Profit 18.2.2013
Profit 18.2.2013
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/číslo 4
18. února 2013
Samostatně neprodejné
p o d n i k a t e l s k ý m a g a z í n . V y c h á z í s d e n í k e m m l a d á F r o n t a e 1 5
Co takhle dát si malé
Menších pivovarů přibývá,
bodují netradičními druhy piv
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/VÍCE INFORMACÍ
Andrea Minaříková
tel.: 725 875 775
e-mail: seminare@profit.cz
REGIONÁLNÍ
S E M I N Á Ř E
Podnikatelský magazín Profit vás zve na sérii
regionálních seminářů na téma
Jak pomocí elektronických
tržišť efektivně nakládat
s veřejnými zakázkami
„
“
12.3. Praha
26.3. Ústí nad Labem
9.4. Hradec Králové
Vstup na akci je možný po registraci.
V případě jakýchkoliv dotazů nás
neváhejte kontaktovat.
KDE
ZÁŠTITA PARTNEŘI MEDIÁLNÍ PARTNEŘI A ORGANIZÁTOŘI
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/3
editorial PROFIT
OBSAH
ČešI nejsOu zrovna pověstní svou touhou
hledat kvalitu a originalitu. Je to bohužel
spíše naopak, v první řadě nás zajímá nízká
cena a v honbě za ní jsme schopni provést
všechno možné i nemožné. Zároveň zde ale
tak jako ve všech ostatních případech platí,
že zobecňování bývá hrubě nepřesné, a na-
víc se objevuje čím dál více pozitivních dů-
kazů, že se situace pomalu mění.
Jedním z nich je nepochybně i příběh ma-
lých pivovarů a minipivovarů, na které jsme
se zaměřili v rámci hlavního tématu nového
Profitu. Jak se z textu dozvíte, například malé
regionální pivovary s výstavem do 200 tisíc
hektolitrů ročně již zaujímají okolo 25 procent
trhu a jejich význam stále roste. to je v pivním
Česku nepochybně velký úspěch. receptem
na něj jsou, jak jinak, inovace. Kromě toho,
že malé pivovary používají tradiční, dnes již
většinou nevídané výrobní postupy, nabízejí
speciální druhy čerstvého a nefiltrovaného
piva a postupují podle hesla: „Skutečné pivo
je slad, chmel a voda – nic víc, nic míň.“ téma
má ale řadu dalších zajímavých aspektů.
Například asi jen málokdo ví, že malé pivo-
vary jsou daňově zvýhodněny.
„Povodně v roce 2002 byly nejužitečnější
věc, která nás potkala,“ říká v rozhovoru
pro Profit ivan Pavlíček, šéf společnosti
Next, která je v Česku největším hráčem
v oblasti bezpečnostních dveří a fólií. Byť
se leckomu může jeho výrok zdát poněkud
cynický, povodně pro jeho podnik, který
sídlí v pražském Karlíně, znamenaly impulz
ke spuštění zásadních změn. díky tomu se
hospodaření firmy během šesti měsíců oto-
čilo do viditelného plusu. a pro zajímavost,
letos v lednu společnost zaznamenala me-
ziročně obrovský nárůst objednávek, což
ivan Pavlíček jednoznačně spojuje s prezi-
dentskou amnestií.
doporučuji také příběh úspěchu společ-
nosti Zlínstav, která jako jediná stavební
firma v celé evropské unii získala prestižní
ocenění eMaS za snahu o omezení negativ-
ních vlivů své činnosti na životní prostředí,
nebo text o neradostné situaci ve Španělsku,
jež se v současnosti snaží, seč může, co nej-
více si naklonit investory.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přeji vám
příjemné čtení.
vydAvAtelStví:
MlAdá frOntA a. s.
Mezi vOdAMi 1952/9
143 00 PrAHA 4
www.mf.cz
www.profit.cz
profit@mf.cz
www.facebook.com/profit.cz
Generální ředitel:
David Hurta
ředitel divize eUrO e15:
Tomáš Skřivánek
PUBliSHer:
Igor Záruba
AdreSA redAkce:
Pod kotlářkou 3
150 00 Praha 5
tel.: 225 347 298
e-mail: profit@mf.cz
www.profit.cz
www.facebook.com/profit.cz
redAkce:
Šéfredaktor:
Martin Zika, 225 347 298, zika@mf.cz
redaktoři: (prijmeni@mf.cz)
Dalibor Dostál
Tomáš Stingl
Jazyková redakce:
Irena Kovářová
Rostislav Taud
Markéta Teuchnerová
vydAvAtelStví:
ředitel inzerce:
David Korn, 225 347 250
ředitelka marketingu:
Hana Holková, 225 276 276
Brand manager:
Štěpánka Hejlová, 225 347 419
ředitelka výroby a distribuce:
Soňa Štarhová, 225 276 252
Sekretariát:
Martina Minaříková, 225 347 298
tiSk:
Tiskárna EUROPRINT a. s.
PředPlAtné deníkU
MlAdá frOntA e15:
Postservis, 800 248 248
predplatne.mf@cpost.cz
Reg. zn: MK ČR E 6590
© Mladá fronta a. s.
Veškerá práva vyhrazena.
Jakékoli užití části nebo celku,
zejména přetisk včetně šíření
jakýmkoli způsobem bez výslovného
svolení vydavatele, je zapovězeno.
titulní strana: Tomáš Novák
Číslo 4 / 18. února 2013
Profit vychází od roku 1990
Slad, chmel a voda – nic víc, nic míň
inzerce
A130001453
MArtin zikA,
šéfredaktor
TOP UDálOSTI .............................................4
Téma:
Boom minipivovarů�������������������������������� 6
České pivo už dávno není pouze plzeň. Do
popředí se začínají dostávat malé regionální
pivovary a také minipivovary. Zaujímají zlomek
trhu, ale jejich počet rychle stoupá.
RozhovoR:
Ivan Pavlíček������������������������������������������ 10
Přestože je Ivan Pavlíček vystudovaný biolog,
namísto vědy se dal po revoluci do podnikání.
Jeho firma Next se stala největším hráčem
v oblasti bezpečnostních dveří a fólií na tuzem-
ském trhu.
PříBěh úsPěchu:
zlínstav ���������������������������������������������������� 14
Jedna z nejvýznamnějších tuzemských staveb-
ních firem je zajímavým příkladem toho, jak
se dají do byznysu včlenit postupy ohleduplné
k životnímu prostředí, které zároveň dávají
ekonomický smysl. Úspěch na tomto poli doka-
zuje i ocenění EMAS, které Zlínstav získal jako
jediný stavební podnik v celé Evropské unii.
zahRanIčí:
Levné domy, levná
práce, levné zboží �������������������������������� 16
Čtvrtina Španělů je bez práce, tamější hospo-
dářství drhne a eurozóna přiznala španělským
bankám záchranných 40 miliard eur. Krize
ale znamená i příležitost. Ve Španělsku jsou
nyní k mání nemovitosti za hubičku, pracovníci
smíření s nižšími platy a nové zákony, které
jdou na ruku investorům.
JEDEN DEN
PODNIKaTElE / NáZOR......................... 18
POlEMIKa ................................................... 19
SERVIS.......................................................... 20
PORaDNa.................................................... 21
PoRTRéT:
simona Kaňoková ��������������������������������22
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/4
PROFIT TOP UDÁLOSTI
DRžITelem titulu Podnikatel roku 2012
České republiky se minulý týden stal ma-
jitel logistické společnosti Hopi František
Piškanin. Ten bude mít šanci utkat se i o titul
Světového podnikatele roku v Monte Carlu.
Piškanin začínal s podnikáním otevřením
malé prodejny potravin v Karlových Varech
vroce1992.Nynípatříjehologistickáskupina
Hopimezinejvětšíhráčevestředníavýchodní
Evropěazaměstnávápřes3300lidí.Svéslužby
poskytuje nejvýznamnějším mezinárodním
ičeskýmspolečnostem,jakojsouMakro,Billa,
Tesco, Ahold, Nestlé či Agrofert.
Titul Technologického podnikatele roku
2012 si v tomto ročníku soutěže odnesl ředitel
společnostiElla-CSKarelVolenec.Vletošním
roce byl udělen také titul Sociálně prospěšný
podnikatel roku 2012, který obdržel Robert
Schönfeld z International School of Music
and Fine Arts. Cenu poroty získala Zuzana
Ceralová Petrofová ze společnosti Petrof.
Poznámka Profitu:
Ve světovém finále soutěže, kterou
pořádá společnost ernst & Young,
se Piškanin potká s finalisty z 50 zemí.
Podnikatelem roku je František Piškanin
POčeT českých společností, které mají
vlastníkasesídlemvdaňovémráji,lonivzrostl
o téměř čtyři procenta na 12,5 tisíce. Z daňo-
vého ráje je tak kontrolováno 3,4 procenta
z 366,5 tisíce firem registrovaných v Česku.
Vyplývá to z analýzy České kapitálové infor-
mační agentury Čekia.
Největší absolutní přírůstek v loňském
roce zaznamenal Kypr, USA a Seychely,
z relativního pohledu byl největší zájem
o Bermudské ostrovy, Belize a Seychely.
Počet firem s vlastníkem z Nizozemska
a Lucemburska klesá.
„Loňský rok se nesl v duchu pokračují-
cího zájmu podnikatelů o daňovou optima-
lizaci a zajištění anonymního vlastnictví
prostřednictvím zahraničních firem. Mezi
evropskými, takzvanými onshorovými de-
stinacemi jednoznačně vítězí Kypr – růst
o 12 procent – v případě offshorových desti-
nací se největší oblibě těší Seychely – 24 pro-
cent,“komentovala statistiky analytička agen-
tury Petra Štěpánová.
Poznámka Profitu:
Rostoucí počet „daňových emigrací“
může znamenat dvě věci. Jednak to, že
jsou tuzemské firmy stále odvážnější
v daňové optimalizaci. A zároveň může
být důvodem rostoucí tlak státu na vyšší
daňové odvody.
České firmy
stále více utíkají
do daňových rájů
PRAVDěPODObnOsT úspěchu malých
a středních podniků zabývajících se mezi-
národním obchodem je dvakrát vyšší než
u stejně velkých společností, které jsou ak-
tivnípouzenavnitrostátnímtrhu.Tojehlavní
zjištění analýzy a průzkumu, který mezi
410ředitelimenšíchfiremvevyspělýcharychle
rostoucích zemích světa provedly společnosti
IHS a DHL Express. Ze všech zkoumaných
firem významně překonalo vnitrostátní trh
26 procent těch, které se věnovaly meziná-
rodnímu obchodu, ve srovnání s pouhými
13 procenty těch, jež jsou aktivní jen doma.
Jako klíčové výhody mezinárodního zamě-
ření uvádějí firmy přístup na nové trhy, což
s sebou nese přístup k jinému know-how, nutí
vylepšovat technologie, produkty a služby.
Největší starostí exportérů je nedostatek
informací o zahraničních trzích, vysoké clo
a složité navazování kontaktů se zahranič-
ními partnery.
Poznámka Profitu:
snad se z tohoto zjištění firmy působící
na vnitřním trhu poučí.
Exportéři jsou dvakrát úspěšnější
než ostatní firmy
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/5
sněmOVnA V PRVním čtení podpořila
novelu zákona, která zpřísňuje podmínky pro
obchodování s pohonnými hmotami, aby se
zamezilo daňovým únikům. Norma napří-
klad stanoví, že obchodníci budou muset pro
získání licence složit kauci 20 milionů korun.
Budou rovněž muset prokázat beztrestnost
a bezdlužnost. Výši kauce kritizují malí pro-
vozovatelé čerpacích stanic.
Daňové úniky se podle předkladatelů od-
hadují na pět až osm miliard korun ročně.
