Profit 10.11.2014

Legislativní smršť Začátek roku přinese zase to samé. Podnikatelé se budou muset utkat s novými zákony číslo 11l 10. 11. 2014l 39Kč l řízená distribuce l www.profit.cz l měsíčník vydavatelství Mladá fronta Rezervy jsou všude, říká Robert Beňačka, expert na efektivitu řízení str. 16 9 771805 259207 1 1 V yc h á z í V e s p o l u p r á c i s p o r tá l e M B u s i n e s s i n f o . c z Měsíčník pro

2

3 inzerceA141014056 Každým rokem vstupují v účinnost nové a nové le- gislativní předpisy, které razantním způsobem ovlivňují život i podnikání v naší republice. Letos nás čekala radikální změna občanského záko- níku a zákona o obchodních korporacích. Společnost s ručením omezeným tak založíme s korunou. Přesto se ale doporučuje mít jako základní kapitál trochu víc, už kvůli důvěryhodnosti, nejlépe oněch původních 200 tisíc. Po roce to vypadá, že tato úprava postrádá smysl. Eseróčka se zakládala proto, aby podnikání pů- sobilo seriózně. Korunový počáteční kapitál sice snížil finanční bariéru, dolů šla i důvěryhodnost. Na začátku roku 2013 nás přivítala důchodová re- forma i novela zákona o dani z přidané hodnoty, která kromě 21procentní základní a 15procentní snížené daně přinesla také podnikateli opěvovanou myšlenku nespolehlivého plátce. Rok 2012 přišel s novelou zákoníku práce, která měla v době krize pracovní trh zpružnit. Doteď se ale dál hledá, jak to provést, a zejména ve flexibilních úvazcích je Česko jedno z nejhorších v EU. Díky zákonu na podporu energie z obnovitelných zdrojů, účinného od roku 2011, spoustu lidí vydělalo peníze. Bohužel to většinou nebyli poctiví podnikatelé. Aktuálně máme před sebou novou, třetí daňovou sazbu a další úpravy, kterým se detailně věnujeme v hlavním tématu čísla. O třetí sazbě se už teď, ještě před její účinností, otevřeně říká, že se zruší. Třeba příští rok dojde k definitivnímu předběhnutí a nedo- konalé, nedomyšlené či děravé zákony se budou rušit dříve, než budou uváděny v platnost. Co nejmenší trápení s novou legislativou za redakci přeje Petr Švihel Účinnější než změna PetR Švihel, editor vYDÁvÁ Mladá fronta a.s. Mezi vodami 1952/9 143 00 Praha 4 www.mf.cz www.profit.cz profit@mf.cz www.facebook.com/profit.cz GeNeRÁlNÍ ŘeDitel David hurta ŘeDitel DiviZe eURO e15 tomáš skřivánek ŠéfReDaktOR igor záruba aDReSa ReDakCe MeZi vODaMi 1952/9 143 00 PRaha 4 eDitOR petr Švihel, t: 225 276 485, svihel@mf.cz ReDaktOŘi Dalibor Dostál, dostal@mf.cz Jakub procházka, procházka@mf.cz iNZeRCe David Korn, ředitel, t: 225 276 475, korn@mf.cz MaRketiNG hana holková, ředitelka, t: 225 276 276 Markéta priknerová, brand manager, t: 225 276 157 vÝROBa a DiStRiBUCe soňa Štarhová, ředitelka, t: 225 276 252 Michaela Mrázová, manažer výroby a distribuce, t: 225 276 158 lukáš fabián, manažer předplatného, t: 225 276 145 SekRetaRiÁt Martina prosická, office manager, t: 225 276 461 tiSk europrint a. s. PŘeDPlatNé PRO ČR All production s.r.o. p. o. BoX 732, 111 21 praha 1 t: 800 248 248 mladafronta@predplatne.cz ROZŠiŘUJe v ČR Mediaprint & Kapa pressegrosso, spol. s. r. o. reg. zn: MK Čr e 6590 issn 1805-2592 c Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno. titUlNÍ StRaNa tomáš novák ČÍSlO 11 / 10. liStOPaDU 2014 profit vychází od roku 1990

4 PROFIT OBSAh OBSah Top události..............................................6 Téma Legislativní smršť .................................10 Nová vláda slibovala firmám především stabilní prostředí. Přesto se podnikatelé musejí od ledna připravit na řadu změn. A aby toho nebylo málo, stejně jako v minulých letech není ani letos jasné, co je za necelé dva měsíce čeká. RozhovoR Robert Beňačka: Rezervy jsou všude. hlavně v administrativě ......................16 Efektivita a produktivita nespočívají v tom, že by někdo dělal víc, říká Robert Beňačka, předseda představenstva společnosti ROI Management Consulting. Jde zejména o to, zamyslet se nad prací a procesy v ní co nejvíce zjednodušovat. očima podnikatele.............................. 20 PříBěh úsPěchu Internet voní po Česku ..................... 22 Před deseti lety začínali v jedné pronajaté garáži, v současnosti dosahují miliardových obratů a zná je většina Čechů, kteří nakupují na internetu. Firma Internet shop, provozující obchod Parfums.cz, je jednou z nejrychleji rostoucích společností v České republice. Polemika ................................................ 26 ResTaRT Resuscitace dětské obuvi ze sazávanu................................................ 28 Produkce v objemu stovek tisíc párů obuvi denně se již do České republiky nevrátí. Tradice založená Tomášem Baťou však přežila. Po letech se opět vyrábí dětská obuv ve Zruči nad Sázavou. Městečku, které mělo být novým Zlínem. makro...................................................... 30 Fokus Školní byznys s obezitou.................. 34 Rodiče se marně snaží učit děti zdravě jíst. V místech, kde za ně odpovídají učitelé, se totiž bez kontroly cpou nezdravými potravinami a nápoji. Občerstvení ve školách, ale i nemocnicích je dobrý byznys pro výrobce tučných a sladkých jídel a odstrašujícím příkladem kvality stravování. Finalisté soutěže Rodinná firma roku............................. 36 zahRanIČí Doposud nepoznaná saúdská arábie.................................... 40 Království Saúdské Arábie je rychle rostoucí ekonomikou, která nedávno – pokud jde o výši HDP na hlavu – předstihla i Českou republiku. Dynamika růstu je navíc i přes nižší ceny ropy nadále vysoká. Region nabízí dostatek investičních i exportních příležitostí pro tuzemské firmy, zatím se ovšem setkává s malým zájmem českých podnikatelů. oBchoD & FInance – GasTRonomIe a TechnoLoGIe václav stárek: chceme prostředí s adekvátními cenami ....................... 42 všichni technologové investují do afriky................................................. 46 kam se poděl ericsson?.................... 48 cestování ............................................... 56 Jeden den podnikatele / názor....... 60 Poradna .................................................. 62 servis ...................................................... 64 PoRTRéT Filip mikschik: Žralok mezi pracovními portály ............................. 66 inzerceA141002889

w w w . k a n c e l a r e n a m e t r u . c z BuBenská 1 palác archa hradčanská office center Vaše nová kancelář pár kroků od metra Vltavská, náměstí republiky, florenc, hradčanská krehakova@orcogroup.com +420 724 526 433

6 PROFIT UDáLOSTi Český POdnIkaTeL zesTáRL v prů- měru o deset let, pochází z Moravy a podniká 14 let. Je mu dnes téměř 60 let, zatímco na přelomu tisíciletí to bylo kolem 45 let. i cesta k úspěchu v současnosti firmám trvá déle, dokonce jednou tak dlouho. Navíc pouze de- set procent z celku jsou ženy podnikatelky. Vyplývá to z analýzy dat účastníků soutěže EY Podnikatel roku. „Těsně po revoluci u nás existovalo něco jako podnikatelské vakuum. Podnikatelé mu- seli dorůst, a je proto logické, že se ti úspěšní stále častěji rekrutují z řad padesátníků či še- desátníkůapodnikajínejméně14let,tedyale- spoň od roku 2000,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě, a dodává: „Vdobě,kdyjekladenvelkýdůraznainova- tivní podnikatelský záměr a startupy, se uka- zuje,želidéstálepreferujífirmysezavedenou, známou značkou, které důvěřují. Zkušeným podnikatelům a firmám se proto daří a právě oni z velké části tvoří český podnikatelský trh.“ Z analýzy dat soutěže EY Podnikatel roku také vyplývá, že se nejvíce podnikatelů rodí na Moravě. Velkou část přitom tvoří ti Čeští podnikatelé i jejich firmy stárnou Počet firemních bankrotů klesá V ŘÍJnU BYLO VYHLáŠenO 92 BankROTŮ obchodních společností, což je po lednu druhý nejnižší počet za mě- síc v letošním roce. Bankrotů živnostníků bylo vyhlášeno 679, o pět méně než v září. Počet firemních bankrotů se meziročně zvýšil pouze ve čtyřech ze 14 krajů. Osobní bankroty byly v říjnu na nejnižším počtu od loňského června. Vyplývá to z analýzy společ- nosti Czech Credit Bureau, která se proble- matikou bankrotů dlouhodobě zabývá. Z celkového počtu vyhlášených bankrotů fyzických osob podnikatelů jich 605 mělo formu oddlužení, a skutečných bankrotů tak bylo jen o něco více než desetina celkového počtu, a to je rovněž druhý nejnižší počet za měsíc po lednu v letošním roce. Od ledna do října bylo v průměru za jeden měsíc vyhlášeno 108 bankrotů obchodních společností a 632 bankrotů fyzických osob podnikatelů. V říjnu ovšem věřitelé podali 190 návrhů na bankrot obchodních společností, což před- stavuje v porovnání se zářím navýšení o 19 pocházející z Moravskoslezského kraje, hned v závěsu za nimi pak Jihomoravané. Jedním z důvodů, proč z těchto dvou krajů pochází téměř 25 procent podnikatelů, je malý počet pracovních příležitostí a nutnost hledání ji- ného zdroje obživy a realizace. PoznámkaProfitu:Jakourolihrajevpodnikání věk? Celosvětově se lidé pouštějí do podnikání v průměru ve 40 letech. Zde tedy moc nezaos- táváme. U 55letých podnikatelů je podle růz- ných studií (Kauffman Foundation, Founder Institute) dvojnásobná pravděpodobnost, že rozjedou úspěšný byznys, oproti lidem pod 35 let.Průměrnýčeskýpodnikatel,kterémujekolem šedesáti a začal před 14 lety, tedy představuje velkou naději pro naši ekonomiku. A střídání generací pravděpodobně nebude. návrhů, na fyzické osoby podnikatele bylo podáno 1021 návrhů na bankrot, což je o 24 více než v předchozím měsíci. Jako obvykle bylo nejvíce bankrotů ob- chodních společností vyhlášeno v odvětví obchod a pohostinství (36 bankrotů). Spolu s odvětvím služeb se na celkovém počtu ban- krotů tato dvě odvětví podílela dvěma třeti- nami. „Meziročně se počet bankrotů obchod- ních společností snížil ve všech vybraných odvětvích, s výjimkou stavebnictví, kde byl nárůst o šest procent. Stavebnictví obecně patří mezi odvětví nejvíce postižená ekono- mickou recesí, která se stále potýkají s čet- nými problémy,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička Czech Credit Bureau. Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo v říjnu vyhlášeno v Praze (37 bankrotů) a v Moravskoslezském kraji (deset bankrotů). Naproti tomu v Karlovarském a Plzeňském kraji byl vyhlášen pouze jeden bankrot. Nejvíce bankrotů živnostníků bylo v říjnu vyhlášeno v Ústeckém kraji (87 bankrotů) a v Moravskoslezském kraji (81 bankrotů). Nejnižší počet vykázal Zlínský kraj (12 ban- krotů) a Karlovarský kraj (22 bankrotů). Poznámka Profitu: Oslavovat říjen jako měsíc „sdruhýmnejnižšímpočtembankrotůvletošním roce“ může vypadat jako pouhá statistická zají- mavost. Kdopak by nechával bankrot na leden? Vždyt jen málokdo se pro tento krok rozhodne zkrajenovéhoroku.Apročjenatomvlastněříjen takdobře?Toužanalýzaneudává,dásealespe- kulovat,žepodnikatelédoufajívJežíška. FotoTomášNovák FotoMartinPinkas

UDáLOSTi PROFIT POdzIM na PRaCOVnÍM TRHU není jen ve znamení přílivu absolventů. Potvrzuje to průzkum personální společnosti Randstad. Shánění zaměstnání se týká i ostatních mla- dých lidí, kteří mají už první pracovní zkuše- nost za sebou. Nejmladší zaměstnanci jsou nejaktivnější při hledání nových příležitostí, v budování kariéry, ale také se nejvíce bojí, že o svou práci přijdou. Lidé ve věku do 24 let jsou v hledání nové práce nejaktivnější a také ji nejčastěji mění. V posledním půlroce změnila zaměstnava- tele téměř třetina Čechů, kteří nepřesáhli tuto věkovou hranici. Pětina pak přiznala, že shání aktivně jiné uplatnění a 12 procent je připraveno zvážit nové nabídky. Výše dosa- ženého vzdělání přitom nehraje roli, vysoko- školáků prohledávajících pracovní inzeráty je stejný počet jako mladých uchazečů s nejniž- ším vzděláním. Mnohem více rozhoduje ad- resa. Nejvíce akční jsou v Moravskoslezském kraji, kde v uplynulém čtvrtletí hledalo novou práci osm z deseti lidí ve věku 18 do 24 let. Nejméně pak v Praze a Středočeském kraji, kde se toto číslo pohybovalo mezi sedmi a de- seti procenty. hana Púllová, generální ředitelka společ- nosti Randstad, vysvětluje: „Většina mladých teprve zkoumá, co by se jim líbilo dělat. Často nyní začínají nějakou startovací pozicí, která ani nemusí souviset s jejich vzděláním nebo zájmy, a průběžně hledají další příležitosti pro svůj růst. Pokud dostanou jinde zajímavější nabídku, hned ji využijí. Většina ještě nemá děti, není zatížena půjčkami a nemusí každou změnu a z ní plynoucí nejistoty tolik zvažovat jako starší generace.“ Nutkání neustále se ohlížet po novém uplatnění ovšem nepramení jen z touhy po objevování nebo získání lepšího zaměst- nání, ale paradoxně i ze strachu o ztrátu toho současného. Ve skupině nejmladších zaměstnanců se našlo nejvíce těch, kteří se bojí, že o svou práci přijdou. V průzkumu to potvrdila celá třetina, tedy ještě o deset procent více než v tradičně ohrožené sku- pině lidí nad 55 let. Důvodem mohou být i smlouvy na dobu určitou, které se v po- sledních letech staly poměrně běžnou praxí a týkají se zejména pozic obsazovaných ab- solventy či mladými lidmi s krátkodobou zkušeností. Zajímavé je, že zaměstnanci, kteří již dovr- šili 25 let, zájem o změnu místa nemají skoro vůbec. 15 procent sice připustilo, že by se nové nabídce nebránili, aktivně ale hledají pouhá dvě procenta pracujících ve věku 25 až 34 let. V následující skupině od 35 do 44 let je situace podobná a nespokojenost a touha po změně se začíná projevovat až u o něco starších ročníků. Poznámka Profitu: Propad v hledání nové práce mezi lidmi do 24 let a od 25 do 34 let působípřekvapivě.Pokudtomutakskutečněje, dokládá to, že lidé, kteří zamlada zaměstnání vícestřídají,sidokážouvážitpráce,kterájebaví a za kterou jsou dobře ohodnocení. Možnost srovnání různých prací z dřívějška s tou aktu- ální generuje spokojené zaměstnance. Mladí se o práci bojí nejvíce Fotoarchiv Pracující důchodci dostanou daně zpět PRaCUJÍCÍ dŮCHOdCI MOHOU podle pokynů Ministerstva financí ČR žádat o vrá- cení daně za rok 2013 formou dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúč- tování. „Zatímco lidé v produktivním věku se stejným výdělkem slevu na poplatníka 24 840 korun využili, důchodci byli právě o tuto částku znevýhodněni. U většiny to pak znamenalo zaplatit daně v řádu tisíců,“ míní Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision. „Po soudních rozhod- nutích se čekalo na vydání pokynu Finanční správyČeskérepubliky,nynímohoudůchodci bez problémů podávat dodatečná přiznání k dani z příjmů a žádat zaměstnavatele o do- datečné vyúčtování. Poplatník má také mož- nost v případě, že daňové přiznání dosud nepodával a u zaměstnavatele slevu na po- platníka neuplatňoval, podat řádné daňové přiznání a v něm slevu uplatnit. Podle vyjád- řeníFinančnísprávyČRzatotopozdnípodání daňového přiznání nehrozí žádné sankce.“ Zrušení slevy na dani pro pracující dů- chodce zavedla Nečasova vláda jako součást úsporného balíčku na období 2013 až 2015. Poplatníci, kteří k 1. 1. 2013 let pobírali sta- robní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu, si tak v posledním přiznání k dani z příjmů nemohli snížit daňovou povinnost až o 24 840 korun. V létě označil Ústavní soud tento krok za diskriminační a od roku 2014 slevu penzistům vrátil. O zdaňovacím období 2013 však stále nebylo rozhodnuto. Až vítězné soudní spory jednotlivých důchodců o navrácení ušlé slevy za loňský rok přiměly Finanční správu České republiky reagovat. Podle dnes zveřejněných pokynů na webo- vých stránkách Finanční správy ČR mohou pracující důchodci uplatnit slevu na dani za rok 2013 pomocí dodatečného přiznání kdani z příjmů nebo dodatečného vyúčtování. „Podat dodatečné daňové přiznání lze do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kte- rém poplatník zjistil, že daň má být nižší než poslední známá daň. Doporučuji tedy s podá- váním dodatečných daňových přiznání neo- tálet,“ podotkla Blanka Štarmanová. „Pokud poplatník za rok 2013 daňové přiznání nepo- dával a nyní bude podávat řádné přiznání, tak na to má čas tři roky, tedy do 1. 4. 2017. S vyplněním přiznání se může obrátit na da- ňové poradce.“ 7

8 PROFIT UDáLOSTi PRO dVĚ TŘeTInY ČeCHŮ Je dŮLeŽITÉ, zda výrobky a služby, které nakupují, pocházejí od českých rodinných firem. Devět z deseti obyvatel Česka je navíc ochotno si za tyto výrobky připlatit. Nejraději Češi u rodinných firem kupují potraviny (87 procent), řemeslné výrobky (75 pro- cent), služby (44 procent) a oblečení a obuv (37 procent). Vyplynulo to z průzkumu, který si nechala vypracovat Equa bank u příle- žitosti vyhlášení Ceny veřejnosti v soutěži Equa bank Rodinná firma roku. „Význam rodinných firem v České repub- lice pomalu roste a zákazníci dávají stále čas- těji přednost jejich produktům a službám. Současně jsou tyto firmy pro národní hospo- dářství velice důležité, neboť umějí flexibilně reagovat na změny poptávky či respektují specifika dané oblasti,“ uvádí David Řehoř, ředitel rozvoje obchodu firemního segmentu Equa bank. na JednÉ sTRanĚ ORIGInáLnÍ MYŠLenka, která vzešla z akademické půdy ČVUT Praha a která přináší zcela nové a unikátní řešení. Na straně druhé moravská strojírenská firma Kuličkové šrouby Kuřim, podniksvícenežstoletoutradicí,kterýchápe, že k úspěchu na trhu jsou potřeba invenční řešení. Spolupráci těchto dvou subjektů na vývoji nového řešení pohybového závitového mechanismu ocenilo Sdružení pro zahra- niční investice (AFi), Americká obchodní komora v ČR a Technologická agentura ČR prvním místem v soutěži Nejlepší spolupráce roku. Cílem soutěže je vybrat a ocenit projekt nejlepší spolupráce roku mezi firmami a vý- zkumnou sférou. O odměnu ve výši sto tisíc korun za první místo ve čtvrtém ročníku soutěže se utkalo celkem 22 projektů, tedy přibližně stejný po- čet jako loni. Projekty byly reprezentovány sedmi veřejnými vysokými školami, osmi vý- zkumnými institucemi a 28 soukromými fir- mami. Druhé místo obsadily Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie a Přírodovědecká fakulta Masarykovy uni- verzity společně s firmami Photon Systems instruments a Enantis. Tyto subjekty pra- covaly společně na projektu Biosenzor pro monitorování toxických látek v životním pro- středí. A konečně třetím oceněným se stal Češi stále častěji upřednostňují rodinné firmy Nejlepší spoluprací roku se stal závitový mechanismus Rodinné podnikání si nejvíce lidí spojuje s tradičními obory. Pod pojmem rodinná firma si každý desátý představí místní pe- kařství, řeznictví či uzenářství. Pozadu ne- stojí ani malé řemeslné dílny, které jsou pro velkou část obyvatel symbolem rodinného podnikání. Když se řekne rodinná firma, tak se nejčastěji vybaví značky jako Baťa, pivovar Bernard nebo módní značka Kama, vítěz loň- ského ročníku soutěže Equa bank Rodinná firma roku. Letošní vítěz bude vyhlášen 13. 11. na Den podnikatelů ČR. Poznámka Profitu: Rodinné podniky většinou představujímenšíastřednífirmy.Obvykletotaké jsoutyfirmy,kteréneoptimalizujídaně,afirmy, jejichžziskzůstávávČeskérepubliceajezpětně investován nebo utracen na našem trhu. Pokud je český zákazník ochoten si připlatit za služby či výrobky těchto společností, jde o prozíravé a vítané chování. Rodinné firmy jsou pro dvě třetiny Čechů především symbolem tradice. Každý druhý Čech považuje výrobky a služby rodinných firem za kvalitní. Výzkumný ústav veterinárního lékařství, který v součinnosti s firmou Bioveta prezen- toval projekt Rekombinantní vakcína proti lymeské borelióze. Zvláštní cena udělená v rámci slavnost- ního vyhlášení Technologickou agenturou ČR putovala k dvojici partnerů Fakulta informač- ních technologií Vysokého učení technického v Brně a RehiveTech za spolupráci na pro- jektu Technologie rychlých datových přenosů pro vestavěná zařízení. „Nesmíme zapomínat, že inovace jsou – zvláště v období sílící konkurence mezi Evropou a dalšími světovými ekonomikami – hlavním pohonem růstu,“ říká Kamil Blažek, předseda řídícího výboru AFi. FotoTomášKubelka Fotoarchiv

UDáLOSTi PROFIT Saúdská arábie se stává lékem pro české firmy postižené krizí Jen MáLO zeMÍ sVĚTa PŘedsTaVUJe pro české firmy takovou exportní příležitost jako Saúdská Arábie. Země, jejíž hrubý do- mácí produkt roste zhruba čtyřprocentním tempem. Snaží se totiž zbavit své závislosti na těžbě a zpracování ropy, které mají zhruba pa- desátiprocentní podíl na místní ekonomice. „Ekonomická krize před několika lety postihla všechny naše trhy, proto jsme na Středním východě a především v Saúdské Arábii hledali nové odbytiště,“ říká Jakub Koudela, šéf obchodního oddělení společ- nosti Merko CZ, jeden z hostů včerejšího prvního Česko-saúdského obchodního fóra, které se konalo na pražském Žofíně. Firma působící v oblasti výroby a recyklace betonu vidí v zemi příležitost nejenom pro sebe, ale také pro další české stavební společnosti. „ V minulých letech bylo v Saúdské Arábii soustředěno 21 procent světové kapacity vě- žových jeřábů,“ ilustruje Jakub Koudela roz- sah stavebního boomu v zemi a pokračuje: „Jednou z potenciálně nejvýznamnějších příležitostí je výstavba železnic v Saúdské Arábii. Během následujících třiceti let bude vybudováno deset tisíc kilometrů železnič- ních tratí. K nejvýznamnějším bude patřit spojení mezi Mekkou a Medinou.“ Prosaditsevodlišnémkulturnímprostředí není pro českou firmu střední velikosti jedno- duché. „Potřebujete mít dobrého partnera, mít trpělivost a být vytrvalý. Pokud vydržíte, česká vás velice profesionální a přátelské pro- středí,“ upozorňuje Jakub Koudela. Zatímco stavebnictví je pro české firmy spíše příležitostí budoucnosti, zdravotnictví je dobrý byznys dneška. Jedním z oborů, kde má Česko silnou pozici, je zajišťování služeb zdravotnického personálu. „V současné době máme v Saúdské Arábii pět set zdravotníků. Převažuje střední zdravotnický personál, pře- devším zdravotní sestry,“ vysvětluje Martin Vrba, partner společnosti G5 Plus, která do Saúdské Arábie vstoupila v roce 2006. Nejvíce podle něj roste obor péče o děti. „Je pro nás naprosto klíčovým trhem. Je největší, nejbohatší a má nejvyšší porodnost v regionu. Navíc tam nemocnice rostou jako houby po dešti,“ dodává Martin Vrba. Nejvýznamnějším trhem v regionu je Saúdská Arábie také pro společnost Linet, dodavatele zdravotních postelí. „Na tamní trh jsme vstoupili v roce 2003, ale nějakou dobu trvalo, než jsme tam zanechali viditel- nou stopu. Byli jsme více aktivní v regionech, jako jsou Spojené arabské emiráty, Bahrajn nebo Katar,“ vysvětluje zakladatel Linetu Zbyněk Frolík. S nástupem krize, která zasáhla některé tradiční trhy, posílila firma svoje aktivity v Saúdské Arábii a v současnosti zaujímá v ostré konkurenci na trhu patnáctiprocentní podíl a prodala přes deset tisíc lůžek. „Na našem celkovém exportu má zhruba pětipro- centní podíl,“ dodává Zbyněk Frolík. saúdské arábii se věnujeme i na zahraničí na straně 40. DaliBOR DOStÁl Fotoreuters inzerceA141011338

10 PROFIT TéMA DalŠÍ leGiSlativNÍ SMRŠť Nová vláda slibovala firmám především stabilní prostředí. Přesto se podnikatelé musejí od ledna připravit na řadu změn. A aby toho nebylo málo, stejně jako v minulých letech není ani letos jasné, co je za necelé dva měsíce čeká.

