Resident ART 1/2015

resident ART Zahrada: Zahradní jezírko Téma: Terasy Rozhovor: Josef Pleskot Gourmet: Kampa Park Časopis o bydlení a životním stylu | 1/2015 | 89 Kč 1/2015 89 Kč

Fungl nové domy a byty najdete na www.sreality.cz Ty si navíc můžete zobrazit přímo na mapě a hned vidíte, co v okolí vašeho budoucího bydlení je.

3 Obsah 5 Novinky 11 Téma: Celoroční terasy nabízejí oázu klidu a pohody 20 Rozhovor: Dana Batulková 25 Design: Novým trendem v osvětlení jsou LED diody 30 Ze života:  Nikdy není pozdě… začít znovu 36 Zahrada: Jak vybudovat zahradní jezírko 44 Finance: Kde a v jaké lokalitě chtějí bydlet Češi? 46 Finance: Většina Čechů sní o vlastním rodinném domě 48 Finance: Zjistěte možnosti financování a bydlete ve vlastním 50 Gourmet: Proměna interiéru restaurace Kampa Park 52 Gourmet: V kuchyni je důležitá disciplína, říká Marek Raditsch 56 Auto: Porsche Cayenne v novém hávu 60 Architekt: Navrhovat vily je jako konstruovat formule 1, tvrdí Josef Pleskot 66 Realitní rádce: Realitní příběh s dobrým koncem 67 Nadace: Projekt „Made By“ 68 Tipy Tiráž: Vydává společnost Prague Top Estates, s.r.o., K Rukavičkárně 94, 190 14 Praha 9–Klánovice, ve spolupráci s agenturou Birel Advertising, www.e-birel.cz. Redakční rada: Dana Huňařová, Martina Peřinková, Marek Němec. Registrace: MK ČR E 21759, ISSN 2336-579X Terasy a balkony jsou podle různých průzkumů nejoblíbenější místa v domě či v bytě. Aby ne, kdo by neměl rád posezení na terase s hrnkem (či sklenkou) něčeho dobrého. Podle mě je terasa jakýmsi mezisvětem mezi domovem a životem venku. Můžete si užít čerstvého vzduchu, pozorovat a poslouchat dešťové kapky, sledovat rozednívání, nebo naopak to, jak se postupně stmívá. A vše bez toho, aniž byste museli opustit teplo domova. Pro většinu z nás je terasa spojená především s teplejší polovinou roku, která právě nadchází. Češi jsou tím ostatně proslulí. Jakmile se udělá trošku teplo, už vysedávají na terasách, nažhaví grily a užívají si oblíbené činnosti po dlouhé zimní přestávce. Patříte také mezi podobné nadšence? Pokud ano, tak zajisté oceníte hlavní téma tohoto čísla magazínu Resident ART, v němž vám ukážeme, jak si můžete terasu užívat celoročně. Dokonce i v zimě. Nechte se inspirovat a další zimu už můžete na terase trávit i vy. Resident ART vám nyní přináší dvojnásobný počet stran. Věříme, že se vám bude líbit a najdete v něm spoustu zajímavých a užitečných námětů. Mějte se hezky a těším se na vás u dalšího vydání. Martina Peřinková, editorka editorial 11 20 36

RE/MAX prodává nejvíce realit na světě Podnikání v realitách má budoucnost RE/MAX působí v Česku již desátým rokem. Za tu dobu se podařilo vybudovat jednu z největších realitních sítí v tuzemsku. Přitom začátky nebyly vůbec jednoduché. Během této doby se RE/MAXu daří kontinuálně zvyšovat obrat i tržní podíl. Otevírá nové kanceláře, zvyšuje se počet makléřů. V současné době provozuje 109 kanceláří, ve kterých působí téměř 1200 makléřů. A v letošním roce plánuje další růst. Takže takzvaná realitní krize je už minulostí? Pro nás žádná krize nebyla. Pokud bych měl stručně shrnout minulý rok, nazval bych ho mimořádně úspěšným. Realitní trh ukončil fázi propadu, ceny nemovitostí velmi pozvolna rostou. Nízké úrokové sazby a rozumné ceny nemovitostí zvyšují poptávku a lidé, kteří delší dobu odkládali rozhodnutí investovat do nemovitosti, tak nyní činí. Do hry se také vrací investoři, kteří kupují byty pro další pronájmy. To se samozřejmě projevuje i na výsledcích naší společnosti a obrat RE/MAX se za minulý rok zvýšil o více než devět procent. Další pozitivní informací je fakt, že se zvyšuje množství klientů, kteří spolupracují s realitní kanceláří. To svědčí o tom, že lidé při pro- deji nemovitosti stále častěji upřednostňují servis realitních kanceláří před rizikovým a složitým prodejem svépomocí. Jako zástupce realitní kanceláře tento růst vnímám jako jasný projev toho, že klienti dokáží ocenit kvalitní služby a perfektní servis. A troufám si říci, že přesně toto RE/MAX skutečně umí. To ostatně dokazujeme posledních deset let, které na českém trhu působíme. Na začátku ledna jste vstoupili do Asociace realitních kanceláří ČR. Proč právě nyní? Od příchodu do ČR se RE/MAX podílí na kultivaci celého trhu a spolupráce s ARK ČR na různých úrovních není žádnou novinkou. Naše rozhodnutí stát se jejím členem akcelerovaly kauzy z posledních let, které silně poškodily celou realitní branži. ARK ČR i RE/MAX mají silný zájem na tom, aby zde fungoval etický kodex a profesionální principy. Věříme, že naším vstupem pozici ARK ČR ještě posílíme a že se budeme nadále podílet na kultivaci realitního prostředí v ČR. Proč bych se jako podnikatel měl zajímat o franšízu RE/MAX? Začít podnikat takzvaně na zelené louce je samo o sobě velmi náročné. Ale podnikání v realitách je ještě složitější. Proto by se bu- doucí podnikatel měl rozhodnout o tom, zda má dostatek zkušeností a informací pro to, aby v tak náročném oboru mohl úspěšně fungovat. Pokud se podnikatel rozhodne podnikat skrze franšízu, dostává možnost využít zavedenou značku, mnohokrát ověřený koncept podnikání, ale také návod a pomocnou ruku v počátcích. Díky tomu je snadnější začít a hlavně překonat krizové první roky. Oproti samostatnému podnikání je míra neúspěchu franšízantů velmi nízká. Pokud bych se měl zaměřit přímo na franšízu RE/MAX, musím zmínit její silnou a velmi pozitivně vnímanou značku. Podle průzku- mů zná naši značku 85 % populace, přičemž více než polovina oslovených vnímá značku velmi pozitivně. RE/MAX je tak nejlépe vnímanou realitní sítí na trhu. Dalším zásadním důvodem je propracovaný obchodní systém, certifikace realitních makléřů a důraz na kvalitní a praktická školení, která jsou vedena z centrály společnosti. To vše pomáhá nejen jednotlivým makléřům, ale právě i franšízantům. Dobrým příkladem síly zázemí v RE/MAXu může být jedna z našich nejú- spěšnějších kanceláří, která ještě před dvěma lety působila pod hlavičkou jiné realitní sítě. V letošním roce vykázala meziroční nárůst obratu o třetinu a i oproti svému minulému působení má nyní rekordní produkci. Hanuš Němeček Chief Operating Officer RE/MAX Česká republika www.remax-czech.cz/kariera-v-remax ® O společnosti RE/MAX Společnost RE/MAX působí na českém trhu od roku 2005. Disponuje 109 ote- vřenými kancelářemi s téměř 1 200 makléři, v nabídce má v průměru 12 000 unikátních nemovitostí. Od roku 2015 je RE/MAX členem ARK ČR. Na slovenském trhu disponuje realitní síť 45 otevřenými kancelářemi, ve kterých pracuje 280 realitních makléřů.

5 Materiálem roku je kov Již několik let jsou v oblibě přírodní materiály. Tento trend bude pokračovat i letos. Absolutním hitem mezi materiály je však pro tento rok kov. Pořídit si můžete například nábytek. Firem, které se zabývají výrobou nábytku z kovu, je jen v České republice několik. Není tak problém si koupit třeba stůl či židli. Když ne do interiéru, tak třeba na zahradu či na terasu. Z kovu mohou být také věšáky, botníky, ale i knihovna či různé police. A v neposlední řadě také dekorační předměty. Moderní je také kombinovat kov s jinými materiály. Hodně oblíbená je kombinace kovu a skla – v takové podobě si můžete pořídit různé stolky – ať už květinové, konferenční či jiné. Na kombinaci kovu a skla sázejí i výrobci svítidel. Pořídit si můžete například i designový květináč. Ten na obrázku je vyrobený z nerezové oceli a koupíte ho na www.palazzio.cz. Knihy se vracejí Knihy ještě neřekly poslední slovo. Navzdory šíření elektronických čteček knih se v letošním roce objevil možná překvapivý, zato originální dekorační prvek interiéru. Jsou to knihy. Pokud máte rádi tištěné knihy a dosud jste nepodlehli módní vlně elektronických čteček, budete tento trend milovat. Obklopte se knihami. Pořiďte si knihovny a knihovničky a doslova je nacpěte knihami. Čím jich bude více, tím lépe. Moderní jsou knihovny přes celou délku stěny a také police s knihami až do stropu. Říká se, že být obklopen knihami uklidňuje. Když podlehnete tomuto módnímu trendu, můžete to vyzkoušet na vlastní kůži. novinky Originalita nade vše Nejlepším způsobem, jak získat originální nábytek, je nechat si ho vyrobit na míru. Existuje však i jiný způsob, jak získat do vašeho domova kousek, který rozhodně není dílem sériové výroby. Stačí si pořídit nábytek či dekoraci dovezenou ze světa. Přesně na tohle se specializuje několik firem, a tak můžete mít doma designové sedací soupravy, křesla, komody, zrcadla či další bytové doplňky dovezené z různých koutů světa, třeba i z Indie či Indonésie. Nakoupit můžete třeba na www.art-meridian.cz, kde je k dostání i toto vyřezávané zrcadlo vyrobené z mahagonového dřeva. Jeho cena je 6 750 Kč. Spaní jako na zámku Existuje několik klasických kousků nábytku, které existují neustále, ale čas od času jsou znovu žádané a moderní. Pro letošní rok můžeme přesně toto říci o postelích s nebesy. Přestože si většina z nás postele s baldachýnem a závěsy spojí spíše s pohádkami či s návštěvou zámků, i v současném bydlení mají své místo. Pro tuto postel je ale potřeba hodně prostoru, do malého panelákového bytu si ji nepořídíte. Důležité je také to, aby postel s nebesy ladila se zbytkem místnosti, tedy aby byla celá místnost zařízena v podobném stylu. Barvy nebes zvolte pastelové – spíše světlejší barvy, v těch se vám bude nejlépe spát.

6 Starožitný mezi moderním Pokud máte rádi starožitné nebo rustikální kousky nábytku či dekorací, můžete se radovat. V letošním roce totiž patří mezi hlavní trendy kombinace starožitného nábytku s moderním. Jestliže máte doma nějaký starší kousek, který jste dosud schovávali, nyní je čas ho ukázat světu. Jak zkombinovat staré věci s moderními? Hlavní zásada zní: nic se nemá přehánět. Ideální je, pokud v každé místnosti budete mít jeden až dva starožitné kusy mezi moderním nábytkem. V kuchyni můžete mít například starý stůl a vedle něj moderní židle, do obývacího pokoje se nebojte postavit starožitné křeslo a do ložnice třeba starou komodu. novinky Etno styl S pojmem etno styl se setkáváme teprve v několika posledních letech, a jak to tak vypadá, budeme se s ním setkávat i nadále. Tento styl se nejprve prosadil v módě, dostal se i do kolekcí nejslavnějších módních značek. A jak ukázal loňský rok, musíme s ním počítat i v interiérech – letos obzvláště. Ačkoliv etno styl už můžeme označit za módní trend, sám o sobě módní věci nepreferuje. Je založen na ruční práci a prvcích starého umění, na myšlence, že každý předmět je jedinečný a má svou historii. Využívá přírodních materiálů, jako je dřevo, kov, kůže a přírodní textilie. Etno styl vychází z Afriky, ale také z Orientu. V etno stylu si můžete pořídit nábytek, bytový textil, interiérové doplňky nebo třeba sošky či obrazy. Jak vypadá například šperkovnice z Indie, se můžete podívat na obrázku. Znovu polštáře a polštářky Jako by se vrátil čas. Nebo se zastavil. Už před třemi roky se jako jeden z hlavních trendů v interiérových doplňcích objevily polštáře. Ty se staly hitem také pro loňskou zimu, a jak ukazují kolekce pro letošní rok, polštáře a polštářky jsou stále moderní. Pokud vás tedy tento trend dosud minul, můžete mu nyní podlehnout. Jedná se o velmi snadný způsob, jak oživit interiér. A není ani nikterak nákladný. Kromě toho můžete popustit uzdu své fantazii a kombinovat různé velikosti, rozličné tvary, materiály a také barvy. Držte se jen jediného pravidla – alespoň dva kusy by k sobě měly ladit – ať už tvarem, barvou či materiálem.

Autorizovaný prodejce Volkswagen NH Car, s.r.o. Chodecká 2341/2, 169 00 Praha 6, tel.: 224 395 123, www.nhcar.cz, e-mail: vw@nhcar.cz Nový Volkswagen Passat. Suverénní jako Vy. Prostornější interiér díky platformě MQB. NH Car, s.r.o.

8 Přírodní barvy Každý rok přináší nové módní barvy. Letos jsou v kurzu přírodní odstíny, tedy barvy jako korálová, šedá, smetanová, krémová, bílá či hnědá. Populární jsou především bílé kuchyně. Rozhodně neuděláte chybu, když k těmto neutrálním tónům přidáte nějaký výrazný barevný detail – ať už se jedná o barevný lustr, plakát na zdi, výraznou dekoraci třeba na stole či na polici, ale také třeba o křeslo. K přírodním neutrálním barvám se hodí téměř jakákoliv jiná výrazná barva, nejvíce fialová či zelená, ale můžete sáhnout i po červené, modré a dalších. Jestliže se necháte tímto módním trendem ovlivnit, neprohloupíte, neboť přírodní barvy budou v módě ještě několik dalších let. Alespoň to tvrdí světoví módní designéři. Inspirovat se můžete například kuchyněmi italské značky Mobilegno. Zvířecí vzory a kůže Kdo sleduje módu, dobře ví, že v posledních několika letech je velmi oblíbená kůže a zvířecí vzory. A tento trend nijak neutichá – naopak. V módě bude minimálně ještě tento rok. Jejich popularita nyní pronikla i do bytových doplňků. V nových kolekcích se letos objevuje kůže a různé zvířecí vzory. Z kůže si můžete do domu či bytu koupit například polštářky, ale také rámečky na fotografie. Protože jeden kus stojí přes tři tisíce korun, nebudete jich mít doma asi desítky, nicméně už jedna takto zarámovaná fotografie svůj efekt udělá. Co se týče zvířecího vzoru, najdeme ho například na kobercích, povlečeních, ale také na tapetách či na dávkovači na mýdlo. Pokud je pro vás zvířecí vzor à la leopard přece jen moc divoký, můžete si pořídit něco umírněnějšího. Zvířecím vzorem je i vzor zebří, tedy prosté střídání černé a bílé barvy. Jak ukazuje světová designérka Ariel Ashe a její spolupracovník Reinaldo Leandro, můžete tuto kombinaci použít jak na nábytku, tak na podlaze. novinky Rozsvítit a provonět Rádi doma zapalujete svíčky? V tom případě je tu pro vás dobrá zpráva. Mezi nejžádanější dekorace letošního roku patří právě svíčky, ale také svícny a vonné difuzéry. Podle různých studií patří svíčky k nejoblíbenějším dekoracím. Není divu, důvodů je hned několik. Pohled do ohně totiž uklidňuje, vonné svíčky pomáhají uvolnit a zrelaxovat tělo. Cenové rozpětí svíček je tak velké, že si je může dovolit každý. Letos se nebojte rozsvítit svůj domov ještě více, hlavně tedy v zimě. Ke svíčkám si klidně kupte ještě svícny, případně i lucerničky. K dostání jsou v mnoha designech, záleží jen na vašem vkusu. Svíčky, svícny a lucerny lze různě kombinovat a dobře se k nim hodí také vonné difuzéry. Váš domov si tak nejen rozsvítíte, ale i provoníte. Stylové svíčky nabízí například společnost Flamant.

Sportovní vůz v civilu. Porsche Cayenne. Porsche Centrum Praha Liberecká 12 182 00 Praha 8 tel.: +420 286 007 911 info.porsche@porsche.cz www.porsche.cz Spotřeba paliva l / 100 km: ve městě 12,4 · mimo město 7,8 · průměrná 9,5 Emise CO2: 223 g / km

10 téma

11 Celoroční terasy nabízejí oázu klidu a pohody Terasa patří k nejoblíbenějším místům v domě i v bytě, dokazují to rovněž různé průzkumy. Přestože je terasa spojena především s letními měsíci, dnes již nic nebrání tomu, abychom si jejího kouzla a pohodlí užívali celoročně. Možnosti, jak využívat terasu celoročně, jsou v zásadě dvě. První variantou je udělat z terasy další obytnou místnost, nechat ji uzavřít a v zimě vytápět. Takovým typům teras se říká většinou zimní zahrady. Je třeba se ale připravit na to, že se jedná o finančně nákladný projekt. Proto se rozhodně nepouštějte do nějakých pokusů a projekt si pečlivě připravte – včetně výběru vhodného dodavatele. Druhým, a mnohem ekonomičtějším způsobem, jak si užívat terasu celoročně, je ten, že ji ponecháte beze změn a najdete pro ni využití i v zimních měsících. Není to tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát. >> Text: Martina Peřinková Foto: Caldera Spas, Shutterstock, Presiza, Weber, Softtub Spa

12 Důležité je využití Než se pustíte do projektu, měli byste sami sobě zodpovědět otázku, jak budete terasu po celý rok využívat. Je rozdíl, jestli na ní budete trávit hodinu týdně nebo tři hodiny denně. Pro občasné využití terasy v zimě nemá smysl pouštět se do ekonomicky náročnější varianty, kterou je kompletní zasklení. Stačí si pořídit několik vhodných doplňků a na terase můžete trávit čas i v případě, že bude zapadaná sněhem. Jak lze využívat nezateplenou terasu i v zimě? Grilování Grilování je oblíbenou činností Čechů od jara do podzimu, především pak v létě. Málokdo ale ví, že se stále více rozšiřuje nový trend, kterým je grilování v zimě. Většina grilů zvládne i teplotu pod bodem mrazu, jen je nesmíte nechat stát přímo na sněhu, stačí je postavit na nějakou podložku. Grilování v zimě se v mnohém liší od toho letního. Hlavní rozdíl je v tom, že v zimě grilujete vždy jen pod pokličkou. V tomto období si také můžete dopřát těžší stravu než v létě, grilovat můžete tedy kromě obvyklých a oblíbených surovin, jako je kuřecí maso či zelenina, také například kachnu nebo zvěřinu. Je třeba počítat s tím, že v zimě budete muset grilovat delší dobu než v létě kvůli nižší okolní teplotě. Pokud používáte gril na dřevěné uhlí apod., připravte se na jeho vyšší spotřebu. Vířivka Další činností, které se můžete oddávat na terase, i když je pokrytá sněhem, je relaxace ve vířivce. Stačí si jen vybrat správný typ zařízení. Vířivek je na trhu celá řada – včetně těch, které se dají použít v interiéru a zároveň i v exteriéru a nevadí jim teploty pod bodem mrazu. Nemusíte se obávat ani přílišné energetické náročnosti. Pokud si vyberete správnou vířivku, její používání v zimě vás rozhodně finančně nezruinuje. A proč vlastně investovat do vířivky? Pobyt v ní je vhodnou relaxací, stane se rovněž hvězdou každé party, kdo z hostů by si nechtěl posedět ve vířivce se sklenkou něčeho dobrého. Kromě toho má ale pobyt ve vířivce prokazatelné léčebné účinky. Vířivka totiž poskytuje kombinaci masáže, nadnášení vodou a tepla. Díky tomu je vhodná především pro léčbu kloubů a svalů. Teplá voda zrychluje krevní oběh. Pobyt ve vířivce před spaním rovněž pomáhá lepšímu spánku a také zprůchodňuje dýchací cesty. Užití vířivky v zimě v nevytápěné místnosti, na terase nebo venku navíc ještě napomáhá otužování. Ohřívače Pobyt na terase za chladného počasí zpříjemní ohřívače vzduchu. Výkonná topidla dokáží ohřát vzduch na 20 °C v okruhu několika metrů od místa, kde je umístěn, záleží ovšem na druhu ohřívače i na velikosti vytápěné plochy. Na trhu existují dva druhy topidel – elektrická a plynová. Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Hlavní nevýhodou plynových ohřívačů je to, že jejich „pohonem“ je většinou téma I zasněžená terasa najde své uplatnění – můžete na ní grilovat nebo relaxovat ve vířivce

