MH listopad 2012
MH listopad 2012
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/m ě s í č n í k p r o f i r m y a v e ř e j n o u s p r á v u l i s t o p a d 2 0 1 2
www.moravskehospodarstvi.cz
Sledujeme kraje:
Vysočina | Jihomoravský
Olomoucký | Zlínský
Moravskoslezský
více na
www.moravskehospodarstvi.cz
Krajské volby:
Nejsilnější Čssd,
druzí komunisté
Oranžová Morava i většina re-
publiky. Tak vypadají výsledky
letošních krajských voleb. ČSSD
nedosáhla na první místo jen
ve čtyřech z třinácti krajů. Dru-
hou nejsilnější stranou voleb se
stali komunisté. Levice domino-
vala i volbám senátním.
Více na straně 13
Velké příležitosti
i rizika
ukrajinského trhu
Bývalá obilnice Sovětského svazu,
dnes rozvíjející se a atraktivní
zahraniční trh. Se svými bezmála
padesáti miliony obyvatel před-
stavuje Ukrajina lákavé odbytiště
pro české firmy. Ty tam vyváží
stále více, vzájemný obchod se
za posledních dvacet let zdeseti-
násobil. Více na straně 14
pasivní dům pro
seniory i školicí
středisko
Zatím jich na Moravě stojí jen
několik, veřejných pasivních bu-
dov ale přibývá. Administrativní
budova v Ostravě, školicí středis-
ko v Hostětíně, brněnský projekt
Otevřená zahrada nebo dům pro
seniory v Modřicích – nechte se
inspirovat.
Více na straně 4
2kde mají energetické úspory
smysl?
6Základní registry: Zlepšení má
přijít do konce roku
9rozhovor s náměstkem ministra
vnitra Ondřejem Veselským
zájemcům o zateplování nava-
zující program, však zatím není
možné přesně předpovědět. Podle
mluvčího ministerstva životního
prostředí Matyáše Vitíka ale pů-
jde na nástupnický program více,
než šlo na Zelenou úsporám.
„Žádosti o dotace začneme
přijímat v druhé polovině roku
2013. Program bude financován
z prodeje emisních povolenek.
Vzhledem k tomu, že se povo-
lenky budou dražit, nelze jejich
cenu dopředu odhadnout,“ vy-
světlil Vitík.
Cena povolenek na trhu se
mění, ale ve hře je odhadem 50
až 110 miliard. Polovina peněz,
které z prodeje povolenek Česká
republika získá, půjde na zlep-
šení oblasti životního prostředí.
V rámci těchto opatření půjdou
od roku 2013 do roku 2020 z cel-
kové částky určené na zkvalitně-
ní životního prostředí přibližně
dvě třetiny financí na energetické
úspory u konečných spotřebitelů,
a to stejným dílem na domácnosti
a veřejné budovy.
Pokračování na straně 2
peněZ
na energetické
úspory bude
napřesrok více než
doposud. alespoň
podle úředníků
Z ministerstva
životního prostředí.
ti Za několik málo
týdnů představí
dotační program,
který naváže
na oblíbenou
Zelenou úsporám.
Jan pacas
Zelená úsporám se blíží do cí-
lové rovinky. Z necelých jedna-
dvaceti miliard korun, které byly
v programu k dispozici, vyčerpali
žadatelé už přes osmnáct mili-
ard. Zbývá tedy proplatit necelé
tři miliardy. Kolik peněz nabídne
Festival světla a domy plné příběhů
stožáry veřejného osvětlení jsou přestárlé, korodují a padají
VZÁŘÍ – festival světla a videomappingu v Olomouci – letos přinesl devět videomappingových projekcí. Na olomouckém Horním náměstí
je sledovalo kolem dvanácti tisíc lidí, kteří ocenili projekce týmů z Holandska i zemí Visegrádu – Maďarska, Slovenska i České republiky.
Mezinárodní soutěžní přehlídka určená pro evropské světelné designery proměnila fasády olomouckým domů v jeviště, bohatý doprovodný
program nabídl nejrůznější formy světla pro odbornou i širokou veřejnost. FOTO: Matěj Slezák
V Brně stojí přibližně třiatřicet tisíc stožárů veřejného osvětlení
a průměrně jsou přes pětatřicet let staré.Technické služby za tento
rok zrekonstruovaly čtyři sta, necelou polovinu, než je ve skutečnosti
potřeba k zásadnímu zlepšení stavu. Ostatní moravská města řeší
stejný problém. Zkorodované sloupy dokonce nekontrolovatelně
padají.
Na jejich obnovu ale nejsou v městských rozpočtech peníze. „Měli
bychom v nejbližší době vyměnit dvaadvacet tisíc stožárů. Splácíme
Rekonstruujeme stožáry postupně ve všech ulicích. Na výměnu
všech ale nemáme peníze,“ popsal situaci v Olomouci Nakládal.
Připustil, že několikrát zkorodovaný sloup spadl. „Do stožáru bohužel
nevidíme. Když během kontrol zjistíme, že některý uhnívá, uřízneme
ho,“ nastínil Nakládal. Dodal, že v Olomouci je dvanáct tisíc stožárů
veřejného osvětlení.
Rekonstrukci potřebují sloupy i v Ostravě. „V rámci údržby
zkorodované stožáry sneseme, letos jsme vyměnili asi čtyřicet kusů.
Mají v průměru přes třicet let,“ sdělila Petra Zatloukalová z oddělení
správy veřejného osvětlení ostravských komunikací.
Pokračování na straně 10
ale půlmiliardový účet za úsporná opatření veřejného osvětlení,“ uvedl
generální ředitel společnosti Technické sítě Brno Jaromír Machálek.
Rekonstrukci až šesti set stožárů ročně si tak můžou dovolit až v roce
2017. Magistrát nyní hledá finanční rezervu, ve hře jsou i dotace.
Špatný stav stožárů řeší také v Olomouci. Přes třicet let staré sloupy
mají podle vedoucího provozovny veřejné osvětlení olomouckých
technických služeb Jiřího Nakládala po životnosti. „Pravidelně je
kontrolujeme hlavně na hlavních silnicích, zkorodované vyměňujeme.
Na Zelenou
úsporám 2 půjde
více peněz
obce nemohou omezovat hazard,
kvůli nařízení ministerstva
Obce chtějí bojovat proti hazar-
du, v cestě jim ale paradoxně stojí
ministerstvo financí. To je vybízí,
aby proti zvyšujícímu počtu auto-
matů zakročily. Ministerstvo při-
tom vyhlásilo tříletou ochrannou
lhůtu, během které mohou být
v provozu všechna hrací zařízení,
která v minulosti povolilo.
Více na straně 8
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 22
inzerce
vyhledávání produktovodů
uložených pod i nad
povrchem
diagnostika, detekce poruch
a tepelných ztrát u budov
pro archeology i správce
vodních toků
využitíDokončení ze strany 1
„Obce tuto variantu, kte-
rou nyní rozpracováváme, ví-
tají, protože podobné nástroje
jim usnadňují shánění financí
na energetické úspory. Čerpat
z něho budou moci i soukromí
žadatelé,“ říká ministr životního
prostředí Tomáš Chalupa.
Zbývající třetinu pak do-
stane ministerstvo průmyslu
a obchodu. „V rámci resortu
ministerstva budou prostředky
z prodeje emisních povolenek
směřovat především do oblasti
energetických úspor v průmyslu
a teplárenství,“ vyjádřil se Tomáš
Paták z odboru komunikace mi-
nisterstva průmyslu a obchodu.
Rozdělení peněz však kritizu-
jí lidé z iniciativy Šance pro bu-
dovy, která sdružuje na 180 firem
z oblasti energeticky úsporného
stavebnictví. Příspěvky na pro-
gramy typu Zelená úsporám
sice schvalují, ale na zateplování
budov by podle nich mohly být
efektivně využity veškeré zis-
ky z prodeje povolenek. Podle
analýzy, kterou pro iniciativu
vypracoval tým známého eko-
noma a člena NERV Miroslava
Zámečníka, se totiž státu nový
program na podporu energetic-
ky úsporných domů a renovací
mnohonásobně vyplatí.
Konkurenční
programy
„Absorpční kapacita progra-
mu typu Zelená úsporám činí 10
až 12 miliard ročně. Pokud bude
vložena do podpory úsporných
budov pouze část výnosů z povo-
lenek, je nutné předpokládanou
kapacitu sektoru doplnit z Ev-
ropských fondů. Takto nastave-
ný program pak může zaměstnat
zhruba 30 tisíc lidí rovnoměrně
napříč celou republikou a zna-
menal by výrazný stimul zatím
stále klesajícímu stavebnímu sek-
toru a tím i české ekonomice,“
řekl koordinátor iniciativy Šance
pro budovy Petr Holub.
Podle ředitele Teplárenského
sdružení Martina Hájka se ale
dražby emisních povolenek od-
razí na cenách tepla a je tak jen
fér, že část peněz budě zpětně
investována do tepelných rozvo-
dů. „Kde ty peníze z povolenek
vznikají? V teplárnách, které si
je musí kupovat. Takže to celé
zaplatí lidé, kteří jsou napojeni
na centrální teplo,“ postěžoval si
Hájek a dodal, že ekonomické
dopady investic do teplárenství
jsou ještě lepší než u zateplo-
vání.
Navíc podle něj v Česku vzni-
kají dva konkurenční programy
na zateplování, které si budou
zájemce o dotace přetahovat.
Druhý program chystá minis-
terstvo pro místní rozvoj a plá-
nuje jej financovat z Evropských
fondů.
„Připravujeme úvěrový pro-
gram, tzv. Panel 2013 plus. Ten
je na základě deklarované spo-
lupráce ministerstva pro místní
rozvoj a ministerstva životního
prostředí rozšířen o prvky pro
zateplení a snižování energetic-
ké náročnosti,“ potvrdil mluvčí
ministerstva pro místní rozvoj
Marek Ženkl.
Kde z domu uniká teplo nebo
kudy vede pod zemí potrubí,
umí odhalit termovize. Používá
se při ní speciální kamera, která
zaznamenává rozdíly v teplotách
na povrchu sledovaných objektů.
Vznikne tak termograf, tedy jaký-
si snímek, na kterém jsou teplejší
a chladnější místa označena růz-
nými barvami.
„Principů termovize se využí-
vá hlavně pro sledování projevů
teplotních kontrastů,“ řekl Michal
Sýkora, sales manager společnosti
GEODiS, která službu termovize
poskytuje. Podle něj mají o tech-
nologii největší zájem města a tep-
lárny. „My jsme termografii dělali
například pro města Vsetín, Dvůr
Králové nad Labem a pro Havlíč-
kobrodskou teplárnu. V zahraničí
například ve městě Montbeliárd,“
vyjmenoval Sýkora.
Jeden z největších projektů
s využítím termovize ale odstar-
toval v Hradci Králové. Tamní
teplárna si spolu s hradeckým
magistrátem objednala termovizní
snímkování u firmy ARGUS GEO
SYSTÉM, dceřinné společnosti
GEODiSu. Fotilo se ze vzduchu
Zelená úsporám?
Pomocník i strašák
Výborná myšlenka,
pokulháVající
realizace. tak by
se dal shrnout
postoj starostů
k programu, který
by měl obcím
pomáhat šetřit.
názory na zelenou
úsporám se mezi
starosty Výrazně
liší.
Ladislav Koubek
„Jsem moc rád, že tento do-
tační program existuje a věřím,
že se nám s podanými žádost-
mi podaří uspět i tentokrát.
Vzhledem k neustále rostoucím
cenám energií a přetrvávající
hospodářsko-ekonomické krizi
jsou pro nás jakékoliv provozní
úspory velmi důležité,“ říká sta-
rosta Uherského Brodu Patrik
Kunčar. Přesvědčují jej zejména
peníze, které město díky progra-
mu ušetřilo.
„Jenom v případě městské
nemocnice s poliklinikou činí
úspory energií 42 procent, což
je v současných cenách více než
1,3 milionu korun ročně. S pro-
gramem Zelená úsporám jsem
tedy velmi spokojen a nezbývá
než doufat, že bude zachován
i nadále,“ dodává Kunčar.
Podobně je spokojen i sta-
rosta Bojkovic Petr Viceník.
„Z programu jsme zatepli-
li základní i mateřskou školu.
V blízké době nás čeká výměna
otopného systému v základní
škole a domě s pečovatelskou
službou. i tam čekáme na vy-
psání smysluplné dotace,“ vy-
světluje.
Zelená úsporám ale při-
náší starostům i určité potíže.
„Co k tomu říct,“ komentuje
program se zjevnými rozpaky
starosta Osové Bítýšky Josef
Mach.
„Jako obce se nás týká Zele-
ná úsporám pro veřejné budovy.
Žádost jsme podali v červenci
2010 a zatím pořád nemáme
vyjádření. Nicméně stále dou-
fáme. Vypadá to, že ke konci
roku bychom mohli něco do-
stat. Administrace je však velmi
zdlouhavá,“ dodává Mach.
Nedokončené
projekty
Osová Bítýška přitom není
výjimkou. Potíže s programem
potvrzují i velká města jako
například Zlín. „Město v sou-
časnosti nerealizuje žádnou
akci v rámci programu Zelená
úsporám. V minulosti, ve dvou
případech, se nepodařilo roz-
pracované projekty v rámci
programu Zelená úsporám do-
táhnout do úspěšného konce,“
varuje před optimismem primá-
tor Miroslav Adámek.
Program Zelená úsporám tak
jako tak neumožňuje podávání
nových žádostí. Pozastavení pří-
jmu žádostí se týká všech oblas-
tí podpory z programu Zelená
úsporám a současně všech typů
žadatelů.
Ministerstvo životního pro-
středí ale připravuje nový pro-
gram, který by měl být více za-
cílený právě na města a obce.
Zda bude nový program
opravdu otevřen a zda bude
flexibilnější, než byla Zelená
úsporám, může ukázat už příští
rok.
na zelenou úsporám 2
půjde více peněz
termovize odhalí úniky tepla
i zasypané šachty
a vznikla tak teplotní mapa, po-
mocí které mohli zaměstnanci tep-
lárny odhalit, kudy vedou staré
teplovody nebo zasypané kontrol-
ní šachty. „Termomapu jsme vy-
užili i ke globální diagnostice stavu
teplovodních sítí a při první etapě
snímkování jsme díky zvýšenému
úniku tepla odhalili i hrozící havá-
rii,“ prozradil investiční náměstek
Tepelného hospodářství Hradec
Králové (THHK) Petr Juránek.
Hradeckou teplotní mapu si
ale mohou prohlédnout na we-
bových stránkách i občané a po-
dívat se, jestli jim přes střechu
neuniká z domu příliš mnoho
tepla. „Od zveřejnění prvních
map jsme s občany řešili několik
desítek dotazů ohledně stavební
termiky na domech a majitelům
některých objektů tak pomohli
identifikovat místa úniků tepla.
Tato služba je přidanou hodno-
tou projektu pro občany města,
který primárně zjišťuje závady
a diagnostikuje globální stav tep-
lovodů,“ vysvětlil ředitel THHK
Jiří Seidler. A o mapu je zájem.
Vidělo ji už několik tisíc lidí.
Hradecký projekt je v tuzem-
sku svým rozsahem ojedinělý. Ter-
movize se ale používá i na Moravě.
Místo z letadla nebo z balónu se
však kamerou fotí z auta nebo
z ruky. „Termovizní snímkování
využíváme dlouhodobě, a to hlav-
ně u objektů ve vlastnictví města.
Hodí se při rekonstrukcích a pro
kontrolu zateplovacích prací,“ řek-
la ostravská mluvčí Andrea Voj-
kovská. Kameru zaznamenávající
teplo používají i v brněnských tep-
lárnách. Dokonce si pořídili vlast-
ní. „Monitorujeme s její pomocí
potrubí a tepelné úniky,“ dodala
mluvčí Tepláren Brno Michaela
Gáliková. (jp)
e n e r g e t i c k é ú s p o r y
GEODIS – NEJVĚTŠÍ DODAVATEL SLUŽEB V OBLASTI GEOINFORMACÍ VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ
PODROBNÁ PASPORTIZACE JAKO NÁSTROJ PRO EFEKTIVNÍ SPRÁVU MAJETKU
PASPORTIZACE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ
KOMPLETNÍ INVENTARIZACE
VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ
+ určení polohy jednotlivých světelných
zdrojů
+ zpracování do mapové aplikace nebo
technické mapy
+ přehledné a aktuální informace
o vašem majetku
+ analýzy stávající dokumentace
+ digitalizace dat
+ aktualizace fotodokumentace
DALŠÍ ŘEŠENÍ:
PIXOVIEW®
MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ, PLOCH
A VÝŠEK NA OBJEKTECH
+ šikmé snímkování
+ vysoké rozlišení (od 5 cm/pixel)
+ fasády, napojení vchodů na okolní
infrastrukturu
+ zřetelnější vlastnické vztahy
+ pohledy do vnitrobloků
+ propojení s GIS
ORTOCITY ČR
ORTOFOTOMAPA MĚST
S VYSOKÝM ROZLIŠENÍM
+ rozlišení od 3 cm/pixel
+ vyhodnocení zdravotního
stavu zeleně
+ mapování, měření, analýzy
LETECKÁ TERMOGRAFIE
+ vyhodnocení úniků tepla ze
střech budov
+ identifikace porušení izolací
z produktovodů
+ kontrola realizovaných akcí
na úsporu vytápění
+ proškolení vašich lidí na
vyhodnocování termografických
snímků
Pro více informací kontaktujte našeho obchodního manažera:
MICHAL SÝKORA M +420 724 013 047 · T +420 538 702 326 · michal.sykora@geodis.cz
Geodis · Lazaretní 11a · 615 00 Brno · Česká republika · www.geodis.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 2 3ú s p o r y e n e r g i í
inzerce
Energetické úspory mají
smysl, shodují se starostové
Rostoucí ceny
eneRgií, nové
technologie,
dotační pRogRamy.
to všechno
ovlivňuje přístup
měst a obcí
k úsporám energií.
situace je však pRo
běžného staRostu
často nepřehledná
a není snadné
se oRientovat
v množství nabídek.
ladislav koubek
Naprostá většina starostů je
přesvědčena o tom, že hledání
úspor smysl má. „Samozřejmě,
především z dlouhodobějšího hle-
diska. Z hodnocení již zrealizo-
vaných projektů zřetelně vyplývá,
že výhody jednoznačně převažují
nad nevýhodami,“ řekl Moravské-
mu hospodářství primátor Brna
Roman Onderka.
Jedinou nevýhodou je podle
něj snad jen okamžitá finanční
náročnost. „Ovšem tu kompenzu-
je dlouhodobá návratnost vyna-
ložených finančních prostředků.
Jako příklad uvedu zateplování
školních budov. Kromě finanční
úspory ze snížení nákladů na vytá-
Jaké máte zkušenosti
s energetickými úsporami?
Patrik Kunčar
starosta Uherského Brodu
Jedním slovem bohaté.V minulých
letech se nám podařilo realizovat
energeticky úsporná opatření
na dvanácti budovách - školy, školky,
městská nemocnice s poliklinikou,
sportovní hala, dům kultury. Dále se
nám z programu Zelená úsporám
podařilo zateplit jeden bytový dům
a letos jsme podali další tři žádosti
na celkem čtyři městské budovy.
