Region revue - duben 2012

DUBEN2012 Dagmar„Dasha“sobková „Když zpívám, jsem šťastná“ říká v rozhovoru na str. 6 - 7

www.regionrevue.cz2 inzerce

www.regionrevue.cz 3 Kauza z regionu inzerce NekoNečNý příběh p o k r a č u j e Definitivně o tom, zda nákladové nádraží bude nebo nebude kulturní památkou, rozhodnuto stále není. Proti rozhodnutí Aleny Hanákové, která v roli nové ministryně kultury statut kulturní památky obnovila, se postavil developer Žižkov Station Development, který by tu rád konečně zre- alizoval svůj ambiciózní projekt nové čtvrti. Ten by tu rádo vidělo i vedení městské části Praha 3. Součástí projektu je i protažení Olšanské ulice dál přes křižovatku s ulicií Jana Želivského – v cestě plánované tzv. jarovské spojce stojí právě budova nákladového nádraží. Developer: Jarovskou spojku chtělo město Podle developera, společnosti Sekyra Group, to ale není tak, že by jarovská spojka a s ní spojená potřeba zbourat budovu nádraží, byla jen zlovol- ným nápadem developera. „Není pravda, že by- chom jako developer nekomunikovali s městem a městskými částmi, že by tu ze strany města chybělo zadání – to zadání bylo jasné a poměrně precizní a probíhala tu intenzivní komunikace mezi námi a Útvarem rozvoje města, stejně jako mezi námi a územně plánovací komisí městské části,“ říká Leoš Andrle ze společnosti Sekyra Group. „V případě žižkovského nádraží dokonce, když jsme soutěžili o budoucí koupi pozemku Českých drah, jsme my sami v naší soutěžní studii počítali se zachováním budovy nákladového nádraží Žižkov. Zadáním hlavního města a zadáním městské části ale bylo vytvořit jarovskou spojku – to skutečně není věc, se kterou by přišel o své vůli developer,“ vysvětlu- je, z jaké strany vznikla potřeba zbourat nádražní budovu kvůli plánované výstavbě jarovské spojky. „A kromě tohoto základního dopravního zadání existovalo i zadání urbanistické, kterého jsme se v době, kdy jsme vynakládali částky v řádu desí- tek a dnes už stovek milionů, drželi. Takže pokud se nyní začneme bavit o změně přístupu, je nutné se začít bavit i o změně definice celého zadání,“ dodává. Navíc to vypadá, že i developer už se zabývá myšlenkou, jak to udělat, aby se, obraz- ně řečeno, vlk nažral a koza zůstala celá – nebo přesněji, aby z ní zůstala aspoň část. „Je tu stále možnost úplné demolice, nebo částečné demoli- ce s ponecháním jižního křídla objektu nádraží a části ocelových dopravních věží, zatímco na místě severního křídla by byla vedena jarovská spojka,“ uvedl Andrle pro Deník.cz. Budoucnost s otazníkem Proti zbourání budovy nákladového nádraží už dlouho bojuje sdružení Tady není developerovo. To dlouhodobě kritizuje i plánované dopravní řešení reprezentované jarovskou spojkou – podle odpůrců projektu tento silniční „průtah“ dopravní problémy na Žižkově nevyřeší, naopak, přivede sem ještě více aut a už tak dost hustou dopravu ještě více zahustí. Jak ale upozorňuje ministr do- pravy Pavel Dobeš, na tuto dopravní stavbu stejně v dohledné době peníze určitě nebudou. Pokračování na straně 4. Tanečky politiků kolem dalšího osudu areálu žižkovského nákladového nádraží pokračují. Stále se rozhoduje o tom, zda si budova ná- draží bude moct ponechat statut kulturní památky, který jí dal předchozí ministr kultury Jiří Besser (a pak zase odňal, aby ho jeho nástupkyně zase obnovila) nebo ne. A také o tom, jestli se pro ni najde další využití nebo ustoupí plánům Prahy 3 a developera na novou podobu této oblasti.

www.regionrevue.cz Kauza z regionu 4 Dokoncčení ze strany 3. Ministryně na nádraží Koncem března sezvala starostka Prahy 3 Vla- dislava Hujová do areálu nádraží na prohlíd- ku zástupce developera, hlavního města Prahy, ministryni kultury Alenu Hanákovou i ministra dopravy Pavla Dobeše. „„Městská část není vlast- níkem tohoto území, ani nemá ve své pravomoci tvorbu územního plánu, budoucí podoba tohoto území však výrazně ovlivní celou tvář Prahy 3. Proto jsme chtěli otevřít debatu zainteresovaných subjektů o tom, jaké jsou varianty řešení rozvoje celé lokality,“ říká starostka Prahy 3 Vladislava Hujová. Ministryně kultury Alena Hanáková po- zvání k prohlídce areálu ráda přijala. „Především jsem chtěla tento obrovský objekt vidět, protože jsem ho ještě nespatřila in natura, viděla jsem ho pouze na různých dokumentech a na fotografi- ích. A protože mi byl opisován v barvách různě barevných, tak jsem si říkala, že stojí za to ho vi- dět, abych si udělala vlastní představu a úsudek o celém objektu,“ uvedla během návštěvy v areálu nádraží ministryně Hanáková. Jasné slovo ale za- tím neřekla. „„Myslím si, že využití pro tu budovu by se určitě našlo, pokud dostane tu šanci. Ale v této chvíli po mě nechtějte žádné soudy, bylo by to spekulativní,“ řekla pro Deník.cz. Odpůrci nepozváni Akci iniciovanou starostkou Prahy 3 zkritizovali zástupci občanských iniciativ, které proti zbourá- ní nádražní budovy dlouhodobě výrazně vystupu- jí – starostka je totiž nepozvala ani na prohlídku ani k následnému jednání na radnici. „V lednu letošního roku, krátce po svém jmenování, přijala ministryně kultury zástupce občanského sdružení Tady není developerovo ve své pracovně a slí- bila kulatý stůl k Nákladovému nádraží s účastí všech zainteresovaných stran. Na jednání, kte- ré pořádá starostka Prahy 3, jsme ale nakonec pozváni nebyli. To jen potvrzuje naši zkušenost, že městská část vylučuje občanské iniciativy a ve- řejnost z důležitých jednání o kauzách, které se nás bezprostředně týkají a ve kterých se chceme angažovat“, říká Helena Benýšková, obyvatelka Prahy 3 a místopředsedkyně sdružení Tady není developerovo. „Kauzou Nákladové nádraží se aktivně zabýváme již přes rok a uspořádali jsme k ní řadu informačních i diskusních akcí. Např. začátkem března tohoto roku jsme zorganizovali výstavu a mezinárodní konferenci o konverzích bývalých dopravních a industriálních objektů s hlavním důrazem na Nákladové nádraží Žižkov. Na tyto akce zveme vždy všechny zúčastněné strany, včetně developera a městské části. Proto nás nyní překvapuje, že z takto zásadního jedná- ní jsme byli vyjmuti,“ podotýká předseda sdružení Dan Merta. „Pozván nebyl ani ředitel Národního filmového archivu a možný investor, Michal Bre- gant, který o využití části budovy projevil vážný zájem“, dodává. Filmový archiv na nádraží? O tom, že by mohlo nádraží posloužit jako nové sídlo Národního filmového archivu, se začalo mluvit po mezinárodní konferenci Pražská nádra- ží ne/využitá konané 8. března ve velkém sále budovy pražského magistrátu. Na vernisáži s tou- to konferencí spojené výstavy v galerii Jaroslava Fragnera se na tom shodli ministr dopravy Pavel Dobeš s ředitelem Národního filmového archivu, Michalem Bregantem. Na druhé straně hlavní město Praha, městská část i vlastníci pozemků podporují prodloužení Olšan- ské ulice a především tramvajové trati přes území nákladového nádraží tělesem vysloužilého vlako- vého koridoru až po dopravní uzel v Hostivaři. Karty teď drží v ruce ministryně kultury. Pokud rozhodne o tom, že budova bude skutečně kultur- ní památkou, bourat se nebude. Otázka je, co se s budovou bude dít dál. FOTO: Jan Zikmund inzerce

