PRŮVODCE PRAHOU 7

MALÝ PRŮVODCE PRAHOU 7

MALÝ PRŮVODCE PRAHOU 7 Bubny • Holešovice • Štvanice • Letná

Malý průvodce Prahou 7 Vydavatel: Eurocard s.r.o. Tisk: Tisklevne Autorský text: PhDr. Jiřina Chrastilová Redakční práce, grafika: Karla Šmídová Foto: MČ Praha 7, NPÚ Praha, Eurocard Mapy: “mapa © Map Design, 2014“ Náklad: 25 000 ks ISBN 978-80-260-6751-1

Vážení spoluobčané, v letošním roce máme tu čest společně oslavit 130 let, kdy byla spojená obec Holešovice – Bubny připojena k Praze. Při této vzácné příležitosti se městská část Praha 7 rozhodla zhotovit pro vás a návštěvníky publikaci, kterou právě máte před sebou. Prostřednictvím „Malého průvodce Prahou 7“ se vám snažíme připomenout historii městské části Prahy 7, její rozvoj a dědictví předků. Naší povinností je neustále si připomínat minulost a uvědomovat si, že jsme pouhými návštěvníky. Představíme vám zajímavá a lákavá místa na více jak 700 hektarové ploše, kde klidně a spokojeně žije přes 42 tisíc obyvatel. Naším předsevzetím do další stotřicítky je předat dalším generacím zvelebené a kultivované město v lepším stavu, než jsme ho převzali od našich předků. Přeji Vám při čtení příjemné zážitky. MUDr.Tomáš Kaštovský zástupce starosty 3

5

5www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 Bubny Původně rybářská osada při brodu přes Vltavu byla korunním statkem. V zaklá- dací listině Vyšehradské kapituly je k roku 1088 zmiňována jako dar panovníka. V centru obce na mírném svahu stál ro- mánský kostelík sv. Klimenta. Na stráních nad řekou vznikaly vinice a hospodářství, hlavním dvorem byl tzv. Panský dvůr blíže u řeky. K roku 1407 se uvádí rytíř Heřman z Buben a roku 1419 Franclin z Buben. (Název není odvozen po tomto rodu, jak se píše, ale naopak.) Po Bílé hoře se bubenský dvůr stal majet- kem Albrechta z Valdštejna a mezi další pány patřili Maxmilián Valentin z Mar- tinic nebo František Adam ze Šternber- ka. Na počátku 19. století se majitelem osady stal významný vojenský podnikatel Jakub Wimmer. Od dalšího vlastníka Jo- sefa Richtera koupilo v roce 1859 Bubny město Praha a o 10 let později byly Bubny spojeny s Holešovicemi. V roce 1884 byly Holešovice-Bubny jako VII. pražská čtvrť připojeny k Praze. Tehdy již měla tato čtvrť 528 domů. Holešovice Holešovice také (Holišovice) jsou zmi- ňovány v roce 1228 jako královský maje- tek, původně v oblasti předpolí dnešního mostu Barikádníků podél řeky (někdy se uvádí prostor až ke Královské oboře). Název je nejasný, mohlo se jednat o holé místo či ves lidí Holešových. K roku 1228 se zmiňuje vladyka Bohumil z Holešovic. Ve 14.století vlastnil osadu purkrabí Praž- ského hradu a zakladatel města Hradčan MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 7 Prague Marina

6 Malý průvodce Prahou 7 Hynek Berka z Dubé. Původní centrum osady bylo zřejmě v místech dnešního ná- draží Holešovice. V 15. století se načas dostaly Holešovice do majetku Starého Města pražského jako zástava císaře Zikmunda. Později se i zde stali majiteli různí šlechticové včetně Al- brechta z Valdštejna, až poslední z nich Jan Hartvík hrabě z Nostic Holešovice prodal opět Starému Městu (v polovině 17. století). Od vsi Bubny byly Holešovice odděleny Severní drahou, vybudovanou v polovi- ně 19. století. Po připojení k Praze v roce 1884 byla již dříve spojená čtvrť nazývaná Holešovice-Bubny.Tento název zanikl při reorganizaci městské správy v roce 1960, kdy 7. pražská čtvrť získala název Holešo- vice. Představuje vlastně jakýsi velký polo- ostrov,obkroužený Vltavou,který s protěj- šími břehy spojuje několik mostů, z nichž nejstarší je Negrelliho viadukt. Negrelliho viadukt nese název podle svého stavitele (Alois Negrelli). Byl stavěn mezi léty 1846-1850 jako sou- část Severní státní dráhy směrem na Drážďany. Je dlouhý 1.110 metrů a po svém dokončení měl 87 kamenných oblouků, což byla ve své době unikátní stavba. Čtvrť se velmi rychle rozvíjela zejména po vybudování železniční trati. V roce 1868 vzniklo nádraží Praha–Bubny1 , které zase bylo spojeno s Buštěhradskou drahou,kvůli níž byl dokonce postaven ve Stromovce 104 metry dlouhý tunel. Kro- mě toho zde vznikla řada továren i men- ších podniků.První z nich byla kartounka Maxe Dormitzera, založená již v roce 1823. Středověké vesnice se obvykle rozvíjely kolem farního kostela. Ten zdejší - kos- tel sv. Klimenta2 – jak ostatně již jeho zasvěcení napovídá – patří k nejstarším kostelům dnešní Prahy. Byl to farní kos- tel osady Bubny. Je sice prvně zmiňován až k roku 1298, ale vzhledem k zasvěcení, obvyklému v raném křesťanství, je jasné, že již v té době byl o několik staletí star- ší. Kvůli zvyšujícímu se počtu obyvatel byl několikrát přestavován, naposledy na konci 19. století. Pak se začal stavět kostel nový a sv. Kliment se stal školní kaplí. Při vstupu do kostela překvapí jeho výzdoba, která pochází z poloviny 17.století.Tehdy Nádraží Praha Bubny Negrelliho viadukt

7www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 byl majitelem bubenského panství hrabě Maxmilián Valentin z Martinic. Dalším mecenášem kostela byl podnikatel Jakub Wimmer, který v Bubnech nechal obno- vit vinice a ve svém oblíbeném kostele byl i pohřben. Jakub Wimmer (1754-1822) byl opravdu zajímavou osobností. Jako inženýr působil v rakouské armádě, podílel se na výstavbě pevnosti v Te- rezíně a organizoval i dodávky na tuto stavbu. Jeho organizační schop- nosti byly oceněny udělením vysoké- ho vyznamenání a šlechtického ti- tulu. Rodinný majetek rozmnožoval neuvěřitelným způsobem: v krátké době mu patřily statky ve Vršovicích, v Nuslích a Podolí, později v Záběh- licích a Roztylech a také Bubny. Na pozemcích zaváděl nové způsoby využívání zemědělské půdy i chovu dobytka a ovcí, obnovoval vinice. Zá- roveň však byl i velkým mecenášem, který obohatil Prahu např. o nový veřejný park za Koňskou branou zv. Wimmerovy sady. Jeho darem Pra- ze je i Wimmerova kašna – dnes na Uhelném trhu. Přilehlý hřbitov u kostela sv. Klimenta pochází zřejmě ze 13. století a v provo- zu byl do roku 1886, kdy byl nahrazen novým v dnešní Strojnické ulici. Jímavý a velmi oblíbený je náhrobek vojáčka,kte- rý zemřel na následky zranění utrpěných ve válce proti Prusku v roce 1866 ve věku pouhých 25 let. Píše o něm v jednom z fejetonů i Jan Neruda. V nárožním domě Kamenické a Kostelní ulice č. 34/čp. 3654 pro- žil část dětství Jan Werich. Vzpomí- nal, jak si jako malý kluk chodíval na hřbitov u kostela sv. Klimenta hrát. Pod svatoklimentským hřbitovem stojí trochu osamoceně někdejší budova ho- lešovických lázní5 (Dukelských hrdinů Kostel sv. Klimenta Holešovické lázně

