Profit 18.2.2013



http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

číslo 4 18. února 2013 Samostatně neprodejné p o d n i k a t e l s k ý m a g a z í n . V y c h á z í s d e n í k e m m l a d á F r o n t a e 1 5 Co takhle dát si malé Menších pivovarů přibývá, bodují netradičními druhy piv

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

VÍCE INFORMACÍ Andrea Minaříková tel.: 725 875 775 e-mail: seminare@profit.cz REGIONÁLNÍ S E M I N Á Ř E Podnikatelský magazín Profit vás zve na sérii regionálních seminářů na téma Jak pomocí elektronických tržišť efektivně nakládat s veřejnými zakázkami „ “ 12.3. Praha 26.3. Ústí nad Labem 9.4. Hradec Králové Vstup na akci je možný po registraci. V případě jakýchkoliv dotazů nás neváhejte kontaktovat. KDE ZÁŠTITA PARTNEŘI MEDIÁLNÍ PARTNEŘI A ORGANIZÁTOŘI

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

3 editorial PROFIT OBSAH ČešI nejsOu zrovna pověstní svou touhou hledat kvalitu a originalitu. Je to bohužel spíše naopak, v první řadě nás zajímá nízká cena a v honbě za ní jsme schopni provést všechno možné i nemožné. Zároveň zde ale tak jako ve všech ostatních případech platí, že zobecňování bývá hrubě nepřesné, a na- víc se objevuje čím dál více pozitivních dů- kazů, že se situace pomalu mění. Jedním z nich je nepochybně i příběh ma- lých pivovarů a minipivovarů, na které jsme se zaměřili v rámci hlavního tématu nového Profitu. Jak se z textu dozvíte, například malé regionální pivovary s výstavem do 200 tisíc hektolitrů ročně již zaujímají okolo 25 procent trhu a jejich význam stále roste. to je v pivním Česku nepochybně velký úspěch. receptem na něj jsou, jak jinak, inovace. Kromě toho, že malé pivovary používají tradiční, dnes již většinou nevídané výrobní postupy, nabízejí speciální druhy čerstvého a nefiltrovaného piva a postupují podle hesla: „Skutečné pivo je slad, chmel a voda – nic víc, nic míň.“ téma má ale řadu dalších zajímavých aspektů. Například asi jen málokdo ví, že malé pivo- vary jsou daňově zvýhodněny. „Povodně v roce 2002 byly nejužitečnější věc, která nás potkala,“ říká v rozhovoru pro Profit ivan Pavlíček, šéf společnosti Next, která je v Česku největším hráčem v oblasti bezpečnostních dveří a fólií. Byť se leckomu může jeho výrok zdát poněkud cynický, povodně pro jeho podnik, který sídlí v pražském Karlíně, znamenaly impulz ke spuštění zásadních změn. díky tomu se hospodaření firmy během šesti měsíců oto- čilo do viditelného plusu. a pro zajímavost, letos v lednu společnost zaznamenala me- ziročně obrovský nárůst objednávek, což ivan Pavlíček jednoznačně spojuje s prezi- dentskou amnestií. doporučuji také příběh úspěchu společ- nosti Zlínstav, která jako jediná stavební firma v celé evropské unii získala prestižní ocenění eMaS za snahu o omezení negativ- ních vlivů své činnosti na životní prostředí, nebo text o neradostné situaci ve Španělsku, jež se v současnosti snaží, seč může, co nej- více si naklonit investory. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přeji vám příjemné čtení. vydAvAtelStví: MlAdá frOntA a. s. Mezi vOdAMi 1952/9 143 00 PrAHA 4 www.mf.cz www.profit.cz profit@mf.cz www.facebook.com/profit.cz Generální ředitel: David Hurta ředitel divize eUrO e15: Tomáš Skřivánek PUBliSHer: Igor Záruba AdreSA redAkce: Pod kotlářkou 3 150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298 e-mail: profit@mf.cz www.profit.cz www.facebook.com/profit.cz redAkce: Šéfredaktor: Martin Zika, 225 347 298, zika@mf.cz redaktoři: (prijmeni@mf.cz) Dalibor Dostál Tomáš Stingl Jazyková redakce: Irena Kovářová Rostislav Taud Markéta Teuchnerová vydAvAtelStví: ředitel inzerce: David Korn, 225 347 250 ředitelka marketingu: Hana Holková, 225 276 276 Brand manager: Štěpánka Hejlová, 225 347 419 ředitelka výroby a distribuce: Soňa Štarhová, 225 276 252 Sekretariát: Martina Minaříková, 225 347 298 tiSk: Tiskárna EUROPRINT a. s. PředPlAtné deníkU MlAdá frOntA e15: Postservis, 800 248 248 predplatne.mf@cpost.cz Reg. zn: MK ČR E 6590 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. titulní strana: Tomáš Novák Číslo 4 / 18. února 2013 Profit vychází od roku 1990 Slad, chmel a voda – nic víc, nic míň inzerce A130001453 MArtin zikA, šéfredaktor TOP UDálOSTI .............................................4 Téma: Boom minipivovarů�������������������������������� 6 České pivo už dávno není pouze plzeň. Do popředí se začínají dostávat malé regionální pivovary a také minipivovary. Zaujímají zlomek trhu, ale jejich počet rychle stoupá. RozhovoR: Ivan Pavlíček������������������������������������������ 10 Přestože je Ivan Pavlíček vystudovaný biolog, namísto vědy se dal po revoluci do podnikání. Jeho firma Next se stala největším hráčem v oblasti bezpečnostních dveří a fólií na tuzem- ském trhu. PříBěh úsPěchu: zlínstav ���������������������������������������������������� 14 Jedna z nejvýznamnějších tuzemských staveb- ních firem je zajímavým příkladem toho, jak se dají do byznysu včlenit postupy ohleduplné k životnímu prostředí, které zároveň dávají ekonomický smysl. Úspěch na tomto poli doka- zuje i ocenění EMAS, které Zlínstav získal jako jediný stavební podnik v celé Evropské unii. zahRanIčí: Levné domy, levná práce, levné zboží �������������������������������� 16 Čtvrtina Španělů je bez práce, tamější hospo- dářství drhne a eurozóna přiznala španělským bankám záchranných 40 miliard eur. Krize ale znamená i příležitost. Ve Španělsku jsou nyní k mání nemovitosti za hubičku, pracovníci smíření s nižšími platy a nové zákony, které jdou na ruku investorům. JEDEN DEN PODNIKaTElE / NáZOR......................... 18 POlEMIKa ................................................... 19 SERVIS.......................................................... 20 PORaDNa.................................................... 21 PoRTRéT: simona Kaňoková ��������������������������������22

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

4 PROFIT TOP UDÁLOSTI DRžITelem titulu Podnikatel roku 2012 České republiky se minulý týden stal ma- jitel logistické společnosti Hopi František Piškanin. Ten bude mít šanci utkat se i o titul Světového podnikatele roku v Monte Carlu. Piškanin začínal s podnikáním otevřením malé prodejny potravin v Karlových Varech vroce1992.Nynípatříjehologistickáskupina Hopimezinejvětšíhráčevestředníavýchodní Evropěazaměstnávápřes3300lidí.Svéslužby poskytuje nejvýznamnějším mezinárodním ičeskýmspolečnostem,jakojsouMakro,Billa, Tesco, Ahold, Nestlé či Agrofert. Titul Technologického podnikatele roku 2012 si v tomto ročníku soutěže odnesl ředitel společnostiElla-CSKarelVolenec.Vletošním roce byl udělen také titul Sociálně prospěšný podnikatel roku 2012, který obdržel Robert Schönfeld z International School of Music and Fine Arts. Cenu poroty získala Zuzana Ceralová Petrofová ze společnosti Petrof. Poznámka Profitu: Ve světovém finále soutěže, kterou pořádá společnost ernst & Young, se Piškanin potká s finalisty z 50 zemí. Podnikatelem roku je František Piškanin POčeT českých společností, které mají vlastníkasesídlemvdaňovémráji,lonivzrostl o téměř čtyři procenta na 12,5 tisíce. Z daňo- vého ráje je tak kontrolováno 3,4 procenta z 366,5 tisíce firem registrovaných v Česku. Vyplývá to z analýzy České kapitálové infor- mační agentury Čekia. Největší absolutní přírůstek v loňském roce zaznamenal Kypr, USA a Seychely, z relativního pohledu byl největší zájem o Bermudské ostrovy, Belize a Seychely. Počet firem s vlastníkem z Nizozemska a Lucemburska klesá. „Loňský rok se nesl v duchu pokračují- cího zájmu podnikatelů o daňovou optima- lizaci a zajištění anonymního vlastnictví prostřednictvím zahraničních firem. Mezi evropskými, takzvanými onshorovými de- stinacemi jednoznačně vítězí Kypr – růst o 12 procent – v případě offshorových desti- nací se největší oblibě těší Seychely – 24 pro- cent,“komentovala statistiky analytička agen- tury Petra Štěpánová. Poznámka Profitu: Rostoucí počet „daňových emigrací“ může znamenat dvě věci. Jednak to, že jsou tuzemské firmy stále odvážnější v daňové optimalizaci. A zároveň může být důvodem rostoucí tlak státu na vyšší daňové odvody. České firmy stále více utíkají do daňových rájů PRAVDěPODObnOsT úspěchu malých a středních podniků zabývajících se mezi- národním obchodem je dvakrát vyšší než u stejně velkých společností, které jsou ak- tivnípouzenavnitrostátnímtrhu.Tojehlavní zjištění analýzy a průzkumu, který mezi 410ředitelimenšíchfiremvevyspělýcharychle rostoucích zemích světa provedly společnosti IHS a DHL Express. Ze všech zkoumaných firem významně překonalo vnitrostátní trh 26 procent těch, které se věnovaly meziná- rodnímu obchodu, ve srovnání s pouhými 13 procenty těch, jež jsou aktivní jen doma. Jako klíčové výhody mezinárodního zamě- ření uvádějí firmy přístup na nové trhy, což s sebou nese přístup k jinému know-how, nutí vylepšovat technologie, produkty a služby. Největší starostí exportérů je nedostatek informací o zahraničních trzích, vysoké clo a složité navazování kontaktů se zahranič- ními partnery. Poznámka Profitu: snad se z tohoto zjištění firmy působící na vnitřním trhu poučí. Exportéři jsou dvakrát úspěšnější než ostatní firmy

