Komora.cz 10/2013
Komora.cz 10/2013
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/VE A
www.komora.cz | Měsíčník Hospodářské komory České republiky | říjen 2013 | ročník 14
Téma měsíce:
Kde si opatřit
peníze
a začít růst?
Jan Sochor, Fio banka
Střední firmy si musí cestu
na burzu ještě najít
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/Nabízíme atraktivní nemovitosti vTřeboni
Bližší informace na www.mesto-trebon.cz, odkaz úřední deska, příp. na tel. 384 342 187-188
Palackého nám. 46/II
379 01Třeboň
info@mesto-trebon.cz
AreálAutokempuTřeboňský ráj
o výměře 26 492 m2
,
který se nachází 5 minut chůze od historické
části městaTřeboně a je v letních měsících
hojně využíván turisty. Celý areál je situován
mezi vody Opatovického rybníka a lesopark
Schwarzenberské hrobky.
Byt 3+1 a 1+1
ve zděném domě včetně zahrady v blízkosti
historické části městaTřeboně, v klidové zóně
Byt 2+1
ve zděném domě vTřeboni
Byt 2+0
ve zděném domě v blízkosti lázeňského
komplexu LázníAurora
Budova čp. 51 včetně pozemků
p. č. st. KN 49 a p. č. KN 2827/2 a vedlejších
staveb (objekt bývalé školy), která se nachází
v obciTřeboň, místní části Branná. Jedná se
o částečně podsklepenou stavbu s velkou
zahradou.
Stavební pozemky o výměře od cca
490 m2
do cca 1 300 m2
v obciTřeboň,
místní části Břilice, za minimální nabídkovou
cenu 1.600,00 Kč/m2
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 3
VE A
editorial
K
dybychom nynější stav ekonomiky hodnotili
jen z hlediska přínosů, firmy se za krize naučily
investovat s rozvahou. Právě o tom, kde a jak
nejvýhodněji sehnat potřebný kapitál na financování
podnikatelských aktivit, se zamýšlíme v říjnovém
vydání Komory.cz. České banky, ale i další finanční
společnosti dnes nabízejí bohatou škálu možností
a zdaleka nejde pouze o běžný úvěr. Podnikatelé tak
potřebují v zásadě jediné – umět se v široké nabídce
finančních produktů orientovat.
Bankovní produkty, které jsou v současnosti pro
firemní klienty standardem, ať už je to firemní účet,
úvěr, nebo akceptace platebních karet, zůstanou ještě
nějaký čas základními pilíři v nabídce jednotlivých
ústavů, o tom není pochyb. Stálicí jsou také provozní
úvěry. Koneckonců, dříve či později po něm sahá
téměř každá firma, pokud si to provozní situace firmy
vyžádá. Vzhledem k tomu, že firmy a podnikatelé
byli nuceni v posledních letech realizovat úsporná
opatření a odkládat investice, velmi rychle se tak
blíží doba, kdy budou nuceni razantně investovat
do svých stávajících výrobních kapacit, případně své
výrobní kapacity rozšiřovat. Velký potenciál tedy bude
určitě v oblasti investičních úvěrů a s nimi spojeným
provozním financováním, ať už ve formě financování
pohledávek, zásob, či zakázkového financování.
A vzhledem k tomu, že česká ekonomika je velmi
otevřená vůči zahraničí, bude i nadále aktuální
potřeba exportního a předexportního financování.
Jestli chcete stávající poměrně příznivé ekonomické
rozpoložení využít ve svůj prospěch, nasměruji vás
tedy na stranu 16, kde vám finanční odborníci poradí,
jak vámi nabízený kvalitní projekt bance co nejlépe
prodat.
Obálka tentokrát patří Janu Sochorovi, řediteli a před-
sedovi představenstva Fio banky, která je především
mezi podnikateli velmi populární. Jak se u nás dýchá
bance, která je na rozdíl od většinové konkurence
držena českým kapitálem? Nejen o tom v hlavním
rozhovoru čísla.
DISTRIBUCE
■ téměř 14 000 firem – členům Hospodářské komory České republiky
■ jednotlivým kancelářím Hospodářské komory na různých stupních hierarchie a začleněným živnostenským
společenstvím
■ V.I.P. osobnostem českého politického, společenského a hospodářského života
■ všem ambasádám ČR a Českým centrům v Evropě, vládním agenturám, státní správě
■ 81 senátorům, 200 poslancům, primátorům, starostům v obcích nad 5 000 obyvatel
Cílem časopisu Komora.cz je hájit zájmy podnikatelů, přinášet stanoviska Hospodářské komory České republiky
a podnikatelů k legislativě a přispívat ke zlepšení podnikatelského prostředí v Česku.
Vydání:
10/2013, číslo vyšlo 1. 10. 2013
příští číslo vyjde 1. 11. 2013
Pro Hospodářskou komoru ČR vydává:
C.O.T. media, s. r. o.
Komplex Olšanka
Táboritská 23/1000
130 00 Praha 3
www.cotmedia.cz
Šéfredaktorka:
Vlasta Holéciová
vlasta.holeciova@cot.cz
Telefon: 226 257 721
Redakce:
Kateřina Bártová
katerina.bartova@cot.cz
Telefon: 226 257 730
Foto na titulní straně:
archiv
Layout: Eva Smrčková
Grafická úprava a sazba:
Lukáš Tingl, Jakub Sejkora,
Jaroslav Semerák
Není-li uvedeno jinak, jsou fotografie
použité z Thinkstockphotos.com
Inzerce:
C.O.T. media, s. r. o.
Komplex Olšanka
Táboritská 23/1000
130 00 Praha 3
www.cotmedia.cz
Distribuce:
Mail Step, s. r. o.
člen skupiny MEILLERGHP GmbH
Do Čertous 2760/10
193 00 Praha 9 – Horní Počernice
Marketing: Lucie Škopková
lucie.skopkova@cot.cz
Produkce: Lucie Jonáková,
Marta Zimmermannová
Korektury: Táňa Holasová
Registrace MK ČR:
E10663, ISSN 1802-1247
Uzávěrka příštího čísla: 2. 10. 2013
Náklad:
19 500 výtisků (březen 2013);
náklad ověřován v ABC;
vydavatel neručí za obsah inzerátů
Předplatné a aktualizace členské
základny:
Oddělení vnitřní komunikace,
tel.: 266 721 326,
e-mail: vnitrnikomunikace@komora.cz
VLASTA HOLÉCIOVÁ
šéfredaktorka
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/4 www.komora.cz
STŘEDNÍ FIRMY SI MUSÍ CESTU NA BURZU JEŠTĚ NAJÍT
Hlavní rozhovor čísla s Janem Sochorem,
předsedou představenstva a ředitelem Fio banky
10
VYHLÍDKY ČESKÉ EKONOMIKY VZBUZUJÍ OPATRNÝ
OPTIMISMUS
Kde pro firmu získat peníze a jak je neztrácet?
16
PĚT LET KRIZE: CO SE ZMĚNILO VE FUNGOVÁNÍ FIREM?
České podniky musí čelit již pátým rokem důsledkům světové finanční
a hospodářské krize. Změna situace na domácím a globálním trhu si vyžádala
celkové přehodnocení vnitřní organizace a financování.
30
TURECKO JAKO ATRAKTIVNÍ PARTNER PRO ČESKÝ EXPORT
Zástupci Hospodářské komory České republiky přijali ve dnech 28.–30. srpna 2013
pozvání na slavnostní zahájení 82. Mezinárodního veletrhu v Izmiru.
53
ESTONSKO: OBCHOD À LA SKANDINÁVIE
Přestože se Estonsko kulturně od našich zvyklostí zásadně neliší, má svá specifika.
Estonští obchodníci jsou velcí patrioti a nacionalisté.
V průběhu obchodních jednání se projevuje jejich velká soutěživost a snaha
o sebeprosazování a často i dokazování si vlastních kvalit.
56
ARNOŠT ROLNÝ
Tomášem Baťou se i dodnes inspiruje kdekdo, jen málokdo se mu ale dokáže
alespoň přiblížit. Kdo to určitě zvládl, byl Arnošt Rolný, díky kterému se oděvní firma
Rolný stala jednou z nejúspěšnějších společností období první republiky.
64
OBSAH
56
30
16
64
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/5
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/6 www.komora.cz
zprávy z komory a z domova
KRÁTCE Z DOMOVA
CzechInvest:
příliv nových velkých
investic ze zahraničí
skončil
Období, kdy do ČR přicházelo
investovat velké množství význam-
ných zahraničních firem, nenávratně
skončilo. Takto interpretuje vládní
agentura CzechInvest údaje o pro-
vedených zahraničních investicích
v prvním pololetí letošního roku.
Z těchto údajů vyplývá, že Czech-
Invest zprostředkoval 44 přímých
tuzemských a zahraničních investič-
ních akcí, jejichž celková hodnota
dosáhla 19,5 miliardy korun. To je
výrazně více než ve stejném období
minulého roku, kdy zprostředkované
investice dosáhly hodnoty 1,7 mili-
ardy korun. Drtivá většina investic
zprostředkovaných CzechInvestem
měla za účel rozšíření stávajících
výrobních aktivit, takže v průběhu
prvních šesti měsíců letošního roku
přišlo do ČR jen osm nových firem.
„Pro Českou republiku je nesmírně
důležité a přínosné, že jí zahraniční
obchodu společně s naplňováním
cílů proexportní politiky jsou totiž
jedním z hlavních pilířů dlouhodo-
bého zájmu HK ČR.
„Oceňuji uzavření smlouvy mezi
MPO a MZV upravující doplnění
existující zahraniční zastupitelské sítě
ČR o reprezentanty MPO,“ zmínil
úvodem prezident Kužel a pokračo-
val: „Je dobře, že se konečně podařilo
docílit podpisu této dlouho připra-
vované smlouvy, která otevřela cestu
k intenzivnější podpoře zájmů českých
firem v zahraničí.“
Prezident HK ČR v rámci svého
projevu rovněž poděkoval vedou-
cím ZÚ ČR za úzkou spolupráci
především při přípravě doprovod-
ných podnikatelských misí, které
zůstávají i nadále nejefektivnějším
nástrojem pro nalezení zahraničních
partnerů. „Podpora zastupitelských
úřadů se z našeho pohledu zlepšuje
a profesionalizuje, a to především
ve vztahu k záměrům a cílům malých
a středních českých firem,“ uvedl
Kužel a vyzval k pokračování této
vynikající spolupráce i pro příští
období.
firmy, které sem přišly v minulých
letech, důvěřují a rozšiřují zde své
projekty. Ve srovnání se západními
sousedy je u nás mimo jiné drží
kvalifikovaná pracovní síla v kombi-
naci s nižšími náklady,“ okomentoval
údaje ministr průmyslu a obcho-
du v demisi Jiří Cienciala. „Je to
zároveň dobrý signál pro zahraniční
investory s projekty s vyšší přidanou
hodnotou, kteří teprve zvažují, kam
svůj projekt umístí,“ dodal ministr
Cienciala. (foto 1)
Prezident HK ČR
vystoupil na výroční
poradě vedoucích
zastupitelských
úřadů ČR
Prezident Hospodářské komory
České republiky Petr Kužel vystoupil
28. srpna v rámci bloku Společné
cíle diplomacie na výroční poradě
vedoucích zastupitelských úřadů ČR
(ZÚ ČR), kterou v pražském Černín-
ském paláci pořádalo Ministerstvo
zahraničních věcí ČR. Podpora eko-
nomické diplomacie a zahraničního
V rámci vystoupení Petra Kužela
došlo i na výzvu vedoucích ZÚ ČR
ke spolupráci v rámci propagace
značky „Česká republika“ v zahrani-
čí, a to mimo jiné i v souvislosti s vý-
znamnou mezinárodní akcí EXPO
2015 v Miláně. „Tato prestižní akce
totiž může být v případě adekvátní
podpory ze strany státu zajímavou
příležitostí pro zviditelnění nejen
České republiky jako takové, ale pře-
devším i českých firem, jejich výrobků
a služeb, což je bezesporu jeden ze
společných cílů HK ČR a české diplo-
macie. Podporujeme také organizaci
akce EXPO 2017 v Astaně v Kazach-
stánu,“ uzavřel Kužel. (foto 2)
V ČR je téměř milion
podnikatelů
Podle údajů České správy sociálního
zabezpečení bylo v ČR v prvním
pololetí letošního roku 996 tisíc
osob samostatně výdělečně činných,
což je o 2 tisíce podnikatelů více
než v roce 2012. Počet však stále
zaostává za historickým maximem
tohoto století, když na konci roku
2011 bylo v ČR aktivních milion
a dva tisíce podnikatelů.
31. srpna 2013 se v Mostě i letos
běžela Cena Hospodářské komory
České republiky – rovinový dostih
pro tříleté nezvítězivší koně.
Letošní dostih byl uspořádán jako
úvodní akce dostihového dne
„Velké jarní ceny“. Vítězem se stal
kůň NICANORA s žokejem Jiřím
Chaloupkou.
Mostecký Hipodrom je součástí
rekultivačního parku Velebudice,
který patří mezi špičkové projekty
tzv. české rekultivační školy.
V MOSTĚ SE BĚŽELA CENA HOSPODÁŘSKÉ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY
UDÁLOSTMĚSÍCE
V souvislosti s úvahami o využití
Velebudické výsypky byl v roce
1973 zpracován záměr vybudo-
vání rekultivačního parku jako
areálu odpočinku a zdraví, jehož
dominantou se stane dostihová
dráha. Stavba mosteckého Hipo-
dromu, zejména jeho provedení
od základů, je tak na evropské
úrovni téměř unikátní záležitostí,
jelikož naprostá většina evrop-
ských dostihových drah je vybu-
dována na urovnaných přírodních
terénech.
Foto:archivHKČR
Vítězi i celému realizačnímu týmu osobně předal cenu a pohár HK ČR prezident
HK ČR Petr Kužel.
Foto:archivHKČR
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 7
zprávy z komory a z domova
CzechInvest zprostředkoval 44 přímých tuzemských a zahraničních investičních
akcí, jejichž celková hodnota dosáhla 19,5 miliard korun, což je výrazně více než
ve stejném období minulého roku.
„Podpora zastupitelských úřadů se z našeho pohledu zlepšuje a profesionalizuje,
a to především ve vztahu k záměrům a cílům malých a středních českých firem,“
uvedl prezident HK ČR Petr Kužel na výroční poradě vedoucích zastupitelských
úřadů ČR.
Povinnost platit zálohy na sociální
pojištění mělo na konci června
708 tisíc osob, což je o 28 tisíc osob
méně než na konci roku 2012.
Dobrovolného nemocenského po-
jištění se pak účastnilo 93 tisíc osob,
o 6x tisíc méně než na konci prosince
2012. Největší počet OSVČ má již
tradičně Praha (168 000), za kterou
následují Středočeský kraj (132 000)
a Moravskoslezský kraj (91 000).
Jak upozorňují analytici, živnostníci
a malé firmy s maximálně devíti
zaměstnanci mají v rámci českého
hospodářství naprosto výjimečnou
roli, jelikož představují více než 95 %
podniků a poskytují práci více než
třetině zaměstnanců.
HK ČR a RČSOK
podepsaly dohodu
o spolupráci
Prezident Hospodářské komory Čes-
ké republiky Petr Kužel a předseda
Rusko-české smíšené obchodní ko-
mory (RČSOK) Vladimir Jermakov
podepsali rámcovou dohodu o spo-
lupráci obou komor. Podpis dohody
se uskutečnil v rámci mimořádného
zasedání RČSOK 6. září 2013
za účasti Mimořádného a zplnomoc-
něného velvyslance Ruské federace
(RF) v ČR Sergeje Kiseljova, obchod-
ního zástupce RF v ČR Alexandra
Turova a ředitele odboru zahraničně
ekonomických politik Ministerstva
průmyslu a obchodu ČR Martina
Pospíšila.
Smyslem dohody je rozšíření
spolupráce obou subjektů, vzájem-
ná podpora a výměna informací,
které mají přispět k naplnění stanov
obou organizací a k jejich uvedení
do praxe. Jde především o posílení
česko-ruských ekonomických vztahů.
Obě strany zároveň určily priority
v oblastech spolupráce, k nimž patří
kromě jiných věda, výzkum a ino-
vace, průmysl, energetika, otázky
životního prostředí, problematika
svobodného pohybu pracovních sil,
vízové politiky a další témata. Strany
se shodly také na tom, že budou
pořádat semináře, konference, fóra
a další akce zaměřené na rozšiřování
a naplňování česko-ruských hospo-
dářských dohod
„Ruská federace je jedním z hlavních
ekonomických partnerů České republi-
ky,“ poznamenal Petr Kužel. „V Čes-
ké republice stabilně vzrůstá zájem
o spolupráci s Ruskem a analogický
zájem můžeme pozorovat i na opačné
straně. Jsem přesvědčen o tom, že
vzájemná součinnost obou komor
pomůže odstranit překážky v rozvoji
vzájemné ekonomické spolupráce,“
dodal.
Vladimir Jermakov zdůraznil, že
občané a firmy Ruské federace patří
k lídrům mezi zahraničními inves-
tory v počtu firem zaregistrovaných
21
v ČR. „Ruští investoři založili v Česku
více než 17 tisíc větších i menších
společností a úkolem naší komory je
usměrnit potenciál těchto firem tak,
aby podporoval rozšíření ekonomické
spolupráce mezi RF a ČR,“ řekl Vla-
dimir Jermakov.
Generální
pardon na platby
na neregistrované
účty prodloužen
Generální finanční ředitelství (GFŘ)
zveřejnilo 11. září opatření, kterým
prodlužuje do konce letošního roku
generální pardon při vymáhání
DPH v případě plateb na jiné než
registrované účty. Nevymáhání ru-
čení za platbu DPH mělo zpočátku
platit jen do konce září. Normu
opakovaně kritizovala Hospodářská
komora České republiky, protože
výrazně zvyšuje byrokratickou zátěž
živnostníků a firem.
Ručení za odvedení DPH při platbě
na jiný než registrovaný účet je
součástí novely zákona o dani z při-
dané hodnoty, který zavedl institut
Foto:archivHKČR
996 TISÍC OSOB
SAMOSTATNĚ
VÝDĚLEČNĚ ČINNÝCH,
BYLO V PRVNÍ
POLOVINĚ LETOŠNÍHO
ROKU, COŽ
JE O DVA TISÍCE
PODNIKATELŮ VÍCE
NEŽ V ROCE 2012.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/8 www.komora.cz
zprávy z komory a z domova
Nespolehlivého plátce DPH. Dle no-
vého zákona tak odběratel může být
považován za ručitele za odvod DPH
v případě, že jeho obchodní partner
je na seznamu nespolehlivých plátců
DPH, jenž je dostupný na webových
stránkách ministerstva financí, či
v případě, že platba je provedena
na účet, který není uveden v Regis-
tru plátců DPH. V případě, že se
odběratel stane ručitelem za odvede-
ní DPH, tak se vystavuje nebezpečí,
že finanční správa bude po něm
vymáhat neuhrazenou daň z přidané
hodnoty.
GFŘ odůvodnilo prodloužení doby
nevymáhání tohoto ustanovení
návrhem na novelizaci současné
podoby zákona o dani z příjmu,
dle které by se odběratel stal ruči-
telem odvodu DPH jen v případě
transakcí přesahujících hodnotu
700 tisíc korun. Novelu však smetl
ze stolu Senát ČR, když v průbě-
hu své deváté schůze vetoval tzv.
Daňový balíček. Ten by s určitými
změnami měla znovu navrhnout
ke schválení vláda, ale v době uzá-
věrky nebylo ještě jasné, zda i tato
novela bude součástí zákonného
opatření, kterým by se měl v říjnu
zabývat Senát.
Téměř pětina
největších firem
ve střední Evropě
sídlí v ČR
Téměř pětina z pěti stovek největších
firem aktivních ve střední a východní
Evropě má sídlo v ČR. Uvádí to nový
žebříček vypracovaný agenturou
Deloitte Czech Top 500.
Podle žebříčku tak v minulém roce
sídlilo a bylo aktivní v ČR 87 největ-
ších firem v regionu, což je o 3 spo-
lečnosti více než v předchozím roce.
Z hlediska tržeb je třetí největší
firmou v regionu česká automobilka
Škoda Auto, zatímco ČEZ obsadil
šesté místo a společnost RWE Supply
& Trading CZ jedenácté. První dva-
cítku pak uzavírá společnost Agrofert
Holding. Z hlediska tržní kapitalizace
je největší společností ve střední
a východní Evropě společnost České
elektrické závody a do první dvacítky
se umístila také Komerční banka
(9. místo) a mobilní operátor Telefó-
nica O2 (14. místo).
Z hlediska počtu velkých firem je
Česká republika druhou nejúspěš-
nější zemí v regionu a zaostává jen
za Polskem, kde sídlí 166 z 500 nej-
větších firem. ČR tak vykazuje lepší
výsledky než velikostně srovnatel-
né Maďarsko (62 velkých firem),
Srbsko či Bulharsko, kde sídlí shodně
8 z 500 největších firem. Dle Josefa
Kotrby, vedoucího partnera Deloitte
pro Česko a Slovensko, je úspěch ČR
dán jejím přívětivým podnikatelským
prostředím a nízkou mírou přímého
zdanění firem. (foto 3)
HK ČR podepsala
Dohodu o spolupráci
s Technologickou
agenturou ČR
Hospodářská komora České repub-
liky a Technologická agentura ČR
(TA ČR) uzavřely v Praze 28. srpna
Dohodu o spolupráci. Cílem této
Dohody je společný postup v oblasti
podpory výzkumu, vývoje a inovací
(VaVal).
HK ČR a TA ČR se prostřednictvím
vzájemně podepsané Dohody rovněž
hodlají zaměřit na přípravu a připo-
mínkování koncepčních a legislativ-
ních návrhů, zlepšení financování
Vaval a efektivní využití prostředků
ze strukturálních fondů EU.
„Dohoda nám umožní aktivně se
podílet na přípravě a vyhodnocování
programů podpory, které jsou v gesci
Technologické agentury. Naopak
Technologická agentura od nás,
jako od největšího zástupce českých
firem od malých až po ty velké, získá
cenné informace o absorpční kapacitě
a poptávce po jednotlivých typech
podpor. Výsledkem spolupráce bude
jednoznačně lepší propojení firemní
sféry a výzkumných organizací,
a tím i efektivnější využití finančních
prostředků v oblasti VaVaI,“ řekl
bezprostředně po podpisu dohody
prezident HK ČR Petr Kužel.
Za TA ČR podepsala dohodu její
předsedkyně Rút Bízková. Kon-
krétní kroky obou zúčastněných
stran na daný rok budou zahrnuty
v ročním akčním plánu, který bude
rovněž jednou ročně vyhodno-
cen. „HK ČR a TA ČR spolupra-
cují dlouhodobě, nyní například
v rámci přípravy nových operačních
programů. Podepsáním Dohody tak
byla vzájemná spolupráce konečně
formalizována,“ doplnil prezident
Kužel. (foto 4) ■
JAKUB HORŇÁČEK, LENKA VODNÁ,
tisková mluvčí HK ČR, a ČTK
Podle žebříčku společnosti Deloitte v minulém roce sídlilo a bylo aktivní v ČR
87 největších firem v regionu, což je o 3 společnosti více než v předchozím roce.
HK ČR a TA ČR uzavřely na konci srpna Dohodu o spolupráci, která umožní lepší
propojení mezi firmami a výzkumnými organizacemi, a tím i efektivnější využití
finančních prostředků v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací.
43
Foto: Thinkstockphotos.com Foto: archiv HK ČR
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/Jen efektivní podnikové procesy
vedou k udržení se na trhu, zvýšení
konkurenceschopnosti a expanzi.
www.minerva-is.eu
Informujte se jak zefektivnit oblasti Vašeho
informačního systému na marketing@minerva-is.cz
Pomáháme výrobním podnikům
s optimalizací podnikových procesů:
> prodej a nákup
> logistika a skladování
> plánování a řízení výroby
> finance a manažerské rozhodování
> údržba strojů a majetku
> řízení lidských zdrojů
> řízení vztahů se zákazníky
PŘESNĚ PODLE VAŠICH POTŘEB
OBOROVÉ ŘEŠENÍ OD MINERVY ČR
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/obor rozhovor měsíce
10 www.komora.cz
Č
ím jste podle vás oslovili podnikatele,
kteří vás ocenili v soutěži Zlatá koruna
2013?
Náš hlavní koncept spočívá v tom, že chceme
být bezpoplatkovou bankou pro všechny, a tudíž
i pro podnikatele. Uvědomujeme si, že podnika-
telé musí provádět výrazně vyšší počet transakcí
než fyzické osoby, takže naše poplatková politika
jim nabízí výraznou úsporu. Současně se snaží-
me mít co nejlevnější celou řadu dalších služeb,
jakými jsou například zahraniční transakce, kde
se poplatkům úplně vyhnout nedokážeme. I díky
tomu máme poměr podnikatelů k celkovému
počtu klientů vyšší než drtivá většina tuzem-
ských bank.
Z nedávného výzkumu HK ČR vyplývá, že malé
a střední podniky stále pociťují určité překážky
při přístupu k úvěrům. Jaké jsou podle vás
důvody této situace?
Hlavním problémem je celková hospodářská
situace v Evropské unii a banky také nemají dosta-
tečnou důvěru v pozitivní vývoj české ekonomiky.
Dalším důvodem jsou čím dál přísnější regulace,
a to jak na straně firem, jež se musí neustále
podřizovat novým normám svazujícím jejich pod-
nikání, tak na straně bank, které musí dodržovat
čím dál striktnější pravidla v oblasti kapitálových
požadavků.
A mohou mít nové regulace významný dopad
na úvěrovou aktivitu bank?
Obecně se dá říci, že ano, byť každá banka reaguje
na nové regulace jiným způsobem. Celkově bude
nutné mít v budoucnosti na stejný objem úvěrů
více vlastního kapitálu, což povede k omezení
úvěrování. Každá banka se pak může rozhodnout,
jaký segment úvěrového trhu utlumí a jaký nikoliv.
Nicméně nové regulace nutí bankovní instituce
k tomu, aby držely větší množství bezúčelných
finančních prostředků. Proto silnější regulace bank
nevyřeší a ani nezabrání pokračování krize, která
vznikla kvůli příliš vysokému dluhu jednotlivých
států.
Určitá překážka v úvěrování může vzniknout
i kvůli nedostatečně připraveným žádostem.
Jak se z vaší zkušenosti vyvíjí připravenost
žadatelů o podnikatelský úvěr?
My máme v této oblasti odlišný přístup od ostat-
ních českých bank, zvláště pokud mají zahraniční
vlastníky. V těchto bankovních domech se totiž
k posuzování žádosti o úvěr používají jednoznač-
ně dané metodiky, dle kterých se strojově soudí
každá žádost. Proto v těchto případech může být
počáteční nedostatečná připravenost fatální. Naše
banka má opačný přístup a každou žádost vy-
hodnocujeme individuálně, díky čemuž je možné
opravit nedostatky žádostí i v dalších fázích vyjed-
návání. Tudíž pokud narazíme na dobrý podnika-
telský záměr, tak se ho budeme snažit dotáhnout
do úspěšného konce.
A jakou roli přikládáte úvěrům poskytnutým
malým a středním podnikům?
Ačkoliv tyto podniky mohou být v určitých fázích
ekonomického vývoje zranitelnější, preferujeme
alokaci našeho kapitálu spíše do většího množství
úvěrů malým a středním firmám než do úvěrů
na několik velkých projektů, na jejichž vývoji by
pak banka byla téměř existenčně závislá. Touto po-
litikou se snažíme diverzifikovat zdroje možných
úvěrových rizik. A vzhledem k tomu, že se nesna-
žíme o širokou aktivitu v oblasti spotřebitelských
úvěrů, pro nás podnikatelské úvěry představují
stěžejní aktivitu.
Střední firmy si musí cestu
na burzu ještě najít
Fio banka výrazně uspěla v letošním ročníku soutěže Zlatá koruna, jejímž odborným partnerem je také Hospodářská
komora České republiky. Tato česká banka získala se svým Fio podnikatelským účtem bez poplatků
Cenu podnikatelů a se stejným produktem dosáhla prvenství v kategorii Podnikatelské účty. Nejen o přístupu
k firemním zákazníkům této mladé banky jsme mluvili s Mgr. Janem Sochorem, ředitelem a předsedou
představenstva Fio banky, a. s.
Vaše banka si hodně zakládá na tom, že je
držena českým kapitálem. Proč by tento fakt
měl tvořit konkurenční výhodu vůči bankám
drženým zahraničními vlastníky?
To, že jsme drženi českým kapitálem, nám
umožňuje rozvíjet naši dlouhodobou filozofii
postupného rozvoje banky přinášející spíše
menší zisk, který chceme reinvestovat do našich
vlastní aktivit. U zahraničních bank je naopak
kladen větší důraz na krátkodobý zisk, protože
většinou mají stanoveno, kolik musí odvést své
mateřské bance na dividendách. Dalším důleži-
tým aspektem je, že není jisté, jakým způsobem
se bude vyvíjet situace v eurozóně, a může se
tedy stát, že se do problémů dostane nějaká
z matek českých bank držených zahraničním
kapitálem. Ta by se pak mohla pokusit získat
peníze od své české dcery i za cenu ohrožení její
finanční stability. Nám se však tento scénář stát
nemůže.
