Mozaika 03/2011

„Za to, co si myslíš, tě nikdo nepověsí“, říká jedno staré přísloví. A opravdu – do hlavy jeden druhému nevidíme. Tam uvnitř je náš svět, náš prostor. Můžeme si ale takový postoj vlastně dovolit? Říká se, že přání je otcem myšlenky. A víme, že myšlenka je podstatou činu. Ta myšlenka, záměr, motiv – to je ta opravdová hybná síla našeho konání. Za to, co si myslím, mě opravdu nikdo nepověsí. Tak se totiž odsuzuji sám… „…milostí jste…spaseni. Není to z vás – je to Boží dar, není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil,“ (Efezským 2,8-9; B21). Ano. Spasení je z Boha, nemůžeme si ho nijak vydobýt vlastní námahou, není z nás. Ale myšlenky jsou z nás, a skutky jsou jejich ovocem. Právě ony zrcadlí to, co si opravdu myslíme. Jakub 2,17.26b (B21) upřesňuje: „K čemu to je…když někdo tvrdí, že má víru, ale neprojevuje se to skutkem? …Vždyť víra bez skutků je mrtvá.“ Stejně tak naše myšlenky jsou ukazatelem toho, jaký máme skutečný základ. Co je v nás, na čem stavíme. Co považujeme za důležité, čím se necháme popohánět. Možná to dokážeme schovat před druhými. Ten náš svět, náš prostor. Ale Bůh samozřejmě vidí vše odhalené. „Nic v celém stvoření před ním není skryté; všechno je nahé a obnažené před očima Toho, jemuž musíme složit účet,“ (Židům 4,13; B21). Je tedy tam uvnitř nás jen čistě náš svět? Bůh nás jednoho dne bude soudit podle toho, co je v nás skryto (Římanům 2,16b; ČEP). Za náš prostor. Proč tomu tak bude? Zřejmě proto, že naše myšlenky jsou obrazem našeho skutečného já. Ne jen nějakou chráněnou soukromou rezervací… Ano. Každý máme svůj svět myšlenek. Tak jaký je? Můžeme se s ním chlubit, nebo se za něj musíme stydět? Umíme si ho vůbec přiznat? A pokud ano, jsme ochotni ho dále kultivovat? Vždyť se máme proměňovat obnovou své mysli! (Římanům 12,2; ČEP.) Apoštol Pavel nás přímo pobízí: „Přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu,“ (Filipským 4,8; ČEP). Druzí ho tedy mohou milovat a obdivovat, oceňovat ho! Ne. Tento prostor není jen náš. Nesmí být. Ten vnitřní svět myšlení by mohl být krásným místem… ale umí být i nebezpečný. Jistě, možná to, co se mi rodí v hlavě, dnes ještě není hřích. Ale to nemusí stačit. Co není dnes, může být zítra. Vzpomeňme na Izrael – odešel z otroctví s egyptským zlatem. Dokonce sám Bůh naklonil srdce Egypťanů, aby ho takto hojně obdaroval. Ale toto bohatství se mu již brzy stalo kamenem úrazu: Když se totiž Boží lid nemohl dočkat Mojžíšova návratu z hory Sinaj, právě z tohoto zlata si Izraelci dali zhotovit tele a společně zvolali: „Toto je tvůj bůh, Izraeli…!“ (Exodus 32,2-4; B21.) Pečujme tedy nějak víc o to, co si myslíme. Jsem přesvědčen, že se potřebujeme s někým sdílet o všem, co se nám honí hlavou. Ty nápady, myšlenky, plány, reakce, motivy… Co si najít někoho blízkého, který o nás bude vědět vše, kdo pozná (a pochopí) i náš svět, náš nejvnitřnější prostor? Rozhodneme-li se být takto transparetní, ochráníme sami sebe, ale i svět kolem nás. Budeme schopni šířit vůni, která je našemu okolí příjemná. Skrze myšlenky, slova a nakonec činy. Má to však jeden háček: Nelze svého kostlivce ukázat druhému, když si ho sami nepřiznáme, pořádně neprohlédneme a upřímně se nezeptáme: „Kde ty ses tu vzal? A čím se vlastně celou tu dobu živíš?“ Nechme svého kostlivce konečně umřít. Zbavme se ho! Tu skříň pořádně přibouchněme a nedovolme, aby se do našeho společného světa vrátil… Ivan Růžička 596 slov na březen NÁŠ SVĚT, NÁŠ PROSTOR? CÍRKEV, KTERÁ SPOJUJE LIDI DOHROMADY 03/11 email: info@kshk.cz web: www.kshk.cz www.facebook.com/kshk.cz www.twitter.com/kshkcz

