MH červen 2015
MH červen 2015
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/TO PODSTATNÉ PRO FIRMY A VEŘEJNOU SPRÁVU KVĚTEN | ČERVEN 2015
www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi
Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský | Pardubický
Královéhradecký
Balancování mezi
tragikou a komikou
Michal Halva je renesanční
osobnost, která se nebojí zavítat
i do dosud neprozkoumaných
zákoutí uměleckých forem.
A i když ho například jeho
originální performance zřejmě
neproslaví, nemusí zoufat. To
se povedlo už jeho obrazům
plných nespoutané, až dětské
fantazie. Více na straně 16
První krůčky
s Park and Ride
Moravská města systém parko-
vání z Vídně zatím jen nesměle
zkouší. Se záchytnými parkovišti
mimo centrum ale neslaví mezi
českými řidiči žádné bombastic-
ké úspěchy. Do budoucna s ním
počítají v Brně a v Ostravě. Ve
Zlíně dají přednost rezidenční-
mu parkování.
Více na straně 19
Čtěte na webu: Alternativní pohony
Podřezává levná ropa větev
alternativním pohonům? Rostou na
Moravě CNG plničky jako houby
po dešti? A kde jezdí úředníci na
elektřinu? Na stránkách Moravského
hospodářství jsme pro Vás
připravili sérii článků o alternativní
automobilové dopravě!
Více na
www.moravskehospodarstvi.cz
4
Spalovna na severu Moravy
je stále ve hře
11
Brno chce zpět
protipovodňová opatření
18–20
Speciál:
Doprava ve městě
DEFINITIVNĚ
SKLÁDKÁM V ČESKÉ
REPUBLICE ODZVONÍ
V ROCE 2024.
NEZNAMENÁ TO ALE, ŽE
DALŠÍCH DESET LET BUDE
VŠECHNO FUNGOVAT
JAKO DŘÍV.
Jan Pacas
V květnu vláda schválila věcné
záměry dvou nových zákonů, kte-
ré nahradí současnou odpadovou
legislativu. Do sněmovny se má
zákon o výrobcích s ukončenou
životností a nový zákon o odpa-
dech dostat v září. Zejména druhý
jmenovaný ale už teď sklízí kritiku
doslova ze všech stran. Otázka,
která visí ve vzduchu zní – kolik
budou plánované změny stát?
Novinek přitom není zrovna
málo. Od nových povinností pro
města, obce i provozovatele zaří-
zení pro sběr odpadu až po změny
v poplatcích za skládky. A Minis-
terstvo životního prostředí (MŽP)
se netají tím, že záměrem je sklád-
Jen na obnovu vodárenského majetku je potřeba až dvacet miliard ročně
Letos čeká na české vodárenství pořádná nadílka změn. Končí jedno programovací období EU a začíná druhé, v přípravě jsou úpravy parametrů čištění vod,
hovoří se o zdražení poplatků za ty podzemní... a to nejsme ještě ani v polovině. „Žádné zemětřesení v oboru ale nečekám, voda poteče pořád stejně,“ slibuje
i přesto předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. Do infrastruktury, kterou teče, ale nejde podle Baráka řadu let tolik
peněz, kolik by bylo potřeba. „Ve velkých aglomeracích a vodárenských společnostech je stav sítí a technologií na velmi dobré úrovni. Zato v menších obcích je
majetek často na okraji provozuschopnosti,“ upozornil. Pokud tam voda nezdraží a do majetku se nezačne investovat, je jen otázkou času, kdy přestane sloužit,
míní Barák. ■ Více na straně 10 FOTO: Eugénia Bánovská
Kdo zaplatí
konec
skládek?
Na slovíčko
s ministrem
Rodí se největší zóna volného
obchodu na světě, která by zahr-
nula Evropskou unii a Spojené
státy. Co může úmluva známá
jako Transatlantické obchodní
a investiční partnerství přinést
České republice? Na to jsme se
zeptali ministra průmyslu a ob-
chodu Jana Mládka.
Více na straně 15
kování ekonomicky znevýhodnit.
„Patříme k zemím s nejnižším po-
platkem za skládování v celé EU.
Právě skládkování nejvíce zatěžuje
životní prostředí, a proto je potře-
ba v zájmu odklonění od sklád-
kování a již legislativně stanove-
ného zákazu skládkování od roku
2024 re ektovat toto i v poplatku
za tunu skládkovaného odpadu,“
vyjádřil se ředitel Odboru odpadů
MŽP Jaromír Manhart s tím, že
EU Česku doporučila skládkovací
poplatek zvýšit už v roce 2012.
Pokračování na straně 2
Nový trend: Obce si elektřinu vyrábí samy
Obrovské proměny zažívá
energetika v celé Evropě. Růst
podílu obnovitelných zdrojů ve-
de k decentralizaci a vytváří no-
vé příležitosti pro města a obce.
I když se o tom moc nemluví,
podařilo se nám zjistit, že měst
a obcí, které vlastní svoje ma-
lé elektrárny, je v Čechách a na
Moravě celá řada. Jediná obecní
větrná elektrárna ve Velké Kraši
jsme doma,“ dodává s úsměvem
Kočí.
Žďár, město
solární energie
Kapacity pro výrobu elektři-
ny ale získávají i středně velká
na Jesenicku začala loni po dva-
ceti letech konečně vydělávat.
„Čistý roční příjem do rozpočtu
obce činí zhruba 700 tisíc ko-
run,“ řekla starostka obce Vlasta
Kočí. Stavba, která stála malou
obec deset milionů korun, jí při-
nesla i nemalé problémy, protože
stát neplnil svoje sliby a výkupní
ceny elektřiny z obnovitelných
zdrojů navýšil až v roce 2002.
města. „Město Žďár nad Sázavou
je vlastníkem fotovoltaické elek-
trárny o výkonu 92 KW, která je
umístěna na budově polikliniky.
Dále v objektu Zahrada Vysočiny
je pro vytápění využíván kotel na
biomasu – dřevo,“ uvedl žďárský
starosta Zdeněk Navrátil.
Většina budov města, tedy ma-
teřské a základní školy, sociální
zařízení a podobně, je napojena
na systém centrálního zásobování
teplem. „Jeho zdrojem je teplárna
Žďas, kde je kombinovaná výroba
Na elektrárnu si místní občané
zvykli a nijak zásadně jim ne-
vadí. „Občané se k naší větrné
elektrárně staví vcelku kladně.
Hluk není problém, elektrárna se
nachází za obcí na odlehlém mís-
tě. Silný vítr nadělá více hluku,
než je slyšet přímo pod elektrár-
nou. A že větrník trčí v krásné
krajině? Když se vracíme z cest
a spatříme ji v dáli, víme, že
elektrické energie a tepla. Jestliže
budou nanční prostředky a bude
to ekonomicky vycházet, je mož-
né ve výhledu počítat se solárním
systémem ohřevu TUV, fotovol-
taikou, případně tepelnými čerpa-
dly,“ odhalil další záměry Navrátil.
Naopak sousední Třebíč podle
tamního starosty Pavla Janaty ne-
vlastní alternativní zdroje energie
a ani do budoucna nemá v této
oblasti žádné plány.
Pokračování na straně 8
18–20S P E CI
Á L
• dopra
va ve měs
tě •
... v zákonu o odpadech
■ Nová úprava obchodování
s odpady
■ Povinnost obcí informovat občany
o odpadovém hospodářství
■ Úprava poplatků za komunální
odpad, nově v jednom právním
předpisu
■ Úprava poplatků za ukládání
komunálního odpadu na skládku
■ Pojištění pro provozovatele
zařízení ke sběru odpadů
novinky...
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/2 KVĚTEN | ČERVEN 2015
V POLOVINĚ KVĚTNA
SCHVÁLILA VLÁDA
VĚCNÝ ZÁMĚR NOVÉHO
ZÁKONA O ODPADECH.
OD TÉ DOBY NA
MINISTERSTVU ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ CIZELUJÍ
JEDNOTLIVÉ PARAGRAFY,
ABY MOHL V ZÁŘÍ
PUTOVAT DO SNĚMOVNY.
ODPADY TEĎ ALE NEŘEŠÍ
JEN ČEŠTÍ ÚŘEDNÍCI, ALE
I TI V BRUSELU.
Jan Pacas
„Evropská komise má do kon-
ce roku schválit novou odpadovou
strategii a Česká republika bude
muset připravovat další ,nový zákon
o odpadech‘,“ varuje výkonný ředitel
České asociace odpadového hospo-
dářství (ČAOH) Petr Havelka.
Ministerstvo životního prostře-
dí (MŽP) připravuje nový zákon
o odpadech a jedno je jasné - sklád-
kování se značně omezí. Na co by
se měli původci odpadů připravit?
Česká republika má v této ob-
lasti jednu značnou výhodu, o které
se kupodivu mnoho nemluví. Vy-
hláškou č. 294 z roku 2005 máme
zakázáno skládkování recyklovatel-
ných odpadů. Toto omezení jsme
měli jako jedni z prvních v Evropě.
Z komunálních odpadů jsme v Čes-
ku skládkovali v roce 2012 dle dat
Eurostatu 174 kilogramů na osobu
za rok. Jsme tedy lepší, než napří-
klad Irsko, Španělsko, Portugalsko,
Řecko, Itálie a velká většina post-
komunistických zemí. Neodborná
a plytká klišé o Česku jako skládkové
velmoci, jsou ověřitelnou účelovou
nepravdou, která zbytečně poškozuje
Českou republiku. To, o co by mě-
lo jít nyní, je omezení skládkování
energeticky bohaté části odpadů a je-
jí ekonomicky smysluplné využití. To
je zcela v pořádku a ČAOH toto také
doporučuje. Jelikož skládkování bylo
doposud tou nejlevnější možností,
jak s odpadem nakládat, bude bu-
doucnost logicky spojena s dražší-
mi technologiemi. Původci odpadů,
včetně obcí se tak musí připravit na
vyšší náklady s tím spojené, ale měli
bychom stále hledat nejefektivnější
a pokud možno cenově akceptova-
telná řešení.
Je skutečně potřeba takové navý-
šení poplatků za skládkování, jaké
plánuje MŽP?
Několikanásobné zdražení, jak jej
navrhuje MŽP, je iracionální a zby-
tečné. Skládkování je již omezeno
zákonem k roku 2024, proto obha-
jovat násobné zdražení potřebou
odklonit odpady od ukládání na
skládky nedává smysl. Je obecně zná-
mým faktem a recyklační průmysl
toto opakovaně sděluje, že pro silnou
podporu recyklace a ještě rychlejší
omezení skládkování plně stačí -
nální zdražení na 700 korun. MŽP
však ještě před dvěma lety vysvětlo-
valo potřebu razantního násobného
zdražení nutností vytvoření podmí-
nek pro nákladné spalovny odpadů.
Ty však již ani EU nechce podpo-
rovat a doporučuje Česku zaměřit
se na cestu většího třídění, recyklaci
a technologie úprav odpadů. MŽP
však zatím kupodivu stále drží stará
čísla k podpoře spaloven. Odmítají
se smířit s realitou, že tu správnou
dobu propásli o pět let. MŽP navr-
huje zbytečně vysoké zdražení, které
pouze odnesou obce a další původci
odpadů. Věřím, že v další diskuzi
zvítězí rozum a i Česká republika se
nakonec vydá levnější cestou úprav
odpadů, kterou doporučuje i EU ve
svém balíčku k oběhovému hospo-
dářství.
Podle ekonomické analýzy MŽP
by ale mohly být dopady na obce
i při zdražení skládkování v pod-
statě nulové. Je to podle vás reálné?
Myslím, že tomu nevěří ani sami
pracovníci MŽP, ale nechtějí to při-
znat. Opakovaně zaznělo, že tomu
nevěří ani Svaz měst a obcí (SMO
ČR), Hospodářská komora, či další
svazy a prakticky ani žádná odpado-
vá asociace, včetně té naší - ČAOH.
Vypadá to trochu jako perpetuum
mobile. Kdy razantní navýšení po-
platků a cesta k dražším techno-
logiím má být nakonec pro plátce
celého systému levnější. To prostě
nedává smysl a MŽP na to upozor-
nil i předseda SMO ČR. MŽP bylo
opakovaně vyzváno k přepracování
analýzy. Je logické, že bez uvěřitel-
né dopadové studie bude mít nový
zákon velmi složitou cestu k přijetí.
Před Českou republikou stojí
vysoké recyklační cíle EU. Splníme
je s aktuálně připravovanými odpa-
dovými zákony?
Ano, souhlasím s tím, že EU bude
stále více tlačit na třídění, recyklaci
a další úpravy odpadů. V roce 2030
může být cíl recyklace komunálního
odpadu až 70 procent. ČAOH vnímá
pozitivně evropský balíček k oběho-
vému hospodářství. Zároveň se po-
tvrzuje to, co již dlouho jako ČAOH
říkáme, a sice že není rozumné stavět
budoucnost odpadového hospodář-
ství v Česku na nových spalovnách,
které jsou prakticky nejnákladnější
odpadovou technologií a odklánějí
odpadové toky mimo zpracovatelské
a recyklační technologie. Jsou zde
modernější a levnější technologie,
které nám dopomohou ke splnění
cílů. Každý sektor se vyvíjí a ten od-
padový není výjimkou. A k novému
zákonu? I ekologové říkají, že připra-
vovaný zákon z dílny MŽP je stavěn
pro podporu spaloven. Postoj MŽP
je v tomto směru bohužel neaktuální.
Nový zákon bude mít zřejmě krátkou
životnost, protože Evropská komise
má do konce roku schválit novou od-
padovou strategii a ČR bude muset
připravovat další „nový zákon o od-
padech“. Dle našeho názoru by bylo
vhodnější nový zákon o odpadech
udělat jednou, zato pořádně.
odpadové hospodářství
Kdo zaplatí
konec skládek?
Havelka: Udělejme nový zákon
o odpadech jednou, ale pořádně
INZERCE
Petr Havelka
výkonný ředitel
Česká asociace odpadového
hospodářství
Dokončení ze strany 1
Jaký dopad to bude mít na města a obce a jejich
prostřednictvím i na občany platící poplatky za
svoz komunálního odpadu nebo na rmy a pod-
nikatele, zatím není jasné. U obecních poplatků
bude podle Manharta záležet na politickém roz-
hodnutí každého ze starostů. „Tento poplatek se
nemusí vůbec zvýšit. Pokud budou obyvatelé obcí
dostatečně třídit odpad, obsah černých popelnic
se postupně zmenší, a obce tedy budou moci své
občany nančně motivovat,“ vysvětlil Manhart.
Starostové se i přesto obávají, že náklady po-
rostou. Aby občané více třídili, budou muset obce
investovat do osvěty a vybavit své systémy odpa-
dového hospodářství dalšími zařízeními. „Je logic-
ké, že každé nové opatření s sebou – minimálně
na začátku – nese zvýšení nákladů,“ komentovala
to mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánka Filipová.
Alespoň v některých ohledech by však starostům
měly pomoci dotace z Operačního programu Ži-
votní prostředí.
Zdražení ale neočekávají jen starostové. „Do-
pad na živnostníky v některých bodech může
představovat až 50procentní navýšení nákladů,“
tvrdí prezident Hospodářské komory Vladimír
Dlouhý. Podle ekonomické analýzy k Plánu odpa-
dového hospodářství ČR, ze které nové zákony do
značné míry vychází, by se měli právě živnostníci
a podnikatelé více zapojit do odpadových systémů
měst a obcí. Podle Dlouhého to ale není reálné.
A za pravdu mu dává i výkonný ředitel Svazu
průmyslu druhotných surovin Petr Šulc. „U obcí
chybí proklientský servis a nadstandardní služby
,na zavolání‘, které rmy a živnostníci využívají,“
uvedl Šulc.
Šulc se také obává, že zákony bude třeba
brzy měnit kvůli nové odpadové strategii, na
které pracuje Evropská komise. To by se mohlo
v důsledku prodražit i odpadářským rmám.
„Investice do odpadového hospodářství se totiž
řeší na desítky let dopředu,“ uzavřel Šulc.
Čtěte více na www.moravskehospodarstvi.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 3
inzerce
Český systém třídění odpadů
je jeden z nejúspěšnějších v Evropě.
Již 72 % z nás třídí odpad
TŘÍDĚNÍ ODPADŮ JE JIŽ
PRO 72 % OBYVATEL
ČR BĚŽNOU SOUČÁSTÍ
JEJICH ŽIVOTA.
PRŮMĚRNÁ ČESKÁ
RODINA, VE KTERÉ SE
ODPADY TŘÍDÍ, ZA ROK
NAPLNÍ ČTYŘI BAREVNÉ
KONTEJNERY PAPÍREM,
SKLEM, PLASTY
A NÁPOJOVÝMI
KARTONY. VYTŘÍDĚNÝ
ODPAD NA OBYVATELE
Z 12 KG V ROCE 2000
NAROSTL NA CELÝCH
40 KG V ROCE 2014.
V roce 2014 bylo recyklo-
váno 75 % všech obalů doda-
ných na trh klienty systému
EKO-KOM. Dosažená pro-
centa recyklace obalů jednotli-
vých materiálů byla následující:
plastů bylo recyklováno celých
67 % z vyrobených plastových
obalů, papíru 89 %, skla 73 %,
kovů 62 % a nápojových karto-
nů 21 %.
„Díky zlepšování podmínek
pro třídění, aktivní spoluprací
s 6073 obcemi v České republi-
ce a všem podpůrným vzděláva-
cím aktivitám, které EKO-KOM
realizuje, naši občané třídí tři-
krát více, než když jsme před
14 lety začínali,“ komentuje
příznivé výsledky třídění odpa-
dů generální ředitel společnosti
EKO-KOM a.s., Zbyněk Kozel.
Pozitivní výsledky třídění
odpadů se odrážejí také v rám-
ci evropských výsledků, které
pravidelně zveřejňuje Evropský
statistický úřad Eurostat. V cel-
kové míře recyklace a využití
obalových odpadů se Česká
republika umístila na skvělém
čtvrtém místě. Nadprůměrní
jsme hlavně v třídění a recyk-
laci plastů.
Přes vysokou míru recykla-
ce český systém sběru a třídění
obalů vykazuje výrazně nižší
náklady oproti například Ra-
kousku nebo Německu (viz níže
výsledky studie BIO Intelligence
Service pro Evropskou komisi).
Při stejné kvalitě, je tak systém
EKO-KOM výrazně levnější
a tedy i efektivnější.
Kvalitní sběrná
síť je základ
Podle posledního průzku-
mu společnosti Markent 97 %
obyvatel ČR, kteří třídí odpad,
považuje třídění odpadů právě
za to minimum, které mohou
pro ochranu životního prostředí
udělat. Vhodné podmínky pro
třídění jim vytváří dostatečné
množství barevných kontejnerů
umístěných v ulicích.
Díky jedné z nejkvalitnějších
sběrných sítí v Evropě, na jejímž
vytvoření se svými investicemi
významně podílela společnost
EKO-KOM, mají obyvatelé ČR
možnost třídit své odpady do
253 000 barevných kontejnerů.
Na jedno třídící místo tak v prů-
měru připadá pouze 141 oby-
vatel.
„Dostupnost barevných kon-
tejnerů v obcích z nás dělá jed-
nu z předních evropských zemí
v kvalitě sběrné sítě pro třídění.
Díky tomu, že 72 % Čechů třídí,
se na skládky ročně uloží o bez-
mála 700 tisíc tun odpadu méně.
To je takové množství odpadu,
které by naplnilo vlak dlouhý
přes 2000 kilometrů,“ uvádí
Šárka Nováková ze společnosti
EKO-KOM.
V porovnání
s Evropou
máme nízké
náklady na
recyklaci
Společnost EKO-KOM za
posledních 15 let vybudovala
ve spolupráci s českým průmys-
lem a obcemi stabilní a efektivní
systém, který je v rámci Evropy
uznávaný a vysoce efektivní, a to
jak z hlediska dosahované výše
recyklace obalového odpadu,
tak i z hlediska nákladů na tří-
dění a recyklaci v přepočtu na
jednoho občana za rok.
To jednoznačně potvrzuje
studie BIO Intelligence Service,
která byla zadána Evropskou ko-
misí, a která mimo jiné srovnává
náklady na třídění a recyklaci
obalů vynakládaných v zemích
EU s dosahovanou vysokou
mírou recyklace. V roce 2014,
po detailním posouzení, autoři
studie došli k závěru, že z hle-
diska celkových nákladů je český
systém sběru a využití obalo-
vých odpadů nejefektivnější ze
srovnávaných zemí.
Aby byly obaly vytříděny
a recyklovány, musíme v ČR
vynaložit na každého obyva-
tele kolem 5 euro. V Německu
jsou tyto náklady více než dvoj-
násobné, a to celých 12 euro.
Nejvyšší náklady – 20 euro na
obyvatele – vykázalo Rakousko,
to je dokonce čtyřnásobně více
než v ČR. Naopak srovnatelný
systém třídění, jen o málo dražší
než u nás, mají v Belgii.
Na vysoké efektivitě systému
se jednoznačně podílejí obce
kvalitní organizací třídění, ale
také občané, kteří třídí dobro-
volně a dobře. Díky systema-
tické osvětě třídí stabilně přes
70 % obyvatel a jejich podíl stá-
le ještě narůstá. Právě výchova
dětí i dospělých k rozumnému
a kvalitnímu třídění odpadu je
jednou z činností společnosti
EKO-KOM.
Povinnosti
a struktura
nákladů
společnosti
EKO-KOM
Klíčovým prvkem pro zajiš-
tění fungování systému třídě-
ní a recyklace obalových odpa-
dů je tzv. autorizovaná obalová
společnost. Tento pojem, ozna-
čující účelovou neziskovou spo-
lečnost určenou pro organizaci
recyklace obalů, zavedl Zákon
o obalech č. 477/2001 Sb. Spo-
lečnost EKO-KOM je autorizo-
vanou obalovou společností od
roku 2002 (na splnění podmí-
nek autorizace se připravovala
již od roku 1999), a jako taková
je striktně regulována zákonem
o obalech. Ten jí ukládá zajis-
tit řadu činností, které jsou pro
organizaci třídění a recyklace
obalů klíčové.
Na prvním místě je pocho-
pitelně zajištění dostupných
kontejnerů a jejich obsluhy,
dále dotřídění sebraného odpa-
du a konečně i jeho recyklace.
Náklady na sběr, svoz, recyklaci
obalových odpadů tvoří celých
85 % všech nákladů společnos-
ti. Platby obcím (jde o nan-
cování zajištění sběrné sítě, její
obsluhy, předání odpadů k dal-
šímu zpracování) a také čás-
tečně svozovým rmám (sběr
a využití komerčních obalových
odpadů) tvoří 68 % nákladů.
Dalších 8 % tvoří náklady na
třídičky, které občany vytříděné
komunálních odpady dále roz-
třídí a upraví na recyklovatelné
druhotné suroviny. Podporo-
vána musí být také samotná
recyklace v případě některých
obtížně využitelných odpadů,
na kterou bylo vynaloženo 6 %
ročních nákladů. Kolísání cen
na trhu druhotných surovin vy-
žaduje také udržování nanční
rezervy, která musí růst spolu
s růstem množství vytříděné-
ho odpadu, v minulém roce šlo
o 3 % celkových nákladů.
Z hlediska výkaznictví je
klíčovou úlohou autorizované
společnosti zajistit evidenci
všech obalových a odpadových
toků, včetně její kontroly a pra-
videlných auditů. To je nutné
nejen pro prokázání splnění
zákona, ale zejména pro sesta-
vení statistik pro Evropskou
komisi. Vzhledem k tomu, že
do systému je zapojeno celkem
28 tisíc rem a obcí, předsta-
vuje evidence, její kontrola
a stovky nutných auditů okolo
7 % celkových nákladů spo-
lečnosti.
Zákon také ukládá autorizo-
vané společnosti v určeném roz-
sahu zajistit osvětu, výchovu žá-
ků, oslovení spotřebitelů a další
činnosti směřující k tomu, aby
lidé aktivně a dobře třídili. Jde
o celou škálu aktivit od povin-
ného rozsahu reklamy v mé-
diích, přes detailní informování
spotřebitelů o třídění, až po po-
vinnost zajistit každým rokem
přímou výuku třídění a recykla-
ce pro více než 190 000 školních
dětí. Aby se udržovala vysoká
účinnost třídění v obcích, vyna-
kládá společnost EKO-KOM na
tyto komunikační aktivity okolo
4 % celkových nákladů.
Zbylá 4 % nákladů tvoří
z poloviny vlastní administra-
tivní náklady (2 %) a z polovi-
ny povinné odvody státu (2 %),
tedy platby ve prospěch Státní-
ho fondu životního prostředí
(800 Kč ročně za každého vý-
robce zapojeného do systému)
a ostatní daně.
Podrobný výčet povinností
společnosti EKO-KOM je dán
podmínkami autorizace, kterou
společnosti vydalo Ministerstvo
životního prostředí ČR na zá-
kladě zákona o obalech (k dis-
pozici na www.ekokom.cz).
Třídit můžeme do 250 tisíc barevných kontejnerů, které jsou už doslova na
každém rohu. FOTO: EKO-KOM
Češi berou třídění odpadů jako minimum,které mohou pro ochranu životního
prostředí udělat. FOTO: EKO-KOM
Struktura nákladů společnosti EKO-KOM
na třídění a recyklaci obalového odpadu
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/4 KVĚTEN | ČERVEN 2015
odpadové hospodářství
Hvězdy recyklace?
Pardubický kraj
a Vysočina
Modrá – papír, žlutá – plast,
zelená a bílá – sklo. Tyto
kombinace Češi velmi dobře
znají. V loňském roce odnesli
lidé v tuzemsku do barevných
kontejnerů bezmála sedm set
tun odpadu, nejvíce v Pardu-
bickém kraji. „Před deseti lety
činilo množství vytříděného
odpadu 26 kilogramů na osobu
za rok. Do loňského roku jsme
roční výtěžnost téměř zdvoj-
násobili,“ pochlubil se krajský
radní zodpovědný za životní
prostředí, zemědělství a venkov
Václav Kroutil. Z páté příčky
pomyslného žebříčku třídění na
druhou poskočila loni Vysoči-
na. Jen o krůček za ní se umístil
Královéhradecký kraj, kde umí
nejlépe z celé ČR třídit sklo.
Těžká hlava z kalů
Evropská komise má výhrady
k českým zákonům o odpadech.
Vytýká jim především to, že ne-
mají de nován proces kontroly
nakládání s vodami z odpadních
jímek. „Problematické je dohle-
dání původu kalů. Nakonec mo-
hou skončit na poli smíchány
s různými, i nebezpečnými od-
pady, nebo je zemědělec skladu-
je třeba několik let. Ohrožuje to
životní prostředí a zdraví lidí,“
řekla Kristýna Husáková z Od-
boru odpadů Ministerstva život-
ního prostředí. Obce a města se
obávají, aby se kaly neproměnily
v komunálními odpady. Stály by
pak před jen těžko řešitelným
problémem – jak se jich zbavit.
