než pouze příjemcem. Výhodou je, že šif- rovací algoritmy použité v aplikaci byly schváleny Americkým úřadem pro průmysl a bezpečnost. Můžete přitom samozřejmě posílat SMS z iPhone na telefon s Androidem a opačně. Příjemce pak už jen zprávu pro přečtení na svém vlastním zařízení rozšifruje. Ve chvíli, kdy zprávu zavře, tak se k obsahu SMS ani na samotném tele- fonu žádný nepovolaný člověk nedostane. BABEL zajistí soukromí Výhodou řešení BABEL tedy je hlavně to, že zprá- vy šifruje přímo u koncových uživatelů, a ne ně- kde v cloudu, po cestě nebo na serveru. Zároveň není nutné využívat datové přenosy! A to je ko- likrát v zahraničí velká výhoda. Stačí „obyčejná“, zavedená a tradiční SMS zpráva. BABEL na rozdíl od konkurenčních řešení elimi- nuje mnoho dalších slabin. Oproti použití šifro- vacích telefonů je bezpečnější (nelze odposlou- chávat) a zároveň výrazně levnější. V podstatě skoro zdarma i přesto, že obsahuje nejmodernější kryptografické technologie. BABEL si navíc mů- žete úplně zdarma vyzkoušet. Bez jakékoli platby je možné odeslat 50 zpráv. Ovládání je intuitivní a mobilem můžete současně odesílat i přijímat jak šifrované, tak nešifrované standardní SMS. Vývoj aplikace BABEL stále pokračuje. Už teď se začíná postupně nasazovat i verze pro profesionální užití ve firmách a organizacích pod názvem BABEL Enterprise. ■ OKsystem Nebezpečně bezpečná komunikace Byl by to takový hezký den. Tedy kdyby panu řediteli neukradli mobilní telefon přímo na letišti. V oddělení IT naštěstí zareagovali promptně a zakázali přístup do všech firemních systémů z tohoto přístroje. Po příjezdu do práce na něj čekal už nový mobilní telefon a všechno bylo v pořádku. Až jednoho dne všem zaměstnancům přišla e-mailem velmi zajímavá tabulka přímo od pana ředitele – přehled platů a bonusů managementu. Pro mnoho lidí šok a pro pana ředitele konec pracovního poměru. WWW.OKSYSTEM.CZ

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

TÉMA MĚSÍCE Věda, výzkum, inovační byznys STRANA 16 INOVACE A PROSPERITA JSOU SPOJENÉ NÁDOBY STRANA 24 FIRMY A VÝZKUMNÉ ORGANIZACE SE SEBOU STÁLE NEUMÍ MLUVIT Ilustrace: Filip Černý

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

16 www.komora.cz obor téma měsíce abstrahujme nyní od toho, nakolik legálně ono převzetí proběhne. Důležité je totiž něco zcela jiné- ho. Implementace inovací do výrobního programu či organizace společnosti totiž není jednoduchý proces a platí – prakticky univerzální – pravidlo, že čím je inovace progresivnější, tím je její zavedení pracnější. To přitom platí i za předpokladu, který jsme naznačili výše – tedy že cesta k know-how nebyla zcela legální. Pokud však legální byla – a pro seriózní firmu působící v 21. století v EU ani jiná možnost není – znamená to zmnohonásobení nákladů. Jejich návratnost je přitom tím nejistější, čím progresivnější inovace je. J akkoliv dochází čas od času k určité inflaci těchto pojmů, neznamená to, že by jádro podobných výroků skutečně nepředstavova- lo onen tolik vytoužený klíč k prosperitě. Jenže správně jej použít není právě triviální a inovace samotné nepředstavují automaticky bezpracnou cestu k vytouženému výsledku. Mnohdy to bývá právě naopak. Trocha teorie Chce-li nějaký subjekt inovovat, má v zásadě dvě možnosti. Buď vyvine vlastní know-how, nebo pře- vezme metody či patenty vyvinuté někým jiným – Inovace a prosperita jsou spojené nádoby Klíčem k prosperitě jsou inovace. Kdo neinovuje, stagnuje, a kdo stagnuje, předběhnut ostatními, rychle klesá. Bez inovace ztrácíte náskok před konkurencí… Zdají se vám předchozí věty jako klišé? Děláte chybu. Tady je ovšem nutné neplést si pojmy s dojmy a rozlišovat inovaci od zpomalení zaostávání. Když například v minulých desetiletích zaváděli nejme- novaní výrobci elektroniky do svého výrobního programu radiopřijímače s elektronickou předvol- bou rozhlasových stanic, šlo sice de iure o inovaci, ale de facto jen o pouhou záchranu výroby, protože podobné technologie na západ od nás v té době již léta fungovaly a byly natolik rozšířené, že po sta- rých modelech poklesla poptávka i na těch nejmé- ně náročných trzích. Kdyby tedy dotyčný subjekt „neinovoval“, zkrachoval by. Takhle „jenom“ zao- stával za konkurencí a inovace nebyla v takovém

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 17 obor téma měsíce právě Ledwinka se svou koncepcí „všechno vzadu“, kdo se mýlil, a byl to naopak Citroën, kdo napros- to geniálně odhadl vývoj odvětví až do dnešních dnů. Bohužel pro Citroëna to však ze začátku takhle jasné nebylo a současníkům se mohla situa- ce dokonce jevit obráceně. Citroën totiž spatřoval budoucnost automobilu v pohonu předních kol. A zcela správně – sehnat dnes něco jiného je mimo segment luxusních či sportovních vozů prakticky vyloučeno. To ovšem platí pro současnost. Tehdy to ale i pro zkušené inženýry představovalo mimo- řádně složitý technický problém. Něco takového totiž umožňuje součástka, zvaná homokinetický ČÍM JE INOVACE PROGRESIVNĚJŠÍ, TÍM JE JEJÍ ZAVEDENÍ PRACNĚJŠÍ. případě ctností, ale nutností. Naopak skutečný novátor je průkopníkem oboru a zavádí do výroby či organizace věci, které často nikdo nikdy neviděl, nebo fungovaly pouze v laboratoři. A to stojí čas a peníze – zvláště v případě, že se během imple- mentace inovací ukážou nějaké zásadní problémy. To nemusí takový podnik „ustát“ ani v případě, že disponuje adekvátní finanční rezervou. Causa André Citroën Málokteré odvětví poznalo takové vzestupy a pády jako automobilový průmysl. Od smutného konce André Citroëna, zakladatele stejnojmenné značky, už uplynulo hodně času, a tak je příběh jednoho z největších inovátorů své doby prakticky zapomenut. A to je škoda, protože může mnohé říci i nám, podni- katelům 21. století. U nás v České republice je přitom ještě ke všemu André Citroën opomíjen i znalci, a to z jiného důvodu. V moravské Kopřivnici totiž působil jeden z jeho největších konkurentů Hans Ledwinka, šéfkonstruktér firmy Tatra. A tak se i povědomí čes- kých fandů a historiků obvykle omezuje na Ledwinku a fenomenální úspěchy jeho Tatrovek 77 a 87. Českým fanouškům bude však znít tato informace nelibě, ale je to tak – budoucnost ukázala, že to byl

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

18 www.komora.cz kloub, jejíž výroba není právě triviální. Citroën, který patřil ke skutečným průkopníkům, se ovšem neomezil na tuto novinku a navrhl mimořádně pokrokový model Tracion Avant, který kromě předního pohonu přinášel inovací celou řadu – například samonosnou karosérii. Jenže k něčemu takovému je potřeba kromě know- -how a odvahy také pořádná dávka štěstí. A ta se nedostavila, co se v projektu mohlo pokazit, to se pokazilo, finanční rezervy se tenčily a vše drama- ticky vyvrcholilo krachem automobilky. Tu převzal její největší věřitel, výrobce pneumatik Michelin. Pod jeho vedením pak následoval fenomenální úspěch značky, trvající celá desetiletí. Toho se však již André Citroën nedožil. Zemřel v ústraní, odstaven, a to jen pár týdnů poté, co jeho továrnu převzal Michelin. André Citroën se tak zapsal do dějin jako vynikající technik a geniální novátor, jehož nápady a inovace výborně posloužily jeho konkurentům. Bez základů se nedá inovovat Jakkoliv je příklad nešťastného vynálezce tragický, rozhodně nebyl ve své době ojedinělý. V auto- motive branži tak Citroëna následovali Preston Tucker a Colin Chapman, v oblasti spotřební elektroniky mnohem později Max Grundig se svým projektem „Video 2000“ a mnozí další. Ve- směs šlo přitom o špičkové odborníky, kteří se mohli před tím pochlubit slušnými úspěchy. Chci- -li tedy inovovat, musím mít jak finanční rezervu, tak takovou výrobu či produkt v programu, který bude během inovací tvořit páteř podniku. Zároveň je nutné jasně stanovit, kolik je možné do progra- mu inovací investovat. Nepříjemná pravda přitom zní, že pokud nedisponuji kapitálem, nemohu dle zákonů trhu inovovat. Česká realita, česká inovace Rigidní dodržování tohoto pravidla by však – do- hlédnuto do konce – znamenalo v důsledku zánik POHLEDODBORNÍKA Transfer výsledků výzkumu do praxe – spolupráce soukromého a veřejného sektoru Spolupráce akademického a podni- kového sektoru je jedním ze základů konkurenceschopné ekonomiky. V Česku však stále plně nefunguje. O příčinách byly již napsány takřka romány. Na jeden faktor se však zapomíná, a přitom jistě stojí za zmínku. Je jím skutečnost, že veřejný výzkum je v současné době finan- cován téměř výhradně z veřejných peněz. Výzkum, realizovaný na vysokých školách a veřejných výzkumných organizacích, probíhá v naprosté většině bez zapojení komerčních partnerů, zejména v případě jeho raných fází. Velká část VaV projek- tů je tak realizována bez dostatečného povědomí o trhu. Výsledkem jsou mnohdy sice inovativní, technologicky vyspělé výsledky, které ale neodpovídají potřebám a poptávce potenciálních uživatelů. Jed- noznačně k tomu přispívá i skutečnost, že akademický výzkum je v Česku financo- ván téměř výhradně z veřejných prostřed- ků. A k jejich poskytování se vážou přísná pravidla, například pokud jde o veřejnou podporu. Řešením je společné financová- ní. To je i v Česku například v programech TAČR možné. Stále se však jedná čistě o dotační programy svázané velmi přís- nými a nepružnými pravidly. Vývoj jako takový však flexibilitu nezbytně potřebuje. Řešením by mohlo být spojení veřejných prostředků, klidně i dotací, a soukromých investic, které by šly ruku v ruce. V ra- ných, rizikovějších fázích komercializace by mohla převažovat podpora z veřejných prostředků, zatímco později by větší váhu převzal soukromý investor. Výzkumné organizace by tak včas získaly potřeb- ný kontakt s trhem. Zajímavé projekty nabídnou potřebnou flexibilitu a sdílené riziko bude motivovat soukromé podniky, aby více investovaly do VaV aktivit. Tento typ podpory a využití finančních nástrojů navíc do budoucna silně podporuje i Ev- ropská komise. ■ PAVLA ŽÍŽALOVÁ Senior konzultantka PwC Česká republika Foto: archiv NĚKTEŘÍ OCENĚNÍ ČEŠTÍ INOVÁTOŘI ■ Madeta, a. s. Syrovátkový nápoj Fitness ■ Masarykova univerzita v Brně Tvorba aerosolu vzorků pomocí tepelného odpařování diodovými lasery ■ Amavet, o. s. Program vytváření a rozvíjení zájmu žáků o vědecké a technické obory v Pardubickém kraji ■ JIMIPLET, s. r. o. Multifunkční nanomateriál do trupových ortéz ■ AGC Flat Glass Czech, a. s. Innowiz, zdroj motivace a rozvoje lidí ■ David Vlk Zkusebny.com Nepříjemná pravda zní, že pokud nedisponuji kapitálem, nemohu dle zákonů trhu inovovat.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 19 inovací a z toho vyplývající stagnaci naší ekonomi- ky. Potenciál pro inovace tu přitom je. „Chytré mozky a nápady, ať už na vysokých ško- lách, či v podnicích, v Česku máme. Velkou výzvou však jak pro soukromý sektor, tak i pro vysoké školy zůstává schopnost efektivní komercializace těchto nápadů. S tím souvisí i nalezení potřebných pro- středků, protože pouze úspěšně komercializovaný nápad se stává inovací,“ řekl managing director 3M Česko David Vrba. David Vrba přitom jako předseda správní rady obecně prospěšné společnosti Česká Inovace patří k těm, kteří se snaží tomuto pravidlu vzepřít. Již od roku 2011 například pořádá stejnojmennou soutěž, která oceňuje nejprogresivnější inovátory daného roku. A nutno říci, že je co oceňovat. Vítězem minulého ročníku, honosícím se titulem „Inovační hvězda“, se stala společnost ELLA-CS, s. r. o., která vyvinula degradabilní jícnový stent s degradabilním potahem – lékařskou pomůcku, která ušetří pacientům s poškozeným jícnem minimálně jeden nepříjemný zákrok. Inovace ovšem nemusí znamenat automaticky vy- nikající vědu či špičkovou medicínu. Naopak. Mezi oceněnými byl i projekt firmy Flexicat tools nazva- ný Nástroje a technologie pro tmelení a broušení velkých a zakřivených ploch. Ta výrazně urychluje a ekonomizuje broušení výrobků například před povrchovou úpravou. Doslova „Americký sen“, kdy se ze studentů stávají úspěšní podnikatelé, pak prožila brněnská (dnes mezinárodní) společnost Y Soft Corporation, která se díky inovacím dokázala povznést mezi zavede- né firmy. A takhle by se dalo pokračovat dlouho. Ovšem jednotlivé příběhy by nepřinesly odpověď na klíčové otázky. Budoucnost inovací Česká republika má potenciál stát se jedním z ev- ropských, ne-li dokonce světových lídrů inovační- ho podnikání. Současně se však potýká s rizikem, že – pokud nebude nastavena smysluplná politika podpory inovací – bude fungovat pouze jako školi- cí základna inovátorů, kteří pak své nápady budou prodávat někomu jinému. Soutěže podobné České Inovaci tvoří jen jeden z pilířů podpory inovátorům. Pilíř, který jim poskytne nejen potřebnou reklamu, ale také často opomíjenou morální podporu. Tím dalším byl například projekt INOVACE, vyhlášený Minister- stvem průmyslu roku 2007. To ale rozhodně nestačí. Lze tak například uva- žovat o daňových úlevách pro inovátory, nějaké formě inovačních pobídek, prohloubení spoluprá- ce mezi průmyslem a akademickou sférou a celé řadě podobných kroků. Potenciál pro inovace tady je. Záleží jen na nás, jak bude využit. ■ LUKÁŠ JANATA Přinášíme do života jednotlivců i společností Svěží změnu. Hledáte novou práci? Náš speciální program kariérového poradenství pro manažery ŠANCE Vám usnadní změnu v kariéře. Účastí v programu získáte: ● vyšší sebevědomí ● informace a dovednosti, jak se prodat ● širokou síť kontaktů ● podporu týmu odborníků ● napojení na konkrétní pracovní nabídky Program sestavíme spolu s Vámi na míru při úvodním setkání. Telefon: 731 440 351 E-mail: office@changerine.cz www.changerine.cz Úspěch českého exportu je, kromě jiného, podmíněn konkurenceschopnými výstupy výzkumu a vývoje. Možná i proto je u nás tato oblast vnímána jako veřejný statek s nárokem na podporu z veřejných zdrojů. Česká exportní banka je sice státní finanční institucí, ale jako banka nemůže suplovat instituce zřizované právě na podporu výzkumu a vývoje. Financovat může jen konkrétní obchodní případy. Jenomže inovátorské nápady u nás většinou nesoutěží o přízeň soukromých investorů, ale o přízeň administrátorů dotačních programů. Konkrétních obchodních kontraktů mezi výzkumníky a soukromým sektorem, které bychom mohli za účelem exportu financovat, je tak pomálu. Možná i proto je to britská Univerzita v Cambridgi a nikoliv česká akademická sféra, která díky své naprosté otevřenosti vůči soukromému kapitálu stála u zrodu mnoha úspěšných exportních obchodů. Třeba s technologiemi, které využívá drtivá většina počítačů a mobilních telefonů na celém světě. ■ ZEPTALI JSME SE NA SPOLUPRÁCI EXPORTU A VÝZKUMU ING. JIŘÍHO KLUMPARA, GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČESKÉ EXPORTNÍ BANKY Foto: archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

20 www.komora.cz obor komentář I novace jako taková nejde uchopit, je to to nejcennější, co máme, co hýbe lidstvem od po- čátku. Je to myšlenka, nápad a jeho uvedení do života. Vylepšení služby nebo výrobku, zjedno- dušení výrobního procesu, zavedení nové služby. To všechno, ale hlavně komunikace směrem k zá- kazníkovi, vysvětlení, proč je to lepší, proč si to má koupit. Mnoho skvělých nápadů a produktů skončí svou plavbu právě na tomto útesu, na marketingu a prodejní argumentaci, bez rozdílu finanční síly inovátora. A již tu máme další výraz – marketing inovace, když dojdeme do konce celého procesu, je tu inovace marketingu; nový prodejní kanál, přístup, model. Ale zpátky na zem. Inovaci nenosí jenom inovační a změnové týmy, inovátoři obvykle nesedí v top managementu, pokud nejste tedy malá či střední firma. Inovátorem bývá obvykle ten, kdo je nejblíže, zná vlastní produkt, má jej rád, hýčká jej a mazlí se s ním. Oním produktem může být služba, software nebo – jak tomu v naší zemi v minulosti bylo zvykem – výrobek. Neustále diskutujeme o konkurenceschopnosti, stěžujeme si na velkou východoasijskou zemi a její politiku extrémně nízkých cen. Co s tím? Věnujme se svým výrobkům, naslouchejme svým zákazníkům a zaměstnancům, investujme do inovací, to je naše budoucnost. Naše produkty musí být nové, s chytrým náskokem před konkurencí a jejich produkce, nejen výroba, flexibilní, protože stavět na nejnižší ceně je jednoznačně cesta do pekla. Zákazník si náš produkt musí chtít koupit pro jeho kvalitu, jeho příběh a jím vnímanou přidanou hodnotu pro něj. To je skutečně ta pravá, nikoliv ta, kterou vnímáme finančně my. Inovujme a podporujme chuť do nového, pozitivní motivaci našich zaměstnanců. Pomozme si sami a naši zákazníci nám pomohou. Dotace je jen nástroj, nikoliv účel, v případě inovace to platí dvojnásob. Není náhoda, že nejlepší nápady v informačních technologiích se rodily v garážích a ve skromných podmínkách. Ne, každá inovace nemusí a ani nemůže být průlomová a ve skutečnosti ani úspěšná. Potřebujeme „pouze“ nadpoloviční úspěšnost v inovacích, měřeno jejich prodejní úspěšností, abychom mohli tvrdit, že jsme úspěšní inovátoři. Možná se mýlím, ale naší budoucností není zvýšení spotřeby prostřednictvím budování nesmyslných monumentálních betonových dotačních projektů ani finančně štědré projekty na podporu sociálně znevýhodněných. Co myslíte? ■ anag@anag.cz | obchod@anag.cz | telefon: 585 757 411 | www.anag.cz 864 stran, brožovaná 1099 Kč Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech Kolektiv autorů Současný obchodní zákoník, v podobě, jak jej známe, bude zrušen. Nahradí jej zcela nový právní předpis postave- ný na osvědčených základech současného obchodního prá- va. Přesto budou změny v ob- chodním právu v některých ohledechzcelazásadní.Smys- lem této publikace není po- drobné pojednání jednot- livých právních institutů či forem obchodních společností formou výkladu, ale upozornění na podstatu smyslu ustanovení a jeho praktický dopad. 200 stran, brožovaná 369 Kč Ochrana osobních údajů v životě podnikatele JUDr. Václav Bartík, JUDr. Eva Janečková Publikace si klade za cíl upo- zornit na některá úskalí, kte- rá mohou při zpracování osobních údajů nastat ve výše uvedených situacích, s nimiž se podnikatelé denně setká- vají. Forma konkrétních od- povědínařadutypickýchotá- zek z praktického života má pomoci podnikatelům orien- tovat se nejen v aplikaci zá- kona o ochraně osobních údajů, ale např. i zákona o některých službách infor- mační společnosti z hlediska jejich dopadu na běž- nou každodenní realitu. 376 stran, brožovaná 429 Kč Nový občanský zákoník – nejdůležitější změny JUDr.PetrBezouška,Ph.D.,Mgr.LuciePiechowiczová Publikace stručně předsta- vuje základní změny, které přináší nový občanský záko- ník, a to ve všech oblastech – v obecné části, rodinném právu, věcných právech, ve smluvním právu či v náhradě škody. Čtenář se tak sezná- mí s novými instituty (právní jednání, právo stavby aj.), se změnami v pojetí stávajících institutů (pojetí věci, pojetí nemovitosti, kontraktační proces aj.), opomenuty ne- zůstanou ani důležitá přechodná ustanovení nového občanského zákoníku. j Inovace, investice, gramotnost počítačová, internetová, funkční a jakou ještě jinou si vzpomeneme. Použijeme cizí výrazy workshop, brainstorming, briefing a celé to pojmenujeme inovační management. Co to vlastně je a kam se nám ztratil hybatel celého toho procesu? Inovace znamená dát produktu příběh Foto: archiv JAN HAMÁČEK Poradce v oblasti finančního řízení a finanční ředitel společnosti MILETA, a. s.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 21 Česká banka pro český export www.ceb.cz Česká exportní banka, a.s., Vodičkova 34, 111 21 Praha 1, Česká republika, tel.: +420 222 843 111, e-mail: ceb@ceb.cz, fax: +420 224 226 162 Najdeme logistická ešení vyhovující práv vašemu oboru a pot ebám Za všech okolností se snažíme zvyšovat efektivitu logistiky našich zákazník , o které se staráme s tou nejv tší pé í. Jako jeden tým pracujeme ve více než 130 zemích po celém sv t a poskytujeme tak jedine ný komfort komplexních služeb. Díky tomu vám m žeme nabídnout ucelený p epravní et zec v etn pozemních, železni ních, leteckých a námo ních p eprav i služeb profesionální kontrakta ní logistiky. Partnerství se zákazníkem a kvalitní služby jsou pro nás hnacím motorem, a už jsme kdekoliv. www.dbschenker.com/cz Delivering solutions.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

