ŽIDOVSKOU STOPOU
ŽIDOVSKOU STOPOU
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• TURISTICKÝ INFORMAČNÍ MAGAZÍN • www.czech-tim.cz8. ročník ZDARMA
ŽIDOVSKOU STOPOUŽIDOVSKOU STOPOU
Rychnov nad Kněžnou
JičínPlzeň
PrahaTřebíč
SPECIÁLNÍ VYDÁNÍSPECIÁLNÍ VYDÁNÍ
6 /6 / GURMÁNI OBJEVUJÍ KOŠER KUCHYNIGURMÁNI OBJEVUJÍ KOŠER KUCHYNI
14/14/SYNAGOGY V ÚSTECKÉM KRAJISYNAGOGY V ÚSTECKÉM KRAJI
16 /16 / PO KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJIPO KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI
21 /21 / TŘEBÍČ – MÍSTO ŽIDOVSKÝCH PAMÁTEKTŘEBÍČ – MÍSTO ŽIDOVSKÝCH PAMÁTEK
ČERVENEC 2013
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/Židovské osídlení Hranic na Moravě se datuje
do počátku 17. století. Původní synagoga byla
dřevěná a tu současnou vystavěl roku 1864
architekt Franz Macher z Vídně v maursko-
byzantském slohu, tehdy při stavbách synagog
velmi oblíbeném. Bohoslužby se v ní konaly do
2. světové války a od roku 1943 využívalo její
prostory městské muzeum. Dnes je situace
taková, že objekt je majetkem Československé
církve husitské a ta synagogu dlouhodobě pro-
najímá městu Hranice.
Židovský hřbitov v Hranicích je další vzpomín-
kou na existenci židovské komunity. Najdeme
ho severovýchodně od synagogy v ulici Zborov-
ské. Je pravděpodobné, že byl založen v polo-
vině 17. století, nejstarší náhrobek s čitelným
nápisem je z roku 1686. Je zde pohřben napří-
klad bratr Sigmunda Freuda, Julius.
Úsovská synagoga je z roku 1784 a stojí v býva-
lé židovské čtvrti na místě starších synagog ze
16. a 17. století. Synagoga sloužila svému účelu
až do roku 1938. Během tzv. křišťálové noci byl
její interiér vypálen. Za své tehdy vzal i cenný
archiv úsovské židovské komunity. Zdejší hřbi-
tov byl poblíž synagogy založen kolem roku
1645. Nejstarší dochované náhrobky pocháze-
jí z druhé poloviny 17. století. Mezi tisícovkou
kamenných náhrobků se nacházejí pozoru-
hodné ukázky barokní a klasicistní tvorby.
Loštická synagoga je ještě starší. Byla postave-
na v roce 1727. V letech 1805–1806 došlo k její-
mu rozšíření. V červnu 2003 zde byla odhale-
na pamětní deska obětem holocaustu a v červ-
nu 2005 se v modlitebním sále konala první
bohoslužba od počátku druhé světové války.
Do života tohoto města výrazně vstoupila
manželka loštického rabína, spisovatelka
Fanny Neuda, která napsala v Lošticích
roku 1854 sbírku modliteb Stunden
der Andacht (Hodiny zbožného roz-
jímání). Jedná se o první němec-
kou modlitební knihu, kterou
kdy pro židovské ženy
napsala žena.
Místní židovský hřbitov byl založen roku 1554.
K nejvýznamnějším patří například bohatě zdo-
bený náhrobek loštického rabína a učence Ahro-
na Neudy.
Kojetínská synagoga byla postavena v letech
1718–1725 na starším základě, zřejmě s využitím
zdiva starší svatyně. V její blízkosti stojí rabín-
ský dům a za zhlédnutí stojí také židovský hřbi-
tov z poloviny 16. století, na kterém se poslední
pohřeb uskutečnil v roce 1942. S historií židovské
kultury se můžete seznámit v miniexpozici, kte-
rou připravilo Městské kulturní středisko v Koje-
tíně v Židovském koutku v budově vzdělávacího
a informačního centra na Masarykově náměstí.
V Lipníku nad Bečvou se nachází zajímavá syna-
goga, pozůstatky židovské uličky a dva vzácné
židovské hřbitovy. Synagoga pochází ze 16. století.
Na starém židovském hřbitově se pohřbívalo do
roku 1883 a je zde pochováno sedm lipnických
rabínů. Němečtí vojáci hřbitov za 2. světové války
zničili, obnoven byl po roce 1989. Nejzajímavější
je ovšem bývalá židovská ulička, dříve Dolní židov-
ská či Chrámová, ve které se nachází Gutmannův
nadační dům.
Úsovská synagoga
Obřadní síň Olomouc
ŽIDOVSKOU STOPOUŽIDOVSKOU STOPOU
PO OLOMOUCKÉM KRAJIPO OLOMOUCKÉM KRAJI
V podstatě jedinou dobře dochovanou hmotnou památku židovské pospolitosti
v Olomouci představuje židovské oddělení komunálního hřbitova na třídě Míru ve
čtvrti Neředín, 2 km západně od centra. V areálu, založeném r. 1900 o jednot-
ném urbanistickém rozvrhu, zaujímá židovské pohřebiště východní sektor. Nové-
mu židovskému hřbitovu vévodí při vstupu novogotická obřadní síň, jejíž průčelí
zdobí kovová Davidova hvězda a málo zřetelné zbytky hebrejského nápisu.
TEXT:REDAKCEFOTO:OLOMOUCKÝKRAJ
Synagoga v Hranicích
• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
czech-tim.cz
3
TIM – Turistický informační magazín •„Židovskou stopou“– speciál – červenec 2013
Vydavatel: Eurocard s. r. o.; Šéfredaktor: Ing. Radek Zerzáň (radek@czech-tim.cz); Redakce: Milan Horký, Jana Ptáčková, Magdalena Richterová, Vojtěch Rolínek; Adresa
redakce: Perucká 7, Praha 2 ; Tel./fax: +420 257 217 711; Tel.: +420 722 558 946; Registrováno: registrační číslo MK ČR E 15069; Uzávěrka textů: 10. 6. 2013;
Distribuce: ČP; Grafická úprava a sazba: Karla Šmídová; Vydavatel neodpovídá za obsah inzerce a PR článků. TIM je distribuován ZDARMA.
OBSAH
TAJEMNÉ PAMÁTKY ČECH
Pro červnové speciální číslo jsme se rozhodli
nabídnout vám lahůdku v podobě zajímavých
židovských památek, umístěných po celém
našem území. Co může lépe dokládat, než židov-
ské hřbitovy rozeseté nejen po městech, ale po
téměř zapomenutém kraji lesa, kde židé žili od
nepaměti a žijí dodnes.
Jak by se u nás jejich kultura vyvíjela, nebýt
strašlivých holokaustů? Měli bychom synagogy
v každém městečku? A jak by ovlivňovali náš
každodenní život? Musím říci, že když jsem vidě-
la židovskou komunitu v New Yorku při nedělní
vycházce, dlouhé pejzy, jarmulky, slavností
oblečení, tak to na mne udělalo velký dojem.
Toho, koho tyto památky zaujmou, projede
si naši republiku od severu k jihu, připraví si
i nezapomenutelné zážitky. Dozví se totiž spous-
tu věcí, o kterých možná neměl ani tušení.
Přidáváme také aktuální výstavy, akce, festiva-
ly, konané po celou sezónu.
Doufáme, že vám magazín Tim bude při objevo-
vání nápomocen.
Vaše redakce
Menora
Jad
ŽIDOVSKÁ KULTURAŽIDDOVVSKÁÁ KUULTUURAA .................................................................... .. .. .. .. .. .. .. .. 4-54-5
GURMÁNI OBJEVILI ŽIDOVSKOU KUCHYNIGURRMÁÁNI OBJEVILI ŽIDOVSKKOU KUCHYYNI.............................. .. .. .. 66
ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZEŽIDOVSKKÉ MMUZZEUMM V PRAAZE ....................................................... .. .. .. .. .. .. .. 77
KOLÍN, JERUZALÉM NA LABIKOOLÍNN, JERUZZALÉÉM NA LABBI......................................................... .. .. .. .. .. .. .. . 88
ŽIDOVSKĚ STOPY V MLADÉ BOLESLAVIŽŽIDOVSSKĚ STOOPY V MLADDÉ BOLEESLAAVI..................................... .. .. .. .. 88
ZA PAMÁTKAMI PLZEŇSKÉHO KRAJEZA PAAMÁÁTKAAMI PLZZEŇSKÉHO KRAAJE......................................... .. .. .. .. .. 999
ŽIDOVSKÁ STOPA V PLZNIŽIDDOVVSKÁÁ STOPAA V PLZNI........................................................... ... .. .. .. .. .. .. 1010
ŽIDOVSKÉ STOPY PO JIŽNÍCH ČECHÁCHŽŽIDOOVSKÉ SSTOPY PO JJIŽNNÍCHH ČECHÁÁCHH................................ .. .. .. 1111
V KARLOVARSKÉM KRAJIV KARRLOVVARRSKÉÉM KRAAJI.............................................................. .. ... .. .. .. .. .. ..1212
HŘBITOV A SYNAGOGA V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCHHŘBITOOV AA SYYNAGOGGA VV MARIÁNSSKÝCH LÁZNÍCH............ 1313
STOPY ŽIDŮ V SUŠICISTOPPY ŽŽIDŮŮ V SSUŠICI...................................................................... .. .. .. .. .. .. .. .. .. 1313
SYNAGOGY V ÚSTECKÉM KRAJISYYNAGOGY VV ÚSSTECCKÉM KKRAJI.................................................. .. .. .. .. .. ..1414
TURNOV- SYNAGOGA A ŽIDOVSKÝ HŘBITOVTURNOOV- SYNAGOGA A ŽIDOVSKÝ HŘBITOOV........................ .. ..V 1515
ŽIDOVSKÉ STOPY V JIČÍNĚŽŽIDOOVSKÉ SSTOPY VV JIČČÍNĚĚ............................................................ .. .. .. .. .. .. .. 1515
ŽIDÉ V MIKULOVĚŽIDÉ VV MIKULOVVĚ ............................................................................ .. .. .. .. .. .. .. .. .. .1515
PO KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJIPO KRÁÁLOVÉHHRADECCKÉM KRAJJI................................................ .. .. .. ... .. 1616
PARDUBICKÝ KRAJPARDDUBBICKKÝ KKRAJ.......................................................................... .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 1717
ZAVÁTÉ STOPY V TŘEŠTIZAAVÁTTÉ SSTOPY VV TŘEŠTI............................................................... .. .. .. .. .. .. .. .. .18.18
TŘEBÍČ – MÍSTO ŽIDOVSKÝCH PAMÁTEKTŘEEBÍČČ – MMÍSTTO ŽŽIDOOVSKÝCH PAAMÁÁTEK................................. .. .. ...K 1818
ŽIDOVSKÉ CEREMONIÁLNÍ PŘEDMĚTY,
VĚCI DENNÍ POTŘEBY
ŽIDOVSKÉ PŘEDMĚTY ZNÁME HISTORICKÉ, VZÁCNÉ, SBĚRATELSKÉ. JSOU
V PODOBĚ REPLIK, POUŽÍVANÉ PRO SVÁTKY, V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ I PŘEDMĚ-
TY BĚŽNÉHO DENNÍHO UŽÍVÁNÍ.
K základním židovským předmětům obřadním,
ceremoniálním, pro sváteční židovské obřady
či pro každodenní použití patří zejména:
Menora – 7ramenný židovský svícen
Chanuka – 9ramenný židovský svícen
Mezuza – schránka na modlitbu pro dům
Kořenka– na koření s vůní Izrael
Jad – židovské ukazovátko na čtení z Tóry
Rhimonium – nástavec na svitky svatého písma
Pro Židy, kteří dodržují náboženské
rituály, jsou tyto předměty součástí
každodenního života. Liší se u mužů
a žen, většinou se ale týkají mužů.
Vnějším znamením ortodoxního
Žida je čepička nebo také jarmulka.
Ta může mít různé vzory nebo ná-
boženské motivy. Muži nosí 2 druhy
oděvů. Talit neboli modlitební šál je
pravoúhlý plášť velikosti prostěradla
s třásněmi, které jsou tvořeny čtyřmi
obyčejnými pramínky předepsaným
způsobem. Může být bílý nebo s čer-
nými, někdy modrými pruhy. Lze
ho nosit na hlavě nebo na ramenou.
Druhý oděv se nazývá talit katan
a nosí ho dospělí muži a chlapci od 3 nebo
4 let. Talit je spodní tričko bez rukávů.
Žensképředmětysouvisejísmanželstvím.Svat-
ba probíhá pod baldachýnem na tyčích – tzv.
chupa. Manželská smlouva ketuba vypočítává
povinnosti manžela vůči manželce. Smlouva
(často zdobená) je podepsána před svědky těs-
ně před svatbou a uchovává ji manželka.