Roman Onderka
primátor Brna
Brno se vždy aktivně zajímalo o všechna
opatření vedoucí k energetickým
úsporám.V Brně má dlouhou tradici
kombinovaná výroba elektrické energie
a tepla, kterou již od roku 1930 zajišťuje
brněnská teplárna. Z důvodu dosažení
úspor energie jsme přistoupili v roce
2010 k zahájení postupné rekonstrukce
rozvodných tepelných sítí v historickém
jádru města a přebudování parní
sítě na horkovodní. Zároveň nyní
město Brno, jako centrální zadavatel,
připravuje veřejnou zakázku na dodávky
elektrické energie a zemního plynu
na období jednoho roku pro vybrané
objekty města Brna, jeho městských
částí, příspěvkových organizací.
Další úspory přináší také možnost
spolufinancovat zateplování školských
zařízení z Operačního programu Životní
prostředí.
Petr Viceník
starosta Bojkovic
Energetické úspory jsme v Bojkovicích
realizovali formou redukce odběrných
míst, snížením jističů a zejména
přechodem na jiného dodavatele. Co
nás trápí nejvíce, je stav veřejného
osvětlení, jehož oprava by generovala
úsporu v řádu třiceti čtyřiceti procent
z položky veřejného osvětlení.
Vlastimil Gabrhel
starosta Znojma
Již v roce 2004 byla zpracována
energetická koncepce města Znojma.
Město tím nakročilo k praktikování
zásad energetického managementu
se systematickým shromažďováním
dat a cíleným využíváním výsledků
k docílení úspor v energetickém
hospodářství města, příspěvkových
organizací a Znojemské tepelné
společnosti.Vedení města nechalo
zpracovat energetické audity
objektů škol ve vlastnictví města
a dalších budov s návrhem opatření
k úsporám energií. K drastickému
útlumu aktivit došlo v tomto směru
během roku 2006 a 2007. Nyní
uvažujeme o obnovení energetického
managementu i systém PREMMI, což je
„Program Energetického Monitoringu
a Managementu po Internetu“.
Daniel Žídek
náměstek primátora
Opavy
V současnosti zpracováváme materiál,
který posuzuje vhodnost realizace
energeticky úsporných opatření
na 12 vybraných objektech v majetku
Opavy s použitím metody EPC.Tato
metoda přináší snížení spotřeby
energie objektu a projeví se v úsporách
provozních nákladů použitých
na splacení původní investice. Dále se
snažíme zateplovat budovy ve vlastnictví
města a i za přispění finančních
prostředků ze zdrojů Evropské unie.
Tímto způsobem se tak městu daří
zateplit, resp. snížit energetickou
náročnost především objektů školských
zařízení. Obecně lze však říci, že
o prvních výsledcích energetického
managementu budeme moci hovořit
v příštím roce.
(lk)
energetické úspory
v památkově chráněných
budovách?
pění patří mezi další výhody také
prodloužení životnosti budovy,
snížení nákladů na údržbu, zlep-
šení tepelně-technických vlastnos-
tí obvodových konstrukcí a další.
V neposlední řadě nelze opome-
nout, že zlepšení vzhledu budovy
přispívá také k celkové pobytové
pohodě,“ pokračuje Onderka.
Centrální
nákupy energií
Některá města mají dokonce
svoje energetické koncepce. Patří
Zatímco panelák ze 70. let za-
teplíte snadno, secesní radnici asi
těžko. A jednoduché nejsou ani
takové kroky jako výměna oken
nebo instalace úsporného osvět-
lení. Památkově chráněné budovy
často přináší při hledání energe-
tických úspor velké komplikace.
Památkáři mají
vždy přednost
Střetů mezi památkáři a za-
stánci úspor bychom tak napo-
čítali dost. Národní památkový
ústav vyjádřil znepokojení už při
vyhlášení programu Zelená úspo-
rám v roce 2009. Nelíbilo se mu,
že podmínky předmětného pro-
gramu nezohledňují specifika péče
o architektonické dědictví.
„Shodujeme se v názoru, že
snižování energetické náročnosti
staveb a zájem na ochraně archi-
tektonického dědictví lze alespoň
v některých případech skloubit. To
však vyžaduje, aby pro specifickou
oblast architektonického dědictví
byly podmínky ‚ušity na míru‘. Ne-
měly by být podporovány úpravy,
které jsou ze své podstaty konflikt-
ní, a podpořena by naopak měla
být ta opatření, kterými lze do-
sáhnout energetických úspor bez
ohrožení kulturních hodnot,“ píše
se ve společném prohlášení, které
vydaly Česká komora architektů,
Národní památkový ústav a Státní
fond životního prostředí.
V případě, že jsou energetické
úspory v rozporu s památkovou
k nim například Znojmo. „Ener-
getickými úsporami je nutno se
zabývat cíleně a systematicky.
Prostředky k dosažení úspor mu-
síme volit v celé komplexnosti
a provázanosti, nikoliv jako dílčí
neúplná opatření. Ve chvíli, kdy
si investicemi snižujeme náklady
na energii, musíme zvážit návrat-
nost takové investice. Například
návratnost zateplení školy v Pří-
měticích byla vypočítána na 25 let,
což by bylo příkladem špatně či
nerozvážně vynaložených finanč-
ních prostředků,“ říká starosta
Znojma Vlastimil Gabrhel. Podob-
ně strategicky uvažuje náměstek
primátora Opavy Daniel Žídek.
ochranou, pak mají památká-
ři přednost. „Není žádoucí, aby
vlastníci byli motivováni k přípra-
vě opatření, která by architektonic-
ké dědictví poškozovala a která by
u památkově chráněných staveb
následně nemohla být povolena,“
uvádí zmíněné prohlášení. To
vede často k jednoduchému řešení:
obce a města památkově chráněné
objekty tolik neřeší a nezateplují.
Tam, kde se do podobných
projektů pustí, záleží vždy na kon-
krétních podmínkách a dobré vůli.
„Památkáři chrání své zájmy a my
se snažíme realizovat své záměry.
Nedochází k excesům a vždy se
hledá kompromisní řešení tak, aby
se zachovalo historické svědectví
o činnosti našich předků a snou-
bilo se s novými požadavky naší
současnosti,“ vysvětluje náměstek
opavského primátora Daniel Ží-
dek.
Komplikace někdy zažívají spí-
še soukromí vlastníci. „S památ-
káři byla velmi těžká komunikace.
Nečekali jsme od nich příliš aktivi-
ty, ovšem ve výsledku byl problém
je i jen vytáhnout do terénu, aby
na místě viděli aktuální stav domu
a prezentaci dodavatele, který měl
výměnu provádět,“ říká k tomu
David Oplatek z brněnského Spo-
lečenství pro dům na Bratislavské
ulici.
Ať je komunikace s památká-
ři v dané lokalitě jakákoli, nesmí
vlastník měnit vnější vzhled sta-
veb a poškozovat historické kon-
strukce. Aby se to podařilo, musí
uplatňovat velkou míru inovace
a hledat řešení šitá na míru dané
budově. (lk)
„Systémové řešení problematiky
úspor energií v objektech města
je v současné době připravováno
zavedením systému energetického
managementu,“ říká.
Důležité je vytvořit si přehled
o tom, které budovy jsou vhodné
pro zvažování úspor. Návratnost
vložených prostředků je rozdílná.
Roli hraje technologie stavby, její
stáří, způsob vytápění, ale i pa-
mátkové hledisko. „Vedení měs-
ta nechalo zpracovat energetické
audity objektů škol ve vlastnictví
města a dalších budov s návrhem
opatření k úsporám energií,“ říká
Gabrhel.
Mnoho měst hledá i další způ-
soby, jak ušetřit. „Náklady šetří-
me jak zateplováním budov, které
jsou v našem vlastnictví, tak třeba
nakupováním energií prostřednic-
tvím e-aukcí,“ říká primátor Zlína
Miroslav Adámek.
Centrálním nákupem energií
mohou obce a města začít šetřit
peníze takřka okamžitě. Například
Ostrava s ním začala již před pěti
lety. Velmi časté je řešení, kdy jed-
no výběrové řízení pro dodávku
elektřiny či plynu vypisuje město
společně s organizacemi, které zři-
zuje. Ostrava dokonce připravila
a schválila motivační systém. Ten
stanovuje možné odměny pro za-
městnance městských organizací
podle úspor, kterých dosáhli ná-
kupem za ceny dosažené v elek-
tronických aukcích.
Možností jsou i nákupy na ko-
moditní burze. „Nákup na komo-
ditní burze se ukázal jako velmi
efektivní cesta k pořízení energií.
Kromě ceny bylo výhodou také
to, že veškerá příprava i nákup
samotný, včetně podpisu smluv,
představovaly pro účastníky ob-
chodování skutečně minimální
administrativní zátěž,“ vyjádřil
se tajemník radnice v Uherském
Hradišti Josef Botek.
Úspornější
osvětlení
Pro mnohé obce je stále více
zatěžující financovat veřejné osvět-
lení. I zde je však možné ušetřit.
„Naše společnost již delší dobu
podniká taková opatření, která
dlouhodobě drží náklady na měst-
ské osvětlení téměř na konstantní
hodnotě, i když se navyšuje počet
světelných bodů,“ říká jednatel
Technických služeb Velká Bíteš
Pavel Gaizura.
„V poslední době se dokonce
podařilo tyto náklady postupně
snižovat, a to i přes neustálý růst
vstupních cen za dodané energie.
Zásadní jsou přitom výměny za-
staralých světelných bodů za nové
s použitím úsporných zdrojů,“ po-
kračuje Gaizura.
Ve Velké Bíteši tak dosahují
úspor i v řádu několika desítek
procent a investované prostředky
navracejí v krátkém horizontu
dvou let.
anketa
hodnocení spotřeby energie v budovách
čekají od ledna 2013 velké změny!
Od 1. ledna 2013 začíná platit
rozsáhlá novela zákona 406/2000
Sb. o hospodaření energií. Připra-
vovaná novela zákona bude mít
velký dopad do výstavby, provo-
zování, prodeje i pronájmu ne-
movitostí, kotelen, rozvodů tep-
la a vůbec všech oblastí, kde se
spotřebovává energie. Ne všechny
novinky novely začínají platit už
od začátku roku 2013, ale je určitě
nutné vidět dopředu při přípravě
projektů a budoucích investic.
Většina změn, které zákon za-
vádí, se týká snižování energetické
náročnosti při spotřebě energie,
jinými slovy úspor energie. Cílem
je postupnými kroky zavádět vyš-
ší energetický standard nových
budov. V případě rekonstrukcí se
řídí heslem „když už něco děláte,
dělejte to dobře“. Nevnucuje tedy
rozsah, ale kvalitu rekonstruova-
ných částí budov.
Štítky u budov
veřejného
sektoru
do července
2013
Díky průkazům energetické
náročnosti umožní každému zís-
kat velmi podrobný přehled o ne-
movitosti, kterou provozuje nebo
bude provozovat.
JAKé NOVINKy SE TýKAJí
MěST A OBCí?
Nové budovy pouze nízko-
energetické a pasivní
Pokud chystáte stavbu nové
školy nebo domova s pečovatel-
skou službou, čekají na Vás velmi
přísné podmínky na energetickou
náročnost budovy. Stavební povo-
lení od 1. ledna 2013 dostanou
pouze nízkoenergetické domy.
Přísnější požadavky na kvali-
tu rekonstrukce
Stejně tak při rekonstruk-
cích dojde k výrazným změnám.
Neexistuje požadavek na rozsah
rekonstrukce, ale na energetickou
kvalitu rekonstruovaných prvků.
Pokud chcete vyměňovat okna, tak
za kvalitní, ale zateplovat nemusíte.
Energetický průkaz jako
„techničák“ domu
Průkaz energetické ná-
ročnosti, lidově „štítek“, se stane
obdobou technického průkazu
u Vašeho auta. Budovy nad 500
m2
podlahové plochy jej musí mít
vyvěšen u vstupu do budovy již
do 1. července!
Povinné doložení průkazu při
prodeji a pronájmu
Průkaz bude od 1. 1. 2013
povinnou přílohou kupní či ná-
jemní smlouvy k nemovitosti.
Očekává se výrazný dopad a roz-
vrstvení cen podle energetické
náročnosti prodávaných a prona-
jímaných domů a bytů.
Kdo bude plnění zákona kon-
trolovat?
Plnění zákona již nyní kont-
roluje Státní energetická inspekce
(SEI). V případě výstavby nebo
rekonstrukce budov bude její zá-
vazné stanovisko vyžadováno sta-
vebním úřadem. Předpokládá se,
že se údaje o spotřebě dostanou
na úroveň ocenění nemovitostí –
budou tedy vyžadovány např. při
žádosti o úvěr z banky či ocenění
daně z nemovitosti.
Jiří Cihlář
Energetický auditor
DEA Energetická agentura, s.r.o.
www.dea.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 24
snižování energetické
náročnosti budov
snižování nákladů na energie
související s provozem budov
větší kontrola energetických
specialistů
větší přínos a více informací
v nástrojích na snižování
energetické náročnosti –
průkazy, kontroly kotlů
a klimatizačních systémů,
energetické audity
ochrana tuzemských
primárních zdrojů energie
výhody
p a s i v n í d o m y
inzerce
Majitele domů čeká
řada nových povinností
Od prvního ledna se na do-
mech začnou objevovat štítky
informující o jejich energetické
náročnosti. Opatřit dům takzva-
ným energetickým štítkem je to-
tiž jedna z nových povinností,
které pro majitele domů zavádí
novela zákona o hospodaření
energií. Tu v polovině září schvá-
lili poslanci i přes předchozí pre-
zidentovo veto. Prezident přitom
novelu zařadil k těm nejhorším
a svobodné společnosti nejškod-
livějším zákonům, o jejichž pod-
pis byl kdy požádán.
Novela, která zapracovává
do českých zákonů evropskou
směrnici z roku 2010, začne
platit od začátku příštího roku.
Majitelům domů přitom zavádí
řadu povinností. „Novela upra-
vuje požadavky na energetickou
náročnost budov při výstavbě
nebo větší změně budovy, po-
vinnosti zajišťování průkazu
energetické náročnosti budov
i při prodeji nebo pronájmu ne-
movitosti. Upravuje pravidla pro
kontrolu kotlů a klimatizačních
systémů,“ vyjmenoval změny
Tomáš Paták z odboru komuni-
kace a marketingu ministerstva
průmyslu a obchodu (MPO).
Novela také upravuje záležitosti
týkající se energetických auditů
a pravidla a povinnosti energe-
tických specialistů, kteří vydávají
zmíněné průkazy, zpracovávají
kontroly kotlů a klimatizačních
systémů nebo energetické audity.
Podle prezidenta Václava
Klause jsou však povinnosti,
které vlastníkům domů novela
ukládá, založeny na nereálné
a blíže nedefinované termino-
logii. „Zákon zavádí také ener-
getické audity a posudky, kvůli
nimž vzniknou nové funkce
energetických specialistů a tím
nová administrativní zátěž uži-
vatelů zákona i státu,“ uvedl
Klaus v odůvodnění svého veta
a dodal, že hlavním smyslem zá-
kona je donutit investory a vlast-
níky k výstavbě nových a rekon-
strukci starších domů tak, aby
měly téměř nulovou spotřebu
energie.
S tím ale na ministerstvu
průmyslu a obchodu nesouhlasí.
„Novela zákona nezavádí povin-
nost zateplování budov. Pouze
v případě, když se vlastník budo-
vy rozhodne k rekonstrukci, tak
by k tomu mělo dojít efektivněj-
ším a energeticky i ekonomicky
možným způsobem,“ oponoval
Dům pro seniory či školicí středisko.
Na Moravě vznikají pasivní veřejné budovy
ZatíM jich na Moravě
stojí jen několik,
nízkoenergetické
domy MeZi investory
ale už teď Získávají
na číM dál větší
popularitě. Můžou
Za to předevšíM
neustále se Zvyšující
ceny energií.
MajitelůM pasivní
doMy ušetří až
devadesát procent
nákladů na vytápění
a navíc jsou
šetrné k životníMu
prostředí. sloužit už
Začínají také jako
veřejné budovy.
veronika vindišová
První pasivní dům sloužící
jako administrativní budova po-
stavila v roce 2011 v Ostravě firma
Intoza, která se zabývá zateplová-
ním a revitalizací staveb.
První dvě patra slouží jako
školicí středisko pro prezenta-
ci služeb a výrobků pro výstav-
bu energeticky pasivních domů.
„Budova má tvar čtyřpodlažní-
nám chybět prostory pro vlastní
zaměstnance a také místo pro ko-
nání seminářů, proto jsme se roz-
hodli, že postavíme novou budo-
vu,“ uvedla projektová manažerka
a poradkyně pro ekologické a pa-
sivní stavění Kateřina Fojtů z eko-
logického centra Veronica. Stavba
je slepená z různých stavebních
materiálů, tři stěny jsou například
vyzděné ze starých nepálených ci-
hel. K ohřevu vody používají slu-
neční kolektory z moštárny.
Desetkrát
nižší spotřeba
energie
„Máme o něco vyšší spotřebu,
než bylo vypočítané optimum.
Dům totiž využíváme také k re-
kreacím a návštěvníci si čas-
to stěžují, že je jim zima. Proto
přitápíme na dvaadvacet stupňů
celsia. Spotřebu energie máme až
desetkrát nižší než u klasického
domu,“ nastínila Fojtů.
Právě projektem v Hoštětíně se
inspirovali v Modřících na Brněn-
sku, kde staví nové Seniorcentrum.
Na pasivní dům za více než šedesát
milionů korun přispěl téměř osmi
a půl miliony korun Státní fond ži-
votního prostředí. Zbytek nákladů
zaplatí město z úvěru.
„Senioři budou měsíčně platit
asi šest tisíc korun,“ informova-
la místostarostka Modřic Hana
Chybíková. Seniorcentrum bude
rozděleno na několik budov vy-
bavených centrální rekuperační
jednotkou, slunečními kolektory
a kotli na peletky s akumulač-
ním zásobníkem. Předpokláda-
ný termín dokončení je červenec
příštího roku. V centru nabíd-
ne obec pomoc v podobě praní
a žehlení prádla, zajištění nákupů
a úklidu.
Unikátní projekt, takzva-
nou Otevřenou zahradu, buduje
od roku 2007 v samém centru
Brna Nadace Partnerství. Pro
vzdělání dětí i dospělých bude
sloužit část zpustlých měšťan-
ských zahrad na severním úpatí
Špilberku.
„Postavíme hravou zahradu
pro vzdělávání, která obklopuje
novou pasivní budovu environ-
mentálního poradenského centra.
Na stavbu v hodnotě přes osm-
desát milionů korun jsme získali
většinu finančních zdrojů z evrop-
ských fondů, zbytek jsme zaplatili
z vlastních zdrojů,“ řekla Kateřina
Urbanová z Nadace Partnerství.
Nyní vrcholí poslední úpravy,
na zahradě instalují výtvarníci
z Rozverného ateliéru hravé prv-
ky s tématem čtyř živlů. Samotná
budova má několik unikátních
technologií. Podle Urbanové má
nejnižší spotřebu primárních
energií mezi administrativní-
mi stavbami v České republice.
