MH listopad 2012



http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

m ě s í č n í k p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r á v u  l i s t o p a d 2 0 1 2 www.moravskehospodarstvi.cz Sledujeme kraje: Vysočina  |  Jihomoravský  Olomoucký  |  Zlínský  Moravskoslezský  více na www.moravskehospodarstvi.cz Krajské volby: Nejsilnější Čssd, druzí komunisté Oranžová Morava i většina re- publiky. Tak vypadají výsledky letošních krajských voleb. ČSSD nedosáhla na první místo jen ve čtyřech z třinácti krajů. Dru- hou nejsilnější stranou voleb se stali komunisté. Levice domino- vala i volbám senátním. Více na straně 13 Velké příležitosti i rizika ukrajinského trhu Bývalá obilnice Sovětského svazu, dnes rozvíjející se a atraktivní zahraniční trh. Se svými bezmála padesáti miliony obyvatel před- stavuje Ukrajina lákavé odbytiště pro české firmy. Ty tam vyváží stále více, vzájemný obchod se za posledních dvacet let zdeseti- násobil. Více na straně 14 pasivní dům pro seniory i školicí středisko Zatím jich na Moravě stojí jen několik, veřejných pasivních bu- dov ale přibývá. Administrativní budova v Ostravě, školicí středis- ko v Hostětíně, brněnský projekt Otevřená zahrada nebo dům pro seniory v Modřicích – nechte se inspirovat. Více na straně 4 2kde mají energetické úspory smysl? 6Základní registry: Zlepšení má přijít do konce roku 9rozhovor s náměstkem ministra vnitra Ondřejem Veselským zájemcům o  zateplování nava- zující program, však zatím není možné přesně předpovědět. Podle mluvčího ministerstva životního prostředí Matyáše Vitíka ale pů- jde na nástupnický program více, než šlo na Zelenou úsporám. „Žádosti o  dotace začneme přijímat v  druhé polovině roku 2013. Program bude financován z  prodeje emisních povolenek. Vzhledem k  tomu, že se povo- lenky budou dražit, nelze jejich cenu dopředu odhadnout,“ vy- světlil Vitík. Cena povolenek na  trhu se mění, ale ve hře je odhadem 50 až 110 miliard. Polovina peněz, které z prodeje povolenek Česká republika získá, půjde na  zlep- šení oblasti životního prostředí. V rámci těchto opatření půjdou od roku 2013 do roku 2020 z cel- kové částky určené na zkvalitně- ní životního prostředí přibližně dvě třetiny financí na energetické úspory u konečných spotřebitelů, a to stejným dílem na domácnosti a veřejné budovy. Pokračování na straně 2 peněZ na energetické úspory bude napřesrok více než doposud. alespoň podle úředníků Z ministerstva životního prostředí. ti Za několik málo týdnů představí dotační program, který naváže na oblíbenou Zelenou úsporám. Jan pacas Zelená úsporám se blíží do cí- lové rovinky. Z  necelých jedna- dvaceti miliard korun, které byly v programu k dispozici, vyčerpali žadatelé už přes osmnáct mili- ard. Zbývá tedy proplatit necelé tři miliardy. Kolik peněz nabídne Festival světla a domy plné příběhů stožáry veřejného osvětlení jsou přestárlé, korodují a padají VZÁŘÍ – festival světla a videomappingu v Olomouci – letos přinesl devět videomappingových projekcí. Na olomouckém Horním náměstí je sledovalo kolem dvanácti tisíc lidí, kteří ocenili projekce týmů z Holandska i zemí Visegrádu – Maďarska, Slovenska i České republiky. Mezinárodní soutěžní přehlídka určená pro evropské světelné designery proměnila fasády olomouckým domů v jeviště, bohatý doprovodný program nabídl nejrůznější formy světla pro odbornou i širokou veřejnost. FOTO: Matěj Slezák V Brně stojí přibližně třiatřicet tisíc stožárů veřejného osvětlení a průměrně jsou přes pětatřicet let staré.Technické služby za tento rok zrekonstruovaly čtyři sta, necelou polovinu, než je ve skutečnosti potřeba k zásadnímu zlepšení stavu. Ostatní moravská města řeší stejný problém. Zkorodované sloupy dokonce nekontrolovatelně padají. Na jejich obnovu ale nejsou v městských rozpočtech peníze. „Měli bychom v nejbližší době vyměnit dvaadvacet tisíc stožárů. Splácíme Rekonstruujeme stožáry postupně ve všech ulicích. Na výměnu všech ale nemáme peníze,“ popsal situaci v Olomouci Nakládal. Připustil, že několikrát zkorodovaný sloup spadl. „Do stožáru bohužel nevidíme. Když během kontrol zjistíme, že některý uhnívá, uřízneme ho,“ nastínil Nakládal. Dodal, že v Olomouci je dvanáct tisíc stožárů veřejného osvětlení. Rekonstrukci potřebují sloupy i v Ostravě. „V rámci údržby zkorodované stožáry sneseme, letos jsme vyměnili asi čtyřicet kusů. Mají v průměru přes třicet let,“ sdělila Petra Zatloukalová z oddělení správy veřejného osvětlení ostravských komunikací. Pokračování na straně 10 ale půlmiliardový účet za úsporná opatření veřejného osvětlení,“ uvedl generální ředitel společnosti Technické sítě Brno Jaromír Machálek. Rekonstrukci až šesti set stožárů ročně si tak můžou dovolit až v roce 2017. Magistrát nyní hledá finanční rezervu, ve hře jsou i dotace. Špatný stav stožárů řeší také v Olomouci. Přes třicet let staré sloupy mají podle vedoucího provozovny veřejné osvětlení olomouckých technických služeb Jiřího Nakládala po životnosti. „Pravidelně je kontrolujeme hlavně na hlavních silnicích, zkorodované vyměňujeme. Na Zelenou úsporám 2 půjde více peněz obce nemohou omezovat hazard, kvůli nařízení ministerstva Obce chtějí bojovat proti hazar- du, v cestě jim ale paradoxně stojí ministerstvo financí. To je vybízí, aby proti zvyšujícímu počtu auto- matů zakročily. Ministerstvo při- tom vyhlásilo tříletou ochrannou lhůtu, během které mohou být v provozu všechna hrací zařízení, která v minulosti povolilo. Více na straně 8

