Profit 5.11.2012



http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

číslo 44–45 5. listopadu 2012 Samostatně neprodejné p o d n i k a t e l s k ý m a g a z í n . V y c h á z í s d e n í k e m m l a d á F r o n t a e 1 5 Češi v kosmu Malé firmy míří do vesmírné extratřídy

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

B2C Časopisy, noviny, katalogy a ostatní tiskoviny pro vaše zákazníky a klienty. B2B Publikace, výroční zprávy a časopisy pro vaše obchodní partnery. B2EFiremní časopisy,noviny a e-magazíny pro vaše zaměstnance. Divize Klientské tituly Mladá fronta a. s., Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4-Modřany Kontakt: +420 602 659 324, +420 725 162 162, +420 225 276 474 nebo 326 E-mail: svobodova@mf.cz, sustkova@mf.cz, www.mf.cz Výroba časopisů, novin, publikací a reklamních tiskovin na klíč. Mladá fronta a. s., divize Klientské tituly POMŮŽEME VÁM NAJÍT TO SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

3 editorial PROFIT OBSAH Až do roku 2008 po dobu nějakých deset či dvanáct let česká ekonomika dynamicky rostla. Jak upozorňují někteří ekonomové, mimo jiné například rektor Bankovního in- stitutu vysoké školy a bývalý ministr financí Pavel Mertlík, tento potenciál se už do značné míry vyčerpal. Pokud si tedy má tuzemské hospodářství zachovat rozumnou míru růstu, musíme hledat nová odvětví, v nichž bychom se mohli specializovat, říká Mertlík. Možná by jedním z těchto odvětví mohla být výroba a vývoj zařízení a software pro vesmírné apli- kace. Už třeba proto, že Česko má v oblasti kosmické vědy poměrně dlouhou tradici, která začala vypuštěním prvního českoslo- venského experimentu v roce 1969. a jak se dočteme třeba v Národním kos- mickém plánu, kosmické aktivity a aktivity s nimi související mohou být považovány za jedinečný nástroj ovlivňující ekonomický roz- voj. Představují totiž dobré příklady a osvěd- čené metody použitelné v dalších sektorech hospodářství. Například podle odhadu oeCd dosahuje ekonomický dopad vyčíslený návratností investic vložených do kosmic- kých aktivit v Norsku a dánsku koeficientu 4,5 (v praxi to představuje množství eur v národním hospodářství, které vygeneruje jedno euro investic do programů evropské kosmické agentury), a v některých zemích dokonce vyššího. objektivní okolnosti navíc ukazují, že je to velmi vhodný sektor pro malé a střední firmy. Velikost českého příspěvku do rozpočtu evropské kosmické agentury (eSa), obecný trend a rovněž doposud získané praktické zkušenosti napovídají, že na podnikání v ob- lasti kosmických aktivit v Čr se musí soustře- dit právě inovační malé a střední podniky. Příběhy těch přibližně dvaceti českých firem, které se doposud v kosmickém průmyslu pro- sadily, ukazují, že jde o byznys mimořádně náročný. rozhodně pro ně není zlatým do- lem, ale přináší jim řadu obrovských bene- fitů. Především to, že je zkušenosti získané při práci pro eSa automaticky posouvají do nejvyšší ligy světových průmyslových či soft- warových firem. a to se určitě vyplatí, jak se dočtete v hlavním tématu tohoto vydání. V novém ProFitU dále najdete rozhovor s terezou Šimečkovou, ředitelkou společ- nosti Mediaresearch, která v Čr už 10 let zajišťuje peoplemetrové měření, což je mi- mořádně zajímavý byznys. Jistě vás zaujme příběh úspěchu výrobce dřevěných hraček, společnosti detoa, která je navzdory záplavě levných čínských výrobků úspěšná i v zahra- ničí, a další témata. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, příjemné čtení vám přeje vydAvAtelStví: MlAdá frOntA a. s. Mezi vOdAMi 1952/9 143 00 PrAHA 4 www.mf.cz www.profit.cz profit@mf.cz www.facebook.com/profit.cz Generální ředitel: David Hurta ředitel divize eUrO e15: Tomáš Skřivánek AdreSA redAkce: Pod kotlářkou 3 150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298 e-mail: profit@mf.cz www.profit.cz www.facebook.com/profit.cz redAkce: Šéfredaktor: Martin Zika, 225 347 298, zika@mf.cz redaktoři: (prijmeni@mf.cz) Jan Stuchlík, Dalibor Dostál, Renata Lichtenegerová, Tomáš Stingl, Robert Šimek Jazyková redakce: Rostislav Taud, Markéta Teuchnerová vydAvAtelStví: ředitel inzerce: David Korn, 225 347 250 ředitelka marketingu: Hana Holková, 225 276 276 Brand Manager: Štěpánka Hejlová, 225 347 419 výroba a distribuce: Kateřina Piškulová, 225 276 137 Sekretariát: Martina Minaříková, 225 347 298 tiSk: Tiskárna EUROPRINT a. s. PředPlAtné deníkU MlAdá frOntA e15: Mediaservis, 541 233 232 predplatne@mediaservis.cz Reg. zn: MK ČR E 6590 © Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena. Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. titulní strana: Tomáš Novák Číslo 44–45 / 5. listopadu 2012 PROFIT vychází od roku 1990 do nejvyšších pater inzerce A120008062 MArtin zikA, šéfredaktor TOP UDáLOSTI .............................................4 Téma: Výtah do světového byznysu �������������� 6 Kosmický průmysl by se měl podle strategic­ kých vládních dokumentů stát pilířem konku­ renceschopné české ekonomiky. Na firmy, které se chtějí do kosmického byznysu pustit, čeká velmi tvrdé prostředí. Ale když v něm uspějí, dostanou se do světové podnikové extratřídy. RozhoVoR: Tereza Šimečková �������������������������������� 10 Televizní sledovanost rozhoduje o úspěchu a neúspěchu pořadů, do kterých televizní stanice investovaly stovky milionů. Podle Terezy Šimečkové, ředitelky společnosti Media­ research, která sledovanost měří nepřetržitě od roku 2002, zastavila útěk diváků od obrazovek krize a nástup nových, digitálních stanic. Regiony: Jablonecko Korálky došly, víra neumřela������������� 14 Jablonec nad Nisou, Železný Brod, Smržovka nebo Desná – všechna tato místa proslavily ba­ revné korálky. Ovšem na budovách, ve kterých kdysi pracovaly tisíce lidí, dnes visí cedule s ná­ pisy „k pronájmu“ či „na prodej“. Z bývalého Jablonexu se stává byznys centrum. Příběh úsPěchu: Detoa ���������������� 16 zahRaničí: nazarbajev přivezl do Prahy zakázky za čtyři miliardy�������������������� 18 Na nerosty závratně bohatý Kazachstán je hlavním cílem českých vývozců v regionu Střední Asie. Nové zakázky podepsaly české firmy při návštěvě kazachstánského prezidenta Nursultana Nazarbajeva v Praze. Češi tak například v Kazachstánu vybudují ptačí farmu za půl miliardy nebo dva nové farmaceutické komplexy. EXPORTNÍ ANKETA: Jak uspět v Asii... 19 JEDEN DEN PODNIKATELE / NáZOR......................... 20 POLEMIKA ................................................... 21 osuDy: eduard Lukeš muž za sklem�����������������������������������������22 SERVIS.......................................................... 24 PORADNA.................................................... 25 PoRTRéT: michaela Tomanová��������26

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

4 PROFIT TOP UDÁLOSTI Foto:ČtK,JIC V žebříčku podnikatelských podmínek v jednotlivých ze- mích světa, který každoročně sestavuje Světová banka, si Česko oproti loňsku pohoršilo o jednu příčku a kleslo tak na 65. místo. Podnikatelskému prostředí v tuzemsku přitom podle zprávy banky prospěly tři vládní kroky. Katastrálním úřadům byl umož- něn elektronický přístup k data- bázi obchodního rejstříku, což odbouralo potřebu vyzvedávat si na rejstříku potvrzení. V za- hraničním obchodě zase vláda umožnila elektronické podávání celních deklarací a dalších doku- mentů. A podpora elektronické formy podle zprávy urychlila i placení daní. Propad Česka o jednu příčku ve světovém žebříčku podnika- telských podmínek byl zapří- činěn tím, že se některé další země zlepšily více. Ze 185 sle- dovaných zemí udělalo nej- větší pokrok Polsko, které díky čtyřem reformám – v registraci nemovitostí, placení daní, vynu- cování kontraktů a řešení insol- vencí – poskočilo o sedm míst na 62. příčku. Poznámka PROFITu: Vládní kroky ovlivňující podnikatelské prostředí v česku podle Světové banky firmám pomáhají. Zkušenosti našich sousedů ale ukazují, že reformy je možné zavá- dět rychleji a účinněji. VědeckO-TechnOlOgIcký PaRk (VTP) v Ostravě-Pustkovci se do dvou let rozšíří o dva nové objekty. Nyní ve VTP pů- sobí přibližně 670 zaměstnanců ve 26 fir- mách. Po postavení nových budov by mělo přibýt více než 20 dalších firem a vzniknout zhruba 450 nových pracovních míst. „Základními cíli je vytvořit nová vysoce kvalifikovaná pracovní místa. Na podporu inovačních firem máme několik nástrojů, nejvýznamnějším z nich je sleva na nájmu. Budeme podporovat společnosti orientované na vývoj a studenty,“ říká ředitel a předseda představenstva VTP Roman Michalec. Na současném počtu zaměstnanců VTP v Ostravě má největší podíl firma Tieto, poskytující služby v oblasti informačních technologií. Poznámka PROFITu: Účelem VTP je vytvářet prostor pro rozvoj malých a středních podniků i podhoubí pro studenty, tak aby to, co se naučí, mohli přenést do praxe. Obojí potřebuje tuzemský trh jako sůl. SenáT SchVálIl ZákOn, který umožní zavést aukce emisních povolenek. Cena povo- lenek na trhu se mění, ale ve hře je odhadem 50 až 110 miliard korun. Pokud normu podepíše prezident, půjde polovina těchto peněz do státní kasy, další částteplárnámazpracovatelskémuprůmyslu. Zhruba jednu třetinu výnosů z povolenek pak využije ministerstvo životního prostředí na pokračování dotačního programu Zelená úsporám, který již dříve sloužil mimo jiné na podporu zateplování budov. To je podle některých odborníků příležitost pro malé a střední stavební firmy. U menších firem totiž stále dochází k po- klesu počtu zakázek. Zaměření na nové trendy, mezi něž patří třeba právě zateplování budov, by proto mohlo menším podnikům pomoci konkurovat velkým firmám, které ve své vytíženosti hlásí naopak růst. NapříkladkoordinátoriniciativyŠancepro budovy Petr Holub ale upozorňuje na to, že fi- nancebynaskutečnérozhýbánítrhunemusely stačit. „Absorpční kapacita programu typu Zelená úsporám činí 10 až 12 miliard ročně. Pokud bude vložena do podpory úsporných budov pouze jedna třetina výnosů z povole- nek, je nutné předpokládanou kapacitu sek- toru doplnit z Evropských fondů,“ konstatuje Holub. Takto nastavený program pak podle něho může zaměstnat zhruba 30 tisíc lidí rov- noměrně napříč celou republikou a znamenal by výrazný stimul zatím stále klesajícímu sta- vebnímu sektoru, a tím i české ekonomice. Poznámka PROFITu: Státní dotace napomáhající rozvoji nové oblasti podnikání jsou krokem správným směrem. Více než jinde to platí právě pro stavební firmy, kterým v posledních letech výrazně klesají tržby, některé jsou vysoce ztrátové a sahají i k ma- sivnímu propouštění zaměstnanců. Podnikatelské podmínky v Česku se lepší, ale pomalu Program Zelená úsporám pomůže menším stavbařům VTP v Ostravě přibere další firmy inzerceA120008074 Pořadí zemí podle snadnosti podnikání 1. Singapur 2. Hongkong 3. Nový Zéland 4. USA 5. Dánsko 6. Norsko 7. Velká Británie 8. Jižní Korea 9. Gruzie 10. Austrálie ––– 65. Česká republika ZDroJ: SVětoVá BANKA

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

Bude v ČR dostatek kvalifikovaných pracovních sil? Jaké středoškolské obory potřebuje český průmysl? VyBRané diskutoVané otázky: • Jaké systémové změny by měly zvýšit kvalitu technického vzdělávání v ČR? • Jak postupuje MŠMt při řešení současné situace v učňovském a středním odborném školství? • Jak optimálně nastavit kapacitu a strukturu vzdělávacích oborů? • Co brání zavedení duálního systému výuky? Více informací a registrace na konference.e15.cz. Počet účastníků je omezen. organizátorem je deník Mladá fronta E15 ve spolupráci s poradenskou společností ddeM, s. r. o. tERMín: Úterý 13. listopadu 2012, od 9 hodin do 15 hodin Místo: Hotel ambassador - zlatá Husa, Václavské náměstí 5-7, Praha 1 záŠtita HlaVní PaRtnER ofiCiální PaRtnER odBoRní gaRanti PořadatElé Martin Kuba Jaroslav Hanák Lubomír Stoklásek Pavel Kysilka Karel Machotka Pavel Puff