„On-line data z jejího provozu
a spotřeby využijí studenti archi-
tektury i stavebnictví pro svou
výuku,“ doplnila Urbanová.
vizualizace: Otevřená zahrada Nadace Partnerství
Paták z MPO. Novelu zákona
o hospodaření energií podpo-
řila také řada odborníků. Ohra-
dili se zejména proti zveličování
nákladů na pořízení energetic-
kých štítků. „Tolik diskutované
náklady na pořízení průkazu
energetické náročnosti nejen
že jsou zbytečně zveličené, ale
hlavně ve srovnání s platbami
za nákup nebo pronájem před-
stavují nepatrnou cenu za velmi
užitečnou informaci pro ku-
pujícího či nájemce,“ vysvětlil
Jaroslav Matoušek, ředitel spo-
lečnosti SEVEn Energy a před-
seda pracovní skupiny Hospo-
dářské komory, která se novelou
zabývala.
Jeho slova potvrdil i výkon-
ný ředitel realitní kanceláře
RE/MAX Hanuš Němeček.
„Průkazy energetické náročnosti
poslouží jako důležité informa-
ce pro kupující či nájemce. Ti
snadno zjistí provozní náklady
na energie v dané nemovitos-
ti. Do současnosti byli kupující
odkázáni pouze na informace
od prodejce a existovala jen
minimální možnost tyto sku-
tečnosti ověřit. Mnohdy se tak
stalo, že nájemce nebo nový ma-
jitel nemovitosti byl po zaslání
vyúčtování za energie nemile
překvapen. To se díky energe-
tickým štítkům změní,“ doplnil
Němeček.
Podle ministra průmyslu
a obchodu Martina Kuby budou
navíc rozpočty majitelů budov
zatíženy pořízením energetic-
kého štítku pouze jednorázově
a na cenu nájemného by neměly
mít vliv.
(jp)
ho podélného kvádru. Její stav-
ba stála dvaatřicet milionů bez
daně. Objekt jsme opatřili silným
tepelným štítem a minimalizovali
prosklené plochy. Otvíraná okna
jsou spíše psychologickým prv-
kem,“ přiblížil vlastnosti stavby
vedoucí obchodního oddělení
firmy Intoza Jan Neuwirt. Plášť
budovy je navíc navržený tak, že
eliminuje veškeré tepelné mosty,
které způsobují únik energií. Jejím
zdrojem je především sluneční
energie, v zimě doplněná teplo-
vodním vytápěním.
„Tepelné ztráty také minimali-
zujeme větráním s velmi účinnou
rekuperací v nejmodernějších
větracích a rekuperačních jed-
notkách,“ doplnil Neuwirt. Roční
spotřeba elektrické energie činila
sto šestadvacet tisíc korun.
Nízkoenergetický dům mají
také v Hostětíně na Uherskohra-
dišťsku. Ekologické projekty vzni-
kají v obci už od devadesátých
let. Do obce se tak začali sjíždět
zastupitelé z jiných obcí i lidé z vy-
sokých škol. Chtěli vidět, jak eko-
logické projekty fungují. „Začaly
Otazník - první administrativní budova v pasivním
standardu v ČR, 1260 m2
užitné plochy
DŮLEŽITÉ! Skutečně funkční stavba v pasivním standardu vyžaduje
komplexní, profesionální a systémové řešení. Realizaci pasivní stavby
svěřte pouze do rukou zkušených profesionálů.
PROHLÍDKU
NAŠÍVZOROVÉ
ADM
IN.BUDOVY
V
OSTRAVĚ
OBJEDNÁVEJTENA:
+420725210854
intoza@intoza.cz
Intoza s.r.o.
Varšavská 1583/99,
Ostrava - Hulváky
Tel: +420 596 100 300
Fax: +420 596 100 330
E-mail: intoza@intoza.cz
www.intoza.cz
SPECIALISTA NA PASIVNÍ A NÍZKOENERGETICKÉ STAVBY
„Stavba
Moravskoslezského
kraje 2011“ za první
administrativní dům
v pasivním standardu
E.ON Energy Globe
Award ČR , 2. místo
v kategorii Země za
první energeticky
pasivní administrativní
budovu v ČR
Celkové náklady na provoz vytápění
chlazení a osvětlení objektu
6 680 Kč
měsíčně
5,5 Kč/m2
měsíčně
Dokáže tohle vaše budova?
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 2 5
inzerce
Programy zadarmo?
Stát si raději připlatí
V době, kdy stát
hledá možnosti,
kde ušetřit téměř
Všude, se jako jedno
z řešení může zdát
Využití takzVaného
open source
softwaru.
michal kárný
Podle Martina Chlouby z OSS
Alliance, která jako nezisková
společnost využití open source
softwaru podporuje, jsou to stov-
ky milionů korun. „Konkrétně
to jsou veškeré náklady na licen-
ce. Vždy však bude třeba zapla-
tit za zavedení systému,“ uvedl
Chlouba.
Tyto programy, které jsou
zdarma, však podle ministerstva
vnitra skrývají různá úskalí. „Mezi
největší nevýhody patří častá
nekompatibilita souborů vytvo-
řených v open source a posléze
otevíraných v Microsoft produk-
tech,“ podotkl Jiří Korbel z tisko-
vého odboru ministerstva. Dal-
ším problémem je podle něj to,
že většina zaměstnanců je zvyklá
používat kancelářský software
od společnosti Microsoft. Produk-
ty od této firmy totiž pokrývají té-
měř sto procent koncových stanic
úředníků. „Při přechodu na open
source software by ministerstvo
muselo zorganizovat pro tyto
zaměstnance školení,“ upozornil
Korbel.
Postup ministerstva podporuje
i prezident ICT unie, tedy profesní
asociace firem z oblasti informač-
ních a telekomunikačních tech-
nologií, Svatoslav Novák. „Využití
open source software je ve veřejné
správě dvojsečná zbraň. Na jed-
né straně lze významně šetřit, ale
na druhé straně právě informační
systémy státu musí mít ten nej-
vyšší stupeň zabezpečení dat,“
podotkl Novák.
Na podobný problém upozor-
ňuje i mluvčí úřadu městského
obvodu Ostrava-Jih Michael Kut-
ty. Radnice v minulosti používala
operační systém Linux. „Za spo-
lečnou část informačního systému
ale odpovídá město Ostrava, které
provozuje aplikace pod systémem
MS Windows, proto jsme systém
v rámci sjednocení změnili,“ při-
pomněl Kutty. Radnice i přesto
open source software využívá.
„Máme například kancelářský
balík Libre Office. Samostatnou
otázkou je ovšem garance za způ-
sobené škody při nesprávném
chování softwaru. V tomto přípa-
dě se uživatel nemá na kom hojit,“
upozornil Kutty.
Další výjimkou mezi úřady
je například blanenská radnice,
která programy zdarma využívá.
„Řešili jsme to v době, kdy k nám
přecházeli pracovníci z okresního
úřadu a zjistili jsme, že nemáme
licence na Microsoft Office. Teh-
dy jsme vypočítali, že na zabez-
pečení všech počítačů bychom
potřebovali milion a půl korun.
Naši informatici proto navrhli vy-
užití Open Office. Navíc tehdejší
ministerstvo informatiky využití
open softwaru podporovalo, pro-
to jsme předpokládali, že stejnou
cestou půjde víc úřadů. To se ale
nepotvrdilo,“ vysvětlil tajemník
blanenského městského úřadu
Josef Kupčík.
Podle něj nejsou s využitím
open source softwaru větší potí-
že. „Například když nám někdo
pošle něco nekorektně udělané-
ho, třeba v Excelu, převod ne-
proběhne úplně ideálně. Takže
na některá pracoviště jsme mu-
seli koupit Microsoft Office, ale
jinak je vnitřní fungování bez
problémů,“ podotkl Kupčík. Vy-
užití těchto programů by na rozdíl
od ministerstva doporučil i dal-
ším úřadům. „Určitě se to vyplatí.
Na programech se navíc stále pra-
cuje. Je pravda, že první verze byly
jednodušší, ale nyní už jde jenom
o zvyk, že určité tlačítko je jinde,“
tvrdí Kupčík.
Od roku 2013 se díky novele zákona
o DPH dostanou elektronické doklady
na stejnou úroveň s listinnými. Je to
krok kupředu pro malé, střední i velké
firmy. Liší se však způsoby řešení
a jejich rozsah.
Elektronická faktura neznamená
e-mailovou přílohu. Je to datová
zpráva, která obíhá bez zásahu
lidské ruky mezi informačními
systémy, ale lze se na ni v případě
potřeby podívat i lidským okem.
„V současnosti je u elektronických
faktur potřeba zaručený elektronický
podpis, elektronická značka nebo
elektronická výměna informací.
Nově bude nutné dodržet pouze
definované vlastnosti dokladu,
jako jsou věrohodnost původu
a neporušitelnost obsahu a čitelnosti.
Tyto vlastnosti musí mít doklad
od okamžiku vystavení do konce
lhůty uchování, ať je elektronický
nebo listinný,“ popisuje Jaroslav
Follprecht, ředitel společnosti
Aimtec.
Základní plus elektronických faktur
spočívá v odstranění neproduktivní
ruční práce s fakturami. Tím se ušetří
nejen na personálu, ale i poštovném,
tisku, obálkách či archivaci. Zabrání
se také ztrátám dokladů, pozitivem
je i rychlejší a snadnější přístup
k informacím.
„Každé řešení elektronické fakturace
a automatizace bude různě náročné
na implementaci a úpravu procesů.
Každá firma má jinou velikost, počet
faktur a obrat. Míra automatizace
je závislá i na vstupních nákladech.
Při správném výběru je elektronická
fakturace vhodná pro každou firmu,“
tvrdí Follprecht.
elektronická a papírová faktura
si od nového roku budou rovny
Existují tak podle něj dvě cesty:
řešení na míru, kdy si firma zařídí
vlastní technickou infrastrukturu,
software, licence a datové úložiště.
Tento způsob je vhodný především
pro velké společnosti. Další možností
je outsourcing. Může být zajímavý
pro malé a střední společnosti, kde
by se vlastní řešení nevyplatilo.
Zde nastupuje provozovatel, který
provozuje celý systém včetně
hardwaru.
Konzervativní
účetní
Účetní jsou však někdy podle
Follprechta příliš konzervativní. „Chtějí
mít nad vším kontrolu a uznávají
jen papírové doklady. Podklady
na papíře a v šanonu, to s novou
úpravou odpadá. Je to hlavně změna
myšlení. Fyzická podoba dokladu není
důležitá. Jde o věrné zachycení reality
a možnost ji doložit. Nejde příliš o to,
jestli to bude pomocí papírové faktury,
nebo elektronickým záznamem
splňujícím požadované náležitosti,“
říká Follprecht.
Zákon o účetnictví, zákon o dani
z příjmu i zákon o správě daní jsou
připraveny. Od příštího roku by
z pohledu DPH měla odpadnout
poslední překážka. K doložení
autenticity dokladu půjde použít
i auditní stopu, kontrolu procesů
nebo jiný vhodný způsob. Úřady
bude více než formality zajímat
podstata konkrétní transakce.
Na konkrétní výklad se zatím čeká,
to ale elektronické fakturaci v rozletu
nebrání. (haa)
aktuálně
i n f o r m a č n í t e c h n o l o g i e
KB PT municipality bily 268x185 moravskehospodarstvi 05.indd 1 29.10.12 17:29
Téměř sto procent úředníků je zvyklých používat kancelářský software
od společnosti Microsoft. Při přechodu na open source software by
ministerstvo muselo zorganizovat školení.
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 26
Czech POINT poskytuje:
Výpis o využití údajů z registru obyvatel a z registru osob
kdo se na mě, kdy a za jakým účelem díval
je důležité si rozmyslet období, za které se výpis požaduje
tento výpis je poskytován ze zákona jednou ročně
zdarma tomu, kdo má zřízenou a zpřístupněnou
datovou schránku, a to za poslední kalendářní rok.
žadatel může získat výpis pouze na svoji osobu.
V případě, že žádá o výpis na jinou osobu, musí
doložit buď úředně ověřenou plnou moc, nebo doklad,
který prokazuje vztah žadatele a osoby, na kterou je
žádán výpis (platí pro registr obyvatel)
žadatelem může být podnikající fyzická osoba, o níž
jsou údaje v registru vedeny, nebo statutární zástupce
právnické osoby, o níž jsou údaje v registru vedeny
(platí pro registr osob)
i n f o r m a č n í t e c h n o l o g i e
Základní registry: Zlepšení
má přijít do konce roku
Změna trvalého
bydliště či sňatek?
Ještě před letními
práZdninami to
pro člověka
Znamenalo obíhání
několika úřadů.
od července Je
situace Jednodušší,
ovšem ne bez
problémů.
michal kárný
Díky takzvaným základním
registrům si úředníci najdou
všechny nové údaje sami. Při
změně bydliště tak nyní stačí,
když člověk zajde na jeden úřad,
kde jej příslušný pracovník zadá
do základního registru. Tato
změna se pak on-line projeví
na všech úřadech v České re-
publice.
To, co zní jako velký po-
krok, má však jedno „ale“. Ani
po několika měsících od spuš-
tění registrů nefunguje vše tak,
jak má. Největší problém je ne-
funkční napojení registru vozi-
del na základní registry. „Nyní
vše testujeme. Připojení prove-
deme až tehdy, když si budeme
jistí, že to nezpůsobí problémy.
Má to být do konce letošního
roku,“ uvedl Zdeněk Neusar
z tiskového oddělení minister-
stva dopravy.
Problémy hlásí také finanční
ředitelství. „Napojení na regis-
try je plně funkční. Problém
je pouze v počtu osob v regis-
tru daňových subjektů, které
je nutno nejdříve ztotožnit se
základními registry. To děláme
neustále od spuštění registrů.
V současnosti jsme asi v polo-
vině. Předpokládáme ukončení
do konce roku,“ vysvětlila mluv-
čí Generálního finančního ředi-
telství Petra Homolová.
Ministerstvo
je spokojené
I přesto je ministerstvo
vnitra s fungováním registrů
spokojené. „Přestože systém
základních registrů je nejsloži-
tější a největší v dějinách infor-
mačních a komunikačních tech-
nologií ve veřejné správě, jde
v podstatě o šest informačních
systémů, každý dodávaný jiným
dodavatelem, od svého spuště-
ní nedošlo k žádným zásadním
výpadkům a systém funguje
správně,“ tvrdí Jiří Korbel z tis-
kového odboru ministerstva
vnitra.
Dokládá to například tím, že
už v rámci základních registrů
proběhlo přes čtyřiapadesát mi-
lionů transakcí. „Navíc z celko-
vého počtu 6 700 orgánů veřejné
moci mohou prakticky všechny
úřady čerpat data ze základních
registrů. A to prostřednictvím
vlastního informačního sys-
tému, přes Czech POINT či
datové schránky,“ podotkl
Korbel.
Například tajemník městské-
ho úřadu Blansko Josef Kupčík
také žádné větší problémy s běž-
nou agendou nezaznamenal.
„Kromě problémů s registrem
vozidel je vše v pořádku. Propo-
jení přes Czech POINT funguje
dobře,“ řekl Kupčík.
Zavádění čtyř základních re-
gistrů stálo asi dvě a půl miliar-
dy korun. Pětaosmdesát procent
z této částky pokryly evropské
fondy. „Oproti tomu se počítá
s úsporou veřejné správy ve výši
zhruba tří až čtyř miliard ko-
run ročně. Největší úspora však
bude v čase, který zatím úřed-
ník tráví ověřováním dat,“ dodal
Korbel.
Provoz bude zajišťovat Sprá-
va základních registrů. „Vláda
souhlasila s uvolněním částky
maximálně 308 milionů korun
na rok 2013 a rozhodla o zahá-
jení výběrového řízení na zajiš-
tění provozu základních registrů
na celou dobu. Očekáváme, že
konečná cena za provoz bude
za rok 2013 nakonec nižší a ča-
sem se bude dále snižovat,“ vy-
světlil Korbel.
Do budoucna je navíc mož-
né, že základní registry nebu-
dou využívat jen úřady. Mohou
pomoci třeba bankám. „Zatím
je využívat bohužel nemůže-
me, nemáme do nich přístup.
Do budoucna je ale připojení
vybraných dalších důvěryhod-
ných subjektů možné,“ tvrdí
mluvčí Československé obchod-
ní banky Pavla Hávová.
Jméno, příjmení, bydliště, in-
formace o nemovitostech, pod-
nikaní a další. Základní registry
jsou plné citlivých dat. Podle
ministerstva vnitra je zabezpe-
čení osobních údajů dostatečné
a není třeba se obávat jakýchkoli
problémů či zneužití.
„Zabezpečení a ochrana
dat díky základním registrům
výrazně vzrostla. Bezpečnost
osobních údajů se zásadně zvý-
ší díky tomu, že místo rodné-
ho čísla bude systém využívat
náhodně vygenerovaný bezvý-
znamový identifikátor,“ popsal
základní bezpečnostní opatření
Jiří Korbel z tiskového odboru
ministerstva vnitra.
Chceme superúředníky,
nebo budou konečně prioritou
informační a komunikační tech-
nologie? Touto otázkou začíná
kampaň ICT unie, tedy profesní
asociace firem z oblasti infor-
mačních a telekomunikačních
technologií.
Má upozornit na to, že prá-
vě tato oblast si zaslouží mno-
hem větší pozornost ze strany
vládních představitelů i vysoce
postavených státních úředníků,
než tomu momentálně je.
„Kritizujeme nečinnost státu
v jednotlivých oblastech, kde by
tyto technologie významně při-
spěly – řízení země, ekonomika,
Zhruba každá padesátá kilo-
watthodina veškeré elektrické
energie spotřebovaná na světě
je využita v datových centrech.
Společnosti proto řeší, jak v této
oblasti ušetřit. „Povědomí o tom-
to problému se výrazně zlepšilo.
Pokud to před pěti lety byla pro
firmy vcelku okrajová otázka, dnes
je snížení spotřeby energie často
jejich hlavní priorita při návrhu
nového datového centra nebo
rekonstrukci starého,“ potvrdil
ředitel IT společnosti Schneider
Electric CZ Ivan Habovčík. Podle
něj tvoří spotřeba elektrické ener-
gie v datových centrech víc než pa-
desát procent provozních nákladů.
Jeho slova potvrzuje i expert
na datová centra z české pobočky
bezpečnost dat? pomůže náhodný kód
počítačové firmy vyhlásily boj
„superúředníkům“
Firmy šetří, lépe chladí
Rodné číslo je totiž podle
něj snadno zneužitelné, protože
díky němu je možné zjistit nejen
pohlaví a datum narození, ale
i mnoho citlivých osobních úda-
jů v různých dnes navzájem pro-
pojených databázích, kde jsou
navíc údaje vedené pod skuteč-
ným jménem a příjmením osoby.
„Nikdo, ani správci registrů
bez příslušného oprávnění, nebu-
de moci údaje zneužít. Úředník
se dostane jen k agendě, o kterou
se stará. V každém registru bude
občan pod jiným číslem. Propojit
toto číslo s konkrétním občanem
bude moci jen Úřad pro ochranu
osobních údajů,“ dodal Korbel.
