Region Revue - prosinec 2011

PROSINEC2011 FILIP BLAŽEK více v rozhovoru na straně 6 - 7 „Do ženění se neženu“

www.regionrevue.cz2 inzerce

www.regionrevue.cz 3 Aktuálně z regionu inzerce „Vlčí děti“ na Vinohradech? Do bytu v činžovním domě na Vinohradské ulici tehdy přijeli policisté – původně dorazili řešit part- nerskou roztržku. „Jelikož se jednalo o takzvaný holobyt, zajímali se policisté také o okolnosti týka- jící se dvou nezletilých dětí, které se v domácnosti taktéž nacházely,“ informuje mluvčí pražského ředitelství Policie České republiky Tomáš Hulan. Oněmi nezletilými dětmi byli dva chlapci – jeden ve věku jednoho a půl roku, druhý ve věku tří let. Když se muži zákona začali zajímat o to, jak je to s dětmi a v jakém prostředí vyrůstají, zjistili, že děti vlastně oficiálně neexistují – narodily se doma a rodiče jejich existenci nijak neoficializovali. Nepřihlásili je na matrice, děti neměly rodný list. „Případ okamžitě začali prošetřovat kriminalisté druhého policejního obvodu, kteří zjistili, že děti po celý svůj život neopustily předmětný byt, nikdy ne- byly u lékaře ani například k očkování,“ popisuje Tomáš Hulan. Navíc děti podle znaleckých posud- ků v „holobytě“ neměly ani hračky a vykazovaly známky sociální deprivace. Média je překřtila na „vlčí děti“ – podle termínu používaného pro děti vyrůstající v extrémní sociální izolaci, termín byl pů- vodně určen pro děti, které vyrostly mimo lidskou společnost. Poprvé byl použit v souvislosti s indický- mi dívkami Amalou a Kamalou, které nezjištěným způsobem přišly o rodiče a vyrostly od útlého věku v džungli mezi vlky. Pojem se pak začal používat i pro další případy deprivovaných dětí, přestože nevyrostly mezi vlky – dětí, které vyrostly bez ro- dičovské lásky, izolovaných od okolního světa, za- víraných rodiči do sklepů, týraných, zneužívaných, dětí bez dětství. V práci Diagnostika a reparabilita psychické deprivace Jarmily Koluchové je popsán případ z československa 60. let: Matka dvojčat brzy po porodu zemřela, děti skončily v kojenec- kém ústavu, Otec se pak znovu oženil a děti si vyžádal zpět do své péče a s celou novou rodinou se přestěhoval na předměstí malého města, kde je nikdo neznal. Někteří sousedé vůbec nevěděli a ně- kteří jen tušili, že v rodině kromě čtyř starších dětí žijí i oba chlapci. Chlapci žili stále o samotě v nevy- tápěné komůrce, izolováni od vnějšího světa, často byli na dlouhou dobu zavíráni do sklepa a krutě biti. Starší sourozenci nesměli s dvojčaty mluvit ani si s nimi hrát. Koncem roku 1967 byli oba chlap- ci odebráni z rodiny tři měsíce poté, kdy se o ně začaly příslušné instituce zajímat, čemuž však mat- ka velmi bránila. Několik dnů dokonce strávili ve školce, kam byli přivezeni na vozíku, neboť přesto, že jim bylo již víc než sedm let, udělali s obtížemi jen několik krůčků a v botách neuměli chodit vůbec. Po odebrání z rodiny byly obě děti hospitalizovány pro těžkou křivici. Ještě půl roku po odnětí z ro- diny se děti mezi sebou dorozumívaly mimikou a gestikulací, podobně jako mladší batolata. V osmi letech se jejich mentální věk pohyboval na úrovni čtyřletých dětí. Je otázkou, jak to bylo v případě „vlčích dětí“ z Vi- nohrad. Zda s nimi rodiče „jen“ nechodili ven a ji- nak se jim věnovali nebo zda děti vyrůstali skutečně jako „vlčí děti“.Zvláštní je, že o děti ve chvíli, kdy se o ně začaly zajímat úřady, ztratili rodiče zájem – v rozhovoru pro tn.cz (ze strany matky dost podiv- ném) matka dětí řekla, že bude lepší, když zůstanou u příbuzných, aby se s nimi mohli stýkat. Pikant- ní je také to, že podivná rodičovská „dvojka“ má ještě třináctiletou dceru – tu už ale zhruba osm let vychovávají prarodiče. U prarodičů skončili poté, co se úřady dozvěděly o jejich existenci, i její dva sourozenci. Podle Marty Konvičkové, vedoucí od- dělení sociální prevence a sociálně právní ochrany dětí Prahy 2, jsou v současné době děti v náhradní rodinné péči a jejich vývoj (který byl zanedbaný) a prospívání jsou dlouhodobě sledovány. Rodiče teď mají na krku obvinění z týrání dětí. „Na základě výsledků zadaných znaleckých posudků převzali prošetřování tohoto případu v polovině září kriminalisté krajského ředitelství. Ti počátkem října obvinili oba rodiče z trestného činu týrání svě- řené osoby a podali podnět k uvalení vazby, který byl soudem akceptován. V případě odsouzení hrozí obviněným trest odnětí svobody až na dvanáct let,“ informuje mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Až teď prosákl na veřejnost případ podivné rodinky žijící v hodně stroze zařízeném (nebo spíš nezařízeném) bytě naVinohradech. Případ rodičů, kteří chtěli své děti podle svých slov„chránit před zlým světem“ natolik, že jejich existenci utajili nejen před úřady, ale i před vlastními příbuznými, a děti nepoznaly nic než čtyři stěny svého domova, se začal odvíjet už v dubnu. „V zájmu sociálně právní ochrany nalezených dětí městská část Prahy 2 neinformovala veřejnost, ale podnikla všechny důležité kroky, které vedly k odebrání dětí rodičům a jejich předání do náhradní péče,“ píše se v oficiální zprávě radnice Prahy 2 na vysvětlenou, proč případ tak dlouho unikal pozornosti médií.

