MH červen 2015



bald guys dating reddit

TO PODSTATNÉ PRO FIRMY A VEŘEJNOU SPRÁVU  KVĚTEN | ČERVEN 2015 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký Balancování mezi tragikou a komikou Michal Halva je renesanční osobnost, která se nebojí zavítat i do dosud neprozkoumaných zákoutí uměleckých forem. A i když ho například jeho originální performance zřejmě neproslaví, nemusí zoufat. To se povedlo už jeho obrazům plných nespoutané, až dětské fantazie. Více na straně 16 První krůčky s Park and Ride Moravská města systém parko- vání z Vídně zatím jen nesměle zkouší. Se záchytnými parkovišti mimo centrum ale neslaví mezi českými řidiči žádné bombastic- ké úspěchy. Do budoucna s ním počítají v Brně a v Ostravě. Ve Zlíně dají přednost rezidenční- mu parkování. Více na straně 19 Čtěte na webu: Alternativní pohony Podřezává levná ropa větev alternativním pohonům? Rostou na Moravě CNG plničky jako houby po dešti? A kde jezdí úředníci na elektřinu? Na stránkách Moravského hospodářství jsme pro Vás připravili sérii článků o alternativní automobilové dopravě! Více na www.moravskehospodarstvi.cz 4 Spalovna na severu Moravy je stále ve hře 11 Brno chce zpět protipovodňová opatření 18–20 Speciál: Doprava ve městě DEFINITIVNĚ SKLÁDKÁM V ČESKÉ REPUBLICE ODZVONÍ V ROCE 2024. NEZNAMENÁ TO ALE, ŽE DALŠÍCH DESET LET BUDE VŠECHNO FUNGOVAT JAKO DŘÍV. Jan Pacas V květnu vláda schválila věcné záměry dvou nových zákonů, kte- ré nahradí současnou odpadovou legislativu. Do sněmovny se má zákon o  výrobcích s  ukončenou životností a nový zákon o odpa- dech dostat v září. Zejména druhý jmenovaný ale už teď sklízí kritiku doslova ze všech stran. Otázka, která visí ve vzduchu zní – kolik budou plánované změny stát? Novinek přitom není zrovna málo. Od nových povinností pro města, obce i provozovatele zaří- zení pro sběr odpadu až po změny v poplatcích za skládky. A Minis- terstvo životního prostředí (MŽP) se netají tím, že záměrem je sklád- Jen na obnovu vodárenského majetku je potřeba až dvacet miliard ročně Letos čeká na české vodárenství pořádná nadílka změn. Končí jedno programovací období EU a začíná druhé, v přípravě jsou úpravy parametrů čištění vod, hovoří se o zdražení poplatků za ty podzemní... a to nejsme ještě ani v polovině. „Žádné zemětřesení v oboru ale nečekám, voda poteče pořád stejně,“ slibuje i přesto předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. Do infrastruktury, kterou teče, ale nejde podle Baráka řadu let tolik peněz, kolik by bylo potřeba. „Ve velkých aglomeracích a vodárenských společnostech je stav sítí a technologií na velmi dobré úrovni. Zato v menších obcích je majetek často na okraji provozuschopnosti,“ upozornil. Pokud tam voda nezdraží a do majetku se nezačne investovat, je jen otázkou času, kdy přestane sloužit, míní Barák. ■ Více na straně 10 FOTO: Eugénia Bánovská Kdo zaplatí konec skládek? Na slovíčko s ministrem Rodí se největší zóna volného obchodu na světě, která by zahr- nula Evropskou unii a Spojené státy. Co může úmluva známá jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství přinést České republice? Na to jsme se zeptali ministra průmyslu a ob- chodu Jana Mládka. Více na straně 15 kování ekonomicky znevýhodnit. „Patříme k zemím s nejnižším po- platkem za skládování v celé EU. Právě skládkování nejvíce zatěžuje životní prostředí, a proto je potře- ba v  zájmu odklonění od sklád- kování a již legislativně stanove- ného zákazu skládkování od roku 2024 re ektovat toto i v poplatku za tunu skládkovaného odpadu,“ vyjádřil se ředitel Odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart s  tím, že EU Česku doporučila skládkovací poplatek zvýšit už v roce 2012. Pokračování na straně 2 Nový trend: Obce si elektřinu vyrábí samy Obrovské proměny zažívá energetika v  celé Evropě. Růst podílu obnovitelných zdrojů ve- de k decentralizaci a vytváří no- vé příležitosti pro města a obce. I když se o  tom moc nemluví, podařilo se nám zjistit, že měst a  obcí, které vlastní svoje ma- lé elektrárny, je v Čechách a na Moravě celá řada. Jediná obecní větrná elektrárna ve Velké Kraši jsme doma,“ dodává s úsměvem Kočí. „ Žďár, město solární energie Kapacity pro výrobu elektři- ny ale získávají i  středně velká na Jesenicku začala loni po dva- ceti letech konečně vydělávat. „Čistý roční příjem do rozpočtu obce činí zhruba 700 tisíc ko- run,“ řekla starostka obce Vlasta Kočí. Stavba, která stála malou obec deset milionů korun, jí při- nesla i nemalé problémy, protože stát neplnil svoje sliby a výkupní ceny elektřiny z  obnovitelných zdrojů navýšil až v  roce 2002. města. „Město Žďár nad Sázavou je vlastníkem fotovoltaické elek- trárny o výkonu 92 KW, která je umístěna na budově polikliniky. Dále v objektu Zahrada Vysočiny je pro vytápění využíván kotel na biomasu – dřevo,“ uvedl žďárský starosta Zdeněk Navrátil. Většina budov města, tedy ma- teřské a  základní školy, sociální zařízení a  podobně, je napojena na systém centrálního zásobování teplem. „Jeho zdrojem je teplárna Žďas, kde je kombinovaná výroba Na elektrárnu si místní občané zvykli a  nijak zásadně jim ne- vadí. „Občané se k  naší větrné elektrárně staví vcelku kladně. Hluk není problém, elektrárna se nachází za obcí na odlehlém mís- tě. Silný vítr nadělá více hluku, než je slyšet přímo pod elektrár- nou. A že větrník trčí v  krásné krajině? Když se vracíme z cest a  spatříme ji v  dáli, víme, že elektrické energie a tepla. Jestliže budou nanční prostředky a bude to ekonomicky vycházet, je mož- né ve výhledu počítat se solárním systémem ohřevu TUV, fotovol- taikou, případně tepelnými čerpa- dly,“ odhalil další záměry Navrátil. Naopak sousední Třebíč podle tamního starosty Pavla Janaty ne- vlastní alternativní zdroje energie a  ani do budoucna nemá v  této oblasti žádné plány. Pokračování na straně 8 18–20S P E CI Á L • dopra va ve měs tě • ... v zákonu o odpadech ■ Nová úprava obchodování s odpady ■ Povinnost obcí informovat občany o odpadovém hospodářství ■ Úprava poplatků za komunální odpad, nově v jednom právním předpisu ■ Úprava poplatků za ukládání komunálního odpadu na skládku ■ Pojištění pro provozovatele zařízení ke sběru odpadů „ novinky...

bald guys dating reddit

2 KVĚTEN | ČERVEN 2015 V POLOVINĚ KVĚTNA SCHVÁLILA VLÁDA VĚCNÝ ZÁMĚR NOVÉHO ZÁKONA O ODPADECH. OD TÉ DOBY NA MINISTERSTVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ CIZELUJÍ JEDNOTLIVÉ PARAGRAFY, ABY MOHL V ZÁŘÍ PUTOVAT DO SNĚMOVNY. ODPADY TEĎ ALE NEŘEŠÍ JEN ČEŠTÍ ÚŘEDNÍCI, ALE I TI V BRUSELU. Jan Pacas „Evropská komise má do kon- ce roku schválit novou odpadovou strategii a  Česká republika bude muset připravovat další ,nový zákon o odpadech‘,“ varuje výkonný ředitel České asociace odpadového hospo- dářství (ČAOH) Petr Havelka. Ministerstvo životního prostře- dí (MŽP) připravuje nový zákon o odpadech a jedno je jasné - sklád- kování se značně omezí. Na co by se měli původci odpadů připravit? Česká republika má v  této ob- lasti jednu značnou výhodu, o které se kupodivu mnoho nemluví. Vy- hláškou č. 294 z  roku 2005 máme zakázáno skládkování recyklovatel- ných odpadů. Toto omezení jsme měli jako jedni z prvních v Evropě. Z komunálních odpadů jsme v Čes- ku skládkovali v  roce  2012 dle dat Eurostatu 174  kilogramů na osobu za rok. Jsme tedy lepší, než napří- klad Irsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie a  velká většina post- komunistických zemí. Neodborná a plytká klišé o Česku jako skládkové velmoci, jsou ověřitelnou účelovou nepravdou, která zbytečně poškozuje Českou republiku. To, o co by mě- lo jít nyní, je omezení skládkování energeticky bohaté části odpadů a je- jí ekonomicky smysluplné využití. To je zcela v pořádku a ČAOH toto také doporučuje. Jelikož skládkování bylo doposud tou nejlevnější možností, jak s  odpadem nakládat, bude bu- doucnost logicky spojena s  dražší- mi technologiemi. Původci odpadů, včetně obcí se tak musí připravit na vyšší náklady s tím spojené, ale měli bychom stále hledat nejefektivnější a  pokud možno cenově akceptova- telná řešení. Je skutečně potřeba takové navý- šení poplatků za skládkování, jaké plánuje MŽP? Několikanásobné zdražení, jak jej navrhuje MŽP, je iracionální a zby- tečné. Skládkování je již omezeno zákonem k roku 2024, proto obha- jovat násobné zdražení potřebou odklonit odpady od ukládání na skládky nedává smysl. Je obecně zná- mým faktem a  recyklační průmysl toto opakovaně sděluje, že pro silnou podporu recyklace a  ještě rychlejší omezení skládkování plně stačí - nální zdražení na 700 korun. MŽP však ještě před dvěma lety vysvětlo- valo potřebu razantního násobného zdražení nutností vytvoření podmí- nek pro nákladné spalovny odpadů. Ty však již ani EU nechce podpo- rovat a  doporučuje Česku zaměřit se na cestu většího třídění, recyklaci a  technologie úprav odpadů. MŽP však zatím kupodivu stále drží stará čísla k podpoře spaloven. Odmítají se smířit s realitou, že tu správnou dobu propásli o pět let. MŽP navr- huje zbytečně vysoké zdražení, které pouze odnesou obce a další původci odpadů. Věřím, že v  další diskuzi zvítězí rozum a i Česká republika se nakonec vydá levnější cestou úprav odpadů, kterou doporučuje i EU ve svém balíčku k  oběhovému hospo- dářství. Podle ekonomické analýzy MŽP by ale mohly být dopady na obce i při zdražení skládkování v pod- statě nulové. Je to podle vás reálné? Myslím, že tomu nevěří ani sami pracovníci MŽP, ale nechtějí to při- znat. Opakovaně zaznělo, že tomu nevěří ani Svaz měst a  obcí (SMO ČR), Hospodářská komora, či další svazy a prakticky ani žádná odpado- vá asociace, včetně té naší - ČAOH. Vypadá to trochu jako perpetuum mobile. Kdy razantní navýšení po- platků a  cesta k  dražším techno- logiím má být nakonec pro plátce celého systému levnější. To prostě nedává smysl a MŽP na to upozor- nil i předseda SMO ČR. MŽP bylo opakovaně vyzváno k přepracování analýzy. Je logické, že bez uvěřitel- né dopadové studie bude mít nový zákon velmi složitou cestu k přijetí. Před Českou republikou stojí vysoké recyklační cíle EU. Splníme je s aktuálně připravovanými odpa- dovými zákony? Ano, souhlasím s tím, že EU bude stále více tlačit na třídění, recyklaci a další úpravy odpadů. V roce 2030 může být cíl recyklace komunálního odpadu až 70 procent. ČAOH vnímá pozitivně evropský balíček k oběho- vému hospodářství. Zároveň se po- tvrzuje to, co již dlouho jako ČAOH říkáme, a sice že není rozumné stavět budoucnost odpadového hospodář- ství v Česku na nových spalovnách, které jsou prakticky nejnákladnější odpadovou technologií a  odklánějí odpadové toky mimo zpracovatelské a  recyklační technologie. Jsou zde modernější a  levnější technologie, které nám dopomohou ke splnění cílů. Každý sektor se vyvíjí a ten od- padový není výjimkou. A k novému zákonu? I ekologové říkají, že připra- vovaný zákon z dílny MŽP je stavěn pro podporu spaloven. Postoj MŽP je v tomto směru bohužel neaktuální. Nový zákon bude mít zřejmě krátkou životnost, protože Evropská komise má do konce roku schválit novou od- padovou strategii a ČR bude muset připravovat další „nový zákon o od- padech“. Dle našeho názoru by bylo vhodnější nový zákon o  odpadech udělat jednou, zato pořádně. odpadové hospodářství Kdo zaplatí konec skládek? Havelka: Udělejme nový zákon o odpadech jednou, ale pořádně INZERCE Petr Havelka výkonný ředitel Česká asociace odpadového hospodářství Dokončení ze strany 1 Jaký dopad to bude mít na města a obce a jejich prostřednictvím i na občany platící poplatky za svoz komunálního odpadu nebo na rmy a pod- nikatele, zatím není jasné. U obecních poplatků bude podle Manharta záležet na politickém roz- hodnutí každého ze starostů. „Tento poplatek se nemusí vůbec zvýšit. Pokud budou obyvatelé obcí dostatečně třídit odpad, obsah černých popelnic se postupně zmenší, a obce tedy budou moci své občany nančně motivovat,“ vysvětlil Manhart. Starostové se i přesto obávají, že náklady po- rostou. Aby občané více třídili, budou muset obce investovat do osvěty a vybavit své systémy odpa- dového hospodářství dalšími zařízeními. „Je logic- ké, že každé nové opatření s sebou – minimálně na začátku – nese zvýšení nákladů,“ komentovala to mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánka Filipová. Alespoň v některých ohledech by však starostům měly pomoci dotace z Operačního programu Ži- votní prostředí. Zdražení ale neočekávají jen starostové. „Do- pad na živnostníky v  některých bodech může představovat až 50procentní navýšení nákladů,“ tvrdí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Podle ekonomické analýzy k Plánu odpa- dového hospodářství ČR, ze které nové zákony do značné míry vychází, by se měli právě živnostníci a podnikatelé více zapojit do odpadových systémů měst a obcí. Podle Dlouhého to ale není reálné. A  za pravdu mu dává i  výkonný ředitel Svazu průmyslu druhotných surovin Petr Šulc. „U obcí chybí proklientský servis a nadstandardní služby ,na zavolání‘, které rmy a živnostníci využívají,“ uvedl Šulc. Šulc se také obává, že zákony bude třeba brzy měnit kvůli nové odpadové strategii, na které pracuje Evropská komise. To by se mohlo v důsledku prodražit i odpadářským rmám. „Investice do odpadového hospodářství se totiž řeší na desítky let dopředu,“ uzavřel Šulc. Čtěte více na www.moravskehospodarstvi.cz

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 3 inzerce Český systém třídění odpadů je jeden z nejúspěšnějších v Evropě. Již 72 % z nás třídí odpad TŘÍDĚNÍ ODPADŮ JE JIŽ PRO 72 % OBYVATEL ČR BĚŽNOU SOUČÁSTÍ JEJICH ŽIVOTA. PRŮMĚRNÁ ČESKÁ RODINA, VE KTERÉ SE ODPADY TŘÍDÍ, ZA ROK NAPLNÍ ČTYŘI BAREVNÉ KONTEJNERY PAPÍREM, SKLEM, PLASTY A NÁPOJOVÝMI KARTONY. VYTŘÍDĚNÝ ODPAD NA OBYVATELE Z 12 KG V ROCE 2000 NAROSTL NA CELÝCH 40 KG V ROCE 2014. V  roce 2014 bylo recyklo- váno 75  % všech obalů doda- ných na trh klienty systému EKO-KOM. Dosažená pro- centa recyklace obalů jednotli- vých materiálů byla následující: plastů bylo recyklováno celých 67  % z  vyrobených plastových obalů, papíru 89 %, skla 73 %, kovů 62 % a nápojových karto- nů 21 %. „Díky zlepšování podmínek pro třídění, aktivní spoluprací s 6073 obcemi v České republi- ce a všem podpůrným vzděláva- cím aktivitám, které EKO-KOM realizuje, naši občané třídí tři- krát více, než když jsme před 14 lety začínali,“ komentuje příznivé výsledky třídění odpa- dů generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s., Zbyněk Kozel. Pozitivní výsledky třídění odpadů se odrážejí také v rám- ci evropských výsledků, které pravidelně zveřejňuje Evropský statistický úřad Eurostat. V cel- kové míře recyklace a  využití obalových odpadů se Česká republika umístila na skvělém čtvrtém místě. Nadprůměrní jsme hlavně v  třídění a  recyk- laci plastů. Přes vysokou míru recykla- ce český systém sběru a třídění obalů vykazuje výrazně nižší náklady oproti například Ra- kousku nebo Německu (viz níže výsledky studie BIO Intelligence Service pro Evropskou komisi). Při stejné kvalitě, je tak systém EKO-KOM výrazně levnější a tedy i efektivnější. „ Kvalitní sběrná síť je základ Podle posledního průzku- mu společnosti Markent 97  % obyvatel ČR, kteří třídí odpad, považuje třídění odpadů právě za to minimum, které mohou pro ochranu životního prostředí udělat. Vhodné podmínky pro třídění jim vytváří dostatečné množství barevných kontejnerů umístěných v ulicích. Díky jedné z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, na jejímž vytvoření se svými investicemi významně podílela společnost EKO-KOM, mají obyvatelé ČR možnost třídit své odpady do 253 000 barevných kontejnerů. Na jedno třídící místo tak v prů- měru připadá pouze 141  oby- vatel. „Dostupnost barevných kon- tejnerů v obcích z nás dělá jed- nu z předních evropských zemí v kvalitě sběrné sítě pro třídění. Díky tomu, že 72 % Čechů třídí, se na skládky ročně uloží o bez- mála 700 tisíc tun odpadu méně. To je takové množství odpadu, které by naplnilo vlak dlouhý přes 2000  kilometrů,“ uvádí Šárka Nováková ze společnosti EKO-KOM. „ V porovnání s Evropou máme nízké náklady na recyklaci Společnost EKO-KOM za posledních 15  let vybudovala ve spolupráci s českým průmys- lem a obcemi stabilní a efektivní systém, který je v rámci Evropy uznávaný a vysoce efektivní, a to jak z hlediska dosahované výše recyklace obalového odpadu, tak i z hlediska nákladů na tří- dění a recyklaci v přepočtu na jednoho občana za rok. To jednoznačně potvrzuje studie BIO Intelligence Service, která byla zadána Evropskou ko- misí, a která mimo jiné srovnává náklady na třídění a  recyklaci obalů vynakládaných v zemích EU s  dosahovanou vysokou mírou recyklace. V  roce 2014, po detailním posouzení, autoři studie došli k závěru, že z hle- diska celkových nákladů je český systém sběru a  využití obalo- vých odpadů nejefektivnější ze srovnávaných zemí. Aby byly obaly vytříděny a  recyklovány, musíme v  ČR vynaložit na každého obyva- tele kolem 5 euro. V Německu jsou tyto náklady více než dvoj- násobné, a  to celých 12  euro. Nejvyšší náklady – 20 euro na obyvatele – vykázalo Rakousko, to je dokonce čtyřnásobně více než v ČR. Naopak srovnatelný systém třídění, jen o málo dražší než u nás, mají v Belgii. Na vysoké efektivitě systému se jednoznačně podílejí obce kvalitní organizací třídění, ale také občané, kteří třídí dobro- volně a  dobře. Díky systema- tické osvětě třídí stabilně přes 70 % obyvatel a jejich podíl stá- le ještě narůstá. Právě výchova dětí i dospělých k rozumnému a kvalitnímu třídění odpadu je jednou z  činností společnosti EKO-KOM. „ Povinnosti a struktura nákladů společnosti EKO-KOM Klíčovým prvkem pro zajiš- tění fungování systému třídě- ní a recyklace obalových odpa- dů je tzv. autorizovaná obalová společnost. Tento pojem, ozna- čující účelovou neziskovou spo- lečnost určenou pro organizaci recyklace obalů, zavedl Zákon o obalech č. 477/2001 Sb. Spo- lečnost EKO-KOM je autorizo- vanou obalovou společností od roku  2002 (na splnění podmí- nek autorizace se připravovala již od roku 1999), a jako taková je striktně regulována zákonem o  obalech. Ten jí ukládá zajis- tit řadu činností, které jsou pro organizaci třídění a  recyklace obalů klíčové. Na prvním místě je pocho- pitelně zajištění dostupných kontejnerů a  jejich obsluhy, dále dotřídění sebraného odpa- du a konečně i jeho recyklace. Náklady na sběr, svoz, recyklaci obalových odpadů tvoří celých 85 % všech nákladů společnos- ti. Platby obcím (jde o  nan- cování zajištění sběrné sítě, její obsluhy, předání odpadů k dal- šímu zpracování) a  také čás- tečně svozovým rmám (sběr a využití komerčních obalových odpadů) tvoří 68  % nákladů. Dalších 8  % tvoří náklady na třídičky, které občany vytříděné komunálních odpady dále roz- třídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny. Podporo- vána musí být také samotná recyklace v případě některých obtížně využitelných odpadů, na kterou bylo vynaloženo 6 % ročních nákladů. Kolísání cen na trhu druhotných surovin vy- žaduje také udržování nanční rezervy, která musí růst spolu s  růstem množství vytříděné- ho odpadu, v minulém roce šlo o 3 % celkových nákladů. Z  hlediska výkaznictví je klíčovou úlohou autorizované společnosti zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pra- videlných auditů. To je nutné nejen pro prokázání splnění zákona, ale zejména pro sesta- vení statistik pro Evropskou komisi. Vzhledem k tomu, že do systému je zapojeno celkem 28 tisíc rem a obcí, předsta- vuje evidence, její kontrola a stovky nutných auditů okolo 7  % celkových nákladů spo- lečnosti. Zákon také ukládá autorizo- vané společnosti v určeném roz- sahu zajistit osvětu, výchovu žá- ků, oslovení spotřebitelů a další činnosti směřující k tomu, aby lidé aktivně a dobře třídili. Jde o celou škálu aktivit od povin- ného rozsahu reklamy v  mé- diích, přes detailní informování spotřebitelů o třídění, až po po- vinnost zajistit každým rokem přímou výuku třídění a recykla- ce pro více než 190 000 školních dětí. Aby se udržovala vysoká účinnost třídění v obcích, vyna- kládá společnost EKO-KOM na tyto komunikační aktivity okolo 4 % celkových nákladů. Zbylá 4  % nákladů tvoří z  poloviny vlastní administra- tivní náklady (2 %) a z polovi- ny povinné odvody státu (2 %), tedy platby ve prospěch Státní- ho fondu životního prostředí (800  Kč ročně za každého vý- robce zapojeného do systému) a ostatní daně. Podrobný výčet povinností společnosti EKO-KOM je dán podmínkami autorizace, kterou společnosti vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR na zá- kladě zákona o obalech (k dis- pozici na www.ekokom.cz). Třídit můžeme do 250 tisíc barevných kontejnerů, které jsou už doslova na každém rohu. FOTO: EKO-KOM Češi berou třídění odpadů jako minimum,které mohou pro ochranu životního prostředí udělat. FOTO: EKO-KOM Struktura nákladů společnosti EKO-KOM na třídění a recyklaci obalového odpadu