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

5 sněmOVnA V PRVním čtení podpořila novelu zákona, která zpřísňuje podmínky pro obchodování s pohonnými hmotami, aby se zamezilo daňovým únikům. Norma napří- klad stanoví, že obchodníci budou muset pro získání licence složit kauci 20 milionů korun. Budou rovněž muset prokázat beztrestnost a bezdlužnost. Výši kauce kritizují malí pro- vozovatelé čerpacích stanic. Daňové úniky se podle předkladatelů od- hadují na pět až osm miliard korun ročně. Kauce má proto omezit vznik a zneužívání účelově založených firem, které podle před- kladatelů z řad poslanců hrají roli ve všech známých kriminálních deliktech na trhu s pohonnými hmotami. Jde hlavně o řetě- zové prodeje pohonných hmot mezi řadou propojených firem, z nichž jedna neuhradí daň z přidané hodnoty, ale další jako kupující uplatní na státu nárok na odpočet daně. Jiné firmy třeba zbankrotují předtím, než mají daň uhradit. Distribuce pohonných hmot bude podle předlohy koncesovaná živnost. Zápis obchod- níka do registru distributorů už nebude au- tomatický. Celní úřad bude v řízení posuzo- vat, zda obchodník splnil zákonné podmínky. Úřad bude mít také pravomoc registraci zru- šit. Za obchodování s pohonnými hmotami bez registrace nebo v rozporu se zákonem bude hrozit postih až do výše kauce. Navrženou výši kauce už dříve kritizo- valo Společenství čerpacích stanic ČR, které sdružuje nezávislé distributory a malé pro- vozovatele čerpacích stanic. Kauce je podle společenství likvidační pro malé firmy na trhu. „Jde spíše o cílený útok nahrávající velkým koncernům a směřující k likvidaci menších distributorů než o řešení daňových úniků,“ napsalo sdružení v otevřeném do- pise poslancům. Vyzvalo je, aby v konečné podobě zákona byla kauce snížena na ma- ximálně deset milionů korun. (Problematice jsmesevěnovalivletošnímProfituč.3,vrubrice Polemika.) Poznámka Profitu: myšlenka kauce jako opatření proti podvodům se zdá opodstatněná, otázkou je ale její výše. 20 milionů korun malá firma asi jen tak dohromady nedá. Na obchod s benzinem budou uvaleny kauce, menší obchodníci se bouří ObchODY se po lednové amnestii potýkají s nárůstem krádeží. Podle údajů Policejního prezidia spáchali amnestovaní vězni od 3. ledna do 6. února celkem 165 přestupků a 223 trestných činů, nejvíce v Praze. Více krádeží v obchodech po amnestii zaznamenaly například prodejny COOP. „Přesné statistiky nemáme, ale registrujeme i vyšší počet vloupání, hlavně v regionech, kde bylo propuštěno nejvíce vězňů,“ uvedl šéf řetězce Zdeněk Juračka. Podle něj se problém týká například severu Moravy. VobchodechAlbertsevlednu,poamnestii, zvýšilpočetkrádežíotřetinuoprotistandardu. Firma musela zvýšit investice do bezpečnosti a posílit služby bezpečnostních agentur. Ktomutaképroškolilazaměstnancevpoklad- náchiostrahu.Někteřízadrženípachateléjsou totiž agresivní. „Tito pachatelé tzv. drobné kriminalitynemajížádnézákladnísociálníná- vyky, a hlavně se nechtějí nechat chytit s kra- deným zbožím. I když v některých případech se snaží odcizit zboží v nižších hodnotách, nebojí se při odchodu z prodejny v případě pokusuozajištěnízranitprodavačenebočlena bezpečnostníslužby,“uvedlbezpečnostníma- nažer společnosti Ahold Jaromír Průša. Poznámka Profitu: Obchodům, které už na prezidentskou amnestii doplatily, její případná revize nepomůže. Po amnestii obchodníky trápí zloději TOP UDÁLOSTI PROFIT Foto:archiv,ČtK,proFimedia.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

6 PROFIT téma

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

7 téma PROFIT PřesTOže sPOTřeba PIva na osobu klesá, Češi stále zůstávají národem pivařů. Ekonomická krize a zvyšování daní je však nutí měnit návyky a konzumaci piva přesou- vají z hospod a restaurací do svých domovů. Velké pivovary tak drží nad vodou především export, který vloni dosahoval rekordních hod- not. Na oblibě získávají nealkoholická piva a ovocně ochucená piva s nižším obsahem alkoholu. Pivovary už dávno také nevyrá- bějí pouze desítku a dvanáctku, ale nabízejí mnohem širší sortiment, od jedenáctek přes nefiltrovaná piva až po silná patnácti- a ví- cestupňová piva. Česko zažívá rozmach minipivovarů Zatímco velké pivovary se čím dál více dívají směrem do zahraničí, v Česku sílí poptávka po pivu z malých regionálních pivovarů a minipivovarů. Restauratéři a hospodští už začínají malým pivovarům dávat šanci, a přestože cena pivních speciálů je vyšší než u „klasických“ piv, své zákazníky si rozhodně nacházejí. Především minipivovary a restaurační pivovary (výstav do 10 tisíc hektolitrů piva za rok) se stávají velkým hitem, jejich po- čet dosáhl vloni čísla 160 a další se budují. Ročně přibývá okolo dvaceti minipivovarů. Nejvíce se jich nachází ve Středočeském kraji, následuje Praha a Jihomoravský kraj. Nejméně minipivovarů zatím fun- guje v Libereckém kraji. „Předpoklad je, že v nejbližších čtyřech až pěti letech do- sáhneme počtu až 250 minipivovarů,“ myslí si Jaroslav Řehůřek, šéfredaktor časopisu Svět piva. minipivovary přitom začaly v Česku vzni- kat až po roce 1990. V té době existoval je- diný minipivovar, a to minipivovar U Fleků. Během devadesátých let začalo jejich množ- ství narůstat, ale opravdový boom nastal až po roce 2004. Podle majitelů minipivovarů za to může především zvýšená poptávka lidí. Čechům totiž došla trpělivost s „unifikova- nou“ výrobou, kdy největší tuzemské pivo- vary přebraly mezinárodní koncerny, a začali místo toho vyhledávat chuťově pestřejší piva. V roce 2011 se navíc více než třetina pivo- varů spojila a založila Českomoravský svaz minipivovarů. V současnosti má asociace 57 činných členů a tři přispívající. mezi její nejznámější a nejúspěšnější členy patří napří- kladminipivovaryUFleků,KocourVarnsdorf, matuška Broumy, Pivovarský dům. Svazu mi- nipivovarů se minulý rok podařilo uspořádat na Pražském hradě Festival minipivovarů, kde až 50 minipivovarů nabízelo degustaci svých výrobků a rozšiřovalo povědomí lidí o své činnosti. Přestože se počet minipivo- varů a restauračních pivovarů výrazně zvy- šuje, pro velké pivovary nepředstavují vážnou konkurenci. Na celkovém trhu s pivem se totiž podílejí 0,8 až jedním procentem. malé pivovary zaČínají objevovat i hospodští Zatímco minipivovary tvoří jen zlomek piv- ního trhu, v případě malých nezávislých a regionálních pivovarů (výstav do 200 tisíc hektolitrů piva ročně) jde již o významný podíl. malé pivovary zaujímají asi 25 až 27 procent, když přesné číslo kolísá v jed- notlivých letech podle počasí, zájmu zákaz- níků, a tím dosaženého výstavu. Celkově České pivo už dávno není pouze plzeň. Do popředí se začínají dostávat malé regionální pivovary a také minipivovary. Zaujímají pouze zlomek trhu, ale jejich počet rychle stoupá. Pivní trh Boom minipivovarů sázka na oriGinalitU. malé pivovary zařazují do výrobního procesu dnes už nepoužívané postupy a připravují speciální a netradiční druhy piv. a jak ukazují statistiky, zákazníci to vítají.

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

8 PROFIT téma definici malého nezávislého pivovaru spl- ňuje přes 30 společností. Podle odborníků získávají malé pivovary stále více na vý- znamu. „Protože stoupají ceny některých druhů piv u některých pivovarů, začínají se ve většině rajonů točit regionální piva,“ říká Jaroslav Řehůřek. Oproti pivovarnickým gigantům to menší pivovary nemají lehké. Hospody a restaurace uzavírají smlouvy s vysokým finančním plně- ním od dodavatelů nejrozšířenějších značek, které nepřipouštějí točení jiných piv. „Dnes se dostat na pípu v hospodě je takový malý zázrak. a lahvové pivo v potravinových řetěz- cích – tam jsou smluvní podmínky pro malé pivovary přímo likvidační. Je to tak trochu v rukou hospodských, kdy koruna rozhoduje o tom, co budou pít hosté, kterým to nemusí zrovna vyhovovat,“ vysvětluje Václav Vyvadil z Pivovaru Ferdinand. Řadahospodarestauracísevposlednídobě snažípivazmalýchpivovarůsvýmzákazníkům nabízet. Vznikly restaurace, které vysloveně nabízejí jenom regionální piva. Povětšinou se alenejednáostálounabídkuarestauratéřijed- notlivé regionální značky střídají během roku a majíjejakodoplněkkestálenabídce.Přesně tímto způsobem funguje třeba sportovní hos- poda U Krychle v Praze. Její provozovatel Jiří Valášekpotvrzuje,žeo regionálníznačkya je- jichspeciálymajílidézájem.„mámzákazníky, kteří vysloveně chodí jen na speciály. Zájem je poměrně značný a nikdy se nám nestalo, nestát na místĚ. za dobu naší existence jsme vyrobili už více než 40 druhů piva a chystáme další novinky, říká václav potěšil, spolumajitel minipivovaru pivovarský dům. U začáTků minipivovarů v Česku stála i firma Pivo Praha, která v roce 1994 po- mohla vybavit jeden z prvních minipivovarů. „Zároveň jsme zakoupili první prototyp varny na 550 litrů a začali jsme hledat prostory, kde bychom mohli vybudovat vlastní minipivovar. to trvalo tři roky,“ říká Václav Potěšil, spo- luvlastník společnosti. Nakonec se majitelé dohodli s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze a pronajali si prostory v Ječné ulici v Praze, kde vybudovali mini- pivovar s restaurací se jménem Pivovarský dům. Zde začali trvale vyrábět ochucená piva a vyvíjet nové druhy. „Za dobu existence jsme v Pivovarském domě od roku 1998 vyrobili více než 40 druhů piva,“ upřesňuje Potěšil. Nezůstalo ale pouze u jednoho vlast- ního minipivovaru s restaurací. V roce 2005 otevřeli majitelé firmy Pivo Praha jednu z prvních pivoték – Pivovarský klub v pražské Křižíkově ulici. Před dvěma lety k Pivovarskému domu a Pivovarskému klubu přibyl Břevnovský klášterní pivo- var svatého Vojtěcha. „V roce 2010 jsme se dohodli s panem převorem Siostrzonkem o pronájmu a rekonstrukci bývalých stájí v hospodářském dvoře kláštera. Po nároč- ných stavebních pracích na budově, která hrozila zřícením, jsme v roce 2011 otevřeli náš druhý pivovar. Jak my říkáme – pivovar čtyř sládků, protože všichni majitelé jsme zároveň sládci,“ vysvětluje Potěšil. Co se týče prodeje piva do jiných restau- rací, Pivovarský dům je prodává jen výji- mečně. Naopak Břevnovský klášterní pi- vovar prodává většinu své výroby do jiných restaurací. Přestože konkurence každým rokem roste, o budoucnost obou svých minipivovarů se VáclavPotěšilnebojí.Naopakmáambicekdal- šímurozvoji.FirmaPivoPrahanavícodsvého vznikuužpostavilaauvedladoprovozuvícenež 20 minipivovarů v Česku i v zahraničí. Stejně jako pro řadu podnikatelů v jiných odvětvích představuje však i pro minipivovary největší problémneustálá„daňovákreativita“zákono- dárců. „Problémy souvisejí hlavně s pořád se měnící legislativou,“ uzavírá Potěšil. Pivovarský dům a Břevnovský klášterní Pivovar svatého vojtěcha o budoucnost se nebojíme