8 Malý průvodce Prahou 7 č. 17/čp. 848). Půvabná novorenesanční budova byla postavena v roce 1904 pod- le projektu architekta Františka Velicha. Dnes slouží lékařským účelům.Štít střed- ní části objektu završený sochou labutě nese znak města Holešovic. Původní „dvůr bubenský“ už tu dnes nenajdeme. Toto „korunní“ zboží (snad i v majetku Elišky Přemyslovny) bylo zřejmě v místech pozdějšího starého pi- vovaru U Kejřů. Dvůr, který byl zničen na konci třicetileté války, přestavěl nový majitel statku Max- milián z Martinic. Tehdy tu byl posta- ven i malý letohrádek a krásná zahrada. Areál zřejmě sahal až k místům dnešního kostela sv. Antonína. V polovině 19. sto- letí, kdy se šlechtický majetek dostal do rukou měšťanské rodiny Richterů, tu již stál i pivovar. V roce 1906 byl letohrádek s grottou zbořen (předtím využívaný jako stáj nebo kozí chlívek). Nájemce vsadil naopak na zábavu u piva, vznikl tu velký sál, kde se i tančilo. Název U Kejřů (pod- le nájemce) pak připomíná největší slávu zdejší hospody a pivovaru.To samozřejmě souviselo i s oblíbenými cestami Pražanů do oblasti Výstaviště a Stromovky.Pivo se tu přestalo vařit v roce 1926 a v 50. letech 20. století byl celý areál i s pozůstatky ně- kdejšího dvora zbořen. Centrální Strossmayerovo náměstí bylo východiskem nové urbanistické koncepce z roku 1881 od ing. Kořínka. Právě od- tud vedou hlavní ulice čtvrti a kříží se tu i tramvajová doprava. Na tuto dopravní koncepci pak navázalo i metro se stanicí na trase C „Vltavská“. (Tato trasa měla donedávna v oblasti i koncovou stanici „Nádraží Holešovice“. To však již neplatí, Strossmayerovo náměstí

9www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 protože trasa C byla prodloužena.) Za kostelem stojí administrativní budova6 – funkcionalis- tická stavba z let 1927-1935 (Bubenská ul. č. 1/čp. 1477, architekti Adolf Benš a Josef Kříž). Přímo k Vltavě se obrací svým průčelím budova, v níž sídlí Úřad městské části Prahy 77 (nábřeží kapitána Jaroše č. 7/čp. 1000). Tento objekt byl původně postaven pro Úrazovou pojišťovnu dělnickou v Pra- ze koncem 20. let podle projektu architek- ta Jaroslava Rösslera. Ale zajímavých staveb je v této čtvrti mnohem víc. Je také zřejmé, odkud nová koncepce vychází – v blízkém okolí hlav- ního náměstí najdeme půvabné secesní stavby nebo domy v pseudorenesančním slohu zdobené freskami. Dále od centra – jak postupovala výstavba čtvrti - přibývá domů funkcionalistických. Josip Juraj Strossmayer (1815-1905) byl chor- vatský teolog, spisovatel a politik. Přátelil se s řa- dou obrozenců českého národa včetně Jána Kollára i Františka Palackého. Pro své politické názory se musel spolu s mnoha dalšími uchýlit do Prahy, kde se stýkal i s Masarykem. Praha mu udělila za jeho práci pro slo- vanskou vzájemnost čestné občanství a později se jeho jméno objevilo i na mapě města. Novogotický kostel sv. Antonína Padu- ánského8 , architekta Františka Mikše z let 1908-14,měl kvůli rostoucímu počtu Bývalá budova Elektrických podniků hl. m. Prahy Úřad městské části Praha 7 Kostel sv. Antonína Paduánského 70. léta

10 Malý průvodce Prahou 7 obyvatel nahradit malý kostelík sv. Kli- menta. Kostel byl postaven v novogotic- kém slohu. Sochy světců na průčelí jsou dílem sochaře Štěpána Zálešáka, který se podílel i na výzdobě interiéru a hlavního oltáře. Najdeme zde ale i pozdější výzdo- bu, většinou darovanou některým z míst- ních podnikatelů. Jako dar se také do kos- tela dostal zdejší zvon. Jedná se o „Zvon svobody“ a byl to dar amerického lidu. Na věži kostela se ale po různých peripetiích ocitl až v roce 1980. Zajímavostí zdejšího chrámu je tzv. Slo- vanský betlém (Chodský). Jedná se o dílo řezbáře Václava Cvekla a v majetku koste- la je již od roku 1923. Původní počet figu- rek v národních krojích je stále doplňován. Nový liturgický prostor s obětním stolem vytvořil v roce 1993 sochař Karel Stádník a byl posvěcen biskupem Františkem Lob- kowiczem. Od kostela na druhou stranu je v ulici Farského (č. 3/čp. 1386) další církevní objekt – moderní stavba Husova sboru církve československé husitské9 z roku 1937 (architekt Fr.Kubelka).Budova byla postavena jako víceúčelová, v přízemí má modlitebnu a patra nad ní slouží bydlení. Ve štítě domu se nachází věž s kalichem – symbol husitské církve. Součástí modli- tebny je i podzemní kolumbárium, svého času největší v Evropě. V jednom ze zdejších bytů bydlel i básník František Hrubín (1910-71). A v pů- vodní Strossmayerově ulici (dnes Farského) bydlel v dětství Otto Popper, pozdější slavný novinář a spiso- vatel Ota Pavel (1930-73). Rodina pat- řila ke zdejší židovské komunitě.V neda- leké Schnirchově ulici je na domě č.9/čp. 1354 vytesána pamětní deska10 , připo- mínající,že tu žil a tvořil malíř Pravoslav Kotík (1889-1970). Podél Vltavy proti jejímu toku je na nábřeží malá svatyně, která také pat- Kostel sv. Antonína Paduánského Husův sbor církve československé husitské

11www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 ří do sedmého obvodu. Jedná se o kapli sv. Maří Magdalény11 . Byla postavena v raně barokním slohu v 1. polovině 17. století staroměstskými cyriaky jako vinič- ní kaple.Církevní řád byl zrušen za Josefa II. a celý staroměstský klášter i s kostelem následně zbořen,jen kaple zůstala stát.Její osud ale byl neradostný, majitel plovárny ji používal dokonce jako chlév.Církevním účelům začala kaple sloužit znovu až po- čátkem 20. století, kdy ji získala Staroka- tolická církev. V rámci úprav komunikace nava- zující na Čechův most byla budována nová silnice na nábřeží pod Letnou a kaple překážela. Nebyla zbourána, ale v únoru 1956 se poprvé u nás uskutečnil přesun historické stav- by. Projekt na přesun kaple připravil prof. Stanislav Bechyně. Dnes opět tato půvabná barokní centrála slouží církevním účelům. Klasicistní budova u řeky v těsné blízkosti kaple Maří Magdalény je někdejší Občan- ská plovárna (televizní cyklus rozhovorů Marka Ebena se skutečně původně vysílal z této plovárny). Zdejší plovárna byla vů- bec nejstarší v Praze a sloužila nejprve jako vojenská plovárna. Později se ukázalo, že by mohla sloužit mužům i ženám,čili všem občanům. Občanská plovárna12 se něko- likrát stěhovala a delší dobu byla v zátoce u křížovnického kláštera poblíž Karlova mostu. Při povodni v roce 1834 se utrh- la a zachytila se u břehu bývalé Jezuitské zahrady, kde našla své definitivní místo. Kamenná klasicistní budova byla nad pon- tonovou částí na řece postavena v letech 1839–40. Bohužel plovárna nevydržela Kaple sv. Maří Magdalény Občanská plovárna Občanská plovárna

12 Malý průvodce Prahou 7 tlak poslední doby a svému účelu přestala sloužit. Dnes stojí jen střední část objektu s klasicistním průčelím. Od Čechova mostu vede na Letnou mo- numentální schodiště, které tu zůstalo z doby, kdy zde byl jeden z největších Stalinových pomníků na světě. Autor po- mníku Otakar Švec spáchal sebevraždu ještě před jeho odhalením v roce 1955. Obrovitý pomník, zv. „fronta na maso“, byl ovšem za několik let – v roce 1962 – odstřelen. Dnes je tu pouze metronom13 sochaře Vratislava Nováka jako jakési memento času. Na vrchu nad řekou v místech ně- kdejších vinic byl v roce 1715 po- staven zámeček zv. Belveder. Jeho majitelem byl František Josef z Vald- štejna. Belveder tu však dlouho ne- stál, protože ho zničila francouzská armáda při obléhání Prahy za válek o habsburské dědictví roku 1742. Název ale nezanikl – byl přenesen na objekt Letohrádku královny Anny v Královské zahradě Pražského hra- du. A tak již jen málokterý Pražan tuší, že se jedná o záměnu. Hanavský pavilon14 , dnes sloužící jako restaurace a kavárna, stojí na hřebeni Pohled na Čechův most Metronom na Letné Metronom na Letné