www.regionrevue.cz Kauza z regionu 4 inzerce Informace o tom, co vlastně policisté při prohlídce na ředitelství Městské policie hledali a co si odnesli, moc nejsou – pokud ano, tak spíš stylem jedna paní povídala. Zatím jsou všichni tajemní, jak hrad v Kar- patech, informace, které jsou o Kotroušově zatčení k dispozici, jsou kusé a dávají víc otázek, než odpo- vědí. Že by se blýskalo na časy, kdy se i u nás začne něco dělat se všudypřítomnou korupcí? Nebo pros- tě bylo potřeba někoho předhodit lvům – a Kotrouš to odnesl? Objevují se už i konspirační teorie, které Kotroušovo zatčení dávají do souvislosti s vnitro- stranickým bojem uvnitř pražské ODS. Jisté je ale jedno – už tak nijak valnému obrazu městské po- licie v očích veřejnosti to moc nepřidá. Mnozí lidé mají městské strážníky „za opruzy“, co hlavně rádi dávají botičky a pokuty za špatné parkování. Není to tak docela právem – strážníci mají i jiné úkoly, než „prudit“ lidi za špatné parkování – a mnozí se jim snaží i poctivě věnovat. Převládající veřejné mínění to ale vidí jinak – a podobné zprávy to asi nevylepší. Úplateček za kšeftíček? O tom, proč vlastně detektivové Vladimíra Kotrou- še „sebrali“, není zatím mnoho známo. Mluví se o přijetí tučného úplatku – to potvrdilo novinářům ÚOOZ. Na to, že se převzetí úplatku chystá, upozor- nil detektivy utajený zdroj. Peníze, kterými se měl nechat uplatit, měl – údajně, snad – v době zatčení skutečně u sebe. Informace, za co měl úplatek být, zatím oficiální cestou nepadla, už i vrabci na střeše si ale cvrlikají, že mělo jít o zakázku na správu vozo- vého parku městské policie. Objevila se i informa- ce, že nedaleko od místa, kde Kotrouše zatkli, sídlí jistá odtahovka, co zajišťuje odtahy pro městskou policii. A že oním tajným informačním zdrojem po- licie je majitel jiné odtahovky, na kterého už žádná smlouva na odtahování aut v Praze pro strážníky „nezbyla“. Kdo ví. Primátor Bohuslav Svoboda krátce po zatčení pro- hlásil, že šlo o selhání jednotlivce, nikoli systému. Je to ale skutečně tak? Už v minulosti přitáhl pozor- nost veřejnosti dost kontroverzní způsob nakládání s veřejnými penězi prostřednictvím městské poli- cie – šlo o„slavný“ nákup Hummerů nebo o nákup vznášedla, které zatím strážníci využili jen jednou jedinkrát – vše bez výběrového řízení. Krátce po zatčení Vladimíra Kotrouše se objevily spekulace o tom,žesehochtělprimátorBohuslavSvobodazba- vit – právě i v souvislosti s hospodařením městské policie – Kotrouš měl ale zastání v osobě předsedy Výboru pro legislativu a bezpečnost Zastupitelstva hl. m. Prahy Rudolfa Blažka. „Proti těmto tvrzením, vypouštěnými do světa tajnými, dobře informova- nými a samozřejmě nezávislými zdroji z pražského magistrátu, se musím důrazně ohradit,“ vyjádřil se k  tomu Blažek pro server Parlamentnilisty.cz. Ale znáte to – není šprochu... To, že primátor nebyl se stavem hospodaření v  pražské městské policii úplně spokojen, potvrdil nepřímo i on sám. „Není pravdou, že bych se o městskou policii nezajímal, právě naopak: již dříve jsem zabýval řešením kom- plexního přístupu k ní a jejím financováním. I proto Úplatek pro vrchního strážníka? Už si o tom cvrlikají i vrabci na střeše. V pátek 24. listopadu zatklo policejní komando Útvaru rychlého nasazení ředitele pražské městské policie kvůli podezření z toho, že přijal tučný úplatek. Bylo to trochu jak z akčního filmu – muži v kuklách s policejními odznaky ho zastavili v jeho služebním autě v ulici V Korytech, vytáhli šéfa pražských strážníků z auta a v poutech si ho odvezli k výslechu a skončil na policejní cele. O pár dnů později ho eskortovali k soudu, kde si vyslechl verdikt – vazba. Od soudu tak odcházel v želízkách. Policisté pak udělali šťáru na ředitelství pražské městské policie v Korunní ulici na Vinohradech.

www.regionrevue.cz 5 Kauza z regionu inzerce jsem zadal vypracování ucelené analýzy, která se zabývá technickou vybaveností městské policie a jejím řízením. Již přes měsíc připravuji zásadní kro- ky v řízení Městské policie, které se týkají pracovní náplně městských strážníků, nadbytečného tech- nického vybavení a zároveň nakládaní s veřejnými finančními prostředky hlavního města ve vztahu k městské policii,“ uvedl koncem listopadu ve svém oficiálním vyjádření k situaci kolem ředitele měst- ské policie Vladimíra Kotrouše. Vypadá to, že zatče- ní by mohlo nakonec vynést na světlo více kostliv- ců ve skříni pražské městské policie. Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta v České televizi naznačil, že by během vyšetřování mohly„vyplavat“ i další podezřelé zakázky z minu- losti. Důkladně si prověřit, jak se u městské policie zadávalo, si chce i primátor Bohuslav Svoboda.. suspendován, ale nepropuštěn O Kotroušově zatčení se primátor dozvěděl jako kdokoli jiný – z  médií. „Vyčkám na podrobnosti o této události a předpokládám, že pokud bude informace médií potvrzena, okamžitě bude pan ředitel postaven mimo službu. Popřípadě s ním bude okamžitě rozvázán pracovní poměr,“ odpo- vídal pak novinářům, kteří ho bombardovali otáz- kou, co bude coby Kotroušův nejvyšší nadřízený dělat. Poté, co šéf pražských strážníků skončil ve vazbě, ho primátor postavil mimo službu a mimo funkci ředitele. Jeho rozhodnutí posvětila i Rada hl. m. Prahy. Pracovní poměr s Vladimírem Kotrou- šem ale město nerozvázalo. Byl převeden na jinou – civilní - pozici. Důvod k propuštění podle vede- ní města není.„Na základě jednání s vyšetřovateli jsme dospěli k názoru, že nemáme žádný právní podklad, aby s ním mohl být ukončen pracovní poměr,“ vysvětloval novinářům Svoboda. Pravdou je, že skutečnost, že zaměstnanec skončil ve vazbě, není sama o sobě výpovědním důvo- dem ani důvodem k okamžitému zrušení pracov- ního poměru. Zaměstnanec dál zůstává zaměst- nancem, jen mu nejde plat. Jeho nepřítomnost ale nemůže být považována za neomluvenou absenci. Výkon vazby je podle zákoníku práce považován za důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance. Povinnost informovat za- městnavatele o vzniku této překážky mají orgány činné v trestním řízení. Uvalení vazby by se však mohlo stát důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru v pří- padě, pokud by na to bylo možné „napasovat“ známý paragraf 55 Zákoníku práce – tedy hrubé porušení pracovní kázně. To by bylo možné, po- kud by byl zaměstnanec vzat do vazby v souvis- losti s jednáním, jímž porušil povinnost vyplývající z  právních předpisů vztahujících se k  jím vyko- návané práci zvlášť hrubým způsobem. Nasnadě je otázka, zda korupce v exponované funkci šéfa jedné z represivních složek není právě oním hru- bým porušením povinností vyplývajících z práv- ních předpisů, které se vztahují k  takové práci. Je ale také pravda, že pokud by zaměstnavatel nesprávně posoudil intenzitu tohoto zmíněného porušení pracovní kázně, šlo by o neplatné rozvá- zání pracovního poměru (s nepříjemnými důsled- ky pro zaměstnavatele). Je proto otázkou, zda lze brát fakt, že Vladimír Kotrouš je stále městským zaměstnancem, tak, že braní úplatků ve funkci ředitele městské policie není hrubým porušením pracovní kázně nebo spíš, že se na magistrátu bojí, že jeho obvinění nestojí zase na tak pevných důkazních základech? Anebo zkrátka jen předpo- kládají, že vše nakonec vyšumí a ředitel se vrátí na své místo? Otázek je více, než odpovědí. Dvacetiletí u městské policie Vladimír Kotrouš slouží u městské policie v Praze skoro 20 let – začínal v roce 1992 jako řadový stráž- ník. Postupně se vypracoval na náměstka ředitele pražské městské policie, jejím ředitelem byl od roku 2002. Zažil tak vývoj městské policie v Praze v podstatě od jeho prvopočátků. „Pamatuji si, jak jsme tu stáli 10. května 1992, bylo nás tu pětaše- desát a byli jsme vnímáni jako šedý mor. Teď jsme vnímáni občany i kolegy z ostatních složek – Poli- cii České republiky nevyjímaje, jako profesionální sbor,“ shrnul vývoj městské police letos v lednu v Brožíkově síni Staroměstské radnice při slavnost- ním předávání ocenění Strážník roku pro nejlepší strážníky. V té době by ho určitě ani ve snu nena- padlo, že za tři čtvrtě roku skončí s pouty na rukou v policejní cele a následně ve vazbě. Jeho slova o profesionálním sboru jsou však v mnoha ohledech pravdivá. Pražská městská policie je největším sborem městskou policií v  republice – čítá přes 2,5 tisíce strážníků. K dispozici mají mnohem lepší technické vybavení a podmínky, než jejich kolego- vé z republikové policie. Vladimír Kotrouš (vpravo) s primátorem Svobodou při lednovém slavnostním stužkování strážníků