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 22 inzerce  vyhledávání produktovodů uložených pod i nad povrchem  diagnostika, detekce poruch a tepelných ztrát u budov  pro archeology i správce vodních toků  využitíDokončení ze strany 1 „Obce tuto variantu, kte- rou nyní rozpracováváme, ví- tají, protože podobné nástroje jim usnadňují shánění financí na  energetické úspory. Čerpat z něho budou moci i soukromí žadatelé,“ říká ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zbývající třetinu pak do- stane ministerstvo průmyslu a  obchodu. „V  rámci resortu ministerstva budou prostředky z  prodeje emisních povolenek směřovat především do  oblasti energetických úspor v průmyslu a teplárenství,“ vyjádřil se Tomáš Paták z odboru komunikace mi- nisterstva průmyslu a obchodu. Rozdělení peněz však kritizu- jí lidé z iniciativy Šance pro bu- dovy, která sdružuje na 180 firem z oblasti energeticky úsporného stavebnictví. Příspěvky na pro- gramy typu Zelená úsporám sice schvalují, ale na zateplování budov by podle nich mohly být efektivně využity veškeré zis- ky z  prodeje povolenek. Podle analýzy, kterou pro iniciativu vypracoval tým známého eko- noma a člena NERV Miroslava Zámečníka, se totiž státu nový program na podporu energetic- ky úsporných domů a renovací mnohonásobně vyplatí.  Konkurenční programy „Absorpční kapacita progra- mu typu Zelená úsporám činí 10 až 12 miliard ročně. Pokud bude vložena do  podpory úsporných budov pouze část výnosů z povo- lenek, je nutné předpokládanou kapacitu sektoru doplnit z  Ev- ropských fondů. Takto nastave- ný program pak může zaměstnat zhruba 30 tisíc lidí rovnoměrně napříč celou republikou a  zna- menal by výrazný stimul zatím stále klesajícímu stavebnímu sek- toru a  tím i  české ekonomice,“ řekl koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub. Podle ředitele Teplárenského sdružení Martina Hájka se ale dražby emisních povolenek od- razí na cenách tepla a je tak jen fér, že část peněz budě zpětně investována do tepelných rozvo- dů. „Kde ty peníze z povolenek vznikají? V  teplárnách, které si je musí kupovat. Takže to celé zaplatí lidé, kteří jsou napojeni na centrální teplo,“ postěžoval si Hájek a  dodal, že ekonomické dopady investic do  teplárenství jsou ještě lepší než u  zateplo- vání. Navíc podle něj v Česku vzni- kají dva konkurenční programy na  zateplování, které si budou zájemce o  dotace přetahovat. Druhý program chystá minis- terstvo pro místní rozvoj a plá- nuje jej financovat z Evropských fondů. „Připravujeme úvěrový pro- gram, tzv. Panel 2013 plus. Ten je na  základě deklarované spo- lupráce ministerstva pro místní rozvoj a  ministerstva životního prostředí rozšířen o  prvky pro zateplení a snižování energetic- ké náročnosti,“ potvrdil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Marek Ženkl. Kde z domu uniká teplo nebo kudy vede pod zemí potrubí, umí odhalit termovize. Používá se při ní speciální kamera, která zaznamenává rozdíly v  teplotách na povrchu sledovaných objektů. Vznikne tak termograf, tedy jaký- si snímek, na kterém jsou teplejší a chladnější místa označena růz- nými barvami. „Principů termovize se využí- vá hlavně pro sledování projevů teplotních kontrastů,“ řekl Michal Sýkora, sales manager společnosti GEODiS, která službu termovize poskytuje. Podle něj mají o tech- nologii největší zájem města a tep- lárny. „My jsme termografii dělali například pro města Vsetín, Dvůr Králové nad Labem a pro Havlíč- kobrodskou teplárnu. V zahraničí například ve městě Montbeliárd,“ vyjmenoval Sýkora. Jeden z  největších projektů s  využítím termovize ale odstar- toval v  Hradci Králové. Tamní teplárna si spolu s  hradeckým magistrátem objednala termovizní snímkování u firmy ARGUS GEO SYSTÉM, dceřinné společnosti GEODiSu. Fotilo se ze vzduchu Zelená úsporám? Pomocník i strašák Výborná myšlenka, pokulháVající realizace. tak by se dal shrnout postoj starostů k programu, který by měl obcím pomáhat šetřit. názory na zelenou úsporám se mezi starosty Výrazně liší. Ladislav Koubek „Jsem moc rád, že tento do- tační program existuje a věřím, že se nám s podanými žádost- mi podaří uspět i  tentokrát. Vzhledem k neustále rostoucím cenám energií a  přetrvávající hospodářsko-ekonomické krizi jsou pro nás jakékoliv provozní úspory velmi důležité,“ říká sta- rosta Uherského Brodu Patrik Kunčar. Přesvědčují jej zejména peníze, které město díky progra- mu ušetřilo. „Jenom v  případě městské nemocnice s  poliklinikou činí úspory energií 42 procent, což je v současných cenách více než 1,3 milionu korun ročně. S pro- gramem Zelená úsporám jsem tedy velmi spokojen a nezbývá než doufat, že bude zachován i nadále,“ dodává Kunčar. Podobně je spokojen i  sta- rosta Bojkovic Petr Viceník. „Z  programu jsme zatepli- li základní i  mateřskou školu. V blízké době nás čeká výměna otopného systému v  základní škole a  domě s  pečovatelskou službou. i  tam čekáme na  vy- psání smysluplné dotace,“ vy- světluje. Zelená úsporám ale při- náší starostům i  určité potíže. „Co k  tomu říct,“ komentuje program se zjevnými rozpaky starosta Osové Bítýšky Josef Mach. „Jako obce se nás týká Zele- ná úsporám pro veřejné budovy. Žádost jsme podali v  červenci 2010 a  zatím pořád nemáme vyjádření. Nicméně stále dou- fáme. Vypadá to, že ke  konci roku bychom mohli něco do- stat. Administrace je však velmi zdlouhavá,“ dodává Mach.  Nedokončené projekty Osová Bítýška přitom není výjimkou. Potíže s programem potvrzují i  velká města jako například Zlín. „Město v  sou- časnosti nerealizuje žádnou akci v  rámci programu Zelená úsporám. V minulosti, ve dvou případech, se nepodařilo roz- pracované projekty v  rámci programu Zelená úsporám do- táhnout do  úspěšného konce,“ varuje před optimismem primá- tor Miroslav Adámek. Program Zelená úsporám tak jako tak neumožňuje podávání nových žádostí. Pozastavení pří- jmu žádostí se týká všech oblas- tí podpory z programu Zelená úsporám a současně všech typů žadatelů. Ministerstvo životního pro- středí ale připravuje nový pro- gram, který by měl být více za- cílený právě na města a obce. Zda bude nový program opravdu otevřen a  zda bude flexibilnější, než byla Zelená úsporám, může ukázat už příští rok. na zelenou úsporám 2 půjde více peněz termovize odhalí úniky tepla i zasypané šachty a  vznikla tak teplotní mapa, po- mocí které mohli zaměstnanci tep- lárny odhalit, kudy vedou staré teplovody nebo zasypané kontrol- ní šachty. „Termomapu jsme vy- užili i ke globální diagnostice stavu teplovodních sítí a při první etapě snímkování jsme díky zvýšenému úniku tepla odhalili i hrozící havá- rii,“ prozradil investiční náměstek Tepelného hospodářství Hradec Králové (THHK) Petr Juránek. Hradeckou teplotní mapu si ale mohou prohlédnout na we- bových stránkách i občané a po- dívat se, jestli jim přes střechu neuniká z  domu příliš mnoho tepla. „Od  zveřejnění prvních map jsme s občany řešili několik desítek dotazů ohledně stavební termiky na domech a majitelům některých objektů tak pomohli identifikovat místa úniků tepla. Tato služba je přidanou hodno- tou projektu pro občany města, který primárně zjišťuje závady a diagnostikuje globální stav tep- lovodů,“ vysvětlil ředitel THHK Jiří Seidler. A  o  mapu je zájem. Vidělo ji už několik tisíc lidí. Hradecký projekt je v tuzem- sku svým rozsahem ojedinělý. Ter- movize se ale používá i na Moravě. Místo z letadla nebo z balónu se však kamerou fotí z  auta nebo z  ruky. „Termovizní snímkování využíváme dlouhodobě, a to hlav- ně u objektů ve vlastnictví města. Hodí se při rekonstrukcích a pro kontrolu zateplovacích prací,“ řek- la ostravská mluvčí Andrea Voj- kovská. Kameru zaznamenávající teplo používají i v brněnských tep- lárnách. Dokonce si pořídili vlast- ní. „Monitorujeme s  její pomocí potrubí a  tepelné úniky,“ dodala mluvčí Tepláren Brno Michaela Gáliková. (jp) e n e r g e t i c k é ú s p o r y GEODIS – NEJVĚTŠÍ DODAVATEL SLUŽEB V OBLASTI GEOINFORMACÍ VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ PODROBNÁ PASPORTIZACE JAKO NÁSTROJ PRO EFEKTIVNÍ SPRÁVU MAJETKU PASPORTIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ KOMPLETNÍ INVENTARIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ + určení polohy jednotlivých světelných zdrojů + zpracování do mapové aplikace nebo technické mapy + přehledné a aktuální informace o vašem majetku + analýzy stávající dokumentace + digitalizace dat + aktualizace fotodokumentace DALŠÍ ŘEŠENÍ: PIXOVIEW® MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ, PLOCH A VÝŠEK NA OBJEKTECH + šikmé snímkování + vysoké rozlišení (od 5 cm/pixel) + fasády, napojení vchodů na okolní infrastrukturu + zřetelnější vlastnické vztahy + pohledy do vnitrobloků + propojení s GIS ORTOCITY ČR ORTOFOTOMAPA MĚST S VYSOKÝM ROZLIŠENÍM + rozlišení od 3 cm/pixel + vyhodnocení zdravotního stavu zeleně + mapování, měření, analýzy LETECKÁ TERMOGRAFIE + vyhodnocení úniků tepla ze střech budov + identifikace porušení izolací z produktovodů + kontrola realizovaných akcí na úsporu vytápění + proškolení vašich lidí na vyhodnocování termografických snímků Pro více informací kontaktujte našeho obchodního manažera: MICHAL SÝKORA M +420 724 013 047 · T +420 538 702 326 · michal.sykora@geodis.cz Geodis · Lazaretní 11a · 615 00 Brno · Česká republika · www.geodis.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 2 3ú s p o r y e n e r g i í inzerce Energetické úspory mají smysl, shodují se starostové Rostoucí ceny eneRgií, nové technologie, dotační pRogRamy. to všechno ovlivňuje přístup měst a obcí k úsporám energií. situace je však pRo běžného staRostu často nepřehledná a není snadné se oRientovat v množství nabídek. ladislav koubek Naprostá většina starostů je přesvědčena o  tom, že hledání úspor smysl má. „Samozřejmě, především z dlouhodobějšího hle- diska. Z  hodnocení již zrealizo- vaných projektů zřetelně vyplývá, že výhody jednoznačně převažují nad nevýhodami,“ řekl Moravské- mu hospodářství primátor Brna Roman Onderka. Jedinou nevýhodou je podle něj snad jen okamžitá finanční náročnost. „Ovšem tu kompenzu- je dlouhodobá návratnost vyna- ložených finančních prostředků. Jako příklad uvedu zateplování školních budov. Kromě finanční úspory ze snížení nákladů na vytá- Jaké máte zkušenosti s energetickými úsporami? Patrik Kunčar starosta Uherského Brodu Jedním slovem bohaté.V minulých letech se nám podařilo realizovat energeticky úsporná opatření na dvanácti budovách - školy, školky, městská nemocnice s poliklinikou, sportovní hala, dům kultury. Dále se nám z programu Zelená úsporám podařilo zateplit jeden bytový dům a letos jsme podali další tři žádosti na celkem čtyři městské budovy. Roman Onderka primátor Brna Brno se vždy aktivně zajímalo o všechna opatření vedoucí k energetickým úsporám.V Brně má dlouhou tradici kombinovaná výroba elektrické energie a tepla, kterou již od roku 1930 zajišťuje brněnská teplárna. Z důvodu dosažení úspor energie jsme přistoupili v roce 2010 k zahájení postupné rekonstrukce rozvodných tepelných sítí v historickém jádru města a přebudování parní sítě na horkovodní. Zároveň nyní město Brno, jako centrální zadavatel, připravuje veřejnou zakázku na dodávky elektrické energie a zemního plynu na období jednoho roku pro vybrané objekty města Brna, jeho městských částí, příspěvkových organizací. Další úspory přináší také možnost spolufinancovat zateplování školských zařízení z Operačního programu Životní prostředí. Petr Viceník starosta Bojkovic Energetické úspory jsme v Bojkovicích realizovali formou redukce odběrných míst, snížením jističů a zejména přechodem na jiného dodavatele. Co nás trápí nejvíce, je stav veřejného osvětlení, jehož oprava by generovala úsporu v řádu třiceti čtyřiceti procent z položky veřejného osvětlení. Vlastimil Gabrhel starosta Znojma Již v roce 2004 byla zpracována energetická koncepce města Znojma. Město tím nakročilo k praktikování zásad energetického managementu se systematickým shromažďováním dat a cíleným využíváním výsledků k docílení úspor v energetickém hospodářství města, příspěvkových organizací a Znojemské tepelné společnosti.Vedení města nechalo zpracovat energetické audity objektů škol ve vlastnictví města a dalších budov s návrhem opatření k úsporám energií. K drastickému útlumu aktivit došlo v tomto směru během roku 2006 a 2007. Nyní uvažujeme o obnovení energetického managementu i systém PREMMI, což je „Program Energetického Monitoringu a Managementu po Internetu“. Daniel Žídek náměstek primátora Opavy V současnosti zpracováváme materiál, který posuzuje vhodnost realizace energeticky úsporných opatření na 12 vybraných objektech v majetku Opavy s použitím metody EPC.Tato metoda přináší snížení spotřeby energie objektu a projeví se v úsporách provozních nákladů použitých na splacení původní investice. Dále se snažíme zateplovat budovy ve vlastnictví města a i za přispění finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie. Tímto způsobem se tak městu daří zateplit, resp. snížit energetickou náročnost především objektů školských zařízení. Obecně lze však říci, že o prvních výsledcích energetického managementu budeme moci hovořit v příštím roce. (lk) energetické úspory v památkově chráněných budovách? pění patří mezi další výhody také prodloužení životnosti budovy, snížení nákladů na údržbu, zlep- šení tepelně-technických vlastnos- tí obvodových konstrukcí a další. V neposlední řadě nelze opome- nout, že zlepšení vzhledu budovy přispívá také k celkové pobytové pohodě,“ pokračuje Onderka. „ Centrální nákupy energií Některá města mají dokonce svoje energetické koncepce. Patří Zatímco panelák ze 70. let za- teplíte snadno, secesní radnici asi těžko. A  jednoduché nejsou ani takové kroky jako výměna oken nebo instalace úsporného osvět- lení. Památkově chráněné budovy často přináší při hledání energe- tických úspor velké komplikace. „ Památkáři mají vždy přednost Střetů mezi památkáři a  za- stánci úspor bychom tak napo- čítali dost. Národní památkový ústav vyjádřil znepokojení už při vyhlášení programu Zelená úspo- rám v roce 2009. Nelíbilo se mu, že podmínky předmětného pro- gramu nezohledňují specifika péče o architektonické dědictví. „Shodujeme se v  názoru, že snižování energetické náročnosti staveb a zájem na ochraně archi- tektonického dědictví lze alespoň v některých případech skloubit. To však vyžaduje, aby pro specifickou oblast architektonického dědictví byly podmínky ‚ušity na míru‘. Ne- měly by být podporovány úpravy, které jsou ze své podstaty konflikt- ní, a podpořena by naopak měla být ta opatření, kterými lze do- sáhnout energetických úspor bez ohrožení kulturních hodnot,“ píše se ve společném prohlášení, které vydaly Česká komora architektů, Národní památkový ústav a Státní fond životního prostředí. V případě, že jsou energetické úspory v  rozporu s  památkovou k nim například Znojmo. „Ener- getickými úsporami je nutno se zabývat cíleně a  systematicky. Prostředky k dosažení úspor mu- síme volit v  celé komplexnosti a provázanosti, nikoliv jako dílčí neúplná opatření. Ve  chvíli, kdy si investicemi snižujeme náklady na energii, musíme zvážit návrat- nost takové investice. Například návratnost zateplení školy v  Pří- měticích byla vypočítána na 25 let, což by bylo příkladem špatně či nerozvážně vynaložených finanč- ních prostředků,“ říká starosta Znojma Vlastimil Gabrhel. Podob- ně strategicky uvažuje náměstek primátora Opavy Daniel Žídek. ochranou, pak mají památká- ři přednost. „Není žádoucí, aby vlastníci byli motivováni k přípra- vě opatření, která by architektonic- ké dědictví poškozovala a která by u  památkově chráněných staveb následně nemohla být povolena,“ uvádí zmíněné prohlášení.  To vede často k jednoduchému řešení: obce a města památkově chráněné objekty tolik neřeší a nezateplují. Tam, kde se do  podobných projektů pustí, záleží vždy na kon- krétních podmínkách a dobré vůli. „Památkáři chrání své zájmy a my se snažíme realizovat své záměry. Nedochází k  excesům a  vždy se hledá kompromisní řešení tak, aby se zachovalo historické svědectví o činnosti našich předků a snou- bilo se s novými požadavky naší současnosti,“ vysvětluje náměstek opavského primátora Daniel Ží- dek. Komplikace někdy zažívají spí- še soukromí vlastníci. „S památ- káři byla velmi těžká komunikace. Nečekali jsme od nich příliš aktivi- ty, ovšem ve výsledku byl problém je i jen vytáhnout do terénu, aby na místě viděli aktuální stav domu a prezentaci dodavatele, který měl výměnu provádět,“ říká k  tomu David Oplatek z brněnského Spo- lečenství pro dům na Bratislavské ulici. Ať je komunikace s památká- ři v dané lokalitě jakákoli, nesmí vlastník měnit vnější vzhled sta- veb a poškozovat historické kon- strukce. Aby se to podařilo, musí uplatňovat velkou míru inovace a hledat řešení šitá na míru dané budově. (lk) „Systémové řešení problematiky úspor energií v  objektech města je v současné době připravováno zavedením systému energetického managementu,“ říká. Důležité je vytvořit si přehled o tom, které budovy jsou vhodné pro zvažování úspor. Návratnost vložených prostředků je rozdílná. Roli hraje technologie stavby, její stáří, způsob vytápění, ale i  pa- mátkové hledisko. „Vedení měs- ta nechalo zpracovat energetické audity objektů škol ve vlastnictví města a dalších budov s návrhem opatření k úsporám energií,“ říká Gabrhel. Mnoho měst hledá i další způ- soby, jak ušetřit. „Náklady šetří- me jak zateplováním budov, které jsou v našem vlastnictví, tak třeba nakupováním energií prostřednic- tvím e-aukcí,“ říká primátor Zlína Miroslav Adámek. Centrálním nákupem energií mohou obce a  města začít šetřit peníze takřka okamžitě. Například Ostrava s ním začala již před pěti lety. Velmi časté je řešení, kdy jed- no výběrové řízení pro dodávku elektřiny či plynu vypisuje město společně s organizacemi, které zři- zuje. Ostrava dokonce připravila a schválila motivační systém. Ten stanovuje možné odměny pro za- městnance městských organizací podle úspor, kterých dosáhli ná- kupem za  ceny dosažené v  elek- tronických aukcích. Možností jsou i nákupy na ko- moditní burze. „Nákup na komo- ditní burze se ukázal jako velmi efektivní cesta k pořízení energií. Kromě ceny bylo výhodou také to, že veškerá příprava i  nákup samotný, včetně podpisu smluv, představovaly pro účastníky ob- chodování skutečně minimální administrativní zátěž,“  vyjádřil se tajemník radnice v  Uherském Hradišti Josef Botek. „ Úspornější osvětlení Pro mnohé obce je stále více zatěžující financovat veřejné osvět- lení. I zde je však možné ušetřit. „Naše společnost již delší dobu podniká taková opatření, která dlouhodobě drží náklady na měst- ské osvětlení téměř na konstantní hodnotě, i když se navyšuje počet světelných bodů,“ říká jednatel Technických služeb Velká Bíteš Pavel Gaizura. „V  poslední době se dokonce podařilo tyto náklady postupně snižovat, a to i přes neustálý růst vstupních cen za dodané energie. Zásadní jsou přitom výměny za- staralých světelných bodů za nové s použitím úsporných zdrojů,“ po- kračuje Gaizura. Ve  Velké Bíteši tak dosahují úspor i  v  řádu několika desítek procent a investované prostředky navracejí v  krátkém horizontu dvou let. „ anketa hodnocení spotřeby energie v budovách čekají od ledna 2013 velké změny! Od 1. ledna 2013 začíná platit rozsáhlá novela zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Připra- vovaná novela zákona bude mít velký dopad do  výstavby, provo- zování, prodeje i  pronájmu ne- movitostí, kotelen, rozvodů tep- la a  vůbec všech oblastí, kde se spotřebovává energie. Ne všechny novinky novely začínají platit už od začátku roku 2013, ale je určitě nutné vidět dopředu při přípravě projektů a budoucích investic. Většina změn, které zákon za- vádí, se týká snižování energetické náročnosti při spotřebě energie, jinými slovy úspor energie. Cílem je postupnými kroky zavádět vyš- ší energetický standard nových budov. V případě rekonstrukcí se řídí heslem „když už něco děláte, dělejte to dobře“. Nevnucuje tedy rozsah, ale kvalitu rekonstruova- ných částí budov. „ Štítky u budov veřejného sektoru do července 2013 Díky průkazům energetické náročnosti umožní každému zís- kat velmi podrobný přehled o ne- movitosti, kterou provozuje nebo bude provozovat. JAKé NOVINKy SE TýKAJí MěST A OBCí? Nové budovy pouze nízko- energetické a pasivní „ Pokud chystáte stavbu nové školy nebo domova s  pečovatel- skou službou, čekají na Vás velmi přísné podmínky na energetickou náročnost budovy. Stavební povo- lení od  1. ledna 2013 dostanou pouze nízkoenergetické domy. Přísnější požadavky na kvali- tu rekonstrukce „ Stejně tak při rekonstruk- cích dojde k  výrazným změnám. Neexistuje požadavek na  rozsah rekonstrukce, ale na energetickou kvalitu rekonstruovaných prvků. Pokud chcete vyměňovat okna, tak za kvalitní, ale zateplovat nemusíte. Energetický průkaz jako „techničák“ domu „ Průkaz energetické ná- ročnosti, lidově „štítek“, se stane obdobou technického průkazu u  Vašeho auta. Budovy nad 500 m2 podlahové plochy jej musí mít vyvěšen u  vstupu do  budovy již do 1. července! Povinné doložení průkazu při prodeji a pronájmu „ Průkaz bude od 1. 1. 2013 povinnou přílohou kupní či ná- jemní smlouvy k  nemovitosti. Očekává se výrazný dopad a roz- vrstvení cen podle energetické náročnosti prodávaných a prona- jímaných domů a bytů. Kdo bude plnění zákona kon- trolovat? Plnění zákona již nyní kont- roluje Státní energetická inspekce (SEI). V  případě výstavby nebo rekonstrukce budov bude její zá- vazné stanovisko vyžadováno sta- vebním úřadem. Předpokládá se, že se údaje o  spotřebě dostanou na úroveň ocenění nemovitostí – budou tedy vyžadovány např. při žádosti o úvěr z banky či ocenění daně z nemovitosti. Jiří Cihlář Energetický auditor DEA Energetická agentura, s.r.o. www.dea.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 24  snižování energetické náročnosti budov  snižování nákladů na energie související s provozem budov  větší kontrola energetických specialistů  větší přínos a více informací v nástrojích na snižování energetické náročnosti – průkazy, kontroly kotlů a klimatizačních systémů, energetické audity  ochrana tuzemských primárních zdrojů energie  výhody p a s i v n í d o m y inzerce Majitele domů čeká řada nových povinností Od prvního ledna se na do- mech začnou objevovat štítky informující o jejich energetické náročnosti. Opatřit dům takzva- ným energetickým štítkem je to- tiž jedna z  nových povinností, které pro majitele domů zavádí novela zákona o  hospodaření energií. Tu v polovině září schvá- lili poslanci i přes předchozí pre- zidentovo veto. Prezident přitom novelu zařadil k těm nejhorším a svobodné společnosti nejškod- livějším zákonům, o jejichž pod- pis byl kdy požádán. Novela, která zapracovává do  českých zákonů evropskou směrnici z  roku 2010, začne platit od začátku příštího roku. Majitelům domů přitom zavádí řadu povinností. „Novela upra- vuje požadavky na energetickou náročnost budov při výstavbě nebo větší změně budovy, po- vinnosti zajišťování průkazu energetické náročnosti budov i při prodeji nebo pronájmu ne- movitosti. Upravuje pravidla pro kontrolu kotlů a klimatizačních systémů,“ vyjmenoval změny Tomáš Paták z odboru komuni- kace a marketingu ministerstva průmyslu a  obchodu (MPO). Novela také upravuje záležitosti týkající se energetických auditů a pravidla a povinnosti energe- tických specialistů, kteří vydávají zmíněné průkazy, zpracovávají kontroly kotlů a klimatizačních systémů nebo energetické audity. Podle prezidenta Václava Klause jsou však povinnosti, které vlastníkům domů novela ukládá, založeny na  nereálné a  blíže nedefinované termino- logii. „Zákon zavádí také ener- getické audity a posudky, kvůli nimž vzniknou nové funkce energetických specialistů a  tím nová administrativní zátěž uži- vatelů zákona i  státu,“ uvedl Klaus v odůvodnění svého veta a dodal, že hlavním smyslem zá- kona je donutit investory a vlast- níky k výstavbě nových a rekon- strukci starších domů tak, aby měly téměř nulovou spotřebu energie. S  tím ale na  ministerstvu průmyslu a obchodu nesouhlasí. „Novela zákona nezavádí povin- nost zateplování budov. Pouze v případě, když se vlastník budo- vy rozhodne k rekonstrukci, tak by k tomu mělo dojít efektivněj- ším a energeticky i ekonomicky možným způsobem,“ oponoval Dům pro seniory či školicí středisko. Na Moravě vznikají pasivní veřejné budovy ZatíM jich na Moravě stojí jen několik, nízkoenergetické domy MeZi investory ale už teď Získávají na číM dál větší popularitě. Můžou Za to předevšíM neustále se Zvyšující ceny energií. MajitelůM pasivní doMy ušetří až devadesát procent nákladů na vytápění a navíc jsou šetrné k životníMu prostředí. sloužit už Začínají také jako veřejné budovy. veronika vindišová První pasivní dům sloužící jako administrativní budova po- stavila v roce 2011 v Ostravě firma Intoza, která se zabývá zateplová- ním a revitalizací staveb. První dvě patra slouží jako školicí středisko pro prezenta- ci služeb a  výrobků pro výstav- bu energeticky pasivních domů. „Budova má tvar čtyřpodlažní- nám chybět prostory pro vlastní zaměstnance a také místo pro ko- nání seminářů, proto jsme se roz- hodli, že postavíme novou budo- vu,“ uvedla projektová manažerka a poradkyně pro ekologické a pa- sivní stavění Kateřina Fojtů z eko- logického centra Veronica. Stavba je slepená z  různých stavebních materiálů, tři stěny jsou například vyzděné ze starých nepálených ci- hel. K ohřevu vody používají slu- neční kolektory z moštárny.  Desetkrát nižší spotřeba energie „Máme o něco vyšší spotřebu, než bylo vypočítané optimum. Dům totiž využíváme také k re- kreacím a  návštěvníci si čas- to stěžují, že je jim zima. Proto přitápíme na  dvaadvacet stupňů celsia. Spotřebu energie máme až desetkrát nižší než u  klasického domu,“ nastínila Fojtů. Právě projektem v Hoštětíně se inspirovali v Modřících na Brněn- sku, kde staví nové Seniorcentrum. Na pasivní dům za více než šedesát milionů korun přispěl téměř osmi a půl miliony korun Státní fond ži- votního prostředí. Zbytek nákladů zaplatí město z úvěru. „Senioři budou měsíčně platit asi šest tisíc korun,“ informova- la místostarostka Modřic Hana Chybíková. Seniorcentrum bude rozděleno na  několik budov vy- bavených centrální rekuperační jednotkou, slunečními kolektory a  kotli na  peletky s  akumulač- ním zásobníkem. Předpokláda- ný termín dokončení je červenec příštího roku. V  centru nabíd- ne obec pomoc v  podobě praní a žehlení prádla, zajištění nákupů a úklidu. Unikátní projekt, takzva- nou Otevřenou zahradu, buduje od  roku 2007 v  samém centru Brna Nadace Partnerství. Pro vzdělání dětí i  dospělých bude sloužit část zpustlých měšťan- ských zahrad na  severním úpatí Špilberku. „Postavíme hravou zahradu pro vzdělávání, která obklopuje novou pasivní budovu environ- mentálního poradenského centra. Na  stavbu v  hodnotě přes osm- desát milionů korun jsme získali většinu finančních zdrojů z evrop- ských fondů, zbytek jsme zaplatili z vlastních zdrojů,“ řekla Kateřina Urbanová z Nadace Partnerství. Nyní vrcholí poslední úpravy, na  zahradě instalují výtvarníci z Rozverného ateliéru hravé prv- ky s tématem čtyř živlů. Samotná budova má několik unikátních technologií. Podle Urbanové má nejnižší spotřebu primárních energií mezi administrativní- mi stavbami v  České republice. „On-line data z  jejího provozu a spotřeby využijí studenti archi- tektury i  stavebnictví pro svou výuku,“ doplnila Urbanová. vizualizace: Otevřená zahrada Nadace Partnerství Paták z  MPO. Novelu zákona o  hospodaření energií podpo- řila také řada odborníků. Ohra- dili se zejména proti zveličování nákladů na  pořízení energetic- kých štítků. „Tolik diskutované náklady na  pořízení průkazu energetické náročnosti nejen že jsou zbytečně zveličené, ale hlavně ve  srovnání s  platbami za nákup nebo pronájem před- stavují nepatrnou cenu za velmi užitečnou informaci pro ku- pujícího či nájemce,“ vysvětlil Jaroslav Matoušek, ředitel spo- lečnosti SEVEn Energy a před- seda pracovní skupiny Hospo- dářské komory, která se novelou zabývala. Jeho slova potvrdil i výkon- ný ředitel realitní kanceláře RE/MAX Hanuš Němeček. „Průkazy energetické náročnosti poslouží jako důležité informa- ce pro kupující či nájemce. Ti snadno zjistí provozní náklady na  energie v  dané nemovitos- ti. Do současnosti byli kupující odkázáni pouze na  informace od  prodejce a  existovala jen minimální možnost tyto sku- tečnosti ověřit. Mnohdy se tak stalo, že nájemce nebo nový ma- jitel nemovitosti byl po  zaslání vyúčtování za  energie nemile překvapen. To se díky energe- tickým štítkům změní,“ doplnil Němeček. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby budou navíc rozpočty majitelů budov zatíženy pořízením energetic- kého štítku pouze jednorázově a na cenu nájemného by neměly mít vliv. (jp) ho podélného kvádru. Její stav- ba stála dvaatřicet milionů bez daně. Objekt jsme opatřili silným tepelným štítem a minimalizovali prosklené plochy. Otvíraná okna jsou spíše psychologickým prv- kem,“ přiblížil vlastnosti stavby vedoucí obchodního oddělení firmy Intoza Jan Neuwirt. Plášť budovy je navíc navržený tak, že eliminuje veškeré tepelné mosty, které způsobují únik energií. Jejím zdrojem je především sluneční energie, v  zimě doplněná teplo- vodním vytápěním. „Tepelné ztráty také minimali- zujeme větráním s velmi účinnou rekuperací v  nejmodernějších větracích a  rekuperačních jed- notkách,“ doplnil Neuwirt. Roční spotřeba elektrické energie činila sto šestadvacet tisíc korun. Nízkoenergetický dům mají také v Hostětíně na Uherskohra- dišťsku. Ekologické projekty vzni- kají v  obci už od  devadesátých let. Do  obce se tak začali sjíždět zastupitelé z jiných obcí i lidé z vy- sokých škol. Chtěli vidět, jak eko- logické projekty fungují. „Začaly Otazník - první administrativní budova v pasivním standardu v ČR, 1260 m2 užitné plochy DŮLEŽITÉ! Skutečně funkční stavba v pasivním standardu vyžaduje komplexní, profesionální a systémové řešení. Realizaci pasivní stavby svěřte pouze do rukou zkušených profesionálů. PROHLÍDKU NAŠÍVZOROVÉ ADM IN.BUDOVY V OSTRAVĚ OBJEDNÁVEJTENA: +420725210854 intoza@intoza.cz Intoza s.r.o. Varšavská 1583/99, Ostrava - Hulváky Tel: +420 596 100 300 Fax: +420 596 100 330 E-mail: intoza@intoza.cz www.intoza.cz SPECIALISTA NA PASIVNÍ A NÍZKOENERGETICKÉ STAVBY „Stavba Moravskoslezského kraje 2011“ za první administrativní dům v pasivním standardu E.ON Energy Globe Award ČR , 2. místo v kategorii Země za první energeticky pasivní administrativní budovu v ČR Celkové náklady na provoz vytápění chlazení a osvětlení objektu 6 680 Kč měsíčně 5,5 Kč/m2 měsíčně Dokáže tohle vaše budova?

