Listy ODS 7/2013

LISTYInformační bulletin 7/2013 Občanské demokratické strany Rozhodování se musí více přiblížit členské základně str.5 Představujeme nové poslance str.7–11

2

MARTIN KUBA Úvodní slovo ODS musí šetřit ZBYNĚK STANJURA Komunisté jsou pevnou součástí nové hlasovací mašinérie JAN ZAHRADIL Přikyvovače Česko v Bruselu nepotřebuje Doplňovací volby do Senátu na Zlínsku 4–5 6–11 12 13 14 OBSAH 4–5 5 6 12 Neexistují ženská témata, pouze témata klíčová 14 13 LISTY7/2013 Vydává ODS Publishing, s. r. o. Adresa vydavatelství a redakce: Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, tel.: 234 707160, 161, 164, e-mail: redakce@ods.cz, http: www.ods.cz. Registrace u MK ČR E 12908. Redakční uzávěrka: 19. 12. 2013. Inzerci přijímá: inzerce@ods.cz.

4 ÚVODNÍ SLOVO Vážené členky, vážení členové ODS, s blížícím se koncem roku se již stalo tra- dicí ohlédnout se za uplynulým rokem, abychom do toho nového vykročili tím správným krokem. Odcházející rok 2013 pro ODS nezačal příliš dobře. Prezidentská amnestie a po ní první přímá prezidentská volba jako by předznamenaly, v jakém duchu se rok 2013 pro naši stranu ponese. Výsledek prezidentské volby, ve které náš kandidát získal pouhých 2,5 procenta, byl jasným signálem, že důvěra v ODS je na historickém minimu a značka ODS velmi pošramocená. Pravicové hlasy naopak do- kázal na sebe strhnout lídr konkurenční TOP 09 a tomu také odpovídal vývoj pre- ferencí stran v následujícím období. TOP 09 se poprvé dostala před ODS a, i když ještě pár měsíců předtím v krajských vol- bách balancovala na hraně volitelnosti, dokázala na prezidentském příběhu své příznivce aktivizovat. Je třeba ovšem připomenout, že ani v tomto složitém období ODS nerezigno- vala a nesložila zbraně. Naopak, ODS se jako nejsilnější vládní strana dokázala zmobilizovat a na nepříznivý vývoj doká- zala zareagovat. Vedle obecné vize Agenda 2014 jsme v rámci koalice připra- vili i sérii opatření na podporu podnika- telů a živnostníků. Zaměřili jsme se na ochranu spotřebitelů, poukázali na dnes již notoricky známé prodejce-šmejdy a prosadili řadu prospěšných opatření. Naše nejzajímavější návrhy, které měly podpořit ekonomický růst, jako například zrychlené odpisy, nám neprošly přes koa- ličního partnera TOP 09 a ministra Ka- louska. Jaký paradox, když jsem nedávno zaznamenal, že Miroslav Kalousek právě zrychlené odpisy prosazuje jako nápad TOP 09. Tato aktivita se ODS vyplatila. Výzkumy volebních preferencí zaznamenaly opě- tovný vzestup preference ODS a jejich ná- vrat k 15 procentům a před TOP 09. Tento pozitivní trend však byl zásadně zdevastován kauzou zásahu policie na Úřadu vlády, obviněním a vzetím do vazby nejbližší spolupracovnice premiéra a ně- kolika bývalých poslanců ODS ve velmi podivném případu údajného korupčního jednání. Nemohlo následovat nic jiného než demise premiéra a celé vlády. Prefe- rence ODS opět spadly k deseti procen- tům. Definitivní ránu pak straně zasadilo hlasování o důvěře Zemanovu-Rusnokovu kabinetu, kdy to byli opět poslanci ODS, kteří nepodrželi středopravou koalici a poslali zemi vstříc předčasným volbám. Od té chvíle vykazovaly preference ODS trvale klesající tendenci. Volby nám pak přisoudily výsledek 7,5 procenta, což je nejhorší výsledek v dějinách ODS. Volební neúspěch se citelně dotkne také dalšího fungování ODS. Kromě reálného snížení možnosti prosazovat náš program bude také znamenat výpadek 35 milionů za voličské hlasy. A to se výrazně dotkne hospodaření celé strany. Bude muset dojít k reorganizaci manažerské sítě a výraz- nému snížení výdajů na provoz strany. Ke změnám by mělo dojít také v systému řízení a rozhodování uvnitř ODS. Ačkoli jsme strana s konzervativními kořeny, ne- můžeme úplně ignorovat vývoj ve společ- nosti a na politické scéně. Stanovy ODS