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

6 PROFIT téma Foto:EvropskákosmickáagEntura

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

7 téma PROFIT Dvě PaleTy za skORO Dva mIlIOny euR. I tak vypadá poměr objemu a hodnoty výrobků v kosmickém průmyslu. Opracované kovy a další materiál není tím nejcennějším, co na těchto dvou paletách bude ležet. Hlavní část hodnoty bude předsta- vovat technologie, znalosti a práce brněnské firmy Frentech aerospace. ta se zatím jako jedna z mála českých firem dokázala ve větším měřítku prosadit v tvrdém byznysu světového kosmického průmyslu. Na paletách bude necelá pětistovka speciálních mecha- nismů, jejichž úkolem bude rozvinout solární panely na 81 telekomunikačních družicích americké společnosti Iridium. Na satelity na- montuje zařízení z Brna francouzský koncern thales. I díky práci Frentechu se bude moci Iridium v roce 2017 chlubit jednou z nejvyspě- lejších sítí komunikačních satelitů. Vroce1997začalFrentechvyrábětdílypro letadla airbus. Firma se musela rychle naučit obrábět hliník, titan či kalené oceli s ještě větší přesností,nežbylazvyklá.Investovaladopřes- nýchměřicíchtechnologií,obráběcíchzařízení i školení zaměstnanců. Kvůli dodávkám pro airbus bylo třeba zavést systémy řízení kvality ISO 9001 a ještě přísnější standardy, které se vztahujínadodavateleněmeckéhovesmírného a leteckého průmyslu. „Práce pro airbus nám otevřela dveře i do vesmíru. Kromě změn ve firmějsmetímzískaliidůležitoureferenci,která nám pomohla získat pozdější kosmické za- kázky,“ říká ředitel Frentechu Pavel Sobotka. Poprvé se zařízení z Brna podívalo do ves- míru v roce 2004, kdy firma začala dodávat německé společnosti tesat Spacecom skříňky krokových motorků a další mechanické prvky pro telekomunikační satelity. Po vstupu Česka do Evropské kosmické agentury (ESa) v roce 2008 se Frentechu otevřely další možnosti. Už v prvním roce českého členství předložil Frentechnabídkynatechnickářešeníprosub- systém reaktivního pohonu satelitů a na jednu část projektu pro odstranění „vysloužilých sa- telitů“ z oběžné dráhy. tyto projekty se sice nakonecneuskutečnily,aleFrentechdíkyúčasti v tendrech získal cenné zkušenosti. I díky nim mohl později pro ESa spolu s francouzským koncernemthalesinovovatmechanismuspro rozvíjení solárních panelů. „Dřív jsme nikdy nic takového nedělali. O projektu jsme se do- zvěděli při neformální diskusi v rámci před- stavovací mise českých firem, které se zabý- vají výrobou pro vesmír, ve Francii. Klíčové bylo, že nám thales věřil, že jsme schopni ten projekt zvládnout,“ tvrdí Sobotka. V projektu za zhruba 200 tisíc eur vznikly tři testovací jednotky nového mechanismu. K dodávkám pro družice Iridium Next za 1,9 milionu eur se přesto Frentech musel probojovat přes tvrdé výběrové řízení, kde mu konkurovalo dalších deset nabídek. „Kontrakt jsme podepsali letos na jaře,“ dodává vítězně Sobotka. Kulturní šoK Frentech patří mezi zhruba dvacítku českých firem, které se prosadily v oblasti kosmického průmyslu.Hodnotačeskýchvesmírnýchzaká- zek pro ESa, včetně vědeckých, od roku 2008 dosáhla zhruba 17 milionů eur. Kosmický průmyslsemástátpodlevládníchstrategických dokumentů vedle biotechnologií a nanotech- nologiímotoremkonkurenceschopnostičeské ekonomiky. Po již zmíněném vstupu Česka do ESavládavyčlenilanaročníčlensképříspěvky zhruba 12 milionů eur, které právě přes ESa, jež je téměř výhradním zdrojem kosmických zakázekpročeskéievropskéfirmyavýzkumné instituce,tečouzpětdoČeska.Necelápolovina ztěchtopenězjepovinnýpříspěvek.Vprvních šesti letech po vstupu se 45 procent příspěvku vrací do země díky pobídkovému programu, který má připravit český průmysl na úspěšné soupeření se zahraničními konkurenty v ten- drech vesmírné agentury. Více než polovina z celkového českého příspěvku jde do třinácti nepovinných tematických programů. I z nich by mělo přes 80 procent peněz skončit u čes- kých firem. „Na to, aby se peníze vracely do členských států, ESa hodně dbá,“ říká michal Václavík z České kosmické kanceláře. První střet s ESa je pro každou firmu do určité míry malý kulturní šok. I ty podniky, kteréjsouzvykléúčastnitsevýběrovýchřízení vtuzemskučitendrůEvropskéunie,semusejí přizpůsobit ještě přísnějším požadavkům na zpracování nabídek a přihlášek. Kromě toho semusejírychlenaučitaplikovatnáročnéstan- dardy ESa pro řízení kvality, rizika či zpraco- vání přesné dokumentace. Co není dostatečně zdokumentováno, jako by pro ESa neexisto- valo. „V mnoha ohledech jsou standardy po- dobné jako pro jiné hi-tech výroby. Navíc je ovšemnutnépoužívatsoučástkycertifikované pro použití ve vesmíru. Stejně tak musí mít kosmický průmysl Kosmický průmysl by se měl podle strategických vládních dokumentů stát pilířem konkurenceschopné české ekonomiky. Na firmy, které se chtějí do kosmického byznysu pustit, čeká velmi tvrdé prostředí. ale když v něm uspějí, dostanou se do světové podnikové extratřídy. Výtah do sVětoVého byznysu

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

8 PROFIT téma firma na některé výrobní procesy certifikát, třeba na pájení součástek na desky plošných spojů,“ dodává Václavík. to vše se firmy a vý- zkumné instituce musejí naučit, pokud chtějí v kosmickém průmyslu něco dokázat. Vše zdoKumentoVat Učit se museli i ve Výzkumném a zkušebním leteckémústavu(VZLÚ),kterýzískalzakázku na dodávku tří mikroakcelerometrů pro kon- cern EaDS astrium za necelé dva miliony eur. Zařízení bude na trojici vědeckých družic Swarmměřitnegravitačnísíly,apomohoutak zpřesnit měření magnetického pole Země, což je hlavním cílem mise. „Začátky byly těžké, protože pro ESa jsme byli neznámý partner. a na systém jejich práce jsme vůbec nebyli zvyklí. I proto, že základ našeho týmu přešel z astronomického ústavu akademie věd, kde se zařízení vyvíjelo od poloviny 80. let, jsme pracovali jinak. Nejdřív se zařízení udělalo, otestovalo a teprve pak se zpracovala doku- mentace. ESa ovšem chce, aby se napřed vše spočítalo,analyzovaloanamodelovalo,sepsala se dokumentace, která detailně popíše logický postup všech kroků, a až podle ní se zařízení vyrobí,“ vzpomíná na začátky Radek Peřestý, šéf týmu, který ve VZLÚ mikroakcelerometry vyvíjel. I když to bylo pro jeho tým ze začátku náročné, smysl tohoto papírování nezpochyb- ňuje. V konečném důsledku totiž výrazně sni- žuje riziko selhání přístroje po vypuštění do vesmíru, protože lze perfektně zkontrolovat a ověřit, jestli byly dodrženy všechny postupy a jestli se tým někde nedopustil chyby. Peřestý připouští, že zakázku od EaDS astrium získal VZLÚ i trochu se štěstím: „Počáteční dokumentace byla z dnešního po- hledu prachbídná. Uspěli jsme hlavně díky tomu,žejsmejimmohlizařízenípředvést.“Pak ovšem stejně museli dokumenty doplnit. tým ve VZLÚ se rozrostl ze sedmi na téměř 30 lidí. Naněkteréchybovéanalýzyadalšímodelování jen obtížně sháněl v Česku experty. Na potíže narazili ve VZLÚ i při sestavování přístroje. Součástky,kterésevkosmickýchzařízeníchpo- užívají, musejí mít certifikát od ESa, že prošly všemi zkouškami a v tvrdém vesmírném pro- středí obstojí. Ve třech případech museli sáh- nout po neschválených dílech, které však měly požadované užitné vlastnosti. Jejich následné zkouškyadodatečnácertifikaceseprotáhlyna více než rok a stály přes 100 tisíc eur. Když si firmy tímto prvotním martyriem projdou, jejich další působení v kosmickém odvětví je výrazně snazší. Pravidla a postupy v dalších soubojích o zakázky od ESa bývají velmipodobné.Stejnějakofinančnípodmínky, za nichž je možné pro Evropskou vesmírnou agenturu pracovat. ta ve smlouvách připouští ziskovou marži ve výši pouhých osmi pro- cent. Prostor pro chybu v kalkulaci je proto minimální. „Přitom jde většinou o vývojové projekty,vjejichžprůběhusemůžestátcokoli, covýslednénákladyzvedne.Čárupřesrozpočet může udělat i kurz koruny, který posílí a celý zisksnadnovymaže,“říkáPetrBareš,prezident Czech Space alliance (CSa), která sdružuje některé české kosmické firmy. ESa se ovšem před podpisem smlouvy dívá i na náklady, které si firma počítá. „V podstatě nám udělali finanční audit. Jsou nesmírně tvrdí, započítají opravdujentonejnutnější,“říkáPavelSobotka z Frentech aerospace. I jeho firma zažila, jak se kvůli těmto tvrdým podmínkám dá snadno oziskpřijít.Přidodávcespeciálníchzrcadelpro EvropskoujižníobservatořsevBrnědostalido potíží kvůli fyzikálním vlastnostem použitého materiáluvkombinacispožadovanoupovrcho- vou úpravou. Přestože chyba nebyla na straně firmy,tamuselaproblémvyřešit.„Nákladyna- víc ale nikoho nezajímaly,“ dodává Sobotka. PostuP do sVětoVé ligy Kosmický byznys zatím není zlatý důl, přesto stojízatosedoněhopustit.Zkušenostizískané při práci pro ESa posouvají firmu automaticky do nejvyšší ligy světových průmyslových či softwarovýchfirem.Samotnázmínka,žefirma dělala pro ESa, jí otevře dveře k dalším zakáz- kám, které s vesmírem nemají nic společného. Zákaznícivycházejízjednoduchélogiky,žekdo umívyrobitdílynebozařízeníprosatelity,musí být schopen vyrobit i vysoce kvalitní zařízení pro použití na zemi. Frentech tak i díky svému vesmírnémuprogramuvyráběldílyproponorky aopticképřístroje.JinýčlenCzechSpacealliance se zase dostal k dodávkám speciálních klimati- zací,přestoženictakovéhodřívenedělal. Výhodou je i to, že práva na výsledky vý- zkumuavývoje,kteréfirmaproESadělá,vtu- zemsku zůstanou. takto získané know-how může nabídnout i zákazníkům, kteří se vesmí- remnezabývají.VpardubickéfirměSynpodva roky vyvíjeli pro Evropskou vesmírnou agen- turuspeciálnínátěr,kterýbyvylepšilvlastnosti raketových palivových nádrží z kompozitních materiálů. Díky němu by se mohla výrazně snížit hmotnost rakety, čímž by zůstal větší prostor pro užitečný náklad, což jeho dopravu na oběžnou dráhu zlevní. „teď se bude poly- merní systém s obsahem nanočástic testovat na zmenšených modelech kompozitních ná- drží.Pakpřijdouzkouškynareálnýchnádržích anásledněsenátěrvkombinaciskompozitním materiálemnádrževyzkoušíivevesmíru,“ říká JiříZelenka,jehožtýmSynpořešívšechnykos- mické programy. Když budou testy úspěšné, můžesiSynponechatnátěrpatentovat.Pokud Až do vstupu Česka do Evropské kos- mické agentury (ESA) v roce 2008 byl kosmický byznys v tuzemsku spíše domé- nou akademických pracovišť. Vesmírné aktivity řídilo ministerstvo školství, které styky s ESA přenechalo neziskové České kosmické kanceláři. Běžné byly i spory mezi akademiky a průmyslem o to, kdo by z českých peněz na vesmírné aktivity měl profitovat. V roce 2011se usnesením vlády poněkud nelogicky převedlo řízení čes- kých kosmických aktivit na ministerstvo dopravy, které neodpovídá ani za výzkum a vývoj, ani za rozvoj průmyslu. Vznikla nic- méně Koordinační rada ministra dopravy pro kosmické aktivity sdružující zástupce všech resortů, firem a akademické sféry, kteří mají s vesmírem něco společného. „Výrazně se tím zlepšil tok informací smě- rem k firmám,“ tvrdí Petr Bareš z Czech Space Alliance, jež sdružuje některé firmy tuzemského kosmického průmyslu. Zá- stupce do ESA už nevysílá ministerstvo školství prostřednictvím České kosmické kanceláře, ale přímo ministerstvo dopravy. Jenže peníze pro vesmírné aktivity, přede- vším příspěvky do ESA, zůstaly ve správě ministerstva školství. Firmy by sice oce- nily, kdyby jim ministerstvo dopravy přispí- valo například na účast na veletrzích, semi- nářích a konferencích, jenže na to nejsou na dopravě peníze. Tuto roztříštěnost kom- petencí a financí by mohlo vyřešit vytvo- ření Národní kosmické agentury po vzoru jiných vyspělých zemí. „Koordinační rada by mohla být jejím zárodkem,“ myslí si Ka- rel Dobeš, vládní zmocněnec a mluvčí koordinační rady. Agentura by spravo- vala český vesmírný rozpočet a měla by větší autoritu než ministerstvo při jednání s ESA a jednotlivými národními agentu- rami o možné spolupráci. Jenže její vytvo- ření by nejspíš rozpoutalo boj minister- stev o kompetence. Je tak docela možné, že kvůli politice by nakonec byla pro rozvoj českého kosmického průmyslu větší brz- dou než nynější roztříštěné poměry. (stu) kdo vládnE čEskému vEsmíru Foto:arcHiv