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 2 5 inzerce Programy zadarmo? Stát si raději připlatí V době, kdy stát hledá možnosti, kde ušetřit téměř Všude, se jako jedno z řešení může zdát Využití takzVaného open source softwaru. michal kárný Podle Martina Chlouby z OSS Alliance, která jako nezisková společnost využití open source softwaru podporuje, jsou to stov- ky milionů korun. „Konkrétně to jsou veškeré náklady na licen- ce. Vždy však bude třeba zapla- tit za  zavedení systému,“ uvedl Chlouba. Tyto programy, které jsou zdarma, však podle ministerstva vnitra skrývají různá úskalí. „Mezi největší nevýhody patří častá nekompatibilita souborů vytvo- řených v  open source a  posléze otevíraných v Microsoft produk- tech,“ podotkl Jiří Korbel z tisko- vého odboru ministerstva. Dal- ším problémem je podle něj to, že většina zaměstnanců je zvyklá používat kancelářský software od společnosti Microsoft. Produk- ty od této firmy totiž pokrývají té- měř sto procent koncových stanic úředníků. „Při přechodu na open source software by ministerstvo muselo zorganizovat pro tyto zaměstnance školení,“ upozornil Korbel. Postup ministerstva podporuje i prezident ICT unie, tedy profesní asociace firem z oblasti informač- ních a  telekomunikačních tech- nologií, Svatoslav Novák. „Využití open source software je ve veřejné správě dvojsečná zbraň. Na  jed- né straně lze významně šetřit, ale na druhé straně právě informační systémy státu musí mít ten nej- vyšší stupeň zabezpečení dat,“ podotkl Novák. Na podobný problém upozor- ňuje i  mluvčí úřadu městského obvodu Ostrava-Jih Michael Kut- ty. Radnice v minulosti používala operační systém Linux. „Za spo- lečnou část informačního systému ale odpovídá město Ostrava, které provozuje aplikace pod systémem MS Windows, proto jsme systém v rámci sjednocení změnili,“ při- pomněl Kutty. Radnice i  přesto open source software využívá. „Máme například kancelářský balík Libre Office. Samostatnou otázkou je ovšem garance za způ- sobené škody při nesprávném chování softwaru. V tomto přípa- dě se uživatel nemá na kom hojit,“ upozornil Kutty. Další výjimkou mezi úřady je například blanenská radnice, která programy zdarma využívá. „Řešili jsme to v době, kdy k nám přecházeli pracovníci z okresního úřadu a zjistili jsme, že nemáme licence na Microsoft Office. Teh- dy jsme vypočítali, že na  zabez- pečení všech počítačů bychom potřebovali milion a  půl korun. Naši informatici proto navrhli vy- užití Open Office. Navíc tehdejší ministerstvo informatiky využití open softwaru podporovalo, pro- to jsme předpokládali, že stejnou cestou půjde víc úřadů. To se ale nepotvrdilo,“ vysvětlil tajemník blanenského městského úřadu Josef Kupčík. Podle něj nejsou s  využitím open source softwaru větší potí- že. „Například když nám někdo pošle něco nekorektně udělané- ho, třeba v  Excelu, převod ne- proběhne úplně ideálně. Takže na  některá pracoviště jsme mu- seli koupit Microsoft Office, ale jinak je vnitřní fungování bez problémů,“ podotkl Kupčík. Vy- užití těchto programů by na rozdíl od  ministerstva doporučil i  dal- ším úřadům. „Určitě se to vyplatí. Na programech se navíc stále pra- cuje. Je pravda, že první verze byly jednodušší, ale nyní už jde jenom o zvyk, že určité tlačítko je jinde,“ tvrdí Kupčík. Od roku 2013 se díky novele zákona  o DPH dostanou elektronické doklady  na stejnou úroveň s listinnými. Je to  krok kupředu pro malé, střední i velké  firmy. Liší se však způsoby řešení  a jejich rozsah. Elektronická faktura neznamená  e-mailovou přílohu. Je to datová  zpráva, která obíhá bez zásahu  lidské ruky mezi informačními  systémy, ale lze se na ni v případě  potřeby podívat i lidským okem.  „V současnosti je u elektronických  faktur potřeba zaručený elektronický  podpis, elektronická značka nebo  elektronická výměna informací.  Nově bude nutné dodržet pouze  definované vlastnosti dokladu,  jako jsou věrohodnost původu  a neporušitelnost obsahu a čitelnosti.  Tyto vlastnosti musí mít doklad  od okamžiku vystavení do konce  lhůty uchování, ať je elektronický  nebo listinný,“ popisuje Jaroslav  Follprecht, ředitel společnosti   Aimtec.  Základní plus elektronických faktur  spočívá v odstranění neproduktivní  ruční práce s fakturami. Tím se ušetří  nejen na personálu, ale i poštovném,  tisku, obálkách či archivaci. Zabrání  se také ztrátám dokladů, pozitivem  je i rychlejší a snadnější přístup  k informacím.  „Každé řešení elektronické fakturace  a automatizace bude různě náročné  na implementaci a úpravu procesů.  Každá firma má jinou velikost, počet  faktur a obrat. Míra automatizace  je závislá i na vstupních nákladech.  Při správném výběru je elektronická  fakturace vhodná pro každou firmu,“  tvrdí Follprecht.  elektronická a papírová faktura si od nového roku budou rovny Existují tak podle něj dvě cesty:  řešení na míru, kdy si firma zařídí  vlastní technickou infrastrukturu,  software, licence a datové úložiště.  Tento způsob je vhodný především  pro velké společnosti. Další možností  je outsourcing. Může být zajímavý  pro malé a střední společnosti, kde  by se vlastní řešení nevyplatilo.  Zde nastupuje provozovatel, který  provozuje celý systém včetně  hardwaru.  „ Konzervativní účetní Účetní jsou však někdy podle  Follprechta příliš konzervativní. „Chtějí  mít nad vším kontrolu a uznávají  jen papírové doklady. Podklady  na papíře a v šanonu, to s novou  úpravou odpadá. Je to hlavně změna  myšlení. Fyzická podoba dokladu není  důležitá. Jde o věrné zachycení reality  a možnost ji doložit. Nejde příliš o to,  jestli to bude pomocí papírové faktury,  nebo elektronickým záznamem  splňujícím požadované náležitosti,“  říká Follprecht.  Zákon o účetnictví, zákon o dani  z příjmu i zákon o správě daní jsou  připraveny. Od příštího roku by  z pohledu DPH měla odpadnout  poslední překážka. K doložení  autenticity dokladu půjde použít  i auditní stopu, kontrolu procesů  nebo jiný vhodný způsob. Úřady  bude více než formality zajímat  podstata konkrétní transakce.  Na konkrétní výklad se zatím čeká,  to ale elektronické fakturaci v rozletu  nebrání.  (haa)  „ aktuálně i n f o r m a č n í t e c h n o l o g i e KB PT municipality bily 268x185 moravskehospodarstvi 05.indd 1 29.10.12 17:29 Téměř sto procent úředníků je zvyklých používat kancelářský software  od společnosti Microsoft. Při přechodu na open source software by  ministerstvo muselo zorganizovat školení.

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 26 Czech POINT poskytuje: Výpis o využití údajů z registru obyvatel a z registru osob  kdo se na mě, kdy a za jakým účelem díval  je důležité si rozmyslet období, za které se výpis požaduje  tento výpis je poskytován ze zákona jednou ročně zdarma tomu, kdo má zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, a to za poslední kalendářní rok.   žadatel může získat výpis pouze na svoji osobu. V případě, že žádá o výpis na jinou osobu, musí doložit buď úředně ověřenou plnou moc, nebo doklad, který prokazuje vztah žadatele a osoby, na kterou je žádán výpis (platí pro registr obyvatel)  žadatelem může být podnikající fyzická osoba, o níž jsou údaje v registru vedeny, nebo statutární zástupce právnické osoby, o níž jsou údaje v registru vedeny (platí pro registr osob) i n f o r m a č n í t e c h n o l o g i e Základní registry: Zlepšení má přijít do konce roku Změna trvalého bydliště či sňatek? Ještě před letními práZdninami to pro člověka Znamenalo obíhání několika úřadů. od července Je situace Jednodušší, ovšem ne bez problémů. michal kárný Díky takzvaným základním registrům si úředníci najdou všechny nové údaje sami. Při změně bydliště tak nyní stačí, když člověk zajde na jeden úřad, kde jej příslušný pracovník zadá do  základního registru. Tato změna se pak on-line projeví na  všech úřadech v  České re- publice. To, co zní jako velký po- krok, má však jedno „ale“. Ani po několika měsících od spuš- tění registrů nefunguje vše tak, jak má. Největší problém je ne- funkční napojení registru vozi- del na základní registry. „Nyní vše testujeme. Připojení prove- deme až tehdy, když si budeme jistí, že to nezpůsobí problémy. Má to být do  konce letošního roku,“ uvedl Zdeněk Neusar z  tiskového oddělení minister- stva dopravy. Problémy hlásí také finanční ředitelství. „Napojení na regis- try je plně funkční. Problém je pouze v počtu osob v regis- tru daňových subjektů, které je nutno nejdříve ztotožnit se základními registry. To děláme neustále od  spuštění registrů. V současnosti jsme asi v polo- vině. Předpokládáme ukončení do konce roku,“ vysvětlila mluv- čí Generálního finančního ředi- telství Petra Homolová.  Ministerstvo je spokojené I  přesto je ministerstvo vnitra s  fungováním registrů spokojené. „Přestože systém základních registrů je nejsloži- tější a největší v dějinách infor- mačních a komunikačních tech- nologií ve  veřejné správě, jde v podstatě o šest informačních systémů, každý dodávaný jiným dodavatelem, od svého spuště- ní nedošlo k žádným zásadním výpadkům a  systém funguje správně,“ tvrdí Jiří Korbel z tis- kového odboru ministerstva vnitra. Dokládá to například tím, že už v rámci základních registrů proběhlo přes čtyřiapadesát mi- lionů transakcí. „Navíc z celko- vého počtu 6 700 orgánů veřejné moci mohou prakticky všechny úřady čerpat data ze základních registrů. A  to prostřednictvím vlastního informačního sys- tému, přes Czech POINT či datové schránky,“ podotkl Korbel. Například tajemník městské- ho úřadu Blansko Josef Kupčík také žádné větší problémy s běž- nou agendou nezaznamenal. „Kromě problémů s  registrem vozidel je vše v pořádku. Propo- jení přes Czech POINT funguje dobře,“ řekl Kupčík. Zavádění čtyř základních re- gistrů stálo asi dvě a půl miliar- dy korun. Pětaosmdesát procent z této částky pokryly evropské fondy. „Oproti tomu se počítá s úsporou veřejné správy ve výši zhruba tří až čtyř miliard ko- run ročně. Největší úspora však bude v čase, který zatím úřed- ník tráví ověřováním dat,“ dodal Korbel. Provoz bude zajišťovat Sprá- va základních registrů. „Vláda souhlasila s  uvolněním částky maximálně 308 milionů korun na rok 2013 a rozhodla o zahá- jení výběrového řízení na zajiš- tění provozu základních registrů na celou dobu. Očekáváme, že konečná cena za  provoz bude za rok 2013 nakonec nižší a ča- sem se bude dále snižovat,“ vy- světlil Korbel. Do budoucna je navíc mož- né, že základní registry nebu- dou využívat jen úřady. Mohou pomoci třeba bankám. „Zatím je využívat bohužel nemůže- me, nemáme do  nich přístup. Do  budoucna je ale připojení vybraných dalších důvěryhod- ných subjektů možné,“ tvrdí mluvčí Československé obchod- ní banky Pavla Hávová. Jméno, příjmení, bydliště, in- formace o nemovitostech, pod- nikaní a další. Základní registry jsou plné citlivých dat. Podle ministerstva vnitra je zabezpe- čení osobních údajů dostatečné a není třeba se obávat jakýchkoli problémů či zneužití. „Zabezpečení a  ochrana dat díky základním registrům výrazně vzrostla. Bezpečnost osobních údajů se zásadně zvý- ší díky tomu, že místo rodné- ho čísla bude systém využívat náhodně vygenerovaný bezvý- znamový identifikátor,“ popsal základní bezpečnostní opatření Jiří Korbel z tiskového odboru ministerstva vnitra. Chceme superúředníky, nebo budou konečně prioritou informační a komunikační tech- nologie? Touto otázkou začíná kampaň ICT unie, tedy profesní asociace firem z  oblasti infor- mačních a  telekomunikačních technologií. Má upozornit na to, že prá- vě tato oblast si zaslouží mno- hem větší pozornost ze strany vládních představitelů i vysoce postavených státních úředníků, než tomu momentálně je. „Kritizujeme nečinnost státu v jednotlivých oblastech, kde by tyto technologie významně při- spěly – řízení země, ekonomika, Zhruba každá padesátá kilo- watthodina veškeré elektrické energie spotřebovaná na  světě je využita v  datových centrech. Společnosti proto řeší, jak v této oblasti ušetřit. „Povědomí o tom- to problému se výrazně zlepšilo. Pokud to před pěti lety byla pro firmy vcelku okrajová otázka, dnes je snížení spotřeby energie často jejich hlavní priorita při návrhu nového datového centra nebo rekonstrukci starého,“ potvrdil ředitel IT společnosti Schneider Electric CZ Ivan Habovčík. Podle něj tvoří spotřeba elektrické ener- gie v datových centrech víc než pa- desát procent provozních nákladů. Jeho slova potvrzuje i  expert na datová centra z české pobočky bezpečnost dat? pomůže náhodný kód počítačové firmy vyhlásily boj „superúředníkům“ Firmy šetří, lépe chladí Rodné číslo je totiž podle něj snadno zneužitelné, protože díky němu je možné zjistit nejen pohlaví a  datum narození, ale i mnoho citlivých osobních úda- jů v různých dnes navzájem pro- pojených databázích, kde jsou navíc údaje vedené pod skuteč- ným jménem a příjmením osoby. „Nikdo, ani správci registrů bez příslušného oprávnění, nebu- de moci údaje zneužít. Úředník se dostane jen k agendě, o kterou se stará. V každém registru bude občan pod jiným číslem. Propojit toto číslo s konkrétním občanem bude moci jen Úřad pro ochranu osobních údajů,“ dodal Korbel. Tedy například úředník, který školství, zdravotnictví, doprava a  samozřejmě i  bezpečnost. Proto kampaň Superúředník, jejímž prostřednictvím pouka- zujeme s jistou nadsázkou na to, kam až může tato přezíravost naši zemi dovést,“ vysvětluje prezident ICT unie Svatoslav Novák.  Česká republika zaostává Unie podle něj apeluje na vládu a politickou reprezen- taci, připomínkuje návrhy záko- nů, předkládá různá strategická doporučení a podobně. „Česká republika v  řadě aspektů zaostává nejen za  nej- vyspělejšími zeměmi, ale i  za  průměrem EU.  Negativně se to odrazí ve  střednědobém horizontu v  mezinárodní kon- kurenceschopnosti země,“ va- ruje Novák. Podle něj je mož- né pochválit alespoň drobné kroky. „Třeba Czech POINTy nebo uvedení do  provozu čtyř základních registrů veřejné správy. Tento trend se ale nesmí pozastavit,“ upozorňuje. (mk) firmy IBM Petr Synek. „Novým problémem datových center je ros- toucí koncentrace spotřeby energie na jednotku plochy, čímž se v tra- dičních datových centrech zvyšuje neefektivnost provozu. Jednotlivé technologické skříně pak mají stá- le vyšší a vyšší spotřebu. Lze oče- kávat, že v dohledné době se bude dnešní běžná spotřeba ve výši dva až tři kilowatty zvyšovat až na pět až deset kilowattů,“ tvrdí Synek. Podle něj je důležité datová cen- tra budovat postupně a vždy jen s takovou kapacitou, jakou v daný čas společnost skutečně potřebuje. Další možností, jak ušetřit, je hlavně zlepšení systému chlazení datových center. „V  této oblasti je možné snížit náklady nejvíce. Může se jednat o dvacet až třicet procent nákladů na  elektrickou energii vůči dnes obvyklému sta- vu,“ tvrdí Habovčík. (mk) má na  starost agendu registru obyvatel, z  tohoto registru ne- zjistí, kde konkrétní osoba bydlí.  Údaje vidí jen ten, kdo má na to právo „Údaj tedy musí získat z re- gistru adres, a  to prostřednic- tvím propojovacího informační- ho systému základních registrů. Teprve pokud tento systém vy- hodnotí, že na  tento údaj má úředník právo, zpřístupní mu ho. Pokud systém vyhodnotí, že se úředník snažil získat údaj, na který právo nemá, Správa zá- kladních registrů, která na celé registry bude dohlížet, okamži- tě informuje Úřad pro ochranu osobních údajů,“ vysvětlil Kor- bel. Lidé, které bude zajímat, kdo se díval na jejich údaje, mohou tento údaj zjistit na  pobočce Czech POINTu. „Mohou zažá- dat o výpisy o využití údajů z re- gistru osob a z registru obyvatel,“ dodal Korbel. Počítačový expert z nevládní neziskové organizace na ochra- nu lidských práv Iuridicum Re- medium Václav Novák ale tvrdí, že tato funkce zatím příliš ne- funguje. „Může za to malá pro- pojenost úřadů,“ tvrdí Novák. MICHAL KáRNý PUE (Power Usage Effectiveness)  indikátor toho, kolik z celkově spotřebované energie je přímo využito IT vybavením a kolik připadne na podpůrné systémy. Jde o poměr celkové spotřeby ku spotřebě IT vybavení (hardware)  ideální hodnota je 1.0, kdy je veškerá energie využita přímo na provoz samotného IT  moderní datová centra mají PUE obvykle na hodnotě kolem 1,2  největší podíl na zvyšování koeficientu PUE v datovém centru směrem k nižší efektivitě má chlazení, které je obvykle energeticky náročné Zdroj: wikipedie  PUE Základní registry jsou čtyři:  registr obyvatel – v tomto registru jsou vedeny údaje o občanech Česka a cizincích, kteří mají povolen pobyt v České republice  registr osob – informace o právnických osobách a jejich organizačních složkách, podnikajících fyzických osobách a orgánech veřejné moci  registr územní identifikace a nemovitostí – informace o adresách, parcelách a budovách  registr práv a povinností – informace pro řízení přístupu k údajům ostatních základních registrů; zároveň v tomto registru vzniká základní přehled o agendách, které orgány veřejné moci provádějí; o občanech a právnických osobách jsou v tomto registru vedeny informace o rozhodnutích, která vedla ke změně údajů v základních registrech  registry

