MH únor 2015

T O P O D S TAT N É P R O F I R M Y A V E Ř E J N O U S P R ÁV U  L E D E N | Ú N O R 2 0 1 5 www.moravskehospodarstvi.cz www.facebook.com/moravskehospodarstvi Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký Miroslav Malina: Malíř do toho musí dát vše Vtěsnat tvorbu malíře Miro- slava Maliny do některého ze současných „ismů“ je téměř nemožné. Při své pouti umě- leckou scénou se nebojí pře- kračovat hranice stylů. Více na straně 11 Nemocnicím se loni dařilo Na rozdíl od krizového roku 2013, ten loňský rozpočtům nemocnic přál. Účetní uzávěr- ku většiny z nich loni zdobily výsledky v plusu. Dvěma nej- zadluženějším ale vypomohl stát stamilionovými částkami. Mezi nimi i Fakultní nemocni- ci u svaté Anny v Brně. Více na stranách 14 a 15 Udrží se centra za miliardy při životě? V Česku se za přispění evropských peněz vyrojila výzkumná centra špičko- vých parametrů. Sehnat do špičkových center špičkové odborníky ale není jen tak. Stejně jako celou záležitost nancovat. Vědci i politici se teď musí postarat, aby drahá centra nezahynula. Více na straně 8 2 Česká města bojují se smogem 13 Sourozenci z inkubátoru: Dnes sklízí úspěchy se svou technologií 14–16 Speciál: Zdravotnictví DNES JE ČESKÁ REPUBLIKA EVROPSKOU SKLÁDKOVACÍ VELMOCÍ. TO SE MÁ V PŘÍŠTÍCH DESETI LETECH ZMĚNIT. Jan Pacas Na cestě od skládek Česku pomůže nový Plán odpadového hospodářství, který platí od za- čátku nového roku. Kam ale tato cesta povede a kolik to bude stát? Názory se různí. Čísla za loňský rok ještě ne- jsou známá, ale předloni skončila více než polovina komunálních odpadů v  Česku na skládkách. I když Češi třídí rok od roku víc, tento výsledek řadí tuzemsko stále vysoko na žebříčku sklád- kování. „Proto strategie navržená v  Plánu odpadového hospodář- ství vede k jednoznačnému od- klonu odpadů ze skládek skrze předcházení odpadů, zvýšení re- Ostravská lákadla pro turisty dávají Brnu na frak Panorama tvořené kostelní věží Petrova a obrysy hradu Špilberk, funkcionalistické vily i opuštěné továrny či dělnické kolonie. Brno má čím se turistům pochlubit, ne vždy se mu to ale daří prodat. Zatímco Ostrava proměnila areál zkrachovalých Vítkovických železáren v jednu z nejžhavějších turistických destinací Česka, Brno své industriální památky nepropaguje. Prim hrají v kampaních tamníhoTuristického informačního centra (TIC) hlavně památky z dob středověku. „TIC takto dělá z Brna jakési magické historické město s tajuplným podzemím. Tím sráží tuto moderní metropoli na kulisu Troškovy pohádky,“ domnívá se autor portálu poznejbrno.cz Michal Kašpárek. Město podle něj může nabídnout víc.Třeba gastronomii na světové úrovni. ■ Více na straně 7 FOTO: Eugénia Bánovská Příštích deset let s odpady Univerzity lákají studenty originálně Jít studovat do tajemného údolí Šalin nebo na fakultu, která „je dobrá jako prase“ a hledá „alfa samce a samice“? Není problém. Vysoké školy se snaží přilákat uchazeče o studium originálně. Více na straně 10 cyklace a  materiálového využití odpadů,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec, poté co vláda v polovině prosince jeho Plán odsouhlasila. Podle odborníků je nejdůleži- tější, že byl nový Plán odpadové- ho hospodářství vůbec schválen. „Některé cíle jsou v podstatě uto- pické, některá prohlášení pouze proklamativní, ale konečně má- me k  dispozici páteřní doku- ment, bez kterého bychom byli ve velmi svízelně situaci,“ přiblížil odborný asistent Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v  Brně Bohdan Stejskal. Stará odpadová strategie už přesluho- vala a neodpovídala evropským směrnicím. Kdyby Česko od Nového roku Plán nemělo, jen těžko by v rozjíždějící se dotační sedmiletce Evropské unie čerpalo peníze z  Operačního programu Životní prostředí. Konkrétní části Plánu si ale našly kritiky velmi rychle. Po- dle ekologů třeba vůbec není tak jednoznačné ministrem zmíněné zvýšení recyklace. Pokračování na straně 4 Bez novely EIA jsou ohroženy stamiliardové investice do nových staveb. S ní taky, namítají stavbaři Česko mění způsob, jakým se v  zemi posuzuje vliv staveb na životní prostředí (takzvaná EIA). Posílí práva veřejnosti a z papíru, který každá stavba musela mít, ale nikdo se podle něj nemusel řídit, se do března stane závazný doku- ment. Pokud ne, Evropská unie utáhne kohoutky dotací. Česko „dluží“ novelu EIA Evropské ko- misi už deset let. „Pro nečinnost bývalých vlád jsme se dostali do situace, kdy nám Evropská komi- se už zastavila čerpání dotací na dopravní projekty a  od příštího roku by zastavila dotace do všech oblastí, pokud nebude naše legis- lativa v souladu s tou evropskou,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. V ohrožení jsou dnes investi- ce do dopravních staveb ve výši až sto miliard korun. Směrnice EIA musí navíc odpovídat evrop- ským notám, jinak může Česko rovnou zapomenout i  na 600 miliard korun dotací v  příštím programovém období. Novela přitom měla platit už od začátku roku. „Následně však komise od- souhlasila posunutí termínu na- bytí účinnosti k 1. březnu 2015,“ informovala mluvčí Ministerstva životního prostředí Petra Rou- bíčková. „ Senátoři nechtějí odklady staveb Komisaři tak vyšli Česku vstříc. Nová EIA sice prošla Sně- movnou, poslancům ji ale v po- lovině ledna vrátili zpět senátoři. Změnit se má podle nich pra- vidlo, kvůli kterému by žaloba v povolovacím procesu znamena- la automaticky odklad pro výkon stavebního rozhodnutí. Senátoři se obávají šikanózních žalob, kte- ré by zdržovaly výstavbu. Podle senátní úpravy má soud schválit odklad jen tehdy, když by stavba vážně ohrozila životní prostředí. Pokračování na straně 3 –16S P E CI Á L • zdra votnictv í •

2 LEDEN | ÚNOR 2015 ž i v o t n í p r o s t ř e d í INZERCE TMAVĚ ŠEDÁ OBLOHA, ŠPATNÁ VIDITELNOST, LIDÉ ODMÍTAJÍCÍ VĚTRAT NEBO CHODÍCÍ S ROUŠKAMI NA ÚSTECH. OBRÁZKY PODOBNÉ TRADIČNÍM ZÁBĚRŮM ZNEČIŠTĚNÉ ČÍNSKÉ METROPOLE PEKINGU V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH MŮŽEME VIDĚT NA VLASTNÍ OČI A POCÍTIT NA VLASTNÍ KŮŽI I V ČESKÉ REPUBLICE. Lucie Sitarová Ostrava a  její okolí se dlou- hodobě potýká s několikanásobně překračovanými limity znečištění ovzduší. A to přes masivní inves- tice do zlepšení situace. Problémy jsou ale i na dalších místech Mo- ravy a Slezska. Polétavý prach a  další lát- ky v  ovzduší nejsou problémem jen pro řidiče nebo sušící se bílé prádlo. Část částic unikajících do ovzduší je dokonce karcinogenní, znečištění vzduchu má také vliv na zvýšený výskyt nemocí, jako je embolie nebo infarkt. Ostrava, jeden z českých sym- bolů nebezpečného ovzduší, si je svého problému vědoma a snažila se ho řešit. Minulá vedení města do opatření souvisejících s život- ním prostředím investovala za po- sledních sedm let kolem čtrnácti miliard korun. Podle občanského sdružení Čisté nebe, které se ostravským ovzduším zabývá, je ale tato často zveřejňovaná částka nadsazená, upozornila ředitelka Čistého nebe Markéta Ubíková. Podobná data vyplývají také z  dlouhodobých měření Českého hydrometeoro- logického ústavu (ČHMÚ). „ Když foukne z Polska Problém této lokality je o  to složitější, že znečištění způsobu- je kombinace několika faktorů. „Jednak je tam stále průmyslové zatížení, dále se tam hodně topí v lokálních topeništích a v nepo- slední řadě hraje významnou roli přenos znečištění z  Polska, kde bývají koncentrace ještě vyšší,“ vysvětlil Robert Skeřil, vedoucí Oddělení ochrany čistoty ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ. Z hlediska celé republiky jsou největším problémem lokální to- peniště, tedy kotle v  rodinných domech. V  nich lidé často spa- lují jiný materiál, než pro jaký jsou určené, nebo je nepoužívají správným způsobem. „Lidé špatně topí, nepouští do kotle dostatek kyslíku a  díky tomu vzniká ne- dokonalým spalováním spousta karcinogenních látek, jako jsou například polyaromatické uhlo- vodíky,“ popsal Skeřil. I proto ve Střednědobé strategii ovzduší do roku 2020 ČHMÚ naléhá na Mi- nisterstvo životního prostředí, aby se operační programy zaměřily na a  to proto, že jen minimum pe- něz skutečně šlo na efektivní boj se znečištěným vzduchem. Podle Jana Koziny jsou do ní zahrnuty i platby za úpravu zeleně, tedy za zásahy, které jiná města provádějí zcela běžně. „Stav ovzduší na Ostravsku se dlouhodobě nelepší, pouze kolísá vlivem klimatických podmínek,“ podporu výměny kotlů za moder- ní nízkoemisní. Dalším významným zdrojem, který se podílí na kvalitě ovzduší zejména ve velkých městech, je doprava. „Například v Brně, které již dlouhou dobu nemá obchvat pro tranzitní dopravu mířící na- příklad od Svitav na dálnici, do- chází k  překračování imisních limitů v  poslední době takřka výhradně na dopravních stani- cích – zejména těch poblíž velké- ho městského okruhu,“ přiblížil situaci v jihomoravské metropoli Robert Skeřil. Pro tvorbu účin- ných opatření v  Brně podle něj zatím chybí politický konsenzus. Třeba velké podniky podle Ske- řila do opatření na omezení emisí investovaly dostatečně. „Víme, že když brněnská spalovna komunál- ního odpadu přeruší provoz, tak to naše přístroje nepoznají,“ uvedl. Zato je významně poznat rozdíl mezi netopnou sezónou a topnou. „Při zhoršených rozptylových podmínkách jsou koncentrace na celé jižní Moravě obdobné, je jedno, jestli se měří na vesnici či v centru města,“ uzavřel Skeřil. Podle ředitelky Čistého nebe Markéty Ubíkové by pomohla možnost kontroly v  případě, že někdo porušuje zákon a zamořuje okolí. „Vláda by měla vytvořit spe- ciální program, který by řešil ten- to tristní stav, kdy je dlouhodobě ohrožováno zdraví a kvalita života téměř milionu lidí,“ upozornila na situaci v Ostravě. Čtrnáct miliard vniveč? Ostrava bojuje se smogem, stejně jako zbytek republiky SFŽP od února nabízí slibované dotace na (nejen) třídění bioodpadu Státní fond životního prostředí (SFŽP) přijímá od začátku února žádosti o dotace na- příklad na třídění odpadu, zateplování veřejných budov nebo obnovu zeleně v krajině. Celkově je k dispozici 1,75 mi- liardy korun. Výzva cílí na rychle realizovatelné projekty. Obce musí nově třídit biolo- gický odpad a kovy. Nejvíce peněz tedy poputuje právě do třízení. „Obce mají možnost požádat o dotace na různé druhy kontejnerů, hnědé či šedé popelnice či vybavení pro kompostárny a sběrné dvory,“ přiblížil ministr životního pro- středí Richard Brabec. Žádosti přijímá Fond do 19. března. Nebezpečné chemikálie z textilky na Svitavsku zmizí Volně přístupné barely a ple- chovky chemikálií v areálu bývalé textilky Vitka Textiles v Brněnci na Svitavsku ohro- žují životní prostředí i zdraví lidí z okolí. Stavba, do které se může kdokoliv kdykoliv dostat, chátrá kvůli nedoře- šeným majetkovým sporům už několik let. Dřívější majitel chemikálie nezlikvidoval a k nebezpečnému odpadu se nikdo nehlásí. „Jsem v šoku, kolik je v areálu nezajištěných chemikálií,“ řekl ministr život- ního prostředí Richard Brabec, který bývalou textilku v únoru navštívil. Slíbil, že ministerstvo spolu s krajem chemikálie od- straní. (red) „ aktuálně ...nejkratší cesta k prameni www.crystalis.cz • Tel.: 844 844 444 Crystalis Inzerce 269x43 TISK.indd 1 03.02.15 13:50 FOTO: Eugénia Bánovská Pro více informací o soutěži sledujte stránky www.moravskehospodarstvi.cz Soutěž Pro měSta a obce „Nejkrásnější náměstí či náves“ Vyhlašuje: Partner Soutěže: náměstí a návsi moravských měst a obcí se v posledních letech mění před očima. I z dříve fádních prostranství se po právu stává chlouba každého města a obce. a to nejen z hlediska estetiky, ale i funkčnosti. Krásné náměstí či náves dnes zkrátka není jen pěkné na pohled, ale slouží i jako skutečné centrum každodenního života obyvatel. Proto vyhlašuje Moravské hospodářství ve spolupráci s Nadací Partnerství druhý ročník soutěže „Nejkrásnější náměstí či náves“, která si klade za cíl představit ta nejlepší řešení. Pro koho je soutěž určena? Pro města a obce z celé České republiky Dvě kategorie, dvě kola a čtyři ocenění: Soutěží se ve dvou kategoriích: „Nejkrásnější náměstí“ a „Nejkrásnější náves“ V prvním kole vybere odborná porota pět nejkrásnějších náměstí a pět nejkrásnějších návsí Druhé kolo určí pořadí na stupních vítězů. Každá kategorie má dvě ocenění – své favority vybere jak porota, tak i veřejnost hlasováním v anketě Kritéria hodnocení: ■ Estetické působení ■ Bezpečnost prostranství ■ Funkčnost a vitalita ■ Originalita a inspirativnost řešení Kdy a jak se přihlásit? Přihlašování do soutěže odstartuje 1. dubna 2015 přes jednoduchý formulář na stránkách www.moravskehospodatstrví.cz Kdy se bude hlasovat? Vítěze vybere porota i veřejnost v září a říjnu tohoto roku. Vyhlášení výsledků soutěže proběhne na podzim.

LEDEN | ÚNOR 2015 3 ž i v o t n í p r o s t ř e d í INZERCE Dokončení ze strany 1 Změnu vzápětí zkritizovali ekologové sdružení v  asociaci Zelený kruh s tím, že podporu- je vznik dalších černých staveb. Evropská komise s ní ale problém nemá. „Tento Senátem schválený pozměňovací návrh byl předem konzultován s Evropskou komisí, která potvrdila jeho konformi- tu s  odpovídajícím předpisem EU,“ komentovala to Roubíč- ková. „ Stihneme peníze vyčerpat? Schvalování novely bedlivě sledují i  stavbaři. Zatímco mini- sterstvo životního prostředí věří, že nová EIA odblokuje evropské miliardy směřující do dopravních staveb, zástupci rem tvrdí, že to bude jedno. Kvůli posílení vlivu veřejnosti na schvalovací proces a  dalším změnám se podle nich stejně v  nejbližší době žádnou stavbu schválit nepodaří. Nová pravidla navíc zpětně ovlivní i již rozestavěné projekty. „V průběhu roku 2014 jsme žili mírným optimismem, že se stavebnictví odráží od svého dna. Bohužel toto pozitivní přesvědče- ní pomalu vyprchává. Přijímaná legislativa, a teď mluvíme přede- vším o dotčené novele EIA, zbrz- dí přípravu staveb a zkomplikuje situaci investorům. Investiční pří- prava staveb se zablokuje zhruba na tři až pět let,“ vysvětlil předseda představenstva společnosti Euro- via CS Martin Borovka. Jisté nemusí být podle stav- bařů nakonec ani ministerstvem skloňované evropské dotace. „Nej- větším investorem u  nás je stát, a  protože jsme v  současné době v druhém programovacím obdo- bí 2014–2020, existuje významná obava, že díky této novele nebu- dou vyčerpány všechny alokova- né nanční prostředky,“ upozornil technický ředitel Svazu podnika- telů ve stavebnictví Pavel Ševčík. Smíšené pocity panují mezi zástupci rem i ve spojení s po- změňovacím návrhem senátu. „Máme pochybnosti, zda taková dodatečná úprava bude skutečně eliminovat účelová protahování stavebních řízení,“ uvedl ředitel Divize Česká republika společnos- ti PSJ Ivo Štric. Ve správních říze- ních o vydání stavebního povolení podle něj většinou nejde o ochra- nu životního prostředí a  mnoh- dy ani o ochranu zájmů sousedů. „Ochrana životního prostředí se stala heslem, kterým se zaštiťují různé organizace při prosazování svých vlastních zájmů,“ doplnil. Svaz podnikatelů ve stavebnictví změnu vítá, ale nepřeceňuje. „Je nutné poznamenat, že se jedná pouze o  nevýznamné změkčení dopadů novely schválené parla- mentem,“ uzavřel Ševčík. JAN PACAS Bez novely EIA jsou ohroženy stamiliardové investice do nových staveb. S ní taky, namítají stavbaři ...kvůli staré EIA: ■ Kvůli nesouladu českých zákonů se směrnicí EIA Evropská komise oznámila přerušení spolufinancování velkých projektů (za asi 50 miliard korun) z Operačního programu Doprava 2007–2013 ■ V rámci programového období 2007–2013 jsou ohroženy investice do dopravních a dalších strukturálních staveb ve výši až 100 miliard korun ■ EIA odpovídající evropským předpisům je podmínkou pro čerpání z evropských fondů v programovém období 2014–2020, kde je pro Česko připravených 600 miliard korun „ co stojí... 5. ročník Mediální partner: Organizátor: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138. Bezpečná dopravní infrastruktura JMK 11. března 2015 hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno business snídaně Již popáté budou v Brně diskutovat zástupci měst a obcí spolu s odborníky na dopravu o aktuálních tématech týkajících se bezpečné dopravní infrastruktury v Jihomoravském kraji. Cílem diskuze nebude pouze zhodnocení aktuální situace, ale otevřená debata v kruhu kompetentních osobností. Plynulost diskuze zajišťuje profesionální moderátor. Předmětem diskuze budou témata: • Jak pokračuje napojení měst JMK na evropskou dopravní síť? • Jak se vyvíjí situace kolem klíčových okruhů a obchvatů na jižní Moravě – Velkého městského okruhu v Brně, obchvatu Mikulova nebo Znojma? • IT technologie pro řízení dopravy na D1. • D1 – aktuální situace na nejfrekventovanější dálnici ČR. • Investice do oprav silnic II. a III. třídy – dočkají se obce a města dotačních titulů na opravy? • Jak pokračuje jednání o poloze železničního uzlu v Brně? • Zabezpečení železničních přejezdů. V loňském roce výrazně stoupl počet smrtelných nehod na železničních přejezdech zabezpečených pouze světelnou výstražnou signalizací bez závor. • Inteligentní dopravní systémy v městské dopravě. • Vliv veřejného osvětlení na bezpečnost v dopravě. Mediální partner: Organizátor: Pro více informací o akci a možnostech registrace nás kontaktujte na adrese produkce@magnusregio.cz nebo na telefonním čísle 725 893 273. V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138. Setkání dodavatelů pro energetiku a export 9. dubna 2015 golfový areál Kaskáda, Jinačovice u Brna business snídaně V návaznosti na předešlé úspěšné ročníky letos opět zveme k diskuzi se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí a zástupci České exportní banky a Exportní a garanční pojišťovací společnosti. Setkání je určeno pro management energetických, teplárenských a dodavatelských společností se zaměřením na export. Předmětem diskuze budou témata: • Jak jsou ze strany státu podporovány zakázky do energetiky? • Financování a pojištění vývozu. • Vnímají čeští exportéři krizi na Východě jako hrozbu, nebo příležitost? • Příležitosti českých firem v oblasti exportu. • Jak by ovlivnila případná deflace v eurozóně české exportéry? • Pomohlo oslabení koruny českým exportérům? 3. ročník FOTO: Eugénia Bánovská

