MH prosinec 2014_dc9121

TO PODSTATNÉ PRO FIRMY A VEŘEJNOU SPRÁVU  LISTOPAD | PROSINEC 2014 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký Úřady open source zatím jen nesměle zkouší IT jako služba? Cloud com- puting nebo open source? Organizace i  rmy mohou díky nim ušetřit velké peníze. Na úřadech se ale zatím prosazují spíše okrajově. První krůčky představuje například Otevřená aplikace pro spisovou službu. Více na straně 11 Je vzdělání pořád ta nejlepší investice? Svět se zmenšuje a kdo má dost peněz, může vyrazit za vzdělá- ním i na ty nejprestižnější svě- tové školy. Vrátí se ale statisíce i miliony vložené do drahého školného, nebo s narůstajícím počtem vysokoškoláků podléhá vzdělání in aci? Více na straně 15 Malířka Zdena Höhmová neustále překvapuje Nuda nebo rutina? Tahle slovní spojení nemají v umělecké tvorbě Zdeny Höhmová ani po třiceti letech místo. Když jí začal omezovat vlastní vyzkoušený styl, nebála se ho změnit. Publikum tak stále znovu překvapuje a přitom zůstává svá. Více na straně 12 Na zkušenou za pasivními domy Zkušenosti s pasivními domy architekti stále častěji využívají i při projektování méně energe- ticky úsporných staveb. Jak se ale naučit pasivní domy stavět? Studenti kvůli tomu už druhým rokem vyráží do specializo- vaných pracovišť a kanceláří v projektu Cesty na zkušenou. Více na straně 5 2 Vyrobí nám většinu elektřiny slunce? 6–7 Rozkopaná města: Jako by ani nebyly volby 13–15 Speciál: Chytré investice NOVÉ PROGRAMOVÉ OBDOBÍ EVROPSKÉ UNIE PŘEDSTAVUJE PRO FIRMY I OBCE VÍTANOU FINANČNÍ INJEKCI. Jan Pacas Paradoxně jsou to ale právě zkušenosti z uplynulého dotační- ho cyklu, které zvedají mezi ředi- teli rem i starosty nejedno obočí v neblahém očekávání. Mnozí se bojí pokračování starých zná- mých komplikací – kromě složi- té administrativy a  průběžných změn podmínek hlavně zpětných kontrol. Podobně jako mezi lety 2007 až 2013 čeká teď na Česko v ev- ropských fondech necelých čty- řiadvacet miliard euro. S  jejich čerpáním to ale nemusí být jen tak. Firmy i obce sice mají o zís- getického balíčku Evropské unie do roku 2030. Dohodu, kterou po- litici i lidé z průmyslu označovali za klíčovou.  Čtyři hlavní úkoly Když jednání skončila, prohlá- sil šéf Evropské komise José Ma- nuel Barroso, že má Evropská unie zdaleka nejambicióznější klimatic- kou politiku na světě. „Jsme v po- zici, ze které můžeme vést globální vyjednávání o klimatickém paktu kání dotací na svůj rozvoj zájem, často ale zaznívají i stížnosti. Po- dle průzkumu Asociace malých a  středních podniků a  živnost- níků a Komerční banky považují ředitelé rem i starostové za jed- nu z nejslabších stránek dotační- ho systému těžko předvídatelné a nekonzistentní audity. „Palčivým problémem je ná- sledná kontrola uzavřených do- tačních projektů po několika le- příští rok v Paříži,“ dodal Barroso. Co se ale vlastně v  Bruselu upeklo? Hlavní klimatické a ener- getické cíle pro příštích šestnáct let jsou v podstatě čtyři. Snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o  40  procent, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie na 27 procent, stejně tak zvýšit ener- getickou účinnost a zajistit propo- jitelnost sítí na úrovni 15 procent. Český premiér Bohuslav Sobotka si výsledek jednání pochvaluje. Pokračování na straně 2 tech ze strany nančních úřadů, které mají zcela odlišný názor na provedení projektu než poskyto- vatel dotace v době jeho realizace a  nekompromisně trestají rmy vrácením dotací včetně penále,“ uvedla generální ředitelka Asoci- ace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová. Pokud se v  tom nic nezmě- ní, některé malé a střední rmy můžou kontroly od dotací odra- dit, jejich případné vrácení pro ně totiž někdy znamená i konec. „Jednalo-li se o  cílený podvod, potom je vše v pořádku, ale horší je to, že se často jedná o  velmi diskutabilní, navíc likvidační sankce,“ řekl předseda Asociace Karel Havlíček a dodal, že projek- ty většinou kontrolují úředníci, kteří nerozumí odborné strán- ce věci. „Přesto rozhodují, často intuitivně, o osudu rem,“ varuje Havlíček. Pokračování na straně 9 Ambiciózní, ale vyvážený a fé- rový kompromis. Český premiér Bohuslav Sobotka i  ministr prů- myslu a obchodu Jan Mládek hod- notí klimaticko-energetický balí- ček, který bude na příštích šestnáct let určovat směřování evrop- ské energetiky, kladně. Šéfové - rem souhlasí se slovem ambicióz- ní. Hned ale dodávají: pozor, aby nám průmysl neutekl za hranice. Na konci října leckdo hleděl směrem k Bruselu. Na dvouden- ním summitu se tu sešly hlavy evropské osmadvacítky, aby pro- jednaly podobu klimaticko-ener- Firmy i obce dráždí kontroly dotací SLABINY SYSTÉMU ■ Administrativní náročnost ■ Roztříštěnost zdrojů informací ■ Nadměrná kontrola ■ Změny podmínek dotací  kritika Vláda si klimatický kompromis pochvaluje, byznys už méně Podle břeclavského fotografa Jana Haladyho ledňáček léčí duši. Jen těžko by se asi našel povo- lanější člověk, který by takovou věc mohl říct. Své pevné místo má tento pestrobarevný ptáček v jeho životě i objektivu už pětatřicet let. Na základě toho nejlepšího, co z života ledňáčka fotoaparátem zachytil, teď vznikla kniha Dra- hokam nad Dyjí.A při pohledu na unikátní snímky nezbývá, než dát autorovi za pravdu. Halady však varuje, že člověk z přirozeného prostředí ledňáčka někde pomaleji, někde rychle ukrajuje. „Z mnoha pozitivních ohlasů na knihu však usuzuji,že osud ledňáčků není v naší zemi lidem lhostejný,“ doufá fotograf. ■ Výběr z fotografií Jana Haladyho i článek o jeho životě s ledňáčkem najdete na www.moravskehospodarstvi.cz Opeřené drahokamy v kulisách Lednicko-valtického areálu. Jan Halady fotí ledňáčky od dětství 15 S P E CI Á L • chytr éinvesti ce •

2 L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4 e n e r g e t i k a Vláda si klimatický kompromis pochvaluje, byznys už méně Dokončení ze strany 1 „Vzhledem k  tomu, že je Česká republika vysoce průmyslovou zemí, vnímám vyjednání kompromisu, který poskytuje jistotu pro prů- mysl a ochranu budoucích investic a zároveň peníze pro modernizaci energetiky a průmyslu, za úspěch,“ uvedl Sobotka. Zástupci průmyslu, o  kterém Sobotka mluvil, však zhodnotili výsledek jednání střízlivěji. „Dohodnutý cíl je velice ambiciózní a ná- kladově náročný nejen pro českou energetiku a průmysl, ale i pro celou Evropskou unii,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Evropská unie podle něj před Barrosem zmíněnou konferencí v Paříži jen ukazuje „klimatické“ svaly a bude hodně záležet na tom, jestli se ostatní svět tohoto natřásání chytne. „Klíčová bude imple- mentace, a zda se ochrání evropský průmysl. V případě výrazného konkurenčního znevýhodnění rem oproti zbytku světa hrozí přesun výroby jinam,“ dodal Rafaj. S tím souhlasí i předseda Energetické sekce Hospodářské komory Václav Hrabák. „Pokud nenajdeme cestu, jak snížit tyto dopady na naše rmy, může to jejich podnikání ohrozit,“ zhodnotil. Podle signálů z Ameriky a Číny to však vypadá, že i tyto dvě světové velmoci chtějí snížit produkci skleníkových plynů. „ Právo na vlastní energetický mix Vítr, který nahnaly tuzemským podnikatelům ambiciózní klimatic- ké a energetické cíle a s nimi spojené náklady, trochu mírní premiér Sobotka. Českým vyjednavačům se podle něj podařilo získat dostateč- né kompenzace, které České republice plnění těchto závazků umožní. Česko dostane například více emisních povolenek, a to o 10 procent. V závislosti na ceně by z nich mohla země získat odhadem něco mezi 50 až 70 miliardami korun. Snad ještě důležitější je, že cíl týkající se obnovitelných zdrojů platí na celoevropské úrovni, jednotlivé státy si ale mohou určit energetický mix podle sebe. „Neměla by tedy nastat stejně nesmyslná situace jako u solárních elektráren. Česko nemá kromě jaderné energetiky šanci enormně zvýšit podíl nízkoemisních zdrojů,“ komentoval to vedoucí odboru Energetika ve Vítkovicích Daniel Vaca. Podle ředitele dceřiné společnosti Třineckých železáren – Energetika Třinec Petra Matuszka ale hrozí riziko, že se nezávazné cíle mohou za rok stát závaznými. „Obdobně, jak to bylo v minulosti pro cíle do roku 2020,“ doplnil. Právě zástupci ocelářského průmyslu mají snad největší důvody k  obavám. Zatímco celosvětově produkce v  tomto odvětví stoupá, v Evropě se za posledních pět let snížila výroba zhruba o čtvrtinu. Tento energeticky náročný obor je přitom na veškeré regulace velmi citlivý. „Ostatní státy chrání svůj průmysl hlavně proto, že je tahounem řady ekonomik a globální konkurence je vysoká. Reálně proto hrozí přesun výroby energeticky náročných produktů jinam,“ upozornila mluvčí Arcelor Mittal Barbora Černá Dvořáková. (jp) Bez spolehlivých elektrických sítí se neobejdeme, ale postavit je trvá 12 let ELEKTRICKÁ ENERGIE SE STALA NEODMYSLITELNOU SOUČÁSTÍ KAŽDODENNÍCH LIDSKÝCH POTŘEB. ABY MOHLA I NADÁLE RŮST VYSOKÁ ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ OBYVATEL, NEOBEJDEME SE BEZ SPOLEHLIVÉ ELEKTROENERGETICKÉ SÍTĚ. Česká elektroenergetická přenosová soustava je poměr- ně kvalitní a patří k nejlepším v Evropě. V současné době však musí reagovat na změny v ener- getice. V posledních desetiletích vý- razně vzrostlo množství přená- šené elektřiny, jak vlivem růstu spotřeby, tak i vlivem narůsta- jícího mezinárodního obchodu s elektrickou energií. Nástupem obnovitelných zdrojů energie došlo ke změně energetického mixu. Mění se celková kon gu- race elektrizační soustavy. Aby byla síť pořád stabilní a  elektřina byla do domácností i  rem stále spolehlivě dodává- na, realizuje společnost ČEPS rozsáhlý investiční plán. Do rozvoje a  modernizace plánuje společnost investovat průměrně 5  miliard korun ročně. Na část investic se snaží získat i peníze od očekávaný nárůst budoucí spo- třeby elektřiny v Moravskoslez- ském kraji reagovala v roce 2012 výstavbou nové transformovny v Kletném. O rok dříve posta- vila ČEPS unikátní zapouzdře- nou transformovnu Chotějovice v severních Čechách, která mi- mo jiné vyvede výkon 660 me- gawattů z  budovaného nového bloku Elektrárny Ledvice. Mezi nejdůležitější projek- ty příštího roku patří posílení vedení, které vede z  rozvodny Výškov na Lounsku do rozvod- ny Čechy Střed ve východních Čechách. Nebo nové vedení Evropské unie v  rámci takzva- ných projektů společného zájmu. Jde především o moderniza- ce rozvoden, výstavbu nových vedení, posílení některých stáva- jících vedení a výstavbu transfor- mátorů s řízeným posuvem fáze. „Do roku 2020 bude potřeba po- stavit nové rozvodny Vernéřov, Vítkov a  Dětmarovice, celkem cca 350 km nových dvojitých vedení a 150 kilometrů nových vedení jednoduchých,“ uvedl Jiří Hrbek, vedoucí odboru Investič- ní výstavba v ČEPS. Kapacita sítě by pak měla být dostatečná, aby umožňovala například připojo- vání dalších zdrojů ale i očeká- vaný nárůst spotřeby. Otevře se také prostor pro hlubší meziná- rodní spolupráci. V  konečném důsledku se zajistí spolehlivost zásobování spotřebitelů elektric- kou energií i v budoucnu. „ Nové vedení Krasíkov – – Horní Životice Některé části investičního plánu už ČEPS uskutečnila. Na po pečlivém zvážení provedi- telnosti a  efektivity putuje do mnohaletého schvalovacího ří- zení na lokálních i celostátních úřadech. Zatímco samotná vý- stavba vedení trvá zhruba jeden rok, příprava vyžaduje až deseti- letí. „ Co obnáší výstavba nových vedení Celý proces zpomaluje sku- tečnost, že elektrická vedení pře- nosové soustavy mnohdy křižují území více krajů. Jednání o no- vém vedení proto často zahrnuje desítky obcí a  stovky až tisíce vlastníků pozemků. „Například na úseku 100 kilometrů, což je délka zdvojení linky Výškov  – – Čechy Střed a nová linka Kra- síkov – Horní Životice, řešíme téměř 2000 smluv s  vlastníky pozemků o zřízení věcného bře- mene. Některé jsme museli tvořit znova, protože v platnost vstou- pil nový občanský zákoník,“ uvedl Miroslav Prokeš z dceřiné společnosti ČEPS Invest. Než se začne s  výstavbou, musejí být připravované pro- jekty zaneseny v už schválených územně plánovacích doku- mentech, v  Politice územního rozvoje ČR, v  zásadách územ- ního rozvoje dotčených krajů a  územních plánech obcí. Li- niové stavby přenosové sousta- vy dále podléhají kompletnímu procesu posuzování vlivu na ži- votní prostředí EIA, územnímu i stavebnímu řízení. Ve všech případech se vždy hledá konsenzus mezi ochranou přírody, krajiny a co nejhospo- dárnějším přístupem z hlediska technického provedení. 1 Nadzemní část základu stožáru tvoří čtyři betonové válce o průměru zhruba 50 cm a výšce cca 50 cm.Do každého z válců je ukotvena jedna základová noha stožáru.Stožáry jsou konstruovány tak, aby odolaly námrazám a větru o síle vichřice, tj. o rychlosti minimálně 120 km/h. 2 Na základní díl stožáru se pak připevňují další součásti např. montáží naležato nebo metodou „štokování“(postupným přidáváním horních dílů). 3 Po dokončení konstrukce stožárů následuje montáž izolátorů a vodičů. Jak se staví vedení nejvyššího napětí Činnost Doba trvání Studie proveditelnosti, umístění trasy a územní otázky 6–12 měsíců Studie EIA „Environmental Impact Assessment“ a veřejná projednání 18–24 měsíců Zanesení trasy do katastrálních map (územní plán), předběžné dohody s vlastníky pozemků 12 měsíců Předběžný návrh stavby, požadavky do ÚPD Veřejná projednání a zapracování připomínek 12–24 měsíců Smlouvy s vlastníky pozemků 6–12 měsíců Projekt na provedení stavby 6 měsíců Projekční a stavební postupy 12–18 měsíců Výběrová řízení, volba dodavatele vč. dořešení výhrad navrhovatelů 6–12 měsíců Skutečná výstavba 12–24 měsíců Celková doba 90–144 měsíců (7,5–12 let!) 3 2 1 INZERCE mezi rozvodnami Krasíkov u Lanškrouna a Horní Životice na Bruntálsku. Trasa každého z  těchto projektů dosahuje té- měř 100 km a dohromady ukro- jí většinu investičního rozpočtu na příští rok. Realizaci obou projektů při- pravuje ČEPS již několik let. Na novém vedení, které propojí Krasíkov s  Horními Životice- mi, intenzivně pracuje od roku 2005. Všechny investiční projekty mají jeden společný problém. Pomalý administrativně-legis- lativní proces. Každý projekt AŽ POLOVINA VEŠKERÉ SPOTŘEBOVANÉ ELEKTŘINY BY MOHLA V ROCE 2050 POCHÁZET ZE SLUNCE. SPOČÍTALI TO EXPERTI Z MEZINÁRODNÍ ENERGETICKÉ AGENTURY. Jan Pacas Více elektřiny než elektrárny na uhlí, větrníky, vodní turbíny či jádro by světu mohla v polovi- ně tohoto století dodávat solární technologie. „Rychlé snižování ceny fotovoltaických modulů a systémů v několika posledních letech otevřelo nové perspektivy pro využívání solární energie jako hlavního zdroje elektřiny v  nad- cházejících letech a desetiletích,“ míní výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury Maria van der Hoeven. Je to právě klesající cena tech- nologií, která představuje největší potenciál pro výrobu elektřiny ze slunce. „Ještě nedávno byla foto- borníků z Ministerstva průmyslu a obchodu mohla v Česku starat sluneční energie přibližně o  10 procent výroby elektřiny. „Možná o několik procentních bodů více podle rozvoje technologie,“ při- pustil mluvčí resortu Filip Matys. Zároveň Matys podotkl, že podle asociací pro obnovitelné zdroje jsou fotovoltaické panely již prakticky konkurenceschopné s ostatními zdroji. „Není důvod je jakkoliv uměle podporovat a zvy- šovat tak cenu elektřiny,“ vysvětlil Matys. Místo toho se ministerstvo zaměří spíše na rozvoj distribuč- ních sítí tak, aby byly schopné se se solárními zdroji lépe vyrovnat. Výroba elektřiny z  obnovitel- ných zdrojů, mezi nimi i ze solár- ních elektráren, je totiž kvůli neu- stále se měnícímu počasí jen těžko předvídatelná. „To zvyšuje nároky na vyvedení a přenos výkonu jak z  těchto elektráren, tak i  ze zá- ložních zdrojů, které se spouští, když obnovitelné zdroje výkon do soustavy nedodávají,“ přiblížila Tereza Soukupová, mluvčí spo- lečnosti ČEPS, která zabezpečuje tuzemskou rozvodnou síť. Spíše než místní zdroje ale způsobují za- tím v Česku problémy ty německé, jejichž rozvoj neodpovídá kapacitě tamní sítě. Nejen proto plánuje společnost v příštích deseti letech investovat do své sítě přibližně pět miliard korun ročně. voltaika zdroj pro pár nadšenců. Dnes si ji může pořídit na svou střechu téměř každý a  v  blízké budoucnosti se solární energetika prosadí na trhu bez dotací,“ uve- dl Martin Sedlák z  Aliance pro energetickou soběstačnost. Podle odborníka na energetiku z Hnutí Duha Martina Mikesky se proto elektřina ze slunce zásadně liší od té z jádra. „Ta i přes neuvěřitelně masivní dotace v minulých deká- dách zůstává stále astronomicky drahá,“ upozornil Mikeska. „ Nejde o prognózu, ale o doporučení Studie Mezinárodní energe- tické agentury ale není ani tak prognózou, jako spíše návodem. Důležitý je podle ní jasný a kon- zistentní postoj politiků k obno- vitelným zdrojům. „Materiálu Me- zinárodní energetické agentury by si mělo všimnout především české Ministerstvo průmyslu a obchodu, které svými kroky úplně zastavilo další růst dnes již levných solár- ních panelů na střechách domů,“ tvrdí Sedlák z Aliance pro energe- tickou soběstačnost. Údaje Energetického regulač- ního úřadu (ERÚ) skutečně na- povídají, že se růst počtu solárních elektráren i menších instalací na střechách domů zpomalil. „Velké solární parky skončily v roce 2011, od té doby nepřibývají, protože to již není nančně výhodné. Ov- šem menší solární elektrárny až do konce loňského roku přibývaly velmi rychle. Letos se růst výrazně zpomalil, protože není vypisována ani provozní podpora, ani se do- sud nepodařilo změnit zákon tak, aby malí samozásobitelé nemuse- li mít licenci, a tudíž provozovat živnost,“ přiblížil mluvčí ERÚ Jiří Chvojka a  dodal, že přijetí této změny růst s  nejvyšší pravděpo- dobností opět urychlí. Ve vlád- ním návrhu novely energetického zákona se přitom už počítá se zjednodušením administrativních překážek pro takzvané mikrozdro- je, malé elektrárny do výkonu 10 kilowatt. „Domácnosti a  rmy by si mohly nově vyrábět svou vlast- ní elektřinu v panelech na střeše, aniž by se musely stát podnikateli a aniž by k tomu potřebovaly li- cenci. Nově budou moci být sou- časně připojeny k síti a odebírat z  ní elektřinu, pokud jí nebude dostatek z panelů,“ uvedl Mikeska z Hnutí Duha. Větší podpora solárních zdrojů se ale nechystá. Energetická kon- cepce sice počítá s  několikaná- sobným zvýšením jejich kapacit, do roku 2050 by se ale podle od- Budeme mít v polovině století většinu elektřiny ze slunce?

