Radost z jídla – Nejen makrobiotika očima lékaře a pacienta (včetně DVD)

6. doplněné vydání + DVD DVD obsahuje: cvičení sestavy Qi Gong, postupy přípravy a ukázky aplikací léčebných obkladů a postupy přípravy léčebných nápojů NEJEN MAKROBIOTIKA OČIMA LÉKAŘE A PACIENTA RADOST Z JÍDLA Vladimíra Strnadelová Jan Zerzán © Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán kamera a hudba © Bob Dvořák foto © Bob Dvořák © ANAG, spol. s r.o., 2011 RADOST Z JÍDLA

© MUDr. Vladimíra Strnadelová, Jan Zerzán, 2011 Fotografie © iStockphoto.com Ilustrace © Dobromila Pilná © Nakladatelství ANAG, 2011 ISBN 978-80-7263-704-1

3 Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Kniha I. Nejen jídlem živ je člověk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1. Makrobiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 2. Makrobiotika a psychika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Současnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Cíl. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Vděčnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Pozitivní myšlení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Radost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 3. Makrobiotika a pohyb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Dechová cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Masáže DO IN. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Orgánová sestava cviků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 4. Qi Gong . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Důležité poznámky ke cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Postup cvičení. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 5. Makrobiotika očima lékaře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 6. Makrobiotika očima pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Kniha II. Láska prochází žaludkem. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 1. Pohled první – analytický. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Energie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 Cukry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Bílkoviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Vláknina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Vitaminy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Minerální látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Enzymy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 2. Pohled druhý – energetický. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 JIN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 JANG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Relativita vztahu JIN a JANG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Místo pozorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Dvanáct pravidel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 Obsah

4 Porovnání JIN a JANG . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 JIN – JANG a jídlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90 3. Pohled třetí – kyseliny a zásady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 4. Co jíme. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Obiloviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Rýže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106 Jáhly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 Pšenice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Moučná jídla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Celozrnné těstoviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 Oves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Žito . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 Kukuřice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Ječmen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Pohanka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Kombinace obilovin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Obilné knedlíky, noky a halušky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Obilné mléko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Seitan . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 Zelenina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Obecná pravidla přípravy zeleniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Nishime . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Blanšírování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Dušení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 Fritování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 Omáčky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 Polévky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 Napařování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Pečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 Vaření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Mléčně kvašená zelenina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Zelenina syrová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 Luštěniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 Sója . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 165 Tofu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 Olejnatá semena a ořechy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 Tekutiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172 Zákusky a dezerty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 Jídlo do práce, do školy a na výlety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 193 Solení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 Žvýkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 Obsah

5 5. Jídelníček pro různá období roku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 6. Den a makrobiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 7. Rok a makrobiotika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 8. Člověk a makrobiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 9. Rizika makrobiotiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Chuť. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 Hubnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 Eliminace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 Nadhodnocení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 10. Diabetes mellitus, prevence a podpora léčby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230 11. Lepek a současnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236 Proč lepek škodí až v této době. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237 Problémy s lepkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238 12. Nádorová onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 Příčiny nádorových onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 Léčba nádorových onemocnění přírodní léčbou. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 Přírodní léčba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 Přírodní cytostatická léčba. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 Strava a nádorové onemocnění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256 Půsty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 Obecné pokyny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 Léčba psychiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 13. Plísně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 265 Zevní plísně. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 Vnitřní plísně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 270 Léčba ......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274 14. Imunita, alergie a potraviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 Vžité omyly. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 Imunitní systém. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 Jak se jednotlivé orgánové okruhy podílejí na činnosti imunitního procesu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285 15. Léčebné prostředky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289 Léčebné nápoje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290 Léčebné obklady. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 Léčebné aplikace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 307 16. Půsty a očistné kúry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310 Očista organismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310 Půsty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 314 Druhy půstů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316 17. Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 324 Obsah

KNIHA I. Nejen jídlem živ je člověk 1212 1. Makrobiotika Co je makrobiotika? Když položíme tuto otázku, nejčastěji sly- šíme odpověď typu: „To jsou ti podivíni, co jedí naklíčené obilí“, nebo „je to dieta na zhubnutí“ a podobně, ale smysl a podstata tohoto životního stylu je někde jinde. Pokusme se formulovat objektivní odpověď na položenou otázku. Jak jinak bychom měli začít než od Adama, tedy od historie. Poprvé použil slovo mak- robiotika Dr. Hufenland ve své knize „Makrobiotika aneb jak prodloužit život“. Pod tímto názvem byla přeložena z němčiny a vydána v Praze roku 1902. Učení Dr. Hufenlanda je opřeno o hygienickou osvětu a v jídle je zdůrazňována střídmost. Slovo makrobiotika si od něj později půjčil George Oshawa, japonský propagátor zdravého životního stylu, který se opírá o respektování univerzálního principu, jak jej poznal a chápal Orient. Oshawa na základě svých osobních zkušeností vycítil potřebu západního světa obohatit analytické poznání života celistvým pohledem vý- chodní filozofie. A tak koncem poloviny 20. století začal šířit své učení četnými publikacemi v řeči francouzské, anglické i německé. Pořádal přednášky a semináře v západní Evropě i Anglii. Pokusil se také nadchnout pro svou myšlenku Dr. Alberta Schweitzera v Lambarene a efektivnost svého učení demonstroval na malo- mocných. Avšak Dr. Schweitzer Oshawu ignoroval, lépe řečeno, jeho pragmatickému učení připadal Oshawa příliš fantastický. Ten se však nevzdal a celý svůj život se věnoval myšlence propojení poznatků východní a západní vědy a filozofie. Základem učení Oshawy je univerzální princip. Kořeny poznání tohoto řádu sahají až do období vzniku lidstva samotného. Nejstarším písemným záznamem jsou knihy: „Kniha proměn I-ting“ a „Kniha žluté- ho císaře“. I-ting je 64 hexagramů, vyjadřujících složitost pro- měn energie a řád těchto proměn. Je také právem považována za základ kybernetiky. Fenomény protikladů, které spolupracují, vzájemně se ovlivňují, doplňují a společně vytvářejí jeden celek,

