ŽIDOVSKOU STOPOU



http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• TURISTICKÝ INFORMAČNÍ MAGAZÍN • www.czech-tim.cz8. ročník ZDARMA ŽIDOVSKOU STOPOUŽIDOVSKOU STOPOU Rychnov nad Kněžnou JičínPlzeň PrahaTřebíč SPECIÁLNÍ VYDÁNÍSPECIÁLNÍ VYDÁNÍ 6 /6 / GURMÁNI OBJEVUJÍ KOŠER KUCHYNIGURMÁNI OBJEVUJÍ KOŠER KUCHYNI 14/14/SYNAGOGY V ÚSTECKÉM KRAJISYNAGOGY V ÚSTECKÉM KRAJI 16 /16 / PO KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJIPO KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 21 /21 / TŘEBÍČ – MÍSTO ŽIDOVSKÝCH PAMÁTEKTŘEBÍČ – MÍSTO ŽIDOVSKÝCH PAMÁTEK ČERVENEC 2013

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

Židovské osídlení Hranic na Moravě se datuje do počátku 17. století. Původní synagoga byla dřevěná a tu současnou vystavěl roku 1864 architekt Franz Macher z Vídně v maursko- byzantském slohu, tehdy při stavbách synagog velmi oblíbeném. Bohoslužby se v ní konaly do 2. světové války a od roku 1943 využívalo její prostory městské muzeum. Dnes je situace taková, že objekt je majetkem Československé církve husitské a ta synagogu dlouhodobě pro- najímá městu Hranice. Židovský hřbitov v Hranicích je další vzpomín- kou na existenci židovské komunity. Najdeme ho severovýchodně od synagogy v ulici Zborov- ské. Je pravděpodobné, že byl založen v polo- vině 17. století, nejstarší náhrobek s čitelným nápisem je z roku 1686. Je zde pohřben napří- klad bratr Sigmunda Freuda, Julius. Úsovská synagoga je z roku 1784 a stojí v býva- lé židovské čtvrti na místě starších synagog ze 16. a 17. století. Synagoga sloužila svému účelu až do roku 1938. Během tzv. křišťálové noci byl její interiér vypálen. Za své tehdy vzal i cenný archiv úsovské židovské komunity. Zdejší hřbi- tov byl poblíž synagogy založen kolem roku 1645. Nejstarší dochované náhrobky pocháze- jí z druhé poloviny 17. století. Mezi tisícovkou kamenných náhrobků se nacházejí pozoru- hodné ukázky barokní a klasicistní tvorby. Loštická synagoga je ještě starší. Byla postave- na v roce 1727. V letech 1805–1806 došlo k její- mu rozšíření. V červnu 2003 zde byla odhale- na pamětní deska obětem holocaustu a v červ- nu 2005 se v modlitebním sále konala první bohoslužba od počátku druhé světové války. Do života tohoto města výrazně vstoupila manželka loštického rabína, spisovatelka Fanny Neuda, která napsala v Lošticích roku 1854 sbírku modliteb Stunden der Andacht (Hodiny zbožného roz- jímání). Jedná se o první němec- kou modlitební knihu, kterou kdy pro židovské ženy napsala žena. Místní židovský hřbitov byl založen roku 1554. K nejvýznamnějším patří například bohatě zdo- bený náhrobek loštického rabína a učence Ahro- na Neudy. Kojetínská synagoga byla postavena v letech 1718–1725 na starším základě, zřejmě s využitím zdiva starší svatyně. V její blízkosti stojí rabín- ský dům a za zhlédnutí stojí také židovský hřbi- tov z poloviny 16. století, na kterém se poslední pohřeb uskutečnil v roce 1942. S historií židovské kultury se můžete seznámit v miniexpozici, kte- rou připravilo Městské kulturní středisko v Koje- tíně v Židovském koutku v budově vzdělávacího a informačního centra na Masarykově náměstí. V Lipníku nad Bečvou se nachází zajímavá syna- goga, pozůstatky židovské uličky a dva vzácné židovské hřbitovy. Synagoga pochází ze 16. století. Na starém židovském hřbitově se pohřbívalo do roku 1883 a je zde pochováno sedm lipnických rabínů. Němečtí vojáci hřbitov za 2. světové války zničili, obnoven byl po roce 1989. Nejzajímavější je ovšem bývalá židovská ulička, dříve Dolní židov- ská či Chrámová, ve které se nachází Gutmannův nadační dům. Úsovská synagoga Obřadní síň Olomouc ŽIDOVSKOU STOPOUŽIDOVSKOU STOPOU PO OLOMOUCKÉM KRAJIPO OLOMOUCKÉM KRAJI V podstatě jedinou dobře dochovanou hmotnou památku židovské pospolitosti v Olomouci představuje židovské oddělení komunálního hřbitova na třídě Míru ve čtvrti Neředín, 2 km západně od centra. V areálu, založeném r. 1900 o jednot- ném urbanistickém rozvrhu, zaujímá židovské pohřebiště východní sektor. Nové- mu židovskému hřbitovu vévodí při vstupu novogotická obřadní síň, jejíž průčelí zdobí kovová Davidova hvězda a málo zřetelné zbytky hebrejského nápisu. TEXT:REDAKCEFOTO:OLOMOUCKÝKRAJ Synagoga v Hranicích • ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • czech-tim.cz 3 TIM – Turistický informační magazín •„Židovskou stopou“– speciál – červenec 2013 Vydavatel: Eurocard s. r. o.; Šéfredaktor: Ing. Radek Zerzáň (radek@czech-tim.cz); Redakce: Milan Horký, Jana Ptáčková, Magdalena Richterová, Vojtěch Rolínek; Adresa redakce: Perucká 7, Praha 2 ; Tel./fax: +420 257 217 711; Tel.: +420 722 558 946; Registrováno: registrační číslo MK ČR E 15069; Uzávěrka textů: 10. 6. 2013; Distribuce: ČP; Grafická úprava a sazba: Karla Šmídová; Vydavatel neodpovídá za obsah inzerce a PR článků. TIM je distribuován ZDARMA. OBSAH TAJEMNÉ PAMÁTKY ČECH Pro červnové speciální číslo jsme se rozhodli nabídnout vám lahůdku v podobě zajímavých židovských památek, umístěných po celém našem území. Co může lépe dokládat, než židov- ské hřbitovy rozeseté nejen po městech, ale po téměř zapomenutém kraji lesa, kde židé žili od nepaměti a žijí dodnes. Jak by se u nás jejich kultura vyvíjela, nebýt strašlivých holokaustů? Měli bychom synagogy v každém městečku? A jak by ovlivňovali náš každodenní život? Musím říci, že když jsem vidě- la židovskou komunitu v New Yorku při nedělní vycházce, dlouhé pejzy, jarmulky, slavností oblečení, tak to na mne udělalo velký dojem. Toho, koho tyto památky zaujmou, projede si naši republiku od severu k jihu, připraví si i nezapomenutelné zážitky. Dozví se totiž spous- tu věcí, o kterých možná neměl ani tušení. Přidáváme také aktuální výstavy, akce, festiva- ly, konané po celou sezónu. Doufáme, že vám magazín Tim bude při objevo- vání nápomocen. Vaše redakce Menora Jad ŽIDOVSKÁ KULTURAŽIDDOVVSKÁÁ KUULTUURAA .................................................................... .. .. .. .. .. .. .. .. 4-54-5 GURMÁNI OBJEVILI ŽIDOVSKOU KUCHYNIGURRMÁÁNI OBJEVILI ŽIDOVSKKOU KUCHYYNI.............................. .. .. .. 66 ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZEŽIDOVSKKÉ MMUZZEUMM V PRAAZE ....................................................... .. .. .. .. .. .. .. 77 KOLÍN, JERUZALÉM NA LABIKOOLÍNN, JERUZZALÉÉM NA LABBI......................................................... .. .. .. .. .. .. .. . 88 ŽIDOVSKĚ STOPY V MLADÉ BOLESLAVIŽŽIDOVSSKĚ STOOPY V MLADDÉ BOLEESLAAVI..................................... .. .. .. .. 88 ZA PAMÁTKAMI PLZEŇSKÉHO KRAJEZA PAAMÁÁTKAAMI PLZZEŇSKÉHO KRAAJE......................................... .. .. .. .. .. 999 ŽIDOVSKÁ STOPA V PLZNIŽIDDOVVSKÁÁ STOPAA V PLZNI........................................................... ... .. .. .. .. .. .. 1010 ŽIDOVSKÉ STOPY PO JIŽNÍCH ČECHÁCHŽŽIDOOVSKÉ SSTOPY PO JJIŽNNÍCHH ČECHÁÁCHH................................ .. .. .. 1111 V KARLOVARSKÉM KRAJIV KARRLOVVARRSKÉÉM KRAAJI.............................................................. .. ... .. .. .. .. .. ..1212 HŘBITOV A SYNAGOGA V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCHHŘBITOOV AA SYYNAGOGGA VV MARIÁNSSKÝCH LÁZNÍCH............ 1313 STOPY ŽIDŮ V SUŠICISTOPPY ŽŽIDŮŮ V SSUŠICI...................................................................... .. .. .. .. .. .. .. .. .. 1313 SYNAGOGY V ÚSTECKÉM KRAJISYYNAGOGY VV ÚSSTECCKÉM KKRAJI.................................................. .. .. .. .. .. ..1414 TURNOV- SYNAGOGA A ŽIDOVSKÝ HŘBITOVTURNOOV- SYNAGOGA A ŽIDOVSKÝ HŘBITOOV........................ .. ..V 1515 ŽIDOVSKÉ STOPY V JIČÍNĚŽŽIDOOVSKÉ SSTOPY VV JIČČÍNĚĚ............................................................ .. .. .. .. .. .. .. 1515 ŽIDÉ V MIKULOVĚŽIDÉ VV MIKULOVVĚ ............................................................................ .. .. .. .. .. .. .. .. .. .1515 PO KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJIPO KRÁÁLOVÉHHRADECCKÉM KRAJJI................................................ .. .. .. ... .. 1616 PARDUBICKÝ KRAJPARDDUBBICKKÝ KKRAJ.......................................................................... .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 1717 ZAVÁTÉ STOPY V TŘEŠTIZAAVÁTTÉ SSTOPY VV TŘEŠTI............................................................... .. .. .. .. .. .. .. .. .18.18 TŘEBÍČ – MÍSTO ŽIDOVSKÝCH PAMÁTEKTŘEEBÍČČ – MMÍSTTO ŽŽIDOOVSKÝCH PAAMÁÁTEK................................. .. .. ...K 1818 ŽIDOVSKÉ CEREMONIÁLNÍ PŘEDMĚTY, VĚCI DENNÍ POTŘEBY ŽIDOVSKÉ PŘEDMĚTY ZNÁME HISTORICKÉ, VZÁCNÉ, SBĚRATELSKÉ. JSOU V PODOBĚ REPLIK, POUŽÍVANÉ PRO SVÁTKY, V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ I PŘEDMĚ- TY BĚŽNÉHO DENNÍHO UŽÍVÁNÍ. K základním židovským předmětům obřadním, ceremoniálním, pro sváteční židovské obřady či pro každodenní použití patří zejména: Menora – 7ramenný židovský svícen Chanuka – 9ramenný židovský svícen Mezuza – schránka na modlitbu pro dům Kořenka– na koření s vůní Izrael Jad – židovské ukazovátko na čtení z Tóry Rhimonium – nástavec na svitky svatého písma Pro Židy, kteří dodržují náboženské rituály, jsou tyto předměty součástí každodenního života. Liší se u mužů a žen, většinou se ale týkají mužů. Vnějším znamením ortodoxního Žida je čepička nebo také jarmulka. Ta může mít různé vzory nebo ná- boženské motivy. Muži nosí 2 druhy oděvů. Talit neboli modlitební šál je pravoúhlý plášť velikosti prostěradla s třásněmi, které jsou tvořeny čtyřmi obyčejnými pramínky předepsaným způsobem. Může být bílý nebo s čer- nými, někdy modrými pruhy. Lze ho nosit na hlavě nebo na ramenou. Druhý oděv se nazývá talit katan a nosí ho dospělí muži a chlapci od 3 nebo 4 let. Talit je spodní tričko bez rukávů. Žensképředmětysouvisejísmanželstvím.Svat- ba probíhá pod baldachýnem na tyčích – tzv. chupa. Manželská smlouva ketuba vypočítává povinnosti manžela vůči manželce. Smlouva (často zdobená) je podepsána před svědky těs- ně před svatbou a uchovává ji manželka.

