Kronika ODS

6 1997 1998 199 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 20 009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 7 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 93 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 91 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 7 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 93 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 19 009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 7 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 93 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 91 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 7 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 5 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 93 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 91 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1991 1992 009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 7 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 08 2009 2010 2011 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 95 1996 1997 Občanské demokratické strany

© Občanská demokratická strana 2011

Občanské demokratické strany

4

■ 5 ■ Úvodní slovo VáÏení a milí ãtenáfii, dostává se Vám do rukou kronika k dvacátému v˘roãí zaloÏení Obãanské demokratické strany (ODS). Jejím cílem bylo zmapovat dûní v ODS od jejích poãátkÛ aÏ do souãasn˘ch dní, a to v nû- kolika klíãov˘ch oblastech. Klíãovou událost v Ïivotû kaÏdé politické strany tvofií pravidelné zase- dání nejvy‰‰ího stranického orgánu, v pfiípadû ODS – Kongresu. Právû jednotlivé Kongresy ODS proto tvofií první a úvodní rámec kaÏdé kapitoly na‰í kroniky. V textu najdete v‰e podstatné, co se na nejvy‰‰ím stranickém zasedání fie‰ilo – volby, zmûny Stanov i dÛleÏitá politická usnesení. Druhou klíãovou událost Ïivota kaÏdé politické strany vytváfií její úãast ve volbách. Proto jsme i my druhou ãást pfiíslu‰n˘ch kapitol vûnovali podrobnému zhodnocení volebního pÛsobení obãan- sk˘ch demokratÛ, vãetnû jejich pfiedvolebních kampaní a povolebních vyjednávání. Souãástí kaÏdé „volební“ ãásti jsou pochopitelnû i pfiehledné tabulky s volebními v˘sledky. Dûní politické strany se v‰ak toãí i okolo jin˘ch událostí, neÏ jsou Kongresy a volby. V pfiípadû ODS to jsou napfiíklad události pfielomu let 1997 a 1998 ãi uzavfiení opoziãní smlouvy o nûkolik mûsícÛ pozdûji. Proto jsme tfietí ãást vût‰iny kapitol vûnovali popisu nejdÛleÏitûj‰ích událostí v daném období a jejich kontextu a následn˘ch dopadÛ. Pfiedposlední ãást ‰esti dílÛ knihy obsahuje zprávu o dûní na Ideov˘ch konferencích strany, které se staly programov˘mi minikongresy a hrají dÛleÏitou roli ve vnitfiním Ïivotû ODS. Abychom nezapomnûli opravdu na nic, v závûru kaÏdé kapitoly jsme pfiiloÏili i souhrn mapující dal‰í události související s vnitfiním Ïivotem ODS. KaÏdá kapitola je doplnûna mnoÏstvím dobov˘ch fotografií, mnohdy i dosud nepublikovan˘ch. I to ãiní podle na‰eho názoru publikaci zcela ojedinûlou. Unikátní jsou i statistiky volebních KongresÛ a podrobn˘ popis dûní na nich, kter˘ zatím nebyl nikde tímto zpÛsobem popsán. Na druhou stranu ne kaÏd˘ Kongres je kompletnû archivnû zaznamenán, proto se v jednotlivostech mÛÏe ‰ífie údajÛ li‰it z dÛvodu jejich nedostupnosti. Dovolte nám je‰tû zmínit se krátce o grafickém rozdûlení jednotliv˘ch ãástí kapitol. Abyste si mohli nalistovat napfiíklad jen oddíly t˘kající se voleb nebo KongresÛ, kaÏdou ãást jsme oznaãili barevn˘m ‰títkem. Kongresy jsou popsány vÏdy v úvodu kapitoly a oznaãeny ‰ed˘m ‰títkem, následují volby oznaãené modr˘m ‰títkem, Ideové konference ãerven˘m a dÛleÏité události ‰títkem zelen˘m. Na závûr nám dovolte podûkovat v‰em, ktefií se na pfiípravû kroniky podíleli, protoÏe samozfiejmû není v na‰ich silách ve dvou lidech celou historii ODS zmapovat. Kniha by nevznikla bez poctivé analytické a re‰er‰ní práce politické sekce ODS ve sloÏení Matûj Trávníãek (zpracoval oddíl k vol- bám) a Jakub âermák (oddíl k Ideov˘m konferencím) a pracovníkÛ mediální sekce Matyá‰e Vitíka a Miroslava Dira, ktefií zmapovali dal‰í dÛleÏité události ODS. Nezanedbateln˘ podíl na vzniku knihy má vydavatelská sekce ODS pod vedením Vlasty Lajãakové, která zajistila bezproblémov˘ prÛbûh korektur, v˘bûr fotek i grafické práce. Závûreãn˘ dohled nad knihou mûl i vedoucí mediální sekce a tiskov˘ mluvãí ODS TomበBartovsk˘. Jejich jména zmiÀujeme jako podûkování za bez- chybnou spolupráci, nikoliv jako pfienesení odpovûdnosti za pfiípadné chyby. Ty padají jen a pouze na na‰e bedra editorÛ. Vûfiíme, Ïe se Vám pfiedkládaná publikace bude líbit a najdete v ní pfiesnû to, co hledáte. Ne- bude-li pouze zaloÏena ve Va‰í knihovniãce, ale stane-li se pravideln˘m pomocníkem pfii pohledu do historie ODS, splnili jsme svÛj cíl. Pfiíjemné a niãím neru‰ené ãtení Vám pfiejí Zbynûk Klíã a Petr Sokol, editofii knihy

6

Václav Klaus předseda ODS 1991–2002

8

Mirek Topolánek předseda ODS 2002–2010 VáÏení ãlenové ODS, na‰e strana vÏdy byla, je a vûfiím, Ïe i bude hlavní silou bránící svobodu ve v‰ech podobách. My, obãan‰tí demokraté, jsme politick˘mi dûdici 17. listopadu. Jsme dnes jedinou relevantní stranou, která vznikla v pfiímém dÛsledku revoluãních událostí roku 1989. Na‰e tradice jsou tak zároveÀ tradicemi na‰í novodobé demokracie. To je velk˘ závazek. Obãanská demokratická strana je nejen sv˘mi hodnotami, ale celou svou historií v politické rovinû stráÏkyní listopa- dového odkazu. Je mi velkou ctí, Ïe jsem mohl po více neÏ sedm let stát v ãele této strany. Îe jsem vás mohl vést do fiady vítûzn˘ch bitev. Îe jsem mohl b˘t u toho, kdyÏ se ODS po osmi letech v opozici vrátila do vlády. Îe jsem mohl spolu s vámi novû interpretovat hodnoty, které stály u zaloÏení ODS, ovûfiit jejich trvalou platnost a dát jim reáln˘ obsah v podobû reforem, které jsme za ob- tíÏn˘ch podmínek dokázali prosadit. Cením si toho. Cením si kaÏdého z vás, kter˘ k tomu jakkoli pfiispûl. Vûfiím, Ïe budete mít srdce bránit hodnoty ODS, bránit svobodu proti jejím mnoha nepfiátelÛm. Vûfiím, Ïe budete mít rozum, abyste ideje ODS neprosazovali doktrináfisky, ale dokázali je uãinit pfiitaÏliv˘mi pro ‰irokou vefiejnost. Vûfiím, Ïe budete mít vÛli zapojit va‰e srdce a vበrozum do práce pro âeskou republiku. A samozfiejmû doufám, Ïe budete mít dost spoleãné svornosti a vzájemné solidarity, bez nichÏ vám individuální srdce, rozum a vÛle nebudou k niãemu. To poslední berte, prosím, opravdu váÏnû. Je to pravda, která by se mohla tesat, ale zkuste ji radûji Ïít. Dvacet let je docela dlouhá doba, je v tom uÏ jistá dospûlost, ale kdo by chtûl umfiít mlad˘? S úctou Vá‰

10

Petr Nečas předseda ODS od roku 2010 VáÏené kolegynû, váÏení kolegové, Obãanská demokratická strana jiÏ dvacet let v˘znamn˘m zpÛsobem ovlivÀuje politické dûní v této zemi. Jsme stranou dospûlou, etablovanou, která stále stojí na stejn˘ch základech jako v dobû jejího vzniku. Tehdy jsme fiíkali, Ïe nechceme Ïádné socialismy s lidskou tváfií, perestrojkové experimenty ãi nestranickou politiku elit. Chtûli jsme ekonomiku zaloÏenou na svobodném trhu vzniklém privatizací, deregulací a liberalizací. Chtûli jsme svobodnou zemi s prozápadní orientací. A chtûli jsme zastupitelskou demokracii zaloÏenou na systému poli- tick˘ch stran. To v‰e se podafiilo, a na tom v‰em mají obãan‰tí demokraté tehdy v ãele se za- kládajícím pfiedsedou Václavem Klausem nepopiratelnou zásluhu. V tomto odkazu dnes pokraãujeme, jelikoÏ ODS byla vÏdy stranou reformní. Obãanská demokratická strana stála u zrodu âeské republiky jako standardní demokracie západního typu. Byla hybnou silou v‰ech transformaãních zmûn. KaÏd˘ dnes musí vidût ten mimofiádn˘ posun od v totalitû fiízeného Ïivota ve strachu a nedostatku po byÈ nedokonal˘, ale pfiesto kvalitativnû diametrálnû odli‰n˘ návrat k evropskému, západnímu normálu. Staãí si dnes jen projet na‰e mûsta, obce a zapátrat v pamûti. Obãanská demokratická strana vÏdy stavûla a stále staví na konzervativních a ekonomicky liberálních tezích svého programu. VÏdy byla a stále je urãující silou na pravici politického spektra, pfiestoÏe po celou dobu její existence trvaly a stále trvají vnûj‰í snahy o její margi- nalizaci a ataky na její integritu. Vût‰ina tûchto seskupení a stran, které se snaÏily „zprava“ ostfie vymezovat vÛãi politice ODS, dnes jiÏ neexistuje. Prokazovali jsme, Ïe jednou ze zá- kladních devíz ODS je velká vnitfiní síla a schopnost pfiekonávat sloÏité politické situace. Se- trvejme v tom, to je mimofiádnû dÛleÏité! Máme za sebou viditelné v˘sledky. Máme svoji tradici a hrdost. S my‰lenkovû obdobn˘mi politick˘mi stranami jsme pevnû ukotveni i na evropské pÛdû. Jsme ov‰em schopni pfiiznat si i svoje nedostatky. Vnitfiní problémy, se kter˘mi se pot˘ká kaÏdá relevantní politická strana, si v‰ak vyfie‰íme sami a nepotfiebujeme k tomu sly‰et mo- ralistická kázání na‰í konkurence. Zejména nikoli té, která si sama nezametla pfied vlastním prahem. Chtûl bych závûrem podûkovat m˘m pfiedchÛdcÛm Václavu Klausovi a Mirku Topolánkovi za jejich pfiínos pro Obãanskou demokratickou stranu. Není snadné b˘t v ãele peletonu, kde opravdu fouká. Zvládli tento nelehk˘ úkol se ctí. Do dal‰ích let pfieji obãansk˘m demokratÛm jen to nejlep‰í. âeká nás pfiitom spoleãnû hodnû práce. Dobr˘m pfiedpokladem je skuteãnost, Ïe máme vÛli a schopnost pokraãovat tam, kde byly pfied dvaceti lety poloÏeny na‰e ideové základy.