11 TéMA PROFIT JakÉ danĚ BUdOU FIRMY odvádět v příštím roce? Budou mít šanci dosáhnout na dotace z Bruselu? Jaké slevy si budou moci živnostníci uplatnit na děti? Tyto a mnoho dalších otázek vyvolávají změny, které sou- časná vláda připravila na leden příštího roku. Pro firmy a podnikatele jsme proto shrnuli to nejdůležitější, co pro ně od Nového roku bude platit. hlavní informace pro podnikatele je, že se ani letos nedočkají stability, kterou jim současná vláda opakovaně slibovala. Dva měsíce před koncem roku je v Poslanecké sně- movně několik zákonů, které budou mít vliv na podnikatelské a pracovněprávní prostředí po Novém roce. Jak ministerstvo financí, tak ministerstvo práce a sociálních věcí přitom nebyly schopné pár týdnů před začátkem roku podat žádné relevantní informace k tomu, jak se podmínky pro firmy a živnostníky změní. A co hůře, oba resorty neuměly ani vysvětlit, co je smyslem nadcházejících změn a jakým směremchtějípodnikatelsképrostředíformo- vat. informace slibují zveřejnit až začátkem prosince. změna výDaJových PauŠáLů Od příštího roku čeká osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velká změna. Výdajové paušály budou totiž nově omezeny stropem. Nové podmínky budou platit i pro živnostníky a zemědělce. Všechny OSVČ by měly včas provést důkladný finanční propo- čet, jestli se jim vyplatí paušál, nebo daňová evidence. „Nová legislativní úprava sjednocuje pří- stup ke všem kategoriím osob samostatně výdělečně činných v tom ohledu, že si budou moci plnou procentní výši výdajů uplatnit u příjmů do výše maximálně dva miliony korun, pak již nastupuje omezení absolutní částkou,“ vysvětluje Gabriela ivanco ze spo- lečnosti Mazars. Samotná procentní sazba paušálů zůstává zachována a bude se nadále pohybovat od 30 do 80 procent podle vykonávané činnost (viz box na str. 13). Pro některé živnostníky jsou výdajové paušály výhodné, pro jiné nikoli. Je potřeba provést vlastní finanční propočty, zohlednit časovou úsporu a vedlejší náklady. OSVČ, které mají skutečné výdaje nižší než výdaje stanovené paušálem, odvedou na dani z pří- jmů i sociálním a zdravotním pojištění méně než při uplatnění výdajů ve skutečné výši. Paušály přinášejí též časovou úsporu a šetří i administrativní výdaje, protože podnikatelé Každý podnikatel, který po 1. lednu 2015 uhradí platbu své daňové povinnosti na zru- šený bankovní účet finančního úřadu (nyní územního pracoviště), se vystavuje nebez- pečí, že jeho daňová povinnost nebude řádně splněna a hrozí i sankce z důvodu prodlení. Částka platby mu bude vrácena zpět, jelikož k 31. 12. 2014 skončí dvouleté přechodné období, po které banka platby došlé na zru- šené účty automaticky přesměrovávala na správné účty. předčíslí bankovních účtů fi- nančních úřadů, která označují jednotlivé daně, i správné matrikové části účtů (číslo bankovního účtu za pomlčkou) naleznete na internetových stránkách finanční správy www. financnisprava.cz, v sekci Daně a pojistné, placení daní. Pozor na stará čísla účtů finančních úřadů mnohdy zvládnou veškeré daňové povinnosti sami, nemusejí využívat externích služeb. Výdajové paušály jsou také jednodušší, neboť není potřeba zjišťovat, zda jsou vynaložené výdaje daňově uznatelné, nebo ne. Výši výdaje paušálem ovlivňuje nejen to, kolik se zaplatí na dani z příjmů, ale rovněž povinné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Daň z příjmů fyzických osob se vypočítává z daňového základu, což je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sociální a zdra- votní pojištění se počítá z vyměřovacího zá- kladu, kterým je polovina daňového základu. Jsou-li výdaje paušálem vyšší než skutečné výdaje, dochází k úspoře na dani z příjmů fyzických osob i sociálním a zdravotním po- jištění. „Uplatňování paušálních výdajů je při výkonu uvedených činností zajímavou alternativou spíše pro drobné zemědělce a živnostníky s příjmy do dvou milionů ko- run. K dalšímu významnému nárůstu OSVČ, které přejdou na daňovou evidenci, by nemělo dojít,“ vysvětluje Gabriela ivanco. TřI sazBy DPh Další výrazná změna se týká daně z při- dané hodnoty. Na léky, knihy a takzvanou ne- nahraditelnoudětskouvýživusebudeodroku 2015 vztahovat jen desetiprocentní sazba DPh. Základní sazba daně nadále zůstává ve výši 21 procent, stejně jako dosavadní snížená sazba ve výši 15 procent. Nová desetipro- centní tedy rozšíří počet sazeb na tři. U knih a také hudebnin se má desetipro- centní sazba vztahovat jen na publikace, u nichž podíl plochy reklamy nepřekročí 50 procent. Nepatří sem ani noviny, časopisy, omalovánky či kartografické výrobky. Nenahraditelnou dětskou výživu definuje navrhovaná příloha zákona jako výživu pro kojence, tedy děti do ukončeného dvanác- tého měsíce věku, a malé děti, tedy děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku. Konkrétněji je definována ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o po- travinách určených pro zvláštní výživu. „Je nutno zdůraznit, že struktura daňo- vého přiznání se nezmění a do řádku sní- žená sazba daně se bude uvádět základ daně i daň první i druhé snížené sazby daně, tedy 10 procent a 15 procent,“ upozorňuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Návrh zatím nepočítá se zavedením sní- žené sazby na dětské pleny. Ministerstvo se obáváopětovnéhozahájenířízenísEvropskou komisí kvůli porušení směrnice, která sníže- nou sazbu pro pleny zakazuje. Právě kvůli předchozím problémům s komisí byly dět- ské pleny od roku 2013 přeřazeny ze sazby snížené, tehdy činící 14 procent, do základní sazby daně ve výši 21 procent. „Obecně platí, že poptávka spotřebitelů u nenahraditelné dětské stravy reaguje na změny cen velmi omezeně, neboť se obecně jedná o nezbytné položky. V daném případě nelze očekávat, že se snížení sazby DPh u vyjmenovaných položek citelně projeví ve snížení cen pro konečného spotřebitele. Poněkud odlišná může být situace na trhu knih. Většinu knižních titulů lze považovat za zbytné zboží, u kterého lze předpokládat pokles ceny. Zcela samostatnou kategorii představuje prodej léků, jejichž ceny jsou stá- tem regulovány. V případě léků se tedy dá očekávat, že se snížení sazby DPh promítne do snížení cen,“ řekl Petr Drahoš, daňový poradce ze společnosti Mazars. Tři různé sazby daně mohou podnikate- lům způsobit potíže především při dovozu ze zahraničí. „Pokud se pořizuje zboží z ji- ného členského státu adodání obsahuje různé zboží podléhající různým sazbám daně, na- příklad potraviny, dětskou výživu, elektro- niku a podobně, je nutné u tohoto dodání uplatnit nejvyšší sazbu daně, nicméně není omezena možnost uplatnit u každého zboží samostatně příslušnou sazbu daně. U dovozu zboží, u kterého se uplatní paušální sazba daně a který obsahuje různé druhy zboží podléhající různým sazbám daně, se uplatní nejvyšší z těchto sazeb,“ zdůrazňuje Petra Petlachová.

12 PROFIT TéMA JeDno mísTo PRo TeLekomunIkaČní sLuŽBy S DPh souvisí také další daňová změna platná od ledna příštího roku. Ta se týká rozhlasového a televizního vysílání, teleko- munikačních a elektronicky poskytovaných služeb. Tyto služby budou v rámci Evropské unie nyní nově zdaňovány v místě příjemce služby. „To znamená, že v případě posky- tování těchto služeb zákazníkům, tedy ko- nečným spotřebitelům, v jiných členských státech EU, bude nově tuzemský poskyto- vatel těchto služeb povinen odvádět DPh v jednotlivých členských státech podle místa usazení konečných spotřebitelů. Konečným spotřebitelem se má zjednodušeně na mysli subjekt, který neposkytl dodavateli DiČ při- dělené v jiném členském státě EU,“ vysvětluje Petra Petlachová. Pro snížení administrativní náročnosti související s registrací v jednotlivých člen- ských státech EU a s podáváním daňového přiznání a platbou daně má poskytovatel slu- žeb možnost se zaregistrovat do zvláštního režimu jednoho správního místa (v EU se pro něj používá zkratka MOSS) v jednom z členských států EU. Zde bude prostřednic- tvím daňového portálu poté podávat daňové přiznání a platit daň ze všech služeb, kterých se tento režim týká. Podnikatelé, kteří se rozhodnou využívat od 1. ledna 2015 režim jednoho správního místa, mohou požádat o registraci v tuzem- sku počínaje letošním 1. říjnem. Pokud po- dají přihlášku k registraci do konce letošního roku, budou moci v daném režimu fungovat hned od začátku příštího roku. Protože se tento model má v příštích letech rozšířit také na další služby a zboží, mohou podnikatelé zapojením do tohoto systému získat cenné zkušenosti s tím, jak zřejmě bude jednou fun- govat celý systém plateb DPh. změny v PřevoDních cenách Česká republika od příštího roku změní významným způsobem také přístup k prově- řování správnosti takzvaných převodních cen a rozšiřuje související dokumentační povin- nost sdružených podniků. Důvodem změny v přístupu je podle Generálního finančního ředitelství snaha zamezit tomu, aby převodní ceny účtované mezi sdruženými podniky byly zneužívány k nežádoucím přesunům zisků mezi jednotlivými společnostmi či daňovými jurisdikcemi (tj. zejména do zemí s nižším daňovým zatížením). V této souvislosti Generální finanční FotoJanRasch

13 TéMA PROFIT osvČ Pro rok 2015 maximální částka výdajů osoby podnikající v zemědělství 80% 1 600 000Kč osoby s příjmy z řemeslných živností 80% 1 600 000Kč ostatní živnostníci 60% 1 200 000Kč ostatní osVČ (nezávislá povolání, znalci, tlumočníci, autoři…) 40% 800 000Kč osoby s příjmy z pronájmu 30% 600 000Kč Zdroj: Mazars MaxiMální částKy výdajových Paušálů Pro jednotlivé činnosti ředitelství rozhodlo o vytvoření nové pří- lohy k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob, jež by měla být povinnou součástí přiznání od 1. ledna 2015 a která se již bude týkat zdaňovacího období za rok 2014. V této příloze budou muset společnosti ve skupině splňující jedno z uvedených kritérií uvést objemy transakcí se spřízněnými pod- niky, které byly uskutečněny během zdaňo- vacího období. Cílem zavedení této přílohy ze strany finanční správy je zaměřit se na syste- matický sběr informací o vnitroskupinových transakcích, jejich efektivní analýzu a posou- zení potenciálních rizikových transakcí, což povede k cílenějšímu výběru subjektů pro provedení specializované daňové kontroly. Finanční úřady již nebudou jako v minulosti vybírat kontrolované subjekty namátkově, ale soutředí se primárně na problematické trans- akce a subjekty. To by mělo zvýšit efektivitu daňových kontrol. „V tomto směru budou za nejrizikovější považovány subjekty, které nemají zpracova- nou dokumentaci převodních cen a vykazují významné objemy vnitroskupinových trans- akcí ve vztahu k obratu společnosti. Dále pak společnosti, u nichž různé poměrové ukaza- tele, například poplatky za služby versus cel- kové náklady, licenční poplatky versus obrat, úrokové náklady a výnosy versus objem půj- ček a podobně, přesahují obvyklé hodnoty,“ uvedl Jaroslav Křivánek, partner daňového oddělení společnosti Mazars. Povinnost vyplnit novou přílohu k daňo- vému přiznání by měla platit pro společnosti ve skupině, které splní alespoň jedno z těchto kritérií: hodnota aktiv je více než 40 milionů korun, čistý obrat přesahuje 80 milionů ko- run a průměrný počet zaměstnanců je více než 50. zaměsTnancI sTříDavě oBLaČno Zaměstnanci ve firmách si příští rok příliš nepolepší ani nepohorší. Oproti původnímu návrhu se nemění výše daňově zvýhodněných zaměstnaneckých benefitů. „Zaměstnavatelé tak mohou zaměstnancům poskytovat mož- nost využití sportovních, kulturních, vzdě- lávacích a zdravotních zařízení bez omezení; u rekreačních zařízení zůstává maximum pro daňové zvýhodnění stejné jako dosud, tedy 20 tisíc korun ročně,“ vysvětluje Lucie Rytířová, manažerka v daňovém oddělení poradenské společnosti Deloitte. Výrazně se zpřísňují podmínky pro daňově výhodné příspěvky na životní pojištění. „Jak osvobo- zení příspěvků zaměstnavatele, tak odčita- telná položka ve výši příspěvků zaměstnance budou omezeny pouze na pojištění, u něhož nebude možný částečný odkup,“ doplňuje Lucie Rytířová. Bezúročné půjčky poskytované zaměstnancům budou bez daňových dopadů jen v případě jistiny do výše 300 tisíc korun. „Bude-li celkový zůstatek půjčky vyšší, při- počtesekezdanitelnémupříjmuzaměstnance obvyklý úrok z přesahující částky. Naopak u ostatních osob bude od daně z příjmů osvo- bozen bezúplatný příjem v podobě zápůjček, výpůjček či výpros pouze do výše 100 tisíc korun ročně,“ navazuje Lucie Rytířová. evRoPské mILIaRDy se RoDí BoLesTně Vedle starostí s mnoha novými povin- nostmi by firmy a podnikatele mohla potěšit naděje na evropské dotace. O jejich přesné podobě se však stále vyjednává. „ intenzivní více než dvouleté období příprav progra- mových dokumentů v těchto týdnech právě vrcholí. Většina programů byla v závěru července oficiálně předložena Evropské komisi (EK) k posouzení. Na začátku října jsme obdrželi od EK zpět první komen- táře,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a pokračuje: „Nejzávažnější podněty a kritické připomínky byly již v mi- nulosti vypořádány v rámci takzvaného ne- formálního dialogu s Evropskou komisí, respektive v rámci vyjednávání konečné podoby Dohody o partnerství. Ta byla schválena 26. srpna 2014 a představuje rámcový strategický dokument pro využití Evropských strukturálních a investičních fondů (ESiF) v ČR.“ Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by mělo do konce roku poslat Evropské ko- misi upravené verze programů, které by měl Brusel postupně schvalovat. „Vyhlašování výzev je přitom možné, za splnění určitých podmínek, ještě před samotným schválením programu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto již nyní připravuje takzvaná Kritéria zahájení implementace. Ta představují pod- mínky, jejichž splnění je předpokladem spuš- tění programu,“ upozorňuje Karla Šlechtová. Cílem je nastavit takové podmínky, které by snížily riziko, že v neschválených programech

14 PROFIT TéMA inzerceA141011410 • osvobozené příjmy: pokud příjmy přesahují částku pět milionů korun, bude subjekt povinen oznámit tuto skutečnost správci daně se sankcí až 15procent neoznámeného příjmu • solidární zvýšení daně: zrušení povinnosti podávat daňové přiznání, pokud poplatník nedosáhl maximální roční výše sociálního pojištění (v letošním roce 1 245 216 korun), v takovém případě může žádat u zaměstnavatele o roční zúčtování a dále bude možno započítat případnou ztrátu z podnikání oproti příjmům ze závislé činnosti pro stanovení části příjmů, jež podlehne solidár- nímu zvýšení daně • zdanění důchodů: poživatelé důchodu, jejichž příjem ze zaměstnání v součtu se základem daně z podnikání a z pronájmu přesáhne částku 840 000 korun za kalendářní rok, budou povinni zdaňovat své pravidelně vyplácené důchody a penze v plné výši jako tzv. ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů • nezdanitelná část základu daně: v souvislosti s některými změnami zákona o jednotném inkasním místě bude zrušena nezdanitelná část základu daně týkající se členských příspěvků odborům a dále bude omezena možnost odečítat pojistné zaplacené na životní pojištění umožňující prů- běžné výběry mimořádného pojistného • sleva na dani za umístění dítěte: poplatníci, jejichž děti navštěvují předškolní zařízení, by měli mít možnost nově uplatnit tzv. slevu za umístění dítěte ve výši nákladů prokazatelně vynaložených na umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, maximální výše této slevy je rovna minimální mzdě platné k počátku příslušného zdaňovacího období • daňové zvýhodnění: daňové zvýhodnění na druhé dítě by se mělo zvýšit ze stávajících 13 404 korun ročně na 15 804 korun, na třetí a další dítě na 17 004 korun další význaMné daňové zMěny vzniknou výdaje, jež nebudou způsobilé ke spolufinancování z ESiF a bude nutné je uhra- dit ze státního rozpočtu. Česká republika má na plánovací období 2014 až 2020 přiděleno zhruba 20,5 mili- ardy eur, což je o pětinu méně v porovnání s 26,7 miliardy eur z předchozího plánova- cího období. V podstatě všechny programy se tak musejí spokojit s menším přídělem peněz, jednou z mála výjimek je program Podnikání a inovace, kde se objem finanč- ních prostředků navyšuje. Podle MMR do- šlo ke zvýšení také u dalších programů na- plňujících rozvojovou Strategii EU 2020, především v oblasti vzdělávání, trhu práce a sociálního začleňování. Jde tedy o opatření financovatelná především z Evropského so- ciálního fondu. Nově se rovněž výrazně sníží celkový po- čet programů, který bude zhruba poloviční oproti předchozímu období. Podle odbor- níků nemusí tento krok přinést jen pozitiva. „Nikdy jsem si nemyslela, že velké množství programů je ten největší problém. Větší po- čet znamená lepší rozložení rizika. Jestliže mají Chorvaté dva programy a u jednoho z nich nastanou potíže, může jim komise na- ráz zmrazit přísun poloviny peněz,“ uvedla česká eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová v rozhovoru pro deník E15. Oproti předchozímu období by nově nejen podnikatelé a firmy, ale i všichni žadatelé neměli narážet na byrokratické, až šikanózní postupy, výrazně větší důraz má být naopak kladen na monitoring projektů. Do konce roku 2015 může Česká republika požádat o proplacení dosud nevyčerpaných peněz za období 2007 až 2013, kdy Česká republika nevyužila zhruba 318,7 miliard korun z pe- něz, které má k dispozici. i když se objevily spekulace o tom, že se MMR pokusí v Bruselu vyjednat výjimku, která by Česku umožnila dočerpávat finance až do roku 2016, minis- terstvo se snaží spíše tlačit ostatní resorty k tomu, aby proplácení prostředků co nejvíce urychlily. Nejvíce peněz zbývá v problema- tickém Regionálním programu Severozápad a v Operačním programu Životní prostředí. Ani rok 2015 se tedy pro tuzemské pod- nikatele nestane klidným obdobím, kdy by mohli vystačit s rutinou získanou za před- chozí roky. i v tuzemském byznysu jistě platí známé rčení „změna je život“, stejně tak by ale politici neměli zapomínat na to, že „čeho je moc, toho je příliš“. DaliBOR DOStÁl JeDnoTná DaTa úČInnosTI. v rozhovoru pro Profit ministr průmyslu a obchodu uvedl, že k zpřehledňování právních úprav může přispět pevně dané datum pro změny. FotoMartinPinkas

15

PROFIT ROZhOVOR 16 ReZeRvY JSOU vŠUDe. hlavNě v aDMiNiStRativě FotoHynekGlos Efektivita a produktivita nespočívají v tom, že by někdo dělal víc, říká Robert Beňačka, předseda představenstva společnosti ROi Management Consulting. Jde zejména o to, zamyslet se nad prací a procesy v ní co nejvíce zjednodušovat.

17 ROZhOVOR PROFIT Vaše společnost je zaměřena na produk- tivitu práce. Česká produktivita prý není nijak velká. V čem to vězí? Řekl bych, že jde o schopnost zvládnout procesy. Když se ohlédnete do minulosti, tak Česko bylo v průmyslu kdysi vedoucí silou. Dnes už průmysl neovládáme. A naopak nás zahraniční investoři srovnávají například s Rumunskem a vidí, že u nás je dvakrát větší mzda než tam. A jelikož nikdo nekomunikuje důvod pro tento cenový rozdíl, proč by měli investoři volit nás, v čem jsme lepší? Zároveň v současnosti nemůžeme říci, že Česko je země, kde se zvládla efektivita výroby. Nejsme tím známí. V této oblasti nic viditelného ne- děláme. Naopak věci, které používají jinde, například už i v Mexiku, zpochybňujeme. Diskutujeme o tom, jestli to má smysl. Není to lenost, ale nejsme moc flexibilní. Slovo efektivita tady nerezonuje a nemá svoji po- zici. Nejde o to dřít a pracovat šestnáct hodin denně, ale být si jistý, že jak to dělám já, to nikdo jiný na světě nemůže vyrobit lépe. dával jste jako příklad Rumunsko s lev- nou pracovní silou. To ale přece není o efek- tivitě, spíše o nákladech… Přesně tak. Západní investor se dívá na cenu pracovní síly, ale nedívá se na kvalitu procesů. investoři si s Českem nespojí jiný atribut, který by výši našich mezd opráv- nil z pohledu toho, co nabízí konkurence. Když půjdete lyžovat, tak v Rakousku to bude dražší než u nás. Jenomže svahy jsou tam prázdnější, máte víc kilometrů sjezdo- vek a máte servis kolem. Proto je to dražší. U Česka podobně nikdo nevysvětluje, proč by bylo lepší si připlatit za českou pracovní sílu. Aby si investor řekl, že tamhle je sice mzda 500 eur, ale v Česku za tisíc eur dostane kvali- fikovanější sílu nebo jinou přidanou hodnotu. A to je problém. a máme vůbec nějakou přidanou hod- notu, kterou bychom mohli investory přesvědčovat? Zajímavé například je, že globálně nikdo nevnímá, že Česko má jinou historii než okolí. Že to byl průmyslový stát. Polsko, Rumunsko, Bulharsko i Bělorusko jsou najednou al- ternativy při rozhodování, kde investovat. Průmyslová historie je přitom zajímavá, ale naši představitelé, zejména z Czechinvestu, o tom investory zřejmě nedokážou efektivně přesvědčit. informace, které na trh tlačíme, asi nepostačují k tomu, aby investor rozlišil českou kvalitu od nízkonákladových států. a co tedy naše produktivita? Jakým způsobem se dá vůbec změřit produkti- vita práce? Jsou různé nástroje. Záleží na tom, čeho chcete dosáhnout. Určitě můžete sledovat produktivitu na pracovníka, ale ta závisí na výrobku, co děláte. Dá vám to indikátor pro srovnánímezipodobnýmifirmami.Zdedosa- hujeme často méně než 30procentní produk- tivity ve srovnání se západními společnostmi. Další možnost je dívat se na produktivitu přidané hodnoty. Jakou jste schopen vytvo- řit hodnotu s těmito osobními náklady? Ale jsou i detailní nástroje. Například sledování, kolik lidí pracuje na zakázce od objednávky až po zaplacení. Kolik lidí se musí podílet na tom, aby proběhla zakázka. Pracnost a slo- žitost odbavení jsou v Česku často poměrně vysoké. Takže je v řetězci od objednávky k za- placení příliš mnoho lidí? Zbytečně moc lidí a zbytečně moc ak- tivit v oblasti administrace, které nepřiná- šejí přidanou hodnotu zákazníkovi. Ale to je všeobecný jev. hodně firem funguje tak, že se zabývají problémy jednotlivých oddě- lení a administrativy. Každý má své oddělení a málokdo se na vás dívá jako na zákazníka. Co chce zákazník, je opomíjeno, protože se soustředíme na to, co chce nákup, co chce prodej a tak. Máme reálný případ, kdy se 33 lidí z administrativy zapojilo do jediné zakázky. není to ale především obrázek rozbuje- lých globálních firem? Spíše je zde rezerva v našem pojímání světa. Svět je extrémně efektivní a fokus na posilování této efektivity je neustálý. Globálně vůbec nejde srovnávat české firmy s němec- kými nebo švýcarskými ve snaze optimali- zovat. Tady se to bere často tak, že víme, jak se to dělá, vždycky jsme to tak dělali a proč bychom to dělali jinak. Pro mě existuje čes- koslovenský časoprostor, v němž jsme de- set let pozadu. Nevnímáme, že existují nové procesy, a když někdo něco nového přinese, tak se to musí lokalizovat. Když v Americe nebo v Mexiku používají kanban (koncept k dosažení štíhlé výroby pozn. red.), který je sedmdesát let starý, tak u nás se to nemůže přijmout jako externí myšlenka, ale musí se udělat český kanban. a v čem se liší český kanban od toho amerického?