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM Starší občané si vybavují pojmy židovská kultu- ra či judaismus převážně s postavou židovské renesanční Prahy, rabínem Jehudou Löwem, který byl v židovských kruzích známý moud- rostí a mezi širokou veřejností je dodnes znám jako stvořitel Golema, kterého prý vybavil nad- lidskou silou na obranu ghetta před pogromy. Historii osudu Golema nám ostatně každo- ročně připomíná česká televize při promítání populárních filmů Císařův pekař a Pekařův císař, kde „Šém lám foráž“ hraje důležitou roli. Komunistický režim mnoho informací o kul- tuře a tradici židovského národa nepublikoval. Problematika náboženství v této době nebyla populární vůbec a jako by ani neexistovala. Židovská tradice, kultura i věda představují neodmyslitelný základ naší civilizace. Židov- ství představuje poslední předkřesťanské náboženství, z něhož se křesťanství vyvinulo a které je starší, než např. islám. Pro svoji kul- turní odlišnost žili Židé po celá dlouhá stale- tí specifickým životem odloučeni od ostatní společnosti. Nedosáhli a nikdy neměli rovno- cenné postavení s ostatními národy. Množství historických reálií nalezneme již v Bibli, jejím Starém zákoně (Tóře). Teprve po 1. světové válce se západoevropští Židé dočkali občan- ské rovnoprávnosti, ale mnoho si jí neužili. Další přerušení vývoje způsobil fašismus, který chtěl židovské obyvatelstvo bez milosti vyhladit z povrchu země. Za 2. světové války tragédie bohužel pokračovala, celkem jí padlo za oběť 6 miliónů židovských občanů. Válečné zkušenosti pochopitelně u Židů vyvolaly touhu po vytvoření vlastního státu. Ten byl s pomocí ustaven v květnu 1948. Stát musel být vytvořen uměle, a tak je dnes otázkou, zda bylo uděláno vše, aby i arabský svět byl na vznik židovského státu dostatečně připraven. Tento konflikt se stále řeší, někdy s menší, někdy z větší razancí. Zprávy ze západního břehu Jordánu můžeme bohužel zatím čekat i několikrát ročně. Osud židovského národa připomíná nový významný celosvětový svátek: Den holocaus- tu 27. ledna. Byl vyhlášen rezolucí valné- ho shromáždění OSN jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Roku 1945 byl osvo- bozen vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka. Židovské osobnosti a památky na našem území Židovských osobností na našem území, které se zasloužily o budování, prosperitu i kulturu stá- tu, je velmi mnoho a nelze jmenovat všechny. Židé vždy byli schopnými obchodníky, správci, bankéři, podnikatelé, spisovatelé, umělci. První zpráva o přítomnosti židovských kupců na našem území pochází už z 10. století z doku- mentu židovského kupce Ibrahima ibn Jákoba. První osídlení vznikala na obchodně důležitých místech, v okolí Vltavy, tržišť a v podhradí. Začátkem 13. století se tato osídlení postupně měnila v ghetta, izolovaná od ostatních obyvatel. Pro náboženské obřady si židé stavěli synagogy. První synagogy na našem území byly dřevěné, od středověku se však začaly stavět synagogy ŽIDOVSKÁ KULTURA jak ji (ne)známe LIDÉ SE VŽDY BÁLI TOHO, CO BYLO JINÉ, NEŽ DOBŘE ZNALI. MOHLA TO BÝT VÍRA, VZHLED, ZNALOSTI, VZDĚLÁNÍ. VŠE, CO SE OD NORMY CHÁPÁNÍ SVĚTA LIŠILO, BYLO POVAŽOVÁNO ZA PODEZŘELÉ, DIVNÉ, ZAVÁNĚLO ČARODĚJNICTVÍM. Obřadní síň Podivín Židovský hřbitov Rousínov Synagoga Lomnice Židovský hřbitov Podivín 4 červenec 2013 Děčínská synagoga TEXT:REDAKCEFOTO:REDAKCE

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • czech-tim.cz 5 zděné. Nejstarší dochovanou synagogou Čech a Moravy je raně gotická Staronová synagoga v Praze, která patří k nejznámějším světovým židovským památkám. V 15. století byl založen starý židovský hřbitov, který patří mezi nejin- teresantnější památky Prahy. Osobnosti židov- ského původu jsou často opředeny legendami. Uznání získaly teprve nedávno. Světoznámý pojem představuje tzv. Pražská židovská němec- ká literatura, zahrnující literární díla autorů ži- jících v Praze, ale píšících německým jazykem. Mezi ně se řadí překladatel a literární historik P. Eisner, spisovatelé F. Kafka, G. Meyrink, F. Wer- fel, literární kritik, vydavatel Kafkova díla Max Brod, novinář E. E. Kisch, J. Urzidil a další. Kromě těchto spisovatelů zde působili i češ- tí židovští autoři a umělci, kteří psali svá díla v českém jazyce, např. Karel Poláček. Jeho román „Michelup a motocykl“ mi umožnil pochopit potřebu zdatnosti židovského obchod- níka a spokojenost s obchodem teprve tehdy, když je jasné, že byly učiněny všechny kroky k získání slevy, popř. bonusu a benefitu. V sou- vislosti s holocaustem představuje specifickou součást židovského umění tvorba v terezín- ském ghettu. Polná Zakladatel projektu rabi Josi Levy (Yossi Levy) snil o tom, že tato novinka poskytne Židům kde- koliv na světě možnost získat informace přímo do jejich rukou, pouhým stisknutím tlačítka. Rabi Levy uvedl, že věří, že Jewish-e-Books se stanou předním webem na trhu židovských a náboženských publikací. Iniciativa, do níž se zapojily přední židovské online archivy, bude poskytovat knihy jak v digitální, tak v tištěné formě, což poskytne čtenářům větší možnost volby a vyřeší také otázku čtení z digitálních zařízení o šabatu. JEWISH E-BOOKS.COM ŽIDOVŠTÍ ČTENÁŘI SE NYNÍ MOHOU PŘIPOJIT K ELEKTRONICKÉ REVOLUCI V ČETBĚ KNIH A VYUŽÍVAT NOVĚ SPUŠTĚNÝ PORTÁL JEWISH-E-BOOKS.COM. TEN O SOBĚ TVRDÍ, ŽE JE SE STOVKAMI OBLÍBENÝCH ŽIDOVSKÝCH KNIH PŘEDNÍCH VYDAVATELŮ V HEBREJ- ŠTINĚ A ANGLIČTINĚ NEJVĚTŠÍ ŽIDOVSKOU DIGITÁLNÍ KNIHOVNOU SVĚTA. Hřbitov Spálené Poříčí

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM 6 červenec 2013 Výrazkošertotižoznačujejídlopřipravenépodle starých židovských předpisů obsažených v kni- hách Starého zákona, v Tóře. Tato náboženská pravidla mají empirický původ ve zkušenostech prastarého lidového léčitelství a významnou roli při jejich vzniku hrálo i potravinám nepříznivé klima, v němž potravinové produkty nebylo možné dlouhodobě skladovat. Při košer přípravě pokrmů je nutné dodržovat nepřekročitelná pravidla. Masitý pokrm musí být dokonale zbaven krve. Judaistické nábožen- stvítotižvěří,ževkrvizvířatpřetrvávájehoduše, a proto je požití krve zakázáno. Košer pokrmy mohou být připraveny jen z určitých druhů masa. Výběr je velmi přísný a pro neznalého člověka působí často nelogicky. Požívat je napří- klad možné jen maso ze sudokopytníků-přež- výkavců, přípustné je maso drůbeží; z vodních živočichů jsou přijatelní jen ti, kteří mají plout- ve a šupiny. Zakázáno je zejména maso vepřové, koňské či velbloudí. Oba poslední přežvýkavci nejsou totiž sudokopytníky. Úhoř, humr, kreve- ty, ale i žralok přípustní nejsou, protože nemají šupiny nebo ploutve. Velmi podrobné příkazy se týkají samozřejmě i ostatních potravin – pečiva, nápojů apod. Přísně je zakázáno míchat mléčné a masité výrobky dohromady. K jejich přípravě je tudíž nutné používat dvojí sadu nádobí. Nádobí se musí odděleně i umývat a tatáž zásada samo- zřejmě platí i pro utěrky. Důležité je zachovávat i předepsané časové rozestupy mezi konzumací obou druhů jídel. Po požití masa je třeba si nej- méně 6 hodin nechat zajít chuť na něco, co by obsahovalo mléko. Po mléčném jídle je možné sníst maso už za hodinu. Zvláštní přízni se díky talmudu těší česnek. Má pět vynikajících vlastností: sytí, zahřívá tělo, rozzáří líc, rozmnožuje semeno a hubí červy ve střevech. Představuje proto ingredienci celé řady jídel. Samozřejmě, že i porážka zvířete, má přísná pravidla. Rituální porážku provádí řez- ník zvaný šochet. Při nakupování masa je příto- men manaker, na přípravu jídel ve větších hote- lích a jídelnách dohlíží sám rabín. Připomeňme, že ritualizovaný přístup ve vztahu k jídlu má i islám. Jídlo přípustné ke konzumaci se nazývá halal. Na to, aby příprava jídel opravdu vyhovo- vala náboženským předpisům, dohlíží v mezi- národním měřítku renomovaná certifikační instituce. Přestože je celý soubor pravidel, který se nazývá kašrut, unifikován, nebude vám jídlo objednané v Praze chutnat stejně jako v Jeruza- lémě. Izraelská košer kuchyně je totiž výrazněji ovlivněna arabskými orientálními ingredience- mi, než kuchyně evropská. GURMÁNI OBJEVUJÍ KOŠER KUCHYNI NÁBOŽENSKÉMU LAIKOVI, ALE I LECKTERÉMU KŘESŤANOVI JE VÝZNAM ZÁSAD A RITU- ÁLŮ ŽIDOVSKÉ VÍRY ZPRAVIDLA NEZNÁMÝ. S JEJÍ PŘÍPRAVOU, ROZMANITOSTÍ A KULI- NÁŘSKÝMI VLASTNOSTMI JE MOŽNÉ SE SEZNÁMIT VE MĚSTECH VĚTŠINY SVĚTADÍLŮ. KDYŽ SI BUDETE JAKO NÁHODNÝ NÁVŠTĚVNÍK POCHUTNÁVAT NA MENU NĚKTERÉ KOŠER RESTAURACE, NEMUSÍTE MÍT ČASTO ANI TUŠENÍ, JAK SLOŽITOU PROCEDUROU JÍDLO PROŠLO, NEŽ SE VÁM DOSTALO NA STŮL. TEXTAFOTO:REDAKCE Mezi jednu z mnoha zajímavostí a zvláštností restaurantu patří původ a způsob zpracování masných výrobků, na kterých si u nás můžete pochutnat. Všechna jatečná zvířata a drůbež jsou vybírány ze speciálně šlechtěných chovů a patří svou nutriční a biologickou hodnotou k absolutní špičce, která se v České republice chová. Způsob porážky a zpracování masa se řídí přísnými židovskými rituálními pravidly. Za více než 10 let působení na trhu si restaura- ce vybudovala světové uznání pro skvělé jídlo v zajímavém prostředí židovské Prahy. V nabíd- ce můžete najít to nejlepší od českých chova- telů jako například maso telecí, dančí, jehněčí nebo mufloní. To nejkvalitnější z drůbeže pak pro Vás pochází ze špičkových chovů ve Fran- cii či Rakousku. Mnoho základních surovin a mas samotných nese také bio certifikáty nebo potvrzení o nejvyšší kvalitě původu. Na jídelním lístku se můžete setkat s mnoha tradičními židovskými pokrmy našeho regi- onu, jako jsou například Zlatý kuřecí vývar s macesovými knedlíčky, Gefilte fish v octové želatině se strouhanou řepou, Telecí střívka Kiške plněná droby, Kachní stehno se zape- čeným šouletem, Zadělávané jehněčí s mrkví nebo Jelení hřbet s latkes. Kosher Restaurant King Solomon je vhodný pro menší rodinné oslavy, obchodní schůzky nebo pro příjemné posezení u sklenice vína. KING SOLOMON RESTAURANT KING SOLOMON – NEJSTARŠÍ KOŠER RESTAURACE NA ÚZEMÍ ČESKO- SLOVENSKA VÁM NABÍDNE TO NEJLEPŠÍ Z TRADIČNÍ ŽIDOVSKÉ KUCHYNĚ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY PŘEDVÁLEČNÉHO OBDOBÍ. SAMSON KOSHER FOOD CORPORATION, Ltd., společnost s r.o. Široká 8, Praha 1 Tel.: +420 224 818 752 E-mail: info@kosher.cz •KONTAKT TEXTAFOTO:SAMSONKOSHERFOODCORPORATION

