Medik ONLINE jaro 2013

Časopis Medik ONLINE je vydáván Spolkem mediků v Brně Semestrovník J. Havel: „Medicínu bych si vybral znovu!“ Vezmou nám barely s vodou? Memorix, Motolkomix a mnoho dalšího... Tajemství nemocnice odhalena! Oktavián Chloupek: „Neškrtil jsem ji!“ 2013 Jarní číslo

Jaro se konečně ukázalo v celé své kráse, semestr je v polovině a vy opět držíte v rukách nového Medika. Tentokrát je pojat trochu tematičtěji než obvykle, ikdyž to tak na první pohled možná nevypadá. Kromě typických článků o novinkách na fakultě jsme se zaměřili také na minulost, současnost a budoucnost - jak fakulty, tak studentů. O propojení svědčí už titulní fotka - socha z interiéru staré budovy LF. Kupříkladu já kolem ní chodím snad každý den a za téměř dva roky jsem se na ni ještě nikdy nepodívala. Jednoduše jsem si jí nevšimla zahlcená myšlenkami na přítomnost a nejasnou bu- doucnost. Avšak myslím si, že na doby minulé se nesmí zapomínat, dá se z nich totiž čerpat poučení v každé oblasti. Nejzajímavější pohled do minulosti nabízí roz- hovor s mužem, který studoval na LF v časech, kdy jsme mnozí byli ve školkách. Dozvíte se něco o školním systému, o bláznivých aktivitách SM, řeč přijde také na výhody studia medicíny zužitkovatelné v jakémkoli za- městnání. Aktuálně najdeme kolem nás nespočet příkladů, co všechno člověk-student dokáže při správné dávce tak nezbytné motivace. Napsat anatomickou učebnici, letět přes oceán pozná- vat kolegy, zapojovat se do dění na fakultě a měnit podmínky k lepšímu. Podněcovat kolegy k aktivitě, vybízet k obrovským výkonům. Současnost nabízí to- lik možností, jak se vyvíjet, zdo- konalovat ve všem, co děláme. Vytvářet perspektivní a úspěšnou budoucnost. Hana Miháľová 02 03 04 05 06 09 09 10 11 12 15 16 17 V NÍK Úvodník Medik ONLINE Jarní číslo 2013 1. vydání, 2013 náklad 350 výtisků Grafické zpracování: Jiří Aleš, Martin J. Arbet Spolek mediků Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity Komenského náměstí 2, Brno Telefon redakce: 549 49 1398 Email: redakce@spolek.med.muni.cz Ordinační hodiny: Pondělí - 15:00-16:30 Úterý - 15:30-17:00 Středa - 17:00-18:00 Čtvrtek - 14:30-16:00 Pátek - 8:30-9:30 OH neplatí pro zkouškové období! Jaro 2013 Medik ONLINE Aktivity Spolku Aktivity IFMSA cz v Brně ICRC vychovává nadějné vědce MUDr. Jiří Havel - rozhovor Medické Scelení 2013 Právě vychází memorix Buďte součástí vědecké práce! Canteen vs. Restaurant Vezmou nám barely s vodou? Kdo jsou SK AS? Tajemství nemocnice odhalena! Kmeňové bunky nie sú embryo M e d i k O N L I N E 2 17 Celosvětový meeting IFMSA 18 Stáž v Thajsku Zleva: Niki Tkáčová, Martin Arbet, Ida Šalgovičová, Katka Slaníková, Verča Sněhotová, Hana Miháľová, Nana Štefáková, Ondra Adámek, Petr Dungl A Vy? Co vymyslíte? Přiložíte ruku k dílu? 19 Světový den zdraví 20 Chloupek: „Nešktil jsem ji!” Teď mám Spolek, a co pak? 22 Co se skrývá mezi pavilony? 22 23 Poetické okénko Časopis pro vás připravili:

Aktivity Spolku Jako každý rok se i letos Spolek mediků rozhodl zpříjemnit nám, studentům LF, studium prostřednictvím různých projektů, soutěží a zábavných večerů. V nabídce aktivit, kterých se můžete zúčastnit, je zas- toupení jak sportovního vyžití, tak kulturního a vzdělávacího. Mimo všem už snad známé akce, jakými jsou kytarovačka nebo tančírna, jsou pro vás připraveny další novinky. Stejně jako loni se můžete zúčastnit plavání na Kraví hoře, které probíhá každý týden vždy ve čtvrtek od 13:00 do 14:00. K dispozici jsou 2 plavecké dráhy. Sraz je v 12:45, s sebou plavky, dobrou náladu a členskou kartičku Spolku mediků, díky které je vám umožněn vstup zdarma. Kapacita je ovšem ome- zená, proto se nezapomeňte včas zaregistrovat na facebooku. Každý týden probíhá registrace nová, o níž vás vždy informuje fb stránka spolku. Další sportovní aktivita je nabízena milovníkům zumby. Těšit se můžete na Natálii Gašpierikovou, která vám každé pondělí od 18:00 do 19:00 rozhýbe faldíky. Registrace opět probíhá přes fb stránku. Co už ale zdarma není je pilates, které se koná vždy v úterý, od 19:00 do 20:00, v Klubu A. Trýba na Ko- menského náměstí 2. Vstupné je 30 Kč. S sebou po- hodlné sportovní oblečení a karimatku. Jinou, napůl sportovní a napůl kulturní aktivitou, je Tančírna MU, která letos oslaví už své 3. narozeniny. Na jejím fungování se podílí Spolek mediků spolu se Studentskou unií Fakulty informatiky. Zatančit si můžete přijít každé úterý, v čase od 21:00 do 23:00, do tělocvičny FSpS v Bohunicích. Vstupné je dobro- volné. Od sportu se přesuneme k zábavným večerům. Určitě nikomu nemusím představovat Kytarovačku, která se uskutečňuje několikrát za semestr v Klubu A. Trýba. Akce je určena všem, kteří mají rádi zpěv, hudbu, nebo si chtějí třeba jen tak popovídat v přátelském prostředí. Fantazii se meze nekladou, a proto všechny nástroje, které by mohly obohatit kytarové tóny, jsou určitě vítány. Dalším příjemným večerem v režii Spolku mediků je Filmová noc, která se uskutečnila 26. dubna. Promítaly se 2 poklady české kinematografie – Pelíšky a Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Pro ty z vás, kteří mají soutěživého ducha, jsou zde připraveny 2 soutěže. Ta první je hra s názvem Eliminátor, kterou někteří znáte spíš pod jménem Assassin. Tento semestr je jejím sponzorem firma Odysea, čili se můžete těšit na věcné výherní ceny. Jedná se o likvidační soutěž, jejímž cílem je zůstat naživu. Své spolubojovníky zlikvidujete tak, že jim po krku přejedete kartáčkem na zuby. Proto buďte ostražití a dávejte pozor, nikdy nevíte, kdo vám stojí za zády! Druhou soutěží je Medická fotosoutěž. Ta probíhá letos už podruhé. V minulém semestru jsme měli možnost vidět povedené fotografie na téma Můj život na LF. Nyní je tématem sport! První tři vítězné fotky budou vyvěšeny k obdivu na chodbě bohu- nického kampusu a hlavní cenou jsou 2 volné líst- ky na stand up show Na stojáka 2. května v klubu Metro. Hlavní velkou bombou, na kterou se už určitě všichni těšíme, je Brněnský majáles! Ani tady Spolek mediků nezahálí a přispěje svou troškou do mlýna. Bude zde připravený stan, ve kterém najdete aktivní členy spolku. Ti se už teď těší, že vám změří tlak, množství tuku v těle a určitě i mnoho dalších zají- mavých tělních parametrů. A nyní již k aktivitám vzdělávacího rázu. 8. dubna proběhl v aule Univerzitního kampusu Bohunice seminář s názvem Co dál doktoři. Seminářem M e d i k O N L I N E 3

Aktivity IFMSA CZ v Brně Zahraniční stáže - první věc, která se vám jistě vybaví, když se řekne IFMSA. Je to ale jediný zážitek, který IFMSA CZ nabízí? Rozhodně ne. Pojďme se tedy na naši činnost podívat trošku blíž. Zůstaňme nejdříve u stáží. Každý rok s námi vycestuje přibližně 60 studentů Masarykovy univerzity do světa, jak na výzkumné, tak i na klinické stáže. Výzkumné stáže můžete absolvovat po úspěšném ukončení druhého ročníku a klinické po třeťáku. Tyto prázdniny s námi chtělo vyjet přes 200 studentů, což je více než můžeme na stáž poslat. Jak se tedy na stáž dostat? Nejdůležitější složkou je anglický test, který je národní, probíhá ve stejnou chvíli i na ostatních lékařských fakultách a následně je vyhodnocen Centrem jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Tímto vybíráme studenty s dostatečnou znalostí anglického jazyka. Čím líp angličtinu ovládáte, tím víc bodů v testu získáte. K tomu se přidávají dodatečné body za dobrovolnou pomoc na našich projektech a starání se o zahraniční studenty, kteří naopak přijedou k nám. (Proto oprašte svoji angličtinu). Že se práce stážovému týmu daří, potvrzuje každoroční umístění České republiky v TOP 10 zahraničních stáží dle spokojenosti mediků v posledních deseti letech. A to v konkurenci devadesáti osmi zemí, které stáže nabízejí. V posledních letech o přidělení stáže stále více rozhodují právě ony dodatečné body za pomoc na našich projektech a mnohdy hodně zamíchají pořadím. Chcete-li si tedy zvýšit šance na vycestování, zapojte se do našich aktivit. Druhou složkou naší práce jsou právě projekty. Angažujeme se v medickém vzdělávání, úspěchy slaví MediCafé, ve kterém specialista oboru přijde do kavárny a zde přednáší a následně diskutuje s návštěvníky. MediCafé pravidelně navštěvuje víc zájemců, než je sál v kavárně Trojka schopen pojmout. Dále se v této sekci rozběhla Komunikace se sluchově postiženým pacientem, kde jsme navázalispoluprácisodborníkyzestřediskaTeresiás, kteří na podzim vysvětlovali třiceti studentům, jak se vypořádat s nástrahami komunikace se sluchově postiženými teoreticky, ale hlavně i prakticky. Také zde byla velice rychle vyčerpána kapacita a plánujeme tento projekt zopakovat. Nakonec se na přelomu dubna a května blíží MEDiQ, s podtitulem I medici mají své dny! ale o těch se dozvíte více prostřednictvím našeho facebooku. Působíme také na poli veřejného zdraví. Světové dny zdraví proběhly na začátku dubna, víc se o nich dočtete na dalších stránkách. V Nemocnici pro medvídky chodíme za dětmi a pomáháme jim překonat strach z doktorů, operací, úrazů nebo nemocí. Těžko říct, jestli se zde více baví děti nebo studenti. Pro dospívající organizujeme Sexuální výchovu pro pokročilé, kde edukujeme mládež o rizicích pohlavního styku - bez předsudků, ostychu a rodičů. Na listopadovém Movemberu jsme roztančili Hlavas a Svoboďák. Kníry slušely dámám i pánům. Hlavně pánům jsme tak tancem naznačili nebezpečí nádorů prostaty a varlat. Vyjmenovávat či popisovat do hloubky další projekty by snad překračovalo rozsah celého časopisu. Nezbývá vám než věřit, že tohle není vše. Sledujte náš Facebook, nové stránky, nebojte se přijít na schůzky místní pobočky, kde se dozvíte více a můžete si „odchytnout“ koordinátora jednotlivých projektů a na vše se zeptat. Think globally, act locally je heslo celé IFMSA. Připojte se k nám, myslete a jednejte. Marek Kovář provázeli MUDr. David Marx, Ph.D a MUDr. Jiří Šedo. Náplní bylo uplatnění absolventů LF a dotazy s tím související (jak vybrat správnou specializaci, jak probíhá atestační příprava,…). 27. dubna se uskuteční na LF MU Seminář kardiolo- gie. Zde budou přednášet kardiologové z pražského IKEMu a České kardiologické společnosti, která tento projekt zastřešuje. Řeč bude např. o ICHS, srdečním selhání, dif. dg. bolestí na hrudi, EKG a mnohém dalším. Podrobnější informace, odkazy, další akce a zají- mavosti naleznete na facebookové stránce spolku, takže ji sledujte a nic vám neunikne. Těšíme se na vás. Za Spolek mediků Veronika Sněhotová M e d i k O N L I N E 4