18 PROFIT ROZhOVOR Kanban je nástroj pro řízení materiálo- vého toku. Myšlenka byla jednoduchá. Když já vám dám papírek, vy mi něco vrátíte, když vám ho nedám, tak vy mi nic nevrátíte. A Češi přišli na to, že když vám nedám papírek, tak vy nebudete mít co dělat, takže to změnili. Vy ale přece můžete dělat, i když nemáte pa- pír. Došlo tedy ke ztrátě funkce a základní myšlenky. Nebo jiný příklad. Supermarket je typ skladu v továrně, kde je materiál vždy k dispozici. A Češi vymysleli kartičku, kde se píše „Není skladem“, kterou na supermarket dají. A to je řešení. Jenomže to je proti pod- statě supermarketu, protože tím přerušíme výrobu kvůli nedostatku materiálu. Jsou to principy, o kterých všichni říkají, že jde o sel- ský rozum, ale není to tak. Často se na ně re- zignuje. Když někdo řekne, že se bude vyrábět jen to, co chce zákazník, všichni hned rebe- lují. A co když si zákazník vymyslí nesmysl? Jenomže my existujeme jen díky zákazníkovi. Zákazník chce dostat své zboží a nechce pla- tit za to, že někdo jeho objednávku založí a druhý ji přepošle. Má nízká efektivita souvislost s tím, jestli je majitel firmy z Česka, nebo ze zahraničí? Určitě. Zahraniční investoři jsou pod tla- kem, proto se snaží o zachování pracovních míst a o produktivitu možná více než po- dobný český investor. Před deseti lety nešlo jít do Rumunska, jen v letošním roce jsme posuzovali čtyři velké investiční projekty a všechny směřovaly právě tam. nejsou to projekty, v nichž jde jen o hle- dání levné země? Říká se, že když nevnímáte hodnotu, tak se díváte na cenu. A tak to je u nás. A my ne- říkáme, v čem je mezi námi a Rumunskem rozdíl. Tím se dostáváme do stejné pozice. Kdybychom říkali, a teď spíše střílím od boku, že u nás založíte firmu za jednu hodinu, lidi máme vzdělané a vyškolené a další a další věci, tak se tím investor musí zabývat, musí si to vyčíslit. Ale když máte jen informace o prů- měrných mzdách lidí, tak se investor podívá na mzdu tisíc eur u nás a na mzdu jinde a má jasno. Pokud se s tímto nic neudělá, bude se příštích deset let investovat místo v Česku právě například v již citovaném Rumunsku. Mohou podle vás ke zvýšení produktivity přispět moderní informační systémy? Když chcete řídit větší firmu, například ko- lem sto lidí a více, typicky musíte mít nějaký systém k dispozici. A tyhle systémy jsou drahé a komplexní. Podstata efektivity se proto po- souvá do vyšších a vzdálenějších sfér. Že by systémy zracionalizovaly práci, to vůbec ne, dělají situaci komplexnější. Efektivita je tam, kde se hodnoty vytvářejí, tam se dá měřit. Když půjdu do fabriky a podívám se, jak děl- níci pracují, můžu posuzovat efektivitu práce. Jak mám čísla v systému, tak už nevidím nic. A protože byl systém drahý, je systém neucho- pitelný, lidem se o něm těžko mluví. Systém ve výsledku spíše omezuje, než podporuje. Klasicky to funguje tak, že v továrně mají sys- tém, vedle papíry a ještě vedle vlastní Excel. Co se skutečně děje, má dělník na papíře. V roce 1989 jsme si všichni mysleli, že nástroj to zachrání. Částečně k tomu přispěl, napří- klad z hlediska materiálového zásobování nebo řízení financí, ale z hlediska efektivity práce nemá měřitelný přínos. Takže takové systémy nedoporučujete ani kupovat? Pokud jde o firmu určité složitosti, která řeší otázku materiálového zabezpečení, roz- hodně musí mít nějaký nástroj, aby to šlo dě- lat optimálně. Když máte pět tisíc dílů, nemů- žete to dělat ručně, to je nesmysl. Efektivita firmy je to, co vidíte, že běží. A často vidíte, že dělník má v ruce něco, co váží 27 kilogramů. On s tím ale udělá sedm kroků a tam obrobek uloží. Místo toho by si mohl úložiště posunout blíže k sobě. Tak jednoduché to je. Ale oni to neudělají. Efektivita není o tom, že by někdo dělal víc. Ne. Simulovali jsme výrobní proces, který v Německu trval 47 sekund, a snížili jsme čas na 18 sekund. Proces samotný a po- tenciál jeho zlepšení v žádném informačním systému vidět není, ten vidíte pouze přímo ve výrobě. Jinými slovy jsou zde ve výrobě velké rezervy? Určitě. Ale i v administrativě, a to zásadně větší než v samotné výrobě. Ve všech pro- cesech jsou rezervy. Rozhodující je otázka přístupu – chci to racionalizovat? Nikomu se ovšem nechce věci měnit. Dnešní byznys je globální. My prostě musíme hledat efektivitu. Protože pokud to neuděláme my, udělá to za nás někdo jiný. Během recese přitom optimalizace zněla ze všech stran jako mantra. dokonce mana- žeři začali říkat, že už není kde dál hledat rezervy. Pomohla krize vyšší efektivitě? Jde spíše o politickou proklamaci. Rezerva je vždy a všude. A říct, že už není, je holý ne- smysl. Vždy se dá něco zlepšit. Takže říkáte, že to byla spíše prokla- mace a ve firmách se příliš nesnažili hledat efektivnější procesy? hodně zákazníků si u nás dalo zkalkulo- vat, kolik by je stálo postavit optimalizovanou fabriku více na východ. V momentě recese byli všichni v pohybu a zvažovali efektivitu toho či onoho. Všichni hledali. Ale říct, že už jsem našel všechny rezervy, to je nesmysl. V takovém případě je třeba se postavit do továrny a zeptat se, kde konkrétně už ne- jsou žádné rezervy, a hned se ukáže, že tam ještě jsou. Je to jako se cvičením. Když chcete zhubnout, musíte cvičit, musíte také ale mě- řit. Bez toho, že se zvážíte, nejste schopni verifikovat, zda skutečně hubnete. Říkal jste, že během krize se na vás zá- kazníci obraceli s tím, jestli není efektiv- nější přesunout výrobu více na východ. Co řešíte s klienty aktuálně? FotoHynekGlos

ROZhOVOR PROFIT inzerce A141012112 Nášzákazníkjeglobálnízákazník.Děláme projekty související s efektivitou. Za určitých podmínek u nich dokážeme navýšit efektivitu až o dvacet procent. Paralelně s tím i lokalizu- jeme výroby. Výroby ze Západu umísťujeme na Východ. Jeden náš záběr je lokalizovat výrobu a druhý zvyšovat efektivitu stávající továrny. když za vámi přijdu jako zákazník, česká firma, v první řadě se mnou bu- dete řešit, jestli není lepší továrnu někam přesídlit? Typicky to takto nefunguje. Buď je to tak, že s námi zákazník dělá takzvaný footprint, snaží se s námi řešit, kde bude za deset let, kde má být výroba a podobně. Tam se zvažují lokality a kam přesouvat výrobu. Nebo přijde zákazník a řekne, že tam, kde je, se mu líbí a chce své procesy jen optimalizovat. A pak jsou firmy, které prostě musejí následovat svého zákazníka. Není to tedy jenom o lev- nější práci. když hledáte rezervy například ve vý- robě, jak pracujete, jak je hledáte? Klasickýprůběhje,žesinásklientnajmena analýzu, která vytipuje potenciální možnosti zlepšení. Podle potřeby mu pak nabídneme implementačníprojektynebotakzvanýinterim management.Vtakovémpřípadějsmespoluú- častníkemceléakceapochopitelněsepodílíme i na jejích rizicích. Náš honorář je do značné míry závislý na úspěchu celého projektu. a kdy využíváte simulační prostor Lean Fabrika, který máte? Jdeosimulačnístředisko,kdeumožňujeme klientům rychle simulovat a verifikovat navr- hované řešení. V továrně nemůžeme zastavit výrobuazkusitsivyrábětněcojinak,zatotady můžemesimulovata vytvořitrůznépodmínky výroby.Proglobálnízákazníkychystámeiško- lení přes internet. Vše, co dělali tady u nás ve středisku,sitakmůžouobnovitipřesinternet. Napříkladzdůvodůfluktuacesetotižčástzís- kaného know-how ve firmách po čase ztrácí. Vaše know-how je uplatnitelné kde- koli? Ve výrobě, v automobilovém prů- myslu i ve službách? nebo máte nějaké hranice? Určitě máme hranice. Tematika zvy- šování efektivity má však širokou apliko- vatelnost. Optimální ale je, když vidíte materiálový tok, práci lidí ve výrobě nebo administrativě. a co výzkum a vývoj? Z pohledu administrativy, organizace procesů vývoje a práce určitě ano. Tam jistě máme kde optimalizovat a identifikovat potenciál. svojí bohatou kariéru začínal robert Be- ňačka v roce 1978 jako manažer v Kovo- projektu Bratislava, deset let pracoval pro kanadskou společnost Magna, která se zaměřuje na dodávku kompanentů pro au- tomobilový průmysl automotiv.od roku 1997 do roku 1999 pracoval v německu pro společnost Baan, následně praco- val pro fujitsu a v Kanadě pro Bearing- point další dva roky. Více než sedm let ří- dil poradenskou společnost amotiQ. od roku 2010 vede českou pobočku roi. robert beňačKa (62)

20 PROFIT OČiMA PODNiKATELE PoDnIkaTeLé na skLonku Je zcela přirozené, že člověk, který věnuje mnoholeté úsilí, energii, čas a peníze jedné věci, touží po odměně. V České republice žije velké množství takových lidí. Na počátku de- vadesátých let založili své vysněné podnikání a v plné síle, s maximálním nasazením a často za velkých obětí uvedli v život vlastní společ- nosti. Ty pak rozvíjeli, procházeli bezpočtem negativních zásahů vyplývajících ze vznika- jící a stále se měnící legislativy. Byli pilní, kreativní, nadšení a přenášeli se přes pocity skepse, marnosti a otázky spojené s bazál- ním přežitím. Ti, kteří došli až do dnešních dnů, vybudovali zajímavé podniky v různých odvětvích a dnes se již nikdo nepozastavuje nad tím, že konkurují velkým nadnárodním koncernům s naprosto rozdílnou kapitálo- vou silou. Tito lidé jsou v mých očích oprav- doví hrdinové. A bezpochyby si zaslouží svou odměnu. zakoPaný Pes Zhruba polovina těchto hrdinů nemá ná- stupce. Nemá komu své životní dílo předat, shodit ze sebe odpovědnost a změnit rytmus svého života z režimu z práce do práce do režimu pohoda a odpočinek. Na trhu se setká- vám v podstatě se třemi situacemi, ze kterých tento stav vyplývá. V první řadě podnikající rodiče spoléhali na převzetí rodinné firmy svými dětmi. Ostatně velmi častým a hlav- ním motivem jejich nezlomné vůle a píle bylo maximální zaopatření právě jejich dětí. Tak jako se ale kdysi stavěly dnes prázdné dvouge- nerační domy se záměrem „staří rodiče dole a děti nahoře“, i rodinné firmy dnes vrchní patro, které by měl obývat dlouhodobě při- pravený mladý nástupce, mívají prázdné. Děti svých podnikajících rodičů vyrostly ve zcela jiném prostředí, mají nové velké mož- nosti, sny a výzvy a převzetí rodinné firmy bývá neatraktivní. A velmi často jsou díky píli svých rodičů značně zaopatření, aby si své sny mohly pokusit změnit ve skutečnost. Druhá možnost je velmi podobná jen s tím rozdílem, že se děti o převzetí rodinného pod- niku pokoušely nebo pokoušejí. Dvacet pět let budovaná firma má ale své kořeny, svou firemní kulturu, své procesy, postupy, zvyky a tradice. Mladý, nadšený a jakkoli dobře mo- tivovaný nástupce má kromě tohoto stavu ještě jednu velkou výzvu. Konflikt se svým ČaS ODChÁZeNÍ rodičem, zakladatelem. Změna, která musí nastat, aby nové mohlo růst, je přes dobrou vůli všech zúčastněných pohřbena v těžkosti takové situace. Od zakladatele je třeba předat žezlo zcela a beze zbytků, dát volnost a napro- stou důvěru a podporu. Za tím se ale skrývá psychicky naprosto extrémní situace, kdy něčí milované dítě přebírá odpovědnost za další milované dítě. A nic na tom nemění, že jedno z těch dětí je syn či dcera a druhé právní subjekt. Oběma byla věnována maxi- mální pozornost, péče a láska a pustit je do života bez dalšího ovlivňování je až drasticky bolestivé. Bez násTuPce Třetí situace, se kterou se setkáváme, je, když se podnikatel po mnoha letech zastaví, rozhlédne a zjistí, že buď žádné děti nemá, nebo že jsou dávno pryč, ve firmě není žádný nástupce, neboť on sám byl po celou dobu silný a dominantní a výchově nástupce se pod dojmem věčné síly a mládí nevěnoval. Nyní zjišťuje, že už toho má prostě dost. i toto je vždyduševněobrovskynáročnásituaceavede k mnohým problémům a musíme říci, že se nás tyto situace velmi dotýkají. Jak z toho ale ven? Na řadu přicházejí dvě možnosti. Rychlá výchova nástupce a prodej firmy. Dobrá zpráva je, že na trhu je dnes velké množství volného kapitálu, který je levný. Velký význam má však zájem majitele firmy na tom, aby jeho firma nadále rostla a neskon- čila tak, jak jsme již několikrát viděli. V likvi- daci, rozprodaná po částech jen proto, že je to v určitých situacích ekonomicky výhodné, nebo proto, že se dá zatížit nechtěnými zá- vazky někoho jiného z období minulých, nebo JaROSlav JÍRa spolumajitel a partner poradenské společnosti Kogi inzerceA141010771 třeba i proto, že je pro konkurenci jednodušší nechtěného soka koupit a jeho činnost utlu- mit či diskreditovat než s ním soupeřit o zá- kazníky. Takových případů jsme již pár viděli a pro původního majitele je to vždy velmi bolestivé a zdrcující. Navíc za svou dlouho- letou práci odměnu nezíská a je rád, že z toho vyklouzne s málem a bez dalších problémů. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Omyl, to je realita dnešních dnů. Naštěstí to tak není vždy. FIRma se Dá PRoDaT I JInak Je možné najít odpovědné investory dispo- nující schopnými manažery, kreativním pří- stupem k rozvoji a schopností se racionálně rozhodovat. Lze dohodnout i garance rozvoje a také zapojit původní majitele do dalšího rozvoje v roli poradce. On přece nejlépe zná historii dodavatelsko-odběratelských vztahů, zaměstnance, důvody pro minulá rozhodnutí i omyly, kterých se sám dopustil. Takové na- stavení je možné a reálné. Je však třeba dobře zvažovat, komu nejen prodáte, ale komu také prodej vlastní firmy svěříte. Druhou možností, kterou je dobré před rozhodnutím o prodeji neopomíjet, je mož- nost výchovy nástupce. Prodej jako takový nenastane ze dne na den a je dost možné, že za dobu, která je třeba pro realizaci takové prodejní transakce, můžete nástupce vycho- vat. Ten pak bude schopen firmu plnohod- notně převzít, zapojit se do vlastnické struk- tury a původního majitele postupně vyplatit. Pokud tedy již nyní o prodeji uvažujete, je na čase zvážit i variantu výchovy nástupce a po- stupného osobního i majetkového odchodu z firmy. Jak v otázce prodeje, tak i výchovy nástupce lze najít schopné lidi, kteří vám s tím pomohou. Vaší firmě jste dali kus svého života. Je to vaše historie – a ať chcete, nebo ne –, je to kus vás. Važte si tedy sami sebe a ve vašich úvahách buďte opatrní a obezřetní, aby vás vaše odměna neminula. Fotoprofimedia.cz

Nejlepší banka v regionu CEE Skupina Raiffeisen poskytuje korporátním klientům nadstandardní služby, jejichž kvalitu potvrzuje celá řada mezinárodních ocenění. Významný finanční časopis Euromoney vyhlásil Raiffeisenbank International již poosmé nejlepší bankou v regionu. Naši firemní poradci mají přístup k informacím největší bankovní skupiny ve střední a východní Evropě a pomohou vám při plánování vaší další finanční strategie. Raiffeisenbank – PARTNER PRO VÁŠ BYZNYS Zjistěte si více o službách našeho korporátního bankovnictví na www.rb.cz/firemni-finance KDYŽ HLEDÁM ŠPIČKOVÉ SLUŽBY PRO FIRMU, …spoleham na nejlepsi banku v regionu CEE.

22 PROFIT PŘíBěh ÚSPěChU iNteRNet vONÍ ČeSkY Před deseti lety začínali v pronajaté garáži, v současnosti dosahují miliardových obratů a zná je většina Čechů, kteří nakupují na internetu. Firma internet shop, provozující obchod Parfums.cz, je jednou z nejrychleji rostoucích společností v České republice. Fotoarchiv

23 PŘíBěh ÚSPěChU PROFIT zakLadaTeL InTeRneT sHOPU Michal Zámec podnikal už v osmnácti le- tech, prodával hardware a mobilní telefony. Zkušenosti z předchozích projektů měli i jeho partneři, přesto se – pokud jde o prodej par- fémů přes internet – vydali v roce 2004 do neprobádaných končin. Původně nabízeli ze- jména elektroniku, ke kosmetice je přivedla náhoda. „Jeden z našich dodavatelů se za- býval i parfémy a nabídl nám je do prodeje. Rozhodli jsme se je vyzkoušet a vyplatilo se to. Brzy jsme zjistili, že mají výrazně větší obchodní potenciál než elektronika,“ vrací se ve vzpomínkách k určujícímu okamžiku Michal Zámec (na snímku). Tehdy na trhu panoval obrovský rozdíl v cenách parfémů mezi kamennými obchody a e-shopy. „Zatímco parfém v prodejně stál například 2500 korun, na internetu jste ho dostali za čtyřikrát nižší cenu. Pochopili jsme příležitost a zájem zákazníků nám dal za pravdu,“ říká šéf internetové jedničky v parfémech. A jaká je podle Michala Zámce cesta k úspěšnému rozvoji firmy? „Úspěch je podle mne mixem vhodného načasování a tahu na bránu. Chtěli jsme vždy být jedničkou, v Česku, v Evropě i ve světě. Pomohli spo- lupracovníci, kteří odvádějí skvělou práci a s nimiž jsme na stejné vlně. Všechny vydě- lané peníze jsme investovali zpět do firmy. Žádné utrácení. Také jsme trpěliví a byli jsme ochotni si na úspěch počkat.“ RozhoDuJící náskok v DoBě kRIze Kroměnáhodynastartuprojektupomohlo firmě štěstí i v době, kdy svět zasáhla hospo- dářská krize a podnikatelskou sféru ovládly nejistota a strach z budoucnosti. „Těsně před- tím jsme nasmlouvali velký objem reklamy a nemohli vycouvat. Konkurence se kvůli krizi stáhla a vyčkávala a my byli jediní, kdo byl vidět. Zákazníci přešli k nám a získali jsme rozhodující náskok, který jsme pak už jen zvyšovali,“ prozrazuje Zámec. internet shop prožívá nebývalý boom. Jeho tempo růstu mu může většina českých podniků tiše závidět. V loňském roce dosáhl internet shop obratu 2,4 miliardy korun, le- tos očekává jeho šéf nárůst na cca 3,3 mi- liardy s tím, že Česká republika se na cel- kovém výsledku bude podílet zhruba z 27 procent. Společnost loni uspěla v soutěži Deloitte Technology Fast 50, když byla oce- něna jako nejrychleji rostoucí technologická firma v ČR. Podobné výsledky ale příliš nezajímají zákazníky. Jejich zájmem je především komfortně nakoupit a dostat zboží v dobré kvalitě a slíbených termínech. „A to děláme dobře již deset let, což není běžné. i proto si nás Deloitte všiml,“ říká Zámec. Z jeho slov ovšem vyplývá, že je pro podnik pres- tižní ocenění důležité z jiného důvodu: „ Pomáhá především ve vztazích s dodavateli, bankami a jinými společnostmi. Pokud si nezávislý hodnotitel všiml, že dobře fungu- jeme, je to pro ně záruka kvality a dlouhodobé spolupráce.“ kamenné PRoDeJny Jako TesT Drtivou většinu svého zboží nabízí obchod Parfums.cz na webových stránkách, přesto otevřeli i dvě kamenné prodejny v Praze a jednu v Brně. Cílem je otestovat, zda budou mít zákazníci o takový druh prodeje zájem. „Při maržích, které mají internetové ob- chody, není příliš reálné, aby si na sebe pro- dejny v obchodních centrech automaticky vydělaly. Obchod je však spojen s výdejním místem pro elektronické objednávky, a tak dochází k tomu, že prodej v prodejně ubírá zá- kazníky z internetu. Zákazník, který si dříve objednával přes internet a vyzvedával v naší výdejně, dnes ví, že tam toto zboží máme kdy- koli k dispozici, a nemusí tak předem zboží objednávat,“ říká šéf internet shopu. Zákazníků e-shopů je v Česku obrovské množství a není snad jediný, který by si na stránkách Parfums.cz někdy nevybral dárek pro své blízké nebo nekoupil svůj oblíbený parfém či pleťový krém. Web má měsíčně kolem pěti milionů unikátních návštěv- níků a před Vánoci je to téměř dvojnásobek. „Denně do našeho e-shopu přijde kolem 200 tisíc lidí. V současné době máme několik mili- onů zákazníků,“ vypočítává Michal Zámec. kvaLITně a PřITom Levně Zákazníci si pochvalují především to, že za originální a kvalitní produkty zaplatí v e-shopu relativně málo peněz. Důvody jsou podle Michala Zámce dva: centralizace a prodeje velkých objemů zboží. „Z jednoho místa a s několika zaměstnanci jsme schopni obsloužit všechny naše trhy. Aby to kdokoli dokázal klasickými obchody, musel by jich mít tisíce a zaměstnávat desítky tisíc lidí. Tyto náklady můžeme ušetřit a promítnout to do ceny. Dalším důležitým bodem je ob- jem prodejů. Opět díky působení na několika trzích prodáváme velké množství produktů. Vzhledem k takovým objemům vyjednáme

24 PROFIT PŘíBěh ÚSPěChU s dodavateli vynikající ceny,“ vysvětluje Zámec. Za výhodu číslo jedna považuje majitel firmy šíři sortimentu. V tom podle jeho slov nemá e-shop Parfums.cz v dané oblasti kon- kurenci. „Prodáváme stovky značek a desítky tisíc produktů. Vše máme fyzicky v našem skladě připravené ihned k expedici. K tomu mámevelmikomfortnípodporuprozákazníky akrátkoudobudodání.Tovšejemix,kterýnás posunuje před konkurenci,“ chlubí se. A nemohou být překážkou na cestě k dal- ším úspěchům prodejní marže, které u kos- metiky v posledních letech permanentně klesají? „Marže v minulosti klesaly dost zá- sadně, nicméně v současné době to není již tak výrazné. My předcházíme případným problémům se ziskovostí tak, že naše pro- cesy neustále zlepšujeme: zjednodušujeme je a automatizujeme. Díky tomuto nekoneč- nému vývoji nám ziskovost neklesá, ale je to naopak.“ Lís a RuB úsPěchu Úspěch a popularita mají ovšem i stinné stránky. Na internetových fórech se často objevují informace o tom, že některé e-shopy nabízejí levné padělky. „Na českém internetu se s padělky u e-shopů nesetkáte. Vyskytují se spíše na různých bazarech, akčních webech a podobně. E-shopy si prodej takového zboží nemohou vůbec dovolit. Jsou pod neustálým dohledem jak státních orgánů, tak samotných výrobců. Pravidelné kontroly celních orgánů

