MH květen 2011

Hlavní téma vODní HOSPODÁŘStví ZaměŘenO na autOmObily Velký přehled povodní v Česku 2 Protipovod- ňová opatření v Bohumíně 4 Projekty Povodí Moravy a Odry 6 Za vodu o stokoruny ročně více  Sledujeme kraje:  Vysočina  |  Jihomoravský  |  Olomoucký  |  Zlínský  |  Moravskoslezský www.moravskehospodarstvi.cz m ě s í č n í k p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r á v u k v ě T e n 2 0 1 1 Autosalon v Ženevě Automobily – Již po 81. se otevřely brány ženevského autosalonu. Oproti minulému roku čekalo na návštěvní- ky mnohem více novinek. K  vidění byly nejen nejmenší vozy kategorie mini, ale i drahé supersporty jako Pa- gani Huayra. Jedním z účastníků byla i  česká automobilka Škoda, která se pochlubila novým logem a představila koncept Vision D.  Pokračovánína straně10 e-Government v praxi obcí a měst Konference – Elektronizaci veřejné správy se věnovala odborná konferen- ce e-Government v praxi obcí a měst. Jedním z hlavních témat bylo budová- ní technologických center. Přednáše- jící se zaměřili i na práci s dokumen- ty a  legislativu elektronizace veřejné správy. Zúčastnili se zástupci minis- terstev, krajských úřadů, měst a obcí i IT odborníci.  Pokračovánína straně12 Rozhovor s Josefem Reidingerem MŽP – S vedoucím Odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ČR jsme mluvili o povodních, které nás v mi- nulosti zasáhly. Pokračovánína straně8 Plachetnice z Moravy Jaksevyrábí – Ve Veverské Bítýšce stojí nová hala na výrobu plachetnic a  motorových člunů. Nahlédli jsme za brány závodu.  Pokračovánína straně14 )) co je co Vodné je úplata za vodu dodávanou z veřejného vodovodu, tj. za výrobu a distribuci pitné vody. Stočné je úplata za vodu odváděnou veřejnou kanalizací, tj. za odvedení (odkanalizování) odpadní vody a její čištění. v průměru o šesT procenT hlouběji budou leTos museT české domácnosti sáhnout do kapsy kvůli cenám vodného a sTočného. nejvíce voda zdražila na ivančicku, nejméně ve zlíně. hana nečasová Poplatky – Metr krychlový na Ivan- čicku i ve Zlíně však stojí stejně – letos 73,15 korun a patří k nejdražším oblas- tem na Moravě. „Schválené zvýšení cen na  Zlínsku má dopad na finanční situaci průměrné čtyřčlenné rodiny 21 korun. Ke zdraže- ní jsme museli přistoupit v  souvislosti s poklesem objemů pitné i odkanalizo- vané vody, a s tím souvisejícím nárůs- tem fixních nákladů na metr krychlový, dále pak kvůli zavedení nových poplat- ků za odběr ostatních povrchových vod a zvýšení cen vody surové a převzaté,“ vysvětlila mluvčí společnosti Moravská vodárenská Helena Koutná. Kromě nárůstu cen u surové a pře- vzaté vody či poklesu odběru pitné vody, do procesu nastavování sazby za vodné a stočné vstupují i investice do výstavby vodohospodářských kapacit a pro opra- vy stávajících zařízení. Vodárny, jako vlastníci infrastrukturního majetku, mají povinnost danou zákonem vytvá- zajišťovat plynulé dodávky pitné vody, odvádět a čistit odpadní vody podle ev- ropských standardů a  zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb,“ uvedla napří- klad mluvčí společnosti Severomorav- ské vodovody a kanalizace Ostrava Eva Špirochová. Pokud obec zažádá o dotaci z Ope- račního programu Životní prostředí (OPŽP), jedna z podmínek pro čerpání evropských peněz je zvýšení ceny vody. „Podmínka nárůstu cen pro vodné a stočné platí pro všechny projekty fi- nancované v rámci OPŽP v oblasti vodo- vodů a kanalizací. Potřebný nárůst cen určuje takzvaná finanční analýza, na je- jímž základě je míra podpory projektu z fondů EU určena. Pro většinu projek- tů platí podmínka ročního nárůstu cen o  5  procent  nad inflaci  pro počáteční období,“ vysvětlila mluvčí Státního fon- du životního prostředí Lenka Brandtová. Evropská unie tak chce zajistit, aby si vo- dovody a kanalizace generovaly vlastní zdroje na obnovu zařízení. Nejlevnější voda, a  to i  přes tříko- runové zdražení za  metr krychlový oproti loňskému roku, zůstává i nadále v Brně. Brňané za metr krychlový zaplatí 60,17 korun. „Navýšení ceny je jediným možným řešením, abychom nepřišli o evropskou dotaci na  obnovu vodohospodářské infrastruktury. Pokud bychom museli hradit z rozpočtu města celou obnovu této infrastruktury, byl by cenový tarif absolutně jiný,“  uvedl  primátor Brna Roman Onderka. Pokračovánína straně4 Balenou, nebo z kohoutku? Několikletpo revolucidávaliČešipřed- nostbalenévoděpředvodouz kohoutku. S  rostoucí kvalitou vody z  vodovodu se trend začal obracet. Legislativa pro pit- nouvoduz vodovodujepřísnějšínežpro vody balené. Je kontrolována na  základě vyhlášky 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienicképožadavkyna pitnoua teplou vodua četnosta rozsahkontrolypitnévody, vycházejícízezákonao ochraněveřejného zdravíč.258/2000Sb. kvaliTa rosTe „Pitná voda z  kohoutku se stává nej- kontrolovanějšípotravinouna trhu.Voda z vodovodujevícenežvhodnána pití,pro městského člověka je to nejpřístupnější zdrojkvalitnívody,“uvedlatiskovámluvčí společnosti Moravská vodárenská Helena Koutná. Kontrolakvalityvodyprobíháv akredi- tovanýchlaboratořícha celýprocesvýroby a distribucepitnévodyjepřísněkontrolo- ván.Na základětrvaléhosledováníkvality pitnévodyv distribučnísítilzetvrdit,že kvalitadodávanépitnévodyzcelavyhovuje evropskýmstandardůmpo stráncefyzikál- ní,chemické,mikrobiologickéi biologické.  (rm) Varování před povodní Nejvyšší materiální škody i ztráty na životech způsobují povodně, které přicházejí rychle a nečekaně. Příkladem mohou být povodně v roce 1997. V té době nikdo povodeň takového rozsahu neočekával, nefungoval ani systém varující občany. Ke snížení škod na majetku i životech přispívá dobře fungující varovný systém. Varování před povodněmi upravují v České republice dva dokumenty, a to vodní zákon a zákon o integrovaném záchranném systému.Tuto službu zajišťuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí. První částí varování – meteorologickou prognózou – se zabývá jen hydrometeorologický ústav, na druhé části varování spolupracují i správci povodí. Jednotlivá povodí disponují rozsáhlým systémem sledování spadlých srážek, teploty ovzduší, hladin vody v tocích a nádržích. Které další systémy navazují, se dočtete na straně 6. FOTO:Tomáš Škoda Povodně přicházejí rychle duben 2011 alokace otevřených výzev 52,7 mld. Kč objem podaných žádostí 20,5 mld. Kč objem schválených projektů 17,7 mld. Kč počet otevřených výzev 43 počet podaných žádostí 1580 počet schválených projektů 1103 konzultací KB EU Point 132 Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc. 116 řet zdroje pro financování plánu obnovy majetku. „V roce 2011 potřebujeme zvýšit pro- středky určené k  tomuto účelu mini- málně o 1,6 procenta, abychom mohli

STRANA 2 KVĚTEN 2011 POVODNĚ )) v číslech  Povodně z roku 1997 si vyžádaly smrt devíti lidí  Z celkem 752 domů z obci muselo být 335 demolováno  Při povodních v roce 2010 dosáhly škody 400 miliónů korun  Plánovaná hráz Povodím Moravy má stát 200 miliónů korun Pět ničivých povodní během patnácti let Troubky rozděluje neexistující hráz Ostravice bude do tří let důkladně vyčištěnaStavba hráze – „Nikdo už tady vodu nechce a nějak se to řešit musí,“ těmito slovy vysvětluje Ludmila Hrubá, eko- nomka z Troubek nad Bečvou, proč vytvořila petici, kterou protestuje proti vedení místní radnice. Jádrem sporu je umístnění protipovodňové hráze, která má obec chránit před povodněmi. Ty de- cimovaly Troubky v letech 1997 a 2010. Během několika dní sehnala Hrubá ve dvoutisícové vsi na čtyři stovky pod- pisů, a to ještě s akcí nebyla vůbec u kon- ce. Všichni podepsaní chtějí jediné. Aby obecní zastupitelstvo schválilo návrhy Povodí Moravy a kolem Troubek tak ko- nečně začala růst protipovodňová hráz. Zastupitelé se zatím plánům Povodí Moravy brání. STO METRŮ ZA DOMY Hráz kolem Troubek zastupitelé sice chtějí, ale zhruba o jeden kilometr dál od obce, než navrhuje Povodí Moravy. A tento kilometr je jádrem sporu. Někte- rým lidem vadí, že by Povodím Moravy plánovaná hráz stála jen sto metrů od je- jich domů. „Vycházíme z historických zkušeností. Je to jednodušší. Valy pro- ti vodě tam stály už před kolektivizací vesnice v 50. letech,“ argumentuje pro posunutí hráze dál od vsi starosta Radek Brázda. Se starostovými důvody však oponenti ve vesnici nesouhlasí. „To je jen fáze představ,“ kritizuje ve- dení obce autorka protestní petice Lud- mila Hrubá. „Kromě projektu Povodí Moravy ani žádný jiný vlastně neexistu- je,“ doplňuje Hrubá. Plán Povodí Moravy, jak Troubky uchránit před povodněmi, ležel na sto- lech troubeckých zastupitelů již celkem třikrát. A ani jednou pro něj ruku ne- zvedli. „Jen na začátku letošního února vznesli zastupitelé k projektu devět při- pomínek, které v osmi případech Povodí Moravy zvážilo a akceptovalo úpravou dokumentace. Trasa hráze je tak napří- klad posunuta tak, aby nebyla umístěna v lokalitě u pily,“ popisuje jednání mezi Troubkami a vodohospodáři mluvčí Po- vodí Moravy Veronika Hrdá. Pokud by se hráz posunula podle přání troubeckých zastupitelů, mohlo by se podle Hrdé mimo jiné stát, že velkou vodou budou ohrožena okolní města a obce jako Chropyně, Kroměříž, Citov, Císařov a Rokytnice. Co bude v Troubkách dál? „Situace se jeví jako patová, ale tak to úplně není,“ odpovídá starosta Brázda na otázku, zda v Troubkách nenastal stav, kdy ani jedna ze stran není schopna ústupu. „Je to věc dalšího vyjednávání. Musíme si vyří- kat, proč obec většinově v zastupitelstvu myslí právě takto,“ míní Brázda. A nevy- lučuje, že by se v Troubkách o projektu Povodí Moravy mohlo rozhodnout i po- mocí referenda. „Pokud by zastupitelé s naším pro- jektem souhlasili, začneme stavět v roce 2013 a v roce 2016 bude vše hotovo,“ sli- buje za Povodí Moravy Veronika Hrdá. „Trváme na tom, že toto naše řešení je zodpovědné,“ dodává mluvčí. (mž) Revitalizace toku – Mastná oka na hladině, podezřelá pěna, zápach a barva černého inkoustu – takto vypadá řeka Ostravice protékající moravskoslezskou metropolí dnes. Do tří let už bude vše jinak. „Revitalizace řeky proběhne v něko- lika etapách. Už na jaře začneme s od- těžováním kalů, které se na dně Ostra- vice usazovaly desítky let. Tím se také prohloubí koryto. Druhou etapou bude stavba odpadovodu a dalších objektů – například přístaviště pro vodáky, so- ciálních zařízení nebo nábřežní pláže pro opalování,“ připomíná náměstek ostravského primátora Dalibor Madej. Ostravice by se tak měla stát mís- tem pro odpočinek, vycházky, koupání i setkávání přímo uprostřed města jen nedaleko Mostu Miloše Sýkory. Součás- tí revitalizace nábřeží budou i skleněné podlahy na odpočívadlech nad řekou. „Jedná se o humanizaci Ostravi- ce, což je volně přeloženo jako návrat řeky lidem, a to jak z hlediska přístu- pu k řece, tak i jejího využití. Součástí této akce je výstavba řady technických prvků i revitalizačních staveb. Investo- rem celé akce je město Ostrava, Povodí Stupně povodňové aktivity První stupeň – Stav bdělosti, nastává při nebezpečí povodně. Situaci na vodním toku nebo vodním díle je třeba věnovat zvýšenou pozornost, zahajuje se hlídková služba. Druhý stupeň – Stav pohotovosti, nebezpečí přerostlo do skutečné povodně. Aktivizují se orgány protipovodňové ochrany a provádějí se opatření podle povodňového plánu. Třetí stupeň – Stav ohrožení, vyhlašuje se při nebezpečí vzniku škod většího rozsahu nebo ohrožení životů a majetku v záplavovém území. Probíhají zabezpečovací, případně záchranné a evakuační činnosti. VELKÁ VODA SE V POSLEDNÍCH LETECH NA MORAVU VRACÍ STÁLE ČASTĚJI. ZA POSLEDNÍCH 15 LET JEJÍ ÚZEMÍ ZASÁHLA UŽ PĚTKRÁT. VZALA SI S SEBOU DESÍTKY ŽIVOTŮ A NAPÁCHALA ŠKODY ZA MILIARDY KORUN. PŘINÁŠÍME PŘEHLED NEJNIČIVĚJŠÍCH POVODNÍ, KTERÉ MORAVU ZASÁHLY V POSLEDNÍCH 15 LETECH. Hana Nečasová  Červenec 1997 Jedna z největších přírodních kata- strof 20. století na českém území zasáhla Moravu v červenci roku 1997. Rozsáhlé a dlouhotrvající deště zasáhly povodí většiny řek Moravy, Slezska a severový- chodních Čech. Voda se rozlila na celkovou plochu přes 770 čtverečních kilometrů, vzala ži- vot padesáti lidem a zničila téměř třicet tisíc obydlí. Stát přišel během několika dní o hodnoty v odhadované výši 62,2 miliardy korun, což je zhruba 80krát více, než činil roční průměr povodňo- vých škod z předcházejících let. Povodeň se podle Povodí Moravy svými parametry vymkla při vlastním průběhu možnostem měření a monito- rování, stejně jako schopnostem nejzku- šenějších vodohospodářů a hydrologů tuto povodeň předem správně odhad- nout . Symbolem tragédie se stala dvouti- sícová obec Troubky na Přerovsku, kde zahynulo devět lidí a se zemí muselo být srovnáno více než 300 domů.  Srpen 2002 Druhá největší povodeň v historii země vtrhla do Čech v srpnu. Příčinou záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlav- ně jih Čech. Voda pak zatopila i Prahu a Ústecký kraj. O život přišlo 17 lidí, pojišťovny evidovaly škodu za 35 mili- ard korun. Povodeň, která zasáhla především povodí Vltavy a Labe, se v povodí Mo- ravy soustředila především na tok Dyje, voda tu napáchala škody za 423 milionů korun. kde voda zaplavila 23 obcí, na Jesenic- ku, kde zasáhla 22 obcí, a na Hranic- ku, kde povodeň udeřila ve 12 obcích. Celkově povodně způsobily škody za 8,4 miliardy korun a vyžádaly si patnáct životů.  Květen, červen 2010 Loňský rok se dostal v objemu škod způsobených živelnými katastrofami na 3. místo, hned za roky 2002 a 1997. Povodně se loni přihlásily čtyřikrát, v květnu a v červnu evidovaly pojišťovny 18,5 tisíce škod v celkové výši 1,7 mi- liardy korun, a to postupně na celém území Moravy. Srážkově bohatý květen způsobil povodně nejprve na severu Moravy, zejména v Beskydech. Povod- ně byly v povodí Odry a jejích pravo- stranných přítoků, dále v povodí Bečvy a levostranných přítoků Moravy. V červnu byla znovu zasažena vý- chodní část území státu podél hranic s Polskem a Slovenskem, ale také vý- chodní, jižní a západní Čechy.  Březen 2006 Prudké oteplení až o dvacet stupňů během pěti dní, tající sníh a k tomu hus- tý déšť způsobily jarní záplavy v sedmi krajích, na Moravě v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji a na Vy- sočině. Povodní bylo postiženo celé území Povodí Moravy, nejvíce však údolní nivy hlavních řek Moravy, Dyje, Svratky a Jihlavy. Voda zatopila také část Znojma a Olomouce. Celkové škody povodní se vyšplhaly k pěti miliardám korun.  Červen, červenec 2009 V červnu a červenci 2009 došlo na území České republiky k sérii bles- kových povodní způsobených přede- vším přívalovými srážkami. Postiženo bylo celkem 451 obcí, stav nebezpečí byl vyhlášen ve čtyřech krajích. Z kra- jů byl nejvíce postižen kraj Olomouc- ký a Moravskoslezský, kde škody do- hromady přesáhly 6,8 miliardy korun. Nejhorší situace byla na Novojičínsku, Odry se podílí jen na některých dílčích stavebních činnostech,“ tvrdí obchodní ředitel státního podniku Čestmír Vlček. ČISTÁ OSTRAVICE – 2013 Projekt nemyslí jen na lidi a čistou řeku, ale i na život v ní. Vybudovány tak budou i tůně pro rozmnožování obojživelníků, kamenné náspy pro ještěrky, budky pro netopýry nebo třeba nory pro ledňáčky. Revitalizace Ostravice přijde na necelých 600 milionů korun, přičemž město zaplatí jen 41 miliónů korun, zbytek jsou dotace. „Konečně to někoho napadlo vyčistit Ostravici. Vlézt do ní chce hodně silnou náturu a především odvahu. Konečně ta ostuda zmizí,“ postěžovala si obyvatelka města Vlasta Benešová. „Při své návštěvě Paříže jsem se prochá- zel po nábřeží Seiny a všechno to tam bylo upravené, žilo to bohatým životem. Nevi- dím jediný důvod, proč by něco podobné- ho nemohlo být i v Ostravě. Samozřejmě v menším, ale stejně hezkém. Město tak zase získá další zajímavost a možná přiláká i turisty,“ tvrdí Ostravan Jakub Holienka. (mž) Pelhřimov Havlíčkův BrodHavlíčkův Brod Žďár n. Sáz. Jihlava Třebíč Kroměříž Zlín Uherské HradištěUherské HradištěUherské Hradiště ProstějovProstějovProstějovProstějovProstějov Nový Jičín Přerov Šumperk Jeseník Bruntál Opava OstravaOstravaOstravaOstrava KarvináKarvináKarviná Znojmo Břeclav BrnoBrno Blansko Frýdek-Místek VsetínVyškov Hodonín V Y S O Č I N AV Y S O Č I N AV Y S O Č I N AV Y S O Č I N A J I H O M O R AV S K ÝJ I H O M O R AV S K ÝJ I H O M O R AV S K ÝJ I H O M O R AV S K ÝJ I H O M O R AV S K ÝJ I H O M O R AV S K Ý O L O M O U C K ÝO L O M O U C K ÝO L O M O U C K ÝO L O M O U C K ÝO L O M O U C K Ý Z L Í N S K ÝZ L Í N S K ÝZ L Í N S K Ý M O R AV S K O S L E Z S K ÝM O R AV S K O S L E Z S K ÝM O R AV S K O S L E Z S K ÝM O R AV S K O S L E Z S K ÝM O R AV S K O S L E Z S K ÝM O R AV S K O S L E Z S K Ý Olomouc 1997 2002 2006 2009 2010 Rozsah největších povodní na Moravě