5 vznikaly před více než 20 lety a považuji za vhodné, aby po této době doznaly ur- čitého oživení. Jako úřadující předseda budu navrhovat výkonné radě úpravu ve smyslu zúžení počtu členů výkonné rady tak, aby každý region zastupoval jeden zvolený zástupce. Výkonná rada by se tím měla stát radou operativní a opravdu vý- konnou. Scházela by se zhruba jednou za měsíc a přijímala stanoviska k aktuálním politických událostem. Vedle toho pova- žuji za nutné a prosazuji to po celou svou politickou kariéru v ODS, aby se rozhodo- vání více přiblížilo členské základně. Proto budu iniciovat vznik instituce s pracovním názvem republikový sněm, který by tvořili zvolení předsedové všech oblastních sdru- žení. Tento sněm by se scházel alespoň dvakrát do roka, zaujímal stanoviska k zá- sadním politickým krokům vedení a schvaloval klíčové politické kroky ve- dení, jako je uzavírání koalic, či kroky, které neodpovídají našemu volebnímu programu, typicky zvyšování daní. Oba tyto návrhy by měly zacelit to, co považuji za dlouhodobý problém ODS, který vý- razně přispěl k současnému stavu strany, a to je výrazné odtržení vedení od členské základny. Jsem přesvědčen, že oba orgány pomohou zvýšit provázanost rozhodování mezi grémiem strany a širokou členskou základnou. Pro další budoucnost strany bude velmi důležitý lednový kongres, ze kterého po rezignaci Petra Nečase vzejde nové legi- timní vedení strany a já věřím, že i se sil- ným mandátem. Kongres proběhne ve dnech 18–19. 1. v Olomouci, což kromě významné úspory oproti Praze v sobě nese i historický odkaz – v Olomouci byla ODS před více než 20 lety založena a věřím, že právě v Olomouci se na- dechne k novému startu. Nové vedení strany bude mít před sebou nelehký úkol. S málo početným poslanec- kým klubem být viditelnou, seriózní a věc- nou opozicí nové vládě a zároveň zformulovat jasný a srozumitelný pravi- cový program, kterým bude ODS po- stupně získávat zpět ztracené sympatizanty. Zda se to podaří, bude zá- ležet na nás všech. Má-li se ODS vrátit na politické scéně zpět na místo, které jí his- toricky patřilo, nesmíme spoléhat na ně- jaké nové mesiáše a na to, že za nás ten kýžený návrat někdo odpracuje. Do ob- novy ODS se musí aktivně zapojit všichni od nejmenších místních sdružení po no- vého předsedu. Jiná cesta není. Přeji všem klidné svátky a mnoho úspě- chů v roce 2014. MUDr. Martin Kuba úřadující předseda ODS Výsledky parlamentních voleb se nega- tivně projeví také na ekonomické situaci ODS. V porovnání s předchozím obdo- bím obdržíme na státním příspěvku o cca 35 mil. Kč ročně méně. Na tuto si- tuaci musí vedení ODS reagovat a sníže- ným příjmům přizpůsobit výdaje strany. Největší položkou rozpočtu (kromě vý- dajů na volby placené většinou z darů) jsou mzdové náklady zaměstnanců (jak v Hlavní kanceláři, tak manažerů v regio- nech) a provozní výdaje. V uplynulých týdnech již došlo ke značnému snížení počtu zaměstnanců Hlavní kanceláře a jsou rozpracovány další úsporné kroky, které jsou realizovány nyní a budou po- kračovat během následujících týdnů a měsíců. Týkají se zejména nákladů na pronájem prostor (omezení plochy, nebo stěhování do jiného sídla), provoz auto- parku, ale i výdajů na telekomunikační služby, organizaci kongresů a ostatních podobných akcí. Zároveň dojde k úpl- nému zrušení tištěné podoby Listů ODS. Významná část rozpočtu ODS je vynaklá- dána na platy oblastních a regionálních manažerů. V minulých měsících již byla provedena reorganizace části regionálních sdružení a zkušenosti z ní jsou využívány i při návrhu nové manažerské struktury. Každý region je individuálně posuzován na základě rozlohy, počtu členů, počtu míst- ních a oblastních sdružení. Zásadním před- pokladem je, že nová manažerská struktura nesmí mít podstatný negativní dopad na fungování daných sdružení a komfort členů. Tyto změny probíhají v úzké koordinaci s předsedy regionálních sdružení. Je jasné, že období, které máme před sebou, nebude lehké ani z finančního hle- diska, nicméně jsem přesvědčen, že ODS jako rozpočtově odpovědná strana danou situaci zvládne a novým ekonomickým podmínkám se přizpůsobí. ODS musí šetřit