13 Stavební povolení Ať už budete stavět terasu jakéhokoliv rozměru, rozhodně zajděte na stavební úřad. Zákon je v tomto případě poměrně složitý, a abyste měli jistotu, že neděláte nic nezákonného, raději se poraďte na příslušném stavebním úřadě. V případě, že budujete terasu menšího rozměru, bude pravděpodobně stačit jen ohlášení stavby. Na terasy většího rozsahu už ale budete potřebovat stavební povolení. Zasklením terasy docílíte toho, že ji můžete využívat opravdu celoročně, za každého počasí Grilovat se dá i v zimě, jen proces grilování trvá déle, než když je teplo Grilování v zimě se v mnohém liší od toho letního. Hlavní rozdíl je v tom, že v zimě grilujete vždy jen pod pokličkou. velká a těžká plynová bomba. Výhodou je však stabilní základna a také provozní cena. Elektrická topidla jsou vlastně druhem infrazářiče, z tohoto důvodu bude i ten nejúspornější na provoz dražší než ohřívače plynové. Výhodou těch elektrických je ale to, že ihned po zapnutí pracují na plný výkon, nemusejí se postupně zahřívat. Vybrat si můžete topidla závěsná či ta, která jen postavíte do prostoru. Cena je různá, záleží na výkonu, designu a dalších vlastnostech topidla. Můžete sehnat ohřívač za 4 000 Kč, ale také za 25 000 Kč. Zimní zahrada Dalším způsobem, jak využívat terasu i v zimě, je vytvořit z ní další obytný prostor domu či bytu a nechat ji zasklít. Tomuto typu se říká většinou zimní zahrada. Variant je hned několik. Můžete ji nechat jen zastřešit či zasklít, ale nevytápět. V tom případě pro ni najdete stejné využití jako u teras, jen vás nebude obtěžovat sníh, vítr, déšť a další rozmary přírody. Druhou možností, jak využívat zimní zahradu, je udržovat v ní celoročně pokojovou teplotu. V takovém případě si můžete v zimě na terase užívat stejně jako v obývacím pokoji. Plast, dřevo a hliník Terasa se nejčastěji buduje z hliníku, plastu či dřeva, případně kombinací více materiálů, například dřeva a hliníku. Není dobré řídit se vždy jen cenou, důležité je vzít v úvahu také další vlastnosti, jako je například pevnost, >>

14 odolnost, tepelně-izolační vlastnosti a v neposlední řadě rovněž estetické hledisko. Každý materiál má pochopitelně své výhody a nevýhody. Nejlevnější jsou plastové profily, jejich cena je ze všech možných materiálů nejpříznivější. Jejich nevýhodou ale naopak je menší odolnost, neboť plast není příliš pevný. Ve většině případů se musí plastové profily ještě vyztužit. Použití tohoto materiálu se doporučuje hlavně u menších zahrad. Osvědčeným materiálem je dřevo. Z estetického hlediska vypadají dřevěné terasy nejlépe, působí velmi útulným dojmem. Jejich výhodou je rovněž dobrá tepelná izolace, která je u dřeva ze všech používaných materiálů vůbec nejlepší. Dřevo umožňuje vytvořit i rozměrnější konstrukce. Třetím materiálem, který se v současné době používá nejvíce, je hliník. Jeho nevýhodou je především cena a také jeho neekologičnost, což může mnohé ekologicky smýšlející jedince odradit. K výhodám hliníku patří ale vysoká odolnost, velká únosnost a rovněž to, že je hliník dobrým tepelným vodičem. Zajímavým řešením je kombinace dřeva a hliníku. V tomto případě se hliníkové profily používají většinou k upevnění skel a utěsnění celého systému, zatímco dřevěná konstrukce zůstává chráněna ve vnitřním prostoru terasy. Toto řešení využívá toho nejlepšího z obou materiálů, tedy odolnosti hliníku na vnější straně a estetického hlediska a dobrých tepelně-izolačních vlastností dřeva na vnitřní straně. Rozdělení na zóny Při plánování terasy myslete také na to, že terasa má být nejen atraktivní, ale také funkční a obyvatelná. Z tohoto důvodu se většinou terasa rozděluje na tři zóny: odpočinkovou, průchozí a zónu rostlin neboli vegetace. Už samotné názvy těchto zón jsou všeříkající, přesto si podrobně vysvětlíme jejich účel. Průchozí zóna je část terasy, z níž se vychází buď do další části domu, nebo ven. Nemá tedy žádnou jinou funkci než tuto. Je proto důležité myslet na to, aby pokud možno vůbec – nebo alespoň co nejméně – zasahovala do dalších zón, zvláště pak do zóny odpočinkové. Asi málokdo by chtěl, aby ho při relaxaci rušil člověk, který jen prochází. Nejdůležitější a největší bývá zóna odpočinková. Většina celoročních teras se staví právě pro to, aby se na ní dalo relaxovat. Její velikost však bývá různá. Je limitována celkovým prostorem terasy, ale rovněž rozložením nábytku. Někdo má malou terasu, kam se mu vejde jen sedací souprava, někomu se podaří na terasu vměstnat vířivku, infrasaunu, ale třeba i také bazén. Třetí součástí terasy bývá zóna rostlin či vegetace. I ta bývá různě velká. Pro někoho jsou rostliny jen vhodným doplňkem terasy, pro někoho jsou rostliny naopak tím hlavním důvodem, proč terasu staví. Zasklení balkonu Terasa je sice většinou součástí rodinných domů, ale ani majitelé bytů si však nemusí zoufat. Příjemnou terasu, i když menších rozměrů, mohou mít i oni. Nejjednodušší způsob je zasklení balkonu. Před tím, než se do toho pustíte, požádejte odborníka, aby posoudil stávající technický stav balkonu a jeho únosnost. Jestliže je stav balkonu nevyhovující, bude muset nejprve projít rekonstrukcí, až teprve potom ho bude možné zasklít. Také tady volte pouze kvalitní materiály. Nejdůležitější je sklo, které by mělo mít sílu minimálně 4 mm. Většina společností ale používá sklo o síle 6 mm. K dispozici jsou dva typy zasklení – rámový a bezrámový. Jako všechno, také oba způsoby tohoto systému mají svá pro a proti. Rámové systémy bývají většinou dražší než bezrámové. Kromě skla se používají další materiály ke zhotovení rámů. Nejčastěji jsou to hliníkové slitiny, ale také plast či dřevo. Výhodou je rovněž to, že rámové systémy umožňují otevření plochy balkony, a to až do tří čtvrtin. V případě potřeby se dají skleněné tabule úplně vysadit a balkon může být otevřený. Použitím bezrámové systému docílíte toho, že vám bude do bytu maximálně svítit slunce a byt bude hodně prosvětlený. V průchodu světla do bytu totiž nebrání žádné rámy. Při použití posuvných skel lze otevřít téměř celou plochu balkonu. Cena zasklení balkonu může být hodně rozdílná. Záleží na jeho stavu, na použitých materiálech, na typu zasklení, ale také na jeho ploše. Většinou se cena pohybuje od 2000 Kč za m2, ale můžete se dostat i na částku 5000 Kč za m2 i více. Balkon běžné velikosti můžete nechat zasklít za 15 000 Kč, ale také za 30 000 Kč a více. • téma Nejdůležitější a největší bývá zóna odpočinková. Většina celoročních teras se staví právě pro to, aby se na ní dalo relaxovat. Její velikost však bývá různá. Je limitována celkovým prostorem terasy, ale rovněž rozložením nábytku.

15 Jakou podlahu Každá terasa potřebuje podlahu. Vybírat můžete hned z několika materiálů: •  Dřevo Vypadá dobře, je ale citlivé na mechanické poškození i na vlhkost. Nevýhodou je rovněž vyšší cena. •  Dlažba z keramických dlaždic Snadno se čistí a je odolná proti opotřebení. Cenově patří k levnějším materiálům. •  Dlažba z přírodního kamene Nebývá obvyklá, a proto dodá terase tu správnou přírodní atmosféru. Nevýhodou je ale vyšší pořizovací cena. • Laminát Cena je rovněž vyšší, ale vynahradí ji vysoká odolnost vůči mechanickému poškození. Použít lze také další materiály, jako je například PVC, tavený čedič či pálenou hlínu. Sklo Obyčejné skleněné tabule jsou pro terasy nevyhovující. Používají se minimálně dvojitá, někdy i trojitá reflexní nebo izolační skla. Jsou pevnější, mají větší izolační účinky, čímž tlumí i hluk z vnějšího prostředí. Střecha Pokud projektujete terasu společně s domem, zvolte variantu, aby střecha domu zakrývala i terasu. V případě, že stavíte terasu k již hotovému domu, dbejte na to, aby nebyla střecha moc nízká, dochází pak k přehřívání interiéru. Stínění Především v teplých měsících nesmíte zapomenout na stínění. Na výběr máte stínění vnější nebo vnitřní. Jako vnitřní stínidla můžete použít například žaluzie, rolety nebo baldachýny. Jejich výhodou je nízká cena, ale menší účinnost. Jako vnější stínidla můžete použít markýzy, venkovní rolety či žaluzie. Mají vyšší účinnost než stínidla vnitřní, ale zase vyšší pořizovací náklady a omezenou životnost. Vířivku si můžete pořídit i v případě, že nemáte terasu uzavřenou a zateplenou Díky zasklení je terasa nejsvětlejším místem v domě či v bytě

16 Co pěstovat Atmosféru terasy spolehlivě doplní rostliny. Při zvolení těch vhodných se pak můžete těšit na to, že vám budou dělat společnost po celý rok. Pro to, abyste se mohli z rostlin těšit neustále, nesmíte zvolit jen jeden druh. Doporučuje se kombinace více druhů rostlin podle toho, kdy kvetou. Když toto doporučení dodržíte, budete mít krásné kvetoucí rostliny v každém ročním období. Terasa pak bude neustále barevná a provoněná. Důležité také je vzájemné umístění. Vyšší umisťujte dozadu, aby nezakrývaly ty nižší. Zároveň si zjistěte, kolik která rostlina potřebuje prostoru, aby jí nic nebránilo v růstu. Pamatujte ale, že celoroční terasa není skleník. Květiny a rostliny zde plní ozdobnou funkci, rozhodně to na terase nemá vypadat jako ve skleníku. Pokud tedy samozřejmě nechcete terasu využívat pouze coby zimní zahradu na pěstování rostlin. Na terase můžete pěstovat mnoho druhů – ať už květiny a keře obvyklé i méně obvyklé, tak i rostliny, které patří spíše mezi exotické. Záleží ale samozřejmě na tom, jakou teplotu budete na terase udržovat. Co by se mohlo stát ozdobou vaší terasy? Orchidej Tato květina by neměla chybět v žádné zahradě, na terase ani na balkoně. Potřebují světlo, ale ne přímé slunce, proto jsou ideální pro pěstování na terasách a balkonech, ovšem pozor, ne všechny druhy. Na světě existuje asi 25 tisíc druhů orchidejí, proto zvolte ten, kterému se u vás bude dobře dařit. Některé orchideje jsou například vysokohorské a potřebují střídání nižších a vyšších teplot, jiné jsou zase tropické a potřebují neustále vysoké teploty. V našich podmínkách je nejznámějším druhem orchideje Phalaenopsis, česky nazývaná můrovec. Tato květina celoročně kvete, a proto je vhodná do interiérů. Potřebuje být na světle, ale ne na přímém slunci. Nejlépe se jí bude dařit při pokojové teplotě, ideální rozmezí je pro ni 21–29 °C. Tropický ibišek Mezi rostlinami by neměl chybět ani keř, vhodným je například tropický ibišek, a to buď velkokvětý, nebo plnokvětý. Oba druhy charakterizují velké květy a nenáročnost pěstování. Pokud bude na světle, pokvete po celý rok. Můžete si vybrat, zda chcete malý keřík, potom ho pravidelně zastřihávejte. Když máte prostor, můžete nechat ibišek vyrůst až do výšky jednoho metru. Vybrat si můžete z mnoha odstínů květů. téma

17 Palmy Přineste si domů atmosféru tropů. Na každé terase se bude krásně vyjímat palma. Vybírat můžete z mnoha druhů. V našich podmínkách je nejodolnější palma konopná, která zvládne teploty až do -17 °C. Vyznačuje se tmavě zelenými lesklými listy a výškou kolem 2 metrů. V interiéru povyroste přibližně o 30 cm za rok. Při pokojové teplotě se ale dají pěstovat také další druhy, náročnější na podmínky. Krásně vypadá například žumara ztepilá, která vytváří stále nové přírůstky (kmínky), a působí tak keřovitým dojmem. Listy jsou modrozelené a vějířovité. Tento druh roste do výšky velmi pomalu a většinou nepřerůstá člověka. V našich podmínkách se hodně pěstuje také datlovník. Jeho ozdobou jsou především listy starších stromů, které tvoří krásnou korunu. Palmy potřebují teplo a světlo. Vadí jim průvan. Palmy by proto v žádném případě neměly stát v místě, kde je průvan, problémem pro ně může být i otevřené ventilační okénko – i tak může palma zmrznout. Palmu neumisťujte ani na studenou zem, ani na okenní parapet. Kořeny jsou velmi citlivé na chlad. Pokud máte studenou podlahu, dejte pod palmu nějakou izolační podložku, vhodný je například polystyrén. Eukalyptus Tato rostlina je pro pěstování v interiéru poněkud netradiční, nicméně i ona se může stát ozdobou vaší terasy. Velikost rostliny si můžete sami určit, doroste jen do takové výšky, do které jí dovolíte. Vhodný je Eukalyptus citronový. Vyznačuje se zelenými kulatými listy, ale především charakteristickou citronovou vůní, která krásně provoní interiér. Kromě toho má eukalyptus rovněž léčivé účinky. Působí blahodárně na dýchací cesty, z těchto důvodů ho ocení především astmatici. Eukalyptů existuje několik druhů, vždy se ale jedná o listnaté a dekorativní rostliny. Ideální doba pro jeho výsev je konec února, nejpozději do března. Eukalyptus není příliš náročný na podmínky. Ideální je pro něj pokojová teplota, snese ale také chladnější klima, a to až do -5 °C.Tato rostlina se též nazývá blahovičník. Africká fialka Květinou menšího vzrůstu, která vás potěší barevnými květy prakticky po celý rok, je africká fialka. Tato rostlina je nenáročná na podmínky, stačí jí světlé místo a pokojová teplota. Květy jsou buď typické fialové, ale mohou být například i růžové.

18 Vybavte vaši terasu Grily, vířivky, ale i ohřívače vzduchu či infrasauny. To vše jsou užitečné produkty, jimiž můžete svou terasu vybavit, aby vám sloužila po celý rok. téma Gril Vanilla Plynový gril Vanilla patří mezi nejprodávanější grily na českém trhu. Je vybaven třemi výkonnými hořáky se systémem TurboHeating, díky nimž se dá ušetřit až 20 % plynu. Pod grilem je velký odkládací prostor. Na grilu Vanilla zvládnete ugrilovat až pro 12 osob a využívat ho můžete celoročně. Kde koupit: www.mountfield.cz Cena: 14 300 Kč Gril Brahma 5.2 Tento gril je vhodný pro náročné uživatele. Je vybaven dvěma rošty a plotýnkou, otočným rožněm, třemi hořáky, zadním hořákem, postranní plotýnkou, elektronickým zapalováním, systémem Aromaz a teploměrem pro sledování teploty během grilování. Pod grilovací deskou nechybí úložný prostor. Kde koupit: www.mountfield.cz Cena: 24 140 Kč Topidlo MiniEtna Toto výkonné plynové topidlo distribuuje teplo až na 3 metry v průměru. Dodává se včetně regulátoru tlaku a hadice určené pro použití 10kg tlakové láhve. Topidlo je vybaveno pojistným ventilem, který při pádu uzavře přívod plynu. Kde koupit: www.mevatrade.cz Cena: 2785 Kč Topidlo Pyramida Plynové nerezové topidlo Pyramida poskytuje nejen teplo, ale také příjemné dekorativní osvětlení. Je vybaveno pojistným ventilem, který při pádu uzavře přívod plynu, a kolečky pro snadný transport. Kde koupit: www.mevatrade.cz Cena: 8505 Kč Zářič Sunline SP1500 Elektrický infračervený zářič se zvětšenou plochou reflektoru a šikmými bočními odrazovými plochami zaručuje maximální přenos tepelné energie do prostoru. Kde koupit: www.rea-topeni.cz Cena: 5433 Kč

19 Vířivka Celio Vířivka Celio je kompaktní model určený především pro malé prostory na terasách řadových domů, lodžiích, balkonech nebo střešních terasách. Kde koupit: www.calderaspas.cz Cena: od 132 000 Kč Vířivka Cantabria Tento luxusní model představuje zcela novou generaci hydroterapie. Poskytuje velkorysý prostor a takřka neomezené možnosti relaxace včetně hudby a TV. Kde koupit: www.calderaspas.cz Cena: od 353 000 Kč InfrasaunaMarimex Model určený jedné osobě se dobře hodí do každého interiéru, ale i na terasu. Předpokladem však je, aby okolní teplota neklesla pod 10 °C. V mrazivých dnech ji na terase sice nevyužijete, po většinu roku ale ano. Je vyrobena z kvalitního dřeva kanadského jedlovce – hemlocku. Díky svým malým rozměrům se dobře hodí i do menších prostor. Kde koupit: www.marimex.cz Cena: 29 900 Kč

20 aktuální téma rozhovor

21 Herečka Dana Batulková Patřím na venkov Česká filmová a divadelní herečka Dana Batulková (56) žije spokojený život kousek za Prahou. Na statku v Kolodějích oceňuje nejvíc prostor a soukromí. Maminka dvou dětí, syna Jakuba (31) a dcery Mariany (20), se považuje za domácího kutila: „Měla jsem období rekonstrukce starého nábytku. Brousila jsem, natírala a opět obrušovala. Nádhera!,“ směje se sympatická herečka, která loni na podzim úspěšně kandidovala za svou obec v komunálních volbách a na jaře začne natáčet další řadu seriálu Četnické trampoty. Text: Lucie Ulmanová Foto: Ondřej Pýcha pro Městská divadla pražská, Martin Kubica

22 Před několika dny jste se vrátila z dovolené. Prozradíte nám, kde jste oslavila příchod roku 2015? Máme v divadle vždy po Novém roce volno a já už nejezdím lyžovat, to bylo ještě, když byly děti malé. Raději jedu někam za sluncem a teplem. Letos to bylo Lanzarote. Odpočinula jste si podle svých představ? Nabrala jste energii? Určitě. Já tomu říkám „výmaz“, jako když se čistí počítač. Nic nedělám a na nic pokud možno nemyslím. Všechno je daleko. Moře, slunce, světlo a jsem dokonale šťastná. Před mnoha lety jste vyměnila bydlení v hlavní metropoli za bydlení na statku kousek za Prahou. Líbí se vám žít na vesnici? Já jsem původně vyměnila venkov za bydlení v Praze a teď jsem zpátky doma na vesnici v Kolodějích, kde jsem se narodila. Myslím, že tam patřím. Pracuji v Praze, ale večer se vracím a celou zátěž města nechám za sebou. Je to až fyzická úleva. Už byste zpátky neměnila? Na stálo ne. Jsem zvyklá na prostor, mám velkou zahradu a od dubna trávím většinu času venku. Říkám tomu čtvrtý rozměr. Jak jste ke statku v Kolodějích, který je 370 let starý, vlastně přišla? Moje rodina tam žije po generace. Když jsem byla malá, byla to úplně zapomenutá vesnička a teď je to velice vyhledávaná lokalita pro stavbu domů. Těžko jsem se s tím smiřovala. Takový statek musí mít starodávnou atmosféru. Je to tak? Ano, mám tam metrové zdi s nikami (pozn. red.: prostor vyhloubený do zdi), velkou kůlnu, sklep. A ještě úžasnější to bylo, když jsem byla malá. Stodoly tam byly dvě a ještě tajuplný špejchar se spoustou zajímavých věcí. A kdo tam přijde, říká, že je mu tam příjemně. Co máte na svém domově nejraději? Ten prostor a soukromí. Jsem v tomto směru dost rozmazlená. Váš dům toho má za sebou hodně, v minulosti dvakrát vyhořel, naposledy před čtrnácti lety. Nenapadlo vás vzdát to? Ne, moje kořeny jsou zde pevně ukotvené. Stojí to tu za to, takže jediná možnost je znovu to zvelebit. Statek prošel rekonstrukcí. Zařizovala jste si interiér sama, nebo jste požádala o pomoc designéra? Ano, myslím, že se to vždy vyplatí. Nechali jsme si navrhnout kuchyň v atypickém prostoru a taky koupelny. Máte zde svůj koutek, kam si ráda zalezete a schováte před světem? Mám dva krby, vnitřní a venkovní, a u nich ráda sedím třeba s kávou nebo s vínečkem. Je mi teplo a ještě to skvěle uklidňuje. Chováte na statku také nějaké zvířata? Když jsem byla malá, dědeček měl všechno – i holuby, všechno, co na správném statku má být. Já sama mám jenom dva pejsky. Jste velká zahradnice? Co všechno pěstujete? Prošla jsem i touto etapou. Zkoušela jsem zeleninu, pak slaměnky a nakonec je všude tráva. Ale mám keře a v létě truhlíky na oknech. rozhovor Když jsem byla malá, dědeček měl všechno – i holuby, všechno, co na správném statku má být. Já sama mám jenom dva pejsky.