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 2 7i n z e r c e IBM EIS IT_268x374_Moravské hospodarstvi.indd 1 12.10.12 10:28

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

L I S T O PA D 2 0 1 28 m ě s t a a o b c e  Krnov Prioritní investiční akcí města Krnova pro tento i příští rok je výstavba tělocvičny u základní školy na Janáčkově náměstí. Stavba začala v únoru a bude trvat do polo- viny příštího roku. Po jejím ukončení již nebudou muset žáci cvičit v nevyhovujících prostorách a škola bude splňovat všechny požadavky na kvalitní výuku. Projekt přijde město na 45 milionů korun, z této částky letos proinvestuje 29 milionů korun.  Brno Město Brno zahájilo jednu z největších investic za poslední roky. Jedná se o do- stavbu městské kanalizace v částech Tuřany, Žebětín, Ivanovice a Bohunice. Cel- ková cena přesahuje 2 miliardy korun s termínem dokončení únor 2014. Město znovuotevřelo také vilu Tugendhat, náklady jejíž rekonstrukce dosáhly téměř 174 milionů korun, a nechalo v Žebětíně postavit novou školu za 143 milionů.  Břeclav Největšími investičními akcemi bylo zateplování městského úřadu (14 milionů) a domova seniorů (24 mil.). Z velké části však byly hrazené z evropských fondů. Největší akce měst a obcí v roce 2012: Kam města letos nejvíc investovala? Obce nemohou omezovat hazard, kvůli nařízení ministerstva OBCE CHTĚJÍ BOJOVAT PROTI HAZARDU. V CESTĚ JIM ALE PARADOXNĚ STOJÍ MINISTERSTVO FINANCÍ, KTERÉ JE VYBÍZÍ, ABY PROTI ZVYŠUJÍCÍMU SE POČTU VIDEOLOTERIJNÍCH TERMINÁLŮ ZAKROČILY. Veronika Vindišová Přitom ale ministerstvo vyhlásilo tříletou ochrannou lhůtu, během které mohou být v provozu všechna hrací zaří- zení, která v minulosti povolilo. Aktivisté tvrdí, že ministerstvo si jen na „bojovníka“ proti haza- rdu hraje a ve skutečnosti žádné terminály rušit nechce. Některé obce dokonce po- daly proti nečinnosti minis- terstva nancí a tříleté lhůtě v loterijním zákonu stížnost k ústavnímu soudu. Například v Židlochovicích na Brněnsku vydali vyhlášku zakazující ha- zard na celém území města ješ- tě před ministerstvem vydanou ochrannou lhůtou. Firmy ale provozují automaty dál. „Došlo nám oznámení z ministerstva, že přezkoumávají naši vyhláš- ku,“ uvedl starosta Židlochovic Vlastimil Helma. Na ústavní soud, který teprve o stížnostech rozhodne, se obrátily také Kla- tovy a České Velenice na Jindři- chohradecku. Soud už v minulosti postavil místní vyhlášku nad loterijní zákon. Ministerstvo se tím ale neřídí a licence nechce zrušit. Obává se případných soudních sporů. „Tříletá ochranná lhůta je stanovena zákonem a předsta- vuje kompromis zákonodárců, Svazu měst a obcí a provozova- telů z důvodu vyvážení ústav- ně zaručených práv dotčených stran,“ zdůvodnil mluvčí minis- terstva nancí Ondřej Jakob. Připomněl, že dokonce čtyř- letá ochranná lhůta platí také v Rakousku. „Předložili nový návrh zákona o provozování sázkových her, který obsahuje zkrácení přechodného období ze tří let na šest měsíců. Návrh schválila vláda a v tuto chvíli probíhá povinná noti kační procedura s Evropskou komisí o tom, zda je tento návrh záko- na slučitelný s právem Evropské unie,“ doplnil Jakob. Podle Matěje Hollana z ob- čanského sdružení Brnění, které bojuje proti hazardu, minister- stvo zájem o omezení automatů předstírá. „Dlouhodobě tvrdí- me, že ministerští úředníci mo- hou být od rem podplacení. Nemáme to ale jak dokázat,“ prohlásil.  Podplacení úředníci? Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů (SPELOS) však tvrdí, že Mi- roslav Kalousek je z hlediska přístupu k hernímu průmyslu nejhorším ministrem nan- cí. „Tvrzení, že by nad tímto segmentem průmyslu držel ochrannou ruku, je zcela směš- né,“ brání se SPELOS proti tvrzení Brnění, že ministerstvo hazard podporuje. Současné dění v oblasti loter- ního průmyslu vnímá například rma SYNOT, která provozuje přibližně čtrnáct tisíc videlote- rijních terminálů po celé České republice, jako cílenou snahu některých jednotlivců i zájmo- vých skupin tohoto odvětví. „Jsme přesvědčeni o tom, že v případě přehnané regulace na místo legálních podnikatelů nastoupí „hazardní ma e“. Ha- zard se bude nekontrolovatel- ně provozovat dál, a to v tak- zvaných černých hernách, což ostatně potvrzují zkušenosti z okolních zemí, jako je Ukra- jina nebo Polsko. Stát, obce, města ani neziskový sektor z něj však nebudou mít nic,“ uvedla mluvčí holdingu Synot Magda Pekařová. Přestože platí ochranná lhů- ta, některá města na Moravě vy- hlášku plošně zakazující hazard schválila. „Až uplyne přechodné období, to je v první polovině roku 2015, dojde k úplnému zákazu výherních automatů a dalších zařízení tohoto typu v centru města. Ve zbývajících částech Zlína budou herny fun- govat pouze na základě výji- mek,“ řekl mluvčí Zlína Zdeněk Dvořák. Nově vyhlášku připravují v Ostravě a Olomouci. Desítky milionů korun vybraných z ha- zardu města na Moravě směřují do školství, sociální oblasti nebo kultury. FOTO:Tomáš Škoda  Karviná Město letos vložilo do investic cca 200 milionů korun, některé projekty byly dále dotovány z peněz EU – z těch největších to byla kompletní modernizace budovy městské policie za necelých 20 milionů korun, běží revitalizace Univerzitního parku, který mj. k budově v centru přiléhá, za asi 16 milionů korun.V Karviné digitalizovali kino a nyní tam běží vnitřní úpravy za více než 11 milionů korun, město modernizovalo také některé své místní komunikace a chodníky, spolupodílelo se na financování unikát- ní cyklotrasy podél řeky Olše, která spojuje Karvinou a Bohumínem a vede dále do Polska, desítky miliónů korun šly letos do projektů na revitalizaci zeleně – například na jednom z městských hřbitovů, v zámeckém parku a na dalších místech.  Šlapanice Město otevřelo mateřskou školu za 15 milionů korun, městská účast je po- loviční. Další akcí je rekonstrukce a odlehčení kanalizace na ulici Brněnská za 7,2 milionu korun. Mimo to město provedlo několik drobných investic, jako je rozšíření komunikace, úpravy chodníků, nových přechodů pro chodce. Do konce roku bude ještě upraven prostor u Masarykova náměstí nákladem asi 750 tisíc korun. Jak jsou na tom další města? A kam chtějí investovat v roce 2013? Více na www.moravskehospodarstvi.cz  Valašské Klobouky Město letos zahájilo realizaci souboru tří projektů, které mají zlepšit podmínky pro třídění odpadů a nakládání s odpady. Jednalo se o projekt k rozšíření separace bioodpadu, díky němuž byla pořízena nová svozová technika pro Valašskokloboucké služby a dále tři stovky kompostérů pro domácnosti ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Druhý projekt pak pomohl vybudovat komunitní kompostárnu a do třetice je připravována výstavba sběrného dvora. Projekty vyjdou celkem na 9 milionů korun.  Bruntál Byla dokončena další etapa výstavby nového pohřebiště na Uhlířském vr- chu. Letos bylo do této stavby investováno dalších více než 6 milionů korun, za které byla postavena nová provozní budova, 5 milionů pokryla dotace Moravskoslezského kraje. Další významnou akcí je rekonstrukce části nej- většího bruntálského sídliště Dolní, kde žije zhruba třetina populace města. Investovány jsou prostředky do oprav chodníků, odpočinkových prostranství a revitalizace zeleně. Celková výše investice je 7 milionů korun. INZERCE Web Moravského hospodářství: trefa do černého! Sledujte zpravodajství z regionů, veřejné správy i soukromého sektoru na www.moravskehospodarstvi.cz. Nyní v novém kabátu! Jsme také na facebooku www.facebook.com/moravskehospodarstvi odborná konference MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2012 14. listopadu 2012, 8.30–15.00 hod., hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Společenský večer 13. listopadu od 19 hodin Konference se koná pod záštitou: Hlavní partneři: Partneři: Mediální partner: Více na www.magnusregio.cz/konference.php Projektová manažerka JANA RAŠKOVÁ Telefon: 542 425 231 GSM: 725 893 273 j.raskova@magnusregio.cz www.magnusregio.cz Konference účastníky seznámí s aktu- álními možnostmi nancování v roce 2013 a novinkami, které mohou přispět k rozvoji obcí a měst. Přednášející se zaměří na legislativní a daňové změny v nadcházejícím roce a představí plány ministerstev na hospodaření s veřej- nými nancemi. Přednášky nabídnou také široké spektrum témat, jejichž společným jmenovatelem je rozvoj obcí a měst. Půjde mimo jiné o optimaliza- ce výdajů, elektronizace veřejné správy a nové trendy ve veřejném osvětlení. • Na konferenci zazní také právní hle- diska zaměřená na chod úřadu. Mezi přednášejícími se, tak jako v uplynulém roce, objeví zástupci ministerstev.  Společenský večer MOM 2012 Místo: Moravská chalupa Křížkovského 47, Brno Termín: 13. 11. 2012, od 19 hod Doprovodný program – Kuželky | Cim- bálová muzika | Degustace vína Společenský večer bude uzavřenou spo- lečností pouze pro účastníky konference MOM 2012 a VIP partnery společnosti Magnus Regio. 2012201220122012

