Profit 5.11.2012
Profit 5.11.2012
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/číslo 44–45
5. listopadu 2012
Samostatně neprodejné
p o d n i k a t e l s k ý m a g a z í n . V y c h á z í s d e n í k e m m l a d á F r o n t a e 1 5
Češi v kosmu
Malé firmy míří do
vesmírné extratřídy
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/B2C
Časopisy, noviny,
katalogy a ostatní
tiskoviny pro vaše
zákazníky a klienty.
B2B
Publikace, výroční
zprávy a časopisy
pro vaše obchodní
partnery.
B2EFiremní časopisy,noviny a e-magazíny
pro vaše zaměstnance.
Divize Klientské tituly
Mladá fronta a. s., Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4-Modřany
Kontakt: +420 602 659 324, +420 725 162 162, +420 225 276 474 nebo 326
E-mail: svobodova@mf.cz, sustkova@mf.cz, www.mf.cz
Výroba časopisů, novin, publikací
a reklamních tiskovin na klíč.
Mladá fronta a. s., divize Klientské tituly
POMŮŽEME VÁM NAJÍT TO SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/3
editorial PROFIT
OBSAH
Až do roku 2008 po dobu nějakých deset
či dvanáct let česká ekonomika dynamicky
rostla. Jak upozorňují někteří ekonomové,
mimo jiné například rektor Bankovního in-
stitutu vysoké školy a bývalý ministr financí
Pavel Mertlík, tento potenciál se už do značné
míry vyčerpal. Pokud si tedy má tuzemské
hospodářství zachovat rozumnou míru růstu,
musíme hledat nová odvětví, v nichž bychom
se mohli specializovat, říká Mertlík. Možná
by jedním z těchto odvětví mohla být výroba
a vývoj zařízení a software pro vesmírné apli-
kace. Už třeba proto, že Česko má v oblasti
kosmické vědy poměrně dlouhou tradici,
která začala vypuštěním prvního českoslo-
venského experimentu v roce 1969.
a jak se dočteme třeba v Národním kos-
mickém plánu, kosmické aktivity a aktivity
s nimi související mohou být považovány za
jedinečný nástroj ovlivňující ekonomický roz-
voj. Představují totiž dobré příklady a osvěd-
čené metody použitelné v dalších sektorech
hospodářství. Například podle odhadu
oeCd dosahuje ekonomický dopad vyčíslený
návratností investic vložených do kosmic-
kých aktivit v Norsku a dánsku koeficientu
4,5 (v praxi to představuje množství eur
v národním hospodářství, které vygeneruje
jedno euro investic do programů evropské
kosmické agentury), a v některých zemích
dokonce vyššího.
objektivní okolnosti navíc ukazují, že je to
velmi vhodný sektor pro malé a střední firmy.
Velikost českého příspěvku do rozpočtu
evropské kosmické agentury (eSa), obecný
trend a rovněž doposud získané praktické
zkušenosti napovídají, že na podnikání v ob-
lasti kosmických aktivit v Čr se musí soustře-
dit právě inovační malé a střední podniky.
Příběhy těch přibližně dvaceti českých firem,
které se doposud v kosmickém průmyslu pro-
sadily, ukazují, že jde o byznys mimořádně
náročný. rozhodně pro ně není zlatým do-
lem, ale přináší jim řadu obrovských bene-
fitů. Především to, že je zkušenosti získané
při práci pro eSa automaticky posouvají do
nejvyšší ligy světových průmyslových či soft-
warových firem. a to se určitě vyplatí, jak se
dočtete v hlavním tématu tohoto vydání.
V novém ProFitU dále najdete rozhovor
s terezou Šimečkovou, ředitelkou společ-
nosti Mediaresearch, která v Čr už 10 let
zajišťuje peoplemetrové měření, což je mi-
mořádně zajímavý byznys. Jistě vás zaujme
příběh úspěchu výrobce dřevěných hraček,
společnosti detoa, která je navzdory záplavě
levných čínských výrobků úspěšná i v zahra-
ničí, a další témata.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, příjemné
čtení vám přeje
vydAvAtelStví:
MlAdá frOntA a. s.
Mezi vOdAMi 1952/9
143 00 PrAHA 4
www.mf.cz
www.profit.cz
profit@mf.cz
www.facebook.com/profit.cz
Generální ředitel:
David Hurta
ředitel divize eUrO e15:
Tomáš Skřivánek
AdreSA redAkce:
Pod kotlářkou 3
150 00 Praha 5
tel.: 225 347 298
e-mail: profit@mf.cz
www.profit.cz
www.facebook.com/profit.cz
redAkce:
Šéfredaktor:
Martin Zika, 225 347 298, zika@mf.cz
redaktoři: (prijmeni@mf.cz)
Jan Stuchlík, Dalibor Dostál,
Renata Lichtenegerová,
Tomáš Stingl, Robert Šimek
Jazyková redakce:
Rostislav Taud,
Markéta Teuchnerová
vydAvAtelStví:
ředitel inzerce:
David Korn, 225 347 250
ředitelka marketingu:
Hana Holková, 225 276 276
Brand Manager:
Štěpánka Hejlová, 225 347 419
výroba a distribuce:
Kateřina Piškulová, 225 276 137
Sekretariát:
Martina Minaříková, 225 347 298
tiSk:
Tiskárna EUROPRINT a. s.
PředPlAtné deníkU
MlAdá frOntA e15:
Mediaservis, 541 233 232
predplatne@mediaservis.cz
Reg. zn: MK ČR E 6590
© Mladá fronta a. s.
Veškerá práva vyhrazena.
Jakékoli užití části nebo celku,
zejména přetisk včetně šíření
jakýmkoli způsobem bez výslovného
svolení vydavatele, je zapovězeno.
titulní strana: Tomáš Novák
Číslo 44–45 / 5. listopadu 2012
PROFIT vychází od roku 1990
do nejvyšších pater
inzerce
A120008062
MArtin zikA,
šéfredaktor
TOP UDáLOSTI .............................................4
Téma:
Výtah do světového byznysu �������������� 6
Kosmický průmysl by se měl podle strategic
kých vládních dokumentů stát pilířem konku
renceschopné české ekonomiky. Na firmy, které
se chtějí do kosmického byznysu pustit, čeká
velmi tvrdé prostředí. Ale když v něm uspějí,
dostanou se do světové podnikové extratřídy.
RozhoVoR:
Tereza Šimečková �������������������������������� 10
Televizní sledovanost rozhoduje o úspěchu
a neúspěchu pořadů, do kterých televizní
stanice investovaly stovky milionů. Podle
Terezy Šimečkové, ředitelky společnosti Media
research, která sledovanost měří nepřetržitě od
roku 2002, zastavila útěk diváků od obrazovek
krize a nástup nových, digitálních stanic.
Regiony: Jablonecko
Korálky došly, víra neumřela������������� 14
Jablonec nad Nisou, Železný Brod, Smržovka
nebo Desná – všechna tato místa proslavily ba
revné korálky. Ovšem na budovách, ve kterých
kdysi pracovaly tisíce lidí, dnes visí cedule s ná
pisy „k pronájmu“ či „na prodej“. Z bývalého
Jablonexu se stává byznys centrum.
Příběh úsPěchu: Detoa ���������������� 16
zahRaničí:
nazarbajev přivezl do Prahy
zakázky za čtyři miliardy�������������������� 18
Na nerosty závratně bohatý Kazachstán
je hlavním cílem českých vývozců v regionu
Střední Asie. Nové zakázky podepsaly české
firmy při návštěvě kazachstánského prezidenta
Nursultana Nazarbajeva v Praze. Češi tak
například v Kazachstánu vybudují ptačí farmu
za půl miliardy nebo dva nové farmaceutické
komplexy.
EXPORTNÍ ANKETA: Jak uspět v Asii... 19
JEDEN DEN
PODNIKATELE / NáZOR......................... 20
POLEMIKA ................................................... 21
osuDy: eduard Lukeš
muž za sklem�����������������������������������������22
SERVIS.......................................................... 24
PORADNA.................................................... 25
PoRTRéT: michaela Tomanová��������26
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/4
PROFIT TOP UDÁLOSTI
Foto:ČtK,JIC
V žebříčku podnikatelských
podmínek v jednotlivých ze-
mích světa, který každoročně
sestavuje Světová banka, si
Česko oproti loňsku pohoršilo
o jednu příčku a kleslo tak na
65. místo.
Podnikatelskému prostředí
v tuzemsku přitom podle zprávy
banky prospěly tři vládní kroky.
Katastrálním úřadům byl umož-
něn elektronický přístup k data-
bázi obchodního rejstříku, což
odbouralo potřebu vyzvedávat
si na rejstříku potvrzení. V za-
hraničním obchodě zase vláda
umožnila elektronické podávání
celních deklarací a dalších doku-
mentů. A podpora elektronické
formy podle zprávy urychlila
i placení daní.
Propad Česka o jednu příčku
ve světovém žebříčku podnika-
telských podmínek byl zapří-
činěn tím, že se některé další
země zlepšily více. Ze 185 sle-
dovaných zemí udělalo nej-
větší pokrok Polsko, které díky
čtyřem reformám – v registraci
nemovitostí, placení daní, vynu-
cování kontraktů a řešení insol-
vencí – poskočilo o sedm míst na
62. příčku.
Poznámka PROFITu:
Vládní kroky ovlivňující
podnikatelské prostředí
v česku podle Světové banky
firmám pomáhají. Zkušenosti
našich sousedů ale ukazují,
že reformy je možné zavá-
dět rychleji a účinněji.
VědeckO-TechnOlOgIcký PaRk
(VTP) v Ostravě-Pustkovci se do dvou let
rozšíří o dva nové objekty. Nyní ve VTP pů-
sobí přibližně 670 zaměstnanců ve 26 fir-
mách. Po postavení nových budov by mělo
přibýt více než 20 dalších firem a vzniknout
zhruba 450 nových pracovních míst.
„Základními cíli je vytvořit nová vysoce
kvalifikovaná pracovní místa. Na podporu
inovačních firem máme několik nástrojů,
nejvýznamnějším z nich je sleva na nájmu.
Budeme podporovat společnosti orientované
na vývoj a studenty,“ říká ředitel a předseda
představenstva VTP Roman Michalec.
Na současném počtu zaměstnanců VTP
v Ostravě má největší podíl firma Tieto,
poskytující služby v oblasti informačních
technologií.
Poznámka PROFITu:
Účelem VTP je vytvářet prostor pro
rozvoj malých a středních podniků
i podhoubí pro studenty, tak aby to, co
se naučí, mohli přenést do praxe. Obojí
potřebuje tuzemský trh jako sůl.
SenáT SchVálIl ZákOn, který umožní
zavést aukce emisních povolenek. Cena povo-
lenek na trhu se mění, ale ve hře je odhadem
50 až 110 miliard korun.
Pokud normu podepíše prezident, půjde
polovina těchto peněz do státní kasy, další
částteplárnámazpracovatelskémuprůmyslu.
Zhruba jednu třetinu výnosů z povolenek pak
využije ministerstvo životního prostředí na
pokračování dotačního programu Zelená
úsporám, který již dříve sloužil mimo jiné
na podporu zateplování budov. To je podle
některých odborníků příležitost pro malé
a střední stavební firmy.
U menších firem totiž stále dochází k po-
klesu počtu zakázek. Zaměření na nové
trendy, mezi něž patří třeba právě zateplování
budov, by proto mohlo menším podnikům
pomoci konkurovat velkým firmám, které ve
své vytíženosti hlásí naopak růst.
NapříkladkoordinátoriniciativyŠancepro
budovy Petr Holub ale upozorňuje na to, že fi-
nancebynaskutečnérozhýbánítrhunemusely
stačit. „Absorpční kapacita programu typu
Zelená úsporám činí 10 až 12 miliard ročně.
Pokud bude vložena do podpory úsporných
budov pouze jedna třetina výnosů z povole-
nek, je nutné předpokládanou kapacitu sek-
toru doplnit z Evropských fondů,“ konstatuje
Holub. Takto nastavený program pak podle
něho může zaměstnat zhruba 30 tisíc lidí rov-
noměrně napříč celou republikou a znamenal
by výrazný stimul zatím stále klesajícímu sta-
vebnímu sektoru, a tím i české ekonomice.
Poznámka PROFITu:
Státní dotace napomáhající rozvoji nové
oblasti podnikání jsou krokem správným
směrem. Více než jinde to platí právě
pro stavební firmy, kterým v posledních
letech výrazně klesají tržby, některé
jsou vysoce ztrátové a sahají i k ma-
sivnímu propouštění zaměstnanců.
Podnikatelské podmínky v Česku se lepší, ale pomalu
Program Zelená úsporám pomůže menším stavbařům
VTP v Ostravě přibere další firmy
inzerceA120008074
Pořadí zemí podle snadnosti
podnikání
1. Singapur
2. Hongkong
3. Nový Zéland
4. USA
5. Dánsko
6. Norsko
7. Velká Británie
8. Jižní Korea
9. Gruzie
10. Austrálie
–––
65. Česká republika
ZDroJ: SVětoVá BANKA
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/Bude v ČR dostatek kvalifikovaných pracovních sil?
Jaké středoškolské obory
potřebuje český průmysl?
VyBRané diskutoVané otázky:
• Jaké systémové změny by měly zvýšit kvalitu technického vzdělávání v ČR?
• Jak postupuje MŠMt při řešení současné situace v učňovském a středním odborném školství?
• Jak optimálně nastavit kapacitu a strukturu vzdělávacích oborů?
• Co brání zavedení duálního systému výuky?
Více informací a registrace na konference.e15.cz. Počet účastníků je omezen. organizátorem je deník Mladá fronta E15 ve spolupráci s poradenskou společností ddeM, s. r. o.
tERMín: Úterý 13. listopadu 2012,
od 9 hodin do 15 hodin
Místo: Hotel ambassador - zlatá Husa,
Václavské náměstí 5-7, Praha 1
záŠtita
HlaVní
PaRtnER
ofiCiální
PaRtnER
odBoRní gaRanti PořadatElé
Martin
Kuba
Jaroslav
Hanák
Lubomír
Stoklásek
Pavel
Kysilka
Karel
Machotka
Pavel
Puff
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/6
PROFIT téma
Foto:EvropskákosmickáagEntura
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/7
téma PROFIT
Dvě PaleTy za skORO Dva
mIlIOny euR. I tak vypadá poměr objemu
a hodnoty výrobků v kosmickém průmyslu.