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

9 téma PROFIT bychtělnásledněprodatlicencinajehovýrobu, budemusetzískatsouhlasESa.Pozakázcena nátěr nádrže firma získala od vesmírné agen- tury další kontrakt. tentokrát na vývoj struk- turované pěny, která umožní výrobu tenkých a lehkých materiálů s vysokou pevností. O použití kosmického nátěru se už podle Zelenky uvažuje v automobilovém průmyslu a uplatnění by našel i v leteckém. Firma Synpo bytaknakonecmohlaposkočitještěoliguvýš, podobně jako Frentech. Od vývoje pro ESa by semohladíkyvesmírnémuprogramuposunout ke komerčnímu prodeji produktu. „Potenciál vesmírnýchaplikacípronašifirmusetěžkood- haduje.Zatímtonenívýznamnáčástbyznysu. ale i v nevesmírných aktivitách jsme začínali na objednávkách za desítky tisíc korun a teď pracujemenazakázkáchzamiliony,“naznačuje budoucnost Zelenka. Bez trPěliVosti to nejde NejenZelenkazeSynponaznačuje,ževesmírné aktivity nejsou určeny k rychlému zbohatnutí. Ze začátku firma spíše jen platí a platí. musí se uvnitř přizpůsobit požadavkům ESa. Ještě důležitější je být vidět ve vesmírné komunitě. toznamenájezditnaveletrhy,konference,aze- jménaprůmyslovédny,kteréESapořádápřed každouvětšízakázku.Ukazovat,cofirmaumí, aneformálněudržovatkontaktyspotenciálními partnery.Zdalekanemusíjítjenoevropskéobry jako thales, EaDS astrium či OHB, ale také o menší firmy, které už jsou v dodavatelských řetězcích těchto koncernů zapojené. Na první zakázku však společnost může čekat klidně i pět let. Bez správných kontaktů a důvěry ze strany partnerů se k ní firma dostane jen těžko. „Na zakázkáchproESaskorovždypracujeskupina firem a jedna z nich vždy konsorcium vede. ta si musí být absolutně jistá, že všichni ostatní splní svůj díl práce. Když ne, za neúspěch po- nesezodpovědnostprávětavedoucíspolečnost. Důvěra je proto naprosto klíčová,“ vysvětluje Petr Bareš z CSa. Proto je důležité, aby české firmyzačínalyismalýmizakázkami,přinichž se naučí všechny postupy a zároveň zahranič- ním partnerům ukážou, že jsou spolehlivé. V menších projektech se mohou předvést i před samotnou ESa. I když firma dodává službynebozařízenízahraničnímupartnerovi, jsou u všech jednání zpravidla také lidé z ves- mírné agentury. Během té doby firmu poznají ze všech stran. „Vědí, jak pracujete, jak dodr- žujete termíny, jestli jste spíše potížista, nebo reagujete na připomínky vstřícně a aktivně,“ říká Radek Peřestý z VZLÚ. I tato reference pomůže při získávání dalších zakázek. Experti na vesmírný byznys se shodují, že vČeskujevíceneždvacetfirem,kterémajíšanci v kosmickém průmyslu uspět. Většině z nich však zatím schází odvaha překonat prvotní těžkosti. Některým chybí schopnost dívat se dostatečnědalekodobudoucnosti.Řadaznich si přitom neuvědomuje, že díky zkušenostem zvesmírnýchzakázekbysnadnomohlypřesko- čit stávající konkurenty a posílit své postavení na světovém trhu. Jan stuchlík jaKo V laBoratoŘi. zařízení pro družice se ve Frentechu montují v čistých provozech. zrCadla ze zlata. Frentech vyrobil pozlacená zrcadla pro evropskou jižní observatoř. inzerce A120007420

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

10 PROFIT rozhovor Televizní sledovanost rozhoduje o úspěchu a neúspěchu pořadů, do kterých televizní stanice investovaly stovky milionů. Podle Terezy Šimečkové, ředitelky společnosti Mediaresearch, která měří sledovanost nepřetržitě od roku 2002, zastavila útěk diváků od obrazovek krize a nástup nových, digitálních stanic. Co bylo vaším hlavním motivem pro zalo- žení společnosti? Viděli jste volné místo na trhu, nebo jste si řekli, že dokážete fungovat lépe než existující konkurence? Je to ta druhá možnost. Peoplemetry začaly v Česku v roce 1997. Tehdy je bez výběrového řízení dělali Angličané. Byli jediní, kdo na trhu tuto službu poskytoval. My jsme šli do tendru v roce 2001, protože jsme věděli, že budeme schopni nabídnout lepší službu za nižší cenu. V čem byla vaše služba jiná? Je pro mne těžké po deseti až patnácti letech komentovat původní službu našeho konku- renta. Nastávaly například komunikační pro- blémy – na otázky českého klienta týkající se technologie nebo metodiky byla odpověď často poměrně dlouho zjišťována v Británii. Naše služba nabídla za podobných cenových podmínek dvojnásobně velký vzorek respon- dentů, výrazné zkrácení dodávky dat z os- mihodinové na tříhodinovou produkci, data o sledovanosti nově obsahovala podrobnost do úrovně sekund, nikoli minut jako původně. Navíc jsme peoplemetry rozšířili o pravidelný výzkum životního stylu. Začali jste nejdříve jen s měře- ním sledovanosti televizí, nebo jste hned od začátku nabízeli i další služby související s monitoringem reklamy, internetu a podobně? První rok jsme jen investovali a budovali pro- jekt měření sledovanosti televizního vysílání, který se spouštěl v roce 2002. Po dvou letech stabilizace a vyladění procesů se nám zdálo, že by bylo dobré začít něco nového. Nejdřív jsme zkoušeli uspět v zahraničí, účastnili jsme se tendrů v jiných zemích. Pak jsme se od toho odvrátili a šli směrem do výzkumné branže, do projektů, které tolik agentur ne- pokrývalo. výzkumy na internetu, výzkumy měření internetu, vlastní návštěvnost inter- netu. Pak jsme rozjeli projekt monitoringu re- klamních investic. Těmto oblastem se věnují naše divize a dceřiné společnosti, které jsme založili. začali jsme v jednotkách lidí, dnes je nás ve všech firmách kolem stovky. Proč jste se stáhli ze zahraničí? od zahraničí jsme ustoupili spíše dočasně. hlavnímdůvodembylyfinanceadruhbyznysu jakotakový.Abysteuspělv tendru,jevětšinou třeba založit pobočku třeba rok před jeho za- hájením, prozkoumat prostředí, analyzovat problémystávajícíhořešení,alehlavněnavázat kontakty a získat důvěru potenciálních uživa- telů dat. To všechno je časově velmi náročné. My jsme šli většinou cestou spolupráce s lo- kální výzkumnou agenturou a pobočku jsme nezakládali.Bohuželjsmekvůlitomuvětšinou nebyli schopni zanalyzovat situaci efektivně. v letech 2005 až 2010 jsme šli hlavně cestou pasivního marketingu, účastnili jsme se tedy výběrových řízení, do kterých jsme v zahra- ničí byli pozváni, ale sami jsme vyhledávali příležitosti zejména na českém a slovenském trhu. Loni jsme již do zahraničního marke- tingu a vyhledávání příležitostí investovali více. Aktuálně dodáváme naši měřicí techno- logiidojednéastavímepanelvdruhéevropské zemi. Jestli se nám tyto investice povedly, uvi- díme koncem příštího roku. Jak konkurenční je prostředí v Česku? Konkurence je mezinárodní. všechny firmy neustále vyčkávají, jestli nebude šance výbě- rového řízení v zemi, kde bude končit smlouva na aktuální měření. Do prvního tendru proti nám šli Angličané, Italové a Němci. Dá se říci, že i když neuspěli, všichni tady mají dodnes pobočku. Dělají trochu jiný byznys, výzkum trhu či audit prodeje, ale jsou každých pět let připraveni jít proti nám do výběrového řízení na měření sledovanosti. Podobně to máme i my. Když jdeme do výběrového řízení, napo- sledy to bylo v rumunsku, setkáváme se neje- nom se stejnými konkurenty, ale i se stejnými týmy. Firmy na to většinou mají jeden tým, který se touto oblastí zabývá a spolupracuje s lidmi z lokální pobočky. Byl vývoj vlastní technologie nezbytný? Nebylo výhodnější přizpůsobit ně- jaké fungující zahraniční řešení? Určitě bychom šli stejnou cestou. Podstatná je nejenom krabička s Tv metrem, ale i soft- warové řešení. To musí zahrnovat cesty, jak k vám data tečou, procesy, jak se staráte o do- mácnosti zapojené do projektu, jak kontro- lujete, že respondenti dodržují pravidla hry, tedy že se přihlašují a že je měřicí zařízení funkční. Pak máte spoustu zpracovatelských procedur, jako je vážení, čištění dat, jejich po- spojování s výzkumnými údaji. Tohle všechno by se dalo udělat i nad jiným hardwarem, ale bylo by to pro nás komplikovanější. Tereza Šimečková NEÚSPĚCH BY NÁS UŽ NEZNIČIL

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

11 rozhovor PROFIT Foto:archivMediaresearch

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

12 PROFIT rozhovor Proč? vývoj vlastní technologie je samozřejmě drahý a je těžké ho financovat z projektů, které máme. Ale kdybychom tu technolo- gii chtěli koupit ze zahraničí, vyšlo by to asi dráž. Jsou to přece jenom západní země, vývoj technologie je náročný a firmy chtějí, aby se jim zaplatil. Naopak díky vlastnímu vývoji se nám podařilo srazit cenu hardwaru na třetinu. Měří se sledovanost stále stejně? Dnes je televizní vzorek skoro na trojná- sobku původní velikosti z roku 1997. Služby musely reagovat na přechod z analogového na digitální vysílání. Součástí projektu byl po nějakou dobu i monitoring přechodu na DvB-T. Aktuálně zavádíme do projektu měření sledovanosti i měření „odložené“ sledovanosti, kdy si divák pořad nahraje na harddisk a podívá se na něj ten samý den později nebo jindy, a také měření sledova- nosti televizních pořadů na internetu, ať už on-line, nebo z archivů. Jak těžké je působit v oboru, kde se kaž- dých pět let koná tendr, který rozhodne o tom, jestli firma bude, nebo nebude působit v hlavním oboru své činnosti? vždycky je to určitý cyklus. Poslední rok předchozího projektu se připravují inovace. v prvním roce nového projektu se novinky stabilizují. Druhý a třetí rok je nejklidnější, i když už přemýšlíme, co v příštím tendru nabídneme. Čtvrtý rok projektu je o výbě- rovém řízení na další období, takže na ně soustředíme všechny síly. Máte pravdu, když se blíží třetí čtvrtý rok projektu, Damoklův meč se hodně přiblíží. Co by se stalo, kdybyste tendr na měření sledovanosti nevyhráli? To je jeden z důvodů, proč jsme se snažili rozdělit náš byznys do různých skupin. Ty jsou zároveň propojené, sdílíme technolo- gie, metody, software. Takže i kdybychom o peoplemetry přišli, společnost pojede dál. Nepočítám-li externí spolupracovníky jako techniky a tazatele, je nás sto, avšak reali- zační tým peoplemetrů pro Českou republiku má zhruba osm lidí. ostatní jsou z jiných pro- jektů, vývoje, obchodu ap. Firma by se mu- sela trochu přeměnit, vývoj nebo obchod by se musel posunout částečně jiným směrem, podle toho, jaké by byly příležitosti. Ale nezni- čilo by ji to. ovšem před deseti lety bychom ji v takové situaci zavřeli. V Česku zřejmě dojde k tomu, že budou sledovanost měřit dvě agen- tury. Je to v zahraničí obvyklé? Je to velmi neobvyklé, dostáváte se tím to- tiž do situace, kdy získáváte o tomtéž dvě hodnoty. Dovolím si říci, že je málo pravdě- podobné, že se v příštím roce u nás druhé měření spustí. Věříte v dohodu? Příprava měření sledovanosti trvá přibližně rok. Musíte vyrobit tisíce měřicích zařízení, provést podpůrné sociologické výzkumy, zre- krutovat tisíce respondentů, nainstalovat mě- řicí technologii, vyškolit domácnosti a pak několik měsíců kontrolovat výsledky, než je začnete zveřejňovat. Jde o investice v řádu desítek milionů. I proto věřím v dohodu. v Asociaci televizních organizací (ATo) již od letošního léta probíhají jednání mezi jed- notlivými členy o budoucnosti a uspořádání organizace. Jsem přesvědčená, že všichni vý- znamní hráči na trhu jsou v jádru pragmatičtí. A protože částka za výzkum sledovanosti je v rozpočtu každé televize významnou polož- kou, předpokládám, že ji nakonec budou chtít platit jen jednou. Lidé, kteří se účastní výzkumu, mají jen symbolickou odměnu. Jak je motivujete, aby měřili poctivě? z věcného a finančního hlediska dostávají skutečně symbolickou odměnu. Klíčové je, že jim opakovaně zdůrazňujeme, že jsou pro nás a pro výzkum sledovanosti důležití. Samozřejmě, než začneme data z nějaké do- mácnosti používat, opakovaně s nimi osobně mluvíme. Pak tři měsíce zkoušíme a kont- rolujeme, zda dodržují potřebná pravidla. Především zda se jednotliví členové speci- álním dálkovým ovladačem přihlašují k mě- řicímu zařízení, když se začnou koukat na televizi, a odhlašují, když od televize odejdou. Přepínání mezi jednotlivými programy pak zaznamenává technika. Co kromě kvality pořadů ovlivňuje sledovanost? Jedním z důležitých faktorů je počasí. Udělali jsme model, jak se dá podle počasí předpoví- dat sledovanost. Funguje to především v let- ních měsících. Když přijde nějaká významná událost, živelní katastrofa nebo úmrtí vý- znamné osobnosti, tak se samozřejmě vliv počasí snižuje. Před časem docházelo k poklesu sledova- nosti televize jako takové, pokračuje to? Před několika lety sledovanost televizí kle- sala, pak přišla ekonomická krize, ale i di- gitalizace, větší nabídka stanic a diváky to k televizi zase přivedlo. Na druhou stranu rostoucí počet stanic mění dosavadní zvyky diváků, a tím i přístup inzerentů. Jak? Foto:archivMediaresearch Peoplemetrový projekt v Česku reali- zuje společnost, která vyjde vítězně z vý- běrového řízení, na základě pětiletého kontraktu s Asociací televizních orga- nizací (ATO). Smlouva s ATO je uzaví- rána na šest let měření – přípravný nultý rok a pět let realizace služby. ATO je zá- jmové sdružení, jehož členy jsou CET 21 se stanicemi Nova, Nova Cinema, Fanda, Nova Sport, MTV a podílem cca 25 pro- cent, FTV Prima se stanicemi Prima family, Prima COOL a Prima love má podíl zhruba 22 procent. Česká televize s programy ČT1, ČT2, ČT sport a ČT24 má podíl při- bližně 35 procent a Asociace komuni- kačních agentur podíl 18 procent. Přidru- ženými členy je TV Barrandov a skupina Atmedia obchodně zastupující zejména menší televizní stanice dostupné napří- klad přes satelit nebo kabelovou televizi. Jak FunguJe byznys s peopleMetry