CVIK VLIV NA NAŠE ORGÁNY 19. Masírujte uši prsteníkem 20. Položte dlaň na pravé ucho, ukazovákem a prsteníkem levé ruky poklepávejte na hřbet pravé ruky – pak obráceně 21. Masírujte šíji, proklepávejte ji – močový měchýř, žlučník 22. Otáčejte hlavu shora dolů, zleva doprava, pak opačně 23. Masírujte si krk – činnost štítné žlázy 24. Masírujte si rameno, poklepávejte na něj – tlusté a tenké střevo 25. Lehce sevřenými pěstmi poklepávejte na hrudník, hlasitě křičte hlásku áááá – plíce 26. Prsty tlačte pod žebra, vydechujte – játra, ledviny, slezina, močový měchýř 27. Masírujte spodní část trupu – spirálovitě od pupku až doleva dolů, pak zleva doprava – zažívání, orgány dutiny břišní 28. Sepněte ruce na zádech, ohýbejte se dopředu – záda, ledviny, močový měchýř 29. Proklepejte záda, páteř a ledviny – všechny meridiány, ledviny 30. Proklepávejte obě nohy, nejdříve vnitřní stranu zdola nahoru, pak vnější shora dolů – játra, ledviny, slezina, močový měchýř 31. Otáčivým pohybem pohybujte nohama v kotníku 32. Masírujte si nohy, paty a Achillovu šlachu – ledviny, pohlavní orgány 33. Masírujte si plosku nohy – různé reflexní zóny, ledviny 34. Masírujte si jednotlivé prsty, protáčejte je, ohýbejte: palce druhé a třetí prsty čtvrté prsty malíček – játra a slezina – žaludek – žlučník – močový měchýř 35. Lehce protřepte nohy 36. Poskakujte na obou nohou, na levé, na pravé 37. Posaďte se na židli nebo vkleče na paty, napřimte páteř, uvolněte se, zhluboka dýchejte. Vyjádřete dík a vděk za vše, co budete moci během dne prožít.

KNIHA I. Nejen jídlem živ je člověk 38 Dráha srdce a tenkého střeva Dynamické cvičení Uvolňovací cvičení Dráha srdce Základní pozicí je sed s pokrčenými dolními končetinami, přičemž se chodidla navzájem dotýkají a opírají o sebe. Paty přitlačíme co nejvíce k tělu, ruce spojíme, uchopíme cho- didla a vyrovnáme páteř.

63 LÁSKA PROCHÁZÍ ŽALUDKEM KNIHA II.

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 6466666464646464666464646646644 1. Pohled první – analytický Správné složení stravy se stalo tématem mnoha knih a výzkumů. Všechny se jednoznačně shodují na tom, že naše tělo potřebuje energii a stavební kameny – cukry, tuky, bílkoviny a také mine- rály, vitaminy, enzymy a vlákninu. Jejich množství a vzájemná vyváženost patří k základním ukazatelům správné a vhodné stravy, a proto ani my nechceme toto hledisko obejít. Probereme všechny skupiny, ukážeme si, kde příslušné živiny a energii nejlépe získáme, zastavíme se u rizik, která s sebou nesou určité druhy potravin. Na vše se podíváme prostřednictvím nejnovějších vědec- kých výzkumů. Myslíme si, že máme hodně argumentů pro náš způsob stravy a hodně námětů k přemýšlení pro ty, kteří nevěří, že makrobiotika je vhodná pro naše zdraví. ENERGIE V našem těle při běžném životě probíhá mnoho pochodů, které vyžadují přísun energie. Každý pohyb, trávení, vylučování, ale i myšlení vyžaduje přísun potravin nesoucích s sebou vhodnou formu energie. Vědci stanovují množství, které se může uvolnit spalováním z příslušné potraviny. Počítá se v joulech a jistě všichni znáte různé tabulky ukazující, kolik energie dostaneme, když sní- me tu či onu potravinu. Není jedno, ze které potraviny se energie uvolňuje. Jaké máme možné zdroje? Mohou jimi být bílkoviny, tuky nebo cukry. Bílkoviny jsou velmi špatným zdrojem energie. Jejich meta- bolismus je značně náročný, sám o sobě spíše energii vyžaduje, a tudíž jí získáme jen velmi málo. Příjem většího množství bílko- vin nese značné riziko, o kterém budeme v další kapitole mluvit podrobně. Tuky jsou naopak energeticky velmi dobré. Dodají nám rychlou energii. Ale riziko, které provází jejich příjem, je značně vysoké. Jsou hlavním faktorem vzniku arteriosklerózy a spolupodílejí