PŘíBěh ÚSPěChU PROFIT inzerce A140004183 nebo České obchodní inspekce s anonymními testovacími nákupy značek nedávají prostor pro prodej takových produktů. Parfémy jsou na internetu stejné jako kdekoli jinde, a zá- kazníci tak nemusejí mít žádné obavy,“ ujiš- ťuje šéf internet shopu. Kosmetika, parfémy či zdravá výživa – to je zlatý důl. A internet shop rozhodně odklon od svého klíčového sortimentu neplánuje. Pokud jej bude do budoucna rozšiřovat, pak jen o produkty, které mají takzvaně logic- kou návaznost. „Určitě neplánujeme prodeje jakkoli odlišného zboží, protože naše sklady, logistika i procesy jsou stavěny na malé pro- dukty. Prodávat třeba ledničky ani neumíme,“ usmívá se Zámec. DoBývání ameRIckého TRhu Před deseti lety nikdo netušil, že se na scéně objevuje silný hráč, který bude v roce 2014 úspěšně operovat v deseti zemích světa, a navíc bude chystat expanzi na trh číslo jedna e-komerce – tedy USA. Ve Spojených státech měla být původně otevřena pobočka v září 2014. „Byli jsme v USA trochu překvapeni. i když jsou Spojené státy zemí velmi rozvinutou, setkáte se tam se spoustou překážek, které jsou často větší než u nás. Trochu nás tyto překážky zdržely, proto jsme museli spuštění odložit na listo- pad,“ prozrazuje šéf podniku. Přímo v Americe je logistické a distribuční centrum, v němž je zčásti český management. „Naše cíle jsou i v USA stejné jako v jiných zemích: přinejhorším chceme být trojkou na trhu. A víme, že je to cíl dosažitelný,“ tvrdí sebevědomě Zámec. Firmy se částečně dotkla i ukrajinská krize, protože na Ukrajinu své zboží dodává. „Kvůli krizi jsme museli na více než tři měsíce pozastavit prodej, nicméně v této chvíli již na Ukrajinu opět dodáváme. Bohužel po krizi klesly celkové prodeje na ukrajinském inter- netu o 30 až 50 procent a podobný pokles se dotkl i nás. Každopádně ani tříměsíční vý- padek v prodejích nijak neovlivní plánovaný výsledek celé společnosti,“ doplňuje Michal Zámec. JakUB PROChÁZka

26 PROFIT POLEMiKA MilaN ZeleNÝ ekonom kaRel havlÍČek předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Dejte nám i ostatním vědět, co si o tom myslíte vy! Těšíme se na vaše názory na www.profit.cz a www.facebook.com/profit.cz PRO Česká ekonomika je oxymóron Ekonomika ČR není „pouhou“ montovnou, ale převládající „montovnou“ vřadě odvětví. Výraz „montovna“ je zkratkou pro outsourcované a subdodavatelské činnostisnízkoupřidanouhodnotou.Přidanáhodnotajezákladníekonomickou veličinou (zahrnující zisk), její maximalizace je žádoucí. Proto probíhá outsou- rcing činností s nízkou přidanou hodnotou do oblastí s nižší mzdovou zátěží. Srůstemmezdpakpřicházírelokace,robotizaceneboautomatizace.Plnýbenefit přidané hodnoty mají pouze vlastníci hodnotového řetězce (od výzkumu a vývoje poslužbyprozákazníka).Vlastnictvíjezákladníkategoriíekonomiky,jakjsmesi vyzkoušeliběhemkomunismu,kterýučil(aněkteréipoučil),že„jejedno,komuto vlastně patří“. Přes polovinu objemu výroby ČR vlastní zahraničí; českou pozici zachraňují polostátní podniky, které se ale urychleně rozprodávají „za provizi“. Ročně opouští ČR kolem 300 miliard korun zisků. Například firma Volkswagen AG, která outsourcuje celosvětově (jako Škoda Auto v ČR), hlásí růst zisku o 58 procent za třetí kvartál 2014. Tyto peníze jdou vlastníkům do Wolfsburgu. Poskytovatelé montážních a subdodavatelských služeb realizují pouze smluvní ceny a platy, bez ohledu na celkovou přidanou hodnotu. Je logické, že platy a mzdy se Wolfsburg snaží minimalizovat – jinak bymuselaktivitypřesunout.ŠkodaAutoletosprodalao 17procentvícevozů,ale zisky pro Wolfsburg navýšila o 75 procent (na 651 milionů eur). Česká ekonomika (přesněji ekonomika na území ČR) je tudíž oxymóron: jde skutečněo„montovnu“(odbornějiCM,OEMneboVAR)převážnězahraničních podniků na našem území. Jediným přínosem je smluvní práce a subdodavatel- ské funkce podle zadání vlastníka. Nevýhodou je ztráta znalostí klíčových částí hodnotového řetězce (výzkum a vývoj, strategie, finální zákazník, světový trh, inovace, volba produktů, rozhodování), tedy podnikatelských schopností vůbec. Námezdník není vlastník a není to jedno. Oproti českým podnikům je VW stá- tem trvale chráněn, aby zůstal německý, bez cizích vlivů. Vlastnictví je třeba si chránit, ne s ním kupčit. Dnes jsme svědky nebezpečného fenoménu: lákáme zahraniční vlastníky i za původněmístnísubdodavatelskéslužby(vizkorejskégumárnyasvítidla).Vlastník sinanašeúzemípřevádínejenmontáž,aleipodstatnoučásthodnotovéhořetězce. Jediné, co od nás ještě chtějí, je geografický prostor blíže k trhům EU. My v tom prostorusicepřirozeněsídlíme,alečeskévlastníkynepodporujemeavytlačujeme je. Proti takové ztrátě podnikatelské krve a kupčení s vlastním prostorem se nám ta dnešní montovna bude vbrzku jevit jako staré dobré časy. PROti Pojem montovna je marketingové klišé Světsezásadnězměnil.Jižnenírozdělengeopoliticky,aleekono- micky. Levice a pravice se stávají pojmy 20. století, nesoutěžíme v tom, kdo má větší jaderný arzenál, a technologické změny se staly základem celosvětové hospodářské integrace. Její první fáze, takzvaná globalizace velkých korporací, byla záhy následo- vána rozvojem malých a středních firem, které začaly vzájemně obchodovat na všech kontinentech. Růst našeho HDP je výrazně ovlivněn kupní silou a stabilitou Německa, Polska a dalších ev- ropských zemí, stejně tak je koruna silně svázána s eurem, a tedy i výkonností eurozóny. Naše firmy zakládají pobočky v jakékoli zemi, naopak zahraniční investoři se etablují u nás. Daně již ne- optimalizujeme naháněním fiktivních nákladů, ale přesunutím sídla firmy do jiné destinace nebo vyvedením dividendy do daňo- vého ráje. Vysoké školy a výzkumná pracoviště prostřednictvím strukturálních fondů spolupracují s tisíci firmami, přičemž nové grantovéprogramyjimdokoncenařizujímezinárodníspoluhráče. Hovořit proto v této spojitosti o tom, že je naše země montov- nou nadnárodních firem, není nic jiného než marketingové klišé. Pojem montovna má svůj význam v uzavřené ekonomice, nikoli v dnešním světě, tím spíše v Evropské unii. Nepochybně se u nás mohou objevit firmy využívající zázemí pro jednoduchou výrobu a ponechávající si přitom výzkum v mateřské destinaci. Úplně stejně se ale chovají naše subjekty a šikovným vyvažováním děl- nických a tvůrčích profesí ovlivňují jak svoje výsledky lokální, tak konsolidované. A zdaleka se nemusí jednat jen o Evropu a velké podniky. Stačí připomenout úspěch Meopty vUSA, která využila své americké pobočky k montáži optických výrobků vyvinutých v Přerově, nebo slavkovské rodinné firmy LIKO-S, jež tuzemskou inovativnost šikovně překlápí do výroby v Indii. Nezaznamenal jsemvtěchtozemíchstížnostinavyužívánípracovnísílybeztvorby přidané hodnoty. Obě firmy jsou příkladem českého úspěchu, inovativnosti a technické vyspělosti. Snažme se to dělat podobně a přestaňme žehrat na vykořisťování. MONtOvNa ČR: OBavY, Či Realita? O České republice se mluví jako o výrobně, z které přidanou hodnotu inkasují jinde. Jsme skutečně pouhou montovnou? inzerceA140002117

27

28 PROFIT RESTART kdYŽ V únORU ROkU 1939 koupila firma Baťa ve Zruči nad Sázavou první pozemek od velkostatkáře Jana Schebka, začala psát další významnou kapitolu českého obuvnictví. Kapacita továren v mateřském Zlíně přestá- vala stačit velkorysým plánům obuvnického impéria založeného Tomášem Baťou. Proto se firma rozhodla vybudovat v tehdejším Československu druhé město ševců. Zruč se podle původních plánů měla svou velikostí i průmyslem rovnat dnešnímu Zlínu. Mělo zde stát letiště, nemocnice i vy- soké školy. Podobně jako ve Zlíně začal Baťa také ve Zruči budovat svoje město z vesnice s necelou tisícovkou obyvatel. Okamžitě tam začali proudit lidé do nově stavěných továren, obytných čtvrtí a škol, takže se do konce války počet obyvatel Zruče více než ztrojnásobil. Strategická poloha města, které začal Baťa stavět v oblasti bez kvalitního dopravního spojení, měla naplno vyniknout o několik let později. Kniha Budujeme stát od Jana Antonína Bati ukazuje, že se právě nedaleko nově budovaného města měly křížit projekto- vané páteřní železniční a silniční spoje. konec Baťova snu Plány na vybudování velkolepého města se začaly bortit několik týdnů předtím, než firma 29. května 1939 zahájila výrobu ve ReSUSCitaCe DětSké OBUvi Ze SaZÁvaNU Produkce v objemu stovek tisíc párů obuvi denně se už do České republiky nevrátí. Tradice založená Tomášem Baťou však přežila. Po letech se opět vyrábí dětská obuv ve Zruči nad Sázavou. Městečku, které mělo být novým Zlínem. Fotočtk3x

29 RESTART PROFIT špýcharu místního velkostatku, aby nemu- sela čekat na dokončení výstavby první to- várny v prosinci téhož roku. Příchod Němců v březnu 1939 totiž myšlenku na vybudování nového velkoměsta znemožnil. V roce 1942 továrnu německé vojsko obsadilo a zakázalo další výstavbu. Znárodnění po roce 1945 pak sen o „novém Zlíně“ definitivně odsunulo na vedlejší kolej. Podobně komplikovaným vývojem pro- cházela ve městě i výroba obuvi. Z prv- ních sto padesáti zaměstnanců vzdělaných v Baťově škole práce, kteří zde zaučovali místní obyvatele pro výrobu obuvi, se po- čet pracovníků ještě v roce 1939 rozrostl na zhruba 500 a do roku 1945 pak na přibližně 1800 zaměstnanců. Ve Zruči se vyráběla obuv s dřevěnou podešví a klasická obuv pánská, dámská i dětská. V roce 1949 změnila firma hned dvakrát název, nejdříve 1. ledna na národní podnik Svit a pak 1. července na národní podnik Sázavan. Ten se stal v tehdejším Československu hlavní továrnou na výrobu dětské obuvi. V dobách své největší slávy byl zručský Sázavan producentem 80 procent tuzemské dětské obuvi i jedním z největších výrobců v oboru v rámci celé Evropy. Zhruba 20 pro- cent produkce šlo na export, především do zemí tehdejšího Sovětského svazu. Ještě v roce 1990, kdy se v zemi vyro- bilo 62 milionů párů obuvi, tvořila výroba v Sázavanu devět procent celkové produkce bot v zemi a závod patřil ke čtyřem klíčovým podnikům, které vyrobily přibližně 90 pro- cent tuzemské obuvnické produkce. Dalšími byly Svit Zlín (53 procent), Závody Gustava Klimenta Třebíč (25 procent) a Botana Skuteč (3,5 procenta). S výjimkou Botany se jednalo o podniky založené díky Tomáši Baťovi. České obuvnictví v té době čekal bolestný pád. Ten přinesla jak ztráta trhu v bývalém Sovětském svazu, tak také rozpad tuzem- ského velkoobchodu a distribuční sítě i po- stupný nástup dovozu levnější asijské pro- dukce. Mezi další vlivy, které téměř pohřbily tuzemskou výrobu obuvi, patřilo zrušení centrální cenové regulace, odbourání stát- ních dotací na nákup surových kůží, zru- šení záporné daně z obratu u dětské obuvi nebo zánik učňovského školství pro tento obor. Podnik nebyl po desetiletích výroby v socialistické ekonomice na tržní prostředí připraven, a kdysi slavný Sázavan je tak od roku 1998 v likvidaci. Předtím docházelo „Naše firma vyrábí zhruba 50 tisíc párů obuvi za rok. Pro porovnání Sázavan v 80. letech minulého století vyráběl denně 30 tisíc párů obuvi, takže mluvit o záchraně českého obuvnictví není namístě,“ říká jed- natel společnosti Sázavan Product František Šramka a pokračuje: „Dnes v Česku existuje jenom několik malých producentů obuvi, zpravidla se orientujících na nějaký speci- fický druh obuvi. Neexistuje výchova návr- hářů, modelářů technologů nebo jakéhokoli technického personálu.“ Celkový pád oboru, který patřil k vý- kladním skříním místního průmyslu, při- tom nepovažuje jen za důsledek konkrétních chyb při transformaci tuzemské ekonomiky v 90. letech minulého století. „Obuv lze celo- světově vyrábět jenom v oblastech s nízkými mzdami, což Česká republika v současnosti rozhodně není,“ říká František Šramka. i přes obtížné časy a skromnější rozsah se však v posledních letech podařilo vrátit do Zruče nad Sázavou také výrobu dětské obuvi, která k tomuto městu neodmyslitelně patřila po šest desetiletí. Letos totiž firma Sázavan Product odkoupila výrobní zařízení a tech- nologii na výrobu dětské obuvi značky Essi, která zhruba na přelomu tisíciletí vznikla v nedalekých Uhlířských Janovicích a vyu- žívala rovněž know-how někdejší zručské tradice. Baťovská stopa je tak ve Zruči dodnes pa- trná nejenom na průmyslové a obytné archi- tektuře, ale díky dětským botám a korkové obuvi opět také v místním průmyslu. DaliBOR DOStÁl k postupnému omezování výroby i snižování počtu zaměstnanců. návRaT DěTských BoT Již o několik let dříve se ve Zruči začalo rodit pokračování obuvnické tradice. V roce 1996 vznikla ve firmě Sázavan Strojírny vý- roba korkových vložek do bot, takzvaných fusbetů. Od roku 1998 se rozšířila o lehkou pracovní korkovou obuv. Tu po několika le- tech převzala společnost Sázavan Product a navázala tím na tradice výroby obuvi ve Zruči nad Sázavou. sLavné DoBy České BoTy. v době své největší slávy se ve zručském sázavanu vyrábělo 80 procent tuzemské dětské obuvi a podnik patřil k největším v evropě.

30 PROFIT MAKRO i NaDÁle JeDeMe Na RůStOvé vlNě dŮVĚRa ČeskýCH dOMáCnOsTÍ v do- mácí ekonomiku v posledních měsících šplhá k úrovním, na kterých se naposledy nacházela před více než sedmi lety. Není se čemu divit. Míra nezaměstnanosti zřetelně klesá, růst mezd postupně zrychluje, spotřebitelské ceny naopak rostou pouze hlemýždím tempem. O něco nižší míra optimismu panuje v sek- toru firem, na které stále doléhají obavy z rus- kých sankcí a v neposlední řadě z chronicky strádající eurozóny. Situace v zahraničí tak představuje jediné významnější riziko pro pokračující solidní růst české ekonomiky bě- hem následujících měsíců. Pravděpodobnost, že v dohledné době dojde k významnějšímu zpomalení hospodářského růstu v ČR, však zůstává i nadále nízká. 5,2%Meziroční srPnový PoKles PrůMyslové ProduKce Česká průmyslová produkce sice v srpnu meziročně reálně poklesla o 5,2 procenta (nejvýrazněji od loňského června), více než cokoli jiného se však na její srpnové slabosti projevily jednorázové faktory. V první řadě se jednalo o vliv celozávodních dovolených v několika největších českých automobilkách, které v letošním roce připadly na srpen (v mi- nulém roce na červenec). Výroba motorových vozidel tak v ČR v srpnu meziročně poklesla o 13,4 procenta. Obdobně negativně se na srpnovém vývoji českého průmyslu projevil nižší počet pracovních dní. Obavy o stav českého průmyslu navíc po- mohl rozptýlit říjnový PMi index výrobní, který sice oproti září zaznamenal pokles z 55,6 na 54,4 bodu, stále se však pohybuje vcelku bezpečně nad 50bodovou hranicí od- dělující pásmo expanze a kontrakce. Nynější spíše nižší pravděpodobnost významnějších negativních dopadů zpomalujícího růstu v zahraničí na solidní ekonomický růst v ČR potvrdil zlepšující se dílčí index nových ex- portních zakázek, který indikuje stále sil- nou poptávku ze západoevropských zemí (Německo, Velká Británie), jež prozatím více než dostatečně kompenzuje pokles průmyslo- vých zakázek z Ruska, Ukrajiny či Polska. Ve prospěch atraktivity českých průmyslových firem z hlediska zahraničních zakázek bude navíc ve zbytku letošního roku a minimálně po celý příští rok působit slabá koruna. 5,9%nezaMěstnanost v září Významnou protiváhou možného oslabení zahraniční poptávky bude z hlediska růstu české ekonomiky v následujících měsících zvyšující se spotřeba domácností, kterou v posledních měsících značnou měrou pod- poruje kombinace klesající míry nezaměstna- nosti (5,9 procenta v září oproti sedmi pro- centům během stejného měsíce předchozího roku), zrychlujícího mzdového růstu a nízké inflace (0,7 procenta v září). Dosavadní vývoj tak potvrzuje, že česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku výraznějinezpomalíazacelýrok2014poroste přibližně 2,5procentním tempem, obdobný vývoj lze navíc očekávat i v příštím roce. JaN ŠeDiNa analytik České spořitelny nezaMěstnanost v česKé rePublice očištěná od sezonních vlivů (v procentech) 9/13 10 11 12 1/14 2 3 4 5 6 7 8 9 Zdroj: ČSÚ 7,1 6,9 6,9 6,8 7 6,7 6,7 6,5 6,4 6,2 6 6,3 5,9 inzerceA140004461inzerceA141007394A141007393

31

Jsou místnosti, které nemají denní světlo. Tam jej dokáží přivést světlovodaři. Je to nové řemeslo. Ze střechy do místnosti vedou denní světlo potrubím. Jako by to byl vodovod. Už jste o tom slyšeli? Povrch uvnitř potrubí je tak vyrobený, že i na dlouhé vzdálenosti denní světlo udrží svoji sílu a přirozené barvy. Místnost předtím tmavá má najednou denní světlo. Dokážete si to přestavit? Křišťálový sloup Lightway Metropolitan. Vyroben z masivního, českého křišťálu, napojený na světlovodné potrubí ze střechy, které ho rozzáří přirozeným, denním světlem z oblohy, i když budete v podzemí budovy. “VYHNAT TMU Z DOMU, TO JE ŘEMESLO SVĚTLOVODAŘE LIGHTWAY”

Deprese a bolení hlavy ustanou, protože tam bude denní světlo Je to nepříjemné? Když přes den musíte rozsvítit na chodbě, v kuchyni, na scho- dišti, v obývacím pokoji či v kanceláři. Divný pocit? A pak přijde špatná nálada a oči jsou unavené. Jaký lék je zaručený? Denní světlo. Rozptýlené, přirozené světlo v místnosti, pomocí masivního křišťálu. Křišťál je napojen na světlovodné potrubí přivádějící čerstvé denní světlo z oblohy. Oči přestanou bolet a tlak v hlavě ustoupí. Přijde lepší nálada. Návštěva Pána Světla Lightway Objednejte si návštěvu Pána Světla Lightway. Dostanete odborníka, který vám poskytne řešení a řekne přesnou cenu. Zjistí vaše představy a navrhne světlovodné potrubí a jeho výkon přesně pro váš dům, obchod nebo halu. Ať už nemusíte dál řešit únavu očí a deprese z nedostatku světla. Nejvíce sebevražd je v severských zemích Proč? Je tam málo denního svět- la. Toho umělého, elektrického si tam mohou vyrobit a dopřát kolik chtějí. A přesto polykají antidepresiva a prášky na bo- lení hlavy. Denní světlo se nedá vyrobit. To vám přivede světlo- vodař Lightway s jeho světlovod- ným potrubím a čistým křišťálem. A Vy se zase rozzáříte. Křišťálový rozptylovač denního světla Lightway Odeon. Reprezentuje svého majitele. Napojením na světelné potrubí prozáří, čistým, denním světlem reprezentativní místnost přesně tam, kde by byla přes den tma. Z plného křišťálu vyrobený Lightway Black Star. Dokáže rozzářit místnost zdravým, skutečným, denním světlem nasbíraným pomocí světelného potrubí na střeše budovy. Nezkresluje denní světlo a zachovává jeho barvy. Nová flotila Světlovodařů a Pána světla Lightway se za vámi vydá kamkoliv. Stačí říct a rozsvítíme. Za mezinárodní tým Pána světla a světlovodařů Jakub Brandalík Zavolejte nám teď na číslo 235 300 694 www.lightway.cz nebo teď hned pošlete vyplněný formulář přes A když řeknete, kde jste se o nás dozvěděli, dostanete ihned bonus, který vám ušetří několik tisíc korun.