Ke zřetelným trendům ve vašem odvětví patří
rozvoj internetového bankovnictví. Nakolik
je stále pro banku důležité mít rozvinutou síť
kamenných poboček?
Je důležité, aby pobočky byly dimenzované tak,
aby se samy uživily. My jsme dosáhli rozvoje
územní sítě koupí RM-SYSTÉMu, který již měl
vlastní síť kamenných poboček. A právě síť ka-
menných poboček je konkurenční výhodou vůči
ostatním bankám, jež v posledních letech vznikly
na českém trhu. Obecně se dá říci, že pro klienta je
výhodnější dělat běžné transakce skrze internetové
bankovnictví. Na druhé straně je lepší, když první
kontakt s bankou proběhne v kamenné pobočce.
Navíc jsou kamenné pobočky důležité pro mnoho
podnikatelů, kteří potřebují provádět hotovostní
transakce.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 11
obor rozhovor měsíce
PREFERUJEME ALOKACI NAŠEHO KAPITÁLU SPÍŠE
DO VĚTŠÍHO MNOŽSTVÍ ÚVĚRŮ MALÝM A STŘEDNÍM
FIRMÁM NEŽ DO ÚVĚRŮ NA NĚKOLIK VELKÝCH
PROJEKTŮ. TOUTO POLITIKOU SE SNAŽÍME
DIVERZIFIKOVAT ZDROJE MOŽNÝCH ÚVĚROVÝCH RIZIK.
Foto: archiv
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/obor rozhovor měsíce
12 www.komora.cz
Dalším trendem v odvětví je snižování příjmů
z bankovních poplatků. Myslíte si, že bude
pokračovat i v následujících letech?
Tento pokles bude zcela určitě pokračovat, protože
velké a zavedené banky se budou snažit buď zachovat
současný stav, nebo pomalu některé poplatky rušit.
Velké banky tak začínají reagovat na konkurenci
nových bank, jako je ta naše, která dokázala přitáhnout
100 tisíc nových klientů ročně.
Česká národní banka drží v posledním období
úrokové sazby na téměř nulové úrovni.
Jak hodnotíte její současnou měnovou politiku?
Měnovou politiku hodnotím kladně. V situaci, kdy
v dohledné době nehrozí vyšší či nezvládnutelná míra
inflace, ČNB neměla pravděpodobně jinou možnost
než snížit a držet úrokové sazby lehce nad nulou.
Současně si ale nemyslím, že by tato politika dokázala
výrazně stimulovat ekonomiku, protože současné
ekonomické problémy nejsou způsobeny nedostatkem
peněz. Ba naopak, téměř každá banka má významný
přebytek likvidity, kterou neví, jak použít.
A jakým způsobem by se podle vás mohla vyřešit
tato paradoxní situace, kdy banky mají přebytek
likvidity a současně úvěrová aktivita stagnuje?
Hlavním problémem evropských ekonomik je jejich
příliš velká míra regulace, a to ve všech oblastech –
od podnikání až po pracovní trh. Evropa se příliš
soustředila na sociální stát a případně na ekologické
projekty a současně začala ztrácet konkurenceschop-
nost. A tento problém nelze vyřešit tím, že se do hos-
podářství napumpuje velký počet peněz. Evropě tak
hrozí, že dopadne jako Japonsko, kde krize, vyznačující
se nízkou inflací a stagnací hospodářství, začala na za-
čátku 90. let a pokračuje dodnes. Pro hospodářství by
tak byla zásadní politika deregulace, a to jak na národ-
ní úrovni, tak v rámci Evropské unie. Obávám se ale,
že taková opatření jsou politicky neprůchodná.
Fio banka je také hlavním akcionářem společnosti
RM-SYSTÉM, české burzy cenných papírů.
Jak hodnotíte vývoj na burze za poslední rok?
Objem obchodů se nevyvíjí pozitivně, což je dáno
současnou hospodářskou situací v České republice
i v celé Evropě. Investory odrazuje především atmo-
sféra nejistoty, která panuje kolem budoucnosti eura.
V této situaci by bylo tudíž dobré, kdyby se konečně
našlo nějaké řešení. Dokonce i rozpad eurozóny by byl
pozitivnější než současná situace, protože pro českou
korunu by mohla vzniknout zajímavá příležitost.
Investoři by do firem obchodovaných na burze rádi
investovali, ale mají příliš silné obavy z toho, že Evropa
půjde japonskou cestou, a že ji tudíž čeká několik let
hospodářské stagnace.
Při květnové návštěvě prezidenta Zemana v Polsku
se znovu diskutovalo o vytvoření „středoevropské
burzy“. Jak se díváte na tento návrh? A není Česká
republika příliš malým trhem na to, aby měla
samostatnou burzu?
Na jednu stranu se dá říci, že ČR je opravdu příliš
malým trhem. Jak však ukazuje případ Slovenska, které
fakticky vlastní burzu nemá, tak by v případě, že by
pražská burza neexistovala, byla situace v oblasti investic
ještě horší. Na příkladu Slovenska je patrné, že jakmile
lidé nemají vlastní lokální burzu, nejsou připraveni
investovat do akcií podniků. Na druhé straně Češi více
investují jak na domácích, tak na zahraničních burzách,
protože měli možnost se seznámit s jejich fungová-
ním. Mám tudíž obavu, že pokud by byla vytvořena
regionální burza se sídlem za hranicemi, tak by i Češi
zaujali vůči investicím na burze pasivnější přístup. Navíc
propojenost existuje již dnes, protože pražská burza
byla koupena vídeňskou burzou a tvoří tak společnou
platformu.
Neznevýhodňuje ale pražskou burzu v očích
mezinárodních investorů její velikost?
Zahraniční investoři si tyto menší trhy najdou, nehledě
na to, že nejlepší české akcie se obchodují i na jiných
zahraničních burzách. I díky tomu, že se burzovní
platformy sjednocují, je pro mezinárodní investory čím
dál lehčí proniknout na český akciový trh.
Vedle objemu obchodu pražskou burzu trápí i malý
počet obchodovaných společností. Proč české
firmy nechtějí jít na burzu?
Tento stav má mnoho příčin. K provedení úspěšné
primární emise akcií je zapotřebí vhodná firma, která by
splňovala celou řadu podmínek. Musí se jednat o firmu,
která nesmí být příliš malá, aby následovně neměla
problém s likviditou. Po několika nepříliš úspěšných pri-
márních emisích akcií se investoři stali obezřetnějšími
a chtějí u firmy vidět dlouhý ziskový příběh. Nesmíme
také zapomenout, že zájem o vstup na burzu musí proje-
vit vlastníci či manažeři dotyčných firem. V neposlední
řadě si firmy, které by dokázaly uspět v primární emisi,
dokážou zajistit úvěrové financování za náklady, které
jsou nižší než při vstupu na burzu.
Myslíte si, že v Čechách existuje skupina středních
a větších firem, jež by v budoucnosti mohly mít
zájem o vstup na burzu?
Takovou skupinu by mohly tvořit některé úspěšné střed-
ní české firmy, které působí na trhu již delší dobu. Tako-
vé firmy často vznikaly v druhé polovině 90. let a jejich
vlastníci a zakladatelé budou za pár let hledat způsob,
jak firmu předat dál. Proto vstup na burzu může být
vhodným nástrojem k vyřešení nástupnictví, jestliže po-
tomci nechtějí dále vést rodinnou firmu. Vstup na burzu
ve velké míře zajišťuje, že se firma bude i nadále rozvíjet
díky manažerskému řízení a tlaku akcionářů. Tento
vývoj však vyžaduje ještě trochu času, aby si na tento
postup zvykli i investoři, a samozřejmě by bylo dobré,
kdyby došlo k několika pozitivním příkladům. ■
JAKUB HORŇÁČEK
MGR. JAN SOCHOR
Předseda představenstva
a ředitel Fio banky působí
ve Finanční skupině Fio
od jejího založení v roce 1993.
Ředitelem je od roku 2001
a pod jeho vedením banka
úspěšně realizuje strategii trvale
udržitelného rozvoje při dosažení
přiměřeného zisku. Má bohaté
zkušenosti s obchodováním
s cennými papíry na domácích
i zahraničních trzích a je
licencovaným makléřem.
Osobně se také podílel na vývoji
klíčových IT systémů, které
Fio bance zajišťují pozici
významného inovátora v oboru.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/Naše vědomosti jsou Vám k dispozici
V Euler Hermes víme, že mnoho nezaplacených pohledávek je způsobeno nedostatkem
informací o solvenci zákazníků.
Naše vědomosti vám pomůžou správně se rozhodnout s kým obchodovat, naše pojištění
pohledávek přinese jistotu, že pohledávky budou splaceny.
Euler Hermes je světovým lídrem v pojištění pohledávek, pomáhá firmám všech velikostí
v obchodování doma i v zahraničí.
Jak může Euler Hermes pomoci s Vašimi pohledávkami se dozvíte na eulerhermes.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/14 www.komora.cz
kdo se o ně stará s pokrytím po celé České repub-
lice. Nespornou výhodou operativního leasingu
jsou doprovodné služby, mezi nejvyužívanější
patří servisy a pneuservisy, pojištění, bankovní
karty a veškeré zákonné poplatky za vozidlo. ■
1. Úvěr
Ten využijte v případě, že chcete vozidlo vlastnit
a starat se o provoz vozového parku svépomocí.
Musíte ale pamatovat na agendu s tím spojenou.
To znamená od zabezpečení provozu až po účet-
ní a daňové aspekty. Výhodou samozřejmě je, že
vozidlo budete vlastnit, ovšem přicházíte o kom-
fort, který je spojený s operativním leasingem.
2. Operativní leasing
V rámci operativního leasingu se nabízí celá
škála služeb, které lze využít, až po to, kdy se
klient vůbec nemusí o provoz vozového parku
starat. Na straně klienta využívajícího službu
operativního leasingu, dojde ke zmenšení
agendy spojené s péčí a pořízením vozového
parku, výrazně se sníží administrativa, uspoří se
mzdové náklady a celkové náklady na pořízení
a provoz firemní flotily aut jsou výrazně nižší
než v případě vlastní správy a také efektivnější.
Uživatelé vozů mají jasně daná kontaktní místa,
Jak financovat nákup vozu?
Podnikatel má hned několik možností. Předně je dobré si rozmyslet, k jakému
účelu si vozidlo pořizuji a zda bude sloužit i pro soukromé účely. Kolik kilometrů
za rok asi ujedu, jak dlouho budu vozidlo užívat a jaké budou předpokládané
roční náklady spojené s provozem vozidla.
TRENDY V OPERATIVNÍM LEASINGU
V reakci na požadavky trhu se objevily i nové
produktové varianty v oblasti operativního
leasingu, jež poskytuje společnost ŠkoFIN.
Jedná se o produkty na bázi otevřené,
polootevřené či uzavřené kalkulace.
Jednotlivé varianty se odlišují vztahem k tzv.
rizikovým položkám, tedy k zůstatkové ceně
a k službám. Kdo chcete mít náklady zcela
pod kontrolou, doporučujeme tzv. uzavřenou
kalkulaci. Kdo chce platit jen za to, co
skutečně čerpá, tomu je určena polootevřená
varianta, a pokud se někdo rozhodne mírně
riskovat, vybere si otevřenou kalkulaci, kde
rozdíl spočívá v tom, že po ukončení nájmu
a následném prodeji vozidla je klientovi
vyúčtován rozdíl mezi prodejní cenou
a tzv. zůstatkovou cenou podle smlouvy,
který může být pro zákazníka výnosem
či dodatečným nákladem.
Více na www.skofin.cz
ADVERTORIAL
www.skofin.cz
fleet@skofin.cz
Infolinka: 800 100 800
VÍCE POHODLÍ
PRO VAŠI FIRMU
ŠkoFIN SPRÁVA VOZOVÉHO PARKU
Pořízení vozového parku bez starostí? Nezáleží na počtu vozů, modelech nebo motorizaci
– vždy vám nabídneme financování a nadstandardní služby přímo na míru. Díky bohatým
zkušenostem a silnému zázemí koncernu Volkswagen přinášíme komplexní řešení mobility
pohodlné pro celou vaši firmu.
Starosti nechte na nás.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/TÉMA MĚSÍCE
Finance & podnikání
STRANA
16
VYHLÍDKY ČESKÉ EKONOMIKY VZBUZUJÍ OPTIMISMUS.
KDE PRO FIRMU ZÍSKAT PENÍZE A JAK JE NEZTRÁCET?
STRANA
22
SITUACE S BANKOVNÍMI POPLATKY
SE ZAČÍNÁ ZLEPŠOVAT
Ilustrace: Filip Černý
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/16 www.komora.cz
obor téma měsíce
Vyhlídky české ekonomiky
vzbuzují opatrný optimismus.
Kde pro firmu získat peníze a jak je neztrácet?
Pro druhou polovinu roku se s českou ekonomikou
pojí relativně optimističtější vyhlídky než dosud.
Hovoří se o mírném oživení, které bude vzhledem
k proexportní orientaci české ekonomiky záviset
především na zahraniční poptávce. Je snad tedy
na čase opatřit si do firmy kapitál a začít myslet
na další růst.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 17
vedoucí oddělení Investičních projektů &
infrastruktury PwC v regionu CEE.
Peníze na provoz jsou stále žádané
Investice i běžný provoz firmy předpokládají
sofistikované zacházení s finančními prostředky.
Široké portfolio úvěrových produktů, ze kterých
mohou malí a střední podnikatelé vybírat, nabízejí
primárně banky. Záleží však na tom, kvůli jakým
potřebám podnikatel o úvěru uvažuje. Základní
rozdíl je například mezi kontokorentním úvěrem,
který se hodí k pokrytí přechodného nedostatku
financí, a účelovým úvěrem určeným na investice
či revolvingovým úvěrem, který se hodí jako úvěr
k financování provozních potřeb firmy. Podle in-
formací Kláry Pačesové z tiskového centra České
spořitelny (ČS) lze obecně říci, že v současné době
převládá mezi podnikateli poptávka po provozním
financování. „Tyto úvěry se standardně poskytují
na jeden rok. Průměrná financovaná částka je již
dlouhodobě na úrovni 1,5 až 2 milionů korun,“
uvádí Klára Pačesová. U nově poskytnutých
provozních a investičních úvěrů živnostníkům
a malým firmám zaznamenala ČS v druhém čtvrt-
letí letošního roku nárůst, který připisuje faktu,
že ČS nabízí klientům nové neúčelové úvěry bez
poplatku a úvěry jsou individuálně nastavitelné
podle potřeb klienta.
Růst objemu úvěrů pro malé a střední podniky
konstatuje také Pavla Hávová, tisková mluvčí
ČSOB. Objem úvěrů pro SME v ČSOB dokonce
ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl histo-
ricky nejvyšší hodnoty a oproti stejnému období
loňského roku narostl o 7%. „Náš růst je tažen
zjednodušením procesu poskytnutí úvěru, novými
typy produktů zacílených na vybrané typy segmentů
(např. zemědělce) a dlouhodobou koncepcí rozvoje
obchodních útvarů,“ uvádí Pavla Hávová s tím, že
třeba úvěry na financování pořízení aut, strojů
a dalších movitých věcí jsou typicky poptávány se
splatností čtyři roky, podnikatelské úvěry na vý-
stavbu, pořízení a rekonstrukci nemovitostí zase
mají nejčastěji splatnost šest až osm let.
Celkový objem úvěrů poskytnutých podnikům
vzrostl také v Komerční bance (KB). Nejdynamič-
těji přitom rostlo financování vývozu, a to hlavně
díky zvýšení českého vývozu do východní Evropy
a Asie a díky spolupráci KB s exportní pojišťovnou
EGAP. Podle Moniky Klucové, tiskové mluvčí KB,
oceňují klienti v obtížném ekonomickém prostředí
především výhody factoringu.
Investice trochu spí
Raiffeisenbank podle svého mluvčího Tomáše
Kofroně letos eviduje podobný zájem o úvěry jako
v loňském roce. O něco menší je zájem o investiční
úvěry, což kopíruje fakt, že v současné ekonomické
K
mírnému optimismu svádí i konjunkturál-
ní průzkum Českého statistického úřadu ze
srpna letošního roku, podle něhož stoupla
celková důvěra v domácí ekonomiku a souhrn-
ný indikátor důvěry se oproti červenci zvýšil
o 1,4 bodu. Podle zjištění PwC publikovaného
v červnu letošního roku vedoucí představitelé
firem, kteří mají na starosti významné inves-
tiční projekty, zase optimisticky očekávají, že
v následujících dvanácti měsících porostou
v regionu střední a východní Evropy investice
do infrastruktury a další kapitálové výdaje. „Čeští
respondenti v průzkumu často zmiňovali Rusko,
Polsko, Rumunsko a Turecko jako země, na kte-
ré se chtějí v rámci investičních a infrastruktur-
ních projektů zaměřit,“ řekl k tomu Jan Brázda,
V SOUČASNÉ DOBĚ PŘEVLÁDÁ
MEZI PODNIKATELI POPTÁVKA
PO PROVOZNÍM FINANCOVÁNÍ.
KUPEG.CZ
KUPEG.CZ
UDĚLEJTE KROK SPRÁVNÝM SMĚREM
S NAŠÍ OCHRANOU TO DOKÁŽETE
PLÁNUJETE EXPANZI NA
ZAHRANIČNÍ TRHY?
MY VÁM NA NĚ POMŮŽEME!
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/18 www.komora.cz
situaci mnozí podnikatelé odkládali své investice.
„V posledních letech je ale situace stabilizovaná,
k žádným výraznějším výkyvům nedochází,“ říká
Tomáš Kofroň. Jak jsou vyhlídky české ekonomi-
ky optimističtější, očekává banka také růst zájmu
o úvěry. I Raiffeisenbank pro podnikatele chystá
novinky. „V minulých dnech jsme se mj. stali první
českou bankou, která získala od Evropské investiční
banky úvěr na podporu ,zelených‘ projektů malých
a středních firem. Na financování projektů máme
připraveno více než pět miliard korun,“ informuje
mluvčí.
Ani anděl nezachrání firmu bez
dobrého pojištění
Banky, případně nebankovní instituce ale nejsou
jedinou možností, jak získat do firmy potřebný
kapitál. Také v Česku již působí řada individuál-
ních investorů (business angels), kteří s vlastním
kapitálem vstupují do malých a středních podniků
s perspektivou výrazného růstu a očekávají
zhodnocení vložených prostředků. Výhodou může
být, že kromě peněz přináší investor do firmy i své
podnikatelské a manažerské know-how. Takové
financování lze hledat například přes organizaci
Business Angels Czech.
Jenže, i když si firma správně vybere a nasta-
ví financování, bez pojištění se může dostat
do velkých potíží. Není radno čekat na povodně
nebo jinou katastrofu, která natvrdo ukáže, jak
dobře je podnikatelský subjekt pojištěný, tvrdí
Jan Marek, mluvčí a manažer komunikace České
pojišťovny (ČP). Jak by měl podnikatel při pojiš-
tění postupovat? „Nejdříve je nutné si rozmyslet,
co chci pojištěním zabezpečit. Jestli se bude jednat
pouze o majetek nebo pojištění rozšířím i o po-
jištění odpovědnosti anebo zda chci řešit i další
věci. Tedy například pojištění přerušení provozu,
odpovědnost statutárních orgánů nebo svým za-
městnancům zajistím i odpovědnost zaměstnance
vůči zaměstnavateli a pojmu to třeba jako benefit,“
vysvětluje Jana Buchtová, specialistka oddělení
produktového managementu poradenské spo-
lečnosti Swiss Life Select, co by měl podnikatel
nejdříve promyslet. Upozorňuje, že je vždy také
nutné informovat se při jednání s pojišťovnou
na případné výluky. Tedy situace, na něž se pojiš-
tění nevztahuje.
Podle Jana Marka je evidentní, že v posledních
několika letech roste zájem firem a drobných
podnikatelů o pojištění. Nahrávají tomu živelné
katastrofy, jako jsou povodně nebo vichřice, kdy
si podnikatelé více uvědomují, že jejich podni-
kání může být ohroženo nebo ho může taková
kalamita také zcela zničit. „Obecně lze říci, že
pojištění je běžnou záležitostí především pro firmy
se zahraniční účastí. V poslední době se však
postoj k pojištění zásadně změnil i u tuzemských
firem. Klienti si uvědomují, jaké riziko jejich
firmám hrozí, a rovněž tak chápou, že za kvalitní
pojištění zaplatí,“ uvádí Jan Marek. To, že by se
POHLEDODBORNÍKA
Při žádosti o úvěr musí
firma odkrýt bance karty
Ačkoliv novinové titulky hlásí konec re-
cese, řada podniků čelí poklesu zaká-
zek. Ve velké míře přitom využívají úvěrů
k profinancování svých aktivit. Na jednu
stranu je tak jejich hospodářský výsledek
zatížen vysokými náklady vyplývajícími
z držení aktiv (odpisy, údržba, energie),
na druhou stranu společnosti platí nemalé
úrokové náklady ze současných úvěrů.
Z hlediska udržitelnosti podnikání je pro
management ještě významnější než kdy
jindy správný odhad vývoje trhu a reálné
posouzení své pozice vůči konkurenci.
Firma tedy může uvažovat dvěma směry.
Buď přizpůsobit velikost svého podnikání
nižšímu objemu zakázek, nebo investovat
do udržení prodejů a případně do získání
nových trhů. Prakticky to znamená buď
část svých aktiv odprodat, což vzhledem
k současné ekonomické situaci neumož-
ňuje dosažení maximálního zhodnocení,
nebo žádat o dodatečný zdroj financování,
například poskytnutí úvěru.
Banky jsou oproti minulosti v poskytování
nových úvěrů více obezřetné a pečlivě
zvažují rizikovost každé transakce. Aby
firma úvěr získala, musí bance předložit
správný podnikatelský záměr podložený
reálnými předpoklady a nabídnout kvalit-
ní zajištění, které může banka realizovat
v případě neúspěchu. Pokud se například
vedení firmy rozhoduje žádat o inves-
tiční úvěr, může předpokládat, že banky
bude zajímat předpokládaná návratnost
investice – jakým způsobem zvýší výrobní
kapacitu, efektivitu nebo ziskovost, ale
také zdali bude schopna nové produkty
prodat. Poskytnutí analýzy trhu a soupisu
předjednaných kontraktů s odběrateli
v souvislosti s investičním záměrem jsou
v takové situaci plusem. Nachází-li se fir-
ma v tíživé situaci, je nasnadě otázka, zdali
jsou investice v současné době nutné pro
přežití firmy. Při žádosti o provozní úvěr
lze očekávat, že banky budou požadovat
přípravu detailního obchodního plánu. ■
RADIM BAŠE
Senior manažer
v oddělení
Podnikových financí
a restrukturalizací,
PwC Česká republika
Foto: archiv
Podle průzkumu PwC v následujících dvanácti měsících porostou v regionu střední a východní Evropy investice
do infrastruktury a další kapitálové výdaje.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 19
české firmy měly v pojištění inspirovat u těch se
zahraniční účastí, potvrzuje také Dagmar Kout-
ská z oddělení komunikace Allianz pojišťovny.
„V přístupu k pojištění je stále ještě patrný rozdíl
mezi některými českými firmami a zahraničními
podniky, které na svou pojistnou ochranu kladou
velký důraz,“ tvrdí.
Milan Káňa, mluvčí Kooperativy pojišťovny,
upozorňuje, že je v poslední době mezi podnikateli
patrný tlak na snížení pojistné částky, aby firma
ušetřila na pojistném. „To ale v důsledku znamená,
že klient bude podpojištěn. Dojde-li tedy ke snížení
pojistné částky, mělo by to být odrazem skutečnosti,
tedy že hodnota pojištěné věci se skutečně snížila,“
upozorňuje. Nejvíce podceňovaným druhem pojiš-
tění je podle zkušenosti z Kooperativy pojištění
přerušení nebo omezení provozu, tzn. pojištění
následné škody například po požáru, která vzniká
na ztrátě zisku a na vynakládaných stálých nákla-
dech firmy. „Také se často sjednávají nízké pojistné
částky a limity pojistného plnění,“ dodává Milan
Káňa a poukazuje na balíčky, které podnikatelům
pojišťovny nabízí, aby pokryli všechna důležitá
rizika. V Kooperativě je to třeba balíček START
PLUS, který zahrnuje pojištění nemovitého i mo-
vitého majetku, pojištění skel, posla, tedy přepravy
peněz, pojištění technického rizika (elektroniky
a strojů), pojištění přerušení provozu, pojištění
dopravy a pojištění obecné odpovědnosti, včetně
pojištění odpovědnosti za výrobek.
Na majetek myslíme, na IT ne
Podnikatelé nejvíce využívají pojištění formou
balíčků, v nichž lze na míru kombinovat široké
spektrum krytí nejrůznějších rizik, potvrzuje
Jan Marek. Příkladem takového balíčku ČP pro
segment SME je produkt Jistota, který nabízí
pojištění pro optimální skladbu rizik za výhod-
nou cenu. V pojištění jsou zahrnuté movité věci
i zásoby, vztahuje se i na věci v užívání a věci
převzaté. „Vztaženo například na řemeslníky,
nabízí Jistota jednoduché pojištění odcizení
hotovosti, kterou mají řemeslníci u sebe. Stejně tak
je pojištěno nářadí a zásoby, a to nejen v kon-
krétním místě pojištění, ale rovněž v kufru auta
apod. U obchodních firem zase pojištění obsahuje
nadstandardní ošetření rizik, jako jsou situace,
kdy voda vystoupí z kanalizace, dojde k přepětí
v síti z důvodu úderu blesku i mimo budovu, je
odcizena hotovost v provozní době i mimo trezor
či při přepravě,“ vysvětluje Jan Marek. Jak naopak
vyplývá z globálního Barometru rizik, kte-
rý na začátku tohoto roku zveřejnila Allianz
pojišťovna, mezi často podceňované události při
pojištění patří IT rizika, která přitom mohou být
pro firmu značná.
30 miliard k vymožení,
vedou domácnosti
Jestliže firma řeší své finance důsledně, zamě-
řuje se také na pohledávky. Situace z hlediska
splatností není v Česku růžová, což potvrzuje
Business angels, individuální investoři, kteří pomohou postavit vaše podnikání na nohy. Trend dneška.
EQ_Kostka_SME_60x264.indd 2 16.09.13 16:01
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/obor téma měsíce
20 www.komora.cz
Pavla Hávová: „ČSOB Factoring se vývojem
poskytovaných splatností a reálnou návratností
zaobírá již několik let a výstupy z jejího systému
potvrzují, že pokračující recese vede k prodlužo-
vání smluvně dojednané splatnosti a současně
jsou pohledávky hrazeny s větším prodlením.
Návratnost se tak prodlužuje kombinací obou
faktorů, které ji mohou ovlivnit.“ Objem pohle-
dávek, které v roce 2012 převzaly k vymáhání
inkasní agentury, dosáhl 30 miliard korun,
jak vyplynulo z průzkumu Asociace inkasních
agentur a společnosti Ernst & Young. Meziroční
nárůst stavu objemu B2B pohledávek, které
inkasní agentury řešily, byl malý – meziročně
vzrostl z 26,6 procenta na 27,9 procenta. Větši-
na pohledávek předaných vloni agenturám byla
za domácnostmi (88,5%) a 11,5% za podni-
ky. „Za inkasní trh mohu potvrdit, že se počet
vymáhaných pohledávek pohybuje v obdobných
objemech předchozích dvou let s tím, že v loň-
ském roce došlo k navýšení průměrné vymáhané
částky o cca 800 Kč,“ dodává Jana Tatýrková,
tisková mluvčí Asociace inkasních agentur,
k aktuální situaci. ■
JANA BOHUTÍNSKÁ
CHYBY PŘI POJIŠTĚNÍ, KTERÉ MOHOU PODNIKATELŮM ZLOMIT VAZ
podle Jana Marka z České pojišťovny a Dagmar Koutské z Allianz pojišťovny.
■ Podnikatel podhodnotí nebo nezná hodnotu svého podnikatelského majetku, a proto
neodpovědně stanoví pojistnou částku.
■ Podnikatel podcení nebo se nezajímá o pojištění pro případ škod z příčin pojistných
nebezpečí, které se delší dobu ve významné míře nevyskytly, a podcení rizika, která
v běžných případech nehrozí, ale jsou specifická pro konkrétní lokality nebo místa pojištění.
■ Podnikatel podcení možnost si připojistit stavební součásti místa pojištění (dveře, zámky,
prosklené části apod.) při pojištění pojistného nebezpečí krádeže nebo loupeže.
■ Podnikatel nemá zájem pojistit si veškerý majetek (nejen vlastní, ale i cizí převzaté
věci apod.), přitom v případě jejich zničení může dojít dokonce k ohrožení jeho další
podnikatelské činnosti.
■ Podnikatel chybuje v průběhu pojištění, což se projeví u likvidace škodní události
(podnikatel např. nezálohuje účetní data mimo místo pojištění, při škodě můžou být data
zničena a klient se pak dostává do tzv. důkazní nouze).
■ Podnikatel zapomíná na další připojištění, jako je třeba odpovědnost za škodu –
odpovědnost za škodu na věcech převzatých k opravě, ke zpracování nebo k úschově,
a zanedbávají možnost připojistit odpovědnost za škodu na věcech užívaných, tj. např. věci,
které má podnikatel v nájmu či na leasing, nebo za finanční škody (např. ušlý zisk).
