Masakr 07/2010

NízkoprahovýklubVrakbar U Pivovaru Jihlava 58601 Telefon: 567304802 Streetwork.vrakbar @centrum.cz

*Otevíracídoba* PoKlub ÚtKlub StKlub Čt Klu Pá Otevřeno 14:00 18:00 Break Dance 16:0018:00 Zkušebna 16:00 18:00 Rádio Vrakbar 14:00 16:00 Zkušebna 16:00 18:00 Break Dance 16:0018:00 Otevřeno 16:00 20:00 Zkušebna 16:00 20:00 Break Dance 16:0018:00 Otevřeno 16:00 20:00 Rádio Vrakbar 16:0020:00 Break Dance 16:0018:00 Kultura 18:0020:00 Diktát Dílnamusic video 14:00 16:00 Nízkoprahovýklub Vrakbar U Pivovaru Jihlava 58601 Telefon: 567304802 Otevřeno 14:00 18:00

3

Nízkopraho- výklub VRAKBAR Sídliště u pivovaru 586 01 Jihlava 1 telefon: 567304802 Terénní pracovník : Petr Göth tel : 604413796 Terénní pracovník : Josef Novotný tel: 736523631

Vítejte v masakru … Jak jste si mohly všimnout jiţ nejsme měsíčník … bez výmluv tempo které jsme s po- čátku nasadily bylo vraţedné do toho ted vstoupily další zajímavé věci jako například Internetové rádio VRAKBAR o kterém se dočtete v tomto čísle … a přece jenom nejsme profesionální novináři a prostor který byl nabídnut vám čtenářum zůstal bez povšimnutí … masakr budem nadále vydávat ale byly by jsme rádi kdyby jste se zapojily po- kud můţete … Toto číslo je poněkud náročnější na čtená- ře … oslovily jsme zástupce různých náboţenství poloţili jim 10 otázek a dali stejný prostor k odpovědi … není zá- měr někoho preferovat nebo poškodit … rozhovory mají informační charakter … omluva Církvy Jeţíše Krista Sva- tých posledních dnů rozhovor se uskutečnil ale z nekvalit- ní nahrávky jsem nebyl schopný sestavit smyslu plný článek . Dobře se bavte a chopte se příleţitosti protoţe vy čtenáři děláte masakr zajímavý -ÚVOD-

Autorka Fototgrafie:DanielaHaubertová

Taková typická anamnéza osoby závislé na nealkoholových drogách zahrnuje zhruba násle- dující: „ve 12-ti letech konzumoval alkohol, od 13-ti let občas marihuana, v 15-ti první experi- ment s pervitinem, od 16-ti takřka kaţdodenní uţívání pervitinu, od 18-ti pravidelné uţívání heroinu..“. Tuto drogovou kariéru nelze samo- zřejmě označovat za pravidlo, ale průběh můţe být velice obdobný. Takovýto člověk se někdy ve svých, dejme tomu, 24 letech rozhodne, ţe uţ takhle dál ţít nechce a rozhodne se, ţe pře- stane brát. Jenomţe! Mezitím se mu uţ nejspíš podařilo nedodělat školu, rozhádat se s rodiči, ukončit vztahy se svými kamarády, nasekat si pár dluhů, moţná uţ i byl ve vězení, nejspíš nikdy nepracoval, moţná uţ i chytil ţloutenku typu C, ale hlavně se mu podařilo spoustu věcí neřešit. Takové věci, které ti, co neberou, běţně řeší. Moţná se taky potkal s pěknou nepříjem- ností, kterou ale vyřešil tak, ţe si vzal. Takţe tento člověk po absolvování léčby vychází ven do „normálního“ světa a je bez koruny, bydle- ní, práce a je sám. Ke všemu má ještě pořád chuť si dát, moc netuší, jak v tomto světě fun- govat a objevují se mu vzpomínky na někdy dost nepříjemné věci ať jiţ z dětství, nebo z doby, kdy bral. No a pak je tady ještě další typ člověka. Je to člověk, který dodělal školu, našel si i práci, moţná uţ i zaloţil rodinu, ale z nějakého důvo- du začal pít a to ţe hodně. Nějakou dobu to ututlával, ale ono to dlouho nejde. Přišel o prá- ci, rodina se mu rozpadla, jeho kámoši jsou uţ jenom lidi, kteří sami pijí, udělal si taktéţ dlu- hy. Po určité době se opět rozhodne, ţe se pů- jde léčit, ale z léčby vychází za velice podob- ných podmínek jako u příkladu předchozího. Rozdíl je snad jenom v tom, ţe tento člověk uţ má zkušenosti s tím, ţe pracoval, měl a má ro- dinu, atd. Pro oba dva je však velice těţké vyjít z relativně chráněného prostředí léčby ven, vrh- nout se znovu do ţivota a nezačít znovu brát. Těmto lidem nabízí svoje sluţby nové vznik- lé zařízení Následné péče Jihlava, jejímţ zřizo- vatelem je Oblastní charita Jihlava. Svoji čin- nost zaměřuje především na posílení motivace k abstinenci, jelikoţ chutě na drogu (ale i alko- hol) se prostě budou vracet v různé intenzitě pořád. Avšak samotná podpora v abstinenci ne- stačí. Pakliţe člověk nebude mít kde bydlet, nebude mít příjem, nebude mít splacené dluhy, bude se strašně nudit, atd. tak se mu asi nebude spokojeně ţít. Takţe kromě posílení motivace k abstinenci se s klienty pracuje tak, aby byli schopni se začlenit do „běţného“ ţivota. Aby si vyřešili sociální oblast (práce, bydlení, atd.), ale taky aby si začali řešit, či vyřešili oblast psychickou (různé trápení a traumata, která do- posud zůstala pěkně uzavřená). Sluţby zařízení Následné péče Jihlava můţe vyuţít prakticky kdokoli s anamnézou závislos- ti na návykových látkách a to jak na nelegál- ních drogách, tak i alkoholu, či gamblingu. Tento člověk však musí minimálně 3 měsíce abstinovat a chtít nebrat. Kromě toho mohou sluţby vyuţít i rodiče či partneři lidiček, kteří něco brali a teď abstinují. Kaţdému klientovi se snaţí zařízení „ušít sluţbu na míru“. Klienti mají k dispozici indi- viduální poradenství či terapii, skupinovou te- rapii, arteterapii, volnočasové aktivity a víken- dové záţitkové výjezdy. Klienti jsou zařazení do programu, který trvá dle potřeby klienta, op- timálně však 6-8 měsíců. Maximálně 18 měsí- ců. Pro přijetí do programu je nezbytné, aby se se zařízením klient předem zkontaktoval. Bliţší informace lze získat na www.charitajihlava.cz (pod kolonkou Následná péče Jihlava), či pří- mo na adrese: Následná péče Jihlava, U Větrní- ku 17, Jihlava, tel: 567 331 120, 734 435 282. Sluţba Následné péče Jihlava je financována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměst- nanost a ze státního rozpočtu ČR. Následná péče Jihlava U Větrníku 17, 586 01 Jihlava Tel: 567 331 120 naslednapece.jihlava@caritas.cz Tento projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu ČR _Představujeme_

