Léčba nemocí v tradiční čínské medicíně

Léčba nemocí v tradiční čínské medicíně Vladimir Grigorjevič Načatoj

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být roz- množována, uložena v rešeršním systému nebo dále předávána, a to v jakékoliv formě, jakýmkoliv způsobem, elektronicky, mechanic- ky, kopírováním, nahráváním apod., bez předchozího písemného sou- hlasu vydavatele. Osoba, která by učinila jakékoliv neoprávněné kroky v souvislosti s touto publikací, může být vystavena trestnímu stíhání a vymáhání náhrady za způsobenou újmu. Copyright © V. G. Načatoj, 2009 Originally published by LiWest, Novosibirsk, 2009 Translation © PhDr. Ludmila Karlachová Cover photo © iStockphoto.com © Nakladatelství ANAG, 2011 ISBN 978-80-7263-703-4

3 Obsah Předmluva V. A. Kozlova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Předmluva Zhanga Boli. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Předmluva G. U. Utěmiševy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Poděkování autora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 SYNDROMY V TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNĚ A JEJICH LÉČBA . . . . . 21 Teoretické aspekty přístupu k léčbě syndromů . . . . . . . . . . . . . . . 21 Přístup čínské medicíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Přístup evropské medicíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Co je to syndrom – v pojetí evropském a čínském . . . . . . . . . . . . . . 24 Jaký je vztah mezi syndromem TČM a „evropskou“ diagnózou . . . . . . . 25 Poučení pro lékaře TČM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 SYNDROMY PLNÝCH A DUTÝCH ORGÁNŮ . . . . . . . . . . . . . . . .36 Syndromy plných orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Plíce (Fei, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Srdce (Xin, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 Slezina (Pi, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Játra (Gan, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Ledviny (Shen, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 Syndromy dutých orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Žlučník (Dan, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Žaludek (Wei, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Tenké a tlusté střevo (Xiao chang, , Da chang, ) . . . . . . . . . 108 Močový měchýř (Pang guang, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 SYNDROMY PATOLOGIE QI, KRVE A ORGANICKÝCH TEKUTIN. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120 Syndromy onemocnění qi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Syndromy krve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Společné syndromy qi a krve . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Syndromy tan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Syndromy tekutin yin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Zvláštnosti léčby syndromů qi, krve, tan a patologických tekutin yin . . 146 Obsah

4 SYNDROMY ONEMOCNĚNÍ PĚTI PATOGENNÍMI QI OBJEVUJÍCÍMI SE UVNITŘ ORGANISMU . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Syndrom vnitřního větru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Syndrom vnitřního chladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Syndrom vnitřní vlhkosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 Syndrom vnitřního sucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 Syndrom vnitřního ohně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 Zvláštnosti léčby syndromů pěti patogenních činitelů „rodících se“ uvnitř . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164 SYNDROMY „ŠESTI DRAH“ A „ČTYŘ VRSTEV“ . . . . . . . . . . . . . 166 Syndromy „šesti drah“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 Syndrom tai yang . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Syndrom yang ming . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 Syndrom shao yang . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169 Syndrom tai yin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170 Syndrom shao yin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Syndrom jue yin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Syndromy „čtyř vrstev“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Syndromy wei, qi, ying, xue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 SYNDROMY PŘI NAPADENÍ ŠESTI VNĚJŠÍMI PATOGENNÍMI FAKTORY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 Syndrom napadení vnějším větrem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 Syndrom napadení vnějším chladem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 Syndrom napadení vnějším vedrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183 Syndrom napadení vnější vlhkostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 Syndrom napadení vnějším suchem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 Syndromy ohně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 Zvláštnosti léčby syndromů vzniklých v důsledku napadení vnějšími patogenními faktory. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 LÉČBA NEMOCÍ METODAMI TČM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 Stanovení léčby podle obtíží pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Kašel (Ke sou, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Dušnost (Chuan zheng, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 Bušení srdce (Xin ji, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217 Bolest na hrudi (Xiong bi, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 Pravá srdeční bolest (Zheng xin teng, ) . . . . . . . . . . . . . . . 238 Nespavost (Bu mei, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 Zapomnětlivost (Jiang wang, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Spavost (Duo mei, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252 Bolest hlavy (Tou tong, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Závrať (Xuan yun, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 OBSAH

5 Bolesti žaludku (Wei tong, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 Zvracení kyselých šťáv (Tu suan, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287 Pálení žáhy (Cao za, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290 Pocit plnosti a zatuhlosti v hrudi a podžebří (Pi man, ) . . . . . . . 292 Zvracení (Ou tu, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302 Bolesti břicha (Fu teng, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312 Průjem (Xie xie, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 320 Zácpa (Bian mi, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 329 Bolesti v žebrech (Xie tong, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 Žloutenka (Huang dan, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 346 Otoky (Shui zhong, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 357 Poruchy močení (Lin zheng, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 369 Impotence (Yang wei, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380 Struma (Ying bing, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 388 Žízeň (Xiao ke, ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 Stanovení léčby podle evropské (západní) nosologie . . . . . . . . . . . 404 Ischemická choroba srdeční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404 Hypertonická choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 412 Revmatoidní artritida. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425 Ulcerózní choroba žaludku a dvanácterníku . . . . . . . . . . . . . . . . 433 Nespecifická ulcerózní kolitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 438 Obezita (Fei pang, ). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 447 Chronická hepatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .457 Chronická glomerulonefritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466 Kopřivka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 485 Psoriáza. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 489 Chronická leukémie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492 Hyperplazie mléčné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 499 Poruchy menstruačního cyklu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508 Děložní myomy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 520 Eroze děložního čípku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527 Chronická prostatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 536 Adenom předstojné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540 Zhoubné nádory předstojné žlázy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 Seznam literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 559 Stručný seznam léčivých ingrediencí rostlinného, živočišného a nerostného původu, používaných v tradiční čínské medicíně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 561 Čínské recepty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 570 Obsah