■ 12 ■ 20 let ODS

■ 13 ■ Vznik ODS Vznik ODS Obãanská demokratická strana (ODS) vznikla jako nástupnick˘ subjekt a pokraãovatel Obãanského fóra (OF), které bylo protitotalitním, protikomunistick˘m hnutím a hlavní politickou silou pfii pfiechodu k demokratickému reÏimu v ãeské ãásti âeskoslovenska. ODS vznikla jako následovatel proudu uvnitfi Obãanského fóra, kter˘ prosazoval pfietvo- fiení volného hnutí ve standardní politickou stranu, podporoval rychlé provedení ekono- mické reformy a jednoznaãn˘ rozchod s komunistickou minulostí. Tento proud mûl zastánce zejména v regionálních strukturách OF, zatímco vût‰ina reprezentantÛ centrálních orgánÛ OF podporovala koncepci, která navrhovala uchování OF jako volného hnutí bez jasné struktury i politické orientace. Tento proud se navíc vyslovoval pro pomalej‰í a ménû dÛsledn˘ prÛbûh reforem v ekonomické i politické oblasti. Díky základnû v regionech ov‰em zaãal jiÏ na podzim 1990 v OF pfievaÏovat „proud reformátorÛ“ kolem federálního ministra financí Václava Klause. Pfiesto byla pro mnohé pfiekvapivá volba Václava Klause pfiedsedou OF, která probûhla na snûmu OF 13. fiíjna 1990 v Praze-Hostivafii, a to v˘raznou vût‰inou 115 ze 167 platn˘ch hlasÛ. Posun k politické stranû s jasnou orientací pokraãoval i na dal‰ím snûmu OF, konaném opût v praÏské Hostivafii, kde byl 12. ledna 1991 v˘raznou vût‰inou hlasÛ pfiijat „V˘chozí politick˘ program OF“, znamenající definitivní pfierod v‰elidového hnutí v politickou stranu pravicové orientace. Stejnû tak usnesení snûmu obsahovalo ustanovení, Ïe „OF samo sebe definuje jako politickou stranu s individuálním v˘luãn˘m ãlenstvím“. S takov˘mto posunem se ov‰em nechtûl smífiit men‰inov˘ proud, coÏ vedlo k postup- nému rozdûlení OF a uzavfiení tzv. „lánsk˘ch dohod“, které 10. února stanovily podmínky konce OF. Dohody se promítly do usnesení Rady OF, které rozhodlo, Ïe OF se rozdûlí na dva subjekty, z nichÏ Ïádn˘ si neponechá znaãku OF. Na mimofiádném, tzv. „rozluãkovém“ snûmu Obãanského fóra, konaném dne 23. února 1991 v Praze v paláci Lucerna, bylo rozhodnuto o rozdûlení OF na budoucí Obãanskou demokratickou stranu a Obãanské hnutí. Je‰tû do zahájení pfiedvolební kampanû mûlo OF sice existovat jako hnutí se dvûma kolektivními ãleny, které bude fiídit paritnû sloÏen˘ Ko- ordinaãní v˘bor, ale ten jiÏ jen fie‰il faktické rozdûlení, a to zejména v oblasti majetku. Dne 4. bfiezna 1991 byl v Praze v budovû Obãanského fóra ve Snûmovní ulici na Malé Stranû oficiálnû ustaven Pfiípravn˘ v˘bor ODS, jehoÏ pfiedsedou se stal Václav Klaus, místo- pfiedsedy poslanci Miroslav Macek a Petr âermák a dal‰ími ãleny Milan Kondr (jako tajemník Pfiípravného v˘boru), Ludûk Vychodil z Olomouce (jako hlavní manaÏer), Petr Havlík (jako „ãlen PV pro informace“), Josef Zieleniec (jako pfiedseda poradního sboru) a Igor Postl (po- vûfien˘ registrací ãlenÛ a koordinací okresních organizací). Pfiípravn˘ v˘bor se navíc scházel je‰tû v roz‰ífiené podobû, posílen˘ o zástupce vznikajících organizací v okresech a krajích.

■ 14 ■ 20 let ODS Předběžná registrace do Občanské demokratické strany

■ 15 ■ Vznik ODS Do Koordinaãního v˘boru OF byli jmenováni za ODS Václav Klaus, Petr âermák, Miroslav Macek, Oldfiich Váca (zastupující poslance v âNR) a Petr Hapala. JiÏ bûhem prvního zasedání Pfiípravného v˘boru byla fie‰ena otázka názvu nové strany. Jméno Obãanská demokratická strana bylo povaÏováno pouze za pracovní název. Nejvût‰í podporu v Pfiípravném v˘boru mûl název Konzervativní strana, skloÀovala se jména Federální konzervativní strana, Obãanská konzervativní strana, Konzervativní obãanská strana nebo Obãansk˘ kongres. PfiipomeÀme, Ïe nûkteré dokumenty z doby vzniku Osvědčení o registraci politické strany

■ 16 ■ 20 let ODS pozdûj‰í ODS o ní mluví jako o „vznikající stranû OF“ nebo „obãanské stranû OF“. KdyÏ Miroslav Macek jiÏ 9. bfiezna pfiipravil návrh prvních stanov pro novou stranu, nazval je Stanovami Konzervativní strany. Pfiípravn˘ v˘bor ODS podal ãeskému republikovému Ministerstvu vnitra Ïádost o evi- denci strany v âeské republice, doplnûnou podpisy obãanÛ podporujících tento návrh. Na Ïádosti jsou jako ãlenové Pfiípravného v˘boru uvedeni Václav Klaus, Miroslav Macek, Petr âermák, Milan Kondr, ale také Filip ·ediv˘ (poslanec z Litvínova). Oficiálnû byla nová strana Ministerstvem vnitra zaregistrována 18. bfiezna 1991. Následnû Pfiípravn˘ v˘bor podnikl pfiípravy ke svolání ustavujícího Kongresu strany. Jeden z prvních dokumentů Přípravného výboru – žádost bance o používání razítka ODS

■ 17 ■ Ustavující Kongres Ustavující Kongres ODS Olomouc, 20. a 21. dubna 1991 Poprvé se delegáti Kongresu ODS se‰li v Olomouci v kulturním domû Sigma ve dnech 20. a 21. dubna 1991. Na Kongresu, kter˘ mûl oficiálnû ustavit orgány strany, hlasova- lo 247 delegátÛ. Kongres pfiijal zdravici prezidenta republiky Václava Havla, svûtícího Zdravice Václava Havla ustavujícímu Kongresu ODS

biskupa praÏského Franti‰ka Lobkovice, stejnû jako zdravice zahraniãních hostÛ a zá- stupcÛ politick˘ch stran a uskupení. Kongres jiÏ první den jednání usnesením ustavil „Obãanskou demokratickou stranu jako demokratickou pravicovou stranu s konzervativním programem“. Tím skonãila debata o názvu strany. PÛvodnû preferovan˘ název Konzervativní strana byl zabrán jinou poli- tickou formací, a tak si strana ponechala pÛvodní „pracovní“ jméno. Delegáti zároveÀ schválili Stanovy ODS a Programové prohlá‰ení ODS, nazvané Cesta k prosperitû. Volby Pfied zahájením voleb orgánÛ si delegáti pÛvodnû odhlasovali, Ïe volby probûhnou vefiejnû. Následnû ale na návrh poslancÛ FS bylo toto usnesení revokováno a vefiejnû pro- bûhla pouze volba Smírãího v˘boru a Kontrolní a revizní komise. Na funkci pfiedsedy strany byl jako jedin˘ navrÏen federální ministr financí a hlavní iniciátor vzniku ODS Václav Klaus. Jedin˘ kandidát obdrÏel 220 hlasÛ a stal se historicky prvním pfiedsedou strany. Kongres rozhodl o obsazení dvou místopfiedsednick˘ch funkcí. Na pozici místopfied- sedy byli navrÏeni libereck˘ poslanec âNR Petr âermák (Severoãesk˘ region), poslanec Federálního shromáÏdûní ze Zábfieha na Moravû Miroslav Macek (Severomoravsk˘ re- gion) a jeho kolega z Hodonína Jifií Kováfi (Jihomoravsk˘ region). Padl je‰tû návrh na nominaci dal‰ího ãlena Pfiípravného v˘boru strany a praÏského zastupitele a b˘valého místopfiedsedy OF Milana Kondra, kter˘ ale návrh nepfiijal. O volbû místopfiedsedÛ roz- hodlo jiÏ první kolo, kdy byli zvoleni Miroslav Macek a Petr âermák. Delegáti následnû zvolili jedním tajn˘m hlasováním ãleny nejvy‰‰ího orgánu strany mezi Kongresy – V˘konné rady (VR). Ustavující Kongres rozhodl, Ïe v tomto orgánu budou mít ãeské kraje po jednom zástupci a moravské po dvou reprezentantech. âleny první V˘konné rady se stali: Oldfiich Váca (Západoãesk˘ kraj), Václav Trojan (Jihoãesk˘ kraj), Emil Jaro‰ (V˘chodoãesk˘ kraj), Jindfiich Vodiãka (Stfiedoãesk˘ kraj), Jan Bauer (Severoãesk˘ kraj), Milan Kondr (PraÏsk˘ region), Jifií Kováfi a Jifií Stránsk˘ (oba Jiho- moravsk˘ kraj), Petr Hapala a Radim Nováãek (oba Severomoravsk˘ kraj). âleny VR se zároveÀ stali také pfiedsedové poslaneck˘ch klubÛ v zákonodárn˘ch sborech. Funkci pfiedsedy spoleãného klubu v obou komorách Federálního shromáÏdûní, ve kterém se sdruÏilo 42 federálních poslancÛ, zastával Franti‰ek Hou‰ka (PraÏsk˘ region). V ãele klubu ODS v âeské národní radû, k nûmuÏ patfiilo v dobû Kongresu 40 republikov˘ch zákonodárcÛ, stál Stanislav Volák (Západoãesk˘ kraj). První Stanovy ODS zároveÀ poãítaly s ãlenstvím ve VR také pro tajemníka Hlavní kanceláfie, pfiedsedu poradního sboru a hlavního pokladníka. Tyto funkce byly obsazeny 20 let ODS ■ 18 ■

aÏ na prvním jednání V˘konné rady po ustavujícím Kongresu. Pfiedseda strany jmenoval na návrh VR pfiedsedou poradního sboru Josefa Zieleniece a tajemníkem hlavní kanceláfie Petra Havlíka. Hlavním pokladníkem se stal Jifií Havlena. Ustavující Kongres ■ 19 ■ 1. kolo (240 hlasujících) Václav Klaus 220 zvolen Volba předsedy 1. kolo (245 hlasujících) Petr Čermák 194 zvolen Miroslav Macek 175 zvolen Jiří Kovář 113 nezvolen Volba 2 místopředsedů Politická usnesení Kongres povûfiil V˘konnou radu jmenováním ãlenÛ Koordinaãního v˘boru OF, kter˘ mûl za úkol ukonãit ãinnost OF. Delegáti také uloÏili V˘konné radû svolat první fiádn˘ Kongres strany v nejkrat‰ím reálném termínu a nedoporuãili místním a oblastním sdruÏe- ním v následujícím funkãním období kandidovat b˘valé ãleny KSâ do funkcí v ODS a do zastupitelsk˘ch orgánÛ. Ustavující Kongres se rovnûÏ zab˘val státoprávním uspofiádáním, podpofiil fie‰ení v podobû funkãní federace a pfiípravu nov˘ch ústav a nov˘ch volebních zákonÛ. Kongres také odsoudil komunistick˘ systém, jehoÏ existence podle názoru delegátÛ zpÛsobila na‰í zemi tûÏké ‰kody, a zároveÀ se distancoval od jakékoliv formy marxistick˘ch a jin˘ch totalitních ideologií. Usnesením se delegáti také pfiihlásili k fie‰ení v‰ech závaÏn˘ch so- ciálních problémÛ, ale pfii odmítání sociálnû demagogick˘ch, populistick˘ch a rovno- stáfisk˘ch tendencí. Kongres povûfiil poslance ODS v zákonodárn˘ch sborech, aby navrhli zvefiejnûní osob- ních dat, funkcí a míst pÛsobení pfiíslu‰níkÛ StB a jejích tajn˘ch spolupracovníkÛ. Delegáti podpofiili úãelnou transformaci zemûdûlství na základû vlastnick˘ch vztahÛ a deklarovali, Ïe ODS bude vûnovat zv˘‰enou pozornost v‰em otázkám venkova. Katastrofální situaci v oblasti Ïivotního prostfiedí ODS chtûla podle kongresového usnesení fie‰it urychlenou tvorbou Ïádoucích ekologick˘ch norem, vãetnû ekonomick˘ch nástrojÛ. Ve zdravotnictví Kongres podpofiil odstranûní nefunkãního systému a jeho nahrazení systémem nestátního v‰eobecného zdravotního poji‰tûní.