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
Starší občané si vybavují pojmy židovská kultu-
ra či judaismus převážně s postavou židovské
renesanční Prahy, rabínem Jehudou Löwem,
který byl v židovských kruzích známý moud-
rostí a mezi širokou veřejností je dodnes znám
jako stvořitel Golema, kterého prý vybavil nad-
lidskou silou na obranu ghetta před pogromy.
Historii osudu Golema nám ostatně každo-
ročně připomíná česká televize při promítání
populárních filmů Císařův pekař a Pekařův
císař, kde „Šém lám foráž“ hraje důležitou roli.
Komunistický režim mnoho informací o kul-
tuře a tradici židovského národa nepublikoval.
Problematika náboženství v této době nebyla
populární vůbec a jako by ani neexistovala.
Židovská tradice, kultura i věda představují
neodmyslitelný základ naší civilizace. Židov-
ství představuje poslední předkřesťanské
náboženství, z něhož se křesťanství vyvinulo
a které je starší, než např. islám. Pro svoji kul-
turní odlišnost žili Židé po celá dlouhá stale-
tí specifickým životem odloučeni od ostatní
společnosti. Nedosáhli a nikdy neměli rovno-
cenné postavení s ostatními národy. Množství
historických reálií nalezneme již v Bibli, jejím
Starém zákoně (Tóře). Teprve po 1. světové
válce se západoevropští Židé dočkali občan-
ské rovnoprávnosti, ale mnoho si jí neužili.
Další přerušení vývoje způsobil fašismus,
který chtěl židovské obyvatelstvo bez milosti
vyhladit z povrchu země. Za 2. světové války
tragédie bohužel pokračovala, celkem jí padlo
za oběť 6 miliónů židovských občanů. Válečné
zkušenosti pochopitelně u Židů vyvolaly touhu
po vytvoření vlastního státu. Ten byl s pomocí
ustaven v květnu 1948. Stát musel být vytvořen
uměle, a tak je dnes otázkou, zda bylo uděláno
vše, aby i arabský svět byl na vznik židovského
státu dostatečně připraven. Tento konflikt se
stále řeší, někdy s menší, někdy z větší razancí.
Zprávy ze západního břehu Jordánu můžeme
bohužel zatím čekat i několikrát ročně.
Osud židovského národa připomíná nový
významný celosvětový svátek: Den holocaus-
tu 27. ledna. Byl vyhlášen rezolucí valné-
ho shromáždění OSN jako Mezinárodní den
památky obětí holocaustu. Roku 1945 byl osvo-
bozen vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka.
Židovské osobnosti a památky
na našem území
Židovských osobností na našem území, které se
zasloužily o budování, prosperitu i kulturu stá-
tu, je velmi mnoho a nelze jmenovat všechny.
Židé vždy byli schopnými obchodníky, správci,
bankéři, podnikatelé, spisovatelé, umělci.
První zpráva o přítomnosti židovských kupců
na našem území pochází už z 10. století z doku-
mentu židovského kupce Ibrahima ibn Jákoba.
První osídlení vznikala na obchodně důležitých
místech, v okolí Vltavy, tržišť a v podhradí.
Začátkem 13. století se tato osídlení postupně
měnila v ghetta, izolovaná od ostatních obyvatel.
Pro náboženské obřady si židé stavěli synagogy.
První synagogy na našem území byly dřevěné,
od středověku se však začaly stavět synagogy
ŽIDOVSKÁ KULTURA
jak ji (ne)známe
LIDÉ SE VŽDY BÁLI TOHO, CO BYLO JINÉ, NEŽ DOBŘE ZNALI. MOHLA TO BÝT VÍRA,
VZHLED, ZNALOSTI, VZDĚLÁNÍ. VŠE, CO SE OD NORMY CHÁPÁNÍ SVĚTA LIŠILO, BYLO
POVAŽOVÁNO ZA PODEZŘELÉ, DIVNÉ, ZAVÁNĚLO ČARODĚJNICTVÍM.
Obřadní síň Podivín
Židovský hřbitov Rousínov
Synagoga Lomnice
Židovský hřbitov Podivín
4 červenec 2013
Děčínská synagoga
TEXT:REDAKCEFOTO:REDAKCE
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
czech-tim.cz
5
zděné. Nejstarší dochovanou synagogou Čech
a Moravy je raně gotická Staronová synagoga
v Praze, která patří k nejznámějším světovým
židovským památkám. V 15. století byl založen
starý židovský hřbitov, který patří mezi nejin-
teresantnější památky Prahy. Osobnosti židov-
ského původu jsou často opředeny legendami.
Uznání získaly teprve nedávno. Světoznámý
pojem představuje tzv. Pražská židovská němec-
ká literatura, zahrnující literární díla autorů ži-
jících v Praze, ale píšících německým jazykem.
Mezi ně se řadí překladatel a literární historik P.
Eisner, spisovatelé F. Kafka, G. Meyrink, F. Wer-
fel, literární kritik, vydavatel Kafkova díla Max
Brod, novinář E. E. Kisch, J. Urzidil a další.
Kromě těchto spisovatelů zde působili i češ-
tí židovští autoři a umělci, kteří psali svá díla
v českém jazyce, např. Karel Poláček. Jeho
román „Michelup a motocykl“ mi umožnil
pochopit potřebu zdatnosti židovského obchod-
níka a spokojenost s obchodem teprve tehdy,
když je jasné, že byly učiněny všechny kroky
k získání slevy, popř. bonusu a benefitu. V sou-
vislosti s holocaustem představuje specifickou
součást židovského umění tvorba v terezín-
ském ghettu.
Polná
Zakladatel projektu rabi Josi Levy (Yossi Levy)
snil o tom, že tato novinka poskytne Židům kde-
koliv na světě možnost získat informace přímo
do jejich rukou, pouhým stisknutím tlačítka.
Rabi Levy uvedl, že věří, že Jewish-e-Books se
stanou předním webem na trhu židovských a
náboženských publikací. Iniciativa, do níž se
zapojily přední židovské online archivy, bude
poskytovat knihy jak v digitální, tak v tištěné
formě, což poskytne čtenářům větší možnost
volby a vyřeší také otázku čtení z digitálních
zařízení o šabatu.
JEWISH E-BOOKS.COM
ŽIDOVŠTÍ ČTENÁŘI SE NYNÍ MOHOU PŘIPOJIT K ELEKTRONICKÉ REVOLUCI V ČETBĚ
KNIH A VYUŽÍVAT NOVĚ SPUŠTĚNÝ PORTÁL JEWISH-E-BOOKS.COM. TEN O SOBĚ TVRDÍ,
ŽE JE SE STOVKAMI OBLÍBENÝCH ŽIDOVSKÝCH KNIH PŘEDNÍCH VYDAVATELŮ V HEBREJ-
ŠTINĚ A ANGLIČTINĚ NEJVĚTŠÍ ŽIDOVSKOU DIGITÁLNÍ KNIHOVNOU SVĚTA.
Hřbitov Spálené Poříčí
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
6 červenec 2013
Výrazkošertotižoznačujejídlopřipravenépodle
starých židovských předpisů obsažených v kni-
hách Starého zákona, v Tóře. Tato náboženská
pravidla mají empirický původ ve zkušenostech
prastarého lidového léčitelství a významnou roli
při jejich vzniku hrálo i potravinám nepříznivé
klima, v němž potravinové produkty nebylo
možné dlouhodobě skladovat.
Při košer přípravě pokrmů je nutné dodržovat
nepřekročitelná pravidla. Masitý pokrm musí
být dokonale zbaven krve. Judaistické nábožen-
stvítotižvěří,ževkrvizvířatpřetrvávájehoduše,
a proto je požití krve zakázáno. Košer pokrmy
mohou být připraveny jen z určitých druhů
masa. Výběr je velmi přísný a pro neznalého
člověka působí často nelogicky. Požívat je napří-
klad možné jen maso ze sudokopytníků-přež-
výkavců, přípustné je maso drůbeží; z vodních
živočichů jsou přijatelní jen ti, kteří mají plout-
ve a šupiny. Zakázáno je zejména maso vepřové,
koňské či velbloudí. Oba poslední přežvýkavci
nejsou totiž sudokopytníky. Úhoř, humr, kreve-
ty, ale i žralok přípustní nejsou, protože nemají
šupiny nebo ploutve. Velmi podrobné příkazy se
týkají samozřejmě i ostatních potravin – pečiva,
nápojů apod.
Přísně je zakázáno míchat mléčné a masité
výrobky dohromady. K jejich přípravě je tudíž
nutné používat dvojí sadu nádobí. Nádobí se
musí odděleně i umývat a tatáž zásada samo-
zřejmě platí i pro utěrky. Důležité je zachovávat
i předepsané časové rozestupy mezi konzumací
obou druhů jídel. Po požití masa je třeba si nej-
méně 6 hodin nechat zajít chuť na něco, co by
obsahovalo mléko. Po mléčném jídle je možné
sníst maso už za hodinu.
Zvláštní přízni se díky talmudu těší česnek. Má
pět vynikajících vlastností: sytí, zahřívá tělo,
rozzáří líc, rozmnožuje semeno a hubí červy
ve střevech. Představuje proto ingredienci celé
řady jídel. Samozřejmě, že i porážka zvířete, má
přísná pravidla. Rituální porážku provádí řez-
ník zvaný šochet. Při nakupování masa je příto-
men manaker, na přípravu jídel ve větších hote-
lích a jídelnách dohlíží sám rabín. Připomeňme,
že ritualizovaný přístup ve vztahu k jídlu má
i islám. Jídlo přípustné ke konzumaci se nazývá
halal. Na to, aby příprava jídel opravdu vyhovo-
vala náboženským předpisům, dohlíží v mezi-
národním měřítku renomovaná certifikační
instituce. Přestože je celý soubor pravidel, který
se nazývá kašrut, unifikován, nebude vám jídlo
objednané v Praze chutnat stejně jako v Jeruza-
lémě. Izraelská košer kuchyně je totiž výrazněji
ovlivněna arabskými orientálními ingredience-
mi, než kuchyně evropská.
GURMÁNI OBJEVUJÍ KOŠER KUCHYNI
NÁBOŽENSKÉMU LAIKOVI, ALE I LECKTERÉMU KŘESŤANOVI JE VÝZNAM ZÁSAD A RITU-
ÁLŮ ŽIDOVSKÉ VÍRY ZPRAVIDLA NEZNÁMÝ. S JEJÍ PŘÍPRAVOU, ROZMANITOSTÍ A KULI-
NÁŘSKÝMI VLASTNOSTMI JE MOŽNÉ SE SEZNÁMIT VE MĚSTECH VĚTŠINY SVĚTADÍLŮ.
KDYŽ SI BUDETE JAKO NÁHODNÝ NÁVŠTĚVNÍK POCHUTNÁVAT NA MENU NĚKTERÉ
KOŠER RESTAURACE, NEMUSÍTE MÍT ČASTO ANI TUŠENÍ, JAK SLOŽITOU PROCEDUROU
JÍDLO PROŠLO, NEŽ SE VÁM DOSTALO NA STŮL.
TEXTAFOTO:REDAKCE
Mezi jednu z mnoha zajímavostí a zvláštností
restaurantu patří původ a způsob zpracování
masných výrobků, na kterých si u nás můžete
pochutnat. Všechna jatečná zvířata a drůbež
jsou vybírány ze speciálně šlechtěných chovů
a patří svou nutriční a biologickou hodnotou
k absolutní špičce, která se v České republice
chová. Způsob porážky a zpracování masa se
řídí přísnými židovskými rituálními pravidly.
Za více než 10 let působení na trhu si restaura-
ce vybudovala světové uznání pro skvělé jídlo
v zajímavém prostředí židovské Prahy. V nabíd-
ce můžete najít to nejlepší od českých chova-
telů jako například maso telecí, dančí, jehněčí
nebo mufloní. To nejkvalitnější z drůbeže pak
pro Vás pochází ze špičkových chovů ve Fran-
cii či Rakousku. Mnoho základních surovin
a mas samotných nese také bio certifikáty
nebo potvrzení o nejvyšší kvalitě původu.
Na jídelním lístku se můžete setkat s mnoha
tradičními židovskými pokrmy našeho regi-
onu, jako jsou například Zlatý kuřecí vývar
s macesovými knedlíčky, Gefilte fish v octové
želatině se strouhanou řepou, Telecí střívka
Kiške plněná droby, Kachní stehno se zape-
čeným šouletem, Zadělávané jehněčí s mrkví
nebo Jelení hřbet s latkes.
Kosher Restaurant King Solomon je vhodný pro
menší rodinné oslavy, obchodní schůzky nebo
pro příjemné posezení u sklenice vína.