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • czech-tim.cz 7 Židovské muzeum v Praze, založené v roce 1906, je největším muzeem svého druhu v Evro- pě a pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaistik na světě. Ta obsahuje téměř 40 000 předmětů a 100 000 knih, které pocházejí z jed- noho uceleného území, z Čech a Moravy. Díky tomu sbírka podává celistvý obraz historie Židů v našem regionu. Vzdělávací a kulturní cent- rum muzea připravuje pro širokou veřejnost hudební, filmové, literární a osvětové progra- my. Vzdělávací programy jsou určeny i školám k seznámení s židovskými dějinami, kulturou, dějinami antisemitismu a holocaustu. Literatu- ra na tato témata je přístupná v knihovně a refe- renčním centru muzea. ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE SE SVÝMI VÍCE NEŽ 600 000 NÁVŠTĚVNÍ- KY ROČNĚ PŘEDSTAVUJE TRVALE JEDNO Z NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍCH MUZEÍ V CELÉ ČESKÉ REPUBLICE. PROHLÍDKA JEHO SYNAGOG Z RŮZNÝCH HISTO- RICKÝCH OBDOBÍ, STARÉHO ŽIDOVSKÉHO HŘBITOVA, I EXPOZIC S NEVŠED- NÍM BOHATSTVÍM SBÍRKOVÝCH PŘEDMĚTŮ POSKYTUJE VÝJIMEČNÝ KULTUR- NÍ ZÁŽITEK, JEDEN Z NEJSILNĚJŠÍCH, JAKÝ HLAVNÍ MĚSTO ČESKÉ REPUBLIKY NABÍZÍ. Židovské muzeum v Praze U Staré školy 1 a 3, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 221 711 511, fax: +420 221 711 584 E-mail: office@jewishmuseum.cz Maiselova 15, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 222 325 172, fax: +420 222 318 856 E-mail: education@jewishmuseum.cz Otevřeno denně mimo soboty a židovské svátky letní čas 9.00–18.00, zimní čas 9.00–16.30 www.jewishmuseum.cz •KONTAKT Rezervační centrum U Starého hřbitova 3a, 110 00 Praha 1 Tel.: +420 222 317 191, fax: +420 222 317 181 E-mail: rezervacni.centrum@jewishmuseum.cz Prohlídky objektů a expozic Maiselova synagoga se stálou expozicí Ději- ny Židů v Čechách a na Moravě I. – od počát- ku osídlení do počátku emancipace Španělská synagoga se stálými expozicemi Dějiny Židů v Čechách a na Moravě II. – od počátku emancipace do současnosti a Syna- gogální stříbro v Zimní modlitebně Pinkasova synagoga s Památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce se stálou výstavou Dět- ské kresby z Terezína 1942–1944 Klausová synagoga s první částí stálé expozi- ce Židovské tradice a zvyky Obřadní síň s druhou částí stálé expozice Židovské tradice a zvyky Starý židovský hřbitov z 15. – 18. století Židovský hřbitov v Praze na Žižkově ze 17. a 18. století Španělská synagoga, interiér s aron ha-kodeš Staronová synagoga Španělská synagoga Starý židovský hřbitovStarý židovský hřbitov TEXT:REDAKCEFOTO:ŽIDOVSKÉMUZEUMVPRAZE

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM 8 červenec 2013 Zachovala se i synagoga, v jádru gotická, barok- ně přestavěná koncem 17. století. Slouží pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí a najde- me v ní stálou expozici o životě kolínské židov- ské komunity od 14. do 20. století. Díky stavbě židovské školy se roku 1846 budova synagogy schovala očím veřejnosti a je přístupná přes dům č. p. 157 v ulici Na Hradbách, kde najde- te i Městské informační centrum. Na domě visí pamětní deska, která připomíná odsun více než 2 200 Židů z Kolína do Terezína v červnu 1942. Ve městě se nacházejí dva židovské hřbitovy – starý hřbitov, již z 15. století, kde je pochován i Becalel, syn slavného rabího Jehudy Löwa. Na tomto hřbitově stojí přes 2 600 náhrobků z období renesance, baroka a klasicismu. Nový židovský hřbitov se používá od 80. let 19. století a dodnes se zde pohřbívá. KOLÍN – JERUZALÉM NA LABI KRÁLOVSKÉ MĚSTO KOLÍN BYLO ZALOŽENO V POLOVINĚ 13. STOLETÍ PŘE- MYSLEM OTAKAREM II. PRVNÍ ZMÍNKY O ŽIDOVSKÉM OSÍDLENÍ POCHÁZE- JÍ ZE 14. STOLETÍ. ŽIDÉ ZDE ŽILI V ULICI NAZÝVANÉ ROKU 1377 PLATEA JUDAEORUM (DNES SE JEDNÁ O DVĚ ULICE – NA HRADBÁCH A KAROLINY SVĚTLÉ). OD ROKU 1504 ŽILA V KOLÍNĚ DRUHÁ NEJVĚTŠÍ ŽIDOVSKÁ KOMUNITA V ČECHÁCH. DODNES ZDE VĚTŠINA PŮVODNÍCH DOMŮ STOJÍ, POSTUPNĚ JSOU CITLIVĚ OPRAVOVÁNY, A TAK NEZTRÁCEJÍ NIC ZE SVÉ AUTENTICITY. TEXT:REDAKCEFOTO:KOLÍN Městské informační centrum Kolín Na Hradbách 157, 280 02 Kolín Tel: 321 712 021, 774 138 197 Email: mic@mukolin.cz www.infocentrum-kolin.cz •KONTAKT Ghetto u řeky Jizery (ulice Bělská) bylo několi- krát zničeno požárem, synagoga byla roku 1958 zbořena. Budova školy postavená v empírovém slohu je ale dodnes zachována. Jeden z nejcen- nějších židovských hřbitovů v Čechách leží prá- vě zde v Mladé Boleslavi. Najdete ho v podhradí na stráni nad říčkou Klenicí. Založen byl patrně v 16. století. Donedávna odborníci předpoklá- dali, že nejstarší zdejší dochovaný náhrobek pochází z roku 1604. Během posledních restau- rátorských prací však byly objeveny náhrobky mnohem staršího data. Jen málokteré středo- české pohřebiště může svou historickou i kul- turní hodnotou mladoboleslavskému hřbitovu konkurovat. Snad jen židovský hřbitov v Kolíně a v Brandýse nad Labem. Nejvýznamnější osob- ností, která tu našla své poslední spočinutí, je Jakub Bassewi, finančník a první Žid povýšený do šlechtického stavu, muž, který zažil třicetile- tou válku. Své služby poskytoval habsburským císařům a generálu Albrechtu z Valdštejna. Z té- topozicemajetnéhobankéřepůsobilrovněžjako vlivná šedá eminence tehdejších českých dějin. Areál židovského hřbitova se uchoval v neob- vykle kompletním stavu. Stojí zde i obřadní síň vybudovaná v roce 1989 a márnice postavená v roce 1937 ve funkcionalistickém stylu, což je u židovských hřbitovních staveb skutečně uni- kátní. Pokud se do Mladé Boleslavi vypravíte, navštivte zdejší infocentrum, kde vám jeho pra- covníci rádi nabídnou i další tipy na prohlídku dalších rozličných míst. ŽIDOVSKÉ STOPY V MLADÉ BOLESLAVI DOKLADY O ŽIDOVSKÉM OSÍDLENÍ JSOU OD 15. STOLETÍ, KE KONCI 17. STOLETÍ ÚDAJ- NĚ TVOŘILI AŽ POLOVINU VEŠKERÉHO OBYVATELSTVA. TEXT:REDAKCEFOTO:MLADÁBOLESLAV Mladá Boleslav – obřadní síň s hroby Mladá Boleslav – židovská márnice Mladá Boleslav – židovská hvězda na místě, kde stála synagoga

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • czech-tim.cz 9 Urbanismus kasejovického židovského ghetta je unikátní. Židovské město vzniklo kolem roku 1727, Židé však přišli do Kasejovic již v 16. sto- letí. Později bylo vytvořeno ghetto jako uzavřený urbanistický celek na okraji obce, spojený s cen- trem městečka jednou ulicí. Stálo zde 14 domů, které obklopovaly pravidelné náměstí, v jeho centru se nacházela synagoga a další 4 domy. Barokní synagoga byla postavena v době nej- většího rozmachu židovské obce v 18. století. Dnešní stavba je výsledkem přestavby z 30. let 19. století. Bohoslužby se tu konaly až do 20. let 20. století, kdy sem byla umístěna judaistická a historická sbírka Václava Mentbergera. Obno- ven je suterén synagogy, kde byla zřejmě košer kuchyně. Mikve se předpokládá v místech neda- lekého parčíku u potoka. Krásně dochovaný a pečlivě udržovaný je i kasejovický židovský hřbitov. Byl sice umístěn mimo obec, ale zato na neobyčejně krásném místě zvaném Na Stráži. Hřbitov má tři historic- ké části, dokládající jeho postupné rozšiřování. Nejstarší náhrobky pocházejí z počátku 18. sto- letí. Blovice mají slavného novinářského rodá- ka. Zhruba do stejné doby se datuje historie židovského osídlení i v Blovicích. Konec osíd- lení však udělal holocaust. Poslední synago- ga z roku 1904 byla přestavěna na kanceláře. Židovský hřbitov byl umístěn na samé hranici katastru obce ve stráni nad potokem. Z Blovic pocházejí některé významné osobnosti. Z nich nejzajímavější je žurnalista evropského význa- mu Henri George Stephan Opper de Blowitz. Pracoval nejdříve v redakci časopisu Gazette du Midi. Roku 1874 byl jmenován zástupcem Times v Paříži, kde se mu podařilo získat taj- né informace o akcích Německa proti Francii a jejich uveřejněním si získal výborné jméno. Měl potom všude otevřené dveře. Stal se auto- rem četných interview, zejména se státníky. Nechyběl mu však ani humor, proslulé jsou jeho novinářské kachny. Velkou tradici má i židovská obec v Přešticích. Zdejší synagogu už ale nenajdete. Byla zboře- na v roce 1974. Zánik hrozil i další památce. Židovský hřbitov byl založen na okraji obce hned u silnice směrem na Vodokrty. V posled- ní době je hřbitov postupně obnovován, opra- vena je i ohradní zeď. V rohu hřbitova dosud stojí obřadní domek, v němž dnes bydlí správce. V roce 1934 byl na tomto hřbitově pohřben Leo- pold Singer, místní legenda. Byl to rabín, který působil v Přešticích 41 let. Ve Spáleném Poříčí se začalo formovat místní židovské město v roce 1680. Zajímavá je budova bývalé školy či dům řezníka, unikátní je však tzv. Židovna. Je to původní stavba židovského domu s dochovanou černou kuchyní, rozděle- nou na část mléčnou a masnou. U potoka za domem stála až do roku 1946 synagoga a prav- děpodobně i mikve. Její existenci by měl potvr- dit či vyvrátit archeologický výzkum. Protože počet židovských rodin zde postupně stoupal, rostl i význam židovské obce. Židovský hřbitov ve svahu na okraji obce byl nedávno opraven. Nacházejí se tu vzácné náhrobky s plastickou výzdobou i náhrobky novější. Židovská obec na panství svatovítské kapituly prosperovala i hos- podářsky. Právě ve Spáleném Poříčí vznikla v roce 1865 sirkárna, založená židovským pod- nikatelem Ecksteinem. Teprve po jejím zániku se začala rozvíjet výroba v Sušici. Dva židovské hřbitovy můžete najít i ve Švi- hově. Starý hřbitov byl založen již v roce 1644 a představuje velmi cenný soubor náhrobků renesančního, barokního a klasicistního typu. Nový hřbitov vznikl po roce 1878. Židovské osíd- lení je ve Švihově doloženo již k roku 1570, ghet- to však bylo založeno až v souvislosti s restrikč- ními zákony v roce 1736. První synagoga byla zničena při požáru, druhá – nová – byla zboře- na po r. 1960. Kdyňská synagoga je chloubou západních Čech Jednu z nejzachovalejších synagog nejen na území západních Čech najdete v Kdyni. Posta- vena byla v letech 1862–1863 v neorománském slohu poblíž náměstí. Vysvěcena byla 21. ledna 1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích. Za 1. světové války tady byli uby- továni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skla- diště. Po válce přešla do majetku Českosloven- ské církve husitské. Muzeum Šimona Adlera připomíná slavného rodáka. Muzeum je umístěno v osadě Dobrá Voda nad Hartmanicemi poblíž kostela sv. Vintíře a léči- vého pramene, vyvěrajícího v nevelké vzdá- lenosti od něj. Výhled z Dobré Vody na okolní krajinu s hradem Kašperkem patří k nejhezčím šumavským pohledům. Muzeum bylo vybudo- váno v roce 1997 jako památník židovského historika a rabína Šimona Adlera, který se zde narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim. Úvod expozi- ce je věnován jeho životu a osudům jeho synů – Sinae a Matytiahu Adlerů, žijících v Izraeli. Druhá část expozice je věnována kultuře Židů a závěr expozice tvoří rekonstrukce interiéru, dokumentující každodenní život Židů v daném regionu na přelomu 19. a 20. století, kdy zde působil obchodník Wilhelm Adler a prožíval zde své dětství a školní léta Šimon Adler. ZA PAMÁTKAMI PLZEŇSKÝM KRAJEM Židovský hřbitov Kasejovice Židovská synagoga Kasejovice Muzeum Šimona Adlera Dobrá Voda u Hartmanic Synagoga v Hartmanicích TEXTAFOTO:REDAKCE