LI STOPAD | PROSINEC 20 1 4 3 e n e r g e t i c k é ú s p o r y MAJITELÉ RODINNÝCH DOMŮ VYČERPALI ZE STÁTNÍHO FONTU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA ZATEPLENÍ TÉMĚŘ 800 MILIONŮ KORUN. Veronika Vindišová Podávat žádosti mohou nově až do konce roku. Šance dosáh- nout na příspěvek je nyní větší. Zateplit dům znamená výda- je v  řádech desítek tisíců korun. Na druhou stranu majitelé ušetří na platbách za energie. Investice se jim postupně celá vrátí. Navíc mohou získat prostřednictvím programu Nová zelená úsporám podmínky, posíláme peníze v řá- dech týdnů od doručení fondu,“ podotkla mluvčí. Fond už propla- til přes sedmnáct milionů korun. V  budoucnu dostanou mož- nost žádat o  dotaci na zateple- ní také majitelé bytových domů a veřejných budov. „Tyto dvě vý- zvy budou podporovány rovněž z  Operačního programu Životní prostředí. V  končícím programu na zateplení rodinných domů už žádnou výzvu nevyhlásíme a har- monogram nových ještě nemáme k dispozici,“ vzkázala Brandtová. „ Administrativa už není takový problém Podle Petra Holuba z iniciativy Šance pro budovy, která sdružu- je developery, projektanty i  sta- vební rmy, se podaří do konce roku vyčerpat až jednu miliardu korun. O  podání žádosti napří- klad uvažuje také Pavel Lokvenc z  Vyškovska. Zdědil starší dům po rodičích, který nutně potře- buje zateplit. „Odrazovala mě ale administrativa spojená s podáním žádosti,“ přiznal Lokvenc. Právě administrativa progra- mu se podle Holuba v září zjedno- dušila. „Fond nyní vyřizuje žádos- ti v  horizontu týdnů, ne měsíců jako předtím. Navíc nekontroluje nepodstatné drobnosti, které ža- datele úplně zbytečně zatěžovaly,“ poznamenal Holub. Novela zákona o hospodaření energií ještě umožní, aby nebyl pro projekt zpracováván energetický posudek od energetického audi- tora. „Bude stačit pouze odborné posouzení od energetického speci- alisty – tedy zpracovatele průkazů, kterých je několikrát více,“ vzkázal Holub majitelům domů, kteří uva- žují o podání žádosti o dotaci. Úspěch programu Nová zelená úsporám podle jeho slov nemu- sí nutně představovat rychlé vy- čerpání všech peněz. „To vytváří u žadatelů a zpracovatelů žádostí stres, vede to k  méně kvalitním projektům, na trhu to vytváří vlny. Daleko důležitější je pro nás dlou- hodobost a stabilita programu, ke které nyní ministr životního pro- středí Richard  Brabec směřuje,“ vysvětlil Holub. dotaci, která pokryje až pětapade- sát procent nákladů na zateplení. Výzva k podávání žádostí je pro- dloužená do konce roku. Státní fond životního prostředí už eviduje téměř čtyři tisíce žá- dostí. „Už jsme vyplatili přibliž- ně 780 milionů korun. Nejvíce žádostí jsme obdrželi v polovině října, tedy těsně před původně plánovaným ukončením výzvy. Během týdne jsme dostali téměř tisíc žádostí. A zájem stále trvá. Denně evidujeme desítky nových požadavků o dotaci,“ informovala mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová. Schvalování žádostí a  pro- plácení dotací podle Brandtové probírá ještě před stanoveným termínem. „Pokud nemá žádost nedostatky a žadatel splní patřičné Čerpat dotace na zateplení domů lze do konce roku V příštím programovacím období budou firmy šetřit energie Až čtvrtmiliardovou dotaci může získat firma, která se rozhodne šetřit energie. Velká část prostředků z Operačního programu Podnikání a inovace pro kon- kurenceschopnost (OPPIK) má totiž jít na energetické úspory a nízkouhlíkovou ekonomiku. Příslušná výzva bude vyhlášena už v následujícím pololetí. Budou jí české firmy umět využít? „V dnešní době se nám jeví informovanost privátní sféry o možnostech veřejných podpor v obecné rovině jako velmi dobrá až výbor- ná,“ řekl Karel Brunclík ze společnosti RENARDS dotační, která podnikatelům pomáhá zpracovávat žádosti. O tom svědčí příklady firem, které již dotaci na úspory získaly:Gumotex Břeclav,Fatra Napajedla,Heineken ČR,Hartmann-Rico a mnohé další. Malé firmy do 49 zaměstnanců přitom mohou čerpat dotaci až ve výši 65 pro- cent nákladů,největší firmy si sáhnou na dotaci ve výši necelé poloviny nákladů. Program pomůže firmám všech velikostí. Celkem z něj mohou firmy získat zhruba 24 miliard korun. Využít je mohou zejména na následující investice: Modernizace a rekonstrukce rozvodů elektřiny, plynu a tepla Zavádění a modernizace systémů měření a regulace Modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech Snižování energetické náročnosti budov (zateplení, výměny oken a dveří) Využití odpadní energie ve výrobě Snižování energetické náročnosti výroby Instalace obnovitelných zdrojů energie „Nejčastěji podnikatelé předkládají projekty zaměřené na stavební práce související se zateplením fasády, výměnou oken, světlíků a provedení tepelné izolace střech či podlah,“ dodal Brunclík. Že se vyplatí sledovat možnosti dotací, dokazuje příklad České zbrojovky Uherský Brod. „Peníze z OPPIK jsme využili na snížení energetické náročnosti výroby a nákladů na energie.Zlepšili jsme tepelně-technické vlastnosti objektů, zavedli nové technologie vytápění a ohřevu teplé vody,zrekonstruovali venkovní rozvody. Náklady činily téměř 70 milionů korun,“ nastínil viceprezident firmy Radek Hauerland.Firma tak snížila produkci oxidu uhličitého o 1 367 tun ročně. Mnoho firem vnímá jako překážku velkou administrativní náročnost projektů. Situace ale není fatální.„Vstup do projektu byl náročný,ale zvládnutelný.Vzhle- dem k tomu, že se jedná o větší finanční částku, chápeme, že plnění dotačních podmínek musí být pod kontrolou.Velmi si ceníme přístupu CzechInvestu,který nám pomohl projít všechna úskalí administrativy projektu,“ uzavřel Hauerland. LADISLAV KOUBEK Představte si ohromný strojírenský a ocelářský kolos, který dokáže vyrobit vše od ocelové láhve přes konstrukce pro stadion, hřídele námořních lodí až po elektrárny. To je skupina Vítkovice. Kolem třiceti dceřiných společností. Stovky pro- duktů. Aby se v tom zákazník bez problémů zo- rientoval, představily VÍTKOVICE přelomový marketingový koncept Metal Evolution. Co vlastně představuje Metal Evolution? Místo výrobních programů jednotlivých dceři- ných společností jsme se zaměřili na produkt, protože ten je v centru zákazníkova zájmu. Naši partneři už nemusí brouzdat a hledat mezi jed- notlivými společnostmi. Vše jsme rozdělili do tří jasných a  čitelných kategorií. První je uza- vřený výrobní cyklus, druhá zahrnuje produkty s  vlastním know-how a  třetí zastřešuje služby. Každá kategorie má jednoznačně de novanou zodpovědnou osobu (garanta), která se postará o to, aby zákazník dostal vše, co potřebuje a po- žaduje, bez ohledu na to, která dceřiná společnost a  v  jakém rozsahu na zákazníkově požadavku participuje. Metal Evolution je poměrně čerstvá strategie. Představili jste ji na brněnském Mezinárodním strojírenském veletrhu na přelomu září a října. Setkala se už mezi zákazníky s ohlasem? A s velkým. Už proto, že jsme vycházeli nejenom z našich vlastních představ, ale i ze zpětné vazby zákazníků. Zohlednili jsme jejich zkušenosti a na- ši partneři to kvitují s povděkem. Pro- jevila se tato evoluce i směrem dovnitř sku- piny? Určitě, už dří- ve jsme vypo- zorovali, že nevy- užíváme synergické možnosti skupiny na sto procent. Dnes díky Metal Evolution jedeme nadoraz. Zatímco předtím si každá dceřiná společnost hleděla svého písečku, dnes je jeden obrovský píseček Vítko- vice Machinery Group a je úplně jedno, koho bábovičky zrovna používáme. Dokážete díky tomu nabídnout víc i v zakázkách na větší investiční celky? Samozřejmě, protože vystupujeme jako jeden tým s tím, že umíme udělat vše od projekčního návrhu přes konstrukci a výrobu až po zmíněné služby, jako jsou například montáže, IT služby, chemické analýzy, sledování životnosti komponent elektrár- ny a jiné. Říkáte, že umíte udělat téměř vše. Jaký projekt obstaráváte od A do Z? V Čes- ku na- př í k l a d k o t e l n y elektrárny Prunéřov, ale lepší příklad bude zřejmě tu- recká elektrárna Adularya. Vítkovice jsou v tomto projektu EPC kontraktorem a za- jišťují kompletní dodávku elektrárny 2 × 145 MW na klíč. Tento projekt krásně ilustruje synergii a  možnosti skupiny, protože na zakázce spo- lupracuje několik dcer holdingu. Na co dalšího se v zahraničí chystáte? Je toho mnoho. Jednáme o smlouvě na výstavbu dvou bloků elektrárny na černé uhlí v Nové Kale- donii. Ve výhledu je taky velký projekt v Saudské Arábii, kde se bude stavět nová ocelárna a rourov- na. Rozhodně to ale není vše. Například v Rusku vidíme obrovský potenciál pro CNG v rámci pro- gramu ekologizace dopravy. Vítkovice jsou velkým propagátorem tohoto ekologického pohonu. Ano, ale málo se o tom ví. Téměř celá naše otila remních aut jezdí na CNG, takže nehledíme jen za hranice. V Česku stavíme dvacet plnících stanic pro Benzinu a  dokážeme dodat vše od přestaveb vozidel přes napojení na plynovody až po výstavbu samotných plniček. A není to jen o autech, ale například i o veřejné nebo železniční dopravě. U nás ve Vítkovicích už jezdí na CNG i lokomotiva. Vítkovice jsou ale mnohem víc než elektrárny a CNG. Co dalšího dokážete zákazníkům nabídnout? Všechny tři části zmíněné strategie Metal Evolu- tion jsou ve Vítkovicích vyrovnané, nedá se proto říci, že by naše služby byly jen o  elektrárnách a CNG. Dodáváme například i bioplynové stanice nebo čističky odpadních vod, ale jak říkáte, je toho mnohem víc. Může něco z vaší produkce zaujmout města a obce? Určitě, například produktová řada ocelových kon- strukcí. Naše Mostárna se specializuje na velké a těžké mosty. V této chvíli stavíme nový Starý most v Bratislavě, staví se most přes Porubku a výrobně jsme dokončili most Tábor-Sudoměřice. Skupina také vyrábí a montuje novou tribunu vítkovického stadionu. Vyrábíme ale i střední a lehčí konstrukce. Typicky například stadiony. Jsou to halové systémy, například halový systém Hard C, který vyrábíme v našem závodě v Jeseníku. A v neposlední řadě modulové systémy, kdy se z jednotlivých buněk na přání zákazníka poskládá třeba školka nebo obytný dům. Připomíná stavebnici a lze ji poskládat dle zákazníkova přání. Jednoduše řečeno, umíme vyrobit jakoukoliv ocelovou konstrukci. Odpovídal: PETER SUCHÝ finanční ředitel,VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. www.metalevolution.cz INZERCE

4 L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4 e n e r g e t i c k é ú s p o r y VÍTE, ŽE … VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA WWW.PROCISTEJSIBRNO.CZ PARTNEŘI … hlavním zdrojem prachu a nečistot, které vdechujeme do plic, je automobilová doprava? Společnost Brněnské komunika- ce a.s. proto dbá na pravidelné splachování téměř 450  km frek- ventovaných silnic v Brně. Tím se prašnost v  ulicích výrazně sníží, lépe se nám dýchá a  budujeme zdravější město. VÍTE, ŽE … VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA WWW.PROCISTEJSIBRNO.CZ PARTNEŘI … centrální zdroj tepla je ohleduplný k našim plícím? Provoz Tepláren Brno je to- tiž pod neustálou kontro- lou. Nepřekračuje žádný z přísně stanovených limitů pro emise, zatímco vypouš- tění škodlivin z malých kot- lů není měřeno vůbec. FUTUREPROOF Program modernizace svítidel MODERNIZACE VÝBOJKOVÝCH SVÍTIDEL SCHRÉDER ANEB MOŽNOST ÚSPORY CESTOU ODDÁLENÍ INVESTICE DO LED SVÍTIDEL, JEŽ NA SVÉ TECHNOLOGICKÉ MAXIMUM TEPRVE ČEKAJÍ. „FUTUREPROOF“jeprogram modernizace svítidel Schréder. „ Stručná charakteristika programu Soustavy veřejného osvětle- ní jsou projektovány na dobu až 25 let. Během této doby jsou tělesa svítidel Schréder v dobré kondici, o čemž svědčí statisíce instalova- ných a funkčních svítidel v České republice od roku 1995. Na rozdíl od těles svítidel se technologie používaná uvnitř svítidel mění a modernizuje s bouřlivě se rozví- jejícími aplikacemi elektronických prvků. Program Futureproof má za úkol umožnit stávajícím sousta- vám kopírovat současné vývojové trendy a  zamezit tvorbě odpadů způsobených likvidací dosud dob- ře fungujících, ale technologicky zastaralých svítidel. Uvedeného lze dosáhnout v oblasti výbojko- vých svítidel použitím stávajících těles svítidel a jejich přezbrojením na elektronicky řízená svítidla. Stejně tak program Futureproof počítá v budoucnu s modernizací svítidel používajících rozvíjející se technologie LED. „ Proč modernizovat a nevyhazovat Po dlouhém období vlády vy- sokotlakých sodíkových výbojek pomalu a za pomoci celosvětového vývojového úsilí předních výrob- ců přebírá vládu krok za krokem od 3 let do 6 let, a tak umožňují prodloužení ekonomické život- nosti. Svítidla mohou pak vyka- zovat obdobné parametry úspor energie a nákladů jako jednoduše regulované soustavy využívající LED technologie. Naše nabídka se týká typů sví- tidel Schréder: MC2, Safír, Atos, MC12, Z1. Na modernizovaná svítidla Schréder bude poskyt- nuta záruka v délce 60 měsíců. Pozn.: Výrobce si vyhrazuje právo posoudit technický stav svítidel a  jejich vhodnost k  pro- váděné modernizaci. „ Slovo závěrem Program Futureproof je nástro- jem dobrého hospodáře v oblasti řešení modernizace soustav veřej- ného osvětlení. Je cestou k provoz- ním úsporám bez nutnosti likvida- ce dosud funkčních a  z  hlediska norem vyhovujících osvětlovacích těles. V  přechodné době, kdy je vývoj LED technologií stále pře- vratný a dnes nabízená LED svíti- dla budou s velkou pravděpodob- ností během několika let morálně zastaralá, je vhodné zvážit cestu k úsporám. Podkladem Vám bu- diž tabulky uvedené výše. Mo- di kace svítidla Schréder zabere profesionálnímu mechanikovi za použití aku šroubováku necelých 30 sekund. Životnost elektronické- ho programovatelného předřadní- ku je výrobcem udávána na 30000 hodin. Při uvažované době provo- zu cca 4000 hodin ročně je doba životnosti předřadníku 7,5  roku. Pokud je Vaše osvětlovací soustava se svítidly Schréder mladší 15 let můžete vážně uvažovat o její mo- dernizaci a v klidu vyčkat ustálení parametrů LED svítidel na ma- ximálních hodnotách. V  přípa- dě vyššího stáří Vaší osvětlovací soustavy je vhodnější uvažovat o náhradě stávajících výbojkových svítidel moderní LED technologií rmy Schréder. Program Future- proof zajistí i v případě LED tech- nologií, aby vaše nová soustava stárla pomaleji a odolávala náporu vývoje LED technologií. Ing. PETR MÍKA obchodní ředitel společnosti Artechnic-Schréder a.s. technologie LED. Nacházíme se v období, kdy každý, kdo rozho- duje o budoucích projektech, stojí ve svých úvahách na rozcestí, jak dál. Ze všech stran jsme doslova bombardováni všemi možnými in- formacemi o užitečnosti aplikace LED. Není sporu o tom, že tech- nologie LED přináší velké mož- nosti zejména v oblasti řízení LED osvětlovacích soustav. S  pomocí elektronických systémů můžeme vyhovět doslova každému nároku klienta kladeného na osvětlovací soustavu. Cena takových systémů není malá, a  pokud uvažujeme racionálně, zákonitě dospějeme k  úvahám nad základním uka- zatelem smysluplnosti našeho rozhodnutí, a  tím je návratnost prostředků vložených do projek- tu. Pokud je naším cílem dosažení maximální návratnosti investice (dosažení maximálních úspor minimální investicí), je rozhod- ně užitečné zamyslet se nad mož- nostmi naší stávající osvětlovací soustavy. Je dobré si uvědomit, že na trhu s  osvětlovací technikou existuje i  pro výbojková svítidla elektronická výbava, která umož- ňuje formou de novaných řídících diagramů autonomně nebo dálko- vě stmívat svítidla tak, aby jejich spotřeba byla optimalizována. Je tedy nutné vyhazovat kvalitní sodíková svítidla a nahrazovat je bezmyšlenkovitě LED technologií? Dle našeho názoru je vhodné vý- bojkové osvětlovací soustavy, které ještě nedosáhly konce své ekono- mické životnosti, modernizovat. „ Naše nabídka Artechnic-Schréder a.s. do- dává již mnoho let na český trh kvalitní výbojková svítidla sku- piny Schréder. Těleso svítidla má předpokládanou životnost vyšší než 25 let, a proto je většina na- montovaných sodíkových svíti- del funkčních a v dobré kondici. V  duchu tradičního vtahu rmy Schréder k  ochraně životního prostředí nabízíme našim zákaz- níkům modernizaci masově pou- žívaných svítidel Schréder formou přezbrojení na moderní progra- movatelnou technologii. Námi přezbrojená svítidla dosahují ná- vratnosti investice po přezbrojení Příklad řídícího diagramu pro vedlejší komunikace: Pozn.: Diagram lze modifikovat dle individuálních požadavků zákazníka. INZERCE Příklad řídícího diagramu pro hlavní komunikace: Pozn.: Diagram lze modifikovat dle individuálních požadavků zákazníka. „ naše nabídka…