www.regionrevue.cz6 Rozhovor Region Revue FiliP BlAžeK: „Do ženění se neženu“ Jak vzpomínáte na natáčení seriálu Přešlapy? Sešla se tu úžasná parta lidí se stejným smyslem pro humor, to bylo moc fajn. Jen mě mrzí, že to bylo natáčeno ve strašně hektickém tempu – točili jsme jeden díl za tři a půl dne. Byla škoda, že tomu producenti nedali trochu víc času, mohlo to vypadat ještě líp. Ale nakonec to i přes to šílené nasazení, kterému jsme byli vystaveni, dopadlo dobře, mělo to šťávu a dodnes se na to lidi rádi dívají. A jak vzpomínáte na natáčení té slavné scény, kde zpíváte na ulici nahý s růží mezi půlkami? Tuhle scénu mi producenti zatajili – až po podpisu smlouvy jsem zjistil, že tam něco takového je. Nakonec jsem se smířil s tím, že to budu muset udělat, ale rozhodně jsem se na to nijak netěšil. Točilo se brzo ráno, naštěstí tam u toho nebylo moc čumilů... jenže pak si vzpomněli, že potřebují tu scénu natočit ještě z druhého směru, to se už dělalo odpoledne, kdy po ulici chodili lidi – a přišly se podívat i kuchařky z okolních restaurací. Takže publikum bylo veliké (smích). Měl jste za to aspoň příplatek k honoráři? Samozřejmě, že ne. Kdysi byly příplatky za to, že byl člověk třeba nadmíru šikovný nebo i nadmíru nahatý, dnes už to ale rozhodně zvykem není. A nerozšířila tahle scénka řady vašich fanynek? To netuším. Je pravda, že jsem tuhle vedl malou do školky a nějaké děti si na mě ukazovaly a smály se – jé, to je ten s tou růží v zadku. Takže ve školkách bych fanynky měl – o starších nic nevím (smích). V  karlínském hudebním divadle hrajete v  představení Včera tě zabiju. Je to velká novinka – první činoherní představení v karlínském divadle. Patří podle vás činohra do karlínského divadla, které má v  názvu přízvisko hudební? Určitě, proč ne. Samozřejmě má to svá úskalí, protože činohra má trochu jiné zákonitosti, než muzikál nebo opereta, týká se to i zkoušení, takže do budoucna bude potřeba ještě některé detaily lépe vychytat. Ale myslím, že to může docela dobře fungovat. Role Juliána patří spíš k  těm menším – nevadilo vám to? Ne, naopak mě to na ní docela lákalo. Říkal jsem si, že nebude na škodu vzít takovouhle menší roličku a trochu si tak odpočinout od těch velkých, kterých bylo v  poslední době dost. I text vypadal na první přečtení velmi dobře – musím říct, že líp, než jak mi začal připadat, když jsme začali se zkoušením (smích). Řekl jsem si, že bych si z  toho mohl udělat takovou milou, zábavnou záležitost, což se mi nakonec i podařilo – aspoň co se týká mého pocitu. Tuhle roli si užívám. Bydlíte na Vinohradech, tak to máte do Karlína docela blízko. To je pravda (smích). Je to výhodná poloha, mám to blízko do všech divadel. Jednu dobu jsem koketoval s tím, že by bylo fajn utéct z Prahy někam do domku se zahradou, protože život ve městě mi úplně nevyhovuje, moc potřebuju přírodu a čas od času musím z Prahy úplně vypadnout. Ale pochopil jsem, že vzhledem k  tomu, co dělám, zkrátka potřebuju bydlet v centru Prahy. Ale jinak se mi na Vinohradech líbí. Je něco, co vás tu štve? Je tu pár věcí. Jednou je parkování – s tím je to naprosto šílené. Mám sice kartičku rezidenta, ale ta mi stejně nezaručuje, že budu mít kde zaparkovat. Tam, kde bydlím, jsou modré zóny věčně obsazené auty bez kartiček a nikdy tam nikoho neodtáhnou. Přitom u vinohradského divadla, jakmile začne představení, odtahují okamžitě. Nakonec ze zoufalství, že nemám kde zaparkovat, auto nechám někde, kde sice nepřekáží, ale není to úplně podle pravidel – a hned mám za s t ě r a č e m Pro práci před kamerou byl dlouhou dobu zaškatulkován v kategorii romantických„hezounů“ – ukázal se tak ve filmové pohádce Nesmrtelná teta a od té doby už mu tenhle šuplíček zůstal. Na jevišti přitom už mnohokrát dokázal, že jeho herecký rejstřík je mnohem širší a že má i jiné herecké devizy, než jen pohledný obličej a dlouhé blonďaté vlasy. Před kamerou to ale nějakou dobu to trvalo. „Když už si vás filmaři nějak zařadí, je těžké to změnit.Tady u nás je navíc zakořeněný nějaký podivný stereotyp, že blonďáci musí hrát ty klaďase a záporáci musí být tmavovlasí,“ říká. Proto možná mnohé překvapil v roli„rebela“ Adama v komediál- ním seriálu Přešlapy na TV Prima. Seriál skončil loni na podzim, teď ho Prima nasadila znovu.„Až mě překvapuje, kolik lidí mi říká, že se na to s chutí dívá, přestože to dávají pozdě v noci, a že je to baví ještě víc než když to viděli poprvé,“ říká Filip Blažek. Trochu unaveně, protože má právě za sebou poměrně pracovně vypjaté období. Patří do něj i zkoušení role Juliána v představení Včera tě zabiju, které mělo v listopadu premiéru v Hudebním divadle v Karlíně. inzerce

www.regionrevue.cz 7 Rozhovor Region Revue inzerce pokutový lísteček od městské policie. Už jsem si říkal, že za chvíli budu jak nějaká stará nevrlá baba a začnu psát rozezlené dopisy – ale kam? Stejně s tím nikdo nic neudělá. A ještě jedna věc mi tu znepříjemňuje život – vedle ve vchodě je řeznictví a mají tam i přípravnu masa. Každé ráno v půl sedmé tam sekají kotlety a dělá to takový randál až k nám, že u toho nejde spát. Veškeré pokusy o nějakou rozumnou domluvu selhaly, teď je mezi námi taková zvláštní studená válka. Mrzí mě to, protože původně jsme si říkal, že je fajn mít řeznictví v baráku – mám rád maso, rád z něj připravuju dobroty, takže jsem si představoval, že tam budu stálým zákazníkem. Bohužel to tak úplně nevyšlo. Snad se ale časem nakonec podaří dospět ke smíru – doufám. I když teď to na to nevypadá. Jak dlouho tu bydlíte? Dva roky. Před tím jsme bydleli v  takovém malém krcálku na Smíchově v  Nádražní ulici a to byla dost hrůza – pořád se nám tam pod okny rvali opilci, byl tam kravál i přes noc. Původně to bylo takové provizorium na chvíli, po rozchodu s mou první partnerkou. Nakonec se ale tohle provizorium protáhlo na osm let a do toho přišla nová žena a narodilo se nám dítě, takže už tam bylo docela těsno. S  předchozí partnerkou Lucií Benešovou máte čtrnáctiletého syna, se současnou partnerkou čtyřletou dceru. Jak zvládáte otcovskou roli? Co se týče kluka, je to složitější, protože nežijeme spolu, takže je to otcovství tak trochu na dálku a mám pocit, že mi u něj spousta důležitých věcí utíká – a docela mě to trápí. Navíc se teď dostává do puberty a začal trochu divočit, tak jen doufám, že z toho zase rychle vyroste. Chytrých řečí ode mě slyšel na tohle téma už dost, tak snad se z toho časem něco ujme (smích). Dcerku mám doma, takže tam si to užívám naplno – navíc je to holčička a ty si umí už odmala nás chlapy dokonale omotat kolem prstu (smích). Taky jsem se dočetl, že vás nakonec vaše současná partnerka dostala do chomoutu, čemuž jste se jinak dlouho vyhýbal Jak se jí to povedlo? Nepovedlo (smích). Nevím, kdo tuhle informaci rozšířil, bulvár se toho chytil, ale není to pravda – nikdy v životě jsem se neoženil a zatím se to nezměnilo. Jste programově proti manželství? Ne, to ne. Dokonce by někdy říkám, že by si to ty moje holky i zasloužily – ale na druhou stranu, s Jolanou jsme spolu už deset let a když jsme oddací list nepotřebovali doteď, myslím, že se bez něj můžeme obejít i nadále. A co na to partnerka? Je pravda, že je na mě v tomto ohledu doma vyvíjen určitý nátlak, ale zatím vzdoruju (smích). FiliP BlAžeK: Narodil se 21.8.1973. Už v dětském věku si párkrát vyzkoušel práci před kamerou (v roce 1984 si zahrál v dětské komedii Vyhrávat potichu, v roce 1987 v televizním filmu Ahoj, sídliště), k herectví ale nijak programově nesměřoval. Měl mnoho zájmů, k nimž patřil i fotbal – škola naopak, jak sám přiznává, moc ne.„Naštěstí jsem měl docela dobrou hlavu, takže jsme vším nějak proplouval, ale co mi v ní neuvízlo ze školy, to jsme do ní už nikdy nedostal,“ vzpomíná. Na konzervatoř ho nasměroval nevlastníotec.„Líbilosemihlavně,žetamnebylamatematikaapodobnépředměty, které nepatřily k mým oblíbeným,“ říká s nadsázkou. Už během posledních ročníků konzervatoře hrál v divadle – nejprve v Karlových Varech, pak v Mostě, odkud pak přešel do Městských divadel pražských do divadla ABC. „Ábíčku“ dal přednost před nabídkou angažmá v  Národním divadle. „Dost mě to vyplašilo. Měl jsem k Národnímudivadludocelavelkouúctuapřipadalomi,žetahlenabídkapřišlamoc brzo–žebychmělnapřednasbíratzkušenostiaažpotomv němtřebaskončit,“říká. Dnes by už nabídku do pevného angažmá, byť v Národním divadle, nebral – i při vší nejistotěs tímspojenétvrdí,žejemulépena„volnénoze“.Hlavnírolepohádkového krasavce v pohádce Nesmrtelná teta ho nadlouho u filmových producentů zařadila do kategorie„hezounů“, časem se ale jeho rejstřík i před kamerou rozšířil například o roletragikomickýchsmolařů.