(red)
aktuálně
Teplo a elektřina
z odpadků jsou na severu
Moravy stále ve hře
I KDYŽ SE NAD
PROJEKTEM SPALOVNY
V KARVINÉ VZNÁŠÍ
NĚKOLIK ŽALOB, KRAJ
S ENERGETICKÝM
VYUŽÍVÁNÍM ODPADŮ
DO BUDOUCNA
POČÍTÁ. JEDNO JE
ALE JASNÉ. PŮVODNÍ
VIZE BUDE TŘEBA
PŘEHODNOTIT.
Jan Pacas
Pod plány na velkou spa-
lovnu v areálu bývalého Dolu
Barbora u Karviné se čím dál
tím víc houpe zem. V polovině
května shodil Nejvyšší správní
soud v Brně ze stolu kasační
stížnost krajského úřadu na
verdikt, podle kterého měl kraj
rozhodnout o podjatosti kar-
vinských úředníků v územním
řízení o spalovně. Jejich nezá-
vislost podle rozsudku ohrozila
investorem přislíbená stomi-
lionová náhrada městu. „Je to
samozřejmě nesmysl. Stavební
úřad musí rozhodovat nezávisle
a podle zákonů. Samospráva do
tohoto řízení nijak nezasahuje,“
komentovala to mluvčí Karviné
Šárka Swiderová.
Se spalovnou se
dál počítá
Zamítnutí kasační stížnosti
by ale případnou výstavbu spa-
lovny, nebo jak úředníci méně
zlověstně říkají „Krajského in-
tegrovaného centra pro ener-
getické využívání komunálních
odpadů“ (KIC), ohrozit nemělo.
„Společnost disponuje napří-
miliardy korun, bude podle ve-
doucího Oddělení odpadů Kraj-
ského úřadu Moravskoslezského
kraje v Ostravě Michala Rásochy
potřeba upravit. Nejdříve se totiž
uvažovalo, že se spalovna postaví
částečně za dotace z EU. „Ta sice
deklaruje podporu energetické-
mu využívání odpadů, myslím,
že na peníze bychom ale stejně
nedosáhli,“ upřesnil Rásocha.
Bez investora
nebo
zdražování
těžko
Kraj a města proto uvažují
o vstupu strategického partnera.
„Je to jedna z variant,“ připustil
Havlík. Za současných zákonů se
podle něj projekt bez investora
jen těžko podaří dokončit, aniž
by si občané kraje za odstraňo-
vání odpadu pořádně připlatili.
Otázkou také je, jestli vůbec do-
kážou vyprodukovat tolik odpa-
dů, aby spalovnu původně zvažo-
vané kapacity zvládli „nakrmit“.
„Na to si klade za cíl odpovědět
i nově připravovaný Plán odpa-
dového hospodářství Moravsko-
slezského kraje,“ doplnil Havlík.
klad souhlasným stanoviskem
EIA, územním rozhodnutím
pro terénní úpravy před vlastní
stavbou a má uzavřeny smlou-
vy o smlouvě budoucí,“ uvedl
náměstek moravskoslezského
hejtmana pro dopravu a životní
prostředí Daniel Havlík s tím, že
akcionáři, mezi které patří kraj
spolu s dalšími pěti statutárními
městy a obcí Horní Suchá, se
stavbou centra dál počítají.
Kdy bude skutečně stát a jak
vlastně bude nakonec centrum
vypadat, ale není jisté. Původ-
ní projekt, podle kterého měla
spalovna zpracovat až 200 tisíc
tun odpadků ročně a stát čtyři
INZERCE
Nový krajský odpadový plán,
stejně jako ten celorepublikový,
přitom s větším energetickým
využíváním odpadů počítá.
„S ohledem na legislativní zákaz
skládkování směsného komu-
nálního odpadu od roku 2024,
je nutno hledat alternativy, jak
tyto odpady odstranit jiným
způsobem,“ upřesnil Rásocha.
Z 670 tisíc tun komunálního od-
padu, který ročně v kraji vznik-
ne, končí teď na skládkách více
než polovina. Zbytek se zrecyk-
luje, na energetické využití pu-
tuje jen jedno procento.
To se má ale do budoucna
změnit. Podle plánů krajských
politiků a úředníků vzroste ener-
getické využívání odpadu o ně-
kolik desítek procent, elektřina
a teplo by mohly vzniknout až
z 300 tisíc tun odpadků. O všech-
ny by se však nemusela postarat
karvinská spalovna. „Některé
energetické společnosti chtějí své
kotle přestavět na kotle na využí-
vání tuhých alternativních paliv.
Je tady předpoklad, že by tak
zhruba 150 tisíc tun komunál-
ních odpadů vyprodukovaných
v kraji mohly ročně zpracovat.
Dalších 150 tisíc tun, které dnes
končí na skládkách, by potom
mohlo zpracovat KIC,“ přiblížil
Rásocha a dodal, že by centrum
nutně nevyužívalo odpady jen
energeticky, ale také materiálově.
Podle prezidenta Sdružení pro
rozvoj Moravskoslezského kraje
Pavla Bartoše region spalovnu
potřebuje. „Realizace projektu
by měla přispět nejen k tomu,
aby došlo k zásadnímu snižování
ukládání komunálních odpadů
na skládky v kraji, ale také k to-
mu, aby se vytvořil prostor ke
zvýšení separace a materiálové-
ho využívání,“ předestřel Bartoš
s tím, že odpady by také nahradi-
ly cenné neobnovitelné suroviny.
David Rusňák, zakladatel investiční skupiny DRFG
Brněnský investor se vrhl do energetiky.
Příležitost vidí v lokálních zdrojích i odpadech
ZKRATKU DRFG
ZNÁ VĚTŠINA
BRŇANŮ HLAVNĚ
Z NOVÉHO JMÉNA
JIŽ PONĚKOLIKÁTÉ
PŘEKŘTĚNÉ HALY
RONDO. VE SVĚTĚ
FINANCÍ ALE NENÍ
TŘEBA NOVÉHO
PODPOROVATELE
HOKEJOVÉ KOMETY,
INVESTIČNÍ SKUPINU
DRFG, NIKOMU
PŘEDSTAVOVAT.
O vstupu DRFG na energe-
tický trh a mnohém dalším jsme
si promluvili s jejím zakladate-
lem Davidem Rusňákem.
Na rozdíl od některých ji-
ných investičních skupin pe-
níze z České republiky nevy-
vážíte, ale investujete je doma.
Proč jste zvolili tento směr?
Je to z velké části o pocitu.
Pracujeme s českými penězi
a přijde nám zcela přirozené
investovat je v České republi-
ce. Navíc máme díky tomu na-
še projekty pod mnohem lepší
kontrolou. A v neposlední řadě
hraje roli i určitý patriotismus.
Chceme, aby se v Čechách a na
Moravě opravovaly budovy,
rostly nové, lidé dostávali více
práce, zkrátka aby se peníze na-
šetřené Čechy zhodnotily tam,
kde žijí.
Dokončili jsme projekt teplár-
ny o souhrnném instalovaném
výkonu 5,6 MW ve Šternberku,
jehož investiční náklad byl při-
bližně sto milionů korun. Cílem
je dodávat teplo do přilehlého
průmyslového areálu a lidem
bydlícím v okolí, elektřinu do sí-
tě. Právě v takovýchto lokálních
zdrojích tepla a elektřiny spat-
řujeme budoucí trend a chceme
v nich být významným hráčem.
race a střešní fotovoltaiky, pro-
jekty našeho typu budou spíše
nakupovat.
Pokud jednou zhodnotíme
naše peníze vložené do malého
teplárenství tak, že svou síť pro-
dáme jednomu z těchto gigantů,
rozhodně se tomu nebráníme.
Zajímá vás tato oblast i pro-
to, že do ní mají směřovat pení-
ze z evropských dotací?
Tento segment je částečně
podporovaný a dotovaný. V žád-
ném případě to ale není důvod,
proč do něj míříme. Naše pro-
jekty jsou koncipovány tak, aby
přinesly ekonomický efekt i bez
dotací. Potenciál vidíme i v zá-
kazu skládkování od roku 2024.
Naše vize je v tom, že umíme vy-
užít něco, co se v obcích a měs-
tech vyprodukuje jako odpad,
a vyrobit z toho teplo a elektři-
nu. V tom vidíme ekonomický
potenciál do budoucna, i kdyby
žádné dotace nebyly.
Jako další z vašich důleži-
tých aktivit jste zmínil nemovi-
tosti. Jsou významnou součástí
vašeho portfolia?
Zcela určitě. Nemovitosti nás
baví a určitě do nich bude smě-
řovat velká část prostředků, se
kterými pracujeme. V tuto chvíli
se nezabýváme developmentem
ani oblastí bydlení, ale zaměřu-
jeme se na akvizice budov a ob-
jektů s komerčním využitím.
Tedy prodejní a výrobní plochy,
sklady nebo kanceláře.
DRFG nedávno koupila br-
něnskou společnost A PLUS.
Neznamená to, že do oblasti
developmentu přeci jen vstou-
píte?
Může to nepochybně napo-
vídat určitou změnu trendu.
A PLUS je společnost nesmír-
ně zkušená ve všech oblastech
Je tato vaše lozo e i důvo-
dem, proč DRFG podporuje
například brněnskou Kometu
nebo tamní festival JazzFest?
Vždy, když se objeví nějaký
netradiční podnik, který posou-
vá brněnský život dál, zaujme
mě to. Může se jednat o kvalitní
obchod nebo restauraci, spor-
tovní tým či hudební festival.
Přeji si, aby se těmto skvělým
místům a akcím dařilo co nejlé-
pe. Podporujeme projekty, kte-
ré jsou nám sympatické, které
mají určitou popularitu a které
dělají lidé s nadšením a dobře.
V tom vidím smysl. Bez hokeje
nebo úžasných festivalů, jako je
JazzFest, si neumím Brno před-
stavit. Doufám, že do budoucna
bude takových akcí jen přibývat.
Logo DRFG na bývalé hale
Rondo je ale jen špičkou ledov-
ce. Čemu všemu se věnujete?
Portfolio DRFG je poměrně
široké. Pokud bych ale měl vy-
píchnout tři hlavní pilíře, byla
by to energetika, nemovitosti
a nanční služby. A s největší
pravděpodobností se tento troj-
lístek rozšíří ještě o telekomuni-
kace, kde plánujeme jednu větší
akvizici.
Zastavme se na chvíli u ener-
getiky. To je oblast, o které se
v Česku mluví hlavně ve spoje-
ní s jádrem nebo fotovoltaikou.
Kde vidíte příležitost vy? DRFG
sem plánuje investovat pětinu
svého kapitálu.
Ve velmi úzkém výseku
energetiky, kterému říkáme de-
centralizované teplárenství ne-
bo lokální energetické zdroje.
Nebojíte se konkurence gi-
gantů, jako je ČEZ nebo RWE?
Ti se také chtějí na lokální
zdroje zaměřit.
Víme, že do tohoto segmentu
chtějí směřovat i velké rmy, ale
jejich konkurence se nebojíme.
Domnívám se, že lokální zdroje,
kterými se budou zabývat, spíše
nebudou typologicky srovnatel-
né s naším Šternberkem. Půjde
především o plynové kogene-
realizace developerského pro-
jektu, od vyřízení potřebných
povolení přes inženýring až po
architektonickou práci. Výsled-
ky její činnosti, například kam-
pus Masarykovy univerzity,
CEITEC, Moravský zemský
archiv, či areál JMP, jsou všem
Brňanům bezesporu dobře
známé. V blízké budoucnosti
budeme chtít toto know-how
využít a je možné, že se stane-
me iniciátorem a vzápětí i in-
vestorem nějakého zajímavého
celku nebo komplexu. Zatím
je ale předčasné hovořit o de-
tailech, čeká nás ještě spousta
práce.
Posledním pilířem DRFG,
o kterém jsme ještě nemluvili,
jsou nance.
DRFG pracuje jak s vlast-
ním, tak i cizím kapitálem, což
nám umožňuje dělat daleko za-
jímavější projekty a investorům
zhodnotit jejich peníze s mno-
hem příjemnějším ziskem, než
kdyby jim, v uvozovkách, ležely
v šuplíku. I v tom, že s penězi
pracujeme, vidíme velký přínos
pro region. Efektivní investice
posouvají ekonomické prostře-
dí v České republice významně
dál.
Přeci jen mi to nedá se na
závěr nezeptat, jste i morav-
ským patriotem?
Určitě ano. Důvodů může
být celá řada, ale nejpodstatněj-
ší asi je, že jsem se na Moravě
narodil. Konkrétně kousek od
Kyjova. Celá Morava je mi proto
velmi blízká, miluji svůj rodný
kraj, ale třeba i severní Moravu
a Beskydy. Že by to ale DRFG
omezovalo v oblasti investic,
to si nemůžeme dovolit. Tam
jsme patrioti pro celou Českou
republiku a částečně řekněme
i Slovensko.
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 5
inzerce
Energetické zpracování
odpadů: Čisté řešení
se stoletou tradicí
Brněnská spalovna SKO je
jednou z divizí akciové společ-
nosti SAKO Brno, a.s., která se
komplexně stará o chod odpa-
dového hospodářství města. Byla
založena z rozhodnutí města Br-
na v květnu 1994 a od doby svého
vzniku je v jeho stoprocentním
vlastnictví.
V letech 2009 až 2010 prošla
brněnská spalovna rozsáhlou re-
konstrukcí a modernizací. Hlav-
ním cílem modernizace bylo
zajištění nově nastavených tech-
nických a environmentálních
parametrů, zvýšení energetické
účinnosti zařízení na cca 82 %,
zajištění energetické nezávislos-
ti a spolehlivosti zařízení včetně
zajištění dodávek tepla ve formě
páry nebo horké vody a elektric-
ké energie pro smluvní odběrate-
le. Množství dodaných energií je
možné regulovat dle aktuálních
potřeb odběratelů a výrobních
možností zařízení.
Původní 4stupňový systém
čištění spalin byl nahrazen 5stup-
ňovým systémem, který trvale
zajišťuje plnění emisních limitů
pro všechny legislativně sledova-
né znečišťující látky s účinností
čištění pro nejškodlivější složky
na úrovni 99,6 % (dioxiny, těžké
kovy). ČHMÚ vybudoval v měst-
ské části Brno-Líšeň (v této loka-
litě je umístěna spalovna) v roce
2010 další stacionární měřící
imisní stanici, která monitoruje
ovzduší 24 hodin denně po celý
rok. Z výsledků za rok 2010 až
2013 vyplývá, že veškeré koncen-
trace sledovaných těžkých kovů
jsou v této lokalitě dlouhodobě
pod dolní mezí pro posuzová-
ní, což jsou hodnoty hluboko
pod 40 % imisního limitu. Tyto
koncentrace jsou považovány za
hodnoty, které nemohou mít ne-
gativní vliv na lidské zdraví ani
vegetaci.
Výrobou energie z odpadu je
zajišťována úspora primárních
neobnovitelných zdrojů surovin,
neboť palivo je nahrazováno již
materiálově nevyužitelným od-
Fosilní uhlík je produkt spa-
lování neobnovitelných zdrojů
surovin a energie, např. černé
a hnědé uhlí, lignit, zemní plyn,
produkty z ropy. Při spalování
fosilních paliv se do ovzdu-
ší také uvolňují molekuly CO
2
,
avšak toto CO
2
se dle teorie
o globálním oteplování podílí
na zesilování skleníkového efek-
tu zadržováním tepla v atmo-
sféře. Na výrobu 1 MWh
tep
. se
spalováním komunálních odpa-
dů vyprodukuje pouze 232,5 kg
fosilního CO
2
, z uhlí se vypro-
dukuje 1000 kg fosilního CO
2
,
z ropy 800 kg a ze zemního
plynu 290 kg fosilního CO
2
. V
roce 2014 dodala spalovna od-
běratelům 372429 MWh tepel-
né a elektrické energie z od-
padu a tím se podařilo zajistit
úsporu 300552 tun nevyprodu-
kovaného fosilního CO
2
z uh-
lí, 226066 tun fosilního CO
2
nevyprodukovaného z ropy či
36128 tun fosilního CO
2
ze zem-
ního plynu.
V průběhu roku 2011 si na-
še společnost nechala stanovit
složení spalin odcházejících do
atmosféry. Jak již bylo uvedeno,
podíl spalin ve vztahu k množ-
ství odpadů je významný. Vzduch
tvoří dusík ze 78 %, kyslík z 21 %
padem. Firma SAKO Brno, a.s.
se tak významně podílí na sni-
žování produkce skleníkových
plynů, které přispívají k tzv. glo-
bálnímu oteplování.
� Méně
skleníkových
plynů
Při energetickém využívání
zbytkového komunálního od-
padu se organický uhlík v něm
obsažený přeměňuje na CO
2
za
uvolnění významného množství
tepelné energie. V SKO je v prů-
měru 30 % organického uhlíku.
Z tohoto množství tvoří cca 70 %
biogenní uhlík a z 30 % fosilní
uhlík, který je obsažen především
v plastech – produktech z ropy.
Tento podíl stanovil ve spalinách
Ústav jaderného výzkumu v Řeži
na základě měření množství ra-
dioaktivního uhlíku C14, který
se nachází pouze v živých tká-
ních. Rozkladem nebo spalová-
ním rostlinné a živočišné tkáně
se uvolňuje do ovzduší opět CO
2
,
které je považováno za neutrální
ve vztahu k teorii o globálním
oteplování.
a 1 % odpovídá všem ostatním
látkám, které se ve vzduchu na-
cházejí. Dusík je i ve spalinách
zastoupen v nejvyšším množství
ze 65 %. Rozdíl v obsahu dusíku
mezi ovzduším a spalinami je
dán významným podílem vody
a CO
2
ve spalinách. V případě
kyslíku je úbytek ovlivněn i oxi-
dačními procesy při spalování
odpadů, především oxidací orga-
nických látek v komunálním od-
padu za vzniku CO
2
a vody.
� Účinnost
bezmála
stoprocentní
Celkový obsah sledovaných
znečišťujících látek, pro které byl
stanoven emisní limit, se podílí
na objemu spalin devíti tisícina-
mi procenta, z čehož jasně vyplý-
vá, že instalovaný systém čištění
spalin s účinností vyšší než 99 %
pro většinu škodlivin, je nepo-
stradatelnou součástí energetic-
kého využívání odpadů.
Při spalování SKO se potvr-
zuje, že množství těžkých kovů
v produktech po energetickém
využití je závislé na složení od-
padu, a tedy na obsahu těžkých
kovů v SKO. Většina odpadů,
které obsahují zvýšené množství
těžkých kovů (baterie, zářivky,
akumulátory, léčiva apod.), patří
mezi odpady nebezpečné a mě-
ly by být v rámci separovaného
sběru odděleně shromažďová-
ny. Obsah těžkých kovů v SKO
z dlouhodobého sledování klesá,
což ukazuje, že zásady při naklá-
dání s nebezpečnými odpady se
postupně respektují.
Organické chemické látky
dnes můžeme najít rozšířené
prakticky po celé planetě, a to
i na místech vzdálených tisíce
kilometrů od míst jejich vzniku
či upotřebení. Do jednotlivých
složek prostředí se dostávají
z různých přírodních i antro-
pogenních zdrojů. Díky svým
vlastnostem se mohou kumu-
lovat v abiotických i biotických
složkách prostředí. Po vstupu do
živých organismů se mohou pro-
jevit jejich negativní vlastnosti již
v malých koncentracích.
Brněnská spalovna
je moderní a ekologické zařízení Pravděpodobně nejproblémovější skupinou organických sloučenin
v prostředí jsou látky označované jako semivolatilní, persistentní
organické polutanty (POPs). Mezi tyto látky patří především polycyklické
aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a dioxiny.
Dioxiny je triviální název pro polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD)
a polychlorované dibenzofurany (PCDF).
Tvorbu dioxinů ve spalovnách nelze plně potlačit, takže musí být zařazen
další čistící stupeň. Synergický biologický účinek více škodlivin bývá řešen
zavedením tzv. faktoru ekvivalentní toxicity – TEF, s jehož pomocí můžeme
vyjádřit koncentraci PCDD/ PCDF jako koncentraci toxického ekvivalentu
TEQ.Takto vyjádřená koncentrace poskytuje hodnotný údaj k odhadu
zdravotního rizika vyplývajícího pro člověka ze zkoumaného materiálu.
Z výsledků měření emisí za rok 2014 vyplynulo, že se ze spalovny
v každém m3 spalin vypustilo cca 7 pikogramů (7,10-15 kg) dioxinů
v přepočtu na toxický ekvivalent (TEQ). Pro upřesnění 1 m3 spalin váží
1,38 kg tzn., že v 1 kg spalin je cca 5 pg dioxinů. Dle WHO (Světová
zdravotnická organizace) je doporučená denní dávka pro člověka na úrovni
10 pg/kg hmotnosti člověka tzn., že 75 kilogramový člověk může přijmout
za den v rámci dýchání, pití a příjmu potravin až 750 pg dioxinů. Dioxiny
jsou totiž lipofilní a váží se na oleje v rostlinách a tukovou tkáň živočichů.
Dle Nařízení komise EU č. 1881 z roku 2006, kterým se stanoví maximální
limity některých kontaminujících látek v potravinách vyplývá, že 1 kg
živočišného tuku může obsahovat až 1000 pg dioxinů, 1 kg mléka a jeho
tuky, nebo vejce až 2500 pg dioxinů, volně žijící sladkovodní ryby až
3500 pg dioxinů v 1 kg, potraviny pro kojence a malé děti až 100 pg
dioxinů na kg hmotnosti v syrovém stavu. Z toho, co bylo výše popsáno
jednoznačně vyplývá, že dioxiny jsou součástí potravin, které běžně
používáme, a tudíž jsou i součástí SKO.Toto potvrdila i studie
EU/Final Report ze srpna 2005, ze které vyplývá, že obsah dioxinů
v 1 kg SKO odpovídá 37000 pg dioxinů.V roce 2014 bylo v brněnské
spalovně energeticky využito 237367 tun SKO, tzn. že současně s tímto
odpadem bylo přivezeno i 8,82 g dioxinů.
Spalovacím procesem při teplotách 1100 až 1200 °C se dá předpokládat,
že bylo těchto 8,82 g dioxinů rozloženo na oxid uhličitý (CO
2
), chlorovodík
(HCl) a vodu.Vlastním spalovacím procesem bylo následně vytvořeno
3,78 g PCDD/F.
Z celkového pohledu pak lze z těchto údajů vyčíst, že spalovacím procesem
se rozložilo 70 % dioxinů, 24,6 % se navázalo na produkty čištění spalin,
5,3 % zůstalo navázáno na škváru a pouze 0,06 % dioxinů bylo vypuštěno
se spalinami do ovzduší, což odpovídá rozkladu spolu s účinností čištění
spalin vyšší než 99,9 %.
Ze zprávy o kvalitě ovzduší ve Velké Británii vyplynulo, že za rok 2010 bylo
při ohňostrojích a domácím grilování vyemitováno šestkrát tolik dioxinů,
než vyprodukovalo všech 25 spaloven v této zemi.Tyto spalovny se podílely
na celkové produkci dioxinů ve Velké Británii v roce 2010 0,6 %.
Ve zprávě ČHMÚ z roku 2011 se uvádí, že hypotetická obec se
2000 obyvateli, spalující výhradně pevná paliva, spálí v zimním období
cca 4000 tun paliv a vyprodukuje 2–60 mg dioxinů (PCDD/F-TEQ), což
odpovídá 500 až 15000 nanogramů dioxinů z tuny spáleného paliva
(1 ng = 1·10-12 kg). Brněnská spalovna za rok 2014 vypustila se spalinami
pouze 7,3 mg dioxinů, což odpovídá produkci 30,8 ng dioxinů při spálení
jedné tuny odpadu.
Je prokázáno, že dioxiny jsou součástí životního prostředí již několik tisíc let.
Byly zde dříve než spalování odpadů. Je nutné umět žít za jejich přítomnosti
v životním prostředí, protože tyto látky zde budou, i kdyby se podařilo
zajistit využívání a odstraňování odpadů bez spalování.
Dioxiny
O ENERGETICKÉM
VYUŽITÍ ODPADŮ
SE V SOUČASNOSTI
VEDOU INZENZIVNÍ
DISKUZE. ČASTO
PLNÉ POMÝLENÝCH
ARGUMENTŮ
A IRACIONÁLNÍHO
STRACHU
Z „MEGASPALOVEN“.
PRAVDA JE TAKOVÁ, ŽE
V ZEMÍCH S VYSOKOU
ÚROVNÍ PÉČE O ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ MÁ TERMICKÉ
ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ
VÍCE NEŽ STOLETOU
TRADICI.
Přestože brněnská spalovna
směsného komunálního odpa-
du (SKO) byla až do září 1998
jedinou spalovnou svého druhu
v ČR, sahá historie spalování
Před ČR dnes navíc sto-
jí nelehký úkol – odklonit od
skládkování do roku 2024 více
jak jeden milion tun SKO. Bez
nových zařízení na energetické
využívání odpadů to však ne-
bude snadné. Město Brno však
tuto podmínku naplňuje již od
roku 2010.
Při budování Integrovaného
centra nakládání s odpady ve
městě Brně tuto investici pod-
porovaly všechny orgány státní
i veřejné správy, získané dota-
ce z EU v rámci fondů ISPA
byly schváleny i stoprocentně
vyplaceny. Přesto realizace pro-
jektu „Odpadové hospodářství
Brno“ od podání první žádos-
ti až po kolaudaci trvala té-
měř 10 let.
Projektová příprava, schva-
lovací procesy i vlastní realiza-
ce takovéhoto díla dnes není
vůbec jednoduchá. To je jeden
z důvodů, proč tato smyslupl-
ná a nezbytná zařízení nutná
pro naplnění plnohodnotného
využívání komunálních odpa-
dů chybí a nové realizace jsou
v nedohlednu.
Spalovny odpadů byly
dlouhodobě u veřejnosti vy-
kreslovány jako významní
znečišťovatelé ovzduší a to vy-
volalo u řady občanů stereo-
typní představy o nevhodnosti
tohoto typu zařízení. Negativní
postoje k energetickému vy-
užívání odpadů se odůvodňují
následovně:
odpadů v Brně více než sto let
do minulosti. První spalovna
SKO zde byla postavena již v ro-
ce 1905 a sloužila svému účelu
až do roku 1941. V posledních
dnech druhé světové války však
byla při bombardování zcela
zničena.
Prvnípísemnýdoklado inves-
tičním záměru poválečné stavby
spalovny se datuje k roku 1977,
kde byla nutnost výstavby zdů-
vodněna jednoznačně:
■ nevhodností dosavadního
způsobu ukládání odpadků
na volných skládkách
■ nedostatečnou kapacitou vol-
ných skládek stávajících a tak-
též vyčerpanými možnostmi
zřizování nových skládek
■ získáním a využitím tepla
z odpadků a tím dosažení
značné úspory nedostatko-
vého paliva
■ hygienickou nezávadností li-
kvidace pevného domovního
odpadu
Tyto argumenty jsou platné
i téměř po 40 letech.