6 POSLANECKÁ SNĚMOVNA PČR Zbyněk Stanjura stanul v čele poslaneckého klubu ODS již podruhé. Zatímco v minulém volebním období vedl před svým odchodem na ministerstvo dopravy vládní poslanecký klub, nyní si ho do svého čela zvolilo 16 poslanců, kteří v Poslanecké sněmovně zamířili do opozice. Jak po prvních týdnech jednání hod- notíte tým ODS, který voliči poslali do sněmovny? Je to malý, ale doufám kompaktní tým, který bude v Poslanecké sněmovně slyšet. V opozici je velmi důležité, kolik členů klubu umí kvalifikovaně vystupovat na plénu Poslanecké sněmovny a hájit zájmy našich voličů. A takových je nás určitě většina. Jaké změny pro Vás jako šéfa po- slanců přinesl odchod do opozice? Každá situace má své plusy a minusy. V okamžiku, kdy je ODS vládní stranou, je úkolem poslaneckého klubu podporovat vládu a v zásadě hlasovat pro vládní ná- vrhy. Je třeba dělat kompromisy, které se špatně prosazují a se kterými může před- seda klubu vnitřně nesouhlasit. Nyní jsme v opozici a nemusíme se na nic a nikoho ohlížet. Realitou je současně skutečnost, že ve stávajícím složení Poslanecké sně- movny mnoho neprosadíme. Za svůj osobní úkol proto považuji ukázat voli- čům, kteří nás volili, i těm, kteří od nás odešli, že jsme schopni hájit jejich zájmy a potvrzovat to konkrétními návrhy, které budeme předkládat. Poslanecký klub by měl přispět k jejich návratu k ODS. Na rozdíl od jiných stran zastoupe- ných v nové sněmovně je ale ODS v „legislativních“ závodech zatím po- měrně zdrženlivá. Nebo je to dojem? Řekl bych, že je to spíše strategie. Na klubu jsme se s kolegy shodli, že každý návrh, který budeme předkládat, musí mít politickou logiku a jasně hájit zájmy našich voličů. Nechceme navrhovat jen technická vylepšení a pořádat závody o to, kdo předloží více zákonů. Navíc příprava kvalitního legislativního návrhu z poslanecké lavice bez odborného apa- rátu v zádech vyžaduje svůj čas. V těchto dnech proto vedeme debatu o tom, které ze zákonů, jež nestačila minulá sněmovna projednat nebo které reagují na náš předvolební program, připravíme jako poslaneckou iniciativu. Předpoklá- dám, že tuto debatu uzavřeme na konci ledna. Jak se díváte na možnou bližší spolu- práci pravicových stran na půdě sně- movny? Považuji ji za nutnou. Čas ještě ukáže, ale již nyní je myslím jasné, že v opozici bude v zásadě jen ODS a TOP 09. Podle mě se mýlí komentátoři, kteří psali o tom, že volby zabránily vládě sociálních demo- kratů a komunistů. Dosavadní hlasování naopak ukázala, že komunisté budou podle všeho pevnou součástí koalice, po- lovládní stranou bude i Okamurův Úsvit. S kým se Vám v nově zvolené sně- movně jedná lépe, a kde je naopak komunikace obtížnější? Pro mě osobně je komplikovaná debata s bývalým členem ODS Radimem Fialou, dnes předsedou poslanců Úsvitu, protože si myslím, že dresy se převlékat nemají, a už vůbec se nemají tak radikálně měnit názory. Nemám o čem hovořit s předse- dou komunistů, s Miroslavem Kalouskem se znám jako s kolegou z vlády, u něj mě proto asi nic nepřekvapí. S novými před- sedy klubů se zatím seznamuji, ale obecně nemám z jednání sedmičlenné skupiny předsedů klubů příliš dobrý pocit. Když to shrnete, jaké čtyři roky podle Vás dolní komoru čekají? Zdá se, že budeme mít reálně dvě vlády či dvě většiny – jednu oficiální ve Strakově akademii a druhou v Poslanecké sně- movně. A možná nejpevnější součástí této hlasovací mašinérie jsou právě zmi- ňovaní komunisté. Je děsivé, když na sně- movním empiru sedí jako místopředseda dolní komory komunista Filip a dva metry pod ním káže o demokracii další komu- nista Kováčik. Nejhorší zprávou z volby nových místopředsedů je pro mě fakt, že vůbec nejvyšší počet hlasů získal komu- nista. Volili ho všichni kromě ODS. Komunisté jsou pevnou součástí nové hlasovací mašinérie

PŘEDSTAVUJEME NOVÉ POSLANCE ODS 7 Ivan Adamec Starosta Trutnova, bývalý senátor a učitel. Do sněmovny jste se dostal díky pre- ferenčním hlasům jako dlouholetý úspěšný starosta. A právě na starosty mohou dopadnout nová pravidla v zákonech prosazovaných mimo jiné iniciativou Rekonstrukce státu. Co jim říkáte? Předně se mi nelíbí přístup této iniciativy. Místo aby její členové kandidovali ve vol- bách a prosazovali svůj program, snažili se před volbami vydírat budoucí poslance. Cesta do pekel je navíc často dlážděná dobrými úmysly. Na tzv. antikorupční le- gislativu je třeba se dívat s chladnou hla- vou. Například u zveřejňování smluv je třeba říct, že obce je zveřejňují již dnes, věcnou debatu můžeme vést pouze o tom, zda do budoucna budou zveřejňo- vat opravdu všechny smlouvy, nebo jen smlouvy nad určitý limit. Jako poslanci ODS budeme k předkládaným zákonům přistupovat pragmaticky a podpoříme jen to, co je prospěšné pro stát, a nikoliv pro jednu vybranou nátlakovou skupinu. Byl jste i senátorem. Jak se liší práce poslance? A jaké jsou Vaše první po- střehy? Jednání ve sněmovně je rušnější, zákon se tu šije od samého začátku, a proto se právě tady dělá politika. Bohužel se sem dostalo mnoho lidí, kteří nevědí o Parla- mentu vůbec nic – diví se, že opozice pří- liš dlouho mluví, a žádají rychlé jednání. Parlament je ale prostor, kde se má veš- kerá diskuze odehrávat. Doufám proto, že se brzy dostaneme do normálního re- žimu a sněmovna bude fungovat jako standardní dolní komora, kde se vedou kuloární rozhovory, jedná se klidně do noci a nebrání se diskuzi. Jakým tématům se chcete věnovat? Mojí prioritou je hospodářská politika. Jako člověk, který řadu let působí ve ve- řejné správě, nejsem ale takříkajíc jedno- barevný a mám zájmů více. Původním povoláním mám blízko třeba také ke školství. Usedl jste v rozpočtovém výboru. A rozpočet byl také první téma, o kte- rém nově zvolená sněmovna jednala. Jak toto jednání z pohledu nového poslance hodnotíte? Státní rozpočet na rok 2014 pocházející z dílny Jana Fischera jde proti zásadám posledních let, které se nesly v duchu sni- žování schodku státního rozpočtu. Rozdíl mezi příjmy a výdaji je pro rok 2014 kal- kulován na 112 miliard. Minulým koalicím lze vyčítat ledacos, ale ve snižování schodku byly úspěšné. Na- vržený rozpočet jde i proti očekávání, že v příštím roce dojde ke zlepšení vybra- ných makroekonomických ukazatelů – očekávanému růstu české ekonomiky či pozitivnímu trendu ve vývoji salda zahra- ničního obchodu. Rozpočet v tomto stavu nemohli poslanci Občanské demokratické strany podpořit a neučinil jsem tak sa- mozřejmě ani já. Pomalu se rýsuje programová náplň vlády Bohuslava Sobotky. Co jako ekonom považujete za největší ri- zika v ekonomické části programu nové vlády? Nejvíce se obávám nevyzpytatelnosti nově vznikající koalice. Zdá se mi, že se na občanech rozhodli zkoušet politiku pokus-omyl. Jeden den přijdou s tím, že bude minimální daň pro živnostníky, druhý den je vše jinak. Zatím jsou tyto je- jich pokusy pouze teoretické, ale obá- vám se, že až vládní koalice definitivně vznikne, budou tak postupovat i v praxi a občané budou sloužit jako pokusní králíci. Myslím si, že vláda nebude schopna obnovit ekonomický růst, bude zemi i nadále zadlužovat a potichu bude chystat přijetí eura. Jak coby aktivní sportovec zvládáte zdlouhavá jednání Poslanecké sně- movny? Celodenní zasedání je samozřejmě únavné, ale voliči nás nevolili proto, aby- chom si stěžovali, že sedačky jsou nepo- hodlné či že jednání jsou zdlouhavá a únavná. Již Masaryk říkal, že demokra- cie je diskuse, a proto k ní patří i zdánlivě nudná a zdlouhavá jednání. Poslanecká sněmovna je prostorem k diskusi a my se jí musíme aktivně účastnit. Nevěřím řečem o tom, že Parlament je jen žva- nírna. Tohle se říkávalo ve třicátých letech v Německu a moc dobře víme, jak to o pár let později dopadlo. Adolf Beznoska Náměstek za ODS primátora Mladé Boleslavi. Vzděláním ekonom, působil jako ředitel Obchodní akademie v Mladé Boleslavi. V letech 1981–1990 hrál profesionálně hokej za Poldi Kladno a Škodu Mladá Boleslav.