Opracované kovy a další materiál není tím
nejcennějším, co na těchto dvou paletách
bude ležet. Hlavní část hodnoty bude předsta-
vovat technologie, znalosti a práce brněnské
firmy Frentech aerospace. ta se zatím jako
jedna z mála českých firem dokázala ve
větším měřítku prosadit v tvrdém byznysu
světového kosmického průmyslu. Na paletách
bude necelá pětistovka speciálních mecha-
nismů, jejichž úkolem bude rozvinout solární
panely na 81 telekomunikačních družicích
americké společnosti Iridium. Na satelity na-
montuje zařízení z Brna francouzský koncern
thales. I díky práci Frentechu se bude moci
Iridium v roce 2017 chlubit jednou z nejvyspě-
lejších sítí komunikačních satelitů.
Vroce1997začalFrentechvyrábětdílypro
letadla airbus. Firma se musela rychle naučit
obrábět hliník, titan či kalené oceli s ještě větší
přesností,nežbylazvyklá.Investovaladopřes-
nýchměřicíchtechnologií,obráběcíchzařízení
i školení zaměstnanců. Kvůli dodávkám pro
airbus bylo třeba zavést systémy řízení kvality
ISO 9001 a ještě přísnější standardy, které se
vztahujínadodavateleněmeckéhovesmírného
a leteckého průmyslu. „Práce pro airbus nám
otevřela dveře i do vesmíru. Kromě změn ve
firmějsmetímzískaliidůležitoureferenci,která
nám pomohla získat pozdější kosmické za-
kázky,“ říká ředitel Frentechu Pavel Sobotka.
Poprvé se zařízení z Brna podívalo do ves-
míru v roce 2004, kdy firma začala dodávat
německé společnosti tesat Spacecom skříňky
krokových motorků a další mechanické prvky
pro telekomunikační satelity. Po vstupu Česka
do Evropské kosmické agentury (ESa) v roce
2008 se Frentechu otevřely další možnosti.
Už v prvním roce českého členství předložil
Frentechnabídkynatechnickářešeníprosub-
systém reaktivního pohonu satelitů a na jednu
část projektu pro odstranění „vysloužilých sa-
telitů“ z oběžné dráhy. tyto projekty se sice
nakonecneuskutečnily,aleFrentechdíkyúčasti
v tendrech získal cenné zkušenosti. I díky nim
mohl později pro ESa spolu s francouzským
koncernemthalesinovovatmechanismuspro
rozvíjení solárních panelů. „Dřív jsme nikdy
nic takového nedělali. O projektu jsme se do-
zvěděli při neformální diskusi v rámci před-
stavovací mise českých firem, které se zabý-
vají výrobou pro vesmír, ve Francii. Klíčové
bylo, že nám thales věřil, že jsme schopni ten
projekt zvládnout,“ tvrdí Sobotka. V projektu
za zhruba 200 tisíc eur vznikly tři testovací
jednotky nového mechanismu. K dodávkám
pro družice Iridium Next za 1,9 milionu eur se
přesto Frentech musel probojovat přes tvrdé
výběrové řízení, kde mu konkurovalo dalších
deset nabídek. „Kontrakt jsme podepsali letos
na jaře,“ dodává vítězně Sobotka.
Kulturní šoK
Frentech patří mezi zhruba dvacítku českých
firem, které se prosadily v oblasti kosmického
průmyslu.Hodnotačeskýchvesmírnýchzaká-
zek pro ESa, včetně vědeckých, od roku 2008
dosáhla zhruba 17 milionů eur. Kosmický
průmyslsemástátpodlevládníchstrategických
dokumentů vedle biotechnologií a nanotech-
nologiímotoremkonkurenceschopnostičeské
ekonomiky. Po již zmíněném vstupu Česka do
ESavládavyčlenilanaročníčlensképříspěvky
zhruba 12 milionů eur, které právě přes ESa,
jež je téměř výhradním zdrojem kosmických
zakázekpročeskéievropskéfirmyavýzkumné
instituce,tečouzpětdoČeska.Necelápolovina
ztěchtopenězjepovinnýpříspěvek.Vprvních
šesti letech po vstupu se 45 procent příspěvku
vrací do země díky pobídkovému programu,
který má připravit český průmysl na úspěšné
soupeření se zahraničními konkurenty v ten-
drech vesmírné agentury. Více než polovina
z celkového českého příspěvku jde do třinácti
nepovinných tematických programů. I z nich
by mělo přes 80 procent peněz skončit u čes-
kých firem. „Na to, aby se peníze vracely do
členských států, ESa hodně dbá,“ říká michal
Václavík z České kosmické kanceláře.
První střet s ESa je pro každou firmu do
určité míry malý kulturní šok. I ty podniky,
kteréjsouzvykléúčastnitsevýběrovýchřízení
vtuzemskučitendrůEvropskéunie,semusejí
přizpůsobit ještě přísnějším požadavkům na
zpracování nabídek a přihlášek. Kromě toho
semusejírychlenaučitaplikovatnáročnéstan-
dardy ESa pro řízení kvality, rizika či zpraco-
vání přesné dokumentace. Co není dostatečně
zdokumentováno, jako by pro ESa neexisto-
valo. „V mnoha ohledech jsou standardy po-
dobné jako pro jiné hi-tech výroby. Navíc je
ovšemnutnépoužívatsoučástkycertifikované
pro použití ve vesmíru. Stejně tak musí mít
kosmický průmysl
Kosmický průmysl by se měl podle strategických vládních
dokumentů stát pilířem konkurenceschopné české ekonomiky.
Na firmy, které se chtějí do kosmického byznysu pustit,
čeká velmi tvrdé prostředí. ale když v něm uspějí,
dostanou se do světové podnikové extratřídy.
Výtah do
sVětoVého byznysu
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/8
PROFIT téma
firma na některé výrobní procesy certifikát,
třeba na pájení součástek na desky plošných
spojů,“ dodává Václavík. to vše se firmy a vý-
zkumné instituce musejí naučit, pokud chtějí
v kosmickém průmyslu něco dokázat.
Vše zdoKumentoVat
Učit se museli i ve Výzkumném a zkušebním
leteckémústavu(VZLÚ),kterýzískalzakázku
na dodávku tří mikroakcelerometrů pro kon-
cern EaDS astrium za necelé dva miliony
eur. Zařízení bude na trojici vědeckých družic
Swarmměřitnegravitačnísíly,apomohoutak
zpřesnit měření magnetického pole Země, což
je hlavním cílem mise. „Začátky byly těžké,
protože pro ESa jsme byli neznámý partner.
a na systém jejich práce jsme vůbec nebyli
zvyklí. I proto, že základ našeho týmu přešel
z astronomického ústavu akademie věd, kde
se zařízení vyvíjelo od poloviny 80. let, jsme
pracovali jinak. Nejdřív se zařízení udělalo,
otestovalo a teprve pak se zpracovala doku-
mentace. ESa ovšem chce, aby se napřed vše
spočítalo,analyzovaloanamodelovalo,sepsala
se dokumentace, která detailně popíše logický
postup všech kroků, a až podle ní se zařízení
vyrobí,“ vzpomíná na začátky Radek Peřestý,
šéf týmu, který ve VZLÚ mikroakcelerometry
vyvíjel. I když to bylo pro jeho tým ze začátku
náročné, smysl tohoto papírování nezpochyb-
ňuje. V konečném důsledku totiž výrazně sni-
žuje riziko selhání přístroje po vypuštění do
vesmíru, protože lze perfektně zkontrolovat
a ověřit, jestli byly dodrženy všechny postupy
a jestli se tým někde nedopustil chyby.
Peřestý připouští, že zakázku od EaDS
astrium získal VZLÚ i trochu se štěstím:
„Počáteční dokumentace byla z dnešního po-
hledu prachbídná. Uspěli jsme hlavně díky
tomu,žejsmejimmohlizařízenípředvést.“Pak
ovšem stejně museli dokumenty doplnit. tým
ve VZLÚ se rozrostl ze sedmi na téměř 30 lidí.
Naněkteréchybovéanalýzyadalšímodelování
jen obtížně sháněl v Česku experty. Na potíže
narazili ve VZLÚ i při sestavování přístroje.
Součástky,kterésevkosmickýchzařízeníchpo-
užívají, musejí mít certifikát od ESa, že prošly
všemi zkouškami a v tvrdém vesmírném pro-
středí obstojí. Ve třech případech museli sáh-
nout po neschválených dílech, které však měly
požadované užitné vlastnosti. Jejich následné
zkouškyadodatečnácertifikaceseprotáhlyna
více než rok a stály přes 100 tisíc eur.
Když si firmy tímto prvotním martyriem
projdou, jejich další působení v kosmickém
odvětví je výrazně snazší. Pravidla a postupy
v dalších soubojích o zakázky od ESa bývají
velmipodobné.Stejnějakofinančnípodmínky,
za nichž je možné pro Evropskou vesmírnou
agenturu pracovat. ta ve smlouvách připouští
ziskovou marži ve výši pouhých osmi pro-
cent. Prostor pro chybu v kalkulaci je proto
minimální. „Přitom jde většinou o vývojové
projekty,vjejichžprůběhusemůžestátcokoli,
covýslednénákladyzvedne.Čárupřesrozpočet
může udělat i kurz koruny, který posílí a celý
zisksnadnovymaže,“říkáPetrBareš,prezident
Czech Space alliance (CSa), která sdružuje
některé české kosmické firmy. ESa se ovšem
před podpisem smlouvy dívá i na náklady,
které si firma počítá. „V podstatě nám udělali
finanční audit. Jsou nesmírně tvrdí, započítají
opravdujentonejnutnější,“říkáPavelSobotka
z Frentech aerospace. I jeho firma zažila, jak
se kvůli těmto tvrdým podmínkám dá snadno
oziskpřijít.Přidodávcespeciálníchzrcadelpro
EvropskoujižníobservatořsevBrnědostalido
potíží kvůli fyzikálním vlastnostem použitého
materiáluvkombinacispožadovanoupovrcho-
vou úpravou. Přestože chyba nebyla na straně
firmy,tamuselaproblémvyřešit.„Nákladyna-
víc ale nikoho nezajímaly,“ dodává Sobotka.
PostuP do sVětoVé ligy
Kosmický byznys zatím není zlatý důl, přesto
stojízatosedoněhopustit.Zkušenostizískané
při práci pro ESa posouvají firmu automaticky
do nejvyšší ligy světových průmyslových či
softwarovýchfirem.Samotnázmínka,žefirma
dělala pro ESa, jí otevře dveře k dalším zakáz-
kám, které s vesmírem nemají nic společného.
Zákaznícivycházejízjednoduchélogiky,žekdo
umívyrobitdílynebozařízeníprosatelity,musí
být schopen vyrobit i vysoce kvalitní zařízení
pro použití na zemi. Frentech tak i díky svému
vesmírnémuprogramuvyráběldílyproponorky
aopticképřístroje.JinýčlenCzechSpacealliance
se zase dostal k dodávkám speciálních klimati-
zací,přestoženictakovéhodřívenedělal.
Výhodou je i to, že práva na výsledky vý-
zkumuavývoje,kteréfirmaproESadělá,vtu-
zemsku zůstanou. takto získané know-how
může nabídnout i zákazníkům, kteří se vesmí-
remnezabývají.VpardubickéfirměSynpodva
roky vyvíjeli pro Evropskou vesmírnou agen-
turuspeciálnínátěr,kterýbyvylepšilvlastnosti
raketových palivových nádrží z kompozitních
materiálů. Díky němu by se mohla výrazně
snížit hmotnost rakety, čímž by zůstal větší
prostor pro užitečný náklad, což jeho dopravu
na oběžnou dráhu zlevní. „teď se bude poly-
merní systém s obsahem nanočástic testovat
na zmenšených modelech kompozitních ná-
drží.Pakpřijdouzkouškynareálnýchnádržích
anásledněsenátěrvkombinaciskompozitním
materiálemnádrževyzkoušíivevesmíru,“ říká
JiříZelenka,jehožtýmSynpořešívšechnykos-
mické programy. Když budou testy úspěšné,
můžesiSynponechatnátěrpatentovat.Pokud
Až do vstupu Česka do Evropské kos-
mické agentury (ESA) v roce 2008 byl
kosmický byznys v tuzemsku spíše domé-
nou akademických pracovišť. Vesmírné
aktivity řídilo ministerstvo školství, které
styky s ESA přenechalo neziskové České
kosmické kanceláři. Běžné byly i spory
mezi akademiky a průmyslem o to, kdo by
z českých peněz na vesmírné aktivity měl
profitovat. V roce 2011se usnesením vlády
poněkud nelogicky převedlo řízení čes-
kých kosmických aktivit na ministerstvo
dopravy, které neodpovídá ani za výzkum
a vývoj, ani za rozvoj průmyslu. Vznikla nic-
méně Koordinační rada ministra dopravy
pro kosmické aktivity sdružující zástupce
všech resortů, firem a akademické sféry,
kteří mají s vesmírem něco společného.
„Výrazně se tím zlepšil tok informací smě-
rem k firmám,“ tvrdí Petr Bareš z Czech
Space Alliance, jež sdružuje některé firmy
tuzemského kosmického průmyslu. Zá-
stupce do ESA už nevysílá ministerstvo
školství prostřednictvím České kosmické
kanceláře, ale přímo ministerstvo dopravy.