85 MÍSTO POZOROVÁNÍ Budeme-li se dívat na svět a hodnotit jeho tendence a energie, je třeba si uvědomit místo, ze kterého pozorujeme (toto místo je fak- torem relativity). Nejprve si představme JIN a JANG na ose. JIN JANG místo pozorování Vše je jasné, pokud stojíme uprostřed. Na jedné straně jsou věci a děje JIN a na druhé věci a děje JANG. Ale vše se změní se změ- nou místa pozorování. Přesuneme-li se více na jednu či druhou stranu, pak se na věc díváme trochu jinýma očima. Když náš svět hodnotí generál mocné armády, tedy člověk s kon- dicí JANG, připadá mu celý svět a lidé v něm nesmírně měkcí, neprůbojní. Svět je plný nepořádku – všechno kolem je JIN. Ale úplně jinak vidí svět lidé typu hippies, jejichž „aktivitou“ je pasivní prožívání volnosti; těm pak všechno kolem připadá v neustálém shonu, plné krutosti a násilí – tedy JANG. V obou případech, jak generál, tak hippies, hodnotí stejný svět, jen každý stojí na jiném místě pomyslné stupnice od JINu k JANGu. Proto je třeba se rozhodnout, odkud se na daný problém díváme. To zdaleka neplatí jen pro pozorování tendencí, mnohdy je v běžném životě dobré, když si uvědomíme, kde vlastně stojíme a jakýma očima se na problém díváme. DVANÁCT PRAVIDEL Možná se vám zdají pojmy JIN a JANG exotické a značně vzdálené. Ale uvědomme si, že jsou to jen slova označující věci a jevy. Zrovna tak můžeme použít jakékoliv jiné označení, např. plus a minus nebo černé a bílé. Ale všechny tyto pojmy jsou již mírně emoč- 2. Pohled druhý – energetický

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 90 POROVNÁNÍ JIN A JANG JIN JANG pozice vnějšek vnitřek teplota chlad teplo dimenze prostor čas váha lehké těžké barva fialová, zelená, modrá červená, oranžová práce psychická fyzická charakter negativní pozitivní biologie rostlinná říše živočišná říše hustota řidší hustší velikost větší menší směr vzhůru dolů kvalita měkčí tvrdší JIN – JANG A JÍDLO Protože všechno, co jsme si vysvětlili, je univerzální a platí naprosto všeobecně, platí to i pro naši potravu, kterou denně přijímáme, a podobně můžeme vysledovat působení potravy na náš orga- nismus. Každá potravina má dvě tendence, JIN a JANG, ale nikdy není neutrální a vždy převažuje tendence jedna či druhá, a to v míře větší či menší. Srovnáme-li potraviny do řady podle jejich tendencí, dostane- me tabulku (viz tabulka č. 1), která má dva konce (JIN a JANG). Blíže ke konci JIN jsou umístěny potraviny, které na nás mají vliv uvolňující, zpomalující, ochlazující. Extrémem jsou drogy, alkohol, ale i cukr a ovoce, zvláště pak jižní. Druhý pól naší pomyslné tabulky zaujímají potraviny, které mají tendenci nás stahovat, oteplovat, zrychlovat. Jsou to maso, sůl, vejce.

97979797979797979797979797977979999 3. Pohled třetí – kyseliny a zásady Důležitou úrovní spolupráce protikladů je vztah kyselin a zásad. Střídání dominance jedné či druhé strany uvádí do pohybu mnohé mechanismy v přírodě. Zejména při látkové výměně je střídání kyselého a zása- ditého prostředí nezbytné. Podíváme-li se na pH trávicího traktu člověka, zjistíme, že v ústech a hltanu je pH zásadité. Již z předešlých kapitol víme, že základem lidské výživy jsou uhlo- hydráty a právě trávení těchto nezbytných složek potravin začíná v zásaditém prostředí pomocí enzymu ptyalinu. Jeho nosičem jsou sliny, které mají jako tekutina v ústech zásaditý charakter. Právě zásadité pH je podmínkou trávení škrobových látek. Naopak bílko- viny potřebují ke svému štěpení prostředí velmi kyselé. To můžeme najít v žaludku, kde je vlivem kyseliny solné pH kyselé (pH 1,8). Zde se bílkoviny natráví a začíná jejich rozklad na aminokyseliny. V dalším úseku trávicího ústrojí, v dvanáctníku, dochází k promí- chání kyselin a zásad. Žluč potřebná k odbourání tuku je mírně kyselá (pH 6,5), zde se potkává s trávicí šťávou ze slinivky břišní, která je bohatá na enzymy a je zásaditá. Tenké střevo představu- je nejdůležitější úsek pro vstřebávání živin. K tomu je nezbytné zásadité pH (8,2 až 8,5). Na kvalitě tenkého střeva a jeho zása- ditém prostředí do značné míry závisí naše zdraví. Odtud zbytky tráveniny přecházejí do tlustého střeva, které je v dobře fungujícím organismu osídleno mikroorganismy, jež dovršují proces trávení a vylučování. I tyto organismy potřebují ke svému životu zásadité prostředí. Postupným přechodem do sigmatu a konečníku tito malí obyvatelé odumírají a pH se mění na kyselé. Správná stolice by se měla skládat až z 80 % odumřelých mikroorganismů a jen 20 % zbývá na nestrávenou potravu. U zdravého člověka, kterému zažívání dobře funguje, má stolice zlatavě hnědou barvu a pevnou, lesklou, nepáchnoucí konzistenci plovoucí po vodě. Pomocí kva- lity stolice můžeme pohodlně kontrolovat správné složení stravy 3. Pohled třetí – kyseliny a zásady