22 www.komora.cz obor téma měsíce V posledním roce jste inovovali všechny své produkty s cílem sjednotit stávající platformy. Můžete popsat, jak dnes vypadá„nový Microsoft“? Je třeba říci, že to nebylo pouze v posledním roce. Microsoft dlouhodobě vynakládá obrovské investi- ce do inovací. Dokonce ani v krizových letech jsme nepolevili. Naše poslední čísla hovoří o tom, že do inovací každoročně investujeme 9, 3 mld. dola- rů. Máte ovšem pravdu, že především vloni prošly jednotlivé produkty buď kompletní inovací, nebo byly zcela nově upraveny. My toto vnímáme jako velmi výrazný trend dneška a obecně bych řekl, že Microsoft se nyní mění ve společnost služeb a za- řízení. Tak je také nyní definována naše strategie, která odráží to, co se děje na IT trhu. Nejsme už tedy „jen“ softwarová společnost, ale jsme Micro- soft, firma, která dodává služby a zařízení. Říkáte, že vás k nové strategii vedl vývoj na IT trhu. Co se nyní na trhu odehrává? Je zde hned několik trendů. První souvisí se službami, to znamená, že IT se obecně přesouvá do cloudu. Tzn. jednoznačným hitem dneška je poskytování IT služeb na dálku, což funguje na tom principu, že se firma ke službě připojuje vzdáleně. Dalším významným fenoménem dneška je konzumerizace IT. Jde o to, že spotřebitelé, kteří používají mobilní telefony, tablety, notebooky nebo počítače, je chtějí využívat i v práci. To je pro počítačové firmy obrovská výzva a všechny se k ní chtějí postavit čelem. To koneckonců udělal i Microsoft. Další významným trendem je nárůst objemu dat. Myslím si, že v tuto chvíli není možné, aby speciálně malé firmy držely u sebe obrovské množství dat, které jimi proteče. Všechny tyto aspekty nás vedly k inovačním změnám a posunu naší strategie. Hovoříte o globálním trhu IT, jak je na tom ten český? Tuzemský trh je spíše konzervativní, což znamená, že všechny tyto změny se zde promítají pozvolněji. Nicméně o cloudu hovoříme již minimálně čtyři roky. Microsoft dnes má tisíce cloudových uživatelů a dokážeme uspokojit širokou škálu firemních zá- kazníků. Řekl bych, že firmy postupují podle toho, jakým způsobem potřebují obměňovat svoji stáva- jící infrastrukturu. Pokud se musí pustit do větších investic, zamýšlejí se nad tím, jestli budou celou záležitost řešit hostovaným způsobem nebo veřej- ným cloudem. Na druhé straně je zde spousta start upů nebo malých firem, které nepotřebují budovat složitou hardwarovou infrastrukturu, pro ně je cloud optimálním řešením. Například podle posled- ního průzkumu společnosti Ipsos MORI je Česko v rámci regionu střední a východní Evropy na dru- hém místě ve využívání cloudových služeb. A co se týká softwarového vybavení, řekl bych, že se zdejší trh blíží tomu v Rakousku nebo v Německu. Jak vůbec celé to nadšení cloudem vy coby Microsoft vnímáte? Je to nezvratný trend. Obzvlášť z pohledu nákladů pro firmy se jedná o správnou cestu. Jen si před- stavte, že dnes většina podniků nejsou IT firmy, IT není jejich core business. Dříve se tomu mu- sely věnovat, ale v současnosti se mohou připojit ke cloudu a platí na bázi měsíčních poplatků to, co spotřebují. Je to jako leasing auta. Víte, již delší dobu jsme ze strany našich zákazníků slýchali všechny tyto požadavky, a proto jsme na to také reagovali. Představme si, že jsem firma, která nemá s cloudem zkušenosti. Vyjmenujete mi nějaké jeho přednosti? Zcela zásadní je, že cloud řeší neustálé upgrady jednotlivých technologií. Firma se tak nemusí o nic starat, cloud zajistí trvalý přístup k novým verzím. Výhodou je i to, že cloud vám dokáže nabídnout přesně takovou infrastrukturu a kapacitu, jakou právě potřebujete. Řešení jako Windows Azure umožňuje soustředit se přímo na provoz a vývoj aplikací bez nutnosti starosti o infrastrukturu včet- ně flexibilní možnosti upravovat kapacitu podle aktuální potřeby například v důsledku sezonnosti. Dovedu si představit, že mě bude zajímat i bezpečnost dat. Ano, často slýcháme: co se bude dít s mými daty, když je dám do cloudu? Microsoft se velmi snaží o to, aby zákazníka ujistil, že v cloudu jsou jeho data v bezpečí. Máme veškeré bezpečnostní cer- tifikáty, které si ani poměrně velká firma nemůže dovolit. Navíc naše datová centra v Irsku jsou ještě zálohována, díky čemuž se může stát cokoliv, ale zákazník o žádná data nepřijde. Některým do- konce umožňujeme, aby se přesvědčili na vlastní oči. A pak je zde ještě ta možnost, že nemusíte mít veškerá data v cloudu. Část můžete mít u sebe, vždy po ruce, byť si myslím, že je to nebezpečnější. Podle mého názoru je stěžejní, aby měli všichni Inovace v IT: Microsoft přichází s novou strategií MARTIN TOLAR Ředitel divize pro malé a střední podniky Microsoft Do vývoje a inovací vkládá Microsoft nejvíc z IT firem. V nedávném období tedy zásadně změnil svoji strategii. Pozornost nyní zaměřuje na cloudové služby, které považuje za budoucnost IT, řada produktů prošla upgradem nebo byla zcela inovována. „Pokud chcete být vpředu, inovovat musíte,“ říká Martin Tolar, ředitel divize pro malé a střední podniky Microsoft. JDEME VLASTNÍ INOVATIVNÍ CESTOU A POSTUPNĚ ZÍSKÁVÁME ŘADU OCENĚNÍ, COŽ SVĚDČÍ O TOM, ŽE NAŠE ROZHODNUTÍ BYLO SPRÁVNÉ. Foto: archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 23 obor téma měsíce Pojďme nyní k vašim produktům. Nejzajímavějšími novinkami jsou bezesporu Windows 8, Office 2013 a Office 365. Je něco, co tyto produkty spojuje? V čem je jejich konkurenční výhoda? Platforma Windows 8 je doslova revolucí v operač- ních systémech, nejen díky dotykovému rozhraní. Je postavena tak, aby uživateli splňovala všechny nároky, které jsou dány již zmíněnou konzume- rizací IT. Jako zcela zásadní konkurenční výhodu vnímám jednoznačně bezpečnost. V podstatě Windows 8 je určen pro využití v organizacích jakékoliv velikosti, ale zároveň splňuje potřeby koncových uživatelů. Důležité je také zmínit intui- tivnost. Díky interaktivním dlaždicím, které najde- te na úvodní obrazovce. Významnou konkurenční správně definovanou bezpečnost práce s daty. Je potřeba vědět, kam, kdo, co ukládá a kdo k tomu má přístup. Když se podíváte na největší kauzy ohledně ztráty dat, většinou je to tak, že je někdo odnesl, než že by selhaly bezpečnostní systémy. Už jste hovořil o konzumerizaci IT. Děje se to i ve firemním světě? Samozřejmě, i zde už se pracuje s tablety a s mobil- ními zařízeními. Tablet je zařízení, které je primárně určeno k prohlížení nebo spouštění dokumentů. Ne k práci. Nicméně pokud máte mobilní zaměstnance, např. firmy v retailu nebo výrobce potravin, tak ti denně využívají tabletová zařízení. Opět celé směřo- vání trhu reaguje na to, jaký je core business daných firem a jaká zařízení k tomu potřebují. výhodou je také propojenost se sociálními sítěmi, které jsou dnes alfou a omegou života mnoha lidí. V kostce to znamená, že Windows 8 platforma je připravena nabídnout každému to, co potřebuje. A co nového nabízí Office 365? Office 365 dnes nepředstavují pouze aplikace Office. Je to služba, která nabízí video a audio konference, sdílení dokumentů, firemní úložiště dokumentů nebo týmové weby. Spolupracuje se známými soci- álními sítěmi, ale také obsahuje vlastní zabezpeče- nou sociální síť pro každou firmu. A samozřejmě nesmím zapomenout na Outlook, ze kterého lze nyní řešit v podstatě cokoliv. Takže Office 365 není jen Word a PowerPoint, jak jsme jej znali doposud, ale jedná se o komplexní službu, která nám pomáhá v našich každodenních projektech. Jaká bude podle vás blízká budoucnost informačních produktů pro firmy a podniky? Říká se, že jedině ty produkty, které nějakým způsobem narušují zavedené pořádky trhu, mají šanci uspět. Jak se k tomu stavíte vy? Rozhodli jsme se jít vlastní inovativní cestou a po- stupně získáváme řadu ocenění, což svědčí o tom, že naše rozhodnutí bylo správné. Samozřejmě že segment zákazníků Microsoftu je mnohem konzer- vativnější, než má naše konkurence. Nicméně nyní se ukazuje, že platforma Windows 8 začíná být velmi v kurzu. Koneckonců spousta klientů nám to potvrzu- je. Podle mého názoru musí technologie balancovat, a to nejen proto, že Microsoft má obrovskou škálu zákazníků. Našimi produkty nemůžeme vše postavit na hlavu, být revoluční. My navazujeme na všechno dobré, co bylo v předcházejících systémech, a přináší- me nadstavbové záležitosti, které trh vyžaduje. ■ VLASTA HOLÉCIOVÁ V cloudu vede e-mail Průzkum společnosti Ipsos MORI na konci 1. čtvrtletí letošního roku ve 23 evropských zemích mezi firmami do 25 zaměstnanců ukázal, že 75% malých a středních firem v Česku již využívá cloudové služby. To je druhé nejvyšší zastoupení cloudových služeb v Evropě a je to 30 procentních bodů nad průměrem západoevropských zemí. Č eské firmy využívají v cloudu hlavně e-mail (71 %), zálohování dat (38 %), elektronickou výměnu dokumentů (29%) a Voice over IP služby jako například Skype (29 %). Firmy se zajímají o cloud hlavně kvůli jeho vysoké bezpečnosti. Tu na cloudu oceňuje celých 85% českých malých a středních podniků. 79% českých firem cloud vnímá jako nástroj, jak zvýšit svoji on- -line bezpečnost, a celých 71% v něm vidí nástroj, jak zajistit kontinuitu práce v případě nehody či přírodní katastrofy, jako jsou například povodně. České malé a střední firmy si však cení i uživatelské přívětivosti cloudu, a to celých 71%. Srovnání s Evropou Průzkum také ukázal, že cloud je podstatně rozšíře- nější v zemích střední a východní Evropy než v zá- padoevropských zemích. Ve Spojeném království využívá cloud jen 30% malých a středních podniků (2. nejnižší číslo) a v Německu pouze 32 % (3. nej- nižší příčka sdílená s Dánskem). Nejvíce se cloud rozšířil naopak na Východě. První příčku získala Ukrajina (85 %), druhou Česká republika (75%) a třetí jediná významnější západoevropská výjim- ka Francie (69 %). Tu pak v úzkém sledu následují Bulharsko, Řecko, Maďarsko a Turecko. České firmy vybočují také vysokou popularitou ukládání a zálohování dat v cloudu. Tu u nás využí- vá 38% malých a středních firem, což je po Ukraji- ně se 43% druhé nejvyšší číslo v Evropě. Pro srov- nání – v sousedním Rakousku svá data do cloudu ukládá a zálohuje pouze 16% malých a středních firem a v Německu dokonce jen 13%. ■ RENÉ BÁRTEK

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

24 www.komora.cz obor rozhovor R ozvoj aplikovaného výzkumu a vývoje inovací patří již několik let k hlavním poža- davkům HK ČR i dalších podnikatelských svazů. Na toto téma jsme mluvili s Rut Bízkovou, předsedkyní Technologické agentury ČR, jež má právě tuto oblast na starost. Technologická agentura ČR má za sebou první čtyři roky svého působení. Co se jí za tuto dobu podařilo? Přestože je TA ČR v dětských letech, povedlo se agenturu etablovat jako významný zdroj podpory aplikovaného výzkumu v ČR. A doufám, že agen- tura je vnímána jako místo, kde se transparentním způsobem vybírají ty nejlepší projekty, od jejichž provedení se očekává užitečný výsledek. Projekty, které agentura podporuje, jsou víceleté a letos jich bude končit prvních 170. Takže, vzhledem k této situaci, se vedle vybírání projektů určených k pod- poře začínáme zabývat i hodnocením přínosu těch projektů, které míří do konečné fáze. Jak se za tyto čtyři roky změnil vztah a spolupráce mezi výzkumnými centry a firemním sektorem? Spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a firmami není stále dostatečná. Zúčastnění partneři často neumí mezi sebou dobře komuni- kovat. Postupně se však situace zlepšuje a nová generace výzkumníků i jejich firemních partnerů se už domlouvá jednodušeji, než tomu bylo v minulých letech. V čem vidíte konkrétně bariéry stojící mezi firmami a výzkumnými centry? Malé a střední firmy často neví, jak postupovat při vývoji a zavádění inovací. První bariérou často bývá, že nevědí, na koho se se svými potřebami obrátit. Dále se stává, že od oslovené výzkumné organizace dostanou negativní odpověď. Proto je důležité, aby existovalo určité místo či platforma, na kterou se mohou firmy obrátit a která by jim dokázala zprostředkovat kontakty s výzkumný- mi organizacemi. Pozitivním příkladem takové platformy může být Jihomoravské inovační cen- trum, jehož služby podnikatelé často využívají. Ze zkušenosti tohoto centra vyplývá, že je důležité sdružovat na jednom místě požadavky firem a in- formace o tom, čím se zabývají výzkumné organi- zace. Současně tato zkušenost ukazuje, že některé výzkumné organizace přistupují k požadavkům soukromého sektoru dost liknavě a že chybí efek- tivní nástroj k tomu, aby se jejich postoj změnil. Takovým nástrojem by mohlo být podmínění výše institucionální podpory, kterou dostávají od státu, s objemem prostředků získaných ze smluvního aplikovaného výzkumu. Je určitou bariérou i systém daňových odpisů? V současnosti platí, že firmy si mohou odepsat náklady na výzkum, který vedou v rámci své firmy, ale nikoliv výdaje na výzkum zakoupe- ný od výzkumné organizace. Toto uspořádání tudíž jasně zvýhodňuje výzkum vedený uvnitř firem a naopak znevýhodňuje spolupráci mezi firmami a výzkumnými organizacemi. Nicméně tato situace by se měla změnit v roce 2015, kdy vstoupí v platnost reforma daňové legislativy, která umožní odpis nákladů na výzkum vedený externími organizacemi. Jakou roli mohou sehrát v tomto vztahu podnikatelské svazy? Silné podnikatelské svazy jsou velmi významné, je- likož slouží jako zprostředkovatelé informací o po- třebách určitého oboru či odvětví a současně jsou také pro své členy významným zdrojem informací. Tato role je pro prosazování užitečného aplikova- ného výzkumu velice důležitá. V neposlední řadě by pak zaměstnavatelské svazy měly být výlučnými partnery pro jednání s vládou, a to i v oblasti pod- pory aplikovaného výzkumu. My v Technologické agentuře máme v současné době nejužší spolupráci s HK ČR, jejíž viceprezident Ing. Pavel Bartoš je členem Výzkumné rady TA ČR. Díky spolupráci se zaměstnavatelskými svazy jsme například do- sáhli navýšení rozpočtu na rok 2014 na aplikovaný výzkum v TA ČR o 20 %. Je podle vás veřejná podpora aplikovaného výzkumu dostatečná a adekvátní ve srovnání s ostatními druhy výzkumu? Z 26 miliard korun, které stát vynaložil na pod- poru výzkumu v letošním roce, jde na užitečný aplikovaný výzkum zhruba osm miliard korun. Je tudíž patrné, že podpora různých oblastí zá- kladního výzkumu je silná a naopak chybí důraz na dosažení praktické aplikace výzkumných vý- sledků. Optimální by však bylo, kdyby došlo k jed- noznačnějšímu strukturování státního rozpočtu na výzkum a vývoj a na aplikovaný výzkum toho typu, který podporuje TA ČR, šlo cca 40 %. Taková změna by si však vyžádala restrukturalizaci organi- zací zaměřených na výzkum, kterých je v ČR zhru- ba dvě stě a ročně stojí okolo 20 miliard korun. V polovině června vláda ČR schválila rámec činnosti a finanční dotaci programu Gama na pětiletí 2014–2019. Jaké budou hlavní priority tohoto programu? Program Gama je určen právě pro podporu vý- zkumu, který vede k inovacím a který se obrací jak na výzkumné organizace, tak na firmy. Proto je program rozdělen do dvou podprogramů. Ten první umožní poskytnout určité množství finan- čních prostředků přímo organizacím, které jsou schopny samy rozeznat, které výsledky výzkumu by mohly být realizovány v praxi. Tyto organizace budou samy rozhodovat, jaké projekty budou chtít podpořit, což sníží administrativní zátěž a umožní podpořit i projekty menšího rozsahu, které by jinak na dotaci nedosáhly. Druhý podprogram je naopak zaměřen na firmy, které využijí takové výsledky výzkumu, které už byly ze státních pro- středků podpořeny, ale nebyly implementovány do praxe. Firmy mohou dostat podporu k tomu, aby daný výsledek aplikovaného výzkumu mohly využít pro vznik produktu uplatnitelného na trhu. V rámci druhého podprogramu bude mít rozhodovací pra- vomoci TA ČR a podporované projekty budou mít větší rozsah, řádově v milionech korun. ■ JAKUB HORŇÁČEK Firmy a výzkumné organizace se sebou stále neumí mluvit Podpora aplikovaného výzkumu patří k jedněm ze stěžejních opatření pro zvýšení konkurenceschopnosti českého hospodářství. Posílit roli aplikovaného výzkumu má také Technologická agentura ČR. „Česká republika nemá dost peněz na to, aby ve velké míře přispívala k blahu lidstva podporou rozsáhlého základního výzkumu, ale měla by také myslet na konkrétní potřeby svých občanů a svého hospodářství,“ tvrdí její předsedkyně Rut Bízková. RÚT BÍZKOVÁ Předsedkyně Technologické agentury ČR Foto:archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

Svítidla ORION: - - ORION PRAHA

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

26 www.komora.cz podnikání evropské právo tak, jak se to aplikuje již v někte- rých zemích. Pro větší účinnost a využívání těchto systémů je ovšem třeba také vytvářet a adekvátně zdokonalovat ekonomicko-legisla- tivní rámec. Průzkum k zapojení komor v implementaci strategie EU 2020 Evropská Asociace evropských obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES zpracovala další vydání každoročního hodnocení implementace a plnění cílů strategie EU 2020 a v této souvislosti se dotazovala na zapojení jednotli- vých svých členských komor včetně HK ČR do příprav Národního programu reforem a dalších aktivit v této oblasti. HK ČR zpracovala od- povědi na položené otázky interně ve spolupráci s CEBRE a upozornila na velmi dobrou spolupráci ze stra- ny Úřadu vlády ČR při zpracování tohoto dokumentu a také na maxi- mální možné zohlednění příspěvků a komentářů, které HK ČR i ostatní sociální partneři při zpracování vyjádřili. ■ PETR VALENTA, HK ČR Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 HK ČR se zapojila do konzultace Evropské komise k Zelené kni- ze týkající se politiky pro klima a energetiku do roku 2030. Cílem této Zelené knihy bylo získat od zá- jmových skupin fakta a názory, jak by měl vypadat budoucí rámec této politiky do roku 2030. Komise se rovněž zaměřila na otázky souvi- sející s mezinárodními jednáními o nové právně závazné dohodě pro oblast klimatu a svou politiku, jež by umožnila demonstraci technologií zachycování a ukládání uhlíku. HK ČR zpracovala své sta- novisko k této konzultaci v rámci Energetické sekce a upozornila v něm přede- vším na skutečnost, že EU představu- je na globálně vypouštěných emisích poměrně nízký podíl (13,5 %), který se navíc postupně snižuje. Politika omezování vypouštění emisí CO2 v EU tak má z celosvětového hlediska pouze minimální význam. Náklady na politiku změny klimatu však mají naopak velmi negativní dopad na evropské hospodářství, především na energeticky náročná odvětví, která jsou rozvinuta i v ČR. Například u velmi energeticky nároč- ných odvětví (ocelářství, papírnictví, výroba chemikálií) až 60% zisku před zdaněním je odebráno na pod- poru OZE. Podpora obnovitelných zdrojů energie také vedla spoustu průmyslových podniků ke ztrátě. Politika EU by v této oblasti měla být uzpůsobena pro zabezpečení spravedlivého obchodu, volných trhů a rozumného přístupu k podpoře obchodu. Iniciativy politiky, jako je změna klimatu, musejí priorit- ně uchovat konkurenceschopnost evropského průmyslu a zajistit podmínky pro investice v Evropě. Bude-li Evropská unie aktivně tlačit na průmysl, aby omezil své emise, hrozí, že se urychlí odchod průmyslových podniků do zemí, kde je prostředí volnější. Tam pak budou emise CO2 vypuštěny tak jako tak. Globální bilance emisí CO2 se tedy nezmění, ale EU bude mít image „čistého“ kontinentu, i když jen na papíře, nikoliv fakticky. Ekonomická návratnost boje proti klimatickým změnám je velmi často a oprávněně zpochybňována. Náklady na boj s emisemi CO2  jsou obrovské, ale výsledek je značně ne- jistý a nejasný. Finanční prostředky je dle našeho názoru lepší investovat spíše do konkrétních adaptačních opatření. 53/13 Konzultace EK k pojištění proti přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem Evropská komise otevřela veřej- nou konzultaci – Zelenou knihu o pojištění pro případ přírodních a člověkem způsobených katastrof. Tato Zelená kniha pokládala řadu otázek týkajících se přiměřenosti a dostupnosti vhodného pojištění proti katastrofám a jejím cílem bylo zvýšit povědomí o této problematice a posoudit, zda by určitá činnost na úrovni EU v této oblasti mohla vhodným a zaručeným způsobem přispět k lepšímu fungování tohoto trhu v Evropské unii. HK ČR ve svém vstupu zdůraznila, že považuje za důležité systematicky řešit finanční důsledky přírodních katastrof. Z pohledu HK ČR je nutné především zabezpe- čení finanční kontinuity pro subjekty zasažené katastrofami. Vyšší finanční stabilitu po velkých přírodních katastrofách mohou přinášet systémy vícezdrojového či vícevrstvového finančního krytí důsledků těchto živelních pohrom podnikání evropské právo HK ČR vyjádřila připomínky k Zelené knize Evropské komise BLIŽŠÍ INFORMACE NA WWW.KOMORA.CZ