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

9 téma PROFIT že bychom sud se speciálem nevyčepovali,“ doplňuje Valášek. jsoU dražší, konkUrUjí kvalitoU malé pivovary a minipivovary mají oproti velkým pivovarům řadu výhod i nevýhod. mezi výhody patří skutečnost, že většinu své produkce dodávají odběratelům „okolo ko- mína“, tedy do vzdálenosti 50km. Velmi často vyrábějí kromě běžného sortimentu i některé speciální a netradiční druhy piv. tento spe- ciální sortiment často využívají k různým slavnostem v regionu a ve městě, k různým svátkům a jiným příležitostem. Protože se jedná o menší množství piva, což si nemohou dovolit větší pivovary, mají dobrý odbyt. Právě pestrost a osobitost piva patří mezi další plusy, kterým minipivovary a malé pi- vovary disponují. Sládci těchto pivovarů se proto snaží zakládat si především na kvalitě. Stále podle nich platí: „Skutečné pivo je slad, chmel a voda – nic víc, nic míň.“ minipivovary a restaurační pivovary většinu piva čepují ve vlastní restauraci nebo hostinci a pivo nedo- dávají do obchodní sítě. tím mají menší ná- klady a mohou používat kvalitní slady i kva- litní chmel. také šetří na tom, že většina jejich výrobků je nepasterizována a že pivo neplní do láhví, nanejvýš je čepují do petek. „Podle mého názoru se řadí do výhod také lidský faktor. Návštěvník má možnost potkat pivo- varníka v práci a pohovořit s ním o pivu, což mají Češi rádi,“ domnívá se Václav Potěšil ze společnosti Pivo Praha. minipivovary a malé pivovary mají sa- mozřejmě i nevýhody. Kromě již zmíněných problémů dostat se na pulty restaurací a ob- chodů jde hlavně o celkově vyšší náklady na výrobu piva. Z vyšších nákladů pak pramení i vyšší cena, a tedy horší konkurenceschop- nost u velké části populace, která dává před- nost nízké ceně. mezi další nevýhody se řadí omezenéprostředkynareklamuanapodporu prodeje. „tyto pivovary si většinou nemohou dovolit speciální marketing, protože jim ne- zbývá na reklamu tolik peněz. Většinou proto mají reklamu jen v regionálních časopisech nebo i některé vydávají svůj časopis a distri- buujíjejsvýmodběratelům,“popisujeJaroslav Řehůřek. zákon zvýhodňUje malé Nezanedbatelnou výhodou je také daňové zvýhodnění malých pivovarů. Základní sazba spotřební daně z piva činí 32 korun/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny. Pro malé nezávislé pivovary existují nižší sazby, které se odvíjejí od roč- ního množství výroby a pohybují se v rozmezí od16korun/hl(upivovarůsročnímvýstavem do 10 tisíc hektolitrů) až po 28,80 koruny/hl (pivovary s výrobou od 150 tisíc do 200 tisíc hektolitrů piva ročně). Od daně je navíc úplně osvobozeno pivo, které vyrobí fyzická osoba v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu svoji a osob s ní tvořících domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů až do množství, které nepřesáhne 200 litrů za kalendářní rok. toto pivo se však nesmí prodávat. aby pivovar dosáhl na nižší sazby daně, musí splňovat zákonné podmínky pro malý nezávislý pivovar. Kromě maximálního limitu roční výroby nesmí být právně ani hospodář- sky závislý na jiném pivovaru a nadzemní ani podzemní provozní a skladovací prostory nesmějí být technologicky či jinak propojeny s prostorami jiného pivovaru. Pivovar se po- važuje za právně nebo hospodářsky závislý, pokud vlastní více než 50 procent podílu na čistém obchodním majetku nebo disponuje více než 50 procenty hlasovacích práv jiného pivovaru nebo pokud chybí některý hlavní výrobní provozní soubor v pivovaru či byla uzavřena jakákoli dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou hospodářskou nebo právní závislost na jiném pivovaru. velkopivovary poUžívají ke kvašení ck tanky Co se týče výrobního procesu piva a tech- nologií, suroviny a základní technologický postup zůstávají stejné u minipivovarů, ma- lých nezávislých pivovarů i u velkých pivo- varů. V dílčích jednotlivostech se výrobní po- stup liší, a to poměrně výrazným způsobem. minipivovary totiž prodávají vesměs pivo čerstvé a nefiltrované. Při výrobě nemusejí pivo filtrovat, stabilizovat a pasterovat, což se projevuje na vyšší kvalitě piva. Na druhou stranu má takové pivo řádově nižší trvanli- vost, což fakticky znemožňuje jeho prodej do obchodních sítí. Významný rozdíl ve výrobě existuje hlavně u kvašení. Velkopivovary už nepoužívají ote- vřené kádě ve spilce (část pivovaru, kde pivo kvasí), nýbrž nechávají pivo kvasit v cylin- drokónických tancích (CKt). mladinu tím oddělují od vnějšího prostředí, a mohou tak zintenzivnit a zkrátit čas kvašení a dokva- šování, a to dokonce až na jeden den. CKt rovněž pivovarům umožňují zvýšit koncent- raci. „V praxi to znamená, že se ,uvaří‘ pivo o vyšší stupňovitosti, a to se při filtraci pak naředí vodou na příslušnou požadovanou stupňovitost (tomuto procesu se říká vzne- šeně high gravity brewing neboli ve zkratce HGB),“ vysvětlují autoři na serveru Fabriky. cz, který se mimo jiné věnuje i postupu při výrobě piva. tento postup významným způsobem šetří náklady, projevuje se na chuti a kvalitě piva, které nemá kontakt s vnějším prostředím. „Zaběhnuté značky ,vaří‘ pivo technologií CK tanků a toto sodovkové pivo vyrobí za 10 dnů a expedují, nám trvá výroba včetně ležení zhruba 90 dnů – nákladově je velmi vy- soká, ale za pivo se nemusíme stydět,“ uzavírá Václav Vyvadil z Pivovaru Ferdinand. Daniel morávek, autor je spolupracovníkem redakce Foto:archiv,martinPinkas(euro),annavacková(e15) Spotřeba piva v Česku se již pátým rokem v řadě snižuje a dle posledních dat statistiků činila v roce 2010 necelých 145 litrů na obyvatele. Oproti roku 2009 se tak spotřeba snížila o 6,3 litru. Ještě v letech 2006 a 2007 se průměrná spotřeba piva držela na 159 litrech na osobu, už v roce 2008 ale došlo k poklesu na 157 litrů. O rok později se spotřeba propadla o šest litrů na 151 litrů a v roce 2010 se pokles opakoval. Jednalo se o nejrychlejší tempo poklesu průměrné spotřeby piva od roku 1993. Nejvíce piva naopak Češi zkonzumovali v roce 2005, kdy na jednoho občana připadlo 163,5 litru. sPotřeBa Piva na osoBu výrazně klesá

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

10 PROFIT ROZHOVOR Přestože je Ivan Pavlíček vystudovaný biolog, namísto vědy se dal po revoluci do podnikání. Jeho firma Next se stala největším hráčem v oblasti bezpečnostních dveří a fólií na tuzemském trhu. IVAN PAVLÍČEK Foto:MichaeltoMeš(e15) K RŮSTU NÁM POMOHLA POVODEŇ

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

11 ROZHOVOR PROFIT Jaká byla vaše cesta od biologie k podnikání? Celkem přímočará, i když to asi nebylo úplně obvyklé. Už při vysoké škole jsem si koncem osmdesátých let založil knižní vydavatelství. Tehdy byl ohromný boom osmibitových počí­ tačů ZX Spectrum a Commodore 64. Já jsem měl Atari... Tak to jsem byl na druhé straně, byl jsem commodorista. Vydával jsem knihy, pří­ ručky a návody k těmto počítačům. Protože jsem uměl polsky a anglicky, překládal jsem počítačovou literaturu, která u nás tehdy nebyla dostupná. Takže jsem začal živnost­ ničit, když to začalo být v posledních letech socialismu povolené, pokud člověk někoho „nevykořisťoval“. Podnikání jsem začínal s Půjčkou 10 tisíc korun Jaké to bylo, rozbíhat podnikání koncem osmdesátých let? Nejdřívejsemtytoaktivitydělalpro602.orga­ nizaci Svazarmu, ze které pak vnikla spo­ lečnost Software602. Když se smělo podni­ kat, pustil jsem se do toho. Nebylo to úplně snadné. Každý, kdo chtěl za komunismu něco kopírovatnebotisknout,byltrochupodezřelý. Takhle jsem si poprvé čichl k podnikání. A kdy jste se do něj pustil naplno? Po revoluci jsem pracoval v biotechnologic­ kém ústavu univerzity, kde jsem se poznal s Miloslavem Kotherou, který byl „matfyzák“. Byli jsme mladí a neklidní, začali jsme dělat různé věci s počítači a satelitním příjmem, ale poměrně záhy přišla příležitost si pronajmout výrobní halu v Běchovicích. A ta měla zavedený svůj výrobní program? Ne. Byla tam hala o ploše 600 metrů čtvereč­ ních. Kamarád nás oslovil s tím, že hledají někoho, kdo by si ji chtěl pronajmout, a jestli nevíme, co s ní. Řekli jsme, jasně, budeme dělat bezpečnostní dveře. Vůbec jsme o tom nic nevěděli. Jak jste se dostali právě k bezpečnost- ním dveřím. Hledali jste díry na trhu? Už jsme o tom chvíli přemýšleli. Kolega jel z Chorvatska autem a slyšel někde v rádiu po­ vídání o bezpečnostních dveřích. Pak přišel ten kamarád s tím, že má volnou halu a krásně se to potkalo. Ta myšlenka s příležitostí. Bylo to kouzlo okamžiku. Jaké byly začátky? Přemluvili jsme majitele haly, že nájem za­ platíme až na konci roku. To nám umožnilo odstartovat. Bylo to od nás velmi odvážné slíbit, že v prosinci zaplatíme 400 tisíc korun nájem. V tu dobu jsme oba pracovali na uni­ verzitě za 1609 korun čistého. Každý jsme si půjčil ve spořitelně 10 tisíc korun, navzájem jsme si za ně ručili. Do čeho jste ty peníze investovali? Do různých drobných věcí, jako svářečka, vr­ táky a podobně. Všechno jsme si dělali sami. Takže to bylo hodně pestré a dobrodružné. Na tom Commodoru 64 jsem si vytiskl letáčky a roznesl je po sídlišti. Pak mi domů zavolali nějací lidé, já jsem zase běžel změřit dveře a začali jsme vyrábět. S kolegou jsme se učili svářet, řezat a podobně. Vyrobili jsme dveře a jeli na montáž. S jedněmi jsme strávili třeba tři dny. Bylo to divoké. Po roce jsme už měli dva tři zaměstnance, kteří byli zámečníci, takže všechno potřebné uměli. Jak jste bez zkušeností z oboru zkon- struovali první dveře? Někde jste rozebrali nějaké existující, obkreslili? Měli jsme velkou výhodu, že tatínek mého společníka je konstruktér. Takže první mo­ dely pocházely od něj. U těch dalších jsme už tušili, jakou cestou se vydat. Jezdili jsme po světě a viděli jsme v Německu, v Itálii, jak by měly vypadat. Když si vzpomenete na svůj první typ, obstál by v porovnání se současnou nabídkou? Dodnes ho vyrábíme. I když už ho chceme asi deset let přestat dělat. Jsou to přídavné dveře, kterésedávajínapůvodnídveřeazesílíje.Jsou velmi používané v památkově chráněných do­ mech,kterýchjevPrazehodně.Protojichstále vyrobíme a prodáme několik stovek ročně. sPoluPracovníci nás kdysi vykradli a zkusili založit konkurenci V devadesátých letech přišly první ekonomické propady, poznamenalo vás to nějak? Zaměřili jsme se jen na výrobu, montáž pro nás dělaly tři firmy. Ty se jednoho dne do­ mluvily a vykradly nám náhradní díly, plány dveří a samy začaly s jejich výrobou kousek za Prahou. Naštěstí se ukázalo, že nositelem obchodu je především naše značka Next. Oni s novou firmou vůbec neuspěli. A my jsme po téhle zkušenosti přešli na nový systém. Chtěli jsme mít pod kontrolou i montáž a začali jsme dveře montovat sami. Osvědčilo se to? Tenhle druh výrobku musí mít určité parame­ try bezpečnostní, protipožární, protihlukové, termoizolační a podobně. Ale všechno se to dá zkazit při montáži. Proto jsme se rozhodli mít to pod kontrolou celé. Nešli jsme cestou, jako naši konkurenti, kteří mají třeba stovky dealerů. Ale dealer namontuje třeba jen dvoje dveře za rok. Něco podobného bych nechtěl. Navíc naše lidi máme určitým způsobem pod kontrolou, máme je maximálně prověřené, kam až nám to umožňuje zákon. Posílili jste po této zkušenosti třeba i patentovou ochranu svých výrobků? Ono tam není moc co chránit. Jsou to prostě dveře, které mají panty, zámky. Jde o obecně známé a tisíce let používané principy. Některé prvky chráněny máme, ale spíše se snažíme naši pozici chránit tím, že budeme obchodně nejlepší a konkurence nás nestihne předběh­ nout. Kopírují nás úplně běžně. Natočí stejná videa, kopírují naši brožuru. Když do ní dáme komiks, oni příště mají také komiks. V devadesátých letech přišel také první ekonomický pokles. Dopadl na vás nějak? V roce 1998 končil první boom. Řada sta­ vebních firem zkrachovala. Vodní stavby, Když se krize blížila, věděli jsme to zhruba dva roky dopředu. Dveře se montují jako poslední, takže když začala klesat stavební výroba, mohli jsme se na to plynule připravit.