střípky z Mozaiky Na setkání staršovstva, které se uskutečnilo na přelomu ledna a února, jsme se dívali na plánované akce. O těch aktuálních se dočtete v pozvánkách v tomto čísle Mozaiky; ty, které nás čekají v delším horizontu, najdete v mozaikové příloze, kterou je Kalendář akcí na několik měsíců dopředu. Mluvili jsme například o připravovaném Café 3:16, které má na starosti Danka Trojtlerová. Ve středu 9. března přivítá kavárna na jeden večer křesťanskou spisovatelku Hanu Piknerovou s tématem „Jedno potěšení týdně“ aneb o tom, jak je Bůh dobrý. Využijte to, prosím, jako příležitost pozvat své hledající a nevěřící přátele. Jak kdysi napsal David: Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý (Žalm 34,9). Na sborovou dovolenou (7. – 10. 7. 2011) jsme jako hostujícího řečníka pozvali Luboše Ondráčka, k němuž se na sobotu připojí i jeho žena Věra. O přesném tématu duchovních večerů na sborové dovolené ještě jednáme. Poměrně velkým tématem byla moje únava z náročné pastorační služby během prosince a ledna. Těžších pastoračních rozhovorů bylo více než obvykle, takže jsem i méně spal a objevily se i několik dní trvající bolesti hlavy. A tak jsme na začátku ledna ve sboru vyhlásili mé volno od pastorační služby. Jednak vám chci všem poděkovat, že jste mi toto volno dopřáli, a alespoň v pár větách bych se za ním chtěl ohlédnout. První týden jsem proležel v posteli, takže jsem měl volno stoprocentní. Udeřila na mě chřipka s teplotami přes 39°C. Ale i v posteli ke mně Bůh mluvil, především skrze epištolu Filipským. Bůh mi v celém to procesu obnovy hodně kladl na srdce verš 21. z 1. kapitoly: žít pro mne znamená Kristus! Určitě jsem tedy od Boha načerpal a jsem připravený opět pastoračně sloužit, i když v novém rytmu, abych si volno nemusel brzy zopakovat. S tím souvisí, že bychom jako starší rádi připomněli důležitost skupinek – jsou to místa setkání s Bohem, místa, kde se za vás druzí mohou modlit a vy se jim můžete svěřit. Máme požehnané vedoucí skupinek, kteří mají ochotné srdce služebníků a jsou připraveni vám pomoct i pastoračně. To, že je skupinkový model osvědčený i pro oblast pomoci a pastorace, ukazuje už Starý zákon. Možná není od věci připomenout si Exodus 18,13 a následující verše. Když se snažil Mojžíš všem pomoci sám, slyšel: To není dobré, jak si počínáš. Zcela se vyčerpáš jak ty, tak i tento lid, který je s tebou: Je to pro tebe příliš těžké. Nemůžeš to dělat sám. Zajímavé, že to nebylo vyčerpávající pouze pro něj, ale i pro Boží lid. A tak Jitro poradil Mojžíšovi skupinky… První část staršovstva v polovině února jsme strávili společně s Renčou Špačkovou. Jednak měla nějaké otázky, u nichž jsme si uvědomili, že se možná honí hlavou vícero lidem ze sboru, a tak odpovědi na ně najdete na stránkách sborového časopisu. A pak jsme s Renčou mluvili o tom, jak být daleko víc sborem, kde lidé horlí po duchovních darech, jsou o nich vyučováni a také jimi slouží – ať už v neděli nebo při dalších příležitostech během týdne, např. na skupinkách. Než nahlédneme do účetních knih, ještě několik věcí v bodech: • Chtěli bychom připomenout, že kromě modlitebních setkání v úterý, je možné přijít modlit se také za nedělní shromáždění, a to každou neděli od 15:30hod. do místnosti č. 10. Informace o všech pravidelných akcích najdete na zadní straně časopisu Mozaika. • Co se dotazníků sborových služeb týče, pracujeme s nimi a používáme je. Jednak, když někdo přestane nějakou službu dělat a my hledáme nástupce, když přemýšlíme o rozjezdu služby nové atp. Rozhodně dotazníky neleží ve sborové kanceláři v propasti zapomnění, ale jsou užitečné. Také postupně mluvíme s těmi, kteří dotazník vyplnili, a hledáme, jak by mohli sloužit. Díky dotazníkům jsme se např. dozvěděli o touze Lukáše Vízka vyzkoušet si vedení domácí skupinky. To v uplynulém čtvrt roce proběhlo a výsledkem je, že máme ve sboru novou fungující skupinku. Sborové finance Pohled do prosincového účetnictví prozradí, že příjmy (jak tomu často ke konci roku bývá, protože někteří doplácejí zpětně) byly nebývalé výši, a to 71.165,- Kč (zahrnuje splacení dluhu ve výši 9.000,- Kč od o.s. Jesusfreax za Freakfest 2010). Kromě desátků jsme dělali i dvě sbírky – na krávu v rámci projektu Skutečný dárek organizace člověk v tísni; druhá byla na pomoc Haiti. Děkujeme Bohu i vám za vaši štědrost, za to, že finančně podporujete svůj domovský sbor; a také za to, že finanční dary mohou jít i za jeho hranice. Vysoké příjmy měly v prosinci