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

S nástupem digitalizace a menších stanic se pozornost lidí tříští. rozdíl v tom, jak se lidé dívali na televizi před šesti lety a teď, je na- prosto zásadní. I když mediální domy celkově moc neztratily, protože založily menší, tema- tické kanály. Takže dohromady mají podíl na sledovanosti stejný, ale televize přestává být billboardem, který vidí všichni. Čím dál víc je třeba přemýšlet, jaká kombinace je pro konkrétního inzerenta nejefektivnější. Zabýváte se i měřením reklamy, u které dochází k postupnému přesunu na internet. Dá se říci, kdy bude tvořit největší část reklamního koláče? záleží, co považujete za internet. Je pravda, že podíl internetu roste. Jenže, co z toho in- ternetu je vlastní internet? velká část inter- netu je naplněna původním obsahem z tisku, internet mu jen dělá platformu. Další velká část internetu je naplněna obsahem z tele- vize. Jako platforma je internet velmi úspěšný a bude růst, i když pozemní vysílání, papír a další platformy nezmizí. Pokud se ptáte na objem peněz, ten v digitální oblasti po- roste. Ale je tohle třídění důležité? Není dů- ležitější třídění přes mediální domy, které mají široké portfolio titulů, včetně tištěných i elektronických? Kde je monitoring reklamy nejsložitější? Asi na internetu. Tam se reklama mění, takže se vám může stát, že i při opakované návštěvě stránky se některý z inzerátů ne- zobrazí. U billboardů, kin a in-store reklamy máme dohodu s většinou agentur, že nám poskytují data. Zaznamenali jste při monitoringu propad inzerce v důsledku krize? Krize určitě více poznamenala starší media- typy. Na druhou stranu, jedna věc jsou čisté peníze, které média inkasovala, a druhá náš monitoring. v našem monitoringu se dosta- nete k informaci, kolik je ceníková hodnota reklamního prostoru, který klient získal. Bez jakýchkoli slev, bonusů a dalších obchodních souvislostí, které jsou nedohledatelné. Když se podíváte do monitoringu, jsou tam vidět nějaké poklesy, hlavně u tisku, ale třeba u te- levize pokles v ceníkových cenách není. Může nicméně docházet k situaci, kdy klient za svoje peníze dostane mnohem více reklamy. To platí významně také u internetu. DALIBOR DOSTÁL TO JE JEDINÉ, S ČÍM SI MŮŽETE DĚLAT STAROSTI. O vše ostatní se postaráme my! Pro vás i vaše zákazníky nabízíme komplexní servis – připravíme dárková balení, navrhneme etikety, lahve opatříme etiketami se zákazníkovým logem a vše dodáme pečlivě zabalené na libovolnou adresu v rámci ČR zcela zdarma. V případě zájmu zajistíme také degustaci na firemním večírku, vouchery na vína dle vlastního výběru a řadu dalších služeb. Za kvalitu našich vín z velkopavlovické oblasti ručíme osobně. O kvalitě našich služeb svědčí dvacetiletá úspěšná historie našeho vinařství a řada domácích i zahraničních ocenění. Reference našich významných zákazníků jsou k dispozici na vyžádání. S objednávkami a dotazy se obracejte na Tomáše Čepka Servis pro zákazníky cepek@skoupil.com mobil: 607 237 470 Jaroslava Šimka Servis pro zákazníky simek@skoupil.com mobil: 774 181 626 Při objednávce nad 20 000 Kč bez DPH získáte víkendový pobyt pro 1 osobu na Vinařském domě zdarma platí pro objednávky do konce roku a výbr pobytu v termínu ..—.. Opište tento kód na vaši objednávku, získáte tak dotisk loga na etiketu zdarma! 1 4 0 9 Červené nebo bílé? www.skoupil.com inzerceA120006432

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

14 Právnické firmy, obchod­ níci, skláři i umělci. Ti všichni se stěhují do areálů po bývalém bi­ žuterním gigantovi. Kdysi světo­ známý koncern Jablonex Group se koncem loňského roku změ­ nil na realitní společnost. Nový majitel, španělská firma Fanjoya, tak definitivně ukončil příběh ko­ rálkové legendy. „Nynínabízímevícenež63tisíc čtverečních metrů administrativ­ ních, skladovacích a výrobních prostor určených k dlouhodo­ bému pronájmu. Menší část je určena k prodeji,“ říká před­ seda představenstva Jablonex Group Pavel Diviš. Hlavním cílem společnosti je v Jablonci vybudovat podnikatelské cen­ trum. „Z areálů v Jablonci vy­ tváříme místo s nejrozsáhlejším zázemím služeb v regionu,” po­ tvrzuje Diviš. Pro všechny ná­ jemce je k dispozici zázemí sa­ hající od služeb recepčních přes možnost pronájmu zasedacích místností až po servis právníků, notářů, auditorů nebo účetních. „Služby rozvíjíme postupně a s dlouhodobou perspektivou. Jsem přesvědčen, že prostory přitáhnou řadu zajímavých spo­ lečností, například z oblasti au­ tomobilového průmyslu,“ dodává předseda. Nabízené areály jsou v regionu unikátní nejen svojí ve­ likostí a univerzálností využití, ale také dobrou dopravní dostup­ ností a dostatkem parkovacích míst. V hlavním Paláci Jablonex se realitní společnosti podařilo pronajmout už 30 procent plo­ chy. Sídlí zde například právníci, finanční poradci nebo stavební společnosti. Mezi dominantní nájemce v areálu U Přehrady pa­ tří Česká mincovna a Intermex, který nabízí módní doplňky. Ekonomičtí odborníci se ani příliš nediví, že realitní společ­ nost nemá problém s nájemci, zejména z automobilového prů­ myslu. „Trendem je, že si velké společnosti sestěhovávají kolem sebe subdodavatele. Až budou například obsazené všechny po­ zemky kolem Mladé Boleslavi, je dost pravděpodobné, že budou hledat prostory v těchto areá­ lech,“ říká vedoucí katedry pod­ nikové ekonomiky na Technické univerzitě v Liberci Ivan Jáč. Největším zaměstnavatelem ve městě je přitom už dnes společ­ nost TRW Automotive Czech, dřívější Autobrzdy, která dává práci třinácti stovkám lidí. Bižuterní eldorádo Přeměna bižuterky na rea­ litní kancelář je zatím úspěšná, u místních obyvatel ale vyvo­ lává spíš smutek. Jablonex pro ně byl symbolem celého regionu a často v něm pracovalo i něko­ lik členů rodiny. Sklo se v seve­ rovýchodních Čechách vyrábělo už od středověku. Teprve krize v odbytu dutého skla na počátku 19. století ale výrobce utvrdila, že jediným obchodním artiklem je právě bižuterie. Dominantní byla dlouho výroba broušených skleněnýchperlíabižuterníchka­ menů.Koncem19.stoletísenavíc čím dál víc začal prosazovat nový fenomén – kovová bižuterie. Po roce 1925 byl její podíl na celkové produkci už 60 procent a vývoz směřoval hlavně do Německa, Spojených států a Indie. Po druhé světové válce byly všechny jablonecké sklárny, vý­ robní a exportní firmy zestát­ něny a včleněny do národních podniků. O vývoz skla se sta­ ral národní podnik Skloexport. Z něj byla v roce 1952 vyčle­ něna samostatná společnost Jablonex, která se specializo­ vala na vývoz bižuterie. Roku 1958 bylo založeno Sdružení podniků jablonecké bižuterie, které soustřeďovalo šest vý­ robců z Jablonce, Železného Brodu a Kamenického Šenova. Jablonecko KorálKy došly, víra neumřela Jablonec nad Nisou, Železný Brod, Smržovka nebo Desná – všechna tato místa proslavily barevné korálky. Ovšem na budovách, ve kterých kdysi pracovaly tisíce lidí, dnes visí cedule s nápisy „k pronájmu“ či „na prodej“. Z bývalého Jablonexu se stává byznys centrum. PrOfiT REGIONY JABloneCKá trAdiCe. Výroba bižuterie byla s Jabloncem nad nisou spojena po desetiletí. dnes její místo zaujímá automobilový průmysl. Foto:hynekglos(euro)

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

Šedesátá léta byla pro Jablo­ necko přínosná. Většina státních podniků prošla modernizací, začala výstavba nových továren a do skláren byly instalovány nové pece či celé výrobní linky. Změny přinesla až sametová re­ voluce v roce 1989. Státní podnik Jablonecká bižuterie roku 1990 zanikl a vzniklo z něho 13 samo­ statných státních podniků, které byly v rámci privatizace převe­ deny do soukromého vlastnictví. Roku 2005 vznikl sloučením společností Ornela, Bižuterie Česká mincovna, Jablonex, Že­ leznobrodské sklo, Bijou Terra, Titania,BijouServiceaBohemian JewelerykoncernJablonexGroup. Totospojenísealeneukázalojako příliš šťastné. Zejména kvůli levnějším šperkům z Asie a ros­ toucí konkurenci rakouské firmy Swarovski začal Jablonex upadat ajehovlastnícisenedokázalishod­ noutnatom,jakoustrategiizvolit. Chvíle,kdyKomerčníbankautáhla kohoutek s penězi na provoz, byla pro Jablonex poslední ránou. Být JAKo SwAroVSKi O práci přišly téměř čtyři tisíce lidí a místo korálků a šperků zbyly v Jablonci jen prázdné haly, pozemky a kanceláře. Na druhé straně tím ale vznikl prostor pro menší sklářské a bižuterní firmy. Stovky propuštěných zaměst­ nanců tak odešly třeba do zá­ vodů Preciosy v Zásadě či Desné. Bižuterní výroba tedy úplně ne­ skončila,jenkvantituseteďsnaží nahradit kvalita. Svaz výrobců skla a bižuterie, který sdružuje 58 různých firem, představil roku 2010 novou značku Made in Jablonec, která chce znovu pozvednout českou bižuterii. „Značkamásymbolizovat,žepro­ dukt pochází z regionu a výrobce dodržuje zmíněné pilíře jakosti,“ vysvětluje předseda představen­ stva svazu Pavel Kopáček. Největším a nejvýznamnějším projektem sdružení má však být turistické bižuterní centrum. V něm by se mohli návštěvníci podívat přímo do výroby, a do­ konce si vyzkoušet, jak se bižu­ terie vyrábí. „Velkým vzorem je pro nás Glass Welt Swarovski v Innsbrucku. To je obrovská tu­ ristická atrakce. Chceme něco podobného, samozřejmě v men­ ším provedení. To potřebujeme. Projekt jsme zahájili, pak odlo­ žili, ale stále ho máme v hlavě. Je to hodně o penězích a organi­ zaci,“ shrnuje Kopáček. Snovýmvedenímkrajeovšem na toto téma nebude lehká řeč. Budoucí hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) se nechal slyšet, že prioritou je pro něj průhledné a odpovědné hospodaření bez dalšího zadlu­ žování. „Veřejné peníze musejí zůstat tam, kde jsou potřeba. V krajských silnicích, nemoc­ nicích, školách a domovech dů­ chodců,“ říká. Kraj by se podle něj měl zamyslet, do čeho všeho chce investovat. Zda to bude zrovna bižuterní centrum, je prozatím ve hvězdách. robert šimeK REGIONY PrOfiT rozloha:• 402 km² Počet obyvatel:• 89 906 hustota• zalidnění: 224 ob./km² Počet obcí:• 34 Z toho měst:• 8 nezaměstnanost:• 8,47% Počet uchazečů na jedno místo:• 13,1 Počet podnikajících subjektů:• 24 171 Počet firem:• 4646 Počet fyzických osob:• 19 525 největší zaměstnavatel:• Preciosa, TRW, Lucas Varity nejdůležitější obory:• automobilový, kovodělný a sklářský průmysl JABloneCko JeŠtĚ neKonČíMe. Bižuterní gigant Jablonex se sice změnil na realitní kancelář, výroba skleněných šperků v kraji přesto nezanikla. Svaz výrobců skla a bižuterie sdružuje 58 firem a od roku 2010 využívá i značku Made in Jablonec. 15 inzerce A120007422