květen 2011 StRAnA 3 inzeRce KOB EU Point 268x374_MH.indd 1 29.3.11 12:35

)) Lidé spotřebovali méně vody, zaplatili za ni ale více Voda – Spotřeba vody v Česku loni opět klesla, lidé za její odběr však pod- le Českého statistického úřadu platí stále více. Zatímco celkový objem fak- turované vody se snížil o 2,4 procenta na  492,5  milionů metrů krychlových, výběr vodného a stočného vzrostl o více než dvě procenta na 27,2 miliardy korun. Průměrná spotřeba vody klesla o  více než čtyři litry na 138 litrů na osobu den- ně. Průměrná sazba vodného stoupla v roce 2010 o korunu z 28,10Kč za metr krychlový na 29,10 koruny. Cena stočné- ho se zvýšila o 1,20 na 26,30Kč. Vodá- renské společnosti na vodném vybraly 14,3 miliardy, na stočném 12,9 miliardy korun. STRANA 4 kvěTeN 2011 PRoTiPovodňová oPATřeNí )) ve zkratce Vodné a stočené v roce 2011 Společnost Cena vody – vodné i stočné (Kč) Nárůst oproti roku 2010 Severomoravské vodovody a kanalizace 61,05 5,48% Vodárenská akciová společnost Boskovice – Blansko 73,43 0 % Ivančicko 73,15 9,2 % Jihlava 67,91 3,3 % Třebíč 71,72 6 % Žďár na Sázavou 69,90 2,8 % Znojmo 66,04 5,5 % Brněnské vodárny a kanalizace 60,17 5,2 % Vodovody a kanalizace Břeclav 69,85 4,1 % Vodovody a kanalizace Hodonín 59,41 3,32 % Vodovody a kanalizace Vyškov 65 4 % Moravská vodárenská Zlín 73,15 2,8 % Olomoucko 70,56   5,61 % Prostějovsko 65,32 7 % Ostravské vodárny a kanalizace 62,37 5% Zdroj: SOVAK Letos zaplatíme za vodu o stokoruny ročně více Dokončení ze strany 1 Stabilní ceny vodného a  stočného chce mít pod kontrolou také Jihlava. Rada města schválila zadání koncesní- ho projektu na provoz vodohospodářské infrastruktury, výsledkem bude výběr nového provozovatele vodovodní a ka- nalizační sítě. Nový PoPLATek zA PodzemNí vodu „Výběr nového provozovatele přinese kvalitnější správu sítě, očekáváme větší finanční efekt pro pokladnu města, záro- veň ale stabilní vodné a stočné v limitech sociálně únosných cen,“ uvedl primátor Jaroslav Vymazal. Po  vystoupení ze Svazu vodovodů a  kanalizací bude vodárenskou infra- strukturu spravovat město prostřed- nictvím vlastní nové společnosti. Nový provozovatel jihlavských vodovodů a kanalizací bude znám na konci kon- cesního řízení, které trvá asi rok a půl. V příštích letech bude přitom cena vodného a stočného zřejmě i nadále růst. Kromě plánovaného sjednocení dvace- tiprocentní DPH může cenu ovlivnit také zavedení poplatku za vodu z pod- zemních zdrojů, které chce v  nejbližší době ministerstvo zemědělství předložit vládě. Chce tak vybrat zhruba dvě miliardy korun ročně na protipovodňová opatře- ní. Poplatek by se týkal hlavně velkých odběratelů vody, tedy vodáren a  prů- myslových podniků i majitelů vodních elektráren. Nakolik by poplatek zvýšil cenu vody pro koncového zákazníka, je podle tis- kové mluvčí ministerstva zemědělství Terezy Dvořáčkové obtížné odhad- nout. Zvýšení se podle ní udrží pod desti procenty z  celkové stávající průměrné ceny vody. „Vodárny totiž většinou operují se směsí podzemní a povrchové vody. Pro- vozovatelé vodovodů přitom velmi dobře vědí, že podzemní voda je v  platbách nyní podhodnocena, nachází se přibližně na poloviční platbě za vodu povrchovou, přičemž technologicky jsou její náklady nesrovnatelně vyšší,“ uvedla Dvořáč- ková. Bohumín loni opět bojoval s velkou vodou BohumíNšTí již zAžiLi tisíciletou i stoletou vodu. PoSLedNí Povodeň ukázALA, že NeSTAčí jeN BudovAT hRáze, ALe i udRžovAT koryta vNiTřNích Toků. roman Müller Protipovodňová opatření – Do  his- torie Bohumína se zapsaly dvě velké povodně, a to v roce 1997 a 2010. Při první povodni bylo pod vodou celé měs- to včetně centra, došlo k výpadku elek- trické energie a občané měli jen omeze- ný přístup k informacím. Zalití celého města způsobilo i to, že kolem velkých toků neexistovaly téměř žádné hráze. Od „tisícileté“ vody se v Bohumíně mnoho změnilo – především byly posta- veny protipovodňové hráze za 120 mili- onů korun, které částečně chrání město před stoletou vodou. Jde o šest staveb, které tvoří soustavu hrází a odlehčovacích příkopů, a posky- tují tak ochranu před povodněmi třem městským částem, a to Starému Bohu- mínu, Šunychlu a Novému Bohumínu. Ochrana však není ještě kompletní, protože protipovodňové hráze schází v městských částech Vrbice a Pudlov. Ve Vrbici realizaci dlouhou dobu kompli- kovali vlastníci pozemků. Stoletá voda, která postihla Bohumín v květnu minu- lého roku, poprvé prověřila funkčnost doposud vybudovaných hrází. zAToPeNo BYLo Sedm měSTSkých čáSTí Podle informací místostarosty Lumí- ra Macury se v  minulém roce dostala voda do sedmi městských částí ze šesti. Centrum města však zasaženo nebylo. Nejvíce voda zasáhla do života obyvatel Pudlova, Vrbice, Šunychlu, Nové Vsi, Starého Bohumína a  Kopytova. Ušet- řeno bylo jen výše položené Záblatí. Hladiny řek Odry a Olše, které se v Bo- humíně stékají, stouply několikanásobně a vylily se z koryt. „Hodně problémů způsobily hlavně vnitřní vody na místních tocích. Ohrá- zování kolem Bohumína způsobilo ze- jména vzdutí potoka Bajcůvka,“ uvedl Lumír Macura. Místní toky v Bohumíně neměly kam odtékat a voda z nich postupně stoupala a vnikala do města. Dokončena nebyla při květnové povodni ani dálnice D47, jejíž součástí je také povodňová ochrana na řádně nestarají o čištění. „V současné době například probíhají jednání s fir- mou ŽDB (pozn. Železárny a drátovny Bohumín), která je vlastníkem a tudíž i správcem části Bajcůvky. Železárnám jsme dali příslib, že pokud vyčlení ur- čitou částku na čištění toku, město při- spěje stejnou částkou ze svého rozpočtu. Dnes máme vyčleněno půl milionu ko- run,“ dodává Macura. Zanedbané bylo i  koryto místní- ho toku Lutyňka. Jeho správcem byla Zemědělská vodohospodářská správa, která ke konci minulého roku zanikla. Část správy byla převedena pod státní podnik Lesy České republiky a část pod Povodí Odry. Lutyňka spadá do správy Povodí Odry. V současné době je podle informací Lumíra Macury připravován plán čištění. U  velkých vodních toků provedlo velké opatření Povodí Odry. Bylo vy- čištěno koryto Odry od nánosů štěrku. Tím se prohloubilo koryto řeky, které dnes pojme větší množství vody. Jako protipovodňová hráz bude v budoucnu fungovat i dálnice. Na její výstavbě se zatím pracuje. na stoletou vodu. Po dostavbě dálnice se voda bude chovat opět jinak. „Při květnové povodni jsme tedy v praxi nemohli plně ověřit, jak dálniční hráze budou fungovat,“ uzavírá Macura. Po vyhodnocení povodní v květnu 2010 si bohumínští radní stanovili několik dalších úkolů do budoucna. Na podzim letošního roku by měla být zahájena vý- stavba protipovodňové hráze v městské části Vrbice. „Zde se vlastníci potřeb- ných pozemků dlouhou dobu bránili je- jich výkupu. Povodně v minulém roce je však o nutnosti výstavby hráze přesvěd- čily. V současné době se čeká na stavební povolení, po jeho získání bude zahájena výstavba. Investorem je Povodí Odry,“ uvedl Lumír Macura. dvě hRáze ješTě chYBí Město usiluje i o vybudování hrází v městské části Pudlov. „Špatnou zprávou je, že zde se dopo- sud hráze ani neprojektovaly. Důvodem je, že pro získání dotací z  fondů Ev- ropské unie, od ministerstva životního prostředí či zemědělství je třeba splnit určitá kritéria efektivity. Ta říkají, že hodnota chráněného majetku musí být vyšší než náklady na  výstavbu hráze, což tato oblast údajně nesplňovala. Loň- ské povodně nás však vedly k tomu, že jsme se za radnici rozhodli přispět Po- vodí Odry na projektování stavby část- kou dvou milionů korun,“ dodává Ma- cura. Povodeň v roce 2010 ukázala, že se někteří správci toků na území Bohumí- Povodně v roce 2010 Na řece Odře byla zaznamenána dvacetiletá voda Na řece Olši byla zaznamenána stoletá voda Vzdutí místních toků– Bajcůvka, Lutyňka, Bohumínská stružka Protržení Orlovské stružky do Vrbického jezera Celkově byla povodeň v květnu 2010 považována za stoletou Nedošlo k výpadku elektrické energie. Rozvodnu v Novém Bohu- míně před vodou uchránili Výborná informovanost občanůprostřednictvím zpravodajství na webu města a výborná spoluprácečlenů protipovodňové komise a záchranných složek PAMĚTNÍ DESKA Kam až sahala voda při povodni v roce 1997,ukazuje tabulka u vchodu Městského úřadu v Bohumíně.V roce 2010 se voda na náměstí nedostala. FOTO: Roman Müller Jako protipovodňová hráz slouží i dálnice. Povodí Odry vytěžilo z koryta řeky nánosy štěrku. Dnes pojme mnohem více vody. Proti stoleté vodě chrání obyvatele i betonová hráz. Kolik ještě zbývá? Ve strukturálních fondech stále zbývá k rozdělení: 178 miliard korun, tedy 24% Zdroj: KB 1 7 8 mld.

KVĚTEN 2011 STRANA 5 INZERCE Dříve než udeří povodně: Vzpomeňte si na vynález z Bousova Na jaře to může být třeba prudké tání. Léto zase provází dlouhodobé nebo přívalové deště a bouř- ky. Někdy se voda disciplinovaně drží koryt a me- andrů, jindy se nekontrolovatelně rozvodní a roz- lije široko do kraje, tak jako jsme to všichni zažili nedávno. Posledních pár let přichází velká voda téměř pravidelně. Každoročně se lidé na různých místech naší republiky snaží s živlem účinně bojovat. Často však nemají k ruce nic víc než pytle s pískem. Přitom právě v České republice vznikl ve Výrob- ním a opravárenském podniku v Dolním Bousově patentově přihlášený unikátní a světový vynález mobilních protipovodňových zábran. Právě tyto mobilní zábrany jako jediné v Evropě splňují a do- konce překračují světový standard v tomto oboru, kterým jsou normy ženijního vojska USA. Unikátní zábrany dovedou odklonit povodňo- vou vlnu a usměrnit tok vody ve výškách hrazení půl metru, metr a jeden a půl metru. Nepotřebují pevný podklad, jsou lehce přenosné a snadno se jimi manipuluje. Jejich stavbu i v rozmoklém terénu a v libovolné délce zvládne poměrně rychle něko- lik málo neškolených lidí. Zábrany se dají umístit v podstatě kdekoli, a to i na stávajících zatravně- ných či betonových hrázích. UNIKÁTNÍ KONSTRUKCE Samotné protipovodňové desky jsou vyrobeny ze speciálního, zdravotně a ekologicky nezávad- Takto vypadají protipovodňové zábrany z Dolního Bousova ného sklolaminátu – kompozitu s vlaminovanou ocelovou výztuží, jež jsou zesílené výztužnými žebry. Desky dostaly kvůli snadnější manipulaci textilní ucha a ve spodní části mají nanýtovaný gumový pás. Ten utěsňuje zábranu v místě styku s terénem, vyrovnává nerovnosti a minimalizuje průsak vody. K deskám se ještě dodávají spojova- cí díly z ocelového plechu, jöklu, gumotextilního pásu a opěrnou skládací konstrukci ze svařova- ných ocelových pro lů. Cena zábran je vzhledem k ušetřeným škodám velice příznivá. Za běžný metr s kompletním vybavením by zájemce neměl zaplatit více než deset tisíc korun. V TESTECH SI VEDL NA VÝBORNOU Návštěvníci Mezinárodního strojírenského ve- letrhu se v roce 2009 mohli přesvědčit, jak proti- povodňové zábrany fungují. V bazénu jsme díky silnému navijáku nasimulovali povodňovou situaci, kdy naviják přitáhl dva pětimetrové kmeny stro- mů o průměru čtyřiceti centimetrů a udeřil jimi do zábrany z Bousova. Sklolaminátová plocha se otřásla, ale to bylo vše. Konstrukce překonala tlak vody i náraz kmenů bez problémů. Vše pozorně sledovali pracovníci zkušební laboratoře z VOP-26 Šternberk, s.p. divize VTÚPV Vyškov a laborato- ře vodohospodářského výzkumu Ústavu vodních staveb Fakulty stavební VUT v Brně. Právě tady, za přítomnosti odborníků, probíhalo nákladné cer- ti kační řízení doslova všem na očích. „Systém jsme nechtěli dát do prodeje dříve, do- kud jsme si nebyli odolností našeho výrobku jisti. Tady se jedná o lidské životy, neřku-li o miliardové škody na majetku,“ přiznal J. Turek, majitel VOP. Loni na jaře na výstavě Ochrana před povodně- mi Brno 2010 prezentovala rma VOP své zábrany nejen ke koupi, ale i k pronájmu. Protipovodňové stěny z Dolního Bousova asi nezabrání všem újmám, ale částečně by mohly ochránit před každou velkou vodou. Odhadem sli- bujeme zamezit poškození alespoň čtyřiceti procent nyní zničeného majetku.  Více informací o možnostech pronájmu a prodeje naleznete na stránkách: www.vop-db.cz )) ve zkratce 841 114 114 www.cpoj.cz/firmy PR_Inzerat_CP_268x185_v2.indd 1 5/3/11 4:30 PM www.vhatelier.cz Projektová, inženýrská a konzultační činnost v oboru vodohospodářských staveb, inženýrských sítí, ekologie Provádění staveb a provozování vodovodů a kanalizací  projekty vodovodů a kanalizací  čistírny odpadních vod  úpravy a opravy koryt vodních toků  vodohospodářské stavby  hrazení bystřin  revitalizace říčních systémů  protipovodňová opatření  protierozní ochrana pozemků  navrhování skládek, uzavírání a rekultivace skládek Lidická 960/81 (OC Meta, 4.p.) 602 00 Brno tel.: +420 549 213 437 tel.: +420 541 240 020, 22 e-mail: info@vhatelier.cz KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ pro vodu a krajinu, protipovodňová ochrana ENVICONS s.r.o. je inženýrská a konzultační společnost zajišťující služby v oborech vodního hospodářství, krajinného inženýrství a aplikované ekologie. – projektový a dotační management – projektová činnost ve výstavbě, inženýring, zpracování studií – akreditovaná konzultační a poradenská činnost – odborné technické, autorské a biologické dozory při realizaci staveb – biologická hodnocení, průzkumy a expertízy, posuzování vlivů na lokality soustavy Natura 2000 Nabízíme naše služby při řešení protipovodňových opatření v souladu s nejmodernějšími trendy v protipovodňové ochraně s využitím revitalizačních přístupů. Využijte dotačních možností, které pro takto zaměřené projekty nabízí zejména fondy EU. Společnost ENVICONS má téměř 100% úspěšnost získání dotace na projekty, které pro investory komplexně zajišťuje. Náklady na naše služby jsou uznatelnými výdaji v rámci projektu a jsou tak součástí dotace. Na spokojenosti zákazníků je postaveno dobré jméno společnosti. ENVICONS s.r.o.  tel./fax.: +420 466 531 787  mobil: +420 724 708 680  info@envicons.cz  www.envicons.cz )) Ve Velkém Meziříčí opravují čistírnu a kanalizaci Infrastruktura – Od příštího roku bude mít Velké Meziříčí rozšířenou a zrenovovanou čis- tírnu odpadních vod a novou kanalizaci na uli- cích Vrchovecká a Příkopy a v místní části Mostiště. Po dokončení kanalizace přestane splašková voda znečišťovat podzemní i povr- chové vody a lidé budou moci zrušit své septiky a jímky. V rámci projektu je pro všechny, kteří se na novou kanalizaci ve městě i obcích napojí, zajištěna projektová dokumentace domovních přípojek. Rozšíření čistírny, vybudované v roce 1995 a stavba kanalizace jsou jednou z největ- ších investic do infrastruktury v posledních deseti letech. Město sice není investorem, ale podílí se na organizaci a zčásti i na nancová- ní. Investor má zase povinnost opravit silnice a chodníky nad nově budovanými kanály. Rad- nice proto dnes mapuje technický stav a potřeby oprav komunikací.

