Roční zúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2011

Mgr. Petr Pelech ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2011 16. aktualizované vydání edice daně

© Mgr. Petr Pelech, 2011 © Nakladatelství ANAG, 2011 ISBN 978-80-7263-707-2 V případě, že dojde k významným legislativním změnám v období mezi jednotlivými vydáními publikace, vyhledejte její aktualizaci na našich internetových stránkách www.anag.cz Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

Obsah 3 Obsah 1. Úvod.................................................................................................................6 2. Výklad .............................................................................................................8 2.1 Hlavní změny a základní principy ročního zúčtování za rok 2011 ...................8 2.1.1 Hlavní změny pro roční zúčtování za rok 2011 v porovnání s ročním zúčtováním za rok 2010 ..............................................8 2.1.2 Základní principy vybírání daně z příjmů fyzických osob...........................12 2.2 Daňové přiznání podané zaměstnancem – vztah k ročnímu zúčtování ........17 2.3 Příjmy nezahrnované do ročního zúčtování............................................20 2.3.1 K některým příjmům zaměstnanců osvobozeným od daně..........................29 2.4 Žádost o roční zúčtování.........................................................................34 2.5 Prokazování rozhodných okolností při ročním zúčtování........................38 2.5.1 Dary na vymezené účely.............................................................................40 2.5.2 Odpočet z titulu placení úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů na bytové potřeby....................................................42 2.5.3 Odpočet příspěvků zaplacených zaměstnancem na penzijní připojištění se státním příspěvkem...........................................46 2.5.4 Odpočet pojistného placeného zaměstnancem na soukromé životní pojištění.....................................................................49 2.5.5 Odpočet členských příspěvků placených zaměstnancem odborové organizaci (§ 15 odst. 7 zákona)..................................................54 2.5.6 Odpočet nezdanitelné částky – úhrady poplatníka za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.........................................................55 2.5.7 Dodatečné prokazování rozhodných okolností pro slevy při ročním zúčtování...................................................................................57 2.5.8 Sleva na manželku (manžela).....................................................................58 2.5.9 Sleva u poživatele starobního důchodu.......................................................58 2.6 Přehled průkazů.....................................................................................59 2.7 Prohlášení poplatníka ve vztahu k odpočtu úroků u fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků.............................65 2.8 Nezávislost nezdanitelných částek a slev na dani na době zaměstnání (při ročním zúčtování).........................................................65 2.8.1 Odpočty nezdanitelných částek od základu daně........................................65

Obsah 4 2.8.2 Slevy na dani (§ 35ba zákona) ....................................................................66 2.8.3 Daňové zvýhodnění na dítě (děti) jako odpočet od vypočtené daně (sleva, popř. daňový bonus) ...............................................................67 2.9 Výpočet celoroční daně v rámci ročního zúčtování u zaměstnance bez daňového zvýhodnění na děti...........................................................67 2.9.1 Model výpočtu ročního zúčtování u zaměstnance bez daňového zvýhodnění na děti.....................................................................................68 2.9.2 Typové příklady výpočtu ročního zúčtování u zaměstnance, který v roce 2011 neuplatnil (neměl) daňové zvýhodnění na dítě (děti) ani v jednom měsíci v roce ....................................................69 2.10 Výpočet celoroční daně a zúčtování daňového zvýhodnění v rámci ročního zúčtování u zaměstnance uplatňujícího dítě (děti).....................73 2.10.1 Model zúčtování daňového zvýhodnění na děti ..........................................75 2.10.2 Podmínky pro roční uplatnění daňového bonusu........................................76 2.10.3 Typové příklady zúčtování daňového zvýhodnění na dítě v rámci ročního zúčtování za rok 2011........................................................77 2.11 Vrácení doplatku z ročního zúčtování.....................................................83 2.12 Postup zaměstnavatele u zaměstnance, který včas neprokázal rozhodné okolnosti pro roční zúčtování..................................................84 2.13 Možnost dodatečného podpisu Prohlášení..............................................86 2.14 Postup při zjištění chyb v ročním zúčtování............................................87 2.15 Zúčtování přeplatků z ročního zúčtování ve vztahu ke správci daně..........90 2.16 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za rok 2011.................................................................90 2.17 Ke mzdám zúčtovaným za kalendářní rok, ale nevyplaceným zaměstnanci v čisté výši ani do konce ledna roku následujícího (§ 5 odst. 4 zákona)................................................................................93 3. Přehled slev na dani a nezdanitelných částí základu daně za rok 2011.........96 4. Příklady.........................................................................................................98 5. Dotazy a odpovědi.......................................................................................120