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

16 PROFIT PŘÍBĚH ÚSPĚCHU PaRník zakOTvený ve výšce 600 me­ trů nad mořem. Přesně tak vypadá továrna společnosti Detoa v Jiřetíně pod Bukovou, nedaleko známého lyžařského střediska v Albrechticích v Jizerských horách. Jen místo modrých vln ho obklopuje moře horské ze­ leně. Nejde o náhodu, právě zaoceánská loď s několika palubami byla inspirací pro jab­ loneckého architekta Roberta Hemmricha, který třípodlažní budovu dokončenou v roce 1913 navrhl. A hravost je s továrnou spojená dodnes. Sídlí v ní největší a nejstarší výrobce dřevě­ ných hraček v České republice. Ten s houžev­ natostí místních horalů nejenom odolává čín­ ské konkurenci, ale navíc se dokázal prosadit i v zahraničí. Firmě pomáhá řemeslná zruč­ nost, kvalita, ale především nápady. Nemalou zásluhu na jejím úspěchu má také postava Krtečka, kterého znají děti po celém světě. Ekonom by do toho nEšEl Továrnu v roce 1993 zprivatizoval Jaroslav Zeman. Tak trochu tím vypálil rybník jejímu tehdejšímu managementu, proti kterému se při prodeji firmy postavil. Přestože jako bývalý závodní lyžař neměl s podnikáním v oboru zkušenosti, do projektu s nejistým koncem se pustil. A uspěl. Přebíral zadlu­ žený podnik s nespokojenými zaměstnanci. „Rizika byla okolo celé továrny, východisko téměř neexistovalo. Protože jsem místní a ne­ chtěl jsem dopustit uzavření firmy, začal jsem bojovat o její přežití. Nyní, když se dívám zpět, je mi jasné, že kdybych měl ekonomické vzdělání, nemohl jsem se do toho pustit,“ vzpomíná Jaroslav Zeman. Do splácení úvěru, úroků a do moderni­ zace investovala společnost za posledních dvacet let 220 až 230 milionů korun. Přežila období, kdy řada českých výrobců hraček krachovala jako na běžícím pásu. Jaroslav Zeman k tomu říká: „Měli jsme hlavně štěstí. A jako místní člověk jsem nemohl, a ani ne­ chtěl skončit neúspěchem. Musel bych se od­ sud odstěhovat, a to nechci. Těžko bych zde žil vedle své zkrachovalé továrny,“ popisuje, co ho motivovalo provést firmu neklidnými vodami porevolučního podnikání. Svůj přínos tedy Zeman hodnotí skromně. Jak je však vi­ dět z následujících řádků, Detoa sice možná měla štěstí, ale je jasným příkladem rčení, že štěstí přeje připraveným. Firma na této přípravě tvrdě pracovala. dřEvěné inovacE Přestože firma vyrábí tradiční sortiment, ani v tomto oboru nemůže uspět bez inovací. „Ročně uvádíme na trh asi deset novinek. Vývoj trvá od prvopočátku do doby, kdy je hračka uvedena na trh, zhruba jeden a půl až dva roky,“ říká Jaroslav Zeman. Malými sé­ riemi a častou obměnou sortimentu se firma také brání levným plagiátům. Své hračky totiž vyváží i na čínský trh. A jak nové postavičky vznikají? „Nejlepší designér je pracovník od­ bytu, protože ten ví, co se prodává a co ne, co lidé hledají. Na vývoji se podílejí také externí pracovníci,“ poznamenává Jaroslav Zeman. Sázka na originalitu se společnosti vyplácí nejenom rostoucím zájmem zákazníků. Letos získala za svoje magnetické puzzle ocenění Hračka roku. Vedle inovací si firma udržuje odstup od konkurence z levnějších zemí také kvalitou. Ta začíná u výběru vhodného dřeva, které se těží v horských oblastech střední Evropy. Kromě řemeslného zpracování jsou pak důle­ žité i kvalitní, certifikované a především eko­ logické barvy a laky, které nezatěžují životní prostředí. Hračky jsou totiž určeny především těm nejmenším dětem. Firma těží nejenom z únavy zákazníků lev­ ným zbožím pochybné kvality, ale také z pro­ myšlené strategie rozvoje turistického ruchu. Jejím areálem projdou ročně desetitisíce ná­ vštěvníků, kteří mohou na vlastní oči vidět, jak postavičky vznikají. Od prvních hraniček dřeva, které je nutné nechat vyschnout, přes opracované polotovary až po ruční malování. Když se mezi výrobními stroji z první repub­ liky objevili první návštěvníci, byl to pro děl­ níky nezvyk, ale na novou kulisu pro svoji práci si rychle zvykli. „Lidé to chápali, říkali jsme jim, že to děláme i pro ně. Že tato čin­ nost zviditelní naši značku a ukáže zákazní­ kům unikátní výrobu, která je velmi náročná a pracná,“ pokračuje Jaroslav Zeman. Muzeum hraček hned vedle vyhlášeného lyžařského a rekreačního střediska dělá DETOA KRÁLOVÉ HRAČEK SÍDLÍ NA PARNÍKU Když výrobci hraček v celém Česku krachovali jako na běžícím pásu, Detoa dokázala nejenom přežít, ale i expandovat do zahraničí, od Švýcarska po Japonsko. Firma zaměstnává dvě stovky lidí, její tržby loni překročily 90 milionů korun, z toho 80 milionů představují tržby z prodeje hraček. O rozšiřování výroby formou akvi- zic dalších společností v oboru majitel ne- uvažuje. „Není kam vstupovat. Hračkářské firmy podnikající ve dřevě jsou v Evropě zlikvidované čínskou konkurencí,“ zmi- ňuje Jaroslav Zeman. Vedle výroby hra- ček a muzea se chce soustředit také na turistiku. Pokračuje v budování lyžař- ského areálu a vlastní rovněž objekt, který by mohl sloužit jako apartmánový hotel. NeNí kam vstupovat

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

17 PŘÍBĚH ÚSPĚCHU PROFIT podniku skvělou propagaci, stejně jako krea­ tivní dílny, ve kterých si děti i jejich rodiče mohou vytvořit vlastní dřevěné figurky. Letos se jejich kapacita rozšířila na pět desítek míst, přibyla také kavárna pro rodiče a rozrostla se i podniková prodejna. cEsta domů Firma má rozhodně na co navazovat. Továrnu založil v roce 1908 Johann Schowanek. Nejdříve se zde vyráběly dřevěné perly, knof­ líky a jiné drobné soustružené dílky, firma se brzy stala nejvýznamnějším výrobcem v tomto oboru v celé Evropě. V roce 1927 se výrobní sortiment rozšířil o dřevěné hračky. Po 2. světové válce se zde začaly vyrábět pia­ ninové mechaniky, později i mechaniky pro klavírya klávesniceprotytohudebnínástroje. Také tato část výroby se zachovala do součas­ nosti. Po znárodnění začal podnik od 50. let fungovat pod značkou Tofa. Do soukromých rukou se vrátil až po privatizaci. Největší část produkce dnes míří do sou­ sedního Německa, ale také do Japonska či Švýcarska. V poslední době si dřevěné hračky z Jizerských hor našly cestu i do zemí, jako je Kazachstán nebo Ázerbájdžán. „Poslední rokydobývámeičeskýtrh,kderostepoptávka maminek po kvalitních českých hračkách,“ říká majitel společnosti Jaroslav Zeman. Zatímco ještě před několika lety vyváželi dr­ tivou většinu své produkce, loni již zhruba 30 procent jejich výrobků skončilo na do­ mácím trhu. Za poslední dva tři roky stoupl odbyt v tuzemsku o více než 25 procent. DALIBOR DOSTÁL Foto:martiNpiNkas(euro) tady vlÁdnE kRtEČEk. i když firma detoa vyrábí desítky druhů hraček, nejpopulárnější je jednoznačně krteček. díky Jaroslavu Zemanovi, který před lety zadlužený podnik zachránil, ho nyní firma vyváží do celého světa.

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

18 PROFIT ZAHRANIČÍ Nazarbajev přivezl zakázky za 4 miliardy ROPa, Plyn, zlaTO, uhlí, železná ruda, uran. Prakticky na kteroukoli ceněnou ne- rostnou surovinu si vzpomenete, má jí stře- doasijský Kazachstán pod zemí tučné zá- soby. Zisky z těžby proměnily za dvacet let od vzniku tento stát v ekonomického lídra regionu a miláčka západních investorů. Mezi dvanáct prioritních zemí pro export zařadila Kazachstán také Česká republika. Loni meziročně vzrostl vzájemný obchod obou zemí o plných 40 procent. Český export měl objem asi 213 milionů dolarů. Import je ovšem zatím ještě třikrát vyšší, protože Kazachstán je třetím největším dodavate- lem ropy do Česka. Posílení vzájemného ob- chodu navíc přijel na konci října posvětit do Prahy kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev. Během jeho návštěvy podepsaly české firmy smlouvy, jejichž celková hodnota do- sahuje skoro čtyř miliard korun. Skupina Agroexpo CZ group tak například získala kontrakt na výstavbu ptačí farmy v hodnotě asi 550 milionů korun. Společnost Favea zase podepsala smlouvu na stavbu dvou farmaceutických komplexů ve městech Semej a Pavlodar v celkové hodnotě více než 900 milionů korun. Firmu Puro-klima čekají také dva velké projekty – stavba reha- bilitačního centra ve městě Aktaj a závodu na výrobu polymerů v bývalém hlavním městě Almaty. Šance pro české firmy Česko a české výrobky mají v Kazachstánu skvělé renomé, v němž se ještě zrcadlí i senti- ment z dob Sovětského svazu. Tehdy výrobky z Československa patřily k tomu nejlepšímu, co se ve Střední Asii dalo sehnat. Dnes má středoasijská země převis kapitálu, zásoby nerostných surovin a silnou vnitřní poptávku, Češi zase mohou pomoci s rekonstrukcí ka- zachstánského průmyslu a infrastruktury. Nursultan Nazarbajev tak vyzval i menší české podniky, aby se propojily se svými pro- tějšky v Kazachstánu. Touto cestou se už vy- daly například české strojírenské podniky. Založily spolu s místními partnery v hlavním městě Kazachstánu Astaně Kazašsko-české technologickécentrum.Kazašskástranacent- rum postavila a poskytla do něj zaměstnance. Vybrané členské firmy z českého Svazu stro- jírenské technologie zase dodávají stroje. Ty budou zaplaceny formou výroby uskutečněné právě na těchto strojích. Na těch zároveň čeští odborníci zaučí místní pracovníky. V závěru se strojní vybavení stane majetkem centra. Čeští strojaři si od spolupráce slibují, že je může přivést k novým zakázkám. „Je to určitý investiční projekt, který nám otevře cestu na další velký trh,“ říká Petr Beneš, generální ředitel společnosti Pramet, která dodává do centra stroje i další vybavení. Pramet přitom v Kazachstánu již tři roky působí. Mezi jeho dosavadní nejvýznamnější zákazníky patří firmy Kazcinkmaš či Armaturnyj zavod. celní unie – výhoda, nebo problém? Podle Bachytžana Džaksalijeva, náměstka kazachstánského ministra průmyslu, se české firmy mohou uplatnit nejen v dodávkách strojů, ale i jinde. „V energetice, včetně té al- ternativní, v těžbě a zpracování surovin, che- mickém průmyslu, dopravní infrastruktuře, ekologii, zdravotnictví, farmacii a komunál- ním hospodářství,“ uvádí Džaksalijev. Při dovozu do Kazachstánu jsou na české zboží uvaleny požadavky odpovídající jed- notné celní unii, kterou středoasijská země v roce 2010 vytvořila s Ruskem a Běloruskem. To bylo původně českými vývozci vnímáno jako problém, protože cla v Kazachstánu vzrostla na vyšší – ruskou – úroveň. Díky ne- dávnému vstupu Ruska do Světové obchodní organizace WTO by ale cla v Rusku, a tudíž i v této celní unii měla naopak klesat. Nazarbajev zároveň při návštěvě Prahy podtrhl další výhody celní unie. „Vytváří se jednotný trh, snižují se náklady na tran- zit zboží a zjednodušuje se přístup na trh všech tří zemí. Společnosti podnikající v Kazachstánu mohou volně bez bariér pů- sobit i v obou dalších státech,“ připomněl. Tomáš STiNgl ObchOd s Kazachstánem Na nerosty závratně bohatý Kazachstán je hlavním cílem českých vývozců v regionu Střední Asie. Nové zakázky podepsaly české firmy při návštěvě kazachstánského prezidenta Nursultana Nazarbajeva v Praze. Češi tak například v Kazachstánu vybudují ptačí farmu za půl miliardy nebo dva nové farmaceutické komplexy. PřiPraveno ve sPoluPráci s symbol oTevŘenosTi. ikonou moderního kazachstánu je rozhledna bajterek v supermoderním hlavním městě astaně. Foto:proFimedia.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

