Sandman 1: Preludia a nokturna

1

2

„Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti? Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde… moudrost má větší cenu než perly.“ Kniha Jób, kapitola 28, verše 12, 13 a 18 „Na D začíná mnoho věcí.“ John Dee, na Apríla 1989

4

N E I L G A I M A N s c é n á ř S A M K I E T H M I K E D R I N G E N B E R G M A L C O L M J O N E S I I I k r e s b a D A N I E L V O Z Z O b a r v y T O D D K L E I N p ů v o d n í l e t t e r i n g D A V E M c K E A N p ů v o d n í o b á l k y P R e L U D I A N O K T u R N A . . TM

THE SANDMAN: PRELUDES & NOCTURNES Copyright © 2016 DC Comics. Cover Copyright © 2010 DC Comics. Compilation Copyright © 1991 DC Comics. Introduction Copyright © 1995 DC Comics. Afterword Copyright © 1991 DC Comics. All Rights Reserved. Originally published in the U.S. in single magazine form as THE SANDMAN 1-8. Original U.S. editor: Karen Berger. Copyright © 1988, 1989 DC Comics. All Rights Reserved. All characters, their distinctive likenesses and related elements featured in this publication are trademarks of DC Comics. VERTIGO is a trademark of DC Comics. The stories, characters and incidents featured in this publication are entirely fictional. Published by Nakladatelství Crew s.r.o. under License from Vertigo/DC Comics. Any inquiries should be addressed to Vertigo/DC Comics c/o Nakladatelství Crew s.r.o., Čáslavská 15, Praha 3.

VIKTOR JANIŠ Překlad RICHARD PODANÝ Redakce HANA MUSILOVÁ Korektura JOSEF LÁDEK, DAVID HORÁK Lettering JIŘÍ PAVLOVSKÝ Šéfredaktor PETR LITOŠ Ředitel nakladatelství AKONTEXT S.R.O. Tisk VYDALO NAKLADATELSTVÍ CREW S.R.O. V ROCE 2016 PRVNÍ BAREVNÉ VYDÁNÍ ISBN 978-80-7449-392-8

ANDMAN nikdy nedostál mým prvotním očekáváním. Kdyby se tak stalo, nebyl by dnes takovým komiksovým milníkem. Místo toho se z něj stalo něco, co jsem si věru nepředstavovala: jedno z nejlepších komiksových děl, které kdy vzniklo. Abychom si rozuměli – ne že bych si tehdy myslela, že ta série nemá potenciál. Po původním návrhu se dávno slehla země, ale z matných vzpomínek se mi vynořují zajímavé postavy, poutavá, fantaskní atmosféra a náznaky budoucích zápletek. Bylo zjevné, že Neil má spoustu dobrých nápadů, ale nebyla jsem si úplně jistá, zda tyto koncepty dokáže realizovat. Tenkrát v roce 1987 byl Neil coby komiksový scenárista nováček, který mi několik let předtím poslal povídku o Bažináčovi. Pracoval jako novinář a jako dobrý reportér mě co pár měsíců uháněl o tu povídku s Bažináčem. Teprve když jsme se setkali v Londýně, kam jsem poprvé zavítala pátrat po britských talentech, došlo mi, že to je ten houževnatý, ale zdvořilý Brit, co mě celou tu dobu otravoval. Právě na téhle schůzce mi Neil nabídl minisérii ČERNÁ ORCHIDEJ, sérii SANDMAN a ještě sérii, v níž krom mnoha jiných figuroval John Constantine. Sandmana už měla zamluveného Justice Society of America a Jamie Delano už zase dělal na Constantinovi. Usnesli jsme se, že největší smysl pro rozpracování do  pořádného edičního návrhu dává ČERNÁ ORCHIDEJ. Krátce poté jsme Neilův definitivní návrh schválili a on i ten mlčenlivý, mladý a pozoruhodně talentovaný Dave McKean se dali do práce. ČERNÁ ORCHIDEJ byl Neilův druhý komiks. Tak jako jeho první dílo, Vraždy a housle, byl po technické stránce solidní, ale možná svým způsobem až příliš precizní. Řemeslně povedený, ale k Neilovým postavám jsem měla daleko, nepodařilo se mi k nim najít vztah. Přesto v tom díle byla nepopiratelná jiskra a my chtěli vidět, zda zažehne další projekt. Ukázalo se, že jím bude nová série SANDMAN, jejímž hrdinou bude zcela nová postava. Za svého působení u DC jsem redigovala mnoho začínajících titulů a SANDMAN si stejně jako většina ostatních prošel porodními bolestmi i bolestmi růstu. Když jsem si znovu pročetla první zápletku série, zarazil mě jeden rozpor. Na jednu stranu pojednávalo prvních sedm čísel o prosté výpravě kdysi zajatého vládce snového S K A R E N B E R G E ROV E U V o D .