23 Jste domácí kutil? To ano. Baví mě chlapské práce. Hodně jsem se naučila od tatínka. Měla jsem období rekonstrukce starého nábytku. Brousila jsem, natírala a opět obrušovala. Nádhera! Zahrála jste si plno nejrůznějších rolí, hlavně v posledních letech. Máte nabitý diář i na rok 2015? Nevím, jestli nabitý, ale začínám zkoušet s Arnoštem Goldflamem krásnou roli. Strašně ráda s ním pracuju. Vstoupila jsem také do nového seriálu a na jaře budeme pokračovat v natáčení seriálu České televize Četnické trampoty. Podíváte se na sebe, když běží v televizi nějaký film nebo seriál, kde hrajete? Nemám moc večerů volno, ale sem tam se podívám, abych byla v obraze. Ale spíš se vidět nemusím. Stalo se vám, že jste hrála postavu, která byla natolik silná, že jste si ji pak přinesla domů? Vždycky na každou tu postavu myslím, když zkouším, ale život si tím poznamenat nenechám. To bych mohla skončit v blázinci. Čím byste byla, kdybyste nebyla herečka? Pravděpodobně bych studovala jazyky, možná bych měla krásnou restauraci. Nevím. Dneska je tolik možností. Dana Batulková Narodila se v Praze. Absolvovala gymnázium a po něm DAMU. Začínala v menších divadlech v Kladně a v Mladé Boleslavi, poté byla dlouhá léta na volné noze a spolupracovala na různých divadelních projektech. Stálé angažmá získala až v roce 1997, kdy se stala součástí hereckého týmu v pražském divadle Komedie. V současné době působí v divadle Rubín, v divadle Komedie a především v Městských divadlech pražských. V televizi ji momentálně můžete vidět v seriálu Comeback. Jejím bývalým partnerem je herec David Prachař, s nímž má syna Jakuba a dceru Marianu. V současné době žije s ředitelem Městských divadel pražských Ondřejem Zajícem. Bydlí v Kolodějích a je také v obecním zastupitelstvu. V roce 2008 jste ovládla taneční parket v soutěži StarDance, kde jste vyhrála titul Královna parketu. Zatančíte si ještě občas? Teď už jen skutečně občas, ale strašně mě to baví a vždycky se u toho s Honzíkem dost nasmějeme. Hraní v divadle je pro herce všeobecně náročné. Jak si udržujete fyzičku? Nelenoším, ale pokud myslíte nějaké cvičení, tak nic moc a už vůbec ne pravidelně. Váš syn Jakub se oženil, vzal si modelku Agátu Prachařovou a vyženil syna Kryšpína. Užíváte si babičkovských povinností? To ano. Ani jsem si nemyslela, že se mi to bude tak líbit. Když hlídám, strašně se na Kryšpínka těším. Je moc chytrej, krásně mluví, všechno si pamatuje, nedá se ošálit. Prostě jsem se zamilovala! Myslíte si, že jste dobrá tchyně? Nevím, poptejte se Agáty, ale snad to se mnou jde! Stejně jako váš syn, tak i dcera Mariana si odskočila k herectví. Zahrála si v seriálu Horákovi nebo Comeback. Chodila si k vám pro rady? Ne, ani ne. Byla přirozená a měli režiséra, ten to hlídal. Ocitly jste se spolu v Comebacku společně na place? Jaký to byl pocit? Nebyly jsme spolu na place v Comebacku, ale v Horákových. Tam jsem hrála učitelku náboženství a učila jsem jejich třídu. Vlastně to ani nevnímám, stejně jako když jsme s Kubou hráli v jednom představení na Jezerce. Dcera se nyní věnuje humanitním studiím a estetice. Jste raději, že nejde ve vašich stopách? Vlastně nevím. U Jakuba jsem byla zásadně proti, ale už jsem polevila. Divadlo je zvláštní svět. Zvláštní společenství lidí a měla jsem štěstí, že mi pomohlo v mnoha těžkých situacích. Uvidím, kam Mary bude směřovat. Hlavně ji to musí bavit. Jaký máte s dcerou vztah, jste kamarádky? Ano a jsem za to vděčná. Kromě herectví jste vstoupila do komunitní politiky, zastupujete Koloděje. Neberete si toho přeci jen na sebe trochu moc? Nebylo to úplně mým cílem, ale jsem v zastupitelstvu. I když provizorním. Koloděje jsou asi jediná vesnice, kde budeme opakovat volby, protože zastupitelé za TOP 09 položili mandáty. Připadá mi to na tak malé vesnici dětinské a směšné. Na čem v současné době pracujete? Kde vás mohou vaši fanoušci vidět? Přijďte do Městských divadel pražských nebo do divadla Rubín na Učitele malby nebo do divadla Komedie na představení Ženy. •

24 design

25 Novým trendem v osvětlení jsou LED diody Neodmyslitelnou součástí moderního bydlení je vhodné, originální a především praktické osvětlení interiéru. Tvoří jej ústřední a doplňkové osvětlení. Z vlastní zkušenosti mohu uvést, že správně zvolený typ světla dokáže v interiéru vytvořit nezaměnitelnou atmosféru, kterou je možné díky volitelnému nastavení a technice ovládání snadno měnit. ARCO LED, design Achille & Pier Giacomo Castiglioni, cena: 54 738 Kč vč. DPH www.hagos.cz

26 Ano, mám na mysli zejména moje oblíbené LED diody. Pracuji s nimi velmi často. Ať už se jedná o umístění do sádrokartonových podhledů, různých lišt, ale také v rámci nábytku. Jedná se o poměrně nenákladnou záležitost s velkým efektem. Vezmeme-li to od začátku, základem je centrální osvětlení. V místnosti je nejdůležitější, což ale neznamená, že musí být nejdominantnější. Při výběru centrálního osvětlení je v první řadě potřeba zvážit funkci a styl zařízení místnosti a výběr svítidla tomu přizpůsobit. Osobně preferuji zápustná svítidla, která ale vyžadují montáž do podhledu. Výhodou takového řešení je, že světlo vnímáte pouze ve chvíli, když rozsvítíte. Navíc při použití nenápadnějšího centrálního osvětlení pak zbývá větší prostor pro výběr výraznějšího svítidla jako dominantního prvku, například nad jídelní stůl. Na trhu je dnes vše myslitelné od halogenových světel po LED svítidla se zápustnou hloubkou v řádu milimetrů. Stropní a systémová světla Když není v případě hotového interiéru možnost svítidlo zapustit do podhledu, stále je šance vybrat z řady neutrálních přisazených stropních svítidel. Ať už se jedná o populární kostky různých tvarů, velikostí a provedení nebo světelné rampy, kde je hlavní výhodou variabilita. Tak či tak je dobré se snažit styl osvětlení interiéru sjednotit a pak jej případně doplnit nějakým designovým kouskem. Pokud se najde vhodný prostor pro závěsné svítidlo, záměrně vybírám výraznější typy jako doplněk, ať už se jedná o svítidlo v hale, nad konferenčním stolkem v obýváku nebo již zmíněným jídelním stolem. Velmi neotřelou a moderní záležitostí, ač poměrně nákladnou, se stávají systémová designová světla. Jedná se o takzvanou stavebnici, jejímž základním prvkem je vodicí lišta, která je pod proudem. Do ní se umisťují buďto spotová, nebo zářivková světla a lze je libovolně posouvat. Geniální je tvarová jednoduchost a variabilita. S takovým řešením je potřeba ale počítat už v průběhu stavby nebo rekonstrukce, aby se potřebné profily umístily do sádrokartonového podhledu. Hliníkové lišty Další alternativou je umístění speciálních světelných profilů mezi stěnu a sádrokartonový strop, kdy lze docílit efektu například trhající se stěny nebo „škvíry“. Velmi populární jsou také hliníkové lišty, po kterých mohou sáhnout zájemci o změnu, aniž by museli něco složitě bourat. Lišta s LED design BIBLIOTEQUE NATIONALE, design Philippe Starck, cena: 45 088 Kč vč. DPH www.hagos.cz MOONLINE, design Frank Sinnaeve and Stephan Gunst, cena za metr: 17 250 Kč vč. DPH www.hagos.cz

27 Mgr. Marek Poddaný Patří mezi přední české designéry. O tento obor se zajímal odjakživa. Na střední škole aplikované kybernetiky vystudoval obor počítačová grafika, který během univerzitního studia doplnil o obory design a multimédia. Inspiraci pro svou práci čerpá hlavně v Itálii. Založil vlastní značku SENSO DESIGN, která je postavena na filozofii, že kvalita bydlení ovlivňuje kvalitu života. Spolupracuje na televizním pořadu Jak se staví sen, uzavřel spolupráci i s několika českými výrobci nábytku, jeho služby vyhledává i řada osobností nejen českého showbusinessu. Pracuje také na projektech v Asii, kde mimo jiné rozvíjí svou značku originálního nábytku. Kontakt: Web: www.sensodesign.eu E-mail: info@sensodesign.eu RUNNING MAGNET, design FLOS Architectural, cena za metr od 25 000 Kč vč. DPH (dle počtu a typů vestavěných svítidel) www.sensodesign.eu diodou uvnitř se upevní do rohu stěny a stropu a může být zajímavou alternativou k centrálnímu osvětlení. Je potřeba samozřejmě myslet i na vypínání světla, které v případě, že nechcete táhnout ke svítidlu kabel od vypínače, lze řešit přes bezdrátový vypínač. Plánujte dopředu Pokud je to možné, výběr osvětlení je dobré plánovat už v průběhu výstavby či rekonstrukce vašeho bytu či domu a mít představu o budoucí dispozici využití prostoru. Pouze v takovém případě lze naplánovat promyšlené světelné okruhy. Kromě toho, že pomohou vymezit jednotlivé zóny, umožní nám také pracovat se stmíváním světel nebo využít dálkově vypínanou zásuvku, do které můžete umístit oblíbenou klasickou lampu, a ovládat ji tak komfortně a společně s dalšími světly. Osobně přikládám osvětlení velký význam a domnívám se, že je velká škoda nevyužít jeho potenciál, který společně s barvami tvoří základ útulného bydlení. Osvětlení exteriéru V případě exteriérového svícení je hlavním předpokladem pro úspěšný výsledek použití svítidel s potřebným krytím, tedy svítidel, která jsou vhodná do vlhkého prostředí. Na výběr je řada nástěnných svítidel, svítidel na vlastním sloupku, ale i řada designových specialit. Ať už se jedná o volně ložené svítidlo ve tvaru květiny nebo například klasickou interiérovou stojací lampu v nadživotní velikosti. Rozhodně je z čeho vybírat a neváhejte se odvázat a experimentovat. • SUPERARCHIMOON, design Philippe Starck, cena: 231 261 Kč vč. DPH www.sensodesign.eu

28 design Jak vybrat osvětlení rady a tipy Důležitým prvkem interiéru je osvětlení. Na trhu je dnes velké množství různých druhů a typů svítidel a není snadné se v nabídce zorientovat. Při výběru je třeba dbát několika pravidel, základním je ale to, že různé místnosti potřebují různé druhy svítidla a světelného zdroje. A že ne vždy je dobré nadřadit design funkčnosti či se řídit aktuálními módními trendy. Světelný zdroj Na výběr máte tři druhy světelného zdroje: teplotní, což jsou žárovky, výbojové (zářivky) a LED diody. Druhy světelných zdrojů lze také kombinovat. LED svítidla jsou v poslední době hodně moderní, nicméně nehodí se všude. Třeba do místností, které je potřeba osvětlit dlouhodobě, tedy po několik hodin, se hodí spíše zářivky. To se týká například kuchyně či obývacího pokoje. LED osvětlení nejlépe využijete v bodových či dekoračních svítidlech. A své uplatnění najdou i žárovky. Ty jsou vhodné do prostor, kde se svítí jen krátkodobě, například tedy na chodbě či na WC. Druhy svítidel Druhů svítidel je dnes nespočetné množství. Můžete vybírat z lustrů, závěsných lamp, stojacích lamp i stolních lampiček, na trhu je také celá řada bodových svítidel. Pamatujte však na to, že hlavním druhem osvětlení je centrální svítidlo, ať už jsou to lustry nebo centrální lampy. Tento druh svítidla by neměl chybět v kuchyni a v obývacím pokoji, hodí se i v ložnici a samozřejmě také v dětském pokoji, pokud ho máte. Pak už je jen na vás, jaký typ centrálního svítidla zvolíte. Stojací nebo nástěnné lampy dokáží prosvětlit i tmavší části místností, jsou tedy vhodným doplňkem k centrálnímu osvětlení, pokud potřebujete na některém místě více světla, než poskytuje lustr či centrální lampa. Dalším druhem svítidla jsou stolní lampy, které najdou využití především na psacích stolech. Aby lampa správně plnila svou funkci, vybírejte zdroj světla s jasnějším odstínem. Využít můžete také bodová světla, která se skvěle hodí nejen na strop, ale také k osvětlení například vitrín, zrcadel, ale třeba i schodiště. Text: Martina Peřinková Foto: Delta Light

29 Stojací lampy nejen skvěle osvětlí i tmavší místa, ale dají se využít i jako dekorace Osvětlujeme místnosti Každá místnost či prostor v domě i bytě potřebuje různé druhy svítidla, případně i světelného zdroje. Jak vybrat osvětlení do jednotlivých místností? Kuchyň Kuchyň je jedna z místností, kde většina z nás tráví mnoho hodin, proto je zde třeba věnovat osvětlení velkou pozornost. Základem je stropní svítidlo, které rozptýlí světlo po celé místnosti. To pak doplňují světla nad pracovní deskou a případně ještě světlo nad stolem jídelním. Obývací pokoj Také v obývacím pokoji si s jedním zdrojem světla nevystačíte. Rovněž tady využijte jedno hlavní stropní svítidlo, které pak doplňte například stojacími lampami. U nich lze docílit efektu různé intenzity osvětlení, můžete si tak díky tomu vytvořit takovou atmosféru, jakou právě potřebujete. Dětský pokoj Do dětského pokoje je vhodné stropní teplé světlo, na psací stůl umístěte polohovatelné svítidlo, které by mělo být na opačné straně, než kterou rukou dítě píše. Ložnice Stropní svítidlo v ložnici by nemělo být příliš intenzivní, vhodné jsou bílé zářivky. Dalším zdrojem světla v této místnosti jsou lampičky na nočním stolku, které by měly být vybaveny neprůhledným otevřeným stínítkem. To kvůli tomu, aby bylo světlo dostatečné například na čtení, ale aby zároveň nerušilo další osobu či osoby v místnosti. Koupelna Koupelna je jednou z místností, kde je nutné nadřadit funkčnost designu. Ne každé světlo je totiž vhodné do vlhkých prostor. Koupelnové svítidlo musí být především bezpečné, proto při jeho pořízení myslete především na to, aby bylo dostatečně odolné vůči vlhku. Vhodné je krytí IP 44 a vyšší. Kromě stropního svítidla je v koupelně vhodné umístit další světla také k zrcadlu, a to na každou stranu jedno. Toaleta Pro tuto místnost je naprosto dostačující použití svítidla se žárovkou. Vhodné je umístit ho na strop nebo nad dveře. Chodba Při výběru osvětlení chodby dbejte na to, aby světlo nebylo příliš intenzivní v porovnání se zbytkem domu či bytu. Přechody z místností by pak nebyly příjemné. Pokud chcete nebo potřebujete nechávat chodbu rozsvícenou celou noc, vhodné je použít LED diody. • Moderní LED LED. Tři písmena, která jsou v poslední době nesmírně populární. Tato zkratka označuje Light Emitting Diode, což znamená dioda vyzařující světlo. LED svítidla jsou nejmodernější technologií současnosti a v dnešní době už rozhodně nejsou nedostupná. Většina domácností se s LED svítidlem setká pravděpodobně v podobě LED žárovky. Její hlavní nevýhodou je pořizovací cena, která je vyšší než u úsporné zářivky. To ale vynahradí její životnost, která je 50 tisíc hodin, zatímco úsporná žárovka vydrží osm tisíc hodin. Kromě toho má LED žárovka nižší spotřebu energie a nedochází ke snížení životnosti častým zapínáním a vypínáním.

30 ze života Nikdy není pozdě... začít znovu Každý z nás měl jako malý mnoho představ, čím bude, až vyroste. Jak stárneme, tyto představy se formují, až nakonec zbude jedna, na kterou vsadíme. Jenže – co když si vybereme špatně? Život má mnoho etap, a co nám připadá správné a vyhovuje nám ve 20, méně nám už může vyhovovat ve 30, potažmo ve 40 a ještě později. Pokud jste se ocitli ve stejné situaci, nezoufejte. Následující příběhy pěti úspěšných žen vám ukážou, že nikdy není pozdě – začít znovu. Novou kariéru můžete začít kdykoliv. A úspěšně.