rozhodně své opodstatnění, protože i výdaje byly o dost vyšší než obvykle. Celkem činily 71.103,- Kč. Výdaje zahrnují kromě běžných položek (plat pastora: 20.000,- Kč, pronájem KD Médium: 10.560,- Kč, režie kanceláře atp.), také mimořádné výdaje, např. na konci roku platíme jako sbor členské příspěvky Křesťanským společenstvím v ČR (7.800,- Kč) a stejně tak Křesťanské misijní organizaci (11.700,-). Do výdajů se také promítají mzdové náklady na Vlastu Šamanovou, kterou jsme mohli zaměstnat díky speciálnímu grantu úřadu práce. Ten kryje celou mzdu, ale ta se v příjmech projeví až měsíc zpětně. Rozdíl příjmy mínus výdaje byl za prosinec + 62,- Kč. A ještě alespoň letmý náhled do lednové pokladny: příjmy 64.099,- Kč (desátky + sbírky + příspěvek Úřadu práce); výdaje 62.272,- Kč (hlavní složky výdajů tvoří plat pastora, plat Vlasty Šamanové, pronájem KD Médium, režie kanceláře; další výdaje jsou jízdné, dary hostům atp.). Rozdíl příjmy mínus výdaje byl za leden + 1827,- Kč. Účetní stav k 31. lednu 2011 (hotovostní pokladna, bankovní účet): 163.432,- Kč. Za staršovstvo sboru Jakub Limr

střípky z Mozaiky KAPLE - MINULÁ I BUDOUCÍ Jaká pro vás byla první návštěva v Kapli? „Hned po první Kapli jsem doufala, že se nescházíme naposled. Byl to úžasný relax od lidského snažení v uvědomění si Boží přítomnosti. Kolem město pulsovalo přípravami na víkend a my se rozhodli oddělit, ztišit se, očekávat a naslouchat. Když jsme tam tak hodinu (která jen prosvištěla kolem) seděli, znovu jsem si uvědomila, jak nezbytnou součástí duchovního života očekávání na Boha je. Myslím, že i kavárně Kaple prospěla, něco v její atmosféře...? A tak se znovu těším na setkání tamtéž 25.března!” Lenka Brtníková „Miluju, když se můžu přitisknout na hruď svého milovaného muže a slyšet tlukot jeho srdce. Spočinout a jen tak se kochat z lásky, kterou k němu cítím, a jeho blízkosti. A miluju, když se stejným způsobem mohu zastavit a spočinout u Ježíše. Milovat Ho a být Mu tak blízko, že slyším, jak jeho srdce tluče, jak mi šeptá slova, která patří jen mně. Kdy Mu můžu ukázat, že je pro mě opravdu ten jediný.” Kamila Soukupová „Kaple pro mě byla skvělou příležitostí na ztišení a zastavení se před Bohem. Mám rád, když si doma jen tak zapálím svíčku a spolu s Bohem mlčíme. V kapli to bylo podobné, jen jsem tam nebyl sám... Myslím si, že bychom si měli častěji dělat čas na to se zastavit a chodit ,na horu‘ pobýt s Otcem.” Patrik Soukup Přijměte pozvání na další setkání v Kapli, která se koná vždy na přelomu ročního období, tentokrát bude v pátek 25. března od 19:30hod. Těšíme se na vás v Kafekára Vozovna Kafé (ul. V Kopečku 89), kde budete moci zažít, jaké to je, když se svět zastaví, kdy se váš svět zastaví, a vy budete moci nabrat dech v Boží přítomnosti. Kaple je místem, kde se přiblížíte k Bohu a On se přiblíží k vám. Přijďte si odpočinout a spočinout. A třeba vám sám Stvořitel a Princ pokoje řekne věci, které byste jinde zaslechnout nemohli. Věci, které je možno slyšet jen ve ztišení. Co můžete čekat a co ne: nemodlíme se, pouze v tichosti čekáme na Něj. Zazní chvály, ale pouze jako jemný déšť, který skrápí ztvrdlou půdu našeho srdce, které tak může změknout. Přijďte a nechte se proměnit. Kamila Soukupová březen v Mozaice neděle 6. března BŮH ZÁZRAKŮ Biblické příběhy o Božích divech a zázracích – to nejsou vymyšlené pohádky z dávných věků. Jakub Limr a jeho hosté, kteří zažili zázrak na vlastní kůži, připomenou, že nadpřirozeného Boha se můžeme dotknout i ve 21. století; ale především to, že se nadpřirozený Bůh může dotknout nás. středa 9. března CAFÉ 3:16 Jedno africké přísloví říká: „Nevracej se ke starým napajedlům jenom pro vodu, čekají tam na tebe přátelé a sny.“ Nechte se proto pozvat do naší kavárny „na jeden večer“, kde si můžete dopřát šálek něčeho dobrého s těmi, které máte rádi; a to vše na náš účet. Do křesla pro hosta usedne spisovatelka Hanka Pinknerová. KD Médium od 19:00hod. neděle 13. března MEZI DVĚMA SVĚTY: JÁ A MOJE RODINA Mottem březnové série kázání je Ježíšova modlitba v Getsemane: „Oni jsou ve světě, …ale nejsou ze světa.