KING SOLOMON
RESTAURANT KING SOLOMON – NEJSTARŠÍ KOŠER RESTAURACE NA ÚZEMÍ ČESKO-
SLOVENSKA VÁM NABÍDNE TO NEJLEPŠÍ Z TRADIČNÍ ŽIDOVSKÉ KUCHYNĚ STŘEDNÍ
A VÝCHODNÍ EVROPY PŘEDVÁLEČNÉHO OBDOBÍ.
SAMSON KOSHER FOOD CORPORATION, Ltd.,
společnost s r.o.
Široká 8, Praha 1
Tel.: +420 224 818 752
E-mail: info@kosher.cz
•KONTAKT
TEXTAFOTO:SAMSONKOSHERFOODCORPORATION
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
czech-tim.cz
7
Židovské muzeum v Praze, založené v roce
1906, je největším muzeem svého druhu v Evro-
pě a pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek
judaistik na světě. Ta obsahuje téměř 40 000
předmětů a 100 000 knih, které pocházejí z jed-
noho uceleného území, z Čech a Moravy. Díky
tomu sbírka podává celistvý obraz historie Židů
v našem regionu. Vzdělávací a kulturní cent-
rum muzea připravuje pro širokou veřejnost
hudební, filmové, literární a osvětové progra-
my. Vzdělávací programy jsou určeny i školám
k seznámení s židovskými dějinami, kulturou,
dějinami antisemitismu a holocaustu. Literatu-
ra na tato témata je přístupná v knihovně a refe-
renčním centru muzea.
ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE
ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE SE SVÝMI VÍCE NEŽ 600 000 NÁVŠTĚVNÍ-
KY ROČNĚ PŘEDSTAVUJE TRVALE JEDNO Z NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍCH MUZEÍ
V CELÉ ČESKÉ REPUBLICE. PROHLÍDKA JEHO SYNAGOG Z RŮZNÝCH HISTO-
RICKÝCH OBDOBÍ, STARÉHO ŽIDOVSKÉHO HŘBITOVA, I EXPOZIC S NEVŠED-
NÍM BOHATSTVÍM SBÍRKOVÝCH PŘEDMĚTŮ POSKYTUJE VÝJIMEČNÝ KULTUR-
NÍ ZÁŽITEK, JEDEN Z NEJSILNĚJŠÍCH, JAKÝ HLAVNÍ MĚSTO ČESKÉ REPUBLIKY NABÍZÍ.
Židovské muzeum v Praze
U Staré školy 1 a 3, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 221 711 511, fax: +420 221 711 584
E-mail: office@jewishmuseum.cz
Maiselova 15, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 325 172, fax: +420 222 318 856
E-mail: education@jewishmuseum.cz
Otevřeno denně mimo soboty a židovské svátky
letní čas 9.00–18.00, zimní čas 9.00–16.30
www.jewishmuseum.cz
•KONTAKT
Rezervační centrum
U Starého hřbitova 3a, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 222 317 191, fax: +420 222 317 181
E-mail: rezervacni.centrum@jewishmuseum.cz
Prohlídky objektů a expozic
Maiselova synagoga se stálou expozicí Ději-
ny Židů v Čechách a na Moravě I. – od počát-
ku osídlení do počátku emancipace
Španělská synagoga se stálými expozicemi
Dějiny Židů v Čechách a na Moravě II. – od
počátku emancipace do současnosti a Syna-
gogální stříbro v Zimní modlitebně
Pinkasova synagoga s Památníkem českých
a moravských Židů, kteří se stali oběťmi
nacistické perzekuce se stálou výstavou Dět-
ské kresby z Terezína 1942–1944
Klausová synagoga s první částí stálé expozi-
ce Židovské tradice a zvyky
Obřadní síň s druhou částí stálé expozice
Židovské tradice a zvyky
Starý židovský hřbitov z 15. – 18. století
Židovský hřbitov v Praze na Žižkově ze 17.
a 18. století
Španělská synagoga, interiér s aron ha-kodeš
Staronová synagoga
Španělská synagoga
Starý židovský hřbitovStarý židovský hřbitov
TEXT:REDAKCEFOTO:ŽIDOVSKÉMUZEUMVPRAZE
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
8 červenec 2013
Zachovala se i synagoga, v jádru gotická, barok-
ně přestavěná koncem 17. století. Slouží pro
pořádání nejrůznějších kulturních akcí a najde-
me v ní stálou expozici o životě kolínské židov-
ské komunity od 14. do 20. století. Díky stavbě
židovské školy se roku 1846 budova synagogy
schovala očím veřejnosti a je přístupná přes
dům č. p. 157 v ulici Na Hradbách, kde najde-
te i Městské informační centrum. Na domě visí
pamětní deska, která připomíná odsun více než
2 200 Židů z Kolína do Terezína v červnu 1942.
Ve městě se nacházejí dva židovské hřbitovy
– starý hřbitov, již z 15. století, kde je pochován
i Becalel, syn slavného rabího Jehudy Löwa.
Na tomto hřbitově stojí přes 2 600 náhrobků
z období renesance, baroka a klasicismu. Nový
židovský hřbitov se používá od 80. let 19. století
a dodnes se zde pohřbívá.
KOLÍN – JERUZALÉM NA LABI
KRÁLOVSKÉ MĚSTO KOLÍN BYLO ZALOŽENO V POLOVINĚ 13. STOLETÍ PŘE-
MYSLEM OTAKAREM II. PRVNÍ ZMÍNKY O ŽIDOVSKÉM OSÍDLENÍ POCHÁZE-
JÍ ZE 14. STOLETÍ. ŽIDÉ ZDE ŽILI V ULICI NAZÝVANÉ ROKU 1377 PLATEA JUDAEORUM
(DNES SE JEDNÁ O DVĚ ULICE – NA HRADBÁCH A KAROLINY SVĚTLÉ). OD ROKU 1504
ŽILA V KOLÍNĚ DRUHÁ NEJVĚTŠÍ ŽIDOVSKÁ KOMUNITA V ČECHÁCH. DODNES ZDE VĚTŠINA
PŮVODNÍCH DOMŮ STOJÍ, POSTUPNĚ JSOU CITLIVĚ OPRAVOVÁNY, A TAK NEZTRÁCEJÍ NIC
ZE SVÉ AUTENTICITY.
TEXT:REDAKCEFOTO:KOLÍN
Městské informační centrum Kolín
Na Hradbách 157, 280 02 Kolín
Tel: 321 712 021, 774 138 197
Email: mic@mukolin.cz
www.infocentrum-kolin.cz
•KONTAKT
Ghetto u řeky Jizery (ulice Bělská) bylo několi-
krát zničeno požárem, synagoga byla roku 1958
zbořena. Budova školy postavená v empírovém
slohu je ale dodnes zachována. Jeden z nejcen-
nějších židovských hřbitovů v Čechách leží prá-
vě zde v Mladé Boleslavi. Najdete ho v podhradí
na stráni nad říčkou Klenicí. Založen byl patrně
v 16. století. Donedávna odborníci předpoklá-
dali, že nejstarší zdejší dochovaný náhrobek
pochází z roku 1604. Během posledních restau-
rátorských prací však byly objeveny náhrobky
mnohem staršího data. Jen málokteré středo-
české pohřebiště může svou historickou i kul-
turní hodnotou mladoboleslavskému hřbitovu
konkurovat. Snad jen židovský hřbitov v Kolíně
a v Brandýse nad Labem. Nejvýznamnější osob-
ností, která tu našla své poslední spočinutí, je
Jakub Bassewi, finančník a první Žid povýšený
do šlechtického stavu, muž, který zažil třicetile-
tou válku. Své služby poskytoval habsburským
císařům a generálu Albrechtu z Valdštejna. Z té-
topozicemajetnéhobankéřepůsobilrovněžjako
vlivná šedá eminence tehdejších českých dějin.
Areál židovského hřbitova se uchoval v neob-
vykle kompletním stavu. Stojí zde i obřadní síň
vybudovaná v roce 1989 a márnice postavená
v roce 1937 ve funkcionalistickém stylu, což je
u židovských hřbitovních staveb skutečně uni-
kátní. Pokud se do Mladé Boleslavi vypravíte,
navštivte zdejší infocentrum, kde vám jeho pra-
covníci rádi nabídnou i další tipy na prohlídku
dalších rozličných míst.
ŽIDOVSKÉ STOPY
V MLADÉ BOLESLAVI
DOKLADY O ŽIDOVSKÉM OSÍDLENÍ JSOU OD 15. STOLETÍ, KE KONCI 17. STOLETÍ ÚDAJ-
NĚ TVOŘILI AŽ POLOVINU VEŠKERÉHO OBYVATELSTVA.
TEXT:REDAKCEFOTO:MLADÁBOLESLAV
Mladá Boleslav – obřadní síň s hroby
Mladá Boleslav – židovská márnice
Mladá Boleslav – židovská hvězda na místě, kde stála synagoga
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
czech-tim.cz
9
Urbanismus kasejovického židovského ghetta
je unikátní. Židovské město vzniklo kolem roku
1727, Židé však přišli do Kasejovic již v 16. sto-
letí. Později bylo vytvořeno ghetto jako uzavřený
urbanistický celek na okraji obce, spojený s cen-
trem městečka jednou ulicí. Stálo zde 14 domů,
které obklopovaly pravidelné náměstí, v jeho
centru se nacházela synagoga a další 4 domy.
Barokní synagoga byla postavena v době nej-
většího rozmachu židovské obce v 18. století.
Dnešní stavba je výsledkem přestavby z 30. let
19. století. Bohoslužby se tu konaly až do 20. let
20. století, kdy sem byla umístěna judaistická
a historická sbírka Václava Mentbergera. Obno-
ven je suterén synagogy, kde byla zřejmě košer
kuchyně. Mikve se předpokládá v místech neda-
lekého parčíku u potoka.
Krásně dochovaný a pečlivě udržovaný je
i kasejovický židovský hřbitov. Byl sice umístěn
mimo obec, ale zato na neobyčejně krásném
místě zvaném Na Stráži. Hřbitov má tři historic-
ké části, dokládající jeho postupné rozšiřování.
Nejstarší náhrobky pocházejí z počátku 18. sto-
letí.
Blovice mají slavného novinářského rodá-
ka. Zhruba do stejné doby se datuje historie
židovského osídlení i v Blovicích. Konec osíd-
lení však udělal holocaust. Poslední synago-
ga z roku 1904 byla přestavěna na kanceláře.
Židovský hřbitov byl umístěn na samé hranici
katastru obce ve stráni nad potokem. Z Blovic
pocházejí některé významné osobnosti. Z nich
nejzajímavější je žurnalista evropského význa-
mu Henri George Stephan Opper de Blowitz.
Pracoval nejdříve v redakci časopisu Gazette
du Midi. Roku 1874 byl jmenován zástupcem
Times v Paříži, kde se mu podařilo získat taj-
né informace o akcích Německa proti Francii
a jejich uveřejněním si získal výborné jméno.
Měl potom všude otevřené dveře. Stal se auto-
rem četných interview, zejména se státníky.
Nechyběl mu však ani humor, proslulé jsou
jeho novinářské kachny.
Velkou tradici má i židovská obec v Přešticích.
Zdejší synagogu už ale nenajdete. Byla zboře-
na v roce 1974. Zánik hrozil i další památce.
Židovský hřbitov byl založen na okraji obce
hned u silnice směrem na Vodokrty. V posled-
ní době je hřbitov postupně obnovován, opra-
vena je i ohradní zeď. V rohu hřbitova dosud
stojí obřadní domek, v němž dnes bydlí správce.
V roce 1934 byl na tomto hřbitově pohřben Leo-
pold Singer, místní legenda. Byl to rabín, který
působil v Přešticích 41 let.
Ve Spáleném Poříčí se začalo formovat místní
židovské město v roce 1680. Zajímavá je budova
bývalé školy či dům řezníka, unikátní je však
tzv. Židovna. Je to původní stavba židovského
domu s dochovanou černou kuchyní, rozděle-
nou na část mléčnou a masnou. U potoka za
domem stála až do roku 1946 synagoga a prav-
děpodobně i mikve. Její existenci by měl potvr-
dit či vyvrátit archeologický výzkum. Protože
počet židovských rodin zde postupně stoupal,
rostl i význam židovské obce. Židovský hřbitov
ve svahu na okraji obce byl nedávno opraven.
Nacházejí se tu vzácné náhrobky s plastickou
výzdobou i náhrobky novější. Židovská obec na
panství svatovítské kapituly prosperovala i hos-
podářsky. Právě ve Spáleném Poříčí vznikla
v roce 1865 sirkárna, založená židovským pod-
nikatelem Ecksteinem. Teprve po jejím zániku
se začala rozvíjet výroba v Sušici.
Dva židovské hřbitovy můžete najít i ve Švi-
hově. Starý hřbitov byl založen již v roce 1644
a představuje velmi cenný soubor náhrobků
renesančního, barokního a klasicistního typu.