M e d i k O N L I N E 5 ICRC vychovává nadějné vědce ICRC – mezinárodní centrum klinického výzkumu. Tímto se od června 2010, kdy byla zahájena výstavba, může pyšnit Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. FNUSA-ICRC je výsledkem spolupráce lékařů a odborníku FNUSA spolu s Mayo Clinic v Minnesotě. Toto vědecko-výzkumné centrum se skládá ze 4 hlavních částí: mezinárodní vědecko-výzkumná základna nové generace, mezinárodní vzdělávací středisko rozšiřující nejnovější poznatky v oblasti zdravotnictví, špičkové veřejné zdravotnické zařízení poskytující klinickou a preventivní péči v oblasti kardiovaskulární medicíny a neurověd a nakonec technologický cluster pro firmy podílející se na výzkumu a vývoji. Vrámcijednohozesvýchpilířů,kterýmjevzdělávání, měli studenti středních i vysokých škol možnost účastnit se přednáškové road-show a seznámit se tak s činností ICRC. Pro ty, které téma výzkumu a vědy zaujalo, byl připraven víkendový seminář. Na základě motivačních dopisů bylo vybráno 50 účastníků, kteří měli možnost nahlédnout pod pokličku světa lékařského výzkumu. Seminář probíhal ve dnech 11.-13. 2. Probírána byla témata jako vypracování výzkumného protokolu, interpretace výsledků (jak napsat publikaci, připravit přednášku apod.), porozumění výsledkům výzkumnépráceamnohodalších.Celýmseminářem provázeli experti ICRC a spolupracujících institucí (MUDr. Tomáš Konečný, M.D., Ross Andel, Ph.D., MUDr. Martin Pešl, Doc. MUDr. Vojtěch Thon, Ph.D. a jiní odborníci, kteří působí na mezinárodní scéně lékařského výzkumu). Přinášíme vám názory našich spolužáků, kteří se ICRC semináře zúčastnili: Lucia Masárová: Dňa 11.-13. 2. 2013 som sa zúčastnila ICRC semináru, ktorý bol vstupnou bránou pre pozíciu asistenta klinického výskumu, no netušila som, čo presne od neho očakávať. Na prvý pohľad by sa mohlo zdať, že seminár je vhodný len pre budúcich výskumníkov – opak je pravdou. Jednalosao3dni,behomktorýchsmemalimožnosť dozvedieť sa hromadu prínosných informácií, napr. ako postupovať pri žiadaní o zahraničnú stáž, prípadne ako si zatraktívniť svoj životopis. Tiež sme mali možnosť nadviazať množstvo kontaktov, nielen so študentmi z rôznych vysokých škôl, ale aj s významnými osobnosťami z ČR, ktoré absolvovali stáž na Mayo klinike v USA, prípadne tam stále pôsobia. Atmosféra celého semináru bola veľmi priateľská, uvoľnená. Seminár pozostával z prednášok, mnohé z nich boli v anglickom jazyku, čo bola skvelá príležitosť precvičiť si cudzí jazyk. ICRC seminár bol pre mňa veľmi prínosný, keby som mala možnosť, bez najmenšieho váhania by som sa ho zúčastnila znovu a doporučujem každému, kto takúto šancu dostane, aby ju využil. Petr Nohel: V okamžiku kdy jsem se dozvěděl, že mě vyberou mezi 50 uchazečů, jsem byl velmi rád a čekal jsem, že se naučím hodně o vědecké práci. To se ukázalo jako omyl, protože vědeckou prací jsme na několik dní žili. Styl výuky byl západního střihu, což byla pro většinu z nás nová zkušenost. Každý z nás přesně zjistil jaké schopnosti jsou a jaké nejsou potřeba na to, stát se odborníkem a to myslím bylo cílem tohoto semináře - přiblížit tu práci převážně ještě nedostudovaným lidem. Dana Sochorová: Seminář byl pro mě získáním řady nových zkušeností. Zjistila jsem, o čem výzkum doopravdy je, jaké jsou možnosti s ním začít a bez jakých dovedností se člověk neobejde. Díky přednáškám (z nichž některé probíhali i přes Skype) jsem pochopila, že statistika vůbec nemusí být nuda a hlavně že se bez ní nejen vědec, ale i lékař, absolutně neobejde. Mile mě překvapila vstřícnost přednášejících a jejich ochota neustále odpovídat na řadu dotazů. Setkání s takovými lidmi vás pořádně nakopne. Vděčná jsem byla hlavně za jejich vlastní zkušenosti a postřehy ze zahraničí. Bylo také fajn setkat se s ostatními studenty, kteří mají ke studiu podobný přístup. Po celou dobu semináře byla super atmosféra. Pokud budete mít v budoucnosti možnost se semináře zúčastnit, určitě neváhejte. Na základě samostatné práce, kterou účastníci po skončení semináře vypracují, a krátkého testu bude vybráno 10 z nich, kteří dostanou příležitost zapojit se do mezinárodních výzkumných týmů ICRC a to formou až roční placené stáže na pozici Asistenta klinického výzkumu. Přejeme všem studentům hodně štěstí. Veronika Sněhotová

MUDr. Jiří Havel: „Medicínu bych si vybral znovu!“ Když jsme do redakce před několika měsíci dostali e-mail od zakladatele časopisu, který právě držíte v rukách, byl to zpočátku trochu šok. Člověk, který dostudoval před více než 15 lety pořád sleduje, jak se vyvíjí jeho dílo? Když jsme pak navrhli setkání, kladná odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. MUDr. Jiří Havel MSc., prezident Spolku mediků v letech 1995-1998 a jeden ze zakladatelů Medik ONLINE, otevřeně mluví o svých studentských letech. Jaká byla situace když jste nastupoval na fakultu? Situace byla taková, že víceméně v tom ’92-’94 ten systém byl velice tvrdý, děkanské termíny se prakticky nedávaly a možnost opakování ročníku neexistovala. Bylo to takové poměrně hodně ostré. Taky nás bylo strašně moc, my jsme byli silný, husákovy ročníky, takže nás do tý školy šlo strašně moc a bylo to celkem náročný. A vlastně i to spolkový hnutí, my jsme přebírali Spolek mediků v roce ‘95 společně se svými dvěma viceprezidenty, oba jsou to docenti, jeden je dneska docentem hematoonkologie a teda hematologie v Nitře, Mirek Šimek, a s druhým se brzy setkáte v rámci výuky a to je pan docent Radovan Přikryl na psychiatrii. S těmahle dvěma jsme to přebírali po skupině lidí, kteří už to tak jako nechali umřít. Měli nějakých 12-15 členů. Vždycky se musí najít parta bláznů, která si řekne: tak jdem do toho a my jsme se tehdy rozhodli, no, rozhodli... Já jsem si říkal, no tak mě ta fakulta moc nebaví, tak budem dělat spolek, to je supr, to bude ono. Čím se v té době zabýval Spolek mediků? Nebylo vás moc. Tehdy kancelář spolku současně měla určitý i lokálně-politický ambice, to znamená většina členů představenstva seděla buď v akademickém senátu anebo seděla v kolegiu děkana. Já jsem osobně byl svého času jak člen kolegia děkana asi dva roky a současně jsem byl místopředseda akademického senátu. Největší aktivita spolku byla kopírka. To bylo nejzajímavější, co tady bylo, protože tehdy, to je 18 let zpátky, okopírovat něco bylo možný jít do města anebo si to nechat okopírovat tady. Takže jsme kopírovali věci, co bylo potřeba, no a obchodovali jsme s otázkami, nevím, jestli to tady jěště funguje, dneska v době internetu asi ne. Tady byla velká skříň a v ní byly zkušební otázky ze všech předmětů. A to byla taková tradice, že se daly koupit tady. To byla jedna aktivita, my jsme potom samozřejmě měli aktivity kulturní, že se dělali plesy, což vidím, že pořád jede dál. Vždycky byly dva plesy, pokud jsme totamněkdemocnerozbili, taknástamnechaliiten příští rok. Pak jsme dělali sport - s kolegou, dneska obchodním zástupcem společnosti Rosch, jsme založili hokejovej klub, který se jmenoval HC Skalpel a založili jsme dokonce i vysokoškolskou hokejovou ligu společně asi s dalšími třemi fakultami a to se hrálo asi tři roky. Byla to velká legrace protože na zimáku, ještě když stál, se sešla parta z kolejí a šlo se prostě fandit a přišlo tam třeba 600 lidí na zápas. A teďka medici nastupovali samozřejmě v bílejch hadrech, měli roušky a tak, obrovská legrace. A tito lidé, pořád když se potkáme po letech, tak jsou to zajímaví lidi dneska. Jeden z nich je dokonce ředitel jedné nemocnice a dodneška na ten hokej vzpomínáme, pro nás to bylo něco, měli jsme i vlastní dresy a nápisy. Já jsem byl trenér, jsem byl v saku, protože já moc neumím bruslit, takže to byl tenhle důvod. Pak jsme měli kapelu, která tady fungovala, hráli jsme takový ty kytarovačky, pak se to začalo jmenovat Kytarovačky na kolejích a hrálo se každý měsíc, každých 14 dnů. Pak tady byla zahraniční komise, posílali jsme lidi na stáže přes IFMSA. Pak jsme pořádali třeba volejbalovej turnaj a tak, tady bylo strašně moc práce. Co vás motivovalo k tomu, aby jste založil časopis Medik Online? To bylo hrozně jednoduchý, my jsme převzali spolek mediků v roce ‘95 s partou mladých lidí, byli jsme ve čtvrťáku, takže jsme si mysleli, že už něco umíme, že už se orientujeme na tý škole. Řekli jsme si, že by nebylo špatné, kdyby jsme ten spolek dostali do úrovně, aby měl aspoň několik set členů. Když jsme ho předávali v roce 98, tak měl asi 650 členů a tady to celkem fungovalo a myslím, že to stále funguje dále. Nicméně my jsme si prostě řekli, že musí být časopis, že musí být něco, co bude fungovat. Tehdy přišel nápad v rámci celý tý strategie Spolku mediků udělat časopis a ten název byl jasný, že jo. Musí to být Medik ONLINE, neboli medik zapojený, M e d i k O N L I N E 6