Obsah 5 6. Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ..................................................... 141 Příklad 1: Výkaz MFin 5459 „Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti (zálohové) za rok 2011 – řádné“ (vzor č. 17)................ 141 Výkaz MFin 5459 „Vyúčtování zálohové daně za rok 2010 – dodatečné“ (vzor č. 16)........................................164 Příklad 2: Výkaz MFin 5466 „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby za rok 2011“ (vzor č. 14).............. 171 7. Vybraná ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro roční zúčtování za rok 2011.................................................................. 180 8. Pokyn GFŘ D-6 (výňatek) ...........................................................................223 9. Vybraná ustanovení daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) ve vztahu k příjmům ze závislé činnosti a funkčním požitkům................232 10. Tabulka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků pro roční období 2011..................................................................................250

ROÈNÍ ZÚÈTOVÁNÍ 20 zvýhodnění na vyživované děti, popř. slevu na manželku, některé nezda- nitelné části, avšak v takovém případě již nemůže žádat o RZ. Zda opravdu zaměstnanec – nerezident splňuje zmíněnou „podmínku nejméně 90% příjmů“, to ví jen on sám a musí být schopen to českému správci daně prokázat. Zpravidla prostřednictvím Ministerstva financí je pak ve složitějších případech na základě mezinárodních smluv správci da- ně dána možnost ověřit údaje v rámci mezinárodní výměny informací. Pokud např. manžel – daňový nerezident – má pouze příjmy ze za- městnání vykonávaného na území ČR a manželka v zahraničí žád- né příjmy nemá nebo má po přepočtu na Kč příjmy v roce 2011 jen do 68 000Kč, může manžel v rámci daňového přiznání uplatnit slevu na manželku jako český rezident. Tyto slevy na manželku (manžela) byly počínaje rokem 2008 původně stanoveny ve stejné výši jako je sleva na poplatníka (základní) a tato sleva se krátí jen v případě, že manželkou (manželem) je jen část roku. Za rok 2011 je třeba dávat pozor, neboť sleva na poplatníka byla snížena na 23 640 Kč z původních 24 840 Kč, avšak sleva na manželku/manžela zůstala v původní výši 24 840 Kč. Da- ňovým nerezidentům nelze slevu na manželku (manžela) poskytnout v rámci RZ, nýbrž pouze prostřednictvím daňového přiznání a jen při splnění podmínky „90 % příjmů ze zdrojů na území ČR“. 2.3 PØÍJMY NEZAHRNOVANÉ DO ROÈNÍHO ZÚÈTOVÁNÍ Do daňového přiznání se nezahrnují a ani se při RZ nepřihlíží: k příjmům, které nejsou předmětem daně z příjmů (§ 3 odst. 4 a § 6 odst. 7 zákona), k příjmům od daně z příjmů osvobozeným (§ 4, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 zákona), k příjmům, z nichž je plátce povinen srazit daň zvláštní sazbou (ho- vorově „konečnou srážkovou daň“, jejíž srážkou se daňová povinnost u těchto příjmů považuje za splněnou). Zde je nutno rozumět koneč- nou srážku „české“ daně z příjmů, nikoliv srážku zahraniční daně z příjmů, u nichž může být v cizině také použita podobná daň. Za- hraniční příjem naopak zpravidla patří do českého daňového přiznání českého daňového rezidenta při uplatnění zápočtu zahraniční daně na českou daň, nebo zohlednění zahraniční daně uplatněním metody podle konkrétní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. V případě příjmů ze závislé činnosti podle § 6 zákona je nejdůležitější uplatnění metody vynětí podle 38f odst. 4 ZDP (přijato novelou ZDP v průběhu roku 2009 a týká se jen příjmů ze smluvních států). Jde o vynětí Obecné vymezení