LI STOPAD | PROSINEC 20 1 4 5 n í z k o e n e r g e t i c k é b y d l e n í INZERCE MEZI MODERNÍ TRENDY VE STAVEBNICTVÍ PATŘÍ ENERGICKY ÚSPORNÉ DOMY. NAVRHOVAT A STAVĚT PASIVNÍ DOMY UČÍ STUDENTY DRUHÝM ROKEM PROJEKT CESTY NA ZKUŠENOU. Tereza Hašková Zájem o  pasivní domy podle odborníků v posledním desetiletí roste. Architekti také stále častěji využívají své zkušenosti z  pasiv- ních domů při projektování objek- tů, které nedosáhnou na pasivní standard. Budova Nadace Partnerství v  Brně, základní umělecká škola v  Holicích na Pardubicku anebo bytový dům pro seniory v Modři- cích u Brna mají jedno společné. Všechno jsou to pasivní domy, které posbíraly mnohá ocenění za svou úspornost i estetiku. Bě- hem posledního desetiletí se zá- jem o tyto stavby v Česku výrazně zvýšil. Mladé architekty a stavbaře v této oblasti již dva roky vzdělává Pasivní stavba totiž musí do- držovat měrnou roční spotřebu tepla pod 15 kWh/m . Druhým základním standardem je, že ani při přetlaku či podtlaku nesmí dojít k výměně vnitřního objemu vzduchu o více než 60 procent za hodinu. Aby stavba splňovala obo- jí, musí mít promyšlený koncept. „Často projekt pasivních domů využívá naprosto triviálních po- uček z fyziky. Jde o orientaci do- mu směrem ke světovým stranám, kompaktnost jeho tvaru, umístění oken i vnitřní dispozici,“ nastínil Morkes. Pasivní dům nesmí být stíněn okolními stavbami. Zásad- ní je samozřejmě kvalita zateplení celé budovy, zejména oken, a užití větracích technologií s rekuperací. „Při samotné stavbě je kladen dů- raz na kvalitu provedení a přesné dodržení projektu, zejména v kon- strukčních detailech, kde hrozí vznik tepelných mostů,“ doplnil Morkes. Budoucnost však patří domům nulovým a  plusovým, které zís- kávají vlastní energii z obnovitel- ných zdrojů. Plusové stavby využí- vají fotovoltaické články, přičemž elektřinu takto vyrobenou nemusí spotřebovat jen domácnost, ov- šem může mířit do rozvodné sítě. Majitelé těchto domů tak mohou s nadsázkou říci, že jim vydělává jejich obydlí. projekt Cesty na zkušenou. „Na- bídli jsme asi tisícovce studentů specializované kurzy o  pasivním stavění a praxi v moderních pro- jekčních a stavebních společnos- tech,“ řekl Jan Morkes z  Centra pasivního domu. Na této „výchově architektů v Čechách“ se podílí také brněn- ské Vysoké učení technické (VUT). „Studenti mohli strávit semestr praxe na zahraničních pracovištích, kde je téma pěstová- no. O projekt byl mezi nimi velký zájem,“ uvedl Josef Chybík z Fa- kulty architektury VUT. Podle něj se principy stavby pasivních domů začínají prosazovat i při stavbách budov, u nichž se nepočítá s dosa- ...přesto je Michal Staněk po pěti letech ve svém pasívním domku spokojen V prosinci to bude pět let, co Michal Staněk, který podniká v gas- tronomii, kolaudoval svůj nový pasivní dům v  Rajhradě na jižní Moravě. Cesta k  energeticky úspornému bydlení se však neobešla bez zádrhelů. Podle vlastních slov se Michal Staněk se svou manželkou vždy za- jímali o nové trendy v životě i v technice. A když se společně rozhodli nikoliv pro rekonstrukci, ale pro novostavbu, chtěli, aby tento dům byl technicky i z hlediska designu nadčasový a energeticky úsporný. Stavba včetně zbourání původního malého domku trvala dva roky a vše pan Staněk sledoval ostřížím okem. Dům totiž stavěla stavební rma bez zkušeností s pasivními domy a jednotlivé profese si manželé najímali. „Všichni s výjimkou dodavatelů oken neměli s pasivními domy zkušenost, a vše se tedy muselo hodně hlídat se stavebním i projekto- vým dozorem,“ vzpomíná Michal Staněk. Nejhorší zkušenost přitom má s dodavatelem technologií – rekuperace, solárních panelů a inte- grovaného zásobníku tepla. (Zjednodušně řečeno se jedná o zásobník na teplou vodu, který dokáže pracovat zároveň s různými zdroji ener- gie. Typickými jsou například solární panely a elektřina nebo plyn, přičemž přednostně se využívají obnovitelné zdroje.) „Ačkoliv se tvářili, že mají zkušenosti, udělali dost profesních i  osobních chyb, které jsme posléze další dva roky odstraňovali. Napustili například zásobník neupravenou vodou přímo ze studny a použili nesprávné topné spirály, které se opalovaly v izolaci,“ upo- zorňuje Staněk. Tím ale výčet pochybení nekončí. Dělníci také zapojili nesprávná teplotní čidla soláru, což vedlo k  tomu, že ohřátá voda z integrovaného zásobníku putovala v zimě do střešních kolektorů, kde se ochlazovala. Nejnebezpečnější pak bylo, že samotné zásobníky spustili bez termostatu. To ale naštěstí pan Staněk s manželkou sami zaregistrovali a ohřev včas vypnuli. „Firmu bez zkušeností s pasivními domy tudíž vřele nedoporučuji,“ zdůrazňuje Staněk, který je ve svém energeticky úsporném domku po pěti letech bydlení jinak velmi spokojen. S jiným bydlením by již určitě neměnil. Důvodem k této spokojenosti jsou zejména nízké účty za energie a také další výhody, k nimž patří čerstvý regulovaný vzduch, příjemné klima v létě i v zimě, teplá podlaha nebo orientace domu na jih. A v neposlední řadě je to úspora nejen peněz, ale i ochrana přírody kvůli menší spotřebě energií. A co by pan Staněk doporučil případným zájemcům o  pasivní dům? V první řadě, aby tyto domy nejdříve navštívili, zorientovali se tak v množství informací a našli právě tu svoji variantu, která jim bude vyhovovat. Nedoporučuje příliš spěchat, vše má svůj čas. Někdy totiž člověka ještě něco dobrého napadne, ale už může být pozdě. „S potěšením mohu konstatovat, že většině moderně orientovaných lidí se u nás moc líbilo. Důležitá je i povaha pozemku a umístění domu v něm, zahrada, příjezd a zeleň,“ pochvaluje si pan Staněk. (kch) žením pasivního standardu. Cíl je jasný: úspora energií. Přestože rozmach výstavby pasivních domů souvisí původ- ně s ohleduplností vůči přírodě, v  současnosti jsou populární zejména pro svou úspornost. „Investice do pasivních domů se určitě vyplatí všem. Někdy se říká, že jde o nejlepší formu důchodového připojištění,“ po- znamenal Chybík. Náklady na stavbu domu s  pasivními stan- dardy jsou proti běžným budo- vám asi o  pětinu vyšší. Pasivní dům však může domácnosti ušetřit až 85 procent nákladů na vytápění oproti běžným novo- stavbám. Stavět pasivní domy se budoucí architekti jezdí učit i do ciziny  firma pokazila kde co... FOTO: Eugénia Bánovská

6 L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4 r o z h o v o r m ě s í c e INZERCE VÍTE, ŽE … VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA WWW.PROCISTEJSIBRNO.CZ PARTNEŘI … Brněnská spalovna SAKO je nejen synonymem pro efektivní nakládání s odpady, ale také zlepšuje kvalitu ovzduší? Dodává nám tolik tepelné a  elektrické energie, že kdybychom na její výrobu použili uhlí, uniklo by do atmosféry 257  tisíc tun fosilního CO 2 . Takové emise by vyprodukovala tisícovka aut, která by padesátkrát objela ze- měkouli. … Brněnská spalovna SAKO je nejen synonymem pro efektivní nakládání s odpady, ale také Dodává nám tolik tepelné a  elektrické energie, že kdybychom na její výrobu použili uhlí, uniklo VÍTE, ŽE … VÍCE INFORMACÍ NAJDETE NA WWW.PROCISTEJSIBRNO.CZ PARTNEŘI … město Brno patří v oblasti veřejného osvětlení k nejúspornějším městům v České republice? Technické sítě Brno v letech 1993 až 2008 vyměnily téměř všechna stará svítidla za vysokotlaká sodí- ková s polovičním příkonem, nain- stalovaly moderní programovatel- né rozvaděče a spotřebu elektrické energie tak snížily o třetinu. Dan Jiránek: Česká legislativa je jak kyvadlo, kterému dlouho trvá ustálit se v rozumném bodě PRO OBCE A MĚSTA BYL TENTO ROK ZÁSADNÍ. VOLILO SE DO ZASTUPITELSTEV A NAVÍC LETOŠEK PŘEDSTAVOVAL PŘEDĚL, KDY POŘÁDNĚ NESKONČILO JEDNO A DOCELA NEZAČALO DRUHÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ EVROPSKÉ UNIE. Jan Pacas Jaký vliv to mělo na investice v českých a moravských městech a obcích a jak celý proces ovliv- ňují české zákony? Na to jsme se zeptali předsedy Svazu měst a obcí Dana Jiránka. Tento rok je z  pohledu in- vestic ve městech a  obcích vý- znamný některými svými cha- rakteristikami. Například to byl rok před komunálními volbami. Čekalo se s většími projekty na nové vedení? Myslím si, že v tomto roce ne- byl vliv voleb tak významný, a to zejména proto, že dojíždí progra- movací období Evropské unie. To určitě převážilo, co se týče inves- tic, nad volbami. Zastupitelstva se většinou snažila dokončit důležité investice do srpna, nejpozději pak do poloviny září. Hodně měst a  obcí je tak aktuálně rozkopa- ných, což není úplně obvyklé. Do poloviny příštího roku se bude nišovat mnoho projektů právě kvůli končícímu programovací- mu období. Říkáte, že kolorit rozkopa- ných měst není před volbami obvyklý. Ale není to právě tak, že se zastupitelé snaží ukázat, že se něco dělá? To ne, většina se snaží, aby před volbami bylo hotovo. Vliv dotačního cyklu na in- vestice ve městech a obcích je ne- zpochybnitelný. Jak přínosné pro ně bylo v tomto ohledu uplynulé programovací období? Určitě byly ve výhodě ty města a obce, které čerpaly už v období mezi lety 2004 až 2006. Něco se naučily a rozhodně měly konku- renční výhodu. A bylo samozřej- mě znát, že ti, kteří už měli zkuše- nost, byli i v tom právě končícím programovacím období velmi úspěšní. Takže místo toho, aby se rozdíly mezi municipalitami zmenšovaly, tak se naopak leckde zvýšily. Protože úspěšní žadatelé měli dost prostředků na to, aby pokračovali a dělali další projek- ty. Zatímco ti, kteří se spálili, si řekli - raději si to budeme dělat sami. Zkušenosti se tedy hodně různí. Úspěšní žadatelé, kteří se už naučili v dotacích takzvaně chodit, si žádali znovu a  znovu, kdežto ti neúspěšní častokrát ani žádost neopakovali. Bylo toho hodně k učení? Na- příklad vzhledem k administra- tivní náročnosti? Bylo toho až příliš. Česká re- publika měla mnoho programů a navíc se měnily podmínky, a to nejen výzvu od výzvy, ale v prů- běhu času i  v  rámci jedné a  té samé výzvy. V tomto ohledu byla zátěž neúměrně vysoká. A jestli máme nějaké ponaučení do příští- ho programovacího období, tak je to zjednodušit a sjednotit pravidla. Jak hodnotíte přípravu nové- ho programovacího období? Tady musím říct – klobouk dolů před naprostou většinou mi- nisterstev a  úředníků, stejně tak jako zaměstnanců Svazu a dalších organizací, protože ta práce, která se odvedla, je ohromná. Jednání jsou velmi rychlá a  často máme na připomínkování jen den nebo dva. Přitom to bývají zprávy, které mají klidně dvě stě stran a k tomu mnoho příloh grafů a tabulek. V tomto ohledu se opravdu udělal obrovský kus práce. Některá ministerstva ale nema- jí připravené prostředky na nové programovací období na rok 2015. Ani ze strany Evropské unie není vše dobře nastaveno, navíc jsme se dostali do fáze, kdy se mění Evropská komise. Takže to není úplně jednoduché a obávám se, že může nastat až dvouletý skluz, než se začnou reálně čerpat peníze. Takže ten přechod nebude úplně hladký? Vzhledem k  tomu, že sta- ré programovací období reálně skončí někdy v půlce příštího ro- ku a nové se hned tak nerozjede, máme spolu s  odbory i  zaměst- navateli trochu obavy, co se bude dít v  oné pauze. Hodně zakázek se teď realizuje na to konto, že jsou evropské peníze. Řada obcí se kvůli projektům zadlužila a vzala si úvěry, ať už překlenovací nebo na ko nancování. Takže nebudou mít vlastní prostředky na investi- ce a staré evropské fondy skončí a nové ještě nezačnou. Jaké změny čekáte v  novém programovacím období? Budou k lepšímu? V období 2007 až 2013 bylo dobré, že nás Evropská unie pus- tila do více různých směrů a ne- byla tak rigidní v  tom, co by se z evropských peněz platit nemělo. Bojím se, že názory na to, na co by se měly používat peníze v novém programovacím období, a potře- by obcí a měst se budou lišit více než v tom starém. Čili bude větší disproporce mezi tím, co města a  obce potřebují a  chtějí nan- covat z evropských fondů, a mezi tím, co chce z těchto prostředků nancovat Evropská komise. Co tedy města a obce potře- bují a chtějí nancovat? Naprostá většina pořád ještě dohání de cit v  infrastruktuře. Je hezké, že bude mít Evropa třeba speciální nástroj na to, jak rychlý bude internet napříč Unií, když do některých obcí ani neve- de pořádná silnice a lidé se tam fyzicky nemohou dostat. Stav v  Česku není takový, abychom mohli říct, že budeme většinu těch prostředků používat na ino- vace, což by se líbilo Evropské ko- misi. Evropské fondy jsou ale jen jednou stranou mince. Co ta druhá – naše vlastní legislativní prostředí. Je v  souvislosti s  in- vesticemi dobře nastavené, nebo hází aktivním starostům klacky pod nohy? České legislativní prostředí se hodně podobá rozkývanému kyvadlu, kdy v  jednom pólu je možné cokoliv, zatímco v  dru- hém pólu vůbec nic. A  hrozně dlouho trvá, než se toto kyvadlo usadí uprostřed, v  nějaké ro- zumné pozici, kdy není možné vše, ale také vše není sešněrová- no zbytečně rigidními předpisy. V Česku velmi dlouho tvá, než se přiblížíme onomu středovému bodu. Nám nejvíce vadí, že jejich návrhy nikdy neprošly rozum- ným připomínkovacím řízením. Případné nedostatky je pak jed- nodušší napravit, než když přijde někdo s  hotovým paragrafovým zněním a  tvrdí, že se nic nesmí změnit, že je ten zákon bez chy- by. Samořejmě, že tam jsou chy- by, protože není na světě ten, kdo zalíbil by se lidem všem. Zkrát- ka není možné vymyslet z  éteru zákon, který by některé skupiny neúměrně nezatěžoval. Některé z  Rekonstrukcí státu navrhova- ných zákonů jsou například v koli- zi s jinými legislativními předpisy, a dostaly by tak obce a města do dosti schizofrenní pozice. Jaké konkrétní zákony jsou z  hlediska investic velkou pře- kážkou? Určitě zákon o  veřejných za- kázkách spolu s jeho neustálými novelizacemi. Jedna věc je, že ten zákon není dobrý. Druhá věc je, že se neustále mění. To je katastrofál- ní jak pro žadatele, tak pro auditní orgány, které se jen těžko orientují v tom, kdy se soutěžilo a jaký zá- kon v té konkrétní době platil. Jen těžko pochopitelný je také přístup k takzvaným vícepracím, za které není považované jen to, co je na- víc, ale jakákoliv změna. Může to vyústit ve zcela absurdní situace. Jenějakáoblast,kdesetozmí- něné kyvadlo právě teď vychyluje směrem, který budí obavy? Ano, zhruba na dobu přechodu od jednoho programovacího ob- dobí k druhému se chystá novela zákona o posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Trochu se bojíme, aby se v  tomto případě s vaničkou nevylilo i dítě. To zna- mená, aby ono kyvadlo nevyboči- lo tím směrem, že zákon bude tak přísný, že vlastně nepůjde žádnou stavbu povolit. Mohlo by se zdát, že v  tom extrémním pólu jsme například i v případě mnohými proklína- ných kontrol. Je dnes aktivní starosta kvůli neustálé kontrole pořád takříkajíc „jednou nohou v kriminále“? Myslím, že se to i po metodic- kém pokynu nejvyššího státního zástupce začíná uklidňovat, že se kyvadlo přesouvá z té polohy, kde platí, že budeme stíhat vše, do ně- jakého rozumnějšího bodu. Ona ta alegorie s kyvadlem platí nejen u soutěžního práva, ale i u trest- ního. Když si vzpomenu na ně- které smlouvy z devadesátých let, tak za ty by dnes šli sedět zřejmě všichni. Na druhou stranu se nyní stíhají i naprosto nesmyslné věci. Potřebujeme oddělit situace, kdy je zjevný úmysl někoho obohatit, od rozhodnutí, která se třeba ne- povedla, ale nebyla vedena zlým úmyslem. Začíná se tedy to kyvadlo ustalovat v rozumné pozici? Ne úplně, protože řada těch procesů už je rozjetá. Ale doufá- me, že se to začíná blížit rozum- nému bodu. Uvidíme ale, jak se povede vybalancovat například zákon o  Nejvyšším kontrolním úřadu (NKÚ). My se nebráníme kontrole NKÚ, ale vadí nám, že se jen přidává další kontrolní orgán. Ono je jich opravdu příliš mnoho. Nám by se líbilo, kdyby se s při- pojením NKÚ vymezily hranice pro ostatní úřady, aby to samé ne- kontrolovaly dva úřady a dospěly přitom k zcela opačnému názoru. Zákon o  NKÚ je jedním z těch, které prosazuje hnutí Re- konstrukce státu. Ztíží jejich pro- tikorupční představy investiční procesy ve městech a obcích? Dan Jiránek předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek (51) se narodil v Mladé Boleslavi, později se ale jeho rodina přestěhovala do Kladna, kde se vyučil v oboru hutník – metalurg. V roce 1985 dokončil Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, do Kladna se ale vrátil a pracoval na několika pozicích v tamním podniku Poldovka. Od roku 1996 se již naplno věnuje komunální politice. O dva roky později nastoupil na pozici náměstka primátora Kladna pro životní prostředí a rozvoj a mezi lety 2004 a 2014 město vedl již sám jako primátor. I dnes je kladenským zastupitelem. Do čela Svazu měst a obcí byl zvolen v roce 2011.  kdo je... Hodně měst a obcí je aktuálně rozkopaných, což není úplně obvyklé, podotýká předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek.Ve volebním roce se zastupitelé většinou snaží dokončit rozdělané projekty už v srpnu. Teď však převážil vliv končícího programovacího období Evropské unie. FOTO:Tomáš Škoda