1. Co obnáší tvá práce? Poskytnout seniorům veškerou péči při úko- nech, které by uţ sami nezvládali, obstarat zdravotnickou péči, bezpečí a důstojný zbytek ţivota. 2. Jak dlouho to už děláš? Bez mála 6 let. 3. Proč vlastně děláš tuhle práci? Protoţe mě baví a je potřebná. 4. Jak to psychicky zvládáš? V domově seniorů je to někdy sloţité a smutné, ale jsou tu i situace, při kterých se společně za- smějeme. Pořádáme pro seniory různé aktivi- ty…například výlety, plesy, různá sezení, sku- pinová cvičení, zpívání, hry apod. 5. Myslíš na práci i doma? Ano myslím….někteří lidé tu stráví opravdu velký kus ţivota a tak přirostou k srdci a utkví i v mé mysli. 6. Jaká je komunikace se seniory ? Jak se kterými….někteří senioři jsou aktivní a vitální a v komunikaci není ţádný problém, ale jsou tu i tací, kteří mají třeba po CMP poruchu řeči a tak je to sloţitější, ale vţdy se najde něja- ká cesta, jak se s nimi domluvit. Nejhorší ko- munikace je se seniory s demencí, kteří nechá- pou souvislosti a jsou desorientováni. Ale i s těmi se dá na hlavních věcech domluvit…chce to hlavně trpělivost a pochopení. 7. Bojíš se smrti? Ne …je to přece součást ţivota.Smrt je někdy vysvobození z pomalého umírání…. 8. Co je nejtěžší na tvé práci? Být stále optimisticky naladěná a nepřenášet svou špatnou náladu i na ostatní, i kdyţ mi zrovna není dobře… 9. Prosí tě někdy pacienti o smrt? Neprosí, ale někdy z řeči vyplyne, ţe uţ by si ji moc přáli. 10. Je něco, co by jsi chtěla říct a my jsme se nezeptal i ? Chtěla bych ještě dodat, ţe je dost sloţité spo- lupracovat s rodinou…je to důleţité, ale někteří členové rodiny nechápou, ţe sluţby poskytuje- me jejich „mamince, tátovi či babičce, dědovi“ a ne jim samotným…(dám přiklad…pokud si senior přeje celý den leţet, tak ho prostě nechá- me celý den leţet. Samozřejmě o něj pečujeme. Pak přiběhne nějaký člen rodiny a začne na nás nadávat, jak to ţe „maminka“ leţí, kdyţ si to příbuzný nepřeje. Snaţíme se jim marně vy- světlit, ţe plníme přání uţivateli našich sluţeb a ne příbuzným.) Jak by se vám všem líbilo, kdy- byste chtěli leţet, protoţe vám není zrovna nej- lépe a někdo vás násilím lámal do křesla??? A to je pouze příklad a takových, byť nepatrných problémů je tu hodně a kaţdý den. Anonymní Rozho- vor: _Zdravotní sestra _Důmseniorů_

Z vážného soudku 22. Července 1943 byla dokončena stavba v blízkosti Polského městečka Treblinka, která měla vejít do historie jako místo, kde během jednoho roku přišlo o ţivot něco kolem jedno- ho milionu lidí. Myslíte si, ţe to není moţné? Myslíte si, ţe kecám? Nekecám. Stačí aby jste si zašli do knihovny a vypůjčili si tam kníţku, která se jmenuje „ Treblinka, slovo jako z dětské říkanky“, kterou napsal pan Richard Glazar. Kníţka je očitým svědectvím toho, co se během jednoho roku událo ve válečných letech v jednom z „nejproduktivnějších“ vyhlazova- cích táborů v Polsku. Ve zkratce se vám budu snaţit popsat, co se v Treblince dělo, a jaký nám autor chtěl zanechat vzkaz. Trocha historie Tábor Treblinka se začal stavět na přelomu května a června roku 1942. Na výstavbě se po- díleli především ukrajinští zajatci, kteří byli nu- ceni k opravdu tvrdé dřině a tak se podařilo tá- bor postavit během roku - v červenci 1943 byl dokončen. Celá akce byla pojmenována akce „ Reinhart“ po zavraţděném Reinhardu Heidri- chovi, na kterého byl spáchán atentát v Praze. Celou akci měl pod patronátem Himler-jeden z blízkých spolupracovníku Hitlera. Jak to tam vypadalo Tábor se skládal ze dvou částí a ty byly rozdě- leny do dalších dvou podčástí. První část slou- ţila jako administrativní část, která obsahovala ubikace SS jednotek, ukrajinskou gardu, veli- telství, pekárnu, sklady a obytné prostory pro 1 000 vězňů, kteří zajišťovali chod tábora. Dru- há část Treblinky slouţila jako přijímací stanice pro nově příchozí vlaky a jejich náklad. Byly zde prodlouţené koleje z 2,5 kilometru vzdále- né ţelezniční zastávky Treblinka. V zadním prostoru se nacházely 2 budovy, které slouţily jako skladiště majetku přivezených vězňů. Je- den byl vyuţíván jako místo pro ţeny. Nachá- zela se zde také kancelář pokladníka, ve které si mohli vězni odloţit své cennosti z „bezpečnostních důvodů“. Nacházela se zde také takzvaná ošetřovna, do které byly odnáše- ni zranění a nemocní lidé. Jak tábor fungoval Tábor vlastně není přesný název pro to, co se na tomto místě dělo. Přesnější je: „Továrna na smrt“. Vlaky, plné především ţidovských věz- ňů, které přijíţděli měli konečnou stanici ve vesnici Treblinka odkud pak byli po částech posunováni (asi po deseti vagonech) přímo do tábora smrti. V přijímací části tábora byli všichni vězni vyhnáni z vlaků a roztříděni. Muţi, ţeny, děti, nemocní a staří lidé. Říkalo se tomu selekce. Uţ tak vystrašení a po dlouhé cestě v nákladních vlacích vyhladovělí lidé se Recenzenaknihu ___Autor-mol____

nezmohli na sebemenší odpor a slepě poslou- chali rozkazy němců. Při selekci bylo slyšet pouze rozkazy německých vojáků a zoufalí pláč dětí, které byly vytrhávány matkám z náručí bez jakéhokoli slitování. Po „selekci“ byli lidé donuceni se vysvléct do naha, ţeny si museli ostříhat vlasy a kdo chtěl, mohl si v táborové „pokladně“ uloţit svoje cennosti a peníze. Úzkou chodbou byli pak postupně nahnáni do místností, které vypadali jako sprchy, ale kdyţ za nimi dozorci zabouchli vrata z otvorů ve stropě nezačala téct voda, ale začal do místnosti vnikat plyn, který je ve chvilce všechny usmr- til…muţi, ţeny, děti….bezvládná těla, se na vozících odváţeli do hromadných hrobů. Hro- madné hroby ale brzy přestávali stačit a tak se po nějaké době začali mrtvoly spalovat na spe- ciálních roštech. Staří a nemocní lidé, kteří byli vybráni nešli do „sprch“, ale byli odvedeni do místnosti, které se říkalo ošetřovna. Tam bez jakéhokoliv ošet- řování byli usmrceni injekcí. Někteří z vězňů měli ale to štěstí, ţe byli vybrá- ni na práci v táboře. Práce ale nebyla nijak pří- jemná. Tito vězni měli za úkol třídit osobní vě- ci, vytrhávat zlaté zuby, a vůbec se starat o to, aby Továrna na smrt dobře fungovala. Roztří- děné věci mrtvých vězňů se odváţeli a dále po- uţívaly. Jen s uloupeným zlatem a cennostmi němečtí důstojníci čile obchodovali. Odpor V srpnu 1943 vyvolali pracující vězni vzpouru, během které nastříkali na budovy v tábo- ře petrolej a zapálili je. Během vzpoury bylo zabito větší mnoţství německých vojáků, ale i převáţná část vzbouřenců. Je známo, ţe z 1 500 pracujících vězňů přeţilo potlačení vzpoury pouze 40 z nich (mezi nimi i český spisova- tel Richard Glazar). Vzpoura měla za následek zastavení práce tábora. Během této doby byl původní tábor opuštěn a na jeho místě byly vy- sázeny vlčí boby. Závěrem Od začátku byly v provozu tři plynové komo- ry, které měly rozměry 4 x 4 metry a kapacitu 300 aţ 500 lidí za hodinu. V září 1942 přibylo dalších deset komor s mnohem větší kapacitou. V nich mohlo být během hodiny usmrceno 1000 aţ 2000 osob. První transporty přijely do Treblinky z varšavského ghetta. Mezi 23. červencem a 21. srpnem 1942 zde bylo zavraţděno 254 000 Ţi- dů z Varšavy a 112 000 z ostatních částí var- šavské oblasti. Z radomské oblasti 337 000 a z Lublinu a okolí 35 000 Ţidů. Z území Generál- ního gouvernementu bylo tedy v Treblince cel- kem zavraţděno 738 000 Ţidů. Z oblasti Białystoku sem bylo deportováno přes 107 000 lidí, převáţně v období od listopadu 1942 do ledna 1943. Ze Slovenska přišlo 7000 Ţidů, kteří byli nejprve vězněni v polských ghettech, a v Treblince zahynuli v létě a na podzim roku 1942. Z Terezína přijelo v září a říjnu 1942 deset transportů s 18 000 lidmi. V březnu a dubnu 1943 bylo do Treblinky depor- továno zhruba 11 tisíc Ţidů z Makedonie a Thrákie, území nově připojených k Bulharsku. Na konci března přijelo téţ 2800 Ţidů ze Solu- ně. Zahynulo zde také na 2000 Romů. Celkový počet zavraţděných v Treblince se od- haduje na 870 000. Jak vidíte, jednalo se opravdu o továrnu na smrt. Ţádné slitování, ţádná naděje pouze smrt a popel. Kníţka, kterou vám popisuji je svědectvím o hrůzné tyranii o lidech, kterým byla předurčena potupná smrt jen proto, ţe byli jiného vyznání, jiné rasy. Pokud budete chtít přečtěte si ji, pro- toţe pokud nebudeme znát alespoň části naší historie, budeme odsouzeni k tomu ji opakovat.