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 27 podnikání právo Nový pojem spolek Oblast občanských sdružení v současnosti upravu- je zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, který pozbyde účinnosti dne 1. 1. 2014 právě na úkor nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“). NOZ nezná pojem občanské sdružení, ale používá pojem spolek, jehož definice v § 214 odst. 1 NOZ je velmi podobná současné definici občanských sdružení. Tedy pojem sdružení (resp. občan- ské sdružení) je nahrazen pojmem spolek, kdy úprava pravidel zakládání spolků a jejich vnitřní organizace se podobá současné úpravě občanských sdružení. K dané změně dochází na základě zákona, není tedy nutné znovu registrovat nebo jinde ohlašo- vat existenci jednotlivých občanských sdružení. Současný zákon o sdružování občanů pověřuje vedením registru občanských sdružení minister- stvo vnitra. Pokud však bude včas schválen zákon o veřejných rejstřících (sněmovní tisk 986), bude příslušný k vedení rejstříku spolků krajský soud podle sídla spolku. Na daný krajský (rejstříkový) soud tedy ze zákona přejde již existující registr občanských sdružení spolu s veškerými v něm obsaženými daty, která budou předána bez potřeby účasti jednotlivých sdružení. NOZ však již požaduje určení právní formy v názvu spolku, tedy uvedení, že jde o spolek, a to do dvou let ode dne nabytí účinnosti NOZ. Tedy například Život dětem se změní na Život dětem, zapsaný spolek, nebo Život dětem, z. s. (danou povinnost lze dovodit z obecného ustanovení o právnických osobách v § 132 odst. 2 NOZ, mezi něž se řadí i spolky dle NOZ). Tuto změnu je nutné provést ve stanovách a dalších vnitřních dokumentech, následně tyto dokumenty zaslat rejstříkovému soudu k zápisu změny názvu do re- gistru spolků. Dále ustanovení § 3041 NOZ, které řeší soulad vnitřních dokumentů právnických osob s NOZ, stanoví, že všechny právnické osoby (tedy i spolky) jsou povinny do tří let od nabytí účin- nosti NOZ uvést své vnitřní předpisy do souladu s donucujícími (kogentními) ustanoveními NOZ. Předně NOZ nově stanoví povinnost uvést ve stanovách spolku jeho statutární orgán a práva a povinnosti členů vůči spolku. Dalšími orgány spolků jsou statutární orgán a nejvyšší orgán, avšak tyto orgány mohou splývat v jeden. Pokud stanovy nestanoví jinak, je nejvyšším orgánem členská schůze. Dalšími z kogentních ustanovení jsou ta upravující členství nebo organizaci zasedá- ní orgánů, předně členské schůze, kdy tu svolává statutární orgán sám, nebo na popud alespoň třetiny členů. Jiná úprava není možná a stanovy se v tomto musí NOZ přizpůsobit. Změn, které se musí promítnout do vnitřních předpisů spolků, je mnoho, ovšem zde záleží výhradně na vnitřních předpisech jednotlivých spolků, především na jejich rozsahu a podrobnos- ti. Kolize současných vnitřních předpisů s NOZ je tedy třeba řešit individuálně. Považuji však za nutné poznamenat, že ustanovení vnitřních do- kumentů jednotlivých spolků, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními NOZ, pozbývají účinnosti již ode dne nabytí účinnosti NOZ. Tedy například pokud současné stanovy říkají, že „Před- seda sdružení svolá schůzi členů, pokud jej o to požádá alespoň polovina všech členů sdružení“, pozbude takové ustanovení stanov účinnosti a na- místo něj se použije ustanovení zákona, konkrétně § 248 odst. 2 NOZ, které stanoví, že statutární orgán svolá členskou schůzi na podnět alespoň třetiny členů. Tedy přestože zákon dává spolkům tříletou lhůtu na úpravu vnitřních dokumentů, sám přebírá úpravu těch pasáží vnitřních doku- mentů, které jsou s ním v rozporu, a sám tím mění vnitřní poměry a organizaci spolků. Stejný přístup jako k obchodním společnostem Dalším z možných úskalí je rozšíření rozsahu informací. V současnosti se zveřejňují pouze údaje o názvu, datu vzniku, identifikačním čísle a sídle. Vzhledem k tomu, že se na spolky podle NOZ použijí obecná ustanovení o právnických osobách, budou nově o spolcích zveřejňovány stejné údaje jako o obchodních korporacích v obchodním rejstříku, tedy sídlo, statutární orgán, jeho členové a jejich osobní údaje, způsob jednání za spolek, účel spolku, rozsah jeho vedlejší hospodářské činnosti a další. To vyplývá především z ustano- vení § 120 NOZ ve spojení s § 25 připravovaného zákona o veřejných rejstřících. Orgán, který vede veřejný rejstřík, dané údaje doplní sám, pokud jsou mu známy (například ze současné registrace nebo stanov). Pokud dané informace nedohledá, jsou samy spolky povinny takové údaje doplnit rovněž do tří let ode dne nabytí účinnosti NOZ. ■ SAMUEL KRÁL, HK ČR Nový občanský zákoník změní život občanských sdružení Téměř každý článek, zabývající se problematikou nového občanského zákoníku, je uveden obecnou formulací, že nový občanský zákoník je novým předpisem soukromého práva a přináší řadu změn. To je sice pravda, ovšem dané změny někdy nejsou natolik radikální, jak by se mohlo zdát. V následujícím článku se budeme zabývat specifickou oblastí občanských sdružení, kterých se nabytí platnosti nového občanského zákoníku dotkne v několika klíčových oblastech jejich života. DOPORUČENÍ Spolkům nebo občanským sdružením lze doporučit, aby své vnitřní předpisy uvedly do souladu s NOZ a tyto dokumenty doručily rejstříkovému soudu, který bude provádět zápis do veřejných rejstříků, spolu s návrhem na změnu názvu o doplnění označení právní formy a dalšími povinnými změnami.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

28 www.komora.cz advertorial A kciové společnosti jsou povinny uvést své stanovy do souladu s novým zákonem nejpozději do konce června 2014, a to rozhodnutím o změně stanov a jejich založením do sbírky listin. To však neznamená, že by prvním lednem 2014 stávající obchodní zákoník přestal pro společnosti existovat. Naopak, řada jeho ustanovení se bude v životě společnosti nadále aplikovat, přičemž tato zdvojenost právní úpravy může fungování společnosti značně kompliko- vat. Řešení je relativně snadné – valná hromada může rozhodnout o podřízení se novému zákonu o obchodních korporacích jako celku (tzv. opt- -in), čímž vyloučí jakoukoliv aplikaci původního obchodního zákoníku. V rámci právní jistoty toto řešení našim klientům doporučujeme. Nová právní úprava přináší jedinečnou příležitost současné znění stanov „očistit“ a promítnout do nich nová flexibilní ustanovení zákona. Praktic- ké jistě bude vypustit nově nepovinná ustanovení, jako je například tvorba rezervního fondu či volba jedné třetiny členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti. Na druhé straně, společnosti mohou do stanov doplnit řadu institutů, které nová právní úprava zavádí. Jedná se zejména o možnost vy- dávat odlišné druhy akcií, s nimiž budou spojena různá práva (např. nerovnoměrný nebo pevný podíl na zisku či rozdílná váha hlasů), či možnost určit zcela libovolný počet členů orgánů společnos- ti a délky jejich funkčního období. Při revizi stanov přitom nelze než doporučit podívat se na ně okem osoby dostatečně znalé práva. Některá opomenutí ve stanovách (jako např. absence působnosti valné hromady rozhodovat o změně stanov) totiž mohou mít pro fungování společnosti fatální důsledky. Všechny akciové společnosti nově budou povin- ny zřídit vlastní internetové stránky, které budou sloužit nejen k jejich prezentaci, ale také jako jakási elektronická nástěnka informací pro akcionáře. In- ternet bude hrát hlavní roli také při svolávání valné hromady. Pozvánku na valnou hromadu společnost v prvé řadě zveřejní na svých internetových strán- kách a současně ji zašle všem akcionářům. Problém může nastat u společností s početnou skupinou minoritních akcionářů, kdy se rozesílání pozvánek může značně prodražit. Zákon tuto situaci řeší možností nahradit rozeslání pozvánek jiným vhod- ným způsobem zakotveným ve stanovách. Pokud společnost takovou alternativní úpravu svolání valné hromady ve stanovách nemá a chce se vy- hnout rozesílání pozvánek všem svým akcionářům, nejvhodnějším řešením se jeví valnou hromadu svolat ještě do konce roku 2013 a rozhodnout na ní o změně stanov tak, aby zvolený způsob svolání valné hromady byl pro společnost co nejpraktičtější. Podstatnou novinkou ve svolávání valné hromady je také povinnost v pozvánce uvádět i návrh usnesení, což vyvolává otázky v případě, že se má schvalovat smlouva o výkonu funkce. Bude nutné zveřejňovat na internetových stránkách spolu s pozvánkou rov- něž znění smlouvy o výkonu funkce, která má být schválena, včetně ustanovení o odměňování člena orgánu? Takové názory se objevují, nicméně se domníváme, že i tento problém lze sofistikovaným řešením ve stanovách překlenout. Jak už jsme zmínily na začátku, nový zákon klade důraz na obezřetnost osob účastnících se podniká- ní. Tento princip se promítl i do úpravy neplatnosti Nový zákon o obchodních korporacích přinese do života akciových společností bezesporu řadu významných změn. Obecně lze novou úpravu charakterizovat jako mnohem flexibilnější, tato volnost nicméně bude klást zvýšené nároky na obezřetnost statutárních orgánů i akcionářů. Společnosti také budou mít s novým zákonem jedinečnou příležitost pro revizi svých stanov. Akciová společnost po rekodifikaci BLIŽŠÍ INFORMACE NA WWW.HAVELHOLASEK.CZ Všechny akciové společnosti nově budou povinny zřídit vlastní internetové stránky, které budou sloužit nejen k jejich prezentaci, ale také jako jakási elektronická nástěnka informací pro akcionáře. MICHAELA MICKOVÁ, koncipientka Foto:archiv usnesení valné hromady, kterou lze u soudu nově namítat pouze v případě, že již na valné hromadě byl proti napadenému usnesení podán protest. Akcionáři se tímto nepřímo nabádají k aktiv- ní účasti a ochraně svých práv v případě, že se na chodu společnosti chtějí podílet. Vedle stávajícího dualistického systému řízení akciové společnosti, tedy existence představenstva a dozorčí rady jako orgánu statutárního, resp. kontrolního, nová právní úprava přináší i systém monistický, který zatím známe pouze z úpravy evropské společnosti. Za společnost v tomto uspo- řádání jedná statutární ředitel, který je doplňován správní radou jako orgánem kontrolně-řídícím. Jelikož statutárním ředitelem může být zároveň předseda správní rady (která může být jedno- členná), lze v monistickém systému svěřit řízení akciové společnosti pouze jedné fyzické osobě. Ačkoliv bude rekodifikace spojena pro společnosti se zvýšenými náklady, věříme, že flexibilita, kterou nový zákon o obchodních korporacích umožňuje, je pro akcionáře i společnosti, za předpokladu jejich náležité přípravy, příznivá. ■ KATEŘINA SURKOVÁ, advokátka, MICHAELA MICKOVÁ, koncipientka

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.havelholasek.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

30 www.komora.cz podnikání poradna výboru povinné úrazové pojištění. Musí se také doložit potvrzení od lékaře při nástupu do funkce a je potřeba jejich školení bezpečnosti práce – bez ohledu na to, zda je nějaká odměna poskytována? Pokud jsou zástupci ve vztahu výkonu funkce dle obchodního zákoníku, tedy pouze vykonávají funkci na základě jmenování, přičemž je jim za to poskyto- vána odměna, pak BOZP ani úrazové pojištění nejsou třeba kvůli neexistenci pracovněprávního vztahu. Pokud je k funkci ve výboru konána jiná činnost, pro kterou je uzavřena pracovní smlouva, pak dochází k platbě záloh, sociálního a zdravotního. Obecně pro výkon funkce ve výboru nejsou uzavírány pracovně- právní smlouvy. Pokud však uzavřeny byly, vztahují se na členy výboru stejné předpisy jako na kteréhokoliv zaměstnance, tedy i předpisy BOZP a další, včetně povinných školení. Co se týká zdravotního vyšetření (relevantní pouze u pracovních smluv), výkon člena statutárního orgánu je bezpochyby první kategorií prací ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví, a tudíž na základě zákona o specifických zdravotních službách je zřízení závodní pracovnělékařské péče fakultativní stejně jako lékař- ské prohlídky. Zákon o úrazovém pojištění do tohoto systému řadí jak zaměstnance zaměstnané na základě pracovní smlouvy, tak zaměstnané na dohody o pra- cích konaných mimo pracovní poměr, tak na výkon funkce na základě zákona. Tedy úrazové pojištění se na ně vztahuje ode dne vzniku funkce. SAMUEL KRÁL, RM PRAHA 9 Jaké finanční příspěvky lze v současné době získat na nové zaměstnance a jejich zaučení, zejména v oboru strojírenství? V současné době jsou Fondem dalšího vzdělávání realizovány dva zajímavé celorepublikové projekty. Stáže ve firmách V tomto projektu dostává stážista za každou odstážo- vanou hodinu stravenku v hodnotě 20 Kč a má případ- ně proplacené cestovní náklady a náklady na ubytová- ní. Mezi poskytovatelem (tedy společností) a stážistou nevzniká pracovněprávní vztah.Poskytovatel dostane proplacené náklady na stáž Fondem dalšího vzdělávání – viz šablona konkrétní stáže. Pokud se zadaří a stáž by bylo možné realizovat, musí mít poskytovatel uza- vřenou pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku třetích osob. Další informace naleznete na: www.stazevefirmach.cz Stáže pro mladé Stážistou musí být student posledního ročníku prezen- čního studia oboru, pro který se inzerát vypíše. Dostává minimálně 60 Kč hrubého na hodinu, poskytovatel je samozřejmě také odměněn. Mezi stážistou a poskytova- telem vzniká pracovněprávní vztah. Stážista musí na stáž docházet mimo školní výuku. Vše je opět následně propláceno Fondem dalšího vzdělávání. Další informace naleznete na: www.stazepromlade.cz JAROSLAV KŘÁPEK, RM BRNO VÝSTAVIŠTĚ J aké náležitosti má mít dohoda o pracovní pohotovosti? Zákoník práce definuje pracovní pohotovost v § 78 odst. 1 písm. h), podmínky výkonu pracovní pohotovosti upravuje v § 95 a odměňování pracovní pohotovosti obsahuje § 140. Pracovní pohotovostí je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost však může být vykonávána výhradně mimo pracoviště za- městnavatele na jiném se zaměstnancem dohodnutém místě. Od 1. 1. 2007 je totiž doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce, ačkoliv ji v da- ném okamžiku ještě nekoná, považována za pracovní dobu podle § 78 odst. 1 písm. a) ZP. Zaměstnanec nemusí pracovní pohotovost vykonávat. Zaměstnavatel ji může na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se na tom s konkrétním zaměstnancem dohod- ne. Zákoník práce dohodu o možném výkonu pracovní pohotovosti žádným způsobem neformalizuje, a proto také neexistuje žádný vzor, který by mohl zaměstna- vatel použít. Dohoda o výkonu pracovní pohotovosti může být sjednávána i ústně, může být sjednávána na určité delší období, ale může být sjednávána i pří- pad od případu v návaznosti na potřebu držení pracov- ní pohotovosti. VÍT ČERMÁK, RM BRNO Společenství vlastníků jednotek poskytuje svým zástupcům odměny. Z těchto odměn se platí zálo- hová daň, případně zdravotní či sociální pojištění. Zajímalo by nás, jaký má tento pracovní vztah vliv na BOZP a zda je nutné platit ze mzdy členům Komora radí podnikatelům OBRAŤTE SE S DOTAZY NA KONTAKTNÍ MÍSTA HK ČR Téměř 100 kontaktních míst Hospodářské komory rozmístěných po celé republice zodpovědělo od roku 2004 do současnosti více než 65 tisíc podnikatelských dotazů. Rychle a bezplatně. Zeptejte se i vy. KONTAKTY A DALŠÍ INFORMACE NAJDETE NA WWW.KOMORA.CZ PO KLIKNUTÍ NA LIŠTU „POMÁHÁME VAŠEMU PODNIKÁNÍ“.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

31

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

32 www.komora.cz advertorial P ane řediteli, EGAP pojistil v letošním roce export už za více než 40 mld. korun. Když se podíváte na strukturu pojištěného exportu, kterému segmentu průmyslu se daří umístit produkty na zahraničních trzích? Jednoznačně jde o stroje a technologická zařízení, dopravní prostředky a energetická zařízení. Tyto zakázky činí zhruba 80 % celého pojištěného exportu v prvním pololetí. Je tam celá řada velmi zajímavých projektů, z těch opravdu rozsáhlých obchodních případů třeba závod na výrobu tištěných spojů, zařízení na těžbu uhlí a pro tepelnou elektrárnu Adularya v Turecku, turbíny a generátory do Izraele, autobusy do Francie, rekonstrukce železniční tratě v Ázerbájdžánu atd. Jednou z nezbytných podmínek pro získání státní podpory v podobě pojištění od EGAP je i český podíl – jinými slovy, kolik procent z celkové zakázky exportéra je opravdu vyrobeno v ČR. Jak se daří exportérům tuto podmínku plnit? Jsou stále české výrobky z tohoto pohledu konkurenceschopné? Naši akcionáři (tedy stát) odsouhlasili nastavení českého podílu na 50% a většinou se to exportérům daří, snaží se zajistit české subdodavatele. Není to ale mantra, představenstvo má možnost udělit výjimky, například když jde o referenční projekt, je tam snížené riziko, jde o zkušeného exportéra nebo třeba v Česku neexistuje nebo není dostupná technologie za srovna- telných cenových podmínek apod. Tlak na dodržení českého podílu je ale logický a podle našich zkuše- ností to tak dělají i v ostatních zemích. Je to přirozená podpora českých výrobců v roli subdodavatelů. Když nějaká firma získá zakázku například na stavbu elek- trárny, může odebrat komponenty od desítek českých firem. Ty tak mají práci pro své zaměstnance, zakázky, pomáhá to konkurenceschopnosti a v neposlední řadě to také zajišťuje rozvoj vzdělanosti v řadě oborů. Proexportní strategie stanovuje zájmové a prioritní země pro český export. Jak se našim vývozcům daří dostat se na trhy mimo Evropskou unii? V poslední době se i podle našich výsledků daří di- verzifikovat vývoz velmi dobře. Samozřejmě jsme jako ekonomika stále závislí na exportu do EU, ale exporté- rům se daří chytit se i na jiných trzích. Jen v letošním roce jsme pojistili export do 31 zemí. A nejde jen o tradiční destinace. Najdete tam zakázky do Gruzie, Pákistánu, Gabunu, Etiopie, Chile… Do zájmových a prioritních zemí, jak je stanovuje Exportní strategie ČR, míří zhruba 3/4 z letos pojištěného exportu. Uka- zuje se, že EGAP je přesně ta instituce, která pomáhá diverzifikovat český export. ■ -EGAP- „Letos jsme pojistili export už do 31 zemí,“ říká v rozhovoru generální ředitel EGAP Jan Procházka Exportní garanční a pojišťovací společnost pojistila za první pololetí 2013 export v hodnotě 43,8 mld. Kč. Bylo uzavřeno 87 nových pojistných smluv. Více než polovina uzavřeného objemu mířila do tří zemí – Ruska, Turecka a Ázerbájdžánu, významný podíl připadl ještě na Indii, Izrael, Francii a Slovinsko. JAN PROCHÁZKA Generální ředitel EGAP BLIŽŠÍ INFORMACE NA WWW.EGAP.CZ Ázerbájdžán 16% Indie 5% Slovinsko 5% Izrael 5%Rusko 20% Egypt 5% Turecko 17% Gabun 3% Ukrajina 3% Ostatní 8% Francie 10% Předexportní financování 4% EGAP – TERITORIÁLNÍ STRUKTURA NOVĚ UZAVŘENÝCH SMLUV ZA OBDOBÍ LEDEN – ČERVEN 2013 Foto:archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

nabízíme pojištění exportních úvěrů, záruk a investic podporujeme malé a střední podniky – pojišťujeme pohledávky už od 100 000 Kč pomáháme českým exportérům vstoupit na nové trhy spolupracujeme se všemi bankami Spolehlivý partner českého exportu Právě pro vás pořádá EGAP odborné semináře „POJIŠŤUJEME ČESKÝ EXPORT“. Jsou určené vývozcům českého zboží, služeb a investic bez rozdílu velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. Exportujete do nových či rizikových teritorií? Chcete využívat exportní financování? Přihlásit se můžete na www.egap.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

34 www.komora.cz podnikání vodohospodářství N a konci května jste se zúčastnil doprovázející podnikatelské mise do Polska. Jaká byla náplň vašeho programu a jak hodnotíte vaši účast? Ve dnech 24.–25. května se uskutečnila návštěva prezidenta České republiky Miloše Zemana v Polsku. Jeho delegaci doprovázela podnikatelská mise v čele s prezidentem HK ČR Petrem Kuželem a v jejím rámci se mi podařilo, coby představiteli Asociace Dunaj-Odra-Labe, cesty do Varšavy zúčastnit. Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe a vodní doprava patřily k nejviditelnějším tématům, o kterých se jednalo. Spo- lu s ing. Formanem, který byl zástupcem o.p.s. Plavba a vodní cesty, jsme podrobně jednali s celou řadou vrcholných představitelů polské strany, a to například s náměstkyní ministra dopravy Annou Wypych Na- miotko či s poslancem Sejmu Ryszardem Gallou. Významnou částí jednání v Polsku byla realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe, o kterém se vede debata bezmála již několik desítek let. Jaká je v současnosti situace ohledně tohoto projektu? Zvýšily se šance na jeho realizaci? Ano, oficiálně se debatuje již od roku 1901, kdy se vybudování koridoru D-O-L dostalo do rakousko- -uherského říšského zákona „O stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek“. Od té doby uplynulo hodně času a byly doby méně a doby více nakloněné realizaci tohoto projektu. Já věřím, že se nakonec zrealizuje, a současnou dobu bych popsal jako tu nejvíce příznivě nakloněnou. V podstatě poprvé má ČR prezidenta, jenž se o možnost výstavby vodního koridoru živě zajímá a který je ochoten ho veřejně podporovat. To nakonec pan prezident Zeman ukázal i při jednáních na Slovensku, v Rakousku a v Polsku, kde s vrcholnými představiteli živě disku- toval o této problematice, a dlužno dodat, že ve všech případech se jejich jednání vedla v duchu oboustran- né snahy a zájmu projekt vodního koridoru Dunaj- -Odra-Labe zrealizovat. Já tudíž vidím šance na jeho realizaci velmi dobré a doufám, že právě probíhající mezinárodní studie proveditelnosti ukáže, že projekt vodního koridoru je životaschopný. Někteří kritikové projektu argumentují zvýšenou ekologickou zátěží a náklady, které by doprovázely realizaci této vodní cesty. Jedná se podle vás o oprávněné obavy? Osobně nemám žádné konkrétní důkazy, že by vodní koridor měl být zvýšenou ekologickou zátěží, a pochybuji, že kritikové projektu takové důkazy mají. Budeme rádi, když přijdou s konkrétními důkazy, co bude ohroženo, abychom mohli společně začít hledat kompromisní řešení, které ochrání co nejvíce přírodu, ale také na druhou stranu umožní realizaci projektu, který přinese České republice možnost převést část kamionové dopravy na vodu, vyřeší protipovodňovou ochranu velké části Moravy i nedostatek vody v obdobích sucha a výrobu elektřiny z čistého zdroje. Zatím mám bohužel pocit, že kritici jen za každou cenu kritizují, ale na řešení se odmítají podílet. Co se týče nákladů, je jasné, že se jedná o velkou investici, ačkoliv ve srovnání se železnicemi a silnicemi není nijak převratná. A navíc se na ní budou podílet jak okolní státy, které z ní budou mít přímý užitek, tak Evropská unie. Jakou roli může sehrát vodní doprava z ČR do Severního a Baltického moře ve srovnání s pozemní a železniční dopravou? Vodní doprava obecně působí jako cenový regulátor. Dá se jednoznačně dokázat, že pokud je Labe ne- splavné, rostou ceny kamionové i železniční dopravy v labském koridoru v některých případech i na dvoj- násobek ceny, kdy konkurence lodní dopravy funguje. To je podstatné jak pro vývozce, kterým s poklesem ceny dopravy poroste jejich konkurenceschopnost, tak pro koncové spotřebitele, kteří za dovážené zboží zaplatí méně. Nezanedbatelný je i ekologický přínos. Oproti kamionové dopravě má totiž vodní doprava sedminové externí náklady a třetinovou spotřebu energie. Má tedy jednoznačně nižší dopad na životní prostředí. Nižší náklady má i ve srovnání se železnicí, ale tam už ten rozdíl není tak velký. Obrovský je i efekt pro přepravu nadměrných a extrémně těžkých nákladů. Zejména ostravské hutní a montážní firmy jistě uvítají stav, kdy nebudou muset řešit složitou přepravu velkých investičních celků po silnicích. Doprava se jim tak několikanásobně zlevní, a navíc odpadne i kompletace mimo výrobní závody. ■ JAKUB HORŇÁČEK Koridor Dunaj-Odra-Labe: od slov k činům? Květnová podnikatelská mise organizovaná HK ČR doprovodila pana prezidenta Miloše Zemana do Polské republiky. Zúčastnil se jí také Ing. Jan Skalický, který je pověřen řízením Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC ČR). V Polsku se hlavně diskutovalo o projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, k jehož realizaci se kladně staví i samotný prezident Miloš Zeman. Vzhledem k vstřícnému postoji představitelů dotčených zemí se pravděpodobnost realizace koridoru v posledních měsících zvýšila. Na toto téma jsme hovořili s Ing. Janem Skalickým, pověřeným řízením ŘVC ČR. JAN SKALICKÝ Ředitel ŘVC ČR HISTORIE PROJEKTU KORIDORU DUNAJ-ODRA-LABE Sahá do druhé poloviny 19. století. První etapa prací na jeho realizaci začala již za první republiky, ale celkovou realizaci přerušila dru- há světová válka a následně také poválečné uspořádání v Evropě. Důležitým mezníkem je Rezoluce Parlamentního shromáždění Rady Evropy z roku 2005, která vyzývá dotčené státy, aby urychlily zpracování studie provedi- telnosti projektu Dunaj-Odra-Labe. V sou- časné době se tak zdá, že o koridoru se již nebude jen mluvit, čemuž napovídá závazek Rusnokovy vlády, že podpoří realizaci studie proveditelnosti této dopravní cesty. Foto:archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 35 Interní komunikaceInterní komunikace v období nejistoty 3. října KC GreenPoint Praha 10 › O interní komunikaci – Roman Frkous, odborník na měřitelnou komunikaci › Propouštění zaměstnanců – Soňa Schwarzová, ING pojišťovna, a Martin Pavlíček, Unipetrol › Stěhování a transformace – Luděk Březina, Economia › Komunikujeme interním časopisem – a úspěšně! – Radim Nejman, AHOLD Czech Republic › Komunikujeme netradičně, na sociálních sítích – Jan Vyšehradský, Česká Spořitelna › Mezinárodní trendy v Interní komunikaci 2013 – Magdaléna Chvalinová, INSIDERS › Fungování interní komunikace ve svobodné firmě – Veronika Hlaváčková, Slevomat › Inspirace z praxe: Jak efektivně přiblížit produkt zaměstnancům – Kateřina Bílá, Wüstenrot O své zkušenosti se s Vámi podělí: „Největší nedorozumění vznikají z nedostatku komunikace, ta následně vázne v důsledku vzniklých nedorozumění.“ — Reinhard K. Sprenger Partneři: Přihlaste se na konferenci ještě dnes: + 420 234 718 721 | zc@topvision.cz | www.topvision.cz Mediální partneři:

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

36 www.komora.cz podnikání potravinářství S těžejními způsoby, jakými vyjít vstříc pře- vážné orientaci českých zákazníků skrze snížení nákladů, představují náhražky dražších složek potravin za levnější či dovoz levnějších potravin ze vzdálenějších oblastí. Většina potravin a nápojů přepravovaných v Evropské unii urazí na své cestě za zákazníkem 50–149 kilometrů. A to vše se samozřejmě odráží na kvalitě výrobku. Zákazník rozhoduje Oblast bezpečnosti potravin je komplexní zále- žitost, která především pokrývá informovanost spotřebitele, vysledovatelnost, hygienické před- pisy, kontroly a sankce. Požadavky na posky- tování informací o potravinách spotřebitelům v celé fázi potravinového řetězce upravuje nařízení o označování č. 1169/2011. Za in- formace o potravině odpovídá provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodním názvem je potravina uváděna na trh. V případě dovozu je tato povinnost na dovozci. Nařízení definuje, které informace jsou povinné a které dobrovolné. Dle Ladislava Mika, zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a ochranu spotřebitele, předpisy EU upravu- jí kvalitu ve smyslu bezpečnosti a nezávadnosti, nikoliv ve smyslu chuťového či pocitového vnímá- ní. „Bude-li se evropský zákazník při koupi nadále řídit především nízkou cenou, měl by vědět, že to může být na úkor kvality,“ říká. Má tím na mysli, že spotřebitelé mají velkou moc svým výběrem dát najevo, že stojí v první řadě o kvalitní výrobky, tj. svou volbou nekoupit méně kvalitní výrobek i za nižší cenu. Raději důsledné kontroly než nová regulace Podle členky Výboru pro vnitřní trh a ochra- nu spotřebitelů Evropského parlamentu Olgy Sehnalové nejsou současná pravidla označování původu dostatečná. Navrhuje, aby veškeré maso, mléko, nezpracované potraviny či jednosložkové potraviny byly povinně označeny zemí původu, nikoli pouze informací, zda jsou z Evropské unie. Skandál s koňským masem uvádí za jasný příklad klamání evropských spotřebitelů. Poslankyně se domnívá, že je na vině především podceňování a omezování kontrol a spoléhání se na samoregu- laci. Zástupci spotřebitelů však po další regulaci nevolají. Klára Trněná, právní poradkyně Sdruže- ní obrany spotřebitelů, preferuje před novou legis- lativou zkvalitnění současného stavu a dostatečný důraz na důsledné kontroly a zpřísnění sankcí. Doporučuje sankce harmonizovat na úrovni těch nejpřísnějších členských států a zveřejňovat tzv. černé listiny výrobců, kteří své povinnosti porušili. Největší potenciál vidí v systému rychlého varování před potravinami a krmivy RASFF. „Jeho efektivnost však snižuje zpoždění při vkládání in- formací do systému ze strany národních kontrolních orgánů,“ dodává. Miko se naopak domnívá, že podvod s koňským masem poukázal na funkčnost systému RASFF, jenž problém rychle identifikoval a upozornil na něj. Jednotná a efektivnější inspekce Z pohledu všech účastníků potravinového řetězce a spotřebitelů zvlášť je v České republice klíčová aktuální novela zákona o potravinách a tabáko- vých výrobcích, která se mj. zaměřuje na adaptaci nařízení o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Jindřich Fialka, ředitel Odboru potravinářské výroby a legislativy z Ministerstva zemědělství ČR, je toho názoru, že „přísnější kontroly na složení i označování a cílené kontroly v nejrizikovějších místech by mohly přispět ke zlep- šení bezpečnosti potravin v EU“. Obchodníci se kontrolám nebrání, vidí ale problém v media- lizaci výsledků kontrol. „Mnohdy nejsou totiž uváděny přesné informace a řada obchodníků je za to bita,“ říká Petr Baudyš, ředitel QSL Quality Safety Legality a zástupce Svazu obchodu a ces- tovního ruchu ČR. Obchodníky by také potěšilo zřízení Úřadu pro potraviny, který by zabezpečo- val komplexní dozor nad potravinami. V sou- časné době jsou kompetence roztříštěné mezi několik inspekcí. V obchodech a restauracích tak působí několik inspekčních orgánů. Navrho- vaná novela zákona o potravinách bohužel daný problém s dozorem nad potravinami dostatečně neřeší. Přenášení větší odpovědnosti na obchod- níky za prodávané výrobky z pohledu zdravotní nezávadnosti a klamání je těžce realizovatelné. „Nejdůležitějším kontrolorem pro obchod zůstává zákazník,“ uzavírá Baudyš. ■ ALENA VLAČIHOVÁ, CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU Orientace českých spotřebitelů na nízkou cenu potravin vyvíjí neustálý tlak na obchodníky a výrobce, aby snižovali cenu. Na rozdíl od předpisů ohledně bezpečnosti výrobků není kvalita ve smyslu vzhledu a chuti na úrovni EU nijak regulována. Jak podtrhli účastníci nedávné debaty o kvalitě a bezpečnosti potravin, která proběhla v Evropském domě v Praze, hlavní roli ve změně kvality potravin mají zákazníci a jejich nákupní zvyky. Hlas spotřebitelů může změnit kvalitu potravin BUDOUCNOST POTRAVIN? JEDEN KONTROLNÍ ORGÁN Obchodníky by potěšilo zřízení Úřadu pro potraviny, který by zabezpečoval komplexní dozor nad potravinami. V současné době jsou kompetence roztříštěné mezi několik inspekcí. V obchodech a restauracích tak působí několik inspekčních orgánů.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 37 › O zákaznících – Vilém Rubeš › Obchod a marketing ruku v ruce – utopie? – Richard Nagy (Zentiva) › Nová doba marketingu – Jak na novodobého zákazníka? – Karolina Šrámková (Air Bank) › Jde to i levně – Tomáš Zdražil (DHL Express) › Největší challenge pro marketéry: Net Promorer Score – Lenka Šilerová (Ipsos Loyalty) › Efektivní nákup médií – Jana Zahradníčková (Slevomat) › Objevte kouzlo úspěšného direkt marketingu – Andrea Černáková (BMW) › Ukázky B2B marketingových strategií – Šimon Antropius (2N TELEKOMUNIKACE) Můžete se těšit na: Partner: Přihlaste se na fórum ještě dnes: + 420 234 718 721 | zc@topvision.cz | www.topvision.cz Mediální partneři: 10. října 2013 KC GreenPoint Praha 10 „Myslete jako zákazník.“ — Paul Gillin Marketing Challenge Forum Odborný garant:

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

38 www.komora.cz podnikání vzdělávání K čemu využíváte ve vaší firmě kvalifikační soustavu NSK? Podle kvalifikačních standardů NSK kvalifikova- né odborníky hledáme, vzděláváme, motivujeme i od- měňujeme. Dosažená úroveň požadované kvalifikace má vliv na zatřiďování v našem systému odměňování. Tato provázanost nám umožnila bez problému obstát v auditu systému řízení a jeho části týkající se lidských zdrojů a splnit tak podmínky získání certifikace. Kon- krétně se jednalo o technickou normu ISO TS16949, která je uplatňovaná v celém dodavatelském řetězci automobilového průmyslu a platí pro všechna pracovi- ště výrobců dílů nebo poskytovatelů služeb i pro jejich dodavatele. Jak získáváte kvalifikované odborníky a které profese vás nejvíce pálí? Jedná se zejména o obory gumař a plastikář. Hotové odborníky na trhu nenajdeme a musíme si je vždy zapracovat a vyškolit. Historicky jsme pro klasifikaci těchto profesí používali KZAM, ale tam kromě názvu tohoto povolání nic dalšího nevyužijeme. To, že máme nyní na jednom místě nejen popsané vlastní povolání, ale k němu i potřebnou kvalifikaci, nám v mnohém práci usnadňuje. Jak konkrétně? Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v regionu je zís- kávání kvalifikovaných zaměstnanců problematické. Zaměstnance, které přijímáme, si proto zaškolujeme a snažíme se pro ně vytvořit motivaci pro to, aby v naší společnosti pracovali dlouhodobě, a nepova- žovali ji za přestupní stanici pro další hledání práce. Na základě kvalifikačních standardů NSK můžeme zaměstnance přijímat na rekvalifikaci pro profesi gumař-lisař a gumař-konfekcionér. Díky tomu takto přijatí zaměstnanci získají osvědčení o zkoušce, což je pro nás v podstatě výuční list, a na trhu práce již nebudou znamenat nekvalifikovanou pracovní sílu. Pro stávající zaměstnance tento systém umožní taktéž získat kvalifikaci pro dané profese. Naše společnost tento systém již začlenila do všech vnitřních předpisů a norem a využije ho při odměňování a dalším pra- covním růstu zaměstnanců. Zmínila jste rekvalifikace. Spolupracujete tedy s úřadem práce? S úřadem práce máme dobré zkušenosti. V této oblasti jsme na začátku. Předpokládám, že spokojenost ze spolupráce bude na obou stranách. Znamená to tedy, že využíváním standardů NSK jste byli připraveni na plnění požadavků personálního auditu? ZPV ROŽNOV, s. r. o., je významným českým výrob- cem kompletního sortimentu autokoberců a lisova- ných výrobků z technické pryže. Naše společnost je dodavatelem produktů do automobilového průmy- slu. Pokud chceme prodávat naše výrobky, musíme splňovat řadu norem. Jedna z jejich částí se přímo týká personálu, jeho zaškolování, dalšího vzdělávání, motivace. Využití standardů NSK se ukázalo jako jedna z dalších možností rozvoje personální politiky, která je v souladu s naší firemní kulturou. Jednoznačně jsme se zase posunuli o krok vpřed. Domníváte se, že tuto praxi mohou využít i další zaměstnavatelé? Samozřejmě, že ano. Děkujeme za vaše poznatky i odpovědi. ■ ROMANA NOVÁČKOVÁ, HK ČR Naši personální politiku jsme posunuli o krok vpřed „Využití standardů NSK se ukázalo jako jedna z dalších možností rozvoje personální politiky, která je v souladu s naší firemní kulturou,“ říká Ing. Renata Slezáková, vedoucí finančního a personálního útvaru ZPV ROŽNOV, s. r. o., která se s námi podělila o své dosavadní zkušenosti s NSK v rámci její firemní praxe. CO JE NSK? Národní soustava kvalifikací (NSK) je státem garantovaný celorepublikový systém budovaný na reálných požadavcích na výkon činností v rámci jednotlivých povolání a pracovních pozic. Definuje požadavky na odborné způsobilosti jednotlivých kvalifikací bez ohledu na způsob jejich získání. Rozhodující vliv na obsah kvalifikací mají přitom zaměstnavatelé. Každá kvalifikace, která je na trhu práce uplatnitelná, v něm má nebo v průběhu času bude mít své místo. NSK umožňuje nejen identifikaci, třídění a zařazování kvalifikací, ale také jejich uznávání a certifikaci. Nenahrazuje stávající kvalifikační a vzdělávací systémy, ale snaží se o jejich provázání, zastřešení a zprůhlednění. Zároveň umožňuje srovnání našich národních kvalifikací s kvalifikacemi stanovenými a popsanými v jiných evropských státech. ING. RENATA SLEZÁKOVÁ Vedoucí finančního a personálního útvaru ZPV ROŽNOV, s. r. o. Foto:archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 39 podnikání vzdělávání P ane docente, jak jste se o možnosti složit zkoušku dozvěděl a z jakého důvodu jste se ke zkoušce přihlásil? O možnosti zkoušky jsem se dozvěděl na základě vlastní iniciativy. Problematice kvality se věnuji dlouhodobě a ve své praxi jsem si mnohokrát ověřil, jak je tato oblast pro úspěch firmy důležitá, dělá-li se poctivě. Abych sobě a svému okolí i po formální stránce dokázal, že kvalitě a problémům s ní spojeným rozumím, obrátil jsem se na organizaci DTO CZ, s. r. o. v Ostravě s dotazem, zda existuje zkouška, která by byla dostatečně obsáhlá a dostatečně obtížná k tomu, aby její úspěšné absolvování znalost principů kvality jednoznačně prokazovalo. Doporučena mi byla zkouška Manažer kvality, kód: 62 – 001– T v NSK, kvalifikační úroveň NSK – EQF: 7., a jelikož daná zkouška vyhovovala mému zaměření i mým požadavkům, rozhodl jsem se ji absolvovat. Co jste si od zkoušky sliboval a přineslo její absolvování splnění očekávání? Absolvování zkoušky splnilo mé očekávání. Zkouška rozhodně není jednoduchá a její pohled na kvalitu je opravdu komplexní, což považuji za velmi správné. Jak jste se na zkoušku připravoval? Na zkoušku jsem se připravoval od září 2012 a absolvoval jsem ji v únoru 2013. Díky tomu, že se danou problematikou již roky zabývám a mám i mnoho praktických zkušeností, mohl jsem se připravovat samostudiem. DTO CZ, s. r. o., mi nabízel konzultace, které jsem asi ve dvou nebo ve třech případech využil. Kde jste zkoušku skládal, jak zkouška probíhala a jak se vám zdála náročná? Zkoušku jsem skládal v DTO CZ, s. r. o., Ostrava a trvala celkem 8 hodin. Skládala se z písemných testů, ústní zkoušky a obhajoby studie týkající se zavádění systému řízení kvality projektů v nadnárodní firmě. Jaký je váš osobní postoj k Národní soustavě kvalifikací, když jste si sám na sobě mohl vyzkoušet zkoušku z profesní kvalifikace, a vidíte tento systém v personalistice jako účinný nástroj? Osobně se domnívám, že myšlenka NSK je velmi dobrá. Téměř každý z nás v profesním životě alespoň jednou či dvakrát změní své profesní za- měření, svou odbornost. NSK tak nabízí možnost dosáhnout formálního vzdělání a uznání i v jiném profesním oboru, než který jsme studovali. Pod- mínkou kredibility NSK však je, aby si zkoušky v rámci NSK udržely svou vysokou kvalitu. Pokud by náročnost a odborná úroveň těchto zkoušek poklesla, stala by se NSK zcela zbytečnou. Dosaže- nému a prokázanému vzdělání by nikdo nevěřil. ■ JANA SVOBODOVÁ, HK ČR Implementace Národní soustavy kvali kací Konference je zam ena na p edstavení výsledk implementace princip Národní soustavy kvali kací u zam stnavatel a zprost edkování informací o možnostech zavád ní princip NSK do praxe rem. Nedílnou sou ástí konference bude slavnostní certi kování rem, které inovátorsky zavedly principy Národní soustavy kvali kací do své remní personální praxe, významn tak p ispívají ke zlepšení eského trhu práce a dalšího vzd lávaní. Zástupci t chto rem poukáží na vlastní zkušenosti se systémem NSK. Národní soustava kvali kací je vytvá ena a rozvíjena v projektu NSK2, jehož p íjemcem je MŠMT v rámci OP VK a ešitelem Národní ústav pro vzd lávání. Konsorcium je dodavatelem zakázky „Zajišt ní zapojování zam stnavatel do tvorby a aktualizace a provozu Sektorových rad”. www.nsk2.cz si Vás dovoluje pozvat na konferenci která se uskute ní dne 3. íjna 2013 v TOP HOTELU Praha od 1000 hod Blažimská 1781/4, Praha 4 - Chodov. Konsorcium Hospodá ské komory R, Svazu pr myslu a dopravy R a TREXIMA, spol. s r.o. Implementace Národní soustavy kvali kací Podrobný program konference od 9. 9. 2013 na www.komora.cz, p ípadn kontaktujte svobodova@komora.cz 3. íjna NSK2_inzerat 188x85mm.indd 1 20.08.13 11:26 5 otázek pro prvního manažera kvality v ČR dle NSK Zkoušky z profesních kvalifikací jdou napříč různými obory a už nejsou v praxi neznámou. V jednom z minulých čísel jsme informovali o prvních přezkoušených chůvách, dnes jich je již skoro třicet. Tentokrát jsme pro vás vyzpovídali absolventa zkoušky a majitele zatím ojedinělého osvědčení profesní kvalifikace manažer kvality pana doc. Dr. Ing. Ivo Formánka. NSK NABÍZÍ MOŽNOST DOSÁHNOUT FORMÁLNÍHO VZDĚLÁNÍ A UZNÁNÍ I V JINÉM PROFESNÍM OBORU, NEŽ KTERÝ JSME STUDOVALI.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

40 www.komora.cz podnikání vzdělávání P rvní pololetí letošního roku se Hospodářská komora České republiky intenzivně účastnila veřejné konzultace MŠMT k přípravě Stra- tegie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Na kulatých stolech k jednotlivým tématům i v závěrečném materiálu s připomínkami HK ČR prosazovala zejména správné nastavení cíle pro plnění vytvářené strategie. Řada podnětů byla zapracována do závěrečného materiálu MŠMT k výsledku veřejné konzultace. Hospodářská komora považuje za rozhodující, aby Strategie vzdělávací politiky ČR představovala sou- hrn opatření a iniciativ v oblasti vzdělávání a odbor- né přípravy, které jedinci, procházejícímu systémem vzdělávání (počátečním i dalším), přidávají hodnotu akceptovatelnou společností. Takto je nezbytné definovat východiska vzdělávací politiky, k tomu stanovit měřitelné cíle a strategie, jak cílů dosáhnout. Pokud se nebude brát ohled na uplatnitelnost absol- ventů procházejících vzdělávacím systémem, není jasné, jak jinak hodnotit úspěšnost vzdělávacího systému jako celku včetně všech jeho prvků a vazeb. Za nezbytnou součást hlavního cíle vzdělávací politiky považuje HK ČR „Přidání hodnoty je- dinci, která je změřitelná umístěním absolventa ve společnosti“. A to tak, aby byly podporovány nároky na kvalitu a relevanci vzdělávání a zacho- vány nezbytné principy, např. měřitelnost stano- veného cíle. Je nezbytné uvědomit si, že pokud jedinec prochá- zející systémem vzdělávání neuspěje při uplatňová- ní získaných poznatků na trhu práce (najde si za- městnání, či začne podnikat), je něco v nepořádku a je potřeba náprava celého systému. Měřitelnost stanovených cílů vzdělávací politiky je proto nutná a nezbytná pro zlepšení celého systému vzdělávání. Měřitelnost je potřeba stanovit na výstupu, a to nejlépe formou – uplatnitelností absolventů v obo- ru, který studovali za určité období. HK ČR bude i nadále v přípravě Strategie vzdělá- vací politiky ČR prosazovat princip celoživotního vzdělávání a provázanosti počátečního a dalšího vzdělávání s ohledem na potřebu na trhu práce. HK ČR získala svého zástupce i do pracovní skupiny MŠMT, která se na přípravě výchozího strategického dokumentu bude podílet. Hlavní oblasti, které bude HK ČR i nadále prosazovat, jsou následující: ■ Řízení vzdělávacího systému pro dosažení stanoveného cíle. ■ Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnavatelé jsou partnerem pro řízení vzdělávacího systému. ■ Kvalitativní rozvoj odborného vzdělávání se zaměřením na technické obory. ■ Ukotvení dalšího vzdělávání do vzdělávací soustavy ČR. ■ Učitel jako kvalitní pedagog i kvalitní odborník. ■ Kvalifikace jako základ celoživotního učení. Nastavení Strategie vzdělávací politiky ČR je důle- žitou oblastí i pro další vyjednávání HK ČR. Ovšem nelze zapomínat, že Strategie vzdělávací politiky ani vzdělávací systém není ostrov sám pro sebe. V souvislosti s tím je potřeba zohlednit například i hospodářskou politiku a politiku zaměstnanosti České republiky. Potřeby hospodářství, resp. průmy- slu, řemesel a služeb by měly být východiskem pro nastavení strategie vzdělávací politiky i celého vzdě- lávacího systému, jak je tomu například v Německu. Ovšem inspiraci lze najít i v domácí historii, což dokazují příklady J. A. Komenského, Marie Terezie či Baťovy školy práce. ■ DÁŠA DIVIŠOVÁ, HK ČR Strategie vzdělávání ČR nesmí být bez zaměstnavatelů V lednu letošního roku zahájilo MŠMT veřejnou konzultaci k připravované Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. Výsledkem veřejné konzultace je závěrečný materiál, který obsahuje i celou řadu podnětů vznesených Hospodářskou komorou České republiky. Během veřejné konzultace HK ČR zdůraznila, že hlavním cílem vzdělávací politiky má být poskytnutí takové hodnoty, jež by měla pozitivní dopad na umístění absolventů ve společnosti. Podle původního harmonogramu by nová strategie měla být schválena do konce letošního roku a v budoucnosti má poskytnout vedoucí linie vzdělávání na všech úrovních veřejného školství.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 41 PŘIDEJTE SE K NEJLEPŠÍM! Klubový manažerský časopis o práci a životním stylu top manažerů www.cotmedia.cz Váš spolehlivý posel informací