LI STOPAD | PROSINEC 20 1 4 7 i n v e s t i č n í a k c e INZERCE Města rozjela i v roce komunálních voleb velké investiční projekty MORAVSKÁ MĚSTA A OBCE V TOMTO ROCE PŘIPRAVILY ŘADU VELKÝCH INVESTIC, AČKOLIV RADNÍM KONČILO VOLEBNÍ OBDOBÍ A ZAČALO NOVÉ PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ PRO ČERPÁNÍ EVROPSKÝCH DOTACÍ. Tereza Hašková V  řadě měst byl proto rok 2014 rokem dokončování vět- ších projektů. V několika obcích noví starostové kritizují způsob předání investičních projektů a  schvalování kontroverzních investic na poslední chvíli. Konecprogramovacíhoobdo- bí ani komunální volby nepři- nesly do moravských obcí útlum investic. Vedení měst i  obcí se nebálo pouštět i do rozsáhlejších investic, ovšem samotnou reali- zaci projektů ponechali na nové vedení města po volbách. „U ob- cí, jejichž vedení bylo v čerpání evropských peněz doposud ak- tivní, nedošlo ke snížení zájmu o  granty. Obecně vládla snaha využít ještě poslední příležitosti k  zisku podpory určené k  roz- voji obcí,“ shrnula Jana Valová ze společnosti Cyrrus Advisory, která se zabývá řízením dotač- ních projektů. Rok 2014 se však mnohde nesl v  duchu dokončování vět- ších projektů. Příjemci podpory v  programovacím období 2007 až 2013 totiž musí stihnout re- alizovat a  proplatit projekt do konce roku 2015. Nejinak tomu bylo ve Zlíně. „Během letošní- ho roku jsme dokončili řadu významných investic. Šlo o  re- konstrukci parku Komenského, opravu podchodu na náměstí Práce, proměnu budovy bývalé knihovny v  komunitní Zlínský klub 204 a  také výstavbu cyk- lostezky do Otrokovic a  Luko- va,“ uvedl mluvčí Zlína Zdeněk Dvořák. Velkých měst se změna poli- tické reprezentace tolik nedotkla, neboť jejich investiční odbory připravují projekty kontinuál- ně. „Chod města a  jeho rozvoj nelze zastavit. V  letošním roce pokračuje v  Brně rozsáhlá in- vestice pro opravu ulice Milady Horákové za 235 milionů korun. Mezi další významné investice patří oprava Zelného trhu za 67 milionů korun a  výstavba do- pravního areálu na Riviéře za 94 milionů. U posledních dvou po- kryjí více než osmdesát procent z ceny dotace z Evropské unie,“ řekl brněnský mluvčí Pavel Žára. „ Menší výzvy a balíček z životního prostředí Výzvy z  operačních progra- mů se letos soustředily spíše na jednodušší nestavební investice. Jejich uskutečnění zabere kratší dobu. Našly se nicméně výjimky. „V operačním programu Životní prostředí byly vyhlášeny fázo- vací výzvy pro velké projekty. Díky nim je možné část projek- tu nancovat z minulého a část z  nového programovacího ob- dobí,“ připomněla Valová. Státní fond životního prostředí uvolnil na poslední chvíli nance ve snaze snížit ztráty z nevyčerpa- ných dotací. Podpořil projekty, které byly v minulosti zařazeny do zásobníků jako „náhradní- ci“ a umožnil poskytnutí dotací i na akce, které byly dokončeny klidně rok před podáním žádosti o dotaci. Předávání úřadu a stávajících investičních projektů v některých obcích vyvolalo kritiku nového vedení. Například ve Šlapanicích na Brněnsku bývalé vedení města podepsalo po volbách smlouvu na vybudování sportovního hři- ště pro děti. To však část občanů u svého obydlí odmítá. „Jde o ne- korektní krok minulého vedení města, které schválilo tento spor- ný projekt v přechodném období po volbách. Projekt v současnosti pokračuje, ovšem chceme ko- munikovat s příznivci i odpůrci hřiště,“ řekla starostka Šlapanic Michaela Trněná. Bývalé vedení města přitom projekt nejdříve schválilo, poté pozastavilo, čímž ovšem dosta- lo nové vedení do časové tísně. „Dotace 300 tisíc korun na tento projekt je časově omezená, a nové vedení tak bylo pod velkým tla- kem rychle rozhodnout,“ upřes- nila Trněná. Ve městě vznikají investiční projekty celkem za 42 milionů korun. Projekt hřiště za 600 tisíc z městské kasy však roz- děluje obyvatele ulice Jiráskova na dva tábory. „Dětské sportovi- ště získalo nejvíce hlasů v anketě ,Co ve městě chybí‘. Chtěli jsme vyslyšet přání občanů. Rodiče dě- tí ze sídliště toto hřiště nadšeně uvítali,“ uvedl bývalý místosta- rosta Svatopluk Novák. Potřebné silnice na jižní Moravě? Až kolem roku 2020 Stavby společnosti SDS EXMOST v Jihomoravském a Zlínském kraji V SOUVISLOSTI S DOKONČENÝMI STAVBAMI V LETOŠNÍM ROCE PŘEDSTAVUJEME DVĚ TECHNICKY NÁROČNÁ DÍLA, NA KTERÝCH BYLA SPOLEČNOST SDS EXMOST SPOL. S R.O. GENERÁLNÍM DODAVATELEM ANEBO ČLENEM SDRUŽENÍ. Jedná se o liniovou novostav- bu silnice I/35 Valašské Mezi- říčí – Lešná, 2.etapa a most na silnici III. třídy č. 4206 přes elektri kovanou železniční trať SŽDC v obci Pouzdřany. „ Silnice I/35 Valašské Meziříčí – Lešná, 2. ETAPA Přeložka silnice I/35 do no- vě budované trasy je součás- tí tahu rychlostní silnice  R35 v  úseku mezi rychlostní sil- nicí  R48 a  městem Valašské Meziříčí. Její realizací došlo k  odklonu tranzitní dopravy mimo zastavěná území do no- vé trasy a dále k propojení me- zinárodního tahu silnice E442 průmyslové a  bytové výstavby. V neposlední řadě je vybudová- ní čtyřpruhových silnic vyšších tříd pobídkou pro ekonomický život oblastí a  s  tím spojený rozvoj podnikání, zvyšování zaměstnanosti a  celkový růst regionu. Investorem je ŘSD ČR. „ III/4206 Pouzdřany, most ev. č. 4206-2 Nový most na silnici III. tří- dy č. 4206 přes elektri kovanou železniční trať SŽDC spoju- je obec Pouzdřany s  okolními obcemi a umožňuje spojení na Brno. Původní stavba z 30. let minulého století byla tvořena rámem o třech polích s délkou přemostění 28,39  m. Nosná konstrukce se sestávala ze žele- zobetonového převislého rámu se sdruženými konci. Podepře- ní z mezilehlých podpěr z nichž každá byla sestavena z 5 sloupů a úložného prahu. V 60. letech bylo střední pole odbouráno a nahrazeno konstrukcí ze šesti kusů předpjatých prefabrikova- ných nosníků. Most byl ve znač- ně nevyhovujícím technickém stavu, kdy kousky odlamujícího se betonu z konstrukce ohrožo- valy bezpečnost projíždějících vlakových souprav. Byla proto nutná jeho častá kontrola. Most byl kompletně zdemolován a  nahrazen novým. Nový jed- nopolový most tvoří příhradová trámová ocelová konstrukce se spřaženou ocelobetonovou mo- stovkou, jejíž součástí je konzo- lově vyložený chodník pro pěší šířky 1,5  m. Součástí výstavby mostu byly také přeložky inže- nýrských sítí a drážních kabelů. tvoří ochrana izolace litý asfalt a asfaltový beton. Dalším významným staveb- ním objektem je SO  101 Silni- ce  I/35, kterým byla výstavba nové trasy čtyřpruhové silni- ce I/35 v celém rozsahu 2. etapy stavby v délce 1,7 km. Konstrukci tvoří cementobetonový kryt na mechanicky zpevněném kame- nivu a štěrkodrti v obou jízdních pásech silnice. Tloušťka krytu je 300 mm, byl proveden ve dvou vrstvách (245 + 55 mm) s řezaný- mi příčnými a podélnými spára- mi vyztuženými trny a kotvami. Další celky tvořící novou silnici jsou tři objekty protihlukové stě- ny, odvodňovací zařízení, úpra- va svahů zemního tělesa, terénní úpravy a  ohumusování ploch sousedících s  komunikací, bez- pečnostní zařízení (svodidla, zá- bradlí a směrové sloupky) a od- vodňovací příkop v Přílukách. Význam pro město Valaš- ské Meziříčí spočívá především v  odvedení tranzitní dopravy, zpřístupnění pozemků využitel- ných pro další rozvoj především na hraniční přechod Horní Bečva – Makov. Stávající prů- tah Valašským Meziříčím také neúnosně zatěžoval jeho okolí, dále již nevyhovoval ani šířko- vým uspořádáním komunikace a také v důsledku vyskytujících se závad silnice nesplňovala požadavky na bezpečnost sil- ničního provozu. Celá stavba představovala 54  stavebních objektů. Naše společnost jako člen „Sdružení Valašské Mezří- čí  – Lešná, 2.  etapa“ společně s  rmami Strabag a.s., Swie- telsky stavební s.r.o. a  IDS- -inženýrské a  dopravní stavby Olomouc a.s. zde realizovala 2 mosty (SO 205 Most na přel. sil. III/0487 přes přel. sil. I/35 v  km  2.313, SO  208 Most na sil. III. třídy přes přel. potoka Struhy v  km 3.424), 2 komu- nikace (SO  101.1 Silnice  I/35 km 0.000–2.400 a  SO  101.2 Silnice  I/35 km 1,388–2,136), 1  objekt protihlukové stěny (SO 701 Protihluková stě- na na I/35 v  km 0.470–1.550 vpravo), 17  objektů přeložek a 5 objektů vegetačních úprav. Stavební objekt most SO  205 o třech polích je dlouhý 95,6 m, má rozpětí jednotlivých po- lí 25,5 + 37,0 + 24,5 m, šířku mostu 11,3 m. Plocha mostu je 961,2  m .Práce byly zahájeny dosypáním konsolidačních ná- sypů do pilotážní roviny. Každá z opěr je založena na 6 ks pilot, vnitřní podpěry na 8 ks pilot. U každé piloty byla provedena zkouška integrity. Základy tvoří železobetonový masivní blok. Nosná konstrukce je trámo- vá, monolitická, z  dodatečně předpjatého betonu. Směrově je most v oblouku. Pro tento most byl použit předpínací systém OVM - NAP- KO. Povrchové mostní dilatační závěry na opěrách jsou s  jed- nou vnitřní ocelovou lamelou a  dvěma mezerami pro celko- vý posun do 160 mm. Izolační systém je tvořen pečetící vrst- vou a  modi kovaným pásem. Izolace byla provedena na celé ploše v jednom pracovním kro- ku. Konstrukční vrstvy vozovky Práce byly zahájeny pří- pravou staveniště, vytýčením inženýrských sítí, zajištěním uzavírky, dopravního opatření, traťové výluky, montáží dočas- né lávky pro pěší a převedením provozu na objízdnou komuni- kaci. Následně proběhla demo- lice stávajícího mostu. Založení opěr je provedeno na mikro- pilotách. Pod každou z  opěr bylo provedeno 16  ks mikro- pilot. Dále byla montována výztuž opěr, bednění, betonáž, izolace proti zemní vlhkosti a  postupný zásyp přechodové oblasti. Na úložných bločcích byla osazena hrncová ložiska. Dále proběhla betonáž křídel, závěrných zídek a  přechodo- vých oblastí. Nosná ocelová konstrukce je tvořena dvojicí příhradových nosníků osaze- ných v osové vzdálenosti 9,5 m, rozpětí pole je 30,6  m, výška hlavních nosníků je 4,0 m. Rám je vyroben z I pro lu, který je vyztužený příhradovou konstrukcí svislicové soustavy. Chodník je levostranný. Celko- vá délka mostu je 31,4 m. Nos- nou konstrukci mostovky tvoří dále svařované ocelové příčníky pro lu I. Po zabednění a mon- táži výztuže mostovky proběhla betonáž. Následovalo osazení MZ a betonáž desky chodníko- vých konzol. Další operací bylo položení pásové izolace. Práce pokračo- valy položením konstrukčních vrstev vozovky. Pokračováno bylo úpravami terénu v  okolí mostu a  osazením mostního příslušenství (zábradlí, svodi- dlo). Most byl uveden do trva- lého provozu. Investorem díla je Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, generálním dodavatelem rma SDS EXMOST spol.s r.o. Pohled na dokončený most SO 205 od opěry 4 na straně Lešné před dokončovacími zemními pracemi a úpravami pod mostem. Pohled na Silnici I/35 SO 101, vpravo objekty protihlukové stěny. Nový most ve směru na Brno po dokončení všech terénních prací. Ucpané silnice, města přeplněná auty. Řidiči na jižní Moravě stále čekají na důležité dopravní stavby, které mají zprůjezdnění kraje umožnit.A vypadá to, že čekat ještě nějakou dobu budou. V Jihomoravském kraji patří mezi nejdůležitější stavby obchvaty Znojma, Mikulova a Břeclavi aVelký městský okruh v Brně a jeho dostavba.Na přípra- vách silničáři pracují. Například u obchvatu Břeclavi Ředitelství silnic a dálnic odstartovalo přípravy na výkupy pozemků.„Obchvat města byl dlouhou dobu až ve spodních šuplících na ministerstvu. Nyní to vypadá, že vše směřuje k tomu, že stavba bude zahájená nejen v kancelářích, ale i v terénu,“ uvedl bývalý starosta Břeclavi Oldřich Ryšavý. Téměř devítikilometrová stavba s dvaceti mosty a přechodem pro pěší by mohla začít v roce 2022 a být dokončená o dva roky později. „Navržený dvoupruhový obchvat umožní v budoucnu přímé napojení například pláno- vaného logistického centra,“ podotkla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová. „ Do Rakouska jen ve dvou pruzích? Na Břeclavsku řeší také obchvat Mikulova. Na ten je navázané spojení Brna sVídní.Tedy stavba silnice R52.Ta by se měla podle všeho rozjet na přelomu let 2016 a 2017. A obavy, že bude mít R52 od Pohořelic jen dva pruhy, se nepotvrdily. Dvouproudová komunikace je v záloze jen jako dočasné řešení v případě problémů s budováním navazujících úseků. Podobně jako na Břeclavsku čekají na obchvat také lide ve Znojmě. I v tomto případě to vypadá,že se situace pohnula kupředu.„S výstavbou druhé etapy obchvatu se začne příští rok a hotovo bude v roce 2018.Celý obchvat včetně napojení na rakouské hranice přes Hatě by měl být hotov v roce 2022,“ popsal plány starosta Znojma Vlastimil Gabrhel. Podle projektu má znojemský obchvat vedoucí po silnici E59 z Prahy měřit jedenáct kilometrů a odvede dopravu z centra východně od města. „V sou- časnosti projíždí průtahem města asi 25 tisíc vozidel denně. Obchvat odvede mimo centrum až 10 tisíc aut, což výrazně zklidní dopravu a zvýší kvalitu života obyvatel,“ dodal starosta. Ředitelství silnic a dálnic pracuje také na dostavběVelkého městského okruhu v Brně. Jako další etapy se připravují stavby částí Žabovřeská I a Tomkovo náměstí, Rokytova. „U Žabovřeské v současné době vykupujeme pozemky potřebné pro výstavbu a bouráme budovy,které musí před zahájením výstavby zmizet. Předpokládaný termín zahájení stavby je rok 2016 a dokončení pak v roce 2019,“ popsala plány Ledvinová. Rok po zahájení Žabovřeské, kde nyní řidiči čekají ve špičce v kolonách, mají přijít na řadu projekty Tomkovo náměstí a Rokytova. „Předpokládaný termín zahájení obou staveb je v průběhu roku 2017 a ukončení v roce 2020,“ uvedla Ledvinová s tím, že celý Velký městský okruh pak může být hotový v roce 2035. (mk)