31

32 ze života Michaela: Velkou školou pro mě byl prodej aut Michaela nejprve pracovala jako zdravotní sestra na jednotce ARO. Vdala se a s manželem se odstěhovali do Spojených států amerických. Tenkrát ji nenapadlo, že zde objeví novou kariéru, ve které bude úspěšná. „Kupovali jsme dům, proto jsme absolvovali několik prohlídek. A mně se práce makléřů moc líbila,“ vzpomíná Michaela na čas strávený v USA. Když se rodina vrátila zpátky do České republiky, její manžel se rozhodl, že zkusí podnikání v realitách. Nejprve začal jako makléř a poté koupil frančízu této realitní kanceláře, ona v ní pracovala jako makléřka, což ji bavilo. Vše fungovalo, alespoň do doby, než přišel rozvod. „To byl zlomový moment v mojí kariéře,“ vypráví Michaela. „Můj dnes již bývalý manžel byl majitelem frančízy, já byla makléř, takže odejít jsem musela já.“ V realitách tehdy nepokračovala. Vydala se úplně jiným směrem – šla prodávat auta. Jak dnes sama říká, byla to pro ni obrovská škola. Přesto, že na této pozici strávila jen rok a půl. „Troufám si tvrdit, že v tomto byznysu je ještě větší konkurence než v realitách. A nikdy mě ani nenapadlo, že by se mi nemuselo dařit,“ říká Michaela. Jako prodejce aut však nevydržela dlouho. Po roce se opět vrátila k realitnímu byznysu. Na začátku byla nabídka dvou společníků k otevření vlastní frančízy realitní kanceláře. Neodmítla. „Mojí podmínkou ale bylo, že ke mně dosadí manažera. Lidi jsem totiž nikdy nevedla a ani jsem to nechtěla, protože to neumím. Baví mě práce makléře. Jenže to se nestalo, manažera nedosadili,“ vysvětluje Michaela. Nakonec tedy skončila v jiné realitní kanceláři, která však sídlí na opačné straně republiky, než bydlí. „Jsem spokojená s tím, co dělám, a že jsem to dokázala i přes pochybovače, kteří říkali, že působit jako makléř na opačné straně republiky, než je jeho kancelář, nejde.“ Toho, že odmítla vlastní frančízu, nelituje. A podobné ambice ani nemá. Je spokojená s tím, že je úspěšnou realitní makléřkou. Tajemství jejího úspěchu je podle ní v marketingu, který je pro práci realitního makléře nesmírně důležitý. Jenže marketing, to nejsou jen reklamní plakáty a billboardy, alespoň v podání Michaely. „Snažím se dělat různé charitativní akce nebo jen tak akce pro radost, třeba pro děti nebo psí útulek. Dělám tak čtyři akce ročně. Ale i proto, že mě to velmi baví a naplňuje,“ přiznává. Dalším klíčem k úspěchu je podle Michaely přístup ke klientům. „Můj přístup je hodně osobní. Když mají něco udělat, tak jim večer zavolám, abych jim to připomněla, a druhý den ráno jim ještě pošlu připomínající SMS. Nebo tak podobně. Snažím se o to, aby měli maximální komfort, ničeho se nebáli a dostali vyčerpávající odpovědi na všechny své otázky. Možná je to trošku chování jako k malým dětem, ale hodně se mi to osvědčilo,“ vysvětluje. Stejně jako většina žen, i ona řešila, jak zkombinovat kariéru a rodinu. Má dva syny, dnes jim je 16 a 13 let. Mladší syn je ale autista. „Mám to tedy komplikovanější v tom, že nemůže zůstat sám, musím mít vždy zajištěné hlídání. Je to stejné, jako když máte malé dítě. Moc mi ale pomáhá maminka a sestra,“ přiznává Michaela, jež však nelituje, že se do realitního byznysu pustila. „Jsem časově i finančně nezávislá. Když například vidím, že teď třeba týden nemám nic důležitého k řešení, nečeká mě podpis smlouvy a tak podobně, podívám se na last minut zájezdy, vyberu si a můžu druhý den ležet s dětmi u moře. Nemusím řešit, zda mám dovolenou, zda na to mám peníze a tak dál. To beru jako obrovský přínos naší práce. No, není to báječné?,“ uzavírá Michaela. Iva: Užívám si svou nezávislost Iva chtěla vždy pracovat s lidmi. Nejprve vystudovala střední hotelovou školu, ale nakonec se rozhodla pro úplně jinou kariéru, a to v době, kdy byla na mateřské dovolené s prvním dítětem. Tehdy vyhrály reality a Iva jim zůstala věrná až dodnes. Po mateřské dovolené se Iva začala poohlížet po novém zaměstnání, protože potřebovala více času, aby se věnovala synovi, což jí tehdejší povolání neumožňovalo. Nastoupila do malé regionální realitní kanceláře. „Tato práce mne už tehdy bavila, ale po 12 letech, kdy tehdejší majitel neměl chuť měnit zaběhlý systém, u mě došlo k zásadnímu obratu. Měla jsem pocit, že tuto práci musím začít dělat jinak a chci ji dělat jinak. Proto jsem začala přemýšlet, co dál,“ přiznává Iva. Nakonec se rozhodla pro zcela zásadní zlom ve svém životě. U realit zůstala, protože ji tato práce bavila, ale z malé kanceláře odešla do velké. Další změnou bylo to, že opustila jistotu zaměstnání a pustila se do nejistých vod podnikání. „Byl to velký krok do neznáma. Bála jsem se, jestli to zvládnu finančně, jestli se byznys rozjede a podobně. Mojí výhodou bylo, že jsem nezačínala úplně od nuly, ale plynule jsem navázala na spolupráci s klienty, které jsem znala ze svého předchozího působení. Ale skutečně jsem měla obavu, jak to půjde. Nastoupila jsem v dubnu a někdy v červenci se mi povedl první větší obchod, takže od té doby jsem už věřila, že to bude v pořádku,“ vzpomíná Iva. V realitách pracuje už 17 let, a tak může dobře posoudit vývoj tohoto byznysu. „Tehdy značně převyšovala poptávka po koupi nemovitostí nad jejich nabídkou. Dnes je tomu Můj přístup je hodně osobní. Když mají něco udělat, tak jim večer zavolám, abych jim to připomněla, a druhý den ráno jim ještě pošlu připomínající SMS.

33 spíše naopak. A samozřejmě nebyly technické vymoženosti, jako máme dnes. Zásadní rozdíl ale spatřuji v tom, že dnes lidé vyhledávají kvalitu a jsou také ochotni za ni zaplatit. V tom je hlavní posun proti minulosti,“ domnívá se. Za největší přínos, který jí povolání realitní makléřky dalo, považuje nezávislost. „Beru jako obrovskou výhodu, že jsem pánem svého času. Podnikání v realitách mi také dalo svobodu a nezávislost nejen časovou, ale i finanční. A v neposlední řadě je skvělé dělat práci, co vás baví, to se každému nepoštěstí,“ pochvaluje si. Iva je matka dvou synů, i ona tedy budovala novou kariéru vedle starosti o rodinu. „Synové jsou od sebe věkově deset let. Bylo těžké zkombinovat, abych měla čas na staršího, pak na mladšího a ještě na práci. Denně jsem tak byla v zápřahu 14, 15 hodin. Až přišly zdravotní problémy, a to mě donutilo poněkud ubrat. Snažím se dělat práci stejně kvalitně, ale už se nesnažím vše udělat sama. Méně důležité věci nebo věci, co může udělat někdo jiný, se snažím přesouvat na okolí. A když přijdu z práce, tak už vypínám a nepracuji. A také většinou ctím volné víkendy,“ dodává. Majka: Mám ráda výzvy Majka snila o tom, že se stane módní návrhářkou, což se jí povedlo. Měla rovněž vlastní zakázkové krejčovství a byla v tomto oboru úspěšná. Protože má ale ráda výzvy, rozhodla se, že se zkusí prosadit v něčem zcela odlišném. A zkusila reality. I tady se jí dařilo, proto se nebála další výzvy – z malého města se přesunula do Prahy. Proč vlastně? „Můj přesun do Prahy souvisel se změnami jak v mém osobním, tak i v pracovním životě. Ve svém předchozím působišti jsem vnímala, že je čas odejít, a posunout se tak dál. V Praze jsem našla nové impulzy, přede mnou byly nové výzvy. Našla jsem zde nové prostředí a nový kolektiv, ve kterém se cítím skvěle a který mě motivuje. Prošla jsem si velkou osobní proměnou, jsem nyní vyrovnanější a spokojenější i díky vlivu a motivaci mého osobního kouče a férovému přístupu vedení kanceláře. Mám na byznys úplně jiný pohled než dřív. Prošla jsem si těžkým obdobím a díky zkušenostem, které mi to přineslo, si už nenechávám tak zasahovat do svého soukromí a stojím si za svým názorem, aniž bych se nechala ovlivňovat názory, se kterými jsem vnitřně nesouhlasila. Hlídám si, abych dokázala oddělit pracovní čas a čas pro sebe a svoji rodinu,“ vysvětluje Majka a dodává, „přestup do Prahy pro mě byl výzvou. Umím se adaptovat a jsem přesvědčena o tom, že bych se dokázala přizpůsobit kdekoliv. V Praze je odlišný styl práce a celkově i jiný přístup klientů. Přijde mi, že jsou tu lidé lépe a pozitivněji naladěni, očekávají kvalitu. A věřím, že to je i odraz toho, jak se cítím a jak na ně působím já. Na malých městech je to samozřejmě jiné,“ vysvětluje Majka. Sama na malém městě žila, a tak zná situaci, kdy kamkoliv přijdete, lidé vás poznávají a zdraví. Ať jdete kamkoliv, s rodinou, přáteli, jen tak si posedět. „Lidé mají tendenci vás oslovovat, protože vás znají jako tu paní z plakátu a z reklamy na autobusu. Určitá ztráta soukromí ale k naší profesi patří. Jestliže si tedy chcete odpočinout, musíte změnit prostředí a odjet mimo, kde vás nikdo nezná. Ve velkém městě, a hlavně tady v Praze toto nehrozí.“ Majka opustila jeden úspěšný byznys, aby se prosadila v jiném. Co jí tato změna přinesla? „Jsem svobodná, nezávislá a samostatná. Můžu si organizovat vše tak, jak to vyhovuje mým momentálním potřebám. Vždy jsem milovala cestování. Právě ta svoboda se rozhodnout v pravý čas a ve správnou dobu a načerpat energii někde v prostředí, kde si můžu odpočinout. I z pláže lze úspěšně řídit svůj byznys. Velkou výhodou pro mě tedy zůstává svoboda a nezávislost jak ta časová, tak i finanční. Spoléhat se v životě však musím vždycky jen na sebe a na svoje schopnosti. Mít jasné priority a cíle v životě a jít dál za svými sny,“ říká Majka. Úspěšná realitní makléřka se domnívá, že ženy to nemají v byznysu těžší než muži. Jejich určitá nevýhoda spočívá v tom, co vše musí zvládnout ještě mimo svoji práci. Ať je to výchova dětí či běžná péče o domácnost. „A navíc musejí vymyslet celý systém tak, aby vše fungovalo,“ dodává. Majka ví, o čem mluví. Má dvě děti, dnes již dospělé, ale mnoho let dělila čas mezi práci a rodinu. „Moje děti už mají svoji cestu v životě. Jsou samostatné a jsem na ně právem pyšná. Velkou oporou je mi moje rodina a za to vše děkuji především jim. Hodně mě ovlivnil přítel, který mě přivedl do realit a řekl mi: „Naučím tě chytat ryby, ne je dostávat...“ Kristýna: Mám mnoho nových přátel a kamarádů Kristýna měla dvě zaměstnání. Působila jako instruktor spinningu a alpinningu a k tomu pro jedno nakladatelství >> Můj přesun do Prahy souvisel se změnami jak v mém osobním, tak i v pracovním životě. Ve svém předchozím působišti jsem vnímala, že je čas odejít, a posunout se tak dál. V Praze jsem našla nové impulzy, přede mnou byly nové výzvy. Našla jsem zde nové prostředí a nový kolektiv, ve kterém se cítím skvěle a který mě motivuje.

34 ze života dělala grafiku. Jednou ji oslovil kamarád, aby zkusila práci realitní makléřky. Podle něho měla všechny předpoklady k tomu, aby uspěla. Ačkoliv podobné ambice nikdy neměla, rozhodla se to zkusit. A tak ke dvěma zaměstnáním přidala ještě třetí. „V začátku pro mne bylo asi nejtěžší skloubit tehdy své dvě práce s touto třetí – realitami, a nic přitom nešidit,“ vzpomíná na své začátky v realitách Kristýna. Postupem času ale musela učinit rozhodnutí, která ze tří činností bude ta hlavní. Časově už všechny tři zvládat nemohla. „Zjistila jsem, že si budu muset vybrat, že reality nejsou jen další doplňkovou zábavou, ale prací, která vyžaduje spoustu času a úsilí. Nakonec reality zvítězily a já postupně trénování a grafiku omezovala, až jsem ve finále zůstala pouze u realit a vše ostatní, co mě dříve živilo, je dnes už jen mým koníčkem.“ Kristýna se v realitách usadila naplno. Postupně k práci makléřky přibrala i pozici manažerky kanceláře. „Manažerská část mé práce mě baví čím dál tím více. Asi je to tím, že se podařilo vytvořit kolektiv lidí, který je moc fajn, a naše společné úsilí se nám pomalu začíná vracet,“ vysvětluje a dodává důvody, které stojí za jejím úspěchem. „Mám pár svých osobních zásad, kterých se držím a téměř nikdy je neporušuji. Když něco řeknu, musí to platit. Pokud slíbím, že něco udělám, neexistuje, abych to neudělala, i kdybych se k tomu měla dostat ve dvě hodiny ráno. Naopak – když vím, že něco nedokáži, řeknu to hned na rovinu a neslibuji, že to dokáži.“ Vše má své pro a proti a nejinak je tomu v realitním byznyse. Kristýna tvrdí, že daní za její „úspěch“ je také velká časová investice. Velmi často pracuje do noci a volný čas trávený jen tak u televize nezná. „K tomu, aby vás takové nasazení nedohnalo, je potřeba být i normálním člověkem, mít čas na sebe, jít si zacvičit, zaběhat, nezanedbávat přátele... Bez toho všeho bych nemohla fungovat a být tam, kde jsem,“ přiznává. Kristýna nikdy neměla velké ambice ani sny, které by si nyní mohla plnit. Spokojená je už proto, že dělá práci, která ji baví, a je obklopena fajn lidmi. „Dále mohu finančně pomáhat tam, kde je to potřeba, mohu cestovat, sportovat. Jsem časově naprosto nezávislá. Cítím se spokojeně. Práce v realitách mi přinesla také mnoho nových přátel a kamarádů, které jsem velmi často získala právě z řad svých klientů,“ vysvětluje Kristýna. Jana: Splnila jsem si sen Jana chtěla odmala být učitelka. A tento sen si splnila. Působí jako učitelka na základní škole. Protože je ale workoholik, před několika lety si přibrala podnikání v realitách. „Hned po revoluci mne lákalo podnikání, ale zároveň jsem nechtěla odejít ze školy. Začalo to zprostředkováním katalogového prodeje, měla jsem svoji kancelář s dvouhodinovou pracovní dobou. Šlo to skvěle. Po několika letech jsem školu opustila a začala podnikat s bratrem. Naplno. Koupili jsme truhlárnu, kde jsem dělala, co bylo potřeba: přes návrhářku kuchyňských sestav, sekretářku, fakturantku, prodavačku až po uklízečku. Ale chyběly mi děti, tak jsem se vrátila zpět do školy,“ vzpomíná Jana. Ani po návratu do školy nebyla úplně spokojená. Sice byla znovu mezi dětmi, ale zase jí chyběl „ten maraton“, tedy shánění, vyřizování, vyjednávání a radost z úspěchu. „A přiznám se i finanční svoboda,“ říká Jana. A tak hledala, co by mohla dělat a zároveň zůstat ve škole. Až našla reality. „Těšila jsem se na komunikaci s dospělými, protože celý život jsem mezi malými dětmi,“ říká Jana, která učí na prvním stupni. Ze začátku však měla obavy, jak se jí v novém byznysu povede. Především, kde sežene nemovitosti k prodeji. Ale sehnala, a dokonce tolik, že jí realitní byznys zabíral čím dál více času. „Reality mě úplně pohltily. Natolik, že jsem začala přemýšlet o tom, že si otevřu vlastní kancelář. A protože mě živila škola, mohla jsem všechny peníze vydělané podnikáním vložit do splnění svého snu,“ vzpomíná Jana. Ve škole ale zůstala. Mnoha svým bývalým žákům již zprostředkovala vlastní bydlení. Dvojí kariéra ale přináší i negativa. Tím hlavním je neustálá pracovní vytíženost. „Pracuji denně od šesti třeba do dvou do rána, pracuji i v sobotu a v neděli. Prostě non-stop. Škola, reality, reality a škola,“ přiznává. Děti už má dospělé, a tak její pracovní vytížení „doléhá“ jen na manžela. „Manželovi se nelíbí, že je pořád doma sám. Naštěstí jsme se přestěhovali do domu, kde je stále co dělat. A také máme malého pejska, takže mu dělá společnost. Nyní mě živí reality a mým koníčkem jsou moji prvňáčci. Až přestanu se svým koníčkem, protože roky plynou, budu se věnovat realitám naplno, ale v poklídku. Konečně se dosyta vyspím, konečně začnu chodit, a ne běhat,“ těší se Jana. I přes každodenní zápřah nelituje toho, že se do podnikání pustila. „Je to krásná práce, poznáváte zajímavé lidi, pomáháte jim, vyjednáváte, zařizujete, fotíte, točíte videa, jezdíte na prohlídky jako na výlety, vymýšlíte možnosti, navrhujete, jak vylepšit či přestavět nemovitosti, aranžujete interiéry, aby se lépe prodávaly. Prostě všechno, co mě baví,“ uzavírá Jana. • Manažerská část mé práce mě baví čím dál tím více. Asi je to tím, že se podařilo vytvořit kolektiv lidí, který je moc fajn, a naše společné úsilí se nám pomalu začíná vracet.