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

42 www.komora.cz podnikání vzdělávání J aká jsou hodnotící kritéria pro udělení akreditace v oboru vzdělání, resp. programu, který je akreditován? Akreditační komise hodnotí žádost jen z obsahové a odborné stránky, takže na toto kritérium se při vyhodnocování žádosti nepřihlíží. Školy se tudíž nemusí ohlížet na to, jaké jsou požadavky podni- katelské sféry v regionu, kde působí. Myslím si ale, že by do budoucnosti bylo žádoucí hodnotící kritéria upravit. Akreditační komise by měla mít možnost hodnotit žádosti například z hle- diska personálního zabezpečení či společenské poptávky po oboru v daném regionu. Tím by vyšší odborné školy mohly a také měly pružně reagovat na aktuální situaci – poptávku – na trhu práce. Dále bych byl rád, pokud by komise mohla po- suzovat technické vybavení pro zabezpečení kva- litní výuky, čímž míním především vybavení školy výpočetní technikou, laboratořemi či knihovnou, aby mohla být naplňována kritéria terciárního profesně orientovaného vzdělávání. Vyšší odborné školy by si zasloužily, aby její Akreditační komise měla lepší postavení. Především by Akreditační komise měla být vybavena více rozsáhlými pra- vomocemi při hodnocení žádostí a měla by mít možnost kontrolovat zajištění a průběh výuky, podobně jak je tomu u vysokých škol. Jak hodnotíte stav současné sítě vyšších odborných škol? Z kvantitativního hlediska počet VOŠ zůstává víceméně stabilní a v posledních letech Akreditační komise hodnotila žádosti v počtu jednotek za rok. V současné oborové struktuře VOŠ ale chybí technicky zaměřené školy, což je však fenomén, jenž se dotýká i jiných oblastí českého školství. Poměrně dobře jsou pak za- stoupeny zdravotnické, ekonomické a umělecké směry. Bohužel však stále přetrvává z mého hle- diska negativní jev, že při střední škole vznikne jedna třída – skupina vyšší odborné školy. Není tudíž náhodou, že mezi kvalitními VOŠ převažují samostatné školy, případně ty, jež našly vlastní profilaci. A jak se v posledních letech vyvíjela kvalita žádostí o akreditaci? Kvalita žádostí se v posledních letech nepochybně zvýšila a školy se snaží zapracovat do žádostí o akreditaci také moderní trendy a změny, které probíhají v daném oboru. To je obzvláště důležité u akreditací a reakreditací některých technických oborů, kde se tempo změn a inovací výrazně zvýšilo. A v poslední době jsme také zaznamenali rostoucí snahu škol propojit programy s požadavky Národní soustavy kvalifikací a využít také Národní soustavy povolání. Některé školy také využívají kvalifikačních rámců a výsledků některých indivi- duáních projektů národních. Spočívá podle vás jeden z důvodů stabilního zájmu o VOŠ ve výraznějším propojením jejich výuky s praxí, než je tomu v případě vysokých škol? Mnohé podniky a firmy mohou hodnotit zařazení určitého penza praxe do výuky VOŠ pozitivně, a praxe získaná během studia tak absolventům VOŠ mnohdy usnadňuje adaptaci na pracovním trhu. K udržení zájmu také přispěla možnost přestupu z VOŠ na bakalářské studium, které by ale mělo být ze strany vysokých škol pečlivě ošetřeno, aby nedocházelo k masovým přelivům z vyšších odborných škol na univerzity. V posledních letech bylo možné zaznamenat snahu VOŠ, aby jejich tituly měly stejnou váhu jako tituly bakalářské. Byl by to podle vás pozitivní krok? Ačkoliv to může z mých úst znít paradoxně, tak obecně si myslím, že na titulu tolik nezáleží. Pokud společně s titulem nebudou školy poskytovat kva- litní výuku, tak o ně klesne zájem. Nezáleží tudíž na tom, zda titul Diplomovaný specialista bude mít podobnou hodnotu jako titul Bakalář, ale na kvalitě získaného vzdělání a jeho využitelnosti v praxi. Da- leko důležitější pro VOŠ bude, aby se i zaměstnavatelé naučili rozeznávat mezi kvalitou jednotlivých škol a aby byla nastavena kvalitativní měřítka výuky a uplatitelnosti absolventů, která v současnosti chybí. V průběhu našeho rozhovoru jste několikrát zmínil, že by bylo žádoucí prosadit celou řadu legislativních změn, jejichž cílem by bylo nastavit jasná kvalitativní měřítka. Cítí tuto potřebu i školy? Reprezentace vyšších odborných škol sdílí vůli změnit současný legislativní rámec. Bohužel jakáko- liv snaha o změnu ztroskotává na stavu, ve kterém se nachází politická reprezentace. Jsme v situaci, kdy ministr školství setrvá v úřadě v průměru méně než dva roky, a to má významný dopad na fungování celého ministerstva a tím samozřejmě i na jím řízený rezort. S odstupujícím ministrem totiž často odchází i náměstci a významní úředníci, což ztěžuje projednávání jakýkoliv změn. Podobný stav vládne i v zákonodárných sborech a v parlamentních výborech. Proto po mnoha letech působení v Akreditační komisi nevidím velkou možnost, jak tuto situaci změnit. ■ JAKUB HORŇÁČEK Vyšší odborné školy by si zasloužily lepší legislativní rámec Vyšší odborné školy jsou nezbytnou, byť často přehlíženou, částí českého systému terciárního vzdělávání. Díky většímu důrazu na praxi navíc poskytují vzdělání, které je bližší potřebám firemního sektoru, a může mít tak významnou roli v hospodářském rozvoji regionu, kde působí. O současném stavu v oblasti vyššího odborného vzdělávání jsme mluvili s předsedou Akreditační komise VOV doc. Karlem Chadtem.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 43 5 OTÁZEK PRO J ak dlouho podnikáte? V roce 1992 jsem začal podnikat a vytvořil pro sebe jedno pracovní místo. Od roku 1993 jsme založili s mojí manželkou sdružení fyzických osob Ventos zabývající se projekcí a realizací vzduchotechniky, vytápění a zpětným získáváním tepla. V současné době zaměstnává- me 150 zaměstnanců, se kterými letos slavíme 20 let budování firmy.   Co vám podnikání přináší? Podnikání přináší možnost realizace vlastních vizí a jejich ověřování v praxi se všemi úspěchy a starostmi. Je to cesta neustálého poznávání, učení, získávání zkušeností a vlastního růstu. A každý spokojený zákazník je živou vodou do další práce.   Petra Haneka PETR HANEK Je výkonným ředitelem a spolumajitelem firmy Ventos, která poskytuje komplexní služby v oboru vytápění, zpětného využívání tepla, vzduchotechniky a klimatizace. Ventos se především zaměřuje na snižování měrné spotřeby energií vynaložených na produktovou výrobu a minimalizaci nákladů na výrobu tepla a chladu, případně elektrické energie. Společnost úspěšně vyvinula speciální výměníky pro zpětné získávání vysokopotenciálního tepla. Foto: archiv Jaké bylo nejlepší období ve vašem podnikání? Každé období této cesty má své radosti a strasti, ale já věřím, že nejlepší období teprve přijde, a to s každou novou zakázkou, kde se zrealizují před- stavy a sny ve skutečnost jako například v TPCA Kolín, v libereckém Densu Manufacturing Czech, v pekárnách v centru Londýna nebo Moskvy.   Co do podnikání v žádném případě nepatří? Nedodržování daného slova, představa brutálního, nekorektního konkurenčního boje, což ničí podni- katelské prostředí.   Co byste rád v podnikání do budoucna dokázal? Vytvořit globální firmu v oblasti úsporných ener- getických opatření, jejíž reference a přístup k zá- kazníkům jsou zárukou solidnosti a kvality. ■ 281 tisíc čtenářů měsíčně Průvodce vaším podnikáním Zdroj dat: NetMonitor, RU/měsíc, PV/měsíc, 01/2013 14 % internetová populace 34 % jsou podnikatelé a živnostníci. To je 2,4krát více než v celé internetové populaci. 2,4krát více

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

44 www.komora.cz podnikání úspěch N ové Vinařství není nové jen podle jména, ale i přístupem. Jaká je vaše filozofie? U zrodu stála myšlenka, že by na českém trhu mohl být úspěšný model moderního, progresivního vinařství. S tím souvisí také název – Nové Vinařství. Nové ve smyslu novátorské, protože se snažíme být o krok napřed a přinášet na trh novinky, dělat věci jinak a lépe. Myslím, že jsme neobjevili Ameriku. Jsou to věci, které se ve světě běžně používají, jen u nás to ještě nikdo v této kombinaci nevyzkoušel. Ať už použití šroubovacích či skleněných uzávěrů, nebo moderní design láhve a etikety. Věřili jsme, že můžeme přinést na trh osvěžení, zpestřit nabídku, že by to mohlo fun- govat. Na začátku to bylo těžké, protože jsme chtěli prorazit hlavou zeď. Konkrétně šroubové uzávěry byly velkým problémem. Dnes už jsou akceptovány a exis- tuje mnoho špičkových vín ze zahraničí, které mají šroubové uzávěry. Ale když jsme s tím začali my, pova- žovali nás za velké exoty a mnozí říkali, že je to nějaké levné víno a že to nebudou kupovat. Ale dnes lidé naše vína kupují a jsme za to rádi. Když byly začátky tak těžké, nenapadlo vás to vzdát a zkusit to postaru? Nebo jste věřili, že nakonec tu zeď prorazíte? Ze začátku byla hodně důležitá trpělivost investora, který nám dal čas, abychom ukázali, co dovedeme. Vždy nám šlo o dobrou pozici v kvalitní české gas- tronomii a musím říci, že právě v restauracích to se šroubovými uzávěry šlo těžko. My jsme tedy zpočátku trošku uhnuli a dávali jsme půlku vín pod šroub a půl- ku pod korek, abychom se dostali do dobrých restaura- cí. Musím říci, že třeba Grandhotel Pupp v Karlových Varech po nás ze začátku chtěl jen vína s korkovým uzávěrem. Ale postupně zjistili, že vína pod šroubem se udrží svěžejší a v lepší kondici než vína pod korkem, který dýchá. Takže dnes chtějí vína se šroubem. Hosté je akceptují, protože i mnohé známé zahraniční značky mají šroub. A jak se na trhu prosazovaly vaše slavné skleněné uzávěry? Skleněné uzávěry lidé milují, s těmi nikdo neměl problém. Pro nás je to drahá věc, ale u zákazníků jsou velmi oblíbené a už se pro nás začínají stávat typickým rozpoznávacím znakem. Já bych chtěl poděkovat všem ostatním vinařům v České republice, že nás nechali sedm let si užívat to, že jsme byli jediní (smích). Je na to potřeba speciální uzavírací hlava, která je poměrně drahá, takže nás nikdo nekopíroval a my jsme měli dostatek času se na trhu usadit. Už s tím začínají expe- rimentovat další vinaři, takže brzy jistě přijdou na trh další vína se skleněným uzávěrem. Ale my jsme byli první a těch sedm let jsme si užili. Proslýchá se, že se skleněnými zátkami máte velké plány. Co chystáte? Skleněné uzávěry jsou ryze český výrobek společnosti Preciosa. Je naším výhradním dodavatelem a my jsme na to hrdí, protože to prezentujeme jako české víno uzavřené českým křišťálovým sklem. Preciosa navíc začala vyrábět zátky z různě barevných sklovin, takže od letošního roku uzavíráme naše růžová vína růžovými skleněnými uzávěry. A začneme letos používat i černé – speciální vína budou v tmavých lahvích z černé skloviny a s černým uzávěrem. Skleněné zátky jsou mezi zákazní- ky velmi oblíbené a chodí za mnou na degustacích lidé, kteří říkají, že jich mají doma plný šuplík a je jim líto je vyhodit. Napadlo nás, že bychom mohli vymyslet něco kreativního, z čeho by lidé měli užitek. Proto vyvíjíme s Preciosou skelet na lustr, na který bude možné různě barevné uzávěry zavěsit a vyrobit originální svítidlo. Takže lidé, kteří už mají nějaké doma, si je mohou scho- vávat. Budou se jim hodit… Ale připravujete i další novinku, speciální řadu vín. Prozradíte podrobnosti? Chtěli bychom připravit řadu 6–8 vín, u nichž bude zdůrazněný terroir, tedy původ a stanoviště, odkud hrozny pocházejí, a budou klást důraz na plnost a mi- neralitu. Pojí mne přátelství se známým fotografem Tonem Stanem, který se bude na podobě této řady podílet. Už s námi v minulosti spolupracoval na de- signu nových láhví, za které jsme roku 2007 získali „Cenu za Manažerský počin roku v oblasti designu“. Teď jsem znovu oslovil Tona Stana a supervizi bude opět dělat designér Jindřich Dušek, takže půjde o dal- ší společné dílo. A věřím, že bude úžasné. Řada by měla být na trhu od léta 2014 a na každé etiketě by měla být nějaká fotografie Tona Stana. Budou to vína rakouského typu, pojatá však trochu konzervativněji než dosavadní vína z Nového Vinařství – nijak zvlášť aromatická, ale upřímná a opravdová. Vína, která si na nic nehrajou, která jsou tak trochu jako my v No- vém Vinařství, kde si taky na nic nehrajeme a děláme všechno s láskou. ■ LENKA KABELÁČOVÁ Nové Vinařství: Jinak a lépe Když se roku 2005 poprvé objevily na českém trhu produkty z Nového Vinařství, přinesly moderní trendy v chuti i designu, které rychle získaly oblibu u zákazníků i prestižní ocenění ze strany odborníků. Ředitel vinařství ing. Marek Špalek prozradil, že ze začátku zkoušeli tak trochu prorazit hlavou zeď. Ale nakonec se to povedlo. ING. MAREK ŠPALEK Udává směr a styl Nového Vinařství. Krátce po listopadu spoluzaložil známé rodinné vinařství, působil v několika vinařských společnostech a byl rovněž předsedou Svazu moravských vinařů Moravín a ředitelem Národního vinařského centra ve Valticích. SKLENĚNÉ UZÁVĚRY UŽ JSOU PRO NÁS TYPICKÉ. LIDÉ JE MILUJÍ. Foto:archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

19. 10. TEXAS SCRAMBLE DVOJIC 2. 11. CROSS COUNTRY 16. 11. MÁME HOLÉ RUCEna 9 jamek 29. 9. 2013 III. OPEN 24.8. 14.9. 28.9. 12.10. GCP TOUR 2013 VII. ročník 24 8 GOLF CLUB PRAHA Tel: 257 216 584 www.gcp.cz GOLFOVÝ PODZIM 2013

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

46 www.komora.cz podnikání energetika V ýběr dodavatele energií je sice v konečném důsledku otázkou ceny, ale zdaleka to není jediný parametr, který je nutné zvažo- vat. Je třeba zdůraznit, že cena plynu i elektřiny se skládá ze dvou základních částí. Ta první zahrnuje distribuci, poplatky a daně a nemůžeme ji – pokud nehodláme firmu stěhovat do jiného distribučního území – nijak ovlivnit. Tyto ceny přímo určuje Energetický regulační úřad. Druhá část ceny – tedy samotná komodita – je již dána příslušným obchodníkem a právě zde je potřeba vybrat správného dodavatele, a především vědět, co taková cena skutečně zahrnuje. Přestože je plyn i elektřina klasickou komoditou, která má své pevně dané parametry, a její nákup tak svádí k prostému porovnání cen, každý dodavatel v ceně nabízí rozdílné služby. Naprostá většina dodavatelů energií totiž do uvá- děné ceny bohužel zahrnuje pouze samotnou komoditu. Jakékoliv další doprovodné služby jsou zpoplatněny, a to mnohdy dokonce i pouhý kon- takt s obchodníkem, který vám má upravit nějaké nastavení. O jakékoliv péči si pak můžete nechat jen zdát, natož třeba očekávat jakékoliv poraden- ství v oblasti energetiky či zajištění dalších služeb jako náhradních zdrojů. Častým jevem je také platba provizí nebo přemrštěných pokut za před- časné ukončení smlouvy. I samotný nástroj výběru dodavatele mnohdy roz- hoduje a v poslední době oblíbené e-aukce často ne- jsou správným řešením. „Na dodavatele elektřiny pro tento rok jsme se rozhodli udělat ve spolupráci se spe- cializovanou aukční společností e-aukci. Podnikli jsme kompletní přípravy a aukci spustili, nakonec jsme ale již během prvního kola vybrali konkrétního dodavatele a na elektronické licitování o cenu vůbec nedošlo. Po prostudování nabídek se totiž ukázalo, že cena je jen jedním z mnoha parametrů a jako velký výrobce musíme brát ohledy i na stabilitu dodá- vek a další služby,“ popisuje svou zkušenost Michal Morávek z lounské společnosti Aisan Industry Czech. Ta je členem Hospodářské komory České republiky a jistota dodávek elektřiny je pro ni klí- čová – patří k velkým dodavatelům komponent pro automobilový průmysl a zaměstnává několik set lidí. Zejména pro větší odběratele hraje obrovskou roli i forma, jak je komodita nakupována – zda za pev- nou cenu na celý rok nebo třeba v několika krocích podle vývoje dané komodity na burze. I toto má na výslednou cenu zásadní dopad. Vybírejte tedy tak, abyste zohlednili všechny parametry, a hlavně rozhodnutí neuspěchejte. Skočit totiž po nabídce – na první pohled zdánlivě nejlepší – může zname- nat vznik celé řady dalších nákladů a v konečném důsledku i ztrátu pro vaši firmu. ■ RENÉ BÁRTEK Výpadek dodávky energií je pro všechny firmy nepříjemnou záležitostí, která má přímý dopad na podnikání. Pro výrobce může takový výpadek dokonce být otázkou další existence firmy. Proto je uvážlivá volba správného dodavatele elektřiny a plynu klíčová a není radno ji podceňovat. Jak tedy najít tu správnou kombinaci ceny a kvality? PŘI ROZHODOVÁNÍ O NÁKUPU ENERGIÍ OVĚŘTE: ■ Stabilitu dodavatele, abyste eliminovali riziko nedodávky. ■ Co zahrnuje poprodejní péče, kterou vám dodavatel nabízí. ■ Bude-li pro vaše individuální potřeby vyhrazen konkrétní obchodník. ■ Zda vám dodavatel poskytne služby na míru podle vašich potřeb. ■ Jaká je úroveň energetického poradenství a zda za něj musíte platit. ■ Za jakých podmínek obdržíte doprovodné služby – náhradní zdroje, další poradenství atd. ■ Kdo zajistí dokumentaci pro změnu dodavatele. ■ Co všechno cena komodity zahrnuje. ■ Cenu samotné čisté komodity, a zda nezahrnuje žádné provize. ■ Existenci, respektive výši pokut za předčasné ukončení smlouvy. Nákup energií má svá úskalí

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

Svět konferenční techniky Dodáváme celkové řešení Vašich akcí. Zajištujeme pronájem, montáž a obsluhu veškeré techniky pro: • kongresy • tiskové konference • sportovní prenosy • konference • prezentace • koncerty a výstavy ProMoPro, spol. s r.o. Tel.: +420 283 891 660–1 Fax: +420 283 892 757 provoz@promopro.cz www.promopro.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