13www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 Letné. Právě zde je jasná hranice histo- rické Prahy a čtvrti za jejími hradbami, protože tu je zachována linie barokního opevnění ze 17. století. Litinový pavilon původně sloužil jako výstavní objekt ko- márovských železáren rodu Hanavských na Jubilejní výstavě v roce 1891 a později byl přenesen na Letnou. Při stavbě secesního Čechova mostu na počátku 20. století exis- toval m. j. i návrh prokopání Letné. K tomu sice po 2. světové válce došlo, ale o jeden most dále. Letná – či Leteň - byla také v uply- nulých staletích místem vinic. Jsou zmiňovány od 15. století. Místo s vý- znamnou strategickou polohou bylo v minulosti využíváno vojsky – do- mácími i dobyvatelskými. Vojenské cvičiště tu bylo již koncem 19. století, pak se tu konaly i všesokolské sle- ty (III. v roce 1895, pak znovu 1901, 1907, 1912 a 1920). Byla tady četná hřiště, konaly se tu i různé jednorá- zové akce – např. cirkusy. Za minu- lého režimu se tu odehrály vojenské přehlídky i prvomájové průvody, ale i velké manifestace v listopadu 1989. V dubnu 1990 tu sloužil mši při své první návštěvě tehdejší papež Jan Pa- vel II. Odehrál se tu ale také jeden z pražských koncertů Rolling Stones. I nadále se tu konají různé zajíma- vé akce, z nichž asi nejzajímavější je každoroční „Letní Letná“ (v prosto- ru mezi Kramářovou vilou a Hanav- ským pavilonem). Jedná se o meziná- rodní festival různých typů nového cirkusu s koncerty a akcemi pro děti i pro dospělé. Již v minulosti se na Letné hrál i fotbal – v roce 1899 byl v místech dnešního Zemědělského muzea v Kostelní ulici německý Deutscher Hanavský pavilon Letná

14 Malý průvodce Prahou 7 Fussball-Club (později DFC Praha). Slavie měla dvě hřiště v sousedství (do května roku 1945, kdy vyhoře- la), na místě pozdějšího Národního technického muzea měla pak hřiště Sparta (dnes na druhé straně plochy). První doložené fotbalové utkání na Letné se konalo 29. 4. 1894 a hrá- ly výběry Akademického gymnázia v Křemencové a Gymnázia ma- lostranského. Akademici vyhráli 1:0. Uprostřed pláně stála také největší klopená dráha pro závody klusáků, cyklistů a motocyklů – to vše muselo pryč kvůli pomníku Stalina. Na okraji Letné byla do nedávné doby ko- lej zv. Kolonka – dřevěné budovy pro mi- mopražské studenty (na západním konci Letenských sadů poblíž křižovatky Na Špejcharu). Dne 17. listopadu 1939 byla obsazena gestapem, studenti byli odveze- ni do Ruzyně a odtud do Oranienburgu. Dnes kolej připomíná jen pískovcový pa- mátník s nápisem,že v letech „1921-1939 zde stála studentská kolonie Kolonka, bašta pokrokové inteligence“ a pod nápi- sem je půdorysné schéma budov a datum 17. listopadu 1989 – pomník byl odhalen několik málo hodin před střetnutím stu- dentů s VB na Národní třídě. Nepřehlédnutelnou dominantou oblasti blíže Špejcharu je stadion Sparty15 (Milady Horákové č. 98/ čp. 1066). Klub AC Sparta byl zalo- žen roku 1893, ale na toto místo se přestěhoval až na počátku 20. století. První - ještě dřevěný – stadion zde vznikl v roce 1921. Po požáru v roce 1937 tu byla postavena první železo- betonová tribuna, k níž koncem 60. let přibyly ještě další. Vnější tribuna směrem k letenské pláni pak byla používána jako tribuna pro komu- nistické funkcionáře při vojenských přehlídkách a prvomájových průvo- dech. V roce 1994 prodělal stadion celkovou modernizaci a dnes slouží pro zápasy nejen Sparty, ale i fotba- lové reprezentace. Je zde asi 17 a půl tisíce míst pro diváky. Součástí areálu je ještě atletický tréninkový stadion s fotbalovým hřištěm.A dobrá zpráva nejen pro fanoušky fotbalu – dělají se zde na požádání i prohlídky areálu. Letná Stadion Sparty

15www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 Na stadion navazuje hradba domů – obecně zv. Molochov (Milady Horákové č. 72-96) z 30. let 20. století. Ve skutečnosti to byly ve své době nejmodernější obytné domy s krásným výhledem na Pražský hrad a le- tenskou pláň. Soubor šestipatrových domů ve funkcionalistickém slohu obsahoval byty různých velikostí luxusně vybavených.Mezi autory najdeme známá jména architektů té doby, jako byl Josef Havlíček, bratři Otto a Karel Kohnové, Ernst Mühlstein či Vik- tor Fürth. Za první republiky zde bydleli hlavně bohatí obchodníci, z nichž mnozí jako Židé skončili v koncentračních táborech. Do jejich bytů se pak s oblibou stěhovali různí funkcionáři (nejprve němečtí a po válce komunističtí). Celková plocha Letné prošla v průběhu staletí velkými změ- nami. První parkovou úpravu dosta- lo území až koncem 19. století a do povědomí Pražanů se zapsalo hlavně v souvislosti s možnou cestou na vý- staviště a do Královské obory. Dnes jsou tu parkové cesty s krásnými po- hledy na Prahu a cyklostezky. Poblíž muzejních budov se nacházejí tenisové kurty LTC16 (Lawn Tennis Club), které byly založeny studenty právnické fakulty Univerzity Karlovy v roce 1904. Netrvalo dlouho a právě tento klub se stal největším českým tenisovým klubem. Byla tu postavena i klubovna, která pak byla přestavěna v roce 1926 architektem Bohumírem Kozákem.Tato zajímavá patrová dře- věná budova byla v roce 2014 prohlá- šena nemovitou kulturní památkou. Klub hostil na svých kurtech takové osobnosti, jako byli Olga a Jan Ma- sarykovi, Karel Schwarzenberg nebo Jiří Guth-Jarkovský. V této části Letné se také nachází řada dětských hřišť16 a dalších spor- tovišť, podél kterých můžeme dojít až ke škole Fr. Plamínkové a modernímu barevnému areálu mateřské školy a ke kostelu sv. Klimenta (z druhé strany vede ke kostelu Kostelní ulice). Molochov Tenisové kurty LTC

16 Malý průvodce Prahou 7 Dlouhý pás zeleně se táhne nejen podél této části Holešovic – přes Letnou totiž můžeme tak říkajíc „ze- lenou“ nohou projít na opačnou stra- nu kolem Kramářovy vily přes lávku do Chotkových sadů a pak rovnou do Královské zahrady Pražského hradu. Novorenesanční Letenský zámeček17 postavil v roce 1863 architekt Ignác Ull- mann. Byl ve své době tak oblíbený, že právě k němu vedla druhá pražská lanová dráha (1891–1914), vybudovaná kvůli Ju- bilejní výstavě v roce 1891. V roce 2001 byla provedena rekonstrukce zámečku i okolní zahrady s velkou plochou za- hradní restaurace a výhledem na řeku. Malá hrázděná stavbička skrývá evropský unikát. Je zde nejstarší kolotoč18 v Evro- pě. Atrakce vznikla zásluhou tesařského mistra M. Bílka z Vinohrad na objednáv- ku Josefa Nebeského v roce 1893 původ- ně pro hostinec Na Kravíně. V současné době se kolotoč podrobuje restauračním pracím. Nedaleko ústí Letenský tunel, vystavěný v 50.letech 20.století,který spojuje vnitřní město se zdejší oblastí a Dejvicemi.Nava- zuje na Štefánikův most.Ten vznikl po 2. světové válce, kdy nahradil původní most řetězový. Řetězový most císaře Františ- ka Josefa I. (zv. Eliščin podle císařovny Alžběty-Sissi, tak se totiž říkalo i ulici, do níž most ústil) byl postaven v letech 1865–68 karlínskou továrnou Rustonkou podle projektu anglických inženýrů. Při otevření Jubilejní výstavy v roce 1891 byla z bezpečnostních důvodů postavena v těs- né blízkosti nová lávka. Ta pak vedla ke stanici koňské tramvaje, kterou se mohli návštěvníci dostat přímo na Výstaviště. Další variantou přístupu byla lanovka na Letnou a od ní Křižíkovou elektric- kou tramvají (vedla Oveneckou ulicí). JižLetenský zámeček Nejstarší kolotoč v Evropě

17www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 na počátku 20. století byla ale tato cesta opuštěna a lanovka nakonec zlikvidována. Na jejím místě byly postaveny pohyblivé schody, ale ani ty zde dlouho nevydržely. Návaznost komunikací byla definitivně vyřešena stavbou letenského tunelu. Poblíže jeho vyústění na Letné vznikla v meziválečném období dvojice symetric- kých budov v konstruktivistickém slohu, do nichž byla umístěna muzea – země- dělské a technické19 20 . Národní technické muzeum20 (Kostelní č. 42/čp. 1320) bylo za- loženo v roce 1908. Jeho počátky však lze vysledovat již v 19. století v souvislosti s činností Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách. První malé technické muzeum zalo- žil Vojta Náprstek po svém návratu z Ameriky. Ale vlastní založení spol- ku Technické muzeum království českého se uskutečnilo až při příleži- tosti průmyslové výstavy v roce 1908. První sbírky byly od roku 1910 umís- těny ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech. Nový objekt architekta Milana Babušky byl vystavěn v letech 1938-41, a proto muzeum začalo Štefánikův most Národní technické muzeum