4 LEDEN | ÚNOR 2015 o d p a d o v é h o s p o d á ř s t v í Dokončení ze strany 1 „Zatímco Plán na roky 2003– 2014 obsahoval cíl recyklovat 50 procent komunálních odpadů, tedy tolik jako recyklovalo Ra- kousko a  Německo před šesti lety, nový Plán cíl snižuje,“ uve- dl odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. Recyklační cíl no- vého Plánu do roku 2020 je sice také 50 procent, ale jen u papíru, kovů a skla. „To odpovídá míře recyklace komunálních odpadů ve výši asi 35 procent,“ podotkl Kropáček s tím, že snížení cíle recyklace považuje za skandální. Česko ale může teoreticky splnit i dřívější, tvrdší kritéria. „Nově je totiž zavedena po- vinnost třídit biologicky roz- ložitelné komunální odpady,“ upozornil Stejskal. Na ty se cíle recyklace nevztahují, tvoří při- tom téměř polovinu hmotnosti komunálních odpadů. „Eko- logické organizace, především Hnutí Duha, musí Plán odpa- dového hospodářství číst jako celek, ne jen jednu vybranou kapitolu,“ komentoval to ředitel Odboru odpadů na Minister- stvu životního prostředí Jaromír Manhart. V první řadě ale vždy zále- ží na lidech, jestli odpady třídí, nebo ne. Hodně práce tak čeká především starosty ve městech a  obcích. „Je nutné, aby obča- nům vysvětlili, že právě vytří- děný odpad může být nančním příjmem pro obce a rovněž zlep- šením životního prostředí,“ sdě- lil Manhart. Nějaká čísla z Plá- nu odpadového hospodářství je přitom přesvědčí jen těžko. „Pokud budou skutečně moti- vováni odpady třídit, například spravedlivější formou poplatků, dostupností kontejnerů a  snad i osvětou, pak nebude problém s recyklací, jako spíše s tím, co se všemi těmi separovanými složkami budeme dělat,“ dopl- nil Stejskal. Co se má podle Plánu dě- lat s  nevytřízeným odpadem, naopak docela jasné je. Místo skládek, které razantně podraží, poputuje spíše do spaloven. Ty z odpadků vyrobí teplo a elek- třinu. „Je s podivem, že v Plánu odpadového hospodářství je ny- ní vytvářen spíše prostor pro no- vé spalovny odpadů, které jsou však zároveň tím nejdražším způsobem, jak s  odpady nalo- žit,“ upozornil výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Na kolik celá nová strategie přijde peněz, přitom nebylo do poslední chvíle známo. Minis- terstvo životního prostředí mělo před schválením plánu vypraco- vat ekonomickou analýzu, což také udělalo, ale opravdu za pět minut dvanáct. Rada pro odpa- dové hospodářství ji například v  úplném znění prodiskutovala až v  lednu, tedy ve chvíli, kdy nový Plán už o ciálně měsíc pla- til. „Osobně neznám rmu, kte- rá by schvalovala svoji strategii na dalších deset let bez alespoň elementární diskuze k jejím eko- nomickým aspektům. S původci odpadů, ale ani s celým odpadář- ským sektorem toto prostě nikdo před zasláním materiálu do vlády nekonzultoval,“ řekl Havlík. „ Může se to prodražit Peněženky občanů ale stra- tegie podle ministerstva nijak výrazně nezatíží. „Cesta k tomu vede skrze předcházení odpadů a  plýtvání, materiálové využi- tí a  zhodnocení odpadů jako suroviny,“ vysvětlil Manhart. Starostové ale očekávají, že za odpadové hospodářství utratí města a obce víc. „Bude nutné vybavit systémy odpadového hospodářství obcí dalšími nebo novými zařízeními, bude se také muset provádět osvěta a šíření informací. V tuto chvíli nelze předjímat přesnou částku, nic- méně je logické, že každé nové opatření s sebou minimálně na začátku nese zvýšení nákladů,“ uzavřel místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal. Příštích deset let s odpady Peníze na krajské plány Ministerstvo životního prostředí má pro kraje připra- vených čtrnáct milionů korun na zpracování jejich vlastních odpadových plánů. Pro každý kraj milion. Kraje musí být se svými plány hotovy nejpozději do poloviny příštího roku. Zdroj: Ministerstvo životního prostředí FOTO: Eugénia Bánovská INZERCE Pro naše odpadové hospodářství znamená přijatá novela náročný úkol, který spočívá v naplnění řady striktně stanovených podmínek. Jihomoravská metropole ovšem v tomto ohledu nemusí mít žádné obavy, protože současný systém nakládání s odpady ve městě Brně evropským standardům odpovídá již dnes. Počátkem roku 2015 zaznamenala Česká republika výrazný posun v oblasti odpadového hospodářství. výrazný posun v oblasti odpadového hospodářství. Vešla totiž v platnost novela zákona o odpadech, která od roku 2024 zakazuje skládkování směsného komunálního odpadu, jeho recyklovatelných a využitelných složek. Naše země se tak zařadila mezi řadu vyspělých zemí Evropské unie, které již v minulosti přizpůsobily své zákony evropské legislativě nastavující hierarchii zásad pro legislativě nastavující hierarchii zásad pro nakládání s odpady. V této hierarchii je skládkování postaveno na nejnižší příčku, tedy jako nejméně přijatelný způsob nakládání s odpadem. Žijeme naštěstí v době, kdy lidé už nevnímají odpad jako nežádoucí zbytečnost, kterou odloží na skládku, ale jako důležitou druhotnou surovinu, která poslouží k dalšímu zpracování nebo pro výrobu tepelné či elektrické energie. Třídění odpadů se tak stává přirozenou součástí našich životů. Na druhé straně je pro mnoho lidí separace odpadu stále jen synonymem pro odložení papíru, skla či plastových stále jen synonymem pro odložení papíru, skla či plastových výrobků do některého z kontejnerů určených k třídění odpadu. Co ale se starým kobercem, sutí po přestavbě kuchyně nebo jiným zpracovatelným odpadem, který do barevných kontejnerů nepatří? Jedná se především o materiály, které lze buď zpracovat jako druhotnou surovinu, nebo je ho nutné v souladu s platnou legislativou ekologicky odstranit. Místa, kam mohou občané Brna přinášet tříděný, nebezpečný Místa, kam mohou občané Brna přinášet tříděný, nebezpečný nebo objemný odpad jsou sběrná střediska obsluhována společností SAKO Brno. Tato střediska současně slouží jako místa zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. V roce 2014 Brňané odevzdali na sběrná střediska více než 13 tisíc tun odpadu. Převážně se jednalo o velkoobjemový odpad (asi 75 %), který byl energeticky využit k výrobě tepla a elektrické energie, a bioodpad využit k výrobě tepla a elektrické energie, a bioodpad (asi 15 %), který byl zase dále zpracován k průmyslové výrobě kompostu. Zbylou část odevzdaného odpadu tvořila stavební suť, kovy, pěnový polystyrén, elektrospotřebiče a pneumatiky. Nově zavádí společnost SAKO ve spolupráci se Statutárním městem Brnem na všech 37 sběrných střediscích také sběr použitých rostlinných olejů. Důvody proč třídit odpad jsou ekologické i ekonomické. Důvody proč třídit odpad jsou ekologické i ekonomické. Čím více odpadu vytřídíme, tím více chráníme obnovitelné i neobnovitelné přírodní zdroje. Tím, že budeme postupně eliminovat skládkování, pomůžeme výrazně životnímu prostředí. Občané města Brna a jeho okolí tak mohou žít v čistějším městě, využívat ekologickou energii z odpadů a nerozšiřovat nevzhledné a nebezpečné dědictví v podobě nesčetných komunálních skládek. K tomu nám v Brně pomáhá také stále komunálních skládek. K tomu nám v Brně pomáhá také stále větší síť speciálních kontejnerů a 37 sběrných středisek odpadu. Dostatečné množství barevných kontejnerů je jedním z významných prvků, který nás trvale motivuje k třídění odpadu. Síť speciálních nádob se každoročně významně zahušťuje a navyšuje se tak i množství vytříděného materiálu. Jen v Brně mají obyvatele možnost třídit do více než 4200 v Brně mají obyvatele možnost třídit do více než 4200 barevných kontejnerů, do kterých v roce 2014 uložili téměř Pro stáhnutí aplikace naskenujte QR kód vašim mobilním telefonem 10 tisíc tun papíru, více než 3100 tun skla a přes 1600 tun plastů. Podle statistiky společnosti EKO-KOM v Jihomoravském kraji soustavně během roku třídí 70 % domácností, což je číslo balancující na celorepublikovém průměru. Vytříděný plast a papír odvezou speciální svozová vozidla na dotřiďovací linku společnosti SAKO Brno, která je součástí na dotřiďovací linku společnosti SAKO Brno, která je součástí moderního integrovaného centra nakládání s odpady. Tam proškolení zaměstnanci vyseparují příměsi a čistá komodita po slisování putuje na zpracování k dalším odběratelům. Sklo ze zelených a bílých kontejnerů je pak odváženo přímo do skláren, kde se skelná drť přidává do výchozí směsi pro výrobu nového skla. Ač si to mnohdy neuvědomujeme, odpady – ať už v původní nebo ve zpracované formě – jsou všude kolem nás. Například na výrobu prakticky všeho oblečení se dnes využívají syntetická vlákna. I v bavlněné košili se často vyskytuje alespoň jejich příměs. V plastovém interiéru automobilu je až 40 % recyklátu a na výrobu nové skleněné lahve se použije až 65 % materiálu ze starých střepů. lahve se použije až 65 % materiálu ze starých střepů. Základem speciálních stavebních desek je slisovaný nápojový karton, tedy krabice od mléka nebo džusu. Recyklovaný materiál najdeme i v kobercích, čalouněních nábytku, výplních bund, různých mísách či podnosech a v dalších předmětech, které denně používáme. Aby bylo třídění ve městě ještě snadnější, mohou si Brňané do svého mobilního telefonu stáhnout unikátní aplikaci do svého mobilního telefonu stáhnout unikátní aplikaci „Třídění odpadu v Brně“. Tato mobilní aplikace umí jednoduše dohledat nejbližší kontejnery na tříděný odpad, nahlásit přeplněný kontejner a zajistit jeho odvoz. Umí také najít nejbližší sběrné středisko odpadu. Stačí si vyfotit QR kód, který je zobrazen na nálepce každé žluté popelnice a aplikaci si stáhnout do svého telefonu. K tomu, abyste odpad uložili do těch správných K tomu, abyste odpad uložili do těch správných rukou, kde o něj bude dobře postaráno, už vám pak nestojí nic v cestě. Město Brno, kterému společnost SAKO poskytuje komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství, tak umí využít veškerý tříděný odpad velmi efektivně a ekologicky. Co nelze druhotně zpracovat, využije SAKO jako zdroj energie a dodá tak brněnským domácnostem teplo a elektřinu. Brno tak tak brněnským domácnostem teplo a elektřinu. Brno tak dokáže využít více než 97 % veškerého komunálního odpadu, který vznikne na jeho území. Pouhá 2,6 % z něj se tak ukládá na skládky. A to už je zajímavé číslo, které město Brno řadí mezi na evropskou špičku v odpadovém hospodářství.

LEDEN | ÚNOR 2015 5 o b c e a m ě s t a Konference Moravské obce a města 2014 JAK PODLE ZÁKONA ODMĚŇOVAT ZASTUPITELE? JAK ŠETŘIT NA ENERGIÍCH U VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ A JAK PŘISYPAT DO OBECNÍ KASY TROCHU PENĚZ DÍKY PRODEJI ODPADU? A VYPLATÍ SE ŠKUDLIT NA MARKETINGU A PR, NEBO SE INVESTICE MNOHONÁSOBNĚ VRÁTÍ V PODOBĚ LEPŠÍ POVĚSTI ÚŘADU? Jan Pacas Odpovědi na tyto otázky do- stali starostové a  další zástupci státní správy a samosprávy, kteří se v závěru loňského roku sjeli do Brna na konferenci Moravské ob- ce a města, kterou zorganizovala společnost Magnus Regio, vyda- vatel Moravského hospodářství. Nejdříve si účastníci vyslechli pozitivní zprávu o ekonomickém vývoji. Česko čeká podle analytiků v  následujících dvou letech růst HDP na úrovni 2,3 procenta. Pod- poří jej zejména sílící domácí po- ptávka. „Nominální mzdy vrostly o 2,8 procenta a reálné díky nízké in aci o 2,6 procenta. Důvěra do- mácností v ekonomiku je nejlepší od roku 2007 a domácnosti začí- nají utrácet,“ popsal vedoucí Od- boru ekonomického a strategické- ho výzkumu Komerční banky Jan Vejmělek. Přidáno letos dostali i zastupi- telé a starostové ve městech a ob- cích. „Loni v lednu došlo ke změně v konkrétních částkách. Odměny se zvýšily v průměru o 5 procent. To znamená, že se vrací na úroveň roku 2010,“ vysvětlila pracovnice Odboru veřejné správy, dozoru a  kontroly na Ministerstvu vnit- ra Alice Urbánková. Letos se už odměny zvyšovat nebudou. „Od- měňování je upraveno především v  zákoně o  obcích a  v  poslední době se s ničím dramaticky nehý- balo,“ doplnila. Města a obce tak sice v průmě- ru vydají více na odměny staros- tů a zastupitelů, jinde ale mohou šetřit – například u  veřejného osvětlení. Modernizace starších, ale stále funkčních svítidel na rela- jsme modi kaci napájecího systé- mu, díky které upravujeme napětí vstupující do systému veřejného osvětlení,“ přiblížil Ptáček. Kompletně změnili systém ve- řejného osvětlení v Holicích. Mo- dernizace osvětlení byla součástí většího projektu EPC, tedy kon- traktu s externí rmou, která ga- rantuje úspory energií a z nich se splácí i veškeré investice. „Výho- dou metody EPC je minimalizace rizika klientů. Hlavní pilíř metody je, že úsporu, kterou navrhneme, budeme celou dobu garantovat. Pokud jí nedosáhneme, budeme rozdíl doplácet,“ vysvětlil ob- chodní zástupce společnosti MVV Energie CZ Martin Hvozda s tím, že rma vyměnila v Holicích 870 starých svítidel za LEDky. „Obča- né to ocenili, dokazuje to i moje znovuzvolení,“ usmál se starosta Holic Ladislav E enberk. Kromě útraty za energie je dal- ší významnou výdajovou polož- kou rozpočtů měst a obcí starost o  komunální odpad. Díky spo- lečnosti EKO-KOM se ale odpad stává pro města a obce i zdrojem příjmů. „EKO-KOM nezasahuje do řešení odpadového hospodář- ství obcí, má s  nimi ale uzavře- nou smlouvu o zpětném odběru a obcím za odpadky platí,“ uvedla oblastní manažerka EKO-KOMu Pavla Bendová a  dodala, že od počátku působení společnosti se částky vyplácené za odevzdané obaly několikanásobně zvýšily. Oblastí, kde je potřeba naopak trochu utratit, ale vložená inves- tice se bohatě vrátí, je marketing a vztahy s veřejností, takzvané PR. Šetřit se nevyplácí. „Dobře vedená tivně novou technologii LED však není jedinou cestou. „Vývoj LED technologií je tak překotný, že morálně budou dnes nakoupená svítidla během dvou tří let zastara- lá. Abyste překonali dobu, než do- sáhnou LEDky svého technologic- kého maxima, můžete přezbrojit svá svítidla za pomoci moderního předřadníku, který umožní jejich stmívání a tím i úsporu energií,“ upozornil obchodní ředitel rmy Artechnic-Schréder Petr Míka. „ Téměř půl druhého milionu svítidel Prostor pro modernizaci osvět- lení je obrovský. „V Česku je asi 1,4 milionů svítidel, v obcích do 20 tisíc obyvatel je to přibližně 850 tisíc. Většina osvětlovacích systé- mů pracuje se sodíkovými výboj- kami a náklady na osvětlení uku- sují z rozpočtů obcí a měst značný díl,“ předestřel projektový mana- žer rmy ABB Jiří Ptáček s tím, že díky technologii této rmy se dá dosáhnout úspor mezi 30 až 40 procenty s  návratností investice v rozmezí dvou až tří let. „Zvolili komunikace vede k  dobré repu- taci úřadu, někdy stačí drobnost a o dobrou pověst přijdete během vteřiny,“ upozornil nezávislý kon- zultant v oboru PR a komunikace Marek Zeman. Základem PR je podle něj práce s  vlastními lid- mi. „Měli bychom je motivovat, aby o úřadu mluvili dobře. Prací s  lidmi a  interní komunikací je možné úplně změnit atmosféru na pracovišti a  zaměstnanci to poté promítnou směrem k  veřejnos- ti,“ vysvětlil Zeman. Důležitým nástrojem komunikace úřadů a  radnic jsou podle něj webové stránky, ve vztahu k sociálním sí- tím – Facebooku a Twitteru – na- opak doporučil obezřetnost. Nejen ve státní správě a  sa- mosprávě jsou ale důležitá hlavně dobrá rozhodnutí. S těmi může zastupitelům a  starostům pomo- ci společnost T-Mobile. Využí- vá k  tomu takzvaná velká data. „T-Mobile má data o  mobilech a simkartách v reálném čase. Jsou principem fungování GSM sítě a umožňují nám nasměrovat naše služby. Musíme vědět, kde jsou,“ řekl manažer partnerského prode- je T-Mobile Czech Republic Lukáš Kovárník. Tato data se pravidelně sbírají a analyzují. Neříkají ale nic o konkrétních uživatelích, pouze o statistice pohyblivosti obyvatel- stva. „Nikdy není možné dohledat konkrétního uživatele,“ zdůraznil Kovárník. Pro obce a města jsou ale nedocenitelná ve všech otáz- kách, které se zabývají pohybem a  výskytem obyvatelstva, napří- klad v  dopravě nebo urbanistic- kém plánování. Možností jejich využití je ale mnohem více. Přednášející probrali mnoho témat. Jejich záběr sahal od odměňování zastupitelů přes úspory energií ve veřejném osvětlení až po využití takzvaných velkých dat, která můžou (nejen) starostům pomoci v řadě strategických rozhodnutí. FOTO:Attila Racek Hlavní témata: • Financování měst a obcí • Rozvoj měst a obcí • Nové dotační tituly • EPC projekty a odkup pohledávek • Elektronizace ve veřejné správě • Ukázky úspěšně realizovaných projektů • Efektivní komunikace úřadu směrem k voličům Určeno pro zástupce státní správy a samosprávy – starosty, tajemníky, vedoucí finančních odborů, odborů investic, rozvoje, správy majetku a ostatní úředníky všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického. Registrovat se můžete přes formulář na našich webových stránkách nebo nás kontaktujte na adrese produkce@magnusregio.cz a na telefonním čísle 725 893 273. Mediální partner: Organizátor: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138. Správnou nohou do nového volebního období 31. března 2015, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno odborná konference INZERCE INZERCE GENERÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ PARTNEŘI „ STARTUJEME STAROSTOVU PRÁVNÍ PORADNU! Naše profesionální zkušenosti – záruka Vašeho úspěchu „ Kongresové a konferenční prostory až pro 700 hostů. Salonky pro obchodní jednání. „ Komfortní ubytování ve 368 pokojích**** a 110 pokojích H*** za výhodné ceny. OREA Hotel Voroněž I**** Křížkovského 47 603 73 Brno tel.: 543 14 1377 info@voronez.cz OREA Hotel Voroněž II*** Křížkovského 49 603 73 Brno tel.: 543 14 2020 voronez2@voronez.cz www.voronez.cz Potřebujete vědět, jak postupovat při správě nebo prodeji majetku obce, aby byla vaše rozhodnutí neprůstřelná? Chcete se ujistit, jak podle zákona nastavit parametry veřejné zakázky a výběrového řízení? Máte jinou právní otázku spojenou se samosprávou? Pomůžeme vám! Zeptáme se odborníků, sesbíráme zkušenosti starostů, kteří už v podobné situaci byli, a připravíme článek na míru vašim potřebám! Pošlete nám své dotazy na adresu: redakce@moravskehospodarstvi.cz. Otázky vždy zveřejníme na našich webových stránkách www.moravskehospodarstvi.cz a vy v anketě rozhodnete, na kterou se podrobně zaměříme v dalším čísle Moravského hospodářství.