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

12 PROFIT ROZHOVOR Vojenské stavby, přišel krach H­Systemu. Tam jsme měli dodané dveře, za které jsme pak už nedostali zaplaceno. To nás stálo hodně peněz. Byla to pro nás další rána. Sotva jsme se z toho vzpamatovali, přišly povodně v roce 2002. Sídlíte v Karlíně, který patřil k nejvíce poškozeným lokalitám... Tady, jak sedíme, dosahovala voda až deset centimetrů pod strop. Tenkrát jsme tu měli i centrální sklady. Myslím si ale, že to byla nejužitečnější věc, která nás potkala. Jak to? Protože jsme se pustili do změn, o kterých jsme mluvili a přemýšleli strašně dlouho. Ať už to byl nový model dveří, se kterým jsme se pořád neodhodlali vyjít. Pak jsme přestěho­ vali naši továrnu do nového objektu. Zásadně jsme zredukovali řídicí tým a zase jsme za­ čali hodně věcí dělat sami. To nám pomohlo během šesti měsíců otočit hospodaření do viditelného plusu. Pak to byla velká jízda až do roku 2009, kdy skončil stavební boom. Jak se člověk vrací k práci, kterou před lety předal najatému managementu? Člověk přestane řadu věcí dělat. Těch zby­ tečných. Jsem skeptický ke všem pravidlům, tabulkám, reportům a všem těm věcem, které vás naučí na MBA. Samozřejmě to platí pro určitou velikost firmy. Život většinou běží jinými stezkami. V tomto ohledu jsme tak tro­ chu sedláci, věci řešíme selským rozumem. Něco prostě přestanete dělat, řadu věcí si uděláte sám a rychleji. Některé činnosti, než člověk vysvětlí, tak je má hotové. Tahle změna nás zase nastartovala. Když děláte třiadvacet let stejnou práci, občas potřebujete nějaký impulz, aby vás to začalo zase bavit. Jinak je to pořád stejné, jen čas od času se objeví zájemce o koupi. Proč jste se zatím rozhodli neprodávat? Je to hrozně složité. Všechno má svoji cenu. Může přijít nabídka, která by se špatně od­ mítala. Ale je to skoro jako s dítětem, které člověk vypiplal, když mu bylo špatně, a ze kterého měl radost, když mu bylo dobře. Těžko se to prodává. Mám kamarády, kteří to absolvovali a prodali firmy. Někteří říkají dobrý, někteří říkají, že by to znovu neudělali. Takže je to asi individuální záležitost. Dříve jste prodávali firmám 30 procent vaší produkce, nyní deset procent. Souvisí to s krizí? Loni se zahájilo nejméně bytů za posledních patnáct let. Z rezidenční výstavby zbylo deset dvacet procent. Když se krize blížila, věděli jsme to zhruba dva roky dopředu. Dveře se montují jako poslední, takže když začala kle­ sat stavební výroba, mohli jsme se na to ply­ nule připravit. Ale až se zase začne stavět, my ještě dva roky nebudeme mít co dělat. Začínali jste ve dvou, kolik je vás teď? První rok jsme vyrobili 99 dveří, to si pama­ tuji dodneška, ještě mám sešit se zákazníky. Tenkrát ty dveře stály docela dost, nějakých třináct patnáct tisíc korun. To znamenalo obrat nějakých jeden a půl milionu. V nej­ lepších letech 2009 až 2010 jsme se v součtu pohybovali někde přes čtvrt miliardy obratu ročně, dnes je to zhruba dvě stě milionů ko­ run. V současnosti máme nějakých sto dvacet zaměstnanců, v době největšího vrcholu to bylo sto čtyřicet. Foto:MichaeltoMeš(e15) Studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, má doktorát v oboru molekulární genetika a mikrobiologie. Po škole pracoval do roku 1991 jako vědecký pracovník v Biotechnologickém ústavu UK. V letech 1987–1992 provozoval vydavatelství počítačové literatury Compass. V roce 1990 založil s Miloslavem Kotherou společnost Next, ve které působí dodnes. K jeho zálibám patří sport a fotografie. ivan Pavlíček (48) My jsme eseróčko číslo 737. Dnes je jich téměř 400 tisíc, takže jsme byli velmi rychlí.

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

13 ROZHOVOR PROFIT amnestie raketově zvedla zájem o bezPečnostní dveře Kromě stavebnictví bude mít na váš obor vliv i bezpečnostní situace. Jak se projevila současná amnestie? Velmi. V lednu v porovnání s loňským lednem obrovským nárůstem objednávek. Je vidět, že to lidi trápí. Ani jsme to nepoužili v nějaké kampani, i když jsme o tom přemýšleli. V čem je největší rozdíl v podnikání v polovině devadesátých let a nyní? Dříve jsme vysvětlovali, co jsou to bezpeč­ nostní dveře. Teď vysvětlujeme, proč ty naše jsou nejlepší. Uvědomují si lidé více, jak bohatnou, že si mají doma co chránit? Je to bohužel zase jen pohled přes peníze. Určitě platí, že každému mají co ukrást. Ale majetek není to nejhorší. Nejhorší, co vám ukradnou, je ten intimní prostor, který každý doma má. Poslední léta se běžně vykrádá za přítomnosti obyvatel. To je hrozné, když ráno vstanete, jdete do obýváku a zjistíte, že vám ho někdo převrátil vzhůru nohama. Vzal tam dva tisíce, a šel je propít nebo prohnat žilou. Ukradené peníze překousnete, ale ten pocit, že jste tam spal, stejně jako vaše žena, děti, a někdo pobíhal po bytě a ani nevíte, co je to za cvoka a jestli není pod vlivem nějakých látek. Takže ukradená televize nebo vrtačka, která stejně skončí v zastavárně za rohem, není největší problém. Riziko je také odcizení dokladů, rodných listů a podobně. Po čase třeba zjistíte, že máte hypotéku, nebo do­ konce předluženou firmu, aniž jste to tušili. Jsou metody vykrádání bytů v posledních letech stabilní, nebo musíte měnit způsob zabezpečení kvůli novým postupům? Jde hlavně o to, aby odolaly hrubému ná­ silí. To je 95 procent překonání dveří. Žádné sofistikované postupy, šperháky a planžety. Většina jde a zkouší to. Tam, kde vidí dobré zabezpečení, se o to ani nepokoušejí. Proto je důležité bezpečnostními dveřmi odradit. Není to tak, že když mám bezpečnostní dveře, prozradím, že mám větší televizi než soused, a zloděje přilákám. Což si hodně lidí myslí. Takže zloději nejsou moc kreativní? Jediné, co se objevilo nového v posledních letech, je takzvaná bump key metoda. Doma si upilujete klíč na univerzální a pomocí kla­ dívka tím jdou některé vložky rozstřelit. Je to velice banální. Opět se potvrdila správnost toho, že jsme vsadili na sice dražší, ale kva­ litnější vložky. Byly jedny z mála, které tímto způsobem nešlo překonat. Pomohly vám někdy v podnikání vaše zkušenosti z akademické sféry? Strašně moc mě naučil můj vedoucí diplomky a pozdější šéf na pracovišti pan docent Vondrejs. Pokud se něčemu věnuje, tak je pro to vždy velmi zapálený, ať už je to mole­ kulární genetika, matematika, fyzika nebo velmi netradiční směry výtvarného umění. Řekl mnoho důležitých vět, které si pamatuji dodnes. Například, že nemá cenu se věnovat tomu, co člověku nejde, ale je důležité se vě­ novat tomu, co se daří. Jaká vlastnost podle vás stojí za úspěchem vaší firmy? My jsme eseróčko číslo 737. Dnes je jich téměř 400 tisíc, takže jsme byli velmi rychlí. Z toho je vidět, že s kolegou Kotherou jsme jako spo­ lečníci hodně dlouho. A z té doby jedni z po­ sledních, co to spolu vydrželi. Hlavní tajem­ ství je v tom, že i přes ty často těžké spory, které musejí zákonitě nastat, vždycky zvítězil respekt k názoru toho druhého. Schopnost říct: Naprosto s tím nesouhlasím, ale udělej to tak. A uvidíme, co se stane. A pak nenadávat, když to nevyjde. Jsou to věci, které stojí někdy obrovské peníze. Jít slepou cestou, která stála miliony korun, a pak si to vzájemně nevyčí­ tat. Zázrak je, že jsme to vydrželi a zůstali ve vzájemném respektu. DALIBOR DOSTÁL