www.regionrevue.cz 5 Aktuálně z regionu inzerce inzerce Další administrativní budova pod Vítkovem Není to tak dlouho, co začal miliardář Zdeněk Bakala stavět v Pernerově ulici v Karlíně na místě někdejší tovární haly ČKD svůj administrativně obchodní projekt Karlin Hall a už je na spadnutí dalšíprojektv tétoulici–jenoněcodálsměremk Libni. Na úpatí pod Vítkovem u Lyčkova náměstí meziulicemiPernerovaaKorybutovachceinves- torAFIEuropepostavitadministrativníbudovuo šesti nadzemních a dvou podzemních podlažích. Budovu by měly tvořit čtyři objekty s oválným pů- dorysem, které propojí skleněný plášť. Část obyvatel Karlína, mezi nimi i zpěvačka Bára Basiková, která v této čtvrti bydlí už dlouhá léta, s tímto projektem nesouhlasí. Nejde o to, že by byli proti jakékoli vý- stavbě. Investor už na výstavbu na tomto území povolení získal – ale na jiný projekt. Nyní žádá o změnu územního rozhodnutí. Proti tomuto záměru prostestuje občanské sdružení Karlín sobě a do akce se zapojilo i sdružení Rodiče smysluplné školy. Co s tím má společného? Blízkost plánované zástavby k budově základní školy na Lyčkově náměstí. „Co v projektu není možná patrné na první pohled, je fakt, žebudovajedimenzovanápro2000lidíavpodzemí bude 303 parkovacích míst. Investor tvrdí, že dopra- va v Karlíně nebude nijak zatížena, protože do garáží se bude vjíždět pokračováním Šaldovy ulice okolo kapličky a pak doleva kolem kopce ke garážím. Kde bude parkovat zbylých několik stovek zaměstnanců, kteří určitě nepojedou všichni MHD? Neslyšeli ani na argument, že se důsledkem umístění této stavby„v ďolíku“ výrazně zvýší smogové zatížení celého úze- mí. To už děti ve školce nebudou na zahradu chodit vůbec,“ píše se na stránkách sdružení Karlín sobě. Původní projekt pochází ještě od společnosti Karlin Group která měla svou ambiciózní vizi„nového Kar- lína“. Z té se jí nakonec podařilo zrealizovat jen část developerských projektů, s nástupem hospodářské krize se pak rozpadla. Projekt s názvem Crystal Kar- lín prodala už v roce 2007 společnosti AFI Europe. A z Crystal Karlín se stal projekt AFI Karlín Business Centre. Původně navrhovaná a schválená zástavba měla mít smíšený obytný a administrativní charak- ter.„Nyní se navrhuje zcela nové využití plně admi- nistrativní budovy. Tento komplex kancelářských, obchodních a restauračních zařízení bude zásadně ovlivňovat života životní prostředí v bezprostřed- ním okolí,“ míní zástupci sdružení Karlín sobě. Od- půrcům nově pojatého záměru se nelíbí, že nový záměr je naddimenzovaný a nerespektuje historic- kou zástavbu. „Nový komplex se čtyřmi půdorys- nými ovály je spojen proskleným pláštěm v kom- paktní celek, který nerespektuje původní zástavbu historické čtvrti. Budova je umístěna v ochranném pásmu památkové rezervace, v památkové zóně Karlín, v sousedství památkové rezervace chráněné UNESCO. Nerespektuje prostředí nemovité kulturní památky základní školy na Lyčkově náměstí, která tvoří dominantu a přirozené centrum této lokality. Návrh na změnu územního plánu pro administra- tivní budovu Pernerova-Korybutova opakovaně od- mítly posudky Národní památkový ústav, Magistrát hlavního města Prahy výhrady neakceptoval,“ píše se na stránkách sdružení. Nová, poměrně masivní stavba, má navíc vyrůst v  těsném sousedství ba- rokní vojenské kapličky pod Vítkovem, o níž jsme v Region revue už psali – pozitivní ale je, že projekt samotný počítá s jejím zachováním. „V neposlední řadě jsou součástí urbanistického konceptu parko- vé úpravy v okolí barokní kapličky, která je stávající dominantou západní strany pozemku, neboť tento cenný a památkově chráněný objekt vyžaduje klid- né okolí a odstup od nové zástavby,“ píše se v tech- nické zprávě k projektu. Odpůrci stavby se sešli se zástupci radnice Prahy 8 a investora na společném jednání 20. března. Na jednání padla k projektu řada připomínek, k těm se teď musí vyjádřitstavebníúřad.SdruženíKarlínsobě zároveň pokračuje v petiční akci. Z uzavřené ulice bruslařská dráha V uzavřené části Sokolovské ulice mezi křižovat- kou se Šaldovou a Invalidovnou vznikne in-line dráha. Plánuje to tak alespoň radnice Prahy 8. Stihnout by to chtěla ještě během jara.„Nyní se musí dokončit projektová dokumentace, která řešízejménabezpečnostníprvky,amusíproběh- nout výběrové řízení na dodavatele. Provoz by- chom zde teoreticky mohli zahájit ještě na jaře,“ říká starosta Prahy 8 Jiří Janků. Poté, co byla prodloužena velkokapacitní komuni- kace na Rohanském nábřeží až do Libně, byla kdysi intenzivně dopravně využívaná část Sokolovské od Šaldovyk Invalidovněproautomobilyuzavřenazů- stala„ležet ladem“. Na radnici proto přemýšleli, jak tento prostor smysluplně využít.„Je tam nevyužitý kvalitní povrch vozovky, takže provoz in-line dráhy se přímo nabízel,“ říká starosta Prahy 8 Jiří Janků. „Jde o specifické místo, inspiraci jsme proto hledali poměrně těžce. Chtěli jsme udělat jen jednoduchý městský zásah k vitalizaci městského prostoru a vy- tvořit tak další prostředí pro nově zrekonstruované Kaizlovy sady,“ říká architekt Petr Kocourek, který stojí za návrhem podoby budoucí in-line dráhy. In- line dráha bude dlouhá půl kilometru. „Jednou ze zajímavostí je, že jako na jediné in-line dráze v Praze si tu můžete změřit rychlost, jakou jedete,“ podotý- ká architekt Jan Bárta, další z tvůrců projektu in-li- ne dráhy. Kromě toho tu budou na dráze i značky informující o přibližné spotřebě kalorií.„Je to určitá přibližná hodnota pro určitou hmotnost bruslaře, po ujetí určité vzdálenosti bude vědět, kolik kalorií spotřeboval při určité váze,“ vysvětluje Jan Bárta. Svou spotřebu kalorií si tu tak budou moct snadno určit bruslaři od 70 do 90 kilogramů. Investice do in-line dráhy bude obnášet spíš drob- né„dodělávky“. Povrch silnice ve zmíněném úseku Sokolovské je v  dobrém stavu, takže není nutné budovat novou dráhu„od nuly“.„Na in-line dráze je nejdražší postavit samotnou dráhu, takže největší investice nám odpadla. Radnice teď zainvestuje pouze do bezpečného od- dělení sportujících od tramvajové trati a do někte- rých doplňků,”potvrzuje starosta Prahy 8 Jiří Janků. Průvodce světem starožitností Vybavit si interiér starožitným nábytkem – nebo ho aspoň ozdobit jednímstarožitným„kouskem“–lákádnesstálevícelidí.Podpojmem „starožitný nábytek“ si ale lze představit ledacos. Dnes na začátku 21. století sem patří i nábytek v podstatě moderní, protože ten z počátku stoletíjeužstoletstarý. Jaksevnabídcestarožitnostíorientovat?Malýmpomocníkem bymohl být náš nový seriál v Region revue, který připravujeme ve spolupráci s renomovanou starožitnickou firmou Stodola Starožitný nábytek, která sídlí v areálu Nákladového nádraží Žižkov a je největší prodejnou sta- rožitného nábytku v Praze. Postupně si představíme jednotlivé slohy, jejichtypickéznakyato,jaksepromítlypřivýrobětehdejšíhonábytku. Naše putování světem starožitného nábytku začíná v období baroka. „Kousky z tohoto období jsou poměrně vzácné – přece jen od dob baroka už uplynula hodně dlouhá doba a ti, co takové kousky mají, je většinouneprodávají,“říkáMartinChramostaz firmyStodolaStarožitný nábytek,kterýjenašímprůvodcemsvětemstarožitností.Kdyžužsena trhuněcoobjeví,cenaodpovídávzácnostitohotoartiklu.„Cenyzačínají někdenastotisícíchzamenšíkusynábytkuamohoujítaždomilionu,“ potvrzujeChramosta. K typickýmznakůmbarokníhoslohupatří,jakznámo,oblétvaryavoluty (spirálovitémotivy).„Ubarokníhonábytkujsouobvyklébohatéintarzie (zdobeníplochvykládánímrůznobarevnýmidřevěnýmidýhami–pozn. red.), pokud to není selský nábytek, který je vyroben celý z dubového masivu,“ vysvětluje Martin Chramosta. „Baroko celkově bývá hodně zdobné,s tímsouvisíirůznéozdobnékovánínanábytku,klíčes ozdob- nýmikoncovkamiapodobně,“dodává.K typickýmmateriálůmpatříoře- chovénebodubovédřevo.„Naintarziesepakpoužívalykontrastnímate- riály–švestkovédřevo,bahennídub,k tomujavorapodobě,“podotýká Chramosta.Nabarokopaknavazujerokoko,kterébylov porovnánís ba- rokemjemnější,křehčí.Irokokovýnábytekjek dostánípoměrněvzácně. VestarožitnictvíStodolapárkouskůz obdobíbarokairokokamají–tře- babaroknípsacísekretář,kterývesvýchútrobáchskrýváspoustutajných zásuvek.Víceinformacínawww.stodola.cz.