Kauce má proto omezit vznik a zneužívání
účelově založených firem, které podle před-
kladatelů z řad poslanců hrají roli ve všech
známých kriminálních deliktech na trhu
s pohonnými hmotami. Jde hlavně o řetě-
zové prodeje pohonných hmot mezi řadou
propojených firem, z nichž jedna neuhradí
daň z přidané hodnoty, ale další jako kupující
uplatní na státu nárok na odpočet daně. Jiné
firmy třeba zbankrotují předtím, než mají
daň uhradit.
Distribuce pohonných hmot bude podle
předlohy koncesovaná živnost. Zápis obchod-
níka do registru distributorů už nebude au-
tomatický. Celní úřad bude v řízení posuzo-
vat, zda obchodník splnil zákonné podmínky.
Úřad bude mít také pravomoc registraci zru-
šit. Za obchodování s pohonnými hmotami
bez registrace nebo v rozporu se zákonem
bude hrozit postih až do výše kauce.
Navrženou výši kauce už dříve kritizo-
valo Společenství čerpacích stanic ČR, které
sdružuje nezávislé distributory a malé pro-
vozovatele čerpacích stanic. Kauce je podle
společenství likvidační pro malé firmy na
trhu. „Jde spíše o cílený útok nahrávající
velkým koncernům a směřující k likvidaci
menších distributorů než o řešení daňových
úniků,“ napsalo sdružení v otevřeném do-
pise poslancům. Vyzvalo je, aby v konečné
podobě zákona byla kauce snížena na ma-
ximálně deset milionů korun. (Problematice
jsmesevěnovalivletošnímProfituč.3,vrubrice
Polemika.)
Poznámka Profitu:
myšlenka kauce jako opatření proti
podvodům se zdá opodstatněná, otázkou
je ale její výše. 20 milionů korun malá
firma asi jen tak dohromady nedá.
Na obchod s benzinem budou uvaleny kauce,
menší obchodníci se bouří
ObchODY se po lednové amnestii potýkají
s nárůstem krádeží. Podle údajů Policejního
prezidia spáchali amnestovaní vězni od
3. ledna do 6. února celkem 165 přestupků
a 223 trestných činů, nejvíce v Praze.
Více krádeží v obchodech po amnestii
zaznamenaly například prodejny COOP.
„Přesné statistiky nemáme, ale registrujeme
i vyšší počet vloupání, hlavně v regionech,
kde bylo propuštěno nejvíce vězňů,“ uvedl šéf
řetězce Zdeněk Juračka. Podle něj se problém
týká například severu Moravy.
VobchodechAlbertsevlednu,poamnestii,
zvýšilpočetkrádežíotřetinuoprotistandardu.
Firma musela zvýšit investice do bezpečnosti
a posílit služby bezpečnostních agentur.
Ktomutaképroškolilazaměstnancevpoklad-
náchiostrahu.Někteřízadrženípachateléjsou
totiž agresivní. „Tito pachatelé tzv. drobné
kriminalitynemajížádnézákladnísociálníná-
vyky, a hlavně se nechtějí nechat chytit s kra-
deným zbožím. I když v některých případech
se snaží odcizit zboží v nižších hodnotách,
nebojí se při odchodu z prodejny v případě
pokusuozajištěnízranitprodavačenebočlena
bezpečnostníslužby,“uvedlbezpečnostníma-
nažer společnosti Ahold Jaromír Průša.
Poznámka Profitu:
Obchodům, které už na prezidentskou
amnestii doplatily, její případná revize
nepomůže.
Po amnestii obchodníky trápí zloději
TOP UDÁLOSTI PROFIT
Foto:archiv,ČtK,proFimedia.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/6
PROFIT téma
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/7
téma PROFIT
PřesTOže sPOTřeba PIva na osobu
klesá, Češi stále zůstávají národem pivařů.
Ekonomická krize a zvyšování daní je však
nutí měnit návyky a konzumaci piva přesou-
vají z hospod a restaurací do svých domovů.
Velké pivovary tak drží nad vodou především
export, který vloni dosahoval rekordních hod-
not. Na oblibě získávají nealkoholická piva
a ovocně ochucená piva s nižším obsahem
alkoholu. Pivovary už dávno také nevyrá-
bějí pouze desítku a dvanáctku, ale nabízejí
mnohem širší sortiment, od jedenáctek přes
nefiltrovaná piva až po silná patnácti- a ví-
cestupňová piva.
Česko zažívá rozmach
minipivovarů
Zatímco velké pivovary se čím dál více dívají
směrem do zahraničí, v Česku sílí poptávka
po pivu z malých regionálních pivovarů
a minipivovarů. Restauratéři a hospodští
už začínají malým pivovarům dávat šanci,
a přestože cena pivních speciálů je vyšší než
u „klasických“ piv, své zákazníky si rozhodně
nacházejí.
Především minipivovary a restaurační
pivovary (výstav do 10 tisíc hektolitrů piva
za rok) se stávají velkým hitem, jejich po-
čet dosáhl vloni čísla 160 a další se budují.
Ročně přibývá okolo dvaceti minipivovarů.
Nejvíce se jich nachází ve Středočeském
kraji, následuje Praha a Jihomoravský
kraj. Nejméně minipivovarů zatím fun-
guje v Libereckém kraji. „Předpoklad je,
že v nejbližších čtyřech až pěti letech do-
sáhneme počtu až 250 minipivovarů,“ myslí
si Jaroslav Řehůřek, šéfredaktor časopisu
Svět piva.
minipivovary přitom začaly v Česku vzni-
kat až po roce 1990. V té době existoval je-
diný minipivovar, a to minipivovar U Fleků.
Během devadesátých let začalo jejich množ-
ství narůstat, ale opravdový boom nastal až
po roce 2004. Podle majitelů minipivovarů
za to může především zvýšená poptávka lidí.
Čechům totiž došla trpělivost s „unifikova-
nou“ výrobou, kdy největší tuzemské pivo-
vary přebraly mezinárodní koncerny, a začali
místo toho vyhledávat chuťově pestřejší piva.
V roce 2011 se navíc více než třetina pivo-
varů spojila a založila Českomoravský svaz
minipivovarů. V současnosti má asociace
57 činných členů a tři přispívající. mezi její
nejznámější a nejúspěšnější členy patří napří-
kladminipivovaryUFleků,KocourVarnsdorf,
matuška Broumy, Pivovarský dům. Svazu mi-
nipivovarů se minulý rok podařilo uspořádat
na Pražském hradě Festival minipivovarů,
kde až 50 minipivovarů nabízelo degustaci
svých výrobků a rozšiřovalo povědomí lidí
o své činnosti. Přestože se počet minipivo-
varů a restauračních pivovarů výrazně zvy-
šuje, pro velké pivovary nepředstavují vážnou
konkurenci. Na celkovém trhu s pivem se
totiž podílejí 0,8 až jedním procentem.
malé pivovary zaČínají
objevovat i hospodští
Zatímco minipivovary tvoří jen zlomek piv-
ního trhu, v případě malých nezávislých
a regionálních pivovarů (výstav do 200 tisíc
hektolitrů piva ročně) jde již o významný
podíl. malé pivovary zaujímají asi 25 až
27 procent, když přesné číslo kolísá v jed-
notlivých letech podle počasí, zájmu zákaz-
níků, a tím dosaženého výstavu. Celkově
České pivo už dávno není pouze plzeň. Do
popředí se začínají dostávat malé regionální
pivovary a také minipivovary. Zaujímají pouze
zlomek trhu, ale jejich počet rychle stoupá.
Pivní trh
Boom
minipivovarů
sázka na oriGinalitU. malé pivovary
zařazují do výrobního procesu dnes
už nepoužívané postupy a připravují
speciální a netradiční druhy piv. a jak
ukazují statistiky, zákazníci to vítají.
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/8
PROFIT téma
definici malého nezávislého pivovaru spl-
ňuje přes 30 společností. Podle odborníků
získávají malé pivovary stále více na vý-
znamu. „Protože stoupají ceny některých
druhů piv u některých pivovarů, začínají
se ve většině rajonů točit regionální piva,“
říká Jaroslav Řehůřek.
Oproti pivovarnickým gigantům to menší
pivovary nemají lehké. Hospody a restaurace
uzavírají smlouvy s vysokým finančním plně-
ním od dodavatelů nejrozšířenějších značek,
které nepřipouštějí točení jiných piv. „Dnes
se dostat na pípu v hospodě je takový malý
zázrak. a lahvové pivo v potravinových řetěz-
cích – tam jsou smluvní podmínky pro malé
pivovary přímo likvidační. Je to tak trochu
v rukou hospodských, kdy koruna rozhoduje
o tom, co budou pít hosté, kterým to nemusí
zrovna vyhovovat,“ vysvětluje Václav Vyvadil
z Pivovaru Ferdinand.
Řadahospodarestauracísevposlednídobě
snažípivazmalýchpivovarůsvýmzákazníkům
nabízet. Vznikly restaurace, které vysloveně
nabízejí jenom regionální piva. Povětšinou se
alenejednáostálounabídkuarestauratéřijed-
notlivé regionální značky střídají během roku
a majíjejakodoplněkkestálenabídce.Přesně
tímto způsobem funguje třeba sportovní hos-
poda U Krychle v Praze. Její provozovatel Jiří
Valášekpotvrzuje,žeo regionálníznačkya je-
jichspeciálymajílidézájem.„mámzákazníky,
kteří vysloveně chodí jen na speciály. Zájem
je poměrně značný a nikdy se nám nestalo,
nestát na místĚ. za dobu naší
existence jsme vyrobili už více
než 40 druhů piva a chystáme
další novinky, říká václav potěšil,
spolumajitel minipivovaru
pivovarský dům.
U začáTků minipivovarů v Česku stála
i firma Pivo Praha, která v roce 1994 po-
mohla vybavit jeden z prvních minipivovarů.
„Zároveň jsme zakoupili první prototyp varny
na 550 litrů a začali jsme hledat prostory, kde
bychom mohli vybudovat vlastní minipivovar.
to trvalo tři roky,“ říká Václav Potěšil, spo-
luvlastník společnosti. Nakonec se majitelé
dohodli s Výzkumným ústavem pivovarským
a sladařským v Praze a pronajali si prostory
v Ječné ulici v Praze, kde vybudovali mini-
pivovar s restaurací se jménem Pivovarský
dům. Zde začali trvale vyrábět ochucená piva
a vyvíjet nové druhy. „Za dobu existence jsme
v Pivovarském domě od roku 1998 vyrobili
více než 40 druhů piva,“ upřesňuje Potěšil.
Nezůstalo ale pouze u jednoho vlast-
ního minipivovaru s restaurací. V roce
2005 otevřeli majitelé firmy Pivo Praha
jednu z prvních pivoték – Pivovarský klub
v pražské Křižíkově ulici. Před dvěma lety
k Pivovarskému domu a Pivovarskému
klubu přibyl Břevnovský klášterní pivo-
var svatého Vojtěcha. „V roce 2010 jsme se
dohodli s panem převorem Siostrzonkem
o pronájmu a rekonstrukci bývalých stájí
v hospodářském dvoře kláštera. Po nároč-
ných stavebních pracích na budově, která
hrozila zřícením, jsme v roce 2011 otevřeli
náš druhý pivovar. Jak my říkáme – pivovar
čtyř sládků, protože všichni majitelé jsme
zároveň sládci,“ vysvětluje Potěšil.
Co se týče prodeje piva do jiných restau-
rací, Pivovarský dům je prodává jen výji-
mečně. Naopak Břevnovský klášterní pi-
vovar prodává většinu své výroby do jiných
restaurací.
Přestože konkurence každým rokem roste,
o budoucnost obou svých minipivovarů se
VáclavPotěšilnebojí.Naopakmáambicekdal-
šímurozvoji.FirmaPivoPrahanavícodsvého
vznikuužpostavilaauvedladoprovozuvícenež
20 minipivovarů v Česku i v zahraničí. Stejně
jako pro řadu podnikatelů v jiných odvětvích
představuje však i pro minipivovary největší
problémneustálá„daňovákreativita“zákono-
dárců. „Problémy souvisejí hlavně s pořád se
měnící legislativou,“ uzavírá Potěšil.