14 P EDMLUVA PŘEDMLUVA Co je tradiční čínská medicína? Proč ji jedni chovají v bezvýhradné úctě, zatímco druzí ji viní z nejrůznějších hříchů? A proč z jakýchsi příčin tře- tí, jež se o ni profesionálně zajímají, často nevědí, jak se k ní postavit, odkud se ji začít učit? Dnes již tradiční čínskou medicínu (TČM) ve světě naštěstí nikdo nezavrhuje, jako tomu bylo ještě před půl stoletím. V současné době se stala jedním z nejmocnějších medicínských systémů na světě, její výdobytky využívá bezmála polovina obyvatelstva planety. A postupem času získá čínská medicína ve světě bezpochyby ještě většího uznání. Současná západní medicína dosáhla nepopiratelně velkých úspě- chů při vývoji antibakteriálních a psychotropních preparátů, v léčbě akutních, život ohrožujících onemocnění i v přípravě mnoha dalších prostředků. V posledních letech se rychle rozvíjí zejména endochi- rurgie, transplantologie a objevují se další formy chirurgické pomoci. Vždyť ještě zcela nedávno byl pro nás takový „zlepšovák“, jakým je umělý kloub, úplným sci-fi. Zdálo by se, že s rozvojem moderní vědy se zdraví člověka musí neustále zlepšovat, takže lidé v blízké budoucnosti nebudou již muset na nemoci vůbec myslet. Ale začali jsme opravdu stonat méně? Nemo- ci kardiovaskulární, onkologické, alergické, různé systémové choroby nabraly v současnosti epidemických rozměrů. Většina preparátů, které lékaři předepíší, často pomáhá odstranit jen symptomy onemocnění, jako je zvýšený krevní tlak, dušnost, bolest, zřídkakdy však působí na prvotní příčinu nemoci. Hledáním příčin onemocnění se dnes zabývají všichni, ale určit prvotní příčinu choroby se bohužel zatím podaří jen zřídkakdy. Lé- kařům evropské medicíny tak nezbývá než různými způsoby léčit následky onemocnění. Odpovědnost za pacienta si mezi sebou dělí lékaři mnoha úzce zaměřených oborů, přičemž každý z nich má

19 PODĚKOVÁNÍ AUTORA Autor chce touto cestou vyjádřit hlubokou vděčnost svému prvnímu učiteli a příteli, profesoru, doktoru lékařských věd, rektorovi Sin-ťi- angské univerzity v Čínské lidové republice Chalmuratu Upurovi za veškeré znalosti předané během jeho čtyřletého pobytu v Rusku. Kromě toho by chtěl vyjádřit upřímnou vděčnost vládě Čínské li- dové republiky, ministerstvu vysokého školství ČLR a bývalého SSSR za porozumění a pomoc, kterých se mu dostalo v době studia na Tian- jinské univerzitě tradiční čínské medicíny. Zvláštní poděkování chce autor vyjádřit profesorskému a pedago- gickému sboru Tianjinské university TČM a osobně rektorovi, akade- miku Zhang Boli ( ), profesorům Zhang Xi Peng ( ), Wang Jian Jun( ), Wei Yu Qi ( ), Guo Qi Rui ( ), Liu Gong Wang ( ) za srdečné přijetí, kterého se autorovi dostalo při kaž- dém pobytu na univerzitě, a rovněž za vědomosti získané během stu- dia i na kurzech postgraduálního vzdělávání. Je třeba uvést, že vědecká ani praktická činnost autora v oboru tradiční čínské medicíny v Rusku by v posledních sedmi letech neby- la možná bez neustálé podpory a pomoci ředitele VVÚ KI SO RALV (Vědecko-výzkumný ústav klinické imunologie Sibiřského oddělení Ruské akademie lékařských věd) akademika V. A. Kozlova, prezidenta společnosti LiWest K. A. Luzjanina, ředitele Federálního vědecko-kli- nického experimentálního centra tradičních metod diagnostiky a léčby A. A. Karpejeva a náměstkyně generálního ředitele pro vědeckou čin- nost stejného centra, profesorky T. L. Kiselevové, kteří odvádějí obrov- skou práci při šíření a prohlubování znalostí v oblasti TČM v Rusku. Autor jim chce tímto vyjádřit své upřímné poděkování. Autor doufá, že kniha bude užitečná lékařům specializujícím se na tradiční čínskou medicínu a bude čtenářům vděčný za všechny je- jich kritické postřehy a návrhy, které mu pomohou při přípravě dalších vydání. Pod kování autora