www.regionrevue.cz6 Rozhovor Region Revue DAgMAr„DASHA“ SOBKOVá: „Když zpívám, jsem šťastná“ Ke  zpívání jste měla vztah odmalička, ještě v  dětském věku jste vyhrála v  soutěžích Talentárium a Zlíntalent, přesto, když jste mířila na střední školu, uvažovala jste o studiu cestovního ruchu. Co vás to napadlo? Bylo to dáno i tím, že oba moji rodiče v  tomto oboru pracovali, takže jsem k  tomu byla do  určité míry předurčena, navíc jsem chtěla studovat jazyky a cestovat, takže jsem měla v plánu studovat cestovní ruch na hotelové škole v  Rakousku. Dokonce jsem se tam i dostala, ale nakonec mi to zhatila skutečnost, že mě přijali na pražskou konzervatoř. Jak se to stalo? Profesorka Lída Nopová, která mě v té době někde slyšela a pak mě i připravovala na  přijímačky na  konzervatoř, mě přemluvila, že bych se se svým hlasem muzice věnovat měla. Tak jsem dala přihlášku, ale vůbec jsem nevěřila, že by to mohlo vyjít, připadalo mi to úplně neskutečné. Ale nakonec to vyšlo a dnes jsem za to ráda. Bylotovelkédilemapřivýběrumezikonzervatoří v Praze a hotelovkou v Rakousku? Tak, jednak by mi bylo hloupé, kdybych Lídě Nopové, která věnovala tolik energie do  mé přípravy k  přijímačkám na  konzervatoř, řekla – vyšlo to, díky za  přípravu, ale já jsem si to rozmyslela. Muzika mě navíc bavila, takže nebyl důvod konzervatoř nezkusit. A zcela zásadní roli tu hrála i podpora ze strany rodičů, kteří mi řekli, ať do  toho jdu, že mě budou podporovat. Můj tatínek, který je sám muzikant a ví, co to obnáší, sice zpočátku z představy, že ze mě bude zpěvačka, nijak nadšený nebyl, ale dnes je určitě rád. Už během studia na  konzervatoři jste se vrhla rovnýma nohama do  showbyznysu, když jste začala zpívat vokály Karlu Gottovi. Jak vás Mistr našel? Měl jsem pár zkušeností ještě před tím, už během prvního ročníku na  konzervatoři. Nejprve mne zastupovala agentura Jirky Korna, který si mě vzal pod svá křídla, a na začátku druhého ročníku za  mnou přišla Lída Nopová s  nabídkou zpívat vokály Karlu Gottovi. Samozřejmě jsem kývla, protože to byla naprosto úžasná nabídka. A musím říct, že to pro mě jako pro zpěvačku byla zároveň ta největší škola. Krátce poté, co jsem dostala angažmá u Karla Gotta, jsem udělala konkurz na roli Ofélie do muzikálu Hamlet, a tak začala zase moje muzikálová kariéra. Dnes už máte v  hudební branži vybudované poměrně silné jméno, přestože neplníte stránky bulváru, i lidé mimo hudební branži tuší, že existuje nějaká Dasha. Přesto kromě sólových projektů klidně i dnes jdete zpívat některému ze „slavnějších“ kolegů vokály. Není to zvláštní? Hodně lidí se mě snažilo přesvědčovat, že bych neměla zpívat jiným vokály, že to škodí mojí kariéře, slýchám i názory, že ani ty muzikály nejsou pro zpěvačku to pravé, že je to jakoby podřadná práce, ale já si to nemyslím. Jsem zpěvačka a největším naplněním pro každou zpěvačku je, že zpívá – a už je jedno, jestli někde na  plese, na  jevišti v  muzikálu nebo třeba při natáčení vokálů ve  studiu. Pro mě je důležité zpívat, ne sedět doma a tvářit se, že jsem velká zpěvačka a tyhle věci jsou pod mou úroveň. Navíc – takhle mě to baví, takhle to chci. A zatím mi to vychází. Nemůžu si stěžovat. Pracuji ve  dvou krásných divadlech – v  Hudebním divadle v  Karlíně a v Divadel J. K. Tyla v Plzni, ve kterých se muzikály hrají za  doprovodu živého orchestru, což je pro mě naprosto úžasné a je pro mě čest v  těchto divadlech hrát. Navíc tu dostávám samé krásné a poměrně velké role, které mi dávají dost prostoru na  to, abych se v  nich herecky i muzikantsky vyřádila. A co se týká těch vokálů… Nezpívám jen druhým vokály, mám projekty, kde se mohu já považovat za toho sólistu a užívám si to, ale moc ráda spolupracuji i na  projektech, kde nejsem Sympatická drobná tmavovláska s obrovskýma očima skrývá ve svém drobném těle velký hlas. Karel Gott, kterému zpívala (a dodnes ráda zazpívá) vokály, o ní prý měl prohlásit, že takový talent, jako je ona, se rodí jednou za sto let.„Všichni mi to pořád omílají, jak četli, že to Karel řekl, ale já o tom nic nevím,“ směje se. Její jméno se stalo známým hlavně ve světě muzikálů – za roli Máří Magdalény v obnovené verzi muzikálu Jesus Christ Superstar v Hudebním divadle v Karlíně dokonce získala cenu Thálie za rok 2010 v kategorii muzikál.„Samozřejmě mě moc potěšila, ale měla jsem z ní i trochu zvláštní pocit. Pořád jsem se považovala za zpěvačku, která účinkováním v muzikálech fušuje do řemesla opravdovým hercům – a najednou mi tato cena přisoudila statut muzikálové herečky,“ říká s úsmě- vem při rozhovoru v kavárně Hudebního divadla v Karlíně před představením Vražda za oponou, kde hraje roli Georgie Hendricks. S nástupem nové sezóny pak bude na karlínském jevišti zářit v titulní roli muzikálu Aida. inzerce