2. Výklad 29 Slovenska, v ČR bydliště nemá a vykonává práci ve stálé provozovně české firmy na území třetího státu, např. v Německu. 2.3.1 K n÷kterým p íjm m zam÷stnanc osvobozeným od dan÷ Při RZ se nepřihlíží k částkám, které nejsou předmětem daně z příjmů, jako např. k náhradám cestovních výdajů ve výši nebo do výše limitů platných pro státní zaměstnance, a to u všech poplatníků, které zákon označuje za zaměstnance, včetně těch, na které se zákoník práce ne- vztahuje a náhrady jsou jim poskytovány např. na základě inominátní (nepojmenované) smlouvy. Částky, které nejsou předmětem daně, se posuzují již měsíčně pro výpočet měsíční daňové zálohy. Kromě příjmů, které nejsou předmětem daně, nevstupují do RZ ani příjmy osvobozené od daně. Zda je, či není určitý příjem zaměstnance osvobozen od zdanění, musí zaměstnavatel posoudit již při výpočtu mě- síčních daňových záloh. Zjistí-li zaměstnavatel, třeba v rámci propočtu RZ, že v některém měsíci část příjmu ze zdanitelného příjmu nesprávně vyloučil, musí nejprve opravit (zvýšit) výši měsíční zálohy (tj. dosrážet zálohu podle § 38i zákona, popř. přepočítat měsíční daňové zvýhodnění na děti) a do výpočtu RZ zahrnout již správnou výši zdanitelného příjmu i daňové zálohy. Z pohledu vazeb na daňový řád je optimální, jestliže na takovou chybu přijde zaměstnavatel ještě před předložením Vyúčtování daně za rok 2011, tj. do dvou měsíců po skončení kalendářního roku 2012 (počítáno podle daňového řádu do 1. března 2012) v „papírové“ formě, nebo do 20. 3. 2012 elektronicky, a již v řádném Vyúčtování se oprava promítne. Později ve vazbě na dodatečné Vyúčtování za rok 2011 správce daně uplatní sankce podle daňového řádu. Dřívějším postupem se opravuje rok 2009, ale rok 2010 lze dnes opra- vit jen podáním dodatečného daňového přiznání za rok 2010 a stejně tak za rok 2011 v případě zjištění nesprávností a nutnosti oprav po podání řádného Vyúčtování za rok 2011. Do lhůty pro podání Vyúčtování lze podané Vyúčtování opravit opravným Vyúčtováním. Při zjištění potřeby oprav až po lhůtě se již jedná o dodatečné Vyúčtování. Zmíníme se dále jen o frekventovaných daňových osvobozeních a zejména otěch, kde je třeba sledovat určitý roční limit od daně osvobozené částky nebo jinak konstruovaný limit: a) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z po- jištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kro- mě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu, zdanitelná je tudíž např. náhrada za ztrátu na výdělku; Příjmy osvobozené od daně

ROÈNÍ ZÚÈTOVÁNÍ 38 poprvé za říjen. Pokud z Potvrzení bude patrné, že soustavná příprava začala již v září (nebo i dříve), může být současně dokladem pro uznání daňového zvýhodnění připadajícího na září (nebo i dříve) až při pro- vedení RZ. Zmíněná situace v praxi může nastat, jestliže např. zletilé dítě bylo před pokračováním v dalším studiu v pracovním poměru nebo tzv. „na úřadu práce“. Pokud jde o slevu „na vlastní studium“ zaměstnance (sleva 335Kč měsíčně) a v předešlém období kalendářního roku se nejednalo o sou- stavnou přípravu na budoucí povolání, tak u zaměstnance, který se stal studentem vysoké školy např. koncem září, se tato sleva použije až počí- naje následujícím měsícem, tj. poprvé za říjen. Žádost o RZ podává a podepisuje vždy zaměstnanec, a to i když by byl před 15. únorem např. nemocen. Manželka nebo někdo jiný z rodiny žádost za něho podepsat nemůže. Tiskopis Prohlášení by mohl, pokud to jeho zdravotní stav dovolí, vyplnit a hlavně podepsat např. i v nemocnici, a pokud možno spolehlivou cestou doručit včas do mzdové účtárny. Pokud zaměstnanec zemře, žádný z dědiců ani nikdo jiný o RZ za zemřelého zaměstnance nemůže žádat. Podobného výsledku a vrácení přeplatku na dani za uplynulý rok lze dosáhnout pouze postupem podle § 239 daňového řádu, který obecně upravuje přechod daňové povinnosti a lhůtu šesti měsíců od úmrtí zůstavitele (počítání času viz § 33 daňového řádu). Dalším základním principem je, že u zaměstnance, který nemá po- vinnost podat daňové přiznání, ani je dobrovolně nepodá, a nevyužije práva požádat o RZ, považuje se daňová povinnost (viz zejména § 38h odst. 9 ZDP) za vypořádanou správně sraženými měsíčními daňovými zálohami a správně vyplacenými daňovými bonusy. Po lhůtě uvedené v § 38i, tj. po 31. 3. se u takového zaměstnance pohlíží na daňové zálo- hy jako na daň a na vyplacené měsíční bonusy jako na „roční bonus“. 2.5 PROKAZOVÁNÍ ROZHODNÝCH OKOLNOSTÍ PØI ROÈNÍM ZÚÈTOVÁNÍ Při výpočtu daně při RZ za rok 2011 (lze použít předtisku Výpočet daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků za zdaňovací období MFin 5460/1 vzor č. 16) se stanoví: sleva daně: • na invaliditu prvního nebo druhého stupně, • na invaliditu ve třetím stupni, • na průkaz ZTP/P, • z titulu soustavné přípravy poplatníka (zaměstnance) na budoucí povolání studiem (do věkové hranice 26 let, resp. u „denní formy doktorského studia“ 28 let), Obecně