■ 20 ■ 20 let ODS Kongres konstatoval, Ïe zpÛsob informování vefiejnosti státními sdûlovacími pro- stfiedky (âST, âSRo a âTK) je neobjektivní, a poÏadoval nápravu. V rámci projednávání vnitfiních záleÏitostí strany navrhl Kongres vytvofiení Zahraniãní komise, zab˘val se fungováním poslaneck˘ch klubÛ a podpofiil spolupráci s názorovû blíz- k˘mi stranami a sdruÏeními (doma i v zahraniãí). Stanovy Novû pfiijaté Stanovy ODS zavedly tfiístupÀovou strukturu, v níÏ jednotlivé úrovnû tvofiilo místní sdruÏení (místní úroveÀ v obcích nebo jejich ãástech), oblastní sdruÏení (úroveÀ okresÛ a praÏsk˘ch obvodÛ) a celostátní orgány strany. Na v‰ech úrovních tvofiily nejvy‰‰í orgány strany snûm (naz˘vající se na celostátní úrovni Kongres) a rada, která fiídila ãinnost strany mezi snûmy (resp. Kongresy). Roli rady na celostátní úrovni hrála V˘konná rada. Na celostátní úrovni vznikly je‰tû Smírãí v˘bor (SV) a Kontrolní a revizní komise (KRK), do kaÏdé z nich volil Kongres jednoho zástupce za kaÏd˘ volební kraj. Místní i oblastní sdruÏení mûla své vlastní Stanovy, které musely b˘t v souladu s tûmi celostátními. Dnes jiÏ zapomenutou funkcí byl tajemník místního sdruÏení, kter˘ zodpo- vídal za technické a organizaãní záleÏitosti, byl volen˘ snûmem, ale nebyl ãlenem místní rady. Místní radu tak tvofiil pfiedseda, místopfiedsedové, pokladník a minimálnû dva ãle- nové, pfiiãemÏ v‰echny volil místní snûm. Na oblastní úrovni jiÏ funkce tajemníka neexistovala, ale nahrazoval ho profesionální oblastní manaÏer. Oblastní radu tvofiil pfiedseda OS, místopfiedsedové, pokladník oblasti a zástupci místních sdruÏení dle klíãe stanoveného VR. Oblastní snûm volil delegáty Kon- gresu a navrhoval kandidáty do VR. Stanovy rovnûÏ umoÏnily vytvofiit Oblastní poradní snûmy. PfiestoÏe neexistovala krajská úroveÀ sdruÏení, byla zfiízena funkce krajsk˘ch ma- naÏerÛ. Na celostátní úrovni stranu vedl pfiedseda, ve Stanovách neurãen˘ poãet místopfiedsedÛ a V˘konná rada, jejíÏ sloÏení bylo jiÏ popsáno v˘‰e. Nejvy‰‰ím orgánem strany se stal Kongres, kter˘ se scházel minimálnû jedenkrát roãnû nebo pokud o jeho svolání poÏádala tfietina ãlenÛ VR nebo tfietina oblastních sdruÏení. Kongres se skládal z ãlenÛ VR, poslancÛ a delegátÛ oblastních sdruÏení zvolen˘ch dle klíãe urãeného VR. Kongres schvaloval Stanovy a jejich zmûny, zprávu pfiedsedy, zprávu VR, zprávu hlavního pokladníka, zprávu pfiedsedy KRK, v˘‰i ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ a podíl odvádûn˘ z nich do centrálního fondu strany a mohl interpelovat své ministry a poslance. Stanovy rovnûÏ zfiídily Hlavní kanceláfi ODS v ãele s jejím tajemníkem, poradní sbor (sloÏen˘ z dobrovoln˘ch spolupracovníkÛ pfiedsedy a poslancÛ) a hlavní pokladní správu

■ 21 ■ Ustavující Kongres v ãele s hlavním pokladníkem, kterého jako ãlenové doplÀovali zástupci jednotliv˘ch vo- lebních krajÛ volení Kongresem po jednom. Stanovy rovnûÏ upravily postavení poslanec- k˘ch klubÛ strany. V‰em celostátním orgánÛm byla pfiedepsána kaÏdoroãní volba. Další důležité události mezi ustavujícím Kongresem a I. Kongresem V˘konná rada ODS zahájila po Kongresu práci na organizaãní struktufie strany. Byli pfiijímáni oblastní manaÏefii. ODS se soustfiedila na získávání ãlenÛ a na vytváfiení místních sdruÏení jako nejniωích ãlánkÛ strany, zároveÀ vznikala oblastní sdruÏení na principu „jedno sdruÏení – jeden okres“. Vitríny s návrhy log ODS

■ 125 ■ Hlavou i srdcem XI. Kongres ODS Plzeň, 15. října 2000 Na základû rozhodnutí jihlavského Kongresu se XI. fiádn˘ snûm nestal volebním, ale poslouÏil zejména jako pfiíprava na senátní volby a historicky první krajské volby. Kongres byl poprvé uspofiádán podruhé ve stejném mûstû, a tohoto privilegia se dostalo západo- ãeské Plzni, která Kongres hostila 15. fiíjna 2000. Volby Vzhledem k pfiechodu ODS na regionální sdruÏení, která kopírovala novû zfiízené kraje, byla V˘konná rada na tomto Kongresu roz‰ífiena o zástupce regionÛ, ktefií dosud nebyli ve VR zastoupeni. Za Karlovarsk˘ region byl zvolen Jifií âervenka, za Olomouck˘ region Ivan Kosatík a za Pardubick˘ region Václav Nájemník. Delegáti hlasují na XI. Kongresu ODS v Plzni

Politická usnesení PlzeÀsk˘ Kongres ODS oznaãil nadcházející senátní a krajské volby za dal‰í dÛleÏit˘ stfiet o charakter zemû. ODS chtûla ve volbách udûlat v‰e pro to, aby se nová krajská za- stupitelstva a Senát nestaly nástrojem dal‰ích socialistick˘ch experimentÛ a tzv. nezávislé nepolitiky. ODS chtûla usilovat o to, aby se v na‰í zemi opût prosadily pravicové ideje svobodného trhu a svobodného obãana. Kongres ODS vyz˘val kandidáty a celou ãlenskou základnu k aktivní práci ve volební kampani, ke kampani pozitivní, slu‰né, ale dÛsledné, ke kampani vedené „hlavou i srdcem“. Kongres ODS uloÏil V˘konné radû uspofiádat do pfií‰tího Kongresu Ideovou konferenci na téma „Dal‰í smûfiování ODS v politickém spektru“. Kongres neschválil Ïádné zmûny Stanov. Volební podzim 2000 Historicky první volby do zastupitelstev krajÛ, spojené s prvním kolem voleb do 1/3 Senátu probûhly 12. listopadu 2000. V té dobû se vládnoucí âSSD pot˘kala s nepfiíli‰ vysokou podporou vefiejnosti. Jist˘ odliv voliãské pfiíznû, nikoli v‰ak tak razantní jako v pfiípadû âSSD, zaznamenala i ODS. Naopak âtyfikoalice, tedy spojenectví KDU-âSL, od ODS od‰tûpené Unie svobody, Demokratické unie a ODA, byla na vrcholu sil. NárÛst voliãsk˘ch preferencí hlásili i komunisté. Hlavou i srdcem ODS ‰la do voleb s heslem „Hlavou i srdcem. ODS!“ V logotypu a uÏitém grafickém manuálu chybûl klasick˘ ptáãek, kter˘ byl nahrazen ãerven˘m srdcem. Volebním pro- 20 let ODS ■ 126 ■ Volební logo ODS před krajskými volbami 2000

gramem byl „Manifest srdce a rozumu“ a Václav Klaus apeloval na voliãe: „V krajích i Senátu budeme hájit zájmy nás v‰ech, ktefií dáváme pfiednost rozumu a odpovûdnosti. Jsme strana zdravého rozumu ãesk˘ch lidí.“ Naopak âtyfikoalice sázela na kritiku vlád- noucí âSSD i „smluvnû opoziãní“ ODS, komunisté se pak snaÏili tûÏit z propadu âSSD a pfiebrat její voliãe. Osm hejtmanů pro ODS Krajské volby tak skonãily velmi vyrovnan˘m v˘sledkem ODS, âtyfikoalice a KSâM. Celkovû na poãty hlasÛ ve 13 krajích (v Praze volby probûhly soubûÏnû s vol- bami komunálními v roce 1998) zvítûzila se ziskem 23,80 % ODS, tûsnû za ní se ztrátou necelého 1 % hlasÛ a ziskem 22,86 % konãí âtyfikoalice a se ziskem 21,14 % hlasÛ KSâM. ODS zvítûzila v krajích Stfiedoãeském, Budûjovickém, PlzeÀském, Karlovar- ském, Libereckém, Královéhradeckém a Ostravském, kter˘ byl vÛbec jedin˘m „morav- sk˘m“ krajem, ve kterém dokázala ODS zvítûzit. âtyfikoalice zvítûzila ve zbyl˘ch „moravsk˘ch“ krajích (tj. Brnûnském, Zlínském a Olomouckém) a v obou krajích, které sv˘m územím zahrnují jak âechy, tak Moravu, tedy v Pardubickém a Jihlavském. KSâM pak vyhrála v kraji Ústeckém. (U ãásti krajÛ v prÛbûhu roku 2001 do‰lo ke zmûnû jejich názvu do dne‰ní podoby). Hlavou i srdcem ■ 127 ■ Krajské volby 2000 % hlasů počet vítězství počet hejtmanů ODS 23,80 7 8 Čtyřkoalice 22,86 5 5 KSČM 21,14 1 0 ČSSD 14,66 0 0 VÛbec nejlep‰ího zisku ODS dosáhla v Karlovarském kraji, kde získala 33,33 % hlasÛ, na opaãném konci pomyslného Ïebfiíãku pak skonãil Zlínsk˘ kraj se ziskem rovn˘ch 20 % hlasÛ. ODS se prosadila silnû i v povolebních jednáních, kde se jí podafiilo promûnit sedm vítûzství v osm hejtmansk˘ch postÛ, kdyÏ získala pro Jifiího ·ulce funkci hejtmana i v Ústeckém kraji, kde nevyhrála. Dal‰ími hejtmany v dresu ODS se pak stali EvÏen To- ‰enovsk˘ (Ostravsk˘ kraj), Petr Bendl (Stfiedoãesk˘ kraj), Jan Zahradník (Budûjovick˘ kraj), Petr Zimmermann (PlzeÀsk˘ kraj), Josef Pavel (Karlovarsk˘ kraj), Pavel Pavlik (Li- bereck˘ kraj) a Pavel Bradík (Královéhradeck˘ kraj). Ve zb˘vajících krajích pak ODS tvofiila koalice se âtyfikoalicí a pfiípadnû dal‰ími subjekty.