34 PROFIT FOKUS V OMŠeLÉM PROsTŘedÍ Thomayerovy nemocnice v pražské Krči působí kavárna trochu jako zjevení. K návštěvě láká nejenom útulný interiér, ale také nabízený sortiment. Na rozdíl od nemocničního bufetu nebo auto- matů na chodbách tu nenajdete kolu ani další nezdravé nápoje a potraviny. Navíc sdružení Lékořice, které kavárnu provozuje, zaměst- nává v provozu znevýhodněné pracovníky. „K založení kavárny se rozhodly maminky dětí hospitalizovaných v Thomayerově ne- mocnici, protože zde chybělo reprezenta- tivní místo pro pacienty, návštěvy i zdravot- nický personál,“ vysvětluje manažer kavárny Oldřich Široký, proč zařízení v roce 2011 vzniklo. Kavárna se od začátku zaměřila na kvalitní potraviny, například fair trade kávu, mošty od tuzemských výrobců nebo lokální pečivo. „Pokud k nám někdo přijde poprvé, je nej- dříve poněkud nejistý, protože ceny produktů z kvalitních surovin jsou přece jen vyšší než v místním bufetu. Ale když zákazníci ochut- nají, už se k nám vracejí. Rozdíl v chuti je obrovský,“ doplňuje Oldřich Široký. Podobné provozovny jsou nejen v českých nemocnicích, ale například také ve školách stále výjimkou. V prostředí, kde mají paci- enti nebo školáci omezenou možnost volby, a kde jsou děti navíc bez dohledu rodičů, převládá nabídka mastných, přeslazených jídel plných chemických přísad. Školní či ne- mocniční bufety nebo automaty umístěné na chodbách tak často chrlí to nejhorší, co je na trhu dostupné. za záDy RoDIČů Letmý pohled na sortiment školního bu- fetu je postrachem většiny rodičů. Modrá limonáda plná umělých barviv, smažené brambůrky v celofánu, ze kterých kape olej, žvýkačky se spoustou chemických sladidel. ŠkOlNÍ BYZNYS S OBeZitOU Rodiče se marně snaží učit děti zdravě jíst. V místech, kde za ně odpovídají učitelé, se bez kontroly cpou nezdravými potravinami a nápoji. Občerstvení ve školách, ale i nemocnicích je dobrý byznys pro výrobce tučných a sladkých jídel a odstrašujícím příkladem kvality stravování. Fotoarchiv2x

35 FOKUS PROFIT Na pochutiny, které mívají doma zakázané, narážejí děti denně ve škole. Pro výrobce nezdravých potravin je to dobrý byznys. „Nemusí jít ani o přímý zisk, který vzniká aktuálním nákupem ve škole. Spíše o dlouhodobou přípravu zákazníků. Jak popisuje bývalý komisař amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv David Kessler, polotovary s nadbytkem cukrů, tuků a soli jsou návykové. Jejich konzumací se při- nejmenším u citlivých jedinců zvyšuje chuť na opakované dávky,“ upozorňuje odbornice na výživu Margit Slimáková. Ředitelé, kteří povolují instalaci automatů nebo prodej nezdravých jídel v bufetech na půdě školy, podle ní ukazují, že na děti pří- liš nemyslí. „Nerozumějí obrovskému vý- znamu výživy pro zdraví dětí, jejich chování a schopnosti. Bezmyšlenkovitě podlehli tlaku nabídky prodejců potravin,“ dodává Margit Slimáková. Nový ministr školství Marcel Chládek sice slíbil, že automaty na kolu a slané chipsy ve školách zmizejí, ale původně avizovaný začátek letošního roku se stihnout nepodařilo. Nyní je jasné, že nezdravé jídlo nezmizí ani od ledna příštího roku, což byl druhý slibovaný termín. „Novela vyhlášky o školním stravování se seznamem zdravých potravin, které budou moci školy ve školních automatech a bufetech nabízet, by měla platit od školního roku 2015/2016,“ uvádí mluvčí ministerstva školství Klára Bílá. ČTvRT sToLeTí Beze změny Dalšímproblémemškoljepodleodborníků kvalita stravování ve školních jídelnách. Ty stále trpí podobnými neduhy jako před listo- padem 1989. „Používání polotovarů, včetně těchs glutamáty,naprostozbytečnépodávání slazených nápojů, nebo dokonce šťáv z kon- centrátů s umělými sladidly, bezmasá jídla té- měřvýhradněvpodobědukátovýchbuchtiček anebo těžce stravitelné a neoblíbené čočky na kyselo. Zeleniny málo a nejběžněji v unavené anebo převařené podobě, saláty s tradičně příšernou zálivkou ocet, cukr, sůl,“ popisuje Margit Slimáková churavé školní stravování. Kde je problém? V Česku již čtvrt století nedošlo k žádné smysluplné aktualizaci zá- vazných státních výživových doporučení pro školní jídelny. „Právě od roku 1989 platí tak- zvaný Spotřební koš, který nařizuje množství potravin v deseti kategoriích. Za tohoto čtvrt- století ale došlo ke změně zdravotního stavu, a tedy i potřeb dětí a samozřejmě se i změnila nabídka na potravinářském trhu. Na změny správně zareagovaly ostatní evropské země, které svá doporučení aktualizovaly. U nás se jen tvrdošíjně obhajují nastavená doporučení, opakovaně se poukazuje, jak skvělý systém školních jídelen máme. To je pravda z pohledu systémového, ale výživově jde o obrovský pro- blém,“ zmiňuje Margit Slimáková. Pravidla pro stravování tak vůbec nezareagovala na raketový nárůst obezity mezi školáky, kdy trpí nadváhou každé páté dítě. Spotřební koš například nijak nehodnotí, jestli se dětem jídla „vylepšují“ glutamáty anebo umělými sladidly, přísně nařizuje vysoké množství mléka. „Přitom je obecně známo, že mnoho jídelen neví, co s ním, pro- tože děti takováto kvanta nevypijí,“ doplňuje Margit Slimáková. Koš také neřeší původ potravin či jak moc jídel se vyhodí. Ministerstvo školství tvrdí, že je pro něj zlepšení kvality stravování klíčové. „Jednou z priorit současné vlády je zdravý životní styl, ministr školství Marcel Chládek proto hned po svém nástupu inicioval vznik ku- latých stolů, z nichž je jeden specializovaný i na školní stravování, novelizaci vyhlášky o školním stravování tak, aby mohly školní jídelny nabízet stravu i žákům se zdravotní dietou, a v neposlední řadě na vznik seznamu zdravých potravin, které lze na půdě škol a školských zařízení v automatech a bufetech nabízet,“ říká Klára Bílá. Jenže rodiče, kteří chtějí kvalitnější po- traviny ve školách, se nyní cítí odstrčení. Na sdružení Skutečně zdravá škola, s nímž spolupracuje i Margit Slimáková, například nezbylo místo v nově se tvořící skupině, která má intenzivněji pracovat na vyhlášce ome- zující prodej nezdravých nápojů a potravin ve školách. Téma správného a zdravého stravování už na základních školách zdaleka není jen okra- jovou záležitostí. Určuje totiž nejen aktuální kondici a zdravotní stav dětí, ale také návyky, které si s sebou ponesou celý život. Na špatně fungující systém ukazuje, že dvacet procent dětí trpí obezitou nebo nadváhou, jejich po- čet se za patnáct let více než zdvojnásobil. U dospělých je číslo ještě hrozivější, zhruba 55 procent dospělých má nadváhu, z toho 21 trpí obezitou. Přitom léčba obezity a nemocí spojené s nadváhou stojí české zdravotnictví ročně desítky miliard korun. DaliBOR DOStÁl neTyPIcký nemocnIČní PRosToR. sdružení Lékořice provozuje v pražské Thomayerově nemocnici kavárnu, která už samotným interiérem představuje oázu klidu.

36 PROFIT RODiNNá FiRMA ROKU společnost dvořák – svahové sekačky staví na patentované technologii rádiem řízené automatické svahové sekačky. Jak vznikl nápad vyvíjet právě sekačku na dál- kové ovládání? Nápad vyvinout svahovou sekačku vznikl již před rokem 2000. V tu dobu jsem podni- kal ve stavebnictví a vlastnil firmu, která se zabývala výstavbou inženýrských sítí a plyno- fikací. Vždy jsem měl rád strojírenství a vše, co s ním souviselo, takže jsem přemýšlel, kde je momentální díra na trhu. Vzhledem ke kopcovitému rázu krajiny Vysočiny jsem logickou úvahou zjistil, že je problém v udr- žování svažitých terénů. A prvotní myšlenka byla na světě. Pak následovala dlouhá cesta vývoje a prosazení se na trhu jak u nás, tak hlavně po celém světě. Ochrana duševního vlastnictví je v dneš- ním globálním světě velkou výzvou. kde všude investujete do patentové ochrany a jaké s ní máte zkušenosti? Patentová ochrana je pro naši společ- nost velmi důležitá. Jsme majiteli několika patentů. V dnešní době je nutností si svoje nápady a inovativní myšlenky chránit, proto jsme první patent podali již před deseti lety. Máme patentován pojezdový systém svahové sekačky v řadě zemí, v Americe, Kanadě, Austrálii, Japonsku a samozřejmě pro státy EU. Dalším patentem, který jsme nedávno podali, je patent speciálního žacího ústrojí. Svoje patenty udržujeme ve všech zemích, kam prodáváme, což je vlastně po celém světě. V čem se liší modelové řady sekaček? Momentálně vyrábíme tři typy svaho- vých sekaček a na jaře chystáme nový mo- del. Standardní modely se liší hlavně šířkou SekaČkY vYvÁžÍMe až Na NOvÝ ZélaND Firma Dvořák – svahové sekačky patří mezi tři finalisty soutěže Equa bank Rodinná firma roku. Její majitel Lubomír Dvořák na Vysočině dospěl k názoru, že je složité udržovat svažité terény. Speciální sekačky teď vyváží v podstatě do celého světa. záběru, dále pak použitým motorem, počtem žacích nožů a plošným výkonem. Stroje Spider iLD01 a iLD02 jsou určeny pro pro- fesionální využití. Spider mini je koncipován jako poloprofesionální stroj pro menší plo- chy. Naopak nově připravovaný typ Spider 3 Rider je určen pro velké plochy a od stávající produkce se liší jak nově patentovaným ža- cím ústrojím, tak tím, že obsluha může stroj ovládat na dálku i na něm sedět. Ve vaší vlastní webové prezentaci se lze dočíst, že smyslem firmy je inovační proces. Co například zlepšujete právě u sekaček? Cílem inovačních procesů je snížit ener- getické náklady na pojezd stroje, zlepšit zá- střih travního porostu a celkově produkovat stroje s jedinečnými vlastnostmi. Tím se stá- váme jedinečnými na trhu a naše stroje jsou bezkonkurenční. Žádný model, pokud jsem si dobře všiml, není opatřený sběrným košem na trávu. Je to nutný kompromis pro funkci sekaček pracujících až do 30stupňového sklonu? Vzhledem k primárnímu určení našich strojů, což je údržba těžce přístupných sva- žitých ploch, není od zákazníků tato funkce požadována. Naše stroje pokosenou hmotu kvalitně mulčují. Samozřejmě ale pracujeme na tom, aby naše sekačky v budoucnu byly schopné pokosenou trávu sbírat. kde je pro svahové sekačky v součas- nosti nejzajímavější trh? Stroje Spider nyní prodáváme po celé EU, na Novém Zélandu, v Austrálii, Japonsku, Koreji, USA, Kanadě, Velké Británii, se- verských zemích, jako je Švédsko, Finsko, Dánsko. Nyní se nám otevřel trh i v jižní Asii, a to v hongkongu a na Tchaj-wanu. hlavní snahou našeho obchodního oddělení v sou- časnosti je proniknout na trhy v Jižní Americe a Rusku. PetR Švihel FotoarchivDvořák–svahovésekačky

37 RODiNNá FiRMA ROKU PROFIT Od samotného začátku v roce 1992 se firma jmenuje Laski. název přežil více než dvacet let. na co odkazuje? Na počátku jsme hledali název firmy, který by byl snadno zapamatovatelný a dokázal na sebe upozornit. Pro název jsme nakonec zvolili přezdívku mladšího syna. Vzhledem k tomu, že jsme v počátcích neuvažovali o za- hraničním trhu, použili jsme v názvu úmyslně „hrubou chybu“: měkké „i“ po „k“. Až později jsme zjistili, že Laski je běžné jméno polského původu, je to název obce, a dokonce i jméno šlechtického rodu. Firma zažila vývoj od původního úmyslu prodávat náhradní díly na zemědělské stroje k vlastní výrobě. Co vás motivovalo pustit se kromě přeprodeje dílů do vývoje a výroby? Vyučil jsem se strojním zámečníkem, dále jsem pokračoval ve studiu na střední průmyslové škole a na Strojní fakultě VUT v Brně. Vzdělání a praxe byly pro mě rozho- dující v tom, jakému oboru se budu v životě věnovat. V devadesátých letech došlo v na- šem regionu k úpadku strojírenské výroby a právě tento úpadek mě vedl k rozhodnutí jít vlastní cestou. Prodej náhradních dílů by sice firmu slušně uživil, ale měli jsme zájem vytvářet vlastní stroje. Osobní zkušenost s likvidací pařezu na zahradě byla impul- zem pro začátek vývoje fréz na pařezy v naší firmě. Pocházím z Prostějova, kde byl vždy strojírenský průmysl stěžejní, a tak jsem chtěl v této tradici pokračovat. hlavně v době, kdy největší strojírenské firmy postupně upadaly, jsem chtěl vyvíjet a vyrábět nové stroje. To byla moje vize. Vyrábíte velmi specifické stroje, vy- zdvihnout lze například frézy na pařezy a štěpkovače, které byly oceněny, ale dále vyrábíte i zametací kartáče, drážkovače či slupovače. Podle čeho se rozhodujete, jaké stroje budete vyrábět? Samozřejmě to bylo 22 roků hledání. Ale vážně. Domnívám se, že máme kvalitně pro- pracovaný systém marketingu a na něj nava- zujícíplántechnickéhorozvoje.Jetodůsledná práce s našimi zákazníky a s našimi distribu- tory. Samozřejmě jsme v průběhu existence firmy vyvinuli i několik dalších strojů, které nebyly uvedeny na trh, ale to patří k riziku podnikání. K základním činnostem mar- ketingu patří také sledování a vyhodnoco- vání směřování naší konkurence. Vzhledem k tomu, že firma vznikla na „zelené louce“, bylo hledání výrobního sortimentu daleko obtížnější. Nyní mám již vytyčený směr, kudy se má vývoj ubírat. Většinuprodukceexportujete.Poptávka v České republice je malá? Neřekl bych, že poptávka v Česku je malá, jen jsme malá republika. Kvůli tomuto faktu zde není potřeba tolik strojů jako vUSA, Velké Británii, Francii, Rusku, Polsku a dalších ze- mích. Ale v letošním roce se na tuzemském trhu několikanásobně zvýšil zájem o štěpko- vače. Toto navýšení je dáno jednak větším zá- jmem obcí o ekologii, jednak kvalitou výrobků a optimální cenou ve srovnání se zahraniční konkurencí. Jako výrobci disponujeme veš- kerými náhradními díly a jsme schopni zajiš- ťovat dodávky dílů do 48 hodin v rámci EU. Do České republiky jsme dodali v roce 2013 necelých sedm procent vlastních výrobků. která země pro vás představuje hlavní nebo nejzajímavější trh? Stroje dodáváme do 50 zemí celého světa. Největším odběratelem v loňském roce byla Velká Británie a Rusko, dále pak Polsko či Francie. V letošním roce se nám podařilo pro- niknout na trh USA. Pro nás je to podstatný krok, protože všichni konkurenti jsou v USA. A tato konkurence jen tak každého na svůj vlastní trh nepustí. Samozřejmě s ohledem na druh námi vyráběné techniky je zajímavý například island. PetR Švihel Chtěl JSeM vYvÍJet NOvé StROJe Zděněk Zapletal, majitel společnosti Laski, začínal v roce 1992 s firmou na prodej náhradních dílů pro zemědělské stroje. Od začátku měl další finalista soutěže jasnou vizi, že chce vyrábět své vlastní stroje. Dnes vyrábí frézy i štěpovače a další stroje. FotoarchivLaski3x

38 PROFIT RODiNNá FiRMA ROKU Při nedávné návštěvě místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka ve vašem provozu jste uvedl, že jedním z limitů zavádění dal- ších inovací je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Jakým způsobem jej řešíte? Aktuálně nemáme jiné řešení, než že se naši nejlepší lidé z provozu věnují dlouhým adaptacím nastupujících mladých lidí, aby je naučili dobře vykonávat provozní rutinu. Tito zkušení pracovníci potom ve vývoji chybějí a vývoj jde pomaleji, než bychom si přáli. České školy a rodiny nepřipravují mladé lidi na požadavky současného trhu, a tak si mu- síme pomoci sami. Připravujeme projekt fi- remní Školy práce a prodeje LiKO-School, který bychom chtěli spustit od března. Noví lidé, kteří nemají odpovídající dovednosti, půjdou nejdříve pracovat manuálně do na- šich provozů, aby získali pracovní návyky. Postupně přejdou od manuální práce do pozic provozních asistentů a techniků. V této době budou procházet teoretickým tréninkem ob- chodních, manažerských a technických do- vedností a učit se jazyky. Ty nejlepší z nich si vytáhnou naše provozy. Velmi si zakládáte na své firemní filo- zofii. V čem konkrétně jsou například vaši zaměstnanci motivovaní překonávat očeká- vání zákazníků? Naše firemní filozofie je to, co nás za 25 let přivedlo z garáže mezi evropskou elitu v oboru. V minulém roce jsme ji konečně se- psali do sedmi základních principů a v těch se stále utvrzujeme a předáváme je našim novým kolegům. Tyto principy prověřil čas. Jedním z těch principů je, že naši lidé ve všech pozicích vědí, jaké jsou od nich očekávány výsledky, a v podstatě si dokážou svoji mě- síční odměnu sami spočítat. Mezi kritéria úspěšnosti patří i naše kvalita a spokojenost iNDie Je PRO NÁS ZRCaDleM a BUDOUCNOStÍ Libor Musil, předseda představenstva firmy LiKO-S, finalisty soutěže Equa bank Rodinná firma roku, tvrdí, že každý Evropan v byznysu by měl mít svého inda. indie totiž nastavuje zrcadlo naší pohodlnosti. Proto jeho firma tamní pobočku má, aniž by tlačil na ziskovost. inzerce1234567890 zákazníků. Stavíme také na tom, že lidi práce více baví, pokud jsou naši zákazníci spoko- jeni. Dosáhnout spokojenosti znamená snažit se překonat očekávání. Je to jednoduché. kromě vlastních poboček v zemích střední evropy máte zastoupení i v Indii. Proč jste se rozhodli být na tamním trhu fyzicky přítomní? indie je jediným z našich projektů, který zatím neplánujeme k dosahování zisku. indie je pro nás trhem budoucnosti. Práce na tomto trhunásobohacujejinak.Tamsiuvědomujeme, jak dobře se nám tady v Evropě žije, a také to, jakébychommělipodávatvýkonysohledemna dobrépodmínkyafungujícísystémokolonás. Jetonemilosrdnézrcadlonašípohodlnosti.Do indiebudoucestovatnašivybranítechniciaob- chodníci, aby si osvěžili svou mysl. A snad se v nich také sem tam najde tolik potřebná dob- rodružnápovahaaodvaha.Tasetakévnašem komfortu ztrácí. Myslím, že každý Evropan v byznysu by měl mít svého inda. které trhy jsou pro vaši firmu v součas- nosti nejzajímavější či nejlákavější? Nejzajímavějším a nejlákavějším trhem je pro nás stále Česko, Morava, Slovensko. Vedle toho nechceme ztratit svou pozici vMaďarsku,chcemedáleposílitveŠvýcarsku, Německu, Rakousku a Polsku. Naše kovový- roba míří do Skandinávie. Novým exportním cílem pro příčky, kterým se budeme postupně krok za krokem zabývat, je trh v USA. Zjistili jsme, že je v New Yorku firma, která nás kopí- ruje, a navíc se nám naskytla dobrá příležitost pomoci se vstupem na zdejší trh. A také můj zeť je Američan. O naše produkty je v Evropě i dále ve světě zájem, ale nechceme nikdy ztratit kontrolu nad kvalitou. PetR Švihel FotoarchivLIKO-S

Svěřte se do rukou profesionálů z mediální branže! Vánoční večírek, kterývás vtáhne dohry! O   N Á S Jen v roce 2013 Mladá fronta Events & Congresses (MFEC) uspořádala 170 akcí na klíč v Čechách, na Slovensku a v Rumunsku. Divize poskytuje kompletní organizaci jakékoli specializované a vzdělávací akce, a to od návrhu přes zpracování až po samotnou realizaci. Na mnoha akcích vydavatelství Mladá fronta organizačně participuje v rámci mediálních partnerství. MFECMedia business Focused on your Events & Congresses www.mfec.cz

40 PROFIT ZAhRANiČí saúdská aRáBIe je často kritizována v souvislosti s lidskými právy. Evropan nechápe islámské právo šaría a s ním spo- jené drakonické tresty za méně závažné delikty, stejně jako postavení žen ve spo- lečnosti. Vyspělé země světa už pochopily, jaký se v Saúdské Arábii skrývá ekonomický potenciál. „Proč se dá vedle stovek evropských firem fyzická přítomnost českých společností na saúdskoarabském trhu spočítat na prstech jedné ruky?“ ptá se bývalý český velvyslanec v Saúdské Arábii Lubomír hladík. „Vždyť Saúdská Arábie zaujímala loni v ukazateli Ease of Doing Business 12. místo na světě. České firmy jako by se saúdského trhu stále bály.“ „Všiml jsem si jisté neochoty české strany vstoupit na náš trh. Osobně nevidím důvod v nedostatku důvěry či potenciálu vzájem- néhoobchodu,alevneochotědozvědětsevíce o našem trhu, ekonomickém systému a mož- nostech,“ domnívá se saúdský velvyslanec v Praze Abdullah Abdulaziz Al Alsheikh. saúDové BohaTnou. o České zBoŽí Je záJem Potenciál vzájemného obchodu je mimo- řádný – Saúdská Arábie je zhruba třikrát větším trhem než Česká republika. A trhem, který není zdaleka nasycený. Vzájemnáobchodnívýměnarostlajižvuply- nulýchletech,obratsezvýšilzaposledníchpět lettéměřdvojnásobněatáhnejejčeskýexport. Důvodem ovšem není boom zájmu nových českých vývozců o Saúdskou Arábii, ale pře- devšímrychlýrůstdomácípoptávky.Saúdové prostěnemajíhlubokodokapsyautrácejístále prosperita v poušti DOPOSUD NePOZNaNÁ SaÚDSkÁ aRÁBie Království Saúdské Arábie je rychle rostoucí ekonomikou, která nedávno – pokud jde o výši hDP na hlavu – předstihla i Českou republiku. Dynamika růstu je navíc i přes nižší ceny ropy nadále vysoká. Region nabízí dostatek investičních i exportních příležitostí pro tuzemské firmy, zatím se ovšem setkává s malým zájmem českých podnikatelů. více peněz i za kvalitní zahraniční produkty. Tuzemští exportéři vyvezli do SA loni zboží za zhruba sedm miliard korun. České firmy v současné době do Saúdské Arábie dodávají předevšímpotraviny,výpočetnítechniku,mo- torová vozidla, zařízení pro energetiku nebo těžební mechanizaci. Saúdská Arábie naopak Česku nabízí bezpečnostní technologie, ropu a ropné produkty a zemní plyn. zákLaDem úsPěchu sILný mísTní PaRTneR Pro české investory by mělo být lákadlem, že je saúdská ekonomika jednou z nejstabil- nějších a nejrychleji se rozvíjejících v Perském zálivu a vzhledem k jejímu potenciálu nehrozí v příštích letech stagnace, či dokonce po- kles hDP. Riziko investování spočívá přede- vším v neznalosti místního prostředí a jeho struktur. Pokud se chcete prosadit sólo, ne- máte šanci. Silný místní partner je pro zahra- ničního investora nezbytný. „Království při rozdělování koláče zaká- zek preferuje firmy s místní registrací. Ta je finančně náročná a následný úspěch je bez záruky. Kdo se však nebojí podstoupit toto ri- ziko a má trpělivost, dočká se odměny. Svědčí o tom etablování desítek nových firem z vý- chodní a jižní Asie, za kterými také nestála vzájemná obchodní tradice a zemi naklo- nění bývalí stipendisté ve státních funkcích. Kvalita, cena a schopnost prosadit se v cizím prostředí jsou klíčem k úspěchu. Výběr vhod- ného místního partnera pak začátkem ce- lého procesu,“ upozorňuje bývalý velvyslanec v Saúdské Arábii Lubomír hladík. RychLý RůsT BRzDí ceny RoPy Vstup zahraničního kapitálu, který je pro Saúdskou Arábii klíčový, schvaluje a záro- veň podporuje k tomuto účelu zřízená státní agentura Saudi Arabian General investment Authority. Saúdská Arábie bude pro zahra- niční kapitál tím zajímavější, čím rychlejší a stabilnější bude její růst. Zatímco v roce 2005 patřila ještě největší země Arabského poloostrova k chudým rozvojovým zemím, dnes se už blíží – pokud jde o hDP per capita – k průměru Evropské unie. A například Češi se Saúdům už druhým rokem dívají na záda. Ekonomika země totiž rostla v uplynu- lých letech mimořádně rychlým tempem, které jen v roce 2009 zabrzdila globální krize. V roce 2011 už ale rostlo hospodářství o 8,6 procenta a loni se hDP zvýšil téměř o sedm procent. JakUB PROChÁZka Fotoprofimedia.cz

téMata GaStRONOMie teChNOlOGie

42 OF GASTRONOMiE Proč se většina členů asociace rekrutuje z hotelnictví? Důvodů je více. V první řadě se hoteliéři tradičně i ve světě sdružují do spolků, kde se snaží nejen vyměnit si zkušenosti, ale také společně ovlivňovat obor a pomáhat třeba prostředí, ve kterém podnikají. Jsou mnohem více orientovaní na mezinárodní komunikaci a spolupráci. Mimochodem, tato tradice tu je již od konce 19. a počátku 20. století. Pokud se podíváte na některé dobové dokumenty, najdete v mnoha společenstvech jména ho- teliérů, stejně jako za mnoha charitativními organizacemi. Tím nechci tvrdit, že provo- zovatelům restaurací šlo vždy jen o sebe sa- motné, ale mnohdy, a to i dnes, jsou zvyklí starat se spíše sami o sebe a nikdo jim nikdy příliš nepomáhá. Druhým důvodem je možná neznalost toho, co jim profesní organizace nabízí a jak lze využít členství nejen k úspoře nákladů a získání zajímavých zkušeností, ale také třeba pro konkrétní poradenství a servis, který jim ušetří hodně času a starostí. Mnoho z nich se ptá, zda se jim členství finančně ChCeMe PROStŘeDÍ S aDekvÁtNÍMi CeNaMi Podporujeme elektronickou evidenci tržeb, ale zároveň je třeba, aby pokrmy v restauracích byly převedeny do snížené sazby DPh tak, jak tomu bylo před rokem 2005, říká Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky. FotoHynekGlos