“ O tom, jak žít principy Nebeského království na planetě Zemi - konkrétně ve vlastní rodině – bude mluvit náš host z Církve bratrské Pavel Raus, mj. odborník na manželské a rodinné vztahy. neděle 20. března MEZI DVĚMA SVĚTY: JÁ A MOJE HŘÍCHY Mottem březnové série kázání je Ježíšova modlitba v Getsemane: „Oni jsou ve světě, …ale nejsou ze světa.“ O tom, jak žít principy Nebeského království na planetě Zemi - konkrétně ve třinácté komnatě vlastního srdce – bude mluvit Jakub Limr. pátek 25. března KAPLE Toužíte zastavit se, ztišit se a odpočinout si? A to vše v Božím náručí? Pak přijměte naše pozvání na místo, kde naberete dech – do Kaple. Kafekára vozovna kafé, V Kopečku 89, HK - 19:30 – 20:30hod. neděle 27. března MEZI DVĚMA SVĚTY: JÁ A MOJE PRÁCE Mottem březnové série kázání je Ježíšova modlitba v Getsemane: „Oni jsou ve světě, …ale nejsou ze světa.“ O tom, jak žít principy Nebeského království na planetě Zemi - konkrétně v našem zaměstnání – bude mluvit náš host, prezident Evropské evangelikální aliance, Jiří Unger.

Projekt UPGRADE má za cíl vystrojit, povzbudit a posloužit služebníkům Mozaiky, kteří měsíc za měsícem věnují svůj čas a talent společnému dílu a růstu Kristova těla. První setkání Upgradu, které proběhlo v sobotu 12. února, se věnovalo pastorační službě a vedení. Hlavním vyučujícím byl Marek Prosner (nadsborový pastýř Křesťanských společenství), krátké vyučování měl i náš pastor Jakub Limr. Cílem Markova vyučování, v němž zmiňoval případy ze své pastorační praxe, bylo přinést biblický a názorný pohled na danou oblast. Také Jakubovo vyučování bylo velmi praktické a zodpovědělo několik základních otázek, jak lidem sloužit. Myslím, že každý si mohl svou vlastní službu prohlédnout v souvislosti s tím, jak pastoračně sloužil Ježíš – nejlepší pastorační poradce a náš vzor. Jak to viděli účastníci? „Celé vyučování se mi hodně líbilo. Přínosné bylo slovo Marka Prosnera i Jakuba. Problematika pastorace a služby rozbitým srdcím je mi velmi blízká, a proto mě Upgrade moc oslovil. Zvlášť jsem si uvědomila svoje rezervy v používání Bible při této službě a velké mezery ve znalosti Písma. Myslím, že podobné vyučování je potřeba a to nejen v našem sboru.“ Zdena Matoušová „Dopoledni program premiérového Upgradu pro mě byl vítaným časem společenství vedoucích, kde je vždy výrazně cítit duchovní opravdovost a vzájemné přátelství nad (stále) aktuální tématikou. Téma pastorace mě obohatilo a Marek Prosner (opět) zasluhuje pochvalu :) - inspiruje svou uvolněností, přirozeností a vášní pro Boží věci. Jsem za tu příležitost vděčný.“ Ivan Růžička „Jsem moc rád za projekt Upgrade, kde je možné se nechat inspirovat, nově se nadchnout a vyučit ve službě. Pracovat na svém obdarování. První Upgrade s Markem Prosnerem a Jakubem Limrem o pastoraci byl pro mě skvělou příležitostí proniknout hlouběji. Už teď se těším na další workshopy...“ Patrik Soukup A co nás čeká dál? Druhou dubnovou sobotu, tj. 9. 4. 2011, se můžete těšit na další upgradové setkání, tentokrát s chválící skupinou z Bratislava City Church. Z toho je zřejmé, že tématem bude služba chval. Bratislava City Church je sbor patřící pod Apoštolskou církev. Denominaci, která se jako jedna z mála jiných evangelikálních denominací této doby vyznačuje růstem a čím dál tím větší návštěvností hledajících. Její chválící skupina pravidelně slouží na nedělním shromáždění čítajícím (na česko- slovenské poměry nevšedních) 400 lidí. Často je zvána na velké festivaly na Slovensku a je velmi oblíbeným hostem seminářů a workshopů o chválách. Věřím, že hradeckým služebníkům mají co říct a pomohou jim posunout službu zase o stupeň výš. Patrik, který tým BCC a jeho službu zažil nejen na shromáždění v Bratislavě, ale také na koncertu chval a workshopu v Brně, říká: „Obdivuju na nich nadšení a zároveň pokoru, se kterou vedou lidi do chval. Jejich písně si doma stále broukám... :-)“ Máme se tedy na co těšit! Dopolední a odpolední Upgrade bude pro sborové služebníky ve chvále, večer upgradová sobota vyvrcholí shromážděním chval a uctívání – od 19:00hod. ve velkém sále KD Médium. Těšíme se na vás! Kamila Soukupová SBOROVÁ DOVOLENÁ 2011 Kdy: 7. - 10. 