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

14 PROFIT PŘÍBĚH ÚSPĚCHU SPOlečnOST ZlínSTav vznikla na ze­ lené louce v květnu 1990. Akciovku založilo několik kolegů, kteří předtím pracovali ve stavebním závodu JZD Slušovice. Firma si od začátku zakládá na tom, že její majitelé vždy zároveň působili jako výkonní mana­ žeři, což mělo pro úspěšné etablování na trhu zásadní význam. A platí to i dnes, byť akcionář je už jen jeden. Svou činností v současnosti Zlínstav pokrývá prakticky celou republiku, kromě zlínského ředitelství má jeden stavební zá­ vod v Otrokovicích, další v Lípě u Zlína, třetí v Praze a čtvrtý v Ostravě. Společnost, která podle počtu zaměstnanců a výše obratu patří mezi střední podniky, se po několika letech zařadila mezi nejvýznamnější stavební firmy v Česku. Například v roce 2011 se v žebříčku časopisu Stavitel sestaveného podle čistých tržeb umístila na 47. pozici. Zbyněk Kůr, ře­ ditel společnosti pro nákup, za tím vidí pře­ devším důslednost v naplňování vytčených cílů. „Firma nežije chaoticky ze dne na den, ale postupuje podle dlouhodobé koncepce, což je samozřejmě rozhodující měrou zásluha lidí, kteří ji řídí,“ říká Kůr. Co polyká peníze, musí pryč Základní body úspěchu jsou podle Zbyňka Kůra společné všem úspěšným firmám, nejen v oboru stavebnictví. „Především je to podři­ zovánísetrhua tomu,covyžaduje.Konkrétně ve stavebnictví, které je v mimořádně obtížné situaci (obor jako celek se oproti období před krizí propadl o desítky procent – pozn. red.), dnes trh diktuje jako hlavní požadavek mini­ mální cenu. Významně totiž ubylo investič­ ních akcí, zatímco stavebních firem zůstalo hodně. Těží z toho investoři, kteří za stavební práce platí minimum. My se tomu musíme přizpůsobit a maximálně zefektivnit naši čin­ nost. Čili všechno, co polyká peníze a není přínosem pro samotnou stavební výrobu, musí pryč,“ vysvětluje Zbyněk Kůr. Už samotný fakt, že jednou z vrcholových pozic ve struktuře Zlínstavu je ředitel pro jakost, naznačuje, jak velkou roli přisuzuje vedení společnosti kvalitě. Firma během své činnosti získala několik certifikátů ISO za jakost (ale i za další oblasti). „Za každým certifikátem stojí propracovaný systém, který nám nedovolí jakoukoli odchylku od nasta­ vené úrovně,“ popisuje Zbyšek Kubíček, člen představenstva Zlínstavu a také jeho ředitel pro jakost. „Tyto systémy obsahují celou řadu směrnic a přesných technologických postupů pro téměř každou činnost, které se na stavbě provádějí,“ doplňuje. Pravidla a normy začaly vznikat v roce 1996 a podle Kubíčka bylo mimořádně důle­ žité, že je vytvářeli lidé, kteří konkrétní čin­ nosti sami prováděli. Nešlo tedy o žádné teo­ retické cvičení akademiků, ale o smysluplné věci podložené praxí, které firmě v dalším vývoji významně pomohly. evropský úspěCh Velkou chloubou zlínského podniku je oce­ nění představitelů Evropské unie nomi­ nační cenou EMAS Awards z let 2009, 2010 a 2012 v kategorii Medium organisation za její Environmentální prohlášení, které vytváří ZLÍNSTAV JAK SE STAVÍ EKOLOGICKY Jedna z nejvýznamnějších tuzemských stavebních firem je zajímavým příkladem toho, jak se dají do byznysu včlenit postupy ohleduplné k životnímu prostředí, které zároveň dávají ekonomický smysl. Úspěch na tomto poli dokazuje i ocenění EMAS, které Zlínstav získal jako jediný stavební podnik v celé Evropské unii. Systém EMAS (z angličtiny Eco-Management and Audit Scheme) představuje aktivní přístup podniku ke sledování, ří- zení a postupnému snižování dopadů činností na životní pro- středí. Mohou se do něj přihlá- sit organizace působící v sou- kromé sféře i organizace státní a veřejné správy nebo jejich části, musejí ovšem splnit ur- čitá kritéria. Podle Wikipedie je v systému v současnosti zare- gistrováno přes 4500 organi- zací a více než 8100 poboček. Systém byl zřízen Evropskou unií, je jejím oficiálním naříze- ním, ovšem závazný je pouze pro organizace, které se ho dobrovolně rozhodnou zavést. Smyslem jeho zavedení bylo zjišťování a sledování vlivu čin- ností organizací na životní pro- středí a zveřejňování informací formou jednotlivých environ- mentálních prohlášení. Tato prohlášení, která přihlášené or- ganizace pravidelně vytvářejí, Evropská unie každoročně vy- hodnocuje a na základě toho uděluje ocenění, které na- příklad v letech 2009, 2010 a 2012 získal v kategorii střed- ních firem český Zlínstav. EMAS

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

15 PŘÍBĚH ÚSPĚCHU PROFIT každý rok v rámci systému EMAS. Jde o sys­ tém managementu a kontroly vlivu stavební činnosti na životní prostředí. Zlínstav ho za­ vedl jako jedna z mála firem v České repub­ lice a ocenění EU získal dokonce jako jediná stavební firma v celé Unii. „Vliv stavební činnosti na životní prostředí bývá velmi nepříznivý a my se ho snažíme co nejvíce zmírnit,“ podotýká Zbyšek Kubíček. Za rozhodnutím maximálně omezovat ne­ gativní dopad na životní prostředí stála snaha onaplňováníurčitéspolečenskéodpovědnosti a také budování image firmy. Ekologické cho­ vánívšakpřinášíZlínstavuivýznamnýekono­ mický efekt. „Například při rekonstrukcích je možné velkou část starých materiálů re­ cyklovat, což odbourává nutnost uložit je na placenou skládku. Týká se to starých oken, skla, svítidel či dřevěných příček,“ popisuje Zbyšek Kubíček. „Ale nejen to. Drtíme třeba bourané zdivo a vyrábíme recyklát, který se zpětněmůžepoužítkzásypůmadalšímvěcem. Zvláště ceněný je betonový recyklát. Nebo vý­ kopová zemina, která je dnes hodnocena jako odpad. Někdo ji naloží a odveze na skládku, za což musí zaplatit. My si s tím dáme práci, vokolínajdemenapříkladrekultivačnístavbu, kamzeminupodohoděsinvestoremuložíme. Snažíme se zkrátka původní materiály vrátit zpět do stavebního procesu. Kromě toho, že tak dodržujeme veškerá pravidla a normy pro zacházení s odpadovým materiálem, je to pro nás zároveň ekonomicky výhodné. A třeba díky tomu, že jsme členy sdružení Ekolamp, nemusíme na rozdíl od jiných stavebních fi­ rem platit za ukládání starých zářivek, které obsahujírtuťadalšírecyklovatelnémateriály,“ dodává Kubíček. karel Iv. věděl, jak na to To, že jsou dnes stavební firmy okolnostmi nuceny ořezávat náklady na minimum, se podle Zbyňka Kůra děje na úkor investování do budoucnosti. Většina stavebních firem prakticky přežívá, dochází pouze k prosté reprodukci jejich výrobních prostředků. Ale žádný výrobní rozvoj, s ohledem na perspek­ tivu stavebního trhu, neprobíhá, konstatuje pesimisticky Zbyněk Kůr. Určitou naději vidí v pokračování projektu Zelená úsporám, který by měl proběhnout letos a jehož první kolo přineslo oboru zá­ sadní vzpruhu. „I tak ale na základě inves­ tiční politiky státu musím bohužel říct, že dno, od kterého by se stavebnictví konečně odrazilo, nevidím. Nepovažuji totiž za reálné, že soukromí investoři najednou odněkud vytáhnou velký balík peněz, díky kterému přijde tolik žádoucí růstový impulz. Přitom už Karel IV., když po svém příchodu zjistil, v jak dezolátním stavu Čechy jsou, pustil do hospodářství velké peníze. Investoval, stavěl. Krásným příkladem je hladová zeď, která sloužila jen k tomu, aby se mezi lidi dostaly peníze. A také se pak ekonomika rozjela,“ uzavírá Zbyněk Kůr. MARTIN ZIKA Ryze česká soukromá stavební firma, sto- procentně vlastněná českými majiteli, od začátku budovaná jako akciová společ- nost. Zaměřuje se především na občanské a průmyslové stavby. Její obrat v roce 2011 dosáhl 900 mi- lionů korun, zisk byl 50 milionů, společ- nost zaměstnává zhruba dvě stovky lidí. ZlínStAv ŠIroký záBěr. zlínstav má ve svém portfoliu řadu zajímavých zakázek, prováděl například rekonstrukci a přestavbu slavné budovy číslo 21 – Baťova mrakodrapu na sídlo zlínského kraje (vpravo dole) nebo třeba rekonstrukci zámku lešná u valašského meziříčí (vlevo uprostřed). Foto:Archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

16 PROFIT ZAHRANIČÍ Je ŠPanělskO dalším evropským Jižanem na odpis? Zřejmě ne. Tuhle zemi sice trápí podobné finační veleprůšvihy jako Řecko, jenomže malé Řecko má jenom 11 milionů obyvatel a nepatrný hospodářský význam, takže jeho agonie znepokojuje eurozónu spíše jen psychologicky. Naproti tomu Španělsko je čtyřikrát větší, čtyřikrát lidnatější a jeho zemědělská i průmyslová produkce se pro- dává v celé Evropě. Proto si starý kontinent prostě nemůže dovolit nechat Španělsko na holičkách, protože jeho případný pád by strhl do černé díry půlku Evropské unie. Zemi válcuje krize ve velkém. V uplynulém roce poklesl španělský HDP o 1,3 procenta. Pro letošek předpovídá respektovaný deník El País další propad dokonce až o 1,6 pro- centa. Děsivě roste nezaměstnanost, která se na konci roku 2012 vyšplhala na smutný his- torický rekord 26 procent. Nejproblémovější skupinou jsou mladí Španělé do 25 let, kte- rých zůstávají v současnosti bez práce plné dvě třetiny. Proti krizi zbrojí jak španělská vláda, tak Brusel. Evropská unie odsouhlasila – byť se skřípáním zubů – peněžní injekci 40 miliard eur pro španělský bankovní sektor. Španělský kabinetvčelespremiéremMarianemRajoyem za to musel garantovat reformy. „Budeme na- dále usilovat o vyrovnaný rozpočet a oživení hospodářství,“ slíbil Rajoy. Madrid proto mimo jiné reformoval trh práce v tom smyslu, že pro firmy a podnikatele je teď jednodušší najmout i propustit zaměstnance. Španělský premiér musí navíc vedle mon- strózních hospodářských problémů momen- tálně čelit i velkému korupčnímu skandálu. Španělský tisk viní vládní Lidovou stranu ztoho,ževysocívládníúřednícibralipravidelné úplatky od bohatých podnikatelů, především zoblastistavebnictví.Rajoyodmítájaktatonař- čení, tak podání demise, kterou žádá opozice. Aféra je však další demoralizující ranou už tak zdeptané španělské veřejnosti. OdbOry musely kývnOut na nižší platy Země zmítaná takovou krizí tedy nevypadá na první pohled jako příliš lákavá exportní destinace. S určitou dávkou obchodního cy- nismu se ale dá i v tomto případě podívat na krizi jako na příležitost. Armáda téměř šesti milionů nezaměstna- ných znamená s neúprosnou logikou to, že mzdyveŠpanělskubudounějakoudobuhodně nízko. Využila toho v minulých dnech napří- klad japonská automobilka Nissan. Ta slíbila investovat do své továrny na Pyrenejském po- loostrově 130 milionů eur, vytvořit tisícovku nových pracovních míst a začít zde vyrábět novýautomobilovýmodel.Naoplátkualemu- sely odbory odsouhlasit plošné snížení platů všem zaměstnancům. Jako příležitost lze vnímat také drama- ticky klesající ceny nemovitostí ve Španělsku. Mnohé bytové projekty, které vyrostly v době přehnaně optimistického realitního boomu, teď zejí prázdnotou a nikdo je nechce koupit. Uněkterýchdomůreálněhrozí,žeješpanělští developeři raději zbourají, aby vytvořili ales- poňurčitýtlaknaprodejnícenyzbylýchstaveb. „Cenyještěnedosáhlyúplnéhodna,alevyplatí sevývojbedlivěsledovatabýtpřipravenvyužít nejlepšíhookamžikuknákuputěchnejlepších nemovitostí,“ říká majitel společnosti Feria BohemiaJosefDobrý,kterýnabízíveValencii obchodní zastoupení českým firmám. Krize ve ŠpanělsKu Levné domy, Levná práce, Levné zboží Čtvrtina Španělů je bez práce, tamější hospodářství drhne a eurozóna přiznala španělským bankám záchranných 40 miliard eur. Krize ale znamená i příležitost. Ve Španělsku jsou nyní k mání nemovitosti za hubičku, pracovníci smíření s nižšími platy a nové zákony, které jdou na ruku investorům. stOvky dOmŮ na prOdeJ. například čtyřpokojový byt s výhledem na moře lze nyní ve španělsku pořídit za 1,5 milionu korun.