takže tímto způsobem jsme vlastně začali dělat ten časopis a ten vznik byl strašně jednoduchej, kdy jsme tehdy se domluvili s dneska panem asistentem Vojtíškem, toho možná taky potkáte na soudním lékařství, doufám že brzo již bude docent, a pan doktor Svoboda Marek, který je dneska náměstek pro vědu a výzkum na Masarykově onkologickém ústavu. Tak s těmahle dvěma, plus tehdy s paní kolegyní Hradskou, která se teď jmenuje Havlová už 15 let, takže s mojí manželkou, jsme se rozhodli, že by jsme měli fungovat nějak, a že by jsme měli mít časopis. Tehdy jsme to udělali jako informační bulletin a chtěli jsme to vydávat jednou za 14 dnů a pak se to nedařilo až nakonec jednou za tři týdny to vyšlo. Ten časopis měl vlastně ukázat nějakým způsobem tu naši aktivitu, posunout dál. Jaký jste byl student? Podívejte, já jsem nikdy neopakoval ročník, jaký jsem byl, to je zajímavá otázka. Vzhledem k tomu, že se nevěnuju klinické medicíně dneska, tak já jsem se úplně netrefil s medicínou ale já jsem tady fungoval jako manager tohoto spolku a v tom jsem se cítil dobře. To znamená, já jsem studoval tak, že jsem musel, abych dostudoval. Ale když to spočítáme, já jsem měl snad průměr 1,7 nebo nějak tak, do dvou určitě, ale nebyl jsem uplně ten premiant, to ne. Šel byste znova na medicínu? Určitě. To, co ta škola naučí, člověk využije potom celý život. A možná nejenom tím co naučí, protože jedna věc je třeba projít všema těma: anatomie, histologie a tak dále, a pak je věc, kterou člověk neocení, když nemá to srovnání. Pracoval jsem ve firmách s lidma, kteří byli inženýři, pedagogové, kteří měli různé tituly a různou kvalitu školy. A v okamžiku, kdy přišel problém, tak se začali hroutit, zatímco medik si řekne: ještě mám čas, že jo. Ještě furt, o co jde. Potom jsem studoval ekonomii a management v nějakém britském studijním programu, tam jsem pochopil, že skripta, které člověk byl zvyklý naučit se za týden, z toho se tam všichni hroutili. Takže si myslím, že ta medicína je určitě škola extrémně dobrá, člověka jakoby vycvičí. Možná ani ne tak naučí, protože to až ta praxe potom, ale určitě ho vycvičí v tom ty stresy zvládat, což třeba ty ostatní ne. V jaké oblasti teď působíte? Působím ve farmacii, ale působím trošku zvláštně, já jsem odešel, nikdy jsem nepůsobil v klinické medicíně. Odešel jsem do kanceláře farmaceutické společnosti přímo z kanceláře Spolku mediků. De facto dělám pořád stejnou práci, jak jsem dělal na Spolku. Ale dneska působím v roli externího medical advisora a naše společnost zajišťuje všechno, co potřebuje farmaceutická firma, aby mohla tady úspěšně prodávat svůj výrobek, lék, potraviny pro děti, cokoliv. Jak jste se k tomu dostal? Hrozně jednoduše, protože víte, možná budete ve stejným dilematu. Většinou kdo pracuje tady na tom spolku, tak potom se buď vrhne intenzivně do vědy anebo intenzivně do byznysu. A já jsem se vrhnul do byznysu, protože já prostě nejsem klinický pracovník. Zatímco většinu začala medicína bavit ve čtvrtém ročníku, mě bavit přestala. To si člověk musí říct a podle toho potom musí dál fungovat. To teď ještě nevíte, tak to jedete v tom laufu, který musí jet, musíte jít v tom a zkoušky a pak se vlastně začnete rozhlížet a řeknete si: tak co chci dělat? Chci být v nemocnici anebo nechci být v nemocnici. Já jsem si řekl, že nechci, takže já jsem vlastně šel přímo na dráhu toho managera farmaceutické firmy a de facto jsem působil ve farmacii zhruba 13 let na různých managerských funkcích a taky, vidíte, možná i ten přízvuk se změnil, ač jsem rodilý Brňák, tak už deset let žiju v Praze právě z tohoto důvodu, protože to se odehrává v Praze všechno. V průběhu studia, v takových nějakých nižších ročnících, neměl jste o sobě tušení, že možná dopadnete v budoucnu jinak, než vaši kolegové? Ale bezpochyby, to nikdo moc neví. Já nevím v kolika letech vy jste nastupovali na fakultu, ale nám skoro nebylo 18, jsme neměli devátou třídu, prostě jdete poddojmemtěchšafránkůarůznýchvěcínafakultu, M e d i k O N L I N E 7

M e d i k O N L I N E 8 a potom se tam začnete rozhlížet. Začne vás bavit něco, někdo chce být teoretik, někoho baví se dívat pod sklíčko, nebo tam na biologii. Někdo chce řezat, chce být ortoped, chce být chirurg. Někdo chce být dětský lékař, praktický lékař, no a mě vždycky bavilo taky to okolo. Já se tou medicínou principiálně živím. Protože vlastně dělám různé odborné věci ale z té teoretické úlohy spíše aplikovatelné, to znamená jak ty věci správně v dané terapeutické oblasti prodat a tak dál. A jestli se to pozná, nepozná... Dnes jsem byl u svého bývalého kolegy z fakulty, s kterým jsme spolu studovali, který pak šel do farmaceutické firmy a po třech nebo po pěti letech řekl vracím se do oboru. Dneska je revmatolog. Někdo si zase po letech řekne už toho mám dost a jdu do firmy dělat medical advisora třeba. To je strašně různý a ono potom, čím jste starší, tím pak už se vám nechce ty věci měnit. Takže jste spokojený s tím, jak se to všechno vyvinulo? Takhle, ono je to otázkou, vemte si, jaká byla, že byla trochu jiná doba. My jsme samozřejmě v tý době nastupovali za 4500 hrubého, když se nastupovalo a tak dále, ty ceny nejsou o nic jiné, než jsou dneska a druhá věc je, že prostě buď k tomu máte ten vztah, nebo k tomu ten vztah nemáte. Ale říkám, ti lidi, kteří na tom spolku fungovali, tak buď jsou dneska výrazně organizačně schopní a jsou primáři a různí docenti anebo prostě jsou v těch firmách. Takto se to takhle rozdělilo. A tehdejší děkan, profesor Vorlíček, že jo, jméno velmi známé, tak tehdy já jsem odcházel do farmafirmy, jak jsem prostě seděl jako studentský zástupce u něj v kolegiu děkana, tak říkám, pane profesore to a to, on říká jo jo, to je prostě vaše volba, jste manager, tak dělejte tohle. Protože tak to je, no. Někdo prostě chtěl být chirurg, tak každou volnou chvíli byl na sále, že jo. Já jsem chtěl dělat tady úřad, byznys, tak jsem byl každou volnou chvíli tady, já byl na fakultě furt. Tady. Vzpomenetesinanějakouhezkou,vtipnoupříhodu ze studentských let? No, tak to je takový to veselé z natáčení, víte, tam těch příhod bylo strašně moc, těžko se na to teďka vzpomíná... My jsme měli hodně veselých historek tady, zvlášť když jsme točili ty filmy. To byla prostě obrovská legrace, anebo když jsme dělali ty hokeje a nejzajímavější bylo, když jsme tehdy hráli nějakej špíl proti zemědělské univerzitě a představte si, že v 11 hodin se městem valí skupina lidí s různýma transparentama už nachystanejma a teď prostě buší do všeho možného co našli na těch kolejích a teď tydle lidi potká tehdejší prezident Komety, tehdy Kometa hrála nějakou x-tou soutěž, a ptá se kam jdete? Já říkám jdeme na stadion a on jako na jaký stadion? No na kometu! No tam se hraje vysokoškolská liga. Ten člověk byl uplně vyděšenej, protože tolik lidí nikdy neviděl. To studium si dneska možná idealizujeme. Ono bylo strašně těžký a myslím si, že jsme se shodli s mnohými kolegy, že do dneška se v noci občas budíme, že nám chybí nějaká zkouška. Prostě to tam pořád je a to tam pořád bude. Ta škola byla těžká, určitě jsme si neužili tolik srandy, co právníci, filozofové a další, ale já jsem přesvědčen, že to za to stálo a že určitě by člověk todle studovat měl. Ikdyž potom se třeba tomu nevěnuje, přímo klinické medicíně. Říkal jste, že jste se také podílel na natáčení absolventských filmů... Ty filmy, to je strašně zajímavá věc. Tady byla tradice, že se šestý ročník loučí. Což je podobná tradice, jak na střední škole, že prostě se udělá kostelní zvonění a my jsme ho zažili v roce ‘92 jako prváci tehdy a tehdy ještě ta videotechnika nebyla, tak se hráli scénky na plese, a potom někdy v roce ‘94-‘95 se natočili dva filmy, který nejsme schopni dohledat zatím. No a my jsme v tom ‘97, když jsme končili, tak jsme se domluvili tady parta, že to natočíme a tehdy to byla vlastně průlomová věc, protože my jsme si pronajali tehdy bobycentrum celý, což byla naprosto neuvěřitelná věc, nám na ten ples přišlo 1200 lidí a ten film měl rozpočet jenom na to, aby se vyrobil v profesionální střižně, což dneska už by sme si to nastříhali tady, možná na mobilu. Ale tehdy technika lineárního střihu nebyla tak úplně běžná. A ten film měl rozpočet 50 tisíc, které jsme museli vydělat na tom plese, aby jsme ten film mohli natočit. Psal se scénář, psal se skript, bylo 10 natáčecích dnů, je pravda, že jsme moc nestudovali v tu dobu, protože to jako úplně nešlo. Pak se udělal ples a pak jsem zjistil, že nemám ještě ani jednu státnici, takže to byla taková trošku legrační situace, no. Ale nějak jsme to zvládli. Hana Miháľová, foto: Petr Dungl Máte námět na další rozhovor? Dejte nám vědět! redakce@spolek.med.muni.cz