Nový hřbitov vznikl po roce 1878. Židovské osíd-
lení je ve Švihově doloženo již k roku 1570, ghet-
to však bylo založeno až v souvislosti s restrikč-
ními zákony v roce 1736. První synagoga byla
zničena při požáru, druhá – nová – byla zboře-
na po r. 1960.
Kdyňská synagoga je chloubou západních
Čech
Jednu z nejzachovalejších synagog nejen na
území západních Čech najdete v Kdyni. Posta-
vena byla v letech 1862–1863 v neorománském
slohu poblíž náměstí. Vysvěcena byla 21. ledna
1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby
jen o svátcích. Za 1. světové války tady byli uby-
továni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila
synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skla-
diště. Po válce přešla do majetku Českosloven-
ské církve husitské.
Muzeum Šimona Adlera připomíná slavného
rodáka.
Muzeum je umístěno v osadě Dobrá Voda nad
Hartmanicemi poblíž kostela sv. Vintíře a léči-
vého pramene, vyvěrajícího v nevelké vzdá-
lenosti od něj. Výhled z Dobré Vody na okolní
krajinu s hradem Kašperkem patří k nejhezčím
šumavským pohledům. Muzeum bylo vybudo-
váno v roce 1997 jako památník židovského
historika a rabína Šimona Adlera, který se zde
narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu
v koncentračním táboře Osvětim. Úvod expozi-
ce je věnován jeho životu a osudům jeho synů
– Sinae a Matytiahu Adlerů, žijících v Izraeli.
Druhá část expozice je věnována kultuře Židů
a závěr expozice tvoří rekonstrukce interiéru,
dokumentující každodenní život Židů v daném
regionu na přelomu 19. a 20. století, kdy zde
působil obchodník Wilhelm Adler a prožíval zde
své dětství a školní léta Šimon Adler.
ZA PAMÁTKAMI
PLZEŇSKÝM KRAJEM
Židovský hřbitov Kasejovice
Židovská synagoga Kasejovice
Muzeum Šimona Adlera
Dobrá Voda u Hartmanic
Synagoga v Hartmanicích
TEXTAFOTO:REDAKCE
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
Bohužel, i židovská komunita v Plzni utrpěla ve
20. století holocaustem a emigrantskými vlna-
mi. Dnes je židovská obec v Plzni organizována,
má malou modlitebnu, kde se konají bohosluž-
by ve dnech židovských svátků.
Válečná střela rozbila
nápis „Nezabiješ“
Plzeňská synagoga je druhou největší syna-
gogou v Evropě (za Budapeští) a třetí největší
na světě (po New Yorku). Základní kámen byl
položen 2. prosince 1888. Synagoga měla být
vystavěna v gotickém slohu se dvěma 65 metrů
vysokými štíhlými věžemi. Tento projekt však
tehdejší městská rada zamítla. Oficiální důvod
byl, že věže jsou příliš vysoké a nevhodně sou-
peří s věží kostela svatého Bartoloměje. 2. září
1893 proběhlo slavnostní vysvěcení synagogy,
která sloužila svým účelům až do holocaustu.
Tehdy měla být, jako řada jiných syna-
gog, zničena. Zachránila ji zřejmě poloha mezi
domy a také potřeba skladovat konfiskovaný
židovský majetek. Stala se velkým bazarem. Za
druhé světové války byla znač-
ně poškozena a po roce 1948
sloužila jako skladiště. Posled-
ní bohoslužba se zde konala
v roce 1973. Při příležitosti
židovského svátku Tu bišvat
byla zrekonstruovaná
synagoga otevřena pro
veřejnost 11. února
1998.
Při osvobozování
Plzně americkou
armádou došlo
ke střelbě na věže, kde si němečtí vojáci uděla-
li kulometné hnízdo. Škody byly na zdivu zřej-
mé až do roku 1995. Poslední střelu ponechali
restaurátoři na samém vrcholu štítu synagogy,
na kamenných deskách Desatera u přikázání
„Nezabiješ!“
Městu slouží i Stará a Pomocná
synagoga
Prvnínovodobáplzeňskásynagoga,dnesznámá
jako Stará, byla postavena v letech 1858–1859
ve vnitrobloku mezi dnešní Americkou třídou
a Smetanovými sady jako prostá novoromán-
ská stavba s dvoupatrovou dřevěnou galerií.
Lavice stály okolo obvodové zdi i v řadách v pro-
storu synagogy. Vstup na galerie zajišťují dvě
točitá kamenná schodiště po stranách hlavního
vstupu na západní straně a později přistavěné
boční, vnější schodiště na straně severní.
S prudce narůstajícím počtem členů židovské
obceporoce1848vzrůstalynárokynamodliteb-
ní prostory. Proto byla již v roce 1875 postavena
v těsném sousedství Staré synagogy Pomocná
synagoga. Nejméně od 70. let však stavba neby-
la využívána a desetiletí neprováděná údržba se
projevila v roce 1997 zřícením stropních a střeš-
ních konstrukcí. V dubnu 2002 byl v prostoru
Pomocné synagogy – Židovské školy instalován
zcela unikátní památník se jmény obětí holo-
caustu – Zahrada vzpomínek.
ŽIDOVSKÁ STOPA V PLZNI
V PLZNI EXISTOVALO V PRŮBĚHU HISTORIE PĚT SYNAGOG A NĚKOLIK STARÝCH HŘBITO-
VŮ. VŠECHNA MÍSTA, KTERÝMI VÁS TEĎ PROVEDEME, BY URČITĚ STÁLA ZA NÁVŠTĚVU!
TEXTAFOTO:ICPLZEŇ
Informační centrum města Plzně
nám. Republiky 41, 301 16 Plzeň
Tel.: +420 378 035 330
E-mail: info@icpilsen.eu
www.plzen.eu, www.pilsen.eu
•KONTAKT
10 červenec 2013
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/czech-tim.cz
11
Synagoga se stala nejen novým magnetem
pro turisty, ale i důležitým symbolem. Budova
postavená v roce 1910 plnila svůj účel jen do
záboru Sudet v roce 1938 a poté se její osud vel-
mi zdramatizoval. Po 2. světové válce sloužila
krátce jako modlitebna pro vojáky americké
armády, posléze byla využívána evangelickými
církvemi a nakonec se stala skladištěm. V pová-
lečném období se objekt stal majetkem města
Český Krumlov, které ho po roce 1990 vrátilo
do rukou Židovské obce. V zimní modlitebně
synagogy najdou návštěvníci stálou expozici
„Svět česko-krumlovských Židů“, která doklá-
dá informace o osudech těchto lidí soudobými
fotografiemi z česko-krumlovských ateliérů
Seidel a Wolf.
ČESKÝ KRUMLOV OPRAVIL SYNAGOGU,
další magnet třetího meandru
OPRAVENÁ SYNAGOGA, KTEROU ČESKÝ KRUMLOV JIŽ ZPŘÍSTUPNIL, BUDE DALŠÍM
DŮVODEM K TOMU, ABY LIDÉ OBJEVILI MÉNĚ ZNÁMOU TVÁŘ TOHOTO MĚSTA. ZATÍMCO
JEHO RENESANČNÍ JÁDRO JE UŽ PROSLULÉ, NA LEVÉM BŘEHU VLTAVY MÁ KRUMLOV
DALŠÍ PŘEKVAPENÍ: HODNOTNÉ DĚDICTVÍ Z OBDOBÍ SECESE. PERLOU JE SYNAGOGA,
JEJÍŽ OTEVŘENÍ BUDE VÝZNAMNÝM BODEM PROGRAMU ZEMSKÉ VÝSTAVY SPOJUJÍCÍ
OD LETOŠNÍHO DUBNA MĚSTA JIŽNÍCH ČECH A HORNÍCH RAKOUS.
ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
TEXT:REDAKCEFOTO:JIŽNÍČECHY
Ve městě již nebylo ghetto, ale židovské oby-
vatelstvo se přirozeně koncentrovalo do okolí
Synagogy – dnešní Mayerovy ulice. Malebný
židovský hřbitov je umístěn na konci města
v osadě zvané Pražák.
S židovským obyvatelstvem se tady setkáváme až
v 19. století.
Ve městě najdeme krásnou budovu synagogy
poblíž Alšova náměstí. Nový židovský hřbitov
vznikl po roce 1879, v roce 1991–1993 byl rekon-
struován a nově upraven. Dostanete se k němu
ulicí U Židovského hřbitova. Pokud máte zájem
o prohlídku, je třeba kontaktovat místní infor-
mační centrum, které má klíče od objektu.
K nejvýznamnějším židovským osobnostem pat-
ří Otto Sattler – skladatel a houslista, přežil dva
koncentrační tábory, Osvětim i Terezín. Další
významnou osobností je básník Richard Weiner,
který také pochází stejně jako Sattler z Písku.
Narodil se rodině místního majitele továrny na
cukrovinky.
Synagoga byla vyhozena do povětří nacisty
roku 1942 a na jejím místě stojí pomník židov-
ským obětem z roku 1992. Ve městě najdeme
pěkný, pečlivě udržovaný židovský hřbitov,
kde se pohřbívá doposud. Je umístěn na
okraji historického města v dnešní průmys-
lové zóně. Na hřbitově stojí i pomník obětem
holocaustu.
ŽIDOVSKÉ STOPY
VE VODŇANECH
VEMĚSTĚNAJDEMEKLASICISTNÍBUDOVUSYNA-
GOGY,KDESEVSOUČASNÉDOBĚKONAJÍIRŮZ-
NÉVÝSTAVY.SYNAGOGAPOCHÁZÍZ19.STOLETÍ,
KDYBYLAVYUŽITAJIŽSTARŠÍSTAVBA.
ŽIDOVSKOU STOPOU PÍSKEM
TAK JAKO V ČESKÝCH BUDĚJICÍCH, TAK I V KRÁLOVSKÉM MĚSTĚ PÍSKU MĚLI
ŽIDÉ ZAKÁZÁNO POBÝVAT.
ŽIDÉ ŽILI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JIŽ OD STŘEDOVĚKU, ALE MĚSTO ROKU 1506
VYPOVĚDĚLO. NOVÉ ŽIDOVSKÉ OSÍDLENÍ SE TAK DATUJE AŽ K ROKU 1848, KDY JIŽ
NEMUSELI ŽÍT ODDĚLENĚ, A TAK NEVZNIKLO ANI GHETTO JAKO V JINÝCH MĚSTECH.
TAK OSTATNĚ JAKO VŠECHNY KRAJE MÁ KRAJ JIHOČESKÝ TAKÉ SVOJE PAMÁTKY. ZACHOVALY SE JAK
SYNAGOGY, ZBYTKY ZÁSTAVBY V JEJICH OKOLÍ, TAK I NĚKTERÉ SYNAGOGY.
ŽIDOVSKÉ STOPY PO JIŽNÍCH ČECHÁCH
ŽIDOVSKOU STOPOU PO BUDĚJOVICÍCH
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
12 červenec 2013
Jedním z nejvýznamnějších center židovské-
ho osídlení byl od 15. stol. Hroznětín. Obec tu
existovala až do nacistické okupace. Kompaktní
ghetto tu neexistovalo, většina židovských domů
byla soustředěna ve dvou sídelních okrscích.
Severní se rozkládal v sousedství katolického
kostela a fary, židovské domy stávaly i po obou
stranách Bystřice.
R. 1842 stálo v této části města 23 domy a syna-
goga. Západním okrskem byla Koželužská ulice
vedoucí podél západního břehu Bystřice, kde
v téže době stálo 11 domů a špitál. Většina z nich
je dodnes v přestavbách zachována. Synagoga
neznámého stáří byla v 50. letech 20. stol. spo-
lečně se sousedícím rabínským domem zboře-
na. Hřbitov byl na zalesněném svahu Vysokého
vrchu založen pravděpodobně v 15. stol. a poz-
ději byl několikrát rozšiřován. Je zde dochováno
kolem 300 náhrobků, nejstarší z 2. pol. 17. stol.
a torzo vstupní brány. Jde o velmi cenný hřbi-
tov, typologicky se některé náhrobky řadí do
saské oblasti, některé jsou bohatě členěné, zdo-
bené rostlinnými ornamenty i židovskou sym-
bolikou. Svým typem a rozměry tvoří ojedinělý
celek. Židovské osídlení v Lázních Kynžvart je
doloženo od 1. pol. 15. stol. Ghetto bylo založeno
snad v 1. pol. 18. stol., před pol. 19. stol. se sklá-
dalo z 20 domů, z nichž zbylo dodnes jen 8.
Severozápadně od náměstí byl další sídelní okr-
sek, skládající se ze 3 domů, které dosud stojí.
Mezi nimi je stavebně nejzajímavější barokní
dům č. p. 19, bývalý obchodní dům New York
Antona Zuckera s klenutým přízemím. Jeden
z jeho dvou portálů je datován rokem 1770.