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

17 ZAHRANIČÍ PROFIT PodnikatelPetrAuředník,kterývBarceloně prodávásmyčceaasipětkrátročnělétázČeska do tamější výrobny hudebních nástrojů, uva- žuje vzhledem ke křiklavě nízkým cenám okoupi„záložního“bytupřímoveŠpanělsku. „Na vyhlášeném pobřeží Costa Brava teď kvůli krizi leží ladem stovky neprodaných prázdných bytů, které jsou směšně levné. Byt 3+1 s výhledem přímo na moře tam teď po- hodlně koupíte v přepočtu tak za 1,5 milionu korun a ještě si budete moct vybírat. Uvažuju, žebychsitampořídilbydleníprosvépracovní pobytyazároveňnarelaxaciprosvourodinu,“ uvádí český podnikatel. Vzhledem k poklesu své kupní síly se nyní Španělé začnou porozhlížet po levněj- ším zboží, což může být určitou konkurenční výhodou pro české exportéry. „Velká část do- mácností je nucena šetřit kvůli ztrátě zaměst- nání, a proto je vhodná chvíle nabídnout jim levnější zboží, než jaké dosud nakupovali. Na druhé straně je zde stále dost obyvatel, kteří mají příjmy nadprůměrné a nehodlají se ome- zovat ve spotřebě. Proto se otevírá prostor jak pro levné, tak i luxusní zboží a služby,“ po- dotýká Josef Drobný. Podle něj lze Španělsko využít také jako ideální základnu pro další expanzi do zemí Latinské Ameriky. Krize by tedy paradoxně mohla více roz- proudit český vývoz do Španělska, které za- tím patří v rámci Evropské unie mezi méně časté cíle českých firem. Přestože export v posledních dvou letech výrazně roste, loni byl za celý rok stále zhruba jen na úrovni tří milionů eur. Vedle automobilů Škoda pa- tří mezi hlavní české značky prodávané na Pyrenejském poloostrově například koupel- nové systémy Ravak, kuchyňské pomůcky Tescoma a také pneumatiky Continental Barum a Mitas. Z hlediska finančního ob- jemu vývozu jsou důležité ještě hutní výrobky z Vítkovic a Ostravy. vyřešíme tO mañana Od Španělska zatím možná některé české firmy zčásti odrazuje mimo jiné volnější jižanská obchodní kultura. Problémem jsou také velké rozdíly v jednotlivých regionech. Hospodářským motorem je Katalánsko na severu země. Jižní provincie se zaměřují na zemědělství, v problematickém Baskicku stále přetrvávají separatistické tendence a riziko teroristických útoků. V zemi jsou čtyři oficiální jazyky, které jsou v daných oblastech preferovány, takže španělština nemusí v obchodním kontaktu stačit. Tyto jazyky jsou galicijština, valencijština, ka- talánština a baskičtina. „Je třeba počítat s tím, že kvůli byrokracii a takzvanému mañana efektu, tedy odkládání řešení pro- blémů na později, není vstup na zdejší trhy procházkou růžovým sadem a rozhodně se vyplatí znát místní prostředí a jazyk. Například v nejbohatší Barceloně je téměř nutností ovládat katalánštinu,“ upozorňuje Josef Drobný. Každopádně na rozdíl od zmíněného Řecka, u nějž není vyhazov z eurozóny vů- bec nemožný, stran Španělska jedna jistota trvá. Je méně pravděpodobné, že by od něj daly evropské země v blízké době ruce pryč a nechaly zemi zbankrotovat. Na to je prostě Španělsko příliš velké. Tomáš STingL Zlatým českým ručičkám udělal ve Špa- nělsku dobrou reklamu český podnika- tel Petr Auředník. Ten je jedním z po- sledních mistrů, kteří ovládají pomalu vymírající umělecké řemeslo – je smyč- cařem. V Česku už své smyčce prodá- val respektovaným hudebníkům, jako je houslista Pavel Šporcl nebo violista Jo- sef Klusoň. Před dvěma lety začal nabízet smyčce ve velkém i španělským hudeb- níkům, a to z ateliéru v Barceloně, která je kulturním epicentrem celého Pyrenej- ského poloostrova. „Ročně prodám Špa- nělům tak dvanáct nových smyčců, při- čemž průměrná cena jednoho jsou asi dva tisíce eur. Vedle toho tam ale ročně opra- vím také zhruba stovku starších smyčců, za jednu opravu si počítám kolem 80 eur,“ říká Auředník. Zakázky ve Španělsku mu tak téměř ztrojnásobily celkové tržby. Do Katalánska ho pozval jeden z taměj- ších výrobců houslí, když v Barceloně ote- víral multifunkční ateliér pro hudebníky. „Já jsem do tamější dílny nemusel inves- tovat nic. Se španělským partnerem jsme se dohodli, že mu platím 15 procent pro- vizi z každého prodaného smyčce a 20 eur provizi z každé opravy,“ vysvětluje Auřed- ník. Na katalánské obchodní atmosféře oceňuje, že jsou podle jeho zkušeností ta- mější podnikatelé úzkoprse poctiví. „Můj partner vypisuje poctivě faktury i na se- bemenší částku, byť by šlo třeba jen o pět eur,“ říká s respektem český smyčcař. Naopak jako břemeno vidí na Pyrenej- ském poloostrově daň z přidané hodnoty, která je v současnosti 21 procent z ceny smyčce, a hrozilo, že stoupne na 23 pro- cent. Protesty Španělů tomu ale zabránily. Mezi tamějšími klienty jsou mimo jiné studenti a začínající umělci z Katalán- ska i zbytku Španělska. „Někteří španěl- ští hudebníci si jezdí pro nástroje do ciziny, kam to nemají daleko. Na housle je tra- dičně vyhlášená Itálie, na smyčce Francie.“ Zakázka, která udělala ve Španělsku Auředníkovi zatím největší radost, se tý- kala extrémně drahého nástroje. „Měl jsem v Barceloně v rukou housle Niccolò Amati v ceně zhruba milion eur, tedy asi 25 milionů korun. Majitel na ně hraje mým smyčcem,“ říká český umělecký ře- meslník, který v souvislosti se stoupají- cími obchody v Barceloně uvažuje o tom, že si ve Španělsku koupí byt. (tos) Podnikatel Petr auředník: V Barceloně hraje můj smyčec na housle za 25 milionů Foto:archiV,ProFimedia.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