bald guys dating reddit

4 KVĚTEN | ČERVEN 2015 odpadové hospodářství Hvězdy recyklace? Pardubický kraj a Vysočina Modrá – papír, žlutá – plast, zelená a bílá – sklo. Tyto kombinace Češi velmi dobře znají. V loňském roce odnesli lidé v tuzemsku do barevných kontejnerů bezmála sedm set tun odpadu, nejvíce v Pardu- bickém kraji. „Před deseti lety činilo množství vytříděného odpadu 26 kilogramů na osobu za rok. Do loňského roku jsme roční výtěžnost téměř zdvoj- násobili,“ pochlubil se krajský radní zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil. Z páté příčky pomyslného žebříčku třídění na druhou poskočila loni Vysoči- na. Jen o krůček za ní se umístil Královéhradecký kraj, kde umí nejlépe z celé ČR třídit sklo. Těžká hlava z kalů Evropská komise má výhrady k českým zákonům o odpadech. Vytýká jim především to, že ne- mají de nován proces kontroly nakládání s vodami z odpadních jímek. „Problematické je dohle- dání původu kalů. Nakonec mo- hou skončit na poli smíchány s různými, i nebezpečnými od- pady, nebo je zemědělec skladu- je třeba několik let. Ohrožuje to životní prostředí a zdraví lidí,“ řekla Kristýna Husáková z Od- boru odpadů Ministerstva život- ního prostředí. Obce a města se obávají, aby se kaly neproměnily v komunálními odpady. Stály by pak před jen těžko řešitelným problémem – jak se jich zbavit. (red)  aktuálně Teplo a elektřina z odpadků jsou na severu Moravy stále ve hře I KDYŽ SE NAD PROJEKTEM SPALOVNY V KARVINÉ VZNÁŠÍ NĚKOLIK ŽALOB, KRAJ S ENERGETICKÝM VYUŽÍVÁNÍM ODPADŮ DO BUDOUCNA POČÍTÁ. JEDNO JE ALE JASNÉ. PŮVODNÍ VIZE BUDE TŘEBA PŘEHODNOTIT. Jan Pacas Pod plány na velkou spa- lovnu v  areálu bývalého Dolu Barbora u  Karviné se čím dál tím víc houpe zem. V polovině května shodil Nejvyšší správní soud v  Brně ze stolu kasační stížnost krajského úřadu na verdikt, podle kterého měl kraj rozhodnout o  podjatosti kar- vinských úředníků v územním řízení o  spalovně. Jejich nezá- vislost podle rozsudku ohrozila investorem přislíbená stomi- lionová náhrada městu. „Je to samozřejmě nesmysl. Stavební úřad musí rozhodovat nezávisle a podle zákonů. Samospráva do tohoto řízení nijak nezasahuje,“ komentovala to mluvčí Karviné Šárka Swiderová.  Se spalovnou se dál počítá Zamítnutí kasační stížnosti by ale případnou výstavbu spa- lovny, nebo jak úředníci méně zlověstně říkají „Krajského in- tegrovaného centra pro ener- getické využívání komunálních odpadů“ (KIC), ohrozit nemělo. „Společnost disponuje napří- miliardy korun, bude podle ve- doucího Oddělení odpadů Kraj- ského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě Michala Rásochy potřeba upravit. Nejdříve se totiž uvažovalo, že se spalovna postaví částečně za dotace z EU. „Ta sice deklaruje podporu energetické- mu využívání odpadů, myslím, že na peníze bychom ale stejně nedosáhli,“ upřesnil Rásocha.  Bez investora nebo zdražování těžko Kraj a  města proto uvažují o vstupu strategického partnera. „Je to jedna z variant,“ připustil Havlík. Za současných zákonů se podle něj projekt bez investora jen těžko podaří dokončit, aniž by si občané kraje za odstraňo- vání odpadu pořádně připlatili. Otázkou také je, jestli vůbec do- kážou vyprodukovat tolik odpa- dů, aby spalovnu původně zvažo- vané kapacity zvládli „nakrmit“. „Na to si klade za cíl odpovědět i nově připravovaný Plán odpa- dového hospodářství Moravsko- slezského kraje,“ doplnil Havlík. klad souhlasným stanoviskem EIA, územním rozhodnutím pro terénní úpravy před vlastní stavbou a má uzavřeny smlou- vy o  smlouvě budoucí,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík s tím, že akcionáři, mezi které patří kraj spolu s dalšími pěti statutárními městy a  obcí Horní Suchá, se stavbou centra dál počítají. Kdy bude skutečně stát a jak vlastně bude nakonec centrum vypadat, ale není jisté. Původ- ní projekt, podle kterého měla spalovna zpracovat až 200 tisíc tun odpadků ročně a stát čtyři INZERCE Nový krajský odpadový plán, stejně jako ten celorepublikový, přitom s  větším energetickým využíváním odpadů počítá. „S ohledem na legislativní zákaz skládkování směsného komu- nálního odpadu od roku 2024, je nutno hledat alternativy, jak tyto odpady odstranit jiným způsobem,“ upřesnil Rásocha. Z 670 tisíc tun komunálního od- padu, který ročně v kraji vznik- ne, končí teď na skládkách více než polovina. Zbytek se zrecyk- luje, na energetické využití pu- tuje jen jedno procento. To se má ale do budoucna změnit. Podle plánů krajských politiků a úředníků vzroste ener- getické využívání odpadu o ně- kolik desítek procent, elektřina a  teplo by mohly vzniknout až z 300 tisíc tun odpadků. O všech- ny by se však nemusela postarat karvinská spalovna. „Některé energetické společnosti chtějí své kotle přestavět na kotle na využí- vání tuhých alternativních paliv. Je tady předpoklad, že by tak zhruba 150 tisíc tun komunál- ních odpadů vyprodukovaných v  kraji mohly ročně zpracovat. Dalších 150 tisíc tun, které dnes končí na skládkách, by potom mohlo zpracovat KIC,“ přiblížil Rásocha a dodal, že by centrum nutně nevyužívalo odpady jen energeticky, ale také materiálově. Podle prezidenta Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavla Bartoše region spalovnu potřebuje. „Realizace projektu by měla přispět nejen k  tomu, aby došlo k zásadnímu snižování ukládání komunálních odpadů na skládky v kraji, ale také k to- mu, aby se vytvořil prostor ke zvýšení separace a  materiálové- ho využívání,“ předestřel Bartoš s tím, že odpady by také nahradi- ly cenné neobnovitelné suroviny. David Rusňák, zakladatel investiční skupiny DRFG Brněnský investor se vrhl do energetiky. Příležitost vidí v lokálních zdrojích i odpadech ZKRATKU DRFG ZNÁ VĚTŠINA BRŇANŮ HLAVNĚ Z NOVÉHO JMÉNA JIŽ PONĚKOLIKÁTÉ PŘEKŘTĚNÉ HALY RONDO. VE SVĚTĚ FINANCÍ ALE NENÍ TŘEBA NOVÉHO PODPOROVATELE HOKEJOVÉ KOMETY, INVESTIČNÍ SKUPINU DRFG, NIKOMU PŘEDSTAVOVAT. O vstupu DRFG na energe- tický trh a mnohém dalším jsme si promluvili s jejím zakladate- lem Davidem Rusňákem. Na rozdíl od některých ji- ných investičních skupin pe- níze z  České republiky nevy- vážíte, ale investujete je doma. Proč jste zvolili tento směr? Je to z  velké části o  pocitu. Pracujeme s  českými penězi a  přijde nám zcela přirozené investovat je v  České republi- ce. Navíc máme díky tomu na- še projekty pod mnohem lepší kontrolou. A v neposlední řadě hraje roli i určitý patriotismus. Chceme, aby se v Čechách a na Moravě opravovaly budovy, rostly nové, lidé dostávali více práce, zkrátka aby se peníze na- šetřené Čechy zhodnotily tam, kde žijí. Dokončili jsme projekt teplár- ny o souhrnném instalovaném výkonu 5,6 MW ve Šternberku, jehož investiční náklad byl při- bližně sto milionů korun. Cílem je dodávat teplo do přilehlého průmyslového areálu a  lidem bydlícím v okolí, elektřinu do sí- tě. Právě v takovýchto lokálních zdrojích tepla a elektřiny spat- řujeme budoucí trend a chceme v nich být významným hráčem. race a střešní fotovoltaiky, pro- jekty našeho typu budou spíše nakupovat. Pokud jednou zhodnotíme naše peníze vložené do malého teplárenství tak, že svou síť pro- dáme jednomu z těchto gigantů, rozhodně se tomu nebráníme. Zajímá vás tato oblast i pro- to, že do ní mají směřovat pení- ze z evropských dotací? Tento segment je částečně podporovaný a dotovaný. V žád- ném případě to ale není důvod, proč do něj míříme. Naše pro- jekty jsou koncipovány tak, aby přinesly ekonomický efekt i bez dotací. Potenciál vidíme i v zá- kazu skládkování od roku 2024. Naše vize je v tom, že umíme vy- užít něco, co se v obcích a měs- tech vyprodukuje jako odpad, a vyrobit z toho teplo a elektři- nu. V tom vidíme ekonomický potenciál do budoucna, i kdyby žádné dotace nebyly. Jako další z  vašich důleži- tých aktivit jste zmínil nemovi- tosti. Jsou významnou součástí vašeho portfolia? Zcela určitě. Nemovitosti nás baví a určitě do nich bude smě- řovat velká část prostředků, se kterými pracujeme. V tuto chvíli se nezabýváme developmentem ani oblastí bydlení, ale zaměřu- jeme se na akvizice budov a ob- jektů s  komerčním využitím. Tedy prodejní a výrobní plochy, sklady nebo kanceláře. DRFG nedávno koupila br- něnskou společnost A  PLUS. Neznamená to, že do oblasti developmentu přeci jen vstou- píte? Může to nepochybně napo- vídat určitou změnu trendu. A PLUS je společnost nesmír- ně zkušená ve všech oblastech Je tato vaše lozo e i důvo- dem, proč DRFG podporuje například brněnskou Kometu nebo tamní festival JazzFest? Vždy, když se objeví nějaký netradiční podnik, který posou- vá brněnský život dál, zaujme mě to. Může se jednat o kvalitní obchod nebo restauraci, spor- tovní tým či hudební festival. Přeji si, aby se těmto skvělým místům a akcím dařilo co nejlé- pe. Podporujeme projekty, kte- ré jsou nám sympatické, které mají určitou popularitu a které dělají lidé s nadšením a dobře. V tom vidím smysl. Bez hokeje nebo úžasných festivalů, jako je JazzFest, si neumím Brno před- stavit. Doufám, že do budoucna bude takových akcí jen přibývat. Logo DRFG na bývalé hale Rondo je ale jen špičkou ledov- ce. Čemu všemu se věnujete? Portfolio DRFG je poměrně široké. Pokud bych ale měl vy- píchnout tři hlavní pilíře, byla by to energetika, nemovitosti a  nanční služby. A s  největší pravděpodobností se tento troj- lístek rozšíří ještě o telekomuni- kace, kde plánujeme jednu větší akvizici. Zastavme se na chvíli u ener- getiky. To je oblast, o které se v Česku mluví hlavně ve spoje- ní s jádrem nebo fotovoltaikou. Kde vidíte příležitost vy? DRFG sem plánuje investovat pětinu svého kapitálu. Ve velmi úzkém výseku energetiky, kterému říkáme de- centralizované teplárenství ne- bo lokální energetické zdroje. Nebojíte se konkurence gi- gantů, jako je ČEZ nebo RWE? Ti se také chtějí na lokální zdroje zaměřit. Víme, že do tohoto segmentu chtějí směřovat i velké rmy, ale jejich konkurence se nebojíme. Domnívám se, že lokální zdroje, kterými se budou zabývat, spíše nebudou typologicky srovnatel- né s naším Šternberkem. Půjde především o  plynové kogene- realizace developerského pro- jektu, od vyřízení potřebných povolení přes inženýring až po architektonickou práci. Výsled- ky její činnosti, například kam- pus Masarykovy univerzity, CEITEC, Moravský zemský archiv, či areál JMP, jsou všem Brňanům bezesporu dobře známé. V  blízké budoucnosti budeme chtít toto know-how využít a je možné, že se stane- me iniciátorem a vzápětí i in- vestorem nějakého zajímavého celku nebo komplexu. Zatím je ale předčasné hovořit o de- tailech, čeká nás ještě spousta práce. Posledním pilířem DRFG, o kterém jsme ještě nemluvili, jsou nance. DRFG pracuje jak s  vlast- ním, tak i cizím kapitálem, což nám umožňuje dělat daleko za- jímavější projekty a investorům zhodnotit jejich peníze s mno- hem příjemnějším ziskem, než kdyby jim, v uvozovkách, ležely v šuplíku. I v tom, že s penězi pracujeme, vidíme velký přínos pro region. Efektivní investice posouvají ekonomické prostře- dí v České republice významně dál. Přeci jen mi to nedá se na závěr nezeptat, jste i  morav- ským patriotem? Určitě ano. Důvodů může být celá řada, ale nejpodstatněj- ší asi je, že jsem se na Moravě narodil. Konkrétně kousek od Kyjova. Celá Morava je mi proto velmi blízká, miluji svůj rodný kraj, ale třeba i severní Moravu a Beskydy. Že by to ale DRFG omezovalo v  oblasti investic, to si nemůžeme dovolit. Tam jsme patrioti pro celou Českou republiku a  částečně řekněme i Slovensko.

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 5 inzerce Energetické zpracování odpadů: Čisté řešení se stoletou tradicí Brněnská spalovna SKO je jednou z  divizí akciové společ- nosti SAKO Brno, a.s., která se komplexně stará o  chod odpa- dového hospodářství města. Byla založena z rozhodnutí města Br- na v květnu 1994 a od doby svého vzniku je v  jeho stoprocentním vlastnictví. V letech 2009 až 2010 prošla brněnská spalovna rozsáhlou re- konstrukcí a modernizací. Hlav- ním cílem modernizace bylo zajištění nově nastavených tech- nických a  environmentálních parametrů, zvýšení energetické účinnosti zařízení na cca 82 %, zajištění energetické nezávislos- ti a spolehlivosti zařízení včetně zajištění dodávek tepla ve formě páry nebo horké vody a elektric- ké energie pro smluvní odběrate- le. Množství dodaných energií je možné regulovat dle aktuálních potřeb odběratelů a  výrobních možností zařízení. Původní 4stupňový systém čištění spalin byl nahrazen 5stup- ňovým systémem, který trvale zajišťuje plnění emisních limitů pro všechny legislativně sledova- né znečišťující látky s účinností čištění pro nejškodlivější složky na úrovni 99,6 % (dioxiny, těžké kovy). ČHMÚ vybudoval v měst- ské části Brno-Líšeň (v této loka- litě je umístěna spalovna) v roce 2010 další stacionární měřící imisní stanici, která monitoruje ovzduší 24 hodin denně po celý rok. Z výsledků za rok 2010 až 2013 vyplývá, že veškeré koncen- trace sledovaných těžkých kovů jsou v  této lokalitě dlouhodobě pod dolní mezí pro posuzová- ní, což jsou hodnoty hluboko pod 40 % imisního limitu. Tyto koncentrace jsou považovány za hodnoty, které nemohou mít ne- gativní vliv na lidské zdraví ani vegetaci. Výrobou energie z odpadu je zajišťována úspora primárních neobnovitelných zdrojů surovin, neboť palivo je nahrazováno již materiálově nevyužitelným od- Fosilní uhlík je produkt spa- lování neobnovitelných zdrojů surovin a  energie, např. černé a hnědé uhlí, lignit, zemní plyn, produkty z  ropy. Při spalování fosilních paliv se do ovzdu- ší také uvolňují molekuly CO 2 , avšak toto CO 2 se dle teorie o  globálním oteplování podílí na zesilování skleníkového efek- tu zadržováním tepla v  atmo- sféře. Na výrobu 1  MWh tep . se spalováním komunálních odpa- dů vyprodukuje pouze 232,5 kg fosilního CO 2 , z  uhlí se vypro- dukuje 1000  kg fosilního CO 2 , z  ropy 800  kg a  ze zemního plynu 290  kg fosilního CO 2 . V roce 2014 dodala spalovna od- běratelům 372429  MWh tepel- né a  elektrické energie z  od- padu a  tím se podařilo zajistit úsporu 300552 tun nevyprodu- kovaného fosilního CO 2 z  uh- lí, 226066  tun fosilního CO 2 nevyprodukovaného z  ropy či 36128 tun fosilního CO 2 ze zem- ního plynu. V průběhu roku 2011 si na- še společnost nechala stanovit složení spalin odcházejících do atmosféry. Jak již bylo uvedeno, podíl spalin ve vztahu k množ- ství odpadů je významný. Vzduch tvoří dusík ze 78 %, kyslík z 21 % padem. Firma SAKO Brno, a.s. se tak významně podílí na sni- žování produkce skleníkových plynů, které přispívají k tzv. glo- bálnímu oteplování. � Méně skleníkových plynů Při energetickém využívání zbytkového komunálního od- padu se organický uhlík v  něm obsažený přeměňuje na CO 2 za uvolnění významného množství tepelné energie. V SKO je v prů- měru 30 % organického uhlíku. Z tohoto množství tvoří cca 70 % biogenní uhlík a  z  30  % fosilní uhlík, který je obsažen především v plastech – produktech z ropy. Tento podíl stanovil ve spalinách Ústav jaderného výzkumu v Řeži na základě měření množství ra- dioaktivního uhlíku C14, který se nachází pouze v  živých tká- ních. Rozkladem nebo spalová- ním rostlinné a živočišné tkáně se uvolňuje do ovzduší opět CO 2 , které je považováno za neutrální ve vztahu k  teorii o  globálním oteplování. a  1  % odpovídá všem ostatním látkám, které se ve vzduchu na- cházejí. Dusík je i  ve spalinách zastoupen v nejvyšším množství ze 65 %. Rozdíl v obsahu dusíku mezi ovzduším a  spalinami je dán významným podílem vody a  CO 2 ve spalinách. V  případě kyslíku je úbytek ovlivněn i oxi- dačními procesy při spalování odpadů, především oxidací orga- nických látek v komunálním od- padu za vzniku CO 2 a vody. � Účinnost bezmála stoprocentní Celkový obsah sledovaných znečišťujících látek, pro které byl stanoven emisní limit, se podílí na objemu spalin devíti tisícina- mi procenta, z čehož jasně vyplý- vá, že instalovaný systém čištění spalin s účinností vyšší než 99 % pro většinu škodlivin, je nepo- stradatelnou součástí energetic- kého využívání odpadů. Při spalování SKO se potvr- zuje, že množství těžkých kovů v  produktech po energetickém využití je závislé na složení od- padu, a tedy na obsahu těžkých kovů v  SKO. Většina odpadů, které obsahují zvýšené množství těžkých kovů (baterie, zářivky, akumulátory, léčiva apod.), patří mezi odpady nebezpečné a mě- ly by být v rámci separovaného sběru odděleně shromažďová- ny. Obsah těžkých kovů v  SKO z dlouhodobého sledování klesá, což ukazuje, že zásady při naklá- dání s nebezpečnými odpady se postupně respektují. Organické chemické látky dnes můžeme najít rozšířené prakticky po celé planetě, a  to i  na místech vzdálených tisíce kilometrů od míst jejich vzniku či upotřebení. Do jednotlivých složek prostředí se dostávají z  různých přírodních i  antro- pogenních zdrojů. Díky svým vlastnostem se mohou kumu- lovat v  abiotických i  biotických složkách prostředí. Po vstupu do živých organismů se mohou pro- jevit jejich negativní vlastnosti již v malých koncentracích. Brněnská spalovna je moderní a ekologické zařízení Pravděpodobně nejproblémovější skupinou organických sloučenin v prostředí jsou látky označované jako semivolatilní, persistentní organické polutanty (POPs). Mezi tyto látky patří především polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), polychlorované bifenyly (PCB) a dioxiny. Dioxiny je triviální název pro polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD) a polychlorované dibenzofurany (PCDF). Tvorbu dioxinů ve spalovnách nelze plně potlačit, takže musí být zařazen další čistící stupeň. Synergický biologický účinek více škodlivin bývá řešen zavedením tzv. faktoru ekvivalentní toxicity – TEF, s jehož pomocí můžeme vyjádřit koncentraci PCDD/ PCDF jako koncentraci toxického ekvivalentu TEQ.Takto vyjádřená koncentrace poskytuje hodnotný údaj k odhadu zdravotního rizika vyplývajícího pro člověka ze zkoumaného materiálu. Z výsledků měření emisí za rok 2014 vyplynulo, že se ze spalovny v každém m3 spalin vypustilo cca 7 pikogramů (7,10-15 kg) dioxinů v přepočtu na toxický ekvivalent (TEQ). Pro upřesnění 1 m3 spalin váží 1,38 kg tzn., že v 1 kg spalin je cca 5 pg dioxinů. Dle WHO (Světová zdravotnická organizace) je doporučená denní dávka pro člověka na úrovni 10 pg/kg hmotnosti člověka tzn., že 75 kilogramový člověk může přijmout za den v rámci dýchání, pití a příjmu potravin až 750 pg dioxinů. Dioxiny jsou totiž lipofilní a váží se na oleje v rostlinách a tukovou tkáň živočichů. Dle Nařízení komise EU č. 1881 z roku 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách vyplývá, že 1 kg živočišného tuku může obsahovat až 1000 pg dioxinů, 1 kg mléka a jeho tuky, nebo vejce až 2500 pg dioxinů, volně žijící sladkovodní ryby až 3500 pg dioxinů v 1 kg, potraviny pro kojence a malé děti až 100 pg dioxinů na kg hmotnosti v syrovém stavu. Z toho, co bylo výše popsáno jednoznačně vyplývá, že dioxiny jsou součástí potravin, které běžně používáme, a tudíž jsou i součástí SKO.Toto potvrdila i studie EU/Final Report ze srpna 2005, ze které vyplývá, že obsah dioxinů v 1 kg SKO odpovídá 37000 pg dioxinů.V roce 2014 bylo v brněnské spalovně energeticky využito 237367 tun SKO, tzn. že současně s tímto odpadem bylo přivezeno i 8,82 g dioxinů. Spalovacím procesem při teplotách 1100 až 1200 °C se dá předpokládat, že bylo těchto 8,82 g dioxinů rozloženo na oxid uhličitý (CO 2 ), chlorovodík (HCl) a vodu.Vlastním spalovacím procesem bylo následně vytvořeno 3,78 g PCDD/F. Z celkového pohledu pak lze z těchto údajů vyčíst, že spalovacím procesem se rozložilo 70 % dioxinů, 24,6 % se navázalo na produkty čištění spalin, 5,3 % zůstalo navázáno na škváru a pouze 0,06 % dioxinů bylo vypuštěno se spalinami do ovzduší, což odpovídá rozkladu spolu s účinností čištění spalin vyšší než 99,9 %. Ze zprávy o kvalitě ovzduší ve Velké Británii vyplynulo, že za rok 2010 bylo při ohňostrojích a domácím grilování vyemitováno šestkrát tolik dioxinů, než vyprodukovalo všech 25 spaloven v této zemi.Tyto spalovny se podílely na celkové produkci dioxinů ve Velké Británii v roce 2010 0,6 %. Ve zprávě ČHMÚ z roku 2011 se uvádí, že hypotetická obec se 2000 obyvateli, spalující výhradně pevná paliva, spálí v zimním období cca 4000 tun paliv a vyprodukuje 2–60 mg dioxinů (PCDD/F-TEQ), což odpovídá 500 až 15000 nanogramů dioxinů z tuny spáleného paliva (1 ng = 1·10-12 kg). Brněnská spalovna za rok 2014 vypustila se spalinami pouze 7,3 mg dioxinů, což odpovídá produkci 30,8 ng dioxinů při spálení jedné tuny odpadu. Je prokázáno, že dioxiny jsou součástí životního prostředí již několik tisíc let. Byly zde dříve než spalování odpadů. Je nutné umět žít za jejich přítomnosti v životním prostředí, protože tyto látky zde budou, i kdyby se podařilo zajistit využívání a odstraňování odpadů bez spalování. Dioxiny O ENERGETICKÉM VYUŽITÍ ODPADŮ SE V SOUČASNOSTI VEDOU INZENZIVNÍ DISKUZE. ČASTO PLNÉ POMÝLENÝCH ARGUMENTŮ A IRACIONÁLNÍHO STRACHU Z „MEGASPALOVEN“. PRAVDA JE TAKOVÁ, ŽE V ZEMÍCH S VYSOKOU ÚROVNÍ PÉČE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MÁ TERMICKÉ ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ VÍCE NEŽ STOLETOU TRADICI. Přestože brněnská spalovna směsného komunálního odpa- du (SKO) byla až do září 1998 jedinou spalovnou svého druhu v  ČR, sahá historie spalování Před ČR dnes navíc sto- jí nelehký úkol  – odklonit od skládkování do roku 2024 více jak jeden milion tun SKO. Bez nových zařízení na energetické využívání odpadů to však ne- bude snadné. Město Brno však tuto podmínku naplňuje již od roku 2010. Při budování Integrovaného centra nakládání s  odpady ve městě Brně tuto investici pod- porovaly všechny orgány státní i veřejné správy, získané dota- ce z  EU v  rámci fondů ISPA byly schváleny i  stoprocentně vyplaceny. Přesto realizace pro- jektu „Odpadové hospodářství Brno“ od podání první žádos- ti až po kolaudaci trvala té- měř 10 let. Projektová příprava, schva- lovací procesy i vlastní realiza- ce takovéhoto díla dnes není vůbec jednoduchá. To je jeden z  důvodů, proč tato smyslupl- ná a  nezbytná zařízení nutná pro naplnění plnohodnotného využívání komunálních odpa- dů chybí a  nové realizace jsou v nedohlednu. Spalovny odpadů byly dlouhodobě u  veřejnosti vy- kreslovány jako významní znečišťovatelé ovzduší a to vy- volalo u  řady občanů stereo- typní představy o nevhodnosti tohoto typu zařízení. Negativní postoje k  energetickému vy- užívání odpadů se odůvodňují následovně: odpadů v Brně více než sto let do minulosti. První spalovna SKO zde byla postavena již v ro- ce 1905 a sloužila svému účelu až do roku 1941. V posledních dnech druhé světové války však byla při bombardování zcela zničena. Prvnípísemnýdoklado inves- tičním záměru poválečné stavby spalovny se datuje k roku 1977, kde byla nutnost výstavby zdů- vodněna jednoznačně: ■ nevhodností dosavadního způsobu ukládání odpadků na volných skládkách ■ nedostatečnou kapacitou vol- ných skládek stávajících a tak- též vyčerpanými možnostmi zřizování nových skládek ■ získáním a  využitím tepla z  odpadků a  tím dosažení značné úspory nedostatko- vého paliva ■ hygienickou nezávadností li- kvidace pevného domovního odpadu Tyto argumenty jsou platné i téměř po 40 letech. Nakládání s KO ve městě Brně v roce 2014 dle způsobu využití nebo odstranění. Z výše uvedeného grafu vyplývá, že v roce 2014 bylo uloženo na skládky pouze 2 % komunálních odpadů z 94 041 tun vyprodukovaných, ostatní odpady byly materiálově nebo energeticky využity. ZDROJ: SAKO Brno, a.s. ■ Spalováním SKO se ničí materiálové hodnoty, kte- ré by se mohly jinak využít včetně organického uhlíku, který bychom měli vrátit ze- mi ■ Z  odpadů ostatních „O“ se tvoří odpady nebezpečné „N“ ■ Doprovodným jevem spalo- vání je produkce dioxinů – karcinogenních látek ■ V produktech spalování se zakoncentrovávají těžké kovy ■ Do ovzduší se vypouští mi- liony metrů krychlových je- dovatých spalin Pojďme se však konkrétně podívat, o  jaké podíly se jed- ná. Při spalování SKO vznikají tyto produkty  – spaliny tvoří 95,7  %, škvára 3,6  %, produk- ty čištění spalin – end-produkt 0,44  %, železo 0,23  %, kovový hliník 0,01 %. Pevné produkty se z pohledu celkového množ- ství jeví v obrovských objemech spalin jako nevýznamné. Podíl spalin ve vztahu k množství od- padů je proto tak významný, že pro spálení 1 tuny odpadu jsme v  roce 2014 potřebovali 6  tun spalovacího vzduchu. ■ energetické využití 79 % ■ materiálové využití 19 % ■ skládka 2 % ■ nebezpečné odpady 0 % (předání oprávněné osobě)