Jenže peníze pro vesmírné aktivity, přede-
vším příspěvky do ESA, zůstaly ve správě
ministerstva školství. Firmy by sice oce-
nily, kdyby jim ministerstvo dopravy přispí-
valo například na účast na veletrzích, semi-
nářích a konferencích, jenže na to nejsou
na dopravě peníze. Tuto roztříštěnost kom-
petencí a financí by mohlo vyřešit vytvo-
ření Národní kosmické agentury po vzoru
jiných vyspělých zemí. „Koordinační rada
by mohla být jejím zárodkem,“ myslí si Ka-
rel Dobeš, vládní zmocněnec a mluvčí
koordinační rady. Agentura by spravo-
vala český vesmírný rozpočet a měla by
větší autoritu než ministerstvo při jednání
s ESA a jednotlivými národními agentu-
rami o možné spolupráci. Jenže její vytvo-
ření by nejspíš rozpoutalo boj minister-
stev o kompetence. Je tak docela možné,
že kvůli politice by nakonec byla pro rozvoj
českého kosmického průmyslu větší brz-
dou než nynější roztříštěné poměry. (stu)
kdo vládnE čEskému
vEsmíru
Foto:arcHiv
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/9
téma PROFIT
bychtělnásledněprodatlicencinajehovýrobu,
budemusetzískatsouhlasESa.Pozakázcena
nátěr nádrže firma získala od vesmírné agen-
tury další kontrakt. tentokrát na vývoj struk-
turované pěny, která umožní výrobu tenkých
a lehkých materiálů s vysokou pevností.
O použití kosmického nátěru se už podle
Zelenky uvažuje v automobilovém průmyslu
a uplatnění by našel i v leteckém. Firma Synpo
bytaknakonecmohlaposkočitještěoliguvýš,
podobně jako Frentech. Od vývoje pro ESa by
semohladíkyvesmírnémuprogramuposunout
ke komerčnímu prodeji produktu. „Potenciál
vesmírnýchaplikacípronašifirmusetěžkood-
haduje.Zatímtonenívýznamnáčástbyznysu.
ale i v nevesmírných aktivitách jsme začínali
na objednávkách za desítky tisíc korun a teď
pracujemenazakázkáchzamiliony,“naznačuje
budoucnost Zelenka.
Bez trPěliVosti to nejde
NejenZelenkazeSynponaznačuje,ževesmírné
aktivity nejsou určeny k rychlému zbohatnutí.
Ze začátku firma spíše jen platí a platí. musí
se uvnitř přizpůsobit požadavkům ESa. Ještě
důležitější je být vidět ve vesmírné komunitě.
toznamenájezditnaveletrhy,konference,aze-
jménaprůmyslovédny,kteréESapořádápřed
každouvětšízakázku.Ukazovat,cofirmaumí,
aneformálněudržovatkontaktyspotenciálními
partnery.Zdalekanemusíjítjenoevropskéobry
jako thales, EaDS astrium či OHB, ale také
o menší firmy, které už jsou v dodavatelských
řetězcích těchto koncernů zapojené. Na první
zakázku však společnost může čekat klidně
i pět let.
Bez správných kontaktů a důvěry ze strany
partnerů se k ní firma dostane jen těžko. „Na
zakázkáchproESaskorovždypracujeskupina
firem a jedna z nich vždy konsorcium vede. ta
si musí být absolutně jistá, že všichni ostatní
splní svůj díl práce. Když ne, za neúspěch po-
nesezodpovědnostprávětavedoucíspolečnost.
Důvěra je proto naprosto klíčová,“ vysvětluje
Petr Bareš z CSa. Proto je důležité, aby české
firmyzačínalyismalýmizakázkami,přinichž
se naučí všechny postupy a zároveň zahranič-
ním partnerům ukážou, že jsou spolehlivé.
V menších projektech se mohou předvést
i před samotnou ESa. I když firma dodává
službynebozařízenízahraničnímupartnerovi,
jsou u všech jednání zpravidla také lidé z ves-
mírné agentury. Během té doby firmu poznají
ze všech stran. „Vědí, jak pracujete, jak dodr-
žujete termíny, jestli jste spíše potížista, nebo
reagujete na připomínky vstřícně a aktivně,“
říká Radek Peřestý z VZLÚ. I tato reference
pomůže při získávání dalších zakázek.
Experti na vesmírný byznys se shodují, že
vČeskujevíceneždvacetfirem,kterémajíšanci
v kosmickém průmyslu uspět. Většině z nich
však zatím schází odvaha překonat prvotní
těžkosti. Některým chybí schopnost dívat se
dostatečnědalekodobudoucnosti.Řadaznich
si přitom neuvědomuje, že díky zkušenostem
zvesmírnýchzakázekbysnadnomohlypřesko-
čit stávající konkurenty a posílit své postavení
na světovém trhu.
Jan stuchlík
jaKo V laBoratoŘi.
zařízení pro družice se ve Frentechu
montují v čistých provozech.
zrCadla ze zlata.
Frentech vyrobil pozlacená zrcadla
pro evropskou jižní observatoř.
inzerce A120007420
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/10
PROFIT rozhovor
Televizní sledovanost rozhoduje o úspěchu a neúspěchu pořadů,
do kterých televizní stanice investovaly stovky milionů. Podle
Terezy Šimečkové, ředitelky společnosti Mediaresearch, která
měří sledovanost nepřetržitě od roku 2002, zastavila útěk diváků
od obrazovek krize a nástup nových, digitálních stanic.
Co bylo vaším hlavním motivem pro zalo-
žení společnosti? Viděli jste volné místo
na trhu, nebo jste si řekli, že dokážete
fungovat lépe než existující konkurence?
Je to ta druhá možnost. Peoplemetry začaly
v Česku v roce 1997. Tehdy je bez výběrového
řízení dělali Angličané. Byli jediní, kdo na
trhu tuto službu poskytoval. My jsme šli do
tendru v roce 2001, protože jsme věděli, že
budeme schopni nabídnout lepší službu za
nižší cenu.
V čem byla vaše služba jiná?
Je pro mne těžké po deseti až patnácti letech
komentovat původní službu našeho konku-
renta. Nastávaly například komunikační pro-
blémy – na otázky českého klienta týkající
se technologie nebo metodiky byla odpověď
často poměrně dlouho zjišťována v Británii.
Naše služba nabídla za podobných cenových
podmínek dvojnásobně velký vzorek respon-
dentů, výrazné zkrácení dodávky dat z os-
mihodinové na tříhodinovou produkci, data
o sledovanosti nově obsahovala podrobnost
do úrovně sekund, nikoli minut jako původně.
Navíc jsme peoplemetry rozšířili o pravidelný
výzkum životního stylu.
Začali jste nejdříve jen s měře-
ním sledovanosti televizí, nebo jste
hned od začátku nabízeli i další
služby související s monitoringem
reklamy, internetu a podobně?
První rok jsme jen investovali a budovali pro-
jekt měření sledovanosti televizního vysílání,
který se spouštěl v roce 2002. Po dvou letech
stabilizace a vyladění procesů se nám zdálo,
že by bylo dobré začít něco nového. Nejdřív
jsme zkoušeli uspět v zahraničí, účastnili
jsme se tendrů v jiných zemích. Pak jsme se
od toho odvrátili a šli směrem do výzkumné
branže, do projektů, které tolik agentur ne-
pokrývalo. výzkumy na internetu, výzkumy
měření internetu, vlastní návštěvnost inter-
netu. Pak jsme rozjeli projekt monitoringu re-
klamních investic. Těmto oblastem se věnují
naše divize a dceřiné společnosti, které jsme
založili. začali jsme v jednotkách lidí, dnes je
nás ve všech firmách kolem stovky.
Proč jste se stáhli ze zahraničí?
od zahraničí jsme ustoupili spíše dočasně.
hlavnímdůvodembylyfinanceadruhbyznysu
jakotakový.Abysteuspělv tendru,jevětšinou
třeba založit pobočku třeba rok před jeho za-
hájením, prozkoumat prostředí, analyzovat
problémystávajícíhořešení,alehlavněnavázat
kontakty a získat důvěru potenciálních uživa-
telů dat. To všechno je časově velmi náročné.
My jsme šli většinou cestou spolupráce s lo-
kální výzkumnou agenturou a pobočku jsme
nezakládali.Bohuželjsmekvůlitomuvětšinou
nebyli schopni zanalyzovat situaci efektivně.
v letech 2005 až 2010 jsme šli hlavně cestou
pasivního marketingu, účastnili jsme se tedy
výběrových řízení, do kterých jsme v zahra-
ničí byli pozváni, ale sami jsme vyhledávali
příležitosti zejména na českém a slovenském
trhu. Loni jsme již do zahraničního marke-
tingu a vyhledávání příležitostí investovali
více. Aktuálně dodáváme naši měřicí techno-
logiidojednéastavímepanelvdruhéevropské
zemi. Jestli se nám tyto investice povedly, uvi-
díme koncem příštího roku.
Jak konkurenční je prostředí v Česku?
Konkurence je mezinárodní. všechny firmy
neustále vyčkávají, jestli nebude šance výbě-
rového řízení v zemi, kde bude končit smlouva
na aktuální měření. Do prvního tendru proti
nám šli Angličané, Italové a Němci. Dá se říci,
že i když neuspěli, všichni tady mají dodnes
pobočku. Dělají trochu jiný byznys, výzkum
trhu či audit prodeje, ale jsou každých pět let
připraveni jít proti nám do výběrového řízení
na měření sledovanosti. Podobně to máme
i my. Když jdeme do výběrového řízení, napo-
sledy to bylo v rumunsku, setkáváme se neje-
nom se stejnými konkurenty, ale i se stejnými
týmy. Firmy na to většinou mají jeden tým,
který se touto oblastí zabývá a spolupracuje
s lidmi z lokální pobočky.
Byl vývoj vlastní technologie nezbytný?
Nebylo výhodnější přizpůsobit ně-
jaké fungující zahraniční řešení?
Určitě bychom šli stejnou cestou. Podstatná
je nejenom krabička s Tv metrem, ale i soft-
warové řešení. To musí zahrnovat cesty, jak
k vám data tečou, procesy, jak se staráte o do-
mácnosti zapojené do projektu, jak kontro-
lujete, že respondenti dodržují pravidla hry,
tedy že se přihlašují a že je měřicí zařízení
funkční. Pak máte spoustu zpracovatelských
procedur, jako je vážení, čištění dat, jejich po-
spojování s výzkumnými údaji. Tohle všechno
by se dalo udělat i nad jiným hardwarem, ale
bylo by to pro nás komplikovanější.
Tereza Šimečková
NEÚSPĚCH BY NÁS
UŽ NEZNIČIL
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/11
rozhovor PROFIT
Foto:archivMediaresearch
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/12
PROFIT rozhovor
Proč?
vývoj vlastní technologie je samozřejmě
drahý a je těžké ho financovat z projektů,
které máme. Ale kdybychom tu technolo-
gii chtěli koupit ze zahraničí, vyšlo by to asi
dráž. Jsou to přece jenom západní země,
vývoj technologie je náročný a firmy chtějí,
aby se jim zaplatil. Naopak díky vlastnímu
vývoji se nám podařilo srazit cenu hardwaru
na třetinu.
Měří se sledovanost stále stejně?
Dnes je televizní vzorek skoro na trojná-
sobku původní velikosti z roku 1997. Služby
musely reagovat na přechod z analogového
na digitální vysílání. Součástí projektu byl
po nějakou dobu i monitoring přechodu
na DvB-T. Aktuálně zavádíme do projektu
měření sledovanosti i měření „odložené“
sledovanosti, kdy si divák pořad nahraje na
harddisk a podívá se na něj ten samý den
později nebo jindy, a také měření sledova-
nosti televizních pořadů na internetu, ať už
on-line, nebo z archivů.
Jak těžké je působit v oboru, kde se kaž-
dých pět let koná tendr, který rozhodne
o tom, jestli firma bude, nebo nebude
působit v hlavním oboru své činnosti?
vždycky je to určitý cyklus. Poslední rok
předchozího projektu se připravují inovace.
v prvním roce nového projektu se novinky
stabilizují. Druhý a třetí rok je nejklidnější,
i když už přemýšlíme, co v příštím tendru
nabídneme. Čtvrtý rok projektu je o výbě-
rovém řízení na další období, takže na ně
soustředíme všechny síly. Máte pravdu, když
se blíží třetí čtvrtý rok projektu, Damoklův
meč se hodně přiblíží.
Co by se stalo, kdybyste tendr na
měření sledovanosti nevyhráli?
To je jeden z důvodů, proč jsme se snažili
rozdělit náš byznys do různých skupin. Ty
jsou zároveň propojené, sdílíme technolo-
gie, metody, software. Takže i kdybychom
o peoplemetry přišli, společnost pojede dál.
Nepočítám-li externí spolupracovníky jako
techniky a tazatele, je nás sto, avšak reali-
zační tým peoplemetrů pro Českou republiku
má zhruba osm lidí. ostatní jsou z jiných pro-
jektů, vývoje, obchodu ap. Firma by se mu-
sela trochu přeměnit, vývoj nebo obchod by
se musel posunout částečně jiným směrem,
podle toho, jaké by byly příležitosti. Ale nezni-
čilo by ji to. ovšem před deseti lety bychom ji
v takové situaci zavřeli.
V Česku zřejmě dojde k tomu, že
budou sledovanost měřit dvě agen-
tury. Je to v zahraničí obvyklé?
Je to velmi neobvyklé, dostáváte se tím to-
tiž do situace, kdy získáváte o tomtéž dvě
hodnoty. Dovolím si říci, že je málo pravdě-
podobné, že se v příštím roce u nás druhé
měření spustí.
Věříte v dohodu?
Příprava měření sledovanosti trvá přibližně
rok. Musíte vyrobit tisíce měřicích zařízení,
provést podpůrné sociologické výzkumy, zre-
krutovat tisíce respondentů, nainstalovat mě-
řicí technologii, vyškolit domácnosti a pak
několik měsíců kontrolovat výsledky, než je
začnete zveřejňovat. Jde o investice v řádu
desítek milionů. I proto věřím v dohodu.
v Asociaci televizních organizací (ATo) již
od letošního léta probíhají jednání mezi jed-
notlivými členy o budoucnosti a uspořádání
organizace. Jsem přesvědčená, že všichni vý-
znamní hráči na trhu jsou v jádru pragmatičtí.