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 108 PŘÍPRAVA RÝŽE V NORMÁLNÍM HRNCI Postup je podobný, poměr vody přibližně stejný. Po ode- brání pěny osolíme, přikryjeme pokličkou a necháme na mírném plameni vařit tak dlouho, až se voda vstřebá. Hrnec s rýží zabalíme do deky či peřiny a necháme ještě asi půl hodiny „dojít“. RÝŽE PRAŽENÁ Po důkladném oprání rýži na suché pánvi vysušíme a opra- žíme, až má lehce růžovou barvu, zalijeme dvěma hrnky vody (na jeden hrnek rýže) a vaříme stejným způsobem jako v předchozích receptech. Získáme pěkně sypkou rýži, která je jiná jak chuťově, tak energeticky. Je zvláště vhodná v zimním období a při průjmových onemocněních. RÝŽE PEČENÁ V TROUBĚ Opranou rýži dáme na plech nebo do ohnivzdorné misky, zalijeme dvojnásobkem vody, přidáme koření (např. hřebí- ček nebo koriandr) a dáme do trouby. Pečeme asi při 150 °C až 200 °C do měkka. Toto je výborná úprava rýže vhodná v zimních obdobích.

119 ZELENINOVÉ ŠPAGETY Na uvařené celozrnné špagety si uděláme chutnou zele- ninovou omáčku. Orestujeme cibulku se solí, na kostičky nakrájenou mrkev, zelený hrášek a chvíli v trošce vývaru podusíme, přidáme na jemno nakrájený pórek a ještě chvíli dusíme. Dochutíme majoránkou, česnekem. Nakonec při- dáme rozmixovanou cizrnu, hrách či fazole a prohřejeme. Můžeme lehce okyselit kysaným zelím a dochutit sójovou omáčkou. Vzniklou směs nalijeme na špagety. TĚSTOVINY S TEMPEHEM Na oleji orestujeme nakrájenou cibuli a přidáme velké kost- ky mrkve a dýně, zalijeme horkým zeleninovým vývarem a dusíme do měkka. Pak přepasírujeme nebo rozmixujeme. Přidáme trochu sušeného ovesného mléka nebo lžíci koko- sového krému, pokud je směs řidší, zahustíme ji kukuřičným škrobem. Do směsi zamícháme na kostičky nakrájený ma- rinovaný tempeh a malé růžičky brokolice, chvíli společně podusíme. Tuto směs přidáme k těstovinám. Všechny recepty berte jako inspiraci, zeleninu i luštěniny kom- binujte podle fantazie a citu a podobně zacházejte i s kořením. Oves Známé jsou hlavně ovesné vločky. Na trhu je k mání nahý, bezpluchý oves, tzv. ovesná rýže. Proti vločkám je výhodnější svým neporušeným komplexem, nežlukne. Oves má v porovnání s jinými obilovinami více tuku a bílkovin, je vynikající pro rostoucí organismus, a proto jej často vaříme dětem, velký význam má i pro sportovce a lidi vyvíjející tělesnou aktivitu. Vzhledem k těmto vlastnostem je však méně vhodný pro nemocné rakovinou. Osa- huje množství vitaminů B a minerálů. Z nich jmenujeme alespoň výrazně zastoupený zinek. 4. Co jíme

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 140 a tudíž nás osvěží list ledového salátu stejně jako celá hlávka. Proto jíme syrovou zeleninu jako doplněk a podáváme tu, která je jemnější a dobře stravitelná – salát, ledový salát, čínské zelí, ředkvičky, ředkve, petrželku a jinou zelenou zeleninu. V zimě nám stačí například trocha řeřichy, zelené cibulky nebo petrželky. Podle obsahu energie můžeme zeleninu dělit: • Na zeleninu s větším podílem JANG – je pevnější, hutnější a kompaktnější. Roste kolmo do země nebo vodorovně nad ní. Má větší obsah sodíku. Domovem je v chladnějším pásmu a na její přípravu je třeba delší doba varu. • Naopak zelenina JIN je měkčí, vodnatější, roste nahoru nebo těsně pod zemí. Má větší obsah draslíku. Nalezneme ji v tep- lejším pásmu a vyžaduje kratší dobu varu. erný ko en pampeliška mrkev petržel edkev kedlubna cibule velká malá zelí ervené bílé kapusta kv ták brokolice daikon tu ín okurkadýn JANG JIN NEBE ZEM e lí c pórek Dělení zeleniny 1. Zelenina divoká – to je ta, kterou najdeme na poli, mimo naši zahrádku. Tato zelenina roste ve značné konkurenci ostatních rostlin a k tomu, aby se prosadila, musí mít vitalitu a vysokou odolnost. Tu nám pochopitelně předává spolu s energií stoupavou a zelenou. Nejvýhodnější je konzumovat tuto zeleninu na jaře, kdy ji nejvíce potřebujeme a také nejlé- pe využijeme. Je mnoho druhů, z nichž jmenujme například kopřivu, bršlici kozí nohu, jitrocel, pampelišku, sedmikrásku,