GASTRONOMiE OF vyplatí, ale domnívám se, že roční poplatek dvatisícekorunjezcelazanedbatelný,protože jen v obchodu s potravinami často utratíme více za týdenní nákup. Navíc jsme schopni jim ročně ušetřit částky řádově mnohem vyšší, než je platba za samotné členství. Co vnímáte aktuálně jako největší pro- blém v oboru? Je to skutečně odvádění daní? nedávno jste na zprávu o elektro- nických pokladnách reagoval, že zhruba třetina provozovatelů restaurací bude mu- set zavřít. To byl bohužel sestřih rozhovoru v České televizi. Naše organizace již několik let bojuje za rovné podmínky v podnikání, a to včetně toho, aby daně odváděli všichni. Současná si- tuace jen poškozuje poctivé podnikatele, kteří se dostávají do konkurenčně stále horšího postavení proti těm, kdo daně ne vždy platí, a tak může prodávat polední menu třeba za padesát korun. Zákazník by měl být k podob- ným nabídkám obezřetný, protože za takové peníze nemůže dostat kvalitní pokrm, a už vůbec mi není jasné, z čeho by následně pro- vozovatel platil daně. Podporujeme elektro- nickou evidenci tržeb, ale zároveň tvrdíme, že je třeba, aby pokrmy v restauracích byly převedeny do snížené sazby DPh, jako tomu bylo před rokem 2005. Od té doby stát bohu- žel dělá vše jen proto, aby se podnikatelské prostředí v našem oboru zhoršovalo, roz- hodně nemá snahu jej podpořit. Máte pro to i další konkrétní příklady? Vezměme jako příklad zvyšování admi- nistrativní zátěže rodnými listy alkoholu, ne- spravedlivou prohibici, která se vztahovala i na zahraniční kolkované lihoviny, mimocho- dem, některé bary měly otevřeno i více než sto láhví drahých lihovin, které musely být zlikvi- dovány. Dalším příkladem je zákon o potravi- nách, kdy místo jednoho kontrolního orgánu budou hygienu kontrolovat tři, a mnohé další. Většina těchto opatření plyne spíše z nedosta- tečné kontroly ze strany státu a přenáší odpo- vědnost na podnikatele. Co se týká DPh, jen málokdo ví, že v současné době pokrm, který si vezmeme domů z restaurace, je ve snížené sazbě a při jeho konzumaci v restauraci je aplikována sazba vyšší, tedy základní. Jinými slovy říkáme lidem, nejezte v restauraci, je to daňově nevýhodné. Nemluvě o únicích, které tento chaos umožňuje. Co se týká úbytku restaurací, vzhledem k současné situaci na trhu a faktu, že mnohé se pohybují v šedé ekonomice, lze předpokládat, že po zavedení evidence tržeb dojde k úbytku některých z nich. V konečném efektu ale bude mít toto opatření pozitivní dopad, protože všichni bu- dou mít stejné podmínky na trhu. Tím největ- ším problémem oboru, kromě uvedeného, je nekonzistentní kvalita služeb. Máme stále více skvělých restaurací a šéfkuchařů, ale zároveň také mnoho těch, jejichž úroveň se zastavila na počátku devadesátých let minu- lého století. Problém také spočívá v tom, že tento obor mnohdy dělají lidé, kteří nemají dostatečné profesní vzdělání, a v neposlední řadě smrtí mnoha restauratérů je fakt, že podnikají v pronajatých prostorách a pod- hodnocují svůj obchodní záměr. Snažíme se nabízet jim vzdělání formou kurzů, trénin- kových materiálů a další osvětou. Jen v mi- nulých dvou letech jsme vyškolili více než devět tisíc pracovníků z řad zaměstnanců, ale i majitelů provozů veřejného stravování a ubytovacích zařízení. hotelnictví je na tom o mnoho lépe, pokud se díváme na současné hotelové provozy, kvalita je mnohdy srovna- telná, někdy i vyšší než v některých jiných zemích v Evropě. dá se u restaurací mluvit ještě o nějakém nešvaru, který se asociace snaží vymýtit? známé je, že nesouhlasíte s tím, aby se při platbě stravenkami zvyšovala cena… Pokud provozujete restauraci, ještě než vstoupí první host, začnou se objevovat různí lidé s nataženou rukou. Máte hudbu? Pak musíte platit poplatky za každý reproduk- tor. Chcete akceptovat kreditní karty? Pak budete platit poplatek z každé karty, čím méně vyděláte, tím vyšší bude. Také budete přesvědčováni, že bez stravenek nemáte na- ději zaujmout hosta v době obědů. Ovšem pokud je budete akceptovat, zaplatíte pro- vizi někdy čtyři až pět procent a to záleží na tom, jak rychle potřebujete směnit tyto lístky za hotové peníze. Mohl bych pokračovat. Takže mnoho nešvarů pramení již z toho, že si provozovatel restaurace připadá ně- kdy jako zvíře napadané neustále parazity bez možnosti se bránit. Druhým důvodem mnoha nepravostí je nedostatečná kontrola provozu ze strany majitele a snaha konku- rovat co nejnižší cenou namísto kvality. Pak dochází k zoufalým pokusům někde dohnat ztráty a místo toho, aby konečná cena již zahrnovala vše, co má, účtují některé restau- race hostům různé přirážky, třeba za platbu stravenkami, obsluhu a podobně. Snažíme se vytvořit prostředí, kde se provozovatel nebude bát za kvalitní službu účtovat hostům adekvátní cenu, aniž by se uchyloval k po- dobným zcela neprofesionálním a často ne- legálním praktikám. V sousedním Rakousku jsou restaurace, které například akceptují jen platbu v hotovosti. Přestože tvrdím, že jsou na tom naši jižní sousedé v gastronomii mno- hem lépe než my, toto mi připadá, mírně ře- čeno, konzervativní. Podle průzkumů, které máme k dispozici, je host připraven utratit v průměru 200 korun na osobu a při platbě kartou až dvojnásobek. Virtuální měna se snadněji utrácí. Od roku 2010 se Česká republika přidala k hodnocení hotelů a penzionů hvězdič- kami v rámci klasifikace Hotelstars Union. Jaký podíl provozovatelů v Česku se pro tuto klasifikaci rozhodl? Systém funguje již v 19 zemích Evropy, včetně Švýcarska. U nás je to zatím jen necelá čtvrtina hotelů, které se hlásí k jednotné kla- sifikaci. Pro zákazníka je důležité, že hotely označené znakem s hvězdičkami mají stejnou vybavenost jako hotely ve Švýcarsku nebo sousedním Německu. Na stránkách www.ho- telstars.cz pak může zákazník snadno zjistit, jaké služby mu daný počet hvězdiček garan- tuje, a co by měl tedy za své peníze požadovat. Naším cílem je zavést tuto klasifikaci jako povinnou, a to přibližně do dvou let. Jak restaurační, tak ubytovací byz- nys je stále více závislý na online referen- cích a portálech, jako je Booking.com či Tripadvisor. Jaký máte na tento trend názor? Podíl online rezervací stále přibývá, stejně jako význam hotelových recenzí. Efektivní online komunikace, prodej služeb na vlast- ních stránkách hotelů, ale i restaurací patří právě mezi otázky, kterými se nyní hodně zabýváme. Stejně tak nás zajímá v této oblasti ochrana spotřebitele a opět rovné podmínky pro poskytovatele služeb i zprostředkovatele, tedy například rezervační portály. Některé z nich zneužívají své dominantní postavení na trhu a diktují si podmínky, které neúnosně zvyšují distribuční náklady hoteliérů. Proto také na této úrovni spolupracujeme s naším evropským zastoupením hOTREC v Bruselu a máme snahu problémy nerovné hospodář- ské soutěže řešit společně. Svět online ko- munikace ale bude hrát stále větší roli i do budoucna, a proto by se měli také hoteliéři snažit těmto trendům přizpůsobovat své cho- vání na trhu a prodávat co nejefektivněji. PetR Švihel 43

OF GASTRONOMiE inzerce A141013812 lOBkOwiCZ DOMlOUvÁ SÍť MiNiPivOvaRů v ČÍNě V ČÍnskÉM MĚsTĚ TCHIen-ťIn byl uveden do provozu první minipivovar, v němž se začalo licenčně vařit pivo z pro- dukce tuzemských Pivovarů Lobkowicz. Pokud se pilotní projekt osvědčí, pátá nej- větší tuzemská pivovarnická skupina počítá s vybudováním celé sítě minipivovarů, a to nejen v Číně. „České pivo má všeobecně na čínském trhu dobré jméno a Pivovary Lobkowicz jsou na něm již několik let zastoupeny svými výrobky,“ řekl mluvčí pivovarnické skupiny Petr Božoň. „Ačkoli tento projekt odstartoval v Číně, registrujeme podobné poptávky z více zemí,“ dodal. Pivovary Lobkowicz s výstavem zhruba 850 tisíc hektolitrů ročně zatím nejvíce vyvá- žejí do Německa, na Slovensko a do Polska. A obří čínský trh vnímají jako velkou šanci. – tedy především receptury, vstupní suroviny či technologii vaření piva. Součástí licence je i přítomnost českého sládka, který bude osobně dohlížet na výrobu piva i jeho čepo- vání a bude zároveň zaučovat místní personál. Licenčně by se měl v Číně vyrábět zejména ležák Lobkowicz Premium. „Parametry by měly v maximální míře odpovídat pivu vařenému v Čechách,“ uvedl Božoň. V minulosti do nejlidnatější země světa dodával například Budvar či Pivovar Černá hora, loni první zásilku s pivem odeslal i menší pivovar herold Březnice. Češi se tak snaží využít příklonu Číňanů k dražším pivům vyráběným tradičním řeme- slným postupem. Čína totiž zatím podle údajů svazu pivovarů stále nefiguruje ani mezi osm- nácti největšími odběrateli českého piva. DUŠaN kütNeR Na první fázi projektu se Pivovary Lobkowicz přímo finančně nepodílejí. Zajišťují ale vše potřebné pro výrobu piva Fotoarchiv

TEChNOLOGiE OF se zaJÍMaVOU naBÍdkOU pro své zákazníky přichází právě v těchto dnech Pražská plynárenská. Ta je známa tím, že kromě dodávky zemního plynu tradičně poskytuje svým zákazníkům i celou řadu souvisejících doplňkových slu- žeb. Do konce roku tak například nabízí při splnění určitých podmínek slevu až 28 tisíc korun na výměnu starého plynového kotle za kotel nový od renomované značky Viessmann. Pro ty, kdo využívají pro vytápění lokální podokenní topidla značky GAMAT, zase nabízí za výhodných podmí- nek výměnu starých typů za modely moderní. Topidla Gamat jsou v tuzemsku historicky známá také jako „vafky“ a mají dlouhodobou tradici. V řadě domácností, kde se jimi topí, jsou však instalovány nepříliš ekonomické modely starší patnáct a více let. Moderní typy topidel Gamat jsou dnes vybaveny lepšími regulač- ními a bezpečnostními prvky. Zákazník tak při stejném výkonu topidla ušetří až 15 pro- cent nákladů na plyn. Další velkou výhodou je, že provedení nově vyráběných topidel je z hlediska přívodu plynu a odtahového sys- tému stejné jako u původních modelů. Tím při výměně odpadá nutnost stavebních či instalačních úprav, které by jinak tvořily ne- zanedbatelnou položku na účtu. Samotná výměna je navíc díky výše uvedenému jen otázkou přibližně jedné hodiny. Řešení však společnost nabízí i pro ty své zákazníky, kterým plynový spotřebič vypoví službu zcela náhle a nečekaně. Pro tyto pří- pady nabízí jako jeden z mála tuzemských dodavatelů plynu asistenční službu, která se o opravu porouchaného spotřebiče postará. PlYNaŘi POMOhOU S vÝMěNOU DOSlUhUJÍCÍCh PlYNOvÝCh SPOtŘeBiČů Zvolna nastupující zima důkladně prověří aktuální stav plynových spotřebičů, které se starají o vytápění našich domů nebo bytů. Pro ty, kteří tuší, že stav jejich plynového kotle nebo topidla není již právě nejlepší a spotřebič pomalu dosluhuje, je nyní poslední příležitost s tím něco udělat. 45 inzerceA141006179

46 OF TEChNOLOGiE JeŠTĚ PŘed PĚTI LeTY BYLO prakticky nemožné se v Africe dostat k internetu. „Za tu dobu se ale uskutečnil obrovský vývoj, je zde pět významných providerů a konektivita už není problém. Základ tu je a teď je třeba dodat ten zbytek,“ říká viceprezident investičního fondu intel Capital pro Evropu, Blízký východ a Afriku Marcin hejka. To, co hejka popisuje, je obrovský obchodní potenciál. Pokud má velká část obrovského afrického kontinentu stále lepší přístup ke kvalitnímu připojení, má hlad také po tom, co s tímto připojením dělat. „Zajímají nás tak investice do aplikací, internetového obsahu, služeb, e-commerce a dalších podobných oblastí.“ neJen DIamanTy intel Capital je fond, který má rozhodně na dobré příležitosti čich. V Česku se mu v mi- nulosti podařily investice do Centrum.cz, Mall.cz a AVG Technologies a na dobré cestě je i nedávná více než půlmiliardová částka vložená do GoodData. Tento model, kdy od- haduje trendy na trhu v jejich zárodcích, chce aplikovat také na Afriku. „Ten,kdoteprvezvažuje,zdadotechnologií vAfriceinvestovat,simůženechatutéctobrov- skou příležitost,“ říká hejka. intel Capital už tam realizoval dvě velké investice a pracuje na dalších.investičníodnožinteluvAfricerovněž otevřelavlastnípobočku.inteljakonejvětšíaf- rická centra vidí Nigérii, Keňu a Jihoafrickou republiku, ze kterých lze postupovat dále. Vedle intel Capitalu jsou v Africe velice ak- tivní také další fondy a firmy, třeba Microsoft, iBM, Summit Partners a mnoho dalších. „Motorem růstu Afriky není byznys s dia- manty či dalším přírodním bohatstvím, jsou to malé a střední firmy. Ty teď mají internet a potřebují využívat nové moderní služby,“ vŠiChNi teChNOlOGOvé iNveStUJÍ DO afRikY Pokud se v poslední době dáte do řeči s investory a odborníky na nové technologie, téměř všichni mluví o Africe. Prestižní ekonomická média mají o černém kontinentu celé pořady a přílohy. Afrika ožívá a proudí do ní obrovské sumy rizikových investic. naznačuje hejka další z výhod Afriky. „Většina malých a středních firem v Africe nebude využívat Oracle či SAP. Vidíme tu tedy velký prostor pro růst různých cloudo- vých poskytovatelů podnikových aplikací ve formě služby,“ dodává ředitel intel Capitalu pro subsaharskou Afriku Tobi Oke. zaJímavé Je sTáLe Rusko Okezároveňzmiňujedalšítrend–Afričané v drtivé většině chtějí konzumovat domácí af- rický obsah. „investice do startupů zabývající se obsahem a softwarovými službami nás tak velice zajímají.“ Pozitivní pro investory a rozvoj celého technologického sektoru je rovněž přístup mnoha afrických vlád. Ty řadí například u nás opomíjenou digitální agendu mezi své nej- větší priority. Příkladem technologického rozmachu v minulosti problematického konti- nentu jsou rozšířené mobilní platby, převody peněz a další na to navázané služby. intel Capital se vedle Afriky stále snaží být velice aktivním také v Rusku. „Žádné politické události nenaruší rozvoj technolo- gií,“ říká Marcin hejka trochu diplomaticky. „Rusko má softwarové a hardwarové inže- nýry na té nejvyšší světové úrovni a hodně tamních podnikatelů v technologiích myslí ve světovém měřítku.“ intel Capital v Rusku už dříve investoval do tamních premiantů jako Mail.ru a Yandex a oba podniky považuje za „obrovsky úspěšné exity“. Cestu autora na konferenci intel Capital Global Summit 2014 hradila společnost intel. JaN SeDlÁk e15.cz inzerceA141013805 Fotoarchiv

47

48 OF iEChNOLOGiE kdYŽneJsMePŘÍMOULTesÍTÍ,nezna- mená to, že tu nejsme, řekl v rozhovoru pro E15.cz nový ředitel českého Ericssonu Radim Janda. „U operátorů jsme zakotvení v back- end systémech, nejsme navenek viditelní.“ Systémy a technologie Ericssonu skutečně stojí na pozadí fungování sítí a dalších ná- strojů, které zdejší operátoři využívají, a to i v souvislosti s LTE sítěmi. Firma má na sta- rost například řídící vrstvy sítě, propojování různých systémů, nástroje pro billing a další „neviditelné“ položky. neseŠLI se cenově „Asi 60 procent z implementace sítí spadá do kategorie, kterou nejsou pouhé nákupy vy- sílačů,“ argumentuje Janda. „Naše role je v in- tegraci jednotlivých systémů a technologií.“ To ovšem neznamená, že by samotné sítě nebyly důležité. Jsou údajně klíčové, ale dle poněkud diplomatických slov Radima Jandy Ericsson v tomto ohledu „nenašel společné kroky se zákazníky“. Co tohle prohlášení znamená, lze zjistit při rozhovorech se zástupci operátorů. Ericsson není ochotný snižovat své marže a považuje se za kvalitní prémiovou značku, za kterou je nutné si připlatit. „Věříme našim kvalitám, což se projevuje i na ceně,“ souhlasí Janda. Cena teď ve výstavbě sítí v Česku skutečně hraje významnou roli. Operátoři poslali pe- níze na svůj rozvoj do zahraničí a nyní hledají cesty, jak ušetřit. T-Mobile a O2 například sítě v některých oblastech sdílejí. Podle informací E15.cz dokázala Nokia díky nízké ceně vyhrát i nad doposud levným huawei. Ericsson nešel do cenových válek, a LTE sítě tak ovládly společnosti Nokia a huawei. „Ze sítí se stává komodita a je třeba, aby- chom se více zaměřovali na nový druh byz- nysu,“ říká k cenovým válkám a situaci na trhu Janda. To, kudy se Ericsson vydává, už pro E15.cz nedávno komentoval jeden z vice- prezidentů firmy. Jsou to například nástroje kaM Se PODěl eRiCSSON? Švédská telekomunikační společnost Ericsson jako by v Česku zmizela z očí. i když si firma na mezinárodních trzích stále drží první místo ve svém oboru, u nás se na budování LTE nepodílí a sítě nové generace rostou na technologiích od huawei a Nokie. Kam se Ericsson poděl? pro budování CDN sítí, optimalizaci aplikací a datových toků, přepravu videa a dalšího náročného obsahu a podobně. Prostě vše, co zapadá do nové datové éry a umožní ji spravovat a zlevňovat. V tomto ohledu Ericsson věří, že může těžit z dlouholetého know-how a renomé. Jde o oblasti, které ještě nejsou komoditní a na kterých se dají generovat zajímavější marže a zisky. PRuŽný eRIcsson Ericsson už začal v Česku o svých nových nástrojích, technologiích a službách s čes- kými operátory mluvit, rozjeté zakázky ale prozatím nekomentuje. Údajně už některé projekty rozjeté jsou, což mimo záznam po- tvrzují i zástupci operátorů. „Až třeba operá- tory začne tížit video, chceme do toho vstou- pit a ukázat jim, jak ho řídit, zpoplatňovat a podobně,“ naznačuje Janda směry, kterými Ericsson přemýšlí. Ericsson se snaží nadbíhat operátorům a je připravený jim pomoci prakticky se vším, co si vymyslí. Pro zástupce společnosti je například síťová neutralita poměrně pružný pojem, společnost je aktivní v rozvoji volání přes Wi-Fi sítě tak, aby operátor mohl auto- maticky přepínat mezi mobilní a Wi-Fi sítí, a tak dále. Janda, který do Ericssonu přišel z vyšších pater tuzemského Ciska, nekomentuje, jak na tom česká pobočka švédského podniku je finančně, údajně ale „zvládá uživit všech asi 80 zaměstnanců“. Někteří přitom neobsluhují pouze Česko, ale i zahraniční trhy. Ericsson jako celek z aktuální výstavby LTE sítí těží. V posledním kvartálu vykázal meziroční růst tržeb o devět procent, ovšem s propadem zisku o 13 procent. Růst tržeb má na starost zejména vývoj v Číně, indii, Rusku a na Blízkém východě. JaN SeDlÁk e15.cz Fotoarchiv

49 Co si představit pod pojmem personali- zované dokumenty pro zákazníky? Naše firma se zabývá vývojem softwaru pro trh CCM (customer communication ma- nagement). Nechci zabíhat do formálních definicí, proto bych raději mluvil o persona- lizovaných dokumentech. Každý si jednoduše představí dokument ve své papírové formě. Je nutné si ale uvědomit, že digitální dokument je stále dokumentem, a navíc jich máme ko- lem sebe čím dál více. S dokumenty se se- tkáváme na každém kroku – ať již mluvíme o různých smlouvách, výpisech z účtů, po- tvrzeních o realizovaných platbách, vyřízení pojistné události, osobním plánu spoření, dů- chodovém spoření, zprávách ohledně našeho zdravotního stavu, či dalších. Záměrně jsem vybral tyto příklady, neboť zároveň jde o do- kumenty, které obsahují personalizaci – jsou určeny pouze pro konkrétní jedince, obsahují osobní informace nebo svým obsahem jsou přizpůsobeny konkrétní osobě. software Inspire vyvíjený vaší firmou používá řada nejen českých peněžních ústavů a pojišťoven. Podle analytických společností Forrester a Gartner jste lídrem na poli CCM nástrojů. Co všechno tedy váš software umí? Velmi zjednodušeně řečeno je to nástroj, kterým můžete tvořit, editovat a spravovat dokumenty pro komunikaci se zákazníky. Představte si, že banka musí během něko- lika hodin vytvořit statisíce nebo miliony výpisů z účtů a rozeslat je svým zákazní- kům. V klasickém textovém editoru by to trvalo přinejmenším týdny, a ještě by v nich vzniklo manuální prací mnoho chyb. Takto teChNOlOGie DYNaMiCkÝCh DOkUMeNtů ZPůSOBÍ RevOlUCi ve vNÍMÁNÍ SMlUv Či vÝPiSů Budoucnost spočívá v interaktivních dokumentech, říká Zbyněk hodic, technický ředitel firmy GMC Software, která je špičkou mezi dodavateli technologií v oblasti personalizovaných dokumentů pro komunikaci se zákazníky. má zpracovatel vytvořenou a schválenou ša- blonu, do které se jednotlivým klientům data nalijí z databáze banky a vytvoří finální do- kument. Tímto způsobem mohou obrovská množství transakčních dokumentů vzniknout během několika minut – měsíčně se jich v ČR odbaví více než 50 milionů, samozřejmě ne vše vzniká s využitím našeho softwaru. současné dokumenty sice vznikají takto sofistikovaně, ale nakonec vyjedou z tis- káren na obyčejném papíru a rozváží je pošta. nemělo by to v jednadvacátém století vypadat jinak? Mělo, a také tomu tak je. Jen si uvědomte, kolik dokumentů je dnes již pouze digitálních – téměř všechny banky a pojišťovny vám na- bízejí digitální dokumenty jako preferovanou formu. Ale to je jen první krok, ten druhý se skrývá za dynamickou komunikací, ko- munikací, která je interaktivní a uživatelsky příjemnější. Řešení pro dynamickou komunikaci v sys- tému inspire máme již rok a půl a čtyři naši klienti ji již zhruba tři čtvrtě roku používají. Nejvíce se zatím uchytila v Nizozemsku. Dynamický dokument je vlastně soubor hTML5, který lze distribuovat online i off- line způsobem a umožňuje příjemcům inter- aktivní zobrazení, popřípadě přímo provádět různé operace, jako jsou platby, úpravy sazeb atd. Vezměme si případ bankovního výpisu, dynamická komunikace vám umožní si data filtrovat například podle výběrů z různých platebních karet, podle druhu transakce, výše útraty u benzinových pump, v restauracích, za kulturní akce a podle hodnoty vašich ne- zbytných výdajů, jako je platba za pronájem a energie. To vše vidíte v tabulkách a grafech, atookamžitěsohledemnasvůjvýběr.Snadno tak dostanete mnohem podrobnější a kom- plexnější informace a zároveň v mnohem jed- nodušším a srozumitelnějším balení. Říkáte, že takové řešení máte rok a půl. Proč jej zatím u nás nemůžeme nikde využívat? Je to nová technologie, kterou jsme před- běhli veškerou konkurenci. Tak nová, že se z logiky věci vymyká tradičním přístupům a postupům. V České republice ji aktuálně někteří zákazníci testují, vyhodnocují a dola- ďují možnosti jejího nasazení a konkrétního využití. Tento proces ale není právě nejrych- lejší. Reálné nasazení je tak pomalejší, než jsme čekali, ale postupuje to. Čekali jsme, že stávající zákazníci si jednoduše přikoupí nový modul, a rychle tak začnou používat dynamickou komunikaci. Místo toho se nám hlásí více klientů, kteří k nám chtějí právě kvůli dynamické komunikaci přejít, a to za- bere přece jenom více času. ADVERTORiAL OF inzerceA141013758

OF TEChNOLOGiE větŠiNa aPlikaCÍ vYkaZUJe BeZPeČNOStNÍ SlaBiNY aŽ 9 z 10 MOBILnÍCH aPLIkaCÍ vy- kazuje bezpečnostní slabiny a to ve spojení s nízkým povědomím uživatelů o zásadách bezpečné komunikace prostřednictvím tabletů a chytrých telefonů představuje ne- omezené možnosti pro vysledování komu- nikace a zneužití získaných údajů. „Firmy musí mít jasnou představu o tom, jaké riziko pro ně útoky představují. Bezpečnostní manažeři chápou, že čelí rizi- kům, ale často nevědí, která jsou skutečná a co pro firmu znamenají,” říká William ischanoe, odborný garant kurzů iT bezpeč- nosti a hackingu Počítačové školy Gopas. „Je třeba věnovat pozornost zabezpečení vlastních aplikací, ale i školení a vzdělávání zaměstnanců, kteří často netuší, co svým chováním způsobují,“ dodává. Před bezpečnostními riziky varovali od- borníci na konferenci věnované počítačové inzerce A141003122 Zákon, díky kterému by měl být stát odol- nější vůči případným elektronickým útokům nadůležitépočítačovésystémyvzemi,vstoupí v platnost v lednu 2015. Stále ale u mnohých odborníků napříč obory vyvolává dohady a diskuse – především není zcela jasné, koho přesně se zákon dotkne, jaké konkrétní kroky budou muset podniknout a kolik bude zave- dení nových pravidel stát. „Zájem odborné veřejnosti o konferenci hackerFest2014předčilnašeočekávání,“řekl Jan Dvořák, ředitel Počítačové školy Gopas. „Letošní ročník hackerFestu je teprve druhý, ale již nyní je možné mluvit o tradici – účast- níci konferenci vnímají nejen jako odborné fórum, ale především jako možnost prak- ticky se seznámit s novými trendy v oblasti hackingu a připravit se na ně.“ MaRek SChwaRZMaNN e15.cz bezpečnostiahackinguhackerFest2014,kte- rou pořádá Počítačová škola Gopas. Žhavým tématem byl na konferenci hackerFest 2014 i zákon o kybernetické bezpečnosti a jeho aplikace do praxe. Fotoarchiv