M e d i k O N L I N E 9 V letošním roce bylo novinkou, že celá akce měla své téma. Zvolili jsme Alenku v říši divů, protože medicína je říše mnoha divů a musíme se mnohdy hodně snažit, abychom se v ní neztratili. Každý, kdo přišel v masce, získal nejen dárek u vstupu, ale i možnost si zasoutěžit o nejlepší masku na místě i v následné internetové fotosoutěži. A bylo se na co dívat!!! A na co vzpomínat!! Díky podpoře brněnského pivovaru Starobrno a společnosti Redbull jsme měli některé nápoje se zajímavou slevou. Ceny do soutěží věnovala společnost Starobrno, Pepino a Mary Kay. Na prknech brněnského klubu Fléda vystoupily talentované kapely The Baskers a IUCH a nejen k tanci nám zahráli DJ Schafff a DJ ReWajnD. Atmosféra byla úžasná, nápoje levné, ženy i muži jako z pohádky. Když se o půlnoci na podium přiřítili svalovci z parkour/freerun týmu Urban Chasers bylo již jisté, že i letošní Medické Scelení dodrží svou pověst legendární studentské akce. Eliška Lašová Medické scelení 2013 Stalo se již tradicí, že když se medici na podzim v rámci oslavy poloviny studia takzvaně rozpůlí, musí se na jaře zase scelit. Proto každoročně organizuje brněnská pobočka organizace IFMSA CZ akci, která má oslavit všechny studenty medicíny a pomoci nám na chvíli zapomenout na skripta a zkoušky. Právě vychází Memorix Anatomie. Všeobecně známý strašák. Kdykoli se jen slůvkem zmíníte o tom, že máte anatomii, nebo že budete pitvat, kdokoli z nemedické veřejnosti se usměje a žoviálně vám zdělí: „Kolego, vy jste ho přeříz!“ I tito laikové vědí, že anatomie není žádná sranda. Učebnic anatomie bylo vydáno nepřeberné množství a koncem tohoto měsíce k nim přibude (neméně kvalitní) Memorix. Mnozí určitě už něco, někde, od někoho slyšeli… V následujících řádcích dostanete plnou dávku informací, kterou mám přímo od zdroje - od jednoho ze spoluautorů Mateje Halaje. Co se skrývá pod názvem Memorix anatomie? Jde o revoluční učebnici anatomie, která vznikla spoluprací 2. a 3. LF UK a LF MU. „Iniciátorem projektu je Radovan Hudák, toho času student V. ročníku 2. LF UK, který je lektorem anatomie a také můj kamarád již několik let.“ uvedl Matej Halaj. Radovan tuto myšlenku nosil v hlavě už 4 roky, až v září roku 2011 ji mohl uskutečnit. Tím hlavním impulzem byla soutěž na iDnes.cz. Na úplném začátku stál již výše zmíněný Radovan Hudák, dále docent David Kachlík ze 3. LF UK a Matej Halaj. A to je velká věc napsat učebnici, tak se jejich tým autorů postupně rozrůstal o MUDr. Ladislava Douda a Barboru Beňovou z 2. LF, MUDr. Martina Čepelíka a Jakuba Miletína z 3. LF, a za naši fakultu přibylo další želízko do ohně a to zapojením MUDr. Ondřeje Volného. V učebnici kromě textů najdete i spoustu obrázků a schémat. „Ne všichni jsme zdatní v malůvkách (moji studenti vědí), a proto bylo nezbytné mít kvalitní a kvalifikované grafiky.“ řekl se smíchem Matej. A tak přibyli další nadšení anatomové - medici z 2. LF - Šárka Zavázalová, Simona Felšőová a Jan Balko. Ti mají na svědomí unikátní a ohromně vypadající obrázky a nákresy lidského těla a jednotlivých orgánů.

M e d i k O N L I N E 10 „A tak jsme se pustili hlavou napřed do něčeho, co nikdo z nás neznal. Jaký bude systém? Co bude potřeba zajistit? Jak dlouho to bude trvat?“ Po roce a půl je učebnice na světě. Sami již brzy budete moci posoudit, jestli se jim opravdu povedlo Memorix napsat jednoduše, srozumitelně, ale zda si zároveň udrželi profesionalitu a standard vysokoškolským učebnicím vlastní, jak původně zamýšleli. V knížce je střední panel, ve kterém najdou studenti klinické připomínky související s daným tématem. „Věříme, že to pomůže zapamatovat si struktury a pojmy, které jsou v klinice skutečně důležité“ nechal se slyšet Matej Halaj. Memorix již velmi brzo bude oficiálně představen a pokřtěn. Pitva Memorixu anatomie proběhne 28.4. v 17 hod. v divadle ABC v Praze. Pitevními preparátory budou rektor UK profesor Hampl a děkan 2. LF UK docent Hrušák. Následně učebnice, vydaná nakladatelstvím Triton, poputuje na pulty knihkupectví. Já osobně jsem na učebnici velmi zvědavá, i když mám zkoušku z anatomie již za sebou. Gratuluji k vydání knížky a doufám, že se vyplní přání kolektivu autorů, a k Memorixu anatomie si najde cestu co nejvíce studentů lékařských fakult nejen v České republice, ale i na Slovensku. Kateřina Slaníková Buďte součástí vědecké práce i Vy! V nedávné době se mnohým z nás v ISu objevila zpráva týkající se probíhajícího výzkumu na Biologickém ústavu s připojenou žádostí o pomoc z řad studentů. Prvotní informace byly, že se jedná o vědeckou studii zaměřenou na genetickou analýzu náchylnosti k infekčním chorobám u člověka. O co přesně se však jedná? Ptali jsme se Mgr. Lindy Grillové, která se pod vedením docenta MUDr. Davida Šmajse, Ph.D. zabývá řešením studie. Všichni známe sexuálně přenosné onemocnění způsobené spirochétou Treponema pallidum - syfilis. T. pallidum je zcela závislá na hostitelském organismu a její kultivace je tudíž málo úspěšná, což komplikuje identifikaci virulentních faktorů, znesnadňuje studium mechanismů patogeneze a vývoj účinné vakcíny. V posledních letech se objevují studie, které asociují polymorfismy v genomu člověka mimo jiné i rozdílnou citlivostí k infekčním chorobám. Některé běžně se vyskytující genetické varianty již byly asociovány s citlivostí k infekci HIV a původců malárie či tuberkulózy. „Cílem zmiňovaného výzkumu je identifikovat jednonukleotidové polymorfismy (SNP) v genech, které by mohly modifikovat vnímavost jedinců vůči syfilis. Pochopení role jednotlivých SNP v lidském genomu pomůže odhalit skryté mechanismy patogeneze treponemální infekce. Cílená inhibice škodlivé prozánětlivé odpovědi hostitelského organismu může ulehčit vážné komplikace během některých infekcí. Cílený screening na varianty v lidském genomu navíc může identifikovat přirozeně neodpovídající jedince, a tudíž jim může být podána alternativní léčba nebo vakcína,” říká Grillová. Studie Grillové se zabývá 2 skupinami lidí. První skupina jsou pacienti, kteří prodělávají (nebo v minulosti prodělali) infekci T. pallidum. Druhou skupinu by měli tvořit zdraví dobrovolníci. Vzorky DNA jsou od nich odebírány v podobě stěru z bukální sliznice. K tomu, aby tato studie byla dostatečně průkazná, je zapotřebí velké množství vzorků (300 pacientů pozitivních na syfilis + 300 zdravých dobrovolníků). Účast v tomto výzkumu je naprosto dobrovolná, každýúčastníkmáprávozestudiekdykolivvystoupit. Dotazník a vzorek DNA budou opatřeny specifickým čárovým kódem bez účastníkova jména, budou archivovány a kromě osob zapojených do projektu nebudou přístupny nikomu dalšímu. Veškeré získané údaje budou považovány za důvěrné a budou zveřejněny pouze anonymně jako součást statistických studií. Grillová dodává: „Ráda bych tímto požádala všechny mediky z druhého ročníku a výše (ti, co již absolvovali výuku na Biologickém ústavu), aby se na experimentu podíleli. V případě zájmu mě neváhejte kontaktovat. Budu velice ráda, pokud si najdete čas a přispějete k výzkumu této problematiky, který může do budoucna přispět k rozvoji individualizované medicíny.” Hana Miháľová, Linda Grillová (lindagrillova@gmail.com)

M e d i k O N L I N E 11 Canteen vs. Restaurant V minulém čísle jste mohli najít článek o tom, že se hned vedle kampusu dokončuje komplex budov nazvaný Campus Residential Area. Jednou z očekávaných novinek byla i druhá menza - Academic Canteen. Jste zvědaví, v čem je nová menza lepší, jiná nebo horší? Dělali jsme průzkum mezi kolegy, a také sami (již mnohokrát) vyzkoušeli obě zařízení. Rádi bychom se v tomto článku dotkli nejen výhod a nevýhod nové menzy, ale i celkových problémů se stravováním v kampusu. Rozpoutala se velmi živá diskuse o problémech v menzách, které vyžadují řešení. Na úvod tedy zhodnocení nové provozovny: Academic Canteen (dále AC) se těší velmi pozitivním ohlasům na velká okna, která přispívají k příjemnější atmosféře. Zpracování určitých jídel je lepší a porce působí větší. Slabší stránkou je ochota a vstřícnost personálu v AC. Několik diskutujících kritizovalo kvalitu salátů a jejich dochucení. Co se týče velikosti AC, tak očekávání, že odlehčí Restaurant, nebyla úplně naplněna. Samotná provozovna je vybudovaná jako komornější jídelna s čtvrtinovou kapacitou proti AR. Tím, že je umístěna mimo hlavní osu pohybu studentů, může nabídnout kratší fronty v čase oběda, ale pokud máte málo času, může vám delší cesta do AC vadit. Nejpalčivějším problémem menz v kampusu jsou dlouhé fronty v čase oběda. Kapacita by mohla být větší, to ano. Ale neumím si představit, jakou kapacitu by musela menza mít, aby ve špičce nikdo nečekal, a všichni hned našli místo k sezení. Množí se názory, že kvalita jídel se horší a velikost porcí se v AR postupně zmenšuje. Myslím si, že by se určitě dalo na kvalitě jídel popracovat. Největší slabinou samotného jídla jsou přílohové brambory, zřejmě jste už taky zažili nedovařené, nedosolené, přesolené, ba dokonce i nekvalitní a černé. Kousek kritiky si zaslouží i nedovařená rýže a převařené těstoviny. Tyto nedostatky jsou znatelné, ale ne příliš časté. Velikost porcí je dostačující a průměrný jedlík odcházi po polévce a hlavním chodu z menzy najedený. Na neochotný personál můžete natrefit občas v AC a v úseku pizzy AR. Rovněž jsem zaznamenal stížnosti na výskyt bezdomovců,kteřísiberouzbytkyjídlazodkládacího pásu. Část kolegů se vyjádřila, že jim to nevadí. Řešením by mohla být domluva mezi personálem, který umývá nádobí, a bezdomovci. Osobně jsem se s touto skutečností v menze nesetkal, ale budu pátrat dále. Nápad, který se vyskytl v diskusi a zaujal mě nejvíc, je realizace „místnosti na svačiny“. V kampusu chybí místo, kde by si student v klidu mohl sníst svačinu nebo jogurt. Případně si tam své jídlo i ohřát. Momentálně jsme odsouzeni jíst své svačiny na chodbách a v knihovně, což není úplně příjemné a ani vhodné. Co kolegové kritizovali? - omáčky k masu a na těstoviny - absence umyvadel případně dezinfekce - cizokrajnénázvyjídelsmalouvýpovědníhodnotou - omezený a opakující se výběr - velké množství smažených jídel - přílohové brambory Co kolegové chválili? - možnost vyměnit si přílohu za salát - existence nabídky jídel bez lepku/masa - voda zdarma - studentský speciál Lenka Fědorová: „V Canteen se mi líbí kavárenský kout. Lze ho samozřejmě využívat pouze pokud není v menze frmol. Ve špičce se stává součástí fronty. Takže ani nevadí, že personál, který by připravoval kávu, není během oběda obvykle k dispozici. Na odpolední kávu mezi 14 a 16h je bezvadný. Obsluha bývá vstřícná, kvalita kávy uspokojivá. V prostorách menzy je v tuto dobu většinou výrazně větší klid. Také jsou super široká okna a dostatek přirozeného světla. V AR mi to přijde jako v nějakém skladišti nebosupermarketu,kdeječlověkodkázánnaumělé světlo.DíkytomuACpůsobímnohempozitivněji.Na druhou stranu je méně přehledný při vydávání jídla. Pokud chcete např. jenom salát a u výdejního pultu je fronta, musíte jí projít celou, než se dostanete, k čemu potřebujete. Bohužel není zřetelně oddělena část pultu, kde se vydávají normální obědy od minutek. A protože minutky má často na starosti jiný pracovník, než který vydává obědy, může se stát, že vás dav posune k minutkám. A vy budete muset svůj výběr oběda náhle přehodnotit.