19 LadisLav Graner CzechTrade, Chengdu, Čína 1) Na základě klientem zadaných kritérií jsme schopni nabídnout různé informace s možností navazujících služeb. Mezi nejvíce využívané patří vyhledání a ověření kontaktů, předmětu činnosti či kontaktních osob, zjištění bonity obchodního partnera, rizik a problémových aspektů místního trhu nebo doporučení vhodného veletrhu, vý- stavy či semináře. Můžeme také nabídnout in- formace ohledně legislativy, dovozních, cel- ních, daňových a platebních podmínek apod. 2) V Číně, obzvláště té západní, je obtížnější za- jistit přístup ke klientům než je vytipovat. Běžně doporučujeme spojit cesty klientů do Číny s ná- vštěvou či účastí na významných výstavách, kon- ferencích a seminářích v teritoriu. Zástupci dů- ležitých čínských subjektů v daném oboru jsou tak na jednom místě, více přístupní, ochotní ke komunikaci a k úvodním obchodním jednáním. 3) České firmy najdou uplatnění v širokém spektru oborů v oblasti západní Číny. Napří- klad se jedná o strojírenství, výrobu a roz- vod elektrické energie, dopravní infrastruk- turu, průzkum a těžbu ložisek surovin, vodní hospodářství, dřevozpracující průmysl, země- dělství, obnovitelné zdroje či ochranu život- ního prostředí. Také se otevírají sektory služeb. 1) Jaký druh informací můžete jako zástupce obchodní mise ČR nabídnout zájemci, který chce vstoupit na daný trh? 2) Pomáháte českým/zahraničním firmám s vyhledáváním nových obchodních partnerů? Co je v této věci ve vaší oblasti nejobtížnější, co byste zdůraznil/a? 3) Které firmy a produkty mají podle vašeho názoru v zemi vašeho působení šanci? zahraničí PROFIT Lenka Hřebíčková CzechInvest, Šanghaj, Čína 1) Působení zahraničního zástupce agen- tury CzechInvest je i v rámci společné ob- chodní mise ČR primárně zaměřeno na lákání investorů do České republiky. V dr- tivé většině případů tak poskytuji infor- mace pouze čínským společnostem, které se zajímají o investiční prostředí v ČR. 2) CzechInvest pomáhá čínským investo- rům se vstupem na český trh. Jsme nápo- mocni při navazování kontaktů v České re- publice a investorům při jejich návštěvě ČR v případě jejich požadavku zprostředkujeme i schůzky s českými protějšky – ať už se zá- stupci českých firem, akademické sféry nebo dalších subjektů. České společnosti v Číně mohu v určitých sektorech nabídnout pře- hledné informace o čínských společnostech. 3) Podíl zahraničních investic Číny se neu- stále zvyšuje. ČR se snaží o jejich přilákání zejména v podobě výstavby továren a inves- tiční účasti na rozvoji technologických cen- ter. Čínské společnosti svoji větší investici v zahraničí často začínají stabilizací své po- zice na zahraničním trhu pomocí prvotní spo- lupráce s místní distributorskou sítí. Do bu- doucna pak lze očekávat rozšíření investice a založení vlastních firemních poboček, inves- tice do výzkumu a vývoje a výroby. V tomto ohledu mají o Českou republiku zájem ze- jména společnosti v tradičních sektorech au- tomobilového průmyslu, elektroniky a elektro- techniky. Pracujeme ovšem i se společnostmi z novějších odvětví biotechnologie a IT. aLeš červinka CzechTrade, Šanghaj, Čína 1) Snažíme se českým firmám poskytovat kom- plexní informační servis s využitím místních zdrojů informací, osobních kontaktů, lokálních vládních institucí atd. Spolupracujeme rov- něž s místními specializovanými firmami v ob- lasti práva, účetnictví či daní. Využíváme také našich zkušeností získaných v teritoriu, takže jednou z častých služeb je prověřování čín- ských obchodních partnerů, se kterými se české společnosti chystají uzavřít kontrakt atd. 2) V Číně nemá příliš smysl pouhé vyhle- dání vhodných obchodních kontaktů bez dal- šího kontaktování a ověření zájmu o bu- doucí obchodní spolupráci, jelikož na anglicky psané e-maily odpoví jenom malá část čín- ských firem. Je nutný telefonický či e-mai- lový kontakt v čínštině, představení firmy a nabízených produktů, zjištění zájmu o spo- lupráci, dohodnutí osobní schůzky přímo v Číně, asistence u obchodního jednání atd. 3) Pro oblast východní Číny jsou perspektivní tyto obory: spotřební zboží, potraviny a nápoje, služby, obnovitelné zdroje energie, technolo- gie na úpravu vody, nanotechnologie, biotech- nologie, letecký průmysl, strojírenství, zdra- votnická technika, dopravní prostředky. Foto:archiv JAK uspět v AsII exportní anketa Požádali jsme vedoucí obchodních misí ministerstva průmyslu a obchodu, kteří zastupují CzechTrade a Czechinvest v zahraničí, o vysvětlení, jak mohou ve svých teritoriích pomoci zájemcům z řad firem a investorů a v jakých oblastech se podle nich nacházejí největší obchodní příležitosti. Přinášíme první díl ankety.

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

20 PROFIT jeden den podnikatele PROFIT nÁZoR Často se setkávám s názorem, že malý či střední podnik nemá šanci přilákat do svých řad oprav- dové odborníky a schopné lidi. Není to pravda. V mnoha případech je ale třeba přehodnotit ná- borovoustrategii. Největší chybou, kterou může malý či střední podnikudělat,jepokusitsepřihledánízkušených zaměstnancůkonkurovatnapracovnímtrhuvel- kým nadnárodním společnostem. Velké korpo- racemajívysokénáborovérozpočty,díkyreklamě dominují on-line pracovním portálům, mohou nabídnout strukturované školení a definované kariérní postupy s možností zahraničních příle- žitostíamultikulturníhoprostředí. Anisituacevětšíchspolečnostíalenenívtomto směru jen „růžová“. Jejich personalistům sice denně přichází mnoho žádostí o práci, často je toaleodlidí,kteříhledajíjakékolipracovnímísto ajsounedostatečněkvalifikovaní.Nebonejsouve svémstávajícímzaměstnáníšťastní.Šťastnílidé mají tendenci být ve své práci dobří. A je třeba si uvědomit, že spokojenost v zaměstnání nezávisí navelikostifirmy. Menší zaměstnavatelé musejí být schopni od- ložit své prvotní „mindráky“ stranou a naučit se výhodně prodat vše, co potenciálním zaměstnan- cůmnabízejí.Pokudmajíkvalitnívýrobeknebopo- skytujízajímavouslužbu,kterávyžadujekreativní zaměstnancesotevřenoumyslí,paksetakmusejí iprezentovat.Dobřetofungujesabsolventy,kteří takové příležitosti po svém prvotním rozčarování zkorporátníhokolosuhledají.Menšímfirmámse tedyvyplatízaměřitsenauniverzityavybratsistu- denta,kterýunichabsolvujestážazískácennépra- covnízkušenostispecificképrokonkrétnífirmu. Důležité je vytipovávat si vhodné jedince pro poziciabýtsnimiohledněnovéprácevkontaktu. Pomocimohouidodavateléaobchodnípartneři. Často se jich stačí zeptat – a najednou je ve hře nadějnýkandidát. Dobrouzprávouje,ževsoučasnédoběrostene- zájemoto,státsetakzvaným„firemnímoblekem“. Mnohozkušenýchkandidátůčiabsolventůhledá pracovnípříležitosti,vekterýchbymohlisvobodně využívat svou kreativitu spíše než být „jen dal- šímzaměstnancem“.Inatommůžemenšífirma úspěšnězaložitsvounáborovoustrategii. Nevím, jak POPsaT jen jeden den, když se můj život změnil zhruba před ro- kem a půl. Vlastně dělím život na období před synem a s ním. Marně vzpomínám, kdy jsem si naposledy nařizovala budíka, protože syn vstává velmi brzy. a tak zhruba v půl šesté začínám každý den. nevím, je-li zajímavější přebalování, vaření ranního mlíčka, nebo chystání svačinky. když je ale vše připraveno a přijde babička, odjíždím do Špindlu na Harmony a cestou přemýš- lím, co všechno mě během dne čeká. Času na to mám docela dost, protože denně do- jíždím přes 30 kilometrů. Často se však ani nenaděju a jsem u závory, automaticky vyndavám kartu, mávám s ní před zeleným terčíkem, za pár minut míjím hotelovou recepci a už to začíná. Schůzky, pochůzky, vycházky až teď si uvědomuji, že mám malý pracovní rituál, který dodržuji každý den. nejprve vyřídím poštu a pak se jdu podívat po hotelu. Zamířím do restaurace, kde překontroluji snídaňové bufety a pozdravím se s hosty. pokud se zde s některým z nich nezapoví- dám, přesunuji se do účtárny a probírám stohy faktur, které je potřeba zaplatit. přitom doufám, že tohle je poslední nepří- jemná činnost dne. když se přiblíží devátá hodina, musím bě- žet. od této hodiny totiž mívám domluvené schůzky, například s architektkou interiérů nebo možnými dodavateli obkladů či dlažeb pro připravovanou rekonstrukci hotelového bazénu. na jaro roku 2013 plánujeme moder- nizaci jeho prostoru a rozšíření o dva až tři whirlpooly. Snažíme se našim návštěvníkům poskytnout co nejlepší služby. to dokazuje i loňská dostavba saunového světa, který je zhruba na 800 metrech čtverečních. všechno muSí být bezchybné a protože jsme jedním z největších posky- tovatelů kongresové turistiky, po schůzkách s dodavateli mě čekají jednání se zákazníky, kteří mají zájem o pronájem našich pro- storů. Může jít, jako právě dnes, o zástupce stavební společnosti, kteří na připravova- nou akci potřebují kapacitu pro 380 osob. Musím přiznat, že nejde o zcela běžný poža- davek, a tak se musí vše dokonale připravit. domlouváme průběh konference i možné využití saunového světa k odpočinku po celodenním kongresu. klient vypadá spo- kojeně a zbývá jen potkat se s kuchařem a provozním restaurace, aby i jídlo a občer- stvení byly bezchybné. odpoledne mě pak čekají interní porady týkající se například přípravy akcí zimní sezony. také musíme probrat termíny plánovaných tematických degustací, které pravidelně pořádáme v naší restauraci. Čas ale kvapí a naši kuchaři už chystají večerní bufety. S provozním se jdu podívat, co a jak je nachystáno, ochutnám kyselo, protože jsem dnes vlastně ještě neobědvala, rozlou- čím se, v recepci nahlásím, že zítra přijedu až v deset hodin, a vyrážím, jak říkám, na druhou směnu. dáňa se mě drží za prst a utíká, jako by ho někdo honil, schovává se za postýlku a bafá na tatínka. asi stokrát postavím ko- mín z kostek, který on vždycky zbourá a čeká na nový. ale únava už začíná padat i na něj, a tak honem do vany, vypít mlíčko a šup do postýlky. doufám, že ho nebudou budit ošklivé sny a všichni se v klidu vyspíme na další den, který bude jistě také pestrý. Za pár minut již slyším klidné a spokojené od- dychování. před spánkem ještě beru do ruky svou oblíbenou knihu od agathy Christie a třídím si v hlavě všechny úkoly, které mě čekají následující den. Hodiny bijí dvanác- tou, zhasínám. Hana Rybníčková, ředitelka hotelu Harmony Club ve Špindlerově Mlýně Život na dvě směny I malá firma může přilákat špičkové lidi Jon Hill, generální ředitel společnosti Hays pro ČR a SR, působící v oblasti lidských zdrojů