8 PŘEDSTAVUJEME NOVÉ POSLANCE ODS Doposud jste sedával na místech ur- čených ministrům. Jaké jsou Vaše první pocity z lavice poslanecké? Na rozdíl od jiných kolegů, kteří v celos- tátní politice nikdy nebyli, nemám žádné extra pocity, ale samozřejmě vnímám, že nás je v poslaneckých lavicích jako zá- stupců ODS opravdu málo. Nezbývá nám tedy nic jiného než se řídit starým husit- ským pravidlem „na množství nehleďte“. A svým způsobem je to možná dobře. Jak velkou výhodou je pro poslance právnické vzdělání? Výhodou je, že má obecné povědomí o tom, jak má fungovat státní mechanis- mus. Při řešení konkrétních zákonů se ale poslanec stejně neobejde bez věcné zna- losti a musí se zajímat o speciální záleži- tosti s nimi spojené. Právnické vzdělání je spíš doplňující. Už první jednání nově zvolené sně- movny naznačila, že budou plná střetů mezi stranami i jednotlivými politiky. Naštvalo něco Vás osobně? A naopak, máte nějaký pozitivní par- lamentní zážitek? Osobně mě rozčiluje nabubřelost někte- rých kolegů z nových hnutí, kteří mají pocit, že přišli spasit svět, protože dopo- sud fungoval hrůzostrašně. To pochopi- telně není pravda. Bohužel u některých zjišťuju, že nejde jen o propagandu, ale o jejich vnitřní přesvědčení. Radost mi dělá celková atmosféra v poslaneckém klubu, kterou beru jako dobrou, pracovní a nadějnou. S kým se Vám ve sněmovně jedná lépe a s kým je naopak komunikace obtížnější? Rozhoduje hlavě to, zda někoho znáte mimo sněmovnu. Obecně se mi proto dobře jedná s kolegy z jižní Moravy. Petr Fiala Bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR, politolog a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně. Ve sněmovně jste možná překvapivě zamířil do výboru pro evropské zále- žitosti. Ten má poměrně široké mož- nosti ovlivňovat kroky vlády vůči EU, opozice je ale v minulém období pří- liš nevyužívala. Jak se bude v opozici chovat ODS? Při rozhodování o členství ve výborech jsem před vlastními prioritami upřed- nostnil to, co pokládám pro ODS nyní za důležité. Přestože mě samozřejmě nadále zajímá problematika vzdělávání a pokládám ji také za podstatnou, je potřeba, abychom byli kvalifikovaně za- stoupeni právě ve výboru pro evropské záležitosti. Projednává se zde řada otá- zek, které často procházejí bez povšim- nutí a přitom mají podstatný vliv na život našich občanů. V evropských otáz- kách musíme být maximálně pozorní a snažit se bránit zbytečným regulacím a věcem, které ohrožují zájmy České republiky. Jaký přístup k evropské integraci je Vám blízký? Postoje k evropské integraci dlouhodobě odlišují ODS od ostatních parlamentních stran a hnutí, jež o sobě prohlašují, že patří do pravého středu. Realistická poli- tika ODS vůči EU byla i v minulosti jed- nou z předností ODS, na které lze nadále stavět. Až odezní emoce a budeme se schopni dívat na minulé volební období s určitým odstupem, zjistíme, že jednou z politických předností premiéra Nečase byla právě jeho evropská politika, která vycházela z ideových východisek ODS a díky níž se podařilo dobře hájit zájmy České republiky v rámci evropských or- gánů. V této oblasti je tedy na co nava- zovat. Na základě znalosti EU a jejích postupů vím, že úplná negace evropské integrace, spočívající např. v návrhu na vystoupení z EU, je nerealistická, skoro neproveditelná a s ohledem na stávající podmínky by byla pro ČR ve svém dů- sledku i nevýhodná. A něco takového ne- chtějí ani naši voliči. Naše pozice ale musí spočívat v důsledném odmítání další poli- tické integrace, vytrvalé snaze o rozvol- nění některých politik a pozorném odmítání všech na první pohled nenápad- ných legislativních aktů, které integraci, regulaci a byrokratizaci posilují. Jak se vyrovnáváte s tlakem médií, který v souvislosti s ohlášením kan- didatury na předsedu ODS jistě zesi- luje? Pozornost médií je v těchto dnech opravdu značná, ale žádný zvláštní prob- lém mi to nedělá. Na mediální zájem jsem zvyklý, uplatňuji stále stejnou me- diální politiku a tlak na mě není větší, než když jsem například před rokem a půl přebíral tehdy rozvrácené minister- stvo školství. Pokládám ale za důležité, abychom brzy dosáhli toho, že se mě a dalších představitelů ODS přestanou novináři ptát hlavně na naše vnitřní po- měry ve straně a naši krizi, ale začnou se zajímat o politická řešení, která naší společnosti nabízíme. Pavel Blažek Zastupitel MČ Brno-střed, místopředseda strany, bývalý ministr spravedlnosti a advokát.