Tedy například úředník, který
školství, zdravotnictví, doprava
a samozřejmě i bezpečnost.
Proto kampaň Superúředník,
jejímž prostřednictvím pouka-
zujeme s jistou nadsázkou na to,
kam až může tato přezíravost
naši zemi dovést,“ vysvětluje
prezident ICT unie Svatoslav
Novák.
Česká republika
zaostává
Unie podle něj apeluje
na vládu a politickou reprezen-
taci, připomínkuje návrhy záko-
nů, předkládá různá strategická
doporučení a podobně.
„Česká republika v řadě
aspektů zaostává nejen za nej-
vyspělejšími zeměmi, ale
i za průměrem EU. Negativně
se to odrazí ve střednědobém
horizontu v mezinárodní kon-
kurenceschopnosti země,“ va-
ruje Novák. Podle něj je mož-
né pochválit alespoň drobné
kroky. „Třeba Czech POINTy
nebo uvedení do provozu čtyř
základních registrů veřejné
správy. Tento trend se ale nesmí
pozastavit,“ upozorňuje.
(mk)
firmy IBM Petr Synek. „Novým
problémem datových center je ros-
toucí koncentrace spotřeby energie
na jednotku plochy, čímž se v tra-
dičních datových centrech zvyšuje
neefektivnost provozu. Jednotlivé
technologické skříně pak mají stá-
le vyšší a vyšší spotřebu. Lze oče-
kávat, že v dohledné době se bude
dnešní běžná spotřeba ve výši dva
až tři kilowatty zvyšovat až na pět
až deset kilowattů,“ tvrdí Synek.
Podle něj je důležité datová cen-
tra budovat postupně a vždy jen
s takovou kapacitou, jakou v daný
čas společnost skutečně potřebuje.
Další možností, jak ušetřit, je
hlavně zlepšení systému chlazení
datových center. „V této oblasti
je možné snížit náklady nejvíce.
Může se jednat o dvacet až třicet
procent nákladů na elektrickou
energii vůči dnes obvyklému sta-
vu,“ tvrdí Habovčík. (mk)
má na starost agendu registru
obyvatel, z tohoto registru ne-
zjistí, kde konkrétní osoba bydlí.
Údaje vidí jen
ten, kdo má na
to právo
„Údaj tedy musí získat z re-
gistru adres, a to prostřednic-
tvím propojovacího informační-
ho systému základních registrů.
Teprve pokud tento systém vy-
hodnotí, že na tento údaj má
úředník právo, zpřístupní mu
ho. Pokud systém vyhodnotí,
že se úředník snažil získat údaj,
na který právo nemá, Správa zá-
kladních registrů, která na celé
registry bude dohlížet, okamži-
tě informuje Úřad pro ochranu
osobních údajů,“ vysvětlil Kor-
bel. Lidé, které bude zajímat, kdo
se díval na jejich údaje, mohou
tento údaj zjistit na pobočce
Czech POINTu. „Mohou zažá-
dat o výpisy o využití údajů z re-
gistru osob a z registru obyvatel,“
dodal Korbel.
Počítačový expert z nevládní
neziskové organizace na ochra-
nu lidských práv Iuridicum Re-
medium Václav Novák ale tvrdí,
že tato funkce zatím příliš ne-
funguje. „Může za to malá pro-
pojenost úřadů,“ tvrdí Novák.
MICHAL KáRNý
PUE (Power Usage Effectiveness)
indikátor toho, kolik z celkově
spotřebované energie je přímo
využito IT vybavením a kolik
připadne na podpůrné systémy.
Jde o poměr celkové spotřeby ku
spotřebě IT vybavení (hardware)
ideální hodnota je 1.0, kdy je
veškerá energie využita přímo
na provoz samotného IT
moderní datová centra mají PUE
obvykle na hodnotě kolem 1,2
největší podíl na zvyšování
koeficientu PUE v datovém
centru směrem k nižší efektivitě
má chlazení, které je obvykle
energeticky náročné
Zdroj: wikipedie
PUE
Základní registry
jsou čtyři:
registr obyvatel –
v tomto registru jsou
vedeny údaje o občanech
Česka a cizincích, kteří
mají povolen pobyt
v České republice
registr osob –
informace o právnických
osobách a jejich
organizačních složkách,
podnikajících fyzických
osobách a orgánech
veřejné moci
registr územní
identifikace
a nemovitostí –
informace o adresách,
parcelách a budovách
registr práv
a povinností –
informace pro řízení
přístupu k údajům
ostatních základních
registrů; zároveň v tomto
registru vzniká základní
přehled o agendách,
které orgány veřejné moci
provádějí; o občanech
a právnických osobách
jsou v tomto registru
vedeny informace
o rozhodnutích, která
vedla ke změně údajů
v základních registrech
registry
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 2 7i n z e r c e
IBM EIS IT_268x374_Moravské hospodarstvi.indd 1 12.10.12 10:28
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/L I S T O PA D 2 0 1 28 m ě s t a a o b c e
Krnov
Prioritní investiční akcí města Krnova pro tento i příští rok je výstavba tělocvičny
u základní školy na Janáčkově náměstí. Stavba začala v únoru a bude trvat do polo-
viny příštího roku. Po jejím ukončení již nebudou muset žáci cvičit v nevyhovujících
prostorách a škola bude splňovat všechny požadavky na kvalitní výuku. Projekt
přijde město na 45 milionů korun, z této částky letos proinvestuje 29 milionů korun.
Brno
Město Brno zahájilo jednu z největších investic za poslední roky. Jedná se o do-
stavbu městské kanalizace v částech Tuřany, Žebětín, Ivanovice a Bohunice. Cel-
ková cena přesahuje 2 miliardy korun s termínem dokončení únor 2014. Město
znovuotevřelo také vilu Tugendhat, náklady jejíž rekonstrukce dosáhly téměř
174 milionů korun, a nechalo v Žebětíně postavit novou školu za 143 milionů.
Břeclav
Největšími investičními akcemi bylo zateplování městského úřadu (14 milionů)
a domova seniorů (24 mil.). Z velké části však byly hrazené z evropských fondů.
Největší akce měst a obcí v roce 2012:
Kam města letos nejvíc investovala?
Obce nemohou omezovat hazard,
kvůli nařízení ministerstva
OBCE CHTĚJÍ BOJOVAT
PROTI HAZARDU.
V CESTĚ JIM ALE
PARADOXNĚ STOJÍ
MINISTERSTVO
FINANCÍ, KTERÉ JE
VYBÍZÍ, ABY PROTI
ZVYŠUJÍCÍMU SE POČTU
VIDEOLOTERIJNÍCH
TERMINÁLŮ
ZAKROČILY.
Veronika Vindišová
Přitom ale ministerstvo
vyhlásilo tříletou ochrannou
lhůtu, během které mohou být
v provozu všechna hrací zaří-
zení, která v minulosti povolilo.
Aktivisté tvrdí, že ministerstvo
si jen na „bojovníka“ proti haza-
rdu hraje a ve skutečnosti žádné
terminály rušit nechce.
Některé obce dokonce po-
daly proti nečinnosti minis-
terstva nancí a tříleté lhůtě
v loterijním zákonu stížnost
k ústavnímu soudu. Například
v Židlochovicích na Brněnsku
vydali vyhlášku zakazující ha-
zard na celém území města ješ-
tě před ministerstvem vydanou
ochrannou lhůtou. Firmy ale
provozují automaty dál. „Došlo
nám oznámení z ministerstva,
že přezkoumávají naši vyhláš-
ku,“ uvedl starosta Židlochovic
Vlastimil Helma. Na ústavní
soud, který teprve o stížnostech
rozhodne, se obrátily také Kla-
tovy a České Velenice na Jindři-
chohradecku.
Soud už v minulosti postavil
místní vyhlášku nad loterijní
zákon. Ministerstvo se tím ale
neřídí a licence nechce zrušit.
Obává se případných soudních
sporů.
„Tříletá ochranná lhůta je
stanovena zákonem a předsta-
vuje kompromis zákonodárců,
Svazu měst a obcí a provozova-
telů z důvodu vyvážení ústav-
ně zaručených práv dotčených
stran,“ zdůvodnil mluvčí minis-
terstva nancí Ondřej Jakob.
Připomněl, že dokonce čtyř-
letá ochranná lhůta platí také
v Rakousku. „Předložili nový
návrh zákona o provozování
sázkových her, který obsahuje
zkrácení přechodného období
ze tří let na šest měsíců. Návrh
schválila vláda a v tuto chvíli
probíhá povinná noti kační
procedura s Evropskou komisí
o tom, zda je tento návrh záko-
na slučitelný s právem Evropské
unie,“ doplnil Jakob.
Podle Matěje Hollana z ob-
čanského sdružení Brnění, které
bojuje proti hazardu, minister-
stvo zájem o omezení automatů
předstírá. „Dlouhodobě tvrdí-
me, že ministerští úředníci mo-
hou být od rem podplacení.
Nemáme to ale jak dokázat,“
prohlásil.
Podplacení
úředníci?
Sdružení provozovatelů
centrálních loterijních systémů
(SPELOS) však tvrdí, že Mi-
roslav Kalousek je z hlediska
přístupu k hernímu průmyslu
nejhorším ministrem nan-
cí. „Tvrzení, že by nad tímto
segmentem průmyslu držel
ochrannou ruku, je zcela směš-
né,“ brání se SPELOS proti
tvrzení Brnění, že ministerstvo
hazard podporuje.
Současné dění v oblasti loter-
ního průmyslu vnímá například
rma SYNOT, která provozuje
přibližně čtrnáct tisíc videlote-
rijních terminálů po celé České
republice, jako cílenou snahu
některých jednotlivců i zájmo-
vých skupin tohoto odvětví.
„Jsme přesvědčeni o tom,
že v případě přehnané regulace
na místo legálních podnikatelů
nastoupí „hazardní ma e“. Ha-
zard se bude nekontrolovatel-
ně provozovat dál, a to v tak-
zvaných černých hernách, což
ostatně potvrzují zkušenosti
z okolních zemí, jako je Ukra-
jina nebo Polsko. Stát, obce,
města ani neziskový sektor z něj
však nebudou mít nic,“ uvedla
mluvčí holdingu Synot Magda
Pekařová.
Přestože platí ochranná lhů-
ta, některá města na Moravě vy-
hlášku plošně zakazující hazard
schválila. „Až uplyne přechodné
období, to je v první polovině
roku 2015, dojde k úplnému
zákazu výherních automatů
a dalších zařízení tohoto typu
v centru města. Ve zbývajících
částech Zlína budou herny fun-
govat pouze na základě výji-
mek,“ řekl mluvčí Zlína Zdeněk
Dvořák.
Nově vyhlášku připravují
v Ostravě a Olomouci. Desítky
milionů korun vybraných z ha-
zardu města na Moravě směřují
do školství, sociální oblasti nebo
kultury.
FOTO:Tomáš Škoda
Karviná
Město letos vložilo do investic cca 200 milionů korun, některé projekty
byly dále dotovány z peněz EU – z těch největších to byla kompletní
modernizace budovy městské policie za necelých 20 milionů korun, běží
revitalizace Univerzitního parku, který mj. k budově v centru přiléhá, za asi
16 milionů korun.V Karviné digitalizovali kino a nyní tam běží vnitřní
úpravy za více než 11 milionů korun, město modernizovalo také některé
své místní komunikace a chodníky, spolupodílelo se na financování unikát-
ní cyklotrasy podél řeky Olše, která spojuje Karvinou a Bohumínem a vede
dále do Polska, desítky miliónů korun šly letos do projektů na revitalizaci
zeleně – například na jednom z městských hřbitovů, v zámeckém parku
a na dalších místech.
Šlapanice
Město otevřelo mateřskou školu za 15 milionů korun, městská účast je po-
loviční. Další akcí je rekonstrukce a odlehčení kanalizace na ulici Brněnská
za 7,2 milionu korun. Mimo to město provedlo několik drobných investic,
jako je rozšíření komunikace, úpravy chodníků, nových přechodů pro chodce.
Do konce roku bude ještě upraven prostor u Masarykova náměstí nákladem
asi 750 tisíc korun.
Jak jsou na tom další města? A kam chtějí investovat
v roce 2013? Více na www.moravskehospodarstvi.cz
Valašské Klobouky
Město letos zahájilo realizaci souboru tří projektů, které mají zlepšit
podmínky pro třídění odpadů a nakládání s odpady. Jednalo se o projekt
k rozšíření separace bioodpadu, díky němuž byla pořízena nová svozová
technika pro Valašskokloboucké služby a dále tři stovky kompostérů pro
domácnosti ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Druhý projekt
pak pomohl vybudovat komunitní kompostárnu a do třetice je připravována
výstavba sběrného dvora. Projekty vyjdou celkem na 9 milionů korun.
Bruntál
Byla dokončena další etapa výstavby nového pohřebiště na Uhlířském vr-
chu. Letos bylo do této stavby investováno dalších více než 6 milionů korun,
za které byla postavena nová provozní budova, 5 milionů pokryla dotace
Moravskoslezského kraje. Další významnou akcí je rekonstrukce části nej-
většího bruntálského sídliště Dolní, kde žije zhruba třetina populace města.
Investovány jsou prostředky do oprav chodníků, odpočinkových prostranství
a revitalizace zeleně. Celková výše investice je 7 milionů korun.
INZERCE
Web Moravského hospodářství:
trefa do černého!
Sledujte zpravodajství z regionů, veřejné správy i soukromého
sektoru na www.moravskehospodarstvi.cz.
Nyní v novém kabátu!
Jsme také
na facebooku
www.facebook.com/moravskehospodarstvi
odborná konference
MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2012
14. listopadu 2012, 8.30–15.00 hod., hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno
Společenský večer 13. listopadu od 19 hodin
Konference se koná pod záštitou:
Hlavní partneři:
Partneři: Mediální partner:
Více na www.magnusregio.cz/konference.php
Projektová manažerka
JANA RAŠKOVÁ
Telefon: 542 425 231
GSM: 725 893 273
j.raskova@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
Konference účastníky seznámí s aktu-
álními možnostmi nancování v roce
2013 a novinkami, které mohou přispět
k rozvoji obcí a měst. Přednášející se
zaměří na legislativní a daňové změny
v nadcházejícím roce a představí plány
ministerstev na hospodaření s veřej-
nými nancemi. Přednášky nabídnou
také široké spektrum témat, jejichž
společným jmenovatelem je rozvoj obcí
a měst. Půjde mimo jiné o optimaliza-
ce výdajů, elektronizace veřejné správy
a nové trendy ve veřejném osvětlení.
• Na konferenci zazní také právní hle-
diska zaměřená na chod úřadu. Mezi
přednášejícími se, tak jako v uplynulém
roce, objeví zástupci ministerstev.
Společenský večer MOM 2012
Místo: Moravská chalupa
Křížkovského 47, Brno
Termín: 13. 11. 2012, od 19 hod
Doprovodný program – Kuželky | Cim-
bálová muzika | Degustace vína
Společenský večer bude uzavřenou spo-
lečností pouze pro účastníky konference
MOM 2012 a VIP partnery společnosti
Magnus Regio.
2012201220122012
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 2 9
Mgr. Ondřej
Veselský
náměstek
ministra vnitra
Od 1. května 2011 působí jako
náměstek ministra vnitra pro
veřejnou správu, legislativu
a archivnictví. Do té doby
řídil odbor Evropské unie
a mezinárodního práva, kde
odpovídal zejména za koordinaci
evropských záležitostí
a sjednávání mezinárodních smluv
na ministerstvu vnitra. V minulosti
působil i na ministerstvu
zdravotnictví, kde také koordinoval
aktivity související s členstvím
České republiky v Evropské
unii a připravoval čerpání ze
strukturálních fondů pro oblast
zdravotnictví pro léta 2007–2013.
Je absolventem Právnické fakulty
Univerzity Karlovy v Praze.
kdo je
inzerce
Stát nemá na to platit
zbytečné agendy
Příliš mnoho
úřadů, malá
efektivita úředníků.
i tak vypadá nejen
podle ministerstva
vnitra současný
stav veřejné správy.
jak pokračuje její
reforma? vzdálí se
lidem úřady? a jak
to ovlivní pověstnou
českou byrokracii?
v rozhovoru
pro moravské
hospodářství
odpovídal ondřej
veselský, náměstek
ministra vnitra
pro veřejnou
správu, legislativu
a archivnictví.
hana nečasová
Ministerstvo nechalo vytvořit
mapu veřejné správy. Jaké z ní
máte výstupy?
K vytvoření tzv. mapy veřej-
né správy nám pomáhají základ-
ní registry, které byly v červen-
ci uvedeny do ostrého provozu.
Hlavní úlohu by měl hrát registr
práv a povinností, který by v této
souvislosti měl zmapovat jednot-
livé agendy, jež vykonávají orgá-
ny veřejné moci. Právě z tohoto
registru budeme získávat infor-
mace, jakým způsobem se kon-
krétní agendy prakticky vyko-
návají.
Jak?
Každý úředník, který dnes pra-
cuje se základními registry, za se-
bou zanechává elektronickou sto-
pu, podle které zjistíme, jak často
je agenda vykonávána, jak dlouho
trvá, a jestli je tím pádem její vý-
kon efektivní. S tím pak souvisí
i projekt v gesci ministerstva vni-
tra, který se jmenuje procesní mo-
delování agend. Na základě těchto
výsledků bychom měli získat data,
která nám řeknou přesný počet
úkonů. Vliv to bude mít i na vý-
počet státního příspěvku na výkon
přenesené působnosti. V současné
době se vypočítává zpětně za dva
roky, během kterých se na orgány
veřejné moci, s tím jak jsou přijí-
mány nové zákony, převádí další
úkoly. Registr práv a povinností
a procesní modelování agend bu-
dou v podstatě směřovat k tomu,
aby se platilo jen za to, co se sku-
tečně udělá.
Dříve ministerstvo takovou
zpětnou vazbu nemělo?
Nemohli jsme mít. Už přes rok
jsme se i s ministerstvem financí
snažili konkrétně vypočítat, kolik
vlastně stojí přenesená působnost.
A to proto, že ten výpočet je pau-
šalizovaný a úředník– vzhledem
k tomu, že máme spojený model
veřejné správy – může dělat pře-
nesenou působnost a pak pracovat
na agendě, která patří podle zá-
kona do samostatné působnosti.
Díky elektronizaci bude odstra-
něna tato paušalizace, z agendo-
vých informačních systémů i ze
základních registrů můžeme zís-
kat opravdu relevantní data, která
řeknou, jakou dělal úředník práci
a kolik u toho strávil času.
Jak to ale ovlivní efektivitu
veřejné správy?
Efektivita je poměrně ošidné
slovo. O tom, co to vlastně efek-
tivita veřejné správy je, se ostatně
vedou diskuze. Jedna skupina tvr-
dí – dělejme veřejnou správu efek-
tivně, plaťme a zajistěme agendu
tam, kde je skutečně vykonávaná.
Tam, kde je jen minimálně, tam ji
redukujme. Druhá skupina říká,
že efektivní veřejná správa je ta,
která je připravená pro občana
i na těchto místech, aniž by byla
využitá.
Jakou cestu razíte vy?