18 PROFIT NÁZORPROFIT jedeN deN pOdNikatele Jak dnes zhodnotit vydělané peníze? Mnohopodnikatelůsevdnešnídoběobáváztráty hodnoty vydělaných peněz. Není se čemu divit, sledují vývoj ekonomiky a poměrně racionálně si všímají jednotlivých symptomů tohoto vývoje, například očekávají inflaci. Proto se snaží svoje peníze zhodnotit jiným způsobem než je uložit vbance.Vidímtoposlednídoboučasto,lidéobecně opouštějí i dříve oblíbené klasické finanční pro- dukty a raději zvolí nákup fyzického zlata nebo jiného drahého kovu. Investiční zlato má několik nespornýchvýhod–jeosvobozenood21procentní DPH,jetrvalýmuchovatelemhodnotyadásepo- užítvíceméněpocelémsvětě.Ostatnídrahékovy, jakojestříbro,platina,palladiumarhodium,jsou závislénahospodářskémcykluavývojivprůmyslu. Dnešnídoba,kdysenacházímepřevážněvrecesi, je výhodná pro nákup právě i těchto kovů, jelikož jsoujejichcenypoměrněnízké. Při současném vývoji ekonomické situace vEvropěaUSAjetéměřjisté,žecenazlatabude dále růst. K prolomení hranice 2000 americ- kých dolarů za trojskou unci bezesporu dojde, je to jen otázkou času. Očekávám, že to bude v průběhu letošního roku. Hodnota tohoto kovu včeskéměněkontinuálněroste,nicméněobjevují se i kritici této investice. Nedůvěra v nákup investičního zlata větši- nou pramení z obav o jeho dostatečně rychlou likviditu. Musím přiznat, že někdy jsou tyto obavyoprávněné,vČeskérepublicednesexistuje zhruba 200 společností, které nabízejí inves- tiční zlato. V roce 2004, kdy jsme vstoupili do Evropskéunieazačalopronástaképlatitosvo- bození investičního zlata od DPH, se obchodo- váním s investičním zlatem zabývaly pouze dvě společnosti, obě jsou na trhu dodnes. Nárůst je tedy raketový, proto je pro zákazníka velmi dů- ležité zvolit si subjekt, který mu v budoucnosti požadovanou likviditu zajistí. V České republice vychází průměr držení in- vestičního zlata na 0,7g na hlavu, v Německu je to 150g na hlavu. Tento rozdíl se však do bu- doucna bude výrazně zmenšovat, zlato a ostatní drahé kovy již nejsou v hledáčku jen odborných investorů,alemnohemširšíveřejnosti,kteráseza- jímáocesty,jaksvojefinančníprostředkyuchovat azhodnotitdobudoucna,třebapoprodejifirmy, jejíčástinebovrámcipravidelnýchpříjmů. Můj den začíná před sedmou hodinou tichým ťapáním syna. když se přesvědčí, že už nespíme, probudí svou starší sestru a celá rodina je rázem na nohou. posnídáme a vy- pravíme děti do školky. VzděláVání jako nutnost přepínám myšlenky, které se doposud točily kolem rodiny, a v rychlosti si projedu ve své domácí kanceláři plán dne. Zároveň zběžně zkontroluji e-maily, a to pouze kvůli vyřízení případných urgentních záležitostí, a odjíž- dím autem do prahy na jednání asociace certifikovaných jazykových škol. jako členka představenstva se zúčastňuji pravidelných schůzí, na kterých řešíme problematiku za- jištění kvalitního jazykového vzdělávání na našem trhu. dnes se zabýváme otázkou or- ganizace konference pro odbornou veřejnost. dále diskutujeme o našem zapojení do me- zinárodního projektu jazykových asociací v rámci programu leonardo či o důsledcích zavedení povinné výuky druhého cizího ja- zyka do základních škol. témat je mnoho a pomalu se blíží poledne. to už mě ale čeká lekce němčiny. Rychle se přesunu a zasedám coby student „do lavice“ vjednézučebenvcentráleChannelCrossings. pravidelnévzděláváníberunejenjakonezbyt- nost vzhledem ke své práci v tomto oboru, ale i jako nutný trénink mozkových buněk. Navíc je to pro mě i jistá forma duševní relaxace. osobní kontakt je důležitý Na výuku němčiny navazuje schůzka s výkon- ným ředitelem, kterému jsem před pěti lety vedení Channel Crossings svěřila. Běžně se scházíme jednou týdně a probíráme aktuální dění. klíčové body jsou předem stanoveny, abychom se vzájemně neokrádali o čas. Vzhledem ke kalendářnímu období jsou dnes hlavním tématem finanční výsledky uply- nulého roku, zatím dochází pouze k prvotní analýze dat. po ukončení schůzky se pozdravím s ostat- ními zaměstnanci a v krátkém rozhovoru zjistím, co je nového v jednotlivých odděle- ních. přestože dostávám pravidelné zápisy ze schůzí sekcí, snažím se využít osobního kontaktu. ten často napoví mnohem více o tom, co se ve firmě děje a jak to vnímají jed- notliví aktéři. Mým krédem je nepodceňovat osobní komunikaci, proto se cestou z centrály stavuji v pobočce v Radotíně, kde učiním po- dobné „kolečko“. Nevnímám tuto činnost jako povinnost, práce s lidmi mě těší a vzhle- dem k tomu, že v současné době pracuji ze své domácí pracovny a jezdím do kanceláří pouze na schůzky, považuji za velmi přínosné si se svými kolegy neformálně pohovořit. Blížísečasvyzvednutídětí.přeřaditnajinou frekvenci mi nečiní problém, to se děje již při vstupu do školky, je to prostě jiný svět. jedeme na plavání, poté domů, snažím se, aby děti v autě neusnuly. trochu se vzpamatují u spo- lečné přípravy večeře. Rády se pokoušejí vařit a vůbec nejraději pečou, nicméně jejich zájem netrvá dlouho. Nakonec skončí u pohádky. přichází manžel, společně se najíme a pohra- jeme si s dětmi. Večerní rutina, pohádka, uko- lébavka a spát. druhé vydechnutí, děti spí. dáme si s manželem sklenku vína a pohovoříme o tom, co nám přinesl den. podíváme se na zprávy a já si jdu vyřídit běžnou agendu k po- čítači. kromě firemních záležitostí vyřizuji i administrativu spojenou s činností oddílu gymnastiky, který vedu. pracovní den končí tím, že si projedu plán na zítřejší den. Ujistím se, že mám jasně dané dvě až tři priority, které chci vedle běžné agendy další den vyřešit. po dvaceti letech podnikání se držím hesla: Někdy méně znamená více. a pak již nezbývá než ulehnout. Ráda si něco hezkého před spaním přečtu, ale někdy nevydržím více než pár řádek a usínám... Lenka DoLežaLová PaviLková, zakladatelka a majitelka jazykové agentury Channel Crossings někdy méně znamená více Libor křaPka, manažer linie investičních kovů, Safina Foto:archiv

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

19 POLEMIKA PROFIT PRO Ochrana investic do vývoje Nemyslímsi,žepatentováochranapředstavujepropodnikánía byznys překážku.Funkcipatentůjemožnévnímatvněkolikarovinách.Vprvní řadě jde o nástroj pro ochranu nemalých investic, které do výzkumu avývojevýzkumnáinstitucečifirmavkládá.NapříkladvpřípaděIBMje tozhruba120miliardkorunročně.Cestaodnápaduk inovaci(řešení) jedlouháadraháaregistracepatentudávájehovlastníkůmjistotu,že danou technologii budou moci využít a umořit v ní investice v delším časovém horizontu. K tomu ale nedojde, dokud není technologie vyu- žitá v rámci konkrétního produktu nebo řešení na straně zákazníka, což může trvat velmi dlouho. Zároveňplatí,žeřadapatentůpřímovedekevznikunovýchproduktů či přímo nových odvětví. Příkladem je třeba oblast kopírek (původní patent Xerox) nebo instantní fotografie (patent Polaroid). Vynálezce navíc nevlastní patent nadosmrti, ve Spojených státech amerických je to na dobu dvaceti let. Patenty rovněž podporují výměnu informací. V rámci procesu registrace patentu musíme totiž přesně popsat, co je jeho obsahem, jak daná technologie funguje. Do určité míry se tak technologie a inovační postupy otevírají trhu na rozdíl od situace, kdy je firma drží jako obchodní tajemství. Společnost IBM klade na výzkum a vývoj velký důraz, potvrzuje to i fakt, že v roce 2012 už podvacáté za sebou zaregistrovala nejvyšší počet amerických patentů. I to nás zavazuje ke zlepšování paten- tového systému. Domníváme se, že by patentová ochrana měla být v oblasti informačních technologií zachována jako důležitý nástroj podpory inovací. PROTI Podpora monopolů Pokud vás někdo bez vašeho svolení připraví o část vašeho vlastnictví tak, že z vašeho dvorku odnese slepici, říká se tomu krádež. Když vás někdo zkrátí na vašich vlastnických právech tím, že vám na vámi vlastněném výrobním zařízení neumožní svobodně vyrábět, co chcete, říká se tomu patent. Patenty představují omezení vlastnických práv druhých lidí k jejich majetku. Historický původ patentů najdeme v panovníky udělovaných mono- polních privilegiích. Jsou umělým konstruktem vytvářejícím monopoly adeformujícímtržníprostředí.Našelegislativaseparadoxněnajedné straně snaží monopoly potírat jako něco pro trh škodlivého, na druhé straně je pomocí patentů pěstuje. Podle svých zastánců jsou patenty nutné k podpoře inovací, protože umožňujívynálezcůmzískatspravedlivouodměnuzajejichduševníčinnost. Neměli by vynálezci na výzkum a vývoj více prostředků, kdyby je nevyna- kládalinapatentyajejichnákladnousoudníobranu?Nebylybyfirmyvíce motivoványinovovat,kdybynebylychráněnymonopolemsvéhopatentu? Veskutečnostivytvářejípatentybariéryvstupudoodvětvíajsounástro- jemkonkurenčníhobojemezivelkýmifirmami.Malépodnikymajísmůlu. Patentsámosobějevámtotižkničemu,kdyžsinemůžetedovolitzaplatit armáduprávníků,kteřízadupoudozemětoho,kdovášpatentporuší. Chcete založit firmu a začít něco vyrábět? Raději na to zapomeňte. Ve většině výrobních oborů dnes platí, že kam se hnete, tam číhá jako nášlapná mina nějaký patent. Patentové právo dalo navíc vzniknout takzvanýmpatentovýmtrollům,kteřískupujípatentyapotominkasují výpalné za jejich porušování. V konečném důsledku na to doplácí spotřebitel. Za výrobky chrá- něnépatentemplatívyššícenya mnohdysikvůlipatentůmvlastněným různými výrobci nemůže koupit výrobek, ve kterém by bylo uplatněno veškeré existující know-how. POmáhají skuTečně PaTenTy byznysu? České firmy si často stěžují, že jejich nápady kopíruje konkurence. Je ale vhodným druhem obrany patentová ochrana, kterou někteří odborníci označují dokonce za brzdu obchodu? jan kleIndIensT, vedoucí výzkumné laboratoře IBM ČR PeTR bulušek, ředitel Centra výzkumných kontraktů Dejte nám vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook .com/profit.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

20 PROFIT servis Daňové termíny Knihovna podnikatele PONDĚLÍ 25. ÚNORA • spotřební daň – splatnost daně za prosinec 2012 (pouze spotřební daň z lihu) • daňové přiznání za leden 2013 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty, ostatních (technických) benzinů za leden 2013 (pokud vznikl nárok) • daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za leden – souhrnné hlášení za leden – výpis z evidence za leden • energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za leden 2013 ČTVRTEK 28. ÚNORA • daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za leden 2013 – odvod z loterií a jiných – podání přiznání k odvodu z loterií a jiných podobných her a zaplacení odvodu z podobných her za odvodové období 2012 PÁTEK 1. BŘEZNA • daň z příjmů – podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2012 ÚTERÝ 12. BŘEZNA • spotřební daň – splatnost daně za leden 2013 (mimo spotřební daň z lihu) PÁTEK 15. BŘEZNA • daň z příjmů – čtvrtletní záloha na daň – podání oznámení platebního zprostředkovatele TO, CO VÁM DÁ VÝHODU, JE, JAK K TOMU PŘISTOUPÍTE John C. Maxwell Jak mohou dva lidé se stejnými dovednostmi a schopnostmi a ve stejné situaci skončit s naprosto rozdílnými výsledky? John C. Maxwell říká, že rozhodujícím faktorem je přístup k věci neboli váš postoj. To, jak se k tomu postavíte. Autor v této knize ukazuje, jak překonat pět největších pře- kážek úspěchu. Učí dovednostem, které potřebujete, abyste ze svého přístupu k věci udělali svou největší přednost. To může mít dopad na kariéru i každodenní život. Pragma, 175 stran, cena 220Kč, ISBN 978-80-7349-340-0 JAK SKONČIT PRACOVNÍ POMĚR Libuše Neščáková skončení pracovní- ho poměru je jedním z nejčastěji používa- ných procesů v rámci personálního řízení a pracovního práva. Přesto stále vznikají mnohačetná pochybení, zbytečné spory a v důsledku toho i soudní žaloby na neplatnost skončení pracovního poměru. Publikace provádí čtenáře problematikou a provazuje aplikaci nového zákoníku práce v těchto ustanoveních s běžnou personální praxí. Grada, 176 stran, cena 239Kč, ISBN 978-80-247-4038-6 ČTVRTEK 7. BŘEZNA Odborná konference TVCON se bude zabývat možnostmi komerčního využití aplikací pro chytré televize (smartTv), vývojem aplikací a jejich propojením s mobilními telefony, HbbTv, GoogleTv, OTT a dalšími tématy v oblasti zpřístupnění multimediálního obsahu konzumentům televizní zábavy. Akce se koná v Konferenčním centru City, Na strži 65, Praha 4. více na www.tuesday.cz. STŘEDA 12. BŘEZNA seminář Ochrana duševního vlastnictví se zaměří na právní a praktické souvislosti získávání patentů či ochranných známek jak na české, tak na mezinárodní úrovni. seminář pořádá agentura CzechTrade ve svém sídle v Praze 2, v ulici Dittrichova 21. více na www.czechtrade.cz. ÚTERÝ 19. BŘEZNA Naučte se jednat s Číňany je název semináře, který má exportérům dále přiblížit čínské obchodní prostředí a kulturní zvyklosti, které v něm panují. seminář pořádá agentura CzechTrade ve svém sídle v Praze 2, v ulici Dittrichova 21. více na www.czechtrade.cz. 21.–24. BŘEZNA Jubilejní 20. veletrh bydlení, stavby a rekonstrukcí FOR Habitat 2013 se bude konat ve veletržním areálu v pražských Letňanech. souběžně se konají i nábytkářské veletrhy FOr Furniture a FOr Office, veletrh zahrad FOr Garden a veletrh městské zeleně a mobiliáře FOr Greenery. více na www.forhabitat.cz. 4.–7. DUBNA Mise českých zdravotníků do Turecka bude zahrnovat návštěvu největšího tamějšího zdravotnického veletrhu expomed v istanbulu i prezentace českých firem před zástupci tureckých nemocnic. více na www.czechtrade.cz. Akce pro podnikatele