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM Bohužel, i židovská komunita v Plzni utrpěla ve 20. století holocaustem a emigrantskými vlna- mi. Dnes je židovská obec v Plzni organizována, má malou modlitebnu, kde se konají bohosluž- by ve dnech židovských svátků. Válečná střela rozbila nápis „Nezabiješ“ Plzeňská synagoga je druhou největší syna- gogou v Evropě (za Budapeští) a třetí největší na světě (po New Yorku). Základní kámen byl položen 2. prosince 1888. Synagoga měla být vystavěna v gotickém slohu se dvěma 65 metrů vysokými štíhlými věžemi. Tento projekt však tehdejší městská rada zamítla. Oficiální důvod byl, že věže jsou příliš vysoké a nevhodně sou- peří s věží kostela svatého Bartoloměje. 2. září 1893 proběhlo slavnostní vysvěcení synagogy, která sloužila svým účelům až do holocaustu. Tehdy měla být, jako řada jiných syna- gog, zničena. Zachránila ji zřejmě poloha mezi domy a také potřeba skladovat konfiskovaný židovský majetek. Stala se velkým bazarem. Za druhé světové války byla znač- ně poškozena a po roce 1948 sloužila jako skladiště. Posled- ní bohoslužba se zde konala v roce 1973. Při příležitosti židovského svátku Tu bišvat byla zrekonstruovaná synagoga otevřena pro veřejnost 11. února 1998. Při osvobozování Plzně americkou armádou došlo ke střelbě na věže, kde si němečtí vojáci uděla- li kulometné hnízdo. Škody byly na zdivu zřej- mé až do roku 1995. Poslední střelu ponechali restaurátoři na samém vrcholu štítu synagogy, na kamenných deskách Desatera u přikázání „Nezabiješ!“ Městu slouží i Stará a Pomocná synagoga Prvnínovodobáplzeňskásynagoga,dnesznámá jako Stará, byla postavena v letech 1858–1859 ve vnitrobloku mezi dnešní Americkou třídou a Smetanovými sady jako prostá novoromán- ská stavba s dvoupatrovou dřevěnou galerií. Lavice stály okolo obvodové zdi i v řadách v pro- storu synagogy. Vstup na galerie zajišťují dvě točitá kamenná schodiště po stranách hlavního vstupu na západní straně a později přistavěné boční, vnější schodiště na straně severní. S prudce narůstajícím počtem členů židovské obceporoce1848vzrůstalynárokynamodliteb- ní prostory. Proto byla již v roce 1875 postavena v těsném sousedství Staré synagogy Pomocná synagoga. Nejméně od 70. let však stavba neby- la využívána a desetiletí neprováděná údržba se projevila v roce 1997 zřícením stropních a střeš- ních konstrukcí. V dubnu 2002 byl v prostoru Pomocné synagogy – Židovské školy instalován zcela unikátní památník se jmény obětí holo- caustu – Zahrada vzpomínek. ŽIDOVSKÁ STOPA V PLZNI V PLZNI EXISTOVALO V PRŮBĚHU HISTORIE PĚT SYNAGOG A NĚKOLIK STARÝCH HŘBITO- VŮ. VŠECHNA MÍSTA, KTERÝMI VÁS TEĎ PROVEDEME, BY URČITĚ STÁLA ZA NÁVŠTĚVU! TEXTAFOTO:ICPLZEŇ Informační centrum města Plzně nám. Republiky 41, 301 16 Plzeň Tel.: +420 378 035 330 E-mail: info@icpilsen.eu www.plzen.eu, www.pilsen.eu •KONTAKT 10 červenec 2013

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

czech-tim.cz 11 Synagoga se stala nejen novým magnetem pro turisty, ale i důležitým symbolem. Budova postavená v roce 1910 plnila svůj účel jen do záboru Sudet v roce 1938 a poté se její osud vel- mi zdramatizoval. Po 2. světové válce sloužila krátce jako modlitebna pro vojáky americké armády, posléze byla využívána evangelickými církvemi a nakonec se stala skladištěm. V pová- lečném období se objekt stal majetkem města Český Krumlov, které ho po roce 1990 vrátilo do rukou Židovské obce. V zimní modlitebně synagogy najdou návštěvníci stálou expozici „Svět česko-krumlovských Židů“, která doklá- dá informace o osudech těchto lidí soudobými fotografiemi z česko-krumlovských ateliérů Seidel a Wolf. ČESKÝ KRUMLOV OPRAVIL SYNAGOGU, další magnet třetího meandru OPRAVENÁ SYNAGOGA, KTEROU ČESKÝ KRUMLOV JIŽ ZPŘÍSTUPNIL, BUDE DALŠÍM DŮVODEM K TOMU, ABY LIDÉ OBJEVILI MÉNĚ ZNÁMOU TVÁŘ TOHOTO MĚSTA. ZATÍMCO JEHO RENESANČNÍ JÁDRO JE UŽ PROSLULÉ, NA LEVÉM BŘEHU VLTAVY MÁ KRUMLOV DALŠÍ PŘEKVAPENÍ: HODNOTNÉ DĚDICTVÍ Z OBDOBÍ SECESE. PERLOU JE SYNAGOGA, JEJÍŽ OTEVŘENÍ BUDE VÝZNAMNÝM BODEM PROGRAMU ZEMSKÉ VÝSTAVY SPOJUJÍCÍ OD LETOŠNÍHO DUBNA MĚSTA JIŽNÍCH ČECH A HORNÍCH RAKOUS. ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • TEXT:REDAKCEFOTO:JIŽNÍČECHY Ve městě již nebylo ghetto, ale židovské oby- vatelstvo se přirozeně koncentrovalo do okolí Synagogy – dnešní Mayerovy ulice. Malebný židovský hřbitov je umístěn na konci města v osadě zvané Pražák. S židovským obyvatelstvem se tady setkáváme až v 19. století. Ve městě najdeme krásnou budovu synagogy poblíž Alšova náměstí. Nový židovský hřbitov vznikl po roce 1879, v roce 1991–1993 byl rekon- struován a nově upraven. Dostanete se k němu ulicí U Židovského hřbitova. Pokud máte zájem o prohlídku, je třeba kontaktovat místní infor- mační centrum, které má klíče od objektu. K nejvýznamnějším židovským osobnostem pat- ří Otto Sattler – skladatel a houslista, přežil dva koncentrační tábory, Osvětim i Terezín. Další významnou osobností je básník Richard Weiner, který také pochází stejně jako Sattler z Písku. Narodil se rodině místního majitele továrny na cukrovinky. Synagoga byla vyhozena do povětří nacisty roku 1942 a na jejím místě stojí pomník židov- ským obětem z roku 1992. Ve městě najdeme pěkný, pečlivě udržovaný židovský hřbitov, kde se pohřbívá doposud. Je umístěn na okraji historického města v dnešní průmys- lové zóně. Na hřbitově stojí i pomník obětem holocaustu. ŽIDOVSKÉ STOPY VE VODŇANECH VEMĚSTĚNAJDEMEKLASICISTNÍBUDOVUSYNA- GOGY,KDESEVSOUČASNÉDOBĚKONAJÍIRŮZ- NÉVÝSTAVY.SYNAGOGAPOCHÁZÍZ19.STOLETÍ, KDYBYLAVYUŽITAJIŽSTARŠÍSTAVBA. ŽIDOVSKOU STOPOU PÍSKEM TAK JAKO V ČESKÝCH BUDĚJICÍCH, TAK I V KRÁLOVSKÉM MĚSTĚ PÍSKU MĚLI ŽIDÉ ZAKÁZÁNO POBÝVAT. ŽIDÉ ŽILI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH JIŽ OD STŘEDOVĚKU, ALE MĚSTO ROKU 1506 VYPOVĚDĚLO. NOVÉ ŽIDOVSKÉ OSÍDLENÍ SE TAK DATUJE AŽ K ROKU 1848, KDY JIŽ NEMUSELI ŽÍT ODDĚLENĚ, A TAK NEVZNIKLO ANI GHETTO JAKO V JINÝCH MĚSTECH. TAK OSTATNĚ JAKO VŠECHNY KRAJE MÁ KRAJ JIHOČESKÝ TAKÉ SVOJE PAMÁTKY. ZACHOVALY SE JAK SYNAGOGY, ZBYTKY ZÁSTAVBY V JEJICH OKOLÍ, TAK I NĚKTERÉ SYNAGOGY. ŽIDOVSKÉ STOPY PO JIŽNÍCH ČECHÁCH ŽIDOVSKOU STOPOU PO BUDĚJOVICÍCH