11

12

( 1 )Představte nám prosím vaše náboženství a vás. Křesťanství vyrůstá z Krista a má své kořeny v Jeţíši Kristu, který je Boţím Synem – Bo- hem, který se stal člověkem tím, ţe se narodil z Panny Marie. Jeţíš pak povolal apoštoly, kte- ří byli vţdy s ním. Je vyučoval, oni byli svědky jeho zázraků, učení. Také proţili jeho utrpení, smrt na kříţi, ale pak i jeho zmrtvýchvstání. Tak se stali jeho učedníky a svědky a on je pak poslal do celého světa po svém zmrtvýchvstání: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na ze- mi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny aţ do skonání tohoto věku."(Mt 28,18 – 20) Tak to řekl Jeţíš a s tímto jeho po- věřením a posláním dodnes církev hlásá celému světu to, co jí Jeţíš svěřil. Křesťan znamená Kristův (patřící Jeţíši Kristu). Křesťan je ten, kdo následuje svého Pána Jeţíše Krista a snaţí se ţít podle jeho učení. Co se týká mě, je mi 33 let, jsem katolický kněz, řeholník. Uţ osm let působím tady v Jihlavě ve farnosti svatého Jakuba, šest let jezdím do farnosti Zhoř u Jihlavy a snaţím se dělat to, k čemu jsem povolán. ( 2 ) Proč si myslíte, že právě ta vaše víra je ta pravá? Jeţíš říká v Janově evangeliu: „Nikdo nemá větší lásku neţ ten, kdo poloţí ţivot za své přá- tele. Vy jste moji přátelé, činíte-li, co vám při- kazuji.“(Jan 15,13-14). Jeţíš svůj ţivot za mě poloţil a díky tomuto jeho skutku lásky jsem pochopil, jakou cenu mám v jeho očích. Víme, ţe první lidé v ráji zhřešili a tak propadli smrti. Jeţíš přišel hřích a smrt přemoci tím, ţe zemřel na kříţi za kaţdého člověka na světě a tedy i za mě. To mě přesvědčuje. Proto vím, komu jsem uvěřil a vím, ţe Jeţíš to udělal proto, abych měl ţivot věčný, abych došel do nebe. Věřím, ţe Jeţíš je Boţí Syn, ţe je sám Bůh, proto je jeho učení tzv. z první ruky. ( 3 )Otázka historická: Proč bylo ve jménu víry prolito tolik krve? (Mám na mysli kři- žácké výpravy, svaté války, které vedou muslimové atp… Tato otázka by potřebovala více prostoru, ale pokusím se vysvětlit. I věřící jsou lidé a také slabí lidé, jsou to hříšníci. Tak jako sám bojuji se spoustou různých slabostí a musím vţdy vo- lit mezi dobrem a zlem, tak bojujeme všichni. Někdy v lidech převládne chuť po moci, po jmění. Chtějí se prosadit. Tak to bylo často i v historii různých náboţenství a tedy i církve. Ale kdyţ to vezmu jenom z hlediska církve, nikdy to nebyla celá církev, která dělala chybné kroky. Vţdy jsou to jednotlivci nebo část křes- ťanů, kteří někdy selhali, ale církev je tady i přes tyto chyby a hříchy uţ přes dva tisíce let. Navíc, pokud se ve jménu církve dělalo nějaké zlo, vţdy se tím církev (část církve) zpronevě- řovala Jeţíšovu učení – evangeliu. To zname- ná., ţe v učení církve, které ji Jeţíš svěřil není ţádné programové zlo, cílené zlo. Pokud někdo v církvi dělal nebo děla zlo, činí tak proti učení. ( 4 ) Co vám dává vaše náboženství? Především jistotu, ţe můj ţivot má smysl a cíl, kterým je Bůh. Svatý Augustin říká: „Lidské srdce je nepokojné, dokud nespočine v Bohu.“ To mě motivuje také v mém ţivotním snaţení a poslání. ( 5 ) V čem je vaše náboženství jedinečné (na rozdíl od ostatních)? Trochu se budu opakovat. Jedinečné je v tom, ţe za mě můj Bůh dal ţivot. To mě přesvědčuje Rozhovor: katolickýkněz, řeholník -MikuLášSeLvek-

o jeho nezměrné lásce ke mně. „Neboť Bůh tak miloval svět, ţe dal svého jediného Syna, aby ţádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl ţi- vot věčný.“ (Jan 3,16) ( 6 ) Myslíte si, že ostatní náboženství nemají pravdu? A jestli ano tak v čem? Jistěţe i v jiných náboţenstvím se nacházejí střípky pravdy, skrze které můţeme nalézt spo- lečnou řeč. Jsou to témata, na kterých se sjed- notíme s muslimy, ţidy či buddhisty. Např. hodnota člověka, přírody, vesmíru…Ovšem, proč zůstávat jenom u střípků pravdy jinde, kdyţ v Jeţíši Kristu máme celou pravdu? On říká: „Já jsem cesta, pravda i ţivot. Nikdo ne- přichází k Otci neţ skrze mne.“ ( 7 ) Co si myslíte o homosexualitě? Sv. Augustin říká: „Hříšníka miluj, ale jeho hřích měj v nenávisti.“ A proto homosexuály neodsuzuji, ale odsuzuji jejich jednání – prakti- kování homosexuálních vztahů. Jistě je rozdíl mezi homosexuálem, který svůj sklon bere jako kříţ, který se snaţí statečné nést (ovládá se) a homosexuálem, který si svoji náklonnost chce prosadit v právním řádu a dát ji na roveň man- ţelství. Mnozí za svou náklonnost nemůţou z různých důvodu, ale dávat vztah mezi osoba- mi stejného pohlaví na roveň vztahu mezi mu- ţem a ţenou v manţelství, povaţují za nespráv- né, protoţe se to jednou naší společnosti vy- mstí. Rodina (muţ, ţena a děti) je v křesťanství povaţována za Bohem danou instituci, kterou kdyţ budeme narušovat jinými svazky neţ manţelskými, můţe se to časem vrátit jako bu- merang. Nikdo přece neřekne, ţe sedět na větvi a podřezávat si ji pod sebou je normální a správné. Tak se dnes chová liberální společnost k rodině, jako základní buňce společnosti. Ovšem tato otázka je také velmi sloţitá na to, aby se dala pár větami zodpovědět. ( 7 )Co je po smrti? Ţivot. „Kdo věří ve mně, neumře navě- ky.“ (srov. Jan 11,26) říká Jeţíš. Po smrti člo- věk ţije dál. Někdo v nebi, jiný v pekle a někte- ří se ještě musí v očistci zdokonalit, aby mohli ţít v plné slávě s Bohem v nebi. Kdo se kam dostane, záleţí na kvalitě ţivota, na poznané pravdě a ţité lásce. Jeţíš to říká v 25. kapitole Matoušova evangelia. Zjednodušeně řečeno, dobře ţitý ţivot bude odměněn dobrem – ne- bem. Špatně ţitý ţivot bude odsouzen k zatracení – peklu. Soudit někoho a posílat na ona místa nepřísluší nikomu z lidí, protoţe jedi- ně Bůh zná člověka dokonale a vidí i do nitra a spletitých souvislosti ţivota. Ale jedno je jisté. Definitivní slovo bude mít Bůh – Jeţíš Kristus. ( 8 ) Jaké mají ve vašem náboženství posta- vení ženy? Vzorem pro křesťanské ţeny je Panna Maria, kterou si v církvi velmi váţíme a ctíme, protoţe si ji Bůh vyvolil za matku svého Syna a ona neodmítla přijmout tento úkol. Ţeny jsou v křesťanství velmi váţené. Vţdyť právě křes- ťanství přineslo rovnost mezi muţem a ţenou, co se týká lidské důstojnosti. Ale konkrétně vi- dí církev v ţeně zároveň matku. Mateřství po- vaţujeme za veliký dar a výsadní poslání. Exis- tuje ale i duchovní rozměr mateřství. Třeba existuji ţenské kláštery, kde se právě uskuteč- ňuje ono duchovní mateřství. Jeden příklad za všechny Bl. Matka Tereza z Kalkaty, kterou zná celý svět. Ţena má tedy významné a neza- stupitelné místo v církvi. ( 9 ) Co by jste chtěl dodat? (na co důležitého jsme se zapomněli zeptat) Chtěl bych popřát těm, kdo budou tyto řádky číst, aby je to povzbudilo a inspirovalo. Jistě se nedá na pár řádcích vysvětlit všechno, co se týká křesťanské víry, ale můţe to být třeba pod- nět k dalšímu přemýšlení a hledání odpovědí. Děkuji za prostor a chtěl bych ujistit tvůrce a čtenáře tohoto časopisu, ţe na ně myslím v modlitbě. Drţte se a mějte se!