STRANA 6 kvěTeN 2011 PROTIPOvODŇOvÁ OPATŘeNÍ Včasné varování před povodněmi zachraňuje životy i majetek Může jít i o Minuty. včASNé A SPRÁvNé vAROvÁNÍ zAchRAŇuje žIvOTy I mAjeTek. ObyvATele čeSkých A mORAvSkých ObcÍ uPOzORŇuje NA blÍžÍcÍ Se velkOu vODu jednotný systéM varování. Mojmír žáček Povodně – Varování před povodněmi řeší v České republice legislativně vodní zákon a také zákon o Integrovaném záchranném systému. Tuto službu zajišťuje Český hyd- rometeorologický ústav (ČHMÚ) ve spolu- práci se správci povodí. První částí varování, meteorologickou prognózou, se zabývá jen ČHMÚ, na  druhé části varování, na  části hydrologické, spolupracují i správci povodí. Jednotlivá povodí disponují rozsáhlým systémem sledování spadlých srážek, teplo- ty ovzduší, hladin vody v tocích a nádržích. RÁDIO I GPRS „Hustota sledování je v  naší části re- publiky nejhustší, což odpovídá také čas- tému výskytu povodní. Na  systém stanic v terénu navazuje systém přenosový, který zajišťuje pomocí přenosu rádiem, mikro- vlnným spojením i GPRS téměř okamžitou informaci o  stavu na  vodohospodářském dispečinku našeho podniku, kde je dále vyhodnocována – hlavně porovnáním s va- rovnými limity,“ popisuje Čestmír Vlček z Povodí Odry. Předpověď situace na tocích je zajišťová- na tzv. srážko-odtokovým modelem, který byl vyvinut na Vysokém učení technickém v Brně právě ve spolupráci s Povodí Odry. „Pomocí tohoto modelu jsme schopni op- timalizovat vypouštění vod z nádrží za po- vodně takovým způsobem, aby se snížilo ohrožení největších sídel na řekách,“ do- dává Vlček. Systém povodňového monitoringu se rozvíjí i z prostředků Evropské unie a může zajistit rychlejší reakci i v případě takzva- ných bleskových povodní ze silných bouřek „Na předpovědi spolupracujeme přede- vším s ČHMÚ, pobočkou Ostrava a stát- ním podnikem Povodí Odry Ostrava. Tyto orgány zajišťují předpovědní a výstražnou službu v  oborech operativní meteorolo- gie a  hydrologie a  na  základě podrobné analýzy meteorologické a  hydrologické situace a  předpokládaného dalšího vývo- je v povodí informuje o možnosti vzniku nebo nebezpečí povodně,“ vysvětluje Josef Brettschneider, vedoucí oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva krajského ředitelství hasičského záchranného sboru Moravsko- slezského kraje. vAROvÁNÍ PŘI POvODNI Zjištěné závěry a informace pak zpraco- vává a vydává ve formě pravidelných zpráv o stavu a předpovědi počasí, pravidelných zpráv o aktuální situaci a předpovědi stavů a  průtoků. „Varování obyvatelstva je pro- váděno při každé větší povodni v  kraji - v posledních letech v roce 2009 na území Nového Jičína, v roce 2010 na území Kar- Nejvýznamnější stavební akce 2010: Úprava koryta Svitavy v Blansku (50 mil. Kč), Ochranná hráz na Odře v Ostravě – Hrušově (70,5 mil. Kč), Ochranná hráz na Odře v Ostravě – Antošovicích (33,6 mil. Kč), Ochranná hráz v Opavě (46,3 mil. Kč). Vodní dílo Bystřička– rekonstrukce bezpečnostního přelivu (76,7 mil. Kč) )) rozhovor )) ve zkratce Můžete stručně popsat hlavní faktory vedoucí k tvorbě mimořádně intenzivních srážek? Přívalové srážky charakteristic- ké relativně krátkou dobou trvání (většinou od  jedné do  osmi hodin) a vysokou srážkovou intenzitou jsou výsledkem intenzivního konvektivní- ho proudění, tedy výstupných proudů v atmosféře. Nepříznivých faktorů pro jejich vznik je celá řada: velká energie atmosféry, vysoká vlhkost vzduchu, specifické proudění vzduchu zva- né střih větru, kdy ve  výšce proudí vítr jiným směrem než při zemi, což vše podporuje výstupné proudění aj. Opravdu nebezpečné jsou případy řetězového efektu, kdy se jednotlivé bouřky seřadí v linii, například na zvl- něné studené frontě, nebo v místě sbí- hání větrného proudění a poté postu- pují opakovaně přes jedno místo, kde tak srážky trvají i několik hodin a mo- hou dosáhnout extrémních úhrnů. S jakou úspěšností lze předpoví- dat tzv. bleskové povodně? Konkrétní výskyt přívalových po- vodní nelze s dostatečným předstihem předpovědět. Jsme schopni předpo- vědět podmínky vhodné pro vznik intenzivních bouřek v  měřítku celé republiky nebo několika krajů. Kde přesně, nad kterým městem, se vyskyt- nou však predikovat nelze, protože jde z hlediska celé atmosféry o relativně plošně malé jevy, na jejichž vznik pů- sobí řada faktorů, které nejsme schop- ni v dostatečné podrobnosti ani pozo- rovat ani simulovat. Je to jako hádat, kde se objeví další bublina ve vařícím hrnci vody. Potvrzují dlouhodobé statistiky stále vyšší četnost přívalových deš- ťů (bleskových povodní)? Setkávali jsme se s  bleskovými povodněmi i před rokem 1989? Jak často? V případě extrémních jevů je vy- hodnocení trendu vždy problematic- ké, tím spíše, že pro přívalové povodně neexistuje dlouhodobá databáze. Víme však s  jistotou, že v  minulosti byla četnost přívalových povodní velmi podobná a pocit, že jsou dnes nějak často, pramení spíše z  dostupnějších informací o  jejich výskytu (internet, televize). Jinak informace o  velkých a katastrofálních přívalových povod- ních nalezneme i  ve  starých kroni- kách. Asi největší známý případ byla povodeň v květnu 1872, která postih- la dokonce tak velký tok jako je Be- rounka a  Vltava v  Praze a  jmenovat bychom mohli mnoho a mnoho dal- ších případů: Doubrava 1908, Kuno- vice 1910, Jílovský potok 1927, 1979 a 1987, Kyjovsko 1970, Luka u Jihlavy 1988 a desítky dalších. (rm) )) Aerační věže na brněnské přehradě Brno – Státní podnik Povodí Moravy zahájil po  zimní přestávce provoz aeračních věží na  Brněnské přehradě. Po  předchozím vyčištění hladiny nádrže a břehů od naplavenin tak pokračuje projekt, jehož cílem je do  konce roku 2012 výrazně snížit množství dostupných živin ve  vodě a zamezit tím opakovanému rozvoji a masovému výskytu sinic. Spuštěno bylo dávkování koagulantu do vody na  přítoku, v  místě nad silničním mostem mezi Veverskou Bítýškou a Chudčicemi. „Účelem těchto úprav je zefektivnit dodávku potřebného kyslíku do  spodních pater nádrže, samozřejmě při zajištění bezpečnosti rekreantů a sportovního využití vodní plochy,“ vysvětlil ředitel závodu Dyje Jan Moronga. (rm) Jan Daňhelka náměstek ředitele pro hydrologii ČHMÚ Pět miliard proti povodním: Ochranu dostanou Olomouc i Ostrava Projekty – Více než 5,5 miliardy ko- run plánuje do roku 2013 vláda vynaložit na prevenci před povodněmi. Letos má být dokončeno 16  protipovodňových staveb na významných vodních tocích za 1,5 mi- liardy korun a zhruba 40 opatření na drob- ných tocích za 300 milionů korun. Povodí Moravy čekají letos tři projekty nad sto milionů korun. Nejdražší bude dru- há etapa protipovodňové ochrany Olomou- ce, která si vyžádá asi 300 milionů korun. „Budeme rozšiřovat a ohrazovat kory- to řeky Moravy v délce asi 1,4 kilometru. Navazujeme tak na první etapu, kdy jsme v  roce 2007 vybudovali půlkilometrový obtokový kanál a zvýšili tak kapacitu řeky Moravy na stoletou vodu,“ vysvětlila tisko- vá mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá. Druhou významnou investicí Povodí Moravy bude oprava hráze na  vodní ná- drži Plumlov za asi 150 milionů korun. Ta bude první hrází v Česku, která se dočká tak zásadních oprav. Kromě rekonstrukce návodního líce, který je běžně skrytý pod vodou, se oprav dočkají také silnice, most, zídky či osvětlení. OPRAvA hRÁze Práce na  rekonstrukci potrvají mini- málně do jara příštího roku. Termín ale určí až výsledek výběrového řízení. Jisté však je, že oprava hráze oddálí termín napuštění plumlovské nádrže, jejíž dno nyní čistí těž- ká technika. Povodí chce začít napouštět vodu do  nádrže koncem roku 2012. „Již od začátku jsme chtěli spojit vypuštění ná- Povodí Moravy zároveň chystá dvě vel- ká výběrová řízení – na protipovodňovou ochranu Slavkova u Brna za asi 80 milionů korun a Velkého Meziříčí za 190 milionů korun. POlDR zA 2 mIlIARDy Kromě toho ministerstvo zemědělství plánuje v  průběhu letošního roku vypra- covat studii, která urychlí protipovodňová opatření kolem řeky Bečvy. Jejich součás- tí bude suchý poldr u  Teplic nad Bečvou na Přerovsku, jenž se tak zařadí mezi největ- ší v Česku. V případě ohrožení by dokázal zadržet až 35,4 milionu metrů krychlových vody. Stavba by měla být hotová do desíti let a stát bude dvě a půl miliardy korun. „Studie, kterou zpracuje Povodí Moravy spolu s ministerstvem životního prostředí a dopravy, dotčenými samosprávami a ne- vládními organizacemi, má posoudit pro- tipovodňový efekt navrhovaných opatření,“ vysvětlil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Opatření mají území chránit před padesá- tiletou vodou, v případě výstavby poldru Teplice se ochrana zvýší na stoletou vodu. V rámci programu „Podpora prevence před povodněmi“ se v současnosti na se- veru Moravy staví 12 protipovodňových opatření. Termíny jejich dokončení jsou mezi lety 2011 až 2013 a celkové náklady téměř půl miliardy korun. Mezi nejvýznamnější protipovodňové stavby, které stavbaři dokončí letos na se- verní Moravě, patří úprava říčky Porubky v Ostravě – Svinově v délce přes šest ki- lometrů. Koryto toku nemá dostatečnou kapacitu, v rámci úpravy se tak prohrábne koryto a částečně změní tok. Letos by měla být dokončena také úpra- va Ondřejnice ve Staré Vsi nad Ondřejnicí za asi 110 milionů korun, která rozšířením a prohloubením koryta vytvoří protipovod- ňová opatření proti 20leté vodě. Součástí protipovodňové ochrany v povodí Odry je také zvýšení bezpečnosti vodních děl. Přehrada Těrlicko na Stonáv- ce prochází rekonstrukcí za  125 milionů korun, vodní dílo Šance na Ostravici bude mít po obnově za 530 milionů korun větší kapacitu. „Mezi připravovanými stavbami je kromě toho také velký projekt ,Opatření na horní Opavě‘, což je soubor řady staveb včetně nádrže Nové Heřminovy, které by se měly realizovat v letech 2015 až 2020,“ do- dal obchodní ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček. (haa) )) předpověď  Teoretický předstih předpovědi na velkých tocích je omezen na jeden až dva dny.  S předpovědí na malých tocích nelze reálně uvažovat, neboť doba doběhu se v podmínkách České republiky pohybuje v hodinách. drže s opravou hráze. Po celý rok 2010 a ná- sledně 2011 jsme jednali s ministerstvem zemědělství o  možnosti získání peněz. V  březnu tato jednání dopadla úspěšně, a my tak můžeme spojit vypuštění přehrady s opravami,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík. Zhruba 116 milionů korun dosáhnou náklady na ohrázování Moravičan a stavbu protipovodňových opatření kolem Loštic na Šumpersku. V Lošticích stavbaři zrekon- struují dosavadní jez a rozšíří koryto Tře- bůvky, kolem Moravičan pak vybudují více než 1,5kilometrovou zemní hráz. Příští rok by měla být dokončena také protipovodňo- vá ochrana Třebíče za 159 milionů korun. „Navýšené nábřežní zdi, upravené koryto a jeho opevnění budou chránit především centrum města s památkovou zónou. Třebíč tak bude ochráněna před stoletou vodou,“ uvedla Hrdá. 585 208 488 | 728 268 784 | Jungmannova 153/12, 779 00 Olomouc projekty a inženýring PPO a VH infrastruktury viné, Bohumína, Českého Těšína,“ uvedl Brettschneider. „Včasné varování v  územích ohro- žených především náhlými povodněmi s velmi rychlým průběhem a katastrofální- mi následky lze zajistit pomocí lokálních varovných systémů kdykoliv. V  době, kdy jsou již prováděny záchranné a  likvidační práce na postiženém území, využívá velitel zásahu ve  spolupráci s  orgány místní sa- mosprávy a spolupracujícími složkami IZS i všech místně dostupných prostředků pro varování a informování,“ doplňuje Antonín Kremlička z  odboru prevence hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Systém varování - převaděče, sirény - je řízen celostátně. Na úrovni kraje se zabez- pečují jen revize a servis koncových prvků (sirén), infrastrukturu řeší generální ředitel- ství hasičského záchranného sboru. „Sirény jsou rozmístěny po celém kraji a v evidenci jich máme celkem 597,“ upřesňuje Jaroslav Černý, ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje.

květen 2011 StRAnA 7 inzeRce Zadání provozování vodovodů a kanalizací bez výběrového řízení   Výběr provozovatele vodohospodářské infra- struktury musí obvykle proběhnout v koncesním  řízení  podle  koncesního  zákona,  případně  v  za- dávacím řízení dle zákona o veřejných zakázkách.  Právní předpisy však připouští, aby za splnění ur- čitých  podmínek  byla  smlouva  mezi  vlastníkem  a provozovatelem uzavřena napřímo. Tento postup  je přitom přípustný i v rámci projektů spolufinan- covaných z Operačního programu Životní prostře- dí 2007-2013 (OPŽP). Obsahem tohoto článku je  však nejen rozbor vlastních podmínek pro přímé  uzavření smlouvy, ale rovněž několika souvisejících  otázek.   V  případě  „klasických“  provozních  smluv  na provozování vodovodu a kanalizace, u kterých  provozovatel  vybírá  vodné  a  stočné  a  které  tu- díž mají povahu koncese, je možné uplatnění jen   tzv. in-house výjimky. Ta sice není v koncesním  zákoně upravena, avšak vyplývá přímo z práva Ev- ropské  unie  a  koncesní  zákon  jejímu  uplatnění  nebrání. Naopak využití tzv. koncernové výjimky  (s méně přísnými podmínkami) koncesní zákon ani  evropská legislativa u koncesí neumožňuje.   Uzavření smlouvy na základě in-house vý- jimky  předpokládá  současné  splnění  dvou  pod- mínek, které byly poprvé formulovány v rozsud- ku Evropského soudního dvora ve věci C-107/98   Teckal a dále konkretizovány několika navazujícími  rozsudky. Zadavatel musí vykonávat nad provozo- vatelem  kontrolu  obdobnou  kontrole  nad  svými  interními útvary a zároveň provozovatel musí vy- konávat podstatnou část své činnosti ve prospěch  kontrolujícího zadavatele.  První podmínka je vždy splněna v případě pří- spěvkových organizací. U obchodních společností  je  nezbytné,  aby  vlastníkem  obchodního  podílu  byl ze 100 % veřejný zadavatel (vlastník vodovodu  a  kanalizace),  přičemž  je  zcela  vyloučeno  i  mi- noritní  spoluvlastnictví  soukromého  subjektu.  Je  rovněž připuštěno, aby provozovatele vlastnilo více  veřejných zadavatelů (obcí); v takovém případě se  má za to, že provozovatele kontrolují společně.  Druhá  podmínka  vyžaduje,  aby  provozovatel  vykonával provozování vodovodů a kanalizací i ja- koukoliv jinou podnikatelskou činnost téměř vý- hradně ve prospěch kontrolujícího či kontrolujících  vlastníků (v případě spoluvlastnictví provozovatele  se tedy sčítá činnost vykonávaná vůči jednotlivým  vlastníkům). Činnost ve prospěch třetích osob musí  být pouze marginální, nahodilá, přičemž tuto sku- tečnost je třeba posoudit nejen z kvantitativního  ale rovněž kvalitativního hlediska. Nelze tedy sta- novit žádnou přesnou procentuální hranici, spíše  závisí na charakteru činnosti samotné. Posouzení  musí být provedeno vždy při znalosti konkrétních  okolností, nicméně je možno jednoznačně říct, že  provozovatel se nesmí účastnit nových výběrových  řízení.  Jak  je  zřejmé,  směřuje  in-house  výjimka  v podstatě pouze k vlastnickému modelu provo- zování.   Pokud vlastník vodovodu a kanalizace hodlá  výjimku  pro  in-house  využít,  musí  vzít  v  úvahu  i z toho plynoucí omezení do budoucna. Není totiž  připuštěno ani to, aby podíl v provozovateli získal  soukromý subjekt v budoucnu, respektive taková  změna  by  znamenala  nutnost  provozní  smlouvu  ukončit  a  vypsat  nové  koncesní  řízení.  Také  je  samozřejmě  nutné,  aby  podmínka  činnosti  byla  splněna po celou dobu trvání smlouvy.   Druhou možností je tzv. koncernovávýjimka, která je upravena v § 19 odst. 3 až 6 ZVZ. Jak již  bylo uvedeno výše, je její použití připuštěno pouze  v zakázkovém modelu, tedy v případech, kdy pro- vozovatel nevybírá vodné a stočné a je odměňován  platbou od zadavatele (vlastníka); např. u samostat- ného provozování čistírny odpadních vod (ČOV).  Koncernová  výjimka  je  podmíněna  současným  splněním  dvou  předpokladů  –  provozovatel  musí  být tzv. přidruženou osobou k zadavateli a zároveň  musí splňovat tzv. obratové kritérium. Kdo je při- druženou osobou, stanoví § 17 odst. 1 písm. h) ZVZ  – jedná se o subjekty v jakémkoliv vztahu ovládání  dle obchodního zákoníku (tedy zejména společnosti  dceřiné, ale rovněž mateřské či sesterské). Obratové  kritérium je splněno, pokud provozovatel vykonával  nejméně 80 % obratu v příslušném druhu veřejných  zakázek  (zde  tedy  za  všechna  plnění  charakteru  služeb) za poslední 3 roky pro zadavatele, k němuž  je přidružen. Koncernovou výjimku je tedy možno  využít v rámci oddílného modelu.    Přímé zadání je třeba odlišovat od otázky uza- vření smluvního vztahu. Někdy bývá totiž nesprávně  předpokládáno, že při zadání bez výběrového řízení  není třeba provozování řešit propracovanou provozní  smlouvou. Odhlédneme-li však od požadavků OPŽP,  je správné nastavení práv a povinností vlastníka i pro- vozovatele nutné mimo jiné k tomu, aby ve vztahu  nedocházelo k poskytování nedovolené veřejné pod- pory. Ze zkušenosti také vyplývá, že v takto „blízkých“  vztazích se následně řádné plnění povinností stran  vymáhá daleko hůře a v takových případech přijde  dobrá provozní smlouva velmi vhod.   Na závěr je třeba upozornit, že přímé zadání  bez dodržení zákonných podmínek může vést k ulo- žení pokuty Úřadem pro ochranu hospodářské sou- těže a nově také k zákazu plnění smlouvy s násled- kem její absolutní neplatnosti. Návrh na zákaz plnění  smlouvy může podat ve lhůtě 6 měsíců od uzavření  smlouvy konkurenční provozovatel, který by se pří- mým  zadáním  cítil  poškozen.  Tomuto  nebezpečí  (nikoliv  uložení  pokuty)  se  lze  vyhnout  uveřejně- ním tzv. oznámení o dobrovolné transparentnosti ex  ante v informačním systému o veřejných zakázkách  (www.isvzus.cz) před uzavřením smlouvy. Mgr. DaViD DVOřáK MT Legal s. r. o., advokátní kancelář SmVaK vyhověl přísným limitům EU ČiStíRny odpAdních vod (Čov) v MoRAvSkoSlezSkéM kRAji jSou jedny z nejModeRnějších u náS. SeveRoMoRAvSké vodovody A kAnAlizAce oStRAvA A.S., kteRé záSobují vodou přeS Milion obyvAtel kRAje, vynAložily nA Čov dvě MiliARdy koRun. Ostrava – Česká republika při vstupu  do EU v roce 2004 slíbila, že do začát- ku letošního roku připojí všechna města  a obce nad dva tisíce obyvatel na veřejnou  kanalizaci  zakončenou  ČOV.  Současně  jsme se zavázali, že všechna města nad  deset tisíc občanů budou mít mechanic- ko-biologické  čistírny  s  odstraňováním  dusíku a fosforu.  Protože jsme jako nová členská země  měli  na  realizaci  relativně  málo  času  a  stavěli  jsme  zcela  nové  ČOV  nebo  výrazně modernizovali stávající kapaci- ty,  jsou  dnes  u  nás  čistírny  na  špičko- vé  úrovni.  V  Moravskoslezském  kraji,  kde většinu ČOV postavila a provozuje  společnost  Severomoravské  vodovody  a kanalizace (SmVaK) Ostrava, dosahují  vypouštěné  vody  parametrů,  které  jsou  mnohdy  lepší,  než  požaduje  legislativa  EU.  SmVaK  Ostrava  provozují  zhruba  4  800 km  vodovodních  sítí  a  přibližně  1 550 km kanalizací.  „Jestliže v roce 1992 čistily ČOV s vy- hovující  účinností  pouze  osm  procent  odpadních  vod,  v  současné  době  je  to  téměř 100 procent,“ říká generální ředitel  Miroslav Kyncl.  Rozhodující  zdroje  znečištění,  které  patřily do sféry působnosti SmVaK, jsou  pryč. Přesněji napojeny na modernizova- né čistírny, a to včetně průmyslu. „ačkoli  si to běžně neuvědomujeme, stav potoků  a řek je díky tomu lepší a neměl by se  už  nikdy  dostat  na  úroveň  před  rokem  2000,“ míní generální ředitel SmVaK. Méně foSfoRu i duSíku ČOV  společnosti  splňují  požadavky  i v ukazatelích, jakými jsou celkový fosfor  a celkový dusík pro tzv. citlivé oblasti, kde  stanovují evropské předpisy nejpřísnější  požadavky na kvalitu.  Dvě zařízení s kapacitou nad 100 ti- síc  obyvatel  –  čistírna  odpadních  vod   Frýdek-Místek a čistírna Opava – dokon- ce plní velmi přísný limit 10 mikrogramů  celkového dusíku na litr čištěné vody. Prv- ní  zmíněná  ČOV  stála  SmVaK  v  letech  2006  a  2007  40  milionů  korun,  druhá,  dokončená hned o rok později, si vyžádala  investici 30,5 milionu korun. Celkově ale  vynaložil SmVaK na všechny čistírny od- padních vod zhruba dvě miliardy korun.  „Například  ČOV  Frenštát  pod  Rad- hoštěm nás stála 36 milionů korun a ČOV  Příbor 35 milionů. Loni jsme za 32 milio- nů korun rekonstruovali čistírnu v Kop- řivnici.  Letos  to  bude  za  35  milionů  ČOV  Nový  Jičín,“  připomíná  Miroslav   Kyncl.  Zajímavostí  největších  a  nejmoder- nějších čistíren je, že umí vyrábět elektři- nu. ČOV Opava a Frýdek-Místek vyrábí  elektrickou energii z přebytků bioplynu  z procesu čistění. Obě zařízení současně  čistí  odpadní  vody  pro  stovky  tisíc  lidí  a také vody z velkých továren, jakými jsou  Hyundai  Motor  Manufacturing  Czech,  arcelor Mittal Frýdek-Místek, masokom- binát Bivoj nebo Pivovar Radegast.    (pr) NIC NENÍ ODPAD Náš pohled při nakládání s vaším odpadem. www.vangan.cz Víte, že separací Bioodpadu můžete eliminovat současné povodňové stavy? Bioodpad je cenná surovina, kterou je možné využít v zemědělství pro výrobu organického hnojiva a obohatit tak půdu o humus a přírodní organické látky. Právě ty zvyšují vodní absorpci půdy a snižují půdní a větrné eroze. Naše společnost nabízí • svoz, využití a odstranění všech druhů odpadů • technické služby • komplexní obsluhu vaší ČOV  volejte 604 298 116 )) ČEB Novým náměstkem generálního ředitele České exportní banky (ČEB) je od začátku dubna Petr Križan, který bude mít na starost nově vytvořený úsek legislativy a mezinárodních vztahů. Križan do ČEB přišel z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kde posledních šest let řídil odbor veřejné podpory. )) DPMB Vítězem výběrového řízení na nového generálního ředitele Dopravního podniku města Brna se stal Miloš Havránek.Do funkce bude jmenován v polovině května. Dosavadní ředitel Bedřich Prokeš,který stojí v čele podniku od roku 1998,odchází do penze.Havránek přichází do DPMB z Brněnských komunikací. )) GfK Czech Novým obchodním a marketingovým ředitelem společnosti GfK Czech je od 1. května Jiří Svoboda. Ve funkci nahradil Jaroslava Jíru, který přijal pracovní nabídku od České pojišťovny. Svoboda působí v oboru výzkumu trhu od roku 1993, v posledním roce pracoval jako nezávislý konzultant a manažer. )) HP Novým výkonným viceprezidentem pro celosvětový obchod, marketing a strategii divize Enterprise Business společnosti Hewlett-Packard (HP) je od 1. května Jan Zadák, který v této funkci vystřídáThomase E. Hogana. Zadák nyní bude zodpovědný například za vedení týmů specializovaných na celosvětovou strategii společnosti, rozvoj spolupráce s klíčovými partnery či profitabilní růst všech dílčích divizí obchodní jednotky HP Enterprise Business. )) Česká spořitelna Pozici ředitele úseku Firemní klientela České spořitelny převezme od 1. června PetrWitowski.Vystřídá Karla Mourka, který bude řídit rizika obchodní divize Erste Group Immorent.Witowski, který působí v České spořitelně od roku 2004, přichází z postu ředitele úseku Finanční trhy – obchodování a prodej v České spořitelně. )) Asseco Solutions Jan Martof je novým manažerem společnostiAsseco Solutions ČR. Nastoupil na pozici vedoucího týmu přímého prodeje pro malé a střední podniky (SME). Martof přišel z Českých Radiokomunikací, respektive T-Mobilu, kde zastával post regionálního manažera právě pro SME zákazníky. Předtím působil 15 let ve společnosti Konica Minolta Business Solutions.