26 SYNDROMY V TRADIþNÍ þÍNSKÉ MEDICÍN A JEJICH LÉþBA Poučení pro lékaře TČM Při léčbě syndromů tradiční čínské medicíny musíme brát v úvahu: • že se syndrom TČM stanovuje na základě „čtyř diagnostických metod“ (si zheng), přičemž má jak obecné, tak i konkrétní sym- ptomy, které se odrážejí v názvu daného syndromu; • následkem jakých příčin – vnějších či vnitřních – člověk one- mocněl; Pokud byl organismus vystaven působení vnějších patogenních faktorů (např. větru a chladu), pak onemocnění postihne především systém drah, a nebude-li zaléčeno, postihne následně i systém orgánů. V takovém případě vznikají převážně syndromy šesti drah, wen bing, tří jiao, o jejichž léčbě se později zmíníme. Pokud onemocnění vzniklo v důsledku vnitřních příčin, pak v prv- ní řadě utrpí jak orgány a jejich dráhy, tak i funkce, za něž tyto orgány odpovídají. A syndrom zároveň poukazuje na to, v jakém místě došlo k narušení, odráží charakter patologického procesu, napovídá lékaři, jakým směrem se musí vydat. Všechno logicky vyplývá z teorie čín- ské medicíny. Například při prázdnotě krve a prázdnotě yin jater může stoupat vzhůru yang jater, objeví se symptomy vnitřního větru, což se může stát příčinou třesu, závratí, očních záškubů (nystagmus). Záro- veň si musíme uvědomovat, že název syndromu odkazuje na narušení funkce toho či onoho orgánu a kromě toho odráží příčinu nemoci, kterou je nutno léčit; • že při jednom a tomtéž onemocnění (z pozic evropské medicí- ny) lze stanovit i několik syndromů a naopak – různé nemoci mohou patřit pod stejný syndrom; Například chřipka. Podíváme-li se na charakter onemocnění, může chřipka probíhat za přítomnosti větru a chladu, větru a horka, větru a vlhkosti, větru, chladu a sucha atd. A třebaže máme ve všech uvedených případech povrchový syndrom, léčba se přesto bude lišit. Druhý příklad – bolest hlavy. Může vznikat na terénu plného i prázd- ného syndromu. Klinický obraz i léčba budou rovněž rozdílné. A naopak, různé nemoci mohou spadat pod stejný syndrom. Například prázdnotu yang ledvin můžeme pozorovat při otocích, bo- lestech v bedrech, stejně jako při zadržování moči a naopak i při ne- schopnosti moč udržet.

49 Začíná-li se na terénu prázdnoty yin odpoutávat yang a obje- vuje se třes končetin, mžitky před očima, parestézie, přidává se tian ma, gou teng, zhen zhu mu. Zvláštnosti léčby plicních onemocnění 1. Plíce kontrolují příchod qi do organismu. Za povšimnutí stojí, že pro léčbu plic se užívají léky „lehké“ a štiplavé chuti. Samo slovo „lehký“ vyjadřuje, že jde o orgán, který je z hlediska váhy lehký, třebaže je velmi objemný. Již Wu Ju Tong říkával, že „horní jiao je jako peří. Pokud léky nejsou lehoučké, pak nic nevzlétne“, paci- ent se tedy neuzdraví. Proto se ve složení odvarů vyskytují květy, horní části bylin, semena, která mají aromatické vlastnosti. Samo- zřejmě se doplňují i další léčiva, ale v mnohem menší míře, než je tomu při léčbě syndromů jiných orgánů. 2. Plíce kontrolují kůži, vlasovou pokrývku a dýchání nosem. Pro- to musíme vědět, že pokud je kůže suchá, svědí, probíhá tu ek- zematický proces, lišej, nebo se kůže naopak stává tuhou (skle- rodermie), pak je nezbytné se v podobných případech zaměřit na syndrom plic. Protože plíce budou zapojeny do patologického procesu v mnoha případech, přičemž léčit je vždy třeba samotný syndrom, tedy kořen onemocnění. 3. Plíce a tlusté střevo spolu vzájemně souvisí. Proto jsou onemoc- nění tlustého střeva spojena s plícemi a naopak. Například, pokud si nemocný stěžuje na zácpu, suchou stolici, je třeba u něj zjistit, zda netrpí i onemocněním plic. 4. Rovněž nemoci jiných orgánů se odrazí na plicích a obráceně. Pro- to je nezbytné určit prvotní příčinu, kvůli níž onemocnění vzniklo. Je nutné vědět, že podle teorie TČM jsou orgány vzájemně mezi sebou spojeny, a to podle přesně definovaných zákonitostí. Na- příklad, pokud v plicích dlouhodobě přetrvává prázdnota qi a množství tan, pak je nutno vedle léčby samotných plic léčit i sle- zinu, v souladu s postulátem „země rodí kov“. A uveďme si ještě jiný příklad. Jakmile se patogenní faktor dostane do plic, naruší sesestupvodysměremkledvinám.Toznamená,žedojdenaprincip „onemocnění plic postihuje i ledviny“. Proto se v takovém případě nepodaří normalizovat močení, dokud nedojde k obnovení funkce plic. Syndromy plných orgán – plíce