Plaťme za to, co se skutečně
dělá. Dejme výkon vlastních ži-
votních situací do center, kde se
skutečně využijí, i za cenu toho,
že občan bude muset dojet nějaký
ten kilometr navíc. Ano, naráží to
na odpor některých starostů, kte-
ří se nechtějí zbavovat některých
agend, ale samozřejmě budeme
chtít, aby se při poskytování veřej-
ných služeb akcentovala například
i dopravní obslužnost a dostup-
nost. Dojet dvacet kilometrů v Ji-
homoravském kraji nebo na Vy-
sočině je samozřejmě rozdíl, který
chceme zohlednit.
Trendem tedy bude centra-
lizace?
Složité agendy by se rozhodně
měly centralizovat. V souvislosti
s elektronizací jsou na pracovní-
ky kladeny vysoké nároky, a ne
každý člověk je dokáže zvládnout.
Hlavní roli by podle mého názoru
měly hrát obce s rozšířenou pů-
sobností, tzv. trojkové obce, které
by měly dělat ty nejsložitější věci.
Ale „centralizací“ bych to rozhod-
ně nenazýval. Obcí s rozšířenou
působností je dnes 205, to je da-
leko více, než kdy bylo okresních
úřadů.
Nebude to tedy znamenat, že
budou mít lidé k úřadům dál?
Doufáme, že ne. Starosta ale
bude moct být ve funkci manažera
- pokud bude chtít agendu udržet,
může ji zaplatit, například ze sa-
mostatné působnosti. Na druhou
stranu se musí stanovit pravidla,
odkdy se bude platit. Stát každo-
pádně nemá v současnosti tolik
prostředků, aby saturoval všech-
ny. Nikdo ale neříká, že například
obec dvojkového typu, jejichž
rušení se dnes všichni bojí, si
nemůže danou agendu ponechat
nebo že to nemůže být detašo-
vané pracoviště obcí s rozšířenou
působností.
Bude to znamenat i redukci
počtu úředníků?
V návaznosti na to to samo-
zřejmě bude mít ten efekt i na re-
dukci úředníků, pokud se zjistí, že
dělají zbytnou činnost.
Předpokládám, že ta redukce
půjde zespodu…
Ano, to řeší materiál, který
jsme předložili vládě. Mělo by do-
jít k dokončení druhé fáze refor-
my veřejné správy, kdy zde zanikly
okresní úřady a vznikly obce s roz-
šířenou působností. Musíme se
vypořádat s fenoménem existence
pověřených obecních úřadů, obcí
druhého typu. Říci, jaký základní
výkon existence spojeného mode-
lu by měl zůstat na obcích prvního
typu, například volby nebo krizové
řízení, a co s duálním územním
členěním státu. Pořád existují staré
kraje podle zákona z roku 1960
a taktéž okresy, které s okresními
úřady nezanikly. A musí se roz-
hodnout také o tom, kdo by měl
odpovídat za tzv. třetí fázi refor-
my veřejné správy, tzn. za reformu
ústředních správních úřadů.
Změní tato reforma to, co
trápí obyvatele i podniky nejvíc
a co snižuje mezinárodní rating?
Tedy byrokratickou zátěž a ko-
rupci?
Zavedení základních registrů
bych asi úplně nenazval ryzím
protikorupčním opatřením, nic-
méně úředníci teď za sebou zane-
chávají elektronickou stopu, která
jasně říká, co kdo dělá. Ano, elek-
tronizace možná přinese v prvé
fázi administrativní zátěž pro
starosty, primátory, hejtmany, ale
v konečném důsledku umožňuje
využívání nástrojů, které umož-
ňují transparentnost, například
zveřejňování údajů elektronickou
formou.
V jaké fázi je dnes hodně dis-
kutovaný zákon o úřednících?
Je to příklad toho, jak zadání
vlády, ale názory připomínkových
míst mohou diametrálně obrátit
pohled na budoucí právní úpra-
vu úředníků. Vláda loni schválila
věcný záměr zákona o úřednících
i teze k paragrafovému znění
na soukromoprávním základě,
nicméně když jsme materiál při-
pravili a rozeslali do mezirez-
ortního připomínkového řízení,
dostali jsme spoustu protichůd-
ných připomínek. Ty právě smě-
řují zejména k tomu, aby právní
úprava byla veřejnoprávní, přesto-
že zadání vlády, jak jsem již řekl,
bylo soukromoprávní. A na jeho
základě máme vytvořit jednotnou
právní úpravu úředníků veřejné
správy, tzn. státní správy a samo-
správy. Vzhledem ke spojenému
modelu, vzhledem k tomu, že
nemůžeme formou státní služby
nebo formou služebního pomě-
ru upravit úředníky územních
samosprávních celků, ale pouze
úředníky státu, musíme jít sou-
kromoprávní cestou.
r o z h o v o r m ě s í c e
nenechme si ujít příležitost a šetřeme náklady na veřejné osvětlení!
veřejné osvětlení je v drtivé
většině našich měst a obcí
v takovém technickém stavu, že
zlepšení kvality jeho světelně-
technických parametrů a snížení
nákladů na jeho provoz se
neobejde bez rychlé a masivní
investice, kterou může cizí
společnost na rozdíl od např.
městské akciové společnosti nebo
společnosti s ručením omezeným
zajistit bez jakékoliv účasti
radnice.
Bc. marek kittel
Jednou z možností, jak poměrně rychle a bez
zvýšených nákladů dostat veřejné osvětlení na ev-
ropskou úroveň, je komunální projekt typu PPP
(Private-Public Partnership), který se nazývá Pře-
nesená správa. Jedná se o dlouhodobý smluvní
vztah, který spočívá v přenesení správy, obnovy,
provozu a údržby veřejného, popř. slavnostního
osvětlení na smluvního partnera.
Výhody a přínosy pro obec:
Spravovaná zařízení zůstávají majetkem
obce/města
Okamžité zlepšení technického stavu celkového
systému veřejného osvětlení
Zhotovení pasportizace veřejného osvětlení
Bezplatné vypracování konceptu VO a světelného
auditu
Okamžité snížení nákladů na el. energii a údržbu
Financování obnovy VO s možností rozložení
vstupní investice po dobu smluvního vztahu
(rozmezí 5 až 15 let)
výhody a přínosy
ELTODO-CITELUM, s.r.o.
Novodvorská 1010/14
142 01 Praha 4
tel.: 261 341 145, e-mail: citelum@eltodo.cz
Tematické osvětlení kostela sv. Josefa – Žulová
Plaťme za to, co se skutečně dělá. Dejme výkon vlastních životních situací do center, kde se skutečně využijí,
i za cenu toho, že občan bude muset dojet nějaký ten kilometr navíc. FOTO: Tomáš Škoda
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 210 v e ř e j n é o s v ě t l e n í
Obce investují do veřejného
osvětlení, chtějí ušetřit za elektřinu
Moravské
obce postupně
rekonstruují
veřejné osvětlení.
klasická svítidla
vyMěňují
za úspornější led
světla. věří, že
se jiM investice
běheM několika let
vrátí. odborníci
ale upozorňují, že
pojeM „úspora“ je
v současné době až
příliš přeceňovaný.
veronika vindišová
Do modernizace osvětlení se
pustili například v Otrokovicích
na Zlínsku. Od začátku minulého
roku vyměnili z celkových 1900
svítidel 160, a to za půl milio-
nu korun. „Dosáhli jsme roční
let z uspořených peněz za elek-
trickou energii. „Spotřeba po vý-
měně svítidel klesla o přibližně
dvacet procent,“ sdělil ředitel
Technických služeb Lipníka nad
Bečvou Daniel Coufalík.
Stotisícové
úspory
Svítidla mají řídicí jednotku,
která snižuje příkon od půlnoci
do čtyř hodin ráno. „Také máme
regulátory napětí u třech roz-
vaděčů ze čtyřiadvaceti. Tady za-
tím nelze úsporu vyčíslit, protože
nemáme porovnatelné hodnoty
spotřeby z minulosti, kdy plat-
bu elektrické energie zajišťovalo
město a my jsme zařízení pouze
udržovali,“ doplnil ještě Coufalík.
Výměnu svítidel v hlavním
průtahu obcí nově schválili za-
stupitelé v Březové nad Svitavou.
Počítají s roční úsporou elektric-
ké energie ve výši přibližně sto
deset tisíc korun. „V listopadu
vyměníme osmdesát svítidel.
Nyní máme nainstalována světla
stará přes třicet let. Investice by
se nám měla vrátit do čtyř let,“
nastínil místní starosta Martin
Kiss.
Od srpna rekonstruují veřejné
osvětlení i v Moravské Třebové
na Svitavsku. Z celkového počtu
680 už vyměnili 520. „Současně
jsme nainstalovali také rozvadě-
če s obousměrnou komunikací
s dispečinkem a možností ovlá-
dat příkon svítidel,“ přiblížil
místostarosta Moravské Třebové
Pavel Brettschneider. Instalaci
dokončí město do konce roku.
„Ročně zaplatíme za provoz sví-
tidel přes dva miliony sedm set
tisíc korun, po kompletní rekon-
strukci milion sto tisíc korun,“
doplnil ještě místostarosta.
Podle Tomáše Bartoše z fir-
my Artechnic-Schréder, která
LED svítidla prodává a instaluje,
je pojem úspora až moc zneu-
žívaný v reklamě. „Starostové si
potom myslí, že vymění svítidla
a ušetří. Jenže si neuvědomují, že
kromě světel stárnou také kabely
a stožáry, které musí vyměnit,“
uzavřel.
když v německu fouká, česku hrozí blackout
Příliš mnoho elektřiny prou-
dí skrz českou rozvodnou síť
z Německa na jih Evropy. Kvůli
těmto takzvaným přetokům řeší
dispečeři ze společnosti ČEPS,
která českou přenosovou sousta-
vu spravuje, stále více kritických
situací. Ty hrozí až totálním vý-
padkem elektrického proudu,
nebo-li blackoutem.
„Blackout je stav, který si
nikdo z nás nedokáže pořádně
představit. Nefungují počítače,
telefony, televize, ledničky –
zkrátka nic, co ke svému provo-
zu potřebuje elektrickou ener-
gii. I když tento jev od vzniku
České republiky nikdy nenastal,
je jeho hrozba v současnosti re-
álná a může souhrou několika
faktorů nastat,“ varoval Tomáš
Paták z ministerstva průmyslu
a obchodu.
Jedním z faktorů zvyšujících
riziko blackoutu jsou neplánova-
né tranzitní toky elektřiny, kte-
ré jsou přirozeným důsledkem
propojení přenosových soustav.
Právě ty v poslední době přetě-
žují tuzemskou přenosovou síť
a často v ní způsobují problémy.
Na vině je zejména Německo.
Když pořádně fouká, německé
větrné elektrárny vyrobí příliš
mnoho elektřiny, a tu pak posíla-
jí přes české dráty na jih Evropy.
„Takové toky elektřiny nejsou
plánované a přesahují hodnoty,
za kterých přenosová soustava
bezpečně funguje. Přetížení sys-
tému by tak při výpadku některé-
ho zařízení soustavy mohlo vést
až k blackoutu,“ vysvětlila mluvčí
ČEPSu Tereza Soukupová. Situa-
ci ještě umocňuje odstavení prv-
ní skupiny jaderných elektráren
na severu a jihu Německa.
Hlavní je
výpadku
předejít
Hlavní snahou provozovate-
lů tuzemské přenosové sítě je
totálnímu výpadku elektřiny
předejít. Zatím se to daří. Exis-
tují totiž dispečerské nástroje,
kterými lze nečekané problémy
v přenosové soustavě okamžitě
řešit. „Jejich kombinace zatím
vždy fungovala, a proto k žád-
ným výpadkům elektřiny nedo-
šlo. V případě, že by však taková
situace nastala, existují havarijní
plány, které mají za úkol reago-
vat na vzniklou situaci a uvést
do provozu celou elektrizační
soustavu v co nejkratším čase,“
řekl Paták.
Zmírnit následky případné-
ho blackoutu mohou například
teplárny, které dokáží vytvořit
takzvaný ostrovní systém. „Když
se rozpadne přenosová sousta-
va, může rozpadová automatika
vystřihnout ze sítě ostrov, který
teplárna utáhne,“ popsal ostrov-
ní systém ředitel Teplárenského
sdružení Martin Hájek.
Teplárny u větších měst by
tak mohly pokrýt alespoň kri-
tickou infrastrukturu, jako jsou
dodávky tepla a vody. Je však
třeba, aby měly distribuční spo-
lečnosti připravený krizový plán
a nakoupeny zmíněné rozpado-
vé automatiky.
„Jde to udělat i ručně, kdy
teplárna zásobuje elektřinou
nejdříve sama sebe a postupně
se na ni začnou navěšovat další
odběratelé. Trvá to ale déle,“ do-
dal Hájek. Investice do rozpado-
vých automatik podle něj navíc
není otázkou nezvladatelných
výdajů. (jp)
Stožáry
veřejného
osvětlení jsou
přestárlé,
korodují
a padají
Dokončení ze strany 1
Sloupy kontrolují podle
technického stavu vždy
jednou za jeden až dva
roky. „Přeměřujeme šířku
a tloušťku kovu v místě
vetknutí,“ přiblížila
Zatloukalová.
V Přerově mají
železobetonové sloupy, takže
na nich stáří podle ředitele
Technických služeb Radka
Koněvalíka není příliš znát.
„Ale zase když se poškodí
třeba při dopravní nehodě,
je na vyhození,“ podotkl
Koněvalík.V letošním roce
jeden ze sloupů spadl, byl asi
patnáct let starý. „Byl totálně
zkorodovaný pod paticí
a spadl v noci. Pamatuji
si, že byla bouřka a foukal
silný vítr, nikdo se nezranil,“
popsal situaci Koněvalík.
Také v Přerově mají přesný
harmonogram kontrol.
„Zákon nám nepřikazuje,
za jaké období máme sloupy
měnit,“ připomněl. Stožárů
je v Přerově přes tři a půl
tisíce.
Rychlejší zrezavění stožárů
způsobuje solení v zimě a psí
moč. „Od roku 1995 proto
instalujeme pozinkované
sloupy.Těch bez povrchového
ošetření ubývá,“ uvedla
například Zatloukalová
z Ostravských komunikací.
(vvi)
úspory ve výši sto padesáti tisíc
korun,“ informovala mluvčí Ot-
rokovic Lenka Krupková. Před
výměnou svítidel platila radnice
za spotřebovanou elektrickou
energii ročně dva a půl milionu
korun.
Radnice také pořídila regu-
látory napětí, které jsou instalo-
vány vedle stávajících rozvaděčů
veřejného osvětlení. „Mezi desá-
tou hodinou večer a pátou hodi-
nou ráno snižují napětí v osvět-
lovací soustavě na úroveň 180 až
190 voltů. Tím se sníží spotřeba
elektrické energie o třicet pro-
cent,“ přiblížila další způsob šet-
ření energie Krupková. Na konci
minulého roku pořídila radnice
ještě šest regulátorů za téměř osm
set tisíc korun, letos dalších pět.
„Snížili jsme tak roční náklady
o dalších čtyři sta tisíc korun,“
podotkla Krupková. Radnice
podle ní počítá s návratností in-
vestice během několika let.
Téměř sto čtyřicet svíti-
del z celkových 1034 vyměnili
v Lipníku nad Bečvou na Pře-
rovsku. Skoro dvoumilionovou
investici bude město splácet osm
Ministerstvo životního prostředí
chce dotovat veřejné osvětlení
Dlouhotrvající sucho mezi
dotačními programy na veřejné
osvětlení možná skončí. Mi-
nisterstvo životního prostředí
totiž jedná s Evropskou komi-
sí o možnosti vyčlenit na nové
pouliční lampy půl druhé mi-
liardy z evropského Operační-
ho programu Životní prostředí
(OPŽP). Pokud budou jednání
zdárně pokračovat, odstartu-
je program v prvním čtvrtletí
příštího roku.
„Možností získat podporu
na modernizaci veřejného osvět-
lení bylo zatím velmi málo. Vý-
jimkou je program Efekt vyhla-
šovaný ministerstvem průmyslu
a obchodu. Částka vyčleněná
na tento program, přibližně 30
milionů korun ročně, je však
zcela nesrovnatelná se zamýšle-
nou alokací z OPŽP,“ přiblížil
mluvčí ministerstva životního
prostředí Matyáš Vitík důvody,
které vedly k zahájení jednání
o dotacích na veřejné osvětlení.
„Modernizace veřejného
osvětlení by navíc přinesla sní-
žení spotřeby elektrické energie
a tím i snížení spotřeby fosilních
paliv, které se na výrobě elek-
trické energie značnou měrou
podílejí,“ dodal Vitík.
Záměr zahrnout moderniza-
ci veřejného osvětlení do OPŽP
představili úředníci ministerstva
na zasedání Monitorovacího vý-
boru už letos v červnu.
Ministerstvo
jedná s Komisí
„O záměru se nehlasovalo,
členové Monitorovacího výboru
a především zástupci Evropské
komise si vyžádali doplňující
informace,“ vysvětlil Vitík. Ty
zaslali ministerští úředníci zá-
stupcům Evropské komise už
v polovině října a návrh znovu
přednesou Monitorovacímu vý-
boru OPŽP na příštím zasedání
na konci letošního listopadu.
„Prozatím ale stále probíhají
jednání mezi Evropskou komi-
sí a ministerstvem,“ doplnila
mluvčí Státního fondu životní-
ho prostředí Jarmila Krebsová
s tím, že jejich výsledek zatím
není možné odhadnout.
Zatímco čeští úředníci vyjed-
návají o dotacích s těmi evrop-
skými, v obcích na peníze na ve-
řejné osvětlení netrpělivě čekají.
„V současné době město
Olomouc připravuje projekty,
se kterými by se o získání do-
tací na veřejné osvětlení mohlo
ucházet. Známé v tuto chvíli ale
nejsou ani přesné podmínky vý-
zvy. Ve hře je proto několik verzí.
Jsme si vědomi toho, že ve městě
existují lokality, kde by si veřejné
osvětlení zasloužilo kompletní
výměnu svítidel včetně stožá-
rů. Seznam míst, kde je veřejné
osvětlení v zastaralém stavu, pro-
to nyní zpracovávají Technické
služby města Olomouce. Stejně
tak pracují na vytipování loka-
lit, kde by stačila pouze výměna
stávajících svítidel za výkonnější
a zároveň úspornější. Přípravy
těchto konkrétních projektů zá-
visí samozřejmě na podmínkách
dotace i na sestavování rozpoč-
tu pro příští rok,“ řekla mluvčí
města Olomouce Radka Štědrá.
Možností, jak osvětlení mo-
dernizovat, se přitom nabízí
dost. „Velmi výhodné jsou na-
příklad dvouhořákové sodíkové
výbojky se životností až šede-
sát tisíc hodin, které svítí méně
v době sníženého provozu,
a tím šetří elektřinu,“ řekl On-
dřej Chládek z firmy Ekosvětlo.
Na dotace na tato nová světla si
ale obce ještě počkají.
(jp)
FOTO:Tomáš Škoda
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/L I S T O PA D 2 0 1 2 11i n z e r c e
Osvětlování přechodů a chodců
PŘECHODY JSOU
MÍSTEM, KDE JE VYSOKÉ
NEBEZPEČÍ STŘETU
CHODCE S VOZIDLEM.