Hořké druhé místo v senátních volbách Senátní volby, jejichÏ druhé kolo se uzavíralo t˘den po volbách krajsk˘ch, skonãily vítûzstvím âtyfikoalice, která získala 17 z 27 mandátÛ. ODS se podafiilo 18 postupÛ do druhého kola pfietavit v zisk 8 mandátÛ a skonãila tak druhá. Je‰tû vût‰í pohromou byly v‰ak senátní volby pro vládnoucí âSSD, která získala jen 1 mandát. Z pohledu ODS a její prestiÏe byl bolestn˘ zejména v˘sledek voleb na Bene‰ovsku, kde se nepodafiilo obhájit mandát tehdej‰í pfiedsedkyni Senátu a místopfiedsedkyni ODS Libu‰i Bene‰ové. Naproti tomu nejlep‰ího v˘sledku dosáhl v dresu ODS Ludûk Sefzig na Rokycansku, kde zvítûzil se ziskem 60,76 % hlasÛ. Nejtûsnûj‰ím v˘sledkem pak byl sou- boj na Mladoboleslavsku, kde kandidát ODS Jaroslav Mitlener porazil nûkdej‰ího ministra zahraniãí Jifiího Dienstbiera, kter˘ kandidoval za âSSD, o pouh˘ch 111 hlasÛ. Za zmínku stojí snad je‰tû v˘sledek v Praze 8, kde kandidoval za âSSD Jifií Paroubek, skonãil v‰ak aÏ na ãtvrtém místû, jen o 14 hlasÛ pfied Petrem Cibulkou. Senátorkou se zde stala Alena Paleãková za ODS. V Senátu zÛstala ODS po volbách druhou nejsilnûj‰í frakcí, pfii‰la v‰ak o místo pfied- sedy, kam strany âtyfikoalice instalovaly lidovce Petra Pitharta. 20 let ODS ■ 128 ■ Václav Klaus, tisková mluvčí Michaela Maláčová a poslanec Jan Vidím komentují výsledky krajských voleb a 1. kola voleb do Senátu (Praha, 12. listopadu 2000)

Deset let Občanské demokratické strany Dne 21. dubna 2001 si Obãanská demokratická strana pfiipomnûla 10. v˘roãí svého zaloÏení. K této v˘znamné pfiíleÏitosti uspofiádala ve dnech 21. aÏ 22. dubna 2001 III. Ideovou konferenci s názvem „Deset let ODS“, která se konala v Praze na Îofínû. Zúãastnilo se jí celkem 450 delegátÛ a hostÛ. Konferenci tradiãnû zahájil pfiedseda Václav Klaus úvodním slovem. Dále konference pokraãovala spoleãn˘m zasedáním, ale na rozdíl od pfiedchozích dvou ideov˘ch konferencí byla rozdûlena pouze do ãtyfi, nikoliv do ‰esti dílãích sekcí. Program prvního dne byl zakonãen historicky prvním reprezentaãním plesem ODS. Na programu druhého dne pak byla evaluace celé Ideové konference a závûreãná tisková konference. ODS na české politické scéně První odborná sekce byla zamûfiena na tfii základní tematické okruhy: za prvé ideové ukotvení ODS a její ideologie jako pravicové strany, za druhé prioritní témata ODS a za tfietí otázky vnitfiních pomûrÛ a mechanismÛ ODS, stranické práce, politické taktiky a úlohy opoziãní smlouvy. Závûrem prvního tematického okruhu bylo, Ïe ODS by mûla zÛstat vyhranûnou pravicovou stranou, ale zároveÀ musí b˘t v‰elidovou, tedy „catch-all party“, stranou sloÏenou z liberálního a konzervativního proudu. DÛraz byl kladen také na otázky svobody, právního státu a dále rodiny jakoÏto základu státu. Mezi dal‰í priority Hlavou i srdcem ■ 129 ■ získaných mandátů Senát celkem změna ODS 8 22 –3 ČSSD 1 15 –8 KSČM 0 3 –1 NK 1 2 +1 4K (celkem) 17 39 +11 KDU-ČSL 8 21 +5 US 8 9 +6 ODA 1 9 +1 DEU 0 0 –1 CELKEM 27 81 Senátní volby 2000

■ 130 ■ 20 let ODS ODS, projednávané v rámci druhého okruhu, patfiila podpora ÏivnostníkÛ a mal˘ch a stfiedních podnikatelÛ. Dal‰ími tématy druhé ãásti sekce to bylo zejména odbourávání byrokratické zátûÏe podnikatelÛ a obãanÛ a v neposlední fiadû obrana práva a pofiádku v âR. Ve zb˘vajícím tfietím okruhu se fie‰ila otázka vnitfiního fungování ODS, nutnost práce s mlad˘mi lidmi a moÏnosti, jak pokraãovat, ãi nepokraãovat v projektu opoziãní smlouvy. Česká republika v Evropě Debata v druhé tematické sekci byla vedena ve dvou hlavních liniích: jednou z nich byl popis, charakteristika a anal˘za procesÛ, které probíhaly v tehdej‰í dobû v Evropské unii, tou druhou pokus formulovat na základû té pfiedchozí politickou strategii a taktiku. Ideová konference ODS se zab˘vala charakteristikou ústavních a institucionálních pro- cesÛ probíhajících v EU. ODS zdÛraznila, Ïe její zahraniãní politika je zaloÏena na silné III. Ideová konference ODS v Praze (Žofín, 21.–22. listopadu 2001)

■ 131 ■ Hlavou i srdcem euroatlantické vazbû a ãlenství v NATO a nelze ji redukovat pouze na zahraniãní politiku evropskou. ODS také potvrdila svÛj postoj k budoucí podobû EU, jenÏ jasnû vycházel z liberálnû konzervativních principÛ, které odmítaly pfiedstavu EU jakoÏto evropské federace. Závûrem této tematické sekce ODS konstatovala, Ïe stojí o budování ‰irokého a otevfieného euroatlantického prostoru jako prostoru jedné demokratické civilizace, kter˘ je propojen bezpeãnostnû, politicky i ekonomicky – to musí b˘t její dlouhodobá politika a touto politikou musí b˘t také veden její konkrétní pfiístup k EU. Stát, jednotlivec, veřejné služby Mezi nejdÛleÏitûj‰í témata tfietí sekce spadala témata zdravotnické, sociální a vzdûlá- vací politiky, která tvofií jádro klasick˘ch vefiejn˘ch sluÏeb. V rámci diskuse o sociální politice byl velk˘ prostor vûnován reformû dÛchodového systému. Dal‰ími tématy byla redukce byrokratického aparátu, sniÏování závislosti kultury na vefiejn˘ch prostfiedcích ãi otázky bytové politiky. Velk˘m tématem diskuse o ‰kolství se stalo jeho financování, pfii- ãemÏ jednoznaãnû bylo fieãeno, Ïe v terciárním sektoru ‰kolství musí b˘t zavedeno ‰kolné. Delegáti III. Ideové konference ODS v Praze (Žofín, 21.–22. listopadu 2001)

■ 132 ■ 20 let ODS Ze závûreãné diskuse o zdravotnictví pak vy‰lo jako jeden z cílÛ ODS zavedení osobních zdravotních úãtÛ. Veřejné finance Poslední, neménû dÛleÏitá tematická sekce se vûnovala zdrav˘m vefiejn˘m financím. V rámci této sekce se Ideová konference zab˘vala pfiíãinami, moÏn˘mi dÛsledky a ideov˘mi, pfiípadnû programov˘mi koncepty ODS k fie‰ení nejzávaÏnûj‰ího problému, tj. narÛstajícího schodku vefiejn˘ch rozpoãtÛ a rostoucího státního dluhu. Pfiedseda ODS Václav Klaus ideovou konferenci zhodnotil slovy: „Skonãila jedna z nejv˘znamnûj‰ích akcí ODS v roce 2000. Mnoho takhle velk˘ch akcí mít nebudeme. Doufám, Ïe nás v‰echny posílila, obãerstvila, posilnila, Ïe nám dala nové argumenty a Ïe v‰ichni budeme maximálnû usilovat o to, abychom je i realizovali v Ïivotû kolem nás. Teì uÏ v Ïivotû kaÏdodenním... Jde o stra‰nû moc. Jak dnes bylo nûkolikrát zmínûno, nejde jen o správné my‰lenky a o kompas, kter˘ nás nûkudy vede, ale jde i o schopnost my‰lenky prodat, pfiedat, zuÏitkovat, uplatnit na vefiejnosti.“ Libuše Benešová představuje na Ideové konferenci kroniku vydanou k příležitosti 10. výročí ODS. Na snímku spolu s ní Miroslav Macek a Václav Klaus (zleva)

Vstup ODS do EPP-ED a její působení v Evropském parlamentu 2004–2009 S blíÏícím se vstupem âeské republiky do Evropské unie se zaãala v prvních letech nového století fie‰it i otázka, do jaké politické frakce ODS zamífií v Evropském parlamentu po volbách v roce 2004. DÛleÏit˘m milníkem v zahraniãní orientaci ODS i v fie‰ení otázky, kam ODS v EP vstoupí, se stal dokument s názvem „PraÏská v˘zva“. Ten podepsaly 10. ãervence 2003 na praÏském Îofínû tfii pravicové strany: Obãanská demokratická strana zastoupená pfied- sedou Mirkem Topolánkem, Konzervativní strana z Velké Británie, kterou zastupoval její tehdej‰í lídr Iain Duncan Smith, a polská strana Právo a Spravedlnost (PiS), za kterou do- kument podepsal její místopfiedseda Ludwik Dorn. Dokument obsahoval nástin alternativního evropského programu, kter˘ podle autorÛ v˘zvy „oponuje doposud pfievládajícímu federalistickému a centralistickému proudu ev- ropské integrace“. Signatáfii dokumentu podporovali jinou moÏnou cestu evropské inte- grace, která by vedla „k vzájemné a dobrovolné spolupráci suverénních národÛ v oblastech spoleãného zájmu, zarámované jednotn˘m ekonomick˘m prostorem, spoleãn˘m trhem a svobodn˘m obchodem”. Dokument byl otevfien v‰em podobnû sm˘‰lejícím nelevicov˘m stranám a mûl se stát základem pro vznik nové eurorealistické skupiny v Evropském par- lamentu po evropsk˘ch volbách v roce 2004. Plenárního zasedání EP 19.–20. listopadu 2002 se poprvé zúãastnili pozorovatelé z âeské republiky, mezi nimi i zástupci ODS. ODS mûla v ãeské pozorovatelské delegaci v Evropském parlamentu poãetnû nejsil- nûj‰í zastoupení. Z Poslanecké snûmovny byli za ODS vysláni poslanci Miroslav Bene‰, Hynek Fajmon, Helena Mallotová, Miroslav Ouzk˘ a Jan Zahradil. Senát vybral tfii pozo- rovatele z ODS, a to Alenu Paleãkovou, Jifiího Pospí‰ila a Luìka Sefziga. ODS zvaÏovala vyslání ãtyfi pozorovatelÛ do frakce Evropská lidová strana-Evrop‰tí demokraté (EPP- ED), v níÏ zasedali brit‰tí konzervativci, ale také federalistické pravicové strany, a ãtyfi pozorovatelÛ do ménû prointegraãní frakce Unie pro Evropu národÛ (UEN). Nakonec se ODS rozhodla vyslat v‰echny své pozorovatele do skupiny EPP-ED, ne- stali se ale pfiímo jejími ãleny, pouze s ní podepsali dohodu o volném pfiidruÏení. Pro rozhodování ODS, do které skupiny v EP vstoupí, bylo velmi dÛleÏité smûfiování britské Konzervativní strany. Konzervativci po vstupu Velké Británie do ES v roce 1973 vytvofiili v EP samostatnou skupinu. Tu nakonec v roce 1992 opustili a pfiiãlenili se ke skupinû Evropské lidové strany (EPP). Nestali se v‰ak ãleny EPP jako nadnárodního stra- nického subjektu. Své zaãlenûní do skupiny potvrdili po volbách 1994 i 1999. Po volbách v roce 1999 pak prosadili, Ïe se frakce pfiejmenovala na Evropská lidová strana-Evrop‰tí demokraté (EPP-ED). 20 let ODS ■ 172 ■