64 SYNDROMY PLNÝCH A DUTÝCH ORGÁN 5. Při nemocech srdce je vždy nutno přihlížet k závažnosti sym- ptomů. Například, je-li yang nebo yin srdce poraněno velmi silně, pak i zbývající yang začne opouštět organismus, což už je těžký, život ohrožující stav, který vyžaduje neodkladnou pomoc. Nebo pacient trpí syndromem stagnace krve v srdci, přesto se neustále vystavuje působení chladu. Chlad jakožto patogenní činitel napomáhá vzniku ještě větší stagnace krve, což vyvolává silné bolesti, například stenokardii. V takovém případě se může stav pacienta výrazně zhoršit. Máme-li tedy shrnout vše, co bylo uvedeno výše, pak lze říci, že syndromy srdce musíme léčit obzvlášť pečlivě, protože se to ve vý- znamné míře projeví na funkcích dalších orgánů, na celém organismu i na dynamice léčebného procesu. SLEZINA (PI, ) Slezina je podle čínského teoretického modelu v organismu „druhým nebem“, tzn. zabezpečuje proces asimilace vyživujících látek. Záro- veň je zdrojem qi, krve a normálních tekutin. Slezina „má ráda“ sucho a „nemiluje“ vlhkost, pokud onemocní, trpí tím jednak trávení potra- vy, ale dochází i ke vzniku vlhkosti, tan, patologických yinových teku- tin atd. Máme-li vyjádřit funkce sleziny formou několika postulátů, můžeme uvést následující: 1. Slezina tráví a přepravuje strávenou potravu k orgánům, tzn., že odpovídá za trávicí procesy i za produkci krve a tekutin. V knize Su wen jsou v několika kapitolách popsány funkce sleziny. Napří- klad se tam uvádí, že slezina a žaludek jsou si blízké svými vlast- nostmi a plní obdobnou funkci. Slezina také produkuje tekutiny pro všechny orgány, tedy včetně žaludku. Zdůrazňuje se tím úzká souvislost těchto orgánů. Například, je-li slezina oslabena a špat- ně tráví a přepravuje výživu, pak je narušen celý proces trávení potravy, což se projeví nechutenstvím, rychle se dostavujícím po- citem nasycenosti, pocitem rozpínání v břiše a kašovitou stolicí. Člověk má sklon ke sníženému příjmu potravy, pozorujeme pocit slabosti v těle. Pokud se naruší přeprava vody a vzniká vlhkost, pak jsou do procesu zapojeny plíce i ledviny, tudíž dochází k po- ruchám vylučování potu, moči, tekutiny začínají v organismu stagnovat a tvoří se otoky.

103 ŽALUDEK (WEI, ) Podle představ TČM je žaludek umístěn ve středním jiao, v jeho horní části. Dříve měl žaludek jiný název a dělil se na tři dutiny: shang wan (horní dutina), zhong wan (střední dutina) a xia wan (dolní dutina). Ža- ludek, stejně jako slezina, patří podle pravidla wu xing k prvku „země“. Z hlediska filozofické kategorizace je slezina yin a žaludek yang, vzá- jemně jsou spojeny podle pravidla „vnější – vnitřní“. Žaludek odpo- vídá za příjem potravy, její rozmělnění a primární zpracování. Žaludek a jeho dráhy odpovídají za odesílání „kalného“ dolů a podle čínské me- dicíny má žaludek „rád vlhkost a nemá rád sucho“. Pokud je v žaludku narušen pohyb qi, pak je narušeno i trávení, vzniká stagnace a kvaše- ní, protože dochází k poruchám motoriky žaludku. Objevují se takové symptomy jako bolesti, pocit rychlé sytosti, pocit přejezení, nevolnost, zvracení, říhání, škytání. Všechny tyto symptomy jsou charakteristické pro syndromy žaludku. Rozlišují se syndromy chladné, horké, prázd- né, plné a každý z nich má svá specifika. Nehledě na charakter syndro- mu se léčení musí odvíjet podle principu „ochraňování qi žaludku“, přičemž je nutné během léčby dbát na to, aby byl žaludek zvlhčován a nevysoušel se. Musí se rovněž obnovit vyživování yin žaludku, hlídat funkce qi a sestupování qi. Každý syndrom má samozřejmě své zvlášt- nosti, ale vždy je třeba dodržovat všechny uvedené principy. Syndromy žaludku 1. Horko žaludku (Wei re zheng, ) SYMPTOMY: • periodicky vznikající bolest v epigastriu, poměrně silná, spojená s hlasitým říháním • pálení žáhy • zvracení kyselých šťáv • v těžkých případech zvracení potravy po najezení • ve zvratcích může být krev • neklid, nelad na úrovni hrudi • touha pojídat chladnou stravu a pít chladnou vodu • nepříjemný zápach z úst • nateklé a bolavé dásně a krčky zubů • často vznikají zubní kazy, pulpitidy Syndromy dutých orgán – žaludek