7. 2011. Začneme čtvrteční večeří, po které bude následovat první duchovní program. Zpět domů se rozjedeme v neděli po poledni, a to po společné nedělní bohoslužbě s KS Jičín. Host: hostujícím řečníkem bude Luboš Ondráček, pastor KS Praha a předseda Užšího výboru Křesťanské misijní společnosti. Kde: Penzion Brada, nedaleko Jičína www.penzion-brada.cz Za kolik: ubytování - 200,- Kč/osoba/noc. (Děti do 3 let zdarma.) Stravování bude formou polopenze a plné penze; ceny pro dospělé: polopenze - 160,- Kč, plná penze - 230,- Kč; pro děti 4-10 let jsou: polopenze - 100,- Kč, plná penze - 160,- Kč. Jak se přihlásit: Na bohoslužbě KSHK si u krabice na desátky vezměte obálku "Sborová dovolená" a vyplňte příslušné kolonky. Do obálky vložte 500,- Kč/rodina jako zálohu. Ta je vratná při splnění dalších podmínek (viz dále). Na dovolenou je možné hlásit se do neděle 22. května \'11 včetně. Do 29. května včetně je možné provést změny v rezervaci nebo se odhlásit. Později je možné přihlášku zrušit pouze ze závažných důvodu (např. nemoc), jinak se záloha nevrací. Na další informace vám ráda zodpoví Kamča Soukupová, která si ochotně vzala sborovou dovolenou na starosti. Kontaktovat ji můžete osobně v neděli po shromáždění, telefonicky na čísle: 774 822 778 nebo emailem: kamila.soukupova@kshk.cz. střípky z Mozaiky UPGRADE 2011 - CO BYLO, CO BUDE

sedmička otázek z království malých a velkých písmenek Už se vás někdy někdo zeptal na vaši nejoblíbenější knihu? Už jste někdy někomu vyprávěli, jak vás zaujalo to, co právě čtete? Dali jste už někdy někomu nahlédnout do svého „čtenářského deníku“? Na stránkách naší Mozaiky jsme se o to pokusili, a proto se zde budete s větší či menší pravidelností setkávat s odpověďmi jednotlivých členů našeho sboru na sedmičku otázek z oblasti knih, časopisů, letáků…, zkrátka toho, co nás každý den provází a usiluje o naši pozornost. Možná se díky odpovědím dozvíme i něco více o svých přátelích, kamarádech a sourozencích naší velké křesťanské rodiny. Dnes se vám představuje Lukáš Vízek a Markéta Závodní. Jakou teď aktuálně čteš knihu (případně časopis) kromě Bible? Uveď název i autora, případně kde či za jakých okolností se k tobě dostala. Lukáš Vízek: Odpovědí bude více knih. Teď jsem četl Dějiny exaktních věd v českých zemích (L. Nový), Teória vyučovania matematiky (M. Hejný), Bojovali a umírali v Indočíně (L. Kudrna) a Trpké povídky (V. Koubek). Mívám jednu „hlavní“ knihu (beletrii), při které průběžně nořím do jiných, často odborných titulů (kvůli práci, studiu nebo z vlastního zájmu). Markéta Závodní: Teď aktuálně jsem začala číst knihu Děti a pět jazyků lásky od Gary Chapmana a Rosse Campbella. Koupila jsem si ji u nás ve sboru (alespoň myslím :) občas dostanu darem knížku a moje paměť je děravá), protože jsem před lety četla Pět jazyků lásky od stejného autora a stala se pro mě jednou z nejmilejších knih, tak jsem byla zvědavá na rady ohledně dětí - teď se mi to začíná hodit :) Ve stručnosti zkus popsat, o čem kniha je. Stačí pár vět, nástin děje či zaměření knihy. Lukáš Vízek: Zde se s dovolením zmíním o knize, co jsem sice dočetl před dvěma týdny, ale je pro účely této otázky „lepší“. Sto roků samoty od G. Marqueze, má „hlavní beletrie“ ledna, je komponována z roztodivných epizod šesti generací rodiny Buendínů. Román se čte jako chronologický záznam života ve smyšleném jihoamerickém městečku Mocondo, ale jeho neméně důležitým sdělením je obraz samoty člověka. Vše umocňuje fantaskní prostředí knihy, které čtenáře vtahuje do děje a činí jej také trochu osamoceným. Markéta Závodní: Jelikož jsem už delší dobu stále na začátku, časově to mám teď trošku náročnější, a tak nemám na čtení moc klidu a prostoru, nevím, zda tu něco o této knize mohu vůbec napsat. Ale tuším, co tam bude alespoň v základních bodech, jelikož je to hodně podobné již zmiňované knížce Pět jazyků lásky. V obou je základem láska a rady, jak porozumět manželovi/manželce či ve druhé knize dítěti. Že každý z nás má svůj primární jazyk lásky. Co tě v ní zaujalo? Můžeš vypsat citát, větu či krátký odstavec. Lukáš Vízek: Jsem fascinován tím, jak Marquez snoubí realitu s fikcí. Kniha mě oslovila i osobitě vykreslenými lidskými charaktery, a také často nelogickými konstrukcemi, jimiž autor směřuje pozornost na přemýšlení o jiných hodnotách života. Např.: „Chudák prababička,“ řekla Amaranta Úrsula, „samotným stářím nám umřela.