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM 12 červenec 2013 Jedním z nejvýznamnějších center židovské- ho osídlení byl od 15. stol. Hroznětín. Obec tu existovala až do nacistické okupace. Kompaktní ghetto tu neexistovalo, většina židovských domů byla soustředěna ve dvou sídelních okrscích. Severní se rozkládal v sousedství katolického kostela a fary, židovské domy stávaly i po obou stranách Bystřice. R. 1842 stálo v této části města 23 domy a syna- goga. Západním okrskem byla Koželužská ulice vedoucí podél západního břehu Bystřice, kde v téže době stálo 11 domů a špitál. Většina z nich je dodnes v přestavbách zachována. Synagoga neznámého stáří byla v 50. letech 20. stol. spo- lečně se sousedícím rabínským domem zboře- na. Hřbitov byl na zalesněném svahu Vysokého vrchu založen pravděpodobně v 15. stol. a poz- ději byl několikrát rozšiřován. Je zde dochováno kolem 300 náhrobků, nejstarší z 2. pol. 17. stol. a torzo vstupní brány. Jde o velmi cenný hřbi- tov, typologicky se některé náhrobky řadí do saské oblasti, některé jsou bohatě členěné, zdo- bené rostlinnými ornamenty i židovskou sym- bolikou. Svým typem a rozměry tvoří ojedinělý celek. Židovské osídlení v Lázních Kynžvart je doloženo od 1. pol. 15. stol. Ghetto bylo založeno snad v 1. pol. 18. stol., před pol. 19. stol. se sklá- dalo z 20 domů, z nichž zbylo dodnes jen 8. Severozápadně od náměstí byl další sídelní okr- sek, skládající se ze 3 domů, které dosud stojí. Mezi nimi je stavebně nejzajímavější barokní dům č. p. 19, bývalý obchodní dům New York Antona Zuckera s klenutým přízemím. Jeden z jeho dvou portálů je datován rokem 1770. Dochovány jsou figurální nástropní malby v patře, stopy po mezuzách, zbytky dvou pater nádvorních pavlačí na kamenných konzolách a v suterénu mikve. Synagoga postavená upro- střed jižního ghetta snad r. 1764 byla r. 1938 nacisty vypálena a později zbořena. Hřbitov byl založen pravděpodobně v 15. stol. Za 2. sv. války byl těžce poškozen nacisty, tehdy byly zničeny i cenné náhrobky z 16.–19. stol. Část jich byla použita k vydláždění ulic. Díky tomu se na ploše hřbitova dochovaly pouhé tři; dva cenné náhrobky byly odvezeny do Mariánských Lázní. V Poutnově bydleli Židé od 2. pol. 17. stol. v domech v Židovské ulici, které jsou bohužel všechny zbořeny. Patrová hrázděná synagoga s bytem rabína, mikví a černou kuchyní snad ze 17. stol. byla zbořena r. 1915, dochována zůsta- la jen malá část přízemní zdi. Hřbitov v polích byl založen snad v 1. pol. 18. stol. a je na něm dochováno cca 50 náhrobků, nejstarší z 18. stol. V Malé Šitboři žili Židé od 1. pol. 18. stol. Jejich domy byly rozptýleny po celé obci mezi domy křesťanů. Synagoga z r. 1808 vyhořela r. 1914 a následně byla zbořena. Hřbitov byl založen pravděpodob- ně v 18. stol. V areálu o trojúhelníkovitém půdo- rysu je dochováno kolem 70 náhrobků. Většina židovských domů v Úbočí byla soustředěna v jihozápadní části obce, ale nejednalo se o uza- vřené ghetto, byly zde i domy křesťanů. Část domů je v přestavbách dochována. Synagoga, postavená po r. 1889 jako náhrada za starší vyhořelou, byla po r. 1960 zbořena. Hřbitov byl založen r. 1841 na dně rokle severovýchodně od zdejšího rybníka a je na něm dochováno kolem 70 náhrobních kamenů. V Drmoulu se Židé usazovali od konce 16. stol. Jejich domy byly soustředěny na návsi, ale z původních 25 je v přestavbách dochováno jen několik. Synagoga z let 1800–1803 byla r. 1938 vypálena a zboře- na, na jejích základech byla v letech 1945–1946 postavena hasičská zbrojnice. Hřbitov byl založen nejpozději v 17. stol. Je tu dochováno cca 360 náhrobků z let 1673–1936. Jde o vel- mi cenný hřbitov s barokními a klasicistními žulovými náhrobky, zdobenými prvky lidového umění, nejčastěji rostlinnými motivy. ŽIDOVSKÉ STOPY KARLOVARSKÉHO KRAJE NA KARLOVARSKU SE ŽIDÉ USAZOVALI VĚTŠINOU V MALÝCH OBCÍCH. ARCHITEKTURA, KTEROU VYTVOŘILI, JE CENNÁ NEJEN UMĚLECKY, ALE TAKÉ HISTORICKY. Židovský hřbitov v Karlových Varech TEXT:REDAKCEFOTO:KARLOVARSKÝKRAJ

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • czech-tim.cz 13 V roce 1861 byla dostavena židovská modliteb- na a špitál v Lesní ulici za dnešním městským muzeem. Nejen díky této modlitebně se zvyšo- val počet židovských hostů a v roce 1875 došlo k novému ustavení židovské obce. V témže roce vzniká i židovský hřbitov u Velké Hleďse- be, v lese u železniční trati. Pochováni tu jsou mimo jiné zakladatel zdejšího Výzkumného ústavu balneologického prof. dr. Enoch Hein- rich Kisch (1841–1918) a německý filozof a anti- fašista prof. dr. Theodor Lessing (1872–1933), zastřelený nacisty v Mariánských Lázních 30. srpna 1933. Během druhé světové války míst- ní nacisté hřbitov zdemolovali a téměř všech- ny náhrobky odvezli. Ve 2. polovině 20. století sem byly přemístěny dva historické náhrobky z podobně postiženého židovského hřbitova v Lázních Kynžvartu a několik desítek náhrobků z Tachova. Svému účelu hřbitov slouží dodnes. Židovská synagoga byla v Mariánských Lázních otevřena v srpnu 1884 a byla považována za jednu z nejkrásnějších. Dle návrhu architekta Eduarda Sterna byla na Hlavní třídě postavena synagoga ve stylu novobyzantské baziliky, kte- rá měla dvě kupolovitě zakončené věže. Stavbu dotovala místní židovská obec i židovští lázeňští hosté. Synagoga byla svědkem celosvětového kongresu Židů Agudat Jisrael. O pouhý rok později byla za Křišťálové noci 10. listopadu 1938 vypálena místními nacisty a poté stržena. Dnes je v těchto místech proluka s trávníkem mezi okolní zástavbou. Dnes vypálenou synago- gu připomíná pomník na památku židovských obyvatel. Odhalen byl 10. listopadu 2010, přes- ně po 72 letech po zničení synagogy. TEXT:MARIÁNSKÉLÁZNĚ,MĚSTSKÉMUZEUMMARIÁNSKÉLÁZNĚ FOTO:MĚSTSKÉMUZEUMMARIÁNSKÉLÁZNĚ Ztracené ghetto Staré sušické židovské ghetto byste nalezli v dnešní Vodní ulici a zčásti také v ulici Na Baš- tě. Bylo to v době, kdy se Vodní ulice nazývala Židovskou a ulice Na Baště Židovským rynkem. V roce 1704 žilo v Sušici 15 židovských rodin, které tu původně měly jen malou dřevěnou synagogu. O tu je připravil požár v roce 1707. Roku 1709 si v domě č. 149 vystavěly synago- gu novou a větší. V 19. století jim již nestačila, a tak židovská obec zakoupila tři domy a posta- vila v roce 1859 nový chrám. Starou synagogu ale nadále používaly v zimních měsících. Dnes tu bohužel nenajdete ani jednu z nich. Tu star- ší spolu s dřevěnou modlitebnou, používanou při slavnostech, zničil požár ghetta v roce 1923. Novou synagogu zničili komunisté na počátku šedesátých let. Z někdejšího ghetta tak zbývá již jen několik domů, které požáru nepodlehly. Židovský hřbitov Za návštěvu ale rozhodně stojí starý židovský hřbitov. Židé si jej v hradbách u staré bašty, kde se zakopávaly mršiny, založili již v roce 1626. Dnes se na hřbitov vchází z ulice Příko- py brankou s dřevěným ostěním, nad kterou je umístěna kamenná luneta se symbolickým sedmiramenným svícnem – memorou. Po jeho levé straně je v hebrejštině, po pravé straně v angličtině a nad svícnem v českém jazyce nápis: „Tento židovský hřbitov (založený 1626) a nový hřbitov v Křičkově ulici (z roku 1876) jsou posledními památkami na židovské oby- vatelstvo města Sušice. Židé zde žili již ve stře- dověku, jejich domovy stávaly v dnešní Vodní ulici. Poslední synagoga (z r. 1859) byla zboře- na v r. 1964. Dne 27. listopadu 1942 byli sušič- tí židé odvlečeni do Terezína a téměř všichni byli vyvražděni v koncentračních táborech. Za kamennou brankou vedou tři cihlové schody k uzamčeným železným vrátkům s ozdob- nou mříží, které odkrývají pohled na hřbitov s doposud zachovanými barokními a klasicist- ními náhrobky. Nový židovský hřbitov Starý židovský hřbitov časem nestačil, a tak si sušičtí židé v roce 1876 otevřeli nový za měs- tem, v dnešní Křičkově ulici. Typických židov- ských náhrobků ze světle šedého kamene tu ale mnoho nenaleznete. Spatříte především modernější náhrobky z tmavého až černého kamene, obdobných jako jsou na křesťanských hřbitovech té doby. Nápisy na náhrobcích jsou většinou dvoujazyčné, hebrejsko-německé či hebrejsko-české. Poslední zemřelý sušický žid tu byl pohřben v roce 1946. Od té doby již hřbi- tov neslouží svému účelu. TEXT:REDAKCEFOTO:SUŠICE ŽIDOVSKÝ HŘBITOV A SYNAGOGA V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH ŽIDÉ PŘIJÍŽDĚLI DO MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ JIŽ OD SAMÝCH POČÁTKŮ A PRVNÍ ŽIDOVSKÁ OBEC VZNIKLA V ROCE 1824. Město Mariánské Lázně Ruská 155, 353 01 Mariánské Lázně Tel.: +420 354 922 111 E-mail: muml@marianskelazne.cz www.muml.cz www.marianskelazne.cz •KONTAKTSTOPY ŽIDŮ V SUŠICI

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM 14 červenec 2013 Židé se v Teplicích věnovali obchodu, půjčovali peníze a podíleli se i na lázeňském podnikání. 1. června 1793 postihl Teplice velký požár, při kterém vedle 166 křesťanských domů vzalo za své i celé židovské ghetto uprostřed města. Díky podpoře vrchnosti však byla čtvrť záhy obnove- na. Čtvrť však již nebyla přísně vymezena a stala se součástí města. Roku 1831 byl založen Isra- elitische Badeinstitut, který spravoval hospitál sloužící i k léčbě mimoteplických Židů. V roce 1853 měly Teplice 2 800 obyvatel, z toho 500 židovského vyznání. Tento vzrůstající počet čle- nů obce vedl v letech 1880–1882 k vybudování nové velké synagogy – nejprostornější synago- gy, která kdy byla v Čechách postavena. Děčínská synagoga v Podmoklech Děčínská synagoga je o poznání mladší. Její počátky jsou situovány do tehdy ještě samostat- né obce Podmokly do roku 1892, kdy se konala finanční sbírka. Nově budovaná synagoga měla nahradit starší modlitebnu. Nová synagoga v orientálně-secesním stylu za 100 tisíc rakous- kých korun ale vyrostla až v roce 1907. Boho- služby se zde konaly do roku 1938. Za války ovšem sloužila jako skladiště a později zde byla zřízena modelářská dílna Hitlerjugend. Jednoduché to nebylo ani po osvobození. Plné nápravy se budově dostalo až v roce 1996, kdy se dostala do majetku Židovské obce v Děčíně a začala její postupná rekonstrukce. Synagoga má tradiční vzhled, její ozdobou byl velký lustr z křišťálu. Svitky Tóry byly umístěny v umě- lecky zpracované schránce na Tóru – aron ha- kodeš. Úštěckou synagogu nepřehlédnete Židovské osídlení Úštěku je dlouholeté, podle kronik sahá až do roku 1327. V 16. století vzni- ká malá židovská enkláva o jedné uličce a osmi domech – počet domů a povolených rodin byl pevně stanoven a zůstal beze změn až do polo- viny 19. století. První dřevěná synagoga lehla popelem při velkém požáru města v roce 1773. V roce 1794 si postavili Židé novou synagogu v klasicistním slohu. Suterén byl využit židov- skou školou. Stavba stojí na kraji ostrohu, takže je zdaleka dobře vidět. V roce 1851 byla moder- nizována podle plánů Wenzla Jahna. K boho- službám byla využívána do roku 1938, během druhé světové války bylo vnitřní vybavení zniče- no a po válce zůstala synagoga zavřená a opuš- těná. Po rekonstrukci v letech 1993–2003 je využívána jako regionální židovské muzeum. Synagoga v Žatci Starší židovské osídlení bylo z města Žatce dva- krát vypovězeno: v 16. a 17. století. Novodobou židovskou obec, existující od poloviny 19. stole- tí, připomíná synagoga, která je druhou největší v Čechách, a židovský hřbitov. Nedaleko náměstí v Dlouhé ulici stojící synagoga s dvojicí věží byla spolu se sousedním obecním domem vystavě- na v letech 1870–1872 podle plánů architekta Johanna Staňka v maurském stylu. V roce 1911 byla renovována a uvnitř kompletně vyzdobena malbami. V průběhu tzv. křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté. Od té doby již nikdy nesloužila původnímu účelu. Objekt je proslulý vynikající akustikou. Z židovského hřbitova, založeného roku 1869 v sousedství komunálního pohřebiště, zůstalo zachováno pouze několik náhrobků a obřadní síň se zajímavou ornamentální výmalbou. Historicky pozoruhodný je fakt, že ze žateckého vojenského letiště byla v roce 1948 dopravována československá pomoc mladému státu Izrael. Židé za Hasskou bránou Židovské osídlení v Roudnici n. L. sahá až do středověku. Prvním místem, kde zdejší Židé sídlili, byla osada na jih od zámku zvaná Koň- ský Trh. Zde se také nacházel první hřbitov. Výstavba kapucínského kláštera na počátku 17. století si vynutila přestěhování židovského oby- vatelstva, které se nově usídlilo za tzv. Hasskou branou v prostoru dnešních ulic Třebízského a Havlíčkova. V těchto místech byla vybudována vedle obytných domů i synagoga, škola a špitál. Vznikl zde také nový hřbitov s cennými rene- sančními barokními a klasicistními náhrobky. Byly sem přestěhovány rovněž některé náhrob- ky ze zrušeného hřbitova u zámku. ŽIDOVSKÉ SYNAGOGY V ÚSTECKÉM KRAJI PRVNÍ DOLOŽENÉ ZMÍNKY O ŽIDOVSKÝCH OBYVATELÍCH TEPLIC POCHÁZEJÍ Z ROKU 1414. ŽIDÉ BYLI UVÁDĚNI JAKO VĚŘITELÉ MÍSTNÍ ŠLECHTY A TEPLICE JIM POSKYTO- VALY TRVALÉ ÚTOČIŠTĚ. DOKLADY O BUDOVĚ SYNAGOGY NAJDEME JIŽ KOLEM ROKU 1550. K NÍ PAK PŘIBYLA ŽIDOVSKÁ ŠKOLA A RITUÁLNÍ LÁZEŇ. PRVNÍM ZNÁMÝM RABÍ- NEM BYL ROKU 1654 LÖBL BAUM. Děčínská synagoga Město Úštěk- Židovská synagoga TEXT:REDAKCEFOTO:ÚSTECKÝKRAJ