www.regionrevue.cz8 Encyklopedie regionu inzerce Název Ohrada s velkým písmenem „O“ dnes označuje jednu z velkých pražských křižovatek – jde o křižovatku ulic Koněvova, Jana Želivského a Pod Krejcárkem. Jde o docela rušný dopravní uzel – protínají se tu silnice pro auta s tramvajovými tratěmi, v každém směru auta jedou ve dvou pruzích (pokud nepočítáme samostatné odbočovací pruhy, které se z těch dvou oddělí těsně před křižovatkou). O jako Ohrada Kdysi to přitom bylo klidné místo – zemědělská usedlost, kterou dnes již připomíná jen místní označení Ohrada. Na přelomu 14. a 15. století tu byla založena vinice – podle výnosu z dob Karla IV. byli majitelé pozemků povinni na stráních ko- lem tehdejší Prahy v okruhu tří mil osázet své po- zemky vinicemi, případně, pokud nechtěli vinice sami vysázet, umožnit to jiným. Vinice na okraji Prahy nakonec z  velké části padly za oběť růz- ným bojům. Po husitských válkách byly poměrně rychle obnoveny a vinařství na stráních Vítkova a pod nimi se dál dobře rozvíjelo, po sérii vojen- ských vpádů v rámci třicetileté a sedmileté války se už ale většina vinic v okolí Prahy nevzpama- tovala. Pozemky pak byly využívány jako pole a zahrady, začaly tu vznikat stavby k trvalému obý- vání. Stavení na Ohradě je doloženo nejpozději od roku 1785. Usedlost Ohrada existovala ještě na počátku 20. století. Pak ale ustoupila rozšiřu- jícímu se městu. Křižovatka cest, která vznikla v blízkosti usedlosti Ohrada a dodnes je jejím jménem označována, sloužila od počátků i tramvajové dopravě. Původ- ně se tu tramvaje nekřížily – šlo vlastně jen o jed- nu průběžnou trať, která procházela od Vápenky Koněvovou a Husovou ulicí k  Bulharu. Tyto ko- leje byly do křižovatky položeny v červnu 1910. V roce 1937 se na ně napojila nová tramvajová trať vedená ulicí Jana želivského – a v místě kři- žovatky Ohrada tak vznikla klasická tramvajová křižovatka trojúhelníkového typu. O čtyřicet let později byla zrušena tramvajová trať směrem od Ohrady k Bulharu, torzo původ- ního „trojúhelníku“ však v  silnici zůstalo ještě dalších pět let, než došlo k velké re- konstrukci tramvajové křižovatky a namísto trojúhelníkové křižovatky tu zůstala jen„zatáčka“ mezi zastávkami Biskupcova a Ohrada. Koncem 80. let se objevily plány na částečnou obno- vu tramvajového spojení směrem od Ohrady k Bulharu, v souvislosti s plá- ny na „asanaci“ Žižkova – v prostoru zhruba od Ohrady k „masaryčce“ (tehdy Nádraží-střed) měla být veš- kerá původní zástavba zbourána a nahrazena zbrusu novými paneláky, počítalo se i s jinak vedenými komu- nikacemi. Tyto plány ale poslala na smetiště dějin sametová revoluce – a s nimi i obnovu tramvajové trati smě- rem na Bulhar. V  roce 1990 pak přibyla nová trať vedená od Palmovky přes Krejcárek na Ohradu, což zname- nalo nutnost zásadního přebudování celé křižo- vatky Ohrada. Na křižovatce Ohrada od té doby na trať z Palmovky v přímém směru navazuje trať Želivského – Ohrada, východním směrem z nich kolmo odbočuje trať k Hrdlořezům. Všech- ny tři větve jsou propojeny kolejovými oblouky. Hotovo bylo 1. září 1990, směrem na novou trať vedenou před Krejcárek začaly tramvaje jezdit 23. listopadu 1990. Enc yklopedie reg ionu