M e d i k O N L I N E 12 Co se týče kvality jídla, pečlivosti a rychlosti obsluhy, jsou obě menzy naprosto srovnatelné. Mám-li být úplný hnidopich, tak teplá zeleninová příloha v AC obvykle moc teplá není a vývar dělají příšerně přesolený. Ale to jsou detaily, které by mě od návštěvy AC rozhodně neodradily. To, že jsou obě menzy každý den mezi 12-14 nacpané k prasknutí, je přirozené a zbytečně bychom nad tím žehrali.” Věříme, že tento článek může posloužit i k tomu, aby se alespoň některé skutečnosti začaly měnit k lepšímu. Rozhodné slovo, která menza tuto soutěž vyhrála, nepadlo a zatím nepadne. Academic Canteen získává plusové body za svou příjemnou atmosféru, avšak Academic Restaurant nezůstává pozadu, protože je přehlednější. Navíc se v něm dá o něco lépe pohybovat díky tomu, že výdej není v jedné nudli. Proto klidně nechte výběr stravovacího zařízení na své momentální náladě. My vám momentálně můžeme jen popřát: „Dobrou chuť!“ Martin J. Arbet, Lenka Fědorová Vezmou nám barely s vodou? Určitě se k vám již dostala informace o tom, že potíže s nepitnou vodou v kampusu se postupně stávají minulostí. To, že barely s vodou jednou zmizí, je jisté. Bez obav, tak brzy to nebude. A jak to všechno začalo? Tisková mluvčí rektorátu MU Mgr. Tereza Fojtová nám objasnila následující: „Detailní rozbory vody provedla univerzita v létě 2010. Poté, co si uživatelé stěžovali na senzorické závady, konkrétně na nevyhovující pach a chuť. Bylo zjištěno, že voda sice nemohla způsobit ohrožení zdraví studentů a zaměstnanců, nicméně podle platných hygienických norem nebyla vhodná k pití. Kohoutky byly proto opatřeny značkami „Voda nevhodná k pití“. Univerzita dále pro dotčené pa- vilony zajistila zásobování balenou vodou a zahájila řízení s dodavateli stavby, vedoucí k nápravě nevyh- ovujícího stavu.“ V době, kdy se většina z nás poctivě učila, tedy v zim- ním zkouškovém období, proběhla výměna potrubí v pavilonech A5 a A13. Pro detailisty a chemické nadšence máme informaci, že se jednalo o výměnu trubek pozinkovaných za nerezové. Kontrolní rozbo- ry byly vyhovující, a proto je od 28. 2. 2013 v rekon- struovaných pavilonech možné používat vodu bez jakýchkoli omezení. Problém však nastal současně až v sedmnácti pavilonech UKB. Takže se pořád příliš nedoporučuje „čepovat do petky“ v pavilonech, kde najdete značku s přeškrtnutým kohoutkem. „V současné době probíhá zpracování realizační projektové dokumentace a dokumentace pro výběr dodavatele pro zbývajících 15 pavilonů. Tuto hradí plně dodavatelé stavby. V květnu 2013 bude vyp- sána veřejná obchodní soutěž na dodavatele, který provede výměnu potrubí postupně: o letních práz- dninách roku 2013, ve zkouškovém období v led- nu 2014 a o prázdninách roku 2014. Nyní probíhá upřesnění s uživateli a Správou UKB, které pavilony bude každá etapa zahrnovat. Výměna potrubí bude dokončena v září 2014, což je termín, od kterého by měla být k dispozici pitná voda v celém areálu UKB.“ uvedla dále Mgr. Fojtová. Takžeotázkazúvodučlánkuzdásebýtzodpovězena, a teď na závěr mě napadla jedna taková malá prosba na nás všechny. Zkusme mít kolem těch barelů s vo- dou, které s námi ještě nějaký ten pátek pobudou, co nejméně plastových kelímků na zemi kolem. Ida Šalgovičová

M e d i k O N L I N E 13 Už jste někdy navštívili Vaše Lékařské knihkupectví v kampusu? Byli jste spokojeni s obsluhou a zásobováním? Prosím, nezapomeňte, že v době letních prázdnin máme jinou pracovní dobu: Od 1.7. do 12.7. 2013 je otevřeno každý pracovní den od 10 do 16, v pátek pouze do 15 hod. Dále bude otevřeno každé ÚT, ST, ČT od 10 do 16 hod. až do konce prázdnin. Od 2. září se na Vás těšíme již každý den od 9 do 17 hod., v pátek do 15 hod. Krásné prázdniny a antistresovou pohodu Vám přeje Váš kolektiv Lékařského knihkupectví. KRYŠTOF CHINASKI, MIG 21, CHARLIE STRAIGHT MONKEY BUSINESS, MANDRAGE, UDG a spousta dalších... INEKAFE, TOMÁŠ KLUS 7.5.Brno-Komárov Vstupenky letos POUZE v předprodeji! / Více na brno.majales.cz Generální partner Hlavní partneři

M e d i k O N L I N E 14 Občanské sdružení Anabell Milady Horákové 50, 602 00 Brno, telefon recepce: +420 542 214 014 (pondělí až pátek od 8 do 16 h.) V období leden 2013 až červen 2015 realizujeme v rámci OP LZZ projekt „Bez jídla to nejde!“, v němž nabízíme klientům s poruchami příjmu potravy:  Poradnu Anabell, kde mohou s poradcem jednorázově či opakovaně probrat svou situaci a její možná řešení.  Internetové poradenství, na které se mohou anonymně obrátit se svým dotazem.  Linku Anabell (+420 848 200 210), která nabízí prostor pro anonymní rozhovor a sdílení starostí, a to nejen pro klienty v krizové situaci.  Psychologické poradenství a psychoterapii, v němž mohou pracovat na vztahu k sobě samým i k druhým lidem a hledat možnosti, jak změnit svou současnou situaci.  Nutriční poradnu, kde spolupráce s klientem vychází z jeho aktuálních potřeb a možností. Samotným cílem spolupráce je především zlepšení zdravotního stavu klienta a znovunalezení sebe sama. Informace o projektu vám poskytneme na telefonním čísle +420 542 214 014 nebo na posta@anabell.cz. Více na www.anabell.cz. Projekt Bez jídla to nejde! je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

M e d i k O N L I N E 15 Tajemství nemocnice odhalena! Areál má rozlohu necelých 26 hektarů při rozměrech 820x330 metrů (přibližně 70 fotbalových hřišť) a jeho branami projde denně přibližně 10 000 osob. Jeho dominantou je budova lůžkového traktu sahající do výše 71,5 m (s anténou 77,5 m). AZ tower sice nepřekoná, ale díky přízemí v nadmořské výši 280 m. n. m. patří mezi výškové dominanty Brna. V budově se nedají otevřít okna, protože je plně klimatizovaná a vše potřebné se přepravuje v 18 rychlovýtazích (2,3 m/s). Do vyšších pater je nutné vodu dočerpávat, protože běžný tlak by nestačil. Výtopna Areál nemocnice je plně soběstačný a dokonce vytápí i kampus. Teplo vzniká v 7 kotlích s celkovým výkonem 45 MW a za rok se tu vyrobí 201 188 GJ tepla v horké vodě a páře. Čistá pára pro sterilizaci nástrojů se připravuje ve speciálním vyvíječi páry z vody upravené reverzní osmózou. Odpadové hospodářství Odvoz a likvidaci odpadu má na starosti externí firma. Celkově se v nemocnici vyprodukuje 1330 tun odpadu ročně, z toho 489 tun tvoří nemocniční odpad. Ten se spaluje ve specializované spalovně, běžný komunální odpad putuje do městské spalovny, kde je bezpečně zničen. Prádelna O chod prádelny se stará 55 zaměstnanců včetně sběren prádla v dětské nemocnici a porodnici. Za den tady prádelensky ošetří cca 4 tuny prádla pro interní i externí zákazníky, za rok celkem 1 121 tun (pro porovnání, kapacita běžné domácí pračky je 5kg). Proces je do velké míry automatizovaný, prádlo prochází třináctikomorovou tunelovou velkokapacitní pračkou, ale o samotné vytřídění, vyžehlení, poskládání a distribuci se starají zaměstnanci prádelny. Celkově se zde spotřebuje 53 000 litrů vody denně. Potrubní pošta Je tvořena plastovým potrubím s průměrem 110 mm a slouží k přepravování dokumentace a vzorků krve. V České republice je 3. největší, ale i tak dosahuje úctyhodného rozsahu. Skládá se ze 12 linek o celkové délce přibližně 9 km, 124 stanic a v oběhu je 800 pouzder. Denně přepraví cca 2000 transportů rychlostí 5 m/s. Hnací silou jsou vzduchová dmychadla (umožňují vyfukování i nasávání stlačeného vzduchu – provoz pouzder je možný oběma směry). Podzemní kolektory Kolektory je pojmenování pro síť podzemních chodeb, ve kterých jsou všechny typy potrubí, a slouží k zásobování jednotlivých oddělení (odvoz a dovoz materiálu, prádla, jídla…). Celková délka je cca 1,4 km, propojují suterény většiny budov (kromě staré části nemocnice) a maximální šířka chodby je 5,6 m. V podzemních chodbách můžete potkat kola, koloběžky, balkánkáry (vozítka, které mají např. na nádraží) a elektromobily zn. Melex (tedy průmyslové golfové vozíky). Stará část nemocnice Pavilony A-F jsou postaveny ve funkcionalistickém stylu (stejný jako Vila Tugendhat) a jsou chráněnou památkou. V parkové části rostou některé vzácné exotické stromy (Lilijovník tulipánokvětý). Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, pracoviště, kde mnozí z vás tráví několik dnů v týdnu a učí se řemeslu doktorskému. Víte, co všechno se skrývá za každodenním chodem nemocnice? Odkud se bere jídlo, čisté prádlo nebo sterilizované nástroje? Ztratili jste se někdy na cestě ze šaten? Přemýšleli jste nad tím, jaký je výhled ze střechy a k čemu jsou dobré všechny ty antény a udělátka? Zajímalo vás, proč nemusí zaměstnanci nosit materiál do laboratoří po svých? V tom případě jsou následující odstavce určeny přesně pro vás!