146 SYNDROMY PATOLOGIE QI, KRVE A ORGANICKÝCH TEKUTIN PŘÍKLAD RECEPTURY: Jin kui shen qi wan ( ) v kombinaci s recepturou Ling gui zhu gan tang jia jian ( ). Obě receptury zahřívají yang, eliminují patologické tekutiny yin, ale první receptura posiluje ledviny a druhá více zahřívá slezinu. ČASTO UŽÍVANÉ INGREDIENCE: Fu zi, gui zhi – posilují yang, odstraňují patologické tekutiny yin. Bai zhu, cang zhu, shan yao, fu ling, ze xie – posilují slezinu, odstraňují nadbytek vody. Gan jiang – zahřívá střední jiao, spouští dolů stoupající qi, od- straňuje nevolnost. Trpí-li pacient nechutenstvím, vykašlává a zvrací velké množ- ství tan, přidává se ban xia, chen pi, wu zhu yu, které zahřívají střední jiao, zklidňují žaludek. Je-li v epigastriu pocit plnosti, doplňuje se zhi shi, hou po. Je-li výrazné zadýchávání, slabost ducha, přidává se dang shen, huang qi, které posilují slezinu, doplňují qi. Pokud dýchavičnost sílí při sebemenší fyzické zátěži, přidává se shu di huang, shan zhu yu, bu gu zhi, chen xiang, které posilují ledviny a napomáhají tomu, aby si ledviny „braly qi“ od plic, tedy odstraňují syndrom Shen bu na qi. Zvláštnosti léčby syndromů qi, krve, tan a patologických tekutin yin 1. Syndromy onemocnění qi a krve jsou vzájemně úzce spojeny. Přes- to se však rozeznávají samostatné syndromy qi a syndromy krve. 2. V knize Su wen se v kapitole Tiao jing lun uvádí: „Sto nemocí se může rozvinout, pokud vzniká nevyváženost mezi qi a krví, ná- sledkem čehož je něco ve stavu plnosti a něco v prázdnotě.“ Nemoci qi a krve jsou spjaty nejen mezi sebou, ale souvisí i s ne- mocemi orgánů. Například máme syndrom prázdnoty qi, ale vznikl následkem prázdnoty qi plic. V takovém případě je třeba posilovat plíce a doplňovat qi. V jiném případě se prázdnota qi může vyvi- nout následkem prázdnoty qi sleziny. Tehdy se při léčbě musí posi-

167 ská práce sepsaná vynikajícím lékařem Zhang Zhongjing z dob dynastie Han (kolem 3. století n. l.), kterou přepracoval Wan Shu He za dob dy- nastieJingazveřejnilÚřadpronápravulékařskýchknihzadynastieSong (r. 1065). Kniha se skládá ze dvou částí. První z nich se nazývá Shang han lun (Pojednání o exogenních horečnatých chorobách), druhá část pak Jin kui yao lue (Tajemství zlaté truhličky). V dalším období bylo pojednání dále systemizováno lékaři staré Číny a na jeho základě by- lo napsáno mnoho knih, například traktát Shang han ming li lun, který vydal Cheng Wuji (r. 1156) z dynastie Jin. Kniha je jednou z nejlepších příruček pro studium traktátu Shang han lun, v níž se rovněž zdůraz- ňuje kombinování léčivých bylin. V r. 1669 napsal věhlasný lékař Ke Qin z dynastie Qin pojednání Shang han lai su ji (Obnovené pojednání o exogenních horečnatých chorobách). Jde o nejlepší komentované dílo ohledně Shang han lun, obsahuje komentáře pojednávající o exogen- ních horečnatých chorobách, „Křídla pojednání o exogenních horečna- tých chorobách“ a „Pokračování křídel pojednání o exogenních horeč- natých chorobách“. Na základě těchto prací bylo sepsáno 112 receptur pro léčbu horečnatých onemocnění způsobených napadením chladem. Nyní si podrobně rozebereme syndromy a jejich léčbu. Syndrom tai yang (Tai yang zheng, ) Syndrom se dělí na dva poddruhy: a) Syndrom tai yang s převládajícím napadením organismu chladem (Tai yang shang han zheng, ) SYMPTOMY: • mírné mrazení s výraznou obavou z chladu • chybí pocení • bolesti po celém těle, více v oblasti zátylku • puls fu, jin METODA LÉČBY: Zahřát, otevřít póry, odstranit patogenní chlad pocházející z vnějšku. Xin wen jie biao ( ). PŘÍKLAD RECEPTURY: Ma huang tang ( ). Receptura zahřívá povrch těla, odstraňuje chlad z drah a sva- lů, otevírá póry. Syndromy „šesti drah“ – tai yang

238 LÉþBA NEMOCÍ METODAMI TþM ČASTO POUŽÍVANÉ INGREDIENCE: Ren shen – doplňuje yuan qi. Fu zi – posiluje a doplňuje prvotní yang. Rou gui – posiluje yang srdce. Zhi gan cao – vyživuje qi, obnovuje průchodnost cév. Shu di huang, shan zhu yu, bu gu zhi – zahřívají a vyživují yang ledvin. Je-li yang srdce vyčerpán a voda stoupá vzhůru k srdci a pli- cím, což se projevuje srdečním astmatem, bušením srdce, podává se samostatně recept Zheng wu tang ( ) s dopl- něním huang qi, fang ji, zhu ling, che qian zi, které zahřívají yang ledvin a odstraňují vodu. Vznikne-li syndrom „yang uniká z organismu“, použije se sa- mostatně recept Si ni jia ren shen tang ( ). PRAVÁ SRDEČNÍ BOLEST (ZHENG XIN TENG, ) Jak už bylo uvedeno, syndrom hrudního bi zahrnuje srdeční patologii, část plicní patologie, některá onemocnění mezihrudí a rovněž nervo- vě-svalová onemocnění. Pravá srdeční bolest může být doprovázena bušením srdce, otoky, dušností, pocením a rovněž spadá pod pojem xiong bi. Pravá srdeční bolest v zásadě představuje tři syndromy, tře- baže i jiné syndromy mají vztah k patologii srdce. 1. Stagnace krve na terénu prázdnoty qi (Qi xu xue yu, ) SYMPTOMY: • bodavá bolest v hrudi s pocitem tlaku nebo prázdna • při mírné fyzické zátěži se bolest zesiluje, objevuje se dýchavičnost, vysílenost, pocení, bušení srdce • tělo jazyka je zvětšené, s otisky zubů, namodralé barvy nebo se skvrnami, povlak je tenký, bílý • puls xian, xi, wu li METODA LÉČBY: Dodat qi, rozhýbat krev, obnovit průchodnost cév, odstranit bolest. Yi qi huo xue, tong mai zhi teng ( , ).