www.regionrevue.cz 9 Střípky z regionu Hledá se podvodník Pražští policisté pátrají po neznámém muži, který se dopustil podvodu. V úterý 9. srpna letošního roku uzavřel v pobočce bankovního ústavu ve Vinohradské ulici v Praze 3 úvěr ve výši dvě stě tisíc korun. Při sjednávání úvěru předložil pokladní občanský průkaz, který nebyl jeho. Skutečný majitel nahlásil ztrátu „občanky“ až o den později. Neznámý oka- mžitě po uzavření úvěrové smlouvy vyzvedl celou hotovost. Za úvěrový podvod mu teď hrozí v pří- padě dopadení trest odnětí svobody až na pět let. Hledaný muž byl ve věku mezi 25 – 35 lety, vysoký asi 180 cm, silnější postavy. Muž měl takzvané str- niště, bradku a byl velmi nakrátko ostříhaný. Oble- čený byl do bílých krátkých kalhot, černého trika s krátkým rukávem a bílým nápisem na hrudi. Na nohou měl světlé tenisky a přes rameno tmavou tašku. Na levém lýtku měl tetování. Jakékoliv infor- mace k tomuto muži přijmou policisté na tísňové lince 158 nebo kterékoliv služebně Policie ČR. Zloděj zůstal zamčený v autě Ve středu 9. listopadu vyjížděla hlídka městské policie z Prahy 3 ke kurióznímu případu vlou- pání do vozidla. Krátce před devátou večerní zavolala na linku 156 žena s tím, že se jí někdo pokusil vloupat do auta zaparkovaného v Korunní ulici u tramvajové zastávky U Vodárny a ona zloděje v autě zamkla. Zloděj asi moc šikovný nebyl – s autem ujet ne- zvládl, odemknout si také nedokázal a tak musel čekat v autě, než dorazili strážníci. Ti po něm chtěli prokázat totožnost a pak ho na místě zadrželi až do příjezdu policistů z místního odd. Šafaříkova. Chlapík ani nezapíral, k vloupání se přiznal. Joint za půl mega Dát si„trávu“ může být příjemné, partička mla- díků však na jointa, kterého si dala v pondělí 21. listoapdu v  jednom z  bytů v  Bělehradské ulici, ale mít příjemné vzpomínky nebude. V je- jich případě se nevinné „zahulení“ proměnilo v noční můru. Chlapci si udělali mejdan, zahulili a byli veselí – a trošku opomněli otázku požární bezpečnosti. Špatně típnutý nedopalek kamsi zapadl a na- jednou začalo hořet. Naštěstí za chvíli dorazila pomoc – kluci zavolali na tísňovou linku. „Na zá- kladě oznámení přijatého na linku 158 vyrazily do zmiňované ulice všechny složky integrovaného záchranného systému,“ říká mluvčí pražské po- licie Tomáš Hulan. „Po příjezdu na místo hasiči eliminovali oheň malého rozsahu, díky kterému vzala zasvé sedací souprava, ale nejen ta. Plameny poškodily také další nábytek a jiné, převážně sta- rožitnosti v mnohatisícové hodnotě,“ vypočítává následky požáru Tomáš Hulan. Jeden z chlapců se trochu víc nadýchal kouřových zplodin – jinak se požár obešel bez jakéhokoli zranění.„Škoda, před- běžně vyčíslená při prvotním ohledání je půl mi- lionu korun,“ podotýká Hulan. Nedopalek jointa, který požár způsobil, policisté na místě našli – a kluci se ani nesnažili tvrdit, že nevědí, kde se to tam vzalo. Za kouření marihuany je nakonec ni- kdo nepopotahuje, i tak mají na krku dost velký průšvih –případ prošetřují policisté druhého po- licejního obvodu pro podezření z trestných činů poškození cizí věci a obecného ohrožení z nedba- losti. Neúnavný zloděj Ve čtvrtek 24. listopadu vyjížděli krátce po poledni policisté pohotovostní motorizované jednotky do ulice legerova. Měli tu nahlášeno vloupání do jednoho z domů. Majitelka domu už na ně čekala a pachatele jim popsala. Řekla také, že vzal nohy na ramena, když se s ním po- tkala na schodech. Policisté se pustili okamžitě do pátrání a do deseti minut hledaného muže měli – dostihli ho v Běle- hradské ulici. A ukázalo se, že jde o„známou firmu“. „Dalším prošetřováním policisté zjistili, že se muž do domu vloupal za pomoci šroubováků a jiného nářadí, které měl při sobě. Navíc se ukázalo, že sed- mapadesátiletý lapka není v tomto oboru žádným nováčkem, neboť byl v minulosti téměř osmdesát- krát stíhán, nebo odsouzen za obdobnou trestnou činnost,“ říká policejní mluvčí Tomáš Hulan. Uká- zalo se také, že chlapík už před půl rokem vykradl v domě v Legerově, kam se pokusil vloupat i ten- tokrát, několik sklepů. Dokázat mu to nebylo nijak těžké – zloděj tehdy zapomněl na místě činu svou občanku. „Poslední, co na zadrženého policejní evidence prozradily je, že má rozhodnutím soudu zakázán pobyt na území hlavního města Prahy na několik let. Nenechavec samozřejmě skončil na policejní služebně pro podezření z trestných činů maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, krádeže vloupáním a poškození cizí věci,“ uzavírá policejní mluvčí Tomáš Hulan. STAROŽITNICKÁ PORADNA Na Vaše dotazy týkající se starožitností, knih a obrazů odpovídají: Mgr. Dominika Jakubcová – telefon 608 73 19 23 (knihy, antikvariát) - na tomto čísle si můžete sjednat schůzku nebo návštěvu u Vás doma a Ing. Jaroslav Jakubec – telefon 608 86 64 13 (obrazy, nábytek, starožitnosti)… … majitelé galerie, starožitnictví a internetového antikvariátu - ANTIKVY U VINOHRADSKÉ VODÁRNY v  Korunní ulici č. 75. SPECIALIZACE: ODKUP PŘEBYTEČNÝCH VĚCÍ PŘED STĚHOVÁNÍM A Z POZŮSTALOSTÍ, KDY VĚCI NA MÍSTĚ OHODNOTÍME, IHNED VÁM JE ZAPLATÍME A ZAJISTÍME NA NAŠE NÁKLADY ODVOZ. Další informace získáte v naší prodejně na Korunní 75, ale stačí jen zavolat na výše uvedená telefonní čísla a domluvit si konzultaci u Vás, která je vždy ZDARMA. Potřebuji prodat několik obrazů a starožitností. Jak píšete zde ve vaší Poradně, byla jsem se podívat na Korunní 75, ve Vašemobchodu.Překvapilomne,žekroměskutečněpěkných věcí nabízíte i drobnosti za 50,-Kč. Jen si nejsem jistá, jestli správně oceníte i dražší věci. Marie D., Praha 3 Jak jste si správně všimla, najdou se v naší prodejně jak věci hodnotné, tak i maličkosti pro radost. To je dáno naší obchodní filosofií: když nám někdo nabídne velké množství věcí, nevybereme si z nich jen ty „třešničky na dortu“, odkoupíme vše, včetně věcí, se kterými byste asi v jiném obchodu neuspěla. Navíc je možné u nás prodat i knihy. Takže naše návštěva u vás vlastně nahrazuje trojí jednání, které byste jinak vedla s  galeristou, majitelem bazaru a ještě antikvariátu. Vše pro to, aby naši zákazníci byli co nejspokojenější. Samozřejmě výše nabídnuté sumy se vždy odvíjí od kvality vykupovaných věcí a i když začíná na malých částkách za maličkosti, může dosáhnout – a ne výjimečně dosahuje – i velmi zajímavých výšek. Máte zájem ve Vašem antikvariátu ještě o další věci kromě knížek? J.A., Vinohrady Knihy jsou pro každý antikvariát nejdůležitější, stále platí, že vykujeme od celých knihoven až po jednotlivé knihy všechny prodejné tituly. Ale současně rádi kupujeme i další předměty antikvárního charakteru : starší grafiku, i nezarámovanou, kresby, plakáty, pohlednice, staré bankovky a akcie, hrací karty, staré noviny a časopisy. Třeba v  případě zajímavých autorů vyplácíme vysoké částkyizajejichgrafiky.Zkustenámnezávazněnabídnout. Vážení přátelé, dovolte, abychom Vám popřáli krásné Vánoce, hodně zdraví a štěstí v roce 2012. Současně Vám děkujeme za setrvalou přízeň, kterou nám projevujete. Těšíme se na další setkávání s našimi stálými zákazníky a také na vás, kteří se třeba rozhodnete nás oslovit. Vaše AnTIKVA u VInoHRADsKÉ VoDÁRnY, Dominika Jakubcová, Jaroslav Jakubec Region Revue. Vydavatel: Mediapress Praha s.r.o., IČ: 24697141, jednatel: Milan Janata , Evidenční číslo MK ČR E 18. Kontakt redakce: tel./fax:286 855 560, mobil: 776 115 107, info@regionrevue.cz, Katusická 13/700, Praha 9,197 00. Vedoucí obch. týmu: Daniel Květoň, mobil: 737 406 193, daniel@regionrevue.cz. Šéfredaktor: Roman Peterka, roman@ regionrevue.cz. Grafika a sazba: Bílý Tomáš (www.primadesign.cz). Číslo 12 - 2011 vyšlo v Praze v prosinci 2011 v nákladu 50.000 kusů. Distribuce - všechny dostupné schránky domácností i firem ve vybraných lokalitách, vlastní distribuční místa Region Revue, stojany vydavatelství GRAND PRINC MEDIA, a.s. Názoryautorůsenemusíshodovatsnázoryredakce.Vydavatel neodpovídá za informace, uvedené v komerčních přílohách. WWW.ReGiONReVUe.CZ inzerce