18 Malý průvodce Prahou 7 fungovat až po válce. Před nedávnem byla provedena rozsáhlá rekonstruk- ce objetu a celková modernizace ex- pozic. Za ni NTM dokonce získalo v květnu roku 2014 prestižní ocenění Muzejní počin roku 2013 v rámci soutěže Ceny Gloria musaealis a také finálové umístění mezi nejlepšími technickými muzei v Evropě v rámci Michelettiho ceny za rok 2014. Národní zemědělské muzeum19 (Kostelní č. 44/čp. 1300) bylo vysta- věno těsně před 2. světovou válkou jako protějšek technického muzea podle návrhu stejného architekta – Milana Babušky. Myšlenka vzniku tohoto muzea se datuje do souvis- losti se zemědělskou prezentací na Jubilejní výstavě v roce 1891. Sbírky - původně součást Národopisného muzea - byly nejprve umístěny v pa- láci Sylva-Taroucca Na Příkopě a pak v Kinského letohrádku na Smíchově. Později se zemědělské sbírky osamo- statnily a bylo pro ně postaveno zdejší muzeum. Nových prostor si muzeum moc neužilo – nejprve budovu zabrali Němci,po válce zase jiné úřady.A tak vznikla řada venkovských poboček. Sem na Letnou se muzeum vrátilo až v roce 1994. Další ze zdejších budov – obecně zv. „kachlíkárna“21 - byla postavena v letech 1935-39 původně jako Nejvyšší kontrol- ní úřad podle projektu architektů Kamila Roškota, Josefa Kalouse a Jana Zázvorky (Milady Horákové č. 85/čp. 1498). Ale historie se změnila, a tím se změnilo i vy- užití budovy. Od roku 1949 tu sídlí mi- nisterstvo vnitra, které bylo v 80. letech rozšířeno o další přístavbu (čp. 936). Ná- zev „kachlíkárna“ je odvozen od obkladu fasády keramickými dlaždicemi. Národní zemědělské muzeum Ministerstvo vnitra

19www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 Ve svahu nad Vltavou (pod Letenským letohrádkem) byl v roce 1960 umístěn výstavní pavilon. Jednalo se o oceňovanou stavbu ze světové výstavy v Bruselu v roce 1958. Pavilon EXPO 583 (Josef Hrubý + František Cubr + Zdeněk Pokorný) byl umístěn nad někdejšími vinnými sklepy a sloužil jako luxusní restaurace.Po devas- taci v 90. letech ji nový majitel proměnil poněkud nešťastně v kancelářský objekt. Unikátním inženýrským dílem je Rudolfova štola - podzemní chod- ba, vybudovaná na konci 16. století. Přiváděla vodu z Vltavy do rybníků v Královské oboře. Vlastní stavba tu- nelu probíhala v letech 1589-1593, kdybyladokončena.Štolasebudovala ze dvou protilehlých konců a pěti ša- chet.Překonávala menší výškový roz- díl, který byl využit pro samospádem vedenou vodu. Štola, dlouhá 1.102 metrů, je vysoká v průměru 220 cm a její šířka kolísá mezi 70 a 120 cm. Je dochován krásně vyvedený pečlivý plánek z roku 1593, kterým bylo dílo předáno císaři Rudolfu II.Trasu štoly připomíná název zdejší ulice. Kromě toho můžeme vidět její počátek u Vl- tavy, kde je dosud zachován domek s odběrným zařízením mezi Če- chovým a Štefánikovým mostem22 , odkud byla vltavská voda vedena do tunelu. Na domě v ulici Nad Štolou č. 8/ čp. 128223 se nachází pamětní des- ka z roku 2008, která připomíná, že v tomto domě bydlel brigádní ge- nerál Rudolf Medek (1890-1940) – hrdina bitvy u Zborova a otec malíře Mikuláše Medka (1926-74) a no- vináře a politologa Ivana Medka (1925-2010). Ivan Medek byl v roce 1991 za svou činnost vyznamenán řádem Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 2005 se stal i čestným obča- nem Prahy 7. Na Letné se narodil i Václav Čtvrtek (vl. jm. Cafourek, 1911-1976). Bydlel tu na několika místech, za 1. světové války byl 4 roky u prarodičů v Jičíně. Pak rodina žila v secesní vile s pů- vabným dřevěným altánem (někdejší čp. 100 v ul. Milady Horákové), od- Domek s odběrným zařízením

20 Malý průvodce Prahou 7 Vodárenská věž

21www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 kud se musela koncem 50. let přestě- hovat do paneláku na sídliště Červe- ný vrch. V prostoru Letné stojí vodárenská věž24 (ulice Na Výšinách č. 1/čp. 1000), kterou nechala vystavět pražská obec, ale tehdy na katastru Bubenče. Je to novorenesanč- ní věž podle projektu architekta Jindřicha Fialky vysoká 26 metrů. Zásobovala vo- dou horní část Holešovic a část Bubenče. Svému účelu sloužila do roku 1913, pak byla přestavěna na byty. Věž má šest pater a vyhlídkový ochoz. Dnes tu stojí oblíbe- ná Čajovna ve Věži a v nižších patrech se nacházejí klubovny Domu dětí a mláde- že. V současné době se chystá její celková rekonstrukce, po které ale bude i nadále sloužit volnočasovým aktivitám mládeže. V bloku se také nachází mateřská školka a dopravní hřiště. Kousek od věže se v ulici Jana Zajíce nachá- zejí další zajímavá místa.V čísle 7/čp.975 je Coffee Museum Praha25 , kde kromě dobré kávy nabízejí také prohlídku historie kávy a předmětů i přístrojů s kávou spojených. A ve vedlejším domě (č. 9/ čp. 979) je malá divadelní scéna „Nablízko“26 . Jakousi komunikační osu Holešovic, spojující Letnou se Strossmayerovým náměstím, tvoří hlavní ulice, která dnes nese název Dr. Milady Horákové (deska na domě č. 2/čp. 691). Příčné ulice jsou koncipovány na šachovnicovém půdory- su. V tehdy moderních činžovních do- mech najdeme několik pamětních desek, které připomínají slavné obyvatele. Přímo v ulici Milady Horákové č. 75/čp. 382 je vedle vchodu do domu portrétní pamětní deska, při- pomínající pobyt „básníka s kytarou“ Karla Kryla27 (1944-94). V roce 2007 byla na třídě Milady Ho- rákové (pův. Belcrediho třídě) rekon- struována Erhartova cukrárna28 . Dům s kavárnou zv. také palác Letná, navrhl v letech 1936-38 architekt Eugen Ro- senberg (č. 56/čp. 387). Kavárna byla restaurována přispěním současného ma- jitele objektu, kterým je MČ Praha 7 podle návrhu arch.Tomáše Hořavy. Byla obnovena nejen původní barevnost, ale i nábytek a vitríny. Architekt Rosenberg byl jedním z autorů zdejších domů. Díky dědictví po otci (a bohatému věnu) si jeden ze zdej- ších domů mohl kou- pit i malíř Antonín Slavíček (1870-1910). Pamětní desku vytvořil Josef Mařat- ka a najdeme ji na domě v Dobrov- ského ulici č. 9/čp. 64629 . Slavíček měl v domě i svůj ateliér. Jeden z jeho Coffee Museum

22 Malý průvodce Prahou 7 posledních velkých obrazů byl pohled na Prahu z Letné. V roce 1909 byl raněn mrtvicí, a protože už neviděl šanci znovu malovat, zvolil dobrovol- ný odchod ze života. V domě s číslem 22/čp. 493 byl nedávno otevřen dětský klub s kavárnou a zajíma- vým názvem – „Nudný otec“30 . Název je ovšem poněkud zavádějící – naopak tu rodiny (a nejen otcové) najdou zábavu pro sebe i své ratolesti. V téže ulici – Dobrovské- ho č. 40/čp. 1074 žil přes dvacet let sběratel pohádek a spisovatel Josef Štefan Kubín (1864-1965). Kousek dále v kolmé ulici Letohradské č. 44/čp. 557 žil několik let spisovatel Svatopluk Čech (1846- 1908). Právě jeho jméno nese nedale- ká ulice a také most pod Letnou. Poblíž Královské obory v ulici Ovenecké č. 44/čp. 330 žil evangelický farář Jan Karafiát (1846-1929), autor dodnes oblíbených Broučků. V Kamenické ulici č. 16/čp. 608 bydlel ve 3. patře poslední známý pražský kat Leopold Wohlschläger, kterého zná- me z jedné reportáže E. E. Kische. Název ulice Kamenické je součástí něko- lika paralelních ulic s názvy různých umě- leckých oborů v prostoru mezi Veletržní a Královskou oborou.Názvy jsou spjaty se sídlem Akademie výtvarných umění31 – ulice U Akademie č. 4/čp. 172. Prostor svažující se ke Královské oboře aStrossmayerovunáměstímázajímavoudo- movní zástavbu mnohdy od velmi renomo- vaných architektů přelomu 19. a 20. století. Najdeme tu i práce architektů židovských, protože s rozvojem čtvrti sem přišla i řada židovských podnikatelů. Byla tu postavena i synagoga32 (ve dvoře domu v Heřmanově ulici č. 25 - dnes využívána jako klub). Kousek za rohem v ulici Františka Kříž- ka č. 15/čp. 460 je v dalším funkcionalis- tickém domě jedno z pražských tradič- Akamedie výtvarných umění Bio OKO