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • czech-tim.cz 15 Od roku 2009 je otevřena veřej- nosti. V přízemí synagogy se seznámíte s židovskou kulturou na Turnovsku, v prostoru žen- ské galerie proběhnou zajímavé sezónní výstavy. V Turnově se nachází také jedi- ný dochovaný židovský hřbitov na území okresu Semily. Nejstarší náhrobky pocházejí ze 17. sto- letí. Na hřbitově odpočívají např. přímí předci Pavla Tigrida nebo spisovatele Ivana Olbrachta. Expozici věnovanou židovské komunitě najdete v hrobnickém domě z roku 1800. •www.turnov.cz • www.cesky-raj.info TURNOV – SYNAGOGA A ŽIDOVSKÝ HŘBITOV VE MĚSTĚ NAJDEME SYNAGOGU POSTAVENOU V BAROKNÍM SLOHU Z ROKU 1719. SYNA- GOGA PŘEČKALA II. SVĚTOVOU VÁLKU A PROŠLA CELKOVOU REKONSTRUKCÍ. V klasicistním domě č. p. 100, bezprostředně přiléhajícím k synagoze, bývala škola a byt rabína. Většinu domů zasáhl požár z roku 1840, ale téměř všechny domy byly přestavěny a opraveny. Jičínská synagoga byla postavena mezi léty 1781–1784. Při zmiňovaném požáru vyhořela a vzápětí byla empírově upravena. Po 2. světové válce sloužila synagoga jako sklad bylin. V roce 2001 ji získala pražská Židov- ská obec. Nově zrekonstruovaná synagoga bude v červnu příštího roku zpřístupněna veřejnosti. Židovský hřbitov v Jičíně najdeme asi 2 km severovýchodně od Valdštejnského náměstí. Byl založen roku 1651 a do součas- né podoby rozšířen ve 2. polovině 19. století. Nejstarší náhrobky pocházejí ze 17. století. Poslední pohřeb zde byl v roce 1949. Židov- ský hřbitov prošel (díky Židovské obci v Praze a jičínskému OS Baševi) za poslední čtyři roky zásadní rekonstrukcí. Jičín se může pochlubit významnými osobnostmi židovských dějin. V tomto městě se v roce 1853 narodil houslista Josef Markus, který se proslavil jako dirigent orchestru pražského Národního divadla. Ernst Pollak (1886–1947), mj. první manžel Mile- ny Jesenské, se proslavil jako literární kritik a esejista z okruhu Franze Kafky. Karl Kraus (1874–1936) byl významný rakouský spisova- tel, dramatik a novinář. S Jičínem spojil svůj osud také básník Jiří Daniel. • www.jicin.cz ŽIDOVSKÉ STOPY V JIČÍNĚ GHETTO BÝVALO VE VÝCHODNÍ ČÁSTI ŽIDOVSKÉ ULICE. PŮVODNĚ SE SKLÁ- DALO POUZE Z OSMI DOMŮ. Mikulovská naučná stezka židovskou čtvrtí má na kilometrové trase celkem 13 zastavení. Židovská čtvrť byla tvořena 317 domy natěsna- nými v úzkých uličkách v podzámčí. Tady stála talmudská škola zvaná Ješiva, kde působili jak učenci i rabíni, tak tu stálo i dvanáct synagog a modliteben. Ve druhé polovině 16. století zde působil také legendární rabi Löw podle pověsti tvůrce pražského Golema. Město bylo už od poloviny 15. století sídelní loka- litou židovského obyvatelstva. Tehdy se Mikulov stal cílem pro Židy vyhnané z Vídně a Dolních Rakous, kteří se usazovali v prostoru dnešní Husovyulice.Aceláoblastnabíralanadůležitosti – už před polovinou 16. století tu byl zřízen úřad moravského zemského rabína, který spravoval veškeré židovské obce na Moravě až do roku 1851. Působilo tu mnoho učenců, židovských politiků a také se zde narodil pozdější rakouský spolkový prezident Adolf Schärf. Nejstarší a dodnes stojící židovskou synagogu nalezneme v Husově ulici, kudy vede již zmíněná naučná stezka. Synagoga je výjimečnou kultur- ní památkou a dnešní barokní podobu získala při přestavbě r. 1719. Vnitřní prostor je ukázkou mimořádně hodnotné barokní kompozice. Strop je zdoben bohatou štukaturou s barokní orna- mentikou a hebrejskými texty. V současnosti slouží jako výstavní a koncertní síň. Proslulý židovský hřbitov o rozloze téměř 20 000 m2 je jedním z největších a nejstarších na Mora- vě. Při vstupu do areálu projdeme kolem obřadní síně, vystavěné vídeňským architektem Maxem Fleischerem r. 1898. Na hřbitově, na němž se pohřbívalo do r. 1938, pak nalezneme na 4 tisí- ce náhrobků. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z roku 1605. Více informací získáte na • www.mikulov.cz • www.mikulovskoregion.cz ŽIDÉ V MIKULOVĚ ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ V MIKULOVĚ, NĚKDEJŠÍ KULTURNÍ A DUCHOVNÍ CENTRUM MORAVSKÝCH ŽIDŮ, NA VÁS ZAPŮSOBÍ KOUZLEM UPLYNULÝCH STOLETÍ. TEXT:REDAKCEFOTO:TURNOVTEXT:REDAKCEFOTO:JIČÍNTEXT:REDAKCEFOTO:MIKULOV

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM 16 červenec 2013 Jičín (Český ráj) Nejstarší zmínka o jičínské židovské ulici pochází již z roku 1362. Dva kilometry od měs- ta se nachází židovský hřbitov s přibližně 360 náhrobky. Byl založen roku 1651 a nejstarší dochovaný náhrobek byl vytvořen už v roce 1763. Místní synagoga, postavená pravděpo- dobně v roce 1773, prošla několika úpravami. Poslední náročná rekonstrukce jí vrátila původ- ní čistý klasicistní ráz. www.jicin.cz Nový Bydžov (Hradecko) VNovémBydžověžilapočetnáavýznamnážidov- ská komunita. Bohatá náboženská obec zde již roku 1568 postavila dřevěnou modlitebnu, kte- rá byla několikrát přestavována a nakonec také secesně upravena. Od roku 1950 tato synagoga slouží Českobratrské evangelické církvi. Zdejší starý židovský hřbitov patří mezi nejhod- notnější židovské památky v České republice. www.novybydzov.cz Dobruška (Orlické hory) Cenné židovské památky je možné obdivovat rovněž například v Dobrušce. Kromě bývalé synagogy, která právě prochází rekonstrukcí, po níž by se měla stát dějištěm řady kulturních akcí, se zde nachází také někdejší rabínský dům. V jeho sklepení je dodnes možné spatřit tradiční očistnou lázeň, mikvi, unikátní svou původní dispozicí, rozměry i použitou dlažbou. Jako jedna z mála je dobrušská mikve v rámci stálé expozice „Židé v dějinách Dobrušky“ pří- stupná veřejnosti. Navštívit je možné rovněž místní židovský hřbi- tov, založený v roce 1675, s náhrobky dokumen- tujícími vliv goticko-renesančního, barokního i klasicistního stylu. www.mestodobruska.cz/muzeum/ Rychnov nad Kněžnou (Orlické hory) K židovským památkám, které stojí za to si pro- hlédnout, patří i jednolodní barokně klasicistní synagogavRychnověnadKněžnou.Tabylav50. letech 20. století využívána jako sklad a prodej- na plynu, a tím totálně zpustošena. Na počátku 90. let byla rekonstruována a dnes slouží jako židovské muzeum a památník spisovatele Karla Poláčka. Na jižním průčelí byl roku 2002 odha- len památník obětem holocaustu. V Rychnově nad Kněžnou je možné si prohlédnout rovněž židovský hřbitov, pocházející z roku 1616. www.orlickehory-cz.info, www.moh.cz Hořice (Podkrkonoší) V roce 1729 zde byla vystavěna první dřevě- ná synagoga, kterou v 60. letech téhož století nahradila stavba kamenná. Současnou podobu získala až po požáru v roce 1859, kdy se dočka- la opravy a zároveň výzdoby kamennými deska- mi Desatera Božích přikázání. Vedle synagogy stával do 50. let minulého století také rabínský dům a židovská škola. O tom, jak významnou skupinu obyvatel zde Židé tvořili, svědčí i několik textilních manu- faktur, které dodnes patří k architektonickým ozdobám města. www.horice.org PO KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY NACHÁZEJÍ SVÉ PEVNÉ MÍSTO V TURISTICKÉ NABÍDCE ŘADY LOKALIT. PŘIJMĚTE POZVÁNÍ K NÁVŠTĚVĚ NĚKOLIKA ŽIDOVSKÝCH PAMÁTEK KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE. TEXT:REDAKCEFOTO:KRÁLOVÉHRADECKÝKRAJ