M e d i k O N L I N E 16 Kdo jsou SK AS? Pro naše krátké představení uvádíme, že jsme skupina mladých lidí studujících různé obory na LF, kteří se rozhodli kandidovat do AS, jelikož je zajímá dění na fakultě a chtějí být hlasem studentů, jejichž zájmy reprezentují. Náplní naší práce je zejména účast na pravidelných zasedáních, kde se zapojujeme do schvalovacích procesů týkajících se chodu LF (např. rozpočet fakulty, podmínky pro přijetí ke studiu, návrh na jmenování děkana, atd.). Tato zasedání jsou veřejná, a tak se jich každý student může osobně zúčastnit a informovat se, jaká agenda je v rámci LF právě aktuální. Dále jsme, jakožto zástupci studentů, pověřeni řešením případných problémů v souvislosti s výukou na daných řídících místech. Díky této pravomoci například senátoři již upozornili na problémy ve výuce a zkoušení farmakologie a patologie. V konkrétním případě farmakologie komunikovali zástupci studentů přímo s vedením ústavu a vyjednávali budoucí podmínky zkoušky. Otázka výuky a zkoušení patologie byla řešena jednáním Studentské komory s vedením fakulty a přednosty jednotlivých ústavů, na základě kterého nový garant předmětu, prof. Hirt, vydal nové doporučení pro sjednocení výuky a zkoušení. Dále se zástupci SK AS zůčastnili jednání s ředitelem UKB za účelem vyjednání laviček na chodby a tím zpříjemnění prostoru kampusu. Byli bychom rádi, aby naši spolužáci věděli, že se na nás mohou obrátit s čímkoliv, co se bude týkat naší fakulty, a my se následně po vzájemných diskuzích pokusíme v dané věci jednat. Za Studentskou komoru AS LF MU Kateřina Tomanová Studentská komora je, vedle komory zaměstnanecké, součástí Akademického senátu Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity. Komora sestává z 11 studentů, kteří jsou svými kolegy voleni na tříleté funkční období a kteří reprezentují 3 volební obvody: V – zubní lékařství, VI - všeobecné lékařství a Ph.D. a VII - studenti bakalářských a magisterských studijních programů. Heliport Je vyhřívaný a umožňuje přistávání i v noci. Vrtulníky LZZS Brno a Jihlava na něm přistávají průměrně 2-3x za den. Další zajímavosti Kuchyň denně připraví 4 500 obědů. Rozvody teplé vody jsou vybaveny ochranou proti legionellám (více o legionellách už víte nebo se dozvíte na mikrobiologii). Lůžka se neupravují na odděleních, ale v suterénu v Centrální úpravně lůžek. Mají zařízení, které je hodně podobné myčce aut, akorát se do něj jezdí s postelí. Místa na střeše si pro své antény pronajímají hlavně telefonní operátoři, ale jsou tu i antény šířící signál digitální televize a například i vysílaček Městské policie. Chtěl bych velice poděkovat ochotným zaměst- nancům FN Brno, zejména panu Bc. Karlovi Širokému, náměstkovi pro hospodářsko-technickou správu, a panu Ing. Otakarovi Zemánkovi, vedou- címu centrálního velína areálu. Bez jejich ochoty mi ukázat a vysvětlit všechny aspekty zázemí nemocnice by tato reportáž nikdy nevznikla. Pokud se vám tento trošku technicky laděný článek líbil a rádi byste se dozvěděli, jak fungují i jiné věci v nemocnicích a zdravotnických zařízeních, pište své náměty na redakce@spolek.med.muni.cz a třeba najdete v dalším čísle odpověď právě na vaši otázku. Martin J. Arbet

Celosvětový meeting IFMSA v USA Ve dnech 9.3. - 15.3. 2013 se studenti LF MU Kateřina Tomanová, Jakub Turek a Marek Kubík účastnili 62. celosvětové konference IFMSA - International Federation of Medical Students’ Associations v Baltimore, USA. Delegace byla tvořena 11 studenty a členy IFMSA CZ z vícero lékařských fakult z celé ČR a byla vedena prezidentem organizace IMFSA CZ, Jakubem Turkem. Cílem setkání bylo vhodně reprezentovat zemi, ze které byli delegáti vysláni, a celý program konference se nesl ve znamení témata Physicians in training. Mezi hlavní úkoly delegátů patřila výměna dokumentů na letní stáže do celého světa, prostřednictvím kterých IFMSA vyšle do ciziny ročně až 11 000 studentů medicíny. Na konferenci byly též prezentovány projekty, které mezinárodně fungují pod hlavičkou organizace. V spolupráci s chorvatskými kolegy IFMSA CZ prezentovala mezinárodní projekt s názvem Surgical Suturing ComBaT (Competency Based Training), ve kterém studenti trénují svou zručnost v různých formách chirurgického šití. Delegáti se dále zúčastňovali trainingů pro osobní rozvoj, ale i prezentací partnerů IMFSA, ze kterých přinesli pro studenty českých lékařských fakult možnost zadarmo a doživotně využívat profesionalní online program diferenciální diagnostiky - Agile Diagnosis. Zmínění tři studenti taktéž reprezentovali Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity a rozdali propagační materiály v průběhu celosvětové konference IFMSA. Kateřina Tomanová, Marek Kubík, Jakub Turek M e d i k O N L I N E 17 Kmeňové bunky nie sú embryo Začiatkom semestra našu fakultu poctil návštevou odborník v oblasti lekárskej etiky profesor Göran Hermerén pôsobiaci na Lundt University vo Švédsku, aby predniesol o etických výzvach spojených s výskumom kmeňových buniek. Do Brna zavítal na pozvanie prof. Ing. Petra Dvořáka, CSc. (prednosta Biologického ústavu LF MU a zároveň prorektor pre vedu a výskum MU), doc. Mgr. Jiřího Kuřete, Dr.phil. (prednosta Ústavu lekárskej etiky LF MU) a prof. RNDr. Jana Slováka, DrSc. (projektový manažér Centra pre transfer technológií MU). Po krátkom úvodnom slove prorektora Dvořáka sa profesor Hermerén rozhovoril o potrebe prepojenia výskumu kmeňových buniek s etickými otázkami týkajúcimi sa ich použitia najmä medzi mladou generáciou lekárov a vedcov. Vieme dosť na to, aby sme učinili ďalší krok? Sociologické štúdie v spoločnosti nerozhodnú o tom, čo je správne a čo nie. Mnoho dnes bežných subjektov začínalo kedysi ako minoritná debata. Preto je potrebné otvoriť tému kmeňových buniek a ich postavenia. Jedno je isté - kmeňové bunky vytvorené z akéhokoľvek tkaniva tela nie sú embryonálne bunky. Majú však rovnaký morálny status ako embryo? Výskum v oblasti KB sa prudko vývíja, niektoré záležitosti sa stávajú zastaralými takmer zo dňa na deň. Stále tu však budú otázky, ktoré musia byť zodpovedané. Mala by byť rýchlejšia cesta preferovaná oproti tej lacnejšej? Je bezpečnosť dôležitejšia ako efektívnosť? Ako sa zmení kvalita života v súvislosti s jeho očakávaným predĺžením? Ktorá geneticky podmienená choroba by mala spôsobiť vylúčenie ľudského materiálu z vývoja jeho kmeňových buniek? Nemenej dôležité sú ekonomické a právne aspekty. Akú cenu by mal platiť štát a od akej hranice by už preberal finančnú zodpovednosť jedinec? Malo by byť využitie regulované? Aké nechcené dôsledky môže spôsobiť prílišné obmedzenie? Kto by vôbec mal rozhodovať o takých významných otázkach? Výskumné laboratórium zaoberajúce sa KB je ako loď. Potrebuje vietor a kompas v podobe dotácií a etických noriem, aby mohlo napredovať správnym smerom. Kotvou (nutnou, avšak dobre premyslenou) sú mu zákonné obmedzenia krajiny, ale aj obmedzenia laboratórií z iných končín sveta, s ktorými pre rozdielnu legislatívu nemôže spolupracovať. Vyriešenie všetkých problémov je dlhodobý proces, to nás však nesmie zastaviť. Hana Miháľová

M e d i k O N L I N E 18 Stáž v Thajsku Toto leto som mala to šťastie a navštívila „krajinu úsmevov“ Thajsko. Letenku som kupovala viac ako dva mesiace pred odletom a vyšla ma asi na 500 eur. S vízami problém nie je, pokiaľ ste tam kratšie ako 30 dní, získate ich pri vstupe do krajiny „automaticky“ a zadarmo. Pokiaľ plánujete byť dlhšie, tak si treba zakúpiť víza na 2 mesiace cez ambasádu. Čo sa týka očkovaní, mala som len proti hepatitíde A (a B), odporúča sa aj proti brušnému týfu, ale nikto zo študentov, čo tam boli so mnou, ho nemal. Stážovala som v Bangkoku, na Mahidolskej univer- zite – fakulta medicíny v Siriraj Hospital. Poloha nemocnice bola veľmi dobrá, pár minút chôdze a plavba trajektom cez rieku Chao Phraya (asi 5 minút, 3 bathy....1 euro=40 bathov) a bola som v turistickom centre Bangkoku – najznámejšia ulica Khao San Road a v blízkosti taktiež Grand Palace a Wat Phra Kaeo (najdôležitejšie náboženské pami- atky Thajska). Kontaktná osoba ma vyzdvihla na letisku (ale bola som jedna z mála, čo mala takýto servis, ostatným bolo len povedané ako sa dostať k nemocnici) a potom sme šli taxíkom asi 2 hodiny. To je asi jedna z mála vecí, ktoré mi na Bangkoku vadili – večné zápchy a to, že taxikári vás odmietnu zaviezť viac ako 5-6km, lebo potom by im trvalo dlho, kým by sa vrátili naspäť. Ceny sú ale veľmi nízke (3-4bathy za km, v zápche sa k tomu pripočítava aj nejaká suma za státie). Bola som ubytovaná na interná- toch v areáli nemocnice, čiže som mohla chodiť v „nemocničnom“ priamo z izby (v mojej nemocnici mali baby čiernu sukňu pod kolená a bielu košeľu, chalani bielu košeľu a čierne nohavice). Internát bol na moje prekvapenie veľmi čistý (v Bangkoku majú inak dosť veľké problémy so švábmi a potkanmi), zhrozená som bola akurát zo studenej vody v sprche, ale hneď som prišla na to, že je to vlastne super. V tom úžasne sparnom a horúcom počasí si neviem predstaviť dať si teplú sprchu. Od mojej kontaktnej osoby som dostala 3000 bathov ako vreckové, čo bohato stačí na stravu, v miest- nej menze varili veľmi dobre, pri cene okolo 30-40 bathov za jedlo, len názvy jedál boli v thajčine. To samozrejme zvyšovalo zážitok z exotického jedla. Celkovo ceny jedla sú veľmi nízke, minula som asi 100 bathov na deň a to som nehladovala. Hneď za nemocnicou bol trh, behali tam síce potkany, ale chodili tam miestni aj personál z nemocnice, tak som si po pár dňoch povedala, že to vyskúšam aj ja a žiadne GIT problémy som z toho nemala. Zato ostatné 3 študentky, čo tam boli so mnou, mali pár dní nejakú črevnú virózu, takže to je asi dosť indi- viduálne. Inak čo sa týka cien alkoholu, tak tie sú porovnateľné s našimi, možno dokonca trochu vyššie. Thajci veľmi alkoholu neholdujú, v každom prípade však odporúčam ochutnať thajské pivo (známe značky Singha a Chang). Do nemocnice som chodila podľa rozpisu, ktorý mi dali prvý deň, stážovala som na gynekológii. Vždy sa ma ujal nejaký doktor, alebo študenti medicíny a tlmočili mi z thajčiny. Všetci v nemocnici boli veľmi milí a ochotní. Len trochu pokrivkávala praktická časť, pretože na hocijaký výkon čakal zástup medik- ov a mladých rezidentov, aby si ho mohli vyskúšať. Bola som dosť zaskočená nerešpektovaním súk- romia pacientov (viac ako v ČR a SR pri odoberaní anamnézy), pri pôrode sa rodičky nikto nič nepýtal, proste sa tam postavilo 10 medikov a pozerali sa... Vybavenie nemocnice a kvalita služieb ma ale veľmi príjemne prekvapili, boli na dosť vysokej úrovni. Veľmi sa mi páčilo, že lekári väčšinu laboratórnych vyšetrení robili sami (mikroskopicky).