8 L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4 i n v e s t i č n í a k c e Obce trápí kamiony, města množství aut v centrech KOLIK PLÁNUJE MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ INVESTOVAT DO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY A JAK BUDE ČERPAT PROSTŘEDKY Z EVROPSKÉ UNIE? MŮŽOU OBCE VYKÁZAT KAMIONY NA SILNICE A DÁLNICE, KAM PATŘÍ? CO DĚLAT, ABY SE V CENTRECH MĚST DALO KVŮLI PŘIBÝVAJÍCÍM AUTŮM VŮBEC POHNOUT? A JAK SPRÁVNĚ OSVĚTLOVAT SILNICE A PŘECHODY A BEZPEČNĚ SKLOUBIT AUTOMOBILOVOU, KOLEJOVOU A CYKLISTICKOU DOPRAVU? Jan Pacas Tyhle a  mnohé další otázky rozpoutaly živou diskuzi mezi sta- rosty, zástupci kraje i státní správy a  představiteli rem na Business snídani „Bezpečnost v  dopravní infrastruktuře Moravskoslezského kraje“, kterou zorganizovala spo- lečnost Magnus Regio, vydavatel Moravského hospodářství. Moravskoslezský kraj má jed- nu z nejhustších sítí silnic a kolejí a  ostravská aglomerace je druhá největší v  České republice. To- mu odpovídá i  množství peněz, které do dopravní infrastruktury v  kraji směřuje. Tamní řidiči by se proto měli připravit na řadu objížděk a uzavírek. Na příští rok má jen kraj nachystané dopravní stavby a rekonstrukce za 1,1 mi- liardy korun. „Komfort cestování bude v  příštím roce menší, ale je to proto, že chceme mít naše komunikace v  co nejlepším sta- vu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík s tím, že co nepostaví do konce roku 2015, na to už kraj nedostane evropské dotace. Investice do oprav silnic při- tom usnadňují i  změny zákonů. „Minulý rok jsme prosadili vy- hlášku, díky které je možné konat opravy na silnici s podstatně jed- nodušším projednáním na uzavír- ku. Množství rekonstrukcí je díky tomu v  letošním roce rekordní,“ přiblížil Martin Janeček z Odboru strategie Ministerstva dopravy. Z hlediska nových staveb jsou priority kraje pro toto i příští pro- gramovací období jasné. „Morav- skoslezský kraj patří k  těm nej- lepším co do připravenosti staveb. V příštím programovacím období nám to umožní realizovat ty nej- důležitější projekty - přestavbu sil- nice R48 a obchvat Frýdku Míst- ku,“ přiblížil Janeček. Náměstek hejtmana Daniel Havlík k  tomu dodal, že pokračují práce i na ta- hu I/11. Nezaspalo se ale ani na železnici. „Prioritou je vybudová- ní nové železniční tratě na letiště se. Dopravní značení není zeď,“ posteskla si starostka Třince Věra Palkovská. Kamionová doprava ale není jen problémem Třince. Po míst- ních komunikacích se projíždí přetížené kamiony i leckde jinde. Řešit by to měla novela zákona, kterou plánuje prosadit Minister- stvo dopravy. „Kamion by podle ní nesměl vjet na místní komunikaci, pokud by v tom místě neměl mís- to nakládky či vykládky,“ uvedl Janeček. Částečné řešení problému s ka- miony by přitom mohly přinést moderní technologie. „Existují kamerové systémy, které zaregis- trují dopravní značku a  mohou identi kovat projíždějící kami- on,“ předestřel obchodní ředitel pro silniční telematiku ve společ- nosti AŽD Praha Vladimír Ketner. Podle ředitele ITS ve rmě VARS Brno Ondřeje Pokorného se nabí- zí i automatické váhy, které samy generují pokutové bločky. V  zá- konech ale ještě tyto technologie nejsou zakotveny. Vývoj technologií v  oblas- ti řízení dopravy a  telematiky je nezadržitelný. „Dnes jsou napří- klad hitem takzvaná Smart Cities a technologií a nápadů je mnoho,“ nastínil Pokorný. Podle Pokorné- ho přitom existují dva problémy, které obecně trápí všechna města a  které můžou tyto technologie alespoň částečně řešit. Je to zvy- šující se množství aut na omezené silniční síti a  množství parkova- cích míst. Aby ale mohly systémy řidičům radit, jak se mají v husté městské dopravě chovat nebo kde najít místo na zaparkování, potře- bují data. „Městům bych poradil, ať investují do senzorických systé- mů,“ dodal Pokorný. Kromě inteligentních systémů může městům s dopravou pomoci i zkvalitnění MHD a upřednost- nění jiných forem dopravy před tou individuální. „Dnes zaží- vá renesanci kolejová doprava. V našem kraji na to máme ideální podmínky,“ poznamenal Miro- slav Bezděk ze Sdružení pro roz- voj Moravskoslezského kraje. Pro Mošnov,“ uvedl Vladislav Kalup z Drážního úřadu. Další novelizace zákonů zase rozšíří pravomoci policie ve vzta- hu k  dopravnímu inženýringu, objížďkám a  dopravnímu zna- čení. Role policistů je přitom už teď nezanedbatelná v regulaci ka- mionové dopravy, která je trnem v  patě mnoha obcím. Řidiči ka- mionů přes ně totiž často objíždějí placené dálniční úseky. Obce sice mají možnost dát se dohromady a zakázat kamionům vjezd na své území pomocí značek, ne vždy to ale funguje. „Problém je nedosta- tečný postih a téměř žádná repre- Ostravsko a Karvinsko například padl návrh vlakotramvaje. Náměstek hejtmana Havlík však upozornil na to, že kolejová doprava často nedokáže cenově konkurovat té silniční. „Autobusy jezdí za čtvrtinovou cenu oproti vlakům,“ uvedl a upozornil na to, že regionální vlaky, které by řešily problém s příměstskou dopravou, musí také dávat přednost rychlí- kům, a jsou proto pomalé. Pohodlí a rychlost mohou přitom být pro cestující důležitější než peníze. Dokazují to i zkušenosti z Frýdku Místku, kde zavedení MHD zdar- ma nevedlo k závratnému navýše- ní počtu cestujících a úbytku aut. „ Když se potká auto s kolem na špatně osvětlené silnici Z hlediska bezpečnosti je dů- ležité i skloubení různých forem dopravy, například té automobi- lové s cyklistickou. V dopravě se ale nesetkávají jen auta a  kola, ale i auta s vlaky a tramvajemi. Česko se přitom vymyká evrop- ským průměrům co do počtu železničních přejezdů. „Bez- pečnost by proto zvýšilo rušení nepotřebných přejezdů,“ uvedl Libor Tkáč, náměstek ředitele pro techniku na ostravském ob- lastním ředitelství Správy želez- niční dopravní cesty. S tím mají ale často problém obce. Zásadní vliv na bezpečnost dopravy má i  osvětlení komuni- kací. S  rychlým rozvojem LED technologií, kdy na trh vstupuje velké množství rem a  produk- tů, se však v této oblasti začínají objevovat nebezpečné nešvary. „Zejména rovnoměrnost osvět- lení je katastro cká. Oko řidiče není schopné adaptovat se tak rychle na tmavé eky mimo světlo a světlé eky pod lampou,“ varo- val obchodní ředitel společnosti Artechnic-Schréder Petr Míka a dodal, že nejdůležitější je u mo- dernizace osvětlení projektová příprava a dodržování rovnoměr- nosti osvětlení podle norem. A to i přesto, že nejsou závazné. „Když se někomu něco stane na veřejné ulici kvůli tomu, že není dostateč- né osvětlení, tak za to v podstatě není nikdo popotahován,“ postes- kl si obchodní ředitel společnosti Eltodo-Citelum Aleš Sadílek. V soutěži „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“, kterou vyhlásil dvouměsíčník Moravské hospodářství, zvítězil Prostějov. Secesní radnice ze začátku minulého století získala v internetovém hlasování na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz 27 procent všech hlasů. Druhé místo obsadila radnice v Hostinném (18 procent hlasů) a třetí se umístila radnice v Polici nad Metují. Porotu zaujal obecní úřad v Pusté Polomi, kterému udělila speciální ocenění. Ke stupňům vítězů vedla nelehká cesta. Všechny radnice a obecní úřady prošly hned dvojím sítem. V prvním kole vybrala ze 73 přihlášených nálovou desítku odborná porota složená z renomovaných architektů a odborníků na architekturu. Deset nejkrásnějších potom soupeřilo o hlasy veřejnosti v internetové anketě. Lidé svým favoritům udělili téměř 3 500 hlasů. „Soutěž se díky velkému zájmu stala přímo přehlídkou mnoha krásných radnic a vybrat z nich tu nejkrásnější byl opravdu obtížný úkol. Soutěž ukázala vysokou architektonickou úroveň radnic našich měst, která může být motivací pro podobně kvalitní správu věcí veřejných," podotkl porotce Robert Sedlák. Veřejnost ocenila zejména s láskou a úctou spravované historické budovy. Radnice v Hostinném, Polici nad Metují a Prostějově představují doslova průřez architektonickými styly a dějinnými obdobími od gotiky a renesance přes baroko až po secesi. „Velmi si vážíme tohoto ocenění, byť jsme si vědomi, že by mělo patřit zejména našim předkům, kteří se zasadili o to, aby v Prostějově vyrostla takto krásná radnice. Na druhou stranu v letošním roce slavíme 100 let dokončení stavby nové radnice a i při příležitosti těchto oslav jsme se pustili do větší rekonstrukce objektu. V této souvislosti, jak doufám, směřuje ocenění také k naší práci, protože veškeré opravy jsou vedeny natolik citlivě, aby nenarušily architektonický výraz budovy, což se dle mého názoru daří. Radnice je otevřena veřejnosti i v rámci prohlídek, čímž bych rád pozval k návštěvě všechny, kteří naši krásnou radnici ještě neměli možnost vidět na vlastní oči,“ řekl náměstek primátora města Prostějov Jiří Pospíšil Ve srovnání s těmito radnicemi je obecní úřad v Pusté Polomi, kterému porota udělila speciální cenu, možná trošku skromnější stavbou. Její decentní pojetí však porotce velmi oslovilo. „Chtěl bych porotě poděkovat, že vybrala náš obecní úřad, který je v podstatě zrekonstruovaným brown eldem,“ uvedl při vyhlašování vítězů starosta Pusté Polomi Miroslav Hrabovský s tím, že než se domu ujala obec, byl posledních deset let v tristním technickém stavu. „Krásně to ilustruje, že i menší obecní úřady, ať už třeba vznikly z rodinného domu, bývalé školy nebo staré pošty, se těší vzorné péči,“ komentoval to šéfredaktor dvouměsíčníku Moravské hospodářství Jan Pacas. Do soutěže Moravského hospodářství „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“ se mohly přihlašovat města a obce ze sedmi krajů České republiky: Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského, Královéhradeckého, Pardubického a kraje Vysočina. Vítězové byli vyhlášení v pátek 14. listopadu 2014 v Mahenově divadle v Brně při úvodu slavnostního Galavečera společnosti Magnus Regio, vydavatele dvouměsíčníku Moravské hospodářství. Vítězové si odnesli gravírované plakety, kvalitní vína, elektroniku a poukaz na celoroční bezplatný vstup na konference pro města a obce, které společnost Magnus Regio v různých krajích organizuje. Nejkrásnější radnice je v Prostějově. Porota ocenila Pustou Polom 1. místo město PROSTĚJOV Cena poroty obec PUSTÁ POLOM 3. místo město POLICE NAD METUJÍ 2. místo město HOSTINNÉ Záštita: Vybírat z lesa rukou ty,kteří vystoupí se svou poznámkou nebo dotazem,nebyla pro moderátora Davida Borka tentokrát vůbec lehká práce. Žádný ze zúčastněných starostů nebo zástupců firem k tématu bezpečnosti v dopravě jen nemlčel. FOTO:Attila Racek Kamiony jsou noční můrou obyvatel řady obcí. Vyhnat je ale není vůbec lehké. Zákazové značky totiž nejsou zeď. Připravte se na objížďky, varoval řidiče náměstek moravskoslezského hejtmana Daniel Havlík. Kraj bude do oprav silnic investovat velké peníze. GENERÁLNÍ PARTNEŘI PARTNEŘI

LI STOPAD | PROSINEC 20 1 4 9 e v r o p s k é d o t a c e INZERCE Dokončení ze strany 1 Že může nastat situace, kdy r- ma nebo obec o dotaci přijde a bu- de ji muset vrátit, berou do úvahy i banky. Dotace se totiž vyplácejí až „ex post“ a na před nancová- ní projektu si berou rmy i obce často úvěr. Pokud ale kontrolor vystaví projektu i po několika le- tech červenou kartu, o dotaci mů- že příjemce následně přijít a ještě si připlatit na tučných sankcích, což ohrozí splácení půjčky „Kdyžklientpochybía jenucen část nebo celou dotaci vrátit, musí počítat s tím, že je povinen dodr- žet i podmínky úvěrové smlouvy,“ upozornil mluvčí České spořitel- ny Marek Pšeničný. Nejedná se přitom o až tak neobvyklou věc. „Toto riziko se zvláště v  posled- ní době stává poměrně reálným a je zvažováno v rámci hodnocení Česká republika se snaží zlepšit v čerpání evropských peněz. Mi- nisterstva snižují administrativu a  chtějí k  žadatelům přistupovat individuálně. Z Bruselu si už ně- kolikrát schytala kritiku. Přimhouříme oko, jen podá- vejte žádosti o  dotace a  získané peníze utraťte v stanoveném ter- mínu. Takový vzkaz v  nadsázce posílají ministerstva lidem i sub- jektům, kteří ještě uvažují o čer- pání evropských dotací. Podle Ministerstva pro místní rozvoj byl problém v složitých pravidlech strany předsedy vlády Bohuslava Sobotky a tehdejší ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové. A dobře na tom s čerpáním pe- něz z evropských fondů nebylo ani Ministerstvo školství, které spra- vuje operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Také ministr Marcel Chládek musel učinit kro- ky, aby snížil ztrátu. „Kvůli chy- bám předchozích vlád hrozilo, že nedočerpáme 9,8 miliard korun. Snížili jsme proto administrativu a k žadatelům přistupujeme indivi- duálně,“ přiblížil změny Chládek. O zlepšení dotačního systému pro období 2014 až 2020 jednali také účastníci takzvaného Žofín- ského fóra. Česká republika má možnost získat v  tomto období dotace až ve výši 24 miliard korun. kontrolorů a auditorů je bohužel nepředvídatelné a jednotlivé kon- troly rozhodují zcela opačně. „To co jedna kontrola schválí jako bez- problémové a v souladu s pravidly, může druhá kontrola, i třeba po ukončení celého projektu naopak prohlásit za chybné. Tyto situace bohužel běžně nastávají,“ doplnil Teubner. Neblaze proslulé jsou zejména kontroly nančních úřadů. Své zkušenosti s  nimi mají i  pora- denské rmy, které žadatelům s dotacemi pomáhají. „Je to prav- da a  konkrétní zkušenosti jsou opravdu neuvěřitelné. Jde často o  šikanu ze strany nančních úřadů,“ postěžoval si jednatel poradenské společnosti Direkta Group Jan Polák. Samotné kon- středí Richard Brabec. Sahá do takzvaného zásobníku projektů, ve kterém „čekají“ kandidáti na přidělení dotací. Podepsal uvol- nění stovek milionů korun na sní- žení prašnosti ve městech a  ob- cích, výstavbu retenčních nádrží, odbahňování, úpravy krajiny, ale i zateplovací práce, které přispějí k čistšímu ovzduší, kvalitnější vo- dě a úsporám energie. „Zásobníky projektů nám nyní velice pomá- hají k rychlejšímu čerpání evrop- ských prostředků,“ uvedl Brabec, který schytal v  únoru kritiku ze Zatímco některé problémy dotačního systému, jako napří- klad složitá a sešněrovaná pravi- dla nebo nejednotný informační systém a terminologii, se v příš- tím programovacím období i pod tlakem České bankovní asociace a dalších sdružení zřejmě podaří odstranit, některé jiné zůstanou. „A to pravděpodobně především již zmiňované problematické kontroly,“ uzavřel mluvčí Ko- merční banky. Do budoucna to ale představuje podstatný pro- blém. „Spolehlivě tím odrazu- jeme od dalšího čerpání, riziko sankcí po několika letech nebude nikdo ochoten podstoupit,“ upo- zornil předseda Asociace malých a středních podniků a živnostní- ků Karel Havlíček. úvěrů na dotační projekty,“ řekl mluvčí Komerční banky Michal Teubner s  tím, že rozhodování a  jejich nejednotnosti, vysokém počtu programů, nekoordinova- nosti kontrolních akcí či personál- ní nestabilitě na řídicích orgánech. To nyní chtějí ministerstva změnit. „Snažili jsme se z  těchto oblastí poučit. Chceme usnadnit žadateli orientaci v  systému přidělování evropských dotací a  zjednodušit administrativní postupy. Zkrátíme také lhůty a zlepšíme komunika- ci,“ uvedla mluvčí Ministerstva pro místní rozvoj Petra Manová. Urychlit čerpání peněz se rozhodl ministr pro životní pro- Současná ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová si přeje větší kompetence svého resortu. Podle místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka je zase zapotřebí lépe plánovat čerpání peněz z Bruselu. „Máme o dvanáct programů méně než než v  období 2007 až 2013. Větší podporu získají ener- getické úspory. Naopak nepůjde nančně podpořit revitalizace ve- řejných prostranství nebo cestovní ruch, kam spadá i výstavba hote- lů,“ poznamenala Manová. Velká podpora bude směřovat také na výzkumné a inovativní aktivity jak v podnicích, tak v akademické sfé- ře, na rozvoj infrastruktury včetně vzdělávací, zvyšování konkuren- ceschopnosti a  podporu zaměst- nanosti. (vv) troly přitom dokážou být i zcela nesmyslné. „Řešili jsme projekt administrovaný českým orgá- nem, všechno proběhlo, projek- tový manažer vše zkontroloval, opravily se drobné nedostatky a projekt byl uzavřen. Po několi- ka letech přišla na projekt externí kontrola, shledali malé pochybe- ní, vyzvali nás k vrácení části do- tace, žadatel se odvolal, většinu výtek jsme obhájili a  následně zaplatili pokutu dvacet euro,“ popsala poradkyně z  rmy Cy- rrus Advisory Kateřina Čočková s  tím, že celé to kolečko určitě stálo daleko víc než samotná pů- vodní pokuta. Potíže podle ní bý- vají zejména s českými auditory, kontroly z Evropské komise jsou mnohem uvolněnější. EuPoint 269x185 MoravskeHospodarstvi.indd 1 24.11.14 10:26 Firmy i obce dráždí kontroly dotací K žadatelům o dotaci z Bruselu budeme vlídnější, slibují ministerstva Pro období 2014 až 2020 bude připraveno deset programů, z nich mohou žadatelé čerpat evropské peníze Doprava (OP D) Životní prostředí (OP ŽP) Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Integrovaný regionální operační program (IROP) Zaměstnanost (OP Z) Praha pól růstu (OP PPR) Technická pomoc (OP TP) a dva zemědělské – Program rozvoje venkova (PRV), Rybářství (OP R)  programy

10 L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4 z e m ě p r o v á š b y z n y s Zakázky v Rusku zatím firmy drží, rozšířit záběr českého exportu se ale příliš nedaří EVERGREEN EKONOMICKÝCH RUBRIK POSLEDNÍ DOBY – DOPADY EVROPSKÝCH SANKCÍ PROTI RUSKÉ FEDERACI – HODNOTÍ STROJAŘI I ZÁSTUPCI MINISTERSTEV STŘÍZLIVĚ. Jan Pacas Kontrakty v Rusku zatím rmy drží, do budoucna ale není radno sankce podceňovat. Jejich účinky, pokud nebudou dále anulovány, se projeví až s odstupem času. Té- ma, které zvedá mezi exportéry nejedno obočí, je ale diverzi kace českého vývozu. Zemi se pořád nedaří snížit svou závislost na tr- zích Evropské unie. Že by se ale v  podpoře exportu mohlo blýs- kat na lepší časy, naznačuje užší spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva zahraničních věcí (MZV) v otázce ekonomické diplomacie. Takové jsou alespoň závěry Setkání zá- stupců ze sektoru strojírenství, do- pravní infrastruktury ČR a pod- pory exportu, které zorganizovala společnost Magnus Regio. Český export se rozvíjí velmi dynamicky, první pololetí vykazu- je meziroční nárůst o 14,5 procen- ta a  vývoz směřuje k  rekordním výsledkům s očekávanou kladnou bilancí přes 360 miliard korun. Odbyt tuzemské produkce v  za- hraničí zatím výrazně nezasáhly ani evropské sankce proti Ruské federaci. „Hladinu vývozu do Rus- neři se s námi normálně baví, jsou tolerantní k tomu, co se děje v Ev- ropské unii, zvykli si totiž, že se u nás často něco pokazí,“ přiblížil Pecina a dodal, že ALTA měla oba- vy jen z toho, aby obráběcí stroje, které dodává na ruský trh, nebyly označeny za zboží dvojího užití. V tomto ohledu vyšli českým strojařům vstříc i představitelé stá- tu. „V rámci negociace evropských sankcí se podařilo vyjednat dob- rou pozici ohledně problematiky zboží dvojího užití, a to zejména obráběcích strojů tak, aby sankce nezasáhly český export nepřimě- řeně,“ upřesnil náměstek minis- tra průmyslu a  obchodu Eduard Muřický. Velké ztráty podle něj hrozily i v oblasti hydrokrakování a odsířování ropy, kde jsou české rmy také aktivní. „Tam se jednalo o  velké ohrožení a  tyto techno- logie se také podařilo ze sankcí vyjmout,“ dodal Muřický. ka se zatím daří držet, v korunách je zhruba na úrovni loňského ro- ku,“ poznamenal poradce Sekce zahraničního obchodu Minister- stva průmyslu a  obchodu Petr Adrián. Strojírenské rmy mají v Rus- ku nasmlouvané spíše dlouhodobé kontrakty, které řeší v  horizontu několika let. „Na ty sankce zatím dopad nemají,“ zhodnotil generál- ní ředitel První brněnské strojír- ny Leoš Zahrádka. Ale co výhled do budoucna? „Tam, kde si bude Rusko schopno pomoci samo, tam bude poptávka klesat. V oblastech kde zahraniční dodávky nahradit nedokáže, dostane ty produkty i  tak, sankce nesankce,“ doplnil Zahrádka. „ Firmy si na ruský trh cestu najdou Tah poptávky je neúprosný a  podniky si najdou alternativní cesty. „Co Rusové potřebují, to do- stanou. Produkce se dodá do Tu- recka nebo Běloruska a přes pro- středníky do Ruska. Jediný efekt bude ten, že se na celé transakci přiživí několik subdodavatelů. Ni- kdo přece nemůže předpokládat, že to bude fungovat jinak,“ vysvět- lil jednatel společnosti Astra Mo- tor Jan Keprda s tím, že ve velmi krátké době se počet subdodava- telů v celém řetězci sníží tak, že to bude pro ruskou stranu snesitelné. Střízlivě hodnotí dopady sank- cí i Martin Pecina, exministr vni- tra a obchodní ředitel společnosti ALTA, která je mezi strojírenský- mi podniky jedním z  největších exportérů do Ruska. „Naši part- Úplně bezzubé ale sankce ta- ké nebudou. I když se aktuálně zakousnou jen do zlomku z více než 3,5 bilionu korun tuzemského exportu, jejich dopady se můžou projevit později. „Tady bezpochy- by existuje časový skluz,“ varoval Petr Adrián z MPO. Český export navíc nemusí ovlivnit přímo, ale například i prostřednictvím spo- lupráce s  Německem. „V mnoha případech jsme subdodavateli německých rem, a to i ve smě- ru do Ruska. Případná panika na tamním trhu spojená se sankcemi se může projevit i poklesem české- ho vývozu,“ upozornil Muřický. I proto společně se zástupci rem varuje před zbrklým opouštěním našich tradičních exportních trhů, a to včetně toho ruského. Heslo „neopouštět dobyté tr- hy“ však neznamená stop diverzi- kaci vývozu. Tu by čeští exportéři i zástupci zainteresovaných minis- terstev viděli rádi. Ne vždy se však daří tak, jak by velely idealistické představy. „Záměr diverzi kovat export a snížit třiaosmdesátipro- centní závislost na trzích Evropské unie se nedaří, a tato závislost se dokonce zvyšuje,“ uvedl Adrián. Podpora exportu do nových destinací ze strany státu přitom není jen tak. Vývoj ekonomic- kých vztahů České republiky to- tiž zásadně ovlivňují nadnárodní korporace, v poslední době navíc dochází k  určité „kriminalizaci“ rozhodování v  České exportní bance (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), tedy institucích, které mají export do dalších a  často problematic- kých teritorií podporovat. „Dnes ručí každý člen rady obou těchto institucí celým svým majetkem. Pak přijde nějaký po- licejní kapitán a  řekne, že jste špatně rozhodl. Nemůžeme se tedy těmto lidem divit, že váhají a nechávají si vše velmi podrobně prověřovat. Pokud se toto nezmě- ní, těžko po nich můžeme žádat, aby byli v  rozhodování pružní,“ upozornil místopředseda dozorčí rady EGAP Jaroslav Ungerman a  dodal, že změna k  lepšímu si vyžádá úpravu zákonů týkajících se regulace těchto společností. „ Spolupráce ministerstev přináší ovoce Stát však i přes různé zádrhele na podpoře exportu pracuje. Vidět je to na intenzivnější spolupráci Ministerstva průmyslu a  obcho- du s Ministerstvem zahraničních věcí. Služby ambasád i  agentury CzechTrade se za poslední dobu zlepšily. „Hlavně pro 14 tisíc ex- portérů z řad malých a středních podniků, kteří se často neorientují v tom, kam se obrátit pro pomoc. Netransparentní systém, kdy ne- bylo jasné, co dělá CzechTrade za peníze a co MZV zadarmo, je už pryč,“ uvedl vrchní ředitel ekono- mické sekce Ministerstva zahra- ničních věcí Ivan Jukl. Úřady sjednotily i  vzdělávání diplomatů obou organizací. Na konci společné akademie navíc čekají na novopečené reprezen- tanty Česka v  zahraničí stáže ve rmách. „Budou si tak budovat návyky spojené s chápáním toho, co to znamená, když si exportér shání práci na trhu,“ vysvětlil Jukl. Hmatatelnými výstupy spo- lupráce resortů ale nebudou jen „ekonomicky“ vzdělanější a citli- vější diplomaté. Výsledky koopera- ce můžeme vidět už teď, například v podobě Klientského centra nebo takzvané Mapy oborových příle- žitostí, kterou zpracovalo MZV společně s  MPO a  CzechTrade. „Jejím prostřednictvím mapujeme jednotlivé země a položky, po kte- rých je velká nebo vytrvale rostou- cí poptávka. A konkrétní přínos? Ten má být takový, že když si vez- mu například zmíněné obráběcí stroje, vypadne mi z  této mapy dvacet teritorií, kde po nich roste poptávka a jsou zároveň schopné export zaplatit,“ uzavřel Jukl. Na hodnocení dopadů sankcí je ještě příliš brzy, shodli se účastníci business snídaně. Exportu by teď ale prospěla větší diverzifikace. Pomoci ji může i lepší komunikace mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí. FOTO:Attila Racek Komunikace ministerstev se zlepšila. Rusové si zvykli, že se v Evropě občas něco pokazí. HLAVNÍ PARTNEŘI PARTNEŘI Země pro váš byznys – přečtěte si, jaké exportní příležitosti nabízí Thajsko na www.moravskehospodarstvi.cz Rychlé jak namydlený blesk, tak popsali někteří z hráčů na milimetr sestříhané greeny připravené pro profíky z PGATour, které si mohli vyzkoušet na golfovém turnaji Moravského hospodářství v areálu Kaskáda v Jinačovicích. Vše se tentokrát odehrálo v moravském stylu. Kromě tůrování motoru předváděného Jaguára si tak mohli účastníci turnaje poslechnout i cimbálku a pochutnat si na hruškovici, skvělých moravských vínech, frgálech a klobáskách. Atmosféra byla zkrátka pohodová, jak se holt na Moravu patří. Golfový turnaj Moravského hospodářství tentokrát v moravském stylu!