15

U Aškenázů dále existují tyto směry: chasid- ský, který se silně drţí tradic a klade důraz na emoční proţívání a vyzdvihuje extázi, konzer- vativní, který se drţí tradic jiţ ne tak pevně a je otevřené zahrnout potřeby současného člověka, reformní a liberální, který klade důraz na obsah a význam naplňování příkazů, nejen na formu, a prosazuje nové přístupy reflektující vývoj současné civilizace, rekonstrukcionistický, kte- rý je v lecčem podobný dvojici předešlých a v otázce rozhodování o náboţenských otázkách přesunul autoritu z rabína na obec, a humanis- tický, který odmítá existenci Boha. Základními hodnotami v našem ţivotě jsou hned po Bohu studium náboţenství, skutky mi- losrdenství, rodina, společenství lidu Izraele, pravidelná modlitba, šabat a ostatní svátky. Místy konání liturgických modliteb a obřadů jsou synagoga a domácnost, přičemţ to první má přednost a to druhé nezanedbatelné místo. Zboţný Ţid se má modlit ráno, odpoledne a ve- čer, o svátcích se přidává ještě jedna modlitba. Hlavní náboţenskou funkcí je rabín, jehoţ úko- lem je dbát na správný náboţenský ţivot ţidov- ské obce, poskytovat rady a doporučení týkající se ţivota Ţida, vyučovat a vést bohosluţby, coţ ovšem mnohdy namísto něho dělá chazan (kantor), pro nějţ je to hlavní úlohou. Vést bo- hosluţby můţe kromě dvou zmíněných kaţdý Ţid, který je k tomu mravně a dovednostně ( 1 )Představte nám prosím vaše náboženství a vás. Vyznávám judaismus, který je zároveň ná- boţenstvím, zároveň ţivotním stylem a zároveň národní identitou. Je nevýznamnějším mezi ná- boţenstvími vázanými na jeden konkrétní ná- rod. Často bývá ve stručnosti označován jako etický monoteismus. Je vedle islámu nejpřís- nějším monoteistickým náboţenstvím na světě a klade silný důraz na etiku, jíţ se týká velké mnoţství náboţenských příkazů a předpisů. Základní posvátnou knihou judaismu je Ta- nach (zkratkové slovo znamenající Tóru, Proro- ky, Spisy), který je pod vlivem křesťanství obecně nazývaný Starým zákonem. Tóra se rozlišuje na psanou, která zahrnuje Pět knih Mojţíšových, a na ústní, která byla shromáţdě- na v textech Talmudu. Podle tradice naše náboţenství začíná tím, ţe nás Svatý, budiţ poţehnán, vyvedl z Egypta, pod horou Sinají s námi Ţidy uzavřel smlouvu a po čtyřiceti letech nás přivedl do Země Izrael. V současnosti existuje v rámci judaismu ně- kolik směrů. Sefardé (Ţidé, kteří po staletí pů- sobili převáţně ve styku s islámem) a ortodoxní Aškenázové (Ţidé působící převáţně ve styku s křesťanstvím) se drţí důsledně tradičních hodnot a přísně dodrţují náboţenské předpisy. K těmto směrům se hlásí většina věřících Ţidů. Rozhovor: ___OJudaismu___ _David_

způsobilý. Ţidem se člověk stává tím, ţe jej porodí ţi- dovská matka, nebo konvertováním. Sám jsem se stal Ţidem druhým způsobem v r. 2003, kdyţ mi bylo 30 let. Prvním impul- sem bylo seznámení se s ţidovskou hudbou, druhým pak první návštěva bohosluţby vítání šabatu. Tam jsem se naplno potkal se svojí ţi- dovskou duší. Postupně jsem se víc a více za- pojoval do náboţenského ţivota, po konverzi jsem i nějakou dobu vedl bohosluţby. Své zna- losti liturgie jsem zúročil tím, ţe jsem se spolu- podílel na vytvoření siduru (modlitební knihy) Hegjon lev, který je určen pro všechny české a slovenské Ţidy hlásící se k reformnímu směru. ( 2 ) Proč si myslíte, že právě ta vaše víra je ta pravá? V této otázce vidím tři podotázky a ke všem se postupně vyjádřím: Proč je pravá všeobecně? Někteří lidé jsou o tom u svých náboţenství přesvědčeni, Ţidé nikoli. Ti jsou přesvědčeni, ţe je pravá jen pro ně samé. Proč je pravá pro nás pro Ţidy? Proto, ţe si nás Bůh k tomu vybral a protoţe věděl lépe neţ my, ţe právě taková podoba vztahu k němu samému je nám ušita na míru. Proč je pravá pro mě osobně? Protoţe cítím hluboko ve svém nitru, kolik výţivy mi po- skytuje, protoţe právě konverze k ţidovství byla důleţitým impulsem k velké změně mně samého, na níţ jsem začal pracovat. ( 3 ) Otázka historická: Proč bylo ve jménu víry prolito tolik krve? (Mám namysli křižácké výpravy, svaté války, které ve- dou muslimové atp…) Pohled první, ze země: Víra se dá snadno zneuţít k manipulaci, organizování náboţen- ského ţivota nabízí dost příleţitostí k získání moci, která dokáţe ovládnout ty, kteří k ní při- čichnou. Někteří tomuto pokušení neodolali, a kdyţ poznali moţnosti, jakými se dá zneuţít víra a náboţenství, jak chutná, kdyţ předhodí lidu emoční krmení, které mu přináší pocit vý- ţivy a léčení jeho ran, pustili se do zhoubného díla. Navíc nelze popřít, ţe lidé krmení ideolo- gickým ohlupováním fungují levně a účinněji neţ ti, kteří jsou krmeni ţoldem a válečnou ko- řistí. Pohled druhý, z výšin: My Ţidé jsme vedeni k poznání, ţe události se nedějí pouze „protoţe“, kvůli nějaké příčině, ale také „aby“, za konkrétním účelem. O tom nás přesvědčuje Kniha Job a příběh našeho zotročení v Egyptě. Pevně věřím tomu, ţe kdybychom před vyve- dením z Egypta tolik nestrádali, jistě bychom zdaleka nebyli tolik poslušní Hospodina a všechno to skvělé, co nám poskytoval a nabí- zel, bychom odvrhli velmi záhy. A i tak s námi měl ještě hodně práce. Proto věřím, ţe zlo ná- boţenských válek mělo nějaký smysl, i kdyţ dost jiný, neţ o jakém byli přesvědčeni ti, kteří ho přinášeli na svět. ( 4 ) Co vám dává vaše náboženství? Moje náboţenství mi dává vědomí a pocit iden- tity, přináší mi do ţivota řád, který shledávám ţivoucím, smysluplným a prospěšným, přináší mi výzvu, abych se popasoval s tím, co se mi na něm jeví jako problematické, dává mi svát- ky, u nichţ vţdy cítím potřebu rozjímat nad tím, co jejich nadčasový význam spojuje s tím, čím aktuálně procházím, u nichţ si vţdy kladu otázku, jak je oslavit, aby pro mě byly v daném roce ţivé. Dává mi pocit blízkosti, přijde mi, ţe to co v něm je a co v něm nacházím, je velmi výţivné a navíc nevyčerpatelné. ( 5 ) V čem je vaše náboženství jedinečné (na rozdíl od ostatních)? Judaismus jako první přinesl ideu sedmého dne vyňatého s běţné ţivotní rutiny, k cyklickému vnímání času přidal vnímání lineární a díky to- mu dal světu dějiny, na coţ nasadil ideu jejich posvátného významu. Je jedinečný v tom, jak důsledně od sebe odděluje kategorie, coţ pro- mítá i do rituálu (příklady: poţehnáním se jídlo započíná a poţehnáním se ukončuje a odděluje tak od času určeného k jiným věcem, šabat se začíná obřadem jeho vítání a konči obřadem