světa, v němž figurovaly známé DC postavy a jejich oblíbená místa. Pomsta, bitva, cíl výpravy splněn. Konvenční záležitost? Možná. Na druhou stranu už první číslo rovněž představilo tajemnou a mocnou, přesto však pošahanou skupinu okultistů a jejich nohsledů, bizarní „spavou nemoc“, která postihuje lidi zdánlivě náhodně – v ambiciózním příběhu, který se klene přes několik bouřlivých dekád. Konvenční záležitost? Vůbec ne. Přesto by v rukách jiného spisovatele ze semínek zasazených do této plodné příběhové půdy vyrostl jen béčkový fantasy/hororový titul. Jak se série větvila nečekanými směry, ze SANDMANA se stala jedna z nejatypičtějších knih v komiksu. Pro mě bylo bodem obratu osmé číslo, „Tlukot jejích křídel“. Nebylo to jen tím, že se v něm objevila rozkošná a krajně pragmatická Smrt, která se snažila povzbudit svého mrzoutského mladšího bratra. Ani nešlo o to, že se v tom čísle ani náznakem neobjevily příliš povědomé tváře postav z DC univerza. Bylo to tím, že se v Neilově práci začala rýsovat lidskost a mezilidské vztahy. Katalyzátorem téhle emocionální rezonance byla ironicky postava, která tradičně představuje antitezi toho všeho. Výtvarníkům v PRELUDIÍCH A NOKTUR- NECH – Samu Kiethovi, Mikovi Dringenbergovi a Malcolmu Jonesovi III – se v příběhu o Morfeových počátcích povedlo vyvolat tu správnou atmosféru. Stejně jako Neil byli v komiksu ještě relativně nezavedení a teprve pracovali na svém osobitém stylu. Sam báječně vypodobil Kaina a Ábela a jeho drsné ztvárnění Pekla a jeho hrůzných obyvatel bylo skutečně děsivé. Mikovi se podařilo vytvořit energický gothický vizuál Smrti a jeho interpretace Morfea je nejspíš jedna z vůbec nejlepších. Malcolmova práce na linkách dala sérii soudržný a definitivní výraz. Obálky k sešitovému vydání první knihy (a všem budoucím ostatním) ilustroval, sestavil a zkompletoval Dave McKean. Tento výjimečně nadaný výtvarník začal na ČERNÉ ORCHIDEJI pracovat ve zralém věku dvaadvaceti let, sotva vystudoval výtvarnou školu. Obálek SANDMANA se zhostil nanejvýš inovativním způsobem – od prvních portrétových obálek experimentoval s různými styly a technikami včetně divných artefaktů umístěných v rámečcích. Z konceptuálního hlediska Dave už od  začátku narušoval konvence. Dosud si živě pamatuji, jak mě přemluvil, aby Sandman

nebyl na každé obálce. (Věřte mi, tenkrát to byla velká věc.) Tento první svazek série SANDMAN je do značné míry rozpracované dílo; dílo talentovaného spisovatele, který své schopnosti vypiloval a zdokonalil a postupně rozvíjel původní koncept – sérii o snech, osobních, nočních a imaginárních – a rozšířil jej o klasicky moderní a nezapomenutelné příběhy. Tyto nadcházející příběhy – sebrané v knihách DOMEČEK PRO PANENKY, KRAJINA SNŮ, ÚDOBÍ MLH, HRA O TEBE, BÁJE A ODLESKY, KRÁTKÉ ŽIVOTY, KONEC SVĚTŮ, ještě nevydané BLAHOVOLNÉ a poslední, zatím bezejmenný svazek – jsou pravou narativní pokladnicí. Mnoho příběhů se točí kolem Morfea – jeho dysfunkční rodiny, tedy panteonu Věčných, jeho milenek, jeho nepřátel, jeho království a jeho osobních a dalekosáhlých konfliktů – ačkoli v řadě vyprávění vystupuje Sandman pouze v epizodní roli, případně vůbec. Právě v těchto příbězích (k mým oblíbeným patří „Měkká místa“, „Ramadán“, „Příběh dvou měst“ a „Rubáše“) je Neilova láska k mytologii, historickým postavám a klasické literatuře vetkána do jeho osobní snové nauky. Stejně jako předchozí zásadní komiksy – NÁVRAT TEMNÉHO RYTÍŘE, STRÁŽCI a V JAKO VENDETA – dokázal SANDMAN oslovit širší publikum než tradiční komiksové čtenáře. A je pro to dobrý důvod. Neil Gaiman totiž s velkým gustem vypráví příběhy, které jsou nadčasové a univerzální, příběhy, které rezonují. Jeho SANDMANA si oblíbili lidé z různých povolání a vrstev, přitáhl souhvězdí čtenářů, které byste normálně nenašli na stejné literární oběžné dráze. SANDMANA rovněž čte nadprů- měrné množství žen, nejspíš víc než kterýkoli jiný mainstreamový komiks. V médiu, které je pořád víceméně hájemstvím mužů, je tohle samo o sobě velký výkon. Popularita a úspěch SANDMANA mi v roce 1992 pomohly argumentačně podepřít návrh na založení nové komiksové řady, která by dala prostor provokativním a osobním vizím nejtalentovanějších komiksových tvůrců. SANDMAN se tak spolu s dalšími vysoce ceněnými tituly stal základem řady Vertigo. Záběr SANDMANA na komiksovém trhu i mimo něj hrál nepominutelnou roli v etablování Vertiga a jeho image. Už od začátku jsem věděla, že Neil má představu o konci SANDMANA, a přestože