V roce 2003 si ale britská Konzervativní strana prosadila tfii podmínky, kter˘mi pod- mínila své setrvání ve skupinû i po volbách v roce 2004. V první z nich konzervativci po- Ïadovali právo vyslovovat své odli‰né postoje na evropskou integraci. Konzervativci dále prosadili, aby se národní strana mohla rozhodnout, zda chce do frakce vstoupit na základû programu Evropské lidové strany, nebo na základû pfiihlá‰ení se ke konzervativní skupinû Evropsk˘ch demokratÛ. Koneãnû tfietí podmínka vyÏadovala zlep‰ení financování a per- sonálního zázemí Evropsk˘ch demokratÛ. Navíc dohoda obsahovala ustanovení, které garantovalo skupinû Evropsk˘ch demo- kratÛ alespoÀ jednu pozici místopfiedsedy frakce EPP-ED. Rozhodnutí konzervativcÛ se- trvat ve skupinû EPP-ED znamenalo také pro obãanské demokraty definitivní pfiíklon k orientaci na skupinu Evropská lidová strana-Evrop‰tí demokraté (EPP-ED). Krátce pfied volbami do Evropského parlamentu v roce 2004 ODS proto jasnû deklarovala, Ïe v Ev- ropském parlamentu vstoupí do EPP-ED. ODS se hodlala zapojit do práce v této frakci stejn˘m zpÛsobem jako britská Konzervativní strana. Po volbách do EP ODS na svém ná- zoru setrvala a do skupiny EPP-ED vstoupila. Stala se ve volbách do EP nejsilnûj‰í ãeskou politickou stranou. Zvítûzila s 30,04 % hlasÛ a do EP na základû volebního v˘sledku vy- slala devût evropsk˘ch poslancÛ. Poslanci se stali Jan Zahradil, Jaroslav Zvûfiina, Petr Du- choÀ, Miroslav Ouzk˘, Hynek Fajmon, Nina ·kottová, Ivo Strejãek, Oldfiich Vlasák a Milan Cabrnoch. Opoziční žně ■ 173 ■ Lídr britských konzervativců Ian Duncan Smith na přednášce po podpisu tzv. Pražské výzvy. U stolku tehdejší stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil.

Klíãové vstupní jednání mezi ODS a skupinou EPP-ED se odehrálo krátce po volbách do EP v Budape‰ti. Tam se skupina EPP-ED setkala ke svému prvnímu jednání v ãervenci 2004. Delegace ODS vedená Janem Zahradilem na tomto jednání oficiálnû oznámila, Ïe má zájem o ãlenství ve skupinû EPP-ED. ODS poÏádala o vstup podle ãlánku 5 stanov EPP-ED. Ten umoÏÀoval poslancÛm b˘t ãlenem skupiny v její ãásti, která nese název Evrop‰tí demokraté. Takto pfiijatí ãlenové nejsou vázáni politikou Evropské lidové strany v institucionálních otázkách. Skupina EPP-ED na základû Ïádosti ODS o ãlenství vytvofiila vyjednávací skupinu sloÏenou ze tfií poslancÛ skupiny EPP-ED a jednoho zástupce ODS. Po ukonãení jednání ve vyjednávací skupinû byla ODS na dal‰ím zasedání v Bruselu pfiijata do skupiny EPP- ED dle ãlánku 5 jejích stanov. Spolu s obãansk˘mi demokraty zamífiili do skupiny EPP-ED také poslanci zvolení za KDU-âSL (z titulu ãlenské strany v EPP) a poslanci zvolení na kandidátce SNK-ED (z titulu Ïádosti o ãlenství na základû ãlánku 4 stanov). V˘sledkem vstupu v‰ech tfií subjektÛ do EPP-ED byla skuteãnost, Ïe âeská republika byla v této skupinû zastoupena celkem 14 poslanci a s tímto poãtem hlasÛ se stala sedmou nejsilnûj‰í národní delegací v rámci skupiny EPP-ED. âeská národní delegace tvofiená tfiemi rÛzn˘mi subjekty se dokázala dohodnout na spoleãném postupu a nerozdûlila se na samostatné skupiny jako nûkteré jiné národní delegace. Na základû dohody uzavfiené mezi poslanci ODS, SNK-ED a KDU- 20 let ODS ■ 174 ■ Podpis Pražské výzvy na pražském Žofíně

-âSL tak vznikla ãeská národní delegace v EPP-ED v ãele s pfiedsedou Janem Zahradilem (ODS). Devût poslancÛ ODS také zaloÏilo klub poslancÛ ODS v EP, jehoÏ pfiedsedou byl po cel˘ch pût let Jan Zahradil, místopfiedsedou Miroslav Ouzk˘, pokladníkem Hynek Faj- mon a koordinátorem hlasování – whipem Ivo Strejãek. Díky síle ãeské národní delegace a klubu poslancÛ ODS v jejím rámci se podafiilo získat post místopfiedsedy Evropského parlamentu pro poslance ODS Miroslava Ouz- kého, kter˘ zastával tuto pozici v první polovinû funkãního období. V druhé ãásti funk- ãního období se stal pfiedsedou V˘boru pro Ïivotní prostfiedí, vefiejné zdraví a bezpeãnost potravin. Další důležité události mezi XIV. a XV. Kongresem V˘konná rada zvolila 19. ledna 2004 lídrem kandidátky do Evropského parlamentu Jana Zahradila. ODS dosáhla prvního v˘znamného úspûchu v evropsk˘ch strukturách po vstupu âR do EU. PraÏsk˘ primátor Pavel Bém, kter˘ byl jedním z ãesk˘ch zástupcÛ ve V˘boru re- gionÛ EU, byl 16. ãervna 2004 zvolen místopfiedsedou skupiny EPP-ED (Evropská lidová strana-Evrop‰tí demokraté) ve V˘boru regionÛ. Pfiedvolební konference ODS s názvem „Modrá cesta“, na které bylo pfiedstaveno hlavní heslo kampanû „Jsme t˘m, pfiidejte se k nám“, se uskuteãnila v Praze 4. fiíjna 2004. Opoziční žně ■ 175 ■ Opoziční žně Rokem 2004 zaãala dvouletá éra, v níÏ obãan‰tí demokraté sbírali plody opoziãního postavení. DÛslednou opoziãní politiku doplnûnou programovou obnovou, v níÏ vzni- kaly jednotlivé ãásti programu nazvaného Modrá ‰ance, pfietavilo vedení v ãele s Mir- kem Topolánkem v sérii volebních vítûzství. Právû v roce 2004 se ODS podafiilo vyhrát historicky první volby do Evropského parlamentu, dominovat senátnímu mûfiení sil, ale zejména triumfovat ve 12 ze 13 krajÛ. ODS tím fakticky „obklíãila“ vládní sociální de- mokraty a jimi vedenou kfiehkou koalici na v‰ech ostatních mocensk˘ch úrovních – v obcích a mûstech, na krajích, v Senátu i v Evropském parlamentu.

20 let ODS ■ 176 ■

XX. Kongres ODS Praha, 21. a 22. listopadu 2009 V praÏském hotelu Clarion probûhl 21. a 22. listopadu 2009 jubilejní XX. Kongres ODS. Kongres pozdravil formou zdravice prezident republiky Václav Klaus. Delegáty zá- roveÀ osobnû pozdravili pfiedstavitelé parlamentních stran, spolupracujících obãansk˘ch sdruÏení i men‰ích politick˘ch subjektÛ. Vystoupili pfiedseda TOP 09 Karel Schwarzen- berg, pfiedseda KDU-âSL Cyril Svoboda, pfiedseda Strany zelen˘ch Ondfiej Li‰ka, pfied- sedkynû Konfederace politick˘ch vûzÀÛ NadûÏda Kavalírová, pfiedseda Strany soukromníkÛ Rostislav Senjuk a pfiedseda Unie svobody-Demokratické unie Jan âern˘. Jako jedin˘ zahraniãní host vystoupil s projevem pfiedseda frakce Evropsk˘ch konzerva- tivcÛ a reformistÛ v Evropském parlamentu Micha∏ Kamiƒski z Polska. Kongres byl z rozhodnutí V˘konné rady naplánován jako nevolební, protoÏe se konal v polovinû mandátu stranického vedení. Pfies v˘zvy nûkolika krajsk˘ch stranick˘ch orga- nizací, aby se na Kongresu hlasovalo o potvrzení mandátu pfiedsedy strany Mirka Topo- lánka, zÛstal Kongres nevolebním a programov˘m jednáním. Topolánkovi oponenti totiÏ bûhem kongresového jednání neuspûli s Ïádostí, aby Kon- gres hlasoval o dÛvûfie pfiedsedovi strany. Pro tento návrh se ve vefiejném hlasování Turbulence s happy endem ■ 233 ■ Sál hotelu Clarion při jednání XX. Kongresu ODS

vyslovilo 142 z 523 delegátÛ. Neprosadili ani moÏnost odvolání ‰éfa strany a místopfied- sedÛ a novou volbu vedení, v níÏ zvaÏoval kandidaturu na pfiedsedu dosavadní místopfied- seda Petr Gandaloviã. Pfiedtím nepochodili ani s návrhem, aby se mohlo na Kongresu o klíãov˘ch usneseních hlasovat tajnû. Pro tajné hlasování, v nûmÏ si zastánci zmûny ve- dení slibovali lep‰í v˘sledek, hlasovalo 189 z 523 delegátÛ. Volby Kongres mûl zároveÀ na programu dovolbu ãlenÛ V˘konné rady v krajích, v nichÏ pfie- kroãil poãet ãlenÛ dal‰í tisícovku. To se událo v Praze a v Ústeckém kraji. Pfied volbou Kongres vût‰inovû rozhodl, Ïe tato volba bude probíhat tajnou volbou. Zatímco praÏsk˘ kandidát, radní Milan Richter byl zvolen ve druhém kole, Ïádn˘ ze dvou kandidátÛ z Ústeckého kraje, mezi kter˘mi byl i b˘val˘ senátor Alexandr Novák, ani ve druhém kole neuspûl. Nezvolení kandidátÛ navrÏen˘ch regionálními sdruÏeními do V˘konné rady není v historii ODS pfiíli‰ obvyklé a pfied XX. Kongresem ODS k nûmu do‰lo jen jednou. Politická usnesení Nad tématy obsaÏen˘mi v projektu Vize 2020 diskutovali delegáti Kongresu v rámci velké ãásti kongresového programu. T˘m Vize 2020 sestavil v˘hled pro âeskou republiku na dal‰ích deset let v oblastech obrany svobody, zahraniãní politiky, vzdûlanosti a nov˘ch civilizaãních v˘zev. Témata, obsaÏená ve ãtrnáctistránkovém dokumentu, byla následnû po Kongresu diskutována a rozpracována v regionech a vyústila v Ideovou konferenci na pfielomu ledna a února roku 2010. V politické ãásti usnesení se Kongres zab˘val také pfiipomínkou 20. v˘roãí pfiechodu zemû k demokratickému reÏimu. Kongres oznaãil „uplynul˘ch 20 let Ïivota ãeské spo- leãnosti ve svobodû a demokracii pfies v‰echny problémy souãasné politiky i nepfiíznivé dopady ekonomické krize za jedno z nejlep‰ích období novodobé ãeské historie“. Delegáti v usnesení také ocenili spolupráci ODS s obãansk˘m sdruÏením Mladí kon- zervativci a doporuãili ji nadále rozvíjet, dále podûkovali odcházejícím poslancÛm Ev- ropského parlamentu Petru DuchoÀovi, Ninû ·kottové a Jaroslavu Zvûfiinovi. Díky Kongres vyjádfiil i voliãÛm ODS za podporu a v‰em ãlenÛm ODS za kvalitnû odvedenou práci pfii volební kampani a volbách do Evropského parlamentu. Usnesení ne- opomnûlo opût ani zmínku o spolupráci s Konfederací politick˘ch vûzÀÛ a vyzval v‰echny ãleny ODS, zvlá‰tû pak poslance a senátory, aby se zejména legislativní cestou trvale za- sazovali o odstraÀování kfiivd komunistického reÏimu a nedopustili jeho návrat v jakékoliv podobû. Kongres také oznaãil ideov˘ koncept Vize 2020 za „základní strategick˘ materiál pro vnitrostranickou diskusi o programov˘ch prioritách ODS“ a uloÏil pfiedsedovi, Grémiu 20 let ODS ■ 234 ■