Nakládání s KO ve městě Brně v roce 2014 dle způsobu využití nebo odstranění. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že
v roce 2014 bylo uloženo na skládky pouze 2 % komunálních odpadů z 94 041 tun vyprodukovaných, ostatní odpady
byly materiálově nebo energeticky využity. ZDROJ: SAKO Brno, a.s.
■ Spalováním SKO se ničí
materiálové hodnoty, kte-
ré by se mohly jinak využít
včetně organického uhlíku,
který bychom měli vrátit ze-
mi
■ Z odpadů ostatních „O“ se
tvoří odpady nebezpečné
„N“
■ Doprovodným jevem spalo-
vání je produkce dioxinů –
karcinogenních látek
■ V produktech spalování se
zakoncentrovávají těžké kovy
■ Do ovzduší se vypouští mi-
liony metrů krychlových je-
dovatých spalin
Pojďme se však konkrétně
podívat, o jaké podíly se jed-
ná. Při spalování SKO vznikají
tyto produkty – spaliny tvoří
95,7 %, škvára 3,6 %, produk-
ty čištění spalin – end-produkt
0,44 %, železo 0,23 %, kovový
hliník 0,01 %. Pevné produkty
se z pohledu celkového množ-
ství jeví v obrovských objemech
spalin jako nevýznamné. Podíl
spalin ve vztahu k množství od-
padů je proto tak významný, že
pro spálení 1 tuny odpadu jsme
v roce 2014 potřebovali 6 tun
spalovacího vzduchu.
■ energetické využití 79 %
■ materiálové využití 19 %
■ skládka 2 %
■ nebezpečné odpady 0 %
(předání oprávněné osobě)
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/6 KVĚTEN | ČERVEN 2015
odpadové hospodářství
INZERCE
Když nehrozí akutní nebezpečí,
je lepší sanaci ekohavárie vymáhat exekucí
POSÍLEJTE DOTAZY DO Starostovy právní poradny
Potřebujete vědět,jak postupovat při správě nebo prodeji majetku obce,aby byla vaše rozhodnutí neprůstřelná? Chcete se ujistit,jak podle zákona nastavit
parametry veřejné zakázky a výběrového řízení? Máte jinou otázku spojenou se samosprávou? Připravíme vám článek na míru! Své otázky do dalšího
čísla Starostovy právní poradny nám zasílejte na adresu: redakce@moravskehospodarstvi.cz
Otázky zveřejníme na www.moravskehospodarstvi.cz a vy v anketě rozhodnete, na kterou se podrobně zaměříme v dalším čísle našeho dvouměsíčníku.
Stará fabrika nebo černá skládka skrývá ve
svých útrobách otevřené plechovky a barely s che-
mikáliemi. Kdokoliv se k nim může dostat, kdykoliv
zaprší, vsakují se toxické látky i s deštěm do země.
Takové případy nejsou ani zdaleka tak ojedinělé,
jak bychom si přáli.
Jak ale postupovat, když se vlastník areálu k od-
stranění podobné ekohavárie nemá? A co když
vyhlásil insolvenci, nebo už dokonce ani právně
neexistuje? Jednu věc je nutné říct hned úvodem.
Jako ve všech případech, kdy se jedná mimo jiné
i o zdraví člověka, je také u ekohavárií nejdůležitější
prevence. O tu se u odpadů starají hlavně obce
s rozšířenou působností, krajské úřady a Česká in-
spekce životního prostředí (ČIŽP). „Měla by být
zajištěna zejména sledováním činnosti v lokalitách,
kde by mohlo docházet k nakládání s látkami, kte-
ré mohou poškodit životní prostředí,“ upozornil
vedoucí Odboru odpadového hospodářství ČIŽP
Lukáš Kůs.
I přes veškerou obezřetnost ale může dojít k nej-
horšímu. Úředník při kontrole skládky nebo třeba
starého skladu zjistí, že něco není v pořádku a špat-
ně zajištěné odpady ohrožují lidské zdraví nebo
životní prostředí. Podle zákona o odpadech pak
může obec s rozšířenou působností zajistit jejich
ochranu na náklady odpovědné osoby. „Nevýho-
dou takového postupu je fakt, že vynaložené náklady
je třeba následně soudně vymáhat na odpovědné
osobě, neuhradí-li je dobrovolně na základě výzvy,“
upozornil Kůs.
A to často není jen tak. Záleží hlavně na tom, jestli
má například rma, které areál patří, dost peněz.
Případy, kdy raději vstoupí do insolvence, přitom
zdaleka nejsou ojedinělé. A insolvenční správce?
Náklady na sanaci ekohavárie jen málokdy zahr-
ne do uspokojitelných pohledávek. Často ani není
jasné, kdo problémovou skládku nebo rozpadající
se fabriku vlastní. „Bohužel je v Česku stále evido-
vána řada případů starých ekologických zátěží či
průmyslových areálů, u nichž jsou majetkové vztahy
předmětem dlouholetých sporů,“ přiznal Kůs. Než
se vyřeší, vlastník v mezičase zanikne. Pokud tedy
situace nevyžaduje okamžitý zásah, Kůs doporučuje
bude na zbytek alokace vyhlášena druhá výzva,“
přislíbila mluvčí Státního fondu životního prostředí
(SFŽP) Lenka Brandtová. U úspěšných projektů
zaplatí SFŽP 80 procent z celkové částky, zbytek
uhradí kraj. Obec musí ale i tak náklady dál vymá-
hat zpět po majiteli, jakmile to bude právně možné.
JAN PACAS
zvolit raději cestu standardního správního řízení
a vydání rozhodnutí o opatření k nápravě. „Toto roz-
hodnutí má povahu exekučního titulu, a lze je tedy
bez dalšího exekučně vymáhat přímo na odpovědné
osobě,“ předestřel. Pokud ale vše výše zmíněné platí
a vyčkávání by znamenalo neomluvitelný hazard
s lidským zdravím nebo životním prostředím, měla
by obec vyrazit do akce.
Nemusí na to být ale nutně sama. Na konci břez-
na vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí první
výzvu nového programu na odstranění a rekultivace
černých skládek a řešení starých ekologických zátěží
tam, kde kraje, města a obce nedosáhly jejich od-
stranění všemi dostupnými legálními prostředky. Její
první kolo skončilo v polovině května. Kdo ale tuto
příležitost propásl, nemusí ještě zoufat. „Po vyhod-
nocení projektových námětů a posouzení projektů
Kam s bioodpadem? Obce jej
třídí, ale často neví, co s ním
VE SBĚRNÝCH
DVORECH, DO
KONTEJNERŮ,
PYTLŮ NEBO TŘEBA
DOTOVANÝCH
DOMÁCÍCH
KOMPOSTÉRŮ. MĚSTA
A OBCE ŘEŠÍ NOVOU
POVINNOST TŘÍDIT
BIOODPAD, JAK
NEJLÉPE DOVEDOU.
Jan Pacas
Odděleným sběrem to ale ne-
končí. Nejzapeklitější otázkou to-
tiž není, jak bioodpad třídit, ale co
s ním pak dělat.
Na obce a města letos čekala
v odpadovém hospodářství novin-
ka. Od začátku roku musí nově tří-
dit kovy a od dubna do konce října
navíc i rostlinný bioodpad. Zatím-
co větší města se s bioodpadem
často popasovala už s předstihem,
pro menší obce to mnohdy byl
a stále ještě je problém. „Prvním
a zásadním je velmi pozdní sta-
novení této povinnosti a zejména
pak vydání prováděcí vyhlášky,
která povinnost speci kuje,“ při-
blížila mluvčí Svazu měst a obcí
Štěpánka Filipová.
Ministerstvo životního pro-
středí ale podalo obcím pomoc-
nou ruku. A ty ji, s trochou nad-
sázky, téměř utrhly. Úřad totiž
nabídl dotace, mimo jiné i na
podporu třídění bioodpadu. Cel-
ková částka 1,75 miliardy korun,
která má posloužit i na využívání
obnovitelných zdrojů energie či
úpravy vodního režimu v krajině,
však nebude stačit na všechny pro-
jekty ani náhodou. Jen na naklá-
dání s odpady eviduje Státní fond
životního prostředí žádosti za více
než tři miliardy korun. Z toho je
velká část od obcí a měst.
Výsledky dotační výzvy budou
ale známy nejdříve v červnu. S po-
třebnou dobou na vypsání veřejné
zakázky na nákup zařízení, mluví-
me přibližně o říjnu. Města a ob-
ce však musí třídit bioodpady už
od dubna. „Mnohdy tedy musely
najít řešení jen pro letošní rok,
které plně uhradí obecní rozpočet,
kompostáren. „Mnoho jich ale ve
svém okolí žádné takové zařízení
nemá,“ upozornila Filipová.
Zemědělci
kompost chtějí
Jako přirozené řešení se jeví
spolupráce se zemědělci, kteří mů-
žou nální kompost použít jako
hnojivo. „Jde o spojené nádoby,
obec má vyřešeno zpracování
bioodpadu a ten se plně využije
přímo v místě, kde vzniká,“ řekl
Petr Mahr, prezident Společnosti
mladých agrárníků.
Nic ale není tak jednoduché.
Zaprvé, kompost se musí složitě
protože při vytváření poplatku za
odpady se na tuto skutečnost ne-
myslelo,“ doplnila Filipová.
Ač se může zdát, že obce ma-
jí se zajištěním sběru bioodpadu
práce nad hlavu, není to ta nej-
větší výzva. Vytřídit odpad je totiž
jedna věc, vyřešit otázku co dělat
s tím již vytříděným druhá. A čas-
to obtížnější. Někde jej schroustá
bioplynka. Jinde mají obce, mezi
nimi například i Kotvrdovice na
Blanensku, zavedený systém ko-
munitního kompostování obec-
ně závaznou vyhláškou. „Toto
je možné do celkové produkce
150 tun biologicky rozložitelné-
ho komunálního odpadu za rok.
Zatím sbíráme zkušenosti,“ uvedl
starosta Kotvrdovic Alois Kunc.
Jiné obce zas vozí bioodpad do
certi kovat. Zadruhé, zemědělec
není povinný jej od obce odebírat.
Pokud by za něj měl navíc platit,
nebude to pro něj ekonomicky vý-
hodné. „To si raději koupí umělé
hnojivo a neprojezdí po poli de-
sítky či stovky litrů na y navíc,“
komentoval situaci Mahr. Umě-
lého hnojiva je totiž potřeba jen
asi dvě stě kilogramů na hektar,
zatímco kompostu mezi třiceti až
padesáti tunami.
I přesto ale zemědělci o kom-
post zájem mají. Je lepší než umělé
hnojivo. Raději by si jej ale vyrá-
běli sami a od obcí jen získávali
bioodpad. „Potřebujeme ale po-
moci v technologiích. Přínosem
pro nás bude, až budeme moci
využít dotace na nákup techniky,“
vysvětlil Mahr. Takové příspěvky
poskytuje Ministerstvo zeměděl-
ství. V žádostech o ně ale země-
dělci často soupeří s obcemi, které
pochopily, že pro ně může kom-
post znamenat potenciální byznys.
„Obcím ale chybí ta koncovka. Za
draho od nich zemědělec kompost
nekoupí a vlastní pole, na která by
jej mohly použít, nemají,“ uzavřel
Mahr.
TECHO v pohybu
Slovo poroty: TECHO jde ve svých kancelářích doslova
s vlastní kůží na trh, a tak to má u firmy vyrábějící
kancelářský nábytek být. Celý prostor je chytře rozvržený
tak, aby zákazníka při vstupu ohromil a zaměstnancům při
pohledu z galerie nad showroomem neustále připomínal
výsledky jejich práce. Obvykle kancelářím s nadměrným
počtem zasedaček příliš nefandíme, ale u tohoto přístupu
„nosím, co jsem si ušil“, nemůžeme než zvednout palec
nahoru. Jednotlivé zasedačky jsou zpracovány s citem pro
detail a na úrovni.
UNIFER centrum inovativní spolupráce
Slovo poroty: Další kancelář plná zasedaček a další trefa
do černého místo výstřelu do prázdna. Proč? Protože UNIFER
sdružuje studenty, kteří hlavou společnou a nerozdílnou přichází
s kreativními nápady. A protože víc hlav, víc ví, tak zasedačky
nevadí. Právě naopak, hodí se na dlouhé, nápadů plné seance!
A kavárna v suterénu? To už je hotové labůžo. Oceňujeme
„teen“ nádech a atmosféru, pro kterou odpustíme i ne vždy
zcela precizní zpracování detailů. Skvělé jsou Chill out a Funzone,
není nad to odpočinout si od věčného sezení například vleže
s knížkou nebo při intenzivním mači ve fotbálku.
WEBNODE
Slovo poroty: „Location, Location, Location!“ toto zlaté
pravidlo realitního trhu platí u kanceláří společnosti Webnode
na 110 procent. Jestli ne role hlavního hrdiny, tak přinejmenším
jeho okouzlujícího parťáka se tu zhostily výhledy – do zeleně
i na funkcionalistický skvost brněnského výstaviště. Prim zde
hraje otevřený, vzdušný prostor a jednoduché, ale precizní
pojetí, které se odráží například ve sjednoceném osvětlení
nebo vysoce kvalitním kancelářském nábytku. Jako softwarová,
multinárodnostní firma Webnode dokonale vystihla, co vývojář
potřebuje pro svou práci. A terasa? Ta terasa!
Tři „KANCLY SNŮ“ se ucházejí o vaše hlasy
A jsou tady. Moravské hospodářství vám představuje tři „nej“ kanceláře, které se utkají o hlasy
Vás – čtenářů a titul „Kancl snů“! Aby finalisté prošli neúprosným sítem poroty, museli se blýsknout
architektonickým řešením, které podtrhuje ducha firmy a je nejen vizuálně působivé, ale také účelné.
Hlasujte na www.moravskehospodarstvi.cz do 30. června
■ Pokud ten, komu byla opatření k nápravě
uložena, je neplní a hrozí nebezpečí z prodlení,
zabezpečí nápravu vodoprávní úřad nebo ČIŽP
na náklady původce
■ Pokud to vyžaduje povaha věci, lze uložit
opatření k zajištění náhradního odběru vod
■ Kraj zřizuje ve svém rozpočtu zvláštní účet pro
případy, že opatření k nápravě nelze uložit
povinnému, jeho právnímu nástupci nebo
nabyvateli majetku. Každoročně se jeho stav
doplňuje do výše deseti milionů korun
ZDROJ: ČIŽP
ekohavárie a ochrana vod
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 7
inzerce
Město Brno kompostuje!
Kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů
Jedna tuna nezkompostovaného bioodpadu = cca 0,352 tuny emisí CO
2
STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO JAKO
PŘIDRUŽENÝ SUBJEKT V RÁMCI
MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU „NÁVRH,
REALIZACE A ZHODNOCENÍ INOVAČNÍHO
A UDRŽITELNÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU
VEDOUCÍHO K MINIMALIZACI MĚSTSKÉHO
ORGANICKÉHO ODPADU V ZEMÍCH EU“,
VE ZKRATCE MINIWASTE, REALIZOVALO
V LETECH 2010 AŽ 2012 JAKO PRVNÍ MĚSTO
V ČR „PILOTNÍ PROJEKT DOMÁCÍHO
KOMPOSTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI
BRNO-ŽEBĚTÍN“.
Nositelem projektu MINIWASTE je Communauté d’agglomérati-
on Rennes Metropole a přidruženými subjekty jsou Asociace měst
a regionů pro recyklaci a udržitelné řízení zdrojů – ACR+, Serviço
Intermunicipalizado de Gestão de Resíduos do Grande Porto – LI-
POR, Institut national de recherche en sciences et technologies pour
lenvironnement et lágriculture – IRSTEA a statutární město Brno.
Projekt byl zaměřen na předcházení vzniku odpadů, a to ze-
jména na minimalizaci kompostovatelných složek ve zbytkovém
odpadu s cílem najít, vyzkoušet a šířit vhodné nástroje umožňující
správnou implementaci a monitorování aktivit v oblasti snižování
odpadu.
V projektu byly realizovány aktivity projektových partnerů
v oblasti domácího kompostování, jejichž výsledkem jsou postupy
pro zavedení domácího kompostování aplikovatelné v různých
municipalitách.
Projekt tak přispěje
k rozšiřování domácího
kompostování v rámci
celého evropského regionu.
PROČ KOMPOSTOVAT:
• bioodpad představuje jediný druh odpadu, který si můžeme
sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost
• v domovním odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad až
35 % a tvoří tak podstatnou část domovních odpadů
• kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových
plynů a k ochraně životního prostředí
• jedna tuna zkompostovatelného bioodpadu může ušetřit cca
0,352 tuny emisí CO
2
• při domácím nebo komunitním kompostování není nutné
odpad nikam přepravovat
• kompostování bioodpadu snižuje množství sváženého směs-
ného komunálního odpadu a současně se „vyrábí“ organické
hnojivo
• při využití kompostu se do půdy navrací chybějící organická
hmota – humus
• při kompostování bioodpadu a jeho ukládání dochází k tak-
zvané „sequestraci“, neboli k uložení vázaného uhlíku do
půdy ve formě humusových látek a organominerálních kom-
plexů
• z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kom-
postu, tvořeného přibližně 60 % sušinou, která obsahuje až
40 % uhlíku
MATERIÁLY VHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ JSOU:
• Odpad z kuchyně, posekaná tráva, listí, sláma, kůra, dřevo,
větve, piliny, papír, kartony.
V rámci pilotního projektu byly k nemovitostem v městské
části Brno-Žebětín umisťovány kompostéry. Kompostéry byly
předávány občanům zdarma a jejich umístění bylo dobrovolné.
V rámci projektu byla sledována kvalita a množství vzniklého
kompostu, složení a množství směsného komunálního odpadu
a byly realizovány osvětové ukázkové akce, včetně názorných
ukázek v rámci školní výuky. Po dobu trvání projektu, tj. v obdo-
bí 2010 až 2012, bylo rozmístěno 350 ks kompostérů o obsahu
cca 390 litrů do rodinných domů a 10 ks kompostérů o obsahu
720 litrů k bytovým domům.
KVALITA VZNIKLÉHO KOMPOSTU:
Proces kompostování a kvalita kompostu byl v projektu na-
vržen vizuální kontrolou kompostu (zápach, vlhkost, struktu-
ra…). V souladu s projektem bylo realizováno celkem 131 kontrol
(kontroly u občanů, kontroly v základní škole a v mateřské škole
v Žebětíně). Výsledky kontrol lze shrnout v následující:
Při kontrole kompostu ve spodním otvoru určeném k odběru
kompostu bylo zjištěno:
• 96 % kompostu má příjemný (zemitý, humusovitý) zápach
• 4 % kompostu nepříjemný zápach (fekální, amoniak)
• 76 % kompostu má hnědou nebo tmavě hnědou barvu
• 51 % kompostu se po stisku v dlani rozpadne
Závěrem lze konstatovat, že kvalita kompostu je dobrá a kom-
post má své využití přímo v místě vzniku.
V odborné části projektu bylo sledováno i materiálové složení
komunálních odpadů, kdy bylo zjištěno, že směsný komunál-
ní odpad obsahuje do 35 % organických odpadů vhodných ke
kompostování v domácích kompostérech (zahradní a kuchyňský
odpad). Směsný komunální odpad obsahuje až 15 % kuchyňského
odpadu, který je produkován celoročně.
Aktivity v oblasti školení povědomí, které statutární město Brno
v rámci projektu MINIWASTE zrealizovalo:
• konference o prevenci a vzniku bioodpadu
(13. září 2011, Brno)
• 9 osvětových „zelených“ akcí
• 5 školení zaměřených na správnou
praxi kompostování
• 5 kurzů ekologického vaření
• aktivity zaměřené proti plýtvání
s potravinami (zapojení dvou subjektů,
vyškolení 30 osob)
UDRŽITELNOST PROJEKTU:
Statutární město Brno v rámci udržitelnosti projektu zajištuje
postupné rozmístění kompostérů, a to jak individuálních (k ro-
dinným domům), tak kolektivních (k bytovým domům), formou
prodeje městem dotovaných kompostérů. Současně s prodejem
je realizováno školení jejich uživatelů v technice kompostování.
Školení a prodej jsou realizovány v areálu brněnské spalovny,
Jedovnická 2, Brno ve stanovených termínech.
Nabídku koupit si kompostér za nižší cenu využilo již přes čtyři
sta občanů. Na internetových stránkách www.miniwaste.cz vyplni-
li webový formulář. Na té samé adrese zjistili, kdy se koná školení.
Zúčastnili se ho a dozvěděli se tam, jak mají se svým kompostérem
správně nakládat. Po absolvování školení, které proběhlo v areálu
brněnské spalovny, zaplatili v hotovosti 790 korun za kompostér
o objemu 400 litrů a odvezli si ho domů.
Žádat o zbývajících 100 dotovaných kompostérů objemu 400 li-
trů může jen fyzická osoba starší osmnácti let, která má hlášený
trvalý pobyt ve měste Brně. A to buďto formou výše zmíněného
webového formuláře, nebo telefonicky prostřednictvím Odboru
životního prostředí Magistrátu města Brna na čísle 542 174 552.
Obdrženou nádobu pak musí umístit u nemovitosti v Brně.
Kompostování přispívá k ochraně životního prostředí. Snižuje
se totiž množství sváženého komunálního odpadu a současně
vzniká organické hnojivo. To se může využít na zahradě nebo i do
květináčů. V konečném důsledku napomáhá kompostování i ke
snižování emisí skleníkových plynů, protože při procesu dochází
k ukládání vázaného uhlíku do půdy.
Statutární město Brno podporuje aktivity domácího kompos-
tování jako způsob předcházení vzniku odpadů a bude pokračovat
v prodeji dotovaných kompostérů. Na podzim letošního roku se
připravuje zahájení prodeje kompostérů objemu cca 900 litrů,
neboť ze strany občanů byl zaznamenán zájem o větší kompostéry.
Více informací naleznete na
www.miniwaste.cz
nebo
www.miniwaste.eu
J S O U PA R T N E R Y M E Z I N Á R O D N Í H O P R O J E K T U
PROJEKT MINIWASTE:
spojení evropských měst a odborníků za cílem rozvoje metodologie pro management organických odpadů
předchází vzniku odpadů zejména prostřednictvím minimalizace kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu
přispívá k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu
Byl vyvinut v rámci projektu, pomáhá obcím a městům při
diagnóze odpadového hospodářství v oblasti organického
odpadu a při monitorování realizace plánu minimalizace
organického odpadu. Pravidelně shromažďuje klíčové
ukazatele a jejich odchylky zobrazuje jako grafické výsledky.
Nástroj je po registraci pro obce a města volně ke stažení
na www.miniwaste.cz v sekci novinky.
Za finanční podpory programu
LIFE+ Evropské komise
PILOTNÍ PROJEKT
domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín
Software MINIWASTE
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/8 KVĚTEN | ČERVEN 2015
INZERCE
Žádost o dotaci
na zateplení podaly
stovky žadatelů
Lidé mohou také letos žádat o příspěvek na zateplení domů.
Tentokrát rodinných a bytových. Podmínky jsou méně přísné než
v minulém roce. Za týden od spuštění příjmu žádostí přišlo na Mi-
nisterstvo životního prostředí 459 žádostí, to odpovídá dotacím ve
výši třinácti milionů korun.
Nově mohou získat dotace i žadatelé, kteří nemají pohromadě
více peněz a chtějí rekonstruovat postupně. Státní fond životního
prostředí (SFŽP) na úsporná opatření letos vynaloží 1,1 miliardy ko-
run – 600 milionů na rodinné domy po celé republice a 500 milionů
na pražské bytovky. „U rodinných domů máme už přes 430 žádostí.
A dalších 1400 je rozpracovaných. U bytových domů jsme přijali tři
desítky žádostí. Nejčastěji přicházejí z Moravskoslezského, Středočes-
kého a Jihomoravského kraje,“ informoval ředitel SFŽP Petr Valdman.
Je potřeba si pospíšit
Ministr životního prostředí Richard Brabec odhaduje, že peníze
z fondu budou vyčerpané ještě před termínem, dokdy mohou zájemci
posílat žádosti. „Ten je stanovený pro bytové i rodinné domy na 31. říj-
na,“ vzkázal ministr. Peníze na zateplení domů mohli majitelé domů
čerpat už v minulém roce. Za devět měsíců obdrželo ministerstvo
přes šest tisíc žádostí, což znamená dotace ve výši 1,4 miliardy korun.
Nejvíce žádostí posílali zájemci pár týdnů před končícím termínem.
Majitelé rodinných domů mohou získat na renovaci až několik
stovek tisíc korun, u bytovek je to několik milionů. Šanci dosáhnout
na peníze mají všichni, kteří se chystají zateplovat fasádu, měnit okna
či dveře. Dále také ti, kteří chtějí používat solární panely, měnit kotel
za ekologičtější nebo pořizují větrací systém se zpětným využitím
tepla. Minulý rok mohli získat peníze jen žadatelé, kteří kombinovali
několik úprav najednou. Letos lze získat peníze i na dílčí úpravy. Ža-
datelé mohou žádat příspěvek dokonce na zpracování dokumentace.
I přes možnost čerpání dotací na zlepšení energetické úspornosti
domů, žije stále mnoho lidí ve starých nezateplených budovách.
Upozornilo na to organizace EPS ČR sdružující výrobce polystyrenu.
Tvrdí, že v Česku žije zhruba třináct procent domácností v domech,
které byly postaveny před téměř sto lety. „Další jedna třetina Čechů
obývá domy staré 45 let až 95 let. Podle údajů z rodinných účtů
vyplývá, že průměrná česká domácnost dlouhodobě utrácí téměř
polovinu svých běžných výdajů za potraviny a bydlení,“ uvedl za
odborníky na zateplování Marek Vomočil.
U paneláků lze přitom podle výrobců polystyrenu ušetřit kom-
plexním zateplením na energiích až 65 procent. U starých rodinných
domů až 80 procent. (vv)
energie pro obce a města
Dokončení ze strany 1
Ve Svitavách město v loňském
roce zbudovalo na čtyřech svých
objektech fotovoltaické elektrárny.
„V budoucnu bychom rádi ještě
chtěli využít alternativních zdrojů
energie na krytém plaveckém ba-
zénu,“ předestřel starosta David
Šimek.
Ve velkých městech pak mo-
hou uvažovat o celé šíři různých
zdrojů energie. „Do možných al-
ternativ lze zahrnout využití slu-
neční a vodní energie a především
vyšší využití biomasy. Pokud se tý-
ká sluneční energie, v současnosti
o jejím využití teplárny neuvažu-
jí,“ komentoval to Petr Fajmon,
generální ředitel Tepláren Brno.