Dochovány jsou figurální nástropní malby
v patře, stopy po mezuzách, zbytky dvou pater
nádvorních pavlačí na kamenných konzolách
a v suterénu mikve. Synagoga postavená upro-
střed jižního ghetta snad r. 1764 byla r. 1938
nacisty vypálena a později zbořena. Hřbitov
byl založen pravděpodobně v 15. stol. Za 2. sv.
války byl těžce poškozen nacisty, tehdy byly
zničeny i cenné náhrobky z 16.–19. stol. Část
jich byla použita k vydláždění ulic. Díky tomu
se na ploše hřbitova dochovaly pouhé tři; dva
cenné náhrobky byly odvezeny do Mariánských
Lázní. V Poutnově bydleli Židé od 2. pol. 17. stol.
v domech v Židovské ulici, které jsou bohužel
všechny zbořeny. Patrová hrázděná synagoga
s bytem rabína, mikví a černou kuchyní snad ze
17. stol. byla zbořena r. 1915, dochována zůsta-
la jen malá část přízemní zdi. Hřbitov v polích
byl založen snad v 1. pol. 18. stol. a je na něm
dochováno cca 50 náhrobků, nejstarší z 18.
stol. V Malé Šitboři žili Židé od 1. pol. 18. stol.
Jejich domy byly rozptýleny po celé obci mezi
domy křesťanů.
Synagoga z r. 1808 vyhořela r. 1914 a následně
byla zbořena. Hřbitov byl založen pravděpodob-
ně v 18. stol. V areálu o trojúhelníkovitém půdo-
rysu je dochováno kolem 70 náhrobků. Většina
židovských domů v Úbočí byla soustředěna
v jihozápadní části obce, ale nejednalo se o uza-
vřené ghetto, byly zde i domy křesťanů. Část
domů je v přestavbách dochována. Synagoga,
postavená po r. 1889 jako náhrada za starší
vyhořelou, byla po r. 1960 zbořena. Hřbitov byl
založen r. 1841 na dně rokle severovýchodně od
zdejšího rybníka a je na něm dochováno kolem
70 náhrobních kamenů. V Drmoulu se Židé
usazovali od konce 16. stol. Jejich domy byly
soustředěny na návsi, ale z původních 25 je
v přestavbách dochováno jen několik. Synagoga
z let 1800–1803 byla r. 1938 vypálena a zboře-
na, na jejích základech byla v letech 1945–1946
postavena hasičská zbrojnice. Hřbitov byl
založen nejpozději v 17. stol. Je tu dochováno
cca 360 náhrobků z let 1673–1936. Jde o vel-
mi cenný hřbitov s barokními a klasicistními
žulovými náhrobky, zdobenými prvky lidového
umění, nejčastěji rostlinnými motivy.
ŽIDOVSKÉ STOPY
KARLOVARSKÉHO KRAJE
NA KARLOVARSKU SE ŽIDÉ USAZOVALI VĚTŠINOU V MALÝCH OBCÍCH. ARCHITEKTURA,
KTEROU VYTVOŘILI, JE CENNÁ NEJEN UMĚLECKY, ALE TAKÉ HISTORICKY.
Židovský hřbitov v Karlových Varech
TEXT:REDAKCEFOTO:KARLOVARSKÝKRAJ
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
czech-tim.cz
13
V roce 1861 byla dostavena židovská modliteb-
na a špitál v Lesní ulici za dnešním městským
muzeem. Nejen díky této modlitebně se zvyšo-
val počet židovských hostů a v roce 1875 došlo
k novému ustavení židovské obce. V témže
roce vzniká i židovský hřbitov u Velké Hleďse-
be, v lese u železniční trati. Pochováni tu jsou
mimo jiné zakladatel zdejšího Výzkumného
ústavu balneologického prof. dr. Enoch Hein-
rich Kisch (1841–1918) a německý filozof a anti-
fašista prof. dr. Theodor Lessing (1872–1933),
zastřelený nacisty v Mariánských Lázních 30.
srpna 1933. Během druhé světové války míst-
ní nacisté hřbitov zdemolovali a téměř všech-
ny náhrobky odvezli. Ve 2. polovině 20. století
sem byly přemístěny dva historické náhrobky
z podobně postiženého židovského hřbitova
v Lázních Kynžvartu a několik desítek náhrobků
z Tachova. Svému účelu hřbitov slouží dodnes.
Židovská synagoga byla v Mariánských Lázních
otevřena v srpnu 1884 a byla považována za
jednu z nejkrásnějších. Dle návrhu architekta
Eduarda Sterna byla na Hlavní třídě postavena
synagoga ve stylu novobyzantské baziliky, kte-
rá měla dvě kupolovitě zakončené věže. Stavbu
dotovala místní židovská obec i židovští lázeňští
hosté. Synagoga byla svědkem celosvětového
kongresu Židů Agudat Jisrael. O pouhý rok
později byla za Křišťálové noci 10. listopadu
1938 vypálena místními nacisty a poté stržena.
Dnes je v těchto místech proluka s trávníkem
mezi okolní zástavbou. Dnes vypálenou synago-
gu připomíná pomník na památku židovských
obyvatel. Odhalen byl 10. listopadu 2010, přes-
ně po 72 letech po zničení synagogy.
TEXT:MARIÁNSKÉLÁZNĚ,MĚSTSKÉMUZEUMMARIÁNSKÉLÁZNĚ
FOTO:MĚSTSKÉMUZEUMMARIÁNSKÉLÁZNĚ
Ztracené ghetto
Staré sušické židovské ghetto byste nalezli
v dnešní Vodní ulici a zčásti také v ulici Na Baš-
tě. Bylo to v době, kdy se Vodní ulice nazývala
Židovskou a ulice Na Baště Židovským rynkem.
V roce 1704 žilo v Sušici 15 židovských rodin,
které tu původně měly jen malou dřevěnou
synagogu. O tu je připravil požár v roce 1707.
Roku 1709 si v domě č. 149 vystavěly synago-
gu novou a větší. V 19. století jim již nestačila,
a tak židovská obec zakoupila tři domy a posta-
vila v roce 1859 nový chrám. Starou synagogu
ale nadále používaly v zimních měsících. Dnes
tu bohužel nenajdete ani jednu z nich. Tu star-
ší spolu s dřevěnou modlitebnou, používanou
při slavnostech, zničil požár ghetta v roce 1923.
Novou synagogu zničili komunisté na počátku
šedesátých let. Z někdejšího ghetta tak zbývá
již jen několik domů, které požáru nepodlehly.
Židovský hřbitov
Za návštěvu ale rozhodně stojí starý židovský
hřbitov. Židé si jej v hradbách u staré bašty,
kde se zakopávaly mršiny, založili již v roce
1626. Dnes se na hřbitov vchází z ulice Příko-
py brankou s dřevěným ostěním, nad kterou
je umístěna kamenná luneta se symbolickým
sedmiramenným svícnem – memorou. Po jeho
levé straně je v hebrejštině, po pravé straně
v angličtině a nad svícnem v českém jazyce
nápis: „Tento židovský hřbitov (založený 1626)
a nový hřbitov v Křičkově ulici (z roku 1876)
jsou posledními památkami na židovské oby-
vatelstvo města Sušice. Židé zde žili již ve stře-
dověku, jejich domovy stávaly v dnešní Vodní
ulici. Poslední synagoga (z r. 1859) byla zboře-
na v r. 1964. Dne 27. listopadu 1942 byli sušič-
tí židé odvlečeni do Terezína a téměř všichni
byli vyvražděni v koncentračních táborech. Za
kamennou brankou vedou tři cihlové schody
k uzamčeným železným vrátkům s ozdob-
nou mříží, které odkrývají pohled na hřbitov
s doposud zachovanými barokními a klasicist-
ními náhrobky.
Nový židovský hřbitov
Starý židovský hřbitov časem nestačil, a tak si
sušičtí židé v roce 1876 otevřeli nový za měs-
tem, v dnešní Křičkově ulici. Typických židov-
ských náhrobků ze světle šedého kamene tu
ale mnoho nenaleznete. Spatříte především
modernější náhrobky z tmavého až černého
kamene, obdobných jako jsou na křesťanských
hřbitovech té doby. Nápisy na náhrobcích jsou
většinou dvoujazyčné, hebrejsko-německé či
hebrejsko-české. Poslední zemřelý sušický žid
tu byl pohřben v roce 1946. Od té doby již hřbi-
tov neslouží svému účelu.
TEXT:REDAKCEFOTO:SUŠICE
ŽIDOVSKÝ HŘBITOV A SYNAGOGA
V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH
ŽIDÉ PŘIJÍŽDĚLI DO MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ JIŽ OD SAMÝCH POČÁTKŮ
A PRVNÍ ŽIDOVSKÁ OBEC VZNIKLA V ROCE 1824.
Město Mariánské Lázně
Ruská 155, 353 01 Mariánské Lázně
Tel.: +420 354 922 111
E-mail: muml@marianskelazne.cz
www.muml.cz
www.marianskelazne.cz
•KONTAKTSTOPY ŽIDŮ V SUŠICI
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
14 červenec 2013
Židé se v Teplicích věnovali obchodu, půjčovali
peníze a podíleli se i na lázeňském podnikání.
1. června 1793 postihl Teplice velký požár, při
kterém vedle 166 křesťanských domů vzalo za
své i celé židovské ghetto uprostřed města. Díky
podpoře vrchnosti však byla čtvrť záhy obnove-
na. Čtvrť však již nebyla přísně vymezena a stala
se součástí města. Roku 1831 byl založen Isra-
elitische Badeinstitut, který spravoval hospitál
sloužící i k léčbě mimoteplických Židů. V roce
1853 měly Teplice 2 800 obyvatel, z toho 500
židovského vyznání. Tento vzrůstající počet čle-
nů obce vedl v letech 1880–1882 k vybudování
nové velké synagogy – nejprostornější synago-
gy, která kdy byla v Čechách postavena.
Děčínská synagoga v Podmoklech
Děčínská synagoga je o poznání mladší. Její
počátky jsou situovány do tehdy ještě samostat-
né obce Podmokly do roku 1892, kdy se konala
finanční sbírka. Nově budovaná synagoga měla
nahradit starší modlitebnu. Nová synagoga
v orientálně-secesním stylu za 100 tisíc rakous-
kých korun ale vyrostla až v roce 1907. Boho-
služby se zde konaly do roku 1938. Za války
ovšem sloužila jako skladiště a později zde byla
zřízena modelářská dílna Hitlerjugend.
Jednoduché to nebylo ani po osvobození. Plné
nápravy se budově dostalo až v roce 1996, kdy
se dostala do majetku Židovské obce v Děčíně
a začala její postupná rekonstrukce. Synagoga
má tradiční vzhled, její ozdobou byl velký lustr
z křišťálu. Svitky Tóry byly umístěny v umě-
lecky zpracované schránce na Tóru – aron ha-
kodeš.
Úštěckou synagogu nepřehlédnete
Židovské osídlení Úštěku je dlouholeté, podle
kronik sahá až do roku 1327. V 16. století vzni-
ká malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi
domech – počet domů a povolených rodin byl
pevně stanoven a zůstal beze změn až do polo-
viny 19. století. První dřevěná synagoga lehla
popelem při velkém požáru města v roce 1773.
V roce 1794 si postavili Židé novou synagogu
v klasicistním slohu. Suterén byl využit židov-
skou školou. Stavba stojí na kraji ostrohu, takže
je zdaleka dobře vidět. V roce 1851 byla moder-
nizována podle plánů Wenzla Jahna. K boho-
službám byla využívána do roku 1938, během
druhé světové války bylo vnitřní vybavení zniče-
no a po válce zůstala synagoga zavřená a opuš-
těná. Po rekonstrukci v letech 1993–2003 je
využívána jako regionální židovské muzeum.
Synagoga v Žatci
Starší židovské osídlení bylo z města Žatce dva-
krát vypovězeno: v 16. a 17. století. Novodobou
židovskou obec, existující od poloviny 19. stole-
tí, připomíná synagoga, která je druhou největší
v Čechách, a židovský hřbitov. Nedaleko náměstí
v Dlouhé ulici stojící synagoga s dvojicí věží byla
spolu se sousedním obecním domem vystavě-
na v letech 1870–1872 podle plánů architekta
Johanna Staňka v maurském stylu. V roce 1911
byla renovována a uvnitř kompletně vyzdobena
malbami. V průběhu tzv. křišťálové noci z 9. na
10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté. Od té doby
již nikdy nesloužila původnímu účelu. Objekt je
proslulý vynikající akustikou.
Z židovského hřbitova, založeného roku 1869
v sousedství komunálního pohřebiště, zůstalo
zachováno pouze několik náhrobků a obřadní
síň se zajímavou ornamentální výmalbou.
Historicky pozoruhodný je fakt, že ze žateckého
vojenského letiště byla v roce 1948 dopravována
československá pomoc mladému státu Izrael.
Židé za Hasskou bránou
Židovské osídlení v Roudnici n. L. sahá až do
středověku. Prvním místem, kde zdejší Židé
sídlili, byla osada na jih od zámku zvaná Koň-
ský Trh. Zde se také nacházel první hřbitov.