bych byla nesmírně ráda, kdyby u nás zůstal na dobu neurčitou, je naprosto logické, když autor svou práci dotáhne do konce, obzvláště když už toho v dané sérii tolik dosáhl. Za šest let od té doby, co začal vycházet, získal SANDMAN víc komiksových cen než jakákoli jiná komiksová série. Rovněž má na kontě World Fantasy Award za nejlepší povídku („Sen noci svatojánské“) a pochlubit se může pochvalnými citacemi a předmluvami od lidí jako Norman Mailer, Stephen King a Tori Amosová. Neilova schopnost vytvářet osobité a působivé postavy je krásně vidět na Věčných, kteří jsou dnes stejně populární jako sám Král snů. Odvyprávěny budou příběhy všech Věčných – Neil a Chris Bachalo začali svazkem SMRT: VYSOKÁ CENA ZA ŽIVOT, který je v současné době dostupný v paperbacku, a pokračují knihou SMRT: NEJLEPŠÍ ČAS TVÉHO ŽIVOTA, která vyjde na sklonku roku 1996. Krátce po konci SANDMANA se jeho vliv projeví ve SNĚNÍ, novém měsíčníku, v němž nebude figurovat Morfeus ani jeho sourozenci, ale vystupovat v něm bude mnoho nadpřiro- zených a hororových postav, které Neil použil v SANDMANOVI. Stejně důležité je i to, že ponechává místo, aby scenáristé objevovali a vytvářeli nová snová území, jeho obyvatele i snící. Je to palčivý a zvláštní pocit, psát tuhle předmluvu k prvnímu svazku Sandmanových příběhů, když se sešitové vydání pomalu ubírá k závěru. Je zajímavé vidět konec téhle komplexní a mistrovské epické ságy, a přitom zkoumat její mnohem prostší začátky. I tak ale byly základy v těch raných příbězích solidní, pevně tu sérii zakotvily a obdařily ji potenciálem, z něhož vyklíčily pestré a fantastické světy – potenciálem, v němž zakořenil a z něhož vykvetl fenomén. Jak jsem uvedla v úvodu, vůbec jsem neočekávala, že se SANDMAN stane takovým milníkem. Ale pokud si můžeme ze svých očekávání něco odnést, pak to, že je báječné nechat se víc než příjemně překvapit. Uvidíme se ve snech Karen Bergerová šéfredaktorka Vertiga leden 1995

12

Davu Dicksonovi, mému nejstaršímu příteli. Neil Gaiman Mé ženě Kathy, kámošovi Timovi a všem lidem ve vězení. Sam Kieth Přátelům & milenkám. Samovi, Malcolmovi a Neilovi – nechť váš talent nikdy nevychladne. Díky vám mi byla práce na téhle knize ne- výslovným potěšením. Karen, Tomovi a Artovi (bez nichž by tato kniha nemohla vzniknout), díky za váš čas a nadlidskou trpělivost. Obzvláště bych chtěl poděkovat Beth, Matte, Sigal, nepřekonatelné Barbaře Brandtové (známé též pod jménem Viktoria), Rachel, Seanovi F., Shawnovi S., Mimi, Gigi, Heather, Yannovi, Brantskimu, Mai Li, Bernimu Wrightsonovi (za Kaina a Ábela) a jako vždy Cinnamon. Mike Dringenberg Malému Malcolmovi. Malcolm Jones III V E N o V A N I .

S P A N e K S P R a V e D L I V Y C H . . .