A protože částka za výzkum sledovanosti je
v rozpočtu každé televize významnou polož-
kou, předpokládám, že ji nakonec budou chtít
platit jen jednou.
Lidé, kteří se účastní výzkumu, mají
jen symbolickou odměnu. Jak je
motivujete, aby měřili poctivě?
z věcného a finančního hlediska dostávají
skutečně symbolickou odměnu. Klíčové je,
že jim opakovaně zdůrazňujeme, že jsou
pro nás a pro výzkum sledovanosti důležití.
Samozřejmě, než začneme data z nějaké do-
mácnosti používat, opakovaně s nimi osobně
mluvíme. Pak tři měsíce zkoušíme a kont-
rolujeme, zda dodržují potřebná pravidla.
Především zda se jednotliví členové speci-
álním dálkovým ovladačem přihlašují k mě-
řicímu zařízení, když se začnou koukat na
televizi, a odhlašují, když od televize odejdou.
Přepínání mezi jednotlivými programy pak
zaznamenává technika.
Co kromě kvality pořadů
ovlivňuje sledovanost?
Jedním z důležitých faktorů je počasí. Udělali
jsme model, jak se dá podle počasí předpoví-
dat sledovanost. Funguje to především v let-
ních měsících. Když přijde nějaká významná
událost, živelní katastrofa nebo úmrtí vý-
znamné osobnosti, tak se samozřejmě vliv
počasí snižuje.
Před časem docházelo k poklesu sledova-
nosti televize jako takové, pokračuje to?
Před několika lety sledovanost televizí kle-
sala, pak přišla ekonomická krize, ale i di-
gitalizace, větší nabídka stanic a diváky to
k televizi zase přivedlo.
Na druhou stranu rostoucí počet
stanic mění dosavadní zvyky diváků,
a tím i přístup inzerentů. Jak?
Foto:archivMediaresearch
Peoplemetrový projekt v Česku reali-
zuje společnost, která vyjde vítězně z vý-
běrového řízení, na základě pětiletého
kontraktu s Asociací televizních orga-
nizací (ATO). Smlouva s ATO je uzaví-
rána na šest let měření – přípravný nultý
rok a pět let realizace služby. ATO je zá-
jmové sdružení, jehož členy jsou CET 21
se stanicemi Nova, Nova Cinema, Fanda,
Nova Sport, MTV a podílem cca 25 pro-
cent, FTV Prima se stanicemi Prima family,
Prima COOL a Prima love má podíl zhruba
22 procent. Česká televize s programy
ČT1, ČT2, ČT sport a ČT24 má podíl při-
bližně 35 procent a Asociace komuni-
kačních agentur podíl 18 procent. Přidru-
ženými členy je TV Barrandov a skupina
Atmedia obchodně zastupující zejména
menší televizní stanice dostupné napří-
klad přes satelit nebo kabelovou televizi.
Jak FunguJe byznys
s peopleMetry
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/S nástupem digitalizace a menších stanic se
pozornost lidí tříští. rozdíl v tom, jak se lidé
dívali na televizi před šesti lety a teď, je na-
prosto zásadní. I když mediální domy celkově
moc neztratily, protože založily menší, tema-
tické kanály. Takže dohromady mají podíl
na sledovanosti stejný, ale televize přestává
být billboardem, který vidí všichni. Čím dál
víc je třeba přemýšlet, jaká kombinace je pro
konkrétního inzerenta nejefektivnější.
Zabýváte se i měřením reklamy, u které
dochází k postupnému přesunu na
internet. Dá se říci, kdy bude tvořit
největší část reklamního koláče?
záleží, co považujete za internet. Je pravda,
že podíl internetu roste. Jenže, co z toho in-
ternetu je vlastní internet? velká část inter-
netu je naplněna původním obsahem z tisku,
internet mu jen dělá platformu. Další velká
část internetu je naplněna obsahem z tele-
vize. Jako platforma je internet velmi úspěšný
a bude růst, i když pozemní vysílání, papír
a další platformy nezmizí. Pokud se ptáte
na objem peněz, ten v digitální oblasti po-
roste. Ale je tohle třídění důležité? Není dů-
ležitější třídění přes mediální domy, které
mají široké portfolio titulů, včetně tištěných
i elektronických?
Kde je monitoring reklamy nejsložitější?
Asi na internetu. Tam se reklama mění,
takže se vám může stát, že i při opakované
návštěvě stránky se některý z inzerátů ne-
zobrazí. U billboardů, kin a in-store reklamy
máme dohodu s většinou agentur, že nám
poskytují data.
Zaznamenali jste při monitoringu
propad inzerce v důsledku krize?
Krize určitě více poznamenala starší media-
typy. Na druhou stranu, jedna věc jsou čisté
peníze, které média inkasovala, a druhá náš
monitoring. v našem monitoringu se dosta-
nete k informaci, kolik je ceníková hodnota
reklamního prostoru, který klient získal. Bez
jakýchkoli slev, bonusů a dalších obchodních
souvislostí, které jsou nedohledatelné. Když
se podíváte do monitoringu, jsou tam vidět
nějaké poklesy, hlavně u tisku, ale třeba u te-
levize pokles v ceníkových cenách není. Může
nicméně docházet k situaci, kdy klient za
svoje peníze dostane mnohem více reklamy.
To platí významně také u internetu.
DALIBOR DOSTÁL
TO JE JEDINÉ, S ČÍM SI MŮŽETE
DĚLAT STAROSTI.
O vše ostatní se postaráme my! Pro vás i vaše zákazníky nabízíme
komplexní servis – připravíme dárková balení, navrhneme
etikety, lahve opatříme etiketami se zákazníkovým logem a vše
dodáme pečlivě zabalené na libovolnou adresu
v rámci ČR zcela zdarma.
V případě zájmu zajistíme také degustaci na firemním večírku,
vouchery na vína dle vlastního výběru a řadu dalších služeb.
Za kvalitu našich vín z velkopavlovické oblasti ručíme osobně.
O kvalitě našich služeb svědčí dvacetiletá úspěšná historie našeho
vinařství a řada domácích i zahraničních ocenění.
Reference našich významných zákazníků
jsou k dispozici na vyžádání.
S objednávkami a dotazy
se obracejte na
Tomáše Čepka
Servis pro zákazníky
cepek@skoupil.com
mobil: 607 237 470
Jaroslava Šimka
Servis pro zákazníky
simek@skoupil.com
mobil: 774 181 626
Při objednávce
nad 20 000 Kč bez DPH
získáte víkendový pobyt
pro 1 osobu na Vinařském
domě zdarma
platí pro objednávky
do konce roku
a výbr pobytu
v termínu
..—..
Opište tento kód
na vaši objednávku,
získáte tak dotisk
loga na etiketu
zdarma!
1 4 0 9
Červené nebo bílé?
www.skoupil.com
inzerceA120006432
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/14
Právnické firmy, obchod
níci, skláři i umělci. Ti všichni se
stěhují do areálů po bývalém bi
žuterním gigantovi. Kdysi světo
známý koncern Jablonex Group
se koncem loňského roku změ
nil na realitní společnost. Nový
majitel, španělská firma Fanjoya,
tak definitivně ukončil příběh ko
rálkové legendy.
„Nynínabízímevícenež63tisíc
čtverečních metrů administrativ
ních, skladovacích a výrobních
prostor určených k dlouhodo
bému pronájmu. Menší část je
určena k prodeji,“ říká před
seda představenstva Jablonex
Group Pavel Diviš. Hlavním
cílem společnosti je v Jablonci
vybudovat podnikatelské cen
trum. „Z areálů v Jablonci vy
tváříme místo s nejrozsáhlejším
zázemím služeb v regionu,” po
tvrzuje Diviš. Pro všechny ná
jemce je k dispozici zázemí sa
hající od služeb recepčních přes
možnost pronájmu zasedacích
místností až po servis právníků,
notářů, auditorů nebo účetních.
„Služby rozvíjíme postupně
a s dlouhodobou perspektivou.
Jsem přesvědčen, že prostory
přitáhnou řadu zajímavých spo
lečností, například z oblasti au
tomobilového průmyslu,“ dodává
předseda. Nabízené areály jsou
v regionu unikátní nejen svojí ve
likostí a univerzálností využití,
ale také dobrou dopravní dostup
ností a dostatkem parkovacích
míst. V hlavním Paláci Jablonex
se realitní společnosti podařilo
pronajmout už 30 procent plo
chy. Sídlí zde například právníci,
finanční poradci nebo stavební
společnosti. Mezi dominantní
nájemce v areálu U Přehrady pa
tří Česká mincovna a Intermex,
který nabízí módní doplňky.
Ekonomičtí odborníci se ani
příliš nediví, že realitní společ
nost nemá problém s nájemci,
zejména z automobilového prů
myslu. „Trendem je, že si velké
společnosti sestěhovávají kolem
sebe subdodavatele. Až budou
například obsazené všechny po
zemky kolem Mladé Boleslavi, je
dost pravděpodobné, že budou
hledat prostory v těchto areá
lech,“ říká vedoucí katedry pod
nikové ekonomiky na Technické
univerzitě v Liberci Ivan Jáč.
Největším zaměstnavatelem ve
městě je přitom už dnes společ
nost TRW Automotive Czech,
dřívější Autobrzdy, která dává
práci třinácti stovkám lidí.
Bižuterní eldorádo
Přeměna bižuterky na rea
litní kancelář je zatím úspěšná,
u místních obyvatel ale vyvo
lává spíš smutek. Jablonex pro
ně byl symbolem celého regionu
a často v něm pracovalo i něko
lik členů rodiny. Sklo se v seve
rovýchodních Čechách vyrábělo
už od středověku. Teprve krize
v odbytu dutého skla na počátku
19. století ale výrobce utvrdila,
že jediným obchodním artiklem
je právě bižuterie. Dominantní
byla dlouho výroba broušených
skleněnýchperlíabižuterníchka
menů.Koncem19.stoletísenavíc
čím dál víc začal prosazovat nový
fenomén – kovová bižuterie. Po
roce 1925 byl její podíl na celkové
produkci už 60 procent a vývoz
směřoval hlavně do Německa,
Spojených států a Indie.
Po druhé světové válce byly
všechny jablonecké sklárny, vý
robní a exportní firmy zestát
něny a včleněny do národních
podniků. O vývoz skla se sta
ral národní podnik Skloexport.
Z něj byla v roce 1952 vyčle
něna samostatná společnost
Jablonex, která se specializo
vala na vývoz bižuterie. Roku
1958 bylo založeno Sdružení
podniků jablonecké bižuterie,
které soustřeďovalo šest vý
robců z Jablonce, Železného
Brodu a Kamenického Šenova.
Jablonecko
KorálKy došly,
víra neumřela
Jablonec nad Nisou, Železný Brod, Smržovka nebo Desná – všechna
tato místa proslavily barevné korálky. Ovšem na budovách, ve kterých
kdysi pracovaly tisíce lidí, dnes visí cedule s nápisy „k pronájmu“
či „na prodej“. Z bývalého Jablonexu se stává byznys centrum.
PrOfiT REGIONY
JABloneCKá
trAdiCe. Výroba
bižuterie byla
s Jabloncem nad
nisou spojena po
desetiletí. dnes
její místo zaujímá
automobilový
průmysl.
Foto:hynekglos(euro)
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/Šedesátá léta byla pro Jablo
necko přínosná. Většina státních
podniků prošla modernizací,
začala výstavba nových továren
a do skláren byly instalovány
nové pece či celé výrobní linky.
Změny přinesla až sametová re
voluce v roce 1989. Státní podnik
Jablonecká bižuterie roku 1990
zanikl a vzniklo z něho 13 samo
statných státních podniků, které
byly v rámci privatizace převe
deny do soukromého vlastnictví.
Roku 2005 vznikl sloučením
společností Ornela, Bižuterie
Česká mincovna, Jablonex, Že
leznobrodské sklo, Bijou Terra,
Titania,BijouServiceaBohemian
JewelerykoncernJablonexGroup.
Totospojenísealeneukázalojako
příliš šťastné. Zejména kvůli
levnějším šperkům z Asie a ros
toucí konkurenci rakouské firmy
Swarovski začal Jablonex upadat
ajehovlastnícisenedokázalishod
noutnatom,jakoustrategiizvolit.
Chvíle,kdyKomerčníbankautáhla
kohoutek s penězi na provoz, byla
pro Jablonex poslední ránou.
Být JAKo SwAroVSKi
O práci přišly téměř čtyři tisíce
lidí a místo korálků a šperků
zbyly v Jablonci jen prázdné haly,
pozemky a kanceláře. Na druhé
straně tím ale vznikl prostor pro
menší sklářské a bižuterní firmy.
Stovky propuštěných zaměst
nanců tak odešly třeba do zá
vodů Preciosy v Zásadě či Desné.
Bižuterní výroba tedy úplně ne
skončila,jenkvantituseteďsnaží
nahradit kvalita. Svaz výrobců
skla a bižuterie, který sdružuje
58 různých firem, představil
roku 2010 novou značku Made
in Jablonec, která chce znovu
pozvednout českou bižuterii.
„Značkamásymbolizovat,žepro
dukt pochází z regionu a výrobce
dodržuje zmíněné pilíře jakosti,“
vysvětluje předseda představen
stva svazu Pavel Kopáček.
Největším a nejvýznamnějším
projektem sdružení má však být
turistické bižuterní centrum.
V něm by se mohli návštěvníci
podívat přímo do výroby, a do
konce si vyzkoušet, jak se bižu
terie vyrábí. „Velkým vzorem je
pro nás Glass Welt Swarovski
v Innsbrucku. To je obrovská tu
ristická atrakce. Chceme něco
podobného, samozřejmě v men
ším provedení. To potřebujeme.
Projekt jsme zahájili, pak odlo
žili, ale stále ho máme v hlavě.
Je to hodně o penězích a organi
zaci,“ shrnuje Kopáček.
Snovýmvedenímkrajeovšem
na toto téma nebude lehká řeč.