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 21
obor komentář
K
onec krize. Jedna z nejvíce skloňovaných
zpráv v poslední době, tak toužebně očeká-
vaná, a přece přijímaná s nedůvěrou. Proč
s nedůvěrou? Protože zde byly všechny možné
scénáře, analytici a guruové makroekonomie i ma-
nagementu použili již celou abecedu pro popsání
tvaru této poslední krize a ekonomičtí historikové
ji srovnali snad se všemi předchozími známými.
Mluví o něm teď všichni, včetně řeckého minister-
ského předsedy a bývalých manažerů fondů dnes
již bývalé investiční banky Lehman Brothers.
Pokud chceš trefit rybník, představ si to
Ale vážně, co to vlastně ta krize, nebo spíše ekono-
mická deprese byla? Nepřekonali jsme pověstného
Gordona Gekka s jeho „greed is good“ v honbě
za jednotlivým úspěchem? Růst ekonomiky je vel-
mi pravděpodobně tady, berme jej jako příležitost
pro napravení našich minulých chyb, expanzi,
posunutí se dále od bodu zvratu do zisku, možnost
dělat věci pořádně.
Chtěli jsme více a více, avšak méně dávat ze svého
potenciálu. Mediální kampaň vytvořila krizi jako
globální téma, nikoliv pouze vyrovnání hodnoto-
vých diferenciálů na finančních trzích. Zafungovalo
pravidlo golfových trenérů: „Chceš ten rybník trefit
místo greenu? Fajn, představ si, jak do něj ten míček
pošleš.“ Všichni jsme dělali to samé, soustředili
jsme se na katastrofické zprávy a politici nám rádi
začali přepisovat pravidla naší každodenní hry pod
záminkou protikrizových opatření a balíčků a, ejhle,
tetička krize dorazila. „Proč něco dělat, když to ni-
kdo nekoupí, proč něco kupovat, když tu nutně ne-
potřebuji, když nikdo ode mě nekupuje.“ Dokonalá
spirála uspoření se k smrti, pardon, k prosperitě.
Rychleji, výše, silněji?
Co to hospodářství vlastně je, proč je pro nás tou
božskou mantrou právě ekonomický růst? Zcela
zjednodušeně, růst je zvýšení obratu, počtu kusů,
zisku, otevírání nových firem, kumulace moci a její
přerozdělení. Proč? Protože kdo neroste, je mrtev,
jak říkají víceméně všechny tradiční ekonomické
školy zprava doleva a zpět.
Před téměř dvaceti lety jsem měl možnost o těchto
záležitostech mluvit s druhým polistopadovým
ministrem životního prostředí Josefem Vavrouš-
kem. Snažil se mi tehdy vysvětlit koncept trvale
udržitelného života a na něj navazující koncept
trvale udržitelného rozvoje. Ten koncept nadále
žije, i když jej překryly nové a více sexy konflikty
a krize – boj o energie, vodu, potraviny, ekono-
mická a finanční krize, džihád – všechno jenom
pojmenování pro různé socioekonomické jevy.
Jedna z nejchudších zemí Bhútán prosadila
na úrovni OSN zvláštní agregovaný indikátor –
Hrubé národní štěstí. Zkuste si to jen tak promít-
nout na svoji firmu. Spokojený zákazník se vrátí,
spokojený dodavatel se nepokusí „optimalizovat“
(čti ošidit) svoji dodávku, aby vydělal okamžitě
více, spokojený zaměstnanec bývá loajálnější.
Evropa musí vyrábět,
nejen konzumovat
Mluvíme o tom, že ČR je velmi proexportně
orientovanou ekonomikou. Nemůžeme však vše
vyvézt, něco si jako investici nebo spotřebu potře-
bujeme ponechat, generuje to další růst. Otázkou
je limit spotřeby a reinvestovaného kapitálu,
neuinvestovat se, nebo hůře, nezavést řecké hos-
podářství a vše projíst.
Evropské produkty jsou viděny jako kvalitnější
a svého druhu samostatná třída, držme se toho.
Musíme být znovu inovátorem a producentem
kvalitního zboží, které má svůj příběh. To zname-
ná, že má za sebou tradici a je kvalitní a inovativní,
jeho výrobce se k němu hlásí pod svojí značkou
a nesoupeří pouze cenou. Osobně jsem v posled-
ních letech pracoval pro větší počet výrobních
společností ať jako výkonný manažer, nebo
jako konzultant. Z hlediska veřejného mínění je
nejzajímavějším překvapením mezi očekáváním
a skutečností pozice českého textilního průmyslu:
nezemřel, ačkoliv tomu celkové investiční a legisla-
tivní klima velmi napomáhalo. Roste na zdravých
a inovativních produktech a s pyšnou visačkou
Made in Czech Republic. Čím to? Textilní firmy
si musely zvyknout již na počátku devadesátých
let na tvrdou konkurenci s dumpingovými cenami
a přestat bojovat cenou, ale investovat do kvality
a inovací, přijít s něčím, co konkurence nemá.
Abych nekřivdil jiným oborům, shodné zkuše-
nosti mám i z automobilového a kovozpracujícího
průmyslu. Výrobek, který má „duši“ a obsahuje
spoustu nápadů a práce se dobře prodává a zahra-
niční koncerny tyto výrobky poptávají.
Kurzové riziko, zpevňující koruna a další oblíbená
témata jenom zastiňují vlastní problém. Kurzo-
vé riziko lze zajistit. Je jedno, zda jde o zajištění
z vlastních zdrojů, tzv. přirozený hedging, nebo
nákupem zajišťovacího instrumentu. Není mezi
nimi rozdílu, pouze ten přirozený většinou bývá
levnější. Co se týká posilování koruny, i toto má
řešení. Pracujte s eurem nebo dolarem jako funk-
ční měnou při nákupu materiálu i při kalkulaci
nákladů, pracujte se scénáři.
Domnívám se, že koruna musí buď posílit, nebo
naši zem stihne vyšší inflace než eurozónu, případ-
ně nějaký mix obojího, ale odhad kdy a v jakém
rozsahu nechávám raději na analyticích.
Financování s rozumem
Málokdo má k dispozici takové množství peněz,
že nepotřebuje tu bankovní záruku, tam úvěr,
nepojišťuje si majetek, neshání investiční pobídky.
Všechny finanční produkty, kterým rozumí
kupující, mají nárok na úspěch, když kupující
rozumí i riziku a v horších dobách toto riziko umí
přijmout a bankéř je schopen jej srozumitelně
vysvětlit. Pobídky, dotace a podobné nástroje jsou
skvělé, ale nejdříve se ptejme, k čemu jinému než
čerpání peněz. Je projekt provozně minimálně
na černé nule bez dotace?
Ano, světová ekonomika poroste a ta naše s ní,
všem politikům a jejich snahám a politikaření
navzdory. Není žádný důvod, aby nerostla, berme
ekonomiku jako součást našeho života, součást na-
šeho časoprostoru, tedy součást přírody. Tak jako
po noci slunce vyjde, dceři se, poté co dospěje,
narodí další dcera. Jednoduše jsme se v přírodním
cyklu dostali zase na začátek. Nepovedené projekty
již nebudou potopeny se slovy „je krize“, ale jenom
jako správně pojmenované neúspěchy. ■
Japonsko revidovalo růst za druhé čtvrtletí směrem nahoru, export z Číny silně roste, německá ekonomika jde
vzhůru už sedmý měsíc. Toto jsou všechno zprávy ze serveru bbc.com, který jistě nebude nikdo považovat
za populistický či negativistický.
Přiznejme si to: je konec „krize“
Foto: archiv
JAN HAMÁČEK
Poradce v oblasti finančního
řízení a finanční ředitel
společnosti MILETA, a. s.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/obor rozhovor
22 www.komora.cz
vyřídit celou řadu administrativních úkonů, které
by u fyzických osob udělala banka. Navíc o změně
účtu musí vyrozumět své obchodní partnery, změnit
fakturační údaje, musí tomu uspořádat své účetnic-
tví a znovu nastavit svůj systém plateb, změnu účtu
nahlásit na FÚ atd. Takže podnikatelé musí vyna-
ložit hodně energie na změnu banky, což je nejvíce
efektivní způsob tlaku na zlepšení bankovních pod-
mínek. Nicméně mnohdy stačí bance jen naznačit
vůli odejít ke konkurenci, aby firmy a podnikatelé
dostali lepší podmínky. Jako u ostatních klientů
zůstává zásadní odhodlání něco změnit.
Jedním z nejsilnějších trendů v současném
bankovnictví je stále silnější používání
internetbankingu a elektronických peněz.
Zmizí v blízké budoucnosti papírové bankovky
a železné mince?
Pevně doufám, že k tomu nedojde a že i v bu-
doucnosti budeme moci platit papírovými penězi.
Většina lidí totiž potřebuje své peníze fyzicky
cítit, protože tento kontakt u nich vzbuzuje určité
instinktivní reakce, jakými jsou spořivost či větší
opatrnost při výdajích. Je tudíž pozitivní, aby se
i nadále tyto služby a odlišné způsoby plateb roz-
víjely, ale neměly by nikdy úplně nahradit papí-
rové peníze. A především by mělo jít o přirozený
vývoj, a nikoliv o výsledek státní regulace zavá-
děné pod záminkou boje proti černé ekonomice
a organizovanému zločinu. Stát by měl použít
proti těmto negativním jevům spíše standardní
vyšetřovací a trestněprávní postupy než omezová-
ní svobody volby jednotlivců a firem. ■
JAKUB HORŇÁČEK
V
roce 2010 jste spustil projekt ratingu
bank Vstřícná banka, kterému se
dostala i záštita HK ČR. Jaká je náplň
tohoto projektu?
V tomto projektu se snažíme vyzvednout politiku
poplatků jednotlivých bank a současně hodnotíme
jejich celkovou vstřícnost ke klientům. A pro nás je
důležité, že partnerem tohoto projektu je i Hospo-
dářská komora, protože zastupuje firemní sektor.
Rating je založen na unikátním hodnocení, které
se odlišuje od všech ostatních obdobných žebříčků.
V první řadě je rating vydáván čtvrtletně, a nikoliv
ročně jako většina podobných projektů. Rating
je navíc výsledkem hodnocení odborné poroty,
serveru bankovnipoplatky.com a klientů, čímž je
riziko nějaké manipulace nebo nevěrohodnosti
hodnocení sníženo na minimum. A nakonec celý
projekt je extrémně transparentní. Na našem webu
zveřejňujeme profily a názory všech členů poroty
a profily hodnocených bankovních institucí.
Organizujete také soutěž Nejabsurdnější
bankovní poplatek roku. Podle vás přiměly
tyto aktivity banky k tomu, aby změnily svoji
politiku bankovních poplatků?
Situace se změnila zcela viditelně a banky i díky
těmto aktivitám zvýšily vstřícnost vůči svým klien-
tům. Ceníky se postupně stávají čitelnějšími a více
přívětivými. Významný dopad má také naše soutěž
Nejabsurdnější bankovní poplatek roku, díky které
byla zrušena celá řada často nesmyslných poplat-
ků. Po každém ročníku soutěže byly označené po-
platky buď zcela zrušeny, či se alespoň stala služba
součástí nabídky v rámci balíčkového účtu.
Často se mluví o bankovních poplatcích, jež se
týkají účtů fyzických osob. Jaká je však situace
v případě živnostníků a malých firem?
Dlouhodobě kritizuji dvojí cenovou politiku, kterou
mají banky u fyzických osob a živnostníků či men-
ších firem. Tato dvojí politika je v mnoha případech
neopodstatněná a podnikatelé tak často musí platit
za stejné služby více než fyzické osoby. A to se děje
v situaci, kdy podnikatelé musí využívat bankovní
služby častěji než fyzické osoby a současně zrušení
podnikatelského účtu je v mnoha ohledech mno-
hem obtížnější než u fyzických osob.
Jaké poplatky z vaší zkušenosti podnikatele
nejvíce tíží?
Ačkoliv zpravidla podnikatelé platí v absolutní
hodnotě vyšší poplatky než ostatní klienti, necítí
tento problém tak palčivě, protože poplatky tvoří
jen malý zlomek jejich nákladů. Na druhé straně
v odvětvích, kde jsou nízké marže či vysoká míra
konkurence, i výdaje za bankovní služby mohou
firmy a podnikatele významně zatěžovat.
Jako podnikatele mě nejvíce iritují poplatky
za zahraniční transakce, jejichž výše nemusí být
zanedbatelná. Nicméně těmto poplatkům se lze
vyhnout využitím služeb finančních společností
specializovaných na zahraniční transakce, kde
poplatky bývají často nulové a směnné kurzy
výhodnější. Další poplatek, jejž podnikatelé nemají
rádi, je poplatek za platbu kartou a poplatek za ho-
tovostní platby, od kterého však v poslední době
stále více bank ustupuje.
Jak mohou tuto situaci podnikatelé řešit?
Podnikatelé a firmy musí překonat více překážek
při výměně banky, než je tomu u fyzických osob.
V první řadě nemohou využít zjednodušený režim
(využití Kodexu mobilita klienta), a musí tedy
PATRIK NACHER
Zakladatel a provozovatel serveru
Bankovnipoplatky.com
Foto: archiv
JAKO PODNIKATELE MĚ
NEJVÍC IRITUJÍ POPLATKY
ZA ZAHRANIČNÍ TRANSAKCE.
Situace s bankovními poplatky
se začíná zlepšovat
Výše bankovních poplatků v ČR patří k nejvyšším v Evropské unii. Není
tudíž divu, že se jedná o téma, o kterém se hojně diskutuje, a současně se
spotřebitelé začínají organizovat, aby něco změnili. „I díky tlakům klientů
však výnosy z poplatků všech českých bank v roce 2012 poklesly o dvě
miliardy korun, což ukazuje, že se situace začíná zlepšovat,“ uvádí Patrik
Nacher, zakladatel a provozovatel serveru Bankovnipoplatky.com.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/Máte už dost skrytých poplatků?
Vyberte si revoluční Podnikatelské
eKonto KOMPLET
Volejte 841 164 164
www.rb.cz
… a spousta dalších výhod.
Elektronické tuzemské
transakce ZDARMA
Výběry z bankomatů VŠECH BANK
doma i v zahraničí ZDARMA
Právní poradenství ZDARMA
Účet podporující až 9 měn
ZDARMA
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/obor finance
24 www.komora.cz
a produktů pojišťoven, které máme v portfoliu.
Je to vůbec nejširší nabídka, které mohou zaměst-
nanci využívat, nicméně je náročná na procesní
zpracování. V naší brněnské kanceláři zpracovává-
me všechny sepsané dokumenty, které skenujeme
a konvertujeme na data, jež se importují do systému
SAP Siemens, což klade vysoké požadavky na kvali-
tu provedení. Smlouvy pak fyzicky zasíláme na cen-
trálu Partners a zbývající dokumenty na Siemens.
Nyní se začínáme zaměřovat na hypotéky. Se třemi
bankami jsme vyjednali speciální podmínky pro Sie-
mens. Budeme pořádat také sérii školení k tématu
finanční gramotnosti, o které je neočekávaný zájem.
Vytvořili jsme pro zaměstnance řadu informačních
dokumentů a přispíváme do jejich firemních časopi-
sů, aby byli co nejvíce a nejjednodušeji informováni
o procesu sjednávání benefitů, protože i pro ně
je ve své šíři poměrně komplikovaný. Společnost
Siemens je jednou z těch, které k problematice
přistupují opravdu zodpovědně a komplexně.“
CASE STUDY: Mezinárodní zkušenost Martina
Nikla, Consultanta Partners
FNZ, 135 zaměstnanců
„Cílem FNZ bylo vybrat finanční společnost, která
dovede nejen administrovat příspěvky zaměst-
navatele, ale dokáže přinést kvalitní poradenství
s vysokou přidanou hodnotou pro zaměstnance.
V této chvíli začala implementace benefitů, násled-
ně počítáme s poradenstvím a dlouhodobým servi-
sem pro zaměstnance. Výběrové řízení vyvrcholilo
prezentací českému managementu a telefonátem
,globálnímu šéfovi‘ pro benefity do Londýna. Vzá-
pětí přišel požadavek do druhého dne zpracovat
a prezentovat plnohodnotný finanční plán pro
jednoho z manažerů. Vedení bylo příjemně pře-
kvapeno kvalitou a úrovní analýzy. Firma nakonec
nastavila benefity velmi výhodně pro zaměstnance
a dala nám volnou ruku v poradenství, pokud
bude zachována daňová uznatelnost.“ ■
RENÉ BÁRTEK
Z
aměstnaneckým benefitům hraje do karet
i současné legislativní nastavení. Od ledna
mají zaměstnavatelé k dispozici zajímavější
podmínky daňových úlev pro tento typ produktů
(viz § 6 odst. 9 písm. p, zákona o daních z pří-
jmů). Zákon nově stanovuje 30 tisíc korun jako
celkovou částku placenou zaměstnavatelem, která
je osvobozena od odvodů sociálního a zdravot-
ního pojistného, a to jak na straně zaměstnance,
tak zaměstnavatele. Navíc tato částka může být
zaměstnavatelem uplatněna jako daňově uznatelný
výdaj. Do konce loňského roku to bylo 24 tisíc
korun. Stát tak dnes vytváří vhodné podhoubí pro
poptávku a zaměstnancům dává jasný signál: „Mys-
lete na svou budoucnost i s pomocí zaměstnavatele
a jeho příspěvků.“
Komplexnost a kvalita nutností
Komplexní řešení zaměstnaneckého benefitního
programu dokáže vytvořit finančněporadenská
společnost Partners. V současné době se v oblasti
firemních obchodů zaměřuje na zaměstnanecké
benefity, a vyhrává především výběrová řízení
vyžadující kvalitní produkty, skvělé služby a dlou-
hodobý servis pro zaměstnance. Neméně důležitá
je podmínka celorepublikové působnosti, kterou
mohou Partners nabídnout.
„S ohledem na šíři našeho produktového portfolia,
díky kvalitním obchodním partnerům, našemu klíčo-
vému postavení na trhu, a tudíž i schopnosti vyjednat
výhodu pro zaměstnavatele se nemusíme takovýchto
požadavků obávat,“ přibližuje požadavky Lukáš
Škopek, specialista firemních obchodů Partners.
Spolupráce s OK GROUP
Firemní obchody Partners se od září rozšířily
o strategickou spolupráci s předním pojišťova-
cím makléřem – společností OK GROUP. „Rádi
bychom k tomu, co již umíme a poskytujeme, přidali
i zajištění komplexních služeb v oblasti pojištění
veškerého majetku a flotil včetně profesionální-
ho servisu, IT zázemí a likvidace. Ve spolupráci
s OK GROUP tak budeme moci poskytovat nejenom
produkty pro zaměstnance, ale i pro firmy, od těch
lokálních až po s celorepublikovou působností,“
vysvětluje Lukáš Škopek.
Prvním krokem po zahájení spolupráce bude zfor-
mulování nabídky velkým a středním firmám. Jed-
ná se o společnosti s ročním obratem přesahujícím
5 milionů korun a majetkem větším než 20 mi-
lionů korun. „Využijeme naše kontakty na firmy,
o nichž víme, že nabídku kvalitního majetkového
pojištění od OK GROUP ocení,“ upřesňuje Škopek.
Ve druhé fázi spolupráce se chceme zaměřit na na-
bídku malým firmám, tedy provozovny, obchody,
dílny či ordinace, jež dnes mají velmi omezené
možnosti majetkového pojištění a na kvalitní
servis s ním spojený si vůbec nesáhnou. V nastave-
ném modelu zajistí OK GROUP kvalitní produkt
pro tento segment a o distribuční sílu, tedy dosah
do každé firmičky s deseti zaměstnanci, se postara-
jí kanceláře Partners po celé republice.
CASE STUDY: Benefity podle Davida Kučery,
V.I.P. Consultanta Partners
Siemens, s. r. o., 3 000 zaměstnanců
„V rámci zaměstnaneckých benefitů pro Siemens
zajišťujeme širokou nabídku penzijních společností
Firemní benefity nezbytnou součástí
každé společnosti
Nabízet kvalitní a zajímavé firemní benefity znamená pro firmu výraznou konkurenční výhodu v případě nových
zaměstnanců, v případě těch stávajících zajišťuje vyšší loajalitu. Jenže v mnoha společnostech zaměstnanecké
benefity začínají a končí u stravenek a ty už dneska ohromí málokoho. Správné nastavení benefitního programu
je poměrně složité, vyžaduje čas a vysokou odbornost.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 25
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/advertorial
26 www.komora.cz
jednotlivých projektů může pohybovat v horizontu
do 5 až 25 let. Zmíněná sazba 4,9% p. a. se však
může týkat i případů, kdy klient čerpá úvěr za jiným
účelem a zajišťuje ho obytnou nemovitostí. Úrokové
zvýhodnění oproti standardu je možné také při
načerpání úvěru v eurech.
Jak se na vás mohou případní zájemci obrátit?
Klienti se na nás mohou obrátit osobně v Praze
nebo ve Zlíně. K dispozici máme tým úvěrových
specialistů působících po celé České republice, pro-
to nejsme nijak regionálně omezeni. Jsme vstřícní
a otevření každému jednání. Aktuální kontakty
na naše úvěrové specialisty naleznete na našich
webových stránkách www.mpu.cz. ■
J
ak problematický je v současnosti přístup
českých firem k úvěrům? Narážejí na větší
vybíravost bank při hodnocení projektů?
Kritéria zpřísnily nejen banky, ale i ostatní neban-
kovní instituce. U českých bank navíc často platí,
že jim jejich zahraniční matky neumožní půjčovat
větší objemy. Proto půjčují mnohdy za daleko
tvrdších podmínek a menší sumy. Konkurenční
výhodou MPU je jednoznačně rychlost, se kterou
jsme schopni přistoupit k úvěrovým případům, in-
dividuální přístup a hledání optimálního řešení dle
potřeb klientů. Na těchto principech je postavena
naše strategie poskytování úvěrů. Jsem opravdu
velmi ráda, že se nám tento přístup vrací ve spo-
kojenosti a dlouhodobější spolupráci s klienty,
ve formě častých doporučení, ale také při získávání
úplně nových obchodů.
Kdo má u MPU šanci získat úvěr a jaká kritéria
musí splňovat?
Hovoříme-li o firemním segmentu, pak jsme
schopni flexibilně reagovat na požadavky týkající
se např. projektového financování, tedy develo-
perských projektů zaměřených na různé typy jak
komerčních, tak i rezidenčních nemovitostí. Indi-
viduálně řešíme i refinancování úvěrů na existující
komerčně provozované nemovitosti. V případě, že
má určitá společnost solidní výsledky, dostatečně
zajištěnou úroveň odbytu pro následující období
a možnost zajištění úvěru nemovitostí, řešíme
i problematiku provozního financování.
To musí mnoha zájemcům o úvěr znít lákavě,
nemá to však nějaký háček? Například
v úrokové sazbě?
Rozhodně ne. Snažíme se být naopak konkurence-
schopní ve všech aspektech – i pokud jde o úro-
kové sazby. Úvěry poskytujeme od úrokové sazby
4,9% p. a. Jsme schopni přitom financovat jednotlivé
projekty v poměrně širokém rozsahu. Pokud jde
o nemovitostní projekty, není problém poskytnout
úvěr v rozmezí již od 10 až do 200 milionů korun.
Délka financování se přitom podle parametrů
Financujeme projekty ve výši 10 až 200 milionů Kč
Přinášíme Vám rozhovor s Ing. Renátou Smoloňovou, ředitelkou úseku Aktivní obchody v Moravském Peněžním
Ústavu. Dozvíte se, proč je mnohdy obtížné získat úvěr u velkých bank a jaké mají české firmy další možnosti.
Typ financování Developerské financování Projektové financování
Splatnost úvěru max. 5 let až 25 let
Způsob splácení z prodeje z pronájmu
Účel financování developerské projekty, bytová
a nebytová výstavba
koupě, rekonstrukce a výstavba
nemovitosti k pronájmu
Výše úvěru 10–200 milionů Kč
Úroková sazba od 4,9% p.a.
FINANCOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ OD MORAVSKÉHO PENĚŽNÍHO ÚSTAVU
Obytný komplex Nový Zličín, Praha
Administrativní centrum Budějovická, Praha
PŘÍKLADY FINANCOVÁNÍ
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/Manufacturing
Management Forum
› Průmysl se už tolik nepropadá
› Klíčové faktory úspěchu se zaváděním metod štíhlé výroby
› Řešení problémů kvalifikace v období robotizace a automatizace
› Lean Six Sigma – Hledání rozumných mezí pro požadavky na Poka Yoke
› Diskusní snídaně – Trendy v energetice a automotive
› Kusová a malosériová výroba – Kapacitní plánování u„nesourodých“ procesů
› Sériová výroba – Plánování výroby podle výrobního taktu zákazníka
Připravujeme pro Vás témata:
„You make
what we buy.“
— Henry Ford
Přihlaste se na konferenci ještě dnes:
+ 420 234 718 721 | zc@topvision.cz | www.topvision.cz
14.–15.
listopadu
OREA Hotel
Atrium
Nenechte si ujít 10. ročník setkání výrobních ředitelů a manažerů
Součástí konference
bude exkurze
do společnosti
Continental Barum
v Otrokovicích. Odborný
garant:
Mediální
partneři:
www.komora.cz 27
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/obor finance
28 www.komora.cz
dříve nebo později v černých číslech,“ uvádí Kužel.
HK ČR se také dlouhodobě snaží podporovat
nově vznikající malé a střední firmy, a to nejen
na poli exportu do třetích zemí, ale rovněž v ob-
lasti zadávání veřejných zakázek. Právě HK ČR
byla jedním z hlavních iniciátorů změny stávající-
ho zákona o veřejných zakázkách, kvůli kterému
i nadále zůstává nerozděleno do státních zakázek
až 40 miliard korun. „Komora se snaží vytvářet
a realizovat takové programy, které podnikatelům
pomohou co možná nejrychleji získat informace
o získání veřejné zakázky,“ uzavírá prezident
Kužel. ■
LENKA VODNÁ, tisková mluvčí HK ČR
H
lavním cílem průzkumu HK ČR bylo
zkoumat vstřícnost bank při poskytování
finančních prostředků formou půjčky či
úvěru pro malé a střední podniky. Právě do této
skupiny patřilo zhruba 90% z 566 oslovených
firem, jež jsou aktivní převážně ve stavebnictví,
ve strojírenství a v obchodu.
Výsledky výzkumu potvrdily dlouhodobý trend
snižování objemu finančních prostředků ze strany
bankovního sektoru. „Banky nerady poskytují
finanční prostředky malým a středním podnikům
jednak z toho důvodu, že náklady na zpracování
a vedení úvěru na straně banky jsou v podstatě
stejné jako u velkých úvěrů a výnosy z těchto úvěrů
jsou přitom v absolutních číslech nižší,“ vysvětluje
prezident HK ČR Petr Kužel. „Druhým důvodem
je pak to, že malé a střední podniky mnohdy
nemají dostatečnou historii účetního obratu, popř.
dostatečný majetek k zajištění úvěru,“ dodává Petr
Kužel.
Obavy bank se však z mnoha ohledů jeví jako
liché, protože rizikovost u menších úvěrů je
v absolutních číslech nižší než u těch větších.
Navíc poskytování většího množství menších
úvěrů bankám umožňuje větší diverzifikaci
úvěrových rizik. „Na rozdíl od zahraničí tak české
banky jednoznačně projevují nedůvěru v malé
a střední podnikatele, což je špatný signál mimo
jiné i pro budoucí hospodářský růst ČR,“ říká
Petr Kužel. „Možnosti jak tento nepříznivý trend
změnit se přitom nabízejí. Jednou z nich je např.
tzv. Rašínův systém podpory malých firem, který
HK ČR dlouhodobě prosazuje,“ dodává prezident
Kužel.
Členové HK ČR věří v budoucnost
Na základě výsledků průzkumu HK ČR predikuje,
že investice plánované členskými firmami mohou
v budoucím období dosáhnout až 100 miliard
korun. V průměru pak lze na základě výsledků
průzkumu HK ČR předpokládat, že financová-
ní rozšíření výroby těchto firem bude probíhat
z 60% z vlastního kapitálu a ze 40% z kapitálu
cizího, převážně úvěrového.
„Skutečnost, že naše členské firmy hodlají v bu-
doucnu investovat takové množství finančních
prostředků, však přece jenom vnímáme pozitivně.
Firmy očekávají konec krize a poučeny z ní si plně
uvědomují, že pokud budou investovat, ocitnou se
Malí a střední podnikatelé postrádají
vstřícnější přístup bank
Více než polovina oslovených
firem z řad členů Hospodářské
komory České republiky nepociťuje
v letošním roce vstřícnější přístup
bank k poskytování úvěrů.
Z průzkumu HK ČR vyplynulo,
že valná většina firem v tomto roce
nehodlá investovat do rozšíření
výroby a zároveň neočekává nárůst
poptávky. Na 21% tuzemských
podniků je však rozhodnuto
investovat, a to i přes stávající tíživou
ekonomickou situaci.
HK ČR NA VELETRHU
V IZMIRU.