48 www.komora.cz ČESKÁ KOMORA SLUŽEB OCHRANY MAJETKU A OSOB OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA CHEB se chceme zaměřit na vytvoření nabídky stabilních služeb, které by byly využitelné pro co nejvíce členských firem a zároveň atraktivní pro potenciální členy. Chceme zlepšit marketing a tím podpořit zájem o placené služby komory, šířit informace o službách a činnostech komory. CO NOVÉHO PŘIPRAVUJETE? V nejbližší době nás čeká nový vzdělávací projekt „Vzdělání – Cesta vzhůru“, podpořený z OP VK, od 1. 10. 2013 do 30. 9. 2014, obchodní web, začlenění na sociální sítě, golfový turnaj, soutěž Podnikatel okre- su Cheb 2013, kulaté stoly se zástupci škol a zaměst- navatelů aj. Určitě chceme na všech úrovních posílit spolupráci s veřejnou správou. JAKÉ JSOU VÝHODY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ČLENSTVÍ VE VAŠÍ KOMOŘE? Členství by mělo být zárukou slušného podnikání a přístupu, možností zkvalitnit podnikatelské prostře- dí, a to především v těchto hlavních bodech: prestiž, vzdělávání a kvalifikovaná pracovní síla, řada kontaktů, informace, připomínkování, odbornost, jednota, net– working, export, slevy, etika. ■ S JAKÝMI PROBLÉMY SE NEJVÍCE POTÝKAJÍ PODNIKATELÉ VE VAŠEM REGIONU? Nejvíce se potýkají s problematikou byrokracie, nedo- statkem technicky vzdělaných lidí na pracovním trhu včetně vysokoškoláků, dále je to oblast infrastruktury – chybějící rychlostně kapacitní napojení na Prahu, popřípadě na Plzeň. Dalším problémem je málo dotačních možností pro začínající podnikatele, slabé inovační aktivity v kraji, nedostatek zakázek, druhotná platební neschopnost, nízká jazyková vybavenost, slabé marketingové podpory apod. Patří sem i současná ne- rozhodnost kraje, jakým směrem se bude dále vyvíjet a systematicky danou oblast podporovat. Dosud se převážně specializuje na cestovní ruch a lázeňství. CO SE VAŠÍ KOMOŘE V POSLEDNÍ DOBĚ PODAŘILO? Úspěšně čerpáme dotace na vzdělávání zaměstnanců firem, tím se jim snažíme pomoci ke kvalifikované pracovní síle a ušetřit náklady na vzdělávání. Začali jsme také řešit marketingovou strategii, která by dala lidem větší povědomí o nás. Úspěšně spolupracujeme s partnerskými německými komorami, kde dokážeme řešit společné pro- jekty, ale např. i uspořádat golfový turnaj. Do budoucnosti CO SE VAŠEMU CECHU V POSLEDNÍ DOBĚ PODAŘILO? V minulosti se nám podařilo prosadit prokazování od- borné způsobilosti pomocí zákona 179/2006 Sb., zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kde jsme využili Národní soustavu povolání a Národní soustavu kvalifikací, na jejíž tvorbě se aktivně podílí- me. Pro naše profesní sdružení to znamenalo zajistit přípravu pro zaměstnance našich členských firem a re- alizovat 237 zkoušek, ve kterých téměř 4 000 uchazečů získávalo odbornou způsobilost. Dalším úspěchem bylo zapojení se do projektu Sektorových dohod. CO NOVÉHO PŘIPRAVUJETE? Nyní pracujeme na přípravě podzimních seminářů k novele Občanského zákoníku. Trvalým úkolem je samozřejmě připomínkování legislativy. Minulá vláda připravila návrh zákona o soukromých bezpečnostních službách, kde jsme prostřednictvím HK ČR navrhli 97 připomínek; téměř všechny byly zapracovány. Po- stupně budeme rozšiřovat e-learningové aplikace pro přípravu zaměstnanců na všechny pracovní pozice. ■ MŮŽETE PŘEDSTAVIT ČESKOU KOMORU SLUŽEB OCHRANY MAJETKU A OSOB (ČK SOMO)? ČK SOMO je autorizované živnostenské společenstvo HK ČR, které již 15. rokem sdružuje fyzické a právnické osoby, jež podnikají dle platné legislativy ČR v oblasti komerční bezpečnosti, čímž se rozumí ostraha majetku a osob, poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob a služby soukromých detektivů. S JAKÝMI PROBLÉMY SE NEJVÍCE POTÝKAJÍ PODNIKATELÉ VE VAŠEM OBORU? V našem oboru jsou zásadní dva problémy: odborná způsobilost zaměstnanců a legislativa. Naše oblast je specifická, protože při činnosti pro klienta zasahujeme do práv a svobod třetích osob. Z tohoto důvodu je třeba činnosti vykonávat odborně způsobilými zaměstnanci a současně s tím stanovit jasné mantinely. Snažíme se prosazovat taková řešení, která ve svém důsledku nezatíží podnikatele v oboru náklady, které nebudou schopni promítnout do ceny svých služeb. Vizitky komor a společenstev podnikání informace z komorové sítě LUBOMÍR KREJČÍ VELKOMEZIŘÍČSKÁ 47/371 674 01 TŘEBÍČ TEL.: +420 568 848 558 MOBIL: +420 733 533 373 E-MAIL: CKSOMO@CKSOMO.CZ WWW.CKSOMO.CZ Foto: archiv JAKUB PÁNIK K NEMOCNICI 2381/2 350 02 CHEB TEL.: +420 354 426 140 MOBIL: +420 605 261 725 E-MAIL: INFO@OHKCHEB.CZ WWW.OHKCHEB.CZ PŘEDSEDAPŘEDSTAVENSTVAPREZIDENT Foto: archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 49 podnikání historie cechů P ro tesařství jako tradiční historické řemeslo je určující práce se dřevem a historicky se zabývá tvorbou různých statických dřevě- ných stavebních konstrukcí, například fortifikací, kostelíků, mostů. Vytváří krokvové vazby vysokých gotických střech a kromě stavebních konstrukcí zahrnuje historicky praxe tesařství i tvorbu hrub- šího nábytku. Z tesařství se postupně vydělují další řemesla, která získávají na velkém významu. Pře- devším jsou to truhláři, kteří se od tesařů oddělují v průběhu 12. století a vyrábějí stylový a náročný nábytek, obklady a táflování. V truhlářství probíhá specializace a objevuje se řada dnes zapomenutých řemesel, stoličníci, lavičníci, postelníci. Vedle kotečníků a budnařů (stavějí konstrukce pro krámy a kotce), mostníků (stavějí mostní konstrukce) se vydělují z tesařství tři historicky významná řemesla, která znamenají významné kapitoly v historii cechovnictví a sdru- žování – jsou to sekerníci, bednáři a koláři. Seker- níci se zabývají tvorbou dřevěných nestatických konstrukcí, tedy dřevěných strojů, zejména mlýnů, zatímco bednáři mají na starost tvorbu sudů. Koláři tvoří kola, vozy a s nimi související nářadí; řemeslo je technologicky náročné, proto v něm dochází ke specializaci na řemeslo vozácké (dělají vozy), koláře specialisty (dělají kola), nápravníky (zabývají se tvorbou náprav), podstavkáře, korbaře a štelmachry (dělají podstavce a kostry vozů). Tesaři se zedníky a kameníky aneb téma cechovních aliancí Lze konstatovat, že tesařské cechy rozhodně ne- patřily k těm nejdůležitějším. Když ale sledujeme historii cechovního sdružování v tesařství (a od něj odvozených řemesel), získáváme zajímavý úhel pohledu pro pochopení vzájemných vazeb mezi řemesly ve středověku a raném novověku. Ve 14. století je cech tesařský podřízen cechu zednickému, z 15. století je zadokumentováno, že kameník, zedník, tesař a pokrývač společně působí pro jednoho stavebníka. Postupně jsou sice v literatuře dokladovány samostatné cechy tesařů v Jihlavě (1553), Litoměřicích (1579), na Novém Městě pražském (1585), v Mladé Boleslavi (1593), na Malé Straně (1594), stále ale převládá podřízení tesařských cechů cechům kamenickým a zednic- kým. Při zkoumání archiválií Komise pro soupis cechovních památek (Národní archiv) se tento fakt potvrzuje, když bylo objeveno několik samo- statných tesařských cechů (Jindřichův Hradec, Mělník, Poděbrady), ale tesaři se také organizují spolu se zedníky ve smíšených ceších (Nymbur- sko, Nepomuk, Týn nad Vltavou). V Čáslavi bylo zjištěno vzácné cechovní propojení, když v jednom cechu působí hrnčíři, tesaři a cihláři, tento cech se posléze přetváří v živnostenské Společenstvo činností stavebních. Podobných Společenstev činností stavebních byla při archivních průzkumech zjištěna celá řada a například i z jejich historie je možné analyzovat, jaké cechovní aliance tvořila řemesla mezi sebou od počátků sebeorganizování řemeslníků dále po ose vývoje. Co se týče řemesel, která se vydělila z tesařství, vedle hojných truhlářských cechů se v 17. století objevují samostatné sekernické cechy. Zajímavý je vývoj cechovnictví v kolářském řemesle; koláři sice tvoří i samostatné cechy (například roku 1524 na Novém Městě pražském), nicméně koláři se často spojují s kováři do společných smíšených cechů (doložen je například smíšený cech kovářů a kolářů v Turnově v roce 1519), nikoli tedy s tesaři, ze kterých koláři vzešli. V tomto smyslu je sesku- pení řemesel v Cechu KPT ČR historicky poměrně originální a vytváří prostor pro interpretaci nové pozice tradičních řemesel v současné ekonomice. Nehmotné kulturní dědictví cechů Z činnosti tesařských cechů se dochovaly na- příklad cechovní pokladna mistrů tesařů z roku 1594 (Muzeum hlavního města Prahy) a cechovní pokladna mistrů tovaryšů z roku 1595 (Muzeum hlavního města Prahy). Památkově velmi cenná je ovšem i sféra vztahovosti jako určitého „nehmot- ného“ kulturního dědictví; jde o to popsat vývoj „alianční“ spolupráce mezi řemesly v průběhu historického vývoje, jak se zobrazovalo v rámci cechovního a živnostenského sdružování. Cílem je popsat kontext vztahů řemeslo, řemeslná technika, materiál a prokázat, že některé řemeslné specia- lizace sice zanikají, ale jejich odkaz nikdy úplně nemizí, nýbrž přežívá, či se dokonce rozvíjí v rámci modernějších řemesel. ■ Pro Cech KPT ČR zpracoval TOMÁŠ HÁJEK Historie tesařského řemesla a cechovní aliance Jestliže se klempířství a pokrývačství jako samostatná řemesla prosazují až v novověku, tesařství je velmi tradičním řemeslem. Přesto ani tesařství nezískalo v éře cechovnického pořádku skutečně významné postavení, jak ukazuje například fakt, že je opomenuto v tzv. Soběslavských právech. Proto se tesařské řemeslo snažilo uzavírat aliance s dalšími řemesly, které by zvýšily jeho společenskou prestiž.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

50 www.komora.cz P atříte mezi lídry na trhu, povězte, v čem tkví váš úspěch? Avia Propeller, s. r. o., je zdárnou pokra- čovatelkou firmy Avia, a. s., založené v r. 1919. Nová éra nastala v roce 1992, kdy vznikl spo- lečný podnik s majoritní účastí světoznámé americké společnosti UTC Hamilton Standard. Díky tomuto spojení se naše společnost dostala do povědomí zákazníků i na západní polokouli, a to nejen značkou, ale zejména špičkovou kvali- tou výrobků, důsledným zákaznickým přístupem ke všem trhům, vysokou odborností pracovníků na všech pracovištích a v neposlední řadě znač- nou flexibilitou v řešení požadavků zákazníků. To jsou zároveň hlavní pilíře našeho úspěchu. Nutnou podmínkou jsou ovšem pravidelné in- vestice do výrobního parku a kontinuální proces zlepšování postupů.   Za společností Avia Propeller stojí značka Hamilton Standard, která je celosvětově známá velké části letecké veřejnosti. Čím k dobrému jménu přispívá Avia Propeller samotná? Od firmy Hamilton Sundstrand, dříve Hamilton Standard jsme převzali výrobu dílů tzv. historic- kých vrtulí, zejména vrtulových listů pro letouny P-51 Mustang, T-6 Texan, Beechcraft 18 Trojan a další. V rámci technologické licenční smlouvy máme přístup ke zhruba 16 základním typům celokovových vrtulí a jsme prakticky jediným výrobcem na světě, který tyto výrobky zajišťuje ve vysoké kvalitě a spokojenosti zákazníků. Specia- lizujeme se i na vrtulové listy pro další neamerické letouny, např. JU-52 Junkers, FB 190 Focke Wulf, Yak 11 a další.   Soustředíte se na vývoj a výrobu leteckých vrtulí. Kdo patří mezi vaše hlavní zákazníky? Dodáváme vrtule a příslušenství, jako jsou vrtu- lové regulátory, omezovače otáček, praporovací pumpy do přibližně 50 států pěti kontinentů. Hlav- ními zákazníky jsou výrobci menších dopravních letadel – Aircraft Industries (dříve LET Kunovice, pozn. red.) s L-410, společnost Evektor s letounem EV 55, ale rovněž řada amerických firem, které používají naše vrtule a příslušenství do konverzí amerických zemědělských letounů – S2R Trush, AT 502 AirTractor, AG Cat Gruman apod. V ne- poslední řadě obsluhujeme vlastníky Zlínů z pro- dukce čs. podniku Moravan.   Hodláte nějak vaše exportní portfolio v následujících letech rozšiřovat? Bez inovací a vývoje nových výrobků nemůže být žádná firma dlouhodobě úspěšná. Pracujeme na dalších prvcích vrtulové regulace. Dále rozšiřu- jeme počet typů starších kovových listů, potřebných k udržení provozu „historických“ letounů. Bez tako- vé výroby by již celá řada letounů skončila ve šrotu. ■ RENÉ BÁRTEK ADVERTORIAL Avia Propeller: české vrtule dobývají svět Firma Avia Propeller má nejen na domácím trhu mnohaletou tradici. Tradiční český výrobce leteckých vrtulí dnes patří mezi absolutní špičku ve svém oboru. Igor Brunclík, jednatel společnosti dodává, že jednou z podmínek úspěchu jsou také pravidelné investice do nejmodernějších leteckých technologií. Foto:archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

Flexibilita, Diskrétnost, Efektivnost Létáme pro Vás, dle Vašich potřeb a Vašeho časového plánu. Travel Service, a.s., K Letišti 1068/30 160 08 Praha 6, Czech Republic E-mail: jet@travelservice.aero Phone: +420 724 623 653 (non-stop) www.travelservice.aero

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

52 www.komora.cz podnikání automotive Logistika do Ruska vyžaduje znalost místních podmínek Rychle se rozvíjející obchodní styky s východními trhy vyžadují efektivní a spolehlivou logistickou podporu. Podstatné jsou především zkušenosti logistických společností. Nejdůležitějšími faktory u přeprav do Ruska jsou především bez- pečnost a celní procesy. „Znalost lokálního trhu je v Rusku zásadní. Náš benefit je jednoznačně v tom, že v Rusku máme 22 lokálních po- boček, vlastní distribuční síť a více než 800 zaměstnanců. Zákazníci se mohou spolehnout na jednotné a tr- valé procesy, vysokou kvalitu a dobré plánování. Zajišťujeme do Ruska všechny typy přeprav včetně námoř- ních, železničních a nadrozměr- ných,“ říká Tomáš Holomoucký, ředitel DB Schenker v České repub- lice. Tato struktura posiluje napo- jení na východní trhy a zdůrazňuje zaměření koncernu DB Schenker na Rusko, postsovětské a pobaltské státy. Nejvyužívanějším způso- bem pro velkoobjemové přepravy do východních zemí je železniční přeprava. Jde o bezpečné, rychlé a ekologické řešení. Jedna z nej- frekventovanějších železničních linek z České republiky je z Mladé Boleslavi do ruské Kalugy. Na trase dlouhé 2 000km projede týdně 18 vlaků s díly pro vozy značky Škoda a Volkswagen. „Díky využití mezinárodních celních a přepravních předpisů se daří realizovat přepra- vy z Mladé Boleslavi do Kalugy za pouhé čtyři dny,“ dodává Tomáš Holomoucký. Překládka kontejnerů na širokorozchodné vozy je realizo- vána v běloruském Brestu, či v lo- tyšské Rize, v níž má DB Schenker vlastní železniční terminál určený pro překládky. Kromě Ruska, kam společnost nabízí komfortní napojení evropské pře- pravní sítě do Moskvy, Petrohradu a dalších měst, provozuje DB Schen- ker také pravidelné pozemní linky na Kavkaz a do středoasijských zemí. Spoje odjíždějí z České republiky do Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu, Uzbekistánu, Tádžikis- tánu a Turkmenistánu každý týden. Díky silnému zastoupení po celém Rusku a vlastní distribuční síti s pravidelným spojením poskytuje zákazníkům komplexní služby včetně proclení a pojištění. Subaru Outback nabízí světový unikát Kombinaci motorizace Boxer Diesel a automatické převodovky Lineartronic. Spojení dieselového motoru s bez- stupňovou převodovkou přináší motoristům několik výhod. V první řadě je to pohodová jízda, o kterou se stará převodovka Lineartronic. Ta zaručuje vysokou úroveň pohodlí i větší ticho na palubě vozu. Vůz poskytuje výtečné zrychlení při rozjezdu, k potěšení z jízdy pak při- spívá adaptivní systém řazení, který funguje jako běžná automatická pře- vodovka (AT) s „přednastavenými“ převodovými stupni, ale současně nabízí i hladké chování bezestupňové převodovky (CVT). Samozřejmos- tí je rovněž stabilita a dynamické výkony. Více na www.subaru.cz nebo na  www.koncertpro4kola.cz (foto 1) OPEL HANDY CYKLO MARATON v cíli: zlato pro tým Opel CS Čtyři dny non-stop napříč Českem a Slovenskem šlapalo na kolech šest týmů, které se přihlásily do prvního ročníku extrémního závodu OPEL HANDY CYKLO MARATON. A právě tým českého a slovenského zastoupení značky Opel se nakonec radoval nejvíce – po 63 hodinách do- razil do cíle bezmála 2 000 kilometrů dlouhého závodu jako první. „Všichni jsme určitě si hrábli na samé dno sil, ale nadšení z vítězství vše přebíjí,“ prohlásil v cíli Pavel Šilha, ředitel českého a slovenské- ho zastoupení automobilky Opel a zároveň kapitán vítězného týmu. Pravidla OPEL HANDY CYKLO MARATONU, jehož „otcem“ je známý handbiker Heřman Volf, byla jednoduchá: Postavte si tým složený ze čtyř nebo osmi cyklistů, z nichž nejméně jeden bude hendikepovaný, a projeďte co nejrychleji (limit byl sta- novený na 111 hodin) osm povinných průjezdních bodů na trati dlouhé přibližně dva tisíce kilometrů. Vše ostatní je už na vás – zvolte si vlastní taktiku střídání, najděte si nejpříhod- nější cestu, sežeňte si doprovody… OPEL HANDY CYKLO MARA- TON nebyl ale jenom o adrena- linu a trhání rekordů: Každý ze závodních týmů byl patronem jednoho člověka krátce po usednutí na invalidní vozík. (foto 2) Zorientujte se v labyrintu užitkových vozů Různé výšky, objemy, rozvory, pře- stavby, nástavby… a stovky různých kombinací. Orientovat se ve světě užitkových vozů není jednoduché. Přitom motorový pomocník musí být přesně ušitý na míru vašemu podnikání. Peugeot vám nyní na- bízí možnost důkladně se seznámit s kompletní řadou LCV, otestovat ji a získat informace a rady od od- borníků na slovo vzatých. Již třetím rokem totiž společnost Peugeot ČR ve spolupráci se sítí svých koncesio- nářů pořádá akci LCV Roadshow. Od 3. do 24. září bude po celé ČR jezdit demonstrační flotila užitko- vých vozů Peugeot a na svých zastáv- kách představí návštěvníkům desítku modelů – od nejmenšího zástupce Bipper přes střední Expert a Partner po největší dodávku Boxer ve varian- tách Combi, Valník i Minibus. Ne- nechte si ujít ani užitkové čtyřkolky Dangel vhodné do každého počasí i terénu. Kromě vozů na vás čeká také soutěž a doprovodný program. Více najdete na www.peugeot.cz/ professional. ■ RENÉ BÁRTEK NOVINKY AUTO PRŮMYSLU Spojení dieselového motoru s bezstupňovou převodovkou: Subaru Outback Vítězný tým Opelu po dvou tisících kilometrech 1 2Foto: archiv Foto: archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

Přijeďte si nás vyzkoušet! CCS Den s Fleetem 12. 9. Kunětická hora Přihlášky na: info@ifleet.cz KIAPicanto OPELAdam ŠKODACitigo VOLKSWAGENup! DACIASandero FIAT500L FORDFiesta HYUNDAIix20 KIAVenga MERCEDES-BENZCitanKombi PEUGEOT208 RENAULTClioGrandtour SEATIbizaST DACIADokker FORDFocuskombi HYUNDAIi30kombi KIAcee´dSW MERCEDES-BENZtřídaB OPELAstraST PEUGEOT301 PEUGEOT5008 PEUGEOTPartnerTeepee SEATLeon SUBARUXV ŠKODARapid ŠKODAOctaviaCombi TOYOTAAurisTouringSports VOLKSWAGENGolfVII FORDMondeokombi HYUNDAIi40Kombi KIAOptima RANGERoverEvoque MAZDA6 MERCEDES-BENZCLA OPELInsigniaST PEUGEOT508SW ŠKODASuperbCombi TOYOTARAV4 VOLKSWAGENPassatVariant VOLVOV60 JAGUARXFSportbrake LEXUSIS MERCEDES-BENZtřídaE FORDKuga KIACarens KIASportage RANGEROVER MERCEDES-BENZtřídaGL MERCEDES-BENZViano OPELCascada OPELMokka PEUGEOTExpertTeepee SUBARUForester VOLVOXC60 DACIADokkerVan MERCEDES-BENZCitanKawa VOLKSWAGENCaddy FIATDoblòXL FORDTransitCustomVan VOLKSWAGENTransporter FORDTransitVan VOLKSWAGENCrafter Firemní auto roku 2013 nominované vozy Hlavní partner: Exkluzivní partneři: Hlavní mediální partneři: Mediální partneři: Hlasujte pro své oblíbené firemní automobily na www.fleetawards.cz.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

podnikání daňové systémy 54 www.komora.cz exportuje do Německa (10 %), USA (11 %), Norska (9 %), Velké Británie a Dánska (7 %). Nejvíce Švéd- sko importuje z Německa (18 %), Dánska a Norska (8 %), Velké Británie (7 %). Orientace na zdravý životní styl Očekávaná délka dožití je ve Švédsku jedna z nej- vyšších na světě (81 let). Ve Švédsku je kladen vysoký důraz na zdravý životní styl, rovněž zdra- votnictví je velmi kvalitní. Švédi hodně sportují, téměř nekouří a neholdují alkoholu. Na cigarety nebo alkohol jsou mimo jiné ve Švédsku uvaleny vysoké spotřební daně, např. spotřební daň u půl- litru 40% lihoviny činí zhruba 300Kč, v Česku 57Kč. Ve Švédsku jsou sice vysoké mzdy, ale rov- něž ceny zboží a služeb jsou zde jedny z nejvyšších v Evropě, ve Švédsku je draho. Při posuzování Š védsko je členem a spoluzakladatelem všech významných světových organizací. Díky politice neutrality není ale členem NATO. Míra zdanění ve Švédsku je jedna z nej- vyšších z vyspělých zemí světa. Na jedné straně odvádějí občané státu vysoké daně, na straně druhé je v zemi vynikající a dostupné vzdělání, lékařská péče, státní dávky během nemoci nebo nezaměstnanosti rovněž patří mezi nejvyšší z členských zemí EU. Rizika investování jsou ve Švédsku minimální. Překážkou mohou být zmíněné vysoké daně a odborová tradice. Infra- struktura je ve Švédsku na špičkové úrovni a vý- razným způsobem se podílí na vysoké ekonomic- ké vyspělosti švédského hospodářství. Švédsko je v popředí zemí s přístupem k IT technologiím. Mezinárodně uznávanými švédskými firmami jsou např. IKEA, Scania, Electrolux, Oriflame, SAAB, Volvo nebo Husqvarna. Ekonomické hodnocení Švédska Švédská ekonomika je orientována na produkty s vysokou přidanou hodnotou. Kreativita, nové technologie, vysoká podpora výzkumu i vývoje a vysoké zastoupení vysokoškoláků v popula- ci je znakem národní ekonomiky. Průměrné mzdové náklady zaměstnavatele v roce 2012 byly 507 355 SEK (1 518 508 Kč), v Česku to bylo 402 564Kč. Minimální mzda není ve Švédsku zave- dena, přesto jsou však mzdové podmínky zaměst- nanců vykonávajících pomocné práce velmi dobré. Kolektivní smlouvy ve společnostech zpravidla zajišťují zaměstnancům vyšší minimální mzdu, než kdyby byla stanovena zákonem. Nejvíce Švédsko Podnikání a daně ve Švédsku Švédsko je charakterizováno jako země blahobytu s velkou mírou přerozdělování rozpočtových zdrojů, s kultivovaným podnikatelským prostředním, fungujícím právním a kontrolním režimem a vysokým stupněm liberalizace. TOP ŠVÉDSKÉ BRANDY IKEA, Scania, Electrolux, Oriflame, SAAB, Volvo nebo Husqvarna