Výstavba kapucínského kláštera na počátku 17.
století si vynutila přestěhování židovského oby-
vatelstva, které se nově usídlilo za tzv. Hasskou
branou v prostoru dnešních ulic Třebízského
a Havlíčkova. V těchto místech byla vybudována
vedle obytných domů i synagoga, škola a špitál.
Vznikl zde také nový hřbitov s cennými rene-
sančními barokními a klasicistními náhrobky.
Byly sem přestěhovány rovněž některé náhrob-
ky ze zrušeného hřbitova u zámku.
ŽIDOVSKÉ SYNAGOGY
V ÚSTECKÉM KRAJI
PRVNÍ DOLOŽENÉ ZMÍNKY O ŽIDOVSKÝCH OBYVATELÍCH TEPLIC POCHÁZEJÍ Z ROKU
1414. ŽIDÉ BYLI UVÁDĚNI JAKO VĚŘITELÉ MÍSTNÍ ŠLECHTY A TEPLICE JIM POSKYTO-
VALY TRVALÉ ÚTOČIŠTĚ. DOKLADY O BUDOVĚ SYNAGOGY NAJDEME JIŽ KOLEM ROKU
1550. K NÍ PAK PŘIBYLA ŽIDOVSKÁ ŠKOLA A RITUÁLNÍ LÁZEŇ. PRVNÍM ZNÁMÝM RABÍ-
NEM BYL ROKU 1654 LÖBL BAUM.
Děčínská synagoga
Město Úštěk- Židovská synagoga
TEXT:REDAKCEFOTO:ÚSTECKÝKRAJ
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
czech-tim.cz
15
Od roku 2009 je otevřena veřej-
nosti. V přízemí synagogy se
seznámíte s židovskou kulturou
na Turnovsku, v prostoru žen-
ské galerie proběhnou zajímavé
sezónní výstavy. V Turnově se nachází také jedi-
ný dochovaný židovský hřbitov na území okresu
Semily. Nejstarší náhrobky pocházejí ze 17. sto-
letí. Na hřbitově odpočívají např. přímí předci
Pavla Tigrida nebo spisovatele Ivana Olbrachta.
Expozici věnovanou židovské komunitě najdete
v hrobnickém domě z roku 1800.
•www.turnov.cz
• www.cesky-raj.info
TURNOV – SYNAGOGA A ŽIDOVSKÝ HŘBITOV
VE MĚSTĚ NAJDEME SYNAGOGU POSTAVENOU V BAROKNÍM SLOHU Z ROKU 1719. SYNA-
GOGA PŘEČKALA II. SVĚTOVOU VÁLKU A PROŠLA CELKOVOU REKONSTRUKCÍ.
V klasicistním domě č. p. 100, bezprostředně
přiléhajícím k synagoze, bývala škola a byt
rabína. Většinu domů zasáhl požár z roku
1840, ale téměř všechny domy byly přestavěny
a opraveny. Jičínská synagoga byla postavena
mezi léty 1781–1784. Při zmiňovaném požáru
vyhořela a vzápětí byla empírově upravena. Po
2. světové válce sloužila synagoga jako sklad
bylin. V roce 2001 ji získala pražská Židov-
ská obec. Nově zrekonstruovaná synagoga
bude v červnu příštího roku zpřístupněna
veřejnosti. Židovský hřbitov v Jičíně najdeme
asi 2 km severovýchodně od Valdštejnského
náměstí. Byl založen roku 1651 a do součas-
né podoby rozšířen ve 2. polovině 19. století.
Nejstarší náhrobky pocházejí ze 17. století.
Poslední pohřeb zde byl v roce 1949. Židov-
ský hřbitov prošel (díky Židovské obci v Praze
a jičínskému OS Baševi) za poslední čtyři roky
zásadní rekonstrukcí. Jičín se může pochlubit
významnými osobnostmi židovských dějin.
V tomto městě se v roce 1853 narodil houslista
Josef Markus, který se proslavil jako dirigent
orchestru pražského Národního divadla. Ernst
Pollak (1886–1947), mj. první manžel Mile-
ny Jesenské, se proslavil jako literární kritik
a esejista z okruhu Franze Kafky. Karl Kraus
(1874–1936) byl významný rakouský spisova-
tel, dramatik a novinář. S Jičínem spojil svůj
osud také básník Jiří Daniel.
• www.jicin.cz
ŽIDOVSKÉ STOPY V JIČÍNĚ
GHETTO BÝVALO VE VÝCHODNÍ ČÁSTI ŽIDOVSKÉ ULICE. PŮVODNĚ SE SKLÁ-
DALO POUZE Z OSMI DOMŮ.
Mikulovská naučná stezka židovskou čtvrtí
má na kilometrové trase celkem 13 zastavení.
Židovská čtvrť byla tvořena 317 domy natěsna-
nými v úzkých uličkách v podzámčí. Tady stála
talmudská škola zvaná Ješiva, kde působili jak
učenci i rabíni, tak tu stálo i dvanáct synagog
a modliteben. Ve druhé polovině 16. století zde
působil také legendární rabi Löw podle pověsti
tvůrce pražského Golema.
Město bylo už od poloviny 15. století sídelní loka-
litou židovského obyvatelstva. Tehdy se Mikulov
stal cílem pro Židy vyhnané z Vídně a Dolních
Rakous, kteří se usazovali v prostoru dnešní
Husovyulice.Aceláoblastnabíralanadůležitosti
– už před polovinou 16. století tu byl zřízen úřad
moravského zemského rabína, který spravoval
veškeré židovské obce na Moravě až do roku
1851. Působilo tu mnoho učenců, židovských
politiků a také se zde narodil pozdější rakouský
spolkový prezident Adolf Schärf.
Nejstarší a dodnes stojící židovskou synagogu
nalezneme v Husově ulici, kudy vede již zmíněná
naučná stezka. Synagoga je výjimečnou kultur-
ní památkou a dnešní barokní podobu získala
při přestavbě r. 1719. Vnitřní prostor je ukázkou
mimořádně hodnotné barokní kompozice. Strop
je zdoben bohatou štukaturou s barokní orna-
mentikou a hebrejskými texty. V současnosti
slouží jako výstavní a koncertní síň.
Proslulý židovský hřbitov o rozloze téměř 20 000
m2
je jedním z největších a nejstarších na Mora-
vě. Při vstupu do areálu projdeme kolem obřadní
síně, vystavěné vídeňským architektem Maxem
Fleischerem r. 1898. Na hřbitově, na němž se
pohřbívalo do r. 1938, pak nalezneme na 4 tisí-
ce náhrobků. Nejstarší dochované náhrobky
pocházejí z roku 1605.
Více informací získáte na
• www.mikulov.cz
• www.mikulovskoregion.cz
ŽIDÉ V MIKULOVĚ
ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ V MIKULOVĚ, NĚKDEJŠÍ KULTURNÍ A DUCHOVNÍ CENTRUM
MORAVSKÝCH ŽIDŮ, NA VÁS ZAPŮSOBÍ KOUZLEM UPLYNULÝCH STOLETÍ.
TEXT:REDAKCEFOTO:TURNOVTEXT:REDAKCEFOTO:JIČÍNTEXT:REDAKCEFOTO:MIKULOV
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
16 červenec 2013
Jičín (Český ráj)
Nejstarší zmínka o jičínské židovské ulici
pochází již z roku 1362. Dva kilometry od měs-
ta se nachází židovský hřbitov s přibližně 360
náhrobky. Byl založen roku 1651 a nejstarší
dochovaný náhrobek byl vytvořen už v roce
1763. Místní synagoga, postavená pravděpo-
dobně v roce 1773, prošla několika úpravami.
Poslední náročná rekonstrukce jí vrátila původ-
ní čistý klasicistní ráz. www.jicin.cz
Nový Bydžov (Hradecko)
VNovémBydžověžilapočetnáavýznamnážidov-
ská komunita. Bohatá náboženská obec zde již
roku 1568 postavila dřevěnou modlitebnu, kte-
rá byla několikrát přestavována a nakonec také
secesně upravena. Od roku 1950 tato synagoga
slouží Českobratrské evangelické církvi.
Zdejší starý židovský hřbitov patří mezi nejhod-
notnější židovské památky v České republice.
www.novybydzov.cz
Dobruška (Orlické hory)
Cenné židovské památky je možné obdivovat
rovněž například v Dobrušce. Kromě bývalé
synagogy, která právě prochází rekonstrukcí,
po níž by se měla stát dějištěm řady kulturních
akcí, se zde nachází také někdejší rabínský
dům. V jeho sklepení je dodnes možné spatřit
tradiční očistnou lázeň, mikvi, unikátní svou
původní dispozicí, rozměry i použitou dlažbou.
Jako jedna z mála je dobrušská mikve v rámci
stálé expozice „Židé v dějinách Dobrušky“ pří-
stupná veřejnosti.
Navštívit je možné rovněž místní židovský hřbi-
tov, založený v roce 1675, s náhrobky dokumen-
tujícími vliv goticko-renesančního, barokního
i klasicistního stylu.
www.mestodobruska.cz/muzeum/
Rychnov nad Kněžnou (Orlické hory)
K židovským památkám, které stojí za to si pro-
hlédnout, patří i jednolodní barokně klasicistní
synagogavRychnověnadKněžnou.Tabylav50.
letech 20. století využívána jako sklad a prodej-
na plynu, a tím totálně zpustošena. Na počátku
90. let byla rekonstruována a dnes slouží jako
židovské muzeum a památník spisovatele Karla
Poláčka. Na jižním průčelí byl roku 2002 odha-
len památník obětem holocaustu. V Rychnově
nad Kněžnou je možné si prohlédnout rovněž
židovský hřbitov, pocházející z roku 1616.
www.orlickehory-cz.info, www.moh.cz
Hořice (Podkrkonoší)
V roce 1729 zde byla vystavěna první dřevě-
ná synagoga, kterou v 60. letech téhož století
nahradila stavba kamenná. Současnou podobu
získala až po požáru v roce 1859, kdy se dočka-
la opravy a zároveň výzdoby kamennými deska-
mi Desatera Božích přikázání. Vedle synagogy
stával do 50. let minulého století také rabínský
dům a židovská škola.
O tom, jak významnou skupinu obyvatel zde
Židé tvořili, svědčí i několik textilních manu-
faktur, které dodnes patří k architektonickým
ozdobám města. www.horice.org
PO KRÁLOVÉHRADECKÉM
KRAJI
V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY NACHÁZEJÍ SVÉ PEVNÉ MÍSTO V TURISTICKÉ
NABÍDCE ŘADY LOKALIT. PŘIJMĚTE POZVÁNÍ K NÁVŠTĚVĚ NĚKOLIKA ŽIDOVSKÝCH
PAMÁTEK KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE.
TEXT:REDAKCEFOTO:KRÁLOVÉHRADECKÝKRAJ
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
czech-tim.cz
17
Následující příliv židovského etnika znamenal
oživení obchodu pro region. Přibývaly židovské
domy a vznikalo ghetto. V 17. století byl založen
na svahu pod kaplí sv. Rozálie hřbitov. Po roce
1810 obec vystavěla synagogu. Ta se zachovala
až do současnosti. Její původní výzdoba však
byla za 2. světové války fašisty ukradena.
Zdejší židovský hřbitov byl založen kolem roku
1700 a nejstarší dochovaný náhrobek je z roku
1731. Plasticky tvarované náhrobky z poloviny
18. století odlišuje rustikální výzdoba od ostat-
ních náhrobků v regionu.
Synagoga v Jevíčku dnes slouží církvi česko-
slovenské husitské a nezahálí. Pořádají se zde
výstavy a koncerty. Byla postavena roku 1794
a nahradila původní synagogu, která byla ze
dřeva a lehla při velkém požáru popelem.
Holocaust se dotkl i místních Židů. 111 osob
bylo odvezeno na nádraží a odtud do Skalice
nad Svitavou vstříc tragickému osudu. Cílovou
stanicí byl Terezín. Nacistické běsnění druhé
světové války přežili tehdy tři lidé, do Jevíčka se
však vrátil jediný.
První zmínky o Židech v Heřmanově Městci se
začínají objevovat v historických pramenech od
15. století. Nejstarší židovská modlitebna stá-
la v dnešní Pokorného ulici. Po požárech v 17.
století byli Židé přesídleni do dnešní Havlíčkovy
ulice. Roku 1760 si tam postavili barokní syna-
gogu, kterou v roce 1870 přestavěli do dnešní
novorománské podoby. Autorem plánů byl
architekt František Schmoranz.
O pár let dříve tu již stála také budova židovské
školy, která k synagoze přiléhá. Za okupace
bylo vybavení synagogy odvezeno do shromaž-
diště předmětů v Židovském muzeu v Praze. Ze
štítu synagogy byly odstraněny desky Desatera.