Teplárny jsou stoprocentně vlast-
něny městem. „Ve fázi projektové
dokumentace je v současnosti in-
stalace malé vodní elektrárny na
jezu Kamenomlýnská. Pro znač-
nou část sídliště Bystrc a Kamechy
zajišťujeme nyní po loňské rekon-
strukci kotelny Teyschlova výrobu
tepla z dřevní štěpky. Projektů na
vyšší využití biomasy zpracovává-
me nyní více, a to jak pro menší,
tak velké centrální zdroje. Pri-
márním palivem tepláren zůstá-
vá zemní plyn, ale diverzi kace
palivové základny se především
vzhledem k vývoji na mezinárodní
politické scéně jeví jako velmi dů-
ležitá,“ upřesnil Fajmon. Olomouc
zatím na budovách ve svém vlast-
nictví umístěny alternativní zdroje
energie nemá. „Možnost získávat
energii alternativním způsobem,
však vnímáme jako velmi vhod-
ný a moderní trend, který dokáže
pomoci se snížením nákladů na
provoz a tím i nároků na rozpo-
čet. Aktuálně se problematikou
zabývají a záměry využití posuzují
například Technické služby měs-
ta Olomouce i další příspěvkové
organizace města,“ řekl Morav-
skému hospodářství olomoucký
primátor Antonín Staněk.
Zajímavou oblastí pro obecní
investice jsou bioplynové stanice.
Průkopníkem je v tomto smyslu
středočeská obec Kněžice. „Jed-
nalo se nám o návrat ke kořenům
soběstačnosti, která zde historicky
byla. Naši dědové si vypěstovali
na polích potravu pro koně – taž-
ná síla, pro kravku a prasata – ta
jim dala potravu, bydleli v jedné
místnosti a na topení jim stačila
trocha dříví z místního lesa a ne-
potřebovali ani plyn, na u a byli
v podstatě nezávislí. Pokusili jsme
se soběstačnost v co největší mí-
ře zkusit zasadit do dnešní doby,
vyrobíme elektřinu a teplo pro
všechny obyvatele v naší obci,“
vysvětlil starosta Milan Kazda.
Návrat ke
kořenům
soběstačnosti
Podle něj je projekt samo nan-
covatelný. Pokud by o podobném
záměru uvažovaly další obce, měly
by si ale dát pozor na dostatek su-
rovin. To znamená vybrat lokalitu,
kde budou odpady nebo surovi-
ny k dispozici i v dalších letech.
Jako alternativu uvádí i společný
projekt pro více obcí, které by vy-
užívaly odpady z údržby zeleně,
čistírenské kaly a další dosažitelné
suroviny. (lk)
Nový trend:
Obce si elektřinu
vyrábí samy
SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNY ■ Tunel s obnovitelnými
zdroji, nebo snaha zakrýt vlastní lobby? Informační
válka mezi Vitáskovou z ERÚ a solárníky pokračuje
Pro více informací o soutěži sledujte stránky www.moravskehospodarstvi.cz
Soutěž Pro měSta a obce
„Nejkrásnější náměstí či náves“
Vyhlašuje: Partner Soutěže:
Petr Gibas, Msc.
Sociální antropolog a geograf
Petr Gibas působí na Sociologickém
ústavu AV ČR, kde se věnuje
především výzkumu domova
a domáckosti v městském prostředí,
vyjednávání přírody ve městě či politice územního
rozvoje.
Na bakalářský program na Fakultě humanitních studií
Univerzity Karlovy navázal studiem kulturní geografie na
University College London. Na svou domovskou fakultu
v Praze ale nezanevřel a dnes na ní dokončuje doktorské
studium antropologie.
Petr Gibas je autorem odborných knih a statí v českých
i zahraničních publikacích. Uspořádal také několik
konferencí se společenskovědným zaměřením.
Spolu s kolegy se podílel na přípravě knih:
2014 – Pražské zahrádkové osady: stíny minulosti, nebo
záblesky budoucnosti? | 2014 – Nonhumans in social
science: Ontologies, theories, case studies | 2011 –
Nonhumans in social science: Spaces, animals, things
Ing. akad. arch. Jan Šépka
Veřejné prostory, přesah
architektury do urbanismu nebo
spolupráce s obcemi a městy.
To jsou témata, která provází
architekta Jana Šépku celou jeho
profesní i akademickou kariérou.
Po dokončení studia na Fakultě architektury ČVUT
v Praze a škole architektury AVU spoluzákládá v roce
1998 dnes již legendární ateliér HŠH architekti, kde
působí až do roku 2009. Dnes vede vlastní kancelář
Šépka Architekti a s kolegyní Mirkou Tůmovou se věnuje
i studentům na FA ČVUT a od loňského roku na pražské
UMPRUM.
Práce Jana Šépky získaly řadu ocenění v České republice
i v zahraničí, od Grand prix Obce architektů přes titul
Stavba roku až po nominace na evropské ceny Miese van
Der Rohe nebo ECOLA.
Významné realizace:
1995–2001 Úprava veřejných ploch Horního náměstí
v Olomouci | 1997–2002 Úpravy Jiřského náměstí na
Pražském hradě | 1998–2006 Arcidiecézní muzeum
v Olomouci | 2000–2009 Vila Hermína, Černín | 2001–
2004 Vila v Berouně | 2009–2010 Pokoj v krajině,
Modrava
Ing. arch. Robert Sedlák
Po studiu na Fakultě architektury
Vysokého učení technického v Brně
se během praxe v architektonických
ateliérech soustředil především na
problematiku veřejných prostorů jako
na jedno z klíčových témat kvality městského života.
Možnost spolupráce na zajímavých projektech v ateliéru
architekta Petra Hurníka, v Atelieru Walter, v ateliéru
Knesl+Kynčl a Nadaci Partnerství, kde působí jako
konzultant utváření veřejného prostranství v měřítku
místa i města, jej přivedla až k založení vlastního ateliéru
mezidomy.
Stáže v Project for Public Spaces v New Yorku a v Center
for Public Space Research u profesora Jana Gehla
v Kodani potvrdily a rozvinuly jeho zájem o urbanismus
a veřejná prostranství, který se projevil mimo jiné i při
editování českého vydání slavné bilanční Gehlovy knihy
Města pro lidi.
Koncepce veřejných prostranství:
Plzeň, Metodika a standardy pro veřejná
prostranství, 2014 | Holice, studie revitalizace centra
města, 2012 | Ústí nad Orlicí, strategie pro veřejná
prostranství, 2011 | Brno, Zelný trh, 2008 (vedení
projektu v týmu Partnerství, o.p.s.) | Kodaň-
-Frederiksberg, Oslo-Akker Brygge, 2006
(spolupráce v týmu Gehl Architects)
Dipl. Ing. Zdenek Sendler
Zdenek Sendler je jedním
z nejúspěšnějších českých zahradních
a krajinářských architektů.Vztah
k zahradnickému řemeslu podědil
už po svém otci, který podle jeho
slov „věděl o přírodě a zahradách víc než barák plnej
magistrů, doktorů a všelijakých inženýrů dohromady“.
Dnes vede Zdenek Sendler brněnský Ateliér zahradní
a krajinářské architektury a jeho práce sklidily řadu
významných ocenění. Například úprava klášterní zahrady
v Litomyšli získává uznání jak návštěvníků města, tak
prestižních architektonických publikací.
Významné realizace:
Valdštejnská zahrada v Praze | Klášterní zahrady
v Litomyšli | Zámecká zahrada v Jičíně | Park Lannova
v Praze | Park Slovanské náměstí v Brně | Park
Přírodní katedrála v Brně | Park Jiráskovy sady
v Litoměřicích | Park Šelepova v Brně | Parky v Dolních
Břežanech a další
Představujeme porotu soutěže
První přihlášky do soutěže „Nejkrásnější náměstí či náves“ se začínají scházet. Je tedy načase představit si porotce,
před kterými stojí nelehký úkol vybrat postupující do druhého kola. V tom rozhodnete o vítězích Vy – čtenáři
Moravského hospodářství při hlasování na našem webu vzáří a říjnu. Své aspiranty na stupně vítězů ale zvolí i porota.
Více na:
Obcí a měst,které vlastní svoje malé elektrárny,je celá řada.Větrnou si ale postavili
jen ve Velké Kraši na Jesenicku. FOTO: Eugénia Bánovská
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 9
inzerce
KB150047 Corporate image_golem 269x374.indd 1 04.05.15 14:18
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/10 KVĚTEN | ČERVEN 2015
vodohospodářství a vodárenství
Barák: Tam, kde se
neinvestovalo do infrastruktury,
bude muset voda zdražit
KONEC JEDNOHO
A ZAČÁTEK NOVÉHO
PROGRAMOVACÍHO
OBDOBÍ EU, ZMĚNY
ZÁKONŮ O OCHRANĚ
VODY, ODPADECH
NEBO NOVÉ PLÁNY
PRO ZVLÁDÁNÍ
POVODŇOVÝCH RIZIK.
JE TOHO HODNĚ, NA
CO SE LETOS MUSÍ
VODÁRENSTVÍ
A VODOHOSPODÁŘSTVÍ
PŘIPRAVIT.
Jan Pacas
Co to oboru přinese a jak se
vše promítne do ceny vody? Na
to odpoví předseda představenstva
Sdružení oboru vodovodů a kana-
lizací (SOVAK) František Barák, se
kterým jsme se setkali na největší
vodárenské akci v Česku – výstavě
Vodovody-kanalizace v Praze.
Zdá se, že letošek bude pro
vodárenství rušný rok.
Už máme sice pět měsíců za
sebou, ale čekají nás legislativní
změny týkající se parametrů čiš-
tění, hovoří se o zdražení poplat-
ků za podzemní vody a eventuálně
může dojít i ke změnám některých
daní, což ale nepředpokládám. To
vše může mít na vodárenství vliv.
Žádné zemětřesení ale nečekám.
Voda poteče pořád stejně.
A v jakém stavu je infrastruk-
tura, kterou teče?
Podle mne v dobrém, i když
do obnovy řadu let nejde tolik -
nančních zdrojů, kolik by bylo po-
třeba. Zejména v menších obcích
je majetek často na okraji provo-
zuschopnosti, protože se do jeho
údržby neinvestovalo. Ve velkých
aglomeracích a vodárenských spo-
lečnostech je ale stav sítí a techno-
logií na velmi dobré úrovni.
Jsou to ale právě malá města
a obce, které si obnovu vodáren-
ského majetku často nemůžou
dovolit. Potřebují dotace. Co če-
káte od nového programovacího
období?
Dotace nehrají ve nancování
vodárenské infrastruktury v Česku
významnou roli. Jen do obnovy je
třeba investovat 18 až 20 miliard
korun ročně. Zdůrazňuji: každý
rok. A jestli teď před sebou máme
balík nějakých dvanácti miliard
korun, které můžeme ve vodáren-
ství jednorázově vyčerpat, tak to
z dlouhodobého hlediska neřeší
téměř nic. Samozřejmě, řadě pro-
jektů to pomůže. Ale pochybuji, že
bude-li nancování jen do šedesáti
procent uznatelných nákladů, že
obce dokážou ko nancovat těch
zbývajících čtyřicet.
Podpora vodárenství tedy bu-
de v novém období ještě slabší
než v tom minulém?
Podívejte, na to se mě raději
neptejte. Minulé programovací
období bylo zle nastaveno. Nevy-
čerpalo se tolik, kolik se vyčerpat
mohlo. Takže srovnávat období,
které bylo podle mě velmi špatné,
s tím už téměř nepodstatným je
velmi těžké.
Starostové varují i před pod-
mínkami udělování dotací na
kanalizace. Nelíbí se jim podpo-
ra pouze pro tu oddílnou (pozn.
red.: kanalizace, která odvádí
srážkovou a odpadní vodu sa-
mostatně).
Oddílná kanalizace má význam
opravdu tam, kde je vybudována
po celé obci nebo městě. V řadě
případů to tedy nedává smysl. Jest-
liže je větší část dosud užívané ka-
nalizace jednotná, nemá najednou
cenu trvat na tom, aby se na další
ulici stavěla oddílná. Z ekologic-
kého hlediska je sice žádoucí, aby
dešťová voda zbytečně neprotéka-
la čistírnou, ale na druhou stranu
dešťovku potřebujete, abyste mohl
řádně čistit odpadní vody. Pokud
budou městské odpadní vody má-
lo naředěny, budou se čistit hůř
a pochopitelně i dráž.
V pašalíku evropských dotací
pro vodárenství a kanalizace bu-
de tedy peněz méně a bude těžší
je získat?
Ano, v minulém období bylo
prostředků podstatně víc. Dnes
půjde maximálně o desítky mili-
ard. Takové peníze vystačí jen na
dílčí projekty. Uvažte, že máme
vodárenský majetek za přibližně
bilion korun. Na každého Čecha
tak připadá část v hodnotě asi sto
tisíc. Má-li se řádně obnovovat,
vyžádají si investice necelá dvě
procenta ročně, tedy dva tisíce na
Nechybí k tomu ale politická
odvaha?
Někde ano, jinde to už politici
pochopili a z ceny vodného a stoč-
ného zbývá dostatek prostředků
na rekonstrukce a obnovu. Možná
jste si všiml, že především u vět-
ších vodárenských společností do-
šlo v minulých letech někdy i ke
skokovému zdražení. Jiný starosta
ale řekne: „Dokud tu budu já, bude
vodné dvacet korun za kubík.“
Nemáme už dnes vodu v Čes-
ku poměrně drahou?
Rozhodně není voda v České
republice nejdražší. Můžeme její
cenu srovnat s některými regiony
v Německu, dražší voda je rozhod-
ně v Dánsku, v Izraeli nebo někte-
rých regionech Francie. Je ale třeba
si uvědomit, že ve většině zemí
západní Evropy je DPH na vodu,
a to surovou i pitnou, na té nej-
nižší úrovni. My máme spočítáno,
že ze sedmadvaceti miliard, které
se vyberou na vodném a stočném
za rok, odvedeme třetinu státu na
poplatcích a daních. A stát se cho-
vá tak, aby tlak spotřebitele byl na
vodárenskou společnost, protože
ta lidem vystavuje faktury.
Přinese další náklady i zvažo-
vané zpřísnění limitů pro vypou-
štění odpadních vod?
Zcela určitě. Jestliže máme
najednou čistit městské odpad-
ní vody podle přísnějších limitů
než doposud, vyžádá si to nové
technologie, postupy i chemikálie
a zřejmě i více energie. V podstatě
za peníze v Praze dům. Není ale
přeci důvod, abychom byli opět
chytřejší než Evropa a nasazovali
si zbytečně přísnější parametry.
Nakonec to vždy odnese spotře-
bitel.
Vodárenství čeká i nový sys-
tém regulace. Evropská komise
(EK) původně chtěla jednoho
nezávislého regulátora. Dnes to
ale vypadá, že mantinely bude
oboru nastavovat zvláštní orgán
Ministerstva zemědělství. Co na
to říkáte?
Neřekl bych, že se jednalo
o požadavek EK. Šlo o snahu čes-
kých orgánů zdůvodnit požadavek
vytvoření nějakého „kamenného“
regulátora ve vodárenství. České
vodárenství je ale už dnes přere-
gulováno. Tuzemské společnosti
člověka, což dává částku 18 až 20
miliard na celou naši zemi ročně.
Kde ale ty peníze vzít?
Musí se s tím vypořádat pře-
devším vlastníci. To znamená
města a obce, které svůj majetek
většinou vložily do vodárenské
společnosti. Ty nyní infrastruktu-
ru vlastní a musí zabezpečit její
obnovu. Ano, mohou se na to vy-
užít dotace, různé formy předpla-
ceného nájemného nebo půjčky
z obecních rozpočtů, ale drtivá
většina prostředků jde z vodného
a stočného, tedy z ceny vody. Dnes,
vycházíme-li z průměrné spotřeby
vody, která je šestatřicet kubíků
na člověka a rok, zaplatí každý za
vodu v průměru asi tři a půl tisíce
korun. Pokud by dva tisíce měly jít
jen na obnovu, jak jsme se bavili,
vidíte, že je to málo.
To znamená zdražit vodu?
Samozřejmě nejde jen o to
zvýšit cenu na úkor spotřebitele.
Jistě se dá leccos dělat efektivněji
a úsporněji, takže nárůst nemu-
sí být všude tak velký. Tam, kde
dvacet třicet let k obnově nedo-
cházelo, to ale může být najednou
citelná rána a vodné a stočné bude
nutné zdražit výrazněji.
musí plnit při výrobě a dodávkách
pitné vody, odkanalizování i čiště-
ní řadu požadavků. Prvním z nich
je pochopitelně kvalita. Nároky na
reporting s tím spojený jsou velmi
přísné a v řadě případů přesahují
i evropské standardy.
Dřív se dokonce uvažovalo,
že by regulaci vodárenství mo-
hl převzít Energetický regulační
úřad (ERÚ).
ERÚ umí energetiku, to je ale
úplně jiný charakter činnosti, kde
se o největší část regulace postara-
ly evropské normy a kde se pohy-
buje několik desítek subjektů. Ve
vodárenství je jich několik tisíc.
Máme vodárenské společnosti,
které obsluhují milion obyvatel,
a máme vodárenské společnosti,
které jich obsluhují několik set.
To je ale velmi nepřehledné
prostředí.
Bohužel ano. Vodárenství se
v Česku roztříštilo z několika
krajských společností na řekněme
desítky velkých a stovky malých
podniků. Došlo tak ke ztrátě efek-
tivity. I geogra cké uspořádání je
v řadě případů velmi nevýhodné.
Ideálně by mělo respektovat povo-
dí a rozvodí. Ale dnes je například
hlavní zdroj vody pro Brno v Par-
dubickém kraji – v Březové. To
přeci nedává smysl.
Jaký by tedy byl optimální
počet vodárenských společností?
Měl by zhruba odpovídat počtu
krajů, ale to je dnes už jen zbožné
a nerealizovatelné přání. Vlastnic-
ké vztahy jsou už nějak nastave-
ny a budou se jen obtížně měnit.
Samozřejmě dojde k postupnému
slučování a za několik desítek let
bude subjektů ve vodárenství mé-
ně. Kéž by. Oboru by to prospělo.
INZERCE
František Barák
předseda představenstva
SOVAK ČR a společnosti
Vodovody a kanalizace
Hradec Králové, a.s.
Je absolventem Vysoké
školy ekonomické v Praze.
V osmdesátých a devadesátých
letech minulého století
působil František Barák na
hydrogeologických projektech
na Středním východě,
v západní a východní Africe.
Od roku 1977 pracoval
v manažerských pozicích pro
vodárenské společnosti Suez
a Vivendi. Od roku 2006 je
ředitelem společnosti Vodovody
a kanalizace Hradec Králové, a.s.
V roce 2007 se stal předsedou
představenstva Sdružení oboru
vodovodů a kanalizací ČR.
kdo je...
Dotace nehrají ve financování vodárenské infrastruktury v Česku velkou roli, tvrdí předseda představenstva Sdružení
oboru vodovodů a kanalizací František Barák. „V tomto programovém období půjde maximálně o desítky miliard.
Jen na obnovu majetku je ale potřeba až 20 miliard korun ročně,“ přiblížil Barák.
Hlavní témata diskuze:
• Jak předcházet dopadům povodní?
• Jak minimalizovat povodňové riziko?
• Jsou protipovodňová opatření účinná a v jakých situacích?
• Existuje absolutní ochrana před povodněmi?
• Kdo je odpovědný za ochranu před povodněmi?
• Dotační programy k přípravě a realizaci protipovodňových opatření
• Co aktuálního připravuje Povodí Moravy?
• Nejčastější chyby v projektech protipovodňových opatření
• Jak s povodněmi žít?
Mediální partner:
Organizátor:
Určeno pro zástupce z Ministerstva
zemědělství, Ministerstva životního
prostředí, SFŽP, Povodí Moravy,
Lesů ČR, VUT Brno, ČVUT Praha
a představitele měst a obcí.
V případě zájmu o partnerství
na této akci kontaktujte:
obchod@magnusregio.cz
nebo 774 112 138
Právě pro Vás připravujeme
další výjimečnou diskuzi na palčivá
témata. Společně budeme hledat
cesty, jak zvítězit nad nebezpečným
přírodním živlem – VODOU.
Protipovodňová opatření
22. září 2015, hotel AVANTI, Střední 549/61, Brno-Ponava
business snídaně 1. ročník
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 11
vodohospodářství a vodárenství
Brno chce vrátit
do územního plánu
protipovodňová
opatření
ZRUŠENÍ AKTUALIZACE
ÚZEMNÍHO PLÁNU
MĚSTA BRNA
VYMAZALO Z JEHO
MAPY I PLÁNOVANÁ
PROTIPOVODŇOVÁ
OPATŘENÍ. BRNĚNSKÝ
MAGISTRÁT SE JE
V SOUČASNOSTI SNAŽÍ
VRÁTIT ZPĚT.
Tereza Hašková
Krajský soud letos v lednu
zrušil aktualizaci brněnského
územního plánu. Kromě kontro-
verzních návrhů změn územního
plánu tak ovšem zmizela z dlou-
hodobého výhledu pro Brno i pro-
tipovodňová opatření. Současné
vedení magistrátu se snaží co nej-
dříve konkrétní stavby a terénní
úpravy dostat do územního plá-
nu zpátky. „Nejvyšší prioritou je
ochrana hustě obydlených oblastí,
které jsou v záplavové zóně řek. Jde
o části Starého Brna, Poříčí, ulice
Hybešovu, Václavskou či Leitne-
rovu, kam by se při stoleté vodě
vylila řeka Svratka. V případě Svi-
tavy jde hlavně o Zábrdovice a Ži-
denice,” uvedl náměstek primátora
pro územní rozvoj Martin Ander.
Umožnit rozliv
Celý systém protipovodňové
ochrany Brna může fungovat je-
dině tehdy, když se řekám dovo-
lí rozliv ve vhodných lokalitách.
Tvrdí to už Generel odvodnění,
který pro Brno vypracovali experti
mezi lety 2007 a 2009. „Je třeba
v územním plánu pamatovat i na
retenční prostory typu ,povodňo-
vých parků‘. Ty jsou plánovány na-
příklad na Žabovřeských loukách.
Podél řeky by byl vybudován od-
sazený protipovodňový val. Rozli-
vový prostor by běžně sloužil jako
hřiště či park s lavičkami, ovšem
počítalo by se s tím, že v případě
velké vody se tato část území zalije
vodou,“ vysvětlil Ander.
Povodňový park by mohl
vzniknout také podél řeky Svitavy
v oblasti Komárova a Černovic,
poblíž Černovického hájku. „Za-
bránilo by se tak záplavě jižních
částí města i skrze zpětné vzdutí
řeky, což je při povodních často
větší problém, než samotná po-
vodňová vlna,“ objasnil Ander.
Brňané by se tak do budoucna
spoléhali na daleko větší počet lo-
INZERCE
Splašky už nebudou
znečišťovat Moravský kras
Deset let už v Rudici na Blanensku pracují na projektu, který má
vyřešit přetékající splašky z místní čistírny odpadních vod. Odtékají
totiž do chráněného Moravského krasu, jehož součástí je i známá
Býčí skála. Tento rok se obec i správci CHKO konečně dočkají.
Práce na novém vodovodním systému mají být hotové v prosinci.
Na tuto rozsáhlou akci nančně přispějí obce, velkou část pokryjí
evropské peníze.
Moravský kras patří k nejvzácnějším chráněným územím České
republiky. Znečištěná voda do něho teče už roky. Důvodem je
zastaralá čistírna odpadních vod v Rudici. Svazek vodovodů
a kanalizací ji nechá přestavět na přečerpávací stanici, která bude
pohánět splašky do vedlejších Jedovnic. Obě obce pak propojí nová
kanalizace.
O tomto projektu pod názvem: Jedovnicko – intenzi kace čistírny
odpadních vod a kanalizace v obcích Jedovnice, Krasová, Rudice
a Senetářov informoval svazek už více než před dvěma lety.
Problémy s čistírnou v Rudici totiž přetrvávají delší dobu. Zařízení
je zastaralé a nejede na plný výkony. Splašky tečou do CHKO,
kde dělají problémy také v zimě, když zamrzají. Právě správa
Moravského krasu netrpělivě očekává, kdy se tento problém dořeší.
„Je to důležité pro zlepšení ochrany Moravského krasu,“ upozornil
již několikrát správce CHKO Moravský kras Leoš Šte a.
Součástí Moravského krasu je totiž i proslulá Býčí skála. První
zmínka o ní přitom pochází už ze sedmnáctého století. S Rudickým
propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice
o celkové délce přes třináct kilometrů.
Práce na projektu mají být dokončené do konce letošního roku.
„Projekt bude stát 138 milionů korun, z toho 98 milionů zaplatíme
z evropských peněz,“ informoval tajemník Svazku vodovodů
a kanalizací Blanenska a Boskovicka Petr Tioka. Také obec Rudice
se bude na projektu nančně podílet. „Přispějeme deset milionů
korun,“ uvedl starosta Rudice Roman Šebela.
Na Blanensku
Celkem letos svazek počítá s rekonstrukcí páteřních přivaděčů
vody za bezmála tři sta milionů korun. Některé potrubí pochází
ještě z třicátých let minulého století. Svazek získal na rozsáhlou
a letos největší investiční akci dotaci z evropských fondů ve výši
238 milionů korun. Dále také počítá s rozšířením kapacity čistírny
v Jedovnici, kam se kromě Rudice napojí ještě obce Krasová
a Senetářov. Rozpočet této etapy je 303 milionů korun.
VERONIKA VINDIŠOVÁ
kálních opatření, než nyní. Proza-
tím plní tuto roli zčásti i Brněnská
přehrada. Ta však dokáže povodeň
pouze zpomalit. „Vodní dílo Brno
na Svratce nezajistí takový trans-
formační účinek, aby byla ochrá-
něna zástavba v Brně. Transfor-
mační účinek spočívá v mírném
zpomalení nástupu povodňové si-
tuace na toku pod vodním dílem.
To umožňuje zajistit operativní
protipovodňová opatření a eva-
kuaci obyvatel,“ vysvětlila Tomíč-
ková z Povodí Moravy.
Protipovodňová opatření se
netýkají pouze nejhustěji obyd-
lených městských částí, kterými
protéká řeka Svratka či Svitava.
„Výhledově je třeba dělat protipo-
vodňová opatření i v rozvojových
oblastech, například v jižním cen-
tru anebo v areálu bývalé Zbro-
jovky,“ doplnil náměstek Ander.
Tam mají vzniknout odsunuté
protipovodňové valy či rozšířené
hráze řek.
Všechna tato a mnohá další
opatření jsou známá již ze studie
Generel odvodnění z roku 2009.
Přesto v současnosti čekají na za-
psání do územního plánu. „Jde
o obrovský projekt, který se bude
stavět na etapy. Konkrétní úpravy
je nutno překlopit do územního
plánu co nejdříve. Odhaduji, že
se tato protipovodňová opatření
podaří zanést do územního plánu
za rok až rok a půl,“ předestřel
brněnský náměstek pro rozvoj.
To se však povede, jen pokud
změny územního plánu nenaruší
spory o umístění hrází. „Vlastní-
ci pozemků často využívají práva
ohradit se proti výstavbě protipo-
vodňových opatření už při pří-
pravě územního plánu, kdy ještě
nemůžeme poskytnout jasnou
představu, jak proběhne směna
pozemků anebo kolik město za-
platí za výkup konkrétního po-
zemku,“ upozornil Ander.