6 LEDEN | ÚNOR 2015 evropské dotace PODNIKATELÉ MOHOU JIŽ V DUBNU OČEKÁVAT PRVNÍ VÝZVY Z NOVÉHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ PRO INOVACE A KONKURENCE- SCHOPNOST (OP PIK). VÝZVY V DALŠÍCH PROGRAMECH VYPÍŠÍ MINISTERSTVA NA ZAČÁTKU ČERVNA. Tereza Hašková Starostové, podnikatelé i ne- ziskové organizace se mohou začít připravovat na výzvy no- vých programů pro čerpání ev- ropských dotací. Ministerstvo průmyslu a  obchodu (MPO) se chystá vypsat první výzvy pro podání žádostí v  programu OP PIK již v  dubnu. Připraveno je v  něm 120  miliard korun. „Ev- ropská komise garantovala České republice schválení během února a března u těch programů, které jí byly zaslány do konce minu- lého roku. Tuto podmínku jsme dodrželi. Pokud budou ovšem přetrvávat nejasnosti s provádě- cími vyhláškami k zákonu o stát- ní správě, může hrozit odložení schválení všech programů Evrop- skou komisí na červen,“ uvedl mluvčí MPO Igor Walter. Většina ministerstev pak vý- zvy uveřejní začátkem června. Bude mezi ně patřit taktéž nový jednotný Integrovaný regionální operační program (IROP). Mini- IROP nahradí v novém sed- miletém programovacím obdo- bí stávající regionální progra- my. Celkem z  něj bude možné čerpat až 4,6 miliardy eur. Tyto peníze mají v regionech prospět hned v  několika různorodých oblastech. Místním a  krajským sterstvo pro místní rozvoj v sou- časnosti jedná s Evropskou komi- sí o jeho schválení. „Vyjednávání o  posledních sporných bodech bude probíhat na konci ledna. Poté uveřejníme přesný harmo- nogram výzev,“ řekla mluvčí mi- nisterstva Veronika Vároši. samosprávám připravil IROP možnost čerpat peníze na re- konstrukci a  modernizaci úse- ků silnic druhých a třetích tříd. „Peníze půjdou taktéž na sociální služby a  zlepšení infrastruktury pro mateřské, základní i  střed- ní školy,“ uvedla mluvčí. Svazky obcí, spolky a sdružení působící na venkově dostanou příležitost hlásit se o  příspěvky na komu- nitní rozvoj. „ Miliardy na inovace v podnikání i opravy škol Místní podnikatelé mohou z IROP čerpat příspěvky na pod- poru sociálního podnikání. Přes- to však zůstává hlavním zdrojem dotací pro podnikatele OP PIK. Jeho prioritou bude letos nově podpora menších a  středních rem v oborech s nižší znalost- ní intenzitou. Pro zvýšení jejich konkurenceschopnosti bude z OP PIK vyčleněno 26 miliard korun. „První prioritou však zů- stává rozvoj výzkumu a  vývoje pro inovace. Na něj půjde přes 38 miliard korun. O dotace se mohou hlásit taktéž podnikate- lé, kteří zavádí do svých provozů Nové operační programy vyhlásí první výzvy už v dubnu INZERCE technologie pro úsporu energií, obnovitelné zdroje energie anebo využívají druhotných surovin,“ řekl mluvčí ministerstva průmy- slu Walter. „ Moderní železnice na dohled? Ministerstvo dopravy při- pravuje první výzvy v  novém operačním programu Doprava 2014+. Ten má od Evropské ko- mise schválen rozpočet 4,7 mili- ard eur. První výzvy pro získání prostředků na rozvoj dálniční i  železniční sítě může využít Ředitelství silnic a dálnic a také Správa železniční dopravní cesty až v létě. „Peníze půjdou zejména na výstavbu, obnovu a  zlepšení parametrů dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy. Druhou prioritou bude modernizace že- leznice pro větší využití železnič- ní dopravy,“ uvedl mluvčí Minis- terstva dopravy Zdeněk Neusar. Kromě Evropských struktu- rálních fondů má Ministerstvo dopravy záštitu nad rozdělová- ním peněz z takzvaného Nástro- je pro propojení Evropy (CEF). V novém programovacím období je v něm pro českou dopravu při- pravena miliarda eur. „ anketa – odpovídají zástupci dotačních a poradenských agentur Kateřina Čočková konzultantka CYRRUS ADVISORY 1. Česká republika se na nové programové období chystá už pár let. I když se nyní potýkáme s určitými připomínkami Evropské komise k některým programům, vše nasvědčuje tomu, že na jaře by se měly první výzvy vyhlašovat. Momentálně máme více jak roční zpoždění v čerpání.V minulém programovém období 2007–2013 byly v tomto čase výzvy již vyhlášeny a například Chorvatsko už dotace z tohoto období čerpá. Na druhou stranu mají podobné problémy jako my i jiné evropské země, což ale není omluvou. Nyní zejména záleží na tom, jak efektivně budeme v následujících šesti letech čerpat. Pokud se na konci období opět zjistí, že alokace prostředků není zcela vyčerpána, zřejmě to Česko bude řešit stejně jako nyní, tedy rychlým a neohlášeným vyhlašováním posledních výzev. 2. Administrace s projekty bude stále stejná, avšak díky jednotnému elektronickému systému nebudeme muset žádosti zasílat poštou a učit se pracovat v několika různých systémech sběru žádostí. Již dnes však prosakují zprávy, že jednotný informační systém nebude schopen správu veškerých programů zvládnout. Milan Sedláček ředitel společnosti RENARDS dotační 1. Stále mne překvapuje, že řada osob zapojených do příprav nového období vnímá jeho pozdní start jako něco obvyklého (vzpomeňme na pozdní začátek čerpání v období 2007–2013). Já osobně považuji více než roční zpoždění startu výzev za velmi negativní signál o schopnosti orgánů České republiky a Evropské unie dojednat funkční systém schopný efektivně podpořit projekty důležité pro rozvoj naší země. Moje odpověď na otázku, zda současná situace může způsobit nedočerpání dotačních prostředků určených pro Českou republiku v období 2013–2020, je tedy jednoznačná – ano, může! Bude proto maximálně důležité spustit výzvy nejenom brzy, ale také kvalitně připravené. 2. Menší počet programů a takzvané jednotné metodické prostředí hodnotím velmi kladně. Pro žadatele se tím dotační systém významně zpřehlední. Co se týče míry náročnosti administrace a realizace konkrétních dotovaných projektů v příštím období, je nutné si počkat na detailní pravidla. Petr Skalický vedoucí odboru Projektového poradenství Erste Grantika Advisory 1. Jelikož programy doposud nebyly spuštěny, je logické, že jsme se ve skluzu ocitli. Nicméně, chyba není jen na straně České republiky. K výraznému zpoždění došlo už na straně Evropské komise. Se stejným problémem se potýkají i další státy Unie. Nicméně je pravdou, že ještě zhruba před rokem a čtvrt jsme byli ve stádiu příprav na sedmém místě a nyní se pohybujeme někde v polovině žebříčku. Situaci ohledně příprav rovněž neusnadňují legislativní průtahy v Česku. Z pohledu dočerpání finančních prostředků pro období 2014–2020 nevidím v tuto chvíli zásadní problém. Otázka je spíše u finančních nástrojů, které by měly tvořit nezanedbatelnou část z alokace na nové období. Jejich příprava je nyní ve velkém stavu rozpracovanosti. Spuštění v roce 2015 tedy nepředpokládám. 2. Díky obecným informacím o menším počtu programů, novém systému pro žadatele, ale i skutečnosti, že jsou doposud známy v podstatě jen změny programů, ale nic podrobnějšího o administrativě, metodikách a nařízeních, nelze na sto procent říci, zda bude čerpání jednodušší a efektivnější. Pevně ale věřím, že se tak ve výsledku stane. 1. Jak se Česká republika na nový cyklus evropských dotací připravila? Nejsme už dnes ve skluzu, který nás bude ke konci období opět stát nedočerpané „evropské miliardy“? 2. Očekáváte, že příprava projektů a čerpání dotací bude v novém programovém období jednodušší a efektivnější? Hlavní témata konference: • Jak zkrotit výdaje za energie. Energetický management a energetické úspory • Dotační tituly a možnosti v novém programovém období • Perspektivy zařízení pro energetické využití odpadů • EPC • Moderní koncepce veřejného osvětlení Určeno pro zástupce státní správy a samosprávy – starosty, tajemníky, vedoucí finančních odborů, odborů investic, rozvoje, správy majetku a ostatní úředníky všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina) a krajů Královéhradeckého a Pardubického. Registrovat se můžete přes formulář na našich webových stránkách nebo nás kontaktujte na adrese produkce@magnusregio.cz a na telefonním čísle 725 893 273. Mediální partner: Organizátor: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138. Energie pro města a obce 2015 7. dubna 2015, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno odborná konference 6. ročník

LEDEN | ÚNOR 2015 7 cestovní ruch OSTRAVA VYTVOŘILA Z AREÁLU ZKRACHOVALÝCH VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN JEDNU Z NEJNAVŠTĚVOVA- NĚJŠÍCH ČESKÝCH PAMÁTEK. ZATO BRNĚNSKÉMU MAGISTRÁTU SE NEDAŘÍ PRODAT VŠECHNA ESA JIHOMORAVSKÉ METROPOLE. Tereza Hašková Brno má funkcionalistické vily, Ostrava pozůstatky indus- triální éry. Brněnské panorama tvoří kostelní věž Petrova a ob- rysy hradu Špilberk. Ostravě vé- vodí komíny a vysoké pece areá- lu bývalých železáren v Dolních Vítkovicích. Právě tam minulý rok zavítalo více než osm set tisíc návštěvníků. „Atraktivitu areálu vloni zvýšilo otevření no- vého interaktivního muzea Svět techniky,“ uvedla Karolína Ryc- ková z Dolní oblasti Vítkovic. Ostravské Hradčany se už předloni staly se 780 tisíci ná- vštěvníků čtvrtým nejčastějším cílem turistů v Česku. Dokázaly tak přitáhnout dvakrát více ná- vštěvníků, než ve stejném roce katedrála na Petrově a Špilberk dohromady. „ Brno středověké, Brno mé? Brnu se na rozdíl od Ostravy v mnoha směrech nedaří využít svůj turistický potenciál. Opomíjí mimo jiné i to, na čem Ostrava postavila svůj úspěch. „Podceňo- vané je vše, co souvisí s industri- ální historií Brna. Jde o tovární areály, dělnické kolonie a památ- níky dělnických bouří,“ řekl br- něnský publicista a autor portálu poznejbrno.cz Michal Kašpárek. O ciální materiály brněnské- ho Turistického informačního centra (TIC) propagují nejčas- těji památky z  dob středověku. „TIC takto dělá z  Brna jakési magické historické město s  ta- juplným podzemím. Tím sráží tuto moderní metropoli na kulisu Troškovy pohádky,“ domnívá se Kašpárek. Podle něj Brno může těžit také z místní gastronomic- ké scény, která snese srovnání se světovou špičkou. Současně však může Brno pro tovat i z toho, že nabízí stále mnoho zákoutí, která nejsou obsypána turisty. Do nové turistické sezony přichází obě města s novinkami. V Brně se kromě známé vily Tu- gendhat otevřou dvě další památ- ky funkcionalismu – vila Stiass- ni a Löw-Beerova vila. Všechny spolu s Jurkovičovou vilou bude spojovat trasa letního turistické- ho minibusu. „Novinkou letoš- ního roku je možnost objednat si průvodcovské služby v čínšti- ně,“ uvedla Gabriela Peringerová z TIC Brno. Centrum tak reaguje na to, že v kraji dlouhodobě při- bývá turistů z  exotických zemí, jako je Čína, Srí Lanka, Malajsie či Indie. „ Průvodce v čínštině a minibus Ostravští návštěvníci se pro změnu mohou těšit na otevření bývalého dolu Hlubina v Dolních Vítkovicích s  novými vzděláva- cími a komunitními prostorami. „Připravujeme také otevření ná- stavby Vysoké pece číslo jedna, z  jejíž osmdesátimetrové výšky si mohou návštěvníci užít výhled na Ostravu,“ řekla Rycková. Turisté si oblíbili vysoké pece Ostravských Hradčan, Brno své industriální památky nepropaguje Český turista je nevypočitatelný, kvůli drahému euru ale zůstane spíše v tuzemsku Domácí turistický ruch v letošním roce podle odhadů mírně poroste. Počet návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních překročí opět sedm milionů. Souvisí to s oživením světové ekonomiky i růstem kupní síly českých klientů. Podle generální ředitelky státní agentury CzechTourism Moniky Palatkové je ale tuzemský turista nevypočitatelný a jeho chování závisí na řadě faktorů. Vzhledem ke slábnoucí koruně se však dá čekat, že se bude držet spíše v Česku, kde ho dovolená vyjde levněji. "Trhy, ze kterých primárně čerpáme, sice nejsou až tak cenově citlivé, přesto se tam slabá koruna jednoznačně projeví," vysvětlila Palatková. K dovolené strávené v Česku by podle ní měla lákat i rostoucí kvalita služeb. místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež s tím, že záleží na každé cestovce, jestli k tomu přistoupí. Katalogové zájezdy na letní sezónu ale zřejmě zdraží. Zvlášť tam, kde cestovní kanceláře platí dolarem. Klienti by se měli připravit, že si připlatí 7 až 12 procent. Nejvíc porostou ceny last minute, kam se nejvíce promítne aktuální oslabení koruny. Na prodeji zájezdů se ale situace zatím neprojevila. „Pokud však trend potrvá delší dobu a pokud bude Česká národní banka nadále naprosto nesmyslně uměle udržovat kurz koruny mimo její skutečnou hodnotu, obávám se, že lidé přestanou mít peníze na svou dovolenou,“ dodal Papež. Zatím však podle něj není patrné, že by se tuzemští klienti vzdávali zahraniční dovolené ve prospěch té domácí. KRISTIÁN CHALUPA Marketingový ředitel společnosti Čedok Tomáš Brejcha však řekl, že cestovní kancelář nezaznamenala přesun klientů ze zahraničních destinací na tuzemskou dovolenou. „Klienti preferují zájezdy all inclusive, kde mají výdaje na místě pod kontrolou,“ konstatoval Brejcha. Dodal, že mírně vzrostla poptávka po zájezdech first minute, kde může zákazníky přesvědčit i garance cen. Většina cestovních kanceláří potvrdila, že zájezdy zakoupené v systému first minute zdražovat nebude. „Klienti nejsou tedy pohybem kurzu ovlivněni. Samozřejmě kromě svých výdajů na místě. Ostatní již zakoupené zájezdy mohou samozřejmě kanceláře zdražit pouze v rámci zákonem určených možností. Změna kurzu o více než deset procent je jednou z nich,“ sdělil Do cestovního ruchu ročně tečou desítky milionů korun. Na turismus přispívají kraje, zájemci mohou navíc žádat o dotace na Ministerstvu pro místní rozvoj. V takzvaném Národním progra- mu cestovního ruchu vyčerpali vloni téměř padesát milionů ko- run, tedy skoro všechny peníze, které v něm byly k dispozici. „V tomto roce můžeme roz- dat stejnou částku. Navíc žádáme o její navýšení o dalších padesát milionů korun,“ informovala Ve- ronika Vároši z  odboru komu- nikace Ministerstva pro místní rozvoj. Podotkla, že podmínky pro čerpání pro letošní rok zůstá- vají stejné. „Výzva je určena nejen podnikatelským subjektům, ale i obcím. Došlo i k úpravě pod- porovaných oblastí a aktivit. Více jsou podporovány stavby parko- vacích domů či věží. Potlačené je naopak budování půjčoven spor- tovních potřeb a jejich vybavení,“ přiblížila letošní změny Vároši. Další miliony korun přitečou každoročně do cestovního ru- chu z  krajských úřadů. „Zřizu- jeme Centrálu cestovního ruchu Východní Moravy. V rozpočtu kraje je letos vyčleněná na turi- smus dotace ve výši 9,7 milio- nů korun na provoz a projekty. Dále pak počítáme s  půjčkou 12,5 milionu na před nancování projektů,“ informovala mluvčí Zlínského kraje Renata Škro- bálková. „ Miliony z krajských úřadů Podobnou částkou dotuje ces- tovní ruch také Kraj Vysočina. Podle mluvčí krajského úřadu Ji- tky Svatošové vloni vydali z roz- počtu na turismus deset milionů korun. „Další prostředky cestov- ního ruchu jsou čerpány z  fon- dů Evropské unie, v  posledních třech letech zhruba třináct mi- liónů korun. A to mimo jiné na Dále příspěvek Centrále cestovní- ho ruchu – Jižní Morava, peníze na obnovu cyklo a pěšího značení, provoz železniční tratě Břeclav – Lednice a  podporu nejvýznam- nějších projektů, například vzpo- mínkových akcí bitvy u Slavkova,“ nastínila mluvčí Jihomoravského kraje Denisa Kapitančiková. Každý rok se Jihomoravský kraj navíc prezentuje na brněn- ském veletrhu cestovního ruchu Regiontour. Letos stála účast podle Kapitančikové okolo jed- noho milionu korun. „Jedná se o náklady na nákup plochy a vý- stavbu stánku. Je to ještě o něco více, protože je potřeba zaplatit přípojky elektřiny, úklid expozice, vstupy, vjezdy, catering, program a  podobně. Všechny náklady se teď ještě nedají vyčíslit,“ pozna- menala mluvčí. Na plochách Ji- homoravského kraje se ale mohla zdarma zviditelnit jednotlivá měs- ta. Každoročně této příležitosti využívá Hodonín i Znojmo. VERONIKA VINDIŠOVÁ projekty Vysočina Tourism Des- tinační agentury Kraje Vysočina,“ podotkla. Do kapitoly „podpora turis- mu“ lze podle Svatošové zařadit také peníze, které kraj dává na- příklad na zlepšení dopravní in- frastruktury. „To samé platí i pro nanční prostředky na ochranu životního prostředí, opravu kul- turních památek, zdravotnictví nebo regionální rozvoj a projekty Evropské unie. Každá z těchto po- ložek je důležitá a má pro cestovní ruch obrovský význam,“ uvedla Svatošová. Jihomoravský kraj každý rok dotace na podporu turismu mě- ní. Letos je za poslední tři roky nejvyšší. „V roce 2013 to bylo asi sedmnáct milionů korun, vloni zhruba čtrnáct a  letos je schvá- lených osmnáct milionů. Jedná se o náklady na prezentaci Jiho- moravského kraje, propagační materiály, správu webu, dotační programy pro Turistické infor- mační centrum a destinační ma- nagementy, které jsou letos nové. Cestovní ruch na Moravě spolkne desítky milionů ročně, staví se zázemí pro turisty i silnice z Národního programu cestovního ruchu 2014 Jihomoravský kraj ■ Rozvoj areálu Vranovské pláže, druhá etapa (Znojemsko) ■ Doplnění turistické infrastruktury na lázeňské kolonádě v Lednici – Leroza s.r.o. (Břeclavsko) ■ Vstupní brána do Bílých Karpat – Brujeria s.r.o. ■ Rekonstrukce lodi Valentýna – Lodní doprava Vranov s.r.o. (Znojemsko) Moravskoslezský a Olomoucký kraj ■ Centrum služeb pro turisty – Skitech s.r.o. (Jeseníky) Zlínský kraj ■ Rozšíření volnočasové nabídky v Activityparku Hotelu Všemina (Zlínsko) ■ Centrum služeb pro návštěvníky Horní Bečvy – SK REALTY a.s. (Vsetínsko) Vysočina ■ Půjčovna lodí na Dalešické přehradě – Aikon s.r.o. (Třebíčsko) ■ Zkvalitnění zázemí pro turisty v Hospodářském dvoře Bohuslavice (Jihlavsko) ■ Rozšíření a dovybavení centra služeb pro turisty na Vysočině – A-mercata s.r.o. ■ Adventure Station – Rokytnice nad Rokytnou – Outdoor Aliance s.r.o. (Třebíčsko) Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj „ dotace FOTO: Eugénia Bánovská FOTO: Charlota Blunárová