VÍCE NA STRANĚ
53
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/HLAVNÍ PARTNER ANKETY
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání průzkumy
30 www.komora.cz
dičním motorem hospodářství se však i v době
úpadku ukázal export, který s výjimkou propadu
v roce 2009 kontinuálně rostl. To bylo jistě dáno
do určité míry i skutečností, že firmy, které nena-
cházely odbyt na domácím trhu, byly nuceny se
přeorientovat na zahraniční trhy. Důležitou úlohu
v tomto ohledu sehrála i nezanedbatelná podpora
exportu ze strany státu.
Nejlépe se dařilo průmyslu
Mapování vývoje ekonomické situace českých
malých a středních podniků se HK ČR věnuje
velmi podrobně také prostřednictvím průzkumu
Barometr malých a středních podniků, který je
realizován pravidelně s půlroční periodicitou mezi
členy HK ČR již od roku 2008.
Hlavním sledovaným ukazatelem v rámci tohoto
průzkumu je hodnocení celkové ekonomické
situace respondentů. Z výstupů v rámci tohoto
ukazatele je patrné, že podnikatelé hodnotí svoji
celkovou situaci s obdobnými trendy, jaké vykazu-
je hodnocení vývoje celé ekonomiky.
V
průběhu posledních pěti let došlo ze
strany podniků k nezbytné reakci na pokles
výkonu hospodářství. Hlavní změny, které
si krize vyžádala, představovalo zefektivnění fun-
gování podniků, snižování nákladů a diverzifikace
ve složení produkce a odbytu.
Co se týká zefektivnění fungování podniků
a snižování nákladů, tento aspekt s sebou přinesl
v mnoha případech redukci počtu zaměstnanců
a jejich nahrazení automatizovanými systémy
či jinými technologiemi. Podstatně omezen byl
rovněž vznik nových pracovních míst a nabírání
nových zaměstnanců. Ve vztahu k zaměstnancům
došlo ve srovnání s předchozím obdobím obecně
ke snížení výše mezd a omezení poskytování
benefitů (zejména daňově neuznatelných nebo
zvyšujících náklady podniku) a současně i ke zvý-
šení požadavků na kvalitu zaměstnanců a jejich
výkonů.
Mnoho firem, které před počátkem krize mohlo
v důsledku ideálních tržních podmínek fungovat
i bez cíleného ekonomického a finančního řízení,
bylo nuceno zvýšit důraz na tyto aspekty. Častěji
začaly být využívány v této oblasti služby odborných
poradců.
Postupem času se rovněž projevoval obtížný pří-
stup firem k financování. Banky začaly být při po-
skytování úvěrů opatrnější, což mělo za následek,
že podniky s nedostatečnou historií obratu, popř.
bez aktiv, které by mohly být použity k zajištění
úvěru, mnohdy na úvěr nedosáhly. Firmy, které
neměly z předchozího období vytvořeny rezer-
vy a zároveň nemohly získat úvěr, se pak ocitly
v obtížné situaci, kdy nemohly provádět potřebné
strategické investice. V důsledku toho nebyly
schopny rychleji překonat změny, které s sebou
hospodářský pokles přinesl, a byly nuceny omezit
výrobu a vyčkávat skončení krize.
Co se týká situace v jednotlivých odvětvích, nej-
více se krize dotkla stavebnictví, které v kontrastu
s předchozím úspěšným obdobím zaznamenalo
strmý propad. V oblasti průmyslové výroby
nebyla situace tak dramatická, ačkoliv ke kon-
tinuálnímu poklesu zde rovněž docházelo. Tra-
Pět let krize:
co se změnilo ve fungování firem?
České podniky musí čelit již pátým rokem důsledkům světové finanční
a hospodářské krize. Změna situace na domácím a globálním trhu si
vyžádala celkové přehodnocení vnitřní organizace a financování. Firmy
musely v posledních pěti letech zvýšit svou konkurenceschopnost a vnitřní
efektivitu. Jaké jsou tedy současné silné a slabé stránky domácích
podniků?
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání průzkumy
www.komora.cz 31
ekonomicky a finančně stabilní, dokážou dobře
strategicky plánovat a jsou správně řízeny. Mnohé
z těchto firem si rovněž uvědomily, že mají-li
být mezinárodně konkurenceschopné, musejí se
zaměřit na ty stránky svojí činnosti, ve kterých jsou
tradičně silné, a to zejména na kvalitu zpracování,
vynalézavost, neotřelost a inovativnost. Dalším
nezanedbatelným efektem, který předchozí období
přineslo, je částečné zvýšení konkurence v odvět-
vích, která jsou v Česku tradičně monopolní či oli-
gopolní, a to zejména v dopravě, telekomunikacích
a energetice. Na základě tohoto zvýšení konkurence
lze již v současné době sledovat trend snižování cen
a zvyšování rozsahu a kvality produktů a služeb.
Závěrem je možné shrnout, že podniky pocítily
zhoršenou ekonomickou situaci poměrně výrazně
a mnoha aspektům a novým podmínkám se
tak musely – ať už méně, či více – přizpůsobit,
či na ně dopadly nějakým jiným způsobem.
Zároveň však byla krize určitým impulzem
k překonání zažitých stereotypů a vyčištění trhů
od neprosperujících a pro ekonomiku neefektiv-
ních aktivit. ■
PAVEL MRÁZEK a PETR VALENTA
V posledních pěti letech Barometr zaznamenal ně-
kolik bodů zlomu v hospodářském vývoji. Znaky
oživení ekonomické situace podniků byly patrné
v roce 2011, kdy na otázku ohledně vývoje hod-
nocení své situace odpovědělo pozitivně přes 35%
respondentů. Nejhorší situace byla v září 2009, kdy
vrcholila první vlna krize a svůj celkový vývoj teh-
dy hodnotilo pozitivně pouze 11,7% respondentů.
Nejpříznivější situace nastala v září 2008, kdy se
znaky ekonomické krize začínaly teprve projevovat
a svoji celkovou situaci tehdy hodnotilo pozitivně
celých 54,9% podniků.
Co se týká výsledků za jednotlivé oblasti podniká-
ní, závěry průzkumu též potvrzují obecně známé
předpoklady. Výrobní sféra vykazuje tradičně
poměrně dobré výsledky, a to především díky
předchozímu přílivu zahraničních investic a díky
vysoké orientaci na export.
V oblasti stavebnictví pokračuje od začátku eko-
nomické krize neustálý propad, který je způsobený
především propadem vládních investic a problémy
s vypisováním veřejných zakázek. Poměrně stabil-
ní je po celou dobu krize situace v další sledované
oblasti služeb určených převážně pro podnikatele,
zatímco nejhorší situace panuje v oblasti osobních
služeb, kde je zřejmý pokles domácí poptávky
a jeho dopady na snižování výdajů ze strany
domácností.
Pozitivní stránky krize
Ačkoli s sebou krize přinesla převážně negativní
změny a dopady, je nutné pro budoucnost vnímat
i její pozitivní stránky. České podniky byly podro-
beny tvrdé zkoušce, která odhalila, které z nich jsou
Pravidelné letecké spojení:
Moskva – denně • Petrohrad
více na www.transaero.com
Proč
letiště
Pardubice?
• parkování přímo na letišti zdarma
• výhodná poloha a spojení do hl. m. Prahy
• výhodné ceny • rodinné prostředí
Kontakty: tel.: +420 466 310 115 • +420 466 310 155
fax: +420 466 310 166 • e-mail: eba@airport-pardubice.cz • SITA: PEDCZXH
Tradičním motorem hospodářství se i v době úpadku
ukázal export, který s výjimkou propadu v roce 2009
kontinuálně rostl.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/32 www.komora.cz
podnikání poradna
argumentovali tím, že nejsem dohledatelný.
Lze to nějak řešit?
Nedohledatelnost vašeho IČ bohužel pramení
z neznalosti dotčených subjektů, které se snažily
vaše IČ najít patrně v Obchodním či Živnostenském
rejstříku. ČNB vás totiž eviduje ve speciálním rejs-
tříku a podle živnostenského zákona neprovozujete
klasickou živnostenskou činnost, resp. dle § 3 ŽZ
č. 455/1991 Sb. směnárenská činnost živností není.
Nemáte tedy ani pro směnárenskou činnost vystave-
no klasické živnostenské oprávnění. Podnikáte dle
speciálního zákona č. 219/1995 Sb.
Vaše IČ lze každopádně dohledat jak v ARESu, tak
přímo v základních registrech. Pokud potřebujete
potvrzení o přidělení IČ, můžete je obdržet na tzv.
Czech POINTech, včetně 49 Czech POINTů provo-
zovaných Hospodářskou komorou ČR.
Co se týče zřízení datové schránky, máte několik
možností. Zažádat na Czech POINTu s tím, že mu-
síte doložit plátcovství daně, či přímo doložíte po-
volení ke směnárenské činnosti, nebo můžete podat
žádost o zřízení datové schránky (opět s patřičnou
přílohou) v listinné podobě s ověřeným podpisem
přímo na podatelnu MV ČR.
TOMÁŠ MACNAR, RM PRAHA 9
Manžel (plátce DPH) vede podvojné účetnictví.
Dnes obdržel od instalatéra fakturu. V rekapitulaci
nebylo uvedeno DPH s tím, že DPH odvede
odběratel dle § 92a zákona o DPH. Jak toto
zaúčtovat?
Jedná se o klasický případ – režim přenesené
daňové povinnosti (dále „RPDP“), který je pro
stavební a montážní práce platný od 1. 1. 2012.
Faktura se účtuje jako běžný daňový doklad
a dopočítáte a také zaúčtujete DPH. Pokud si
DPH uplatníte v plné výši, bude výsledná daňová
povinnost pro tento případ nula. Dále je třeba také
k měsíčnímu/čtvrtletnímu přiznání k DPH doložit
výpis z evidence pro daňové účely (elektronicky
přes daňovou správu nebo přes datovou schránku).
Dále je třeba fakturu v režimu RPDP zahrnout
do účetního období, do kterého patří, tzn. že není
možné tuto povinnost odvodu DPH a případného
nároku na odpočet přesunout do pozdějšího ob-
dobí, jak je možné u faktur, které nejsou vystaveny
v RPDP.
VENDULA TETUROVÁ, RM BŘECLAV
Inovační vouchery jsou nástrojem rozvíjení
vzájemné důvěry a spolupráce mezi podniky
a vědecko-výzkumnými institucemi. Víte o takové
možnosti ve Středočeském kraji?
Žádné informace o inovačních voucherech ve Stře-
dočeském kraji nemáme. V této věci doporučujeme
oslovit přímo Středočeský krajský úřad pro případ-
né informace, zda se zde nějaký podobný program
připravuje.
PETR VALENTA, RM PRAHA 9
J
ak postupovat u služebních cest a jejich
vyúčtování v případě, že zaměstnanci firmy
prakticky denně vyjíždějí mimo sídlo firmy
a v pracovní smlouvě mají uvedeno jako místo
výkonu práce celou ČR? Jedná se v případě
zaměstnanců firmy skutečně o pracovní cesty
a musí mít tito zaměstnanci ke každé cestě příkaz
k jízdě a musí vyúčtovat cestovní náhrady?
V případě, že místo výkonu práce je v pracovní
smlouvě sjednáno šířeji než konkrétní adresa
nebo obec (např. celá ČR) a není sjednáno místo
pravidelného pracoviště, je podle § 34a ZP pro účely
cestovních náhrad stanovena obec nejčastějších
začátků pracovní cest.
Cesty zaměstnance z místa jeho bydliště či pobytu
do sídla firmy nejsou pracovními cestami (výjimkou
jsou cesty podle § 152 písm. c) ZP). Cesty za úče-
lem výkonu práce mimo firmu jsou pracovní cesty,
za které zaměstnanci přísluší cestovní náhrady.
Aby bylo možno zaměstnanci vypočítat a následně
vyplatit cestovní náhrady, není třeba vyplňovat ces-
tovní příkaz, ale zaměstnanec musí zaměstnavateli
sdělit časový průběh konání pracovní cesty a předat
veškeré doklady potřebné ke zjištění výše nároku za-
městnance na cestovní náhrady. Zákoník práce ani
jiný předpis nestanoví formu provedení vyúčtování
cestovních náhrad. Je tedy opět na zaměstnavateli,
jaký způsob pro to stanoví.
VÍT ČERMÁK, RM BRNO
Provádím směnárenskou činnost. ČNB mi
bylo přiděleno IČ. Když se mě snažili vyhledat
jiné subjekty jako banka či pošta z důvodů
zřízení bankovního účtu či datových schránek,
Komora radí podnikatelům
OBRAŤTE SE S DOTAZY
NA KONTAKTNÍ MÍSTA HK ČR
Téměř 100 kontaktních
míst Hospodářské komory
rozmístěných po celé republice
zodpovědělo od roku 2004
do současnosti více než 65 tisíc
podnikatelských dotazů. Rychle
a bezplatně. Zeptejte se i vy.
KONTAKTY A DALŠÍ INFORMACE
NAJDETE NA
WWW.KOMORA.CZ
PO KLIKNUTÍ NA LIŠTU
„POMÁHÁME VAŠEMU
PODNIKÁNÍ“.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/33
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/34 www.komora.cz
podnikání vzdělávání
disciplín – fotografie, malířství, reportáže, práce
s médii, tvorba koláží, literární hrátky apod.
Vzdělávání o inovacích a podporující inovační
chování by mělo obsahovat například témata,
jako jsou inovační řízení, inovační podnikání,
inovační proces výrobku, inovační proces
postupu, inovace služby, audit podnikového
inovačního prostředí, marketing inovací, řády
inovací, ale i související téma ochrana duševního
vlastnictví. Ve vzdělávání k tvořivému řešení
problému mohou být použity nástroje a metody,
jako jsou analýza SWOT, analýza silových polí,
brainstorming, analogie a asociace, synektika,
metodika TRIZ/ARIZ, galerie, advokát,
alternativní scénář, parafrázování, metodika rybí
kosti, FMEA nebo stakeholders analýza.
Pro uplatnění kreativity a inovací je důležité
vzděláváním rozvíjet i manažerské dovednosti
jedince typu facilitace, koučink, řízení změn,
inovační management, jak z nápadu udělat inovaci,
myšlenkové mapy nebo manažerské rozhodování,
projektové řízení a i nezbytný leadership. Pro
ukotvení znalostí může posloužit nácvik relaxace
a koncentrace 5P, Jacobsonova progresivní relaxace,
nácvik řízené imaginace, autogenní trénink nebo
přelaďování mozku k tvořivosti.
I inovaci a kreativitu lze učit kvalitně
V soutěži Inovace roku, pořádanou Asociací
inovačního podnikání České republiky, byl
v roce 2008 oceněn druhým místem kurz dalšího
vzdělávání Manažer kreativity a inovací, který
obsahuje i výše zmíněné metody a témata.
Poslání tohoto inovativního příkladu studia, jež
probíhá při DTO Ostrava, spočívá v přípravě
špičkových specialistů pro oblast inovací a rozvoje
inovačního potenciálu organizací. Studijní program
nabízí rozvoj kreativity, inovačního myšlení
jednotlivců i týmů a podporuje uskutečňování
rychlých účinných změn. Výukový program
realizační tým koncipoval pro výrobní podniky,
služby i instituce veřejné sféry. Cílem studia
oceněného kurzu za inovaci ve vzdělávání je skokově
posílit kreativitu, zvládnout techniky a metody pro
posílení tvořivosti a využít plně inovační potenciál.
Studium je ukončeno evropsky platnou certifikační
zkouškou na funkci Manažera kreativity a inovací.
Střední a vysoké školy v okolí se ve vlastní výuce
postupně inspirují v zavádění výuky kreativita
a inovací. Nelze si než přát, aby se obsah
výuky rozšířil do vzdělávacího systému plošně
podle jednotlivých možností stupňů vzdělání
a pamatovaly na něj i strategické dokumenty
ve vzdělávání. ■
DÁŠA DIVIŠOVÁ, HK ČR
Témata a metody výuky
kreativity a inovací
Obsah příkladné výuky kreativity a vzdělávání
by neměl opomíjet rozvoj osobní a týmové
tvořivosti, který je založen na mnohých technikách
odbourávání bariér, změny úhlu pohledu
na problém apod. Součástí by měl být i trénink
relaxace a koncentrace s akcentem na ukotvení
prožitků a dovednosti uplatnit své schopnosti
kdykoliv. Výstupem by mělo být zvládnutí metod
a technik používaných pro analýzu a řešení
problému. Ideální by bylo, aby každý absolvent
měl tvořivost nastavenu do trvale pohotovostní
roviny, měl dostatek znalostí k využití naučených
metod rutinním způsobem a uměl se na řešení
koncentrovat tehdy, kdy je vyžadováno.
Pro výuku kreativity jsou zásadní témata jako
například teorie kreativity, psychologie tvořivosti,
kreativita v individuální rovině, laterální myšlení,
organizační kultura podporující kreativitu
a inovace, včetně vlastního nácviku individuální
a týmové tvořivosti prostřednictvím uměleckých
V
zhledem k tomuto neutěšenému stavu je tře-
ba si položit otázku, jak chce Česká republika
prosazovat inovace do hospodářství, služeb,
průmyslu, výzkumu a vývoje, když rozvíjení těchto
dovedností není běžnou součástí vzdělávacího
systému a nikdo se na práci s inovacemi nepřipra-
vuje. Existuje vůbec teorie inovací a kreativity, lze ji
vyučovat na školách a v kurzech pro dospělé?
Kreativita je vlastně schopnost podívat se na pro-
blém jinýma očima, než je obvyklé, jinak než to
dělají všichni ostatní, ze známých faktů vyvodit
úplně nové závěry nebo vymyslet zcela něco no-
vého, např. převratné teorie, zákonitosti, přístupy
či řešení. Kreativita a inovace spolu velmi úzce
souvisí. Obě jsou součástí tzv. inovačního procesu.
To znamená, že máme problém, na něj hledáme
tvořivý nápad na řešení a následně realizujeme
nápad, respektive inovujeme. Kreativita je tedy
tvorba nových nápadů – objevů, vynálezů a zlepše-
ní. Inovace je kreativní nápad na řešení problému
dotažený do praxe, resp. realizovaný. Jedno bez
druhého nemůže být.
Existuje několik nestárnoucích a módních slov, která jsou modlou, zaklínadlem
či nezbytnou součástí řečníka v jeho snaze zdůvodnit prosazované věci. Často se
tak volá po kvalitě a konkurenceschopnosti, ale také už i po kreativitě a inovacích.
Zejména „inovace“ jsou hitem poslední doby i ve vzdělávání. Ovšem najít
na základních, středních či vysokých školách komplexní výuku kreativity a inovací
lze poměrně obtížně. A v oblasti dalšího vzdělávání nabídka také není příliš široká
a známá.
Kreativita
a inovace ve vzdělávání
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/BABEL
Stáhněte si BABEL pro Android nebo iPhone
a komunikujte pomocí SMS zabezpečeně
Babel je šifrovací aplikace SMS pro iPhone a Android, která vám umožní používat váš
mobilní telefon pro výměnu šifrovaných textových zpráv a iMessages. Nabízí
nejvyšší úroveň zabezpečení v případě zachycení nebo odposlechu a je navržen tak,
aby zprávy byly šifrované nejen během přenosu, ale také v paměti přístroje.
wwww.getbaabbeel.coom
wwww.oksysstteem.ccz
Babel vám přináší
OCHRAŇTE SVÉ
SOUKROMÍ
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání vzdělávání
36 www.komora.cz
školství, mládeže a tělovýchovy musí urychleně řešit
tyto a další problémy tak, aby zaměstnavatelé mohli
podporovat žáky stipendii. Ukazuje se, že stipendia
poskytnutá zaměstnavateli jsou spolu s krajskými
stipendii významným faktorem při náboru. Dále
jde o vyřešení financování těchto jedinečných škol
s nadregionálním významem a o úpravy normativů
vzhledem k tomu, že jde o školy s nadprůměrnými
náklady na výuku žáka.
Hledání nadregionálního partnera
Po roce platnosti sektorové dohody se však objevi-
la celá řada způsobů, jak odpovědět na tyto otázky.
Jednou z cest je přenesení řešení technických obo-
rů s malou četností výskytu na jednání význam-
ného partnera, kterým v současnosti je Asociace
krajů ČR. AKČR již započala s mapováním oborů
vzdělávání s malou četností výskytu a toto jednání
náměstků hejtmanů přišlo s iniciativou, aby se
tento problém řešil komplexně na celostátní úrovni
ve spolupráci s příslušnými ministerstvy.
Po více než roce je patrné, že iniciátoři Sektorové
dohody – Hospodářská komora České republiky,
Svaz průmyslu a dopravy ČR a Trexima – vytvořili
výchozí dokument pro řešení. Sektorová dohoda
je strategický dlouhodobý dokument, který
byl vytvořen na základě reálných požadavků
průmyslu, a není jen teoretickým dokumentem.
A v tom spočívá její hlavní přednost. ■
DR. EDUARD JUSTA, člen Sektorové rady pro sklo,
keramiku a úpravu minerálů
M
ezi hlavní problémy této oblasti technic-
kého školství patří přetrvávající potíže
v náboru nových žáků. V tomto ohledu si
zaměstnavatelé musí uvědomit realitu, přehod-
notit svoji personální politiku a aktivně se zapojit
do náborů, protože detailně znají podmínky
ve svém regionu, kde působí. Současně školy
nemají možnost provádět celostátní nábor, protože
jsou řízeny kraji. V tomto smyslu je velmi vítán
aktivní přístup oblastních hospodářských komor,
kde se ve spolupráci s kraji podílejí na „veletrzích
studijních příležitostí“. Jeden velmi dobrý příklad
této spolupráce pochází z Plzeňského kraje, kde
školy zaměstnavatelům poskytují veškeré informa-
ce o studiu.
I po roce tak mezi hlavní cíle všech dotčených
aktérů patří stabilizace keramických oborů
na školách v Bechyni, Horní Bříze, a zejména
v Karlových Varech, která je poslední školou v ČR,
kde se může vyučovat maturitní obor „Technologie
silikátů“.
Keramická výroba? Perspektivní obor
Keramický obor je nejen tradičním, ale také sta-
bilizovaným odvětvím: keramické výrobní závody
prošly restrukturalizací s následnou modernizací
a absolventi zde najdou dlouhodobé uplatnění.
Na druhou stranu chybí od státu jasně vymezená
průmyslová, energetická a průmyslová politika,
aby zaměstnavatelé mohli dlouhodobě plánovat
a mohli se opřít o priority dané státem. Málo-
kdo si uvědomuje, jak je keramický průmysl pro
celé národní hospodářství důležitý. S keramikou
se setkáváme všude a bez keramických surovin
a výrobků se neobejdeme. Ať už jde o biokeramiku
(zubní nebo kyčelní náhrady), o výrobu železa,
kde se používají keramické žáruvzdorné výrobky,
či o obrábění kovů, které potřebuje keramiku
na řezné nástroje. Co běžně známe, je pak užitková
a stavební keramika.
Otázky vzdělání v tomto odvětví se netýkají jen
maturitních, ale také řemeslnických oborů. Příkla-
dem je aktivita firmy Laufen, kdy ve spolupráci se
školou v Bechyni od příštího roku připravují nový
učební obor Výrobce keramiky. Další důležitý cíl
spočívá ve zvýšení společenské prestiže řemesl-
ných oborů. Vytvoření perspektivy odborného
růstu řemeslníků, nejen realizací NSK a profesní-
mi kvalifikacemi, ale i zavedením mistrovských
zkoušek jako postupu v kariéře po vzoru vyspělých
států, jako je Německo, Švýcarsko, Rakousko, ale
i USA. To bude vyžadovat některé drobné legis-
lativní úpravy, nicméně nové materiály a techno-
logie počítají se systémovým odborným růstem
řemeslníků.
Problémy škol a stipendia
Přestože školy disponují domovy mládeže, jsou
relativně špatně dostupné kvůli excentrickému
umístění. S tímto vznikají nejen ekonomické pro-
blémy finančního řádu (vysoké náklady na dopravu
a ubytování žáků), ale i provozní, kdy většina do-
movů mládeže je přes víkend uzavřena, což otevírá
otázku, jak o víkendu pohlížet na žáka. Ministerstvo
Po více než roce od podepsání
Sektorové dohody pro keramiku
se na Střední škole v Horní Bříze
setkali náměstci hejtmanů pro
školství Plzeňského, Jihočeského
a Karlovarského kraje se zástupci
Silikátového svazu a sektorové rady,
aby vyhodnotili situaci v této oblasti
technického vzdělávání. I v případě
této sektorové dohody sehrála
významnou roli Hospodářská
komora České republiky, jež byla
lídrem jejího pilotního ověřování.
Sektorová dohoda pro keramiku po roce
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/Svítidla ORION:
-
-
ORION PRAHA
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání právo
38 www.komora.cz
tivy. Ale chápali jsme, že tyto změny pomohou
ve spotřebitelských sporech odstranit problémy
v rozhodčím řízení ad hoc, a proto jsme novelu
v těchto částech podpořili.
V minulosti jste několikrát zmínil, že
jedním z cílů Rozhodčího soudu je vytvořit
elektronický spis. Jak práce na tomto úkolu
pokračují?
To je věc, kterou kontinuálně řešíme – a není to
vůbec jednoduché. Snížení papírové agendy je
jeden z úkolů, který nás čeká. Je velmi nelehký,
protože pro nás je prioritní bezpečnost dat, a to
v podmínkách, které určuje jednoinstančnost
a neveřejnost rozhodčího řízení. Musíme tedy
zajistit, že data nejenže nebudou zcizena, ale
také nebudou zveřejněna. U jakékoliv změny dat
a listin uložených u Rozhodčího soudu je prioritní
posouzení, že se v žádném případě nesníží infor-
mační bezpečnost. Právě tento nárok dělá cestu
k elektronickému spisu složitější a náročnější.
Neznamená to ale, že v tomto směru nic nedělá-
me. Naopak, i v celosvětovém měřítku patříme
k lídrům elektronizace rozhodčího řízení. Všude,
kde je to možné, elektronickou formu komunikace
využíváme. Konkrétně je například možné elek-
tronicky podávat žaloby. Postupnou elektronizaci
procesů v rozhodčím řízení bereme jako důležitou
záležitost přispívající mimo jiné ke snižování ná-
kladů a administrativy. Bezpečnost tady však bude
vždy prioritní. ■
JAKUB HORŇÁČEK
J
aké je současné postavení Rozhodčího
soudu při HK ČR a AK ČR v české
společnosti a jak vůbec tato společnost
rozhodčí řízení vnímá?
Je nesporné, že vnímání rozhodčího řízení a po-
hled na ně se v posledních letech v České republice
výrazně změnily k lepšímu. Stačí se jen podívat,
jak o něm píšou česká média. Zatímco před lety
o rozhodčím řízení psala jako o nějaké abnorma-
litě a vyhledávala v souvislosti s ním především
senzace, dnes o něm píší jako o jednom z řádných
způsobů řešení sporů, jako o nedílné a plnohod-
notné součásti našeho právního systému. A tak ho
stále více vnímá i veřejnost, a to nejen podnika-
telská. Neznamená to samozřejmě, že všichni již
principy a fungování rozhodčího řízení výborně
znají a neobjevují se některé mylné představy či
chyby, například při uzavírání rozhodčích doložek,
ale situace se diametrálně zlepšila.
Čím to podle vás je, že k této změně došlo?
Určitě k tomu přispělo působení a činnost
Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR, který je
jediným stálým rozhodčím soudem s neomezenou
věcnou a místní příslušností v České republice. A to
působení v několika směrech – velkou péči náš soud
věnuje osvětě a vzdělávání, kdy na různých akcích
odborné, podnikatelské i širší veřejnosti předsta-
vujeme principy rozhodčího řízení a jeho výhody,
poskytujeme konzultace, pořádáme semináře,
spolupracujeme s různými institucemi a organi-
zacemi. Například jsme se dohodli na spolupráci
v oblasti vzdělávání s Českou advokátní komorou
a společně chceme přispět i ke vzdělávání mladých
budoucích právníků, kdy chceme, aby studenti
práv již na škole získali mnohem hlubší vědomosti
o rozhodčím řízení. To je neustálá, kontinuální
činnost. Druhým stěžejním momentem je určitě
samotné působení našeho Rozhodčího soudu –
jeho výsledky, práce jeho rozhodců. Strany, které
řeší své spory prostřednictvím našeho soudu, jasně
vidí, že náš soud je seriózní instituce s vysokou
mezinárodní prestiží, která jim zajišťuje všechny
výhody, jež rozhodčí řízení představuje. Konkrétně
se to například projevuje i v tom, že se k nám strany
sporů vracejí i po letech. Bez nadsázky mohu říct, že
jsme dnes největším rozhodčím soudem v Evropě.
Většina z evropských soudů řeší ročně desítky až
stovky případů, my jich řešíme tři tisíce.
Loni začala platit novela zákona č. 216/1994
Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích
nálezů. Jak byste ji stručně hodnotil po zhruba
roce její platnosti?