vodňové komise, případně další účastní- ci ochrany před povodněmi. Navíc jsou dostupné v digitální podobě. Dále se zlepšil přenos informací. V roce 1997 bylo utopií, že bychom měli všechny hlásné pro ly na internetu a sledovali jsme přibližně s hodinovým odstupem vývoj povodňových stavů. Na internetu lze nyní sledovat i vývoj srážek ve srážkoměrných stanicích. Vy- užívány jsou i radary ČHMÚ snímající odrazivost mraků, které ukazují možnou existenci a intenzitu dešťových srážek. Od roku 2000, kdy vláda schváli- la Strategii ochrany před povodněmi na území ČR, vznikla řada dotačních programů především v gesci minister- stva zemědělství a ministerstva životní- ho prostředí s jasně de novanými pravi- dly, z kterých lze podpořit povodňovou prevenci, případně i odstraňování ně- kterých povodňových škod. O jejich vy- užívání je vláda pravidelně jednou za tři roky informována. Jaké novinky přináší novela vodní- ho zákona? Novela vodního zákona vešla v účin- nost v srpnu 2010. Ve vazbě na povodně je zde ošetřena povodňová směrnice. Je zde také zmocnění na novou vyhlášku z února letošního roku o plánech povod- ní a plánech pro zvládání povodňových rizik, což je prováděcí předpis, který říká, jak by měly plány pro zvládání po- vodňových rizik vypadat a co by měly obsahovat. Změnil se i proces stanovování zá- plavových území. Dříve správce vodního toku dal návrh záplavového území a kraj jej potvrdil. Dnes se musí návrh zápla- vového území stanovit formou opatření obecné povahy, tj. projednávat s dotče- nými obcemi. Relevantní připomínky obcí musí být řešeny. Povodňové plány mohou být v di- gitální podobě. Výhodou je, že jsou dostupné na internetu a jsou dostupné i pro běžné občany, tedy nejen pro členy povodňové komise. Je zde také uvedeno, o co by se měla při povodni starat obec a o co občan. Změny zaznamenala i povodňová kniha, která může být také digitální a sdílená. To může značně zjednodušit vzájemnou komunikaci. MŽP a povodně: Preventivní činnosti:  příprava legislativních předpisů v oblasti ochrany před povod- němi,  příprava různých metodických pokynů, jako například vyhlášky ke stanovování záplavových území či metodiku zabezpečení hlásné předpovědní služby,  metodické vedení nižších povodňových orgánů, zpracování vlast- ního Povodňového plánu České republiky, potvrzování souladu krajských povodňových plánů s Povodňovým plánem ČR. Činnosti při povodni: Při povodni 2., případně 3. stupně povodňové aktivity ministerstvo situaci monitoruje z informačních zpráv ČHMÚ, jednotlivých podniků Povodí a povodňových orgánů. Připravuje se na případné převzetí řízení na ústřední úrovni. STRANA 8 KVĚTEN 2011 ROZHOVOR MĚSÍCE 24.–26. 5. 2011 Pořadatel výstavy VODOVODY – KANALIZACE 2011 24.–26. 5. 2011 Brno – Výstaviště www.watenvi.cz 2011 Veletržní témata • Vodní hospodářství • Zpracování a využití odpadů • Environmentální technologie 17. mezinárodní vodohospodářská výstava 17. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Dnes plánujeme na šest let dopředu OD PRVNÍCH POVODNÍ V ROCE 1997 BYLA REALIZOVÁNA ŘADA PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ. VÝZNAMNÝCH ZMĚN SE DOČKALA I LEGISLATIVA. Roman Müller Povodně – S vedoucím Odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ČR Josefem Reidingerem jsme mluvili o povodních, které nás v minu- losti zasáhly. Zajímal nás i dosavadní vývoj protipovodňové ochrany a výhled do budoucna. Stranou nezůstaly ani le- gislativní změny. Úloha Ministerstva životního pro- středí (MŽP) v oblasti ochrany před povodněmi je daná vodním zákonem. Zde jsou přesně de nována práva a po- vinnosti MŽP jakožto ústředního po- vodňového orgánu. Činnosti lze rozdě- lit do dvou částí, a to preventivní a při vlastní povodni. Jaké změny přinesly povodně? V posledních patnácti letech jsme měli řadu velkých povodní. Ty se staly aktuálním tématem nejenom odborné veřejnosti. Povodně přispěly k rych- lejšímu získání prostředků na realizaci mnoha protipovodňových opatření, kte- rá v době před povodní nikdy neměla tu správnou prioritu. Od první velké povodně v roce 1997 se významně změ- nila i legislativa. Můžete nám blíže popsat vývoj le- gislativy? V roce 1998 bylo vypracováno nové nařízení vlády k ochraně před povod- němi, které nahradilo již nevyhovující nařízení o povodňové ochraně z roku 1975. Toto nařízení bylo přijato v roce 1999. Od roku 2001 platí nový vodní zákon, do kterého bylo jmenované na- řízení vlády převedeno. Pokud se podí- váte do vodního zákona, najdete v něm celou kapitolu, která se věnuje povod- ňové ochraně, a to v některých bodech poměrně detailně. Významným okamžikem bylo také přijetí evropské směrnice o vyhodnoco- vání a zvládání povodňových rizik číslo 2007/60/ES z listopadu 2007. Tuto směr- nici jsme museli transponovat do naší národní legislativy. To bylo provedeno v poslední novele vodního zákona, která vešla v platnost v srpnu minulého roku, a novou prováděcí vyhláškou o plánech povodí a plánech pro zvládání povod- ňových rizik. Můžete nám přiblížit plánovaný vý- voj povodňové ochrany k roku 2015? Naše kroky do budoucna předurčuje právě zmíněná směrnice o vyhodnoco- vání a zvládání povodňových rizik. Nové je zavedení šestiletého období pro hod- nocení stavu ochrany před povodněmi. Smyslem je zmapování a zhodnocení aktuálního stavu ochrany před povod- němi a navržení vhodných opatření pro zlepšení na šest let dopředu. Před zavedením směrnice se jednot- né plánování s předem de novanými kritérii nedělalo. Dlouhodobě se pláno- vala opatření pouze v místech, kde byly identi kovány problémy při povodňo- vých událostech nebo se předpokládaly v souvislosti s rozvojem území a podle nančních možností se realizovala. Šes- tiletý cyklus končí v roce 2015. Česká republika prostřednictvím ministerstva životního prostředí však musí do kon- ce letošního roku vymezit oblasti s vý- znamným povodňovým rizikem. Vý- sledky musíme reportovat do Bruselu do konce března 2012. Do konce roku 2013 musíme zmapo- vat povodňová nebezpečí a rizika, a tedy vytvořit dva typy map. Mapy povodňo- vého nebezpečí v podstatě vyznačují stá- vající záplavová území, pouze je doplněn scénář s povodňovým ohrožením od- povídající pravděpodobnosti povodně jednou za 500 let. EVROPSKÁ UNIE ZAVEDLA ŠESTILETÝ CYKLUS Dále je zde rozšíření o hloubky vody a rychlosti proudění v zaplavované ob- lasti. Mapa rizik zvýrazňuje aktivity, které mají nepřijatelné riziko a v daném území by být neměly. Ministerstvo v loň- ském roce vydalo metodiku k mapová- ní a vlastní mapování již bylo zahájeno správci povodí za podpory Operačního programu Životní prostředí. Do roku 2015 musíme zpracovat plá- ny pro zvládání povodňových rizik. Což je mimo jiné hledání vhodných opatření (např. pozemkové úpravy, zadržení vody výstavbou suché či retenční nádrže, lo- kální ochrana), která by průběh povod- ně ovlivnila tak, aby aktivita měla pouze přijatelné riziko. Řešením může být i vymístění této aktivity z území. Podle naší legislativy budou tři plány, a to pro Labe, Odru a Moravu. Tyto plány včetně opatření pro následující šestileté období a objemu vyčleněných nančních prostředků by měla vláda schválit do 22. prosince 2015. Za další dva roky zhodnotíme, zda se někde riziko snížilo – pokud ano, tak se již oblast nebude posuzovat. V případě stále významného povodňového rizika se budou aktualizovat mapy a znovu hle- dat vhodná potřebná opatření. Pro upřesnění ještě uvádím, že kromě míst vyznačených v mapách jako oblas- ti s významným povodňovým rizikem existují i oblasti s lokálními problémy. Ty budou řešeny v rámci plánů dílčích povodí. Pokud se tedy obec nenajde v oblasti s významným rizikem a jsou zde problémy, neznamená to, že by se neřešily – budou se řešit na lokální úrov- ni a bude i možnost získat státní dotaci. Jak hodnotíte povodně, které nás v minulosti postihly? Každá povodeň je svým způsobem unikátní, a proto se snažíme u význam- ných povodní o jejich jednotné vyhod- nocení prostřednictvím odborných or- ganizací. Výsledné zprávy jsou dostupně např. na webových stránkách ČHMÚ. Povodeň v roce 1997 můžeme označit za povodeň minulého století, která při- nesla významné ztráty na lidských živo- tech (pozn. 60 mrtvých). Důvodem vysokého počtu mrtvých bylo to, že povodeň byla extrémní již v horských oblastech a lidé se nestačili kvůli rychlému nástupu povodňové vlny včas evakuovat. Navíc nebyla zkušenost a nikdo nepočítal s tím, že by něco tak extrémního mohlo přijít. Povodeň v roce 2002 byla svým roz- sahem a výší škod sice ještě větší, ale počet mrtvých se snížil na 16. Výhodou bylo to, že velkou část objemu povod- ňové vlny zachytila vodní nádrž Lipno a další nádrže Vltavské kaskády. Nevý- hodou bylo, že povodeň přišla ve dvou vlnách a při nástupu druhé vlny se ne- stačila retenční kapacita nádrží plně uvolnit. Důvodem vysokých materiálních škod bylo, že povodeň zasáhla velká města na Vltavě, jako jsou např. České Budějovice či Praha, a na celém dol- ním Labi. Říká se, že při povodni v roce 2002 jsme byli lépe připraveni. Ano, byli jsme lépe připraveni, už byl přijat nový vodní zákon, zákon o integrovaném zá- chranném systému, zákon o krizovém řízení, zkvalitnil se přenos informací, ale na druhou stranu šlo o povodeň na ji- ném území. Myslím si, že kdyby se opakovala po- vodeň z roku 1997, hodnocení by asi ne- bylo tak optimistické. Povodeň v květnu a červnu roku 2010 na Moravě zasáhla obdobné území jako v roce 2007, ale příčiny a následky s výjimkou povodí Olše nebyly takového rozsahu. Přívalové povodně v roce 2009 zase nelze srovnávat s povodněmi v roce 1997 a 2002. Jednalo se o lokální povodně, kdy přišla bouřka a během hodiny stoupla hladina řek i o několik metrů. Co se změnilo v systému ochrany před povodněmi? Povodně vedly k výraznému zkvalit- nění povodňových plánů, což je základní dokument, podle kterého postupují po- INZERCE Ing. Josef Reidinger vedoucí oddělení ochrany před povodněmi )) kdo je Vystudoval Stavební fakultu Českého vysokého učení technického v Praze, katedru vodního hospodářství a vodních staveb. Na ministerstvu životního prostředí pracuje od jeho vzniku v roce 1990.V počátku měl na starost odborné činnosti podniků Povodí, technickobezpečnostní dohled nad vodními díly a povodňovou ochranu.V procesu privatizace odborně zodpovídal za privatizaci zbytného majetku podniků Povodí. Po delimitaci v té době akciových společností Povodí na ministerstvo zemědělství v roce 1997 se významnou měrou věnuje problematice povodňové ochrany na národní i mezinárodní úrovni. V současnosti je vedoucím oddělení ochrany před povodněmi a zástupcem ředitele odboru ochrany vod. POVODNĚOdroku1997jsmejižzažiliřadupovodní.Jednotlivépovodněnemůžememeziseboupřílišsrovnávat,každájetotižjedinečná. Dobrou zprávou je, že problémová území jsou mapována, zlepšily se i systémy varování. FOTO:Tomáš Škoda