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • czech-tim.cz 17 Následující příliv židovského etnika znamenal oživení obchodu pro region. Přibývaly židovské domy a vznikalo ghetto. V 17. století byl založen na svahu pod kaplí sv. Rozálie hřbitov. Po roce 1810 obec vystavěla synagogu. Ta se zachovala až do současnosti. Její původní výzdoba však byla za 2. světové války fašisty ukradena. Zdejší židovský hřbitov byl založen kolem roku 1700 a nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1731. Plasticky tvarované náhrobky z poloviny 18. století odlišuje rustikální výzdoba od ostat- ních náhrobků v regionu. Synagoga v Jevíčku dnes slouží církvi česko- slovenské husitské a nezahálí. Pořádají se zde výstavy a koncerty. Byla postavena roku 1794 a nahradila původní synagogu, která byla ze dřeva a lehla při velkém požáru popelem. Holocaust se dotkl i místních Židů. 111 osob bylo odvezeno na nádraží a odtud do Skalice nad Svitavou vstříc tragickému osudu. Cílovou stanicí byl Terezín. Nacistické běsnění druhé světové války přežili tehdy tři lidé, do Jevíčka se však vrátil jediný. První zmínky o Židech v Heřmanově Městci se začínají objevovat v historických pramenech od 15. století. Nejstarší židovská modlitebna stá- la v dnešní Pokorného ulici. Po požárech v 17. století byli Židé přesídleni do dnešní Havlíčkovy ulice. Roku 1760 si tam postavili barokní syna- gogu, kterou v roce 1870 přestavěli do dnešní novorománské podoby. Autorem plánů byl architekt František Schmoranz. O pár let dříve tu již stála také budova židovské školy, která k synagoze přiléhá. Za okupace bylo vybavení synagogy odvezeno do shromaž- diště předmětů v Židovském muzeu v Praze. Ze štítu synagogy byly odstraněny desky Desatera. Během války sloužila synagoga jako skladiště. Od roku 1949 využívala její prostory k boho- služebným účelům Českobratrská církev evan- gelická. Na přelomu tisíciletí byly oba objekty zrekon- struovány a využívají se ke kulturním účelům. Byla obnovena spojovací balkónová chodba mezi galerií v synagoze a prvním poschodím bývalé židovské školy. Do štítu synagogy byly vráceny desky Desatera a na čelní stěně obno- ven hebrejský text starého žalmu. Dochoval se také dřevěný svatostánek, dřevěná ženská gale- rie i ornamentální výzdoba. V současné době se jedná o jednu z nejvyužívanějších židovských památek v Čechách. Založení židovského hřbitova v Heřmanově Městci klade tradice před rok 1430. Při jeho návštěvě se před vámi otevře 21 nestejně dlou- hých řad a 1 077 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1647. Židov- ský hřbitov v Heřmanově Městci je jedním z nej- zachovalejších v našich zemích. Židovské ghetto v Luži na Chrudimsku existo- valo od 16. století až po dobu nacistické okupa- ce. Dodnes se dochovala synagoga z roku 1780. Stejně jako jiné ji uzavřel nacismus. Komunis- mus z ní udělal sklad surových kůží. Přítom- nost dezinfekce však pomohla zachování uni- kátního dřevěného ostění, stejně jako středové zděné bimy, tedy řečniště. Dnes slouží synagoga kulturním účelům. Židovský hřbitov v Luži stojí na místě středo- věkého popraviště. Byl založen v první polovi- ně 17. století. Zachovalo se asi 500 náhrobků, z místní márnice však zbyly jen ruiny. PARDUBICKÝ KRAJ je pyšný na židovskou historii ŽAMBERK JE MĚSTEM, JEHOŽ DĚJINY JSOU TĚSNĚ SPJATY S ŽIDOVSKOU KOMUNI- TOU. PRVNÍ ZMÍNKA SE VÁŽE K ROKU 1666. MEZI KRÁMKY NA RYNKU BYL JIŽ PŘED ROKEM 1700 JEDEN ŽIDOVSKÝ. V ROCE 1699 SI KUPUJE OD HRABĚTE FRANTIŠKA ADA- MA Z BUBNA ŽID MARKUS ISAÁK SACHSEL Z DAČIC KAMENNÝ DŮM NAPROTI MLÝNU A K NĚMU I KRÁMEK. Židovský hřbitov v Chrudimi Synagoga Heřmanův Městec TEXT:REDAKCEFOTO:PARDUBICKÝKRAJ Synagoga – Luže

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

• ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM 18 červenec 2013 Třebíčská židovská čtvrť je také jediným dokla- dem židovské kultury mimo území Izraele zapsa- ným v prestižním seznamu UNESCO. Židovská čtvrť zahrnuje 123 dochovaných staveb, napří- kladPředníaZadnísynagogu,židovskouradnici, rabinát, chudobinec, nemocnici a školu. V Zadní synagoze se nachází expozice židovské kultury s názvem Makom-chajim, v překladu “místo živo- ta”. Je zde také umístěn model židovské čtvrti k roku 1850. Dalším významným objektem je dům Seligmanna Bauera, který byl postaven před rokem 1798. V roce 2011 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a byl upraven na židovské muze- um. Expozice představuje bydlení židovské rodi- ny v meziválečném období. V přízemí domu se nachází hokynářství a v prvním patře nalezneme kuchyň a ložnici. Podkroví objektu je upraveno na přednáškový sál. Unikátním projektem je zpracování rozsáhlých podkladů mapujících židovský hřbitov. Aplikace umožňuje vyhledávání náhrobků a jejich loka- lizaci v mapovém projektu, vyhledávání osob, výpis údajů a zobrazení fotografií k danému hro- bovému místu atd. TŘEBÍČ – místo života židovských památek ÚZEMÍ, KTERÉ JEŠTĚ V POLOVINĚ 80. LET 20. STOLETÍ BYLO URČENÉ K PLOŠNÉ ASANACI, SE OCITLO MEZI NEJVÝZNAMNĚJŠÍMI SVĚTOVÝMI PAMÁTKAMI. JEDNÁ SE O ŽIDOVSKOU ČTVRŤ V TŘEBÍČI, KTERÁ BYLA SPOLU S ŽIDOVSKÝM HŘBITOVEM A BAZILIKOU SV. PROKOPA ZAPSÁNA V ROCE 2003 NA SEZNAM SVĚTOVÉHO KULTURNÍHO A PŘÍRODNÍHO DĚDICTVÍ UNESCO. Oživené židovské město 12. – 14. 7. (Židovské město) II. ročník kulturně-historické akce s cílem navrátit původní živou tvář památce UNESCO. Šamajim 29. 7. – 3. 8. (Zadní synagoga, Židovské město) Festival židovské kultury, navazující na slavnou židovskou historii Třebíče. PROGRAM•AKCE Bližší informace na www.visittrebic.eu, www. mkstrebic.cz, http://gis.trebic.cz/ost/pomni- ky/pomniky/index.php?frame. V následujících letech se židovská obec prud- ce rozrostla. V 1. polovině 19. století tvořili Židé 1/5 obyvatel města. V roce 1848 získali plná občanská práva a začali opouštět ghet- to, hledali uplatnění i jinde. Díky židovským podnikatelům se Třešť hospodářsky, sociálně i kulturně rozvíjela. Během 2. světové války ztratili Židé svá práva, majetek a nakonec i život. Dne 14. 5. 1942 bylo z Třeště deportováno 107 Židů. Jejich tragic- ký osud dodnes připomíná památník obětem holocaustu za budovou radnice. Synagoga První písemná zmínka pochází z roku 1693. Její původní podobu neznáme, neboť roku 1824 vyhořela. Druhý požár ji postihl roku 1920. Dvoupodlažní budova je orientována téměř k východu. Vstup pro muže býval ze západ- ní strany z otevřeného loubí, ženy měly svůj vchod v severním traktu. Židovské bohoslužby se zde konaly až do druhé světové války, poté byla budova využívána k různým účelům, i jako skladiště. Od roku 1957 ji užívá sbor Církve československé husitské. Je jedinou synagogou v naší republice, která má v průčelí podloubí. V blízkosti synagogy se rozprostírala židovská čtvrť, o které se návštěvníci více dozvědí v syna- goze v expozici Zaváté stopy. Židovský hřbitov Pohřebiště z 2. poloviny 17. století se nachá- zí na konci města při hlavní silnici směrem na Telč. K židovskému hřbitovu, kde leží asi 1 300 náhrobků, patří i 150 let stará márnice. Areál je chráněn jako nemovitá kulturní památ- ka a je volně přístupný. ZAVÁTÉ STOPY V TŘEŠTI POČÁTKY ŽIDOVSKÉHO OSÍDLENÍ TŘEŠTĚ JSOU NEJASNÉ. PO VYPOVĚZENÍ ŽIDŮ Z JIHLAVY SE ZŘEJMĚ JEJICH KOMUNITA USÍDLILA TAKÉ V TŘEŠTI, O TOM VYPOVÍDÁ PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA Z ROKU 1576. BĚHEM TŘICE- TILETÉ VÁLKY ŽIDOVSKÉ OSÍDLENÍ TÉMĚŘ ZANIKLO. ROKU 1686 NAŘÍDIL HRABĚ HER- BENSTEIN, ABY SE ŽIDÉ BYDLÍCÍ VE MĚSTĚ PŘESTĚHOVALI DO JEDNÉ ULICE. TEXT:REDAKCEFOTO:TŘEŠŤ Židovský hřbitov v Třebíči Pohled na dům Seligmanna Bauera a Zadní synagogu TEXT:REDAKCEFOTO:TŘEBÍČ

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • czech-tim.cz 19 Z desítek židovských hřbitovů, rozesetých po celém území Moravy, se v brněnské čtvrti Žide- nice nachází ten největší. Byl založen roku 1852 a dochovalo se v něm více než 11 000 hrobů s více než 9 000 náhrobky, z nichž nej- starší datují svůj původ do poloviny 19. století. Místo posledního odpočinku zde nalezla řada významných osobností židovské kultury, za všechny jmenujme alespoň herce Huga Haase. Při vstupu na hřbitov mohou návštěvníci obdi- vovat novorenesanční obřadní síň s maurskými prvky z roku 1900, prohlédnout si mohou také pomník věnovaný 13 000 obětem holocaustu. Vedle židovského hřbitova patří k architektonic- kým skvostům Brna rovněž ortodoxní židovská synagoga v ulici Skořepka, funkcionalistická stavba postavená v letech 1935–1936 architek- tem Ottou Eislerem. Je pozoruhodné, že jako jediná na Moravě a ve Slezsku je dodnes použí- vána k bohoslužbám. Neméně zajímavé židovské památky se však nachází i v brněnském okolí. Například v Ivan- čicích se dochovalo 52 domů původní staré židovské čtvrti, mimo jiné radnice a škola s láz- němi. Pozdně klasicistní ivančická synagoga z roku 1853 sloužila donedávna jako skladiště. Nechybí ani hřbitov s velmi cennými náhrobky renesančního, barokního a klasicistního sty- lu, přičemž nejstarší čitelný náhrobní nápis je z roku 1552, tedy téměř 500 let starý. Podobně jako v Ivančicích také ve Slavkově u Br- na je možné se procházet židovskou městskou čtvrtí, navštívit židovský hřbitov či synagogu, postavenou tentokrát v novorománském slo- hu. V letech 1994–1998 byla zrestaurována pro archivní potřeby a v současnosti její předsíň hostí malou muzejní expozici židovské kultury. ŽIDOVSKOU STOPOU PO BRNĚ TAKÉ V OKOLÍ BRNA ZANECHALI ŽIDÉ VÝZNAMNÉ PAMÁTKY, KTERÉ URČITĚ STOJÍ ZA NÁVŠTĚVU. Počátky města spadají do 2. poloviny 13. století a jsou spojeny s upevňováním hranic Českého státu za vlády Přemysla Otakara II. První písem- nou zprávu o městě nacházíme roku 1302. Strážnice byla původně královským majetkem, na počátku 14. století získal toto město význam- ný moravský rod pánů z Kravař. Na počátku 15. století zakoupili město Žerotínové. V době jejich vlády prožívala Strážnice dobu svého nej- většího rozmachu. Židé byli ve Strážnici od nepaměti. Po vypále- ní Starého města přestěhovali svou obec za nové náměstí do „Židovské ulice“. Přenesli sem i svoje staré náhrobky, nejstarší z nich pochází z r. 1647. Židovské ghetto bylo odděleno, na noc se zavírala hlavní brána. V polovině 17. století se majitel strážnického panství hrabě Magnis rozhodl darovat Židům část pozemku k založení hřbitova. Na nově zbu- dovaný hřbitov byly přeneseny starší náhrob- ky ze hřbitova původního. Dnes najdete hřbi- tov v těsném sousedství zámeckého areálu. Nepřehlédnutelnou dominantu tvoří synagoga z r. 1750, která je ze tří stran obklopena hřbito- vem, což je u nás ojedinělá zvláštnost. Na strážnickém židovském hřbitově najdeme asi 1 500 náhrobků. Ze starších se zde nachází typ kamenné stély – náhrobní kámen zapuště- ný přímo do země. Výjimku tvoří polotumba, která je umístěna na východní straně synagogy. Vedle východní strany synagogy jsou umístěny nejvýznamnější hroby – rabínské. • www.straznicko.cz ŽIDOVSKÝ HŘBITOV VE STRÁŽNICI MALEBNÉ MĚSTO LEŽÍ MEZI PŘÍRODNÍM PARKEM STRÁŽNICKÉ POMORAVÍ A CHRÁNĚNOU KRAJINNOU OBLASTÍ BÍLÉ KARPATY. Židovský hřbitov v IvančicíchŽidovský hřbitov v Ivančicích Synagoga ve Slavkově Kantor Arnošt Neufeld před svatostánkem s tórou. TEXT:REDAKCEFOTO:JIHOMORAVSKÝKRAJ