bald guys dating reddit

https://diversifiedimaging.net/horoskop-single-mann/

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 7 inzerce Město Brno kompostuje! Kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů Jedna tuna nezkompostovaného bioodpadu = cca 0,352 tuny emisí CO 2 STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO JAKO PŘIDRUŽENÝ SUBJEKT V RÁMCI MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU „NÁVRH, REALIZACE A ZHODNOCENÍ INOVAČNÍHO A UDRŽITELNÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU VEDOUCÍHO K MINIMALIZACI MĚSTSKÉHO ORGANICKÉHO ODPADU V ZEMÍCH EU“, VE ZKRATCE MINIWASTE, REALIZOVALO V LETECH 2010 AŽ 2012 JAKO PRVNÍ MĚSTO V ČR „PILOTNÍ PROJEKT DOMÁCÍHO KOMPOSTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-ŽEBĚTÍN“. Nositelem projektu MINIWASTE je Communauté d’agglomérati- on Rennes Metropole a přidruženými subjekty jsou Asociace měst a regionů pro recyklaci a udržitelné řízení zdrojů – ACR+, Serviço Intermunicipalizado de Gestão de Resíduos do Grande Porto – LI- POR, Institut national de recherche en sciences et technologies pour lenvironnement et lágriculture – IRSTEA a statutární město Brno. Projekt byl zaměřen na předcházení vzniku odpadů, a to ze- jména na minimalizaci kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu s cílem najít, vyzkoušet a šířit vhodné nástroje umožňující správnou implementaci a monitorování aktivit v oblasti snižování odpadu. V  projektu byly realizovány aktivity projektových partnerů v oblasti domácího kompostování, jejichž výsledkem jsou postupy pro zavedení domácího kompostování aplikovatelné v  různých municipalitách. Projekt tak přispěje k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu. PROČ KOMPOSTOVAT: • bioodpad představuje jediný druh odpadu, který si můžeme sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost • v domovním odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad až 35 % a tvoří tak podstatnou část domovních odpadů • kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů a k ochraně životního prostředí • jedna tuna zkompostovatelného bioodpadu může ušetřit cca 0,352 tuny emisí CO 2 • při domácím nebo komunitním kompostování není nutné odpad nikam přepravovat • kompostování bioodpadu snižuje množství sváženého směs- ného komunálního odpadu a současně se „vyrábí“ organické hnojivo • při využití kompostu se do půdy navrací chybějící organická hmota – humus • při kompostování bioodpadu a jeho ukládání dochází k tak- zvané „sequestraci“, neboli k  uložení vázaného uhlíku do půdy ve formě humusových látek a organominerálních kom- plexů • z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kom- postu, tvořeného přibližně 60  % sušinou, která obsahuje až 40 % uhlíku MATERIÁLY VHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ JSOU: • Odpad z  kuchyně, posekaná tráva, listí, sláma, kůra, dřevo, větve, piliny, papír, kartony. V  rámci pilotního projektu byly k  nemovitostem v  městské části Brno-Žebětín umisťovány kompostéry. Kompostéry byly předávány občanům zdarma a jejich umístění bylo dobrovolné. V  rámci projektu byla sledována kvalita a  množství vzniklého kompostu, složení a  množství směsného komunálního odpadu a  byly realizovány osvětové ukázkové akce, včetně názorných ukázek v rámci školní výuky. Po dobu trvání projektu, tj. v obdo- bí 2010 až 2012, bylo rozmístěno 350 ks kompostérů o obsahu cca 390 litrů do rodinných domů a 10 ks kompostérů o obsahu 720 litrů k bytovým domům. KVALITA VZNIKLÉHO KOMPOSTU: Proces kompostování a kvalita kompostu byl v projektu na- vržen vizuální kontrolou kompostu (zápach, vlhkost, struktu- ra…). V souladu s projektem bylo realizováno celkem 131 kontrol (kontroly u občanů, kontroly v základní škole a v mateřské škole v Žebětíně). Výsledky kontrol lze shrnout v následující: Při kontrole kompostu ve spodním otvoru určeném k  odběru kompostu bylo zjištěno: • 96 % kompostu má příjemný (zemitý, humusovitý) zápach • 4 % kompostu nepříjemný zápach (fekální, amoniak) • 76 % kompostu má hnědou nebo tmavě hnědou barvu • 51 % kompostu se po stisku v dlani rozpadne Závěrem lze konstatovat, že kvalita kompostu je dobrá a kom- post má své využití přímo v místě vzniku. V odborné části projektu bylo sledováno i materiálové složení komunálních odpadů, kdy bylo zjištěno, že směsný komunál- ní odpad obsahuje do 35 % organických odpadů vhodných ke kompostování v domácích kompostérech (zahradní a kuchyňský odpad). Směsný komunální odpad obsahuje až 15 % kuchyňského odpadu, který je produkován celoročně. Aktivity v oblasti školení povědomí, které statutární město Brno v rámci projektu MINIWASTE zrealizovalo: • konference o prevenci a vzniku bioodpadu (13. září 2011, Brno) • 9 osvětových „zelených“ akcí • 5 školení zaměřených na správnou praxi kompostování • 5 kurzů ekologického vaření • aktivity zaměřené proti plýtvání s potravinami (zapojení dvou subjektů, vyškolení 30 osob) UDRŽITELNOST PROJEKTU: Statutární město Brno v rámci udržitelnosti projektu zajištuje postupné rozmístění kompostérů, a to jak individuálních (k ro- dinným domům), tak kolektivních (k bytovým domům), formou prodeje městem dotovaných kompostérů. Současně s prodejem je realizováno školení jejich uživatelů v technice kompostování. Školení a  prodej jsou realizovány v  areálu brněnské spalovny, Jedovnická 2, Brno ve stanovených termínech. Nabídku koupit si kompostér za nižší cenu využilo již přes čtyři sta občanů. Na internetových stránkách www.miniwaste.cz vyplni- li webový formulář. Na té samé adrese zjistili, kdy se koná školení. Zúčastnili se ho a dozvěděli se tam, jak mají se svým kompostérem správně nakládat. Po absolvování školení, které proběhlo v areálu brněnské spalovny, zaplatili v hotovosti 790 korun za kompostér o objemu 400 litrů a odvezli si ho domů. Žádat o zbývajících 100 dotovaných kompostérů objemu 400 li- trů může jen fyzická osoba starší osmnácti let, která má hlášený trvalý pobyt ve měste Brně. A to buďto formou výše zmíněného webového formuláře, nebo telefonicky prostřednictvím Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna na čísle 542 174 552. Obdrženou nádobu pak musí umístit u nemovitosti v Brně. Kompostování přispívá k ochraně životního prostředí. Snižuje se totiž množství sváženého komunálního odpadu a  současně vzniká organické hnojivo. To se může využít na zahradě nebo i do květináčů. V konečném důsledku napomáhá kompostování i ke snižování emisí skleníkových plynů, protože při procesu dochází k ukládání vázaného uhlíku do půdy. Statutární město Brno podporuje aktivity domácího kompos- tování jako způsob předcházení vzniku odpadů a bude pokračovat v prodeji dotovaných kompostérů. Na podzim letošního roku se připravuje zahájení prodeje kompostérů objemu cca 900  litrů, neboť ze strany občanů byl zaznamenán zájem o větší kompostéry. Více informací naleznete na www.miniwaste.cz nebo www.miniwaste.eu J S O U PA R T N E R Y M E Z I N Á R O D N Í H O P R O J E K T U PROJEKT MINIWASTE:  spojení evropských měst a odborníků za cílem rozvoje metodologie pro management organických odpadů  předchází vzniku odpadů zejména prostřednictvím minimalizace kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu  přispívá k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu Byl vyvinut v rámci projektu, pomáhá obcím a městům při diagnóze odpadového hospodářství v oblasti organického odpadu a při monitorování realizace plánu minimalizace organického odpadu. Pravidelně shromažďuje klíčové ukazatele a jejich odchylky zobrazuje jako grafické výsledky. Nástroj je po registraci pro obce a města volně ke stažení na www.miniwaste.cz v sekci novinky. Za finanční podpory programu LIFE+ Evropské komise PILOTNÍ PROJEKT domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín Software MINIWASTE

bald guys dating reddit

8 KVĚTEN | ČERVEN 2015 INZERCE Žádost o dotaci na zateplení podaly stovky žadatelů Lidé mohou také letos žádat o  příspěvek na zateplení domů. Tentokrát rodinných a bytových. Podmínky jsou méně přísné než v minulém roce. Za týden od spuštění příjmu žádostí přišlo na Mi- nisterstvo životního prostředí 459 žádostí, to odpovídá dotacím ve výši třinácti milionů korun. Nově mohou získat dotace i žadatelé, kteří nemají pohromadě více peněz a  chtějí rekonstruovat postupně. Státní fond životního prostředí (SFŽP) na úsporná opatření letos vynaloží 1,1 miliardy ko- run – 600 milionů na rodinné domy po celé republice a 500 milionů na pražské bytovky. „U rodinných domů máme už přes 430 žádostí. A dalších 1400 je rozpracovaných. U bytových domů jsme přijali tři desítky žádostí. Nejčastěji přicházejí z Moravskoslezského, Středočes- kého a Jihomoravského kraje,“ informoval ředitel SFŽP Petr Valdman. „ Je potřeba si pospíšit Ministr životního prostředí Richard Brabec odhaduje, že peníze z fondu budou vyčerpané ještě před termínem, dokdy mohou zájemci posílat žádosti. „Ten je stanovený pro bytové i rodinné domy na 31. říj- na,“ vzkázal ministr. Peníze na zateplení domů mohli majitelé domů čerpat už v minulém roce. Za devět měsíců obdrželo ministerstvo přes šest tisíc žádostí, což znamená dotace ve výši 1,4 miliardy korun. Nejvíce žádostí posílali zájemci pár týdnů před končícím termínem. Majitelé rodinných domů mohou získat na renovaci až několik stovek tisíc korun, u bytovek je to několik milionů. Šanci dosáhnout na peníze mají všichni, kteří se chystají zateplovat fasádu, měnit okna či dveře. Dále také ti, kteří chtějí používat solární panely, měnit kotel za ekologičtější nebo pořizují větrací systém se zpětným využitím tepla. Minulý rok mohli získat peníze jen žadatelé, kteří kombinovali několik úprav najednou. Letos lze získat peníze i na dílčí úpravy. Ža- datelé mohou žádat příspěvek dokonce na zpracování dokumentace. I přes možnost čerpání dotací na zlepšení energetické úspornosti domů, žije stále mnoho lidí ve starých nezateplených budovách. Upozornilo na to organizace EPS ČR sdružující výrobce polystyrenu. Tvrdí, že v Česku žije zhruba třináct procent domácností v domech, které byly postaveny před téměř sto lety. „Další jedna třetina Čechů obývá domy staré 45 let až 95 let. Podle údajů z rodinných účtů vyplývá, že průměrná česká domácnost dlouhodobě utrácí téměř polovinu svých běžných výdajů za potraviny a bydlení,“ uvedl za odborníky na zateplování Marek Vomočil. U paneláků lze přitom podle výrobců polystyrenu ušetřit kom- plexním zateplením na energiích až 65 procent. U starých rodinných domů až 80 procent. (vv) energie pro obce a města Dokončení ze strany 1 Ve Svitavách město v loňském roce zbudovalo na čtyřech svých objektech fotovoltaické elektrárny. „V budoucnu bychom rádi ještě chtěli využít alternativních zdrojů energie na krytém plaveckém ba- zénu,“ předestřel starosta David Šimek. Ve velkých městech pak mo- hou uvažovat o celé šíři různých zdrojů energie. „Do možných al- ternativ lze zahrnout využití slu- neční a vodní energie a především vyšší využití biomasy. Pokud se tý- ká sluneční energie, v současnosti o jejím využití teplárny neuvažu- jí,“ komentoval to Petr Fajmon, generální ředitel Tepláren Brno. Teplárny jsou stoprocentně vlast- něny městem. „Ve fázi projektové dokumentace je v současnosti in- stalace malé vodní elektrárny na jezu Kamenomlýnská. Pro znač- nou část sídliště Bystrc a Kamechy zajišťujeme nyní po loňské rekon- strukci kotelny Teyschlova výrobu tepla z dřevní štěpky. Projektů na vyšší využití biomasy zpracovává- me nyní více, a to jak pro menší, tak velké centrální zdroje. Pri- márním palivem tepláren zůstá- vá zemní plyn, ale diverzi kace palivové základny se především vzhledem k vývoji na mezinárodní politické scéně jeví jako velmi dů- ležitá,“ upřesnil Fajmon. Olomouc zatím na budovách ve svém vlast- nictví umístěny alternativní zdroje energie nemá. „Možnost získávat energii alternativním způsobem, však vnímáme jako velmi vhod- ný a moderní trend, který dokáže pomoci se snížením nákladů na provoz a tím i nároků na rozpo- čet. Aktuálně se problematikou zabývají a záměry využití posuzují například Technické služby měs- ta Olomouce i  další příspěvkové organizace města,“ řekl Morav- skému hospodářství olomoucký primátor Antonín Staněk. Zajímavou oblastí pro obecní investice jsou bioplynové stanice. Průkopníkem je v  tomto smyslu středočeská obec Kněžice. „Jed- nalo se nám o návrat ke kořenům soběstačnosti, která zde historicky byla. Naši dědové si vypěstovali na polích potravu pro koně – taž- ná síla, pro kravku a prasata – ta jim dala potravu, bydleli v jedné místnosti a na topení jim stačila trocha dříví z místního lesa a ne- potřebovali ani plyn, na u a byli v podstatě nezávislí. Pokusili jsme se soběstačnost v co největší mí- ře zkusit zasadit do dnešní doby, vyrobíme elektřinu a teplo pro všechny obyvatele v naší obci,“ vysvětlil starosta Milan Kazda. „ Návrat ke kořenům soběstačnosti Podle něj je projekt samo nan- covatelný. Pokud by o podobném záměru uvažovaly další obce, měly by si ale dát pozor na dostatek su- rovin. To znamená vybrat lokalitu, kde budou odpady nebo surovi- ny k dispozici i v dalších letech. Jako alternativu uvádí i společný projekt pro více obcí, které by vy- užívaly odpady z  údržby zeleně, čistírenské kaly a další dosažitelné suroviny. (lk) Nový trend: Obce si elektřinu vyrábí samy SOLÁRNÍ ELEKTRÁRNY ■ Tunel s obnovitelnými zdroji, nebo snaha zakrýt vlastní lobby? Informační válka mezi Vitáskovou z ERÚ a solárníky pokračuje Pro více informací o soutěži sledujte stránky www.moravskehospodarstvi.cz Soutěž Pro měSta a obce „Nejkrásnější náměstí či náves“ Vyhlašuje: Partner Soutěže: Petr Gibas, Msc. Sociální antropolog a geograf Petr Gibas působí na Sociologickém ústavu AV ČR, kde se věnuje především výzkumu domova a domáckosti v městském prostředí, vyjednávání přírody ve městě či politice územního rozvoje. Na bakalářský program na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy navázal studiem kulturní geografie na University College London. Na svou domovskou fakultu v Praze ale nezanevřel a dnes na ní dokončuje doktorské studium antropologie. Petr Gibas je autorem odborných knih a statí v českých i zahraničních publikacích. Uspořádal také několik konferencí se společenskovědným zaměřením. Spolu s kolegy se podílel na přípravě knih: 2014 – Pražské zahrádkové osady: stíny minulosti, nebo záblesky budoucnosti? | 2014 – Nonhumans in social science: Ontologies, theories, case studies | 2011 – Nonhumans in social science: Spaces, animals, things Ing. akad. arch. Jan Šépka Veřejné prostory, přesah architektury do urbanismu nebo spolupráce s obcemi a městy. To jsou témata, která provází architekta Jana Šépku celou jeho profesní i akademickou kariérou. Po dokončení studia na Fakultě architektury ČVUT v Praze a škole architektury AVU spoluzákládá v roce 1998 dnes již legendární ateliér HŠH architekti, kde působí až do roku 2009. Dnes vede vlastní kancelář Šépka Architekti a s kolegyní Mirkou Tůmovou se věnuje i studentům na FA ČVUT a od loňského roku na pražské UMPRUM. Práce Jana Šépky získaly řadu ocenění v České republice i v zahraničí, od Grand prix Obce architektů přes titul Stavba roku až po nominace na evropské ceny Miese van Der Rohe nebo ECOLA. Významné realizace: 1995–2001 Úprava veřejných ploch Horního náměstí v Olomouci | 1997–2002 Úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě | 1998–2006 Arcidiecézní muzeum v Olomouci | 2000–2009 Vila Hermína, Černín | 2001– 2004 Vila v Berouně | 2009–2010 Pokoj v krajině, Modrava Ing. arch. Robert Sedlák Po studiu na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně se během praxe v architektonických ateliérech soustředil především na problematiku veřejných prostorů jako na jedno z klíčových témat kvality městského života. Možnost spolupráce na zajímavých projektech v ateliéru architekta Petra Hurníka, v Atelieru Walter, v ateliéru Knesl+Kynčl a Nadaci Partnerství, kde působí jako konzultant utváření veřejného prostranství v měřítku místa i města, jej přivedla až k založení vlastního ateliéru mezidomy. Stáže v Project for Public Spaces v New Yorku a v Center for Public Space Research u profesora Jana Gehla v Kodani potvrdily a rozvinuly jeho zájem o urbanismus a veřejná prostranství, který se projevil mimo jiné i při editování českého vydání slavné bilanční Gehlovy knihy Města pro lidi. Koncepce veřejných prostranství: Plzeň, Metodika a standardy pro veřejná prostranství, 2014 | Holice, studie revitalizace centra města, 2012 | Ústí nad Orlicí, strategie pro veřejná prostranství, 2011 | Brno, Zelný trh, 2008 (vedení projektu v týmu Partnerství, o.p.s.) | Kodaň- -Frederiksberg, Oslo-Akker Brygge, 2006 (spolupráce v týmu Gehl Architects) Dipl. Ing. Zdenek Sendler Zdenek Sendler je jedním z nejúspěšnějších českých zahradních a krajinářských architektů.Vztah k zahradnickému řemeslu podědil už po svém otci, který podle jeho slov „věděl o přírodě a zahradách víc než barák plnej magistrů, doktorů a všelijakých inženýrů dohromady“. Dnes vede Zdenek Sendler brněnský Ateliér zahradní a krajinářské architektury a jeho práce sklidily řadu významných ocenění. Například úprava klášterní zahrady v Litomyšli získává uznání jak návštěvníků města, tak prestižních architektonických publikací. Významné realizace: Valdštejnská zahrada v Praze | Klášterní zahrady v Litomyšli | Zámecká zahrada v Jičíně | Park Lannova v Praze | Park Slovanské náměstí v Brně | Park Přírodní katedrála v Brně | Park Jiráskovy sady v Litoměřicích | Park Šelepova v Brně | Parky v Dolních Břežanech a další Představujeme porotu soutěže První přihlášky do soutěže „Nejkrásnější náměstí či náves“ se začínají scházet. Je tedy načase představit si porotce, před kterými stojí nelehký úkol vybrat postupující do druhého kola. V tom rozhodnete o vítězích Vy – čtenáři Moravského hospodářství při hlasování na našem webu vzáří a říjnu. Své aspiranty na stupně vítězů ale zvolí i porota. Více na: Obcí a měst,které vlastní svoje malé elektrárny,je celá řada.Větrnou si ale postavili jen ve Velké Kraši na Jesenicku. FOTO: Eugénia Bánovská