KVĚTeN 2011 STRANA 9 ROZHOVOR Možnostifinancovánívodohospodářskýchprojektů   Uvažujete o financování projektu z dotačních  zdrojů EU nebo ČR nebo jste již dotaci získali?  Pak máte dvě možnosti. Můžete trávit hodiny studiem závazných pokynů počínaje vykazováním výdajů a konče povinností dodržet povinnou publicitu, nebo tyto činnosti svěřit odborníkům.   Chcete tedy sebe a svou organizaci zatěžovat zís- káváním znalostí, které již třeba nikdy nebudete moci  využít, nebo tyto činnosti svěříte odborníkům pohy- bujícím se v této oblasti každý den již od roku 1999?  Srovnejte náklady na získání těchto nutných a do bu- doucna možná zbytečných dovedností s pohodlím, které získáte využitím našich komplexních služeb… DotaČní poRaDEnství – vytipování dotačních příležitostí a revize projektů s ohledem na možnosti optimalizovat náklady financováním projektů z fondů eU a ČR, – monitoring a hodnocení výzev dotačních programů vhodných pro Vaši organizaci, – hodnocení již připravovaných projektů z hlediska podporovatelnosti z fondů eU či ČR. ZpRaCování žáDosti – zpracování kompletní žádosti o dotace, včetně potřebných příloh, – zpracování analýz přínosů a nákladů (CBA), finančních analýz, – zpracování studií proveditelnosti projektů, včetně nalezení optimální varianty financování, – zpracování dokumentace v oblasti eIA, SeA a hodnocení vlivů na území NATURA 2000, – zpracování energetických auditů. DotaČní managEmEnt – poradenství, investiční dozor a koordinace v průběhu přípravy projektů s důrazem na optimalizaci parametrů hodnocených v rámci administrace dotačních titulů, – metodické vedení v průběhu celé realizace projektu, – sledování a podpora pro plnění všech povinností příjemce, včetně povinné publicity projektu, – dohled nad správným věcným, legislativním, časovým i finančním průběhem projektu, – koordinace jednotlivých dodavatelů projektu, – nastavení provozních vztahů ve vodohospodářství dle pod- mínek OPŽP (analýza stávajících provozních vztahů a návrh jejich úpravy dle metodiky OPŽP, příprava nových provozních smluv či úprava stávajících provozních smluv dle požadavků metodiky OPŽP, zpracování Finančního modelu pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury), – právní podpora z hlediska čerpání dotace z prostředků státního rozpočtu a evropské Unie. vEřEjné ZakáZky Důležitou součástí realizace projektu  financovaného z EU je příprava zadávacího  řízení (v případě vodohospodářského projektu  i příprava koncesního řízení na provozovatele  vodohospodářské infrastruktury). projekty  financované ze zdrojů EU jsou často metodickými  pokyny vázány k razantnějším pravidlům, než  na ně klade zákon 137/2006 sb. o veřejných  zakázkách, resp. zákon 139/2006 sb. o koncesních  smlouvách a koncesním řízení. jejich porušení  znamená krácení, případně odejmutí celé  přidělené dotace. v této oblasti nabízíme: – volba způsobu výběrových řízení, – tvorba zadávacích dokumentací, – zveřejnění zadání zakázky, – distribuce zadávacích dokumentů zájemcům o zakázku, – organizační zabezpečení přijímaní obálek s nabídkami od jednotlivých uchazečů během lhůty pro podání nabídky, – organizační zabezpečení hodnotící komise pro otevírání obálek v součinnosti se zadavatelem, – provedení otevírání obálek s nabídkami jednotlivých uchazečů, pořízení protokolu o otevírání obálek s nabídkami, – organizační zajištění jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek, – administrativní náležitosti související s ukončením výběrových řízení. www.allowance.cz VOdOHOSPOdářSKé PROjeKTy jSOU NejČASTĚjI FINANCOVáNy Z VíCe ZdROjů, A TO FONdů eU, BANKOVNíHO úVĚRU A VlASTNíCH ZdROjů. Kde se mohou města a obce dozvědět o vypsa- ných dotačních programech? Nejaktuálnějším zdrojem informací jsou takzvané „zelené linky“ jednotlivých implementačních agen- tur. Mnoho věcí lze samozřejmě nalézt na internetu, ale někdy se stává, že informace nejsou zcela aktu- ální. Výzvy navíc často bývají otevřeny po relativně krátkou dobu, a tak mnohdy záleží na každém dni. Seznam otevřených výzev je k  dispozici na  inter- netových stránkách ministerstva pro místní rozvoj. Z  praxe lze ale víc než doporučit konzultovat informace zjištěné z webu nebo od poskytovatelů do- tací s odborníkem na danou oblast, který je obezná- men s reálným fungováním konkrétních dotačních programů, očekávanou poptávkou a je tedy schopen odhadnout šanci žadatele na úspěch. Podobné kon- zultace banky poskytují zdarma a  budoucí žadatel o dotaci může včasným zjištěním reálné situace ušet- řit námahu a možná zbytečně vynaložené peníze. Jaké jsou možnosti financování vodohospodář- ských projektů? Obecně řečeno lze výstavbu vodohospodářských projektů financovat z  vlastních zdrojů municipali- ty, z dotací, z úvěrů či kombinací výše zmíněného. Nejčastěji se financování projektu skládá z  dotace ze Strukturálních fondů EU, bankovního úvěru na  předfinancování dotace a  spolufinancování ne- způsobilých výdajů projektů a částečně z vlastních zdrojů municipality. Vodohospodářský projekt realizují municipality samostatně nebo se za účelem jejich realizace sdru- žují do svazků obcí. Výhodou sdružování obcí a měst je dostatečná kapacita pro kvalitní přípravu projektu, díky které má projekt vyšší šanci získat dotaci nežli samostatná iniciativa malé obce. Také proces výstav- by a provozování všech vodohospodářských objektů najednou je transparentnější a jednodušší. Nutností při sdružování obcí je transparentní nastavení vztahů JAN HANUŠ – vedoucí oddělení Municipality a programy veřejné podpory uvnitř svazku, potřeba nastavení jednotlivých zod- povědností, otázka zabezpečení setrvání sdružených obcí ve svazku po dobu splácení čerpaného úvěru či otázku řešení horší finanční situace některé ze zapojených obcí. VyZNAT Se V dOTACíCH NeNí jedNOdUCHé Hlavními dotačními programy pro podporu vo- dohospodářské infrastruktury jsou Operační pro- gram Životní prostředí (OPŽP) a Program rozvoje venkova (PRV). Z PRV lze financovat projekty v ob- cích do 500 obyvatel a čistírny odpadních vod s cel- kovou kapacitou do  2000 ekvivalentních obyvatel. Ostatní vodohospodářské projekty jsou podporované z OPŽP. V PRV jde o část 3.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby v obcích do 500 obyva- tel. Aktuálně není toto opatření otevřeno, přijímání žádostí se očekává v říjnu 2011. Situace v prioritní ose 1 v OPŽP je komplikovanější. V harmonogramu výzva plánována není. Předem určené prostředky jsou vyčerpány, v sou- časnosti se jedná o realokaci v rámci OPŽP a hle- dání dalších zdrojů – např. ušetřením ve  výběro- vých řízeních či odstoupením žadatele. Zároveň se právě hodnotí některé velké projekty (neznámější je případ ČOV v  Praze), které mohou být zamít- nuty. V  případě, že SFŽP najde další zdroje, výzvu v  prioritní ose vypíše. Nepředpokládáme však, že to bude ještě letos. SFŽP bude záměr otevřít výzvu avizovat předem, aby měly municipality čas projekty na výzvu připravit. Můžete blíže popsat jeden z úspěšných vodo- hospodářských projektů, na kterém jste spolupra- covali? Jako příklad realizátora – obce, můžeme uvést obec s necelými pěti sty obyvateli v Ústeckém kra- ji, která v  roce 2010 realizovala výstavbu čističky odpadních vod a dostavbu kanalizačního řádu díky dotaci z Programu rozvoje venkova a úvěru Komerč- ní banky. Předfinancování dotace i samotný vlastní podíl obce na projektu byl financován úvěrem Ponte II od Komerční banky. Po obdržení dotace obec spla- tila část úvěru a nesplacenou část úvěru nyní splácí v pravidelných měsíčních splátkách v rámci dlouho- dobého investičního úvěru. Celkové náklady projek- tu byly zhruba 17 milionů korun – úvěr byl ve stejné výši. Dotace činila zhruba 11 milionů korun. VyBeRTe PARTNeRA Se ZKUšeNOSTMI Do konce minulého roku se zavázaly obce s více než dvěma tisíci obyvateli k vybudování čistíren odpadních vod. Podařilo se to všem obcím? Podle oficiálních informací je Česká republika v odvětví čištění odpadních vod v porovnání se státy EU na dobré úrovni – na kanalizaci je připojeno víc než 80% obyvatel a čistí se 95% odpadních vod. Na podporu čištění odpadních vod již bylo v rámci Operačního programu Životní prostředí alokováno celkem přibližně 37,6 miliard korun. Z  nich bylo aktuálně proplaceno 4,5 miliardy. V současné době je už u většiny projektů vybrán dodavatel stavby a bude zahájena jejich realizace. MŽP očekává, že alokova- né prostředky budou vyčerpány během nejbližších dvou let. Z celkového počtu 633 aglomerací má 476 čistírnu, která vyhovuje národní legislativě, která má ještě přísnější limity než příslušná evropská směrni- ce. Aglomerace, které směrnici neplní, mají prioritu a podporu při získávání finančních prostředků for- mou dotací z OPŽP. Dnes tedy zbývá pouze několik aglomerací, u  kterých není zřejmý způsob plnění požadavků Směrnice. S  nimi si nyní dle vlastního vyjádření MŽP ujasňuje další postup. Česká republika jako celek by tedy neměla mít kvůli povinnostem vy- plývajícím ze směrnice Rady č. 91/271/EHS problémy. (rm) profil společnosti Konzultační činností v oblasti získávání dotací z fondů EU a státního rozpočtu se zabýváme od roku 1999. Našim klien- tům zpracováváme plány financování projektů, pomáháme s  organizačním zajištěním výběrových řízení a  také říze- ním projektů v realizační fázi. Patříme v tomto směru k nejzkušenějším a nejzavedenějším společnostem v oboru. Jsme si vědomi, že dotační programy jsou značně nepřehled- né a pravidla pro poskytování dotací se často mění. Jsme proto připraveni pomoci žadatelům v jakékoli fázi přípravy žádosti, případně ji komplexně zpracovat celou tak, aby pro- ces získání dotace byl úspěšný a pokud možno co nejkratší. Tak, jak se nám to doposud podařilo v několika desítkách případů v celkovém objemu miliard korun. Jsme držiteli certifikátů kvality ISO 9001:2009, ISO 14001:2005, ISO 27001:2006, ČSN OHSAS 18001:2008, SA 8000-2008. inzerce

STRANA 10 kvěTeN 2011 AuTomobily A dopRAvA inzerce Ženeva 2011 Ženevský autosalon patří do pětice největších automobilových výstav Veletrh navštívilo více než 735 tisíc návštěvníků. V meziročním srovnání vzrostla návštěvnost o 6% Do Ženevy se sjelo přibližně 260 vystavovatelů z 31 zemí Výstava probíhala v sedmi halách o celkové ploše přesahující 80 000 m2 Představeno bylo více než 700 značek Výstava trvala 11 dní )) parametry  motor EURO 4  2 998 cm3 zdvihový objem válců  přímé vstřikování Common Rail druhé generace, turbo s proměnlivou geometrií  130 kW/176 koní  točivý moment 400 Nm při 1 250–3 000 ot./min.  6stupňová převodovka Hasiči v Drnovicích obnovili vozový park Dopravní podniky investují do nových vozůDrnovice – V garážích drnovických hasičů přibylo zcela nové vozidlo pro technické zásahy a dopravu osob. Iveco v  hasičské úpravě přišlo na  téměř je- den a  půl milionu korun. Milion dala obec, zbývajících 500 tisíc tvořila dota- ce z  krajského úřadu Jihomoravského kraje. Až do  konce minulého roku slou- žila k  technickým zásahům v  Drnovi- cích Avie z roku 1983. „Toto vozidlo již bylo technicky i kapacitně nevyhovující. Udržovat Avii v provozuschopném sta- vu bylo rok od roku náročnější. Časté opravy nás navíc i finančně zatěžovaly,“ zavzpomínal velitel jednotky sboru dob- rovolných hasičů Antonín Bastl. V Drnovicích působí kromě jednotky sboru dobrovolných hasičů i sbor dobro- volných hasičů. Jednotka vyjíždí k zása- hům a její chod finančně zajišťuje obec. Sbor dobrovolných hasičů je občanským sdružením, které se stará především o mládež – pořádá různé soutěže, orga- nizuje volnočasové aktivity a společen- bízí i dostatek prostoru pro potřebnou techniku (např. hadice, dýchací přístro- je, žebříky, techniku pro odčerpávání vody). Z  technických parametrů byla pro nás důležitá tonáž a celkový vnitřní objem vozidla,“ upřesňuje požadavky Bastl. V březnu letošního roku převzali ha- siči sedmimetrové Iveco i s požadova- nou vestavbou. Stará Avie byla prodána na Přerovsko, kde bude ještě nějaký čas sloužit dobrovolným hasičům. „Při výjezdu je vždy nasazena hasič- ská Liazka. Ta jezdí ke všem zásahům a na místě se rozhoduje o povolání další techniky,“ uvádí Bastl. Nové vozidlo lze využít k  technickým zásahům, jako je například čerpání vody ze zatopených objektů, odstraňování spadlých stromů, sfouknutých střech apod. Může sloužit i  jako pomocné vozidlo při požárech. Od  března již bylo vozidlo nasazeno několikrát. „Účastnilo se i poměrně ku- riózního zásahu, kdy jsme zachraňovali koně,“ uzavírá Bastl. (rm) ské akce. Velká část drnovických hasičů se hlásí k oběma organizacím. „Při výběru nového vozidla jsme po- žadovali, aby sloužilo nejen k technic- kým zásahům, ale i  přepravě mládeže na sportovní akce. Právě přeprava osob byla u staré Avie problém. Potřebujeme vozidlo, které pojme devět osob a  na- Ženeva2011: Vícenovinekinávštěvníků MHD – V  Brně, Ostravě, Jihlavě i Olomouci letos utratí desítky milionů korun za  nákup nových dopravních prostředků. V  plánu jsou autobusy, trolejbusy, tramvaje i dvě lodě. Od začátku letošního roku se roz- rostl vozový park brněnského doprav- ního podniku o deset tramvají Škoda 13T za přibližně 600 milionů korun. Pět tramvají bylo uvedeno do provozu v lednu, pět koncem března. Do roku 2016 by mělo po Brně jezdit sto těchto tramvají. „V  letošním roce jsme nakoupili i  dvě lodě, každá stála 15,5 milionu korun. Nákup dalších dopravních pro- středků pro letošní rok naplánovaný není,“ uvedla tisková mluvčí doprav- ního podniku Linda Škrancová. I v Ostravě letos utratí nejvíce pe- něz za nákup tramvají. Sedm vozů při- jde na  necelých 157 milionů korun. Vozový park se rozroste i o 17 autobusů za  více než 96 milionů a  tři trolejbusy za necelých 30 milionů korun. deSíTky milioNů do obNovy vozového pARku „Dopravní podnik města Jihlavy v roce 2011 nakoupí deset trolejbusů za sto mili- onů korun. Příspěvek Evropské unie bude 92% z ceny, tedy přibližně 92 milionů ko- run,“ uvedl ředitel dopravního podniku Josef Vilím. Vozový park v červenci doplní čtyři autobusy Iveco s pohonem na zemní plyn za  22 milionů korun s  40% dotací z Evropské unie. V Olomouci v  letošním roce plánu- jí nákup šesti nízkopodlažních autobusů značky Solaris. Celková cena všech vozi- del překročí hranici třiceti milionů korun. (rm) NA žeNevSkém AuToSAloNu bylA předSTAveNA řAdA NoviNek. ve ŠvýcARSku nechyběla ani Škodovka, kTeRá Se pochlubilA Novým logem A koNcepTem vozu viSioN d. Roman Müller Automobilové novinky – Ženev- ský autosalon patří po  boku Detroitu, Frankfurtu, Paříže a Tokia k těm nejvý- znamnějším. Řada automobilek vyčkává s  představením nových modelů právě na autosalon ve Švýcarsku. Zatímco v minulém roce byly vidět dozvuky hospodářské krize i v nabídce automobilek, dnes již můžeme mluvit o mírném oživení. již 81. RoČNík AuToSAloNu Loni byly prezentovány především facelifty stávajících modelů, úplné no- vinky byly výjimkou. Příkladem byla automobilka Audi, která přestavila svůj první malý vůz A1. Letošní autosalon byl na  nové modely mnohem bohatší. Vystavovatele i organizátory potěšilo, že do  Ženevy zavítalo i  více návštěvníků než v roce 2010. Vyšší návštěvnost může být před- zvěstí oživení poptávky po nových au- tomobilech. Z  představených novinek vybíráme několik vozů.  Mini a Malé vozy Zajímavé byly expozice automobilek Toyota, Lancia či Kia. Japonská Toyota je známá svojí šetrností k životnímu pro- středí. Toyota představila prototyp hyb- ridního automobilu (Toyota Yaris HSD). Kromě hybridních pohonů představila automobilka i  modely s  konvenčním pohonem. Lancia završila výrobu vozu Mini Lancia Ypsilon speciální edicí Ypsilon Collezione 2011. Současně byla vystave- na nová generace mini vozu s pětidvéřo- vou karosérií. V Česku dobře známá Kia ukázala hned dva modely, a to supermi- ni Picanto a malé Rio.  nižší střední a střední třída V  nabídce vozů nižší střední třídy se představil Chevrolet Cruze s pětidvé- řovou karosérií. Německé automobilky připravily například modely Opel Ast- ra GTC. Světovou novinkou byl i Opel Ampera využívající alternativní pohon. Volkswagen uvedl model Golf Cabrio. Očekávaný nový model New Beetle představen nebyl. Střední třídu reprezentuje Hyundai i40 cw, který nahradí model Sonata. Honda představila pouze faceliftovanou Hondu Accord. „Omlazení“ se dočkal i Mercedes-Benz C. „Céčko“ je nejmen- ší a  současně nejprodávanější sedan od Mercedesu.  vyšší střední třída Ve  vyšší střední třídě najdeme au- tomobily značek Audi, BMW, Mer- cedes. Řadu světových novinek před- stavila automobilka Audi, konkrétně Audi A3 concept, Audi RS 3 Sportback a Audi Q5 Hybrid s alternativním po- honem. Evropskou premiéru měl i  model A6 Limousine. Automobilka BMW předvedla model BMW 535i xDrive Touring. Mercedes se v Ženevě zaměřil na prezentaci sportovních vozů, z nich vybíráme Mercedes Benz SLK 350 Blu- eEFFICIENCY. o zAjímAvé NoviNky NebylA Nouze  luxusní sportovní vozy Do  kategorie nejdražších sportov- ních vozů můžeme zařadit automobilky Ferrari, Lamborghini či Pagani. První zmíněná automobilka představila Fer- rari FF s  pohonem všech kol. Design karoserie navrhlo studio Pininfarina. Tento model je čtyřmístný a pod kapo- tou skrývá dvanáctiválec. Dvanáctiválcovým motorem se může pochlubit i  Lamborghini LP700-4. To nahradí model Murciélago vyráběný od roku 2001. Příznivci sportovních vozů netrpěli- vě čekali na premiéru supersportu Paga- ni Huayra. I když jde o jednu z nejmen- ších automobilek na světě, vyrábí jedny z nejdražších a nejrychlejších automo- bilů.  autoMobilka škoda Na ženevském autosalonu nechyběla ani Škodovka. I když nebyl představen žádný nový model, odtajněn byl koncept Vision D. I  když se jedná pouze o  studii, již dnes můžeme říci, že se bude jednat o  model, který se bude svou velikostí řadit mezi dnešní Fabii a Octavii. Tento automobil by se měl zařadit mezi kon- kurenci z nižší střední třídy. )) rozhovor na  jaké novinky se mohou ná- vštěvníci autosalonu těšit? Čekají nás světové premiéry? které? Do  Brna automobilky připravují jistě celou řadu novinek, premiér a za- jímavostí. Většina z  nich však bude odtajněna až v pátek 3. června novi- nářské veřejnosti. V ČR nicméně bude patrně první autosalon, kde budou mít návštěvníci prakticky k dispozici pro zkušební jízdy flotilu elektromobilů několika značek, včetně právě dovy- vinutého rychlotankovacího nabíjecí- ho zázemí, nutného k provozu těchto vozů. které automobilky v brně nalez- neme? kdo bude naopak chybět? Vystavuje většina značek působí- cích v ČR, na český trh v Brně nově vkročí také např. britská legenda Lo- tus. Chybět pravděpodobně budou zástupci části japonských výrobců potýkajících se s následky živelní ka- tastrofy. najdeme na  veletrhu kromě vý- robců osobních automobilů i výrob- ce autobusů, obytných vozidel nebo komunální techniky? Autosalon je výstavou osobních automobilů. Velká auta a všechny dal- ší silniční prostředky se v Brně budou prezentovat až za rok na AUTOTECu 2012. Vedle osobních vozů však letos řada značek představí také zajímavou nabídku z  kategorie lehkých užitko- vých vozů (kat. N1), tedy zejména do- dávek do 3,5 tuny celkové hmotnosti. které akce z doprovodného pro- gramu doporučujete navštívit? Autosalony jsou zážitkem pro motorické fanoušky. Také Brno myslí na automobilové fandy např. speciali- zovanou expozicí a výstavou z oblasti motorsportu – Motorsport Expo, his- torický pavilon A  poskytne přístřeší Classic Show – přehlídce ušlechtilých vozů minulosti, program samozřejmě myslí také na  bezpečnost, ale třeba i na ženu řidičku. (rm) Jiří ČIKL, ředitel projektu Autosalon