Pivovarský dům a Břevnovský klášterní Pivovar svatého vojtěcha
o budoucnost se nebojíme
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/9
téma PROFIT
že bychom sud se speciálem nevyčepovali,“
doplňuje Valášek.
jsoU dražší, konkUrUjí
kvalitoU
malé pivovary a minipivovary mají oproti
velkým pivovarům řadu výhod i nevýhod.
mezi výhody patří skutečnost, že většinu své
produkce dodávají odběratelům „okolo ko-
mína“, tedy do vzdálenosti 50km. Velmi často
vyrábějí kromě běžného sortimentu i některé
speciální a netradiční druhy piv. tento spe-
ciální sortiment často využívají k různým
slavnostem v regionu a ve městě, k různým
svátkům a jiným příležitostem. Protože se
jedná o menší množství piva, což si nemohou
dovolit větší pivovary, mají dobrý odbyt.
Právě pestrost a osobitost piva patří mezi
další plusy, kterým minipivovary a malé pi-
vovary disponují. Sládci těchto pivovarů se
proto snaží zakládat si především na kvalitě.
Stále podle nich platí: „Skutečné pivo je slad,
chmel a voda – nic víc, nic míň.“ minipivovary
a restaurační pivovary většinu piva čepují ve
vlastní restauraci nebo hostinci a pivo nedo-
dávají do obchodní sítě. tím mají menší ná-
klady a mohou používat kvalitní slady i kva-
litní chmel. také šetří na tom, že většina jejich
výrobků je nepasterizována a že pivo neplní
do láhví, nanejvýš je čepují do petek. „Podle
mého názoru se řadí do výhod také lidský
faktor. Návštěvník má možnost potkat pivo-
varníka v práci a pohovořit s ním o pivu, což
mají Češi rádi,“ domnívá se Václav Potěšil ze
společnosti Pivo Praha.
minipivovary a malé pivovary mají sa-
mozřejmě i nevýhody. Kromě již zmíněných
problémů dostat se na pulty restaurací a ob-
chodů jde hlavně o celkově vyšší náklady na
výrobu piva. Z vyšších nákladů pak pramení
i vyšší cena, a tedy horší konkurenceschop-
nost u velké části populace, která dává před-
nost nízké ceně. mezi další nevýhody se řadí
omezenéprostředkynareklamuanapodporu
prodeje. „tyto pivovary si většinou nemohou
dovolit speciální marketing, protože jim ne-
zbývá na reklamu tolik peněz. Většinou proto
mají reklamu jen v regionálních časopisech
nebo i některé vydávají svůj časopis a distri-
buujíjejsvýmodběratelům,“popisujeJaroslav
Řehůřek.
zákon zvýhodňUje malé
Nezanedbatelnou výhodou je také daňové
zvýhodnění malých pivovarů. Základní sazba
spotřební daně z piva činí 32 korun/hl za
každé celé hmotnostní procento extraktu
původní mladiny. Pro malé nezávislé pivovary
existují nižší sazby, které se odvíjejí od roč-
ního množství výroby a pohybují se v rozmezí
od16korun/hl(upivovarůsročnímvýstavem
do 10 tisíc hektolitrů) až po 28,80 koruny/hl
(pivovary s výrobou od 150 tisíc do 200 tisíc
hektolitrů piva ročně). Od daně je navíc úplně
osvobozeno pivo, které vyrobí fyzická osoba
v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně
pro vlastní spotřebu svoji a osob s ní tvořících
domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů
až do množství, které nepřesáhne 200 litrů
za kalendářní rok. toto pivo se však nesmí
prodávat.
aby pivovar dosáhl na nižší sazby daně,
musí splňovat zákonné podmínky pro malý
nezávislý pivovar. Kromě maximálního limitu
roční výroby nesmí být právně ani hospodář-
sky závislý na jiném pivovaru a nadzemní ani
podzemní provozní a skladovací prostory
nesmějí být technologicky či jinak propojeny
s prostorami jiného pivovaru. Pivovar se po-
važuje za právně nebo hospodářsky závislý,
pokud vlastní více než 50 procent podílu na
čistém obchodním majetku nebo disponuje
více než 50 procenty hlasovacích práv jiného
pivovaru nebo pokud chybí některý hlavní
výrobní provozní soubor v pivovaru či byla
uzavřena jakákoli dohoda, z níž lze dovodit
přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo
právní závislost na jiném pivovaru.
velkopivovary poUžívají
ke kvašení ck tanky
Co se týče výrobního procesu piva a tech-
nologií, suroviny a základní technologický
postup zůstávají stejné u minipivovarů, ma-
lých nezávislých pivovarů i u velkých pivo-
varů. V dílčích jednotlivostech se výrobní po-
stup liší, a to poměrně výrazným způsobem.
minipivovary totiž prodávají vesměs pivo
čerstvé a nefiltrované. Při výrobě nemusejí
pivo filtrovat, stabilizovat a pasterovat, což
se projevuje na vyšší kvalitě piva. Na druhou
stranu má takové pivo řádově nižší trvanli-
vost, což fakticky znemožňuje jeho prodej
do obchodních sítí.
Významný rozdíl ve výrobě existuje hlavně
u kvašení. Velkopivovary už nepoužívají ote-
vřené kádě ve spilce (část pivovaru, kde pivo
kvasí), nýbrž nechávají pivo kvasit v cylin-
drokónických tancích (CKt). mladinu tím
oddělují od vnějšího prostředí, a mohou tak
zintenzivnit a zkrátit čas kvašení a dokva-
šování, a to dokonce až na jeden den. CKt
rovněž pivovarům umožňují zvýšit koncent-
raci. „V praxi to znamená, že se ,uvaří‘ pivo
o vyšší stupňovitosti, a to se při filtraci pak
naředí vodou na příslušnou požadovanou
stupňovitost (tomuto procesu se říká vzne-
šeně high gravity brewing neboli ve zkratce
HGB),“ vysvětlují autoři na serveru Fabriky.
cz, který se mimo jiné věnuje i postupu při
výrobě piva.
tento postup významným způsobem šetří
náklady, projevuje se na chuti a kvalitě piva,
které nemá kontakt s vnějším prostředím.
„Zaběhnuté značky ,vaří‘ pivo technologií
CK tanků a toto sodovkové pivo vyrobí za
10 dnů a expedují, nám trvá výroba včetně
ležení zhruba 90 dnů – nákladově je velmi vy-
soká, ale za pivo se nemusíme stydět,“ uzavírá
Václav Vyvadil z Pivovaru Ferdinand.
Daniel morávek,
autor je spolupracovníkem redakce
Foto:archiv,martinPinkas(euro),annavacková(e15)
Spotřeba piva v Česku se již pátým
rokem v řadě snižuje a dle posledních
dat statistiků činila v roce 2010
necelých 145 litrů na obyvatele.
Oproti roku 2009 se tak spotřeba
snížila o 6,3 litru. Ještě v letech 2006
a 2007 se průměrná spotřeba piva
držela na 159 litrech na osobu, už
v roce 2008 ale došlo k poklesu na
157 litrů. O rok později se spotřeba
propadla o šest litrů na 151 litrů
a v roce 2010 se pokles opakoval.
Jednalo se o nejrychlejší tempo
poklesu průměrné spotřeby piva od
roku 1993. Nejvíce piva naopak Češi
zkonzumovali v roce 2005, kdy na
jednoho občana připadlo 163,5 litru.
sPotřeBa Piva na osoBu
výrazně klesá
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/10
PROFIT ROZHOVOR
Přestože je Ivan Pavlíček vystudovaný biolog, namísto vědy se
dal po revoluci do podnikání. Jeho firma Next se stala největším
hráčem v oblasti bezpečnostních dveří a fólií na tuzemském trhu.
IVAN PAVLÍČEK
Foto:MichaeltoMeš(e15)
K RŮSTU NÁM
POMOHLA POVODEŇ
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/11
ROZHOVOR PROFIT
Jaká byla vaše cesta od
biologie k podnikání?
Celkem přímočará, i když to asi nebylo úplně
obvyklé. Už při vysoké škole jsem si koncem
osmdesátých let založil knižní vydavatelství.
Tehdy byl ohromný boom osmibitových počí
tačů ZX Spectrum a Commodore 64.
Já jsem měl Atari...
Tak to jsem byl na druhé straně, byl jsem
commodorista. Vydával jsem knihy, pří
ručky a návody k těmto počítačům. Protože
jsem uměl polsky a anglicky, překládal jsem
počítačovou literaturu, která u nás tehdy
nebyla dostupná. Takže jsem začal živnost
ničit, když to začalo být v posledních letech
socialismu povolené, pokud člověk někoho
„nevykořisťoval“.
Podnikání jsem začínal
s Půjčkou 10 tisíc korun
Jaké to bylo, rozbíhat podnikání
koncem osmdesátých let?
Nejdřívejsemtytoaktivitydělalpro602.orga
nizaci Svazarmu, ze které pak vnikla spo
lečnost Software602. Když se smělo podni
kat, pustil jsem se do toho. Nebylo to úplně
snadné. Každý, kdo chtěl za komunismu něco
kopírovatnebotisknout,byltrochupodezřelý.
Takhle jsem si poprvé čichl k podnikání.
A kdy jste se do něj pustil naplno?
Po revoluci jsem pracoval v biotechnologic
kém ústavu univerzity, kde jsem se poznal
s Miloslavem Kotherou, který byl „matfyzák“.
Byli jsme mladí a neklidní, začali jsme dělat
různé věci s počítači a satelitním příjmem, ale
poměrně záhy přišla příležitost si pronajmout
výrobní halu v Běchovicích.
A ta měla zavedený svůj
výrobní program?
Ne. Byla tam hala o ploše 600 metrů čtvereč
ních. Kamarád nás oslovil s tím, že hledají
někoho, kdo by si ji chtěl pronajmout, a jestli
nevíme, co s ní. Řekli jsme, jasně, budeme
dělat bezpečnostní dveře. Vůbec jsme o tom
nic nevěděli.
Jak jste se dostali právě k bezpečnost-
ním dveřím. Hledali jste díry na trhu?
Už jsme o tom chvíli přemýšleli. Kolega jel
z Chorvatska autem a slyšel někde v rádiu po
vídání o bezpečnostních dveřích. Pak přišel
ten kamarád s tím, že má volnou halu a krásně
se to potkalo. Ta myšlenka s příležitostí. Bylo
to kouzlo okamžiku.
Jaké byly začátky?
Přemluvili jsme majitele haly, že nájem za
platíme až na konci roku. To nám umožnilo
odstartovat. Bylo to od nás velmi odvážné
slíbit, že v prosinci zaplatíme 400 tisíc korun
nájem. V tu dobu jsme oba pracovali na uni
verzitě za 1609 korun čistého. Každý jsme si
půjčil ve spořitelně 10 tisíc korun, navzájem
jsme si za ně ručili.
Do čeho jste ty peníze investovali?
Do různých drobných věcí, jako svářečka, vr
táky a podobně. Všechno jsme si dělali sami.
Takže to bylo hodně pestré a dobrodružné. Na
tom Commodoru 64 jsem si vytiskl letáčky
a roznesl je po sídlišti. Pak mi domů zavolali
nějací lidé, já jsem zase běžel změřit dveře
a začali jsme vyrábět. S kolegou jsme se učili
svářet, řezat a podobně. Vyrobili jsme dveře
a jeli na montáž. S jedněmi jsme strávili třeba
tři dny. Bylo to divoké. Po roce jsme už měli
dva tři zaměstnance, kteří byli zámečníci,
takže všechno potřebné uměli.
Jak jste bez zkušeností z oboru zkon-
struovali první dveře? Někde jste
rozebrali nějaké existující, obkreslili?