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 2 9 Mgr. Ondřej  Veselský náměstek   ministra vnitra Od 1. května 2011 působí jako  náměstek ministra vnitra pro  veřejnou správu, legislativu  a archivnictví. Do té doby  řídil odbor Evropské unie  a mezinárodního práva, kde  odpovídal zejména za koordinaci  evropských záležitostí  a sjednávání mezinárodních smluv  na ministerstvu vnitra. V minulosti  působil i na ministerstvu  zdravotnictví, kde také koordinoval  aktivity související s členstvím  České republiky v Evropské  unii a připravoval čerpání ze  strukturálních fondů pro oblast  zdravotnictví pro léta 2007–2013.  Je absolventem Právnické fakulty  Univerzity Karlovy v Praze.  kdo je inzerce Stát nemá na to platit zbytečné agendy Příliš mnoho úřadů, malá efektivita úředníků. i tak vypadá nejen podle ministerstva vnitra současný stav veřejné správy. jak pokračuje její reforma? vzdálí se lidem úřady? a jak to ovlivní pověstnou českou byrokracii? v rozhovoru pro moravské hospodářství odpovídal ondřej veselský, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví. hana nečasová Ministerstvo nechalo vytvořit mapu veřejné správy. Jaké z  ní máte výstupy? K  vytvoření tzv. mapy veřej- né správy nám pomáhají základ- ní registry, které byly v  červen- ci uvedeny do  ostrého provozu. Hlavní úlohu by měl hrát registr práv a povinností, který by v této souvislosti měl zmapovat jednot- livé agendy, jež vykonávají orgá- ny veřejné moci. Právě z  tohoto registru budeme získávat infor- mace, jakým způsobem se kon- krétní agendy prakticky vyko- návají. Jak? Každý úředník, který dnes pra- cuje se základními registry, za se- bou zanechává elektronickou sto- pu, podle které zjistíme, jak často je agenda vykonávána, jak dlouho trvá, a jestli je tím pádem její vý- kon efektivní. S  tím pak souvisí i projekt v gesci ministerstva vni- tra, který se jmenuje procesní mo- delování agend. Na základě těchto výsledků bychom měli získat data, která nám řeknou přesný počet úkonů. Vliv to bude mít i na vý- počet státního příspěvku na výkon přenesené působnosti. V současné době se vypočítává zpětně za dva roky, během kterých se na orgány veřejné moci, s tím jak jsou přijí- mány nové zákony, převádí další úkoly. Registr práv a  povinností a procesní modelování agend bu- dou v podstatě směřovat k tomu, aby se platilo jen za to, co se sku- tečně udělá. Dříve ministerstvo takovou zpětnou vazbu nemělo? Nemohli jsme mít. Už přes rok jsme se i s ministerstvem financí snažili konkrétně vypočítat, kolik vlastně stojí přenesená působnost. A to proto, že ten výpočet je pau- šalizovaný a  úředník– vzhledem k tomu, že máme spojený model veřejné správy – může dělat pře- nesenou působnost a pak pracovat na  agendě, která patří podle zá- kona do  samostatné působnosti. Díky elektronizaci bude odstra- něna tato paušalizace, z agendo- vých informačních systémů i  ze základních registrů můžeme zís- kat opravdu relevantní data, která řeknou, jakou dělal úředník práci a kolik u toho strávil času. Jak to ale ovlivní efektivitu veřejné správy? Efektivita je poměrně ošidné slovo. O tom, co to vlastně efek- tivita veřejné správy je, se ostatně vedou diskuze. Jedna skupina tvr- dí – dělejme veřejnou správu efek- tivně, plaťme a zajistěme agendu tam, kde je skutečně vykonávaná. Tam, kde je jen minimálně, tam ji redukujme. Druhá skupina říká, že efektivní veřejná správa je ta, která je připravená pro občana i na těchto místech, aniž by byla využitá. Jakou cestu razíte vy? Plaťme za  to, co se skutečně dělá. Dejme výkon vlastních ži- votních situací do center, kde se skutečně využijí, i za cenu toho, že občan bude muset dojet nějaký ten kilometr navíc. Ano, naráží to na odpor některých starostů, kte- ří se nechtějí zbavovat některých agend, ale samozřejmě budeme chtít, aby se při poskytování veřej- ných služeb akcentovala například i  dopravní obslužnost a  dostup- nost. Dojet dvacet kilometrů v Ji- homoravském kraji nebo na Vy- sočině je samozřejmě rozdíl, který chceme zohlednit. Trendem tedy bude centra- lizace? Složité agendy by se rozhodně měly centralizovat. V  souvislosti s elektronizací jsou na pracovní- ky kladeny vysoké nároky, a  ne každý člověk je dokáže zvládnout. Hlavní roli by podle mého názoru měly hrát obce s rozšířenou pů- sobností, tzv. trojkové obce, které by měly dělat ty nejsložitější věci. Ale „centralizací“ bych to rozhod- ně nenazýval. Obcí s  rozšířenou působností je dnes 205, to je da- leko více, než kdy bylo okresních úřadů. Nebude to tedy znamenat, že budou mít lidé k úřadům dál? Doufáme, že ne. Starosta ale bude moct být ve funkci manažera - pokud bude chtít agendu udržet, může ji zaplatit, například ze sa- mostatné působnosti. Na druhou stranu se musí stanovit pravidla, odkdy se bude platit. Stát každo- pádně nemá v  současnosti tolik prostředků, aby saturoval všech- ny. Nikdo ale neříká, že například obec dvojkového typu, jejichž rušení se dnes všichni bojí, si nemůže danou agendu ponechat nebo že to nemůže být detašo- vané pracoviště obcí s rozšířenou působností. Bude to znamenat i redukci počtu úředníků? V  návaznosti na  to to samo- zřejmě bude mít ten efekt i na re- dukci úředníků, pokud se zjistí, že dělají zbytnou činnost. Předpokládám, že ta redukce půjde zespodu… Ano, to řeší materiál, který jsme předložili vládě. Mělo by do- jít k dokončení druhé fáze refor- my veřejné správy, kdy zde zanikly okresní úřady a vznikly obce s roz- šířenou působností. Musíme se vypořádat s fenoménem existence pověřených obecních úřadů, obcí druhého typu. Říci, jaký základní výkon existence spojeného mode- lu by měl zůstat na obcích prvního typu, například volby nebo krizové řízení, a co s  duálním územním členěním státu. Pořád existují staré kraje podle zákona z  roku 1960 a taktéž okresy, které s okresními úřady nezanikly. A  musí se roz- hodnout také o tom, kdo by měl odpovídat za tzv. třetí fázi refor- my veřejné správy, tzn. za reformu ústředních správních úřadů. Změní tato reforma to, co trápí obyvatele i podniky nejvíc a co snižuje mezinárodní rating? Tedy byrokratickou zátěž a ko- rupci? Zavedení základních registrů bych asi úplně nenazval ryzím protikorupčním opatřením, nic- méně úředníci teď za sebou zane- chávají elektronickou stopu, která jasně říká, co kdo dělá. Ano, elek- tronizace možná přinese v  prvé fázi administrativní zátěž pro starosty, primátory, hejtmany, ale v konečném důsledku umožňuje využívání nástrojů, které umož- ňují transparentnost, například zveřejňování údajů elektronickou formou. V jaké fázi je dnes hodně dis- kutovaný zákon o úřednících? Je to příklad toho, jak zadání vlády, ale názory připomínkových míst mohou diametrálně obrátit pohled na budoucí právní úpra- vu úředníků. Vláda loni schválila věcný záměr zákona o úřednících i  teze k  paragrafovému znění na  soukromoprávním základě, nicméně když jsme materiál při- pravili a  rozeslali do  mezirez- ortního připomínkového řízení, dostali jsme spoustu protichůd- ných připomínek. Ty právě smě- řují zejména k tomu, aby právní úprava byla veřejnoprávní, přesto- že zadání vlády, jak jsem již řekl, bylo soukromoprávní. A na jeho základě máme vytvořit jednotnou právní úpravu úředníků veřejné správy, tzn. státní správy a samo- správy. Vzhledem ke  spojenému modelu, vzhledem k  tomu, že nemůžeme formou státní služby nebo formou služebního pomě- ru upravit úředníky územních samosprávních celků, ale pouze úředníky státu, musíme jít sou- kromoprávní cestou. r o z h o v o r m ě s í c e nenechme si ujít příležitost a šetřeme náklady na veřejné osvětlení! veřejné osvětlení je v drtivé většině našich měst a obcí v takovém technickém stavu, že zlepšení kvality jeho světelně- technických parametrů a snížení nákladů na jeho provoz se neobejde bez rychlé a masivní investice, kterou může cizí společnost na rozdíl od např. městské akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným zajistit bez jakékoliv účasti radnice. Bc. marek kittel Jednou z možností, jak poměrně rychle a bez zvýšených nákladů dostat veřejné osvětlení na ev- ropskou úroveň, je komunální projekt typu PPP (Private-Public Partnership), který se nazývá Pře- nesená správa. Jedná se o  dlouhodobý smluvní vztah, který spočívá v přenesení správy, obnovy, provozu a údržby veřejného, popř. slavnostního osvětlení na smluvního partnera. Výhody a přínosy pro obec:   Spravovaná zařízení zůstávají majetkem  obce/města   Okamžité zlepšení technického stavu celkového  systému veřejného osvětlení   Zhotovení pasportizace veřejného osvětlení   Bezplatné vypracování konceptu VO a světelného  auditu   Okamžité snížení nákladů na el. energii a údržbu   Financování obnovy VO s možností rozložení  vstupní investice po dobu smluvního vztahu  (rozmezí 5 až 15 let)  výhody a přínosy ELTODO-CITELUM, s.r.o. Novodvorská 1010/14 142 01 Praha 4 tel.: 261 341 145, e-mail: citelum@eltodo.cz Tematické osvětlení kostela sv. Josefa – Žulová Plaťme za to, co se skutečně dělá. Dejme výkon vlastních životních situací do center, kde se skutečně využijí,  i za cenu toho, že občan bude muset dojet nějaký ten kilometr navíc.   FOTO: Tomáš Škoda

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 210 v e ř e j n é o s v ě t l e n í Obce investují do veřejného osvětlení, chtějí ušetřit za elektřinu Moravské obce postupně rekonstruují veřejné osvětlení. klasická svítidla vyMěňují za úspornější led světla. věří, že se jiM investice běheM několika let vrátí. odborníci ale upozorňují, že pojeM „úspora“ je v současné době až příliš přeceňovaný. veronika vindišová Do modernizace osvětlení se pustili například v Otrokovicích na Zlínsku. Od začátku minulého roku vyměnili z celkových 1900 svítidel 160, a  to za  půl milio- nu korun. „Dosáhli jsme roční let z uspořených peněz za elek- trickou energii. „Spotřeba po vý- měně svítidel klesla o  přibližně dvacet procent,“ sdělil ředitel Technických služeb Lipníka nad Bečvou Daniel Coufalík. „ Stotisícové úspory Svítidla mají řídicí jednotku, která snižuje příkon od  půlnoci do čtyř hodin ráno. „Také máme regulátory napětí u  třech roz- vaděčů ze čtyřiadvaceti. Tady za- tím nelze úsporu vyčíslit, protože nemáme porovnatelné hodnoty spotřeby z  minulosti, kdy plat- bu elektrické energie zajišťovalo město a my jsme zařízení pouze udržovali,“ doplnil ještě Coufalík. Výměnu svítidel v  hlavním průtahu obcí nově schválili za- stupitelé v Březové nad Svitavou. Počítají s roční úsporou elektric- ké energie ve  výši přibližně sto deset tisíc korun. „V  listopadu vyměníme osmdesát svítidel. Nyní máme nainstalována světla stará přes třicet let. Investice by se nám měla vrátit do čtyř let,“ nastínil místní starosta Martin Kiss. Od srpna rekonstruují veřejné osvětlení i  v  Moravské Třebové na Svitavsku. Z celkového počtu 680 už vyměnili 520. „Současně jsme nainstalovali také rozvadě- če s  obousměrnou komunikací s dispečinkem a možností ovlá- dat příkon svítidel,“ přiblížil místostarosta Moravské Třebové Pavel Brettschneider. Instalaci dokončí město do  konce roku. „Ročně zaplatíme za provoz sví- tidel přes dva miliony sedm set tisíc korun, po kompletní rekon- strukci milion sto tisíc korun,“ doplnil ještě místostarosta. Podle Tomáše Bartoše z  fir- my Artechnic-Schréder, která LED svítidla prodává a instaluje, je pojem úspora až moc zneu- žívaný v reklamě. „Starostové si potom myslí, že vymění svítidla a ušetří. Jenže si neuvědomují, že kromě světel stárnou také kabely a  stožáry, které musí vyměnit,“ uzavřel. když v německu fouká, česku hrozí blackout Příliš mnoho elektřiny prou- dí skrz českou rozvodnou síť z Německa na jih Evropy. Kvůli těmto takzvaným přetokům řeší dispečeři ze společnosti ČEPS, která českou přenosovou sousta- vu spravuje, stále více kritických situací. Ty hrozí až totálním vý- padkem elektrického proudu, nebo-li blackoutem. „Blackout je stav, který si nikdo z  nás nedokáže pořádně představit. Nefungují počítače, telefony, televize, ledničky – zkrátka nic, co ke svému provo- zu potřebuje elektrickou ener- gii. I  když tento jev od  vzniku České republiky nikdy nenastal, je jeho hrozba v současnosti re- álná a  může souhrou několika faktorů nastat,“ varoval Tomáš Paták z  ministerstva průmyslu a obchodu. Jedním z faktorů zvyšujících riziko blackoutu jsou neplánova- né tranzitní toky elektřiny, kte- ré jsou přirozeným důsledkem propojení přenosových soustav. Právě ty v poslední době přetě- žují tuzemskou přenosovou síť a často v ní způsobují problémy. Na  vině je zejména Německo. Když pořádně fouká, německé větrné elektrárny vyrobí příliš mnoho elektřiny, a tu pak posíla- jí přes české dráty na jih Evropy. „Takové toky elektřiny nejsou plánované a  přesahují hodnoty, za  kterých přenosová soustava bezpečně funguje. Přetížení sys- tému by tak při výpadku některé- ho zařízení soustavy mohlo vést až k blackoutu,“ vysvětlila mluvčí ČEPSu Tereza Soukupová. Situa- ci ještě umocňuje odstavení prv- ní skupiny jaderných elektráren na severu a jihu Německa. „ Hlavní je výpadku předejít Hlavní snahou provozovate- lů tuzemské přenosové sítě je totálnímu výpadku elektřiny předejít. Zatím se to daří. Exis- tují totiž dispečerské nástroje, kterými lze nečekané problémy v přenosové soustavě okamžitě řešit. „Jejich kombinace zatím vždy fungovala, a proto k žád- ným výpadkům elektřiny nedo- šlo. V případě, že by však taková situace nastala, existují havarijní plány, které mají za úkol reago- vat na vzniklou situaci a uvést do  provozu celou elektrizační soustavu v co nejkratším čase,“ řekl Paták. Zmírnit následky případné- ho blackoutu mohou například teplárny, které dokáží vytvořit takzvaný ostrovní systém. „Když se rozpadne přenosová sousta- va, může rozpadová automatika vystřihnout ze sítě ostrov, který teplárna utáhne,“ popsal ostrov- ní systém ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek. Teplárny u  větších měst by tak mohly pokrýt alespoň kri- tickou infrastrukturu, jako jsou dodávky tepla a  vody. Je však třeba, aby měly distribuční spo- lečnosti připravený krizový plán a nakoupeny zmíněné rozpado- vé automatiky. „Jde to udělat i  ručně, kdy teplárna zásobuje elektřinou nejdříve sama sebe a postupně se na ni začnou navěšovat další odběratelé. Trvá to ale déle,“ do- dal Hájek. Investice do rozpado- vých automatik podle něj navíc není otázkou nezvladatelných výdajů. (jp) Stožáry veřejného osvětlení jsou přestárlé, korodují a padají Dokončení ze strany 1 Sloupy kontrolují podle technického stavu vždy jednou za jeden až dva roky. „Přeměřujeme šířku a tloušťku kovu v místě vetknutí,“ přiblížila Zatloukalová. V Přerově mají železobetonové sloupy, takže na nich stáří podle ředitele Technických služeb Radka Koněvalíka není příliš znát. „Ale zase když se poškodí třeba při dopravní nehodě, je na vyhození,“ podotkl Koněvalík.V letošním roce jeden ze sloupů spadl, byl asi patnáct let starý. „Byl totálně zkorodovaný pod paticí a spadl v noci. Pamatuji si, že byla bouřka a foukal silný vítr, nikdo se nezranil,“ popsal situaci Koněvalík. Také v Přerově mají přesný harmonogram kontrol. „Zákon nám nepřikazuje, za jaké období máme sloupy měnit,“ připomněl. Stožárů je v Přerově přes tři a půl tisíce. Rychlejší zrezavění stožárů způsobuje solení v zimě a psí moč. „Od roku 1995 proto instalujeme pozinkované sloupy.Těch bez povrchového ošetření ubývá,“ uvedla například Zatloukalová z Ostravských komunikací. (vvi) úspory ve výši sto padesáti tisíc korun,“ informovala mluvčí Ot- rokovic Lenka Krupková. Před výměnou svítidel platila radnice za  spotřebovanou elektrickou energii ročně dva a půl milionu korun. Radnice také pořídila regu- látory napětí, které jsou instalo- vány vedle stávajících rozvaděčů veřejného osvětlení. „Mezi desá- tou hodinou večer a pátou hodi- nou ráno snižují napětí v osvět- lovací soustavě na úroveň 180 až 190 voltů. Tím se sníží spotřeba elektrické energie o  třicet pro- cent,“ přiblížila další způsob šet- ření energie Krupková. Na konci minulého roku pořídila radnice ještě šest regulátorů za téměř osm set tisíc korun, letos dalších pět. „Snížili jsme tak roční náklady o  dalších čtyři sta tisíc korun,“ podotkla Krupková. Radnice podle ní počítá s návratností in- vestice během několika let. Téměř sto čtyřicet svíti- del z  celkových 1034 vyměnili v  Lipníku nad Bečvou na  Pře- rovsku. Skoro dvoumilionovou investici bude město splácet osm Ministerstvo životního prostředí chce dotovat veřejné osvětlení Dlouhotrvající sucho mezi dotačními programy na veřejné osvětlení možná skončí. Mi- nisterstvo životního prostředí totiž jedná s  Evropskou komi- sí o možnosti vyčlenit na nové pouliční lampy půl druhé mi- liardy z  evropského Operační- ho programu Životní prostředí (OPŽP). Pokud budou jednání zdárně pokračovat, odstartu- je program v  prvním čtvrtletí příštího roku. „Možností získat podporu na modernizaci veřejného osvět- lení bylo zatím velmi málo. Vý- jimkou je program Efekt vyhla- šovaný ministerstvem průmyslu a  obchodu. Částka vyčleněná na tento program, přibližně 30 milionů korun ročně, je však zcela nesrovnatelná se zamýšle- nou alokací z  OPŽP,“ přiblížil mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík důvody, které vedly k  zahájení jednání o dotacích na veřejné osvětlení. „Modernizace veřejného osvětlení by navíc přinesla sní- žení spotřeby elektrické energie a tím i snížení spotřeby fosilních paliv, které se na  výrobě elek- trické energie značnou měrou podílejí,“ dodal Vitík. Záměr zahrnout moderniza- ci veřejného osvětlení do OPŽP představili úředníci ministerstva na zasedání Monitorovacího vý- boru už letos v červnu. „ Ministerstvo jedná s Komisí „O  záměru se nehlasovalo, členové Monitorovacího výboru a  především zástupci Evropské komise si vyžádali doplňující informace,“ vysvětlil Vitík. Ty zaslali ministerští úředníci zá- stupcům Evropské komise už v polovině října a návrh znovu přednesou Monitorovacímu vý- boru OPŽP na příštím zasedání na konci letošního listopadu. „Prozatím ale stále probíhají jednání mezi Evropskou komi- sí a  ministerstvem,“ doplnila mluvčí Státního fondu životní- ho prostředí Jarmila Krebsová s  tím, že jejich výsledek zatím není možné odhadnout. Zatímco čeští úředníci vyjed- návají o dotacích s těmi evrop- skými, v obcích na peníze na ve- řejné osvětlení netrpělivě čekají. „V  současné době město Olomouc připravuje projekty, se kterými by se o  získání do- tací na veřejné osvětlení mohlo ucházet. Známé v tuto chvíli ale nejsou ani přesné podmínky vý- zvy. Ve hře je proto několik verzí. Jsme si vědomi toho, že ve městě existují lokality, kde by si veřejné osvětlení  zasloužilo kompletní výměnu svítidel včetně stožá- rů. Seznam míst, kde je veřejné osvětlení v zastaralém stavu, pro- to nyní zpracovávají Technické služby města Olomouce. Stejně tak pracují na vytipování loka- lit, kde by stačila pouze výměna stávajících svítidel za výkonnější a  zároveň úspornější. Přípravy těchto konkrétních projektů zá- visí samozřejmě na podmínkách dotace i na sestavování rozpoč- tu pro příští rok,“ řekla mluvčí města Olomouce Radka Štědrá. Možností, jak osvětlení mo- dernizovat, se přitom nabízí dost. „Velmi výhodné jsou na- příklad dvouhořákové sodíkové výbojky se životností až šede- sát tisíc hodin, které svítí méně v  době sníženého provozu, a tím šetří elektřinu,“ řekl On- dřej Chládek z firmy Ekosvětlo. Na dotace na tato nová světla si ale obce ještě počkají. (jp) FOTO:Tomáš Škoda

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

L I S T O PA D 2 0 1 2 11i n z e r c e Osvětlování přechodů a chodců PŘECHODY JSOU MÍSTEM, KDE JE VYSOKÉ NEBEZPEČÍ STŘETU CHODCE S VOZIDLEM. V MNOHÝCH PŘÍPADECH SE VŠAK ZAMĚŇUJE PŘECHOD S PŘECHÁZEJÍCÍM CHODCEM. I KDYŽ SE ROVINA PŘECHODU NASVÍTÍ SEBEVÍC, NENÍ TO ZÁRUKOU, ŽE BUDE VIDĚT CHODEC. PROTO SE MUSÍ ZAJISTIT, ABY SVĚTLO DOPADALO NA CHODCE Z BOKU Z POHLEDU PŘIJÍŽDĚJÍCÍHO ŘIDIČE. JEN TAK SE ZAJISTÍ, ŽE BUDE CHODEC BEZPEČNĚ VIDITELNÝ. V TEXTU BUDOU POPSÁNA SPRÁVNÁ ŘEŠENÍ OSVĚTLENÍ CHODCŮ NA PŘECHODECH A UKÁZÁNO, JAKÁ ŘEŠENÍ JSOU ŠPATNÁ – A PROČ JSOU ŠPATNÁ. Vposlednídoběsevobcíchbu- dují přechody pro chodce a v kra- jině pak množství cest určených pro cyklisty. V obou případech se z hlediska osvětlování postupuje často živelně. Někdy je výsledný efekt až nebezpečný a lepší by bylo uvedená místa raději neosvětlovat. V případě přechodů pro chod- ce se zapomíná, že smyslem osvět- lení není osvětlit zebru tak, aby chodec viděl kam (nebo do čeho) šlape. Smyslem je, aby byl vi- děn řidičem. Pokud tedy světlo na chodce dopadá shora, nebo dokonce ze strany odvrácené při- jíždějícímu vozidlu, pak se může stát, že dokonce nebude vidět vů- bec. Chodec se musí osvětlit ze směru pohledu řidiče (obr. 1, 2). Pak bude jeho postava jasnější než pozadí. V ostatních případech bude splývat s pozadím. Aby byl chodec dostatečně osvětlen, pak se umisťuje svítidlo před pře- chod. Jeho polohu je nutné přes- ně stanovit výpočtem. Obvykle to bývá v rozmezí 1–2 metry před přechodem. Většina přechodů je odstavci. Nasvětlený přechod při- tahuje zrak řidiče a vjíždí-li na ne- osvětlený, tak mu ani nevěnuje pozornost. Pokud je neosvětlený přechod za osvětleným, pak opět zaniká, šofér očekává, že přechody jsou osvětleny. Jinou chybou, která je poměr- ně častá, je provozování osvětlení přechodů nezávisle na veřejném osvětlení – tedy obvykle se zapínají dříve než ostatní soustavy. To sice zdůrazní přechod již za soumraku, pokud se ovšem správně nenača- suje zapnutí zbytku osvětlení, pak dochází k tomu, že přechody záři v temném prostoru. Řidič nemá šanci spatřit chod- ce, který se rozhodne přejít za pře- chodem. A pokud jsou nepříznivé povětrnostní podmínky (déšť, mlha, sněžení) nebo je okno vo- zidla zašpiněno, pak nemá šanci ani tu nejmenší. Dojde k tzv. zá- vojovému oslnění. Přes osvětlené sklo (špinavé, vlhké) není možné rozlišit překážku v tmavém úse- ku vozovky. Odpovídajícím tres- tem za neukázněnost (přecházení mimo místo k tomu určené) je po- kuta, rozhodně ne zranění nebo něco horšího. Ještě jeden problém nastává v případě širokých komunikací, kdy není možné ani nejkvalitněj- šími svítidly dostatečně osvětlit celou délku přechodu. Pak jsou k dispozici dvě možná řešení. Lep- ší – přechod nějakým způsobem zkrátit – ostrůvek, ochranné bloky. Nebo umístit další svítidlo na dru- hou stranu přechodu. Pak musí mít obrácenou charakteristiku vy- zařování – svítit na chodce, nikoli na stranu odvrácenou přechodu (obr. 2 vpravo). Samozřejmě, že je možné, aby byl přechod osvětlován tzv. nega- tivním kontrastem. To znamená, že je chodec tmavší než pozadí. Potom se ovšem nemůže umístit svítidlo v bezprostřední blízkosti přechodu. Musí být v dostatečné vzdálenosti za ním, aby povrch vozovky, kam se promítá silueta chodce, byl jasnější. Tak, aby vzni- kl dostatečný kontrast. Obvykle je v takovém případě vzdálenost sví- tidla od osy přechodu stejná jako jeho výška nad vozovkou. Zpravi- dla tedy osm a více metrů. Osvětlování chodců na pře- chodech je významné z hlediska bezpečnosti. To tehdy, když je osvětlení navrženo dobře – dobře zdůrazňuji. Nastávají i situace, kdy je vhodnější a pro chodce bezpeč- nější, když se přechod neosvětlí vůbec. O tam zda, jak a čím, může rozhodnout jen kvali kovaný svě- telný technik. Vyplatí se do něho investovat. TOMÁŠ MAIXNER Siteco Lighting, spol. s r.o. a nedojde k indikaci chodce, šofér má za to, že se nic neděje a jeho pozornost poleví. Pokud místem projíždí někdo neznalý místních poměrů, tak je z blikajících nebo (a) různobarevných přechodů při- nejmenším zmaten. Oba typy řidi- čů však mohou věnovat pozornost jinému přechodu, než na kterém se právě nacházejí. To tehdy, když se blíží k jednomu a vzdálenější se rozbliká nebo změní barvu, pro- tože na něj vstoupil chodec. Oko se podvědomě stáčí za změnou. Pak hrozí nebezpečí, že řidič ne- postřehne chodce, který mu vstu- puje do cesty.  Chybovat je lidské Pokud je na rovném úseku několik přechodů za sebou, pak se musí osvětlovat všechny, nebo žádný. Důvod je podobný jako v případě popsaném v předešlém osvětlována špatně, když je sloup umístěn na hraně zebry.  Výběr svítidla Samozřejmě, že je nutné použít speciální svítidla určená pro při- světlování chodců na přechodech. Ta vyzařují světlo asymetricky – maximum směrem k přechodu, minimum ve směru k přijíždějící- mu vozidlu (obr. 3). Nejvhodnější jsou svítidla s plochým sklem. Je to jeden z mála případů, kdy jsou jedno- značně nejvhodnější z hlediska omezení oslnění i omezení ruši- vých účinků světla (tzv. „světelné znečištění“). Jinde jsou svítidla s plochými skly ve většině případů nevhodná, dokonce neekologická a mnohdy i zdrojem větší zátěže nočního prostředí. Tato problema- tika, žel, přesahuje prostor vyme- zený tomuto textu. Mimochodem, unijní Nařízení Komise (ES) č. Siteco Lighting, spol.s r.o. Historie společnosti Siteco začala před stoletím a půl.  Roku 1862 pánové Siemens a Halske zahájili v Berlíně výrobu obloukovek.  V roce 1949 byla v Traunreutu zahájena výroba svítidel.  Před patnácti lety se osamostatnila – vznikla společnost Siteco.  Naleznete ji po celém světě, od roku 2004 i u nás.  V minulém roce bylo Siteco zakoupeno společností Osram. Dobře osvětlený přechod (včetně „ukázněných“ chodců) – Siteco SQ 200. I za soumraku svítí také svítidla veřejného osvětlení. FOTO:Archiv Siteco Lighting, spol.s r.o. 5 Správné umístění svítidla před přechodem – Siteco SR 200 Osvětlení přechodu – vlevo běžná šířka komunikace, vpravo vícepruhová Optika svítidla pro přechody – Siteco SQ 200 Sloupkové svítidlo – má mnohá uplatnění, ale osvětlování přechodů k nim nepatří – Siteco CityLight – v provedení s LED modulem I svítidla se světelnými diodami (LED) je možné použít pro osvětlení přechodů – Siteco SL mini 1 2 43 6 245/2009 svítidla s plochými skly nepřímo nedoporučuje. Ještě jeden zvyk je prospěšný pro zvýšení bezpečnosti. Použití světelného zdroje, které vyzařuje světlo jiného barevného tónu, než jakým je osvětleno okolí přecho- du. V současnosti je převažujícím světelným zdrojem vysokotlaká sodíková výbojka, která vyzařu- je naoranžovělé světlo (tzv. teple bílé). Pak se pro osvětlení přecho- du použije například halogenido- vá výbojka (bílá až studeně bílá). Řidič je tak zdálky upozorněn, že se blíží k něčemu nestandardnímu (a nemusí to být jen přechod, ale třeba osvětlení staveniště). Svítidlo nemusí být označeno „zebrou“. Naopak! Příliš informací odpoutá pozornost řidiče. Proto nejsou vhodné ani módní blikače umístěné ve vozovce. Zejména je nutné považovat za velmi (až ži- votu) nebezpečné ty, které reagují na přítomnost chodce. Buď tím, že změní barvu nebo se rozblika- jí. V obou případech hrozí to, že místní řidič si na tuto signalizaci navykne. Když nastane porucha

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 212 v e ř e j n á s p r á v a Evropské dotace přispívají k budování. Někdy i zbytečností o legislativních novinkách ve veřejné správě se diskutovalo v prostějově Budování zBytečných polních cest, cyklostezek vedoucích odnikud nikam, soukromých hotelů či v horším případě investice do drahých propagačních čokolád neBo nákup prezervativů. Ladislav koubek To všechno jsou reálné příkla- dy věcí, které se v Česku pořídily z evropských dotací. Přispívají do- tace z evropských fondů opravdu k budování zbytečností? Kritikům částečně dává za- pravdu starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska. „Při podání žádosti o  dotaci záleží na rozhodnutí příslušných samo- správ. Měly by se projevit prio- rity potřeb občanů a  ekonomic- Zákonu o  veřejných zakáz- kách a  novému občanskému zákonu se věnoval první ročník dvoudenní konference „Právo ve veřejné správě 2012“, kterou v Prostějově uspořádala společ- nost ATLAS consulting. Účastníky konference byli například Karel Eliáš, hlavní autor nového občanského záko- níku, který se věnoval věcným ká únosnost. V  době masivního přílivu financí z  EU roste počet nezodpovědných, kteří s vidinou zisku financí ztrácí soudnost.“ I  přesto ale většina starostů neztrácí selský rozum. „V  Kraji Vysočina nevím o  žádném pří- padu, kdy by to obec tzv. přepá- lila. Naše město bylo v minulém období velkým příjemcem dotač- ních peněz, a to jak z programů odvětvových, tak z ROPu. Každý projekt byl posuzován radou a za- stupitelstvem města Bystřice nad Pernštejnem z hlediska efektivity vynaložených prostředků a  spo- lufinancování,“ upřesňuje jedním dechem Pačiska. Velmi podstatná je schopnost měst a  obcí spolufinancovat do- tované projekty. Většina starostů právě spolufinancování vnímá jako možný důvod i pro zadlužení. Ti prozíravější jsou však připrave- ni. „Naše město se mohlo opřít o  dřívější úspory a  také velmi dobře rozjetou hospodářskou čin- nost města. Ještě v současné době máme prostředky, které bychom mohli v případě potřeby zapojit,“ komentuje Pačiska. Podle něj se Bystřice nad Pernštejnem s  po- mocí dotací neuvěřitelně zvedla právům, nebo František Korbel, náměstek ministra pro místní rozvoj, který se zabýval imple- mentací nového soukromého práva do právního řádu. Novinky v  zákoně o  veřej- ných zakázkách představil Jan Sixta, náměstek ministra pro místní rozvoj pro veřejné inves- tování a  legislativu. „Novela je sice účinná od dubna, ale až teď a  skokem dostala mezi atraktiv- ní území pro bydlení. Výhodou Bystřice je i skutečnost, že město si ponechalo akcie energetických firem i městské byty. Z nich má nyní dostatečné příjmy. Že se dají prostředky využít smysluplně, potvrzuje i  příklad z Brna. „Úspory nám přináší mož- se skutečně zadavatelé a doda- vatelé začínají zaobírat změna- mi, které přináší,“ uvedl Jan Six- ta. Neznalost zákona pak podle něj pak vede k chybám a často i  k  nehospodárnému vynaklá- dání veřejných peněz. Pozor by si podle něj měli zadavatelé dát hlavně na novinky v odůvodňo- vání a uveřejňování. Připravovanému zákonu o úřednících se věnoval náměs- tek ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a  archivnic- tví Ondřej Veselský, který ho- vořil o  rozporuplném pohledu na  právní úpravu úředníků. „Připomínky z  mezirezortní- ho řízení směřují k  tomu, aby právní úprava byla veřejnopráv- ní, přestože zadání vlády bylo na soukromoprávním základu,“ popsal Veselský. nost spolufinancovat zateplování školských zařízení z  Operační- ho programu Životní prostředí. S nástupem programovacího ob- dobí 2007-2013 město neváhalo a  tuto šanci maximálně využilo. V současnosti jsme již zrealizovali či realizujeme projekty na sníže- ní energetické náročnosti u  asi 30  budov, zejména základních a mateřských škol,“ říká primátor Roman Onderka. Zejména menší obce mohou být výrazně omezeny velmi slo- žitou administrativou při vyři- zování dotací. Komplikovaná struktura jednotlivých programů je jedním z důvodů, proč se pro- středky mnohdy daří čerpat po- maleji, než bychom si přáli. „ Část peněz se musí vrátit „Dnes jsme v situaci, kdy je jis- té, že Česko bude muset EU část prostředků vracet. A to z oblastí, které jsou dlouhodobě rozpočto- vě poddimenzované, jako je oblast vědy, výzkumu a školství – mini- málně 5 miliard korun, dopravy a životního prostředí – odhadem 20 miliard korun, či oblast podpo- ry podnikání – to budou asi 2 mi- liardy korun,“ stěžuje si poslanec Petr Hulinský. Existují ale i  způsoby, jak je možné čerpání usnadnit. Jeden ta- kový našlo ministerstvo školství, mládeže a  tělovýchovy. V  rámci snahy o  co nejjednodušší admi- nistrativu vytvořilo ministerstvo unikátní systém tzv. „šablon“, díky nimž bylo vyplňování žá- dostí o dotace pro školy snadnou záležitostí. Právě díky jednoduchým ša- blonám tak do  konce září letoš- ního roku podalo žádost o dotaci 97,7% mimopražských základ- ních škol – jednalo se o  3811 z celkových 3901 základních škol. Objem podaných žádostí činí 4,2 miliardy korun. „Jsem velmi rád, že základní školy nepodcenily situaci a zažá- daly si o dotace z evropských fon- dů. Přispěly tak ke zvýšení kvality výuky našich dětí. Suma přes čtyři miliardy korun je skutečně vý- znamnou finanční injekcí do roz- počtu základních škol,“  uvedl k tomu ministr školství Petr Fiala. Jak využití evropských dotací bude tedy efektivní, závisí na pro- myšlenosti záměru, který je v ru- kách žadatele, i  srozumitelnosti a transparentnosti procesu přidě- lování prostředků. Teprve jsou-li obě podmínky splněny, mohou evropské dotace opravdu plnit svůj účel. inzerce dálkové teplo zdražuje, dalkia zůstává stále pod průměrem rostoucích cen proč Byla společnost dalkia česká repuBlika zvolena nejlepším zaměstnavatelem v zemi? kolik zaplatí její zákazníci příští rok? a mohou teplárny zaBránit Blackoutům? ptali jsme se country manažera skupiny dalkia v čr laurenta Barrieux. Teplárny budou od příštího roku pravděpodobně opět zvy- šovat ceny tepla. Jak se projeví předpokládané zvýšení DPH a emisní povolenky na cenách společnosti Dalkia? Cena dálkového tepla se v průběhu posledních deseti let zvýšila nejméně ve srovnání s plynem nebo jiným palivem. Tento nárůst souvisí především se změnou DPH z 5 na 14% mezi roky 2001 a 2012 a s ekologickou spotřební daní na paliva zavedenou v roce 2008. Konečná cena pro zákazníka závisí na  mnoha faktorech, jako jsou ceny paliv a  dalších nákladových položek včetně cen distribučních společností. Emisní povolenky a zvýšení sazby DPH na teplo se odrazí i v našich cenách, nicméně v celorepublikovém měřítku se ceny Dalkie nachází převážně pod průměrem a neustá- lými investicemi do ekologizace, modernizace a zvýšením účinnosti našich i svěřených zařízení dosahujeme významných energetických úspor. Budou se ceny lišit v jednotlivých městech a regionech? Dalkia garantuje vývoj cen tepla ve městech, kde působí, jelikož máme s našimi dodavateli uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Zatímco ceny plynu se navyšují několikrát ročně, my upravujeme ceny tepla jen jednou za rok. Důležitým faktorem při porovnání cen tepla je palivo, které teplárna využívá. Výsledná cena se liší podle toho, zdali se jedná o uhlí, plyn či biomasu. Skupina Dalkia považuje biomasu Laurent Barrieux, country manažer skupiny Dalkia v ČR za strategické palivo. V současné době tvoří biomasa přibližně 5 až 6% v našem palivovém mixu a naším cílem je zvýšit do roku 2016 její podíl až na 20%. V loňském roce skupina Dalkia ušetřila díky spalo- vání biomasy téměř 140 000 tun CO2, čímž nahradila přes 1100 va- gonů uhlí, což je pozitivní zpráva z hlediska životního prostředí. Teplárny by do  budoucna mohly hrát další roli - jednou z možností, jak zmírnit následky možného blackoutu jsou ost- rovní systémy, jejichž základním zdrojem elektřiny by mohly být právě dnešní teplárny. Jak se na to díváte? Od počátku roku 2012 hrozila ČR možnost blackoutu, zejména z důvodu přetoku elektrické energie z větrných elektráren vybu- dovaných na severu Německa. Blackout může hrozit i při výpadku významné energetické kapacity v ČR. Tuto situaci by mohlo po- moci vyřešit zavedení ostrovního systému s pomocí významných tepláren. Bylo by nutné instalovat do tohoto „ostrova“ rozpadové automaty, které v případě problémů odpojí nedůležité spotřebiče a naopak zachovají dávku elektrické energie do důležitých spotře- bičů. Dalkia na území Moravy disponuje několika zdroji vhodnými pro toto zajištění v Ostravě, Přerově, Olomouci, Karviné, atd., nic- méně pro realizaci tohoto záměru je nutné zajistit finanční zdroje k uhrazení potřebného technického vybavení. Společnost Dalkia ČR byla zvolena nejlepším zaměstnavate- lem v naší zemi. Čím jste si toto ocenění zasloužili? Vítězství v  soutěži Zaměstnavatel roku 2012 nás velmi těší, jsme pyšní na to, že jsme vyhráli v tak silné konkurenci. Již potřetí v historii jsme získali také regionální ocenění Zaměstnavatel Morav- skoslezského kraje. Obě prvenství svědčí o naší dlouhodobě kvalitní personální politice a mimořádném přístupu k zaměstnancům, kteří jsou nejcennější hodnotou naší společnosti. Těchto úspěchů jsme dosáhli díky zázemí silné nadnárodní společnosti, nadstandardní kolektivní smlouvě či mimořádným zaměstnaneckým benefitům. (haa) „ hlasujte „ hlasujte „ hlasujte „ hlasujte „ Soutěž o „Nejkrásnější  dětské hřiště“ 2012  je ve fiNále! Vyberte to nejlepší na webových stránkách Moravského hospodářství Téměřšedesátpřihlášekodměst,obcíimateřských a základních škol dorazilo do redakce Moravského hospodářství.Ty nejzajímavější projekty do finále vybírala pětičlenná porota – architekt Petr Hrůša, vedoucí pedagogického oddělení brněnského magistrátu Marie Klusoňová, bezpečnostní technik Luděk Simonides, Marie Římanová z Nadace Partnerství a za děti šestiletý Kryštof Rus. O tom, kdo se stanem vítězem celé soutěže, ale rozhodne od 7.–16. listopadu veřejnost v internetovém hlasování. Sledujte www.moravskehospodarstvi.cz a rozhodněte o tom nejlepším!