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 9 inzerce KB150047 Corporate image_golem 269x374.indd 1 04.05.15 14:18

bald guys dating reddit

10 KVĚTEN | ČERVEN 2015 vodohospodářství a vodárenství Barák: Tam, kde se neinvestovalo do infrastruktury, bude muset voda zdražit KONEC JEDNOHO A ZAČÁTEK NOVÉHO PROGRAMOVACÍHO OBDOBÍ EU, ZMĚNY ZÁKONŮ O OCHRANĚ VODY, ODPADECH NEBO NOVÉ PLÁNY PRO ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK. JE TOHO HODNĚ, NA CO SE LETOS MUSÍ VODÁRENSTVÍ A VODOHOSPODÁŘSTVÍ PŘIPRAVIT. Jan Pacas Co to oboru přinese a  jak se vše promítne do ceny vody? Na to odpoví předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kana- lizací (SOVAK) František Barák, se kterým jsme se setkali na největší vodárenské akci v Česku – výstavě Vodovody-kanalizace v Praze. Zdá se, že letošek bude pro vodárenství rušný rok. Už máme sice pět měsíců za sebou, ale čekají nás legislativní změny týkající se parametrů čiš- tění, hovoří se o zdražení poplat- ků za podzemní vody a eventuálně může dojít i ke změnám některých daní, což ale nepředpokládám. To vše může mít na vodárenství vliv. Žádné zemětřesení ale nečekám. Voda poteče pořád stejně. A v jakém stavu je infrastruk- tura, kterou teče? Podle mne v  dobrém, i  když do obnovy řadu let nejde tolik - nančních zdrojů, kolik by bylo po- třeba. Zejména v menších obcích je majetek často na okraji provo- zuschopnosti, protože se do jeho údržby neinvestovalo. Ve velkých aglomeracích a vodárenských spo- lečnostech je ale stav sítí a techno- logií na velmi dobré úrovni. Jsou to ale právě malá města a obce, které si obnovu vodáren- ského majetku často nemůžou dovolit. Potřebují dotace. Co če- káte od nového programovacího období? Dotace nehrají ve nancování vodárenské infrastruktury v Česku významnou roli. Jen do obnovy je třeba investovat 18 až 20 miliard korun ročně. Zdůrazňuji: každý rok. A jestli teď před sebou máme balík nějakých dvanácti miliard korun, které můžeme ve vodáren- ství jednorázově vyčerpat, tak to z  dlouhodobého hlediska neřeší téměř nic. Samozřejmě, řadě pro- jektů to pomůže. Ale pochybuji, že bude-li nancování jen do šedesáti procent uznatelných nákladů, že obce dokážou ko nancovat těch zbývajících čtyřicet. Podpora vodárenství tedy bu- de v  novém období ještě slabší než v tom minulém? Podívejte, na to se mě raději neptejte. Minulé programovací období bylo zle nastaveno. Nevy- čerpalo se tolik, kolik se vyčerpat mohlo. Takže srovnávat období, které bylo podle mě velmi špatné, s  tím už téměř nepodstatným je velmi těžké. Starostové varují i před pod- mínkami udělování dotací na kanalizace. Nelíbí se jim podpo- ra pouze pro tu oddílnou (pozn. red.: kanalizace, která odvádí srážkovou a  odpadní vodu sa- mostatně). Oddílná kanalizace má význam opravdu tam, kde je vybudována po celé obci nebo městě. V řadě případů to tedy nedává smysl. Jest- liže je větší část dosud užívané ka- nalizace jednotná, nemá najednou cenu trvat na tom, aby se na další ulici stavěla oddílná. Z ekologic- kého hlediska je sice žádoucí, aby dešťová voda zbytečně neprotéka- la čistírnou, ale na druhou stranu dešťovku potřebujete, abyste mohl řádně čistit odpadní vody. Pokud budou městské odpadní vody má- lo naředěny, budou se čistit hůř a pochopitelně i dráž. V pašalíku evropských dotací pro vodárenství a kanalizace bu- de tedy peněz méně a bude těžší je získat? Ano, v  minulém období bylo prostředků podstatně víc. Dnes půjde maximálně o desítky mili- ard. Takové peníze vystačí jen na dílčí projekty. Uvažte, že máme vodárenský majetek za přibližně bilion korun. Na každého Čecha tak připadá část v hodnotě asi sto tisíc. Má-li se řádně obnovovat, vyžádají si investice necelá dvě procenta ročně, tedy dva tisíce na Nechybí k tomu ale politická odvaha? Někde ano, jinde to už politici pochopili a z ceny vodného a stoč- ného zbývá dostatek prostředků na rekonstrukce a obnovu. Možná jste si všiml, že především u vět- ších vodárenských společností do- šlo v minulých letech někdy i ke skokovému zdražení. Jiný starosta ale řekne: „Dokud tu budu já, bude vodné dvacet korun za kubík.“ Nemáme už dnes vodu v Čes- ku poměrně drahou? Rozhodně není voda v  České republice nejdražší. Můžeme její cenu srovnat s některými regiony v Německu, dražší voda je rozhod- ně v Dánsku, v Izraeli nebo někte- rých regionech Francie. Je ale třeba si uvědomit, že ve většině zemí západní Evropy je DPH na vodu, a to surovou i pitnou, na té nej- nižší úrovni. My máme spočítáno, že ze sedmadvaceti miliard, které se vyberou na vodném a stočném za rok, odvedeme třetinu státu na poplatcích a daních. A stát se cho- vá tak, aby tlak spotřebitele byl na vodárenskou společnost, protože ta lidem vystavuje faktury. Přinese další náklady i zvažo- vané zpřísnění limitů pro vypou- štění odpadních vod? Zcela určitě. Jestliže máme najednou čistit městské odpad- ní vody podle přísnějších limitů než doposud, vyžádá si to nové technologie, postupy i chemikálie a zřejmě i více energie. V podstatě za peníze v Praze dům. Není ale přeci důvod, abychom byli opět chytřejší než Evropa a nasazovali si zbytečně přísnější parametry. Nakonec to vždy odnese spotře- bitel. Vodárenství čeká i nový sys- tém regulace. Evropská komise (EK) původně chtěla jednoho nezávislého regulátora. Dnes to ale vypadá, že mantinely bude oboru nastavovat zvláštní orgán Ministerstva zemědělství. Co na to říkáte? Neřekl bych, že se jednalo o požadavek EK. Šlo o snahu čes- kých orgánů zdůvodnit požadavek vytvoření nějakého „kamenného“ regulátora ve vodárenství. České vodárenství je ale už dnes přere- gulováno. Tuzemské společnosti člověka, což dává částku 18 až 20 miliard na celou naši zemi ročně. Kde ale ty peníze vzít? Musí se s  tím vypořádat pře- devším vlastníci. To znamená města a obce, které svůj majetek většinou vložily do vodárenské společnosti. Ty nyní infrastruktu- ru vlastní a  musí zabezpečit její obnovu. Ano, mohou se na to vy- užít dotace, různé formy předpla- ceného nájemného nebo půjčky z  obecních rozpočtů, ale drtivá většina prostředků jde z vodného a stočného, tedy z ceny vody. Dnes, vycházíme-li z průměrné spotřeby vody, která je šestatřicet kubíků na člověka a rok, zaplatí každý za vodu v průměru asi tři a půl tisíce korun. Pokud by dva tisíce měly jít jen na obnovu, jak jsme se bavili, vidíte, že je to málo. To znamená zdražit vodu? Samozřejmě nejde jen o  to zvýšit cenu na úkor spotřebitele. Jistě se dá leccos dělat efektivněji a  úsporněji, takže nárůst nemu- sí být všude tak velký. Tam, kde dvacet třicet let k  obnově nedo- cházelo, to ale může být najednou citelná rána a vodné a stočné bude nutné zdražit výrazněji. musí plnit při výrobě a dodávkách pitné vody, odkanalizování i čiště- ní řadu požadavků. Prvním z nich je pochopitelně kvalita. Nároky na reporting s tím spojený jsou velmi přísné a v řadě případů přesahují i evropské standardy. Dřív se dokonce uvažovalo, že by regulaci vodárenství mo- hl převzít Energetický regulační úřad (ERÚ). ERÚ umí energetiku, to je ale úplně jiný charakter činnosti, kde se o největší část regulace postara- ly evropské normy a kde se pohy- buje několik desítek subjektů. Ve vodárenství je jich několik tisíc. Máme vodárenské společnosti, které obsluhují milion obyvatel, a  máme vodárenské společnosti, které jich obsluhují několik set. To je ale velmi nepřehledné prostředí. Bohužel ano. Vodárenství se v  Česku roztříštilo z  několika krajských společností na řekněme desítky velkých a  stovky malých podniků. Došlo tak ke ztrátě efek- tivity. I geogra cké uspořádání je v řadě případů velmi nevýhodné. Ideálně by mělo respektovat povo- dí a rozvodí. Ale dnes je například hlavní zdroj vody pro Brno v Par- dubickém kraji – v  Březové. To přeci nedává smysl. Jaký by tedy byl optimální počet vodárenských společností? Měl by zhruba odpovídat počtu krajů, ale to je dnes už jen zbožné a nerealizovatelné přání. Vlastnic- ké vztahy jsou už nějak nastave- ny a budou se jen obtížně měnit. Samozřejmě dojde k postupnému slučování a za několik desítek let bude subjektů ve vodárenství mé- ně. Kéž by. Oboru by to prospělo. INZERCE František Barák předseda představenstva SOVAK ČR a společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století působil František Barák na hydrogeologických projektech na Středním východě, v západní a východní Africe. Od roku 1977 pracoval v manažerských pozicích pro vodárenské společnosti Suez a Vivendi. Od roku 2006 je ředitelem společnosti Vodovody a kanalizace Hradec Králové, a.s. V roce 2007 se stal předsedou představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR.  kdo je... Dotace nehrají ve financování vodárenské infrastruktury v Česku velkou roli, tvrdí předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací František Barák. „V tomto programovém období půjde maximálně o desítky miliard. Jen na obnovu majetku je ale potřeba až 20 miliard korun ročně,“ přiblížil Barák. Hlavní témata diskuze: • Jak předcházet dopadům povodní? • Jak minimalizovat povodňové riziko? • Jsou protipovodňová opatření účinná a v jakých situacích? • Existuje absolutní ochrana před povodněmi? • Kdo je odpovědný za ochranu před povodněmi? • Dotační programy k přípravě a realizaci protipovodňových opatření • Co aktuálního připravuje Povodí Moravy? • Nejčastější chyby v projektech protipovodňových opatření • Jak s povodněmi žít? Mediální partner: Organizátor: Určeno pro zástupce z Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí, SFŽP, Povodí Moravy, Lesů ČR, VUT Brno, ČVUT Praha a představitele měst a obcí. V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138 Právě pro Vás připravujeme další výjimečnou diskuzi na palčivá témata. Společně budeme hledat cesty, jak zvítězit nad nebezpečným přírodním živlem – VODOU. Protipovodňová opatření 22. září 2015, hotel AVANTI, Střední 549/61, Brno-Ponava business snídaně 1. ročník

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 11 vodohospodářství a vodárenství Brno chce vrátit do územního plánu protipovodňová opatření ZRUŠENÍ AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA VYMAZALO Z JEHO MAPY I PLÁNOVANÁ PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ. BRNĚNSKÝ MAGISTRÁT SE JE V SOUČASNOSTI SNAŽÍ VRÁTIT ZPĚT. Tereza Hašková Krajský soud letos v  lednu zrušil aktualizaci brněnského územního plánu. Kromě kontro- verzních návrhů změn územního plánu tak ovšem zmizela z dlou- hodobého výhledu pro Brno i pro- tipovodňová opatření. Současné vedení magistrátu se snaží co nej- dříve konkrétní stavby a  terénní úpravy dostat do územního plá- nu zpátky. „Nejvyšší prioritou je ochrana hustě obydlených oblastí, které jsou v záplavové zóně řek. Jde o části Starého Brna, Poříčí, ulice Hybešovu, Václavskou či Leitne- rovu, kam by se při stoleté vodě vylila řeka Svratka. V případě Svi- tavy jde hlavně o Zábrdovice a Ži- denice,” uvedl náměstek primátora pro územní rozvoj Martin Ander. „ Umožnit rozliv Celý systém protipovodňové ochrany Brna může fungovat je- dině tehdy, když se řekám dovo- lí rozliv ve vhodných lokalitách. Tvrdí to už Generel odvodnění, který pro Brno vypracovali experti mezi lety 2007 a  2009. „Je třeba v územním plánu pamatovat i na retenční prostory typu ,povodňo- vých parků‘. Ty jsou plánovány na- příklad na Žabovřeských loukách. Podél řeky by byl vybudován od- sazený protipovodňový val. Rozli- vový prostor by běžně sloužil jako hřiště či park s lavičkami, ovšem počítalo by se s tím, že v případě velké vody se tato část území zalije vodou,“ vysvětlil Ander. Povodňový park by mohl vzniknout také podél řeky Svitavy v  oblasti Komárova a  Černovic, poblíž Černovického hájku. „Za- bránilo by se tak záplavě jižních částí města i skrze zpětné vzdutí řeky, což je při povodních často větší problém, než samotná po- vodňová vlna,“ objasnil Ander. Brňané by se tak do budoucna spoléhali na daleko větší počet lo- INZERCE Splašky už nebudou znečišťovat Moravský kras Deset let už v Rudici na Blanensku pracují na projektu, který má vyřešit přetékající splašky z místní čistírny odpadních vod. Odtékají totiž do chráněného Moravského krasu, jehož součástí je i známá Býčí skála. Tento rok se obec i správci CHKO konečně dočkají. Práce na novém vodovodním systému mají být hotové v prosinci. Na tuto rozsáhlou akci nančně přispějí obce, velkou část pokryjí evropské peníze. Moravský kras patří k nejvzácnějším chráněným územím České republiky. Znečištěná voda do něho teče už roky. Důvodem je zastaralá čistírna odpadních vod v Rudici. Svazek vodovodů a kanalizací ji nechá přestavět na přečerpávací stanici, která bude pohánět splašky do vedlejších Jedovnic. Obě obce pak propojí nová kanalizace. O tomto projektu pod názvem: Jedovnicko – intenzi kace čistírny odpadních vod a kanalizace v obcích Jedovnice, Krasová, Rudice a Senetářov informoval svazek už více než před dvěma lety. Problémy s čistírnou v Rudici totiž přetrvávají delší dobu. Zařízení je zastaralé a nejede na plný výkony. Splašky tečou do CHKO, kde dělají problémy také v zimě, když zamrzají. Právě správa Moravského krasu netrpělivě očekává, kdy se tento problém dořeší. „Je to důležité pro zlepšení ochrany Moravského krasu,“ upozornil již několikrát správce CHKO Moravský kras Leoš Šte a. Součástí Moravského krasu je totiž i proslulá Býčí skála. První zmínka o ní přitom pochází už ze sedmnáctého století. S Rudickým propadáním tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přes třináct kilometrů. Práce na projektu mají být dokončené do konce letošního roku. „Projekt bude stát 138 milionů korun, z toho 98 milionů zaplatíme z evropských peněz,“ informoval tajemník Svazku vodovodů a kanalizací Blanenska a Boskovicka Petr Tioka. Také obec Rudice se bude na projektu nančně podílet. „Přispějeme deset milionů korun,“ uvedl starosta Rudice Roman Šebela. „ Na Blanensku Celkem letos svazek počítá s rekonstrukcí páteřních přivaděčů vody za bezmála tři sta milionů korun. Některé potrubí pochází ještě z třicátých let minulého století. Svazek získal na rozsáhlou a letos největší investiční akci dotaci z evropských fondů ve výši 238 milionů korun. Dále také počítá s rozšířením kapacity čistírny v Jedovnici, kam se kromě Rudice napojí ještě obce Krasová a Senetářov. Rozpočet této etapy je 303 milionů korun. VERONIKA VINDIŠOVÁ kálních opatření, než nyní. Proza- tím plní tuto roli zčásti i Brněnská přehrada. Ta však dokáže povodeň pouze zpomalit. „Vodní dílo Brno na Svratce nezajistí takový trans- formační účinek, aby byla ochrá- něna zástavba v  Brně. Transfor- mační účinek spočívá v  mírném zpomalení nástupu povodňové si- tuace na toku pod vodním dílem. To umožňuje zajistit operativní protipovodňová opatření a  eva- kuaci obyvatel,“ vysvětlila Tomíč- ková z Povodí Moravy. Protipovodňová opatření se netýkají pouze nejhustěji obyd- lených městských částí, kterými protéká řeka Svratka či Svitava. „Výhledově je třeba dělat protipo- vodňová opatření i v rozvojových oblastech, například v jižním cen- tru anebo v  areálu bývalé Zbro- jovky,“ doplnil náměstek Ander. Tam mají vzniknout odsunuté protipovodňové valy či rozšířené hráze řek. Všechna tato a  mnohá další opatření jsou známá již ze studie Generel odvodnění z roku 2009. Přesto v současnosti čekají na za- psání do územního plánu. „Jde o obrovský projekt, který se bude stavět na etapy. Konkrétní úpravy je nutno překlopit do územního plánu co nejdříve. Odhaduji, že se tato protipovodňová opatření podaří zanést do územního plánu za rok až rok a  půl,“ předestřel brněnský náměstek pro rozvoj. To se však povede, jen pokud změny územního plánu nenaruší spory o umístění hrází. „Vlastní- ci pozemků často využívají práva ohradit se proti výstavbě protipo- vodňových opatření už při pří- pravě územního plánu, kdy ještě nemůžeme poskytnout jasnou představu, jak proběhne směna pozemků anebo kolik město za- platí za výkup konkrétního po- zemku,“ upozornil Ander. FOTO: Eugénia Bánovská

bald guys dating reddit

12 KVĚTEN | ČERVEN 2015 eGovernment Weby moravských měst zabodovaly ve Zlatém erbu KTERÉ OBCE A MĚSTA V ČESKÉ REPUBLICE MAJÍ NEJLEPŠÍ INTERNETOVÉ STRÁNKY? Jan Pacas To je otázka, na kterou si tradičně vyslechnou odpověď účastníci konference ISSS při vy- hlašování výsledků soutěže Zlatý Erb. V letošním ročníku si šáhlo po medaili i několik moravských měst a obcí. Nejlepší byl Bruntál, třetí se umístila Jihlava. Dvakrát bronz a jednou stříbro z celorepublikového kola soutěže městských a  obecních webů již Bruntál ve své sbírce měl. Zlato mu ale ještě chybělo. Letos však tamní internetový portál oslovil šestnáctičlennou porotu Zlatého erbu natolik, že severomoravské- mu městu udělila první příčku. „Na nynější podobě městského webu pečlivě pracujeme posled- ních pět let, kdy jsme tehdejší no- vou podobu webu odstartovali. To, že jsme se vydali správnou cestou, potvrzuje nejen vysoký nárůst zá- jmu občanů o  městský web, ale potvrzují to právě i takováto oce- nění,“ uvedl bruntálský webmas- ter Jan Motal. A ocenění si Bruntál letos od- nesl ze Zlatého Erbu hned několik. Město získalo také cenu za pod- poru nových technologií a  uhá- jilo i cenu Ministerstva vnitra za nejlepší bezbariérový web. „Její obhajoba je nesmírně složitá, ale naše hodnocení bylo vysoké,“ pochlubila se tajemnice Městské- ho úřadu Bruntál Alena Skácelo- vá. Bruntálské webové stránky si pohodlně prohlédnou například i lidé trpící částečnou slepotou či šeroslepostí. Využít můžou různé pomůcky, které jim umožní web číst a pohybovat se po něm. „ Nejlepší web má Bruntál Skácelová si cení také toho, že náklady na web jsou nesrov- natelně nižší v  porovnání s  ko- merčně pořizovanými a  provo- zovanými weby. Naopak úspěch www.mubruntal.cz přinesl městu i konkrétní nanční pro t v podo- bě šeku na nákup informační tech- niky v hodnotě 15 tisíc korun od jednoho z vyhlašovatelů soutěže. V kategorii obcí měla Morava svého zástupce na druhé příčce. Hned za nejlepším Chuderovem se umístil městys Okříšky z Kraje Vysočina. Do celorepublikového nále se Okříšky jako vítěz kraj- ského kola probojovaly již poos- mé. „Do ohromujícího skóre ví- tězství dvacetinásobných mistrů světa v  kolové bratrů Pospíšilo- vých máme ještě daleko, ale co není dnes, může být zítra,“ za- žertoval starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý, který vyzkoušel na we- bu městyse například i  chatovat s občany. INZERCE  INZERCE  Města a obce oceněné v soutěži Zlatý erb Nejlepší webová stránka obce 1. místo: Chuderov www.chuderov.cz 2. místo: Okříšky www.okrisky.cz 3. místo: Lovčice www.obeclovcice.cz Nejlepší elektronická služba 1. místo: Příbor Rodinný web 2. místo: Praha 2 Oficiální mapový portál městské části Praha 2 3. místo: Jičín GIS města Jičína Cena Jana Savického za nejlépe zvládnuté kritérium „Povinnéinformace“vrámcisoutěže Zlatý erb 2015, garantovaná Otevřenou společností, o. p. s. Praha-Dubeč Cena veřejnosti udělená AK ČR při soutěži Zlatý erb Obec Nerestce, okres Písek Zvláštní cena ministryně pro místní rozvoj za nejlepší turistickou prezentaci na webových stránkách při soutěži Zlatý erb Kategorie regiony: Orlické hory a Podorlicko Kategorie města/obce: Turistický portál města Mariánské Lázně Nejlepší webová stránka města 1. místo: Bruntál www.mubruntal.cz 2. místo: Broumov www.broumov-mesto.cz 3. místo: Jihlava www.jihlava.cz Zvláštní cena ministra vnitra za nejlepší bezbariérový přístup na webové stránky při soutěži Zlatý erb Kategorie obce: Nučice Kategorie města: Bruntál Zdroj: sdružení Zlatý erb Záštitu konferenci letos poskytlo několikčlenůvládyvčetněpremiéra Bohuslava Sobotky, místopředsedy Pavla Bělobrádka, ministra vnitra Milana Chovance, ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a ministra zemědělství Mariana Jurečky, místopředsedové obou komor Parlamentu ČR – Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu, který již řadu let zaštiťuje visegrád- ské setkání V4DIS, a Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmov- ny. Další záštity poskytli hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc a Asociace krajů ČR. Řada ze jmenovaných politiků se konfe- rence osobně zúčastnila, stejně jako desítky dalších zástupců státních institucí, poslanců a senátorů či zahraničních hostů. Přednášky a diskuse, které se během dvoudenního programu odehrály, se zaměřily nejen na hodnocení současného stavu e-governmentu a plánů do budouc- nosti, ale i na veřejné investování v oblasti ICT, kybernetickou bezpečnost, rozšiřování interne- tové infrastruktury, elektronizaci zdravotnictví a řadu dalších ob- lastí. Důležitou součástí progra- mu byly doprovodné akce, jako například zasedání Rady vlády pro informační společnost, setkání poslaneckých klubů, zasedání ko- misí Asociace krajů ČR, jednání zástupců akademické obce, posla- necké sněmovny, Technologické agentury ČR, Svazu průmyslu a odborníků zaměřené na podporu technického vzdělávání či setkání Sdružení tajemníků obecních a městských úřadů. V programu konference jako obvykle nechybělo populární vyhlašování výsledků – ocenění Český zavináč, soutěže JuniorErb, Eurocrest, Zlatý erb, Biblioweb a Ceny ministra vnitra za přínos k rozvoji informační společnosti. Více informací včetně kom- pletního archivu minulých roč- níků, aktualit, audio- a videozá- znamů z konference ISSS/V4DIS 2015 je k dispozici na stránkách: V kongresovém centru Aldis v Hradci Králové v úterý 14. dubna úspěšně skončil 18. ročník kon- ference ISSS. Tuto prestižní akci, na níž se každoročně scházejí politické špičky, šéfové a výkonní úředníci státních i samosprávných orgánů, odborníci na informatizaci veřejné správy i vrcholní ma- nažeři renomovaných rem, již podvanácté doprovodila mezinárodní konference V4DIS. Program začal již v neděli odpoledne diskusním setkáním v královéhradeckém planetáriu a pokračoval tradičním VIP večerem v Klicperově divadle. Během dvou dnů konference se uskutečnilo přes dvě stě přednášek, diskusí a jednání, ve výstavní části se představilo více než 100 dodavatelských rem a organizací a registrační listiny zaznamenaly 2365 účastníků. www.isss.cz 18. ROČNÍK KONFERENCE JE MINULOSTÍ ISSS 2015 ISSS2015_inz_MH_132x185.indd 1 26.5.2015 10:43:49 V komplexně pojatém řešení kybernetické bezpečnosti mají aplikační komponenty svou ne- zastupitelnou roli. Funkcionalita, kterou poskytují, je předpokladem nebo významnou pomocí při im- plementaci efektivních bezpeč- nostních opatření. Zákon o  kybernetické bez- pečnosti přímo uvádí aplikační bezpečnost (§6, odst. 3, písm. i)) jako jedno z technických opatření pro zajištění kybernetické bezpeč- nosti. V  odpovědně a  komplex- ně pojatém řešení kybernetické bezpečnosti proto nelze vnitřní zabezpečení vlastního informač- ního systému opomíjet. Ohrožení bezpečnosti informací, de nova- né zákonem jako ohrožení jejich důvěrnosti, integrity a dostupnosti kromě jiného bezpečnou správu identit, zabezpečenou komunikaci se systémy třetích stran, monito- ring chybových hlášení, bezpeč- nou správu elektronických doku- mentů, atd. Identity Management (IDM) Zajišťuje centralizované říze- ní přístupových práv uživatelů. Nástroj by měl být nezávislý vůči aplikačnímu systému, pro který je třeba detailním způsobem ošetřit přístup k  citlivým datům. IDM poskytuje funkce, jako jsou de ni- ce a správa rolí, jejich přidělování a odebírání v čase, atd. Garantované dlouhodobé úložiště Řešení ocení zejména orga- nizace, které chtějí zodpovědně vyřešit otázku důvěryhodného pokladně, datovým schránkám, certi kačním autoritám atd. GINIS® DKS – Dokumentový konverzní server Umožňuje konvertovat doku- menty do archivního formátu PD- F/A-1b. Výsledné dokumenty po konverzi je možné opatřit uzná- vaným elektronickým podpisem a časovým razítkem garantujícím integritu dokumentu pro dlouho- dobé uložení. GINIS® GSP – GORDIC Support Portál Přináší zákazníkům možnost komunikovat s  aplikační, systé- movou a  bezpečnostní podpo- rou prostřednictvím jednotného kanálu. Umožňuje zadávat poža- davky na řešení problémů, tyto požadavky identi kovat a  řešit de novaným procesem a sledovat historii transakcí a aktivit. Administrativní audit (DAA) Analyzuje data z  reálného provozu organizace a  poskytuje přehled o toku dokumentů v or- ganizaci. Statisticky vyhodnocuje toky dokumentů přes jednotlivé informací (§ 2 odst. d) zákona) může zásadním způsobem ohro- zit fungování organizace i dalších navázaných institucí a  způsobit škody materiální i  nemateriální povahy. V pojetí společnosti GORDIC® je jádrem řešení kybernetické bez- pečnosti tzv. bezpečný produkt GI- NIS®. Aktuální verze GINIS® obsa- huje řadu volitelných komponent, které umožňují zvýšit zabezpečení existujících instalací GINIS® i apli- kačních systémů třetích stran. Tyto komponenty se označují jako mo- duly CSG: Cyber Security GINIS® a  jejich funkcionalita podporuje implementaci komplexních bez- pečnostních opatření v  souladu s požadavky kybernetické bezpeč- nosti napříč organizací. Umožňují uložení digitálních dokumentů, ať už provozují jakýkoliv systém pro správu dokumentů. Důvěryhodný archiv Důvěryhodné archivy zajišťují dlouhodobou ochranu, čitelnost a integritu dat v čase. Architektura jejich řešení by měla být vystavěna na modelu OAIS, což zaručí, že uživatel nepřijde o  svá data ani v případě migrace na jiný systém. GINIS® AIB – Aplikační internetová brána Přináší přehlednou, jednotnou a  bezpečnou komunikaci všech vašich aplikací s externími systé- my. Bezpečně odděluje interní in- formační systémy od prostředí in- ternetu, zajišťuje centrálně řízenou správu certi kátů pro autentizaci vůči základním registrům, státní osoby a organizační jednotky, do- káže identi kovat anomálie a po- tenciální bezpečnostní rizika ve zpracování dokumentů. Security monitor GINIS® Poskytuje přehledné zobra- zení stavu dostupnosti systému GINIS®, sleduje jeho funkčnost a reaguje na případné nestandard- ní stavy. Modul kontroluje stav jednotlivých komponent architek- tury GINIS®, sleduje dostupnost externích systémů potřebných pro provoz IS, poskytuje přehled přihlášených uživatelů a  dalších parametrů. GINIS® DSG – Dohledový systém GINIS® Zajišťuje dohled se zaměřením na konkrétní služby, jejichž pro- vádění přímo souvisí s výkonem působnosti dané organizace. Je primárně zaměřen na kontrolu dodržování termínů a kvality růz- ných procesních postupů. DOSTÁT POŽADAVKŮM ZÁKONA Č. 181/2014 SB. O KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI A JEHO PROVÁDĚCÍCH VYHLÁŠEK VYŽADUJE DŮKLADNĚ POROZUMĚT ARCHITEKTUŘE SYSTÉMŮ, POVAZE SPRAVOVANÝCH AKTIV A NAVRHNOUT VHODNÁ OPATŘENÍ PRO ELIMINACI RIZIK A ZAJIŠTĚNÍ ODPOVÍDAJÍCÍ DŮVĚRNOSTI, INTEGRITY A DOSTUPNOSTI INFORMACÍ. Kybernetická bezpečnost: Bez zabezpečených systémů to nepůjde FOTO: ISSS