4. Pøíklady 105 2 Druh zm ny Zm na nastala Datum podpisu Podpis poplatníka c) Z d tí uvedených pod písmeny a) a b) jsou držiteli pr kazu ZTP/P: Jméno(-a) a p íjmení Rodné þíslo Jméno(-a) a p íjmení Rodné þíslo II. Prohlašuji, že souþasn neuplat uji za stejné zda ovací období ani za stejný kalendá ní m síc zda ovacího období a) nárok na slevy na dani podle § 35ba zákona u jiného plátce dan a že souþasn na stejné období kalendá ního roku jsem nepodepsal(-a) u jiného plátce prohlášení k dani3 ); b) da ové zvýhodn ní4 ) na vyživované dít u jiného plátce dan a že da ové zvýhodn ní na to samé vyživované dít za stejné zda ovací období ani za stejný kalendá ní m síc zda ovacího období neuplat uje jiná osoba; Dojde-li b hem zda ovacího období ke zm n skuteþností rozhodných pro výpoþet záloh na da a dan nebo ke zm n podmínek pro poskytnutí slev na dani podle § 35ba zákona, nebo da ového zvýhodn ní, písemn je oznámím plátci dan (nap . zm nou v prohlášení) nejpozd ji poslední den kalendá ního m síce, v n mž zm na nastala. Jsem si v dom(-a) následk , kdyby toto prohlášení neodpovídalo pravd a jsem si v dom(-a) toho, že rozdíl z nesprávn sražené zálohy na da nebo dan z p íjm fyzických osob ze závislé þinnosti a z funkþních požitk a da ového zvýhodn ní z mé viny bude v plné výši vþetn p íslušenství sražen z mé mzdy. Zm ny, k nimž b hem zda ovacího období došlo, níže uvádím: Na zda ovací období Za plátce ov il Na zda ovací období Za plátce ov il Na zda ovací období Za plátce ov il Nárok na uznání slev na dani podle § 35ba zákona a nárok na da ové zvýhodn ní prokázal poplatník5 ) Na zda ovací období Datum Podpis Dodateþn za zda ovací období (za kalendá ní m síce) Datum Podpis Na zda ovací období Datum Podpis Dodateþn za zda ovací období (za kalendá ní m síce) Datum Podpis Na zda ovací období Datum Podpis Dodateþn za zda ovací období (za kalendá ní m síce) Datum Podpis Potvrzuji pravdivost a úplnost údaj uvedených v tomto prohlášení Jméno(-a) a p íjmení Rodné þíslo Stav Potvrzení FÚ þ. j. ze dne – nem že se soustavn p ipravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výd leþnou þinnost pro nemoc nebo úraz, anebo – z d vodu dlouhodob nep íznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výd leþnou þinnost: Uplat ujete-li da ové zvýhodn ní a Váš(e) manžel(ka) je zam stnán(a), vypl te: Údaje o manželce (manželovi) žijící (žijícím) se mnou v domácnosti: P íjmení a jméno(-a) Název a adresa zam stnavatele Narození dcery Martiny 30. 11. 2011 3. 12. 2011 Jureàka Jurečková Marta Benzina a.s. Praha, t. č. mateřská dovolená 2011 24. 1. 2011 2011 Jureàka Bendová