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

L I S T O PA D 2 0 1 2 13  přístup k informacím  veřejné zakázky  hospodaření s majetkem  příspěvkové organizace a obchodní společnosti s majetkovou účastí kraje  rozpočet  dotace a granty  etika a střet zájmů  účast veřejnosti na rozhodování  mediální politika  územní plánování  sledujeme k r a j e Nejsilnější je ČSSD, druzí byli komunisté. Tak vypadají výsledky letošních krajských voleb ORANŽOVÁ MORAVA I VĚTŠINA REPUBLIKY. TAK VYPADAJÍ MAPY S VÝSLEDKY LETOŠNÍCH KRAJSKÝCH VOLEB. ČSSD NEDOSÁHLA NA PRVNÍ MÍSTO POUZE VE ČTYŘECH Z TŘINÁCTI ČESKÝCH KRAJŮ. Jan Pacas Na Plzeňsku a Liberecku zvítě- zila ODS a Starostové pro Liberec- ký kraj. Na Ústecku a Karlovarsku vyhráli komunisté. Ti se tak stali druhou nejsilnější stranou letoš- ních krajských voleb. Levice ale dominovala i vol- bám senátním. ČSSD získala bez- mála polovinu senátorských křesel ce důvěru voličů. Odrazilo se to i na výsledcích voleb. Na severu Moravy dosáhla ODS na historic- ké minimum. „Je to způsobeno i tím, že lidé vlastně nevědí, jaký je rozdíl mezi krajskými volbami a sněmovními. Nevědí, jakou roli má kraj v jejich životě a co může a nemůže ovlivnit,“ dodal Sventek.  (Ne)účinné kampaně? Na tom založila předvolební kampaň ČSSD, jejímž billboar- dům dominovalo téma církevních restitucí. Podle odborníků je však těžké hodnotit, jaký vliv měly na výsledek voleb právě kampaně politických stran. „Podle výzkumů vnímají Češi politickou kampaň zejména prostřednictvím televi- ze. Což je paradoxně médium, které se v českých kampaních té- měř nevyužívá. Napovídá to něco o účinnosti kampaní,“ zhodnotila odbornice na politický marketing z Masarykovy univerzity Anna Matušková. Jistější jsou si však odborníci v tom, co stálo za úspěchem ko- munistů. V krajských volbách jim měla nahrát především nízká vo- lební účast. „Nízká volební účast pomohla jak komunistům, tak i KDU-ČSL. Ta také dosáhla dob- rých volebních výsledků,“ doplnil Pink. Disciplinovaní voliči komu- nistické strany totiž přijdou k vol- bám téměř vždy, zatímco ostatní často zůstávají doma. „Voliči levice navíc volí buď ČSSD, nebo komu- nisty. To pravice se tříští a její vo- liči často odchází k regionálním politickým uskupením,“ dodala Matušková. Zatímco se diskutuje o výsled- cích voleb, vítězové na krajích vedou jednání o složení zastupi- telstev. V některých krajích už je jasno. „Po velmi složitých jedná- ních jsme začali hovořit o různých formách koalic a nakonec jsme došli k závěru, i když možná pře- kvapivému. Ukázalo se, že ČSSD nejlépe naplní svůj volební pro- gram i závazek vůči voličům v ko- alici s ODS a KDU-ČSL, ve které bude mít většinu,“ popsal jednání zlínský hejtman Stanislav Mišák. O spolupráci s křesťanskými de- mokraty jedná ČSSD i na jihu Mo- ravy. „S lidovci jsme začali jednat jako s prvními proto, že je to náš dosavadní koaliční partner. Já sám za sebe říkám, že ta koalice fun- govala velmi dobře. Byl jsem jako hejtman s její prací velmi spoko- jen,“ vysvětlil hejtman Jihomorav- ského kraje Michal Hašek. INZERCE peni, takže nás lidé posuzují podle celostátní práce. Očekával jsem, že to dopadne podobně. Každý vítá, když se šetří, ale nemá rád, když se to dotkne právě jeho. Samozřejmě jsme také dělali chyby,“ přiznal Schwarzenberg. Podle kandidáta na hejtmana za ODS v Moravskoslezském kra- ji Davida Sventka ztratila pravi- a spolu s komunisty má v senátu ústavní většinu. „Slabé výsledky vládních stran je třeba v polovině mandá- tu a po dlouhé předvolební pauze očekávat. Nahrála jim i minimál- ní strategická příprava, neznámí kandidáti a nulová mobilizační kampaň ze strany vládních stran,“ komentoval výsledky voleb polito- log z Fakulty sociálních studií Ma- sarykovy univerzity Michal Pink. Předseda vládní TOP 09 Ka- rel Schwarzenberg ale vidí důvod slabých výsledků své strany jinde. Výhodu ve volbách do krajských zastupitelstev podle něj měly ty strany, které tam již byly, a mohly tak prokázat výsledky své práce. „My jsme v krajích nebyli zastou- Čtyři mínus. Takovou známku si vysloužil od hnutí Oživení Kraj Vysočina za transparentnost hos- podaření s majetkem. Vysočina ale není jediným krajem, který v této oblasti pokulhává. Je totiž běžnou praxí, že kraje nezveřejňují databáze smluv, evi- denci nemovitého majetku ani fak- tury či alespoň zjednodušené se- znamy. Jejich hospodaření tak lze jen stěží označit za transparentní. „Oživení provádělo analýzu transparentnosti jednání krajů jako takovou s tím, že byla rozdě- lena na deset témat, která považu- jeme z hlediska široké působnosti krajů za klíčová. Dvě z těchto ob- lastí tvoří také hospodaření s ma- jetkem a veřejné zakázky,“ popsal projekt hnutí Oživení Vít Sochov- ský, jeden z lidí zodpovědných za webové stránky hodnocenikra- ju.cz. Na nich dostávají jednotlivé kraje za transparentnost svého hospodaření známky jako ve ško- le. A jedniček na tomto vysvědčení moc není, zato trojkami i čtyřkami se to jen hemží. „Pouze dva kraje mají na svých stránkách zveřejněnou databázi smluv. Jelikož jsou smlouvy zá- kladním zdrojem informací o hos- podaření samospráv, tvoří jejich zveřejňování podstatu transpa- rentnosti nakládání s majetkem. Přesto se stále 12 krajů, mezi které patří i všechny moravské, zatím neodhodlalo k jejich plošnému zveřejňování,“ kritizoval hospo- daření krajů Sochovský. Zarážející podle něj je, že mnohé z krajů mají databáze zřízeny. Fungují ale jen pro interní účely. Například Jihomoravský kraj dostal za hospodaření s majetkem trojku. Kladné body si vysloužil zejména stanovením vnitřních pravidel pro hospodaření s mo- vitým i nemovitým majetkem. Zastupitelstvo kraje přijalo i Pro- tikorupční strategii a etický kodex. „Jsem velmi rád, že jsme prvním z krajů, který přijal takovýto sou- hrnný dokument protikorupční strategie, kde jsou konkrétní ná- vrhy, konkrétní opatření a kon- krétní lhůty a termíny. Rozhodně se nejedná o pouhé slohové cvi- čení. Dokument počítá například s tím, že v první etapě zakázky nad 500 tisíc korun budou kraj i jeho příspěvkové organizace uve- řejňovat vše na internetu,“ vyjádřil se hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. I přesto ale dostal Jihomoravský kraj za transparent- nost veřejných zakázek od Oživení trojku. Nejneprůhledněji hospodaří s majetkem na Vysočině. Od Oži- vení dostal kraj čtyřku a před ne- dostatečnou ho zachránilo pouze uveřejňování záměrů na prodej a pronájem nemovitého majet- ku na internetu. Mezery má kraj i v oblasti veřejných zakázek. „K veřejným zakázkám je bezpod- mínečně nutné na internetu zve- řejňovat všechny dostupné doku- menty, zejména faktury a smlouvy s dodavateli, a to u všech zakázek bez výjimky. Kraj by měl také v maximální možné míře využí- vat elektronické aukce. Ty jsou nejen transparentní, ale přinášejí výrazné nanční úspory, jak uka- zují zkušenosti odjinud,“ poradil odborník na otevřenost a elektro- nizaci veřejné správy a člen krajské rady Strany zelených Michal Berg. Za veřejné zakázky přitom kraj do- stal od Oživení chvalitebně. (jp) Nezveřejňují databáze smluv ani faktury. Kraje nehospodaří transparentně VínařadyClassic 2011natrhu a Maidenburg Vína ročníku 2011 jsou již naadjusto- vána a připravena dobývat vaše smysly a potěšit vaše srdce. Přestože byl loňský ročník 2010 svým způsobem výjimeč- ný, "dvatisícejedenáctka" vás překvapí vynikajícími vlastnostmi typickými pro naše špičkové polohy a zejména svěže šťavnatým charakterem. www.reisten.net Vinařství Volařík Bezručova 703/30 692 01 Mikulov Tel.: +420 519 513 553 VINAŘ ROKU 2011 ČESKÁ REPUBLIKA Ochutnejte speciální řadu mladých vín ročníku 2012 Vinařství Volařík Mikulov. Zkuste, jakou jiskru má Radost, jak voní Štěstí a jak chutná Pohoda. Máme Radost, že čtete tuto reklamu, která Vám nabízí Štěstí a Pohodu. Svatomartinské jinak! PRAHA  ČSSD  ODS  KSČM  Starostové pro Liberecký kraj

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 214 f i r m y v p o h y b u inzerce softwarová firma i mlýn. Firma roku už má své regionální finalisty Velké příležitosti i rizika. Takový je ukrajinský trh Soutěž Firma roku již zná vítěze krajských kol. Čtrnáct vítězných firem z  jednotlivých krajů se utká v  celorepubliko- vém finále, mezi nimi i pět firem z Moravy. První místo v  Jihomorav- ském kraji vybojovala softwaro- vá společnost AVG Technolo- gies CZ. Tu založili v Brně pod názvem Grisoft dva počítačo- ví nadšenci. Začínali doslova na koleně a dnes se akcie společ- nosti kotují na newyorské burze. „Na burzu jsme se dostali na za- čátku roku 2012. Jsme vděční našim více než 120 milionům aktivních uživatelů na  celém světě za  podporu našich pro- duktů, díky nim můžeme stále Bývalá oBilnice rozpadlého sovětského svazu, dnes rozvíjející se a atraktivní zahraniční trh. se svými Bezmála padesáti miliony oByvatel představuje Ukrajina lákavé odbytiště pro české firmy. jan pacas Ty na Ukrajinu vyváží stále více a udělaly z ní tak zemi pro svůj byznys. „Vzájemný obchod se za po- sledních dvacet let zdesetináso- bil a v letošním roce může popr- vé překročit hranici tří miliard amerických dolarů, Ukrajina se tak pro české firmy stává stále perspektivnějším trhem,“ řekl Milan Hovorka, náměstek mi- nistra průmyslu a obchodu. To zařadilo Ukrajinu mezi prioritní země Exportní strategie pro dal- ších osm let. Čeští podnikatelé o ni mají totiž veliký zájem. růst a  rozvíjet se,“ uvedla pro Moravské hospodářství Miriam Madrová, PR manažerka AVG Technologies. Podle ní vítězství v kraji pro firmu znamená na jedné straně očekávání, na  druhé závazek. „AVG bude viděna jako jedna z  nejlepších firem v  republice, což posílí naši pozici na českém trhu. Věříme také, že se nám bude dařit i na trhu práce přilá- kat ještě více talentů než dosud,“ řekla Miriam Madrová. Za kraj Vysočina bude v ce- lorepublikovém finále bojovat První brněnská strojírna Velká Bíteš. V  současné době firma vyváží naprostou většinu své produkce do  zahraničí. Hlav- „Perspektivou dalšího roz- voje česko-ukrajinských eko- nomických vztahů je potřeba ně do  Ruska, Číny, Německa. Proniká i na další trhy dálného východu. Hlavním důvodem úspěchu firmy je podle Jarmily Veverkové, vedoucí personální- ho útvaru První brněnské stro- jírny, to, že se nebáli jít cestou vlastního vývoje. „Také jsme se v době před více než deseti lety začali prosazovat na  čín- ském trhu, i když bylo mnoho informací a  signálů, které nás od toho zrazovaly. Dnes máme na  čínském trhu velmi dobré jméno,“ říká Jarmila Veverková. Ve  Zlínském kraji vyhrála titul Firma roku 2012 společ- nost Elko EP z Holešova, která vyrábí modulové elektronické přístroje. Na  slavnostním vy- modernizace ukrajinské eko- nomiky, zejména v  oblastech průmyslové výroby, dopravy hlášení převzal ocenění majitel firmy Jiří Konečný. „ Začátky v garáži „Začínal jsem v  garáži v  mém rodinném domě. Já se věnoval vývoji a společně s ce- lou rodinou jsme potom vyrá- běli. Postupně jsme dávali práci celé ulici, která osazovala kom- ponenty. Pájeli jsme to vlastně na  koleni a  jednou za  měsíc jsem vyjel hotové věci prodá- vat jako trhovec. Potom ode mě jeden můj kamarád, který vy- a  energetiky,“ vyjmenoval per- spektivní exportní oblasti ukra- jinský ministr pro mimořádné rábí elektrokotle, začal odebírat jednoduché časové relé a vznikl tak komerční produkt a prostor pro rozvoj firmy,“ vzpomíná Jiří Konečný. „I  když nám všichni říkali, že musíme být v  Praze, podniká se nám ve  Zlínském kraji dobře. Více než polovina výrobků jde na  export. Navíc, když je nyní dodělaná dálnice, nemáme tady nejmenší pro- blém,“ dodává Konečný. Společnost Laski uspěla v  konkurenci 247 společnos- tí v  Olomouckém kraji. Firma podniká od roku 1992 ve výrobě a  prodeji komunální techniky. Jejími odběrateli jsou města a  obce, technické služby nebo třeba i  půjčovny. Vyrábí frézy na pařezy, drtiče dřevní hmoty či vysavače listí. Ve výrobě fréz na pařezy patří Laski k největ- ším výrobcům na  evropském kontinentě. Tyto výrobky ex- portují do téměř padesáti zemí světa. „Jelikož více než 90 pro- situace Viktor Baloha. Moderni- zující se ukrajinská ekonomika tak představuje rozjíždějící se vlak, do  kterého mohou české firmy naskočit. Mají navíc výho- du. Českou produkci považují Ukrajinci za  mimořádně kva- litní a přitom poměrně levnou. „Česká produkce má v Ukrajině dobrý zvuk, ukrajinští partneři potvrzují, že česká výroba, tech- nologie či služby jsou kvalitní a  obvykle představují finančně méně náročný, avšak kvalita- tivně plnohodnotný substitut produkci západní,“ potvrdila vedoucí ukrajinské pobočky CzechTrade Oksana Antonenko. Ukrajinský trh má však řadu specifik. Jedním z nich je i roz- bujelá byrokracie. Rozsáhlá kontrola ze strany státu a celní a finanční předpisy vyžadují od obchodníků znač- nou dávku trpělivosti. Čekat se nemusí jen na  pomalé úředníky, ale často i  na  odpověď na  email nebo obchod- ní partnery. „U ukrajin- ských partnerů je třeba počítat s  nedochvilností. Délka případného zpož- dění se zpravidla pohybuje mezi deseti a dvaceti minutami. V  Kyjevě se často vymlouvají na dopravní těžkosti,“ vysvětlila Antonenko. Při jednání s part- cent produkce exportujeme, jsme více známí v zahraničí než v tuzemsku. Proto doufáme, že úspěchy v  soutěži Firma roku, naši společnost více zviditelní v České republice,“ říká za Laski Ivana Urbanová. Vítězství v  Moravskoslez- ském kraji získal Mlýn Herber, který má dlouholetou tradici. Firma byla založena již v  roce 1876 a současní majitelé jsou již čtvrtou generací, která se o spo- lečnost stará. „Byl jsem naprosto překvapen, že mezi moderními firmami a  obory podnikání mohla uspět společnost zabýva- jící se tak tradiční výrobou, ja- kou výroba mouky je,“ komen- tuje pro Moravské hospodářství jednatel společnost Aleš Ressler. „Je to pro nás potvrzením toho, že naše každodenní poctivá prá- ce dává smysl a že je takto vní- mána odbornou a snad i laickou veřejností,“ uzavírá Aleš Ressler. KAMILA FUCHSOVá nery je také nutné oprášit ruš- tinu. Na  úrovni managementu se člověk sice domluví anglicky, ale u nákupčích nebo techniků je třeba připravit se na ruštinu. „ Rizika politického rozhodnutí Kritičtěji se na obchodní pří- ležitosti na Ukrajině dívá tamní český velvyslanec Jan Erben. Podle Erbena se ve  vzájemné bilanci příležitostí a rizik kloní „ručička vah“ spíše k  rizikům. „Ty souvisí nejen s  vývojem v oblasti vnějšího prostředí, ale především s vlivem některým subjektivních politických roz- hodnutí současného vedení, které se nepříznivě promítají do  oblastí hospodářské politi- ky a jejich příslušných aspektů včetně ekonomické legislativy a  především pak do  konkrétní hospodářské praxe, respektive praktické aplikace normativních aktů,“ přiblížil rizika ukrajinské- ho trhu Erben. I přesto si však zástupci čes- kých firem, které na  Ukrajinu vyvážejí, většinou nestěžují. „Na  Ukrajinu vyvážíme hlav- ně skladovací zařízení na  obi- lí. Zkušenosti s tamním trhem máme jen ty nejlepší, lepší než s českým. Ukrajinci vám všech- no zaplatí. A  včas,“ svěřil se se svými zkušenostmi Zdeněk Procházka ze  společnosti Pro- kop Invest, která vyrábí stroje pro mlýny, kafilérie a  obilní sila. již 20 let podporujeme český vývoz Praktický význam pojištění u EGAP: - ochrana proti riziku nezaplacení - ochrana investic v zahraničí - kvalitní management pohledávek a cash flow - jednodušší přístup k úvěrům - podpora v mezinárodních soutěžích - podpora mezinárodní kooperace Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Vodičkova 34/701, 111 21 Praha 1 Tel.: +420 222 841 111, E-mail: info@egap.cz Egap_inz_268_90a_Sestava 1 10/9/12 1:47 PM Stránka 1 Modernizující se ukrajinská ekonomika představuje rozjíždějící se vlak, do kterého mohou české firmy naskočit. Mají navíc výhodu. Českou produkci považují Ukrajinci za mimořádně kvalitní a přitom poměrně levnou.