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 13 inzerce pracovní i soukromý, a to jim umožňuje jednoduše prolínat pracovní a osobní aktivity. A byť se někteří zaměstnavatelé dosud snaží za- kazovat nebo alespoň omezovat používání chyt- rých zařízení, zejména soukromých, pro pracovní činnosti, ne vždy se jim to daří. Lidé jsou velmi vynalézaví a chtějí-li používat nástroje, které jim usnadňují práci, na zákazy či příkazy obvykle příliš nedbají. Jednodušší je proto zajistit, aby využívání mobilních zařízení bylo stejně bezpečné jako vy- užívání pracovních počítačů, a přitom těžit z vý- hod, které nabízí. Osobní výběr a pořízení nemusí navíc znamenat, že zaměstnavatel nemůže na ná- kup zařízení finančně přispět určitou částkou. Dů- ležité je, že uživatel si může sám vybrat zařízení, které mu vyhovuje, a může je využívat stejně dob- ře k soukromým i k pracovním účelům. Jak uchopit bezpečnost chytrých zařízení? Pro počítače a  notebooky mají podniky a  or- ganizace ve svých informačních systémech de- finována a zavedena nezbytná a mnohdy velmi přísná bezpečnostní pravidla, politiky a postupy. Ve většině případů jim však chybí nástroj, který by umožňoval systematicky uchopit a zajistit i bez- pečnost používání chytrých mobilních zařízení. Důvod je prostý. V oblasti počítačů a notebooků jednoznačně převažuje operační systém Microsoft Windows. Jde o známé prostředí, s nímž jsou roz- sáhlé zkušenosti a pro něž jsou připraveny aplikace a bezpečnostní systémy. U mobilních platforem je prostředí na první pohled nesourodé. Používá se několik typů operačních systémů s celou řadou verzí a podverzí a každý výrobce si ještě operač- ní systém upravuje sám. A neustále vznikají další. Celou oblast je velmi složité pojmout a sjednotit. Chytré telefony na pracovišti Jsou obavy zaměstnavatelů z bezpečnostních rizik opodstatněny? Mobilní zařízení dnes mohou obsahovat informace minimálně stejné důležitosti jako třeba notebook a jejich ztráta nebo zneužití může pro podnik i úřad znamenat nemalé riziko. Problémy mohou vzniknout třeba instalací škodlivých aplikací, které hrozí sledováním obsahu telefonu či únikem cit- livých údajů. Chytré telefony dnes rovněž běžně umožňují získávat informace o své poloze a třetí strana tak může celkem bez problémů sledovat pohyb jejich uživatele. Největším rizikem je ale sám uživatel. Nejrůznější možnosti využití chytrých mo- bilních zařízení, například hry nebo sociální sítě, jej mohou nejenom rozptylovat v práci, ale jsou často otevřenou vstupní branou pro hackery nebo nejrůznější škodlivý software. O krádeži či zneužití mobilního telefonu nemluvě. Ať zaměstnavatelé chtějí nebo nechtějí Mobilní telefony jsou dnes již neodmyslitelnou sou- částí každodenního života. Poskytovat je zaměst- nancům v rámci pracovního poměru a umožnit jim využívat je alespoň zčásti pro soukromé účely mnohde patří k firemnímu standardu. Mobilní te- lefony však neslouží jen k telefonování. Vyjadřují osobnost, jsou doplňkem člověka i jeho vizitkou. Nestačí, že jsou jen funkční. Jejich používání musí přinášet radost, musí uživateli vyhovovat, musí se mu líbit, musí jej reprezentovat. A nedosahují-li firemní mobily podobných kvalit, lidé raději pou- žívají i v práci svoje vlastní. Používání soukromých zařízení v  zaměstnání, BYOD, zkratka pochází z  anglického slovního spojení „bring your own device“, tedy „přines si do práce své vlastní zařízení“, není však žádnou novinkou ani převratnou strategií. Nájemní dřevo- rubci chodí již po staletí do lesa se svými vlastními sekyrami, každý kuchař má své vlastní nože, kadeř- nice nůžky a sekáč kosu. Zaměstnanci s tím, co jim vyhovuje a co mají přizpůsobeno svým zvyklostem a potřebám, pracují obvykle rychleji, lépe a tudíž efektivněji. Mají k dispozici současně oba světy, Stejná bezpečnost mobilů i počítačů Služba O 2 Mobile Device Management, O 2 MDM, pojímá zabezpečení mobilních zařízení systematic- ky a dává mu skutečný řád. Dokáže, zjednoduše- ně řečeno, bezpečnostní politiky definované pro počítače a notebooky vyžadovat obdobně také u chytrých telefonů a tabletů bez ohledu na to, zda jde o zařízení firemní či soukromá. Běžné funkce zabezpečení přístupu k mobilnímu zařízení zná- mé z počítačů a notebooků, zákazu nebo naopak povolení používat určité aplikace, možnosti uza- mknutí ztraceného či ukradeného přístroje či do- konce vymazání citlivých informací na dálku, jsou doplněny propracovanými službami umožňujícími bezpečně pracovat s dokumenty a e-maily. Pro kte- roukoli mobilní platformu umožňuje O 2 MDM určit a předepsat, co, jak, kdy a za jakých podmínek lze na přístrojích vykonávat a co nikoli, které aplikace je možné instalovat nebo jak nakládat s pracovní elektronickou poštou a s jejími přílohami. Účinně chrání před únikem citlivých informací. Při krádeži nebo ztrátě přístroje je dokonce možné na dálku ho zablokovat, případně data spojená s pracovními aktivitami úplně vymazat. Jednoduše a spolehlivě dokáže oddělit v mobilním zařízení pracovní a pri- vátní světy. Zařízení dokonce nemusí být spravo- váno jako celek, může v něm být vytvořen pouze samostatně spravovaný pracovní prostor, vyhraze- ný pro činnosti spojené se zaměstnáním. Privátní a pracovní prostředí jsou tak vzájemně zcela oddě- lena a soukromí majitele zůstává nedotčeno. BYOD od O 2 O 2 v České republice jako jediný operátor rovněž podporuje a usnadňuje nasazování BYOD. Náku- pem poukázek umožňuje firmám a organizacím jednoduše poskytnout svým zaměstnancům fi- nanční příspěvek na pořízení nového mobilního telefonu nebo tabletu. Poukázky lze přímo koupit a zaplatit fakturou. Firmy, které využívají tzv. hard- warovou banku, mohou na své zaměstnance také převést část objemu do ní přidělených prostředků. Je více než zřejmé, a růst oblastí využití i pokles cen tomu jednoznačně nasvědčují, že nástup chyt- rých telefonů a tabletů jako pracovních nástrojů je nevyhnutelný. Je proto velmi důležité zvážit co nejrychleji nasazení dostatečně silného nástroje, který dokáže jejich bezpečné a hlavně řízené po- užívání zajistit. Podrobnosti lze nalézt na www.o2.cz/mdm. Mobilita, nezávislost a nepřeberná škála služeb přímo předurčují chytré mobilní telefony a tablety k tomu, aby se staly se doplňkem a stále častěji i náhradou osobních počítačů na pracovišti. Jejich průniku do pracovních aktivit se ubránit nelze a nejmodernější trendy, například BYOD, mu ještě více napomáhají. Do informačních systémů podniků a organizací však přinášejí nové hrozby a výrazná bezpečnostní rizika. „Naše cíle splnil projekt nad očekávání. Systém je stabilní a máme s ním spojené minimální náklady na správu. Navíc jsme uspokojili zvýšený zájem o BYOD a poskytli zejména mladým zaměstnancům jeho řešení.“ Ing. Jiří Nácovský, ředitel odboru projektové řízení a IT provozní služby, Komerční pojišťovna pracovní i soukromý, a to jim umožňuje jednoduše prolínat pracovní a osobní aktivity. A byť se někteří zaměstnavatelé dosud snaží za- kazovat nebo alespoň omezovat používání chyt- rých zařízení, zejména soukromých, pro pracovní činnosti, ne vždy se jim to daří. Lidé jsou velmi vynalézaví a chtějí-li používat nástroje, které jim usnadňují práci, na zákazy či příkazy obvykle příliš nedbají. Jednodušší je proto zajistit, aby využívání mobilních zařízení bylo stejně bezpečné jako vy- užívání pracovních počítačů, a přitom těžit z vý- hod, které nabízí. Osobní výběr a pořízení nemusí navíc znamenat, že zaměstnavatel nemůže na ná- kup zařízení finančně přispět určitou částkou. Dů- ležité je, že uživatel si může sám vybrat zařízení, které mu vyhovuje, a může je využívat stejně dob- ře k soukromým i k pracovním účelům. Jak uchopit bezpečnost chytrých zařízení? Pro počítače a  notebooky mají podniky a  or- ganizace ve svých informačních systémech de- finována a zavedena nezbytná a mnohdy velmi přísná bezpečnostní pravidla, politiky a postupy. Ve většině případů jim však chybí nástroj, který by umožňoval systematicky uchopit a zajistit i bez- pečnost používání chytrých mobilních zařízení. Důvod je prostý. V oblasti počítačů a notebooků jednoznačně převažuje operační systém Microsoft Windows. Jde o známé prostředí, s nímž jsou roz- sáhlé zkušenosti a pro něž jsou připraveny aplikace a bezpečnostní systémy. U mobilních platforem je prostředí na první pohled nesourodé. Používá se několik typů operačních systémů s celou řadou verzí a podverzí a každý výrobce si ještě operač- ní systém upravuje sám. A neustále vznikají další. Celou oblast je velmi složité pojmout a sjednotit. Chytré telefony na pracovišti Jsou obavy zaměstnavatelů z bezpečnostních rizik opodstatněny? Mobilní zařízení dnes mohou obsahovat informace minimálně stejné důležitosti jako třeba notebook a jejich ztráta nebo zneužití může pro podnik i úřad znamenat nemalé riziko. Problémy mohou vzniknout třeba instalací škodlivých aplikací, které hrozí sledováním obsahu telefonu či únikem cit- livých údajů. Chytré telefony dnes rovněž běžně umožňují získávat informace o své poloze a třetí strana tak může celkem bez problémů sledovat pohyb jejich uživatele. Největším rizikem je ale sám uživatel. Nejrůznější možnosti využití chytrých mo- bilních zařízení, například hry nebo sociální sítě, jej mohou nejenom rozptylovat v práci, ale jsou často otevřenou vstupní branou pro hackery nebo nejrůznější škodlivý software. O krádeži či zneužití mobilního telefonu nemluvě. Ať zaměstnavatelé chtějí nebo nechtějí Mobilní telefony jsou dnes již neodmyslitelnou sou- částí každodenního života. Poskytovat je zaměst- nancům v rámci pracovního poměru a umožnit jim využívat je alespoň zčásti pro soukromé účely mnohde patří k firemnímu standardu. Mobilní te- lefony však neslouží jen k telefonování. Vyjadřují osobnost, jsou doplňkem člověka i jeho vizitkou. Nestačí, že jsou jen funkční. Jejich používání musí přinášet radost, musí uživateli vyhovovat, musí se mu líbit, musí jej reprezentovat. A nedosahují-li firemní mobily podobných kvalit, lidé raději pou- žívají i v práci svoje vlastní. Používání soukromých zařízení v  zaměstnání, BYOD, zkratka pochází z  anglického slovního spojení „bring your own device“, tedy „přines si do práce své vlastní zařízení“, není však žádnou novinkou ani převratnou strategií. Nájemní dřevo- rubci chodí již po staletí do lesa se svými vlastními sekyrami, každý kuchař má své vlastní nože, kadeř- nice nůžky a sekáč kosu. Zaměstnanci s tím, co jim vyhovuje a co mají přizpůsobeno svým zvyklostem a potřebám, pracují obvykle rychleji, lépe a tudíž efektivněji. Mají k dispozici současně oba světy, Stejná bezpečnost mobilů i počítačů Služba O 2 Mobile Device Management, O 2 MDM, pojímá zabezpečení mobilních zařízení systematic- ky a dává mu skutečný řád. Dokáže, zjednoduše- ně řečeno, bezpečnostní politiky definované pro počítače a notebooky vyžadovat obdobně také u chytrých telefonů a tabletů bez ohledu na to, zda jde o zařízení firemní či soukromá. Běžné funkce zabezpečení přístupu k mobilnímu zařízení zná- mé z počítačů a notebooků, zákazu nebo naopak povolení používat určité aplikace, možnosti uza- mknutí ztraceného či ukradeného přístroje či do- konce vymazání citlivých informací na dálku, jsou doplněny propracovanými službami umožňujícími bezpečně pracovat s dokumenty a e-maily. Pro kte- roukoli mobilní platformu umožňuje O 2 MDM určit a předepsat, co, jak, kdy a za jakých podmínek lze na přístrojích vykonávat a co nikoli, které aplikace je možné instalovat nebo jak nakládat s pracovní elektronickou poštou a s jejími přílohami. Účinně chrání před únikem citlivých informací. Při krádeži nebo ztrátě přístroje je dokonce možné na dálku ho zablokovat, případně data spojená s pracovními aktivitami úplně vymazat. Jednoduše a spolehlivě dokáže oddělit v mobilním zařízení pracovní a pri- vátní světy. Zařízení dokonce nemusí být spravo- váno jako celek, může v něm být vytvořen pouze samostatně spravovaný pracovní prostor, vyhraze- ný pro činnosti spojené se zaměstnáním. Privátní a pracovní prostředí jsou tak vzájemně zcela oddě- lena a soukromí majitele zůstává nedotčeno. BYOD od O 2 O 2 v České republice jako jediný operátor rovněž podporuje a usnadňuje nasazování BYOD. Náku- pem poukázek umožňuje firmám a organizacím jednoduše poskytnout svým zaměstnancům fi- nanční příspěvek na pořízení nového mobilního telefonu nebo tabletu. Poukázky lze přímo koupit a zaplatit fakturou. Firmy, které využívají tzv. hard- warovou banku, mohou na své zaměstnance také převést část objemu do ní přidělených prostředků. Je více než zřejmé, a růst oblastí využití i pokles cen tomu jednoznačně nasvědčují, že nástup chyt- rých telefonů a tabletů jako pracovních nástrojů je nevyhnutelný. Je proto velmi důležité zvážit co nejrychleji nasazení dostatečně silného nástroje, který dokáže jejich bezpečné a hlavně řízené po- užívání zajistit. Podrobnosti lze nalézt na www.o2.cz/mdm. Mobilita, nezávislost a nepřeberná škála služeb přímo předurčují chytré mobilní telefony a tablety k tomu, aby se staly se doplňkem a stále častěji i náhradou osobních počítačů na pracovišti. Jejich průniku do pracovních aktivit se ubránit nelze a nejmodernější trendy, například BYOD, mu ještě více napomáhají. Do informačních systémů podniků a organizací však přinášejí nové hrozby a výrazná bezpečnostní rizika. „Naše cíle splnil projekt nad očekávání. Systém je stabilní a máme s ním spojené minimální náklady na správu. Navíc jsme uspokojili zvýšený zájem o BYOD a poskytli zejména mladým zaměstnancům jeho řešení.“ Ing. Jiří Nácovský, ředitel odboru projektové řízení a IT provozní služby, Komerční pojišťovna