“ Úrsula se polekala. „Já jsem přece živá!“ prohlásila. „Tak vidíš,“ řekla Amaranta Úrsula, zadržujíc smích, „už ani nedýchá.“ (...) Pod tíhou důkazů se Úrsula vzdala. „Můj ty Bože,“ pronesla potichu, „tak takhle vypadá smrt.“ Markéta Závodní: Zaujalo mě, jak jednoduché to poznání - porozumění - díky primárním jazykům vlastně je. Hned ze začátku knížky je napsáno toto: „V této knížce budeme zdůrazňovat, jak důležitá je při výchově vašeho dítěte láska. Konečným cílem je vychovat dítě (nebo děti) tak, aby se staly zralými dospělými lidmi. Všechny stránky vývoje dítěte si žádají pevný základ – lásku.“ Nechci dělat zbytečné chyby ve výchově svých dětí a také mě baví číst konkrétní příběhy lidí, kteří hledali pomoc, a tato knížka jim hodně pomohla a mnohé objasnila. Jak bys ji ohodnotil/a na stupnici od 1 do 10 (10 je nejlepší, 5 průměr atd.). Čím tě zaujala, nebo naopak zklamala. Lukáš Vízek: Velmi se mi líbila, ohodnotil bych ji stupněm 8. Spíše z opatrnosti nedávám nejvyšší desítku, jelikož jsem četl ještě více uchvacující knihy. Těm bych dal 9... Markéta Závodní: První kniha byla pro mě na stupnici 9, tak očekávám, že podobně bude i tato druhá kniha o dětech. Doporučil/a bys ji i někomu jinému? Pokud ano, tak komu? Nemusíš jmenovat, napiš spíš stručnou charakteristiku osobnosti (např. introvertům, sportovcům, cestovatelům, všem křesťanům, apod.). Lukáš Vízek: Ano, doporučil. Všem, kterým stejně, jako mě, vadí, že nemají přehled nejen o světové literatuře, a chtějí jí být uchváceni. ČTENÍ MÝCH DNŮ

Markéta Závodní: Já bych doporučila obě knihy: Tu s dětmi všem rodičům, kteří mají děti nad 2-3 roky, kdy se ty jazyky lásky začínají už pomalu projevovat. A tu první, všem lidem. Je jedno, zda mají partnera či ne. Ono se to hodí i kvůli rodičům či sourozencům. Já například více rozumím i tchýni s tchánem, kteří mluví úplně jinými jazyky než já. A jen díky této knize, jsem to schopna přijmout jako fakt, pochopit a naučit se je v tom nejen respektovat, ale i projevovat jim tak lásku jejich jazykem, tedy alespoň bych ráda :) Jaká je tvá nejoblíbenější kniha? Taková, ke které se často vracíš, která tě dokáže inspirovat, povzbudit, ze které čerpáš, ať už v oblasti duchovní nebo tělesné (kromě Bible, pokud je ona „tou“ knihou). Lukáš Vízek: Tady musím odpověď rozdělit na dvě části. Knihy, jenž mě nejvíce v posledních letech zaujaly, jsou: Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye (M. Chabon), Tulák po hvězdách (J. London), Cesta a Všichni krásní koně (C. McCarthy), Markéta Lazarová (V. Vančura) a z knih o víře tituly C. S. Lewise a J. Eldredge. V podstatě se ale k těmto vůbec nevracím. Znovu otevírám jen Bibli a příslušné odborné nebo populárně naučné knihy (autoři H. Bartsch, K. Devlin, J. Úlehla aj.). Markéta Závodní: Tak to je právě asi nejvíc již zmiňovaná kniha Pět jazyků lásky. Také mě okouzlila kniha Úchvatná od Johna a Stasi Eldredgeových. Četla jsem ji jen jednou, ale těším se, že se k ní ještě vrátím. Hodně ji doporučuji ženám, obzvlášť nevěřícím. Také jsem z ní četla mamince před její smrtí, když ležela v komatu v nemocnici. Přišla mi jako velice důležitá pro tu chvíli. Také miluji jakoukoli knížku od Hanky Pinknerové, která umí pohladit, povzbudit a utěšit na duši. Inspirací mi také hodně byly knížky Dýka a kříž a Honba za drakem a nemůže chybět Chatrč. Ráda na ně někdy vzpomínám, a hodně mi pomohly při otevřenější lásce k lidem kolem mě – lidem „bez“ Ježíše. Kolik času – odhadem – věnuješ čtení? A jaká je skladba toho, co čteš? Jsou to spíše romány, detektivky nebo poezie? Jsou to časopisy, noviny nebo letáky z hypermarketů? Neboj se napsat něco víc o „čtení tvých dnů“. Lukáš Vízek: Řekl bych, že knížky (beletrii) čtu minimálně půl hodiny denně, některé dny se ovšem značně liší. Jinak - od Vánoc jsem přečetl celkem asi 600 stránek, což odpovídá cca patnácti denně + nezapočítané odborné knihy, periodika atd. Skladba mého čtení: romány, povídky, trochu poezie, detektivky příliš ne, odborné knihy - matematika, historie, umění, časopisy - Mozaika, Život víry, Reflex a Respekt (oboje občas), Labyrint Revue, Motor Journal, noviny: MF Dnes (převážně ve web podobě), Radnice. Letáky a jinou reklamu v podstatě nečtu. Markéta Závodní: Tak kdysi jsem přečetla i 10 knížek za měsíc. Ale ty dny už jsou dávno pryč, to jsem ještě byla svobodná, bezdětná slečna :) Teď jsem ráda, když si stihnu za tři dny přečíst alespoň Mozaiku, několik letáků, které mi pomáhají levněji nakupovat a pravidelně čtu na netu iDnes noviny. Ráda bych taky tak pravidelně četla i z Bible, ale zatím se musím přiznat se smutkem na srdíčku, že to tak není, ale pořád doufám … :) Časopisy jsem neměla nikdy ráda, a to se nezměnilo, snad až na Život víry. Romány a detektivky jsem hodně četla dřív, než jsem poznala Ježíše. Teď, když už čtu knihu, tak skoro vždy jen křesťanskou – je jich tolik a jsou tak různé, že na „světské“ mi už ani nezbude čas, a ani mě to už neláká. Bůh mě hodně změnil i co se týče výběru knih. Teď čtu tak jednu knihu za několik měsíců. Ale sním o tom, že jednou to bude kratší čas a budeme mít s mužem jednou velikánkou knihovnu plnou křesťanských knih. I když, abych byla upřímná, nebude tam asi nikdy chybět trilogie Pána prstenů :) Ptal se Zbyněk Závodní Ilustrační foto: Sanja Gjenero čeká nás SČÍTÁNÍ LIDU A VYZNÁNÍ V těch dnech vyšlo nařízení, aby v celé říši proběhlo sčítání lidu. Všichni se tedy šli dát zapsat, každý do svého města... V březnu proběhne plánované sčítání lidu, které se bude týkat všech osob na území České republiky. Jednou z otázek ve formuláři (otázka č.12) je i náboženské vyznání. Ačkoli je vyplnění dobrovolné a na každém z vás, myslím si, že vyznání by nemělo být jen soukromou věcí a je tedy důležité jej vyplnit. S údaji z formuláře se totiž bude dál vycházet do budoucna (např. počet věřících v ČR apod.). Je proto potřeba vyplnit celý název církve, ke které se hlásíte nebo se kterou sympatizujete. Nestačí tak jen obecný název křesťan nebo katolík, evangelík, protestant či charismatik... Ve formuláři si vyberte z nabídky církví nebo vpište celý název, např. Apoštolská církev, Církev bratrská či Církev Křesťanská společenství. V případě KS nestačí jen Křesťanská společenství, KS Praha nebo Mozaika (v případě Hradce Králové), ale celý oficiální název Církev Křesťanská společenství... Díky, že se budete vyplnění dotazníku věnovat čas a vyplníte i kolonku vyznání! PatrikSoukup

vyučování HOST, NEBO PÁN? Chtěl bych se podívat na pár slov, která máme tendenci aplikovat na Ježíše a poukázat na jejich význam. Jedním z těchto slov je host: Definice: hostem je někdo, koho pozvu domů, ale nemá rozhodovací a řídící pravomoci; u mně doma mu nic nepatří; když mu řeknu, ať se tam cítí jako doma, může si odtud něco odnést? Naproti tomu je pán někdo, kdo má absolutní právo to řídit, vést a a v mém domě mu patří všechno i já sám. Příklad, jaký je v tom rozdíl, můžeme vidět v situaci, která se stala v Káně galilejské. Je možné si to tom přečíst ve druhé kapitole Janova evangelia. Ježíše pozvali spolu s jeho učedníky jako hosta. Byl jedním z mnoha Nebyl tam ani nijak moc významným hostem. A pokud budete pozorně číst, zjistíte, že se nic zvláštního nedělo. Ježíš tam sice byl, ale to je tak všechno, o čem to bylo. Ježíš tam byl jako divák. Není ani zřejmé, zda si ho vůbec někdo všímal, že tam je. Řekl bych, že tam byli významnější hosté, než byl on sám, tedy aspoň v očích lidí. Poté se ale stala klíčová událost. Marie běží za Ježíšem a volá o pomoc. Kdybychom