FOTO: Eugénia Bánovská
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/12 KVĚTEN | ČERVEN 2015
eGovernment
Weby moravských
měst zabodovaly
ve Zlatém erbu
KTERÉ OBCE A MĚSTA
V ČESKÉ REPUBLICE MAJÍ
NEJLEPŠÍ INTERNETOVÉ
STRÁNKY?
Jan Pacas
To je otázka, na kterou si
tradičně vyslechnou odpověď
účastníci konference ISSS při vy-
hlašování výsledků soutěže Zlatý
Erb. V letošním ročníku si šáhlo
po medaili i několik moravských
měst a obcí. Nejlepší byl Bruntál,
třetí se umístila Jihlava.
Dvakrát bronz a jednou stříbro
z celorepublikového kola soutěže
městských a obecních webů již
Bruntál ve své sbírce měl. Zlato
mu ale ještě chybělo. Letos však
tamní internetový portál oslovil
šestnáctičlennou porotu Zlatého
erbu natolik, že severomoravské-
mu městu udělila první příčku.
„Na nynější podobě městského
webu pečlivě pracujeme posled-
ních pět let, kdy jsme tehdejší no-
vou podobu webu odstartovali. To,
že jsme se vydali správnou cestou,
potvrzuje nejen vysoký nárůst zá-
jmu občanů o městský web, ale
potvrzují to právě i takováto oce-
nění,“ uvedl bruntálský webmas-
ter Jan Motal.
A ocenění si Bruntál letos od-
nesl ze Zlatého Erbu hned několik.
Město získalo také cenu za pod-
poru nových technologií a uhá-
jilo i cenu Ministerstva vnitra za
nejlepší bezbariérový web. „Její
obhajoba je nesmírně složitá, ale
naše hodnocení bylo vysoké,“
pochlubila se tajemnice Městské-
ho úřadu Bruntál Alena Skácelo-
vá. Bruntálské webové stránky si
pohodlně prohlédnou například
i lidé trpící částečnou slepotou či
šeroslepostí. Využít můžou různé
pomůcky, které jim umožní web
číst a pohybovat se po něm.
Nejlepší web
má Bruntál
Skácelová si cení také toho,
že náklady na web jsou nesrov-
natelně nižší v porovnání s ko-
merčně pořizovanými a provo-
zovanými weby. Naopak úspěch
www.mubruntal.cz přinesl městu
i konkrétní nanční pro t v podo-
bě šeku na nákup informační tech-
niky v hodnotě 15 tisíc korun od
jednoho z vyhlašovatelů soutěže.
V kategorii obcí měla Morava
svého zástupce na druhé příčce.
Hned za nejlepším Chuderovem
se umístil městys Okříšky z Kraje
Vysočina. Do celorepublikového
nále se Okříšky jako vítěz kraj-
ského kola probojovaly již poos-
mé. „Do ohromujícího skóre ví-
tězství dvacetinásobných mistrů
světa v kolové bratrů Pospíšilo-
vých máme ještě daleko, ale co
není dnes, může být zítra,“ za-
žertoval starosta Okříšek Zdeněk
Ryšavý, který vyzkoušel na we-
bu městyse například i chatovat
s občany.
INZERCE
INZERCE
Města a obce oceněné v soutěži Zlatý erb
Nejlepší
webová stránka obce
1. místo: Chuderov
www.chuderov.cz
2. místo: Okříšky
www.okrisky.cz
3. místo: Lovčice
www.obeclovcice.cz
Nejlepší elektronická služba
1. místo: Příbor
Rodinný web
2. místo: Praha 2
Oficiální mapový portál městské
části Praha 2
3. místo: Jičín
GIS města Jičína
Cena Jana Savického
za nejlépe zvládnuté kritérium
„Povinnéinformace“vrámcisoutěže
Zlatý erb 2015, garantovaná
Otevřenou společností, o. p. s.
Praha-Dubeč
Cena veřejnosti udělená
AK ČR při soutěži Zlatý erb
Obec Nerestce, okres Písek
Zvláštní cena ministryně
pro místní rozvoj za nejlepší
turistickou prezentaci na webových
stránkách při soutěži
Zlatý erb
Kategorie regiony:
Orlické hory a Podorlicko
Kategorie města/obce:
Turistický portál města
Mariánské Lázně
Nejlepší
webová stránka města
1. místo: Bruntál
www.mubruntal.cz
2. místo: Broumov
www.broumov-mesto.cz
3. místo: Jihlava
www.jihlava.cz
Zvláštní cena ministra vnitra
za nejlepší bezbariérový přístup
na webové stránky při soutěži
Zlatý erb
Kategorie obce:
Nučice
Kategorie města:
Bruntál
Zdroj: sdružení Zlatý erb
Záštitu konferenci letos poskytlo
několikčlenůvládyvčetněpremiéra
Bohuslava Sobotky, místopředsedy
Pavla Bělobrádka, ministra vnitra
Milana Chovance, ministryně
pro místní rozvoj Karly Šlechtové
a ministra zemědělství Mariana
Jurečky, místopředsedové obou
komor Parlamentu ČR – Přemysl
Sobotka, místopředseda Senátu,
který již řadu let zaštiťuje visegrád-
ské setkání V4DIS, a Jan Bartošek,
místopředseda Poslanecké sněmov-
ny. Další záštity poskytli hejtman
Královéhradeckého kraje Lubomír
Franc a Asociace krajů ČR. Řada
ze jmenovaných politiků se konfe-
rence osobně zúčastnila, stejně jako
desítky dalších zástupců státních
institucí, poslanců a senátorů či
zahraničních hostů.
Přednášky a diskuse, které se
během dvoudenního programu
odehrály, se zaměřily nejen na
hodnocení současného stavu
e-governmentu a plánů do budouc-
nosti, ale i na veřejné investování
v oblasti ICT, kybernetickou
bezpečnost, rozšiřování interne-
tové infrastruktury, elektronizaci
zdravotnictví a řadu dalších ob-
lastí. Důležitou součástí progra-
mu byly doprovodné akce, jako
například zasedání Rady vlády
pro informační společnost, setkání
poslaneckých klubů, zasedání ko-
misí Asociace krajů ČR, jednání
zástupců akademické obce, posla-
necké sněmovny, Technologické
agentury ČR, Svazu průmyslu
a odborníků zaměřené na podporu
technického vzdělávání či setkání
Sdružení tajemníků obecních
a městských úřadů.
V programu konference jako
obvykle nechybělo populární
vyhlašování výsledků – ocenění
Český zavináč, soutěže JuniorErb,
Eurocrest, Zlatý erb, Biblioweb
a Ceny ministra vnitra za přínos
k rozvoji informační společnosti.
Více informací včetně kom-
pletního archivu minulých roč-
níků, aktualit, audio- a videozá-
znamů z konference ISSS/V4DIS
2015 je k dispozici na stránkách:
V kongresovém centru Aldis v Hradci Králové v úterý 14. dubna úspěšně skončil 18. ročník kon-
ference ISSS. Tuto prestižní akci, na níž se každoročně scházejí politické špičky, šéfové a výkonní
úředníci státních i samosprávných orgánů, odborníci na informatizaci veřejné správy i vrcholní ma-
nažeři renomovaných rem, již podvanácté doprovodila mezinárodní konference V4DIS. Program
začal již v neděli odpoledne diskusním setkáním v královéhradeckém planetáriu a pokračoval
tradičním VIP večerem v Klicperově divadle. Během dvou dnů konference se uskutečnilo přes dvě
stě přednášek, diskusí a jednání, ve výstavní části se představilo více než 100 dodavatelských rem
a organizací a registrační listiny zaznamenaly 2365 účastníků.
www.isss.cz
18. ROČNÍK KONFERENCE JE MINULOSTÍ
ISSS 2015
ISSS2015_inz_MH_132x185.indd 1 26.5.2015 10:43:49
V komplexně pojatém řešení
kybernetické bezpečnosti mají
aplikační komponenty svou ne-
zastupitelnou roli. Funkcionalita,
kterou poskytují, je předpokladem
nebo významnou pomocí při im-
plementaci efektivních bezpeč-
nostních opatření.
Zákon o kybernetické bez-
pečnosti přímo uvádí aplikační
bezpečnost (§6, odst. 3, písm. i))
jako jedno z technických opatření
pro zajištění kybernetické bezpeč-
nosti. V odpovědně a komplex-
ně pojatém řešení kybernetické
bezpečnosti proto nelze vnitřní
zabezpečení vlastního informač-
ního systému opomíjet. Ohrožení
bezpečnosti informací, de nova-
né zákonem jako ohrožení jejich
důvěrnosti, integrity a dostupnosti
kromě jiného bezpečnou správu
identit, zabezpečenou komunikaci
se systémy třetích stran, monito-
ring chybových hlášení, bezpeč-
nou správu elektronických doku-
mentů, atd.
Identity Management (IDM)
Zajišťuje centralizované říze-
ní přístupových práv uživatelů.
Nástroj by měl být nezávislý vůči
aplikačnímu systému, pro který je
třeba detailním způsobem ošetřit
přístup k citlivým datům. IDM
poskytuje funkce, jako jsou de ni-
ce a správa rolí, jejich přidělování
a odebírání v čase, atd.
Garantované
dlouhodobé úložiště
Řešení ocení zejména orga-
nizace, které chtějí zodpovědně
vyřešit otázku důvěryhodného
pokladně, datovým schránkám,
certi kačním autoritám atd.
GINIS® DKS – Dokumentový
konverzní server
Umožňuje konvertovat doku-
menty do archivního formátu PD-
F/A-1b. Výsledné dokumenty po
konverzi je možné opatřit uzná-
vaným elektronickým podpisem
a časovým razítkem garantujícím
integritu dokumentu pro dlouho-
dobé uložení.
GINIS® GSP – GORDIC
Support Portál
Přináší zákazníkům možnost
komunikovat s aplikační, systé-
movou a bezpečnostní podpo-
rou prostřednictvím jednotného
kanálu. Umožňuje zadávat poža-
davky na řešení problémů, tyto
požadavky identi kovat a řešit
de novaným procesem a sledovat
historii transakcí a aktivit.
Administrativní audit (DAA)
Analyzuje data z reálného
provozu organizace a poskytuje
přehled o toku dokumentů v or-
ganizaci. Statisticky vyhodnocuje
toky dokumentů přes jednotlivé
informací (§ 2 odst. d) zákona)
může zásadním způsobem ohro-
zit fungování organizace i dalších
navázaných institucí a způsobit
škody materiální i nemateriální
povahy.
V pojetí společnosti GORDIC®
je jádrem řešení kybernetické bez-
pečnosti tzv. bezpečný produkt GI-
NIS®. Aktuální verze GINIS® obsa-
huje řadu volitelných komponent,
které umožňují zvýšit zabezpečení
existujících instalací GINIS® i apli-
kačních systémů třetích stran. Tyto
komponenty se označují jako mo-
duly CSG: Cyber Security GINIS®
a jejich funkcionalita podporuje
implementaci komplexních bez-
pečnostních opatření v souladu
s požadavky kybernetické bezpeč-
nosti napříč organizací. Umožňují
uložení digitálních dokumentů,
ať už provozují jakýkoliv systém
pro správu dokumentů.
Důvěryhodný archiv
Důvěryhodné archivy zajišťují
dlouhodobou ochranu, čitelnost
a integritu dat v čase. Architektura
jejich řešení by měla být vystavěna
na modelu OAIS, což zaručí, že
uživatel nepřijde o svá data ani
v případě migrace na jiný systém.
GINIS® AIB – Aplikační
internetová brána
Přináší přehlednou, jednotnou
a bezpečnou komunikaci všech
vašich aplikací s externími systé-
my. Bezpečně odděluje interní in-
formační systémy od prostředí in-
ternetu, zajišťuje centrálně řízenou
správu certi kátů pro autentizaci
vůči základním registrům, státní
osoby a organizační jednotky, do-
káže identi kovat anomálie a po-
tenciální bezpečnostní rizika ve
zpracování dokumentů.
Security monitor GINIS®
Poskytuje přehledné zobra-
zení stavu dostupnosti systému
GINIS®, sleduje jeho funkčnost
a reaguje na případné nestandard-
ní stavy. Modul kontroluje stav
jednotlivých komponent architek-
tury GINIS®, sleduje dostupnost
externích systémů potřebných
pro provoz IS, poskytuje přehled
přihlášených uživatelů a dalších
parametrů.
GINIS® DSG – Dohledový
systém GINIS®
Zajišťuje dohled se zaměřením
na konkrétní služby, jejichž pro-
vádění přímo souvisí s výkonem
působnosti dané organizace. Je
primárně zaměřen na kontrolu
dodržování termínů a kvality růz-
ných procesních postupů.
DOSTÁT POŽADAVKŮM ZÁKONA Č. 181/2014 SB.
O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI A JEHO
PROVÁDĚCÍCH VYHLÁŠEK VYŽADUJE DŮKLADNĚ
POROZUMĚT ARCHITEKTUŘE SYSTÉMŮ, POVAZE
SPRAVOVANÝCH AKTIV A NAVRHNOUT VHODNÁ
OPATŘENÍ PRO ELIMINACI RIZIK A ZAJIŠTĚNÍ
ODPOVÍDAJÍCÍ DŮVĚRNOSTI, INTEGRITY
A DOSTUPNOSTI INFORMACÍ.
Kybernetická bezpečnost: Bez zabezpečených systémů to nepůjde
FOTO: ISSS
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 13
inzerce
pracovní i soukromý, a to jim umožňuje jednoduše
prolínat pracovní a osobní aktivity.
A byť se někteří zaměstnavatelé dosud snaží za-
kazovat nebo alespoň omezovat používání chyt-
rých zařízení, zejména soukromých, pro pracovní
činnosti, ne vždy se jim to daří. Lidé jsou velmi
vynalézaví a chtějí-li používat nástroje, které jim
usnadňují práci, na zákazy či příkazy obvykle příliš
nedbají. Jednodušší je proto zajistit, aby využívání
mobilních zařízení bylo stejně bezpečné jako vy-
užívání pracovních počítačů, a přitom těžit z vý-
hod, které nabízí. Osobní výběr a pořízení nemusí
navíc znamenat, že zaměstnavatel nemůže na ná-
kup zařízení finančně přispět určitou částkou. Dů-
ležité je, že uživatel si může sám vybrat zařízení,
které mu vyhovuje, a může je využívat stejně dob-
ře k soukromým i k pracovním účelům.
Jak uchopit bezpečnost chytrých zařízení?
Pro počítače a notebooky mají podniky a or-
ganizace ve svých informačních systémech de-
finována a zavedena nezbytná a mnohdy velmi
přísná bezpečnostní pravidla, politiky a postupy.
Ve většině případů jim však chybí nástroj, který by
umožňoval systematicky uchopit a zajistit i bez-
pečnost používání chytrých mobilních zařízení.
Důvod je prostý. V oblasti počítačů a notebooků
jednoznačně převažuje operační systém Microsoft
Windows. Jde o známé prostředí, s nímž jsou roz-
sáhlé zkušenosti a pro něž jsou připraveny aplikace
a bezpečnostní systémy. U mobilních platforem
je prostředí na první pohled nesourodé. Používá
se několik typů operačních systémů s celou řadou
verzí a podverzí a každý výrobce si ještě operač-
ní systém upravuje sám. A neustále vznikají další.
Celou oblast je velmi složité pojmout a sjednotit.
Chytré telefony na pracovišti
Jsou obavy zaměstnavatelů z bezpečnostních rizik opodstatněny?
Mobilní zařízení dnes mohou obsahovat informace
minimálně stejné důležitosti jako třeba notebook
a jejich ztráta nebo zneužití může pro podnik
i úřad znamenat nemalé riziko. Problémy mohou
vzniknout třeba instalací škodlivých aplikací, které
hrozí sledováním obsahu telefonu či únikem cit-
livých údajů. Chytré telefony dnes rovněž běžně
umožňují získávat informace o své poloze a třetí
strana tak může celkem bez problémů sledovat
pohyb jejich uživatele. Největším rizikem je ale sám
uživatel. Nejrůznější možnosti využití chytrých mo-
bilních zařízení, například hry nebo sociální sítě,
jej mohou nejenom rozptylovat v práci, ale jsou
často otevřenou vstupní branou pro hackery nebo
nejrůznější škodlivý software. O krádeži či zneužití
mobilního telefonu nemluvě.
Ať zaměstnavatelé chtějí nebo nechtějí
Mobilní telefony jsou dnes již neodmyslitelnou sou-
částí každodenního života. Poskytovat je zaměst-
nancům v rámci pracovního poměru a umožnit
jim využívat je alespoň zčásti pro soukromé účely
mnohde patří k firemnímu standardu. Mobilní te-
lefony však neslouží jen k telefonování. Vyjadřují
osobnost, jsou doplňkem člověka i jeho vizitkou.
Nestačí, že jsou jen funkční. Jejich používání musí
přinášet radost, musí uživateli vyhovovat, musí se
mu líbit, musí jej reprezentovat. A nedosahují-li
firemní mobily podobných kvalit, lidé raději pou-
žívají i v práci svoje vlastní.
Používání soukromých zařízení v zaměstnání,
BYOD, zkratka pochází z anglického slovního
spojení „bring your own device“, tedy „přines si
do práce své vlastní zařízení“, není však žádnou
novinkou ani převratnou strategií. Nájemní dřevo-
rubci chodí již po staletí do lesa se svými vlastními
sekyrami, každý kuchař má své vlastní nože, kadeř-
nice nůžky a sekáč kosu. Zaměstnanci s tím, co jim
vyhovuje a co mají přizpůsobeno svým zvyklostem
a potřebám, pracují obvykle rychleji, lépe a tudíž
efektivněji. Mají k dispozici současně oba světy,
Stejná bezpečnost mobilů i počítačů
Služba O
2
Mobile Device Management, O
2
MDM,
pojímá zabezpečení mobilních zařízení systematic-
ky a dává mu skutečný řád. Dokáže, zjednoduše-
ně řečeno, bezpečnostní politiky definované pro
počítače a notebooky vyžadovat obdobně také
u chytrých telefonů a tabletů bez ohledu na to, zda
jde o zařízení firemní či soukromá. Běžné funkce
zabezpečení přístupu k mobilnímu zařízení zná-
mé z počítačů a notebooků, zákazu nebo naopak
povolení používat určité aplikace, možnosti uza-
mknutí ztraceného či ukradeného přístroje či do-
konce vymazání citlivých informací na dálku, jsou
doplněny propracovanými službami umožňujícími
bezpečně pracovat s dokumenty a e-maily. Pro kte-
roukoli mobilní platformu umožňuje O
2
MDM určit
a předepsat, co, jak, kdy a za jakých podmínek lze
na přístrojích vykonávat a co nikoli, které aplikace
je možné instalovat nebo jak nakládat s pracovní
elektronickou poštou a s jejími přílohami. Účinně
chrání před únikem citlivých informací. Při krádeži
nebo ztrátě přístroje je dokonce možné na dálku
ho zablokovat, případně data spojená s pracovními
aktivitami úplně vymazat. Jednoduše a spolehlivě
dokáže oddělit v mobilním zařízení pracovní a pri-
vátní světy. Zařízení dokonce nemusí být spravo-
váno jako celek, může v něm být vytvořen pouze
samostatně spravovaný pracovní prostor, vyhraze-
ný pro činnosti spojené se zaměstnáním. Privátní
a pracovní prostředí jsou tak vzájemně zcela oddě-
lena a soukromí majitele zůstává nedotčeno.
BYOD od O
2
O
2
v České republice jako jediný operátor rovněž
podporuje a usnadňuje nasazování BYOD. Náku-
pem poukázek umožňuje firmám a organizacím
jednoduše poskytnout svým zaměstnancům fi-
nanční příspěvek na pořízení nového mobilního
telefonu nebo tabletu. Poukázky lze přímo koupit
a zaplatit fakturou. Firmy, které využívají tzv. hard-
warovou banku, mohou na své zaměstnance také
převést část objemu do ní přidělených prostředků.
Je více než zřejmé, a růst oblastí využití i pokles
cen tomu jednoznačně nasvědčují, že nástup chyt-
rých telefonů a tabletů jako pracovních nástrojů
je nevyhnutelný. Je proto velmi důležité zvážit co
nejrychleji nasazení dostatečně silného nástroje,
který dokáže jejich bezpečné a hlavně řízené po-
užívání zajistit.
Podrobnosti lze nalézt na www.o2.cz/mdm.
Mobilita, nezávislost a nepřeberná
škála služeb přímo předurčují
chytré mobilní telefony a tablety
k tomu, aby se staly se doplňkem
a stále častěji i náhradou osobních
počítačů na pracovišti. Jejich
průniku do pracovních aktivit se
ubránit nelze a nejmodernější
trendy, například BYOD, mu ještě
více napomáhají. Do informačních
systémů podniků a organizací však
přinášejí nové hrozby a výrazná
bezpečnostní rizika.
„Naše cíle splnil projekt nad
očekávání. Systém je stabilní
a máme s ním spojené minimální
náklady na správu. Navíc jsme
uspokojili zvýšený zájem o BYOD
a poskytli zejména mladým
zaměstnancům jeho řešení.“
Ing. Jiří Nácovský, ředitel odboru projektové řízení
a IT provozní služby, Komerční pojišťovna
pracovní i soukromý, a to jim umožňuje jednoduše
prolínat pracovní a osobní aktivity.
A byť se někteří zaměstnavatelé dosud snaží za-
kazovat nebo alespoň omezovat používání chyt-
rých zařízení, zejména soukromých, pro pracovní
činnosti, ne vždy se jim to daří. Lidé jsou velmi
vynalézaví a chtějí-li používat nástroje, které jim
usnadňují práci, na zákazy či příkazy obvykle příliš
nedbají. Jednodušší je proto zajistit, aby využívání
mobilních zařízení bylo stejně bezpečné jako vy-
užívání pracovních počítačů, a přitom těžit z vý-
hod, které nabízí. Osobní výběr a pořízení nemusí
navíc znamenat, že zaměstnavatel nemůže na ná-
kup zařízení finančně přispět určitou částkou. Dů-
ležité je, že uživatel si může sám vybrat zařízení,
které mu vyhovuje, a může je využívat stejně dob-
ře k soukromým i k pracovním účelům.
Jak uchopit bezpečnost chytrých zařízení?
Pro počítače a notebooky mají podniky a or-
ganizace ve svých informačních systémech de-
finována a zavedena nezbytná a mnohdy velmi
přísná bezpečnostní pravidla, politiky a postupy.
Ve většině případů jim však chybí nástroj, který by
umožňoval systematicky uchopit a zajistit i bez-
pečnost používání chytrých mobilních zařízení.
Důvod je prostý. V oblasti počítačů a notebooků
jednoznačně převažuje operační systém Microsoft
Windows. Jde o známé prostředí, s nímž jsou roz-
sáhlé zkušenosti a pro něž jsou připraveny aplikace
a bezpečnostní systémy. U mobilních platforem
je prostředí na první pohled nesourodé. Používá
se několik typů operačních systémů s celou řadou
verzí a podverzí a každý výrobce si ještě operač-
ní systém upravuje sám. A neustále vznikají další.
Celou oblast je velmi složité pojmout a sjednotit.
Chytré telefony na pracovišti
Jsou obavy zaměstnavatelů z bezpečnostních rizik opodstatněny?
Mobilní zařízení dnes mohou obsahovat informace
minimálně stejné důležitosti jako třeba notebook
a jejich ztráta nebo zneužití může pro podnik
i úřad znamenat nemalé riziko. Problémy mohou
vzniknout třeba instalací škodlivých aplikací, které
hrozí sledováním obsahu telefonu či únikem cit-
livých údajů. Chytré telefony dnes rovněž běžně
umožňují získávat informace o své poloze a třetí
strana tak může celkem bez problémů sledovat
pohyb jejich uživatele. Největším rizikem je ale sám
uživatel. Nejrůznější možnosti využití chytrých mo-
bilních zařízení, například hry nebo sociální sítě,
jej mohou nejenom rozptylovat v práci, ale jsou
často otevřenou vstupní branou pro hackery nebo
nejrůznější škodlivý software. O krádeži či zneužití
mobilního telefonu nemluvě.
Ať zaměstnavatelé chtějí nebo nechtějí
Mobilní telefony jsou dnes již neodmyslitelnou sou-
částí každodenního života. Poskytovat je zaměst-
nancům v rámci pracovního poměru a umožnit
jim využívat je alespoň zčásti pro soukromé účely
mnohde patří k firemnímu standardu. Mobilní te-
lefony však neslouží jen k telefonování. Vyjadřují
osobnost, jsou doplňkem člověka i jeho vizitkou.
Nestačí, že jsou jen funkční. Jejich používání musí
přinášet radost, musí uživateli vyhovovat, musí se
mu líbit, musí jej reprezentovat. A nedosahují-li
firemní mobily podobných kvalit, lidé raději pou-
žívají i v práci svoje vlastní.
Používání soukromých zařízení v zaměstnání,
BYOD, zkratka pochází z anglického slovního
spojení „bring your own device“, tedy „přines si
do práce své vlastní zařízení“, není však žádnou
novinkou ani převratnou strategií. Nájemní dřevo-
rubci chodí již po staletí do lesa se svými vlastními
sekyrami, každý kuchař má své vlastní nože, kadeř-
nice nůžky a sekáč kosu. Zaměstnanci s tím, co jim
vyhovuje a co mají přizpůsobeno svým zvyklostem
a potřebám, pracují obvykle rychleji, lépe a tudíž
efektivněji. Mají k dispozici současně oba světy,
Stejná bezpečnost mobilů i počítačů
Služba O
2
Mobile Device Management, O
2
MDM,
pojímá zabezpečení mobilních zařízení systematic-
ky a dává mu skutečný řád. Dokáže, zjednoduše-
ně řečeno, bezpečnostní politiky definované pro
počítače a notebooky vyžadovat obdobně také
u chytrých telefonů a tabletů bez ohledu na to, zda
jde o zařízení firemní či soukromá. Běžné funkce
zabezpečení přístupu k mobilnímu zařízení zná-
mé z počítačů a notebooků, zákazu nebo naopak
povolení používat určité aplikace, možnosti uza-
mknutí ztraceného či ukradeného přístroje či do-
konce vymazání citlivých informací na dálku, jsou
doplněny propracovanými službami umožňujícími
bezpečně pracovat s dokumenty a e-maily. Pro kte-
roukoli mobilní platformu umožňuje O
2
MDM určit
a předepsat, co, jak, kdy a za jakých podmínek lze
na přístrojích vykonávat a co nikoli, které aplikace
je možné instalovat nebo jak nakládat s pracovní
elektronickou poštou a s jejími přílohami. Účinně
chrání před únikem citlivých informací. Při krádeži
nebo ztrátě přístroje je dokonce možné na dálku
ho zablokovat, případně data spojená s pracovními
aktivitami úplně vymazat. Jednoduše a spolehlivě
dokáže oddělit v mobilním zařízení pracovní a pri-
vátní světy. Zařízení dokonce nemusí být spravo-
váno jako celek, může v něm být vytvořen pouze
samostatně spravovaný pracovní prostor, vyhraze-
ný pro činnosti spojené se zaměstnáním. Privátní
a pracovní prostředí jsou tak vzájemně zcela oddě-
lena a soukromí majitele zůstává nedotčeno.