a V˘konné radû ODS projednat dokument s ãlenskou základnou a v˘stupy z diskuse pfied- loÏit k jednání a dopracování na V˘konné radû ODS. Na základû dokumentu Vize 2020 dostalo vedení ODS také za úkol zpracovat programové teze pro volební období 2010–2014. Pfiedsedovi ODS Kongres na jeho vlastní návrh uloÏil svolat do konce února 2010 Ideovou konferenci s programem, v jehoÏ rámci by se projednala Vize 2020 a pro- gramové teze pro volební období 2010–2014. Kongres také stanovil, Ïe mezi priority vo- lebního programu pro parlamentní volby 2010 mûla patfiit reforma dÛchodového systému. Delegáti Kongresu také V˘konné radû uloÏili potvrdit kandidátní listiny sestavené pro pfiedãasné volby do Poslanecké snûmovny Parlamentu âR i pro volby v fiádném termínu. V˘jimku podle usnesení Kongresu mohla V˘konná rada udûlit na základû návrhu re- gionálního snûmu. K tématÛm projednávan˘m na Kongresu patfiily také otázky evropské politiky. Kongres konstatoval, Ïe vznikem frakce ECR (Evrop‰tí konzervativci a reformisté) v Evropském parlamentu po volbách v ãervnu 2009 za aktivní úãasti ODS bylo naplnûno usnesení XVII. Kongresu z roku 2006, a souhlasil s aktivní úãastí ODS na dal‰ích plánovan˘ch krocích, kter˘mi bylo zaloÏení celoevropské aliance politick˘ch stran, vycházejících z principÛ ECR, a zaloÏení evropské nadace, urãené k propagaci principÛ ECR. Stanovy XX. Kongres projednal a schválil dvû zásadní zmûny Stanov ODS. První z nich zavedla moÏnost, aby regionální rada navrhla zru‰ení ãlenství ãlena ODS. O takovém návrhu mÛÏe novû rozhodnout V˘konná rada, ãímÏ vznikla moÏnost, aby bylo zru‰eno ãlenství nûkomu, koho odmítá „vylouãit“ jeho místní sdruÏení, ale strana jako celek je pfiesvûdãena, Ïe dotyãn˘ ãlen závaÏn˘m zpÛsobem poru‰il Stanovy ODS. Druhá zmûna byla provedena v rámci sloÏení delegátÛ Kongresu. Dosud jimi byli v‰ichni ãlenové Parlamentu âR a Evropského parlamentu, ktefií byli ãleny ODS. V novém znûní byla pfiidána podmínka, aby delegáty byli jen ti z poslancÛ a senátorÛ, ktefií jsou kromû ãlenství v ODS také ãleny parlamentních klubÛ ODS. Na Kongresu se také diskutovala moÏnost zmûny klíãe pro delegáty za jednotlivá ob- lastní sdruÏení. Tento návrh nebyl nakonec projednán formou zmûny Stanov, ale Kongres uloÏil V˘konné radû, aby do konce února 2010 pro nominaci delegátÛ na Kongres ODS v roce 2010 stanovila klíã, kter˘ by zohlednil poãet hlasÛ získan˘ch pro ODS v jednotli- v˘ch oblastech ve volbách do Poslanecké snûmovny Parlamentu âR. V˘konná rada sku- teãnû v prÛbûhu jara 2010 schválila nov˘ klíã pro nominaci delegátÛ zaloÏen˘ na kombinaci dvou kritérií: poãtu obyvatel v oblasti a zisku ODS v oblasti pfii posledních snûmovních volbách. Kongres zru‰il ãást 2.2.2. technické ãásti usnesení XIX. Kongresu ODS ze dne 7. 12. 2008. Turbulence s happy endem ■ 235 ■

Volby do Poslanecké sněmovny 2010 Pfiíbûh snûmovních voleb 2010 se zaãal psát prakticky bezprostfiednû po pádu druhé vlády Mirka Topolánka. Volby mûly pÛvodnû probûhnout jako pfiedãasné, proã k tomu nakonec nedo‰lo, se mÛÏete doãíst v pfiedchozí kapitole. Pfiedvolební období se vyznaão- valo vzestupem mnoÏství nov˘ch a staronov˘ch aktérÛ na politické scénû. Pokus o comeback ohlásil b˘val˘ premiér za âSSD Milo‰ Zeman, kter˘ ve volbách kandidoval jako lídr Strany práv obãanÛ ZemanovcÛ. Hlasitû o sobû dávala vûdût i b˘valá poslankynû EP Jana Bobo‰íková, která v lednu zformovala uskupení Suverenita – blok Jany Bobo‰íkové, strana zdravého rozumu. O své místo na slunci se hlásily i Vûci vefiejné, pÛvodnû lokální praÏská strana vzniklá jiÏ v roce 2001, posílená koaliãní spoluprací se SNK-ED a Alternativou. A v neposlední fiadû se o udrÏení v politickém systému snaÏil od‰tûpek lidovcÛ – TOP 09. Strana zaloÏená nûkdej‰ím pfiedsedou KDU-âSL a ministrem financí Miroslavem Kalouskem s volebním lídrem a pfiedsedou strany Karlem Schwarzenbergem, kter˘ za svou politickou kariéru vystfiídal jiÏ celou fiadu kabátÛ. Zaãínal u ODA, blízko mûl k US-DEU a do Topolánkovy vlády jej nominovali zelení. TOP 09 pfied volbami uzavfiela pragmatické spojenectví s hnutím Starostové a nezávislí. Mezistranická pfiedvolební spolupráce se tentokráte dotkla i zaveden˘ch stran. ODS tak ve volbách podpofiila Strana soukromníkÛ âeské republiky a US-DEU. Lidovci pak do voleb ‰li s podporou Evropské demokratické strany, kterou zaloÏila nûkdej‰í pfiedsed- kynû SNK-ED Jana Hybá‰ková. 20 let ODS ■ 236 ■ Petr Nečas při zahájení předvolební kampaně v pražském Slovanském domě v roce 2010

Řešení, která pomáhají Stranu postihla v pfiedvolebním období zásadní zmûna. Po médii vykonstruované aféfie LUI odstoupil 1. dubna z pozice volebního lídra pfiedseda Mirek Topolánek a o 12 dní pozdûji rezignoval i na funkci pfiedsedy strany. Nov˘m volebním lídrem ustavila V˘konná rada místopfiedsedu Petra Neãase. Volební program „¤e‰ení, která pomáhají“ vycházel z volebního programu „¤e‰ení pro budoucnost“, kter˘ strana vypracovala ve spolupráci s obãany pro volby, které se na- konec nekonaly v roce 2009, a z v˘stupÛ projektu Vize 2020. Ve volebním programu se ODS soustfiedila zejména na fie‰ení problémÛ rostoucího státního dluhu, zneuÏívání so- ciálních dávek a korupce. ZároveÀ strana navrhovala napfiíklad zavedení finanãní ústavy, dokonãení dÛchodové reformy ãi zfiízení jednotného inkasního a kontrolního místa. Petr Neãas na voliãe apeloval: „Statisíce poctiv˘ch lidí v posledním roce pfii‰ly o práci. My chceme, aby tu práci znovu dostaly. My nechceme dávat sociální dávky, my chceme, aby lidé mûli práci. A tu nevytvofií nikdo jin˘ neÏ soukrom˘ sektor. Proto podporujeme Turbulence s happy endem ■ 237 ■ Mirek Topolánek oznamuje svoji rezignaci na post volebního lídra

podnikatelsk˘ sektor. Ne proto, Ïe jsme stranou pro bohaté, ale proto, Ïe chceme pro lidi práci. ProtoÏe bude-li se dafiit podnikÛm, bude-li se dafiit podnikatelÛm, ãesk˘m Ïivnost- níkÛm, bude se dobfie dafiit jejich zamûstnancÛm.“ ODS ve volební kampani politicky tûÏila i z finanãní krize v ¤ecku spojené se vzrÛs- tajícími problémy eurozóny a vefiejn˘ch financí v mnoha ãlensk˘ch státech EU. V kampani pouÏila ODS jako své volební logo klasického ptáãka tentokráte ov‰em umístûného v mo- drém srdci. Do jisté míry tak navázala na symboliku z roku 2000. ZároveÀ ODS v kampani vyuÏila sluÏeb americk˘ch poradcÛ pod vedením Arthura Finkelsteina, kter˘ pracoval na- pfiíklad pro prezidenty Ronalda Reagana ãi Richarda Nixona. Vítězné druhé místo V˘sledek voleb, které probûhly ve dnech 28. a 29. kvûtna, pfiinesl razantní nástup TOP 09 a Vûcí vefiejn˘ch do Poslanecké snûmovny spojen˘ s oslabením nejsilnûj‰ích stran, ODS a âSSD. Sociální demokraté celkovû zvítûzili, získali 22,08 % hlasÛ a 56 man- dátÛ. ODS skonãila druhá a zisk 20,22 % hlasÛ promûnila v 53 mandátÛ. Na tfietím místû vystfiídala TOP 09 komunisty, kdyÏ za ODS zaostala nevelk˘m rozdílem a ziskem 16,70 % hlasÛ a 41 mandátÛ. âtvrtí skonãili komunisté, ktefií si podrÏeli sv˘ch 26 mandátÛ. Do Snûmovny pronikly je‰tû Vûci vefiejné s 24 mandáty. 20 let ODS ■ 238 ■ Petr Nečas sleduje své povolební televizní vystoupení

Naopak pfied branou Snûmovny se zastavily ambiciózní projekty Milo‰e Zemana, SPOZ získala 4,33 % hlasÛ, a Jany Bobo‰íkové, 3,67 % hlasÛ pro Suverenitu. Ze Snû- movny pak vypadla Strana zelen˘ch, která získala pouze 2,44 % hlasÛ a zejména stálice ãeské politické scény KDU-âSL, která se vÛbec nejtûsnûji pfiiblíÏila magické 5% hranici, kdyÏ získala 4,39 % hlasÛ. I v tûchto volbách byla ODS nejsilnûj‰í v okolí Prahy, v okrese Praha-západ získala 28,88 % hlasÛ, v okrese Praha-v˘chod pak 28,30 %. Naopak nejslab‰í byla tentokrát v okresech Karviná (13,55 %) a Jeseník (13,94 %). ODS opět ve vládě PfiestoÏe ODS ve volbách nezvítûzila, zahájila prakticky bezprostfiednû po volbách koaliãní jednání s TOP 09 a VV. 4. ãervna povûfiil prezident Václav Klaus Petra Neãase vedením jednání o sestavení vlády. V tûchto nejprve Vûci vefiejné zvaÏovaly variantu, Ïe by do vlády nevstoupily, ale pouze ji ve Snûmovnû podporovaly. Nakonec v‰ak do‰lo k uzavfiení koaliãní dohody o vzniku vlády rozpoãtové odpovûdnosti, vlády práva a boje proti korupci. Koaliãní smlouva pak zakotvila i rozdûlení sil ve vládû mezi ODS, TOP 09 a VV v pomûru 6 : 5 : 4. Vláda, opírající se ve Snûmovnû o nejvût‰í vût‰inu v porevoluãní historii, 118 poslancÛ, byla jmenována 13. ãervence. 10. srpna ji Poslanecká snûmovna vyslovila dÛvûru. Turbulence s happy endem ■ 239 ■ Prezident Václav Klaus pověřuje Petra Nečase sestavením vlády