PŘEDSTAVUJEME NOVÉ POSLANCE ODS 9 Radim Holeček Je vedoucím Centra celoživotního vzdělávání a odborným asistentem Ústavu zdravotnických studií a Centra jazykové přípravy. Vyučuje na univerzitě v Ústí nad Labem. Jak se jako nový poslanec sžíváte s fungováním Poslanecké sněmovny? Asi jako všichni nováčci - zvykám si a sna- žím se, aby adaptace byla co nejrychlejší. Poslanecká sněmovna je poměrně složitý útvar a kupříkladu některé procedurální věci jsou pro mě úplně nové. Co by měla nová vláda řešit prioritně v sociální oblasti, která je Vám podle dřívějších slov blízká? Do voleb jsme v Ústeckém kraji šli s he- slem „Pracovitost se musí vyplatit“. Při- pomínám to proto, že realita je často výrazně odlišná. Osobně to považuji za jeden z klíčových problémů, které je třeba bezodkladně řešit. ODS ve volbách představila koncept obnovení veřejné služby. Právě tudy by se myslím měla vydat i nová vláda. Kdyby ČSSD v uplynu- lém funkčním období tento koncept zby- tečně nerozdupala, mohli jsme dnes být mnohem dále. Plánujete spolupráci se starosty obcí v Ústeckém kraji, které řeší problémy spojené se sociálně vyloučenými loka- litami? Samozřejmě, bez úzké spolupráce se sta- rosty, ale i dalšími zástupci samospráv na místní úrovni nemá smysl nic vymýšlet. Shodou okolností jsem v pátek 13. pro- since absolvoval první pracovní cestu po regionu se zaměřením právě na sociální oblast. V Chánově jsem se seznámil s ak- tuální situací a navštívil místní organizaci Dům romské kultury, jejíž činnost je za- měřena na terénní práci. Snaží se řešit nejpalčivější problémy, kterými jsou nízká úroveň vzdělanosti, promítající se do vy- soké míry nezaměstnanosti a s tím souvi- sející závislosti na sociálních dávkách a vysoké zadluženosti obyvatel. Navštívil jsem také Duchcov a s radní za ODS Pavlí- nou Hapštákovou diskutoval o problema- tice extremismu. A nemohu nezmínit návštěvu Obrnic, kde jsem mluvil se sta- rostkou za ODS Drahomírou Miklošovou. Obrnice jsou důkazem toho, že problémy vyloučených lokalit lze dlouhodobou sys- tematickou prací řešit. V minulém volebním období poslanci ODS navrhli řadu změn v sociální ob- lasti, chystáte se k nějaké další legis- lativní iniciativě? Konkrétní plán prozatím nemám. Jako vy- sokoškolskému učiteli je mi sociální prob- lematika blízká, nicméně nemám ve zvyku střílet od boku. V současnosti toto téma konzultuji mimo jiné i se svou před- chůdkyní ve sněmovně Ivanou Řápkovou. Hovořili jsme především o možnostech obnovení veřejné služby a nezbytné regu- laci doplatku na bydlení. Právě byznys s chudobou, na kterém dnes profitují ma- jitelé ubytoven, je jedním z vážných prob- lémů, které bych chtěl jako poslanec aktivně řešit. Jak se Vám daří sladit práci poslance a děkana vysoké školy? Zatím se mi to daří zvládat díky elektro- nickým médiím, která mi umožňují praco- vat i na dálku. Jak si jako člověk s technickým vzdě- láním zvykáte na svět vysoké politiky a médií, kde často vládnou zkratky a zjednodušování? Já mám zatím opačný dojem. O tom, co se dá říct jednou větou, se na půdě sněmovny často mluví hodiny. Moje teorie, kterou jsem si často ověřil v praxi, říká, že tech- nické vzdělání v politice pomáhá, protože umožňuje lepší analýzu a pomáhá při utvá- ření názorů. Samozřejmě jsem na půdě sněmovny krátce a člověk se musí nejdříve s novým prostředím dobře seznámit. Své zkušenosti zúročíte ve školském výboru. Jak hodnotíte rozvoj vyso- kého školství a vědy a třeba systém jeho financování? Před lety jsme čelili kritice z EU, že máme v České republice málo vzděla- ných lidí, a pod tlakem přejímali modely, které ale v praxi podmínky ve školství nezlepšily. Osobně jsem přesvědčen, že právě pod praporem EU jsme přijali i špatná rozhodnutí, například striktní rozdělení na bakalářské a magisterské obory i v technických směrech. Nelíbí se mi ani to, že stále převládá systém finan- cování podle počtu studentů, který není ani přes zavedení prvků kvality úplně optimální. A Vaše další priority? Jako poslanec chci prospět i vlastnímu kraji, především k řešení dopravní infra- struktury v Pardubickém kraji. Považuji to za přirozené, protože důvěru od voličů jsem dostal právě tady. Simeon Karamazov Děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky na Pardubické univerzitě a člen Zastupitelstva města Pardubice.