323 AKUTNĚ VZNIKLÝ PRŮJEM (BAO XIE, ) Syndromy a jejich léčba 1. Nahromadění chladu a vlhkosti v nitru (Han shi nei sheng zheng, ) SYMPTOMY: • stolice je řídká, v těžkých případech vodnatá • nechutenství • pocit dyskomfortu v oblasti epigastria • svíravé bolesti v břiše s škroukáním • lehké mrazení, bolest hlavy, bolesti po těle, pokud se zároveň vyskytuje povrchový syndrom větru a chladu • povlak na jazyku je bílý nebo je bílý a mastný • puls ru anebo ru, huan METODA LÉČBY: Rozptýlit chlad, odstranit vlhkost. San han hua shi ( ). PŘÍKLAD RECEPTURY: Huo xiang zheng qi san jia jian ( ). Recept otevírá póry, eliminuje chlad zvenčí a vlhkost ze střed- ního jiao, odstraňuje plnost a posiluje slezinu. ČASTO POUŽÍVANÉ INGREDIENCE: Huo xiang – rozptyluje vnější chlad a aromatickými vlastnost- mi eliminuje z nitra vlhkost. Cang zhu, fu ling – posilují slezinu, eliminují vlhkost. Ban xia, chen pi – rozhýbají qi, eliminují vlhkost, zklidňují střední jiao, zastavují zvracení. Mu xiang, hou po, da fu pi – rozhýbají qi, eliminují pocit plnosti. Su zi, bai zhi, jie geng – rozptylují vnější chlad, otevírají póry, normalizují pohyb qi a vody. Je-li zvnějšku mnoho chladu, přidává se jing jie, fang feng. Je-li zvnějšku mnoho chladu a vlhkosti, pacient konzumuje chladnou potravu, objevila se bolest v břiše a profúzní prů- jem doprovázený mrazením, pak se doporučuje, aby kromě základního odvaru pacient dostával po několik dnů recepturu Stanovení léÿby podle obtíží pacienta – pr jem

346 LÉþBA NEMOCÍ METODAMI TþM ŽLOUTENKA (HUANG DAN, ) Onemocnění žloutenkou bylo v čínské medicíně známo již odedávna. Hlavním symptomem žloutenky je zežloutnutí bělma, těla a temně žlutá barva moči. Existují samozřejmě i jiné symptomy. V Číně již dávno věděli, že mnohé druhy žloutenky jsou spojeny s infekčními činiteli a jiné s infekcí nesouvisí. Například v knize Ling shu se v jed- né kapitole říká: „Má-li tělo lehce žlutý odstín, pozorujeme mírné za- žloutnutí dásní a nehtového lůžka, pak to jasně ukazuje na nemoc, jakou je žloutenka.“ Totéž se popisuje v knize Su wen. V dobách dynastie Han lékař Zhang Zhongjing ve svém pojedná- ní Shang han za bing lun rozlišoval pět druhů žloutenky: „Žloutenka se dělí na pravou žloutenku huang dan ( ), na žloutenku gu dan ( ), která je vyvolána nahromaděním vlhkosti a horka následkem stagnace potravy v trávicím traktu při nepravidelném stravování. Ten- to druh žloutenky se projevuje motáním hlavy vzápětí po jídle, nekli- dem, nepříjemným pocitem v žaludku, pocitem přeplněnosti v břiše, průjmem, oligurií, zežloutnutím pokožky těla a obličeje. Třetí typ, jiu dan ( ), je alkoholická žloutenka. Je způsobová- na endogenním horkem a vlhkostí v důsledku nadužívání alkoholu. Základními symptomy jsou žluté zbarvení kůže a bělma. Stísněnost v hrudi, anorexie, nevolnost, moč žluté barvy (může jí být normální množství, ale je v nich hodně žlučových pigmentů). Čtvrtý typ, nu lao dan ( ), souvisí s pohlavní nezdrženlivostí u žen. Tato žloutenka se projevuje mírným zažloutnutím pokožky, sílí při nadměrné únavě a po pohlavním styku. Poslední druh, hei dan ( ), je načernalá žloutenka. Jde o chronic- kou žloutenku následkem hypofunkce jater a ledvin a stagnace „kalného“ v nitru. Projevuje se jako celková žloutenka bez lesku, s kruhy pod očima, tvář je temně zbarvená, je tu podrážděnost, suchá kůže, tmavá stolice.“ Každý druh žloutenky má, jak je vidět, své zvláštnosti. Při pra- vé žloutence (huang dan) je základním odvarem Yin chen hao tang ( ). V jiných případech se používají jiné receptury. Pokusy klasifikovat žloutenku byly prováděny různými autory odedávna. V tomto ohledu panovaly různé názory. Výsledkem bylo, že se zformoval jediný názor v tom smyslu, že je nutné rozlišovat akutní, rychle probíhající žloutenky náležející k yangovým žlouten- kám a žloutenky chronické, s dlouhým trváním, které náležejí k žlou- tenkám typu yin.