BYOD od O
2
O
2
v České republice jako jediný operátor rovněž
podporuje a usnadňuje nasazování BYOD. Náku-
pem poukázek umožňuje firmám a organizacím
jednoduše poskytnout svým zaměstnancům fi-
nanční příspěvek na pořízení nového mobilního
telefonu nebo tabletu. Poukázky lze přímo koupit
a zaplatit fakturou. Firmy, které využívají tzv. hard-
warovou banku, mohou na své zaměstnance také
převést část objemu do ní přidělených prostředků.
Je více než zřejmé, a růst oblastí využití i pokles
cen tomu jednoznačně nasvědčují, že nástup chyt-
rých telefonů a tabletů jako pracovních nástrojů
je nevyhnutelný. Je proto velmi důležité zvážit co
nejrychleji nasazení dostatečně silného nástroje,
který dokáže jejich bezpečné a hlavně řízené po-
užívání zajistit.
Podrobnosti lze nalézt na www.o2.cz/mdm.
Mobilita, nezávislost a nepřeberná
škála služeb přímo předurčují
chytré mobilní telefony a tablety
k tomu, aby se staly se doplňkem
a stále častěji i náhradou osobních
počítačů na pracovišti. Jejich
průniku do pracovních aktivit se
ubránit nelze a nejmodernější
trendy, například BYOD, mu ještě
více napomáhají. Do informačních
systémů podniků a organizací však
přinášejí nové hrozby a výrazná
bezpečnostní rizika.
„Naše cíle splnil projekt nad
očekávání. Systém je stabilní
a máme s ním spojené minimální
náklady na správu. Navíc jsme
uspokojili zvýšený zájem o BYOD
a poskytli zejména mladým
zaměstnancům jeho řešení.“
Ing. Jiří Nácovský, ředitel odboru projektové řízení
a IT provozní služby, Komerční pojišťovna
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/14 KVĚTEN | ČERVEN 2015
ekonomika a export
Neopouštějme ruský trh,
volají strojaři a energetici
AČKOLIV ČESKÝ
EXPORT ČELÍ NEJEDNÉ
VÝZVĚ, OD KRIZE NA
UKRAJINĚ PŘES SANKCE
PROTI RUSKU AŽ PO
MĚNOVOU NESTABILITU,
KRÁČÍ KUPŘEDU
DYNAMICKÝM
TEMPEM. JEDNA VĚC
ALE BRZDÍ TUZEMSKÉ
FIRMY V ROZLETU,
SHODLI SE ÚČASTNÍCI
BUSINESS SNÍDANĚ
„PODPORA EXPORTU
VE STROJÍRENSTVÍ
A ENERGETICE“.
STAGNUJÍCÍ EXPORTNÍ
FINANCOVÁNÍ.
Jan Pacas
Už pátý rok po sobě se může
Česká republika pochlubit klad-
nou obchodní bilancí. Vývoz vlo-
ni přesáhl tři a půl bilionu korun,
což představuje meziroční nárůst
o 7,5 procenta. I do budoucna
mají rmy zakázek poměrně
dost. „Zajímavé je, že kvůli vo-
latilitě kurzů náš export v dola-
rech ve srovnání s předloňským
rokem poklesl o 13 procent,“ po-
znamenal poradce Sekce zahra-
ničního obchodu na Minister-
stvu průmyslu a obchodu (MPO)
Petr Adrián.
Ne ve všech teritoriích se ale
českým rmám daří jako dřív.
Vývoz do Ruska zaznamenal
v prvním letošním kvartále
značný útlum. „Loňský rok ještě
nebyl tak dramatický. Dojížděly
staré smlouvy a na již uzavře-
né kontrakty se nevztahovaly
sankce, takže vývoz klesl jen
o 2,7 procenta. První čtvrtle-
tí 2015 už ale přineslo pokles
o 35 procent,“ upozornil ředitel
Odboru řízení exportní stra-
tegie a služeb na MPO Martin
Šperl. Na Ukrajině se přitom
pro tuzemské rmy rýsuje ještě
horší situace.
Ministerstva zahraničních
věcí (MZV) a průmyslu a ob-
chodu se snaží českým exporté-
rům útlum vývozu na východ od
našich hranic vynahradit a po-
moci jim s diverzi kací. Slouči-
la síť ekonomických diplomatů
a expandují se svými službami
do nových oblastí. „Zmínil bych
Rangún,Nairobi,Kazachstánne-
bo třeba Kuvajt. Za CzechTrade
určitě Šanghaj, Singapur či Ban-
galore,“ vyjmenoval zástupce
náměstka ministra zahraničních
věcí Ivan Jukl. Připomenul ta-
ké, že vzniká mapa oborových
příležitostí. „Teritoriální přístup
chceme nahradit oborovým, což
nám do budoucna pomůže v ur-
čování klíčových zemí,“ doplnil
Juklova slova Šperl.
Diverzifikace?
Záležitost na
pět až sedm let
Společnostem, které budují
své obchodní vztahy v Rusku
často i desítky let, se však výzvy
k diverzi kaci neposlouchají
úplně snadno. Opuštění pozic
na ruském trhu v devadesátých
letech se už totiž českým rmám
jednou nevyplatilo. Jejich pozice
zaujali Němci a Francouzi, při-
pomněli exportéři. „Pokud se
opět stáhneme, budou to ten-
tokrát Turci a Číňané,“ podotkl
předseda představenstva spo-
lečnosti Enkom Richard Benda
s tím, že přeorientovat se na jiný
trh je pro dodavatele investič-
ních celků záležitostí i na pět
až sedm let. Hlad Ruska po do-
vozu navíc pravděpodobně jen
tak neutichne. „Rusko potřebuje
restrukturalizovat svůj zastara-
lý průmysl, odněkud ty stroje
brát musí,“ podotkl technický
ředitel rmy KOVOSVIT MAS
Petr Váradi.
Ani krize na Ukrajině nebo
sankce proti Ruské federaci však
neleží exportérům v žaludku
tak, jako státní podpora export-
ního nancování. „V době krize
potřebujeme podpořit. K čemu
ale došlo ze strany České ex-
portní banky (ČEB) a pojišťov-
ny EGAP? Co udělaly pro to, aby
pozvedly exportní byznys? Nic,
zhoršily se podmínky a zvedla
spoluúčast,“ předestřel Benda.
Podle předsedy představen-
stva společnosti Alta Vladimí-
ra Plašila se Česko v podpoře
exportního nancování ocitlo
v situaci, ve které bylo před
dvaceti lety. „Závěr je pro nás
jasný. Naučíme se znovu dělat
malé obchody do 200 milionů
korun. U větších se nemůžene
na ČEB a EGAP spolehnout,“
tvrdí Plašil.
Bez podpory ČEB a EGAP se
přitom české podniky v mnoha
případech prostě neobejdou,
shodli se exportéři. „V České
republice nejsou snad kromě
Škodovky rmy, které by svými
zkušenostmi v zahraničí něko-
ho oslnily. Jen těžko můžeme
konkurovat mezinárodním ma-
tadorům s desítkami a stovkami
referencí, pokud nepřineseme
konkurenční výhodu dobré-
ho exportního nancování,“
upozornil člen představenstva
a ředitel Úseku realizace v ČEZ
ESCO Peter Suchý.
Rýsuje se tedy na obzoru
změna? „Jednoznačně bude mu-
set nějaká nastat,“ zavěštil Šperl.
Rozetnout začarovaný trojúhel-
ník Ministerstva nancí, MPO
a České národní banky, který
exportní banku i pojišťovnu
úkoluje, ale nebude nic jedno-
duchého. Priority jednotlivých
institucí totiž není lehké sklou-
bit. Přesto se možná blýská na
lepší časy už teď. „Máme obmě-
něnou a velmi kvalitní dozorčí
radu a pracujeme na zlepšení,“
přislíbil ředitel Odboru exportní
nancování v ČEB Igor Ovčáčík.
U menších projektů začíná ČEB
například spolupracovat s Čes-
komoravskou záruční a rozvo-
jovou bankou. Vůči konkrétním
obchodním transakcím je ČEB
schopná se zaručit i u komerč-
níc bank.
I ty jsou ale do značné míry
závislé na EGAPu, stejně jako
ČEB. „Bez něj nejsme schopni
nancovat větší zakázky do za-
hraničí. Snažili jsme se hledat
jiné cesty, například přes ko-
merční pojišťovny. Vždy to ale
budou pouze doplňky,“ potvrdil
manažer strukturovaného ex-
portního nancování UniCredit
Bank Jiří Flégl. Klíčová je pro
komerční banky hlavně výše
pojistného krytí. „Minulý týden
jsme slavnostně odsouhlasili re-
kordní transakci do Ruské fede-
race. Vzápětí jsme ale obdrželi
informaci, že se bude snižovat
pojistné krytí. Realizace zakázky
pro nás najednou bude dvakrát
rizikovější,“ posteskl si Flégl
a dodal, že se s EGAPem a ČEB
rádi podělí o své zkušenosti
s tím, jak podpora exportního
nancování funguje v zahraničí.
Na business snídani společnosti Magnus Regio se sešli představitelé zřad
nejvýznamnějších exportérů ve strojírenství a energetice.
FOTO:Attila Racek
VIDEOREPORTÁŽ
z business snídaně
Generální partner Partner
INZERCE
„Bílí krasavci“ RENOCARU BMW
Štěpánka Motlíčková
a Jarek Přichystal
Jeden z mála okamžiků
dne se sluníčkem
Květnový 7. ročník GOLF CUPu
Moravského hospodářství – tentokrát
turnaj se španělskou jiskrou
Ačkoliv příslovečného španělského slunce si přátelé
a partneři Moravského hospodářství při turnaji na Kaskádě
v Jinačovicích u Brna příliš neužili, krev v žilách jim rozproudil
nejen zápal pro hru, ale například i latinskoamerické rytmy
při vystoupení mistrů Evropy v tanci Tary Brohak a Davida
Odstrčila. A kdo se chtěl opravdu zapotit, vyzkoušel si
na trenažéru, jaké to je zkrotit si divokého býka. Večerní
posezení u skleničky vína ale potvrdilo starou pravdu,
že nejlépe stejně zahřeje společnost dobrých přátel.
Obchodní ředitel společnosti ABB Bedřich Koukal
při prvním odpalu
Část organizačního týmu Magnus Regia, vždy s úsměvem Nejlepší hráči turnaje
Jeden z partnerských flightů pod vedením Pavla Kocoura
Ukázky latinskoamerických tanců mistrů EvropyTary Brohak
a Davida Odstrčila
Krocení zlého býka
FOTO: Ivana Nyitrayová
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 15
ekonomika a export
Padnou poslední
obchodní bariéry mezi
Evropou a USA?
NEJVĚTŠÍ ZÓNA
VOLNÉHO OBCHODU
NA SVĚTĚ, KTERÁ
BY ZAHRNULA
EVROPSKOU UNII
A USA, SE STANE
SKUTEČNOSTÍ
V PŘÍPADĚ SCHVÁLENÍ
OBCHODNÍ DOHODY
MEZI TĚMITO
MOCNOSTMI.
Ladislav Koubek
Česká republika úmluvu zná-
mou jako Transatlantické ob-
chodní a investiční partnerství
(TTIP) podporuje. „Zásadním
přínosem této dohody je odbou-
rání hlavních tarifních a netarif-
ních překážek pro transatlantic-
ký obchod,“ řekl Moravskému
hospodářství ministr průmyslu
a obchodu Jan Mládek. Souhla-
sí s ním i europoslankyně Olga
Sehnalová. „Možné přínosy jsou
ve zjednodušení vzájemného ob-
chodu, ze kterého by mohli těžit
nejen podnikatelé, ale i spotřebi-
telé lepší nabídkou zboží a služeb
a také zaměstnanci, pokud pove-
de k navýšení počtu pracovních
příležitostí,“ vysvětlila.
Cílem dohody má být uvol-
nění dnes už relativně malých
obchodních bariér mezi USA
a Evropskou unií. „Ve zkratce
a velmi zjednodušeně o ní mů-
žeme také říci, že se jedná o hos-
podářskou hráz vůči vzrůstající-
mu hospodářskému vlivu Číny,“
doplnil zajímavý aspekt poslanec
Evropského parlamentu Tomáš
Zdechovský.
Obchodní smlouva mezi EU
a USA je nejen ekonomickým, ale
také strategickým a politickým
projektem. Bývalý guvernér Čes-
ké národní banky a europoslanec
Luděk Niedermayer upozorňuje
na její potřebnost zejména v sou-
časné době, kdy Světová obchod-
ní organizace (WTO) nefunguje
a pokrok v liberalizaci obchodu
uvázl. Zároveň poukazuje na to,
že některé hlasy proti smlouvě
souvisejí s náladou ve společnos-
ti, která je často antiamerická.
Příliv
nekvalitního
zboží
„Jsem přesvědčen, že dob-
rou, vyváženou a rychle přijatou
smlouvu potřebujeme. TTIP by
mohl mít velký význam právě pro
EU, protože EU je daleko více ex-
portně zaměřena než USA. Jsem
potěšen, že TTIP je podporován
českými podnikateli, vládou
i většinou českých europoslan-
ců,“ říká Niedermayer.
Vůči smlouvě panují ale i vý-
hrady. Ty se týkají například
arbitrážního řešení sporů mezi
státem a investory. „Největší oba-
vy jsou z posílení moci korporací
na úkor států a nekontrolované-
ho přílivu nekvalitního zboží.
Vyjednávací mandát Unie je ale
takový, že nesmí dojít k žádné-
mu snížení nároků na standardy
zboží. Ve skutečnosti ale změ-
ny v praxi nebudou příliš veli-
ké kvůli už tak nízkým ob-
chodním bariérám
mezi oběma
břehy Atlanti-
ku a Evropskou
unií. Navíc se
v současnosti dě-
lá vše pro to, aby
jednání probíhala
víc transparentně,
a předcházelo se tím
šíření různých kon-
spiračních teorií,“ popsal
možné komplikace Zdechovský.
Podle něj schválení smlouvy
nelze očekávat dříve než v roce
2016 a už samotné vyjednání
TTIP bude důležitým okamži-
kem v transatlantických ekono-
mických vztazích.
Smlouva tedy stále ještě ne-
ní vyjednána. Finální dokument
bude muset být kompromisem
mezi oběma stranami. „Bude zá-
ležet na jednotlivých sektorech,
jak příležitosti, které TTIP při-
nese, využijí. Je, ale už nyní jas-
né, že v některých odvětvích to
bude komplikovanější. Má nej-
větší obava je, že se vyjednávání
a následná rati kace smlouvy
protáhne, ne-li dokonce zadrh-
ne, což bude pro EU a Českou
republiku nevýhodné. Dále mám
obavu, aby se TTIP nezúžil na
oblasti, na kterých se jednoduše
shodneme. To by mělo na celko-
vou podobu smlouvy negativní
dopad,“ uzavřel Niedermayer.
INZERCE
Jan Mládek:
Nepodpoříme dohodu,
která by vedla
ke snižování standardů
Na to, co přinese zóna volného obchodu mezi Evropskou unií
a Spojenými státy, jsme se zeptali ministra průmyslu a obchodu
Jana Mládka.
Jak vnímáte přínosy připravované obchodní dohody
mezi EU a USA?
Zásadním přínosem této dohody je odbourání hlavních tarifních
a netarifních překážek pro transatlantický obchod. Jednoduše
řečeno: obchod s USA výrazně zlevní a zjednoduší – měla by být
odbourána většina cel, měla by zmizet zbytečná administrativní
zátěž tím, že tam, kde jsou standardy stejné, by mělo docházet
k uznávání certi kací, homologací, inspekcí a podobně.
Jaké jsou hlavní výhrady proti TTIP?
Mezi hlavní výhrady patří, že by dohoda mohla snížit stávající
evropské standardy nebo se často objevují kritické hlasy vůči
systému arbitráží (systém řešení sporů investor-stát, takzvaný
ISDS). Pozice České republiky je v tomto jasná: nepodpoří
dohodu, která by vedla ke snižování standardů, ať už jde
o ochranu spotřebitele, životního prostředí, u ochrany investic
předpokládáme, že se zásadním způsobem bude modernizovat
naše stávající bilaterální úprava. Rozhodně systém ISDS nesmí
omezovat právo států regulovat.
O kolik by podle vás po vstupu dohody v platnost mohla
stoupnout obchodní výměna mezi našimi zeměmi?
Existují různé odhady podle scénářů, jak bude dohoda
ambiciózní. Nejméně optimistický scénář, založený na dohodě
o odstranění celních bariér, by se na hospodářském růstu ČR
promítl nárůstem HDP o 0,17 procenta. Optimistický scénář,
založený na plné liberalizaci, respektive odstranění hlavních
netarifních bariér, by mohl vést k růstu HDP až o 2,58 procenta.
Pro Evropskou komisi by uzavření dohody mohlo do roku 2027
zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 procenta (a o 0,4 procenta
HDP USA), což by v případě EU znamenalo mezi 68 až
119 miliardami euro ročně, pro USA 50 až 95 miliard euro ročně.
Jaké další kroky by podle vás mohly přispět podpoře obchodu
se Spojenými státy?
Samozřejmě že stát podporuje české rmy v jejich expanzi
na americký trh stejně jako v jiných teritoriích (asistence
zastupitelských úřadů a služby agentur ministerstva –
CzechTrade, CzechInvest, podpora účasti na veletrzích
a výstavách). Já sám jsem například tento měsíc vedl
podnikatelskou delegaci zaměřenou na letecký průmysl do
Spojených států. USA jsou také zásadním trhem z hlediska
technologické vyspělosti a řada českých rma dostala díky
programům státu (CzechAccelerator) možnost převést své
projekty do USA.
LADISLAV KOUBEK
Vzájemný obchod bude jednodušší a těžit z něj budou jak podnikatelé, tak i spotřebitelé širší
nabídkou zboží a služeb.Takové výhody může ve zkratce přinést úmluva mezi Evropou a USA,
známá hlavně pod zkratkou TTIP. Politici se ale obávají i přílivu nekvalitního zboží a snižování standardů.
chodním bariérám
unií. Navíc se
v současnosti dě
lá vše pro to, aby
jednání probíhala
víc transparentně,
a předcházelo se tím
šíření různých kon
spiračních teorií,“ popsal
Čtvrt století lásky k jedné značce
TOLIK VOZŮ BMW
POHROMADĚ JAKO
V BRNĚNSKÉM
RENOCARU NEUVIDÍTE
ANI VE FABRICE ZNAČKY
V DINGOLFINGU. NENÍ
TO ALE JEN OHROMUJÍCÍ
ŠÍŘE NABÍDKY NA
PĚTAČTYŘICETI TISÍCÍCH
METRECH ČTVEREČNÍCH
AREÁLU VE SLATINĚ,
ŠPIČKOVÝ SERVIS NEBO
MODERNÍ LAKOVNA,
CO DĚLÁ Z RENOCARU
JEDNOHO Z NEJLEPŠÍCH
PRODEJCŮ AUT V ČESKU.
Když se Miloš Vránek mladší,
obchodní ředitel Renocaru rozpo-
vídá v příjemném prostředí kavár-
ny brněnského autosalonu o BMW,
je jasné, že za úspěchem rmy, kte-
rá letos slaví pětadvacáté výročí,
stojí mnohem víc. Nekompromisní
důraz na spokojenost zákazníka,
ale také hluboce osobní pouto
k vozům mnichovské automobilky.
Co si slibují zákazníci od
BMW jako od značky?
Pro některé je to splnění dět-
ského snu. Pro jiné představuje
BMW tradiční, kvalitní, špičkovou
německou značku. A jsou zákaz-
níci, kteří si BMW kupují proto,
že chtějí mít radost z jízdy. Když
vystoupíte z Bavoráku, nikdy se
nebudete mračit.
A co očekává zákazník od
špičkového prodejce?
prvoplánově jako luxusní auta.
BMW je značka komfortní, ale
zároveň svěží a dynamická. A to
nejenom ve výkonnostních para-
metrech, ale i co se týče technolo-
gií. Často je o krok před ostatními.
Je takový i Renocar?
Půjdeme si prohlédnout náš
servis, kde odbavíme až padesát
aut denně. Nebo moderní lakov-
nu, která udržuje absolutně nej-
vyšší standard evropského formá-
tu. Posoudit to ale musí hlavně
naši zákazníci.
BMW je značka se stoletou
tradicí. Prodáváte ale i MINI
Coopery. To je takový zázrak
rebrandingu poslední doby.
To říkáte úplně přesně. MINI
Cooper už dnes není tou „motoká-
rou“ jako před čtyřiceti lety. Nyní
jde o moderní, trendy auto, napě-
chované nejnovějšími komunikač-
ními technologiemi. Není nejlev-
nější a víte proč? V ceně za značku
MINI platíte za jedinečnost, ale
i za technologickou důslednost,
kvalitu a bezpečnost. Auto jako
MINI nemá k sobě konkurenta.
Kolik takové autíčko stojí?
Řekl bych, že zrovna teď je
perfektní příležitost si jej pořídit.
Vzděláním jste lékař, to je
poněkud neobvyklá průprava
na obchodního ředitele dealera
BMW.
To ano, ale vztah ke značce si
vytvářím doslova celý život. Prv-
ní auto, které si tatínek v osmaše-
desátém koupil, bylo BMW. A já
jsem se v něm před šestačtyřiceti
roky narodil. V roce 1990 pak za-
ložil táta s mým bratrem Renocar.
A když měla rma našlápnuto
stát se jedničkou na českém trhu,
bylo dobré přiložit ruku k dílu.
Jako synové jsme chtěli dopřát
tatínkovi klidný důchod, aby si
mohl užít toho, co celý život bu-
doval.
Prozraďte, co bylo klíčem
k onomu pětadvacetiletému „su-
ccess story“, kterým Renocar je?
BMW známe a baví nás, místo
této značky tu jednoduše nemůže
stát žádná jiná. A to, co děláme,
děláme rádi a na plno. Denně
jsme v kontaktu s našimi zákazní-
ky. Právě oni jsou pro nás největší
inspirací. Neustále se ptáme, co
jim u nás vyhovuje a co naopak
postrádají. Díky tomu se učíme,
kterým směrem jít.
Od BMW očekáváte více než
dynamiku, bezpečné a pohodl-
né cestování. Očekáváte po všech
stánkách dokonalý a spolehlivý
vůz. A BMW Vám navíc přidá již
zmiňovanou radost. A stejně tak
v Renocaru sázíme na solidnost
a porozuměnípotřebámzákazníka.
Ani jednou zde nepadlo slovo
luxus.
Takovýpojemdonašehoslovní-
ku nepatří. My nevnímáme BMW
Chceme dostat MINI na české sil-
nice, a proto jsme k našemu výročí
připravili limitovanou edici pěta-
dvaceti vozů, které nabízíme ne za
půl milionu, což je běžná cena, ale
za 399 tisíc korun.
Akdybychchtěljezditv BMW,
kolik si mám připravit peněz?
Možná vás to překvapí, ale ne-
musíte mít nutně na kontě milion.
Ani se nemusíte upsat na tři nebo
čtyři roky. U konkrétních modelů
nabízíme nově operativní proná-
jem. Takže komfortní, městské
BMW 2 Active Tourer vás stojí
7200 korun měsíčně bez daně.
Včetně všech servisních služeb,
pojistek i zimního obutí. A pokud
se vaše poměry změní, máte svo-
bodnou možnost se rozhodnout,
jestli si pořídíte model větší, nebo
jestli nám auto jednoduše vrátíte.
Jaké BMW řídíte vy?
S trochou nadsázky mohu říct,
že takové, které na mě zbude. Pro
násjeopravduzákazníknaprvním
místě. Takže pokud mi asistent-
ka zavolá, že by si zákazník rád vy-
zkoušel třeba BMW X5 M50 diesel,
dám jí své klíčky a přesednu do
jiného vozu. Díky tomu já i můj
bratr dokonale známe celý vozový
park naší automobilky.
Miloš Vránek se syny Milošem a Pavlem v nové servisní hale
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/16 KVĚTEN | ČERVEN 2015
malíři na Moravě
MICHAL HALVA:
Rád balancuji na hranici mezi tragikou a komikou
GALERISTÉ:
V Halvových obrazech se spojuje poetická hravost s až dětskou fantazií
■ Ať už se Michal Halva vrhne na jakékoliv
téma, jeho dílo zaujme na první pohled. I vážné
náměty maluje hravě, vytříbenou technikou
s nezaměnitelným rukopisem. „V každém obraze
racionálně a zároveň s poetickou hravostí
uchopuje prostor a čas, aniž by se těmito
veličinami nechal jakkoliv omezovat, a v nich
pak úsměvně propojuje realitu světa dospělých
s dětskou fantazií,“ přiblížila Marcela Vraspírová
z Galerie Vysočina.
■ Halva se nebojí pohrát si s písmem, jeho obrazy
se zdají tajuplné, jakoby zašifrované. „Jsou plné
symbolů a uměleckých zkratek, divákovi umožní
rozvinout svou vlastní fantazii. Svou barevnou
kompozicí, strukturou a originální kombinovanou
technikou jsou na současné výtvarné scéně zcela
jedinečné a nezaměnitelné,“ popsala Pavla Kincová
ze stejnojmenné galerie.
■ Nezřídka propašuje autor do svého obrazu
vtípek, názvy jeho děl překvapí a pobaví. „Třeba
jeho obraz Brouk zasažený kapkou deště mi visí
v ložnici naproti posteli a hned po ránu dodává
radost do nového dne, nebo Anděl surfující na
měsíci či Nautilus pronásleduje velkou rybu a tak
dále a tak podobně,“ ilustrovala na příkladě Petra
Kunešová z Galerie Aviatik. S podobným smyslem
pro humor přistupuje například i k psaní velmi
výstižné poezie.
■ Dílo Michala Halvy zaujme hlavně citlivé
a vnímavé milovníky umění. „Do jeho obrazů je
nutno se ponořit, naladit se na stejnou ,frekvenci‘
jako autor, který poctivě do každého obrazu vkládá
své představy a vidění světa,“ řekla Kincová. Není
ostatně náhodou, že velmi úspěšně vystavuje
v Japonsku, v tradiční zemi kaligra e a obdivu
k jednoduchosti a čistotě tvaru. „Zajímavé však je,
že i když používá často ostré linie, obrazy nás pustí
do jiného světa plného klidu a veselosti,“ shodli
se Juro Dovičín a Libuše Vyskočilová z galerie
v Malhostovicích.
Pokud někdy narazíte na Michala Halvu
samotného v lese, vězte, že jste mu dost
možná pokazili svérázný happening, při
kterém ho hlavně nikdo neměl vidět. Že jste
o takové věci ještě neslyšeli? Nebojte, nejste
kulturní barbaři. Slyšet jste o ní totiž ani
neměli. I když ho tyto odvážné výpravy
do hájemství dosud neprozkoumaných
uměleckých forem zřejmě neproslaví, nemusí
litovat . O to už se postaraly jeho obrazy.