23www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 ních kin. Nedávno zmodernizované Bio OKO33 poskytuje prostor i pro přímé přenosy operních či baletních představení renomovaných světových scén. Veletržní palác35 (Dukelských hrdi- nů č.45/ čp.530) byl postaven ve 20. letech jako jedna z prvních konstrukti- vistických staveb Prahy architekty Ol- dřichem Tylem a Josefem Fuchsem. Ve své době to byla největší železobe- tonová stavba na světě.Kromě veletrhů se tu konaly i různé výstavy,v podzemí bylo kino, v 6. patře zase vyhlídková kavárna. Za německé okupace sloužil vedlejší výstavní prostor zv. Radiotrh (dnes je zde budova Parkhotelu) ke shromažďování židovského obyvatel- stva před transporty do Terezína. Po válce se objekt vrátil k původnímu účelu, po roce 1949 začal sloužit jako administrativní budova. V roce 1974 byl téměř zničen velkým požárem. Po několika letech tápání bylo v roce 1978 rozhodnuto předat budovu k užívání Národní galerii34 . Jsou zde umístěny expozice novodobého čes- kého i evropského umění, doplňované příležitostnými výstavami.Konají se tu ale i další kulturní akce. Budova Parkhotelu36 ve Veletržní uli- ci č. 20/čp. 1502 byla postavena v letech 1959-67 podle projektu Zdeňka Edela a Jiřího Lavičky. Jedná se o moderní ob- jekt se železobetonovým monolitickým skeletem. Na stěně u schodiště se nachází pamětní deska. Ta připomíná, že odsud vedla cesta 45.513 židovských občanů do koncentračních táborů.Transportní vlaky, kterými byli odváženi, jezdily z nedaleké- ho bubenského nádraží. V prostoru těsně u železniční trati se na- chází hřbitov37 , založený v roce 1873. Patří k nejmenším v Praze a dnes se tu již nepohřbívá, ukládají se zde pouze urny. Sloužil obyvatelům Holešovic a Buben po uzavření starého pohřebiště u sv. Kli- menta. Je zde pohřbeno hodně železnič- ních dělníků,najdeme tu však i 12 velkých hrobek. Jedna z nich patří rodině Jarosla- va Brouka - spoluzakladatele obchodních domů „Brouk a Babka“. Na hřbitově jsou uloženy ostatky velké české zpěvačky Evy Olmerové (1934–1993) a také architekta Jana Zázvorky (1884–1963). Jsou tu také hroby či urny řady důstojníků armády, kteří se podíleli na obraně Prahy na konci 2. světové války nebo bojovali v zahranič- ních jednotkách. Do ulice Dukelských hrdinů ústí ulice Šimáčkova, kde se v domě č. 16/čp. 1452 nachází Základní umělecká škola38 . V rámci umělecké výchovy působí na této škole dva pěvecké sbory - „Pueri gauden- tes“ a „Radost Praha“. Jejich vedoucími Veletržní palác

24 Malý průvodce Prahou 7 Veletržní palác Veletržní palác po požáru 1974

25www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 jsou zdejší pedagogové, manželé Zdena a Vladislav Součkovi, kteří v roce 2005 za svůj umělecký přínos získali čestné ob- čanství Prahy 7. Na stejné adrese je i sídlo Domu dětí a mládeže39 , který organizuje řadu ak- tivit pro děti nejen ve školním roce, ale i o prázdninách (a navíc mají zajímavé a přehledné webové stránky). Relaxační zónu nejen pro obyvatele sed- mé městské části,ale pro všechny Pražany představuje Stromovka40 a prostory Vý- staviště. Jistou kuriozitou je fakt, že tento areál patří do katastru Bubenče,ale správ- ně je připojen k obvodu Holešovic. Stře- dověké pozemky Bubenče (Ovence) pat- řily zčásti Svatojiřskému klášteru a zčásti bl. Hroznatovi. Pravděpodobně jeho část se později dostala do majetku Přemyslov- ců – jako první z nich je tu uváděn král Přemysl Otakar II. Více pozornosti ale zdejšímu prostoru věnoval až král Jan Lu- cemburský a jeho následovníci. Přemys- lovci totiž měli ještě další lovecký areál v nedaleké Zbraslavi. Avšak i další osudy bubenečské obory nebyly příliš příznivé. Mnohokrát v dějinách zde řádila vojska – první z nich je uváděna vojenská výprava markraběte míšeňského proti Václavo- vi IV. v roce 1401. Vojáci se tu utábořili a „pochutnávali si na kýtách královských jelenů tak dlouho, dokud je nezahubili do posledního“. A tak se obnovy dostalo oboře až s nástupem Jagellonců – nejspíš v souvislosti s přestěhováním Vladislava Jagellonského na Pražský hrad. Tehdy je uváděna nejen obnova sídla oborníka, ale i přestavba lovčího zámečku,jehož počát- ky snad sahaly až do 13. století. Nova etapa nastala s nástupem Ferdinan- da I. Habsburského na český trůn. Byl to mimo jiné vášnivý lovec a loveckých reví- rů měl kolem Prahy hned několik. Podle dochovaných zpráv právě on tady nechal vybudovat první rybník a poslal sem z Vídně i daňky a další zvířata. A také prakticky od této doby je zachován ne- jen soupis hospodaření, ale i jména zdej- ších oborníků. Za vlády tohoto císaře se v oboře i „turnajovalo“. V této kratochvíli pokračoval i jeho zástupce, místodržící Ferdinand Tyrolský, i když ten pro sebe budoval další královskou oboru se zámeč- kem ve Hvězdě. Významně zasáhl do podoby celé králov- ské obory až český král a císař Rudolf II. Byly vybudovány hráze proti povodním, proražena štola41 na napájení rybníka, přestavěn zámeček i tzv. císařský mlýn. Do obory se vrátila řada druhů zvířat – tehdy tu byli dokonce i zubři. Navíc byla rozloha obory rozšířena o část na území obce Holešovice a vysázena alej podél cesty vedoucí k Pražskému hradu. Záro- veň byla založena i štěpnice zv. „Baum- garten“ – odtud překladem do češtiny pochází dnešní název Stromovka. Jenže přišla další válka – tentokrát tři- cetiletá, a s ní opět vojsko. A po ní měli Habsburkové jiné starosti, než obnovovat královské obory v pražském okolí. Nic- méně se tu přece jen občasné hony konaly a za Leopolda I. byl dokonce postaven nový lusthaus (přibližně v místech poz- dější Šlechtovy restaurace42 ). Po smrti Karla VI. se však v Praze a jejím okolí

26 Malý průvodce Prahou 7 Stromovka

27www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 opět odehrávala vojenská střetnutí – ten- tokrát šlo o války o dědictví habsburské a pak sedmiletou válku. A opět vojáci káceli stromy a zlikvidovali veškeré zví- řectvo. Marie Terezie dokonce chtěla tuto oboru v roce 1746 zcela zrušit. Štěpán Vilém hrabě Kinský však argumentoval ve prospěch jejího zachování a císařovna změnila názor. Stromovka – dětské hřiště Stromovka

28 Malý průvodce Prahou 7 Zcela novou etapu Královské obory však zahájil panovnický dekret z roku 1804, kterým byla obora zpřístupněna veřej- nosti. Přičinil se o to zejména nejvyšší purkrabí hrabě Jan Rudolf Chotek. Jan Rudolf Chotek (1748-1824) byl významným rakouským poli- tikem, nejvyšším českým purkrabím a nositel Řádu zlatého rouna. Velkou pozornost rozvoji Prahy věnoval pak hlavně jeho syn Karel Chotek (1783- 1868), který zastával řadu významných politických funkcí a v letech 1826-43 byl také nejvyšším pur- krabím českého království. Právě po něm je nazvána tehdy nově vytvořená spojnice Pražského hradu s podhra- dím – Chotkova ulice. Kromě toho se však přičinil obecně o moderniza- ci města, začalo se s dlážděním ulic a budováním kanalizace, zasloužil se o stavbu řetězového mostu (dnes zde most Legií) a zřídil paroplavbu po Labi od Mělníka až k hranicím (na tuto činnost pak navazuje firma Lannů).V roce 1842 byl za své záslu- hy o rozvoj města jmenován čestným občanem Prahy. Stromovka Místodržitelský letohrádek Místodržitelský letohrádek na historické fotografii