JednOU z neJVĚTŠÍ POLOŽkOU ná- kLadŮ jsou mzdové náklady. Úkolem do- cházky již není jen zpracovat docházková data zaměstnanců, ale čeká ji další cíle. Tyto cíle se mění společnost od společnosti. Naši zákazníci nesledují pouze odhady mzdo- vých nákladů na jednotlivé zakázky či ak- tivity. Chtějí vědět přesné položky, které je zatěžují, kde jsou rezervy. Určit skladbu ná- kladů, kde vznikají, kam je rozúčtovat, ale i zefektivnit práci je pak na docházce a jejich uživatelích. Co nejvíce zautomatizování procesů je dnes nutností. Elegantním řešením může být nahrazení předávání větších či menších lístečků s dovolenkami - poskytnout všem zaměstnancům možnost zažádat si elektro- nicky. Zároveň si mohou zkontrolovat svoji odpracovanou dobu, stav dovolené, ale třeba i objednat stravu v jídelně. Objednáním stravy začíná další proces, který pomáhá při práci jak mzdovým pracovníkům, tak i pracovní- kům ve stravovacím zařízení. Systém provede vyhodnocení nároku příspěvků a výpočet srážkových mzdových složek za odebrané jídlo či nákup v kantýně. V nepřetržitých provozech řešíme ko- munikaci s jednotlivými směnami. Vedoucí těchto směn nepřijdou vzájemně do styku, ale přesto spolu potřebují komunikovat za účelem obsazení svých pracovišť na směně, například z důvodů různých nepřítom- ností. i v tuto chvíli nastupujeme s řešením Personálního obsazení směn a vyřizování jednotlivých požadavků. ÚDRŽBA A SERViS ZAŘíZENí dnes též nekončísběrempožadavkůaplánovánímpra- videlných revizí a kontrol. Dnes zasahuje jak do oblasti majetku, skladu, fakturace, tak ze- jména účetnictví a vyhodnocování nákladů ve společnosti. Toto vyhodnocování není jen na úrovni materiálu či služeb externistů, ale i sle- dování interních nákladů údržbářů. Údržbář též odvádí svoji činnost na odváděcích ter- minálech a vedení společnosti má přehled o efektivnosti. se zaobírá problematikou také velmi aktuální. Úspěšný obchod je zá- kladem správného klíče ke zlatému busine- ssu. Týmovou práci obchodního oddělení zajišťujeme pomocí přerozdělování úkolů a zpětným sběrem nákladů a efektivnosti času obchodníka. Management má přehled o ekonomičnosti společnosti. Marketing po- mocí vypracovaných dotazníků cíleně mo- nitoruje trh a předává zjištěné skutečnosti obchodníkům. www.POsYs.eU vám přeje úspěšný obchod třeba s našimi produkty. NeNeChte NÁklaDY Na POSPaS! Společnost Posys, s r.o., se snaží dvacet let svými produkty řešit náklady v oblastech docházky, údržby a servis zařízení a CRM problematiky. Díky úzké spolupráci s jedním z největších českých ERP systémů - HeLIOs se nám daří uspokojit zákazníky v mnoha oborech podnikání. 51 ADVERTORiAL OF inzerceA141013335

52 OF ADVERTORiAL zaměstnancevzdělávátevinterníakade- mii, za kterou vás dokonce ocenili oborovou personální cenou. Co stálo za rozhodnutím takto své pracovníky vzdělávat? Za úspěchy naší firmy stojí především velmi schopní lidé. A tyto lidské zdroje je také potřeba kvalitně řídit. V minulosti se učili pracovat s lidmi zejména manažeři na úrovni TOP managementu a někteří z úrovně středního managementu. Přitom ale největší počet podřízených má management liniový. A ten by měl v této oblasti dělat svou práci nejlépe. Proto jsme se rozhodli vytvořit právě pro liniový management speciální vzdělá- vací program manažerských dovedností. Zaměřujeme se při tom na to, aby všechny natrénované dovednosti začali linioví mana- žeři okamžitě uplatňovat v praxi. Jak se vám akademie osvědčila, v čem vám pomáhá? hESTEGOAKADEMiE je nejefektivnější vzdělávací program, jaký jsme kdy realizo- vali. Díky akademii přijímají linioví manažeři za své myšlenky Etického kodexu, systému štíhlé výroby, zlepšovatelského hnutí. Učí se také myslet ekonomicky, asertivně komuni- kovat a orientovat se v právní problematice. A toto všechno pak předávají i svým podří- zeným ve výrobě. Výjimečných výsledků do- sahujeme díky velmi trpělivé práci s každým jednotlivcem, díky obrovské důslednosti při vyžadování plnění úkolů, díky dlouhým ho- dinám příprav na každý tréninkový modul a díky tomu, že do hESTEGOAKADEMiE je zapojeno celé vedení firmy. PRO SPeCialiZOvaNOU StROJÍReNSkOU vÝROBU POtŘeBUJeMe SChOPNé liDi Vzděláváme liniové manažery, protože mají nejvíce přímých podřízených, říká Monika Šimánková, statutární ředitelka hESTEGO a.s., strojírenské firmy založené v roce 1995 zabývající se vnějším a vnitřním krytováním strojů a zpracováním ostatních výrobků z plechu. Společnost hESTEGO, která v současnosti zaměstnává 320 zaměstnanců, získala titul Firma roku 2014 v Jihomoravském kraji a Odpovědná firma roku 2014 pro Jihomoravský kraj. V posledních třech letech jste stavěli dvě nové haly, jednu na výrobu kapotáží strojů a druhou na výrobu teleskopických krytů… Za tímto úspěchem se také skrývá obrov- ské množství tvrdé práce a báječný kolektiv lidí. Neustále pracujeme na nových projek- tech. Velkou pozornost klademe na vývoj a hledání nových technických řešení. Velmi nám v tom pomáhá i propracovaný systém zlepšování Kaizen. Neustále hledáme mož- nosti, jak výrobek zefektivnit. Ať už se jedná o úspory při výrobě samotného výrobku, tak úspory v podobě efektivnějšího řízení pro- cesů. Nyní zavádíme kapacitní plánování, které je podpořeno novým systémem lokací a výrobních terminálů, které jsme si pro tyto účely sami vyvinuli. Dále budeme svou po- zornost věnovat zefektivňování logistických toků. dá se říct, že kapotáže pro stroj jsou aktuální strojírenský trend, zajímají se o to firmy? Co k tomu přispělo? Vnější krytování strojů se pro výrobce strojů stává čím dál významnějším. Zvyšují se nároky na ochranu samotné technologie i ochranu obsluhy stroje. Krytování strojů se tak stává čím dál složitějším a náročnějším na zpracování a vyžaduje specializovanou firmu. značnou část své výroby vyvážíte. které trhy jsou pro vás nejlákavější? V tuto chvíli je pro nás nejvýznamněj- ším trhem Německo. Dále dodáváme do Španělska, Švýcarska, Slovenska, Ruska a mnoha dalších zemí. VNěmecku máme dce- řinou společnost. Nyní zakládáme dceřinou společnost v Rusku, kde bychom výhledově chtěli zřídit i výrobní závod. Čína je další des- tinace, kam bychom rádi brzy expandovali. Ovlivnila firmu situace na Ukrajině a sankce vůči Rusku? Zatím ne. Nicméně může se stát, že si- tuace v Rusku ovlivní naše zákazníky a tím i nás. Snažíme se s tímto rizikem pracovat a připravit se na něj. V rámci svého programu na společen- skou odpovědnost skutečně konkrétně po- máháte. Proč jste se rozhodli podporovat sdružení Piafa? Pomoc a podporu potřebuje celá řada jed- notlivců a organizací. Podle nás ji ale nejvíce potřebují handicapované děti. inzerceA141013890

53 ADVERTORiAL OF sPOLeČnOsT Cs-BeTOn vyvinula za- stávkové panely, které jsou určeny k tvorbě bezbariérových autobusových a trolejbu- sových nástupišť. Charakteristickým vnějším znakem těchto panelů je, že svým začleněním do zpevněné plochy vytváří jak nástupní hranu zastávky, tak spodní desku pojížděnou samotným přepravním prostředkem. Tyto panely v kombinaci s nízkopodlažními autobusy a trolejbusy zajišťují bezbariérový nástup v souladu s požadavky vyhlášky. Toto inovativní ře- šení stavby zastávky se vyznačuje vysokou odolností proti bodovému a smykovému za- tížení, které vyvolává destrukci nájezdové plochy. Snižuje nárok na únosnost podloží a umožňuje rychlou montáž i demontáž bez ohledu na počasí. Silniční zastávkové pa- nely představuji komplexní řešení, včetně vyžadovaných bezbariérových nástupních hran a řešení problematiky přechodu tu- hých a netuhých konstrukcí pomocí roz- nášecích desek. Společnost CS-BETON působí na trhu betonových výrobků v České republice více než dvacet let. Patří k největším výrobcům betonových výrobků pro tvorbu malé ar- chitektury, chodníků, komunikací a letišť. Společnost vyrábí široký sortiment dlažeb různých typů a barev, obrubníků, žlabů, vegetačních tvárnic, okrasných zdí včetně prvků okrasných vegetačních zdí. Vyráběné výrobkydovolujípraktickyneomezenoukrea- tivitu užití jak co do skladby, tak i barevnosti. Sortiment výrobků dovoluje řešit odvodnění zpevněných povrchů komunikací dálnic i le- tišť v široké škále kapacitních požadavků na odvodnění. Pokud vás zajímají podrobnosti, navštivte konferenci pořádanou na toto téma. Ta pro- běhne 11. prosince 2014 v Erpet Golf Centru (Strakonická 2860/4, Praha-Smíchov). Registrovat se můžete na e-mailu konfe- rence@csbeton.cz. iNOvativNÍ ŘeŠeNÍ StavBY aUtOBUSOvÝCh ZaStÁvek Silniční zastávkové panely od společnosti CS-BETON představují komplexní a rychlé řešení pro výstavbu bezbariérových nástupišť. inzerceA141013438

54 OF ZABEZPEČENí Věnují globální firmy dostatečnou po- zornost bezpečnosti svých dat? Celkově lze konstatovat, že funkční a eko- nomickévýhody,kterépřineslrozvojpočítačů obecně, vedou do jisté míry k tomu, že důle- žitost otázek spojených s ochranou a bezpeč- ností dat je paradoxně upozaďována. Přitom ta nejdražší aktiva, která společnosti ve 21. století drží, bývají právě ve formě digi- tálně spravovaných informací. A ani po ně- kolika desetiletích nedokázaly společnosti pochopit, jak cenná a důležitá právě tato data jsou. Vede to k jedinému – nedostatečné po- zornosti věnované otázkám jejich ochrany a podceňování důležitosti investic do vhodně navržených bezpečnostních opatření, která by byla od samého počátku zakomponována do infrastruktury. Poslouží jednoduchý pří- pad. Představme si 25patrovou budovu bez požární výbavy nebo únikových schodišť od- druhého podlaží výše. Dříve nebo později se to ukáže jako fatální chyba. Jsou malé a střední firmy v této oblasti zranitelnější? Mají menší rozpočty a nedis- ponují týmy specialistů jako velcí hráči. Rozhodně. Zejména v případě, kdy menší firmy dodatečně zavádějí bezpečnostní opat- ření do svých stávajících systémů. Na druhé straně, pokud menší firmy rozpoznají bezpeč- nost svých dat například jako konkurenční výhodu, mohou přisoudit ochraně dat vyšší prioritu a zaintegrovat ji do svých systémů hned na počátku existence. Tím se také vy- hnou velmi nákladnému dodatečnému za- vádění bezpečnostních opatření ve chvílích, kterými často procházejí velké společnosti. Troufám si navíc tvrdit, že se blížíme době, kdy bude právě schopnost zabezpečit data klientů a dodavatelů znakem důvěryhodnosti dané společnosti a ve výsledku také podmín- kou její profitability. Je dlouhodobě udržitelné, aby se glo- bálně proudící data řídila národními před- pisy jednotlivých států, nebo bude nevy- hnutelná nějaká obecně platná úprava? Velmi hlasitě zastávám názor, že je ne- jen vhodné, ale i nezbytné vytvořit mezi- národní, globálně respektovaná pravidla, jak spravovat digitální prostředí internetu a jak zajistit kontrolu či spíše přehled nad informacemi. Existuje spousta cest, jak tato pravidla vytvořit, aniž by se nutně muselo jednat o právní úpravu. Například žádný stát nikdy formálně nevznesl požadavek na konkrétní podobu formátu e-mailu, vytvořily ji však instituce, zabývající se tvorbou tech- nologických standardů. V mé nové publikaci, která by se měla objevit zkraje příštího roku, představuji novou cestu, jak by se k tvorbě globálních pravidel mohlo přistupovat. Tato cesta by poté vrátila důvěru v digitální infor- mace, respektive „digitální majetek“ jako takový. Řešení vidím v tvorbě zcela nových protokolů, které nebudou závislé na práv- ních úpravách států nebo formálních smluv mezinárodních organizací. Cloud přinesl potenciální rizika, protože data se posuzují podle právního systému země, kde jsou uložena, ne země, v níž pod- niká jejich majitel. Firmy často ani netuší, kam cloudová úložiště jejich data posílají. staly se již případy, kdy byla firma souzena za data, která byla v zemi jejího původu legální, ale v zemi svého uložení porušo- vala zákony? Situace je velmi podobná, jako když řídíte vůz a přejedete hranici země. Změní se ma- ximální povolená rychlost, v některých stá- tech nesmíte používat mobilní telefon anebo nesmíte v automobilu sedět sám. Ale stejně jako řidič vozu ani společnost nemá možnost zasáhnout do toho, kudy tato hranice vede, tedy kam provider přesouvá uložená data. Objem kybernetické kriminality stále roste. Jaké škody aktuálně způsobuje svě- tové ekonomice a jaké jsou předpovědi dal- šího vývoje? Rozvoj kybernetické kriminality je přímo úměrnýnarůstajícídůležitostijednotlivýchdat. Každánežádoucípříhoda,kdyněkdozískápří- stupkdatům,zkopírujeje,nahradíneboobecně využijeněčímajetek,snižujehodnotuinformací jako takových. Vzhledem k tomu, že kyberzlo- činci často operují v „mezinárodních vodách“, jeveliceobtížnéjejichútokyvyšetřitaúčinněje obvinit. i kvůli tomu bude kyberzločinnost na vzestupu,dokudspolečnostinezačnoumasivně investovatdosilnýchsystémůprosprávuinfor- mací,kterévtomtokontextuzahrnujímnohem více než jen informační bezpečnost. Co může přinést změnu tohoto trendu? Jak jsem již zmiňoval, vnímám, že je stále kladen malý důraz na hodnotu digitálních dat. A to i přesto, že 21. století jasně ukazuje, že pravá hodnota společností bývá měřena podle kvality, integrity a agility jejího digi- tálního majetku. BUSiNeSSiNfO.CZ NeJCeNNěJŠÍM MaJetkeM fiReM JSOU DiGitÁlNÍ iNfORMaCe Malé a střední podniky jsou vůči kyberútokům zranitelnější než velké korporace. Pokud se podle odborníka na digitální právo Jeffreyho Rittera firmy nevěnují bezpečnosti dat hned od začátku, stojí je pak ochrana výrazně více.

55 ADVERTORiAL OF V čem spočívá činnost Cechu mechanických zámkových systémů ČR? Cech je organizací fungující více než 20 let. Jeho členové představují jednotnou a kvalifi- kovanou sílu, která se rozhodla přispět k lepší prevenci kriminality, ochraně majetku a osob v České republice. To je jeden z dlouhodobějších cílů. Zkušenosti, profesionalita a léta praxe, zú- ročené v každém členovi, to jsou devízy, které cech přináší všem občanům. Co zákazníků přináší, když je zámečník členem cechu? Cílem projektu je vysvětlit a ukázat veřejnosti, jak správně a účinně zabezpečit svůj byt, dům, chatu, firmu, zkrátka majetek. Naučit, jak rozpo- znat skutečné prvky tvorby bezpečnosti a správně je kombinovat v reálném životě. Prostřednictvím našich členů nabídnout profesionální služby a hlavně certifikované výrobky. Člen cechu je vyškolen a vybaven tak, aby byl schopen svým zákazníkům kvalifikovaně poradit při návrhu, in- stalaci a servisu mechanických zábranných pro- středků. Naši členové mají správná živnostenská oprávnění a koncesní listiny. Naší snahou je, aby i veřejnost vnímala člena cechu jako odborníka a záruku kvality. Většina lidí má zámek na celý život. Jaká je však reálná doba, po kterou můžeme řešení pokládat za dostačující? Zákazníkům je třeba vysvětlit, že zámek – cylindrická vložka – není na celý život. i zde platí, stejně jako u auta, televize, elektrických spotřebičů, určitá životnost. Ta může být z po- hledu mechanického opotřebení tři až sedm let a záleží na prostředí, ve kterém je instalován, a na použitých materiálech u výrobku. Z pohledu ochrany polotovaru klíče bychom měli vědět, do- kdy je chráněn a odkdy je již volně k prodeji. Tedy co se týče neoprávněného kopírování, je doba in- dividuální u jednotlivých produktů. Jednoduché řešení je možné spatřit v bezpečnostní třídě, kde standardní – základní je RC.3 a doba ochrany tři až pět let. V bezpečnostní třídě RC.4 bývá patentová ochrana pět až 20 let. Cech v rámci projektu vydal katalog doporučených výrobků, který pomáhá při volbě správných řešení zabez- pečení majetku. Správná certifikovaná řešení v našem kata- logu: dostupné na www.cmzs.cz. eG-liNe PŘeDStavUJe PRaktiCkéhO POMOCNÍka Se ZaBeZPeČeNÍM Bezpečnost majetku a osob je třeba začít vnímat v souvislostech, říká Petr Fráz, ředitel společnosti EG-Line. RC

OF CESTOVáNí Za MlYNÁŘSkÝM ŘeMeSleM DO lOUČek U ODeR neJzaJÍMaVĚJŠÍ MÍsTa ČLOVĚk často pozná díky doporučení, bez asistence bede- krů a informačních brožur. Jedním z tako- vých mých „objevů“ je vodní mlýn Wesselsky v Loučkách, poblíž Oder. Skvěle zachovaný interiér i technologie vás přenesou o desítky let do minulosti. Klapot kol vodního mlýna Wesselsky se údolím Odry nesl už takřka před pěti stovkami let. Existence mlýna v Loučkách je doložena už roku 1545. Tehdy ale ještě Wesselským nepatřil. Později byl několikrát přestavován, takže dnešní tvář objektu je po- znamenána rysy lidového baroka. Proplouvám vstupní branou a znenadání se ocitám uprostřed útulného venkovského dvorku. Kolem něj se vine pitoreskní směs kůlen, záhadných komůrek a pomocných hos- podářských stavení. Dlouhých čtrnáct let se o mlýn starají manželé Královi a postupně mu navracejí jeho dřívější slávu. Avšak nyní formou výjimečně zachované technické pa- mátky. „Nedávno jsme rekonstruovali břid- licovou střešní krytinu,“ rozpovídala se Věra Králová, která je vzdálenou příbuznou zdej- ších mlynářských rodů Wesselských, respek- tive Pazderů. „Jen místo původní pokrývač- ské břidlice, která se ještě nedávno hlubinně inzerce A141014035 inzerceA141013893 těžila v blízkém okolí, jsme sem museli dát zahraniční. Už jsme ji ale museli reklamovat, protože se začala rozpadat. Na tu místní pro- stě kvalitou neměla,“ upřesnila. v Dřevěném LaByRInTu Ke každému správnému mlýnu zákonitě patří obří dřevěné kolo. Tady se v časech nej- většího rozkvětu otáčela dokonce tři, poně- vadž kromě mlýna poháněla také pilu. Teď zůstalo pouze jedno, které je soudobou re- plikou. Zdaleka největší překvapení se ale ukrývá uvnitř hlavní budovy: kompletní tech- nologické vybavení od výtahu přes transmise až po robustní mlýnské kameny. Jako by se zde příchozí ocitl uprostřed fantastického království Julese Verna. Pouze některé prvky tohoto úchvatného dřevěného labyrintu byly nahrazeny novými kopiemi. náRoČná PRáce PRo TvRďáky Skutečné mlynářské řemeslo zahrnovalo zejména těžkou dřinu naprosto vzdálenou idylickým představám. „Během mletí se velmi silně prášilo a moučný prach se mlynářům usazoval na plicích, kde posléze kvasil,“ do- dává Věra Králová, „celý provoz byl navíc extrémně hlučný a mlelo se dnem i nocí. Zdravotní obtíže se objevovaly už u malých dětí.“ JakUB hlOUŠek lidé a země FotoJakubHloušek

57

58 OF CESTOVáNí inzerceA141012347 Rakousko dachstein west Dachstein West je lyžařská oblast, le- žící na severní straně masivu Dachstein, 60 kilometrů jižně od Salcburku. Tvoří ji především čtyři lokality, propojené vleky – Gosau, Russbach, Zwieselalm a Annaberg. Nabízí výborné lyžování pro rodiny s dětmi a pro středně pokročilé lyžaře, rozsáhlou síť umělého zasněžování i na 100 kilometrů bě- žeckých stop. Lákadlem je rovněž výborný freeride – Freeride Arena, sedm sáňkařských drah, přírodní kluziště Bad Goisern a funpark pro snowboard Gosau-hornspitz. zillertal Údolí Zillertal, obklopující řeku Ziller, představuje jednu z největších lyžařských oblastí Rakouska i celých Alp. Pro celý re- gion Zillertal lze zakoupit jeden společný skipas – Zillertaler Superskipass. Chcete vyzkoušet snowtubing, skialpinistické tratě, sáňkařské dráhy, přes 300 kilometrů upra- vených běžeckých tratí, paragliding, kryté tenisové kurty, squash, indoor golf, vodní světy v Mayrhofenu, Fügenu nebo celoroční lyžování na ledovci hintertux? Jasná volba. kaprun a zell am see Kaprun – Zell am See je patrně vůbec nejoblíbenější lyžařskou oblastí celého Rakouska. Rozprostírá se v úchvatné přírodní scenerii pod ledovcem Kitzsteinhorn s výhle- dem na přírodní park Vysoké Taury (hohe Tauern). Přednostmi je výborná dostupnost z Česka, ledovec Kitzsteinhorn, nádherná příroda, vysoký počet náročných černých sjezdovek v čele s populární Trassabfahrt, 250 kilometrů běžeckých stop včetně okruhu kolem jezera s napojením na pinzgauskou a saalašskou síť běžeckých tras. wildschönau Slunečné a zasněžené horské udolí Wildschönau se čtyřmi vesnicemi kaM ZaMÍŘit Za lYžOvÁNÍM DO alP? Do Alp v zimě vyráží každoročně za lyžováním podle odhadů přes půl milionu Čechů. Z alpských destinací vede Rakousko a následuje jej itálie. Niederau, Oberau, Thierbach a Auffach je přímo stvořené pro rekreační lyžování v nádherných horách. Vždy dobře do- stupná rekreační oblast se nachází neda- leko Kufsteinu a vedle tradičních zimních sportů nabízí noční běžeckou stopu, dvě sáňkařské dráhy i jízdu v saních tažených koňmi. ITáLIe dolomiti superski Lyžařská oblast Dolomiti Superski, nachá- zející se v provincii Trentino na severu itálie, je jedničkou mezi zimními lyžařskými stře- disky, a to díky své velké rozloze a překrásné přírodě. Ostatně zalyžovat si v prostředí svě- tového přírodního dědictví UNESCO má jistě něco do sebe. Nabízí se zde možnost lyžo- vání ve všech 12 střediscích s jednou per- manentkou. Ať už jste milovníci sjezdového lyžování, snowboardingu, či upřednostňujete poznávání okolí na běžkách, věřte, že tady najdete vše, co potřebujete pro své sportovní nadšení. skirama dolomiti Lyžařská oblast Skirama Dolomiti / Adamello Brenta leží v severozápadní části Trentina. Je věhlasná především kvalitou vleků, sjezdovkami nejrůznější náročnosti, širokou škálou zimního sportovního vyžití, vstřícností k požadavkům návštěvníků a v ne- poslední řadě krásnou, nenapodobitelně pod- manivou přírodou. Sjezdovky jsou situovány v nadmořských výškách až do 2500 metrů v Madonně di Campiglio, či dokonce do tří tisíc metrů v Passo Tonale. alta Valtellina Tato oblast se nachází v blízkosti hranic se Švýcarskem a skládá se ze čtyř vynikají- cích středisek, kterými jsou Livigno, Bormio, San Colombano a Santa Caterina. V Bormiu lze navštívit lázně s krytým termálním ba- zénem s vodou o teplotě 38 °C a venkovním bazénem s výhledem na zasněžené Alpy. Do Livigna zase můžete vyrazit za skvělými ná- kupy v bezcelní zóně. ReDakCe Fotoarchiv