KVĚTEN 2011 STRANA 11 SERiál Nejen požární zásahová vozidla NA jihu MoRAVy, V MAlEbNých huSTopEčích, Má SVé Sídlo SpolEčNoST AGRoTEc A. S. TA SE již od RoKu 1993 VĚNujE pRodEji A SERViSu užiTKoVých A NáKlAdNích AuToMobilů. AGRoTEc poSKyTujE KoMplExNí obchodNí SERViS VozidEl iVEco A K TĚMTo VozidlůM dodáVá TAKé SpEciálNí NáSTAVby, příVĚSy A NáVĚSy. Agrotec – Velmi atraktivní skupinu speciál- ních automobilů tvoří požární zásahová vozidla, která jsou určena pro profesionální a dobrovolné hasiče. Mezi hasiči si tato vozidla získala velkou oblibu, o čemž svědčí jejich spokojené reakce. Podvozky pro tato zásahová vozidla jsou z  dílny Iveco a  nástavby se připravují v  Ivaca- ru v Ivančicích u Brna. Výrobce využívá vlastní koncepci a vývoj extra pro požární účely. Důle- žitou součástí nabídky je zohlednění požadavků a zkušeností uživatelů těchto vozidel, s kterými se parametry budoucího speciálu vždy důkladně diskutují. Každý speciál je pak postaven hasičské jednotce na míru. SAMi SE přESVĚdčTE Všechny zásahové automobily z Agrotecu se speciálními požárními nástavbami Ivacar splňují veškeré zákonné požadavky a předpisy pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a podmínky norem pro požární automobily. Na základě spl- nění těchto požadavků vlastní společnost Ivacar certifikát TUPO MV-HZS ČR. Kontakty na od- povědné specialisty mohou zájemci získat na we- bových stránkách www.ivecomoravia.cz nebo na www.ivacar.cz.   Zájemci se mohou s těmito vozy seznámit  také ve dnech 12. – 14. května 2011 na veletrhu  PYROS v Brně na volné ploše G, kde budou auta  vystavena v rámci expozice společnosti Agrotec.  Ing. MARTIN NOVáK AGROTEC a. s. 15. mezinárodní veletrh požární a bezpečnostní techniky a služebwww.pyros-iset.cz 12. - 14. 5. 2011 BRNO-VÝSTAVIŠTĚ PI 132x90:cz 3.5.2011 12:02 Stránka 1 Japonsko:Tsunami nezničila všechny příležitosti řešení v celé řadě oblastí,“ uvedl ministr Martin Kocourek. Katastrofa ovlivnila podle Roma- na Watanabe, který už pět let působí v japonské Ósace jako výkonný ředitel společnosti ZONER software, jak spo- lečenské klima, tak obchodní i finanční stránku. „Změna je vidět i na počtu ob- jednávek a dalších číslech,“ podotýká. VElKý TRh i KoNKuRENcE Brněnská firma ZONER software, která vyvíjí software pro úpravu digitál- ních fotografií, je však důkazem, že v Ja- ponsku je možné uchytit se i na nároč- ném trhu ICT služeb. V poslední době TiSícE žiVoTů A šKody zA MiliARdy dolARů Si VyžádAlA NEdáVNá katastrofa v Japonsku. V zEMi VycházEjícího SluNcE VšAK ANi TíM MožNoSTi pRo iNVESTicE NEzApAdAjí. Hana nečasová Seriál – Zemětřesení a  následná ničivá vlna tsunami, která zasáhla Ja- ponsko v  březnu, je největší živelnou katastrofou, která v  novodobé historii zemi postihla. A podle zprávy českého zastupitelského úřadu v Tokiu bude mít v následujících dvou letech zásadní vliv také na vývoj japonského hospodářství. „Japonská vláda předpokládá, že v  důsledku ničivé živelné katastrofy ve fiskálním roce 2011 klesne japonský HDP o 0,2 až 0,5 procenta. Na druhou stranu v letech 2012 až 2013 se očeká- vá, že rekonstrukce postižených oblastí bude pozitivním impulsem pro případ- ný dodatečný kladný růst japonského HDP,“ uvádí zpráva. Ministerstvo průmyslu a  obchodu bezprostředně po ničivém zemětřesení nabídlo zastupitelskému úřadu Japon- ska v Praze pomoc při zprostředkování kontaktu s domácími firmami, které by se mohly zapojit do procesu obnovy. „Lze očekávat, že české firmy bu- dou mít dostatek možností zapojit se do  procesu obnovy země, který snad bude zahájen co nejdříve. Jsme pře- svědčení, že české firmy budou schopny nabídnout Japonsku rychlá a spolehlivá se to podařilo i dalším morav- ským společnos- tem – firmám Mora- via IT a ITS Ostrava. „V našem oboru je velká konkurence, a to nejen japonská, ale hlavně americká. Japonsko pro nás ale stále zůstává atrak- tivním trhem, a to hlavně pro svůj počet obyvatel a kupní sílu, která je porovna- telná s Čínou nebo Ruskem. Jako třetí největší trh je pro nás Japonsko velmi zajímavé,“ vysvětluje Watanabe. Dalším pro české firmy perspektiv- ním oborem v  Japonsku je strojíren- ství, zájem je o obráběcí a tvářecí stro- je, energetická zařízení či čerpadla, ale také o  zdravotnickou techniku, léčivé přípravky, potravinářské výrobky a tra- dičně také o české sklářství. Prosadit se v  Japonsku však není jen tak. „Etabluje se tu poměrně těžko a hlavně dlouho. Způsobuje to zejména jazyková rozdílnost, velká odlišnost kul- tury a zvyků a také způsob komunikace Japonců,“ říká Roman Watanabe, který se japonské kultuře a japonštině věnuje už téměř dvacet let. V zemi vycházející slunce žije od roku 2004 a příjmení přijal od své japonské manželky. Japonské podnikání je podle něj poměrně odlišné od  českého. „České praktiky tu často nefungují, je důleži- té být v zemi, poznat ji, přizpůsobit se místnímu způsobu komunikace, včetně marketingu,“ dodává. Rizika jsou poměrně vysoká, hlav- ně kvůli finanční nákladnosti. Japonsko se totiž řadí mezi nejdražší země světa. Kromě osobní účasti na trhu, znalosti japonského jazyka a kulturní komunikace je podle Watanabeho důležitý také dostatek finančního zabez- pečení, okruh japonských part- nerů i  pracovníků a  také velká dávka trpělivosti. „V počátcích pro nás bylo pri- oritou vybudovat komunikaci s mé- diemi, abychom rozšířili značku a pově- domí o našich produktech. Dnes, po pěti letech, máme už desetitisíce uživatelů,“ popisuje. Ty získala firma hlavně díky několi- kaleté zkušenosti z trhu. Přizpůsobit se totiž japonskému zákazníkovi je nezbyt- nost. „Japonci jsou velmi pedantní s vel- kým smyslem pro detail. Projevuje se to například v manuálech. Český zákazník dokáže více zapracovat na samostudiu, Japonci jsou naučení pracovat s manu- álem k čemukoliv, potřebují podrobný manuál, jak na to,“ vysvětluje Watanabe. )) export Český export v Japonsku Japonsko je 3. největší ekonomikou na světě a 15. největším obchodním partnerem České republiky. Český vývoz do Japonska v roce 2010 – 10,1 miliard korun – se po zhruba 15% propadu v roce 2009 dostal prakticky na úroveň před celosvětovou recesí. Co může Čechy v Japonsku překva- pit, je také pracovní morálka. Na prvním místě je pro většinu Japonců právě firma a zaměstnání, pracovní doba bývá často až třináct hodin denně, častokrát s dob- rovolnými přesčasy bez příplatků. SlušNoST NAdE VšE Japonci jsou známí také svou sluš- ností, a tu vyžadují i od svých partnerů. „Japonci mají velké pochopení pro ji- nou kulturu, často jsou z ní nadšení, ale není pravidlem, že to myslí skutečně. Je to jeden ze způsobů chování, dokáží to správně vyjádřit a ukázat,“ upozorňuje Watanabe. Před pracovní cestou do  Japonska by se podle něj měl každý naučit ales- poň základní japonské fráze, správně se uklonit a také pochopit přísloví „mlče- ti je zlato“. „Vyjadřování a komunikace jsou jiné. Není vhodné příliš gestiku- lovat rukama ani skákat do  řeči, když hovoří váš obchodní partner,“ dodává Watanabe. inzerce Prodej nových automobilů mírně poklesl Podle statistiky Evropského sdružení výrobců automobilů bylo za 1. čtvrtletí  roku 2011 v zemích EU27 + EFTA zaregistrováno 3 690 389 nových osobních  automobilů, což je o 2,01 % méně než ve stejném období roku 2010. Prodeje nových osobních automobilů jsou stále pod hodnotami dosahovanými v letech 2005 až 2008. V porovnání s průměrem za roky 2005 až 2008 se stále jedná o více než 11% po- kles prvních registrací nových osobních automobilů. Bohužel nutno konstatovat, že tento pokles(vždy za dané období) se v uplynulých 9 měsících téměř nemění a po- hybuje se kolem hodnoty 11 %. Nejprodávanějšíznačkou byl Volkswagen  následovaný s poměrně značným odstupem značkami Ford a Renault. Čtyři v současné době největší trhy (Německo, Itálie, Francie a Velká Bri- tánie) tvoří za hodnocené období 67,28 % trhu osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA, přičemž ve stejném období roku 2010 to bylo 67,57 %. V těchto čtyřech zemích bylo za dané období roku 2011 poprvé zaregistrováno 2 482 903 ks nových osobních automobilů, což představuje pokles o 2,63 % oproti stejnému období roku 2010.

STRANA 12 KVĚTEN 2011 ODBORNÁ KONFERENCE Konference Semináře Firemníakce Ubytování www.voronez.cz OREAHOTEL VORONĚŽI OREAHOTEL VORONĚŽII INZERCE KONFERENCE SE KONALA POD ZÁŠTITOU HLAVNÍ PARTNEŘI PARTNEŘI POŘADATEL MEDIÁLNÍ PARTNER SERVISNÍ PARTNER Zájem vzbudila technologická centra Odborné konference na téma e-Government v praxi obcí a měst se zúčastnili zástupci ministerstev, krajských úřadů, měst a obcí i IT odborníci. FOTO:Tomáš Škoda ÚČASTNÍCI ODBORNÉ KONFERENCE DEBATOVALI O ZKUŠENOSTECH S BUDOVÁNÍM TECHNOLOGICKÝCH CENTER, PRÁCI S DOKUMENTY I LEGISLATIVĚ ELEKTRONIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY. Roman Müller Konference – Ve středu 27. dubna 2011 se konala v hotelu Voroněž v Brně odborná konference na téma e-Government v praxi obcí a měst. Záštitu nad touto akcí pořá- danou společností Magnus Regio převzalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky a Krajský úřad Jihomoravského kraje. Kraje, města a obce s rozšířenou působ- ností v současné době budují technologická centra. Právě o toto téma projevili účastníci konference největší zájem. Technologické centrum vyroste i v Jihomoravském kraji. Hned v úvodu vystoupil za Odbor informa- tiky Krajského úřadu JMK Jan Forbelský. Ten krátce shrnul jednotlivé části výzvy číslo osm Integrovaného operačního pro- gramu, která je určena pouze pro kraje (pozn. výzva pro získání dotace). „Všechny kraje dohromady mohou čer- pat prostředky do výše 158 milionů korun včetně 15% spoluúčasti, což v podmínkách Jihomoravského kraje představuje přibližně dvacet milionů,“ uvedl Forbelský. Po spuštění technologického centra bu- dou obce s rozšířenou působností ukládat data ze spisové služby do datových center, budou moci využívat služby digitální mapy veřejné správy, tzn. sdílení dat a ukládání svých dat do systému. TECHNOLOGICKÁ CENTRA Technologické centrum kraje musí disponovat garantovaným úložištěm, kam se budou ukládat všechny uzavřené spisy z obcí typu tři a odtud se budou postupně předávat do národního digitálního archivu. „Projekt jsme podali těsně před koncem listopadu minulého roku, tedy v posledním možném termínu. Dnes máme vypořádány všechny formální nedostatky a nyní se pro- jekt nachází v procesu hodnocení. Očeká- váme, že na začátku května letošního roku obdržíme rozhodnutí o přidělení dotačních prostředků. V současné době již probíhají výběrová řízení,“ uvedl k přípravě projektu Jan Forbelský. O zkušenosti s budováním technologic- kého centra ve Vyškově se podělil vedoucí Odboru informatiky Městského úřadu Vyš- kov Radek Brázda. „S budováním technologického centra jsme začali velmi brzy. Výhodou bylo, že jsme si mohli spoustu věcí ověřit na vlastní kůži. Nevýhodou ovšem bylo, že jsme byli určitými průkopníky, což se neobešlo bez chyb. Z těchto chyb se však mohou poučit ostatní, kteří dnes mohou postupovat lépe,“ řekl na úvod Radek Brázda. Ve Vyškově mají za sebou první eta- pu projektu technologického centra. Byla odevzdána monitorovací zpráva a žádost o platbu první etapy. Nyní bude probíhat druhá etapa, která by měla být dokončena letos v říjnu. Následovat bude opět moni- torovací zpráva a žádost o platbu. Radek Brázda zakončil přednášku několika prak- tickými doporučeními. „Je třeba dávat pozor na celkovou hodnotu projektu. Je-li hodnota vyšší než 4 997 000 korun bez DPH, je nutné dělat nadlimitní veřejné zakázky. Není dobré podceňovat žádnou fázi projektu a nakonec je třeba pamatovat na to, že doklady a pí- semnosti k projektu musí být archivovány po dobu 21 let. To platí i pro dodavatele,“ uzavřel přednášku Radek Brázda. Na budování technologického centra v Kyjově z technického pohledu byla za- měřena přednáška Tomáše Kejhy ze spo- lečnosti NETPROSYS. „Vlastní realizace technologického centra by se dala z pohle- du implementátora rozdělit do několika základních fází: přípravu technologické místnosti, hardwarové instalace, zakompo- nování vlastního technologického centra do stávající sítě městského úřadu, vybudo- vání virtuálního prostředí, nastavení zálo- hování, připojení na monitorovací a dohle- dový systém. V současné době provádíme migraci posledního fyzického stroje do vir- tuálního prostředí,“ uvedl Kejha. CHYBY PROJEKT PRODRAŽUJÍ V závěru přednášky byly uvedeny čas- to řešené problémy. Příkladem je správná volba místnosti pro umístění serverů – dů- ležitý je přívod odpovídající elektroinstala- ce, zajištění chlazení, možnost umístnění náhradního zdroje (elektrocentrály). Ob- vyklým problémem je i zakomponování samostatného technologického centra do stávající sítě. Další témata konference: Implementace směrnice EU INSPIRE v ČR Projekt Digitální Česko Poskytování služeb Internet jako součást podnikání v elektronických komunikacích Síťová infrastruktura v kraji Vysočina (síť ROWANet) Legislativa datových schránek v praxi Národní standard pro elektronické systémy spisové služby a jeho vztah k ISO 15489 Účastníci konference se zapojili do diskuze. Prostor byl i pro výměnu názorů a zkušeností. Legislativě datových schránek se věnoval uznávaný odborník profesorVladimír Smejkal. Vedoucí Odboru informatiky MÚ Vyškov Radek Brázda upozorňuje na možná úskalí při budování technologického centra. sssnídaně BUSINESS SNÍDANĚ 2011 BUSINESS SNÍDANĚ Cíl setkání Cílem této business snídaně je předání praktic- kých zkušeností s projekty PPP. Rovněž by mělo dojít k představení dalších plánů, při nichž se uvažuje o zapojení PPP. Účastníci by společně měli nalézt nejefektivnější cestu k řešení a reali- zaci plánovaných projektů. Záštity Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo nancí Předmět diskuze • Udržitelnost a plánovaní PPP projektů na Moravě a zkušenosti s ukončenými projekty. Případová studie úspěšně zvládnutého PPP projektu, například horkovod v Bohumíně. • Příprava parkovacího domu v Jihlavě, vývoj a aktuální fáze projektu parkovacího domu – očekávaný přínos. Srovnávací studie s projek- Program akce 9.00 zahájení, krátká zdravice zástupce generálního partnera, představení zúčastněných, úvodní slovo našeho hosta 9.30 moderovaná diskuze na dané téma 10.30 neformální diskuze účastníků 11.00 předpokládaný konec Po celou dobu akce je k dispozici občerstvení formou rautu. Mediální partner Kontakty Obchodní oddělení tel.: 542 425 239 | 542 425 237 obchod@magnusregio.cz Projektová manažerka: PPP PROJEKTY NA MORAVĚ 2. června, od 9.00 – 11.00 hodin, Business hotel Jihlava PPP PROJEKTY NA MORAVĚ 2. června 2011, od 9.00 – 11.00 hodin, Business hotel Jihlava Cílem této business snídaně je předání praktických zkušeností s projekty PPP. Rovnež by mělo dojít k představení dalších plánů, při nichž se uvažuje o jejich zapojení. Účastníci by společně měli nalézt nejefektivnejší cestu k řešení a realizaci plánovaných projektů. Pracovní snídaně se koná pod záštitou Ministerstva dopravy České republiky a Ministerstva pro místní rozvoj České republiky Předmětem diskuze bude udržitelnost a plánovaní PPP projektů na Moravě a zkušenosti s ukončenými projekty, případová studie úspěšně zvládnutého PPP projektu. Diskutující se zaměří na přípravu, vývoj a aktuální fázi rozpracovaných PPP projektů na Moravě. Zazní i plány na rozšíření a modernizaci dálnice D1. Náměstek ministra dopravy Petr Sedláček představí manuál pro výstavbu silnic a dálnic formou PPP. Více na www.magnusregio.cz/akce.php Projektová manažerka NELA PARMOVÁ telefon 542 425 232 GSM 774 112 139 n.parmova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz

květen 2011 StRAnA 13 inzeRce NAVŠTIVTE NOVÉ ZÁKAZNICKÉ CENTRUM RWE V BRNĚ Nákupní a zábavní centrum Olympia Provozní hodiny Zákaznického centra Olympia jsou: Po–Ne 10:00–19:00 Služby zákazníkům RWE i nadále v Brně poskytuje také Zákaznické centrum na ulici Plynárenská 499/1, provozní hodiny: Po–Pá 8:00–18:00 hodin. Další informace lze získat na: Zákaznické lince 840 11 33 55 Lince pro tarifní poradenství 800 331 331 www.rwe.cz