jeho oddělení od šesti dnů práce, jednotlivé části předepsaných modlitebních rituálů se od sebe oddělují modlitbou Kadiš, atd.). Je jedi- nečný v tom, jak vyzdvihuje studium nade vše ostatní. Je jedinečný v tom, ţe v podstatě nezná dogmata a neustále v jeho rámci probíhá disku- se. A je jedinečný i v tom, ţe Ţidům pomohl přeţít ve staletém postavení mnohdy ohroţova- né menšiny, ţe uspěl tváří v tvář výzvám, které před něj postavily většinové společnosti, stejně tak je i jedinečný v tom, kolika výzvám dopa- dajícím na jeho holé základy musel čelit, včet- ně výzvy, která nemá v dějinách obdoby a kte- rou mu připravil jeden nejmenovaný pouliční malíř s knírem za pomoci své suity. ( 6 ) Myslíte si, že ostatní náboženství nemají pravdu? A jestli ano tak v čem? Myslím si, ţe kaţdé náboţenství přináší pohled na realitu, která je nějakým způsobem pravdi- vá, v některých ohledech se mýlí a některé věci se u nich dříve či později ukáţou jako překona- né. ( 7 ) Co si myslíte o homosexualitě? Sám jsem homosexuál a otevřeně jsem se k tomu přihlásil i při konverzi. Je to hluboce zakořeněná vrozená dispozice daného člověka. Je jen na něm, zda ji pouţije k dobrému či ke zlému. A náboţenské autority by se měly vyja- dřovat k tomuto, ne k homosexualitě, ta není a nemůţe být ani mravním, ani jiným problé- mem, neboť je nikým a ničím neovlivnitelnou skutečností, kterou je nutno respektovat. ( 8 ) Co je po smrti? Na to není v judaismu jednoznačný názor – vět- šinový je ten, ţe duše se odebere dle svých skutků do ráje či do pekla, kde vyčká aţ do vzkříšení. Názor kabaly a ţidovských komunit, které se jí nechaly ovlivnit, je ten, ţe se duše převtěluje, a to tak dlouho, dokud neodţije vše, co měla proţít s pomocí tělesné schránky. ( 9 ) Jaké mají ve vašem náboženství posta- vení ženy? U ortodoxních a sefardských Ţidů, jsou zproš- těny většiny náboţenských povinností, aby se mohly starat o domácnost. I u těch však mají moţnost stát se rabínkami, coţ se však děje velmi zřídka. V některých přísnějších skupi- nách se jejich hodnota odvozuje z mnoţství zdravě narozených potomků a ze spokojenosti jejich manţelů. Většinou však převládá přístup, ţe jsou chovány v úctě jako stráţkyně domácí- ho krbu a vychovatelky potomstva. V synagoze mají vyhrazený oddělený prostor. U konzerva- tivních a reformních Ţidů mají ţeny stejné po- stavení jako muţi – u konzervativních však přeci jenom není tolik rabínek jako u reform- ních. ( 10 ) Co by jste chtěl dodat? (na co důležité- ho jsme se zapomněli zeptat) Myslím, ţe jsem jiţ popsal dost místa.

19

(1) Představte nám prosím vaše náboženství a vás? Učení Mezinárodní společnosti pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna vychází z původních védských písem jako je Bhagavadgíta, Šrímad Bhágavatam, Šrí Išopanišád atd. Podstatou filo- zofie je pochopení, ţe naše skutečné já neboli duše se liší od těla a v nepodmíněném stavu je plná poznání, věčná a blaţená. Kvůli mylnému ztotoţňování duše s hmotným tělem je vystave- na neustálému koloběhu rození a smrtí. Obno- vením původního postavení duše jako sluţební- ka Krišny neboli rozvinutím vědomí Krišny se lze vysvobodit z tohoto koloběhu rození a smr- tí. Doporučený proces jak dosáhnout vědomí Krišny je zpívání svatých jmen Boha: Hare Krišna Hare Krišna Krišna Krišna Hare Hare Hare Ráma Hare Ráma Ráma Ráma Hare Hare. Já se jmenuji Trilokátma dása a jsem mluv- čím společnosti pro Českou republiku. (2) Proč si myslíte, že právě ta vaše víra je ta pravá? Každé učení, které pomáhá rozvíjet lásku k Bohu je pravé učení. Konečným cílem všech náboženství je rozvinout láskyplný vztah k Ne- jvyššímu Pánu. To jestli někdo opravdu roz- vinul lásku k Bohu se pozná podle toho, jestli se skutečně zaměstnává ve službě Jemu. Pokud chci někoho milovat, musím ho nejdříve poznat. Těžko lze milovat někoho o kom nevím vůbec nic anebo pouze velmi málo. Védská lit- eratura uvádí velmi podrobný popis Osobnosti Boha, jak vypadá, jaké má vlastnosti, povahu atd. a také informace jak rozvinout vztah k této Osobě. Tak podrobné informace nelze nalézt v žádné jiné náboženské literatuře a proto považuji vědomí Krišny za nejúčinnější způsob jak dosáhnout duchovní seberealizace. (3) Otázka historická: Proč bylo ve jménu víry prolito tolik krve? Prolévání krve ve jménu náboženství se dělo a děje především kvůli tělesnému pojetí života, mylnému ztotožňování s určitou tradicí nebo místem zrození a zcela zásadnímu nepochopení poslání náboženství. Duše není ani křesťanská ani židovská ani muslimská ani hinduistická atd. Na duchovní úrovni jsme si všichni rovni, jsme služebníci jednoho Boha, kterého si ne- může přivlastňovat určitá tradice či národ. Je dostupný všem a zjevuje se různými způsoby podle místa, času a okolností nebo vysílá své zplnomocněné zástupce, aby předali lidstvu Jeho poselství. Války ve kterých se bojuje za „našeho“ Boha jsou nesmyslné neboť Bůh je pouze jeden, ikdyž je označován různými jmény. Proto by bylo nejlépe, aby jednotlivé náboženské tradice hledaly to co je spojuje a místo válčení proti sobě spojily své úsilí v šíření duchovního poznání a prosazování duchovních hodnot. (4) Co vám dává vaše náboženství? Díky vědomí Krišny si každý může uvědomit, ţe není hmotné tělo, ale věčná a blaţená duše plná poznání. Taková realizace zbavuje pocitu strachu a tužeb po hmotných požitcích. Vědomí Krišny pomáhá nalézt vyšší chuť v duchovních činnostech a díky této chuti umoţňuje zanechat činností, které jsou nepříznivé jak pro duši, tak pro tělo nebo i pro jiné živé bytosti a přírodu, která je součástí Božího stvoření. Neovládnuté smysly jsou příčinou našeho otroctví v tomto hmotném světě a vědomí Krišny nabízí každému snadné ovládání smyslů pomocí bhaktijógy neboli oddané služby Krišnovi. Každý kdo se do tohoto procesu duchovní se- berealizace zapojí může velmi brzy pochopit Rozhovor: UčeníMezinárodníspo- lečnostiprovědomíKriš- ny,HnutíHareKrišna -Trilokátmadása-