Měli jsme velkou výhodu, že tatínek mého
společníka je konstruktér. Takže první mo
dely pocházely od něj. U těch dalších jsme
už tušili, jakou cestou se vydat. Jezdili jsme
po světě a viděli jsme v Německu, v Itálii, jak
by měly vypadat.
Když si vzpomenete na svůj
první typ, obstál by v porovnání
se současnou nabídkou?
Dodnes ho vyrábíme. I když už ho chceme asi
deset let přestat dělat. Jsou to přídavné dveře,
kterésedávajínapůvodnídveřeazesílíje.Jsou
velmi používané v památkově chráněných do
mech,kterýchjevPrazehodně.Protojichstále
vyrobíme a prodáme několik stovek ročně.
sPoluPracovníci nás kdysi
vykradli a zkusili založit
konkurenci
V devadesátých letech přišly
první ekonomické propady,
poznamenalo vás to nějak?
Zaměřili jsme se jen na výrobu, montáž pro
nás dělaly tři firmy. Ty se jednoho dne do
mluvily a vykradly nám náhradní díly, plány
dveří a samy začaly s jejich výrobou kousek
za Prahou. Naštěstí se ukázalo, že nositelem
obchodu je především naše značka Next. Oni
s novou firmou vůbec neuspěli. A my jsme po
téhle zkušenosti přešli na nový systém. Chtěli
jsme mít pod kontrolou i montáž a začali jsme
dveře montovat sami.
Osvědčilo se to?
Tenhle druh výrobku musí mít určité parame
try bezpečnostní, protipožární, protihlukové,
termoizolační a podobně. Ale všechno se to
dá zkazit při montáži. Proto jsme se rozhodli
mít to pod kontrolou celé. Nešli jsme cestou,
jako naši konkurenti, kteří mají třeba stovky
dealerů. Ale dealer namontuje třeba jen dvoje
dveře za rok. Něco podobného bych nechtěl.
Navíc naše lidi máme určitým způsobem pod
kontrolou, máme je maximálně prověřené,
kam až nám to umožňuje zákon.
Posílili jste po této zkušenosti třeba
i patentovou ochranu svých výrobků?
Ono tam není moc co chránit. Jsou to prostě
dveře, které mají panty, zámky. Jde o obecně
známé a tisíce let používané principy. Některé
prvky chráněny máme, ale spíše se snažíme
naši pozici chránit tím, že budeme obchodně
nejlepší a konkurence nás nestihne předběh
nout. Kopírují nás úplně běžně. Natočí stejná
videa, kopírují naši brožuru. Když do ní dáme
komiks, oni příště mají také komiks.
V devadesátých letech přišel také první
ekonomický pokles. Dopadl na vás nějak?
V roce 1998 končil první boom. Řada sta
vebních firem zkrachovala. Vodní stavby,
Když se krize blížila, věděli jsme to zhruba dva
roky dopředu. Dveře se montují jako poslední,
takže když začala klesat stavební výroba,
mohli jsme se na to plynule připravit.
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/12
PROFIT ROZHOVOR
Vojenské stavby, přišel krach HSystemu.
Tam jsme měli dodané dveře, za které jsme
pak už nedostali zaplaceno. To nás stálo
hodně peněz. Byla to pro nás další rána. Sotva
jsme se z toho vzpamatovali, přišly povodně
v roce 2002.
Sídlíte v Karlíně, který patřil
k nejvíce poškozeným lokalitám...
Tady, jak sedíme, dosahovala voda až deset
centimetrů pod strop. Tenkrát jsme tu měli
i centrální sklady. Myslím si ale, že to byla
nejužitečnější věc, která nás potkala.
Jak to?
Protože jsme se pustili do změn, o kterých
jsme mluvili a přemýšleli strašně dlouho. Ať
už to byl nový model dveří, se kterým jsme se
pořád neodhodlali vyjít. Pak jsme přestěho
vali naši továrnu do nového objektu. Zásadně
jsme zredukovali řídicí tým a zase jsme za
čali hodně věcí dělat sami. To nám pomohlo
během šesti měsíců otočit hospodaření do
viditelného plusu. Pak to byla velká jízda až
do roku 2009, kdy skončil stavební boom.
Jak se člověk vrací k práci, kterou před
lety předal najatému managementu?
Člověk přestane řadu věcí dělat. Těch zby
tečných. Jsem skeptický ke všem pravidlům,
tabulkám, reportům a všem těm věcem, které
vás naučí na MBA. Samozřejmě to platí pro
určitou velikost firmy. Život většinou běží
jinými stezkami. V tomto ohledu jsme tak tro
chu sedláci, věci řešíme selským rozumem.
Něco prostě přestanete dělat, řadu věcí si
uděláte sám a rychleji. Některé činnosti, než
člověk vysvětlí, tak je má hotové. Tahle změna
nás zase nastartovala. Když děláte třiadvacet
let stejnou práci, občas potřebujete nějaký
impulz, aby vás to začalo zase bavit. Jinak
je to pořád stejné, jen čas od času se objeví
zájemce o koupi.
Proč jste se zatím rozhodli neprodávat?
Je to hrozně složité. Všechno má svoji cenu.
Může přijít nabídka, která by se špatně od
mítala. Ale je to skoro jako s dítětem, které
člověk vypiplal, když mu bylo špatně, a ze
kterého měl radost, když mu bylo dobře.
Těžko se to prodává. Mám kamarády, kteří
to absolvovali a prodali firmy. Někteří říkají
dobrý, někteří říkají, že by to znovu neudělali.
Takže je to asi individuální záležitost.
Dříve jste prodávali firmám 30 procent
vaší produkce, nyní deset procent.
Souvisí to s krizí?
Loni se zahájilo nejméně bytů za posledních
patnáct let. Z rezidenční výstavby zbylo deset
dvacet procent. Když se krize blížila, věděli
jsme to zhruba dva roky dopředu. Dveře se
montují jako poslední, takže když začala kle
sat stavební výroba, mohli jsme se na to ply
nule připravit. Ale až se zase začne stavět, my
ještě dva roky nebudeme mít co dělat.
Začínali jste ve dvou, kolik je vás teď?
První rok jsme vyrobili 99 dveří, to si pama
tuji dodneška, ještě mám sešit se zákazníky.
Tenkrát ty dveře stály docela dost, nějakých
třináct patnáct tisíc korun. To znamenalo
obrat nějakých jeden a půl milionu. V nej
lepších letech 2009 až 2010 jsme se v součtu
pohybovali někde přes čtvrt miliardy obratu
ročně, dnes je to zhruba dvě stě milionů ko
run. V současnosti máme nějakých sto dvacet
zaměstnanců, v době největšího vrcholu to
bylo sto čtyřicet.
Foto:MichaeltoMeš(e15)
Studoval na Přírodovědecké fakultě
Univerzity Karlovy v Praze, má
doktorát v oboru molekulární genetika
a mikrobiologie. Po škole pracoval
do roku 1991 jako vědecký pracovník
v Biotechnologickém ústavu UK.
V letech 1987–1992 provozoval
vydavatelství počítačové literatury
Compass. V roce 1990 založil
s Miloslavem Kotherou společnost
Next, ve které působí dodnes. K jeho
zálibám patří sport a fotografie.
ivan Pavlíček (48)
My jsme eseróčko číslo 737.
Dnes je jich téměř 400 tisíc,
takže jsme byli velmi rychlí.
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/13
ROZHOVOR PROFIT
amnestie raketově zvedla
zájem o bezPečnostní dveře
Kromě stavebnictví bude mít na váš
obor vliv i bezpečnostní situace. Jak
se projevila současná amnestie?
Velmi. V lednu v porovnání s loňským lednem
obrovským nárůstem objednávek. Je vidět, že
to lidi trápí. Ani jsme to nepoužili v nějaké
kampani, i když jsme o tom přemýšleli.
V čem je největší rozdíl v podnikání
v polovině devadesátých let a nyní?
Dříve jsme vysvětlovali, co jsou to bezpeč
nostní dveře. Teď vysvětlujeme, proč ty naše
jsou nejlepší.
Uvědomují si lidé více, jak bohatnou,
že si mají doma co chránit?
Je to bohužel zase jen pohled přes peníze.
Určitě platí, že každému mají co ukrást. Ale
majetek není to nejhorší. Nejhorší, co vám
ukradnou, je ten intimní prostor, který každý
doma má. Poslední léta se běžně vykrádá za
přítomnosti obyvatel. To je hrozné, když ráno
vstanete, jdete do obýváku a zjistíte, že vám
ho někdo převrátil vzhůru nohama. Vzal tam
dva tisíce, a šel je propít nebo prohnat žilou.
Ukradené peníze překousnete, ale ten pocit,
že jste tam spal, stejně jako vaše žena, děti,
a někdo pobíhal po bytě a ani nevíte, co je to
za cvoka a jestli není pod vlivem nějakých
látek. Takže ukradená televize nebo vrtačka,
která stejně skončí v zastavárně za rohem,
není největší problém. Riziko je také odcizení
dokladů, rodných listů a podobně. Po čase
třeba zjistíte, že máte hypotéku, nebo do
konce předluženou firmu, aniž jste to tušili.
Jsou metody vykrádání bytů
v posledních letech stabilní, nebo
musíte měnit způsob zabezpečení
kvůli novým postupům?
Jde hlavně o to, aby odolaly hrubému ná
silí. To je 95 procent překonání dveří. Žádné
sofistikované postupy, šperháky a planžety.
Většina jde a zkouší to. Tam, kde vidí dobré
zabezpečení, se o to ani nepokoušejí. Proto
je důležité bezpečnostními dveřmi odradit.
Není to tak, že když mám bezpečnostní dveře,
prozradím, že mám větší televizi než soused,
a zloděje přilákám. Což si hodně lidí myslí.
Takže zloději nejsou moc kreativní?
Jediné, co se objevilo nového v posledních
letech, je takzvaná bump key metoda. Doma
si upilujete klíč na univerzální a pomocí kla
dívka tím jdou některé vložky rozstřelit. Je to
velice banální. Opět se potvrdila správnost
toho, že jsme vsadili na sice dražší, ale kva
litnější vložky. Byly jedny z mála, které tímto
způsobem nešlo překonat.
Pomohly vám někdy v podnikání vaše
zkušenosti z akademické sféry?
Strašně moc mě naučil můj vedoucí diplomky
a pozdější šéf na pracovišti pan docent
Vondrejs. Pokud se něčemu věnuje, tak je
pro to vždy velmi zapálený, ať už je to mole
kulární genetika, matematika, fyzika nebo
velmi netradiční směry výtvarného umění.
Řekl mnoho důležitých vět, které si pamatuji
dodnes. Například, že nemá cenu se věnovat
tomu, co člověku nejde, ale je důležité se vě
novat tomu, co se daří.
Jaká vlastnost podle vás stojí
za úspěchem vaší firmy?
My jsme eseróčko číslo 737. Dnes je jich téměř
400 tisíc, takže jsme byli velmi rychlí. Z toho
je vidět, že s kolegou Kotherou jsme jako spo
lečníci hodně dlouho. A z té doby jedni z po
sledních, co to spolu vydrželi. Hlavní tajem
ství je v tom, že i přes ty často těžké spory,
které musejí zákonitě nastat, vždycky zvítězil
respekt k názoru toho druhého. Schopnost
říct: Naprosto s tím nesouhlasím, ale udělej to
tak. A uvidíme, co se stane. A pak nenadávat,
když to nevyjde. Jsou to věci, které stojí někdy
obrovské peníze. Jít slepou cestou, která stála
miliony korun, a pak si to vzájemně nevyčí
tat. Zázrak je, že jsme to vydrželi a zůstali ve
vzájemném respektu.