V MNOHÝCH
PŘÍPADECH SE VŠAK
ZAMĚŇUJE PŘECHOD
S PŘECHÁZEJÍCÍM
CHODCEM. I KDYŽ SE
ROVINA PŘECHODU
NASVÍTÍ SEBEVÍC, NENÍ
TO ZÁRUKOU, ŽE
BUDE VIDĚT CHODEC.
PROTO SE MUSÍ
ZAJISTIT, ABY SVĚTLO
DOPADALO NA CHODCE
Z BOKU Z POHLEDU
PŘIJÍŽDĚJÍCÍHO ŘIDIČE.
JEN TAK SE ZAJISTÍ, ŽE
BUDE CHODEC BEZPEČNĚ
VIDITELNÝ. V TEXTU
BUDOU POPSÁNA
SPRÁVNÁ ŘEŠENÍ
OSVĚTLENÍ CHODCŮ
NA PŘECHODECH
A UKÁZÁNO, JAKÁ
ŘEŠENÍ JSOU ŠPATNÁ –
A PROČ JSOU ŠPATNÁ.
Vposlednídoběsevobcíchbu-
dují přechody pro chodce a v kra-
jině pak množství cest určených
pro cyklisty. V obou případech se
z hlediska osvětlování postupuje
často živelně. Někdy je výsledný
efekt až nebezpečný a lepší by bylo
uvedená místa raději neosvětlovat.
V případě přechodů pro chod-
ce se zapomíná, že smyslem osvět-
lení není osvětlit zebru tak, aby
chodec viděl kam (nebo do čeho)
šlape. Smyslem je, aby byl vi-
děn řidičem. Pokud tedy světlo
na chodce dopadá shora, nebo
dokonce ze strany odvrácené při-
jíždějícímu vozidlu, pak se může
stát, že dokonce nebude vidět vů-
bec. Chodec se musí osvětlit ze
směru pohledu řidiče (obr. 1, 2).
Pak bude jeho postava jasnější
než pozadí. V ostatních případech
bude splývat s pozadím. Aby byl
chodec dostatečně osvětlen, pak
se umisťuje svítidlo před pře-
chod. Jeho polohu je nutné přes-
ně stanovit výpočtem. Obvykle to
bývá v rozmezí 1–2 metry před
přechodem. Většina přechodů je
odstavci. Nasvětlený přechod při-
tahuje zrak řidiče a vjíždí-li na ne-
osvětlený, tak mu ani nevěnuje
pozornost. Pokud je neosvětlený
přechod za osvětleným, pak opět
zaniká, šofér očekává, že přechody
jsou osvětleny.
Jinou chybou, která je poměr-
ně častá, je provozování osvětlení
přechodů nezávisle na veřejném
osvětlení – tedy obvykle se zapínají
dříve než ostatní soustavy. To sice
zdůrazní přechod již za soumraku,
pokud se ovšem správně nenača-
suje zapnutí zbytku osvětlení, pak
dochází k tomu, že přechody záři
v temném prostoru.
Řidič nemá šanci spatřit chod-
ce, který se rozhodne přejít za pře-
chodem. A pokud jsou nepříznivé
povětrnostní podmínky (déšť,
mlha, sněžení) nebo je okno vo-
zidla zašpiněno, pak nemá šanci
ani tu nejmenší. Dojde k tzv. zá-
vojovému oslnění. Přes osvětlené
sklo (špinavé, vlhké) není možné
rozlišit překážku v tmavém úse-
ku vozovky. Odpovídajícím tres-
tem za neukázněnost (přecházení
mimo místo k tomu určené) je po-
kuta, rozhodně ne zranění nebo
něco horšího.
Ještě jeden problém nastává
v případě širokých komunikací,
kdy není možné ani nejkvalitněj-
šími svítidly dostatečně osvětlit
celou délku přechodu. Pak jsou
k dispozici dvě možná řešení. Lep-
ší – přechod nějakým způsobem
zkrátit – ostrůvek, ochranné bloky.
Nebo umístit další svítidlo na dru-
hou stranu přechodu. Pak musí
mít obrácenou charakteristiku vy-
zařování – svítit na chodce, nikoli
na stranu odvrácenou přechodu
(obr. 2 vpravo).
Samozřejmě, že je možné, aby
byl přechod osvětlován tzv. nega-
tivním kontrastem. To znamená,
že je chodec tmavší než pozadí.
Potom se ovšem nemůže umístit
svítidlo v bezprostřední blízkosti
přechodu. Musí být v dostatečné
vzdálenosti za ním, aby povrch
vozovky, kam se promítá silueta
chodce, byl jasnější. Tak, aby vzni-
kl dostatečný kontrast. Obvykle je
v takovém případě vzdálenost sví-
tidla od osy přechodu stejná jako
jeho výška nad vozovkou. Zpravi-
dla tedy osm a více metrů.
Osvětlování chodců na pře-
chodech je významné z hlediska
bezpečnosti. To tehdy, když je
osvětlení navrženo dobře – dobře
zdůrazňuji. Nastávají i situace, kdy
je vhodnější a pro chodce bezpeč-
nější, když se přechod neosvětlí
vůbec. O tam zda, jak a čím, může
rozhodnout jen kvali kovaný svě-
telný technik. Vyplatí se do něho
investovat.
TOMÁŠ MAIXNER
Siteco Lighting, spol. s r.o.
a nedojde k indikaci chodce, šofér
má za to, že se nic neděje a jeho
pozornost poleví. Pokud místem
projíždí někdo neznalý místních
poměrů, tak je z blikajících nebo
(a) různobarevných přechodů při-
nejmenším zmaten. Oba typy řidi-
čů však mohou věnovat pozornost
jinému přechodu, než na kterém
se právě nacházejí. To tehdy, když
se blíží k jednomu a vzdálenější se
rozbliká nebo změní barvu, pro-
tože na něj vstoupil chodec. Oko
se podvědomě stáčí za změnou.
Pak hrozí nebezpečí, že řidič ne-
postřehne chodce, který mu vstu-
puje do cesty.
Chybovat
je lidské
Pokud je na rovném úseku
několik přechodů za sebou, pak
se musí osvětlovat všechny, nebo
žádný. Důvod je podobný jako
v případě popsaném v předešlém
osvětlována špatně, když je sloup
umístěn na hraně zebry.
Výběr svítidla
Samozřejmě, že je nutné použít
speciální svítidla určená pro při-
světlování chodců na přechodech.
Ta vyzařují světlo asymetricky –
maximum směrem k přechodu,
minimum ve směru k přijíždějící-
mu vozidlu (obr. 3).
Nejvhodnější jsou svítidla
s plochým sklem. Je to jeden
z mála případů, kdy jsou jedno-
značně nejvhodnější z hlediska
omezení oslnění i omezení ruši-
vých účinků světla (tzv. „světelné
znečištění“). Jinde jsou svítidla
s plochými skly ve většině případů
nevhodná, dokonce neekologická
a mnohdy i zdrojem větší zátěže
nočního prostředí. Tato problema-
tika, žel, přesahuje prostor vyme-
zený tomuto textu. Mimochodem,
unijní Nařízení Komise (ES) č.
Siteco Lighting, spol.s r.o.
Historie společnosti Siteco začala před stoletím
a půl. Roku 1862 pánové Siemens a Halske
zahájili v Berlíně výrobu obloukovek. V roce
1949 byla v Traunreutu zahájena výroba svítidel.
Před patnácti lety se osamostatnila – vznikla
společnost Siteco. Naleznete ji po celém
světě, od roku 2004 i u nás. V minulém roce
bylo Siteco zakoupeno společností Osram.
Dobře osvětlený přechod (včetně „ukázněných“ chodců) – Siteco SQ 200. I za soumraku svítí také svítidla veřejného osvětlení.
FOTO:Archiv Siteco Lighting, spol.s r.o.
5
Správné umístění svítidla před přechodem – Siteco SR 200
Osvětlení přechodu – vlevo běžná šířka
komunikace, vpravo vícepruhová
Optika svítidla pro přechody – Siteco SQ 200 Sloupkové svítidlo – má mnohá uplatnění, ale
osvětlování přechodů k nim nepatří – Siteco
CityLight – v provedení s LED modulem
I svítidla se světelnými diodami (LED) je
možné použít pro osvětlení přechodů – Siteco
SL mini
1
2
43 6
245/2009 svítidla s plochými skly
nepřímo nedoporučuje.
Ještě jeden zvyk je prospěšný
pro zvýšení bezpečnosti. Použití
světelného zdroje, které vyzařuje
světlo jiného barevného tónu, než
jakým je osvětleno okolí přecho-
du. V současnosti je převažujícím
světelným zdrojem vysokotlaká
sodíková výbojka, která vyzařu-
je naoranžovělé světlo (tzv. teple
bílé). Pak se pro osvětlení přecho-
du použije například halogenido-
vá výbojka (bílá až studeně bílá).
Řidič je tak zdálky upozorněn, že
se blíží k něčemu nestandardnímu
(a nemusí to být jen přechod, ale
třeba osvětlení staveniště).
Svítidlo nemusí být označeno
„zebrou“. Naopak! Příliš informací
odpoutá pozornost řidiče. Proto
nejsou vhodné ani módní blikače
umístěné ve vozovce. Zejména je
nutné považovat za velmi (až ži-
votu) nebezpečné ty, které reagují
na přítomnost chodce. Buď tím,
že změní barvu nebo se rozblika-
jí. V obou případech hrozí to, že
místní řidič si na tuto signalizaci
navykne. Když nastane porucha
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 212 v e ř e j n á s p r á v a
Evropské dotace přispívají
k budování. Někdy i zbytečností
o legislativních
novinkách ve veřejné
správě se diskutovalo
v prostějově
Budování
zBytečných polních
cest, cyklostezek
vedoucích
odnikud nikam,
soukromých
hotelů či v horším
případě investice
do drahých
propagačních
čokolád neBo
nákup prezervativů.
Ladislav koubek
To všechno jsou reálné příkla-
dy věcí, které se v Česku pořídily
z evropských dotací. Přispívají do-
tace z evropských fondů opravdu
k budování zbytečností?
Kritikům částečně dává za-
pravdu starosta Bystřice nad
Pernštejnem Karel Pačiska. „Při
podání žádosti o dotaci záleží
na rozhodnutí příslušných samo-
správ. Měly by se projevit prio-
rity potřeb občanů a ekonomic-
Zákonu o veřejných zakáz-
kách a novému občanskému
zákonu se věnoval první ročník
dvoudenní konference „Právo
ve veřejné správě 2012“, kterou
v Prostějově uspořádala společ-
nost ATLAS consulting.
Účastníky konference byli
například Karel Eliáš, hlavní
autor nového občanského záko-
níku, který se věnoval věcným
ká únosnost. V době masivního
přílivu financí z EU roste počet
nezodpovědných, kteří s vidinou
zisku financí ztrácí soudnost.“
I přesto ale většina starostů
neztrácí selský rozum. „V Kraji
Vysočina nevím o žádném pří-
padu, kdy by to obec tzv. přepá-
lila. Naše město bylo v minulém
období velkým příjemcem dotač-
ních peněz, a to jak z programů
odvětvových, tak z ROPu. Každý
projekt byl posuzován radou a za-
stupitelstvem města Bystřice nad
Pernštejnem z hlediska efektivity
vynaložených prostředků a spo-
lufinancování,“ upřesňuje jedním
dechem Pačiska.
Velmi podstatná je schopnost
měst a obcí spolufinancovat do-
tované projekty. Většina starostů
právě spolufinancování vnímá
jako možný důvod i pro zadlužení.
Ti prozíravější jsou však připrave-
ni. „Naše město se mohlo opřít
o dřívější úspory a také velmi
dobře rozjetou hospodářskou čin-
nost města. Ještě v současné době
máme prostředky, které bychom
mohli v případě potřeby zapojit,“
komentuje Pačiska. Podle něj se
Bystřice nad Pernštejnem s po-
mocí dotací neuvěřitelně zvedla
právům, nebo František Korbel,
náměstek ministra pro místní
rozvoj, který se zabýval imple-
mentací nového soukromého
práva do právního řádu.
Novinky v zákoně o veřej-
ných zakázkách představil Jan
Sixta, náměstek ministra pro
místní rozvoj pro veřejné inves-
tování a legislativu. „Novela je
sice účinná od dubna, ale až teď
a skokem dostala mezi atraktiv-
ní území pro bydlení. Výhodou
Bystřice je i skutečnost, že město
si ponechalo akcie energetických
firem i městské byty. Z nich má
nyní dostatečné příjmy.
Že se dají prostředky využít
smysluplně, potvrzuje i příklad
z Brna. „Úspory nám přináší mož-
se skutečně zadavatelé a doda-
vatelé začínají zaobírat změna-
mi, které přináší,“ uvedl Jan Six-
ta. Neznalost zákona pak podle
něj pak vede k chybám a často
i k nehospodárnému vynaklá-
dání veřejných peněz. Pozor by
si podle něj měli zadavatelé dát
hlavně na novinky v odůvodňo-
vání a uveřejňování.
Připravovanému zákonu
o úřednících se věnoval náměs-
tek ministra vnitra pro veřejnou
správu, legislativu a archivnic-
tví Ondřej Veselský, který ho-
vořil o rozporuplném pohledu
na právní úpravu úředníků.
„Připomínky z mezirezortní-
ho řízení směřují k tomu, aby
právní úprava byla veřejnopráv-
ní, přestože zadání vlády bylo
na soukromoprávním základu,“
popsal Veselský.
nost spolufinancovat zateplování
školských zařízení z Operační-
ho programu Životní prostředí.
S nástupem programovacího ob-
dobí 2007-2013 město neváhalo
a tuto šanci maximálně využilo.
V současnosti jsme již zrealizovali
či realizujeme projekty na sníže-
ní energetické náročnosti u asi
30 budov, zejména základních
a mateřských škol,“ říká primátor
Roman Onderka.
Zejména menší obce mohou
být výrazně omezeny velmi slo-
žitou administrativou při vyři-
zování dotací. Komplikovaná
struktura jednotlivých programů
je jedním z důvodů, proč se pro-
středky mnohdy daří čerpat po-
maleji, než bychom si přáli.
Část peněz se
musí vrátit
„Dnes jsme v situaci, kdy je jis-
té, že Česko bude muset EU část
prostředků vracet. A to z oblastí,
které jsou dlouhodobě rozpočto-
vě poddimenzované, jako je oblast
vědy, výzkumu a školství – mini-
málně 5 miliard korun, dopravy
a životního prostředí – odhadem
20 miliard korun, či oblast podpo-
ry podnikání – to budou asi 2 mi-
liardy korun,“ stěžuje si poslanec
Petr Hulinský.
Existují ale i způsoby, jak je
možné čerpání usnadnit. Jeden ta-
kový našlo ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy. V rámci
snahy o co nejjednodušší admi-
nistrativu vytvořilo ministerstvo
unikátní systém tzv. „šablon“,
díky nimž bylo vyplňování žá-
dostí o dotace pro školy snadnou
záležitostí.
Právě díky jednoduchým ša-
blonám tak do konce září letoš-
ního roku podalo žádost o dotaci
97,7% mimopražských základ-
ních škol – jednalo se o 3811
z celkových 3901 základních škol.
Objem podaných žádostí činí
4,2 miliardy korun.
„Jsem velmi rád, že základní
školy nepodcenily situaci a zažá-
daly si o dotace z evropských fon-
dů. Přispěly tak ke zvýšení kvality
výuky našich dětí. Suma přes čtyři
miliardy korun je skutečně vý-
znamnou finanční injekcí do roz-
počtu základních škol,“ uvedl
k tomu ministr školství Petr Fiala.
Jak využití evropských dotací
bude tedy efektivní, závisí na pro-
myšlenosti záměru, který je v ru-
kách žadatele, i srozumitelnosti
a transparentnosti procesu přidě-
lování prostředků. Teprve jsou-li
obě podmínky splněny, mohou
evropské dotace opravdu plnit
svůj účel.
inzerce
dálkové teplo zdražuje, dalkia zůstává stále
pod průměrem rostoucích cen
proč Byla společnost dalkia
česká repuBlika zvolena nejlepším
zaměstnavatelem v zemi? kolik zaplatí její
zákazníci příští rok? a mohou teplárny
zaBránit Blackoutům? ptali jsme se
country manažera skupiny dalkia v čr
laurenta Barrieux.
Teplárny budou od příštího roku pravděpodobně opět zvy-
šovat ceny tepla. Jak se projeví předpokládané zvýšení DPH
a emisní povolenky na cenách společnosti Dalkia?
Cena dálkového tepla se v průběhu posledních deseti let zvýšila
nejméně ve srovnání s plynem nebo jiným palivem. Tento nárůst
souvisí především se změnou DPH z 5 na 14% mezi roky 2001
a 2012 a s ekologickou spotřební daní na paliva zavedenou v roce
2008. Konečná cena pro zákazníka závisí na mnoha faktorech,
jako jsou ceny paliv a dalších nákladových položek včetně cen
distribučních společností. Emisní povolenky a zvýšení sazby DPH
na teplo se odrazí i v našich cenách, nicméně v celorepublikovém
měřítku se ceny Dalkie nachází převážně pod průměrem a neustá-
lými investicemi do ekologizace, modernizace a zvýšením účinnosti
našich i svěřených zařízení dosahujeme významných energetických
úspor.
Budou se ceny lišit v jednotlivých městech a regionech?
Dalkia garantuje vývoj cen tepla ve městech, kde působí, jelikož
máme s našimi dodavateli uzavřeny dlouhodobé smlouvy. Zatímco
ceny plynu se navyšují několikrát ročně, my upravujeme ceny tepla
jen jednou za rok. Důležitým faktorem při porovnání cen tepla je
palivo, které teplárna využívá. Výsledná cena se liší podle toho, zdali
se jedná o uhlí, plyn či biomasu. Skupina Dalkia považuje biomasu
Laurent Barrieux, country manažer skupiny Dalkia v ČR
za strategické palivo. V současné době tvoří biomasa přibližně 5 až
6% v našem palivovém mixu a naším cílem je zvýšit do roku 2016 její
podíl až na 20%. V loňském roce skupina Dalkia ušetřila díky spalo-
vání biomasy téměř 140 000 tun CO2, čímž nahradila přes 1100 va-
gonů uhlí, což je pozitivní zpráva z hlediska životního prostředí.
Teplárny by do budoucna mohly hrát další roli - jednou
z možností, jak zmírnit následky možného blackoutu jsou ost-
rovní systémy, jejichž základním zdrojem elektřiny by mohly být
právě dnešní teplárny. Jak se na to díváte?
Od počátku roku 2012 hrozila ČR možnost blackoutu, zejména
z důvodu přetoku elektrické energie z větrných elektráren vybu-
dovaných na severu Německa. Blackout může hrozit i při výpadku
významné energetické kapacity v ČR. Tuto situaci by mohlo po-
moci vyřešit zavedení ostrovního systému s pomocí významných
tepláren. Bylo by nutné instalovat do tohoto „ostrova“ rozpadové
automaty, které v případě problémů odpojí nedůležité spotřebiče
a naopak zachovají dávku elektrické energie do důležitých spotře-
bičů. Dalkia na území Moravy disponuje několika zdroji vhodnými
pro toto zajištění v Ostravě, Přerově, Olomouci, Karviné, atd., nic-
méně pro realizaci tohoto záměru je nutné zajistit finanční zdroje
k uhrazení potřebného technického vybavení.