8 LEDEN | ÚNOR 2015 inovativní firmy a technologická centra S POMOCÍ PENĚZ EVROPSKÉ UNIE VYROSTLA SPOUSTA VĚDECKÝCH CENTER. SDÍLÍ ALE JEDEN PROBLÉM – KDE DO EXCELENTNÍCH CENTER SEHNAT EXCELENTNÍ VĚDCE? VĚDCI I POLITICI SE NYNÍ MUSÍ HODNĚ SNAŽIT, ABY CENTRA NEZAŠLA NA ÚBYTĚ. Ladislav Koubek „V říjnu 2014 byla na Mi- nisterstvu školství ustavena pracovní skupina, v níž má můj úřad svého zástupce a  která posuzuje udržitelnost center. Na základě této kontroly, která by měla být hotova do konce března 2015, se pak rozhodne o  dalším osudu center,“ uvedl vicepremiér zodpovědný za vě- du a výzkum Pavel Bělobrádek. Podle něj je v rozpočtu pro ten- to rok vyhrazeno na takzvané Národní programy udržitelnosti 1,6 miliardy korun, na příští dva roky jde o 2,5 miliardy ročně. Klíčové je správné zaměření center. V malé zemi nemůžeme na světové úrovni pěstovat všech- ny obory. „Co se týká konkrét- ních oborů, budoucnost vidím například v  biotechnologiích a  nanotechnologiích. Budeme mít rovněž zájem o  kontrak- tovaný výzkum, kdy si stát sta- noví konkrétní cíl  – například v oblasti nových zdrojů energie či v bezpečnostním výzkumu. Je však i řada dalších excelentních vědců v dalších oborech, kterým chceme dát šanci a  budeme je výrazně podporovat,“ přiblížil Bělobrádek. S výběrovostí oborů souhlasí i poslankyně Anna Putnová. Ta považuje za klíčovou koncepci hospodářského směřování státu. „Na jejím základě potřebujeme stanovit prioritní vědní obory, které budou v maximální možné míře podporovány z  veřejných či státních rozpočtů,“ řekla Put- nová. Slabou stránkou může být personální zabezpečení. „Mu- síme zajistit kvali kované pra- covníky pro tato centra, zejmé- na zahraniční vědce. Tuto šanci ministerstvo školství v minulém roce propáslo zrušením  výzvy operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, která právě na zahraniční odborníky cílila. V novém programovacím období je třeba této možnosti plně využít,“ neskrývá zklamání Putnová. Skutečně renomovaných za- hraničních odborníků do Česka moc nepřichází. „ Příchod excelentní bioložky je spíš výjimka Čestnou výjimkou je uzná- vaná molekulární bioložka Ma- ry O\'Connell, která působila na předních světových výzkumných institucích jako Albert Einstein College of Medicine v New Yorku nebo Massachusetts Institute of Technology v  Bostonu. V  loň- ském roce nastoupila na Středo- evropský technologický institut Masarykovy univerzity. Příchod vědecké kapacity v  seniorské pozici do Česka umožnil pres- tižní evropský grant z programu ERA Chairs, který Masarykova univerzita (MU) získala jako jediná v  republice. „Pro další rozvoj potenciálu, který máme díky investicím do vědeckých center a příchodu mladých věd- ců, je nezbytné přilákat k  nám i vědce s bohatými zkušenostmi a vazbami na mezinárodní týmy, schopné postavit zde výzkumné skupiny s vlastním výzkumným programem,“ předestřel prorek- tor MU Petr Dvořák.  Centra postavená v  rámci operačních programů mají slou- žit regionálnímu rozvoji. „Vidím jako podstatné, aby centra splni- la, co v projektech slibovala, ze- jména tedy aby veřejné prostřed- ky nenahrazovaly předpokládané prostředky privátní, protože by to bylo na úkor ostatních institu- cí,“ doplnil svůj pohled předseda poslaneckého Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělo- výchovu a bývalý rektor Masary- kovy univerzity Jiří Zlatuška. Centra ale nemohou dlouho- době žít jen ze státních peněz. Musí si na sebe vydělat. „Náš projekt prokázal svoji života- schopnost i po období stanove- né udržitelnosti. Je zaměřen na komercializaci vědy a výzkumu, na inovace, podporu začínají- cích podnikatelů formou pod- pory podnikavosti, podnikání a startupové komunity. Naplnění tohoto trendu je jedním z  pro- středků dlouhodobé udržitelnos- ti,“ uvedl ředitel Technologické- ho centra Hradec Králové Jan Bartoš. Právě jeho centrum při- pravuje další rozvoj nabízených služeb a rozšíření kapacit. Do vědeckých center šly miliardy. Návratnost je ve hvězdách ROZHOVOR ■ Umění není vědecká centra postavit, dokonce ani zaplatit, ale udržet jejich životaschopnost, míní člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček. FOTO: Eugénia Bánovská INZERCE s polovodiči ■ Skupina ABB si uvědomuje důležitost polovodičových součástek jakožto klíčových komponent pro regulaci výkonu a více jak 50 let investuje do výzkumu a vývoje v této oblasti. ■ Výkonové polovodičové součástky vyrábí ABB ve dvou svých výrobních závodech, z nichž jeden se nachází v České republice. Ten navazuje na tradici vybudovanou svého času v podniku ČKD Polovodiče. ■ Dnešní moderní výrobní jednotka ABB Polovodiče disponuje vlastním vývojem a výrobou diod a tyristorů tradiční bipolární technologie. Ta je neodmyslitelně spjata s polovodičovými součástkami pro ty nejvyšší výkony. Jedním z nejúspěšnějších výrobků vyráběných v Praze jsou svářecí diody, které patří ke světové špičce ve svém segmentu. „ 50 let JAK JEDNODUŠE A BEZ POMOCI ZASTARALÝCH MECHANICKÝCH SPÍNAČŮ „OHNOUT“ ELEKTRICKOU ENERGII PODLE POTŘEBY? TATO OTÁZKA HÝBE POSLEDNÍCH STO LET VÝVOJEM VÝKONOVÉ ELEKTRONIKY. SOUČÁSTKA, KTERÁ NABÍDLA ODPOVĚĎ, SE VYRÁBÍ I V ČESKU. KAROSERII MÁ DÍKY NÍ SVAŘENOU KAŽDÉ DRUHÉ AUTO Z EVROPY. Není elektřina jako elektřina. Energie, bez které si dnes neohře- jeme ani vodu na čaj, má mnoho forem a každá se svými charak- teristikami hodí na něco jiného. Podle našich potřeb ji v posled- ních několika desetiletích tva- rují polovodičové součástky se jménem, které laikovi asi řekne jen málo – tyristor a dioda. Je to škoda, v jejich výrobě totiž patří Česko mezi absolutní světovou špičku. S výsledky práce českých po- lovodičových diod se setkáváme každý den. Tak například – po- lovina aut, které minete na ulici, má karoserii svařenou díky nim. Takzvané svářecí diody, které pracují v  mechanických  rame- nech robotů v každé třetí auto- například ve zmíněném podniku ABB ve Švýcarsku, ale vůbec není jednoduché,“ upozornil Balous. „ Česká tradice – je na co navazovat ABB proto spolupracuje s řa- dou českých univerzit, ČVUT počínaje přes brněnské VUT až po Vysokou školu chemicko- -technologickou v Praze. „Větši- nou se jedná o zadávání témat či přímo vedení diplomových pra- cí. Máme tu několik diplomantů, kteří u  nás své práce realizují. Mnoho z  našich pracovníků je absolventy těchto škol a někteří na nich dokonce vyučují,“ ko- mentoval to Balous. bo inovací toho stávajícího. Pra- cujeme na spojení těch nejlepších technologií, které přicházejí od nás i od našich švýcarských ko- legů, současně máme konkrét- ní plány proniknout do dalších segmentů v oblasti polovodičů,“ vysvětlil Balous. Výzkumní pracovníci a tech- nici, kteří vyvíjejí v  Praze pro ABB nové polovodiče, se zkrátka nezastaví. „Zaměstnáváme špič- kové odborníky, kteří jsou vytí- žení na sto procent. V nedávné době jsme proto do oddělení vý- zkumu a vývoje přijali nové kole- gy,“ podotkl Balous. Ti pomůžou ABB rozšířit portfolio produktů a  úpravou přizpůsobit stávající součástky novým nárokům trhu. „Najít v  Česku schopného technika, kterého práce v oboru baví, mluví plynně cizím jazykem a  je navíc ochoten čas od času vycestovat, aby nabral zkušenosti mobilce na světě, vyrábí v praž- ské továrně rma ABB. „Jedná se o náš hlavní sortiment a jsme v tomto segmentu jedním z nej- větších producentů na světě. Vy- rábíme ale i řadu dalších polovo- dičových komponentů, například síťové nebo rychlé diody a tyris- tory a  výkonové polovodičové moduly,“ uvedl ředitel jednotky ABB Polovodiče Mojmír Balous. Výroba polovodičových diod a tyristorů přitom není snadnou záležitostí. „Podnik v Praze spo- juje skutečné high-tech know- -how s vysokými nároky na čis- totu, technologickou disciplínu a  výrobní standardy,“ přiblížil Balous. Sebemenší chyba nebo nedostatek ze začátku výroby se může projevit až na úplném kon- ci celého procesu. A součástku s nevyhovujícími parametry sa- mozřejmě nikdo nekoupí. „Náš tým je ale velmi kompetentní, máme zde jak kolegy, kteří už ve svém oboru působí několik desí- tek let, tak mladé kolegy, kteří se k nám přidali v relativně nedávné době. Náš tým nejenže umí, ale také chce něco ve svém oboru dokázat,“ dodal Balous. „ Spojení toho nejlepšího ze Švýcarska i Česka Výrobní závod ABB Polovodi- če v České republice má podob- ně jako jeho sestra ve Švýcarsku silné oddělení výzkumu a  vý- voje. Často skloňovaná přidaná hodnota je zde tedy bez diskuze. „Řešíme konkrétní úkoly, které souvisí s novým sortimentem ne- Co se týče výroby polovodi- čů, má ale ABB v  Česku jednu velkou výhodu – nejde o záblesk z čistého nebe. „Společnost ABB v Praze navazuje na tradici pod- niku ČKD Polovodiče, který byl technologickou špičkou v  rám- ci bývalého východního bloku schopnou vyrábět tyto kompo- nenty v  masovějším průmyslo- vém rozsahu,“ uvedl Balous. ABB Polovodiče tuto tradicí dále roz- víjí a  kontinuálně investuje do rozvoje výrobní jednotky i  no- vých technologií. Karoserie poloviny aut vyrobených v Evropě pomohly svařit polovodičové diody z Česka Čisté prostory a bezprašné prostředí jsou podmínkou pro vývoj a výrobu polovodičových součástek. FOTO: Archiv ABB

LEDEN | ÚNOR 2015 9 telekomunikace INZERCE 13.14. DUBNA 2015 HRADEC KRÁLOVÉ KONGRESOVÉ CENTRUM ALDIS DOPROVODNÁ MEZINÁRODNÍ KONFERENCE V4DIS ISSS 2015 www.isss.cz  Co je v e-governmentu nového? Jak jsou na tom stávající projekty, co s nimi bude dál a co se plánuje?  Jak se veřejná správa vyrovná se zákonem o kybernetické bezpečnosti?  Kde získat prostředky na financování projektů e-governmentu?  Jak úspěšně zvládnout vypsání veřejné zakázky? Jak na elektronická tržiště a dynamické nákupní systémy?  18. ročník renomované konference – jedné z největších evropských akcí svého druhu  Přes 200 přednášek a vystoupení během dvoudenního programu, více než 100 partnerů a firem ve výstavní části  Rozsáhlá publicita prostřednictvím desítek mediálních partnerů, mezi nimiž nechybí ČT, ČRo nebo ČTK ISSS2015_inz_269x133.indd 1 28.1.2015 10:33:58 PPF skupuje akcie drobných akcionářů O2 PPF SE PŘIBLIŽUJE DEVADESÁTI PROCENTŮM A VYTĚSNĚNÍ DROBNÝCH AKCIONÁŘŮ O2 V NUCENÉM PRODEJI. JAKÉ JSOU JEJÍ ÚMYSLY? Ladislav Koubek Je to něco málo přes rok, co investiční skupina PPF, jejímž majitelem je nejbohatší Čech Petr Kellner, uzavřela svou historicky největší transakci. Dvě třetiny akcií v tehdejší Telefónice koupil Kellner za téměř 64 miliard korun. A již tehdy analytici předvída- li, že Kellnerův podíl rychle po- roste. V  loňském roce překročil 83 procent poté, co nakoupil ak- cie například od banky UniCredit a dalších akcionářů. Ani na celou počáteční akvizici přitom Kellner peníze neměl, když z  vlastních peněz zaplatil jen 35,5 miliardy. Zbytek získal z úvěrů Société Gé- nérale, avšak na sklonku loňského roku dospěl k  rozhodnutí, že si půjčí rovnou od své O2. Tento kontroverzní krok vyvolal paniku investorů, kteří se začali horečně zbavovat akcií. „ Panika a protesty investorů Na valné hromadě, kde se úvěr schvaloval, sice protestovali, nicméně neměli sílu na to, aby transakci zabránili. Cena akcií společnosti loni výrazně klesla. Vyhlídky na dividendy jsou mi- zivé a  Telefónica si na nanční asistenci své matce až do celkové výše jistiny 24,8 miliardy korun musela sama půjčit. „Poskytnutí nanční asisten- ce vnímáme jako jednu z mož- ností ke zvýšení hodnoty pro všechny akcionáře společnosti. nost využívání znalosti trhu fúzí a  akvizic k  vytváření hodnoty pro všechny akcionáře. Proto je představenstvo společnosti pře- svědčeno, že poskytnutí nanční asistence je pro společnost O2 výhodné,“ řekl místopředseda představenstva a generální ředi- tel O2 Tomáš Budník. Menšinoví akcionáři nicméně jeho optimismus nesdílejí. A obá- vají se, že jakmile PPF dosáhne devadesátiprocentního podí- lu, sáhne k  nucenému prodeji. Chce tedy PPF dosáhnout plné- ho ovládnutí rmy a stáhnout ji z burzy? Mělo by to svou logiku. „Přítomnost minoritních akcio- nářů znamená často nutnost se s nimi dělit o výsledky hospodaře- ní společnosti. Veřejně obchodo- vané společnosti mají navíc mno- ho omezení a povinností ohledně rozdělování kapitálu, řízení spo- lečnosti a zveřejňování důležitých informací,“ komentoval takovou možnost analytik České spořitel- ny Petr Bártek. „ Vytěsňovat nechceme, tvrdí PPF Mluvčí PPF Radek Stavěl nicméně popírá, že by skupina chtěla drobné akcionáře vytěsnit. Podle něj dokumenty vztahující se ke strategii a  dalšímu vývoji společnosti neodkazují na tuto domněnku. Již loni v  červnu ale dosta- li menšinoví akcionáři nabíd- ku na odprodej svých akcií za 295,15 korun. Další možnost od- O2 se jako součásti silné sku- piny PPF otevírají mezinárodní trhy s  externím nancováním s  potenciálně lepšími podmín- kami, včetně nižších nákladů. Pokračujícím začleňováním do silné skupiny PPF se O2 otevírají rozsáhlé možnosti využití pro lu skupiny PPF, jako získání pří- stupu k  široké bázi zákazníků, sdílení know-how, úspory z roz- sahu a v neposlední řadě mož- kupu akcií společnosti učinila PPF počátkem prosince. Drob- ní akcionáři ji mohli využít do 16. ledna.Fyzickéosobytakmohly při splnění podmínek uvedených v  nabídkovém dokumentu pro- dat své akcie až do počtu 200 ku- sů na osobu za cenu 277,15 korun na akcii, což je cena, za kterou společnost loni v  červnu reali- zovala takzvanou povinnou na- bídku převzetí po odečtení vy- placené dividendy 18 korun na jednu akcii.  V  rámci realizace této poslední nabídky nebylo dosaženo jednoho procenta akcií společnosti, které bylo stanoveno jako maximální celkový objem k  odkupu. Přesný údaj o  počtu nabytých akcií oznámí skupina PPF po vypořádání, které je sta- noveno na 27. února 2015.  Malí akcionáři z  vývoje po- sledních let radost nemají. Cena akcií rapidně poklesla  – zatím- co v  roce 2010 činila více než 400 korun, na počátku letošní- ho roku se propadla na něco víc než polovinu. Vyplatí se tedy drobným akcionářům svůj podíl prodat? „V současné době bych akcie O2 držel a čekal na další kroky PPF. Aktuální cena O2 ČR na burze je podle našich odhadů již významně pod jejich fundamen- tální hodnotou a  nelze vyloučit například zpětný odkup akcií ze strany O2 ČR či v budoucnu vy- těsnění minorit ze strany PPF (po dosažení 90procentního podílu) za vyšší cenu,“ uvedl Bártek. Po- dle něj nelze také úplně vyloučit pokračující výplatu dividend, i když je kvůli plánovanému za- dlužení rmy tato možnost spíše nepravděpodobná. Od roku 2010 se cena akcií O2 propadla téměř na polovinu Mobilní operátor 02 přišel v minulém roce s novou službou – televize v mobilu. Na svoje oblíbené pořady se mohou majitelé chytrých telefonů dívat kdekoliv.Třeba během jízdy ve vlaku nebo autobusu. Jedinou podmínkou je připojení k internetu, a to přes wifi, mobilní data nebo pevný internet.T-Mobile teprve spuštění služby chystá,Vodafone zatím ne. Společnost O2 už eviduje 227 tisíc stažení aplikace, která je k pozorování televize v mobilu potřeba. „O2TV Go jsme testovali od května do září 2014 v bezplatném pilotním provozu. Služba se setkala s velkým ohlasem a pozitivním hodnocením ze strany našich zákazníků. Právě to nás utvrdilo v tom, že na podzim 2014 nastal správný čas nabídnout mobilní televizi také zákazníkům konkurence. Ti si mohou do svých chytrých telefonů nebo tabletů s operačními systémy Android nebo iOS aplikaci O2TV Go bezplatně stáhnout také. Po vyplnění základních registračních údajů už mohou hned sledovat pořady,“ přiblížila Kateřina Mikšovská z tiskového odboru společnosti O2. „ Nahrát i sledovat později Výhodou je, že kvůli licenci na promítání filmů nemusí zákazník uzavírat smlouvu. „Nejkratší možné období, na které lze službu objednat, je měsíc. Licence přitom platí pro čtyři různá zařízení,“ podotkla ještě Mikšovská. Uživatelé si mohou vybrat až z dvaceti televizních stanic. „Služba od samého počátku umožňuje také oblíbené funkcionality, jako jsou zpětné zhlédnutí, tedy možnost sledovat pořad až třicet hodin po jeho odvysílání, nebo nahrávání. Objednat si televizi do mobilu mohou i zákazníci, kteří běžně využívají k volání nebo posílání zpráv jiného operátora,“ poznamenala ještě Mikšovská. Společnost T-Mobile uvedení televize v mobilu teprve připravuje. Objednat si ji ale mohou pouze jejich tarifní zákazníci. „Televizi budou moci lidé sledovat až na dvou mobilních zařízeních současně a bez ohledu na připojení k síti,“ podotkl mluvčí T-Mobile Jan Rezek s tím, že operátor aktuálně vyhodnocuje pilotní provoz, kterého se účastnilo přes deset tisíc zákazníků. „Na základě získaných poznatků očekáváme velký zájem o tuto službu,“ dodal Rezek. Společnost Vodafone naopak o této službě neuvažuje. „Naší prioritou je momentálně hlavně pokrývání České republiky sítí LTE, která našim zákazníkům umožní používat nejnovější řešení pro přenos dat, a zaměření na pozitivní zákaznickou zkušenost,“ uvedla zástupkyně mluvčího firmy Vodafone Adéla Konopková. VERONIKA VINDIŠOVÁ Televizi do mobilu si stáhlo přes dvě stě tisíc uživatelů Zdroj: Patria.cz