Celkově lze říct, že novela pomohla vyřešit řadu
problémů. Právě v návaznosti na tuto novelu vstoupil
v platnost i nový Řád Rozhodčího soudu při HK ČR
a AK ČR, čímž se podařilo odstranit letitou dicho-
tomii dvou řádů. Jeden existoval pro vnitrostátní
spory a druhý pro mezinárodní spory. Teď máme
jen jeden, a to pro všechny druhy sporů. Stejně jsou
sjednocena i pravidla o nákladech pro vnitrostátní
a mezinárodní spory. Dnes se u nás již nevede
polemika o tom, zda vnitrostátní rozhodčí řízení má
smysl – tím se nikdo nezabývá, nikdo tento význam
nezpochybňuje a vnitrostátní arbitráž je plnohod-
notnou a uznávanou součástí českého právního
systému. I to vlastně novela zákona stvrdila.
Novela tohoto zákona se ale také
v paragrafech týkajících se spotřebitelských
sporů zabývala ochranou spotřebitelů.
Co v tomto směru přinesla nového pro praxi
Rozhodčího soudu?
Tyto změny byly vyvolány především v souvislosti
s řešením spotřebitelských sporů rozhodci ad hoc.
Z pohledu Rozhodčího soudu, který je lídrem
rozhodčího řízení u nás a zakládá si na serióznosti,
se nic podstatného nezměnilo, odměna rozhodce
takovéhoto sporu není nijak závislá na výsledku
sporu. Ale spotřebitelům se vedení sporu prodraži-
lo, protože podle novely zákona je třeba vést ústní
jednání a na ně je třeba většinou dojet, uvolnit
se ze zaměstnání apod., je také více administra-
Pro více informací či s případnými dotazy se
obracejte na konzultacni.centrum@soud.cz.
Jsme dnes největším rozhodčím soudem
v Evropě, říká jeho předseda Zdeněk Somr
Letos v červnu bylo – po uplynutí tříletého funkčního období – jmenováno nové předsednictvo Rozhodčího
soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Jeho předsedou byl opět
zvolen RNDr. Zdeněk Somr. Právě s ním hovoříme o problematice rozhodčího řízení a postavení Rozhodčího
soudu při HK ČR a AK ČR v současné české společnosti a o tom, co se Rozhodčímu soudu podařilo
v uplynulých letech dosáhnout a jaké cíle si klade do budoucna.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 39
P
aletový vozík BT Lifter se od roku 1948
stal symbolem úspěchu a přístupu značky
BT: vyvíjet a přinášet stále lepší řešení pro
manipulaci s materiálem. Bez ohledu na typ,
který z řady vozíků BT Lifter zvolíte, dostanete
vždy 100% kvalitu. To platí i v současné době,
kdy značku BT zastřešuje společnost Toyota
Material Handling. Toyota nevidí v paletovém
vozíku spotřební zboží na jedno použití, ale
výrobek, který slouží mnoho let a po celou dobu
podává plný výkon. I proto bylo vozíků BT
Lifter vyrobeno již hodně přes 3 000 000 kusů.
Nikdo jiný vám nenabídne lepší výběr
Toyota Material Handling dnes dodává
mnoho různých modelů paletových vozíků
pro širokou škálu použití v různých provoz-
ních prostředích. Najdete standardní modely,
modely s rychlozdvihem, s certifikovanou váhou
nebo s vážním indikátorem, vozíky do vlhkého
a mokrého prostředí, se snadným rozjezdem
nebo sníženou výškou vidlic pro speciální nosiče
nákladu, nůžkový paletový vozík nebo vozík
se sníženou hlučností.
Stabilně nejvyšší kvalita a úcta
k životnímu prostředí
Komparativní testy ukázaly, že standardní vozík
BT Lifter vydrží až pětkrát déle než ostatní paleto-
vé vozíky. Znamená to, že je za stejnou dobu potře-
ba jen pětiny výrobních procesů, distribučních
procesů i nákladů na likvidaci, což představuje
zřetelně nižší zatížení životního prostředí. V peč-
livě kontrolovaných a kontinuálních testech bylo
Program 16.–17. 10. 2013
• P epn te na AUTOPILOT
• Modrá ENERGIE budoucnosti
• Skladové SYSTÉMY
• Zetes – ešení pro EFEKTIVNÍ logistiku
• EXTRA SÍLA pro elní manipula ní techniku
• Vychystávání p i MINIMÁLNÍCH investicích
• Tisková konference s Matthiasem
Fischerem, prezidentem TMHE - „Strategy
Toyota Material Handling Europe 2020“
• SLOVO vizioná e - mimo ádného
podnikatele Andreje Babiše
• V n ITÁLIE v režii Filipa Sajlera
• Doprovodný program
... navíc 17. 10. 2013
• Sout ž idi - Toyota DD CUP 2013
DOVOLUJEME SI VÁS
POZVAT NA TRADI NÍ SETKÁNÍ
TOYOTA DEMO DAYS
16. – 17. 10. 2013
RUDNÁ U PRAHY
AAAAAAAAAUUUUUUUTTTTTTTOOOOOOOOPPPPPIIIIIILLLLLOOOOOOTTTTTTTT
RRRRRRRREEEEEEEGGGGGÁÁÁÁÁLLLLLOOOOVVVÉÉ
SSSSSSYYYYYYYSSSSSTTTTTTÉÉÉÉÉÉMMMMMMMYYYY
UUUUUUUUUUTTTTTTTTTTOOOOOOOOOPPPPPPIIIIILLLLLLLLLLOOOOOOOOOOOTTTTTTTTTTTTTTTTT
BEBEBEBEBEBEBEBEB ZPZPZPZPPZPZPZPZPZPEČEČEČEČEČEČEČEČEČNONONOONOONONONONONOOSTSTSTSTSTSTSSTSTST
EEEEEEGGGGGGÁÁÁÁÁÁÁÁÁLLLLLLLOOOOOVVVVÉÉ
TRETRETRETRETTT NDYNDYNDYNDYY
MANMANMANMANMAANMMANMAMANMANMANANANNIPUIPUIPUIPUIPUPUIPPUIPIIIPUI ULACLACLACLACL EEE
AUAUAUAUAUUAUUAUAUTOTOTOTOTOTOTOTOTOTOTOOOOOMAMAMAMAMAMAMMATITITITITITITITTITIIZAZAZAZAZAAZAZAZZAAZZZ CECECECECCECECECCECECECEECECECC
BUBUBUBUBUBUBUBUUUUBB DDDODODDODOOOODOOODOOUCUCUCUCUUUU NONONOOOOONOOSTSTSTSTSTSTSTS III
TATATATATTATATATAAATATAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAHAČEČEČEČEČEČEČEČEČEČEČEEEČE
BUBUBUBUBUBUBUB DODODODOOODOOODDDODOUCCUCUCUUCUU NONONONONOOOOOONOSTSTSSTSTSTSTSTSTSTSSTIIIIIIII
TATATTATATATATAXIXITTTTTTT
JUJUJUJUJUJUJUJUJUJUUSTSTSTSTSTSTSTSTTTTS I-II-IIIIINNNNN-N-N-N-N-N-N TITTITITITITT MMEMEMEMME
Registrujte
se pouze on-line na:
www.toyotademodays.cz
PARTNER AKCE HOST AKCE
Paletový vozík BT Lifter
65 let nekompromisní kvality, spolehlivosti a ekologické šetrnosti
Pohlédneme-li zpět do historie, zásadní rozvoj skladové manipulační techniky je spojen
především se jménem švédské společnosti BT. Brzy po svém založení v roce 1946 dala
světu základní prvky pro manipulaci s materiály: zkonstruovala první paletový vozík
a vytvořila standardizovanou Euro paletu (spolu se švédskou Královskou železnicí).
změřeno, kolik pracovních cyklů lze uskutečnit
s vozíkem BT Lifter. V roce 2012 dosáhla Toyota
nového rekordu – 200 000 zdvihů. ■
-TOYOTA-
ADVERTORIAL
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání vzdělávání
40 www.komora.cz
a praktickou část. V roli zkoušejícího, tedy autori-
zovaného zástupce HK ČR, je to má první zkouška
této profesní kvalifikace,“ uvedl František Polák.
„Jinak pravidelně zkouším své zaměstnance. Jsem
spíše praktik a vím, že absolventi odborných škol
nejsou vždy dostatečně připraveni do praxe (např.
neumí krájet na řezači, vázat bonboniéry atd.).
Proto také spolupracuji s naší Střední školou prů-
myslovou, hotelovou a zdravotnickou v Uherském
Hradišti.“
A jak vnímaly průběh zkoušky
absolventky?
Obě účastnice se o možnosti získání kvalifikace
dozvěděly na pražském pracovišti Úřadu práce.
Nabídnutou možnost rekvalifikace s následným
zakončením zkouškou Manažera prodeje uvítaly.
„Jsem na dlouhodobé brigádě v obchodě a vím,
že získání nebo změna zaměstnání s touto kvali-
fikací jsou velmi reálné,“ uvedla jedna z účastnic
zkoušky. A výsledek? Šestihodinové soustředění
bylo nakonec završeno úspěšně. „Zkouška byla
celkem obtížná. Na školení jsme neprobíraly
všechny okruhy, a tak jsme si dnes nebyly vždycky
jisté. Bez dostatečné praktické zkušenosti může být
absolvování této zkoušky skutečně náročné,“ uvedl
na závěr František Polák. „V takovém případě
musí být zaručena skutečně kvalitní příprava, nebo
bych doporučil nejprve absolvování souvisejících
profesních kvalifikací, např. prodavač či skladník.“
Čerstvým držitelkám osvědčení o zkoušce gratulu-
jeme a přejeme mnoho profesních úspěchů. ■
ROMANA NOVÁČKOVÁ, HK ČR
P
oklesl sice počet malých prodejen, na druhou
stranu vyrostlo velké množství nákupních
center. Počet pracovních míst výrazně nekle-
sá ani v období krize. Zaměstnanost v maloobcho-
dě v loňském roce poklesla jen o 1,5%, kdy předtím
výrazně rostla. Ve specializovaných prodejnách se
uplatňují „lidé z oboru“, vyžadují se vyšší znalosti
produktů a odborné poradenství. Absolventi této
skupiny oborů nacházejí uplatnění především v ma-
loobchodě a velkoobchodě. Navíc se maloobchod
rozvíjí rychlým tempem o nové technologie jako
bezkontaktní placení, prodej po internetu a nabaluje
na sebe oblast logistiky, přepravy zboží či skladové-
ho hospodářství. Jedná se tedy o velmi různorodou
činnost se širokou profesní uplatnitelností. „Špatné
časy obchodníků“ se tak primárně neprojevují dra-
matickým úbytkem pracovních příležitostí v oboru,
ale růstem spotřebitelských cen.
O tom, že poptávka po pracovní síle je i v českém
maloobchodě značná, svědčí fakt, že v září 2013
bylo jen v databázi úřadů práce k dispozici více
než 1 400 volných míst „specialisty / manažera
prodeje“ (zdroj vzdelavaniaprace.cz) a dalších
5 000 nabídek uváděly pracovní portály on-line.
Stačí jedna zkouška
Absolvováním zkoušky z profesní kvalifikace
mohou najít uplatnění v maloobchodě lidé s nej-
různější profesní historií a bez ohledu na dosažené
vzdělání. Zkoušky jsou určeny zaměstnancům
maloobchodu, osobám samostatně výdělečným
nebo brigádníkům v obchodě, kteří nemají doklad
potvrzující jejich kvalifikaci.
O názor na uplatnění v oboru jsme v rámci zkouš-
ky profesní kvalifikace Manažer prodeje požádali
zkušebního komisaře Ing. Františka Poláka,
předsedu družstva Jednota, spotřební družstvo
v Uherském Ostrohu. „Vedoucích prodejen je znač-
ný nedostatek a možnost uplatnění najdou uchazeči
s osvědčením ve větších i menších prodejnách.“
Jak taková zkouška probíhá?
„Zkouška profesní kvalifikace Manažer prodeje
se skládá ze 17 okruhů a obsahuje písemnou
Nejisté uplatnění v maloobchodě?
Opak je pravdou!
Dlouhodobý pokles tržeb maloobchodníků, který je důsledkem útlumu spotřebního chování domácností, má
v segmentu jistě svůj odraz. Podle údajů Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR vedla stagnace tržeb nutně
i ke stagnaci výkonů maloobchodu včetně obchodní marže, které za rok 2012 poklesly o 1,7%. Na první pohled
by se tedy zdálo, že perspektiva uplatnění v maloobchodě je velmi nejistá. Opak je však pravdou.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/Implementace
Národní soustavy
kvali kací
Konference bude p enášena
online na www.nskonline.cz.
Zm na programu vyhrazena.
Implementace
Národní soustavy kvali kací
KONFERENCE
Zahájení 10:00 hod
doc. Ing. Ji í Cienciala, CSc., ministr pr myslu a obchodu R
RNDr. Zden k Somr, vicepresident Hospodá ské komory R
Ing. Zden k Liška, generální editel Svazu pr myslu a dopravy R
Mgr. Ivo Jupa, hlavní manažer projektu NSK2
Využitelnost NSK – údaje o zkouškách a kvali kacích, zapojování do
personálních informa ních systém
Ing. Jaromír Janoš, TREXIMA, spol. s r.o.
Vliv Národní soustavy kvali kací na obsah vzd lávání
RNDr. Miroslav Kadlec, Národní ústav pro vzd lávání
10:55 – 11:10 pauza
P ípadové studie:
Propojení Ú adu práce, autorizované osoby a zam stnavatele
Ú ad práce eská Lípa – Mgr. Zde ka Cibulková, editelka
Autorizovaná osoba – Mgr. Miroslava Komárková, profesní kvali kace Údržba
ve ejné zelen
M sto Dubá – Mgr. Zde ka Šepsová, starostka
Propojení autorizované osoby, podnikatele a Živnostenského ú adu
Autorizovaná osoba – Ing. Martin Adamy / Bc. Lucie Kirschová
Hotel Intercontinental
Propojení zam stnavatele a školy
JUDr. Ji í Brázdil, personální editel Šmeral Brno a.s.
Ing. Jind ich Felkel, zástupce editele St ední školy technické a ekonomické, Brno
Využití NSK v rámci remního auditu systému ízení
Ing. Renata Slezáková, vedoucí nancování a personálu ZPV Rožnov, s.r.o.
Auditorská rma – zástupce TÜV SÜD Czech
12:10
Slavnostní ocen ní rem certi kátem inovátora v oblasti lidských zdroj za
implementaci Národní soustavy kvali kací do jejich remní personální praxe
12:35
Prostor pro dotazy a diskusi
P edpokládaný konec 13:00, následuje spole ný ob d
PROGRAM
3.
íjna
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání vzdělávání
42 www.komora.cz
soukromá škola v republice tohoto charakteru
a myslím, že i na světě.
Střední škola v mnohém mladé lidi utváří, máte
nějaké zásady, které byste chtěli studentům
vštípit?
Snažíme se našim žákům mimo vědomosti vštípit
motto školy, které je mottem stálé výstavy Ochrany
osob a majetku v Muzeu Policie ČR v Praze, a to že
„Ochrana osob a majetku není pouhý obchod nebo
řemeslo – je přesvědčením“.
Jak se vám aktuálně daří nabírat žáky,
je o vaše studijní obory zájem?
Jak se vyvíjí společnost, rozvíjíme se taky. Z pů-
vodního jednoho oboru zaměřeného na celek
vzdělávání v oblasti bezpečnosti vzniklo více
oborů, o které je zájem. Po dvaceti letech existence
školy jsme přijali nový název školy – „Bezpečnost-
ně právní akademie“.
Na jaké další studium jsou vaši absolventi
připraveni, hlásí se na vysoké školy?
Kde naopak, pokud se rozhodnou už dále
nestudovat, nachází uplatnění?
Absolventi našich škol před lety tvořili a odstarto-
vali základ studujících při vzniku sítě škol tohoto
oboru. Prestižní pro naše absolventy je přijetí
na Policejní akademii, velikým snem je i studium
práva. Mnoho našich studentů míří na pedagogic-
ké fakulty. Nesmím opomenout úzkou spolupráci
s Univerzitou obrany v Brně, kde studuje mnoho
našich žáků. Ti, kteří se rozhodnou dále nepo-
kračovat ve studiu, nacházejí uplatnění ve všech
složkách bezpečnostního průmyslu.
Školy máte nyní čtyři, plánujete další? Na co se
v současné době nejvíc soustředíte?
Po dlouhé přípravě jsme letos nově otevřeli školu
v Praze. Přesto hlavním cílem zůstává kvalita vzdě-
lávání žáků. Proto jsme pro ně vytvořili vzdělávací
program Elektronické knihovny pod názvem „Žák
sobě učitelem“. Cílem tohoto projektu je připravit
žáky co nejlépe pro vstup do života řešením v mo-
delových situacích ve výuce. ■
RENÉ BÁRTEK
J
ste bývalý vrcholový sportovec. Jak vás
vlastně napadlo založit tuto soustavu škol?
Době zakládání škol předcházela moje činnost
trenéra zápasu s mládeží na sportovním gymnáziu,
později i post státního trenéra. Tato práce byla
velmi kreativní. Spočívala ve společném půso-
bení vedení školy, rodičů, pedagogického sboru,
a hlavně v chuti žáků k tréninku. Společnou prací
jsme se zařadili mezi světovou špičku, což je však
dnes minulost.
Nápad založit školu předcházelo porevoluční
uvolnění bezpečí ve společnosti, kdy nastalo pro-
pouštění vězňů a imigrace cizích občanů. Reakcí
na tuto situaci bylo zakládání různých bezpečnost-
ních služeb.
Do těchto společností vstupovaly osoby z vel-
ké části bez znalosti právních norem a zákonů,
ale měly zkušenosti z různých bojových umění
a sportu. A tak vznikla myšlenka poskytnout těmto
zaměstnancům právní vzdělání a vychovávat nové,
mladé zájemce pro tuto práci.
Jaká byla vaše vize na počátku a jak se vám ji
daří naplňovat?
Mojí vizi bylo a je plnit misi školy v souladu
s nejnovějšími trendy společenství EU i celo-
světovými způsoby a metodami ochrany osob
a majetku v boji proti kriminalitě a násilí. Po vzoru
z předchozí práce se snažíme zapojit do vzdělá-
vacího programu rodiče, veřejnost, samosprávu,
zaměstnavatele vedoucí k rozvoji žáků školy.
Vize souvisí s misí školy. Škola poskytuje úplné
středoškolské vzdělání ukončené maturitou,
odbornou a praktickou zkouškou, které předchází
zabezpečení špičkového, flexibilního týmu peda-
gogů. Vychovává žáky v duchu vědeckého poznání
a v souladu se zásadami humanismu, demokra-
cie a vlastenectví. Formuje jejich intelektuální
a mravní rozvoj pro tvůrčí a odbornou činnost při
ochraně vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Myšlenky, představy i cíle se daří naplňovat, ale
z mého pohledu je realizace pomalejší, než si přeji.
Dovedu si představit, že začít podnikat
v oblasti školství není vůbec jednoduché.
Co je základem úspěšného podnikání v takto
specifickém oboru?
Byla to hektická doba. Nabízela uvolnění myšle-
nek, možnosti seberealizace, dávala možnost při-
spět něčím konkrétním k rozvoji nově vznikající
společnosti.
A tak po přátelských konzultacích s odborníky
z řad školství a policie jsme sestavili vizi a rámec
vzdělávání pro školu. Tuto představu jsem předlo-
žil Prezídiu Policie ČR k posouzení a dostal jsem
zelenou. A totéž jsem zopakoval na ministerstvu
školství. Samozřejmě že jsem musel ještě hodně
věcí doplnit, ale vše se podařilo. Vznikla první
Studiem proti kriminalitě a násilí
SOUKROMÉ STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY
OCHRANY OSOB A MAJETKU
Školy poskytují úplné středoškolské vzdělání
ukončené maturitou. Vychovávají žáky
v duchu vědeckého poznání a v souladu
se zásadami humanity, demokracie
a vlastenectví. Žáci jsou připravováni pro
tvůrčí a odbornou činnost při ochraně
vnitřního pořádku a bezpečnosti. Školy jsou
v Brně, v Malých Svatoňovicích, v Ostravě,
v Plzni a nově také v Praze.
Více na www.bpaostrava.cz
JOSEF KRYSTA
Josef Krysta, bývalý československý reprezentant v řecko-římském zápase, se po revoluci rozhodl, že založí školu,
kde se bude vyučovat ochrana osob a majetku. Postupem času jich vybudoval hned několik, nejnověji zahajuje
výuku na škole v Praze. Ta je tak pátou soukromou institucí, kde se žáci vyučují bezpečnosti.
Foto: archiv
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.t-systems.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/44 www.komora.cz
OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ
ELEKTROTECHNICKÝ SVAZ ČESKÝ
využitelnost výstupů dalšího vzdělávání v těch obo-
rech, u kterých jsou k samostatnému výkonu profese
potřebné specifické znalosti základů elektrotechniky,
které lze v současnosti získat jen v systému počáteční-
ho vzdělání. Nová vyhláška by měla umožnit získání
redukovaných základů způsobilosti v elektrotechnice
i v rámci dalšího vzdělávání.
Prostřednictvím HK ČR se ESČ v rámci projektu
„Nová závěrečná zkouška 2“ podílí na tvorbě jednot-
ného zadání závěrečných zkoušek pro elektrotechnické
učební obory.
JMENUJTE STRUČNĚ NEJVĚTŠÍ VÝHODY VYPLÝVAJÍCÍ
ZE ČLENSTVÍ VE VAŠEM SDRUŽENÍ?
ESČ pořádá školení, aktivy a odborné semináře pro elek-
trotechniky zaměřené na bezpečnost práce a technických
zařízení a na nejnovější technické normy a legislativní
předpisy, ověřuje odbornou způsobilost elektrotechniků
podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., nabízí přípravné kurzy
a ve spolupráci s Technickou inspekcí ČR organizač-
ně zajišťuje zkoušky revizních techniků elektrických
zařízení. ■
MŮŽETE KRÁTCE PŘEDSTAVIT ELEKTROTECHNICKÝ SVAZ?
Elektrotechnický svaz český (ESČ) byl zaregistrován
v roce 1990 jako občanské sdružení a živnostenské
společenstvo s celorepublikovou působností. V Hos-
podářské komoře České republiky je ESČ začleněn
od roku 1998, v roce 2006 se ESČ stal autorizovaným
živnostenským společenstvem HK ČR pro elektro-
technické obory, platnost autorizace byla již dvakrát
prodloužena.
NA ČEM PRACUJETE A CO SE VÁM V POSLEDNÍ
DOBĚ POVEDLO?
V roce 2007 se ESČ zapojil do procesu zakládání sek-
torových rad (SR) a aktivně se podílí na jejich činnosti,
konkrétně v rámci SR pro vyhrazená zařízení na vy-
tvoření nových typových pozic a profesních kvalifikací,
čímž byly vytvořeny předpoklady pro využití možností,
které nabízí zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uzná-
vání výsledků dalšího vzdělávání.
ESČ je zastoupen v pracovní skupině HK ČR pro
zpracování návrhu nové vyhlášky o odborné způso-
bilosti v elektrotechnice, která by měla zajistit plnou
zón, ve kterých začnou realizovat svou podnikatel-
skou činnost dceřiné firmy úspěšných českých firem
z tzv. centra, kterým budou poskytnuty pobídky,
jako byly poskytovány zahraničním investorům.
Další formou je využití rekultivovaných ploch
k zemědělské činnosti, ke stavbám rekreačních
ploch a rekreačních zařízení. Každopádně bude
nutné alokovat dotační finanční prostředky z centra
s cílem vybudovat odpovídající infrastrukturu, která
podpoří rozvoj regionu.
CO SE VAŠÍ KOMOŘE V POSLEDNÍ DOBĚ PODAŘILO?
Rádi bychom zmínili dosažené úspěchy, konkrétně
realizaci čtyř dotačních projektů zaměřených na pod-
poru technických profesí a řemesel, další vzdělávání
pedagogických pracovníků s provázaností na trh
práce či vzdělávací aktivity pro členské firmy. Plynule
kooperujeme s radnicemi v našem okrese na podpoře
podnikatelských aktivit a současně pracujeme na roz-
šíření spolupráce s polskými podnikateli realizací
pravidelných obchodních setkání v příhraničí. ■
S JAKÝMI PROBLÉMY SE NEJVÍCE POTÝKAJÍ PODNIKATELÉ
VE VAŠEM REGIONU?
Kdysi ocelové a průmyslové srdce republiky, dnes srdce
nemocné, těsně před infarktem – to je stručná charak-
teristika Karvinska. Region je charakteristický svou
zaměstnaneckou formou a z toho se odvíjí nízký počet
podnikatelů a živnostníků. Aby se problém ještě vyos-
třil, mnoho z těchto subjektů je navázáno na těžební
společnost OKD, která v současné době nevykazuje
uspokojivé hospodářské výsledky. Toto vytváří složitou
situaci jak v oblasti společenské a sociální, tak hlavně
v oblasti podnikání. Jedním z mála pozitiv je fungování
několik desítek firem v průmyslových zónách, většinou
zahraničních investorů, kteří v současné době nevyka-
zují problémy ani s výrobou ani s odbytem. Při získává-
ní nových potenciálních investorů se neustále objevuje,
jako červená nit, nejistota ohledně rozsahu těžby.
JAKÁ NAVRHUJETE ŘEŠENÍ?
Cest k nápravě je hodně. My vidíme jako nejschůd-
nější vybudovat v regionu několik podnikatelských
Vizitky komor a společenstev
podnikání informace z komorové sítě
JIŘÍ FIALA
ZELENÝ PRUH 1294/52
147 08 PRAHA 4
TEL.: +420 602 391 691
E-MAIL: ESC@ELEKTROSVAZ.CZ
WWW.ELEKTROSVAZ.CZ
PREZIDENT
Foto: archiv
MGR. JAROSLAV DADOK
SVATOVÁCLAVSKÁ 97/6
733 01 KARVINÁ-FRYŠTÁT
TEL.: +420 596 311 707
WWW.HKOK.CZ
Foto: archiv
PŘEDSEDA
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 45
2012
2012
anag@anag.cz | obchod@anag.cz | telefon: 585 757 411 | www.anag.cz
864 stran, brožovaná 1099 Kč
Nový zákon o obchodních
společnostech a družstvech
Kolektiv autorů
Tento zákon od 1. 1. 2014
nahrazuje dosavadní ob-
chodní zákoník. Velké změ-
ny se týkají například společ-
ností s r. o. (podílů, základní
kapitál, zánik účasti spo-
lečníka atd.) a akciových
společností v organizační
struktuře atd.). Cílem au-
torského kolektivu je srozu-
mitelně vysvětlit podstatu
jednotlivých ustanovení no-
vého zákona a jeho aplikaci do praxe. Knihu ocení
nejen zaměstnanci korporací a právníci, ale také
široká veřejnost.
j
160 stran, brožovaná 299 Kč
Polibte tu žábu!
Brian Tracy,
Christina Tracy Stein
Tato kniha obsahuje řadu prak-
tických a osvědčených nápadů
a strategií, které můžete použít
ke změně svého negativního
myšlení na pozitivní. Nápady
vycházejí z více než stoletého vý-
zkumu a z děl z oblasti psycho-
logie a psychoterapie. Myšlenky
předkládané v příjemné formě
zkoumají původ toho, proč lidé
cítí negativum v sobě a ve svém
životě. Každá myšlenka a po-
učení byly otestovány a ověřeny životními zkušenostmi
samotných autorů a milionů dalších lidí, jejichž životy byly
pozitivně ovlivněny těmito jednoduchými zásadami.
376 stran, brožovaná 429 Kč
Nový občanský zákoník
JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.,
Mgr. Lucie Piechowiczová
Publikace představuje klí-
čové změny, které přináší
nový občanský zákoník,
a to ve všech oblastech
– v obecné části, rodinném
právu, věcných právech,
ve smluvním právu či v ná-
hradě škody. Kniha sezna-
muje s novými instituty
(právní jednání, právo stav-
by aj.), ale i se změnami
v pojetí stávajících institutů
(pojetí věci, pojetí nemovitosti aj.), týká se všech
oblastí lidského života – jeho znalost je důležitá jak
pro podnikatele, tak pro fyzické osoby.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání fondy
46 www.komora.cz
a středních konkurenceschopných podniků
na venkově vyžaduje pro zvýšení regionální
konkurenceschopnosti celoplošnou, moderní
a kvalitativně vysoce hodnotnou nabídku
infrastruktury ICT za konkurenceschopné ceny.
Existence široké dostupnosti vysokorychlostního
připojení k internetu umožňuje rozvoj nových
druhů podnikání a zároveň se zintenzivňuje
transfer znalostí a inovací do regionů a dále se
umožní vytvářet a poskytovat nové digitální služby
např. v oblasti komunikace, zábavy, obchodování,
vzdělávání, zdravotnictví, přístupu k zaměstnání
nebo interakce s úřady.
Hlavní cíl: růst malých
a středních podniků
Mezi hlavní cíle navržené podoby Operačního pro-
gramu Podnikání a inovace na období 2014 až 2020
tak nepochybně patří podpora malým a středním
podnikům. Tato podpora má být zaměřena na po-
silování jejich konkurenceschopnosti prostřednic-
tvím vytváření a šíření inovací, na rozvoj podnika-
telského prostředí, snižování administrativní zátěže
a zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP.
Důležitou oblastí podpory v rámci posilování kon-
kurenceschopnosti s pozitivními dopady v oblasti
životního prostředí bude snižování energetické
náročnosti podnikání malých a středních firem,
a to především ve vztahu k využití obnovitelných
a druhotných energetických zdrojů.