www.regionrevue.cz10 Reportáž z regionu Tajemství nemocniční lékárny inzerce Vypadá to trochu jako scéna ze sci-fi filmu. Dvojice postav v  kombinézách za plexisklovým okénkem, které umožňuje sledovat tajemné dění uvnitř, obličeje skryté pod ústními rouškami, vlasy také skryté pod ochrannými pokrývkami, cosi kutí v  jakési „vitríně“, do které jsou vnořené gumové rukavice. i takhle vypadá práce v nemocniční lékárně. Jinak, než prostřednictvím těchto rukavic, se dovnitř oné podivné „krabice“ sáhnout nedá. „Tady probíhá příprava cytostatik, léků na onkologická onemocnění,“ vysvětluje mi Petr Mlynář, vedoucí lékárník lékárny fakultní nemocnice Královské Vinohrady, že tam za plexisklem nejsou Marťani, ani se tu nevyrábí tajná zbraň na zničení světa. Ta podivná krabice, do které vedou gumové rukavice, se jmenuje izolátor. Jde o speciální zařízení, které slouží k  eliminaci jakéhokoli přímého kontaktu připravovaného léčiva a lékárníka. V  běžné lékárnětakovépracovištěnenajdete,nemocniční lékárna – a zvlášť v  takové nemocnici, jako je Fakultní nemocnice Královské Vinohrady – je ale trochu jiná„liga“. lékárníci pro nemocnici… Hlavní úlohou nemocniční lékárny FNKV je poskytování specializované lékárenské péče pro celou nemocnici - nákup, uchovávání, prodej, výdej a příprava léčivých, laboratorních a diagnostických přípravků. Zásobování jednotlivých oddělení léky zajišťuje specializovaný software. „Oddělení zadá do systému žádanku, kterou my okamžitě on-line vidíme,pokudmámeléknaskladě,připravímeho k expedici, pokud ho nemáme, objednáme ho,“ popisuje Petr Mlynář. Objednat lék neznamená, že se tu na něj bude čekat dlouho. „Závozy od dodavatelů máme i čtyřikrát denně, jsme tak schopni zajistit požadovaný lék pro oddělení ještě ten samý den,“ říká Petr Mlynář. Když je lék připraven, postará se o jeho dopravu na oddělení interní doprava vinohradské nemocnice. „Pokud jde o lék, který je nutné mít co nejrychleji, nejlépe ihned, jde o režim tzv. statim (latinky ihned – pozn. red.), v  takovém případě připravíme lék a z  oddělení si sem pro něj doběhnou, aby se nemuselo čekat na dopravu. Lék tak je obvykle připraven ještě dříve, než sem pro něj sanitář dorazí,“ podotýká Petr Mlynář. V  lékárně také konzultují s  odděleními v  nemocnici správné dávkování léků a dokáží zachytit i to, když se u některého z  pacientů nakumuluje více léků, které by se společně podávat neměly. „Naše lékárna také zajišťuje lékový servis při řešení lékových studií – při zkoumání účinků nových, ještě neregistrovaných léků,“ dodává Petr Mlynář. … i pro „obyčejné“ pacienty Lékárna ale neslouží jen pro poskytování vysoce specializovaného a odborného servisu pro jednotlivá nemocniční oddělení. Její součástí je i klasický výdej léků pro veřejnost. Jak pro ty, kdo jdou s  předpisem od lékaře z  některé ze zdejších ambulancí, tak pro kohokoli jiného. Léky pro tento výdej jsou zcela odděleny od léků pro nemocnici – mají vlastní sklad, vlastní distribuční cesty, vlastní režim účtování… „Jsou to dva jiné světy,“ potvrzuje Petr Mlynář. „U nás mají zákazníci jistotu, že tu dostanou i léky, které v  lékárnách na skladě běžně nemívají, jako jsou některé druhy antibiotik či např. léky na ředění krve a podobně,“ vysvětluje, proč se návštěva nemocniční lékárny vyplatí i někomu, kdo třeba nemá recept přímo odtud.„Pacientům se snažíme vyjít vstříc, a pokud požadovaný lék není na skladě, snažíme se ho zajistit, i pokud jde o nějakou velkou raritu,“ dodává. Navíc, zdejší lékárníci díky své vysoké odbornosti umí poskytnout skutečně erudovanou radu a umí tu i včas zachytit případy, kdy pacient přijde s  hromadou receptů nasbíraných od různých ambulantních specialistů, na léky, které by se dohromady brát rozhodně neměly. Odbornost je zaručena - nakonec , za výdejním pultem lze občas potkat i samotného šéfa lékárny Petra Mlynáře. „Sloužím jen o víkendech, protože přes týden to není kvůli jiným pracovním povinnostem možné. Nechci ale ztratit kontakt s realitou běžného provozu,“ říká s úsměvem Petr Mlynář. Většinu zákazníků přichází s receptem z některé z  nemocničních ambulancí. „Volný prodej tu také máme, nabízíme velmi široký sortiment volně prodejných léčiv, včetně například kvalitní kosmetiky či přípravků na bolesti kloubů, výdejů je tady ale podstatně méně, než u léků na recept,“ potvrzuje Petr Mlynář. Denně se tu „protočí“ několik stovek pacientů. Kromě nákupu léků si tu mohou nechat zdarma změřit i krevní tlak.„Je to služba pro širokou veřejnost – kdokoli může přijít a nechat si u nás zdarma změřit tlak. Pokud by neměl tlak v pořádku, nasměrujeme ho k příslušnému specialistovi,“ říká Petr Mlynář. lékárna přes čtyři patra Pročlověkazvenčíjelékárnaspojenas prostorem, kde se odehrává výdej léků pro veřejnost.Tuší, že kromě této veřejné části tu bude i nějaké zázemí, kam nepovolaný člověk nemůže. Určitě ho ale nenapadne, že zabírá všechna čtyři patra budovy, kde ústavní lékárna FNKV sídlí.Všechny ty sklady i specializovaná pracoviště pro přípravu takových léků, jako jsou cytostatika, se musí někam vejít. I počet zaměstnanců lékárny překvapí – pracuje tu skoro čtyřicet lidí.„Je to taková menší továrna,“ říká s úsměvem Petr Mlynář. Vedoucí lékárník Petr Mlynář