DALIBOR DOSTÁL
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/14
PROFIT PŘÍBĚH ÚSPĚCHU
SPOlečnOST ZlínSTav vznikla na ze
lené louce v květnu 1990. Akciovku založilo
několik kolegů, kteří předtím pracovali ve
stavebním závodu JZD Slušovice. Firma si
od začátku zakládá na tom, že její majitelé
vždy zároveň působili jako výkonní mana
žeři, což mělo pro úspěšné etablování na
trhu zásadní význam. A platí to i dnes, byť
akcionář je už jen jeden.
Svou činností v současnosti Zlínstav
pokrývá prakticky celou republiku, kromě
zlínského ředitelství má jeden stavební zá
vod v Otrokovicích, další v Lípě u Zlína, třetí
v Praze a čtvrtý v Ostravě. Společnost, která
podle počtu zaměstnanců a výše obratu patří
mezi střední podniky, se po několika letech
zařadila mezi nejvýznamnější stavební firmy
v Česku. Například v roce 2011 se v žebříčku
časopisu Stavitel sestaveného podle čistých
tržeb umístila na 47. pozici. Zbyněk Kůr, ře
ditel společnosti pro nákup, za tím vidí pře
devším důslednost v naplňování vytčených
cílů. „Firma nežije chaoticky ze dne na den,
ale postupuje podle dlouhodobé koncepce,
což je samozřejmě rozhodující měrou zásluha
lidí, kteří ji řídí,“ říká Kůr.
Co polyká peníze, musí pryč
Základní body úspěchu jsou podle Zbyňka
Kůra společné všem úspěšným firmám, nejen
v oboru stavebnictví. „Především je to podři
zovánísetrhua tomu,covyžaduje.Konkrétně
ve stavebnictví, které je v mimořádně obtížné
situaci (obor jako celek se oproti období před
krizí propadl o desítky procent – pozn. red.),
dnes trh diktuje jako hlavní požadavek mini
mální cenu. Významně totiž ubylo investič
ních akcí, zatímco stavebních firem zůstalo
hodně. Těží z toho investoři, kteří za stavební
práce platí minimum. My se tomu musíme
přizpůsobit a maximálně zefektivnit naši čin
nost. Čili všechno, co polyká peníze a není
přínosem pro samotnou stavební výrobu,
musí pryč,“ vysvětluje Zbyněk Kůr.
Už samotný fakt, že jednou z vrcholových
pozic ve struktuře Zlínstavu je ředitel pro
jakost, naznačuje, jak velkou roli přisuzuje
vedení společnosti kvalitě. Firma během své
činnosti získala několik certifikátů ISO za
jakost (ale i za další oblasti). „Za každým
certifikátem stojí propracovaný systém, který
nám nedovolí jakoukoli odchylku od nasta
vené úrovně,“ popisuje Zbyšek Kubíček, člen
představenstva Zlínstavu a také jeho ředitel
pro jakost. „Tyto systémy obsahují celou řadu
směrnic a přesných technologických postupů
pro téměř každou činnost, které se na stavbě
provádějí,“ doplňuje.
Pravidla a normy začaly vznikat v roce
1996 a podle Kubíčka bylo mimořádně důle
žité, že je vytvářeli lidé, kteří konkrétní čin
nosti sami prováděli. Nešlo tedy o žádné teo
retické cvičení akademiků, ale o smysluplné
věci podložené praxí, které firmě v dalším
vývoji významně pomohly.
evropský úspěCh
Velkou chloubou zlínského podniku je oce
nění představitelů Evropské unie nomi
nační cenou EMAS Awards z let 2009, 2010
a 2012 v kategorii Medium organisation za
její Environmentální prohlášení, které vytváří
ZLÍNSTAV
JAK SE STAVÍ EKOLOGICKY
Jedna z nejvýznamnějších tuzemských stavebních firem je zajímavým
příkladem toho, jak se dají do byznysu včlenit postupy ohleduplné
k životnímu prostředí, které zároveň dávají ekonomický smysl.
Úspěch na tomto poli dokazuje i ocenění EMAS, které Zlínstav
získal jako jediný stavební podnik v celé Evropské unii.
Systém EMAS (z angličtiny
Eco-Management and Audit
Scheme) představuje aktivní
přístup podniku ke sledování, ří-
zení a postupnému snižování
dopadů činností na životní pro-
středí. Mohou se do něj přihlá-
sit organizace působící v sou-
kromé sféře i organizace státní
a veřejné správy nebo jejich
části, musejí ovšem splnit ur-
čitá kritéria. Podle Wikipedie je
v systému v současnosti zare-
gistrováno přes 4500 organi-
zací a více než 8100 poboček.
Systém byl zřízen Evropskou
unií, je jejím oficiálním naříze-
ním, ovšem závazný je pouze
pro organizace, které se ho
dobrovolně rozhodnou zavést.
Smyslem jeho zavedení bylo
zjišťování a sledování vlivu čin-
ností organizací na životní pro-
středí a zveřejňování informací
formou jednotlivých environ-
mentálních prohlášení. Tato
prohlášení, která přihlášené or-
ganizace pravidelně vytvářejí,
Evropská unie každoročně vy-
hodnocuje a na základě toho
uděluje ocenění, které na-
příklad v letech 2009, 2010
a 2012 získal v kategorii střed-
ních firem český Zlínstav.
EMAS
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/15
PŘÍBĚH ÚSPĚCHU PROFIT
každý rok v rámci systému EMAS. Jde o sys
tém managementu a kontroly vlivu stavební
činnosti na životní prostředí. Zlínstav ho za
vedl jako jedna z mála firem v České repub
lice a ocenění EU získal dokonce jako jediná
stavební firma v celé Unii.
„Vliv stavební činnosti na životní prostředí
bývá velmi nepříznivý a my se ho snažíme co
nejvíce zmírnit,“ podotýká Zbyšek Kubíček.
Za rozhodnutím maximálně omezovat ne
gativní dopad na životní prostředí stála snaha
onaplňováníurčitéspolečenskéodpovědnosti
a také budování image firmy. Ekologické cho
vánívšakpřinášíZlínstavuivýznamnýekono
mický efekt. „Například při rekonstrukcích
je možné velkou část starých materiálů re
cyklovat, což odbourává nutnost uložit je na
placenou skládku. Týká se to starých oken,
skla, svítidel či dřevěných příček,“ popisuje
Zbyšek Kubíček. „Ale nejen to. Drtíme třeba
bourané zdivo a vyrábíme recyklát, který se
zpětněmůžepoužítkzásypůmadalšímvěcem.
Zvláště ceněný je betonový recyklát. Nebo vý
kopová zemina, která je dnes hodnocena jako
odpad. Někdo ji naloží a odveze na skládku,
za což musí zaplatit. My si s tím dáme práci,
vokolínajdemenapříkladrekultivačnístavbu,
kamzeminupodohoděsinvestoremuložíme.
Snažíme se zkrátka původní materiály vrátit
zpět do stavebního procesu. Kromě toho, že
tak dodržujeme veškerá pravidla a normy pro
zacházení s odpadovým materiálem, je to pro
nás zároveň ekonomicky výhodné. A třeba
díky tomu, že jsme členy sdružení Ekolamp,
nemusíme na rozdíl od jiných stavebních fi
rem platit za ukládání starých zářivek, které
obsahujírtuťadalšírecyklovatelnémateriály,“
dodává Kubíček.
karel Iv. věděl, jak na to
To, že jsou dnes stavební firmy okolnostmi
nuceny ořezávat náklady na minimum, se
podle Zbyňka Kůra děje na úkor investování
do budoucnosti. Většina stavebních firem
prakticky přežívá, dochází pouze k prosté
reprodukci jejich výrobních prostředků. Ale
žádný výrobní rozvoj, s ohledem na perspek
tivu stavebního trhu, neprobíhá, konstatuje
pesimisticky Zbyněk Kůr.
Určitou naději vidí v pokračování projektu
Zelená úsporám, který by měl proběhnout
letos a jehož první kolo přineslo oboru zá
sadní vzpruhu. „I tak ale na základě inves
tiční politiky státu musím bohužel říct, že
dno, od kterého by se stavebnictví konečně
odrazilo, nevidím. Nepovažuji totiž za reálné,
že soukromí investoři najednou odněkud
vytáhnou velký balík peněz, díky kterému
přijde tolik žádoucí růstový impulz. Přitom
už Karel IV., když po svém příchodu zjistil,
v jak dezolátním stavu Čechy jsou, pustil do
hospodářství velké peníze. Investoval, stavěl.
Krásným příkladem je hladová zeď, která
sloužila jen k tomu, aby se mezi lidi dostaly
peníze. A také se pak ekonomika rozjela,“
uzavírá Zbyněk Kůr.
MARTIN ZIKA
Ryze česká soukromá stavební firma, sto-
procentně vlastněná českými majiteli, od
začátku budovaná jako akciová společ-
nost. Zaměřuje se především na
občanské a průmyslové stavby.
Její obrat v roce 2011 dosáhl 900 mi-
lionů korun, zisk byl 50 milionů, společ-
nost zaměstnává zhruba dvě stovky lidí.
ZlínStAv
ŠIroký záBěr.
zlínstav má ve
svém portfoliu
řadu zajímavých
zakázek, prováděl
například rekonstrukci
a přestavbu slavné
budovy číslo 21 –
Baťova mrakodrapu na
sídlo zlínského kraje
(vpravo dole) nebo
třeba rekonstrukci
zámku lešná
u valašského meziříčí
(vlevo uprostřed).
Foto:Archiv
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/16
PROFIT ZAHRANIČÍ
Je ŠPanělskO dalším evropským Jižanem
na odpis? Zřejmě ne. Tuhle zemi sice trápí
podobné finační veleprůšvihy jako Řecko,
jenomže malé Řecko má jenom 11 milionů
obyvatel a nepatrný hospodářský význam,
takže jeho agonie znepokojuje eurozónu spíše
jen psychologicky. Naproti tomu Španělsko
je čtyřikrát větší, čtyřikrát lidnatější a jeho
zemědělská i průmyslová produkce se pro-
dává v celé Evropě. Proto si starý kontinent
prostě nemůže dovolit nechat Španělsko na
holičkách, protože jeho případný pád by strhl
do černé díry půlku Evropské unie.
Zemi válcuje krize ve velkém. V uplynulém
roce poklesl španělský HDP o 1,3 procenta.
Pro letošek předpovídá respektovaný deník
El País další propad dokonce až o 1,6 pro-
centa. Děsivě roste nezaměstnanost, která se
na konci roku 2012 vyšplhala na smutný his-
torický rekord 26 procent. Nejproblémovější
skupinou jsou mladí Španělé do 25 let, kte-
rých zůstávají v současnosti bez práce plné
dvě třetiny.
Proti krizi zbrojí jak španělská vláda, tak
Brusel. Evropská unie odsouhlasila – byť se
skřípáním zubů – peněžní injekci 40 miliard
eur pro španělský bankovní sektor. Španělský
kabinetvčelespremiéremMarianemRajoyem
za to musel garantovat reformy. „Budeme na-
dále usilovat o vyrovnaný rozpočet a oživení
hospodářství,“ slíbil Rajoy. Madrid proto
mimo jiné reformoval trh práce v tom smyslu,
že pro firmy a podnikatele je teď jednodušší
najmout i propustit zaměstnance.
Španělský premiér musí navíc vedle mon-
strózních hospodářských problémů momen-
tálně čelit i velkému korupčnímu skandálu.
Španělský tisk viní vládní Lidovou stranu
ztoho,ževysocívládníúřednícibralipravidelné
úplatky od bohatých podnikatelů, především
zoblastistavebnictví.Rajoyodmítájaktatonař-
čení, tak podání demise, kterou žádá opozice.
Aféra je však další demoralizující ranou už tak
zdeptané španělské veřejnosti.
OdbOry musely kývnOut
na nižší platy
Země zmítaná takovou krizí tedy nevypadá
na první pohled jako příliš lákavá exportní
destinace. S určitou dávkou obchodního cy-
nismu se ale dá i v tomto případě podívat na
krizi jako na příležitost.