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

21 Foto:MichaeltoMeš(e15),ProFiMedia.cz poradna PROFIT Nakolik jsou chráněny důvěrné informace v e-mailu? Stále častěji se v zápatí e-mailových zpráv setkáváme s jednostranným prohlášením jejich odesílatelů o tom, že zpráva je jejich výhradním majetkem a že její obsah je dů- věrný. Jaký je právní význam takovýchto prohlášení? Petr Š., Praha Standardizované texty e-mailových zápatí obdobného obsahu jsou odesílateli k textu zpráv ve většině případů připojovány zcela rutinně a bez větší úvahy nad jejich význa- memvkontextuodesílanézprávy.Tentozvyk k nám přišel pravděpodobně ze Spojených států,kdejsoutakzvané„emaildisclaimers“ poměrně diskutovanou otázkou. dokonce natolik, že existují i webové seznamy velmi obsáhlýchahloupých„emaildiclaimers“.Ty nejdelší, používané advokáty, obsahují text přesahující i jednu normostranu. obecněpřevládánázor,žetakovátoe-mai- lová zápatí jsou víceméně nezávazná ustano- vení, která nejsou způsobilá vyvolat právní účinky. Je však namístě upozornit na fakt, že vUSaněkteréfederálnísoudyvesvýchrozhod- nutíchjudikovalyprávnírelevanciobdobných e-mailových prohlášení, která například upo- zorňovala na důvěrnost zprávy týkající se ko- munikacemeziadvokátemajehoklientem. nelze tedy bez dalšího upřesnění tvrdit, že by všechny texty připojované do e-mailo- výchzápatíbylyprávněbezvýznamné.Jejich relevancemůžebýtzávislánapřesnémznění připojenéhoprohlášeníajehovztahuktextu samotné hlavní zprávy, což platí i pro české právní prostředí. podle tuzemského právního řádu by bylo právně významné například ustanovení, které by označovalo důvěrné informace sou- visejícíspředsmluvnímivztahypřiuzavírání obchodněprávních smluv. Informaci, která byla označena jako důvěrná, nesmí druhá strana prozradit třetí osobě a ani ji použít v rozporu s jejím účelem pro své potřeby. osoba, která tuto povinnost poruší, je po- vinna k náhradě škody. Vpřípaděoznačovánídůvěrnýchinformací obsažených v těle e-mailové zprávy nicméně není zcela vhodné upozornění až ve formě e-mailového zápatí, ale naopak bychom do- poručovali takovou zmínku přímo v textu zprávy samotné. na e-mailové zprávy se, stejně jako na zprávylistinné,vztahujeochranalistovníhota- jemství,jehožporušenímůžebýtkvalifikováno ažjakotrestnýčin.osoba,kteráúmyslněporuší tajemstvídatovézprávyposílanéprostřednic- tvímsítěelektronickýchkomunikacíapřiřadi- telnékidentifikovanémuuživateli,kterýzprávu přijímá,můžebýtpotrestánaodnětímsvobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. Stejný tresthrozítakéosobě,kterávúmysluzpůsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch prozradí nebo využije tajemství,oněmžsedozvíze-mailovézprávy, která jí nebyla určena. Tato právní ochrana se nae-mailovézprávyvztahujebezohledunato, zdaobsahujíupozorněnínamožnosttakových právníchnásledků,činikoli. Lzeuvažovatiopřípadu,kdyjeprostřed- nictvím e-mailové zprávy odesíláno dílo, které je chráněno podle práva autorského. předmětem autorského práva je dílo lite- rární, umělecké či vědecké, které je jedineč- nýmvýsledkemtvůrčíčinnostiautora.autor má mimo jiné právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva. Bez svolení autora může jiná osoba dílo užít jen v zákonem stanovených případech. právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (například i e-mailovou zprávou), tedy opět bez ohledu na to, zda obsahuje upozornění na fakt, že doručená zpráva je autorským dílem. Lze tedy shrnout, že automatické připo- jovánístandardizovanýchtextůe-mailových zápatí nemusí mít ve většině případů z práv- ního hlediska význam. Má-li odesílatel zá- jem na ochraně důvěrných informací, měl byjejvyjádřitpřímov textusamotnézprávy. Listovnítajemstvíiautorskáprávajsouchrá- něna ze zákona i bez dalšího upozornění ob- saženého ve zprávě. KateřiNa Hýblová, Jiří NezHyba, advokátní kancelář Šikola & partneři

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

22 PROFIT PORTRÉT FOTOgRaFIe zaměsTnanců v mon- térkách a s hráběmi při uklízení listí, při výletu s vozíčkáři za kulturou nebo při pe- čení vánočních perníčků se seniory. Firemní dobrovolnictví je dnes vítaným doplňkem k finanční pomoci, kterou firmy poskytují neziskovým organizacím. Přitom ještě před pár lety o tomto feno- ménu, který k nám přišel z vyspělých zemí jako součást společenské odpovědnosti firem (CSR), téměř nikdo nevěděl. „Nebudu zastí- rat, že jsem působila trochu komicky, když jsem začala v roce 2006 dobrovolnictví ve firmě prosazovat,“ říká Simona Kaňoková, specialistka CSR společnosti ČEZ. Pomohl jí však i zájem ČEZ o expanzi do zahraničí. „Sledovali jsme, jak jsou ve světě hodnoceny podobné firmy. A právě firemní dobrovolnic- tví bylo jednou z cest, jak nejenom pomáhat, ale zároveň upevňovat vztahy se zaměstnanci, což je pro nás dlouhodobě důležité,“ vysvět- luje Simona Kaňoková. Díky podpoře vedení firmy i odborů se ČEZ začal firemnímu dobrovolnictví věnovat ve všech sedmi regionech, kde působí. Každý zaměstnanec má nárok jednou ročně za mzdu odpracovat jeden den ve prospěch neziskové organizace, kterou si vybere. Žádná Akce Z U některých zaměstnanců se novinka ze za- čátku setkávala s nedůvěrou, připomínala jim totiž Akce Z z éry socialismu. To se však podařilo rychle překonat. „Platí zásada, že všechno je opravdu dobrovolné,“ říká Simona Kaňoková a pokračuje: „Každý den si uvědo- mím, že moje práce stojí a padá na spolupráci a na ochotě řady spolupracovníků napříč ce- lou firmou.“ Pomáhat se však museli učit nejen dob- rovolníci, zkušenosti chyběly i neziskovkám. „Zpočátku se stávalo, že jsme přišli do nezis- kové organizace, a tam neměli promyšlenou práci pro případ špatného počasí. Nebo jí měli málo. Neziskovky většinou neodhadnou, jakou mají lidé kapacitu a nasazení, když se na to těší a udělají si celý den čas. Jsou mno- hem výkonnější, než neziskovka očekává,“ upozorňuje. Ročně navštíví na čtyři stovky dobrovol- níků ČEZ kolem 70 neziskovek. Mohou si je sami navrhnout, poté je ale prověří odborná organizace Byznys pro společnost. Ta garan- tuje, že se pomoci dostane těm nejpotřeb- nějším a zároveň seriózním neziskovkám. ČEZ se zaměřuje především na sociální ob- last a na životní prostředí. „Řekli jsme si, že nepůjdeme jednoduchou cestou,“ vysvětluje Simona Kaňoková, proč si firma nevybrala líbivější témata. Dobrovolnické dny se snaží stále zlepšo- vat. Pro neziskové organizace, kde pomá- hají, zavedli stokorunový příspěvek na kaž- dého dobrovolníka. Ten slouží na pomůcky, barvy, štětce a podobně. Dalších 150 korun je určeno na stravování. „Některé neziskovky jsou přitom kreativní, o stravování dobrovol- níků se postarají z domácích zdrojů a peníze mohou využít na projekt,“ dodává Simona Kaňoková. Pomoc Při Povodních Díky jednoduché a rychlé organizaci již tři- krát pomáhala více než stovka zaměstnanců při povodních a náhlých záplavách. „Místa nasazení jsme vybírali spolu s humanitární organizací ADRA. Díky tomu jsme byli tam, kde nebyl nikdo, a nebyli jsme tam, kde byli všichni,“ pochvaluje si Simona Kaňoková. S dalším vylepšením chce přijít letos. „Ráda bych inspirovala manažery, účetní a další specialisty, že neziskovce pomohou více, když nebudou hrabat listí, ale když jí po- radí v oboru, ve kterém jsou profesionálové. Protože právě tyto špičkové znalosti mnohdy neziskovkám chybějí,“ popisuje Simona Kaňoková. Velkou příležitost podle Simony Kaňokové představuje firemní dobrovolnictví také pro malé a střední podniky. Těm umožní navá- zat přímé vztahy s organizacemi v jejich nej- bližším okolí a pomáhat tam, kde je nejvíce potřeba. DALIBOR DOSTÁL ProPagátorka firemního dobrovolnictví JEDEN DEN PRÁCE PRO NEZISKOVKY Simona Kaňoková, specialistka CSR společnosti ČEZ Foto:hynekglos(euro) Původně získala ekonomické vzdělání. Od roku 1995, kdy pracuje v ČEZ, pů- sobila mimo jiné v komunikaci, organi- zaci a řízení. Dárcovstvím času a cha- ritativními aktivitami se zabývá od roku 2006. Nyní se komplexně věnuje fi- remní společenské odpovědnosti a ko- ordinaci filantropických projektů. simona kaňoková inzerceA130001150A130001743

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

Computer pro iPad zaskvěloucenu! Stáhněte si interaktivní verzi časopisu Computer v aplikaci App Store. Zadejte do vyhledávače text „Časopis Computer HD“. Předplaťte si • 3 měsíce: € 3,59 • 6 měsíců: € 8,99 • rok: € 33,99

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/

EVROPSKÁ JEDNIČKA V PRODEJI UŽITKOVÝCH VOZŮ

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-18-2-2013/