povahu vlastní já a naučit se jak rozvinout vztah k Nejvyšší Osobnosti Božství Pánu Krišnovi. (5) V čem je vaše náboženství jedinečné (na rozdíl od ostatních)? Vědomí Krišny je univerzální metoda duchovní seberealizace, do které se může zapojit každý bez ohledu na pohlaví, národnost, barvu pleti nebo vyznání. Písma, ze kterých vychází dávají velmi podrobné informace o vlastním já, o Ne- jvyšším Já, o jejich vzájemném vztahu a duchovních emocích. Tyto informace nejsou ţádnými dogmaty, ale dají se ověřit vlastní re- alizací. Učení vědomí Krišny se předává po- mocí nepřerušené posloupnosti sebereal- izovaných učitelů a žáků, tak jak jej předal samotný Pán Krišna na počátku stvoření. Proto duchovní poznání získané v této poslounosti je prosté různých interpretací nebo vymyšlených představ. Jak říkají védská písma: náboženství může být vyjeveno pouze samotným Bohem. Ţádný člověk se nemůţe dopátrat poznání Boha, aniž by přijal informace od něho samot- ného. (6) Myslíte si, že ostatní náboženství nemají pravdu? A jestli ano tak v čem? V principiálních otázkách říkají všechna náboženství to samé. Že existuje jeden Bůh (kromě buddhismu, který vlastně není náboženstvím, protože neuznává existenci Boha) a že bychom k němu měli rozvinout láskyplný vztah. Problém je v interpretacích původních písem, díky kterým v průběhu času vzniklo spousta různých odnoží, skupin a sekt, které si vzájemně, někdy dokonce i v rámci vlastní tradice odporují. Obecně by se dalo říct, ţe pokud některé náboţenství tvrdí, ţe Bůh nemá podobu, že existuje pouze jeden život anebo že zvířata nemají duši, tak se mýlí. (7) Co si myslíte o homosexualitě? Je to určitý druh tělesné vášně, která je překáţ- kou duchovního pokroku stejně tak jako jiné druhy vášní. Pro toho kdo chce dosáhnout osvobození z koloběhu rození a smrtí je ne- zbytné, aby ovládl touhy po hmotném, smyslo- vém poţitku. Jinak bude muset přijmout další tělo. Smysly se dají uspokojit na duchovní úrovni, ale v rámci sexuality jde pouze o spoje- ní mezi muţem a ţenou za účelem plo- zení dětí. (8) Co je po smrti? Duše je nesmrtelná, věčná a po opuštění jed- noho těla je umístněna do lůna jiné matky a získává nové tělo v jednom z 8 400 000 různých druhů těl. To jaké získáme další tělo závisí na činnostech, které jsme vykonali v minulém těle a na touze (vědomí) v okamžiku opouštění těla. Seberealizovaná duše se již nerodí v tomto hmotném světě, ale dostane se zpátky domů, do duchovního světa kde existuje ve svém původním duchovním těle. (9) Jaké mají ve vašem náboženství postave- ní ženy? Jako služebnice Krišny. Na duchovní úrovni není rozdíl mezi mužem a ženou. Kvůli roz- dílům v jejich mentalitě však jsou doporučeny určité činnosti v tomto hmotném světě výhradně mužům nebo naopak ženám. Napřík- lad žena by neměla bojovat v armádě nebo muž by neměl žádat o mateřskou nebo vlastně „otcovskou“ dovolenou. Muž by měl dávat ţeně ochranu a ona by mu měla asistovat v duchovním životě. Věrná žena získává kredit za duchovní pokrok manžela. Mnoho problémů v současné době vzniká právě kvůli tomu, že se ţenám nedostává dostatečné ochrany a proto se stávají zdrojem vykořisťování ze strany mužů. Odkaz: www.harekrsna.cz/

(1) Představte nám prosím vaše náboženství a vás. Buddhismus je náboţenství proţitku, řadí se mezi jedno z největších náboţenství na světě. My, jsme centrum Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü, pod duchovním vede- ním J.S. 17. Karmapy a pod praktickým vede- ním Lamy Oleho Nydahla. Linie Karma Kagjü je jednou z čtyř škol tibetského buddhisu. (Ňingma, Sakja, Kagjü, Gelug) Do Tibetu pře- šel buddhismus přirozenou cestu z Indie, kdyţ ji ničily nájezdy muslimů. Zakladatel buddhismus byl Buddha Šákjamuni, který ţil přibliţně před 2550 lety v severní In- dii. O od té doby existuje nepřetrţitý odkaz je- ho učení přes různé učitele (lamy) aţ do dneš- ních dnů. V Indii byl buddhismu znám a předáván jako dharma (učení) a kdyţ přešel do Tibetu tak byl znám jako čhö ( v doslovném překladu zní „Jak se věci mají“) A co to tedy buddhismus je?? Je to učení o podstatě mysli, o tom ţe naše mysl je neomeze- ná a podobná prostoru. A vše co se v ní odehrá- vá je jenom svobodnou hrou samotného prosto- ru tudíţ mysli. Na to abychom toto pochopili, jsou zde účinné meditace, které nás učí jak pra- covat se svojí myslí. V momentě, kdy se obje- vují, stavy radosti a nebo, kdyţ zrovna nemáme dobrý den. (2) Co vám dává vaše náboženství? Štěstí a svobodu. Svobodu v tom, ţe se svobod- ně rozhoduji co budu proţívat jak to budu pro- ţívat. Moţnost výběru jestli můj ţivot bude komedie, nebo tragédie. Sam jsem architekt svého ţivota (3) V čem je vaše náboženství jedinečné (na rozdíl od ostatních)? Buddhismus není nic jedinečného. Je to prostě jenom soubor nauk a každý člověk se sám musí rozhodnout, pokud chce věřit nějaké autoritě, mít nad sebou nějakou autoritu, tak je pro ně- ho mnohem jednoduší přijít ke křesťanství a říkat "Jó, za to může Bůh.", protože si není schopný odpovědět na určité otázky. Pokud člověk chce mít svěží mysl a chce být pružný, co se týče na úrovni těla, pro něho je dobrý hinduismus. Jeho nedílnou součástí je jóga, ne ten styl power jógy, který teďka známe tady, ale taková ta klasická jóga, prostě součást hin- duismu. A pokud člověk chce dostat odpovědi na svoje otázky,.. ..co bylo před tím to životem, co bude po tomto životě co je támhle za slun- cem, co za červí dírou, ..tak pro něho je dobrý poznat svojí vlastní mysl. (4) Myslíte si, že ostatní náboženství nemají pravdu? A jestli ano tak v čem? Myslím, ţe jsem odpověděl v předchozí otázce. Kaţdého člověka to táhne jinam. Kdyţ se podí- váme na buddhismus, tak ho můţeme rozdělit do třech škatulek, a to je - Malá cesta, Velká cesta, Diamantová cesta - a v kaţdé té škatulce jsou lidi, kteří k tomu patří. Rozhovor: O Buddhismu -VladimírHavlík-