bald guys dating reddit

14 KVĚTEN | ČERVEN 2015 ekonomika a export Neopouštějme ruský trh, volají strojaři a energetici AČKOLIV ČESKÝ EXPORT ČELÍ NEJEDNÉ VÝZVĚ, OD KRIZE NA UKRAJINĚ PŘES SANKCE PROTI RUSKU AŽ PO MĚNOVOU NESTABILITU, KRÁČÍ KUPŘEDU DYNAMICKÝM TEMPEM. JEDNA VĚC ALE BRZDÍ TUZEMSKÉ FIRMY V ROZLETU, SHODLI SE ÚČASTNÍCI BUSINESS SNÍDANĚ „PODPORA EXPORTU VE STROJÍRENSTVÍ A ENERGETICE“. STAGNUJÍCÍ EXPORTNÍ FINANCOVÁNÍ. Jan Pacas Už pátý rok po sobě se může Česká republika pochlubit klad- nou obchodní bilancí. Vývoz vlo- ni přesáhl tři a půl bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o  7,5 procenta. I  do budoucna mají rmy zakázek poměrně dost. „Zajímavé je, že kvůli vo- latilitě kurzů náš export v dola- rech ve srovnání s předloňským rokem poklesl o 13 procent,“ po- znamenal poradce Sekce zahra- ničního obchodu na Minister- stvu průmyslu a obchodu (MPO) Petr Adrián. Ne ve všech teritoriích se ale českým rmám daří jako dřív. Vývoz do Ruska zaznamenal v  prvním letošním kvartále značný útlum. „Loňský rok ještě nebyl tak dramatický. Dojížděly staré smlouvy a  na již uzavře- né kontrakty se nevztahovaly sankce, takže vývoz klesl jen o  2,7  procenta. První čtvrtle- tí 2015 už ale přineslo pokles o 35 procent,“ upozornil ředitel Odboru řízení exportní stra- tegie a služeb na MPO Martin Šperl. Na Ukrajině se přitom pro tuzemské rmy rýsuje ještě horší situace. Ministerstva zahraničních věcí (MZV) a  průmyslu a  ob- chodu se snaží českým exporté- rům útlum vývozu na východ od našich hranic vynahradit a po- moci jim s diverzi kací. Slouči- la síť ekonomických diplomatů a  expandují se svými službami do nových oblastí. „Zmínil bych Rangún,Nairobi,Kazachstánne- bo třeba Kuvajt. Za CzechTrade určitě Šanghaj, Singapur či Ban- galore,“ vyjmenoval zástupce náměstka ministra zahraničních věcí Ivan Jukl. Připomenul ta- ké, že vzniká mapa oborových příležitostí. „Teritoriální přístup chceme nahradit oborovým, což nám do budoucna pomůže v ur- čování klíčových zemí,“ doplnil Juklova slova Šperl. „ Diverzifikace? Záležitost na pět až sedm let Společnostem, které budují své obchodní vztahy v  Rusku často i desítky let, se však výzvy k  diverzi kaci neposlouchají úplně snadno. Opuštění pozic na ruském trhu v devadesátých letech se už totiž českým rmám jednou nevyplatilo. Jejich pozice zaujali Němci a Francouzi, při- pomněli exportéři. „Pokud se opět stáhneme, budou to ten- tokrát Turci a Číňané,“ podotkl předseda představenstva spo- lečnosti Enkom Richard Benda s tím, že přeorientovat se na jiný trh je pro dodavatele investič- ních celků záležitostí i  na pět až sedm let. Hlad Ruska po do- vozu navíc pravděpodobně jen tak neutichne. „Rusko potřebuje restrukturalizovat svůj zastara- lý průmysl, odněkud ty stroje brát musí,“ podotkl technický ředitel rmy KOVOSVIT MAS Petr Váradi. Ani krize na Ukrajině nebo sankce proti Ruské federaci však neleží exportérům v  žaludku tak, jako státní podpora export- ního nancování. „V době krize potřebujeme podpořit. K čemu ale došlo ze strany České ex- portní banky (ČEB) a pojišťov- ny EGAP? Co udělaly pro to, aby pozvedly exportní byznys? Nic, zhoršily se podmínky a zvedla spoluúčast,“ předestřel Benda. Podle předsedy představen- stva společnosti Alta Vladimí- ra Plašila se Česko v  podpoře exportního nancování ocitlo v  situaci, ve které bylo před dvaceti lety. „Závěr je pro nás jasný. Naučíme se znovu dělat malé obchody do 200 milionů korun. U větších se nemůžene na ČEB a  EGAP spolehnout,“ tvrdí Plašil. Bez podpory ČEB a EGAP se přitom české podniky v mnoha případech prostě neobejdou, shodli se exportéři. „V České republice nejsou snad kromě Škodovky rmy, které by svými zkušenostmi v zahraničí něko- ho oslnily. Jen těžko můžeme konkurovat mezinárodním ma- tadorům s desítkami a stovkami referencí, pokud nepřineseme konkurenční výhodu dobré- ho exportního nancování,“ upozornil člen představenstva a ředitel Úseku realizace v ČEZ ESCO Peter Suchý. Rýsuje se tedy na obzoru změna? „Jednoznačně bude mu- set nějaká nastat,“ zavěštil Šperl. Rozetnout začarovaný trojúhel- ník Ministerstva nancí, MPO a  České národní banky, který exportní banku i  pojišťovnu úkoluje, ale nebude nic jedno- duchého. Priority jednotlivých institucí totiž není lehké sklou- bit. Přesto se možná blýská na lepší časy už teď. „Máme obmě- něnou a velmi kvalitní dozorčí radu a pracujeme na zlepšení,“ přislíbil ředitel Odboru exportní nancování v ČEB Igor Ovčáčík. U menších projektů začíná ČEB například spolupracovat s Čes- komoravskou záruční a  rozvo- jovou bankou. Vůči konkrétním obchodním transakcím je ČEB schopná se zaručit i u komerč- níc bank. I ty jsou ale do značné míry závislé na EGAPu, stejně jako ČEB. „Bez něj nejsme schopni nancovat větší zakázky do za- hraničí. Snažili jsme se hledat jiné cesty, například přes ko- merční pojišťovny. Vždy to ale budou pouze doplňky,“ potvrdil manažer strukturovaného ex- portního nancování UniCredit Bank Jiří Flégl. Klíčová je pro komerční banky hlavně výše pojistného krytí. „Minulý týden jsme slavnostně odsouhlasili re- kordní transakci do Ruské fede- race. Vzápětí jsme ale obdrželi informaci, že se bude snižovat pojistné krytí. Realizace zakázky pro nás najednou bude dvakrát rizikovější,“ posteskl si Flégl a dodal, že se s EGAPem a ČEB rádi podělí o  své zkušenosti s  tím, jak podpora exportního nancování funguje v zahraničí. Na business snídani společnosti Magnus Regio se sešli představitelé zřad nejvýznamnějších exportérů ve strojírenství a energetice. FOTO:Attila Racek VIDEOREPORTÁŽ z business snídaně Generální partner Partner INZERCE „Bílí krasavci“ RENOCARU BMW Štěpánka Motlíčková a Jarek Přichystal Jeden z mála okamžiků dne se sluníčkem Květnový 7. ročník GOLF CUPu Moravského hospodářství – tentokrát turnaj se španělskou jiskrou Ačkoliv příslovečného španělského slunce si přátelé a partneři Moravského hospodářství při turnaji na Kaskádě v Jinačovicích u Brna příliš neužili, krev v žilách jim rozproudil nejen zápal pro hru, ale například i latinskoamerické rytmy při vystoupení mistrů Evropy v tanci Tary Brohak a Davida Odstrčila. A kdo se chtěl opravdu zapotit, vyzkoušel si na trenažéru, jaké to je zkrotit si divokého býka. Večerní posezení u skleničky vína ale potvrdilo starou pravdu, že nejlépe stejně zahřeje společnost dobrých přátel. Obchodní ředitel společnosti ABB Bedřich Koukal při prvním odpalu Část organizačního týmu Magnus Regia, vždy s úsměvem Nejlepší hráči turnaje Jeden z partnerských flightů pod vedením Pavla Kocoura Ukázky latinskoamerických tanců mistrů EvropyTary Brohak a Davida Odstrčila Krocení zlého býka FOTO: Ivana Nyitrayová

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 15 ekonomika a export Padnou poslední obchodní bariéry mezi Evropou a USA? NEJVĚTŠÍ ZÓNA VOLNÉHO OBCHODU NA SVĚTĚ, KTERÁ BY ZAHRNULA EVROPSKOU UNII A USA, SE STANE SKUTEČNOSTÍ V PŘÍPADĚ SCHVÁLENÍ OBCHODNÍ DOHODY MEZI TĚMITO MOCNOSTMI. Ladislav Koubek Česká republika úmluvu zná- mou jako Transatlantické ob- chodní a  investiční partnerství (TTIP) podporuje. „Zásadním přínosem této dohody je odbou- rání hlavních tarifních a netarif- ních překážek pro transatlantic- ký obchod,“ řekl Moravskému hospodářství ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Souhla- sí s ním i europoslankyně Olga Sehnalová. „Možné přínosy jsou ve zjednodušení vzájemného ob- chodu, ze kterého by mohli těžit nejen podnikatelé, ale i spotřebi- telé lepší nabídkou zboží a služeb a také zaměstnanci, pokud pove- de k navýšení počtu pracovních příležitostí,“ vysvětlila. Cílem dohody má být uvol- nění dnes už relativně malých obchodních bariér mezi USA a  Evropskou unií. „Ve zkratce a velmi zjednodušeně o ní mů- žeme také říci, že se jedná o hos- podářskou hráz vůči vzrůstající- mu hospodářskému vlivu Číny,“ doplnil zajímavý aspekt poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský. Obchodní smlouva mezi EU a USA je nejen ekonomickým, ale také strategickým a  politickým projektem. Bývalý guvernér Čes- ké národní banky a europoslanec Luděk Niedermayer upozorňuje na její potřebnost zejména v sou- časné době, kdy Světová obchod- ní organizace (WTO) nefunguje a pokrok v liberalizaci obchodu uvázl. Zároveň poukazuje na to, že některé hlasy proti smlouvě souvisejí s náladou ve společnos- ti, která je často antiamerická. „ Příliv nekvalitního zboží „Jsem přesvědčen, že dob- rou, vyváženou a rychle přijatou smlouvu potřebujeme. TTIP by mohl mít velký význam právě pro EU, protože EU je daleko více ex- portně zaměřena než USA. Jsem potěšen, že TTIP je podporován českými podnikateli, vládou i  většinou českých europoslan- ců,“ říká Niedermayer. Vůči smlouvě panují ale i vý- hrady. Ty se týkají například arbitrážního řešení sporů mezi státem a investory. „Největší oba- vy jsou z posílení moci korporací na úkor států a nekontrolované- ho přílivu nekvalitního zboží. Vyjednávací mandát Unie je ale takový, že nesmí dojít k žádné- mu snížení nároků na standardy zboží. Ve skutečnosti ale změ- ny v  praxi nebudou příliš veli- ké kvůli už tak nízkým ob- chodním bariérám mezi oběma břehy Atlanti- ku a Evropskou unií. Navíc se v  současnosti dě- lá vše pro to, aby jednání probíhala víc transparentně, a předcházelo se tím šíření různých kon- spiračních teorií,“ popsal možné komplikace Zdechovský. Podle něj schválení smlouvy nelze očekávat dříve než v roce 2016 a  už samotné vyjednání TTIP bude důležitým okamži- kem v transatlantických ekono- mických vztazích. Smlouva tedy stále ještě ne- ní vyjednána. Finální dokument bude muset být kompromisem mezi oběma stranami. „Bude zá- ležet na jednotlivých sektorech, jak příležitosti, které TTIP při- nese, využijí. Je, ale už nyní jas- né, že v některých odvětvích to bude komplikovanější. Má nej- větší obava je, že se vyjednávání a  následná rati kace smlouvy protáhne, ne-li dokonce zadrh- ne, což bude pro EU a  Českou republiku nevýhodné. Dále mám obavu, aby se TTIP nezúžil na oblasti, na kterých se jednoduše shodneme. To by mělo na celko- vou podobu smlouvy negativní dopad,“ uzavřel Niedermayer. INZERCE Jan Mládek: Nepodpoříme dohodu, která by vedla ke snižování standardů Na to, co přinese zóna volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, jsme se zeptali ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Jak vnímáte přínosy připravované obchodní dohody mezi EU a USA? Zásadním přínosem této dohody je odbourání hlavních tarifních a netarifních překážek pro transatlantický obchod. Jednoduše řečeno: obchod s USA výrazně zlevní a zjednoduší – měla by být odbourána většina cel, měla by zmizet zbytečná administrativní zátěž tím, že tam, kde jsou standardy stejné, by mělo docházet k uznávání certi kací, homologací, inspekcí a podobně. Jaké jsou hlavní výhrady proti TTIP? Mezi hlavní výhrady patří, že by dohoda mohla snížit stávající evropské standardy nebo se často objevují kritické hlasy vůči systému arbitráží (systém řešení sporů investor-stát, takzvaný ISDS). Pozice České republiky je v tomto jasná: nepodpoří dohodu, která by vedla ke snižování standardů, ať už jde o ochranu spotřebitele, životního prostředí, u ochrany investic předpokládáme, že se zásadním způsobem bude modernizovat naše stávající bilaterální úprava. Rozhodně systém ISDS nesmí omezovat právo států regulovat. O kolik by podle vás po vstupu dohody v platnost mohla stoupnout obchodní výměna mezi našimi zeměmi? Existují různé odhady podle scénářů, jak bude dohoda ambiciózní. Nejméně optimistický scénář, založený na dohodě o odstranění celních bariér, by se na hospodářském růstu ČR promítl nárůstem HDP o 0,17 procenta. Optimistický scénář, založený na plné liberalizaci, respektive odstranění hlavních netarifních bariér, by mohl vést k růstu HDP až o 2,58 procenta. Pro Evropskou komisi by uzavření dohody mohlo do roku 2027 zvýšit HDP Evropské unie o 0,5 procenta (a o 0,4 procenta HDP USA), což by v případě EU znamenalo mezi 68 až 119 miliardami euro ročně, pro USA 50 až 95 miliard euro ročně. Jaké další kroky by podle vás mohly přispět podpoře obchodu se Spojenými státy? Samozřejmě že stát podporuje české rmy v jejich expanzi na americký trh stejně jako v jiných teritoriích (asistence zastupitelských úřadů a služby agentur ministerstva – CzechTrade, CzechInvest, podpora účasti na veletrzích a výstavách). Já sám jsem například tento měsíc vedl podnikatelskou delegaci zaměřenou na letecký průmysl do Spojených států. USA jsou také zásadním trhem z hlediska technologické vyspělosti a řada českých rma dostala díky programům státu (CzechAccelerator) možnost převést své projekty do USA. LADISLAV KOUBEK Vzájemný obchod bude jednodušší a těžit z něj budou jak podnikatelé, tak i spotřebitelé širší nabídkou zboží a služeb.Takové výhody může ve zkratce přinést úmluva mezi Evropou a USA, známá hlavně pod zkratkou TTIP. Politici se ale obávají i přílivu nekvalitního zboží a snižování standardů. chodním bariérám unií. Navíc se v  současnosti dě lá vše pro to, aby jednání probíhala víc transparentně, a předcházelo se tím šíření různých kon spiračních teorií,“ popsal Čtvrt století lásky k jedné značce TOLIK VOZŮ BMW POHROMADĚ JAKO V BRNĚNSKÉM RENOCARU NEUVIDÍTE ANI VE FABRICE ZNAČKY V DINGOLFINGU. NENÍ TO ALE JEN OHROMUJÍCÍ ŠÍŘE NABÍDKY NA PĚTAČTYŘICETI TISÍCÍCH METRECH ČTVEREČNÍCH AREÁLU VE SLATINĚ, ŠPIČKOVÝ SERVIS NEBO MODERNÍ LAKOVNA, CO DĚLÁ Z RENOCARU JEDNOHO Z NEJLEPŠÍCH PRODEJCŮ AUT V ČESKU. Když se Miloš Vránek mladší, obchodní ředitel Renocaru rozpo- vídá v příjemném prostředí kavár- ny brněnského autosalonu o BMW, je jasné, že za úspěchem rmy, kte- rá letos slaví pětadvacáté výročí, stojí mnohem víc. Nekompromisní důraz na spokojenost zákazníka, ale také hluboce osobní pouto k vozům mnichovské automobilky. Co si slibují zákazníci od BMW jako od značky? Pro některé je to splnění dět- ského snu. Pro jiné představuje BMW tradiční, kvalitní, špičkovou německou značku. A jsou zákaz- níci, kteří si BMW kupují proto, že chtějí mít radost z jízdy. Když vystoupíte z  Bavoráku, nikdy se nebudete mračit. A co očekává zákazník od špičkového prodejce? prvoplánově jako luxusní auta. BMW je značka komfortní, ale zároveň svěží a dynamická. A to nejenom ve výkonnostních para- metrech, ale i co se týče technolo- gií. Často je o krok před ostatními. Je takový i Renocar? Půjdeme si prohlédnout náš servis, kde odbavíme až padesát aut denně. Nebo moderní lakov- nu, která udržuje absolutně nej- vyšší standard evropského formá- tu. Posoudit to ale musí hlavně naši zákazníci. BMW je značka se stoletou tradicí. Prodáváte ale i  MINI Coopery. To je takový zázrak rebrandingu poslední doby. To říkáte úplně přesně. MINI Cooper už dnes není tou „motoká- rou“ jako před čtyřiceti lety. Nyní jde o moderní, trendy auto, napě- chované nejnovějšími komunikač- ními technologiemi. Není nejlev- nější a víte proč? V ceně za značku MINI platíte za jedinečnost, ale i  za technologickou důslednost, kvalitu a  bezpečnost. Auto jako MINI nemá k sobě konkurenta. Kolik takové autíčko stojí? Řekl bych, že zrovna teď je perfektní příležitost si jej pořídit. Vzděláním jste lékař, to je poněkud neobvyklá průprava na obchodního ředitele dealera BMW. To ano, ale vztah ke značce si vytvářím doslova celý život. Prv- ní auto, které si tatínek v osmaše- desátém koupil, bylo BMW. A já jsem se v něm před šestačtyřiceti roky narodil. V roce 1990 pak za- ložil táta s mým bratrem Renocar. A  když měla rma našlápnuto stát se jedničkou na českém trhu, bylo dobré přiložit ruku k  dílu. Jako synové jsme chtěli dopřát tatínkovi klidný důchod, aby si mohl užít toho, co celý život bu- doval. Prozraďte, co bylo klíčem k onomu pětadvacetiletému „su- ccess story“, kterým Renocar je? BMW známe a baví nás, místo této značky tu jednoduše nemůže stát žádná jiná. A to, co děláme, děláme rádi a  na plno. Denně jsme v kontaktu s našimi zákazní- ky. Právě oni jsou pro nás největší inspirací. Neustále se ptáme, co jim u nás vyhovuje a co naopak postrádají. Díky tomu se učíme, kterým směrem jít. Od BMW očekáváte více než dynamiku, bezpečné a  pohodl- né cestování. Očekáváte po všech stánkách dokonalý a  spolehlivý vůz. A BMW Vám navíc přidá již zmiňovanou radost. A stejně tak v  Renocaru sázíme na solidnost a porozuměnípotřebámzákazníka. Ani jednou zde nepadlo slovo luxus. Takovýpojemdonašehoslovní- ku nepatří. My nevnímáme BMW Chceme dostat MINI na české sil- nice, a proto jsme k našemu výročí připravili limitovanou edici pěta- dvaceti vozů, které nabízíme ne za půl milionu, což je běžná cena, ale za 399 tisíc korun. Akdybychchtěljezditv BMW, kolik si mám připravit peněz? Možná vás to překvapí, ale ne- musíte mít nutně na kontě milion. Ani se nemusíte upsat na tři nebo čtyři roky. U konkrétních modelů nabízíme nově operativní proná- jem. Takže komfortní, městské BMW  2 Active Tourer vás stojí 7200 korun měsíčně bez daně. Včetně všech servisních služeb, pojistek i zimního obutí. A pokud se vaše poměry změní, máte svo- bodnou možnost se rozhodnout, jestli si pořídíte model větší, nebo jestli nám auto jednoduše vrátíte. Jaké BMW řídíte vy? S trochou nadsázky mohu říct, že takové, které na mě zbude. Pro násjeopravduzákazníknaprvním místě. Takže pokud mi asistent- ka zavolá, že by si zákazník rád vy- zkoušel třeba BMW X5 M50 diesel, dám jí své klíčky a  přesednu do jiného vozu. Díky tomu já i můj bratr dokonale známe celý vozový park naší automobilky. Miloš Vránek se syny Milošem a Pavlem v nové servisní hale

bald guys dating reddit

16 KVĚTEN | ČERVEN 2015 malíři na Moravě MICHAL HALVA: Rád balancuji na hranici mezi tragikou a komikou GALERISTÉ: V Halvových obrazech se spojuje poetická hravost s až dětskou fantazií ■ Ať už se Michal Halva vrhne na jakékoliv téma, jeho dílo zaujme na první pohled. I vážné náměty maluje hravě, vytříbenou technikou s nezaměnitelným rukopisem. „V každém obraze racionálně a zároveň s poetickou hravostí uchopuje prostor a čas, aniž by se těmito veličinami nechal jakkoliv omezovat, a v nich pak úsměvně propojuje realitu světa dospělých s dětskou fantazií,“ přiblížila Marcela Vraspírová z Galerie Vysočina. ■ Halva se nebojí pohrát si s písmem, jeho obrazy se zdají tajuplné, jakoby zašifrované. „Jsou plné symbolů a uměleckých zkratek, divákovi umožní rozvinout svou vlastní fantazii. Svou barevnou kompozicí, strukturou a originální kombinovanou technikou jsou na současné výtvarné scéně zcela jedinečné a nezaměnitelné,“ popsala Pavla Kincová ze stejnojmenné galerie. ■ Nezřídka propašuje autor do svého obrazu vtípek, názvy jeho děl překvapí a pobaví. „Třeba jeho obraz Brouk zasažený kapkou deště mi visí v ložnici naproti posteli a hned po ránu dodává radost do nového dne, nebo Anděl surfující na měsíci či Nautilus pronásleduje velkou rybu a tak dále a tak podobně,“ ilustrovala na příkladě Petra Kunešová z Galerie Aviatik. S podobným smyslem pro humor přistupuje například i k psaní velmi výstižné poezie. ■ Dílo Michala Halvy zaujme hlavně citlivé a vnímavé milovníky umění. „Do jeho obrazů je nutno se ponořit, naladit se na stejnou ,frekvenci‘ jako autor, který poctivě do každého obrazu vkládá své představy a vidění světa,“ řekla Kincová. Není ostatně náhodou, že velmi úspěšně vystavuje v Japonsku, v tradiční zemi kaligra e a obdivu k jednoduchosti a čistotě tvaru. „Zajímavé však je, že i když používá často ostré linie, obrazy nás pustí do jiného světa plného klidu a veselosti,“ shodli se Juro Dovičín a Libuše Vyskočilová z galerie v Malhostovicích. Pokud někdy narazíte na Michala Halvu samotného v lese, vězte, že jste mu dost možná pokazili svérázný happening, při kterém ho hlavně nikdo neměl vidět. Že jste o takové věci ještě neslyšeli? Nebojte, nejste kulturní barbaři. Slyšet jste o ní totiž ani neměli. I když ho tyto odvážné výpravy do hájemství dosud neprozkoumaných uměleckých forem zřejmě neproslaví, nemusí litovat . O to už se postaraly jeho obrazy. „Dopředu vás upozorňuji, já o umění moc mluvit neumím. Kdybych byl řečníkem, tak nestojím tady, ale někde v Parlamentu,“ varuje Michal Halva, zatímco mě úzkou uličkou mezi štosy obrazů vede ke křeslu. Už jen vstoupit do jeho ateliéru je hotový zážitek. Pokud jste mohutnější postavy, jako autor tohoto článku, nevyhnutelně se cítíte jako slon v porcelánu. Jeden špatný krok a už škobrtáte o rám. M : Stažen z kůže a posypán solí utíkám a křičím: „Au to bolí!“ (Autor básní: Michal Halva) V relativním bezpečí křesla spouštím diktafon a zeptám se na první věc, která mě při pohledu na hravé a pestrobarevné obrazy kolem napadne. Připadá mi, že se všemi si Michal Halva užil kopec legrace. „Práce je pro mě rozhodně zábava,“ potvrzuje malíř. „Nicméně v tom kumštu, který dělám, mám více poloh. Některé jsou vážnější. Inspirují mě například místa, kudy prošly dějiny – vykopávky a archeologická naleziště. Jindy se zas snažím do obrazu propašovat nějaký vtip,“ pokračuje. „Rád používám humor, dokonce mám někdy pocit, že vůbec nejsem schopný mluvit vážně.“ P : Klidně budu katolík! … za kolik? To mě zaujme. Zeptám se na konkrétní příklad a pan Halva se najednou zdá být ve svém živlu. „Víte co namaloval František Tichý, když měl ztvárnit bídu? Holej zadek a přes něj pavučinu,“ usměje se výtvarník. „Takový humor mě oslovuje. Vtip, ale přitom vystihuje podstatu,“ dodává. Když chci vědět, jak v tvorbě žertuje on, odpoví: „Baví mě balancovat na hranici mezi komikou a tragikou. Tento obrázek se například jmenuje ,Jogín, který si umí dát nohu za krk, ale už ji neumí vrátit zpět‘.“ Pousměji se, ale výtvarník ještě nekončí. „Většina lidí si řekne, že je to dobrý fór. Ale když si představíte chudáka chlapa, který celý zbytek života stráví s nohou za krkem, jde spíš o tragédii,“ zapřemýšlí. Nezbývá mi než souhlasit a pořádně si Jogína prohlédnu. Potlačím touhu přejet rukou po výrazné struktuře obrazu nebo blíž prozkoumat záhadné nápisy a raději se zeptám, kdy se Michal Halva k malování dostal poprvé. „Myslíte, jestli jsem se nenarodil se štětcem v ruce?“ nadzvedne obočí. Ne – ptám se spíše proto, že v jeho obrazech cítím hodně z dětské fantazie, kterou neomezují žádné zábrany. „To je ono,“ pookřeje umělec. „Přesně to mě nutí ke stylizaci do dětského projevu,“ dodá a vzpomene na Picassa, který řekl, že v patnácti maloval jako Velasquez, ale celý život mu trvalo naučit se malovat jako dítě. „Jde o to pracovat s uměleckou svobodou, kterou dnes máme, a rozložit formu obrazu.“ A nebojí se ani šílenějších experimentů. „Protože mě baví navštěvovat stará místa, vymyslel jsem si takovou techniku, říkám jí autentická kresba. Mám skicák, ale nevozím si s sebou tužky. Maluji přímo tím, co najdu na místě. Třeba když na hřbitově rostou muškáty, jeden si utrhnu a namaluji si jím takovou poznámku. Nebo například mrtvým hadem přejetým na silnici. Kozím bobkem. Materiálu je všude spousta,“ tvrdí malíř, který si ze svých cest po Japonsku, kde jeho obrazy sklízí veliký úspěch, přivezl jako vzpomínku papír zašpiněný o Tokijskou dlažbu. Michal Halva ale nezůstává jen u malby, stejně odvážně přistupuje i k dalším oblastem umění. Píše vtipné básničky a nevyhýbá se originálně pojatému happeningu či performanci. Jen pro připomenutí – happening je netradiční umělecká forma se záměrem šokovat nebo provokovat diváka a vtáhnout ho do akce. Čím více se sejde lidí a čím více se je podaří zaujmout, tím je pro umělce zajímavější. Performance je potom událost, při které se umělec chová pro určitou skupinu lidí určitým způsobem. Vše se samozřejmě natáčí a fotí. „Moje světové prvenství je v tom, že oba druhy těchto akcí rád dělám, ale podstatné pro mě je, aby u toho nikdo nebyl a nikdo to nedokumentoval,“ přibližuje Michal Halva. Jednou například stál zcela sám hodinu v lese tak, aby jej nikdo neviděl. „Myslím, že tohle se skutečně podařilo,“ mrkne malíř. Jindy zas uspořádal performanci na cyklistické stezce, která spočívala ve snaze strávit na místě celé odpoledne a nenechat se porazit. „Což je na křižovatce cyklistických stezek u Olympie opravdu veliké umění,“ upozorňuje malíř. P  N : Ve Zlaté kapličce dnes bude drama Já ve sklepení přikrčen hraju si se sirkama I když by se mohlo zdát, že na jednoho člověka je to aktivit a zájmů až až, Michal Halva u nich ani zdaleka nekončí. Je například i vášnivým entomologem a v řadě jeho obrazů můžeme zaznamenat inspiraci světem hmyzu. „Že bych se ale za brouky pachtil někde v deštných pralesech Amazonie, to nehrozí. Vystačím si s Jeseníky nebo Chřiby. Zrovna ve Chřibech se mi nedávno podařilo chytit slušně velké klíště,“ uzavírá autor. Čtenáři pozor, jednou z oblíbených forem humoru Michala Halvy je mysti kace. Něvěřte proto nutně všemu, o čem se v tomto článku dočtete. Většině ale můžete. Možná... JAN PACAS 3 4 5 6 1 2 1 · Ostrov s tajemným diskem 2 · Tygr ve výskoku 3 · Jogín, který si umí dát nohu za krk, ale už ji neumí vrátit zpátky 4 · Bělostný koráb 5 · Dvě holky, co spolu rády tancujou 6 · Nikdy dosti zdvořilosti (vše kombinovaná technika)