M e d i k O N L I N E 19 Čo sa týka organizácie social programu zo strany thajskej IFMSA, tak to nebolo nič moc, zobrali nás asi 3x niekam von na večeru, aj keď sme sa výborne zabavili a porozprávali, očakávala som viac, nap- ríklad organizovanie výletov apod. Na výlety som chodila s ostatnými študentkami (v júli nás tam bolo dohromady 5), odporúčam hlavne thajské ostrovy. Ja som bola na Ko Chang (blízko Kambodže, anti- malariká nie sú nutnosťou, ale repelent sa určite hodí, občas sa tam nejaká ta malária vyskytne), je to druhý najväčší ostrov v Thajsku. Počasie ale ne- bolo nič moc, keďže tam je obdobie monzúnov, ale teplo je stále, akurát boli veľké vlny a kúpať som sa veľmi nemohla. Potom som navštívila ostrov Ko Samet, ktorý je veľmi blízko Bangkoku a tam bolo počasie úplne krásne a vlny žiadne, takže som mala šťastie. Okrem toho som bola ešte v Ayutthai – krásne starobylé mesto a v Kanchanaburi. Most cez rieku Kwai však zďaleka nie je jedinou atrakciou tej- to oblasti, považovala som to za najlepšie strávený víkend v Thajsku. Jazda na slonoch a kúpanie s nimi tam zo všetkých oblastí Thajska vychádza asi najlacnejšie (ak nerátame úplný sever, ktorý bol na mňa ale ďaleko, ten si nechám na budúcu návštevu). Navštívili sme aj Erawan, národný park, kde sa dá kúpať vo vodopádoch, stojí to za to. Nachádza sa asi 70km od Kanchanaburi a dá sa to zvládnuť aj na požičanom skútri (z vlastnej skúsenosti) za 200 ba- thov na deň. Na záver by som chcela ešte raz dodať, že Thajsko je úžasná krajina, s veľmi milými ľuďmi, ktorí vám síce nie vždy rozumejú (a vy im už vôbec nie), ale vždy sú ochotní pomôcť. Ceny sú veľmi nízke, takže si môžete dopriať veci, ktoré by ste si tu nedopriali (keď, tak za 5násobnú cenu), ako napríklad thajskú masáž, ktorá síce stojí len 150 bathov, ale je len pre silné povahy (lámu sa tam kosti). Na svoj pobyt v krajine Budhu a úsmevov nikdy nezabudnem, zatiaľ to bol môj najlepší cestovateľský zážitok a verím, že ho tak skoro nič neprekoná. Vrelo odporúčam všetkým, ktorí radi spoznávajú diametrálne odlišné kultúry a krajiny. Veronika Abaffyová Světový den zdraví V rámci Světového dne zdraví, který se každoročně slaví v den výročí založení Světové zdravotnické organizace 7. dubna již od roku 1948, se konají po celém světě různé aktivity, jejichž společným cílem je upozornit na důležitost prevence a globálního zdraví. Tématem roku 2013 se stala hypertenze - civilizační onemocnění ohrožující bezmála 20% dospělých osob. Akci organizovala nezisková organizace IFMSA CZ pod záštitou ministra zdravotnictví, Světové zdravotnické organizace a také primátora statutárního města Brna, Bc. Romana Onderky. Na Náměstí Svobody měla veřejnost možnost si zcela zdarma nechat vyšetřit glykémii, krevní tlak, spočítat BMI index, změřit procentuální zastoupení tuku v těle a obvod pasu. Na místě bylo k dispozici také nutriční poradenství zabezpečené neziskovou organizací ANABELL. Rovněž bylo pro návštěvníky přichystáno velké množství edukačních materiálů, které poskytla organizaceANABELLaÚstavpreventivníholékařství. Bylo připraveno také onkologicky zaměřené stanoviště, které se soustředilo zejména na prevenci rakoviny varlat, prsou, kolorektálního karcinomu a jiné. K tomu měli zájemci možnost využít CO měřiče. U stanoviště Pro život se lidé dozvěděli o zásadách první pomoci a vyzkoušet si resuscitaci. Vedle jednotlivých meření, proběhly také dvě přednášky, první o zásadách zdravé výživy s názvem „Zdraví je předpokladem všeho“, kterou si připravila nutriční terapeutka Mgr. Kristýna Galová z neziskové organizace ANABELL. Druhá byla na téma ATB rezistence – „Antibiotika nejsou lentilky – aneb budou ještě vůbec fungovat?“, kterou si připravil a odprezentoval Mudr. Ondřej Zahradníček z Mikrobiologického ústavu. Akce zúčastnilo přes 400 lidí, což vzhledem k deštivému počasí pokládáme za veliký úspěch. V sobotu dopoledne se v parku Lužánky konal Běh pro zdraví. Téměř 50 účastníků bylo po doběhnutí 5 km trasy odměněno atraktivními cenami. Smyslem Běhu pro zdraví byla motivace veřejnosti ke sportování, proto nebyly ceny udíleny nejrychlejším běžcům, ale byly rozlosovány mezi všemi účastníky. I začátečníci tak odcházeli s radostí z hodnotných cen od našich sponzorů. Petra Bošanská

M e d i k O N L I N E 20 Chloupek: „Neškrtil jsem ji!“ Oktavián Chloupek je už téměř legendární postavou známou většině studentů lékařské fakulty. Kolují o něm nejrůznější mýty, někteří už dokonce měli tu čest poznat ho osobně v kruhu. Jaký je tedy ve skutečnosti? Kolik z toho, co se o něm povídá, je pravda? To vše a mnohem víc jsme pro vás zjistili. Prozradil byste nám, kdy jste poprvé začal navštěvovat naši školu? Proč jste si vybral právě lékařskou fakultu? Jo tak teda, ten ročník, počkejte chvíli, já bych to musel taky spočítat. V roce ‘90 jsem maturoval, pak jsem byl na technice... ‘96 nebo ‘97 jsem mohl, tak nějak, říkam to dobře? Myslím že jo. Možná že pozdějc o nějaký ten rok. Takhle asi ‘97-‘98 to mohl být. Já nevím, já jsem si kupoval anatomii a měl jsem ji už dřív a zdálo se mi to jednoduchý. Z pohledu zvenku. Zevnitř, zevnitř už se mi to zdá, že je to o něčem jiným. Zevnitř, zevnitř tomu říkám ne medicína, ale škola-opiš. A teď teda když su mimo, tak prostě tím, že tady nejsu nějak moc s těmi kamarády, tak já je moc nepotěším, takže ty informace mám i nemám. Takže tady v tom to vázne v tých informacích. To je dost dlouhá doba, co se od té doby změnilo na naší škole? Moc se změnilo, ono by to člověk nemyslel, ale já jsem to už někde slyšel, že ty školy se vyvíjí. I jiný fakulty, nejen tahle, takže změnilo se velice moc a změnilo se to a neustále je to lepší a příznivější. A konkrétně na naší fakultě? Je toho moc a věřím, že... myslím si, že k dobru, ale co konkrétně? Knihovna se zlepšila, přibyli tady lepší bych myslel, vstřícnější lidi, že prostě vyjdete s nimi. Přibyly i ty informace přes počítač, přes internet. Je toho hodně, co je lepšího. Také ty lidské přístupy se za čas změnily o mnoho. Když už jsme u toho internetu, jak jste si zvykl na to, že najednou se používá v podstatě na všechno? Tak to mi trvalo teda dva roky, než jsem se do toho vpravil, protože já jsem nebyl úplný jako analfabet, nebotak,tone.Alejájsemužmělprogramovatelnou kalkulačku kdysi na bázi pascalu a naučil jsem se i něco málo o programování, ale ne tak o tým serfování a používání, takže trvalo mi to, no. Do půl roku jsem se naučil a do dvou let jsem se navykal. Asi tak k tomu internetu, možná i dýl. Ale mám tam nedostatky, protože já ty informace prostě nemám, jako ten kontakt nějaký extra dobrý z domu. Jaká je vaše motivace při studiu? Hm, to jsem teda nečekal trochu. (smích) V podstatě každý má nějakou motivaci. Já jsem sem kdysi přišel a já jsem se jako tak nějak setkával s určitým neporozuměním, že si mysleli, chci aby někdo jiný za mně studoval, třeba maminka. (smích) Nebo tak. Až časem přišli na to, tak ve mně je pořád ta víra, že ty lidi mně pochopěj. Že mi vyjdou trochu vstříc. Jako, děje se to, ale abych tak řekl, čím jsou mladší tím líp a ti starší jsou proti. Jako, to je teda jedna z motivací a potom mám jednu takovou neobvyklou motivaci a to nevím, jestli mi budete věřit, ale mně se stávají takový neobvyklý věci, které si kolikrát neumím vysvětlit, ale myslím si, že spadá to pod vysokoškolskou úroveň, to by mi měl někdo vysvětlit. Kdo z vyučujících je váš nejoblíbenější? No, to bych teda váhal, ono se jich teda ukazuje dobrých víc, jo, ale že bych šel do extrému to bych musel jmenovat víc jmén. Třeba na histologii byla úžasná vyučující, jmenuje se Jana Dumková, bych řekl. Myslím,že z těch mladších bych neměl opomenout Dr. Strejčkovou. Ale mohlo by být víc, jo. Já bych mezi ně zařadil i ty starší, kteří se mi zdají, že jsou částečně proti a nechápu proč, jako třeba i Matonoha by nemusel být špatný i někteří jiní. Na škole o Vás koluje značné množství mýtů, potvrdil anebo vyvrátil byste nám některé? Říkalo se, prosím vás, jednou, že jsem osahával nějaký holky, podruhý se říkalo, že jsem měl proděkanku Táborskou škrtit. A nebylo to tak? Nebylo to, nebylo to, tak takhle to není. Co se tedy mezi Vámi a paní proděkankou stalo? Ona to nebyla pěkná situace před pár lety, mylně se vyjádřila, že mi kredity vyjdou i při chybění zkoušky, že si požádám a že mě nevyhodí, jenže nevyšly a tak mě bez pardonu vyhodila, tak jsem se šel za ní se optat na to požádání a řekla mi, že se prostě spletla, tak se mi docela napěnila krev, když jsem od ní