29www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 V roce 1804 bylo také rozhodnuto, aby se Místodržitelský letohrádek43 ve Stro- movce stal letním sídlem nejvyššího purkrabí hraběte Chotka. Proto začaly úpravy objektu, jehož počátky sahají do středověku. Pozdně gotická stavba byla již v minulosti přestavována, ale na po- čátku 19. století došlo k přestavbě zásad- ní. Právě z té doby má letohrádek svou současnou romantickou pseudogotickou podobu, kterou mu dal architekt Georg Fischer. V meziválečném období sloužil letohrádek jako internát pro americkou delegaci YWCA. Po roce 1948 se stal majetkem Národního muzea, které sem umístilo oddělení časopisů. Ve Stromovce však byl ještě jeden leto- hrádek zv. Lusthaus nebo Casino. Ten byl postaven na konci 17. století a bohatě zdoben štukovou a freskovou výzdobou. Byl pravděpodobně postaven podle ná- vrhu Jeana Baptista Matheye. Také tento objekt ztratil původní účel po otevření obory veřejnosti a nastala jeho postup- ná degradace. Nejprve sloužil jako sýp- ka, později byl několikrát upravován pro restaurační účely. Dnes se obecně užívá název podle jednoho z někdejších maji- telů Šlechtova restaurace42 .Bohužel však stále čeká na svoji obnovu.Dětské hřiště Vozovna Šlechtova restaurace

30 Malý průvodce Prahou 7 Poblíž Šlechtovy restaurace se nachází poněkud utajený domek s velkým „R“41 nad vchodem. Jedná se o jeden z původ- ních přístupů do Rudolfovy štoly. V roce 1960 byla ve Stromovce slav- nostně zpřístupněna moderní budova Planetária46 (architekt Jaroslav Fragner) s astronomickým sálem s umělou hvězd- nou oblohou. V letech 1990–91 došlo k jeho modernizaci a byl tu instalován nový typ velkého planetária „Kosmora- ma“ řízeného soustavou počítačů. V roce 1998 přibyl ještě nový laserový projekční systém. Nachází se zde i velký kinosál, kde probíhají hlavně různé geografické a cestopisné projekce. Kromě programů pro děti i pro dospělé je tu i výstavní pro- stor s trenažéry imitující jízdu na měsíci či Marsu. Prostor Stromovky nabízí zábavu všem zájmovým i věkovým skupi- nám, a to jak sportovní, tak vědeckou. Nedaleko Planetária se nachází oblí- bené dětské hřiště s občerstvením44 . Zelenou plochou vedou cyklostezky. Navíc je oblast propojena přes Císař- ský ostrov lávkou s protějším břehem, který je také součástí katastru Prahy 7. Na druhém břehu se nachází zámek Troja s expozicemi Galerie hl. m. Pra- hy, dále Zoologická zahrada a Bota- nická zahrada i s obnovenou vinicí sv. Kláry. Z druhé přístupové strany je tram- vajová smyčka, odkud v letní sezóně vyjíždějí i vyhlídkové historické tram- vaje. Další zábavu i poučení nabízí plocha Výstaviště.Počátky Výstaviště sahají do roku 1891, kdy se zde konala vel- ká Jubilejní zemská výstava. Jubilejní Planetárium Rudolfova štola

31www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 proto,že navazovala na první průmys- lovou výstavu v Čechách, která se ko- nala při příležitosti korunovace Leo- polda II. v roce 1791. Situační projekt vypracovali architekti Bedřich Mün- zberger a Antonín Wiehl. Dne 15. 5. 1891 byla výstava slavnostně zaháje- na za přítomnosti členů habsburské rodiny. Návštěvnost výstavy předčila všechna očekávání, a tak i v následu- jících letech se tu konaly některé dal- ší akce – např. Národopisná výstava v roce 1895, roku 1898 Výstava archi- tektury a inženýrství a další. Z doby Jubilejní výstavy pochází Prů- myslový palác47 - dílo architekta Bedři- cha Münzbergera a ing. Františka Prá- šila. Je to již moderní palác, velice světlý a vzdušný díky použití nových materi- álů a technologií. Poprvé se tu objevuje ocelová konstrukce s bohatě proskle- ným průčelím. První plány budovy ještě odpovídaly tehdejším pseudoslohovým stavbám, ale po návštěvě průmyslové výstavy v Paříži architekt Münzberger projekt zcela přepracoval. Na Výstavišti zůstaly i další budovy, kde jsou různé restaurace či jiná zařízení. Ve vstupním prostranství vpravo stojí pavilon, v němž je umístěno lapidári- um48 . Národní muzeum zde soustře- dilo nejvýznamnější kamenosochařské Průmyslový palác

32 Malý průvodce Prahou 7 Průmyslový palác 1958 Průmyslový palác

33www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 památky Prahy - doklady vývoje sochařství od 11. století. Později k nim přibyly i další originály soch zejména z Karlova mostu, z nichž nejznámější je asi sv. Luitgarda od M.B.Brauna. Na Výstavišti byl tehdy kromě mnoha dal- ších i pavilon Klubu českých turistů, který byl později přenesen na Petřín, kde slouží jako zrcadlové bludiště. V areálu Výstaviště se konají různé akce sportovního a kulturního cha- rakteru. Jsou tu i divadelní (zejména muzikálové) scény . Pro návštěvníky je přitažlivá zejména Křižíkova fon- tána49 . Pochází také z roku 1891, kdy její světelnou úpravu provedl český vynálezce František Křižík.V devade- sátých letech 20. století byla zmoder- nizována (architekt Z.Stašek) a v letní sezóně se tu konají každý večer různá představení (světelná show) na klasic- kou i moderní hudbu. Amfiteátr pro diváky má kapacitu 5.000 míst. Lapidárium Goja Music Hall Křižíkova fontána

34 Malý průvodce Prahou 7 Od roku 1964 našla na Výstavišti své nové místo oblíbená Matějská pouť51 , přenesená sem od kostela sv. Matěje v Dejvicích. Tato pouť se koná prakticky nepřetržitě již od roku 1595, a je tak zřejmě nej- starší dosud trvající poutí Evropy. Kromě pouťových atrakcí zejména děti uvítají prohlídku Mořského světa48 , kde se mohou seznámit s různými mořskými živočichy. Je zde i několik menších žraloků. Součástí Výstaviště je okrouhlá bu- dova v níž je umístěno Panorama bitvy u Lipan50 od Luďka Marol- da a jeho spolupracovníků (z let 1897–98). Z novějších staveb je to zejména Sportovní hala52 – dnes Tipsport Arena Praha, která od počátku 60. let slouží i kulturním účelům. Za touto halou stojí ještě menší Incheba are- na. I ona slouží sportovním a kultur- ním účelům. Přes ulici proti stadionu (U Výsta- viště 11/230)53 je tzv. Boulder Bar s lezeckou stěnou. A nedaleko v ulici Bubenské č. 43/čp. 1536 moderní le- zecké centrum s názvem Mammut. Slouží zkušeným lezcům i začáteční- kům, mají zde i lezecký oddíl. Matějská pouť Maroldovo panorama Tipsport Arena Praha

35www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 Nejen zdejší parková plocha nabízí spor- tovní a odpočinkové využití. V součas- nosti jsou na území Prahy 7 téměř dvě desítky dětských hřišť. Kulturním úče- lům slouží řada malých galerií a divadel i malých divadélek. K další zelené loka- litě se musíme vypravit na druhou stranu od Strossmayerova náměstí. Štvanice je největším pražským ostrovem, původně tu však bylo ostrovů více. Při regulaci řeky na pře- lomu 19.a 20.století velká část z nich zanikla,nebo bylo zasypáno jejich od- dělení od břehu (zůstaly pouze názvy – Rohanský, Primátorský, Korunní). Zůstal jen jeden velký ostrov, kdysi zvaný Velké Benátky a dnes Štvanice. Tento název připomíná, že se tu sku- tečně v první polovině 18. století ko- naly oblíbené štvanice na divou zvěř (medvědy i divoká prasata). Ty pak byly zakázány, ale ostrov dále slou- žil různým atrakcím. Dokonce se tu předváděla svého času i celá „ašant- ská vesnice“. V roce 1893 vznikl v Praze na Stře- leckém ostrově první tenisový klub, který se v roce 1901 přestěhoval na Štvanici.Byla tu postavena restaurace s verandami, hypodrom, pět teniso- vých kurtů a dřevěná klubovna. Kvůli častým povodním byla Vltava regulována a u břehu Štvanice byla postavena dvojice zdymadel.Zároveň vznikaly různé plány na využití zdejší plochy. Jedním z projektů, od které- ho se však upustilo, bylo vybudování pražské ZOO. Stálo tu však několik hospodských zařízení, dokonce tu byla i útulna pro děti.Ta byla pozdě- ji nahrazena – před časem zbořenou – porodnicí. Ostrov byl s protějšími břehy spojen dřevěnou lávkou nebo Centrální tenisový dvorec ČEZ Koloseum Centrální kurt Štvanice