Budoucí hejtman Martin Půta
(Starostové pro Liberecký kraj)
se nechal slyšet, že prioritou je
pro něj průhledné a odpovědné
hospodaření bez dalšího zadlu
žování. „Veřejné peníze musejí
zůstat tam, kde jsou potřeba.
V krajských silnicích, nemoc
nicích, školách a domovech dů
chodců,“ říká. Kraj by se podle
něj měl zamyslet, do čeho všeho
chce investovat. Zda to bude
zrovna bižuterní centrum, je
prozatím ve hvězdách.
robert šimeK
REGIONY PrOfiT
rozloha:• 402 km²
Počet obyvatel:• 89 906
hustota• zalidnění:
224 ob./km²
Počet obcí:• 34
Z toho měst:• 8
nezaměstnanost:• 8,47%
Počet uchazečů na jedno místo:• 13,1
Počet podnikajících subjektů:• 24 171
Počet firem:• 4646
Počet fyzických osob:• 19 525
největší zaměstnavatel:• Preciosa, TRW, Lucas Varity
nejdůležitější obory:• automobilový, kovodělný a sklářský průmysl
JABloneCko
JeŠtĚ neKonČíMe. Bižuterní gigant Jablonex se sice změnil na realitní kancelář, výroba skleněných šperků v kraji přesto
nezanikla. Svaz výrobců skla a bižuterie sdružuje 58 firem a od roku 2010 využívá i značku Made in Jablonec.
15
inzerce A120007422
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/16
PROFIT PŘÍBĚH ÚSPĚCHU
PaRník zakOTvený ve výšce 600 me
trů nad mořem. Přesně tak vypadá továrna
společnosti Detoa v Jiřetíně pod Bukovou,
nedaleko známého lyžařského střediska
v Albrechticích v Jizerských horách. Jen místo
modrých vln ho obklopuje moře horské ze
leně. Nejde o náhodu, právě zaoceánská loď
s několika palubami byla inspirací pro jab
loneckého architekta Roberta Hemmricha,
který třípodlažní budovu dokončenou v roce
1913 navrhl.
A hravost je s továrnou spojená dodnes.
Sídlí v ní největší a nejstarší výrobce dřevě
ných hraček v České republice. Ten s houžev
natostí místních horalů nejenom odolává čín
ské konkurenci, ale navíc se dokázal prosadit
i v zahraničí. Firmě pomáhá řemeslná zruč
nost, kvalita, ale především nápady. Nemalou
zásluhu na jejím úspěchu má také postava
Krtečka, kterého znají děti po celém světě.
Ekonom by do toho nEšEl
Továrnu v roce 1993 zprivatizoval Jaroslav
Zeman. Tak trochu tím vypálil rybník jejímu
tehdejšímu managementu, proti kterému
se při prodeji firmy postavil. Přestože jako
bývalý závodní lyžař neměl s podnikáním
v oboru zkušenosti, do projektu s nejistým
koncem se pustil. A uspěl. Přebíral zadlu
žený podnik s nespokojenými zaměstnanci.
„Rizika byla okolo celé továrny, východisko
téměř neexistovalo. Protože jsem místní a ne
chtěl jsem dopustit uzavření firmy, začal jsem
bojovat o její přežití. Nyní, když se dívám
zpět, je mi jasné, že kdybych měl ekonomické
vzdělání, nemohl jsem se do toho pustit,“
vzpomíná Jaroslav Zeman.
Do splácení úvěru, úroků a do moderni
zace investovala společnost za posledních
dvacet let 220 až 230 milionů korun. Přežila
období, kdy řada českých výrobců hraček
krachovala jako na běžícím pásu. Jaroslav
Zeman k tomu říká: „Měli jsme hlavně štěstí.
A jako místní člověk jsem nemohl, a ani ne
chtěl skončit neúspěchem. Musel bych se od
sud odstěhovat, a to nechci. Těžko bych zde
žil vedle své zkrachovalé továrny,“ popisuje,
co ho motivovalo provést firmu neklidnými
vodami porevolučního podnikání. Svůj přínos
tedy Zeman hodnotí skromně. Jak je však vi
dět z následujících řádků, Detoa sice možná
měla štěstí, ale je jasným příkladem rčení,
že štěstí přeje připraveným. Firma na této
přípravě tvrdě pracovala.
dřEvěné inovacE
Přestože firma vyrábí tradiční sortiment, ani
v tomto oboru nemůže uspět bez inovací.
„Ročně uvádíme na trh asi deset novinek.
Vývoj trvá od prvopočátku do doby, kdy je
hračka uvedena na trh, zhruba jeden a půl až
dva roky,“ říká Jaroslav Zeman. Malými sé
riemi a častou obměnou sortimentu se firma
také brání levným plagiátům. Své hračky totiž
vyváží i na čínský trh. A jak nové postavičky
vznikají? „Nejlepší designér je pracovník od
bytu, protože ten ví, co se prodává a co ne, co
lidé hledají. Na vývoji se podílejí také externí
pracovníci,“ poznamenává Jaroslav Zeman.
Sázka na originalitu se společnosti vyplácí
nejenom rostoucím zájmem zákazníků. Letos
získala za svoje magnetické puzzle ocenění
Hračka roku.
Vedle inovací si firma udržuje odstup od
konkurence z levnějších zemí také kvalitou.
Ta začíná u výběru vhodného dřeva, které
se těží v horských oblastech střední Evropy.
Kromě řemeslného zpracování jsou pak důle
žité i kvalitní, certifikované a především eko
logické barvy a laky, které nezatěžují životní
prostředí. Hračky jsou totiž určeny především
těm nejmenším dětem.
Firma těží nejenom z únavy zákazníků lev
ným zbožím pochybné kvality, ale také z pro
myšlené strategie rozvoje turistického ruchu.
Jejím areálem projdou ročně desetitisíce ná
vštěvníků, kteří mohou na vlastní oči vidět,
jak postavičky vznikají. Od prvních hraniček
dřeva, které je nutné nechat vyschnout, přes
opracované polotovary až po ruční malování.
Když se mezi výrobními stroji z první repub
liky objevili první návštěvníci, byl to pro děl
níky nezvyk, ale na novou kulisu pro svoji
práci si rychle zvykli. „Lidé to chápali, říkali
jsme jim, že to děláme i pro ně. Že tato čin
nost zviditelní naši značku a ukáže zákazní
kům unikátní výrobu, která je velmi náročná
a pracná,“ pokračuje Jaroslav Zeman.
Muzeum hraček hned vedle vyhlášeného
lyžařského a rekreačního střediska dělá
DETOA
KRÁLOVÉ HRAČEK
SÍDLÍ NA PARNÍKU
Když výrobci hraček v celém Česku krachovali jako
na běžícím pásu, Detoa dokázala nejenom přežít, ale
i expandovat do zahraničí, od Švýcarska po Japonsko.
Firma zaměstnává dvě stovky lidí, její tržby
loni překročily 90 milionů korun, z toho
80 milionů představují tržby z prodeje
hraček. O rozšiřování výroby formou akvi-
zic dalších společností v oboru majitel ne-
uvažuje. „Není kam vstupovat. Hračkářské
firmy podnikající ve dřevě jsou v Evropě
zlikvidované čínskou konkurencí,“ zmi-
ňuje Jaroslav Zeman. Vedle výroby hra-
ček a muzea se chce soustředit také na
turistiku. Pokračuje v budování lyžař-
ského areálu a vlastní rovněž objekt, který
by mohl sloužit jako apartmánový hotel.
NeNí kam vstupovat
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/17
PŘÍBĚH ÚSPĚCHU PROFIT
podniku skvělou propagaci, stejně jako krea
tivní dílny, ve kterých si děti i jejich rodiče
mohou vytvořit vlastní dřevěné figurky. Letos
se jejich kapacita rozšířila na pět desítek míst,
přibyla také kavárna pro rodiče a rozrostla se
i podniková prodejna.
cEsta domů
Firma má rozhodně na co navazovat. Továrnu
založil v roce 1908 Johann Schowanek.
Nejdříve se zde vyráběly dřevěné perly, knof
líky a jiné drobné soustružené dílky, firma
se brzy stala nejvýznamnějším výrobcem
v tomto oboru v celé Evropě. V roce 1927 se
výrobní sortiment rozšířil o dřevěné hračky.
Po 2. světové válce se zde začaly vyrábět pia
ninové mechaniky, později i mechaniky pro
klavírya klávesniceprotytohudebnínástroje.
Také tato část výroby se zachovala do součas
nosti. Po znárodnění začal podnik od 50. let
fungovat pod značkou Tofa. Do soukromých
rukou se vrátil až po privatizaci.
Největší část produkce dnes míří do sou
sedního Německa, ale také do Japonska či
Švýcarska. V poslední době si dřevěné hračky
z Jizerských hor našly cestu i do zemí, jako
je Kazachstán nebo Ázerbájdžán. „Poslední
rokydobývámeičeskýtrh,kderostepoptávka
maminek po kvalitních českých hračkách,“
říká majitel společnosti Jaroslav Zeman.
Zatímco ještě před několika lety vyváželi dr
tivou většinu své produkce, loni již zhruba
30 procent jejich výrobků skončilo na do
mácím trhu. Za poslední dva tři roky stoupl
odbyt v tuzemsku o více než 25 procent.
DALIBOR DOSTÁL
Foto:martiNpiNkas(euro)
tady vlÁdnE
kRtEČEk. i když
firma detoa vyrábí
desítky druhů hraček,
nejpopulárnější je
jednoznačně krteček.
díky Jaroslavu
Zemanovi, který
před lety zadlužený
podnik zachránil,
ho nyní firma vyváží
do celého světa.
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/18
PROFIT ZAHRANIČÍ
Nazarbajev přivezl
zakázky za 4 miliardy
ROPa, Plyn, zlaTO, uhlí, železná ruda,
uran. Prakticky na kteroukoli ceněnou ne-
rostnou surovinu si vzpomenete, má jí stře-
doasijský Kazachstán pod zemí tučné zá-
soby. Zisky z těžby proměnily za dvacet let
od vzniku tento stát v ekonomického lídra
regionu a miláčka západních investorů.
Mezi dvanáct prioritních zemí pro export
zařadila Kazachstán také Česká republika.
Loni meziročně vzrostl vzájemný obchod
obou zemí o plných 40 procent. Český export
měl objem asi 213 milionů dolarů. Import
je ovšem zatím ještě třikrát vyšší, protože
Kazachstán je třetím největším dodavate-
lem ropy do Česka. Posílení vzájemného ob-
chodu navíc přijel na konci října posvětit do
Prahy kazachstánský prezident Nursultan
Nazarbajev.
Během jeho návštěvy podepsaly české
firmy smlouvy, jejichž celková hodnota do-
sahuje skoro čtyř miliard korun. Skupina
Agroexpo CZ group tak například získala
kontrakt na výstavbu ptačí farmy v hodnotě
asi 550 milionů korun. Společnost Favea
zase podepsala smlouvu na stavbu dvou
farmaceutických komplexů ve městech
Semej a Pavlodar v celkové hodnotě více
než 900 milionů korun. Firmu Puro-klima
čekají také dva velké projekty – stavba reha-
bilitačního centra ve městě Aktaj a závodu
na výrobu polymerů v bývalém hlavním
městě Almaty.
Šance pro české firmy
Česko a české výrobky mají v Kazachstánu
skvělé renomé, v němž se ještě zrcadlí i senti-
ment z dob Sovětského svazu. Tehdy výrobky
z Československa patřily k tomu nejlepšímu,
co se ve Střední Asii dalo sehnat. Dnes má
středoasijská země převis kapitálu, zásoby
nerostných surovin a silnou vnitřní poptávku,
Češi zase mohou pomoci s rekonstrukcí ka-
zachstánského průmyslu a infrastruktury.
Nursultan Nazarbajev tak vyzval i menší
české podniky, aby se propojily se svými pro-
tějšky v Kazachstánu. Touto cestou se už vy-
daly například české strojírenské podniky.
Založily spolu s místními partnery v hlavním
městě Kazachstánu Astaně Kazašsko-české
technologickécentrum.Kazašskástranacent-
rum postavila a poskytla do něj zaměstnance.
Vybrané členské firmy z českého Svazu stro-
jírenské technologie zase dodávají stroje. Ty
budou zaplaceny formou výroby uskutečněné
právě na těchto strojích. Na těch zároveň čeští
odborníci zaučí místní pracovníky. V závěru
se strojní vybavení stane majetkem centra.
Čeští strojaři si od spolupráce slibují, že je
může přivést k novým zakázkám. „Je to určitý
investiční projekt, který nám otevře cestu na
další velký trh,“ říká Petr Beneš, generální
ředitel společnosti Pramet, která dodává do
centra stroje i další vybavení. Pramet přitom
v Kazachstánu již tři roky působí. Mezi jeho
dosavadní nejvýznamnější zákazníky patří
firmy Kazcinkmaš či Armaturnyj zavod.
celní unie – výhoda,
nebo problém?
Podle Bachytžana Džaksalijeva, náměstka
kazachstánského ministra průmyslu, se české
firmy mohou uplatnit nejen v dodávkách
strojů, ale i jinde. „V energetice, včetně té al-
ternativní, v těžbě a zpracování surovin, che-
mickém průmyslu, dopravní infrastruktuře,
ekologii, zdravotnictví, farmacii a komunál-
ním hospodářství,“ uvádí Džaksalijev.
Při dovozu do Kazachstánu jsou na české
zboží uvaleny požadavky odpovídající jed-
notné celní unii, kterou středoasijská země
v roce 2010 vytvořila s Ruskem a Běloruskem.
To bylo původně českými vývozci vnímáno
jako problém, protože cla v Kazachstánu
vzrostla na vyšší – ruskou – úroveň. Díky ne-
dávnému vstupu Ruska do Světové obchodní
organizace WTO by ale cla v Rusku, a tudíž
i v této celní unii měla naopak klesat.
Nazarbajev zároveň při návštěvě Prahy
podtrhl další výhody celní unie. „Vytváří
se jednotný trh, snižují se náklady na tran-
zit zboží a zjednodušuje se přístup na trh
všech tří zemí. Společnosti podnikající
v Kazachstánu mohou volně bez bariér pů-
sobit i v obou dalších státech,“ připomněl.