35

36 zahrada

37 Jak vybudovat zahradní jezírko K nejkrásnějším prvkům zahrady patří jezírko. Představuje originální prvek, který vytvoří i z obyčejné zahrady něco netradičního. Při dodržení všech zásad je vybudování zahradního jezírka jednoduché. Natolik, že se hned na jaře můžete pustit do jeho stavby. Text: Martina Peřinková Foto: Jezírka Banat, Oase

38 Rozhodli jste se, že si zkrášlíte zahradu jezírkem. V tom případě na vás hned na začátku čeká několik rozhodnutí: 1. Svépomocí, či nikoliv? První věc, kterou musíte udělat, je rozhodnout se, zda se pustíte do stavby sami či to necháte na odbornících. Existují desítky firem, které se zabývají výstavbou zahradních jezírek. Pokud nejste kutilové, není problém si najmout specializovanou společnost. Ta se postará o vybudování jezírka od začátku až do konce – včetně dodání správných rostlin či živočichů. Jestliže si chcete postavit jezírko svépomocí, i to je možné – a není to zase nikterak náročné. Většina firem, které se specializují na výstavbu jezírek, poskytuje rovněž poradenství, případně prodej příslušenství, které budete potřebovat. 2. Okrasné, či koupací? Další rozhodnutí, které musíte před stavbou udělat, je určení typu jezírka. Můžete si ho pořídit na okrasu. V takovém případě v něm můžete pěstovat rostliny, chovat ryby a jiné živočichy. Tomuto typu se říká okrasné jezírko. Jestliže se nechcete na vaši novou vodní plochu jen dívat, pořiďte si tzv. jezírko koupací, které můžete v horkých dnech využít i na osvěžení namísto bazénu. 3. Kam jezírko umístit? Poloha jezírka je také důležitá. Obecná rada od odborníků zní, že by jezírko nemělo stát na místě, kam svítí celý den slunce. Ideální je, aby na jezírko svítilo šest až osm hodin denně. Zbytek dne by mělo být ve stínu. Pokud si nejste jisti, kam slunce svítí a kam ne, vyznačte si přibližný tvar a velikost jezírka například pískem a vyznačené místo sledujte. Odborníci se přou o to, zda by se mělo jezírko vyskytovat poblíž stromů. Některé firmy vám stromy nedoporučí z toho důvodu, že z nich padá listí, případně jehličí, což jezírko znečišťuje. Opačný názor zase tvrdí, že vybudovat jezírko pod vysokými stromy naopak nevadí. Když se přizpůsobí výkon filtrace, není ani spadané listí a jehličí větším problémem. Výhoda stromů je ta, že poskytují přirozený stín. Obě varianty mají svá pozitiva i negativa a je jen na vás, pro kterou se rozhodnete. Jestliže budete budovat jezírko pod stromy, je třeba ale počítat s tím, že bude jeho údržba o něco náročnější. Kromě velikosti je důležitá také hloubka jezírka. Příliš mělké se v létě lehce ohřeje, až dokonce přehřeje, v zimě pak toto jezírko snadno vymrzne. Stavební povolení Než začnete stavět, nezapomeňte vše zkonzultovat s příslušným stavebním úřadem. Někdy stačí jen ohlášení stavby, na některá – především větší jezírka – je však zapotřebí stavební povolení. Kromě toho, co platí na jednom místě, neznamená, že platí i na druhém. Abyste se vyhnuli případným problémům, informujte se raději na příslušném stavebním úřadě, případně si prostudujte stavební zákon – § 79. Jezírko lze snadno vybudovat i svépomocí zahrada

39 4. Velikost jezírka Zahradní jezírka, ať už koupací nebo okrasná, mohou mít různorodou velikost. Běžně se budují plochy o výměře 10 m3, ale také 100 m3. Velikost jezírka závisí samozřejmě na tom, jak prostorná je zahrada. Minimální velikost jezírka by měla být 10 m3, maximální výměra není nijak omezena. Je ale dobré mít na paměti, že čím větší jezírko, tím větší jsou nejen pořizovací náklady, ale také náklady související s provozem. Ať už se jedná o spotřebu vody či o spotřebu elektřiny v souvislosti s filtračním zařízením, ale také o různé přípravky, jako jsou například prostředky na potlačení řas a další. Z těchto důvodů se jako optimální jeví velikost 10–50 m3. 5. Hloubka jezírka Kromě velikosti je důležitá také hloubka jezírka. Příliš mělké se v létě lehce ohřeje, až dokonce přehřeje, v zimě pak toto jezírko snadno vymrzne. Platí, že čím větší objem vody, tím se lépe udržuje teplota. Minimální hloubka by měla být alespoň 80 cm, ideálně metr. V případě, že byste chovali v jezírku ryby a jeho hloubka by byla menší než 80 cm, nemohly by ryby být v jezírku přes zimu a museli byste je někam umístit, kde by mohly přezimovat, například do akvária. Jestliže budete stavět jezírko koupací, zde není hloubka nikterak omezena. Záleží na vás, jakou chcete mít hloubku. 6. Nádrž, nebo fólie? Při zakládání jezírka lze využít dvě konstrukční řešení. Jedním z nich je nákup již hotové nádrže, která je většinou vyrobena z umělé hmoty. Jako všechno – i toto řešení má pochopitelně své výhody i nevýhody. Hlavní výhodou je to, že nádrž ušetří jak čas, tak práci. A také nemusíte mít obavu z toho, že by netěsnila. Musíte se však spokojit s předem určeným tvarem i hloubkou, nemůžete si vytvořit vlastní návrh jezírka. Jestliže si chcete s tvarem jezírka pohrát, potom vsaďte na druhé konstrukční řešení, kterým je fólie. Tento způsob je sice pracnější a také časově náročnější, ale jeho výhodou je to, že tvaru a hloubce jezírka se meze nekladou, vše je na vás. >> Mohlo by se hodit: Na zimu Ice Free Thermo 200 Toto zařízení oceníte tehdy, pokud ve vašem jezírku přezimují ryby. Kovové nerezové topné těleso na plováku dokáže bezpečně udržet volný kus hladiny až do 20 stupňů mrazu, a to s minimální cirkulací vody. Pořídíte na www.oase-filtrace.cz Cena: 1690 Kč Osvětlení Osvětlené jezírko působí ohromujícím dojmem. Můžete si vybrat světelné reflektory v různých cenových hladinách. Vše pořídíte na www.oase-filtrace.cz Lunaqua 10 Halogenový reflektor s možností instalace nad vodní hladinu i pod ni. Cena: 2590 Kč Lunaqua LED 10 Tento reflektor nabízí energeticky úspornou variantu k halogenovým reflektorům Lunaqua 10. Možná instalace pod hladinu jezírka i nad ni. Cena: 5590 Kč Lunaqua 3 Sady reflektorů pro zahradní jezírka řady Lunaqua 3 nabízí jednoduchou možnost, jak v noci rozzářit vodní hladinu vašeho zahradního nebo koupacího jezírka. Bezpečná 12voltová technologie a velmi jednoduchá instalace jsou hlavní předností řady světel pro zahradní jezírka Lunaqua. Pořídit si můžete jeden reflektor, set dvou nebo tří. Cena Lunaqua 3 set 1: 1890 Kč Cena Lunaqua 3 set 2: 3490 Kč Cena Lunaqua 3 set 3: 4990 Kč Zařízení Ice Free Thermo 200 dokáže udržet část hladiny nezamrzlou Reflektor Lunaqua 3 pomůže rozsvítit vodní hladinu vašeho jezírka Při dostatečném prostoru lze u jezírka vytvořit také molo, na němž se dá relaxovat

40 Budujeme jezírko Jakmile si všech šest otázek zodpovíte a rozhodnete se pro konkrétní variantu, je čas začít stavět jezírko. Postup při zakládání jezírka pomocí umělé nádrže: 1.  Vyberte místo, kam jezírko umístíte, a vyznačte si jeho tvar – včetně všech pater. K vyznačení můžete použít například písek. 2.  Vykopejte jámu do požadované hloubky. 3.  Začistěte vyhloubenou jámu. Pokud je to třeba, lze ji dosypat či vyrovnat vrstvou písku. 4.  Pomocí vodováhy zkontrolujte, zda je nádrž umístěna rovně. Pokud ne, bude vám voda stékat ke stranám. 5.  Začněte napouštět vodu. Od této chvíle už s nádrží nehýbejte. 6.  Krajový lem nádrže začistěte, případné díry vysypte pískem. 7.  Okraj jezírka můžete vyplnit drobným dekorativním štěrkem. 8.  Do tzv. příbřežních zón můžete nyní vysadit vámi vybrané rostliny, které lze doplnit kačírkem. 9.  Vaše jezírko je hotovo. Nechte zcela dopustit vodu a počkejte, až se usadí kal. Poté zapněte čerpadlo, díky kterému se dá vodní hladina do pohybu. 1 2 4 3 5 8 9 6-7 Kromě rostlin lze v jezírku chovat také ryby. V tomto případě musí být hloubka vody minimálně 80 cm. Vhodné druhy k chovu jsou jeseter, jesen, lín, karas a koi.

41 Jestliže se rozhodnete pro složitější variantu, tedy použít fólii, je postup podobný. Důležité je zaměřit se hlavně na práci s fólií. Pamatujte, že: •  než začnete pokládat fólii, vysypte jámu pískem a umístěte do ní ochrannou textilii, která zabrání protržení fólie •  pořádně si změřte, kolik fólie budete potřebovat; nejlepší je, pokud můžete použít jen jeden kus; více kusů fólie se dá sice svařit k sobě a vytvořit jednu velkou plachtu, ale toto je lepší svěřit spíše do rukou odborníků •  dejte pozor, abyste v žádném místě fólii příliš nenapínali, mohli byste ji protrhnout; dejte také pozor na ostré předměty, zda v jámě nezůstaly kameny, kořeny apod.; pozor také na obuv, i ta by mohla fólii protrhnout •  fólie je pružnější ve slunečných dnech; pokud to jde, počkejte si na vhodné počasí •  fólie by měla být alespoň 0,5 mm silná; čím větší plocha, tím by měla být fólie silnější Rostliny a živočichové Jestliže jste zvolili variantu koupacího jezírka, nebude vás tato kapitola zřejmě zajímat. Nyní se podíváme na to, co a jak do jezírka zasadit a vysadit. Rostliny, které lze pěstovat v jezírku, jsou plovoucí (stulík malý nebo leknín), podvodní (bublinatka, stolístek) nebo bahenní (kosatec nebo blatouch). Pamatujte, že většinu rostlin nepotápíme pod vodu. Hloubka zón určená pro jejich růst je maximálně 20 cm. Nejideálnější doba pro sázení vodních rostlin je na jaře, ideálně v březnu a v dubnu. Rostliny se sázejí do speciálních košíků, některé je možné vysadit přímo do štěrkové zóny na břehu a bahenní rostliny lze umístit přímo na dno jezírka, ovšem pouze v případě, že není moc hluboké (maximálně již zmíněných 20 cm). Kromě rostlin lze v jezírku chovat také ryby. V tomto případě musí být hloubka vody minimálně 80 cm. Vhodné druhy k chovu jsou jeseter, jesen, lín, karas a koi. • Bez filtrace to nejde Ať už postavíte malé nebo větší jezírko, okrasné nebo koupací, nezapomeňte, že jeho důležitou součástí musí být také kvalitní filtrace. Rozhodně se vyplatí na jejím pořízení nešetřit. Správné filtrační zařízení by mělo mít tři části: čerpadlo, UV lampu a samotný filtr. Kromě kvality dbejte při nákupu na to, aby bylo filtrační zařízení energeticky nenáročné, a hlavně aby dlouho vydrželo. Jen kvalitní zařízení vám pomůže udržet vodu v jezírku průzračně čistou. Cena filtrace je různá, záleží nejen na typu a značce, ale také na tom, pro jaký objem vody je určena. Pokud budete mít jezírko o menším objemu, seženete zařízení do 10 tisíc korun. Zrovna tak jsou ale na trhu produkty, jejichž cena přesahuje 50 tisíc korun. Jezírko ještě více zatraktivní ryby, chovat můžete několik druhů Tvaru a velikosti jezírka se meze nekladou, mohou vzniknout i podobné velké vodní plochy zahrada

42 Údržba zahradního jezírka Pořídili jste si zahradního jezírko a nyní se z něj můžete radovat, tím ale práce rozhodně nekončí – naopak. Jestliže máte na zahradě jezírko, musíte se připravit také na jeho pravidelnou údržbu, jedině tehdy totiž bude jezírko plnit svou funkci tak, jak má. Chybou by bylo myslet si, že pravidelnou údržbu potřebuje jen jezírko koupací. Také to okrasné se bez vaší péče neobejde. Mnoho lidí se také mylně domnívá, že o údržbu jezírka se postarají rostliny. Ano, rostliny sice svou práci odvedou a mají určitou čisticí schopnost, ale všechno samy nezvládnou. Čistotu jezírka ovlivňuje hned několik faktorů. Především je to jeho velikost. Je to možná paradoxní, ale čím je vodní plocha menší, tím jsou vyšší nároky na její údržbu. Opravdu velká a hluboká zahradní jezírka totiž disponují značnou samočisticí funkcí. Takové jezírko by ale mělo mít více než 80 m2. Čistotu vašeho jezírka ovlivní rovněž to, zda je v něm voda tekoucí či stojatá, jaké v něm máte vodní rostliny a v neposlední řadě také to, zda se v jeho blízkosti nacházejí stromy, ať už listnaté nebo jehličnaté. Dalším důležitým faktorem je také přítomnost živočichů, ať už ryb přímo v jezírku, tak třeba také okolního ptactva. Co udělat před sezonou Jaro je doslova za dveřmi, a tak je čas připravit jezírko na sezonu. Po každé zimě proveďte důkladnou kontrolu jezírka. S počátkem sezony je totiž spojena nejnáročnější údržba. Co vás čeká? V první řadě je to odstranění všech nečistot, která se ve vodě nahromadila. Jedná se například o spadané větve nebo opadané listy. Zapotřebí je rovněž vytrhat odumřelé rostliny, případně znovu v zemi pevně usadit uvolněné rostliny. Někdy je nutné také opravit břehy, občas bývají po zimě zborcené. Pomocí speciálních testerů zkontrolujte kvalitu vody, případně ji upravte pomocí přípravků k tomu určených. Na závěr pak zapněte filtrační zařízení. zahrada

43 Pamatujte na to, že i když máte jezírko koupací, není to bazén. Proto na čištění vody nelze použít chemické přípravky, které se užívají pro čištění vody v bazénu. Voda v bazénu totiž musí být naprosto čistá, nesmějí v ní přežívat žádné mikroorganismy. Naproti tomu v jezírku jsou mikroorganismy žádoucí. Na úpravu vody v jezírku proto vždy používejte speciální prostředky k tomu určené. Nejčastější problémy Většina majitelů zahradních jezírek se při jejich údržbě nejčastěji potýká s napadaným listím, přemnožením řas a také s úbytkem vody. Listí ve vodě je problémem především na podzim, kdy listí ze stromů opadává, a snadno se tak zanese i do jezírka. Z tohoto důvodu se nedoporučuje stavět jezírko v blízkosti stromů, nebo dokonce přímo pod stromy. Pokud však není jiná možnost, je důležité listí z jezírka pravidelně odstraňovat. Pokud by listí zůstalo ve vodě příliš dlouho, rozloží se, čímž dojde nejen k znečištění vody, ale také k uvolnění škodlivých plynů. Jako pomoc může posloužit speciální síť, která se natáhne nad hladinu, nebo fólie vyrobené z plastu. K dispozici jsou v několika velikostech, aby přesně pasovaly na vaše jezírko. Dalším problémem, kterému můžete čelit, jsou vysoké teploty a s nimi související odpařování vody. Pokud dojde k tomu, že hladina i jen nepatrně klesne, je dobré vodu do jezírka ihned doplnit. Při dlouhotrvajících vedrech je třeba vodu doplňovat pravidelně v malých dávkách, neboť to je pro organismy žijící ve vodě šetrnější způsob než náhlé doplnění většího množství vody. Při odpařování vody hrozí také to, že fólie bude vystavena přímému slunečnímu záření a může pak prasknout, což způsobí prosakování vody. Častým problémem, který může nastat, je přemnožení řas. Tady se opět dostáváme k upozornění, že jezírko není bazén. V bazénu jsou řasy nežádoucí, zatímco v jezírku jsou potřebné. Drží se například na stěnách či na kamenech a zajišťují rovnováhu a stabilitu v jezírku. Pokud chováte ryby, jsou pro ně řasy rovněž zdrojem vitamínů a minerálů. Problémem je až jejich přemnožení, které se na první pohled vyznačuje tím, že voda zezelená. Řasy se v ní volně vznáší a kvůli tomu je voda neprůhledná. Prvním krokem k jejich likvidaci je mechanické čištění pomocí síťky či speciálního vysavače určeného pro zahradní jezírka. Jestliže ani tohle nepomůže, je třeba použít přípravky na likvidaci řas. • Pamatujte I koupací jezírko je jezírko, není to bazén. Proto v něm nikdy nebudete mít naprosto čistou vodu bez jakýchkoliv nečistot. Nejčastěji jezírka znečišťují řasy a organické sedimenty – neboli bláto. Ty jsou nedílnou součástí každého zahradního jezírka, proto není potřeba je při jejich výskytu hned likvidovat. Důležité je snažit se udržet jejich výskyt v co nejnižší míře. Při vyšším výskytu bláta a řas zkuste nejdříve mechanické prostředky, například vysavač. Je to levnější, rychlejší a účinnější. Rostliny mají čisticí schopnosti a při údržbě jezírka jsou hodně nápomocné, ale jen na ně se spoléhat nelze V bazénu jsou řasy nežádoucí, zatímco v jezírku jsou potřebné. Drží se například na stěnách či na kamenech a zajišťují rovnováhu a stabilitu v jezírku.

44 Kde a v jaké lokalitě chtějí bydlet Češi? Tuto otázku si položila Hypoteční banka a pomocí velkého průzkumu na ni našla i odpověď. Výsledky průzkumu prezentoval předseda představenstva a generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil, dále ředitelka marketingové komunikace Hypoteční banky Jana Wolfová a sociální psycholožka Marta Boučková. finance 71 % Více než 71 procent obyvatel chce žít v tuzemsku. Tento sen mají zejména lidé ve věku 35–45 let s dětmi a lidé, kteří mají byt v osobním vlastnictví. Pouze 8 procent lidí sní o bydlení v zahraničí. Geografie není důležitá pro 20,5 % obyvatel. Kde budou bydlet, je více jedno mladší populaci 25–34 let a bezdětným. 80 % Osm lidí z deseti uvádí jako svůj cíl vlastní rodinný domek. O bytě sní mladí a bezdětní s vysokou školou a také obyvatelé velkých měst. Pouze pro 4,4 procenta obyvatel není forma bydlení důležitá. 37 % Bydlení u lesa je snem pro 37 procent obyvatel, většinou mužů. Prostředí není důležité pro lidi z domácností s příjmem pod 40 000 Kč a pro ty, kteří žijí v pronajatém bytě. Dalšími vysněnými lokalitami je bydlení u vody (11 procent), u moře (10 procent) a na horách (9 procent). Jinou možnost volilo 13 procent lidí, většinou ženy a vysokoškolsky vzdělaní lidé. 46 % Téměř polovina lidí žijících ve velkých městech nad 100 000 obyvatel uvedla, že jejich vysněnou lokalitou je nadále velké město. Jen 23 procent by chtělo žít v malém městě a 18 procent na vesnici. 53 % Lidé žijící v malých městech mezi 5000 – 100 000 obyvateli uvedli v počtu 53 procent, že chtějí žít i nadále v malém městě. Pouze 17 procent sní o bydlení ve velkém městě. 54 % Pro více než polovinu obyvatel vesnice je ideálním bydlením právě vesnice. Pouze 6 procent by chtělo bydlet ve velkém městě a 28 procent v malém městě.

Bydlení je naše vášeň Zajděte za specialistou a zeptejte se na výhodné financování vašeho bydlení. modrá infolinka: 844 111 174 info@hypotecnibanka.cz www.hypotecnibanka.cz Bydlení je naše vášeň Zajděte za specialistou a zeptejte se na výhodné financování vašeho bydlení. modrá infolinka: 844 111 174 info@hypotecnibanka.cz www.hypotecnibanka.cz Bydlení je naše vášeň Zajděte za specialistou a zeptejte se na výhodné financování vašeho bydlení. modrá infolinka: 844 111 174 info@hypotecnibanka.cz

46 Většina Čechů sní o vlastním rodinném domě Na průzkumu O čem sní Češi v oblasti bydlení, který realizovala Hypoteční banka, se podílela také sociální psycholožka Marta Boučková. Co vás na výsledcích studie nejvíce překvapilo? Asi vás zklamu, ale až tak velké překvapení pro mne výsledky průzkumu o sousedských vztazích nepřinesly. Na jedné straně většina dotazovaných deklarovala, že bližší vztah se sousedy není podmínkou pro příjemné bydlení, nijak zvlášť se nesnaží se svými sousedy seznámit a zná je většinou sotva od vidění. Na straně druhé by ale velmi ocenili, kdyby se mohli v případě potřeby na sousedy spolehnout – např. jim svěřit klíče, když jsou pryč, aby jim zalili kytky, postarali se o zvířata. Je to jako s většinou mezilidských vztahů – lidé tak trochu doufají, že budou dobré a kvalitní, aniž by pro to museli oni sami něco aktivně učinit. Z průzkumu vyplývá, že většina Čechů sní o bydlení v rodinném domě. Vypovídá to něco o lidech? Bydlení v rodinném domě představuje tradiční pohled na ideální bydlení v našich zeměpisných šířkách. Z výzkumu vyplynulo, že by to nemělo být bydlení na samotě, ale s určitým dosahem do civilizace. Takže když to shrnu, vyjde mi z toho, že člověk potřebuje trochu klidu a soukromí, aby mohl být sám se sebou a se svými nejbližšími, a to v určitém dosahu přírody a zeleně a také s možností účastnit i širšího společenského života. Takže z tohoto úhlu pohledu asi nic překvapivého ani převratného. Lidé stále potřebují od každého trochu: trochu aktivity, trochu odpočinku, trochu samoty, trochu společnosti, trochu soukromí, trochu veřejného prostoru, trochu „moderního světa, trochu přírody… Souvisí sny o bydlení s tím, jak člověk bydlel v dětství? Například když mu jako dítěti chyběl vlastní pokoj, že ho chce nyní dopřát svým dětem? Určitě. V dospělosti se většina z nás snaží zachovat si to, co máme rádi, udržet to, co se nám osvědčilo, a „doladit“ to, s čím jsme nebyli spokojeni. V tom spočívá jeden z obecných principů života, kdy se děti snaží překonat své rodiče. To, co jim rodiče poskytli, v ideálním případě zúročí a ještě posunou o kousek dál.