LI STOPAD | PROSINEC 20 1 4 11 I T a ú ř a d y INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ JSOU ZDROJEM ČETNÝCH DOHADŮ. Ladislav Koubek Způsobily je předražené zakáz- ky, ale i kolabující systémy sociál- ních dávek či výdeje registračních značek na auta. Informační systé- my se navíc obtížně kontrolují, na druhou stranu právě na nich jsou úřady závislé. Trendem, který se stále více prosazuje v soukromém sektoru, je využití IT na dálku jako služ- by. „Hodně se začíná prosazovat cloud computing. Organizace v roce 2011,“ řekl Libor Vostřejš z oddělení informatiky na žďárské radnici. „Město má nasazen inter- ní cloud pro sdílení dokumentů a plánuje využívat cloudové služ- by O ce365 v  horizontu něko- lika měsíců,“ uvedl jeho kolega z  královéhradeckého magistrátu Jan Nagy. „ Rezervy státní správa určitě má Dokáže tedy státní správa a sa- mospráva využívat skutečně mo- derní a efektivní nástroje při správě svého IT? Rezervy zde určitě jsou. „Nesourodost aplikací a  z  toho problematické integrace, nesdíle- tak mohou ušetřit na nákladech na zabezpečení a zálohování dat, zaměstnanci se mohou připojit odkudkoliv,“ uvedl so warový specialista Jan Vobecký z  rmy CS-So . Jednoduše řečeno: data nezpracovává počítač, na kterém pracujete, ale vzdálený server. Cloud je poskytování dato- vých úložišť, programů a výpo- četního výkonu klientům přes internet. Vyzkoušet si jej může každý. „Například Google po- skytuje tabulkový kalkulátor, ke kterému se klient připojí z pro- hlížeče a  může si tam editovat svou tabulku podobně jako v  MS  Excelu,“ vysvětlil Vobec- ký. Dalším trendem je hosting, tedy poskytování hardware pro nějakou aplikaci. Například web- hosting je posytování serverů pro webové stránky. ní know-how a technologií včetně so ware,“ uvedl časté nedostatky Nagy. Problémem bývá i špatný vý- běr dodavatele agendového infor- mačního systému. „I když si nej- sem jist, zda lze vybrat dobře. Zde vidím velkou příležitost pro stát a centralizaci agend. Příkladem, že tento model může být funkční, je Registr živnostenského podniká- ní,“ dodal Vostřejš a  rovnou při- hodil dva tipy na zvýšení efektivity. „Jsou jimi serverová virtualizace a  využívání elektronických aukcí při nákupu IT,“ vypočetl. Ve veřejné správě se dosud mi- nimálně prosazují otevřená řešení (open source), která jsou k dispo- zici zdarma. Přitom v  zahraničí existují velmi dobré příklady. Na- příklad město Mnichov přecho- dem na open source ušetřilo deset milionů euro. „Město Žďár nad Sázavou služby cloud a housing nevyužívá vůbec, za hosting lze snad pova- žovat hostování www serverů, re- spektive služeb pro objednávání klientů na úřad a SMS parking ne- bo tisk daňových dokladů. Město využívá služeb svého technolo- gického centra vybudovaného Zvýšit zájem o  open source chce Ministerstvo vnitra, které spustilo projekt Otevřená aplikace pro spisovou službu. Cílem pro- jektu je poskytnout veřejné správě a dalším subjektům v ČR kvalitní otevřený nástroj pro usnadnění zajištění zákonných povinností. Jedná se také o  první podobný projekt v  České republice. Apli- kace je volně k dispozici a šíří se nejen do veřejné správy na zákla- dě podmínek open-source licence Evropské komise. Aplikace je určena především veřejné a státní správě - městům, obcím, archivům a dalším institu- cím. Nicméně jde o open source aplikaci a používat ji mohou i jiné subjekty v Česku i v zahraničí. Za používání aplikace se neplatí žádné poplatky. Navíc lze program libo- volně upravovat dle vlastních po- třeb, dále jej rozšiřovat nebo napo- jovat na stávající IT infrastrukturu. Po otevřeném řešení zdar- ma  sahá stále více radnic. Nové Město na Moravě například vy- užívá otevřený redakční systém pro své webové stránky, podobně to má radnice Frýdku-Místku, br- něnská městská část Bystrc a řada dalších. INZERCE Do cloudu a open source úřady zatím jen nesměle nakukují

12 L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4 u m ě l c i n a M o r a v ě Noc je hájemství myšlenek a prostor pro říši fantazie ZDENA HÖHMOVÁ: Malířka, která umí překvapit a zároveň zůstat sama sebou ■ Přes třicet let je Zdena Höhmová nepřehlédnutelnou osobností na české výtvarné scéně. Přívlastky jako nuda nebo repetice však v souvislosti s jejím dílem nikomu na mysl nepřijdou. „Ještě se mi nestalo, abych nebyl překvapen bezprostředností a senzitivní suverenitou malířského přednesu Zdeny Höhmové,“ potvrdil sklářský výtvarník, malíř a designér Jiří Šuhájek. ■ Svoboda a uvolněnost s jakou Zdena Höhmová tvoří, je jedinečná. Na rozdíl od mnoha jiných autorů se nevěnuje jedinému tématu, nenechává se svazovat všespojujícím nosným prvkem nebo symbolikou. „Přitom její dílo vždy neomylně poznáte a nezbude vám nic jiného, než smeknout a obdivovat, že je schopna neustále objevovat, experimentovat mezi tím vším, co již bylo vytvořeno, a přitom nevykrádat jiné autory či samu sebe, zůstat Zdenou Höhmovou a donekonečna věci posouvat a nenudit setkáním s nějakou každodenní rutinou,“ uvedl Roman Kalina z brněnské Galerie Dílo. ■ Herce a dabéra Jana Kanyzu na díle Zdeny Höhmové oslovuje zdánlivá lehkost, s jakou v něm dokáže skloubit na první pohled neslučitelné věci. „Její malba je robustní a přitom křehká. Má vnitřní světlo i v potemnělých tónech. Má tajemství, a přesto dokáže zřetelně oslovit. Je spontánní a není spekulativní,“ vysvětlil Kanyza s tím, že spontánnost není v tomto případě vhodné zaměňovat za rychlost nebo snadnost. „Zdena Höhmová je totiž vyznavačem skutečné a poctivé malby bez počítačových kouzel a pseudointelektuálních spekulací,“ uzavřel herec. Když člověk navštíví ateliér ZDENY HÖHMOVÉ, skutečně pochopí, co se skrývá za pojmem imaginativní umění. Představivost z jejích obrazů přímo dýchá. Už při svém vstupu do uměleckého světa Zdena Höhmová na vlastní kůži poznala, že představivost a tvorba je sice jedním z mála prostorů, kde se člověk může pohybovat skutečně svobodně, ale musí za to bojovat. „Na Akademii výtvarných umění jsem studovala u ohromného koloristy, profesora Františka Jiroudka. Problém byl, že si z nás chtěl udělat malé kopie. Tehdy byl ale člověk plný elánu a nechtěl se dát. Když mi obraz celý přemaloval, řekla jsem mu třeba – tak teď mi to, pane profesore, ještě podepište. Od té doby mě nekorigoval. Až na konci studií mi pogratuloval k diplomové práci a popřál štěstí do života, že mám spartánskou povahu,“ vzpomíná Zdena Höhmová. Tu osvědčila i později. Osobitou cestu si díky své nezdolnosti našla i v režimu, který od malířů stipendistů vyžadoval spíše nepoetická pracovní témata. „Šlo to, když člověk chtěl a měl odvahu. Já jsem se vždy nějakou ra novanou kličkou dostala k tématu, které jsem skutečně chtěla řešit,“ přibližuje dobu malířka. Jednou z jejích prvních inspirací tak byla například Pískovna a štěrkovna v brněnských Starých Černovicích. „Ale pro mě to byl úžasný lom, kterému jsem familiérně říkala Smraďák,“ vysvětluje Höhmová a dodává, že se jednalo v podstatě o skládku, kam se zaváželo všechno možné. „Bylo to syrové, surrealisticky nádherné místo. Odpad naházený bez ladu a skladu hrál všemi barvami a tvary. A jakmile zapršelo, vznikala tam jezera, nad kterými lítali racci. Když jsem zavřela oči, měla jsem pocit, že jsem u moře. Akorát jsem už po hodině nemohla dýchat. Až později jsem zjistila, že výpary ze skládky byly jedovaté,“ vypráví malířka. Odvaha  kradikálnízměně Že je Zdeně Höhmové dobrodružství svobodné tvorby bytostně vlastní, dokazuje i skutečnost, že nesnesla, když ji začal omezovat vlastní vyzkoušený a osvědčený styl. „Dříve jsem dělala monochromnější obrazy a kresby. Ale najednou mě příslovečná noblesa monochromu vyčerpala, znudila a unavila. Začala mě lákat barva. Naházela jsem si sama klacky pod nohy, začala jsem vlastně zase od píky a risk se kupodivu po různých tápavých začátcích osvědčil. Otevřela jsem si novou cestu, která přináší pocit absolutní, mnohem uvolněnější malby, která je skutečně o svobodě ducha, mysli a tématu. U předchozí, exaktnější polohy malby jsem si občas říkala, že u práce málem nedýchám, jak se soustředím,“ říká paní Zdena. Spolu se stylem radikálně změnila i prostředí, ve kterém pracuje. Na delší dobu odjela do Prahy a dnes střídavě tvoří v Praze i v Brně. „Před Prahou by mě nikdy nenapadlo, že mě budou inspirovat nějaké barevné extravagance nebo gra ti a street art,“ dodává Höhmová. V Praze ale našla úplně nový druh životní energie a inspirace, kterou zpracovala i v cyklu Nová chemie. „V Brně je můj život plný povinností kolem domu a zahrady, což mě zmáhá, ale když otevřu okno ateliéru na Žižkově, poslouchám koncert. Nemusím se převlíkat a s rukama od barev až po lokty si vyšlápnu na nedaleký kopeček na Parukářce, kde hrají třeba tři etnické skupiny. Kluci tam zkouší chodit po laně, pobíhá tam stovka psů, prostě to tam žije. Za tmy jsem objevila tanečníky s olejovými lampami a plivače ohně. Ten rituál mi dal víc, než kdybych šla vyšňořená do divadla. Ohromně mě nabil energií a šla jsem zase malovat,“ nastiňuje Höhmová s tím, že v Praze má také větší pocit osobní svobody a nic ji tam k ničemu nenutí. Tvorba je pro ni totiž i mentální ochranou před „musem“ všedního dne. „Jeden český básník řekl, že když chce psát, nesmí jít ani se složenkou na poštu,“ cituje malířka. Noc je barevná,  denječernobílý Možná i proto pracuje Zdena Höhmová hlavně v noci. Jednou si zapsala, že noc je čas, kdy přicházejí myšlenky a také španělské přísloví, že noc je barevná, den je černobílý. „Pro mě je noc časem napojení se na myšlenku, na klid a fantazii,“ vysvětluje paní Zdena, zároveň ale podotýká, že své obrazy kvůli světlu dokončuje přes den. „Den pro mě také znamená spíše přípravu na tvorbu a vyřízení nezbytných věcí. V noci povinnosti úplně odplují a jsem najednou zase svobodná a volná,“ popisuje malířka. Svázat se Zdena Höhmová nenechává ani jednou technikou, nebojí se do obrazu „sáhnout“ prsty a ve své tvorbě úspěšně kombinuje malbu s kresbou. „Vždy jsem používala přírodní nebo syntetický uhel, gra t nebo tužku. Malba je kresbou více stvrzená a má vert. Když mají věci svůj stín, víc existují,“ pronáší Höhmová. Ke kresebnosti ji možná přivedly i dva vzory z dětství – inspirace tvorbou Františka Tichého a Jana Zrzavého. I když je Zdena Höhmová sova a záležitosti všedního dne jsou jí podle jejích vlastních slov spíše cizí, je velmi aktivní i mimo ateliér. Od roku 1981 uspořádala v Česku i v zahraničí přes 80 autorských výstav a zúčastnila se kolem 160 společných výstav, uměleckých projektů, bienále a sympozií, veletrhů současného umění nebo aukčních salonů. Své obrazy poskytuje i do charitativních aukcí, například pro Nadaci Veronica, Nadaci Charty 77 nebo Konto Bariéry. Za svoji tvorbu obdržela řadu ocenění u nás i v zahraničí. Je členkou uměleckých spolků – Sdružení Q a Sdružení pražských malířů. „Organizujeme přátelská setkání a posezení, spoustu výstav, obojí je pro nás přínosné z profesionálního i lidského hlediska, už jen proto, že sama tvorba je dost samotářská záležitost,“ říká Höhmová. JAN PACAS 2 3 1 5 6 1 · Vzkazy olej a kombinovaná technika, plátno 2 · Velikonoce olej a kombinovaná technika, plátno 3 · Očistec olej a kombinovaná technika, plátno 4 · Žlutá hlava olej a kombinovaná technika, plátno 5 · Nosáč olej a kombinovaná technika, plátno 6 · Konec černých myšlenek olej a kombinovaná technika, plátno 4