Během války sloužila synagoga jako skladiště.
Od roku 1949 využívala její prostory k boho-
služebným účelům Českobratrská církev evan-
gelická.
Na přelomu tisíciletí byly oba objekty zrekon-
struovány a využívají se ke kulturním účelům.
Byla obnovena spojovací balkónová chodba
mezi galerií v synagoze a prvním poschodím
bývalé židovské školy. Do štítu synagogy byly
vráceny desky Desatera a na čelní stěně obno-
ven hebrejský text starého žalmu. Dochoval se
také dřevěný svatostánek, dřevěná ženská gale-
rie i ornamentální výzdoba. V současné době se
jedná o jednu z nejvyužívanějších židovských
památek v Čechách.
Založení židovského hřbitova v Heřmanově
Městci klade tradice před rok 1430. Při jeho
návštěvě se před vámi otevře 21 nestejně dlou-
hých řad a 1 077 náhrobních kamenů, z nichž
nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Židov-
ský hřbitov v Heřmanově Městci je jedním z nej-
zachovalejších v našich zemích.
Židovské ghetto v Luži na Chrudimsku existo-
valo od 16. století až po dobu nacistické okupa-
ce. Dodnes se dochovala synagoga z roku 1780.
Stejně jako jiné ji uzavřel nacismus. Komunis-
mus z ní udělal sklad surových kůží. Přítom-
nost dezinfekce však pomohla zachování uni-
kátního dřevěného ostění, stejně jako středové
zděné bimy, tedy řečniště. Dnes slouží synagoga
kulturním účelům.
Židovský hřbitov v Luži stojí na místě středo-
věkého popraviště. Byl založen v první polovi-
ně 17. století. Zachovalo se asi 500 náhrobků,
z místní márnice však zbyly jen ruiny.
PARDUBICKÝ KRAJ
je pyšný na židovskou historii
ŽAMBERK JE MĚSTEM, JEHOŽ DĚJINY JSOU TĚSNĚ SPJATY S ŽIDOVSKOU KOMUNI-
TOU. PRVNÍ ZMÍNKA SE VÁŽE K ROKU 1666. MEZI KRÁMKY NA RYNKU BYL JIŽ PŘED
ROKEM 1700 JEDEN ŽIDOVSKÝ. V ROCE 1699 SI KUPUJE OD HRABĚTE FRANTIŠKA ADA-
MA Z BUBNA ŽID MARKUS ISAÁK SACHSEL Z DAČIC KAMENNÝ DŮM NAPROTI MLÝNU
A K NĚMU I KRÁMEK.
Židovský hřbitov v Chrudimi
Synagoga Heřmanův Městec
TEXT:REDAKCEFOTO:PARDUBICKÝKRAJ
Synagoga – Luže
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
18 červenec 2013
Třebíčská židovská čtvrť je také jediným dokla-
dem židovské kultury mimo území Izraele zapsa-
ným v prestižním seznamu UNESCO. Židovská
čtvrť zahrnuje 123 dochovaných staveb, napří-
kladPředníaZadnísynagogu,židovskouradnici,
rabinát, chudobinec, nemocnici a školu. V Zadní
synagoze se nachází expozice židovské kultury
s názvem Makom-chajim, v překladu “místo živo-
ta”. Je zde také umístěn model židovské čtvrti
k roku 1850. Dalším významným objektem je
dům Seligmanna Bauera, který byl postaven
před rokem 1798. V roce 2011 prošel rozsáhlou
rekonstrukcí a byl upraven na židovské muze-
um. Expozice představuje bydlení židovské rodi-
ny v meziválečném období. V přízemí domu se
nachází hokynářství a v prvním patře nalezneme
kuchyň a ložnici. Podkroví objektu je upraveno
na přednáškový sál.
Unikátním projektem je zpracování rozsáhlých
podkladů mapujících židovský hřbitov. Aplikace
umožňuje vyhledávání náhrobků a jejich loka-
lizaci v mapovém projektu, vyhledávání osob,
výpis údajů a zobrazení fotografií k danému hro-
bovému místu atd.
TŘEBÍČ – místo života židovských památek
ÚZEMÍ, KTERÉ JEŠTĚ V POLOVINĚ 80. LET 20. STOLETÍ BYLO URČENÉ
K PLOŠNÉ ASANACI, SE OCITLO MEZI NEJVÝZNAMNĚJŠÍMI SVĚTOVÝMI
PAMÁTKAMI. JEDNÁ SE O ŽIDOVSKOU ČTVRŤ V TŘEBÍČI, KTERÁ BYLA
SPOLU S ŽIDOVSKÝM HŘBITOVEM A BAZILIKOU SV. PROKOPA ZAPSÁNA V ROCE 2003
NA SEZNAM SVĚTOVÉHO KULTURNÍHO A PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ UNESCO.
Oživené židovské město
12. – 14. 7. (Židovské město)
II. ročník kulturně-historické akce s cílem navrátit
původní živou tvář památce UNESCO.
Šamajim
29. 7. – 3. 8. (Zadní synagoga, Židovské město)
Festival židovské kultury, navazující na slavnou
židovskou historii Třebíče.
PROGRAM•AKCE
Bližší informace na www.visittrebic.eu, www.
mkstrebic.cz, http://gis.trebic.cz/ost/pomni-
ky/pomniky/index.php?frame.
V následujících letech se židovská obec prud-
ce rozrostla. V 1. polovině 19. století tvořili
Židé 1/5 obyvatel města. V roce 1848 získali
plná občanská práva a začali opouštět ghet-
to, hledali uplatnění i jinde. Díky židovským
podnikatelům se Třešť hospodářsky, sociálně
i kulturně rozvíjela.
Během 2. světové války ztratili Židé svá práva,
majetek a nakonec i život. Dne 14. 5. 1942 bylo
z Třeště deportováno 107 Židů. Jejich tragic-
ký osud dodnes připomíná památník obětem
holocaustu za budovou radnice.
Synagoga
První písemná zmínka pochází z roku 1693.
Její původní podobu neznáme, neboť roku 1824
vyhořela. Druhý požár ji postihl roku 1920.
Dvoupodlažní budova je orientována téměř
k východu. Vstup pro muže býval ze západ-
ní strany z otevřeného loubí, ženy měly svůj
vchod v severním traktu. Židovské bohoslužby
se zde konaly až do druhé světové války, poté
byla budova využívána k různým účelům, i jako
skladiště. Od roku 1957 ji užívá sbor Církve
československé husitské. Je jedinou synagogou
v naší republice, která má v průčelí podloubí.
V blízkosti synagogy se rozprostírala židovská
čtvrť, o které se návštěvníci více dozvědí v syna-
goze v expozici Zaváté stopy.
Židovský hřbitov
Pohřebiště z 2. poloviny 17. století se nachá-
zí na konci města při hlavní silnici směrem
na Telč. K židovskému hřbitovu, kde leží asi
1 300 náhrobků, patří i 150 let stará márnice.
Areál je chráněn jako nemovitá kulturní památ-
ka a je volně přístupný.
ZAVÁTÉ STOPY V TŘEŠTI
POČÁTKY ŽIDOVSKÉHO OSÍDLENÍ TŘEŠTĚ JSOU NEJASNÉ. PO VYPOVĚZENÍ
ŽIDŮ Z JIHLAVY SE ZŘEJMĚ JEJICH KOMUNITA USÍDLILA TAKÉ V TŘEŠTI,
O TOM VYPOVÍDÁ PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA Z ROKU 1576. BĚHEM TŘICE-
TILETÉ VÁLKY ŽIDOVSKÉ OSÍDLENÍ TÉMĚŘ ZANIKLO. ROKU 1686 NAŘÍDIL HRABĚ HER-
BENSTEIN, ABY SE ŽIDÉ BYDLÍCÍ VE MĚSTĚ PŘESTĚHOVALI DO JEDNÉ ULICE.
TEXT:REDAKCEFOTO:TŘEŠŤ
Židovský hřbitov v Třebíči
Pohled na dům Seligmanna Bauera
a Zadní synagogu
TEXT:REDAKCEFOTO:TŘEBÍČ
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
czech-tim.cz
19
Z desítek židovských hřbitovů, rozesetých po
celém území Moravy, se v brněnské čtvrti Žide-
nice nachází ten největší. Byl založen roku
1852 a dochovalo se v něm více než 11 000
hrobů s více než 9 000 náhrobky, z nichž nej-
starší datují svůj původ do poloviny 19. století.
Místo posledního odpočinku zde nalezla řada
významných osobností židovské kultury, za
všechny jmenujme alespoň herce Huga Haase.
Při vstupu na hřbitov mohou návštěvníci obdi-
vovat novorenesanční obřadní síň s maurskými
prvky z roku 1900, prohlédnout si mohou také
pomník věnovaný 13 000 obětem holocaustu.
Vedle židovského hřbitova patří k architektonic-
kým skvostům Brna rovněž ortodoxní židovská
synagoga v ulici Skořepka, funkcionalistická
stavba postavená v letech 1935–1936 architek-
tem Ottou Eislerem. Je pozoruhodné, že jako
jediná na Moravě a ve Slezsku je dodnes použí-
vána k bohoslužbám.
Neméně zajímavé židovské památky se však
nachází i v brněnském okolí. Například v Ivan-
čicích se dochovalo 52 domů původní staré
židovské čtvrti, mimo jiné radnice a škola s láz-
němi. Pozdně klasicistní ivančická synagoga
z roku 1853 sloužila donedávna jako skladiště.
Nechybí ani hřbitov s velmi cennými náhrobky
renesančního, barokního a klasicistního sty-
lu, přičemž nejstarší čitelný náhrobní nápis je
z roku 1552, tedy téměř 500 let starý.
Podobně jako v Ivančicích také ve Slavkově u Br-
na je možné se procházet židovskou městskou
čtvrtí, navštívit židovský hřbitov či synagogu,
postavenou tentokrát v novorománském slo-
hu. V letech 1994–1998 byla zrestaurována pro
archivní potřeby a v současnosti její předsíň
hostí malou muzejní expozici židovské kultury.
ŽIDOVSKOU STOPOU PO BRNĚ
TAKÉ V OKOLÍ BRNA ZANECHALI ŽIDÉ VÝZNAMNÉ PAMÁTKY,
KTERÉ URČITĚ STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU.
Počátky města spadají do 2. poloviny 13. století
a jsou spojeny s upevňováním hranic Českého
státu za vlády Přemysla Otakara II. První písem-
nou zprávu o městě nacházíme roku 1302.
Strážnice byla původně královským majetkem,
na počátku 14. století získal toto město význam-
ný moravský rod pánů z Kravař. Na počátku
15. století zakoupili město Žerotínové. V době
jejich vlády prožívala Strážnice dobu svého nej-
většího rozmachu.
Židé byli ve Strážnici od nepaměti. Po vypále-
ní Starého města přestěhovali svou obec za
nové náměstí do „Židovské ulice“. Přenesli sem
i svoje staré náhrobky, nejstarší z nich pochází
z r. 1647. Židovské ghetto bylo odděleno, na noc
se zavírala hlavní brána.
V polovině 17. století se majitel strážnického
panství hrabě Magnis rozhodl darovat Židům
část pozemku k založení hřbitova. Na nově zbu-
dovaný hřbitov byly přeneseny starší náhrob-
ky ze hřbitova původního. Dnes najdete hřbi-
tov v těsném sousedství zámeckého areálu.
Nepřehlédnutelnou dominantu tvoří synagoga
z r. 1750, která je ze tří stran obklopena hřbito-
vem, což je u nás ojedinělá zvláštnost.
Na strážnickém židovském hřbitově najdeme
asi 1 500 náhrobků. Ze starších se zde nachází
typ kamenné stély – náhrobní kámen zapuště-
ný přímo do země. Výjimku tvoří polotumba,
která je umístěna na východní straně synagogy.
Vedle východní strany synagogy jsou umístěny
nejvýznamnější hroby – rabínské.
• www.straznicko.cz
ŽIDOVSKÝ HŘBITOV VE STRÁŽNICI
MALEBNÉ MĚSTO LEŽÍ MEZI PŘÍRODNÍM PARKEM STRÁŽNICKÉ POMORAVÍ
A CHRÁNĚNOU KRAJINNOU OBLASTÍ BÍLÉ KARPATY.
Židovský hřbitov v IvančicíchŽidovský hřbitov v Ivančicích
Synagoga ve Slavkově
Kantor Arnošt Neufeld
před svatostánkem s tórou.
TEXT:REDAKCEFOTO:JIHOMORAVSKÝKRAJ
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/TEXT:REDAKCEFOTO:REDAKCE
20 červenec 2013
Velké Meziříčí
V 18. stol. už tvořili Židé celou třetinu z celko-
vého počtu obyvatel Velkého Meziříčí. Živili se
převážně drobným obchodem nebo obchodem
se lnem. Někteří z nich měli také koželužny
a klihárny.