395 Jestliže došlo v kontextu dlouhé nemoci k poranění qi a rovněž k poranění krve a esence jing, bude se to projevovat dysmeno- reou, opožďováním menstruace u žen a impotencí u mužů. Tehdy se doporučuje dodat do receptu huang qi, tai zi shen, shan zhu yu, shu di huang, gou qi zi, he shou wu. ŽÍZEŇ (XIAO KE, ) Pod žízní se v tradiční čínské medicíně rozumí stav, kdy má člověk chuť pít velké množství tekutin, je zvýšena chuť k jídlu, zároveň obtěžuje sla- bost, snižuje se hmotnost těla, je vylučováno velké množství moči a moč bývá nasládlé chuti. Jde o základní symptomy, jimiž se definuje pojem „žízeň“. Existují i jiné druhy žízně, o nichž si něco uvedeme později. První zmínka o tomto stavu pochází z druhého tisíciletí př. n. l. V Su wen jsou vyjmenovány příčiny způsobující vznik žízně. Jde o na- padení plic, postižení diafragmy, středního jiao a další faktory, které vedou k prázdnotě a vyčerpanosti pěti plných orgánů. Pokud je v tom- to kontextu konzumováno velké množství tučné, sladké potravy a vy- skytuje se nevyváženost „sedmi emocí“, rodí se vnitřní horko, které způsobí dané onemocnění. Již asi před 4 000 lety bylo toto onemocně- ní v Číně považováno za samostatnou nosologickou kategorii a úspěš- ně se léčilo prostředky čínské medicíny. Již v dobách dynastie Han navrhoval Zhang Zhongjing v knize Jin kui yao lue léčbu tohoto stavu. Vytvořil takové receptury, jako jsou Bai hu tang s přidáním Ren shen tang, Jin kui shen qi wan a další. Postupně byly poznatky systemizovány a již v době dynastie Yuan je v knize Wai tai mi yao v kapitole Xiao zhong xiao ke shen xiao věnována celá jedna část žízni a její léčbě. Většina příčin souvisí s horkem. Zvlášť jsou vyčleněny emoce, které k tomuto stavu vedou, a různé případy nadměrné únavy. Již v po- jednání Zheng zhi yao kuai byla žízeň rozdělena na tři druhy: „horní“, „střední“ a „spodní“. Tato klasifikace je v Číně používána dodnes. Příčiny vzniku žízně 1. Nedostatečnost „prvního nebe“ Pod tento pojem patří takové stavy jako žízeň projevující se v ra- ném věku. Obvykle některý z rodičů dítěte trpí tímto onemocně- ním. Ale při nedostatečnosti „prvního nebe“ a stavech prázdnoty Stanovení léÿby podle obtíží pacienta – žíze

404 LÉþBA NEMOCÍ METODAMI TþM Stanovení léčby podle evropské (západní) nosologie ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ V tradiční čínské medicíně existuje pojem „pravá srdeční bolest“, čímž se rozumí bolest na hrudi vyvolaná ucpáním srdečních cév. Podle stupně závažnosti se dělí na lehkou, střední a těžkou variantu. Poprvé byla pravá srdeční bolest popsána v díle Nei jing. V Su wen se říká: „Pravá bolest je charakteristická zmodráním končetiny a silnými bo- lestmi. Pokud byl pacient stižen záchvatem ráno, do večera zemře, pokud k záchvatu došlo v noci, pak zemře do rána.“ V Jin kui yao lue je poprvé popsán konkrétní syndrom xiong bi, o jehož příčinách se uvádí: „Yang se vytratil a yin se nahromadil.“ Rovněž je tu poprvé uvedeno použití receptury Gua lou xie bai bai jiu tang. V evropské medicíně odpovídají tomuto syndromu stavy, jako je stenokardie a infarkt myokardu. Tedy stav aterosklerózy srdečních cév a v tomto kontextu, ale i na terénu nezměněných cév, vzniká z něja- kých důvodů spasmus, obstrukce cévy a ischemické postižení myo- kardu. V čínské medicíně se stejně jako v medicíně evropské rozlišují základ- ní symptomy, podle nichž lze s vysokou mírou spolehlivosti určit dia- gnózu stenokardie: • pocit plnosti a stísněnosti na hrudi • záchvatovité bolesti za hrudní kostí nebo v levé polovině hrudního koše • bolesti trvají krátce • vyzařování po dráze srdce • tachykardie • dýchavičnost, dušnost • pocit strachu, neklid, studený pot • bledý obličej Příčiny vzniku: 1. nadměrná únava, 2. přejídání, 3. působení vnějšího chladu,