10 LEDEN | ÚNOR 2015 vzdělávání KONKURENCE MEZI UNIVERZITAMI SÍLÍ. NOVÉ STUDENTY LÁKAJÍ VYSOKÉ ŠKOLY I ORIGINÁLNÍ PROPAGACÍ, KTERÁ V MARKETINGOVÝCH SOUTĚŽÍCH PORÁŽÍ ZAVEDENÉ ZNAČKY JAKO KOFOLA NEBO T-MOBILE. ZASPAT V BOJI O STUDENTA JE PROTO DNES SNADNÉ. UDĚLAT KROK VEDLE ALE STEJNĚ TAK. Jan Pacas Staň se mistrem řádu Ing., přijď studovat zakázané učení technické do tajemného údolí Ša- lin. Jsme dobří jak prase a snáší- me zlatá vejce. Zlepši si techniku. Důvod? Masarykova univerzita. To jsou jen příklady některých ze sloganů, kterými univerzity v poslední době lámou uchazeče ke studiu. Na žáky z posledních ročníků středních škol čouhají tato hesla ze sociálních sítí, in- ternetových stránek i videoklipů na Youtube. „Že se styl marketingové ko- munikace univerzit přizpůsobuje cílovému publiku a  využívá ná- strojů, které jsou pro toto pub- likum dobře známé a  oblíbené, je z  mého pohledu logickým a  dobrým krokem,“ komentoval to Online Marketing Manager ve společnosti FOX HUNTER Milan Novák. Univerzita, která si dů- sledně buduje příjemný a  uvol- něný image, se podle něj snáz dostane do podvědomí cílové sku- piny a  celkový dojem z  ní bude v  očích potenciálních uchazečů o studium lepší. „ Brno – tajemné údolí Šalin Příkladem za všechny mů- že být brněnské Vysoké učení technické (VUT). To spustilo na začátku roku kampaň o  mnichu Lobsingovi, který opouští kláš- ter východního učení a  odchází do Brna, kterému se zde přezdí- vá tajemné údolí Šalin, studovat „techniku života“. „Hledali jsme nějaké nečekané propojení dvou světů, Západu a Východu, fyziky a metafyziky, matematického dů- kazu a buddhistické mantry. Na- konec jsme stvořili učení zvané VUT FU,“ popsal jeden z tvůrců kampaně Adam Hrubý. Hned první krátké video si vzápětí po zveřejnění získalo tisí- ce fanoušků. Nejde přitom o prv- ní trefu VUT přímo do černého. Před dvěma roky se z reprodukto- rů poprvé ozvaly tóny písně „Mi- luji tě, mé VUT“. Klip na Youtube už vidělo přes sedm set tisíc lidí. Co ale brněnskou techniku po- nouklo k takové změně komuni- kace? „Děje se spousta zajímavých věcí, máme úžasné objevy, světové patenty, lákáme na špičkovou vě- du, milionové laboratoře a  spo- lupráci s  aplikační sférou. Když se vám ale stane, že na veletrhu vzdělávání vám dávají podepsat převzetí stánku pražského České- ho vysokého učení technického (ČVUT), protože si myslí, že jsme jejich pobočka, řeknete si, že je na čase s tím něco udělat,“ přiblížila Pavla Ondrušková z Odboru mar- ketingu a vnějších vztahů VUT. Důležité podle ní je, aby si lidé spojili univerzitu s konkrét- ními kvalitami. „A ty tam nena- skáčou jen podle toho, že máme špičkovou vědu. Je potřeba přidat k tomu emoce, protože ty si lidé zapamatují. Třeba zrovna těmi netradičními kampaněmi,“ vy- světlila Ondrušková. Za pravdu ji dávají i  odborníci. Propagace VUT získala ocenění Nejhravější marketingový počin a v PR sou- těži Louskáček porazila značky z reklamního nebe, jako je třeba Kofola nebo T-mobile. „Kampa- ním VUT nechybí vtip a nadhled. Klíčovým faktorem úspěchu zde je fakt, že jsou dělané pro studenty jazykem studentů,“ doplnil Novák z FOX HUNTER. Sázka na vtip se vyplatila i Vy- soké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO). Ta se svou kampaní „Zlepši si techniku“ získala loni Českou cenu PR. A kde že se skrývá onen vtip? Už v  samotném ná- zvu. „Slogan ,Zlepši si techniku‘ pracuje se záměrným dvojsmys- lem, který je ještě zdůrazněn lo- gem – šroubkem, který se zasouvá do matičky,“ vysvětlila Janouš- ková. Od dvojsmyslnosti si marketé- ři z VŠB-TUO slibovali, že upoutá náctileté, ale zároveň nepřekročí určitou hranici vkusu. Povedlo se. Pohybovat se ale úspěšně na této linii může být ošemetné. Zatím- co kampaň Provozně ekonomic- ké fakulty Mendelovy univerzity v Brně, kde se škola chlubí, že je „dobrá jako prase“, „nemelou se tam kraviny“ a „hledá alfa samce a samice“, kteří se „umí zabejčit“, přijala veřejnost ještě poměr- ně vstřícně, i když odborníci už vlažněji, v jiných případech školy už přestřelily. „ Sex a univerzita? Potenciálně výbušná kombinace Ožehavé může být hlavně spo- jení vysokoškolského vzdělávání s erotikou a sexem. Zatímco VŠB- -TUO se podařilo vzbudit kontro- verzi a upoutat, při méně citlivém pojetí dokáže tato kombinace na- páchat víc škody než užitku. „Zá- leží na konkrétním zpracování, které může být povedené, ale také pěkně trapné,“ upozornil Novák. Dokazuje to například bouřlivá diskuze, která se strhla kolem twerkujících (twerk je tanec spo- jený s charakteristickými pohyby pozadí) studentek na soutěži Miss Vysoké školy ekonomické v Praze. Opravdový průšvih pak může nastat, když se sex překulí do se- xismu. To se přitom může lehce stát, zejména když se při přípravě propagačních materiálu příliš od- vážou sami studenti. Hned něko- lik takových počinů zabodovalo v marketingové anticeně Sexistic- ké prasátečko. „Vzpomeňme ze- jména na studentská videa z Men- delovy univerzity v Brně a Slezské univerzity v Opavě,“ uvedla jedna z organizátorek soutěže Petra Ha- vlíková. Důležité podle ní je, jak se k  takovým výtvorům studentů postaví sama škola. Slezská uni- verzita v  Opavě se od klipu, ve kterém se souloží na školních záchodcích, distancovala. „Ale video je dále přístupné na inter- netu i  s  logem školy,“ doplnila Havlíková s tím, že horší je, když se sexismus stane součástí o ci- ální propagace univerzity. Naráží tak na parodii Scorseseho lmu Vlk z Wall Street z dílny Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT. Na internetu však spot slavil obrovský úspěch a dostal se i do hlavního televiz- ního zpravodajství. Sexismu tak ve své propagaci příliš nefandí třeba Masarykova univerzita (MU). „Možná děláme chybu, že tyto nástroje nevyuží- váme, ale naší strategií to zkrát- ka není,“ řekla vedoucí Odboru vnějších vztahů a  marketingu MU Markéta Soukupová. Stu- denty radši zapojuje do propa- gace jinak. „Nejlepší služba pro uchazeče o  studium není super cool video, ale možnost zjistit si o svém budoucím oboru podrob- né a nezkreslené informace. Proto vysíláme své současné studenty prezentovat na střední školy po celém Česku a  Slovensku a  na vzdělávacích veletrzích prezentu- jí univerzitu výhradně studenti,“ dodala Soukupová. Univerzity bojují o nové studenty. Nebojí se s nimi mluvit jejich vlastním jazykem UNIKÁTNÍ BRNĚNSKÁ STIPENDIA ■ Peníze pro talentované doktorandy technických a přírodovědných oborů přibližují region vědecké a inovační špičce. Přečtěte si více na www.moravskehospodarstvi.cz INZERCE Národní divadlo Brno se mění před očima. Zevnitř i navenek STAČÍ PROJÍT KOLEM MAHENOVA DIVADLA A POZNÁTE TO HNED. Z PLAKÁTŮ NA ZDECH NEKOUKAJÍ VYRETUŠOVANÉ OBLIČEJE HERCŮ, ALE NEČEKANÉ TVÁŘE. NA BALET, OPERU I ČINOHRU LÁKÁ ŠATNÁŘKA, TROMBONISTA NEBO TŘEBA KULISÁK. Jan Pacas „Chceme ukázat, že Národní divadlo jsou normální lidé, kteří dělají divadlo pro normální li- di,“ vysvětluje jeho ředitel Martin Glaser. Národní divadlo Brno ve- dete přibližně rok. Co se za tu dobu povedlo? tak u publika. Aby lidé věřili, že má smysl do Národního divadla chodit. Aby zřizovatel věřil, že má smysl do něj investovat ty ob- rovské částky, respektive, že má smysl investovat ještě víc, protože teprve pak se začnou peníze smy- sluplně vracet. Říkal jste, že marketing při- náší pěkné ekonomické výsled- ky. Podaří se vytáhnout divadlo z dluhů? To jsou dvě věci, které spolu úplně nesouvisí. Mám radost, že naše kroky přinesly mnohem lep- ší výsledky, než jsme sami čekali a z roku na rok se nám podařilo zvýšit tržby o skoro čtyři miliony korun. Otázka dluhů je ale něco úpl- ně jiného. Národní divadlo bylo hluboce pod nancované. Přes- tože stojí spoustu peněz, schází řádově desítky milionů na zajiš- tění standardního provozu. A ty stamiliony, které město do diva- dla investuje, paradoxně přichází vniveč, protože není schopné na- jít těch zbývajících patnáct nebo dvacet milionů navíc. Takže se ukážou potenciál nového umělec- kého vedení i našich budov. V pří- padě baletu to bude moderní verze Labutího jezera Black and White, kterou uvede šéf souboru Mário Radačovský v Mahenově divadle. A logicky bych k  tomu měl při- dat Sofoklova Oidipa, výbornou inaugurační inscenaci šéfa čino- hry Martina Františáka. Že se Národní divadlo mění, pozná člověk už při prvním po- hledu na nové plakáty nebo video, na kterém soupeří balet s  twer- kem. Co tím divákům říkáte? Vše, co v marketingu děláme, má jeden cíl. Ukázat, že v  Ná- rodním divadle pracují normální lidé, kteří dělají divadlo pro nor- mální lidi. Byť máme vznešený název a hrajeme v krásných, mo- numentálních budovách, nejsme zakletá muzeální instituce, ale živé místo, kde divák zažije něco, co se ho bytostně dotkne. Chcete tedy vrátit Národní- mu divadlu přirozenost? Chceme hlavně vrátit důvěru v náš dům. Jak u zaměstnanců, Ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser V  souladu s  mou koncepcí byla k 1. lednu završena promě- na uměleckého vedení. Povedlo se začít s obnovou toho nejpod- statnějšího, to znamená reper- toáru. Premiéry této sezóny už konkrétními činy naplňují naši uměleckou vizi. Podařilo se také zklidnit pro mě překvapivě vel- mi rozjitřenou náladu v divadle. A  proměnila se i  vizuální tvář divadla a marketing, což je zatím asi nejviditelnější počin, který už přináší první velké plody a pěkné hospodářské výsledky. Jak se mění inscenace? Ty, které vznikaly od začát- ku letošní sezóny, jsou opravdu výrazně jiné. Máme jiné akcenty v dramaturgii, jiné nároky na scé- nogra i. Proměňuje se inscenač- ní jazyk a herecký výraz. Zejmé- na v  činohře je mnoho nových tváří. Soubor věří, že opravdu chceme dělat divadlo postavené na hercích a odměňuje se za to skvělými výkony. Je to ale běh na dlouhou trať a zatím jsme na úplném začátku. Kdybyste měl pozvat diváka na jedno představení, které nej- lépe odráží novou tvář Národ- ního divadla, které by to bylo? Jen jedno vybrat nejde. Ale určitě můžu diváky pozvat na ro- dinnou operní expedici Čarokraj a na Hry o Marii Bohuslava Marti- nů. Jsou to inscenace, které skvěle šetřilo  – od lidí až po obnovu technologií v  jednotlivých bu- dovách. Vnitřní dluh divadla je dnes bohužel obrovský. Očekáváte, že se to s novým vedením města změní? Pevně věřím, že ano. Jenom ona samozřejmost, s jakou vedení města vzalo za svůj zákonný po- žadavek státu na zvýšení platů za- městnanců a pokrylo jej v plném objemu, je pro mě signálem, že si uvědomuje svou povinnost vůči instituci, kterou si zřídilo. Národní divadlo totiž není parta lidí, kte- ří si chtějí secvičovat představení a jen stojí s nataženou rukou. Měs- to si jej zřídilo a objednalo si něja- kou službu. A divadlo může dělat jen to, co město zaplatí. Takže po- kud dá město peníze reálně jen na nějakých šest premiér do roka, tak se bude produkovat jen šest premiér. Dluhová spirála se pak roztočí závratnou rychlostí, pro- tože budeme krám s  prázdnými regály. A my bychom těch premiér potřebovali dělat ne šestnáct, jako jich děláme teď, ale třeba dvacet, abychom rychleji obnovili reper- toár a měli produkty konkurence- schopné nejen v rámci Brna, ale celé Evropy. FOTO:Archiv VUT

LEDEN | ÚNOR 2015 11 umělci na Moravě MIROSLAV MALINA: Pokud se vydáte na dráhu malíře, musíte do toho dát vše GALERISTÉ Solitér, kterému jsou těsné škatulky současných „ismů“ ■ Akademický malíř Miroslav Malina je autorem, který se vymyká obvyklému zařazení. Své vize realizuje intuitivně, experimentuje a vytváří si svébytné postupy a osobitou výtvarnou řeč. „V jeho díle se propojují obsahové i formální podněty z dějin výtvarného umění do zvláštního vizuálního modelu skutečnosti, v němž tušíme i vzdálenou inspiraci ze světa archaických totemů, bájí nebo pohádek,“ přiblížila Milada Frolcová z Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti. ■ Má smysl pro jasný řád a strukturu. „Typická je pro něj jednoduchost formy a techniky, kterou dotáhl skutečně k dokonalosti,“ vysvětlila Pavla Kincová ze stejnojmenné galerie. Již od konce osmdesátých let dominuje jeho dílu výrazně modelovaná, precizní kresba – od nosných lini až po drobný detail. „Důležitá je také plastická struktura,“ doplnil Miroslav Lipina z Galerie La Femme. ■ Vlastní mu naopak není spontánní, expresivní malba a koloristické výboje. „Barva, zvláště v novější tvorbě, plní často funkci pouze doplňkovou,“ dodala Frolcová. Jeho dílo proto i přes svou výraznost působí vždy jemně a dynamicky. „Obraz cítí jako vyváženou symbiózu výtvarného tématu a příběhu,“ předestřela galeristka. ■ Každá z jeho prací v sobě skrývá děj, někdy s příchutí tajemství, dramatu, jindy humoru a absurdity, většinou však obojího. Ke svým oblíbeným tématům se nebojí vracet a dávat jim nový rozměr. „Jeho tvorba tvořená navazujícími a vzájemně se prolínajícími tematickými cykly je v nabídce ostatních výtvarníků jedinečná a zcela jasně rozpoznatelná,“ uzavřela Pavla Kincová. Třicet let tvorby akademického malíře Miroslava Maliny je jedním velkým, svobodným putováním, které dokazuje, že cesta může být cíl. „Celým mým životem a dílem prostupují jako status quo dvě gury. Figura poutníka a  gura jezdce. Myslím ale, že jde o jednu a tutéž bytost. Abych se neunavil věčnou chůzí, jen občas sednu na koně,“ usmívá se malíř. Začátek umělecké pouti Miroslava Maliny však nebyl tak docela přímočarý. Než nastoupil dráhu výtvarníka, kráčel chvíli po jiné profesní stezce. „Rodiče byli dělníci a i já byl tak nasměrovaný. Vyučil jsem se v technickém oboru,“ vzpomíná Malina. Přátelé ho ale pomohli nasměrovat ke kariéře výtvarníka, které se drží dodnes. „Říkali mi, že maluji a kreslím, že přeci nechci být celý život nástrojářem. Chytil jsem se toho, šel na umělecko-průmyslovou školu, poté navázal na akademii a svou cestu od základu změnil. Jsem rád, že jsem se takto rozhodl,“ soudí dnes umělec. Precizní obor, kde záleží na setinách milimetru, budoucího malíře spoutával. „Zjistil jsem, že nedokážu být tak akurátní a šíleně mě to nudilo. Práce je to tak titěrná, že se při ní nemůžete ani zatoulat v myšlenkách někam jinam,“ přiznává Malina. Touha po svobodě a volnosti jej provází i ve výtvarné tvorbě. Koketoval sice se spojením expresivního pojetí malby s čistou linkou, ale nejedná se o základ jeho díla. „V mé generaci, která vstoupila na uměleckou scénu v polovině osmdesátých let, jsme takové děti postmoderny. Nikdy jsme nebyli zvlášť ukotvení,“ tvrdí umělec. Možná i proto se Malina nebojí při práci volně překračovat hranice stylů, kombinovat kresbu s malbou a vnášet dotek umění do prostředí, kde by jej čekal málokdo. „Výtvarno nacházíte téměř všude,“ přibližuje akademický malíř. Výjevy jak vytržené z deníků renesančních velikánů Fascinují jej například tiskoviny a staré dokumenty. „Skupoval jsem na různých burzách schwabachem psané certi kační listiny, ze kterých vyčtete spoustu příběhů. Třeba o výměně kozy za deset králíků. V takových případech nemůžu odolat touze onen dokument iluminovat, vstoupit do něj uměleckou strukturou a vytvořit dejme tomu ono zvíře,“ usmívá se Malina. Některá jeho díla tak připomínají výjevy jako vystřižené z deníků renesančních mistrů typu Leonarda da Vinci nebo fantaskních cestopisů. Patinou přešlými dokumenty popsanými ozdobným písmem se proplétají nákresy fantaskních tvorů, případně z nich vystupují mapy neexistujících světadílů. I přes neukotvenost postmodernistů našel Miroslav Malina na svém třicetiletém tažení českou i světovou uměleckou scénou vytrvalé společníky. Jedním z nich je i zcela osobitý styl kresby. „Svého času mě hodně oslovovalo sochařství. Chtěl jsem spojit ono plastické pojetí s kresbou a malbou. Přišel jsem tedy s technikou, kterou kritici označili jako tekutou kresbu,“ vypráví akademický malíř s tím, že se tohoto stylu drží s různými obměnami dodnes. Dvacet let zůstal věrný i zamilované barvě – okru červenému. „Je to pro mě barva živočišného tepla, domova, návratu, lásky a štěstí,“ vysvětluje Malina. Jeho cesta přitom nikdy nebyla poutí umělce samotáře. Pětadvacet let vzdělává v malbě nové nadějné výtvarníky na střední škole. „Spolupráce s mladými lidmi mě naplňuje a doufám, že podobně to cítí i mí studenti. Snad se ze mě za tu dobu nestal nevrlý starý kantor, jaké jsem znával ze svých školních let,“ pokyvuje malíř. Svým studentům prý vždycky zdůrazňuje, že i oni jsou ve třídě proto, aby se on od nich něco naučil. Kromě výuky pomáhá například také organizovat výstavy v Galerii Orlovna v Kroměříži, o jejíž záchranu se zasloužil spolu s lidmi ze stejnojmenného občanského sdružení. Ani výletů do hájemství jiných uměleckých forem se Miroslav Malina nebojí. Oslovila jej i prkna, co znamenají svět. Několik let připravuje scénu pro inscenace divadla v Uherském Hradišti. „Když malujete, jste velmi kategorický, všechno musí být po vašem. Ale když děláte scénu, pohybuje se na ní spousta lidí – autor, dramaturg, herci – a všichni vám do toho krásně kecají,“ přibližuje malíř. Divadelní zkušenosti a umělecký dialog Právě díky divadlu se naučil dělat kompromisy a zjistil, že umění vzniká i ze vzájemného dialogu. „Nepřipadám si ve tvorbě uzavřený. Mnoho mých kolegů říká, že se potřebují zamknout v ateliéru, kde pomalu nesmí ani hrát hudba. Já takto nepracuji. Mám puštěnou televizi, poslouchám zprávy nebo se dívám na fotbal a u toho maluji. Nedokážu si představit, že by mě znenadání někdo odřízl a já zůstal naráz v absolutním klidu,“ popsal svůj tvůrčí proces Malina. Všechny vjemy a podklady se mu postupně v podvědomí skládají a právě z nich nakonec vystoupí nální podoba uměleckého díla. A jak hodnotí svou cestu životem a uměním sám autor? Těch třicet let mu prý pomohlo, aby našel sám sebe. Když se teď ohlédne, připadá mu, že každé jeho dílo je součástí většího celku. „Mám pocit, že maluji celý život jeden a týž obraz. Nemyslím tím jeden obraz, který by se mi nejvíce povedl. Kdyby ale někdo všechny mé výtvory nafotil a složil je za sebou, vznikla by z toho úžasná a úplně šílená slátanina, a to by bylo přesně ono. Možná by to stálo za pokus,“ uzavřel s úsměvem. JAN PACAS 4 2 1 5 1 · Protokolární jezdec kombinovaná technika 2 · Bretagne kombinovaná technika 3 · Z cyklu Mé soukromé války – Michal kombinovaná technika 4 · Navigační mapa – Poutník kombinovaná technika 5 · Modrý golem kombinovaná technika 3