STRANA 14 kvěTeN 2011 JAk Se vyRábí Schvalování dotačních žádostí je v  pl- ném proudu. Ve strukturálních fondech již reálně zbývá méně než 24 % alokace celého programového období. Některé operační programy již v podstatě budou v nejbližší době zcela vyčerpány. Z níže uvedených programů je v realizaci nej- dále Regionální operační program Jiho- východ, kde již reálně zbývá necelých 12 % alokace. V květnu 2011 jsou ve sledovaných pro- gramech žadatelům k dispozici následu- jící dotační výzvy: 1.Program Rozvoje venkova (PRV) Nejbližší kolo přijímání žádostí v PRV je plánováno na  červen 2011. V  červ- nu budou přijímány žádosti hned v de- víti opatřeních. Mezi nimi například na stavby a technologie pro živočišnou či rostlinnou výrobu, obnovu lesů a pod- poru cestovního ruchu v malých obcích. Hlavním opatřením v PRV, o které je mezi našimi municipálními klienty nej- vyšší zájem, je část 3.2.1 Obnova a roz- voj vesnic, občanské vybavení a služby v  obcích do  500 obyvatel. Zde půjde o  dotace na  zlepšení dopravní a  tech- nické infrastruktury a vzhledu obcí, ve- řejné vodovody, kanalizace a ČOV pro veřejnou potřebu, informační a školící centra, zázemí pro společenské, kultur- ní, sportovní a ostatní občanské vybave- ní a služby. Přijímání žádostí do tohoto opatření se očekává v říjnu 2011, prosím sledujte aktuality na www.szif.cz. 2.Operační program Životní prostředí (OPŽP) Výzva na  omezování rizika povod- ní (varovné a  výstražné systémy před povodněmi a  úprava koryt a  výstavba poldrů) by mohla být již tento měsíc vy- hlášena. Státní fond životního prostředí organizuje semináře, kterých se můžete zúčastnit zdarma. V květnu je napláno- váno 21 seminářů, termíny a přihlášky jsou na  www.vodavkrajine.cz. Výzvy v  prioritní ose 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí byly aktuali- zovány (zmírnění podmínek pro žada- tele – posunutí termínu pro doložení žádosti o vydání územního rozhodnutí), termín pro předkládání žádostí byl po- sunut na  listopad resp. prosinec 2011. Stále je otevřena výzva na na regionální systémy pro mechanickou a biologickou úpravu komunálního odpadu a zařízení pro energetické využívání komunál- ního odpadu, uzávěrka je 30.  6. 2011. Prosím sledujte aktuální informace na  www.opzp.cz. 3.Regionální Operační program Moravskoslezsko Aktuálně je otevřena výzva na  rozvoj infrastruktury sociálních služeb. Jen do  3.6.2011 lze podávat žádosti o  do- tace na  zařízení poskytující sociální péči, prevenci či ochranu dětí (stacio- náře, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty apod.). Projekty musí být realizovány ve městech nad 50 tis. obyvatel. Stále je otevřena výzva na tu- ristickou infrastrukturu ve  vybraných oblastech a výzva na projekty v IPRM měst nad 50 tis. obyvatel. Více na  www.rr-moravskoslezsko.cz. 4.Regionální operační program Střední Morava V  ROP Střední Morava jsou momen- tálně otevřeny pouze výzvy na  rozvoj předem vymezeného území – Bouzov- sko a  Staroměstsko. Pro úplnost uvá- díme i  výzvu na  rozvoj olomouckého výstaviště. Výzvy v  nejsledovanější oblasti – rozvoj měst – jsou plánová- ny až na konec letošního roku. Více na  www.rr-strednimorava.cz. 5.Regionální operační program Jihovýchod Pro obce budou v ROP Jihozápad zají- mavé dvě výzvy. Od 30. 6. do 30.9.2011 lze požádat o  podporu na  revitalizaci brownfieldů a  zařízení neziskové soci- ální péče v  obcích nad 500 obyvatel. Ve stejném termínu bude otevřena výzva na rozvoj dopravní obslužnosti a veřej- né dopravy. Ke konci února se otevřela výzva na projekty IPRM v Brně a Jih- lavě. Podmínky výzev jsou k dispozici na www.jihovychod.cz. JAN ROSEN EU Point Komerční banky Přehled hlavních dotací pro žadatele z veřejného sektoru – květen 2011 edotační poradna ee ee e Plachetnice z Veverské Bítýšky míří i k moři MAJiTel SpolečNoSTi AvAR-yAchT pRoMěNil Své SNy v ReAliTu. Dříve vyráběl loDě pro raDost, dNeS ho STAvbA lodí živí. v NAbídce NAJdeMe plAcheTNice i MoToRové čluNy. roman Müller Výroba lodí – S výrobou lodí na Mo- ravě začal majitel společnosti Avar-Yacht Vladimír Navrátil již v době totality. První plachetnici postavil pro své syny. „Když bylo mým klukům kolem šesti let, chtěli jezdit na plachetnici značky Optimist. Začal jsem zjišťovat informace o stavbě lodí, postavil jsem první plachetnici a začal jezdit po  závodech,“ vrací se Vladimír Navrátil o  více než čtvrt století zpět. Jezdit každý víkend po závodech a sledovat lodě ze břehu mu však dlouho nevydrželo. Začal uvažovat, že si postaví plachetnici i pro sebe a několik dalších zájemců. „Protože jsem vyučený truhlář-plasti- kář, tak jsem si z  Polska dovezl trup la- minátové lodi. Se souhlasem konstruktéra jsem vytvořil formu a první typ plachetnice byl na světě. Já jsem celou akci organizoval a financoval pořízení formy, která zůstala mým majetkem,“ uvádí Navrátil. U jedno- ho typu lodi však dlouho nezůstalo. Po- dobně jako při stavbě prvního modelu byl nejdříve pořízen požadovaný skelet a odlita druhá forma. NA ZAčáTku eXiSTovAly dvě FoRMy Když se blížila revoluce, byly k dispo- zici dvě formy pro výrobu plachetnic. Ty sloužily k  laminování skeletů. Každý kdo měl zájem o plachetnici, si mohl skelet kou- pit. Dokončit loď si však musel každý sám. I když před rokem 1989 nebylo možné pod- nikat a zaměstnávat lidi, na výrobu skeletů nezůstal pan Navrátil sám – pomohli známí. „Oficiální povolení k činnosti jsem zís- kal od národního výboru na jaře roku 1989, tedy těsně před revolucí. V té době jsem koupil pozemek, kde stály dvě staré budovy z lepené překližky, takzvané likusáky. Zde Laminátovou podlahu a dno zajistí polský dodavatel. Po spojení obou částí je zapotřebí natáhnout základní rozvody. Po instalaci všech rozvodů je prostor rozdělen příčkami. Interiér lodi je vyráběn na zakázku. Výrobce myslí i na detaily. Příkladem jsou zarážky na nádobí. Teaková podlaha je vyřezávána ručně. vchody, okna apod. Takto připravený prvek je natřen speciální ochranou barvou. Nata- ženy jsou i takzvané husí krky pro rozvod elektroinstalace, případně jsou již nataženy některé kabely. Druhým nepostradatelným dílem je dno. Jeho výrobu opět zajišťuje polský do- davatel. Důležitá je i příprava pro montáž kýlu. Na výběr jsou dva typy, a to pevný či výsuvný. V případě pevného kýlu je zapo- třebí nainstalovat výztuž na jeho montáž. Samotný kýl u největších typů plachetnic totiž běžně váží kolem tří tun. Při použití zásuvného kýlu je nutné přidat speciální pouzdro. Po základním obroušení a natře- ní se paluba i dno lodi spojí dohromady. Dokonalé slaminování a zabroušení obou částí je zárukou, že nikdo nepozná, kde je spoj. Výsledkem je „holý“ trup plachetnice. Do  dokončení stále schází více než tisíc hodin práce. Stovky hodin zaberou práce uvnitř pla- chetnice. Musí se zabudovat motor a další součásti lodi, jako je například palivová či vodní nádrž. Jakmile jsou nataženy zá- kladní rozvody elektřiny, vody a odpadů, jsou nainstalovány příčky rozdělující vnitř- ní prostor. Následně je vyroben a zasazen nábytek. Ten je z masivu. Celý interiér je vyráběn na zakázku, každý se tedy může rozhodnout, zda chce například týk, gabon, kožené či čalouněné potažení apod. Variabilní je i  vybavení plachetnice, a to nejen z hlediska použitých spotřebičů v obytném prostoru, ale i dalšího zařízení, jako jsou například solární panely, větr- ná elektrárna či větrné kormidlo. Součás- tí výbavy je i GPS navigace, hloubkoměr, případně další přístroje. Výrobce myslí i na drobné detaily. Například kuchyňské skříňky jsou vybaveny speciálními zámky, které brání samovolnému otevření dvířek při náklonu lodi, prostory pro bezpečné uložení nádobí, lahví apod. Zákazník pře- bírá plně vybavenou loď, nechybí tedy ani nádobí či odpadkový koš. Těsně před pře- dáním je namontována podlaha. Spoustu času vyžaduje i paluba. Musí být připevněno zábradlí, žebříky, kování, vazáky, záseky, frklík (pozn. ukazatel směru větru) a řada dalších nezbytných prvků. Po- vrch plachetnice, kde se počítá s pohybem osob, je potažen speciální podlahovou kry- tinou Flexiteek (pozn. imitace teakového dřeva nenáročná na údržbu). Po namon- tování všech součástí a kontrole funkčnosti je loď připravena k přepravě ke konečnému zákazníkovi. bět vlastními silami. Příkladem je laminace trupu, na kterou se společnost od počátku specializovala. Dnes se laminují jen malé součásti. ZáklAdeM Je pAlubA A dNo V současné době jsou již jednotlivé čás- ti laminátového trupu dodávány z Polska. I když se stále najdou zákazníci, kteří mají zájem pouze o  slaminovaný skelet lodi, společnost Avar-Yacht se zaměřuje na do- dávku hotových lodí. Každá loď je originál, zákazník si může například vybrat, z jakého dřeva bude interiér a které spotřebiče bude používat. Základem plachetnice jsou laminátová paluba a dno. Paluba je v montážní hale otočena dnem dolů, jsou zesíleny prostory, kde bude kování, zalaminují se materiály, do  kterých budou vyřezány závity napří- klad pro přišroubování kování. V  dalším kroku jsou vyřezány všechny otvory pro Plachetnice Rakouské Neusiedlersee se stalo oblíbeným místem jachtařů. Plachetnice z Bítýšky mají speciální kýl, který umožňuje plavbu ve velmi mělkých vodách. FOTO: www.avaryacht.cz dodělávat, ale mají zájem o hotové lodě,“ dodává Navrátil. I přesto však výstava za- jistila několik objednávek hotových lodí. V  následujících letech se výroba dále vyvíjela, postavena byla i nová výrobní hala. Postupem času se již firma přestala zabývat výrobou dílů, které již nebylo možné vyrá- jsme laminovali lodě,“ popisuje počátky podnikání Navrátil. Zde vznikla i první plachetnice určená na výstavu v rakouském Tullnu v roce 1990. Nebyla to však zcela dokončená loď, ale ur- čitá stavebnice. „V Rakousku jsem poznal, že zákazníci ze západu nechtějí nic sami Z výrobního závodu: Ve Veverské Bítýšce jsou vyráběny plachetnice i motorové čluny. V  současné době je z  deseti prodaných lodí osm motorových. Společnost vyráběla až 35 plachetnic ročně. Dnes už jen několik kusů, ale obrat je srovnatelný – zákazníci požadují větší luxus. Poptávku po lodích brzdí nedostatek kvalitních přístavů. Hlavním odbytištěm lodí je Rakousko. Několik lodí se však prodalo i do Itálie či Holandska, některé zůstaly na českých vodách.

KVĚTEN 2011 STRANA 15 SERVIS INZERCE VpříštímčísleMoravskéhohospodářstvísedočtete: )) Fukušima a bezpečnost jaderných elektráren v Evropě )) Budoucnost fotovoltaických elektráren v České republice )) Evropská a státní podpora v energetickém sektroru )) Logistika a logistické procesy )) Integrované dopravní systémy a městská hromadná doprava )) Rozvoj turistiky na Moravě. Tipy na dovolenou Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Červnové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 8. června 2011. Agrotec – 11 Asseco Solutions – 7 Audi – 10 Avar-Yacht – 14 BMW – 10 Dopravní podnik města Brna – 7 Brněnské vodárny a kanalizace – 4 BVV – 10 Česká exportní banka – 7 Česká spořitelna – 7 Český hydrometeorologický ústav – 6 Ferrari – 10 GfK Czech – 7 Hewlett-Packard – 7 Honda – 10 Hyundai – 10 Chevrolet – 10 ITS Ostrava – 11 Iveco – 10 Kia Motors – 10 Komerční banka – 9, 14 Lancia – 10 Mercedes-Benz – 10 Moravia IT – 11 Moravská vodárenská – 4 NETPROSYS – 12 Opel – 10 Severomoravské vodovody a kanalizace – 4 Solaris – 10 ŠkodaAuto – 1 Toyota – 10 Vodárenská akciová společnost – 4 Vodovody a kanalizace Břeclav – 4 Vodovody a kanalizace Hodonín – 4 Vodovody a kanalizaceVyškov – 4 Volkswagen – 10 VOP-026 Šternberk – 5 VUT v Brně – 5 ZONER Software – 11 Železárny a drátovny Bohumín – 4 AgPOL s. r. o. – 6 AGROTEC a. s. – 11 AIESEC in the Czech Republic – 15 Allowance s. r. o. – 9 Česká pojišťovna a. s. – 5 EKO-KOM, a. s. – 16 ENVICONS s. r. o. – 5 Komerční banka, a. s. – 3 MT Legal s. r. o., advokátní kancelář – 7 OREA HotelVoroněž I**** – 12 RWE Distribuční služby, s. r. o. – 13 Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a. s. – 7 Triada, spol. s r. o. – 15 van Gansewinkel, a. s. – 7 Veletrhy Brno, a. s. – 8, 11 VH atelier, spol. s. r. o. – 5 Výrobní a opravárenský podnik Dolní Bousov, spol. s r. o. – 5 REJSTŘÍK FIREM SEZNAM INZERENTŮ UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 27. 5. 2011 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz • www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: 542 425 210, gsm: 774 262 488, e-mail: v.dacevova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Ing. Roman Müller, gsm: 774 112 671, e-mail: r.muller@magnusregio.cz redaktoři: Mgr. Hana Nečasová, e-mail: h.necasova@magnusregio.cz Ing. Mojmír Žáček, e-mail: m.zacek@magnusregio.cz foto:Tomáš Škoda PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: n.parmova@magnusregio.cz OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: m.syslova@magnusregio.cz obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail: s.sediva@magnusregio.cz MARKETING: Mgr. Pavla Rozkošná, tel: 542 425 231, gsm: 725 893 273, e-mail: p.rozkosna@magnusregio.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s.,Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 )) ISSS v číslech  Na konferenci se zaregistrovalo přes 2 300 hostů  Návštěvníci mohli zhlédnout přes dvě stovky přednášek a prezentací  Ve výstavní části se představilo více než 110 dodavatelů technologií a služeb Další vývoj e-Governmentu PŘEDSTAVITELÉ VLÁDY, IT ODBORNÍCI, STAROSTOVÉ A DALŠÍ ZÁSTUPCI STÁTNÍ SPRÁVY SE SEŠLI 4. A 5. DUBNA 2011 V HRADCI KRÁLOVÉ JIŽ NA ČTRNÁCTÉM ROČNÍKU KONFERENCE INTERNET VE STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ. Roman Müller Hradec Králové – Již po čtrnácté se v Hradci Králové konala konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS). Program konference se jako ob- vykle věnoval prakticky všem aktuálním tématům a problémům dalšího rozvoje e-Governmentu. Účastníci hovořili o tom, jak s ome- zenými prostředky zajistit další plynulý rozvoj, diskutovalo se o nalizaci systé- mu základních registrů či pokračování stávajících infrastrukturních projektů e-Governmentu. Z dalších témat můžeme zmínit ob- last bezpečnosti, digitalizace a archivace, správy a ochrany identit, komunikační infrastruktury veřejné správy či geoinfor- mační politiky státu. V programu nechyběly ani tradiční samostatné odborné bloky s ucelenými okruhy témat věnovanými například elek- tronizaci zdravotnictví (eHealth) nebo tu- ristickému ruchu (eTurismus). Největší zájem ze strany návštěvníků byl tradičně o slavnostní zahájení ve Vel- kém sále kongresového centra Aldis, kde vystoupil premiér České republiky Petr Nečas a řada dalších klíčových osobností české politické scény. Všichni účastníci se shodli, že elek- tronizace veřejné správy je nutností, a to i přesto, že státní nance nejsou v nejlepší kondici. Petr Nečas přislíbil, že na efek- tivní řešení se nanční prostředky zcela určitě najdou. Ministerstvo vnitra má řadu ambiciózních plánů i nové vize, ale musí se připravit tak, aby korespondo- valy se současnou ekonomickou situací a možnostmi v resortu, který byl tento rok negativně ovlivněn škrtem ve výši 8,3 miliardy korun. SMYSLUPLNÉ PROJEKTY MAJÍ ZELENOU „Realizace i následný provoz všech projektů musí být ekonomicky reálný, nemůžeme si dovolit drahé a zbytečné hračky, proto musí být smyslem projektu účelnost a užitečnost,“ uvedl Radek John, toho času ministr vnitra. Ministerstvo vnitra musí nejen dokon- čit některé projekty, které byly odstartová- ny v minulosti, ale i dále rozvíjet stávající projekty (např. zvyšovat komfort služeb datových schránek a CzechPOINTů). „Tvrdě pracujeme na realizaci no- vých projektů například elektronických voleb či eSbírky. Společným jmenova- telem všech připravovaných novinek jsou jednoduchost, úspora času, pře- hlednost a pohodlná dostupnost služby. Aktivně se věnujeme především plánům na evropské úrovni, neboť naše současné kroky a jejich adaptace na vize evrop- ské komise v oblasti digitální agendy nás ovlivní na dlouhou dobu dopředu,“ uza- vírá Radek John. www.moravskehospodarstvi.czwww.moravskehospodarstvi.czwww.moravskehospodarstvi.czZajímavé rozhovory! Čtěte na našem webu Zahraniční pracovníci přinášejí na pracoviště nové nápady, znalosti i osvěžení atmosféry AIESEC – Globalizace s sebou přináší velké vý- hody i nevýhody. V globalizovaném světě je Česká republika malou zemí, která jen těžko konkuru- je zahraničním hráčům. Na druhou stranu právě díky globalizaci dnes můžeme využívat technologie a postupy z celého světa, zaměstnávat cizince a díky tomu si vytvořit konkurenční výhodu na trhu. Ve srovnání s jinými státy ale pořád české podniky, a to především ty malé a střední, možnosti zaměst- návat zahraniční pracovníky nevyužívají na plno. „Srovnáme-li malé a střední podniky s těmi opravdu velkými a nadnárodními, jsou to právě vel- ké společnosti, které častěji přijímají do svých řad zahraniční zaměstnance,“ uvádí Michaela Sched- lingová, prezidentka organizace AIESEC Česká republika, která zprostředkovává českým rmám možnost přijmout zahraniční studenty a absolventy univerzit jako své zaměstnance. Podle Schedlingové přitom malé a střední pod- niky, které se rozhodnou zaměstnat pracovníka přes AIESEC, nelitují. To dokládá i zkušenost Ing. Jana Vlčínského ze společnosti CAD Programy: „Pří- nosem je bezpochyby kulturní osvěžení remního prostředí, motivace pracovníků k praktickému uží- vání angličtiny a podnět k novému pohledu na naši práci z jiného úhlu.“ UPLATNĚNÍ ZAHRANIČNÍCH PRACOVNÍKŮ A jaké pozice jsou vhodné pro zahraniční pra- covníky? „Uplatnili se nejvíce v pozici asistenčních prací (ověřování nových technologií, dohledávání konkrétních řešení, programování dílčích úkolů, testování). Vždy bylo nutné kvali kované vedení. Praktikanti se nám vždy „alespoň zaplatili“, ve dvou případech z pěti šlo jejich pobyt označit za jedno- značně přínosný,“ uvádí Vlčínský. Výjimkou není ani to, že pokud se rmě pracov- ník osvědčí na tolik, že mu nabídne pevné pracovní místo, stává se ze stáže, která může trvat od 6 týdnů do roku a půl, trvalý pracovní úvazek. Dobrou zkušenost má s přijímáním zahranič- ních pracovníků také Jan Ša a ze společnosti Atol- lon, která navrhuje a poskytuje řešení pro automa- tizaci kanceláří: „Jelikož se naše společnost snaží o hlubší internacionalizaci, přišla nám nabídka vhod a neváhali jsme na zkoušku pozvat prvního praktikanta. Stal se jím programátor z Brazílie, po- mohl vnést do společnosti cizí prvek, což pozitivně motivuje relativně mladý tým pracovníků.“ KDE JE HLEDAT? Jak společnost CAD Programy, tak společnost Atollon využila při hledání zahraničních pracov- níků služeb organizace AIESEC. Jejich zkušenosti dokládá také zástupce společnosti Abstract s.r.o, která se podílela na vzniku portálů Finance.cz, Bydleni.cz a Divadlo.cz: „AIESEC předčí ve výsled- cích a efektivitě externí personální agentury, které naše společnost používala. Uvažujeme o využití společnosti při dalších projektech naší společnosti.“ Na rozdíl od personálních agentur zajišťuje AIESEC praktikantům víza, pracovní povolení, ubytování, další vzdělávací aktivity, ale také asis- tenci v průběhu celé praxe. Konkrétní požadavky na praktikanta si rma volí sama, zástupce AIESEC pak v databázi studentů a absolventů vyhledává vhodné adepty. Díky této exibilitě a možnosti individualizace přístupu ke každé společnosti jsou služby AIESEC vhodné nejenom pro velké společnosti, ale i malé a střední podniky, a to ve všech oborech činnos- ti, které si lze jen představit. „AIESEC pro mne znamená dnes nejdostupnější způsob, jak získat praktikanta ze zahraničí,“ dokládá Vlčínský z CAD Programy. (pr)