www.regionrevue.cz 7 Rozhovor Region Revue v ústřední roli a zpívám právě vokály. A není vám to někdy líto, že vy zpíváte v pozadí vokály, zatímco je pozornost upřena na sólistu? Mezi mými kolegy je řada těch, kteří těmi opravdu slavnými sólisty jsou, a moc dobře vím, že jim není co závidět, protože i popularita s sebou nese určitá negativa. Takže já sice nejsem tak slavná, ale v branži je moje jméno už docela známé, což mi otevírá dveře i k větším projektům – a přesně tak mi to vyhovuje. Teď vás čeká práce na muzikálu Aida, kde máte sice titulní roli, ale ne tu nejvýraznější. Tou je princezna Amneris, kterou si zvolila Lucie Bílá. Nevadí vám, že jste trochu v pozadí? Ne, vůbec ne. Jsem hrozně ráda, že to takhle dopadlo a že Lucka Bílá měla plné právo na  to vybrat si to, co jí víc vyhovuje. Navíc, když jsem pak studovala roli Amneris, s níž jsem se původně chystala na  konkurz, zjistila jsem, že je mi Aida bližší. Sice není tak výrazná, ale je pro mě hlubší a emotivnější. Takže jsem velmi ráda. Jsem moc ráda, že jsem tuhle možnost dostala – člověk by si měl vážit každé práce. Hudebního nastudování se ujal váš přítel Martin Kumžák – takže před sebou máte společné pracovní léto. Vypadá to tak, protože on samozřejmě bude muset být na zkouškách také. Já ale budu v divadle trávit víc času i kvůli nácviku choreografie a dalších věcí, kvůli kterým on už jako dirigent v  divadle být nemusí. Spolupracujete spolu na řadě projektů – nedělá vám to propojení pracovního a soukromého života zle v soukromí? Na to se nás hodně ptají, jestli si nelezeme na nervy, když jsme tolik spolu – ale nelezeme. My s  tím problém nemáme (smích). Jak dlouho už jste spolu? Deset let. To už je dost dlouhá doba. Plánujete někdy svatbu? Tak to není jen na mě, plánovat můžu jak chci, ale stejně je mi to úplně k ničemu (smích). Patřím asi k  těm romantickým ženským duším, které by to někdy rády zažily, ale pokud se to nestane, svět se kvůlitomunezboří.Ahlavně,nikdynenínicztraceno – podívejte se na Karla Gotta. U něj to vypadalo, že se snad nikdy neožení a nakonec se oženil až před pár lety a myslím, že si to hezky užil. Takže třeba ze mě jednou bude padesátiletá nevěsta (smích). Více foto na www.regionrevue.cz. DASHA Dasha, vlastním jménem Dagmar Sobková, se narodila v roce 1981. Má pět sourozenců. K hudbě měla blízko odmala, její tatínek je trumpetista. Jako malá hrála na housle, se zpěvem začala v dětském sboru Filharmonie Bohuslava Martinů, pak zpívala se swingovou kapelou Big Band Zlín. Vystudovala obor populární zpěv na pražské konzervatoři, později absolvovala jeden semestr na Berklee College of Music v americkém Bostonu. Od roku 1998 vystupuje jako vokalistka s KarlemGottem. V17letechdostalaroliOfélievmuzikáluJankaLedeckého Hamlet, následovaly muzikály Galileo, Božská komedie, Golem, Angelika, Mona Lisa, Carmen, Monty Python´s SPAMALOT, Jesus Christ Superstar, Vražda za oponou, letos o prázdninách ji čekají zkoušky muzikálu Aida. Vystupuje také jako sólistka s kapelami Moondance Orchestra a Pájky Pájk které vede její přítel Martin Kumžák. Bydlí v centru Prahy, ale jak sama říká, ráda by nějaké klidnější místo. „Bydlela jsem dlouhou dobu na Vinohradech a tam mi to docela vyhovovalo, je to sympatická čtvrť k bydlení. Jediný problém tam je, že člověk nemá moc kde zaparkovat,“ říká.Ve volném čase nejraději spí nebo chodí na procházky se psem.„Díky pejskovi mám zmapované všechny parky v Praze,“ směje se. inzerce inzerce

www.regionrevue.cz Další přípravné třídy v Karlíně Zájem o přípravné třídy stoupá. V  Karlíně funguje jedna přípravná třída už druhým rokem v ZŠ Lyčkovo náměstí. Nyní by měla přibýt i v ZŠ Petra Strozziho. „Školy mohou zřizovat přípravné třídy pro před- školní děti, které jsou sociálně znevýhodněné. V praxi jsou tyto třídy navštěvované například cizinci kvůli adaptaci. Ale dochází sem také děti, které jsou již staré na školku a v mladším kolektivu by nepokračovaly ve vývoji, což může představovat formu sociálního znevýhodnění,” říká radní Prahy 8 pro oblast školství Martin Roubíček. Podle něj zařazení předškoláků do přípravných tříd vyhovuje i mateřským školám, kde se uvolní místa pro tříleté děti. Pří- pravné třídy, v nichž se počet dětí pohybuje od sedmi do patnácti, postupují podle školního vzdělávacího programu. Budoucnost knihovny na Jarově Jarovská pobočka Městské knihovny v Praze, které hrozilo zrušení, bude fungovat dál. Do budoucna by se z ní měla stát spádová knihovna. Pobočku na Jarově chtěla původně centrála městské knihovny k letošnímu březnu zru- šit. v  rámci úsporných opatření. Těmi vedení knihovny reagovalo na fakt, že v letošním roce musí hospodařit se sníženým rozpočtem. Proti zrušení knihovny se však postavila Praha 3. „Ja- rovská knihovna je mimo jiné hojně využívána místními dětmi. Chápu nezbytnost úsporných opatření ve všech sférách veřejné správy, ne- můžeme ovšem šetřit tak, že zamezíme dětem v přístupu k literatuře,“ argumentoval tehdy místostarosta Pavel Sladkovský. Jarovská po- bočka byla zachována díky finanční podpoře na provoz knihovny ze strany městské části. In- vestici do provozu knihovny podpořili všichni zastupitelé Prahy 3. Teď je ale třeba vyřešit, co s knihovnou dál. Dů- vodem, proč chtělo vedení knihovny stávající pobočku na Koněvově ulici zrušit, nebyla její nízká návštěvnost (ta každoročně naopak ros- te). Hlavní příčina tkvěla v omezených prosto- rách pro další rozvoj a především v kompliko- vaných nájemních vztazích na stávající adrese. Pobočka totiž sídlí v soukromém objektu, který opakovaně za poslední dobu změnil majitele, přičemž pronajímatel stupňuje své finanční nároky za pronájem. „Řešením je nalézt větší vhodné prostory, které budou nejlépe v majet- ku městské části a kapacitně umožní knihovně rozšířit služby. Naším cílem bude vybudovat v Praze 3 spádovou knihovnu s širokým spekt- rem služeb pro čtenáře,“ říká zástupce starosty Pavel Sladkovský. Ten se společně s ředitelem knihovny Tomášem Řehákem shodl na tom, že by se jarovská pobočka měla transformovat na spádovou knihovnu, která by rozšířila poskyto- vané služby a nově tak nabídla kvalitnější servis jak široké veřejnosti, tak například studentům vysokých škol především odbornou literaturou a studijním zázemím. Přišel s kudlou do baru Bylo to o posledním březnovém večeru. Do herna baru v Thámově ulici v Karlíně přišel chlapík s prosbou, jestli si u nich může do- jít na záchod. Obsluha dovolila, aby vzápětí zjistila, že na přísloví o tom, že každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán, něco je. Chlapík došel na záchod, tam si nasadil na hla- vu pletenou čepici s otvory pro oči (otázkou je proč, když už ho obsluha stejně viděla), na ruce si oblékl kožené rukavice a do ruky vzal nůž. Takto vyzbrojen nakráčel ze záchodu rovnou k  barovému pultu a vyhrožoval obsluze, že ji zapíchne, když mu nedá, co má v kase. Vydě- šená obsluha mu naskládala 14 tisíc do jím při- praveného batohu. Chlapík pak obsluhu zavřel do místnosti za barem, ještě sebral dvě lahve alkoholu, svazek klíčů a utekl. Daleko se ale ne- dostal. O čtvrt hodiny později byl zadržen poli- cejní pohotovostní motorizovanou jednotkou i se svým lupem. Komisař 2. oddělení obecné kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování zahájil trestní stíhání čtyřicetiletého muže slovenské národ- nosti pro zločin loupeže, za který mu hrozí trest odnětí svobody od dvou do deseti let. Žižkovská radnice půjčí na opravu domů rada městské části schválila na svém po- sledním březnovém zasedání další dvě bez- úročné půjčky z Fondu obnovy a rozvoje na opravy soukromých domů. Půlmilionová pomoc se tentokrát bude týkat domů v Mi- líčově 9 a Jeronýmově 2. V Milíčově ulici by půjčka z radnice měla pomo- ci majiteli vyřešit problémy s vlhkostí stavby. Investice totiž půjde do sanace a stavebních úprav spojených s odvětráváním suterénních a přízemních prostor včetně pomocných zednic- kých a malířských prací. V Jeronýmově ulici zase radnice půjčí majiteli objektu na opravy, které přispějí k vylepšení vzhledu domu. Opravena a natřena zde bude fasáda objektu, rekonstrukce se bude týkat také nové střešní krytiny včetně výměny střešních latí a výměny klempířských prvků. V obou případech radní schválili půjčku ve výši 499 tisíc korun, u které městská část nepoža- duje ručení majetkem. Půjčku však musí ještě schválit zastupitelstvo. O půjčky a dary z Fondu obnovy a rozvoje může požádat každý majitel nemovitosti, včet- ně družstev a společenství vlastníků, na území městské části Praha 3. Nově se půjčky mohou poskytovat i na opravy a rekonstrukce vnitro- bloků. Fond obnovy a rozvoje městské části Praha 3 v současnosti hospodaří s 81 miliony korun, jeho aktuální disponibilní zůstatek činí 18 milionů korun. Fond obnovy a rozvoje slouží ke zlepšení tech- nického stavu domů v majetku městské části Praha 3, ostatních vlastníků domů na území městské části Praha 3, a slouží rovněž k zajištění územního rozvoje městské části Praha 3. Pro- středky fondu lze v případě výjimečných situací (např. živelných pohrom) použít i na akce spoje- né s obnovou postižených oblastí mimo území městské části Praha 3. Vinohrady bez uměleckého šéfa Vinohradské divadlo je od 1. dubna oficiálně bez uměleckého šéfa. Stalo se, co už se dlou- ho vědělo – dosavadní umělecký šéf Martin Stropnický z  funkce odstoupil. Nesouhlasil s kroky, které stávající vedení udělalo na žá- dost nového ředitele Tomáše Töpfera, jenž do funkce ředitele divadla nastoupí oficálně od září. Hlavně mu vadilo, že ředitel Jindřich gregorini vyhověl svému nástupci Tomáši Töpferovi a zrušil přípravné práce na insce- naci Amadea, která měla být v režii hostují- cího Vladimíra Morávka v květnu vrcholem sezony. Töpfer ale stejně se Stropnickým na postu umě- 8 Střípky z regionu inzerce