47 Průzkum rovněž ukázal, že lidé neradi dělají změny. Lidé z vesnic chtějí zůstat na vesnici, lidé z měst ve městech. Proč tomu tak je? A vypovídá to něco o Češích? Obecně platí, že lidé nemají příliš rádi změny, protože změna znamená něco nového, s čím člověk zatím nemá přímou vlastní zkušenost. Zkrátka nese s sebou velkou míru nejistoty a nejistota je pro lidi vždy ohrožující, protože nedává ujištění, že všechno dobře dopadne, tedy že změna člověku prospěje. Závěry výzkumu ukazují, že Češi jsou, pokud se týká bydlení, konzervativní a tíhnou k tomu držet se svých „rodinných kořenů“. Do určité míry tomu mohla napomoci i zkušenost z minulých let (před rokem 1989), kdy získat bydlení bylo velmi složité a často bez pomoci rodiny téměř nemožné. Tenkrát bylo zkrátka prvotní mít bydlení a pak se hledala práce. A ta se téměř vždy našla někde v okolí. Dnes je tomu naopak. Jaký význam vůbec dávají Češi bydlení? Výzkum naznačil, že se většina Čechů drží rčení „můj dům, můj hrad“ a vytváří si k vlastnímu bydlení osobní vztah. Osobně si myslím, že když je člověk spokojený v místě, které pokládá za svůj domov nebo za místo, ve kterém se cítí bezpečně a příjemně, pomáhá mu to obnovovat síly potřebné pro každodenní žití. Zajímavý je také fakt, že se Češi příliš nestarají o to, koho mají v sousedství? Proč? Vezmeme-li v úvahu fakt, že se Češi teprve učí častěji se stěhovat, pak není nikterak zarážející, že ještě plně nedoceňují v každodenním životě důležitost kvalitních sousedských vztahů – zejména jejich navazování a udržování. Tam, kde se lidé nestěhují, rodiny zůstávají dlouhé roky na stejných místech, jsou také přesněji dána pravidla soužití, která jsou obecně známa, a všichni více méně vědí, co se od nich čeká, co mohou a co ne. Odpovědi ve výzkumu ukázaly, že lidé sice vědí, že mít dobré sousedy je důležité, ale většinou sami nic moc aktivně nedělají pro to, aby dobrou kvalitu zajistili. Zkrátka tak nějak předpokládají, že se všichni budou chovat podle jejich očekávání a představ. Ale nevyřčená očekávání i představy bývají často nemalou komplikací v každodenním soužití. Jaký je vůbec současný vztah sousedů? Mají k sobě blízko, nebo jsou to prakticky cizí lidé, kteří jen žijí vedle? Sousedské vztahy jsou „jen“ mezilidské vztahy. Není na nich nic magického, klidně by se dalo říct, že jsou jako ti, kteří je tvoří – jsou z masa a z kostí. Ale přece jen tam ještě jedna ingredience bývá, a tou jsou emoce. Ty koneckonců vždy určí, jaké vlastně jsou. Plných 75 % Čechů považuje za důležité vybavení domu a mnoho jich také sní o terase, krbu a bazénu. Co to o lidech vypovídá? Myslím, že to není nic překvapivého a nepovažovala bych to za malichernost. Lidé chtějí mít svůj vlastní prostor, ve kterém se cítí bezpečně i ve kterém si mohou odpočinout a nabrat síly. • finance PhDr. Marta Boučková Absolvovala obor Psychologie a Výchova a vzdělávání dospělých na FF UK v Praze, je spoluzakladatelkou Evropského kariérního institutu – EKI, členkou Asociace Českomoravské psychologické společnosti, AMRP ČR, České společnosti KBT a Bílého kruhu bezpečí. Věnuje se personálnímu poradenství v oblasti kariérního růstu, osobnostní typologie, výběru vhodných zaměstnanců a psychologickému poradenství v oblasti partnerských a rodinných vztahů. Odpovědi ve výzkumu ukázaly, že lidé sice vědí, že mít dobré sousedy je důležité, ale většinou sami nic moc aktivně nedělají pro to, aby dobrou kvalitu zajistili.

48 Zjistěte možnosti financování a bydlete ve vlastním Vlastní dům, byt nebo pozemek na výstavbu. Vysněný sen většiny lidí. Možná jste zatím spokojeni, ale zřejmě i vás časem dostihne myšlenka bydlet ve vlastním. Vybavit si domov přesně podle sebe, zvelebovat jej, investovat do něj, aniž byste se báli, že veškerá vaše snaha přijde po odchodu z nájmu vniveč. Jenže – jak své vlastní bydlení získat, když nemovitosti jsou tak drahé? Nejsou. Úrokové sazby hypoték jsou v současnosti na svém historickém minimu. Možná byste za splácení své nemovitosti platili mnohem méně než nyní za nájem. KDE SEHNAT PENÍZE? Velice důležitá otázka se týká financí. Mnoho lidí si chce koupit dům, ale nemá vůbec přehled o svých možnostech při financování nákupu nemovitosti. Je nejvhodnější čas na jejich zjištění – nyní je nejvhodnější období pro hypotéky – v současné době jsou úrokové sazby hypoték na historickém minimu (hypotéky startují na sazbě 1,69 % p. a.) a je velmi výhodné si hypotéku vzít. KDO MI PORADÍ? BANKY? Nepochybujeme o tom, že banky na pozicích hypotečních poradců zaměstnávají odborníky. Jednoznačně se ale jedná o odborníky na produkty a procesy té které konkrétní banky. Nedá se očekávat, že zaměstnanec banky upozorní klienta na výhodnou akci konkurence. Nemůžeme to bankovním poradcům mít za zlé. Jsou zaměstnanci jedné banky – a ta je neplatí za doporučování konkurence. A banky si navzájem své postupy nesdělují, takže zaměstnanec banky ani nemůže mít podrobný přehled o tom, co konkurence nabízí či umožňuje. FINANČNÍ PORADCE? Finanční poradci mají ambici radit v celé šíři finančních potřeb – od investic, životních pojistek až po hypotéky. Bohužel ale hypotéka je natolik složitý a specifický produkt, že jej finanční poradci obvykle znají pouze okrajově, nesoustředí se na možnosti výhodných kombinací a nemají takové možnosti zajištění výhodných slev, poplatků či nestandardních podmínek. HYPOTEČNÍ MAKLÉŘ? Úzká specializace na hypotéky, perfektní znalost trhu, přehled o všech hypotečních akcích, přesné posouzení situace klienta a kompletní zajištění optimální varianty pro klienta až po dohled nad bezproblémovým čerpáním hypotéky. Hypoteční makléř představuje vysokou hodnotu i pro realitní partnery, kteří jsou přímo závislí na výsledku procesu získání a především čerpání hypotéky svých klientů. Hypoteční makléř řeší podmínky vaší hypotéky komplexně: • Zprostředkuje nejvýhodnější úrokovou sazbu na trhu • Minimalizuje poplatky související s vyřízením hypotéky •  Poradí, jaké vybrat pojištění pro případ neschopnosti splácet • Zůstává s vámi po celou dobu čerpání a splácení hypotéky • Služby hypotečních makléřů jsou zdarma Úzká spolupráce s realitní sítí RE/MAX RE/MAX Hypotéka je společným produktem dvou silných společností – RE/MAX a GEPARD FINANCE, což pro klienta představuje jistotu nejlepších podmínek jak při sjednávání hypotečního úvěru, tak i při výběru nemovitosti. RE/MAX Hypotéka vám garantuje vrácení rezervačního poplatku na nemovitost. Certifikát obdržíte v každé kanceláři RE/MAX. • finance Proč hypotéku s GEPARD FINANCE? • Srovnáme nezávisle hypotéky všech bank na trhu • Zdarma a nezávazně vám poradíme s výběrem hypotéky •  Ušetříme vám na každém vypůjčeném milionu až 150 tisíc korun •  Vyřídíme veškerou administrativu, jednání v bance a s realitní kanceláří • Úrokové sazby jsou nejnižší za posledních deset let •  Hypotéku si u nás pořídilo již 50 000 spokojených zákazníků Najděte si nejnižší sazbu v hypoteční kalkulačce www.gpf.cz/hypotecni-kalkulacka

49

50 Proměna interiéru restaurace Kampa Park Restaurace Kampa Park je jednou z nejznámějších pražských restaurací. Nachází se pod Karlovým mostem, což z ní dělá atraktivní turistický cíl. V roce 2010 a 2012 prošel interiér podniku rekonstrukcí, jehož výsledkem je současná podoba restaurace. gourmet Text: Martina Peřinková Foto: Kampa Group, Zuzana Borecká Svobodová

51 První etapa rekonstrukce proběhla v červenci 2010. Proměnou prošla hlavní restaurace a terasa nad Čertovkou. Celá rekonstrukce se uskutečnila za jediný týden, neboť delší doba nebyla kvůli provozu možná. Druhá etapa rekonstrukce přišla na řadu v únoru 2012 a byla dokončena také během týdne. Předmětem proměny byla tentokrát Winter Garden. Rekonstrukci interiéru provedla architektka Zuzana Borecká Svobodová. Jak jste se k rekonstrukci Kampa Parku dostala? Spolupracovala jsem s majitelem při dekoracích externích projektů Kampa Group, a proto mě oslovil. Můžete popsat váš záměr – co bylo vaším cílem? Jak má interiér působit? Úkolem renovace byla výrazná změna vzhledu, ale bez zásadních stavebních úprav. První etapou rekonstrukce prošla hlavní restaurace a k ní přiléhající terasa nad Čertovkou. Prostor restaurace byl původně vymalován jednou barvou, a stírala se tak jeho členitost a tvarosloví. Já jsem se rozhodla je naopak zvýraznit, ale zároveň dodat hlavnímu prostoru také intimitu. Majitel si přál ponechat výklenky zdobené plátkovým stříbrem, a proto se barevnost odvíjela od nich. V interiéru měly zůstat zachovány také obklady, a tak bylo potřeba vše vhodně sjednotit. Je v restauraci nějaký zajímavý detail? Náročným a povedeným detailem jsou růže na stěně za krbem. Jsou vytvořeny pomocí šablony na malbu. Stejný motiv se pak opakuje i v místnosti s výhledem na Karlův most – ve Winter Garden, která se renovovala ve druhé etapě. Ráda bych také upozornila na skleněná stínidla na svíčky, která jsou vyráběná na zakázku vytváří při večerním osvětlení efektní hru s odlesky. Nechala jste se něčím inspirovat? Renovaci restaurace je vždy třeba podřídit provozním požadavkům, požadavkům klienta – majitele a až teprve potom přijde řada na inspiraci. S Nilsem Jebensem pracujeme jako tým, snažím se rozvinout a obohatit jeho prvotní myšlenku a poté, co vybereme motiv, zajistit ucelenost celého díla. • O Kampa Group Restaurace Kampa Park je součástí skupiny pražských luxusních restaurací. Do skupiny patří podniky Kampa Park a Hergetova Cihelna. Majitelem restaurací je Nils Jebens, rodák z Osla, jenž od 90. let minulého století žije v Praze. Kampa Park otevřel v roce 1994, o osm let později zprovoznil Hergetovu Cihelnu. Zuzana Borecká Svobodová Absolvovala Akademii múzických umění v Praze, katedru scénografie – film a televize. Dále studovala architekturu na Českém vysokém učení technickém a byla na roční stáži v École d´architecture et de paysage de Bordeaux se zaměřením na zahradní architekturu. Působí převážně ve filmovém oboru. Pracovala jako set decorator na zahraničních filmech – Mission Impossible 4 a Child 44, který má premiéru v dubnu. Podílela se na mnoha reklamních spotech a také na videoklipu Personal Jesus kapely Depeche Mode. Hlavní místnost restaurace před rekonstrukcí Hlavní místnost restaurace po rekonstrukci

52 Marek Raditsch: V kuchyni je důležitá disciplína Do skupiny restaurací společnosti Kampa Group patří také Hergetova Cihelna. Nejvyšším velitelem kuchyně je zde – stejně jako v Kampa Parku – Marek Raditsch, executive chef skupiny Kampa Group. gourmet

53 V současné době je mnoho restaurací. Proč by měli lidé přijít zrovna k vám do Hergetovy Cihelny? Můžu garantovat, že vše, co se tady vaří, ať jsou to bujony či přílohy, se dělá ze surovin, nic nejsou polotovary – vyjma mléčných výrobků. Vše se dělá od základů, je to poctivá práce. U nás si dáte zdravé jídlo, připravené na kvalitních tucích. Máme kuchaře, kteří jsou proškoleni a vědí, jak se surovinami zacházet. Každou surovinu pečlivě vybíráme, máme několik dodavatelů. Ryby, maso, zelenina – vše je čerstvé. Je to tedy kvalita surovin a celkový zážitek z prostředí. Na co byste čtenáře pozval? Přijďte na cokoliv. V Kampa Parku nyní nově nabízíme například menu z polární tresky, kterou si můžete dát jen od ledna do března, protože tato ryba se loví pouze tři měsíce v roce. Při sestavování menu jsem se inspiroval ve Skandinávii. Polární tresku podáváme pečenou. Tato jednoduchá úprava dá dobře vyniknout chuti masa. V Kampa Parku i Hergetově Cihelně jídelníček obměňujeme, máme mnoho sezonních menu. Koncem roku jsme například nabízeli zvěřinu. Jaké jídlo z vašeho menu je mezi hosty nejoblíbenější? Máme několik jídel, která jsou stálice. Například tuňák smažený v tempuře s wasabi-bramborovou kaší, sashimi pizza nebo tygří krevety. V Kampa Parku je to pepřový steak, mušle sv. Jakuba nebo jahodové cappuccino. To jsou všechno jídla, která už jsme zkoušeli dát z jídelního lístku pryč, ale nakonec jsme je vždycky museli vrátit, protože hosté je stále vyžadovali. Jak jste se vlastně dostal k vaření? Chtěl jste být kuchařem odmala? Už od dětství jsem měl rád restaurace a vůbec gastroprovoz. Pořád jsem chtěl, aby mě rodiče vodili do restaurací, kde jsem sledoval provoz. Později jsem měl možnost jít na hotelovou školu a tam jsem se dostal k vaření, k němu jsem ale inklinoval od začátku. Když jsem ukončil střední školu, dostal jsem se na vysokou školu chemickou. Nakonec jsem tam ale vůbec nenastoupil, protože jsem dostal nabídku práce. Chtěl jsem vyzkoušet, zda uspěji, proto jsem ji přijal. Dal jsem škole vale a už jsem vařil. Co vás na vaření nejvíce baví? Rád něco tvořím. Baví mě přeměňovat základní syrovou surovinu v něco, co lidé ocení. Také je to zajímavá práce, pracuji s lidmi a také potkávám mnoho nových lidí. Tato práce je spojena také s cestováním, což byl můj dětský sen. Říkal jsem, že budu buď archeolog, nebo cestovatel. Nyní jsem tedy kuchař-cestovatel. Nemůžu ale říci, že by mě na této práci bavila jediná věc. Je to kombinace několika aspektů, proč ji mám rád. >> Slavní hosté Marek Raditsch během svého působení v restauracích Kampa Park a Hergetova Cihelna vařil pro mnoho slavných osobností. Z českých celebrit jsou častými hosty Karel Gott či Helena Vondráčková, rád sem chodil i prezident Václav Havel. Ze zahraničních celebrit vařil Marek Raditsch například pro Rolling Stones, Pelého, manžele Clintonovy, Robbieho Williamse, Bono Voxe, Sylvestra Stallona a pro mnoho dalších. „Úplně nejlepší byli asi Brad Pitt a Angelina Jolie. Byli moc milí a příjemní. Nechtěli nic speciálního, jen poradit, co si mají dát, nechali to na mně. Točili tady asi 14 dní a na Kampě byli během této doby asi pětkrát nebo šestkrát. Výborný byl také Lionel Ritchie. Poprvé tu byl před osmi lety, a když byl v Praze loni, přišel znovu. I s celým štábem. Volali, že jedou po koncertě, seděl jsem s nimi asi do dvou do rána a povídali jsme si. To bylo moc fajn,“ vzpomíná Marek Raditsch. Text: Martina Peřinková Foto: Kampa Group, Shutterstock

54 Kde berete inspiraci pro vymýšlení nových jídel? Ze začátku jsem si kupoval kuchařky, hledal jsem, co použít, a také samozřejmě inspiraci. Jakmile už ale vaříte delší dobu, dostanete se do fáze, kdy už chcete vařit a tvořit sám. Kuchařky už slouží maximálně tak na oprášení. Nyní tedy vařím už podle sebe a své vlastní inspirace. I když na druhou stranu – když cestuji, hodně navštěvuji restaurace a občas tam nějakou inspiraci najdu. Záleží ale také na ročním období, na náladě, někdy mě něco napadne také při usínání a podobně. Jakou surovinu máte nejraději? Ryby a plody moře. A co rád jíte? Jím rád podle toho, kde zrovna jsem, nebo podle ročního období. Ale řekl bych o sobě, že jsem všežravec. Dám si jak dobrou rybu, tak dobrý steak. V tomto směru žádnou preferenci nemám. Můžete se s námi podělit o nějaký nezdar? O nějaký experiment, který se vám nepovedl? S kolegou jsme se pustili do dezertu. Jenže v cukrařině se musí naprosto přesně používat množství uvedené v receptu. Jak je něčeho trošku více či méně, výsledek je hned diametrálně odlišný. Zkoušeli jsme jeden recept, vzali jsme čokoládu, cukr, máslo, to jsme dali do vodní lázně a čekali jsme, až se nám to rozpustí na požadovanou hmotu, se kterou budeme pokračovat dále. Jenže to nešlo, žádným způsobem. Zkoušeli jsme to šlehat, mixovat, nic nepomohlo. Vytvořili jsme takovou antihmotu. Vznikla nám hnědá koule, z níž nešlo vytvořit vůbec nic. Od té doby si pamatuju, že když chci rozpustit čokoládu, cukr a máslo, musím se držet přesného postupu, a ne tam vše naházet a myslet si, že to nějak dopadne. Myslím si, že hlavně začínající kuchaři nemají cukrařinu moc v lásce, tehdy jsem na tom byl stejně, ale dneska ji už mám rád. Vařil jste také v zahraničí. Co jste si odtamtud odnesl? V každém věku si ale člověk odnese něco jiného. Jinou zkušenost získá, když je mu 18, jinou, když je mu třeba 30. Rozdílný byl přístup kuchařů a vůbec všech lidí v restauraci k surovinám, v tom, jak se k nim chovají. Ať to byla čistota, pořádek a tak dále. Tady byli všichni zvyklí, že to někam hodí a někdo to umyje. Tam ale kuchaři odcházeli ve tři, ve čtyři hodiny ráno z práce domů, protože ještě uklízeli. V dnešní době už se to také u nás zlepšilo, ale před lety chtít po lidech práci, a aby si po sobě uklízeli, to neexistovalo. V zahraničí je také velký rozdíl v kultuře hostů, kteří do restaurací chodí. Tam se navštěvují mnohem častěji než u nás, je to součástí jejich kultury. Bylo toho hodně, nejvíce jsem si ale odnesl právě z přístupu v kuchyni. Jaká tam vládne hierarchie a že velice důležitá je disciplína. Recept z Hergetovy Cihelny: Sashimi pizza s tuňákem Těsto: 525 g mouky 300 ml vody Lžička soli 2,5 g droždí Z připravených surovin vymícháme hladké těsto, dobře propracujeme a rozdělíme na čtyři části, které vytvarujeme do bochánků. Dáme do lednice pomalu nakynout. Vykynuté těsto vytvarujeme do placek a střed zatížíme. Dáme péct do rozpálené trouby na 250 °C. 400 g čerstvého tuňáka 2 lžíce olivového oleje 1 lžíci sezamového oleje 2 lžíce sójové omáčky 1 lžíce orestovaných sezamových semínek 2 jarní cibulky 1 chilli paprička 100 ml šlehačky 1 lžíce prášku wasabi 1 limeta Připravíme zálivku z olivového, sezamového oleje a sójové omáčky. Šlehačku vyšleháme spolu s wasabi a limetovou šťávou. Tuňáka nakrájíme na tenké plátky a poklademe na upečené těsto. Rovnoměrně potřeme zálivkou, přidáme wasabi šlehačku a najemno nakrájenou jarní cibulku, chilli a sezamová semínka. Pracoval jsem v New Yorku ve dvou vyhlášených restauracích a také ve Skandinávii, hlavně v Norsku a v Dánsku. gourmet