527 Při stagnaci qi se doplní body qi hai, tai chong. Je-li souběžně prázdnota qi a krve, doplní se bod zu san li. Při výrazné stagnaci krve se použijí body qu chi, he gu, zhao hai. Pokud se stagnace krve vyskytuje na terénu prázdnoty qi, do- plní se body qi hai, zhao hai, zu san li, shen shu. Metoda „horké jehly“ se užívá na body guan yuan, shui dao, gui lai. Prognóza léčby myomů Podle statistik lze použitím léčebných metod čínské medicíny do- sáhnout v 30 % případů úplného rozpuštění myomu, v dalších 30 % se zastaví růst myomatických uzlů. Na léčbu dobře reagují myomy, které neměří víc než 5cm. U zbývající třetiny pacientek je nutné připo- jit metody evropské medicíny nebo chirurgický zákrok. Nezbytně nutná je operace při podslizničních myomech. Důležité je zavčasu kontrolovat stav nemocných pomocí ultra- zvuku. Pokud pacientka podstupuje léčebnou kúru týkající se děložní- ho myomu, je nutné provádět kontrolu ultrazvukem každé tři měsíce. EROZE DĚLOŽNÍHO ČÍPKU Onemocnění má charakter chronického zánětu a může se stát teré- nem pro rozvoj zhoubného procesu. Podle statistik trpí v Číně erozí děložního čípku 54,2 % vdaných žen. K základním symptomům patří výtok slizovitého nebo slizovitě-hnisavého charakteru s nitkami krve. Pacientku často trápí bolest v bedrech a v malé pánvi, především sví- ravé povahy, algomenorea. Mohou vznikat bolesti při defekaci a při pohlavním styku. Stupně závažnosti: 1. Postižena je povrchu děložního čípku. 2. Postižena je až povrchu. 3. Postiženy jsou víc než povrchu. Klasifikace: 1. Prostá eroze. Povrch eroze je tvořen pouze jednovrstevným cylind- rickým epitelem a je rovný. Stanovení léÿby podle evropské nosologie – eroze d ložního ÿípku

562 STRUþNÝ SEZNAM LÉþIVÝCH INGREDIENCÍ Bi xie Dioscorea hypoglauca Palib. Bian xu Poligonum aviculare L. Bing lang Areca cathecu L. Bing pian Dryobaianops aromatica Gaertn. Bo he Mentha haplocalyx Briq. Bu gu zhi Psoralea corylifolia L. C Can sha Bombyx mory L. Cang er zi Xanthinum sibiricum Patr. et Widd. Cang zhu Atractylodes lancea (Thunb.) DC. Cao guo Amomum tsao-ko Crevost et Lem. Cao wu Aconitum Kuznezoffii Rchb. Ce bai ye Cacumen biotae Chai hu Bupleurum scorzonerifolium Willd Chan tui Periostracum cicadae Cheng xiang Aquillaria agalloha Roxb. Chen pi Citrus reticulata Blanco Che qian cao Plantago asiatica L. Cheqianzi Plantagoasiatica L. Chi shao Paeonia veitchii Lynch. Chi xiao dou Phaseolus calcaratus Roxb. Chuan jiao mu Zanthoxylum bungeanum Maxim. Chuan liang zi Melia toosendan Sieb. Et Zucc. Chuan niu xi Cyathula officinalis Kuan Chuan shan jia Manis pentadactyla L. Chuan wu Aconitum carmichaeli Debx. Chuan xiong Ligusticum chuan xiong Hort. Ci shi Magnetite Chi shi zhi Halloysitum rubrum D Da dou huang juan Glycine max L. Da huang Rheum palmatum L. Dai dai hua Citrus aurantium L. Dai zhe shi Hematite Dai mao Eretmochelys imbricate L. Da ji Cirsium jiaponicum D. C. Dan dou chi Glycine max L. Dang gui Angelica sinensis (Oliv.) Diels Dang shen Codonopsis pilosula (Franch.) Dan nan xing Arisaema consanguineum Schott Dan shen Salvia multiorrhiza Bge. Dan zhu ye Lophatherum gracile Brongn.

573 þínské recepty

www.anag.cz Léčba nemocí v tradiční čínské medicíně Vladimir Grigorjevič Načatoj Kniha přináší podrobný popis léčby vybraných onemocnění za pomoci receptur tradiční čínské medicíny, v některých přípa- dech včetně akupunktury. Každá receptura je zevrubně rozebrá- na z pohledu různých variant a doplňujících ingrediencí, které je třeba použít při konkrétních projevech a vývoji nemoci. Zcela uni- kátní je celková koncepce monografie. Je zde podán všeobecný popis syndromů a patologií podle tradiční čínské medicíny s me- todikou léčení hlavních orgánů a systémů, jiná kapitola se věnu- je praktické léčbě pacienta podle potíží, s nimiž přichází k lékaři (kašel, dušnost, nespavost, bušení srdce apod.). Další kapitola uvádí diagnózy stanovené moderní západní medicínou, jako jsou ischemická choroba srdeční, revmatoidní artritida, nespecifická ulcerózní kolitida, chronická glomerulonefritida, poruchy men- struačního cyklu, chronická prostatitida a další, přičemž vysvět- luje, jak na nemoc nahlížet z pohledu tradiční čínské medicíny a jaké jsou možnosti léčby jejími prostředky. V závěru knihy je uveden výčet veškerých ingrediencí v přepisu pinyin, v původ- ních čínských znacích i s latinským názvoslovím. Kniha je určena odborné veřejnosti zajímající se o metody tradiční čínské medicíny, lékařům-specialistům a vyškoleným terapeutům v oboru tradiční čínské fytoterapie a akupunktury, specialistům v oboru reflexní terapie a v neposlední řadě také samotným pacientům. Čtenář dostává komplexní a srozumitelný návod, jak porozumět vzniku a vývoji chorob na základě synergic- kého přístupu spojujícího zkušenosti tisícileté medicíny s moder- ním přístupem k léčbě vybraných nemocí a potíží.