(5) Co si myslíte o homosexualitě? Moderní věda popisuje, ţe je to v genech. ( dlouhá pauza ) Nevím, jsou fajn. (vřelý smích) (6) Co je po smrti? V buddhismu je ten koncept znovuzrození člo- věk ( reinkarnace ). Koncept znovuzrozování dokazují naši učitelé, kteří se rozhodli znovu zrozovat pro dobro všech bytostí a to je důkaz o tom, ţe něco takového je, ať uţ je to Dalajlá- ma, který se uţ reinkarnoval 14x, nebo Karma- pa, který se reinkarnoval 17x. Ale můţeme to- mu věřit a nemusíme. To abychom praktikovali buddhismus tak ne automaticky tomu věříme, ţe to tak je. Můţeme si udělat otazník na začát- ku našeho ţivota a na konci a počkat co přijde na aţ umřeme. Ale abych to shrnul, buddhismu se hovoří o neustálém koloběhu samsáry, je to podmíněná existence, v které se rodíme a umíráme a kdyţ umřeme, tak přichází stav barda přechodného období, neţ se objeví podmínky, proto aby- chom se znovu zrodit a takhle to jde neustále v kruhu, podmíněné existence. A to co buddhis- mus učí, je dostat se mimo tuto podmíněnou existenci. (7) Jaké mají ve vašem náboženství postavení ženy? V buddhismu postavení ţeny je to nejkrásnější. V buddhismu se ţeny povaţují za dákyně a to jsou nositelky moudrosti. V buddhismu se ho- voří o tom, ţe ţeny rozvíjí moudrosti a muţi jsou aktivní. Ţen bychom si měli váţit a ne jim ubliţovat. (8) Co byste chtěl dodat? (na co důležitého jsme se zapomněli zeptat) Přijďte a uvidíte :) Buddhismus je o svobodě a o radosti, prostě být uţitečný, šťastný spokoje- ný. Odkazy: www.bdc.cz/ www.bdc.cz/jihlava/ Brněnská 16/35, Jihlava +420732478609 Míra jihlava@bdc.cz

ROZHOVORSimo- naMertlová Simona Mertlová působila ve Vrakbaru od Listopadu 2005 do Května 2009. Byla koordinátorkou primární prevence pro druhý stupeň ZŠ a posléze se stala vedou- cí nově vzniklého projektu Centrum pri- mární prevence Vrakbar. Je to žena činu, neoblomná a neústupná. Ještě jednou ji přejeme mnoho štěstí a úspěchů v dalším zaměstnání a doufáme, že bude mít tak skvělé kolegy a kolegyně jako měla u nás ve Vraku. Děkujeme 1.S čím jsi nastupovala do Vraku ? Já jsem nastupovala do Vraku po šesti letech na mateřské, takţe moje očekávání byla hodně o strachu: najednou úplně noví kolegové, nové zkušenosti. Vůbec jsem vlastně nevěděla, co mám očekávat, jestli to nějak zvládnu. Roz- hodně jsem neměla očekávání typu, ţe si vy- buduji kariéru, získám přátelé a já nevím co, stanu se vedoucí a odejdu. 2. Po jaké době odcházíš a proč? Odcházím po 4,5 letech a odchází se mi těţko. Ale odcházím, protoţe cítím, ţe momentálně nemám pro Vrak dost energie, pro tu práci, abych jí cokoliv dala. Protoţe jsem Vraku dala spoustu své energie, nápadů, elánu a uţ se mi nedostává. Jsem ráda, ţe to kolegové za mě převzali a budou pokračovat ¨ 3. A co si představit pod tím, že nemám pro Vrak dost energie ? Je jasný že zedníci jsou třeba unavený ale jak je unavenej sociální pracovník nebo vedoucí ? Vedoucí je člověk, který by měl myslet na Vrak jako na celek, myslet na lidi a všechno to lepit dohromady. Já jsem se v momentě, kdy jsem ucítila, ţe na tohle uţ nemám sílu a chuť, začala bát, ţe by se to všechno mohlo taky roz- padnout. Já bych samozřejmě mohla někde jenom tak sedět, jenom bejt a nějak to přetrpět, ale protoţe takhle prostě fungovat nemůţu a nechci, tak si myslím, ţe je potřeba, aby to dě- lal někdo další. A čím to je, ţe se ta energie ztrácí ? Protoţe je to hodně těţká práce, proto- ţe se pořád pohybuješ v nějaké nejistotě, ne- máš prostě jasný odpovědi. Není jasný, ţe po- stavíš zeď 2x2 metry, kaţdá situace můţe být nová a sloţitá, i těţká. A je nutné mít nadhled, být k dispozici kolegům, kteří se na tebe obrací a ty situace ustát. 4. Když se podíváš dozadu a zrekapituluješ tvé působení tady ve Vraku, tak jaký chvíle ti přišli příjemný ?

Nejpříjemnější záţitky ve Vraku jsou spojené s lidmi, kteří tu jsou. Vrakbar sám, to není je- nom budova nebo metodika a tak. Myslím si, ţe má neuvěřitelný štěstí na lidi, kteří v něm jsou (i kdyţ samozřejmě i výjimka potvrzuje pravidlo). Zaţili jsme i těţké okamţiky. Nejpří- jemnější chvíle byly, kdyţ ve spolupráci s kolegy proudila třeba tvůrčí energie, vznikaly nové věci a dělalo nám to radost. A je jedno, jestli šlo zrovna o pracovní věci, např. startová- ky, různé hry a aktivity na pracovním výjezdu, metodiky na prevencích, nebo třeba kdyţ jsme dělali PéeFky. 5.A co tě tady nejvíc bolelo? No to je jednoznačný: mě nejvíc trápilo, ţe jsem viděla hodnotu naší práce a musela pořád přesvědčovat vnější svět, ţe naše práce něja- kou hodnotu má. Musela jsem si projekt v podstatě vzít za svoje vlastní dítě a dokázat například i zřizovatelské organizaci, ţe do ní patří a stojí za to, aby přeţil. To bylo asi nej- těţší. Taky bylo bolestný loučit se s některými kolegy, kteří sem nepatřili. 6. Koho máš ve vraku nejvíc ráda ? Tebe a tebe . Já odpovím šalamounsky: sebe, abych mohla mít ráda vás všechny. 7. Lituješ něčeho ? Já s lítostí odcházím. Mě se odsud pryč nechce. Dneska jsem si představovala, ţe uţ vás všech- ny nebudu vidět kaţdej den a ţe to bude těţ- ký. Tak toho lituju. 8. A co budeš dělat dál ? Vezmu si volno, proto vlastně taky odcházím. Potřebuju se zastavit a popřemýšlet. Chci si to sama pro sebe zpětně vyhodnotit, kde došlo k těm největším ztrátám, jestli jsem jim mohla já nějak předejít. Snad se mi podaří si z toho něco vzít. A aţ si to rozmyslím, tak teprve bu- du přemýšlet co dál. Takţe jdu na pracovní úřad. Je to tvoje první zkušenost s pracovním úřa- dem ? Ne není, poprvé to bylo, kdyţ jsem se vrátila z Londýna. 9. Nás by zajímalo v co věříš, tvoje filosofie, víra ? To je hodně těţká otázka. Já asi nejvíc věřím na vztah k lidem. A nechci to teď vztahovat k nějakým přesahům. Prostě si myslím, ţe nám často i v naší profesi uniká, ţe vlastně pracuje- me s lidmi, někdy se ve prospěch metodiky jak- si vytrácí to, ţe pracujeme se vztahem nebo ţe ţijeme ve vztazích. Takţe já věřím na to, ţe máme mít spolu otevřené dobré vztahy. To by měla být pro nás priorita, hodnota, protoţe jsme tvor společenský. A jinak bych musela asi víc přemýšlet, přímo vztah k náboţenství nemám, spíš je mi asi nejblíţe existencionalis- mus, otázky smyslu ţivota a smrti, vůle k ţivotu, vztahu k lidem. 10. Jo a jak to máš s charitním etickým ko- dexem, jak to s ním máš, jestli se ti to někde netluče ? Mě by se to asi tlouklo, kdybych hodnoty které nemám já, měla předávat dál. Zároveň si mys- lím, ţe co se týče základního světonázoru, tak si to přece vůbec neodporuje . Hodnota, ţe Je- ţíš je láska, je podle mě přesně o vztahu k lidem. Myslím si, ţe by základní hodnoty ne- měly být o vztahu k Jeţíši, k instituci, ale prá- vě k lidem. Mluvím o Jeţíši, kdyţ mluvíme o Charitě, jinak je mi blízká celá řada myslitelů, kteří se těmito hodnotami a myšlenkami zabý- vali. 11. Co ti nejvíc imponuje na mužích? Nápady a smysl pro humor. Pak mi imponují muţi, kteří nevnímají jenom sami sebe, svoji kariéru, ale dokáţou koukat na lidi okolo, po- slouchat je a slyšet je. Takoví muţi by mi im- ponovali.