V realizaci těchto cílů může sehrát důležitou roli
také Hospodářská komora České republiky, a to
především v podpoře rozvoje malých a středních
podniků. A právě tomuto tématu se budeme věno-
vat v příštím čísle. ■
C
íle nové koncepce se také promítly do pří-
prav nové podoby operačních programů
spolufinancovaných z evropských fondů
na období 2014 až 2020. V návaznosti na Do-
hodu o partnerství jsou v rámci návrhu nového
Operačního programu Podnikání a inovace pro
konkurenceschopnost (OP PIK) podporovány
intervence ze čtyř tematických cílů pro Evropské
strukturální a investiční fondy (dle čl. 9 návrhu
obecného nařízení):
1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje
a inovací
2. Zlepšení přístupu, využití a kvality informačních
a komunikačních technologií
3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a střed-
ních podniků
4. Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí
k internetu a informačních a komunikačních
technologií
Prioritní osa 1:
Rozvoj podnikání založený na podpoře výzku-
mu, vývoje a inovací
Hlavním cílem prioritní osy bude dosáhnout větší
vyváženosti inovační výkonnosti, a to s největším
důrazem na výše uvedené podnikové aktivity
(podnikové investice, duševní vlastnictví a propo-
jenost a podnikavost) a s přímým dopadem na vý-
stupové indikátory z kategorie ekonomické efekty
(např. export medium- a high-tech výrobků a pří-
jmy z patentů a licencí ze zahraničí) a z kategorie
inovátoři – počet MSP zavádějících produktové
nebo procesní inovace, počet MSP zavádějících
marketingové nebo organizační inovace a také
počet inovačních MSP s vysokým růstem.
Prioritní osa 2:
Podpora malého a středního podnikání, služeb
ve znalostní ekonomice a internacionalizace
Hlavním cílem prioritní osy je růst konkuren-
ceschopnosti založený na kvalitní podnikatelské
infrastruktuře a podnikatelských službách, využí-
vání špičkových technologií a schopnosti podniků
prosadit se na globálních trzích.
Prioritní osa je zaměřena svými intervencemi
na sektor malých a středních podniků, a to jak
podniků nacházejících se ve fázi založení, tak
podniků ve fázi rozvoje s cílem dále posilovat
jejich konkurenceschopnost. V rámci uve-
deného strategického zaměření podpory je
důraz kladen na zpracovatelský průmysl nebo
na sofistikované služby se zpracovatelským
průmyslem spojené.
Nástroje podpory podnikání jsou nastaveny
tak, aby zabezpečily moderní infrastrukturu pro
podnikání, podpořily vznik a rozšíření moderních
kapacit pro vývoj výrobků a služeb pro podnikání/
zavádění technologických inovací nižších řádů
nových pro podnik nebo v regionu, pomohly
k rozšíření nabídky sofistikovaných poradenských
služeb pro podnikatele a znalostí pro internaciona-
lizaci, lépe motivovaly k podnikavosti.
Prioritní osa 3:
Udržitelné hospodaření s energií, podpora OZE
a rozvoj inovací v energetice
Hlavním cílem prioritní osy je posílení konku-
renceschopnosti napříč všemi sektory zvýšením
energetické efektivnosti, využitím potenciálu
obnovitelných a druhotných zdrojů energie a po-
sílením a modernizací energetické infrastruktury
podpořené vědou a výzkumem v energetice.
Navrhované zaměření intervencí chce přispět
ke zvýšení konkurenceschopnosti podniků, zvláště
MSP, snížením energetické náročnosti výroby,
dosažením úspor energie.
Prioritní osa 4:
Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí
k internetu a informačních a komunikačních
technologií
Hlavním cílem prioritní osy je růst konkuren-
ceschopnosti založený na vyvíjení a využívání
špičkových a vysoce inovativních informačních
a komunikačních technologií a moderních vysoko-
rychlostních přístupových sítí k internetu.
Struktura českého hospodářství se svým
velmi malým zastoupením malých
Jaká podpora je určena malým a středním
podnikům v období 2014 až 2020?
Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 byla schválena usnesením vlády ČR
č. 923 12. prosince 2012 a představuje zásadní strategický dokument pro přípravu budoucího programovacího období
kohezní politiky EU v oblasti podnikání. Koncepce současně identifikuje čtyři prioritní oblasti podpory pro programovací
období 2014–2020, jejichž opatření budou financovaná ze státního rozpočtu ČR i strukturálních fondů EU.
ING. JAN MICHÁLEK
Předseda RMK
Plzeňského kraje
Foto:archiv
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 47
ADVERTORIAL
M
inerva dodává komplexní ERP systém
QAD a služby pro výrobní podniky
v České a Slovenské republice.
Oslovení zákazníci Minervy jsou z různých
výrobních segmentů.
United Bakeries jsou jedničkou pekárenského
trhu v České republice. Zásobují spotřebitel-
ský trh zejména čerstvým pečivem – rohlíky,
chlebem, dále cereálními výrobky, jemným
pečivem i trvanlivými výrobky pod značkami
Delta a Odkolek.
Unex Holding je významnou strojírenskou
společností působící se svými závody v Čechách
a na Slovensku. Produkce Unexu se soustředí
na odlitky, výkovky, svařence a těžké ocelové
konstrukce.
Senior Flexonics Czech patří do nadnárodní
skupiny dodavatelů automobilového průmyslu.
Vyrábí pro Renault a Ford ocelové a hliníkové
trubky.
Postup zpracování byl shodný ve všech třech
případech a studie se zpracovávaly současně.
Nejdříve byli zástupci jednotlivých firem oslo-
veni dotazníkem, který se soustředil na klíčové
momenty projektu. Ve druhé fázi došlo na osobní
dotazování.
Přínosy nasazení ERP QAD v těchto podnicích si
můžete přečíst v uvedených studiích uveřejněných
na webových stránkách společností IDC a Minerva
www.minerva-is.eu. ■
Tři významné zákazníky Minervy ČR oslovili
analytici z IDC se spoluprací na případové studii
Mezinárodní analytickou společnost IDC, která vytváří analýzy, studie a výzkumy z různých oblastí po celém
světě, není třeba nijak dlouze představovat. Minerva s IDC dlouhodobě spolupracuje v oblasti IT (produktové
analýzy, každoroční analýzy ERP trhu apod.) včetně divize zabývající se výzkumy ve výrobním prostředí,
Maufacturing Insights.
clarion2014_188x130_CCHP_130829.indd 1 02.09.13 16:01
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání daňové systémy
48 www.komora.cz
dluhem jsou Bulharsko (18% k HDP), Lucem-
bursko (22,4% k HDP) a Rumunsko (38,6%
k HDP). Vyšší zadlužení je nepříjemné pro
všechny občany, neboť se zhoršuje podnikatelské
prostředí, zvyšuje nezaměstnanost, klesá kupní
síla mezd a snižuje se celková životní úroveň.
Estonsko je nejméně zadluženou členskou zemí
EU, což je pro budoucnost domácí ekonomiky
velmi pozitivní.
Ekonomické hodnocení
Podmínky pro podnikání jsou v Estonsku velmi
dobré, zahraniční investoři mohou počítat s libe-
rálním prostředím. Ekonomika Estonska má velmi
dobré hodnocení dle řady renomovaných institucí.
Vlastnická práva jsou v Estonsku chráněna fungu-
jícím právním systémem.
E
stonská ekonomika těží z rozvinutých služeb,
především telekomunikací a informačních
technologií. Na vzestupu je i finanční sektor.
V průmyslu hraje prim dřevozpracující průmysl,
elektrotechnický a chemický průmysl. Nejvíce
Estonsko exportuje do Švédska (17 %), Finska
(15 %), Ruska (13 %), Lotyšska (9%) a Litvy (6 %).
Nejvíce importuje z Finska (15 %), Německa
(11 %), Švédska (11 %), Lotyšska (10%) a Litvy
(9 %). Investiční prostředí je atraktivní a přispívá
k volnému pohybu kapitálu.
Fungující ekonomika
Národní estonská ekonomika stojí na pevných
základech s účinnou justicí, nízkým zdaněním,
konkurenceschopným bankovnictvím, liberálním
postojem vůči zahraničním investorům a podpo-
rou mezinárodního obchodu. Během ekonomické
krize se domácí ekonomika propadla, ceny nemo-
vitostí klesly, právě vysoká ekonomická svoboda
a fiskální disciplína s nízkými státními výdaji je
jedním z důvodů, proč došlo k rychlému eko-
nomickému oživení. Založení nové společnosti
je poměrně jednoduchou záležitostí s poměrně
nízkými náklady. Když se daří domácím společ-
nostem a firmám, tak na tom profituje i domácí
ekonomika. Zvyšuje se zaměstnanost, státní
pokladna ušetří na státních dávkách a zvyšuje se
životní úroveň občanů.
Estonsko má nejnižší státní dluh
V prvním čtvrtletí roku 2013 se státní dluh v ze-
mích EU pohyboval od 10% k HDP, v Estonsku
16,1% k HDP. Dalšími zeměmi s nízkým státním
Podnikání a daně v Estonsku
Estonsko je nejméně zadluženou členskou zemí EU, může se pochlubit vysokou vzdělaností
občanů a dobrými podmínkami pro byznys. Čtěte více.
ESTONSKO ZAVEDLO
ROVNOU SAZBU DANĚ Z PŘÍJMU
JIŽ V ROCE 1994.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 49
■ Dle hodnocení Světové banky „Doing Business
2013“ má Estonsko 21. nejlepší podmínky k podni-
kání. Z členských zemí EU má lepší hodnocení pou-
ze šestice zemí: Dánsko (4. místo), Velká Británie
(7. místo), Finsko (11. místo), Švédsko (13. místo),
Irsko (15. místo) a Německo (20. místo).
■ The Heritage Foundation ve spolupráci s Wall Street
Journal každoročně sestavují index ekonomické
svobody. Dle aktuální studie „Index of Economic
Freedom 2013“ patří Estonsku výborné 13. místo.
Z členských zemí EU má lepší hodnocení pouze
Dánsko (9. místo) a Irsko (11. místo).
■ Míru korupce pravidelně každoročně hodnotí
společnost Transparency International. Dle indexu
za rok 2012 patří Estonsku 32. místo, což je nejlepší
hodnocení z východoevropských zemí. Protikorup-
ční opatření jsou poměrně rozsáhlá a účinná.
■ Estonsko má 34. nejkonkurenceschopnější ekonomi-
ku, jak vyplývá ze zprávy Světového ekonomického
fóra „The Global Competitiveness Report 2012–2013“,
pro zajímavost Česku patří 39. místo.
Jak vysoké jsou v Estonsku daně?
Daňové zatížení v Estonsku je v rámci zemí EU podprů-
měrné. Estonsko zavedlo rovnou sazbu daně z příjmu
již v roce 1994. Ještě v roce 2005 byla rovná sazba daně
z příjmu 26%, následně se každoročně o 1% snižovala
a od roku 2008 platí 21% sazba daně z příjmu.
Sociální pojištění
Souhrnná sazba pojistného placeného zaměstnancem
činí 2,8%. Zaměstnavatelé odvádí za své zaměstnance
souhrnně na povinném pojistném 34,4% z hrubé
mzdy. Povinné pojistné placené zaměstnavatelem je
v Estonsku jedno z nejvyšších z členských zemí EU.
Daň z příjmu fyzických osob
V Estonsku je rovná 21% sazba daně z příjmu fyzic-
kých osob. Základní nezdanitelná položka činí 144 eur
měsíčně. Efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob
tak u podprůměrné mzdy (67% průměrné mzdy)
činí 15,4%, u průměrné mzdy 17,1% a nadprůměrné
mzdy (167% průměrné mzdy) dosahuje 18,4%. Právě
z důvodu existence základní nezdanitelné položky je
efektivní daňová sazba mírně progresivní, přestože je
zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzických osob.
Daň z příjmu právnických osob
Rovněž u daně z příjmu právnických osob platí 21%
rovná sazba daně, ve většině vyspělých zemí světa je
sazba daně pro firmy vyšší o 10% a více, např. ve čty-
řech zemích OECD je kombinovaná sazba daně vyšší
než 34%: v Belgii (34 %), Francii (34,4 %), Japonsku
(37%) a USA (39,1 %).
DPH a spotřební daně
Základní sazba DPH činí 20% a snížená sazba DPH je
9%. Během ekonomické krize došlo ke zvýšení základ-
ní sazby DPH z 18% na 20% (od 1. 7. 2009). V roce
1993 činila základní sazba DPH jen 10%.
Trh práce a mzdy
Za rok 2012 činila průměrná měsíční mzda 913 eur,
za rok 2011 byla průměrná měsíční mzda 864 eur
a za rok 2010 činila 809 eur. Během let 2010 až 2012 se
průměrná mzda zvýšila o necelých 13%. Více se no-
minální průměrná mzda zvýšila ze zemí OECD pouze
v Turecku, Islandu a Chile. V roce 2013 činí hodinová
minimální mzda 1,90 eur. V Estonsku dosahuje mi-
nimální mzda 33,5% průměrné mzdy, což je nejnižší
hodnota v rámci členských zemí EU, druhá nejnižší
hodnota je v Česku (33,9 %). Míra nezaměstnanosti
se pohybuje těsně pod 10% hranicí a v rámci zemí EU
je průměrná. V Estonsku žije 15,8% občanů v chu-
době, to znamená, že jejich příjem nedosahuje 60%
mediánu mzdy, na evropské poměry se jedná o mírně
podprůměrnou hodnotu. ■
PETR GOLA, autor je odborník na daňové systémy
Prameny: OECD Tax Database, The Worldbank – Doing Business 2013,
The Heritage Foundation „2013 Index of Economic Freedom“, World
Economic Forum „The Global Competitiveness Report 2011–2012“,
Transparency International Corruption Perceptions Index 2012
■ Nízké zdanění
■ Kvalitní justice
■ Dobrá protikorupční opatření
■ Pasivní bilance zahraničního
obchodu
■ Nadprůměrná inflace v rámci
zemí EU
■ Podprůměrná infrastruktura
v rámci zemí EU
podnikání daňové systémy
Vysoká ekonomická svoboda a fiskální
disciplína s nízkými státními výdaji
jsou důvody, proč došlo po krizi
k rychlému ekonomickému oživení.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání řízení rizik
50 www.komora.cz50 www.komora.cz
Z
atímco v zahraničí už státní instituce a soukro-
mý sektor objevily nesporné výhody ratingu,
české podniky ani municipality se do ratingo-
vého hodnocení zatím příliš nehrnou. Přitom jeho
používání jim může přinést mnohé výhody.
Více než 10 procent obcí
je v rizikovém pásmu
Ekonomický stav obcí hraje určitou roli i ve vztahu
k podnikatelským subjektům, a to nejen v oblasti
rozvíjení podnikatelského prostředí v místě. I z po-
hledu podnikatelů je důležité hlídat si hospodaření
obce, přestože je obecně komunální sektor mezi
podnikateli vnímán jako bezpečný, navíc krytý
státem. V České republice přetrvává pocit, že obec
vždy zaplatí, a pokud toho nebude schopna, její
závazky pokryje stát. Ale pozor! Už jen zpoždění
plateb může být pro mnohé podnikatele likvidační.
Dostane-li se obec do potíží, může se vymáhání
pohledávek táhnout roky. A nakonec nemusí být zá-
vazky splaceny v plné výši. V minulosti se například
do stavu blížícího se krachu dostala obec Prameny
na Chebsku, která není schopná splatit výstavbu stá-
čírny minerálních vod. Soukromým dodavatelům
dluží přes 100 milionů korun, z nichž jim nejspíše
vrátí jen něco kolem třetiny.
Rating není vyhrazen jen podnikům,
mají ho i obce
V současné době je u nás rizikových přibližně 13%
obcí, dvě třetiny se nacházejí v průměrném pásmu
a vynikající kondici vykazuje pouze 12% sídel.
V České republice se sice až dosud mnoho obcí
neschopných dostát svým finančním závazkům
nevyskytlo, v zahraničí, kde je toto riziko vyšší,
se proto rating používá častěji. Situace se však
mění, na obce dopadá nejen vliv hospodářské
recese, ale mnohé se do problémů dostávají i kvůli
dotacím plynoucím z EU. S vidinou velkých rozvo-
jových projektů obce leckdy přeceňují své možnos-
ti a neuvědomují si, že při nedodržení podmínek
hrozí vrácení celé částky grantu.
Internetový rating obcím
nezatěžuje rozpočet
Menší obce nevyužívají rating především z plané
obavy z vysoké pořizovací ceny a časové nároč-
nosti. To však neplatí o všech metodách ratingu.
Malým obcím se nevyplatí nechávat si zpraco-
vávat expertní rating, i malá obec však může
být ohodnocena pomocí internetového ratingu.
Zpracování internetového ratingu neobnáší pro
obec žádnou agendu navíc ani zásadně nezatěžuje
její rozpočet. Pokud vám obec nehodlá svůj rating
předložit, díky internetové aplikaci iRating si ho
PROČ IRATING?
1. Vyšším stupňům veřejné správy poskytuje
porovnatelné hodnocení obcí, zohledňující
i sociální a rozvojové možnosti obce nebo
místní specifika.
2. Bankám poskytuje okamžitý přístup
k informaci o hospodaření dané obce
a umožňuje jim zpracovat plošný výstup
(např. rozbor určitého regionu nebo
nabídku úvěrové výpomoci).
3. Drobným podnikatelům levně poskytuje
základní informace o hospodaření určité
obce, případně skupiny obcí.
4. Velkým investorům připravuje komplexní
pohled na určitý region pro potřeby
rozhodnutí o umístění významné investice.
5. Obcím dává jednoduchý, stručný a levný
náhled na své hospodaření pohledem
zvenčí.
Rating původně vznikl proto, aby se
finanční instituce snáze orientovaly
na burzovním trhu. Od té doby se
však jeho využití začalo rozšiřovat.
Kromě investičních produktů
hodnotí také kondici soukromých
i státních firem a lze jej využít
i k oznámkování států, měst a obcí.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/podnikání řízení rizik
www.komora.cz 51
ře obce nebo věková skladba obyvatel. Přiřazení
konkrétního ratingového stupně obci je doplněno
výčtem jejích silných a slabých stránek.
Obec je hodnocena jedním ze sedmi stupňů.
Nejlepší výsledek je A, nejhorší pak C –. Obec,
která dosáhne dobrého hodnocení, má výhodu při
sjednávání investičních podmínek, tedy výše úroků
či poplatků za sjednání úvěru. Rating jí dává také
šanci na výhodnější jednání s partnery a dodavateli.
Především menší obec tak s minimálními náklady
může dosáhnout velkých úspor, a to zejména
u dlouhodobých kontraktů. Podnikatelům při jed-
nání s obcí nabízí jistotu, že jejich podnikání není
chováním obce ohroženo pozdním splácením.
Transparentnost se u nás příliš nenosí
V porovnání se západní Evropou však české obce
stále zaostávají v transparentním informování
o vlastní ekonomické situaci. V zahraničí jsou lidé
zvyklí se mnohem více zajímat o to, jak jimi zvolení
zástupci hospodaří s veřejnými prostředky. Česká
veřejnost se začíná živěji zajímat o dění ve veřejném
sektoru až v posledních letech. Používat rating jako
projev transparentnosti, důvěryhodnosti a otevře-
nosti představitelů obce vůči občanům i obchodním
můžete nechat zpracovat sami. Hodnocení iRating
municipalit totiž umožňuje získání ratingu obcí
každému zájemci, nikoli pouze představitelům
zkoumané obce.
Ojedinělá dostupnost a flexibilita iRatingu je dána
tím, že jeho zpracovatel, společnost CRIF – Czech
Credit Bureau, má k dispozici komplexní veřejně
přístupné informace o municipalitách. Z nich čer-
pá údaje o městech, obcích a regionech, které pak
automaticky analyzuje. Modely výpočtů, založené
na statistickém přístupu, vycházejí z profesionál-
ního celosvětového know-how odborníků skupiny
CRIF, zároveň však odráží i znalost lokálních
podmínek. Tento sofistikovaný systém umožňuje
získat poměrně podrobné informace o ekonomic-
kém zdraví obcí při vynaložení minima prostředků
všem zájemcům. K nejdůležitějším hodnoceným
finančním ukazatelům patří zadluženost, a to jak
v přepočtu na obyvatele, tak ve vztahu k hodno-
tě pasiv, dále saldo rozpočtu, zejména běžných
příjmů a výdajů, výše dluhové služby vypovída-
jící o schopnosti obce splácet bankovní úvěry
a likvidita odrážející schopnost dostát závazkům
obecně. Do skupiny nefinančních ukazatelů se řadí
základní informace o vybavenosti či infrastruktu-
partnerům se tak pozvolna učíme i u nás. Výstupní
informace iRatingu, tedy přidělení ratingového
stupně, je totiž jasná, stručná a srozumitelná všem.
Výhodou plně automatizovaného systému je,
že do algoritmu výpočtu nelze nijak zasahovat,
a je proto naprosto objektivní. Kouzlo iRatingu
navíc spočívá ve snadné porovnatelnosti, protože
na všechny municipality je použita stejná
metodika výpočtu. Renomé, které obec může
díky nadprůměrné známce získat, pak funguje
motivačně na místní podnikatelské prostředí.
Díky své dostupnosti iRating umožňuje snadnější
hodnocení rizik, čímž podporuje rozvoj obecního
financování, ale také otevírá prostor pro zvýšení
transparentního chování municipalit. ■
JAN CIKLER
Produktový manažer, CRIF –
Czech Credit Bureau, a. s.
Foto:archiv
PŘIDEJTE SE
K NEJLEPŠÍM!
Klubový manažerský časopis
o práci a životním stylu top manažerů
www.cotmedia.cz
Váš spolehlivý
posel informací
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/52 www.komora.cz
svět evropská unie a podnikání
vršení jednání a uzavření dohody je
tedy pro budoucí rozvoj obchodních
vztahů mezi dvěma ekonomickými
mocnostmi významným mezníkem
(foto 2).
HDP eurozóny
za druhé čtvrtletí
vzrostl
Druhý zpřesněný odhad evropské-
ho HDP za druhé čtvrtletí 2013,
který představil Evropský statis-
tický úřad, potvrdil mezikvartální
nárůst v eurozóně o 0,3 % a o 0,4 %
v EU27. V obou zónách vzrost-
la spotřeba domácností a stejně
i tvorba hrubého fixního kapitálu.
Dle informací Eurostatu meziroční
srovnání HDP v eurozóně pouka-
zuje na pokles o 0,5 % a stagnaci
v celé EU. Mezi členskými státy si
největší mezikvartální přírůstek
HDP připsalo Portugalsko (+ 1,1 %)
následované Německem a Litvou.
Naopak Kypr, Slovinsko a Itálie
patří mezi státy, které zazname-
naly nejvýznamnější úbytek HDP
oproti předchozímu čtvrtletí. Česká
republika si ve sledovaném čtvrtletí
polepšila o 0,6 %, avšak v porovnání
s rokem 2012 se jedná o pokles
o 1,3 %. ■
ALENA VLAČIHOVÁ, ředitelka CEBRE –
České podnikatelské reprezentace při EU
Srbsko na cestě
k integraci do EU
K 1. září 2013 vstoupila v platnost
Dohoda o stabilizaci a přidružení
mezi EU a Srbskem, která by měla
jednak Srbsku pomoci při sbližování
s právním rámcem EU a zároveň
posílit pozitivní ekonomické výsledky
plynoucí z Prozatímní dohody.
Díky ní vzrostl srbský export do EU
o 32,5% v roce 2010 a o téměř 15%
v roce následujícím. Srbsko tak násle-
duje své balkánské sousedy – Make-
donii, Chorvatsko, Albánii a Černou
Horu, u kterých již obdobné dohody
vstoupily v účinnost (foto 1).
Řešení rizik spojených
se stínovým
bankovnictvím
Evropská komise přijala sdělení
o stínovém bankovnictví a navrhla
nová pravidla pro fondy peněžního
trhu. Sdělení poukazuje na problémy
související se stínovým bankovním
systémem a uvádí opatření, která
byla již dříve v tomto ohledu přijata.
Podle odhadu Rady pro finanční
stabilitu (FSB) činil v roce 2011
objem celosvětového stínového ban-
kovnictví přibližně 51 mld. eur, což
představuje 25–30% objemu celého
finančního systému. Mezi prioritní
oblasti podle sdělení Komise patří
mimo jiné vytvoření nového rámce
pro fondy peněžního trhu, řízení
likvidity, transparentnost stínového
bankovnictví či vytvoření rámce pro
interakci s bankami. Hlavním cílem
je zajistit, aby byla v zájmu posílení
integrity trhu a zvýšení důvěry střa-
datelů a spotřebitelů ošetřena možná
systémová rizika ohrožující finanční
sektor.
EIB navýšila úvěry
na „zelené“ projekty
pro malé a střední
podnikatele
Evropská investiční banka informo-
vala o navýšení dvou zprostředkova-
ných úvěrů s cílem podpořit projekty
zaměřené na energetickou účinnost
a obnovitelné zdroje energie pro malé
a střední podniky v České republice.
Konkrétně se jedná o úvěry bankovní
instituci Raiffeisenbank, a. s., ve výši
100 milionů eur a České spořitel-
ně, a. s., ve výši 50 milionů eur, které
jsou čerpány v rámci tzv. Zelené
iniciativy (Green Initiative). Finanční
prostředky v rámci této iniciativy
jsou určeny pro členské země, které
se do EU integrovaly po 1. lednu
2004, a kandidátské státy ze střední
a východní Evropy. Celkový objem
prostředků v rámci iniciativy činí
25,2 milionů eur. Do iniciativy se
zatím aktivně zapojilo sedm bank
v šesti státech, mezi které mimo
Českou republiku patří Chorvat-
sko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko
a Slovensko.
EU posiluje vztahy
s Japonskem
V říjnu by se měli již po třetí setkat
nejvyšší činitelé EU a Japonska, aby
pokročili v jednání o vytvoření zóny
volného obchodu. Příprava jednání
o obchodní dohodě a o rámcové po-
litické dohodě s Japonskem započala
už v roce 2011 na summitu EU–Ja-
ponsko, ačkoliv samotná jednání byla
oficiálně zahájena až 25. března 2013.
Japonsko představuje pro Evropskou
unii sedmého největšího obchodního
partnera a významného investora.
V roce 2012 dosáhla hodnota evrop-
ského obchodu s Japonskem 119 mld.
eur a výše příchozích investic z Japon-
ska v roce 2011 přesáhla 144 mld. eur.
Pro Japonsko je EU třetím největším
obchodním partnerem. Obchodní
bilance se tradičně pohybuje pro EU
v záporných hodnotách, v posled-
ních letech je však vyrovnanější.
Díky dlouho očekávané komplexní
dohodě o volném obchodu elimi-
nující dosavadní překážky by měla
evropská ekonomika vzrůst až o 0,8 %
HDP a očekává se vytvoření 400 tisíc
nových pracovních míst. Evropský
export do Japonska by se měl zvýšit
téměř o 33% a import o 23,5%. Za-
EU
NOVINKY
Prozatimní dohoda mezi EU a Srbskem dala výrazný impulz exportu této
balkánské země, jež vzrostl o 32,5 % v roce 2010 a o 15 % v roce 2011.
Japonsko představuje pro EU sedmého
největšího obchodního partnera
1 2
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 53
svět zahraniční cesty
rostl soukromý sektor. Stát si však i nadále ucho-
vává významnou roli v sektorech, jako je průmysl,
bankovnictví, doprava a komunikace. Ostatně
právě Turecko, prioritní země pro českou exportní
politiku, je hlavním partnerem letošního Meziná-
rodního strojírenského veletrhu v Brně, který se
uskuteční ve dnech 7.–11. října 2013.
Zástupci HK ČR se v rámci své pracovní cesty
setkali i se svými izmirskými protějšky, a to
v rámci zahájení 82. Mezinárodního veletr-
hu. „Izmirská obchodní komora je v Turecku
jednou z nejaktivnějších. Má povinné členství,
50 tisíc členů a je zakladatelem a vlastníkem
jedné z univerzit v Izmiru. V rámci jednání
se nám podařilo vydefinovat společná témata
a náměty spolupráce, a to nejen na úrovni pod-
nikatelských misí, ale i v řadě dalších oblastí.
Připomínám, že velmi zajímavou skutečností
pro české podnikatele je z našeho pohledu i zóna
volného obchodu v oblasti Izmiru. Potěšilo
nás, že aktivity českých firem byly izmirskou
stranou hodnoceny více než pozitivně, lze proto
očekávat, že naše spolupráce s cílem podpořit
vzájemnou obchodní výměnu bude mít vzrůsta-
jící tendenci,“ uzavírá Petr Talafús. ■
LENKA VODNÁ, tisková mluvčí HK ČR
H
eslo tureckého Expa 2020 zní „Zdraví pro
všechny“ aneb nová cesta k lepšímu světu
a ekologický a šetrný přístup k přírodě
a okolí Izmiru. Historie města sahá až do staro-
věku, v sousedství leží město Bergamo, kde bylo
založeno jedno z nejstarších světových zdravotnic-
kých center Asklepion. Ze stejného města pochází
také Galén, otec moderní farmacie.