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 55 mezd jsou tedy rozdíly mezi Švédskem a východní Evropou nižší než by se při hodnocení pouze nominál- ních mezd a platů zdálo. Svoboda a žádná korupce Kvalita života ve Švédsku je velmi vysoká. Vysoká osobní a ekonomická svoboda a demokracie, minimální korup- ce a výborně fungující státní správa, podpora výzkumu, vývoje a vzdělanosti, to jsou výborné předpoklady k roz- voji podnikání, i přes vyšší zdanění. Největší pozornost přitahují v zemi, vzhledem k vysoce kvalifikovaným pracovníkům a celkové vysoké vzdělanosti obyvatel, in- vestice do IT, elektroniky a rychle se rozvíjejícího oboru biotechnologií. Masivní investice plynou do výzkum- ných a vývojových center a biotechnologií. Od roku 2001 každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum technologický index. Při posuzování technologic- ké vyspělosti jednotlivých zemí světa se hodnotí desítky kritérií v oblasti ICT technologií (legislativa, státní podpora, školství). Čím vyšší index, tím vyšší techno- logická vyspělost dané země. V hodnocení za rok 2012 patří Švédsku 1. místo na světě. Informační technologie (IT) a komunikační technologie (CT) jsou důležité pro všechny obory, od průmyslu až po zdravotnictví. Za rok 2012 je Švédsko 2. nejsvobodnější zemí světa dle hodnocení Economist Intelligence Unit, která každoročně zveřejňuje Democracy Index. Míru korupce pravidelně každoročně hodnotí společ- nost Transparency International. Dle indexu za rok 2012 patří Švédsku 4. místo na světě. OSN pravidelně sestavuje žebříček zemí s nejlepšími podmínkami k životu – Human Development Index, za rok 2013 patří Švédsku 8. místo na světě. Index hod- notí nejenom ekonomickou vyspělost, ale taky kvalitu života občanů. The Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street Journal každoročně sestavují index ekonomické svobo- dy. Dle aktuální studie „Index of Economic Freedom 2013“ patří Švédsku 18. místo na světě. Jak vysoké jsou ve Švédsku daně? Daňové zatížení ve Švédsku (46% k HDP) je spolu s Dánskem nejvyšší z členských zemí EU. Daňový systém je však poměrně jednoduchý a veškerou povin- nou administrativu lze vyřídit on-line. Vysoké daňové zatížení ve Švédsku je kompenzováno jednoduchostí, veškeré daňové povinnosti zaberou společnostem méně času než ve většině ostatních vyspělých zemí svě- ta. Daňová jednoduchost, přehlednost a jednoznačnost hrají ve švédské legislativě prim. Čím nižší zdanění, tím lépe pro ekonomiku. Pro dlouhodobě úspěšný byznys je však velmi důležitá úroveň legislativy, justice, regulace a celkového ekonomického prostředí, v těchto aspektech patří Švédsko ke světové špičce. Švédskou daňovou soustavu tvoří množství přímých a nepřímých daní a poplatků. Ve Švédsku jsou národní a státní daně, které určuje Parlament. V okresech mají místní úřady volnou ruku při rozhodování o výši daně z příjmu. Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob Švédové odvádí současně do národního (samosprávního) rozpočtu a státního rozpočtu. Větší část peněz proudí do samosprávní po- kladny. Sazby se v jednotlivých samosprávních celcích liší, zdanění je značně progresivní. U průměrné mzdy za rok 2012 ve výši 387 294 SEK (1 159 167Kč) činí souhrnná efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob 17,9%, u nadprůměrných mezd více než 30%. V Česku činí souhrnná efektivní daň u průměrné mzdy 11,8%. Efektivní sazba je nižší než daňové sazby z důvodu uplatnění daňových slev. Sociální pojištění Souhrnná sazba pojistného placeného zaměstnancem činí 7%, vlivem zavedení stropu pro platbu pojistného s rostoucím příjmem klesá. U příjmu ve výši 167 % průměrné mzdy činí sazba pojistného 4,8 %. Zaměstnavatelé odvádí za své zaměstnance na povinném pojistném 31,4% z hrubé mzdy. Povinné odvody zaměstnavatelů za zaměstnance jsou ve Švédsku jedny z nejvyšších ze zemí EU. Celkové zdanění práce, tj. rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou, kterou obdrží zaměstnanec na svůj bankovní účet, činí u průměrné mzdy 43%. U nadprůměrných mezd i více než 50%. Daň z příjmu právnických osob Základní sazba daně z příjmu právnických osob činí v letošním roce 22%, oproti předcházejícím letům došlo k poklesu daňové sazby, ještě v roce 2008 byla sazba daně pro firmy 28%. DPH a spotřební daně Základní sazba DPH činí 25% a po Maďarsku (27 %) je druhá nejvyšší. Snížené sazby DPH jsou 12 % a 6%. Spotřební daně jsou ve Švédsku velmi vysoké, především u alkoholických nápojů. Např. u vína se spotřební daň u většiny členských zemí EU neplatí, ve Švédsku však ano (cca 65Kč z litru vína). ■ PETR GOLA, autor je odborník na daňové systémy Prameny: OECD Tax Database, The Heritage Foundation „2013 Index of Economic Freedom“, Economist Intelligence Unit – Democracy Index 2012, OSN: Human Development Index 2013, Transparency International – CPI Index 2012, The World Economic Forum: The Global Technology Information Report 2012 ■ Minimální riziko při investování ■ Daňová jednoduchost ■ Velmi dobrá ekonomická vyspělost ■ Míra zdanění je jedna z nejvyšších z vyspělých zemí ■ Vysoké ceny zboží a služeb ■ Silné odbory podnikání daňové systémy Průměrné mzdové náklady zaměstnavatele v roce 2012 byly 507 355 švédských korun.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

56 www.komora.cz svět evropská unie a podnikání na podporu energetické účinnosti a navýšit podporu pro energeticky nenáročné budovy. EIB také zavede nové standardy pro emisní výkony, které budou uplatňovány pro všechny projekty v oblasti fosilních paliv s cí- lem vyloučit investice, jejichž emise uhlíku převýší stanovenou úroveň pro snižování uhlíkových emisí. Povinná elektronická fakturace u veřejných zakázek Evropská komise předložila na konci června návrh směrnice o elektronické fakturaci v rámci procesu zadává- ní veřejných zakázek společně se sdělením, v němž navrhuje úplnou di- gitalizaci zadávání veřejných zakázek. Komise si přeje, aby se elektronická fakturace stala do roku 2020 převláda- jící metodou fakturace v EU. Elektro- nická faktura by tak mohla odstranit právní nejistotu, nadměrnou složitost a dodatečné provozní náklady pro hospodářské subjekty, které dnes musí používat v různých členských zemích různé systémy elektronické faktu- race vyžadující rozdílné standardy. Návrhem se nyní budou zabývat Rada a Evropský parlament. ■ ALENA VLAČIHOVÁ, CEBRE Mnohostranné mezibankovní poplatky na ústupu Evropská komise přijala balíček opatření pro platební služby, který obsahuje revidovanou směrnici o platebních službách a návrh naří- zení o mezibankovních poplatcích za platební transakce prováděné kartami. Návrh zavede maximální výši mezibankovních poplatků pro transakce pomocí debetních a kreditních karet a zakáže u těchto typů karet používat příplatky. Pří- platky představují zvláštní poplatky, které si někteří obchodníci účtují při platbách kartou a které jsou obvyklé zejména při nákupu letenek. Když se pro spotřebitelské karty stanoví stropy, náklady prodejců na platební transakce se podstatně sníží a pří- platky již nebudou odůvodněné. Ná- vrh také posiluje práva spotřebitelů, pokud jde o převody a poukazování peněz mimo Evropu nebo platby v jiných měnách, než je euro, a zvy- šuje bezpečnost internetových plateb s pomocí lepšího ověření totožnosti zákazníka. Spotřebitelé budou také lépe chráněni před podvody, mož- ným zneužitím a incidenty (např. v případech sporných a chybně provedených platebních transakcí). V případě neautorizovaných plateb kartou budou spotřebitelé vystaveni jen velmi malým ztrátám – maximál- ně do výše 50 eur (oproti dnešním 150 eurům). (foto 1) Mise pro růst do Asie, Izraele a Peru Na podzim se koná celá řada podnikatelských misí do vzdálených teritorií s klíčovými představiteli institucí EU. Nejprve ve dnech 22.–23. 10. se koná mise pro růst do Izraele s komisařem Tajanim, která bude zaměřena na inovativ- ní technologie, technologie pro životní prostředí, automobilový průmysl, módu a suroviny. V Tel Avivu bude v tu dobu probíhat konference o vodních techno- logiích a udržitelném rozvoji. Ve dnech 12.–13. a 16. 11. proběh- ne mise do Vietnamu a Thajska a 14. a 15. 11. do Myanmaru. Mise do Myanmaru má za úkol při- spět k rozvoji země, a to zejména v oblasti energetiky, infrastruktury a služeb pro podporu podnikání. Mise do Vietnamu a Thajska budou zacílené na cestovní ruch, zeměděl- ství a průmyslové zboží. Podnikatelé budou doprovázet komisaře Tajani- ho, baronku Ashtonovou a komisaře pro rozvoj Piebalgse. Na konci listo- padu proběhne mise do Portugalska a ve dnech 2.–5. 12. mise do Peru v čele s generálním ředitelem GŘ pro podnikání a průmysl Danielem Callejou. Mise se zaměří na oblast strojírenství, stavebnictví, hutnic- tví, spotřebního zboží a cestovní ruch. Mise přináší českým firmám možnost dostat se do vzdálených te- ritorií, která nabízejí nové obchodní příležitosti. Účast na doprovodných B2B akcích, konferencích atp. je pro účastníky misí zdarma. Ubytování a cestovné si účastníci hradí, Evrop- ská komise organizuje pouze sku- pinové ubytování. Zájemci o účast v těchto misích se mohou obracet na Zahraniční odbor HK ČR. EIB finančně podpoří energetické projekty Evropská investiční banka (EIB) schválila 24. července nová pravidla pro podporu investic do obnovitel- ných zdrojů energie, energetické účin- nosti a energetických sítí v Evropě. Půjčky budou doplněny o technic- kou asistenci pro rozvoj projektů v klíčových odvětvích. Nová kritéria pro udělování energetických půjček zahrnují pravidla pro financování projektů zaměřených na energetickou účinnost s cílem doplnit kofinancová- ní národních programů zaměřených EU NOVINKY Nově budou spotřebitelé v případě neautorizovaných plateb kartou vystaveni jen malým ztrátám – maximálně do výše 50 eur. 1

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 57 svět mise Závěrem fóra proběhl za účasti všech přítomných slavnostní podpis prohlášení zástupců čínské firmy Chongqing a Královéhradeckého kraje. „Jsem velmi rád, že dobrá spolupráce Hospodářské komory České republiky, města Náchod a v ne- poslední řadě Královéhradeckého kraje vyústila v rozhodnutí čínské firmy Chongqing Light Industry and Textilie Holding, která je zastoupena dvěma výrobními závody v Červeném Kostelci a Velkém Poříčí s počtem 687 zaměstnanců, zvýšit svůj podíl na českém a evropském trhu další investicí v objemu 19,5 mil. eur, a to v letech 2013 a 2014. Díky tomuto rozhodnutí dojde mimo jiné k nárůstu nových pracovních míst,“ uvedl prezident Kužel a dodal, že je přesvědčen, že Česká republika prokázala při jed- notlivých panelech fóra China – CEEC 2013 nepře- berné množství možností a nabídek, a to nejen pro investory. V konkurenci ostatních středoevropských států tak zástupci České republiky jednoznačně předvedli, že právě naše země hraje prim. ■ LENKA VODNÁ, tisková mluvčí HK ČR H lavním cílem fóra China – CEEC 2013 bylo prezentovat středoevropské státy jako terito- ria, která jsou připravena navázat obchodní a investiční příležitosti s Čínou a posílit spolupráci na úrovni místních samospráv. Za české podnikatele v čínském Chongqingu představil prezident HK ČR Kužel Českou repub- liku jako kulturně, vzdělanostně, technologicky a průmyslově vyspělou zemi, jejíž firmy mají ve světě nebývalé renomé. „Česká republika je zá- kladní bránou do Evropy pro možné čínské inves- tice,“ řekl. Ve svém vystoupení v průběhu zaha- jovací části fóra se mimo jiné zmínil o narůstající aktivitě čínsko-českých vztahů a krátce představil některé firmy, které již úspěšně v Číně podnikají „Příkladem dobře fungující obchodní spolupráce je firma ŠKODA Electric, PRECIOSA, Kristal Moser, společnost TOS Varnsdorf nebo skupina PPF China. S Čínou však mají rovněž zkušenosti i další malé a střední firmy, které v rámci svých zahranič- ních aktivit využívají pomoci Hospodářské komory České republiky a Česko-čínské smíšené komory,“ pokračoval Petr Kužel, který však neopomenul ani neméně zásadní téma cestovního ruchu. Českou republiku totiž představil jako nejkrás- nější, památkově a zážitkově nejatraktivnější turistickou destinaci Evropy. Další informace o Česku pak v průběhu fóra předávali zástupci CzechTourismu a CzechTrade v rámci speciální české expozice. Prezident HK ČR závěrem svého vystoupení blahopřál přítomnému zástupci Chor- vatska, jehož země se stala ve dnech konání fóra novou členskou zemí EU. Za čínskou stranu měl hlavní příspěvek pan Song Tao, náměstek ministra zahraničních věcí a generální tajemník pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. „Spolupráce na místní úrovni je důležitým aspektem celkové spolupráce mezi zeměmi a v budoucnosti bude hrát hlavní roli ve vztahu mezi Čínou a státy střední a východní Evropy,“ uvedl náměstek Song Tao. Náměstek Song Tao také zdůraznil, že tato spolu- práce již přinesla od posledního setkání ve Varša- vě konkrétní výsledky. Čína od dubna minulého roku vyčlenila na místní spolupráci se střední a východní Evropou garantované úvěry v objemu 10 miliard amerických dolarů a vyslala do re- gionu zhruba třicet obchodních a investičních misí. Další zástupci čínské strany pak poukázaly na tradičně dobré vztahy mezi zeměmi střední a východní Evropy a Čínskou lidovou republikou. I díky tomu rozvoj spolupráce na místní úrovni vyvolává velké nadšení a očekávání a otevírá dve- ře hlubší hospodářské a kulturní spolupráci. Prezident HK ČR prezentoval české podnikatele v Číně Prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel byl jediným zástupcem české podnikatelské sféry na mezinárodním setkání představitelů místních vlád Čínské lidové republiky se zeměmi střední a východní Evropy. Fórum China – CEEC 2013, které se konalo ve městě Chongqing ve dnech 2.– 4. července 2013, bylo pokračováním Varšavské iniciativy – setkání Evropa – Čína v roce 2012. ÚČASTNÍCI CHINA – CEEC 2013 Fóra se zúčastnili zástupci institucí a podnikatelů ze 70 čínských měst a provincií, kteří jednali se zástupci 17 zemí střední a východní Evropy. Místní samospráva České republiky byla zastoupena hejtmany Moravskoslezského a Královéhradeckého kraje. Plzeňský kraj zastupoval náměstek hejtmana, zatímco města a obce ČR reprezentoval starosta města Náchod, na jehož území sídlí velká čínská společnost Chongqing Light Industry and Textilie Holding. Foto: archiv HK ČR

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

58 www.komora.cz svět jiná země, jiný mrav Švédsko: trh pro náročné Exportní společnosti, které chtějí na švédský trh proniknout nebo se na něm udržet, musí klást velký důraz na potřeby tamějšího trhu. Švédsko má pověst země s náročným trhem, s velmi vybíravým importérem a ještě vybíravějším spotřebitelem.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 59 svět jiná země, jiný mrav Z ákazník obvykle vyžaduje velmi vysokou kvalitu a hezký design výrobku, kvalitní obal, spolehlivost v dodávkách i zajištění vynikají- cího servisu. Je třeba brát v úvahu, že švédský trh je poměrně malý, a proto je vhodné stanovit mi- nimální množství dodávky. Při vstupu na švédský trh je možné použít jak přímou, tak i nepřímou obchodní metodu. Podobně postupují i švédské firmy vstupující na zahraniční trh. Pokud exportér vstoupí na švédský trh přes např. zástupce, počítá se s tím, že ho bude na trhu dlouhodobě zastu- povat a místní švédské firmy budou v kontaktu pouze s tímto subjektem. Prostřednictvím našeho zástupce na tomto trhu je vhodné sledovat zájmy konečných uživatelů, případně aktivity prostřední- ků v celém distribučním řetězci. Než dojde k navázání obchodních vztahů s part- nerem v zahraničí, švédská firma se snaží vždy prověřit svého potenciálního partnera. Prověřuje jak jeho výrobní možnosti (především výrobní ka- pacity), tak i systém kontroly kvality, vztah k život- nímu prostředí, dodržování ekologických norem, možnosti další inovace výrobků (zázemí výzkumu) i jeho finanční situace. Při prvním setkání se často přímo požadují informace o exportérově ban- kovním statutu (jméno, adresa banky, číslo účtu apod.), o členství v obchodních asociacích, před- chozích exportních aktivitách apod. Podobně by se měla i česká firma zajímat o svého potenciálního obchodního partnera. Švédské obchodní firmy raději obchodují se svými tradičními, již vyzkou- šenými, obchodními partnery. Za nejdůležitější a nejefektivnější formu navázání kontaktů a zís- kání důvěry, nutné pro vstup na tento trh, možno považovat osobní setkání. Pro zahraniční firmu, která se na švédský trh te- prve snaží proniknout, to tedy znamená vynaložit velké počáteční úsilí ve snaze proniknout na tento trh. Naprostou podmínkou je vzbudit u švédského partnera důvěru a dojem, že jsme velmi spolehli- vým, přesným a seriózním partnerem. V klidu a správně Švédové jsou rezervovaní, formální, zdrženliví a málomluvní. Hovoří tiše a nepospíchají s vy- jádřením obdivu či přátelství. K zahraničním návštěvníkům jsou zdvořilí, uhlazení, i když hodně nepřístupní. Zachovávejte oční kontakt během konverzace, avšak vyvarujte se výrazné gestikulace při řeči. Používejte velmi slušný, i když přímý styl komunikace. Iniciativa, návrhy řešení, argumentace v obchodním jednání může vycházet i ze strany zahraničního obchodního partnera, protože Švédové jsou velmi opatrní a váhaví, což někdy vyvolává dojem, že se nedovedou rozhod- nout. „Lugnt och fint“ (v klidu a správně) říkají si Švédové, když mají něco rozhodnout. Chtějí znát co nejvíce informací, pak teprve určí směr. Snaží se dělat co nejméně zbytečných chyb, šetří časem i energií, což se jim ještě z dob Vikingů osvědčilo jako předpoklad přežití. Švédští manažeři jsou spíše tvůrci konsenzů než tvůrci rozhodnutí, to vyplývá i z poměrně velkého rovnostářství zakoře- něného ve Švédech již po staletí. Střízlivost vyhrává V jednání jsou obvykle velmi korektní, reální a se- riózní. Je však těžké je přesvědčit, obchodně bývají nepružní. Neradi ztrácejí čas, od svého partnera očekávají věcné, rychlé a dobře připravené jednání. Zajímají je fakta a z obchodu plynoucí výsledky. Nadsázku nesnášejí. V nabídce se nesmí přehánět ani projevovat přílišné nadšení – důležitá je střízli- vost. Mají pověst nezdolatelných vyjednávačů, ale ne přemlouvačů. Švédové totiž zpravidla nemají smysl pro smlouvání, vždy však budou vyjednávat pro sebe výhodnější podmínky obchodu, důsledně prosazovat své zájmy. Pokud jsou Švédové v roli kupujícího, bude je více než samotná cena výrobku EXW zajímat cena včetně zajištění dopravy, všech poprodejních a doprovodných služeb, zajištění kvalitního a rychlého servisu, rychlost dodávek, propagace atd. Kupující se většinou více zajímají o schopnost exportéra přesně vyrobit a dodat než o předvedení samotného vzorku výrobku. ODPOVĚDI TYPU: JE TO ZAJÍMAVÉ, O TOM BYCHOM MOHLI UVAŽOVAT, BERTE S VELKOU REZERVOU. JDE PRAVDĚPODOBNĚ POUZE O ZDVOŘILOSTNÍ FRÁZE.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

60 www.komora.cz svět jiná země, jiný mrav álních výsledků. Díky tomu jsou mladí muži (mládí se však dnes do určité míry preferuje) či ženy často vidět ve vedoucích funkcích. Zarytí příznivci ekologie Výrazně se liší i přístup švédských firem k otázkám životního prostředí. Mezi dvěma stejnými výrobky má vždy větší šanci ten, který je šetrnější k životnímu prostředí. „Ekologická tvář“ podniku je jedním z dů- ležitých ukazatelů měřících vyspělost a úroveň firmy. Je běžnou praxí, že důležitým faktorem při posuzování kvality partnera není jen úroveň jeho výrobku nebo poskytovaných služeb, ale také jeho přístup k dané věci z hlediska ekologie. Necitlivý vztah firmy k těmto pro- blémům může mít velmi negativní dopad na její kon- kurenceschopnost. Firma označená jako poškozovatel životního prostředí nemá žádnou šanci na úspěch. Tykání je běžné Tykání je ve Švédsku poměrně běžné. Není to dáno jejich větší familiárností, ale komplikovanými mluvnic- kými tvary, kterými se vyká. Oslovovat pomocí „Ni“ tj. „Vy“ mohou Švédové jen toho, kdo je společensky mlad- ší, tj. společensky nižší, např. své podřízené. Určitě tímto způsobem nemohou oslovovat např. svého zahraničního hosta. Hostům tedy obvykle všelijak onikají a zpočátku se obracejí na své partnery například tímto způsobem: „Chce mi můj český partner nějak pomoci?“ Je-li to možné, nabídnou proto již po kratší známosti tykání, tj. oslovování křestním jménem, což ovšem nijak neusnadní budoucí obchodní jednání. Pro úspěch jednání je nezbytné umět zodpovědět všechny otázky položené na jednání. Přestože se řídí heslem „čas jsou peníze“, tráví Švédové rozebíráním různých situací a podrobností mnohem více času než jiné národy. Švédští obchodníci jako kupující vyžadují vždy stoprocentní a kompletní splnění všech závazků. Trvají vždy na dodávce na čas, dodání všech sjedna- ných položek, vynikající kvalitě zboží. Kvalita výrobků v jednotlivých dodávkách nesmí kolísat. Požadují veš- kerý servis spojený s výrobkem, jako jsou opravy nebo uvedení výrobku do provozu. Ačkoli rozhodování bývá pomalé, samotná realizace obchodu je rychlá a přesná. Vše sjednané či slíbené, ať už písemně, nebo ústně, se musí bezpodmínečně přesně dodržet. Švédové se málokdy rozčilují, jejich heslem je „Tag det lugn“ – „Jen klidně“. Při jednání s českými partnery nesnáší typicky české ano, ale... Firmy mají obvykle jednoduchou a týmově orien- tovanou strukturu s malým počtem úrovní řízení. Výsledkem je přímý rozhodovací proces. Relativně malý význam přikládají osobnímu statutu a postavení. Ve firmách i v organizacích si nezakládají na velké hierarchii. Kolegové a spolupracovníci si tykají a oslo- vují se křestními jmény. Vzrušené debaty či porady nejsou časté a kritika je vždy neosobní a diploma- tická. Švédové se snaží řešit problémy neformálním a pragmatickým způsobem. Pracovníci jsou obvykle informováni o tom, co se ve firmě děje, plánuje či jaká jednání probíhají. Jsou více vtaženi do děje, a tím i více motivováni k práci. Zaměstnanci jsou povyšováni ne podle věku či délky působení ve firmě, ale podle aktu- PÁR PRAKTICKÝCH RAD ■ Mezi Švédskem a ČR existuje bezvízový styk do 90 dnů. Během této doby není třeba se přihlašovat u švédské policie. Při vstupu do Švédska je prováděna důsledná kontrola švédskými pohraničními orgány, které vyžadují prokázání dostatku finančních prostředků na zajištění pobytu, tj. cca 500 SEK na osobu a den, zpáteční jízdenku či pozvání osoby s trvalým pobytem ve Švédsku. ■ Bezcelně lze dovést: 1 l alkoholického nápoje s obsahem alkoholu vyšším než 20 % nebo 2 litry šumivého vína, 2 l vína, 15 litrů silného piva (s obsahem více než 3,5 %), max. 200 kusů cigaret nebo 50 doutníků atd. ■ Protože je ve Švédsku částečná prohibice, popíjejí Švédové k jídlu často mléko. Alkohol je prodáván jen prostřednictvím státní organizace Systembolaget od pondělí do pátku. Nakupovat alkohol mohou jen starší 20 let. Alkohol je také k dostání v restauracích, kde se podává během týdne až odpoledne, v neděli od 13 hodin. ■ Asi 83% všech zaměstnanců je organizováno v odborech, které mají ve Švédsku jednu z vůbec nejstarších historií. Zatímco u nás není běžné, aby žena měla dítě a zároveň docházela do zajímavého zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek, ve Švédsku má tuto možnost naprostá většina žen. Ruka se ve Švédsku podává daleko méně často než ve střední Evropě. Švédové se projevují jako méně kontaktní národ. Na veřejnosti se snaží navzájem nedotýkat, dokonce ani při představování není podání ruky samozřejmostí.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