KVĚTEN 2011 STRANA 15 SERVIS INZERCE VpříštímčísleMoravskéhohospodářstvísedočtete: )) Fukušima a bezpečnost jaderných elektráren v Evropě )) Budoucnost fotovoltaických elektráren v České republice )) Evropská a státní podpora v energetickém sektroru )) Logistika a logistické procesy )) Integrované dopravní systémy a městská hromadná doprava )) Rozvoj turistiky na Moravě. Tipy na dovolenou Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Červnové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 8. června 2011. Agrotec – 11 Asseco Solutions – 7 Audi – 10 Avar-Yacht – 14 BMW – 10 Dopravní podnik města Brna – 7 Brněnské vodárny a kanalizace – 4 BVV – 10 Česká exportní banka – 7 Česká spořitelna – 7 Český hydrometeorologický ústav – 6 Ferrari – 10 GfK Czech – 7 Hewlett-Packard – 7 Honda – 10 Hyundai – 10 Chevrolet – 10 ITS Ostrava – 11 Iveco – 10 Kia Motors – 10 Komerční banka – 9, 14 Lancia – 10 Mercedes-Benz – 10 Moravia IT – 11 Moravská vodárenská – 4 NETPROSYS – 12 Opel – 10 Severomoravské vodovody a kanalizace – 4 Solaris – 10 ŠkodaAuto – 1 Toyota – 10 Vodárenská akciová společnost – 4 Vodovody a kanalizace Břeclav – 4 Vodovody a kanalizace Hodonín – 4 Vodovody a kanalizaceVyškov – 4 Volkswagen – 10 VOP-026 Šternberk – 5 VUT v Brně – 5 ZONER Software – 11 Železárny a drátovny Bohumín – 4 AgPOL s. r. o. – 6 AGROTEC a. s. – 11 AIESEC in the Czech Republic – 15 Allowance s. r. o. – 9 Česká pojišťovna a. s. – 5 EKO-KOM, a. s. – 16 ENVICONS s. r. o. – 5 Komerční banka, a. s. – 3 MT Legal s. r. o., advokátní kancelář – 7 OREA HotelVoroněž I**** – 12 RWE Distribuční služby, s. r. o. – 13 Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a. s. – 7 Triada, spol. s r. o. – 15 van Gansewinkel, a. s. – 7 Veletrhy Brno, a. s. – 8, 11 VH atelier, spol. s. r. o. – 5 Výrobní a opravárenský podnik Dolní Bousov, spol. s r. o. – 5 REJSTŘÍK FIREM SEZNAM INZERENTŮ UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 27. 5. 2011 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz • www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz ASISTENTKA: Věra Dačevová, tel: 542 425 210, gsm: 774 262 488, e-mail: v.dacevova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Ing. Roman Müller, gsm: 774 112 671, e-mail: r.muller@magnusregio.cz redaktoři: Mgr. Hana Nečasová, e-mail: h.necasova@magnusregio.cz Ing. Mojmír Žáček, e-mail: m.zacek@magnusregio.cz foto:Tomáš Škoda PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: n.parmova@magnusregio.cz OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: m.syslova@magnusregio.cz obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail: s.sediva@magnusregio.cz MARKETING: Mgr. Pavla Rozkošná, tel: 542 425 231, gsm: 725 893 273, e-mail: p.rozkosna@magnusregio.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s.,Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 )) ISSS v číslech  Na konferenci se zaregistrovalo přes 2 300 hostů  Návštěvníci mohli zhlédnout přes dvě stovky přednášek a prezentací  Ve výstavní části se představilo více než 110 dodavatelů technologií a služeb Další vývoj e-Governmentu PŘEDSTAVITELÉ VLÁDY, IT ODBORNÍCI, STAROSTOVÉ A DALŠÍ ZÁSTUPCI STÁTNÍ SPRÁVY SE SEŠLI 4. A 5. DUBNA 2011 V HRADCI KRÁLOVÉ JIŽ NA ČTRNÁCTÉM ROČNÍKU KONFERENCE INTERNET VE STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ. Roman Müller Hradec Králové – Již po čtrnácté se v Hradci Králové konala konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS). Program konference se jako ob- vykle věnoval prakticky všem aktuálním tématům a problémům dalšího rozvoje e-Governmentu. Účastníci hovořili o tom, jak s ome- zenými prostředky zajistit další plynulý rozvoj, diskutovalo se o nalizaci systé- mu základních registrů či pokračování stávajících infrastrukturních projektů e-Governmentu. Z dalších témat můžeme zmínit ob- last bezpečnosti, digitalizace a archivace, správy a ochrany identit, komunikační infrastruktury veřejné správy či geoinfor- mační politiky státu. V programu nechyběly ani tradiční samostatné odborné bloky s ucelenými okruhy témat věnovanými například elek- tronizaci zdravotnictví (eHealth) nebo tu- ristickému ruchu (eTurismus). Největší zájem ze strany návštěvníků byl tradičně o slavnostní zahájení ve Vel- kém sále kongresového centra Aldis, kde vystoupil premiér České republiky Petr Nečas a řada dalších klíčových osobností české politické scény. Všichni účastníci se shodli, že elek- tronizace veřejné správy je nutností, a to i přesto, že státní nance nejsou v nejlepší kondici. Petr Nečas přislíbil, že na efek- tivní řešení se nanční prostředky zcela určitě najdou. Ministerstvo vnitra má řadu ambiciózních plánů i nové vize, ale musí se připravit tak, aby korespondo- valy se současnou ekonomickou situací a možnostmi v resortu, který byl tento rok negativně ovlivněn škrtem ve výši 8,3 miliardy korun. SMYSLUPLNÉ PROJEKTY MAJÍ ZELENOU „Realizace i následný provoz všech projektů musí být ekonomicky reálný, nemůžeme si dovolit drahé a zbytečné hračky, proto musí být smyslem projektu účelnost a užitečnost,“ uvedl Radek John, toho času ministr vnitra. Ministerstvo vnitra musí nejen dokon- čit některé projekty, které byly odstartová- ny v minulosti, ale i dále rozvíjet stávající projekty (např. zvyšovat komfort služeb datových schránek a CzechPOINTů). „Tvrdě pracujeme na realizaci no- vých projektů například elektronických voleb či eSbírky. Společným jmenova- telem všech připravovaných novinek jsou jednoduchost, úspora času, pře- hlednost a pohodlná dostupnost služby. Aktivně se věnujeme především plánům na evropské úrovni, neboť naše současné kroky a jejich adaptace na vize evrop- ské komise v oblasti digitální agendy nás ovlivní na dlouhou dobu dopředu,“ uza- vírá Radek John. www.moravskehospodarstvi.czwww.moravskehospodarstvi.czwww.moravskehospodarstvi.czZajímavé rozhovory! Čtěte na našem webu Zahraniční pracovníci přinášejí na pracoviště nové nápady, znalosti i osvěžení atmosféry AIESEC – Globalizace s sebou přináší velké vý- hody i nevýhody. V globalizovaném světě je Česká republika malou zemí, která jen těžko konkuru- je zahraničním hráčům. Na druhou stranu právě díky globalizaci dnes můžeme využívat technologie a postupy z celého světa, zaměstnávat cizince a díky tomu si vytvořit konkurenční výhodu na trhu. Ve srovnání s jinými státy ale pořád české podniky, a to především ty malé a střední, možnosti zaměst- návat zahraniční pracovníky nevyužívají na plno. „Srovnáme-li malé a střední podniky s těmi opravdu velkými a nadnárodními, jsou to právě vel- ké společnosti, které častěji přijímají do svých řad zahraniční zaměstnance,“ uvádí Michaela Sched- lingová, prezidentka organizace AIESEC Česká republika, která zprostředkovává českým rmám možnost přijmout zahraniční studenty a absolventy univerzit jako své zaměstnance. Podle Schedlingové přitom malé a střední pod- niky, které se rozhodnou zaměstnat pracovníka přes AIESEC, nelitují. To dokládá i zkušenost Ing. Jana Vlčínského ze společnosti CAD Programy: „Pří- nosem je bezpochyby kulturní osvěžení remního prostředí, motivace pracovníků k praktickému uží- vání angličtiny a podnět k novému pohledu na naši práci z jiného úhlu.“ UPLATNĚNÍ ZAHRANIČNÍCH PRACOVNÍKŮ A jaké pozice jsou vhodné pro zahraniční pra- covníky? „Uplatnili se nejvíce v pozici asistenčních prací (ověřování nových technologií, dohledávání konkrétních řešení, programování dílčích úkolů, testování). Vždy bylo nutné kvali kované vedení. Praktikanti se nám vždy „alespoň zaplatili“, ve dvou případech z pěti šlo jejich pobyt označit za jedno- značně přínosný,“ uvádí Vlčínský. Výjimkou není ani to, že pokud se rmě pracov- ník osvědčí na tolik, že mu nabídne pevné pracovní místo, stává se ze stáže, která může trvat od 6 týdnů do roku a půl, trvalý pracovní úvazek. Dobrou zkušenost má s přijímáním zahranič- ních pracovníků také Jan Ša a ze společnosti Atol- lon, která navrhuje a poskytuje řešení pro automa- tizaci kanceláří: „Jelikož se naše společnost snaží o hlubší internacionalizaci, přišla nám nabídka vhod a neváhali jsme na zkoušku pozvat prvního praktikanta. Stal se jím programátor z Brazílie, po- mohl vnést do společnosti cizí prvek, což pozitivně motivuje relativně mladý tým pracovníků.“ KDE JE HLEDAT? Jak společnost CAD Programy, tak společnost Atollon využila při hledání zahraničních pracov- níků služeb organizace AIESEC. Jejich zkušenosti dokládá také zástupce společnosti Abstract s.r.o, která se podílela na vzniku portálů Finance.cz, Bydleni.cz a Divadlo.cz: „AIESEC předčí ve výsled- cích a efektivitě externí personální agentury, které naše společnost používala. Uvažujeme o využití společnosti při dalších projektech naší společnosti.“ Na rozdíl od personálních agentur zajišťuje AIESEC praktikantům víza, pracovní povolení, ubytování, další vzdělávací aktivity, ale také asis- tenci v průběhu celé praxe. Konkrétní požadavky na praktikanta si rma volí sama, zástupce AIESEC pak v databázi studentů a absolventů vyhledává vhodné adepty. Díky této exibilitě a možnosti individualizace přístupu ke každé společnosti jsou služby AIESEC vhodné nejenom pro velké společnosti, ale i malé a střední podniky, a to ve všech oborech činnos- ti, které si lze jen představit. „AIESEC pro mne znamená dnes nejdostupnější způsob, jak získat praktikanta ze zahraničí,“ dokládá Vlčínský z CAD Programy. (pr)

STRANA 16 KVĚTEN 2011 INZERCE Jak a kdo se může hlásit Soutěž je určena pro sbory a jednotky sborů dobrovolných hasičů. Stačí, když vyplní přihlašovací formulář na webových stránkách Moravského hospodářství www.moravskehospodarstvi.cz. Jaké jsou soutěžní kategorie Soutěžit se bude ve třech kategoriích: I.Nejlepší jednotka sboru dobrovolných hasičů obce II.Nejlepší sbor dobrovolných hasičů III.Hrdina roku – kategorie pro jednotlivce z řad sborů a jednotek Kde a kdy se soutěží Soutěž je určena pro sbory a jednotky Sborů dobrovolných hasičů působící na území Moravy, která je rozdělena na dvě soutěžní oblasti – oblast Sever (okres Karviná, Ostrava, Opava, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Bruntál, Jeseník, Šumperk, Olomouc, Přerov, Vsetín) a oblast Jih (okres Prostějov, Kroměříž, Zlín, Uherské Hradiště, Blansko, Vyškov, Brno, Hodonín, Břeclav, Znojmo, Třebíč, Jihlava a Žďár nad Sázavou). Všechny přihlášené zásahy, akce nebo činy musí spadat do období od 1. 7. 2010 do 31. 6. 2011. Zásahy, akce a činy, které proběhly mimo toto soutěžní období, budou ze soutěže vyřazeny. Kritéria, průběh soutěže a další informace najdete na www.moravskehospodarstvi.cz HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR GEN ERÁLNÍ PARTNER SOUTĚŽ PROBÍ HÁ VE SPOL UPRÁCI ORGAN I ZÁTO R MED IÁLNÍ PARTNER PARTNER FO TO SO U TĚŽE Doprovodná FOTOSOUTĚŽ PRO VEŘEJNOST „Já, hasič“ Každý z vás, kdo zachytil záběry ze zásahu hasičů při požáru, povodních či při havárii, nafotil hasičské soutěže, cvičení či hasičské plesy nebo je v každodenním kontaktu při práci a životě s hasiči, se může přihlásit do fotousetěže „Já, hasič“. Soutěž je určena pro amatérské i profesionální fotografy. Zašlete tři snímky tematicky související se životem a prací dobrovolných nebo profesionálních hasičů a můžete získat voucher na odběr zboží značky NIKON v hodnotě 10 000 korun. Soutěž začala 1. března a své snímky můžete zasílat až do 20. července 2011. Registrace, pravidla a bližší informace naleznete na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz Ceny pro vítěze v celkové hodnotě 420 000Kč věnují Jihomoravská plynárenská, a.s., a Severomoravská plynárenská, a.s., generální partneři soutěže. VÍCE NEŽ 400 000 KORUN SI MEZI SEBOU ROZDĚLÍ VÍTĚZOVÉ RWE SOUTĚŽE DOBROVOLNÍ HASIČI ROKU 2011 RWE soutěž o 400 000Kč PRO SBORY A JEDNOTKY SBORŮ DOBROVOLNÝCH HASIČŮ Soutěže probíhají od 1. března a hlásit se můžete až do 20. července 2011 prostřednictvím formulářů na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz DOPROVODNÁ fotosoutěž pro veřejnost Do soutěže se může zapojit každý. Čtenáři ve veřejném hlasování určí, kdo bude absolutní vítěz. Fotogra e nalistů budou začátkem příštího roku vystaveny v galerii Plamínek na Radlase v Brně. Luboš Janota Michal Petřík Dana Mlčuchová www.ekokom.cz V roce 2010 bylo v systému EKO-KOM vytříděno 603 144tun odpadů. Systém EKO-KOM zajistil využití a recyklaci pro 73%obalů prodaných v ČR. EKOKOM ruka inz 268x185.indd 1 5.5.11 11:37:42