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

TEXT:REDAKCEFOTO:REDAKCE 20 červenec 2013 Velké Meziříčí V 18. stol. už tvořili Židé celou třetinu z celko- vého počtu obyvatel Velkého Meziříčí. Živili se převážně drobným obchodem nebo obchodem se lnem. Někteří z nich měli také koželužny a klihárny. Od pol. 19. stol. počet židovského obyvatelstva ve městě postupně klesal a r. 1942 židovská obec zanikla deportací zbývajících Židů do Terezína. Stará synagoga byla postavena po třicetileté válce v těsném sousedství starší Malé synagogy, která byla nadále používána jako zimní mod- litebna. Stará synagoga byla k bohoslužbám využívána do r. 1870, kdy byla vystavěna Nová synagoga. Příbuzní Kafky i Mahlera našli odpočinek v Humpolci. Nejstarší písemný doklad připo- mínající židovskou komunitu v Humpolci je z r. 1385. V první čtvrtině 18. stol. zde byla ustave- na židovská obec a r. 1760 vystavěna synagoga. Stojí uprostřed bývalé židovské čtvrti, kterou tvořilo přibližně 30 domů. Během druhé světo- vé války byla synagoga poničena, pak ji obnovi- la Československá církev husitská a dodnes ji využívá jako svou modlitebnu. Při její rekon- strukci koncem 80. let 20. stol. byly odkryty barevné fragmenty původní výzdoby. Židovský hřbitov se nachází v areálu lesoparku pod hradem Orlík a je součástí naučné stezky. U vchodu se nachází obřadní místnost, kde byl zesnulý před pohřbem rituálně očištěn. Na hřbi- tově stojí asi tisíc náhrobních kamenů převážně barokního a klasicistního stylu, z nichž mnohé jsou umělecky velice cenné. Hřbitov sloužil i pro Židy z širokého okolí, je zde pochováno několik příbuzných Gustava Mahlera a Franze Kafky. Přítomnost židovského obyvatelstva v Jihlavě lze předpokládat již krátce po založení města v pol. 13. stol. Středověké ghetto se synagogou a hřbitovem však zaniklo po vypovězení Židů z města r. 1426. Židovské rodiny odtud odešly do obcí a městeček v okolí. Novodobá židovská obec fungovala od pol. 19. stol. a krátce byla obnovena po 2. sv. válce. Synagogu, vypálenou v březnu 1939, připomíná pamětní deska na hradební zdi, kterou v roce 1992 věnovala jih- lavská rodačka žijící v Izraeli. Židovská čtvrť se zachovala také v Polné. Židé zde žili již v 15. stol., městská část však směla být vybudována až ve 2. pol. 17. stol. Ghetto se synagogou vzniklo v letech 1681–1685. Má dvě části – původní město s půdorysem ve tvaru trojúhelníku, a dolní náměstí, Rabínský plácek. Stojí zde 32 většinou patrových domů, synagoga a rabínský dům. Řada domů se však nevyhnula absurdním a necitlivým stavebním zásahům. V prostorách synagogy je umístěno Regionální židovské muzeum. Prostřednictvím fotografií a dokumentů připomíná bohatou historii zdej- ší židovské komunity. V interiéru je umístěno několik originálních kusů mobiliáře. Zachová- na je chrámová opona zdobená modlitebními nápisy. Synagoga byla obnovena také v Golčově Jení- kově. V novorománském slohu byla vybudová- na v letech 1871–1873 a je doplněna maurský- mi dekoračními prvky. Nad hlavním štítem je zvenku napsáno zlaceným písmem Mojžíšovo Desatero, pod ním je velká ozdobná hebrejská hvězda. V synagoze je umístěn veřejnosti nepří- stupný depozitář Židovského muzea Praha. Zdejší talmudská škola byla poslední svého druhu v Čechách, do r. 1881 na ní studovali i žáci z cizích zemí. Nejstarší náhrobky zdejší- ho hřbitova pocházejí z 16. stol., kromě hebrej- ských textů obsahují i nápisy v češtině a němči- ně, tři náhrobky mají podobu sarkofágů. Židovský hřbitov v Golčově Jeníkově je unikátní památkou a patří k nejstarším v Evropě. Roz- kládá se na ploše větší než 7 000 m2. Nejstar- ší náhrobky pocházejí z 16. a 17. stol. Nejstar- ší hřbitov na Moravě je židovský a najdete ho v Jemnici Židovská obec v Jemnici nepatří k nejvýznam- nějším, ale jeden primát ji upřít rozhodně nemůžeme. Patří k nejstarším v Česku. Prv- ní zmínka o Židech v Jemnici totiž pochází už z r. 1336. Jemnice byla významným městem s bohatou pokladnou, protože se stala hraniční pevností a místem těžby zlata. Židovská obec početně vzrostla r. 1454, kdy byli Židé vyhnáni z moravských královských měst. Jižní část městského jádra při hradbách – v pod- statě mezi zámkem a jižním koncem náměstí – zaujímá židovská čtvrť. Průběh Židovské ulice se lomil v pravém úhlu do tvaru písmene L. Tato čtvrť byla po třicetileté válce značně poničená, přesto byla krátce poté obnovena. Největší sta- vební rekonstrukci a obnovu zažila po r. 1824. Modlitebna stála podle dochovaných údajů ve městě už ve 14. stol. Po skončení třicetileté války si židovská komunita vystavěla synagogu novou. Na její další architektonickou podobu měly vliv dva požáry v letech 1752 a 1832 a r. 1942 byla zbořena. Žádnéžidovskécentrumseneobejdebez„zahra- dy mrtvých“, tedy bez židovského hřbitova, a ani to jemnické není výjimkou. Zdejší hřbitov se nalézá od počátku existence židovské obce stá- le na stejném místě, takže se s největší pravdě- podobností jedná o nejstarší trvale používané pohřebiště na Moravě. PUTOVÁNÍ PO VYSOČINĚ NÁVŠTĚVU ZAČNEME VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ. ZDE JSOU PRVNÍ ZMÍNKY O ŽIDECH DOCHO- VÁNY UŽ Z R. 1497. K VĚTŠÍMU ROZVOJI OSÍDLENÍ VŠAK DOŠLO AŽ PO TŘICETILETÉ VÁLCE. TEHDY ZDE BYL ŽIDOVSKÝ RYCHTÁŘ, RABÍN A ŽIDÉ KUPUJÍCÍ POZEMEK NA VYBUDOVÁNÍ HŘBITOVA. TEXT:REDAKCEFOTO:KRAJVYSOČINA Golčův Jeníkov • ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

ŽIDOVSKOU STOPOU S TIMEM • Velké Meziříčí V 18. stol. už tvořili Židé celou třetinu z celko- vého počtu obyvatel Velkého Meziříčí. Živili se převážně drobným obchodem nebo obchodem se lnem. Někteří z nich měli také koželužny a klihárny. Od pol. 19. stol. počet židovského obyvatelstva ve městě postupně klesal a r. 1942 židovská obec zanikla deportací zbývajících Židů do Terezína. Stará synagoga byla postavena po třicetileté válce v těsném sousedství starší Malé synagogy, která byla nadále používána jako zimní mod- litebna. Stará synagoga byla k bohoslužbám využívána do r. 1870, kdy byla vystavěna Nová synagoga. Příbuzní Kafky i Mahlera našli odpočinek v Humpolci. Nejstarší písemný doklad připo- mínající židovskou komunitu v Humpolci je z r. 1385. V první čtvrtině 18. stol. zde byla ustave- na židovská obec a r. 1760 vystavěna synagoga. Stojí uprostřed bývalé židovské čtvrti, kterou tvořilo přibližně 30 domů. Během druhé světo- vé války byla synagoga poničena, pak ji obnovi- la Československá církev husitská a dodnes ji využívá jako svou modlitebnu. Při její rekon- strukci koncem 80. let 20. stol. byly odkryty barevné fragmenty původní výzdoby. Židovský hřbitov se nachází v areálu lesoparku pod hradem Orlík a je součástí naučné stezky. U vchodu se nachází obřadní místnost, kde byl zesnulý před pohřbem rituálně očištěn. Na hřbi- tově stojí asi tisíc náhrobních kamenů převážně barokního a klasicistního stylu, z nichž mnohé jsou umělecky velice cenné. Hřbitov sloužil i pro Židy z širokého okolí, je zde pochováno několik příbuzných Gustava Mahlera a Franze Kafky. Přítomnost židovského obyvatelstva v Jihlavě lze předpokládat již krátce po založení města v pol. 13. stol. Středověké ghetto se synagogou a hřbitovem však zaniklo po vypovězení Židů z města r. 1426. Židovské rodiny odtud odešly do obcí a městeček v okolí. Novodobá židovská obec fungovala od pol. 19. stol. a krátce byla obnovena po 2. sv. válce. Synagogu, vypálenou v březnu 1939, připomíná pamětní deska na hradební zdi, kterou v roce 1992 věnovala jih- lavská rodačka žijící v Izraeli. Židovská čtvrť se zachovala také v Polné. Židé zde žili již v 15. stol., městská část však směla být vybudována až ve 2. pol. 17. stol. Ghetto se synagogou vzniklo v letech 1681–1685. Má dvě části – původní město s půdorysem ve tvaru trojúhelníku, a dolní náměstí, Rabínský plácek. Stojí zde 32 většinou patrových domů, synagoga a rabínský dům. Řada domů se však nevyhnula absurdním a necitlivým stavebním zásahům. V prostorách synagogy je umístěno Regionální židovské muzeum. Prostřednictvím fotografií a dokumentů připomíná bohatou historii zdej- ší židovské komunity. V interiéru je umístěno několik originálních kusů mobiliáře. Zachová- na je chrámová opona zdobená modlitebními nápisy. Synagoga byla obnovena také v Golčově Jení- kově. V novorománském slohu byla vybudová- na v letech 1871–1873 a je doplněna maurský- mi dekoračními prvky. Nad hlavním štítem je zvenku napsáno zlaceným písmem Mojžíšovo Desatero, pod ním je velká ozdobná hebrejská hvězda. V synagoze je umístěn veřejnosti nepří- stupný depozitář Židovského muzea Praha. Zdejší talmudská škola byla poslední svého druhu v Čechách, do r. 1881 na ní studovali i žáci z cizích zemí. Nejstarší náhrobky zdejší- ho hřbitova pocházejí z 16. stol., kromě hebrej- ských textů obsahují i nápisy v češtině a němči- ně, tři náhrobky mají podobu sarkofágů. Židovský hřbitov v Golčově Jeníkově je unikátní památkou a patří k nejstarším v Evropě. Roz- kládá se na ploše větší než 7 000 m2. Nejstar- ší náhrobky pocházejí z 16. a 17. stol. Nejstar- ší hřbitov na Moravě je židovský a najdete ho v Jemnici Židovská obec v Jemnici nepatří k nejvýznam- nějším, ale jeden primát ji upřít rozhodně nemůžeme. Patří k nejstarším v Česku. Prv- ní zmínka o Židech v Jemnici totiž pochází už z r. 1336. Jemnice byla významným městem s bohatou pokladnou, protože se stala hraniční pevností a místem těžby zlata. Židovská obec početně vzrostla r. 1454, kdy byli Židé vyhnáni z moravských královských měst. Jižní část městského jádra při hradbách – v pod- statě mezi zámkem a jižním koncem náměstí – zaujímá židovská čtvrť. Průběh Židovské ulice se lomil v pravém úhlu do tvaru písmene L. Tato čtvrť byla po třicetileté válce značně poničená, přesto byla krátce poté obnovena. Největší sta- vební rekonstrukci a obnovu zažila po r. 1824. Modlitebna stála podle dochovaných údajů ve městě už ve 14. stol. Po skončení třicetileté války si židovská komunita vystavěla synagogu novou. Na její další architektonickou podobu měly vliv dva požáry v letech 1752 a 1832 a r. 1942 byla zbořena. Žádnéžidovskécentrumseneobejdebez„zahra- dy mrtvých“, tedy bez židovského hřbitova, a ani to jemnické není výjimkou. Zdejší hřbitov se nalézá od počátku existence židovské obce stá- le na stejném místě, takže se s největší pravdě- podobností jedná o nejstarší trvale používané pohřebiště na Moravě. PUTOVÁNÍ PO VYSOČINĚ Návštěvu začneme ve Velkém Meziříčí. Zde jsou první zmínky o Židech dochová- ny už z r. 1497. K většímu rozvoji osídlení však došlo až po třicetileté válce. Tehdy zde byl židovský rychtář, rabín a Židé kupující pozemek na vybudování hřbitova. TEXT:REDAKCEFOTO:KRAJVYSOČINA Golčův Jeníkov

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/

Polná TřešťSvitavy Hořice Nová Cerekev Plzeň Dobruška

http://www.floowie.com/cs/cti/tim-zidovsky-spec-cerven-2013-cz/