Společnost Dalkia ČR byla zvolena nejlepším zaměstnavate-
lem v naší zemi. Čím jste si toto ocenění zasloužili?
Vítězství v soutěži Zaměstnavatel roku 2012 nás velmi těší,
jsme pyšní na to, že jsme vyhráli v tak silné konkurenci. Již potřetí
v historii jsme získali také regionální ocenění Zaměstnavatel Morav-
skoslezského kraje. Obě prvenství svědčí o naší dlouhodobě kvalitní
personální politice a mimořádném přístupu k zaměstnancům, kteří
jsou nejcennější hodnotou naší společnosti. Těchto úspěchů jsme
dosáhli díky zázemí silné nadnárodní společnosti, nadstandardní
kolektivní smlouvě či mimořádným zaměstnaneckým benefitům.
(haa)
hlasujte hlasujte hlasujte hlasujte
Soutěž o „Nejkrásnější
dětské hřiště“ 2012
je ve fiNále!
Vyberte to nejlepší na webových
stránkách Moravského hospodářství
Téměřšedesátpřihlášekodměst,obcíimateřských
a základních škol dorazilo do redakce Moravského
hospodářství.Ty nejzajímavější projekty do finále
vybírala pětičlenná porota – architekt Petr Hrůša,
vedoucí pedagogického oddělení brněnského
magistrátu Marie Klusoňová, bezpečnostní
technik Luděk Simonides, Marie Římanová
z Nadace Partnerství a za děti šestiletý Kryštof Rus.
O tom, kdo se stanem vítězem celé soutěže,
ale rozhodne od 7.–16. listopadu veřejnost
v internetovém hlasování. Sledujte
www.moravskehospodarstvi.cz
a rozhodněte o tom nejlepším!
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/L I S T O PA D 2 0 1 2 13
přístup k informacím
veřejné zakázky
hospodaření s majetkem
příspěvkové organizace
a obchodní společnosti
s majetkovou účastí kraje
rozpočet
dotace a granty
etika a střet zájmů
účast veřejnosti na rozhodování
mediální politika
územní plánování
sledujeme
k r a j e
Nejsilnější je ČSSD, druzí byli
komunisté. Tak vypadají výsledky
letošních krajských voleb
ORANŽOVÁ MORAVA
I VĚTŠINA REPUBLIKY.
TAK VYPADAJÍ
MAPY S VÝSLEDKY
LETOŠNÍCH
KRAJSKÝCH VOLEB.
ČSSD NEDOSÁHLA
NA PRVNÍ MÍSTO
POUZE VE ČTYŘECH
Z TŘINÁCTI ČESKÝCH
KRAJŮ.
Jan Pacas
Na Plzeňsku a Liberecku zvítě-
zila ODS a Starostové pro Liberec-
ký kraj. Na Ústecku a Karlovarsku
vyhráli komunisté. Ti se tak stali
druhou nejsilnější stranou letoš-
ních krajských voleb.
Levice ale dominovala i vol-
bám senátním. ČSSD získala bez-
mála polovinu senátorských křesel
ce důvěru voličů. Odrazilo se to
i na výsledcích voleb. Na severu
Moravy dosáhla ODS na historic-
ké minimum. „Je to způsobeno
i tím, že lidé vlastně nevědí, jaký
je rozdíl mezi krajskými volbami
a sněmovními. Nevědí, jakou roli
má kraj v jejich životě a co může
a nemůže ovlivnit,“ dodal Sventek.
(Ne)účinné
kampaně?
Na tom založila předvolební
kampaň ČSSD, jejímž billboar-
dům dominovalo téma církevních
restitucí. Podle odborníků je však
těžké hodnotit, jaký vliv měly
na výsledek voleb právě kampaně
politických stran. „Podle výzkumů
vnímají Češi politickou kampaň
zejména prostřednictvím televi-
ze. Což je paradoxně médium,
které se v českých kampaních té-
měř nevyužívá. Napovídá to něco
o účinnosti kampaní,“ zhodnotila
odbornice na politický marketing
z Masarykovy univerzity Anna
Matušková.
Jistější jsou si však odborníci
v tom, co stálo za úspěchem ko-
munistů. V krajských volbách jim
měla nahrát především nízká vo-
lební účast. „Nízká volební účast
pomohla jak komunistům, tak
i KDU-ČSL. Ta také dosáhla dob-
rých volebních výsledků,“ doplnil
Pink. Disciplinovaní voliči komu-
nistické strany totiž přijdou k vol-
bám téměř vždy, zatímco ostatní
často zůstávají doma. „Voliči levice
navíc volí buď ČSSD, nebo komu-
nisty. To pravice se tříští a její vo-
liči často odchází k regionálním
politickým uskupením,“ dodala
Matušková.
Zatímco se diskutuje o výsled-
cích voleb, vítězové na krajích
vedou jednání o složení zastupi-
telstev. V některých krajích už je
jasno. „Po velmi složitých jedná-
ních jsme začali hovořit o různých
formách koalic a nakonec jsme
došli k závěru, i když možná pře-
kvapivému. Ukázalo se, že ČSSD
nejlépe naplní svůj volební pro-
gram i závazek vůči voličům v ko-
alici s ODS a KDU-ČSL, ve které
bude mít většinu,“ popsal jednání
zlínský hejtman Stanislav Mišák.
O spolupráci s křesťanskými de-
mokraty jedná ČSSD i na jihu Mo-
ravy. „S lidovci jsme začali jednat
jako s prvními proto, že je to náš
dosavadní koaliční partner. Já sám
za sebe říkám, že ta koalice fun-
govala velmi dobře. Byl jsem jako
hejtman s její prací velmi spoko-
jen,“ vysvětlil hejtman Jihomorav-
ského kraje Michal Hašek.
INZERCE
peni, takže nás lidé posuzují podle
celostátní práce. Očekával jsem, že
to dopadne podobně. Každý vítá,
když se šetří, ale nemá rád, když se
to dotkne právě jeho. Samozřejmě
jsme také dělali chyby,“ přiznal
Schwarzenberg.
Podle kandidáta na hejtmana
za ODS v Moravskoslezském kra-
ji Davida Sventka ztratila pravi-
a spolu s komunisty má v senátu
ústavní většinu.
„Slabé výsledky vládních
stran je třeba v polovině mandá-
tu a po dlouhé předvolební pauze
očekávat. Nahrála jim i minimál-
ní strategická příprava, neznámí
kandidáti a nulová mobilizační
kampaň ze strany vládních stran,“
komentoval výsledky voleb polito-
log z Fakulty sociálních studií Ma-
sarykovy univerzity Michal Pink.
Předseda vládní TOP 09 Ka-
rel Schwarzenberg ale vidí důvod
slabých výsledků své strany jinde.
Výhodu ve volbách do krajských
zastupitelstev podle něj měly ty
strany, které tam již byly, a mohly
tak prokázat výsledky své práce.
„My jsme v krajích nebyli zastou-
Čtyři mínus. Takovou známku
si vysloužil od hnutí Oživení Kraj
Vysočina za transparentnost hos-
podaření s majetkem. Vysočina ale
není jediným krajem, který v této
oblasti pokulhává.
Je totiž běžnou praxí, že kraje
nezveřejňují databáze smluv, evi-
denci nemovitého majetku ani fak-
tury či alespoň zjednodušené se-
znamy. Jejich hospodaření tak lze
jen stěží označit za transparentní.
„Oživení provádělo analýzu
transparentnosti jednání krajů
jako takovou s tím, že byla rozdě-
lena na deset témat, která považu-
jeme z hlediska široké působnosti
krajů za klíčová. Dvě z těchto ob-
lastí tvoří také hospodaření s ma-
jetkem a veřejné zakázky,“ popsal
projekt hnutí Oživení Vít Sochov-
ský, jeden z lidí zodpovědných
za webové stránky hodnocenikra-
ju.cz. Na nich dostávají jednotlivé
kraje za transparentnost svého
hospodaření známky jako ve ško-
le. A jedniček na tomto vysvědčení
moc není, zato trojkami i čtyřkami
se to jen hemží.
„Pouze dva kraje mají na svých
stránkách zveřejněnou databázi
smluv. Jelikož jsou smlouvy zá-
kladním zdrojem informací o hos-
podaření samospráv, tvoří jejich
zveřejňování podstatu transpa-
rentnosti nakládání s majetkem.
Přesto se stále 12 krajů, mezi které
patří i všechny moravské, zatím
neodhodlalo k jejich plošnému
zveřejňování,“ kritizoval hospo-
daření krajů Sochovský. Zarážející
podle něj je, že mnohé z krajů mají
databáze zřízeny. Fungují ale jen
pro interní účely.
Například Jihomoravský kraj
dostal za hospodaření s majetkem
trojku. Kladné body si vysloužil
zejména stanovením vnitřních
pravidel pro hospodaření s mo-
vitým i nemovitým majetkem.
Zastupitelstvo kraje přijalo i Pro-
tikorupční strategii a etický kodex.
„Jsem velmi rád, že jsme prvním
z krajů, který přijal takovýto sou-
hrnný dokument protikorupční
strategie, kde jsou konkrétní ná-
vrhy, konkrétní opatření a kon-
krétní lhůty a termíny. Rozhodně
se nejedná o pouhé slohové cvi-
čení. Dokument počítá například
s tím, že v první etapě zakázky
nad 500 tisíc korun budou kraj
i jeho příspěvkové organizace uve-
řejňovat vše na internetu,“ vyjádřil
se hejtman Jihomoravského kraje
Michal Hašek. I přesto ale dostal
Jihomoravský kraj za transparent-
nost veřejných zakázek od Oživení
trojku.
Nejneprůhledněji hospodaří
s majetkem na Vysočině. Od Oži-
vení dostal kraj čtyřku a před ne-
dostatečnou ho zachránilo pouze
uveřejňování záměrů na prodej
a pronájem nemovitého majet-
ku na internetu. Mezery má kraj
i v oblasti veřejných zakázek.
„K veřejným zakázkám je bezpod-
mínečně nutné na internetu zve-
řejňovat všechny dostupné doku-
menty, zejména faktury a smlouvy
s dodavateli, a to u všech zakázek
bez výjimky. Kraj by měl také
v maximální možné míře využí-
vat elektronické aukce. Ty jsou
nejen transparentní, ale přinášejí
výrazné nanční úspory, jak uka-
zují zkušenosti odjinud,“ poradil
odborník na otevřenost a elektro-
nizaci veřejné správy a člen krajské
rady Strany zelených Michal Berg.
Za veřejné zakázky přitom kraj do-
stal od Oživení chvalitebně.
(jp)
Nezveřejňují databáze smluv ani faktury.
Kraje nehospodaří transparentně
VínařadyClassic
2011natrhu
a Maidenburg
Vína ročníku 2011 jsou již naadjusto-
vána a připravena dobývat vaše smysly
a potěšit vaše srdce. Přestože byl loňský
ročník 2010 svým způsobem výjimeč-
ný, "dvatisícejedenáctka" vás překvapí
vynikajícími vlastnostmi typickými pro
naše špičkové polohy a zejména svěže
šťavnatým charakterem.
www.reisten.net
Vinařství Volařík
Bezručova 703/30 692 01 Mikulov
Tel.: +420 519 513 553
VINAŘ ROKU 2011
ČESKÁ REPUBLIKA
Ochutnejte speciální řadu
mladých vín ročníku 2012
Vinařství Volařík Mikulov.
Zkuste, jakou jiskru
má Radost, jak voní Štěstí
a jak chutná Pohoda.
Máme Radost, že čtete tuto reklamu,
která Vám nabízí Štěstí a Pohodu.
Svatomartinské jinak!
PRAHA
ČSSD
ODS
KSČM
Starostové
pro Liberecký kraj
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 214 f i r m y v p o h y b u
inzerce
softwarová firma i mlýn. Firma roku
už má své regionální finalisty
Velké příležitosti i rizika.
Takový je ukrajinský trh
Soutěž Firma roku již zná
vítěze krajských kol. Čtrnáct
vítězných firem z jednotlivých
krajů se utká v celorepubliko-
vém finále, mezi nimi i pět firem
z Moravy.
První místo v Jihomorav-
ském kraji vybojovala softwaro-
vá společnost AVG Technolo-
gies CZ. Tu založili v Brně pod
názvem Grisoft dva počítačo-
ví nadšenci. Začínali doslova
na koleně a dnes se akcie společ-
nosti kotují na newyorské burze.
„Na burzu jsme se dostali na za-
čátku roku 2012. Jsme vděční
našim více než 120 milionům
aktivních uživatelů na celém
světě za podporu našich pro-
duktů, díky nim můžeme stále
Bývalá oBilnice
rozpadlého
sovětského svazu,
dnes rozvíjející
se a atraktivní
zahraniční
trh. se svými
Bezmála padesáti
miliony oByvatel
představuje
Ukrajina lákavé
odbytiště pro
české firmy.
jan pacas
Ty na Ukrajinu vyváží stále
více a udělaly z ní tak zemi pro
svůj byznys.
„Vzájemný obchod se za po-
sledních dvacet let zdesetináso-
bil a v letošním roce může popr-
vé překročit hranici tří miliard
amerických dolarů, Ukrajina se
tak pro české firmy stává stále
perspektivnějším trhem,“ řekl
Milan Hovorka, náměstek mi-
nistra průmyslu a obchodu. To
zařadilo Ukrajinu mezi prioritní
země Exportní strategie pro dal-
ších osm let. Čeští podnikatelé
o ni mají totiž veliký zájem.
růst a rozvíjet se,“ uvedla pro
Moravské hospodářství Miriam
Madrová, PR manažerka AVG
Technologies.
Podle ní vítězství v kraji pro
firmu znamená na jedné straně
očekávání, na druhé závazek.
„AVG bude viděna jako jedna
z nejlepších firem v republice,
což posílí naši pozici na českém
trhu. Věříme také, že se nám
bude dařit i na trhu práce přilá-
kat ještě více talentů než dosud,“
řekla Miriam Madrová.
Za kraj Vysočina bude v ce-
lorepublikovém finále bojovat
První brněnská strojírna Velká
Bíteš. V současné době firma
vyváží naprostou většinu své
produkce do zahraničí. Hlav-
„Perspektivou dalšího roz-
voje česko-ukrajinských eko-
nomických vztahů je potřeba
ně do Ruska, Číny, Německa.
Proniká i na další trhy dálného
východu. Hlavním důvodem
úspěchu firmy je podle Jarmily
Veverkové, vedoucí personální-
ho útvaru První brněnské stro-
jírny, to, že se nebáli jít cestou
vlastního vývoje. „Také jsme
se v době před více než deseti
lety začali prosazovat na čín-
ském trhu, i když bylo mnoho
informací a signálů, které nás
od toho zrazovaly. Dnes máme
na čínském trhu velmi dobré
jméno,“ říká Jarmila Veverková.
Ve Zlínském kraji vyhrála
titul Firma roku 2012 společ-
nost Elko EP z Holešova, která
vyrábí modulové elektronické
přístroje. Na slavnostním vy-
modernizace ukrajinské eko-
nomiky, zejména v oblastech
průmyslové výroby, dopravy
hlášení převzal ocenění majitel
firmy Jiří Konečný.
Začátky
v garáži
„Začínal jsem v garáži
v mém rodinném domě. Já se
věnoval vývoji a společně s ce-
lou rodinou jsme potom vyrá-
běli. Postupně jsme dávali práci
celé ulici, která osazovala kom-
ponenty. Pájeli jsme to vlastně
na koleni a jednou za měsíc
jsem vyjel hotové věci prodá-
vat jako trhovec. Potom ode mě
jeden můj kamarád, který vy-
a energetiky,“ vyjmenoval per-
spektivní exportní oblasti ukra-
jinský ministr pro mimořádné
rábí elektrokotle, začal odebírat
jednoduché časové relé a vznikl
tak komerční produkt a prostor
pro rozvoj firmy,“ vzpomíná Jiří
Konečný. „I když nám všichni
říkali, že musíme být v Praze,
podniká se nám ve Zlínském
kraji dobře. Více než polovina
výrobků jde na export. Navíc,
když je nyní dodělaná dálnice,
nemáme tady nejmenší pro-
blém,“ dodává Konečný.
Společnost Laski uspěla
v konkurenci 247 společnos-
tí v Olomouckém kraji. Firma
podniká od roku 1992 ve výrobě
a prodeji komunální techniky.
Jejími odběrateli jsou města
a obce, technické služby nebo
třeba i půjčovny. Vyrábí frézy
na pařezy, drtiče dřevní hmoty
či vysavače listí. Ve výrobě fréz
na pařezy patří Laski k největ-
ším výrobcům na evropském
kontinentě. Tyto výrobky ex-
portují do téměř padesáti zemí
světa. „Jelikož více než 90 pro-
situace Viktor Baloha. Moderni-
zující se ukrajinská ekonomika
tak představuje rozjíždějící se
vlak, do kterého mohou české
firmy naskočit. Mají navíc výho-
du. Českou produkci považují
Ukrajinci za mimořádně kva-
litní a přitom poměrně levnou.
„Česká produkce má v Ukrajině
dobrý zvuk, ukrajinští partneři
potvrzují, že česká výroba, tech-
nologie či služby jsou kvalitní
a obvykle představují finančně
méně náročný, avšak kvalita-
tivně plnohodnotný substitut
produkci západní,“ potvrdila
vedoucí ukrajinské pobočky
CzechTrade Oksana Antonenko.
Ukrajinský trh má však řadu
specifik. Jedním z nich je i roz-
bujelá byrokracie. Rozsáhlá
kontrola ze strany státu a celní
a finanční předpisy vyžadují
od obchodníků znač-
nou dávku trpělivosti.
Čekat se nemusí jen
na pomalé úředníky,
ale často i na odpověď
na email nebo obchod-
ní partnery. „U ukrajin-
ských partnerů je třeba
počítat s nedochvilností.
Délka případného zpož-
dění se zpravidla pohybuje
mezi deseti a dvaceti minutami.
V Kyjevě se často vymlouvají
na dopravní těžkosti,“ vysvětlila
Antonenko. Při jednání s part-
cent produkce exportujeme,
jsme více známí v zahraničí než
v tuzemsku. Proto doufáme, že
úspěchy v soutěži Firma roku,
naši společnost více zviditelní
v České republice,“ říká za Laski
Ivana Urbanová.
Vítězství v Moravskoslez-
ském kraji získal Mlýn Herber,
který má dlouholetou tradici.
Firma byla založena již v roce
1876 a současní majitelé jsou již
čtvrtou generací, která se o spo-
lečnost stará. „Byl jsem naprosto
překvapen, že mezi moderními
firmami a obory podnikání
mohla uspět společnost zabýva-
jící se tak tradiční výrobou, ja-
kou výroba mouky je,“ komen-
tuje pro Moravské hospodářství
jednatel společnost Aleš Ressler.
„Je to pro nás potvrzením toho,
že naše každodenní poctivá prá-
ce dává smysl a že je takto vní-
mána odbornou a snad i laickou
veřejností,“ uzavírá Aleš Ressler.