Tomáš STiNgl
ObchOd s Kazachstánem
Na nerosty závratně bohatý Kazachstán je hlavním cílem českých
vývozců v regionu Střední Asie. Nové zakázky podepsaly české firmy
při návštěvě kazachstánského prezidenta Nursultana Nazarbajeva
v Praze. Češi tak například v Kazachstánu vybudují ptačí farmu
za půl miliardy nebo dva nové farmaceutické komplexy.
PřiPraveno ve sPoluPráci s
symbol oTevŘenosTi. ikonou moderního
kazachstánu je rozhledna bajterek
v supermoderním hlavním městě astaně.
Foto:proFimedia.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/19
LadisLav Graner
CzechTrade,
Chengdu, Čína
1) Na základě klientem zadaných kritérií jsme
schopni nabídnout různé informace s možností
navazujících služeb. Mezi nejvíce využívané patří
vyhledání a ověření kontaktů, předmětu činnosti
či kontaktních osob, zjištění bonity obchodního
partnera, rizik a problémových aspektů místního
trhu nebo doporučení vhodného veletrhu, vý-
stavy či semináře. Můžeme také nabídnout in-
formace ohledně legislativy, dovozních, cel-
ních, daňových a platebních podmínek apod.
2) V Číně, obzvláště té západní, je obtížnější za-
jistit přístup ke klientům než je vytipovat. Běžně
doporučujeme spojit cesty klientů do Číny s ná-
vštěvou či účastí na významných výstavách, kon-
ferencích a seminářích v teritoriu. Zástupci dů-
ležitých čínských subjektů v daném oboru jsou
tak na jednom místě, více přístupní, ochotní ke
komunikaci a k úvodním obchodním jednáním.
3) České firmy najdou uplatnění v širokém
spektru oborů v oblasti západní Číny. Napří-
klad se jedná o strojírenství, výrobu a roz-
vod elektrické energie, dopravní infrastruk-
turu, průzkum a těžbu ložisek surovin, vodní
hospodářství, dřevozpracující průmysl, země-
dělství, obnovitelné zdroje či ochranu život-
ního prostředí. Také se otevírají sektory služeb.
1) Jaký druh informací můžete jako zástupce obchodní mise ČR nabídnout
zájemci, který chce vstoupit na daný trh?
2) Pomáháte českým/zahraničním firmám s vyhledáváním nových obchodních
partnerů? Co je v této věci ve vaší oblasti nejobtížnější, co byste zdůraznil/a?
3) Které firmy a produkty mají podle vašeho názoru v zemi vašeho působení šanci?
zahraničí PROFIT
Lenka Hřebíčková
CzechInvest,
Šanghaj, Čína
1) Působení zahraničního zástupce agen-
tury CzechInvest je i v rámci společné ob-
chodní mise ČR primárně zaměřeno na
lákání investorů do České republiky. V dr-
tivé většině případů tak poskytuji infor-
mace pouze čínským společnostem, které
se zajímají o investiční prostředí v ČR.
2) CzechInvest pomáhá čínským investo-
rům se vstupem na český trh. Jsme nápo-
mocni při navazování kontaktů v České re-
publice a investorům při jejich návštěvě ČR
v případě jejich požadavku zprostředkujeme
i schůzky s českými protějšky – ať už se zá-
stupci českých firem, akademické sféry nebo
dalších subjektů. České společnosti v Číně
mohu v určitých sektorech nabídnout pře-
hledné informace o čínských společnostech.
3) Podíl zahraničních investic Číny se neu-
stále zvyšuje. ČR se snaží o jejich přilákání
zejména v podobě výstavby továren a inves-
tiční účasti na rozvoji technologických cen-
ter. Čínské společnosti svoji větší investici
v zahraničí často začínají stabilizací své po-
zice na zahraničním trhu pomocí prvotní spo-
lupráce s místní distributorskou sítí. Do bu-
doucna pak lze očekávat rozšíření investice
a založení vlastních firemních poboček, inves-
tice do výzkumu a vývoje a výroby. V tomto
ohledu mají o Českou republiku zájem ze-
jména společnosti v tradičních sektorech au-
tomobilového průmyslu, elektroniky a elektro-
techniky. Pracujeme ovšem i se společnostmi
z novějších odvětví biotechnologie a IT.
aLeš červinka
CzechTrade,
Šanghaj, Čína
1) Snažíme se českým firmám poskytovat kom-
plexní informační servis s využitím místních
zdrojů informací, osobních kontaktů, lokálních
vládních institucí atd. Spolupracujeme rov-
něž s místními specializovanými firmami v ob-
lasti práva, účetnictví či daní. Využíváme také
našich zkušeností získaných v teritoriu, takže
jednou z častých služeb je prověřování čín-
ských obchodních partnerů, se kterými se
české společnosti chystají uzavřít kontrakt atd.
2) V Číně nemá příliš smysl pouhé vyhle-
dání vhodných obchodních kontaktů bez dal-
šího kontaktování a ověření zájmu o bu-
doucí obchodní spolupráci, jelikož na anglicky
psané e-maily odpoví jenom malá část čín-
ských firem. Je nutný telefonický či e-mai-
lový kontakt v čínštině, představení firmy
a nabízených produktů, zjištění zájmu o spo-
lupráci, dohodnutí osobní schůzky přímo
v Číně, asistence u obchodního jednání atd.
3) Pro oblast východní Číny jsou perspektivní
tyto obory: spotřební zboží, potraviny a nápoje,
služby, obnovitelné zdroje energie, technolo-
gie na úpravu vody, nanotechnologie, biotech-
nologie, letecký průmysl, strojírenství, zdra-
votnická technika, dopravní prostředky.
Foto:archiv
JAK uspět v AsII
exportní anketa
Požádali jsme vedoucí obchodních misí ministerstva průmyslu
a obchodu, kteří zastupují CzechTrade a Czechinvest v zahraničí,
o vysvětlení, jak mohou ve svých teritoriích pomoci zájemcům
z řad firem a investorů a v jakých oblastech se podle nich nacházejí
největší obchodní příležitosti. Přinášíme první díl ankety.
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/20
PROFIT jeden den podnikatele PROFIT nÁZoR
Často se setkávám s názorem, že malý či střední
podnik nemá šanci přilákat do svých řad oprav-
dové odborníky a schopné lidi. Není to pravda.
V mnoha případech je ale třeba přehodnotit ná-
borovoustrategii.
Největší chybou, kterou může malý či střední
podnikudělat,jepokusitsepřihledánízkušených
zaměstnancůkonkurovatnapracovnímtrhuvel-
kým nadnárodním společnostem. Velké korpo-
racemajívysokénáborovérozpočty,díkyreklamě
dominují on-line pracovním portálům, mohou
nabídnout strukturované školení a definované
kariérní postupy s možností zahraničních příle-
žitostíamultikulturníhoprostředí.
Anisituacevětšíchspolečnostíalenenívtomto
směru jen „růžová“. Jejich personalistům sice
denně přichází mnoho žádostí o práci, často je
toaleodlidí,kteříhledajíjakékolipracovnímísto
ajsounedostatečněkvalifikovaní.Nebonejsouve
svémstávajícímzaměstnáníšťastní.Šťastnílidé
mají tendenci být ve své práci dobří. A je třeba si
uvědomit, že spokojenost v zaměstnání nezávisí
navelikostifirmy.
Menší zaměstnavatelé musejí být schopni od-
ložit své prvotní „mindráky“ stranou a naučit se
výhodně prodat vše, co potenciálním zaměstnan-
cůmnabízejí.Pokudmajíkvalitnívýrobeknebopo-
skytujízajímavouslužbu,kterávyžadujekreativní
zaměstnancesotevřenoumyslí,paksetakmusejí
iprezentovat.Dobřetofungujesabsolventy,kteří
takové příležitosti po svém prvotním rozčarování
zkorporátníhokolosuhledají.Menšímfirmámse
tedyvyplatízaměřitsenauniverzityavybratsistu-
denta,kterýunichabsolvujestážazískácennépra-
covnízkušenostispecificképrokonkrétnífirmu.
Důležité je vytipovávat si vhodné jedince pro
poziciabýtsnimiohledněnovéprácevkontaktu.
Pomocimohouidodavateléaobchodnípartneři.
Často se jich stačí zeptat – a najednou je ve hře
nadějnýkandidát.
Dobrouzprávouje,ževsoučasnédoběrostene-
zájemoto,státsetakzvaným„firemnímoblekem“.
Mnohozkušenýchkandidátůčiabsolventůhledá
pracovnípříležitosti,vekterýchbymohlisvobodně
využívat svou kreativitu spíše než být „jen dal-
šímzaměstnancem“.Inatommůžemenšífirma
úspěšnězaložitsvounáborovoustrategii.
Nevím, jak POPsaT jen jeden den,
když se můj život změnil zhruba před ro-
kem a půl. Vlastně dělím život na období
před synem a s ním. Marně vzpomínám,
kdy jsem si naposledy nařizovala budíka,
protože syn vstává velmi brzy. a tak zhruba
v půl šesté začínám každý den. nevím, je-li
zajímavější přebalování, vaření ranního
mlíčka, nebo chystání svačinky. když je ale
vše připraveno a přijde babička, odjíždím
do Špindlu na Harmony a cestou přemýš-
lím, co všechno mě během dne čeká. Času
na to mám docela dost, protože denně do-
jíždím přes 30 kilometrů. Často se však
ani nenaděju a jsem u závory, automaticky
vyndavám kartu, mávám s ní před zeleným
terčíkem, za pár minut míjím hotelovou
recepci a už to začíná.
Schůzky, pochůzky, vycházky
až teď si uvědomuji, že mám malý pracovní
rituál, který dodržuji každý den. nejprve
vyřídím poštu a pak se jdu podívat po hotelu.
Zamířím do restaurace, kde překontroluji
snídaňové bufety a pozdravím se s hosty.
pokud se zde s některým z nich nezapoví-
dám, přesunuji se do účtárny a probírám
stohy faktur, které je potřeba zaplatit.
přitom doufám, že tohle je poslední nepří-
jemná činnost dne.
když se přiblíží devátá hodina, musím bě-
žet. od této hodiny totiž mívám domluvené
schůzky, například s architektkou interiérů
nebo možnými dodavateli obkladů či dlažeb
pro připravovanou rekonstrukci hotelového
bazénu. na jaro roku 2013 plánujeme moder-
nizaci jeho prostoru a rozšíření o dva až tři
whirlpooly. Snažíme se našim návštěvníkům
poskytnout co nejlepší služby. to dokazuje
i loňská dostavba saunového světa, který je
zhruba na 800 metrech čtverečních.
všechno muSí být bezchybné
a protože jsme jedním z největších posky-
tovatelů kongresové turistiky, po schůzkách
s dodavateli mě čekají jednání se zákazníky,
kteří mají zájem o pronájem našich pro-
storů. Může jít, jako právě dnes, o zástupce
stavební společnosti, kteří na připravova-
nou akci potřebují kapacitu pro 380 osob.
Musím přiznat, že nejde o zcela běžný poža-
davek, a tak se musí vše dokonale připravit.
domlouváme průběh konference i možné
využití saunového světa k odpočinku po
celodenním kongresu. klient vypadá spo-
kojeně a zbývá jen potkat se s kuchařem
a provozním restaurace, aby i jídlo a občer-
stvení byly bezchybné. odpoledne mě pak
čekají interní porady týkající se například
přípravy akcí zimní sezony. také musíme
probrat termíny plánovaných tematických
degustací, které pravidelně pořádáme v naší
restauraci.
Čas ale kvapí a naši kuchaři už chystají
večerní bufety. S provozním se jdu podívat, co
a jak je nachystáno, ochutnám kyselo, protože
jsem dnes vlastně ještě neobědvala, rozlou-
čím se, v recepci nahlásím, že zítra přijedu
až v deset hodin, a vyrážím, jak říkám, na
druhou směnu.
dáňa se mě drží za prst a utíká, jako by
ho někdo honil, schovává se za postýlku
a bafá na tatínka. asi stokrát postavím ko-
mín z kostek, který on vždycky zbourá a čeká
na nový. ale únava už začíná padat i na něj,
a tak honem do vany, vypít mlíčko a šup
do postýlky. doufám, že ho nebudou budit
ošklivé sny a všichni se v klidu vyspíme na
další den, který bude jistě také pestrý. Za
pár minut již slyším klidné a spokojené od-
dychování. před spánkem ještě beru do ruky
svou oblíbenou knihu od agathy Christie
a třídím si v hlavě všechny úkoly, které mě
čekají následující den. Hodiny bijí dvanác-
tou, zhasínám.
Hana Rybníčková,
ředitelka hotelu Harmony Club
ve Špindlerově Mlýně
Život na dvě směny I malá firma může
přilákat špičkové lidi
Jon Hill,
generální ředitel společnosti
Hays pro ČR a SR, působící
v oblasti lidských zdrojů
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/21
POLEMIKA PROFIT
PRO
Řešení pro malé i velké
Dětské skupiny jsou navrženy velmi flexibilně a budou moci uspokojit
potřeby velkých firem i menších kolektivů. Počet dětí se může pohy-
bovat podle počtu pečujících osob, velikosti prostor a hygienického
zázemí až do 24 v jedné dětské skupině. Velké společnosti, kterým by
se zařízení osvědčilo a kde by poptávka po něm přerostla možnosti
jedné skupiny, mohou otevřít další. Také mohou provozovat více
dětských skupin s menším počtem dětí, pokud je to pro jejich situaci
výhodnější. I pro rodiče se jedná o flexibilní formu péče o dítě. Svého
potomka budou moci do dětské skupiny umísťovat jak denně, tak
i pouze na konkrétní dny v týdnu.