www.regionrevue.cz 11 Kam za kulturou inzerce SUDOKU REGION REVUEobtížnost STŘEDNÍ obtížnost STŘEDNÍ obtížnost TĚŽKÁ obtížnost TĚŽKÁ obtížnost VELMI TĚŽKÁ Cílem hry je doplnit chybějící čísla 1 až 9 v předem dané předvyplněné tabulce. Tato tabulka je rozdělená na 9x9 polí, která jsou seskupena do 9 čtverců (3x3). K předem vyplněným číslům je potřeba doplnit další čísla tak, aby platilo, že v každé řadě, v každém sloupci a v každém z devíti čtverců byla použita vždy všechna čísla jedna až devět. Pořadí čísel není důležité. Čísla se nesmí opakovat v žádném sloupci, řadě nebo v malém čtverci. Možností, jak za těchto podmínek vyplnit čtverec 9×9 polí, je 6 670 903 752 021 072 936 960, tj. přibližně 6,67 x 1021 . Obtížnost Sudoku není dána počtem nepředvyplněných políček, ale jejich vzájemnými vazbami, které na první pohled nejsou vidět. Těžká sudoku mohou průměrně zkušenému luštiteli zabrat kolem 15 – 60 minut. Jak jste na tom vy? Numismatická poradna Do redakce nám chodí dotazy čtenářů z oblasti nu- mismatiky a výkupu poškozených a nepotřebných předmětů z drahých kovů. Rozhodli jsme se kontak- tovat p. Ing. Pavla Kroužka ze společnosti ANTiUM AURUM, která má kamennou prodejnu v  Praze 8 Karlíně a numismatikou a také výkupem zlata a stří- bra se zabývá, a požádali ho o zodpovězení nejčas- tějších otázek. Pro tchána numismatika hledáme vhodný dárek k vánocům.Můžetenámporadit?MarieV.,Praha8 Vhodným vánočním dárkem by byla například odbor- ná literatura. Knihy, vydávané v současné době, mají vysoce kvalitní barevné vyobrazení mincí, navíc díky novým poznatkům mohou obsahovat i mince, které dříve publikovány nebyly. Doporučujeme zeptat se na oblast zájmuVašeho tchána a zastavit se v naší pro- dejně, kde Vám rádi poradíme. Vhodným a vděčným dárkem jsou rovněž alba na mince s výměnnými listy, kazety na mince, lupy či lampy nebo např. kovové mi- niaturní sošky panovníka apod. Při úklidu jsme doma našli poškozené stříbrné pří- bory a podnos. Ve starožitnictví nám je nevykoupili. Dále máme po rodičích sáček s různými mincemi a albumbankovek.Můžeteporadit? HanaM.,Praha8 V naší prodejně takovéto předměty z kovů, mince a bankovky vykupujeme. Předměty jsou zdarma odbor- ně prohlédnuty a stanovena konečná výkupní cena, ze které nejsou účtovány žádné další srážky. V případě zájmu zákazníka lze předměty za hotové vykoupit. V  případě dalších dotazů se můžete obrátit pří- mo na p. ing. Kroužka, a to telefonicky na čísle 222 317 702, e-mailem na info@antiumaurum.cz nebo se můžete zajít poradit do prodejny ANTi- UM AURUM s.r.o. na adrese Šaldova 219/1, Praha 8 Karlín (doporučuje se telefonické objednání). Plastici míří na ŽiŽkoV OdvydáníživéhoalbaLivevroce1997uběhlotakřka15 let,běhemkterýchseveskupiněudáloněkolikzásadních změn. Tou nejpodstatnější bylo v roce 2001 úmrtí jejího zakladatele a do té doby výhradního autora repertoáru Mejly Hlavsy. Kapela se rozhodla pokračovat dál a před dvěma lety spatřila světlo světa nová nahrávka Maska za maskou, která vznikla v autorském okruhu všech členů kapely. CD bylo veřejností i kritikou velice dobře přijato a vysoce ceněno. Část současného repertoáru dosud tvoří i písně ze starších období skupiny, Plastici se rozhodli zachytit současnou tvář nejen nových, ale i starších skladeb. Vznikla tak kolekce, která obsahuje jak písně ze samého prvopočátku skupiny (kolem období nahrávky Egon Bondy´s Happy Hearts Club Banned /1974/), přes zapadlou desku Líně s tebou spím /2004/ až po poslední opus z roku 2009. Název nahrávky NON STOP OPERA symbolizuje„nekonečné turné“, na němž kapela – s menšími či spíše většími výkyvy – za svou více než čtyřicetiletou historii pobývá. Týž večer bude zároveň uvedeno CD Magorovy labutí písně, , které Ivan Jirous osobně pro vydavatelství Guerilla Records načetl a které obsahuje komplet všech 183 básní ze stejnojmenné sbírky. The Plastic People Of the Universe vznikli v roce 1968, založiljemladýbaskytaristaMilan„Mejla“Hlavsa,dalšími členy byli Michal Jernek (zpěv, klarinet), Jiří „Přemysl“ Števich (kytara) a Josef Brabec (bicí); o několik měsíců později byl Brabec nahrazen Pavlem Zemanem a ke skupině se přidal kytarista a klávesista Josef Janíček. Manažeremauměleckýmvedoucímskupinysestalčeský kunsthistorik a kritik Ivan Martin Jirous, řečený Magor. V začátcích byli„Plastici“ ovlivněni zejména americkými Velvet Underground, Captainem Beefheartem či Frankem Zappou. Právě podle Zappovy písně Plastic People si dali svůj název. Skupina se nedala přimět k ústupkům a kompromisům z tehdejším režimem. Roku 1973 nebyl Plastikům přiznán profesionální statut, čímž prakticky ztratili možnost legálně veřejně vystupovat. Systematická perzekuce vyvrcholila v roce 1976 uvězněním několika členů. Skupina opozičních intelektuálů v čele s Václavem Havlem zorganizovala kampaňnajejichpodporuapropuštění,kterávyvrcholila v lednu 1977 Chartou 77. Tak se stala rock´n´rollová skupina podnětem k semknutí demokratické opozice všech směrů, jaké nemělo v tehdejších komunistických zemích obdoby. V roce 1982 byl jeden z členů kapely, Vratislav Brabenec, donucen Státní bezpečnosti v rámci akce Asanace emigrovat. Od té doby už kapela nevystupovalavůbecatvořilapouze„studiový“materiál. Po roce 1989 se Plastici sešli až v roce 1997 na přání Václav Havla u příležitosti dvacátého výročí Charty 77. Na tento koncert navázalo několik koncertních turné v Českérepubliceivzahraničí.Koncertovánívšaknakonec přerušilo vážné onemocnění frontmana Milana Hlavsy. Po Hlavsově smrti vystoupili zbývající muzikanti na žádostHlavsovyvdovynaoslavěHlavsovýchnedožitých padesátých narozenin. Pak začala kapela znovu působit, v současné době každoročně odehraje několik desítek koncertů v České republice i v zahraničí. Od roku 2007 vystupuje v Národním divadle v Praze před a po představení hry Toma Stopparda Rock´n´roll, která pojednává mimo jiné o osudech disentu a kulturního undergroundu v totalitním Československu a kapela Plastic People je v ní několikrát zmiňována. legendačeskéhoundergrounduThePlasticPeopleOfTheUniversepokřtí14.prosincev žižkovskémPa- láciAkropolissvénovéCDNONSTOPOPeRA.KřestiCDchceskupinavěnovatnedávnozesnulémuiva- novi„Magorovi“Jirousovi,jehožCD„Magorovylabutípísně“budenakoncertětaképremiérověuvedeno.

www.regionrevue.cz12 inzerce

www.regionrevue.cz 13 Křížovka o ceny inzerce KřÍžovKa o ceny: 1. cena: Silvestrovský pobyt v Londýně pro 2 osoby. Cena obsahuje dvě zpáteční letenky do Londýna, taxi z/na letiště v Praze i Londýně, luxusní romantické apartmá v pětihvězdičkovém hotelu v samém centru Londýna s fantastickým výhledem a all inclusive s bohatým silvestrovským programem ve všech hotelových prostorách a restauracích. V tajence jsou tři pamětihodnosti Londýna, které si, mimo jiné, budete moci prohlédnout s Region Revue na vlastní oči. Správné znění tajenky, společně se svými kontaktními údaji, zasílejte na adresu: Milan Janata, Katusická 13/700, 197 00 Praha 9 nebo na krizovka@regionrevue.cz do 17. 12. 2011. Výherkyní předvánočních nákupů v Paláci Flóra v hodnotě 5.000,- Kč se stala Blanka Syrůčková – Praha 2. Blahopřejeme!