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

21 POLEMIKA PROFIT PRO Řešení pro malé i velké Dětské skupiny jsou navrženy velmi flexibilně a budou moci uspokojit potřeby velkých firem i menších kolektivů. Počet dětí se může pohy- bovat podle počtu pečujících osob, velikosti prostor a hygienického zázemí až do 24 v jedné dětské skupině. Velké společnosti, kterým by se zařízení osvědčilo a kde by poptávka po něm přerostla možnosti jedné skupiny, mohou otevřít další. Také mohou provozovat více dětských skupin s menším počtem dětí, pokud je to pro jejich situaci výhodnější. I pro rodiče se jedná o flexibilní formu péče o dítě. Svého potomka budou moci do dětské skupiny umísťovat jak denně, tak i pouze na konkrétní dny v týdnu. Z pohledu nákladů je důležité, že dětská skupina není zařízením komerčního charakteru. Svému provozovateli tedy nemá generovat zisk. Rodič tak bude platit jen skutečně vynaložené náklady na pobyt dítěte a tyto platby si navíc bude moci uplatnit jako slevu na dani ve výši až 14 400 korun ročně. Firma jakožto zřizovatel si investice do zřízení i provozu skupiny bude moci uplatnit jako daňově uznatelné náklady. Za zřízení skupiny jednorázově 95 tisíc korun a za její provoz 86 640 korun ročně. Firmy si uvědomují, že získat zpět na původní místo zaměstnance po rodičovské dovolené, který zvládá a zná svoji agendu, je mnohem komfortnější i ekonomicky výhodnější než zaučovat nového člověka. Dětská skupina tedy není jen cestou, jak vyjít vstříc rodičům, kteří se často ocitají v těžko řešitelné situaci bez hlídání, a tedy bez práce. Konkrétní příklad z praxe můžeme ukázat přímo u nás na MPSV. Dětskou skupinu jsme zkušebně zřídili zhruba před rokem. Zpočátku toto zařízení budilo trochu rozpaky a rodiče opatrně zvažovali, zda jej využít. Dnes jsme v situaci, kdy kapacita nestačí, a proto uvažujeme o rozšíření prostor, abychom zaměstnancům vyšli vstříc. PROTI Náklady na bedrech rodičů Dětské skupiny nepochybně přinášejí zaměstnavatelům i zaměstnan- cůmřaduvýhod.Zřizovánítěchtomístpéčeo dětibudeméněfinančně nákladné než v případě klasických mateřských škol s vysokými nároky na prostory a přísnými hygienickými normami. Velkým benefitem dět- ských skupin bude možnost přijímat i děti mladší tří let. Kratší přeru- šení pracovní dráhy umožní zaměstnancům pečujícím o děti plynulejší návrat do zaměstnání a lepší zabezpečení rodiny. Návrhzákonamáaleiřadunedostatků.Největšíslabinouje,žestát nebudedotohototypupéčeinvestovat.Finančnízátěžspojenásevznikem a provozem dětských skupin tak dopadne na zaměstnavatele a přede- vším na rodiče. Kvalitní péče o děti je drahá záležitost. U zařízení péče o předškolní děti se v tuzemsku měsíční náklady na jedno dítě pohybují vrozmezí5–12tisíckorun.Udětskýchskupintobudenejspíšenaténižší finanční hranici, která je však pro rodiny i tak dost vysoká. Má-li být péče o děti široce využívaná a jsme-li přesvědčeni, že bude přinášet společnosti prospěch, pak je také potřeba ji financovat ze státních zdrojů za adekvátní spoluúčasti rodičů, která však nebude pro rodiny nepřiměřeně zatěžující. Možnost zřizování dětských skupin patrně příliš nepomůže střed- nímamalýmpodnikům,protožesejimnevyplatí.Provelkéfirmymůže býtzaseproblematickéneposkytnoutmístovšemdětemzaměstnanců, kteří projeví zájem (v dětské skupině může být maximálně 24 dětí). Také pro ně může být problematické „dorovnat“ benefity pro ty za- městnance, kteří mají děti již větší, popřípadě ještě nemají žádné, což bude opět zvyšovat náklady a nechuť zaměstnavatelů k zakládání dětských skupin. Z pohledu zaměstnanců by firemní zařízení péče o děti mohlo vedle výhod přinášet také výraznější tlak na jejich flexibilitu, konkrétně třeba vyšší nároky na práci přesčas v době, kdy je dětská skupina v provozu. POmOhOu děTské skuPIny Tuzemským fIRmám? Zaměstnavatelé v Česku by měli mít zhruba od poloviny příštího roku možnost provozovat takzvané dětské skupiny. Ty mají být alternativou ke klasickým školkám, kterých je v zemi nedostatek. Pravidla pro vznik dětských skupin schválila letos v létě vláda, jejich přijetí musí ještě potvrdit Parlament. Budou podle vás podniky dětské skupiny využívat? Foto:archiv,annavacková(e15) LydIe kePROvá oddělení koncepce rodinné politiky MPSV Lada WIchTeRLOvá manažerka pro práci s veřejností neziskové organizace Gender Studies

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

22 PROFIT OSUDY Muž za skleM STOleTé jubIleum duch­ covské sklárny Vitrablok přibli­ žuje výstava v městském infor­ mačním centru, na jejíž vernisáži byla slavnostně pokřtěna i pu­ blikace Pavla Koukala o histo­ rii podniku. Závod uspořádal počátkem října den otevřených dveří a všechny zájemce pozval k prohlídce svých provozů. Sklářství má ovšem v Duch­ cově ještě delší tradici. První sklárna byla postavena za zdej­ ším zámkem už roku 1849 s podporou hraběte Valdštejna. Ještě na počátku 20. století po­ měrně velký závod vyráběl duté sklo, avšak konkurenci nesta­ čil a krátce po první světové válce zanikl. Další duchcovská sklárna byla založena roku 1908 Johannem Antonem Engelsem. Opravdového úspěchu ale do­ sáhl až dodnes fungující podnik Eduarda Lukeše, založený roku 1912. Za české Zájmy Eduard Lukeš se narodil roku 1877 ve Stříbrných Horách na Šumavě. Už na přelomu 19. a 20. století se ale přesunul do Podkrušnohoří, kde patřil k nemnoha českým úředníkům zaměstnaným na vedoucích mís­ tech v severočeských sklárnách. V letech 1905 až 1912 byl správ­ cem firmy Fischmann v jejím zá­ vodě v Újezdečku u Teplic. Byl uznávaným sklářským odbor­ níkem a zároveň se zúčastňoval života české menšiny. Proslul jako obětavý člen českých spolků (zejména Sokola), je­ jichž prostřednictvím pomáhal všem vlastenecky smýšlejícím lidem. Zvlášť silně prožíval dlou­ holetý boj za českou školu na Krušnohorsku, který roku 1908 vyústil ve všeobecnou školskou stávku podpořenou většinou českých poslanců včetně T. G. Masaryka. Lukeš se brzy začal zají­ mat také o vlastní podnikání. Nechtěl už pracovat pro ně­ mecké skláře, roku 1911 se proto rozhodl založit v regio­ nu vlastní lahvárnu, na jejíž rozjezd si vypůjčil peníze od švagra. V Ledvicích, kam měl původně namířeno, ovšem ne­ uspěl – němečtí radní se báli výrazného počeštění obce. Zkusil tedy štěstí v nedalekém Duchcově, kde na jaře následu­ jícího roku dostal příslušná po­ volení a mohl začít investovat. Ve městě koupil část objektů zrušeného cukrovaru a ihned zahájil jejich přestavbu na nový provoz. Do Duchcova pozval také několik zkušených sklářů z Újezdečka, kteří měli připra­ vit podnik na rozjezd výroby. Práce probíhaly velmi rychle a už za necelý půlrok byla stavba téměř hotová. Koncem září 1912 požádal Lukeš městskou radu o kolaudaci a 29. října byl provoz sklárny slavnostně zahájen. pod tíhou kriZe V září 1913 skončila stavba druhé pece a příznivá odbytová situace pomohla firmě k rych­ lému vzestupu, který se neza­ stavil ani v průběhu první svě­ tové války. Lukeš zůstal věrný svému vlastenectví a význam­ nou roli sehrával hlavně v ob­ dobí vzniku Československé republiky, kdy byl za Českou státoprávní demokracii ak­ tivním členem revolučního Národního výboru. Poválečná krize ve sklář­ ském průmyslu ho však donu­ tila k přeměně firmy na akcio­ vou společnost s názvem Skelné hutě, Lukeš a spol., čímž ztratil monopolní vliv nad svým pod­ nikem. Z této doby pocházel také nápis „Lukeš a Co.“ na 37 metrů vysokém komínu, který byl až donedávna hlavní dominantou závodu. I přes všechna opatření, která měla firmě v těžkých dobách pomoci, se však nepodařilo výrobu udr­ žet a sklárna musela roku 1928 zastavit provoz. Eduard Lukeš v té době Duchcov opustil a poslední roky života strávil na rodné Šumavě, kde v roce 1936 také zemřel. Lukešovým nástupcem ve vedení podniku se stal Rudolf Weinmann, který roku 1934 chod podniku obnovil. Závod vybavil moderními stroji Lagena pro malosériovou výrobu lahví a sortiment také rozšířil Eduard LukEš Před rovnými sto lety založil Eduard Lukeš sklářský závod v severočeském Duchcově. Podnik původně zaměřený na výrobu lahví se postupně rozrůstal a v současnosti je největším českým výrobcem skleněných tvárnic, takzvaných luxfer. Narodil se 6. března 1877 ve Stříbrných Horách na Šu- mavě, kde se také poprvé seznámil se sklářskou vý- robou. Koncem 19. sto- letí odešel do Podkrušno- hoří, kde se vypracoval až na správce Fischmannovy sklárny v Újezdečku u Tep- lic. Roku 1911 se rozhodl osamostatnit a plánoval za- ložit vlastní sklárnu. Po ne- úspěchu v Ledvicích zakot- vil v nedalekém Duchcově, kde roku 1912 zahájil výrobu lahví. Podnikání se zpočátku dařilo, po první světové válce ale přišla krize, která roku 1928 vyústila až v zastavení provozu. Lukeš v této době severní Čechy opustil a vrá- til se na rodnou Šumavu. Ze- mřel 1. dubna 1936 v Sušici. Eduard LukEš (1877–1936)

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

23 přední aukční společnost doporučuje výjimečnou investiční příležitost, dražbu hotelu a ubytovacího zařízení v širším centru Prahy. Hrdý partner projektu Více na www.clanroy.cz o tabulové sklo. Za druhé svě­ tové války fungovala firma pod názvem Glashütte Weigand und Co. a do jejího vedení se dostali nacisté. Hned roku 1945 byla proto do podniku zavedena národní správa a následovalo znárodnění. od lahví k tvárnicím Po roce 1946 sehrával závod roli výzkumného pracoviště, kde se prováděly přípravné práce pro zavedení výroby foukané skle­ něné vaty, vyráběné pak ve sklárně v Újezdečku (někdejším Fischmannově podniku), i pro­ dukce pěnového skla pro závod v Chudeřicích. Rozhodujícím pro budouc­ nost duchcovské sklárny, jejíž název se změnil na Stavosklo, byl ale až rok 1951, kdy se firma postupně soustředila na výrobu skleněných tvárnic. Zpočátku měla problémy s odbytem, protože české stavebnictví nebylo na takovou produkci připravené. Pak se ale luxfery začaly více propagovat, a vyšlo dokonce státní nařízení, že je architekti musejí na stavbách používat. Už roku 1955 jela proto sklárna na plný výkon a vyráběla dva miliony skle­ něných tvárnic ročně. Koncem 60. let navíc přišla s převratnou novinkou – barevnými tvárni­ cemi. Originální způsob bar­ vení vnitřku hotové luxfery vy­ vinul hlavní technolog sklárny František Němec a užívá se dodnes. Skleněné tvárnice zů­ staly symbolem podniku i po roce 1991, kdy závod koupila belgická firma Glaverbel a pře­ jmenovala ho na Vitrablok. Od roku 1999 je sklárna součástí italského koncernu Seves, nej­ většího světového výrobce lux­ fer. Zaměstnává 250 lidí a ročně vyprodukuje 25 milionů skleně­ ných tvárnic, z nichž 95 procent míří na export. robert šiMek OSUDY PROFIT FOTO:archiv sklenĚné podnikání. duchcovská sklárna vznikla na místě bývalého cukrovaru a zpočátku se zabývala výrobou lahví. v současnosti je největším českým výrobcem skleněných tvárnic a zboží vyváží do řady zemí světa. inzerce A120008078