6. ČERVNA 1916, WYCH CROSS, ANGLIE. UŽ? TO JSEM SI MUSEL ZDŘÍMNOUT… DOBRÉ ODPOLEDNE, PANE. DOBRÉ ODPOLEDNE. JME- NUJI SE HATHAWAY. DOKTOR JOHN HATHAWAY. MOHL BYCH… EHM, JE PAN BUR- GESS DOMA? PÁN JE VE SVÉ PRACOVNĚ. POJĎTE ZA MNOU, PROSÍM. VZBUĎTE SE, PANE. UŽ JSME TADY.

DOKTORE HATHAWAYI! JAKÉ NE- ČEKANÉ POTĚŠENÍ! POSAĎTE SE, PROSÍM. COMPTONE, PŘINES PRO NAŠEHO HOSTA ŠÁLEK ČAJE. TAKŽE. MÁM TOMU ROZUMĚT TAK, ŽE JSTE SI TO ROZMYSLEL? JÁ… JÁ VÍM, CO JSEM ŘEKL PŘI NAŠEM SETKÁNÍ V MUZEU, ALE… MŮJ SYN, EDMUND. DNES RÁNO JSEM DOSTAL TELEGRAM. JEHO TORPÉDOBOREC BYL MINULÉHO TÝDNE POTOPEN POBLÍŽ JUTSKA. JE MRTVÝ. PŘINESL JSEM VÁM TU KNIHU. MUSEL JSEM. JESTLI JSTE TEHDY MLUVIL PRAVDU… JE TO PRAVDA, NE? TO O SMRTI? ČISTÁ PRAVDA, DOKTORE HATHAWAYI. ŘÁDU UŽ SCHÁZELO JEN TOTO. MAGDALENIN GRIMOÁR. OBŘAD MŮŽEME USKUTEČNIT JIŽ ZA PŘÍŠTÍHO ÚPLŇKU… A PAK… UŽ NIKDO NEMUSÍ NIKDY ZEMŘÍT.

10. ČERVNA 1916. V KANADSKÉM TORONTU POSLOUCHÁ ELLIE MARSTENOV Á POHÁDKU NA DOBROU NOC. …ŘEKL TIDLIDUM: „KDYŽ JSTE JENOM NĚČÍM V JEHO SNU. VÍTE VELMI DOBŘE, ŽE NEJSTE SKUTEČNÁ.“ DOBŘE VÍ, ŽE JI MÁ POBAVIT. ALE ONA JI DĚSÍ. KINGSTON, JAMAJKA. DANIEL BUSTAMONTE SPÍ V OTCOVĚ KRČMĚ. KŘIK A POPĚVKY OPILCŮ HO Z DŘÍMOT NEVYTRHNOU. SNÍ O VZDUŠNÉM ZÁMKU. NAD MODRÝMI HORAMI. O ZÁMKU Z OBLAKŮ. VERDUN, FRANCIE. STEFAN WASSERMAN DNES VEČER ZNOVU VYRÁŽÍ NA ZTEČ. JAKMILE SE SETMÍ. TAKHLE SI TO NIKDY NEPŘEDSTAVOVAL. NIKDO MU TO NEŘEKL. U ODVODU ZATAJIL SVŮJ VĚK. TÁHNE MU TEPRVE NA ČTRNÁCT. LONDÝN, ANGLIE. UNITY KINKAIDOVÁ SE PŘEVALUJE V PEŘINÁCH. SNÍ O VYSOKÉM, TMAVÉM MUŽI. OČI MU V HLAVĚ ŽHNOU JAKO DVĚ HVĚZDY. MUMLÁ A KŇOURÁ, POHROUŽENÁ DO SVĚTA, KTERÝ SE VYMYKÁ JEJÍMU CHÁPÁNÍ. UNITY SNÍ. WYCH CROSS, ANGLIE. RODERICK BURGESS SE RÁNO PROBÍRÁ ZE SNŮ O MOCI A SLÁVĚ. OBZVLÁŠTĚ O SMRTI. A SAMOZŘEJMĚ O SMRTI.