Z pohledu nákladů je důležité, že dětská skupina není zařízením
komerčního charakteru. Svému provozovateli tedy nemá generovat
zisk. Rodič tak bude platit jen skutečně vynaložené náklady na pobyt
dítěte a tyto platby si navíc bude moci uplatnit jako slevu na dani ve
výši až 14 400 korun ročně. Firma jakožto zřizovatel si investice do
zřízení i provozu skupiny bude moci uplatnit jako daňově uznatelné
náklady. Za zřízení skupiny jednorázově 95 tisíc korun a za její provoz
86 640 korun ročně.
Firmy si uvědomují, že získat zpět na původní místo zaměstnance
po rodičovské dovolené, který zvládá a zná svoji agendu, je mnohem
komfortnější i ekonomicky výhodnější než zaučovat nového člověka.
Dětská skupina tedy není jen cestou, jak vyjít vstříc rodičům, kteří se
často ocitají v těžko řešitelné situaci bez hlídání, a tedy bez práce.
Konkrétní příklad z praxe můžeme ukázat přímo u nás na MPSV.
Dětskou skupinu jsme zkušebně zřídili zhruba před rokem. Zpočátku
toto zařízení budilo trochu rozpaky a rodiče opatrně zvažovali, zda jej
využít. Dnes jsme v situaci, kdy kapacita nestačí, a proto uvažujeme
o rozšíření prostor, abychom zaměstnancům vyšli vstříc.
PROTI
Náklady na bedrech rodičů
Dětské skupiny nepochybně přinášejí zaměstnavatelům i zaměstnan-
cůmřaduvýhod.Zřizovánítěchtomístpéčeo dětibudeméněfinančně
nákladné než v případě klasických mateřských škol s vysokými nároky
na prostory a přísnými hygienickými normami. Velkým benefitem dět-
ských skupin bude možnost přijímat i děti mladší tří let. Kratší přeru-
šení pracovní dráhy umožní zaměstnancům pečujícím o děti plynulejší
návrat do zaměstnání a lepší zabezpečení rodiny.
Návrhzákonamáaleiřadunedostatků.Největšíslabinouje,žestát
nebudedotohototypupéčeinvestovat.Finančnízátěžspojenásevznikem
a provozem dětských skupin tak dopadne na zaměstnavatele a přede-
vším na rodiče. Kvalitní péče o děti je drahá záležitost. U zařízení péče
o předškolní děti se v tuzemsku měsíční náklady na jedno dítě pohybují
vrozmezí5–12tisíckorun.Udětskýchskupintobudenejspíšenaténižší
finanční hranici, která je však pro rodiny i tak dost vysoká.
Má-li být péče o děti široce využívaná a jsme-li přesvědčeni, že
bude přinášet společnosti prospěch, pak je také potřeba ji financovat
ze státních zdrojů za adekvátní spoluúčasti rodičů, která však nebude
pro rodiny nepřiměřeně zatěžující.
Možnost zřizování dětských skupin patrně příliš nepomůže střed-
nímamalýmpodnikům,protožesejimnevyplatí.Provelkéfirmymůže
býtzaseproblematickéneposkytnoutmístovšemdětemzaměstnanců,
kteří projeví zájem (v dětské skupině může být maximálně 24 dětí).
Také pro ně může být problematické „dorovnat“ benefity pro ty za-
městnance, kteří mají děti již větší, popřípadě ještě nemají žádné,
což bude opět zvyšovat náklady a nechuť zaměstnavatelů k zakládání
dětských skupin.
Z pohledu zaměstnanců by firemní zařízení péče o děti mohlo vedle
výhod přinášet také výraznější tlak na jejich flexibilitu, konkrétně třeba
vyšší nároky na práci přesčas v době, kdy je dětská skupina v provozu.
POmOhOu děTské skuPIny
Tuzemským fIRmám?
Zaměstnavatelé v Česku by měli mít zhruba od poloviny příštího roku
možnost provozovat takzvané dětské skupiny. Ty mají být alternativou
ke klasickým školkám, kterých je v zemi nedostatek. Pravidla pro vznik
dětských skupin schválila letos v létě vláda, jejich přijetí musí ještě
potvrdit Parlament. Budou podle vás podniky dětské skupiny využívat?
Foto:archiv,annavacková(e15)
LydIe kePROvá
oddělení koncepce
rodinné politiky MPSV
Lada WIchTeRLOvá
manažerka pro práci s veřejností
neziskové organizace Gender Studies
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/22
PROFIT OSUDY
Muž za skleM
STOleTé jubIleum duch
covské sklárny Vitrablok přibli
žuje výstava v městském infor
mačním centru, na jejíž vernisáži
byla slavnostně pokřtěna i pu
blikace Pavla Koukala o histo
rii podniku. Závod uspořádal
počátkem října den otevřených
dveří a všechny zájemce pozval
k prohlídce svých provozů.
Sklářství má ovšem v Duch
cově ještě delší tradici. První
sklárna byla postavena za zdej
ším zámkem už roku 1849
s podporou hraběte Valdštejna.
Ještě na počátku 20. století po
měrně velký závod vyráběl duté
sklo, avšak konkurenci nesta
čil a krátce po první světové
válce zanikl. Další duchcovská
sklárna byla založena roku 1908
Johannem Antonem Engelsem.
Opravdového úspěchu ale do
sáhl až dodnes fungující podnik
Eduarda Lukeše, založený roku
1912.
Za české Zájmy
Eduard Lukeš se narodil roku
1877 ve Stříbrných Horách
na Šumavě. Už na přelomu
19. a 20. století se ale přesunul
do Podkrušnohoří, kde patřil
k nemnoha českým úředníkům
zaměstnaným na vedoucích mís
tech v severočeských sklárnách.
V letech 1905 až 1912 byl správ
cem firmy Fischmann v jejím zá
vodě v Újezdečku u Teplic. Byl
uznávaným sklářským odbor
níkem a zároveň se zúčastňoval
života české menšiny. Proslul
jako obětavý člen českých
spolků (zejména Sokola), je
jichž prostřednictvím pomáhal
všem vlastenecky smýšlejícím
lidem. Zvlášť silně prožíval dlou
holetý boj za českou školu na
Krušnohorsku, který roku 1908
vyústil ve všeobecnou školskou
stávku podpořenou většinou
českých poslanců včetně T. G.
Masaryka.
Lukeš se brzy začal zají
mat také o vlastní podnikání.
Nechtěl už pracovat pro ně
mecké skláře, roku 1911 se
proto rozhodl založit v regio
nu vlastní lahvárnu, na jejíž
rozjezd si vypůjčil peníze od
švagra. V Ledvicích, kam měl
původně namířeno, ovšem ne
uspěl – němečtí radní se báli
výrazného počeštění obce.
Zkusil tedy štěstí v nedalekém
Duchcově, kde na jaře následu
jícího roku dostal příslušná po
volení a mohl začít investovat.
Ve městě koupil část objektů
zrušeného cukrovaru a ihned
zahájil jejich přestavbu na nový
provoz. Do Duchcova pozval
také několik zkušených sklářů
z Újezdečka, kteří měli připra
vit podnik na rozjezd výroby.
Práce probíhaly velmi rychle
a už za necelý půlrok byla
stavba téměř hotová. Koncem
září 1912 požádal Lukeš
městskou radu o kolaudaci
a 29. října byl provoz sklárny
slavnostně zahájen.
pod tíhou kriZe
V září 1913 skončila stavba
druhé pece a příznivá odbytová
situace pomohla firmě k rych
lému vzestupu, který se neza
stavil ani v průběhu první svě
tové války. Lukeš zůstal věrný
svému vlastenectví a význam
nou roli sehrával hlavně v ob
dobí vzniku Československé
republiky, kdy byl za Českou
státoprávní demokracii ak
tivním členem revolučního
Národního výboru.
Poválečná krize ve sklář
ském průmyslu ho však donu
tila k přeměně firmy na akcio
vou společnost s názvem Skelné
hutě, Lukeš a spol., čímž ztratil
monopolní vliv nad svým pod
nikem. Z této doby pocházel
také nápis „Lukeš a Co.“ na
37 metrů vysokém komínu,
který byl až donedávna hlavní
dominantou závodu. I přes
všechna opatření, která měla
firmě v těžkých dobách pomoci,
se však nepodařilo výrobu udr
žet a sklárna musela roku 1928
zastavit provoz. Eduard Lukeš
v té době Duchcov opustil
a poslední roky života strávil
na rodné Šumavě, kde v roce
1936 také zemřel.
Lukešovým nástupcem ve
vedení podniku se stal Rudolf
Weinmann, který roku 1934
chod podniku obnovil. Závod
vybavil moderními stroji Lagena
pro malosériovou výrobu
lahví a sortiment také rozšířil
Eduard LukEš
Před rovnými sto lety založil Eduard Lukeš sklářský závod
v severočeském Duchcově. Podnik původně zaměřený na
výrobu lahví se postupně rozrůstal a v současnosti je největším
českým výrobcem skleněných tvárnic, takzvaných luxfer.
Narodil se 6. března 1877
ve Stříbrných Horách na Šu-
mavě, kde se také poprvé
seznámil se sklářskou vý-
robou. Koncem 19. sto-
letí odešel do Podkrušno-
hoří, kde se vypracoval až
na správce Fischmannovy
sklárny v Újezdečku u Tep-
lic. Roku 1911 se rozhodl
osamostatnit a plánoval za-
ložit vlastní sklárnu. Po ne-
úspěchu v Ledvicích zakot-
vil v nedalekém Duchcově,
kde roku 1912 zahájil výrobu
lahví. Podnikání se zpočátku
dařilo, po první světové válce
ale přišla krize, která roku
1928 vyústila až v zastavení
provozu. Lukeš v této době
severní Čechy opustil a vrá-
til se na rodnou Šumavu. Ze-
mřel 1. dubna 1936 v Sušici.
Eduard LukEš
(1877–1936)
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/23
přední aukční společnost
doporučuje výjimečnou investiční příležitost, dražbu
hotelu a ubytovacího zařízení v širším centru Prahy.
Hrdý partner projektu
Více na
www.clanroy.cz
o tabulové sklo. Za druhé svě
tové války fungovala firma pod
názvem Glashütte Weigand und
Co. a do jejího vedení se dostali
nacisté. Hned roku 1945 byla
proto do podniku zavedena
národní správa a následovalo
znárodnění.
od lahví k tvárnicím
Po roce 1946 sehrával závod roli
výzkumného pracoviště, kde se
prováděly přípravné práce pro
zavedení výroby foukané skle
něné vaty, vyráběné pak ve
sklárně v Újezdečku (někdejším
Fischmannově podniku), i pro
dukce pěnového skla pro závod
v Chudeřicích.
Rozhodujícím pro budouc
nost duchcovské sklárny, jejíž
název se změnil na Stavosklo,
byl ale až rok 1951, kdy se firma
postupně soustředila na výrobu
skleněných tvárnic. Zpočátku
měla problémy s odbytem,
protože české stavebnictví
nebylo na takovou produkci
připravené. Pak se ale luxfery
začaly více propagovat, a vyšlo
dokonce státní nařízení, že je
architekti musejí na stavbách
používat. Už roku 1955 jela
proto sklárna na plný výkon
a vyráběla dva miliony skle
něných tvárnic ročně. Koncem
60. let navíc přišla s převratnou
novinkou – barevnými tvárni
cemi. Originální způsob bar
vení vnitřku hotové luxfery vy
vinul hlavní technolog sklárny
František Němec a užívá se
dodnes. Skleněné tvárnice zů
staly symbolem podniku i po
roce 1991, kdy závod koupila
belgická firma Glaverbel a pře
jmenovala ho na Vitrablok. Od
roku 1999 je sklárna součástí
italského koncernu Seves, nej
většího světového výrobce lux
fer. Zaměstnává 250 lidí a ročně
vyprodukuje 25 milionů skleně
ných tvárnic, z nichž 95 procent
míří na export.
robert šiMek
OSUDY PROFIT
FOTO:archiv
sklenĚné podnikání. duchcovská sklárna vznikla na
místě bývalého cukrovaru a zpočátku se zabývala výrobou
lahví. v současnosti je největším českým výrobcem
skleněných tvárnic a zboží vyváží do řady zemí světa.
inzerce A120008078
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/24
PROFIT servis
Daňové termíny
Knihovna podnikatele
PONDĚLÍ 10. PROSINCE
• spotřební daň
– splatnost daně za říjen 2012 (mimo
spotřební daň z lihu)
PONDĚLÍ 17. PROSINCE
• daň z příjmů
– čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň
• daň silniční
– záloha na daň za říjen a listopad 2012,
event. splatnost jedné zálohy na daň
(nejméně ve výši 70% roční daňové po-
vinnosti) – v případě poplatníka daně,
je-li provozovatelem nákladních vozidel
včetně tahačů, nákladních přívěsů
a nákladních návěsů s největší povole-
nou hmotností 12 a více tun, kterým se
dle § 6 odst. 10 zákona o dani silniční
snižuje sazba daně o 48%
ČTVRTEK 20. PROSINCE
• daň z příjmů
– měsíční odvod úhrnu sražených záloh
na daň z příjmů fyzických osob ze zá-
vislé činnosti a z funkčních požitků
ČTVRTEK 27. PROSINCE
• spotřební daň
– splatnost daně za říjen 2012
(pouze spotřební daň z lihu)
– daňové přiznání za listopad 2012
– daňové přiznání k uplatnění
nároku na vrácení spotřební
daně z topných olejů, zelené nafty
a ostatních (technických) benzinů
za listopad 2012 (pokud vznikl nárok)
• daň z přidané hodnoty
– daňové přiznání a daň za listopad 2012
– souhrnné hlášení za listopad 2012
• energetické daně
– daňové přiznání a splatnost daně
z plynu, pevných paliv a elektřiny
za listopad 2012
PONDĚLÍ 31. PROSINCE
• daň z příjmů
– odvod daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně za listopad 2012
CHYTRÁ DŮVĚRA
Stephen M. R. Covey, Greg Link,
Rebecca R. Merrill
Po bestselleru
Důvěra: jediná věc,
která dokáže změnit
vše přichází stephen
Covey s knihou, v níž
ukazuje, jak ve světě
vyznačujícím se
výrazným poklesem
důvěry mohou lidé i organizace dosaho-
vat nejenom nebývalé prosperity a dlou-
hodobého růstu, ale i radosti a potěšení
z práce. Umění vytvářet důvěru patří
k nejdůležitějším faktorům úspěchu a au-
tor v knize radí, jak si ji získat a udržet.