12 LEDEN | ÚNOR 2015 ekonomika a export FIRMY I DOMÁCNOSTI ODLOŽÍ NÁKUPY A INVESTICE, KOLA EKONOMIKY SE PŘESTANOU TOČIT. TENTO ČERNÝ DEFLAČNÍ SCÉNÁŘ ČESKU NEHROZÍ, SHODUJÍ SE EKONOMOVÉ. ANI ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (ČNB) NEPLÁNUJE KVŮLI NÍZKÉ INFLACI VÍC OSLABOVAT KORUNU. Jan Pacas Další intervence za oslabení koruny ČNB neplánuje. „V tuto chvíli podle mého názoru není nutné, aby měnová politika rych- le reagovala na de ační impulzy v  oblasti cen potravin či ropy,“ uklidňoval v  polovině ledna na svém blogu guvernér ČNB Mi- roslav Singer. Měnověpolitické zasedání rady banky ze začátku února jeho slova potvrdilo. Na intervenčním režimu ČNB se ale- spoň prozatím nic nemění. Začátek roku ukázal, že ČNB stačí počkat. „Koruna je velmi citlivá na in aci, takže oslabuje sama a  dělá práci za centrální 27,70 korun vůči euru dostala na 28,50 koruny za euro. I proto Singerovo uklidňování, že loň- ská průměrná in ace na úrovni 0,4  procenta a  její prosincový propad téměř k  nule nemusí znamenat ze strany centrální banky další oslabování domácí měny. Po těchto slovech se situa- ce zklidnila a koruna se vrátila na hodnoty z počátku roku. „ Není nízká inflace jako nízká inflace Rozhodnutí bankéřů z  ČNB dál neintervenovat ale nezname- ná, že nás letos čeká velké zdražo- vání. „Letošní průměrná in ace bude obdobně nízká jako loni,“ předpověděl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek a dodal, že v prvních měsících by se mohla dokonce pohybovat ko- lem nuly nebo přejít lehce do zá- poru. Zatímco loni držely in aci banku, která může složit ruce do klína a  pozorovat, co se děje,“ uvedla hlavní ekonomka Rai e- isenbank Helena Horská. Hned jak se ukázalo, že in ace byla loni hluboko pod cílem centrál- ní banky, začaly trhy spekulovat na další intervence a koruna se propadla tak, že ji americký Wall Street Journal označil s nadsáz- kou za nejhorší měnu světa. Za několik dní se z hodnoty kolem dole zejména levné energie, letos budou proti jejímu růstu půso- bit hlavně nízké ceny ropy a la- ciné potraviny. „Nezapomeňme ani na regulované ceny a změny v  daních – zavedení třetí sazby DPH,“ doplnil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Proč ale ČNB, která by ráda viděla in aci kolem dvou pro- cent, nezasáhne? Není totiž nízká in ace, jako nízká in ace. Hlavní riziko, tedy že domácnosti a  r- my kvůli klesajícím cenám odloží spotřebu v  očekávání, že bude ještě levněji, v  českém případě zatím nehrozí. „Nízkou in aci jako důsledek zlevňování ropy na světových trzích nebo po- klesu cen elektřiny v  Německu rozhodně za riziko pro českou ekonomiku nepovažuji. Právě naopak. Nízká in ace v této po- době znamená úlevu v nákupech pro rmy i domácnosti, které pak mohou takto získanou úsporu utratit či investovat jinak než do pohonných hmot,“ vysvětlil ředi- tel makroekonomických analýz v ČSOB Petr Dufek. Češi navíc Bankéřům z ČNB nízká inflace zatím vrásky nedělá, korunu víc oslabovat nebudou INZERCE Exportní banka i pojišťovna balancují mezi podporou vývozu a opatrností Čeští exportéři jsou závislí na trzích EU. Míří tam více než čtyři pětiny našeho vývozu. Evropa ale se svým dlouhodobě nízkým růstem neposkytuje příliš nových možností. Financovat export do rizikovějších destinací však není jen tak. Východní trhy nabízejí velkou perspektivu a potenciální růst, ale i riziko nejistého ekonomického vývoje a politické nestability. Současná mezinárodní situace navíc prohlubuje nejistotu.A právě při financování exportu do zemí s vyšší mírou rizika pomáhají Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). „Posláním České exportní banky je podpora financování českého exportu do takzvaných rizikovějších zemí. Nejedná se tedy o rizikovější zakázky, ale rizikovější teritoria. Projekty, které exportní banka podpoří, musí být vždy kvalitní, s odpovídajícím českým podílem a výrazným přínosem pro českou ekonomiku,“ řekl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Podle něj musí ČEB být při schvalování každého případu stejně obezřetná jako jiné banky. Jiný pohled na věc má člen hospodářského výboru sněmovny Jaroslav Klaška. „Podle mého názoru jde o nedodržení obezřetnostních pravidel úvěrové politiky v poskytování podpořeného financování vývozu a v nedostatečném informování dozorčí rady ČEB,“ předestřel. Aktivity obou institucí poznamenal každopádně loňský vývoj situace v Rusku a na Ukrajině. „Ukrajinu EGAP musel přestat pojišťovat loni v únoru.Tam je za loňský rok jen u exportu pojištěného naší společností výpadek přibližně 10 miliard korun. Sankce EU vůči Rusku, ale především obecně situace v Rusku pak vede také k útlumu exportu do Ruska,“ vysvětila Hana Hikelová z EGAP. Zájem o export do Ruska sice přetrvává, ale není tak silný jako v minulých letech. Přesto čeští exportéři nechtějí ztrácet pozice, které si na ruském trhu vybudovali. „ČEB je rozhodně bude v jejich aktivitách podporovat. Rozhodující pro plné obnovení financování však bude stabilita rublu. Situaci na Ukrajině také monitorujeme a jsme připraveni zareagovat na pozitivní vývoj,“ přislíbil Křižan. K prioritám ČEB pro nejbližší roky patří důraz na podporu leteckého průmyslu, výrobu a distribuci elektřiny a technologii na výrobu a zpracování potravin. „Současně bude ČEB pokračovat v podpoře společností ze segmentu malých a středních firem,“ uzavřel Křižan. (lk) Nejvyšší podíl úvěrů podle teritoria připadá na Rusko. Následuje Slovensko, Turecko,Ázerbájdžán. „ČEB ale podporuje export i v řadě dalších zemí, loni to byl například Mauricius, Nepál nebo Mexiko,“ doplnil Petr Křižan, ředitel odboru Mezinárodní vztahy a komunikace ČEB. Z hlediska odvětví se exportní úvěry soustředí na energetiku, výrobu a zpracování kovů, slévárenství či zpracování dřeva. Neopominutelné je stavebnictví. „ Objem úvěrů klesá Objem poskytnutých úvěrů pro české exportéry léta rostl a vrcholu dosáhl v roce 2010. Od té doby ale výrazně klesl. Jedním z důvodů jsou nezvládnuté projekty a finanční ztráty, které z nich vyplynuly. Co bylo příčinou? „Ne vždy se jednalo o chyby v systému schvalování obchodních případů. Řada z nich se týká jednotlivců, kteří již v ČEB nepracují.Vzhledem k poslání ČEB je možné, že se, například během výstavby určitého investičního celku, vyskytnou problémy, které nelze předvídat,“ uvedl Kotrba. mají chuť utrácet. „Domácnosti věří české ekonomice jako nikdy za posledních osm let. To nahrá- vá spotřebě,“ předestřela Horská. Podobně to vidí i hlava cent- rální banky. Guvernér Singer na- víc uvedl, že ČNB cíli in aci do budoucna, s tou současnou změ- na měnové politiky už nic neu- dělá. Dopady poklesu cen ropy a potravin do té doby podle něj odezní a meziroční in aci budou statistikové počítat ve srovnání s letošními nízkými cenami. „ Záleží na Evropě Riziko tak představuje hlavně situace v eurozóně. „Ta je v sou- časné chvíli v  de aci a  výhled růstu HDP není zrovna ideální, a  to ani pro Německo,“ přiblí- žil ekonomický analytik České spořitelny Jiří Polanský. Česká ekonomika je přitom vysoce otevřená a navázaná zejména na tu Německou. „Pokud by v  eu- rozóně trvala de ace delší dobu a tamní ekonomiky by případně spadly do recese, naši vývozci by museli omezovat výrobu, ne- zvyšovali by mzdy, zhoršila by se nálada spotřebitelů i  rem a růst HDP by se v Česku výrazně sní- žil,“ varoval Polanský s  tím, že teprve až tento vliv by mohl způ- sobit odkládání spotřeby domác- ností a de ační spirálu, které se bojí centrální bankéři po celém světě jako čert kříže. Holé stěny, bezduché kóje a šedivé prostředí bez nápadu? Takhle už kanceláře moderních firem dávno nevypadají. Trend dnes určují společnosti, z jejichž kanceláří se zaměstnancům po pracovní době ani nechce odcházet. Máte taky takový „Kancl snů“? Pochlubte se! Jak svou kancelář do soutěže přihlásit? Není to nic složitého a ve srovnání s tím, kolik času jste strávili zařizováním vašeho „Kanclu snů“, to zabere jen chviličku: ■ Sepište o vaší kanceláři pár řádek. Z čeho jste v ní nadšení? Co jste ještě v žádné jiné kanceláři neviděli a vy to máte? Co vám každý den zpříjemňuje a ulehčuje práci? Proč byste v ní nejradši bydleli? Hlavně žádná slohová cvičení. Prostě pěkný, úderný odstaveček, díky kterému si vaši kancelář zamilujeme i my a naši čtenáři. ■ Přidejte k tomu několik fotek. Vyfoťte, jak u vás vypadá typické pracovní místo, jak hrajete stolní fotbálek v odpočinkové zóně nebo tu strašně „cool“ myšlenkovou mapu, co jste včera nakreslili přes celou chytrou zeď. Stačí tři až pět fotek toho nejlepšího z vašeho „Kanclu snů“! ■ A zakončete to půdorysným plánem. Ať mají porotci představu, jak je vaše kancelář prostorově řešená a jestli si pro kafe nechodíte přes přístěnek s vysavačem. Všechno to pošlete na e-mail: redakce@moravskehospodarstvi.cz. Fotky pokud možno ve vyšší kvalitě (300 dpi), ať je můžeme otisknout spolu s reportáží o vašem „Kanclu snů“, až vyhrajete. Pokud chcete poslat podklady klasickou poštou, můžete. Všechno vypalte na CD a v obálce označené „Kancl snů“ zašlete na adresu redakce: Dvořákova 14, 602 00, Brno. Poslední přihlášky přijímáme 15. dubna 2015! Pak už čeká práce na naši odbornou porotu, která z přihlášek vybere do konce měsíce tři finalisty. O pořadí na stupních vítězů ale rozhodne veřejnost svým hlasováním v anketě na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz, která potrvá od 1. května do 15. června 2015. Vítěze tak vyhlásíme ještě dřív, než stačíte zmizet na letní dovolenou! O soutěži vás budeme průběžně informovat v našem elektronickém newsletteru a na internetových stránkách: www.moravskehospodarstvi.cz v sekci soutěže. Tam také v budoucnu najdete zajímavé články a reportáže o tom, jak by měl takový „Kancl snů“ vypadat. Moravské hospodářství vyhlašuje soutěž pro firmy „KANCL SNŮ“

LEDEN | ÚNOR 2015 13 ekonomika a export KOREA PŘEDSTAVUJE PRO ČESKÉ FIRMY OBROVSKÝ TRH A ANI KOREJCI SE NEBOJÍ MASIVNĚ INVESTOVAT V ČESKU. NAJÍT VHODNÉHO OBCHODNÍHO PARTNERA ALE NESTAČÍ. PODMÍNKOU ÚSPĚŠNÉHO BYZNYSU JE TŘEBA I DOCHVILNOST A ZDVOŘILOST. Kristián Chalupa Korejská republika je čtvr- tým největším mimoevropským obchodním partnerem České republiky a  jedním z  největších zahraničních investorů v tuzem- ské ekonomice. Továrna na vý- robu automobilů v Nošovicích – Hyundai Motor Company – je doposud historicky největší in- vesticí jedné společnosti v  naší zemi. Vzájemné obchodní vztahy včetně našeho exportu do Jižní Koreje se dále úspěšně rozvíjejí. „Korejská republika se skuteč- ně řadí mezi naše nejvýznamnější mimoevropské obchodní partne- ry. Vzájemný obrat za prvních jedenáct měsíců roku 2014 dosáhl hodnoty kolem 3,4 miliardy ame- rických dolarů a  ve srovnání se stejným obdobím roku předchá- zejícího se zvýšil o 3,3 procenta,“ řekl vedoucí obchodně-ekono- mického úseku velvyslanectví České republiky v  Soulu Květo- slav Sulek. Prostor pro hospodář- skou spolupráci podle něj existuje v řadě oblastí, především pak ve výrobní kooperaci, obchodní vý- měně a v oblasti investic. Pozor ale! I když se česká r- ma setká s vhodným partnerem, nemá ještě vyhráno. Je třeba, aby účastníci jednání byli dochvilní, velmi zdvořilí a  aby byli dobře připraveni. Řadu informací o ko- rejských obchodních zvyklostech můžou podnikatelé získat v ang- ličtině na internetu. „Je třeba se připravit na to, že první jednání bude spíše informativní. Je rov- něž vhodné na schůzku vyslat se- niorního pracovníka, jehož pozi- ce odpovídá postavení partnera, se kterým bude vývozce, tedy česká rma, jednat. V Jižní Koreji je běžné, že si na závěr jednání obchodní partneři vymění drob- nou pozornost. Proto je též velmi vhodné si připravit malý dárek,“ přiblížil korejské zvyklosti Kvě- toslav Sulek. Hlavními položkami českého vývozu do Korejské republiky jsou v současnosti možná trochu překvapivě hračky, dále čerpa- dla a armatury, optická zařízení, části a  součásti vozidel, kovový šrot, převodové hřídele, obrábě- cí stroje a sklo. „Složení českého vývozu se průběžně mění,“ uvedl Filip Matys z odboru komunikace a  marketingu Ministerstva prů- myslu a  obchodu. Hračky, sklo, hřídele, čerpadla a armatury jsou však podle něj stálice. „Kvalitní a  konkurenceschopné výrobky z  České republiky, podpořené propracovaným marketingem, mají perspektivu na náročném jihokorejském trhu uspět,“ dodal Matys. Příležitosti jsou podle něj i ve strojírenství. V této oblasti mají české podniky už určité zkuše- nosti s  dodávkami pro korejský loďařský průmysl. Čeští výrob- ci dle Matysových slov můžou uspět i v dodávkách komponent pro silný jihokorejský automobi- lový průmysl. Setrvalý zájem je o české sklo, porcelán a kerami- ku. Do Korejské republiky začí- nají pronikat rovněž čeští výrobci piva, a  uplatnění by tak mohla nalézt i  zařízení a  technologie pro pivovary. Zatím se ale sta- tistika obchodní výměny vyklání ve znamení hlubokého de citu v neprospěch České republiky. „ Silná konkurence a velká vzdálenost Čeští vývozci se v Korejské re- publice musí připravit na silnou konkurenci. Těžit však můžou z  toho, že Korejci si naši zemi oblíbili a rádi k nám cestují i díky tomu, že obě hlavní města – Soul a Prahu – spojuje přímá letecká linka. Zvláštností tohoto teritoria je i  značná geogra cká vzdále- nost, se kterou souvisejí mimo jiné i  poměrně vysoké náklady pro vstup na tamní trh. Pokud česká rma vyhlíží směrem k Jižní Koreji, rozhodně se jí vyplatí kontaktovat obchod- ní oddělení velvyslanectví ČR v Soulu či agenturu KOTRA, což je korejská agentura na podporu obchodu a investic v Praze. „Čes- ká republika má při pronikání na trh Korejské republiky tu výhodu, že mezi členskými státy EU a Ko- rejskou republikou je předběžně uplatňována Dohoda o  volném obchodu, která již po několik let přispívá k hladšímu obchodnímu styku“ připomněl Matys. „ Nejlépe je komunikovat v korejštině Velkou výhodu český podnik získá, pokud si připraví infor- mace o svém produktu či službě v  korejštině. Pro jednání by si měla rma najmout tlumočníka. Ve styku s  korejskými partnery je třeba připravit se na speci ku místního systému řízení, vychá- zejícího do jisté míry z konfuci- ánství, na princip seniority a na tvrdá vyjednávání o podmínkách smlouvy a o ceně. „Na druhou stranu se při navazování obchodních kon- taktů vyplatí využívat průběžně zveřejňovaných nabídek na zvý- hodněnou účast českých rem na jihokorejských veletrzích, které pomohou navázat potřeb- ný přímý kontakt s  korejským prostředím za výhodných - nančních podmínek. Pro české rmy může představovat výhodu účast na specializovaných misích, které jsou organizovány českými podnikatelskými organizacemi či jihokorejskými subjekty,“ zdů- raznil Matys. Jižní Korea: Dárky i tvrdé vyjednávání o cenách Na začátku stál nápad několi- ka nadšenců, na konci je úspěš- ná rma. Díky podpoře Jiho- moravského inovačního centra vznikly již dvě stovky rem. Ty nejúspěšnější z  nich dnes mají stomilionové obraty a expandují na všechny kontinenty. „ Kde si věda a byznys podávají ruce Společnost Meduse design vyrábí luxusní vodní dýmky, její sestra G. L. Electronic kom- ponenty do vesmírných satelitů. Firma Phonexia vyvinula so - ware pro vyhledávání informa- cí ze zvukového záznamu, její starší bratr, rma Watersavers, nabízí perlátory a  ltry šetřící spotřebu vody. I takto rozdílné rmy mohou být sourozenci. Spojuje je nejen sídlo v  Brně. Všechny rozjely své podni- kání ve stejném „inkubátoru“ Jihomoravského inovačního centra (JIC). A všechny patří v současnosti ve svých oborech mezi nejlepší hráče na trhu. Starší a  známější odchovanci start-up centra JIC jsou rma Y So a Webnode. Nápad na podnikání nalezli zakladatelé inovativních rem z Brna většinou už během studií. „Před devíti lety se na Fakultě informačních technologií Vyso- kého učení technického (VUT) sešlo šest mladých vědců, nad- šených do algoritmů, které analyzují zvuk,“ popsal začátky Phonexia ušetřil tisíce hodin práce. Dnes jejich technologii využívají nejen call centra, ale i banky, mediální archivy nebo bezpečnostní složky. „ Špičková technologie, nulový marketing Díky koncentraci technic- kých škol a  high-tech rem se o  Brnu začíná hovořit ja- ko o  novém středoevropském Sillicon Valley. Přesto mu však něco chybí. „Podnikatelé z jižní Moravy podle našich zkušeností zpravidla umí vyvinout špičko- vou technologii, ale nedokážou ji často prodat,“ uvedla Helena Továrková z JIC. Vynálezem totiž vše jen za- číná. Její slova potvrzuje i pří- běh další rmy stvořené na půdě univerzity. Společnost INVEA-TECH vyvinula systém monitoringu vysokorychlost- ních sítí původně kvůli zcela nekomerčním účelům. „Mu- seli jsme přeměnit prototyp z  transferu technologie v  ko- merční produkt, investovat do obchodu, marketingu a dalšího vývoje, vybudovat partnerskou síť,“ vzpomíná Lukáš Dolníček z  INVEA-TECH. Podpora JIC pro ně právě v  této fázi byla klíčová. „Od počátku nám JIC poskytovalo nejen prostory, ale taktéž konzultace, semináře, právní služby a  kontakty,“ vy- světlil Dolníček. „ Z Brna až na oběžnou dráhu Roční spolupráce s  ital- ským dodavatelem vesmírných technologií stála u zrodu G. L. Electronic. Firma produkující komponenty do vesmírných sa- telitů si musela projít náročným systémem certi kací Evropské vesmírné agentury (ESA) „Svou technickou vyspělost jsme mu- seli prokázat spoluprací s lídry v  oboru. Postupně jsme se od projektů v  evropských zemích dostali do Izraele, na evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně či do monitorova- cího střediska ESA v  Keni,“ uvedl ředitel společnosti Luděk Graclík. Příběh jako z pohádky o Po- pelce prožila rma Meduse de- sign. V začátcích sídlila v malé garáži a  své designové vodní dýmky předváděla ve skrom- ném obchodě na brněnském Cejlu. Dnes se její dýmky obje- vují v hotelech jako je Ritz Carl- ton, Four Seasons nebo Hilton po celém světě. Za úspěchem rmy však nestojí náhoda, ale promyšlený podnikatelský plán a  vytrvalost. „Udělali jsme si analýzu trhu a zjistili, že Meduse má šanci v  záplavě tradičních orientálních vodních dýmek uspět,“ uvedl jeden z  majitelů rmy Jiří Starý. Firma se i tak musela popa- sovat s  řadou překážek. „Náš byznys omezuje legislativa ně- kterých států, kam exportujeme. Dalším problémem jsou naši na- podobitelé, kteří prodávají ne- kvalitní falzi káty za zlomek ce- ny originálu,“ konstatoval druhý majitel Jakub Lanča. Přesto jsou vodní dýmky Meduse dobře známé tabákovým gurmánům ve Francii, na Blízkém Východě, či na Bali a Maledivách. TEREZA HAŠKOVÁ rmy Phonexia obchodní šéf Radim Kudla. Chtěli umožnit lidem vyhledávat ve zvukových nahrávkách stejně snadno, jako dnes uživatelé vyhledávají podle hesel na internetu. „Ze začátku byla překážkou hlavně nedůvěra zákazníků v přínos technologií,“ vzpomíná Kudla. Průlom přišel, když jedno z největších českých call center zjistilo, že jejich ve- doucím so ware společnosti Sourozenci z inkubátoru sklízí úspěchy za špičkové technologie První česko-korejské pivo Jihokorejská společnost HiteJinro ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Soulu uvedla v květnu 2014 na místní trh speciální limitovanou edici piva Max Czech Special Hop, které je vyrobeno z českého chmele Saaz. S určitou nadsázkou lze říci, že se jedná o první česko-korejské pivo na místním trhu. Vstup na korejský trh doprovázela velmi úspěšná PR reklama v podání jednoho z nejvýznamnějších korejských herců Ha Jeong-woo, což dále zvýšilo povědomí o kvalitě a exportním potenciálu českého piva v Korejské republice. „ Plechovka s českou vlajkou Reklama a úspěch piva současně otevřely prostor pro úspěšný export českého chmele na jihokorejský trh v nejbližší budoucnosti. Jedinečný design plechovky ve formě české vlajky navíc pomohl dále rozšířit povědomí o České republice mezi jihokorejskými spotřebiteli, kteří jsou stále významnějšími incomingovými turisty v naší zemi. Obecně řečeno, celý projekt, který v současné době patří mezi nejúspěšnější v rámci ekonomické diplomacie České republiky v zahraničí, pomůže více otevřít zemědělský a především potravinářský trh Korejské republiky pro větší počet českých exportérů. KRISTIÁN CHALUPA „ pivo Čtvrtý největší mimoevropský obchodní partner – to je pro Česko Korejská republika. „Kvalitní a konkurenceschopné české výrobky mají perspektivu na tamním náročném trhu uspět,“ míní Filip Matys z Ministerstva průmyslu a obchodu. FOTO: Leeyan Kym N. Fontano Tady se rodí úspěšné firmy. S pomocí Jihomoravského inovačního centra jich vznikly už dvě stovky. FOTO:Archiv JIC