www.regionrevue.cz 9 Střípky z regionu inzerce leckého šéfa nepočítal. Přivede si vlastní tým - uměleckého šéfa Juraje Deáka, šéfdramaturga Jana Vedrala a ekonomku Radku Pipkovou. Ko- lem jeho vítězství ve výběrovém řízení vzniklo hodně zlé krve – do boje Stropnický versus Töp- fer se zapojil i herec Ladislav Frej. Rozhodnutí magistrátu vyvolalo i silnou kritiku v odborné ve- řejnosti - kritici upozorňovali, že budoucí ředitel nemůže stihnout vedení divadla, funkci senátora a další aktivity, kterých má celou řadu, a že jeho volba byla dost možná ovlivněna i jeho politický- mi kontakty, což Tomáš Töpfer popřel. Odstupující umělecký šéf Stropnický uzavřel od 1. dubna hereckou smlouvu na dobu neurčitou. Jak to s jeho angažmá na Vinohradech bude dál, teď nechce spekulovat. J Jeho manželka Veroni- ka Žilková má uzavřen 0,9 úvazek na dobu ne- určitou, plný pracovní úvazek má v Činoherním klubu. Od začátku března moderuje Stropnický pořad TV Barrandov Dobrý večer, Česko! Žižkovské uzavírky Během dubna a května se budou na Žižkově kopat výkopy, budou kvůli tomu uzavřené i některé ulice. Víme které. Od 23. 4. do 22. 6. bude kvůli pokračující obnově vodovodního řadu v  ulici Jeseniova zcela uza- vřena ulice Jeseniova v úseku Na Vápence – Za žižkovskou vozovnou. Objízdná trasa za uzavře- ný úsek ulice Jeseniova bude vedena po komu- nikacích Na Vápence – Jilmová – Za Žižkovskou vozovnou – Jeseniova, příp. Na Vápence – Koně- vova – Na Hlídce – Jeseniova. Až do 6. května budou pokračovat výkopové práce na jižním chodníku ulice Seifertova v úse- ku Italská – Krásova. To bude trápit spíš chodce než motoristy. Až do 31. 5. se budou kopat výkopy pro opravu kabelů vysokého napětí. Výkopové práce na jižním chodníku ulice Seifer- tova budou probíhat v úseku Italská – Krásova v termínu 14. 4. 2012 – 6. 5. 2012. v chodnících ulic Malešická (u objektu 1936/39), Ambrožova (vý- chodní chodník v úseku Malešická – Jeseniova + část chodníku před objekty 2408/1 a 2409/3), Jilmová (podél objektů 1433/1 až 1384/9) budou probíhat v termínu od 11. 4. 2012 do 31. 5. 2012. Výkopy v chodníku Jeseniova (podél objektů 1573/108, 2617/114 – 1275/118) budou probí- hat v termínu od 17. 5. 2012 do 31. 5. 2012. Po celou dobu výše uvedených prací dojde k ome- zení parkování v ulicích Ambrožova a Jeseniova, pro chodce bude v ulici Jilmová vytvořen koridor v části vozovky. Žižkovská věž v rekonstrukci Žižkovská věž je už skoro rok uzavřena kvůli rekonstrukci. Práce ale postupují a začátkem června by mělo být hotovo. Nový nájemce tu plánuje otevřít luxusní hotelový pokoj, novou podobu získá restaurace i vyhlídková terasa, která je nejvyšším místem v Praze přístupným pro veřejnost. Český soukromý investor, který má budovu Čes- kých radiokomunikací na 25 let v pronájmu, plánu- je kromě modernizace observatoře a restaurace i mnoho dalších změn. Revitalizace by se v příštím roce mělo dočkat např. přilehlé okolí Mahlerových sadů. Přímo pod věží, v dnes nevyužitém prostoru, by pak měl vzniknout amfiteátr pro pořádání růz- ných kulturních a společenských akcí. Žižkovský vysílač je bezesporu jednou z  žižkov- ských dominant. Jedněmi zatracovanou, druhými opěvovanou. Nedávno byl zpravodajským serve- rem CNN vyhlášen čtvrtou nejošklivější stavbou světa. Zároveň jde o zcela unikátní konstrukční řešení chráněné československým patentem. Kon- strukce se skládá ze tří válcových ocelových tubu- sů dosahujících společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus o průměru 6,4 metru, obsahující dva rychlo- výtahy, pak přechází do anténního nástavce sahají- cího do výšky 216 metrů.Vypočtená výchylka věže na vrcholu činí až 120 cm. V běžném provozu není žádný výkyv znatelný, protože je eliminován speci- álním kyvadlovým tlumičem kmitů. V naší pravidelné rubrice odpovídá na dotazy čte- nářů daňový poradce Ing. Jiří Koten. Koupil jsem software po internetu z USA a nemám fakturu, ale jen potvrzení objednávky. Mohu si to soft- ware dát do daňových výdajů? Mít fakturu není zákonem předepsaná podmínka, ale musíte být schopen prokázat nákup a použití k dosaho- vání zdanitelných příjmů, tedy např. pro podnikání. Do daňových výdajů si ho můžete dát, pokud toto prokáže- te. Tj. např. platbu prokážete bankovním výpisem, soft- ware bude nainstalovaný a používaný pro výdělečnou činnost, bude existovat internetová stránka, kde jste ho koupil atd. Mohu rozdávat lahve vína jako reklamní předměty a dávat si je do daňových výdajů? Láhev tichého vína je možno dát do daňových výda- jů, ale musí být splněny tyto podmínky: láhev musí být opatřena nálepkou s  Vaší obchodní firmou nebo ochrannou známkou nebo názvem propagovaného zboží nebo služby a hodnota bez daně z přidané hod- noty smí být nejvýše 500 Kč. Zde je nutno mít na paměti, že k ceně vína se připočítává i hodnota nálepky, takže láhev za 499 Kč opatřenou nálepkou za 2 Kč už do daňo- vých výdajů dát nelze. Pro případnou kontrolu je třeba uchovávat důkazy, že jste tyto podmínky splnil. NejsemplátcemDPH.Musímvystavovatdaňovédoklady? Neplátci DPH nevystavují daňové doklady, protože da- ňový doklad se vystavuje pouze podle zákona o DPH. Pokud by neplátce přesto vystavil daňový doklad, tedy doklad s uvedením DPH, musí podat přiznání k DPH a DPH zaplatit finančnímu úřadu, přestože není plátcem DPH! Jde o rozšířený omyl, kdy je vyžadován daňový do- klad od neplátce, ale je tím míněna faktura nebo stvr- zenka pro uplatnění do výdajů pro daň z příjmů. Zákon o dani z příjmů „daňový doklad“ nezná a nevyžaduje. Ing. Jiří Koten, daňový poradce tel.: 608 28 10 26, e-mail: jkoten@volny.cz DAŇOVÁ PORADNA