Bohuslav Svoboda Místopředseda výboru pro zdravotnictvi Poslanecké sněmovny. V poslaneckém klubu jste odborníkem na oblast zdravotnictví. Jak se díváte na schválené navýšení plateb za státní pojištěnce? Proč ho ODS nepodpořila? Platba státu je potřebnou součástí příjmů veřejného zdravotního pojištění. Problé- mem je nepředvídatelnost. Ministerstvo fi- nancí platbu používá jako jeden z “bufferů” při sestavování státního roz- počtu. Zákon, který výši platby automaticky určoval navázáním na průměrnou mzdu, byl totiž opakovaně zrušen. Ukotvení platby na výkonnost ekonomiky by zvýšilo předvídatelnost ve zdravotnictví. V praxi se tak platba státu obvykle několik let nezvyšuje vůbec nebo jen neznatelně a poté je, obvykle na základě zhoršující se finanční situace zdravotnictví, zvýšena poli- tiky. Tím vzniká prostor pro lobbistické tlaky poskytovatelů, a to i pojišťoven, kteří cítí možnost navýšení zdrojů a přicházejí s nereálnými požadavky – viz současná si- tuace, kdy zvýšení platby odsouhlasené Se- nátem přinese zdravotnictví 4,7 mld ročně, ale nasčítané požadavky na navýšení v úhradové vyhlášce se rovnají desetiná- sobku. To přispívá k nejistotě a k orientaci poskytovatelů na lobbing místo orientace na zlepšení efektivity. Platba státu by proto měla být určena automatickým mechanis- mem kopírujícím vývoj mezd. Jak hodnotíte další plány rodící se koa- lice v oblasti zdravotnictví? Rušení poplatků ve zdravotnictví považuji za zásadní chybu. Poplatky za návštěvu u am- bulantního specialisty nebo pohotovosti vý- znamným způsobem zredukovaly nadužívání péče, která se díky tomu vý- razně přenesena do ordinací praktických lé- kařů, kam patří. U ambulantních specialistů, například v gynekologii, poplatky přinesly zásadní navýšení prevence. Ta je plně hra- zena ze zdravotního pojištění. Osobně po- važuji za jedinou chybu platby v ambulanci, že pacient platí poplatek, i když přichází na kontrolu na přání lékaře, protože to zdra- votní stav vyžaduje. U poplatků za pobyt v nemocnici je platba za lůžkoden de facto platbou za stravu. Náklady na ni se pohybují v rozmezí 80 až 120 Kč/den, a proto byl poplatek 100 Kč adekvátní. Pro léčebny dlouhodobě nemocných, lůžková oddělení péče o děti s psychiatrickým či mentálním postižením, hospice a podobná zařízení, je platba za lůžkoden naprosto zásadním příjmem. Je- jich příjmy z pojištění jsou minimální, pro- tože na těchto odděleních provádějí léčebné výkony v minimálním množství a platba za léky je jen paušální úhradou je- jich ceny. Zrušení tohoto poplatku bude pro tento typ lůžkové péče znamenat ohro- žení existence nebo zásadní zhoršení kva- lity. Je pro mě naprosto nepřijatelné, aby zdánlivě sociální krok – jak se zrušení po- platků v nemocnici tváří – ohrozil ty nejpo- třebnější a ekonomicky nejslabší pacienty. Jak vnímáte chování budoucí vládní většiny vůči opozici? Budoucí vládní koalice všechny problémy řeší z pozice síly. Vzhledem k tomu, že mají spolu s komunisty naprosto zásadní většinu, neberou žádný ohled na věcné námitky. Jaké byste popsal svoje první dojmy z fungování Poslanecké sněmovny? Působím ve zdravotním výboru. Více než polovina jeho členů jsou zdravotníci a lé- kaři, je to tedy skutečně výbor odborníků. Jako chybu vnímám, že rozhodování o otázkách zdravotní péče, pojištění a dal- šího vývoje zdravotnictví se neřídí odbor- ným názorem, ale politickým stanoviskem jednotlivých stran, což často není ku pro- spěchu věci. Z pozice nového poslance ale stále věřím tomu, že opakované prosazo- vání našich věcných názorů dozná sluchu. Martin Novotný Primátor města Olomouce a zastupitel Olomouckého kraje. Jak se podle Vás jako primátora liší pohled ODS na fungování samo- správy a obcí od jiných stran zastou- pených ve sněmovně? Například v souvislosti se snahou zprůhlednit výběrová řízení… Podstatný rozdíl je v tom, že máme reálnou zkušenost s fungováním radnic. Ta nám mimo jiné říká, že legislativa a nejrozdílnější kontrolní mechanismy jsou dnes natolik složité, že primárním problémem přestává být transparent- nost zakázek, ale schopnost radnice vůbec výběrová řízení vypsat, vysoutěžit a dotáhnout projekty do konce. Obá- vám se, že určitá politizace kontrolních mechanismů může vést k tomu, že města budou některé dotace vracet, ačkoliv vše proběhlo řádně a stavby jsou postavené. Důvodem je i fakt, že některé kontroly jsou iracionální, nepo- suzují se důležité věci a rozhodují for- mální nedostatky. Prioritou Občanské demokratické strany i mojí vlastní je proto snaha zjednodušit procesy, kte- rými se chod obcí řídí. Hodně se mluví i o čerpání evrop- ských finančních prostředků… Podle mě před námi stojí otázka, jak s eu- rofondy v budoucích letech naložit. Před- stavují totiž určitou past. Na jednu stranu je těžké říci, že evropské finance nevyužijeme, na druhou stranu může jejich čerpání vést k vysokému zadlužení obcí i krajů. Překvapilo Vás něco ve vnitřním fun- gování sněmovny? Ve vnitřním fungování sněmovny ne, pro- tože jako primátor jsem jednání sně- movny sledoval. Silně ale vnímám, že tu vůbec poprvé mají čistě početní majoritu subjekty, které postrádají ujasněný postoj k demokracii a parlamentarismu a mají problém se sněmovnou jako takovou. Věřím, že časem se ukážou dělicí linie i v nových poslaneckých klubech, protože pozitivní vztah k parlamentnímu systému je pro další vývoj v zemi stěžejní. 10 PŘEDSTAVUJEME NOVÉ POSLANCE ODS