LYŽOVÁNÍ Itálie Skirama Dolomiti, Alta Valtelina, Dolomiti Superski cena již od � ��� Kč Rakousko Dachstein-West, Zillertal, Kaprun, Wildschönau cena již od � ��� Kč Francie cena již od � ��� Kč Švýcarsko cena již od � ��� Kč v Alpách za nejlepší cenywww.eximtours.cz Rakousko Itálie Francie Švýcarsko Slovensko

60 OF NáZOROF JEDEN DEN PODNiKATELE Pavel SOBÍŠek hlavní ekonom unicredit Bank czech republic and slovakia kurzarbeit je dobrý sluha, ale zlý pán Konceptukurzarbeitulzeekonomickytěžkoněcovy- tknout. V situaci dramatického propadu poptávky, kdy podniky bojují o přežití, jim stát podá pomoc- nou ruku oboustranně výhodným obchodem. Po přechodnou dobu jim refunduje část mezd zaměst- nanců, kteří by jinak přišli opráci. Refundace stojí státní rozpočet výrazně méně než jeho péče o nové nezaměstnané. Aureola kolem kurzarbeitu se rozšířila po jeho využitív Německuv krizovémroce2009.Jeznámo, že během tří následujících let počet zaměstnaných v německé ekonomice stoupl o půldruhého milionu, zatímcovezbytkueurozónyotřimilionyklesl.Méně se ale ví, že jen zlomek německého zázraku lze při- číst uplatnění kurzarbeitu. Podle ekonomického výzkumuzachránilotehdyopatřenívNěmecku200 až 400 tisíc pracovních míst. Ani to není málo. Co bylo dobré pro německou ekonomiku, může být dobré i pro českou. Ovšem za předpokladu, že se při replikaci systému dodrží důležité okrajové podmínky. Právě to se nestalo v roce 2012, kdy byl vyzkoušen kurzarbeit po česku. Primárním cílem tehdy nebylo ochránit ekonomiku před kolapsem (ten nehrozil), ale zkonzumovat omezený balíček evropských peněz, který se nabízel. Výsledek? Frustrující. Program zůstal bez legislativního za- kotvení,podmínkyproaktivacibylystanovenyměkce a ministerský úředník dostal diskreci rozhodnout, kdo z přihlášených na podporu dosáhne. Takže zkusme to podruhé a lépe. Nedovolme, aby se kurzarbeit stal „zlým pánem“ nad státním rozpočtem v dobách špatných i méně špatných. Stanovme přísné podmínky firmám pro zařazení doprogramu,kupříkladumeziročnípropadnových zakázeko25procentpodobutříměsícůpřisoučas- némpropaduHDPvceléekonomice.Pokudalepod- mínky pro aktivaci nastanou, nechme kurzarbeit hrát roli dobrého sluhy. Udělejme přístup firem do programu nárokovým a nesvázaným se stavem na účtech té či oné kapitoly státního rozpočtu. Kurzarbeit by se měl stát trvalou součástí eko- nomické politiky našeho státu. Nebude ovšem na škodu, když ekonomické podmínky země zůsta- nou dlouho takové, že nám nedovolí jeho účinnost vyzkoušet. Jak ŠeL Čas,postupnějsem se zamiloval do své ženy, se kterou máme tři děti. Pak jsem potkal nestora kou- činku J. Whitmora a propadl koučinku a tuto „celoživotní lásku“ sdílím s lidmi ze spo- lečnosti Koučink Centrum, kde jsem jedním z partnerů dodnes. Objevil jsem také kouzlo létání na větroních a ultralightech, a tak občas někam odletím. Těmto láskám je přizpůsoben i rytmus mého dne, kdy potřebuji skloubit mnoho rolí a s nimi spojené povinnosti a radosti. Můj den vypadá například takto. Ráno od- vážím nejmladšího syna do školy. Zatímco o mně rodina ví, že si rád přispím, syn je ranní ptáče. Vstává v 6.45 a od sedmi ho- din na mne v pětiminutových intervalech volá: „Táto, už vstávej.“ Vstanu v 7.17. Vím, že to stihnu, i když čištění zubů někdy od- ložím na později. Od 8.00 se připravuji na práci s klien- tem a v 10.00 se setkáváme většinou v mé oblíbené kavárně. Tentokrát je klientkou vrcholová sportovkyně, která je ve své dis- ciplíně úspěšná, ale na nejvyšší mety stále nedokáže dosáhnout. Odhalování bariér, které jí nedovolí se zlepšovat a být první, je proto cílem našich setkání. Ne poprvé si uvědomuji, že témata ze sportu často rezonují s problémy ve firmách. Chceme se spolu podívat na negativní vnitřní „programy“, které jí brání vítě- zit. Zpočátku jsem ji požádal, aby mi do e-mailu napsala tato svá negativní pře- svědčení, a byl jsem trochu překvapen, když poslala přes třicet „energii berou- cích“ myšlenek. Nejprve jsem jí navrhl jednoduchý nástroj pocházející z know- how inner Game Tima Gallweye, který se jmenuje STOP. Jde o to, aby se člověk do- kázal vědomě na chvilku zastavit, když mu naskočí negativní přesvědčení. Toto krátké zastavení mu pomůže buď „sebe srážející“ přesvědčení v duchu přeformulovat, nebo si ho alespoň uvědomit. Po obědě jedu do jedné brněnské zá- kladní školy, kde máme schůzku kvůli projektu SOLE. historie tohoto projektu se začala psát v roce 1999. Do češtiny jeho název překládáme jako samoorganizované učební prostředí. Vymyslel ho pan Sugata Mitra původně pro vzdě- lávání chudých dětí v in- dických slumech. Vědci zde instalovali na veřejně přístupná místa počítače a kamery a čekali, zda to v dětech vzbudí zvěda- vost a co udělají. Ukázalo se, že děti se neuvěřitel- ným způsobem dokážou samy učit. i když neu- měly ovládat počítač, nevěděly, jak funguje in- ternet, neuměly ani slovo anglicky, samy si začaly vytvářet skupinky, ve kterých společně objevovaly a vzájemně se učily, jak počítač funguje. Přišly na to, jak vyhle- dávat informace na internetu, intuitivně dokázaly nějak „obejít i bariéru“ cizího jazyka. Vědci jim pak do počítače posí- lali otázky, na které děti hledaly odpovědi a učily se přemýšlet v souvislostech. Tento systém vzdělávání byl pak úspěšně aplikován ve Velké Británii, itálii i jinde. Metoda SOLE ve školách spočívá v tom, že se děti rozdělí do skupinek po čtyřech až šesti, učitel jim zadá zvídavou otázku a ony s nápomocí počítače hledají odpověď. Na závěr hodiny připraví pre- zentaci pro spolužáky i učitele. V brněnské škole, kde tuto metodu již rok používají v řadě předmětů, se dnes na téma dobře položených zvídavých otázek rozvinula žhavá diskuse. Ze schůzky jsem jel s dobrým pocitem, protože nová me- toda učení probouzí v učitelích i žácích kreativitu, schopnost lépe spolupracovat, diskutovat a úžasným způsobem naplňuje základní principy koučování. Totiž zvy- šování sebedůvěry, schopnosti kritického myšlení, nehodnotícího vnímání a posilo- vání zodpovědnosti. Doma mne čekal e-mail od Tima Gallweye, se kterým jsme letos otevřeli českou pobočku jeho mezinárodní koučo- vací školy inner Game. Nad hlavou se mi ale klenulo modré nebe, a tak jsem zavřel počítač a šel létat. E-mailu od Tima jsem se pak věnoval dlouho do noci, když už celá rodina sladce spala. A i to je výhoda či pro- kletí člověka, který má to štěstí, že může pracovat ve vlastní firmě, na tom, co ho baví, a v čase, kdy mu to nejlépe myslí. MiChal ONDRÁČek kouč, partner, Koučink centrum Šťastně štván svými vášněmi inzerceA141011122

61

OF PORADNA V souvislosti s rozrůstáním rodinné firmy jsme došli k závěru, že nám nebude stačit sídlo v našem domě, takže se poohlížíme po kancelářských prostorech. S jakými nástra- hami je třeba při výběru kanceláří počítat? JakUB Ř., PRaHa Vždy uvažujte o tom, jaký parametr je pro vás nejdůležitější. Je to prestižní adresa? Blízkost centra? Dostupnost? Cena? Proces výběru vhodných kanceláří se liší i podle velikosti firmy. V případě menších firem je hledání nového sídla sice snazší, i tak ale počítejte s dostatečnou časovou rezervou. Pro případ dalšího rozšiřování firmy je vhodné vybírat místa, v nichž nebude problém s navýšením pronajímaných ploch, ale o plochu, kterou opravdu potře- bujete. Je vhodné vybírat prostory, kde je možné navýšení třeba pouze o jednu kan- celář. To samé platí v případě, že uvažujete o pořízení výrobních nebo skladovacích prostor. i když je dostupná MhD, je třeba zajis- tit parkovací místa, což může být v Praze po finanční stránce problém. Placení par- kovacích míst v modrých zónách není nejlevnější záležitostí, vlastní garáže už vůbec ne, proto je vhodné, pokud potře- bujete optimalizovat náklady, poohlížet se po prostorách mimo modré zóny. V širším centru se jedná například o Prahu 8 a 9, kde v mnoha případech najdete vhodné kancelářské plochy přímo u metra, a to za velmi zajímavé ceny. Je nutno mít také přehled o tom, kolik přesně vás bude stát měsíční nájem a jak vy- soké budou servisní poplatky a co všechno zahrnují. Rovněž musíte počítat s náklady na vybavení či stěhování a podobně. Pro menší firmy, které chtějí ušetřit na výdajích za pronájem kanceláří, bychom určitě dopo- ručili hledat prostory od přímého majitele, aby se tak vyhnuly placení provize za zpro- středkování pronájmu realitní kanceláří. fRaNtiŠek JiRÁNek ředitel komerčních projektů, pražská správa nemovitostí Aktuálně přemýšlím o založení společnosti s ručením omezeným. Zaslechl jsem, že je možné ji založit již s kapitálem jedné ko- runy. Chtěl jsem se proto zeptat, co je na tom pravdy a jakým způsobem případně postu- povat. JakUB d., OLOMOUC Od 1. ledna 2014 si sice zakladatelé mo- hou díky nové kodifikaci soukromého práva založit společnost s ručením omezeným se základním kapitálem jedné koruny, pře- sto se tak zpravidla neděje. Odpadla po- vinnost skládat dvousettisícový základní kapitál, zakladatelé však většinou vkládají do společností jako základní kapitál právě tradičních 200 tisíc korun, protože taková společnost vzbuzuje u smluvních partnerů dostatečnou důvěru. K založení společnosti s ručením omeze- ným je nejprve potřeba sepsat společenskou smlouvu, a to formou notářského zápisu. V případě, že se zakladatel nerozhodne pro standardní úpravu a hodlá nastavit fungo- vání společnosti individuálně, může pří- prava zabrat několik dnů, což záleží na tom, jak specifickou společenskou smlouvu si společníci zvolí. Navíc je třeba zajistit další nezbytnosti, zejména oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti, což zpravidla zna- mená získání živnostenského oprávnění. Poslední dobou se setkáváme s názorem, že živnost volná, která opravňuje držitele podnikat v 80 oblastech od zemědělství po administrativu a pro jejíž získání je třeba předložit pouze společenskou smlouvu a souhlas s umístěním sídla a uhradit po- platek ve výši tisíc korun, již zcela ztratila své opodstatnění. Následuje složení zá- kladního kapitálu a podání návrhu na zá- pis společnosti do obchodního rejstříku. Rejstříkový soud vyřizuje návrh obvykle pět pracovních dnů a dalších pár dnů trvá, než se nová společnost objeví v obchodním rejstříku na internetu. Celkově tak trvá za- ložení společnosti s ručením omezeným v České republice cca 20 dnů. aliCe kUBÍČkOvÁ managing partner, lp legal hledáme sídlo. Podle čeho se rozhodnout? kolik skutečně stojí založení s. r. o? inzerce _A14101094 inzerce1234567890

ForMeninteligentní průvodce světem muže Časopis PRÁVĚV PRODEJI

64 OF SERViS Daňové termíny PonDěLí 10. LIsToPaDu • Spotřební daň – splatnost daně za září 2014 (mimo spo- třební daň z lihu) ČTvRTek 20. LIsToPaDu • Daň z příjmů – měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti • Pojistné – podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za říjen 2014 a splat- nost zálohy na důchodové spoření úTeRý 25. LIsToPaDu • Spotřební daň – daňové přiznání za říjen 2014 – daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z top- ných olejů a ostatních (technických) benzinů za říjen 2014 (pokud vznikl nárok) – splatnost daně za září 2014 (pouze spo- třební daň z lihu) • Daň z přidané hodnoty – daňové přiznání a daň za říjen – souhrnné hlášení za říjen – výpis z evidence za říjen • Energetické daně – daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za říjen 2013 PonDěLí 1. PRosInce • Daň z příjmů – odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za říjen 2014 • Daň z nemovitých věcí – splatnost druhé splátky daně (všichni poplatníci s daní vyšší než pět tisíc korun) ČTvRTek 13. LIsToPaDu Ve dnech 13. do 15. listopadu 2014 se v Českých Budějovicích koná setkání gas- tronomů a gurmánů nejen z České repub- liky Gastrofest. Prezentována bude česká i zahraniční gastronomie a gastronomie jako kulturní odvětví, dále proběhne také seznámení veřejnosti s novými výrobky a technologiemi. V rámci akce proběhne: gastrokout – prostor pro prezentaci for- mou prostřené tabule k určitému tématu či ztvárnění tématu formou studené ku- chyně; prezentace v prostoru určeném pro studenou kuchyni a cukrářské výrobky; prezentace národa či turistického regionu – Tourfest. Více informací najdete na stránkách http://www.gastrofest.cz/ PáTek 21. LIsToPaDu Víte, že role designu je o to význam- nější, o co je konkurence na trhu vyrovna- nější? Přijďte se dozvědět více o tom, že design není jen umění, ale i marketingový nástroj vedoucí k vybudování konkuren- ceschopné obchodní značky. V průběhu semináře budou poskytnuty informace o možnosti získat finanční podporu na spolupráci s designérem v rámci projektu Design pro konkurenceschopnost 2013– 2014. interaktivně koncipovaný seminář je financován z Operačního programu Podnikání a inovace 2007–2013 (OPPi) a je určen pro malé a střední podnikatele, kteří nemají své sídlo v Praze, s výjim- kou těch, jejichž činnost je prokazatelně spojena s výrobou a službami realizova- nými mimo region hlavního města Prahy. Seminář se koná v Jihomoravském ino- vačním centrum (U Vodárny 2a, Brno). Více informací na stránkách www.jic.cz nebo e-mailu: marian.rylka@czechtrade. cz PonDěLí 24. LIsToPaDu V Prostějově se bude konat seminář s názvem Roční zúčtování mezd za rok 2014 a změny ve zdaňování od roku 2015. Účastníci se seznámí s problematikou podstatných ustanovení zákona ke zdaňo- vání příjmů ze závislé činnosti, dozvědí se o změnách ve zdaňování mezd platných od roku 2015 a vše kolem zdaňování mezd, odpočtů, daňových slev a daňového zvýhodnění na děti. Přednášku bude mít na starost Milan Lošťák, který v daňové správě působí nepřetržitě již od roku 1985 v nejrůznějších funkcích, téměř 20 let zastával pozici zástupce ředitele Finančního úřadu v Olomouci, nyní zde působí jako vedoucí oddělení řízení rizik. Svojí dlouholetou daňovou praxí a per- manentně prohlubovanými znalostmi se vypracoval na uznávaného odbor- níka zejména na úseku zdaňování mezd. Pořadatelem je Okresní hospodářská komora v Prostějově a více informací se dozvíte na e-mailu: ohkpv@ohkpv.cz ČTvRTek 27. LIsToPaDu V Ostravě se uskuteční největší regio- nální konference o evropských fondech. Na akci vystoupí zajímavé osobnosti, odborníci a řečníci. Účastníci se dozvědí to nejpodstatnější o aktuálních výsled- cích Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Klíčová část programu bude vyhrazena příležitostem v letech 2014–2020 nejen z integrovaného re- gionálního operačního programu, ale i ostatních dotačních titulů. Pořadatelem je Regionální rada regionu soudrž- nosti Moravskoslezsko, akce se usku- teční v Nové aule Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Více informaci se dozvíte na e-mailu: michal. sobek@rr-moravskoslezsko.cz akce pro podnikatele inzerceA141008339 Fotoarchiv

Tato nabídka platí jen do 30. 11. 2014 Volejte zdarma 800 248 248 Jednoduše zavolejte své osobní údaje a info o požadovaném předplatném a periodiku. Uveďte kód PROFIT1114 Předplaťte si bezpečně e-mailem na e-mailovou schránku mladafronta@predplatne.cz, uveďte své jméno a doručovací adresu. Do předmětu napište kód PROFIT1114. Předplatit si můžete také on-line na našich stránkách www.mf.cz Tato akce je určena pouze pro nové předplatitele. Předplatitel bere na vědomí, že předplatné s dárkem nebo slevou nelze po dobu jednoho roku ode dne provedení objednávky vypovědět. Předplatitel dále bere na vědomí, že předplatné se automaticky prodlužuje na další období v délce jednoho roku, pokud předplatitel svým písemným oznámením adresovaným společnosti Mladá fronta a. s. nesdělí, že trvá na jeho ukončení. Svojí objednávkou předplatitel potvrzuje, že s těmito dodacími podmínkami souhlasí a zavazuje se jimi řídit. Svojí objednávkou dále dává předplatitel souhlas se zařazením všech jím vyplněných osobních údajů (dále jen údaje) do databáze společnosti Mladá fronta a. s., se sídlem Mezi Vodami 1952/9, Praha 4, jakožto správce, a s jejich následným zpracováním pro účely nabízení výrobků a služeb a pro účely zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických a tištěných prostředků dle zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou, tj. do odvolání souhlasu. Předplatitel rovněž uděluje souhlas k tomu, aby poskytnuté osobní údaje byly zpracovávány i prostřednictvím třetích osob pověřených správcem. Bere na vědomí, že má práva dle § 11, 21 zákona č. 101/2000 -Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, tj. zejména, že poskytnutí údajů je dobrovolné, že svůj souhlas může bezplatně kdykoli na adrese správce odvolat, že má právo přístupu k osobním údajům a právo na opravu těchto osobních údajů, blokování nesprávných osobních údajů, jejich likvidaci atd. V případě pochybností o dodržování práv správcem se může na správce obrátit a případně se s podnětem může obrátit i přímo na Úřad pro ochranu osobních údajů. Více informací a všeobecné dodací podmínky naleznete na www.mf.cz za 390 Kč a jako dárek poukazy v celkové hodnotě 1000 Kč Roční předplatné + DÁREK A časopis naleznete ve schránce! Poukaz Lewin Poukaz na nákup v prodejnách T. M. Lewin uplatnitelný na sortiment ve všech prodejnách v ČR do 30. 6. 2015. ++

66 OF PORTRéT OBJeVIT MezeRU na TRHU s perso- nální inzercí je prakticky nemožné. Tedy po- kud nějakou hledáte. Filip Mikschik o ničem takovém nepřemýšlel. Řídil se intuicí a pro- stor pro novou službu našel. Během studií na vysoké škole pracoval v StartupYardu a v akceleračním programu pro začínající technologické firmy, které se během půl roku snaží posunout co nejdál. Dopoledne – v rámci svého studijního oboru – spolupracoval s velkými nadnárodními kor- poracemi. Večer zase sledoval, jak se začína- jící firmičky snaží rozjet svůj byznys. Střet těchto dvou světů vyšel v očích Filipa lépe pro startupové firmy. „Věděl jsem, že kdybych chtěl jít někam pracovat, tak do startupu. A kde takovou práci najít? Existuje spousta firem, o kte- rých se neví. Jde o tři lidi, kteří hledají někoho čtvrtého,“ vysvětluje Filip Mikschik prvotní impulz, který stál za jeho současnou firmou. Řekl si, že si udělá měsíční projekt, během kterého spustí webové stránky, kde budou moci startupové firmy vypisovat nabízené pozice a lidé zase hledat práci. Nečekal, že by ho to mohlo živit. Měl jen potřebu takový web vytvořit. InTeRneTově RychLá JízDa První verzi stránek StartupJobs udělal skutečně Filip Mikschik sám. Na začátku léta 2012 šel na konferenci Startup Summit. Měl logo, tři slidy prezentace a řekl, že za týden spouští stránky, kde mohou startupy inzerovat hledané pozice. „Ještě jsem se klepal z pódia a už jsem měl první e-mail s otázkou na podmínky inzerce a kolik bude stát. Takže jsem věděl, že to mu- sím udělat,“ vzpomíná Filip Mikschik, kdy se z pouhého měsíčního projektu začalo stávat něco vážnějšího. Během krátké chvíle získal Filip Mikschik: startupJobs.cz žRalOk MeZi PRaCOvNÍMi PORtÁlY desítky inzerentů a databázi desítek nabíze- ných pozic. A to nebylo všechno. Filip od samého začátku pracoval i s myš- lenkou zvýrazněných pozic, kde chtěl dávat přednostní místa nabídkám firem, které sdí- lejí informace o jeho portále nebo kterým naopak on chtěl pomoci, či pozicím, které byly mimořádně zajímavé. „Jedna firma mě ale přesvědčila, že bych si za to měl nechat zaplatit. Napsal jsem den před spouštěním stránek ostatním firmám, že za 500 korun je mohu takto zvýraznit na měsíc, a do druhého dne se vše vyprodalo,“ říká Filip Mikschik. Běhemdvouhodinpospuštěníužreagoval první zájemce o nabízenou pozici. V dubnu 2013 pak StartupJobs získal i investora. Ten mimo jiné obdivoval, že Filip Mikschik do- kázal s minimem nákladů vybudovat funkční službu, která si rychle našla místo na trhu. „Pomohlo to samotnému vzniku portálu, máme mimo jiné přístup k velkému know- how,“ komentuje Filip příchod investora. Jasná cíLovka Na přeplněném českém trhu s online pra- covními portály si tento zaměřený na začína- jící technologické firmy dokázal rychle najít své publikum. Na webu se po práci porozhlí- žejí převážně vysokoškoláci. Podle rok sta- rého průzkumu jde o 70 procent návštěvníků. A Filip Mikschik jim z pozice zakladatele a ře- ditele služby chce zprostředkovávat práci v technologických a inovativních firmách, kde hledají kromě programátorů i marketin- gové pracovníky a obchodníky. Nejde tak jen o začínající firmy. „Jde o logický krok. Startupy tolik nein- zerují, proto jsme se rozhodli trochu rozší- řit záběr. Díky tomu máme příjmy, za které jsme schopni dál rozvíjet portál, a malé firmy to vyjde ve výsledku levněji,“ obhajuje Filip větší rozkročení portálu ze začínajících firem i na ty už etablované. Většina velkých firem oslovila portál sama. „hledají různé způsoby, protože jim inzerce pozic ne vždy funguje ide- álně. O vývojáře je velký boj, zkoušejí různé varianty,“ dodává Filip. Jeho portál aktuálně vstupuje do aktivní fáze. Zaměstnali prvního obchodníka, který bude mít na starost jenom péči o klienty, a připravují první větší marke- tingovou kampaň. Samozřejmě online. PetR Švihel Vystudoval VŠe, obor informační techno- logie. Jeho profesní životopis je i přes jeho věk velmi barvitý. pracoval jako dobrovol- ník pro teDxprague, pět let působil jako živnostník zabývající se vývojem webů. za- ložil stránky o golfu freshGolf.cz, spoluzaložil studentskou organizaci Bu- siness it club a vlastní firmu startu- pedia, provozující startupJobs.cz. filiP MiKschiK (25) FotoFilipMikschik inzerceA141013847inzerceAA141014055

67

Vítězná 12, Praha 1 – Újezd l tel.: +420 257 323 600 l fax +420 257 321 686 l info@kozesinykubin.cz PO–PÁ: 9.00–18.00 l SO: 9.00–13.00 l NE: ZAVŘENO www.kozesinykubin.cz