55 Co považujete za největší ocenění vaší práce? Když je plná restaurace, a ta je plná 250 dní v roce. Musím ale říct, že mi v současné době hodně vadí servery typu Trip Adviser a podobně, kde se objevují samozvaní kritici jídel. Jsou to lidé, kteří hodně cestují, takže asi určitý přehled o kvalitě jídla mají, ale co člověk, to názor. A problém je, že lidé pak berou tyto kritiky jako bernou minci. Ale je na nás, abychom se s tím poprali a negativních reakcí měli co nejméně. Jak důležité je pro kuchaře vybavení kuchyně? Ekonomika kuchyně má velký vliv na celek, ale i na jednotlivce. Novou kuchyň jsme dělali před dvěma roky a hodně času na tom trávili kuchaři s designérem a projektantem. Musí se dbát na to, aby bylo dost osvětlení, musí fungovat vzduchotechnika, klimatizace, dále je důležitý výběr podlah, výběr obložení, aby bylo v takové barvě, aby netlumilo světlo. Pozor se musí dát také na výběr materiálů. Aby se snadno udržovaly a měly výdrž. Kromě toho je třeba také správně zvolit výšku pracovních desek. Kuchyní jsem dělal několik, pár chyb jsem udělal, ale vždy jsem se z toho poučil. Je to věda. Kuchyň je velká investice. Je to vlastně stejné, jako když si stavíte dům. Nejde si zařídit kuchyň a po roce zjistit, že něco nefunguje, a celou ji předělat. Nesmíme opomenout žádnou maličkost. Nejde postavit zeď, udělat obložení a pak si vzpomenout, že potřebujeme ještě zásuvky. • Z menu… Hergetovy Cihelny Tuňák smažený v tempuře; wasabi-bramborová kaše, telecí jus s gari a houby enoki: 645 Kč Salát s křupavým hovězím masem; mango, okurka, kešu a kokosový dresink s koriandrem: 345 Kč Chobotnice; těstoviny strozzapreti, rajčata, cuketa, chorizo, chilli a balsamico omáčka: 595 Kč Vanilkové Crème brûlée; malinový sorbet a mandlový croquant: 195 Kč Kampa Parku Zprudka opečené mušle sv. Jakuba s květákem, ořechy, rozinkami a kaparovým beurre blanc: 465 Kč Salát Mimosa se zeleným chřestem, vajíčkem, křupavou slaninou, koprem a hořčicovým dresinkem: 365 Kč Mořský ďas ve slanině pancetta s celerovo-kaparovým pyré, fazolovým ragú a beurre blanc omáčkou s kaviárem z losového pstruha: 895 Kč Jahodové cappuccino s vanilkovou zmrzlinou, vlašskými oříšky, meringue a lesním ovocem: 295 Kč Marek Raditsch V roce 1993 zahájil svou kuchařskou kariéru v restauraci Brasserie Mozart v Obecním domě, působil také v restauracích Barock a Pravda. Má za sebou i zahraniční působení. Vařil v New Yorku, Norsku i Dánsku. Od roku 2000 je executive chef skupiny Kampa Group, do jejíhož portfolia patří restaurace Kampa Park a Hergetova Cihelna, obě poblíž Karlova mostu.

56 auto

57 Porsche Cayenne v novém hávu Již třinácté narozeniny letos oslaví Porsche Cayenne, které si za tu dobu získalo srdce mnoha motoristů. Je to dospělé auto, které ve druhé generaci prošlo na sklonku loňského roku modernizací. Cayenne Turbo je druhou nejvýkonnější verzí. Osmiválec se dvěma turby má výkon 282 kW Text: Aleš Polný Foto: Porsche AG

58 Faceliftovaný Cayenne představila motoristům společnost Porsche Inter Auto CZ v polovině října na Letišti Václava Havla v Praze. Účastníci si mohli vůz vyzkoušet nejen při jízdách v blízkém okolí. Nejsilnější verzi Porsche Cayenne Turbo s výkonem 382 kW (520 k) mohli provětrat přímo na letištní dráze. „Facelift modelu Cayenne jsme na český trh chtěli uvést netradičním způsobem, a to se nám dle spokojenosti hostů na DrivingDays na letišti v Praze zcela jednoznačně podařilo,“ řekl Christian Lang, generální ředitel Porsche Inter Auto CZ. Ne každý se ale mohl této akce zúčastnit, a tak si pojďme modernizované SUV podrobně představit. První generace modelu Cayenne se motoristické veřejnosti představila v roce 2002 a hned od prvopočátku nastavil Cayenne nové standardy v segmentu sportovních SUV. Prodeje předčily všechna očekávání. Do roku 2010 se na celém světě prodalo 276 tisíc vozů. Zájem neopadl ani s druhou generací, která se představila v roce 2010. Doposud bylo na celém světě vyrobeno přes 300 tisíc automobilů. Ve druhé polovině loňského roku prošel Cayenne faceliftem. Ve zcela nové úpravě je kapota a mřížka chladiče. Designéři Porsche tím Cayennu dodali na ostrosti. Stejně tak se úpravy dočkala i záď. Vůz tak dostal novou horizontální linii. Světla, prostor pro registrační značku a klika zavazadelníku jsou tak ještě elegantněji zakomponovány do víka zavazadlového prostoru. Standardně je Cayenne dodáván s čelními bi-xenonovými světlomety. Nejvýkonnější verze CayenneTurbo a Cayenne Turbo S mají LED světlomety s inteligentním systémem Porsche DynamicLightSystem. V interiéru kladli designéři důraz auto Boční profil Cayennu nenechá nikoho na pochybách, že se jedná o pravé Porsche Na lednovém autosalonu v Detroitu byla představena nejvýkonnější verze Cayenne Turbo S, kterou pohání osmiválec o objemu 4,8 litru s výkonem 419 kW Ve zcela nové úpravě je kapota a mřížka chladiče. Designéři Porsche tím Cayennu dodali na ostrosti.

59 na prostor pro řidiče. Novinkou je multifunkční sportovní volant s pádly řazení. Jeho vzhled a funkce vychází z modelu 918 Spyder. Také pasažéři na zadních sedadlech se těší z větší prostornosti. Motoristé si mohou vybrat z pěti modelů se spalovacími motory, ze dvou modelů se vznětovými motory a jednoho hybridu. U všech provedení hlásí Porsche pokles spotřeby paliva, a to díky především systému start-stop a aktivním chladicím klapkám, které automatickým otevíráním a zavíráním řídí přísun chladícího vzduchu a tím zlepšují efektivitu motoru. Základní motorizací je zážehový šestiválec o objemu 3598 cm3, který disponuje výkonem 220 kW (300 k). Průměrná spotřeba má hodnotu 9,2 litru benzinu. Novinkou je vidlicový biturbo šestiválec v modelu Cayenne S. Tato jednotka byla zcela vyvinuta techniky Porsche. Je ukázkovým příkladem, jak snižování obsahu motorů a ubírání válců nemusí mít za následek nižší výkon. Ten má u tohoto provedení hodnotu 309 kW (420 k), což je o 15 kW více než u předešlého osmiválce. Všechny modely pracují s osmistupňovou převodovkou Tiptronic S. Cayenne S tak z 0 na 100 km/hod. zrychlí za 5,5 s. Příznivci vznětových motorů mají na výběr ze dvou variant Cayenne Diesel a Cayenne S Diesel. Zatímco první má pod kapotou třílitrový šestiválec, ten druhý pohání osmiválcový čtyřlitr. Ve světové premiéře se u modelu Cayenne představilo provedení S E-Hybrid. Spalovací šestiválec o objemu 2995 cm3 s výkonem 245 kW (333 k) včetně elektromotoru s výkonem 70 kW (95 k). Cayenne S E-Hybrid je prvním plug-in hybridem v segmentu prémiových SUV. Podle stylu jízdy a daných jízdních podmínek ujede tento hybrid vzdálenost až 36 km čistě na elektřinu. Výkon elektromotoru se oproti předchozímu modelu Cayenne S Hybrid podařilo technikům zdvojnásobit. V kombinovaném režimu tento model spotřebuje pouhých 3,4 litru benzinu na 100 km. Vrcholnou motorizací je pak model Cayenne Turbo S, který se ve světové premiéře představil na lednovém autosalonu v Detroitu. Ten pohání dvakrát přeplňovaný osmiválec o objemu 4806 cm3 s výkonem 419 kW (570 k). S touto střelou stuttgartské automobilky lze uhánět maximální rychlostí 284 km/hod. Z nuly na stovku zrychlí za 4,1 s. S tímto modelem pokořilo Porsche rekord pro SUV na legendární Severní smyčce na okruhu Nürburgring. • Přehled modelů Porsche Cayenne Model Počet válců Obsah Výkon Převodovka Max. rychlost Zrychlení (cm3) (kW/k) (km/hod.) (z 0 na 100 km/hod – s) Cayenne 6 3598 220/300 Tiptronic S 230 7,7 Cayenne S 6 3604 309/420 Tiptronic S 259 5,5 Cayenne Diesel 6 2967 193/262 Tiptronic S 221 7,3 Cayenne S Diesel 8 4134 283/385 Tiptronic S 252 5,4 Cayenne S E-Hybrid* 6 2995 306/416 Tiptronic S 243 5,9 + elektromotor 70/95 Cayenne GTS 6 3604 324/440 Tiptronic S 262 5,2 Cayenne Turbo 8 4806 382/520 Tiptronic S 279 4,5 Cayenne Turbo S 8 4806 419/570 Tiptronic S 284 4,1 Cayenne Diesel si v kombinovaném režimu vystačí s 6,6 litru nafty na 100 km Interiér Porsche Cayenne Turbo S má karbonové obložení a je v kůži, a navíc ho lze koupit v černokrémové kombinaci

60 Navrhovat vily je jako konstruovat formule 1 S Architektem roku Josefem Pleskotem o vilách, radosti z prostoru a o tom, že bychom se neměli obhánět vysokými zdmi. Loni vzbudil pozornost především velkými stavbami jako Trojhalí Karolina a Svět techniky v Ostravě. Pro Resident ART však architekt Josef Pleskot hovořil především o vilové architektuře a o dvou vilách, které v minulých třech letech realizoval v Praze-Podolí. architekt Ing. arch. Josef Pleskot vybrané realizace •  rekonstrukce Regionálního muzea a úprava zámeckého návrší, Litomyšl, 2014 •  Svět techniky – Science and Technology Centrum, Ostrava-Vítkovice, 2014 • Trojhalí – Nová Karolina, Ostrava, 2014 •  multifunkční aula Gong, revitalizace plynojemu, Ostrava-Vítkovice, 2012 • městská vila Procházkova, Praha–Podolí, 2012 • městská vila Vápencová, Praha–Podolí, 2011 • vinařský dům Sonberg, Popice, 2007 • ústředí ČSOB Group, Praha–Radlice, 2006 • rekonstrukce zámeckého pivovaru, Litomyšl, 2006 •  výchovně vzdělávací centrum, Zoo Praha, Praha–Troja, 2004 •  přírodní stezka v Horním Jelením příkopu, Pražský hrad, 2003 • bytové domy U nemocnice, Litomyšl, 2002 •  průchod valem Prašného mostu, Pražský hrad, 2002 • generální konzulát České republiky, Mnichov, 2001 •  administrativní centrum Palmovka Park, Praha–Libeň, 2000 • bytový dům s malými byty, Horažďovice, 1999 • vila ve Vraném nad Vltavou, 1995 •  radnice v Benešově, rekonstrukce a dostavba, 1995 Text: Amáta M. Wenzlová Foto: Lucie Svobodová, Tomáš Souček

61

62 V oblasti bydlení jste dělal snad všechna možná zadání– od bytových domů přes rodinný dům, přístavbu, vily. Jsou nějaké principy, které vždycky berete v potaz, když navrhujete obytnou architekturu jakéhokoli typu? Po pravdě řečeno si myslím, že je víc architektů, kteří mají větší zkušenosti s bydlením, než mám já. Sice jsem se svými spolupracovníky vždycky v každé té kategorii zastoupený, ale že bychom soustavně dělali bytové domy… Soustavně neděláme nic, mám rád šíři – velikou. Co se týče bydlení, jsem příznivce rodiny jako institutu, takže co jiného můžete ve vztahu k bydlení promýšlet než fungování rodiny v současném světě. Když vnímám krizi rodiny, krizi svazků a tak dále. Jak pomoci architekturou, aby rodina dostala pevnou platformu? Tedy prostor pro rodinu, to je jediný zásadní princip. A pak je princip, že kam nechodí sluníčko, tam chodí lékař. Ale bez toho už dneska hygienici ani projekt nepustí... Spíše bych mluvil o dobrém světle. V poslední době jste postavil dvě výrazné vily v Praze v Podolí. Vily se u nás za socialismu až na výjimky nestavěly, v 90. letech musely být znovu vymyšleny a museli jsme se je naučit znovu používat. Stále se však setkávám s tím, že si někteří lidé myslí, že vila je jenom větší rodinný dům. Je to pravda? Ne. Za prvé potvrzuji, že vila není zvětšený rodinný dům, rodinný dům je fakt jiná kategorie. A teď tedy definovat, co je vila: Už jen to, že se za minulého režimu žádné vily nestavěly, znamená, že vila je jistý nadstandard a jistý druh realizace stavebníka i před světem. Na to si vybírá architekta – většinou tak, aby mu velmi konvenoval, aby spolu to dílo mohli udělat. To je naprosto zásadní. Proto všechny vily, myslím ty úplně nejslavnější, mají jméno architekta i jméno stavebníka. Müllerova vila v Praze například. A přes architekta se stavebník, který je většinou známá osobnost nebo osobnost, kterou stavební kultura zajímá, chce vepsat do povědomí kulturních činů. Většinou to tak všichni říkají: chci, aby po mně něco zůstalo. Takže v tomto smyslu je to zvláštní disciplína, protože souznění stavebníka a architekta musí být opravdu velmi těsné. Nemůžete člověku, který má vyzrálý názor, nutit svoji představu. Většinou je vila také charakteristická i tím, že člověk, když vilu staví, ví, že dělá některé části domu čistě pro radost. Je to hodně o prostoru, ze kterého chtějí mít lidé radost, chtějí se z něho těšit. Mám raději stavebníky, u nichž převládá touha ponořit se do osvěžující koupele světla a prostoru, než ty, u nichž převládá touha ukázat se. Vila je jistý luxus. Myslím si, že dělat vily je trošku jako konstruovat formule 1. Na vile ve Vápencové ulici je vidět, že se jedná o luxus. Ale ve vašem podání je to luxus náročný na uživatele, kladete na něho požadavek kázně. Většinou představa o luxusu je nadbytek a přemíra různých věcí, ale to je přesně to, co ve vile ve Vápencové chybí. Setkává se to u vašich investorů s kladným přijetím? K tomu se musí dospět. Já se většinou nenutím, abych dělal úplně poslední detail ze stavby. Dokonce ho nenutím ani stavebníkovi. Rozlišuji detaily na důležité a na nedůležité – a pak jsou nadstandardní... Protože už i chtít architekt po architektovi navrhnout postel, je vlastně svým způsobem luxus. Spíš se snažím říkat, dá se to koupit, vyberte si to podle svého gusta. Ale teprve když zjišťuji, že stavebník nechce vybírat a že chce dílo gesamtkunstwerk (stavba jako souborné umělecké dílo vč. interiéru a vybavení, pozn. aut.), říkám si, že asi ví, co chce, a musím to udělat. I když vím, že samozřejmě ho tím pádem nutím přijímat víc a víc z mého řádu, pořádku nebo z mého myšlení. Ale rád rozpoznávám, jestli to chce, jestli mu to konvenuje anebo jestli ho to obtěžuje. Když bych zjistil, že by ho to obtěžovalo, tak couvnu. Materiály, tvary, průhledy, které jsou v této vile použity, probouzejí lidské smysly, oživují vnímavost. Ověřila jsem si nedávno, že to není jenom můj dojem, když naše kancelář uspořádala architektonickou vycházku pro veřejnost a pro naše zákazníky. Stejnou odezvu jsem dostala od účastníků, se kterými jsme tam byli a o té stavbě diskutovali. Bylo to vaše vědomé rozhodnutí? To ani není rozhodnutí, protože k něčemu takovému se nedospěje tak, že si řeknete – a teď se rozhodnu pro toto. Je to proces. A ze stavebníka jsem viděl a hlavně z té mimořádné situace jsem viděl, že se musí vytvořit – nevím, k čemu bych to přirovnal – velmi abstraktní světelná ulita a možná jeskyně. Říct o něčem, co je zaplavené světlem, že je to jeskyně, je trošku protimluv. Ale prostě je to ulita, je to schránka, do které jsem chtěl, aby vstoupilo všechno z okolí, celý pražský kontext, a tam v přesném místě, aby si člověk uvědomil, jak to, na co se dívá, je fenomenální. A svým způsobem je to daleko krásnější místo, než samotný Pražský hrad. Protože konec konců dívat se z Pražského hradu znamená dívat se do podhradí. Ale dívat se na Pražský hrad, na Vyšehrad, dívat se na Vltavu, jak se tak zvláštně perspektivně kroutí, a ještě také vidět, odkud Vltava přichází, tak pro tuto situaci musíte udělat ulitu adekvátní. Takže bych řekl, že tuto vilu udělal kontext do slova a do písmene. Všechny díry, které jsou v tom domě, jsou kvůli světlu anebo kvůli výhledům, a teprve v poslední řadě kvůli estetice nebo kvůli kompozici. Krom toho tato vila není stavba, která by „jenom“ těžila z výhledu, ale ona navazuje velmi intenzivní dialog s tím, na čem stojí, a poskytuje lidem různé situace, kdy mohou být v kontaktu se zahradou, s nebem, s vegetací. Jednak. Určitě. Ale i pro lidi, co jsou venku na ulici. Říkal jsem panu Stefanovičovi, že když si „uzurpujeme“ toto místo pro jednu nebo dvě rodiny, musíme něco vylepšit i pro lidi na ulici. Proto ten dům na nohách, aby ten sousední něco získal. Odstoupili jsme ze strany, přestože jsme nemuseli, aby soused dostal víc prostoru a lidi, kteří jdou po Vápencové, díky tomu, že jsme uvolnili průhledy, také získali. Takovéhle urovnání poměrů místa, co jen to jde, je povinností, kterou také sleduji u každé stavby. Protože zaplácnout staveniště, to není těžké. >>