www.regionrevue.cz14 Zajímavosti z regionu Vinohradská jeskyně míří do soutěŽe inzerce Grotta je dominantou tzv. romantické části parku, který nechal na místě historických vinic pražský podnika- tel Moritz Gröbe v 2. polovině 19. století. Vytvořena byla podle návrhu Antonína Viktora Barvitia. Samotné stavbě předcházely studijní cesty architekta Barvitia, stavitele Havla a jeho asistenta do Itálie a Německa. Zhlédli při nich další podobné uměle vytvořená skaliska a jeskyně – berlínské akvárium, fontánu v Kasselu či umělé skály ve Zhořelci – nic ale nevyhovovalo zadání, které měli od majitele Grébovky, průmyslníka Moritze Gröba. Architekt Barvitius proto nakonec navrhl vlast- ní systém, na základě jeho plánu pak udělal sochař Josef Vorlíček model, podle kterého pak byla jeskyně postupně budována. Postupovalo se po částech, po- stupně byly budovány jednotlivé partie skal. Výsledkem byla třípatrová zděná jeskyně zapuštěná ve skutečné břidlicové skále. Umělé skály jsou vybudovány z cihel spojených cementovou maltou a omítnuty cementem. Podobají se krápníkovým útvarům v jeskyních a skrýva- jí mnohá romantická zákoutí útulné koutky se sedátky, menší jeskyňky i sálky. Po druhé světové válce celý park postupně pustnul – právě grotta byla mezi těmi památkami v parku, na kterých se zub času a nedostatek péče podepsaly nej- víc. Než zcela podlehla zubu času, blýskla se ve filmu – byly zde natočeny scény z netvorova zámku pro film Panna a netvor, který šel do kin v roce 1978. Grotta byla nejen zchátralá, ale doslova zdevastovaná – poničené omítky, všude odpadky… stala se místem, kde přespávali bezdomovci. Nakonec se ale celá Gré- bovka dočkala dlouho potřebné generální opravy – a s ní i grotta. Účet za její opravu, jež proběhla v rámci celkové rekonstrukce Havlíčkových sadů, se vyšplhal na 40 milionů. Původně měla být opravena už loni v červenci, oprava se ale protáhla kvůli komplikacím spojeným s restaurováním historických omítek. Otevře- na proto byla nakonec až loni v září.Perla Grébovky je tak dnes už přístupná veřejnosti. Procházka umělými skalisky kolem grotty připomíná tak trochu procház- ku skalním bludištěm – až na to, že v tomhle malém „bludišti“ nelze naštěstí dost dobře zabloudit. V patě je vyhlídková terasa, dole je arkádová promenáda, před kterou dříve stávala kašna se sochou boha Neptuna od Bohumila Schnircha. Kašna je obnovena, více než sto třicet let stará socha Neptuna se ale zatím před Grot- tu nevrátila. Socha z parku zmizela už před hodně dlouhou dobou. V roce 1974 ji začal – ještě na svém původním umístění – restaurovat akademický sochař František Bradna. Socha ale byla pořád oblíbeným terčem útoků vandalů, proto bylo nakonec rozhodnu- to ji odvézt a restaurovat ji v areálu bývalého podniku Sady, lesy, zahradnictví na Kavčích horách. Postupem času se na Neptuna zcela zapomnělo. Naposledy byl viděn a vyfotografován v roce 1997 – to už byla z bý- valého podniku Sady, lesy, zahradnictví na Kavčích horách zahradnická firma Ekolia. V roce 1999 byly hlavním městem Prahou Havlíčkovy sady svěřeny do správy Praze 2. Ta se pustila do dlouhé postupné re- konstrukce zanedbaných pozemků parku. O sedm let později si Praha 2 vzpomněla na sochu a na to, že už by bylo možné ji do parku vrátit. A začala se po ní shá- nět – do kašny měla přijít kopie sochy, sochař ji chtěl ale vytvořit podle původní předlohy. Jenže v zahrad- nictví už socha nebyla. Po pátrání vpravdě detektivním se přišlo na to, že socha zdobí zahradu v areálu tvrze Třebotov. Pomohla reportáž televize Nova, díky které se veřejnost dozvěděla, že se Neptun hledá. Majitel tvr- ze Jan Sedláček prý tří a půl metrákovou sochu pár let před jejím nalezením u něj na pozemku oficiálně koupil a netušil, že byla kradená. Neptun by se měl časem vrátit na své místo – nebo přesněji, jeho kopie. Nákladně a důkladně zrestaurovaná perla Havlíčkových sadů (zvaných Grébovka), tzv. grotta, se bude ucházet o cenu v soutěži O nejlepší pří- pravu a realizaci Programu regenerace městských památkových zón. Praha 2 tak chce prezentovat odborným kruhům další„kousek“. Už loni se podařilo Praze 2 v této soutěži zabodovat – za rok 2009 získala první cenu v regionálním kole zmíněné soutěže obnova Pavilonu v Grébovce. Změny daní od 1. 1. 2012 Nastává konec roku a naši zákonodárci opět připravili změny v  daňových zákonech. Některé jsou zcela nové, jako např. změna sazby DPH, jiné jsou již dávno známé, ale vstupují v platnost až k 1. 1. 2012 Daň z nemovitostí Nově jsou od 1. 1. 2012 z ostatních ploch a zastavěných ploch a nádvoří definovány a vyčleněny zpevněné plochy, užívané k podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. To jsou plochy, jejichž povrch je zpevněn stavbou podle stavebního zákona bez svislé nosné konstrukce. Tyto stavby se dosud (do konce roku 2011) nezdaňují daní ze staveb, ale jen daní z pozemků sazbou 20 haléřů za m2 . Mohou to být silnice, parkoviště apod. Pokud tyto zpevněné plochy užívány pro zemědělskou prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství, bude od 1. 1. 2012 sazba daně 1,- Kč/ m2 . Pokud jsou užívány pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku nebo ostatní zemědělskou výrobu a ostatní podnikatelskou činnost, je sazba daně 5,- Kč/m2 . Tato změna se netýká jenom podnikatelů (hlavně společností a OSVČ). Týká se nejen těch, kteří užívají svoje vlastní zpevněné plochy k  podnikání nebo v souvislosti s podnikáním, ale i těch, kteří je poskytují (pronajímají) jiné osobě pro účely podnikání. Všechny tyto osoby musí do konce ledna 2012 podat přiznání k dani z nemovitostí, kde tyto plochy přiznají a zdaní novou sazbou. Daň z přidané hodnoty Snížená sazba DPH se zvyšuje na 14% Přenesení daňové povinnosti DPH u stavebních prací Od 1. 1. 2012 dochází v  zákoně o DPH k  zásadní změně při uplatňování DPH (mimo jiné) u stavebních prací. Od 1. 1. 2012 budou u těchto prací plátci plátcům vystavovat daňové doklady bez DPH a DPH přizná a odvede příjemce faktury, k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Bude to platit pouze u fakturace mezi plátci DPH. Při fakturaci neplátcům se budou vystavovat daňové doklady jako dosud s DPH. Tento režimsenazývárežimempřenesenídaňovépovinnosti, kdy se daňová povinnost (povinnost zaplatit daň finančnímu úřadu) přenáší na příjemce. Na daňový doklad se nebude uvádět výše daně, ale jen sazba daně a bude nutno napsat sdělení, že „výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno“. Které práce se budou takto fakturovat? Jedná se o  práce, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43, platnému od 1. ledna 2008. Jsou to stavební práce, jako výstavba budov, výstavba inženýrských staveb (silnice, mosty, vrtání studen, stavby pro sport a rekreaci atd.) a  specializované stavebnípráce(demolice,přípravastaveniště,instalační práce elektro, voda, plyn, topení atd.). Mohou vznikat problémy? Zdá se, že je vše jasné, avšak k problémům jistě bude docházet. Například mohou vznikat spory o tom, k jakému datu přiznatdaň.Řemeslníkvystavífakturu-daňovýdoklad bez DPH s  datem uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP) např. k 31. 3. 2012, avšak příjemce bude názoru, že ještě k DUZP nedošlo. Nebude chtít doklad přijmout a odvést DPH finančnímu úřadu a bude požadovat změnu DUZP, aby mohl odvést daň později. Pokud se nedohodnou, nastane spor, co je správně. Oba by měli toto plnění mít v evidenci ke stejnému datu. Dalšíproblémmůževzniknoutv posouzení,zdajeto práce odpovídající klasifikaci stavební práce, kdy se vystaví doklad bez DPH, nebo jiné plnění, kdy se vystavídoklads DPH.Jdetunapř.osituaci,kdysiplátce DPH koupí např. polici, kterou přiveze a pověsí. A co například dodání a instalaci nového kotle pro topení? Půjde tu o stavební práci podle stavební klasifikace nebo jen dodání zboží s  montáží? Dodavatel bude tvrdit,žejdeostavebnípráciavystavídokladbezDPH v  režimu přenesení daňové povinnosti. Odběratel bude tvrdit, že o stavební práci nejde, že jde o dodání zboží s instalací a bude vyžadovat doklad s DPH. Kdo bude mít pravdu? Pokud to neudělají tak, aby byli schopni dokázat finančnímu úřadu správnost svého postupu, mohou mít problémy oba. Při režimu přenesení daňové povinnosti bude vznikat i problém se sazbou DPH, protože když dodání police a kotle bude dodáním zboží s  montáží do rodinného domu nebo bytu, použije se sazba 20%, pokud to budou stavební práce tamtéž, bude sazba DPH jen 14%. V  případě přenesení daňové povinnosti bude na dokladu uvedena jen sazba daně a příjemce bude počítat a doplňovat daň. Pokud příjemce nebude považovat sazbu za správnou, opět nastane spor. Zde je nutno vzít na vědomí, že oba dva, tedy poskytovatel i příjemce, budou muset zároveň s  podáním svých přiznání k  DPH podat i výpis z  evidence DPH, ve kterém uvedou, od koho a komu poskytli plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. FÚ tedy ihned zjistí nesrovnalosti. Ing. JiříKoten,daňovýporadce Tel.608281026

www.regionrevue.cz 15 Sport v regionu

www.regionrevue.cz inzerce www.regionrevue.cz