KAMILA FUCHSOVá
nery je také nutné oprášit ruš-
tinu. Na úrovni managementu
se člověk sice domluví anglicky,
ale u nákupčích nebo techniků
je třeba připravit se na ruštinu.
Rizika
politického
rozhodnutí
Kritičtěji se na obchodní pří-
ležitosti na Ukrajině dívá tamní
český velvyslanec Jan Erben.
Podle Erbena se ve vzájemné
bilanci příležitostí a rizik kloní
„ručička vah“ spíše k rizikům.
„Ty souvisí nejen s vývojem
v oblasti vnějšího prostředí, ale
především s vlivem některým
subjektivních politických roz-
hodnutí současného vedení,
které se nepříznivě promítají
do oblastí hospodářské politi-
ky a jejich příslušných aspektů
včetně ekonomické legislativy
a především pak do konkrétní
hospodářské praxe, respektive
praktické aplikace normativních
aktů,“ přiblížil rizika ukrajinské-
ho trhu Erben.
I přesto si však zástupci čes-
kých firem, které na Ukrajinu
vyvážejí, většinou nestěžují.
„Na Ukrajinu vyvážíme hlav-
ně skladovací zařízení na obi-
lí. Zkušenosti s tamním trhem
máme jen ty nejlepší, lepší než
s českým. Ukrajinci vám všech-
no zaplatí. A včas,“ svěřil se
se svými zkušenostmi Zdeněk
Procházka ze společnosti Pro-
kop Invest, která vyrábí stroje
pro mlýny, kafilérie a obilní
sila.
již 20 let podporujeme český vývoz
Praktický význam pojištění u EGAP:
- ochrana proti riziku nezaplacení
- ochrana investic v zahraničí
- kvalitní management pohledávek a cash flow
- jednodušší přístup k úvěrům
- podpora v mezinárodních soutěžích
- podpora mezinárodní kooperace
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
Vodičkova 34/701, 111 21 Praha 1
Tel.: +420 222 841 111, E-mail: info@egap.cz
Egap_inz_268_90a_Sestava 1 10/9/12 1:47 PM Stránka 1
Modernizující se ukrajinská ekonomika představuje rozjíždějící se vlak,
do kterého mohou české firmy naskočit. Mají navíc výhodu. Českou produkci
považují Ukrajinci za mimořádně kvalitní a přitom poměrně levnou.
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/L I S T O PA D 2 0 1 2 15s e r v i s
INZERCE
INZERCE
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK PROSINCOVÉ
INZERCE: do 26. 11. 2012
VYDAVATEL:
Magnus Regio, s. r. o.,
Dvořákova 14, 602 00 Brno,
telefon: 542 425 210
e-mail: info@magnusregio.cz
www.magnusregio.cz
JEDNATELKA SPOLEČNOSTI:
Magda Slaninová
e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz
ASISTENTKA:
Jana Kiršová, tel.: 542 425 210
gsm: 774 262 488
e-mail: j.kirsova@magnusregio.cz
REDAKCE:
šéfredaktor: Mgr. Hana Nečasová
gsm: 774 112 643
e-mail: h.necasova@magnusregio.cz
redaktoři: Ladislav Koubek, Jan Pacas,
Michal Kárný,Veronika Vindišová,
Kamila Fuchsová
foto:Tomáš Škoda
MARKETING a PRODUKCE:
Bc. Jana Rašková
tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273
e-mail: j.raskova@magnusregio.cz
OBCHODNÍ ODDĚLENÍ:
obchodní ředitelka:
Monika Syslová, tel.: 542 425 239
gsm: 774 112 138
e-mail: m.syslova@magnusregio.cz
obchodní manažerky:
Alexandra Janků, gsm: 725 006 094
e-mail: a.janku@magnusregio.cz
Erika Hejčová, gsm: 774 010 540
e-mail: e.hejcova@magnusregio.cz
SAZBA:
JONATÁN, grafické sdružení,
Dvořákova 13, 602 00 Brno
www.grafika-jonatan.cz
TISK:
Tiskárna Helbich, a. s.,Valchařská 36,
614 00 Brno, www.helbich.cz
REGISTRACE:
MK ČR E 18141
V příštím čísle Moravského hospodářství:
Přečtete si, jak budou vypadat rozpočty měst a obcí v roce 2013
Přineseme přehled oborů dálkového studia pro veřejnou správu i management
Dozvíte se, jaké jsou největší developerské projekty na Moravě
Zjistíte, jak to vypadá s evropskými fondy a jejich čerpáním
Sledujeme aktuality z měst a obcí, dění v krajích, mapujeme firmy v pohybu
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:
databaze@moravskehospodarstvi.cz
Prosincové číslo Moravského hospodářství dostanete na váš stůl do 7. prosince 2012.
Aimtec – 5
ALTA CZ – 15
ARGUS GEO SYSTÉM – 2
Artechnic-Schréder – 10
ATLAS consulting – 12
AVG Technologies CZ – 14
ČEPS – 10
ČSOB – 6
Ekosvětlo – 10
Elko EP – 14
GEODIS – 2
Intoza – 4
KALÁB – 15
Laski – 14
Magnus Regio – 15
Microsoft – 5
Mlýn Herber – 14
Pivovar Starobrno – 15
Prokop Invest – 14
První brněnská strojírna – 14
RE/MAX – 4
SEVEn Energy – 4
Teplárny Brno – 2, 3
THHK – 2
Znojemská tepelná společnost – 3
REJSTŘÍK FIREM SEZNAM INZERENTŮ
Dar z galavečera pomůže pacientům
se srdečními problémy
Brno zná svých TOP 100 firem. Jednou z nich
je i vydavatel Moravského hospodářství
VÝTĚŽEK STO PADESÁT
TISÍC KORUN POPUTUJE
Z GALAVEČERA
SPOLEČNOSTI MAGNUS
REGIO DO FAKULTNÍ
NEMOCNICE U SV.
ANNY V BRNĚ. PENÍZE
BUDOU POMÁHAT NA
I. KARDIOANGIOLOGICKÉ
KLINICE.
Hana Nečasová
Přístroj zvaný hemochron,
který chce nemocnice za získané
peníze nakoupit, bude monito-
Kdo hýbe Brnem? Na tuto
otázku odpověděli organizátoři
ankety Brno TOP 100 při vyhlá-
šení vítězů jejího již 10. ročníku.
Na slavnostním galavečeru
v Městském divadle Brno tak
ocenili sto nejvýznamnějších br-
něnských osobností, organizací
a rem. Jednou z nich je i vy-
davatel Moravského hospodář-
ství, společnost Magnus Regio.
„Anketa Brno TOP 100 odráží
aktuální situaci v našem městě.
rovat pacienty s akutními srdeč-
ními problémy. „Hemochron je
přístroj, který v průběhu srdeční
katetrizace měří adekvátní dávku
protisrážlivých léků, podávaných
během tohoto výkonu. Tím se
vyloučí riziko vzniku krevních
sraženin nebo naopak krvácení
v průběhu srdeční katetrizace,“
vysvětlil náměstek pro léčebně-
preventivní péči Petr Kri a.
Přístroj monitoruje pacien-
ta přímo u lůžka. „Je to další
zkvalitnění péče o naše pacien-
ty postižené kardiovaskulárními
nemocemi. Umožní získat vý-
sledky pro naše lékaře rychleji
a dostupněji,“ říká ředitel Fa-
kultní nemocnice u sv. Anny
Petr Koška.
Výsledky ankety jsou bezespo-
ru zajímavým ukazatelem toho,
jak obyvatelé města vnímají sebe
samé a jaké osobnosti, společnos-
ti či organizace považují za důle-
žité pro ekonomický, politický,
společenský, sociální, kulturní
i sportovní život Brna,“ vysvětlil
záměr ankety organizátor Tomáš
Večeřa.
O výsledcích ankety se hlasuje
vždy ve dvou kolech. V prvním
kole dostala příležitost nomino-
vat své kandidáty do jednotli-
vých kategorií široká veřejnost.
Lidé mohli hlasovat buď pomocí
anketních lístků nebo na inter-
netových stránkách iBrno.cz.
Do druhého kola postoupilo
v každé kategorii 250 kandidátů
s největším počtem hlasů.
Z výsledků ankety je zřejmé,
že lidé v Brně nevnímají jen bez-
prostřední dění ve městě, ale jsou
si také vědomi, které osobnosti
v minulosti utvářely jeho kultur-
ní, společenské, podnikatelské
i politické prostředí. Nezapomí-
nají na své rodáky a osobnosti,
které dnes Brno ovlivňují třeba
jen na dálku nebo dozvukem
svého dřívějšího působení. Stej-
ně tak na osobnosti, které dnes
již nejsou aktivní tolik jako dří-
ve. Přesto se nezapomenutelným
způsobem zapsaly do povědomí
Brňanů, kteří o výsledcích an-
kety rozhodují,“ dodal k letoš-
ním výsledkům ankety manažer
Kardioangiologická klinika je
jedním ze specializovaných center
v České republice. Pomáhá v léč-
bě pacientů se srdečními obtížemi
z celé jižní Moravy i části Vysoči-
ny. Právě na péči v oboru kardio-
vaskulárních onemocnění se bude
soustředit nové centrum nanco-
vané z evropských strukturálních
fondů ICRC, jehož první část se
minulý měsíc slavnostně otevřela.
„Toto špičkové vědecko-vý-
zkumné centrum do budouc-
na změní také roli nemocnice
u sv. Anny. Ta by se měla pro -
lovat jen na několik odborností,
ve kterých poskytne super-speci-
alizovanou péči a ve kterých bude
schopná zajistit kvalitní klinický
výzkum,“ dodal Koška.
časopisu Brno Business & Style
Lukáš Grásgruber. Ve druhém
kole hlasují už jen postupující,
které zvolila veřejnost v kole
úvodním.
Anketa má mezi vítězi své stá-
lice a každý rok i řadu nováčků.
Za deset let jejího trvání se 67
rmám, osobnostem a organiza-
cím podařilo umístit v každém
ročníku. Mezi stálice brněnských
rem patří například ALTA CZ,
Pivovar Starobrno nebo staveb-
ní rma KALÁB. Mezi nováčky,
kteří se letos v anketě umístili
vůbec poprvé, byl i vydavatel
Moravského hospodářství Mag-
nus Regio.
(jp)
Režie: Daniel Špinar
NA MOTIVY DÍLA FRANZE KAFKY
Premiéra 2. 11. 2012 v 19 hodin v Divadle Reduta
OSUDLEOŠ JANÁČEK (1854–1928)
Dirigent: Jakub Klecker
Režie: Ansgar Haag
PREMIÉRA 16. 11. 2012
JANÁČKOVO DIVADLO
Mezinárodní festival Janáček Brno 2012
GalavečerGALAVEČER Magnus Regia
Pátek 30. 11. 2012
činohra Mahenova divadla Brno
CYRANO
Z BERGERAKU
Světově proslulá komedie
o tajné lásce plná emocí a vášní
Pozvěte své obchodní partnery
na benefiční Galavečer
s divadelním představením,
občerstvením a bohatým rautem.
Na galavečeru bude předán finanční dar
Fakultní nemocnici u sv.Anny v Brně
Mezi zvanými hosty budou zástupci krajů
a krajských měst na Moravě,
zástupci Statutárního města Brna,
Jihomoravského kraje a významných
společností v Čechách a na Moravě.
Informace o prodeji vstupenek
a o obchodních podmínkách
získáte na emailu
j.kirsova@magnusregio.cz
nebo telefonicky
542 425 210 | 774 262 488
Dalkia Česká republika, a.s. – str. 12
DEA Energetická agentura, s.r.o. – str. 3
ELTODO-CITELUM, s.r.o. – str. 9
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. – str. 14
E.ON Česká republika, s.r.o. – str. 16
GEODIS BRNO, spol. s r.o. – str. 2
IBM Česká republika, spol. s r.o. – str. 7
INTOZA s.r.o. – str. 4
Komerční banka, a. s. – str. 5
Národní divadlo Brno – str. 15
Reisten s.r.o. – str. 13
Siteco Lighting, spol. s r.o. – str. 11
Vinařství Volařík – str. 13
patří do Brno TOP 100
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/l i s t o pa d 2 0 1 216 i n z e r c e
Veřejné osvětlení
se „soukromým“ rozumem
„Vážená paní
starostko, Vážený
pane starosto, Ve Vaší
obci proVedeme
Výměnu sVítidel
na stáVajících
podpěrných bodech
za stejný počet led
sVětelných zdrojů.
ušetříte 70 procent
elektrické energie
a náVratnost
této inVestice se
pohybuje kolem šesti
let. žiVotnost led
sVětelných zdrojů
předpokládáme
dVacet pět let a tento
systém Veřejného
osVětlení Vykazuje
minimální nároky
na proVoz a údržbu.“
Papír snese vše, toto je napří-
klad argumentace mnoha firem,
které se snaží těžit z neznalosti
technických vlastností moder-
ních technologií. E.ON Servis-
ní také považuje LED svítidla
za perspektivní zdroje světla.
V současné době se nacházíme
v přelomovém období, kdy začí-
nají být LED instalace z technic-
kého i ekonomického hlediska
v určitých případech provedi-
telné, zejména díky technolo-
gickému pokroku a úsporám
z rozsahu u výrobců. O to více
opatrnosti a úsilí je nyní po-
třeba věnovat při výběru LED
svítidel.
Klasické sodíkové nebo halo-
genidové výbojky s bílým svět-
lem zůstávají ve většině případů
nejvhodnějším řešením. Vzpo-
mínáte si na dobu, kdy na trh
přicházely LED televizory?
Tehdy bylo jasné, že se investi-
ce do LED televize v porovnání
s toho času klasickou plazmo-
vou televizí nikdy nevrátí, i když
byly úspory ve spotřebě elek-
pasport veřejného osvětlení,
světelně technický výpočet,
elektroprojekt VO, výběr vhod-
né technologie VO, úspory ply-
noucí z rekonstrukce VO, vý-
stavba a financování VO.
Technologický
park veřejného
osvětlení
Společnost E.ON Servisní,
s.r.o. poskytuje obcím, městům
i soukromým subjektům ucele-
ná řešení pro provozování, mo-
dernizaci a rekonstrukci soustav
veřejného osvětlení. Jsme připra-
veni řešit jakékoliv záležitosti
spojené s veřejným osvětlením
od standardního provozování až
po plně přenesenou správu, kdy
se naše společnost stará o všech-
ny činnosti včetně plateb za elek-
trickou energii.
Starosti a povinnosti vyplý-
vající z provozování veřejného
osvětlení jsou v tomto případě
pro vedení obce či města mini-
mální. Připojte se k řadě obcí,
kterým dnes pomáháme s pas-
portizací, světelným auditem
a výběrem nejvhodnější techno-
logie v závislosti na konkrétním
stavu VO.
Naše společnost se vyznačuje
výraznou regionální přítomnos-
tí, našich zhruba 400 montérů je
rovnoměrně rozmístěno na ce-
lém distribučním území E.ON.
Máme kompletní know-how
a veškeré vybavení k provozu
a údržbě distribučních sítí, včet-
ně rozvodů veřejného osvětlení.
Naše reakční časy na případné
poruchy se díky nepřetržité
pohotovosti pohybují v řádech
několika málo hodin. Vlastníme
mnoho plošin pro bezpečnou
práci ve výškách a šest kabelo-
vých měřicích vozů často pou-
žívaných k dohledávání poruch
na kabelových rozvodech veřej-
ného osvětlení.
Neváhejte a přijďte se k nám,
do technologického parku ve-
řejného osvětlení, podívat. Jsme
přesvědčeni, že Vám tato návště-
va v budoucnu výrazně napo-
může v rozhodování o způsobu
výstavby, provozu nebo rekon-
strukce VO ve Vašich obcích.
Pokud máte o návštěvu zájem,
kontaktujte nás:
Jaromír Uhde
Business development
M +420 737 241807
jaromir.uhde@eon.cz
řejného osvětlení přímo v praxi
a vše na jednom místě. Uvidíte
ulice osvětlené několika typy
svítidel s různými světelnými
zdroji – LED, sodíkové i halo-
genidové výbojky, vše v různých
výkonových řadách.
Ověříte si, které světelné zdro-
je jsou Vám příjemné, ale i jak
vypadá různá hloubka regulace
hladiny osvětlení v praxi. Uvi-
díte ukázku slavnostního osvět-
lení budovy a vzorově osvětlený
přechod pro chodce. Zorientuje-
te se v problematice rozvaděčů
a stožárů pro VO (umísťování
svítidel na podpěrné body dis-
tribuční sítě NN není také tak
samozřejmé, jak se může zdát)
Veřejné osvětlení je v našem
technologickém parku dálkově
řízeno sofistikovaným systémem
Philips CityTouch, přičemž ký-
žených efektů lze samozřejmě
dosáhnout ve Vaší obci i svítidly
s autonomní regulací.
Osobně můžeme přímo
na místě diskutovat o obsahu
a důležitosti pojmů, jako jsou
na úrovni příkonu původních
svítidel a žádné obrovské úspo-
ry elektrické energie nepřichází
v úvahu. To vyplývá z fyzikál-
ní podstaty přeměny elektrické
energie na světlo a LED svítidla
nepřeměňují elektřinu na světlo
s vyšší účinností než sodíkové
výbojky, mají menší měrný svě-
telný výkon (lm/W). V dnešní
době se sice začínají objevovat
první kvalitní svítidla LED, pře-
devším v nižších příkonových
řadách, jejichž účinnost se blíží
moderním efektivním výbojko-
vým svítidlům, nicméně to ne-
platí zdaleka pro všechna svítidla
LED, která se na trhu vyskytují.
Jak tedy vybrat správně a nenale-
tět nepoctivému obchodníkovi?
E.ON Servisní má jako se-
riozní partner odlišný přístup
a proto jsme investovali pro-
středky do výstavby technolo-
gického parku veřejného osvět-
lení v sídle společnosti v Brně
na Hádech. V reálném prostředí
si tam můžete prohlédnout nej-
novější technologie z oblasti ve-
trické energie u LED televize
v porovnání s plazmou výrazné.
V současné době jsou již LED
televize cenově srovnatelné s te-
levizemi plazmovými, při nižší
spotřebě a srovnatelné kvalitě
obrazu. Ve veřejném osvětlení
je nebo ještě spíše bude situace
podobná.
Složité s námi
může být
jednoduché
Skutečná problematika veřej-
ného osvětlování však není tak
jednoduchá. Zkuste si položit
jednu základní otázku. Bude
ve výše uvedeném případě za-
chována alespoň původní hla-
dina osvětlenosti v naší obci?
S největší pravděpodobností
nebude, toto je poctivá odpo-
věď. Kdyby byla, musel by pří-
kon LED svítidel být nejméně
Společnost E.ON Servisní,
s.r.o. poskytuje komplexní
služby v oblasti distribuce
elektřiny a plynu,
především výstavby,
provozu a údržby
energetických zařízení.
Recepce E.ON Servisní
Brno Hády 539 050 910
Ústředna skupiny E.ON
387 861 111
Sídlo společnosti
E.ON Servisní, s.r.o.
F.A. Gerstnera 2151/6
370 49 České Budějovice
+420 387 861 111
E.ON Servisní, s.r.o.
Hády 968/2
614 00 Brno
+420 539 050 910
o společnosti
http://www.floowie.com/cs/cti/mh-listopad-2012/