LI STOPAD | PROSINEC 20 1 4 13 s p e c i á l – c h y t r é i n v e s t i c e Nechat si poradit při investici do umění není ostuda, ale zdravý rozum ČLOVĚK NEMUSÍ BÝT ZROVNA MILIONÁŘ, KTERÝ SI V TREZORU ŠTOSUJE PLÁTNA OD PICASSA, ABY SE MU INVESTICE DO UMĚNÍ VYPLATILA. KROMĚ ZHODNOCENÍ POČÁTEČNÍHO VKLADU TOTIŽ PŘINÁŠÍ JEŠTĚ JEDEN NEOPOMENUTELNÝ BENEFIT – RADOST. Kristián Chalupa Nákup obrazu nebo plastiky je určitě rozumný způsob, jak investovat své úspory. Vložit pe- níze do umění je dlouhodobou alternativní investicí. Potvrzuje to také Eva Hornová z Brna, která se zabývá organizováním výstav, ale i prodejem obrazů svého manžela Zdeňka Adamce, akademického malíře, který studoval u  Cyrila Boudy a Karla Lidického. Podobně tuto záležitost vidí Hana Rybářová z největší české aukční síně 1. Art Consulting Brno-Praha nebo také majitelé známé břeclavské Galerie 99 manželé Jitka a Antonín Vojt- kovi. Za nejkratší investiční horizont u  investice do umění odborníci obecně považují pět let. Do umě- ní se dají investovat menší částky v řádech několika tisíc či desítek tisíc korun. Umění je tedy vhodné i pro drobné investory. Mnozí ale investují miliony. „My, kteří žijeme uměním a  denně se o  umění zajímáme, víme, že investice do umění je zá- ležitost běhu na delší časový úsek. Nejlukrativnějším artiklem jsou nemovitosti a pozemky, ale umě- ní následuje hned za nimi. Získat kvalitní umělecké dílo má ještě je- den důležitý aspekt, a to je radost. Radost, že vlastníte něco, co nemá nikdo na světě,“ řekl výtvarník Antonín Vojtek, který společně s  manželkou vlastní v  Břeclavi Galerii 99. Připomíná, že v dlou- hodobém horizontu může umě- lecké dílo vydělat mnohonásobně více, než je vložený kapitál. Kdo podobnou investici zvažuje, měl by se ale určitě obrátit na znalce, to jest na historiky umění nebo na ty, kteří se uměním denně za- obírají. Vztah k  obchodu s  umělec- kými díly má podle Vojtka dvě roviny. První rovina je rovina jistoty – to znamená kupovat již dříve známá a uznávaná, prověře- ná jména. Druhá rovina je riskant- nější a nakupují se v ní i neznámí autoři. Zmíněná poučka o poradě s odborníkem tu ale platí na sto deset procent. Investice do umění ale nemusí být ani nákladná, ani ošemetná zá- ležitost, právě naopak. „Může se jednat o velmi výhodnou investici, která velmi často přeroste v lásku k umění. Mezi sběrateli umění je mnoho těch, kteří začali obrazy a plastiky nakupovat jako dobrou investici a  dnes jsou náruživými milovníky umění,“ tvrdí zase Ha- na Rybářová ze společnosti 1. Art Consulting Brno-Praha. Dodává přitom, že umění patří v součas- nosti mezi nejlépe zhodnocované komodity, což dokazují pravidelné výsledky světových, ale i domácích aukčních síní. Zkušení investoři to již nějaký čas vědí a svým pří- kladem strhávají také mnohé další movité zájemce o tento artikl. Důležité je nenechat se napá- lit. Nejlepší cesta ke zhodnocení investice proto vede přes solidní aukční domy, nikoliv přes nákupy obrazů na inzeráty nebo pochybné internetové servery. Tam je riziko koupě falešných, odcizených ne- bo cenově nadhodnocených děl velmi vysoké. Aukční domy nabí- zejí umělecké předměty ověřené znalci, spolupracují s databázemi policie a  za pravost nabízených děl ručí. Začínajícím investorům dovedou poradit nebo doporučit znalce, který jim pomůže se zalo- žením nového portfolia. V mno- ha případech se tak sběratelé a investoři dočkají mnohonásob- ného zhodnocení své sbírky již v nedaleké budoucnosti, a pokud jde o  dlouhodobější investici, je zhodnocení téměř jisté. Jihomoravští kriminalisté od roku 2008 až do současné doby řešili pouze jeden případ padělá- ní a napodobení díla výtvarného umění. Neznámý pachatel tehdy padělal pět obrazů od zesnulého malíře Bohumíra Mátala, které si v  roce 2012 zakoupil jeden- atřicetiletý muž jako originální obrazy. „ Policisté na jižní Moravě také řešili padělky obrazů „Protože však nový majitel později pojal podezření, že by se mohlo jednat o  padělky, nechal si vypracovat znalecký posudek. Znalkyně došla k závěru, že obra- zy jsou skutečně padělané, a došlo tak k zásahu do autorských práv,“ uvedla Petra Vedrová z oddělení tisku a  prevence Krajského ře- ditelství jihomoravské policejní správy. V této souvislosti dodala, že policie případ později odložila, protože kriminalisté konkrétního pachatele ani přes dlouhé pátrání nedopadli. Mnohem závažnější případ, který si vysloužil přezdívku Troj- ský kůň, vyšetřovali policisté již od roku 2004 a po pěti letech jej završilo soudní řízení s  tříletým nepodmíněným trestem. Zapojilo se do něj přes 50 vyšetřovatelů. Při zátahu v  domě Jana Trojana staršího, sběratele obrazů v  Mo- ravských Budějovicích, se našlo na šedesát padělaných pláten. Jen fal- zi kátů sběratelsky ceněného Jana Zrzavého bylo dvaadvacet. Další padělky nesly signatury Špála, Valtera, Sedláček, Lhoták a další. Jediným žijícím padělaným auto- rem byl Kristian Kodet. V tomto případě znalci zkoumali celkem 160 padělků a  často bylo velmi obtížné padělek od originálu roze- znat. Problémy s tím měl dokonce i  malíř Kristián Kodet. „Padělky jsou dokonalé, má nesmírný ta- lent,“ prohlásil tehdy Kodet, je- hož padělek odhalila až chemická analýza barev. Obrazy zůstanou ve sbírkách kriminalistického ústavu pro studijní a výukové účely, in- formoval v únoru letošního roku denní tisk Robert Hurt z  Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. I již zmíněný malíř Zdeněk Adamec, který má ateliér v  Ha- mrech u Plumlova, byl před dvě- ma lety svým známým požádán, aby posoudil obraz od slavného ruského malíře 19. století Ivana Ivanoviče Šiškina. Adamec zjistil již na první pohled, že se jedná o mimořádně nekvalitní napodo- beninu krajinomalby, u  které již cena pouhých 5 tisíc korun musela být každému podezřelá. Investice do takového “rádobyumění” by byla podle Adamcových slov mi- mořádně špatná. do umění není ostuda, ale zdravý rozum S P E CI Á L • chytr éinvesti ce • FOTO: Eugénia Bánovská Leasingový trh postupně roste, podnikatelé zase věří ve svou budoucnost VELKÁ RŮSTOVÁ ČÍSLA, KTERÁ V TOMTO ROCE HLÁSÍ LEASINGOVÝ TRH, UKAZUJÍ NA OŽIVENÍ NEJEN V POPTÁVCE PO NOVÝCH OSOBNÍCH AUTOMOBILECH, ALE I VÝROBNÍCH TECHNOLOGIÍCH. Jan Pacas Co to vypovídá o české ekono- mice a jedná se o signál končící krize? Na to jsme se zeptali gene- rálního ředitele UniCredit Leasing pro Českou republiku a Slovensko Jiřího Matuly. Jak se vyvíjí český leasingový trh a co nám to může prozradit o kondici tuzemské ekonomiky? Za první pololetí letošního roku jsme u  leasingu zažili me- ziroční nárůst o  11,5 procenta, zatímco v roce 2013 to bylo pou- ze 4,4 procenta. V tom loňském výsledku navíc hrály významnou roli osobní automobily. Ani letoš- ní čísla bych zatím nepřeceňoval, uvidíme, co ukáže konec roku. Jedná se ale o tak velký nárůst, že i kdyby jej do určité míry ovlivni- la nějaká jednorázová transakce, stále bychom viděli jasné oživení poptávky. Důležité také je, že růs- tové indikátory hlásí i  segmen- ty, které signalizují ekonomické oživení. Který z těchto nástrojů na tr- hu dominuje? Když se podíváme na pro- duktovou strukturu, tak nanční leasing v té podobě, v jaké je de- nován v  Česku, nebude už do budoucna hrát takovou roli jako v  minulosti. Domnívám se, že dominovat bude úvěr a  poroste poptávka po operativním leasin- gu, který má pro příjemce mnoho výhod. Můžete je přiblížit? Obecně funguje operativní leasing tak, že do něj vstupuje- te za pořizovací cenu a vystupu- jete za cenu zůstatkovou, která je poměrně vysoká. Je zde tedy menší počáteční vklad ve formě akontace a splátky jsou také nižší. Z pohledu příjemce je to nančně méně náročný produkt než klasic- ké úvěry či nanční leasing. Sa- mozřejmě ho nelze aplikovat na všechny komodity. Vhodné jsou pro tento typ nancování zejména osobní automobily. Mohou to ale být i obráběcí stroje, nákladní auta nebo stavební technika. Že se z  operativního leasin- gu vystupuje za zůstatkovou ce- nu, zjednodušeně znamená, že člověk po uplynutí leasingu tu danou věc nevlastní. Jak se k to- mu staví poměrně konzervativní Češi? Pokud se jedná o  nanční ředi- tele větších podniků, ti upřednost- ňují čísla a emoce tam velkou roli nehrají. Pokud se bavíme o  jed- notlivých spotřebitelích, živnost- nících a drobných podnikatelích, tam pořád převažuje naše nátura nezadlužovat se a vlastnit danou věc. Operativní leasing je navíc z pohledu své složitosti připomí- nající nájemní smlouvu mnohem komplexnější než klasický úvěr. V poslední době se ale situa- ce mění. Napomáhá tomu napří- se tam v  rámci své produktové nabídky nejvíce zaměřili? Na strojírenském veletrhu jsme chtěli oslovit tradiční výrob- ce, ale i nováčky, kteří teprve své podnikání v této oblasti rozvíjejí. Využíváme synergií, že jsme sto- procentní dcerou UniCredit Bank a  společně s  bankou dokážeme nabídnout nanční řešení i  pro pořízení produktů, které jste si mohli na veletrhu prohlédnout. Máme na to celou řadu nástrojů od úvěru přes nanční leasing až po operativní leasing. Určitě tedy je z čeho si vybrat. Které to jsou? Obnovují se například vozové parky. Ty ale nepředstavují pří- mou investici do výroby. Dobrý signál je, že roste například těžká dopravní technika, zřejmě proto, že dopravci před sebou vidí sluš- né objednávky. I v oblasti výrob- ních prostředků vidíme oživení poptávky pohybující se řádově okolo 10 procent. A to je velmi dobrá zpráva. Jde tedy růst leasingového trhu ruku v ruce s koncem eko- nomické krize? Já bych to charakterizoval ja- ko obnovení důvěry podnikatelů v jejich budoucnost. Někdo by sice mohl říct, že období bez investic nemůže trvat věčně, protože každý musí alespoň obnovovat výrobní technologii, ale samozřejmě to ta- ké dokazuje, že podnikatelé mají dostatečně velké objednávky, aby si do těchto investic trou i. UniCredit Leasing vystavo- val i  na Mezinárodním strojí- renském veletrhu v  Brně, který je přesně o vámi zmíněných vý- robních prostředcích. Na co jste klad tlak importérů na prosazení operativního leasingu v  oblasti používání osobních automobilů. I my bychom se v segmentu jed- notlivých spotřebitelů a  menších podnikatelů rádi více prosadili. Operativní leasing pro ně totiž může být velmi výhodný. Často skloňujete slovo leasing v  souvislosti s  osobními auto- mobily. Poslední dobou vzrůstá zájem o nabídku vozů CNG. Sle- dujete tento trend i u vás? Všichni víme, že je zde poměr- ně velký tlak na snižování závis- losti na ropě a  dalších fosilních palivech, takže do budoucna se al- ternativní pohony určitě prosadí. Zatím se sice pořád bavíme o po- měrně malých prodejích, ale my například v oblasti CNG a dalších alternativních pohonů motivuje- me nakupující tím, že dostanou deset tisíc korun slevu na pořizo- vací ceně. A nemusíme se bavit jen o osobních automobilech, jsou to i složitější zařízení jako nákladní vozy nebo autobusy. Velký po- krok vidíme například u velkých otil, kde může mít přechod na CNG značný ekonomický efekt. Navíc s tím, jak se bude rozvíjet síť čerpacích stanic, poroste i zájem o tento pohon. Co plánujete do budoucna? Budete například rozšiřovat portfolio značkového nanco- vání? Co se týče osobních automo- bilů, domnívám se, že trh je již přerozdělen a  že dokážeme na- šim klientům poskytnout atrak- tivní nabídku, a  to i  v  oblasti alternativních pohonů. Plánu- jeme ale rozšířit naši koopera- ci v  oblasti neautomobilových značek. Jsme velmi aktivní v ze- mědělství a stejně tak i v oblasti obráběcích a tvářecích strojů ne- bo ve stavební technice. Na leasingovém trhu začínají růst i segmenty, které signalizují ekonomické oživení, tvrdí generální ředitel UniCredit Leasing pro Českou republiku a Slovensko Jiří Matula.

14 L I S T O PA D | P R O S I N E C 2 0 1 4 s p e c i á l – c h y t r é i n v e s t i c e Stát Čechy od investic spíše odrazuje, myslí si portfolio manager investiční společnosti ŠPATNÁ ZKUŠENOST Z OBDOBÍ KUPÓNOVÉ PRIVATIZACE, ALE I KOTRMELCE S REFORMOU DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU A NEJISTÝM OSUDEM JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ. Jan Pacas To jsou podle portfolio ma- nagera Partners investiční spo- lečnosti Martina Mašáta jedny z příčin české rezervovanosti vůči investicím. Češi přitom podle něj jen potřebují vše pořádně vysvět- lit. Odkládání peněz na horší časy nebo na bydlení není pro mnoho Čechů žádnou nezná- mou. Podle průzkumů patříme mezi nejspořivější národy v Ev- ropě. Udělat ten další krok od spoření k investicím se nám ale často nedaří. Čím si to vysvět- lujete? Ten problém je dlouhodoběj- ší. Češi žili čtyřicet let v systému, kde maximum bylo spoření „Kdo šetří, má za tři“ České spořitelny. Nejsou prostě na takové věci zvyk- lí. Navíc přežívá zkušenost z kupó- nové privatizace, kterou většina lidí vnímala jako krádež. Tehdy tu chyběl legislativní rámec a lidé jsou z toho vystrašení doteď. Chce to prostě výchovu. Legislativní rámec je hlavně otázkou aktivity státu. Jak hod- notíte jeho dosavadní roli? Zatím spíše negativně. Stát se vlastně nikdy nesnažil kultivovat trh fondů, nikdy nepomohl fon- dovému byznysu odříznout se od kupónové privatizace. Příležitost jak dostat Čechy k investování přitom dostal, a to poměrně nedávno – v souvislosti fondy oproti tomu nabízejí více investičních strategií – od konzer- vativních po dynamičtější. Dynamičtější strategie je ale přeci pro tak dlouhodobou zále- žitost mnohem vhodnější. Samozřejmě, při dlouhodo- bém horizontu člověk opravdu nepotřebuje každý rok garan- tovat nulu a  navíc tato garance správcům transformovaných fondů strašně svazuje ruce. Oni v podstatě investují s ročním ho- rizontem, při kterém nesmí nic ztratit. Nepoužívají tedy instru- se zabezpečením na stáří. Dlou- hodobý horizont nabízí v tomto ohledu spoustu možností. Jak se s tím stát popasoval? Myslím si, že zabezpečení na stáří je dobrá cesta, jak přivést lidi k investicím. A přitom je důcho- dové spoření zářným příkladem toho, že si stát počíná špatně. Po- kud si pamatujete na kampaň ke druhému pilíři, ta zněla – odložte si dvě procenta ze svého platu a my vám k tomu něco přidáme. To ale není investování. Investování je, jak tyto prostředky dlouhodobě zhodnotíte. Důraz se kladl na to, že když si odložíte pětistovku, stát vám něco přes sedm set korun přidá. Ale když tam budete mít po třiceti letech dvě stě tisíc, těch sedm set je vlastně docela málo. Ta motivace tak do budoucna kle- sá. Takhle stát nikoho investovat nenaučí. Oni jen řekli – odložte si a my vám k tomu trošku přidáme. A pak vám to stejně zrušíme! Tím všechny akorát vystraší. A to přitom Češi moc strašit nepotřebují, už teď mají k jaké- mukoliv riziku hodně rezervo- vaný postoj. Stačí se podívat na třetí pilíř důchodového systému. Ten se před dvěma lety rozdělil na dvě části. Jedna jsou transfor- mované fondy, nástupce dřívější- ho penzijního připojištění, kde musí nanční skupiny garanto- vat každý rok kladný výsledek. Druhá část, takzvané účastnické fondy, umožňují dynamičtější investiční strategie. A výsledek po dvou letech od zavedení? V transformovaných fondech je přes pět milionů lidí, zatímco o  účastnické příliš zájem není. Jak to? Transformované fondy musí pořád držet onu podmínku ale- spoň kladné roční výkonnosti. Navíc se k tomuto produktu vá- žou nějaké vedlejší výhody, jako je například možnost vybrat si peníze dříve a tak podobně. Nic- méně, garance roční nuly zname- ná velmi konzervativní strategii, která je naprosto nevhodná pro dlouhodobé spoření. Účastnické menty, které dlouhodobě vyná- šejí více, ale občas se meziročně mohou dostat i do záporu. Kdyby ten fond totiž vykázal některý rok ztrátu, musel by to majitel doplatit ze svého, což je obrovské riziko. V současné době tak může být celé portfolio například v českých pětiletých dluhopisech, které po- kryjí sotva administrativu. Nic rizikovějšího si dovolit nemohou. V nejbližších pěti, šesti letech tak můžeme od transformovaných fondů očekávat téměř nulové vý- nosy. Při investování s  horizon- tem na dvacet nebo i  třicet let přitom nedává smysl být takhle konzervativní. Proč se tedy Češi nehrnou z  transformovaných fondů do těch účastnických? Ona je ta garantovaná nula pro Čechy paradoxně přitažlivá, zejména u něčeho ve své podstatě tak tradičního, jako je zajištění na stáří. Pokud vám ale někdo říká – já ti garantuju nulu, nikdy o nic nepřijdeš – tak to si rovnou může- te šetřit doma pod slamník. Ta vo- latilita, tedy možnost byť krátko- dobé ztráty, je pro Čechy ohromný strašák. Navíc to stát pokazil ještě tím, že u účastnických fondů zru- šil ty doplňující výhody, které znají lidé z fondů transformovaných. Ty Čechy přesvědčí spíše než nějaká dlouhodobá výnosnost. Je tedy náš vztah k  riziku a  strach z  jakéhokoliv poklesu tou největší překážkou opravdo- vému investování? To je myslím Achillova pata - nančního vzdělání Čechů. Když se fond dostane do ztráty, hned nám připadá, že nás někdo okradl nebo ty peníze z fondu vybral. Neuvě- domujeme si, že je to jen nějaké ohodnocení likvidních aktiv. Ono je to stejné i u rádoby „konzerva- tivních“ investic, jako jsou nemo- vitosti nebo třeba zlato. Ta cena se u nich také mění, jen tu změnu na rozdíl od fondů a akcií nevidí- me každý den. Musí se to hlavně pořádně vysvětlit. Když řeknete, že akcie přinášejí v průměru osm procent, ale volatilita je patnáct, tak vám tři čtvrtiny lidí řeknou, že tomu nerozumí. Ani ta cena nemovitostí totiž pořád neroste, jen to nevidíte každý den, ale v ko- nečném důsledku ta kolísavost (volatilita) a rizikovost může být větší než u fondů. Zlato je na tom snad ještě hůře než nemovitosti. Stát v tom vysvětlování, zdá se, trochu selhal. Na kom tedy výchova k  nanční gramotnosti leží? Částečně určitě na nančních skupinách, i když to není primár- ně jejich zodpovědnost. Investiční nebo nanční poradce by si měl s klientem sednout a všechno mu vysvětlit, zjistit jeho majetkovou strukturu, finanční možnosti a připravit mu program na míru. Ale mělo by to začít už výchovou na školách. Ekonomii a  nance nesmí osnovy přehlížet. Každý by měl umět spočítat úrok, vědět jak funguje penze a jak se spoří, znát rozdíl mezi dluhopisem a ak- ciovým fondem, vědět jak může cokoliv vydělat, že můžou inves- tice i klesat a jaké to má dopady na majetek. Začíná se výuka nanční gra- motnosti na školách prosazovat a mohou do ní zástupci nanč- ních skupin vstoupit? Nebo je to tabu? Myslím, že to tabu není. U nás se začátkem roku rozjel projekt nančního plánování a  nanční gramotnosti na vysokých školách. Jedná se o roční kurz, za který do- stanou studenti kredity. Zatím je to ale bohužel opravdu jen otázka univerzit. Ptal jsem se na to tabu i kvůli vztahu některých lidí k  nanč- ním poradcům obecně. Zaznívají na ně i negativní názory. Tady je to opět o  vzájemné důvěře. Spousta lidí zjistila, že jim nanční poradce pomohl na- příklad s hypotékou nebo něčím podobným. Když s  ním nechtějí dělat investice, ať je nedělají. Ale časem třeba poznají, že je ten člo- věk důvěryhodný. Samozřejmě jsou mezi poradci i černé ovce, to nemohu popřít. Ve většině společ- ností však fungují silné kontrolní mechanismy a  myslím, že jsou dost efektivní. To špatné jméno se k oboru váže spíše historicky, ale za poslední roky se zákony posu- nuly tak, že si i  sebemenší rada vyžádá od konzultanta dlouhé hodiny příprav, protože jinak by si na něj došlápla Česká národní banka. A myslím, že ruku v ruce s  tím se zlepšuje i  vztah Čechů k  nančním poradcům, a že už si Češi nebojí nechat poradit. ■ Prvním pilířem českého penzijního systému je státem vyplácený starobní důchod ■ Druhý pilíř českého penzijního systému na začátku roku 2016 zanikne. Lidé si v něm odvádí tři procenta z průběžného systému (neposílají je tedy současným důchodcům) a k nim posílají další dvě procenta ze své mzdy ■ Třetí pilíř tvoří doplňkové penzijní spoření, které se skládá z transformovaných nebo účastnických fondů. Transformované fondy využívají jen lidé, kteří si sjednali smlouvu o penzijním připojištění před 1. prosincem 2012. Účastníci mají nárok na státní příspěvek  spoření Z důchodu člověku nezbude ani na slanou vodu. Jak se zajistit na stáří? Populace stárne a  důchody budou do budoucna klesat. Jak se ideálně zajistit na stáří? Jaké nanční produkty a investice jsou k tomu vhodné? Za poslední čtvrtstoletí se průměrný věk, kterého se doží- vají Češi, zvýšil o sedm let. Je to historicky rekordní nárůst v  tak krátkém období. Za stejnou dobu ale výrazně klesl počet narozených dětí. Obrovský problém nastane za dvacet let, až do důchodu bu- dou odcházet dnešní čtyřicátníci, tedy Husákovy děti. Situace bude zhruba taková, že během jednoho roku do důchodu odejde ročně skoro dvě stě tisíc lidí a nahradí je sto tisíc, kteří budou nastupovat do práce. Pokud mezi dnešní čtyřicátní- ky a  mladší patříte, čeká vás je- den ze dvou scénářů. Jedním je, že budete pracovat do sedmde- sátky. Vládní důchodová komise totiž spočítala, že pokud nemá čas tího pilíře mezi velmi oblíbený be- ne t. Aktuálně se řadí mezi devět nejčastěji poskytovaných bene tů a nabízí ho 68 procent společnos- tí,“ upřesnila Velová. V současnosti vůbec není jas- né, jak budou důchody dnešních mladých lidí vypadat. Na řešení pracuje nová vládní důchodo- vá komise. „Komise měla hlavní politický úkol a tím bylo zrušení druhé pilíře. Myslím, že v tomto ohledu má splněno. Její další am- bice, to znamená připravit novou reformu důchodového systému, je obrovská. Sám jsem zvědav, k ja- kým závěrům a  především sku- tečným výsledkům se dopracuje,“ zhodnotil působení komise její bývalý předseda Vladimír Bezděk. Alternativou může být spoření do podílových fondů nebo jiných zajištěných investičních produktů. „Velmi vhodným je fond životního cyklu, který slouží pro investice na minimálně 20 let, a je tak ur- čený především pro zajištění na stáří. Tento fond má přitom opro- ti druhému či třetímu pilíři řadu výhod - klient si může jednoduše ovlivňovat výši svého spoření dle aktuálních možností a preferencí, Vůči všem státem podporovaným produktům získali odstup. „Nevy- užívám žádné produkty podporo- vané státem a spoléhám se výlučně na soukromé zdroje. Investovat se dá i  výhodněji, než to právě nabízejí státem podporované pro- dukty,“ uvedl marketingový expert Zdislav Beránek. Klesá i zájem o třetí pilíř. Dů- vody jsou dva. „Zaprvé ubývá lidí, kteří ho prodávají, protože regu- lace je zde vysoká. Zadruhé na konci roku 2012, kdy bylo možné vstoupit do třetího pilíře naposle- dy za starých podmínek, do něj vstoupilo přes půl milionu lidí, a potenciál se tak do určité míry předčerpal. Věříme, že vláda před- staví konkrétní úpravy, jak třetí pilíř zatraktivnit,“ uvažuje Sedlá- ček. Důležitou roli hraje i přístup zaměstnavatelů. „Podle našeho dlouhodobého průzkumu týkají- cího se nabídky zaměstnaneckých výhod patří příspěvky v rámci tře- strávený v důchodu přesahovat 20 let, museli by dnešní mladí lidé odejít do penze v 72 letech. Dru- hou možností je další významný pokles výše důchodů. Na státní důchod byste zkrátka spoléhat neměli. „Určitě je vhod- né zajistit si ještě v produktivním věku vlastní bydlení. Obecně lze říct, že pokud by si člověk s prů- měrným platem zvládal měsíčně spořit nebo investovat asi 700 ko- run, je to dobrý základ pro klidné stáří,“ řekl Jan Sedláček z Asociace penzijních společností. Ne každý ale takovou částku spoří. „Mám státem podporované penzijní při- pojištění, ale platím si tam zatím jen 300 korun, tedy minimální částku,“ přiznala mladá učitelka Hana Macholová. Právě penzijní připojištění (takzvaný třetí pilíř) je masovým produktem. „Necelých 5 milionů obyvatel má sjednáno penzijní připojištění nebo doplňkové pen- zijní spoření. V tuto chvíli evidu- jeme zájem hlavně o navýšení pří- spěvků za účelem získání vyššího státního příspěvku a optimalizace daňových odpočtů,“ uvedla sta- tistiku Daniela Velová z penzijní společnosti ING. Ve druhém pilíři odpovídá poptávka blížícímu se konci tohoto produktu. „Eviduje- me pouze jednotky nových klien- tů každý měsíc. Zájem je naopak o  třetí pilíř, do kterého jsme le- tos sjednali již více než 30  tisíc smluv,“ připojil se generální ře- ditel Penzijní společnosti České pojišťovny Vladimír Bezděk.  Druhý pilíř končí Situace ohledně zřízení a brz- kého zrušení druhého pilíře vý- razně ovlivnila postoj mnoha lidí. může z fondu kdykoli beztrestně vystoupit, a přitom umíme nabíd- nout zajímavý výnos. Do fondu lze přispívat i pravidelnými inves- ticemi už od 500 korun měsíčně,“ uzavřel mluvčí Rai eisenbank Tomáš Kofroň. (lk) Zabezpečení na stáří není podle portfolio managera investiční společnosti Partners Martina Mašáta špatný způsob,jak přivést lidi k investicím.Svým přístupem k němu ale stát všechny vystrašil. manager investiční společnosti S P E CI Á L • chytr éinvesti ce •