M e d i k O N L I N E 21 odcházel, ale nevyhrožoval jsem ani jí nechytil pod krk. Jen při odchodu byli venku studenti a měli ze mě asi příšerný pocit a od tehdy se ta pomluva šíří. Já nechci spekulovat, co bych mohl, nebo nemohl udělat, kam až mě někdo může dohnat, ale stalo se, že mi byly připisovány otázky na jedné zkoušce, které mi vyučující nedal a od zkoušky mě vyhodil, to mě tak napěnilo, že jsem nemluvil a chtěl se sakra jinak vyrovnat, takticky jsem ho sledoval a při stěhování jsem jako první zjistil jeho telefon a věděl jsem, že bude na místě sám a taky byl, jenže mezitím jsem pochopil, jaký je a vnitřně to s obdivem uznal, takže až jsem ho potkal samého, nezabil jsem ho a zkouška nakonec byla dobrá letos i u něj. V mém životě je spousta neuvěřitelných příběhů, třeba ten s tím vyučujícím, on přesně věděl, že jdu po něm a já cítil, že to ví, také mě analyzoval vnitřně a také částečně pochopil a uznal, takže jsme se navzájem uznali a dokonce pochopil mnohem víc, třeba že je okolo mě holka, která mi rozumí, totiž zdálo se, že mi na škole-opiš vlastně vyučující nerozumí, takže trochu jsem žasl. A holka opravdu přišla a stala se mi úžasnou kamarádkou, je jinak vědeckou asistentkou na UK. Tedy jsem byl, nebo jsem v jakémsi úžasném vztahu jak s tou holkou, tak ho chápu pozitivně a on mě snad také. Které zkoušky už máte splněné a kterých se obáváte nejvíce? Nejvíc se obávám té nutnosti opisovat, na škole opiš, protože když dojíždím, vzniká otázka co musím opsat a odkud, nebo od koho, protože kdo dobře opíše, či najde je za vodou. Zkoušky z prváku jsem měl kdysi všechny a z druháku histologii, nejvíc se obávám třeba chemie, taky fyzioly. Jaké to je, zesouladit práci a studium? Ta práce je rutinná, to třeba jako za ten čas, když jsou třeba vinice nebo něco, tak to je jednoduché, to do toho nějak moc nezasahuje, akorát když teda se projevujou ve chvíli, když jsou současně zkoušky, pak je to trochu potíž. To né, to není tak problém, jako ona není na nějaké velké myšlení, jo ta práce, náročná. A mohla bych se zeptat, jaká práce to je? Různě, jo, tak dělali jsme vinice, dokud byly, dělali jsme jich dost, kolem 5000 hlav jsme měli, což bylo dost. Ten čas šel dál a to ubylo všechno, protože zestárlo to, oni měly nejaký věk a zestárnuly a prostě už se nevyplatilo je třeba mít. Ale i jiné práce se dělaly, ale ty zas nevynášely. Pokud někdy skončíte, co byste chtěl dělat, jaký obor? Ono to teď vypadá špatně, to teď vypadá, že nějakého chirurga, nebo nějakého, jak se to řekne, ortopeda, nebo něco takového. To už raději toho ortopeda, protože chirurga, ježíši, abych někoho nepoškodil, to jako člověk musí být citlivý, to mi vychází na něco takového. Původně jsem si aj myslel, že bych byl jako nějaký praktický lékař, což nevím, jestli bude pravda. No, tak snad se to jednoho dne podaří. Ale, třeba jo, vždyť na té medicíně nic těžkýho není, to jsou jen jednoduché věci a vázne mi to často na informacích. Jak říkal profesor Mornstein, že má obrovskou redundanci medicína, což je fakt, jo, dozvídá se člověk hrozně moc informací, ale málo z toho třeba má tu svou cenu. Natália Štefáková Zajímá vás dění na škole? Chtěli byste se dozvědět víc o tématech, o kterých se běžně nemluví? Napište nám! redakce@spolek.med.muni.cz

M e d i k O N L I N E 22 Teď mám Spolek, a co pak? Každý to zná: na jednu stranu všechno úsilí medika směřuje k absolutoriu, promoci a zisku titulu, na druhou stranu se ten cíl někdy jeví jako vzdálený, nereálný, a snad i trochu z pověrčivosti se student zdráhá přemýšlet, co bude potom. Ale přece: ne sice u každého, ale u mnohých ten čas přijde: státnice hotovy, diplom předán, titul udělen. A člověk najednou zjistí, že mnoho získal, ale třeba i něco ztratil. Kupříkladu to, že taková samozřejmost, jako kontakty se spolužáky, už tak samozřejmé ne- jsou. Už není žádné „uvidím ho nejpozději zítra ve cvičení“. Naštěstí aspoň v rámci kruhů a skupinek přátel není v dnešní době většinou problém se domluvit – existují Spolužáci i různé sociální sítě. Ale co když chce člověk zůstat v kontaktu s celým ročníkem, a navíc i se svou fakultou, případně i ce- lou univerzitou? I tady existují hned dvě možnosti. První eventualitu představuje absolventská síť Masarykovy univerzity. Organizuje ji samotná uni- verzita, a patří k tomu například možnost nadále využívat univerzitní e-mail, číst diskusní fóra a do některých (ne do všech) i přispívat. Absolventi jsou občas zváni i na různé akce, například k de- vadesátému výročí založení univerzity se konalo velké setkání absolventů na brněnském Výstavišti. Samozřejmě, možnost využití záleží i na tom, jak moc absolvent aktualizuje svoje údaje, co je ocho- ten o sobě zveřejnit nebo jestli si nechává uni- verzitní e-maily přeposílat na aktuální a opravdu využívanou adresu. A pak je ještě jedna možnost: stát se členem Spolku absolventů a přátel Masarykovy univerzity, a účastnit se projektů, které mohou využívat nejen absolventi navzájem, ale i názpátek směrem ke své mateřské univerzitě. Patří do toho například pod- pora studentských projektů formou tzv. „grantů TGM“, akce zaměřené na větší povědomost o významných absolventech univerzity či udělování čestného členství ve Spolku právě těmto význam- ným absolventům. Výhodou Spolku je třeba i to, že si jako nezávislá or- ganizace „může dovolit“ víc, než veřejnoprávní uni- verzita. K tomu, aby se člověk mohl stát členem, ani nemusí být absolventem – někteří členové se stali členy už ke konci svého studia. V současnosti se na činnosti Spolku podílí skupina lidí napříč fakultami, ovšem zastoupení LF zrovna neodpovídá jejímu významu. Autor tohoto článku by byl docela rád, kdyby se do budoucna podařilo tuto skutečnost změnit. Ostatně o činnosti Spolku absolventů se můžete více dozvědět na jeho stránkách: www.spolek.muni.cz . Je tedy vidět, že promocí vazba studenta na jeho Alma mater nekončí. Spíše právě naopak. MUDr. Ondřej Zahradníček Co se skrývá mezi pavilony? K jednomu z monumentů v areálu kampusu, které bezpochyby upoutají vaši pozornost, patří dvě „kopule“ mezi pavilony A3 a A4 Přírodovědeckého ústavu. Možná víte a možná ne, že uvnitř se ukrývají laboratoře pro unikátní NMR spektroskopii, které svou hodnotou 145,5 milionů korun tvoří nejdražší součást vybavení Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Pod zemí je přístroj umístěn kvůli své váze a ochraně před vibracemi z okolí. Na celém světě je podobných zařízení, které umožní zkoumání struktury látek na úrovni atomů, jenom pět, přičemž v Evropě je tenhle brněnský unikát druhým.

Šéfredaktorka: Hana Miháľová Redaktoři: Kateřina Slaníková, Veronika Sněhotová, Ida Šalgovičová, Natália Štefáková, Martin J. Arbet, Petr Dungl Externí články: V. Abaffyová, P. Bošanská, E. Lašová, Mgr. L. Grillová, K. To- manová, L. Dolinková, M. Kovář, M. Kubík, J. Turek, MUDr. O. Zahradníček Jazyková korektura: Kateřina Jedličková, Hana Miháľová, Kateřina Slaníková, Veronika Sněhotová Fotografie: Natália Štefáková (obálka), Petr Dungl, archiv SM, archiv LF Ilustrace: Nikola Tkáčová, Aurel Dobiaš Editoři, grafika a design: Hana Miháľová, Jiří Aleš, Martin J. Arbet Děkujeme kolegyním a kolegům, kteří se podíleli na tvorbě článků. Časopis neprošel odbornou jazykovou úpravou M e d i k O N L I N E 23 Poetické okénko Po minulé básni od MUDr. Zahradníčka se nám ozvala jeho kolegyně Lucie Dolinková z Mikrobiologického ústavu s žádostí o uveřejnění jejího příspěvku čpícího černým humorem. V nadsázce přibližuje práci mikrobiologů nevšedním způsobem a my věříme, že se nad básní spíš pousmějete, než byste kroutili hlavou. Mikrobiologická sonáta To byl Éda Drobeček, co přijali ho na ARO, chystá se mu hrobeček, prý často pálil cigáro. Již vytahují máry, havrani se tetelí: „Už je stejně starý, ať neexne v posteli.“ Ovšem přišli na scénu z mikry naši doktoři, k léčbě staví arénu, nad marodem láteří: „Přenechte nám Drobečka...“ Byť ho klepla mrtvička, stěry provést nakázali, propouštět ho zakázali. „Zdráv bude jak rybička.“ Však po denní kultivaci byli ARU pro legraci. Copak je to za Coli, nahlásit jim nemohli. Renata, ta šílí z toho: „Žádat radu? Koho, koho...?“ Jiří vážnou tvář naladí, hbitě REMEL nasadí. Zjistí další den, že zmýlili se jen. „Hnijí mu i klouby, stanovme mu houby.“ Zalarmují Filipa. V tom počítač zapípá; Ondra na skle určí zato: „AUREUS a samé zlato!“ „Jakou napsat medicínu?! Než namícháme vakcínu chytne krve otravu a rázem máme po zdaru.“ Když dohodli se, Drobeček navštívil svůj hrobeček. Lea s Lenkou zafuní: „Bacil byl imunní...!“ Hlavní aktéři: Renata - MUDr. Renata Tejkalová – antibiotické středisko Jiří = MUDr. Jiří Svoboda – úsek bakteriologie Filip = doc. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. – přednosta mikrobiol. ústavu, mykologie Ondra = MUDr. Ondřej Zahradníček – úsek STD Lea = MUDr. Leona Mejzlíková – manažer kvality, úsek vakcín Lenka = MUDr. Lenka Černohorská, Ph.D. – vedoucí úseku bakteriologie

TRAM 3, 5, 6, 7 Mendlovo nám. Fakultní nemocniceU svaté Anny Pekařská Anenská Úvoz WWW.OBLECTESECESKY.CZ VÁM NA MÍRUKOLEKCE ODĚVŮ PRO ZDRAVOTNICKÝ PERSONÁL Nabízíme ucelený sortiment oblečení pro lékaře a zdravotní sestry, mediky i žákyňky. • kabátky • haleny • roláky • trička • spodní prádlo • kalhoty • tepláky • pláště • bundy a vesty teplákové i fleecové VŠE VYROBENO V ČESKU, Z KVALITNÍCH MATERIÁLŮ Pekařská 43, Brno 602 00 Otevírací doba: Po - Pá: 10:00 - 17:00 Palčivé otázky dneška