Vítěze klání o pořádání dalšího Expa vyhlásí ofici-
ální pořadatel Bureau of International Expositions
za necelé tři měsíce. Dalšími kandidáty, kteří stojí
Izmiru v cestě za získáním nepřeberných možností
pro realizační a stavební firmy nejen z Turecka,
ale i ze zahraničí, jsou Sao Paulo, Dubaj a Jeka-
těrinburg. Izmir se již dříve pokoušel o pořádání
světové výstavy Expo 2015 a v Miláně tehdy těsně
prohrál. Pokud by bylo vybráno Turecko nebo
Spojené arabské emiráty, byla by to první země
na Středním východě pořádající Expo.
„V průběhu naší návštěvy jsme se setkali mimo jiné
i s paní Serpil Alpman, vrcholnou představitelkou
přípravného výboru Expo 2020. Byli jsme seznáme-
ni s prostorami, kde budou stát jednotlivé národní
pavilony, včetně výstavby veškeré infrastruktury,
mimo jiné i nového letiště,“ říká Petr Talafús,
zástupce ředitele zahraničního odboru HK ČR,
a dodává: „Není pochyb o tom, že potenciál Tu-
recka, konkrétně i čtyřmilionového Izmiru, je pro
český byznys obrovský. Jedná se o teritorium, které
v současnosti představuje jednu z největších ekono-
mik na Blízkém východě. Turecké hospodářství je
zároveň 7. největší ekonomikou v Evropě a 17. nej-
větší ekonomikou na světě s hrubým domácím
produktem okolo 800 mld. USD.“
Země patří mezi přední světové producenty země-
dělských produktů, textilu, motorových vozidel,
lodí a ostatních dopravních strojů či stavebních
materiálů. V posledních letech v Turecku rychle
Turecko jako atraktivní partner
pro český export
Zástupci Hospodářské komory České republiky přijali ve dnech 28.– 30. srpna
2013 pozvání na slavnostní zahájení 82. Mezinárodního veletrhu v Izmiru.
Hostitelem HK ČR byla státní organizace EXPO 2020, která v Turecku
zastřešuje přípravy na jednu z největších světových výstav průmyslu a kultury.
Cílem pracovní cesty představitelů HK ČR bylo seznámení s průběhem příprav
města Izmiru, které je jedním z kandidátských měst.
EXPO 2020 IZMIR
Izmir, dříve též Smyrna, je jedno z nejstarších
středomořských měst a nachází se
v západním Turecku, na pobřeží Egejského
moře. Má zhruba čtyři miliony obyvatel
a je správním střediskem stejnojmenné
provincie.
Světová výstava neboli Expo je velká
mezinárodní výstava průmyslu a kultury
jednotlivých zemí pořádaná pravidelně
od poloviny 19. století. Oficiálním
pořadatelem je Bureau of International
Expositions (BIE).
Foto: archiv HK ČR
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/svět udržitelný růst
54 www.komora.cz
Nutná reforma obchodování
s emisními povolenkami
Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky
a ochrany klimatu Ministerstva životního prostře-
dí České republiky, souhlasí s nastavením jednoho
cíle usilujícího o snížení skleníkových plynů.
Zároveň je podle něho nutné provést reformu
Evropského systému obchodování s emisními
povolenkami. ČR se podaří do roku 2020 naplnit
cíle v oblasti snížení emisí skleníkových plynů
a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů
energie na 13%. Podpora obnovitelných zdrojů
energie, která Českou republiku stojí více než
40 mld. Kč ročně, je finančně náročná a je potřeba
hledat alternativy. Budoucnost vidí Zámyslický
spíše v podpoře vědy a výzkumu a lepší koordina-
ci energetické a klimatické politiky v rámci Unie.
Opačný názor mají zástupci ekologických nevlád-
ních organizací. Jan Rovenský, vedoucí klima-
tické a energetické kampaně Greenpeace Česká
republika, říká: „Pokud chceme probíhající změnu
klimatu udržet ve snesitelných mezích 2 stupňů
Celsia, musíme začít se snižováním emisí bezod-
kladně.“ Greenpeace proto prosazuje schválení
nového závazného balíčku evropské klimaticko-
-energetické legislativy se třemi cíli k roku 2030,
a to sice snížit emise skleníkových plynů nejméně
o 55% ve srovnání s rokem 1990, vyrábět alespoň
45% energie z čistých obnovitelných zdrojů a zvý-
šit energetickou účinnost a úspory v rozsahu 40%
spotřeby primárních zdrojů energie v roce 2005.
„S ohledem na pozici ČR, která drží šesté místo
v žebříčku rozvinutých zemí s nejvyššími emise-
mi, bychom měli přebrat globální odpovědnost,“
apeluje Rovenský.
Současně musíme myslet na udržení konkurence-
schopnosti a tvorbu pracovních míst. Hospodářská
krize se na realizaci cílů jasně odrazila. Má-li Unie
udržet konkurenceschopnost svých firem, musí
zajistit, že se k mezinárodním závazkům přihlásí
i ostatní ekonomiky. Smysl ambiciózních cílů
může nastat pouze v případě, pokud Unie ve své
iniciativě nebude osamocena. ■
CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při EU
R
ámec pro směřování energetické politiky
i politiky v oblasti klimatu v EU zahrnuje
různé politické záměry, jako je snižování
emisí skleníkových plynů, zajištění dodávek ener-
gie, podpora konkurenceschopnosti a vytváření
pracovních míst díky vyspělým technologiím.
V rámci plnění Strategie Evropa 2020 budou
do roku 2020 pravděpodobně realizovány cíle pro
snížení skleníkových plynů oproti úrovni v roce
1990 o 20% a navýšení podílu obnovitelných
zdrojů o 20%. Cíl týkající se snížení energetické
spotřeby o 20% se naplnit zřejmě nepodaří.
Evropská komise letos přijala Zelenou knihu Rá-
mec politiky pro klima a energetiku do roku 2030,
jejímž hlavním cílem je na základě předchozích
zkušeností vytvořit nový rámec, který by zajistil
dostatečný postup EU k dosažení dlouhodobějších
cílů v ochraně klimatu. Zelená kniha obsahuje
řadu otázek ohledně nastavení nových cílů a ná-
strojů. Rámec 2030 ovlivní celá řada aspektů od in-
terní debaty o cílech, situace na trhu s elektřinou
až po další legislativu týkající se klimatu a energie
a mezinárodní dohody v této oblasti.
Všichni jedním směrem
Podle Martena Westrupa z Generálního ředitelství
pro Energetiku Evropské komise bude velkou vý-
zvou definovat rámec do roku 2030 tak, aby byl za-
jištěn pokrok směrem k větší konkurenceschopnosti,
udržitelnému životnímu prostředí a aby byla zároveň
zajištěna energetická bezpečnost v oblasti dodávek
v EU. „Nové cíle musí být koherentní a reflektovat
společenskou, ekonomickou a fyzikální realitu,“ říká
Josef Zbořil, čestný člen Svazu průmyslu a dopravy
České republiky a člen Evropského hospodářského
a sociálního výboru. „Musíme si uvědomit, že stejně
důležité, ne-li ještě důležitější jsou nástroje a proce-
sy k dosažení cílů.“ Pokud má být systém účinný
a efektivní, pak je potřeba stanovit pouze jeden cíl,
a to na indikativní úrovni. Cíle do roku 2030 musí
být ty „nejvyšší dosažitelné“. „Stanovení indikativní-
ho cíle na státní úrovni už by vyžadovalo odpovědnou
celonárodní diskuzi a jeho naplnění by představoval
souhrn odvětvových cílů,“ dodává Zbořil.
Nový rámec pro klima a energetiku:
Cíle musí být splnitelné
KDY BUDE STRATEGIE EVROPA 2030
V návaznosti na zhodnocení dosaženého
pokroku hodlá Unie stanovit nový rámec
do roku 2030. Jeho návrh Komise předloží
do konce tohoto roku. O návrhu budou dále
diskutovat hlavy států a předsedové vlád
členských zemí EU na summitu Evropské
rady, který se uskuteční v březnu 2014.
V pondělí 9. září se uskutečnila v Evropském domě v Praze diskuze s názvem
Nové klimaticko-energetické cíle 2030. Hlavním námětem k diskuzi byly povaha
a úroveň klimaticko-energetických cílů pro rok 2030 Evropské unie i s ohledem
na dosavadní zkušenosti splnění cílů Strategie Evropa 2020. V diskuzi pak
vystoupili zástupci veřejné správy, Evropské
komise, podnikatelského sektoru
i občanské společnosti.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/svět export
www.komora.cz 55
s přesahem do globální politiky. Dohoda může přinést
udržení nebo i posílení transatlantické vazby v době
kdy bezpečnostně-politická spolupráce mezi Evropou
a Amerikou má spíše sestupnou tendenci. Společné
obchodní zájmy tak mohou významnou měrou přispět
k postavení zemí západní civilizace, tedy i ČR, v dneš-
ním multipolárním světě.
A existují nějaké konkrétní odhady ekonomického
dopadu nové dohody?
Ano, odhady hovoří o navýšení exportu EU v objemu
až 120 mld. eur ročně včetně pozitivní odezvy na pra-
covním trhu EU. V případě ČR hovoří některé studie
o potenciálu vzniku až 22 tisíc nových pracovních
míst. Perspektiva takové dohody je tedy jednoznačně
pozitivní, a to nejenom z českého pohledu.
Jak by se mělo změnit postavení amerických
investorů, např. velkých podílových fondů,
po ustanovení Zóny volného obchodu?
Jak možná víte, ČR již delší dobu usiluje o novou
dohodu o ochraně investic s USA. Ta by nyní měla být
součástí připravované dohody o volném obchodu mezi
EU a USA, která si klade za cíl stanovit vysoké standar-
dy ochrany investic nejenom amerických v Evropě, ale
samozřejmě i těch evropských ve Spojených státech.
Francouzská vláda prosadila do vyjednávání
tzv. kulturní výjimku. Můžete přiblížit, o co se
jedná? A jaký může mít tato výjimka vliv na českou
kulturní a filmovou produkci?
Francii se skutečně podařilo prosadit vyloučení kapitoly
audiovizuálních služeb z obsahu připravované dohody.
V podstatě to znamená zachování statusu quo, tedy že se
v této oblasti ani po uzavření dohody o volném obchodu
mezi EU a USA nic nezmění. V praxi to znamená, že
například americké produkční společnosti, které působí
ve filmovém průmyslu, nebudou nadále pronikat na čes-
ký, resp. evropský trh a konkurovat tak českým firmám.
Ale samozřejmě takové opatření platí i oboustranně.
Tedy obdobné omezení bude platit pro české firmy, které
by měly v úmyslu podnikat na území USA. ■
JAKUB HORŇÁČEK
J
aké jsou hlavní body a témata, které
jsou předmětem vyjednávání o Dohodě?
A vstupovala ČR do konzultací o vyjednávání
s nějakými prioritami, které se snažila prosadit?
Jedná se v podstatě o všech oblastech vzájemného ob-
chodu. Cílem je dosáhnout co možná nejširší dohody,
která by umožnila maximální liberalizaci a usnad-
nění obchodní výměny mezi Amerikou a Evropou.
Samozřejmě ČR sleduje v rámci sjednávané dohody
své obchodní zájmy, nebo chcete-li potenciál vzájemné
spolupráce s USA např. v oblasti energetiky, dopravy,
nanotechnologií, obranného průmyslu nebo v sektoru
IT a v některých dalších.
Legislativní rámec, který by měla Dohoda o Zóně
volného obchodu vytvořit, bude srovnatelný s dnes
již existující dohodou NAFTA, jež platí pro některé
země Severní a Střední Ameriky?
Společnou evropskou ambicí je dosažení širší Dohody
mezi USA a zeměmi EU, než jakou je americká dohoda
o volném obchodu známá pod zkratkou NAFTA.
Jaký dopad může mít dohoda na rozvoj českých
firem?
Česká ekonomika je ekonomikou otevřenou a proex-
portně orientovanou. Podíl exportu na českém HDP
dosahuje osmdesáti procent. Zároveň Spojené státy pro
ČR představují druhý největší vývozní trh mimo země
EU, hovoříme zde o objemu exportu ve výši 3,6 mld.
USD v roce 2012. Z této perspektivy ČR velmi vítá
možnost volného obchodu s USA. Vidím zde nejenom
jedinečnou příležitost otevřít dveře dalším českým
firmám na americký trh, ale také nové možnosti spolu-
práce v perspektivních oborech, přístup ke špičkovému
know-how i technologiím. Zjednodušeně řečeno nejde
zde pouze o kvantitu českého exportu, ale také o jeho
kvalitu, o navyšování jeho přidané hodnoty. V tom
skýtá americký trh, který je v mnoha oborech světo-
vým lídrem, bezpochyby užitečnou inspiraci, ale také
příležitosti pro české podniky.
Ještě bych zmínil jeden aspekt, který považuji za velmi
důležitý. Samotná dohoda nemá význam či přínos
pouze ekonomický, ale v neposlední řadě strategický
MARTIN POVEJŠILFoto:archiv
Dohoda o Zóně volného obchodu EU-USA
přinese až 22 tisíc pracovních míst
V říjnu tohoto roku začne druhé kolo vyjednávání o nové Dohodě o Zóně volného obchodu mezi EU a USA. „Evropská
komise, která s mandátem členských států s americkou stranou vyjednává, přišla s ambiciózním plánem uzavření dohody
ještě do konce svého funkčního období, tedy do léta/podzimu 2014, i když můj osobní odhad je spíše v horizontu dvou let,
podpis dohody vidím někdy v průběhu roku 2015,“ říká Martin Povejšil, stálý představitel ČR při EU.
NEJDE POUZE
O KVANTITU ČESKÉHO
EXPORTU, ALE TAKÉ
O JEHO KVALITU,
O NAVYŠOVÁNÍ JEHO
PŘIDANÉ HODNOTY.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/56 www.komora.cz
svět jiná země jiný mrav
Estonsko
Přestože se Estonsko kulturně od našich zvyklostí zásadně neliší, má svá specifika. Estonští obchodníci jsou
velcí patrioti a nacionalisté. V průběhu obchodních jednání se projevuje jejich velká soutěživost a snaha
o sebeprosazování a často i dokazování si vlastních kvalit. Chování se vyznačuje nevelkou vřelostí, obtížným
a pozvolným budováním neformálnějších vztahů.
Obchod à la Skandinávie
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/svět jiná země jiný mrav
www.komora.cz 57
protivníkovi a ihned po úvodních uvítacích větách
změnit zdvořilý tón a přistoupit k jednání stejným
způsobem, tj. s velkou dávkou asertivity a tvrdosti.
Ve většině případů totiž již není co ztratit. Může jít
také o taktiku „hra na zlého a dobrého muže“, pak
je vhodné pokusit se dohodnout schůzku s výše
postaveným manažerem.
Improvizace vyloučena
V případě, že se jednání dostane do mrtvého
bodu, je vhodné vystupovat rezolutně a tvrdě
prosazovat své zájmy a svá stanoviska. Taktika
typu „ber, nebo neber“ či „nejlepší poslední
nabídka“ vedená rozhodně a definitivně má
naději na úspěch. Estonští pracovníci se při
jednáních budou řídit předpisy a připraveným
scénářem, s improvizací se prakticky nesetkáte.
Jestliže vzniklou situaci neřeší žádné nařízení či
předpis, je nutné řešit vzniklý problém s nejvýše
postavenou osobou ve firmě či v organizaci, která
má kompetence situaci vyřešit.
Estonský trh je charakterizován značnou tržní
liberalizací, velmi omezenými pravomocemi
vlády a vytvořením rovnocenných podmínek pro
domácí a zahraniční firmy. Absorpce estonského
trhu je však omezená a kupní síla obyvatelstva
slabá. Největším konkurentem jsou vždy firmy ze
Skandinávie, které do značné míry ovládají trh.
Používají přitom různé formy podpory prodeje
a propagační akce. Nejčastěji jde o stanovení
velmi nízkých zaváděcích cen apod. Nelze si však
myslet, že Estonsko by mohlo být odbytištěm
pro zboží, se kterým jsme neuspěli na západních
trzích. Právě naopak, Estonsko je náročným
trhem, byť země má jen 1,35 milionů obyvatel.
Asi 70% zahraničního obchodu realizuje Estonsko
s partnery Evropské unie. Vyváží např. dřevo
a výrobky z něj, ale je také zemí, kde kompletují
mobilní telefony Nokia apod.
Firmy jsou často buď ruské, kde pracují pouze
Rusové, či čistě estonské, kde pracují Estonci.
Ve firmách často pracují známí, přátelé, spolužáci.
Velkou roli hrají známosti a doporučení vlivných
a vysoce postavených osob. Je zde poměrně velká
hierarchie, jsou spíše individualisté a na týmovou
práci nejsou zvyklí. Česká firma mající zájem
o vývoz do Estonska by se měla nejdříve seznámit
s estonským trhem, což je možné i prostřednictvím
internetu.
Emoce na uzdě
Pracovní doba začíná obvykle kolem 9. hodiny
ráno a končí přibližně v 17 hodin. V pátek
odpoledne se již návštěvy nepřijímají a jednání se
nekonají. Nejvhodnější dobou pro jednání je jaro
a podzim. V době letních prázdnin (od června
do konce srpna) má mnoho pracovníků
O
rientační fáze jednání v Estonsku praktic-
ky neexistuje, přechází se rovnou k věci.
Představitelé estonských firem obchodují
s firmami, nikoliv s lidmi, a proto nepotřebují své
partnery blíže poznat. Jednání jsou rychlá a probí-
hají ve věcném duchu. Jde o velmi tvrdé jednatele,
kterým rozhodně nechybí hrdost a sebevědomí.
Skromnost neocení, naopak vysvětlí si ji jako
projev slabosti. Zmiňovat vlastní nedostatky či
nedostatky zboží se nedoporučuje ani z legrace.
Obchodní jednání často připomíná souboj, ve kte-
rém si chtějí změřit své síly s cizím partnerem
a samozřejmě zvítězit. Nedělá jim problém říci
„ne“, velmi neradi ustupují. Vystupují otevřeně,
přímočaře a velmi věcně. Jednají spíše stylem
„vítězství-prohra“, nedívají se příliš do budoucna,
chtějí momentální výhodu, okamžitý zisk. Zejmé-
na na nižších a nejnižších postech lze narazit až
na velmi nekompromisní neústupnost a asertivní,
velmi tvrdé až drzé vystupování, jež je nutno opla-
tit stejným způsobem.
Estonci ani Rusové nesnáší nadřazené vystupování,
sami se však nadřazeně mohou chovat. Slovo
kompromis nechtějí znát, je chápáno jako projev
neschopnosti, slabosti, nedokonalosti. V případě
zjištění, že partner bude vystupovat nadřazeně
a asertivně, doporučuje se přizpůsobit se
NEJVĚTŠÍMI KONKURENTY
JSOU V ESTONSKU FIRMY ZE
SKANDINÁVIE, KTERÉ DO ZNAČNÉ
MÍRY OVLÁDAJÍ TRH.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/svět jiná země jiný mrav
58 www.komora.cz
Kulturní zvyklosti
Estonci nepatří ke kontaktním kulturám. Součástí
pozdravu je však podání ruky při setkání a při loučení,
a to i se ženou. Dodnes se udržuje pověra, že podání
ruky přes práh přinese neštěstí, a proto se ruka podává
až po překročení prahu. Estonci prakticky vůbec
negestikulují, nesetkáme se ani s projevy mimiky.
Mluví velmi stručně. Pouze ruskojazyční obchodníci
mají rádi barvitější a delší způsob projevu. Jednání
se mohou zúčastnit jak muži, tak i ženy. Se ženami se
v Estonsku můžeme setkat i na vedoucích pozicích.
Během jednání se kromě kávy většinou nenabízí
žádné jiné pohoštění. Ve veřejných budovách,
v kancelářích, při jednáních se nekouří. Pro estonskou
kuchyni je typické vepřové maso s bramborami
a tučnou smetanou, dalšími místními specialitami
jsou např. maso v rosolu (sült), krvavý salám
podobný jelitům (verivorts), kyselé zelí (hapukapsas)
a mleté obiloviny podobné müsli (kama) míchané
s jogurtem nebo mlékem a dochucené obvykle
medem nebo cukrem. Jídla jsou těžší a kaloricky
velmi vydatná. Z nápojů je oblíbené pivo (v létě světlé,
v zimě spíše tmavé), které je kvalitní, a hostitele
potěší chvála na estonské pivo z úst českého
„odborníka“. Oblíbeným nápojem je samozřejmě
vodka (místní i ruská). Z nápojů se dále nabízí vína
dovážená z různých koutů světa. Ceny v obchodech
i restauracích jsou podobné jako u nás. Mnohé
restaurace, především ve velkých městech, se snaží
být na „vyšší světové úrovni“, čemuž odpovídá i cena.
Restaurace střední úrovně jako by chyběly.
dovolenou, aniž by je kdokoliv zastupoval. Konec
týdne (víkendy) tráví obchodníci s rodinou.
Jednání začínají přesně ve stanovenou dobu. Estonci
jsou přímo posedlí časem, vycházejí z pořekadla,
že „čas jsou peníze“, a na schůzky přicházejí
s předstihem 5 až 10 minut. Jakékoliv zpoždění může
narušit i slibně se vyvíjející obchodní vztah.
Při prvním setkání se vyměňují vizitky nejlépe
v anglické verzi, případně dvojjazyčné anglicko-
-ruské. Při výměně vizitek je také vhodné vyjasnit
si pravomoce obou stran a ujistit se, zda je partner
kompetentní podepsat případný dohodnutý kontrakt,
nebo zda jde pouze o předběžná jednání.
Akademické tituly Estonci nepoužívají a neobjevují
se ani na vizitkách. Oslovuje se příjmením, poměrně
rychle se přechází na oslovování křestními jmény
a tykání. Jestliže např. partner při jednání v ruštině
přejde na oslovování českého partnera křestním
jménem či přímo na tykání, je vhodné se přizpůsobit
a také tak partnera oslovovat. Přechod na tykání
však nepředstavuje žádný projev přátelství či
navázání vřelejších vztahů. Estonci se chovají dost
rezervovaně, chladně a odměřeně a k žádnému
emocionálnímu posunu ani při dalších jednáních
nedochází. Pouze u obchodníků z ruskojazyčné
komunity můžeme očekávat při dalších setkáních
či jednáních srdečnější, vřelejší debatu. Striktně
také oddělují soukromí a pracovní život. Ani při
dlouhodobých obchodních vztazích nedochází
k pozvání do rodiny.
Estonsko není odbytištěm pro zboží, se kterým jsme neuspěli na západních trzích. Právě naopak, Estonsko je
náročným trhem, byť země má jen 1,35 milionů obyvatel. Asi 70 % zahraničního obchodu realizuje Estonsko
s partnery Evropské unie.
PÁR PRAKTICKÝCH RAD
■ Nejpohodlněji se do Estonska
dostanete letecky. Po městě
je možné se pohybovat
taxíkem (označení TAKSO).
Cenu je však třeba dohodnout
předem!
■ V Estonsku je dostatek
hotelů a penzionů
od nejjednodušších až
po špičkovou kvalitu. Ceny
jsou však poměrně vysoké.
■ Obchody jsou otevřeny
obvykle od 9 do 18 hodin,
v sobotu pouze dopoledne.
■ Čas v Estonsku je posunutý
o 1 hodinu dopředu.
■ Estonsko je relativně
bezpečná země. Přesto
je třeba dbát základních
bezpečnostních pravidel
(zajištění auta, schované
peníze a doklady, omezený
pohyb v nočních hodinách)
a vyhýbat se pohybu
v okrajových částech
měst. Nedoporučuje se
například, aby se turisté
sami ve večerních hodinách
pohybovali v odlehlejších
částech Tallinu, zejména
na okraji Starého města,
přístavu a v okolí nádraží.
I ve dne nutno počítat
s rizikem kapesních krádeží.
Hladina drobné kriminality
v hlavním městě je velmi
vysoká.
■ Základní informace o dění
v Estonsku naleznete na
www.mzv.cz/tallinn, informace
o veletrzích a výstavách
na www.fair.ee. Estonské
velvyslanectví v Praze se
věnuje především politickým
otázkám, Hospodářská
komora Estonska poskytuje
kvalitní, ale drahé služby.
■ Oblíbeným suvenýrem jsou
pletené výrobky, například
vlněné svetry s různými
motivy.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/svět jiná země jiný mrav
www.komora.cz 59
cizí prestižní značky (např. Mercedes, BMW).
Naše škodovky zde fungují pouze jako běžná
firemní auta. Estonci vždy dají přednost nákupu
drahých, silných vozů vyšší třídy. Měřítkem
úspěšnosti je i rodinný dům, pravidelné
dovolené v exotických zemích, návštěva
kvalitních restaurací a hotelů. V poslední
době se zvyšují i investice do vzdělání. Děti
z bohatších rodin běžně studují na západních
(nejlépe amerických) univerzitách.
Co je tabu
Estonci jsou pyšní na svoji zemi, proto zde
nic nekritizujeme. Estonská metropole Tallin
bývá právem řazena mezi nejkrásnější města
Evropy. Dobře zachovalé historické jádro svými
křivolakými uličkami připomíná pražské Staré
Město. Nedoporučuje se hovořit o druhé světové
válce. Estonci bojovali jak v Rudé armádě, tak
i v početných estonských skupinách SS.
Vnímání „dobré“ a „špatné“ – „vítězné“
a „poražené“ strany může být zcela jiné
než u nás. U ruské menšiny se setkáme se
vzpomínáním na „staré zlaté sovětské časy“.
Estonci nechtějí být srovnáváni s jinými
pobaltskými zeměmi. Slovo „Pobaltí“ je
vnímáno velmi negativně a je pravděpodobné,
že se Estonci v rozhovoru proti tomuto slovu
okamžitě ohradí. Pokládají se za Skandinávce,
nechtějí být srovnáváni s Litvou nebo Lotyšskem
(v porovnání s nimi dosahuje Estonsko lepších
hospodářských úspěchů). Většina estonských
obchodníků navštívila ČR (zejména Prahu
a Karlovy Vary). ■
SOŇA GULLOVÁ,
autorka působí na VŠE v Praze
Peníze na odiv
Základní pravidla oblékání jsou v souladu
s evropskými normami a zvyklostmi. Vzhledem
k chladnému podnebí zabírá velkou část šatníku
zimní oděv, který se zde nosí dvě třetiny roku.
Nutné jsou nejen šály, ale i čepice, rukavice,
kožichy a teplé obutí. V létě zde často prší, a je
tedy vhodný deštník i plášť do deště. Estonci
i Rusové sledují módu a oblékání věnují značnou
pozornost. Rádi nosí drahé značkové oblečení
a doplňky. Potrpí si i na drahé kvalitní oblečení
pro volný čas a sport. Oblečení je věcí prestiže,
společenského postavení. Při společenských
příležitostech se častěji setkáme s nošením řádů
a vyznamenání.
K nejvyšším uznávaným hodnotám patří
peníze, tj. hmotné zabezpečení člověka.
Bohatství se zde dává najevo a obchodník
musí mít dobře zařízenou kancelář, auto
Z132615_GTS_balicek_sluzeb_I_Komora_188x85.indd 1 28.08.13 14:43
Obchodní jednání v Estonsku velmi často připomíná
souboj, ve kterém si místní obchodníci chtějí změřit
své síly s cizím partnerem a samozřejmě zvítězit.
Nedělá jim problém říci „ne“, velmi neradi ustupují.
Estonci jsou přímo posedlí časem, vycházejí ze
rčení, že „čas jsou peníze“, a na schůzky přicházejí
s předstihem 5 až 10 minut. Jakékoliv zpoždění může
narušit i slibně se vyvíjející obchodní vztah.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/60 www.komora.cz
zůstává, že snaha ukousnout si z koláče zvaného
trh to největší možné sousto obvykle značku
podrývá a oslabuje. Tímto se dostáváme k základ-
nímu mechanismu tvorby značky – k uvědomění
si rozdílu mezi prodejem a brandingem. Dovedete
si představit, že prodáváte hodinky Rolex za sto
dolarů? Za takovou cenu byste jich jistě prodali
miliony a zaručeně byste tím zvýšili tržní podíl,
ale jaký dopad by měl tento krok na dlouhodobě
budované jméno luxusního zboží? Levné rolexky
by nezvratně zničily aureolu drahých a výlučných
hodinek.
Z
načka je, zjednodušeně řečeno, zosobněním
konkrétní organizace, produktu nebo služby,
je nositelkou idejí a řady asociací. Problema-
tika správného budování značky a její publicity
se může jevit jako zcela triviální záležitost. Svůj
produkt přece dobře znám – je kvalitní, vím,
jakými cestami ho dostat na trh, a křivka prodeje
neustále stoupá vzhůru. Daří se firmě, daří se tudíž
i mé značce. Stačí se ale nechat uchlácholit nyněj-
šími úspěchy? Příběhy slavných světových brandů
hovoří jasně – pro dlouhodobé udržení ve hře je
potřeba něco udělat. A není toho málo…
Masy jsou nepřítel
Co je to vlastně branding? Z byznysového hlediska
je budování značky na trhu podobné chovu zvířat
na farmě. Strategie musí být nastavena tak, aby
bylo výsledné plemeno snadno rozpoznatelné.