www.regionrevue.cz STAROŽITNICKÁ PORADNA Na Vaše dotazy týkající se starožitností, knih a obrazů odpovídají: Mgr. Dominika Jakubcová – telefon 608 73 19 23 (knihy, antikvariát) - na tomto čísle si můžete sjednat schůzku nebo návštěvu u Vás doma a Ing. Jaroslav Jakubec - obrazy, nábytek, starožitnosti (tel. 608 86 64 13) … majitelé obchodu s obrazy, starožitnictví a internetovéhoantikvariátu- ANTIKVYUVINOHRADSKÉ VODÁRNY v Korunní ulici č. 75. PROVÁDÍME VÝKUP STAROŽITNOSTÍ, OBRAZŮ A KNIH, VČETNĚ POZŮSTALOSTÍ, VĚCÍ PŘED STĚHOVÁNÍM - VĚCI OHODNOTÍME, IHNED VYPLATÍME HOTOVOST A ZAJISTÍME NA NAŠE NÁKLADY ODVOZ. Další informace získáte v naší prodejně na Korunní 75, ale stačí jen zavolat na výše uvedené telefonní číslo a domluvit si konzultaci u Vás, která je vždy ZDARMA. Jak provádíte výkup obrazů? Mám několik kusů, které by měly být cenné a s některými se budu muset rozloučit. Jan D., Praha 3 Pokudchceteprodathodnotnýobraz,postupjenásledující: přivezete ho k  nám do prodejny nebo si domluvíte naši návštěvu u vás. My obraz posoudíme z hlediska autorství, výtvarné hodnoty a případně zachovalosti. Na základě našich dlouhodobých zkušeností potom navrhneme cenu, za kterou je obraz optimálně prodejný. Na vás je rozhodnutí, zda se rozhodnete pro prodej komisním způsobem nebo upřednostníte výkup za hotové. V komisním prodeji je naše úspěšnost vysoká a realizace většinou v řádu několika týdnů. Nedávno jsem na jednom antikvariátu (ne vašem) viděla oznámení, že mají pozastavený výkup knih. Jak je to u vás? Kupujete knihy i nadále? Věra Z., Vinohrady Můžeme vás ujistit, že u nás je výkup nepřerušený, za celá ta léta, kdy se věnujeme obchodu s knihami jsme nikdy nemuseli přikročit k  žádnému omezení výkupu. Takže pokud potřebujete odprodat i větší množství knih nebo celou knihovnu, bez obav se na nás obraťte. 10 Kulturní tipy vEtErinární PoraDna Vážení majitelé čtyřnohých mazlíčků, rádi bychom vás pozvali do nově otevřené veterinární kliniky Fénix. Naším cílem je být vám nablízku a nabízet vám a vašim zvířecím kamarádům profesionální péči za dostupnou cenu. Klienti se na nás často obrací s dotazy ohledně svého miláčka. Nejčastější dotazy a odpovědi nabízíme v následující poradně: Zdá se mi, že naše osmiletá kočka má větší žízeň a častěji pije. Je to normální? Ludvík P. V žádném případě to není normální. Zvýšený příjem vody nebo tekutin je vždy příznakem závažného onemocnění! Existuje mnoho onemocnění, které způsobují žízeň a časté pití u zvířat. Většina starších zvířat má například sníženou funkci ledvin, která se projevuje zvýšeným příjmem vody a častějším močením. Pokud se nezačne s vhodnou léčbou, může dojít k rychlému zhoršení zdravotního stavu. Vaše kočka potřebuje urgentně veterinární vyšetření. Nečekejte, než se problém zhorší a nebude možné zahájit účinnou léčbu! . Jak často můžu čistit uši u naší čivavy? Aneta S. Pokud nemá vaše čivava žádný problém s ušima tak doporučujeme čistit uši maximálně jedenkrát týdně. Nikdy k čištění nepoužívejte vatové tampóny na čištění uší, mohla byste poranit zvukovod nebo bubínek! K čištění je nejlepší používat přípravky pro čištění zvukovodu. Naše kočička se každé dva měsíce mrouská. Zdá se mi, že se trápí, co se s tím dá dělat? Marie L. Nejjednodušší cestou jak ukončit neustálé mrouskání u koček je kastrace. Kastrace je bezpečné a účinné řešení řady potíží u koček a psů! Se svými dotazy nás můžete navštívit osobně nebo je můžete poslat na následující email: inzerce Vnaší encyklopedii jsme se dostali až k písmenu S. Dlouho jsem přemýšlel, co je od Karlína přes Žižkov až po Vinohrady na tohle písmeno a pořád nic. Až si to takhle šinu v koloně po magistrále a najednou mi to došlo. Bylo to přímo vedle mě – budova Státní opery, dříve Smetanova divadla. S jako Státní opera Tady je. Nad Václavským náměstím z obou stran obklopena severojižní magistrálou v těsném sou- sedství nové budovy Národního muzea (kde dříve sídlila Svobodná Evropa a ještě před tím parla- ment). Svým prostorným hledištěm stejně jako svou neorokokovou výzdobou patří tato divadel- ní budova k nejkrásnějším v Evropě. Historie tohoto kulturního stánku se začala psát koncem 19. století. Původně ne jako kulturního stánku českého, ale německého. Pražští Němci hráli v 19. století ve Stavovském divadle střídavě s českým souborem. Touha po vlastním divadle, popíchnutá navíc skutečností, že Češi si nakonec vybudovali své vlastní Národní divadlo, vedla v roce 1883 k jednáním o vybudování nové, reprezentativnější di- vadelní budovy také pro pražské Němce. 4. února 1883 byl ustaven Německý divadelní spo- lek, jehož cílem bylo v prvé řadě nashromáždit finanční prostředky. To se díky soukromým sbír- kám nakonec podařilo. V průběhu tří let vznikl stavební plán, který byl předán vídeňskému ate- liéru Fellner a Helmer. Na projektu se podílel autor vídeňského Burg- theatru Karl Hasenauer, na stavbě pak také pražský architekt Alfons Wertmüller.Ten se ujal úkolu se ctí a dokončenou a plně funkční divadelní budovu předal za necelé dva roky (dvacet měsíců). Nově vybudovaná kulturní scéna byla otevřena jako Nové německé divadlo 5. 1. 1888 Wagne- rovou operou Mistři pěvci norimberští. Divadlo mělo obdivuhodně široký repertoár, zahrnující i díla pražských německých skladatelů. Nové ně- mecké divadlo v Praze skončilo roku 1938, napo- sledy se tu hrálo 25. 9. 1938, kdy Divadelní spolek vypověděl všechny smlouvy a prodal divadelní budovu československému státu. V průběhu okupace nemělo divadlo pod názvem Německá opera Praha žádný pravidelný provoz, hostovaly zde pouze příležitostně některé německé soubo- ry. Po osvobození byla budova dána k dispozici nově ustavenému Divadlu 5. května, po jedné sezóně se činohra oddělila a zůstala tu operní a baletní část jako Velká opera 5. května. V roce 1948 však byla připojena k Národnímu divadlu jako jeho třetí scéna a v roce 1949 byla překřtěna na Smetanovo divadlo. Po roce 1989 sílily snahy o osamostatnění Smetanova divadla a 1. 4. 1992 byla zřízena Státní opera Praha jakožto samostat- ný právní subjekt. Budoucnost Státní opery je ale znovu pod křídly Národního divadla. Do roku 2015 by měly být sloučeny baletní a operní sou- bory obou institucí. Enc yklopedie reg ionu