ODS ve vládû reprezentovali vedle premiéra Petra Neãase Alexandr Vondra (obrana), Jifií Pospí‰il (spravedlnost; Legislativní rada vlády), Pavel Drobil (Ïivotní prostfiedí), Mar- tin Kocourek (prÛmysl a obchod) a Ivan Fuksa (zemûdûlství). TOP 09 do vlády vyslala Karla Schwarzenberga (1. místopfiedseda vlády; zahraniãí), Miroslava Kalouska (finance), Jaromíra Drábka (práce a sociální vûci), Leo‰e Hegera (zdravotnictví) a Jifiího Bessera (kultura). A koneãnû za VV ve vládû usedli Radek John (místopfiedseda vlády; vnitro), Vít Bárta (doprava), Josef Dobe‰ (‰kolství) a Kamil Jankovsk˘ (místní rozvoj). 20 let ODS ■ 240 ■ Volby do PS PČR 2010 % hlasů mandátů ČSSD 22,08 56 ODS 20,22 53 TOP 09 16,70 41 KSČM 11,27 26 VV 10,88 24 Vize 2020 Unikátní projekt na ãeské politické scénû, i tak lze hodnotit zatím poslední z Ideov˘ch konferencí Obãanské demokratické strany. Pod názvem Vize 2020 se uskuteãnila série ãtrnácti regionálních vefiejn˘ch debat, které vyvrcholily 20. února 2010 v Mûstském di- vadle v Brnû závûreãnou celostátní Ideovou konferencí. V rámci pravideln˘ch setkávání mûli moÏnost diskutovat nejen ãlenové, ale také odborná a laická vefiejnost o programo- v˘ch vizích ODS. Cílem projektu Vize 2020 totiÏ bylo nejen vytvofiit prostor pro vefiejnou diskuzi, ale také pfiedstavit vize ODS pro âeskou republiku s v˘hledem do roku 2020. Regionální veřejné debaty Vize 2020 Pilotní vefiejná debata projektu Vize 2020 se uskuteãnila 7. prosince 2009 v Praze v Obecním domû. Hlavním tématem praÏské debaty byla pozice âeské republiky v Evropû a ve svûtû. Tomu odpovídaly i tematické okruhy: ODS – reformní strana v EU, âR v glo- bálním svûtû, Obrana vlasti a âe‰i v Evropû. Druhá prosincová vefiejná debata se konala v Brnû a vûnovala se tématÛm: svoboda a bezpeãí, ochrana soukromí a ústavní reformy. Dal‰í vefiejné diskuze pokraãovaly v prÛ- bûhu ledna 2010, kdy se jich uskuteãnilo hned deset. V pofiadí jiÏ tfietí vefiejná debata se uskuteãnila v metropoli Moravskoslezského kraje, tedy v Ostravû, a vûnovala se tématÛm

inovace, konkurenceschopnosti a ekonomice a podnikání. V rychlém sledu navázala ãtvrtá vefiejná debata v Olomouci, která byla zamûfiena na boj proti korupci a efektivnost státu. Pátá z diskuzí se pfiesunula na druhou stranu âR do Plznû, kde bylo hlavními tématy vzdû- lání, vûda a v˘zkum. ·está vefiejná debata se uskuteãnila v praÏsk˘ch PrÛhonicích a celá byla zasvûcena do- pravní problematice. Hradec Králové následnû hostil jiÏ sedmou z regionálních diskuzí projektu Vize 2020 Obãanské demokratické strany, které se zúãastnilo pfies 100 úãastníkÛ z fiad politikÛ, nezávisl˘ch odborníkÛ a vefiejnosti se zájmem o zemûdûlskou problematiku. V pofiadí osmá regionální diskuze Vize 2020 probûhla v Jihlavû a jejím tématem byl mo- derní sociální systém. Jako jeden z nejzajímavûj‰ích bodÛ diskuze lze zmínit debatu o po- dobû a provedení dÛchodové reformy v âR. Dal‰í devátá regionální diskuze se konala v Ústí nad Labem a jejím nosn˘m tématem se stalo Ïivotní prostfiedí. Z debaty vyplynulo, Ïe modernûj‰í a ‰etrnûj‰í technologie budou produkovat v˘robky s vysok˘m obsahem vû- deck˘ch poznatkÛ a pfiidanou hodnotou, nikoliv vysok˘m obsahem Ïeleza a uhlí. Nebo také, Ïe prolomení limitÛ tûÏby uhlí závisí mj. na tom, nakolik bude âeská republika vy- uÏívat jadernou energii. Rozvoj regionÛ a venkova byl tématem pro desátou regionální konferenci ve Zlínû. Rozvoj regionÛ a venkova patfií v âeské republice ke stûÏejním tématÛm. Více neÏ ‰est Turbulence s happy endem ■ 241 ■ První jednání konference v rámci projektu Vize 2020 v Praze

tisíc obcí, stûhování lidí do mûst a rÛznû rozvinuté regiony jsou nejvût‰ími v˘zvami ãeské regionální politiky nejbliωích let. ODS spolu s odborníky a vefiejností v rámci diskusních setkávání Vize 2020 hledala odpovûdi i na tyto otázky. Jedenáct˘ díl Vize 2020 pokra- ãoval v Liberci a jeho tématem byla kultura a média v âR. Debata se vedla zejména okolo památkové ochrany, vztahu státu a církve, podpory kinematografie ãi vût‰í ochrany soukromí nebo médií pfied regulací. Poslední lednová a celkovû jiÏ dvanáctá Vize 2020 se konala v âesk˘ch Budûjovicích, pfiiãemÏ téma bylo pro ODS jedno z klíãov˘ch, a to vefiejné finance. Neménû v˘znamn˘m tématem Vize 2020 byl dlouhodob˘ rozvoj a reforma zdravot- nictví, které bylo prodebatováváno na první únorové a celkovû tfiinácté regionální diskuzi v Pardubicích. Poslední regionální diskuze Vize 2020 se konala v Karlov˘ch Varech a hlav- ním tématem byla tolerantní spoleãnost. Ideová konference – závěr Vize 2020 Nároãn˘ maraton regionálních diskuzí byl, jak jiÏ bylo v˘‰e fieãeno, zakonãen závûreãnou Ideovou konferencí Vize 2020 v Brnû 20. února 2010. Konferenci zahájil úvodním slovem pfiedseda ODS Mirek Topolánek. Dopolední program poté pokraão- val pfiedstavením závûrÛ „ekonomick˘ch“ vizí v oblasti zdrav˘ch vefiejn˘ch financí, moderního sociálního systému a ekonomiky a podnikání, odpolední program pokra- ãoval pfiedstavením témat obrany svobody, vzdûlání, zdravotnictví a zahraniãní poli- tiky. Za zmínku také stojí videozdravice zaslaná pfiedsedou britské Konzervativní strany Davidem Cameronem ãi pfiedsedkyní Maìarského demokratického fóra Ibolyí Dávidovou. Pfiedseda ODS Mirek Topolánek uzavfiel konferenci tûmito slovy: „My chceme, aby lidé vûfiili, Ïe tato zemû má budoucnost. A to je úkol této konference a já ho pokládám za splnûn˘.“ Další důležité události mezi XX. a XXI. Kongresem S obãansk˘mi demokraty zaãala 1. února 2010 spolupracovat Ekonomická skupina odborníkÛ (ESO). âleny se stali ekonomové Jan Procházka, Lubomír Lízal, Michal Mej- stfiík, Jifií Schwarz, Josef ·íma, Petr Zahradník a Miroslav Zámeãník. V˘konná rada ODS schválila 15. února 2010 reformu delegátského systému Kongresu. Nová pravidla pro nominaci delegátÛ na Kongres se stala efektivním nástrojem proti úãe- lov˘m náborÛm ãlenÛ. 20 let ODS ■ 242 ■

Na Václavské námûstí se pfienesla 25. kvûtna 2010 první ãeská virtuální demonstrace, do které poslalo svou animovanou postaviãku s transparentem témûfi 30 tisíc lidí. Lidé protestovali proti politice âSSD a Jifiímu Paroubkovi. Turbulence s happy endem ■ 243 ■ Turbulence s happy endem Pfied snûmovními volbami v roce 2010 obãan‰tí demokraté zaznamenali skuteãnû turbulentní období. Zru‰ené volby doplnila riskantní sázka na v˘mûnu pfiedsedy a vo- lebního lídra jen tfii mûsíce pfied volbami. ·tûstí pfieje odváÏn˘m a ODS se i pfies his- toricky nejniωí procentuální zisk ve volbách mohla postavit do ãela snûmovní nelevicové vût‰iny. I tfietí lídr ODS v pofiadí – Petr Neãas – se díky tomu stal premiérem stejnû jako dva jeho pfiedchÛdci, a to navíc nikoli na základû zmûny v ãele strany, ale pfiímo rozhodnutím voliãÛ ve volbách. Takováto série „co pfiedseda, to premiér“ je jistû i v evropském srovnání politick˘ch stran ojedinûlá. Zákulisí tiskové konference ODS

20 let ODS ■ 244 ■

Seznam poslanců ODS Poslanci Federálního shromáždění 1992–1993 Sněmovna lidu Sněmovna národů příjmení, jméno volební obvod příjmení, jméno volební obvod 1 Bartošek Miroslav Severomoravský kraj 1 Balík Pavel Jihomoravský kraj (odstoupil 8. 9. 1992) 2 Bartošík Jan Severomoravský kraj 2 Bernášek Jaroslav Jihomoravský kraj 3 Borovička Martin Středočeský kraj 3 Čermák Augustin Východočeský kraj 4 Faldýn Miroslav Severomoravský kraj 4 Devátý Stanislav Jihomoravský kraj 5 Hajník Mojmír Severomoravský kraj 5 Dyba Karel Západočeský kraj 6 Houška František Severomoravský kraj 6 Fiala Luděk Jihomoravský kraj 7 Hrubá Dagmar Jihomoravský kraj 7 Gandalovič Petr Severočeský kraj 8 Huml Ondřej Východočeský kraj 8 Hruška Milan Východočeský kraj 9 Ivanovský Michal Severočeský kraj 9 Kádner Tomáš Praha 10 Jančáry Julius Severočeský kraj 10 Kalina Kamil Praha 11 Jílek Jiří Západočeský kraj 11 Kocourek Jan Praha 12 Jurečka Jaroslav Západočeský kraj 12 Kočárník Ivan Středočeský kraj 13 Karlovský Jiří Jihočeský kraj 13 Korger Jan Severomoravský kraj 14 Kaspar Ivan Praha 14 Kučera Miloslav Východočeský kraj 15 Klaus Václav Severomoravský kraj 15 Lastovecká Dagmar Jihomoravský kraj 16 Kocourek Martin Praha 16 Macek Miroslav Severomoravský kraj 17 Kopřiva Tomáš Jihomoravský kraj 17 Malina Zdeněk Jihočeský kraj 18 Kovář Jiří Jihomoravský kraj 18 Mlčák Jaroslav Jihočeský kraj 19 Kříž Erich Západočeský kraj 19 Novák František Východočeský kraj 20 Lacina Jiří Východočeský kraj 20 Novák Karel Západočeský kraj 21 Liška Jiří Východočeský kraj 21 Padevět Michal Středočeský kraj 22 Malý Michal Praha 22 Rambousek Jan Severomoravský kraj 23 Michálek Přemysl Severomoravský kraj 23 Ruml Jan Praha (od 8. 9. 1992) 24 Najbrt Jiří Praha 24 Schneider Jiří Severomoravský kraj 25 Němec Igor Praha 25 Soldát Miloslav Severočeský kraj 26 Petrová Jana Východočeský kraj 26 Starý Jan Severomoravský kraj 27 Pillmann František Západočeský kraj 27 Stome Karol Západočeský kraj 28 Pištora Ivan Východočeský kraj 28 Štěpánek Petr Praha 29 Pospíšil Jiří Jihočeský kraj 29 Švrček Zdeněk Severomoravský kraj 30 Reček Petr Praha 30 Tošovský Michal Praha 31 Richter Miroslav Středočeský kraj 31 Vodička Jindřich Středočeský kraj 32 Sláma Věroslav Jihomoravský kraj 32 Záhorský Vladimír Severočeský kraj 33 Spilka Petr Jihomoravský kraj 33 Zoufal Jiří Středočeský kraj 34 Stránský Jiří Jihomoravský kraj 34 Zvěřina Jaroslav Jihočeský kraj 35 Suchánek Jaroslav Severomoravský kraj 36 Šedivý Filip Severočeský kraj 20 let ODS ■ 256 ■