www.komora.cz 61 Humor ani příliš přátelské vystupování není při obchodním jednání vhodné. Švédský partner by tento typ vystupování mohl považovat za ne- upřímnost, pokusy o rychlé sblížení by mohly mít i záporné důsledky. Muži nosí většinou obleky, přípustné je však také sako a kalhoty. Mohli bychom říci, že švédský styl oblékání je méně formální než český, a to především v menších firmách. Pro košile dnes neexistuje tak přísné pravidlo. Nosí se i barevné košile, každý se řídí svým vkusem. Ženy nosí kos- týmy, často i kalhotové a v porovnání s mužskými obleky i veselejších barev. Oblečení ve Švédsku vystihuje postavení člověka a až donedávna býva- lo ve Švédsku extrémně drahé. Na oficiální akce pořádané členy královské rodiny nosí muži větši- nou frak a ženy velké večerní toalety. Do divadel chodí Švédové v různém oblečení – od smokingů a večerních toalet až po džíny a svetry. Ve Švéd- sku převládá kontinentální podnebí, v létě příliš neprší, zimy jsou kruté. Nejlepší dobou pro návštěvu je proto květen, červen nebo počátek podzimu. Jedna z amerických anekdot o Švédech říká, že jsou nejvýkonnějšími pracovníky na světě, škoda jen, že pracují pouze 8 měsíců v roce. Švé- dové mají nárok na 5 až 6 týdnů dovolené. Není vhodné sjednávat jednání na dobu velkých škol- ních prázdnin, které začínají dnem před svátkem Mid-summer, tedy 20. června, a končí uprostřed srpna. Vánoční svátky začínají v době udělování Nobelových cen 10. prosince, popřípadě svátkem svaté Lucie 13. prosince. Obchodování se pak znovu rozběhne až v polovině ledna. V průběhu května zde mají 3 oficiální svátky, které z tohoto měsíce, jak říkají sami Švédové, dělají jeden dlou- hý víkend. Nejvhodnější doba pro služební cesty do tohoto teritoria je tedy v období od 15. srp- na do 10. prosince, od 15. ledna do 30. dubna a začátek června. Mimo tato období bývá vyšší management často nedostupný. Poměrně vysoké procento žen je zaměstnáno, a to nejen v tradičních sférách, jako jsou zdravot- nictví či školství. V politickém a hospodářském životě zaujímají ženy významné postavení. Zhruba 22% všech pracovních sil, a to zejména žen, pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Za- tímco u nás není zcela běžné, aby žena měla dítě a zároveň docházela do zajímavého zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek, ve Švédsku má tuto možnost naprostá většina žen a hojně ji využívá. Děti si ženy pořizují až ve vyšším věku (nad 30 let). Švédsko však také patří k zemím s vysokou rozvodovostí. Švédské rodiny jsou obvykle malé (s jedním, max. dvěma dětmi) a často společně žijí rodiče neoddáni. Dnes je ve Švédsku moderní adopce dětí z jiných zemí, především z Asie a Afriky. ■ SOŇA GULLOVÁ, autorka působí na VŠE Výsluní 613, Drnholec www.novevinarstvi.cz Nejmodernější vína z jižní Moravy Důkazem toho, že Švédové mají velmi silné národní cítění, může být všudypřítomná švédská vlajka, kterou lze ve Švédsku spatřit po celý rok doslova na každém kroku. ADVERTORIAL

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

62 www.komora.cz advertorial V  této souvislosti stojí za zmínku například nabídka služeb moderního Kongres hotelu Jezerka. Ten je situován uprostřed krásné přírody Železných hor poblíž Sečské přehrady přibližně 30 kilometrů od Pardubic a jeho celková kapacita je více než 300 lůžek. Disponuje několika sály a salonky, které pojmou přes 700 lidí a nechybí ani vnitřní a venkovní sportoviště. Na kon- ci loňského roku zde bylo navíc vybudováno jedno z nejlepších a nejmodernějších hotelových wellness v celé České republice. Více informací na www.jezerka.cz. Podobnou skladbu služeb a také výbornou lokalitu nabízí i jedinečný čtyřhvězdičkový Wellness hotel Vista pod masivem Králického Sněžníku. Hotel je zároveň součástí skvěle vybaveného relax&sport resortu Dolní Morava a disponuje velkým množ- stvím outdoorových a adrenalinových atrakcí. Celková kapacita multifunkčních a variabilních konferenčních prostor hotelu je až 350 osob, samozřejmostí je nejmodernější vybavení a AV technika. Podrobněji na www.dolnimorava.cz. Golf & Spa Resort Kunětická Hora zase nabízí možnost pořádání MICE eventů v unikátním prostředí špičkového golfového hřiště. Jsou zde k dispozici 2 kongresové sály a VIP salonek pro více než 400 osob. V pokojích a apartmánech je k dispozici celkem 106 lůžek. Velmi výhodná je i poloha areálu, který se nachází mezi dvěma největšími městy této části České republiky – Pardubicemi (12 kilometrů) a Hradcem Králové (15 kilometrů). Podrobněji na www.grkh.cz. Masově navštěvované akce je možné pořádat ve špičkově vybavené multifunkční hale v centru Pardubic, v ČEZ ARENĚ, která je svým zázemím a technickým vybavením plně srovnatelná s úrovní nejlepších hal v zámoří. Pro kongresové a spole- čenské akce má ČEZ ARENA ve velké hale kapaci- tu zhruba 6 000 osob. Více na www.arenapce.cz. Navíc kromě výše uvedených subjektů je možné v Pardubickém kraji nalézt velké množství dalších zařízení, která jsou vhodná pro nejrůznější firemní akce a kongresové účely. K tomu je nutné zmínit i skvělou dopravní dostupnost do regionu. Pardubice leží přímo na hlavním železničním koridoru spojujícím Berlín s Vídní nebo Budapeští. Funguje zde i mezinárodní letiště a napojení na dálniční síť je přímo na okraji města. Ať už tedy do Pardubic jedete z Prahy vlakem nebo automobilem, cesta vám bude trvat vždy jen o několik minut více než jednu hodinu. Poradenství při výběru toho nejvhodnějšího místa pro pořádání jakýchkoli MICE eventů zajišťuje zdar- ma regionální kancelář East Bohemia Convention Bureau (www.eastbohemiaconvention.cz) za pod- pory České centrály cestovního ruchu – Czech Convention Bureau (www.czechconvention.com). ■ WWW.CZECHCONVENTION.COM Pardubický kraj skýtá skvělé možnosti v oblasti kongresové turistiky BLIŽŠÍ INFORMACE NA WWW.EASTBOHEMIACONVENTION.CZ EAST BOHEMIA CONVENTION BUREAU náměstí Republiky 12 530 02 Pardubice Tel.: +420 466 030 412 E-mail: j.rychter@eastbohemiaconvention.cz V posledních letech se i díky projektům z Evropské unie mění mnoho míst v Pardubickém kraji k nepoznání. Totéž platí i pro oblast kongresového cestovního ruchu. Budují se zde nová moderní kongresová zařízení s vysokou ubytovací a stravovací kapacitou. Samozřejmostí je zázemí pro doprovodné sportovní, kulturní, adrenalinové a relaxační aktivity. Kongres hotel Jezerka Golf & Spa Resort Kunětická Hora ČEZ ARENA, Pardubice

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

PRAGUE BOATS pravidelné plavby · hodinové projížďky od 10 do 22 hodin denně · dvouhodinové plavby Prahou · vyhlídkové plavby s obědem nebo večeří · linkové plavby do ZOO a na Slapy akce na klíč firemní večírky plavby na objednávku · historické kolesové parníky · luxusní motorové lodě · kompletní gastronomický servis PRAGUE BOATS s.r.o. tel.: +420 224 810 030, 224 810 032, fax: +420 224 810 003 mobil: +420 724 202 505, 605 700 007 e-mail: evd@paroplavba.cz, www.evd.cz, www.prague-boats.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

styl velikáni 64 www.komora.cz Nápad se ujal, šťavnatá Pražská šunka získávala čím dál větší oblibu a brzy ji začali vyrábět i další pražští řezníci jako Dlouhý, Malý nebo Cibulka. Nezůstalo ale pouze u Prahy, Pražskou šunku si mohli zákazníci koupit třeba v Brně u Jebavého, v Hradci Králové u Hutla nebo v Pardubicích u Sochora. Za úspěchem Chmelovy šunky stály kvalitní suroviny Pražskou šunku samozřejmě začal vyrábět i Antonín Chmel. Na rozdíl od svých konkurentů ukázal mnohem větší ambice. Nejprve Pražskou náře Františka Zvěřiny, zřejmě by zůstalo u malého prosperujícího obchodu a jméno Antonín Chmel by upadlo v zapomnění. Na kdyby se však v historii nehraje a právě nápad Františka Zvěřiny stál u zrodu velkého podnikání. Dušená šunka se v té době vyráběla podobně jako další uzená a vepřová masa. Kýta se rozdělila zpravidla na tři části, nasolila se, naložila do láku, ovařila a lehce zaudila. Okolo roku 1857 však Františka Zvěřinu napadlo, že by nechal proležet kýtu vcelku, nevykostěnou. Tímto způsobem vyrobená šunka získala název „Pražská šunka“. O  dětství a mládí Antonína Chmela se příliš informací nedochovalo. Neví se tak ani přesné datum, kdy se narodil, jistý je pouze rok 1855. Podle dostupných pramenů pocházel z chudé rodiny a měl mnoho sourozenců. Otec Antonína Chmela pracoval jako řezník a v přípa- dě Antonína nepadlo jablko daleko od stromu. Ve 14 letech se údajně vydal na zkušenou, pobýval v Praze a ve Vídni, aby posléze natrvalo zakotvil v Praze, kde si v roce 1879 otevřel obchod s masem a uzeninami. Antonín Chmel se projevil jako zdatný a šikovný obchodník a jeho řeznictví se poměrně dařilo. Nebýt ale jistého pražského uze- Antonín Chmel Jméno Antonína Chmela se před několika měsíci hojně skloňovalo ve všech médiích. Důvodem byla snaha českých potravinářů registrovat Pražskou šunku jako zaručenou tradiční specialitu. Právě Antonín Chmel totiž jako první začal Pražskou šunku průmyslově vyrábět a jeho jméno se s Pražskou šunkou pojí dodnes. ŽE SI ČEŠTÍ UZENÁŘI PRAŽSKOU ŠUNKU CENÍ, DOKAZUJÍ I JEJICH NEDÁVNÉ KROKY. USILUJÍ TOTIŽ, ABY EVROPSKÁ UNIE ZAŘADILA PRAŽSKOU ŠUNKU MEZI ZARUČENÉ TRADIČNÍ SPECIALITY. Ilustrace: Filip Černý

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

styl velikáni www.komora.cz 65 šunku dodával do českých lázeňských měst, ale brzy svůj záběr rozšířil a Pražská šunka od Chmela byla k dostání takřka v celém Rakousku-Uhersku. Na úspěchu Chmelovy šunky se podílelo několik věcí. Předně šlo o přesný výrobní postup a receptu- ru, kterou Chmel dodržoval. Do prosolených kádí ze silných fošen naložil kýty z vepřů. Poté kýty pár dní zaléval lákem ze soli, vody, cukru a dusičnanu sodného. Přibližně 14 dní se kýty nechávaly odle- žet. Za klíčové považoval Chmel teplotu, při které maso bylo naložené. V tomto ohledu se Chmel inspiroval výrobou piva, které rovněž kvasilo (a stále kvasí) v přesně dané teplotě. Následně se kýty musely obrátit a znovu polít lákem. Po dalším týdnu se již vyndaly a daly se udit. Výsledná šunka se pak potírala želatinou, aby déle vydržela. Dalším faktorem, který proslavil Chmelovu šunku, se stal výběr surovin, včetně samotných vepřů. Chmel totiž upřednostňoval vepře českých plemen, jelikož měli jemnější maso. Pečlivě též dbal na výběr vody, do které se kýty nakládaly. Rostoucí poptávka po Chmelově šunce způsobila, že výrobní a prodejní kapacity jeho obchodu přestávaly stačit. Jako dar z nebes proto přišla nabídka manželů Hrabových, kteří rozprodávali pozemky na vinohradské Zvonařce. Antonín Chmel neváhal a několik pozemků zde zakoupil. V roce 1889 zde postavil první uzenářský závod, který později získal pojmenování „První česká akciová továrna na šunky a uzenářské zboží Antonín Chmel, Praha-Vinohrady“. Jestliže v roce 1879, kdy svůj malý obchod otevíral, zaměstnával Chmel pouze jednoho řezníka, v roce 1889, kdy postavil závod na Zvonařce, jich měl už 28. Právě závod na Zvonařce mu umožnil průmyslovou výrobu a v podstatě skokový pokrok v jeho podnikání. Chmelova šunka proslula po celé Evropě Z továrny na Zvonařce se stal moderní závod na výrobu uzenin a Chmel jej stále rozšiřoval a inovoval. Po několika letech přestavěl původní budovy, rozšířil podnik o další stavby, především o nové sklepy na uskladnění šunky a udírny. Mimo jiné nechal v té tobě postavit nové bu- dovy, které sloužily jako reprezentativní vchod do celého objektu. Dodnes tyto budovy stojí a v současnosti slouží jako hotel. Plán a výstavbu komplexu svěřil Antonín Chmel architektu Josefu Martinovi, který nechal v areálu vystavět i něko- lik nájemních bytů. Jeden z nich si pronajal český malíř Luděk Marold, autor známého kruhového panoramatu bitvy u Lipan, jež se nachází na praž- ském Výstavišti. Závodu se výborně dařilo a disponoval nejmo- dernějším vybavením, včetně například umělého chlazení. Pražská šunka Antonína Chmela se v té době prodávala skoro v celé západní Evropě a také v některých východoevropských zemích. Snem Antonína Chmela bylo vyvážet své výrobky do USA. Aby šunka přežila dlouhou cestu bez úhony, musela se sterilizovat. Chmela napadlo šunku uložit do plechových konzerv, ve kterých vydržela až několik let. Úspěchu za oceánem se však Antonín Chmel nakonec nedočkal, jelikož v roce 1899 ve věku pouhých 43 let zemřel. Stane se Pražská šunka tradiční specialitou? Po Chmelově smrti převzala firmu jeho manželka Josefa Chmelová, která se vdala za dlouholetého šéfa firmy Jana Šimáčka. Závod přečkal bez větších problémů i první světovou válku a ve dvacátých letech minulého století se mu opět skvěle dařilo. Před vypuknutím velké hospodářské krize zaměst- nával přes 200 dělníků a 30 úředníků a uzeniny vy- ráběl v deseti závodech po celé Praze. Také druhou světovou válku se Chmelovým závodům podařilo přečkat, avšak krátce po skončení bojů byly stejně jako další velké podniky znárodněny. Kromě změny vlastníka dostala firma nový název, a to Zvonařka. Do nové společnosti se začlenilo několik dalších pražských uzenářských podni- ků. Tradiční Pražská šunka se přestala vyrábět a místo toho kryl šunku aspikový povrch a plnil se do vejčitých a poté i hranatých plechových konzerv. Konzervy časem nahradily plastové obaly a vyráběná šunka se prakticky unifikovala. V roce 1977 převzal Zvonařku nově založený Masokombinát Praha jih-Písnice. Rok 1989 sice přinesl konec masokombinátu, zároveň ale zna- menal znovuzrození Pražské šunky. Její výrobě se totiž v devadesátých letech začali čeští řezníci opět věnovat a v současnosti patří mezi tuzemské potravinářské klenoty. Areál masokombinátu zase převzala vietnamská komunita a vytvořila v něm své veliké logistické, obchodní a kulturní cent- rum s názvem SAPA. Že si čeští uzenáři Pražskou šunku cení, dokazují i jejich nedávné kroky. Usilují totiž, aby Evropská unie zařadila Pražskou šunku mezi zaručené tradiční speciality. Známku zaručeně tradiční specialita má již Česká republika (společně se Slovenskem) pro čtyři produkty, jedná se o špe- káčky, lovecký salám, spišské párky a liptov- ský salám. Označení zaručení tradiční speciality je evropskou známkou kvality potravin, která není spojená s určitou zeměpisnou oblastí, ale je vyráběna tradičním způsobem podle schválené receptury po dobu nejméně 30 let. Proti zapsání Pražské šunky mezi zaručené tradiční speciality se však postavila Itálie, Německo, Rakousko a Slovensko. Tyto státy totiž vyrábějí vlastní „Pražskou šunku“ podle odlišné receptury, než jak se dělá v České republice. ■ DANIEL MORÁVEK telefon: 581 808 366 Praha: 602 439 344 Brno: 724 365 723 e-mail: czechrepublic@nbbadvisors.com w w w . n b b a d v i s o r s . c z PORADCI PRO FÚZE, AKVIZICE A PRODEJ FIREM Ať už plánujete AKVIZICI nebo PRODEJ FIRMY, jsme garancí vaší úspěšné transakce. Poskytujeme spektrum služeb, které vám nabízí vždy nejlepší řešení. Potřebu- je vaše firma RŮST? Hledáte způsob jak upevnit vaše PODNIKÁNÍ? Potřebujete ZÍSKAT KAPITÁL pro EXPANZI své firmy? Čelí vaše společnost otázkám neexistujícího řešení RODINNÉHO NÁSLEDOVNICTVÍ vlastnictví firmy? Služby společnosti NBB mohou být pro vás řešením těchto a mnoha dalších problémů. GLOBÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO LOKÁLNÍ KLIENTY

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

66 www.komora.cz styl bez přetvářky Co jsou největší zabijáci inovací? ■ Inovace se vymýšlejí v zasedačkách a vymýšlejí je nezřídkakdy manažeři, kteří o klientech často jen slyšeli a koukají na ně prizmatem agregovaných čísel nebo tradičních marketingových výzkumů, které cestou ztrácí komplexní informaci. ■ Manažeři a specialisté jsou obvykle přetíženi, mají na sobě v maticových strukturách, vynucených krizovým propouštěním, navěšeno příliš mnoho aktivit. Leckdy přidělených proti své vůli a schop- nostem. Mezi ně ředí svoji kapacitu. A tak se tam ještě vměstná inovační projekt... ■ Dojmologie. Hodně nápadů nestojí na pevných nohách. Jsou spíš zbožným přáním než odpovědí na skutečné a dobře pochopené klientské problémy a potřeby. ■ Zamilování se do vlastního nápadu. Fenomén, který brání vidět zjevné „proč ne“ a neumožňující vybojovat dalším nápadům světlo světa. S fatálními důsledky na proaktivní zaměstnance, kteří už víckrát s nápady nepřijdou. ■ O nápadu rozhodují lidé, kteří nebyli v procesu od začátku. Ani sebelepší finální prezentace nepo- píše osobní zkušenosti a množství informací a my- šlenkových postupů, ke kterým inovační tým došel. Top manažeři tak nevědomky leckdy zabijí velice dobré myšlenky. Ne vždy to skončí tak nevinně, jako když management board povolil Walkman, jeden z nejúspěšnějších produktů firmy Sony, jedině pod podmínkou, že bude mít dvě zdířky pro sluchátka s odůvodněním: „Vždyť lidé si přece pouští muziku proto, aby ji mohli poslouchat společně...“ ■ Mantra feasibility. Ekonomická a technologická proveditelnost zabíjí hned v začátku dobré nápady. ■ Nápady se testují, ne prototypují. Klasické metody marketingového výzkumu, testů, už nestačí. Bohužel nesimulují přirozený způsob prodeje. Jsou relativně drahé a časově náročné. Ztrácí důležitou část infor- mace. Strůjci nápadu pak nemohou operativně zare- agovat a udělat změny. K dalšímu testování zpravidla nedochází, protože výzkum stojí nemalé prostředky. Přes jejich nepopiratelný význam je nutné je doplnit nebo v některých případech i nahradit, a to prototy- pováním. Prototypování je jednoduchá levná cesta, jak rychle ověřit na klientech klíčovou atraktivitu výrobku, služby. Prototypy na klientech zkoušejí sami členové inovačního týmu. Dává jim to možnost hned dělat úpravy a rychle se učit. Prototypovat se dá téměř všechno. Od internetových aplikací, fyzic- kých produktů až po služby. V B2B i B2C. ■ Chybí analogické zkušenosti, funkční inspirace odjinud. ■ Je potřeba neustále udržovat energii v inovačním úsilí. I sebelépe nastartovaný proces je časem vytla- čen operativou. Jak tedy podporovat inovace, aby se staly součástí DNA firmy? Inovační kultura stojí na třech nohou. Manažeři chápou, jak inovace a své podřízené podporovat a jak s novými nápady nakládat. V rámci organizace existuje systém, který řídí a rychle ověřuje životaschopnost nápadu – od insightů po prototyp. Řadoví pracovníci vědí, že s nápady mohou a mají přicházet a že se jimi bude někdo zabývat a neskončí jako už několikrát v šuplíku. Kromě interního systému podpory inovací je používaná jasná metodologie, která nápady staví na pevné nohy. Silnou a praktickou metodikou je Human Centered Design používaná lídry v inovacích, jako je Ideo nebo Frog. Teď už zbývá to poslední, pevně držet inovační proces v rukou... Naše zkušenosti bohužel ukazují, že vše výše uvedené nestačí. Interní disciplína firem, zahlcenost liniovými úkoly a neosvojená metodika sklouzává zpátky k ad hoc řešení inovací. Jak z toho ven? Cesty jsou dvě. Inovační manažer s jasným úkolem řídit ve firmě inovace s pravomocemi řešit úkoly, zejména v proto- typování, flexibilními nestandardními postupy. Nebo outsourcing, který navíc přináší nové nápady a analo- gické inspirace a udržuje tah na bránu. Na co si ale dát při outsourcingu jako zadavatel pozor? Rozhodně je nutné dobře nastavit výsledkové KPI (klíčové ukazatele výkonnosti). Za pouhou facilitaci inovací, domnívám se, nemá smysl platit. ■ Zkušenosti z ekonomických krizí hovoří jasně. Když pominou, profitují z nich firmy, které kontinuálně komunikovaly a nepřestaly vymýšlet nové věci. Typická věta: „Měli bychom přijít s něčím novým, dlouho jsme nic nepředvedli, musíme něco rychle vymyslet, konkurence nás drtí,“ je symptomatická bohužel nejen pro velké korporace. Standardní úsilí ad hoc inovací a postupů už totiž nestačí. DUŠAN PAVLŮ Konzultant společnosti Direct People. V produktových a službových inovacích čerpá z mnohaletých zkušeností z manažerských pozic v integrovaném marketingu, řízení kampaní a business developmentu ve velkých korporacích. KAREL JANEČEK » MARTA SLÁNSKÁ » TOMÁŠ BŘEZINA » LADISLAV ŠIMEK » ROBERT PASKOVSKÝ » MARTIN TOLAR »DUŠAN PAVLŮ Foto: archiv Jak podporovat inovační kulturu ve firmách? OUTSOURCING INOVACÍ? PŘINÁŠÍ NOVÉ NÁPADY, ANALOGICKÉ INSPIRACE A UDRŽUJE TAH NA BRÁNU.

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

67

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/

68

http://www.floowie.com/cs/cti/kom-09-2013/