14 LEDEN | ÚNOR 2015 Zveřejněte smlouvy a přestaňte lanařit klienty přes externí náboráře, chce po pojišťovnách vláda speciál – zdravotnictví INZERCE STÁTNÍ I KRAJSKÉ NEMOCNICE HOSPODAŘILY V MINULÉM ROCE SE ZISKEM. JEŠTĚ PŘEDLONI PŘITOM NĚKTERÉ VYKAZOVALY STOMILIONOVÉ ZTRÁTY. Tereza Hašková Příjmy nemocnic stouply díky navýšení úhradové vyhlášky pro platby pojišťoven v půlce minu- lého roku. Letos přitom plánuje Ministerstvo zdravotnictví jednat s  Všeobecnou zdravotní pojiš- ťovnou (VZP) o pětiprocentním navýšení těchto plateb. Peníze by měly jít zejména na specializo- vanou péči. Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) předloni hlásila ztrátu takřka čtvrt miliardy. Zmrazená výše úhradové vyhlášky, zvý- šení DPH, i  výpadek poplatků od pacientů v roce 2013 udělaly z  největší brněnské nemocnice druhou nejzadluženější v celé ze- mi. Nemocnice však v minulém roce dokázala ztráty urovnat díky navýšení úhradové vyhlášky. To pomohlo vloni do kladných čísel rozpočtům fakultních i krajských nemocnic. „Všechny fakultní nemocnice skončily v  minulém roce s  vyrovnaným rozpočtem anebo mírným přebytkem,“ uve- dl ministr zdravotnictví Svato- pluk Němeček. Rozpočet krajských nemoc skončil taktéž v  plusu. Zatímco v roce 2013 dosáhla ztráta všech krajských nemocnic dohromady přes miliardu, loňskou účetní uzávěrku zdobí výsledek 750 mi- lionů v plusu. „Nemocnice však za sebou táhnou výrazné dluhy z minulých let. Doufám však, že nastala doba, kdy budeme úhra- dové vyhlášky stavět tak, aby tu byla určitá předvídatelnost - nancování zdravotní péče,“ řekl hejtman Kraje Vysočina Jiří Bě- hounek. Úhradová vyhláška je hlav- ním faktorem změn. Platby pojiš- ťoven nemocnicím tvoří drtivou většinu jejich rozpočtu. „Úhra- dová vyhláška je pro hospodaře- ní FN Brno zcela klíčová. Další prostředky nemocnice získává díky operačním programům EU či službám pro samoplátce,“ při- pomněl ředitel FN Brno Roman Kraus. Změna vyhlášky v půlce mi- nulého roku navýšila platby za specializovanou péči například o  pacienty onkologických od- dělení. Zvýšení plateb umožnily taktéž dobré hospodářské výsled- ky VZP, která byla poprvé po pěti letech vloni výrazně v plusu. Ve- dení VZP dokázalo vykázat za rok 2014 zisk čtyři miliardy. „ Jednou dole, jednou nahoře kvůli změnám úhrad Letos připravuje Ministerstvo zdravotnictví další změny úhra- dové vyhlášky. Slibuje plošné zvýšení úhrady o  pět procent, což by nemocnicím ukrojilo ze zdravotního pojištění o deset mi- liard více než doposud. „Chceme tak nemocnicím kompenzovat zrušení poplatků, a zajistit dosta- tek nancí na platy zaměstnan- ců,“ předestřel ministr Němeček. „ Stejný zákrok, různá odměna Současný systém plateb však jednotlivým fakultním nemoc- nicím poskytuje za stejné výko- ny někdy různě vysokou platbu. Takzvaný DRG systém však letos možná čekají taktéž dílčí reformy. „Připravuje se DRG restart, jež má za cíl prostředí plateb na zá- kladě DRG kultivovat. Ten by měl tyto rozdíly v  platbách různým nemocnicím za stejné zákroky se- třít,“ řekl ředitel FN Brno Kraus. Z reformy by mohla těžit i br- něnská Fakultní nemocnice u sva- té Anny. Ta je v současnosti vůbec nejzadluženější českou nemocni- cí. Vloni nevykázala ztrátu jen dí- ky stamilionové provozní dotaci od státu. Bez ní by opět skončila 400 milionů v mínusu. Nemocnice překonaly krizi, vloni hospodařily se ziskem PLATY VE ZDRAVOTNICTVÍ ■ Růst úhrad nemocnicím na vyšší platy zdravotníků stačit nemusí. Čtěte víc na www.moravskehospodarstvi.cz S P E CI Á L • zdra votnictv í • Peníze ze zdravotního pojištění mají jít na zdravotní péči, ne se ztrácet v nejasných smlouvách nebo v kapsách marketingových firem, míní ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Pomoci má takzvaná transparenční novela, kterou na začátku ledna schválila vláda. Pokud se úpravu zákona podaří prosadit i v parlamentu, bude to podle premiéra Bohuslava Sobotky znamenat revoluci, kterou za posledních pětadvacet let zdravotnictví ještě nezažilo. Podle novely musí pojišťovny zveřejnit do 60 dnů všechny smlouvy s poskytovateli zdravotní péče, a to včetně jakýchkoliv dodatků. Pokud to neudělají, hrozí jim pokuta až deset milionů korun. „Je to průlom z hlediska transparentnosti a já jsem přesvědčen, že také zvýší efektivitu financování zdravotní péče v naší zemi,“ uvedl premiér. Ke zveřejňování smluv vyzval ministr zdravotnictví Němeček pojišťovny už na začátku loňského roku. Některé se podle toho zařídily, žádná však zatím nezveřejňuje smlouvy všechny. „Problém se zveřejňováním smluv mají spíše zdravotnická zařízení než zdravotní pojišťovny. Proto dosud zveřejňujeme pouze ty smlouvy, kde nám druhá strana dala souhlas,“ řekl generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Smlouvy se všemi nemocnicemi a laboratořemi vyvěsila na internetu Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). „Poté jsme se chystali na stejný krok i u dalších segmentů, ale právě v té době začala v tomto směru legislativní aktivita některých poslanců a zároveň se objevily protesty Sdružení ambulantních specialistů,“ sdělil mluvčí VZP Oldřich Tichý, podle kterého se pojišťovna rozhodla počkat, až zveřejňování smluv upraví zákon. „ Ztratí se korupční smlouvy v hromadě jiných? Ambulantní specialisté proti povinnosti zveřejňovat smlouvy vystoupili.Ty opravdu korupční se podle nich ztratí v desítkách tisíc dokumentů a peníze ze zdravotního pojištění akorát zmizí v kapsách správců serverů. Obávají se navíc toho, že si lidé budou plést platbu od zdravotní pojišťovny s platem lékaře. „Nelze ještě nezmínit to, že čím menší ambulance, tím více obsahuje smlouva se zdravotní pojišťovnou citlivých údajů týkajících se lékaře, tedy provozovatele této ambulance,“ upozornil předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko s tím, že hrozí jejich zneužití. O novele chtějí proto ambulantní specialisté jednat ještě s poslanci a senátory.Ti přitom podobný návrh na zveřejňování smluv, se kterým přišel poslanec Ludvík Hovorka, už jednou zamítli. Podle Němečka je ale verze vlády lepší, protože na zveřejnění smlouvy neváže její účinnost. Zveřejňování smluv ale není to jediné, co zdravotní pojišťovny čeká, pokud transparenční novela projde parlamentem. Skončit by podle ní mělo i verbování nových pojištěnců přes reklamní a náborové akce z dílen externích firem. Za ty sklidila dříve kritiku například Vojenská zdravotní pojišťovna. „Domníváme se, že k tomu by veřejné peníze sloužit neměly,“ komentoval to Němeček a dodal, že pojišťovny si mají konkurovat poskytovaným servisem a ne tím, kolik dají peněz marketingovým agenturám. Jen zmíněná Vojenská zdravotní pojišťovna utratila v letech 2011 a 2012 za podobné nábory přes 135 milionů korun. Mnoho pojišťoven však s tímto zákazem souhlasí. „Systému to nikterak neprospívá, pouze to z něj odčerpává ročně obrovské částky,“ uvedl mluvčí VZP Tichý. Minimálně od roku 2012 podle něj nedala pojišťovna náborářům ani korunu. Náboráře nepoužívá ani Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. „Jsme zásadně proti takovémuto typu akcí,“ doplnil Gajdáček. Poslední z velkých změn je podle Němečkových slov úprava regulí pro to, kdo může pojišťovnu řídit a kdo může usednout v jejích statutárních orgánech. „Zavádí zde velmi přísná pravidla, která zamezují střetu zájmů,“ doplnil Němeček. (jp) Předmětem diskuze budou témata: • Nahradí zvýšení plateb za státní pojištěnce výpadek příjmů ze zrušených regulačních poplatků? • Co přinese tzv. „transparenční novela“ zákona o veřejném zdravotním pojištění? • Změna postgraduálního vzdělávání lékařů – zabrání odlivu mladých doktorů do zahraničí? • Nástupní platy lékařů a plošné navyšování platů pro zdravotní pracovníky. • Dočkáme se zavedení tzv. nadstandardů ve zdravotní péči? • Přináší centralizované nákupy zdravotnického materiálu deklarované úspory? • Co přinese zdravotnickým zařízením zákon o veřejných neziskových nemocnicích? • Opravy nemocničních budov. • Jak se bránit při žalobě na lékaře či nemocnici? • Elektronizace českého zdravotnictví a ochrana dat. • Optimalizace nákladů a efektivita řízení nemocnic. Zúčastněte se spolu s námi již 3. ročníku úspěšné Business snídaně, kde se u kulatého stolu setkají zástupci ministerstva zdravotnictví a Jihomoravského kraje, ředitelé a ekonomičtí zástupci nemocnic z celé ČR a také zástupci zdravotních pojišťoven a asociací. Buďte u toho, když se bude debatovat nad aktuálními tématy, která hýbou naším zdravotnictvím. Mediální partner: Záštita: Organizátor: V případě zájmu o partnerství na této akci kontaktujte obchod@magnusregio.cz nebo 774 112 138. Celostátní setkání ředitelů nemocnic a zástupců ze sektoru zdravotnictví 19. února 2015, 8:30–12:00 hodin, Maximus Resort, Hrázní 327/4a, Brno business snídaně 3. ročník FOTO: Eugénia Bánovská

LEDEN | ÚNOR 2015 15 speciál – zdravotnictví OPROTI KRIZOVÉMU ROKU 2013 SE LONI NEMOCNICÍM POMĚRNĚ DAŘILO. VĚTŠINA Z NICH HOSPODAŘILA VYROVNANĚ NEBO SE ZISKEM. I NEJZADLUŽENĚJŠÍ FAKULTNÍ NEMOCNICE U SVATÉ ANNY V BRNĚ (FNUSA) UZAVŘELA ROK V ČERNÝCH ČÍSLECH. STÁT JI VŠAK VYPOMOHL PŮL MILIARDOU KORUN. Jan Pacas Bez peněz od Ministerstva zdravotnictví by svatoannenská nemocnice i loni skončila ve ztrá- tě. Přes propouštění a další opat- ření dokonce ve větší než v roce předcházejícím. Tíží ji totiž mimo jiné i splácení stamilionových úvě- rů na investiční akci Mezinárod- ního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC). Ani letos tak podle ředitele Martina Pavlíka přebytek v pokladně mít nebude. Jaký byl pro svatou Annu rok 2014? Ministr zdravotnictví se v lednu pochlubil, že nemocni- cím pod správou ministerstva se loni dařilo. I v médiích opakovaně proběh- lo, že Fakultní nemocnice u svaté Anny je pro Ministerstvo zdra- votnictví stran svého hospodaře- ní největším oříškem. Hospodařili jsme s vyrovnaným rozpočtem, ale hlavně díky státní dotaci. Ta činila půl miliardy korun, to byla určitě výrazná pomoc. Samozřejmě. Ale v době, kdy jsme ji dostali, se nemocnice potý- kala se závazky o celkové hodnotě kolem 1,4 miliardy korun, z toho přes 800 milionů po splatnosti. Jak by se tedy svaté Anně da- řilo bez této nanční injekce? Kdybychom očistili výsledek hospodaření od vlivu příspěvku státu, uzavřela by nemocnice rok ztrátou něco málo přes čtyři sta milionů korun. To je ale více než v roce 2013. Přesně tak. Za rok 2013 skon- čila nemocnice 367 milionů korun v mínusu. Došlo ale k výraznému zlepšení nančních ukazatelů. Co se na loňském výsledku nejvíce podepsalo? Úhradová vy- hláška pro rok 2014 byla přeci ve srovnání s krizovým rokem 2013 prorůstová. Ona prorůstová vyhláška naší nemocnici zase tolik pozitiv ne- přinesla. Srovnaly se sice základní sazby, podle kterých jsou nemoc- nice placeny, ale svou roli sehrály risk-koridory a takzvaný koe ci- ent specializace. Ten pro naši ne- mocnici bohužel nevyšel nejlépe. Platby za péči navíc probíhají zá- lohově a nemocnice si také nese zatížení z  minulosti. Svatá Anna tedy na úhradové vyhlášce nevy- dělala tolik jako jiné nemocnice srovnatelné velikosti. Přeci jen to ale muselo být lepší než v roce 2013. Tehdy byla úhradová vyhláška mimořádně restriktivní. Ano, v roce 2013 šlo o extrém. Loňská vyhláška opravdu nebyla tak restriktivní a  přinesla určitá pozitiva. Nicméně pro svatou An- nu nebyla tak výrazná jako pro jiné nemocnice. Celkové zadlužení nemocnice před výpomocí státu bylo kolem půldruhé miliardy korun. Kolik dluží nemocnice teď? V  tuto chvíli jsou veškeré - nanční závazky asi 1,3 miliardy korun, přičemž po splatnosti je aktuálně 410 milionů. Přibližně 350 milionů z celku ale tvoří doda- vatelský úvěr v rámci obrovské in- vestiční akce FNUSA-ICRC. Když Jaký bude pro svatou Annu letošní rok? Přeci jen přichází mnoho změn – tradičně nová úhradová vyhláška, ale i výpadek příjmů z poplatků, zvýšení platů zdravotníků a  naopak snížení DPH na léky. Úhradová vyhláška navýší pří- jmy nemocnice o několik desítek milionů korun, což přibližně vy- balancuje zvýšení mezd. Také by měla pokrýt výpadek regulačních poplatků, s žádným přebytkem ale nepočítáme. Vycházíme však z ne- uzavřeného období – roku 2014. Konečnou částku tedy budeme znát až po obdržení vyúčtování od zdravotních pojišťoven, tedy nejdříve v polovině roku. Takže výrazné zlepšení neče- káte. Ne. Na druhou stranu, vyšší mzdy bychom zaplatili tak jako tak, i kdyby nám je vyhláška ne- pokryla. Takto nám alespoň kom- penzuje růst osobních nákladů. Jak podle vás tedy na konci roku uzavře nemocnice své hos- podaření? Je to trochu věštění z křišťálo- vé koule, ale nepředpokládám, že by se naší nemocnici během le- tošního roku podařilo dosáhnout vyrovnaného hospodaření. Takže očekáváte… Ztrátu. Jednak si neseme dluh z minulých období, jednak na nás dopadnou další platby a budeme muset splácet dodavatelský úvěr na stavbu FNUSA-ICRC. Bude muset přijít další výpo- moc od státu? S Ministerstvem zdravotnictví o  tom aktivně komunikujeme. Vznikla dokonce skupina pro kri- zové řešení situace Fakultní ne- mocnice, která se snaží najít pro svatou Annu východisko. Jednou možností je samozřejmě i  další dotace od státu. Děláme vše pro to, aby nebyla potřeba, ale nevy- lučuji to. Dotaci loni dostala už jen ne- mocnice na Bulovce. Čím to je, že se zrovna svatá Anna potýká s takovými dluhy, že se bez po- moci neobešla? Určitě se na tom podepsala vý- še plateb, které nemocnice v mi- nulosti inkasovala za své služby. To je extrémně komplexní problém, ale když to řeknu velmi lapidárně, tak byla svatá Anna za srovnatel- nou péči placena hůře než jiné fakultní nemocnice. Změnilo se to? Dříve byly rozdíly extrémní. Za stejný výkon dostala svatá Anna třeba 29 tisíc korun, kdežto Mo- vezmeme standardní závazky, je to přibližně necelá miliarda. Dluh tedy klesl o  tu část- ku, kterou přispěl stát. Jak na jeho snížení pracovala nemoc- nice? Zjednodušeně se dá říci, že nemocnice má jen dvě možnosti. Navýšit příjmovou stránku a snížit náklady. Navýšení příjmů je váza- né hlavně na smlouvy s pojišťov- nami a jednáme o něm především tam, kde má nemocnice možnost zvýšit svoji výkonnost. To zna- mená například u  kardiologie či ortopedie a dalších oborů. U výdajů se můžeme soustředit více do vlastních řad. Nemocnice vynaloží drtivou většinu peněz na osobní náklady. Zaměřili jsme se proto na racionalizaci provozu a snížili počet úvazků. Nepropus- tili jsme ale deset procent lidí, jak tvrdila média. Dostali jsme se na cílovou hranici kolem pěti procent a uspoříme desítky milionů korun ročně. Nepocítili to pacienti na kva- litě péče? K  těmto opatřením jsme od začátku přistupovali tak, aby se pacientů nedotkla. Dnes můžeme s uspokojením říci, že jsme uspěli. Pacienti to nepocítili ani v kvalitě, ani v dostupnosti péče. tolská nemocnice 39 tisíc korun. Meziročně tak vznikaly stamilio- nové rozdíly, které se kumulovaly po dobu několika let. Dnes se platby částečně srov- naly, ale zase zafungoval koe cient specializace, který naší nemocnici příliš nepřeje a paušál v letošním roce problémy jen zakonzervu- je. Do budoucna doufám, že se podaří zkultivovat DRG systém, podle kterého jsou nemocnice pla- ceny. To je ale úkol pro zákono- dárce. Kolik stojí nemocnici vý- zkumné centrum ICRC? Včetně budov přesahuje celá investice čtyři miliardy korun. Ne- mocnice se na tom podílí třiceti- procentní spoluúčastí. Znamená to pro nás závazek přibližně 835 milionů korun, na 685 milionů korun je v rámci dané akce použit dodavatelský úvěr. Společně s vý- zkumným centrem ICRC, které sídlí v části nových budov, se jedná o projekt v celkové hodnotě okolo čtyř miliard korun. Co až přestanou téct peníze z dotací a centrum se bude muset uživit samo? To je samozřejmě rizikový moment pro každé centrum to- hoto typu, nejen pro ICRC. V tu- to chvíli analyzujeme, kolik bu- de na udržení projektu potřeba peněz. Podle prvních odhadů to bude něco mezi jednou až dvě- ma miliardami korun na pět let. Přibližně 60 procent bychom měli uhradit z takzvaného Národního programu udržitelnosti. Zbylých 40 procent musí nemocnice zís- kat z národních grantů a dalších zdrojů. Katastro cké scénáře, že se nám nepodaří zdroje najít, si vůbec nechceme připustit. Co by to znamenalo? Vracení dotací a  mezinárod- ní ostudu pro Českou republiku. Zároveň by to byla veliká škoda. Výsledky ICRC za prvních pět let vypadají velmi slibně a zdá se, že plní veškeré milníky a  závazky, které si původně vytyčilo. Podařilo se nám navázat spolupráci s mezi- národními odborníky. Provoz cen- tra navíc plánujeme do budoucna racionalizovat. Zavřeme neúspěš- né programy a posílíme ty, kterým se vedlo dobře. Jaká úsporná opatření plánu- jete pro tento rok? Dále budeme snižovat nákla- dy a uplatňovat politiku nejnižších cen nákupů léků a zdravotnické- ho materiálu. Plánujeme odprodat nepotřebný majetek nemocnice a  redukovat náklady na provoz, i když zde už velký prostor není. Zároveň s  Ministerstvem zdra- votnictví jednáme o restruktura- lizaci péče a spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. Mohli bychom například směřovat pacienty do jednoho zařízení a ulevit těm dal- ším. Zatím ale vyhodnocujeme, jestli to vůbec může přinést kýže- né úspory. Ani letos se svatá Anna pravděpodobně ze ztráty nedostane UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 23. 3. 2015 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: info@magnusregio.cz www.magnusregio.cz JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: m.slaninova@magnusregio.cz ASISTENTKA a PRODUKČNÍ: Ing. Radka Novotná tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139 e-mail: r.novotna@magnusregio.cz REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas gsm: 774 112 643 e-mail: j.pacas@magnusregio.cz redaktoři: Ladislav Koubek, Veronika Vindišová,Tereza Hašková, Kristián Chalupa, Lucie Sitarová foto: Eugénia Bánovská,Attila Racek, Charlota Blunárová MARKETING a PRODUKCE: Mgr. Květoslava Novotná tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: k.novotna@magnusregio.cz OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: m.syslova@magnusregio.cz TISK: SAMAB BRNO GROUP, a.s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141 patří do Brno TOP 100 V příštím čísle Moravského hospodářství: Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: databaze@moravskehospodarstvi.cz Příští vydání dostanete na váš stůl do 3. dubna 2015. Eurovia CS – 3 A-mercata – 7 ABB – 5 Aikon – 7 Artechnic-Schréder – 6 Brujeria – 7 CYRRUS ADVISORY – 6 Čedok – 7 Česká exportní banka – 12 Česká národní banka – 7, 12 Česká spořitelna – 9, 12 ČSOB – 12 EKO-KOM – 5 Erste Grantika Advisory – 6 Exportní garanční a pojišťovací společnost – 12 FOX HUNTER – 10 G. L. Electronic – 13 Galerie Kincová – 11 Galerie La Femme – 11 Galerie Orlovna v Kroměříži – 11 Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti – 11 HiteJinro – 13 Hnutí Duha – 4 Hotel Všemina – 7 Hyundai Motor Company – 13 INVEA-TECH – 13 Jihomoravské inovační centrum – 13 Kofola – 10 Komerční banka – 5, 12 Leroza – 7 Lodní doprava Vranov – 7 Meduse design – 13 MVV Energie CZ – 5 Outdoor Aliance – 7 Phonexia – 13 PPF Group – 9 PSJ – 3 Raiffeisenbank – 12 RENARDS dotační – 6 SK REALTY – 7 Skitech – 7 Société Générale – 9 T-Mobile – 5, 9, 10 Technologické centrum Hradec Králové – 8 Telefónica O2 Czech Republic – 9 UniCredit Bank – 9, 12 Vodafone – 9 Vojenská zdravotní pojišťovna – 14 Všeobecná zdravotní pojišťovna – 14, 16 Watersavers – 13 Webnode – 13 Y Soft – 13 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra – 14 Crystalis s.r.o. – 2 ABB s.r.o. – 8 EDITEL CZ s.r.o. – 16 Národní divadlo Brno – 10 OREA HOTELS s.r.o. – 5 SAKO Brno, a.s. – 4 Triada, spol.s r.o. – 9 REJSTŘÍK FIREM SEZNAM INZERENTŮ  Jak pomohly stavebnictví vyšší investice státu do výstavby a rekonstrukcí? Porostou i letos?  Poznamená developerské projekty v jihomoravské metropoli zrušeníAktualizace územního plánu města Brna?  Hypotéky jsou rekordně levné,zaplatí investorům splátky za nový byt pronájem?  První díl „Starostovy právní poradny“ – posílejte nám své dotazy na e-mail redakce@moravskehospodarstvi.cz S P E CI Á L • zdra votnictv í • „Fakultní nemocnice u svatéAnny v Brně je pro Ministerstvo zdravotnictví stran svého hospodaření největším oříškem,“ říká její ředitel Martin Pavlík. FOTO: FNUSA KMENOVÉ BUŇKY ■ Zázračné buňky, které se dokážou přeměnit v kost, chrupavku i sval. Revoluční léčba kmenovými buňkami je ale podle některých kritiků stále na úrovni experimentu. Přesto se Česká republika mohla stát jednou z prvních zemí na světě, kde by tuto léčbu u některých typů onemocnění hradily zdravotní pojišťovny.