„Dopředu vás upozorňuji, já o umění moc
mluvit neumím. Kdybych byl řečníkem, tak
nestojím tady, ale někde v Parlamentu,“ varuje
Michal Halva, zatímco mě úzkou uličkou mezi
štosy obrazů vede ke křeslu. Už jen vstoupit
do jeho ateliéru je hotový zážitek. Pokud jste
mohutnější postavy, jako autor tohoto článku,
nevyhnutelně se cítíte jako slon v porcelánu.
Jeden špatný krok a už škobrtáte o rám.
M :
Stažen z kůže a posypán solí
utíkám a křičím: „Au to bolí!“
(Autor básní: Michal Halva)
V relativním bezpečí křesla spouštím diktafon
a zeptám se na první věc, která mě při
pohledu na hravé a pestrobarevné obrazy
kolem napadne. Připadá mi, že se všemi si
Michal Halva užil kopec legrace. „Práce je
pro mě rozhodně zábava,“ potvrzuje malíř.
„Nicméně v tom kumštu, který dělám, mám
více poloh. Některé jsou vážnější. Inspirují
mě například místa, kudy prošly dějiny –
vykopávky a archeologická naleziště. Jindy se
zas snažím do obrazu propašovat nějaký vtip,“
pokračuje. „Rád používám humor, dokonce
mám někdy pocit, že vůbec nejsem schopný
mluvit vážně.“
P :
Klidně budu katolík!
… za kolik?
To mě zaujme. Zeptám se na konkrétní
příklad a pan Halva se najednou zdá být ve
svém živlu. „Víte co namaloval František
Tichý, když měl ztvárnit bídu? Holej zadek
a přes něj pavučinu,“ usměje se výtvarník.
„Takový humor mě oslovuje. Vtip, ale přitom
vystihuje podstatu,“ dodává. Když chci
vědět, jak v tvorbě žertuje on, odpoví: „Baví
mě balancovat na hranici mezi komikou
a tragikou. Tento obrázek se například jmenuje
,Jogín, který si umí dát nohu za krk, ale už ji
neumí vrátit zpět‘.“ Pousměji se, ale výtvarník
ještě nekončí. „Většina lidí si řekne, že je to
dobrý fór. Ale když si představíte chudáka
chlapa, který celý zbytek života stráví s nohou
za krkem, jde spíš o tragédii,“ zapřemýšlí.
Nezbývá mi než souhlasit a pořádně si
Jogína prohlédnu. Potlačím touhu přejet
rukou po výrazné struktuře obrazu nebo
blíž prozkoumat záhadné nápisy a raději se
zeptám, kdy se Michal Halva k malování
dostal poprvé. „Myslíte, jestli jsem se
nenarodil se štětcem v ruce?“ nadzvedne
obočí. Ne – ptám se spíše proto, že v jeho
obrazech cítím hodně z dětské fantazie,
kterou neomezují žádné zábrany. „To je
ono,“ pookřeje umělec. „Přesně to mě
nutí ke stylizaci do dětského projevu,“
dodá a vzpomene na Picassa, který řekl, že
v patnácti maloval jako Velasquez, ale celý
život mu trvalo naučit se malovat jako dítě.
„Jde o to pracovat s uměleckou svobodou,
kterou dnes máme, a rozložit formu obrazu.“
A nebojí se ani šílenějších experimentů.
„Protože mě baví navštěvovat stará místa,
vymyslel jsem si takovou techniku, říkám jí
autentická kresba. Mám skicák, ale nevozím si
s sebou tužky. Maluji přímo tím, co najdu na
místě. Třeba když na hřbitově rostou muškáty,
jeden si utrhnu a namaluji si jím takovou
poznámku. Nebo například mrtvým hadem
přejetým na silnici. Kozím bobkem. Materiálu
je všude spousta,“ tvrdí malíř, který si ze
svých cest po Japonsku, kde jeho obrazy sklízí
veliký úspěch, přivezl jako vzpomínku papír
zašpiněný o Tokijskou dlažbu.
Michal Halva ale nezůstává jen u malby, stejně
odvážně přistupuje i k dalším oblastem umění.
Píše vtipné básničky a nevyhýbá se originálně
pojatému happeningu či performanci. Jen
pro připomenutí – happening je netradiční
umělecká forma se záměrem šokovat nebo
provokovat diváka a vtáhnout ho do akce.
Čím více se sejde lidí a čím více se je podaří
zaujmout, tím je pro umělce zajímavější.
Performance je potom událost, při které se
umělec chová pro určitou skupinu lidí určitým
způsobem. Vše se samozřejmě natáčí a fotí.
„Moje světové prvenství je v tom, že oba
druhy těchto akcí rád dělám, ale podstatné
pro mě je, aby u toho nikdo nebyl a nikdo to
nedokumentoval,“ přibližuje Michal Halva.
Jednou například stál zcela sám hodinu v lese
tak, aby jej nikdo neviděl. „Myslím, že tohle
se skutečně podařilo,“ mrkne malíř. Jindy zas
uspořádal performanci na cyklistické stezce,
která spočívala ve snaze strávit na místě celé
odpoledne a nenechat se porazit. „Což je na
křižovatce cyklistických stezek u Olympie
opravdu veliké umění,“ upozorňuje malíř.
P N :
Ve Zlaté kapličce
dnes bude drama
Já ve sklepení přikrčen
hraju si se sirkama
I když by se mohlo zdát, že na jednoho
člověka je to aktivit a zájmů až až, Michal
Halva u nich ani zdaleka nekončí. Je například
i vášnivým entomologem a v řadě jeho obrazů
můžeme zaznamenat inspiraci světem hmyzu.
„Že bych se ale za brouky pachtil někde
v deštných pralesech Amazonie, to nehrozí.
Vystačím si s Jeseníky nebo Chřiby. Zrovna ve
Chřibech se mi nedávno podařilo chytit slušně
velké klíště,“ uzavírá autor.
Čtenáři pozor, jednou z oblíbených forem humoru Michala
Halvy je mysti kace. Něvěřte proto nutně všemu, o čem se
v tomto článku dočtete. Většině ale můžete. Možná...
JAN PACAS
3 4 5 6
1 2
1 · Ostrov s tajemným diskem
2 · Tygr ve výskoku
3 · Jogín, který si umí dát nohu za krk,
ale už ji neumí vrátit zpátky
4 · Bělostný koráb
5 · Dvě holky, co spolu rády tancujou
6 · Nikdy dosti zdvořilosti
(vše kombinovaná technika)
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 17
bezpečné město
INZERCE
Do Brna se sjeli strážníci
a policisté z celé republiky
S TROCHOU NADSÁZKY
LZE ŘÍCT, ŽE SE
21. DUBNA BRNĚNSKÝ
HOTEL VORONĚŽ
STAL NA NĚKOLIK
HODIN JEDNÍM
Z NEJBEZPEČNĚJŠÍCH
MÍST V ČESKU. SEŠLO
SE V NĚM NA 150
ZÁSTUPCŮ MĚSTSKÝCH
A OBECNÍCH POLICIÍ
I POLICIE ČR NA
KONFERENCI, KTEROU
ZORGANIZOVAL
VYDAVATEL
MORAVSKÉHO
HOSPODÁŘSTVÍ,
SPOLEČNOST MAGNUS
REGIO.
Jan Pacas
Hned na úvod se účastníci
konference dozvěděli o změnách
plánovaných v novele zákona
o obecní policii. Přísněji se napří-
klad bude posuzovat bezúhonnost
lidí, kteří obecní policii řídí, tedy
většinou starostů nebo zastupite-
lů, i samotných strážníků. U těch
nebude stačit jen čistý trestní
rejstřík, ale půjde se až na opis
z evidence. „To znamená, že se ne-
přihlíží k zahlazení odsouzení ani
k amnestii či milosti prezidenta,“
přiblížila vedoucí Oddělení obecní
policie, zbraní a dopravního inže-
nýrství na Odboru bezpečnostní
politiky Ministerstva vnitra Mile-
na Bačkovská.
Strážníci by podle úpravy zá-
kona mohli také vstupovat do
restaurací, heren a kasin i mimo
otevírací dobu, aby mohli zkontro-
lovat, že se tam nepodává alkohol
lidem mladším 18 let nebo jestli se
nezletilí neúčastní hazardu. Širší
pravomoci by mohli strážníci do-
stat i při přepravě zadržených lidí.
Novela se má dotknout i spolu-
práce obecních policií s tou státní.
Ta sice podle vedoucího Odboru
služby pořádkové policie na Kraj-
ském ředitelství policie Jihomo-
ravského kraje Pavla Novotného
funguje dobře, přesto se ale upraví
například praxe uzavírání koordi-
načních dohod. „Přijímaly by se
na čtyři roky a připravovala by se
zpráva o jejich plnění, kterou by-
chom zveřejnili na internetu, aby
bylo vidět, co dohoda přinesla,“
doplnila Bačkovská.
Osud novely je ale zatím ne-
jistý. Čeká ji ještě složitý proces
schvalování v Parlamentu, při kte-
rém můžou přijít poslanci a se-
nátoři s řadou pozměňovacích
návrhů. Minulý pokus o změnu
zákona v roce 2013 se kvůli nim
rozhodl tehdejší ministr vnitra Jan
Kubice stáhnout. Pokud by ale šlo
vše podle plánu, mohla by novela
začít platit na začátku roku 2017.
Novinkou je také vznik Unie
obecních a městských policií Čes-
ké republiky. Ta funguje od května
loňského roku. Původně s ideou
přišla Městská policie Ostrava, po-
stupně se ale přidávají další a dnes
funguje například i na Jihlavsku.
Sdílí zkušenosti
a společně řeší
problémy
„Sdružuje pod sebe menší
městské policie, jejichž ředitelé
se pravidelně scházejí a řeší pro-
blémy aplikační praxe,“ vysvětlil
člen prezídia Unie v postavení
kontrolora Radek Ondruš. Cílem
projektu je odstranit chybějící
článek mezi velkými a malými
městskými policiemi a vytvořit
informační systém pro předává-
ní poznatků a zkušeností. „Je jen
málo věcí, které už někde někdo
neřešil,“ doplnil Ondruš.
Se spoustou problémů může
strážníkům a policistům pomo-
ci technika. Informační systémy
dnes například umožňují policii
v reálném čase zobrazovat na digi-
tální mapě, kde má síly, co zrovna
strážníci dělají, jak rychle a jakým
způsobem se pohybují a řadu dal-
ších informací. Pomocí mobilních
aplikací zase strážníci přímo v te-
rénu pořídí a prolustrují veškeré
potřebné údaje v reálném čase.
„Informační systém musí hlav-
ně zvýšit efektivitu práce,“ uvedl
Daniel Bednařík, předseda před-
stavenstva společnosti FT Tech-
nologies, která dodala informační
systémy třeba pro městské poli-
cie v Pardubicích nebo ve Zlíně.
Takové systémy přitom nemusí
policie za drahé peníze kupovat
jako celek. „Můžou si je pořídit
i ve formě služby,“ předestřel ma-
nažer obchodního oddělení rmy
inQool, která dodala informační
systém například pro Městskou
policii Litvínov.
Strážnici dnes totiž jen ne-
kontrolují marginální přestupky,
ale zpracovávají ohromné množ-
ství dat, což nebývá jednoduché.
„S každou novelou přibývají další
a další dokumenty. Strážník bě-
hem pěti minut něco zjistí a půl
hodiny k tomu něco sepisuje,“
komentoval vývoj Vít Cvrček ze
společnosti VERA. Jednou z ta-
kových změn má být podle něj
i novela zákona o přestupcích,
která zřídí evidenci přestupků,
se kterou budou muset strážníci
komunikovat. „VERA pracuje na
tom, abychom všechnu tu admi-
nistrativu zautomatizovali,“ dodal
Cvrček.
Obecním a městským policiím
ale nepomáhá v jejich každodenní
práci jen nový so ware, ale také
hardware. Nové typy pistolí P07
a P09 představila Česká zbrojov-
ka. „Zachovali jsme ergonomii,
zvýšili odolnost a například za-
oblili hrany, aby zbraně netrhaly
oděv při skrytém nošení. Navý-
šili jsme také kapacitu zásobní-
ku,“ představil modely Product
manager České zbrojovky Jakub
Sondel. Pozadu s inovacemi ne-
zůstal ani výrobce radarů pro mě-
ření rychlosti společnost RAMET,
která prezentovala moderní rada-
rové měřiče RAMER 10 v kom-
paktním modulárním provedení,
které lze použít mnoha způsoby,
od umístění na trojnožku až po
zabudování do auta. „Pro ně-
které typy vozidel jsme schopni
zajistit skrytou zástavbu. Řidiči
měřených vozidel vůbec neuvidí,
že jsou měření,“ řekl technický
ředitel RAMET Vladimír Vencel.
S novými
technologiemi
pomůžou
i dotace
Všechny nové technologie
nemusí platit městské policie
ze svých rozpočtů. Někdy po-
můžou i dotace. „Největší díl
dotací proudí do městských ka-
merových dohlížecích systémů,“
podotkl odborný pracovník
Odboru prevence kriminality
na Ministerstvu vnitra Tomáš
Koníček s tím, že prvním cílem
kamerových systémů je právě
prevence a vytváření bezpečných
zón. Upozornil, že je důležité ta-
ké pečlivě nastavit, kdo všechno
má k záznamům z kamer přístup
a zajistit zkušeného pracovníka,
který je bude sledovat a vyhod-
nocovat zachycené situace.
Zatímco dotace na kamerové
systémy fungují už od roku 1996,
novinkou je projekt Bezpečnost-
ní dobrovolník. „Cílem je pod-
pora dobrovolnické činnosti obcí
a zapojení laické veřejnosti do
udržování veřejného pořádku,“
sdělila referentka Oddělení obec-
ní policie, zbraní a dopravního
inženýrství Odboru bezpečnost-
ní politiky Ministerstva vnitra
Jitka Kuřátková. Dobrovolníci
přitom nemají speciální opráv-
nění a nenahrazují strážníky,
pomoci mohou například s hlí-
dáním přechodů před školami
nebo při pátrání po ztracených
osobách. Dotace slouží na po-
krytí nákladů, například na
školení nebo pojištění dobrovol-
níků. Pilotní projekty se rozjely
už v Dobroslavicích nebo Stra-
konicích.
Přednášky sahající od novely zákona o obecní policii až po moderní
technologie pro boj s piráty silnic si v Brně vyslechli strážníci a policisté
z celé České republiky. FOTO:Attila Racek
VIDEOREPORTÁŽ
z odborné konference
INZERCE
Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů.
Salonky pro obchodní jednání.
Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H***
za výhodné ceny.
OREA Hotel Voroněž I****
Křížkovského 47, 603 73 Brno
tel.: 543 14 1377 | info@voronez.cz
OREA Hotel Voroněž II***
Křížkovského 49, 603 73 Brno
tel.: 543 14 2020 | voronez2@voronez.cz
www.voronez.cz
Naše profesionální zkušenosti –
záruka Vašeho úspěchu
Generální partner
Partner
Hlavní partneři
Rostoucí hustota dopravy zvyšuje
zatížení dopravní sítě na její
maximum. Mohou inteligentní
systémy přispět ke zklidnění
dopravy? Které další aspekty zvyšují
bezpečnost v dopravě? Jak v rámci
dotačních titulů proměnit sociálně
vyloučené oblasti Vašeho města či
obce v místa, kam je radost chodit?
Tyto a další otázky Vám pomohou
zodpovědět pozvaní odborníci na
dopravní infrastrukturu, prevenci
kriminality a řadu dalších oborů.
Hlavní témata konference:
• Nové technologie a trendy pro zvýšení bezpečnosti
na silnici a železnici
• Problematika bezpečnosti provozu na pozemních
komunikacích z pohledu policie
• Spolupráce policie, veřejnosti, samosprávy
a místních organizací a institucí
• Kamerové systémy
• Dotační tituly
• Sociální začleňování a systém prevence kriminality
• Boj proti hazardu
• Rizikové faktory sociálního vyloučení
Registrovat se můžete přes formulář na
stránkách: www.magnusregio.cz
V případě zájmu o partnerství na této akci
kontaktujte: obchod@magnusregio.cz
nebo 725 893 273
Bezpečné město – Vaše město
23. června 2015, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
odborná konference 3. ročník
Mediální partner:
Organizátor:
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/18 KVĚTEN | ČERVEN 2015
speciál – doprava ve městě
Zdarma jezdí MHD ve Frýdku-Místku
nebo Třeboni. Chtějí se zbavit aut
a zabezpečit školáky
Pokud se nechcete zaseknout
na půl hodiny v zácpě, rozhod-
ně nevyjíždějte autem do města
kolem osmé ráno nebo čtvrté ho-
diny odpoledne. Taková je rada
pro většinu obyvatel velkých měst,
která se potýkají s každodenními
dopravními problémy. A nejde jen
o nervující jízdu krokem a trou-
bení řidičů, trpí i čistota ovzdu-
ší a životní prostředí. Nadměrné
využívání aut při cestách kamkoli
přitom k pravidelnému překra-
čování limitů škodlivých látek
v ovzduší velmi přispívá.
Jedním z možných řešení je za-
traktivnění veřejné dopravy, která
přepraví stejně velké množství lidí
efektivněji a s mnohem menším
dopadem na životní prostředí.
Kromě posilování nejvíce vytíže-
ných spojů a modernizace vozo-
vého parku některá města sázejí
i na razantní snížení, či dokonce
úplné zrušení poplatku za jízdné
v MHD.
Jedním z mála měst v Česku,
která se rozhodla zrušit jízden-
ky úplně, je i moravskoslezský
Frýdek-Místek. Už od roku 2011
tam lidé mohou po pořízení či-
pové karty za 300 korun využívat
MHD zdarma. Další podmínkou
pro využívání této výhody je ne-
mít u města žádný dluh.
Platit navíc nemusí ani lidé
z okolních vesnic. „V minulosti
jezdily autobusy pouze na území
města, spoje měly nižší frekvenci
a jízdné cestující platili, nyní auto-
busy MHD zajíždí do 17 okolních
obcí,“ vysvětlila Jana Matějíková
z tiskového oddělení magistrátu
Frýdku-Místku.
Vozit lidi zdarma přidává sa-
mozřejmě další významnou po-
ložku do městského rozpočtu, pro
politiky i obyvatele jsou ale plusy
tohoto systému mnohem výraz-
nější než mínusy. Hlavním cílem
pro zavedení cestování zdarma
totiž nebyla v roce 2011 ani tak
snaha omezit zplodiny ve vzdu-
chu nebo podpořit zájem obyvatel
o MHD, jako spíš bojovat s každo-
denním přílivem aut. Město totiž
nemá obchvat a dvě rychlostní sil-
nice a několik dalších frekvento-
vaných komunikací do něj denně
přivádí desítky tisíc aut.
Dvakrát víc
cestujících
Podle sčítání dopravy na území
města v roce 2012 mělo opatření
viditelný vliv, dalším ukazatelem
úspěšnosti je i fakt, že v centru
města u větších podniků přibylo
neobsazených parkovacích míst.
Samotný počet cestujících se od
spuštění projektu téměř zdvojná-
sobil, na některých linkách je při-
tom nárůst až o 70 procent. „Navíc
auta, která nechali lidé doma, byla
většinou druhá auta v rodině, čili
starší vozidla s vyššími emisemi,“
upozornila na další plus Matějí-
ková. Zavedení MHD zdarma tak
zlepšilo další problém, se kterým
se potýká obecně celý region, a to
čistotu ovzduší. Bezplatné cesto-
vání hromadnou dopravou si bu-
dou moci obyvatelé užívat až do
vybudování obchvatu města.
Na druhém konci republiky,
v Třeboni, jezdí zdarma nejen
obyvatelé města, ale také lázeňští
hosté a turisté. „Cestující obdrží
jízdenku dle platného ceníku do-
pravce, cenu jízdného však nehra-
dí,“ vysvětlila mluvčí města Jitka
Bednářová.
Linka, která o ciálně nemá
status městské dopravy, propoju-
je místní části s důležitými místy,
jako je železniční stanice, centrum
města nebo lázně. Poprvé fungo-
vala čtyři roky od roku 2002, nové
vedení města ji ale zrušilo. Původ-
ní iniciátoři bezplatné dopravy se
ale na radnici znovu dostali v roce
2010 a tuto výhodu opět obnovili.
V Třeboni nebyla hlavní mo-
tivací nepříznivá smogová situace
ani přebytek aut, ale bezpečnější
přesun školáků a důchodců, a také
nabídnutí alternativy pro cyklisty,
kteří kola využívali i v pro tento
způsob dopravy nepříznivých zim-
ních měsících. V posledních dvou
letech fungoval program celoroč-
ně, podle mluvčí Jitky Bednářové
nyní město přehodnotí využití lin-
ky během prázdninových měsíců.
S možností snížení jízdného
koketovala i další města. Na-
příklad v Brně politici slibovali
snížení jízdného pro místní na
polovinu, to se ale zatím nestalo.
„Plánované snížení cen předplat-
ních jízdenek je podle nás nutné
podložit analýzou,“ zdůvodnila
mluvčí brněnského dopravního
podniku Linda Hailichová a do-
dala, že vypracování této analýzy
má město v plánu.
LUCIE SITAROVÁ
INZERCE
„Metro“ v Brně zatím
nebude. Stavbu brzdí
finance i přestavba nádraží
O STAVBĚ METRA
V BRNĚ SE HOVOŘÍ UŽ
ROKY. TENTO PROJEKT
UŽ U MNOHÝCH
SPÍŠE BUDÍ ÚSMĚV
NA TVÁŘI. A PŘÍVĚTIVĚ
SE NA NĚJ NETVÁŘÍ
ANI MINISTERSTVO
DOPRAVY.
Veronika Vindišová
Vedení města ale i přesto ne-
dávno požádalo stát, aby mezi
dopravní stavby zařadil takzvaný
severojižní diametr, o kterém se
hovoří také jako o brněnské pod-
zemní dráze či brněnském metru.
V podstatě je to tunelová trasa pod
centrem Brna v severojižním smě-
ru. Jezdit po ní mají příměstské
vlaky.
Původně měly být zapojeny
všechny vlaky, které projíždí br-
něnským železničním uzlem. Ji-
homoravský kraj ale v minulosti
upřednostnil variantu, která počí-
tá se zaústěním tratě 250 ze směru
Kuřim na severním konci, a tratě
300 ze směru Sokolnice–Telnice,
případně i tratě 250 ze směru Hru-
šovany u Brna na jižním konci.
V l a -
k o v é
linky by
měla doplnit
městská hro-
madná doprava.
Existuje ale také vari-
anta, která místo vlaků
preferuje tramvaje. Tento
návrh visí na webových strán-
kách města Brna.
Co zamíří pod
zem? Zvažují se
tramvaje i vlaky
Uskutečnění projektu by ale
stálo dvaadvacet miliard korun,
a to v obou případech. I kdyby
místo vlaků jezdily v podzemí Br-
na tramvaje. Kdo by stavbu zapla-
til, není ani po letech jasné. Navíc
je podzemní doprava přímo závis-
lá na přestavbě železničního uzlu
v Brně, o kterém se hovoří přes sto
let. Zatím se ale ani nezačalo. „Dů-
ležité je, aby se k projektu severo-
jižního diametru někdo přihlásil.
Mělo by to být primárně Minis-
terstvo dopravy. Žádost o zařazení
m e z i
doprav-
ní stavby
jsme ode-
vzdali vládě,“ in-
formoval náměstek
brněnského primátora
Martin Ander (SZ).
Podle staré studie prove-
ditelnosti lze projekt uskutečnit
v letech 2015 až 2030. Stavět se
má na několik etap. V letech 2015
až 2017 by se měl budovat tubus
v místě, kde má být nový železnič-
ní uzel. V letech 2021 až 2025 pak
spojení z Moravského náměstí na
jih. Roční provoz má podle studie
stát 400 milionů korun. Rok 2015
v souvislosti se začátkem staveb-
ních prací skloňoval ještě před
čtyř-
mi lety
t e h d e j š í
krajský radní
pro územní plá-
nování David Ma-
cek (KDU-ČSL). Tvr-
dil, že by se mohlo začít
s dolováním šestimetrového
tubusu. Nyní už je však jasné,
že letos práce nezačnou. Nijak
významně se totiž dopředu nepo-
hnula ani přestavba železničního
uzlu. A Ministerstvo dopravy se
navíc do stavby brněnského „me-
tra“ taky nehrne. „V souvislosti
s přestavbou železničního uzlu se
naskýtá otázka, zda Brno projekt
severojižního diametru vůbec
potřebuje. Z hlediska nancování
r o z -
h o d n ě
patří tento
projekt měs-
tu Brnu,“ uvedl
mluvčí ministerstva
Tomáš Neřold.
Ať si diametr
zaplatí město,
vzkázalo
ministerstvo
Jihomoravský hejtman Michal
Hašek také preferuje, aby se začalo
hlavně s přestavbou železničního
uzlu. „Stavba vysokorychlostní
železnice a propojení Brna s Evro-
pou je klíčové. Pokud nezačne-
me včas, přijdeme o postavení
dopravně významného regionu.
Potom bychom diametr už nepo-
třebovali,“ upozornil hejtman.
Za diametr ale lobbuje ná-
městek Ander. Tvrdí, že bez něho
nebude možné zajistit dopravní
obslužnost nového vlakového
nádraží. „Navíc ho nebudou vy-
užívat jen Brňané, ale také lidé
z okolí,“ poznamenal.
KVĚTEN | ČERVEN 2015
přestavba nádraží
S P E CI
Á L
• dopra
va ve měs
tě •
Evropské peníze
poputují i na MHD
Evropská komise schválila
v květnu nový Operační pro-
gram Doprava. Na využití
v něm do roku 2020 čeká
přibližně 125 miliard korun.
Ačkoliv většinu z nich spolykají
velké infrastrukturní projekty
jako modernizace D1 nebo
výstavba dalších úseků dálnic
a rychlostních silnic, část pro-
středků zamíří i do městské
hromadné dopravy. „Tedy do
infrastruktury pro tramvaje,
metro a trolejbusy,“ doplnil
ministr dopravy Dan Ťok. Mezi
tyto priority patří například
i protáhnutí tramvajových ko-
lejí k univerzitnímu kampusu
v Brně Bohunicích.
V Olomouci
se chtějí zbavit
kamionů
Olomoučtí radní připravili balí-
ček opatření, které mají ochrá-
nit město a jeho obyvatele před
zahlcením silnic kamiony. „Bra-
li jsme v potaz stanoviska růz-
ných stran, zajímal nás pohled
dopravní policie, zástupce auto-
dopravců i odborníků. Nakonec
při našem rozhodování převážil
ohled na zájmy rezidentů, kteří
průjezdem tonážní dopravy
trpí, tento druh dopravy má
navíc negativní vliv i na kvalitu
ovzduší,“ vysvětlil závěr měst-
ské rady primátor Olomouce
Antonín Staněk. Podle návrhu
v řadě ulic v centru města při-
bude nové dopravní značení. To
zamezí ve dvou různě přísných
zónách průjezdu vozidel nad 6,
respektive 12 tun. (red)
ve zkratce
Arcángel
GUERRERO
PATRICIA
&
www.iberica.cz
3O. 6.–4. 7.