ROÈNÍ ZÚÈTOVÁNÍ 122 (je-li to pro poplatníka výhodnější), ale současně zamezuje použití tohoto způsobu zdanění v režimu srážkové daně. To znamená, že i příjmy např. na základě dohody (více dohod) o provedení práce vyplácené za více měsíců najednou, jejichž úhrn pře- sahuje částku 5 000Kč se zdaní tzv. zálohovou daní a je třeba je zahrnout do ročního základu daně v daňovém přiznání nebo v ročním zúčtování záloh. Chyb÷jící doklad pro provedení roéního zúétování Pro roční zúčtování jsem nemohl ve mzdové účtárně předložit potvrzení školy v Anglii, na které studuje moje dcera, takže přepočet daně nakonec proběhl bez slevy na dceru. Mohu požádat zaměstnavatele o dodatečné roční zúčtování, což mzdová účtárna kategoricky popírá, nebo existuje možnost podat dodatečné přiznání na finanční úřad? Podmínky pro provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění na děti řeší zákon v § 38ch. Podle odst. 1 uvedeného paragrafu je poplatník povinen všechny doklady za uplynulé zdaňovací období předložit plátci daně nejpozději do 15. 2. následujícího kalendářního roku. Jestliže poplatník s více zaměstnavateli, kteří v průběhu roku sráželi zálohy na daň, do 15. 2. nepředloží pro provedení ročního zúčtování povinné doklady, tj. potvrzení všech případných předchozích plátců, roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, plátce podle § 38ch odst. 3 roční zúčtování neprovede. Protože ale průkaz o studiu dítěte (v tomto případě potvrzení zahraniční školy s úředním překladem) povinným průkazem není, zaměstnavatel vám roční zúčtování záloh provede regulérně, ovšem bez přihlédnutí ke slevě na vyživované stu- dující dítě a vrátí vám případný přeplatek z ročního zúčtování při nejbližším zúčtování mzdy. Protože ve vašem případě k podání daňového přiznání finančnímu úřadu nee- xistovala zákonná povinnost, vztahuje se na vás tříletá lhůta (§ 148 odst. 1 daňového řádu), po kterou můžete správci daně podat řádné (nikoliv dodatečné, jak v dotazu sám uvádíte) přiznání k dani příjmů fyzických osob, ve kterém si můžete uplatnit daňové zvýhodnění na studující dceru s doklady, které jste nebyl schopen zajistit ve lhůtě stanovené pro uplatnění zvýhodnění při ročním zúčtování u zaměstnavatele. Vyúétování dan÷ elektronicky Jak mohu podat finančnímu úřadu Vyúčtování daně ze závislé činnosti elektro- nickou cestou? Česká daňová správa na svých internetových stránkách nabízí systém elektronic- kých podání pod zkratkou EPO (https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/ epo2/uvod/vstup.faces). Úloha EPO umožňuje vyplnit přímo na stránkách ČDS některý z příslušných formulářů daňových tvrzení, mj. u příjmů ze závislé činnosti tiskopisy Vyúčtování zálohové i srážkové daně a žádost o poukázání chybějících částek vyplacených daňových bonusů. EPO nevyžaduje žádná zvláštní nastavení, zaručuje, že Vyúčtování nebude obsahovat formální nedostatky (provádí automa-