12. Jak by podle tebe mělo vypadat ideální mužsko ženský soužití? No vy my teda dáváte ( smích ). Mě přijde, ţe je to všechno hodně o dohodách, posloucháni se navzájem a komunikaci. Nějak v tom smys- lu, ţe rodina je přece taky tým, který má určitý cíl. V partnerství musí lidi minimálně vědět, proč jsou spolu. Myslím si taky, ţe nejhorší je, kdyţ dvojice funguje jen pro jednoho. Někdy si hledáme partnery, abychom se my cítili líp, abychom vyhojili svoje bebínka (ţe nás někdo někdy neměl rád, ţe nás někam odstrkoval). Celé souţití je tím hodně poznamenaný. Pro mě by bylo ideálem, kdyby si to partneři doká- zali přiznat, říct a dokázali se dohodnout. Mám někdy pocit, ţe skoro na všechno bychom měli mít pravidla: kdy se spolu bavíme, kdy se spolu nebavíme, kdy spolu něco děláme, kdy nedělá- me. Měli bychom umět najít kompromis, aby docházelo k co nejméně střetům. A měli by- chom si dokázat odpouštět . 13. Co děláme špatně v naší práci stree- twork ? Vy dva ? Vy jste skvělí J. Já bych vám to moc ráda řekla, ale vlastně nevidím, co děláte. I kdyţ jsme v jedné kanceláři, tak na sebe moc nevidíme. Ale to, co zahlédnu, to se mi moc líbí. Zrovna jsem nad tím dneska přemýšlela, protoţe jsem nemohla spát před posledním dnem. Myslela jsem na tebe (píno), jak jsi vše- ho měl taky plný zuby, kde jsi získal další ener- gii. Říkala jsem si, ţe je to moţná právě ve va- ší kreativitě, v té změně, která se teď děje. Je mi to moc sympatický. 14. Tvoje nejoblíbenější místo na světě ? Já to mám tak, ţe mám spoustu míst, který mám fakt ráda. Ale kdyţ bych tam byla sama, tak je mi tam smutno. Ideálně, kdyţ jsem tam s lidma, které mám ráda. Pak je mi vlastně dobře ledaskde. Kdyţ je hezkej den, nehádáme se, všechno je prima .

27

vými lidmi z Jihlavy. "Chceme dát další prostor pro seberea- lizaci mladým lidem, tentokrát prostřed- nictvím internetového rádia. Cílem je zviditelnit začínající interprety na lokální hudební scéně, z velké části samotné klienty z nízkoprahového klubu, kteří ve Vrakbaru využívají zkušebnu a nahrá- vací studio. Důležité místo ve vysílání bude mít i mluvené slovo - živé vstupy, autorská čtení, rozhovory, pořady na různá témata či pozvánky na kulturní akce. Rádio tak poslouží jako prostře- dek k vyjádření názoru mladých na dění kolem nich i ve světě," nastínila ambice projektu Romana Milfaitová z Vrakbaru. Rádio bude vysílat ve všední dny v od- poledních a večerních hodinách. "Začali jsme 7. října, ale zpočátku půjde jen o několik vstupů týdně. Přesněji v úterky a čtvrtky od 16 do 20:00 hodin. S přibý- nternetové rádio se otvírá všem, kdo se chtějí podělit o svou hudbu, názo- ry, zveřejnit reportáž či jiný příspě- vek. Nezávislé, nekomerční internetové rádio. Něco takového v Jihlavě do- sud chybělo. Změnilo se to ve čtvrtek 7. října, kdy se poprvé ozvalo Rádio Vrakbar. Jmenuje se podle nízkopra- hového klubu při jihlavské Charitě, v jehož prostorách sídlí. Na internetu jsou dnes volně dostupné hudební klipy i vysílání řady žánrově různoro- dých stanic. Jaký je tedy důvod na- vštívit adre- su vrakbar.listen2myradio.com, na které vysílání Rádia Vrakbar poběží? Především ten, že nabídne hudbu lo- kálních kapel, upozornění na místní akce nebo třeba rozhovory se zajíma- Internetové rádio

vajícími příspěvky budeme vysílací čas rozšiřovat," uvedl Petr Göth, který má projekt rádia na starosti. Podle jeho slov půjde o živé, kontinuální vysílání - s ar- chivem pořadů se zatím nepočítá. Na vysílání rádia se podílí především klienti zařízení, ovšem pracovníci Vrakbaru rádi zařadí do vysílání i pří- spěvky od lidí zvenčí. Podmínkou po- chopitelně je, aby to nebyly příspěvky vulgární, protizákonné, nebo aby nešlo o reklamy na zboží a služby či o politic- kou propagandu. Naproti tomu avíza na kulturní a sportovní akce jsou vítaná, stejně jako zpravodajské a publicistické tvary a ukázky vlastní umělecké tvorby. Několik cest Existuje více způsobů, jak vlastní tvorbu do vysílání dostat. Nejrychlejší, ale také nejméně osobní z nich, je poslat příspě- vek na adre- su streetwork.vrakbar@centrum.cz. Při- tom je pouze třeba pohlídat, aby byl v dostatečné kvalitě. Dále je možné přijít s kompaktním diskem nebo USB dis- kem přímo do Vrakbaru na sídlišti U Pi- vovaru (otevřený je odpoledne ve všed- ní dny kromě pátku), nebo přímo tam svůj vstup nahrát. To lze provést s mlu- veným slovem i hudbou. Klub je totiž vybavený nahrávacím studiem, ve kte- rém už čtyři kapely vytvořily celé album a spoustu dalších zde nahrálo alespoň jednotlivé písničky. Rádio tak doplní již existující společen- sko-kulturní měsíčník Masakr, který dá- vají dohromady streetworkeři z Vrakba- ru. Ten přináší každý měsíc uživatelům služby zajímavé a užitečné informace z různých oblastí a zájemci do něj mohou taktéž přispívat svými články, fotografie- mi, poezií apod. A nezapomeňte sledovat VRKABAR na YouTube ..

StreetworkVrakbar Jihlava Hledáme Mladé aktivní lidi 14—26 let, kteří by se svou tvorbou s na společensky kulturním měsíčníku MASAKR. Nabízí Redaktor: Píšeš články , povídky poesii , všímáš si světa kolem sebe a máš n jsi chtěl zdělit ? Grafik: Kreslíš, maluješ, čáráš , děláš počítačovou grafiku a ch tvorba byla vidět ? Fotograf: Koukáš na svět skrze čočku objektivu ? A chceš lidem díš? Kamelot: Čteš masakr a chtěl by jsi nám pomoct s distribucí mez Spolupráce probíhá dobrovolnou formou a bez nároku na honorá

a spolupodíleli íme pozice: názor který by hceš aby tvoje ukázat co vi- zi tvé známé ? ář :D MÁŠŠANCI Kontaktaktuj nás na Streetwork.vrakbar@ Centrum.cz na facebooku Nebo ve vrakbaru