Úspěšný plán na budování značky je totiž založen
na konceptu jedinečnosti. Může úspěšný brand
oslovit každého? Nikoli. Z podstaty koncepce jedi-
nečnosti totiž zcela jasně vyplývá, že žádná značka
nemůže mít univerzální dopad na zákazníka.
Ačkoli marketéři ve jménu zvyšování tržeb často
velí k rozšiřování produktového portfolia, faktem
styl trendy
Fetiš jménem značka
Značky jsou všudypřítomným fenoménem doby. Stačí se projít po londýnském Piccadilly Circus nebo newyorském
Time Square a je okamžitě jasné, kdo je ve světě neúprosného byznysu lídrem. V záplavě pestrých barev a sloganů
totiž uspěje hlavně ten, jehož „brand“ umí kolemjdoucího vytrhnout z letargie.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.komora.cz 61
koli placené inzerce. Namísto toho procestovala
svět s jediným cílem – získat svými názory na ži-
votní prostředí a testování kosmetiky na zvířatech
publicitu.
■ Pakliže značka vejde ve známost, udržujte
povědomí o ní pomocí inzerce
Rozpočet na inzerci je podobný penězům vyčle-
něným na obranu státu. Všechny tyto nemalé
finanční částky vám žádné hmotné výsledky nepři-
nesou, pomohou vám však udržet si pozici na trhu
a ochrání vás před konkurencí.
■ Najděte slovo, které váš produkt charakteri-
zuje, a zmocněte se ho
Co se vám vybaví, když se řekne Volvo? Téměř
mimoděk přijde jako první na mysl atribut bez-
pečnosti. Jakmile si jednou „své“ slovo přivlastníte,
jen těžko se k němu dostane konkurence. Bylo
by možné vyrobit bezpečnější auto, než je Volvo?
Pravděpodobně ano, ostatně jiné automobilky
(BMW, Saab, Mercedes-Benz) o svých vozech
také tvrdí, že jsou bezpečné, ale žádná z nich není
s pocitem absolutního bezpečí na silnici tak silně
spjata.
■ Nebojte se konkurence, využijte ji ve svůj
prospěch
Firma, která dominuje určitému odvětví, by měla
být ráda za svou konkurenci. Pomáhá jí totiž
stimulovat poptávku. Věčné soupeření mezi
Coca-Colou a Pepsi-Colou zapříčinilo mnohem
větší povědomí o nápoji, kterému se obecně
říká cola. ■
KATEŘINA BÁRTOVÁ
konkrétní značky, je v tomto případě velmi vysoká.
Preferenci značky můžete u zákazníků vyvolat ale
i u takové komodity, jako je prostá voda. Důkazem
je příběh značky Evian, která, přepočteno na litry,
prodává o dvacet procent víc než pivovarský gigant
Budweiser. To je síla značky v praxi.
Pravidlo = zákon
Jaká jsou pravidla správného brandingu? Jaké
zákonitosti ctí ti, kteří na vlastní značce postavili
miliardová impéria? Zkuste přijmout následující
rady za své a uveďte je do praxe. Výsledek na sebe
nenechá dlouho čekat.
■ Soustřeďte se na jednu věc a dělejte ji pořádně
Vyrábět pod jednou značkou celou řadu
produktů je dlouhodobě neudržitelné. Jediným
zaručeným efektem tohoto konání je, že značku
rozmělníte a zákazník si s ní konkrétní produkt
nespojí. Renomé své značky posílíte, jestliže se
soustředíte na jeden výrobek. Základní pravidlo
brandingu tedy říká, že úspěchu dosáhnete
omezením sortimentu.
■ Zrození značky se děje prostřednictvím
publicity, nikoli reklamy
Anita Roddicková, zakladatelka kosmetické značky
The Body Shop, vybudovala svou firmu bez jaké-
styl trendy
Tradiční marketingové strategie, zaměřené na ex-
panzi společnosti a rozšiřování výrobkových řad,
sice mohou krátkodobě zvýšit tržby, ale z dlouho-
dobého hlediska devalvují pracně budované jméno
a prodeje ve výsledku klesají. Konvenční marketing
vidí jako prioritu objem prodejů, teprve potom
možná uvažuje o budování brandu. Dokážete-li
vytvořit silnou značku, máte jistě oporu dobrého
marketingu. Nedokážete-li to, ani sebelepší rekla-
ma, ani líbivé obaly, sales promotion, design webo-
vých stránek nebo PR vám nepomohou dosáhnout
pomyslného cíle. Staré známé heslo, které praví,
že se nic neděje, dokud někdo něco neprodá, lze
v našem případě upravit na: nic se neděje, dokud
někdo něčemu nepřidělí značku.
Proměň vodu v Evian
V dnešní multimediální době je to primárně
značka, která nás vede ke koupi konkrétního zboží.
Prodavač už není tím, na koho při výběru dáme,
do obchodu přicházíme často s jasnou představou,
jakému výrobci dáme při nákupu přednost. Zboží
se dnes již neprodává, ale nakupuje.
Marketingoví specialisté mají rádi názvosloví. Vy-
mýšlejí jména pro firmy, poté pro jednotlivá firemní
oddělení, nové názvy dávají kolekcím, modelovým
řadám, rozlišují subznačky nebo megaznačky.
Při pohledu zvnějšku jsou všechny tyto definice
zbytečné. Nebo už jste se setkali s tím, aby se vás
přítel ptal, jaký máte názor na tu či onu subznačku?
Jméno brandu není nic jiného než slovo, které si
lidé ukládají do paměti. Je to zpravidla podstatné
jméno vlastní, což přikazuje uživatelům jazyka, aby
na jeho začátku psali velké písmeno. Ostatně každé
takové substantivum reprezentuje určitou značku,
bez ohledu na to, zda jím označujeme jednotlivce,
firmu nebo společenství lidí. Například Patagonia
je značka outdoorového oblečení, stejně tak jako
název turistické destinace v Argentině a Chile, která
pro mnoho cestovních kanceláří představuje prodej-
ní artikl, produkt, který nabízí svým klientům.
Obdobně je Philadelphia názvem pro tvarohový
sýr, pod stejnou značkou vystupuje severoamerické
velkoměsto, ve kterém byla sepsána Deklarace ne-
závislosti a ústava Spojených států. Řečeno jazykem
matematika – na světě existuje nekonečně mnoho
značek. Každý z nás je sám sobě značkou.
Síla značky spočívá v její schopnosti ovlivňo-
vat nákupní chování. Na tomto místě je ovšem
potřeba zdůraznit, že značka napsaná na obale
zboží není totéž co asociace odehrávající se v naší
mysli. Zákazník, který přichází nakoupit chléb
a mléko, si tento typ zboží zpravidla nevybírá
podle značky, přestože produkty v jeho nákupním
košíku logo výrobce nesou. Tentýž zákazník ale
může chtít koupit také karton cigaret a několik
plechovek piva. Pravděpodobnost, že si vybere
telefon: 581 808 366 Praha: 602 439 344 Brno: 724 365 723
e-mail: czechrepublic@nbbadvisors.com
w w w . n b b a d v i s o r s . c z
PORADCI PRO FÚZE, AKVIZICE A PRODEJ FIREM
Ať už plánujete AKVIZICI nebo PRODEJ FIRMY, jsme
garancí vaší úspěšné transakce. Poskytujeme spektrum
služeb, které vám nabízí vždy nejlepší řešení. Potřebu-
je vaše firma RŮST? Hledáte způsob jak upevnit vaše
PODNIKÁNÍ? Potřebujete ZÍSKAT KAPITÁL pro EXPANZI
své firmy? Čelí vaše společnost otázkám neexistujícího
řešení RODINNÉHO NÁSLEDOVNICTVÍ vlastnictví firmy?
Služby společnosti NBB mohou být pro vás řešením těchto
a mnoha dalších problémů.
GLOBÁLNÍ PORADENSTVÍ PRO LOKÁLNÍ KLIENTY
KONCEPT JEDINEČNOSTI ŘÍKÁ,
ŽE ŽÁDNÁ ZNAČKA NEMŮŽE
OSLOVIT VŠECHNY.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/styl zdraví
62 www.komora.cz
korekci mimických vrásek. Zákrok je fyzicky i časově
nenáročný a nevyžaduje žádnou přípravu. Výsledný
efekt navodí omlazený, odpočatý a svěží vzhled.
2. Derma-rollerová terapie
Podstata rollerové terapie je založena na schop-
nosti podporovat vlastní regenerační aktivitu
organizmu. Povrchní efekt titanového rolleru za-
Z
imní měsíce představují nejlepší čas, kdy
si nechat omladit a zlepšit svůj vzhled.
Neinvazivní zákroky, zejména ty na bázi
laseru, totiž špatně snáší sluneční paprsky a těch
bude v podzimních měsících minimum. Proto
odborníci z řad chirurgů i dermatologů radí využít
zimu k výraznějším zákrokům, které nejsou v létě
s ohledem na UV záření efektivní.
1. Botulotoxin
Botulotoxin byl vyvinut na počátku 80. let např.
k léčbě šilhavosti, migrén, spasmu svalů kolem
páteře. V poměrně krátké době začal být jeho účinek
využíván v oblasti estetické medicíny. Botulotoxin je
jednou z nejelegantnějších metod k odstranění a vy-
hlazení vrásek a nadměrného pocení. Jeho nenahra-
ditelný efekt spočívá v jemné, rychlé, nechirurgické
Omládněte!
Nové metody dokážou zázraky
Řada mužů je nespokojená s určitým detailem svého zevnějšku. Zároveň se však obávají, že pokud problém
budou řešit pomocí plastického chirurga, mohou na okolí působit dojmem někoho, kdo neumí důstojně stárnout.
Jaké anti-agingové zákroky dnešní medicína nabízí?
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/styl zdraví
www.komora.cz 63
sahuje rohovou vrstvu pokožky, usnadňuje průnik
aktivních látek (kyselina hyaluronová, vitaminy,
enzymy...) do pleti a podporuje její regeneraci.
V hlubších vrstvách je nastartována novotvorba
a regenerace kolagenních vláken.
3. Hydrolifting
Rovnoměrná aplikace na pokožce celého obličeje
se provádí velmi tenkou jehličkou, která mini-
málně naruší její povrch. K aktivaci buněčných
systémů následuje laserové stimulující ošetření.
Laser podpoří aktivitu buněk a jejich vnímavost
k vpraveným látkám, aby účinek byl maximální.
4. Frakční rejuvenace
Frakční CO
²
rejuvenace je vysoce moderní miniin-
vazivní metoda omlazení pokožky. Výsledkem je
zjemnění pleti, stažení pórů, barevné sjednocení
povrchu, snížení pigmentací. V hloubce pak vzni-
ká remodelace kolagenu s následným zjemněním
vrásek a vypnutím pokožky. Zákrok lze provést
na celém obličeji nebo jen na vybraných partiích,
např. kolem rtů a očí. A pozor – zákrok má zkráce-
nou dobu hojení. ■
RENÉ BÁRTEK
Jaké zákroky, které vás
neomladí o dvacet let,
avšak zbaví vás byť jakkoliv
zbytečného komplexu, vaše
klinika poskytuje?
Pro muže jsou často
nepříjemné drobné
nedostatky, například žilky
kolem nosu a červeně
prokvetlé tváře kvůli velkému
množství žilek.
Dalším problémem, se kterým muži přicházejí,
jsou drobné tukové žlázky tvořící žlutavé
výstupky především na čele a na tvářích či
nevzhledné výrůstky na obličeji. Rozšířené
žilky v obličeji vznikají v důsledku snížené
kvality elastických vláken v žilní stěně, která
ztrácí svou pružnost. U nás na klinice je
odstraňujeme pomocí cévního
laseru, což je v současné době
nejefektivnější ošetření tohoto
problému. Zákroků, které vám
dodají lepší pocit, aniž by změna
byla příliš nápadná, je celá řada.
Specialitou BcD Clinic vhodnou
spíše pro ženy je kombinace
zákroků vedoucí k přirozenému
omlazení vzhledu během jedné
jediné návštěvy, takzvaný tekutý
lifting obličeje. Principem tohoto
velmi moderního ošetření je kombinace
různých metod, které zlepší kvalitu pleti, zjemní
vrásky, navrátí rtům jejich původní tvar a zpevní
kontury obličeje. ■
www.bcdclinic.cz
ZEPTALI JSME SE
MUDR. YVONNE BERGEROVÉ, ESTETICKÉHO DERMATOLOGA BCD CLINIC
Foto: archiv
› Pracovní trh v ČR: situace, prognózy, vývoj –
strategický rozvoj lidských zdrojů ČR
› Učící se organizace – šance jak uspět
› Zaměřeno na nás: jak se v HR vzděláváme a rozvíjíme?
› Nové trendy a inspirativní ukázky rozvojových nástrojů
› Tvorba vzdělávacích plánů a vzdělávacích map – jaké jsou novinky?
› Specifické rozvojové programy výrobních a nadnárodních firem
› Diversity management jako konkurenční výhoda
Můžete se těšit na:
Přihlaste se na fórum ještě dnes:
+ 420 234 718 721
zc@topvision.cz
www.topvision.cz
Mediální partneři:
Training Development
Forum
7. listopadu
2013
KC GreenPoint
Praha 10
„Lidský kapitál
je hodnota, jejíž
cena narůstá
tím, jak je
používán.“
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/styl velikáni
64 www.komora.cz
První český konfekční továrník
Přestože za největším rozmachem firmy Rolný
stál Arnošt Rolný, nebýt píle a umu jeho rodi-
čů, zřejmě by tak velkého úspěchu nedosáhl.
František Rolný, otec Arnošta, totiž byl prvním
českým konfekčním továrníkem v rakouském
císařství. Františkovi však nespadlo nic do klína
jen tak a musel se vypracovat krůček po krůčku.
Po vyučení se na krejčího pracoval nejprve jako
tovaryš a teprve ve svých dvaatřiceti letech, v roce
1862, si založil vlastní dílnu, ve které zaměstnával
dva tovaryše a jednoho učně. Dílna Františka
Rolného nejprve šila pro továrnu Mayera Mandla,
V
druhé polovině 19. století se v českých
zemích začal dynamicky rozvíjet oděvní
průmysl. Centrem relativně nového odvětví
se stalo město Prostějov. Naprostá většina z míst-
ních podniků nicméně patřila německožidovským
podnikatelům. Už v roce 1862 byl však položen zá-
kladní kámen první firmy, která se zabývala výro-
bou oblečení a za kterou stál český majitel. Jednalo
se o firmu Rolný, jež se postupně vypracovala mezi
přední společnosti v oboru konfekční výroby. Svůj
vrchol zažila firma během první republiky, kdy
ji vedl Arnošt Rolný, který se snažil jít, a také šel,
ve šlépějích svého velkého vzoru Tomáše Bati.
Arnošt Rolný
Tomášem Baťou se i dodnes inspiruje kdekdo, jen málokdo se mu ale dokáže alespoň přiblížit.
Kdo to určitě zvládl, byl Arnošt Rolný, díky kterému se oděvní firma Rolný stala jednou z nejúspěšnějších
společností období první republiky.
který svým systémem domácí práce rozbořil do-
savadní cechovní strukturu krejčovského řemesla,
a následně Rolný dodával oděvy i pro obchodní-
ky do Vídně.
Františku Rolnému se dařilo, počet zakázek neu-
stále narůstal a on tak mohl rozšířit výrobu a počet
dělníků. V roce 1871 došlo k zapsání Rolného
dílny do živnostenského rejstříku. O deset let poz-
ději již František Rolný vyráběl oděvy na dvanácti
strojích a zaměstnával dvacet pracovníků. Vrcho-
lem Rolného podnikání se stal rok 1894, kdy byl
jeho podnik zapsán do rejstříku protokolovaných
Ilustrace: Filip Černý
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/styl velikáni
www.komora.cz 65
PŘÍŠTĚ
ŽIVOT A DÍLO SKLÁŘE
FRANTIŠKA KAVALÍRA
filiálky například v Číně, Egyptě, Hongkongu nebo
Maroku.
Velkým vzorem Arnošta Rolného byl Tomáš Baťa
a v lecčems si byli podobní. Také Rolný dokázal
díky své píli, novinkám ve výrobě, organizaci prá-
ce, přístupem k zaměstnancům a dobré práci s re-
klamou vytvořit jednu z nejúspěšnějších tehdejších
českých firem. V roce 1936 založil první pásovou
výrobu pánského a dětského oblečení. V továr-
ně pracovalo takřka 500 dělníků a díky systému
výroby mohl Rolný zaměstnat i nekvalifikované za-
městnance. Pro své zaměstnance, respektive jejich
děti, Rolný pravidelně pořádal vánoční nadílky.
Samotným pracovníkům zase vytvořil systém pen-
zijního spoření, na které jim přispíval. Vznikl dále
klub SK Rolný, kde mohli zaměstnanci ve volném
čase sportovat.
Stejně jako Baťa i Rolný věřil v sílu reklamy
a podle toho se i zařídil. Ve firmě zaměstnával až
40 lidí, kteří se reklamou zabývali. Zatímco Baťa
přišel se spojením „Náš zákazník, náš pán“, firma
Rolný měla slogany „Rolný všem“ nebo, s odka-
zem na právě Baťu, „Obuv Baťa – oděvy Rolný“.
U Bati se Rolný inspiroval, i co se týkalo výchovy
budoucích zaměstnanců. Zřídil vlastní obchodní
živnostenskou školu a také krejčovské učení.
Druhá světová válka, podobně jako první, nepři-
nesla oděvnímu podniku Rolný žádnou odbytovou
krizi, jelikož firma opět vyráběla erár pro válečné
účely. Období války ale Rolného přesto výrazně
zasáhlo. Musel své podnikání „stáhnout“ do Pros-
tějova a následně z velké části přesunout na Slo-
vensko, kde přece jenom panovaly o něco lepší
podmínky než v protektorátu. Do vedení firmy
přišel německý dozor a také německý spolumajitel
a firma se tak fakticky dostala pod patronát říše.
Konce války se firma jako celek nicméně dočkala
bez větších problémů.
Firmu Rolný se už
nastartovat nepodařilo
Poválečný příběh firmy Rolný se jako vejce vejci
podobá osudu dalších úspěšných prvorepubli-
kových firem. V roce 1948 došlo ke znárodnění
podniku a Arnošt Rolný zemřel dva roky poté.
Dobře se nevedlo ani jeho nejbližším. Syna
Arnošta Rolného mladšího vyloučili z bratislav-
ské Vysoké školy obchodní a následně absolvoval
vojenskou službu u nechvalně proslulých Po-
mocných technických praporů (PTP). Komuni-
stické garnituře byla rodina prvorepublikového
průmyslníka i nadále v trnem v oku a v roce 1958
proběhl vykonstruovaný proces, ve kterém byl
Arnošt Rolný s manželkou, matkou a dalšími
členy rodiny odsouzen do vězení. Po propuštění
mohl Rolný dělat pouze podřadné práce, pracoval
třeba jako krysař v jednom JZD v pohraničí.
Po krátkém uvolnění poměrů v důsledku Praž-
ského jara obdržel pas, díky kterému i s rodinou
vycestoval do Švýcarska, kde následně žil a praco-
val jako bankovní úředník.
Po sametové revoluci byla rodina Rolných
rehabilitována a Arnošt Rolný mladší dostal zpět
část rodinného majetku. V polovině devadesátých
let se dokonce pokusil obnovit konfekční výrobu
v Prostějově, avšak chod firmy se mu nepodařilo
udržet. Společnost ale úředně existovala i nadále.
Definitivní konec firmy Rolný přinesl červen
letošního roku, kdy nabylo právní moci usnesení
Krajského soudu v Brně, které společnost Rolný
zrušilo s likvidací. Sám Arnošt Rolný mladší
zemřel 9. října 2012. ■
DANIEL MORÁVEK
firem. Dostal se tak na úroveň tehdejších velkých
konfekčních továren, jako byly například Mandl
nebo Schwarzmann. Ze svého úspěchu se Fran-
tišek Rolný ale dlouho netěšil, v roce 1902 náhle
zemřel na otravu krve a vedení podniku převzala
jeho manželka Františka.
Františka Rolná se ukázala jako zdatná podnika-
telka a firma pod její taktovkou přežila bez větší
újmy i hospodářskou krizi před první světovou
válkou. Samotná válka pak paradoxně firmě Rolný
pomohla, jelikož byl podnik doslova zahlcen
zakázkami na erární oblečení. V roce 1920 převzal
vedení firmy nejmladší syn Arnošt, který podnik
postupně vynesl takřka až na pomyslný piedestal
konfekční výroby v Evropě.
Mít za vzor Baťu se vyplatilo
Arnošt Rolný se narodil 28. února 1887 a stu-
doval v Prostějově a následně ve Vídni. Zde také
získal praxi u konfekčního podniku Neumann.
Po převzetí podniku rozdělil výrobu na dvě části,
na konfekční a zakázkovou. Firma v té době
zaměstnávala okolo stovky zaměstnanců, avšak
měla pouze dvě prodejny. Zakázkové oděvy se
totiž v té době zasílaly převážně poštou. Arnošt
Rolný se proto rozhodl vybudovat vlastní distri-
buční síť prodejen a tímto úkolem pověřil Anto-
nína Jaroše, tichého společníka podniku. Kromě
desítek nových prodejen otevřel Arnošt Rolný též
dva pobočné závody, v roce 1927 v Brně a v roce
1928 v Praze. Výroba se rychle rozrůstala a firma
měla na konci dvacátých let minulého století
skoro tisíc zaměstnanců.
Úspěch přinášel podniku především přístup
Arnošta Rolného, a to jak k zákazníkům, tak k za-
městnancům. Každý vedoucí prodejny musel složit
kauci ve výši 30 tisíc korun a musel garantovat, že
kdykoli upraví vybraný oděv dle přání zákazníka.
Většinu výroby sice stále zajišťovali domácí dělníci,
významně ale rovněž narůstal počet továrních
dělníků. Kvůli jejich rostoucímu počtu přikoupil
další továrnu v Třebíčského ulici. Během třicátých
let expandovala firma Rolný na zahraniční trhy,
kde zakládala své pobočky. Rolný otevřel nové
DÍKY SVÉ PÍLI, NOVINKÁM VE VÝROBĚ, ORGANIZACI PRÁCE,
PŘÍSTUPEM K ZAMĚSTNANCŮM A DOBRÉ PRÁCI S REKLAMOU
VYTVOŘIL ARNOŠT ROLNÝ JEDNU Z NEJÚSPĚŠNĚJŠÍCH TEHDEJŠÍCH
ČESKÝCH FIREM.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/66 www.komora.cz
styl bez přetvářky
V
irtuální sídlo společnosti je služba, která umož-
ňuje firmám umístit své sídlo do prostor posky-
tovatele této služby. Tuto možnost využívají pře-
devším menší firmy a důvodů mají samozřejmě více.
Nejčastěji chtějí majitelé firmy oddělit své soukromí
od svého podnikání. Je to logický krok, protože pokud
si své sídlo umístí do domu či bytu, kde bydlí se svojí
rodinou, ztrácí tím část svého soukromí. Samozřejmě
pokud má podnikatel sídlo u sebe doma, musí počítat
s tím, že jej tam mohou navštěvovat úředníci při růz-
ných kontrolách a možná také nespokojení zákazníci.
Dalším důvodem, proč mít své sídlo umístěno u profe-
sionálního poskytovatele této služby, je fakt, že někdy
daný podnikatel ani nemá vlastní prostor, kde by sídlo
firmy mohl umístit. Našimi klienty jsou například
i mladí podnikatelé, kteří nechtějí sídlo své společnosti
umisťovat ke svým rodičům domů. Přitom mají skvělý
podnikatelský záměr a jsou správně namotivovaní. Vir-
tuální sídlo společnosti často volí i podnikatelé, kteří
bydlí v menších obcích a chtějí disponovat adresou
v krajském městě. Důvod je jasný, pokud mají sídlo
své společnosti ve velkém městě, působí samozřejmě
na potenciální partnery důvěryhodnějším dojmem.
Zajímavostí je i fakt, že se v poslední době začíná
otáčet trend umísťování firemních sídel především
do Prahy. Stojí za tím skutečnost, že si již podnikatelé
uvědomují důležitost regionálního působení. Nahrává
tomu také Evropská unie, která převážnou část svých
dotací směřuje do ekonomicky slabších regionů. Pokud
však společnost má své sídlo v Praze, pak se k tako-
výmto dotacím vůbec nedostane. A od příštího roku je
plánováno nové dotační období, kde dle předběžných
správ budou ještě více preferovány jednotlivé regiony.
Toto nahrává právě firmám, které mají své sídlo mimo
Prahu. Argumentace typu, že v hlavním městě je menší
počet kontrol z finančního úřadu, je rovněž lichá,
jelikož při porovnání počtu kontrol v Praze, Brně či
Ostravě jsou rozdíly opravdu zanedbatelné.
Nyní je třeba pomalu rozptýlit i ten poslední mráček
pochybností, který je nad službou virtuální sídlo
společnosti. Spousty lidí si totiž neustále myslí, že
společnost, která má virtuální sídlo, musí nutně
podnikat pochybným stylem. Samozřejmě se takové
společnosti mohou objevovat, a to i přes to, že se je
u nás, v naší firmě, snažíme eliminovat. Jenže firmy
s takovýmto úmyslem mohou mít své sídlo jak u po-
skytovatele této služby, tak i kdekoliv jinde. Firmy
mohou své sídlo umisťovat u kvalitního poskytovate-
le služby virtuálního sídla z důvodu, že zde získávají
další přidanou hodnotu. Může být totiž spojena
s firemním poradenstvím či pomocí v začátcích pod-
nikání a pomoci s uvedením nové společnosti na trh.
Je však třeba si opravdu vybrat správného partnera,
který vám takovouto službu zajistí. Poskytovatelů
je totiž velké množství, ale kvalita poskytovaných
služeb je velmi rozdílná. A ani cena nemusí ve vý-
běru pomoci. Standardem je samozřejmě zákonem
požadované označení sídla a přeposlání nebo alespoň
upozornění na příchozí poštu. Často se lze však
setkat s takovými poskytovateli, kteří vaše sídlo ani
neoznačí. Z toho potom mohou plynout sankce ze
strany státní správy.
Dobrý poskytovatel služby „virtuální sídlo“ může být
vaší společnosti i dobrým partnerem na vaší cestě pod-
nikání. Kromě toho, že ochrání soukromí a majetek
právě tím, že oddělíte své podnikání od svého soukro-
mého života, vám může například pomoci se startem
vaše byznysu v daném městě či regionu. Takovýto
poskytovatel má i síť kontaktů, minimálně na firmy,
které mají u něj své sídlo. A pokud mu opravdu záleží
na jeho klientech, pak tyto kontakty dokáže propojovat
a tím vytváří velmi kvalitní podnikatelské prostředí.
Dnes je totiž nutné pracovat s kontakty, jelikož dopo-
ručení je ten nejlepší prodejní kanál. ■
MICHAL ONDRA
Jednatel a spolumajitel
New Wave Service, s. r. o.
Společnost poskytuje virtuální
sídla, smart office a možnost
administrativní podpory
v Ostravě a okolí.
Virtuální sídlo – pomáhat a chránit
Stále lze mezi lidmi slyšet názor, že virtuální sídlo společnosti je něco negativního,
jelikož jej využívají pouze firmy, které nemají příliš čisté úmysly. Přitom je to úplně
jinak a jedná se o službu, která majitelům firem výrazně pomáhá.
V POSLEDNÍ DOBĚ SE ZAČÍNÁ
OTÁČET TREND UMÍSŤOVÁNÍ
FIREMNÍCH SÍDEL DO PRAHY.
STOJÍ ZA TÍM SKUTEČNOST, ŽE
SI JIŽ PODNIKATELÉ UVĚDOMUJÍ
DŮLEŽITOST PŮSOBENÍ V REGIONU.
KAREL JANEČEK » MARTA SLÁNSKÁ » TOMÁŠ BŘEZINA » LADISLAV ŠIMEK » ROBERT PASKOVSKÝ » MARTIN TOLAR »MICHAL ONDRA
Foto: archiv
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/Nový Golf Variant.
Přijďte si vyzkoušet o 59 % více prostoru
pro váš aktivní život.
Kombinovaná spotřeba a emise CO2
: 3,9–5,3 l/100 km, 102–124 g/km.
Autorizovaný prodejce Volkswagen
Autosalon Klokočka Centrum a.s.
Karlovarská 660, 163 00 Praha 6, tel.: 222 197 333,
www.klokocka.cz, e-mail: prodej.volkswagen@klokocka.cz
Cena již od
378 900 Kč.
Variabilní zavazadlový prostor o objemu 605 litrů, 7 airbagů, automatická dvouzónová
klimatizace nebo rádio s dotykovým displejem. To je jen zlomek toho, co vám v základní
výbavě nabídne nový Golf Variant.
159% Golf.
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/www.sclp.cz
Farnborough 2012
Paris Air Show 2013
MAKS Zhukovsky 2013
Farnborough 2014
ILA Berlin 2014
Český letecký průmysl je rostoucí a perspektivní odvětví.
SČLP: 24,5% růst leteckých tržeb • 11,1% růst počtu zaměstnanců • 45,8% růst exportu za letecké výrobky a služby
Český letecký průmysl prezentujeme
důstojně, jednotně a sebevědomě.
Svaz českého leteckého průmyslu
http://www.floowie.com/cs/cti/kom-10-2013/