5. Dotazy a odpovìdi 127 o daňovém domicilu, kterým u zaměstnavatele svoje postavení legalizujete. Musíte ale počítat s tím, že správce daně bude chtít středisko životních zájmů v ČR doložit při protokolovaném ústním jednání. P ísp÷vek externím pracovník m na životní a penzijní p ipojišt÷ní V rámci pracovněprávních předpisů (do limitu 150 hodin ročně) firma pravidel- ně využívá na základě dohod o provedení práce služeb osvědčených externích lektorů zajišťujících podle potřeby proškolení a zaučení zaměstnanců našich odběratelů v obsluze didaktických výrobků, které jim dodáváme. Lektorům je podle dohody o provedení práce vyplácena odměna sazbou za odpracovanou dobu a náhrady cestních výdajů podle zákoníku práce. Firma by chtěla v případě příznivých hospodářských výsledků poskytnout těmto lektorům nějaký další daňově účinný příspěvek (tj. benefit osvobozený od daně i veřejnoprávního po- jistného). Lze použít benefit v podobě příspěvku na penzijní připojištění a sou- kromé životní pojištění jako u zaměstnanců v hlavním pracovním poměru? Pokud zaměstnavatel možnost poskytování příspěvku zaměstnancům na penzijní připojištění, penzijní pojištění nebo soukromé životní pojištění ve smyslu § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP zakotví buď ve vnitřním předpisu, v dohodě o provedení práce, nebo jiné smlouvě, lze tento benefit poskytnout i pracovníkům s uzavřenou dohodou o provedení práce. Podle § 6 odst. 2 ZDP se za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků, kterými jsou podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP rovněž poplatníci s odměnami vyplacenými na základě dohod o provedení práce. Proto může plátce i těmto osobám poskytnout nad rámec řádné odměny příspěvek na uvedené účely podle § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, který je do ročního úhrnu 24 000 Kč osvobozen od zdanění a nepodléhá ani odvodu zdravotního a sociálního pojistného. P íjem u soub÷žného zam÷stnavatele na základ÷ dohody o provedení práce Po celý rok 2011 jsem pracoval jen u jednoho zaměstnavatele, pouze v jednom měsíci jsem na základě dohody o provedení práce vydělal u jiného zaměstna- vatele 4 760 Kč. Můžu svého hlavního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně? Na dotaz bez dalšího nelze jednoznačně odpovědět a to z toho důvodu, že z pojmu „vydělal“ není zřejmé, zda u částky 4 760Kč v něm uvedené jde o hrubou odměnu před zdaněním či o odměnu po zdanění. Šlo-li o odměnu 4 760Kč hrubého, tato byla zdaněna srážkovou daní zvláštní sazbou (tzv. konečnou daní) při splnění všech podmínek pro použití této daně (příjem podle § 6 odst. 1 písm. a), nepřekro- čení 5 000Kč hrubého příjmu, nepodepsané Prohlášení poplatníka) a takto zdaně- ný příjem se již dále ročního základu daně poplatníka netýká, protože je daňově

ROÈNÍ ZÚÈTOVÁNÍ 224 Legenda: • OČP = obdržený čistý příjem, • ČP = čistý příjem, který měl poplatník celkem obdržet. ` K § 6 odst. 2 Výpočet příjmu zaměstnance stanovený pro účely zjištění základu daně podle § 6 odst. 13 zákona postupem podle § 6 odst. 2 zákona vždy vychází z ceny za pronájem pracovní síly v úrovni bez daně z přidané hodnoty (daň z přidané hodnoty na výstupu nepředsta- vuje zdanitelný příjem z hlediska daně z příjmů). V případě, kdy je za pronájem pracovní síly fakturována i daň z přidané hodnoty, se při zjištění výše příjmu zaměstnance k hodnotě daně z přidané hodnoty nepřihlíží. ` K § 6 odst. 3 Při bezúplatném poskytnutí práva opce na koupi akcií za předem sjednanou cenu se za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona považuje majetkový prospěch, který zaměstnanci plyne až v okamžiku uplatnění opce, nikoliv při jejím po- skytnutí; výše příjmu se stanoví jako rozdíl mezi vyšší obvyklou cenou akcií v okamžiku uplatnění opce a jejich nižší sjednanou kupní cenou. ` K § 6 odst. 6 V případě, že zaměstnanci je poskytnuto bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstup- ní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc jeho poskytnutí. To znamená, že v daném případě není rozhodující skutečnost, zda je toto vozidlo zaměstnancem pro sou- kromé účely v daném kalendářním měsíci skutečně použito, a pro účely zdanění u za- městnance zaměstnavatel tuto skutečnost nezkoumá. ` K § 6 odst. 7 písm. b) Za příjem ze závislé činnosti a za funkční požitky se nepovažují a předmětem daně nejsou hodnota pracovního oblečení pracovní obuvi určených zaměstnavatelem pro vý- kon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje) poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zaříze- ní apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě sta- noví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstná- ní a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barvy apod. Další součástí jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením by měly být poskytovány v přiměře- né hodnotě a množství.

EdicePRÁCE|MZDY|POJIŠTĚNÍ EdiceDANĚ EdiceDANĚMěsíčníkMZDOVÁÚČETNÍ MěsíčníkÚČETNÍADANĚEdicePRÁCE|MZDY|POJIŠTĚNÍ ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail: obchod@anag.cz www.anag.cz