Armáda téměř šesti milionů nezaměstna-
ných znamená s neúprosnou logikou to, že
mzdyveŠpanělskubudounějakoudobuhodně
nízko. Využila toho v minulých dnech napří-
klad japonská automobilka Nissan. Ta slíbila
investovat do své továrny na Pyrenejském po-
loostrově 130 milionů eur, vytvořit tisícovku
nových pracovních míst a začít zde vyrábět
novýautomobilovýmodel.Naoplátkualemu-
sely odbory odsouhlasit plošné snížení platů
všem zaměstnancům.
Jako příležitost lze vnímat také drama-
ticky klesající ceny nemovitostí ve Španělsku.
Mnohé bytové projekty, které vyrostly v době
přehnaně optimistického realitního boomu,
teď zejí prázdnotou a nikdo je nechce koupit.
Uněkterýchdomůreálněhrozí,žeješpanělští
developeři raději zbourají, aby vytvořili ales-
poňurčitýtlaknaprodejnícenyzbylýchstaveb.
„Cenyještěnedosáhlyúplnéhodna,alevyplatí
sevývojbedlivěsledovatabýtpřipravenvyužít
nejlepšíhookamžikuknákuputěchnejlepších
nemovitostí,“ říká majitel společnosti Feria
BohemiaJosefDobrý,kterýnabízíveValencii
obchodní zastoupení českým firmám.
Krize ve ŠpanělsKu
Levné domy, Levná
práce, Levné zboží
Čtvrtina Španělů je bez práce, tamější hospodářství drhne a eurozóna
přiznala španělským bankám záchranných 40 miliard eur. Krize ale
znamená i příležitost. Ve Španělsku jsou nyní k mání nemovitosti za
hubičku, pracovníci smíření s nižšími platy a nové zákony, které jdou na
ruku investorům.
stOvky dOmŮ na
prOdeJ. například
čtyřpokojový byt
s výhledem na
moře lze nyní ve
španělsku pořídit za
1,5 milionu korun.
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/17
ZAHRANIČÍ PROFIT
PodnikatelPetrAuředník,kterývBarceloně
prodávásmyčceaasipětkrátročnělétázČeska
do tamější výrobny hudebních nástrojů, uva-
žuje vzhledem ke křiklavě nízkým cenám
okoupi„záložního“bytupřímoveŠpanělsku.
„Na vyhlášeném pobřeží Costa Brava teď
kvůli krizi leží ladem stovky neprodaných
prázdných bytů, které jsou směšně levné. Byt
3+1 s výhledem přímo na moře tam teď po-
hodlně koupíte v přepočtu tak za 1,5 milionu
korun a ještě si budete moct vybírat. Uvažuju,
žebychsitampořídilbydleníprosvépracovní
pobytyazároveňnarelaxaciprosvourodinu,“
uvádí český podnikatel.
Vzhledem k poklesu své kupní síly se
nyní Španělé začnou porozhlížet po levněj-
ším zboží, což může být určitou konkurenční
výhodou pro české exportéry. „Velká část do-
mácností je nucena šetřit kvůli ztrátě zaměst-
nání, a proto je vhodná chvíle nabídnout jim
levnější zboží, než jaké dosud nakupovali. Na
druhé straně je zde stále dost obyvatel, kteří
mají příjmy nadprůměrné a nehodlají se ome-
zovat ve spotřebě. Proto se otevírá prostor jak
pro levné, tak i luxusní zboží a služby,“ po-
dotýká Josef Drobný. Podle něj lze Španělsko
využít také jako ideální základnu pro další
expanzi do zemí Latinské Ameriky.
Krize by tedy paradoxně mohla více roz-
proudit český vývoz do Španělska, které za-
tím patří v rámci Evropské unie mezi méně
časté cíle českých firem. Přestože export
v posledních dvou letech výrazně roste, loni
byl za celý rok stále zhruba jen na úrovni tří
milionů eur. Vedle automobilů Škoda pa-
tří mezi hlavní české značky prodávané na
Pyrenejském poloostrově například koupel-
nové systémy Ravak, kuchyňské pomůcky
Tescoma a také pneumatiky Continental
Barum a Mitas. Z hlediska finančního ob-
jemu vývozu jsou důležité ještě hutní výrobky
z Vítkovic a Ostravy.
vyřešíme tO mañana
Od Španělska zatím možná některé české
firmy zčásti odrazuje mimo jiné volnější
jižanská obchodní kultura. Problémem jsou
také velké rozdíly v jednotlivých regionech.
Hospodářským motorem je Katalánsko na
severu země. Jižní provincie se zaměřují na
zemědělství, v problematickém Baskicku
stále přetrvávají separatistické tendence
a riziko teroristických útoků. V zemi jsou
čtyři oficiální jazyky, které jsou v daných
oblastech preferovány, takže španělština
nemusí v obchodním kontaktu stačit. Tyto
jazyky jsou galicijština, valencijština, ka-
talánština a baskičtina. „Je třeba počítat
s tím, že kvůli byrokracii a takzvanému
mañana efektu, tedy odkládání řešení pro-
blémů na později, není vstup na zdejší trhy
procházkou růžovým sadem a rozhodně
se vyplatí znát místní prostředí a jazyk.
Například v nejbohatší Barceloně je téměř
nutností ovládat katalánštinu,“ upozorňuje
Josef Drobný.
Každopádně na rozdíl od zmíněného
Řecka, u nějž není vyhazov z eurozóny vů-
bec nemožný, stran Španělska jedna jistota
trvá. Je méně pravděpodobné, že by od něj
daly evropské země v blízké době ruce pryč
a nechaly zemi zbankrotovat. Na to je prostě
Španělsko příliš velké.
Tomáš STingL
Zlatým českým ručičkám udělal ve Špa-
nělsku dobrou reklamu český podnika-
tel Petr Auředník. Ten je jedním z po-
sledních mistrů, kteří ovládají pomalu
vymírající umělecké řemeslo – je smyč-
cařem. V Česku už své smyčce prodá-
val respektovaným hudebníkům, jako je
houslista Pavel Šporcl nebo violista Jo-
sef Klusoň. Před dvěma lety začal nabízet
smyčce ve velkém i španělským hudeb-
níkům, a to z ateliéru v Barceloně, která
je kulturním epicentrem celého Pyrenej-
ského poloostrova. „Ročně prodám Špa-
nělům tak dvanáct nových smyčců, při-
čemž průměrná cena jednoho jsou asi dva
tisíce eur. Vedle toho tam ale ročně opra-
vím také zhruba stovku starších smyčců,
za jednu opravu si počítám kolem 80 eur,“
říká Auředník. Zakázky ve Španělsku mu
tak téměř ztrojnásobily celkové tržby.
Do Katalánska ho pozval jeden z taměj-
ších výrobců houslí, když v Barceloně ote-
víral multifunkční ateliér pro hudebníky.
„Já jsem do tamější dílny nemusel inves-
tovat nic. Se španělským partnerem jsme
se dohodli, že mu platím 15 procent pro-
vizi z každého prodaného smyčce a 20 eur
provizi z každé opravy,“ vysvětluje Auřed-
ník. Na katalánské obchodní atmosféře
oceňuje, že jsou podle jeho zkušeností ta-
mější podnikatelé úzkoprse poctiví. „Můj
partner vypisuje poctivě faktury i na se-
bemenší částku, byť by šlo třeba jen o pět
eur,“ říká s respektem český smyčcař.
Naopak jako břemeno vidí na Pyrenej-
ském poloostrově daň z přidané hodnoty,
která je v současnosti 21 procent z ceny
smyčce, a hrozilo, že stoupne na 23 pro-
cent. Protesty Španělů tomu ale zabránily.
Mezi tamějšími klienty jsou mimo jiné
studenti a začínající umělci z Katalán-
ska i zbytku Španělska. „Někteří španěl-
ští hudebníci si jezdí pro nástroje do ciziny,
kam to nemají daleko. Na housle je tra-
dičně vyhlášená Itálie, na smyčce Francie.“
Zakázka, která udělala ve Španělsku
Auředníkovi zatím největší radost, se tý-
kala extrémně drahého nástroje. „Měl
jsem v Barceloně v rukou housle Niccolò
Amati v ceně zhruba milion eur, tedy asi
25 milionů korun. Majitel na ně hraje
mým smyčcem,“ říká český umělecký ře-
meslník, který v souvislosti se stoupají-
cími obchody v Barceloně uvažuje o tom,
že si ve Španělsku koupí byt. (tos)
Podnikatel Petr auředník: V Barceloně hraje můj smyčec na housle za 25 milionů
Foto:archiV,ProFimedia.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/18
PROFIT NÁZORPROFIT jedeN deN pOdNikatele
Jak dnes zhodnotit
vydělané peníze?
Mnohopodnikatelůsevdnešnídoběobáváztráty
hodnoty vydělaných peněz. Není se čemu divit,
sledují vývoj ekonomiky a poměrně racionálně
si všímají jednotlivých symptomů tohoto vývoje,
například očekávají inflaci. Proto se snaží svoje
peníze zhodnotit jiným způsobem než je uložit
vbance.Vidímtoposlednídoboučasto,lidéobecně
opouštějí i dříve oblíbené klasické finanční pro-
dukty a raději zvolí nákup fyzického zlata nebo
jiného drahého kovu. Investiční zlato má několik
nespornýchvýhod–jeosvobozenood21procentní
DPH,jetrvalýmuchovatelemhodnotyadásepo-
užítvíceméněpocelémsvětě.Ostatnídrahékovy,
jakojestříbro,platina,palladiumarhodium,jsou
závislénahospodářskémcykluavývojivprůmyslu.
Dnešnídoba,kdysenacházímepřevážněvrecesi,
je výhodná pro nákup právě i těchto kovů, jelikož
jsoujejichcenypoměrněnízké.
Při současném vývoji ekonomické situace
vEvropěaUSAjetéměřjisté,žecenazlatabude
dále růst. K prolomení hranice 2000 americ-
kých dolarů za trojskou unci bezesporu dojde,
je to jen otázkou času. Očekávám, že to bude
v průběhu letošního roku. Hodnota tohoto kovu
včeskéměněkontinuálněroste,nicméněobjevují
se i kritici této investice.
Nedůvěra v nákup investičního zlata větši-
nou pramení z obav o jeho dostatečně rychlou
likviditu. Musím přiznat, že někdy jsou tyto
obavyoprávněné,vČeskérepublicednesexistuje
zhruba 200 společností, které nabízejí inves-
tiční zlato. V roce 2004, kdy jsme vstoupili do
Evropskéunieazačalopronástaképlatitosvo-
bození investičního zlata od DPH, se obchodo-
váním s investičním zlatem zabývaly pouze dvě
společnosti, obě jsou na trhu dodnes. Nárůst je
tedy raketový, proto je pro zákazníka velmi dů-
ležité zvolit si subjekt, který mu v budoucnosti
požadovanou likviditu zajistí.
V České republice vychází průměr držení in-
vestičního zlata na 0,7g na hlavu, v Německu
je to 150g na hlavu. Tento rozdíl se však do bu-
doucna bude výrazně zmenšovat, zlato a ostatní
drahé kovy již nejsou v hledáčku jen odborných
investorů,alemnohemširšíveřejnosti,kteráseza-
jímáocesty,jaksvojefinančníprostředkyuchovat
azhodnotitdobudoucna,třebapoprodejifirmy,
jejíčástinebovrámcipravidelnýchpříjmů.
Můj den začíná před sedmou hodinou
tichým ťapáním syna. když se přesvědčí, že
už nespíme, probudí svou starší sestru a celá
rodina je rázem na nohou. posnídáme a vy-
pravíme děti do školky.