36 Malý průvodce Prahou 7 přívozem do Buben. Komplikované pří- stupové cesty nakonec vedly ke kuriózní situaci – Hlávkův most má dvě rozdílné části. Projektů na využité zdejší rekre- ační plochy bylo i nadále poměrně dost. V roce 1932 zde jako první v republice vznikl hokejový stadion (zastřešen až v 60. letech). V roce 1947 se tu hrálo mistrovství světa v ledním hokeji. (Tuto budovu však už bohužel nenajdeme,byla zbourána v roce 2011.) Tenis tu už zůstal pevně zakořeněn, a tak v roce 1926 byly přistavěny další 3 kurty. Roku 1927 otevřen centrální tenisový dvorec54 – to už se tu hrálo mistrovství republiky i první utkání Davisova poháru. Rokem 1982 byla zahájena nová výstav- ba. Na moderním betonovém stadiónu pro 7.000 diváků se konalo první teni- sové utkání v roce 1986. Tehdy tu také prvně od své emigrace hrála Martina Navrátilová. Na podstavci před vchodem do centrálního dvorce stojí socha tenisty s nápisem,který připomíná založení prv- ní české tenisové asociace v roce 1906. V prostoru kolem pilířů Negrelli- ho viaduktu za tenisovými dvorci je několik sportovišť. Pro mladé je to zejména oblíbený velký skatepark55 , kde se konají i mezinárodní soutěže. Závodit se tu dá také na kolech či trénovat inline bruslení. Z této strany ostrova je také krás- ně vidět na štvanické zdymadlo. Je to jedno ze čtyř pražských zdyma- del, umožňujících plavbu po Vltavě. Zdejší bylo postaveno v letech 1907- 12 a později zmodernizováno. Jeho výstavbou definitivně zanikly někdej- ší menší ostrovy i přístav v Karlíně. Přímo u plavebních komor na břehu ostrova stojí dům plavební správy. Elektrárna Štvanice Skatepark

37www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 Celý ostrov byl velmi poškozen za po- vodní v roce 2002 a ani dnes to není zrovna příhodné místo na procházky. Přesto je tu několik zajímavostí.Např. obnovená malá vodní elektrárna56 na protivodním cípu ostrova – dílo ing. Aloise Dlabače z let 1913–14 s Kap- lanovou turbínou. Deska u vchodu do jejího areálu připomíná historii i obnovu po povodni. Dnes již opět slouží původnímu účelu. Z vyhlídko- vé plošinky je pěkný pohled na Hel- movský jez, jehož počátky sahají až do 14. století. Přes ostrov Štvanici vede do Holešovic Hlávkův most, který slouží i tramvajové dopravě. Je zdoben plastikami význam- ných českých sochařů – Josefa Mařatky, Otty Gutfreunda a Jana Štursy. Z os- trova jsou na holešovické straně mostu vidět krásné reliéfy na mostních pilířích – mostní výzdoba se původně dělala tak, aby byla vidět z lodí. Na Štvanici je možné přijít pouze pěšky, ev. na kole. Cyklostezka tu pokračuje na oba břehy, najde se tu i prostor pro cyk- lokros – v místech mezi mostem a elek- trárnou. V těchto místech také stojí poslední svědek slávy ostrova 19. století – dnes poněkud opuštěný objekt. Klasi- cistní budova z roku 1824 ještě pamatuje doby, kdy se tu konaly oblíbené taneční zábavy a plesy. Stavbu Hlávkova mostu si vyžádal ros- toucí počet podniků na holešovickém břehu. Ústřední jatky hl. m. Prahy byly uvedeny do provozu v roce 1895 a patřily Holešovická tržnice

38 Malý průvodce Prahou 7 tehdy k nejmodernějším v Evropě. Jejich součástí byly kromě bourárny a jatečního sálu i chladírny a laboratoř.Vstup s budo- vou vrátnice byl zdoben sochařskými díly Bohuslava Schnircha a Čeňka Vosmíka. Po ukončení jejich činnosti v roce 1983 zde vznikla tržnice57 . Zajímavým historickým faktem je to, že brzy po zahájení 1. světové války právě v prostoru jatek pražský magistrát otevřel první vývařovnu pro nemajetné a nezaměstnané. V prostoru bývalých jatek vzniklo nedávno divadlo ROCK OPERA PRAHA59 (dříve divadlo Milénium), první divadlo pro rockery s hlediš- těm ve tvaru půlkruhové arény pro 768 diváků. Je tu také oblíbený klub SaSaZu,58 kde se odehrávají různé koncerty a diskotéky. Další divadelní scény jsou na Výstavišti. Mezi nej- známější patří Goja Music Hall. Pro svou polohu na oblouku Vltavy je území obvodu spojeno s protějším bře- hem několika mosty. Kromě již zmíně- ných mostů – secesního Čechova, mostu Štefánikova na místě staršího řetězového a Hlávkova mostu - jsou to hlavně mosty železniční. Technickou památkou, kte- rá spojuje obvod Prahy 7 a Karlín, je již zmíněný železniční viadukt Aloise Ne- grelliho z let 1846–49, který navazoval na nejstarší pražské nádraží (dnes Ma- sarykovo z roku 1845), dále je to most Barikádníků, Libeňský, nový železniční, zbrusu nový most do Troje a také Trojská lávka pro pěší. V místech,kde začíná Libeňský most,byla původně řada továrních objektů, měšťan- Farmářské trhy SaSaZu Rock Opera Praha

39www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 ský pivovar, dělnické domy a také slavné divadlo zv. Uranie. Jeho dřevěná budova byla původně na Výstavišti, odkud byla přenesena. Zdejší divadelní provoz byl zahájen roku 1902, ale po požáru roku 1946 divadlo zaniklo a dnes jej připomí- ná pouze název ulice a pamětní deska na protihlukové stěně v ulici U Uranie po- blíž č. 16/čp. 1080. V roce 2014 získala významné oceně- ní rekonstrukce interiéru bývalého ho- lešovického pivovaru (arch. Petr Kolář a Aleš Lapka). Celý areál bývalého Prv- ního pražského měšťanského pivovaru zaujímal rozsáhlou plochu mezi ulicemi U Průhonu, Na Maninách a Komunardů (čp. 800). První pivo se zde vařilo v roce 1897 a vyváželo se odsud i do ciziny. Po sto letech byla však výroba piva ukončena a celý areál byl proměněn na adminis- trativně obytný komplex se zajímavými loftovými byty a centrálním komunikač- ním prostorem otevřeným do přilehlých ulic. Nedaleko v ulici Jankovcova č. 12/čp. 1059 vznikl v roce 2012 Pivovar Marina Holešovice63 , který navázal na tradici va- ření holešovického piva. Centrem v této části je Ortenovo náměs- tí s parkovou úpravou. Tento název se však na mapě objevuje až od roku 1991. Na jedné jeho straně se nachází objekt Masarykovy základní školy a gymnázia (č. 34/čp. 1275). Také je tu sídlo jednoho z našich nejstarších dětských pěveckých sborů. Kühnův sbor byl totiž založen v roce 1932 a v jeho čele stojí od roku 1967 umělecký ředitel a sbormistr, prof. Jiří Chvála – čestný občan Prahy 7. Nedaleko je zajímavá divadelní scéna s názvem, který připomíná původní účel objektu – La Fabri- ka60 (Komunardů č. 30/čp. 1001). Divadelní scéna vůbec nezapírá, že vznikla úpravou tovární haly, zacho- ván je i tovární komín. Přesto je in- Pražský měšťanský pivovar Pivovar Marina Holešovice La Fabrika

40 Malý průvodce Prahou 7 teriér s dlouhým barem zajímavým prostorem. Za několik let existence se stalo oblíbenou divadelní i hu- dební scénou, která se nebojí expe- rimentů. Z jiného - také původně výrobního objektu - vznikla v nedaleké Poupě- tově ulici č. 1/čp. 793 umělecká ga- lerie s názvem Centrum současného umění DOX61 . Zaměření výstav zahrnuje prezentace nejen českých umělců, ale i zahraničních autorů. Oblast poblíž Libeňského mostu připo- míná někdejší záplavový břeh řeky svým názvem – Maniny. Zde dochází v sou- časné době k nové výstavbě. Šachovni- cový půdorys této části Holešovic ale připomíná, že urbanistický základ je už z doby před 1. světovou válkou. I moderní proměna oblasti je však velmi zajímavá. La Fabrika Přístav Holešovice Centrum DOX