16 LEDEN | ÚNOR 2015 speciál – zdravotnictví OD NOVÉHO ROKU MĚLY PLATIT POVINNÉ ELEKTRONICKÉ RECEPTY, NESCHOPENKY A SPOUSTA DALŠÍCH VĚCÍ – NEPLATÍ NIC. JAK JE NA TOM NAŠE ZDRAVOTNICTVÍ S ELEKTRONIZACÍ A CO SKUTEČNĚ POTŘEBUJE? Ladislav Koubek „Ministerstvo zavedení elek- tronické výměny receptů a  ne- schopenek odložilo. Důvodem byla skutečnost, že přínosy ze zavedení úplné elektronické evi- dence nepřevážily výrazně nad ne- příznivými dopady zvýšené admi- nistrativní zátěže pro lékaře,“ řekla mluvčí Ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. Svou roli jistě hrála i skutečnost, že lékaři jsou konzervativní a jejich věkový prů- měr je vysoký. Ne každý si přitom rozumí s počítačem. Elektronické recepty připravil bývalý ministr Leoš Heger, kte- rý s  odložením nesouhlasí. „Jde o politické rozhodnutí. Současné vedení ministerstva vnímá projekt povinného elektronického recep- tu jako zbytečnou administrativní zátěž pro lékaře. Já vidím naopak jeho přínosy, a proto jsem také za svého působení v resortu plánoval od 1. ledna 2015  úplné zrušení papírových receptů. Tato povin- nost se ovšem novelou zákona o léčivech zrušila,“ sdělil Heger. Novelu, o které Heger hovoří, parlament přijal na podzim 2014. Povinnost využívat elektronické recepty zákonodárci odložili o tři roky, tedy od roku 2018. „Osobně jsem přesvědčen, že problémem byla i nepřipravenost centrálního registru receptů ve Státním úřadu pro kontrolu léčiv, ale to je můj osobní názor. Vnímám v tuto chví- li rozporuplné reakce mezi lékaři. Jsem ale přesvědčen, že myšlenka elektronických receptů je v zásadě dobrá a  do budoucna potřebná. Zároveň ale musím konstatovat, že tato myšlenka nebyla v  Čes- ku dobře uchopena a  doposud proinvestované nemalé nanční prostředky mohou přijít vniveč,“ připojil svou obavu místopředseda zdravotnického výboru sněmovny Vít Kaňkovský. „ Bojí se zdravotníci transparentnosti? „Nemohu se zbavit dojmu, že vlastně nikdo z uživatelů, ale i po- litiků moc tyto produkty nechce. Důvody nejsou otevřeně řečeny, ale já mám nepříjemný pocit, že je to obava z transparentnosti a kon- trolovatelnosti procesů. Argumen- ty o chybějících počítačích v ordi- nacích jsou liché, může být stano- veno dostatečně dlouhé přechodné období,“ podělil se o radikálnější názor lékař a  hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Přesto má elektronizace zdra- votnictví v České republice i své úspěchy. „Výrazná většina zdra- votnických zařízení používá kom- fortní so warové nástroje, elektro- nicky komunikuje se zdravotními pojišťovnami, s orgány státní sprá- vy a místních samospráv. Aktivně vznikají sítě pro zabezpečenou výměnu zdravotnické dokumen- tace, úspěšně probíhají projekty k  aplikaci metod telemedicíny,“ předestřela Čechová. Dobrým příkladem jsou zá- chranáři. „Systém mobilního zadávání dat do našeho operač- ního systému slouží ke sdílení zdravotnických informací našim výjezdovým skupinám. Elektro- nizace dat však může přesahovat i hranice organizace,“ uvedl ředitel jihomoravských záchranářů Milan Klusák. Pomáhá i elektronická vý- měna informací mezi nemocnice- mi. Ty ji využívají například pro konzultace se specializovanými centry. „Do budoucna předpoklá- dám vytvoření virtuální zdravotní databáze, která umožní lékařům rychlejší a  efektivnější postupy bez nutnosti duplicity vyšetřová- ní, spojené s  možnou zátěží pro pacienty a samozřejmě i s nižšími nančními náklady na léčbu. Ne- lze ovšem opomenout podmínku, že sdílení dat musí být důkladně zabezpečené proti jejich možné- mu úniku a  zneužití,“ upozornil Klusák. Elektronizaci se nevyhnuly ani zdravotní pojišťovny. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí klientům, plátcům pojistného a zdravotníkům řadu služeb on-line. „Klienti se přes web například mohou k  VZP zaregistrovat, mohou přes kon- taktní formulář řešit problémy, na které v oblasti zdravotní péče narážejí,“ řekl mluvčí pojišťov- ny Oldřich Tichý. Její pojištěnci si mohou nechat on-line zaslat přehled péče, kterou na ně lékaři vykázali. Portál  VZP používají i zdravotnická zařízení a zaměst- navatelé. Elektronizace zdravotnictví: Strach ze změn porazil efektivitu S P E CI Á L • zdra votnictv í • INZERCE Efektivní řízení zdravotnických zařízení s využitím EDI ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ SE NA ÚROVNI AKUTNÍ MEDICÍNY ŘADÍ MEZI PŘEDNÍ STÁTY EVROPSKÉ UNIE. ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ U NÁS DISPONUJÍ NEJEN KVALITNÍM PERSONÁLEM, ALE I MODERNÍMI DIAGNOSTICKÝMI A TERAPEUTICKÝMI PŘÍSTROJI. CO ALE ČASTO SCHÁZÍ, JE DOSTATEK FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ. Proto i  v  tomto odvětví je nutno nakládat s  penězi efek- tivně. Pokud již následujeme nejmodernější trendy v  oblas- ti medicíny, můžeme se stejně inspirovat v  metodách mana- žerského řízení. Pro zavedení inovativního přístupu se přímo nabízí jedna z  každodenních ekonomických oblastí, logistic- evidenci příručních skladů ne- mocnice s  centrální skladovou evidencí. V  rámci systému jsou vy- tvářena automatická propojení dokladů logicky na sebe navazu- jících – tedy žádanka, výdejka, nákupní objednávka, příjemka. Vazba mezi žádankami a  vý- dejkami poskytuje uživateli in- formaci o úrovni vykrytí poža- davku. Systém zároveň obsahuje informace o aktuálních stavech skladů v celém procesu. Využívá technologii čárových kódů, on- -line propojení s ekonomickými informačními systémy a  zajiš- ťuje elektronickou komunikaci s dodavateli. Tím odpadá ruční pořizování, sledování a archivo- vání velkého množství dokladů, které je časově náročné. Dle dostupných údajů stráví nemocniční personál na kaž- dém jednotlivém oddělení až 20 % své pracovní doby plněním logistických úkolů. Pokud do- jde ke zharmonizování a auto- matizaci toku materiálu, zajistí se větší efektivita každodenních činností, ulehčí se zaměstnan- mezi dvěma či  více informač- ními systémy. Každý EDI doku- ment má mezinárodní standar- dizovaný formát, který zajistí, že data mohou být rychle odeslána, přijata a interpretována na obou stranách. Výměna dokumentů prostřednictvím EDI význam- ně zkracuje dodací lhůty a od- bourává nutnost manuálního označování zboží. Zajišťuje spolehlivost doručení, dobrou sledovatelnost zboží a zabraňuje zbytečnému nadbytku či naopak nedostatku produktů,“ říká od- borník na tuto problematiku a  dodává: „EDI je nejpoužíva- nějším datovým formátem pro elektronické obchodní transak- ce na světě.“ Jak konkrétně může EDI pomoci ve zdravotnictví? Nemocnice a  zdravotnická zařízení dnes běžně používa- jí ekonomické účetní systémy, ve kterých fakturují a které jsou zároveň provázány na správu majetku a skladu. Ekonomický nebo skladový informační sys- tém pracující s  EDI propojuje ký proces nemocnic. Účinným nástrojem, který jednoduše ře- čeno ušetří peníze i čas, se zde může stát využití EDI (Electro- nic Data Interchange) neboli elektronické výměny obchod- ních dokumentů. Situace ve zdravotnictví se stabilizovala, stále je však nut- no hledat úspory Objem nančních prostřed- ků pro hospodaření zdravotnic- kých zařízení se díky změnám v  DPH a  úpravám úhradové vyhlášky v tomto roce zvýší. Ve výdajových kapitolách nemoc- ničních rozpočtů je však nut- no počítat s nárůstem nákladů na mzdy. Navíc řada zdravot- nických zařízení je stále silně pod nancována, i když se snaží řídit své zdroje i pracovní pro- cesy s  maximální efektivitou. Vyvstává tedy otázka, jak a kde ušetřit. Základní úloha nemoc- nic spočívající v  poskytování lékařských a  ošetřovatelských služeb nesmí být ohrožena, proto lze ke snižování nákladů v  této oblasti přistoupit pouze v omezené míře. Naproti tomu servisní služby, které  jsou pro chod nemocnice sice nezbytné, netýkají se ale jejich hlavní úlo- hy, otevírají široký prostor pro redukci nákladů. Podívejme se na sektor zdravotnictví jako na komplexní dodavatelsko-odbě- ratelský řetězec. Nemocnice a zdravotnická zařízení gurují na straně odběratelů. Farmaceu- tické rmy, distributoři léků ne- bo výrobci zdravotnických po- třeb na straně dodavatelů. Mezi nimi se pohybuje velké množ- ství léčiv, zdravotnického ma- teriálu, potravin a  mnoha dal- ších produktů, nezbytných pro zajištění každodenních potřeb pacientů. Kde spatříme prostor k omezení výdajů? Ve vzájemné komunikaci těchto obchodních partnerů, kterou lze uskutečňo- vat elektronicky s využitím EDI (elektronická komunikace ve strukturované formě). Co je EDI? „Elektronická výměna dat označuje výměnu elektronic- kých obchodních dokumentů cům a  prodlouží se čas věno- vaný každému pacientovi. Jak ukázaly mezinárodní studie, procesy EDI, od zpracovává- ní objednávek až po fakturaci, mohou představovat úspory 50 až 80 Kč na jednu obchodní transakci. Což je nezanedbatel- ná úspora i  při malém počtu dokumentů. Pokud shrneme výše řečené, představuje zavedení EDI vý- znamnou úsporu času i peněz. Navíc implementační náklady, tj. zprovoznění elektronické vý- měny dat, nepřináší na straně zdravotnických zařízení nijak velkou základní investici. Na- prostá většina nemocnic je dnes vybavena moderními infor- mačními systémy, se kterými lze EDI propojit. Významným argumentem pro práci s EDI je i fakt, že me- zinárodní farmaceutické rmy i mnozí jiní dodavatelé do zdra- votnických zařízení na českém trhu s  EDI již pracují. Je tedy na managementech nemocnic zvážit využití tohoto efektivní- ho a zavedeného nástroje. Zda se rozhodnou i  v  hospodaření nemocnic zavést inovativní po- stupy. Vědecké centrum ICRC se otevírá Evropě, odporučili to odborníci Teprve přes dva roky funguje v Brně Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC), přesto už vyhodnocuje svoje dosavadní působení. Přitom výzkumy samotné jsou otázkou několika let. Rada oborníků totiž ICRC doporučila, aby rozšířilo spolupráci s evropskými vědeckými centry. Jeho výhradním partnerem je od počátku prestižní americká klinika Mayo. S nápadem více se zaměřit na evropské partnery přišla Mezinárodní evaluační komise, kterou zřídilo ministerstvo školství. Jejími členi jsou odborníci z České republiky, Nizozemska, Německa i Portugalska. „Aktuálně finišují smlouvy o spolupráci s univerzitami v Kalifornii, švédském Lundu a kanadském Calgary,“ informoval PR manažer ICRC Pavel Gejdoš. Rozjíždí se také program pod názvem Regpot ICRC-ERA, který umožní získat dvacet nových špičkových vědců ze zahraničí a dalších 140 na krátkodobé výměnné programy. „Navíc nám umožňuje spolupráci se sedmatřiceti partnerskými zahraničními institucemi. Současně funguje výměnný program s finskou univerzitou v Tampere,“ podotkl Gejdoš. si neuvědomuje, že investoři do Mayo kliniky posílají stovky milionů dolarů ročně. Česká republika tam posílá dva miliony. Přitom máme s Mayo klinikou společné patenty na významné objevy,“ zdůvodnil podání výpovědi Kára. Podotkl, že spolupráci schválilo tehdejší vedení svaté Anny i ministerstvo školství. Vědci v ICRC se aktuálně věnují osvětovému programu pro jižní Moravu Kardiovize 2030, jehož cílem je zlepšení zdraví Jihomoravanů. Mimo to i dlouhodobému programu pro zlepšení zdraví Brňanů, kdy vědci zkoumají například vliv kouření na lidský organismus. Podle slov Stokina je cílem také rozšíření spolupráce s Masarykovou univerzitou v Brně, jejíž studenti medicíny se chodí do ICRC vzdělávat. Dalším z cílů je také získat více vědců ze zahraničí. „Sami je vyhledáváme, vypisujeme výběrová řízení. Slabinou jsou samozřejmě peníze, protože špičkoví zahraniční vědci jsou zvyklí na platy od třiceti tisíc eur, a to jim nabídnout nemůžeme. Přesto se nám podařilo získat odborníky z Itálie, Portugalska i Španělska,“ uzavřel Stokin. VERONIKA VINDIŠOVÁ Správcem ICRC je Fakultní nemocnice u svaté Anny. Její vedení bude jednat také s klinikou Mayo o budoucnosti dalšího společného postupu. Řediteli nemocnice Martinu Pavlíkovi se nelíbí nastavení smlouvy o spolupráci.Tvrdí dokonce, že vyvolává určité pochybnosti. Nemocnice posílá do Ameriky přes dva miliony dolarů ročně. „Uvidíme, jak dopadnou jednání. Určitě spolupráce neskončí. Naopak se může ještě rozšířit,“ podotkl Pavlík. „ Spolupráce s Američany z Mayo Z ICRC navíc odešel jeho zakladatel – kardiolog Tomáš Kára, který stál u zrodu tohoto centra a vyjednával podmínky spolupráce s Mayo. Následně si ale výběrová komise vybrala za šéfa brněnského vědeckého centra slovinského vědce Gorazda B. Stokina. Kára klesl na pozici supervizora spolupráce ICRC a Mayo. „Důvodem mého odchodu jsou právě polopravdy, které se o mně šíří v souvislosti s partnerstvím s americkou klinikou.Vedení nemocnice FOTO: Eugénia Bánovská