VzděláVání jako nutnost
přepínám myšlenky, které se doposud točily
kolem rodiny, a v rychlosti si projedu ve své
domácí kanceláři plán dne. Zároveň zběžně
zkontroluji e-maily, a to pouze kvůli vyřízení
případných urgentních záležitostí, a odjíž-
dím autem do prahy na jednání asociace
certifikovaných jazykových škol. jako členka
představenstva se zúčastňuji pravidelných
schůzí, na kterých řešíme problematiku za-
jištění kvalitního jazykového vzdělávání na
našem trhu. dnes se zabýváme otázkou or-
ganizace konference pro odbornou veřejnost.
dále diskutujeme o našem zapojení do me-
zinárodního projektu jazykových asociací
v rámci programu leonardo či o důsledcích
zavedení povinné výuky druhého cizího ja-
zyka do základních škol. témat je mnoho
a pomalu se blíží poledne.
to už mě ale čeká lekce němčiny. Rychle se
přesunu a zasedám coby student „do lavice“
vjednézučebenvcentráleChannelCrossings.
pravidelnévzděláváníberunejenjakonezbyt-
nost vzhledem ke své práci v tomto oboru, ale
i jako nutný trénink mozkových buněk. Navíc
je to pro mě i jistá forma duševní relaxace.
osobní kontakt je důležitý
Na výuku němčiny navazuje schůzka s výkon-
ným ředitelem, kterému jsem před pěti lety
vedení Channel Crossings svěřila. Běžně se
scházíme jednou týdně a probíráme aktuální
dění. klíčové body jsou předem stanoveny,
abychom se vzájemně neokrádali o čas.
Vzhledem ke kalendářnímu období jsou dnes
hlavním tématem finanční výsledky uply-
nulého roku, zatím dochází pouze k prvotní
analýze dat.
po ukončení schůzky se pozdravím s ostat-
ními zaměstnanci a v krátkém rozhovoru
zjistím, co je nového v jednotlivých odděle-
ních. přestože dostávám pravidelné zápisy
ze schůzí sekcí, snažím se využít osobního
kontaktu. ten často napoví mnohem více
o tom, co se ve firmě děje a jak to vnímají jed-
notliví aktéři. Mým krédem je nepodceňovat
osobní komunikaci, proto se cestou z centrály
stavuji v pobočce v Radotíně, kde učiním po-
dobné „kolečko“. Nevnímám tuto činnost
jako povinnost, práce s lidmi mě těší a vzhle-
dem k tomu, že v současné době pracuji ze své
domácí pracovny a jezdím do kanceláří pouze
na schůzky, považuji za velmi přínosné si se
svými kolegy neformálně pohovořit.
Blížísečasvyzvednutídětí.přeřaditnajinou
frekvenci mi nečiní problém, to se děje již při
vstupu do školky, je to prostě jiný svět. jedeme
na plavání, poté domů, snažím se, aby děti
v autě neusnuly. trochu se vzpamatují u spo-
lečné přípravy večeře. Rády se pokoušejí vařit
a vůbec nejraději pečou, nicméně jejich zájem
netrvá dlouho. Nakonec skončí u pohádky.
přichází manžel, společně se najíme a pohra-
jeme si s dětmi. Večerní rutina, pohádka, uko-
lébavka a spát.
druhé vydechnutí, děti spí. dáme si
s manželem sklenku vína a pohovoříme
o tom, co nám přinesl den. podíváme se na
zprávy a já si jdu vyřídit běžnou agendu k po-
čítači. kromě firemních záležitostí vyřizuji
i administrativu spojenou s činností oddílu
gymnastiky, který vedu. pracovní den končí
tím, že si projedu plán na zítřejší den. Ujistím
se, že mám jasně dané dvě až tři priority, které
chci vedle běžné agendy další den vyřešit.
po dvaceti letech podnikání se držím hesla:
Někdy méně znamená více.
a pak již nezbývá než ulehnout. Ráda si
něco hezkého před spaním přečtu, ale někdy
nevydržím více než pár řádek a usínám...
Lenka DoLežaLová PaviLková,
zakladatelka a majitelka
jazykové agentury Channel Crossings
někdy méně znamená více
Libor křaPka,
manažer linie
investičních kovů,
Safina
Foto:archiv
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/19
POLEMIKA PROFIT
PRO
Ochrana investic do vývoje
Nemyslímsi,žepatentováochranapředstavujepropodnikánía byznys
překážku.Funkcipatentůjemožnévnímatvněkolikarovinách.Vprvní
řadě jde o nástroj pro ochranu nemalých investic, které do výzkumu
avývojevýzkumnáinstitucečifirmavkládá.NapříkladvpřípaděIBMje
tozhruba120miliardkorunročně.Cestaodnápaduk inovaci(řešení)
jedlouháadraháaregistracepatentudávájehovlastníkůmjistotu,že
danou technologii budou moci využít a umořit v ní investice v delším
časovém horizontu. K tomu ale nedojde, dokud není technologie vyu-
žitá v rámci konkrétního produktu nebo řešení na straně zákazníka,
což může trvat velmi dlouho.
Zároveňplatí,žeřadapatentůpřímovedekevznikunovýchproduktů
či přímo nových odvětví. Příkladem je třeba oblast kopírek (původní
patent Xerox) nebo instantní fotografie (patent Polaroid). Vynálezce
navíc nevlastní patent nadosmrti, ve Spojených státech amerických je
to na dobu dvaceti let. Patenty rovněž podporují výměnu informací.
V rámci procesu registrace patentu musíme totiž přesně popsat, co
je jeho obsahem, jak daná technologie funguje. Do určité míry se tak
technologie a inovační postupy otevírají trhu na rozdíl od situace, kdy
je firma drží jako obchodní tajemství.
Společnost IBM klade na výzkum a vývoj velký důraz, potvrzuje to
i fakt, že v roce 2012 už podvacáté za sebou zaregistrovala nejvyšší
počet amerických patentů. I to nás zavazuje ke zlepšování paten-
tového systému. Domníváme se, že by patentová ochrana měla být
v oblasti informačních technologií zachována jako důležitý nástroj
podpory inovací.
PROTI
Podpora monopolů
Pokud vás někdo bez vašeho svolení připraví o část vašeho vlastnictví
tak, že z vašeho dvorku odnese slepici, říká se tomu krádež. Když
vás někdo zkrátí na vašich vlastnických právech tím, že vám na vámi
vlastněném výrobním zařízení neumožní svobodně vyrábět, co chcete,
říká se tomu patent. Patenty představují omezení vlastnických práv
druhých lidí k jejich majetku.
Historický původ patentů najdeme v panovníky udělovaných mono-
polních privilegiích. Jsou umělým konstruktem vytvářejícím monopoly
adeformujícímtržníprostředí.Našelegislativaseparadoxněnajedné
straně snaží monopoly potírat jako něco pro trh škodlivého, na druhé
straně je pomocí patentů pěstuje.
Podle svých zastánců jsou patenty nutné k podpoře inovací, protože
umožňujívynálezcůmzískatspravedlivouodměnuzajejichduševníčinnost.
Neměli by vynálezci na výzkum a vývoj více prostředků, kdyby je nevyna-
kládalinapatentyajejichnákladnousoudníobranu?Nebylybyfirmyvíce
motivoványinovovat,kdybynebylychráněnymonopolemsvéhopatentu?
Veskutečnostivytvářejípatentybariéryvstupudoodvětvíajsounástro-
jemkonkurenčníhobojemezivelkýmifirmami.Malépodnikymajísmůlu.
Patentsámosobějevámtotižkničemu,kdyžsinemůžetedovolitzaplatit
armáduprávníků,kteřízadupoudozemětoho,kdovášpatentporuší.
Chcete založit firmu a začít něco vyrábět? Raději na to zapomeňte.
Ve většině výrobních oborů dnes platí, že kam se hnete, tam číhá jako
nášlapná mina nějaký patent. Patentové právo dalo navíc vzniknout
takzvanýmpatentovýmtrollům,kteřískupujípatentyapotominkasují
výpalné za jejich porušování.
V konečném důsledku na to doplácí spotřebitel. Za výrobky chrá-
něnépatentemplatívyššícenya mnohdysikvůlipatentůmvlastněným
různými výrobci nemůže koupit výrobek, ve kterém by bylo uplatněno
veškeré existující know-how.
POmáhají skuTečně
PaTenTy byznysu?
České firmy si často stěžují, že jejich nápady kopíruje konkurence.
Je ale vhodným druhem obrany patentová ochrana, kterou někteří
odborníci označují dokonce za brzdu obchodu?
jan kleIndIensT,
vedoucí výzkumné laboratoře IBM ČR
PeTR bulušek,
ředitel Centra výzkumných kontraktů
Dejte nám vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook .com/profit.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/20
PROFIT servis
Daňové termíny
Knihovna podnikatele
PONDĚLÍ 25. ÚNORA
• spotřební daň
– splatnost daně za prosinec 2012
(pouze spotřební daň z lihu)
• daňové přiznání za leden 2013
– daňové přiznání k uplatnění nároku
na vrácení spotřební daně například
z topných olejů, zelené nafty, ostatních
(technických) benzinů za leden 2013
(pokud vznikl nárok)
• daň z přidané hodnoty
– daňové přiznání a daň za leden
– souhrnné hlášení za leden
– výpis z evidence za leden
• energetické daně
– daňové přiznání a splatnost daně
z plynu, pevných paliv a elektřiny
za leden 2013
ČTVRTEK 28. ÚNORA
• daň z příjmů
– odvod daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně za leden 2013
– odvod z loterií a jiných – podání přiznání
k odvodu z loterií a jiných podobných
her a zaplacení odvodu z podobných
her za odvodové období 2012
PÁTEK 1. BŘEZNA
• daň z příjmů
– podání vyúčtování daně z příjmů
ze závislé činnosti za zdaňovací
období 2012
ÚTERÝ 12. BŘEZNA
• spotřební daň
– splatnost daně za leden 2013
(mimo spotřební daň z lihu)
PÁTEK 15. BŘEZNA
• daň z příjmů
– čtvrtletní záloha na daň
– podání oznámení platebního
zprostředkovatele
TO, CO VÁM DÁ VÝHODU, JE,
JAK K TOMU PŘISTOUPÍTE
John C. Maxwell
Jak mohou dva lidé se
stejnými dovednostmi
a schopnostmi a ve stejné
situaci skončit s naprosto
rozdílnými výsledky?
John C. Maxwell říká, že
rozhodujícím faktorem
je přístup k věci neboli váš postoj. To, jak
se k tomu postavíte. Autor v této knize
ukazuje, jak překonat pět největších pře-
kážek úspěchu. Učí dovednostem, které
potřebujete, abyste ze svého přístupu
k věci udělali svou největší přednost. To
může mít dopad na kariéru i každodenní
život.
Pragma, 175 stran, cena 220Kč,
ISBN 978-80-7349-340-0
JAK SKONČIT
PRACOVNÍ POMĚR
Libuše Neščáková
skončení pracovní-
ho poměru je jedním
z nejčastěji používa-
ných procesů v rámci
personálního řízení
a pracovního práva.
Přesto stále vznikají
mnohačetná pochybení, zbytečné spory
a v důsledku toho i soudní žaloby na
neplatnost skončení pracovního poměru.
Publikace provádí čtenáře problematikou
a provazuje aplikaci nového zákoníku
práce v těchto ustanoveních s běžnou
personální praxí.
Grada, 176 stran, cena 239Kč,
ISBN 978-80-247-4038-6
ČTVRTEK 7. BŘEZNA
Odborná konference TVCON se
bude zabývat možnostmi komerčního
využití aplikací pro chytré televize
(smartTv), vývojem aplikací
a jejich propojením s mobilními
telefony, HbbTv, GoogleTv,
OTT a dalšími tématy v oblasti
zpřístupnění multimediálního obsahu
konzumentům televizní zábavy. Akce
se koná v Konferenčním centru City,
Na strži 65, Praha 4.
více na www.tuesday.cz.