41www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 Důležitým prvkem při výstav- bě této části Holešovic byla řeka. Na samém konci 19. století tu byl vybudován tehdy jeden z nejmo- dernějších říčních přístavů. Hole- šovický přístav64 měl plochu přes 8 ha, hloubka vody je tu 4,6 metrů (celý přístav byl vyhlouben uměle) a zaujímal plochu pobřeží v délce 900 metrů. Jeho využití bylo vý- znamné i tím, že byl napojen na že- lezniční (vlečka na nádraží Bubny) i silniční síť, a tak se stal i důležitým překladištěm. U jeho počátků stal podnikatel Vojtěch Lanna. Podnikatelská rodina Lannů se v několika generacích zaměřila na stavební činnost spjatou s řekou. Firma Vojtěcha Lanny st. (1805- 1866) stavěla m. j. Negrelliho viadukt a prováděla regulaci řek. Jeho syn Vojtěch Lanna (1836-1909) budoval v Praze přístavy v Karlíně, Holešovi- cích a protilehlý Libeňský. Byl také velkým sběratelem umění a stál u po- čátků Uměleckoprůmyslového mu- zea v Praze. Byl i politicky činný a za své zásluhy byl dokonce povýšen do šlechtického stavu. V díle předků po- kračoval i Vojtěch František Lanna (1868-1921), který postavil plavební Prague Marina

42 Malý průvodce Prahou 7 komoru na Štvanici a podílel se na výstavbě nábřeží u Petrské čtvrti. Za první republiky se firma proměnila v akciovou společnost, a ta pak byla v roce 1948 znárodněna. Přístav dnes již neslouží svému původnímu účelu, ale postupně se proměňuje v obyt- nou a administrativní oblast.Vzniká tu za- jímavý fenomén v návaznosti na řeku,který nemá v Praze obdoby – např. moderní by- tový komplex Prague Marina62 s využitím a obnovou budov někdejšího přístavu. Poblíž Holešovického přístavu v ulici U Pergamenky č. 2/čp. 1522 žil ke konci 2. světové války a v době Pražského povstání spisovatel Jan Drda (1915-1970). Právě o této době hovoří jeho asi nejznámější kniha „Němá barikáda“. Hrdinou Pražského povstání a velite- lem povstalců v dolních Holešovicích byl štábní kapitán Jaroslav Cabicar (1896-1969), nositel Českosloven- ského válečného kříže a in memori- am čestný občan Prahy 7. Lodní doprava i nadále funguje, i když už není tak využívána jako v minulosti. Přes- to stále slouží řeka jako dopravní spojnice. V centru Prahy to na Vltavě sice v letní se- zóně někdy vypadá jako při silniční zácpě, ale místa vzdálenější od turistického ruchu stále nepostrádají jistou romantiku.Právě na motorové lodi se lze z centra Prahy dostat až k zoologické zahradě (pak lávkou přes Císařský ostrov).Kromě toho se dá po vodě dojet do Mělníka a při zvláštních příležitos- tech (a dostatku vody) až do Drážďan. A v holešovickém přístavu kotví i řada sou- kromých lodí či jachet. Prague Marina Prague Marina

43www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 Prague Marina Byty Prague Marina Dnes se na řece pohybují vesměs motorové lodi, i když jim název „parník“ pořád z jisté nostalgie zůstal. Jako zajímavost v této souvislosti je třeba připomenout událost, ke které došlo na řece u Stromovky. V roce 1817 předvedl na náhonu Císařského mlýna Josef Božek svou první „paro- loď“.Bohužel se v průběhu akce strhla bouřka,které využil neznámý poberta a ukradl Božkovi utržené peníze.Vy- nálezce pak ze zlosti a smutku svůj stroj rozbil, a tak si Praha na první parníky musela počkat ještě několik desetiletí. Panorama z Letné

44 Malý průvodce Prahou 7 1 NÁDRAŽÍ PRAHA BUBNY 2 KOSTEL SV. KLIMENTA 3 EXPO 58 4 DŮM, KDE PROŽIL DĚTSTVÍ JANWERICH 5 HOLEŠOVICKÉ LÁZNĚ 6 BUDOVA BÝVALÝCH ELEKTRICKÝCH PODNIKŮ 7 ÚŘAD MČ PRAHA 7 8 KOSTEL SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO 9 HUSŮV SBOR 10 DŮM,VE KTERÉM ŽIL MALÍŘ PRAVOSLAV KOTÍK 11 KAPLE SV. MAŘÍ MAGDALENY 12 OBČANSKÁ PLOVÁRNA 13 METRONOM 14 HANAVSKÝ PAVILON 15 FOTBALOVÉ HŘIŠTĚ SPARTY PRAHA 16 DĚTSKÉ HŘIŠTĚ,TENISOVÉ KURTY LTC PRAHA 17 LETENSKÝ ZÁMEČEK 18 HISTORICKÝ KOLOTOČ 19 NÁRODNÍ ZEMĚDĚLSKÉ MUZEUM 20 NÁRODNÍTECHNICKÉ MUZEUM 21 MINISTERSTVOVNITRA 22 DOMEK RUDOLFOVY ŠTOLY UVLTAVY 23 DŮM,VEKTERÉMŽILBRIGÁDNÍGENERÁLRUDOLF MEDEK 24 VODÁRENSKÁVĚŽ 25 COFFEE MUZEUM PRAHA 26 DIVADLO NABLÍZKO 27 PAMĚTNÍ DESKA KARLA KRYLA 28 ERHARTOVA CUKRÁRNA 29 DŮM MALÍŘE ANTONÍNA SLAVÍČKA 30 KAVÁRNA„NUDNÝ OTEC“ 31 AKADEMIEVÝTVARNÝCH UMĚNÍ 32 SYNAGOGA 33 BIO OKO 34 NÁRODNÍ GALERIE 35 VELETRŽNÍ PALÁC 36 PARKHOTEL 37 HŘBITOV ZALOŽENÝV ROCE 1873 38 ZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA 39 DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE 40 RELAXAČNÍ ZONA STROMOVKA 41 RUDOLFOVA ŠTOLA SVELKÝM„R“ 42 ŠLECHTOVA RESTAURACE 43 MISTODRŽITELSKÝ LETOHRÁDEK 44 RESTAURACEVOZOVNA + DĚTSKÉ HŘIŠTĚ 45 DĚTSKÁ HŘIŠTĚVE STROMOVCE 46 PLANETÁRIUM 47 PRŮMYSOVÝ PALÁC 48 LAPIDÁRIUM 49 KŘIŽÍKOVA FONTÁNA + PAVILONY 50 MAROLDOVO PANORAMA 51 MATĚJSKÁ POUŤ 52 SPORTOVNÍ HOKEJOVÁ HALA SPARTA 53 LEZECKÁ STĚNA BOULDER 54 ČEZ KOLOSEUM –TENISOVÝ DVOREC 55 SKATEPARK 56 VODNÍ ELEKTRÁRNA 57 HOLEŠOVICKÁTRŽNICE 58 KLUB SASAZU 59 ROCKOPERA PRAHA 60 DIVADLO LA FABRIKA 61 CENTRUM SOUČASNÉHO UMĚNÍ – DOX 62 PRAGUE MARINA 63 PIVOVAR MARINA 64 PŘÍSTAV HOLEŠOVICE LEGENDA KTRASÁM PRAHY 7 Trasa s vůní kávy a čaje ..........................str. 45 Trasa za zábavou a kulturou ...............str. 46 Trasa pro rodiny s dětmi ........................str. 47 Trasa za sportem a relaxací .................str. 48 OSOBNOSTI A ZAJÍMAVOSTI ZELEŇ A SPORT VĚDA ATECHNIKA KULTURA A ZÁBAVA

45www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 33 28 29 30 2721 24 26 25 Trasa s vůní kávy a čaje

46 Malý průvodce Prahou 7 3635 3839 53 61 60 59 5758 62 63 48 47 49 51 5250 Trasa za zábavou a kulturou 64

47www.praha7.cz Malý průvodce Prahou 7 8 9 6 72 34 3 16 17 18 2019 23 31 32 36 37 45 45 45 45 40 43 4245414544 21 13 11 12 14 16 15 22 Trasa pro rodiny s dětmi

48 Malý průvodce Prahou 7 56 4 54 6 110 464445 45 4145 45 45 4243 3839 5 55 Trasa za sportem a relaxací

50