www.regionrevue.cz 11 Sport v regionu inzerce Rockové mládí v Kuřeti v hodinkách ŽižkovskýhudebníklubKuře v hodinkáchv Seifertověulici dává šanci jak zavedeným rockovým legendám, tak mladým nadějným kapelám. Z  té druhé kategorie je i uskupení The Faint Smile, které předvede své umění„v Kuřeti“ 25. dubna od 20:00. Ač název kapely zní anglicky, všichni její členové jsou Češi jak poleno. Kapela The Faint Smile vznikla v Praze v roce 2005 ve složení Zdeněk Škoda, Aleš Berný a Ondřej Skoumal, na jaře 2007 se připojil Jan Chvátal. V té době kapela pilně (už rok) nahrávala své debutové album, než se jí ho ale podařilo dokončit, psal se duben 2008. O měsíc později odešel Aleš Berný a Ondřej Skoumal se stal stálým členem The Roads, což mělo za následek další přibližně dva roky nečinnosti The Faint Smile. Až v květnu 2010 začali jediní dva zbylí členové Zdeněk Škoda a Jan Chvátal dávat dohromady nový repertoár a do The Faint Smile přibírají nového kytaristu Vojtěcha Chmelíka. Po dlouhých peripetiích s hledáním bubeníka a potažmo i klávesisty se pak v listopadu 2010 zformovala nová sestava, do níž přibyli bubeník Matěj Macháček a klávesista Kryštof Pobořil. Tato sestava dovedla pak v roce 2011 The Faint Smile konečně k živému hraní (do té doby byli The Faint Smile jen studiovým projektem). V září 2011 vystřídal Matěje Macháčka na postu bubeníka Petr Baláš. V současné době The Faint Smile pravidelně koncertují v Praze a v nejbližší době plánují nahrávat nové promo EP. američtí rebelové se vrací do Prahy V  sobotu 28. 4. přivítá Palác Akropolis legendární hard-core kapelu ze San Diega Unbroken. Ta se v Praze ukáže po dlouhých 17 letech. Unbroken v polovině 90. let doslova rozbořili zaběhlá schémata hard-core scény a to zejména svým přístupem. Ten se vyznačoval obrovskou dávkou emocí, které se promítaly jak do otevřených osobních výpovědí, tak do palčivých politických témat. Oproti ostatním kapelám ale Unbroken nikdy nebyli jen pouhou agitkou – měli v sobě spalující upřímnou energii, která byla univerzálním jazykem mezi kapelou a publikem, a dokázala tak smazat veškeré bariéry. V samotné hudbě se spojily tak odlišné vlivy jako Slayer, Morrissey, Misfits nebo Chain of Stength a vše zafungovalo neopakovatelným způ- sobem. Koncerty Unbroken byly vyhlášené svou divokou energií, ale zároveň také ohleduplností a celkovým přesahem. Kapela přijíždí do Evropy jen na několik málo koncertů a ten pražský bude její finální zastávkou. Je to tak asi poslední a jedinečná příležitost zažít na vlastní kůži dobu, která už se nikdy nevrátí, ale nikdy nepřestane inspirovat. Více kulturních pozvánek najdete na našem webu www.regionrevue.cz.

www.regionrevue.cz12 inzerce SUDOKU REGION REVUE obtížnost STŘEDNÍ obtížnost STŘEDNÍ obtížnost TĚŽKÁ obtížnost TĚŽKÁ obtížnost VELMI TĚŽKÁ Cílem hry je doplnit chybějící čísla 1 až 9 v předem dané předvyplněné tabulce. Tato tabulka je rozdělená na 9x9 polí, která jsou seskupena do 9 čtverců (3x3). K předem vyplněným číslům je potřeba doplnit další čísla tak, aby platilo, že v každé řadě, v každém sloupci a v každém z devíti čtverců byla použita vždy všechna čísla jedna až devět. Pořadí čísel není důležité. Čísla se nesmí opakovat v žádném sloupci, řadě nebo v malém čtverci. Možností, jak za těchto podmínek vyplnit čtverec 9×9 polí, je 6 670 903 752 021 072 936 960, tj. přibližně 6,67 x 1021 . Obtížnost Sudoku není dána počtem nepředvyplněných políček, ale jejich vzájemnými vazbami, které na první pohled nejsou vidět. Těžká sudoku mohou průměrně zkušenému luštiteli zabrat kolem 15 – 60 minut. Jak jste na tom vy?

www.regionrevue.cz 13 Křížovka o ceny inzerce KřÍžovKa o ceny: Pojďte s námi na pořádný nákup zadarmo! Jednomu vylosovanému výherci proplatíme veškeré účtenky za nákupy v obchodním centru Galerie Harfa, uskutečněné od 20. 4. 2012 do 31. 5. 2012, do celkové výše 5.000,- Kč. Správné znění tajenky, společně se svými kontaktními údaji, zasílejte na adresu: Milan Janata, Katusická 13/700, 197 00 Praha 9 nebo na krizovka@regionrevue.cz do 10. 5. 2012. • Výhercem třídenního leteckého zájezdu do Stockholmu pro 2 osoby, jehož vyvrchole- ním bude zápas ČR – Rusko na MS v ledním hokeji 2012, se stal Karel Haumbarktner – Praha 2. Blahopřejeme! inzerce

www.regionrevue.cz14 Reportáž z regionu ViNohrad V ceNtru prahy PřestožesinaMoravědělají legraciz Pražáků, že nerozumí vínu, má stověžatá „matička“ měst své místo na vinohradnické mapě. Do dnešní doby se v Praze zachovalo pěstování místa hned na několika místech, jedna z pražských vinic je dokonce skoro v centru města. Ve čtvrti, které vinohradnictví dalo jméno - na Vinohradech. Ano, obyvatelé Vinohrad a také všichni ostatní, co někdy byli na vinobraní pořádaném každý rok Prahou 2, už jistě vědí. Jde o vinici, jež je součástí Havlíčkových sadů, známějších spíš pod označením grébovka. Nejde o nějaký „skanzen“ pražského vinařství – víno se tu skutečně pěstuje a z  hroznů se vyrábí chutný mok. Navíc zcela klasicky, bez nějakých velkých moderních technologických a chemických vymožeností, které sice mohou vínu výrazně „pomoct“, pokud nebyl zrovna dobrý rok, na druhé straně ho ale obírají o jeho charakter a dávají mu unifikovanou chuť. Někteří vinaři tak díky nim dokáží bez ohledu na to, jaké byly zrovna v  aktuálním roce podmínky, vyrobit každý rok víno o úplně stejné chuti. Tady na Grébovce si víno uchovává svůj osobitý charakter. „Nepoužíváme řízené kvašení ani jiná moderní technologická kouzla, vyrábíme víno naprosto klasickým způsobem,“ říká vinohradník Pavel Bulánek. Víno, které se z hroznů vypěstovaných na Grébovce vyrobí, lze ochutnávat a popíjet ve zdejším vinném sklepě nebo si ho i koupit domů. Jen je dobré mít na paměti, že zdejší víno je sice velice zajímavé a velmi „pitelné“, není ale určeno pro nějaké dlouhé zrání v  lahvi. „Naše vína, pokud si je někdo odnese domů, by měl vypít nejdéle do dvou měsíců,“ říká Pavel Bulánek. Zázrakem uchována Vinice Grébovka je součástí parku, který si nechal vytvořit pražský německo-židovský průmyslník Moritz Gröbe v  okolí své vily. Součástí parku byla i vinice. Gröbe kvůli ní musel nechat provést rozsáhlé úpravy strmého svahu, který tu zbyl po těžbě kamene. Lom zavezl zeminou ze stavby železničního tunelu na nynější Hlavní nádraží. Když Gröbe zemřel, jeho dědicové se parku i s  vinicí rychle zbavili – prodali ho městu. Město se rozrůstalo a ceny pozemků tak stály vysoko. Park naštěstí tehdejším „developerským“ záměrům za oběť nepadl. Roku 1906 byl park otevřen pro veřejnost a vinice byla oplocena. S její další budoucností to ale nevypadalo nijak růžově. Roku 1926 se dokonce začalo uvažovat o jejím zrušení. Nakonec se ale podařilo vinici zachránit a obnovit tu pěstování vína. Pak ale přišla druhá světová válka a s ní i úpadek vinice. Po válce pak vinice chátrala a roku 1989 se opět začalo schylovat k jejímu zrušení. Roku 1992 ale začala městská část Praha 2 k  obnově historické vinice ve spolupráci se zkušeným vinohradníkem Antonínem Turečkem, který dlouhá léta působil jako vinohradnický mistr na vinících v Troji. Po jeho smrti v jeho práci pokračuje dcera Sylva Bulánková s manželem Pavlem. Spousta ruční práce Vinici tu obhospodařují doslova a do písmene v  potu tváře prací svých rukou. O víno je třeba neustále pečovat – musí se vyvazovat, ořezávat, je potřeba odstraňovat plevel, čas od času udělat postřik proti plísním… všechno rukama, bez pomoci mechanizace. Protože je vinice zapsána jako kulturní památka, je tu jasně patrná snaha přiblížit výběr pěstovaných odrůd a koncepci jejich pěstování co nejvíce historickému vedení révy. Antonín Tureček proto přišel s vedením révy svislý kordon - vertiko, který v mnohém připomíná historické vedení „na hlavu“. I vyorání nových brázd po sklizni probíhá ručně – vezme se rýč a jede se. „V tomhle strmém svahu by nám s tím mohl pomoct jedině kůň a i ten by si tu možná zlomil nohu, žádný stroj nepřipadá v úvahu,“ říká Pavel Bulánek. Vše tu zvládají ve třech lidech, sem tam ještě vezmou na výpomoc nějaké brigádníky. Produkce vinice je proměnlivá v závislosti na tom, jak se vydaří rok.„Loni jsme sklidili 16455 kilogramů hroznů, když odečtu burčáky, vyrobili jsme z  nich 7,5 tisíce litrů vína,“ říká Pavel Bulánek. Víno, které tu vyrobí, prodávají přímo na vinici ve vinném sklepě, který je otevřen dvakrát v  týdnu, v  pátek a v  sobotu od 14:00 do 20:00. „Neděláme z  našich vín nějakou exkluzivní raritu, jde o dobrá, pitelná vína, ale prodáváme je za ceny dostupné široké veřejnosti,“ říká Pavel Bulánek. Velkou část hostů místního vinného sklepa tak tvoří lidé z okolí. A co je v nabídce? Aktuálně Müller Thurgau, Hibernal, Dornfelder a Rulandské modré. Pěstují se tu i odrůdy Rulandské šedé, Ryzlink rýnský a Neronet. Více foto na www.regionrevue.cz Region Revue. Vydavatel: Mediapress Praha s.r.o., IČ: 24697141, jednatel: Milan Janata , evidenční číslo MK ČR E 18. Kontakt redakce: tel./fax:286 855 560, mobil: 776 115 107, info@regionrevue.cz, Katusická 13/700, Praha 9,197 00. Šéfredaktor: Roman Peterka, roman@regionrevue.cz. Grafické zpracování a sazba: Bílý Tomáš (www.primadesign.cz). Číslo 4 - 2012 vyšlo v Praze v dubnu 2012 v nákladu 50.000 kusů. Distribuce - všechny dostupné schránky domácností i firem ve vybraných lokalitách, vlastní distribuční místa Region Revue, vybrané stojany distributorů. Názory autorů se nemusí shodovat s názory redakce. Vydavatel neodpovídá za informace, uvedené v komerčních přílohách. WWW.rEgIONrEVUE.CZ