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 17 bezpečné město INZERCE Do Brna se sjeli strážníci a policisté z celé republiky S TROCHOU NADSÁZKY LZE ŘÍCT, ŽE SE 21. DUBNA BRNĚNSKÝ HOTEL VORONĚŽ STAL NA NĚKOLIK HODIN JEDNÍM Z NEJBEZPEČNĚJŠÍCH MÍST V ČESKU. SEŠLO SE V NĚM NA 150 ZÁSTUPCŮ MĚSTSKÝCH A OBECNÍCH POLICIÍ I POLICIE ČR NA KONFERENCI, KTEROU ZORGANIZOVAL VYDAVATEL MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ, SPOLEČNOST MAGNUS REGIO. Jan Pacas Hned na úvod se účastníci konference dozvěděli o změnách plánovaných v  novele zákona o obecní policii. Přísněji se napří- klad bude posuzovat bezúhonnost lidí, kteří obecní policii řídí, tedy většinou starostů nebo zastupite- lů, i samotných strážníků. U těch nebude stačit jen čistý trestní rejstřík, ale půjde se až na opis z evidence. „To znamená, že se ne- přihlíží k zahlazení odsouzení ani k amnestii či milosti prezidenta,“ přiblížila vedoucí Oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inže- nýrství na Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra Mile- na Bačkovská. Strážníci by podle úpravy zá- kona mohli také vstupovat do restaurací, heren a kasin i mimo otevírací dobu, aby mohli zkontro- lovat, že se tam nepodává alkohol lidem mladším 18 let nebo jestli se nezletilí neúčastní hazardu. Širší pravomoci by mohli strážníci do- stat i při přepravě zadržených lidí. Novela se má dotknout i spolu- práce obecních policií s tou státní. Ta sice podle vedoucího Odboru služby pořádkové policie na Kraj- ském ředitelství policie Jihomo- ravského kraje Pavla Novotného funguje dobře, přesto se ale upraví například praxe uzavírání koordi- načních dohod. „Přijímaly by se na čtyři roky a připravovala by se zpráva o jejich plnění, kterou by- chom zveřejnili na internetu, aby bylo vidět, co dohoda přinesla,“ doplnila Bačkovská. Osud novely je ale zatím ne- jistý. Čeká ji ještě složitý proces schvalování v Parlamentu, při kte- rém můžou přijít poslanci a  se- nátoři s  řadou pozměňovacích návrhů. Minulý pokus o  změnu zákona v roce 2013 se kvůli nim rozhodl tehdejší ministr vnitra Jan Kubice stáhnout. Pokud by ale šlo vše podle plánu, mohla by novela začít platit na začátku roku 2017. Novinkou je také vznik Unie obecních a městských policií Čes- ké republiky. Ta funguje od května loňského roku. Původně s  ideou přišla Městská policie Ostrava, po- stupně se ale přidávají další a dnes funguje například i na Jihlavsku. „ Sdílí zkušenosti a společně řeší problémy „Sdružuje pod sebe menší městské policie, jejichž ředitelé se pravidelně scházejí a řeší pro- blémy aplikační praxe,“ vysvětlil člen prezídia Unie v  postavení kontrolora Radek Ondruš. Cílem projektu je odstranit chybějící článek mezi velkými a  malými městskými policiemi a  vytvořit informační systém pro předává- ní poznatků a zkušeností. „Je jen málo věcí, které už někde někdo neřešil,“ doplnil Ondruš. Se spoustou problémů může strážníkům a  policistům pomo- ci technika. Informační systémy dnes například umožňují policii v reálném čase zobrazovat na digi- tální mapě, kde má síly, co zrovna strážníci dělají, jak rychle a jakým způsobem se pohybují a řadu dal- ších informací. Pomocí mobilních aplikací zase strážníci přímo v te- rénu pořídí a prolustrují veškeré potřebné údaje v  reálném čase. „Informační systém musí hlav- ně zvýšit efektivitu práce,“ uvedl Daniel Bednařík, předseda před- stavenstva společnosti FT Tech- nologies, která dodala informační systémy třeba pro městské poli- cie v Pardubicích nebo ve Zlíně. Takové systémy přitom nemusí policie za drahé peníze kupovat jako celek. „Můžou si je pořídit i ve formě služby,“ předestřel ma- nažer obchodního oddělení rmy inQool, která dodala informační systém například pro Městskou policii Litvínov. Strážnici dnes totiž jen ne- kontrolují marginální přestupky, ale zpracovávají ohromné množ- ství dat, což nebývá jednoduché. „S každou novelou přibývají další a  další dokumenty. Strážník bě- hem pěti minut něco zjistí a půl hodiny k  tomu něco sepisuje,“ komentoval vývoj Vít Cvrček ze společnosti VERA. Jednou z  ta- kových změn má být podle něj i  novela zákona o  přestupcích, která zřídí evidenci přestupků, se kterou budou muset strážníci komunikovat. „VERA pracuje na tom, abychom všechnu tu admi- nistrativu zautomatizovali,“ dodal Cvrček. Obecním a městským policiím ale nepomáhá v jejich každodenní práci jen nový so ware, ale také hardware. Nové typy pistolí P07 a P09 představila Česká zbrojov- ka. „Zachovali jsme ergonomii, zvýšili odolnost a  například za- oblili hrany, aby zbraně netrhaly oděv při skrytém nošení. Navý- šili jsme také kapacitu zásobní- ku,“ představil modely Product manager České zbrojovky Jakub Sondel. Pozadu s  inovacemi ne- zůstal ani výrobce radarů pro mě- ření rychlosti společnost RAMET, která prezentovala moderní rada- rové měřiče RAMER 10 v kom- paktním modulárním provedení, které lze použít mnoha způsoby, od umístění na trojnožku až po zabudování do auta. „Pro ně- které typy vozidel jsme schopni zajistit skrytou zástavbu. Řidiči měřených vozidel vůbec neuvidí, že jsou měření,“ řekl technický ředitel RAMET Vladimír Vencel. „ S novými technologiemi pomůžou i dotace Všechny nové technologie nemusí platit městské policie ze svých rozpočtů. Někdy po- můžou i  dotace. „Největší díl dotací proudí do městských ka- merových dohlížecích systémů,“ podotkl odborný pracovník Odboru prevence kriminality na Ministerstvu vnitra Tomáš Koníček s tím, že prvním cílem kamerových systémů je právě prevence a vytváření bezpečných zón. Upozornil, že je důležité ta- ké pečlivě nastavit, kdo všechno má k záznamům z kamer přístup a zajistit zkušeného pracovníka, který je bude sledovat a vyhod- nocovat zachycené situace. Zatímco dotace na kamerové systémy fungují už od roku 1996, novinkou je projekt Bezpečnost- ní dobrovolník. „Cílem je pod- pora dobrovolnické činnosti obcí a  zapojení laické veřejnosti do udržování veřejného pořádku,“ sdělila referentka Oddělení obec- ní policie, zbraní a  dopravního inženýrství Odboru bezpečnost- ní politiky Ministerstva vnitra Jitka Kuřátková. Dobrovolníci přitom nemají speciální opráv- nění a  nenahrazují strážníky, pomoci mohou například s hlí- dáním přechodů před školami nebo při pátrání po ztracených osobách. Dotace slouží na po- krytí nákladů, například na školení nebo pojištění dobrovol- níků. Pilotní projekty se rozjely už v  Dobroslavicích nebo Stra- konicích. Přednášky sahající od novely zákona o obecní policii až po moderní technologie pro boj s piráty silnic si v Brně vyslechli strážníci a policisté z celé České republiky. FOTO:Attila Racek VIDEOREPORTÁŽ z odborné konference INZERCE „ Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů. Salonky pro obchodní jednání. „ Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H*** za výhodné ceny. OREA Hotel Voroněž I**** Křížkovského 47, 603 73 Brno tel.: 543 14 1377 | info@voronez.cz OREA Hotel Voroněž II*** Křížkovského 49, 603 73 Brno tel.: 543 14 2020 | voronez2@voronez.cz www.voronez.cz Naše profesionální zkušenosti – záruka Vašeho úspěchu Generální partner Partner Hlavní partneři Rostoucí hustota dopravy zvyšuje zatížení dopravní sítě na její maximum. Mohou inteligentní systémy přispět ke zklidnění dopravy? Které další aspekty zvyšují bezpečnost v dopravě? Jak v rámci dotačních titulů proměnit sociálně vyloučené oblasti Vašeho města či obce v místa, kam je radost chodit? Tyto a další otázky Vám pomohou zodpovědět pozvaní odborníci na dopravní infrastrukturu, prevenci kriminality a řadu dalších oborů. Hlavní témata konference: • Nové technologie a trendy pro zvýšení bezpečnosti na silnici a železnici • Problematika bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích z pohledu policie • Spolupráce policie, veřejnosti, samosprávy a místních organizací a institucí • Kamerové systémy • Dotační tituly • Sociální začleňování a systém prevence kriminality • Boj proti hazardu • Rizikové faktory sociálního vyloučení Registrovat se můžete přes formulář na stránkách: www.magnusregio.cz V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte: obchod@magnusregio.cz nebo 725 893 273 Bezpečné město – Vaše město 23. června 2015, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno odborná konference 3. ročník Mediální partner: Organizátor:

bald guys dating reddit

18 KVĚTEN | ČERVEN 2015 speciál – doprava ve městě Zdarma jezdí MHD ve Frýdku-Místku nebo Třeboni. Chtějí se zbavit aut a zabezpečit školáky Pokud se nechcete zaseknout na půl hodiny v  zácpě, rozhod- ně nevyjíždějte autem do města kolem osmé ráno nebo čtvrté ho- diny odpoledne. Taková je rada pro většinu obyvatel velkých měst, která se potýkají s každodenními dopravními problémy. A nejde jen o nervující jízdu krokem a trou- bení řidičů, trpí i  čistota ovzdu- ší a životní prostředí. Nadměrné využívání aut při cestách kamkoli přitom k  pravidelnému překra- čování limitů škodlivých látek v ovzduší velmi přispívá. Jedním z možných řešení je za- traktivnění veřejné dopravy, která přepraví stejně velké množství lidí efektivněji a  s  mnohem menším dopadem na životní prostředí. Kromě posilování nejvíce vytíže- ných spojů a modernizace vozo- vého parku některá města sázejí i na razantní snížení, či dokonce úplné zrušení poplatku za jízdné v MHD. Jedním z mála měst v Česku, která se rozhodla zrušit jízden- ky úplně, je i  moravskoslezský Frýdek-Místek. Už od roku 2011 tam lidé mohou po pořízení či- pové karty za 300 korun využívat MHD zdarma. Další podmínkou pro využívání této výhody je ne- mít u města žádný dluh. Platit navíc nemusí ani lidé z  okolních vesnic. „V  minulosti jezdily autobusy pouze na území města, spoje měly nižší frekvenci a jízdné cestující platili, nyní auto- busy MHD zajíždí do 17 okolních obcí,“ vysvětlila Jana Matějíková z  tiskového oddělení magistrátu Frýdku-Místku. Vozit lidi zdarma přidává sa- mozřejmě další významnou po- ložku do městského rozpočtu, pro politiky i obyvatele jsou ale plusy tohoto systému mnohem výraz- nější než mínusy. Hlavním cílem pro zavedení cestování zdarma totiž nebyla v  roce 2011 ani tak snaha omezit zplodiny ve vzdu- chu nebo podpořit zájem obyvatel o MHD, jako spíš bojovat s každo- denním přílivem aut. Město totiž nemá obchvat a dvě rychlostní sil- nice a několik dalších frekvento- vaných komunikací do něj denně přivádí desítky tisíc aut. „ Dvakrát víc cestujících Podle sčítání dopravy na území města v roce 2012 mělo opatření viditelný vliv, dalším ukazatelem úspěšnosti je i  fakt, že v  centru města u větších podniků přibylo neobsazených parkovacích míst. Samotný počet cestujících se od spuštění projektu téměř zdvojná- sobil, na některých linkách je při- tom nárůst až o 70 procent. „Navíc auta, která nechali lidé doma, byla většinou druhá auta v rodině, čili starší vozidla s vyššími emisemi,“ upozornila na další plus Matějí- ková. Zavedení MHD zdarma tak zlepšilo další problém, se kterým se potýká obecně celý region, a to čistotu ovzduší. Bezplatné cesto- vání hromadnou dopravou si bu- dou moci obyvatelé užívat až do vybudování obchvatu města. Na druhém konci republiky, v  Třeboni, jezdí zdarma nejen obyvatelé města, ale také lázeňští hosté a  turisté. „Cestující obdrží jízdenku dle platného ceníku do- pravce, cenu jízdného však nehra- dí,“ vysvětlila mluvčí města Jitka Bednářová. Linka, která o ciálně nemá status městské dopravy, propoju- je místní části s důležitými místy, jako je železniční stanice, centrum města nebo lázně. Poprvé fungo- vala čtyři roky od roku 2002, nové vedení města ji ale zrušilo. Původ- ní iniciátoři bezplatné dopravy se ale na radnici znovu dostali v roce 2010 a tuto výhodu opět obnovili. V Třeboni nebyla hlavní mo- tivací nepříznivá smogová situace ani přebytek aut, ale bezpečnější přesun školáků a důchodců, a také nabídnutí alternativy pro cyklisty, kteří kola využívali i v pro tento způsob dopravy nepříznivých zim- ních měsících. V posledních dvou letech fungoval program celoroč- ně, podle mluvčí Jitky Bednářové nyní město přehodnotí využití lin- ky během prázdninových měsíců. S možností snížení jízdného koketovala i  další města. Na- příklad v  Brně politici slibovali snížení jízdného pro místní na polovinu, to se ale zatím nestalo. „Plánované snížení cen předplat- ních jízdenek je podle nás nutné podložit analýzou,“ zdůvodnila mluvčí brněnského dopravního podniku Linda Hailichová a  do- dala, že vypracování této analýzy má město v plánu. LUCIE SITAROVÁ INZERCE „Metro“ v Brně zatím nebude. Stavbu brzdí finance i přestavba nádraží O STAVBĚ METRA V BRNĚ SE HOVOŘÍ UŽ ROKY. TENTO PROJEKT UŽ U MNOHÝCH SPÍŠE BUDÍ ÚSMĚV NA TVÁŘI. A PŘÍVĚTIVĚ SE NA NĚJ NETVÁŘÍ ANI MINISTERSTVO DOPRAVY. Veronika Vindišová Vedení města ale i přesto ne- dávno požádalo stát, aby mezi dopravní stavby zařadil takzvaný severojižní diametr, o  kterém se hovoří také jako o brněnské pod- zemní dráze či brněnském metru. V podstatě je to tunelová trasa pod centrem Brna v severojižním smě- ru. Jezdit po ní mají příměstské vlaky. Původně měly být zapojeny všechny vlaky, které projíždí br- něnským železničním uzlem. Ji- homoravský kraj ale v  minulosti upřednostnil variantu, která počí- tá se zaústěním tratě 250 ze směru Kuřim na severním konci, a tratě 300 ze směru Sokolnice–Telnice, případně i tratě 250 ze směru Hru- šovany u  Brna na jižním konci. V l a - k o v é linky by měla doplnit městská hro- madná doprava. Existuje ale také vari- anta, která místo vlaků preferuje tramvaje. Tento návrh visí na webových strán- kách města Brna. „ Co zamíří pod zem? Zvažují se tramvaje i vlaky Uskutečnění projektu by ale stálo dvaadvacet miliard korun, a  to v  obou případech. I kdyby místo vlaků jezdily v podzemí Br- na tramvaje. Kdo by stavbu zapla- til, není ani po letech jasné. Navíc je podzemní doprava přímo závis- lá na přestavbě železničního uzlu v Brně, o kterém se hovoří přes sto let. Zatím se ale ani nezačalo. „Dů- ležité je, aby se k projektu severo- jižního diametru někdo přihlásil. Mělo by to být primárně Minis- terstvo dopravy. Žádost o zařazení m e z i doprav- ní stavby jsme ode- vzdali vládě,“ in- formoval náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ). Podle staré studie prove- ditelnosti lze projekt uskutečnit v  letech 2015 až 2030. Stavět se má na několik etap. V letech 2015 až 2017 by se měl budovat tubus v místě, kde má být nový železnič- ní uzel. V letech 2021 až 2025 pak spojení z Moravského náměstí na jih. Roční provoz má podle studie stát 400 milionů korun. Rok 2015 v souvislosti se začátkem staveb- ních prací skloňoval ještě před čtyř- mi lety t e h d e j š í krajský radní pro územní plá- nování David Ma- cek (KDU-ČSL). Tvr- dil, že by se mohlo začít s dolováním šestimetrového tubusu. Nyní už je však jasné, že letos práce nezačnou. Nijak významně se totiž dopředu nepo- hnula ani přestavba železničního uzlu. A Ministerstvo dopravy se navíc do stavby brněnského „me- tra“ taky nehrne. „V souvislosti s přestavbou železničního uzlu se naskýtá otázka, zda Brno projekt severojižního diametru vůbec potřebuje. Z hlediska nancování r o z - h o d n ě patří tento projekt měs- tu Brnu,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. „ Ať si diametr zaplatí město, vzkázalo ministerstvo Jihomoravský hejtman Michal Hašek také preferuje, aby se začalo hlavně s přestavbou železničního uzlu. „Stavba vysokorychlostní železnice a propojení Brna s Evro- pou je klíčové. Pokud nezačne- me včas, přijdeme o  postavení dopravně významného regionu. Potom bychom diametr už nepo- třebovali,“ upozornil hejtman. Za diametr ale lobbuje ná- městek Ander. Tvrdí, že bez něho nebude možné zajistit dopravní obslužnost nového vlakového nádraží. „Navíc ho nebudou vy- užívat jen Brňané, ale také lidé z okolí,“ poznamenal. KVĚTEN | ČERVEN 2015 přestavba nádraží S P E CI Á L • dopra va ve měs tě • Evropské peníze poputují i na MHD Evropská komise schválila v květnu nový Operační pro- gram Doprava. Na využití v něm do roku 2020 čeká přibližně 125 miliard korun. Ačkoliv většinu z nich spolykají velké infrastrukturní projekty jako modernizace D1 nebo výstavba dalších úseků dálnic a rychlostních silnic, část pro- středků zamíří i do městské hromadné dopravy. „Tedy do infrastruktury pro tramvaje, metro a trolejbusy,“ doplnil ministr dopravy Dan Ťok. Mezi tyto priority patří například i protáhnutí tramvajových ko- lejí k univerzitnímu kampusu v Brně Bohunicích. V Olomouci se chtějí zbavit kamionů Olomoučtí radní připravili balí- ček opatření, které mají ochrá- nit město a jeho obyvatele před zahlcením silnic kamiony. „Bra- li jsme v potaz stanoviska růz- ných stran, zajímal nás pohled dopravní policie, zástupce auto- dopravců i odborníků. Nakonec při našem rozhodování převážil ohled na zájmy rezidentů, kteří průjezdem tonážní dopravy trpí, tento druh dopravy má navíc negativní vliv i na kvalitu ovzduší,“ vysvětlil závěr měst- ské rady primátor Olomouce Antonín Staněk. Podle návrhu v řadě ulic v centru města při- bude nové dopravní značení. To zamezí ve dvou různě přísných zónách průjezdu vozidel nad 6, respektive 12 tun. (red) „ ve zkratce Arcángel GUERRERO PATRICIA & www.iberica.cz 3O. 6.–4. 7. 2O15 Dani de Morón Los Mellis Brno | Praha | Boskovice 4. 7. Brno závěrečný koncert Špilberk 20.30 Koncert se koná ve spolupráci s Muzeem města Brna f e s t i v a l i b e r o a m e r i c k ý c h k u l t u r f e s t i v a l d e c u l t u r a s i b e r o a m e r i c a n a s Prodej vstupenek na www.iberica.cz, v prodejní síti Ticketportal a v běžných předprodejích. V l a - k o v é linky by měla doplnit městská hro- madná doprava. Existuje ale také vari- anta, která místo vlaků preferuje tramvaje. Tento návrh visí na webových strán- kách města Brna. „ Co zamíří pod zem? Zvažují se tramvaje i vlaky Uskutečnění projektu by ale stálo dvaadvacet miliard korun, a  to v  obou případech. I kdyby m e z i doprav- ní stavby jsme ode- vzdali vládě,“ in- formoval náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ). Podle staré studie prove- čtyř- mi lety t e h d e j š í krajský radní pro územní plá- nování David Ma- cek (KDU-ČSL). Tvr- dil, že by se mohlo začít s dolováním šestimetrového r o z - h o d n ě patří tento projekt měs- tu Brnu,“ uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. „ Ať si diametr Ať si diametr zaplatí město, vzkázalo ministerstvo Jihomoravský hejtman Michal Hašek také preferuje, aby se začalo hlavně s přestavbou železničního uzlu. „Stavba vysokorychlostní železnice a propojení Brna s Evro- Evro- E pou je klíčové. Pokud nezačne-