Nabízí lídrům návod, jak v tom, co dělají,
využít důvěry coby „skryté síly“, která je
konkurenční výhodou.
Management Press, 288 stran,
cena 399Kč, ISBN 978-80-7261-254-3
VELCÍ ŠÉFOVÉ
Ken Blanchard, Mark Miller
Úspěšní lídři neusí-
nají na vavřínech.
vedení musí být živý
proces, nikoli titul na
vizitce. ve své knize
proto Ken Blanchard
a Mark Miller ob-
jasňují, jak zásadní
je pro úspěšného lídra rozhodnutí růst
a sloužit, ač to nemusí být někdy zřejmé.
Budete lídr, který je vždy připraven čelit
další výzvě, nebo budete šéf, který uplat-
ňuje včerejší řešení na dnešní problémy,
ptají se autoři knihy. Na příkladech
z praxe ukazují, jak by se měl „velký šéf“
správně rozhodovat.
Pragma, cena 299Kč
ÚTERÝ 12. LISTOPADU
Jak zacházet s novináři, dopo-
ručí setkání pořádané společ-
ností Tuesday Business Network,
které se koná v pražském PwC
BusinessCommunityCenter,
Kateřinská 40.
více informací na www.tuesday.cz.
STŘEDA 14. LISTOPADU
Na Horké lince pro zájemce o ob-
chodování v Sasku budou k dispozici
odborníci, kteří poradí, jak jednat
s německými úřady, jaké jsou právní
podmínky podnikání v sasku či jak na-
vázat spolupráci s tamějšími partnery.
Dotazovat se je možno i na mnoho
jiných témat.
více informací na www.komora.cz.
ČTVRTEK 22. LISTOPADU
Business napříč kulturami je název
semináře pořádaného agenturou
CzechTrade. Jak se orientovat
v obchodě v různých koutech světa,
doporučí Karel Havlíček,
generální ředitel společnosti sindat.
více informací na www.czechtrade.cz.
Změny a základní problémy v pra-
covním právu v roce 2013 jsou téma-
tem semináře, který pořádá Okresní
hospodářská komora Kyjov
ve své školicí místnosti,
svatoborská 591.
více informací na www.komora.cz
nebo na info@ohkhodonin.cz.
27.–30. LISTOPADU
společnou účast českých firem
na veletrhu Pollutec 2012,
který se koná ve francouzském Lyonu
a který je největší evropskou
výstavou věnovanou odpadovému
hospodářství, organizuje
Ministerstvo průmyslu a obchodu Čr.
více informací na maep@maep.cz.
ČTVRTEK 29. LISTOPADU
Clo v mezinárodním obchodě
je náplní odborného semináře,
který pořádá agentura CzechTrade
ve svém sídle, Dittrichova 21, Praha 2.
více informací na www.czechtrade.cz.
Akce pro podnikatele
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/25
Foto:proFimedia.cz
poradna PROFIT
Jak formulovat dohodu o mimosoudním vyrovnání?
Jakou smlouvu dát zaměstnancům malé restaurace?
Naše firma působí v oblasti stavebnic-
tví. S jedním z našich dodavatelů máme
vleklý spor o údajně dlužné částky. Hrozil
soudem. Protože případ byl kompliko-
vaný a chyběly některé důležité doklady,
dohodli jsme se nakonec s odběratelem
smířlivě na mimosoudním vyrovnání.
Zaplatíme část jím nárokované částky
a on se vzdá dalších nároků. Jak je
vhodné takové vyrovnání zdokumento-
vat, aby už nikdy v budoucnu nevznikla
pochybnost?
Karel J., Plzeň
Ve vašem případě se jedná o poměrně
častý způsob vyřešení sporů, kdy obě
strany ze svých nároků a přesvědčení
částečně ustoupí a dohodnou se na kom-
promisním řešení. Tím dojde k poměrně
rychlému vyřešení sporu a strany nemu-
sejí jít k soudu, kde žádná z nich předem
neví, zda bude úspěšná, popř. v jakém
rozsahu.
dohodu doporučuji sepsat písemně,
kde lze v úvodu jednoduše popsat, co
která ze stran uplatňovala a v čem spočí-
val mezi stranami spor. následně popište
dosaženou dohodu, tedy že jedna strana se
zavazuje zaplatit určitou částku, a druhá
se tím vzdává dalších nároků, a současně
uveďte, že se touto dohodou narovnávají
práva mezi nimi sporná. Jedná se o do-
hodu o narovnání, kdy v případě, že byly
dosavadní závazky zřízeny písemnou for-
mou, musí být také uzavřena písemně,
jinak je neplatná. Uzavření této dohody
způsobí to, že nově sjednaný závazek na-
hradí dosavadní závazky.
aby bylo jasné, které závazky se narov-
návají, lze jednoznačně doporučit, aby byly
v úvodu dohody popsány. pokud je mezi
stranami jen úzký obchodní vztah, tedy
narovnává se jeden jejich obchodní případ
nebo jen několik a žádné další nejsou, pak
lze říci, že se narovnávají jejich veškerá
vzájemná práva.
Pavel Fráňa,
advokátní kancelář
Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři
Jsem živnostník v oblasti drobných re-
stauračních služeb. Jaký pracovní vztah
mi doporučujete uzavřít se dvěma pracov-
níky, kterým mohu dát práci vždy jen tři
měsíce v létě a tři měsíce v zimě? Nechci
nijak obcházet zákon, jak to dělají mnozí
kolegové.
PavelN.,Jičín
pokud hodláte uzavřít s pracovníky pra-
covněprávní vztah, máte na výběr pracovní
poměr na dobu určitou, dohodu o pra-
covní činnosti nebo dohodu o provedení
práce. Každá z možností má však výrazné
limity.
pracovní poměr na dobu určitou lze uza-
vřít jen třikrát po sobě a každý z nich může
trvat maximálně 3 roky. další pracovní po-
měr na dobu určitou je možné uzavřít až
po uplynutí doby 3 let. Ve vašem případě
by tedy možnost pracovního poměru na
dobu určitou byla velmi rychle vyčerpána
(první pracovní poměr na tři měsíce v létě,
druhý pracovní poměr na tři měsíce v zimě
a třetí pracovní poměr na tři měsíce v dalším
létě) a musel byste si na další období najít
jiné pracovníky. Určitým řešením by bylo
zaměstnání pracovníků jako agenturních
zaměstnanců, na jejichž pracovní poměry
s agenturou práce se nevztahuje zákaz řetě-
zení pracovních poměrů na dobu určitou.
dohodaopracovníčinnostimůžebýtuza-
vřena na dobu určitou a může být libovolně
opakována, ale rozsah práce nesmí v prů-
měru překročit polovinu stanovené týdenní
pracovní doby. To znamená, že pracovníci
by mohli vždy během tří měsíců pracovat
v průměru jen 20 hodin týdně. To by šlo ře-
šit uzavřením dohody o pracovní činnosti na
dobuneurčitou,kdykezprůměrovánírozsahu
pracovní doby dochází za období 52 týdnů.
Celkovýrozsahprácebyupracovníkůnesměl
přesáhnout 1040 hodin a byl by vždy odpra-
cován během šesti měsíců.
dohoda o provedení práce může být také
uzavřena na dobu určitou, ale rozsah práce
nesmí u jednoho zaměstnavatele přesáh-
nout 300 hodin v kalendářním roce. pokud
budou tedy pracovníci u vás pracovat po
dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pak
v průměru nesmějí odpracovat více než
50 hodin za měsíc. na dohodu o provedení
práce by tedy bylo vhodné zaměstnat více
pracovníků.
Vzhledem k povaze vaší podnikatelské
činnosti se domnívám, že uzavření jiného
než pracovněprávního vztahu s uvedenými
pracovníky je rizikové z pohledu zákazu tzv.
švarcsystému. neznám však konkrétní pra-
covní náplň pracovníků, proto jen upozor-
ňuji, že při „zaměstnání“ živnostníků ne-
smějí být současně naplněny všechny znaky
závislé práce. Těmi jsou zejména práce ve
vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a pod-
řízenosti zaměstnance, práce vykonávaná
jménem zaměstnavatele, práce podle po-
kynů zaměstnavatele a osobní výkon práce
zaměstnancem.
Klára valentová,
expertka na pracovní právo,
advokátní kancelář
Vilímková, Dudák & Partners
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/26
PROFIT portrét
Čím víc ČlOvěk PRacuje, tím důleži
tější je, aby se naučil správným způsobem
relaxovat. V opačném případě riskuje vážné
zdravotní problémy. Na tuto skutečnost dlou
hodobě upozorňuje přední česká odbornice
na léčbu nemocí pohybového aparátu, lé
kařka Michaela tomanová. „Setkala jsem
se například s pacientem, který si myslel, že
jeho tělu prospívá střídat práci u počítače se
sportováním. Zcela ale vynechával následnou
relaxaci a protažení. Jednoho dne se už od
počítače nezvedl a v takové pozici, ve které
zrovna seděl, zůstal prakticky strnulý. Lékaři
nevěděli, jak by mu mohli pomoci, nezabíraly
ani uvolňovací obstřiky, prostě nic,“ vypráví
lékařka. Ve zmíněném případě pacienta vy
léčila až rehabilitační metoda Infinity, kterou
tomanová osobně vyvinula.
VystresoVaný národ
tomanová si původně udělala atestaci z in
terny. Mnohem větší zájem v ní ale nakonec
vzbudily právě pohybové potíže pacientů,
které jsou často způsobeny jejich „zběsilým“
pracovním tempem. Na základě mnoha vlast
ních zkušeností s takovými případy označuje
tento jev za český fenomén, který je stále vět
ším problémem.
to potvrzují i mnohé odborné studie,
podle kterých například třetina českých
podnikatelů a manažerů vůbec nedokáže
pustit pracovní povinnosti z hlavy, a to ani
ve volném čase. Například v rakousku má
tento problém pouze devět procent lidí a po
dobně je tomu i v dalších zemích Evropské
unie. České zaměstnavatele stojí pracovní
neschopnosti a chyby zaměstnanců způso
bené jejich špatnou psychickou kondicí ročně
miliony korun.
proč jsou Češi vystresovanější než jejich
zahraniční kolegové? „podle mého názoru
je to tím, že u nás mají lidé stále ještě pocit,
že zdraví je něco, co jim bylo dáno, a o co se
tedy nemusejí starat. opak je ale pravdou.
Současným životním stylem, kdy věčně něco
nestíháme a stresujeme se, si nevědomky
blokujeme proudění energie a zvyšujeme
nerovnováhu těla,“ konstatuje tomanová.
prvním projevem stresu je podle ní strnulá
šíje a ramena. „Jedná se o typickou polohu
člověka sedícího u počítače, který se snaží
splnit to, co si předsevzal,“ popisuje lékařka.
Časem se přidávají bolesti zad a celé páteře.
„pokud ignorujeme první příznaky stresu,
jako je bolest, psychická vyčerpanost, únava
či nekvalitní spánek, může dojít i k velkým
zdravotním problémům, které se už jen těžko
napravují. Každý, kdo už některé z těchto
příznaků pozoruje, by měl ve svém vlastním
zájmu vyhledat odbornou pomoc,“ konstatuje
tomanová.
tisíce pacientů V hlaVě
Cvičení Infinity, jehož symbolem je ležatá
osmička, učí pacienty vnímat, ovládat, koor
dinovat a kontrolovat vlastní tělo. Je založeno
mimo jiné na tom, že existuje souvislost mezi
postavením těla a psychickou kondicí člo
věka. Cvičení se zaměřuje na zlepšení stabi
lity, centraci celého těla, protažení i posílení
pohybového ústrojí a v neposlední řadě také
na vizualizaci, kdy pacient „cvičí“ pouze ve
svých představách. „Všechno začíná v na
šem podvědomí. Je vědecky dokázáno, že
mozek nerozezná skutečnost od představy
a vysílá signály do příslušných svalů, i když
ve skutečnosti k danému pohybu nedochází,“
říká lékařka.
tuto metodu vyvíjela tomanová mnoho
let, na základě svých bohatých zkušeností
z oboru rehabilitační a fyzikální medicíny.
„Mýma rukama i mou hlavou již prošly tisíce
pacientů. to znamená, že jsem musela udě
lat tisíce vyšetření pacientů a stanovit jejich
strukturální a funkční změny pohybového
ústrojí, navrhnout jejich léčbu a následně je
i s pomocí svého týmu léčit,“ říká tomanová.
U běžně používaných rehabilitačních metod
jí vadilo, že nabízely pomoc jen na určitém
místě – na rehabilitačním lůžku, v tělocvičně
a podobně. „Chtěla jsem, aby měl motivovaný
člověk možnost udělat pro sebe něco sám.
Metoda Infinity je do značné míry autoterapií.
po zaučení může pacient cvičit bez odborné
pomoci, a to v podstatě kdekoli a kdykoli bě
hem dne.“
Renata LichtenegeRová
AutorkA terApeutické metody pro lidi ve stresu
veLké pRacovní tempo
může čLověka znehybnit
Michaela tomanová, ředitelka rehabilitačního ústavu Brandýs nad orlicí
Vystudovala Lékařskou fakultu Univer-
zity Karlovy v Praze. Následně získala titul
MBA na britské Nottingham Trent Univer-
sity. První atestaci absolvovala z interny,
druhou z rehabilitační a fyzikální medicíny.
V roce 1996 založila vlastní poradnu pro
pohybové ústrojí. Od roku 2000 je ředi-
telkou a zároveň primářkou Rehabilitač-
ního ústavu Brandýs nad Orlicí, kde vyvi-
nula vlastní rehabilitační metodu Infinity.
MUDr. Michaela ToManová
inzerceA120008034A120007491FoTo:rehabiliTačníúsTavbranDýsnaDorlicí
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/27
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/www.pontevia.cz
http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/