63 Vila Vápencová 1. uliční fasáda 2. pohled ze zahrady 3.  obytný prostor s knihovnou – spodní byt Josef Pleskot (*1952 v Písku) Absolvoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (1979), poté zde do r. 1982 vyučoval na katedře teorie a vývoje architektury. V letech 1982–1990 pracoval v Krajském projektovém ústavu v Praze, od r. 1991 vede vlastní architektonickou kancelář AP ATELIER. Řada jeho staveb byla oceněna českými i zahraničními cenami, mezi jeho nejznámější realizace patří průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě, generální konzulát v Mnichově a centrála ČSOB v Praze. Za sérii realizací v Dolních Vítkovicích v Ostravě letos obdržel prestižní ocenění Architekt roku. Současně byly vila v Procházkově ulici v Praze a Svět techniky v Ostravě zařazeny do české nominace na evropskou cenu Mies van der Rohe Award 2015. 1 2 3

64 architekt Na otázku, jak se má vila – výsostně soukromý objekt – k veřejnému prostoru, jste mi už částečně odpověděl. Každá vila by měla mít téměř povinnost lehce se poodhalit a dát zvenku možnost nahlédnout dovnitř. Když už ne každý na ten luxus má, tak alespoň aby nebyl skrývaný, aby nebyl třeba i mytizovaný. Nakonec tam stejně není víc než pár holých zdí, co ten luxus dělají. Mám moc rád třeba u renesančních staveb, když vidím oknem dřevěné stropy. Myslím si, že to dělali nejenom kvůli sobě, ale aby bylo do náměstí vidět, že jsou tam krásné malované stropy. Obě vily to mají, jak Procházkova, tak Vápencová, že je možné za určitých okolností do nich nahlédnout. Samozřejmě že ne do úplně intimních částí, ale do společenských. A ještě platí, že každý dům – ať už veřejný nebo privátní – formuje veřejný prostor. Prostě mu dává buď dobrou náladu, nebo špatnou náladu. Z tohoto hlediska každá stavba, každý plot, každá branka, dokonce možná snad každá jmenovka na zvonku formují veřejný prostor. Dát možnost dívat se do zahrad mi taky přijde hodně dobré. Vysoké zdi, to je zlá věc. Ne že by nesměly být, konec konců Valdštejn se také ohradil vysokou zdí, ale nakonec to stejně dopadlo tak, že tam smí dneska každý. Myslím, že dneska by se nikdo neměl obhánět vysokými zdmi. Sám jste se při jiné příležitosti vyjádřil, že v základech vašich projektů jsou vždycky tři až čtyři základní rozhodnutí nebo myšlenky. Jste schopen říci, co bylo u těch vil? V případě té bílé vily ve Vápencové, to, že je bílá, není jenom proto, že jsem chtěl udělat tu jeskyni světelnou, ale už první evokace, že tam byl vápencový lom – prostě ve vápencovém lomu nemůže být jeskyně tmavá. A pak jsem chtěl, aby tato vila měla minimum znatelných podpor. Ony to jsou sice krabice fortelný a člověk si uvědomuje jejich fyzično, ale zároveň si ho možná uvědomuje o to více, že sloupy, které tu stavbu nesou, jsou vlastně hodně tenké. Aby vyzněla ta tenkost – a to je také rozhodnutí – musejí být ocelové. A to se pozná. Pak je tam také rozhodnutí, jak do nich zavést slunce. To je u obou vil, protože svahy, na kterých stojí, jsou obrácené k severu. To si zase právě může dovolit vila, že se do ní vloží podlaží, která jsou přes dvě, přes tři výšky, ve kterých se pak mohou nacházet zimní zahrady, a dostanete tam světlo od jihu, ale ještě obarvené přes vegetaci. A pak byly velké dohady a bylo to také rozhodnutí, jak vysoko jít nad terén, ze kterých nivelet se panorama vnímá nejlépe. V těchto případech mívám tak trochu ostych, protože když se mi zdá, že je něco příliš domyšlené, tak udělám nějaký karambol, nějakou chybu, protože nechci, aby se věci přiblížily formální dokonalosti. A tím odpoutám mírně pozornost. Ona se tam chyba samozřejmě někde vloudí, aniž byste si ji vyrobila, protože jsme málo prozíraví, málo chytří. Ale často to tak mám, že řeknu, ne, musí to být jednodušší. A nějaká triviálnost se musí vložit, aby věci byly normální. Dřív někteří architekti dokonce navrhovali, jaká výtvarná díla a kam si mají stavebníci umístit. Udělal byste toto někdy? Úplně klidně. Ve všech případech, tedy v těch podolských určitě, se už začalo konkrétně mluvit o výtvarných dílech. Teď děláme vilu do Dolní Šárky a tam dokonce říkám, že by určitý výtvarník měl po nás dodělat stěny. Protože my jsme těm stěnám dali nějakou tektoniku, nějaký systém, nějaký pořádek, a pak si myslím, že by měl přijít další subtilnější pohled výtvarníka, který je po nás dodělá. Jak se vlastně vyvíjejí stavebníci vil? Vidím, že peníze, které se dávají k dispozici, nejsou jenom k tomu, aby ten konkrétní člověk z nich něco měl. Jistě, staví si svůj dům a je to jeho, ale také má představu, že vytváří hodnotu, která bude trvalá. Takže v tomto smyslu mám vily rád, protože vidím, že peníze se ukládají do něčeho, co je sice privátní osobní majetek, ale každopádně jsou to peníze vynakládané i nesobeckým způsobem. Zdá se mi, že bohatých a ušlechtilých lidí už tady začíná být dost, příklady začínají táhnout. To mi přijde opravdu důležité. Dělat vily je skutečně vrcholné experimentování v oblasti architektury. A má dopad nejenom do vývoje rodinného bydlení a do bytové kultury vůbec, ale i do občanských staveb. Když vila není dostatečným experimentem, myslím, že se promarnila šance. Nesmí to být ale pouze exhibice architekta. K závěru si dovolím stejnou otázku, na jakou nedávno odpovídal pro Lidové noviny Jiří Bělohlávek: V jaké fázi života si myslíte, že se nacházíte? Podobně jako Jiří Bělohlávek. Jsem spokojený. Ne proto, že by se všechno dařilo nebo všechno vycházelo, je to prostě globální spokojenost, která je vyšší než nějaký momentální úspěch nebo neúspěch. Co můžete říct, když je vám přes šedesát, tak jestli máte pocit uspokojení, že nějakého vrcholu bylo dosaženo. Samozřejmě – taky vidíte, že by ještě mohlo být dosaženo víc, ale zase na druhou stranu já pociťuju dost pokoru, protože jsem si nikdy ani nemyslel, že bych mohl třeba tohle říkat. Mají v tomto kontextu pro vás nějaký význam dvě čerstvé nominace za Česko na cenu Mies van der Rohe? To má vždycky nějaký význam. Myslím si, že to má především význam pro českou architekturu nebo pro Česko, aby se dostalo na mezinárodní scénu. Mě to pochopitelně těší, že si těch staveb někdo všiml. Ale všechny tyhle soutěže jsou tak trochu jako společenské hry. Romano Guardini má na téma životních fází drobný spis, jmenuje se Životní období. Tam píše, že každé má svůj specifický úkol. Cítíte něco takového? (chvíle zamyšlení) Trochu cítím, ano. Po pravdě řečeno: neučím, takže nepředávám informace studentům. Ale cítím, že když se mě někdo ptá, že mám vážně odpovídat. Snažím se alespoň tímto způsobem. Protože zrovna prožívám období, kdy se mě hodně lidí ptá, cítím povinnost, že je nemám odbývat. •

65 Vila Procházkova 1.  fasády jsou provedené z pohledového betonu s obtiskem bednění, v některých částech je použit dřevěný obklad, velká okna s reflexním sklem přes den zrcadlí okolí a za tmy při rozsvíceném interiéru do něj nechávají nahlédnout 2. převýšený centrální obytný prostor otevřený do druhého podlaží 3. koupelna ve 3. NP O autorce Ing. arch., Mgr. Amáta M. Wenzlová (*1969) vystudovala FA ČVUT a KTF UK v Praze. Po studiích krátce pracovala v ateliéru Radek Kolařík Architectural Workshop, poté několik let pracovala v neziskovém sektoru. V letech 2004–2012 vyučovala dějiny architektury na FF ZČU v Plzni, badatelsky se věnuje české architektuře 20. století a evropské moderní sakrální architektuře. Od roku 2014 je makléřkou v týmu RE/MAX Harmony. 3 1 2

66 Realitní příběh s dobrým koncem Asociace realitních kanceláří České republiky je největší profesní sdružení odborníků, obchodníků a dalších profesionálů působících na trhu s nemovitostmi v České republice. Asociace poskytuje široké veřejnosti informace o náležitostech realitního obchodu a podobně, svým členům pak umožňuje například profesní vzdělávání a odborné poradenství. Každý člen asociace musí dodržovat její stanovy a také etický kodex, musí mít uzavřeno pojištění profesní odpovědnosti. Případnou stížnost řeší dozorčí rada asociace. V praxi to znamená, že pokud zájemci o realitní služby zvolí člena asociace, neměli by čelit neprofesionálnímu jednání. Následující příběh vám ukáže, jak výše popsané vypadá v praxi. Jednou mi volal starší muž, který se chtěl se mnou podělit o svůj „realitní“ příběh. Starší manželé z jedné městské části Prahy se rozhodli prodat svůj byt v panelovém domě a odstěhovat se na chalupu nedaleko Prahy. Prodej bytu si chtěli zařídit sami. Zveřejnili inzerát a zájemci se začali hrnout. Následovaly stálé telefony, poskytování informací o stavu bytu až po dotazy, kdy mohou byt opustit. Přijímali zájemce, o kterých nic nevěděli. V jednu chvíli měli dokonce strach. Jeden ze zájemců totiž zneužíval jejich důvěřivosti. Až přišla dáma, která se prezentovala jako realitní makléř a nabídla, že se o prodej postará. Jevilo se to jako vysvobození z této situace. Žádnou smlouvu ale neuzavřeli, paní jen sdělila, že bude chtít 6 % provize. Situace se ale nezlepšila. V doprovodu paní z realitky přicházeli nejen zájemci, ale po uskutečnění prohlídky se k nim někteří vraceli a prezentovali se jako další realitní kancelář. Nastal opět kolotoč dotazů a další realitky se předháněly v cenových nabídkách. Jednou manželé sledovali televizní zpravodajství, v němž jsem vystupoval. Udělalo to prý na ně dobrý dojem. Nezapamatovali si moje jméno, ale věděli, že jsem z asociace. Vyhledali naše stránky a v seznamu členů si našli kancelář, která jim byla nejblíže. Pán oslovil kancelář a dohodl si návštěvu. Udělala na něj slušný dojem. Pracovník realitní kanceláře získával základní informace, udělal prověrku domu a bytu a zjistil, že privatizace před lety proběhla tak, že dům byl převeden na právnickou osobu, společnost s ručením omezeným, a oni jako manželé jsou spoluvlastníky obchodního podílu na této společnosti. Tento makléř byl první, kdo se ptal na vlastnictví a kdo to zjistil. Manželé se dozvěděli, že tato forma vlastnictví možná bude překážkou nebo na obtíž prodeji. Realitní kancelář však oslovila jednatele vlastnické společnosti, vysvětlila problematiku prodeje a po několika měsících byly byty převedeny do osobního vlastnictví. Dále s nimi kancelář uzavřela zprostředkovatelskou smlouvu, ve které byl uveden rozsah služeb, výše provize a další podrobnosti spolupráce. Poměrně brzy nato realitní kancelář dokázala byt prodat a zajistila vše potřebné. Muž byl natolik spokojený s činností vybrané realitní kanceláře, že zavolal k nám do asociace, aby tuto firmu pochválil a poděkoval. Přestože šlo o příběh, v němž se jednalo vlastně pouze o vyslovení pochvaly na činnost jednoho člena Asociace realitních kanceláří České republiky, chtěl jsem se o něj s vámi – čtenáři – podělit. To přece není málo poskytnout kvalitní a úplné služby. V nemovitostech se totiž často jedná o hodně peněz, o které nechceme neuváženě přijít… • Jan Borůvka Generální sekretář ARK ČR www.arkcr.cz realitní rádce

67 Dlouhodobou snahou Nadace Terezy Maxové je umožnit každému dítěti vyrůstat v láskyplném a bezpečném prostředí rodiny. Bohužel – byť to zní jako relativně jednoduchý a snadno dosažitelný cíl, opak je pravdou. Česká republika drží dlouhodobé prvenství v počtu dětí umístěných do ústavů. A to není vše. Stále stoupá počet zneužívání a týrání – a to jak dětí, tak i maminek. Ty pak mnohdy jedinou pomoc nalézají v přeplněných azylových domech. Azylové domy poskytují dočasně útočiště ženám a jejich dětem, které se ocitly v těžké životní situaci. Jejich společným problémem jsou dluhy, samota a neschopnost pomoci si v dané situaci samy. Proto Nadace Terezy Maxové podporuje činnost azylových domů a maminkám všestranně pomáhá. Tím, že podpoříme matku, pomáháme i jejím dětem, které by jinak musely být odebrány a umístěny do dětských domovů. Jedním z nadačních projektů, speciálně určeným ženám v azylových domech, je „Made by“. Ten jim pomáhá zvládat rodinné finance, učí je, čeho se vyvarovat, jak uspořit, ale také dává šanci si nějakou korunu přivydělat. Šijí bačkory, sestavují andělíčky a tvoří další rukodělné výrobky. Ze získaných peněz splácí dluhy nebo si šetří na kauci na bydlení. Jejich velkou touhou je vrátit se domů a začít znovu, lépe. Koupí bačkor maminky a jejich děti podpořil i RE/MAX. My vám všem za to ze srdce děkujeme. • Váš tým Nadace Terezy Maxové dětem. KLÁRA Má čtyři dcery 4–15 let. Všechny přišly ostříhané dohola a oblečené jako kluci. Paní říká, že je manžel vyhodil. Postupně vychází najevo, že otec zneužíval dvě nejstarší sestry, utekly jen s nejnutnějšími věcmi. GABRIELA Má tři děti ve věku 3, 6, 7 let. Azylový dům kontaktovala ředitelka základní školy, protože si všimla, že děti mají stále hlad. Žijí ve špatných bytových podmínkách, nemají kam jít. Otec dětí odešel do zahraničí, peníze neposílá. Navrhnuto odebrání dětí. MARTA Má dva syny, 2 a 4 roky. Domácí násilí, přítel ji bil a držel zavřenou doma. Kluci se báli a nemluvili. V azylovém domě žije už devátý měsíc, přišla plná modřin. Po půl roce ji přítel vystopoval a atakoval sociální pracovnice, které mu bránily ve vstupu. ALENA Jedno dítě ve věku 3 měsíců. Po narození dítěte ji přítel vyhodil. Došlo ke znásilnění. K rodičům jít nemůže, rodinné neshody. Otec ji bil. Příběhy žen, které se ocitly v azylových domech a staly se součástí projektu „Made by“ Věděli jste, že matku a její děti může rozdělit neschopnost zvládat rodinné finance či dluhy? Projekt „MADE BY“ nadace Nadace Terezy Maxové dětem Více o její činnosti na www.terezamaxovadetem.cz DMS TEREZADETEM či DMS ROK TEREZADETEM (87777) Č. ú.: 2323232323/2700 Staňte se našimi fanoušky na Facebooku, děkujeme!

68 tipy Dům a zahrada Liberec Prodejní a kontraktační výstava 21.–24. 5. 2015, výstaviště Liberec V letošním roce se uskuteční již 11. ročník výstavy, která je zaměřená na úpravu a zařízení interiéru, exteriéru obydlí a potřeby pro zahrádkáře. Výstava Dům a zahrada Liberec přináší návštěvníkovi ucelený pohled na moderní trendy pro stavbu a bydlení. Letošním tematickým zaměřením výstavy jsou stavební materiály, rodinné domy na klíč, chalupy a rekreační chaty, zahradnické a zahrádkářské potřeby, zahradnická mechanizace, zabezpečovací materiály, domácí potřeby a elektrospotřebiče, nábytek, kuchyně a koupelny, bytové doplňky a hobby činnost. Loni se na výstavě představilo 207 vystavovatelů a navštívilo ji přes 17 tisíc lidí. IBF Mezinárodní stavební veletrh 22.–25. 4. 2015, BVV Brno www.bvv.cz/ibf IBF je největší stavební veletrh v České republice, který je označován také za jedničku v celé střední Evropě. Loni se ho zúčastnilo 674 firem a přišlo přes 43 tisíc návštěvníků. Nad letošním ročníkem převzalo záštitu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Veletrh pokrývá prakticky všechny oblasti stavebnictví – od realizace staveb, stavebních řemesel a technologií po stavební materiály a výrobky, stavební stroje, stavební konstrukce včetně technického zařízení budov. Letošními hlavními tématy veletrhu jsou stavba, interiér a nábytek, zahrada a hobby a energetická náročnost budov. Všechna poradenská centra na veletrhu jsou bezplatná. Stavíme, bydlíme Stavební výstava Různé termíny a místa Veletrh Stavíme, bydlíme je zaměřen regionálně. V každém místě konání se proto představí vystavovatelé působící v daném regionu. Připraveno je odborné poradenství a informace, které má na starosti kvalifikovaný odborník. V první polovině roku 2015 můžete výstavu navštívit na těchto místech a v těchto termínech: 13.–14. 3. 2015 Tábor 8.–9. 4. 2015 Ústí nad Orlicí 16.–17. 4. 2015 Mladá Boleslav 18.–19. 4. 2015 Havířov 1.–2. 5. 2015 Trutnov 15.–16. 5. 2015 Karlovy Vary For Habitat Veletrh bydlení, stavby a rekonstrukcí 19.–22. 3. 2015, PVA Expo Praha www.forhabitat.cz Letos se uskuteční již 22. ročník jednoho z největších veletrhů o bydlení v České republice, kterým je FOR HABITAT. Akce se opět uskuteční v prostorách PVA Expo v Praze-Letňanech. Tento veletrh je zaměřen na stavbu, bazény a rekonstrukce. Ve společných prostorách se představí i developerský projekt Bydlení. S veletrhem FOR HABITAT současně probíhají veletrhy FOR FURNITURE, FOR OFFICE a FOR GARDEN. Návštěvníci mohou v areálu získat informace o všem, co s bydlením souvisí, ať už jsou to stavební parcely, realizace zahrad, interiérové dekorace a mnoho dalšího. Loni se veletrhu účastnilo 615 vystavovatelů, z toho 28 zahraničních. Přišlo přes 32 tisíc návštěvníků. MobiTex Mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu 22.–25. 4. 2015, BVV Brno www.bvv.cz/mobitex Současně s Mezinárodním stavebním veletrhem se bude v Brně konat také Mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu Mobitex. Veletrh představí nejnovější trendy ve vybavení interiéru a doplňky bydlení. Hlavními tématy letošního ročníku budou kuchyně, kancelářský nábytek, sedací a zahradní nábytek, ale také dekorace, svítidla, sklo a porcelán. C M Y CM MY CY CMY K

69

70