Do Poslanecké sněmovny Vás vynesly preferenční hlasy voličů. Jak se tím změnil Váš život? Pravda je, že jsem kandidoval s cílem po- moci ODS v těžké době, aniž bych dělal nějakou osobní kampaň. Fakt, že jsem prošel do sněmovny, pro mě přesto nebyl šokem. Překvapením byl hlavně pro moje okolí. Stále jsem zaměstnancem katedry matematiky na Jihočeské univerzitě, kde musím dokončit semestr, než přejdu na jiný režim. Přiznávám, že je náročné skloubit práci na univerzitě s momentálně dost nepředvídatelným jednáním sně- movny. Někdy mě zaskočí kolega, jindy se musím se studenty domlouvat. Do bu- doucna si nechám na katedře alespoň dvě tři hodiny, abych se neodtrhnul od běžného života. Stal jste se členem Výboru pro evrop- ské záležitosti a Výboru pro životní prostředí. Proč právě tyto výbory? S oběma tématy mám zkušenost. Život- ním prostředím jsem se zabýval z pozice dlouholetého hejtmana Jihočeského kraje, kde například otázka šumavského národního parku představuje politicky kontroverzní téma. Zajímá mě proto nový zákon o parku a kromě toho i problema- tika dostavby jaderné elektrárny Temelín. Jako krajský politik jsem se také podílel na přípravě našeho vstupu do EU a na čerpání evropských prostředků a mám bohaté zkušenosti s příhraniční spolu- prací. Kromě toho jsem zasedal ve Výboru regionů, a protože jsem zvyklý být aktivní, připravoval jsem tehdy mimo jiné stano- viska k bílé knize o dopravě. Jaké jsou Vaše první dojmy z jednání sněmovny? Jsem zvyklý na sevřenější a více pracovní jednání městského a krajského zastupitel- stva, která jsou pevněji řízená řídícím schůze a jen zřídkakdy doprovázená in- vektivami mezi zastupiteli. Parlamentní tradice je ale jiná, nakonec ani jednání v takovém britském parlamentu není žádná selanka. Při konsenzuální volbě no- vého předsedy sněmovny jsem měl chvíli pocit, že tu bude smírná nálada, ale velmi brzy mě opustil. Pro mě osobně není jed- noduché začínat svá vystoupení jedova- tými poznámkami na adresu koaličních poslanců, spíše si počkám, až budu mít možnost vystoupit s věcnými stanovisky. O to se už teď snažím na půdě výboru pro evropské záležitosti. PŘEDSTAVUJEME NOVÉ POSLANCE ODS 11 Jan Zahradník V letech 2000-2008 hejtman Jihočeského kraje. Vyučuje matematiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích.

12 EVROPSKÁ UNIE Zatímco ve Sněmovně probíhá klopotné rozdělování křesel, občanští demokraté se začínají připravovat na volby do Evropského parlamentu. Ty proběhnou 23.–24. května 2014. Konkurenční výhoda ODS je podle Jana Zahradila jasná: ODS je jedinou stranou, která má samostatnou, propracovanou a realistickou evropskou politiku. „Socialisté a lidovci včetně TOP 09 sice o EU občas mluví, ale ve skutečnosti po- strádají lidi, kteří by evropské politice ro- zuměli, a nedovedou tak ani formulovat žádný vlastní názor nebo zvážit případná rizika pro Českou republiku. Bohužel to pak vede k tomu, že svým hlasováním v Bruselu neustále poškozují zájmy ČR a českých občanů,“ říká Jan Zahradil. Jan Zahradil současně neočekává, že by se evropská politika stala výrazným té- matem víkendového sněmu TOP 09, který má podle očekávání pouze po- tvrdit stávající vedení. Na evropské úrovni je navíc tato strana v podstatě neodlišitelná od evropských socialistů, se kterými vytváří nepsanou velkou koalici. „Evropští socialisté a evropští lidovci – a jejich české protějšky ČSSD a TOP 09 – jen pohodlně plavou s proudem. To není naše politika. Nekýváme na všechno, co vznikne v Bruselu. Z EU ale nechceme odcházet. Chceme ji refor- movat a já věřím, že nás v tom čeští ob- čané podpoří,“ uvedl Jan Zahradil. Jan Zahradil Přikyvovače Česko v Bruselu nepotřebuje