bald guys dating reddit

KVĚTEN | ČERVEN 2015 19 speciál – doprava ve městě S P E CI Á L • dopra va ve měs tě • V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete na váš stůl do 6. srpna 2015. Alta – 14 AŽD Praha – 20 Brněnské komunikace – 19, 20 CzechInvest – 15 CzechTrade – 14, 15 Česká exportní banka – 14 Česká národní banka – 14, 15 Česká zbrojovka – 17 Českomoravská záruční a rozvojová banka – 14 ČEZ ESCO – 14 Dopravní podnik města Brna – 18, 20 EGAP – 14 Enkom – 14 FT Technologies – 17 Galerie Aviatik – 16 Galerie Kincová – 16 Galerie Libuše – 16 Galerie Vysočina – 16 inQool – 17 KORDIS – 20 KOVOSVIT MAS – 14 Povodí Moravy – 11 RAMET – 17 Správa železniční a dopravní cesty – 20 Svazek vodovodů a kanalizací Blanenska a Boskovicka – 11 Technické služby města Olomouce – 8 Teplárny Brno – 8 UniCredit Bank – 14 VERA – 17 Vodovody a kanalizace Hradec Králové – 10 ŽĎAS – 1 DRFG a.s. – 4 EKO-KOM, a.s. – 3 GOLF BRNO a.s. – 2 GORDIC spol.s r.o. – 12 Komerční banka, a.s. – 9, 11 Magistrát města Brna – Odbor životního prostředí – 7 Národní divadlo Brno – 20 O2 Czech Republic a.s. – 13 OREA HOTELS s.r.o. – 17 RENOCAR a.s. – 15 SAKO Brno, a.s. – 5 Triada, spol.s r.o. – 12 TWENTYFOURSEVEN Promotions, s.r.o. – 18 REJSTŘÍK FIREM SEZNAM INZERENTŮ  Příští rok končí smlouva s firmou Kapsch na dodávku mýtného systé- mu. Jak bude vypadat jeho nástupce?  Opravy D1 časově kolidují s opravami objízdných tras. Co dělat, aby člověk neztratil nervy v kolonách?  Soutěží kraje na železnici? Za své peníze mohou dostat mnohem více služeb  Speciál: Strojírenství UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 27. 7. 2015 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz ASISTENTKA a PRODUKČNÍ: Ing. Radka Novotná tel.: 542 425 210, GSM: 774 112 139 e-mail: r.novotna@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas GSM: 774 112 643 e-mail: j.pacas@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová,Tereza Hašková, Kristián Chalupa, Lucie Sitarová foto: Eugénia Bánovská,Attila Racek, Ivana Nyitrayová OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: 542 425 239, GSM: 774 112 138 e-mail: m.syslova@magnusregio.cz PRODUKCE: Mgr. Milena Vrbková tel.: 542 425 231, GSM: 775 006 094 e-mail: m.vrbkova@magnusregio.cz Ivana Procházková tel: 542 425 231, GSM: 725 893 273 e-mail: i.prochazkova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a.s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 DOPRAVA V CENTRECH VELKÝCH MĚST JE ČASTO PROBLEMATICKÁ A NEJINAK JE TO S PARKOVÁNÍM. Tereza Hašková Řidič přijíždí do města po jed- né z hlavních dopravních tepen, má schůzku v centru. Sjíždí již na okraji města na záchytné parko- viště, které je dobře značené a má levné či bezplatné stání. Přesedá během minuty na tramvaj nebo trolejbus a  do deseti minut vy- stupuje v  centru. Takto by měl fungovat systém Park and Ride (P+R), který úspěšně odklání osobní dopravu od centra Vídně. Velká města na Moravě zatím s  různými úspěchy systém zá- chytných parkovišť zkouší anebo teprve připravují. „Tento systém se v Olomouci týká pouze velké- ho podzemního parkoviště před hlavním vlakovým nádražím. Par- kovací lístek z garáží lze použít ja- ko jízdenku v MHD, a to 60 minut od vydání,“ uvedl Michal Folta z olomouckého magistrátu. Zkušenost s nezájmem řidičů o  Park and Ride mají za sebou v  Ostravě. „Pilotní projekt sys- tému P+R byl zkoušen v  roce 2008. Za celou dobu, tedy při- bližně devět měsíců, kdy bylo parkoviště v  provozu, nevyužil této služby ani jeden zájemce. Parkovné činilo dvě stě korun za měsíc, podmínkou byla zónová jízdenka na zónu číslo jedna,“ řekl Petr Havránek z Magistrátu města Ostravy. Přesto magistrát záchytná parkoviště do budoucna ne- zatratil. „V současnosti se při- pravuje projekt parkoviště P+R u  ulice Českobratrské. Systém parkování P+R bude také zahr- nut v  projektu ,Plán udržitelné míst pro parkoviště P+R, jsou vytipována místa s  dojezdovou vzdáleností MHD do centra do 10 minut. Přeprava hromadnou dopravou do centra nesmí zabrat příliš mnoho času, jinak nebu- de systém nikdy pro řidiče dost atraktivní,“ upozornil náměstek primátora pro oblast rozvoje Martin Ander. První vlaštovkou má být no- vé P+R parkoviště u Ústředního hřbitova. „Jde o pilotní realizaci v  rámci mezinárodního projek- tu CIVITAS, který je podpořen penězi z EU. Park and Ride par- koviště by tam mělo být hotovo už letos. Půjde o lehké montova- né stavby, abychom dle potřeby dokázali navyšovat kapacitu,“ upřesnil Ander. Další parkoviště by mohla při- být v horizontu dvou let. Pokrýt mají dopravu z dálnice D1 i od Olomouce. „Plánujeme Park and Ride parkoviště u výstaviště tak, aby mohlo být napojeno na linku tramvaje číslo jedna. V oblasti výstaviště dnes existuje Expopar- king. Chybí mu však napojení na frekventovanou linku MHD – tramvaj či trolejbus. Funguje zde pouze okružní autobus, který jez- dí jednou za 15 minut, což je má- lo,“ vysvětlil brněnský náměstek. Pro řidiče přijíždějící směrem od Olomouce je možnou lokalitou městské mobility Ostrava‘, který se v současné době zpracovává,“ dodal Havránek.  Řidiči v Ostravě neměli před sedmi lety o P+R zájem Řešit parkování systematic- ky se rozhodli i  v  jihomorav- ské metropoli. „Město Brno si v současnosti zadalo technickou studii na prověření konkrétních i  parkoviště na ulici Ostravská v  místě stávající benzinové sta- nice OMW. To je blízko zastávky tramvaje číslo osm. Samotná výstavba P+R parko- višť často řidiče nepřesvědčí, že nemusí parkovat v centru. Proto se i Brno chystá zavést systém re- zidenčního parkování. Obyvatelé městských částí díky němu získa- jí přednost parkovat v lokalitách blízko svého bydliště v určitých denních hodinách. Mohl by tak posílit zájem dojíždějících o par- koviště P+R. „Systém by měl začít fungovat v horizontu roku a půl. Jednají o  něm Brněnské komu- nikace. Začne se na Brnu-střed, v  Novém Lískovci a  pravděpo- dobně i v Králově Poli,“ přede- střel Ander. Ve Zlíně si plánují vystačit pouze se zavedením rezidenční- ho parkování bez výstavby Park and Ride parkovišť. „Systém P+R není pro město Zlín vhodný s ohledem na velikost a členitost města. Nicméně město Zlín zva- žuje různé formy omezení do- pravy v centru města. Jako pod- klad pro rozhodování o formách regulace dopravy bude sloužit zpracovávaný Generel dopravy. Jedním ze zvažovaných opatření je zavedení rezidenčních zón po vzoru Prahy,“ uvedl Karel Říha z Odboru dopravních staveb. Park and Ride? Moravská města systém parkování z Vídně zatím jen nesměle zkouší INZERCE poplatku vyhýbají a  jezdí pak skrze město po silnicích nižších tříd,“ uvedl ministr Ťok. Podle Zdeňka Neusara z tis- kového oddělení Ministerstva dopravy chce resort popla- tek odstranit tam, kde dálnice slouží i jako silnice první třídy a  řidič se jí nemůže vyhnout. Dodal, že o rozsahu zpoplatně- ní je Ministerstvo dopravy dále připraveno debatovat s jednot- livými kraji i  městy. „Jedná se o  aktuální návrh Ministerstva dopravy. Dosud proto k žádné- mu o ciálnímu jednání s  kraji ani městy nedošlo,“ konstatoval Neusar. S návrhem na zrušení po- platků pro řidiče, kteří jezdí jen krátké cesty kolem velkých měst, přišel již někdejší ministr životního prostředí Tomáš Cha- lupa z ODS. Jeho tehdejší návrh se týkal například dálnice kolem Brna, kolem Berouna, napříč Ostravou či Pražského okruhu. A také rychlostních silnic kolem Mladé Boleslavi a  Olomouce. Chalupa přitom argumentoval znečištěním ovzduší ve velkých městech. „Hlavním cílem Minister- stva životního prostředí je sní- žit emise ve městech, a  zlepšit tak kvalitu životního prostředí a  zdraví obyvatel,“ uvedl již v  roce 2011 ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Jeho kolega – bývalý ministr dopra- vy Vít Bárta – ale s výjimkami nesouhlasil. A důvod? Nespra- vedlnost. Některá města by je měla a některá ne. A která o to stojí? Například Kroměříž, Olomouc, Otrokovi- ce, Tábor nebo Brno patří k měs- tům, která by se ráda zbavila poplatků za průjezd po dálnici. „Toto je v kompetenci Minister- stva dopravy, respektive Ředitel- ství silnic a dálnic. Obecně lze říci, že město Brno by bylo rá- do, pokud by dálniční poplatky byly zrušeny v nejbližším okolí města,“ uvedl mluvčí brněnské radnice Pavel Žára. Dodal, že je to z toho důvodu, aby automo- bily zbytečně nejezdily městem a využívaly dálničních obchvatů.  Kamionům možná přitvrdí Ministr Ťok v nedávné době hovořil i o možnosti zvýšit mýt- né pro nákladní dopravu. V této souvislosti připomněl, že v sou- sedním Rakousku je dvojnásob- né a vyšší je také na Slovensku. „Výše mýta je vždy otázkou rovnováhy. Chceme, aby tu kamiony přeci jenom jezdily, protože platí mýtné a z mýtné- ho nancujeme výstavbu in- frastruktury,“ uvedl s  tím, že pokud bychom zavedli nejvyšší mýto v  Evropě, tak nás řidiči prostě objedou. KRISTIÁN CHALUPA Někde supluje dálnice ne- existující obchvaty a  okruhy měst, jinde po ní obyvatelé jezdí třeba jen nakupovat do obchod- ních center. Musí za to ale za- platit dálniční známku. Některá města lobbují, aby byly poplatky na obchvatech zrušeny. Ministr dopravy Dan Ťok chce vyjít řidičům vstříc. V nejbližších týdnech přinese na jednání vlády návrh, který by na pěti úsecích dálnic a  rychlost- ních komunikací kolem měst zrušil poplatky. Tvrdí, že přínos pro řidiče bude větší než případ- ná ztráta na výběru mýtného. „Vůči řidičům není fér, že je nutíme kupovat dálniční znám- ku i tam, kde dálnici de facto jen křižují, ale musí ji na své cestě kolem města použít. Chci proto od příštího roku těchto několik dálničních úseků vyjmout ze zpoplatnění tak, aby na nich ři- diči mohli jet i bez známky. Bu- deme tím také předcházet tomu, že se místní řidiči dálnici kvůli Na dálnicích kolem měst se možná platit nebude, zvažuje ministr dopravy Kolik řidičů si sjede po dálnici jen nakoupit do blízkého obchodního centra? FOTO: Eugénia Bánovská Vytipované úseky, kde se nebude platit V blízkosti některých měst dnes existují placené úseky dálnic, které ale propojují na sebe navazující silnice I. třídy (souběh dálnice a silnice I. třídy). Motoristé tedy musí platit za dálnici i tam, kde po ní jedou jen krátký úsek a nemohou se jí vyhnout, pokud chtějí pokračovat ve své trase po silnici I. třídy.Aktuálně je definováno pět úseků, kde by mělo dojít k vyjmutí ze zpoplatnění: ■ D1+I/23 – Kývalka – Brno (8 km) ■ D1+I/50 Brno – Holubice (7 km), ■ D3+I/19 Čekanice – Měšice (3 km) ■ R6+I/21 Jesenice – Cheb-sever (7 km) ■ R10+I/16 Bezděčín – Mladá Boleslav (5 km)  bez poplatku FOTO: Eugénia Bánovská

bald guys dating reddit

20 KVĚTEN | ČERVEN 2015 Teatr Biuro Podróży (Polsko) DER KIRSCHGARTEN Theater Bremen (Německo) Národní divadlo Brno Divadlo Radost Městské divadlo Brno Centrum experimentálního divadla MACBETH FESTIVAL PROGRESIVNÍHO DIVADLA DIVADELNÍ SVĚT BRNO 2015 Za finanční podpory Hlavní mediální partneři NdB děkuje Českému rozhlasu Brno za celoroční spolupráci speciál – doprava ve městě INZERCE Mýto pro silnice druhé a třetí třídy jen tak nebude ŘIDIČI KAMIONŮ BY PLATILI MÝTO I NA SILNICÍCH DRUHÉ A TŘETÍ TŘÍDY A STÁT BY MĚL JASNO V TOM, JESTLI PROTĚŽOVAT ŽELEZNIČNÍ NEBO SILNIČNÍ DOPRAVU. Jan Pacas Tak by to zřejmě vypadalo, kdyby na Ministerstvu dopravy veleli zástupci Královéhradeckého a Pardubického kraje, kteří se sešli na business snídani Bezpečná do- pravní infrastruktura ve městech a obcích. Že v druhém bodě může realita odrážet jejich zbožné přání, potvrdil náměstek ministra dopra- vy Kamil Rudolecký. „Železnice by měla tvořit páteř infrastruktury a re ektuje to i současné rozdělení prostředků zhruba 45 ku 55 pro- centům v její prospěch. Co si ale vybere soukromý subjekt, záleží vždy na ceně, rychlosti a komfor- tu,“ upozornil. A například na trati mezi Opa- tovicemi a Stéblovou bude právě rychlost platit za bernou minci. „Ještě letos zde dokončí Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zdvojkolejnění, díky kterému bu- dou vlaky v  příměstské dopravě jezdit rychlostí až 160 kilometrů za hodinu,“ řekl šéf oblastního ředitelství SŽDC v  Hradci Krá- lové Vladimír Filip. A následo- vat budou další akce za miliardy. Třeba modernizace železničního uzlu v  Ústí nad Orlicí, tratí na ose Hradec Králové-Pardubice- -Chrudim nebo Ústí nad Orlicí- -Choceň a řady dalších. Přibudou zastávky a mnoho starých dostane nový kabát. Rychlost a komfort ale nemu- sí být jediným argumentem pro železnici. Na přepravce nákladů by mohl mít stát i jiné páky, aby je přiměl přesunout se z kamionů na vlaky. Podle zástupců Králové- hradeckého a Pardubického kraje by dokonce stačilo, kdyby kamio- ny alespoň nezahlcovaly krajské komunikace a města a obce. Pro ty jsou totiž opravy po přetíže- ných náklaďácích noční můrou. „Dokud mě navigace navede na nejkratší cestu a stát mi po ní do- volí zadarmo jet, tak tam pojedu a budu ty cesty ničit,“ věří náměs- tek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek. A souhlasí s ním i jeho kolega z Královéhradecka. „Tady nám musí pomoci legisla- tiva,“ potvrdil náměstek tamního hejtmana Karel Janeček. Uhlídat před kamiony napří- klad 3300 kilometrů dlouhou sil- niční síť Královéhradeckého kraje je totiž nadlidský úkol. „Pomoci v tom mohou například elektro- nické telematické systémy,“ navrhl ředitel Sekce silniční telematiky ve společnosti AŽD Praha Vladimír Ketner. Schůdnou cestu by podle představitelů krajů mohlo předsta- vovat i zavedení mýta na silnicích II. a III. třídy. To ale Ministerstvo dopravy v dohledné době neplá- nuje. „Zpoplatnění dvojek a trojek nedává ekonomický smysl. Bod zlomu je přibližně u tisíce kilome- trů silnic I. třídy,“ tvrdí Rudolecký. Zároveň však náměstek ministra dopravy potvrdil, že do budouc- na má mýtný systém zpoplatnění těchto silnic technicky umožnit. Do té doby dostanou kraje ale- spoň peníze navíc na jejich opra- vy. „Historicky poprvé jsme na to uvolnili 4,4 miliardy korun,“ při- pomněl Tomáš Blecha ze Státního fondu dopravní infrastruktury. A tím by neměl přísun prostředků na rekonstrukce skončit. „Zdro- jem nebude zpoplatnění, ale spíše rozpočtové určení daní,“ přede- střel Rudolecký. Před touto varian- tou ale varuje poslanec a starosta Trutnova Ivan Adamec. „Podobně jednoduchá řešení jdou vždy na úkor těch nejslabších,“ podotknul. „ Peníze na infrastrukturu jsou Nehrozí ani, že by se nedo- stávalo peněz na budování nové infrastruktury. „Mluvím za oblast pohraničí a  Krkonoše a  pro nás jsou klíčové silnice a dálnice. Sto- jíme na tazích R10, R35 a  D11, a ty jsou pro nás nesmírně důležité i  z  hlediska přepravy materiálů. Vždyť jen do vrchlabské Škodovky míří po restrukturalizaci přes 60 kamionů denně,“ upozornil sta- rosta Vrchlabí Jan Sobotka. D11 a navazující R11 jsou pri- oritou i pro vládu. „U R11 upřed- nostňujeme dokončení úseku od Trutnova ke státní hranici, aby- chom se mohli napojit na Poláky. Práce začnou v roce 2019, hotovo by mohlo být v roce 2021,“ před- stavil plány Rudolecký. Ještě dál jsou práce na D11. Některé chy- bějící úseky můžou být podle Ru- doleckého zprovozněny do konce srpna 2017, na části mezi Smě- řicemi a Jaroměří dělníci poprvé kopnou do země v druhé polovině roku 2016 a první řidiči by na ni mohli vyrazit o tři roky později. Dostat tranzitní dopravu z Par- dubic, Hradce Králové, Chrudimi a řady dalších měst a obcí má R35, která spojí sever a  východ Čech s Moravou. Zbývá asi 80 kilometrů nedostavěných úseků. Práce do- posud vázly hlavně na tahanicích o pozemky. „Jsem rád, že to novela zákona o urychlení výstavby na- pravila. Trvalo to ale rok, za který jsme vykoupili pozemky jen od třiceti vlastníků. Ti nám navíc už do budoucna nemusí důvěřovat,“ řekl ředitel pardubické správy Ře- ditelství silnic a  dálnic Bohumil Vebr. Dostavbu R35 teď podle něj zkomplikuje novela zákona EIA. Otázkou zůstává i  počet sjezdů, které dřív starostové požadovali a dnes je kvůli kamionům nechtějí. Moravská města jsou v dopravě skutečně „smart“ Systémy inteligentního řízení dopravy umožňují sledovat technický stav silnice, předcházet vážným dopravním nehodám a mohou pomoci odhalovat i závažnou trestnou činnost v dopravě.V blízké budoucnosti se dočkáme i vzájemné komunikace mezi vozidly. Důležitým prvkem bezpečnosti na silni- cích se stanou také autonomní vozy. Zní to jako sci-fi? Inteligentní doprava v některých moravských městech od něj není daleko už dnes. „Vhodnou ukázkou sofistikovaného řešení je například město Zlín, které vy- budovalo inteligentní dopravní systém, který umožňuje plošné řízení světelných křižovatek i s velice propracovanou preferencí vozidel veřejné dopravy,“ uvedl Marek Ščerba z Centra dopravního výzkumu. Nebo společnost KORDIS v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje vybudovala precizní dispečerský systém pro řízení vozidel veřejné dopravy s řízením návazností a poskytování aktuálních informací cestujícím se vzájemným propojením na brněnský dopravní podnik. „Ten může směle konkurovat systémům v západní Evropě,“ dodal Ščerba. Dobrým příkladem je i město Brno. „To systematicky rozvíjí systémy ITS, jako je například monitorování a řízení silničního provozu systémy ITS prostřednictvím světelné signalizace, proměnných dopravních zna- ček a mobilních aplikací,“ přidal mluvčí Ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. V Brně chtějí nyní telematická zařízení a aplikace zásadním způsobem roz- šířit. „Mimo dat z vozidel MHD budou dopravní data sbírána různými druhy te- lematických zařízení.V Brně vznikne sedm nových světelných křižovatek s pre- ferencí MHD.Autobusy, trolejbusy a tramvaje by tak díky novému systému měly mít jednodušší průjezd městem. Další fáze projektu za bez mála 132 miliony korun také počítá s nainstalováním čtyřiceti osmi dopravních detektorů, které budou sbírat data,“ uvedla Vladimíra Navrátilová z Brněnských komunikací. „ V Brně budou ještě chytřejší Pozadu není ani Olomouc.Tam pro sledování provozu světelného sig- nalizačního zařízení využívají dvě dohledové ústředny, na které je připojena převážná část řadičů světelné signalizace.Tyto ústředny jsou potom schopny zasílat zprávy o poruchách a stavu napájení, zaznamenávají historii provozu a podobně. Jedna z těchto ústředen umožňuje i dálkovou správu semaforů. Je tedy možné křižovatky dálkově vypnout i zapnout. „Město Olomouc má na polovině křižovatek osazeny v současné době nejmodernější řadiče světel- né signalizace, které mohou vzájemně komunikovat mezi sebou a v závislosti na momentálních dopravních intenzitách dokážou tuto situaci vyhodnotit a nastavit takzvaný koordinovaný průjezd křižovatkami, které jsou umístěny za sebou,“ řekl olomoucký primátor Antonín Staněk.Tyto řadiče dokážou pomocí detektorů umístěných ve vozovce sčítat dopravu, řídit křižovatku dynamicky v závislosti na provozu vozidel, dokážou přijímat signály vysíla- né tramvajemi a autobusy a zajistit jim preferenci při průjezdech křižo- vatkou. I v menších městech se prosazuje inteligentní doprava. Například v Třebíči jsou jednotlivé křižovatky vybaveny indukčními smyčkami ve vozovce, které s ohledem na aktuální dopravní zátěž zkracují či prodlužují časové intervaly signálů. „Řadiče světelné signalizace na silnici I/23 jsou navíc propojeny sig- nálním kabelem, s jehož pomocí je řízena ,zelená vlna‘ na průtahu městem. Navíc jsou všechny řadiče vybaveny GSM hlásiči, které v případě poruchy hlásí správci a servisní organizaci výpadek,“ přiblížil třebíčský starosta Pavel Janata.Ani ve Žďáru nad Sázavou na inteligentní dopravu nezapomněli. „Na ulici Bezručova je instalován zpomalovací semafor. Na světelné řízené křižovatce v blízkosti centra jsou snímací smyčky, které pouze prodlužují interval zelené na určeném hlavním směru. Na další nově řízené křižovatce se dynamika vyhodnocuje ze snímání kamer,“ uzavřel tamní starosta Zdeněk Navrátil. LADISLAV KOUBEK KVĚTEN a třetí třídy jen tak nebude S P E CI Á L • dopra va ve měs tě • VIDEOREPORTÁŽ z business snídaně Generální partner Partner Rozvojinfrastruktury,mýtonasilnicíchakamionyvobcích.Právětatotémata rozproudila diskuzi na business snídani „Bezpečná dopravní infrastruktura ve městech a obcích Královéhradeckého a Pardubického kraje“. FOTO:Attila Racek

bald guys dating reddit