167 ZÁKLADNÍ POSTUP Tofu nakrájíme na plátky, namočíme do nálevu z vody, sol- čanky, sójové omáčky, cibule a necháme 20 minut odležet. Plátky klademe na lehce vymazaný plech, zalijeme nálevem, ve kterém jsme tofu namáčeli, a mírně posypeme sezamo- vými semínky. Pečeme v troubě 20 až 30 minut. Podáváme se zeleninovou omáčkou a celozrnnými obilovinami. Marinované tofu můžeme osmažit na oleji nebo nakrájet na kostičky, které opražíme na cibuli spolu s různou ze- leninou. Velmi rychlým jídlem je nastrouhané tofu ochucené sójovou omáčkou. Zpěníme trochu cibulky na rostlinném oleji, přidá- me nastrouhané tofu a 5 minut restujeme. Tuto směs pak dáme na teplou rýži, přidáme kvašenou zeleninu a máme rychlou a chutnou večeři. Tofu můžeme zapékat, dusit a fritovat spolu se zeleninou. Můžeme ho orestovat a se zeleninou a nudlemi připravit chutný nákyp. HALUŠKY S TOFU A FALEŠNÝM ŠPEKEM 50 dkg rýže natural, 15 dkg pohankové mouky, 10 dkg hrubé mouky, 1 menší celer, 3 větší cibule, 30 dkg tofu, olej, sůl. Z hrubé mouky a vody zamícháme řidší těsto, přidáme vychladlou vařenou rýži a promícháme s pohankovou mou- kou, rukama zpracujeme na řídké těsto, které protlačujeme přes napařovací hrnek nebo síto na halušky do vroucí vody. Promícháme a hotové halušky, které vyplavou na povrch, sebereme, necháme okapat a promícháme s nastrouhaným sýrem tofu, který jsme předtím orestovali na cibulce. Do- chutíme šťávou z čerstvého zázvoru. Při podávání přidáme navrch celerový špek, kysané zelí a hlávkový salát. 4. Co jíme

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 192 JÁHLOVÉ KOLÁČKY Hrnek jáhel uvaříme do měkka. Do vlažných jáhel zamí- cháme trochu celozrnné mouky (špaldové, rýžové nebo pohankové) a vypracujeme těsto. Z něho pak vytvoříme kuličky, rozložíme je na vymaštěný plech a dnem malé skleničky v nich uděláme důlek. Zapečeme. Náplň: Povaříme kousek tofu, rozmixujeme ho se švestko- vými nebo hruškovými povidly bez cukru, nakonec přidáme rozinky. Náplň dáme do důlků, posypeme kokosem a opět krátce zapečeme. JÁHLOVÉ VÁLEČKY Uvaříme jáhly s rozinkami (poměr vody a jáhel 3 : 1). Do já- hel vmícháme tahini, nahrubo posekané mandle, kokos, na tuku napěněnou sladěnku, zahustíme Mišutkou. Tvaru- jeme válečky, které obalujeme v kokosu obarveném šťávou z červené řepy. BURIZONOVÉ KULIČKY 1 šálek rozinek namočených v sójovém mléce, 2 až 4 balíčky burizonů, 1/2 hrnku nahrubo nakrájených mandlí, 1/2 šálku sladěnky, lze přidat i trochu karobu Vše v míse smícháme, přidáme tolik sójového mléka, aby těsto drželo pohromadě. Vlhkýma rukama tvoříme kuličky a obalujeme je v kokosu. Kokos můžeme doplnit nastrou- hanou karobovou čokoládou.

20520 SALÁT Blanšírujeme na jemno nakrájené řapíky mangoldu, syrovou nastrouhanou kapustu, mrkev. Připravíme si zálivku z pří- rodního octa, sójové omáčky a sladěnky a vše zamícháme. Talíř doplníme kvašenou zeleninou. Večeře Zeleninové rizoto s cizrnou, list zeleného salátu a mrkvové pickles. PODZIM Snídaně POLÉVKA Na oleji necháme zesklovatět cibulku, přidáme nastrouha- nou mrkev, trochu kukuřičné krupice, orestujeme. Zalijeme horkým zeleninovým vývarem a chvíli povaříme. Doplníme rýžovým misem. KAŠE Na oleji osmahneme cibulku, přidáme nastrouhanou červenou řepu, podlejeme teplým zeleninovým vývarem a dusíme. Souběžně opražíme nasucho vločky. Obě horké substance smícháme a necháme pod pokličkou dojít. Po- dáváme s cibulovým pickles. 5. Jídelníček pro různá období roku

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 2362362323623623236236236236236362362362362362362362222 11. Lepek a současnost Lepek – gluten je obilná bílkovina obsažená v pšenici, žitě, ječme- nu a ovsu. Jsou to obiloviny, které naši předkové hojně používali jak pro přímou lidskou výživu, tak pro výkrm hospodářských zvířat. Nabízí se otázka, proč nám nyní lepek tolik vadí. Abychom si mohli odpovědět, musíme se na věc podívat z různých úhlů. Především musíme vysledovat, co se od časů našich předků změnilo. Zákla- dem stravy našich předků bylo zmíněné obilí, a to ve formě kaší či placek, které se připravovaly z celých obilných zrn. Jen malá část obilí se upravovala na mouku. Ta se mlela na žernovech, to znamená mezi dvěma mlýnskými kameny. Takto namletá mouka obsahovala všechny složky zrna a vše bylo rozemleto na drobné granulky. Ty se pak někdy přesýpaly, aby mouka byla co nejjemněj- ší. Takto připravená mouka sloužila k pečení chleba, který se nosil na pole, ale základem stravy stále zůstávala strava z celých zrn. Mouka umletá mezi mlýnskými kameny měla jednu velkou nevý- hodu. Když totiž rozemeleme klíček, uvolní se tuky a mouka začne rychle žluknout. Vydrží tedy jen krátce, a tak se k mlynáři muselo jezdit často. Nejzásadnější změna byla způsobena vynálezem ma- ďarského mlynáře, který změnil technologii mletí mezi kameny, známou ve všech etnikách na celém světě po tisíciletí, za mačkání zrn mezi ocelovými válci. Perspektiva mnohonásobného navýšení produktivity mletí přilákala americké průmyslníky a poté se vál- cové mlýny rozběhly do celého světa. Změna technologie mletí přinesla pro potravinářský průmysl některé výhody. Při válcovém mletí dojde k oddělení jednotlivých vrstev obilného zrna. Nejprve vypadne klíček a to je výborná zpráva pro obchodníky, protože bez klíčku se prodlouží skladovatelnost mouky až o roky. Klíček se opraží a vyrobí se z něho potravinový doplněk, nebo se spolu s vrchní vrstvou prodá zemědělcům v krmných směsích. Prostřední bílá část zrna obsahuje v průměru 70% škrobu a 30% bílkovin, převážně lepku. Tento materiál je ideální pro pečení bílého pečiva a to se dobře prodává. Tato změna začala před sto sedmdesáti