2O15
Dani de Morón
Los Mellis
Brno | Praha | Boskovice
4. 7.
Brno
závěrečný koncert
Špilberk
20.30
Koncert se koná ve spolupráci
s Muzeem města Brna
f e s t i v a l i b e r o a m e r i c k ý c h k u l t u r
f e s t i v a l d e c u l t u r a s i b e r o a m e r i c a n a s
Prodej vstupenek na www.iberica.cz, v prodejní síti Ticketportal a v běžných předprodejích.
V l a -
k o v é
linky by
měla doplnit
městská hro-
madná doprava.
Existuje ale také vari-
anta, která místo vlaků
preferuje tramvaje. Tento
návrh visí na webových strán-
kách města Brna.
Co zamíří pod
zem? Zvažují se
tramvaje i vlaky
Uskutečnění projektu by ale
stálo dvaadvacet miliard korun,
a to v obou případech. I kdyby
m e z i
doprav-
ní stavby
jsme ode-
vzdali vládě,“ in-
formoval náměstek
brněnského primátora
Martin Ander (SZ).
Podle staré studie prove-
čtyř-
mi lety
t e h d e j š í
krajský radní
pro územní plá-
nování David Ma-
cek (KDU-ČSL). Tvr-
dil, že by se mohlo začít
s dolováním šestimetrového
r o z -
h o d n ě
patří tento
projekt měs-
tu Brnu,“ uvedl
mluvčí ministerstva
Tomáš Neřold.
Ať si diametr
Ať si diametr
zaplatí město,
vzkázalo
ministerstvo
Jihomoravský hejtman Michal
Hašek také preferuje, aby se začalo
hlavně s přestavbou železničního
uzlu. „Stavba vysokorychlostní
železnice a propojení Brna s Evro-
Evro-
E
pou je klíčové. Pokud nezačne-
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/KVĚTEN | ČERVEN 2015 19
speciál – doprava ve městě
S P E CI
Á L
• dopra
va ve měs
tě •
V příštím čísle
Moravského hospodářství:
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si
další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz
Příští vydání dostanete na váš stůl do 6. srpna 2015.
Alta – 14
AŽD Praha – 20
Brněnské komunikace – 19, 20
CzechInvest – 15
CzechTrade – 14, 15
Česká exportní banka – 14
Česká národní banka – 14, 15
Česká zbrojovka – 17
Českomoravská záruční
a rozvojová banka – 14
ČEZ ESCO – 14
Dopravní podnik města Brna – 18, 20
EGAP – 14
Enkom – 14
FT Technologies – 17
Galerie Aviatik – 16
Galerie Kincová – 16
Galerie Libuše – 16
Galerie Vysočina – 16
inQool – 17
KORDIS – 20
KOVOSVIT MAS – 14
Povodí Moravy – 11
RAMET – 17
Správa železniční
a dopravní cesty – 20
Svazek vodovodů a kanalizací
Blanenska a Boskovicka – 11
Technické služby
města Olomouce – 8
Teplárny Brno – 8
UniCredit Bank – 14
VERA – 17
Vodovody a kanalizace
Hradec Králové – 10
ŽĎAS – 1
DRFG a.s. – 4
EKO-KOM, a.s. – 3
GOLF BRNO a.s. – 2
GORDIC spol.s r.o. – 12
Komerční banka, a.s. – 9, 11
Magistrát města Brna – Odbor
životního prostředí – 7
Národní divadlo Brno – 20
O2 Czech Republic a.s. – 13
OREA HOTELS s.r.o. – 17
RENOCAR a.s. – 15
SAKO Brno, a.s. – 5
Triada, spol.s r.o. – 12
TWENTYFOURSEVEN
Promotions, s.r.o. – 18
REJSTŘÍK FIREM SEZNAM INZERENTŮ
Příští rok končí smlouva s firmou Kapsch na dodávku mýtného systé-
mu. Jak bude vypadat jeho nástupce?
Opravy D1 časově kolidují s opravami objízdných tras. Co dělat, aby
člověk neztratil nervy v kolonách?
Soutěží kraje na železnici? Za své peníze mohou dostat mnohem více
služeb
Speciál: Strojírenství
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE
DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 27. 7. 2015
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.
Dvořákova 14, 602 00 Brno
telefon: 542 425 210
e-mail: info@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz
ASISTENTKA a PRODUKČNÍ:
Ing. Radka Novotná
tel.: 542 425 210, GSM: 774 112 139
e-mail: r.novotna@magnusregio.cz
REDAKCE:
šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas
GSM: 774 112 643
e-mail: j.pacas@magnusregio.cz
redaktoři: Ladislav Koubek,
Veronika Vindišová,Tereza Hašková,
Kristián Chalupa, Lucie Sitarová
foto: Eugénia Bánovská,Attila Racek,
Ivana Nyitrayová
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
obchodní ředitelka
Monika Syslová
tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 138
e-mail: m.syslova@magnusregio.cz
PRODUKCE:
Mgr. Milena Vrbková
tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094
e-mail: m.vrbkova@magnusregio.cz
Ivana Procházková
tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273
e-mail: i.prochazkova@magnusregio.cz
TISK:
SAMAB BRNO GROUP, a.s.
Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
patří do Brno TOP 100
DOPRAVA
V CENTRECH VELKÝCH
MĚST JE ČASTO
PROBLEMATICKÁ
A NEJINAK JE TO
S PARKOVÁNÍM.
Tereza Hašková
Řidič přijíždí do města po jed-
né z hlavních dopravních tepen,
má schůzku v centru. Sjíždí již na
okraji města na záchytné parko-
viště, které je dobře značené a má
levné či bezplatné stání. Přesedá
během minuty na tramvaj nebo
trolejbus a do deseti minut vy-
stupuje v centru. Takto by měl
fungovat systém Park and Ride
(P+R), který úspěšně odklání
osobní dopravu od centra Vídně.
Velká města na Moravě zatím
s různými úspěchy systém zá-
chytných parkovišť zkouší anebo
teprve připravují. „Tento systém
se v Olomouci týká pouze velké-
ho podzemního parkoviště před
hlavním vlakovým nádražím. Par-
kovací lístek z garáží lze použít ja-
ko jízdenku v MHD, a to 60 minut
od vydání,“ uvedl Michal Folta
z olomouckého magistrátu.
Zkušenost s nezájmem řidičů
o Park and Ride mají za sebou
v Ostravě. „Pilotní projekt sys-
tému P+R byl zkoušen v roce
2008. Za celou dobu, tedy při-
bližně devět měsíců, kdy bylo
parkoviště v provozu, nevyužil
této služby ani jeden zájemce.
Parkovné činilo dvě stě korun za
měsíc, podmínkou byla zónová
jízdenka na zónu číslo jedna,“
řekl Petr Havránek z Magistrátu
města Ostravy.
Přesto magistrát záchytná
parkoviště do budoucna ne-
zatratil. „V současnosti se při-
pravuje projekt parkoviště P+R
u ulice Českobratrské. Systém
parkování P+R bude také zahr-
nut v projektu ,Plán udržitelné
míst pro parkoviště P+R, jsou
vytipována místa s dojezdovou
vzdáleností MHD do centra do
10 minut. Přeprava hromadnou
dopravou do centra nesmí zabrat
příliš mnoho času, jinak nebu-
de systém nikdy pro řidiče dost
atraktivní,“ upozornil náměstek
primátora pro oblast rozvoje
Martin Ander.
První vlaštovkou má být no-
vé P+R parkoviště u Ústředního
hřbitova. „Jde o pilotní realizaci
v rámci mezinárodního projek-
tu CIVITAS, který je podpořen
penězi z EU. Park and Ride par-
koviště by tam mělo být hotovo
už letos. Půjde o lehké montova-
né stavby, abychom dle potřeby
dokázali navyšovat kapacitu,“
upřesnil Ander.
Další parkoviště by mohla při-
být v horizontu dvou let. Pokrýt
mají dopravu z dálnice D1 i od
Olomouce. „Plánujeme Park and
Ride parkoviště u výstaviště tak,
aby mohlo být napojeno na linku
tramvaje číslo jedna. V oblasti
výstaviště dnes existuje Expopar-
king. Chybí mu však napojení
na frekventovanou linku MHD –
tramvaj či trolejbus. Funguje zde
pouze okružní autobus, který jez-
dí jednou za 15 minut, což je má-
lo,“ vysvětlil brněnský náměstek.
Pro řidiče přijíždějící směrem od
Olomouce je možnou lokalitou
městské mobility Ostrava‘, který
se v současné době zpracovává,“
dodal Havránek.
Řidiči v Ostravě
neměli před
sedmi lety
o P+R zájem
Řešit parkování systematic-
ky se rozhodli i v jihomorav-
ské metropoli. „Město Brno si
v současnosti zadalo technickou
studii na prověření konkrétních
i parkoviště na ulici Ostravská
v místě stávající benzinové sta-
nice OMW. To je blízko zastávky
tramvaje číslo osm.
Samotná výstavba P+R parko-
višť často řidiče nepřesvědčí, že
nemusí parkovat v centru. Proto
se i Brno chystá zavést systém re-
zidenčního parkování. Obyvatelé
městských částí díky němu získa-
jí přednost parkovat v lokalitách
blízko svého bydliště v určitých
denních hodinách. Mohl by tak
posílit zájem dojíždějících o par-
koviště P+R. „Systém by měl začít
fungovat v horizontu roku a půl.
Jednají o něm Brněnské komu-
nikace. Začne se na Brnu-střed,
v Novém Lískovci a pravděpo-
dobně i v Králově Poli,“ přede-
střel Ander.
Ve Zlíně si plánují vystačit
pouze se zavedením rezidenční-
ho parkování bez výstavby Park
and Ride parkovišť. „Systém
P+R není pro město Zlín vhodný
s ohledem na velikost a členitost
města. Nicméně město Zlín zva-
žuje různé formy omezení do-
pravy v centru města. Jako pod-
klad pro rozhodování o formách
regulace dopravy bude sloužit
zpracovávaný Generel dopravy.
Jedním ze zvažovaných opatření
je zavedení rezidenčních zón po
vzoru Prahy,“ uvedl Karel Říha
z Odboru dopravních staveb.
Park and Ride? Moravská
města systém parkování
z Vídně zatím jen nesměle zkouší
INZERCE
poplatku vyhýbají a jezdí pak
skrze město po silnicích nižších
tříd,“ uvedl ministr Ťok.
Podle Zdeňka Neusara z tis-
kového oddělení Ministerstva
dopravy chce resort popla-
tek odstranit tam, kde dálnice
slouží i jako silnice první třídy
a řidič se jí nemůže vyhnout.
Dodal, že o rozsahu zpoplatně-
ní je Ministerstvo dopravy dále
připraveno debatovat s jednot-
livými kraji i městy. „Jedná se
o aktuální návrh Ministerstva
dopravy. Dosud proto k žádné-
mu o ciálnímu jednání s kraji
ani městy nedošlo,“ konstatoval
Neusar.
S návrhem na zrušení po-
platků pro řidiče, kteří jezdí
jen krátké cesty kolem velkých
měst, přišel již někdejší ministr
životního prostředí Tomáš Cha-
lupa z ODS. Jeho tehdejší návrh
se týkal například dálnice kolem
Brna, kolem Berouna, napříč
Ostravou či Pražského okruhu.
A také rychlostních silnic kolem
Mladé Boleslavi a Olomouce.
Chalupa přitom argumentoval
znečištěním ovzduší ve velkých
městech.
„Hlavním cílem Minister-
stva životního prostředí je sní-
žit emise ve městech, a zlepšit
tak kvalitu životního prostředí
a zdraví obyvatel,“ uvedl již
v roce 2011 ministr životního
prostředí Tomáš Chalupa. Jeho
kolega – bývalý ministr dopra-
vy Vít Bárta – ale s výjimkami
nesouhlasil. A důvod? Nespra-
vedlnost. Některá města by je
měla a některá ne.
A která o to stojí? Například
Kroměříž, Olomouc, Otrokovi-
ce, Tábor nebo Brno patří k měs-
tům, která by se ráda zbavila
poplatků za průjezd po dálnici.
„Toto je v kompetenci Minister-
stva dopravy, respektive Ředitel-
ství silnic a dálnic. Obecně lze
říci, že město Brno by bylo rá-
do, pokud by dálniční poplatky
byly zrušeny v nejbližším okolí
města,“ uvedl mluvčí brněnské
radnice Pavel Žára. Dodal, že je
to z toho důvodu, aby automo-
bily zbytečně nejezdily městem
a využívaly dálničních obchvatů.
Kamionům
možná přitvrdí
Ministr Ťok v nedávné době
hovořil i o možnosti zvýšit mýt-
né pro nákladní dopravu. V této
souvislosti připomněl, že v sou-
sedním Rakousku je dvojnásob-
né a vyšší je také na Slovensku.
„Výše mýta je vždy otázkou
rovnováhy. Chceme, aby tu
kamiony přeci jenom jezdily,
protože platí mýtné a z mýtné-
ho nancujeme výstavbu in-
frastruktury,“ uvedl s tím, že
pokud bychom zavedli nejvyšší
mýto v Evropě, tak nás řidiči
prostě objedou.
KRISTIÁN CHALUPA
Někde supluje dálnice ne-
existující obchvaty a okruhy
měst, jinde po ní obyvatelé jezdí
třeba jen nakupovat do obchod-
ních center. Musí za to ale za-
platit dálniční známku. Některá
města lobbují, aby byly poplatky
na obchvatech zrušeny.
Ministr dopravy Dan Ťok
chce vyjít řidičům vstříc. V
nejbližších týdnech přinese na
jednání vlády návrh, který by na
pěti úsecích dálnic a rychlost-
ních komunikací kolem měst
zrušil poplatky. Tvrdí, že přínos
pro řidiče bude větší než případ-
ná ztráta na výběru mýtného.
„Vůči řidičům není fér, že je
nutíme kupovat dálniční znám-
ku i tam, kde dálnici de facto jen
křižují, ale musí ji na své cestě
kolem města použít. Chci proto
od příštího roku těchto několik
dálničních úseků vyjmout ze
zpoplatnění tak, aby na nich ři-
diči mohli jet i bez známky. Bu-
deme tím také předcházet tomu,
že se místní řidiči dálnici kvůli
Na dálnicích kolem měst se možná
platit nebude, zvažuje ministr dopravy
Kolik řidičů si sjede po dálnici jen nakoupit do blízkého obchodního centra?
FOTO: Eugénia Bánovská
Vytipované úseky,
kde se nebude platit
V blízkosti některých měst dnes
existují placené úseky dálnic, které
ale propojují na sebe navazující
silnice I. třídy (souběh dálnice
a silnice I. třídy). Motoristé tedy
musí platit za dálnici i tam, kde po
ní jedou jen krátký úsek a nemohou
se jí vyhnout, pokud chtějí
pokračovat ve své trase po silnici
I. třídy.Aktuálně je definováno pět
úseků, kde by mělo dojít k vyjmutí
ze zpoplatnění:
■ D1+I/23 – Kývalka – Brno (8 km)
■ D1+I/50 Brno – Holubice (7 km),
■ D3+I/19 Čekanice – Měšice (3 km)
■ R6+I/21 Jesenice – Cheb-sever
(7 km)
■ R10+I/16 Bezděčín – Mladá
Boleslav (5 km)
bez poplatku
FOTO: Eugénia Bánovská
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/20 KVĚTEN | ČERVEN 2015
Teatr Biuro Podróży (Polsko)
DER
KIRSCHGARTEN
Theater Bremen (Německo)
Národní
divadlo
Brno
Divadlo
Radost
Městské
divadlo
Brno
Centrum
experimentálního
divadla
MACBETH
FESTIVAL
PROGRESIVNÍHO
DIVADLA
DIVADELNÍ
SVĚT BRNO
2015
Za finanční
podpory
Hlavní
mediální
partneři
NdB děkuje
Českému rozhlasu Brno
za celoroční spolupráci
speciál – doprava ve městě
INZERCE
Mýto pro silnice druhé
a třetí třídy jen tak nebude
ŘIDIČI KAMIONŮ BY
PLATILI MÝTO I NA
SILNICÍCH DRUHÉ
A TŘETÍ TŘÍDY A STÁT
BY MĚL JASNO V TOM,
JESTLI PROTĚŽOVAT
ŽELEZNIČNÍ NEBO
SILNIČNÍ DOPRAVU.
Jan Pacas
Tak by to zřejmě vypadalo,
kdyby na Ministerstvu dopravy
veleli zástupci Královéhradeckého
a Pardubického kraje, kteří se sešli
na business snídani Bezpečná do-
pravní infrastruktura ve městech
a obcích. Že v druhém bodě může
realita odrážet jejich zbožné přání,
potvrdil náměstek ministra dopra-
vy Kamil Rudolecký. „Železnice
by měla tvořit páteř infrastruktury
a re ektuje to i současné rozdělení
prostředků zhruba 45 ku 55 pro-
centům v její prospěch. Co si ale
vybere soukromý subjekt, záleží
vždy na ceně, rychlosti a komfor-
tu,“ upozornil.
A například na trati mezi Opa-
tovicemi a Stéblovou bude právě
rychlost platit za bernou minci.
„Ještě letos zde dokončí Správa
železniční dopravní cesty (SŽDC)
zdvojkolejnění, díky kterému bu-
dou vlaky v příměstské dopravě
jezdit rychlostí až 160 kilometrů
za hodinu,“ řekl šéf oblastního
ředitelství SŽDC v Hradci Krá-
lové Vladimír Filip. A následo-
vat budou další akce za miliardy.
Třeba modernizace železničního
uzlu v Ústí nad Orlicí, tratí na
ose Hradec Králové-Pardubice-
-Chrudim nebo Ústí nad Orlicí-
-Choceň a řady dalších. Přibudou
zastávky a mnoho starých dostane
nový kabát.
Rychlost a komfort ale nemu-
sí být jediným argumentem pro
železnici. Na přepravce nákladů
by mohl mít stát i jiné páky, aby
je přiměl přesunout se z kamionů
na vlaky. Podle zástupců Králové-
hradeckého a Pardubického kraje
by dokonce stačilo, kdyby kamio-
ny alespoň nezahlcovaly krajské
komunikace a města a obce. Pro
ty jsou totiž opravy po přetíže-
ných náklaďácích noční můrou.
„Dokud mě navigace navede na
nejkratší cestu a stát mi po ní do-
volí zadarmo jet, tak tam pojedu
a budu ty cesty ničit,“ věří náměs-
tek hejtmana Pardubického kraje
Jaromír Dušek. A souhlasí s ním
i jeho kolega z Královéhradecka.
„Tady nám musí pomoci legisla-
tiva,“ potvrdil náměstek tamního
hejtmana Karel Janeček.
Uhlídat před kamiony napří-
klad 3300 kilometrů dlouhou sil-
niční síť Královéhradeckého kraje
je totiž nadlidský úkol. „Pomoci
v tom mohou například elektro-
nické telematické systémy,“ navrhl
ředitel Sekce silniční telematiky ve
společnosti AŽD Praha Vladimír
Ketner. Schůdnou cestu by podle
představitelů krajů mohlo předsta-
vovat i zavedení mýta na silnicích
II. a III. třídy. To ale Ministerstvo
dopravy v dohledné době neplá-
nuje. „Zpoplatnění dvojek a trojek
nedává ekonomický smysl. Bod
zlomu je přibližně u tisíce kilome-
trů silnic I. třídy,“ tvrdí Rudolecký.
Zároveň však náměstek ministra
dopravy potvrdil, že do budouc-
na má mýtný systém zpoplatnění
těchto silnic technicky umožnit.
Do té doby dostanou kraje ale-
spoň peníze navíc na jejich opra-
vy. „Historicky poprvé jsme na to
uvolnili 4,4 miliardy korun,“ při-
pomněl Tomáš Blecha ze Státního
fondu dopravní infrastruktury.
A tím by neměl přísun prostředků
na rekonstrukce skončit. „Zdro-
jem nebude zpoplatnění, ale spíše
rozpočtové určení daní,“ přede-
střel Rudolecký. Před touto varian-
tou ale varuje poslanec a starosta
Trutnova Ivan Adamec. „Podobně
jednoduchá řešení jdou vždy na
úkor těch nejslabších,“ podotknul.
Peníze na
infrastrukturu
jsou
Nehrozí ani, že by se nedo-
stávalo peněz na budování nové
infrastruktury. „Mluvím za oblast
pohraničí a Krkonoše a pro nás
jsou klíčové silnice a dálnice. Sto-
jíme na tazích R10, R35 a D11,
a ty jsou pro nás nesmírně důležité
i z hlediska přepravy materiálů.
Vždyť jen do vrchlabské Škodovky
míří po restrukturalizaci přes 60
kamionů denně,“ upozornil sta-
rosta Vrchlabí Jan Sobotka.
D11 a navazující R11 jsou pri-
oritou i pro vládu. „U R11 upřed-
nostňujeme dokončení úseku od
Trutnova ke státní hranici, aby-
chom se mohli napojit na Poláky.
Práce začnou v roce 2019, hotovo
by mohlo být v roce 2021,“ před-
stavil plány Rudolecký. Ještě dál
jsou práce na D11. Některé chy-
bějící úseky můžou být podle Ru-
doleckého zprovozněny do konce
srpna 2017, na části mezi Smě-
řicemi a Jaroměří dělníci poprvé
kopnou do země v druhé polovině
roku 2016 a první řidiči by na ni
mohli vyrazit o tři roky později.
Dostat tranzitní dopravu z Par-
dubic, Hradce Králové, Chrudimi
a řady dalších měst a obcí má R35,
která spojí sever a východ Čech
s Moravou. Zbývá asi 80 kilometrů
nedostavěných úseků. Práce do-
posud vázly hlavně na tahanicích
o pozemky. „Jsem rád, že to novela
zákona o urychlení výstavby na-
pravila. Trvalo to ale rok, za který
jsme vykoupili pozemky jen od
třiceti vlastníků. Ti nám navíc už
do budoucna nemusí důvěřovat,“
řekl ředitel pardubické správy Ře-
ditelství silnic a dálnic Bohumil
Vebr. Dostavbu R35 teď podle něj
zkomplikuje novela zákona EIA.
Otázkou zůstává i počet sjezdů,
které dřív starostové požadovali
a dnes je kvůli kamionům nechtějí.
Moravská města jsou v dopravě skutečně „smart“
Systémy inteligentního řízení dopravy umožňují sledovat technický stav
silnice, předcházet vážným dopravním nehodám a mohou pomoci odhalovat
i závažnou trestnou činnost v dopravě.V blízké budoucnosti se dočkáme
i vzájemné komunikace mezi vozidly. Důležitým prvkem bezpečnosti na silni-
cích se stanou také autonomní vozy. Zní to jako sci-fi? Inteligentní doprava
v některých moravských městech od něj není daleko už dnes.
„Vhodnou ukázkou sofistikovaného řešení je například město Zlín, které vy-
budovalo inteligentní dopravní systém, který umožňuje plošné řízení světelných
křižovatek i s velice propracovanou preferencí vozidel veřejné dopravy,“ uvedl
Marek Ščerba z Centra dopravního výzkumu. Nebo společnost KORDIS v rámci
Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje vybudovala precizní
dispečerský systém pro řízení vozidel veřejné dopravy s řízením návazností
a poskytování aktuálních informací cestujícím se vzájemným propojením na
brněnský dopravní podnik. „Ten může směle konkurovat systémům v západní
Evropě,“ dodal Ščerba. Dobrým příkladem je i město Brno. „To systematicky
rozvíjí systémy ITS, jako je například monitorování a řízení silničního provozu
systémy ITS prostřednictvím světelné signalizace, proměnných dopravních zna-
ček a mobilních aplikací,“ přidal mluvčí Ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.
V Brně chtějí nyní telematická zařízení a aplikace zásadním způsobem roz-
šířit. „Mimo dat z vozidel MHD budou dopravní data sbírána různými druhy te-
lematických zařízení.V Brně vznikne sedm nových světelných křižovatek s pre-
ferencí MHD.Autobusy, trolejbusy a tramvaje by tak díky novému systému měly
mít jednodušší průjezd městem. Další fáze projektu za bez mála 132 miliony
korun také počítá s nainstalováním čtyřiceti osmi dopravních detektorů, které
budou sbírat data,“ uvedla Vladimíra Navrátilová z Brněnských komunikací.
V Brně budou ještě chytřejší
Pozadu není ani Olomouc.Tam pro sledování provozu světelného sig-
nalizačního zařízení využívají dvě dohledové ústředny, na které je připojena
převážná část řadičů světelné signalizace.Tyto ústředny jsou potom schopny
zasílat zprávy o poruchách a stavu napájení, zaznamenávají historii provozu
a podobně. Jedna z těchto ústředen umožňuje i dálkovou správu semaforů.
Je tedy možné křižovatky dálkově vypnout i zapnout. „Město Olomouc má
na polovině křižovatek osazeny v současné době nejmodernější řadiče světel-
né signalizace, které mohou vzájemně komunikovat mezi sebou a v závislosti
na momentálních dopravních intenzitách dokážou tuto situaci vyhodnotit
a nastavit takzvaný koordinovaný průjezd křižovatkami, které jsou umístěny
za sebou,“ řekl olomoucký primátor Antonín Staněk.Tyto řadiče dokážou
pomocí detektorů umístěných ve vozovce sčítat dopravu, řídit křižovatku
dynamicky v závislosti na provozu vozidel, dokážou přijímat signály vysíla-
né tramvajemi a autobusy a zajistit jim preferenci při průjezdech křižo-
vatkou.
I v menších městech se prosazuje inteligentní doprava. Například v Třebíči
jsou jednotlivé křižovatky vybaveny indukčními smyčkami ve vozovce, které
s ohledem na aktuální dopravní zátěž zkracují či prodlužují časové intervaly
signálů. „Řadiče světelné signalizace na silnici I/23 jsou navíc propojeny sig-
nálním kabelem, s jehož pomocí je řízena ,zelená vlna‘ na průtahu městem.
Navíc jsou všechny řadiče vybaveny GSM hlásiči, které v případě poruchy
hlásí správci a servisní organizaci výpadek,“ přiblížil třebíčský starosta Pavel
Janata.Ani ve Žďáru nad Sázavou na inteligentní dopravu nezapomněli.
„Na ulici Bezručova je instalován zpomalovací semafor. Na světelné řízené
křižovatce v blízkosti centra jsou snímací smyčky, které pouze prodlužují
interval zelené na určeném hlavním směru. Na další nově řízené křižovatce
se dynamika vyhodnocuje ze snímání kamer,“ uzavřel tamní starosta Zdeněk
Navrátil.
LADISLAV KOUBEK
KVĚTEN
a třetí třídy jen tak nebude S P E CI
Á L
• dopra
va ve měs
tě •
VIDEOREPORTÁŽ
z business snídaně
Generální partner Partner
Rozvojinfrastruktury,mýtonasilnicíchakamionyvobcích.Právětatotémata
rozproudila diskuzi na business snídani „Bezpečná dopravní infrastruktura
ve městech a obcích Královéhradeckého a Pardubického kraje“.
FOTO:Attila Racek
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-cerven-2015/