Od pol. 19. stol. počet židovského obyvatelstva ve
městě postupně klesal a r. 1942 židovská obec
zanikla deportací zbývajících Židů do Terezína.
Stará synagoga byla postavena po třicetileté
válce v těsném sousedství starší Malé synagogy,
která byla nadále používána jako zimní mod-
litebna. Stará synagoga byla k bohoslužbám
využívána do r. 1870, kdy byla vystavěna Nová
synagoga.
Příbuzní Kafky i Mahlera našli odpočinek
v Humpolci. Nejstarší písemný doklad připo-
mínající židovskou komunitu v Humpolci je z r.
1385. V první čtvrtině 18. stol. zde byla ustave-
na židovská obec a r. 1760 vystavěna synagoga.
Stojí uprostřed bývalé židovské čtvrti, kterou
tvořilo přibližně 30 domů. Během druhé světo-
vé války byla synagoga poničena, pak ji obnovi-
la Československá církev husitská a dodnes ji
využívá jako svou modlitebnu. Při její rekon-
strukci koncem 80. let 20. stol. byly odkryty
barevné fragmenty původní výzdoby.
Židovský hřbitov se nachází v areálu lesoparku
pod hradem Orlík a je součástí naučné stezky.
U vchodu se nachází obřadní místnost, kde byl
zesnulý před pohřbem rituálně očištěn. Na hřbi-
tově stojí asi tisíc náhrobních kamenů převážně
barokního a klasicistního stylu, z nichž mnohé
jsou umělecky velice cenné. Hřbitov sloužil i pro
Židy z širokého okolí, je zde pochováno několik
příbuzných Gustava Mahlera a Franze Kafky.
Přítomnost židovského obyvatelstva v Jihlavě
lze předpokládat již krátce po založení města
v pol. 13. stol. Středověké ghetto se synagogou
a hřbitovem však zaniklo po vypovězení Židů
z města r. 1426. Židovské rodiny odtud odešly
do obcí a městeček v okolí. Novodobá židovská
obec fungovala od pol. 19. stol. a krátce byla
obnovena po 2. sv. válce. Synagogu, vypálenou
v březnu 1939, připomíná pamětní deska na
hradební zdi, kterou v roce 1992 věnovala jih-
lavská rodačka žijící v Izraeli.
Židovská čtvrť se zachovala také v Polné. Židé
zde žili již v 15. stol., městská část však směla
být vybudována až ve 2. pol. 17. stol. Ghetto se
synagogou vzniklo v letech 1681–1685. Má dvě
části – původní město s půdorysem ve tvaru
trojúhelníku, a dolní náměstí, Rabínský plácek.
Stojí zde 32 většinou patrových domů, synagoga
a rabínský dům. Řada domů se však nevyhnula
absurdním a necitlivým stavebním zásahům.
V prostorách synagogy je umístěno Regionální
židovské muzeum. Prostřednictvím fotografií
a dokumentů připomíná bohatou historii zdej-
ší židovské komunity. V interiéru je umístěno
několik originálních kusů mobiliáře. Zachová-
na je chrámová opona zdobená modlitebními
nápisy.
Synagoga byla obnovena také v Golčově Jení-
kově. V novorománském slohu byla vybudová-
na v letech 1871–1873 a je doplněna maurský-
mi dekoračními prvky. Nad hlavním štítem je
zvenku napsáno zlaceným písmem Mojžíšovo
Desatero, pod ním je velká ozdobná hebrejská
hvězda. V synagoze je umístěn veřejnosti nepří-
stupný depozitář Židovského muzea Praha.
Zdejší talmudská škola byla poslední svého
druhu v Čechách, do r. 1881 na ní studovali
i žáci z cizích zemí. Nejstarší náhrobky zdejší-
ho hřbitova pocházejí z 16. stol., kromě hebrej-
ských textů obsahují i nápisy v češtině a němči-
ně, tři náhrobky mají podobu sarkofágů.
Židovský hřbitov v Golčově Jeníkově je unikátní
památkou a patří k nejstarším v Evropě. Roz-
kládá se na ploše větší než 7 000 m2. Nejstar-
ší náhrobky pocházejí z 16. a 17. stol. Nejstar-
ší hřbitov na Moravě je židovský a najdete ho
v Jemnici
Židovská obec v Jemnici nepatří k nejvýznam-
nějším, ale jeden primát ji upřít rozhodně
nemůžeme. Patří k nejstarším v Česku. Prv-
ní zmínka o Židech v Jemnici totiž pochází už
z r. 1336. Jemnice byla významným městem
s bohatou pokladnou, protože se stala hraniční
pevností a místem těžby zlata.
Židovská obec početně vzrostla r. 1454, kdy byli
Židé vyhnáni z moravských královských měst.
Jižní část městského jádra při hradbách – v pod-
statě mezi zámkem a jižním koncem náměstí
– zaujímá židovská čtvrť. Průběh Židovské ulice
se lomil v pravém úhlu do tvaru písmene L. Tato
čtvrť byla po třicetileté válce značně poničená,
přesto byla krátce poté obnovena. Největší sta-
vební rekonstrukci a obnovu zažila po r. 1824.
Modlitebna stála podle dochovaných údajů
ve městě už ve 14. stol. Po skončení třicetileté
války si židovská komunita vystavěla synagogu
novou. Na její další architektonickou podobu
měly vliv dva požáry v letech 1752 a 1832 a r.
1942 byla zbořena.
Žádnéžidovskécentrumseneobejdebez„zahra-
dy mrtvých“, tedy bez židovského hřbitova, a ani
to jemnické není výjimkou. Zdejší hřbitov se
nalézá od počátku existence židovské obce stá-
le na stejném místě, takže se s největší pravdě-
podobností jedná o nejstarší trvale používané
pohřebiště na Moravě.
PUTOVÁNÍ PO VYSOČINĚ
NÁVŠTĚVU ZAČNEME VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ. ZDE JSOU PRVNÍ ZMÍNKY O ŽIDECH DOCHO-
VÁNY UŽ Z R. 1497. K VĚTŠÍMU ROZVOJI OSÍDLENÍ VŠAK DOŠLO AŽ PO TŘICETILETÉ
VÁLCE. TEHDY ZDE BYL ŽIDOVSKÝ RYCHTÁŘ, RABÍN A ŽIDÉ KUPUJÍCÍ POZEMEK NA
VYBUDOVÁNÍ HŘBITOVA.
TEXT:REDAKCEFOTO:KRAJVYSOČINA
Golčův Jeníkov
• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM •
Velké Meziříčí
V 18. stol. už tvořili Židé celou třetinu z celko-
vého počtu obyvatel Velkého Meziříčí. Živili se
převážně drobným obchodem nebo obchodem
se lnem. Někteří z nich měli také koželužny
a klihárny.
Od pol. 19. stol. počet židovského obyvatelstva ve
městě postupně klesal a r. 1942 židovská obec
zanikla deportací zbývajících Židů do Terezína.
Stará synagoga byla postavena po třicetileté
válce v těsném sousedství starší Malé synagogy,
která byla nadále používána jako zimní mod-
litebna. Stará synagoga byla k bohoslužbám
využívána do r. 1870, kdy byla vystavěna Nová
synagoga.
Příbuzní Kafky i Mahlera našli odpočinek
v Humpolci. Nejstarší písemný doklad připo-
mínající židovskou komunitu v Humpolci je z r.
1385. V první čtvrtině 18. stol. zde byla ustave-
na židovská obec a r. 1760 vystavěna synagoga.
Stojí uprostřed bývalé židovské čtvrti, kterou
tvořilo přibližně 30 domů. Během druhé světo-
vé války byla synagoga poničena, pak ji obnovi-
la Československá církev husitská a dodnes ji
využívá jako svou modlitebnu. Při její rekon-
strukci koncem 80. let 20. stol. byly odkryty
barevné fragmenty původní výzdoby.
Židovský hřbitov se nachází v areálu lesoparku
pod hradem Orlík a je součástí naučné stezky.
U vchodu se nachází obřadní místnost, kde byl
zesnulý před pohřbem rituálně očištěn. Na hřbi-
tově stojí asi tisíc náhrobních kamenů převážně
barokního a klasicistního stylu, z nichž mnohé
jsou umělecky velice cenné. Hřbitov sloužil i pro
Židy z širokého okolí, je zde pochováno několik
příbuzných Gustava Mahlera a Franze Kafky.
Přítomnost židovského obyvatelstva v Jihlavě
lze předpokládat již krátce po založení města
v pol. 13. stol. Středověké ghetto se synagogou
a hřbitovem však zaniklo po vypovězení Židů
z města r. 1426. Židovské rodiny odtud odešly
do obcí a městeček v okolí. Novodobá židovská
obec fungovala od pol. 19. stol. a krátce byla
obnovena po 2. sv. válce. Synagogu, vypálenou
v březnu 1939, připomíná pamětní deska na
hradební zdi, kterou v roce 1992 věnovala jih-
lavská rodačka žijící v Izraeli.
Židovská čtvrť se zachovala také v Polné. Židé
zde žili již v 15. stol., městská část však směla
být vybudována až ve 2. pol. 17. stol. Ghetto se
synagogou vzniklo v letech 1681–1685. Má dvě
části – původní město s půdorysem ve tvaru
trojúhelníku, a dolní náměstí, Rabínský plácek.
Stojí zde 32 většinou patrových domů, synagoga
a rabínský dům. Řada domů se však nevyhnula
absurdním a necitlivým stavebním zásahům.
V prostorách synagogy je umístěno Regionální
židovské muzeum. Prostřednictvím fotografií
a dokumentů připomíná bohatou historii zdej-
ší židovské komunity. V interiéru je umístěno
několik originálních kusů mobiliáře. Zachová-
na je chrámová opona zdobená modlitebními
nápisy.
Synagoga byla obnovena také v Golčově Jení-
kově. V novorománském slohu byla vybudová-
na v letech 1871–1873 a je doplněna maurský-
mi dekoračními prvky. Nad hlavním štítem je
zvenku napsáno zlaceným písmem Mojžíšovo
Desatero, pod ním je velká ozdobná hebrejská
hvězda. V synagoze je umístěn veřejnosti nepří-
stupný depozitář Židovského muzea Praha.
Zdejší talmudská škola byla poslední svého
druhu v Čechách, do r. 1881 na ní studovali
i žáci z cizích zemí. Nejstarší náhrobky zdejší-
ho hřbitova pocházejí z 16. stol., kromě hebrej-
ských textů obsahují i nápisy v češtině a němči-
ně, tři náhrobky mají podobu sarkofágů.
Židovský hřbitov v Golčově Jeníkově je unikátní
památkou a patří k nejstarším v Evropě. Roz-
kládá se na ploše větší než 7 000 m2. Nejstar-
ší náhrobky pocházejí z 16. a 17. stol. Nejstar-
ší hřbitov na Moravě je židovský a najdete ho
v Jemnici
Židovská obec v Jemnici nepatří k nejvýznam-
nějším, ale jeden primát ji upřít rozhodně
nemůžeme. Patří k nejstarším v Česku. Prv-
ní zmínka o Židech v Jemnici totiž pochází už
z r. 1336. Jemnice byla významným městem
s bohatou pokladnou, protože se stala hraniční
pevností a místem těžby zlata.
Židovská obec početně vzrostla r. 1454, kdy byli
Židé vyhnáni z moravských královských měst.
Jižní část městského jádra při hradbách – v pod-
statě mezi zámkem a jižním koncem náměstí
– zaujímá židovská čtvrť. Průběh Židovské ulice
se lomil v pravém úhlu do tvaru písmene L. Tato
čtvrť byla po třicetileté válce značně poničená,
přesto byla krátce poté obnovena. Největší sta-
vební rekonstrukci a obnovu zažila po r. 1824.
Modlitebna stála podle dochovaných údajů
ve městě už ve 14. stol. Po skončení třicetileté
války si židovská komunita vystavěla synagogu
novou. Na její další architektonickou podobu
měly vliv dva požáry v letech 1752 a 1832 a r.
1942 byla zbořena.
Žádnéžidovskécentrumseneobejdebez„zahra-
dy mrtvých“, tedy bez židovského hřbitova, a ani
to jemnické není výjimkou. Zdejší hřbitov se
nalézá od počátku existence židovské obce stá-
le na stejném místě, takže se s největší pravdě-
podobností jedná o nejstarší trvale používané
pohřebiště na Moravě.
PUTOVÁNÍ PO VYSOČINĚ
Návštěvu začneme ve Velkém Meziříčí. Zde jsou první zmínky o Židech dochová-
ny už z r. 1497. K většímu rozvoji osídlení však došlo až po třicetileté válce. Tehdy
zde byl židovský rychtář, rabín a Židé kupující pozemek na vybudování hřbitova.
TEXT:REDAKCEFOTO:KRAJVYSOČINA
Golčův Jeníkov
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/Polná
TřešťSvitavy
Hořice
Nová Cerekev
Plzeň
Dobruška
http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/