253 o věci, které nás trápí, které nemáme vyřešené a nebo je řešit neumíme. Nemoc je únikem z této situace. Pokud chceme léčit nádorové onemocnění, nesmíme zapomenout na práci na tomto problému, jinak naši imunitu do pořádku nedáme a ta nebude mít dost síly na překonání nemoci. Jak na to, si řekneme v další části. LÉČBA NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ PŘÍRODNÍ LÉČBOU Je zřejmé, že léčba nádorového onemocnění musí být komplexní a musí vycházet z příčin, které jsou individuální u každého člově- ka. Klasická léčba chemoterapií, operací či ozářením je založena na odstranění nádorových buněk. To má jistě svou logiku, ale nesplňuje to základní kritérium, kterým je odstranění příčiny nemoci. Pokud přijde pacient, prodělávající jakoukoliv klasickou léčbu, nezasahujeme do jejího průběhu, nepřerušujeme ji či ne- zrazujeme pacienta. Snažíme se však vyrovnat následky této léč- by na organismus tak, aby bylo porušeno co nejméně zdravých buněk. Zároveň začínáme s léčbou příčin nemoci a ovlivněním imunitního systému pomocí jídla, cvičení, psychiky a podobně. Pokud přijde pacient s přesvědčením, že v žádném případě není ochoten absolvovat klasickou léčbu, přizpůsobujeme pak přírodní léčbu těmto podmínkám. Vždy tady hraje rozhodující roli pře- svědčení pacienta. Pokud by měl strach nejít na klasickou léčbu, je lépe ji absolvovat, neboť strach, stres a výčitka „co by se stalo, kdyby…“ by ho poškodila víc než podstoupená léčba. Základem léčby je její komplexnost. Neexistuje žádný kouzelný proutek ani kouzelný lék. Obecně platí, že čím těžší onemocnění, tím musí být člověk důslednější, všestrannější a vytrvalejší. U ná- dorových onemocnění to platí dvojnásob. Prvním předpokladem je, aby si člověk uvědomil, že je za své zdraví odpovědný sám a že musí udělat všechno pro jeho obnovu. Tento první krok bývá nejtěžší. I když hodně pacientů přichází s přesvědčením, že se chtějí léčit přírodními postupy, ve skutečnosti pak nejsou ochotni změnit stravu, cvičit, pracovat na své psychice. Jsou 12. Nádorová onemocnění

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 290 Přírodní léčebné prostředky mohou pomoci: • při léčbě chronické nemoci v době, kdy se objevují nejrůznější příznaky očisty organismu, • při akutních problémech způsobených zevními vlivy (zevní chlad, horko, sucho či vlhko), • při zvládnutí příznaků, které se dostaví, když uděláme nějakou dietní chybu, • při nejrůznějších zraněních. Na dalších stranách, tak jako i na přiloženém DVD, vám představíme jednoduché prostředky, po kterých můžete sáhnout v případě nějakého zdravotního problému. Nezapomeňte však, že nenahradí změny v životosprávě a mnohdy je také třeba lé- kařského ošetření, či schopného přírodního lékaře či terapeuta. Rozdělíme si tyto prostředky na léčebné nápoje, léčebné obklady a jiné léčebné prostředky. LÉČEBNÉ NÁPOJE Kuzu nápoje Kuzu je pnoucí rostlina podobná vinnému keři, která kvete nádhernými květy (viz DVD). Je japonského původu, ale roste i v USA. Jeho kořen je velmi tuhý a má obrovskou sílu, dokáže prorůst i skálou. Škrob získaný z tohoto kořene má významné léčebné účinky. Účinky kuzu: • Zlepšuje zažívání, zvláště záněty střev, žaludku a průjmy způ- sobené horkostí. • Posiluje imunitu, snižuje horečku, léčí nachlazení. • Vyživuje a posiluje organismus. NAJDETE NA DVD

293 Nápoj z ředkve Nápoj z ředkve harmonizuje vodu v těle, odstraňuje přebytečnou vodu a zlepšuje močení. Hrst nahrubo nastrouhané bílé ředkve, 1 šálek vody, 3 až 4 kapky sójové omáčky Shoyu nebo Tamari. Nastrouháme hrst bílé dlouhé ředkve na hrubším struhadle a dáme do vařící vody, přivedeme znovu do varu a vaří- me jednu minutu. Přecedíme přes umělohmotné sítko a dřevěnou vařečkou vytlačíme šťávu. Nakonec doplníme 4 kapkami kvalitní sójové omáčky. Pijeme vlažné 2× denně. Většinou podáváme 2 až 3 dny po sobě a pak si dáme přestávku, neboť tento vývar je velmi silný a účinný. Použití: • při otocích na odvádění přebytečné vody z těla, • při zhoršeném močení se zadržováním moči. 15. Léčebné prostředky NAJDETE NA DVD