to přenesli do duchovní úrovně, tam bych to nazval, že se modlí ke Kristu. Takové Mariino S.O.S. v té situaci. Nastala dost špatná situace, neboť došlo víno. Což znamená, že už nebude co dát hostům a hosté dost pravděpodobně začnou odcházet a pán a ženich z toho bude mít škodu. Všimněte si toho, co ji Ježíš říká, jednoduše jí řekl, "Co je mi do toho?", "Co já s tím". Víte, co s tím měl Ježíš? On tam neměl vůbec žádné pravomocí něco řešit či řídit. Dodal, že není ještě jeho hodina. Ale jakmile mu Marie dala do ruky páku, pravomoc, autoritu něco řešit, řídit, vstoupit do problému, tehdy se začaly dít věci. Služebníkům řekla, aby udělali všechno přesně tak, jak jim řekne. To je chvíle, hodina pro Ježíše. Tehdy Ježíš může něco dělat. A taky se něco dělo. Vidíte ten rozdíl? Dost zásadní. Pokud Ježíše zveme na shromáždění a zveme Ho jako hosta, je jedno jak významného, pořád je jenom hostem, někým, kdo si sedne někam do kouta, nebo bude v ústraní, i kdybychom Mu dali přední místo, pořád je jen hostem, a nebude se angažovat v našich věcech. Nebude nic řešit, žádné zázraky se dít nebudou. Tedy do té chvíle, dokud nezměníme jeho stav, z hosta uděláme toho, kdo má autoritu, pravomoc, něco řešit. Do chvíle, než my pustíme své ruce z volantu a předáme jej Jemu. Ještě jedna věc, pokud je Ježíš hostem, kdo je tedy pánem domu? Kdo je v autoritě nad Ježíšem? Řekl bych, že je zřejmé, jak je neuctivé a neefektivní nazývat Ježíše hostem. Ještě bych zmínil jedno slovo celebrita. I když toto slovo zní vznešeně a významně, má podobné charakteristiky jako host. Celebrita je osoba, která má významné jméno, jeho jméno je známé, často si o nich můžeme přičíst v novinách, nebo v bulváru a nebo na jiném bulváru šlapeme po jejich hvězdách. Ale to nic neříká o autoritě. Pokud nějaká celebrita, dejme tomu, Brad Pitt, nechci se dotknout fanoušků, přijde ke mně domů a začne se chovat, jako by mu to tam patřilo a bude to chcít řídit, já mám právo ho odtud v mezích slušnosti vyprovodit. A je jedno, jak známá to je osobnost. U mě doma nemá autoritu. V Písmu můžeme najít dvě základní slova, tituly, které jsou vztaženy na Krista a těmi jsou Pán a Král. V těchto slovech je obsaženo něco, co žádné z těch předchozích slov nevyjadřuje. Pán a Král nevyjadřuje pouze chválu, slávu, čest a význam, ale také autoritu, pravomoc, je to osoba, které patřím se vším, co mám. Toto se nedá říct o hostu, ani celebritě. Pokud Boha chválím svými ústy a krásnými slovy, v čemž však není podřízenost, sebevydání, odevzdanost, není to opravdová chvála, která náleží Stvořiteli. A důležité je, že chvála není o tom, jak skvěle to zní v mých uších, ale jde o to, aby se to líbilo Bohu, aby to On viděl, jako chválu, které je hoden. TomášKurfürst 1. – 2. 4. 2011: Provokativní církev Kde: Praha 1, modlitebna CB Soukenická 15, velký sál Pořádá: Křesťanská misijní společnost pod záštitou České evangelikální aliance Kontakt: prihlasky@kmspraha.cz http://www.kmspraha.cz/akce- aktivity/provokativni-cirkev/ Hlavní host: Graham Tomlin – anglikánský duchovní a teolog. Patří mezi prominentní britské křesťanské autory. Vystudoval anglickou literaturu a teologii na Oxfordské univerzitě, kde pak přednášel. Od roku 2005 je děkanem St. Mellitus College. Je autorem sedmi úspěšných knih. Jeho nejznámější kniha Provokativní církev bude východiskem pro jeho pražský seminář. Tomlin se otevřeně zabývá tím, proč je většina evangelizačních aktivit neúčinných. Výzvy, že bychom měli „víc evangelizovat“ nefungují. Překvapivý úhel pohledu Grahama Tomlina je v tom, že o evangelizaci neuvažuje izolovaně. Evangelium totiž sdílíme na základě toho, jak rozumíme církvi. V tom musí dojít ke změně. Časový program: pá 18:00–21:00, so 9:00–16:00. Konferenční poplatek: do 10. března 200 Kč, na místě (je možno přijít bez přihlášení!) 300 Kč. 29. – 30. 4. 2011: 24 hodin na maKSimum celostátní setkání mládeže KS Kde: Kutná Hora, Gymnázium Jiřího Ortena, Jaselská 932 Pořádá: Křesťanská společenství http://24.kaes.cz www.facebook.com/24hodin. doporučujeme