www.regionrevue.cz 15 Encyklopedie regionu inzerce Kuře v hodinKách je zpět! Název restaurace a music baru v  Seifertově ulici v domě č. 26 Kuře v hodinkách odkazuje ke stejnojmennému slavnému albu skupiny Flamengovydanémupředčtyřicetilety.Album jedodnespovažovánozanejzásadnějšíčeskou rockovou desku, jeden z nejdůležitějších mez- níků v českých rockových luzích a hájích. Snad proto zvolil Jan Maivald, majitel a zakladatel restaurace Kuře v hodinkách a velký rockový fanda, pro svůj podnik tento název. Když se slavné album dočkalo začátkem letošního roku znovu vydání v digitální podobě naCD,křtilosecédéčko–jakjinak–právěv tomtodnesuž kultovním podniku. Rocková atmosféra dýchá i z interiéru. Součástí výzdoby hudebního klubu je více než 400 originálních desek či plakátů, z nichž je převážná většina podepsána samotnými interprety. K vidění je třeba kytara podepsaná členy kapely Black Sabbath a další podobné unikátní kousky z rockové historie. OdvydáníalbaKuřev hodinkáchuplynuloletosužčtyřicet let, podnik stejného jména existuje let deset. A stejně, jako v případě alba, které se dočkalo po 40 letech reedice, se i v případě restaurace a music clubu Kuře v hodinkách dá mluvit o velkém návratu. Známý podnik, který dotváří kulturní scénu Žižkova, se totiž vrací po určité pauze. Předchozí nájemkyně těchto prostor zrušila zavedenou tradiční značku a provozovala tu bistro Florentina. Současní nájemci, kteří tu jsou od loňského listopadu, podnikuvrátilijehotradičnínázevatakéfunkcihudebního klubu. Dramaturgie klubu sází jak na osvědčené rockové legendy–v rámci tzv.Kuřecíchčtvrtkůtuvystupujítaková jména jako Roman Dragoun, Luboš PospíšilVladimír Mišík, Ivan Hlas, Barové mouchy a další – tak na mladé kapely, které své místo na Slunci teprve hledají.„Snažíme se s nimi spolupracovat, dáváme jim velmi vstřícné podmínky a pomáháme jim s propagací,“ říká Jiří Lilek, který se stará o dramaturgii hudebního klubu Kuře v  hodinkách. Ve čtvrtek 19. dubna tu bude hostem slavný britský v Praze žijící hudebník Phil Shoenfelt. Spolu s  respektovaným hudebníkem Pavlem Cinglem tu předvedou své drsné balady. A o týden později láká program hudebního klubu na Plum Jam - česko-mexická kapela, která hraje bluesovouklasikuivlastnípísničkyvkomornímprovedení. Do „Kuřete“ se ale vyplatí zajít nejen na dobrou muziku, zdejšímlákadlemjeidobřeošetřenépivo(točísetuPlzeňa Staropramen, v nabídce na čepu nechybí ani Staropramen nefiltrovaný),zajímavývýběrvín(zdejšípanprovozníseve víně skutečně vyzná) a také skvělé jídlo. K lahůdkám zdejší kuchyně patří především hovězí líčka, unikátní vepřové koleno, které se jen rozsýpá na jazyku a do výběru zdejších specialit přibudou nově i vepřové ocásky. Ceny jsou rozumné a restaurace nabízí i polední menu. Za necelou stokorunu se tu díky nim dá naobědvat do sytosti. Za farmáři na Tylák Tylovo náměstí se tak vrátilo ke své historické roli. Dochované historické dokumenty svědčí o tom, že to bylo tradiční tržní místo, zásobující potra- vinami celé Vinohrady. Ještě na konci 19. století se náměstí nazývalo Tržním. Navíc jde o důleži- tý dopravní uzel v centru Prahy a tvoří přirozený střed prostoru mezi náměstím Jiřího z Poděbrad a Náplavkou Rašínova nábřeží, kde se podobné trhy pořádají již několik let. O zřízení dalšího farmářského tržiště začala rad- nice Prahy 2 uvažovat už v létě roku 2010. Nej- prve vznikla studie, která měla za cíl najít vhod- né místo a zároveň vyřešit funkční a estetickou stránku prodejních stánků v souladu s ostatním městským mobiliářem. Při výběru nejvhodnější- ho prostoru pro trhy brala radnice v potaz polo- hu, velikost, historické tradice a místní zvyklosti. Tylovo náměstí se ve všech těchto ohledech zdá- lo ideální. Bylo vybráno z řady dříve vytipovaných lokalit (do úvahy bylo také vzato např. náměstí Míru nebo Karlovo náměstí) jako nejvhodnější pro daný účel. V červenci tehdejší radní Prahy 2 studii mapující možnosti pořádání farmářských trhů na Tylově náměstí schválili a souhlasili se zahájením prací na projektové dokumentaci. Pak začal kolotoč shánění razítek a souhlasných vyjádření všech institucí, které do toho mají co mluvit, včetně památkářů. Nakonec se zadařilo a mohlo se začít se stavební- mi úpravami. Ty trochu změnily dispozici náměs- tí. Stánky jsou multifunkční - to, co běžně slouží jako lavičky, se v době konání trhů promění ve stánky. Prodává se v nich nejen čerstvé ovoce a zelenina, ale i množství dalších zemědělských produktů a potravinářských výrobků. Pečivo, cukroví, rukodělné výrobky, balené potraviny a suroviny, mošty, šťávy, čaje, vejce, medové pro- dukty, koření, květiny, marmelády, uzeniny a maso všeho druhu, ryby, víno… Podle pořadatelů těch novodobých trhů se máme na co těšit. Sortiment zboží se bude řídit podle přírody: čím více sluníčka zasvítí, tím více se bude rozšiřovat nabídka. V orientaci tak může pomoci aktuální nabídka novinek, umístěná hned u vchodu na tržiště. Dlouho slibované farmářské tržiště na Tylově náměstí se stalo konečně skutečností. V úterý 20. března bylo konečně otevřeno a byly tu zahájeny farmářské trhy. Ty tu budou Pražanům k dispozici po čtyři dny v týdnu. Každé úterý, čtvrtek, pátek a sobotu bude k mání čerstvá zelenina, ovoce a další zemědělské produkty od domácích výrobců.Tylovo náměstí tak rozšiřuje nabídku tohoto sortimentu na území hlavního města.

www.regionrevue.cz inzerce www.regionrevue.cz