JE PŮLNOC. PŘIŠEL ČAS. ČAS. Á… NIKDO SE NIKDY ANI NEPOKUSIL O TO, CO DNES V NOCI DOKÁŽEME. VYVOLAT A UVĚZNIT SMRT… TO BUDE PRO ŘÁD TRIUMF. CO ŘÍKÁŠ, ALEXI? ANO, TATI. TATI? …MÁGU. TO BYCH RÁD VIDĚL, JAK BY SE MI PO DNEŠNÍ NOCI ALEISTER SE SVÝMI KAMARÁDY MOHL VYSMÍVAT! AŽ BUDU POROUČET SMRTI, ALEXI, ONA JE TA LEGRACE PŘEJDE... A MÁM MAGDALENIN GRIMOÁR. CHUDÁK PROFESOR HATHAWAY. I KDYŽ SE TO DNES V NOCI NEPOVEDE, TA KNIHA NÁM UŽ ZŮSTANE. BUDEME HO MÍT NAVŽDYCKY V HRSTI. BUDEME MOCT VYRABOVAT KRÁLOVSKÉ MUZEUM PO LIBOSTI. TEN STARÝ HLUPÁK…

VŠE JE PŘIPRAVENO K OBŘADU, MÁGU. DOBŘE. ROZMÍSTĚ- TE SE. ZAČNĚME. RODERICKA BURGESSE NA CHVÍLI ZACHVÁTÍ STRACH. PŘEMÝŠLÍ O TROUFALOSTI SVÉHO ČINU: UVĚZNIT SMRT. SVÁZAT ZUBATOU… DÁVÁM TI PÍSEŇ, JIŽ JSEM UKRADL Z PRACHU. NA OKAMŽIK ZAVÁHÁ. OVŠEM JENOM NA OKAMŽIK. DÁVÁM TI PAŘÁT VYTRŽENÝ Z KRYSY. DÁVÁM TI JMÉNO, A TO JMÉNO JE ZTRACENO. DÁVÁM TI KREV… …ZE SVÉ ŽÍLY A PÍRKO VYŠKUBNUTÉ Z ANDĚLSKÉHO KŘÍDLA. DÁVÁM TI DÝKU ZPOD VRŠKŮ. A KOLÍK, JÍMŽ JSEM PROBODL OKO MRTVOLY. DÁVÁM TI MINCI, JIŽ JSEM VYTESAL Z KAMENE.

SLOVA KOUZLA MU ZNÍ V HLAVĚ. BURGESS SI UVĚDOMUJE, ŽE TEĎ UŽ NEMŮŽE PŘESTAT, ANI KDYBY CHTĚL… VOLÁM TĚ JMÉNY, Ó MŮJ PANE, Ó MŮJ PANE. VOLÁM TĚ JEDEM, VOLÁM TĚ BOLESTÍ. OTEVÍRÁM CESTU A OTEVÍRÁM BRÁNY. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. PŘIJĎ. VOLÁM TĚ JMÉNY STARÝCH VLÁDCŮ. NAMTARE, ALLATU, MORAXI, NABERIE, KLEŠI, VEPARE, MAYMONE. VOLÁME TĚ. „Z TEMNOT TĚ VYVOLÁVAJÍ… DO TEMNOT TĚ PŘIVOLÁVAJÍ.“ AŠEMA-DEVA TĚ VOLÁ. MOBORYM TĚ VOLÁ. HORVENDILE TĚ VOLÁ.

MINCE A PÍSEŇ, DÝKA A KOLÍK. „PAŘÁT A JMÉNO, KREV A PÍRKO.“ „SEM DO TEMNOT…“ SEM DO TEMNOT… SEM DO TEMNOT… SEM DO TEMNOT… SEM DO TEMNOT… „SPOLEČNĚ TĚ VOLÁME.“

SCÉNÁŘ: NEIL GAIMAN KRESBA: SAM KIETH & MIKE DRINGENBERG BARVY: DANIEL VOZZO PŘEKLAD: VIKTOR JANIŠ REDAKCE: RICHARD PODANÝ

DOKÁZALI JSME TO. JÁ TOMU NEVĚŘÍM. DOKÁZALI JSME TO. NE, NEUSPĚLI JSME. TOHLE NENÍ SMRT, K ČERTU S TÍM. ALE I TAK… „…SE DOMNÍVÁM, ŽE KOLEM A KOLEM SE NÁM TAHLE VEČERNÍ PRÁCE BOHATĚ VYPLATILA.“

ELLIE. ELLIE! HOLKA JEDNA ZATRACENÁ. VĚŘIL BYS TOMU, ARTHURE? ZASE USNULA! OTEC JI ODNESL DO POSTELE. DANIEL BUSTAMONTE SE VRACÍ DO SVÉHO NEJLEPŠÍHO SNU. JENŽE TENTOKRÁT JSOU MRAKY TENKÉ, ŘÍDKÉ, MÉNĚ SKUTEČNÉ… A PAK UŽ TAM NEJSOU VŮBEC. TAK STRAŠNĚ SE BOJÍ ZNOVU USNOUT, ŽE PROVZLYKÁ CELOU NOC AŽ DO SVÍTÁNÍ. UŽ SE NEVZBUDILA.