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

L I S T O PA D 2 0 1 2 15s e r v i s INZERCE INZERCE UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK PROSINCOVÉ INZERCE: do 26. 11. 2012 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz ASISTENTKA: Jana Kiršová, tel.: 542 425 210 gsm: 774 262 488 e-mail: j.kirsova@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Hana Nečasová gsm: 774 112 643 e-mail: h.necasova@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas, Michal Kárný,Veronika Vindišová, Kamila Fuchsová foto:Tomáš Škoda MARKETING a PRODUKCE: Bc. Jana Rašková tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: j.raskova@magnusregio.cz OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel.: 542 425 239 gsm: 774 112 138 e-mail: m.syslova@magnusregio.cz obchodní manažerky: Alexandra Janků, gsm: 725 006 094 e-mail: a.janku@magnusregio.cz Erika Hejčová, gsm: 774 010 540 e-mail: e.hejcova@magnusregio.cz SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno www.grafika-jonatan.cz TISK: Tiskárna Helbich, a. s.,Valchařská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 V příštím čísle Moravského hospodářství:  Přečtete si, jak budou vypadat rozpočty měst a obcí v roce 2013  Přineseme přehled oborů dálkového studia pro veřejnou správu i management  Dozvíte se, jaké jsou největší developerské projekty na Moravě  Zjistíte, jak to vypadá s evropskými fondy a jejich čerpáním  Sledujeme aktuality z měst a obcí, dění v krajích, mapujeme firmy v pohybu Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Prosincové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 7. prosince 2012. Aimtec – 5 ALTA CZ – 15 ARGUS GEO SYSTÉM – 2 Artechnic-Schréder – 10 ATLAS consulting – 12 AVG Technologies CZ – 14 ČEPS – 10 ČSOB – 6 Ekosvětlo – 10 Elko EP – 14 GEODIS – 2 Intoza – 4 KALÁB – 15 Laski – 14 Magnus Regio – 15 Microsoft – 5 Mlýn Herber – 14 Pivovar Starobrno – 15 Prokop Invest – 14 První brněnská strojírna – 14 RE/MAX – 4 SEVEn Energy – 4 Teplárny Brno – 2, 3 THHK – 2 Znojemská tepelná společnost – 3 REJSTŘÍK FIREM SEZNAM INZERENTŮ Dar z galavečera pomůže pacientům se srdečními problémy Brno zná svých TOP 100 firem. Jednou z nich je i vydavatel Moravského hospodářství VÝTĚŽEK STO PADESÁT TISÍC KORUN POPUTUJE Z GALAVEČERA SPOLEČNOSTI MAGNUS REGIO DO FAKULTNÍ NEMOCNICE U SV. ANNY V BRNĚ. PENÍZE BUDOU POMÁHAT NA I. KARDIOANGIOLOGICKÉ KLINICE. Hana Nečasová Přístroj zvaný hemochron, který chce nemocnice za získané peníze nakoupit, bude monito- Kdo hýbe Brnem? Na tuto otázku odpověděli organizátoři ankety Brno TOP 100 při vyhlá- šení vítězů jejího již 10. ročníku. Na slavnostním galavečeru v Městském divadle Brno tak ocenili sto nejvýznamnějších br- něnských osobností, organizací a rem. Jednou z nich je i vy- davatel Moravského hospodář- ství, společnost Magnus Regio. „Anketa Brno TOP 100 odráží aktuální situaci v našem městě. rovat pacienty s akutními srdeč- ními problémy. „Hemochron je přístroj, který v průběhu srdeční katetrizace měří adekvátní dávku protisrážlivých léků, podávaných během tohoto výkonu. Tím se vyloučí riziko vzniku krevních sraženin nebo naopak krvácení v průběhu srdeční katetrizace,“ vysvětlil náměstek pro léčebně- preventivní péči Petr Kri a. Přístroj monitoruje pacien- ta přímo u lůžka. „Je to další zkvalitnění péče o naše pacien- ty postižené kardiovaskulárními nemocemi. Umožní získat vý- sledky pro naše lékaře rychleji a dostupněji,“ říká ředitel Fa- kultní nemocnice u sv. Anny Petr Koška. Výsledky ankety jsou bezespo- ru zajímavým ukazatelem toho, jak obyvatelé města vnímají sebe samé a jaké osobnosti, společnos- ti či organizace považují za důle- žité pro ekonomický, politický, společenský, sociální, kulturní i sportovní život Brna,“ vysvětlil záměr ankety organizátor Tomáš Večeřa. O výsledcích ankety se hlasuje vždy ve dvou kolech. V prvním kole dostala příležitost nomino- vat své kandidáty do jednotli- vých kategorií široká veřejnost. Lidé mohli hlasovat buď pomocí anketních lístků nebo na inter- netových stránkách iBrno.cz. Do druhého kola postoupilo v každé kategorii 250 kandidátů s největším počtem hlasů. Z výsledků ankety je zřejmé, že lidé v Brně nevnímají jen bez- prostřední dění ve městě, ale jsou si také vědomi, které osobnosti v minulosti utvářely jeho kultur- ní, společenské, podnikatelské i politické prostředí. Nezapomí- nají na své rodáky a osobnosti, které dnes Brno ovlivňují třeba jen na dálku nebo dozvukem svého dřívějšího působení. Stej- ně tak na osobnosti, které dnes již nejsou aktivní tolik jako dří- ve. Přesto se nezapomenutelným způsobem zapsaly do povědomí Brňanů, kteří o výsledcích an- kety rozhodují,“ dodal k letoš- ním výsledkům ankety manažer Kardioangiologická klinika je jedním ze specializovaných center v České republice. Pomáhá v léč- bě pacientů se srdečními obtížemi z celé jižní Moravy i části Vysoči- ny. Právě na péči v oboru kardio- vaskulárních onemocnění se bude soustředit nové centrum nanco- vané z evropských strukturálních fondů ICRC, jehož první část se minulý měsíc slavnostně otevřela. „Toto špičkové vědecko-vý- zkumné centrum do budouc- na změní také roli nemocnice u sv. Anny. Ta by se měla pro - lovat jen na několik odborností, ve kterých poskytne super-speci- alizovanou péči a ve kterých bude schopná zajistit kvalitní klinický výzkum,“ dodal Koška. časopisu Brno Business & Style Lukáš Grásgruber. Ve druhém kole hlasují už jen postupující, které zvolila veřejnost v kole úvodním. Anketa má mezi vítězi své stá- lice a každý rok i řadu nováčků. Za deset let jejího trvání se 67 rmám, osobnostem a organiza- cím podařilo umístit v každém ročníku. Mezi stálice brněnských rem patří například ALTA CZ, Pivovar Starobrno nebo staveb- ní rma KALÁB. Mezi nováčky, kteří se letos v anketě umístili vůbec poprvé, byl i vydavatel Moravského hospodářství Mag- nus Regio. (jp) Režie: Daniel Špinar NA MOTIVY DÍLA FRANZE KAFKY Premiéra 2. 11. 2012 v 19 hodin v Divadle Reduta OSUDLEOŠ JANÁČEK (1854–1928) Dirigent: Jakub Klecker Režie: Ansgar Haag PREMIÉRA 16. 11. 2012 JANÁČKOVO DIVADLO Mezinárodní festival Janáček Brno 2012 GalavečerGALAVEČER Magnus Regia Pátek 30. 11. 2012 činohra Mahenova divadla Brno CYRANO Z BERGERAKU Světově proslulá komedie o tajné lásce plná emocí a vášní Pozvěte své obchodní partnery na benefiční Galavečer s divadelním představením, občerstvením a bohatým rautem. Na galavečeru bude předán finanční dar Fakultní nemocnici u sv.Anny v Brně Mezi zvanými hosty budou zástupci krajů a krajských měst na Moravě, zástupci Statutárního města Brna, Jihomoravského kraje a významných společností v Čechách a na Moravě. Informace o prodeji vstupenek a o obchodních podmínkách získáte na emailu j.kirsova@magnusregio.cz nebo telefonicky 542 425 210 | 774 262 488 Dalkia Česká republika, a.s. – str. 12 DEA Energetická agentura, s.r.o. – str. 3 ELTODO-CITELUM, s.r.o. – str. 9 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. – str. 14 E.ON Česká republika, s.r.o. – str. 16 GEODIS BRNO, spol. s r.o. – str. 2 IBM Česká republika, spol. s r.o. – str. 7 INTOZA s.r.o. – str. 4 Komerční banka, a. s. – str. 5 Národní divadlo Brno – str. 15 Reisten s.r.o. – str. 13 Siteco Lighting, spol. s r.o. – str. 11 Vinařství Volařík – str. 13 patří do Brno TOP 100

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/

l i s t o pa d 2 0 1 216 i n z e r c e Veřejné osvětlení se „soukromým“ rozumem „Vážená paní starostko, Vážený pane starosto, Ve Vaší obci proVedeme Výměnu sVítidel na stáVajících podpěrných bodech za stejný počet led sVětelných zdrojů. ušetříte 70 procent elektrické energie a náVratnost této inVestice se pohybuje kolem šesti let. žiVotnost led sVětelných zdrojů předpokládáme dVacet pět let a tento systém Veřejného osVětlení Vykazuje minimální nároky na proVoz a údržbu.“ Papír snese vše, toto je napří- klad argumentace mnoha firem, které se snaží těžit z neznalosti technických vlastností moder- ních technologií. E.ON Servis- ní také považuje LED svítidla za  perspektivní zdroje světla. V současné době se nacházíme v přelomovém období, kdy začí- nají být LED instalace z technic- kého i  ekonomického hlediska v  určitých případech provedi- telné, zejména díky technolo- gickému pokroku a  úsporám z rozsahu u výrobců. O to více opatrnosti a  úsilí je nyní po- třeba věnovat při výběru LED svítidel. Klasické sodíkové nebo halo- genidové výbojky s bílým svět- lem zůstávají ve většině případů nejvhodnějším řešením. Vzpo- mínáte si na dobu, kdy na trh přicházely LED televizory? Tehdy bylo jasné, že se investi- ce do LED televize v porovnání s  toho času klasickou plazmo- vou televizí nikdy nevrátí, i když byly úspory ve  spotřebě elek- pasport veřejného osvětlení, světelně technický výpočet, elektroprojekt VO, výběr vhod- né technologie VO, úspory ply- noucí z  rekonstrukce VO, vý- stavba a financování VO. „ Technologický park veřejného osvětlení Společnost E.ON Servisní, s.r.o. poskytuje obcím, městům i soukromým subjektům ucele- ná řešení pro provozování, mo- dernizaci a rekonstrukci soustav veřejného osvětlení. Jsme připra- veni řešit jakékoliv záležitosti spojené s  veřejným osvětlením od standardního provozování až po plně přenesenou správu, kdy se naše společnost stará o všech- ny činnosti včetně plateb za elek- trickou energii. Starosti a  povinnosti vyplý- vající z  provozování veřejného osvětlení jsou v  tomto případě pro vedení obce či města mini- mální. Připojte se k  řadě obcí, kterým dnes pomáháme s pas- portizací, světelným auditem a výběrem nejvhodnější techno- logie v závislosti na konkrétním stavu VO. Naše společnost se vyznačuje výraznou regionální přítomnos- tí, našich zhruba 400 montérů je rovnoměrně rozmístěno na ce- lém distribučním území E.ON. Máme kompletní know-how a  veškeré vybavení k  provozu a údržbě distribučních sítí, včet- ně rozvodů veřejného osvětlení. Naše reakční časy na případné poruchy se díky nepřetržité pohotovosti pohybují v řádech několika málo hodin. Vlastníme mnoho plošin pro bezpečnou práci ve výškách a šest kabelo- vých měřicích vozů často pou- žívaných k dohledávání poruch na kabelových rozvodech veřej- ného osvětlení. Neváhejte a přijďte se k nám, do  technologického parku ve- řejného osvětlení, podívat. Jsme přesvědčeni, že Vám tato návště- va v  budoucnu výrazně napo- může v rozhodování o způsobu výstavby, provozu nebo rekon- strukce VO ve  Vašich obcích. Pokud máte o návštěvu zájem, kontaktujte nás: Jaromír Uhde Business development M +420 737 241807 jaromir.uhde@eon.cz řejného osvětlení přímo v praxi a vše na jednom místě. Uvidíte ulice osvětlené několika typy svítidel s  různými světelnými zdroji – LED, sodíkové i halo- genidové výbojky, vše v různých výkonových řadách. Ověříte si, které světelné zdro- je jsou Vám příjemné, ale i jak vypadá různá hloubka regulace hladiny osvětlení v  praxi. Uvi- díte ukázku slavnostního osvět- lení budovy a vzorově osvětlený přechod pro chodce. Zorientuje- te se v  problematice rozvaděčů a  stožárů pro VO (umísťování svítidel na  podpěrné body dis- tribuční sítě NN není také tak samozřejmé, jak se může zdát) Veřejné osvětlení je v  našem technologickém parku dálkově řízeno sofistikovaným systémem Philips CityTouch, přičemž ký- žených efektů lze samozřejmě dosáhnout ve Vaší obci i svítidly s autonomní regulací. Osobně můžeme přímo na  místě diskutovat o  obsahu a  důležitosti pojmů, jako jsou na  úrovni příkonu původních svítidel a žádné obrovské úspo- ry elektrické energie nepřichází v  úvahu. To vyplývá z  fyzikál- ní podstaty přeměny elektrické energie na světlo a LED svítidla nepřeměňují elektřinu na světlo s  vyšší účinností než sodíkové výbojky, mají menší měrný svě- telný výkon (lm/W). V  dnešní době se sice začínají objevovat první kvalitní svítidla LED, pře- devším v  nižších příkonových řadách, jejichž účinnost se blíží moderním efektivním výbojko- vým svítidlům, nicméně to ne- platí zdaleka pro všechna svítidla LED, která se na trhu vyskytují. Jak tedy vybrat správně a nenale- tět nepoctivému obchodníkovi? E.ON Servisní má jako se- riozní partner odlišný přístup a  proto jsme investovali pro- středky do  výstavby technolo- gického parku veřejného osvět- lení v  sídle společnosti v  Brně na Hádech. V reálném prostředí si tam můžete prohlédnout nej- novější technologie z oblasti ve- trické energie u  LED televize v porovnání s plazmou výrazné. V současné době jsou již LED televize cenově srovnatelné s te- levizemi plazmovými, při nižší spotřebě a  srovnatelné kvalitě obrazu. Ve  veřejném osvětlení je nebo ještě spíše bude situace podobná. „ Složité s námi může být jednoduché Skutečná problematika veřej- ného osvětlování však není tak jednoduchá. Zkuste si položit jednu základní otázku. Bude ve  výše uvedeném případě za- chována alespoň původní hla- dina osvětlenosti v  naší obci? S  největší pravděpodobností nebude, toto je poctivá odpo- věď. Kdyby byla, musel by pří- kon LED svítidel být nejméně Společnost E.ON Servisní, s.r.o. poskytuje komplexní služby v oblasti distribuce elektřiny a plynu, především výstavby, provozu a údržby energetických zařízení. Recepce E.ON Servisní Brno Hády 539 050 910 Ústředna skupiny E.ON 387 861 111 Sídlo společnosti E.ON Servisní, s.r.o. F.A. Gerstnera 2151/6 370 49 České Budějovice +420 387 861 111 E.ON Servisní, s.r.o. Hády 968/2 614 00 Brno +420 539 050 910 „ o společnosti

http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/