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 298 Obklady povahy chladné Uvolňují horké blokády, zprůchodňují zablokovanou energii, vyta- hují toxické látky z nemocných či zraněných tkání. Chladné obklady snižují vnitřní horkost a tlumí horečku. Některé z nich mohou pří- znivě působit i na zhoubné nebo nezhoubné nádory, napomáhat jejich ohraničení a tím i jejich zpřístupnění k chirurgické léčbě. Obklady chladné i teplé se mohou za určitých okolností vzájem- ně kombinovat. Je však důležité vždy vycházet z příznaků nemoci a podpořit co nejvíce regenerační schopnosti našeho organismu. Obklady jsou jednoduchý léčebný zásah, který zvládne každý. Kromě běžných léčebných účinků mají ještě jeden pozitivní rys, a to, že děláme něco pro sebe nebo pro své blízké, což samo o sobě může mít léčebné účinky. Zázvorový obklad Ingredience: 200 g čerstvého kořene zázvoru (nebo sáček zázvoru sušeného), 3 až 5 l vody, struhadlo, deka, osuška, bavlněné plátno, provázek, dřevěná vařečka, dva bavlněné ručníky Příprava: Nastrouháme kousek čerstvého kořene zázvoru na jemném stru- hadle, takové množství, abychom získali hmotu velikosti malého míčku. Hmotu pak přeneseme na bavlněné plátno, do kterého je zavážeme. 3 až 5 litrů vody přivedeme k varu. Jakmile začne voda vřít, tak ji vypneme (pokud vaříme na elektrické varné desce, pak hrnec odstavíme). Do horké vody ponoříme zázvor zabalený v bavlněném plátně a přikryjeme pokličkou. Zázvor musíme vložit do horké vody, ale nesmí přejít varem. Necháme ho 15 minut vyluhovat. Pak vytáhneme zázvor, dřevěnou vařečkou z něho vymačkáme šťávu a vyhodíme. Získali jsme zázvorovou vodu, se kterou budeme dále pracovat. NAJDETE NA DVD

303 číme do obkladu). Vše zahustíme moukou tak, aby vznikla pružná a lepivá hmota. Předěláme na plátno a vytvarujeme na potřebnou velikost a tvar. Pracujeme rychle, tak aby byl obklad studený. Aplikace: Hmotu připravenou ze studeného tofu přiložíme na postižené mís- to a upevníme bavlněným plátnem. Necháme působit zhruba půl hodiny až hodinu, čím je místo teplejší, tím častěji vyměňujeme. Účinek: • Velmi chladný obklad, který vytahuje a rozptyluje horkost a horečku. • Zlepšuje zánětlivé procesy. • Rozptyluje vodu a snižuje otoky. Použití: • při vysoké horečce významně snižuje horkost. U dospělých lidí s horečkou či horkostí v oblasti hlavy dáváme na čelo nebo záhlaví, • při zánětlivých procesech s horkostí, například záněty dutin, mandlí, záněty průdušek, • při poúrazových stavech s horkostí. Obklad z tvarohu a česneku (Obklad podle pátera Ferdy) Ingredience: 1 kostka netučného tvarohu, 2 až 3 stroužky česneku, sádlo na natření, bavlněné plátno, osuška a obvaz na upevnění Příprava: Kostku tvarohu dáme na pařáček a lehce nahřejeme (nemá být horký, jen vlažný), přendáme do misky a zamícháme s 2 až 3 roz- drcenými stroužky česneku. Předěláme na plátno, vymodelujeme placku potřebné velikosti a zabalíme do plátna. 15. Léčebné prostředky NAJDETE NA DVD

KNIHA II. Láska prochází žaludkem 3103103 16. Půsty a očistné kúry OČISTA ORGANISMU Očistou těla většinou rozumíme správně a důkladně se umývat, koupat či sprchovat. Každodenní umývání je očista povrchu těla a ne vždy je pravdivé čím více, čímž lépe. Když se budeme ně- kolikrát denně mydlit a sprchovat, smyjeme povrchovou ochran- nou vrstvu, čímž zvýšíme citlivost kůže a její tendenci ke kožním nemocem. Povrchová vrstva je ale také ochranou proti vniknutí zevních škodlivin a přílišnou hygienou uvolňujeme cestu toxi- nům i jiným zevním vlivům do našeho těla. To pochopitelně platí obzvláště u kojenců, dennodenní koupání oslabuje organismus miminka. Ale i samotný dlouhodobý pobyt ve vodě má svá rizika. Nenasycená voda z nás vytahuje minerál a tím nás oslabuje. Proto při každém koupání je třeba přidat do vody sůl a raději neprovádět tuto proceduru často, spíše zvolit sprchování. Zevní očista těla je však jen částí čistoty těla. Když máme čistý povrch těla, ještě to neznamená, že je tělo čisté i uvnitř. A právě od čistoty našich orgánů, tkání, krve a lymfy se odvíjí naše zdraví. Na čem tedy závisí, zda je v našem těle „uklizeno“ či nikoliv? V první řadě je zřejmé, že je důležité do těla dostávat co nejméně zatěžujících látek. První cestou, kudy se do těla dostávají důležité a potřebné látky spolu s těmi zatěžujícími, je náš dýchací systém. Dýchat bychom měli, pokud možno, čistý vzduch a tím nezanášet plíce a krev nejrůznějšími škodlivinami. A proto je třeba chodit často do přírody a na místa, kam ještě tolik nezasáhla civilizace. Ale náš dech představuje nejen nádech, ale i pořádný výdech, který naše tělo zbavuje mnoha škodlivin. Lidé v současné době neumí dýchat, výdech i nádech je mělký, a nejenže dostatečně kyslík nevdechujeme, ale už vůbec nevydechujeme nepotřebné škodliviny. Je proto důležité naučit se plně dýchat a zařazovat dechová cvičení jako například plný jogínský dech a provozovat i pohybové aktivity, které vedou k prohloubení a zrychlení dechu.