Přílohy ■ 257 ■ 37 Toman Ivo Východočeský kraj 38 Verner Jaroslav Středočeský kraj 39 Vidím Jan Středočeský kraj 40 Voleník Lubomír Severočeský kraj 41 Zahradil Jan Praha 42 Zeman Vladimír Středočeský kraj 43 Žalud Stanislav Severomoravský kraj Poslanci České národní rady (Poslanecké sněmovny) 1992–1996 příjmení, jméno volební obvod 1 Bachna Petr Praha 2 Bečvář Ivan Západočeský kraj 3 Bejček Josef Západočeský kraj 4 Benda Marek (od 1. 4. 1996, dříve KDS) Středočeský kraj 5 Blažek Ladislav (do 14. 3. 1995, poté nezařazený, LSNS, ONH) Středočeský kraj 6 Brodský Petr Západočeský kraj 7 Budinský Vladimír Severočeský kraj 8 Bureš Eduard Praha 9 Čermák Petr Severočeský kraj 10 Černý Jan Středočeský kraj 11 Červinka Josef Severomoravský kraj 12 Doubrava Vlastimil (od 25. 9. 1995, dříve ČSSD a nezařazený) Východočeský kraj 13 Fejfar Ota Východočeský kraj 14 Fejfar Tomáš Jihomoravský kraj 15 Frommer Alfred (od 7. 2. 1995, dříve LSU, LSNS) Severomoravský kraj 16 Gjurič Andrej Praha 17 Hirš Pavel (od 13. 1. 1995, dříve LSU, LSNS, nezařazený) Praha 18 Holub Josef Severočeský kraj 19 Honajzer Jiří Jihomoravský kraj 20 Jaroš Emil Východočeský kraj 21 Ježek Josef (do 17. 1. 1994, poté nezařazený, ODA) Severočeský kraj 22 Ježek Tomáš (od 7. 2. 1995, dříve ODA) Severočeský kraj 23 Kadlecová Milada Severočeský kraj 24 Kalus Jaromír Severomoravský kraj 25 Klas Jan Středočeský kraj 26 Koháček Petr Praha 27 Kolář Pavel (od 1. 4. 1996, dříve KDS) Severomoravský kraj 28 Kolář Robert Jihomoravský kraj 29 Kolářová Milena Praha 30 Koucký Jan Středočeský kraj 31 Kozel František Východočeský kraj 32 Krámek Jan Praha

33 Krása Václav Středočeský kraj 34 Litomiský Jan (od 1. 4. 1996, dříve KDS) Jihočeský kraj 35 Lobkowicz Michal (od 1. 4. 1996, dříve KDS) Středočeský kraj 36 Lom Petr (23. 5. 1995 odstoupil) Praha 37 Mandelík Richard Severočeský kraj 38 Marvanová Hana Praha 39 Melichar Jaroslav Severočeský kraj 40 Nájemník Václav Východočeský kraj 41 Nečas Petr Severomoravský kraj 42 Němčík Jindřich Severomoravský kraj 43 Němec Luboš Jihomoravský kraj 44 Novák Jiří Severomoravský kraj 45 Novák Libor (do 19. 12. 1995, poté nezařazený) Východočeský kraj 46 Novák Libor Severomoravský kraj 47 Novotný Miroslav Jihomoravský kraj 48 Pavlíková Jiřina Severomoravský kraj 49 Payne Jiří Praha 50 Páv Tomáš Praha 51 Pešek Pavel Jihočeský kraj 52 Pěnička Stanislav Východočeský kraj 53 Pluhař František Severomoravský kraj 54 Přibáň Martin Jihomoravský kraj 55 Röschová Anna Západočeský kraj 56 Rubáš Luděk Středočeský kraj 57 Sochor Antonín (od 1. 4. 1996, dříve KS) Praha 58 Stránský Jan Východočeský kraj 59 Svoboda Tomáš (od 1. 4. 1996, dříve KDS) Praha 60 Syka Martin Jihomoravský kraj 61 Šimánek Jaromír Severomoravský kraj 62 Tlustý Vlastimil Středočeský kraj 63 Tomanová Hana Východočeský kraj 64 Trojan Václav Jihočeský kraj 65 Třebický Jan Jihočeský kraj 66 Uhde Milan Jihomoravský kraj 67 Ullmann Josef Severomoravský kraj 68 Váca Oldřich Západočeský kraj 69 Vlach Jiří Jihočeský kraj 70 Vlček Vlastimil Jihomoravský kraj 71 Volák Stanislav Západočeský kraj 72 Vrzal Ivan Západočeský kraj 73 Vychodil Otakar Severomoravský kraj 74 Zemina Ondřej Praha 75 Zima Anton Východočeský kraj 76 Zubek Leopold Severomoravský kraj 20 let ODS ■ 258 ■

Přílohy ■ 283 ■ Lajčaková Vlasta pouze dočasně Bouška Milan (1. 10. 2007 – červen 2009) Kupka Martin (červen 2009 – červenec 2010) Bartovský Tomáš (srpen 2010 – dosud) Vývoj členské základny ODS 1991–2011 1991 1992 červen 1992 prosinec 1993 1994 1996 1997 1998 1999 2000 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 početčlenůODS rok Tiskoviny ODS Tištěné publikace dokumentující politiku ODS – periodika informační bulletin „Listy ODS“ (od března 1991) Sobotní TELEGRAF (1991) Zpravodaj HK (1992) Mezi námi (od 1998) Publikace Publikace „Rukověť kandidáta ODS, komunální volby ‘94“ byla vydána v září roku 1994 na 190 stranách (formát A5). Publikace „Ideová konference ODS“ s podtitulem „Co dělat se zemí, kde se již dlouho nevládne?“ byla vydána v listopadu roku 1999 na 160 stranách v nákladu 5000 výtisků (formát A5). Publikace „X. Kongres ODS“ byla vydána v lednu roku 2000 na 144 stranách v nákladu 500 výtisků (formát A5).

Publikace „II. Ideová konference ODS“ s podtitulem „Základní koncepční teze stínové vlády“ byla vydána v červnu roku 2000 na 40 stranách v nákladu 600 výtisků (formát A4). Publikace „II. Ideová konference ODS“ s podtitulem „Svobodný prostor svobodným občanům“ byla vydána v červenci 2000 na 200 stranách v nákladu 600 výtisků (formát A5). Publikace „Rukověť krajské legislativy“ byla vydána v září 2000 na 200 stranách v nákladu 1000 výtisků (formát A5). Publikace „XI. Kongres ODS“ byla vydána v listopadu 2000 na 72 stranách v nákladu 600 výtisků (formát A5). Publikace „Základní koncepční teze stínové vlády“ byla vydána v červnu 2000. Publikace „III. Ideová konference ODS“ byla vydána v dubnu 2001. Publikace „Kronika ODS“ autorky Libuše Benešové byla vydána v dubnu 2001 na 104 stranách v nákladu 10 000 výtisků (formát A5). Publikace „Gratulatorium Václavu Klausovi“ byla vydána v červnu 2001. Publikace „XII. Kongres ODS“ byla vydána v listopadu 2001. Publikace „Resortní dokument stínové vlády“ byla vydána v květnu 2002. Publikace „XIII. Kongres ODS“ byla vydána v prosinci 2002. Publikace „Poziční dokument stínové vlády ke vstupu do EU“ byla publikována v květnu 2003. Publikace „IV. Ideová konference ODS“ s podtitulem „Když do EU, tak s ODS“ byla vydána v červnu roku 2003 na 160 stranách. Publikace „XIV. Kongres ODS“ byla vydána v listopadu 2003. Publikace „XV. Kongres ODS“ byla vydána v prosinci 2004. Publikace „XVI. Kongres ODS“ byla vydána v listopadu 2005. Publikace „XVII. Kongres ODS“ byla vydána v listopadu 2006. Publikace „XVIII. Kongres ODS“ byla vydána v listopadu 2007. Publikace „V. Ideová konference ODS“ s podtitulem „ODS na české politické scéně v 21. století“ byla vydána v dubnu roku 2008 na 264 stranách v nákladu 1000 výtisků. Publikace „XIX. Kongres ODS“ byla vydána v prosinci 2008. Publikace „XX. Kongres ODS“ byla vydána v prosinci 2009. Publikace „Sborník projevů Vize 2020“ byla vydána v únoru 2010. Publikace „Sborník konferencí Vize 2020“ byla vydána v únoru 2010. 20 let ODS ■ 284 ■

Obsah Obsah Úvodní slovo 5 Vznik ODS 13 Ustavující Kongres Ustavující Kongres ODS, Olomouc, 21. a 21. dubna 1991 17 Koalice s KDS I. Kongres ODS, PlzeÀ, 22. a 23. listopadu 1991 25 Volební vítězství II. Kongres ODS, Luhaãovice, 26. dubna 1992 31 Rozdělení ČSFR III. Kongres ODS, Praha, 7. listopadu 1992 39 Vítězné komunální volby IV. Kongres ODS, Kopfiivnice, 27. a 28. listopadu 1993 49 Karlovarský Kongres V. Kongres ODS, Karlovy Vary, 17. a 18. prosince 1994 59 Vítězství s otazníkem VI. Kongres ODS, Hradec Králové, 18. a 19. listopadu 1995 65 Sarajevo 1997 VII. Kongres ODS, Brno, 7. a 8. prosince 1996 79 Poděbradský Kongres VIII. Kongres ODS, Podûbrady, 13. a 14. prosince 1997 89 Opoziční smlouva IX. Kongres ODS, Jihlava, 4. dubna 1998 95 Toleranční patent X. Kongres ODS, Liberec, 4. a 5. prosince 1999 115 Hlavou i srdcem XI. Kongres ODS, PlzeÀ, 15. fiíjna 2000 125

V. Klaus odchází do opozice XII. Kongres ODS, Ostrava, 2.–4. listopadu 2001 135 Nový předseda, nový prezident XIII. Kongres ODS, Franti‰kovy Láznû, 13.–15. prosince 2002 149 Opoziční žně XIV. Kongres ODS, Luhaãovice, 22. a 23. 2003 163 Modrá šance XV. Kongres ODS, Praha, 4. a 5. prosince 2004 177 Rok zázraků XVI. Kongres ODS, Brno, 26. a 27. listopadu 2005 183 Modro-zelená koalice XVII. Kongres ODS, Praha, 18. a 19. listopadu 2006 195 Ztráta krajů XVIII. Kongres ODS, Praha, 24. listopadu 2007 205 Předsednictví a pád vlády XIX. Kongres ODS, Praha, 5.–7. prosince 217 Turbulence s happy endem XX. Kongres ODS, Praha, 21. a 22. listopadu 2009 233 Třetí předseda XXI. Kongres ODS, Praha, 19. a 20. ãervna 2010 245 Přílohy 256 20 let ODS

20 let Občanské demokratické strany Vydal ODS Publishing, s.r.o., Jánsk˘ vr‰ek 13, 118 00 Praha 1 v roce 2011 Tel.: 234 707 111, e-mail: info@ods.cz, www ods.cz Texty pfiipravili: Petr Sokol, Zbynûk Klíã a pracovníci politické a mediální sekce ODS Foto: archiv ODS a âTK, Eduard Erben, Jan ·ibík, TomበJubánek a Ludûk Kru‰insk˘ Grafická úprava: Vlasta Lajãaková, Ludûk Kru‰insk˘ a Ingrid Valentinová Jazykové a obsahové korektury: Petra Ko‰íková a Marta ·orfová Tisk: Moravská typografie Brno © Obãanská demokratická strana 2011

55