STŘEDA 12. BŘEZNA
seminář Ochrana duševního
vlastnictví se zaměří na právní
a praktické souvislosti získávání
patentů či ochranných známek jak
na české, tak na mezinárodní úrovni.
seminář pořádá agentura CzechTrade
ve svém sídle v Praze 2, v ulici
Dittrichova 21.
více na www.czechtrade.cz.
ÚTERÝ 19. BŘEZNA
Naučte se jednat s Číňany je název
semináře, který má exportérům dále
přiblížit čínské obchodní prostředí
a kulturní zvyklosti, které v něm
panují. seminář pořádá agentura
CzechTrade ve svém sídle v Praze 2,
v ulici Dittrichova 21.
více na www.czechtrade.cz.
21.–24. BŘEZNA
Jubilejní 20. veletrh bydlení, stavby
a rekonstrukcí FOR Habitat 2013
se bude konat ve veletržním areálu
v pražských Letňanech. souběžně
se konají i nábytkářské veletrhy FOr
Furniture a FOr Office, veletrh zahrad
FOr Garden a veletrh městské zeleně
a mobiliáře FOr Greenery.
více na www.forhabitat.cz.
4.–7. DUBNA
Mise českých zdravotníků do
Turecka bude zahrnovat návštěvu
největšího tamějšího zdravotnického
veletrhu expomed v istanbulu
i prezentace českých firem před
zástupci tureckých nemocnic.
více na www.czechtrade.cz.
Akce pro podnikatele
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/21
Foto:MichaeltoMeš(e15),ProFiMedia.cz
poradna PROFIT
Nakolik jsou chráněny důvěrné informace v e-mailu?
Stále častěji se v zápatí e-mailových zpráv
setkáváme s jednostranným prohlášením
jejich odesílatelů o tom, že zpráva je jejich
výhradním majetkem a že její obsah je dů-
věrný. Jaký je právní význam takovýchto
prohlášení?
Petr Š., Praha
Standardizované texty e-mailových zápatí
obdobného obsahu jsou odesílateli k textu
zpráv ve většině případů připojovány zcela
rutinně a bez větší úvahy nad jejich význa-
memvkontextuodesílanézprávy.Tentozvyk
k nám přišel pravděpodobně ze Spojených
států,kdejsoutakzvané„emaildisclaimers“
poměrně diskutovanou otázkou. dokonce
natolik, že existují i webové seznamy velmi
obsáhlýchahloupých„emaildiclaimers“.Ty
nejdelší, používané advokáty, obsahují text
přesahující i jednu normostranu.
obecněpřevládánázor,žetakovátoe-mai-
lová zápatí jsou víceméně nezávazná ustano-
vení, která nejsou způsobilá vyvolat právní
účinky. Je však namístě upozornit na fakt, že
vUSaněkteréfederálnísoudyvesvýchrozhod-
nutíchjudikovalyprávnírelevanciobdobných
e-mailových prohlášení, která například upo-
zorňovala na důvěrnost zprávy týkající se ko-
munikacemeziadvokátemajehoklientem.
nelze tedy bez dalšího upřesnění tvrdit,
že by všechny texty připojované do e-mailo-
výchzápatíbylyprávněbezvýznamné.Jejich
relevancemůžebýtzávislánapřesnémznění
připojenéhoprohlášeníajehovztahuktextu
samotné hlavní zprávy, což platí i pro české
právní prostředí.
podle tuzemského právního řádu by bylo
právně významné například ustanovení,
které by označovalo důvěrné informace sou-
visejícíspředsmluvnímivztahypřiuzavírání
obchodněprávních smluv. Informaci, která
byla označena jako důvěrná, nesmí druhá
strana prozradit třetí osobě a ani ji použít
v rozporu s jejím účelem pro své potřeby.
osoba, která tuto povinnost poruší, je po-
vinna k náhradě škody.
Vpřípaděoznačovánídůvěrnýchinformací
obsažených v těle e-mailové zprávy nicméně
není zcela vhodné upozornění až ve formě
e-mailového zápatí, ale naopak bychom do-
poručovali takovou zmínku přímo v textu
zprávy samotné.
na e-mailové zprávy se, stejně jako na
zprávylistinné,vztahujeochranalistovníhota-
jemství,jehožporušenímůžebýtkvalifikováno
ažjakotrestnýčin.osoba,kteráúmyslněporuší
tajemstvídatovézprávyposílanéprostřednic-
tvímsítěelektronickýchkomunikacíapřiřadi-
telnékidentifikovanémuuživateli,kterýzprávu
přijímá,můžebýtpotrestánaodnětímsvobody
až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Stejný
tresthrozítakéosobě,kterávúmysluzpůsobit
jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému
neoprávněný prospěch prozradí nebo využije
tajemství,oněmžsedozvíze-mailovézprávy,
která jí nebyla určena. Tato právní ochrana se
nae-mailovézprávyvztahujebezohledunato,
zdaobsahujíupozorněnínamožnosttakových
právníchnásledků,činikoli.
Lzeuvažovatiopřípadu,kdyjeprostřed-
nictvím e-mailové zprávy odesíláno dílo,
které je chráněno podle práva autorského.
předmětem autorského práva je dílo lite-
rární, umělecké či vědecké, které je jedineč-
nýmvýsledkemtvůrčíčinnostiautora.autor
má mimo jiné právo své dílo užít a udělit
jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu
tohoto práva. Bez svolení autora může jiná
osoba dílo užít jen v zákonem stanovených
případech. právo autorské k dílu vzniká
okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli
objektivně vnímatelné podobě (například
i e-mailovou zprávou), tedy opět bez ohledu
na to, zda obsahuje upozornění na fakt, že
doručená zpráva je autorským dílem.
Lze tedy shrnout, že automatické připo-
jovánístandardizovanýchtextůe-mailových
zápatí nemusí mít ve většině případů z práv-
ního hlediska význam. Má-li odesílatel zá-
jem na ochraně důvěrných informací, měl
byjejvyjádřitpřímov textusamotnézprávy.
Listovnítajemstvíiautorskáprávajsouchrá-
něna ze zákona i bez dalšího upozornění ob-
saženého ve zprávě.
KateřiNa Hýblová, Jiří NezHyba,
advokátní kancelář Šikola & partneři
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/22
PROFIT PORTRÉT
FOTOgRaFIe zaměsTnanců v mon-
térkách a s hráběmi při uklízení listí, při
výletu s vozíčkáři za kulturou nebo při pe-
čení vánočních perníčků se seniory. Firemní
dobrovolnictví je dnes vítaným doplňkem
k finanční pomoci, kterou firmy poskytují
neziskovým organizacím.
Přitom ještě před pár lety o tomto feno-
ménu, který k nám přišel z vyspělých zemí
jako součást společenské odpovědnosti firem
(CSR), téměř nikdo nevěděl. „Nebudu zastí-
rat, že jsem působila trochu komicky, když
jsem začala v roce 2006 dobrovolnictví ve
firmě prosazovat,“ říká Simona Kaňoková,
specialistka CSR společnosti ČEZ. Pomohl
jí však i zájem ČEZ o expanzi do zahraničí.
„Sledovali jsme, jak jsou ve světě hodnoceny
podobné firmy. A právě firemní dobrovolnic-
tví bylo jednou z cest, jak nejenom pomáhat,
ale zároveň upevňovat vztahy se zaměstnanci,
což je pro nás dlouhodobě důležité,“ vysvět-
luje Simona Kaňoková.
Díky podpoře vedení firmy i odborů se
ČEZ začal firemnímu dobrovolnictví věnovat
ve všech sedmi regionech, kde působí. Každý
zaměstnanec má nárok jednou ročně za mzdu
odpracovat jeden den ve prospěch neziskové
organizace, kterou si vybere.
Žádná Akce Z
U některých zaměstnanců se novinka ze za-
čátku setkávala s nedůvěrou, připomínala
jim totiž Akce Z z éry socialismu. To se však
podařilo rychle překonat. „Platí zásada, že
všechno je opravdu dobrovolné,“ říká Simona
Kaňoková a pokračuje: „Každý den si uvědo-
mím, že moje práce stojí a padá na spolupráci
a na ochotě řady spolupracovníků napříč ce-
lou firmou.“
Pomáhat se však museli učit nejen dob-
rovolníci, zkušenosti chyběly i neziskovkám.
„Zpočátku se stávalo, že jsme přišli do nezis-
kové organizace, a tam neměli promyšlenou
práci pro případ špatného počasí. Nebo jí
měli málo. Neziskovky většinou neodhadnou,
jakou mají lidé kapacitu a nasazení, když se
na to těší a udělají si celý den čas. Jsou mno-
hem výkonnější, než neziskovka očekává,“
upozorňuje.
Ročně navštíví na čtyři stovky dobrovol-
níků ČEZ kolem 70 neziskovek. Mohou si je
sami navrhnout, poté je ale prověří odborná
organizace Byznys pro společnost. Ta garan-
tuje, že se pomoci dostane těm nejpotřeb-
nějším a zároveň seriózním neziskovkám.
ČEZ se zaměřuje především na sociální ob-
last a na životní prostředí. „Řekli jsme si, že
nepůjdeme jednoduchou cestou,“ vysvětluje
Simona Kaňoková, proč si firma nevybrala
líbivější témata.
Dobrovolnické dny se snaží stále zlepšo-
vat. Pro neziskové organizace, kde pomá-
hají, zavedli stokorunový příspěvek na kaž-
dého dobrovolníka. Ten slouží na pomůcky,
barvy, štětce a podobně. Dalších 150 korun
je určeno na stravování. „Některé neziskovky
jsou přitom kreativní, o stravování dobrovol-
níků se postarají z domácích zdrojů a peníze
mohou využít na projekt,“ dodává Simona
Kaňoková.
Pomoc Při Povodních
Díky jednoduché a rychlé organizaci již tři-
krát pomáhala více než stovka zaměstnanců
při povodních a náhlých záplavách. „Místa
nasazení jsme vybírali spolu s humanitární
organizací ADRA. Díky tomu jsme byli tam,
kde nebyl nikdo, a nebyli jsme tam, kde byli
všichni,“ pochvaluje si Simona Kaňoková.
S dalším vylepšením chce přijít letos. „Ráda
bych inspirovala manažery, účetní a další
specialisty, že neziskovce pomohou více,
když nebudou hrabat listí, ale když jí po-
radí v oboru, ve kterém jsou profesionálové.
Protože právě tyto špičkové znalosti mnohdy
neziskovkám chybějí,“ popisuje Simona
Kaňoková.
Velkou příležitost podle Simony Kaňokové
představuje firemní dobrovolnictví také pro
malé a střední podniky. Těm umožní navá-
zat přímé vztahy s organizacemi v jejich nej-
bližším okolí a pomáhat tam, kde je nejvíce
potřeba.
DALIBOR DOSTÁL
ProPagátorka firemního dobrovolnictví
JEDEN DEN PRÁCE
PRO NEZISKOVKY
Simona Kaňoková, specialistka CSR společnosti ČEZ
Foto:hynekglos(euro)
Původně získala ekonomické vzdělání.
Od roku 1995, kdy pracuje v ČEZ, pů-
sobila mimo jiné v komunikaci, organi-
zaci a řízení. Dárcovstvím času a cha-
ritativními aktivitami se zabývá od roku
2006. Nyní se komplexně věnuje fi-
remní společenské odpovědnosti a ko-
ordinaci filantropických projektů.
simona kaňoková
inzerceA130001150A130001743
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/Computer pro iPad
zaskvěloucenu!
Stáhněte si interaktivní verzi časopisu Computer v aplikaci App Store.
Zadejte do vyhledávače text „Časopis Computer HD“.
Předplaťte si
• 3 měsíce: € 3,59
• 6 měsíců: € 8,99
• rok: € 33,99
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/EVROPSKÁ JEDNIČKA
V PRODEJI UŽITKOVÝCH VOZŮ
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/