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

24 PROFIT servis Daňové termíny Knihovna podnikatele PONDĚLÍ 10. PROSINCE • spotřební daň – splatnost daně za říjen 2012 (mimo spotřební daň z lihu) PONDĚLÍ 17. PROSINCE • daň z příjmů – čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň • daň silniční – záloha na daň za říjen a listopad 2012, event. splatnost jedné zálohy na daň (nejméně ve výši 70% roční daňové po- vinnosti) – v případě poplatníka daně, je-li provozovatelem nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povole- nou hmotností 12 a více tun, kterým se dle § 6 odst. 10 zákona o dani silniční snižuje sazba daně o 48% ČTVRTEK 20. PROSINCE • daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze zá- vislé činnosti a z funkčních požitků ČTVRTEK 27. PROSINCE • spotřební daň – splatnost daně za říjen 2012 (pouze spotřební daň z lihu) – daňové přiznání za listopad 2012 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za listopad 2012 (pokud vznikl nárok) • daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za listopad 2012 – souhrnné hlášení za listopad 2012 • energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2012 PONDĚLÍ 31. PROSINCE • daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za listopad 2012 CHYTRÁ DŮVĚRA Stephen M. R. Covey, Greg Link, Rebecca R. Merrill Po bestselleru Důvěra: jediná věc, která dokáže změnit vše přichází stephen Covey s knihou, v níž ukazuje, jak ve světě vyznačujícím se výrazným poklesem důvěry mohou lidé i organizace dosaho- vat nejenom nebývalé prosperity a dlou- hodobého růstu, ale i radosti a potěšení z práce. Umění vytvářet důvěru patří k nejdůležitějším faktorům úspěchu a au- tor v knize radí, jak si ji získat a udržet. Nabízí lídrům návod, jak v tom, co dělají, využít důvěry coby „skryté síly“, která je konkurenční výhodou. Management Press, 288 stran, cena 399Kč, ISBN 978-80-7261-254-3 VELCÍ ŠÉFOVÉ Ken Blanchard, Mark Miller Úspěšní lídři neusí- nají na vavřínech. vedení musí být živý proces, nikoli titul na vizitce. ve své knize proto Ken Blanchard a Mark Miller ob- jasňují, jak zásadní je pro úspěšného lídra rozhodnutí růst a sloužit, ač to nemusí být někdy zřejmé. Budete lídr, který je vždy připraven čelit další výzvě, nebo budete šéf, který uplat- ňuje včerejší řešení na dnešní problémy, ptají se autoři knihy. Na příkladech z praxe ukazují, jak by se měl „velký šéf“ správně rozhodovat. Pragma, cena 299Kč ÚTERÝ 12. LISTOPADU Jak zacházet s novináři, dopo- ručí setkání pořádané společ- ností Tuesday Business Network, které se koná v pražském PwC BusinessCommunityCenter, Kateřinská 40. více informací na www.tuesday.cz. STŘEDA 14. LISTOPADU Na Horké lince pro zájemce o ob- chodování v Sasku budou k dispozici odborníci, kteří poradí, jak jednat s německými úřady, jaké jsou právní podmínky podnikání v sasku či jak na- vázat spolupráci s tamějšími partnery. Dotazovat se je možno i na mnoho jiných témat. více informací na www.komora.cz. ČTVRTEK 22. LISTOPADU Business napříč kulturami je název semináře pořádaného agenturou CzechTrade. Jak se orientovat v obchodě v různých koutech světa, doporučí Karel Havlíček, generální ředitel společnosti sindat. více informací na www.czechtrade.cz. Změny a základní problémy v pra- covním právu v roce 2013 jsou téma- tem semináře, který pořádá Okresní hospodářská komora Kyjov ve své školicí místnosti, svatoborská 591. více informací na www.komora.cz nebo na info@ohkhodonin.cz. 27.–30. LISTOPADU společnou účast českých firem na veletrhu Pollutec 2012, který se koná ve francouzském Lyonu a který je největší evropskou výstavou věnovanou odpadovému hospodářství, organizuje Ministerstvo průmyslu a obchodu Čr. více informací na maep@maep.cz. ČTVRTEK 29. LISTOPADU Clo v mezinárodním obchodě je náplní odborného semináře, který pořádá agentura CzechTrade ve svém sídle, Dittrichova 21, Praha 2. více informací na www.czechtrade.cz. Akce pro podnikatele

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

25 Foto:proFimedia.cz poradna PROFIT Jak formulovat dohodu o mimosoudním vyrovnání? Jakou smlouvu dát zaměstnancům malé restaurace? Naše firma působí v oblasti stavebnic- tví. S jedním z našich dodavatelů máme vleklý spor o údajně dlužné částky. Hrozil soudem. Protože případ byl kompliko- vaný a chyběly některé důležité doklady, dohodli jsme se nakonec s odběratelem smířlivě na mimosoudním vyrovnání. Zaplatíme část jím nárokované částky a on se vzdá dalších nároků. Jak je vhodné takové vyrovnání zdokumento- vat, aby už nikdy v budoucnu nevznikla pochybnost? Karel J., Plzeň Ve vašem případě se jedná o poměrně častý způsob vyřešení sporů, kdy obě strany ze svých nároků a přesvědčení částečně ustoupí a dohodnou se na kom- promisním řešení. Tím dojde k poměrně rychlému vyřešení sporu a strany nemu- sejí jít k soudu, kde žádná z nich předem neví, zda bude úspěšná, popř. v jakém rozsahu. dohodu doporučuji sepsat písemně, kde lze v úvodu jednoduše popsat, co která ze stran uplatňovala a v čem spočí- val mezi stranami spor. následně popište dosaženou dohodu, tedy že jedna strana se zavazuje zaplatit určitou částku, a druhá se tím vzdává dalších nároků, a současně uveďte, že se touto dohodou narovnávají práva mezi nimi sporná. Jedná se o do- hodu o narovnání, kdy v případě, že byly dosavadní závazky zřízeny písemnou for- mou, musí být také uzavřena písemně, jinak je neplatná. Uzavření této dohody způsobí to, že nově sjednaný závazek na- hradí dosavadní závazky. aby bylo jasné, které závazky se narov- návají, lze jednoznačně doporučit, aby byly v úvodu dohody popsány. pokud je mezi stranami jen úzký obchodní vztah, tedy narovnává se jeden jejich obchodní případ nebo jen několik a žádné další nejsou, pak lze říci, že se narovnávají jejich veškerá vzájemná práva. Pavel Fráňa, advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři Jsem živnostník v oblasti drobných re- stauračních služeb. Jaký pracovní vztah mi doporučujete uzavřít se dvěma pracov- níky, kterým mohu dát práci vždy jen tři měsíce v létě a tři měsíce v zimě? Nechci nijak obcházet zákon, jak to dělají mnozí kolegové. PavelN.,Jičín pokud hodláte uzavřít s pracovníky pra- covněprávní vztah, máte na výběr pracovní poměr na dobu určitou, dohodu o pra- covní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Každá z možností má však výrazné limity. pracovní poměr na dobu určitou lze uza- vřít jen třikrát po sobě a každý z nich může trvat maximálně 3 roky. další pracovní po- měr na dobu určitou je možné uzavřít až po uplynutí doby 3 let. Ve vašem případě by tedy možnost pracovního poměru na dobu určitou byla velmi rychle vyčerpána (první pracovní poměr na tři měsíce v létě, druhý pracovní poměr na tři měsíce v zimě a třetí pracovní poměr na tři měsíce v dalším létě) a musel byste si na další období najít jiné pracovníky. Určitým řešením by bylo zaměstnání pracovníků jako agenturních zaměstnanců, na jejichž pracovní poměry s agenturou práce se nevztahuje zákaz řetě- zení pracovních poměrů na dobu určitou. dohodaopracovníčinnostimůžebýtuza- vřena na dobu určitou a může být libovolně opakována, ale rozsah práce nesmí v prů- měru překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. To znamená, že pracovníci by mohli vždy během tří měsíců pracovat v průměru jen 20 hodin týdně. To by šlo ře- šit uzavřením dohody o pracovní činnosti na dobuneurčitou,kdykezprůměrovánírozsahu pracovní doby dochází za období 52 týdnů. Celkovýrozsahprácebyupracovníkůnesměl přesáhnout 1040 hodin a byl by vždy odpra- cován během šesti měsíců. dohoda o provedení práce může být také uzavřena na dobu určitou, ale rozsah práce nesmí u jednoho zaměstnavatele přesáh- nout 300 hodin v kalendářním roce. pokud budou tedy pracovníci u vás pracovat po dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pak v průměru nesmějí odpracovat více než 50 hodin za měsíc. na dohodu o provedení práce by tedy bylo vhodné zaměstnat více pracovníků. Vzhledem k povaze vaší podnikatelské činnosti se domnívám, že uzavření jiného než pracovněprávního vztahu s uvedenými pracovníky je rizikové z pohledu zákazu tzv. švarcsystému. neznám však konkrétní pra- covní náplň pracovníků, proto jen upozor- ňuji, že při „zaměstnání“ živnostníků ne- smějí být současně naplněny všechny znaky závislé práce. Těmi jsou zejména práce ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a pod- řízenosti zaměstnance, práce vykonávaná jménem zaměstnavatele, práce podle po- kynů zaměstnavatele a osobní výkon práce zaměstnancem. Klára valentová, expertka na pracovní právo, advokátní kancelář Vilímková, Dudák & Partners

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

26 PROFIT portrét Čím víc ČlOvěk PRacuje, tím důleži­ tější je, aby se naučil správným způsobem relaxovat. V opačném případě riskuje vážné zdravotní problémy. Na tuto skutečnost dlou­ hodobě upozorňuje přední česká odbornice na léčbu nemocí pohybového aparátu, lé­ kařka Michaela tomanová. „Setkala jsem se například s pacientem, který si myslel, že jeho tělu prospívá střídat práci u počítače se sportováním. Zcela ale vynechával následnou relaxaci a protažení. Jednoho dne se už od počítače nezvedl a v takové pozici, ve které zrovna seděl, zůstal prakticky strnulý. Lékaři nevěděli, jak by mu mohli pomoci, nezabíraly ani uvolňovací obstřiky, prostě nic,“ vypráví lékařka. Ve zmíněném případě pacienta vy­ léčila až rehabilitační metoda Infinity, kterou tomanová osobně vyvinula. VystresoVaný národ tomanová si původně udělala atestaci z in­ terny. Mnohem větší zájem v ní ale nakonec vzbudily právě pohybové potíže pacientů, které jsou často způsobeny jejich „zběsilým“ pracovním tempem. Na základě mnoha vlast­ ních zkušeností s takovými případy označuje tento jev za český fenomén, který je stále vět­ ším problémem. to potvrzují i mnohé odborné studie, podle kterých například třetina českých podnikatelů a manažerů vůbec nedokáže pustit pracovní povinnosti z hlavy, a to ani ve volném čase. Například v rakousku má tento problém pouze devět procent lidí a po­ dobně je tomu i v dalších zemích Evropské unie. České zaměstnavatele stojí pracovní neschopnosti a chyby zaměstnanců způso­ bené jejich špatnou psychickou kondicí ročně miliony korun. proč jsou Češi vystresovanější než jejich zahraniční kolegové? „podle mého názoru je to tím, že u nás mají lidé stále ještě pocit, že zdraví je něco, co jim bylo dáno, a o co se tedy nemusejí starat. opak je ale pravdou. Současným životním stylem, kdy věčně něco nestíháme a stresujeme se, si nevědomky blokujeme proudění energie a zvyšujeme nerovnováhu těla,“ konstatuje tomanová. prvním projevem stresu je podle ní strnulá šíje a ramena. „Jedná se o typickou polohu člověka sedícího u počítače, který se snaží splnit to, co si předsevzal,“ popisuje lékařka. Časem se přidávají bolesti zad a celé páteře. „pokud ignorujeme první příznaky stresu, jako je bolest, psychická vyčerpanost, únava či nekvalitní spánek, může dojít i k velkým zdravotním problémům, které se už jen těžko napravují. Každý, kdo už některé z těchto příznaků pozoruje, by měl ve svém vlastním zájmu vyhledat odbornou pomoc,“ konstatuje tomanová. tisíce pacientů V hlaVě Cvičení Infinity, jehož symbolem je ležatá osmička, učí pacienty vnímat, ovládat, koor­ dinovat a kontrolovat vlastní tělo. Je založeno mimo jiné na tom, že existuje souvislost mezi postavením těla a psychickou kondicí člo­ věka. Cvičení se zaměřuje na zlepšení stabi­ lity, centraci celého těla, protažení i posílení pohybového ústrojí a v neposlední řadě také na vizualizaci, kdy pacient „cvičí“ pouze ve svých představách. „Všechno začíná v na­ šem podvědomí. Je vědecky dokázáno, že mozek nerozezná skutečnost od představy a vysílá signály do příslušných svalů, i když ve skutečnosti k danému pohybu nedochází,“ říká lékařka. tuto metodu vyvíjela tomanová mnoho let, na základě svých bohatých zkušeností z oboru rehabilitační a fyzikální medicíny. „Mýma rukama i mou hlavou již prošly tisíce pacientů. to znamená, že jsem musela udě­ lat tisíce vyšetření pacientů a stanovit jejich strukturální a funkční změny pohybového ústrojí, navrhnout jejich léčbu a následně je i s pomocí svého týmu léčit,“ říká tomanová. U běžně používaných rehabilitačních metod jí vadilo, že nabízely pomoc jen na určitém místě – na rehabilitačním lůžku, v tělocvičně a podobně. „Chtěla jsem, aby měl motivovaný člověk možnost udělat pro sebe něco sám. Metoda Infinity je do značné míry autoterapií. po zaučení může pacient cvičit bez odborné pomoci, a to v podstatě kdekoli a kdykoli bě­ hem dne.“ Renata LichtenegeRová AutorkA terApeutické metody pro lidi ve stresu veLké pRacovní tempo může čLověka znehybnit Michaela tomanová, ředitelka rehabilitačního ústavu Brandýs nad orlicí Vystudovala Lékařskou fakultu Univer- zity Karlovy v Praze. Následně získala titul MBA na britské Nottingham Trent Univer- sity. První atestaci absolvovala z interny, druhou z rehabilitační a fyzikální medicíny. V roce 1996 založila vlastní poradnu pro pohybové ústrojí. Od roku 2000 je ředi- telkou a zároveň primářkou Rehabilitač- ního ústavu Brandýs nad Orlicí, kde vyvi- nula vlastní rehabilitační metodu Infinity. MUDr. Michaela ToManová inzerceA120008034A120007491FoTo:rehabiliTačníúsTavbranDýsnaDorlicí

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

27

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/

www.pontevia.cz

http://www.floowie.com/cs/cti/profit-5-11-2012/