323 Přechodné období po jednodenních půstech V tomto případě je to jednoduché a krátké. Po jednodenním půstu by první jídlo mělo být lehké, dobře stravitelné, vlhké a bez tuku. V praxi to znamená, že po jednodenním půstu je prvním jídlem snídaně a nejlepší je zeleninová polévka. Tím nejlépe nastartujeme své zažívání a nezatížíme metabolismus. Na oběd pak zařazujeme bezmasé a méně tučné jídlo. Přechodné období po třídenních až pětidenních půstech Přechod trvá stejně dlouho jako půst, tedy tři až pět dní. Spočívá v tom, že začínáme s do měkka uvařenou rýží (vaříme s mořskou řasou) – jednou lžící a postupně rozšiřujeme. První den přijímáme jen rýži, druhý a třetí den zeleninu – tepelně upravenou a bez tuku, pak teprve luštěninu a nakonec tuk. Přechodné období po delších půstech Zvláště u těchto dlouhých půstů to nesmíme podcenit. Vše by se pak mohlo otočit v náš neprospěch. Začínáme jednou lžící velmi řídké rýžové kaše, uvařené v tlakovém hrnci, aby byla dobře stravitelná. Je důležité věnovat velkou péči kousání a proslinění. S tímto vydržíme jeden až dva dny, třetí den přidáme dušenou kořenovou zeleninu na vodě a pokračujeme další dva dny. Pak postupně přidáváme jáhly a rozšiřujeme o kulatou zeleninu. Až po 6 dnech můžeme uvařit zeleninu na malém množství tuku a pak teprve přidáme lehkou luštěninu, jako je červená čočka (jen jednu lžíci). Během celé další doby postupně rozšiřujeme. Roz- hodně nespěcháme se zařazením živočišných produktů. U delších půstů je zařazujeme raději až za dva měsíce. Půst je skvělý očistný proces a správně provedený půst může vést i ke zmizení nádoru. Ale pozor, pročištění je jen začátek léčebného procesu. Pro to, aby naše nemoc vskutku odezněla a nevracela se, je třeba po půstu dále pokračovat ve zdravé stravě, tedy takové, která odpovídá charakteru našeho trávení, nezatěžuje nás a opravdu léčí. Jen tak je možné být zdravý či uzdravený. 16. Půsty a očistné kúry

www.anag.cz RADOST Z JÍDLA 6. vydání doplněné o cvičení Qi Gong, léčebné obklady a nápoje, půsty a očistné kúry + DVD Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán V posledních desetiletích narůstá závratným tempem četnost nemocí, jako jsou alergie, astmata, únavové syndromy, kožní nemoci, ale i nádorová a cévní postižení. Příčina je složitější, ale nepochybně zde hraje jednu z hlavních rolí strava a stravovací zvyklosti. V současné době je vžita spousta omylů o stravě a většina výživových doporučení tyto omyly stále opakuje a to nepřispívá ke zdraví jednotlivce ani populace. Autoři této knihy omyly vysvětlují a uvádějí je na pravou míru. Kniha je určena pro všechny, kterým není lhostejné jejich zdraví a chtějí k němu přispět vlastními silami. MUDr. Vladimíra Strnadelová, narozená v roce 1959 v Uherském Hra- dišti. Vystudovala medicínu na fakultě Všeobecného lékařství v Olomouci a po promoci pracovala několik let jako lékařka neurologického oddělení v Uherském Hradišti. Postupně se začala zabývat alternativní medicínou, studovala akupunkturu, homeopatii, čínskou medicínu u nás i na nejrůz- nějších světových pracovištích. Od roku 1993 se věnuje výhradně přírodní medicíně a má svou soukromou lékařskou ordinaci v rámci Institutu celost- ní medicíny v Praze. Spolu se svým přítelem, nyní manželem Janem Zerzánem se zabývají dietologií, kterou studovali na stážích v zahraničí, a své poznatky i osobní zkušenosti uplatňují při své praxi v ordinaci přírodní medicíny. Jan Zerzán, narozený v roce 1947 v Litomyšli. K přírodní medicíně a dieto- logii ho přivedlo před 31 lety vlastní onkologické onemocnění. Pro neúspěch klasické medicíny začal aplikovat změnu stravy a životního stylu u sebe i své rodiny. Došlo tak nejen k jeho vyléčení, ale i k vyléčení jeho dětí, které měly imunitní problémy jako alergie, astma a atopický ekzém. Od té doby se věnuje studiu stravy a aplikaci všech získaných zkušeností ve své poradně v rámci Institutu celostní medicíny v Praze. Autoři knihy společně pořádají mnoho přednášek po celé republice, pobytové kurzy pro jednotlivce i celé rodiny. Publikují články do nejrůznějších časopisů a vystupovali v mnoha televizních i rozhlasových pořadech.