SENÁT 13 Libor Lukáš, předseda zlínské ODS a bývalý hejtman kraje, bude v lednu kandidovat v doplňujících volbách do Senátu za obvod č. 80, který zahrnuje Východní Slovácko, Moravské Kopanice a Luhačovické Zálesí. „Kde jinde bych se měl ucházet o senátorský mandát a hlasy lidí než v regionu, kde žiji a pracuji, kde mě mnoho lidí zná osobně a dobře ví, jakou práci jsem vykonal,“ říká Lukáš. Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu? Posledních 12 let svého života jsem zasvě- til práci pro Zlínský kraj. Staral jsem se o to, abychom v naší domovině měli kva- litní silnice, aby krajský úřad fungoval efektivně a opravdu pracoval pro lidi, aby starostové uspěli se svými projekty v ev- ropských dotacích, aby byly peníze na nová sportoviště, opravy škol a školek, kanalizace a třeba i modernizaci kraj- ského zdravotnictví. Fandil jsem a stále fandím místním spor- tovcům, ale i folkloristům, hasičům, mys- livcům a dalším spolkům, jejichž členové nezištně obětují svůj čas a energii nejen proto, aby se věnovali svým koníčkům, ale také aby se podíleli na bohatém spo- lečenském životě ve své obci. I proto si zaslouží velké uznání a podporu všech, kteří mají možnost podílet se na tom, aby měli pro svoji činnost vytvořeny maxi- málně kvalitní podmínky. Říkáte, že kandidujete jako patriot, co si pod tím představit? Patriotismus, tedy přirozené vyjádření obdivu domovskému regionu, jeho kul- turní a morální identitě, byl vždy nedíl- nou součástí mého života i práce ve veřejné službě. Narodil jsem se a téměř celý život prožil na Moravských Kopani- cích. Vždy jsem pracoval pouze pro náš kraj a opakovaně jsem tvrdil, že i přes četné výzvy do Prahy odcházet nechci, že mé místo je zde, na moravsko-sloven- ském pomezí. A na tomto mém přesvědčení se nic ne- mění ani dnes. Právě proto kandiduji do Senátu jako patriot, který nahlas říká, že se jde prát za své sousedy, nadšené spor- tovce, folkloristy, hasiče, myslivce i další spolkaře, obětavé starosty, poctivé místní živnostníky a podnikatele, za náš region jako celek. Přál bych si, aby se hrdost na naši domovinu stala jasným signálem, který společně vyšleme i do pražských politických kuloárů. Proč byste měl uspět? Věřím, že se na moravsko-slovenském po- mezí najde dostatek lidí, pro které můj zarputilý styl práce, patriotismus i neutu- chající snaha reálně řešit problémy na- šeho kraje, hájit jeho zájmy a vytáhnout jej mezi přední, nikoliv periferní regiony v zemi je dostatečnou motivací k tomu, aby mně dali svůj hlas a důvěru. Proč by měli voliči dát svůj hlas právě vám? Jsem ve svém počínání předvídatelný a spolehlivý. Držím slovo a obyvatelé na- šeho kraje se mohou na mě spolehnout, že jim budu nápomocen. Umím se zasadit o to, aby se věci daly do pohybu, a hlavně aby se řešily a vyřešily. Nechci sedět se za- loženýma rukama v koutě a tvářit se, že mi nevadí, že v Praze slábne nebo utichá hlas mlčící většiny – všech sportovců, ha- sičů, myslivců, folkloristů a jiných spol- kařů či našich dalších spoluobčanů. Nechci přihlížet tomu, jak „Praha“ neom- luvitelným způsobem zapomíná řešit po- třeby a trápení naší domoviny. Chci, aby se na nás nezapomínalo. A právě proto kandiduji. Doplňovací volby do Senátu na Zlínsku

14 „Pořádání setkání političek je v západ- ních zavedených stranách běžná věc. U nás se zatím nic podobného neděje,“ vysvětlil Jan Zahradil, zástupce Aliance evropských konzervativců a reformistů, v níž je rovněž zastoupena řada význam- ných evropských političek. Prvnímu bloku, věnovanému obecnému postavení žen v politice, vedle europos- lance Jana Zahradila předsedaly také organizátorka akce Kateřina Bartošová a expertka na sociální problematiku Lenka Kohoutová. Zvláštním hostem setkání pak byla poslankyně Národní Neexistují ženská témata, pouze témata klíčová Na čtyřicet političek se sešlo u příležitosti workshopu s názvem Ženy v politice. Jeho cílem bylo přispět ke kvalitní spolupráci mezi úspěšnými ženami z řad občanských demokratů.

15 rady SR, diplomatka a herečka Magda Vášáryová. „Politika vedená ženami je jiná, ne proto, že by ženy byly krásné nebo slušné, ale protože do ní přinesou svou neopakova- telnou zkušenost. Jsme jinak vychová- vané, jinak přistupujeme samy k sobě, máme jiný přístup ke smrti, ale i k no- vému životu. Unikátní životní zkušenost - to je náš důležitý přínos do veřejného prostoru,“ uvedla Magda Vášáryová. Mezi nejzajímavější debatní témata pat- řila pozice žen v politice a jejich vnímání ze strany kolegů i veřejnosti, možnost prosadit se v rozhodovacích orgánech, ale i vzájemná solidarita. Diskutována byla rovněž problematika kvót pro pro- centuální zastoupení žen v politice, kte- rou většina přítomných odmítla jako nástroj neslučitelný s pravicovými zása- dami. Naplněná kvóta podle nich nutně neznamená kvalitní političky, a paradoxně by tak ženám spíše ublížila. Na otázku, zda v politice existují výsostně ženská témata, se Magda Vášáryová vy- slovila odmítavě: „Nejprve si musíme říci, co uděláme s ideologickou krizí ve společ- nosti, protože je to také naše zodpověd- nost. Je důležité, abychom si ujasnily, čeho chceme dosáhnout. Neptejme se proto, jaká témata jsou ženská, ale jaká jsou pro nás jako političky klíčová.“ Ve druhé polovině setkání vystoupila sená- torka a starostka Přezletic Veronika Vrecio- nová a zástupce liberálně-konzervativní akademie CEVRO Jiří Kozák. Následující beseda patřila možnostem političek v rámci ODS. Mezi nejdiskutovanější té- mata patřil současný stav strany, fungo- vání komunální politiky, nadcházející kongres, ale také otázka pozůstatků auto- kratických režimů, které poslední dobou stále výrazněji usilují o návrat k moci.

16