LI STOPAD | PROSINEC 20 1 4 15 s p e c i á l – c h y t r é i n v e s t i c e BUDOUCÍ ODBORNÍCI VYJÍŽDÍ ZA KVALITNÍM VZDĚLÁNÍM A KONTAKTY DO ZAHRANIČÍ. A NEVÁHAJÍ PLATIT VYSOKÉ ŠKOLNÉ. TATO INVESTICE SE VŠAK VE VÝŠI JEJICH PLATU MŮŽE ODRAZIT JEN ZČÁSTI. TRENDEM MEZI MLADÝMI PODNIKATELI JE NAOPAK ŠKOLA ŽIVOTA. Tereza Hašková Rok studoval finančnictví v Kanadě, tři roky v Londýně, vy- jel na rok na zkušenou do Hong- kongu. Po škole se Filip Ondra vrátil do Česka a pracoval v inves- tiční společnosti. Sám svou inves- tici do vzdělání hodnotí kladně. „V Londýně jsem platil školné sto tisíc za rok. Ačkoliv se mi to zatím nančně nevrátilo, studium mi dalo zkušenosti, které bych jinak nezískal,“ přiznává Ondra. Sám se pohybuje ve nančnictví přes tři roky a nyní se začíná věnovat podnikání. Původně přitom studium eko- nomie na Masarykově univerzitě v Brně mladíka spíše deprimovalo. „Vše bylo nesmírně teoretické. Až v zahraničí jsem blíže poznal, jak funguje trh s komoditami, jak se investuje v obchodě s uměním ne- bo jak se hlídají investiční portfo- lia,“ dodává Ondra. Po roce proto dal Brnu vale a vydal se za velkou louži. „ Škola života versus diplom Podobné „kopačky“ dostalo brněnské Vysoké učení technic- ké od Tomáše Čupra, zakladatele Příznivé ceny, návrat optimismu a rekordně nízké úrokové sazby. To jsou hlavní důvody, proč stále více Čechů uvažuje o investicích do nemovitostí. Movitěj- ší investoři se zaměřují na developerské projekty či skupování pozemků; ti menší kupují nejčastěji byty. „Dobře zvolená nemovitost je tradičním a oblí- beným investičním prostředkem. Jediným, ovšem podstatným problémem je fakt, že nákup nemovitosti je pro naprostou většinu z nás velmi nančně nároč- nou operací. Ale na druhé straně, v současnosti jsou ceny nemovitostí v České republice příznivější, než byly před několika lety,“ říká ekonom Pavel Kohout. Češi na tento vývoj skutečně reagují a začínají do nemovitostí vkládat svoje investiční naděje. „Počet klientů, kteří mají zájem o  koupi další nemovitosti na investici, rok od roku stoupá,“ řekla Marie Mocková z  Hypoteční banky. Například ČSOB kvůli relativně stabilním cenám nemovitostí a nízkým úrokovým sazbám zvýšila objem zůstat- ků hypotečních úvěrů za devět měsíců meziročně o 8 procent. I když objem zůstatků roste, neplatí to pro počet nových hypoték. Ten letos klesl meziročně o  šest procent. Důvodem je fakt, že populačně silné ročníky sedmdesátých a  začátku osmdesátých let již svoje bydlení vyřešily a dospívá početně slabší generace. „ Má to i svoje rizika Koupě bytu na pronájem je závažné rozhodnutí a jako každá jiná investice nese svoje rizika. Nemáte jistotu, že hned seženete nájemníky. Je možné, že s nimi budou problémy a že byt poničí nebo nebudou platit nájem. Nikdo také neví, jak se změní zájem o bydlení za deset či dvacet let. „Pořízení bytu, který slouží jako investice a  je majitelem pronajímána, určitě může zajistit relativně snadný vedlejší pří- jem. Relativně proto, že s pronájmem vždy souvisí starost o danou nemovitost, a taky velice záleží na tom, v jakém regionu se nemovitost nachází,“ uvedla Mocková. Nejbezpečnější investicí do nemovitostí je nákup menšího bytu (1+1, 1+kk). „Ideálně v univer- zitním městě, kde je vysoká poptávka po nájemním tul proto rozhodně není zárukou vyššího platu. Lepší zárukou je něco umět, být vzdělaný. Ale ani to není stoprocentní,“ uvedl ředitel společnosti SCIO Ondřej Šte . „ Odborníci s tituly a jejich šéfové s maturitou Podívá-li se čerstvý maturant do jakékoliv statistiky na plat vy- sokoškoláka ve srovnání se stře- doškolákem, vidí jasný rozdíl. Například ve druhém čtvrtletí tohoto roku brala polovina všech zaměstnanců s  titulem více než 33 tisíc. Prostřední mzda středo- školáků s  maturitou byla přitom pouze 23  tisíc korun. S  trochou nadsázky by se však dalo říct, že odborníci s  tituly pobírají často vyšší platy, ovšem šéfují jim ne- zřídka lidé bez diplomu. V České republice se tak setká- vají dva trendy: mladí draví pod- nikatelé vnímají vysokou školu ja- ko ztrátu času a raději rozjíždí svůj byznys. Naopak starší manažeři, kteří již mají zajeté své podnikání, po titulech prahnou. Výhody vysokoškolského stu- dia jsou však v  Česku ve srov- nání se zahraničím jasné: nízké náklady. Vysokoškolské vzdělání je na veřejných školách zadarmo. Student se nezadluží, a pokud byl přijat na kvalitní školu, může zís- úspěšných portálů Slevomat.cz a DámeJídlo.cz. Ten v duchu rčení „nejlepší škola je život“ zanechal studií a  odjel pracovat a  posléze podnikat do Anglie. Také životní dráha dalších českých podnikatelů ukazuje, že pro úspěšnou kariéru není vždy nutné investovat do di- plomu. V  české společnosti mají sice tituly tradičně velkou váhu, ovšem mnohé zaměstnavatele dnes již ne- ohromí. Hodnota titulu podléhá in aci s tím, jak na vysoké školy nastupuje více než polovina matu- ritního ročníku. „Titul není vzdě- lání. Vzdělání je to, co umíme. Ti- kat nejen vědomosti a dovednosti potřebné pro svou kariéru, ale ze- jména také cenné kontakty. V  současnosti mezi nejvý- nosnější investice z hlediska výše nástupního platu absolventů patří studium informačních technolo- gií, strojírenství a elektrotechniky. Z netechnických oborů pak vedou ekonomie a  medicína. Nástupní plat absolventů informatiky na Masarykově univerzitě činil v ro- ce 2013 průměrně takřka 33 tisíc korun. Absolventi stejného oboru na VUT získali ve svém prvním zaměstnání v průměru plat 28 tisíc korun. Přesto by bylo přehnané, kdyby rodiče místo okřídleného „Půjdeš na zubaře, a basta!“, svým dětem zaveleli „Staneš se informatikem!“. „Není předvídatelné, v  jakém oboru bude za deset či dvacet let nejvýnosnější vzdělání. Nejspíš to bude nějaký obor, který dnes ješ- tě neexistuje. Nejlepší je tak být pružný a umět se učit,“ předestřel ředitel rmy SCIO. Přehled o  současném dění. Kritické myšlení. Vůle vytrvat. Středověcí učenci brali vzdělání jako kultivaci ducha. Toto pojetí má stále větší vliv i dnes. „Nemám rád, když se o vzdělání mluví jen v souvislosti s vyděláváním peněz. Vzdělávání není jen příprava na práci. Vzdělání je, a stále více bu- de, také důležité pro rozvoj osob- nosti, seberealizaci, osobní život, pro výchovu dětí a  naplněný ži- vot,“ dodal ředitel Šte . S V A T E B N Í S A L O N S V A T E B N Í S A L O N Masarykova 37, BrnoT E L 541233494 E - M A I L info@naive.cz W W W . N A I V E . C Z Výhradní distr Jesus Svatební s ˇaty s noblesou Svatební šaty s noblesou 500,- Kč sleva na zapůjčení svateb S V A T E B N Í S A L O N Masarykova 37, Brno T E L +420 541 242 202 Kateřinská 21, Praha 2 T E L +420 222 518 517 Letná 5, Bratislava T E L +421 908 366 444 E - M A I L info@naive.cz W W W . N A I V E . C Z Svatební šaty s noblesou S V A T E B N Í S A L O N S V A T E B N Í S A L O N Masarykova 37, BrnoT E L 541233494 E - M A I L info@naive.cz W W W . N A I V E . C Z Výhradní dist Jesus Svatební s ˇaty s noblesou Svatební šaty s noblesou 500,- Kč sleva na zapůjčení svateb S V A T E B N Í S A L O N Masarykova 37, Brno T E L +420 541 242 202 Kateřinská 21, Praha 2 T E L +420 222 518 517 Letná 5, Bratislava T E L +421 908 366 444 E - M A I L info@naive.cz W W W . N A I V E . C Z Svatební šaty s noblesou SLEVA 2000Kč na zapůjčení svatebních šatů Jesus P platnost do břez Investice do zahraničního studia nezaručí vyšší příjmy Stále více lidí vkládá peníze do nemovitostí studia nezaručí vyšší příjmy S P E CI Á L • chytr éinvesti ce • INZERCE UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 26. 1. 2015 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz ASISTENTKA a PRODUKČNÍ: Ing. Radka Novotná tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139 e-mail: r.novotna@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas gsm: 774 112 643 e-mail: j.pacas@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný, Veronika Vindišová,Veronika Slámová, Tereza Hašková, Kristián Chalupa foto: Eugénia Bánovská,Attila Racek, Tomáš Škoda MARKETING a PRODUKCE: Mgr. Květoslava Novotná tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: k.novotna@magnusregio.cz OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: m.syslova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a.s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete naváš stůl do 5.února 2015. 1.Art Consulting Brno-Praha – 13 ALTA – 10 Arcelor Mittal – 2 Artechnic - Schréder – 8 Astra Motor – 10 AŽD Praha – 8 Centrum pasivního domu – 5 CS-Soft – 11 Cyrrus Advisory – 7, 9 ČEPS – 2 Česká národní banka – 14 Česká spořitelna – 9 Česká zbrojovka Uherský Brod – 3 ČSOB – 15 DámeJídlo.cz – 15 Direkta Group – 9 Eltodo-Citelum – 8 Energetika Třinec – 2 Europe Easy Energy – 15 Fatra Napajedla – 3 Galerie 99 – 13 Galerie Dílo – 12 Gumotex Břeclav – 3 Hartmann-Rico – 3 Heineken ČR – 3 Hypoteční banka – 15 ING – 14 Komerční banka – 1, 9 Partners Financial Services – 14 Penzijní společnost České pojišťovny – 14 První brněnská strojírna – 10 Raiffeisenbank – 14 RE-MAX – 15 RENARDS dotační – 3 SCIO – 15 Skupina Vítkovice – 2 Slevomat.cz – 15 Třinecké železárny – 2 VARS Brno – 8 Artechnic - Schréder a.s. – 4 ČEPS, a.s. – 2 GOLF BRNO a.s. – 5 GORDIC spol.s r.o. – 11 Komerční banka, a.s. – 9 Magistrát města Brna – Odbor životního prostředí – 4, 6 Národní divadlo Brno – 11 NAÏVE s.r.o. – 15 SDS EXMOST spol.s r.o. – 7 UniCredit Leasing CZ, a.s. – 13 VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. – 3 REJSTŘÍK FIREM SEZNAM INZERENTŮ „ Jak se zlepšilo životní prostředí v Ostravě? Za posledních sedm let investovalo město do environmentálních projektů přes 14 miliard korun „ Daří se na Moravě gastroturistice? „ Za deset let čeká Evropu i Česko zákaz skládkování. Zažijeme boom technologií na energetické zpracování odpadu? „ Univerzity bojují o nejlepší studenty. Jejich propagační videa to dotáhla i do televizního zpravodajství bydlení,“ souhlasí Michal Brázdil z realitní kanceláře RE-MAX. Zájem o byty se regionálně liší, a tomu odpovídají i dramaticky odlišné ceny. Zatímco v severomorav- ském pohraničí nebo na Ústecku pořídíte dvoupoko- jový byt už za čtvrt milionu korun, což je cena nové fabie, v Praze zaplatíte desetinásobek. Na byt v Brně nebo v Praze většina Čechů nedosáhne z vlastních prostředků, a tak se ledaskdo kvůli investici zadluží. „I když většina ekonomů varuje: ‚Nezadlužujte se‘, moje rada je opačná. Teď je ten pravý čas se zadlu- žit.  Úrokové sazby z  hypoték se totiž dostaly tak nízko, že jsou na úrovní in ace. Když si proto dnes půjčíte peníze například na koupi bytu, nic nepřepla- títe,“ říká Brázdil. Podle něj může platba nájemného bohatě pokrýt splátku hypotéky, a byt tak vydělává od samého počátku. Každý ale musí vzít v  úvahu možná rizika a změny trhu. Když před skončením xace úrokové sazby vzrostou, může to v budoucnu způsobit velké problémy se splácením. A na to musí každý investor předem myslet. LADISLAV KOUBEK

Přísloví praví, že dobré skutky se mají dělat nejen o Vánocích. Vydavatel Moravského hospodářství, společnost Magnus Regio, jej při své jubilejní čtyřicáté akci naplnila do puntíku. Její listopadový slavnostní Galavečer v Mahenově divadle v Brně nebyl jen jednou z nejprestižnějších událostí společenské sezóny, ale také příležitostí pomoci těm, kterým chybí v životě jedna z nejdůležitějších věcí – zdraví. Lidé trpící vrozeným onemocněním EB mají kůži křehkou jako motýlí křídla. „Jsou ale vděční za každé vstřícné gesto a pomoc,“ řekla Lada Dlapková ze sdružení DEBRA ČR, když na jevišti divadla přebírala z rukou jednatelky společnosti Magnus Regio Magdy Slaninové a generálního ředitele Europe Easy Energy Kamila Oušky šek na 100 tisíc korun, který zajistí nemocným týdenní ozdravný pobyt. „Není to jediný benefiční dar společnosti Magnus Regio. Za své pětileté působení na trhu už naše firma věnovala na charitativní účely 400 tisíc korun. Bez našich partnerů bychom to ale nedokázali,“ poděkovala Magda Slaninová. Čas darů tím ale neskončil. Krásné ceny si z Galavečera odnesli i představitelé měst a obcí, které zvítězily v soutěži Moravského hospodářství „Nejkrásnější obecní úřad či radnice“. Pak už na hosty čekalo skvělé představení Králova řeč, ale hlavně vzájemná setkání s významnými představiteli státní správy i samosprávy a firem. Galavečer MAGNUS REGIA si hosté užili. Radovat se z něj budou i lidé s nemocí motýlích křídel